PF Pohodlně, včas a bezpečně i v roce Známe se? Budějcká Drbna, jméno mé!

Známe se? Budějcká Drbna, jméno mé! Že jste o mně ještě neslyšeli? Nevíte, kdo jsem a co tady dělám? Jmenuji se Budějcká Drbna a neoslavila jsem zatím ani své první narozeniny. Poprvé jsem se objevila v dubnu tohoto roku na internetu, kde mě také nikdo neznal. A ejhle! Uplynulo pár měsíců a už expanduji.

Právě držíte v rukou první vydání tištěného občasníku inspirovaného webem, díky kterému jsem si za dobu mého působení v budějckých vodách našla spoustu přátel a příznivců, dnes a denně se ale setkávám i s mnohými odpůrci a škarohlídy (slušně řečeno). Mým cílem není soupeření s bulvárními

plátky, kterými je náš trh přesycen. Chci se dívat na dění ve městě a jeho okolí trochu jinýma očima, očima pořádné Drbny, které neunikne nic zajímavého. Chci nazývat věci pravými jmény a nebát se rýpat do něčeho, kam se ostatní bojí strčit nos. Od toho jsem přeci Drbna, ne?

Doufám, že si moje první tištěné dítko hned nevezmete na toaletu a věnujete mi aspoň chvilku svého drahocenného času. Věřím, že vás alespoň některým článkem či rozhovorem zaujmu a příště si mě už najdete sami. Pac a pusu, vaše Budějcká Drbna

PF 2012 Pohodlně, včas a bezpečně i v roce 2012 inzerce

SPOLEČNOST | Vzpomínka na Dana Fleischmana

strana 3

Daniel Fleischman, nekorunovaný král budějcké zábavy. Jaký byl? Jak na tragicky zesnulého Dana Fleischmana vzpomínají přátelé a spolupracovníci, kterým není lhostejné, jak se dnes nakládá s jeho jménem Napsala Bramberka Nová Dan Fleischman se narodil 15. února 1972 a tragicky zahynul 9. srpna 2009 při dopravní nehodě na motocyklu nedaleko Vyššího Brodu. Vystudoval hotelovou školu a praxi vykonával v Hotelu Gomel, potom odešel na nějaký čas pracovat do Rakouska. Po svém návratu se stal jedním z hlavních hybatelů zábavy v Budějcích. Svůj život si užíval! Žil opravdu naplno. Jeho přátelé o něm říkají, že „tolik, co zažil Dan, průměrný člověk nestihne do sta let“. Jeho osudový příběh se mimo profesního života skládá z rodiny a sportu. Na Dana Budějcká Drbna zavzpomínala při kávě s jeho nejbližším spolupracovníkem, ale hlavně nerozlučným kamarádem Janem Budějckým, který je však známý spíš jako barman přezdívaný Budík. Jaký byl Dan jako člověk a kamarád? „Skoro denně na něj vzpomínám. Byl to úžasný kluk, srandista, kamarád, sportovec, uměl držet slovo. I když se jeho život skládal z průšvihů, snažil se nikomu neublížit. Dalo by se říct, že žil jeden velký mejdan, ale na druhou stranu miloval svého syna, dokázal být stoprocentní táta. Také na domě si toho udělal hodně sám. Měl jeden velký zlozvyk. Kouřil, ale jen tak, že si dvakrát potáhl a cigaretu típl. Tak dokázal vykouřit i tři krabičky. Dělal to i po sportu. Dal si sprchu a v šatně si musel zapálit. Také nejedl skoro vůbec maso. Když jsme šli na oběd, tak třeba řekl: ´Mám chuť na svíčkovou!´ Mně dal maso a já jemu knedlík. Takový byl Dan… Na jeho památku vždy kolem Vánoc pořádáme na zimním stadionu vzpomínkový pohár Dana Fleischmana. Každý rok se tam sejdou jeho přátelé a na Dana společně zavzpomínáme.“ Jak jste se vlastně seznámili?

„Dana jsem znal opravdu dlouho, už jako malí kluci jsme se setkávali na hřišti. Dan sport miloval a byl aktivní celý život. Dokonce jednou chytal na zimáku, zapomněl jít k soudu a jeho právník si pro něj v obleku došel. Jinak pracovně jsme se dali dohromady až po letech. Víte, já jsem vyučený automechanik, ale pak jsem nějakou dobu dělal technického pracovníka pro Dynamo, staral jsem se o hráče, dresy, kopačky a tak. Když jsem Dana jednou ve městě potkal a řekl mu, že jsem momentálně bez práce, zeptal se mě, jestli mohu dělat barmana, a tak jsme začali spolupracovat.“ A co Danův profesní život? „Po návratu z Rakouska rozjel s kamarádem diskotéku Lucerna, to bylo ke konci roku 1995, ale v té době jsme se moc nevídali. To až když byl ve Sport baru v Gomelu. Tam jsem často chodil. Profesně jsme se potkali v roce 2002, kdy začal provozovat Krajinskou, kam přišel po prvním nájemci a byl tam čtyři roky. I když to nakonec byl velký průšvih, o kterém bych nerad mluvil, nakonec to Dan vyřešil. Na tu dobu rád vzpomínám. Pak jsme začali přemýšlet, co dál, a naskytla se možnost vzít si opět Lucernu. Dlouho jsme o tom mluvili a přemýšleli, jestli má cenu do toho jít a jestli se to zase rozjede. Ale kdo jiný by Lucernu dokázal zvednout a udělat z ní zase super podnik? K tomu Danovi pomohli i jeho kontakty s Leošem Marešem, jezdili sem hokejisté z NHL, fotbalisté a tak podobně. Samozřejmě, že za Danem, ne do Lucerny jako takové. Když jsme tam začínali, měli jsme málo peněz na rekonstrukci, a tak jsme si skoro všechno dělali sami. Jako vzpomínku na naše snažení mám kýlu. Zvedali jsme jeden trám, řekli jsme si, že to uděláme na tři, ale bohužel Dan zvedl až na čtyři a už to bylo. Nikdy toho ale nebudu litovat, byla to super doba. Potom jsme otevřeli a lidé se za Danem vrátili, dokonce za ním přišel i personál z Krajinské. V Lucerně jsem pracoval až

Přátelé na Dana nezapomínají Napsal Pavel Kacerovský V pondělí 19. prosince se v Budějcích uskuteční již tradiční vzpomínková akce na tragicky zesnulého Daniela Fleischmana, kterou pořádá skupinka jeho přátel. Každoročně přiláká exhibiční hokejový zápas spoustu známých osobností nejen ze sportovního života. Memoriál Dana Fleischmana se bude hrát od 14 hodin v Budvar aréně a měli by na něj kromě zpěvačky Martiny Pártlové dorazit například fotbalisté Jiří Kladrubský, Milan Nitrianský či Martin Vozábal, chybět nebudou ani hokejisté. Jedním z nich

bude útočník HC Mountfield Aleš Kotalík. „Přestože víkend před touto akcí strávím na turnaji ve Vídni, memoriálu se samozřejmě rád zúčastním. Sice nevím, jestli budu na ledě, ale na Dana určitě přijdu zavzpomínat,“ řekl Budějcké Drbně Aleš Kotalík, jenž se vzápětí podělil o svoji vzpomínku na tuto nezapomenutelnou osobnost budějcké zábavy: „Dan byl úžasný člověk. Chtěl lidi kolem sebe dělat šťastnými a přál si, aby se dobře bavili. To potvrdí každý, kdo jej znal. Vzpomínky na Dana ve mně zůstanou napořád!“

Nerozlučný kamarád tragicky zesnulého Dana Fleischmana Jan “Budík” Budějcký s barmankami Milčou Zevlovou a Martinou Pártlovou (zleva). Foto: Martina Matoušková

do Danovy smrti. Pak všechno převzal jeho švagr, který Lucernu oficiálně vlastnil, protože Dan po průšvihu s Krajinskou nemohl sám podnikat. Jenže pak to tam šlo od desíti k pěti. Já jsem přešel do Moonu, který otevřela Danova žena Alena. A to je poslední průšvih, ne však Danův. Alena jen využila jeho jméno, všichni kamarádi se jí snažili pomoci, ale nadělala jen dluhy a pak někam zmizela. Údajně je v nějakém táborském klubu nebo v Praze, možná se vrátila ke své původní profesi.“ O Danovi se říkalo, že miloval ženy… „Jo, Dan a ženy… To byl věčný příběh. Měl rád krásné ženy, ale tím, koho opravdu miloval, byl jeho syn Daneček.“ A jeho rodina? „Jak jsem už říkal, miloval svého staršího syna Danečka. Přestože s ním jeho matka žila v Praze, bral si ho na víkendy a trochu víc ho rozmazloval, dýchal by pro něj. Mladšího syna Olivera bohužel nikdy nepoznal, narodil se několik měsíců po jeho smrti. Je to smutné… Hlavně i to, že teď je Oliver převážně u babičky.“ Jaké bylo Danovo manželství? „To přesně nevím, ale asi v pohodě. Alena mu vyhovovala. Jako pornoherečka si slušně vydělávala a po Danovi nechtěla, na rozdíl od jeho bývalých, peníze. Někdy i pekla, vařila… To Dan s modelkami nikdy nepoznal. Jinak o ní nechci moc mluvit. Je mi smutno z toho, že první, co začala prodávat, byl dům, na kterém se Dan tak

nadřel, a využila přátelství lidí k Danovi ve vlastní prospěch. Po jeho smrti jsme se jí všichni snažili pomoci, hlavně kvůli Danovi a jejich nenarozenému dítěti, ale ona toho zneužila.“ Jak jste se dozvěděl, že Dan zemřel? „Bylo to hrozné. Čtvrt hodiny před tím jsem s ním mluvil. Domlouvali jsme se, že se tu neděli neuvidíme jako vždy, když byl v sobotu pryč. Byla to taková tradice – já si v neděli uklidil bar, Dan převzal tržbu a pak jsme popovídali o tom, co se v Lucerně dělo a jak proběhl víkend. Ten den jsem měl jet na fotbal. Zhruba dvacet minut po té události mi volal z Danova telefonu náš společný známý, který s ním byl na motorce, a řekl mi, že Dan je mrtvý. V tu chvíli se mi udělalo zle. Nevěřil jsem mu. Vytočil mě jako poslední volané číslo. Řekl, že Dan měl nehodu, zlomil si vaz, a teď ho pod plachtou drží za ruku… Pohřeb byl taky hrozný. Mnoho lidí se tam přišlo jen ukázat, protože tam byl Mareš, David a Hezucký. To opravdu byli Danovi přátelé, spousta dalších lidí ne. Já jsem se nedostal ani do obřadní síně. A je vidět, jak na něj lidé po dvou letech zapomněli. Když jsem byl minulý rok při Dušičkách na jeho hrobě, hořely tam jen dvě svíčky. Málokdo ví, že je pohřben na Rudolfově. To víc lidí jezdí k Veverkám u Vyššího Brodu, kde se ta nehoda stala, a nosí tam svíčky.“ Budějcká Drbna se na jaře letošního roku pokusila kontaktovat Danovu manželku Alenu se žádostí o rozhovor. Bohužel marně…

SPOLEČNOST | Rozhovor s Filipem Novákem

strana 4

„Život v Moskvě je pořádný blázinec,“ říká budějcký hokejový vyslanec v Rusku Filip Novák Budějčák Filip Novák o letecké katastrofě hokejistů Jaroslavle, bitkařích z Čechova, životě v Moskvě i české reprezentaci

Budejčák Filip Novák v minulé sezoně při souboji s Jaromírem Jágrem.

Napsal Pavel Kacerovský Český hokejový reprezentant Filip Novák je budějckým rodákem. Nejenže v jihočeské metropoli strávil většinu svého života, ale stále se domů moc rád vrací. Hokejový osud jej po angažmá v Americe zavedl do Ruska, kde hraje již čtvrtým rokem podle odborníků druhou nejkvalitnější soutěž světa – Kontinentální hokejovou ligu. Svoje aktivity však začal Filip prezentovat i ve svém rodišti. Před nedávnem totiž v objektu sousedícím s Budvar arénou rozjel společně se sestrou Markétou a dalšími spolupracovníky zbrusu nové Fitness 14. Převážnou část profesionální kariéry strávil Novák v zámoří, kde nejprve nastupoval v juniorské WHL a později nakoukl i do American Hockey League, jelikož se z 64. místa draftu do slavného New York Rangers neprosadil. Na svém kontě má rovněž několik zápasů v prestižní NHL jako hráč Ottawy Senators a Columbusu Blue Jackets. Po jednoroční epizodě v budějckém Mountfieldu však devětadvacetiletý řízný bek zamířil v roce 2008 do ruské KHL. Premiéru si odbyl v Lotyšsku jako hráč Dinama Riga, poté působil v HC MVD Balašicha a nyní už druhým rokem nastupuje za moskevské Dynamo. S jedním z nejnadějnějších odchovanců českobudějovického hokeje a bývalým kapitánem mistrovského dorostu Motoru si Budějcká Drbna povídala na konci listopadu. S Filipem Novákem se telefonicky spojila v den zápasu Dynama Moskva ve slovenském Popradu. Po obnoveném zranění ramene z minulé sezony a následné operaci

jste zpátky na ledě. Jak se vám nyní v Rusku daří? „Když člověk tři čtvrtě roku nehraje, tak mu potom nějakou dobu trvá, než se zase přizpůsobí velkému tempu. Teď už je to konečně lepší, bohužel před nedávnem jsem byl zase čtyři týdny mimo hru. Měl jsem natažené tříslo, a jak se později ukázalo, příčinou byla záda, se kterými se pořád trápím. Doktoři mi ale ukázali, jak je mám posilovat, což mi hodně pomáhá.“ Dynamu Moskva patří v průběžné tabulce západní konference třetí místo, celkově jste pátí. Splňují tato umístění očekávání klubu? „Představy vedení jsou samozřejmě takové, že bychom měli být co nejvýše. My hráči si ale společně s trenéry myslíme, že jsme tam, kam patříme. Většinu zápasů vyhráváme, některé však podceníme a body ztratíme. To určitě není na škodu. Je třeba se naučit něco prohrát, než se tým zase vrátí na vítěznou vlnu.“ S jakými ambicemi chcete dohrát sezonu? Je mančaft dost silný na boj o nejvyšší mety? „Určitě se o nějaký velký úspěch pokusíme. Sice nemáme v mančaftu žádné hvězdy, ale zápasy vyhráváme bojovností. Především v play-off vítězí týmový duch, který máme podle mého názoru nejlepší v lize. Jsme takoví dříči.“ V závěru listopadu jste hráli derby proti dalšímu moskevskému mančaftu CSKA. Jak moc je tento duel v Moskvě prestižní? Lze ho srovnat například s pražským derby Sparta versus Slavia? „Rivalita je hlavně mezi fanoušky. Hráči to samozřejmě také pociťují, ale mnohem větší prestiž má pro každý

Foto: Archiv Filipa Nováka

moskevský celek derby se Spartakem. U ostatních totiž není tento klub příliš oblíbený.“ Působíte v jednom týmu s Jakubem Klepišem, Markem Kvapilem a Slovákem Dominikem Graňákem. Umíte si představit, že byste neměl v týmu žádného krajana? „Je fajn, když si mám s kým povídat. Kromě Marka Kvapila, jenž bydlí nedaleko tréninkové báze, žijeme všichni na slovenském velvyslanectví. Moc si cením toho, že tady kluci jsou. Bez nich by to sice nebylo ono, ale i tak bych to tady musel nějak zvládnout. Přeci jen nejsem v Rusku prvním rokem.“ Trávíte společně volný čas, nebo si jdete každý po svém? Jaký je vůbec život v Rusku? Co děláte, když máte volno? A jak zvládáte ruštinu? „Strávíme spolu docela dost času, většinou třeba jdeme na večeři. Každý z nás ale má rád svoje soukromí. Nedá se srovnávat život ve městech, jako je Moskva nebo Petrohrad, s nějakými menšími sídly. Já jsem každopádně rád, že bydlím v Moskvě. Určitě to tady není pro všechny – žije se hodně hekticky, v ulicích jsou pořád zácpy, ovzduší taky žádná sláva… Je to, asi jako v každé metropoli, pořádný blázinec. Na druhou stranu se tady nenudím a je spousta možností, kam vyrazit. Dá se tu dobře najíst, zajít si na pivo, do divadla a podobně. Nedávno jsem například byl na Red Bull BC One, což je finále v break dance. Bylo to super! Co se týká řeči, sice dělám chyby, ale domluvím se v pohodě. Když jsem před lety odešel do Ameriky, tak jsem také neuměl ani slovo, a teď mluvím skoro

spisovně a bez chyb. Ruština je však hodně podobná češtině, takže něco se mi dost plete, jiná slova zase špatně vyslovuji.“ Kde budete trávit Vánoce? „V Rusku se klasické Vánoce neslaví, takže den po Štědrém dnu máme zápas. Svátky tedy prožiju pracovně, ale na Silvestra a Nový rok přijedu do Budějc.“ Nerada se k tomu tématu vracím, přesto by mě zajímalo, jaká atmosféra panuje v KHL po zářijové letecké katastrofě týmu z Jaroslavle? „Myslím si, že mezilidské vztahy se hodně zlepšily. Ruské vedení bylo hodně přísné a špatné zápasy neodpouštělo. Teď už to není tak hrozné, protože tragédie všechny zasáhla. Uvědomili si, že jsme jenom lidi a každému z nás se může stát opravdu cokoliv.“ Zaměřil se váš klub po neštěstí na technickou stránku letadla? Jakým vlastně létáte strojem? „Většina týmů si letouny půjčuje. Do té katastrofy jsme létali stejným typem letadla, jako mužstvo Jaroslavle. Potom jsme ale přešli na Tupolev, který používá ruský fotbalový nároďák. Zatím s ním nebyly žádné problémy. Je to velké a mnohem kvalitnější letadlo. Je otázka, co přesně se při té havárii stalo, ale to se asi už nikdy nikdo nedozví…“ Jaký máte pocit, když před zápasem usedáte na palubu? Bojíte se létání? „Než se stala ta nehoda, tak jsem se vůbec nebál, a to se mohlo letadlo třást, jak chtělo. Neměl jsem s tím žádné problémy. Teď se mi při sebemenším otřesu smutná událost připomene. Je to nepříjemné, ale nedá se s tím nic dělat. V hlavě mi to zůstane do konce života.“ Čeští fanoušci se z médií celkem pravidelně dozvídají o neuvěřitelně brutálním počínání týmu Čechova. Co si o chování hráčů, trenéra a celého klubu myslíte? Patří vůbec takový tým do vrcholové sportovní soutěže? „Nevadí mi, že mají v týmu bitkaře, kteří umí rvačkou mužstvo povzbudit. Určitě by se ale jejich chování mělo držet v nějakých mezích. To, co předvádí Čechov, ať už je to na ledě nebo mimo něj… to prostě nejsou hokejisti! Jsou to řezníci, kteří ani neumí bruslit. Cíleně někoho nahánějí po ledě, aby ho pak srabácky knokautovali ze strany. Doufám, že se k tomu vedení soutěže nějak zachová. Jablonski sice dostal stopku do konce sezony, ale neměli by se trestat jenom hráči, nýbrž celý klub, který je nechává hrát. Chápu, že i špatná reklama je reklama, ale tady už je v sázce zdraví. Takoví hokejisté nemají v lize co dělat. My jsme s nimi naštěstí hráli docela vyrovnaný zápas, takže k ničemu většímu nedošlo.

