Personální aspekty bezpečnosti ve školách a školských zařízeních 1

Ochrana & Bezpečnost – 2016, ročník V., č. 3 (podzim), ISSN 1805-5656 Ing. Ján Hrivnák, CSc. Personální aspekty bezpečnosti ve školách a školských zařízeních (2016_C_04)

Ing. Ján Hrivnák, CSc. Personální aspekty bezpečnosti ve školách a školských zařízeních1 Anotace Příspěvek se věnuje jednomu z aspektů zajišťování bezpečnosti škol – a to personální práci. Pozice pedagogických pracovníků se obecně jeví ne vždy ideální, nejenom co se týče prestiže ve společnosti a autoritě ve vztahu k žákům. Klíčová slova Školy a školská zařízení, personální aspekty, bezpečnost, opatření. Summary The paper deals with one aspect of ensuring the security/safety of schools – personnel work. The position of teaching staff in general does not always seem to be ideal, not only in terms of prestige in society or in relation to authority among pupils Keywords Schools and educational facilities, personnel aspects, security, measures.

1

Příspěvek byl vytvořen v rámci výzkumného projektu „Potencionální hrozba růstu rizik vzniku konfliktních situací popřípadě teroristických aktů ve školním prostředí inspirovaných v zahraničí pod vlivem informací v médiích“, č. VF20152016042. 1 Vydává: Ochrana a bezpečnost o. s., IČ: 22746986 Lamačova 825/11, 152 00 Praha 5, http://ochab.ezin.cz, [email protected]


Personální aspekty bezpečnosti ve školách a školských zařízeních Řízení bezpečnosti, obecně, zahrnuje kromě jiného ustanovení odpovědnosti a povinnosti jednotlivých skupin a osob v organizaci nejčastěji formou bezpečnostní politiky a bezpečnostních standardů, někdy nazývaná též jako administrativní (personální) bezpečnost. Z řady šetření prováděných ve školách a školských zařízeních (např. TALIS 2013) vyplynulo, že školní klima celkově, bezpečnost nevyjímaje, souvisí se školními výsledky, jakož i s prospíváním žáků v oblasti emoční i sociální. Do klimatu školy se přitom výrazně promítají jak vztahy mezi žáky a učiteli, tak i mezi školami a rodiči a mezi řediteli a učiteli. Atmosféru ve škole charakterizuje často též míra nevhodného chování ze strany žáků, ale i učitelů. Výskyt nežádoucího chování ze strany žáků – pozdní příchody, absence, podvádění, omamné látky apod. mohou mít, a zpravidla mají, vliv na bezpečnost ve školách a školských zařízeních. Různé sociologické výzkumy prováděné v minulosti uvádějí, že odborníci i veřejnost řadí učitelské povolání k těm, která se vyznačují vysokou složitostí práce a náročností na vysokou kvalifikaci. Sami učitelé jsou však v hodnocení prestiže své profese spíše skeptičtí. To je možná jeden z faktorů, proč se učitelé poměrně často rozhodnou opustit své povolání a věnovat se jiné profesi. Někteří sociologové (R. Havlík; Průcha) již před více jak 15 lety podávali vysvětlení k tomu, proč učitelé mají nízké sebehodnocení ve vztahu k vlastnímu povolání a dokonce i studenti a absolventi učitelství soudili, že prestiž učitelů je v očích veřejnosti nízká. Je to především kvůli nízkému platovému ohodnocení, zejména ve srovnání s méně náročnými povoláními i s profesemi vyžadujícími vysokoškolskou kvalifikaci. K dalším faktorům patří zdánlivě snazší studium učitelství (názory o nízké úrovni pedagogických fakult), vysoký stupeň feminizace učitelstva, osobní zkušenosti z kontaktů mezi konkrétními učiteli a rodiči, neexistence objektivních kritérií pro posuzování efektů práce učitelů a s tím spjatá mnohdy nekvalifikovaná hodnocení zvnějšku (rodiče, masová média). Téměř všechny výše uvedené faktory se plnohodnotně potvrzují i v současnosti. Vysoký stupeň feminizace učitelstva je patrný i z údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy – Statistické ročenky školství – výkonové ukazatele. Z posledních dostupných ukazatelů za školní rok 2014/2015 (podle stavu k 30. září 2014) vyplývá, že z celkového počtu učitelů na středních školách je v České republice více než 59 % žen. V Praze je to více než 62 % žen a v jednotlivých krajích je situace obdobná (např. Středočeský kraj 60,8 %; Plzeňský kraj 60,3 % a Moravskoslezský kraj více než 62 % žen). Výrazně nepříznivější situace je na nižších stupních gymnázií, kde v celé České republice je mezi učiteli více jak 70 % žen. Na tomto průměru se nejvíce podílí Praha (66,9 %), Středočeský kraj (75,2 %), Plzeňský kraj (72,5 %), Ústecký kraj (73,8 %) a Olomoucký kraj (72,6 %). 2 Vydává: Ochrana a bezpečnost o. s., IČ: 22746986 Lamačova 825/11, 152 00 Praha 5, http://ochab.ezin.cz, [email protected]


