Překvapení? Vůbec ne!

Bulletin č.9-10 září - říjen 29. 10. 2012 Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR www.zdravotnickeodbory.cz

Máme pár dnů po krajských a doplňujících senátních volbách a kolem sebe spoustu překvapených lidí. Mladí i staří zuřivě diskutují a píší na blogy, sociální sítě a další sociální kanály, novináři ze zahraničí na nás nenechali nit suchou. Téma je všem společné: údajná kolektivní ztráta paměti. Naši „nejzodpovědnější“ politici se tváří překvapeně. Je výsledek voleb překvapením? Pokud jej někdo považuje za překvapivý, je to diletant, a v této chvíli je jedno, jestli je to náš politik, zahraniční novinář nebo mladý člověk právě zakládající rodinu. Je všeobecně známo, že člověk je tvor pohodlný a od přírody líný. Přemýšlím nad tím, jak se v této chvíli tváří všichni workholici, kteří se začetli do těchto řádků. Ale pak prosím vysvětlit, nač jsou nám stovky vynálezů, které nám usnadňují práci. Zaposlouchejme se do těch slov – usnadňují práci. A tak si vše usnadňujeme a vytváříme si zároveň iluzi blahobytu. A tady je zakopaný pes! Náš národ měl jistý čas vytvořenou dokonalou iluzi blahobytu, všude z reklam nabídka luxusního zboží a nejoblíbenější činností už zdaleka není televize nebo sport, ale nakupování. Ptáte se, jak to souvisí s výsledkem voleb? Hned se k tomu dostaneme! Iluze blahobytu je okem pasti skryté hluboko v měkkém mechu. Nemáte na nový byt? My vám dáme hypotéku. Nemáte na nové auto? Je tady přece leasing! Chcete novou pračku, televizi, počítač? Půjčíme vám na cokoli! Tak hlásá reklama ze všech koutů této malé země.

PODPOŘTE PETICI za záchranu nemocnic Informace o petici, podpisový arch i další informace o boji za zachování zdravotní péče v regionech najdete na svazovém webu (www.zdravotnickéodbory.cz) Sledujte svazový web, přináší aktuální zprávy, které v médiích nenajdete!

Překvapení? Vůbec ne!

A občan? Chytá se do pasti. Kupuje jako zblázněný, bere si hypotéky na třicet let, splácí auto klidně i sedm let, televizi třeba šest let. A tak se topíme v dluzích a v iluzi blahobytu. Dnes jsem se po cestě z konferencí na Moravě bavil s paní předsedkyní Žitníkovou a slyšel jsem od ní úžasný výraz: ekonomický nevolník. ANO! Stáváme se ekonomickými nevolníky, kterým svírá srdce strach ze ztráty zaměstnání, protože by nebylo na splácení půjček, hypoték a leasingů. A to je ona past! Politika pravicových vlád je uvést občana do stavu iluze blahobytu a potom lehce vytvoříme z národa ekonomické nevolníky, kteří budou následně zobat z ruky. Do určité míry je tato taktika úspěšná, jenže jako nic na světě, i míra nevolnictví se nesmí přehnat. Apetit rozkrádačů této země nemá hranici, a tak i míra sešlápnutí národa dosáhla své první vážné hranice. Reflexí na dosažení této kritické hranice je výsledek krajských i doplňujících senátních voleb. Taky jsem o tom vášnivě diskutoval a taky napsal odpověď na jednu reakci na sociální síti, kdy se mí mladší kolegové

pozastavovali nad tím, že jsme (rozuměj my občané ČR) asi nedávali na hodinách dějepisu pozor, jinak by volby nemohly dopadnout tak, jak dopadly. Tedy obarvené značně do rudé záře, tentokrát už nikoli nad Kladnem, ale nad celou naší malou zemí. A tak jsem si dovolil vyjádřit svůj názor, za kterým si stojím. Je to o nepozornosti při dějepisu. Ale nepozornosti a zapomnětlivosti vládnoucí pravice. A je to taky o přirozenosti lidstva. Pokud se jakýkoli národ příliš šroubuje a jeho životní podmínky se zhoršují, lidé žijí ve strachu ze zítřka a bojí se budoucnosti, potom má národ tendenci utíkat k falešným ideologiím. To si měla současná vláda uvědomit... Ještě jedna, a to ryze soukromá úvaha. Kdybych věděl, že my všichni musíme šetřit (třeba na penze i mateřské a sociální dávky), nemám problém. Ale pokud musíme šetřit, aby vyvolení mohli víc krást, to se mi nelíbí. Nejhorší na tom je, že právě v této nespokojenosti je spousta vody pro extrémisty a strana zbarvená do ruda jsou taky extrémisti!

Takže zpět ke všem překvapeným a kritikům zvlášť! Prosím studujte dějiny a tentokrát vůbec nemusíte do knihovny pro díla pana Zamarovského. Stačí se v oné kolektivní paměti vrátit o necelých sto let a uvidíme totožný ob-

úvodník

raz. Nerad bych se dožil stejného „překvapení“, jaké potkalo světové dějiny po roce 1917, ale pokud si naši zodpovědní neuvědomí, kam národ vedou, můžeme být překvapení všichni. Jak jsem řekl na začátku, člověk je tvor pohodlný a potřebuje mít aspoň nějakou jistotu. Pokud mu ji sebereme, mění se tentýž člověk v nebezpečného a nevyzpytatelného tvora. Teorie o tom, že jistota plodí malou výkonnost, je už dávno překonaná a je zhovadilá. Dopřejme (v tomto případě vládo ČR – dopřejte) tedy lidem jistotu a lid nás nebude překvapovat. A zahraničním novinářům doporučuji podívat se třeba na to, kolikanásobně klesla životní úroveň nízkopříjmových skupin obyvatel v ČR. Až to zjistí, nebudou překvapeni. Mgr. Ladislav KUCHARSKÝ, [email protected]

17. LISTOPAD 2012

DEMOSTRACE "Demokracie vypadá jinak" Praha VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ – od 13 hodin

Platforma Stop vládě, včetně ČMKOS a Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, zvou všechny, kteří nejsou spokojeni se současným stavem společnosti

Nejste spokojeni? Tak PŘIJĎTE TAKÉ!

obsah Návštěva anglických záchranářů Vít Přibylík Martin Vostal . . . . . . . . . . . . . .str. 4 Mezinárodní konference o lázeňství v Maďarsku Bc. Martin Vacek . . . . . . . . . . str. 8 Šikana Dana Krásová Iva Řezníčková . . . . . . . . . . .str. 10 Turnaj v kuželkách Mgr. Ladislav Kucharský . . .str. 12 K zákonu o úřednících JUDr. Vratislav Tomek . . . . .str. 14 Máte informace ke kolektivnímu vyjednávání? Ing. Jindřiška Chválová . . . .str. 15 Vývoj platů 2011 – 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 15 Zdravotnictví 2007 až 2011 – platy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 16 Zdravotnictví 2007 až 2011 – mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 17 Sociální péče 2008 až 2011 – platy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 18 Povinnosti zaměstnavatele při organizačních změnách Mgr. Ivana Štěpánková . . . .str. 19 Zákoník práce a prospěch zaměstnance JUDr. Vratislav Tomek . . . . .str. 19 Sbírka zákonů od 9. 8. do 15. 10. JUDr. Hana Lisá . . . . . . . . . .str. 20 Co jsou SVHC látky Zbyněk Moravec . . . . . . . . . .str. 20 Nenechte se natlačit do pozice asistenta Iva Řezníčková . . . . . . . . . . .str. 21 K přeřazování sester Mgr. Ivana Štěpánková . . . .str. 21 Odborná způsobilost zdravotnického asistenta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 22 Sestra versus asistent Mgr. Ivana Štěpánková . . . .str. 22 Sestra a asistent - srovnání Mgr. Ivana Štěpánková . . . .str. 23 Zákon a těhotenství a mateřství JUDr. Zuzana Pláničková . . .str. 24 Personální vyhláška vede k devastaci zdravotnictví Libuše Moravcová . . . . . . . .str. 25 Manažerské znalosti a dovednosti pro sestry – recenze Mgr. Jitka Štěpánková . . . . .str. 25 Medicínské právo – recenze Mgr. Olga Norková . . . . . . .str. 26 Slíbit není hřích! Věra Moldrzyková . . . . . . . .str. 26 Voda je lidské právo! Ing. Terezie Písařová . . . . . .str. 27

2

Výkonná rada v září

V pondělí a v úterý 10. a 11. září se sešla k jednání společně výkonná a dozorčí rada odborového svazu. Dne 10. září jednaly oba orgány společně, druhý den následovala samostatná jednání. Jednotliví členové výkonné rady podali informaci z příslušných krajů. Nespokojenost je tam, kde se uvažuje, nebo se spustilo, pásmové odměňování pro zaměstnance v příspěvkových organizacích. S obavami je sledován průběh dohodovacího řízení k úhradám zdravotní péče pro rok 2013 a uzavírání smluv zdravotnických zařízení se zdravotními pojišťovnami.

Výkonná rada a dozorčí rada se zabývaly přípravou krajských konferencí a celostátní konference. Na úterním jednání výkonné rady se nejobšírnější diskuse vedla o nejistotě v nemocnicích, způsobené neuzavřenými dohodami se zdravotními pojišťovnami, takže nemocnice netuší, co s nimi bude

po prvním lednu, v jakém rozsahu budou moci poskytovat léčbu a zda vůbec. Velmi závažné jsou také nejnovější snahy šetřit na zaměstnancích – převádění zdravotních sester na pozice zdravotních asistentů. Pokračují vyjednávání s Ministerstvem práce a sociálních věcí

o zvýšení platů zaměstnanců v sociálních službách. Trvají obavy ze zavádění pásmového odměňování v tomto resortu. Ivana Břeňková informovala o dění na mezinárodním poli. Výkonná rada podpořila evropskou kampaň Voda a sanitační zařízení jsou lidská práva. Informace o kampani včetně podpisového archu jsou na webu odborového svazu. Ladislav Kucharský seznámil se záměry Nadace Friedricha Eberta v příštím roce a s tím souvisejícími plánovanými konferencemi a semináři, jichž se odborový svaz zúčastní. PhDr. Marie KLÍROVÁ, [email protected]

Výkonná rada v říjnu

Vážná situace v nemocnicích kvůli tomu, že s nimi pojišťovny dosud nepodepsaly smlouvy na příští rok, byla hlavním tématem aktuálních informací ze zdravotnictví podávaných vedením svazu členům výkonné rady na jednání v úterý 9. října. Odborový svaz to vnímá jako ohrožení existence nejen některých oddělení, ale celých nemocnic, jako ohrožení pracovních míst zaměstnanců i kvality a dostupnosti péče pro pacienty. Ve společném postupu za záchranu nemocnic, a tím i dostupné péče v regionech, se odborový svaz spojil s Asociací českých a moravských nemocnic, Asociací krajských nemocnic, Lékařským odborovým klubem-Svazem českých lékařů, Národní radou osob se zdravotním postižením a Svazem pacientů ČR. Zástupci těch organizací společně s žádostí o pomoc oslovili poslankyně a poslance, senátorky a senátory, prezidenta republiky a ombudsmana. Uspořádali společnou tiskovou konferenci, vydali společné prohlášení a zahájili petici Občané, braňte svoje nemocnice! Petice k podpisu i všechny další informace jsou na webu odborového svazu (www.zdravotnickeodbory.cz). Osmého října tyto organizace ustavily krizový štáb. Aktivitu za záchranu nemocnic podporuje také Českomoravská konfederace odborových svazů i další odborové svazy, které nejsou členy ČMKOS. Předsedkyně Dagmar Žitníková upozornila také na nebezpečí číhající v zákoně o rozpočtové zodpovědnosti. Pokud by státní dluh překročil určitou úroveň, mohly by se k jeho snížení použít peníze z jakýchkoliv veřejných prostředků, tedy i ze zdravotního pojištění! V důsledku tragických otrav me-

tanolem dochází k vyjasňování kompetencí mezi jednotlivými kontrolními institucemi a ministerstvy zdravotnictví a zemědělství. To prosazuje, že jím řízené kontrolní orgány by kontrolovaly potraviny „od výroby po vidličku“, Ministerstvo zdravotnictví chce zachovat, aby potravinářská inspekce kontrolovala „od výroby po prodejce“ a hygienická služba „od prodejců po spotřebitele“. V sociálních službách je hlavním problémem i nadále nedostatek financí – pro příští rok je na dotace počítáno s 6,1 miliardou korun, zatímco zapotřebí je nejméně 8,5 miliardy. Pro odborový svaz je nepřijatelná snaha nahradit zdravotníky v sociálních služeb prací externích agentur. Všechny zkušenosti i analýzy dokazují, že by došlo k prodražení a zhoršení této péče. Ivana Břeňková informovala o dění v Evropě, například o jednáních o pracovní době a přesčasech či o projednávání problémů spojených se stárnutím zaměstnanců i celé populace. Informace z regionů se věnovaly aktuálnímu dění i krajských konferencím. Jaroslava Carrasco a Jana Sedláčková hovořily o nízké účasti na konferenci v Praze a ve středních

Čechách. Přes včasné rozeslání materiálů na e-mailové adresy a následné připomenutí regionálními pracovnicemi zástupci mnoha organizací bez omluvy nepřišli, někteří se poté vymlouvali na to, že „nic nedostali, nic nevěděli“. Lubomír Francl popsal situaci v jihočeských nemocnicích. Zdravotní pojišťovny chtějí zrušit 270 lůžek, kraj je ochoten přistoupit na zrušení 130 lůžek. Nemocnice v Prachaticích a Českém Krumlově jsou neoficiálně označeny za ohrožené, na jejich podporu se konají happeningy a podepisují se petice. Jan Zatloukal uvedl, že v Olomouckém kraji se hovoří o rušení novorozeneckého oddělení a porodnice v Jeseníku a v poslední době také o ohrožení nemocnice ve Šternberku. Jana Hnyková připomněla, že v Libereckém kraji se stále vlečou problémy zaměstnanců ve Cvikově. Popsala, že většímu zapojení některých odborových organizací do aktivního dění se snaží členové krajské rady napomoci svým patronátem nad nimi. Jiřina Marešová informovala o tom, jak se odboráři na Vysočině chystají na jednání s novým vedením kraje po volbách. Vít Přibylík uvedl, že konkrétní problémy se nyní řeší v Opavě a v Havířově. Iva Řezníčková popsala, že v Královéhradeckém kraji bylo zahájeno vyjednávání s nemocničním holdingem, požadavky se týkají hlavně mezd, pět let se zde nepřidávalo. PhDr. Marie KLÍROVÁ, [email protected]