SPOLEČNOST | Rozhovor s Filipem Novákem

Filip Novák

Zpravidla začnou vyvádět, až když prohrávají. Pak je jim to jedno, začnou lítat po ledě a mlátit všechno kolem sebe.“ V době, kdy vzniká tento rozhovor, hrajete ve slovenském Popradu. Co si myslíte o rozšiřování soutěže o týmy ze zemí, které v minulosti neměly se Sovětským svazem v podstatě nic společného? Prospěje to nějak k oživení ligy? „Jednoznačně to schvaluji. Sovětský svaz bych do toho nijak nemíchal – ať se soutěž rozšiřuje tam, kde bude fungovat. Důležité je, aby měli hráči zázemí a na zápasy chodili fanoušci. V Popradu panuje super atmosféra a každé utkání bývá vyprodané. Je tady o KHL zájem, což je jenom plus. V Rusku totiž působí spousta týmů, na které chodí poloprázdný stadion.“ Když se na chvilku přeneseme k reprezentaci. Jak daleko máte v současnosti do českého národního týmu? Jste s Aloisem Hadamczikem v kontaktu? „Pan Hadamczik mě na první akci zval, ale bohužel jsem byl kvůli zádům a tříslům mimo. V té době jsem ani nebyl inzerce

strana 5

Foto: Archiv Filipa Nováka

připraven absolvovat takovou zátěž. Záda se ale lepší, tak uvidíme, jestli o mě bude mít kouč ještě zájem.“ Vašemu mateřskému oddílu z Budějc se v české extralize zatím daří. Stačíte vůbec sledovat, jak si kluci vedou? „Určitě je sleduji. Hrají podle mě dobře, i když po reprezentační pauze lehce vypadli z tempa. Celé to tam stojí na Kubovi Kovářovi, který chytá výborně. Klukům to zatím šlape. Rozhodně lépe, než v posledních dvou třech sezonách.“ Dokážete si představit, že se někdy do Motoru vrátíte? „Představit si to určitě dokážu, ale rád bych vydržel v KHL co nejdéle. Pak se uvidí, jak to bude dál. Člověk nikdy neví, co se může stát. Může přijít nějaké zranění, třeba o mě ani nebudou stát. Hokejový život je nevyzpytatelný.“ Přesto pro vás už Budějce nejsou jenom domovem, kam se rád vracíte. Prý jste hlavním iniciátorem vzniku nového a unikátního sportovního centra s názvem Fitness 14. Kdy vznikl nápad něco podobného zrealizovat? „Původně to byl nápad Jirky Novotného, který měl fitko dělat s mým

kondičním trenérem Danem Feklem. Nakonec do toho nechtěl jít sám, a tak mě oslovil, jestli mu s tím pomůžu. Ve finále Jirka přešel na jinou investiční příležitost a zbylo to celé na mně. Jelikož ale k takovým zařízením mám vztah, moje sestra Markéta celý život sportuje a určitě by jí něco podobného také bavilo, myšlenka celého projektu se mi zalíbila a pustil jsem se do toho. Řekl jsem si, že je to výborná příležitost začít se věnovat něčemu, co je mi blízké.“ Co si od nového fitka slibujete? Dokážete se na trhu prosadit? Přeci jen konkurence podobných zařízení je dnes poměrně velká… „Určitě se dokážeme prosadit už jenom tím, kolik jsme tomu věnovali sil. Naše fitko je dělané s duší a všem klientům chceme vyjít maximálně vstříc. Naším cílem je, aby se tam cítili co nejlépe. Prostě jsme měli v plánu vytvořit něco, co ještě v Budějcích není. Fitcenter jako takových je sice dost, ale kdokoliv se k nám přijde podívat, tak uvidí, jak máme vybavené a designově zpracované sály, že jsou příjemné a čisté, jací se o něj budou starat instruktoři i další

personál. V tom se nám podle mého nemůže nikdo rovnat.“ Jeden z instruktorů a sportovní manažer v jedné osobě Dan Fekl mi popisoval, jak široké spektrum vyžití Fitness 14 nabízí. Z čeho máte vy osobně největší radost? „Největší radost mám z lidí, kteří v tom fitku pracují, ať už jsou to instruktoři, sportovní manažer Daniel či moje sestra Markéta, jež to tam vede. Můžeme se pochlubit celou řadou úspěšných instruktorů, kteří, když viděli náš koncept, chtěli se do něj zapojit, protože takové fitko rozhodně není běžné. Chtěl bych určitě vyzdvihnout skupinové sály, které jsou krásně osvícené a mají bezkonkurenční zvuk, nesmím zapomenout ani na špičkový povrch Pavigym na aerobik a zumbu. Velkou radost mám rozhodně z toho, že můžeme nabízet H.E.A.T. program, což je bomba cvičení a zážitek. Z Japonska jsem si pak přivezl saunu gamban´joku. To je takové moje děťátko, na které jsem moc pyšný. V Čechách je tato sauna unikátní, po celé Evropě byste jich napočítali na prstech jedné ruky. To jsou služby, na kterých chceme stavět. Nechtěli jsme do fitka dát pár reproduktorů, žárovek a říct: ´Lidi, choďte sem!´ To bychom se na trhu moc dlouho neudrželi.“ Přiznejme si, že z Ruska toho jako majitel moc nezařídíte… „Maximum práce jsem odvedl v létě. Když jsem odjel za hokejem, všechno jsem hodil na ségru a Dana. Přehled o tom, co se ve fitku děje, samozřejmě mám, ale hlavní rozhodnutí dělá Markéta. Přirovnal bych se spíš k takovému velkému bratrovi. (směje se) Sleduji je z povzdálí, a když se mi něco nelíbí, tak zasáhnu.“ Na závěr by mě zajímalo, jestli nějak využijete sousedství se zimním stadionem a umožníte budějckým hokejistům, v případě jejich zájmu, absolvovat letní kondiční přípravu právě ve vašem centru? „Určitě to plánujeme, všechno však závisí na domluvě. S kluky z NHL jsem už předběžně smluvený, ale opravdu záleží jenom na nich. Budeme se jim bezpochyby snažit vyjít vstříc, na druhou stranu je nechceme nijak upřednostňovat před ostatními klienty.“

SPOLEČNOST | V Budějcích řádí skupina zlodějů

strana 6

Policisté varují: S blížícími se Vánocemi přibývá kapsářů!

Regina Tupá s Milanem Bajcurou varovali nakupující, aby si dávali na svoje osobní věci pozor.

Napsala Budějcká Drbna Ve středu 7. prosince vyrazila Budějcká Drbna společně s policisty do hypermarketu Globus. Jelikož s blížícími se svátky přibylo v regionu případů, kdy se lidé stávají oběťmi řádění kapsářů, muži a ženy v uniformách poučovali nakupující, jak se mají proti takovým výtečníkům bránit. „Letos jsme na Českobudějovicku zaznamenali už kolem 140 případů krádeží na osobách. V porovnání s loňským rokem je to přibližně o patnáct skutků více. Přestože kriminalita klesla o

411 trestných činů, v případě kapesních krádeží stále roste. Jenom v Budějovicích za poslední dva týdny evidujeme dvacet případů, převážně se jedná o lidi okradené v nákupních centrech,“ shrnula statistiku mluvčí policie Regina Tupá, která zároveň dodala, že lidé bývají okradeni i v městské hromadné dopravě či na ulici. V obchodech dochází také ke krádežím zboží, ty však nejsou podle pracovníků Preventivně informační skupiny Policie České republiky tak časté. Obětí kapsářů se nestávají jenom ženy, které si nedávají pozor na svoji kabelku a pověsí si ji například na nákupní košík.

Foto: Pavel Kacerovský

Lupiči se zaměřují i na nepozorné muže. „Pachatelé tuší, že muži nosí ledvinku nebo si dávají peněženku do zadní kapsy kalhot,“ zmínil kolega Reginy Tupé Milan Bajcura. „Kolem Vánoc bývá v obchodech mnohem větší nával, než jindy. Lidé jsou navzájem neohleduplní, tlačí se na sebe, nadávají si a kapsáři právě takového zmatku využijí,“ dodal Bajcura. Časté jsou rovněž vloupání do motorových vozidel. „Heslo, že auto není trezor, opravdu platí. Dalším nešvarem je odkládání zavazadel s cennostmi na přední sedačky při vykládání nákupu,“ uvedla Tupá. Policisté nakupující poučili také o tom,

že osobní doklady by neměli nosit společně s penězi. „Můžu vzpomenout na případ, kdy si žena vybírala zboží a neznámý pachatel jí mezitím odcizil kabelku, ve které měla peněženku s finanční hotovostí, platební kartou a dokonce i PIN kódem. Než stačila jakkoliv zareagovat, výtečník byl úspěšný a stihl jí ještě z účtu vybrat třicet tisíc korun. Nákup se tedy postižené patřičně prodražil,“ varovala Regina Tupá. Současně připomněla, že odcizené doklady může lupič použít k další trestné činnosti. A jaká je vůbec úspěšnost, že pachatel bude dopaden? Jak uvedla policejní mluvčí, jedná se o majetkovou trestnou činnost, která se obtížně prokazuje a zpětně objasňuje. „Faktem je, že kapsáři pracují velice rychle, mnohdy i ve skupinách a navíc využívají i děti. V některých případech nám pomohou kamerové systémy či výpovědi svědků. Tímto bych chtěla apelovat na všechny, kteří byli svědky řádění kapsářů, aby policistům pomohli,“ řekla Regina Tupá. „Pokud se prokáže vina konkrétního pachatele a vzniklá škoda je do výše 25 tisíc korun, hrozí zloději trest odnětí svobody až do dvou let. V případě, že jde o pachatele, který se v uplynulých třech letech dopustil majetkové trestné činnosti opakovaně, může být potrestaný šesti měsíci až třemi roky odnětí svobody.“ Většina přestupků je však do pěti tisíc korun, tudíž se jedná o přestupek proti majetku. „Ten potom řeší správní orgán příslušného městského úřadu nebo magistrátu. Mnohdy se ale jedná o latentní trestný čin, to znamená, že jej pachatelé vůbec policii neoznámí,“ dodal Milan Bajcura.

ANKETA: Už jste se někdy stali obětí kapsářů? Dáváte si pozor na svoje osobní věci? VR: „Zatím ne. Celý život si na to dáváme pozor a tašku nosíme u sebe.“ RR: „Často si ale nejsem jistá a manželé Václav a Růžena peněženku Rynešovi, Hvozdec si pořád kontroluji. Naše neteř si jednou v Třeboni u obchodu nechala vzadu v autě kabelku s peněženkou a ten chlap jí to ukradnul. Ona ho ale viděla, tak hned zavolala policii, která ho chytla.“

FB: „Naše věci si hlídáme, protože se k a p s á ř ů bojíme.“ AB: „Už jsem tady zažila, že jednu paní okradli. manželé František a Anna Boháčovi, Česká Lhota My si svoje věci pořád hlídáme. Jednou nám ale sousedka ze vsi vyprávěla, že za ní přišli nějací dva chlapi domů, otevřela jim, oni jí ale strčili nohy do dveří a nejít kolem soused, tak se jich nezbavila.“

„Zatím ještě ne. Do zadní kapsy kalhot si peněženku n e d á m , nosím ji v šosu. Doufám, že odtud to nikdo Jan Litera, Budějce nevyrve. Co pět minut se tam bouchám, jestli tam je.

„ J e š t ě jsem nikdy okradena n e b y l a . Když tedy nepočítám lidi, kteří mi utekli z baru bez placení. Jana Jarolímková, Frymburk Horší by ale bylo, kdyby mi vzali moje osobní věci, i když za tržbu mám také zodpovědnost.“

Policejní mluvčí Regina Tupá.

Foto: Pavel Kacerovský

ADVERTISEMENT

■ řízení marketingových kampaní ■ marketingová komunikace ■ provozovatel sítě velkoplošných obrazovek ■ výroba internetových prezentací ■ výroba digitálního obsahu ■ tvorba corporate identity

Odstřihni tento poukaz a získej slevu 20% na vytvoření internetové prezentace! Platnost od 1.1.2012 do 31.3.2012

KOMUNÁLNÍ POLITIKA A BYZNYS | Kauza Háječek

strana 8

Bude v Háječku multifunkční kulturní centrum nebo školka? chybí, proto by podle tria bývalých zaměstnanců kina Kotva sklidilo mezi lidmi úspěch. „Areál Háječku je pro cokoliv úplně geniální. V ostatních městech něco podobného mají, ale určitě nepracují s tak exkluzivními podmínkami. Je to blízko náměstí, přístup na MHD je bezproblémový a navíc se místo nachází mimo obytnou zónu. Je tedy otázka, jestli se ten prostor použije pro nesmyslnou školku, která se oplotí, a uvnitř si budou hrát dětičky, nebo bude využitý potenciál toho, co se na tom místě nabízí,“ říká Vladimír Matajs.

Kulturní centrum nebo zóna klidu?

Bývalí zaměstnanci kina Kotva Vladimír Matajs a Žaneta Sýkorová chtějí, aby Háječek patřil kultuře.

Napsal Pavel Kacerovský Budějcké letní kino Háječek po letošní sezoně ukončilo kvůli ztrátovému provozu svoji činnost. „Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je všechno, co se proti tomu dá dělat,“ řekl by Jára Cimrman, kdyby měl reagovat na rozhodnutí zastupitelů města, které přišlo v průběhu léta z důvodu ztrátového provozu. Tvrzení fiktivního českého velikána se však snaží vyvrátit skupinka třech nadšenců, kteří svůj plán pro obnovu areálu před nedávnem představili veřejnosti. Má to však háček… Žaneta Sýkorová, Jindřich Diviš a Vladimír Matajs, bývalí zaměstnanci kina Kotva, usilují o to, aby prostory letního kina a budovy bývalého K-Centra v budoucnu ožily kulturním životem. Vypracovali projekt na renovaci, oslovili potenciální partnery a svůj záměr představili také kompetentním lidem na radnici. K okamžité realizaci a vzniku multifunkčního kulturního centra mají v současnosti ale příliš daleko, jelikož objekt K-Centra, který je pro ně zásadní součástí projektu, už byl na začátku prázdnin přislíben energetické společnosti E.ON k vybudování privátní mateřské školy. Ale jen přislíben. Podle trojice nadšenců neexistuje žádná smlouva o této dohodě. „Náš projekt se jim na městě líbil, ale okamžitě řekli, že už to mají vymyšlené jinak. Zbylo nám tedy jediné – jít s tím na veřejnost, aby se sami lidé vyjádřili v různých diskuzích a anketách, jestli v Háječku chtějí firemní školku nebo raději kulturu,“ uvedl jeden z odhodlaných iniciátorů Vladimír Matajs. „Letní kino v tomto prostoru podle našeho názoru definuje zbytek parku, který by kultura

oživila. Ve zkratce říkáme, že s nulovými náklady ze strany města jsme schopni Háječek obrátit vzhůru nohama, jelikož v posledních dvaceti letech to tam není žádný šlágr. Problém je ale v tom, že K-Centrum už bylo přislíbeno E.ONu. Jak je to ale možné, vždyť nebylo žádné výběrové řízení?“ ptá se Matajs.

„Přišli pozdě!“ říkají zástupci města „Návrh skupiny bývalých zaměstnanců přišel v době, kdy už byl záměr s Háječkem poněkud jiný. Jestli se to ještě nějak změní nebo ne, to nedokážu v tuhle chvíli říct,“ reagovala náměstkyně primátora Ivana Popelová. „V červnu letošního roku jsme dali příslib společnosti E.ON, která si chtěla v prostoru K-Centra vybudovat soukromou školku. Tehdy byla kapacita mateřských škol v Budějovicích naplněna, neměli jsme kam umístit několik set dětí, takže se nám zdál návrh E.ONu v tomto ohledu dobrý,“ řekl Budějcké Drbně ředitel Správy domů s.r.o. Ladislav Volf. „Myslím si, že vypracovaný projekt určitě logiku má, ale na druhou stranu záleží, jak daleko jsou jednání mezi E.ONem a Správou domů z hlediska jeho úspěšnosti,“ připomněla Ivana Popelová s tím, že K-Centrum spravuje právě tato městská společnost. Její ředitel Ladislav Volf doplnil: „V územním plánu areálu v Háječku jsou nějaké zádrhely, se kterými architektem zpracovaný projekt na školku nepočítal. Jednáme tedy o tom, jak rychle budou nutné změny uskutečnitelné. Jako výdělečně činná společnost bychom byli samozřejmě rádi, aby se ten prostor využíval co nejdřív a dlouhodobě.“ I přes všechna fakta, která hrají proti záměru trojice předkladatelů projektu, se kulturní nadšenci nevzdávají a budou se snažit, aby v Háječku vzniklo

Foto: Pavel Kacerovský

unikátní kulturní centrum. „Nechceme nad tím po dvou odmítavých schůzkách mávnout rukou, když už jsme si s tím dali tu práci. Školka je každopádně podezřelá, jelikož ji E.ON vyjednal s městem mimo běžné postupy. Prý se jedná o ústní dohodu, která se údajně v dnešní době mezi gentlemany dodržuje. Když jsme do toho začali šťourat, reakce lidí na Městě byla trochu agresivní. Z rázného odmítnutí vzniklo to, že se o našem záměru budeme bavit veřejně. Jsme partička tří lidí, nemáme žádnou právní subjektivitu a nestojí za námi ani žádná politická strana nebo velká firma,“ vysvětlil Vladimír Matajs a dodal: „V tuto chvíli ani nepřesvědčujeme město, aby nám to dali. Jen chceme, aby nám umožnili se o ty prostory ucházet a přihlásit svůj nápad do veřejné soutěže.“

Co by mohlo v Háječku vzniknout? Srdcem celého projektu je bývalé K-Centrum, do kterého by byl situovaný hudební klub s celoročním využitím. V průběhu léta se pak na dva až tři měsíce počítá s otevřením kina, kde by se však nepromítaly jenom filmy. „Nemá smysl, aby tam přišli lidé a řekli, že nic nezažili a neviděli. Před filmem tam může hrát hudba, lidé posedí u dobrého nápoje a potom zhlédnou nějaký snímek, třeba Funese,“ uvedl Matajs. On ani jeho spolupracovníci však neplánují žádnou inovaci technického vybavení. „V době domácích kin a různých špičkových technologií mají lidé větší zážitek z filmu doma. Z návštěvy letního kina by se stala spíš jakási společenská záležitost. Moje zkušenost je taková, že lidi jdou tam, kde jsou další lidi. Navíc by byli na čerstvém vzduchu, takže do Háječku by si mohli najít cestu i ti, kteří by tam jinak nešli. Nemá smysl investovat do 3D promítaček a podobně,“ je přesvědčen Vladimír Matajs. Zařízení tohoto typu prý v Budějcích

S vybudováním hudebního klubu souvisí i problémy, kterých se však iniciátoři projektu příliš neobávají. „Spojili jsme síly s Viktorem Řehákem, který provozuje klub Velbloud. V letních měsících se mu před jeho hudebním barem shromažďují lidi, kteří třeba ani nejdou dovnitř a dělají venku rámus. Jelikož jsou kolem nějací sousedi, kterým se to nemusí líbit, může z toho mít problémy. To ale není případ klubu v parku, kde je cílem, aby se tam lidi shlukovali. Kulturní zařízení mimo historické jádro se zdaleka nemusí potýkat s takovými obtížemi. Neříkám, že k tomu nemůže dojít, ale když půjdou z koncertu, vyřádí se v parku, který se druhý den uklidí, a ve městě už nebudou dělat nepořádek,“ myslí si Matajs. Ale právě takový názor nemají úplně všichni Budějčáci. Podle některých by měl být Háječek spíše klidovou zónou. „Čím dál tím víc se setkávám s názorem, který sice není můj, ale je na něm něco pravdy. Pokud by v Háječku byl hudební klub typu Velbloud, nikdy se nám z toho nepodaří udělat místo, kam budou rádi chodit skoro všichni obyvatelé města. Bude to zkrátka park pro mladé. To nemusí být špatné, ale provoz odradí rodiče s dětmi nebo seniory, kteří by park jinak využívali,“ řekla Budějcké Drbně náměstkyně primátora Ivana Popelová. „Je škoda, že park v centru města je tak zanedbaný, přitom by krásně posloužil maminkám s dětmi. My, co žijeme v okolí, je v podstatě nemáme kam vzít na procházku. V létě jsem tudy procházela a nestačila jsem se divit. Všude se válely odpadky a použité stříkačky. O bezdomovcích a feťácích na lavičkách ani nemluvě. Je to ostuda!“ řekla Budějcké Drbně jedna z kolemjdoucích maminek Martina Matoušková. „Jako občan Budějc jsem pro, aby v Háječku byla školka. Mladé lidi mám rád, ale hudební klub provází další nežádoucí prvky, jako třeba drogově závislí nebo alkohol. Byli jsme rádi, když odtud odešlo K-Centrum. Ptal jsem se na to spousty lidí a ti mi řekli, že hudební klub prostě ne. Líbila by se mi tam třeba kavárna s terasou. Hudební klub je pro lokalitu, kde budou maminky s kočárky a hrajícími si dětmi, složitý. Jak by ten park po nějaké akci v klubu druhý den vypadal?“ reagoval Ladislav Volf ze Správy domů.