Svou povahou je učitelské povolání stresovým zaměstnáním. Na učitele je vznášeno mnoho nároků – dětmi, kolegy, rodiči, politiky i řídícími pracovníky. Učitelé jsou vystavováni požadavku udržet ve třídě kázeň, nemají jasně vymezené hodiny potřebné k výkonu své práce, proto si mnoho své práce nosí domů – tím si omezují možnost odpočinku. Očekává se od nich, že budou držet krok s pokrokem v předmětech, které vyučují, a pravidelně se dále vzdělávat. Citově na ně působí úspěchy a neúspěchy jejich žáků. Učitelé pracují celý den s dětmi v relativní izolaci od dospělých, mají tedy relativně omezený prostor pro komunikaci s kolegy. To vše jsou důvody učitelského stresu. Největší staronovou zátěží pro učitele je přibývající nepozornost, nekázeň, vulgární vyjadřování i neurvalé, drzé chování vzrůstající části dospívající populace. Co se týká pracovního zatížení učitelů, z různých výzkumů prováděných v minulosti vyplynulo, že průměrná pracovní doba učitelů základních a středních škol činila 42 hodin 50 minut, což bylo o téměř tři hodiny více než stanovená zákonná norma v České republice (40 hodin). Na rozdíl od často rozšířeného mínění o množství volného času učitelů, mnohé výzkumy ukázali opak. Je všeobecně známo, že zdravotní ohrožení učitelů není malé – zátěží je především struktura pracovního dne a dlouhodobý stres. Učitel má mezi vyučovacími hodinami jen krátké přestávky, ve kterých se musí rychle přesunout z jedné třídy do druhé. Kromě výuky učitel řeší také osobní problémy žáků, všímá si jejich chování nejen ve třídě, ale i na chodbě nebo v jídelně, což nepřispívá ke koncentraci a pracovní pohodě. Dlouhodobá psychická zátěž způsobuje syndrom vyhoření, chronický stres ohrožuje kardiovaskulární aparát a oslabuje imunitní systém. Učitelé jsou vystaveni riziku opakujících se infekčních onemocnění, k nemocem z povolání patří například postižení hlasivek a horních dýchacích cest. Vyšší hladina hluku, nevhodné mikroklima, dekoncentrace, poruchy spánku, zvýšená únava, vysoká frustrace, deprese a neuroticismus (geneticky podmíněná náchylnost k emocionální a celkové duševní labilitě – nevyrovnanosti), jsou rizikovými faktory a důsledky zátěže učitelské profese. V dnešní době si žáci mohou k učitelům hodně dovolit, protože učitelé nemají žádné pravomoce žáky potrestat. Pak dochází k situacím, kdy si žáci dovolí se s učiteli hádat a být i vulgární. Ze sociologického šetření ve školách a školských zařízeních prováděného ve dnech 1. prosince 2015 – 28. ledna 2016 kromě jiného vyplynulo, že dohled při vstupu do školy/školského zařízení je podle 55,5 % respondentů prováděn formou pedagogického dohledu a podle 61,2 % respondentů formou nepedagogického dohledu. V průběhu dne je potom pedagogický dohled prováděn podle 76,5 % respondentů a nepedagogický dohled podle 48,4 %. Personální zabezpečení proti vniknutí a pohybu cizích osob v prostorách školy z Podrobné zprávy ukazuje, že za poslední více než rok od doby co Česká školní inspekce provedla v říjnu až listopadu roku 2014 na základě úkolu Vlády České republiky tematické šetření, zaměřené 3 Vydává: Ochrana a bezpečnost o. s., IČ: 22746986 Lamačova 825/11, 152 00 Praha 5, http://ochab.ezin.cz, [email protected]


