Přenosy dat v bankovních službách

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra informatiky a kvantitativních metod

Přenosy dat v bankovních službách Bakalářská práce

Autor:

David Jankovec Informační technologie

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Jan Háněl

Duben, 2015

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

Ve Strakonicích, dne 5. 12. 2014

……………………… David Jankovec

Poděkování Rád bych poděkoval Ing. Janu Hánělovi za metodické vedení a cenné připomínky, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat svým rodičům za podporu a morální pomoc během celého studia.

Anotace práce Předmětem mé bakalářské práce „Přenosy dat v bankovních službách“ je představit přímé bankovnictví jednotlivých bank a přenos dat mezi nimi. V první části je vymezeno postavení banky, popsáno elektronické (přímé) bankovnictví a jeho možné rozdělení dle jednotlivých forem. V souvislosti se zvoleným tématem se také stručně zmíním o klientech elektronického bankovnictví, počtu poboček a bankomatů vybraných bank. Dále je popsáno elektronické bankovnictví malých bank se všemi jeho výhodami i nevýhodami. Nezbytným součástí je bezpečnost řádného fungování elektronického bankovnictví, které bude věnována samostatná kapitola. Dále je popsána budoucnost elektronického bankovnictví.

Klíčová slova: Elektronické bankovnictví, bankovní služby, přenos dat, autorizace, bezpečnost.

Annotation The subject of my bachelor thesis "Traffic data in banking services" is to introduce direct banking of individual banks and transfer data between them. In the first part is defined the position of the Bank, described electronic (direct) banking and its possible distribution according to individual forms. In the context of the chosen theme will be briefly mentioned electronic banking clients, the number of the selected bank branches and ATMs. It is also described in the electronic banking of small banks with all its advantages and disadvantages. An essential part of the safety of the proper functioning of the electronic banking, which will be devoted in a separate chapter. The future of electronic banking is also described.

Key words: Electronic banking, banking and financial services, data transfer, authorization, safety.

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 7 1

2

3

4

5

6

Banka ............................................................................................................................. 9 1.1

Centrální banka (CB) ........................................................................................... 10

1.2

Komerční neboli obchodní banky (KB) .............................................................. 11

Přímé (elektronické) bankovnictví .............................................................................. 12 2.1

Základní charakteristika ...................................................................................... 12

2.2

Historie vzniku elektronického bankovnictví ...................................................... 14

Komunikační kanály e-bankovnictví ........................................................................... 15 3.1

Tradiční kanály .................................................................................................... 15

3.2

Elektronické kanály: ............................................................................................ 17

3.2.1

Internet-banking............................................................................................... 17

3.2.2

Home-banking ................................................................................................. 18

3.2.3

Telebanking ..................................................................................................... 18

3.2.4

GSM-banking .................................................................................................. 19

3.2.5

WAP banking .................................................................................................. 19

3.2.6

JAVA banking ................................................................................................. 20

3.2.7

SMARTPHONE banking ................................................................................ 20

3.2.8

On-line platby v e-shopech .............................................................................. 21

Analýza vybraných bank, poboček a bankomatů ........................................................ 21 4.1

Analýza počtu klientů bank ................................................................................. 21

4.2

Analýza počtu poboček, bankomatů a počtu zaměstnanců ................................. 24

Internetové bankovnictví malých bank ....................................................................... 27 5.1

mBank .................................................................................................................. 28

5.2

Zuno Bank ........................................................................................................... 30

5.3

Equa bank ............................................................................................................ 32

5.4

Air Bank .............................................................................................................. 34

5.5

Vyhodnocení ........................................................................................................ 37

Bezpečnost elektronického bankovnictví .................................................................... 38 6.1

Analýza zabezpečení elektronického bankovnictví v České republice ............... 38

6.2

Zabezpečení přenosu dat a identifikace banky .................................................... 40

6.2.1

Ověření identity banky .................................................................................... 40

6.2.2

Šifrování dat .................................................................................................... 41

7

8

6.2.3

Bezpečnost prohlížeče ..................................................................................... 44

6.2.4

Autentizace klienta .......................................................................................... 44

6.2.5

Odblokování účtu ............................................................................................ 45

6.2.6

Automatické odhlášení klienta ........................................................................ 47

6.2.7

Autorizace platby............................................................................................. 47

6.2.8

Cena zabezpečení ............................................................................................ 48

Přenos dat při realizaci platebního styku ..................................................................... 48 7.1

Platební systémy .................................................................................................. 49

7.2

Certis – mezibankovní zúčtování v ČR ............................................................... 49

7.3

Formáty pro elektronické importy/exporty dat .................................................... 50

Budoucnost elektronického bankovnictví ................................................................... 52 8.1

Zajímavé funkce internetová bankovnictví ......................................................... 52

8.2

Bankovní pobočka budoucnosti .......................................................................... 53

8.3

Bitcoin ................................................................................................................. 55

8.4

Budoucnost a trendy elektronického bankovnictví ............................................. 57

Závěr .................................................................................................................................... 62 Seznam použité literatury .................................................................................................... 64 Seznam obrázků a tabulek ................................................................................................... 68

Úvod Bill Gates, zakladatel společnosti Microsoft a jeden z nejbohatších lidí na světě, řekl: „Měníme svět pomocí technologií“. O pravdivosti těchto slov se přesvědčujeme každý den. S rozvojem informačních a komunikačních technologií došlo v posledních letech k významným změnám ve všech aspektech lidského života. Vše se digitalizuje a mění se i způsoby komunikace. Bankovnictví patří k oblastem ekonomiky, které u nás i ve světě od roku 1990 prodělaly nejvýznamnější změny. Změnil se celý bankovní systém, postavení, význam a funkce jednotlivých bank i druhy nabízených produktů. Stále více klientů omezuje frekvenci návštěv kamenných poboček a vyřizuje své peněžní transakce prostřednictvím moderních informačních technologií. K zásadním výhodám patří dostupnost elektronického bankovnictví kdekoliv a kdykoliv. Elektronické bankovnictví je forma bankovnictví, kdy jsou peníze převáděny a zaznamenávány prostřednictvím počítačových sítí a ne na papírových dokladech.

A to

v rámci jedné banky, několika bank navzájem, dále mohou tvořit okruhy s dalšími finančními zprostředkovateli mezi sebou, a to jak v národním, tak i mezinárodním měřítku. Služby jsou poskytovány pomocí komunikačních kanálů a to jednak v uzavřené sítí, kam mají přístup pouze pověření členové dané instituce nebo v síti otevřené, kde žádné omezení přístupu neexistuje. Zde je pak důležitou oblastí zabezpečení transakcí a ochrana klientů. Práce je rozdělena do několika částí. V první části je vymezeno postavení banky, popsáno elektronické (přímé) bankovnictví a jeho možné rozdělení dle jednotlivých forem. V souvislosti se zvoleným tématem se také stručně zmíním o klientech elektronického bankovnictví, počtu poboček a bankomatů vybraných bank. Dále je popsáno elektronické bankovnictví malých bank se všemi jeho výhodami i nevýhodami. Nezbytnou součástí je bezpečnost řádného fungování elektronického bankovnictví, které je věnována samostatná kapitola. V práci je též popsán přenos dat při realizaci platebního styku. V závěru se zamýšlím nad dalším vývojem elektronického bankovnictví. Cílem této práce je charakteristika postavení elektronického bankovnictví v bankovním systému České republiky, jeho rozvoj. Práce poskytuje ucelený pohled na oblast elektronického bankovnictví a obsahuje i zamyšlení nad jeho „vychytávkami“ a dalším vývojem.

7

Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi aktuální téma, je nutno zmínit nedostatek příslušné literatury, která by mapovala současný stav dané tématiky a bylo by tak možné z ní čerpat. Pro vypracování této práce tak byly použity převážně aktuální elektronické zdroje. Ve své práci jsem chtěl podrobněji popsat informační sítě v bankách. Bohužel dostupné informace (zapůjčená literatura i internetové zdroje) jsou velmi omezené a zastaralé. Na mé dotazy při osobním setkání se zaměstnanci bank i na dotazy prostřednictvím e-mailu bylo na mé dotazy ohledně počítačových sítí odpovězeno, že se jedná o interní informace banky.

8

1 Banka Vznik peněz a rozvoj jejich funkcí a forem umožňoval, dokonce vynucoval, fungování zvláštních institucí – bank. Banky a jejich předchůdci (směnárníci a zlatníci) zajišťovali operace s mincemi, nejprve se směňováním a ověřováním jejich pravosti, obsahu kovu apod., posléze pak i s jejich úschovou. Dalšími jejich činnostmi bylo zejména přijímání vkladů, poskytování úvěrů, platební styk, emise bezhotovostního oběživa. K těmto činnostem postupně přibývaly další, např. obchodování s cennými papíry, směnárenská činnost, provádění devizových obchodů, finanční poradenství, apod. Banky

jsou

nejčastěji

charakterizovány

jako

finanční

zprostředkovatelé,

kteří

k obchodování na finančních trzích využívají především dvou základních funkcí - a to přijímání vkladu a poskytování úvěrů.1 Vedle uvedených činností mohou banky vykonávat řadu dalších činností, které vymezuje zákon. Vymezení banky je zakotveno ve speciálním zákoně o bankovnictví, v zákoně č. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znění. Náš zákon stanoví, že banky musí splňovat následující čtyři základní podmínky: 1. jedná se o právnické osoby se sídlem v České republice, založené jako akciová společnost 2. přijímají vklady od veřejnosti – vkladem se dle uvedeného zákona rozumějí svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu 3. poskytují úvěry – úvěrem se dle zákona rozumí dočasně poskytnuté peněžní prostředky 4. k výkonu bankovních činností mají povolení působit jako banka. Bankovní soustavu tvoří souhrn všech bank ve státě a vztahy mezi nimi. Národní bankovní systém nepůsobí izolovaně, ale v souvislostech s mezinárodními bankovními subjekty. Zahrnuje též veškeré zákonné a podzákonné normy, pravidla a postupy, jimiž banky své funkce naplňují. Základní stavební kámen bankovního systému je tvořen centrální bankou (CB) a systémem komerčních bank (KB).

1Ekonomie a ekonomika. Peníze a banky. [online] [cit 2014-03-12]. Dostupné na http://www.serius.cz/sites/default/files/rel_info/Ekonomie_a_ekonomikaIII

9

1.1 Centrální banka (CB) Centrální banka má ve srovnání s obchodními bankami zcela odlišnou náplň činností. Jejím základním cílem je makroekonomická funkce, tj. usměrňování měnového vývoje. Má zejména následující funkce: Mezi nejdůležitější funkce centrální banky patří: 

emise peněz v hotovosti (vydává bankovky a mince)



emise cenných papírů



ovlivňování ekonomického růstu, nezaměstnanosti, inflace, směnných kurzů…



hlavní součást makroekonomické politiky státu



regulace vývoje hodnoty peněžních agregátů a vývoje úrokových měr



nezávislost na exekutivě státu



poskytování bankovních služeb komerčním finančním institucím (podobně jako komerční banky poskytují ekonomické veřejnosti), tj. zásobování bank oběživem (hotovými penězi), které si mohou vyzvednout ze svých účtů u CB, držení depozitních účtů bank – tj. účtů, na nichž mají obchodní banky uloženy své rezervy, poskytování půjček komerčním bankám, zajišťování mezibankovního platebního styku



hlavní banka státu, tj. vedení běžných účtů vládních institucí, vedení účtu státního rozpočtu, správa devizových účtů a provádění operací na devizovém trhu, devizová regulace a operace spojené se státními cennými papíry



dohled nad všemi finančními institucemi, jehož cílem je zajištění zdravé finanční situace bank a dalších institucí, a tím zajištění bezpečnosti pro vkladatele



vliv na úvěrovou činnost komerčních bank, stanovení oficiálních měnových kurzů



reprezentace daného státu na mezinárodní úrovni (MMF atd.)

V České republice plní tuto funkci Česká národní banka. Byla zřízena podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, zákon upravuje a stanoví její postavení ve finančním a bankovním systému země. Nejvyšším řídícím orgánem ČNB je bankovní rada, v čele je guvernér, dále 2 víceguvernéři a 4 členové bankovní rady, všichni členové jsou jmenování prezidentem republiky. 10

1.2 Komerční neboli obchodní banky (KB) Obecně je můžeme definovat jako podnikatelské subjekty, jejichž hlavní činností je obchodování s penězi. Na finančních trzích vystupují jako finanční zprostředkovatelé. Aby banka mohla začít fungovat, musí získat licenci, tj. oprávnění k provádění bankovních operací. Udělení licence je vázáno na splnění řady podmínek, zejména na schopnost složit stanovený základní kapitál (v ČR je to 500 000 tis. Kč) při současném prokázání původu tohoto kapitálu a zajistit odbornou způsobilost a občanskou bezúhonnost vedení banky. 2

Licenci uděluje instituce, která je ze zákona pověřena výkonem bankovního dohledu,

v ČR je to ČNB. Základní důvod, proč je vstup do bankovnictví vázán na speciální povolení, vyplývá z nutnosti chránit tento sektor před nekvalitními subjekty. Případné problémy určité banky mají obvykle závažný dopad na klienty banky, mohou mít ovšem (v závislosti na velikosti banky a jejím postavení na trhu) mnohem širší ekonomické dopady. Obchodní banky můžeme dělit podle produktu, typu zákazníků, regionu nebo oboru, pro který banka převážně zajišťuje různé druhy bankovních operací na univerzální a specializované. Zatímco univerzální banky nabízejí všechny produkty, které jim povoluje udělená licence, specializované banky se soustřeďují pouze na jednu nebo několik služeb. Takovým specializovanými peněžními ústavy jsou např. stavební spořitelny. Každá obchodní banka je povinna řídit se třemi základními zásadami bankovního podnikání:  pravidlem rentability (výnosnosti)  pravidlem likvidity  pravidlem bezpečnosti Má zejména následující funkce: 

bankovní obchody: otevření, vedení a správa účtu, zprostředkování platebního styku, směnárenské služby, vkladové služby, poskytování úvěrů, obchodování s cennými papíry, další obchody a služby



devizové operace: zajišťování platebního styku v cizích měnách (devizy, valuty)

2

Ekonomie a ekonomika. Peníze a banky. [online] [cit 2014-03-12] Dostupné na http://www.serius.cz/sites/default/files/rel_info/Ekonomie_a_ekonomikaIII

11



ostatní obchody a služby: finanční úvěrové obchody – leasing, faktoring, forfaiting, obchody s cennými papíry (RM-Systém, Burzy CP Praha), zakládání a správa investičních fondů, pojišťovací služby, další poradenská činnost.

V českém i zahraničním bankovnictví se prosazují trendy, které předznamenávají vývoj tohoto sektoru: 

výrazný rozvoj tzv. přímého (elektronického) bankovnictví, které je založeno na moderních technologiích přenosu (jde o používání počítačového modemu, internetu, telefonního bankovnictví nebo GSM systému)



důsledkem zavádění moderních technologií je snižování počtu poboček bank i počtu pracovníků na přepážkách poboček



zvyšuje se koncentrace v bankovním sektoru a posiluje se tendence ke zvětšování jednotlivých bank, k tomuto procesu dochází zejména fúzemi mezi bankami a v důsledku krachu především malých bank



dochází k propojování činnosti peněžních ústavů s pojišťovnami, penzijními fondy, podílovými a investičními fondy, stavebními spořitelnami, vznikají silné finanční skupiny nabízející klientům různé druhy finančních služeb „pod jednou střechou“.

