PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze
Podíl populace 65+ ve vybraných regionech % 31,2
32,9
31,8
32,3
29,7
30 27,8
28,4
28,1 26,9
28,3
27,4
24,9
25
23,9
24,5
EU Polsko ČR Německo
23 22,6 21,5 20,4
20
22,2
20
18,9 17,8
18
15,2
15
2015
2020
2030
2040
2050
2060
(Eurostat, 2014)
OSN, Eurostat nebo ČSÚ pracují s následujícími věkovými skupinami:
0 – 14 let: děti 15 – 64 let: dospělí 65+:
senioři
SENIOR „senis“ = starý
za seniora bývá považován jedinec ve věku 65+ 60. léta: WHO = 60+
jde o jedince, u kterých se začínají projevovat involuční procesy (fyzické, psychické, sociální) pojem se často užívá v návaznosti na národní důchodové systémy jako označení osob ve věku stanovené hranice odchodu do starobního důchodu a starší
STÁŘÍ stáří je spojeno s řadou vzájemně se ovlivňujících změn, takže jednotné vymezení i periodizace stáří je velmi obtížné(Kalvach, 1997) stáří je multifaktorální jev, u kterého záleží na zdravotním stavu, sociálním prostředí, životním stylu, vzdělání ad. někteří lidé si zachovávají svěžest a duševní i tělesnou zdatnost do vysokého věku, zatímco jiní vykazují známky stárnutí velmi brzy stáří rovněž není kategorií právní, ale spíše sociologickou – jedná se o sociální konstrukt
Kontinuální zlepšování kvality života seniorů.
Nástup tzv. silver economy. Každá další generace vykazuje vyšší vzdělanostní a profesní úroveň v porovnání s generací předcházející. Důchodového věku aktuálně dosahují silné poválečné ročníky, velkou část života ekonomicky aktivní po roce 1989. Od předcházejících generací se odlišují jinými pracovními i životními návyky, strukturou znalostí i zvýšenými požadavky na kvalitu života. Jednou z oblastí, kde je možné narůstající zájem zaznamenat nejzřetelněji, je sféra edukačních aktivit.
VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ V ČR POZITIVA Dynamika Flexibilita Mnohotvárnost Rostoucí důraz na kvalitu Expandující nabídka i poptávka Stoupající vzdělanostní úroveň účastníků
NEGATIVA Živelnost Teoretická neukotvenost Legislativní zakotvení Proměnlivá kvalita Nízká informovanost Omezená dostupnost Nerovná konkurence
Senioři zapojení do procesu dalšího vzdělávání nepředstavují reprezentativní vzorek této cílové skupiny. Vzhledem k celkovému počtu občanů v seniorském věku představují vzdělávající se aktivní jedinci výraznou menšinu.
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0% 18 - 23
24 - 29
30 - 35
36 - 41
42 - 47
48 - 53
54 - 59
60 - 65
66 - 69
věkové kategorie neúčastnil se vzdělávání ani učení
formální vzdělávání
soukromě orientované neformální vzdělávání
informální učení
pracovně orientované neformální vzdělávání
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na padesátém 81, 100 82, Praha 10 | czso.cz
Labour Force Survey Percentuální poměr občanů, kteří se zúčastnili formálního nebo neformálního vzdělávání v posledních čtyřech týdnech před konáním tohoto šetření.
12
10
10 8,1
8,5
8 6 4 2
8,4 7,2
5,1
5,3
3,8
4,2
4,5
8,2
8,1
7
4,4
5,1 4,4
2,1
2,2
2004
2006
3,2
3
2008
2010
9,5
9,6
8,9 5,6 4,6
7,8 5,7
50-74 EU 50-74 ČR 25-74 EU
4
25-74 ČR
0 2012
2014
2015 (Eurostat, 2016)
MOTIVY ÚČASTI SENIORŮ NA EDUKAČNÍCH AKTIVITÁCH smysl života, perspektiva naplnění volného času saturace vlastního zájmu kompenzace aktivizace, udržování kognitivních funkcí sociální kontakty posílení identity, důstojnosti, sebeúcty prožitek úspěchu …
IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY Stagnace relevantních vědeckých disciplín, relativizace jejich postavení v kontextu ostatních věd. Omezená nabídka relevantních studijních oborů. Výstupy teoretického bádání vnímány jako diskutabilní. Nedostupné kvalifikační standardy pro pracovníky ve sféře seniorské edukace. Navzdory rostoucímu počtu publikací absentují relevantní odborné studie a metodiky. Živelná realizace edukačních aktivit pro starší dospělé. Petrifikace forem, metod i obsahů. Přetrvávající existence edukačních bariér. Nízká reflexe skutečných potřeb potenciálních účastníků.
univerzity třetího věku
Virtuální univerzita třetího věku akademie třetího věku
Senior akademie (Městská policie) akademie umění a kultury pro seniory univerzity volného času kluby seniorů, kluby aktivního stáří centra aktivizačních programů pro seniory
kulturní domy, muzea, galerie… knihovny
„Většina vzdělávacích programů pro seniory a starší dospělé je založena na mylných a stereotypních předpokladech, které jsou přitom považovány za zcela samozřejmé.“
Glendenning, F. & Battersby, D. (1990) Why We Need Educational Gerontology and Education for Older Adults: a statement of first principles.
Senioři a knihovny – standardy dobrých služeb metodika pro „senior friendly“ knihovny návaznost na metodickou příručku Rovný přístup. Standard Handicap Friendly (2014)
DOSPĚLÍ SE UČIT MOHOU, ALE NEMUSEJÍ!!
MOCI
UMĚT
CHTÍT
POSKYTOVATELÉ MOCI
KVALITA EFEKTIVITA ÚSPĚŠNOST
CHTÍT
UMĚT
KLIENTI
VÝBĚREM TÉMATU, PROSTORU,
ČASU A FINANČNÍCH POŽADAVKŮ DOCHÁZÍ K PŘEDBĚŽNÉ SELEKCI ÚČASTNÍKŮ!!
Senioři vyhledávající nabídku edukačních aktivit a navštěvující vybrané instituce.
X Aktivity následující seniory a odehrávající se v jim blízkém a konformním prostředí.
MLÁDEŽE
SENIORŮ
