PERSPEKTIVY VYUŽITÍ VENKOVSKÉHO PROSTORU V ANTROPOGENNĚ POSTŽENÉ KRAJINĚ Perpectives of country landscape usage in the anthropogenic change lanscape Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková,CSc., Ing. Martin Neruda Fakulta životního prostředí UJEP Ústí nad Labem Abstrakt: Chomutovsko –ústecká oblast je plošně nejrozsáhlejší antropogenně postiženou oblastí v ČR. Jde o oblast s nejvyšší nezaměstnaností v ČR na které se podílí nejen restrukturalizace průmyslu, ale i zemědělství. Došlo k útlumu zemědělské produkce, snižuje se plocha využívané půdy. Zemědělství má ale nezastupitelnou úlohu při udržování kulturní krajiny, kde důležitou funkci plní trvalé travní porosty, louky a pastviny. Plní tzv. mimoprodukční funkce –zejména vodoochranou, půdoochranou, estetickou a sociální, ale i hospodářskou. Další rozvoj venkovského prostoru v zájmové lokalitě nebude směřovat do produkčního zemědělství, ale do produkce energie z obnovitelných zdrojů. 1. Úvod Plošně nejrozsáhlejším antropogenně postiženým územím v ČR je Chomutovsko – ústecká oblast. Antropogenní činnost se odrážela v násilných zásazích do krajiny, záborech zemědělské půdy, v likvidaci sídel, řady zemědělských a průmyslových objektů a dalších prvků technické infrastruktury. Negativně ovlivňovala zdravotní stav obyvatel, stav lesních i zemědělských porostů, podílela se na nepříznivém sociálním a etickém klimatu regionu. Důsledky předchozího kořistnického přístupu při budování palivoenergetické základny státu v Chomutovsko – ústecké oblasti, které byly provázeny devastací částí venkovského prostoru, záborem a degradací půdy, změnami klimatu, imisní zátěží, změnami sídelní struktury, zhoršením zdravotního stavu a životního prostředí zdejších obyvatel, je třeba komplexně řešit a postiženou oblast revitalizovat. V této oblasti se pracovníci Fakulty životního prostředí UJEP zabývají již téměř 10 let výzkumem. Výzkum byl a je orientován na problematiku regionu v níž dominuje obnova degradovaného a devastovaného území po těžbě uhlí, rekultivace a revitalizace území. V letech 1999- 2004 se jednalo o výzkumný záměr fakulty přidělený MŠMT „Výzkum antropogenních zátěží v severočeském regionu“, pro období let 2005 -2007 jsme získali projekt zaměřený na využívání zemědělské půdy a venkovského prostoru. Projekt je zaměřen na problematiku revitalizace zájmového území. V dalším období bychom chtěli ve výzkumu pokračovat a navázat na předchozí projekty výzkumem zaměřeným na snížení disparit ve strukturálně postižených regionech s využitím pro regionální politiku. 2. Cíle Příspěvek je zaměřen na informaci o dílčích výsledcích projektu VaV č. 1 J 056/05-2 „Zkušeností z využití antropogenně postižené krajiny ke strategii rozvoje venkova“, v r. 2006 byly prováděny analytické práce, zaměřené venkovský prostor včetně analýzy zaměstnanosti a sociálně
demografického průřezu z pohledu zemědělství. Z podrobné analýzy bylo vybráno pouze několik následujících charakteristik a ukazatelů. Projekt vyúsťuje v r. 2007 v „Metodiku hospodaření“ v zájmové oblasti.