na stav zajištění základní bezpečnosti ve školách a školských zařízeních. 2 lze v oblasti personálního zabezpečení vysledovat zejména nárůst četnosti nepedagogického dohledu, jak při příchodu žáků, tak v průběhu dne, ve středních školách a školských zařízeních. Ve všech typech škol i ve školských zařízeních však zřetelně vzrostl podíl využívání recepčních či vrátných. Hodnocení úrovně odborné připravenosti pracovníků škol a školských zařízení na možný útok fyzické osoby je ze dvou třetin příznivé. Velmi a spíše dobré hodnocení je charakteristické pro některé typy školských zařízení (střediska výchovné péče – SVP, výchovné ústavy – VÚ, diagnostické ústavy - DÚ, dětské domovy se školou – DDŠ). S negativním se lze setkat častěji v některých jiných typech školských zařízení (zejména v pedagogicko-psychologických poradnách), pokud jde o školy, tak v základních školách. Relativně kritičtěji hodnotí připravenost pracovníků své školy představitelé subjektů zřizovaných obcemi. Důležitou součástí připravenosti na útok fyzické osoby je proškolení v poskytování první pomoci. Podle 81 % respondentů jsou všichni pedagogičtí a odborní pracovníci v jejich škole nebo zařízení účinně proškoleni, dalších 14 % uvádí, že proškolení proběhlo, ale těžko říci, jak je účinné. Odpovědi, že pracovníci spíše nejsou účinně proškoleni, se vztahují ponejvíce k mateřským školám a k pedagogicko-psychologickým poradnám. Z hlediska typu zřizovatele ani jiných charakteristik škol výzkum neshledal žádné rozdíly v hodnocení proškolenosti pracovníků v poskytování první pomoci. Cílem této kapitoly není hodnotit celkově tuzemské školství, které prochází už více jak dvacet pět let vývojem, ale poukázat na to, že učitelé musejí čelit vysoké psychické zátěži dokonce i tehdy, kdy se neděje nic zvláštního, kdy je jejich žáci neterorizují dementním způsobem, který předvedli mladí „hrdinové“ třebešínské průmyslovky. Kdo nezažil, neví, že odučit denně pět šest hodin je zátěžový trénink koncentrace, duchapřítomnosti, vynalézavosti, řešení problémů a mnoha dalších „skills“. Tedy v případě, že svou práci jako učitel berete vážně. K oblasti prevence se vztahuje celá řada právních předpisů z resortů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT), které prevenci koordinuje. Dále z Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a sociálních věcí, z Ministerstva financí, z mezinárodních smluv a dalších dokumentů. Prevence rizikového chování je obsažena v dokumentech MŠMT, usnesení vlády pro oblast prevence, metodických pokynech nebo metodických doporučeních. Minimální preventivní program (MPP) je základní formalizovaný nástroj prevence, který syntetizuje jednotlivé prvky a škály zdrojů a činností ve školách a školských zařízeních s místní komunitou do komplexního rámce preventivních opatření zaměřených na problematiku rizikového chování. MPP je součást výchovně vzdělávacího programu a vychází 2