2 Přímé (elektronické) bankovnictví 2.1 Základní charakteristika Dnes jsou banky nedílnou součástí života každého z nás. Běžný účet, platební karta či zřízení nebo zrušení trvalého příkazu je naprostou samozřejmostí. Poskytování služeb v těchto institucích prošlo značným vývojem. Dříve jediný možný způsob poskytování služeb na pobočkách bank v posledních letech z velké části nahrazuje tzv. přímé bankovnictví. Přímé bankovnictví, někdy také nazývané elektronické bankovnictví, znamená, že klient může podávat své příkazy a využívat služeb banky, aniž by musel navštívit banku osobně. Může komunikovat s bankou přímo např. ze svého domu, bytu nebo kanceláře prostřednictvím technických prostředků (u internetového bankovnictví je možné ovládat

12

účet z jakéhokoliv počítače připojeného na internet). Slovo „přímo“ v tomto případě znamená „bez návštěvy banky“ a bez prostřednictví bankovního úředníka3. Největší výhodou pro zákazníky je to, že veškeré transakce (zadávání příkazů k úhradě nebo inkasu, svolení k SIPU, zjištění aktuálního stavu na účtech) a samozřejmě kdykoliv možnost zjistit všechny pohyby na kontech mohou prakticky kdykoliv, tedy 24 hodin denně. Mezi nejčastější využívané služby přímého bankovnictví patří:  zjišťování stavu peněžních prostředků na běžném účtu  zadávání příkazů k úhradě, trvalých příkazů včetně jejich případných změn, příkazu k inkasu apod.,  zadávání plateb do zahraničí  získání informací o veškerých obratech na účtech  zakládání termínovaných vkladů

Obrázek 1: Možnosti komunikace klienta a banky Zdroj: PŘÁDKA, Michal; KALA, Jan. Elektronické bankovnictví: rady a tipy, s. 5

3

Přímé bankovnictví. [online] [cit 2014-03-12]. Dostupné na http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=306

13

Každá banka má své vlastní internetové stránky a propagační materiály, kde se zákazníci mohou informovat o všech službách a produktech elektronického bankovnictví. Veškeré informace lze samozřejmě získat i přímo na pobočce příslušné banky. Před zřízením jakékoliv služby přímého bankovnictví je nutné podepsat smlouvu mezi bankou a jejím klientem. Smlouva musí být vždy písemná, proto je většinou nutná návštěva klienta v bance (někdy lze dojednat i návštěvu zaměstnance banky u klienta). Osobní účast zpravidla vyžaduje i jakákoliv změna smlouvy, zrušení účtu, změna oprávněných osob disponovat s účtem a zřizování nebo rušení podpisových vzorů. Poté lze účty obsluhovat již prostřednictvím moderních komunikačních technologií. Každá smlouva obsahuje též bezpečnostní podmínky, které je nutné dodržovat jak ze strany klienta, tak ze strany banky. Jejich porušení nebo nedodržení může mít za následek ohrožení komunikace banky s klientem. Pokud by došlo k narušení komunikace při dodržení všech stanovených bezpečnostních podmínek, odpovědnost za případně škody se všemi důsledky nese banka. Důležité pro zákazníka přímého bankovnictví je kromě flexibility a úspory času samozřejmě také úspora finančních prostředků. Zdarma jsou bankami sice poskytovány pouze některé služby přímého bankovnictví, ale i tak jsou všechny poskytované služby levnější, než služby poskytované „klasickým způsobem“ tj. na pobočkách banky.

2.2 Historie vzniku elektronického bankovnictví Vše začalo v roce 1914, kdy byla firmou Western Telegraph Company vydána úplně první platební karta. Ta umožnila klientům posílat telegramy, aniž by museli ihned platit. Tenhle historický milník je sice ještě hodně vzdálen tomu, čemu dnes říkáme elektronické bankovnictví, přesto představuje první krok k dalšímu rozvoji. Debetní platební karty byly skutečně první formou elektronické komunikace s bankou.4 První univerzální platební karty byly vydány teprve v roce 1950, a to pro 200 členů Diners Club International. Ale už v roce 1951 newyorská The Franklin National Bank vydala klasickou platební kartu. Zákazník při nákupu předložil při nákupu, podepsal účet a prodejce zkontroloval, jestli je shoda s podpisovým vzorem na kartě. Prodejce měl též možnost kontrolovat karty zablokované, aby nedocházelo k neplatným úhradám. Toto

4

Elektronické bankovnictví. [online] [cit 2014-03-12]. Dostupné na http://www.servis-24-cz.cz/elektronickebankovnictvi

14

všechno ale tehdy probíhalo bez použití výpočetní techniky. Dnes si takový postup vůbec nedokážeme představit. V roce 1967 v Londýně byl nainstalován první úspěšný bankomat. Zpočátku se řešily různé komplikace s jeho zavedením, ty však byly odstraněny a bankomaty se začaly vyrábět sériově. Dalším vývojovou fází (o mnoho let později) byl rozvoj telefonního bankovnictví. S rozvojem dalších technologií a zejména značným rozšířením internetu přicházely banky s dalšími pokrokovými systémy, které poskytovaly mnoho nových možností a postupem času uspokojovaly stále rostoucí požadavky zákazníků. První banky, které se na přímé bankovnictví s využitím internetu specializovaly, vznikly v USA počátkem devadesátých let. Ty neměly žádné pobočky, žádné klasické bankovní přepážky a svým klientům zakládaly bankovní účty „na dálku“, tedy z domova, pracovny, apod. Masové rozšíření internetu umožnilo rozvoj a nabídku služeb a produktů internetového bankovnictví. To mělo za následek to, že i klasické banky, tzv. „kamenné“ vstoupily do světa internet-bankingu a začaly tyto produkty nabízet, dokonce věnovaly spoustu „energie“ do jeho dalšího rozvoje. Nový způsob ovládání bankovního účtu v České republice umožňovala od dubna roku 1998 tehdejší družstevní záložna FIO. Její klienti tehdy u ní mohli provádět běžné transakce na účtu. První banka u nás specializující se na služby přímého bankovnictví zahájila svou činnost dne 4. května 1998. Byla to Expandia banka (známá pod jménem Ebanka) a jako první poskytla tzv. bezpapírový platební styk a jako první tak nabídla svým klientům telefonní bankovnictví, o něco později GSM bankovnictví a pomalu se rozvíjející internetové bankovnictví. Ukázala tak, jakým směrem se bude odvíjet české bankovnictví.5

3 Komunikační kanály e-bankovnictví Banky poskytují své služby klientům prostřednictvím tradičních a elektronických distribučních kanálů.

3.1 Tradiční kanály Tradičními kanály jsou:pobočky, prodejci, poštovní korespondence, call – centrum (operátor), platební karty, bankomaty, terminály. 5

Tůmová, V. Deset let, které změnily české bankovnictví. [online] [cit 2014-03-12]. Dostupné na http://www.penize.cz/bankovni-poplatky/42408-deset-let-ktere-zmenily-ceske-bankovnictvi

15

Platební karta Jde o plastikovou kartu, která musí odpovídat mezinárodním normám (z hlediska materiálu, rozměrů, apod.), Slouží k úhradám bezhotovostních plateb, její pomocí lze vybírat hotovost z běžného účtu, ke kterému je vystavena. Každá platební karta obsahuje název toho, kdo kartu vydal, jméno a podpis držitele platební karty, číslo a platnost karty. Nejpoužívanějšími kartami jsou v současné době karty se záznamem dat na magnetickém proužku. Jsou jednoduché, náklady na jejich výrobu jsou tudíž nízké. Nevýhodou však je omezená kapacita magnetického proužku a v dnešní době i nedostatečná ochrana proti zneužití. Další formou záznamu dat na kartách je dále mikročip nebo laserový záznam. Čeští kriminalisté vyvinuli bezpečnostní známky, které chrání platební karty před kopírováním. Známka zabrání tomu, aby zloději přečetli všechna data z karty a vyrobili si její kopii. Nikde v Evropě podobná technologie neexistuje a Kriminalistický ústav si na ni podal patentovou ochranu. Jiří Soutor z Kriminalistického ústavu uvedl „Pokud umístíme na magnetický proužek ochrannou známku dva centimetry od pravého okraje, podvodníci dostávají naprosto nesmyslná data, která nejsou schopní zrekonstruovat“.6 Banky už tyto bezpečnostní známky zaregistrovaly, v jejich používání však stále vidí nedostatky, neboť vykazují určitá omezení. Například pokud přelepíme magnetický proužek známkou, platební terminály kartu bez zaplacení vrátí. Před některými bankomaty jsou například ještě dvířka, které se pomocí karty s magnetickým proužkem otevírají. Pokud je proužek přelepený známkou, zákazník se k bankomatu vůbec nedostane.

6

Češi vyvinuli ochranu pro platební karty. [online] [cit 2014-04-08]. Dostupné na http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/cesi-vyvinuli-bezpecnostni-znamky-ktere-ochrani-platebnikarty

16

Obrázek 2: Průběh transakce platební kartou Zdroj: http://www.nenechsedojit.cz/platebni-karty

3.2 Elektronické kanály: Podle prostředků použitých k přenosu dat a použitého koncového zařízení rozlišujeme následující formy elektronického bankovnictví:

3.2.1 Internet-banking Mezi nejdůležitější elektronické distribuční kanály s největší dynamikou vývoje patří internet-banking. Banky jeho první verze zpřístupnily v roce 1998. Tehdy poskytovaly jen pasivní přehledy o zůstatcích na účtech a realizovaných transakcích. Od té doby prošel tento kanál velkým a rychlým vývojem. V současnosti zákazníci bank jeho prostřednictvím realizují například aktivní operace, jako je zadávání plateb nebo inkasa, resp. mají přístup k celému svému portfoliu v příslušné bankovní skupině (např. k platebním kartám, různým druhům úvěrů, spořícím účtům, investičním fondům, apod.)7 Při využití tohoto kanálu se klient prostřednictví svého počítače napojí do příslušné banky přes internet. Jedinou podmínkou je, aby klient disponoval připojením na internet a měl

7

Budoucnost distribučních kanálů v České republice a na Slovensku [online] [cit 2014-11-21]. Dostupné na http://www.softec.cz/files/bankovni_studie/softec_bankovni_studie_cz_2012.pdf

17

určité technické a programové vybavení. Není třeba instalovat do počítače žádné speciální programy, jen mít běžný prohlížeč internetu. Výhodou internet-bankingu je jeho dostupnost kdekoliv na světě s nepřetržitým provozem. Také jeho zabezpečení je již na dobré úrovni. V současné době se jedná o nejmodernější, nejrychlejší a hlavně provozně nejlevnější komunikační kanál. Banka, která se svými klienty komunikuje výhradně prostřednictvím internetu a nepoužívá pobočky, se označuje banka virtuální banka (v ČR je to např. Expandia banka).

Obrázek 3: Komunikace klienta a banky prostřednictvím internetu Zdroj: PŘÁDKA, Michal; KALA, Jan. Elektronické bankovnictv: rady a tipy

3.2.2 Home-banking Home-banking existoval již před masovým využitím internetu. Je založen na spojení počítače klienta s bankovním systémem banky. Před prvním použitím je nutné aplikaci, vytvořenou bankami, nainstalovat do počítače klienta. Home-banking je výhodný zejména pro přenášení velkého objemu dat a pro potřebu mít neustálý přehled o stavu svého účtu a uskutečněných platbách, využívají ho tedy především větší firmy. Další výhodou je to, že zahrnuje také import transakcí z banky do účetnictví.8 Je velmi dobře zabezpečen, přihlášení probíhá pomocí hesla uživatele a autorizačního certifikátu. Nevýhodou je to, že spojení s bankou je pouze přes jeden počítač, na kterém je vybavení nainstalováno.

3.2.3 Telebanking Systém

telebankingu

umožňuje

provádění

bankovních

operací

prostřednictvím

telekomunikační sítě. Je způsobem vzdálené obsluhy běžného účtu pro ty klienty, kteří z nějakého důvodu nemají možnost nebo nechtějí využívat internetové bankovnictví. Nabízí srovnatelné služby jako internetové bankovnictví, k obsluze jim stačí pouze telefonní přístroj (mobilní telefon nebo pevná linka). Banky je nabízejí ve dvou formách: První formou je spojení s automatickým hlasovým systémem (počítačem) – ten může být

8

Budoucnost distribučních kanálů v České republice a na Slovensku [online] [cit 2014-11-21]. Dostupné na http://www.softec.cz/files/bankovni_studie/softec_bankovni_studie_cz_2012.pdf

18

schopen pouze podávat informace o stavu účtu, složitější forma umí uskutečňovat i další bankovní operace. Druhou formou je spojení s telefonním bankéřem – ten dokáže poskytnout plnohodnotné služby jako pracovník na přepážce. Bezpečnost operací uskutečněných přes telefon je zajištěna osobním číslem PIN a heslem.

Obrázek 4: Komunikace s bankou pomocí živého telefonního bankéře Zdroj: PŘÁDKA, Michal; KALA, Jan. Elektronické bankovnictví: rady a tipy

3.2.4 GSM-banking Komunikace mezi klientem a bankou probíhá pomocí šifrovaných SMS zpráv, a to prostřednictvím služby SIM Toolkit. Je nutné zakoupit speciální SIM (Subscriber Identity Module) kartu a tu aktivovat na pobočce příslušné banky. GSM banking umožňuje provádět veškeré bankovní operace prostřednictvím speciálně nahraného menu v mobile, jeho rozsah záleží na spolupráci operátora a banky.

Obrázek 5: Komunikace s bankou pomocí GSM Zdroj: PŘÁDKA, Michal; KALA, Jan. Elektronické bankovnictví: rady a tipy 3.2.5 WAP banking WAP banking je technologie, která poskytuje uživatelům mobilních telefonů rychlý a efektivní přístup k internetu. WAP (Wireless Application Protocol) se dá zjednodušeně přirovnat k internetovým stránkám. Na rozdíl od webových stránek, které se zobrazují na monitoru počítače, WAP se zobrazí na displeji mobilních telefonů, a proto se soustředí zejména na textové informace. Pomocí mobilního telefonu, který podporuje tuto 19

technologii, a autorizačního klíče klient může provádět pasivní i aktivní operace nebo vyhledávat další informace o bance.

Obrázek 6: Komunikace s bankou pomocí WAP Zdroj: PŘÁDKA, Michal; KALA, Jan. Elektronické bankovnictví: rady a tipy

3.2.6 JAVA banking Java banking je službou elektronického bankovnictví, která kombinuje možnosti mobilního telefonu a internetu. Komunikace mezi bankou a klientem probíhá prostřednictvím mobilního telefonu pomocí datových přenosů. Pro přístup do banky využíváme aplikace v jazyce Java, kterou si klient stáhne do svého mobilního telefonu. Od GSM nebo WAP bankovnictví se liší tím, že účet je ovládán on-li připojením přes GPRS, nikoliv pomocí SMS zpráv nebo WAP protokolu.

Bezpečnost je na velmi vysoké úrovni v podobě

šifrované komunikace. Jedinou podmínkou jsou technické požadavky na telefonní přístroj.

3.2.7 SMARTPHONE banking Smartphone banking je nový distribuční kanál, který se začal používat v našich zemích v roce 2010. Souvisí s možnostmi nových mobilních zařízení, tzv. chytrých telefonů, což jsou mobily nové generace s plnohodnotným operačním systémem.9 Na rozdíl od mobilního nebo internetového bankovnictví jde o nativní aplikaci, kterou si uživatel stáhne z App Store a nainstaluje. Aplikace pak přenáší pouze instrukce a pokyny pro banku (data k přihlášení do banky, pokyny k úhradě, zůstatky na účtu. apod.), nikoliv textový či grafický obsah obrazovek. SMARTPHONE banking navíc využívá moderní funkce chytrého zařízení, jako například okamžitá lokalizace uživatele (zabudovaná GPS) nebo integrovaná kamera pro foto či snímání čárových/QR kódů. 9

Budoucnost distribučních kanálů v České republice a na Slovensku [online] [cit 2014-11-21]. Dostupné na http://www.softec.cz/files/bankovni_studie/softec_bankovni_studie_cz_2012.pdf

20

3.2.8 On-line platby v e-shopech Jde o on-line platby v internetovém obchodě přímo z účtu nebo pomocí kreditní karty.10K platbám dochází zpravidla prostřednictvím platební brány nebo prostřednictvím poskytovatele internetových plateb (např. PayPal, Parsec) nebo speciálně připravených stránek internetového bankovnictví banky, kde se po přihlášení zrealizuje zjednodušená platba na základě předvyplněného formuláře.

4 Analýza vybraných bank, poboček a bankomatů V této části práce porovnávám meziroční růst či pokles počtu klientů banky, množství poboček, bankomatů a počtu zaměstnanců, a to jak u tradičních „velkých“ bank, tak u bank „malých“. Některé informace jsem získal z internetových zdrojů, některé banky jsem o informace požádal přímo dotazem na jejich e-mailových adresách. Mým zjištěním je, že některé banky svá přesná čísla „tají“, některé údaje jsou na různých zdrojích nepatrně odlišné.

