PETROLOGIE CO JSOU TO HORNINY = směsi minerálů (někdy tvořené pouze 1 minerálem) Mohou obsahovat zbytky organismů – rostlin či ţivočichů Podle způsobu vzniku dělíme: 1. Vyvřelé (magmatické) – vznik utuhnutím magmatu 2. Usazené (sedimentární) – vznik usazováním (sedimentací) úlomků hornin či schránek organismů především na mořském dně 3. Přeměněné (metamorfované) – vznik přeměnou (metamorfózou) vyvřelých, usazených či dříve přeměněných hornin Na zemském povrchu převaţují usazené horniny, v zemské kůře vyvřelé horniny.
Horniny se neustále mění v tzv. horninovém cyklu
Cesta do středu Země Stavba zemského tělesa Jednotlivé vrstvy = geosféry
Nejhlubší: vrt – 12 km (Rusko) důl – 3 km (j. Afrika)
Vnitřní geologické děje vyvolané vnitřní energií Země, vyznačují se teplem a pohybem hmot probíhají v dlouhých časových obdobích (s výjimkou sopečné činnosti a zemětřesení) projevují se vznikem vyvřelých a přeměněných hornin, pohyby litosférických desek,vznikem pohoří, zdvihem a poklesem pevniny atd. Pohyb litosférických desek Litosféra je rozdělená na pevninské a oceánské desky, které klouţou po plastické vrstvě zemského pláště. Hranice litosférických desek tvoří: hlubokomořské příkopy (Mariánský př.) středooceánské hřbety (Středoatlantský hř.) pásemná pohoří (Andy – j.Amerika, Himaláje, Alpy) Tyto oblasti jsou geologicky aktivní – sopky, zemětřesení. Pevninská deska původně jedna = Pangea, v druhohorách rozpad na menší, ty se vzdalovaly → dnešní kontinenty (důkazy??)
Vyvřelé horniny a) hlubinné – magma utuhne pod povrchem, pomaleji chladne, postupná krystalizace, velkozrnné aţ střednězrnné horniny ŢULA
křemen,
Českomoravská
stavební a
ţivec, slída kvádrovitá odlučnost GABRO tmavé nerosty – ţivce, augit (granit)
vysočina (Mrákotín) dekorační Liberecko kámen, dlaţební kostky, štěrk Českomoravská silniční a vysočina, Posázaví dekorační kámen
b) výlevné – magma tuhne na povrchu, rychle chladne, rychle krystalizuje, jemnozrnné horniny tmavé nerosty – (bazalt) ţivce, augit sloupcovitá odlučnost ZNĚLEC šedý aţ (fonolit) nazelenalý, deskovitá odlučnost
ČEDIČ
České středohoří, Doupovské hory, sopečná pohoří
stavební kámen
Milešovka, Bezděz
výroba barevného skla, štěrk
Přeměněné horniny S působením vnitřních geologických činitelů souvisí vznik přeměněných hornin (vysoký tlak a teplota)
Všechny přeměněné horniny jsou typické svou břidličnatostí (deskovitá odlučnost). V ČR se přeměněné horniny podílejí na stavbě všech horských masívů ( Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky, Název
Sloţení a vlastnosti
usměrněná zrna ţivců tvoří „prouţky“ přeměnou jílovitých zřetelné šupinky SVOR a písčitých usazenin slídy (leskne se), často obsahuje granáty přeměnou jílovitých velmi jemný, FYLIT usazenin šedozelený, hedvábný lesk, snadno se deskovitě štípe MRAMOR Přeměnou vápence, nejčastěji bílý, HCl někdy s tmavými pruhy, popř. narůţovělý, reakce s HCl RULA
přeměnou ţuly a usazených hornin,
Vlastnosti
Šumava, ČM vysočina, atd.)
Usazené horniny
Význam stavební kámen, štěrk stavební kámen dříve výroba střešní krytiny
Leští se – dekorační kámen
Zvětráváním (erozí), přenosem (denudací) a usazováním (sedimentací) vznikají USAZENÉ HORNINY. Jednotlivá zrna zvětralých hornin jsou postupně zpevňována TMELEM z jílů, uhličitanu vápenatého apod. Rozdělení podle vzniku: A) úlomkovité usazeniny – z úlomků různých velikostí zrn a zpevnění ŠTĚRK- větší, zaoblená zrna, stmelením vzniká SLEPENEC (Drahanská vrchovina – Luleč) PÍSEK – drobná zrna, šupinky slíd, přirozený přírodní filtr, stmelením vzniká PÍSKOVEC ( pískovcové útvary – Český ráj, Kokořínsko, Adršpašské skály atd.) JÍL –nejjemnější částice, výroba cihel a keramiky, zpevněním JÍLOVCE SPRAŠE – jemné horniny naváté větrem, základ půdy – černozemě HLÍNY – součástí půdy, nepřenášené větrem, obsah jílů
B) organogenní usazeniny
vznikají na dně moří a oceánů usazováním vápenatých schránek a koster ţivočichů a z odumřelých těl rostlin VÁPENEC – základ pro výrobu vápna a cementu V krajině se projevuje vznikem krasových útvarů – Moravský kras (jeskyně, závrty, propadání, atd) hořlavé usazeniny (obsahuje uhlík-zdroj energie) RAŠELINA UHLÍ (vznik prouhelněním z rostlinných těl) v prvohorách – černé uhlí (z plavuní, přesliček a kapradin) - ANTRACIT v třetihorách – hnědé uhlí (z listnatých a jehličnatých stromů)-LIGNIT ROPA, ZEMNÍ PLYN, ASFALT A ZEMNÍ VOSK (vznik z mikroorganismů a drobných ţivočichů) C) chemické usazeniny Vznik vylučováním a sráţením látek rozpuštěných ve vodě TRAVERTIN – pórovitá hornina sloţením odpovídá vápenci, vyuţití jako obkladový a dekorační kámen
Sopečná činnost Sopka (vulkán) – je projevem zemské energie, její činnost souvisí se vznikem a pohybem magmatu. Magma = roztavené horniny, stoupá vzhůru, po vylití na povrch = láva Stavba sopky
Rozdělení sopek: Vyhaslé – neaktivní
Činné – aktivní (cca 700 na světě) – stratovulkány(smíšené sopky – výlevy lávy a výbuchy popela) Nejbliţší činné sopky – Vesuv, Etna, Stromboli v Itálii, Island V ČR kdysi činné sopky (Milešovka –České středohoří, Doupovské hory)
Zemětřesení = krátkodobý, ale výrazný projev vnitřní energie Země. Vyrovnává napětí vzniklé nejčastěji pohybem litosférických desek. epicentrum
Hypocentrum – místo vzniku zemětřesení Epicentrum – místo nad hypocentrem,
nejsilnější projevy zemětřesení SEISMOGRAF - přístroj na měření intenzity zemětřesení Intenzitu vyjadřuje nejčastěji Richterova stupnice (0-9) Česká republika je z hlediska zemětřesení klidnou oblastí. Pozorovaná zemětřesení v ČR nejčastěji v Podkrušnohoří, severní Morava, hronovský výběţek. Podmořská zemětřesení jsou často doprovázena příbojovou vlnou TSUNAMI. Největší zemětřesení za posledních 10 let: Japonsko 2011, Chile 2010, Indonésie 2004