3. Charakteristika území Zájmové území (okres Chomutov, Most, Teplice, Ústí n. L.) zaujímá rozlohu 2 276 2 km , což je necelých 43 % rozlohy Ústeckého kraje (5 335 km 2). Plošně největší je okres Chomutov, který lze rozlohou 936 km2 zařadit mezi středně velké okresy ČR, představuje více jak 40 % řešeného území. Další tři okresy, Most (467 km2), Teplice (469 km2), Ústí nad Labem (404 km2) řadíme rozlohou v rámci ČR k okresům malým. Mapa antropogenně postižené oblasti
Na území okresů Chomutov, Most, Teplice a Ústí n.L. leží 127 obcí, což je přibližně třetina všech obcí Ústeckého kraje (354 obcí). Obce se dále skládají ze 464 částí obcí, a vlastních sídel je pochopitelně ještě více. Integrace obcí zde pokročila více než v jiných částech kraje, případně Česka. Míra urbanizace, tedy podíl obyvatelstva žijících ve městech činí 85,7 % převyšuje tak značně hodnoty ČR (70,1 %) i celého Ústeckého kraje (79,1%). Počet obyvatel na km2 je značný. Průměrnou hustotu zalidnění řešeného území (237,3 2 ob./km ) tři okresy převyšují (maximum Ústi n.L. - 293,3 obyvatel na km 2). Jediný Chomutov s hodnotou (133,9 obyvatel na km2) se vymyká - jen mírně převyšuje průměr ČR (130 ob./km2) a nedosahuje ani krajského průměru (154,3 ob./km2). Průměrná hodnota studovaného území, ovšem není příliš reprezentativní, většina obyvatelstva žije koncentrována ve městech a značné oblasti (horské, zemědělské) mají hustotu osídlení velmi malou i jen 20 obyvatel na km2. Významnou část území zaujímají plochy devastované, určené pro těžbu a související činnosti. V zájmovém prostoru v r. 2006 žije 488 299, tj.téměř 60 % obyvatel Ústeckého kraje (823 173). Populačně slabší se jeví okres Ústí n.L. a Most oproti silnějším okresům Teplice a Chomutov. 4. Zaměstnanost a nezaměstnanost K 31.12.2005 činila míra nezaměstnanost v %: v okrese Most 21,20 Teplice 16,80 Chomutov 15,50 Ústí nad Labem 13,40
Průměr za tyto čtyři okresy činí 17,74%, průměr celého Ústeckého kraje byl 13,60%. Ve stejném období za celou ČR činila míra nezaměstnanosti 8,90%. V řebříčku míry nezaměstnanosti zaujímá 1. místo okres Most – 21,20%, což řadí okres Most mezi okresy s nejvyšší nezaměstnaností v rámci celé ČR.
Procenta
Vývoj míry nezaměstnanosti v pánevních okresech 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6
Most Teplice Chomutov Ústí nad Labem Celkem pánevní okresy Celkem Ústecký kraj Celkem ČR 1
2
3
4
5
6
7
8
Roky Vysvětlivky: 1 - rok 1999, 2.-rok 2000, 3-.rok 2001 4 - rok 2002,
5- rok 2003, 6- rok 2004
Úbytek zemědělců v Ústeckém kraji v letech 1991 – 2000 činil 77,2 % (výrazně nadprůměrný úbytek), podíl zemědělců na zaměstnanosti v národním hospodářstvím poklesl na 6,4 % v roce 1991, na 3,4 % v roce 1995 a na 1,9 % v roce 2000 (podprůměrný podíl). 5. Současné využití území Vedle rozlohy a zalidnění a je podstatné využití ploch. Zejména jde o rozdělení: na nezemědělskou (s podílem lesních pozemků) a na zemědělskou (dále pak ornou) půdu. Lesní pozemky připadají v Ústeckém kraji na 62,1 % nezemědělské půdy, ve sledovaném území jen na 56 %. Pro území je charakteristické nižší zastoupení zemědělské půdy (37,6 %) - přibližně o čtvrtinu oproti krajskému průměru (52 %). Přičemž nejméně zemědělské půdy nacházíme v okrese Most (29 %), naopak nejvíce v okrese Ústí nad Labem (45,4 %) ani v jednom ze studovaných okresů se tak nepřibližuje Krajskému průměru. Podíl orné půdy v Chomutovsko-ústecké oblasti činí 52,8 %, což také nedosahuje krajské (66,9 %), ani celostátní (74,2%) úrovně. Největší podíl orné půdy ze zemědělské připadá okresu Most (69,7 %), což dokonce přesahuje krajský průměr. Naopak nejméně orné půdy nalezneme v okresu Ústí nad Labem (28,7 %). Jde o situaci, že okres Most s nejvyšším zastoupením orné půdy na nejmenší zemědělské půdě, zatímco okres Ústí n. L. vykazuje nejméně orné půdy při nejvyšším zastoupení zemědělské půdy. Podmínky pro zemědělskou výrobu jsou v celé zájmové oblasti velmi rozdílné a lze je rozdělit na 3 oblasti a to: Produkční oblast - jižní část Chomutova s velmi kvalitní půdou, vhodnou pro pěstování, obilovin, cukrovky, zeleniny, chmele, technických plodin – řepky, slunečnice a vysokou intenzitou zornění na 85%. Podhorská a horská oblast - okresy Ústí nad Labem, části okresů Teplice, Most, Chomutov, Krušné hory s extenzivním zemědělstvím a s vysokým zastoupením luk a pastvin – zornění 10-15%.