4.1 Analýza počtu klientů bank Česká spořitelna

ČSOB

Komerční banka

k 30.6. k 30.6. nárůst k 30.6. k 30.6. nárůst k 30.6. k 30.6. nárůst 2012 2013 pokles 2012 2013 pokles 2012 2013 pokles 5 397 tis 5 258 tis -139 tis 3 070 tis 3 060 tis -10 tis 1 601 tis 1 589 tis -12 tis

Počet klientů Počet klientů elektron. bankovnictví 1 460 tis 1 590 tis Počet poboček 658 653 Počet obchodních míst České pošty Počet bankomatů 1 466 1 530 Počet zaměstnanců 11 014 10 454

130 tis 1 400 tis 1 500 tis +100 tis 1 090 tis 1 170 tis -5 561 556 -5 399 398

+64 -560

3 200 914 7 801

3 100 1 006 7 553

-100 +92 -248

702 8 758

729 8 612

Tabulka 1: Srovnání tradičních „velkých“ bank Zdroj: Vlastní zpracování

10

Budoucnost distribučních kanálů v České republice a na Slovensku [online] [cit 2014-11-21]. Dostupné na http://www.softec.cz/files/bankovni_studie/softec_bankovni_studie_cz_2012.pdf

21

+80 tis -1

+27 -146

mBank k 30.6. 2012

k 30.6. 2013

Zuno BANK nárůst pokles

k 30.6. 2012

k 30.6. 2013

nárůst pokles

Počet klientů

440 tis

480 tisl

+40 tis

200 tis

230 tis

30 tis

Počet klientů elektron. bankovnictví Počet poboček

440 tis 26

480 tisl 26

+40 tis 0

200 tis 1

230 tis 1

30 tis 0

vlastní ne vlastní ne

0

Počet bankomatů Počet zaměstnanců

využívá Raiffeisenbank

interní informace banky

interní informace banky

Equa bank

Air Bank

k 30.6. 2012

k 30.6. 2013

nárůst pokles

k 30.6. 2012

k 30.6. 2013

nárůst pokles

Počet klientů

25 tis

90 tis

65 tis

88 tis

214 tis

+126 tis

Počet klientů elektron. bankovnictví Počet poboček Počet bankomatů Počet zaměstnanců

25 tis 15 4 200 375

90 tis 30 4 500 394

65 tis +15 +300 +19

88 tis 18 38 414

214 tis 23 48 499

+126 tis +5 +10 +75

Tabulka 2: Srovnání „malých“ bank Zdroj: Vlastní zpracování 6 000 5 000 4 000

2012 klienti celkem 2012 klienti elektron.bank.

3 000

2013 klienti celkem 2013 klienti elektron.bank.

2 000 1 000 0 Česká spořitelna

ČSOB

Komerční banka

Graf 1: Srovnání počtu klientů celkem a klientů el. bankovnictví „velkých“ bank (v tis.) Zdroj: Vlastní zpracování Celkový počet klientů tradičních bank klesá, což je důsledkem vzniku nových bank s jejich nabídkou služeb a poplatkovou politikou. Dále je tento pokles ovlivněn postupným snižováním populace na menších obcích a vsích, jejichž občané jsou klienty právě těchto bank. Naopak roste počet klientů využívajících elektronické bankovnictví. Největší podíl těchto klientů má Komerční banka, nejmenší naopak Česká spořitelna, jejíž klienti stále

22

upřednostňují osobní kontakt na pobočkách nebo neumějí zacházet s počítačem či mobilním telefonem a dobrovolně tak platí vyšší bankovní poplatky. Elektronické bankovnictví je nejdynamičtěji se rozvíjející oblastí českého finančního trhu. Podle průzkumu společnosti Ernst a Young, který byl realizován na 28 500 klientech, využívá u nás internetové bankovnictví téměř ¾ Čechů, což je více než průměr Evropské unie. V EU elektronické bankovnictví využívá 55 % klientů, celosvětový průměr je 47 %.11 Podle průzkumu České bankovní asociace, který realizovala ve spolupráci se společností SC a C v lednu 2014, využívá v současnosti elektronické bankovnictví 84 % bankovních klientů. Počet těchto klientů neustále roste. 600

500

400

2012 klienti celkem 2012 klienti elektron.bank.

300

2013 klienti celkem 2013 klienti elektron.bank.

200

100

0 mBank

Zuno Bank

Egua Bank

Air Bank

Graf 2: Srovnání počtu klientů celkem a klientů el. bankovnictví „malých“ bank (v tis.) Zdroj: Vlastní zpracování Z grafu je patrné, že na rozdíl od tradičních velkých bank počet klientů u těchto „nováčků“ roste a počet klientů využívající elektronické bankovnictví je 100 %. Klienty těchto bank jsou většinou mladší lidé s vyšším vzděláním, kteří nemají problém s používáním elektronických platebních prostředků a nevyhledávají osobní kontakt na pobočkách. Často jsou zde motivováni i poplatkovou politikou bank. Přejít z jedné banky do druhé je v současné době snazší než dříve, v roce 2013 změnilo banku 2 % Čechů. Aktuální čísla podle České bankovní asociace (CBA) poukazují na nový 11

Lazarevič, A. Internetové bankovnictví využívá už ¾ Čechů. [online] [cit 2014-04-18]. Dostupné na http://www.mesec.cz/aktuality/internetove-bankovnictvi-vyuziva-uz-3-4-cechu/

23

trend, kdy klienti vedle své hlavní banky, do které jim například chodí mzda, začínají využívat i služeb dalších. V roce 2013 si další banku přibralo 13 % lidí.12 Při rozhodování o změně banky hrají roli zejména následující okolnosti: 1. rozdíl mezi poplatky, současné banky, a poplatky v bance nově zvolené 2. zvolený dlouhodobý přístup k bankovním službám:  při preferenci kontaktu s lidmi, a využívání bankovních služeb v širokém rozsahu, zvolíme spíše klasickou banku s pobočkami.  při existenci předem dosti vyhraněného profilu bude určitě výhodnější tzv. internetová. Snadnost přechodu klientů k jiné bance je výsledkem ostrého konkurenčního boje a fungování kodexu mobility klientů. Jeho prostřednictvím může nová banka sama vyřídit přechod nového klienta od jeho původní banky13

4.2 Analýza počtu poboček, bankomatů a počtu zaměstnanců Nejprve zmíním nejdůležitější rozdíly mezi bankami tradičními „kamennými“ a specializovanými „elektronickými“: 1. Odlišný způsob komunikace mezi klientem a bankou – tradiční banky jsou zaměřeny především na osobní kontakt mezi bankou a klientem, naproti tomu u přímého bankovnictví probíhá komunikace prostřednictvím komunikačních kanálů (počítač, telefon, internet, telefon, apod.). 2. Náklady na provoz banky – internetová banka nedisponuje rozsáhlou sítí poboček a bankomatů, zpravidla vystačí s minimálním počtem obchodních míst (zde jsou poskytovány pouze informace o produktech banky). 3. Dostupnost a kvalita poskytovaných služeb – vzhledem k rozvoji technologií jsou služby přímého bankovnictví zákazníkům k dispozici kdykoliv, tedy 24 hodin denně, prakticky v kterémkoli místě. 12

Banku loni změnilo jen dvě procenta Čechů. [online] [cit 2014-04-12]. Dostupné na http://www.novinky.cz/finance/333453-pruzkum-banku-loni-zmenila-jen-dve-procenta-cechu.html 13

Změnit banku je snadné, přesto ji změnila jen 2% klientů [online] [cit 201-11-21]. Dostupné na http://www.nasepenize.cz/zmenit-banku-je-snadne-presto-ji-zmenila-jen-2-klientu-12140

24

4. Možnost bank vedle standardních služeb převádět na internet i zcela nové formy a typy produktů.

1 800 1 600 1 400 1 200

pobočky 2012

1 000

pobočky 2013 bankomaty 2012

800

bankomaty 2013

600 400 200 0 Česká spořitelna

ČSOB

Komerční banka

Graf 3: Srovnání počtu poboček a bankomatů „velkých“ bank Zdroj: Vlastní zpracování Rozvoj pobočkové a bankomatové sítě, a to zejména pro velké kamenné banky, je dnes velmi výrazným prostředkem pro udržení jejich stability na bankovním trhu. Z analýzy vyplývá, že na pobočkách vyřizuje své potřeby stále značná část klientů (zejména lidé s nízkým vzděláním a lidé starší). Některé záležitosti ani jinak než na pobočce vyřídit nelze vyřídit, např. hypoteční úvěry a penzijní spoření, kde jsou třeba podpisy smluv či doložení dalších podkladů. Pro velké množství lidí je dobrá dostupnost banky a jejího bankomatu velmi výrazným faktorem při rozhodování o své bance a jsou ochotni uhradit i vyšší poplatky. Největší počet poboček má ČSOB spolu s Poštovní spořitelnou (556 poboček + 3100 obchodních míst České pošty). S Poštovní spořitelnou se můžeme setkat téměř na každé poště, počet těchto obchodních míst je nutné ovšem brát „s rezervou“, neboť služby nabízené na přepážkách Poštovní spořitelny na poštách jsou velmi omezené. Pokud bychom tedy porovnávali počet plnohodnotných poboček, nejúspěšnější bankou by byla Česká spořitelna s 653 pobočkami, následuje ČSOB s 556 pobočkami a Komerční banka s 398 pobočkami. Na opačném konci jsou nízkonákladové a nové banky uvedené v tabulce č. 2.

25

Nejvíce bankomatů má instalováno opět Česká spořitelna (1 530). O jejich vysoké koncentraci svědčí jejich umístění nejen na pobočkách, ale často jsou i v obchodních centrech, metru, či na menších městech či vsích. Pro jejich obyvatele je Česká spořitelna často jedinou dostupnou bankou. Druhá v pořadí ČSOB disponuje 1 006 bankomaty, následuje Komerční banka s 729 bankomaty. U některých bank (např. mBank, ZUNO BANK, EquaBank) nenajdeme bankomaty vůbec. Výběr hotovosti však zajišťují prostřednictvím bankomatů jiných bank, například klienti ZUNO mohou za standardních podmínek vybírat hotovost v bankomatové síti. Meziročně došlo u velkých bank ke snížení počtu poboček, jejich provoz totiž prodražuje jejich činnost. Banky rozšiřují služby elektronického bankovnictví a zvýhodňují ty, kteří je používají. 12 000

10 000

8 000

počet zaměstnanců 2012

6 000

počet zaměstnanců 2013 4 000

2 000

0 Česká

ČSOB

spořitelna

Komerční

Egua Bank

Air Bank

banka

Graf 4: Srovnání počtu zaměstnanců bank Zdroj: Vlastní zpracování V souvislosti s rušením poboček dochází samozřejmě i ke snižování počtu zaměstnanců. Počet zaměstnanců dále ovlivňuje zabezpečování určitých služeb a činností dodavatelsky, tedy ne vlastními zaměstnanci.

26

5 Internetové bankovnictví malých bank Tzv. mladé nebo také nízkonákladové banky u nás existují relativně krátkou dobu. Oproti tradičním bankovním domům, které disponovaly sítí kamenných poboček, využily toho, že internet byl již běžným vybavením domácností. Z počátku nabízely vedení účtů bez poplatků včetně spotřebitelských úvěrů a pár dalších základních služeb, dnes tyto banky mají už širokou nabídku bankovních služeb. Internetové bankovnictví mladých bank je někdy jedinou možností, jak klient může se svými penězi operovat, neboť tyto banky mají jen velmi malý počet poboček nebo tzv. kiosků. Nejnovější údaje, a produktová ofenzíva malých bank jsou důkazem, že i s nulovými či nízkými poplatky lze dlouhodobě uspět a nejen to. Uspět lze i s novou politikou i přístupem vůči klientům, tedy s jednoduchostí, levnými produkty i novou obchodní i marketingovou strategií.14 Uvedené banky nabízí zpravidla vedení běžných účtů zdarma, při splnění určitých podmínek dokonce nabízejí různé odměny či bonusy, nulové poplatky nebo výhodné úrokové sazby u úvěrů i vkladu. Finanční experti v současné době vyjadřují názor, že tento trend nízkých poplatků a výhodných úroků nebude trvat věčně. Až tyto banky získají pro svou činnost dostatečné množství zákazníků, i ony přistoupí ke zdražování služeb. Všechny tyto banky mají společné to, že klient má možnost založit si svůj účet přes internet. Do stanoveného formuláře zadá potřebné údaje, které zpravidla najdeme v občanském průkaze, elektronicky jej zašle příslušné bance a vyčká na kurýra s uvítacím balíčkem. Ten zkontroluje údaje, nechá klienta smlouvu podepsat a následně ji doručí do banky. Uživatel už pak jen zaktivuje účet zadáním uživatelského jména a hesla. Uživatelské jméno je vygenerováno bankou (s výjimkou Air Bank, zde má klient možnost zvolit si jakékoliv vlastní heslo), heslo si klient může zvolit sám. V následující části práce se zaměřím na to, co uživatelé internetového bankovnictví těchto nízkonákladových bank využívají při správě svého účtu nejčastěji, jaká je přehlednost jednoduchost ovládání nástrojů v rámci internetového bankovnictví.

14

Malé banky vstupují do dalších segmentů služeb. [online] [cit 2014-04-23]. Dostupné na http://www.bankovnipoplatky.com/komentar-male-banky-vstupuji-do-dalsich-segmentu-sluzeb-25245

27

5.1 mBank MBank působí v České republice na základě tzv. evropského pasu pro podnikání v bankovním sektoru. Je obchodní značkou mBank S.A., dříve BRE Bank S.A., která 25. listopadu 2013 sloučila své aktivity pod jednu střechu a přijala jméno své nejúspěšnější značky mBank S.A. V současnosti její služby využívá 3,6 milionu zákazníků, což ji řadí mezi přední finanční společnosti ve Střední Evropě. V Čechách došlo k přejmenování z BRE Bank SA na mBank S.A. 1. 1. 2014. Banka nevybírá žádné poplatky za vedení účtu ani za základní bankovní operace. Přestože banka má svá kontaktní místa, hlavním distribučním kanálem je internet a telefon. Kontaktní místa se dělí na Finanční centra (klasické pobočky, najdeme je ve větších městech republiky) a mKiosky (malé stánky umístěné v obchodních centrech, lze zde sjednat jen základní produkty, např. ne hypotéku, mají však flexibilní otevírací dobu, internetové terminály a bezplatné přímé spojení na mLinku).

1. Bezpečnost 

uživatelské jméno musí obsahovat osm číselných znaků, heslo osm až dvacet znaků, přičemž nejméně jeden z nich musí být číslo a nejméně jeden velké písmeno



při trojím chybném zadání hesla je přístup zablokován a klient musí volat mLinku, heslo lze kdykoliv změnit (jednou se zadá heslo původní a dvakrát nové).

Obrázek 7: mBank: přihlašovací stránka Zdroj: http://www.mbank.cz/ 28

2. Navigace 

po zadání přihlašovacích údajů přesměruje systém uživatele na zprávy z banky (obsahují například informaci o počtu uskutečněných bezplatných výběrů z bankomatů a zobrazení všech účtů v bance)



každý účet má své vlastní číslo



z úvodního přehledu účtů se lze kliknutím přepnout na některou z předvolených možností (zobrazení provedených transakcí, formuláře pro zadání trvalého příkazu, přehledu šablon pro opakované platby)



klient má možnost si pro lepší orientaci jednotlivé spořící účty pojmenovat



ostatní funkce jsou přístupné z postranního rámu (mBank používá poněkud zastaralý způsob řešení webové grafiky)



v menu Účty je umožněno předdefinovat příjemce plateb, tzn. uložit šablony plateb, dále zadávat jednorázové i trvalé příkazy k platbám, prohlížet historii transakcí, povolovat či rušit inkasa apod.



menu Karty slouží k operacím s kartami – např. nastavení nového PIN nebo blokaci.

3. Platební příkazy 

banka má jednotný formulář pro zadávání tuzemských i zahraničních příkazů



pokud zadáváte příkaz jen jednorázově, je třeba číslo účtu zadat ručně, pokud ho zadáte špatně, internetbanking mBank vás na to upozorní a vygeneruje stránku s chybovou hláškou



pro opakované platby si lze uložit šablony



zadávání trvalého příkazu i souhlasu s inkasem funguje stejně jako zadávání jednorázového příkazu

4. Výpisy z účtu 

banka nenabízí náhled na poslední uskutečněné transakce, při sledování historie účtů je vždy nutné zadat časové rozpětí nebo částku



historii účtu je možno zobrazit přímo na obrazovce monitoru, další možností je export do několika předdefinovaných formátů podle potřeby zákazníka: ABO, CSV, HTML. Není nutné výpis tisknout, dokument si lze za určité období vygenerovat a archivovat si ho.

29

5. Platební karty 

v položce Karty lze měnit parametry karty, limity plateb a výběrů



u platebních karet lze zvolit nový PIN, aniž byste museli znát PIN starý, operaci je nutné potvrdit SMS kódem, za tuto změnu zaplatíte 25 korun.

5.2 Zuno Bank Rakouská ZUNO BANK AG působící v České republice prostřednictvím organizační složky, je součástí finanční skupiny Raiffeisen Bank International. Orgánem jejího dohledu je tedy Rakouský úřad pro finanční trh a jako organizační složka v ČR nemá vlastní kapitál. ZUNO BANK dále působí ještě na Slovensku jako pobočka zahraniční banky. Raiffeisen Bank již dříve měla ve vlastnictví retailovou banku, když v roce 2006 převzala eBanku, jejíž služby do dvou let plně integrovala do svého portfolia. Bankovní licenci získala v červnu 2010 a služby v České republice začala poskytovat v červnu 2011. 1. Bezpečnost 

uživatelské jméno je automaticky vygenerováno v bance při žádosti o založení účtu, klientovi je zasláno e-mailem



heslo si uživatel nastavuje sám při prvním přihlášení do bankovnictví, skládá se minimálně z osmi znaků, kdy je nejméně jedno malé písmeno, písmeno a jedna číslice.