V Blansku se konala první mezinárodní konference odborářů z hygienické služby

Ve dnech 26. a 27. září 2012 se uskutečnilo první mezinárodní setkání zástupců pracovníků ochrany veřejného zdraví z České a Slovenské republiky. Tématem byla problematika pracovních vztahů a sociální dialog. Konference byla zorganizována sekcí pracovníků hygienické služby Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Setkání se uskutečnilo díky finanční podpoře Nadace Friedricha Eberta. Blansko nás přivítalo krásuzavřenou kolektivní smlouvu ným a na toto období nezvykle vyššího stupně, v níž mají zajištěteplým počasím, plným slunce a ny některé výhody (delší dovolepohody. Prostoupeni krásou ná, odstupné apod.). Počet praokolní přírody a naplněni opticovníků v této sféře se snížil, ale mismem jsme zasedli k jednání. jejich další počet je stabilizován. Nejprve jsem si vyslechli Situace není z ekonomického příspěvek JUDr. Zdena Krýsové hlediska nijak růžová ani u nás, z českého Ministerstva zdravotani na Slovenku. Přesto mám nictví o historii hygienické služdojem, že určení priorit v oblasby, který v zastoupení přednesl ti veřejného zdraví Slovenska, MUDr. Jan Mareček. s důrazem kladeným na prevenO vývoji hygienické služby tivní opatření, bude, pokud bude na Slovensku po rozdělení Česi v praxi uplatňován, přínosnějkoslovenska nás informovala ší, a v to nejen z hlediska dopaIng. Daniela Pochybová, místopředsedkyně Slovenského odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb. V jednotlivých příspěvcích jsme měli možnost si vyslechnout informace z praxe slovenských kolegů, kteří stejně jako my, procházejí strukturálními a organizačními změnami státní správy a orgánů ochrany veřejného zdravotnictví. Stejně jako u pracovníků hygienických stanic a zdravotních ústavů v ČR jsou jejich kompetence ovlivňovány změnou legislativy. Tak jsme se, v roce oslav 60. výročí vzniku hygieny jako orgánu ochrany veřejného zdraví, informovali, jakými cestami se obě organizace ubírají po rozdělení Československa, a dozvěděli se o kladech, ale i záporech provedených změn, a to nejen z hlediska pracovníků ochrany veřejného zdraví, ale i dopadu na obyvatelstvo, o postojích států a určených prioritách. Na Slovensku vznikl v roce 1995 Státní zdravotní ústav, v jehož čele stojí hlavní hygienik. V rámci nového státoprávního uspořádání vzniklo 8 krajů a 63 okresů, ve kterých je 36 státních zdravotních ústavů, plnících stejné úkoly jako naše krajské hygienické stanice. Jejich pracovníci jsou státními úředníky, kteří museli podle zákona o státní službě vykonat zkoušky. Na druhou stranu pak jako pracovníci ve veřejné správě mají

dů na zdraví jednotlivých skupin obyvatelstva a pracovníků, ale i z hlediska ekonomického. Je zřejmé, že se vždy jedná o činnost, která kopíruje priority vlády, ale na Slovensku se nám jeví dobře stanovené úkoly pro ochranu veřejného zdraví. Doufám, že budeme mít možnost takováto setkání zopakovat a i nadále se slovenskými kolegy spolupracovat a sdělovat si zkušenosti jak z odborné a legislativní, tak odborové práce. MUDr. Gacka SLAVÍKOVÁ, řídící sekce pracovníků hygienické služby OSZSP ČR, [email protected] Foto Ladislav Kucharský Více fotografií najdete u tohoto článku na webu OS – v části věnované sekcím

stalo se

17. srpna * Předsedkyně OS Dagmar Žitníková se sešla spolu s dalšími předsedy a zástupci ČMKOS se zástupci občanských iniciativ a sdružení z platformy Stop vládě. Jednotliví aktéři přednesli na jednání své názory na to, jak by měly odbory a iniciativy spolupracovat na dalších akcích. 20. srpna * Jednání Rady ČMKOS se zúčastnila předsedkyně OS Dagmar Žitníková. Rada projednávala aktuální situaci a první variantu návrhu státního rozpočtu na rok 2013. Žitníková upozornila předsedy svazů na tristní situaci ve zdravotnictví a v sociálních službách. 21. srpna * Vedení jednalo s Danou Štechovou z mezinárodního oddělení ČMKOS o práci a zastoupení odborového svazu v evropských strukturách. * Předsedkyně OS Dagmar Žitníková navštívila call centrum Odbory Plus a seznámila se spolu s dalšími předsedy OS se zázemím tohoto slevového portálu. 22. srpna * Předsedkyně OS Dagmar Žitníková, místopředsedkyně Ivana Břeňková a JUDr. Dominik Brůha jednali na Ministerstvu zdravotnictví o postupu při vydávání Zdravotnických novin. 27. srpna * Místopředsedkyně OS Ivana Břeňková se setkala s Martou Kubišovou před jejím koncertem. Marta Kubišová podpořila a podepsala petici Voda je lidské právo. 28. srpna * Vedení OS jednalo se zástupci advokátní kanceláře Bakeš a Ministerstva zdravotnictví o vývoji soudního sporu ve věci Zdravotnické noviny. 29. srpna * Zástupci odborů a zástupci zaměstnavatelů se sešli k výměně názorů na návrh státního rozpočtu na rok 2013. Předsedkyně OS Dagmar Žitníková informovala zaměstnavatele z jiných resortů o problémech zdravotnictví a sociálních služeb. 30. srpna * Národní rada osob se zdravotním postižením ČR pořádala spolu s KDU-ČSL happening před Ministerstvem práce a sociálních věcí proti plošnému zavedení sKaret. Na akci vystoupila předsedkyně OS Dagmar Žitníková. 31. srpna * Předsedkyně OS Dagmar Žit-

3

stalo se

níková a místopředsedkyně Ivana Břeňková jednaly s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem a náměstkem Davidem Kafkou kvůli odměňování zaměstnanců v sociálních službách a úpravě nařízení vlády k platovým tarifům. 3. září * Předsedkyně OS Dagmar Žitníková spolu s předsedou Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Václavem Krásou jednali s premiérem Petrem Nečasem o situaci ve zdravotnictví. Premiér byl seznámen s obavami odborů a zdravotně postižených, že bude ve zdravotnictví docházet k omezování zdravotní péče a propouštění zaměstnanců. Podkladový materiál obdržel premiér písemně a je k dispozici na webových stránkách OS. 4. září * Místopředsedkyně OS Ivana Břeňková se účastnila jednání sekce pracovníků hygienické služby. Výbor přizval na jednání zástupce Ministerstva zdravotnictví. Na programu byla připravovaná změna kompetencí hygienické služby, se kterou sekce nesouhlasí. Dále se za účasti místopředsedy OS Ladislava Kucharského připravovala historicky první mezinárodní konference hygienické služby, která se konala v České republice. * Předsedkyně OS Dagmar Žitníková se zúčastnila jednání pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví k zavádění ekonomicky náročnější péče. Odbory s předloženými návrhy na nové nadstandardy nesouhlasily. Předložený materiál byl zpracován velmi povrchně a lze ho interpretovat různými způsoby. Zápis z jednání je k dispozici na webových stránkách OS. 5. září * Vedení svazu se účastnilo jednání sekce lázeňství. Sekce se zaměřila na otázky financování lázeňské léčebné péče a přípravu mezinárodní konference, konané v Maďarsku. 6. a 7. září * Vedení odborového svazu se účastnilo mezinárodní konference k rovnému postavení žen a mužů, která se konala ve Slovenské republice. Účastníci si zrekapitulovali situaci v odměňování, rozdíly mezi platem a mzdou mužů a žen. Shodli se, že zdravotnictví a především sociální služby jsou odvětvími podhod-

4

Navštívili jsme kolegy záchranáře - odboráře z OS UNISON

Ve dnech 11. - 15. září 2012 se uskutečnila návštěva a jednání s odboráři z anglického Birminghamu pracujícími v přednemocniční péči. Angličtí paramedici nám poskytli mnoho zajímavých informací jak z organizace záchranné služby, tak i odborové činnosti. Počátkem roku doputoval na náš odborový svaz dopis anglických kolegů záchranářů (paramediků), zajímající se o kontakty se záchranáři. Iniciativou naší referentky mezinárodních vztahů Terezie Písařové došlo k základní výměně informací a v květnu se uskutečnila návštěva u nás a na Zdravotnické záchranné službě hlavního města Prahy, o které jsme již informovali v předešlém Bulletinu. Společné problémy a vzájemné sympatie vyústily v pozvání do Anglie. Počátek cesty nám zkomplikovalo počasí a letecké společnosti, jejichž přičiněním jsme do Birminghamu dorazili s půldenním zpožděním. Byli jsme očekáváni na konferenci Patient Safety Conference 2012, což je obdoba naší Bezpečné sanitky, pořádanou National Ambulance Service (Národní záchrannou službou), zařazenou do National Health Service (Národní zdravotní služby). Součástí konference byla i prezentace různých výrobců a dodavatelů nejen zdravotní techniky a materiálu, ale i výukových programů a pomůcek. Konference se konala v zázemí fotbalového stadionu ASTON VILLA BIRMINGHAM (kde hrával mimo jiné i reprezentant Milan Baroš) a my měli možnost si tento stánek sportu prohlédnout. V odpoledních hodinách jsme byli přijati představiteli OS UNISON v čele s regionálním tajemníkem Ravi Subramumanem. Po oficiálních představeních došlo k výměně základních informací o našich odborových svazech. UNISON sdružuje převážně zaměstnance veřejných služeb a právě paramedici patří k nejaktivnější m členům a jejich počet neustále vzrůstá. Je to dáno zejména tím, že paramedici se nově musí registrovat pro výkon povolání, a také tím, že jejich práce je pod tvrdou veřejnou kontrolou končící mnohdy v soudní síni. Obdobně tvrdá

je i kontrola výkonu služby ze strany zaměstnavatele. UNISON svým členům nabízí zastoupení v těchto sporech a je velmi úspěšný v hájení svých členů. Existence odborů je dobrou vizitkou zaměstnavatele Navštívili jsme také ředitelství West Midlands Ambulance Service, které je jedním z jedenácti ve Velké Británii. Setkali jsme se s předsedou správní rady oblasti Dr. Anthony C. Marshem a byli velmi mile překvapeni přístupem zaměstnavatele k odborům. Odboráři jsou zde vnímáni jako partner v dialogu a spojenec. Existence odborů na pracovišti je dobrou vizitkou zaměstnavatele. Zaujalo nás, že je běžné, že zaměstnanec se stane odborovým funkcionářem (pro nás překvapivě placeným zaměstnavatelem) a později je „přetažen“ do managerských struktur zaměstnavatele a naopak. Společným zájmem zaměstnavatele i odborů je spokojený zaměstnanec, což nám potvrdily obě strany, a hledají se všechny možné cesty k naplnění tohoto cíle. Situace paramediků není jednoduchá. Multikulturní společnost přináší také své multikulturní problémy. U nás se setkáváme pouze s minimem jejich zejména bezpečnostních problémů. Napadení bodnými předměty je běžné, se střelbou se paramedici setkávají také docela často. Náboženské a kulturní odlišnosti způsobují další napětí, a tak není

divu, že o práci paramedika není valný zájem. Různé stabilizační pobídky a růst platu s délkou praxe je samozřejmostí. Odbory společně se zaměstnavatelem vyhledávají rizikové činnosti a společným úsilím se snaží ochránit zaměstnance jak před rizikem násilí, tak například před syndromem vyhoření. Spolupráce na poli profesní přípravy byla nejlépe vidět na právě probíhající konferenci. Vstřícnost, loajalita, složitá bezpečnostní situace Došlo také na neformální setkání s pracovníky UNISON, předsedou oblasti Stuartem Gardnerem a tajemníkem Peterem Greenem, kdy jsme měli možnost si vzájemně sdělit struktury a fungování našich svazů. Překvapení bylo dost na obou stranách. Nás nejvíce překvapil vstřícný přístup zaměstnavatele v mnoha směrech. Vzájemnou otevřenost a placení funkcionářů jsem již zmiňoval, ale spolupráce jde například do takových podrobností, jako je možnost funkcionáře kdykoliv se aktivně účastnit výjezdu posádky, a tímto si udržovat odbornou a profesní zdatnost. Je to dáno tím, že funkcionář je stále zaměstnancem záchranné služby a ztráta jeho odborné erudice by ve finále vyšla dráž než tato varianta. Také vstřícnost zaměstnavatele financovat různé odborové aktivity byla pro nás inspirující. Národní zdravotní služba jako zaměstnavatel se jeví z našeho pohledu jako nedostižný sen. Je však nutno si uvědomit, že stejně nekompromisně je vyžadována loajalita a přesný, důsledný a vysoce profesionální výkon služby v nelehkých bezpečnostních podmínkách multikulturní společnosti. Zákon zaručuje růst platů podle délky praxe Angličtí kolegové oceňovali náš přístup na bázi dobrovolnosti a aktivitu našich funkcionářů ve spojení s běžným výkonem zaměstnání. Pro ně byly nepochopitelné problémy, s nimiž se setkáváme u nás, například špatná a problematická vymahatel-

nost práva, neboť dodržení práva je považováno v Anglii za naprostou samozřejmost a povinnost. Také otázka odměňování zaměstnanců je v Anglii citlivé téma, ale zákon anglickým kolegům zaručuje růst mzdy v čase podle délky praxe tak, jak je ve vyspělých zemích obvyklé. Struktura platu je velmi podobná té naší, neboť k základní garantované složce dané dosaženým vzděláním, požadovanou činností a délkou praxe jsou přičítány příplatky za riziko, výkon, vytíženost a další. Snad se sejdeme na mezinárodní konferenci Angličtí kolegové mají zájem o výměnné stáže, neboť nic tak neosvětlí principy a nesblíží názory jako možnost osobního prožitku. Tuto otázku jsme museli ponechat otevřenou, neboť je zde mnoho právních aspektů, které je nejdříve nutno pečlivě zvážit a ve spolupráci s vedením našich záchranek podrobně prodiskutovat. Říká se: Cestuj, abys poznal, jak to dělají jinde. Tato cesta byla určitě přínosná jak pro nás záchranáře, tak pro vedení odborového svazu. Velmi oceňujeme vstřícný a přátelský přístup našich anglických kolegů. Otevřenost jednání dávala pocit přátelství a věříme, že toto setkání je jen jedním v řadě následujících, dávající prostor pro další spolupráci. Pozvali jsme kolegy z UNISON na příští rok, kdy bychom rádi uspořádali mezinárodní konferenci záchranářů a společně se slovenskými, rakouskými a německými odboráři si vyměnili nové informace a navázali širší spolupráci. Evropa je sjednocenější více, než se nám může zdát. Problémy máme velmi podobné nebo totožné, proto je přínosné vyměnit si informace a neopakovat chyby, jejichž náprava jinde stála spoustu úsilí. Návštěva se mohla uskutečnit jen díky pochopení vedení odborového svazu. Jménem vedení sekce zdravotnických záchranných služeb děkuji výkonné radě za umožnění cesty a Terezii Písařové za organizační a jazykovou podporu. Vít PŘIBYLÍK, řídící sekce ZZS [email protected]

West Midlands Ambulance Service

U příležitosti naší návštěvy odborářů z oblasti Birminghamu jsme měli mimo jiné možnost navštívit i ředitelství, dispečink a dvě výjezdová stanoviště britské záchranné služby West Midlands Ambulance Service NHS Trust. Exkurze se uskutečnila 13. září 2012, tedy druhý den naší návštěvy ve Velké Británii.

