PF V novém roce vám přejeme hodně zdraví, štěs tí, osobních i pracovních úspěchů. Je před námi volební, výroční i obyčejný rok

TÝDENÍK

1

6. LEDNA 2010

XVIII. ROČNÍK

V tomto čísle najdete: ∙ Jsou krajské normativy na žáka srovnatelné? ....................................................3 ∙ Pětina dětí je obézních a tento trend se stále prohlubuje ...................................5 ∙ Čtení a psaní s porozuměním míří do škol ..........................................................7

PF 2010

V novém roce vám přejeme hodně zdraví, štěstí, osobních i pracovních úspěchů. Redakce FOTO: Stanislav JUGA

Je před námi volební, výroční i obyčejný rok Letošní rok bude rokem volebním. Generálku jsme si odbyli před půlrokem, kdy se chystaly předčasné volby. Letos to bude naostro. A tak se opět můžeme těšit na předvolební sliby, lákání voličů a řeči o prioritách. eský člověk se ale už po- me pochopitelně věnovat i na učil a ví své. Ostatně dění stránkách Týdeníku Školství. v poslanecké sněmovně koTo ve školství bude určilem rozpočtu na letošní rok tě veseleji. Čeká nás testomáme ještě v živé paměti. Dá vání nové maturitní zkoušse předpokládat, že ti, kdo ky, naplňování a prohlubovábudou opět usilovat o místa ní školních vzdělávacích prov poslaneckých lavicích, rych- gramů, čerpání peněz z evrople zapomenou na svá slova, ských fondů, realizace změn například že učitelé projídají školských zákonů i projednábudoucnost našich dětí, a bu- vání nových novel. A učitedou nás přesvědčovat, že škol- lé jen tak mimochodem buství je jejich priorita číslo jed- dou dál stát před tabulí a přena. Žádná změna – když uči- dávat svým žákům co nejpřetelé roztáčeli inflační spirálu svědčivěji své znalosti, bu(pamatujete, že?), také se vzá- dou s nimi jezdit na exkurze pětí dozvěděli, že vzdělávání a možná i na lyžařské výcviky je nejdůležitější věcí na světě. či školy v přírodě. Dál je buDění kolem voleb se bude- dou připravovat na nejrůzněj-

Č

ší soutěže a olympiády, dál budou vymýšlet projekty a snažit se o to, aby škola byla nejen povinností, ale i hrou. Také o tom – a rádi – vás budeme informovat. Letošní rok je také rokem výročním. Před 20 lety vznikla v reakci na společenské změny řada nových pedagogických iniciativ, mezi nimi i nové školské odbory. Názory na jejich poslání prošly dlouhým vývojem. Dnes už snad většina lidí pochopila, že odbory nejsou o vánočních kolekcích. Přispěl k tomu i Českomoravský odborový svaz pracovníků školství, který vždy hájil zájmy zaměstnanců škol a školských zařízení, vždy v tom dobrém slova smyslu loboval za zlepšování jejich pracovních a pla-

„Ruka má jen pět prstů, ani ty nejsou rovny.“ Abcházské přísloví

tových podmínek. Již tři roky vydáváme – nad rámec předplatného – speciální přílohy, které vám pomáhají při výuce. Chceme v tom pokračovat i letos a věříme, že pro vás objevíme zase něco zajímavého a užitečného. Těšíme se na vás. Karla TONDLOVÁ

2

Zápisník RVP pro „zušky“ Již téměř měsíc mají některé školy k dispozici 1. pilotní verzi Rámcového vzdělávacího programu pro základní umělecké vzdělávání. Skoro čtyřicet pilotních ZUŠ ji odzkouší a jejich zkušenosti poslouží k dalším úpravám dokumentu a vytvoření 2. verze. vúp

Výběr školy Podle analýzy Národního ústavu odborného vzdělávání mají žáci se zdravotním postižením i nadále problémy při výběru střední školy. Nejvýraznější zdravotní omezení pociťují žáci s tělesným postižením (66 %) a žáci s více vadami (57 %). Problémy mají i žáci se zrakovým a sluchovým postižením (51 %, núov respektive 46 %).

Vyloučení ze školy Amerického studenta M. Hanceho z Filadelfie vyloučili na den ze střední školy kvůli tomu, že na vyučování přišel v kostýmu Santa Clause. Osmnáctiletý Hance vypověděl, že svůj záměr dorazit v pře-

vleku Santa Clause předem oznámil řediteli školy. Ten to ale prý nepovažoval za dobrý nápad a potrestal ho. čtk

Tituly neoprávněně? Plzeňskou právnickou fakultou prošlo podle závěrečné zprávy Západočeské univerzity nestandardně 14 ze 63 absolventů doktorandského studia. Zpráva potvrdila, že někteří zájemci byli přijati mimo přijímací zkoušky, doktorandy zkoušeli lidé bez právnického vzdělání, zkušební týmy byly několikrát sestaveny účelově. čtk

„Ano, děti, i já jsem měla velmi pěkné a bohaté Vánoce. Jenom jsem do poslední chvíle trnula, jestli budu mít pod stromečkem balíčky od Ježíška, nebo od Janoty!“ KRESBA: Milan KOCMÁNEK

Projekt 4,5 miliardy pro základní školy spuštěn B

ez zbytečného papírování, bez psaní složitých projektů budou moci základní školy získat peníze z evropských strukturálních fondů. Celkem je pro ně připraveno 4,5 miliardy korun. Školy je budou moci vyčerpat v průběhu tří let. Průběžná výzva by měla podle ministryně školství M. Kopicové být vyhlášena v březnu. Ministerstvo školství připravilo pro školy celkem 22 šablon, jejichž jednoduchým vyplněním mohou všechny základní školy vyjma pražských čerpat evropské peníze. Šablony se týkají sedmi různých oblastí od informační gramotnosti a výuky cizích jazyků až po finanční gramotnost. Tematicky jsou tak podle M. Kopicové pokryty všech-

ny okruhy, které se při vzdělávání dlouhodobě ukazují jako problematické. „Bude na škole, kterou šablonu zvolí, případně které. Rozhodující je, aby si vše promyslela a nespěchala. Žádat o peníze je možné jen jednou, proto by každá škola měla vyčerpat všechny peníze, které na ni podle jednoduchého vzorce připadají,“ řekla ministryně školství při zahájení celého projektu. Vzorec, podle kterého si škola vypočítá, kolik peněz může vyčerpat, je jednoduchý. Každá mimopražská základní škola bude mít k dispozici 300 tisíc korun a k tomu necelých 5 tisíc korun na jednoho žáka. Pouhým výpočtem pak zjistí, do jaké finanční výše se musí její žádost vejít. Aby však nemu-

sela složitě vypočítávat, kolik ji bude stát například dělení hodin cizího jazyka, bude součástí každé šablony i kalkulačka. Školy navíc nebudou muset přidělené peníze ani složitě vyúčtovávat, pouze prokážou, na co je použily. Například při dělení jazykových hodin čestným prohlášením doloží, že opravdu plánovaných, například 72 dělených hodin, skutečně odučily. A za jak dlouhou dobu od žádosti by měly mít školy peníze k dispozici? Podle slov M. Kopicové do tří měsíců od podání žádosti. Pokud tedy škola zažádá již v březnu (v případě, že bude průběžná výzva vypsána), pak 60 procent celkové částky získá hned v průběhu září, zbývajících 40 procent v průběhu projektu. oš

Unikátní Svět techniky v Ostravě V

ostravské industriální Dolní oblasti Vítkovic vznikne unikátní Svět techniky. „Svět techniky bude unikátní v rámci Evropy díky propojení národní kulturní památky, která zahrnuje muzeum v VI. energetické ústředně, s reálnou výrobou energie a moderním vzdělávacím centrem, takzvaným Science Learning Center,“ vysvětlila Lenka Mynářová, která se podílí na

přípravě projektu Svět techniky. Jeho cílem je podle ní přiblížit dětem i dospělým především technické obory, které mají své kořeny v regionu – například strojírenství. Svět techniky bude určen dětem už od dvou let, ale také dospělým. Zhruba 10 000 metrů čtverečních výukové plochy nabídne návštěvníkům právě nová moderní budova navržená J. Pleskotem, jehož ate-

liér pracuje na proměně celé Dolní oblasti Vítkovic v novou, moderní část Ostravy. Stěna nové budovy se promění v „zrcadlo“ o rozměrech 13 x 125 metrů, v němž se budou odrážet sousední památkové objekty – kromě energetické ústředny také vyhaslé vysoké pece či plynojem, který se po rekonstrukci promění v kongresové centrum pro 1500 lidí. čtk

3

Jsou krajské normativy na žáka srovnatelné? Kdo může ovlivnit jejich výši? Stejně staří žáci, rozdílné peníze. Tak by se dal shrnout základní problém českého regionálního školství. Proč stát dává jedněm více, druhým méně, když peníze pro regionální školství jdou za žákem? Kdo tedy rozhoduje o normativech na řáka?