Obrázek 8: ZUNO BANK: přihlašovací stránka Zdroj: http://www.zuno.cz/ 30

jedno velké

2. Navigace 

po vstupu na účet je uživatel uvítán křestním jménem a pozdravem (např. dobré ráno - do 12 hodin, dobrý den, od 18 hodin začíná pěkný večer)



zobrazí se celkový zůstatek, který je součtem zůstatků na běžném účtu, spořeních (až deset spořicích účtů) a vkladech (až padesát termínovaných účtů)

 jednotlivé účty jsou konkrétně uvedeny a umožňují tak rychlý přístup k jejich ovládání  ve srovnání s ostatními bankami používá Zuno dost velká písmena, což umožňuje s účtem bez úprav zobrazení pracovat i těm, kterým dělá čtení malého písma problémy  zůstatek v položce Účet a spoření zobrazuje prostředky, které má klient ihned k dispozici, neboť peníze lze ze spořicího účtu na běžný účet poslat během okamžiku  také ZUNO BANK umožňuje založit až 10 spořících a 50 termínovaných účtů, které lze libovolně pojmenovat 3. Platební příkazy  ovládání je velmi jednoduché, uživatel je po jednom kliknutí hned přesměrován na výběr všech možných plateb nebo příkazů, jenž jsou velmi přehledné  platební příkazy navigace rozděluje na jednorázové (mezi vlastními účty, domácí a zahraniční) a opakované, i zde je možnost výběru z předdefinovaných šablon  při zadávání příkazu také ZUNO okamžitě ověřuje platnost zadaného čísla účtu. 4. Výpisy z účtu  ZUNO nabízí rychlý přehled provedených transakcí, dokonce v něm lze libovolně listovat, generování libovolných výpisů v různých formátech (jak to umí mBank), však možné není, automaticky se aspoň do formátu PDF generují měsíční výpisy  ovládání jednotlivých účtů je o něco složitější, kladem je opět účty si pojmenovat  běžný a spořicí účet najdete ve společné položce menu Účet a spoření, zatímco termínovaný vklad v položce Vklad.

31

5. Platební karty  v ZUNO není umožněna změna PINu karty, kdyby klient požadoval jiný PIN, než při založení účtu, musí dojít k vydání nové karty, jde však o jednoduchý úkon, kdy postačí několik kliknutí  oproti mBank ZUNO neumožňuje omezení počtu provedených transakcí, nastavují se jen denní či měsíční limity pro výběry z bankomatů a jakékoli platby kartou.

6. Pozoruhodnosti  ZUNO je svým klientům neustále k dispozici prostřednictvím on-line chatu, sem mohou zasílat své dotazy přihlášení uživatelé i kdokoli z webu banky  banka nabízí také využití služby Autopilot (jde o pravidelný převod peněz mezi účtem a spořením) nebo službu SMS plus (SMS o realizovaných transakcích)  banka umožňuje zvolení časového rozmezí, kdy si klient nepřeje doručovat SMS od banky, aby ho např. v noci nebudily.

5.3 Equa bank Equa bank, a. s. je konsolidující účetní jednotka. Vznikla v lednu 1993 jako IC Banka, a. s. a soustředila se hlavně na podnikatelskou klientelu. V květnu 2007 byla banka převzata italskou bankovní skupinou Banco Popolare a přejmenována na Banco Popolare Česká republika, a. s. Ta se věnovala bankovnictví pro menší podnikatele, dále podporovala a obsluhovala klienty z řad italských podniků. V prosinci 2009 byla oznámena zpráva o akvizici – ta se podařila uskutečnit až v červnu 2011, kdy byla banka převzata investičním fondem Equa Group Limited sídlícím na Maltě, se kterým je spjata britská poradenská společnost Anacap Financial Partners LLP. Equa bank zahájila činnost na českém bankovním trhu v září 2011. 1. Bezpečnost  uživatelské jméno a heslo je též automaticky vygenerováno a zasláno klientovi na registrované mobilní číslo SMS zprávou, pokud si tuto službu nastaví  přidělené uživatelské jméno je možné jednoduše změnit, musí se ale skládat z osmi až šestnácti číslic bez řady čísel po sobě následujících

32

 změnu lze provést i u hesla, to musí obsahovat osm až čtrnáct čísel či písmen, minimálně jedno z nich musí být velké písmeno a alespoň jedno číslo.

Obrázek 9: Equa bank: přihlašovací stránka Zdroj: http://www.equabank.cz/

2. Navigace  hned po přihlášení je uveden přehledný seznam posledních transakcí a náhled na zůstatky všech účtů, kterými uživatel disponuje  každý účet má své číslo, v internetovém bankovnictví Equa bank je klient veden velmi příjemně a přehledně  funkce jsou rozděleny do několika kategorií, v každé z nich je k dispozici několik odkazů. Ty jsou přístupné v ikonách v horní části stránek  Equa používá pro výpis informací pouze bílé pozadí, uživatel tak není rušený zbytečnou grafikou. 3. Platební příkazy 

také pořizování platebních příkazů je velmi přehledné a celkem jednoduché, klient má možnost výběru z přednastavených šablon



nejprve se ve formuláři vyplní povinné údaje platby, kliknutím na lištu se vyvolají pole pro další nepovinné údaje

33



je možné zadat až deset různých mobilních telefonních čísel, na které banka pošle SMS zprávu o uskutečněné nebo neuskutečněné platbě (každá SMS je ovšem zpoplatněna)



příkazy je možno snadno vybírat z uložených šablon.

4. Výpisy z účtu 

aplikace Equa bank umožňuje generovat pravidelné měsíční výpisy z účtů ve formátu PDF, výpis se nejprve zobrazí na obrazovce, odtud jej lze následně vytisknout nebo exportovat do XML či CSV



kromě toho lze zobrazit vlastní přehled transakční historie, a to za libovolné období.

5. Platební karty 

PIN platební karty lze kdykoliv změnit, je pouze nutné vygenerovat ověřovací kód, který uživatel obdrží na zadané číslo mobilního telefonu

 banka též umožňuje nastavení týdenních limitů, a to v rozdělení na platby u obchodníků, na výběry z bankomatů, na platby prostřednictvím internetového bankovnictví nebo platby přes telefonní bankovnictví. 6. Pozoruhodnosti  u Equa bank není převod peněz z běžného na spořicí účet a naopak tak rychlý jako v jiných bankách, jde pouze o krátkou dobu, přesto toto prodlení může být pro klienta nepříjemné  za příkaz ze spořicího účtu na běžný účet klient zaplatí devět korun, toto u konkurence neexistuje  Equa bank umožňuje definovat zasílané platby a tak mít přehled o tom, kam vaše peníze směřují.

5.4 Air Bank Air bank, a. s. byla založena v únoru 2010 pod názvem Brusson a. s. Tato společnost měla za cíl získat bankovní licenci ČNB, ke změně jména na Air bank, a. s. došlo v květnu 2011 spolu s tím, jak ČNB licenci schválila. Své služby začala klientům nabízet v listopadu 2011. V současnosti má Air bank přes 200 tisíc klientů a její síť zahrnuje 23 poboček. Zakladatelem banky je společnost PPF Group N.V, která 34

vlastnila 100% podíl ve společnosti do konce roku 2012. V roce 2013 v souvislosti s odchodem akcionáře skupiny činí podíl PPF 86,6 %. 1. Bezpečnost  i zde je možnost přes internet změnit heslo i uživatelské jméno, které si klient volí při založení účtu  heslo musí obsahovat alespoň jedno malé písmeno, jedno velké písmeno, alespoň jednu číslici a aspoň jeden ze speciálních znaků, informace o změnách přijdou na registrovaný e-mail.

Obrázek 10: Air Bank: přihlašovací stránka Zdroj: http://www.airbank.cz/cs/ 2. Navigace  hned po přihlášení se na úvodní stránce objeví návod, který je rozdělen do několika tematických oblastí, toto zobrazení má klient možnost vypnout, v tom případě se hned objeví přehled posledních transakcí provedených na běžném účtu  Air Bank se snaží být jednoduchá, v hlavní navigaci má jen pět položek (např. Equa jich má deset), z nichž nejvíce využívané jsou ikony Účty a Zaplatit  na zjednodušené ovládání si každý uživatel určitě rychle zvykne.

35

3. Platební příkazy  v Air Bank se uživatel může trochu hůře orientovat, neboť účet se ovládá pomocí tří úrovní navigace, přičemž je každá umístěna v jiné části stránky  po odeslání příkazu klient musí autorizační kód vygenerovat stisknutím tlačítka  kontrola čísla účtu zadaného v příkazu k úhradě se také ověřuje se až po stisknutí tlačítka  v aplikaci není umožněno (na rozdíl od ostatních uvedených bank) vypsat kódy bank včetně jejich názvů  určitým plusem naopak je možnost zaslání potvrzení o platbě e-mailem ve formátu PDF, kde nechybí „hlavička“ a podpis manažera banky  banka informuje klienta o nedostatku peněz na účtu, po jejich dodání provede příkaz k úhradě ještě do pěti následujících pracovních dnů  chceme-li využít příkaz pro opakované platby, lze vytvořit šablony, které je možno libovolně pojmenovat 4. Výpisy z účtu  přehled transakcí, historii nebo výpisy lze stahovat ve formátu PDF, ale pouze měsíčně (mimořádný výpis za libovolné období banka pošle za 200,- Kč)  rozšířené funkce spojené se správou účtu (např. informace o platebních kartách, zasílání výpisů, nastavení zasílání SMS zpráv apod.) najdeme pod položkou Možnosti. 5. Platební karty  operace s kartami najdeme v položce Účty, systém umožňuje pojmenování jednotlivých karet nastavení týdenních limitů pro úhrady obchodníkům a přes internet i pro výběry v hotovosti  na internetu nelze provést změnu PINu (to je možné pouze v bankomatu), pokud PIN zapomeneme, lze jej zobrazit na internetu nebo klient může požádat o její zaslání poštou na svoji adresu – majitelé Malého tarifu za tuto službu zaplatí 25 korun, majitelé Velkého tarifu ji mají zdarma. 6. Pozoruhodnosti  také Air Bank umožňuje kategorizaci plateb, má přednastavených osm skupin plateb, další je možno kdykoliv přidat 36

 zvýšená pozornost je věnována správě osobních financí, umožňuje zobrazení týdenních a měsíčních grafů výdajů a příjmů  Air Bank chce využít toho, že některé klienty mohou zajímat i jiné aplikace, než jen ty pro sledování účtů či zadávání transakcí  banka nabízí další zajímavou funkci, na spořicím účtu je možné založit si obálky, které připomínají běžné domácí spoření na vysněnou „do hrnečku“, klient si obálky pojmenuje, nastaví částku, kterou by chtěl uspoří, dokonce si může nastavit automatické posílání peněz z běžného účtu.

5.5 Vyhodnocení Všechny uvedené banky velkou pozornost věnují bezpečnosti, po několikaminutové nečinnosti banka sama klienta z elektronického bankovnictví automaticky odhlásí. U některých bank (Air Bank a U Equa bank) je dokonce nutností po několika minutách nečinnosti obnovit i přihlašovací stránku. Při srovnání a shrnutí internetového světa uvedených mladých českých bank, který je někdy možná i jediným, nástrojem pro ovládání účtů, je nutno říci, že na každé ze čtyř aplikací se dá najít něco sympatického, a naopak něco nelogického nebo zbytečně otravujícího. Air Bank a Zuno nabízí povedenou grafiku a větší počet funkcí. To má na druhé straně za následek složitější orientaci v navigaci. Trendem naopak je snaha bank nabídnout uživatelům stránky co nejjednodušší a nejpřehlednější. V tomto směru si nejlépe vede mBank, která sice nabízí málo funkcí, zato většinu z nich velmi zdařilých – například možnost vygenerovat výpis v několika formátech a za libovolné období. Nejpřehledněji vypadá internetové bankovnictví Equa bank. Jedná se ale o subjektivní hodnocení, hodně záleží na tom, jak často uživatel internetové bankovnictví využívá, jak ho stránky zaujmou graficky, jak svoji přehledností, na co je zvyklý, a hlavně jaké služby upřednostňuje.

37

6 Bezpečnost elektronického bankovnictví 6.1 Analýza zabezpečení elektronického bankovnictví v České republice Elektronické bankovnictví umožňuje klientům především rychlou a pohodlnou správu finančních prostředků nezávisle na fyzické blízkosti a otevírací době banky. Kromě svých výhod ovšem má používání těchto komunikačních kanálů i svá rizika, kterým je potřeba se maximálně vyhýbat. Tato rizika se týkají především dostatečného zabezpečení přístupu klientů k účtu, zabezpečení prováděných transakcí proti zneužití neoprávněnou osobou, zajištění bezpečného přenosu dat a v neposlední řadě chování uživatelů elektronického bankovnictví. Bezpečnost je pro každou banku prioritou číslo jedna a proto i bezpečnosti elektronického bankovnictví věnují banky velkou pozornost. Při výběru jednotlivých bezpečnostních prvků jsou ovšem ovlivňovány mnoha faktory, zejména bezpečností, funkčností, jednoduchostí, ovladatelností, důvěryhodností, rychlostí, cenou…. Tyto faktory se vzájemně ovlivňují a vylučují, proto banky musí hledat optimální rovnováhu a variantu, která bude nejlépe odpovídat jejich obchodní strategii i požadavkům jejich klientů. Česká bankovní asociace připravila nejdůležitější pravidla bezpečnosti pro přístup na bankovní účet přes internet nebo mobilní telefon: 1. Pravidelně aktualizujte ochranné mechanismy svého PC (antivirus, antipishing) 2. Obdobně jako počítač chraňte i svůj chytrý telefon 3. Programy a aplikace instalujte pouze z důvěryhodných a ověřených zdrojů 4. Přihlašovací a osobní údaje zadávejte jen na ověřených serverech, v důvěryhodném prostředí a nikomu je nesdělujte 5. Pečlivě si chraňte svůj PIN kód 6. Pravidelně si měňte svá hesla a vyhněte se používání stejných hesel pro různé služby 7. Neotvírejte e-maily a přílohy od neznámých a podezřelých odesílatelů 8. Nakupujte pouze u prověřených a důvěryhodných online prodejců 9. Věnujte dostatek pozornosti upozorněním vašeho počítače a na webu banky 10. Pokud si nejste jistí a máte podezření, že se děje něco špatného, vždy kontaktujte banku.15 Banky na svých stránkách upozorňují na dodržování dalších bezpečnostních pravidel: 15

Přístup na bankovní účet přes internet – bezpečnostní desatero. [online] [cit 2014-05-05]. Dostupné na http://www.bankovnipoplatky.com/pristup-na-bankovni-ucet-pres-internet-bezpecnostni-desatero-22170

38



Nikam si nezaznamenávejte identifikační číslo a PIN (na papírky v peněžence, do mobilního telefonu, do počítače, diáře), PIN nikdy nikomu neříkejte, přístupová data (heslo a uživatelské jméno) nemějte vedle sebe, nikdy v PC neaktivujte službu zapamatování PIN, originál dopisu s PIN vždy zničte nebo uschovejte na bezpečném místě (např. v trezoru).



PIN libovolně měňte, nikdy nevolte jednoduchý nebo snadno odvoditelný PIN (nepoužívejte jména rodinných příslušníků, data svého i jejich narození, sekvence po sobě jdoucích číslic, části telefonních čísel, apod). Pokud jste delší čas PIN neměnili, služba banky vás většinou sama upozorní, že je vhodné ho změnit.



Pokud vám banka zasílá autorizační kódy SMS zprávou, vždy svůj mobilní telefon pečlivě chraňte, nikdy ho nepůjčujte jiným osobám, neponechávejte ho bez dozoru Do „chytrých“ telefonů (telefon s operačním systémem iOs, Android, Windows apod.), nikdy neinstalujte neověřené aplikace, aktualizujte je jen z důvěryhodných zdrojů.



Před přihlášením na stránky elektronického bankovnictví překontrolujte ikonu „zámku“ ve svém internetovém prohlížeči i certifikát, který potvrzuje platnost a ověřuje. Pokud je vám cokoliv podezřelé, přihlašování hned přerušte a informujte příslušnou banku.



Před zneužitím chraňte i svůj elektronický podpis.



Chraňte svůj počítač, včetně operačního systému, internetového prohlížeče a instalovaných aplikací. Vždy včas instalujte aplikace vydávané SW výrobci.