Naše delegace byla nejprve vřele přivítána na ředitelsví Dr. Anthony C. Marshem, předsedou správní rady West Midlands Ambulance Service. Ochotně nám vysvětlil, že ve Velké Británii existuje jedenáct samostatných středisek záchranné služby, kopírujících území jednotlivých hrabství. West Midlands je jedním z nich. Všech jedenáct záchranných služeb je součástí Národní zdravotní služby (National Health Service), tedy jsou financovány státem. Již na tomto je vidět odlišný přístup k přednemocniční péči u nás a v Anglii. Na rozdíl od našeho modelu, kdy ZZS financují, a tudíž i

velké call centrum. Co se týče počtů volání a výzev, je tento v přepočtu podobný našim statistikám. Také technologické vybavení dispečinku je podobné těm našim. Co však není podobné ničemu, co známe od nás, je vzdělání dispečerů. To, že ve Velké Británii neexistují lékařské posádky a v sanitkách jezdí dva paramedici s vysokoškolským vzděláním a rozšířenými kompetencemi, je obecně známý fakt. Bohužel pro práci dispečera není potřeba žádné zdravotnické vzdělání, postačuje dvouměsíční kurz. Sice mají tyto dispečerky možnost v případě nejasností se obrátit na zku-

Předsedkyně Dagmar Žitníková s předsedou správní rady Ambulance Service oblasti West Midlands Dr. Anthony C. Marshem

rozhodují o technické vybavenosti, jednotlivé kraje, v Anglii je toto řízeno centrálně a není tu prostor pro tzv. “lidovou tvořivost“. Vzdělání našich zaměstnanců dispečinku Britové ocenili Po vzájemné výměně informací o principech fungování ZZS v obou zemích nám britští kolegové předvedli zdravotnické operační středisko - dispečink. Pro celé hrabství West Midlands je jen jeden, 75 dispečerek a dispečerů má na starosti oblast se zhruba pěti miliony obyvatel. Tak velký dispečink připomínal spíše

šeného paramedika, který je na dispečinku přítomen, ale ne vždy jsou schopny situaci správně vyhodnotit. Že u nás musí mít dispečer zdravotnické vzdělání, bylo pro Brity námětem na zlepšení kvality práce operačního střediska. Červená, zelená a modrá linie Ještě nás stihli seznámit se systémem třídění výzev a rozdílností dojezdových časů, kdy výjezdy s největší prioritou mají stanoven dojezdový čas do devíti minut, méně závažné pak do osmnácti pokračování na straně 6

stalo se

nocenými. V současné době se velmi dobře ohodnocují zaměstnanci, kteří se starají o finance, a špatně zaměstnanci, kteří se starají o lidi. 8. září * Předsedkyně OS Dagmar Žitníková jednala se zástupci odborových organizací z firmy AGEL a se zástupci Lékařského odborového klubu k možnosti vytvořit v AGELu evropskou radu zaměstnanců. 10. září * Předsedkyně OS Dagmar Žitníková se sešla s předsedou Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Václavem Krásou kvůli situaci v sociálních službách a ve zdravotnictví. 10. a 11. září * Konalo se společné jednání dozorčí a výkonné rady, následovalo jejich samostatné jednání. 12. - 15. září * Předsedkyně OS Dagmar Žitníková a někteří členové sekce zdravotnických záchranných služeb navštívili britské odboráře v Birminghamu. 12. září * Zástupci OS veřejných služeb a veřejné správy jednali o odměňování zaměstnanců. Místopředsedkyně OS Ivana Břeňková informovala o jednání svazu s Ministerstvem práce a sociálních věcí k novele nařízení vlády. Tímto by měly být zvýšeny platové tarify zaměstnancům v sociálních službách, kteří jsou v současné době zařazeni ve stupnici platových tarifů v příloze č. 1. 14. září * Místopředsedkyně OS Ivana Břeňková se účastnila jednání týmu k projektu bipartitního dialogu pro pracovní podmínky zaměstnanců, konkrétně k pracovní době a odměňování. 17. září * Kolektivního jednání se v Krajské zdravotní, a.s., v Ústí nad Labem se účastnili místopředsedkyně OS Ivana Břeňková a právník svazu JUDr. Vratislav Tomek. * Jednání pracovního týmu pro sociální politiku se zúčastnila předsedkyně OS Dagmar Žitníková. Seznámila přítomné s požadavkem OS, aby MPSV požadovalo ze státního rozpočtu na dotace pro poskytovatelé sociálních služeb částku 8,5 mld., která je nezbytná nejen kvůli zvýšení platů zaměstnanců, ale také pro další rozvoj sociálních služeb.

5

stalo se

18. září * V Praze jednala krajské konference kraje Praha, zúčastnilo celé vedení OS. * Předsedkyně OS Dagmar Žitníková a místopředsedkyně Ivana Břeňková se účastnily jednání zástupců Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN), Národní rady osob se zdravotním postižením ČR a Svazu pacientů ČR. Všichni se shodli na vytvoření krizového štábu za záchranu českých nemocnic. 19. září * V Poslanecké sněmovně se konalo mimořádné jednání Výboru pro zdravotnictví k situaci způsobené metanolovou aférou. Účastnila se místopředsedkyně OS Ivana Břeňková. * Předsedkyně OS Dagmar Žitníková jednala spolu s místopředsedou Ladislavem Kucharským s manažerem T- mobile Martinem Sorianem o další perspektivě spolupráce. * Porady předsedů OS k tripartitě ke státnímu rozpočtu se účastnila předsedkyně OS Dagmar Žitníková. Seznámila s požadavky, aby byly ve státním rozpočtu zvýšeny částky na úhrady plateb za státní pojištěnce a částka na dotace pro poskytovatele sociálních služeb. 20. září * V Praze se za účasti celého vedení OS konala krajská konference Středočeského kraje. * Předsedkyně OS Dagmar Žitníková navštívila jednání Sněmu odborového svazu „Dřevo-lesy –voda“, aby delegátům přiblížila rozsah činností našeho odborového svazu. 21. září * V Bruselu se místopředsedkyně OS Ivana Břeňková účastnila jednání návrhové skupiny evropských odborů z veřejných služeb k otázce Směrnice o pracovní době a její změny. * Předsedkyně OS Dagmar Žitníková vystoupila na tiskové konferenci ČMKOS k návrhu státního rozpočtu na rok 2013, aby informovala o dopadech rozpočtu na resort zdravotnictví a sociálních služeb. Záznam tiskové konference je na webových stránkách ČMKOS. 24. září * Po delší odmlce se sešla tripartita, na programu měla pouze státním rozpočet. ČMKOS předala kompletně zpracované připomínky, dále jednotliví členové za

6

West Midlands Ambulance Service

pokračování ze strany 5

minut. Tyto stavy jsou tzv. „červená linie“. Ostatní výzvy potom mají časy stanoveny takto: „zelená linie“ je rozdělena opět na dva stupně naléhavosti, do hodiny a do tří hodin, „modrá“ potom nad tři hodiny a jsou řešeny ve spolupráci s praktiky, popřípadě soukromými poskytovateli přednemocniční péče. V hůře dostupných místech jsou akutní výzvy řešeny pomocí tzv. first responderů, což jsou laici vyškolení v první pomoci a vybaveni automatickými defibrilátory.

Poté jsme navštívili „standardní“ výjezdové stanoviště na okraji Birminghamu. Prohlédli jsme si zázemí posádek, technické zázemí, garáže a sanitní vozy. Vybavení sanitek je v Británii srovnatelné s naším, je tu ale kladen větší důraz na bezpečnost práce posádek. Všechny vozy měly integrovaná varovná červená světla ve všech dveřích. Místo řidiče se řídilo všemi ergonomickými a bezpečnostními pravidly, ovladače byly dobře přístupné a označené, navigace integrována do palubní desky. Také manipulace s nosítky byla díky

elektricky sklopné nájezdové rampě jednodušší a nevyžadovala po paramedicích zvedání nosítek s pacientem, tak jako v našich sanitkách. Největší úspora času – rotace vozů Největší úsporou času pro paramediky ve výjezdu pak je tzv. rotace vozů. V praxi to znamená, že posádka po výjezdu přistaví sanitku do speciální garáže a v případě dalšího výjezdu si vezme další, doplněné vozidlo. V garáži se jiný tým postaral o úklid a desinfekci vozu po výjezdu, doplnění zdravotnickým materiálem a dotankování paliva. Co je třeba doplnit, lze snadno zjistit díky jednotné zástavbě, vy-

bavení vozů a systému jednoduchých plastových plomb. Posádka pak nemusí nikde zvlášť zaznamenávat, co je třeba doplnit. „Doplňovací“ tým také jednou za měsíc provádí kontrolu expirací ve všech vozech. O všem je veden písemný záznam. Tento systém je výhodný i z hlediska odpovědnosti za nedoplnění materiálu či prošlé expirace. Tento systém však vyžaduje dostatečný počet stejně vybavených sanitek.

Zleva - předsedkyně pobočky zdravotnické záchranné služby Reena Farrington, referent pro sociální záležitosti a mezinárodní vztahy David Page, regionální pracovník pro zdravotníky UNISON Ray Salmon a regionální tajemník UNISON Ravi Subramuman

stalo se

Finanční úsporu pak poskytuje tankování paliva z vlastních zdrojů, kde odpadá marže prodejců. Návštěva u speciální výjezdové skupiny Potom už nás čekala poslední návštěva, a to u speciální výjezdové skupiny v Birminghamu. Tato skupina je určena především na zásahy při hromadných neštěstích, v nepřístupném terénu a jiných nestandardních podmínkách. Nejčastěji v poslední době zasahovali u zavalených osob ve zřícených budovách. Tomu odpovídá i technické vybavení této skupiny. Disponují mobilním dispečinkem, speciálními terénními vozy, dýchacími přístroji pro zásahy v zakouřeném prostředí, měřící

technikou na určení hladiny zamoření CO a jinými plyny. U nás tuto techniku mají jen hasiči a bánští záchranáři. Paramedici z této speciální skupiny, vzhledem k náročným podmínkám zásahů, procházejí náročnými zdravotními a fyzickými testy každého půl roku. Tato skupina je, vzhledem k vysokým nárokům na paramediky i techniku, jediná v celém hrabství West Midlands a svojí činností celé území pokrývá. Návštěva West Midlands Ambulance Service NHS Trust pro nás byla rozšířením obzoru a pohledem k našim vzdálenějším sousedům. U neformální večeře s britskými kolegy jsme ještě

měli o čem diskutovat a sdělovat si vzájemné poznatky o fungování ZZS v obou zemích. Zjistili jsme, že byť zdánlivě odlišné kultury, mají naše země velmi podobné problémy. Shodli jsme se, že navázání kontaktu mezi námi přineslo mnoho poznatků v oblasti fungování záchranných služeb v obou zemích a ve spolupráci chceme pokračovat. Idea, že by se naši britští kolegové mohli na jaře setkat nejen znovu s námi, ale i slovenskými, německými a rakouskými kolegy, je velmi oslovila a již nyní se na takovou konferenci těší. Martin VOSTAL, člen sekce ZZS [email protected] Foto autor

Stanovisko k návrhu státního rozpočtu a k ekonomickému výhledu na rok 2013 zveřejnila v pátek 21. září 2012 na tiskové konferenci Českomoravská konfederace odborových svazů. Své stanovisko k částem rozpočtu věnovaným zdravotnictví a sociální péči má zpracované také Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR. Makroekonomický expert ČMKOS Martin Fassmann charakterizuje návrh státního rozpočtu jako extrémně vratký. Již předcházející rozpočty této vlády byly nereálné a nyní na vládu dopadají důsledky jejích špatných rozhodnutí, ona to však nechce připustit a také rizika navrženého rozpočtu jsou záměrně přehlížena, přestože může jít o 45 až 60 miliard korun. ČMKOS v příštím roce očekává pokles ekonomiky o 1,0 až 1,5 procenta, čili pokles příjmů státního rozpočtu o 20 až 25 miliard korun. Předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil připomíná, že státní roz-

počet představuje jen určitou výseč veřejných rozpočtů a celkovou situaci vláda záměrně nesděluje. Za obrovské nebezpečí považuje ČMKOS důchodovou reformu. Vláda očekává, že se do ní zapojí na 60 procent obyvatel, což by ze státního rozpočtu vyvedlo 24 miliard korun. V rozpočtu se v této souvislosti počítá ale jen se 6 miliardami korun. Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková doplnila, že rozpočty v posledních letech vedou k oslabování funkce státu a oslabování solidarity. Popsala velmi vážnou situaci ve financování sociálních služeb. Již počátkem letošního roku hrozilo, že zanikne 270 poskytovatelů, o sociální služby přijde na 25 tisíc potřebných a práci ztratí 1500 zaměstnanců a situace se na poslední chvíli zachraňovala další půlmiliardou korun. Návrh státního rozpočtu pro příští rok by vedl k opakování situace a

byla by ještě horší – v existenčním ohrožení se ocitne na 320 poskytovatelů péče. Velmi vážná je také situace ve financování zdravotnictví. Příspěvek za tzv. státní pojištěnce se nezměnil od roku 2006, stát do zdravotnictví dává kolem 7,5 procenta HDP, zatímco vyspělé evropské země kolem 10 procent HDP. Ohrožena je dostupnost zdravotní péče, protože Ministerstvo zdravotnictví počítá s rušením 10 % nemocnic, VZP chce zrušeni až 30 % nemocnic a již přijaté vládní nařízení umožňuje zrušit až polovinu nemocnic. Plné znění stanoviska ČMKOS, zkrácené znění v podobě tiskové zprávy i stanovisko OSZSP ČR najdete na webu odborového svazu (rubrika Aktuální témata). Záznam tiskové konference lze vidět na webu ČMKOS: http://www.cmkos.cz/medialni-prezentace/3480-3/video-stanovisko-cmkos-k-statnimu-rozpoctu-a-vyhleduceske-ekonomiky-na-rok-2013

Stanovisko ČMKOS a OSZSP ČR k návrhu státního rozpočtu

vybrané přítomné svazy přednesli připomínky. Místopředsedkyně OS Ivana Břeňková sdělila již stálé připomínky a požadavky na zvýšení příspěvku za státní pojištěnce ze státního rozpočtu do veřejného zdravotního pojištění a na navýšení dotací ze státního rozpočtu pro sociální služby. 25. září * Jihomoravské krajské konference se zúčastnil místopředseda OS Ladislav Kucharský. * Na tiskové konference pro záchranu nemocnic v regionech vystoupila místopředsedkyně OS Ivana Břeňková. 26. a 27. září * V Blansku se konala 1. Mezinárodní konference k ochraně veřejného zdraví. Slovenští a čeští zástupci odborů, zaměstnavatelů i ministerstev si předali zkušenosti. Zúčastnili se místopředsedkyně OS Ivana Břeňková a místopředseda Ladislav Kucharský. 1. října * V Praze se konal seminář v rámci projektu Bi Di, část odměňování a pracovní doby ve zdravotnictví. Místopředsedkyně OS Ivana Břeňková informovala o situaci u nás. * Kvůli záměru převést odměňování v sociálních službách ze systému platů do systému mezd jednala místopředsedkyně OS Ivana Břeňková s náměstkem ministra práce a sociálních věcí Davidem Kafkou. Odbory nevidí důvody, a to ani právní, pro tuto změnu. * Jednali zástupci odborů a MPSV. Toto jednání nahradilo dlouho plánované jednání Pracovního týmu pro zdravotnictví, které bylo stranou zaměstnavatelů zrušeno. Na programu dvoustranného jednání byly návrhy k připravovaným zákonům, k transformaci lůžkového fondu nemocnic. Jednání se za OS účastnila předsedkyně Dagmar Žitníková a vedoucí pracovního týmu, místopředsedkyně OS Ivana Břeňková. 2. října * Místopředsedové OS Ivana Břeňková a Ladislav Kucharský se účastnili krajské konference v Pardubicích. 3. října * Místopředsedové OS Ivana Břeňková a Ladislav Kucharský se účastnili krajské konference v Hradci Králové. 2. a 3. října * Sněmu ČMKOS se účastnilo šest členů OS v čele s předsedkyní Dagmar Žitníkovou.