Ř

editelé škol by nyní měli zaměřit svou pozornost na porovnání výše normativů na žáka v jednotlivých krajích. V materiálu ministerstva školství „Normativ mzdových prostředků pedagogických pracovníků v jednotlivých krajích v letech 2009 až 2006“ je totiž možné zjistit, že rozdíly v normativech jednotlivých krajů jsou mnohdy neobvykle vysoké. Například Liberecký kraj v roce 2009 poskytl na žáka nižšího stupně gymnázia normativ ve výši 23 549 korun, zatímco normativ na žáka druhého stupně základní školy (stejná věková kategorie) byl pouze 20 851 korun. Znamená to tedy, že základní školy dostaly na jednoho žáka této věkové kategorie o 2698 korun méně než víceletá gymnázia. Naopak Zlínský kraj upřednostňuje při tvorbě svých normativů základní školy před víceletými gymnázii a na žáka II. stupně dává o 926 korun více než na stejně starého žáka víceletého gymnázia. V tomto porovnání bychom mohli pokračovat, a to nejen za

rok 2009. Raději jsme se však obrátili na ministerstvo školství s několika dotazy: 1. Sleduje ministerstvo školství výši normativů v jednotlivých krajích? 2. Pokud ano, může ministerstvo tuto výši nějak ovlivňovat? Add. 1) MŠMT sleduje výši krajských normativů pro jednotlivé druhy škol, v rámci toho i normativy pro nižší stupeň víceletých gymnázií a druhý stupeň základních škol. Add. 2) Stanovení konkrétní výše krajských normativů (pro školy zřizované kraji, obcemi či svazky obcí) podle jednotek výkonu stanovených v souladu s vyhláškou o krajských normativech je však plně v kompetenci příslušného krajského úřadu. Při stanovení krajského normativu musí krajský úřad respektovat ukazate-

le rozhodné pro stanovení krajských normativů definované v § 2 vyhlášky o krajských normativech. MŠMT v rámci svých kompetencí dohlíží na to, aby postup při stanovení krajských normativů a rozpisu finančních prostředků byl v souladu s právními předpisy a do kompetence krajských úřadů při rozdělování těchto zdrojů jednotlivým krajským organizacím nijak nezasahuje. Jen pro vysvětlení. Normativy pro nižší stupeň víceletých gymnázií a druhý stupeň základních škol by měly být zhruba stejné, nemohou však být naprosto identické už jen z toho důvodu, že krajské úřady do výše normativů promítají mimo jiné i ukazatel průměrné naplněnosti tříd, který je jiný v základní škole a jiný v gymnáziu. Konkrétně v roce 2009 se rozdíly ve výši krajských normativů pro nižší stupeň víceletých gymnázií a druhý stupeň základních škol oproti roku 2008 nijak výrazně nezměnily (naopak v průměru za Českou re-

publiku se tento rozdíl mírně snížil). Výraznější rozdíl ve výši normativů přetrvává v Libereckém kraji. Jak již však bylo uvedeno, MŠMT nemá v současně platné legislativě žádný účinný nástroj, jak proces stanovení krajských normativů krajskými úřady ovlivňovat. Tolik ministerstvo školství. Kdo tedy může výši normativů krajů ovlivňovat? Podle Václava Pícla, místopředsedy ČMOS pracovníků školství, pokusit by se o to měli ti, kteří mají ze zákona pravomoc s představiteli krajských úřadů vyjednávat. A mezi ně patří předsedové krajských rad školských odborů. „Je důležité, aby v kraji dobře pracovala sekce vedoucích pracovníků, aby ředitelé škol jejím prostřednictvím mohli předsedy KROS seznámit se svými připomínkami k normativům. Předsedové KROS by se pak měli zajímat, proč úřad stanovil ty a ty normativy, co ho k tomu vedlo a podobně. Jedině tímto způsobem je možné krajské normativy ovlivňovat. Rozhodnutí a samozřejmě i odpovědnost je však na komunálních politicích,“ říká V. Pícl. Olga ŠEDIVÁ

Normativ mzdových prostředků (MP) pedagogických pracovníků v jednotlivých krajích Průměr ČR

Zlínský

Moravskoslezský

Olomoucký

Jihomoravský

Vysočina

Pardubický

Královéhradecký

Liberecký

Ústecký

Karlovarský

Plzeňský

Jihočeský

Středočeský

2009

Hl. m. Praha

Kraj

Gymnázium všeobecné (8leté) nižší stupeň 79-41-K/801 Np Pp Normativ MPpedag na 1 žáka

14,05 24 544 20 963

13,70 24 925 21 834

13,49 22 995 20 455

13,74 25 080 21 904

13,30 23 450 21 158

12,83 23 177 21 678

12,50 24 530 23 549

13,89 23 966 20 712

14,28 24 039 20 201

13,09 23 752 21 771

13,84 23 997 20 807

13,67 24 450 21 463

13,70 24 850 21 766

13,30 22 640 20 427

13,53 24 028 21 335

13,16 22 650 20 650

13,21 22 593 20 524

14,20 24 680 20 851

13,56 24 311 21 514

13,57 23 840 21 086

13,71 23 646 20 697

13,44 23 723 21 181

13,44 24 000 21 437

13,47 24 990 22 258

12,53 22 300 21 353

13,42 23 711 21 202

- 5,32 - 1 154

- 11,46 - 2 698

+ 3,87 + 802

+ 4,38 + 885

- 4,93 - 1 074

+ 1,80 + 374

- 0,12 - 27

+ 2,26 + 492

+ 4,53 + 926

- 0,62 - 133

II. stupeň ZŠ tvořené oběma stupni - pro 222 žáků II. stupně Np Pp Normativ MPpedag na 1 žáka

13,85 23 720 20 549

13,04 23 868 21 963

13,45 23 265 20 756

13,29 24 370 22 005

Rozdíl mezi normativem MP pro II. stupeň ZŠ a nižším stupněm gymnázia ZŠ/gymnázium (v %) ZŠ-gymnázium (v Kč)

- 1,97 - 413

+ 0,59 + 129

+ 1,47 + 300

+ 0,46 + 101

- 2,40 - 508

Průměr ČR

Zlínský

Moravskoslezský

Olomoucký

Jihomoravský

Vysočina

Pardubický

Královéhradecký

Liberecký

Ústecký

Karlovarský

Plzeňský

Jihočeský

Středočeský

2008

Hl. m. Praha

Kraj

Gymnázium všeobecné (8leté) nižší stupeň 79-41-K/801 Np Pp Normativ MPpedag na 1 žáka

14,05 24 086 20 572

13,70 24 581 21 533

13,49 22 655 20 153

13,74 24 600 21 485

13,30 23 250 20 977

12,83 22 869 21 390

12,50 24 200 23 232

13,89 23 708 20 489

15,23 23 649 18 633

13,09 23 266 21 325

14,00 23 684 20 301

13,67 24 069 21 129

13,70 24 420 21 390

13,30 22 440 20 247

13,61 23 677 20 918

13,56 22 450 19 864

13,21 22 188 20 156

14,44 24 350 20 233

13,56 23 952 21 196

13,57 23 452 20 743

13,71 23 125 20 241

13,44 23 287 20 792

13,44 23 416 20 915

13,43 24 460 21 855

12,53 21 910 20 980

13,49 23 292 20 721

- 5,77 - 1 234

- 12,91 - 2 999

+ 3,45 + 708

+ 11,32 + 2 109

- 5,09 - 1 085

+ 2,42 + 491

- 1,01 - 214

+ 2,18 + 465

+ 3,62 + 733

- 0,94 - 198

II. stupeň ZŠ tvořené oběma stupni - pro 222 žáků II. stupně Np Pp Normativ MPpedag na 1 žáka

13,85 23 278 20 166

13,11 23 446 21 458

13,45 22 921 20 449

13,60 23 850 21 041

Rozdíl mezi normativem MP pro II. stupeň ZŠ a nižším stupněm gymnázia ZŠ/gymnázium (v %) ZŠ-gymnázium (v Kč)