Při využívání elektronického bankovnictví pracujte pouze na bezpečných počítačích, za ty lze považovat především firemní výpočetní techniku tak i domácí, jejich systémy a aplikace jsou zpravidla pravidelně aktualizované a chráněné bezpečnostním SW. Nikdy nevyužívejte neznámé počítače, např. v internetových kavárnách nebo klubech, v případě, že neznámý počítač využít musíte, při nejbližší možné příležitosti změňte heslo.



Pravidelně instalujte účinné antivirové a anti-spyware programy, tím ochráníte svůj počítač proti virům a spyvare.



E-maily od neznámých adresátů nebo e-maily s nedůvěryhodným obsahem či předmětem ihned vymažte. Na e-maily, kde jsou požadovány informace typu sdělení PINu, hesla či vašich osobních údajů nikdy nereagujte, banky od vás takové

39

informace nikdy nebudou požadovat. Své bezpečnostní údaje v žádném případě neposílejte e-mailem. 

Na internetu prohlížejte pouze známé a důvěryhodné stránky, nikdy nestahujte z internetu neznámé soubory do svého počítače, tyto mohou naistalovat na váš počítač i nebezpečné programy.



Pokud to banka umožňuje, nastavte si službu zasílání SMS zpráv, které vás budou informovat o všech platbách provedených platební kartou a veškerých operacích na vašem účtu.



Po ukončení práce s internetovým bankovnictvím se vždy pečlivě odhlaste a zavřete okno prohlížeče.

6.2 Zabezpečení přenosu dat a identifikace banky Přenos dat při použití elektronického bankovnictví je velmi složitou a choulostivou záležitostí, a proto je bezpečnosti tohoto přenosu věnována velká pozornost. Zabezpečení se skládá z identifikace banky a zabezpečení přenosu dat, identifikace klienta a v neposlední řadě bezpečnosti klientského počítače. 6.2.1 Ověření identity banky S postupným rozšiřováním internetu byly kladeny stále větší požadavky na zabezpečení přenášených dat. Proto byl firmou Netcape v roce 1996 vyvyinut protokol SSL (Secure Socket Layer). Je to protokol, který zabezpečuje přenášení dat mezi serverem a klientem. Šifrování přenášených dat včetně autentizace serveru zajišťuje pomocí digitálních certifikátů. Každý správce nebo majitel webových stránek by měl rozhodnout, které informace lze posílat po internetu nezabezpečené a které by se rozhodně neměly dostat do cizích rukou, měly by tedy být zabezpečené – šifrované. Uživatelé by také informaci o zabezpečení přenášených dat měli vědět, a pokud na nazabezpečené stránce bude např. požadováno zadání údajů z kreditní karty, doporučujeme takovou stránku rychle opustit16. To, že jsme se připojili na webové stránky zabezpečené pomocí SSL poznáme podle adresy stránky, která obsahuje navíc písmeno „s“ např. https://www.zoner.com nebo podle upozornění prohlížeče. Zpravidla je zabezpečení přenosu označeno ikonkou zamčeného zámku ve stavovém řádku okna prohlížeče. Chceme-li zjistit informace o použitém certifikátu, jeho vydavateli a platnosti, postačí poklepnout na ikonku.

16

Komárek P., Tři písmena pro bezpečný web SSL, Egoverment (str.30-31)

40

SSS certifikáty se nejčastěji využívají u on-line obchodů, kdy se sdělují údaje o platebních kartách, při využívání www portálů, kdy dochází k administraci pro zabezpečení hesel a dat, při komunikaci s obchodními partnery, při zpracování citlivých údajů apod. Aby měl uživatel jistotu, že osobní údaje zasílá správnému subjektu, je nutné kromě identifikace klienta také ověřit identitu banky. Proto se u všech bank shodně používá protokol SSL. Banky se na internetových prohlížečích prokazují oficiálním SSL certifikátem. SSL

certifikáty

vydávají

takzvané

certifikační

autority,

které

zajišťují

jejich

důvěryhodnost. Seznam důvěryhodných certifikátů je uveden v prohlížeči. Samotné stažení certifikátu a jeho ověření má na starosti webový prohlížeč na klientském počítači. Ten se postará o všechny potřebné kroky a zajistí vše automaticky. V případě, že je ověření úspěšné a prohlížeč rozhodne, že certifikát je platný a klient tedy komunikuje se správnou bankou, spojení se bez jakéhokoliv upozornění naváže.17 6.2.2 Šifrování dat Po úspěšném ověření komunikujících stran je klient bezpečně přihlášen do systému internetového bankovnictví a může zadávat požadované služby. Nyní je nutné zabezpečit cestu, kterou data oběma směry putují, aby nedošlo k zachycení komunikace, případně k jejímu pozdržení, přečtení nebo pozměnění. Je tedy nutné data, která proudí oběma směry, šifrovat. Při sjednávání služby elektronického bankovnictví je klientovi předán veřejný šifrovací klíč, který je nedílnou součástí SSL certifikátu. Ten na oplátku předá bance svůj veřejný klíč. Poté je veškerý oboustranný přenos dat šifrován veřejným klíčem druhé strany. Přenášená data jsou po přijetí dešifrována a jsou dále zpracována. Šifrování zajišťuje webový prohlížeč, informaci o této činnosti nalezneme ve formě ikony žlutého visacího zámku ve stavové liště. Tím je uživatel ujištěn, že SSL certifikát je v pořádku a platný a úspěšně probíhá šifrování. Informace o certifikátu i ostatní požadované informace o komunikaci zjistíme kliknutím na tuto ikonu.

17

Analýza zabezpečení internetového bankovnictví v České republice, [online] [cit 2014-05-05]. Dostupné na http://i.iinfo.cz/urs-att/Mesec.cz-studie_int.bankovnictvi-112002647608700.pdf

41

Banka

Délka šifrovacího klíče

Podepsán autoritou

Česká spořitelna

128 bitů

VeriSign

ČSOB

128 bitů

První certifikační autorita

eBanka

128 bitů

VeriSign

GE Money Bank

128 bitů

VeriSign

Komerční banka

128 bitů

VeriSign

Poštovní spořitelna

128 bitů

První certifikační autorita

Raiffeisenbank

128 bitů

VeriSign

Tabulka 3: Šifrovací klíč a autorita bank Zdroj: Vlastní úprava

Šifrováním dat se obecně zabývá obor zvaný kryptografie. Je to jeden ze základních a také nejstarších způsobů ochrany citlivých dat či systémů. Šifrovací algoritmy se dělí na: 

Symetrické - stejný klíč pro zašifrování i pro dešifrování



Asymetrické - dva různé klíče pro zašifrování a dešifrování

Obrázek 11: Symetrické šifrování Zdroj: Vlastní úprava

42

Obrázek 12: Asymetrické šifrování Zdroj: Vlastní úprava V současné době se pro zvýšení bezpečnosti v elektronickém bankovnictví využívá asymetrické kryptografie. Příkladem takového využití je elektronické podepisování, tzn. šifrovaná spojení s využitím digitálních certifikátů, které jsou nositeli klíčů používaných při autentizaci, šifrování nebo zabezpečené komunikaci. Každá ze zúčastněných stran zabezpečené komunikace má dva klíče – jeden soukromý, druhý veřejný. Často se jedná o více dvojic klíčů pro každého účastníka, kdy se různé páry klíčů užívají pro různé účely. Ale v zásadě jde o to, že soukromý klíč musí být pečlivě uschován, zatímco veřejný klíč je naopak zveřejněn. Elektronický podpis slouží k ověření pravosti dokumentu a v počítači nahrazuje klasický vlastnoruční podpis. Jde o jakési elektronické zapečetění dokumentu umožňující bezpochybnitelně prokázat, že v něm nebyly provedeny změny a čí certifikát byl při tom využit. 18 Používání elektronického podpisu je upraveno zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. Jeho využívání se neustále rozšiřuje. Velký význam pro zákazníky je možnost podepisovat ze smartphonů, tedy kdykoliv a odkudkoliv. Při ztrátě telefonu je umožněno podpis okamžitě zneplatnit. Na rozdíl od autorizační SMS, kterou lze přeci jen zneužít, je elektronický podpis zcela nezfalšovatelný. V praxi to znamená, že bankéř zašle klientovi domluvený dokument e-mailem, ten jej ve svém mobilu podepíše a odešle zpět. A to během okamžiku bez čekání na pobočce.

18

Vondrouš M., Elektronické kanály pro auflentní klientelu, Hospodářské noviny ze dne 29.11.2013

43

6.2.3 Bezpečnost prohlížeče Při komunikaci uživatele s bankou hraje klíčovou úlohu na straně uživatele jeho webový prohlížeč. Je nutné se tedy zabývat jeho bezpečností. Jak už jsem se v práci zmínil, klíčové je tedy zabezpečit počítač tak, aby nebyl napaden nebezpečnými viry. To je možné zajistit pouze instalováním moderních kvalitních antivirových programů a používat pouze bezpečné počítače bez přístupu cizích osob. Webový prohlížeč jako takový může být ohrožen zejména některou z bezpečnostních chyb, která vznikne během jeho vývoje. Ta může útočníkovi dovolit například podvrhnout certifikát nebo umožnit přesměrování části obsahu stránky na falešný server.19 Proto je nutné neustále sledovat všechna bezpečnostních hlášení a případné nedostatky ihned řešit. Naprostou samozřejmostí pro uživatele elektronického bankovnictví musí být udržování aktuální verze software. 6.2.4 Autentizace klienta Další důležitou oblastí zabezpečení elektronického bankovnictví je ověření totožnosti klienta, tzv. autentizace. Po úspěšném ověření klienta banka s jistotou ví, že komunikuje s osobou, která má k manipulaci s účtem oprávnění. Nejčastěji využívaným způsobem autentizace je přihlášení pomocí uživatelského jména a hesla. Tento způsob je však v dnešní době nedostačující, je nejméně bezpečný a tudíž snadno napadnutelný. Často tedy bývá doplněn o certifikát, tzv. elektronický podpis. Určitě bezpečnější možností je přístup pomocí kódu generovaného autentizačním kalkulátorem nebo autentizace kódem (ty jsou zasílány SMS zprávou) či pomocí certifikátu uloženého na čipové kartě.

Jméno a heslo

Certifikát

Čipová karta

SMS kód

Kalkulátor

Česká spořitelna

ano

ano

ano

ano

ano

ČSOB

ano

ano

ano

ano

x

Poštovní spořitelna

ano

ano

ano

ano

x

Komerční banka

ano

ano

ano

ano

ano

GE Money Bank

ano

ano

ano

ano

ano

Unicredit

ano

ano

x

x

ano

Tabulka 4: Způsoby autentizace vybraných bank Zdroj: Vlastní úprava 19

Analýza zabezpečení internetového bankovnictví v České republice., [online] [cit 2014-05-05]. Dostupné na http://i.iinfo.cz/urs-att/Mesec.cz-studie_int.bankovnictvi-112002647608700.pdf

44

Pokud uživatel zadá chybně heslo, může se několikrát opravit. Pokud se mu to nepodaří v povoleném množství pokusů, účet si zablokuje. Za zablokování účtu si většinou mohou klienti sami. Jejich častými chybami jsou chybně zadané přihlašovací údaje nebo jejich vyplnění do nesprávných polí. Dalšími častými pochybeními je omylem přepnutá klávesnice na velká písmena (Caps Lock), omylem vypnutá numerická klávesnice (Num Lock), překlepy, záměna písmene O s 0, záměna anglické nebo německé klávesnice s českou. Banky měsíčně řeší desítky tisíc zablokovaných přístupů. Nejčastěji jsou povoleny tři pokusy pro přihlášení do elektronického bankovnictví (například Česká spořitelna, Egua bank, GE Money Bank, Air Bank, LBBW Bank, Raiffeisenbank, UniCredit Bank, Sberbank). Některé banky povolují až pět pokusůt (například ZUNO či Fio). Heslem je chráněn také např. přístup k čipové kartě, k autentizačnímu kalkulátoru apod. Proto je velmi důležité zvolit optimální počet pokusů na opravu, nízký počet možností může způsobit častější nechtěné zablokování přístupu, příliš velký počet pokusů zase zvyšuje šanci podvodníků na zneužití. 6.2.5 Odblokování účtu Pro opětovný přístup do bankovnictví používá každá banka vlastní postup. Pro všechny ale platí povinnost klienta prokázat jeho oprávnění k přihlášení do aplikace. Pro odblokování účtu banky zpravidla požadují zavolat na call centrum a s pomocí operátora provést odblokování. Operátorovi samozřejmě musí sdělit bezpečnostní kód či odpovědět na bezpečnostní otázky, které udal při nastavování služby. Ve většině případech klienti následně obdrží (SMS zprávou či e-mailem) nové přístupové údaje (většinou jednorázové) a nastaví si v internetovém bankovnictví nové heslo. Existují ovšem i banky, kdy klienti po zablokování přístupu musí banku osobně navštívit a náhradní heslo převzít osobně. Patří mezi ně ČSOB, Poštovní spořitelna a také FIO.

45

Jaký prostředek používáte u Kolik má klient platebních karet pokusů na Banka (blokace/zadržení karty) zadání PIN? Jak lze platební kartu odblokovat Poplatky? Česká spořitelna upozornění na špatný PIN neomezeně karta se nezablokuje zdarma odblokování od pondělí ČSOB blokace karty 3 pokusy následujícího týdne zdarma automaticky z neděle na pondělí, okamžité odblokování internet Komerční banka blokace karty 5 pokusů bankingn zdarma automatické odblokování po 24 Raiffeisenbank blokace karty 3 pokusy hodinách zdarma automatické odblokování po 24 GE Money Bank blokace karty 3 pokusy hodinách (v noční uzávěrce) zdarma automatické odblokování po mBank blokace karty 3 pokusy půlnoci, zdarma ZUNO blokace karty 3 pokusy non-stop přes call-centrum zdarma automatické odblokování po Equa bank blokace karty 3 pokusy půlnoci / změna PIN zdarma odblokování od pondělí následujícího týdne, automatické LBBW blokace karty 3 pokusy odblokování zdarma

Tabulka 5: Blokace platebních karet Zdroj: Vlastní úprava Pokud si klient sám vlastní nepozorností přístup do elektronického bankovnictví zablokuje a všechny přihlašovací údaje zná, bude ve většině případech odblokován zpravidla zdarma a ihned. Jestliže ovšem jak potřebné údaje pro přihlášení (PIN, heslo), tak bezpečnostní kód pro odblokování zapomene, bude si muset pár dnů (zpravidla 2-5 pracovních dnů) počkat. Banka totiž musí vygenerovat nové, které pak zasílá poštou do vlastních rukou v bezpečnostních obálkách. Některé banky si za tuto službu účtují poplatek, zdarma ji poskytuje např. Komerční banka, Poštovní spořitelna, UniCredit Bank, Air Bank, Fio, Equa bank, GE Money Bank či ZUNO.

Banka Česká spořitelna ČSOB LBBW Bank Raiffeisenbank Sberbank

Výše poplatku 100,00 Kč 100,00 Kč 100,00 Kč 100,00 Kč 200,00 Kč 150,00 Kč

Způsob nový bezpečnostní kód i údaje vystavení nového PIN nový přístup/PIN nový IPIN a TPIN odblokování osobního klíče obnovení bezpečnostních údajů

Tabulka 6: Banky, které si za obnovení přístupu do IB účtují poplatek Zdroj: http://www.novinky.cz/finance/301497

46

6.2.6 Automatické odhlášení klienta Neméně důležitým prvkem je čas, po jehož uplynutí bude uživatel v nečinnosti od banky odhlášen. Banky se snaží o určení optimálního času, krátká doba může činit problémy s plynulostí práce, naopak dlouhá doba znamená větší nebezpečí zneužití. V případě, kdy klient není odhlášen, může cizí osoba získat informace o stavu účtu, provedených transakcí, apod. Aby však mohl realizovat aktivní operace (např. převést peníze na účet), musel by platbu ještě autorizovat. Doba automatického odhlášení při nečinnosti klienta je např. 20 minut u ČSOB, Poštovní spořitelny a Unicredit Bank, 15 minut u Komerční banky a ZUNO BANKY, 10 minut u České spořitelny, 5 minut u GE Money Bank, u Raiffeisenbank k automatickému odpojení nedochází vůbec. 6.2.7 Autorizace platby Autorizace transakcí probíhá většinou pomocí podpisového certifikátu nebo autorizačním SMS kódem.

Banka

Popis Banka požaduje zadání bezpečnostního mobilního hesla při prvním zadání jednorázové platby. Pokud klient pokračuje v zadávání dalších plateb, mobilní kód je nahrazen heslem klienta.

Air Bank Česká spořitelna

Autorizační kód je zasílán po každé zadané jednorázové platbě. Výjimkou jsou platby mezi účty klienta a příkazy k inkasu.