7

stalo se

4. a 5. října * Společně se sekcí lázeňství a se členy z lázní se místopředsedové OS Ivana Břeňková a Ladislav Kucharský účastnili konference k lázeňství v Maďarsku. 5. - 7. října * V Blansku se uskutečnil 13. ročník sportovních her - turnaj v kuželkách, kterého se účastnil místopředseda OS Ladislav Kucharský. 8. října * V budově OS se sešel krizový štáb, který bojuje za záchranu nemocnic. Členové štábu zvolili svoje mluvčí a dohodli se na dalších společných akcích. 9. října * Jednala výkonná rada OS. 10. října * Krajské konference Plzeňského kraje se zúčastnily předsedkyně OS Dagmar Žitníková a místopředsedkyně Ivana Břeňková. * Vyhodnocení závěrečných prací projektu Šampion se účastnil místopředseda OS Ladislav Kucharský. 10. – 12. října * Předsedkyně OS Dagmar Žitníková se spolu s místopředsedkyní Ivanou Břeňkovou zúčastnila IV. Výroční konference Asociace poskytovatelů sociálních služeb v Táboře. Konference měla velmi vysokou odbornou i společenskou úroveň. S příspěvkem k situaci zaměstnanců v sociálních službách vystoupila předsedkyně Žitníková. 15. října * Jednání Rady ČMKOS se zúčastnila předsedkyně OS Dagmar Žitníková. Následovalo setkání zástupců odborů a občanských iniciativ, aby se dohodli na pořádání společné demonstrace 17. listopadu na Václavském náměstí v Praze. 16. října * Krajské konference v Olomouci se zúčastnilo celé vedení OS. 17. října * Krajské konference v Ostravě se zúčastnilo celé vedení OS. 18. října * Krajské konference ve Zlíně se zúčastnili předsedkyně OS Dagmar Žitníková a místopředseda Ladislav Kucharský. 18. a 19. října * Místopředsedkyně OS Ivana Břeňková se ve Vídni účastnila jednání zástupců odborových svazů veřejných služeb, které jsou členy v EPSU.

8

Lázeňství jako evropské téma spolupráce Ve dnech 4. a 5. října 2012 se konala již 3. Mezinárodní konference sociálního dialogu v lázeňství. Letos se ujala pořadatelské činnosti maďarská strana a pozvala nás do lázní patřících mezi TOP 10 maďarských lázní, a to do Bükfürdö nedaleko hranic s Rakouskem. Za českou stranu se kromě vedení OSZSP ČR, sekce lázeňství a dalších odborových organizací fungujících při lázeňských společnostech poprvé zúčastnili zástupci Sdružení lázeňských míst ČR, Svazu léčebných lázní ČR a Ministerstva zdravotnictví. Obdobné složení bylo i na Maďarské straně.

Než krátce zhodnotím průběh tohoto setkání, rád bych se zmínil o aktuální situaci v sektoru lázeňství v ČR. Od 1. 10. 2012 vstoupila v platnost vyhláška Ministerstva zdravotnictví upravující poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče tzv. Indikační seznam. Tato vyhláška upravuje, za jakých podmínek, na jak dlouho a jak často lze poskytnout lázeňskou péči. Bohužel pokud opominu, že tuto vyhlášku bylo skutečně zapotřebí novelizovat, vzhledem k vývoji moderní medicíny, znění této vyhlášky výrazným způsobem znedostupňuje tuto velmi efektivní a šetrnou zdravotní péči pro české pacienty, zejména v případě chronických onemocnění, pooperační rehabilitace a hlavně jako prevenci proti zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva. V souvislosti s tímto bych si dovolil krátkou úvahu, zda je

správné, že člověk, který se nevejde do tabulek pro schválení lázeňské péče, tedy například ten, kdo má BMI vyšší jak 35, kouří nebo má špatné stravovací návyky, nesmí dostat podporu ze systému veřejné zdravotní péče, ale člověku, který si velmi úmyslně poškozuje zdraví požíváním návykových látek jako jsou drogy, společnost a veřejné finanční zdroje léčbu, a to velmi nákladnou, těmto lidem hradí v podstatě bez jakékoliv regulace. Je opravdu nutná úspora podle jedné strany, tedy dle Ministerstva zdravotnictví, 0,5 mld. Kč a dle sektoru lázní až 1,5 mld. oproti roku 2010 při celkových nákladech na lázeňskou péči 3 mld. Kč v roce 2010 a odléčení 120 tisíc pacientů, což z celkových výdajů na zdravotní péči představuje asi 1,5 %? Například náklady na léky rostou o několik miliard ročně. Přitom lázeňská péče výrazně

Společná fotografie všech účastníků konference

omezuje spotřebu léčiv po absolvování opakované lázeňské kůry. Lázeňství určitě nechce brát prostředky pro léčení obzvláště závažných onemocnění, ale určitě prostředky investované do lázeňské péče se společnosti vrátí několikanásobně, na rozdíl od prostředků investovaných do větší spotřeby léčiv, která mnohdy nejsou ani efektivně využívána. Tolik k aktuální situaci českého lázeňství. Pokud bych volně navázal na předešlý odstavec, tak s podobnými problémy se potýká i slovenská strana, poněkud odlišně pojaté lázeňství je v Maďarsku, kde tento sektor přímo nespadá pod ministerstvo zdravotnictví, ale spíše pod ministerstvo hospodářství a hrazená je zde jen, a to částečně, rehabilitační péče. Ale i zde existuje plně hrazená léčebná péče, ale to jen prostřednictvím nemocnic, které jsou vybudovány v lázeňských místech, a tak využívají léčivé prameny pro léčbu. Společným tématem konference byl sociální dialog v lázeňství, a to především na národních úrovních. Toto je téma, kde si v podstatě můžeme říci, že je úplně jedno, jestli jste v ČR, SR či Maďarsku, protože ve všech těchto zemích se jen obtížně hledá spolupráce se všemi potřebnými hráči. V tomto směru je ale maďarská strana asi nejdál, jelikož zde velmi úzce spolupracují

Tajemník maďarských odborů Károly Halasy (uprostřed) a ředitel Maďarských lázní Ferenc Kiss (vpravo)

Nestor maďarských lázeňáků a původní aktér společných aktivit Csaba Bükszegi (uprostřed)

Česká delegace spolu s maďarskou "generalitou"

Přednášky byly velmi zajímavé i poučné

municipality, zaměstnavatelé a zaměstnanci prostřednictví odborového svazu VKDSZ, který je obdobou našeho svazu „dřevo, lesy, voda“. V Maďarsku je ovšem tento svaz nejsilnějším v zemi. V Česku se nám, ale za posledních několik let podařilo také navázat úzkou spolupráci především se Sdružením lázeňských míst ČR, Svazem léčebných lázní ČR a na dobré cestě je snad i spolupráce s Ministerstvem zdravotnictví, tedy aspoň co se týká výměny informací. Důkazem této vzájemné akceptace a respektu je i to, že se této

Část delegace OSZSP ČR

konference účastnili významní představitelé těchto organizací, jmenovitě tajemník Sdružení lázeňských míst ČR Bc. Marcel Hule, prezident Svazu léčebných lázní ČR MUDr. Eduard Bláha a ředitelka odboru zdravotního dohledu Ministerstva zdravotnictví MUDr. Lenka Hřebíková. Společnou diskuzí jsme došli k závěru, že je nutné téma lázeňství posunout na vyšší úroveň, a to na tu celoevropskou. Při diskuzi jsme našli významná společná témata, která všechny spojují, a to zejména lázně jako prevence, lázně jako prostředek ke

zlepšování kondice a prodlužování aktivního života evropské populace, a to zejména v kontextu demografického stárnutí obyvatelstva Evropy a také prodlužování věku odchodu do starobních důchodů. A jaké jsou tedy závěry této konference? Všechny zúčastněné strany se dohodly, že ve společných otázkách budou postupovat společně a koordinovaně. Všichni účastníci se dohodli, že vytvoří užší spolupráci, a to nejméně na platformě Visegrádské čtyřky, a budou se setkávat častěji, tedy mi-

nimálně 3x v roce. Dohodli jsme se také na vytvoření spolupráce ve strukturách EPSU, kde mají naše odborové svazy své zastoupení. Domů jsme se tedy rozjeli po velmi úspěšném setkání, které položilo základní kámen naší užší spolupráce a společného postupu v rámci Evropy. Toto vše by pak mělo být stvrzeno písemnou dohodou, která vznikne v několika příštích týdnech. Bc. Martin VACEK, řídící sekce lázeňství OSZSP ČR, [email protected] Foto Ladislav Kucharský

Exkurse v léčebných lázních Bükfürdö

9

…šikana, věc veřejná?

Násilí na pracovišti se bohužel nevyhýbá ani takovým profesím, jako jsou zdravotníci. Setkávají se s ním lékaři, sestry, ale i ostatní personál. V popsaném příběhu bych se ráda zmínila o jedné z forem psychického násilí – šikaně. Pokud vám bude tento příběh něčím povědomý, jestliže se vám zdá, že kolegyně nebo nadřízený se chová podobně jako šéf v našem příběhu, máte velký problém! Problém, který je nutné začít řešit ihned než přeroste v podobný (doslova tragický) příběh, ohrozí vaše zdraví a v krajním případě i život.

V první řadě je nutné si přiznat, že tu je. Nejde jen o vaše zdání nebo bujnou fantazii, ale tvrdou a hrůznou realitu. Šikanou na pracovišti jsem se začala zabývat ve chvíli, kdy se mi svěřila kolegyně pracující v jedné velké pražské nemocnici. Staniční sestra si tam vybírá pár svých „oblíbenců“, ostatní zaměstnance však neustále špehuje, kárá za smyšlené chyby, manipuluje s jejich finančním ohodnocením a dokonce neváhala uvalit na tuto „vzpurnou“ kolegyni neoprávněně a nepodloženě paragraf za vážné porušení pracovní kázně. Vedení kliniky o všem ví, nicméně problém pro „klid“ na pracovišti neřeší. Kam až může dojít přehlížená a tiše tolerovaná šikana, mi vyprávěla další sestřička. Její příběh je až ukázkově protkaný všemi příznaky i následky psychického týrání, tudíž asi ani není potřeba uvádět žádné poučky a definice mobbingu nebo bossingu... *** Skutečný příběh sestřičky Hanky ze záchranné služby V roce 1994 jsem jako úplný nováček nastoupila na záchrannou službu. Práce mě bavila a naplňovala. Můj šéf sice nebyl ideální manager a organizátor, ale kolektiv celkem šlapal, ledacos se dalo přehlédnout nebo prostě neřešit... Po několika letech jsme, my sestry, začaly vypomáhat na záchranné službě v sousedním okrese. Najednou jsem viděla, jak správně funguje záchranka. Vše mělo řád, ředitel se zajímal, sháněl, zařizoval a já musela konstatovat, že takhle to u nás tedy zdaleka není. Ke své smůle jsem tento názor vyjádřila moc nahlas (mladá, naivní husička 24 let) před šéfem sousední záchranky, který nelenil a moje myšlenky interpretoval mému šéfovi. Od té chvíle vše začalo a trvalo to celé čtyři dlouhé roky. Nejdříve se mě snažil zesměšňovat, dělal ze mě neschopnou sestru, neoprávněně kritizoval... Později i s vrchní sestrou začali intrikařit. Neprocházely mi různé maličkosti, které u jiných přehlížel. I dnes, po tolika letech, jsem na sebe hrdá, že za celou dobu přes veškerou snahu nenašel žádnou vážnou profesionální chybu anebo cokoliv, čím by mě mohl „zlikvidovat“.