KOMUNÁLNÍ POLITIKA A BYZNYS | Kauza Háječek

Budou tři nadšenci úspěšní? To se uvidí…

Klub v K-Centru jsme podle mého názoru schopni vybudovat v jednotkách milionů korun, do letního kina se stavebně nemusí zasáhnout, promítací technika je rovněž v pořádku. Samozřejmě nemůžeme už teď odkrýt karty, ale nabízí se možnost spojit svoje jméno s nějakou velkou firmou, pivovarem a podobně. Chceme být nezávislí na městě, protože vidíme tu mizérii u těch, kteří visí u cecíku a čekají, co z něj ukápne. Mnohdy navíc mají smlouvy jenom na rok,“ konstatoval Vladimír Matajs a pokračoval: „My požadujeme smlouvu na deset let tak, abychom první tři roky investovali a sedm let se to splácelo. Nehodláme spoléhat na to, jestli nám někdo ukrojí z koláče. Tím však nechci říct, že s městem nechceme spolupracovat. Pokud nám dají nějaké peníze na určitý počet koncertů, tak proč ne. Nechceme předstírat, že to bude dobročinná akce. Je to byznys a chceme na tom vydělat. Kinařství je však na úbytě a pokud do toho půjdeme jenom s tím, že otevřeme letní kino a budeme vydělávat, tak musíme mít uprostřed ropný vrt.“ Je nade vše jasné, že čas běží neúprosně a hraje proti skupině bývalých promítačů a uvaděčů, kteří by rádi svůj záměr zrealizovali už v příštím roce. Věří vůbec, že město změní názor? „Nestane se, že sami přijdou, abychom to podepsali. Může k tomu dojít však tehdy, až uvidí, že to není žádná ztřeštěná myšlenka studentíčků, kteří tam chtějí udělat hospodu. To přeci není žádná hospoda! Chceme proto znát názor lidí, aby se vyjádřili, co si o tom myslí. V určitém okamžiku řekneme, že to nebyla úplně scestná myšlenka, lidem by se to mohlo líbit a dáme druhé kolo prosazování našeho záměru. Bude potřeba najít někoho, kdo se za nás postaví a pomůže nám s tím. Zatím ale za sebou nikoho nemáme,“ uzavírá Matajs.

Zdá se, že cesta k vybudování multifunkčního kulturního centra v Háječku je neskutečně dlouhá a velmi trnitá. Kdyby se přesto povedlo Vladimíru Matajsovi, Jindřichu Divišovi a Žanetě Sýkorové svoji myšlenku prosadit, nabízí se otázka, kde by na to vzali peníze? „Nedostali jsme možnost si ten objekt projít, takže nevíme, v jakém je stavu a jaké budou třeba investiční náklady.

Jaký je váš názor na nápad, že by v Háječku mohlo vzniknout nové multifunkční kulturní centrum? Jste pro, aby se radnice začala projektem trojice nadšenců zabývat a dala jim možnost se o vybudování hudebního klubu spojeného s letním kinem ucházet? Napište Budějcké Drbně na e-mailovou adresu info@ budejckadrbna.cz!

Reprodukce projektu Letní scéna Háječek 2012

Pokud by v Háječku opravdu vznikla mateřská škola, je nasnadě otázka, zda by ji mohli pro své děti využívat i rodiče, kteří nepracují u společnosti E.ON. Školky jsou totiž v Budějcích kvůli jejich nedostatku velmi žádaným zbožím. „Měli jsme mít zpočátku vyčleněný určitý počet míst, ale ze zájmu našich zaměstnanců víme, že celkovou kapacitu školky v budoucnu zřejmě úplně vyčerpáme. Zařízení by tak mělo být opravdu pouze firemní školkou společnosti E.ON,“ uvedla pracovnice oddělení Business Administration a jedna z autorek projektu Iveta Hroníková, která je zároveň matkou dvouleté Nely. inzerce

„S nápadem zřídit firemní školku přišli naši zaměstnanci, kteří se o téma zajímali již delší dobu. Ptali se, jestli by ji zaměstnavatel nemohl zřídit. Koncem minulého roku se společnost rozhodla tématem zaobírat. Všimla jsem si prázdného objektu, který s E.ONem sousedí,“ vysvětlila Iveta Hroníková. Cílem firemní školky je umožnit matkám po mateřské dovolené brzký nebo dřívější a bezproblémový návrat do práce. „Jedná se o klasické sladění soukromého a pracovního života. Školka je důležitou součástí života rodičů,“ dodala Hroníková. Provozovatelem školky by se v případě realizace projektu stala pražská společnost

strana 9

KinderGarten, která má s podobnými zařízeními bohaté zkušenosti.

KOMUNÁLNÍ POLITIKA A BYZNYS | Rozhovor s Alešem Ederem

strana 10

Brand manager Budvaru: „Připravili jsme nový koncept hospod“ Napsal Pavel Kacerovský Neuvěřitelným a nezapomenutelným zážitkem byl pro Budějckou Drbnu rozhovor, ke kterému si pozvala Brand managera společnosti Budweiser Budvar Aleše Edera. Než se vypravila na domluvenou schůzku, docela dlouhou dobu váhala, jestli se má obléci formálně, nebo vyrazit ve svém oblíbeném sportovním oděvu. Nakonec se rozhodla pro druhou variantu. Když potom Drbnička vstoupila do stylové pivovarské restaurace, byla překvapena, když se k ní přihlásil u baru muž, který si s cigaretou v ruce pochutnával na oblíbeném Kroužku. Na sobě měl tričko s motivem chystaného festivalu Dead End a v uších velké náušnice. Žádný škrobený kravaťák s upocenými dlaněmi, prostě rocker a pivař tělem i duší. S Alešem Ederem si Budějcká Drbna povídala nejen o jeho osobní i profesní minulosti, ale také o budějckém pivu, konkurenčních značkách, nové komunikační strategii se zákazníky a připravovaném konceptu prémiových hospod. Ve zkratce – na následujících řádkách se máte na co těšit! Řekněte mi na úvod něco o sobě. Jste kovaným Jihočechem? Jak jste se dostal do Budvaru? „Pocházím z Vyššího Brodu, kde jsem žil pětadvacet let. Potom jsem se shodou okolností a náhod dostal do Prahy. Původně to bylo na školení jedné reklamní agentury, z toho se ale potom stala práce a poměrně rychle se mi tam podařilo udělat kariéru. Šest let jsem v Praze pracoval jako výkonný ředitel docela úspěšné agentury, dělali jsme značky jako například Red Bull, Volvo a také Starobrno. Přičichnul jsem si díky tomu k marketingu a reklamě. Jelikož jsme dělali již zmíněné Starobrno, už tehdy jsem toužil po tom, že bych chtěl tento obor dělat – a dělat ho pro pivo. Jakýmisi kotrmelci jsem se potom ocitnul v pozici marketingového ředitele jedné soukromé vysoké školy. To bylo přesně místo, kde si člověk řekne: ´A teď jsem šlápnul do hovna!´ Akademická půda rozhodně není nic pro mě…“ … hm, to je vidět! „To je vidět, no…(směje se) Věděl jsem hned, že je to strašný omyl a ohlížel jsem se po práci, kde bych se mohl věnovat pivu. Sledoval jsem mimo jiné stránky Budvaru, kde se najednou objevilo, že hledají Brand managera, což bylo přesně to, co jsem chtěl dělat. Od malička pro mě byl Budvar ´number one´. Když mě táta posílal do hospody se džbánkem, tak mě neposílal pro pivo, ale pro Budvar. Já jsem si tu práci v podstatě vysnil. Strašně jsem chtěl dělat pro pivo, ale netroufl jsem si nikdy ani pomyslet, že to bude pro Budvar. Nakonec jsem

vloni v květnu vyhrál výběrové řízení a pro Budvar zaplaťpánbůh dělám. (zaklepe na stůl) Když se vám koníček stane prací, tak je to parádní věc. Tečka. Tím jsem o sobě skončil.“ Než jsem se za vámi chystala, měla jsem připravenou otázku, zda jste pivařem… no, teď už je mi to jasné. Zeptám se tedy konkrétněji - můžete specifikovat, kterému pivu dáváte z vaší značky přednost, případně jestli si dáte i jiné pivo a dokážete ocenit jeho kvalitu? (směje se) „Piva vypiju hodně, to je pravda. Jsem pivař od malička, tedy vlastně od doby, kdy můžu pít. Nezajímají mě kořalky nebo víno. Piju v podstatě jenom vodu a Budvar. Když nemusím, jiné pivo si nedám. A jaké preferuji? Kroužek? O tom žádná! (pozvedne půllitr) Dvanáctka? O tom žádná! Ale třeba desítku si tři čtvrtě roku nedám vůbec, ale v létě ji mám rád. Beru to jako lehké letní pití.“ A když přijedete třeba do Plzně, kde na Budvar narazíte zřídka… Dáte si Plzeň? „Dám si jí, ale ne úplně s radostí. Dokážu ocenit jiné pivo, ale pak už pro mě hraje roli kvalita, jak je to pivo udělané v dané hospodě. Plzeň je hořká. Příliš brutální první hořkost je na mě trochu moc. Teď jsem byl v nějaké pražské hospodě a nebyla jiná možnost, tak jsem si dal Plzničku. Byla úplně famfarózní, nádherná, úžasná … pochutnal jsem si na ní. Nemám problém si dát jiné pivo, ale když je možnost, jdu po Budvaru.“ Nedávno jsem byla na Moravě, kde má spousta lidí ráda hořké pivo, třeba Radegast. Když se jich zeptám, proč si nedají náš jihočeský Budvar, tak mi řeknou, že je sladký a nedá se pít. Nepřipravujete náhodou nějaký produkt, kterým dokážete tyto lidi oslovit? „My rozhodně nechceme pod značkou Budweiser Budvar vařit hořké pivo. Od toho tady máme Pardála. Každý z nás jsme jiný, což je úžasné. Každý z nás má nějaké chuťové preference. Někomu chutnají hořké věci, někomu kyselé, jinému sladké. Já osobně si nemyslím, že Budvar je sladký. Naopak má méně cukru než třeba Plzeň, ale řekněme, že Budvar nemá takovou tu brutální hořkost, má ji jemnou. Někomu to vyhovuje a někomu ne. Nesnáším rýžový nákyp, tak mi můžou tlouct do hlavy, že je dobrý, ale prostě ho jíst nebudu. Stejné je to i s jiným produktem. Můžete lidi reklamou malinko navádět a pomáhat jim získat si k té značce nějaký vztah. Pokud někdo nesnáší pivo s charakteristikami Budvaru, který má jemnou hořkost a dobře se pije, tak s tím nic neuděláme. Není to ani naším cílem.“ Teď k jádru pudla. Dozvěděla jsem se, že snad budete měnit strategii, co se týká cílové skupiny zákazníků. Údajně by se měly klasické Budvarky

Brand manager Budweiser Budvar Aleš Eder.

dostávat do nějakého útlumu, protože chcete začít trochu jinou cestou. Můžete mi říct, co se vlastně připravuje? „Jo, já jsem to slyšel taky (směje se), ale rozhodně to není pravda. Takže krok po kroku. Jestli něco měníme, tak je to komunikační strategie, to znamená marketingová - na koho komunikací a reklamou cílíme, s kým mluvíme. Domníváme se, že značka a produkt svoji originalitou a kvalitou odpovídá lidem, respektive měla by hovořit k lidem, kteří to dokáží ocenit. My jsme se je pokusili definovat. Ve zkratce se dá říct, že jsou to chlapi od 20 do 45 let, kteří žijí městským životem. To ale neznamená, že žijí ve městě. Můžou bydlet v okolí měst nebo na vsi, ale jsou to lidi, kteří jsou nějakým způsobem aktivní a originální. Prostě si dělají věci po svém. To nám k naší značce sedí. Jsou úspěšní ve svém oboru, a je úplně jedno, jestli je to pan doktor, automechanik nebo chlap, jenž umí nejlíp stříhat stromky. Ve svém oboru je ten dotyčný dobrý,

Foto: Archiv

originální, svérázný a dělá to jinak. Podle toho pak taky žije. Život je moc krátký na to, aby naše cílová skupina, se kterou chceme mluvit, byli muži, kteří přijdou ve čtyři z práce, prásknou sebou na gauč a zapnou si TV Nova. Jo, jsou takoví lidi, některým to tak vyhovuje, oukej. Ale my bychom se chtěli dostat k lidem, kteří to tak nemají, kteří žijí aktivně, chodí třeba na squash, do divadla nebo hrají v punkové kapele. Nejsou to prostě gaučáci. Takové lidi tedy chceme oslovit, to ale neznamená, že nechceme spotřebitele z jiných cílových skupin, ať jsou to třeba padesátníci nebo jiní. Jedna věc je, na koho mluvíte, a ta druhá, komu vyhovuje váš produkt. S tím jsme tedy nějakým způsobem pohnuli. Cílová skupina ´všichni´ znamená cílová skupina ´nikdo´. Komunikaci pak nedokážete nijak zacílit.“

KOMUNÁLNÍ POLITIKA A BYZNYS | Rozhovor s Alešem Ederem Co se týká hospod, jako jsou Budvarky a Masné krámy, tak nevím, odkud pramení informace, že by měly být utlumeny. Budvarky jsou pro nás důležité. Je to koncept, který se hodí na nějaká místa. Když máte v centru Litoměřic, Ústí nad Labem nebo třeba Liberce prostor, který je nějakým způsobem historický, historizující či rustikální a provozovatel tam chce mít klasickou českou dubovou pivnici, tak jo, proč bychom mu Budvarku nenabídli? Ale tím, že máme koncept Budvarek, si zavíráme dveře do jiných lokalit. Jsou místa, kde chce mít provozovatel tepající, moderní a živou hospodu, která má moderní ksicht a je jiná než všechny ostatní, a proto jsme takový koncept připravili. To ale neznamená, že když máme modernější věc, tak odstřihneme Budvarky. Máme teď dva koncepty hospod, které můžeme zákazníkovi nabídnout. První restauraci bychom měli otevřít na začátku příštího roku. Nevím, jestli to už někde zaznělo v médiích, ale brzy se dozvíte, kde to bude. Název nového konceptu zatím říkat nebudu.“ Takže mi víc neprozradíte, jo? Kde ta hospoda bude? „Myslím, že si o tom vyprávějí celé Budějce…“ … fakt? Tak to se ke mně ještě nedoneslo. „Opravdu ne? Tak dobře. Bude to v Gomelu!“ Jak bude taková hospoda vypadat? Bude to něco ve stylu Potrefené Husy, značkové hospody Staropramenu?