- 1,97 - 405

- 0,35 - 75

+ 1,47 + 296

- 2,07 - 444

- 5,31 - 1 113

4

Poznámka Několik týdnů po odhalení skandálních praktik na právnické fakultě v Plzni si myslím, že každé ze všech možných řešení této kauzy je a bude špatné. Odhalila se totiž naprostá nepřipravenost úřadů i legislativy na její alespoň přijatelné řešení. Rektor – který ve svém prvním televizním vystoupení ještě vysvětloval, že vedení fakulty dalo zcela úmyslně opsanou práci do knihovny proto, aby zjistilo, kdo na fakultu donáší – se časem oklepal a posléze sice vyzval nezávislou advokátní kan-

Jen špatná řešení celář, aby určité řešení navrhla, mnoho bych si od toho ale nesliboval. Realisticky si myslím, že jediným výsledkem jejího nezávislého posouzení a předkládaných doporučení bude to, že se po řadu týdnů bude alibisticky čekat na její názor. Kauza plzeňské právnické fakulty upozornila nejen na závažné nepořádky na této fakultě – tedy na naprosté selhání veškerých kontrolních mechanismů, na špatnou práci senátu, akademických funkcionářů a na množství i pouze úředních pochybení – ale upozornila i na mnohé další skutečnosti. Například na to, že z legislativního hlediska je značně obtížné odnímat již udělené tituly. V souvislosti s plzeňskou kauzou se však odkryly i zatím zřejmě zcela běžné praktiky problematického získávání titulů na pobočkách zahraničních soukromých škol či trpěná a nijak kontrolovaná konzultační střediska řady českých soukromých škol. V souvislosti s plzeňským případem by se proto měla řešit i doposud přehlížená nedokonalá legislativa a také značně problematická a neprůhledná celková koncepce vysokého školství. Jiří ROHAN

ČMOS pracovníků školství bude i nadále trvat na tom, aby zvýšení platů zaměstnanců regionálního školství bylo realizováno výhradně úpravou tarifů.

FOTO: Alena TUČÍMOVÁ

Z programu ČMOS pracovníků školství

Hlavní cíle roku 2010 – Kampaň za důstojné odměňování zaměstnanců školství ČMOS pracovníků školství zpracuje pro potřeby členů svazu analýzu volebních programů parlamentních politických stran a programového prohlášení vlády, zejména částí týkajících se školství. ČMOS pracovníků školství dále bude: ¾ vyhodnocovat a zveřejňovat dopady globální ekonomické krize, průběžné vyhodnocení bude podkladem pro další postup svazu, a to i pro organizování případných protestních akcí; ¾ trvat na tom, aby zvýšení platů zaměstnanců regionálního školství bylo realizováno výhradně úpravou tarifů; ¾ čelit nekompetentním rozhodnutím, která by zhoršovala pracovní a platové podmínky zaměstnanců školství. ČMOS pracovníků školství zahájí na všech úrovních diskuzi o cílech a směřování odborového svazu na období 2011 až 2015.

lamentu České republiky, zástupci státní správy, samosprávy a sdělovacích prostředků. Zásadní témata po rok 2010 – státní maturita, řízení a financování školství, agresivita ve školství, realizace kurikulární reformy; ¾ aktivně zapojovat profesní sekce do připomínkování návrhů právních předpisů.

Pracovní podmínky ČMOS pracovníků školství bude: ¾ iniciovat vydávání společných právních výkladů spolu s ministerstvem školství a spolupodílet se na jejich tvorbě;

Profesní problematika ČMOS pracovníků školství bude všemi prostředky čelit zásahům do školské legislativy poškozujícím profesní potřeby zaměstnanců: ¾ republikové výbory profesních sekcí budou ve spolupráci s vedením svazu organizovat diskuzní fóra na republikové úrovni k aktuálním problémům současného školství za účasti pracovníků školství z regionů, na která budou zváni odborníci, poslanci a senátoři Par-

Platové podmínky ČMOS pracovníků školství bude: ¾ požadovat sjednocení tarifního určení platů v tzv. ROPO – pro pedagogické pracovníky přesun do přílohy č. 2 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

Kolektivní vyjednávání ČMOS pracovníků školství bude průběžně aktualizovat vzorovou kolektivní smlouvu v návaznosti na legislativní změny. ČMOS pracovníků školství bude prosazovat: ¾ legislativní změny vedoucí k možnosti uzavírat kolektivní smlouvu vyššího stupně, v níž by bylo možno nacházet společná stanoviska a ovlivňovat rozhodnutí vládních orgánů a rovněž sjednocovat aplikaci pracovněprávních, platových a sociálních předpisů u zaměstnanců v regionálním školství; ¾ zlepšování podmínek pro práci odborových organizací a jejich funkcionářů.

BOZP ¾ iniciovat legislativní změny, které povedou ke změně systému řízení školství; ¾ ve spolupráci se státním zdravotním ústavem iniciovat analýzu psychické a fyzické zátěže pracovníků školství (cíl – získat prokazatelné argumenty k možnosti dřívějšího odchodu do důchodu); ¾ aktivně vstupovat do přípravy novel školských zákonů.

ČMOS pracovníků školství bude: ¾ usilovat o to, aby zaměstnanci ve školství byli zařazeni do kategorie se zvýšeným rizikem; ¾ nadále prohlubovat spolupráci s ČŠI, zejména při sjednocení kontrolní činnosti v oblasti BOZP; ¾ zefektivňovat strukturu BOZP tak, aby zástupce SIBP byl zastoupen v každém kraji. ČMOS pracovníků školství

5

Pětina dětí je obézních a tento trend se stále prohlubuje Lidí s nadbytečnými kilogramy u nás rychle přibývá. A netýká se to pouze dospělých, alarmující je situace u dětí, kterých je v České republice nyní už 17 procent obézních.

K

romě genetické výbavy se na vzniku obezity podílí hlavně nerovnováha mezi příjmem a výdejem energie. Za současný největší problém u dětí a mladistvých považují odborníci kombinaci stále se zvyšujícího nedostatku pohybu a konzumace „prázdných kalorických bomb“ v podobě hamburgrů, sladkostí, tučných a slaných uzenin, chipsů a limonád. Jen pro ilustraci: osladí-li si člověk hrnek čaje čtyřmi kostkami cukru, dostane do sebe 16 g sacharidů, vypije-li půl litru kolového nápoje, rázem „zaplaví“ svůj organizmus 54 g sacharidů. Jak uvádí plzeňská obezitoložka Dana Müllerová, existuje souvislost mezi zavedením prodejních automatů, v nichž mají děti k dispozici sladké nápoje, a nárůstem obezity. Dále upozorňuje, že velmi zrádné jsou rovněž stoprocentní džusy. Lidé je považují za zdravé a mají pocit, že si je mohou dopřávat v neomezeném množství. Džusy v sobě ale mají velké množství přiro-

Podle známého obezitologa Vojtěcha Hainera je obezita nemoc daná ze 40 až 70 procent geneticky. Každopádně to ale neznamená, že člověk s genetickou dispozicí k obezitě bude mít automaticky nadměrnou hmotnost bez ohledu na svůj životní styl. Jde totiž o to, že geneticky podmíněna je například chuť na tučné, sladké a tendence po takových pokrmech tloustnout. Dědičně podmíněn je také sklon člověka spíše se nehýbat a vést pohodlný sedavý způsob života. Snížit výskyt obezity znamená změnu životního stylu, na níž se musí podílet rodina, škola i společnost. Z hlediska výživy považují odborníci za důleži-

v pohybových aktivitách rodičů s dětmi a v aktivitách, které lze v podstatě označit za hraní. Podle něj je důležité, aby byl dostatek bezpečných míst v parcích a jinde, kde by se děti mohly „vylítat“. Řada škol se správné výživě a prevenci obezity věnuje. Například v ZŠ a MŠ Dětmarovice mají uvedenou problematiku zařazenu na prvním stupni do předmětů Člověk a jeho svět a tělesná výchova, na druhém stupni pak do výchovy k občanství a zdraví, tělesné výchovy a sportovních her. Ředitel školy Robert Lindert sice vzhledem k počtu žáků nepozoruje markantní nárůst dětí s nadbytečnými kilogramy, ale také říká: „Ve škole