10

To byl také důvod, proč jeho nátlak sílil a s ním sílily i osobní útoky. Křik, ponižování, zesměšňování… Nutil mě například dělat neadekvátní výkony, jen aby mě nachytal, že něco neumím. Vezli jsme v sanitce v podstatě již exitus, paní delší dobu bez reakce na resuscitaci, a on trval na tom, že jí musím připojit na zevní kardiostimulaci. Před ostatními kolegy mě pomlouval, shazoval a zesměšňoval. Nařkl mě, že neumím intubovat (zajištění dýchacích cest). Když jsem mu ve velkém zmatku, u pacienta s destrukčním poraněním hlavy a mozku, podala intubační kanylu, a laryngoskop až o vteřinu později, začal na mě křičet, kde má laryngoskop. Už tak vyhrocenou situaci ještě více zdramatizoval. On vůbec velice rád vytvářel těžké stresové pracovní prostředí, jen aby mě znejistěl. I když ihned po incidentu konstatoval, že to byl jen zmatek a stres, přesto mi po třech měsících odebral osobní ohodnocení za pochybení. Jindy zase ošetřoval na výjezdu opilce, kterého jsem znala, tak hned pohrdavě prohodil, co to mám za kamarády. Po letech, kdy jsem marně čekala na zařazení do specializačního studia, jsem se dozvěděla, že mou přihlášku on a vrchní sestra sice podepsali, ale nikdy neodeslali. Dokonce si mě společně zavolali do kanceláře a sdělili mi, že si na mě lékaři stěžují a že bych měla práci dohodou opustit. Prý jsem v sanitě špatně uložila pacienta. Nenapadl mne v ten moment argument, že jsem tam nebyla přeci sama, že mě na to mohl lékař upozornit a pacientovu polohu jsme mohli upravit... Raději jsem řekla, že si nejsem ničeho vědoma a že práci opouštět nebudu. Samozřejmě jsem se ptala i ostatních lékařů, zda mají nějaké výhrady k mé práci, ti však o ničem nevěděli a ujistili mě, že jsou s mou prací spokojeni. Po čase jsem přišla na to, že ředitel s vrchní sestrou kontaktovali kolegyni na mateřské dovolené a nabídli jí pracovní místo už brzy volné po mém odchodu, který oba za mými zády plánovali. Nařčení, osočování, urážky… Při jednom semináři, kdy jsem

měla referát na dané téma, mi můj nadřízený příspěvek přede všemi zkritizoval a ironicky pronesl, že život ohrožující výkony tu dělám nejspíš jen já. Na této akci byli kromě mě také řidič a lékařka. Nařkl nás všechny, že jsme tam hanobili jeho jméno a jméno záchranné služby. Tím pádem už jsme byli v nemilosti všichni tři. Už se nezaměřoval jen na mou osobu. Řidič i lékařka, kteří s ním měli také velké spory, do roka od záchranky odešli. Mých sil, čelit jeho neustálým útokům, ubývalo, a tak jsem poprvé zauvažovala o změně pracoviště. Oslovili mě kolegové hasiči s nabídkou pracovat na dispečinku. Souhlasila jsem a požádala je ať to zatím neříkají mému nadřízenému. Čekaly mě náročné přijímací testy. Samozřejmě se to šéf dozvěděl. Dopadlo to tak, že jsem neprošla psychotesty. Jejich psycholog mi zarazil poslední „hřebík do rakve“. Výsledek testů byl příšerný: prý mám IQ 82 a že nechápe, jak jsem mohla vystudovat střední školu. K tomu jsem prý nespolehlivá, opouštím skupinu v krizi, netolerantní. Zkrátka jsem prý asi největší padouch společnosti... Doporučil mi, ať si najdu psychologa nebo psychiatra a léčím se. Hubnutí, cigarety, nespavost Pokusím se vrátit k pocitům a tělesným obtížím, které jsem zažívala. Za rok jsem zhubla 30 kg, kouřila jednu cigaretu za druhou, zhoršily se mi vertebrogenní potíže, nemohla jsem jíst, spát, pořád jsem se kontrolovala. Než jsem podala pacientovi lék, pětkrát jsem se dívala na ampuli, jestli beru tu správnou. Po návratu z výjezdu jsem se šla znovu ještě podívat do koše v sanitě, jestli jsem léky podala správně. V práci jsem byla schopná chodit po deseti minutách na toaletu, tak jsem byla ve stresu, depresi a úzkosti. Vyhledávala jsem si nemoci, abych mohla alespoň na čas uniknout z těžké reality a odpočinula si v pracovní neschopnosti. Den předem, než jsem měla jít do práce, mi už bylo tak špatně, že jsem dokonce já, ateista, prosila Boha, ať dá, a služba proběhne bez problému. Už jsem vůbec nemohla dál... Pořád jsem se ptala ostatních lékařů jestli jsem tak neschopná, ale nikdo z nich mi to nepotvrdil.

Dokonce i během těch let jsem se šéfa několikrát zeptala, jestli proti mě nebo mé práci něco má, ale vždy mi odpověděl, že nemá. Tomu jsem nerozuměla. Bolesti, pracovní neschopnost Poté, co jsem neudělala psychotesty, bylo další mé setrváni na záchrance v rukou nadřízeného, který již učinil jisté kroky k tomu, abych byla nucena odejít. A to jsem ještě ani neměla podanou výpověď!!! Neměla jsem sílu čelit dál jeho výpadům a šla jsem na pracovní neschopnost, kde jsem zůstala skoro rok. Při vyšetření bolestí zad na neurologii se sestřička až zděsila z toho, jak vypadám. Vše jsem jí řekla a také obvodní lékařce, která měla ve městě známou psychiatričku a doporučila mě k ní. Začala dlouhá léčba dávkami léků, chodila jsem 3 měsíce denně na psychiatrickou kliniku do denního stacionáře na skupinovou terapii. Doporučili mi, ať zajdu za okresním zdravotním radou, který je nadřízený mého šéfa a vše mu řeknu. Byla to příjemná žena, která mi v podstatě řekla, že ví, co je pan doktor zač, že s ním sice může promluvit, ale to je tak všechno. Tehdy na bossing ještě nebyly paragrafy a nikdo ho neřešil. Vzhledem k dlouhodobé pracovní neschopnosti bylo nutné posoudit nárok na případný invalidní důchod a praktický lékař mě poslal k soudnímu znalci oboru psychologie do Plzně. Byl to starší příjemný pán a kliďas. Hned jsem mu řekla, že žádné testy křížkovat nebudu, že už ze mě jednou blázna a hlupáka udělali. Dával mi otázky na kartičkách a ty pak pokládal na dvě hromádky. Jinými slovy mi udělal test ústně. Nakonec mě přemluvil ještě k jednomu testu IQ. Skutečně vyšlo, že mám generalizovanou úzkostnou poruchu. Invalidní důchod jsem ale odmítla. A IQ mám 125-130! Řekl mi, že mám na to vystudovat i vysokou školu. Jistě si každý dovede představit moje pocity, když jsem se posledních 8 let považovala za úplného „debila“. Odchod, panika, sociální izolace Nakonec jsem se odrazila ode dna. Nastoupila jsem do továrny, kde jsem šroubovala kaslíky do aut. Do zdravotnictví jsem se bála, děsila jsem se toho, že někoho zabiji, že podám špatný lék, bála jsem se píchnout i injekci.V továrně se přidaly ještě panické ata-

ky. (Panická ataka se projevuje silnou úzkostí až hrůzou, která vzniká náhle, většinou bez zjevné příčiny. Je doprovázena výraznými tělesnými příznaky a má vliv na následné chování: člověk se snaží ze situace utéci, později se vyhýbá místům, kde paniku prožil, nebo má strach, že by se mohla znovu objevit.) Byly to dozvuky dlouhodobého psychického vypětí. Měla jsem agorafobie (strach z otevřených prostranství), bála jsem se jezdit vlakem nebo sama chodit ven, nemohla jsem jít posedět se známými. Tím vším jsem se ocitla v sociální izolaci. Panická ataka je dosud to nejhorší, co jsem v životě zažila. Jde o stav, kdy má člověk pocit, že každou chvíli zemře. Po roce jsem se vzchopila a nastoupila zpět do zdravotnictví na chirurgickou ambulanci. Stále jsem se bála cestovat a vracely se

pocity paniky. Naštěstí jsem se seznámila s člověkem, který také denně dojížděl, a tomu jsem řekla, čím trpím. Byl tak skvělý, že když mě to opět přepadlo, hezky na mě mluvil, dával mi otázky, jen abych na to nemyslela, a tím mi vlastně pomáhal. Plnil funkci terapeuta. Zpátky v práci, ale se strachem V práci jsem se ale bála dál. Měla jsem strach dávat i injekce. Snažila jsem se tomu vyhýbat a nějaký čas se mi to i dařilo. Jednou, bylo to na Štědrý den, jsem byla nucena píchnout lék proti bolesti do hýždě, ale aspirovala jsem krev. Strašně jsem se vyděsila, injekci vytáhla a rychle píchla jinam. Pacient odešel a já si vsugerovala, že jsem mu to píchla moc vysoko a napíchla mu ledvinu. Jaký byl u nás doma Štědrý večer, nemusím ani popisovat. Už jsem se viděla, že jsem zabila pa-

cienta. Další den na kontrolu nepřišel a ta nejistota mě ničila. Strašné Vánoce... Po delší době, postupně a velice pomalu, jsem se začala zbavovat strachu z vlaku a z injekcí. A dokonce začala studovat. Nejdříve specializaci, později bakaláře. Změnila jsem i zaměstnání. Letos jsem dokončila Mgr. Škola mi hodně pomohla. Neměla jsem totiž čas zabývat se zlými myšlenkami, které mě roky ničily. Nyní budu opět měnit místo. Vyhrála jsem konkurz na místo staniční sestry. Antidepresiva ale beru dodnes. Bojím se je vysadit a mám stále strach, že se mi vrátí pocity paniky. Nabrala jsem sice 45 kg, ale cítím se mnohem lépe. Nejdříve jsem všem strašně vyčítala, kam mě dohnali a že mi nikdo nepomohl. Vyčítala jsem to i sobě. Ale dnes to beru jako velkou životní zkušenost, víc vnímám po-

Krajská rada Karlovarského kraje OSZSP ČR jednala ve čtvrtek 27. září 2012 na Krajském úřadě Karlovarského kraje s radním pro oblast zdravotnictví MUDr. Václavem Larvou. Jednání se týkalo zejména nemocničních zařízení v Karlovarském kraji. Prvním tématem byla Karlovarská krajská nemocnice a.s. (dále KKN). Byly potvrzeny informace, že již byly uvolněny peníze na přestavbu budovy se stávajícími starými operačními sály na budovu dětského oddělení. Dalším tématem bylo odměňování zaměstnanců KKN. Nemocnice se dostala do kladného hospodaření, ovšem jednání o čtvrtletních odměnách ještě

bude probíhat. V nemocnici v Karlových Varech se uvažuje se o zřízení onkologického pracoviště. Dále se krátce jednalo o nemocnici v Sokolově – Nemos a.s., přestože se jedná o soukromý subjekt, tak tato nemocnice bohužel vykazuje ztrátové hospodaření. Otázka sociálních služeb je stejná jako v celé ČR, sociální služby jsou dlouhodobě podfinancovány. Dětský domov v Karlových Varech prošel částečnou rekonstrukcí a Karlovarský kraj počítá se zlepšením prostředí pro jeho dětské obyvatele i do budoucna. Oblast lázeňství byla také zmiňována, zejména v souvis-

losti s menším objemem financí, které do této oblasti budou směřovány ze zdravotního pojištění (úhradová vyhláška). Toto vládní opatření bude mít dopad na zaměstnanost v tomto na lázeňství bohatém regionu. Celé setkání se neslo v přátelském duchu a bylo završeno poděkováním MUDr. Larvovi za jeho dosavadní přístup k zdravotnímu sektoru v kraji i za přístup k odborům. MUDr. Larva se totiž rozhodl již nekandidovat v nastávajících krajských volbách a odejít do zaslouženého starobního důchodu. Václav MATOUŠEK, regionální pracovník, [email protected] Foto autor

Krajská rada Karlovarského kraje jednala na Krajském úřadě

Zleva - Martin Novotný, člen krajské rady a člen ZO Karlovarské krajské nemocnice, MUDr. Václav Larva, radní pro oblast zdravotnictví Karlovarského kraje, Iveta Kirchová, členka krajské rady a ZO Dětský domov Karlovy Vary, a Ivana Minaříková, místopředsedkyně krajské rady a ZO KHS Karlovarského kraje

city druhých lidí, jsem empatická a celkově jsem dozrála. Rozšířil se mi obzor a psychické problémy lidí nebagatelizuji tak jako dřív. Věřím, že se během let zbavím i léků. *** Nemlčet, shromáždit důkazy, jednat Tolik z téměř neuvěřitelného vyprávění mé kolegyně ze záchranné služby. Zásadní je se v boji se šikanou obklopit slušnými a morálně kvalitními lidmi. Na šikanu je třeba upozornit personální odbor, popřípadě odborovou organizaci, která svým členům poskytuje právní zastoupení zdarma a má své zkušenosti s řešením takových situací. Jen konkrétní a pádné důkazy vám pomůžou usvědčit agresora. Dále je samozřejmě nutné informovat vyššího nadřízeného, protože jde o velice nebezpečnou záležitost. Oznámit šikanu na pracovišti má povinnost každý pracovník. Odborníky je doporučováno se bránit ihned, při prvních příznacích. Jsou známy případy, kdy šikanovaný odešel od soudu s velice vysokým odškodněním. Je také nadmíru důležité zdůraznit, že takovéto jednání je naprosto nepřijatelné! Odpovědnost totiž nenese pouze mobbér, ale hlavně sám zaměstnavatel či majitel firmy. Ten je ze zákona povinen zajistit zaměstnancům klidné a bezpečné pracovní prostředí. Pokud se tak neděje, mají zaměstnanci též ze zákona danou povinnost o tomto jednání informovat vyšší management, v případě nemocnic i zřizovatele. Šikana je větší problém, než se nám možná zdá. Dnes se vás netýká. Ale zítra můžete být její obětí právě vy a budete potřebovat pomoc. Neříkejme si, že nám se tohle stát nemůže... Nebuďme také lhostejní k dění kolem nás a pomáhejme si navzájem se šikanou bojovat. Nedovolme, aby ten, kdo útočí a šikanuje, nadále zůstával ve své pracovní funkci, zatímco slušní lidé budou podávat výpovědi nebo končit v péči psychiatrů. Ano, chce to hodně osobní odvahy, ale společně se dá šikaně čelit. Dana KRÁSOVÁ, všeobecná sestra Praha a členka výboru sekce nelékařských zdravotnických pracovníků OSZSP ČR, [email protected] ve spolupráci s Ivou ŘEZNÍČKOVOU, členkou výkonné rady a garantkou sekce, [email protected]

11

Turnaj v kuželkách – už potřinácté!

Jednou z oddychových aktivit našeho odborového svazu je pořádání každoročních sportovních her, jejichž největší akcí a tedy i jistým vyvrcholením je turnaj v kuželkách družstev čtveřic. I když nad slovem oddychový by se dalo hodně polemizovat. Hráči se tam pořádně zapotí a organizační tým taky nemá suché košile. Letošní ročník se nesl pod číslem třináct, ale naštěstí se nás nedotkla žádná katastrofa ani smůla, právě naopak! Turnaj se velmi vydařil.