„Každý koncept, který kdokoliv udělá, bude automaticky srovnávaný s konceptem Potrefené Husy, protože Potrefená Husa je podle mého názoru nejúspěšnější koncept značkových hospod. Jestli je to podobné nebo ne, to nedokážu posoudit.“ (pokrčil rameny) Máte plán, kolik chcete takových p r é m i o v ýc h h o s p o d p o c e l é republice mít? „Ve velkých městech jednu až dvě. Uvidíme, co na to řekne zákazník. Přesný plán na jejich počet však nemáme. To se ani nedá. Jsme ve fázi, kdy stavíme první. Každý pilotní projekt má svoje mouchy a nedostatky, které se v průběhu času ladí. Podle toho, jak se tomu projektu daří, jsme schopni ho dál nabízet. Nemůže to být hospoda o pěti stolech, má také svoje finanční nároky, než ji otevřete. Každý si to nemůže dovolit.“ Co myslíte pojmem větší město? Může být taková hospoda třeba v Táboře nebo Písku? „Co je větší? Ústí nad Labem nebo Krumlov? Je to pouze o vnímání. Když někdo bude chtít otevřít takovou hospodu v Dolním Dvořišti, tak mu nic nebrání.“ Bude mít nějaký z vašich dvou konceptů přednost? Jak k nim budete přistupovat? „I ndividuálně. Jako pivovar t y hospody nestavíme a nechceme být jejich provozovateli. Náš úkol je vařit pivo. Jsou výjimky, jako třeba Masné krámy a hospoda, ve které právě sedíme. To má svoje

historické důvody. Spíš jsme schopni se domluvit se zákazníkem, což je majitel nebo provozovatel, a náš koncept na jeho hospodu napasovat. To je ale špička ledovce. Mnoho a mnoho zákazníků chce mít svoji normální hospodu, kde se bude točit Budvar. Takových je drtivá většina. My máme zájem o každého spotřebitele. Každý chlap, který pije pivo, je pro nás důležitý, stejně jako pro každého jiného podnikatele. Škála pijáků je tak strašně rozmanitá, že nemůžete mluvit žádnou reklamou na všechny. Zkusím to přirovnat k Mercedesu. Ten má svoji komunikaci určenou na seriózní muže od čtyřiceti do šedesáti let, kteří mají svůj klid, pohodlí, prachy a nosí drahé obleky. Právě na takové lidi Mercedes mluví. To ale neznamená, že si dvacetiletý kluk nemůže jejich auto koupit, když je mu nějakým způsobem sympatické. Těch příkladů jsou mraky. Svoji cílovou skupinu nemůžete ořezat a říct, že nechceme kluky na vesnicích, kteří si u ponku něco kutí a u toho popíjí naše pivo. Ti nás zajímají taky, ale nemůžeme na ně nijak mluvit.“ Myslíte si, že bude nová koncepce úspěšná a podaří se vám kýženou cílovou skupinu oslovit? „Já jsem o tom skálopevně přesvědčený, proto to děláme. Dlouhodobě jsme bojovali a stále bojujeme s vnímáním značky jako nějakého starého českého exportního výrobku, který sice u nás je, ale nikdo ho moc nepije. Mnoho z nás si ještě pamatuje fronty, které se na Budvar dřív stávaly. Ještě dneska se říká, že

strana 11 do exportních lahví se stáčí jiné pivo a podobné kecy. Vytýčili jsme si proto cíl, že chceme naši značku udělat přitažlivou pro moderního člověka, který je malinko otrávený takzvanými europrodukty. Takovými, které mají svoje základní charakteristiky tak okrájené, že je jedno, jestli vedle sebe postavíte čtyři piva, čtyři chleby nebo čtyři rohlíky. Všechno je stejné. Všichni jenom honí cenu, aby mohli prodávat v řetězcích. Tady je ale ten zásadní rozdíl oproti naší konkurenci – jsme poslední velký pivovar, který to dělá poctivě, z poctivých surovin a s poctivými lidmi. Strašně rád bych pozval všechny, ať se přijdou podívat na exkurzi, aby viděli, jak se Budvar v reálu dělá. Máme sice návštěvnické centrum, ale v tom pivovaru na vlastní oči uvidíte, že to nejsou žádné Potěmkinovy vesnice, lidi uvidí nádrže s vodou, uvidí varnu a kluky, kteří tam sypou opravdový chmel, žádné granuláty. To je prostě nenahraditelné, takový způsob je jedinečný. Myslíme si, že lidi, kteří mají zájem naše pivo kupovat, budou chtít zažít originál. Když si koupíte lewisky z Číny, tak je to taky vopruz. To samé je s pivem. Veškerý Budvar je vařený tady v Budějcích a je jedno, jestli ho koupíte v Tokiu nebo Montrealu. Nesnáším slovo europivo, ale ta piva, kterým chybí základní charakteristiky, už dneska lezou lidem krkem…“

Movember: Úspěšná podpora boje s rakovinou prostaty Napsal Pavel Kacerovský Movember je minulostí. Charitativní projekt, který běží už osm let po celém světě a má za úkol upozornit na problém rakoviny prostaty, dorazil v listopadu i do České republiky. A jelikož se partnerem Movemberu stal pivovar Budweiser Budvar, zapojil se do něj také Aleš Eder. Unikátní akce vyzývala chlapy, aby si

v listopadu nechali narůst knír a tím vzbudili zájem veřejnosti. Vlastně se tak stali na třicet dní chodícími billboardy. Název Movember vznikl složením částí anglick ých slov moustache a November, tedy knír a listopad. „Tváří projektu jsme zvolili člověka, který pochází z doby, kdy měly kníry velký význam,“ řekl Aleš Eder a ukázal na lechtivý snímek Jürgena Schnauze. A jak můžete sami vidět, knírek vyrostl i pod nosem Brand

managera největšího budějckého pivovaru. Ce l k e m s e v Če c h á c h o d 1 4 4 7 registrovaných uživatelů vybralo prostřednictvím SMS zpráv a finančních darů různých firem 572 074 Kč, celosvětově se nashromáždily neuvěřitelné více než dvě miliardy korun! Všechny prostředky poputují na mezinárodní výzkum rakoviny prostaty.

inzerce

Přijďte k nám, tady je Budweiser Budvar doma Prohlídky pivovaru Přijďte a uvidíte, jak se snoubí dlouholetá tradice s moderní technologií a jak se rodí ona lahodná chuť světoznámého a originálního prémiového ležáku Budweiser Budvar.

Multimediální expozice Multimediální expozice pivovaru je součástí Návštevnického centra a neobvyklou formou vykresluje dějiny pivovarnictví v Českých Budějovicích.

Pivnice Budvar Své putování pivovarem pak zakončete ve stylové pivnici BUDVAR přímo v areálu pivovaru u orosené sklenice lahodného piva.

www.visitbudvar.cz

Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru Karolíny Světlé 4 370 21 České Budějovice Tel.: +420 387 705 347 Fax: +420 387 313 325 E-mail: [email protected]

Pivnice Budvar Karolíny Světlé 4 370 21 České Budějovice Tel.: +420 387 705 341 E-mail: [email protected]

Získej 50% slevu na prohlídku pivovaru a k tomu PIVO ZDARMA v pivnici BUDVAR přímo v areálu pivovaru. Poukaz vystřihni a předlož v návštěvnickém centru Budějovického Budvaru. Platí od 1.1.2012 do 29.2.2012.

KOMUNÁLNÍ POLITIKA A BYZNYS | Politici odpovídají na anketu Drbny

strana 12

Budějce rok po komunálních volbách očima zastupitelů Napsala Anna Danielová Rok, který uplynul v říjnu od komunálních voleb v Budějcích, hodnotila Budějcká Drbna také prostřednictvím ankety pro zastupitele. Otázky zaslané všem zastupitelům byly zaměřeny jak na retrospektivu uplynulého roku, tak i na aktuální náměty týkající se především dopravy. Výběr z otázek a reakce zastupitelů, kteří jim věnovali pozornost ve svých odpovědích, je zajímavým spektrem názorů a pohledů. Jaký je váš názor na dopravu přes Modrý most? Měl by být most znovu otevřen běžnému automobilovému provozu? Stanislav Rataj (HOPB): „Samozřejmě. Vždy respektuji životní podmínky všech obyvatel města a prosazuji kompromisní řešení tak, aby z těchto řešení profitovala většina obyvatel města a Českobudějovické aglomerace.“ Barbora Lišková (nezávislá): „I když chápu důvody, které některé obyvatele Havlíčkovy kolonie vedou k iniciaci nesouhlasu s průjezdností Modrého mostu, jsem přesvědčena, že i vzhledem k již investovaným finančním prostředkům by měl být Modrý most znovu otevřen automobilové dopravě.“ Ivan Tekel (KSČM): „Samozřejmě.“ Karel Bouda (HOPB): „Modrý most by měl být otevřen. Souhlasím s občany, kteří v této lokalitě žijí, že z otevřeného mostu nejsou nadšení, nicméně dopravně tento most schází.“ Jana Menzelová (ODS): „Dnes jsem jela v době dopravní špičky mezi 15. a 17. hodinou městskou hromadnou dopravou a myslím si, že Modrý most v dopravě chybí. Zmínila jsem svoji cestu MHD a musím konstatovat, že běžná cesta trvající něco kolem deseti minut mi trvala přes hodinu.“

frekvence a tedy i hluku a emisí v lokalitě u nemocnice a v obytných částech, zejména v ulici L. M. Pařízka, devastující zásah do rekreační oblasti Malého i Velkého jezu a také zatížení dopravou obytnou část Mladého – to všechno jsou důvody, proč s projektem takzvané Jižní spojky rozhodně nesouhlasím.“ Ivan Tekel: „Malý jez – nemalý… Neexistuje možnost Jižní spojku naprojektovat tak, aby se to nikoho nedotklo a aby to nikomu nevadilo. Spojka musí být dle studií někde v místech, jak je navržená. Pokud by byla jižněji, už by neplnila svoji funkci. Musí to být spojka, která dopravě pomůže. Při výběru vhodné trasy se musí řešit mnoho vstupů. A jedním z nich je i dotčené území. Bohužel je to citlivá záležitost a vždy bude někdo pro a další proti. Všichni víme, že doprava ve městě se zhoršuje a je třeba jí řešit. Řešit jí komplexním návrhem dopravy. Nemám rád řešení takzvanou salámovou metodou. Teď dáme Jižní spojku sem a pak zase tam. Bohužel nám současné vedení radnice a kompetentní osoby názorně předvádí, jak se to nemá dělat.“ Karel Bouda: „Samozřejmě, Jižní spojka je celkem důležitá, ale nešel bych cestou ničení zeleně a pohody v lokalitě Malý jez. Určitě se dá vybrat i jiné řešení.“ Jana Menzelová: „Jižní spojka je složité téma, ale projednává se mnoho let a jednotlivé části prošly územním řízením. Dnes se z této trasy stalo téma dne. Samotné by se mi líbilo, kdyby městem jezdilo co nejméně automobilů a doprava, především ta nákladní, by nezatěžovala už takto neprůjezdné město. Pokud by bylo vhodnější řešení, ale především již územně vyřešené a bez finanční zátěže,

přiklonila bych se k němu.“ Břetislav Kábele: „Osobně jsem proti projektu Jižní spojky, jelikož jsem z Rožnova a mám k tomuto území i citový vztah.“ Lea Klokočková: „Více mi vadí vedení této trasy v sousedství nemocnice. Už nyní je tam dost hluku. Obchvat města by neměl vést městem!“ Ivan Nadberežný: „Nejde jen o Malý jez, ale i další části této dopravní stavby by vedly ulicemi a zástavbou, kde by lidé trpěli ještě více. V územním plánu schváleném v roce 2000 je původně trasa této spojky navržena jinak. Zvláštní také je, že na jedné straně se nedohodneme s Litvínovicemi na propojení okruhu s ulicí Horákova, ale v zájmu výstavby supermarketů na jejich pozemcích prosadila ODS v budějovickém zastupitelstvu v roce 2008 právě tuto trasu. Řešení dopravy formou výstavby okruhu v jižní části města patří k prioritám. Z této části města a zvláště z okolních obcí a zpět projíždí denně desetitisíce aut, na několika místech se doprava doslova zastavuje, kamiony projíždějí až k centrálnímu okruhu města. V zastupitelstvu města i v odborných institucích je nutné znovu dopravní situaci vyhodnotit a najít řešení, ve kterém se spojí účelnost, rozumná finanční náročnost a ohleduplnost k obyvatelům. Přesto se nevyhneme tomu, že v některých místech tato dopravní stavba změní kvalitu bydlení.“ Který problém v Českých Budějovicích považujete v současnosti za nejzávažnější? Stanislav Rataj: „Nekoncepční práce resortu dopravy a územního plánování.“

Lišková:

„Jednoznačně

Ivan Tekel: „Doprava!“ Karel Bouda: „Jednoznačně dopravu!“ Jana Menzelová: „Určitě dopravu.“ Břetislav Kábele: „Dopravu ve městě.“ Lea Klokočková: „Doprava. Sociálně vyloučení, ač se to některým nelíbí, spoluobčané. Jesle a školky.“ Ivan Nadberežný: „Hlavní cíle ve volebních programech stran, které byly zvoleny do Zastupitelstva města, jsou téměř stejné a neliší se ani od zájmů občanů. Takže nepovažuji za závažné něco nového. Nejzávažnější je, aby konečně občané pocítili, že se něco opravdu a bez korupce řeší a realizuje. I na naše městské hospodaření začíná působit další fáze finanční krize. Proto bych připojil k řešení ještě jeden aktuálně asi nejzávažnější problém – hospodařit a rozpočtovat tak, abychom ´s polu s Kalouskem´ neřešili situaci jen tím, že budeme zdražovat i tam, kde je už draho a tahat obyvatelům a rodinám další prostředky z kapes. Mluvím o vodě a odpadech, teple, dopravě, ale i stále dražších vstupenkách na kulturu a sport.“ Který počin či aktivitu města v uplynulém roce hodnotíte jako nejpřínosnější pro občany? Stanislav Rataj: „Zveřejňování smluv na internetových stránkách města.“ Barbora Lišková: „Tato otázka je první, nad kterou jsem musela docela dlouho přemýšlet. Tak snad zlepšení informovanosti občanů prostřednictvím webových stránek města a stránky na Facebooku.“ Ivan Tekel: nenapadá.“

„Nic

mne

bohužel

Karel Bouda: „Nejpřínosnější zrealizovaný počin je podle mě samotná transparentnost města – záležitost, která se přímo i nepřímo dotkne našich občanů. Jednoznačně je to pozitivní krok v boji proti korupci.“

Břetislav Kábele (ODS): „Ano, měl by být otevřen.“ Lea Klokočková (KSČM): „S omezením na osobní dopravu určitě.“

Jana Menzelová: „Aktivity, které jsem vyvíjela v oblasti školství a podpora vyřešení majetkových vztahů Jihočeského divadla a bývalých majitelů prostor využívaných divadlem.“

Ivan Nadberežný (KSČM): „Přes Modrý most se dlouho jezdilo, přesto se most ani ulice k němu nestaly dopravní tepnou. Přejezd přes něj především umožnil rozšířit parkování kolem polikliniky. Chápu občany, že se jim nelíbí, pokud v jejich ulicích projede či zaparkuje více aut, ale dopravu a parkování lze řešit jen pochopením a kompromisem každého z nás.“

Břetislav Kábele: „Že radnice toho moc nedělá a tím toho moc nezkazí.“ Lea Klokočková: „Nevzpomněla jsem si na žádnou. Snad, že bezdomovci mají během následující zimy přislíbenou teplou polévku denně zdarma. Ale to ještě neplatí.“

Jaký je váš názor na projekt takzvané Jižní spojky, jejíž trasa by měla vést i přes lokalitu Malý jez? Stanislav Rataj: „Jsem jednoznačně proti.“ Barbora Lišková: „Zvýšení dopravní

Barbora dopravu!“

Bude se zase jezdit po Modrém mostě?

Foto: Hawky

Ivan Nadberežný: „Jak jsem již uvedl, je dobře, že některé investice jsou výrazně levnější, a také že začaly pracovat územní komise.“

KOMUNÁLNÍ POLITIKA A BYZNYS | Rozhovor s Miroslavem Jochem

strana 13

Náměstek primátora Miroslav Joch:

„Rozpočet města na příští rok je zatím o hledání kompromisů“

Miroslav Joch

Napsal askew x „Celkový dluh města činí aktuálně 750 milionů korun. A 700 milionů je už nyní v požadavcích na investice na příští rok.“ Dvě věty, které zazněly v prvním rozhovoru s náměstkem primátora pro ekonomiku a majetek města Miroslavem Jochem (ČSSD). Dvě věty, které se staly inspirací a důvodem rozhovoru druhého. Pane náměstku, výše dluhu, kterou jste uvedl v předchozím rozhovoru, nepochybně mnoho Budějčáků překvapí. Jak tento dluh vznikl? „Dluh, nebo přesněji rozpočtový s c h o d e k , s a m o z ře j m ě n e v z n i k l náhle, ale v průběhu let, a to nutností investovat do finančně nákladných akcí. Jako příklad uvedu Budvar arénu, do které bylo investováno 340 milionů, finančně nák ladná byla realizace úpravny vody či rekonstrukce ČOV. Další v ysoké investice si vyžádaly rekonstrukce komunikací. Postupně všechny tyto akce splácíme, pochopitelně se od toho odvíjí velké zvažování dalších nutných investic. Od podzimu jsme navíc začali pracovat na přípravě rozpočtu pro příští rok, při schůzkách

Foto: Magistrát města České Budějovice

se všemi vedoucími odborů jsme hodnotili nejdůležitější výdaje, vedli diskusi v radě města, hledali úsporná opatření.“ Pojem dluh máme v podvědomí spojen se špatným hospodařením. Platí to i v případě budějckého městského dluhu? „Nemyslím. Ten původní model, který vycházel z využití dotací a financování prioritních akcí z fondů Evropské unie, a kter ý vymysleli a aplikovali v minulém volebním období kolegové z ODS, byl dobrý a funkční. A to až do doby, kdy byly dotace z ROP Jihozápad pozastaveny a původně plánované schéma bylo přerušeno. To schéma bylo postaveno na principu čerpání financí z úvěru, který poskytla banka s tím, že až bude konkrétní akce dokončena a profinancována v odpovídající procentuální částce z dotací, bude vyčerpaný úvěr z dotace splacen. Pozastavení dotací to zkomplikovalo a museli jsme učinit taková úsporná opatření, díky kterým se nám daří dluh, nebo chcete-li úvěr, splácet, ale ne radikálně snižovat.“ Z m í n i l j s t e z v a žov á n í d a l š í c h investic, nutnost je šetřit. Jak s tím koresponduje například záměr

vyhovět žádosti HC Mountfield o neinvestiční dotaci pěti milionů korun? Není to vzhledem k finanční situaci města luxus? „Záleží na úhlu pohledu. Žádosti funkcionářů HC Mountfield o různé formy podpor y ze strany města řešíme v radě města už delší dobu. Otázka je, jestli má město podpořit činnost, která baví a zajímá ročně 140 tisíc lidí. To je počet fanoušků, kteří na hokejová utkání přijdou. D o b ře, p o l ov i n a z n i c h n e n í z Budějovic, ale minimálně 70 tisíc obyvatel našeho města na ten hokej jde. Je pro ně zábavou, a když se baví v Budvar aréně, tak nám třeba nedělají nepořádek na ulicích. My jsme v radě o žádosti HC Mountfield diskutovali, zazněly různé názory, pan primátor Thoma se přikláněl k tomu, abychom poskytli hokejistům třeba ledové plochy zadarmo a další finanční výhody. Můj názor: ano, dejme jim pět milionů korun, ale ať platí za pronájmy ledu a další služby jako všichni ostatní, narovnejme ty ekonomické vztahy. Klíčovou roli by měla sehrát i garance ze strany vlastníků HC Mountfield, že nedojde k odchodu extraligového hokeje z Českých Budějovic. K o n e č n é roz h o d n u t í p a d n e n a zítřejším zastupitelstvu.“ (Rozhovor s Miroslavem Jochem probíhal 12. října – pozn. red.) M á m ě s t o k r o m ě ú s p o r nýc h opatření možnost takových příjmů, které by mohly částečně rozpočtový schodek snížit? V minulém rozhovoru jsme mluvili o možném prodeji domu na nábřeží Malše, bývalém Savoyi. Je v plánu prodej i dalších nemovitostí z majetku města? Nehrozí, v nadsázce, třeba prodej Černé věže? „V hledání finančních rezerv města samozřejmě zvažujeme různé možnosti, ale prodej Černé věže určitě nehrozí! Čistě hypoteticky – pokud by někdo chtěl koupit Černou věž, pak by si musel dát žádost o koupi nemovitosti a ta by byla řádně projednána, byl by dodržen standardní postup. Rozhodnutí o případném prodeji, a zdůrazňuji, že pořád jsme v teoretické rovině, by pak bylo rozhodnutím rady a zastupitelstva. Vaši otázku beru opravdu jako nadsázku. To konstatuji, abych předešel spekulacím, že Joch chce prodat Černou věž. Nechce a nic takového ani v plánu není.“ S a m oz ře j m ě, p ro d e j b u d ě j c ké dominanty by měl fatální politické důsledky. Negaci voličů, ztrátu postu náměstka a křesla v radě. Je to důvod, proč byste Černou věž neprodal? „Ne. Na funkci náměstk a určitě nelpím. Dělám ji na maximum, jsem tady v kanceláři denně do večera, někdy i o víkendu, pracuji skoro nepřetržitě, to ani jinak nejde, ale rozhodně by se mi bez náměstkování nesložil svět. Dost často si tady právě o víkendu uklidím stůl a vyřídím resty,