částí biologie a tělesné výchovy. Zájem o limonády a sladkosti naopak nepotvrzuje ředitel 3. ZŠ Rakovník Jan Křikava: „Ve škole automaty s tímto sortimentem máme, ale sladkosti a limonády nepatří mezi ty, které by byly hned vyprodané. Také nepozoruji, že by v naší škole dětí s nadváhou přibývalo.“ I tato škola otázky životosprávy probírá. Přání žáků na zavedení automatu na nápoje zatím odolávají v pražské SoZŠ Integrál, kde pro žáky připravují dopolední svačiny včetně nápoje a nabízejí i minerální vodu a cereální výrobky. Problematice životosprávy se tu věnují hned v několika předmětech. Ředitelka školy Alice Běhounková přesto potvrzuje, že v každé třídě se dvě tři děti s nadbytečnými kilogramy najdou. V současnosti u nás probíhá projekt COPAT (Child Obe-

Světová zdravotnická organizace prohlásila obezitu za globální epidemii a jeden z největších zdravotních problémů současnosti. U nás je už nyní 1,5 milionu lidí obézních a dalších přibližně 30 procent trpí nadváhou.

zeného cukru, takže neředěné vodou a neomezeně konzumované jsou rovněž kalorickou bombou. Pokud jde o pohyb, už studie Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, provedená v letech 1997 až 2004 mezi dětmi ve věku šest až čtrnáct let, ukázala, jak špatné to s ním je. Doporučuje se, aby se děti věnovaly pohybu jednu hodinu denně. Uvedená studie odhalila, že mladší děti sice pohybem stráví doporučovaných šest až osm hodin za týden, ale starší už jen dvě až čtyři hodiny týdně, a to včetně školního tělocviku.

FOTO: Alena TUČÍMOVÁ

té vyrábět zdravé potraviny. Zatím nedostižným vzorem v tomto ohledu může být například Finsko, kde došlo ke snížení obsahu soli v uzeninách, což pak vedlo k ozdravění celé populace. Zatímco patnáct původních členských zemí Evropské unie má podporu státní výživy, u nás nic takového neexistuje. Pokud jde o pohyb, nevidí V. Hainer řešení ani tak v zapojení více dětí do organizovaného sportu, ale zejména

máme automat na ovocné džusy a minerálky. Sladkosti a kolové nápoje v něm nejsou, je ale pravda, že mezi dětmi je o ně obecně velký zájem.“ Zdeňka Bednářová, ředitelka pražského Gymnázia Budějovická, připouští: „Ve škole automaty se sladkými nápoji máme a mezi dětmi je o ně zájem. Lze také pozorovat, že dětí s nadváhou přibývá.“ V této škole zařadili jmenovanou problematiku do výchovy ke zdraví, která je sou-

sity Prevalence and Treatment), jehož hlavním cílem je vytvořit ucelenou strategii prevence rozvoje metabolického syndromu u dětí a dorostu a také vybudovat poradenská pracoviště pro děti trpící obezitou. Odborníci zapojení do projektu upozorňují, že výstupy projektu budou vedle zdravotníků určeny také pedagogům, kteří v prevenci vzniku obezity mají nezastupitelné místo. Markéta GRULICHOVÁ

6

O

d 1. ledna 2010 se mění některé právní předpisy, které se týkají nemocenského pojištění. Tato úprava dávek nemocenského pojištění má být účinná pouze pro období jednoho roku, to znamená od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010. V roce 2011 se mají podmínky pro nárok a výši jednotlivých dávek vrátit do stavu účinného před touto změnou. Dávky nemocenského pojištění se vypočítávají z denního vyměřovacího základu a rozhodným obdobím je 12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na dávku. K 1. lednu 2010 se mění redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu v závislosti na vývoji výše průměrné mzdy, což ovlivní i mírný nárůst výše dávek. První redukční hranice bude činit 791 Kč, druhá redukční hranice 1 186 Kč a třetí redukční hranice 2371 Kč.

Změny v nemocenském pojištění Jaké jsou konkrétní změny: Změní se procentní sazba pro výpočet nemocenského. Místo stávající odstupňované sazby nemocenského z redukovaného denního vyměřovacího základu ve výši 60 procent, 66 procent a 72 procent bude sazba jednotná ve výši 60 procent. Nebude tak již záležet na délce trvání dočasné pracovní neschopnosti, dávka bude po celou dobu vyplácena v jednotné výši. Ke snížení dojde podle přechodného ustanovení od 1. ledna 2010 i u nároků vzniklých před 1. lednem 2010, pokud náležely k 31. prosinci 2009 ve vyšší sazbě než 60 procent. Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) bude činit 60 procent (snížení ze stávajících 70 procent) z denního vyměřovacího základu, vyplácí se od prvního dne nástupu na PPM. Denní vyměřovací základ se u peněžité pomoci v mateřství bude redukovat do částky první redukční hranice stejně jako u nemocenského a ošetřovného, tedy sazbou ve výši 90 procent (nyní se započítává 100 procent). Stejná úprava se použije i pro redukci denního vyměřovacího základu při výpočtu vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. Obdobně jako u nemocenského dojde i u PPM ke snížení výše dávky i u nároků vzniklých před 1. lednem 2010 a trvajících po tomto dni. Podpůrčí doba u ošetřovného bude začínat až čtvrtým kalendářním dnem trvání potřeby ošetřování nebo péče o člena domácnosti a bude poté činit nejdéle 6 nebo 13 kalendářních dnů (nárok osamělého rodiče, který má v trvalé péči dítě do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku). Za první tři kalendářní dny potřeby ošetřování nebudou mít pojištěnci nárok na žádnou dávku. ČSSZ

FOTO: Alena TUČÍMOVÁ

Souběh důchodu a příjmu Musí být ukončen pracovní poměr, pokud chce pracovník odejít do důchodu?

O

d 1. ledna 2010 nabývá účinnosti část zákona č. 306/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, který mění ustanovení § 37 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Změna spočívá v tom, že k pobírání starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti nebude muset zaměstnanec–starobní důchodce žádat zaměstnavatele o změnu doby trvání pracovního poměru na dobu určitou v délce maximálně 1 roku. Tato podmínka souběhu důchodu s příjmem z výdělečné činnosti odpadla (poznámka č. 17 k § 39 odst. 3 písm. a) zákoní-

ku práce odpadá) a zaměstnanec může pokračovat v pracovním poměru na dobu neurčitou i po 1. lednu 2010, aniž by musel končit pracovní poměr. Může se také se zaměstnavatelem dohodnout na změně pracovního poměru na dobu určitou. V tomto případě již platí omezení pro uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou (maximálně 2 roky), § 39 odst. 2 zákoníku práce. V případě, že by zaměstnanec chtěl ukončit pracovní poměr, může to řešit tak, že se dohodne na skončení pracovního poměru (dohoda – § 49 zákoníku práce) nebo podá výpověď (§ 50 zákoníku práce). Odchod do důchodu není výpovědní důvod ze strany zaměstnavatele a zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci výpověď z tohoto důvodu. Vít BERKA

Došlo k prodloužení výjimky? Jak budou ředitelé škol v roce 2010 postupovat v případě pedagogických pracovníků, kteří neplní předepsanou kvalifikaci? Do konce roku 2009 umožňoval zákon o pedagogických pracovnících výjimku. Došlo k prodloužení této výjimky?