ČSOB

Každá zadaná jednorázová platba je potvrzena bezpečnostním SMS kódem. Bezpečnostní SMS kód je zasílán po každé zadané jednorázové platbě. Při zadání většího počtu plateb mají klienti možnost tyto platby odložit a jejich odeslání potvrdit jedním bezpečnostním kódem. Každá zadaná jednorázová platba je potvrzena bezpečnostním SMS kódem. Transakce jsou vždy potvrzovány heslem uživatele. V některých případech je transakci nutno potvrdit SMS kódem. Každá zadaná jednorázová platba je potvrzena bezpečnostním SMS kódem. Podpisový mobilní klíč není vyžadován při odesílání plateb tzv. Důvěryhodných plateb (určí si je sám uživatel). V ostatních případech je kód zadáván po každém zadaném příkazu. Každá zadaná jednorázová platba je potvrzena bezpečnostním SMS kódem.

Equa bank Fio banka Komerční banka LBBW Bank mBank Raiffeisenbank

Sberbank

UniCredit Bank ZUNO Bank

Banka nenabízí zasílání bezpečnostních SMS zpráv. Klienti platby potvrzují prostřednictvím elektronického klíče - tokenu nebo prostřednictvím podpisového certifikátu a hesla podpisového certifikátu. Bezpečnostní SMS kód je zasílán po každé zadané jednorázové platbě. Při zadání většího počtu plateb mají klienti možnost tyto platby odložit a jejich odeslání potvrdit jedním bezpečnostním kódem. Každá zadaná jednorázová platba je potvrzena bezpečnostním SMS kódem. SMS kód nepřijde jen v případě, že klient posílá platby mezi BÚ a spořením.

Tabulka 7: Zasílání bezpečnostních SMS zpráv u jednorázových plateb Zdroj: Vlastní úprava 47

6.2.8 Cena zabezpečení Cenu zabezpečení banky často přenášejí na své klienty. Ti někdy proto raději volí zabezpečení méně nákladně a tudíž i méně bezpečné. Některé banky účtují cenu zabezpečení v měsíčním poplatku za službu, některé vyšší úroveň zabezpečení zpoplatňují zvláštním poplatkem. Zajištění bezpečnosti internetového a mobilního bankovnictví je pro banky velmi důležité. Každé narušení může bance způsobit velké škody a také negativně ovlivnit její pověst. Zabezpečení českých bank musí být v souladu s mezinárodními standardy, díky nimž jsou rizika na jejich straně minimální. Naopak značné rezervy existují na straně uživatelů. Útočníci se snaží získávat zajímavá data uživatelů – hesla, osobní informace či citlivé údaje pro jejich následné využití při útocích na konkrétní služby včetně internetového bankovnictví. Hlavním cílem útoků jsou osobní počítače a chytré telefony uživatelů – proto je potřeba, aby péči o ně uživatelé nezanedbávali. Tento základní krok v oblasti bezpečnosti banka za uživatele nevyřeší.20 Podle průzkumu České bankovní asociace v lednu roku 2014 je největším nedostatkem českých bankovních klientů používání hesel, svá hesla nemění vůbec nebo jen výjimečně, a to jen 60 % z nich. Největší riziko v současné době představují chytré telefony. Jejich zabezpečení ovládá necelá polovina uživatelů. Naopak důslední jsou klienti při dodržování zásady neotvírat přílohy e-mailů od neznámých odesílatelů.

7 Přenos dat při realizaci platebního styku Přenos dat při elektronickém platebním styku zpracovávají zejména databázové a komunikační servery, které jsou napojeny na standardní datové sítě. Jsou na ně kladeny značné nároky na rychlost, kapacitu a stabilitu. Servery musí denně bezchybně zpracovat obrovské množství transakcí. Podle způsobu placení dělíme platební styk na:

20

Lidé stále podceňují zabezpečení internetového bankovnictví. [online] [cit 2014-05-05]. Dostupné na http://www.mesec.cz/clanky/lide-stale-podcenuji-zabezpeceni-internetoveho-bankovnictvi-podcenuj/

48

 hotovostní – uskutečňuje se hotovými penězi, jde o přijímání vkladů a výplat hotovostí z účtu  bezhotovostní - uskutečňuje se bezhotovostně převodem z účtu plátce na účet příjemce Podle klientů můžeme platební styk rozdělit na:  vnitrobankovní – plátce i příjemce platby jsou klienty stejné banky  mezibankovní – plátce i příjemce jsou klienty různých bank, banky provádějí platby na základě příkazů svých klientů, pro převod peněz využívá banka mezibankovní zúčtovací centrum.

7.1 Platební systémy Mezibankovní platební styk se uskutečňuje buď prostřednictvím korespondentského platebního systému, který znamená přímě spojení a u nás není příliš rozšířen, nebo. v České republice používaný tzv. clearingový systém, kdy k přenosu dat dochází prostřednictvím zúčtovací banky (Česká národní banka ve svém zúčtovacím centru pro tuzemské platby provozuje tzv. Certis). Pro zahraniční platby existuje eurový platební systém

target,

banky zpracovávají

zahraniční

platby zpravidla

prostřednictvím

mezinárodních telekomunikační sítě SWIFT, která která zajišťuje přenos dat mezi jednotlivými finančními institucemi po celém světě.

7.2 Certis – mezibankovní zúčtování v ČR Mezibankovní platební styk v českých korunách v naší republice zpracovává systém CERTIS (Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement system). Současná verze byla do provozu ČNB uvedena v listopadu roku 2006. Na vývoji spolupracovala firma Oracle. Došlo k podstatnému navýšení počtu operaci a to hlavně díky velké rychlosti zpracování dat. Dříve systém zpracoval 400 tis. záznamů za hodinu, dnes je počet transakcí dvojnásobný. Dokáže odbavit až 8 mil. položek denně. Všichni účastníci systému CERTIS jsou jednoznačně identifikováni kódem banky, který je nezbytnou součástí každé bankovní transakce. Aby bylo platbu možno lépe specifikovat, používají se při platebním styku další číselné kódy (tzv. symboly plateb – variabilní, konstantní, specifický). Vznik a provozování systému CERTIS, stejně jako práva a povinnosti účastníků, jsou stanoveny zákonem o platebním styku. Účty pro mezibankovní platební styk jsou vedeny v 49

ČNB na základě smluv o účtech. Tyto smlouvy stanoví pro všechny účastníky jednotné standardy i právní a technické podmínky pro vedení účtů a pro předávání a zpracování dat mezibankovního platebního styku.21 Mezibankovní platební styk má přímé účastníky a účastníky se zvláštním statutem. Přímými účastníky jsou banky, pobočky zahraničních bank a spořitelní a úvěrová družstva. CERTIS se nachází v budově ČNB a komunikuje pouze s centrálami jednotlivých bank. Pro každou banku vede ČNB pouze jeden účet mezibankovního platebního styku, banky tedy musí nejdříve vnitřně zpracovat všechna data svých poboček a teprve pak z nich vyčlenit převody do jiných bank. Pouze taková data mohou být předána do systému CERTIS. Vnitrobankovní platební styk probíhá mimo tento systém. Účastníky se zvláštním statutem jsou tzv. třetí strany,

kterými mohou být např.

clearingová střediska pro platební karty a instituce zajišťující zúčtování a vypořádání cenných papírů. Ty nemají v ČNB účet, ale mohou se souhlasem přímého účastníka do CERTIS předávat příkazy k převodům prostředků mezi přímými účastníky.

7.3 Formáty pro elektronické importy/exporty dat MULTICASH Systém MultiCash umožňuje výměnu velkých objemů dat mezi bankou a klientem. Je určena zejména velkým podnikům, klientům, kteří prostřednictvím jedné aplikace potřebují obsluhovat účty v různých bankách, klientům, kteří tuto službu používají už v jiných bankách a mezinárodním skupinám, pro které je nutné kontrolovat účty svých společností v tuzemsku i v zahraničí. Principem systému MultiCash je zasílání platebních souborů. Jde o to, že klient aplikace připravuje jednotlivé platební příkazy, které jsou po schválení do banky odesílány jako dávky (hromadné platební příkazy). MultiCash má dvě části: klientskou část, ta je instalována do osobního počítače klienta pracovníkem banky, popř. pracovníkem dodavatelské společnosti. V této aplikaci klient připravuje veškerou platební agendu a po provedení autorizace je odešle do banky. Zde klient zpracovává přijaté reporty z banky, jako jsou denní výpisy, zůstatky, kurzovní lístky měn, apod. Druhou částí systému je část bankovní, která přijímá platební pokyny od klientských aplikací MultiCash a předává je bankovním systémům ke zpracování.

21

Popis systému CERTIS. [online] [cit 2014-11-20]. Dostupné na: https://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html

50

ABO ABO, automatizovaná bankovní operace, je systémem interního účetnictví a platebního styku ČNB. Používá se pro výměnu finančních dat pro načtení výpisu z banky do účetnictví, nebo naopak pro odeslání platebních příkazů k úhradě Jedná se o nejdůležitější software ČNB. V tomto systému jsou spravovány a vedeny všechny účty státního rozpočtu.

BEST Tento formát obsahuje platební příkazy, účetní i neúčetní informace Formát BEST obsahuje domácí platební příkazy (Import) účetní i neúčetní údaje blížící se rozsahu normy UN/EDIFACT v rámci domácích platebních příkazů. Zahraniční platební příkazy (Import) účetní i neúčetní údaje odvozené od potřeb SWIFTových zpráv v rámci zahraničních platebních příkazů. Elektronický výpis (Export).

Banka

Kód banky

Formát souboru

Podporovaná přípona souboru

Citibank Europe plc

2600

Vlastní formát (CitiBusiness, Citidirect)

(*.txt); (*.imp)

Česká spořitelna a.s.

800

ABO (BUSINESS 24 Databanking)

(*.kpc)

Československá obchodní banka a.s.

300

ABO

(*.kpc)

GE Money Bank, a.s.

600

Vlastní formát

(*.txt)

Komerční banka a.s.

100

Vlastní formáty KM, KM Best

(*.kpc); (*.ikm)

Raiffeisenbank a.s.

5500

ABO, Gemini, MultiCash

(*.kpc); (*.p*); (*.cfd | *.cfa)

UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s.

2700

ABO, Gemini, MultiCash

(*.kpc); (*.p*); (*.cfd | *.cfa)

Tabulka 9: Podporované formáty exportů příkazů Zdroj: http://uzivatele.vario.cz/dokumentace/pro-uzivatele/moduly/banka/podporovaneformaty-homebankingu

51

8 Budoucnost elektronického bankovnictví 8.1 Zajímavé funkce internetová bankovnictví V závěru mé práce bych chtěl zmínit některé zajímavé služby elektronického bankovnictví. Raiffeisenbank například nabízí multiměnový účet, který uživateli nabízí možnost v rámci jednoho účtu zřídit až 9 podúčtů, tyto podúčty lze vést i v cizích měnách. Prostřednictvím systému banky lze také například jednoduše provést platbu daní a cel, kdy klient pouze zvolí příslušný finanční úřad a na obrazovce se zobrazí již předvyplněný příkaz k úhradě, kam stačí doplnit pouze částku. Air Bank má originální střádání do obálek (může jich být až deset), které si klienti mohou založit pro různé důvody spoření (např. auto, byt, dovolená). Klient si kdykoliv může nastavit pravidelné automatické posílání financí ze svého běžného účtu na zvolenou obálku spořicího účtu. Fio banka zase nabízí rychlost a jednoduchost zadaných příkazů (platby mezi účty jsou realizovány během pár sekund) a také možnost importovat i hromadné platby. Tzv. služba API Bankovnictví automaticky zpracovává pohyby, na účtech, výpisy, apod, což je výhodné zejména pro podnikatele atd. Klienty oblíbenou a využívanou službou je možnost přizpůsobit aplikaci vlastním představám a potřebám. ČSOB v současné době klade velký důraz na rozvoj elektronického bankovnictví prostřednictvím chytrých telefonů (ČSOB SmartBanking), v rámci kterých poskytuje na velmi dobré úrovni např. cestovní pojištění v mobilu, půjčky přes mobil, faktury komfortně, nákup fondů z pohodlí domova. Česká spořitelna má také pár zajímavých vychytávek internetového bankovnictví SERVIS 24. Klienti mohou např. využívat službu elektronických faktur, tzv. e-faktur, tato služba je nejčastěji využívána v oblasti energií či služeb. V nabídce kasička – spořicí účet má klient možnost volby grafického znázornění přehledu příjmů a výdajů, v každém okamžiku může mít přehled o tom, jak jsou na tom jeho finance. Další zajímavou službou je možnost provést platbu z historie plateb. MBank umožňuje zaslat peníze svým známým na Facebooku nebo přes mobil, k čemuž není třeba znát ani číslo jeho účtu, je jen třeba povolit bance spojení facebookové aplikace s vaším facebookovým účtem. Posílající vybere přítele, zadá příslušnou částku, platbu potvrdí SMS. Velmi podobné to je i při posílání peněz s použitím mobilního telefonu.

52

Další zajímavou službou je provoz tzv. videobankéře. Záměry banky vycházejí z běžných videokonferencí či videohovorů. U jednoho počítače vybaveného webovou kamerou sedí klient, u druhého bankéř. Jejich komunikace probíhá jako standardní videotelefonní hovor. Průlom v ovládání bankovních účtů slibují v Česku další banky (Raiffeisenbank, Česká spořitelna, možná i ČSOB, Komerční banka nebo GE Money). Místo přístupového hesla nebo PINu vám postačí hlas. Klienti nově získají možnost přihlásit se do internetového bankovnictví v mobilu hlasem místo vyťukávání PIN. Mohou pak zjistit stav svého účtu nebo zadávat platební příkazy. Nemusí si přitom pamatovat přístupová hesla. Hlasový vzorek, podle kterého banka bude klienta identifikovat, si zájemci vytvoří po zatelefonování na call centrum, stačí, aby klient řekl dvě tři věty, a přístroj ho rozpozná. Podle expertů se přístroj nedá ošálit. Každý hlas je unikátní podobně jako otisky prstů a nelze jej při identifikaci napodobit nebo zneužít, že člověka přestávají poznávat i nejbližší. Ani zkušený imitátor nenapodobí hlas tak, aby počítač neodhalil, že jde o jiného člověka.

8.2 Bankovní pobočka budoucnosti Asi si představíme bankovní pobočku, kde se čekání stává pro klienty příjemnou záležitostí, samotné jednání s bankéřem pak naprosto pohodovým a diskrétním okamžikem, a to všechno rychle, bez zbytečného a zmateného pobíhání a vyptávání se. Uspořádání takové bankovní pobočky budoucnosti je orientováno tak, aby všichni klienti byli obslouženi jimi očekávaným způsobem a tím byla zajištěna dobrá zkušenost klienta s bankou. Ještě před vstupem na pobočku upoutají zákazníky velkoplošné digitální panely. Informace na nich se pravidelně mění a jsou doplněny i zvukovým sdělením. Při vstupu na pobočku se klient na čtečce identifikuje svojí bankovní kartou opatřenou bezkontaktním čipem. Tímto úkonem hned dává najevo svůj požadavek, například žádost o urychlení své obsluhy, poskytnutí informací o věrnostním systému banky, zájem o asistenci bankovního poradce. Velkoplošné panely jsou umístěny i uvnitř pobočky, zde jsou na nich promítány reklamy na produkty, které mohou klienty zajímat. Poté klient vstoupí do samoobslužné zóny, kde se identifikuje například biometrickými údaji, záznamem hlasu, otiskem prstu, geometrií dlaně či prostřednictvím oční sítnice. Pak může uskutečňovat množství základních bankovních operací, jako jsou náhledy na účty a transakce, vklady a výběry, tisk výpisů, pořizování platebních příkazů atd., také má 53

možnost sjednání jednoduššího bankovního produktu nebo zadání zpracování požadované nabídky (zpracovaná nabídka je klientovi zaslána na jím udanou internetovou adresu). Dotykové projekční stěny jsou umístěny na všech přístupných místech a všem umožňují rychlé hledání požadovaných informací. Chce-li si klient zachovat soukromí, má možnost si plochu zmenšit na velikost obrazovky. Na velkoplošné stěně tak může hledat své informace několik zákazníků najednou. Informace se nemusí vždy týkat pouze banky, ale mohou zde být uvedeny i jiné užitečné online informace (např. předpověď počasí, zpravodajství, dopravní situace). Kamerové systémy v kombinaci s projekčními systémy zaznamenávají, jak se klient po pobočce pohyboval, o jaké produktové informace projevil zájem a kolik času jim věnoval. Systém dostupné informace vyhodnotí a umožní bankovním poradcům rychle se připravit na jednání s klientem.22 Klient přistoupí k mobilní přepážce, což je jednoduché pracoviště, které se podle potřeby během několika vteřin otevře či zavře tak, aby zbytečně nezabírala prostor pobočky. Je tvořena počítačem s kvalitní obrazovkou, na které pracovník banky a klient společně zadávají požadované bankovní úkony. Využití mobilní přepážky lze během pracovního dne podle potřeby měnit, například když na malou pobočku specialista na pojištění či na hypotéky přichází pouze v určitých hodinách. Také bankovní pracovníci se do systémů banky přihlašují biometricky, tedy pouhým otiskem prstu na speciální myši počítače na přepážce. Multifunkční zóna pobočky se také může během chvilky upravit do tří rozdílných prostorových uspořádání a tím se například přizpůsobit typu klienta, intenzitě provozu, fázi obchodního dne. První uspořádání je využíváno na začátku obchodního dne, a to zejména k přípravě jednání poradců klienty. Poradci zde mají prostor a soukromí k uskutečňování telefonických hovorů se současnými i potenciálními klienty. Druhé uspořádání je vhodné během nejvytíženější části pracovního dne a slouží k rychlému obsloužení značného počtu klientů. Třetí uspořádání multifunkční zóny se používá pro soukromější jednání s významnými klienty nebo při komplikovanějším a časově náročnějším projednávání určitého produktu. Multifunkční zóna tak bankám významně pomáhá při optimálním využití celého prostoru pobočky.