abych mohl mít pocit, že mohu klidně odejít od stolu a skončit. Kdykoliv. Mám dál svou firmu, kterou jsem měl v době před volbami, a i když jí věnuji ve srovnání s tehdejší dobou minimum času, tak funguje, takže bych se měl kam vrátit. Je to dobrý pocit, dává mi možnost určitého nadhledu a celkem svobodného rozhodování i v kontroverzních záležitostech, mohu se rozhodovat a jednat bez svazujícího pocitu obav o to, že přijdu o křeslo náměstka. Vrátím se ale k vaší původní otázce. Město rezervy v majetku má. Jako příklad uvedu pozemky v lokalitě Švábova Hrádku. Tam má pozemky města pronajaty do roku 2035, za 300 korun ročně, sdružení Golf klub České Budějovice. Před časem jsem s nimi jednal, protože tyto pozemky jsou jedny z mála, které Budějovice vlastní a které by mohly být prodány, třeba pro výstavbu rodinných domů. Odhadem by prodej pozemků mohl do městské kasy přinést 50 milionů korun. Lidé z Golf klubu na jednání řekli, že do úprav areálu investovali devět milionů korun a pokud by se měli pronájmu vzdát, tak za odpovídající částku. Tím naše komunikace zatím skončila. Uvádím to jako příklad, že majetkové vztahy a poměry města mohou být nebo jsou někdy poměrně komplikované a není úplně jednoduché říci, že město potřebuje peníze, tak něco prodáme. Vždy je ve hře hodně okolností a hodně pro a proti.“ Bude komplikovaný i plán investic na příští rok? Co bude prioritou rozpočtu města České Budějovice? „Zatím je vše ve fázi diskusí, příprav a hledání optimálních řešení a priorit. Hodnotíme, co realizováno být musí, ať už k vůli akutnímu stavu, nebo kvůli nutnosti dodržet investiční nebo dotační podmínky. Je to o kompromisech. Samozřejmě, že všichni, kteří přichází s různými požadavky, považují právě ty své za nejdůležitější a snaží se je prosazovat. Zatím je tedy v plánu investic jednou z nejvyšších částka 35 587 000 korun, která je určena na stavební akce a úpravy v budějovických školách, navíc mimo tuto částku je v plánu 8 100 000 korun na zateplení Základní školy Pohůrecká. Šestnáct milionů dáme do rekonstrukce Pekárenské ulice, sedm milionů na vybudování cyklotras, pětadvacet milionů na rekonstrukci všesportovní haly, velká část z rozpočtu bude investována do rekonstrukcí komunikací, další velká část půjde na regeneraci sídliště Máj. Zatím celková výše plánovaných investic činí 700 milionů korun. Jaký bude konečný výsledek a jaké akce budou nakonec zainvestovány a realizovány, to rozhodne rada města a zastupitelstvo. Ale ať rozhodne, jak rozhodne, bude to hlavně výsledek kompromisů a hodně pragmatických řešení.“

KOMUNÁLNÍ POLITIKA A BYZNYS | Kauza Teplárna

strana 14

Dvanáct měsíců bojů v budějcké teplárně teplárny, kde v dozorčí radě předsedal současný primátor města Juraj Thoma, byla překvapivě vlažná. Ovšem jen do doby, než do teplárny vstoupil soukromý investor.

Ve hře je nový hráč: Forum Energy Během prosince roku 2010 koupila od E.ONu osmnáctiprocentní podíl v Teplárně České Budějovice společnost Forum Energy, která se okamžitě začala zajímat o to, co je na závažných tvrzeních anonymů pravdivého a neúspěšně žádala představenstvo TČB o předložení relevantních informací. Vzhledem k tomu, že teplárna odmítá komunikovat, Forum Energy se obrací na krajský soud se žádostí o vydání předběžného opatření. O průběhu schůzky vypovídá úřední zápis události, který má Budějcká Drbna k dispozici. Ředitel teplárny nejdříve pohrozil, že zavolá ochranku a všechny nechá z teplárny násilím vyvést, a posléze utekl i s klíči od trezoru, kde byly dokumenty uloženy. Den na to byl zástupce Forum Energy výsledkem jednomyslného hlasování zástupců města odvolán z dozorčích orgánů teplárny a začala právní mela.

Foto: Pavel Kacerovský

Napsala Budějcká Drbna

Vše odstartovaly anonymy

Celkem 273 milionů škod, patnáct žalob, útěk před policií a prostřelený terč ve výhružném dopise… Ne, to není upoutávka na nový akční film z českého prostředí, která se na nás valí z plátna Multikina CineStar, ale výsledek hospodaření města v jeho druhém největším podniku, Teplárně České Budějovice (TČB). Drbna se na základě ankety našich čtenářů snaží nahlédnout do dění a zjistit, co je vlastně v teplárně tak „horkého“, že se k tomu nechtějí komunální politici vyjadřovat.

Dění v teplárně rozvířily minulý rok těsně po komunálních volbách dva anonymní dopisy bývalých zaměstnanců teplárny, které ostře kritizovaly neschopnost politického vedení v teplárně zosobněné duem Blažek (v té době předseda představenstva a generální ředitel) – Thoma (tehdejší předseda dozorčí rady a nyní primátor města České Budějovice). Anonymy poukázaly na to, že se v různých nesmyslných investicích ztratilo až 50 procent ceny zakázky. Reakce duhové koalice HOPB, ČSSB, TOP 09 v řídících orgánech

inzerce

V teplárně se začaly sčítat škody. Spekuluje se, že v době, kdy byl Juraj Thoma (dříve ODS, nyní HOPB), Zdeněk Blažek (ODS) a Josef Průcha (ČSSD) ve vedení společnosti, se podařily v teplárně naprosto neuvěřitelné kousky. Jen namátkou – postavila se turbína na elektřinu, která se nikdy nezaplatí, několik milionů pod tržní cenou a bez výběrového řízení se prodala zkušebna teplárny či kvůli úspoře 4,5 milionu korun se naplánovala rekultivace odkaliště za více než dvacetinásobek této „úspory“. Drtivou většinu těchto zakázek přitom získaly pouze dvě firmy. Člověk by řekl, že to může být náhoda, nebýt toho, že bývalý předseda představenstva Josef Průcha měl, podle našich informací, přinejmenším jedné z těchto společností dlouhodobě poskytovat

právní služby. K výkonu vedení teplárny se zpětně vyjádřil na zastupitelstvu města i zástupce TOP 09 Tomáš Bouzek, který navrhoval radikálně změnit způsob řízení teplárny. Dle jeho slov by změna řízení zajistila ukončení diletantismu a amatérství, které předvedlo minulé vedení. Bouzek si za své snahy provést v teplárně audit účetnictví společnosti vysloužil i výhružný dopis s fotkou prostřeleného terče s pistolí a tichou kritiku svých nynějších koaličních partnerů HOPB a ČSSD, kteří v TČB během minulého volebního období také působili. Budějcká Drbna bude dále pátrat po tom, zda drahý audit nebyl jen zastíracím manévrem, přičemž jedinou reálnou změnou bylo podání rezignace generálního ředitele, zdvojnásobení počtu členů dozorčí rady a navýšení jejich odměn.

Kajmanské fondy přicházejí do Budějc Forum Energy podalo už patnáct žalob na nezákonné jednání v Teplárně České Budějovice a žádá po komunálních politicích, aby teplárně uhradili škodu, kterou svými rozhodnutími způsobili. Daleko zajímavější je však fakt, že počátkem léta se v Budějcích objevil nový hráč, a to známá právní kancelář BBH, která nyní ve všech věcech týkajících se teplárny zastupuje město. Je trochu zvláštní, že o majetku města nyní rozhoduje soukromá firma a navíc právní kancelář, která se specializuje na „privatizace zdarma“ Petra Kellnera, jejíž zakladatelé jsou spjati s takovými kauzami, jako byly Kajmanské fondy IPB, privatizace České spořitelny a převzetí Sazky. Nemá snad zájem o naši teplárnu i někdo jiný? Co na závěr? Budějovice mají velký problém – musí zajistit teplo pro více než 15 tisíc domácností a boj představitelů města s minoritním vlastníkem nám moc jistoty v ceně tepla a v plnění volebních slibů komunálních politiků nepřináší.

NAVŠTIVTE

jeden z nejlepsích

KOKTEJLOVÝCH BARŮ V ČR Cocktail bar Žlutá ponorka, první skutečný koktejlový bar na jihu Čech, byl otevřen v Českých Budějovicích v roce 2000. Za ta léta prošel přirozeně svým vývojem, nicméně stále zde přetrvává důraz na kvalitu služeb a produktů. Díky tomu patří Žlutá ponorka mezi nejoblíbenější koktejlové bary v České republice. Mezi řadu ocenění, které Ponorka získala jako jediný mimopražský bar, stojí za zmínku 9. místo v nové celostátní anketě Maurerův výběr Grand Bar 2012, dále je každoročně nominována v prestižní soutěži CZECH BAR AWARDS mezi 5 nejlepších cocktail barů na české barové scéně, což je beze sporu obrovský úspěch. Je pro nás velmi důležité, aby si každý host u nás na svém koktejlu či drinku pochutnal. Pro jejich výrobu používáme pouze značkové a kvalitní druhy alkoholu, nápojů a čerstvé ovoce. Věříme, že z naší pestré nabídky si vybere opravdu každý. V nabídce máme více než 150 druhů koktejlů (alko i nealko), více než 100 druhů toho nejlepšího alkoholu od whisky přes prvotřídní rumy, koňaky, vína a šampaňské. Cílem našich barmanů je splnit jakékoliv vaše přání a tak když nenaleznete na nápojovém lístku to, na co máte právě chuť, barman drink vyrobí dle vašeho přání. Pro mlsné jazýčky máme v nabídce také několik druhů výtečných pokrmů či barových pochoutek, pro opravdové "fajnšmekry" udržujeme humidor plný kvalitních doutníků. Cocktail bar Žlutá ponorka je určen pro všechny příznivce lahodných drinků a dobré zábavy bez ohledu na to, do jaké věkové kategorie patříte. Na své si zde přijde opravdu každý. Každý měsíc je pro vás připraven zajímavý program, nabídka drinku měsíce za zvýhodněnou cenu a k Ponorce již neodmyslitelně patří věhlasný HAPPY HOUR, kdy každý otvírací den v době mezi 19 a 20 hodinou obdržíte k vámi objednanému drinku z dané nabídky druhý drink zcela zdarma.

Těšíme se na vaši návštěvu. Věřte, že uděláme maximum pro to, abyste se v našem baru cítili příjemně.

ZVEME VÁS NA PROSINCOVÉ AKCE ST 21.12. X-MAS PARTY

Přijďte si vychutnat příjemnou vánoční atmosféru, lahodné drinky a největší světové hity v živém podání Adama Vojtěcha a BIG BANDU METROKLUB. Sklenka Moët & Chandon Impérial Brut + DÁREK za 190 Kč. Celý večer CUBA LIBRE za 55 Kč.

PÁ 23.12. & NE 25.12. VÁNOČNÍ PANÁKOVÁ JÍZDA Všechny míchané panáky celý večer pouze za 25 Kč.

SO 31.12. SILVESTR 2011

Oslavte s námi příchod nového roku stylově! Welcome drink, bohatý raut, půlnoční přípitek s prvotřídním šampaňským, novoroční ohňostroj, barmanská show, tombola, DJ M(i)KE /oldies, dance, disco/. Cena 490 Kč.

Cocktail bar ŽLUTÁ PONORKA I Chelčického 4, 370 10 Č. Budějovice I Otevřeno: út-so 19-02 hod Rezervace: 724 318 850 (SMS) I Happy Hour: út-so 19-20 hod I Jumbo Hour: út-so 00-01 hod

www.barzlutaponorka.cz / www.facebook.com/zlutaponorka

SPORT | Volejbalová liga mistrů

strana 16

Zápas roku je tady. Mistrovský Jihostroj hostí německého šampiona z Unterhachingu!

Budou se hráči Jihostroje radovat i po zápase s Unterhachingem?

Foto: Pavel Kacerovský

Napsal Pavel Kacerovský Volejbalisté Jihostroje České Budějovice hrají úterý 13. prosince od 18 hodin již třetí zápas prestižní Ligy mistrů. Na jih Čech přijede úřadující německý šampion z Unterhachingu, který v dosavadním průběhu elitní soutěže ani jednou nevyhrál. V průběžné tabulce základní skupiny D figurují Budějčáci na druhém místě za vedoucím Poitiers z Francie, které hraje ve stejný den jako Jihostroj s italským Cuneem. Pokud Jihočeši duel s našimi západními sousedy zvládnou, udělají další důležitý krok v bitvě o postup. Odveta se bude hrát 21. prosince v Unterhachingu.

Další program Ligy mistrů 2011/2012 21. prosince 2011 Bre Banca Lannutti Cuneo Stade Poitevin Poitiers (20:30) Generali Unterhaching VK Jihostroj České Budějovice (20:00) 11. ledna 2012 Generali Unterhaching - Stade Poitevin Poitiers (20:00) VK Jihostroj České Budějovice Bre Banca Lannutti Cuneo (18:00) 18. ledna 2012 Bre Banca Lannutti Cuneo - Generali Unterhaching (20:30) Stade Poitevin Poitiers - VK Jihostroj České Budějovice (20:00)

Michal Sukuba (kapitán):

Štěpán Smrčka (blokař):

Jakub Novotný (univerzál):

„Sice Unterhaching dvakrát prohrál, ale bylo to s týmy, které jsou ohromně kvalitní. Určitě to nebude lehký soupeř, jinak by nemohl hrát Ligu mistrů. Hosté mají ve svém kádru spoustu německých reprezentantů a jsou tam i hráči z národních týmů jiných zemí, třeba ze Slovenska. Určitě to není špatný mančaft. Fakt, že dvakrát prohráli, pro Němce vůbec nic neznamená, protože klidně můžou zase dvakrát za sebou vyhrát. V domácím prostředí třeba porazí Francouze a jsou nahoře. Skupina bude asi hodně vyrovnaná a zamotaná. Myslím, že to bude velká bitva. Těžko říct, zda nás čeká přímo boj o postup. Cuneo má sice jednu porážku, ale tu bude chtít určitě odčinit. Kdyby se nám podařilo nad Unterhachingem vyhrát, může nám to hodně pomoct.“

„Ne že by byl Unterhaching slabý soupeř, ale určitě je to protivník, se kterým se v naší skupině dá asi nejvíc hrát. Pokud chceme udržet sebe i diváky ve varu a ve hře o postup, potřebovali bychom tento zápas vyhrát. Doma se nám daří, hrajeme tady dobře, a navíc po vítězství v Cuneu jsme se i trochu namlsali. Budeme si na Němce věřit, chceme je porazit! Pokud pořád hodláme přemýšlet o postupu ze skupiny, musíme tento duel zvládnout. Dáme do něj všechno. Myslím, že i lidi cítí, že nás čeká hodně napínavý zápas. Bude se hrát o každý balon, protože to podobně budou cítit soupeři, my i fanoušci. Nevím, jestli se jedná přímo o zápas roku, ale určitě mu nebude chybět super náboj.“

„Proti tomuto německému týmu jsem nikdy nehrál. Vím, že tam působí Sk ladaný, to je dobr ý nahrávač, který hraje hodně rychle. Vím také, že je to soupeř, který bude z naší skupiny úplně nejtěžší, protože se od nás bude po výhře v Cuneu čekat opět vítězství. Záleží na tom, v jaké formě k tomuto zápasu dojdeme. Pokud někdo říká, že je to lehký soupeř, tak je blázen. Doufám, že atmosféra bude dobrá, ale určitě ne postupová. K postupu je totiž ještě hodně daleko. Je fajn, když přijdou lidi. Na který jiný zápas by měli dorazit, než právě na Ligu mistrů. Kvůli tomu také volejbal hrajeme. My uděláme co nejvíc pro to, abychom fanoušky pobavili.“

SPORT | Volejbalová liga mistrů

strana 17

Trenér Jihostroje Jan Svoboda, v pozadí Radek Motys

Nebezpečná smeč Radka Macha

Foto: Pavel Kacerovský

Soupisky a dosavadní výsledky Dosavadní výsledky Jihostroje v Lize mistrů VK Jihostroj České Budějovice Stade Poitevin Poitiers 1:3 (-20, 22, -14, -20)

Dosavadní výsledky Unterhachingu v Lize mistrů Generali Unterhaching – Bre Banca Lannutti Cuneo 1:3 (16, -16, -23, -23)

Bre Banca Lannutti Cuneo VK Jihostroj České Budějovice 0:3 (-28, -20, -23)

Stade Poitevin Poitiers – Generali Unterhaching 3:1 (-18, 21, 26, 23)

VK Jihostroj České Budějovice č. 1 3 4 5 7 8 9 11 13 14 15 17

jméno Andy ROJAS Radek MACH Jakub NOVOTNÝ Martin PROCHÁZKA Petr MICHÁLEK Filip HABR Michal SUKUBA Radek MOTYS Tomáš FILA Petr ZAPLETAL David JURAČKA Štěpán SMRČKA

Realizační tým Mgr. Jan SVOBODA Ing. Stanislav POCHOP Zdeněk SCHEICHL MUDr. Martin SCHEICHL Filip HOCH inzerce

výška 197 cm 205 cm 196 cm 197 cm 190 cm 200 cm 198 cm 199 cm 198 cm 196 cm 182 cm 200 cm

Generali Unterhaching váha 90 kg 105 kg 87 kg 91 kg 80 kg 88 kg 96 kg 91 kg 92 kg 87 kg 76 kg 99 kg

trenér asistent trenéra manažer lékař masér

nar. 1977 1984 1979 1988 1989 1988 1981 1983 1985 1977 1989 1981

specializace smečař blokař univerzál smečař smečař nahrávač blokař univerzál smečař nahrávač libero blokař

č.

jméno

2 3 4 7 8 9 11 13 14 15 16 17 18

Huib DEN BOER Denis KALIBERDA Johannes KESSLER Fredy CEDENO Branislav SKLADANÝ Max GÜNTHÖR Simon HIRSCH Robert HUPKA Tom STROHBACH Roy FRIEDRICH Christian DÜNNES Alexander SHAFRANOVICH Sebastian PRÜSENER