U

stanovení § 32 zákona bým výkonem přímé pedagoč. 563/2004 Sb., o pedago- gické činnosti na příslušném gických pracovnících, umožňu- druhu nebo typu školy nejméje vykonávat přímou pedago- ně po dobu 15 let prokázala gickou činnost i těm zaměst- schopnost výkonu požadované nancům, kteří nesplňují před- činnosti, nejdéle po dobu depoklad odborné kvalifikace. seti let, pokud v této době neDnem 1. ledna 2010 zahájí studium, kterým nabývá účinnosti zápotřebný předpoI po roce kon č. 422/2009 Sb., klad získá, a toto 2010 budou kterým se mění zástudium úspěškon č. 563/2004 moci učit ti, kteří ně ukončí. JestSb., o pedagogicliže vysoké škonesplňují ly pro výuku odkých pracovnících. odbornou V čl. I bod 1 zákon borných předměkvalifikaci. tů ve střední a vyšstanoví, že „v § 32 písm. b) se slovo „pěti“ ší odborné škole neumožňují přístup k vysonahrazuje slovem „deseti“. Po provedené úpravě usta- koškolskému vzdělání v akrenovení § 32 zákona č. 563/2004 ditovaném studijním programu příslušného studijního Sb. zní: „Fyzická osoba, která ne- oboru; v tomto případě je posplňuje předpoklad podle § 3 stačující získání nejvyššího doodst. 1 písm. b), může vykoná- sažitelného vzdělání v příslušvat přímou pedagogickou čin- ném oboru.“ Doba deseti let po nabytí nost po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud ke dni účinnosti zákona č. 563/2004 účinnosti tohoto zákona do- Sb. uplyne dnem 31. prosince sáhla 50 let věk Vít BERKA věku a dlouhodo- 2014.

7

zkušenosti nápady inspirace projekty záměry lekce příklady

Nový celorepublikový projekt Čtení a psaní s porozuměním míří do škol Každý, kdo přichází do kontaktu s dětmi, si nemohl nevšimnout, že současné děti poměrně málo čtou a že jejich komunikační dovednosti nejsou na příliš vysoké úrovni. Právě na tyto problémy se soustřeďuje nový celorepublikový projekt Čtení a psaní s porozuměním, jehož realizátorem je vzdělávací agentura Tvořivá škola.

P

rojekt byl zahájen 1. listopadu. Jeho hlavními aktivitami je uspořádání 120 metodických kurzů pro učitele základních škol, založení 18 vzorových tříd v partnerských školách projektu a vytvoření řady nových publikací, pracovních listů a pomůcek zaměřených na rozvoj čtení a psaní s porozuměním. Prostřednictvím uvedených aktivit budou do základních škol ve všech krajích šířeny efektivní postupy výuky čtení a psaní s porozuměním založené na činnostech a aktivním zapojení všech žáků do výuky. Lektory jednotlivých kurzů jsou jako vždy učitelé z praxe, kteří v kurzech předávají své nejlepší zkušenosti.

Čtení a psaní s porozuměním Metodika čtení a psaní s porozuměním je založena na analyticko-syntetické metodě čtení, která je doplněna projektovým vyučováním a prvky metody genetické. Jedná se o soubor prakticky ověřených postupů, které vedou k motivaci žáků pro čtení, k dobrému osvojování čtenářských dovedností a správnému čtení. V konceptu Tvořivé školy je velký důraz kladen také na komunikační výchovu. Pokud se dítě nedokáže správně vyjadřovat, těžko zvládne nejen učivo českého jazyka, ale i dalších předmětů. O tom by mohli vyprávět například učitelé na druhém stupni, kteří se často setkávají s tím, že děti nejsou schopné plynule hovořit nebo pracovat s textem v učebnici. Každý předmět proto musí poskytovat dostatek prostoru k vyjadřování. Souběžný rozvoj klíčových kompetencí, využívání mezipředmětových vztahů a aktivní zapojení všech

žáků je při činnostním pojetí výuky samozřejmostí.

Rozvoj komunikace V prvním až třetím ročníku základních škol se učitelé Tvořivých škol systematicky zaměřují především na ústní vyjadřování žáků. K hovoru o svých pozorováních a k následnému vyvozování závěrů jsou žáci vedeni průběžně při všech činnostech od prvního ročníku. Samostatná písemná forma vyjadřování je uplatňována od třetího ročníku. Čtení se využívá v matematice například při řešení slovních úloh, v prvouce při poznávání přírody i života lidí a světa. Při prožívání literárních ukázek a čtení prvních knížek poznávají žáci život dětí i dospělých, učí se chápat a hodnotit jejich životní příběhy, činy, charaktery a lidské vztahy. Tím rozšiřují svoji životní zkušenost a obohacují svůj citový život.

Ve čtvrtém a pátém ročníku se ve výuce čtení s porozuměním začíná více využívat tichého čtení. Žáci jsou zde stále více vedeni k samostatné práci s textem. Učitel ale stále dbá na to, aby i tiché čtení žáků bylo uvědomělé, a proto zadává žákům otázky a úkoly, které mu umožní zjistit, zda žáci přečtený text pochopili.

První kolo kurzů V listopadu a prosinci proběhlo ve všech krajích České republiky první kolo projektových kurzů. Vyučující se zájmem o činnostní pojetí výuky měli možnost načerpat množství nových postupů do výuky českého jazyka. Na kurzech nechyběla ani spousta praktických nápadů a názorných pomůcek pro činnostní výuku. Jedním z pedagogicky nejcennějších momentů kurzů je jejich zážitkový charakter. Všichni účastníci mají mož-

většina z nich se dokáže do rolí žáků vžít skutečně skvěle.

Bezplatné kurzy Rozvinuté komunikační dovednosti, schopnost správného porozumění textu a umění samostatné práce jsou základními předpoklady jak pro další úspěšné studium našich žáků na všech typech škol, tak pro jejich následné plnohodnotné uplatnění v životě. Jak jsme se přesvědčili v praxi desítek tvořivých základních škol, metodika čtení a psaní s porozuměním v pojetí Tvořivé školy nám uvedené cíle umožňuje dosahovat. Projekt Čtení a psaní s porozuměním je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a je financován z ESF a státního rozpočtu České republiky. Všechny kurzy projektu jsou díky uvedené finanční pod-

Vymýšlení otázek Ústní i písemné vyjadřování se při činnostní výuce rozvíjí především v souvislosti se sbíráním zkušeností ze světa, který žáky obklopuje. Žáci zpočátku při samostatném vyjadřování reagují na otázky učitele, později vytvářejí krátké souvislé projevy na témata blízká jejich zájmům. Kde je to možné, je do výuky řazena komunikace jednotlivých žáků s ostatními, to nám umožňuje aktivovat pozornost všech žáků ve třídě. Vymýšlení otázek a úkolů mezi sebou žáky baví. Když je to možné, zpestřujeme složky českého jazyka dramatickou výchovou. S její pomocí učíme žáky volně, beze strachu a svými slovy vyjadřovat myšlenky a názory. Žáci se zároveň učí i slušnosti, vzájemnému respektování a tvořivému řešení praktických situací.

nost si na vlastní kůži vyzkoušet roli žáka a poznat, jak se žák cítí. Každý tak lépe pochopí přínos jednotlivých postupů, získá možnost posoudit problémy, které mohou při výuce nastat, a naučí se lépe odhadovat čas potřebný k efektivnímu řazení jednotlivých činností. Jedná se o mnohem zábavnější formu získávání poznatků, než je pouhé naslouchání a zapisování. Ke cti účastníkům slouží, že

poře pro zájemce z řad učitelů základních škol pořádány bezplatně. S termíny jejich konání a dalšími informacemi je možné se seznámit na stránkách www. tvorivaskola.cz. Alena TUČÍMOVÁ

Kontakt: Čeněk Rosecký Tvořivá škola Nám. SNP 9, Brno Tel.: 548 220 002

8

Limit práce přesčas Jak je stanoven roční limit práce přesčas? Jak má být uplatňován? Je snižován o různé překážky v práci (například při pracovní neschopnosti)?

T

akzvaný roční limit práce přesčas je stanoven pro nařízenou práci přesčas v § 93 odst. 2 zákoníku práce, kde se mimo jiné stanoví, že „nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce“. Nad tento roční limit lze práci přesčas pouze dohodnout. Pokud by zaměstnanec každý týden v kalendářním roce odpracoval možných 8 přesčasových hodin, roční limit práce přesčas činí 416 hodin s tím, že nad 150 hodin lze práci přesčas pouze dohodnout. Pokud zaměstnavatel potřebuje, aby zaměstnanec odpracoval v týdnu víc než 8 přesčasových hodin, musí mít souhlas zaměstnance a dále je třeba se dohodnout se zaměstnancem nebo sjednat v kolektivní smlouvě ob-

dobí, ve kterém práce přesčas v průměru nepřekročí 8 hodin týdně. Toto období může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Pouze v kolektivní smlouvě lze sjednat období 52 týdnů po sobě jdoucích (§ 93 odst. 4 zákoníku práce). Tato tzv. vyrovnávací období se netýkají kalendářního roku, ale sledují se v týdnech. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas se nezahrnují práce, za které bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. Podle mého názoru se počet hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve výše uvedených vyrovnávacích obdobích nesnižuje o doby, kdy zaměstnanec z různých důvodů nepracoval (dovolená, pracovní neschopnost apod.). Zákoník práce totiž nic takového nestanoví a nelze k tomu dospět ani seriózním výkladem.