22

Bankovní pobočka budoucnosti. [online] [cit 2014-06-11]. Dostupné na http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-

24868700-bankovni-pobocka-budoucnosti

54

Od ostatních prostor pobočky je oddělena VIP zóna, bankovní poradci zde na projekční dotykové stěně společně s klienty např. sestavují plány investic a správy majetku. Klientům je prostředí vylepšeno použitím osvěžovačů vzduchu, příjemných vůni, atmosféru je možné vylepšit podáváním vody, čaje, kávy. V pobočce budoucnosti budou využívány další moderní technologie, například digitální tužku a speciální papír. Digitální tužka s kamerou bude přenášet pohyby do počítače a zde se budou zaznamenávat jako text. Speciální papír bude v elektronické podobě vlastně jakýmsi formulářem - smlouvou. Smlouva pak bude do bankovního systému pořízena online, bez zbytečných dalších nákladů na její typování, navíc se minimalizují chyby, které by mohly při zadávání smluv vzniknout. Prostřednictví výše zmíněných dotykových stěn lze informace o složitých produktech sdělovat také formou videokonference s experty ve vzdálených call centrech. Analýzy pořízených obrazových záznamů poskytují manažerům bank užitečné údaje o vytíženosti sledovaných pracovišť a zaměstnanců, pohybu personálu a zákazníků po pobočce. Manažeři data vyhodnotí a využijí při dalším řízení pobočky a optimalizaci jednotlivých činností. Na jejich základě také může kontrolovat své podřízené a vyhodnocovat jejich efektivitu.

8.3 Bitcoin Na závěr této kapitoly bych se chtě ještě zmínit o nově vznikající a rozvíjející se virtuální měně, tzv. bitcoinu. Bitcoin je internetová open-source P2P platební síť a také v této síti používaná digitální peněžní měna. Bitcoinu je zvolen tak, že ji vůbec nikdo nemůže ovlivnit, nemůže ji padělat, blokovat účty, ovládat peněžní toky či například ovlivňovat inflaci. Nikde neexistuje nikdo, kdo by mohl o síti rozhodovat. Počet bitcoinů je znám předem a jejich uvolňování do oběhu je definováno ve zdrojovém kódu sítě. Platby v platební síti probíhají s minimálními nebo žádnými náklady. Platební síť byla vytvořena a popsána jediným člověkem nebo skupinou lidí (skutečná identita autora dodnes není známa) pod seudonymem Satoshi Nakamoto v roce 2009. V září 2012 vznikla Bitcoin Foundation, která se stará se o infrastrukturu okolo bitcoinu, sleduje případné hrozby a snaží se o neustálé vylepšení protokolu. První bitcoinový automat u nás najdeme na Smíchově v Praze. Bitcoiny zde lze směnit za koruny. Tento automat provozuje společnost World BTC Business, která by ráda tuto

55

digitální měnu v naší republice více zpopularizovala. Bitcoinem je dnes u nás možné platit v několika desítkách obchodů. "Limit pro jednorázový obchod na bitcoinovém automatu je 25 000 Kč nebo ekvivalent v Bitcoinech a není k němu nutná žádná osobní identifikace klienta," popsala Kateřina Kočí ze společnosti World BTC business (WBTCB). 23 Bitcoiny mohou být uloženy v osobním počítači ve formě souboru s peněženkou nebo uchovávány pomocí služby třetí strany. Je však možné mít peněženku i zcela offline (na papíře) a lze zcela offline adresu vygenerovat24. Vzhledem k tomu, že počet mincí v oběhu je předem dán, nelze vydáním většího počtu vyvolat umělou inflaci. Bitcoin je samostatná měna, která je plně nezávislých na ostatních používaných měnách, jako např. euro, koruna, její hodnota je dána ekonomickou rovnováhou na trhu, tedy poptávkou a nabídkou na trhu. Cena bitcoinu je docela kolísavá, v současné době se pohybuje okolo 1000 $ (20 000 Kč) za 1 BTC (listopad 2013).

Obrázek 13: Bitcoinová transakce Zdroj: http://technet.idnes.cz/bitcoin-platforma-mena-0bwsw_internet.aspx?c=A140211_011922_sw_internet_pak

23

Česko má první automat na bitcoiny. [online] [cit 2014-06-11]. Dostupné na: http://ekonomika.idnes.cz/vcesku-je-prvni-automat-na-virtualni-menu-bitcoin-fw0/ekonomika.aspx?c=A140527_141330_ekonomika_fih 24

Bitcoin. [online] [cit 2014-06-11]. Dostupné na http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitcoin

56

Bitcoinové transakce čekají na ověření peer-to-peer sítě. Pokud by někdo chtěl poslat peníze, které nemá, neprojde taková transakce "hlasováním". Ověřené transakce se pak dostanou do oficiálního sdíleného řetězce ("blockchain"). Ověřování transakcí je výpočetně velmi náročné. Aby byli účastníci motivování k tomu věnovat své počítače k těmto šifrovacím hrátkám.25

do

Obrázek 14: Bitcoinový automat Zdroj:http://wirtschaftsblatt.at/home/nachrichten/international/1568583/index?_vl_ backlink=/home/index.do

8.4 Budoucnost a trendy elektronického bankovnictví Mezi významné trendy elektronického bankovnictví patří rostoucí počet aplikací pro mobilní zařízení a samozřejmě s tím spojené rozšiřování služeb nabízených tímto způsobem.

Další tendencí je snižování nákladů bank, ta předpokládá zefektivňování

procesů, redukci počtu zaměstnanců, zrychlení obsluhy klienta. Je znatelná snaha o cílené nabízení produktů založené na poznání klientů. Neustále se zdokonaluje bezpečnost elektronického bankovnictví, jako i řízení rizik. Dále budou realizovány výměny kompletních core bankovních systémů, ty budou nahrazovány novými velkými aplikacemi na úrovni skupiny bank, ale i malými aplikacemi zaměřenými na jednotlivé procesy. Klienti jsou stále náročnější, banky musí držet krok s dobou a vymýšlet nové produkty, zlepšovat služby, adresněji přistupovat k zákazníkům. Dnes je důležité mít nejen dobrou cenu, ale i poskytovat rychlé a spolehlivé služby.

25

Bitcoin měna budoucnosti. [online]. IDnes.cz 2014 [cit 2014-06-11]. Dostupné na http://technet.idnes.cz/bitcoin-platforma-mena-0bw- sw_internet.aspx?c=A140211_011922_sw_internet_pka

57

Největší rozvoj v současné době zaznamenává smartphone banking. S vývoje potřebné technologie dochází k jeho hromadnému zavádění, které je podobné tomu, jak se dříve rozvíjel internet bankingu. Chytrý telefon dnes ale umí mnohem víc, než tenkrát domácí počítač. Předpokládá se, že banky potenciálu a možností, které chytré telefony nabízejí, budou skutečně v plné míře efektivně využívat až v rozmezí několika let. České a slovenské banky patří ve srovnání se zahraničím k lepšímu průměru. Většina z nich však zatím u smartphone bankingu nabízí spíše základní funkce jako je přístup k výpisům z účtu, zadávání platebních příkazů, kalkulátory poplatků, nalezení nejbližšího bankomatu nebo přehled kurzů. Věřím ale, že brzy nabídnou také aktivnější správu účtu a větší integraci služeb – například možnost zažádat si o kartu, úvěr, změnit si limit, případně si přehledně spravovat vlastní investice nebo si sjednat osobní schůzku na pobočce. Na druhou stranu české a slovenské aplikace smartphone bankingu jsou velmi přehledné, rychlé a graficky přitažlivé.26 V budoucnu se dá očekávat, že se smartphone banking postupně stane nejpoužívanějším komunikačním kanálem bank. Celosvětový vývoj směřuje k tomu, že chytrý telefon nahradí peněženku i platební karty. Kromě toho bude běžně poskytovat i další potřebné informace.

Chytrý telefon je většinou velmi bezpečný, pokud to klient hackerovi sám

neumožní tím, že si stahuje neověřené aplikace. Poskytovatelé bezpečnostního software se budou problematikou jeho bezpečnosti určitě intenzivně zabývat. Další možné trendy rozvoje smart-bankingu:  Integrovaná aplikace – aplikace bude propojená s e-mailovou schránkou a kalendářem, to umožní vytvářet připomínky pro pravidelné úhrady, která může obsahovat přímé volání úhrady, kterou lze pouze autorizovat  Využití chytrých funkcí – např. k automatickému převodu tištěných faktur či složenek na platební příkazy stačí použít fotoaparát telefonu, který nafotí složenku, QR kód nebo čárový kód a automaticky zasílá příkaz pro platbu, který stačí následně autorizovat

26

Bankovní studie – trendy a nové vize bankovních distribučních kanálů . [online] [cit 2014-11-11]. Dostupné na: . http://www.softec.cz/reseni/bankovnictvi/bankovni-studie-trendy-nove-vize-bankovnichdistribucnich-kanalu.html

58

 Další asistenční služby – např. možnost sjednat si kdekoliv a kdykoliv schůzku s bankéřem s možností vytisknutí turniketu, pomocí integrované kamery zasílat potřebné dokumenty při sjednávání určité služby (např. hypotéky), využití chytrého telefonu při nákupech (upozorní na nízký stav na účtu, přepočítá podmínky spotřebitelského věru, poskytne informace o konkurenčních produktech a výhodnosti nákupu) a další. Další novinkou v telefonním bankovnictví je Mobito. Stačí si stáhnout aplikaci do telefonu a propojit ji s bankovním účtem nebo platební kartou a platit lze prakticky kdykoliv, odpadá tedy hledání bankomatů nebo sledování otevírací doby banky. Za provedené transakce se neplatí žádné poplatky, platby probíhají okamžitě. Aplikace je celkem bezpečná, každé přihlášení i transakce se autorizují daným PIN kódem. Obsluha Mobita je velmi jednoduchá, stačí otevřít aplikaci nebo zprávu na displeji a platit, peníze si klienti mohou posílat i navzájem mezi sebou, stačí pouze znát telefonní číslo příjemce. Ani nezáleží na tom, jaký telefon máte, na chytrých telefonech se platí přes aplikaci, na ostatních přes zprávy na displej, stačí vytočit *135*#. Ačkoli služba na startu vzbuzovala velká očekávání, po dvanácti měsících ostrého provozu se dá konstatovat, že je zdaleka nesplnila. Mobito sice eviduje necelých 50 tisíc zákazníků, aktivně ale službu využívá jen zhruba 10 tisíc lidí. A těch, kteří prostřednictvím Mobita skutečně provedou nějakou komerční transakci, jsou jen jednotky tisíc měsíčně.27 Internet banking, prostřednictvím něhož byly v Čechách uskutečněny první platby již před 15 lety, žádné další převratné změny neočekává. Banky určitě budou mít snahy rozšířit jeho použití na velké množství služeb v maximální kvalitě a stále více jej přizpůsobit rostoucím požadavkům uživatelů. Ti budou mít možnost nastavení vlastního prostředí z hlediska obsahu i vzhledu. Dalším, stále se rozvíjejícím platebním systémem je tzv. internetová peněženka, kdy k úhradám přes internet dochází bez zadávání čísla účtu nebo platebních karet. Peníze do ní uživatelé pošlou pomocí platební karty nebo z účtu a z té je poté možno platit v internetových obchodech (mikroplatby). Výhodou tohoto systému je velká bezpečnost, při placení se nezadává číslo účtu ani platební karty, některé služby mohou klienti využívat bez registrace a zadávání osobních údajů. Dalším nesporným plusem je možnost posílání 27

Vyletal,M.:Mobito zklamalo očekávání, o jeho převzetí teď usiluje Česká spořitelna. [online] [cit 2014-1111]. Dostupné na http://www.lupa.cz/clanky/mobito-zklamalo-ocekavani-o-jeho-prevzeti-ted-usiluje-ceskasporitelna/

59

peněz zadarmo a to i do zahraničí. Založení účtu trvá jen několik minut a i převody jsou prováděny rychleji než bankovní převody. Takovými platebními systémy jsou například PayU, PaySeC, GoPay, SuperCASH, Paysafecard, Skrill.  PayU – existuje od roku 2010, podnětem pro jeho vznik je server Aukro.cz, systém zajišťuje všechny platby on-line a rychle, jeho součástí i správa plateb, registrace kupujících není nutná (pouze u prodávajících), zaplatit se dá Aukro, Palmknihy, Heuréka a další.  Paysec – je projektem ČSOB, klient zde má možnost využít automatické dobíjení z účtu ve zvolené částce, při poklesu zůstatku vám banka z udaného účtu sama převede zvolenou částku. Tradiční kanály jako jsou pobočky, bankomaty nebo platební karty zcela jistě ani v budoucnu nezaniknou. Banky je budou neustále v přiměřené míře udržovat a

dále

rozvíjet, neboť stále velké množství klientů při realizaci svých transakcí tyto služby využívá. Určitý vývoj přinesou vkladové bankomaty nebo bezkontaktní karty. Firma Softec vypracovala studii o budoucnosti bankovních distribučních kanálů, ve které upozorňuje na následující trendy vývoje: 1. Tradiční i nové finanční instituce naváží s klienty osobnější vztah (umožní to rozvoj technologií, důvěra a změna životního stylu klientů) 2. Tradičně konzervativní bankovní domy změní svůj přístup k novým možnostem – aby mohly klientům poskytnout nové služby, budou se stále více inspirovat u jiných odvětví (především pojišťovnictví, telekomunikace apod.). To jim pomůže odlišit se od ostatních. 3. Banky budou mnohem intenzivněji spolupracovat i s dodavateli nefinančních služeb a budou vytvářet účelové ekonomické aliance za účelem křížového prodeje produktů členů aliance. Díky informacím, které budou s nimi klienti sdílet prostřednictvím chytrého telefonu či tabletu, budou moci lépe odhadnout jejich potřeby a nabídnout jim řešení v reálném čase (výhodný nákup spotřebního zboží a služeb, komunikace s energetickými společnostmi, cestování, apod.).28 28

Budoucnost distribučních kanálů v České republice a na Slovensku. [on-line] [cit 2014-11-11]. Dostupné na: http://www.softec.cz/files/bankovni_studie/softec_bankovni_studie_cz_2012.pdf

60

Velmi důležité v současné době je, aby banka předcházela mnoha dotazům především správnou strukturou svých internetových stránek a informačních materiálů. Banka by si měla osvojit jakýsi vývojový proces, který by vyhodnocoval dotazy klientů a podle toho tvořit a strukturovat své webové prostředí. Část komunikace může být přesunuta i na elektronickou poštu. Avšak prostřednictvím tohoto postupu opět není vhodné vyřizovat např. reklamace.