Realizační tým Mihai PADURETU Berti GOLF Frank KAHLMANN Camilo GLOBER Manuel BOLZ

výška 192 cm 193 cm 194 cm 202 cm 185 cm 208 cm 205 cm 194 cm 197 cm 202 cm 208 cm 194 cm 196 cm

trenér asistent trenéra asistent trenéra asistent trenéra kondiční trenér

váha

nar.

specializace

92 kg 90 kg 95 kg 100 kg 80 kg 96 kg 93 kg 91 kg 80 kg 100 kg 110 kg 89 kg 92 kg

1981 1990 1992 1981 1983 1985 1992 1981 1992 1988 1984 1983 1982

nahrávač smečař univerzál blokař nahrávač blokař univerzál smečař smečař blokař univerzál smečař libero

Michael MATTES skaut Ralf MOSHAMMER skaut Josef KÖCK manažer

SPORT | Rozhovor s Janem Divišem

strana 18

Jihostroj možná opustí extraligu, chce mezi kvalitnější soupeře

Jan Diviš

Napsal CardaR Zhruba patnáct milionů korun. Takový je rozpočet českobudějovického Volejbalového klubu. V porovnání s náklady například ligových fotbalistů je to zhruba pětkrát méně. Jihostroj vládne české soutěži už několik let, hraje Ligu mistrů. Mužská složka spolkne za sezonu něco kolem deseti milionů korun. Zbytek prostředků je vynaloženo na ženské a mládežnické týmy, které jsou u vysokých sítí neméně úspěšné. O financování šesti týmů pod křídly Ing. Jana Diviše, výstavbě nové haly i dalších tématech jsme si povídali právě s bývalým ligovým volejbalistou, nyní úspěšným podnikatelem a zároveň prezidentem mistrovského volejbalového klubu. Jak se rozpočet dělí mezi ostatní týmy? „Na druhém místě za extraligovým týmem mužů ve smyslu čerpání finančních prostředků je družstvo žen, hrající pod názvem Madeta. Společně s týmy kadetů, kadetek, juniorů a juniorek se bavíme přibližně o čtyřech milionech korun. Zbytek, to znamená asi milion, jsou náklady spojené s účastí v Lize mistrů.“ V žákovských kategoriích je tomu jak? Oficiálně žádný oddíl nemáte? „Přesně tak. Začínáme až od kadetů. Vyhledávání, oslovování a začátky volejbalové abecedy se žáky probíhají

Foto: Pavel Kacerovský

na základních školách. K dnešnímu dni spolupracuje klub s pěti základními školami, které založily volejbalové kroužky a trenéry jsou vlastně učitelé tělocviku. U dívčí kategorie je situace trochu jiná především proto, že dívky začínají s volejbalem o něco dříve. Volejbalový klub má uzavřeny dohody s některými kluby, například Třebín, Tábor, Písek, Český Krumlov nebo Jindřichův Hradec, ze kterých vyplývá finanční podpora těmto klubům v situaci, kdy tyto oddíly vychovají hráčku, která se uplatní v našem klubu hrajícím extraligové soutěže. V současné době máme v reprezentaci celkem šest hráčů a hráček. Je to společný úspěch a jsem rád, že tato spolupráce funguje. Všem za to děkuji!“ Nedávno se v médiích řešila finanční pomoc hokejistům Mountfieldu. Jak přispívá město vám? „V této chvíli nemáme s městem uzavřenou žádnou závaznou dohodu o podpoře našeho klubu. Je ale pravda, že jsme dostali mimořádnou odměnu za letošní mistrovský titul ve výši jednoho milionu korun. Současně, v rámci pravidel podpory mládeže z rozpočtu sportovní komise města, získáváme asi 350 tisíc korun na činnost mládeže. Na druhou stranu nás pronájem městské sportovní haly stojí ročně kolem milionu. Do budoucna bude snaha našeho klubu, společně s hokejisty a fotbalisty, přesvědčit vedení města a zastupitele, že na vrcholový profesiální sport je moudré a nutné se dívat jako na další formu divadelní

zábavy občanům. Řada měst, jako například Brno, Liberec či Olomouc, tato jakási sportovní divadla na základě nastavených parametrů podporují.“ Zmínil jste reprezentanty v mládežnických kategoriích. Chlapci mohou nakouknout do nejvyšší soutěže, pokud budou talentovaní, ale co dívky? Extraligu žen klub hrát nechce, takže budou nadějné volejbalistky odcházet… „Cílem klubu je trvale udržet extraligu kadetek i juniorek a první ligu žen, ale rozhodně ne extraligu. To bychom rozmělnili energii i pozornost fanoušků na dvě strany, a to není naším cílem. V rámci dlouhodobé strategie to měnit nebudeme.“ V programu je i přestavba haly. Nedávno jste tvrdil, že by se měla nová hala pro tři a půl tisíce lidí začít stavět v příštím roce v prostoru bývalých kasáren. Jak to vypadá nyní? „Momentálně je nejvíce reálná varianta rekonstrukce stávající haly spojená s výstavbou druhé, menší haly pro ostatní sporty. Tím jsou takové sporty, které se nemohou hrát na měkkém povrchu taraflexu, jako například florbal, košíková, házená, sálová kopaná a další. Druhou variantou je výstavba nové volejbalové haly na pozemku patřící v současnosti Jihočeské univerzitě.“ A na čem to závisí? „Závisí to na postoji univerzity, protože úmrtím bývalé rektorky Magdaleny Hrabánkové se vracíme zase na začátek a na případné porovnávání výhodnosti obou variant. Osobně si myslím, že další časové prodlení je pro náš klub už nepřijatelné.“ Takže se zástupci města je už vše vyjednané? „Mám za to, že jsme ve shodě a v každém případě vyrostou dvě haly. Buď dojde k rekonstrukci stávající haly pro volejbalové potřeby a postaví se vedle ní menší hala pro ostatní sporty, anebo se postaví nová na pozemcích univerzity a dojde k menší rekonstrukci té haly, ve které jsme nyní. Volejbal by se měl oddělit od ostatních sportů kvůli odlišným požadovaným parametrům. Mluvím hlavně o povrchu. My musíme hrát kvůli evropským pohárům na taraflexu, na kterém jiné sporty jako házená, basketbal nebo florbal nemohou trénovat. Z toho důvodu by se mělo přistoupit k řešení, že volejbal půjde svou cestou. Aerobik, box či gymnastika, to jsou sporty, které s námi spolupracovat mohou, těm naše podmínky vadit nebudou. A ostatní sporty by se v pohodě vešly do rekonstruované haly, kterou bychom tak uvolnili.“ Letos se hodně diskutuje o výši vstupného na vaše zápasy. Dříve jsme zaplatili šedesát korun, letos už je to stovka. Lidem se to nelíbí, je to vidět i na návštěvnosti. Neuvažujete o alespoň částečném snížení ceny? „Někomu může přijít stokoruna hodně peněz, ale děti do dvanácti let mají vstup zdarma, organizované volejbalové mládežnické kluby taky.

Kdo si koupí permanentku, vyjde ho vstupenka na 55 korun včetně pohárů. Takže si nemyslím, že je vstupné drahé. Navíc tady také nabízíme jinou kvalitu. Hrajeme poháry, přivedli jsme kvalitní hráče. Doufám, že tohle fanoušek pochopí a aspoň tímto klub podpoří.“ Letos nemáte v extralize konkurenci a už se objevily hlasy, že byste rád viděl tým Jihostroje v kvalitnější Středoevropské lize. Je to pravda? „Ano, jsem zastáncem občasných změn. Nejen trenérů a hráčů, ale i zábavy a soutěží, abychom nenudili fanoušky. Opakované totiž časem lidi přestane bavit. A je pravda, že základní část extraligy je dlouhá a málo atraktivní. Vyšší kvalita a atraktivnost se dá zajistit snížením počtu účastníků extraligy. Já sám se přikláním k postupnému snížení až na osm týmů a současnému upravení pravidel tak, aby se už od počátku o něco hrálo. Ne všichni o to ale stojí. Je tu totiž mnoho celků, kterých by se zúžení soutěže mohlo dotknout.“ Takže bychom mohli už v příštím roce místo na základní část extraligy chodit na zápasy se zahraničními kluby? „Je to varianta, kterou projednáváme a myslíme ji vážně, ale ještě neznáme všechny podmínky. Chtěli bychom hrát Středoevropskou ligu a do domácí soutěže nastoupit až v play off. Pro diváky by to bylo něco nového, viděli by atraktivní soupeře a kvalitní soutěž. Zahájili jsme už jednání s předsedou svazu Zdeňkem Haníkem. Shodli jsme se, že volejbal potřebuje mezinárodní konfrontaci a propagaci. Definitivní rozhodnutí klubu padne v únoru 2012, kdy bychom už měli znát konkrétní podobu a podmínky soutěže.“ Už před rokem jste podepsali smlouvu s talentovaným nahrávačem Filipem Habrem. Sezonu jste jej nechali dohrát v Ústí nad Labem, před příchodem do Budějovic ale zamířil na operaci s kolenem. Zdravý už měl být v září, přesto stále nemůže hrát naplno. Byl to dobrý nákup? „To ukáže budoucnost. Filip Habr je velmi talentovaným nahrávačem a má všechny předpoklady stát se výraznou posilou našeho klubu. Filip absolvoval v těchto dnech speciální rehabilitaci v Třeboni, on sám by už moc chtěl trénovat naplno, ale je to o trpělivosti a postupném zatěžování. Věřím, že již brzy nebude nikdo pochybovat o jeho kvalitách.“ V polovině listopadu čeká Jihostroj zápas roku – duel s německým mistrem z Unterhachingu. Co od toho duelu a celkově vašeho mužstva čekáte? „Jsem přesvědčen, že je tým dobře připraven a má šance na vítězství. Favoritem je ale Unterhaching. Případné vítěztví nám potvrdí přiblížení se k těm nejlepším, porážka nás ale v naší cestě do Evropy nezastaví. Chtěl bych i touto cestou pozvat na toto utkání všechny fanoušky a popřát jim vzrušující zábavu.“

SPORT | Přehled výsledků SK Dynamo České Budějovice a HC Mountfield

strana 19

Přehled výsledků Přehled dosavadních výsledků HC Mountfield v sezoně 2011/2012 HC Verva Litvínov – HC Mountfield 3:2 (1:1, 2:1, 0:0) B: 5. Hübl (Kubinčák, Lukeš), 33. Kubinčák (Lukeš, Hübl), 36. Hanzl (Kubát, Hujsa) – 20. Vydarený (Novák, Langhammer), 39. Ptáček (Martynek, Šimánek) HC Mountfield – HC Oceláři Třinec 4:3 (1:1, 2:1, 1:1) B: 4. Kašpařík (Kuchejda), 23. Mikuš (Kuchejda), 27. Pšurný, 55. Gulaš (Novák) – 1. Bonk (Hrabal), 26. Bonk (Zíb, Květoň), 60. Kohn (Polanský) HC Mountfield – HC Slavia Praha 3:2 (2:0, 1.0, 0:2) B: 2. Květoň (Gulaš, Langhammer), 17. Kuchejda (Červený, Kranjc), 24. Pšurný (Kolarz) – 44. Kolařík (Kalus, Sklenář), 51. Svoboda HC Mountfield – HC Plzeň 1929 4:2 (1:0, 1:1, 2:1) B: 6. Vráblík (Podlešák, Mikeska), 29. Kašpařík (Kranjc, Gulaš), 45. Šimánek (Kašpařík), 51. Šimánek (Květoň, Novák) – 38. Jeřábek (Duda, Dvořák), 47. Duda (Dresler) HC ČSOB Pojišťovna Pardubice – HC Mountfield 2:1p (0:1, 0:0, 0:0 – 1:0) B: 53. Elkins (Benák), 61. Bartek (Sičák) – 9. Květoň (Gulaš, Novák) HC Mountfield – HC Sparta Praha 1:3 (1:0, 0:0, 0:3) B: 20. Květoň (Ptáček, Kašpařík) – 45. Tenkrát (Bližňák, Ton), 52. Broš (I. Rachůnek, Pacovský), 60. Ton (Broš) HC Kometa Brno – HC Mountfield 1:4 (0:0, 0:2, 1:2) B: 45. Holec (Hubáček) – 24. Vydarený (Šimánek, Kašpařík), 30. Langhammer (Gulaš), 42. Mertl (Vydarený), 54. Kašpařík (Šimánek) HC Mountfield – HC Energie Karlovy Vary 4:3sn (2:2, 0:0, 1:1 – 0:0) B: 4. Květoň (Mikuš), 13. Červený (Martynek), 56. Květoň (Mikuš), 65. Gulaš – 10. Pech (Nosek), 16. Dej (Melenovský, Mocek), 43. Dej (Melenovský) HC Mountfield – PSG Zlín 4:0 (2:0, 1:0, 1:0) B: 10. Kranjc (Ptáček, Červený), 17. Langhammer (Vydarený, Novák), 25. Kotalík (Kašpařík, Květoň), 49. Martynek (Kuchejda, Červený) Kapitán Dynama Roman Lengyel při hlavičkovém souboji se sparťanským štírkem Leonardem Kweukem.

Foto: Pavel Kacerovský

Přehled výsledků SK Dynamo České Budějovice podzim 2011/2012

Rytíři Kladno – HC Mountfield 1:3 (0:1, 1:1, 0:1) B: 28. Hlaváč (Hovorka) – 1. Kotalík (Kašpařík), 25. Gulaš, 60. Kašpařík (Kotalík) BK Mladá Boleslav – HC Mountfield 2:5 (0:1, 2:3, 0:1) B: 39. Balaštík (Chaloupka, Žabka), 40. Bahenský (Cetkovský) – 20. Kotalík (Kašpařík), 27. Langhammer (Ptáček, Kranjc), 28. Kuchejda (Mertl), 31. Kuchejda (Pšurný, Mertl), 59. Mertl (Langhammer, Podlešák)

SK Dynamo České Budějovice – AC Sparta Praha fotbal 2:4 (0:1) B: 55. Ondrášek, 83. Otepka – 42. a 66. Vacek, 52. Zápotočný, 79. Kweuke

HC Mountfield – HC Verva Litvínov 0:3 (0:0, 0:0, 0:3) B: 49. Stříteský (Majdan), 52. Jareš (Kubinčák), 60. Hübl (Lukeš)

FK Dukla Praha – SK Dynamo České Budějovice 4:2 (1:1) B: 23. Svatonský, 61. Pázler, 77. Berger, 84. Markovič – 4. Ondrášek, 79. Otepka (11)

HC Mountfield – BK Mladá Boleslav 4:2 (2:1, 2:0, 0:1) B: 1. Kotalík (Kranjc), 1. Langhammer (Gulaš), 31. Květoň (Kotalík), 32. Květoň – 16. Balaštík (Výborný), 47. Výborný (Mikulík)

SK Dynamo České Budějovice – SK Sigma Olomouc 1:2 (0:0) B: 65. Ondrášek – 74. a 83. Heinz Bohemians 1905 – SK Dynamo České Budějovice 2:1 (1:0) B: 28. a 50. Bartek – 47. Klesa SK Dynamo České Budějovice – FK Baumit Jablonec 1:5 (1:2) B: 20. Ondrášek – 42., 54. a 90. Lafata, 12. Kopic, 75. Kovařík SK Dynamo České Budějovice – FC Baník Ostrava 0:0 1. FC Slovácko – SK Dynamo České Budějovice 2:0 (0:0) B: 50. Došek, 72. Pavelka SK Dynamo České Budějovice – FC Viktoria Plzeň 0:0 FC Hradec Králové – SK Dynamo České Budějovice 0:0 SK Dynamo České Budějovice – FK Teplice 1:1 (0:1) B: 86. Ondrášek – 11. Brezinský (vlastní) SK Slavia Praha – SK Dynamo České Budějovice 2:0 (0:0) B: 48. Janda, 83. Hurka SK Dynamo České Budějovice – 1. FK Příbram 4:1 (3:0) B: 3. a 7. Lengyel, 42. Ondrášek, 90. Klesa – 89. Koukal FC Slovan Liberec – SK Dynamo České Budějovice 4:0 (3:0) B: 25. Breznaník, 38. Gebre Selassie, 42. Nezmar, 66. Štajner SK Dynamo České Budějovice – FC Viktoria Žižkov 1:0 (0:0) B: 56. Ondrášek FK Mladá Boleslav – SK Dynamo České Budějovice 3:1 (2:0) B: 45. a 84. Zahustel, 14. Chirkin (vlastní) – 53. Pecka SK Dynamo České Budějovice – FK Dukla Praha 3:2 (2:0) B: 6. Rýdel, 30. Klesa, 52. Sandro - 57. a 59. Lietava

HC Oceláři Třinec – HC Mountfield 3:6 (1:2, 1:2, 1:2) B: 2. Zíb (Polanský), 38. Orsava (Rufer, Ostřížek), 50. Ostřížek (Davison) – 15. Gulaš (Mikuš), 18. L. Květoň (Kolarz), 21. Kašpařík (Kotalík), 33. Červený (Martynek), 41. Šimánek (Kašpařík), 60. Mikuš HC Slavia Praha – HC Mountfield 0:3 (0:2, 0:1, 0:0) B: 1. Langhammer (Gulaš), 16. Gulaš (Langhammer, Vydarený), 32. Langhammer (Gulaš) HC Mountfield – HC ČSOB Pojišťovna Pardubice 2:5 (0:1, 1:4, 1:0) B: 32. Květoň (Červený, Martynek), 55. Kašpařík (Šimánek, Gulaš) – 15. Píša (Starý), 24. Koukal (Kolář), 26. Elkins (Sim), 28. Koukal (Nosek, Sičák), 30. Brendl (Elkins) HC Sparta Praha – HC Mountfield 2:3sn (0:0, 2:2, 0:0 – 0:0) B: 34. I. Rachůnek (Broš, Jánský), 36. Přibyl (Broš) – 25. Pletka (Květoň, Novák), 36. Šimánek, 65. Šimánek HC Mountfield – Bílí Tygři Liberec 2:3 (0:1, 2:2, 0:0) B: 21. Kašpařík (Kotalík, Kolarz), 25. Šimánek (Kašpařík, Kotalík) – 18. Nedvěd (Bartovič), 27. Kudrna (Krejčík), 40. Vantuch (Vak) HC Mountfield – HC Kometa Brno 2:1 (1:0, 1:1, 0:0) B: 16. Mertl (Kuchejda), 30. Kuchejda (Pšurný, Mertl) – 21. Petrovický (Hubáček) HC Vítkovice Steel – HC Mountfield 3:0 (0:0, 2:0, 1:0) B: 22. Šedivý (Rehák, Sloboda), 25. Strapáč (Pohl, Trnka), 42. Húževka (Pohl, Sýkora) HC Energie Karlovy Vary – HC Mountfield 3:2 (1:0, 0:1, 2:1) B: 10. Gründling (Melenovský, Skladaný), 47. Dej (Pech, Zaťovič), 53. Skladaný (Zucker, Kupec) – 28. Červený (Sailer, Ptáček), 57. Mertl (Kuchejda) HC Mountfield – PSG Zlín 3:2 (2:0, 1:0, 0:2) B: 11. Gulaš (Kotalík), 7. Vydarený (Šimánek), 30. Kotalík – 56. Holík (Důraz), 60. Köhler (Leška, Hamrlík) HC Mountfield – Rytíři Kladno 5:2 (1:0, 4:1, 0:1) B: 11. Gulaš (Kašpařík, Mikuš), 26. Šimánek (Kašpařík), 26. Kotalík (Gulaš), 32. Martynek (Kašpařík), 39. Gulaš (Kotalík) – 28. Kuchler (Bicek, Patera), 58. Knotek (Hluchý) HC Mountfield – BK Mladá Boleslav 3:2 (1:0, 1:1, 1:1) B: 19. Gulaš (Kotalík), 28. Ptáček (Kotalík, Gulaš), 53. Kašpařík (Martynek) – 26. Tomas (Hay, Balaštík), 59. Balaštík (Mikulík)

SPORT | SK Dynamo České Budějovice

strana 20

Prvoligoví fotbalisté Dynama jsou po podzimu mimo sestupové příčky

Františkové

Foto: Pavel Kacerovský

František Cipro trenér SK Dynamo České Budějovice Napsal Pavel Kacerovský

Cipro: Měli jsme uhrát ještě víc bodů

Nejlepším střelcem českobudějovického Dynama je Zdeněk Ondrášek. Na snímku se raduje z gólu po boku Brazilce Sandra.