Dovolená a svátky v době nemoci Jak posuzovat pro účely krácení dovolené dny svátků, které připadnou do doby pracovní neschopnosti pro nemoc zaměstnance? Budou se dny svátků (kdy by zaměstnanec stejně nepracoval) započítávat do počtu zameškaných dnů pro účely krácení dovolené?

K

rácení dovolené upravuje § 223 zákoníku práce, kde se v odst. 1 stanoví: „(1) Nepracoval-li zaměstnanec, který splnil podmínku stanovenou v § 212 odst. 1, v kalendářním roce, za který se dovolená poskytuje, pro překážky v práci, které se pro účely dovolené ne-

nu. Dovolenou vyčerpanou podle § 217 odst. 5 před nástupem rodičovské dovolené není možné z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit.“ Doba pracovní neschopnosti se pro účely dovolené neposuzuje jako výkon práce, pokud nejde o pracovní neschopnost v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (viz

§ 216 zákoníku práce). Pokud připadnou do doby pracovní neschopnosti pro nemoc zaměstnance dny svátků, které podle rozvržení pracovní doby nejsou pro zaměstnance dnem výkonu práce, nejde o zameškání pracovní směny. Proto se tyto dny svátků do uvedeného počtu dnů, za něž se dovolená krátí, započítávat nebudou.

Majetková přiznání Došlo ke změně zákona o střetu zájmů, který ukládal povinnost podávat majetková přiznání i ředitelům škol?

V

e Sbírce zákonů České republiky částce 109, rozeslané 9. října 2009, je publikován zákon č. 350/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů. Součástí změny je doplnění textu § 2 odst. 2 písm. c) o slova „s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení“ (viz čl. I bod 1 zákona č. 350/2009 Sb.). Novelizovaný text § 2 odst. 2 písm. c) zákona o střetu zájmů tedy zní: „Pokud nejde o veřejného funkcionáře podle odstavce 1, rozumí se pro účely tohoto zákona veřejným funkcionářem také ve-

posuzují jako výkon práce, zaměstnavatel krátí dovolenou za prvých 100 takto zameškaných směn (pracovních dnů) o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 takto zameškaných směn (pracovních dnů) rovněž o jednu dvanácti-

doucí zaměstnanec 2. až 4. stupně řízení podle zvláštního právního předpisu právnické osoby zřízené zákonem, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace územního samosprávního celku, s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení.“ Novela nabyla účinnosti dnem vyhlášení, to je 9. října 2009. Pokud se v textu zákona mluví o stupni řízení podle zvláštního právního předpisu, rozumí se tímto předpisem § 124 odst. 3 zákoníku práce.

Na vaše otázky odpovídá Mgr. Ing. Vít BERKA

Pane učiteli, proč nemluvíte sprostě? „Vzpomínáš si, jak nám na poslední poradě tvrdil ředitel, že špatný je ten učitel, který si neumí v hodině udělat pořádek? Měl na mysli zejména všudypřítomnost mobilních telefonů ve vyučování,“ svěřuje se angličtinářka Marešová. „Někdy mám pocit, že vůbec neví, co se dnes děje v hodině.“ „Naprosto každý žák má zapnutý telefon. Většina z nich jej neustále sleduje na lavici. Další si s ním zaujatě hrají. Čtou a ťukají SMS ,“ přidává se Hromádka. „Než zahájíte výuku, oznamte žákům, že si musí dát mobily do aktovek, tvrdí náš šéf. Jenže. V lepším případě uposlechne třetina.

Druhou chvíli přemlouváš. A s třetí vůbec nehneš. Navíc se spustí doprovodná studená sprcha ostudných sprostot,“ stěžuje si Marešová. „Kdyby někdo spočítal všechna ta vulgární slova, která dnes obtěžkávají třídy, došel by k šokujícímu číslu. Za dlouhá léta jsem neslyšel tolik sprostých a hrubých nadávek, jako dnes v jedné hodině,“ nerad potvrzuje češtinář. „Všechny, kteří se dnes na ministerstvu a jinde zasvěceně vyjadřují k atmosféře ve

školství, bych upřímně a ráda pozvala k nám do školy. Ať nám poradí přímo ve třídě! Ať si vyzkoušejí své léčivé rady a brzo zapláčou nad výdělkem. Zatím se spokojují s větou: školy si mohou dát zákaz užívání mobilů ve vyučování do školního řádu. Výborně! Dáme si tam i poznámku s vykřičníkem, aby přestali sprostě mluvit,“ konečně se trochu usmívá angličtinářka. „A co se stane? Vůbec nic!“ „Naši nadřízení a jejich nadřízení netuší, co vše se

odehrává přímo ve třídách. Nemají ponětí, jak slabí jsou dnes maturanti, pro něž léta připravují své jednotné maturity,“ neskrývaně se mračí Hromádka. „Hrubé chování našich žáků mě už dávno uráží a zneklidňuje. Snad abych taky začala sprostě mluvit. Možná konečně porozumím jejich zdravému sebevědomí a schopnosti vyjadřovat vlastní názor,“ navrhuje Marešová. „No vidíš, právě včera jsem ostře napomenul jednoho žáka, že v hodině sprostě mluví. Mile se na mě zadíval a bezelstně se zeptal: Pane učiteli, proč vy nemluvíte sprostě?“ Roman KANTOR

9

Vánoční tvoření u nás v Kolíně

Z

ákladní škola v Kolíně IV, Prokopa Velikého 633 je školou, jejíž vzdělávací program se jmenuje Tvořivé učení. Abychom naplňovali teorii i v praxi, pořádáme vánoční trhy, které mají už několikaletou tradici a pokaždé se těší velkému zájmu veřejnosti. K nákupům lákají vánoční svícny, ozdoby z nejrůznějších materiálů, vkusné dekorační a dárkové předměty, perníčky, přáníčka, jmenovky na dárky. Vánočním trhům předchází téměř měsíční období

příprav. Bylo tomu tak i letos, vlastně loni. Jednotliví vyučující promýšleli návrhy, co by chtěli se žáky vyrábět. Na centrální nástěnce se vyvěsily listy, na nichž se uvedlo, co se bude vytvářet a který vyučující povede výtvarnou dílnu. Žáci měli 14 dní na rozmyšlenou, do jaké dílny se přihlásí. Vedoucí výtvarné dílny žáky seznámili, jaké pomůcky budou potřebovat, aby si je včas stihli připravit. Většinu materiálu však učitelé zajistili sami. Poté následoval projektový den, který tradičně nazýváme

Vánoční tvoření. Tento den se děti sešly se svými vyučujícími v jednotlivých výtvarných dílnách. V každé skupině byli žáci různých věkových kategorií. Protože si měli možnost vybrat podle svého zájmu, práce je bavila a výrobky se většinou podařily. Navíc si vzájemně pomáhali a přáli si, aby se právě jejich zboží na trhu líbilo nejvíce. Zájem rodičů, prarodičů i ostatních kupujících si ověřili přímo při prodeji vlastních výrobků. U stánků se z žáků stali prodejci, kteří aranžovali své zboží tak, aby upoutalo pozornost a vzbudilo zájem kupujících. Aktivně nabízeli a doporučovali svoje výrobky, protože největší odměnou pro ně bylo, když mohli zavolat: „Vyprodáno!“ Vánoční trhy se vydařily. O prokřehlé prodejce se starali žáci sedmého ročníku, kteří vařili a roznášeli horký čaj pro zahřátí. Občerstvení i pro návštěvníky zajistily naše kuchařky ze školní jídelny. Během hodiny téměř všechny stánky měly prázdné pulty a děti předávaly tržby svým učitelům, kteří jen sledovali, jak si jejich výrobci a obchodníci v jedné osobě vedli. Eva HÁJKOVÁ