Do Blanska se o víkendu 5. až 7. října sjelo třicet čtyři družstev z celé naší krásné vlasti a na dráhách se sváděly přátelské i urputné souboje v zisku bodů od samého rána. Letos jsme zkusili začít klání v kuželně až v osm hodin ráno, ale stejně to znamená být nejpozději ve tři čtvrtě na osm v kuželně, hodit se do sportovního a trošičku se rozehřát, aby úderem osmé mohly spadnout první shozené kuželky. Jako každý rok i letos tradičně hned v prvním kole nasadili vysokou laťku borci z Nemocnice v Bílovci, kteří byli poměrně dlouho na průběžném prvním místě. Nakonec skončili „až“ druzí, ale stejně je jejich trvalá forma hodna obdivu. Mezitím se ale v kuželně v pravidelných intervalech střídali ženy i muži, někteří hráli jako profíci, někteří to kouleli jen tak, po amatérsky, ale všichni z plného srdce a s radostí. Pomalu jsme prokousali celým hracím dnem, výsledků přibývalo, jen s časem jsme se nedokázali vypořádat úplně dobře. Hra nabrala nepříjemný skluz a poslední várka nastupovala na dráhy skoro s hodinovým zpožděním. Na turnaji byly i chvíle úsměvné, a to třeba ve chvíli, když na dráhu nastoupilo družstvo žen z Nemocnice s poliklinikou v Havířově. Ženy se rozdělily podle doma vyrobených kostýmů do dvou družstev, jedno andělské a druhé čertovské, dokonce s blikajícími rohy. Jenom nevím, podle jakého klíče se holky z Havířovské nemocnice dělily. Kdo byl víc anděl a kdo čert, či vlastně čertice ☺ . Když večer zahalil Blansko do tmy, schylovalo se i ke konci turnaje a taky k jeho vyvrcholení, co se týče stupňů vítězů. Jak jsem již předeslal, pánové z Bílovce byli téměř celý turnaj na prvním místě, až přišel výkon borců z Oblastní nemocnice Jičín a ten jim vítězství doslova a do písmene vyfoukl. Jako jedi-

12

První místo jednotlivci muži – Petr Šístek, Nemocnice Přerov První místo družstva ženy – PL Opava

První místo družstva muži – ON Jičín

Druhé místo jednotlivci ženy – Marie Holečová, PL Opava

První místo jednotlivci ženy – Petra Chříbková, PL Opava

Druhé místo jednotlivci muži – Zdeněk Kukačka, Thermal Karlovy Vary

Druhé místo družstva muži – Nemocnice v Bílovci

Druhé místo družstva ženy – FN II Plzeň

Třetí místo družstva muži – Nemocnice Přerov

Třetí místo družstva ženy – ON Jičín

Třetí místo mezi jednotlivci muži – Jaroslav Pristanda, ON Jičín

Třetí místo jednotlivci ženy – Jarmila Šístková, Nemocnice Přerov

ný tým překročil magickou hranici devíti set bodů, a tím si zajistil první místo. Kouleli jak o duši a vyplatilo se! Večer jsme se sešli na místě velmi netradičním, a to v Katolickém domě v Blansku, který nám poskytl pěkné prostory pro slavnostní vyhodnocení turnaje. Tento rok bez básničky, ale za to s písničkou od kamarádů z Bílovce. První ceny dostali jednotlivci muži. Nejníže na bedně skončil Jaroslav Pristanda z Oblastní nemocnice Jičín. Na druhém místě skončil Zdeněk

Kukačka z Thermalu Karlovy Vary a první nebyl nikdo jiný, než Petr Šístek z Nemocnice Přerov! Mezi ženami byly rovněž skvělé výsledky a na třetím místě se umístila Jarmila Šístková z Nemocnice Přerov. Druhá skončila Marie Holešová z Psychiatrické léčebny Opava a totéž družstvo mělo ve svém středu i vítězku turnaje v kategorii žen, dlouholetou favoritku a sympaťačku Petru Chříbkovou, která dostala od spoluhráčů pořádné hobla.

Není potom překvapením, že na třetím místě družstev mužů a smíšených se umístila Nemocnice Přerov. Na druhém místě se nakonec usadili borci z Nemocnice v Bílovci a první místo obsadila již avizovaná Oblastní nemocnice Jičín. Družstva žen byla obdobou a na třetím místě byly dámy z Oblastní nemocnice Jičín, druhé místo získala FN II Plzeň a první místo – kdo jiný než dámy z Psychiatrické léčebny Opava! Gratulujeme všem! A gratulace patří taky nejodvážnějšímu a velmi sympatické-

mu muži, který nehleděl na výsledek a přišel si zahrát s radostí bez ohledu na to, že mu to nějak nepadalo. Tímto pánem je Adam Holomek z FN Ostrava, který získal cenu útěchy – Čulibrka. Nutno říct, že měl z této ceny upřímnou radost a přebral pohár jako správný šampion! Mgr. Ladislav KUCHARSKÝ, [email protected] Foto autor Podrobné výsledkové listiny a další fotografie najdete u tohoto článku na webu OS (Pro členy a odborové organizace – Sportovní hry)

13

K návrhu zákona o právních poměrech zaměstnanců ve veřejné správě

Zákon o právních poměrech zaměstnanců ve veřejné správě by se týkal, pokud bude schválen, našich členů, kteří pracují v krajských hygienických stanicích. Návrh zákona předložil do vnějšího připomínkového řízení ministr vnitra Jan Kubice. Odbory s předloženým návrhem zákona, který se zkráceně nazývá zákonem o úřednících, zásadně nesouhlasí a odmítají jej jako celek. Zásadní výhrady se vztahují především ke koncepční neujasněnosti návrhu zákona, k jeho věcnému obsahu, k nejednotné terminologii, a tím i k nejasnosti textu některých ustanovení a jejich neprovázanosti a k významné nevyváženosti jednotlivých částí návrhu zákona. Odbory nadále odmítají jednotnou právní úpravu právního postavení úředníků ve veřejné správě. Tento názor ve věci zachování oddělené právní úpravy právního postavení úředníků státní správy a úředníků územních samosprávných celků je konzistentní již od roku 2006. Odbory trvají na tom, aby byla zachována samostatná právní úprava úředníků vykonávajících v orgánech státní správy a ve správních úřadech správní činnosti. Obdobně je nutno trvat na zachování samostatné právní úpravy, upravující právní postavení úředníků územních samosprávných celků, která se navíc v praxi osvědčila, jak ostatně připouští i sám předkladatel a zdůvodňuje tím použití této úpravy na právní vztahy úředníků a zaměstnanců veřejné správy. Předkladatel v důvodové zprávě tvrdí, že „zákon zajistí vyšší profesionalitu výkonu veřejné správy, sníží dosavadní vysokou fluktuaci úředníků a přinese zřetelné vymezení politického vlivu tím, že jasně rozlišuje úřednické a politicky obsazované pracovní pozice“. Oprávněnost tohoto tvrzení však z vlastního návrhu zákona nevyplývá. Lze důvodně předpokládat, že zákon nezajistí vyšší profesionalitu výkonu veřejné správy, neboť navrhovaný způsob a rozsah vzdělávání je již nyní plně funkční v případě úředníků územních samosprávných celků a územní státní správy a z větší části také u zaměstnanců ústředních orgánů státní správy. Z ustanovení návrhu zákona nevyplývá opodstatněnost uvedeného názoru. Návrh z ákona nezvyšuje (v případě úředníků územních samosprávných celků), případně jen mírně zvyšuje (v případě úředníků ústředních orgánů státní správy), dosavadní právní ochranu úředníků.

14

Navrhovaná právní úprava nejenže nepřinese snížení vysoké fluktuace úředníků, neboť nevytváří k tomu dostatečné podmínky například v oblasti odměňování, v míře kompenzací zvýšených povinností a omezení, v jistotě a stabilitě pracovního místa včetně vyšší právní ochrany a zvláště v nedostatečné depolitizaci především v oblasti ústřední státní správy, ale povede ve svých důsledcích k destabilizaci veřejné správy. Odlišení úřednické a politicky obsazované funkce ve státní správě bez jednoznačného zákonného definování vzájemných vazeb například mezi státním tajemníkem a ministrem, definování pozice náměstka ministra na straně jedné, a bez stanovení odpovídající míry ochrany úřednických pozic (počínaje státním tajemníkem) před politickými vlivy na straně druhé, nelze pokládat za depolitizaci veřejné správy. Vzhledem k tomu, že není řešena odpovídajícím způsobem depolitizace státní správy, nelze hovořit ani o transparentní odpolitizaci výkonu veřejné správy. Zásadně nelze souhlasit s tvrzením předkladatele, že navrhovaný zákon je naplněním čl. 79 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. Článek 79 odstavec 2 zní „Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon“. Ústava v čl. 79 odst.2. hovoří o tom, že právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon. Nehovoří o právní úpravě úředníků územních samosprávných celků, ani o tom, že právní úprava má být shodná pro úředníky „státní“ a úředníky územně samosprávných celků. Nelze tedy hovořit o tom, že navrhovaný zákon je naplněním čl. 79 odst. 2 ústavního zákona č.1/1993 Sb., Ústava České republiky. Jedná se o účelové tvrzení. Skutečným naplněním čl. 79 odst. 2 je stávající zákon č. 218/ 2002 Sb., služební zákon. Rovněž je nutné odmítnout argumentaci předkladatele, kterým je Ministerstvo vnitra, jíž zdůvodňuje potřebu sjednocení úpravy. Spojený model veřejné správy nemůže být důvodem ke sjednocení právní úpravy jak v oblasti pracovních poměrů, tak v oblasti vzdělávání. Předkladateli návrhu zákona není jasné, z jakého principu vychází spojený model veřejné správy. Spojený model veřejné správy znamená, že právními předpisy stanovené činnosti (agendy) zajišťují, (vykonávají) za stát v přenesené působnosti zákony stanovené příslušné územní samosprávné celky (některé obce, kraje). Snaha o sjednocení činností mezi oběmi cílovými skupinami je věcně neopodstatněná, nekoncepční, protože spo-

lečné činnosti vykonávané v územních samosprávných celcích a ve státní správě jsou minimální. Totéž platí také o prostupnosti vzdělání mezi státní správou a územní samosprávou. Nelze souhlasit s velmi extenzivním rozsahem institucionální působnosti, která je navíc ještě rozšířena také na zaměstnance bezpečnostních sborů. Argumentace předkladatele, že „…speciální působnost zákona na zaměstnance veřejné správy zařazené v organizačních složkách státu, bezpečnostních sborech a úřadech územních samosprávných celků se navrhuje proto, že stálou hlavní činností těchto zaměstnanců je výkon správních činností, tedy plnění úkolů v oblasti státní správy nebo samosprávy územního samosprávného celku. Důvodem je, že tito zaměstnanci přímo ovlivňují kvalitu výkonu veřejné správy…“ není v případě zaměstnanců Policie ČR, Vězeňské služby ČR pravdivá. Není totiž pravda, že stálou hlavní činností těchto zaměstnanců je výkon správních činností. V případě obou uvedených skupin zaměstnanců přichází v úvahu výkon správních činností jen ve velmi omezeném až zanedbatelném rozsahu, jak vyplývá z příslušných zákonů. Totéž ostatně platí i o zaměstnancích Hasičského záchranného sboru a Celní správy. Odbory trvají na tom, aby se institucionální působnost zákona v případě státní správy vztahovala analogicky jako v zákoně č. 218/2002 Sb., služební zákon, pouze na organizační složky státu, které jsou ze zákona správním orgánem či správním úřadem, a v případě územní samosprávy aby byl zachován stávající stav daný zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků. Je zcela nezbytné, aby institucionální působnost zákona, tj. zaměstnanci kterých úřadů a správních orgánů budou spadat do jeho působnosti, byl stanoven zcela jednoznačně a určitě. Odbory zásadně nesouhlasí s navrženou osobní působností zákona a s navrženou kategorizací zaměstnanců. Není žádný věcný důvod, proč by předložená právní úprava měla odlišně definovat pozici úředníka a zaměstnance veřejné správy, neboť z logiky věci a charakteru jimi vykonávaných činností je nezbytné obě skupiny zaměstnanců pokládat za úředníky, navíc na sobě svými činnostmi vzájemně závislé. Markantní je to například v případě zaměstnanců připravujících veškeré nezbytné podklady pro správní rozhodnutí včetně návrhu vlastního rozhodnutí. U této skupiny z formulace znění zákona navíc není jasné, do které skupiny budou zařazeni. Totéž se týká také zaměstnanců zařazených v bezpečnostních sborech,

z nichž většina zajišťuje podmínky pro výkon činnosti bezpečnostního sboru nebo přímo plní činnosti stanovené zákonem pro příslušný bezpečnostní sbor, které nemají charakter správních činností ani charakter činností uvedených v návrhu zákona u kategorie zaměstnanců veřejné správy a přitom nemají manuální charakter. Máme na mysli především zaměstnance Policie ČR a Vězeňské služby ČR. Předkladatel v důvodové zprávě neuvádí věcné důvody, které ho vedly k navržené diferenciaci a kategorizaci mezi úředníky a zaměstnanci veřejné správy. Navíc návrh zákona ponechává rozhodování o zařazení do kategorie úředník a zaměstnanec veřejné správy na příslušné organizační složce, což zakládá značnou míru subjektivnosti, která ve svých důsledcích může vést k neopodstatněné rozdílnosti v provedené kategorizaci mezi jednotlivými srovnatelnými organizačními složkami. I z tohoto důvodu navrhovaná kategorizace postrádá smysl. Je důvodné trvat v případě úředníků samosprávných celků na zachování stávajícího rozsahu osobní působnosti v zákoně o úřednících územních samosprávných celků a v případě úředníků státní správy trvat na zachování rozsahu osobní působnosti, který byl použit v zákoně o státní službě. Rozpor mezi zněním závěrečné zprávy a návrhem zákona je také v případě odměňování. Podle závěrečné správy bude odměňování úředníků odlišné od zaměstnanců veřejné správy. Návrh zákona však naopak předpokládá zachování stávajícího nařízení vlády. Zásadně nelze souhlasit s tvrzením, že nároky na státní rozpočet přijetím předloženého návrhu zákona nevzniknou. Zejména v oblasti vzdělávání, pokud by bylo přijato navržené řešení, vzniknou značné náklady především státu, neboť takto extenzivně koncipované a extrémně centralizované vzdělávání si zvýšené náklady jednoznačně vyžádá. Za zásadní vadu návrhu zákona je nutno pokládat rovněž absenci návrhů prováděcích předpisů, na něž návrh zákona odkazuje, a především absenci návrhu zákona, jímž se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o úřednících tzv. doprovodného či změnového zákona. Bez předložení těchto návrhů, zejména bez současně předloženého návrhu tzv. změnového zákona, nelze návrh zákona odpovědně posoudit, zvláště když návrh sám je koncipován jako speciální právní úprava pracovněprávních vztahů zaměstnanců veřejné správy k obecné úpravě obsažené v zákoníku práce a odkazuje dále na změny jiných právních předpisů. JUDr. Vratislav TOMEK, [email protected]

Máte pro kolektivní vyjednávání dost informací o platech a mzdách?