Napsal Pavel Kacerovský První fotbalová Gambrinus liga dospěla do konce prvního poločasu. Jinými slovy byl v nejvyšší tuzemské soutěži zkompletován program podzimní části sezony, na začátku prosince se navíc ještě stihlo předehrát úvodní jarní dějství. Jedním ze šestnácti elitních českých mančaftů je Dynamo České Budějovice, které po skončení minulé sezony převzal od kouče Jaroslava Šilhavého generální manažer klubu Jiří Kotrba. Ten se kromě své

funkce ve vedení oddílu zhostil i trenérského kormidla, bohužel – jak se později ukázalo – nebyl na svém novém postu úspěšný. Prvních pět zápasů tým prohrál a s děsivým skóre 7:17 zela na jeho bodovém kontě nula. Během reprezentační přestávky proto došlo k očekávané výměně a místo Kotrby zaujal klubový skaut František Cipro, jenž se na lavičku největšího klubu na jihu Čech vrátil po čtyřech letech. Svoji premiéru si čtyřiašedesátiletý rodák z Jihlavy odbyl proti Baníku Ostrava, a hned z toho byla bezbranková remíza. Ve zbytku podzimu přispěl

V Ondrášovka cupu je budějcké Dynamo mezi osmičkou nejlepších Napsal Pavel Kacerovský Mnohem lepších výsledků zatím budějčtí fotbalisté dosahují v aktuálním ročníku Ondrášovka cupu. Nejdříve si na začátku srpna poradili s druholigovou Vlašimí a venkovní duel vyhráli 3:0, o gól méně vstřelili v dalším zápase na půdě účastníka České fotbalové ligy z Králova Dvora. V osmifinále pak Dynamo narazilo na prvoligového soupeře, který je letos v nejvyšší

soutěži nováčkem – Viktorii Žižkov. První utkání hráli Jihočeši doma a Pražany dokázali porazit brankou Ondráška nejtěsnějším možným rozdílem. Šikovný útočník se prosadil i při odvetě hrané v hlavním městě, když vyrovnal patnáct minut před koncem a poslal svůj tým do jarního čtvrtfinále. O postup mezi čtyři nejlepší týmy Ondrášovka cupu se Dynamo poprvé porve ve středu 4. dubna před vlastními fanoušky s Jabloncem, zápas na severu Čech se bude hrát o týden později.

Foto: Pavel Kacerovský

Cipro svými zkušenosti k vybojování dalších dvanácti bodů. Po polovině sezony tedy patří Jihočechům třináctá příčka tabulky se ziskem 13 bodů, které získali za tři výhry (Příbram, Viktoria Žižkov, Dukla Praha) a čtyři remízy (Ostrava, Plzeň, Hradec Králové, Teplice). Všech triumfů navíc dosáhli v posledních třech podzimních zápasech na Střeleckém ostrově. Svěřenci Františka Cipra po 16. kole ztrácí na Bohemians 1905 šest bodů, stejný rozdíl dělí od budějckého mančaftu také aktuálně první sestupující Sigmu Olomouc.

Tabulka střelců 7 3 2

Zdeněk Ondrášek Michal Klesa Rudolf Otepka Roman Lengyel 1 Luboš Pecka Filip Rýdel Sandro

Kouč Dynama odpověděl po skončení podzimní části Budějcké Drbně na několik otázek týkajících se dosavadních výkonů mužstva i ambicích před dalším pokračováním Gambrinus ligy. Jak hodnotíte své dosavadní působení na lavičce Dynama? Můžete být spokojen s výkony týmu poté, co jste ho během sezony převzal? „Na první otázku musí odpovědět jiní. Za jedenáct zápasů jsme udělali třináct bodů, což se může zdát na budějcké poměry tak akorát. Pokud vezmeme v potaz průměr, tedy třicet bodů za třicet zápasů, je to možná i trochu víc, než se čekalo. Já však spokojen nejsem, na tohle nerad hraji. Myslím, že bylo v našich silách udělat mnohem víc bodů, naopak jich ale mohlo být ještě méně. Vzhledem ke spoustě zranění, která nás potkala, a stavu, v jakém se mužstvo nacházelo, počet bodů odpovídá realitě.“ Koho považujete za tahouna týmu? „Takových tahounů, které vy myslíte, moc nemáme. Někoho takového bychom nutně potřebovali. Je třeba jmenovat Lengyela, jenž se rozehrál, celý podzim zvládl výborně a bylo na něj spolehnutí. Ostatní střídali vynikající výkony s průměrnými, když domácí zápasy hráli jinak než ty venkovní. Za dvě poslední utkání musím zmínit i Křížka.“ Co je podle vás příčinou jakési psychické deky, kvůli níž se hráčům nedaří proměňovat mnohé stoprocentní šance? V zápasech se silnějšími soupeři vás zahození takových tutovek může hodně mrzet… „Kdo někdy hrál fotbal, tak ví, že se to stane. Příkladem za všechny je Olomouc, které byly odečteny body a najednou si kluci přestali věřit a hrají špatně. Stává se to i lepším mužstvům než je Dynamo. Psychika je ve fotbale hodně důležitá.“ Na jaře vás čekají záchranářské boje. Budete chtít tým posílit? Jakou cestou půjdete, aby to bylo ve druhé půlce sezony lepší než na podzim? „Troufám si říct, že tým musíme posílit o dva až tři hráče. Zraněných je hrozně moc, některé kluky navíc budeme postrádat i na jaře. Po operacích určitě budou chybět Stráský a Bakala, zatím ještě nevím, jak to bude s Petráněm a Machovcem. Dále budeme jednat o těch, kteří jsou u nás na hostování, tedy hlavně Javorkovi a Rýdelovi. Oba by tu měli podle mého názoru zůstat.“

SPORT | HC Mountfield

strana 21

Motor v extralize válí a drží se na stupních vítězů

hodnotí

Foto: Pavel Kacerovský

František Výborný trenér HC Mountfield Napsal Pavel Kacerovský

Výborný: Nesmíme usnout na vavřínech Společně s trenérem HC Mountfield se Budějcká Drbna ohlédla za první polovinou extraligové sezony, po které Jihočechům patřila třetí příčka průběžné tabulky za pražskou Spartou a Bílými Tygry z Liberce. Jak jste spokojen s dosavadními výkony svého mužstva a vybojovaným bodovým ziskem? „Máme padesát bodů, to už se tady za polovinu sezony dlouho nepovedlo. Když ve zbytku základní části vybojujeme dalších padesát, tak si troufám říct, že budeme v play-off mezi šestkou nejlepších. Podle mého názoru by to byl velký úspěch! Nemám rád slovo spokojenost, ale za získané body a předvedenou hru si hráči zaslouží absolutorium. Jak ale říkám, jsme teprve v polovině, takže bude potřeba tyto úspěchy zopakovat. Hráči byli dva a půl měsíce ve formě, pak ale přišla reprezentační přestávka, Kovář a Kotalík byli s nároďákem, někteří kluci marodili, takže jsme se zpátky do laufu dostávali ztuha. O to je cennější, že jsme dokázali naši snahu přetavit v další výhry. Nesmíme usnout na vavřínech, i když zatím žádné nemáme, a poctivou prací jít zápas od zápasu a pokusit se udělat maximální bodový zisk.“ Kteří hráči byli hlavními strůjci podzimních úspěchů? „Alfou i omegou naší hry je Jakub Kovář, to vědí všichni. Zápasy, kdy nechytal famózně, by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Jinak máme šest obránců a prakticky všichni odehráli svůj vysoký standard, ať už je to Fanda Ptáček, Renda Vydarený, Honza Novák či Peter Mikuš. Věřím, že do loňské fazóny se brzy dostane Kolarz, střídající Vráblík měl horší i lepší okamžiky. Co se týká útoku, první dvě lajny mají v popisu práce ta utkání táhnout, a myslím, že se jim to daří. Pozitivním byl v průběhu rozehrané soutěže příchod Aleše Kotalíka, který svojí osobností umí zápasy zlomit. V té době dával důležité góly a mužstvo se uklidnilo. Věřím, že se ještě zlepší třetí Langhammerova řada, v níž hrají zkušení hokejisté. Výkony čtvrté lajny ovlivnily v první třetině zranění Mertla a Kuchejdy, takže kluci loňskou formu zatím hledají. Každopádně doufám, že se do ní vrátí a mužstvu pomůžou. Když to shrnu, podle mého názoru máme čtyři kvalitní pětky.“

Foto: Pavel Kacerovský

Kapitán Mountfieldu František Ptáček nastoupil proti Zlínu do 1000. extraligového zápasu.

Napsal Pavel Kacerovský Do druhé poloviny se začátkem prosince přehoupla základní část Tipsport extraligy ledního hokeje. Jediným jihočeským zástupcem mezi domácí elitou je budějcký HC Mountfield, který se v dosavadním průběhu soutěže prezentuje velmi dobrými výsledky. Po šestadvaceti odehraných zápasech patřila hokejistům Motoru bronzová pozice se slušným padesátibodovým ziskem, nejlepšími střelci mužstva byli s deseti přesnými zásahy útočníci Lukáš Květoň a Milan Gulaš. Extraligový program však jede neúprosně dál, tudíž se pořadí kanonýrů může každým týdnem měnit.

Mezinárodní konfrontace ve Vídni

Ptáček vlétl na extraligový led už tisíckrát

Kromě domácí soutěže se Mountfield musí v těchto dnech soustředit také na finálový turnaj European Trophy, který se bude hrát v závěru třetího prosincového týdne v rakouském hlavním městě Vídni. Jihočeši do Red Bulls Salute postoupili z druhého místa východní konference, když úspěšnější byla jen díky lepšímu skóre extraligová Plzeň.

Velkého milníku profesionální hokejové kariéry dosáhl na ledě Budvar arény při zápase se Zlínem kapitán HC Mountfield František Ptáček. Sympatický šestatřicetiletý bek s dvojkou na zádech se totiž stal druhým mužem historie extraligy, jenž dosáhl po Josefu Řezníčkovi mety tisíce odehraných duelů.

Čtvrtfinálovým soupeřem Budějčáků bude v pátek 16. prosince od čtvrt na šest finský Jokerit Helsinki. V případě vítězství si svěřenci Františka Výborného zahrají sobotní semifinále, pokud padnou, ve stejný den budou hrát o další pořadí.

Veškeré informace o zápasech HC Mountfield doplněné spoustou aktuálních fotografií můžete sledovat na webu Budějcké Drbny v sekci Sport – Hokej.

Tabulka klubových střelců po 27. kole 10 9 8 7 6 4 3 2 1

Lukáš Květoň, Milan Gulaš Pavel Kašpařík Jiří Šimánek Aleš Kotalík Jakub Langhammer David Kuchejda, Rudolf Červený, Tomáš Mertl René Vydarený František Ptáček, Peter Mikuš, Rostislav Martynek, Roman Pšurný Aleš Kranjc, Roman Vráblík, Václav Pletka

Milan Gulaš

Možná to není jen můj pocit, ale přijde mi, že proti papírově slabším soupeřům se daleko víc natrápíte než s kvalitnějšími mančafty. Víte, proč tomu tak je? „Rád bych to věděl… Máte ale pravdu – vyhovují nám týmy, které hrají technický hokej a lítá to nahoru dolů. Mužstva ze dna tabulky se o body rvou a právě proti nim nám to jde ztuha. To je ten hlavní problém.“

Dokážete říct, který z odehraných zápasů první poloviny soutěže byl nejlepší a který naopak i nejméně vydařený? „Povedené utkání jsme sehráli v Třinci, kdy nám tam góly doslova napadaly, na Slavii jsme zase předvedli zodpovědný a sebevědomý výkon. A nejhorší zápas? Asi doma s Libercem. Byl jsem ve velkých emocích. Při tak důležitém zápase, kdy se hrálo o první

Foto: Pavel Kacerovský

místo, jsme byli nemohoucí. Tygři nám tímto vítězstvím utekli v tabulce, přitom jsme je měli porazit aspoň o gól. Za stavu 2:2 mohl dát třetí gól Červený, místo toho ale trefil tyčku, a pak jsme inkasovali takovou ´haluz´. A dnešní zápas s Mladou Boleslaví (po kterém vznikal tento rozhovor – pozn. red.) byl ještě horší.“

SPORT | Krajské soutěže fotbalu a hokeje

strana 22

Za budějcký provaz tahali v krajském přeboru Malšané

Roudenské trenérské duo Štefan Lovička František Mertl (zprava) je se svým mužstvem nadmíru spokojeno. Foto: Pavel Kacerovský

Napsal Pavel Kacerovský Když pomineme prvoligové Dynamo, nejvyšší fotbalovou soutěž na Budějcku hrají v sezoně 2011/2012 celky Roudného, Jankova, Hluboké a nováčka z Rudolfova. Tabulka Chance krajského přeboru mužů je po podzimní části nesmírně vyrovnaná a plná několika překvapení. Nejenže na čele figuruje tým, který v minulé sezoně bojoval o záchranu, ale téměř tradiční stálice z předních příček se nyní potácí těsně

nad úplným dnem. Nejvíce z budějckých mančaftů se na podzim dařilo Roudnému. Mužstvo od Malše dokázalo v první polovině sezony držet krok s dražickým lídrem, přesto se mu ani jednou nepovedlo probojovat se na první místo. Po 16. kole patří svěřencům kouče Štefana Lovičky výborná třetí příčka, což před sezonou určitě nikdo nečekal. „V létě odešlo do zahraničí či jiných klubů několik zkušených hráčů. Mužstvo tedy podstatně omládlo, proto panovala určitá obava, jak se tak mladý kolektiv s krajským přeborem mužů vypořádá,“ uvedl Lovička. Deset výher, tři remízy a třiatřicet bodů jsou však jasnými důkazy, že se roudenské ´mateřské školce´ dařilo až nad očekávání. „Musí u nás panovat obrovská spokojenost, i když jsme až posledním zápasem přišli o druhé místo. Kromě bodů jsem nadmíru spokojen i s vystupováním mužstva a předvedenou hrou,“ zářil Štefan Lovička, jenž se na jaře bude muset obejít bez gólmana, kapitána a duše týmu Daniela Kerla. Ostřílený strážce třech tyčí se totiž rozhodl ukončit aktivní činnost. Na páté pozici se ziskem 28 bodů se po skončení podzimní části sezony usadili Jankovští. Tradiční účastník KP pod taktovkou Ivo Čecha možná předčil očekávání některých příznivců, každopádně současné umístění před

lety ještě divizního celku odpovídá vzestupnému trendu výkonnosti mužstva. „Jsem spokojen s tím, že nám patří místo v horní polovině tabulky, bodový zisk však měl být podle průběhu zápasů o něco vyšší. Většinou se nám dařilo prezentovat se tak, jak jsme chtěli a co bych rád viděl. Kromě toho jsme si před sezonou přáli, aby začalo v Jankově chodit víc diváků,“ řekl kouč SK Jankov Ivo Čech. Za očekáváním na podzim zůstaly výkony hráčů z hlubockého podzámčí. Týmu trenéra Karla Váchy se opravdu nedařilo, když dokázal zvítězit v pouhých třech zápasech a sedmkrát hrál smírně. Nejlepší budějcký mančaft minulé sezony je teď až třináctý. „Nejsem spokojen absolutně s ničím. Před rokem jsme hráli velice pohledný fotbal okořeněný spoustou gólů, který nás vynesl hned pod stupně vítězů. Bohužel jsme na naše výkony nenavázali,“ shrnul dosavadní působení Hluboké v krajské soutěži Karel Vácha, jenž se rozhodl u týmu dál nepokračovat. „Jsem zklamaný celkovou situací ve fotbale. Mladí hráči nemají přílišné ambice, čímž neříkám, že je jim jedno, jak zápas dopadne, ale mnohdy to vzápětí po jeho skončení pustí z hlavy. To mi prostě vadí a přijde mi ztráta času věnovat se fotbalu čtyři dny v týdnu, když potom žádné výsledky nepřichází. Jsem soutěživý člověk, takže ať je to na jakékoliv úrovni,

chci vyhrávat. Když tu touhu po vítězství nevidím u ostatních, jsem z toho frustrovaný,“ odůvodnil své rozhodnutí historicky nejlepší střelec budějckého Dynama. Jeho místo počínaje zimní přípravou zaujme dorostenecký trenér SKP České Budějovice Milan Borový. Ještě hůře jsou na tom po podzimu Rudolfovští, jedni z nováčků v krajském přeboru. Po pátém kole u mužstva skončil trenér Ivo Schuster, který sice s týmem postoupil z I. A třídy do kraje, ale nula v kolonce počtu získaných bodů v úvodu nejvyšší oblastní soutěže dávala tušit, že přijde změna. Jeho místo zaujal Zdeněk Čadek mladší, jenž odešel z vltavotýnské Olympie. Ve zbytku podzimu sice společně se svými svěřenci získal jedenáct bodů, přesto se mladému kádru vedenému zkušeným kapitánem Martinem Zachem nepodařilo poslední šestnácté místo opustit. „S umístěním ani bodovým ziskem určitě nemohu být spokojen. V některých utkáních se ale ukázalo, že tým by mohl mít šanci na kýženou záchranu. Ve většině případů jsem měl radost z nasazení a bojovnosti hráčů,“ řekl po posledním kole Čadek, který hodlá tým během zimní pauzy dobře připravit na očekávané záchranářské boje. „Chceme se pokusit tým posílit a určitě dát prostor i našim dorostencům. Velkou slabinou je proměňování brankových příležitostí. To musíme zlepšit.“

David Servis nalákal do svých řad Roba a Štrbu dru. Než se povedlo vyjednat příchody těch největších posil, kluci se na Hluboké kousli a nastal zlom k lepším výsledkům. Mužstvo konečně začalo pracovat jako parta,“ řekl Budějcké Drbně kouč David Servisu Jiří Fedur.