Add.: Školy rozhodují, jaké svačiny… A

č nejsem pravidelným dopisovatelem jakéhokoli tisku, rozhodl jsem se reagovat na článek z Týdeníku Školství č. 38/2009 s názvem: Školy rozhodují, jaké svačiny budou prodávat jejich bufety (autorka Hana Skálová). Opět se tu ozývá hlas, že by školy měly řešit něco za rodiče, tentokrát je to zdravá svačina. V článku se objevilo několik věcí, se kterými nemohu souhlasit. Ale nejvíce mě naštvaly reakce rodičů typu: „Já bych dětem svačiny chystala, ale nestíhám... Někdy je dělám večer, ale do druhého dne to není ono...“ To jsou jenom výmluvy. Mám dvě děti a na nachystání svačiny jsme si s manželkou čas vždycky našli, a to nejsem přehnaný zastánce racio-

nální výživy. Od jistého věku se v chystání svačin střídáme s dětmi. Je to totiž nejen zdravější, ale i levnější než tatranky, brambůrky a coca-cola. Prostě si myslím, že věnovat deset minut přípravě svačiny je v silách každého rodiče, proč tedy opět spoléhat na školu. Ta má svých starostí i tak dost. A ještě jedna poznámka. Patříme k jedné z těch brněnských škol, které připravují zdravé svačiny už několik let. Pravidelně se vedení školní jídelny potýká s problémem nedostatku zájemců o svačinky. Mnoho rodičů, bohužel, raději dá dítěti 30 i více korun na nákup čehokoli než 15 korun za svačinku v jídelně. Takže zakopaný pes je asi někde jinde než ve vedení škol. Ji-

nak samozřejmě s myšlenkou článku souhlasím, jen se na toto téma dívám pohledem učitele základní školy. Jan KLIMEŠ, učitel z Brna

Znáte je? Tři malé princezny GEORGIE ADAMSOVÁ EMILY BOLANOVÁ

Péťa, Pája a Pipi jsou tři malé princezny, které bydlí v Pepřenkovém paláci a chodí do královské školy, kde se učí způsobně uždibovat dortíky, proměňovat žabáky v prince a vůbec si užívají spoustu legrace. Teď se zrovna chystají na maškarní bál, který pořádá pan král na oslavu svých narozenin. Den před velkou slavností se však palác a s ním i celé království nečekaně ocitnou v obrovském nebezpečí. V jakém? To se malé čtenářky dovědí, jakmile si knihu přečtou. Vydalo ji nakladatelství BB/ art a žákovskou knihovnu jistě obohatí.

Mikuláš netradičně N

aše velká budova Základní a Mateřské školy v Petrovičích, nikoli však počtem žáků, se nachází na samotných státních hranicích v tzv. vysídleném německém pohraničí, kde z původního obyvatelstva nezůstal skoro nikdo. V její těsné blízkosti jsou ruiny farního kostela zasvěceného sv. Mikuláši, pro něž jsme u příležitosti svátku sv. Mikuláše našli poněkud netradiční formu oživení. Vybraní členové pedagogického sboru využili kamenných pozůstat-

ků původního hlavního oltáře a vytvořili obraz sv. Mikuláše, který po příchodu dětí a žáků znenadání obživl a přátelsky s nimi rozmlouval o svém životě. Po rozdání dárků, které měl jako svůj atribut připraven na oltáři, se ale opět vrátil na své místo. Akce se setkala se skutečně nečekaně kladným ohlasem u dětí i u všech Petrovičáků a již nyní se všichni těší, že ho snad tento rok zase uvidí. Jan F. TEISTER

10 S rozšiřováním Evropské unie (v roce 2004 z 15 na 25, v roce 2007 na 27 členských zemí) vzrostl i počet jejích úředních jazyků (na 23). Je zřejmé, že jazyková a kulturní rozmanitost Evropské unie je významným aktivem, zároveň nicméně vyvstaly i určité naléhavé úkoly vyžadující řešení na evropské úrovni.

V

roce 2005 připravila evropská informační síť o vzdělávání Eurydice první vydání publikace Klíčové údaje o výuce jazyků ve školách v Evropě, druhé vydání (2008) této publikace je výsledkem úzké spolupráce Evropského oddělení Eurydice, národních oddělení Eurydice a rovněž Eurostatu, Statistického úřadu Evropských společenství. Informace shromážděné sítí Eurydice se dotýkají řady aspektů vzdělávání učitelů a organizace jazykové výuky. Referenčním rokem je zde školní rok 2006/2007. Statistické údaje Eurostatu podávají informace o míře účasti žáků v učení se cizím jazykům na úrovni primárního a sekundárního vzdělávání a týkají se školního roku 2005/2006.

Výsledky výzkumu V některých evropských zemích panuje značná jazyková rozmanitost. Z výzkumu vyplynulo, že celkem 7 procent 15letých žáků mluví doma jiným než vyučovacím jazykem. Mezi jednotlivými zeměmi existují značné rozdíly, od 0,4 procenta v Polsku až po 25 procent v Lucembursku. Tyto rozdíly nelze zdůvodnit pouze přítomností či absencí žáků přistěhovaleckého původu, v některých zemích totiž žáci doma mluví regionálním jazykem nebo používají dialekt jazyka státu. Nejvíce žáků, jejichž mateřština není vyučovacím jazykem, zpravidla žije ve větších městech (příkladem může být Vídeň či Londýn). Ve prospěch cizojazyčných žáků-přistěhovalců byla ve všech zemích s výjimkou Turecka zavedena opatření na podporu osvojování jazyka.

Počátek výuky Již po několik desetiletí se v Evropě projevuje tendence zvyšovat počet ročníků, během nichž je výuka alespoň jednoho cizího jazyka povinná, a snižuje se věk, v němž se tato výuka zahajuje. Například Španělsko a Itálie nyní patří k těm zemím, v nichž se výuka jazyků zahajuje nejdříve (ve Španělsku ve věku 3 let, v Itálii ve věku 6 let). Ve většině vzdělávacích systémů začíná výuka prvního cizího jazyka v primárním vzdělávání a druhého ve vzdělávání sekundárním. Téměř ve všech zemích je výuka cizího jazyka již v primárním vzdělávání povinná. Více než jeden cizí jazyk se však na této úrovni vyučuje velice zřídka. Minimální vzdělávací program pro všeobecné sekundární vzdělává-

ní pak ve většině zemí stanovuje, že se každý žák musí povinně učit dva cizí jazyky. V České republice se žáci musí učit první cizí jazyk od třetího ročníku primárního vzdělávání (tj. od 8 let) a další cizí jazyk od počátku všeobecného vyššího sekundárního vzdělávání (tj. od 16, respektive 15 let). V řadě zemí mají školy určitou

celkové časové dotace se v jednotlivých zemích pohybuje v rozmezí od 9 do 20 procent. V souhrnu 95 procent všech vyučovaných jazyků tvoří angličtina, francouzština, němčina, španělština a ruština. Nejčastěji osvojovaným jazykem je prakticky ve všech zemích angličtina. Na úrovni primárního i sekundárního vzdělávání

ně cizích jazyků. V České republice vyučují cizí jazyky na úrovni primárního vzdělávání nespecializovaní učitelé. Jestliže učitelé, kteří své povolání vykonávají již delší dobu, nedisponují příslušnými jazykovými znalostmi, výuka cizích jazyků je svěřena specializovaným učitelům. Na úrovni sekundárního vzdělávání všeobecně platí, že tuto