Pánevní oblast – jde o část okresů Most, Teplice, Chomutov a Ústí nad Labem, pro zemědělské využití jen malá část pozemků, velké plochy jsou a budou určeny pro rekultivaci a pro inženýrské sítě. Ve všech těchto oblastech se setkáváme s následujícími problémy: • Totálním snížení produkce v živočišné výrobě. • Snížením stavu skotu na 45% původního stavu, snížení prasat na 60% stavu. • Vysokou nezaměstnaností na vesnicích v podhorských oblastech a odchod pracovníků v produkčním věku z vesnic • Chybějící finanční prostředky pro diversifikaci činnosti multifunkčního zemědělství. • V důsledku nedostatku finančních prostředků je značná zanedbanost a mnohde katastrofální stav hospodářských budov. • Tlakem zahraničního kapitálu na výkup zemědělské půdy zvláště kolem měst skupinami překupníků. • Zpracovatelský průmysl, mlékárny, jatky a sklady obilí jsou mimo dosah zemědělské prvovýroby ( jen jedna mlékárna v Bohušovicích). • Došlo k degradaci povolání zemědělce a v současné době obchodní řetězce tlačí nákupní ceny často pod hranici výrobních nákladů. 6. Perspektivy zemědělství Na území pánevních okresů zemědělství ve druhé polovině dvacátého století postupně ztrácelo na svém významu, ubývalo zemědělské půdy (např.díky záborům pro těžební a průmyslovou činnost ) a intenzita zemědělské produkce byla výrazně nižší než průměr ČR. Pro zlepšení podmínek života obyvatel v podhorské a horské části Krušných hor je potřebná ekonomická pomoc, která by se promítla do vytvoření pracovních příležitostí a vytvořila podmínky pro stabilizaci pracovníků. Svoji úlohu by v tom měly sehrát vyhlášené programy pro rozvoj zemědělství (EAFRD). Rozvoj zemědělství a venkova v antropogenně postižené krajině sleduje nejen soulad agrární politiky ČR s evropským modelem zemědělství, ale i strategické záměry národního rozvoje. Zvláště ve sledovaných oblastech musí být pozornost soustředěna na rozvoj multifunkčního zemědělství zaměřeného více na extenzivní, zemědělskou výrobu, na zajišťování služeb údržby kulturní krajiny – diversifikaci zemědělských podniků do výroby netradičních zemědělských surovin pro nepotravinářské účely a do nezemědělských činností. Nedílnou součástí zájmu o rozvoj tohoto území je i zvyšování retenční funkce krajiny, budování protierozních opatření a samozřejmě rekultivační činnosti jako pozůstatku důlní činnosti. Pro zvýšení obytnosti krajiny je třeba využít vysoké hodnoty krajinářské funkce území (ochrana mokřadů, ochrana půdy a biofondu, podpora myslivosti, apod.) – podporu hospodaření rodinných farem s ekologickým zemědělstvím a v neposlední řadě budování center venkovské turistiky. 7. Závěr Metodika využívání zemědělské půdy v zájmovém území je zpracována s perspektivou výrazné diverzifikace zemědělské produkce. Významná je preference zemědělské produkce za účelem rozšíření využití obnovitelných zdrojů energie z venkovského prostoru. V prvé řadě se jedná o produkci BIOETANOLU, kde jsou uzavírány dohody mezi zpracovateli a producenty z oblasti Severních Čech.
Dalším energetickým zdrojem bude nadále pěstování řepky za účelem produkce MEŘO, kde se počítá s mírným růstem ploch. Perspektivní bude i možnost výroby bioplynu za využití produkce nesklízené zelené hmoty z luk a pastvin, za použití i dalších zemědělstvím nevyužívaných produktů či odpadů. Velkým zdrojem pro spalování biomasy bude produkce cíleně pěstované biomasy ke spalování (např. štovík Uteuša), případně využití slámy, či rychle rostoucích dřevin. Krom využití území pro energetické účely lze ve vazbě na odbytové možnosti využít kvalitních a úrodných půd pro potravinářskou produkci. V podhorských a horských oblastech zejména na loukách a pastvinách je nadále doporučován chov skotu, zejména masných plemen nebo chov krav bez tržní produkce mléka. Použitá literatura: Farský I.: Geografická charakteristika pánevní oblasti Severních Čech, zpráva, 12 s. PF UJEP, 2005 Holadová L.: Nezaměstnanost v pánevních okresech Ústeckého kraje 7 s. AK Most 2006 Jeřábek M: Sociogeografická charakteristika pánevní oblasti Severních Čech, zpráva, 22 s., PF UJEP, 2005 Loudát F.: Výsledky zemědělství v pánevních okresech Ústeckého kraje,12 s. Krajská agrární komora ÚK, 2006 Vráblíková J.: Analýza půdního fondu Chomutovsko – ústecké oblasti. Studie FŽP UJEP 16 s., 2005 Ministerstvo zemědělství ČR: Národní strategický plán rozvoje venkova ČR na období 2007 -2013.