Posily budějckého David Servisu Martin Štrba a Luboš Rob (zleva).

Napsal Pavel Kacerovský Velmi zajímavá jména se objevila v průběhu rozjeté sezony hokejové krajské ligy mužů na soupisce David Servisu České Budějovice, který po odehrání více než poloviny zápasů základní části figuruje ve středu tabulky. Mužstvo vedené trenérským duem Jiří Fedur – Jan Rosický získalo dva bývalé extraligové hráče Luboše

Foto: Pavel Kacerovský

Roba a Martina Štrbu, klub navíc v současnosti jedná o další velmi zajímavé posile. Servismanům přitom vůbec nevyšel úvod soutěže, když pětkrát v řadě prohráli. Zlom nastal až po derby s Hlubokou, kterou porazili na ledě své domácí Budvar arény 5:4. „Že to bude na začátku tak špatné, jsem nečekal ani v tom nejhorším snu. Mančaft to však musel nějak vstřebat a začali jsme to řešit nějakými změnami v ká-

Podle Fedura byl mezníkem příchod Luboše Roba, jenž v minulosti býval velkou oporou budějckého Motoru, později působil i v pražské Spartě. Naposledy hrál jedenačtyřicetiletý útočník za Tábor, letos byl bez angažmá. „Když se Luboš rozhodoval, jestli k nám půjde nebo ne, musel poznat práci v našem oddíle. Jsme totiž opravdoví amatéři,“ zmínil Fedur. Vedení klubu se vzápětí začalo pídit po dalších hráčích, když se v jejich hledáčku najednou objevil další Sparťan Martin Štrba. „Kluci si okamžitě začali brát ze svých nových spoluhráčů příklad. Teď je vidět, jak je hokej baví a prostě chtějí hrát. To se mi strašně líbí,“ dodává Fedur, který zároveň naznačil, že tým jedná o dalším velmi zajímavém doplnění kádru. Více však zatím prozradit nechtěl. Budějckou Drbnu zajímalo, proč se vlastně oba bývalí reprezentanti rozhodli oblékat dres David Servisu. „Kromě toho, že se velmi dobře znám s majitelem klubu Jardou Davidem, jsem si ještě chtěl zahrát hokej. Nemám čas ani možnost jezdit někam mimo město, proto byl David Servis tou neschůdnější variantou. Určitě chci dohrát tuhle i příští sezonu a teprve pak se rozmys-

lím, jestli kariéru definitivně ukončím,“ svěřil se Budějcké Drbně Luboš Rob. Poněkud jiný osud potkal Martina Štrbu, jenž stejně jako Rob hrál první ligu za Tábor. „Byl jsem tak znechucený z toho, co se v posledních dvou letech dělo kolem mého působení v Táboře, že jsem se rozhodl s hokejem skončit a chtěl se naplno věnovat trénování dětí. To, na čem jsme se tehdy domluvili, neplatilo a pořádně se mnou vyběhli. Byl jsem tudíž bez angažmá. Když mi zavolali kluci z David Servisu, jestli bych si nechtěl jít zahrát s nimi, po krátkém rozmýšlení mě takové to zklamání přešlo a jsem tady,“ vysvětlil na jednom z tréninků Martin Štrba. O svojí budoucnosti robustní forvard, který dokázal se Spartou Praha vybojovat dva mistrovské tituly v řadě, mluví velmi otevřeně. „Vůbec nevím, co bude dál. Zvažuji, jestli se příští rok pokusím o návrat. Je mi pětatřicet a zdraví zatím slouží. Odehrál jsem přes pět set zápasů, mám dva tituly, byl jsem v nároďáku… Přeci jen jsem už něco dokázal na to, abych ukončil kariéru tím, že úplně zmizím ze scény. Pořád mi chodí nabídky ze zahraničí, mohl jsem jít hrát druhou nejvyšší německou ligu, lákali mě i do Rumunska, ale jsem pořád hráčem Sparty a ta za mě chce dost peněz. V dnešní době je to velký problém,“ uvedl Štrba a jedním dechem dodal: „Zároveň chci ale trénovat, v tomto směru se mi rozbíhá docela slušná budoucnost.“

KULTURA | Pub Animals o novém klipu

strana 23

Jihočeská skupina Pub Animals má po Andělovi nakročeno na videoklip roku!

Foto: Vlado Keacy Valovič

Napsala Lucy Santangelo V úterý 18. října došlo na internetu k něčemu pozoruhodnému. Neuvěřitelnou rychlostí se totiž začal šířit nový videoklip populární kapely Pub Animals k jejich písni Elephantman. Během několika prvních hodin nasbíralo toto exkluzivně natočené, vtipné a zároveň moderní dílko osm tisíc zhlédnutí. Není také divu, když mezi tvůrce patří i expert na vizuální efekty z Harryho Pottera či Pirátů z Karibiku. Vypadá to, že nám na jihu Čech vyrůstá nový celorepublikový fenomén! Pub Animals již mají za sebou vydání svého debutového alba Safar-i, za které získali Cenu Anděl 2010, a obrovský počet koncertů u nás i v zahraničí. Budějcká Drbna exkluzivně přináší první po-klipový rozhovor s frontmany Pub Animals Pavlem Podruhem a Štěpánem Hebíkem, který vznikl bezprostředně po zveřejnění jejich nového klipu. Kluci, internetem letí Pub Animals lavina. Jak se teď, dva dny po vydání klipu, cítíte? Pája: „Především je potřeba popsat kontext, ve kterém Pub Animals fungují. Nestojí za námi žádný produkční či manažerský tým. Všechno, co děláme, děláme po vlastní ose, na vlastní nebezpečí. Ta chemie uvnitř kapely je nastavená tak, že když si něco vezmeme do hlavy, těžko nás od toho někdo odradí. Když jsme se před dvěma roky rozhodli natáčet CD v nejlepším studiu u nás, většina lidí si myslela, že jsme se zbláznili. Pak byl Anděl. A tak je to se vším… Teď jsme prostě šli do klipu a další CD už bude produkovat jeden z nejlepších německých producentů.

Je pravda, že tato cesta je strašně náročná, protože všechny ty bláznivé plány nejsou zadarmo. Na cestě k nim musíme samozřejmě sehnat dostatek prostředků, nadchnout lidi kolem, udržet vnitřní soudržnost, makat do rána, jezdit na koncerty, vymýšlet a ještě zůstat naživu. Já osobně trávím těmito aktivitami tolik času, že už je to na hranici s regulérním zaměstnáním. Při tom všem ještě samozřejmě studuji. Poslední dva týdny dokončování klipu už byly opravdu každodenní boj do pěti do rána, až jsem z toho onemocněl. Moje tělo teď cítí neskutečnou únavu, ale uvnitř je to nepopsatelná radost. Nejen, že si to lidi pouští, ale reakcí je tolik a jsou takového charakteru, až mě to dojímá a mám pocit, že Pub Animals nejsou jenom kapela, ale taková rodinná komunita fanoušků a nás osmi členů. Povedlo se to a já ten klip jednou ukážu svým dětem a budu hrdej, že jsem měl tu čest být součástí této rodiny.“ Představte nám tým, který za vaším klipem stojí? Štěpán: „Rád bych vyjmenoval všechny suprový lidi, kteří nám pomohli, podpořili nás a vyšli nám vstříc, ale to by bylo velice zdlouhavé. Klip produkovalo slovenské studio Imagine Vision, které natočilo třeba zborcenou Bratislavu slovenského rapera Rytmuse. Ne, že bychom byli jeho fanoušky, ale způsob zpracování klipů tohoto týmu odpovídal naším představám. Dalším kolegou je Vladko Keacy Valovič, který se postaral o vizuální efekty a jejich kompozici. Vladko pracoval na efektech filmů, jako jsou třeba Harry Potter 7, Piráti z Karibiku a na dalších zvučných snímcích. Do týmu samozřejmě patří všichni Jackové Nicholsnové dědečkové a

představitelka sestřičky Petra Vaclíková. Někteří z nich byli skutečně naši dědové, jiní kamarádi či známí. Taky bych rád představil tanečníky z českobudějovických stájí New Generation Dance Crew a Budside. Ostatně podívejte se do titulků našeho klipu, kde jsou všichni jmenovitě.“ Natočit takto dotažené video určitě není jednoduché, jaký byl pro vás v průběhu tvorby klipu nejtěžší moment? Pája: „Pro mě to byl rozhodně poslední týden před vydáním klipu. Jen ve zkratce: Minulou středu jsem měl od 8 do 19:30 hodin školu (Pavel studuje program CEMS, vyhlášený časopisem Financial Times jako nejlepší managerský program na světě – pozn. red.), potom jsme hráli s kapelou na párty studentů ČVUT a VŠCHT, hodinu po půlnoci už jsem byl na cestě do Prešova, kam jsme ve čtvrtek v deset dopoledne dorazili a začali barvit klip. Beze spánku jsme kolem sedmé večer vyráželi na cestu zpět domů do Českých Budějovic. Celý pátek a sobotní časné ráno jsem strávil online laděním barev a efektů. Poté jsme vyrazili na čtyřhodinovou cestu do Týniště nad Orlicí, kde jsme ten večer hráli. Neděle a pondělí – ten samý koloběh. Až vám bude někdo vyprávět, že muzikanti mají pohodu, sex, drogy a rock´n´roll, tak mu nevěřte.“ (směje se) Štěpán: „Pro mě byl nejnáročnější první natáčecí den. Ve stejný den jsem totiž absolvoval závěrečné státní zkoušky na vysoké škole. Takže v sedm ráno jsem stál před komisí pěti doktorů a o pár hodin později už měl být připraven na place. Bylo to jedno velké kolo, které trvalo až do noci. Dalším náročným momentem pro mne byla finalizace zvuků a ruchů do klipu. Něco takového jsem dělal

poprvé a během toho jsem narazil na spoustu technických problémů. Byla to příjemná zkušenost, ale zvuk do dvouhodinového filmu bych na starosti mít nechtěl.“ A nejhezčí moment? Pája: „Když se povedl nějaký záběr s dědečky. To byla euforie, že všichni skákali nadšením! Byli úplně fantastický. Každý z nich je svérázná osobnost, ovšem dohromady to okamžitě fungovalo. Když už jsme u toho, chci moc poděkovat mému dědečkovi Karlu Podruhovi a panu doktoru Bedřichovi – dali jste to parádně, kluci moji!“ (směje se) Štěpán: „Těch příjemných momentů bylo samozřejmě více. Když to dědové rozjeli na place, byl to fakt nejhezčí moment, co mohl být. Taky jsem se docela bavil, když jsem s dědou, který představoval mě, nacvičoval synchronizaci mého zpěvu. Napsal jsem mu foneticky text a ukázal jsem mu moje typická gesta a děda to dal. Prostě profík! (směje se) Dále pro mě bylo velice příjemné nacvičování některých tanečních kreací. Poznal jsem prostředí tanečníků a zjistil o nich, že jsou fajn parta. Neméně mě bavilo připravovat interiér starého prostředí. Moje mamvstarožitnostem, takže mi poskytla spoustu stylových interiérových prvků. Díky patří nejen jí, ale všem, co nám pomohli toto autentické prostředí připravit.“ Popravdě, už dlouho jsem v Čechách neviděla klip, který by vypadal takto zahraničně. Dokonce se mi už donesly informace o možné nominaci na Anděla za klip. Jak vás vůbec napadlo jít takto nekompromisně za kvalitou? Pája: „Jak už jsem říkal na začátku, máme to tak nějak zakořeněné

KULTURA | Pub Animals o novém klipu v sobě. Tahle touha posouvat hranice, a jak říkáš nedělat kompromisy, je prostě v nás. I když vlastně například finančně na to prostě objektivně nemáme a kapela jede permanentně v mínusu, nějak se to vždycky zpytlíkuje. Takže vymyslíme, naplánujeme a domluvíme nerealizovatelnou velkou věc a pak jí zrealizujeme. (směje se) Když vidím, jaké se dělají ve světě klipy, tak to prostě taky chci. Ignoruju pány typu „To prostě u nás nejde…“

strana 24

a ze snu se stane třeba takový hezký klip, jako jsme teď udělali. Osobně si myslím, že takhle to funguje i v životě. Snažím se to tak žít.“ Štěpán: „Věřím, že jsme natočili dobrou hudbu, která si zaslouží i kvalitní obraz. Existuje spousta interpretů, pro které je o mnoho jednodušší sehnat prostředky pro natočení klipu, mají ještě větší fanouškovskou základnu než my a jejich výsledek se kvalitou

Foto: Vlado Keacy Valovič

liší. Možná pro ně nemá klip takový umělecký význam a k účelu jistého místa na poli většiny našich médií jim to stačí. Když na Youtube zabrouzdám na světovou nebo evropskou scénu, zahltí mě spousta videoklipů, které jsou na vysoké vizuální úrovni. Proč by takovýto klip nemohla natočit kapela z Českých Budějovic nebo Českého Krumlova?“ Co teď bude dál – pohoda, sex, drogy a rock´n´roll? Pája: „Turné po republice, desátého prosince hrajeme v budějcké Besedě, ve čtvrtek patnáctého bude křest

klipu v Roxy Praha a během ledna 2012 nás čeká nahrávání prvních dvou singlů s německým producentem Guido Craveirem. Mimoto už zase nemůžu usnout z toho, co se mi plánuje v hlavě… Nechte se překvapit!“ (směje se) Štěpán: „Pořád vymýšlíme něco nového, ať se to týká grafiky, akcí, koncertů nebo nových písniček. Se sexem je to složitější, protože jsme všichni z kapely panny, na drogy máme úzké nosní dírky a rock´n´roll bych zaměnil za reggae.“ (směje se)

inzerce

Společnost ELEKTRO-kontakt s.r.o. se zaměřuje ná následující činnosti ve svém oboru: ■ ■ ■ ■

Dřevostavby Hromosvody Veřejné osvětlení Podlahové topení s garantovanou zárukou 12 let

■ ■ ■ ■

Rodinné domy Kabelové rozvody Rekonstrukce instalací Elektronické zabezpečovací systémy

Hledáme kolegu do našeho týmu Aktuálně sháníme pracovníka na HPP pozice elektrikář se znalostí německého jazyka. Nabízíme atraktivní práci v zahraničí s nadstandardními platebními podmínkami. Více informací získáte na telefonních číslech: 774 777 000, nebo 774 400 303 Případně zašlete dotaz na následující e-mailové adresy: [email protected], [email protected]

Získejte slevu ve výši 10% na veškeré naše práce včetně nákupu elektro zařízení. Platnost od 1.1.2012 do 31.3.2012

ELEKTRO-kontakt s.r.o. Suchomelská 36 37005 České Budějovice

Tel.: 774 777 000, 774 400 303 E-mail: [email protected] [email protected]

Slevy jako sele Budějčáci, nezapomeňte na slevičky, které se ukrývají uvnitř tohoto čísla. Další výhodné nabídky najdete na internetové verzi Budějcký Drbny.

Trendový notebook VAIO za absolutně nejnižší cenu na internetu

15 590 Kč vč. DPH a dopravy

Pouhých 440 Kč za střih, barvu nebo melír, konečná úprava + 2 dcl džusu ve studiu Bastafidly

Pro další slevy si dojděte na www.budejckadrbna.cz

ŽIVOT A STYL| Sony

strana 26

Lifestylové notebooky v řadě různých barev – Seznamte se: Sony VAIO řady CA s procesorem Intel® Core™ Vi3 druhé generace Kdo neviděl, neuvěří!

Lifestylové 14” notebooky Sony VAIO vás na první pohled zaujmou svým nepřehlédnutelným barevným vzhledem. Atraktivní zevnějšek ale není vše – jde totiž o plnohodnotně vybavené notebooky s dostatečným výpočetním výkonem pro všechny každodenní potřeby jež jsou osazeny, pro zvýšení výkonu, procesory Intel® CoreTM i3 druhé generace a tím

zajišťují plynulý a bezproblémový provoz. Z barev si určitě vybere každý – k dispozici jsou tři speciální luminiscenční provedení v oranžové, červené a zelené barvě + bílý bez luminiscenčního efektu. Notebooky VAIO se velmi snadno používají, ať je den nebo noc. Podsvícení klávesnice s izolovanými klávesami, které se zapíná automaticky,

pomáhá v přesném psaní, když se setmí. Integrovaná „Exmor“ HD webkamera garantuje čistý a jasný obraz ve vysokém rozlišení a přispívá k realistickému chatování a videohovorům. Pro zvýšení mobility notebooků a výrazně kladným prvkem je doba výdrže na baterii, která se blíží až 6,5 hodinám a to především díky integrovaným procesorům Intel(R)

CoreTM i3 druhé generace. Výjimečný vzhled nové 14” řady VAIO doplňuje nabídka originálního barevného příslušenství od Sony. Dopřejte svému notebooku ladné křivky bezdrátové Bluetooth myši nebo elegantní pouzdro. Vše je samozřejmě v trendových, perfektně sladěných barvách.

KŘÍŽOVKA

Drbňácká lušťovka o ceny Na tomto místě si, naši milí čtenáři, můžete zkrátit volný čas a navíc se pokusit vyhrát některou z cen, které v rámci propagace své činnosti nabízejí naši obchodní partneři. Tentokrát je to známá restaurace U Zelené ratolesti, kterou najdete v Budějcích na Husově třídě. Její majitel Martin Schleiss, který osobně složil tajenku této lušťovky, vás zve do příjemného prostředí, kde si ve společnosti zapáleného krbu můžete objednat výborné jídlo i pití, a to buď formou poledního menu či výběrem z pestrého jídelního lístku. A jak soutěžit? Je to jednoduché. Stačí vyluštit naši křížovku a zaslat znění tajenky na e-mailovou adresu [email protected]. Tři vylosovaní výherci obdrží voucher ve výši 500 Kč, který mohou v restauraci U Zelené ratolesti projíst nebo propít. Budějcká Drbna vám přeje dobrou chuť!

REDAKCE: [email protected] | 777 400 003 INZERCE: [email protected] | 774 400 310 ADRESA: Gen. Svobody 7, 370 01 České Budějovice VYDÁVÁ: TRIMA CB s.r.o, IČO: 26081890 VEDOUCÍ PROJEKTU: Libor Matoušek ml.

PUBLISHER: Libor Matoušek st. ŠÉFREDAKTOR: Pavel Kacerovský EDITOR: Filip Matoušek ART DIRECTOR: Jan Holenba TISKNE: INPRESS a.s., Tiskárna České Budějovice

Autorská práva vykonává vydavatel. Jakékoliv užití částí nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoliv způsobem (mechanickým nebo elektronickým) i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. INTERNET: www.budejckadrbna.cz

FACEBOOK: www.facebook.com/budejckadrbna