Máme dostatek informací o průměrných měsíčních platech pro platovou a mzdovou sféru ve zdravotnictví a v sociální péči při nastávajícím kolektivním vyjednávání? Toto je otázka, kterou si klade nejedna předsedkyně či předseda odborové organizace před každoročním podzimním kolektivním vyjednáváním o mzdových náležitostech. A protože se jim mnohdy nedostává dostatek relevantních odpovědí, kolektivní vyjednávání se tak stává mezi zaměstnavatelem a vyjednávacím týmem odborářů hrou na kočku a myš. 1. Abychom při nelehkých chvilkách kolektivního vyjednávání napomohli našim předsedům, připravili jsme pro vás přehled za posledních pět let, jak se průměrné platy ve zdravotnictví odvíjely. Členění jsme volili s ohledem na platovou a mzdovou sféru, po kategoriích, s meziročním přírůstkem v Kč a v procentním zvýšení či propadu. 2. Stejný postup, tedy tabulku, jsme volili také pro sociální péči s rozdílem časové řady, a to za čtyři roky. 3. Přikládáme také další přehled o průměrném měsíčním platu - tabulku zpracovanou Českomoravským odborovým svazem pracovníků školství pro podnikatelskou sféru a nepodnikatelskou sféru v některých kategoriích zaměstnání za 1. pololetí 2011 a 1. pololetí 2012. 4. Z výše uvedeného si vyjednavači před kolektivním vyjednáváním budou moci připravit argumenty, proč navýšit plat či mzdu pro nadcházející rok, aby zaměstnanci ve zdravotnictví a sociální péči za svou psychicky a fyzicky náročnou práci nezaostávali za ostatními profesemi v ČR. Ing. Jindřiška CHVÁLOVÁ, [email protected]

Průměrný měsíční plat na přepočtené zaměstnance – srovnání prvního pololetí 2011 a 2012

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . .Index Podnikatelská sféra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .23 758 . . . . . . . . . . . . . . . . .24 415 . . . . . . . . . . . . . . . . . .102,8 Nepodnikatelská sféra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .23 338 . . . . . . . . . . . . . . . . .23 999 . . . . . . . . . . . . . . . . . .102,8

Org. složky státu a příspěvkové org. . . . . . . . . . . .21 942 . . . . . . . . . . . . . . . . .22 709 . . . . . . . . . . . . . . . . . .103,5 % podíl tarifního platu . . . . . . . . . . . . . . . . . . .77,75 . . . . . . . . . . . . . . . . . .78,01 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .100,3 průměrná platová třída . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9,11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9,15 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .100,4 průměrný osobní příplatek . . . . . . . . . . . . . . . . .1 781 . . . . . . . . . . . . . . . . . .1 764 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .99,0 průměrné odměny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .694 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .639 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .92,1 průměrný počet zaměstnanců . . . . . . . . . . . .325 960 . . . . . . . . . . . . . . . .317 798 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .97,5 Státní správa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .23 781 . . . . . . . . . . . . . . . . .24 354 . . . . . . . . . . . . . . . . . .102,4 % podíl tarifního platu . . . . . . . . . . . . . . . . . . .72,43 . . . . . . . . . . . . . . . . . .71,87 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .99,2 průměrná platová třída . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9,36 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9,41 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .100,5 průměrný osobní příplatek . . . . . . . . . . . . . . . . .2 760 . . . . . . . . . . . . . . . . . .2 881 . . . . . . . . . . . . . . . . . .104,4 průměrné odměny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .936 . . . . . . . . . . . . . . . . . .1 019 . . . . . . . . . . . . . . . . . .108,9 průměrný počet zaměstnanců . . . . . . . . . . . . .89 335 . . . . . . . . . . . . . . . . .89 763 . . . . . . . . . . . . . . . . . .100,5 Ústřední orgány státní správy . . . . . . . . . . . . . . . .31 963 . . . . . . . . . . . . . . . . .32 251 . . . . . . . . . . . . . . . . . .100,9 % podíl tarifního platu . . . . . . . . . . . . . . . . . . .64,78 . . . . . . . . . . . . . . . . . .65,04 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .100,4 průměrná platová třída . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11,25 . . . . . . . . . . . . . . . . . .11,32 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .100,6 průměrný osobní příplatek . . . . . . . . . . . . . . . . .5 268 . . . . . . . . . . . . . . . . . .5 299 . . . . . . . . . . . . . . . . . .100,6 průměrné odměny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2 065 . . . . . . . . . . . . . . . . . .2 070 . . . . . . . . . . . . . . . . . .100,2 průměrný počet zaměstnaců . . . . . . . . . . . . . .17 289 . . . . . . . . . . . . . . . . .17 247 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .99,8 Územní samosprávné celky . . . . . . . . . . . . . . . . . . .23 114 . . . . . . . . . . . . . . . . .23 877 . . . . . . . . . . . . . . . . . .103,3 % podíl tarifního platu . . . . . . . . . . . . . . . . . . .67,85 . . . . . . . . . . . . . . . . . .66,79 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .98,4 průměrná platová třída . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7,90 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8,07 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .102,2 průměrný osobní příplatek . . . . . . . . . . . . . . . . .3 251 . . . . . . . . . . . . . . . . . .3 490 . . . . . . . . . . . . . . . . . .107,4 průměrné odměny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1 414 . . . . . . . . . . . . . . . . . .1 440 . . . . . . . . . . . . . . . . . .101,8 průměrný počet zaměstnanců . . . . . . . . . . . . .73 613 . . . . . . . . . . . . . . . . .70 850 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .96,2 Příslušníci bezpečnostních sborů . . . . . . . . . . . . . .29 886 . . . . . . . . . . . . . . . . .30 233 . . . . . . . . . . . . . . . . . .101,2 % podíl tarifního platu . . . . . . . . . . . . . . . . . . .66,12 . . . . . . . . . . . . . . . . . .66,24 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .100,2 průměrná platová třída . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5,30 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5,33 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .100,6 průměrný osobní příplatek . . . . . . . . . . . . . . . . .1 688 . . . . . . . . . . . . . . . . . .1 784 . . . . . . . . . . . . . . . . . .105,7 průměrné odměny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .507 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .360 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .71,0 průměrný počet zaměstnanců . . . . . . . . . . . . .61 593 . . . . . . . . . . . . . . . . .59 079 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .95,9 Vojáci z povolání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .23 253 . . . . . . . . . . . . . . . . .23 203 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .99,8 % podíl tarifního platu . . . . . . . . . . . . . . . . . . .64,69 . . . . . . . . . . . . . . . . . .65,18 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .100,8 průměrná platová třída . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8,45 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8,44 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .99,9 průměrný osobní příplatek . . . . . . . . . . . . . . . . .2 478 . . . . . . . . . . . . . . . . . .2 478 . . . . . . . . . . . . . . . . . .100,0 průměrné odměny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .140 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2838 . . . . . . . . . . . . . . . . . .2202,7 průměrný počet zaměstnanců . . . . . . . . . . . . .21 395 . . . . . . . . . . . . . . . . .21 033 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .98,3 Školství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .21 037 . . . . . . . . . . . . . . . . .21 894 . . . . . . . . . . . . . . . . . .104,1 % podíl tarifního platu . . . . . . . . . . . . . . . . . . .81,90 . . . . . . . . . . . . . . . . . .82,71 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .101,0 průměrná platová třída . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9,10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9,12 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .100,2 průměrný osobní příplatek . . . . . . . . . . . . . . . . .1 187 . . . . . . . . . . . . . . . . . .1 075 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .90,6 průměrné odměny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .557 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .423 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .75,9 průměrný počet zaměstnanců . . . . . . . . . . . .196 649 . . . . . . . . . . . . . . . .190 846 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .97,1 Zdravotnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .28 331 . . . . . . . . . . . . . . . . .29 774 . . . . . . . . . . . . . . . . . .105,0 % podíl tarifního platu . . . . . . . . . . . . . . . . . . .63,38 . . . . . . . . . . . . . . . . . .62,54 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .98,7 průměrná platová třída . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9,04 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9,05 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .100,1 průměrný osobní příplatek . . . . . . . . . . . . . . . . .2 506 . . . . . . . . . . . . . . . . . .2 676 . . . . . . . . . . . . . . . . . .106,8 průměrné odměny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1496 . . . . . . . . . . . . . . . . . .1 822 . . . . . . . . . . . . . . . . . .121,8 průměrný počet zaměstnanců . . . . . . . . . . . . .90 454 . . . . . . . . . . . . . . . . .90 385 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .99,9 Sociální služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .18 682 . . . . . . . . . . . . . . . . .18 982 . . . . . . . . . . . . . . . . . .101,6 % podíl tarifního platu . . . . . . . . . . . . . . . . . . .69,61 . . . . . . . . . . . . . . . . . .69,15 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .99,3 průměrná platová třída . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6,47 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6,46 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .99,8 průměrný osobní příplatek . . . . . . . . . . . . . . . . .1 601 . . . . . . . . . . . . . . . . . .1 634 . . . . . . . . . . . . . . . . . .102,1 průměrné odměny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .631 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .670 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .106,2 průměrný počet zaměstnanců . . . . . . . . . . . .47 622,0 . . . . . . . . . . . . . . . . .46 813 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .98,3 Kultura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .19 526 . . . . . . . . . . . . . . . . .19 936 . . . . . . . . . . . . . . . . . .102,1 % podíl tarifního platu . . . . . . . . . . . . . . . . . . .77,31 . . . . . . . . . . . . . . . . . .76,83 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .98,4 průměrná třída . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8,39 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8,53 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .101,7 průměrný osobní příplatek . . . . . . . . . . . . . . . . .1 805 . . . . . . . . . . . . . . . . . .1 866 . . . . . . . . . . . . . . . . . .103,4 průměrné odměny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .635 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .654 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .103,0 průměrný počet zaměstnanců . . . . . . . . . . . . .22 781 . . . . . . . . . . . . . . . . .20 272 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .89,0 Zaměst. odměňovaní podle ZP celkem . . . . . . . . .22 806 . . . . . . . . . . . . . . . . .23 634 . . . . . . . . . . . . . . . . . .103,6 % podíl tarifního platu . . . . . . . . . . . . . . . . . . .72,49 . . . . . . . . . . . . . . . . . .72,19 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .99,6 průměrná platová třída . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8,63 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8,68 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .100,6 průměrný osobní příplatek . . . . . . . . . . . . . . . . .2 103 . . . . . . . . . . . . . . . . . .2 159 . . . . . . . . . . . . . . . . . .102,7 průměrné odměny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .336 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .983 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .292,6 průměrný počet zaměstnanců . . . . . . . . . . . .556 201 . . . . . . . . . . . . . . . .546 227 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .98,2

Zdroj: údaje ČSÚ a MF

15

16

Průměrný měsíční plat ve zdravotnictví v letech 2007 – 2011

17

Průměrná měsíční mzda ve zdravotnictví v letech 2007 – 2011

18

Průměrný měsíční plat v odvětví sociální péče v letech 2008 – 2011

Povinnosti zaměstnavatele při organizačních změnách

právní poradna

Dovoluji si vás požádat o informaci ohledně povinností zaměstnavatele při organizačních změnách. Byl mi předán nový platový výměr, ve kterém mi byl odebrán příplatek za vedení z důvodu odejmutí příplatku v souvislosti s ukončením řídící práce. Rozhodnutí ředitele o organizačních změnách není v personálním oddělení k dispozici, bylo mi řečeno, že se teprve píše. V zápise z porady vedení bylo pouze uvedeno, že reorganizace bude probíhat ve třech etapách, ale žádné konkrétní změny probírány nebyly, zatím jsme nic neobdrželi. J. H., Praha Obávám se, že váš zaměstnavaZaměstnavatel je povinen poskyttel nedodržel nejen základní pravinout informace v dostatečném dla slušnosti, ale že porušil i předstihu a vhodným způsobem, zákon. Zákoník práce, přestože by aby je zaměstnanci mohli posouse to v dobré společnosti mělo podit, popřípadě se připravit na važovat za samozřejmost, výprojednání a vyjádřit své stanoslovně stanoví, že zaměstnanci visko před uskutečněním opamají právo na informace a protření. Nepůsobí-li u zaměstnavajednání. Zaměstnavatel, zaměsttele odborová organizace, je zananci a zástupci zaměstnanců jsou městnavatel sám povinen informopovinni si poskytovat součinnost vat zaměstnance a jednat s nimi a jednat v souladu se svými (všemi) přímo. oprávněnými zájmy. Zaměstnavatel je povinen inforZaměstnancům dává zákoník movat zaměstnance nejen o své práce i právo požadovat další, doekonomické a finanční situaci a jedatečné informace a vysvětlení jím pravděpodobném vývoji, o své před uskutečněním opatření. činnosti, jejím pravděpodobném Zákoník práce dává i odpověď na vývoji, jejích důsledcích na živototázku, co je pro tyto účely inforní prostředí a jeho ekologických mováním a co je nutno považovat opatřeních, o svém právním postaza projednání. Zaměstnanci mají vení a jeho změnách, o vnitřním rovněž právo požadovat osobní uspořádání a osobě oprávněné jedjednání se zaměstnavatelem na nat za zaměstnavatele v prapříslušné úrovni řízení podle pocovněprávních vztazích, o převavahy věci. žující činnosti zaměstnavatele Informováním se rozumí pooznačené kódem Klasifikace ekoskytnutí nezbytných údajů, z nichž nomické činnosti a uskutečněných je možné jednoznačně zjistit stav změnách v předmětu činnosti zaoznamované skutečnosti, popřípaměstnavatele, ale ve vztahu k vadě k ní zaujmout stanovisko. šemu problému hlavně o základ-

ních otázkách pracovních podmínek a jejich změnách, o zamýšlených strukturálních změnách, jeho racionalizačních nebo organizačních opatřeních, opatřeních ovlivňující zaměstnanost, o nejnovějším stavu a struktuře zaměstnanců, pravděpodobném vývoj zaměstnanosti, základních otázkách pracovních podmínek a jejich změnách. O některých uvedených záležitostech není zaměstnavatel povinen pouze zaměstnance informovat, ale také je s nimi projednat, jak bude uvedeno dále. O všech uvedených problematikách je zaměstnavatel povinen informovat odborovou organizaci, kromě toho jí pak musí dávat informace o vývoji mezd nebo platů, průměrné mzdy nebo platu a jejích jednotlivých složek včetně členění podle jednotlivých profesních skupin, není-li dohodnuto jinak. Odborová organizace pak si tyto informace nesmí nechávat pro sebe, ale je povinna vhodným způsobem informovat zaměstnance na všech pracovištích o své činnosti a o obsahu a závěrech informací a projednání se zaměstnavatelem. Projednáním zákoník práce rozumí jednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, výměnu stanovisek a vysvětlení s cílem dosáhnout shody. Zaměstnavatel je povinen zajistit projednání v dosta-

tečném předstihu a vhodným způsobem, aby zaměstnanci mohli na základě poskytnutých informací vyjádřit svá stanoviska a zaměstnavatel je mohl vzít v úvahu před uskutečněním opatření. Zaměstnanci mají při projednání právo obdržet na své stanovisko odůvodněnou odpověď. Projednávat se zaměstnanci zaměstnavatel musí zamýšlené strukturální změny, racionalizační nebo organizační opatření, opatření ovlivňující zaměstnanost, nejnovější stav a strukturu zaměstnanců, pravděpodobný vývoj zaměstnanosti u zaměstnavatele, základní otázky pracovních podmínek a jejich změny. S odborovou organizací je zaměstnavatel povinen projednat svoji ekonomickou situaci zaměstnavatele, množství práce a pracovní tempo, změny organizace práce, systém odměňování a hodnocení zaměstnanců a všechna další opatření týkající se většího počtu zaměstnanců. Přeji všem zaměstnancům, aby je jejich zaměstnavatelé už jen ze slušnosti informovali opravdu předem a včas o zamýšlených změnách, aby měli možnost se v předstihu k nim vyjádřit a na své stanovisko dostávat odůvodněné odpovědi. Mgr. Ivana ŠTĚPÁNKOVÁ, [email protected]