Viz Tematická zpráva Bezpečnost ve školách a školských zařízeních. Česká školní inspekce, Praha 2014, dostupné na: http://www.csicr.cz/html/TZ2014-15-01/flipviewerxpress.html 4 Vydává: Ochrana a bezpečnost o. s., IČ: 22746986 Lamačova 825/11, 152 00 Praha 5, http://ochab.ezin.cz, [email protected]


z příslušného rámcového vzdělávacího programu nebo učebních plánů a osnov. MPP je základním strategickým dokumentem škol a školských zařízení pro oblast všeobecné, selektivní a indikované prevence rizikového chování. Různá šetření, testování nebo evaluace, která se v MPP objevují, provádějí většinou na objednávku škol vnější subjekty. V některých případech jsou při nich využívány nástroje, u kterých není dostatečně prověřeno, zda splňují parametry validity a reliability. Velkým problémem MPP jsou zejména evaluace, a to jak z hlediska obsahu, tak i z hlediska použitelnosti popsaných evaluačních postupů; časté je i nepochopení významu evaluace MPP jako takové. Školy kladou často důraz na spektrum forem realizace prevence a na dlouhodobost aktivit, které jsou provázány s výukovými preventivními tématy obsaženými v rámcových vzdělávacích programech (RVP). Podle šetření České školní inspekce prováděné v minulosti, ve většině škol (82,5 %) jsou témata prevence obsažena ve výuce, v souboru základní škol vycházejí z rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Dále jsou součástí spektra forem realizace prevence jednorázové a tematické bloky. Ukazuje se často také, v oblasti primární prevence ve školách, že velké, nárazové, masové programy (plné kino dětí na dvě hodiny přednášky, velké masmediální kampaně…) nemají žádný efekt, někdy jsou dokonce paradoxně kontraproduktivní. A naopak – efektivní jsou např. známé peer programy, tedy vrstevnické programy. Programy pracující se vztahem, se sociálním vlivem, s životními dovednostmi, s komunikačními vzorci, se způsoby vyjednávání, řešení konfliktů, zvládání rizik atd. Touto cestou je možné děti trénovat a posouvat jejich schopnost zachovat se v případě, kdy jim bude například droga nabízena, ohrožena jejich bezpečnost správně. Vysokou efektivitu mají i nástroje, kterými je možné zvyšovat sebevědomí dětí, naučit je vyrovnat se s úzkostí, depresí, se špatnou náladou atd. Pro učitele ze škol a školských zařízení by bylo třeba nabídnout kurzy a semináře a workshopy, ale ne náhodně, uceleně. Je nezbytné postavit vzdělávání v oblasti zvládání rizik, chování učitelů škol a všech pracovníků škol (ale i žáků a studentů) na jednotné koncepci, říci jasně, co jsou to kompetence pedagoga (pracovníka školy). Toto minimum, co by měl učitel zvládat, by mělo být zřetelně pojmenováno. A to zatím není. Všeobecná liberalizace ve společnosti v tzv. „divokých“ devadesátých letech dostala školství do absurdní pozice, kdy se zpochybňují základní pilíře, na kterých je škola postavena. Mezi ně přece patří kázeň nebo respekt k autoritě. Vytvoření hranic je jedno z klíčových témat v rámci prevence rizikového chování. A není důležité, jestli samotné děti chtějí nebo co si o tom myslí. Tady atrofovaný liberalismus v té současné podobě nemá místo.

5 Vydává: Ochrana a bezpečnost o. s., IČ: 22746986 Lamačova 825/11, 152 00 Praha 5, http://ochab.ezin.cz, [email protected]


Závěr Z výše uvedeného vyplývá, že v oblasti personálních aspektů bezpečnosti ve školách a školských zařízeních stávající situace vyžaduje zavedení celé řady vhodných souborných opatření na úrovni personální, fyzické, logistické, komunikační a organizační bezpečnosti. To, jaká opatření by to přesně měla být, je možné zjistit jen na základě analýzy rizik. Existuje již v současnosti celá řada metodických a jiných doporučení (opatření) ať z úrovně MŠMT, nebo zřizovatelů škol a školských zařízení, která však nemají z různých důvodů právní závaznost.