61

Závěr Současná doba s sebou přináší mnoho technologií, které lidem pomáhají ušetřit čas, ulehčit či umožnit některé činnosti a nebo jen usnadnit přístup ke svým penězům. Denně něco platíme (například platební příkaz, výběr hotovosti z bankomatu, placení platební kartou v obchodě) a při tom často využíváme služeb peněžních institucí. Již dlouho se mluví o elektronickém bankovnictví a o jeho možnostech. Elektronické bankovnictví prodělalo za dobu své existence značný vývoj. Bankovní domy se předhánějí v nabízených funkčnostech a rozmanitosti jednotlivých kanálů. Současné elektronické bankovnictví nabízené různými bankami je velmi podobné a liší se pouze drobnostmi. Dostáváme se do doby, kdy již není možné říci, že ta či ona banka nabízí o kanál více či méně, že stěžejní funkčnost jedné banky chybí v nabídce druhé. Zákazníci většinou přijmou používání elektronického bankovnictví v bance, ve které mají od začátku své účty. Jejich rozhodování ovlivňuje určitý zvyk, serióznost a zdánlivá stabilita banky. Rozhodují také bankovní poplatky a dostupnost služeb. Tu a tam se vyskytne novinka, kterou banka zařadí do svého bankovnictví a získá tak jistou (většinou nevelkou a časově omezenou) výhodu. Těmito novinkami se snaží nalákat nové klienty. Jedná se o klienty jiných bank nebo lidí, kteří o elektronické formě bankovnictví teprve uvažují. Pro banku toto představuje určitý směr, kterým se může vydat. Je jasné, že za vším bude stát řada propočtů, finančních analýz a studií proveditelnosti. Rozhodující je i vývoj speciálních technických pomůcek, především jejich dostupnost, funkčnost a cena. Velmi aktuální otázkou nadále zůstává informační bezpečnost elektronického bankovnictví jakožto informačního systému bankovní instituce. Na zajištění informační bezpečnosti je kladen obrovský důraz jak ze strany dohledových institucí, tak ze strany samotných peněžních institucí. Klíčové je zabezpečení přenosu dat z počítače uživatele do banky a naopak, aby data o prováděných transakcí nemohla být zneužita. Tato oblast musí být operativně regulována s ohledem na její stále se zvyšující technologické nároky. V současné době je poměrně těžké předvídat budoucnost elektronického bankovnictví. Jak již bylo uvedeno v bakalářské práci, počet uživatelů elektronického bankovnictví bude i nadále s největší pravděpodobností stoupat. A to jednak díky rostoucí gramotnosti obyvatelstva v oblasti informačních technologií (ta vede přirozeně ke zvyšující se důvěře k

62

produktům e-bankingu), tak díky tlaku bankovních institucí, které ve většině případů upřednostňují tuto formu komunikace s klientem z důvodů její nižší nákladovosti. Otázkou ale stále zůstává celkový podíl elektronického bankovnictví na všech platebních bankovních transakcích. Elektronická komunikace sice nabízí nesporné přínosy, ale stále nedokáže nahradit osobní kontakt. Obchodní zástupci mají se svými klienty často blízký vztah, znají jejich potřeby, rodinné a majetkové poměry, nákupní zvyklosti atd. Při osobním jednání s klientem obchodní zástupci vidí, jak klient reaguje a v jakém je psychickém rozpoložení, mohou zodpovědět případné dotazy, pružně reagovat na připomínky, doporučit například kombinaci balíčku produktů, dát individuální nabídku či slevu.

63

Seznam použité literatury Tištěné monografie: 1. DVOŘÁK Petr Ing., Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty, Linde Praha, a.s., 1999, ISBN 807201-141-3 (str. 15-28, 59-60) 2. KALABIS Zbyněk, Bankovní služby v praxi, Computer Press, 2005. ISBN 80-2510882-1 PŘÁDKA, Michal; KALA, Jan. Elektronické bankovnictví : rady a tipy, Computer Press, 2000. ISBN 8072263285 URBAN J., Teorie národního hospodářství, Wolters Kluwer, 2011, ISBN 978-80-7357579-3 (str. 332-334, 350-352)

Periodika: 1. Komárek P., Tři písmena pro bezpečný web SSL, Egoverment. Číslo 4/2012 (str.30-31) 2. Danihelka, L. Nové produkty v bankovním sektoru a jejich podpora IT. Bakovnictví. Číslo 6/2009 3. Vondrouš M., Elektronické kanály pro auflentní klientelu, Hospodářské noviny ze dne 29.11.2013 Elektronické zdroje: 1. Ekonomie a ekonomika. Peníze a banky. [online] [cit 2014-03-12]. Dostupné na http://www.serius.cz/sites/default/files/rel_info/Ekonomie_a_ekonomikaIII 2. Přímé bankovnictví. [online] [cit 2014-03-12]. Dostupné na http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=306 3. Elektronické bankovnictví. [online] [cit 2014-03-12]. Dostupné na http://www.servis24-cz.cz/elektronicke-bankovnictvi 4. Elektronické bankovnictví jako součást elektronické komerce. [online] [cit 2014-03-12]. Dostupné na http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2001/xcodl.html 5. Tůmová, V. Deset let, které změnily české bankovnictví. [online] [cit 2014-03-12]. Dostupné na http://www.penize.cz/bankovni-poplatky/42408-deset-let-ktere-zmenilyceske-bankovnictvi

64

6. Češi vyvinuli ochranu pro platební karty. [online] [cit 2014-04-08]. Dostupné na http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/cesi-vyvinuli-bezpecnostni-znamky-ktereochrani-platebni-karty 7. Budoucnost distribučních kanálů v České republice a na Slovensku [online] [cit 201411-21]. Dostupné na http://www.softec.cz/files/bankovni_studie/softec_bankovni_studie_cz_2012.pdf 8. Lazarevič, A. Internetové bankovnictví využívá už ¾ Čechů. [online] [cit 2014-04-18]. Dostupné na http://www.mesec.cz/aktuality/internetove-bankovnictvi-vyuziva-uz-3-4cechu/ 9. Banku loni změnilo jen dvě procenta Čechů. [online] [cit 2014-04-12]. Dostupné na http://www.novinky.cz/finance/333453-pruzkum-banku-loni-zmenila-jen-dve-procentacechu.html 10. Změnit banku je snadné, přesto ji změnila jen 2% klientů [online] [cit 201-11-21]. Dostupné na http://www.nasepenize.cz/zmenit-banku-je-snadne-presto-ji-zmenila-jen-2-klientu-12140 11. Průzkum počtu bankomatů. [online] [cit 2014-04-12]. Dostupné na http://www.spotrebitel.net/finance/2418-przkum-potu-bankomat-bank 12. Mladé banky a internet. Orientace v internetbankingu. [online] [cit 2014-04-23]. Dostupné na http://www.penize.cz/internetbanking/235173-mlade-banky-a-internetorientace-v-internetbankingu 13. Přístup na bankovní účet přes internet – bezpečnostní desatero. [online] [cit 2014-0505]. Dostupné na http://www.bankovnipoplatky.com/pristup-na-bankovni-ucet-presinternet-bezpecnostni-desatero-22170 14. Secure_Sockets_Layer, [online] [cit 2014-05-05]. Dostupné na http://cs.wikipedia.org/wiki/Secure_Sockets_Layer 15. Analýza zabezpečení internetového bankovnictví v České republice, [online] [cit 201405-05]. Dostupné na http://i.iinfo.cz/urs-att/Mesec.cz-studie_int.bankovnictvi112002647608700.pdf 16. Zablokované internetové bankovnictví zpřístupní banky zdarma i za dvě stovky . [online] [cit 2014-05-05]. Dostupné na http://www.novinky.cz/finance/301497zablokovane-internetove-bankovnictvi-zpristupni-banky-zdarma-i-za-dve-stovky 17. Lidé stále podceňují zabezpečení internetového bankovnictví. [online] [cit 2014-05-05]. Dostupné na http://www.mesec.cz/clanky/lide-stale-podcenuji-zabezpeceni-internetovehobankovnictvi-podcenuj/ 18. Platební styk mezibankovní a klientský. [online] [cit 2014-11-15]. Dostupné na: http://www.vachtova.cz/article/show/215 19. Popis systému CERTIS. [online] [cit 2014-11-20]. Dostupné na: https://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html 65

20. MULTICASH [online] [cit 2014-11-20]. Dostupné na: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/multicash.shtml 21. Bankovní pobočka budoucnosti. [online] [cit 2014-06-11]. Dostupné na http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-24868700-bankovni-pobocka-budoucnosti 22. Česko má první automat na bitcoiny. [online] [cit 2014-06-11]. Dostupné na: http://ekonomika.idnes.cz/v-cesku-je-prvni-automat-na-virtualni-menu-bitcoin-fw0/ekonomika.aspx?c=A140527_141330_ekonomika_fih 23. Bitcoin. [online] [cit 2014-06-11]. Dostupné na http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitcoin 24. Bitcoin měna budoucnosti. [online]. IDnes.cz 2014 [cit 2014-06-11]. Dostupné na http://technet.idnes.cz/bitcoin-platforma-mena-0bwsw_internet.aspx?c=A140211_011922_sw_internet_pka 25. Bankovní studie – trendy a nové vize bankovních distribučních kanálů . [online] [cit 2014-11-11]. Dostupné na: . http://www.softec.cz/reseni/bankovnictvi/bankovni-studietrendy-nove-vize-bankovnich-distribucnich-kanalu.html 26. Vyletal, M.:Mobito zklamalo očekávání, o jeho převzetí teď usiluje Česká spořitelna. [online] [cit 2014-11-11]. Dostupné na http://www.lupa.cz/clanky/mobito-zklamaloocekavani-o-jeho-prevzeti-ted-usiluje-ceska-sporitelna/ 27. Budoucnost distribučních kanálů v České republice a na Slovensku [online] [cit 201411-21]. Dostupné na http://www.softec.cz/files/bankovni studie/softec_bankovni_studie_cz_2012.pdf 28. Podporované formáty homebankingu [online] [cit 2014-11-14]. Dostupné na: http://uzivatele.vario.cz/dokumentace/pro-uzivatele/moduly/banka/podporovane-formatyhomebankingu 29. http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d9466v12332-elektronickebankovnictvi-2-cast/ 30. http://www.nenechsedojit.cz/platebni-karty 31. http://www.nti.tul.cz/~vrany/kss/08_sifry.pdf 32. http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektronick%C3%BD_podpis 33. http://www.mojebanka.cz/cs/desatero-bezpecnosti.shtml 34. http://www.csob.cz/cz/Produktovy-katalog/Elektronickebankovnictvi/Stranky/desatero-bezpecneho-internetoveho-bankovnictvi.aspx 35. http://finexpert.e15.cz/prehled-vychytavky-internetbankingu 36. http://zpravy.aktualne.cz/finance/prvni-banka-rozezna-klienty-podle-hlasu-pocitacneosalite/r~a635ab2cc16e11e38cb6002590604f2e/ 37. http://www.softec.cz/files/bankovni_studie/softec_bankovni_studie_cz_2012.pdf 38. http://www.mbank.cz/ - server banky mBank 39. http://www.zuno.cz/ - server banky ZUNO BANK 66

40. http://www.equabank.cz/ - server banky Egua bank 41. http://www.airbank.cz/ - server banky Air Bank 42. http://www.cnb.cz/ - server ČNB 43. http://cs.wikipedia.org/wiki/MultiCash_Transfer 44.http://www.nasepenize.cz/zmenit-banku-je-snadne-presto-ji-zmenila-jen-2-klientu12140 45. http://www.bankovnipoplatky.com/komentar-male-banky-vstupuji-do-dalsichsegmentu-sluzeb-25245 46. Mobito.: Dostupné na: https://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html 47. http://www.t-mobile.cz/mobito 48.http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-instituce/mesta-a-obce/multicash/oproduktu-d00015860 49. http://platebni-systemy.webnode.cz/

Zákony: Česko. Zákon č. 21/1992 Sb., ze dne 20. ledna 1992, ZÁKON O BANKÁCH, In: Sbírka zákonů

České

republiky.

1992,

částka

5,

s.

98-105.

Dostupný

také

z:

file:///C:/Users/HP/Downloads/sb005-92.pdf Česko. Zákon č. 6/1993 Sb., ze dne 15. prosince 1992, ZÁKON O ČESKÉ NÁRODNÍ BANCE, In: Sbírka zákonů České republiky. 1993, částka 3, s. 35-42. Dostupný také z: file:///C:/Users/HP/Downloads/sb0003-1993-6-1993.pdf

67

Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků: Obrázek 1: Možnosti komunikace klienta a banky ............................................................. 13 Obrázek 2: Průběh transakce platební kartou ...................................................................... 17 Obrázek 3: Komunikace klienta a banky prostřednictvím internetu ................................... 18 Obrázek 4: Komunikace s bankou pomocí živého telefonního bankéře ............................. 19 Obrázek 5: Komunikace s bankou pomocí GSM ................................................................ 19 Obrázek 6: Komunikace s bankou pomocí WAP ................................................................ 20 Obrázek 7: mBank: přihlašovací stránka ............................................................................. 28 Obrázek 8: ZUNO BANK: přihlašovací stránka ................................................................. 30 Obrázek 9: Equa bank: přihlašovací stránka ....................................................................... 33 Obrázek 10: Air Bank: přihlašovací stránka........................................................................ 35 Obrázek 11: Symetrické šifrování ....................................................................................... 42 Obrázek 12: Asymetrické šifrování ..................................................................................... 43 Obrázek 13: Bitcoinová transakce ....................................................................................... 56 Obrázek 14: Bitcoinový automat ......................................................................................... 57

Seznam tabulek: Tabulka 1: Srovnání tradičních „velkých“ bank.................................................................. 21 Tabulka 2: Srovnání „malých“ bank ................................................................................... 22 Tabulka 3: Šifrovací klíč a autorita bank............................................................................. 42 Tabulka 4: Způsoby autentizace vybraných bank ............................................................... 44 Tabulka 5: Blokace platebních karet ................................................................................... 46 Tabulka 6: Banky, které si za obnovení přístupu do IB účtují poplatek ............................. 46 Tabulka 7: Zasílání bezpečnostních SMS zpráv u jednorázových plateb ........................... 47

68

Příloha Příloha č. 1 Výhody a nevýhody jednotlivých forem elektronického bankovnictví

Typ elektronického

Výhody

bankovnictví

Nevýhody

Telefonní bankovnictví - telefonní bankéř

Komunikace s živým člověkem,

Omezení časové dostupnosti

který v případě nesnází snadno

bankéře - v některých bankách je

poradí – při získávání informací

poradce přístupný jen v určitých

se tak klient může zeptat na vše co hodinách potřebuje a při zadávání trvalého příkazu se nemusí bát, že si nebude moci poradit s některou položkou - IVR

Nepřetržitý provoz – dostupnost

Nutnost telefonu s tónovou volbou

24 hodin denně, 7 dní v týdnu. V případě krádeže telefonu a nastavení na mobilu pro identifikaci hrouzí vyzrazení dat IVR systém není a nikdy vzhledem ke své povaze pro klienta nebude uživatelsky příjemný. Vůbec se nehodí k nasazení tam, kde komunikace s bankou je poměrně živá a častá.

69

GSM bankovnictví

- SMS bankovnictví

Služba není závislá na tom,

Služba není nijak zabezpečená

kterého mobilního operátora

požadavek se odesílá jako běžná

používáte.

SMS zpráva.

Pokud službu banka nabízí, není k jejímu používání nutná speciální SIM karta - GSM SIM Toolkit

Služba je uživatelsky mnohem

Nutnost mít speciální bankovní

příjemnější a navíc lépe

SIM kartu a mobilní telefon

zabezpečená.

podporující technologii SIM Toolkit.

Bezpečným způsobem Využívání informačních (zjištění zůstatku, transakční historie) i transakčních (zadání platebního příkazu) služeb

- WAP bankovnictví

Přístupnost odkudkoli a kdykoli

Ve srovnání s ostatními technologiemi je WAP pomalý, nákladný a komplikovaný (nutná také podpora WAP v telefonu)

- PDA banking

Nepřetržitý přístup, snadná obsluha Pro komunikaci s bankou postačí jen dostatečný signál GPRS, WI-FI

- Homebanking

Přehlednost – na monitoru si

Omezená přístupnost (pouze z

klient může nechat zobrazit právě

počítače, na kterém je

70

ta data, která potřebuje, vidí je

nainstalován příslušný bankovní

přehledně uspořádány na

software)

obrazovce. Poplatky za homebanking patří ve Přístup z pohodlí domova

srovnání s ostatními formami přímého bankovnictví spíše k těm

Možnost propojení homebankingu

vyšším (instalace, aktivace,

na účetní software (avšak pouze v

paušál, výměna klíčů, zaškolení

případě, že homebanking i účetní

obsluhy atd.)

sofware podporují stejný datový formát)

Časové omezení - některé banky zpracovávají informace (pohyby

Možnost zadávat hromadné

na účtu apod.) jen v pracovní době

platební příkazy – ostatní způsoby elektronického bankovnictví většinou tuto funkci nenabízejí. Vysoká úroveň zabezpečení – vytáčí se speciální číslo (data tedy nejdou přes internet), data jsou digitálně podepisována a šifrována (konkrétní způsob se u jednotlivých bank liší). Po několika neautorizovaných pokusech o spojení s bankou dojde k zablokování klienta.

- Internetové

Není nutná instalace speciálních

Na rozdíl od Homebankingu jej

bankovnictví

programů

nelze propojit s účetním softwarem

Spojení s bankou je možné z kteréhokoli počítače připojeného

71

Není tak operativní, jako

k síti internet

například GSM Banking (internet není mobilní)

Relativně snadná obsluha Další výhody stejné jako u ^ HomeBankingu (viz výše) – přehlednost, hromadné příkazy atd.

72