Výuka jazyků v evropských školách míru autonomie, která jim umož- se zvyšuje procentní podíl žáků, kte- výuku zajišťují především speciaňuje zavést výuku některých vyu- ří se ji učí, zejména ve většině zemí lizovaní učitelé, kteří jsou v závisčovacích předmětů (zejména ci- střední a východní Evropy a v ro- losti na podmínkách v dané zemi zích jazyků) podle vlastního výbě- mánských zemích jižní Evropy. Ten- způsobilí vyučovat buď pouze cizí ru. Školy tak mohou nabízet vzdě- to trend je zvlášť patrný v Bulhar- jazyky, nebo dva předměty, z nichž lávací program, který je lépe při- sku, České republice, Maďarsku, na jeden je cizí jazyk. Ve všech zemích se přípravzpůsoben potřebám místní popula- Slovensku a v Portugalsku. Na úrovce a jejich regionu. Cizí jazyk je po- ni vyššího sekundárního vzdělává- né vzdělávání učitelů specialitom buď pro všechny žáky povin- ní se angličtinu učí přibližně 90 pro- zovaných na výuku cizích jazyků ný, nebo si ho mohou zvolit v rámci cent všech žáků bez ohledu na to, nebo učitelů s širší aprobací reazda je její výuka povinná. O mís- lizuje na úrovni vysokoškolského povinně volitelných předmětů. Ve většině Povinné cizí jazyky předepsané ústředními orgány školské správy evropských zemí (denní povinné vzdělávání), 1982/83, 1992/93, 2002/03 a 2006/07 poskytují určité BE BE BE školy na primárBG CZ DK DE EE IE EL ES FR IT CY LV LT LU fr de nl ní i sekundár2006/07 Š Šz z z = z z zŠ „Šz ní úrovni také 2002/03 Š Šz z z = z zŠ z „Šz výuku nejazy- 1992/93 Š Šz z z = z z „Šz Š Šz   z z = z „Šz kových předmě- 1982/83 UK-ENG/ UKtů v cizích jazyHU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE IS LI NO TR WLS/NIR SCT cích. Toto „intez z = 2006/07 fi/sv z z da z z grované osvojo- 2002/03 z z = fi/sv z z da z z vání obsahu a ja- 1992/93 z z z fi/sv z da z   fi/sv z = z da z zyka“ však není 1982/83  z z všeobecně roz- z Angličtina Š Francouzština „ Němčina  Ruština šířeno. Lucem- „ žádný konkrétní jazyk není předepsán = žádný cizí jazyk není povinný Zdroj: Eurydice. bursko a Malta jsou jediné země, v nichž je ten- to druhého nejčastěji osvojované- vzdělávání, které obvykle trvá čtyto typ vzdělávání zaveden ve všech ho jazyka se zpravidla dělí němčina ři nebo pět let. Tato forma přípraa francouzština. Jiné než zmiňova- vy je obdobná jako v případě učiškolách. né jazyky se ve většině zemí učí jen telů jiných předmětů. Jen menší Hodinová dotace velice malé procento žáků. část zemí doporučuje, aby budouVe většině zemí se po ukončecí učitelé cizích jazyků absolvovaČasová dotace cizích jazyků jako povinného předmětu se ve ní denního povinného všeobecné- li též stáž v zemi, v níž se mluví cívšech evropských zemích v pri- ho vzdělávání vydává doklad (vy- lovým jazykem. Ve většině zemí márním anebo nižším sekundár- svědčení), na němž se uvádí i úda- učitelé nepotřebují zvláštní kvaliním vzdělávání během let 2002 je o cizích jazycích. Většina zemí fikace k tomu, aby mohli působit až 2006 buď zvýšila, nebo zůstala doporučuje při hodnocení použí- ve vzdělávání typu „integrované na stejné úrovni. K navýšení došlo vat Společný evropský referenč- osvojování obsahu a jazyka“. Na základě publikovaných výv primárním i nižším sekundárním ní rámec pro jazyky, který v roce vzdělávání v Bulharsku, České re- 2001 vypracovala Rada Evropy. sledků lze konstatovat, že význam publice, ve Francii, v Lotyšsku, Pomocí tohoto rámce lze výsled- jazykového vzdělávání je všeobecSlovinsku a Norsku. Výuka v pri- ky osvojování cizích jazyků hod- ně oceňován a většina zemí mu věmárním vzdělávání nezaujímá více notit mezinárodně srovnatelným nuje značnou pozornost. Tato publikace je k dispozici než 10 procent celkové vyučovací způsobem. v elektronické formě v několika jadoby. Žáci primárního vzdělávání Vyučující zykových verzích včetně české na absolvují jen zřídkakdy v průměNa úrovni primárního vzdělává- internetových stránkách Eurydice ru více než 60 hodin výuky cizích jazyků ročně. Ve všeobecném niž- ní často vyučují cizí jazyky nespe- (http://eacea.ec.europa.eu/portal/ ším sekundárním vzdělávání roz- cializovaní učitelé, kteří vyuču- page/portal/Eurydice) a Eurostatu sah výuky vzrůstá a často převyšu- jí všechny nebo většinu předmě- (http://ec.europa.eu/eurostat). je 90 hodin ročně. Procentní podíl tů ve vzdělávacím programu včetJana HALAMOVÁ

Kantorský Kantorský bál 2

Oslavte Den učitelů! 0 1 0 2 . 3 7.

Hotel Belvedere, Praha 7, Milady Horákové 19. Začátek v 19 hodin. Korunovace Zlatého Ámose, K tanci i poslechu hraje a zpívá OH BAND, Legendy se vrací, Iva Hajnová. Moderuje Zdeněk Vrba. Vstupenky objednávejte na www.zlatyamos.cz.

inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce

Fakta s.r.o., vzdělávací zařízení, Komenského 25, 591 01 Žďár nad Sázavou nabízí vzdělávací cyklus

Dodáváme vodu již do stovky škol.

Jak úspěšně pracovat s dětmi, které mají problémové chování

Zajistěte si i Vy pitný režim pro své žáky a učitele! Nabízíme Vám:

Brno – SŠ informatiky a spojů, Čichnova 23 19. 2., 19. 3., 16. 4. 2010 Hradec Králové – Adalbertinum, tř. ČSA 300 12. 2., 12. 3., 9. 4. 2010 Ostrava – DK AKORD, náměstí SNP 1 3. 2., 16. 3., 30. 4. 2010

širokou paletu aquabarů různých velikostí kvalitní pramenitou vodu ze 70 metrů hlubokého vrtu z CHKO Kokořínsko rozvoz vody zdarma až k Vám vratné barely, které šetří přírodu

Více informací na www.fakta.cz

Vážení odběratelé, rádi bychom zjednodušili a zrychlili komunikaci mezi Vámi, našimi čtenáři, a redakcí. Před časem jsme Vás požádali o poskytnutí Vaší oficiální e-mailové adresy. Ty, kteří tak ještě neučinili, prosíme o její zaslání. Veškeré změny, například adresy, telefonu, identifikačního čísla organizace, e-mailu zasílejte na [email protected]. Pro usnadnění komunikace uvádějte vždy číslo faktury. Děkujeme. Redakce Týdeníku Školství

Předplatné Týdeníku Školství

Objednávám ........................ předplatné Týdeníku Školství.

www.rosana.eu VOLEJTE MODROU LINKU

844 833 822 Volejte za cenu místního hovoru!

Nabídka

rosana_inz_skolstvi_90x125_2.ind1 1

Vyplněný objednací lístek zašlete přímo na adresu redakce Týdeníku Školství. Předplatné lze objednat i na [email protected]. Účast v databázi předplatitelů není omezena kalendářním ani školním rokem a každá adresa předplatitele automaticky přechází z ročníku do ročníku.

OBJEDNACÍ LÍSTEK*

flexibilitu při způsobu placení

2.1.2007 14:30:39

pro všechny školy, které chtějí prezentovat projekty ESF

Jméno – název odběratele: .................................................. ............................................................................................. Adresa: .................................................................................. ............................................PSČ dodací pošty: .................. E-mail: ................................................................................. Plátcem bude (jméno, název, IČO, DIČ):

Podpis (u organizace razítko): ............................

TÝDENÍK

* Určeno jen pro zcela nové předplatitele !!!

w w w. t y d e n i k - s k o l s t v i . c z

Číslo 1

6. ledna 2010

Datum: .............................

Redakce R edakce Týd Týdeníku den níku ŠKO ŠKOLSTVÍ OLSTVÍ připravila přřipraviila p pro ro řešitele pr projektů, rojektů, které jsou spolufinancovány Evropským sociálním fondem, placený prostor s výraznou, 80procentní slevou oproti ceně běžné inzerce. Neváhejte a kontaktujte nás na tel.: 224 233 041, mobil: 774 73 94 84, e-mail: [email protected].

Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. E-mail: [email protected], [email protected], [email protected], [email protected]. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 1020 Kč. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.