Metodické doporučení k bezpečnosti dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních – Minimální standard bezpečnosti 1. Personální opatření 

 

Škola zajišťuje průběžný dohled nad účastníky vzdělávání ve všech prostorách, a to od okamžiku vstupu účastníků vzdělávání do prostor školy po celý průběh výchovněvzdělávacího procesu i po jeho ukončení až po dobu opuštění budovy či areálu školy. O zajištění náležitého dohledu rozhoduje ředitel školy. Vychází přitom z konkrétních podmínek a přihlíží zejména k charakteru vykonávané činnosti, věku žáků a jejich rozumovému rozvoji (vyspělosti), dopravním a jiným rizikům. Ředitel školy zpravidla pověřuje dohledem pedagogického pracovníka, stanoví rozvrh dohledu nad žáky a vyvěsí ho na takovém místě, aby bylo možno při kontrolní činnosti snadno rozpoznat, který pedagogický pracovník dohled vykonává. Škola má zajištěnu vzájemnou zastupitelnost pedagogických či nepedagogických pracovníků vykonávajících dohled. Škola zajišťuje a kontroluje bezpečnost prostor při akcích souvisejících se vzděláváním, které jsou realizovány mimo školu.

Ke splnění těchto požadavků se předpokládá zajištění:  

finančních prostředků pro vrátné nebo jiné osoby vykonávající dohled, finančních prostředků na nárůst pracovních úvazků na zajištění dohledu.

Jednou z možností, jak získat finanční prostředky pro zajištění činnosti vrátného, je vytvoření tzv. společensky účelného pracovního místa na základě dohody s Úřadem práce České republiky. V rámci systému aktivní politiky zaměstnanosti tak může škola čerpat finanční příspěvek na úhradu mzdových nákladů.



2. Vnitřní předpisy, dokumentace školy 

 





Škola analyzuje rizika podle podmínek a charakteru své činnosti a určuje jejich úroveň, má zpracovány plány pro tyto, případně další krizové stavy: o útok zvenčí (narušitel), o přepadení, včetně zakázaného vnesení nebezpečného předmětu, o výhrůžka výbušninou. Škola má zajištěny mechanismy ověřování účinnosti těchto plánů, včetně periodických zkoušek a vazby na spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému a orgánů místní správy. Škola má v pracovním řádu upraveny další zvláštní povinnosti zaměstnanců, např. další povinnosti a postupy při zajišťování dohledu, povinnost informovat zaměstnavatele o vzniku jakékoliv situace bezprostředního a vážného nebezpečí, povinnost důsledně dbát na účinnost technických prostředků a řádně zabezpečovat pracoviště prostředky, jimiž je pracoviště vybaveno (zejm. okna, dveře), povinnost seznamovat zaměstnance a žáky školy s opatřeními zajišťujícími bezpečnost a ochranu zdraví (na začátku školního roku, průběžné opakování při řešení krizových situací, povinnost provedení záznamu o poučení). Škola má ve školním nebo vnitřním řádu vymezen formální rámec bezpečnosti a ochrany zdraví, včetně pojmenování nebezpečí, rizik možného ohrožení života a zdraví žáků spolu s přijetím adekvátních opatření. Škola seznamuje žáky a zaměstnance s ustanoveními předpisů a pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví a civilní nouzové připravenosti, včetně pojmenování nebezpečí, rizik možného ohrožení života a zdraví, pokud se vztahují k příslušné činnosti, akci nebo pracovišti a průběžně také s ustanoveními školního nebo vnitřního řádu, řádů dílen, laboratoří, odborných pracoven, sportovních zařízení, tělocvičen a hřišť a jiných pracovišť a s dalšími opatřeními, jež mohou mít bezpečnostně preventivní význam uplatňování základních pravidel bezpečného chování (např. cizí osoby ve školách, technické zabezpečení vstupu do budov, dohled zaměstnanců školy, způsob příchodu a odchodu, další zabezpečení školy – např. okna, zbraně ve škole). Škola má popsány a uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví, má stanovena zvláštní pravidla při některých činnostech – tělesné výchově, plavání, koupání, lyžařském výcviku, sportovně-turistickém kurzu, soutěžích, přehlídkách, výletech, škole v přírodě, zahraničních výjezdy apod. Škola informuje zákonné zástupce žáků o vydání a obsahu školního nebo vnitřního řádu.


Personální aspekty bezpečnosti ve školách a školských zařízeních 1

Recommend Documents