Legislativní rada Českomoravské konfederace odborových svazů se zabývala zajímavým dotazem, zda je možné se v případě pracovních poměrů na dobu určitou odchýlit od § 39 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve prospěch zaměstnance a uzavřít pracovní poměr na dobu určitou více než třikrát, pokud o to zaměstnanec požádá. Dle § 363 zákoníku práce se sice zaměstnavatel nesmí odchýlit od § 39 zákoníku práce, ale podle § 4b odst. 1 zákoníku práce je možné se od tohoto ustanovení odchýlit ve prospěch zaměstnance. Naznačený přístup ke kategorii Legislativní rada ČMKOS zauprospěch zaměstnance je ovšem jala stanovisko, že s ohledem na značně rizikový a mohl by v důposlední větu v § 4b odst. 1 zákosledku znamenat relativizaci půsoníku práce a na znění § 363 zákobení veškerých ochranných norem níku práce je skutečně možné se zákoníku práce. Mohl by pak zaod § 39 odst. 2 zákoníku práce odměstnanec prohlásit, že v jeho chýlit ve prospěch zaměstnance. prospěch je nečerpat přestávku Otázkou je, co je možné považov práci na jídlo a oddech? Nebo vat za „prospěch“ zaměstnance. pracovat 65 hodin týdně? Nebo Podle jednoho z možných přístupů nedodržovat odpočinky mezi směbychom za prospěch mohli považonami a v týdnu? Zaměstnankyně vat vždy to, co za pro sebe prospěšby mohla prohlásit, že je v její proné označí sám zaměstnanec. Pokud spěch nečerpat mateřskou dovoleby pak sám zaměstnanec prohlásil, nou, aby mohla co nejdříve po pože v jeho prospěch je opakovaně rodu nastoupit zpět do práce a neuzavírat pracovní poměr na dobu došlo k propadu v jejím příjmu. určitou bez omezení, jednalo by se o odchylku v jeho prospěch. Podle názoru Legislativní ra-

dy je třeba připustit, že prospěch zaměstnance je kategorií do určité míry objektivní. Zákonodárce prostřednictvím kogentních ochranných norem chrání právní postavení zaměstnance jako slabší strany pracovněprávního vztahu a formuluje tak minimální standard jeho práv. Mezi tento minimální standard v současné době patří i omezení pro opakované uzavírání pracovního poměru na dobu určitou. Smyslem této normy je chránit zaměstnance před neomezením řetězením doby určité, tedy bránit jeho „prospěch“. Proto nelze připustit vyloučení účinku této ochranné normy jen prostřednictvím prohlášení (žádosti) zaměstnance, že narušení minimálního standardu týkajícího se opakování doby určité je v daném konkrétním případě v jeho subjektivní prospěch. Přípustným odchýlením se od ustanovení § 39 odst. 2 zákoníku

práce, které by i při nezbytné objektivizaci sledovalo prospěch zaměstnance, by mohlo být například ujednání v kolektivní smlouvě, jímž se zaměstnavatel zaváže, že bude pracovní poměr na dobu určitou se stejným zaměstnancem opakovat nejvýše jednou. Závěrem je třeba podotknout, že i když je třeba vnímat příčiny úvah o nutných výjimkách z omezení pro sjednávání a opakování pracovního poměru na dobu určitou nastavených v § 39 odst. 2 zákoníku práce, kdy jde typicky o případy sezónních prací, které nelze vykonávat po dobu celého roku a bylo by proto oboustranně výhodné, aby mohl zaměstnavatel se zaměstnancem opakovaně sjednávat pracovní poměry na dobu určitou bez omezení. Řešení je třeba ovšem hledat v rozumné novelizaci zákoníku práce a nikoli v jeho obcházení. JUDr. Vratislav TOMEK, [email protected]

K pojmu „ve prospěch zaměstnance“ ve smyslu ustanovení zákoníku práce

19

Přehled právních předpisů publikovaných ve Sbírce zákonů v období od 9. 8. do 15. 10. 2012

(výběr) 275. Zákon o volbě prezidenta republiky a 313. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 343/2011 Sb., o seznamu o změně některých zákonů (zákon o volbě účinných látek prezidenta republiky) 314. Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém 288. Vyhláška, kterou se mění vyhláška pojištění, ve znění pozdějších předpisů Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 315. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů Sb., kterou se provádí zákon o pozemních č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických komunikacích, ve znění pozdějších předpipodmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění sů pozdějších předpisů 289. Vyhláška o náležitostech Listu o pro322. Rozhodnutí předsedy Senátu Parlamentu České republiky o vyhlídce zemřelého, způsobu jeho vyplňování a předávání místům určehlášení volby prezidenta republiky ní (vyhláška o Listu o prohlídce zemřelého) 324. Vyhláška o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011, 294. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o volbě prepřepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího zázidenta republiky kladu za rok 2011, redukčních hranic pro stanovení výpočtového zá295. Zákon, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém kladu pro rok 2013 a základní výměry důchodu stanovené pro rok určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a ně2013 a o zvýšení důchodů v roce 2013 kterým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění 325. Vyhláška o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2013 pozdějších předpisů, a zákon č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon 329. Úplné znění zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předslužbě a o změně některých zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn pisů, a další související zákony 331. Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální 296. Vyhláška o požadavcích na vybavení poskytovatele zdravotnické podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o podopravní služby, poskytovatele zdravotnické záchranné služby a poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souviskytovatele přepravy pacientů neodkladné péče dopravními prostředsejících zákonů, ve znění zákona č. 141/2012 Sb., zákon č. 73/2011 ky a o požadavcích na tyto dopravní prostředky Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, 297. Vyhláška o náležitostech Listu o prohlídce zemřelého, způsobu ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních jeho vyplňování a předávání místům určení, a o náležitostech hlášení službách, ve znění pozdějších předpisů ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, o úmrtí dítěte a hlášení 332. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 112/2008 Sb., o úmrtí matky (vyhláška o Listu o prohlídce zemřelého) o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových 302. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 418/2003 Sb., kterou se staplateb k přímým podporám, ve znění pozdějších předpisů noví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů ve333. Zákon, kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní řejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jevýchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o prevenjich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních protivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních ponů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony jišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu 334. Zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způtohoto limitu, ve znění pozdějších předpisů sobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, 304. Vyhláška o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších samosprávných celků předpisů 306. Vyhláška o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních 336. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuonemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických je pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úprazařízení a ústavů sociální péče vu denního vyměřovacího základu platných v roce 2013 307. Nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb JUDr. Hana LISÁ, advokátka, [email protected]

Co to jsou SVHC látky

Nařízení Evropské komise a Evropského parlamentu č. 1907/2006, známé pod zkratkou REACH, mimo jiné zavádí pro některé chemické látky řadu prohibitivních opatření, z nichž krajním je možnost jejich výroby pouze na zvláštní povolení. Seznam těchto látek je uveden

20

v příloze č. XIV a v současné době obsahuje šest položek, což není mnoho. Výrazně delší je ovšem seznam tzv. kandidátů pro zařazení do této přílohy (Candidate list), který aktuálně obsahuje téměř 40 položek. Překlad anglické zkratky SVHC (Substances of Very High Koncern) „látky vzbuzující velmi vážné obavy“, napovídá, že půjde o chemické látky s výrazně nebezpečnými vlastnostmi. Dostávají se sem zejména chemikálie klasifikované jako karcinogeny, mutageny a reprodukčně toxické látky (tzv. CMR) závažnějších kategorií nebezpečnosti, dále látky, o nichž je známo, že mají vlastnosti endokrinních disruptorů (poškozují činnost žláz s vnitřní sekrecí, například tím, že obsazují receptory hormonů v buňkách) nebo látky představující vysoké environmentální riziko – tzv. PBT a vPvB vlastnosti (persistence, bi-

oakumulace, toxicita resp. vysoká persistence, vysoká bioakumulace). Již sama skutečnost zařazení látky na kandidátský seznam by měla být pro výrobce a uživatele důvodem ke zvýšení pozornosti a hledání možností pro eventuální náhradu látek jinými, méně nebezpečnými, tam, kde to je jen trochu možné. Nepředpokládá se, že zařazení na seznamy povede až k úplnému zákazu výroby, to není vždy možné (těžko asi přestaneme vyrábět např. kyselinu boritou, protože by nebylo čím zastavit atomový reaktor), rozhodně však budou látky podrobovány podrobnějšímu zkoumání a bude vyvíjen tlak na jejich omezování. V současné době se na látky na kandidátském seznamu váží tyto povinnosti: Pro látku je vždy povinností dodavatele poskytnout bezpečnostní list, pro směs (přípravek)

je povinností poskytnout bezpečnostní list vždy při obsahu látky nad 0,1 % hmotnostních, u plynných směsí vždy při obsahu nad 0,2 % objemových. U předmětů s obsahem látky nad 0,1 % má dodavatel informační povinnost vůči svým odběratelům a vůči Evropské chemické agentuře oznamovací povinnosti. Rozhodně lze doporučit, aby uživatelé látek uvedených v příloze č. XIV nebo na kandidátském seznamu zvážili nezbytnost jejich používání a informovali své zaměstnance s doporučením zvýšené ostražitosti při jejich používání. Aktuální seznamy látek v příloze č. XIV a na kandidátském seznamu najdete na webu odborového svazu (www.zdravotnickeodbory.cz) v rubrice BOZP – Informace jako přílohu tohoto textu. Zbyněk MORAVEC, inspektor BOZP [email protected]

Nenechte se natlačit do pozice zdravotnického asistenta!

telnost těchto dvou profesí. Zároveň bylo apelováno na zaměstnance, aby na takovou změnu pracovní smlouvy nepřistupovali. Tato stanoviska byla rozeslána do všech základních odborových organizací před několika týdny. V současné době probíhá také dotazník mezi odborovými organizacemi, kde a v jakém rozsahu se tento trend projevuje. Bohužel, většina zaměstnanců, z obavy ze ztráty zaměstnání, odmítá přeřazení veřejně přiznat. Navíc, podle zjištění sekce nelékařů, k tomuto fenoménu dochází velmi často v nemocnicích, kde nepůsobí odborová organizace. Postižené všeobecné sestry

nám tyto informace sdělují většinou individuálně a anonymně prostřednictvím e-mailů a vzkazů na sociálních sítích, kde má sekce nelékařů vlastní stránku. I na tomto příkladu je hmatatelně vidět, jak nutné je mít odbory ve svém zařízení! Tam, kde odbory nepůsobí, se zaměstnanci sami často nedokáží protiprávnímu jednání zaměstnavatele bránit. Kolegyně a kolegové, nenechte se natlačit do pozice zdravotnického asistenta! Pokud takové snahy zaznamenáte, okamžitě se obraťte na Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR nebo přímo na členy sekce nelékařských zdravotnických pracovníků. Kontakty na nás naleznete na webu odborového svazu (www.zdravotnickeodbory.cz). Iva ŘEZNÍČKOVÁ, garantka sekce nelékařských zdravotnických pracovníků OSZSP ČR [email protected]

V některých zařízeních zaměstnavatelé přeřazují zaměstnance odborně způsobilé k výkonu povolání všeobecné sestry na pozice zdravotnických asistentů. Zaměstnavatelé jsou k takovému postupu systémově směrováni především za účelem snížení mzdových nákladů. Z pohledu pacientů a kvality poskytované péče ovšem nelze s takovým postupem souhlasit. Dochází však i k poškozování zaměstnanců. Se žádostí o stanovisko k této problematice se Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR letos dvakrát obrátil na Ministerstvo zdravotnictví. Ve svých vyjádřeních ze dne Z pohledu zákona o nelékař10. dubna 2012 a 1. srpna 2012 ských zdravotnických povoláních Ministerstvo zdravotnictví jeda prováděcích předpisů ministernoznačně konstatuje, že k prostvo uvádí, že, tím, „že zákon v § blematice zařazování všeobec29 odst. 2 výslovně neuvádí všených sester na pracovní pozice obecnou sestru, bylo záměrem zdravotnických asistentů má odzákonodárce zřetelně vyjádřit bor vzdělávání a vědy stejně zaodlišný režim u povolání všeomítavé stanovisko jako Odbobecné sestry. Je zřejmé, že činrový svaz zdravotnictví a sociálnosti a kompetence, ke kterým je ní péče České republiky. Ve vyzpůsobilá všeobecná sestra, jsou jádření oslovený odbor dále velmi strukturované. … Obsah a uvádí, že takovým postupem rozsah činností obou uvedených „zaměstnavatelé porušují jak povolání v rámci poskytování ustanovení § 29 odst. 2 zákona zdravotní péče nelze bez dalšího č. 96/2004 Sb., které se na všeostriktně izolovat. Nelze je však becné sestry nevztahuje, tak i ani účelově směšovat a nadto ustanovení zákoníku práce“. I ve způsobem, který by mohl vzbuzozcela hypotetickém případě vat pohybnosti o obcházení (kdyby došlo k souladu s předpizákona. … Kompetenční rozdíly sy pracovněprávními), pokud uvedených povolání jsou evijsou všeobecné sestry v pozici dentní a příslušné právní předpizdravotnických asistentů pověsy by tedy zaměstnavatelé i zařovány činnostmi spadajícími do městnanci měli znát a ve svém kompetence všeobecných sester, zájmu je oboustranně dodr„je to zřejmé (evidentní) protižovat“. právní jednání“. Ministerstvo zdravotnictví

také upozorňuje, že „zákon č. 96/2004 Sb. je právním předpisem veřejnoprávní povahy, pro kterou je typický princip, že co není zákonem výslovně dovoleno, je zakázáno“. Odborový svaz upozornil Ministerstvo zdravotnictví na skutečnost, že někteří zaměstnavatelé první stanovisko k přeřazování všeobecných sester označili za nejednoznačné a k přeřazování sester přesto přikročili. Ministerstvo vzalo tuto zatím rámcovou informaci na vědomí a konstatovalo, že náš podnět směřuje, kromě oblasti pracovněprávní, do organizační a řídící činnosti zaměstnavatelů. Pokud jde o pohled pracovněprávní, uvedený odbor se neztotožňuje s popsanou praxí zaměstnavatelů. Obecně pak shrnul, že „při respektování zásady uvedené v § 1a písm. c) zákoníku práce by nemělo dojít k disproporci mezi sjednaným a fakticky vykonávaným druhem práce a způsobem odměňování a dotyčné zaměstnankyně by na podobné návrhy, ať se týkají úplného nebo částečného převedení úvazků, neměly přistupovat“. Mgr. Ivana ŠTĚPÁNKOVÁ, [email protected]

Postavení zdravotnického asistenta je od počátku vzniku této profese velmi složité. Mnozí zaměstnavatelé nepochopili, nebo pochopit nechtějí, že se nejedná o levnější verzi všeobecné sestry, a z důvodu úspor se snaží zdravotnické asistenty zaměstnávat, ale činnosti, které po nich požadují, jsou ve skutečnosti shodné s pracovní náplní všeobecné sestry. Mnozí asistenti pak na takové podmínky přistupují. Dosud se tak dělo především na lůžkových odděleních nemocnic.

Nová personální vyhláška, která je v platnosti od dubna 2012, rozšířila tento nešvar také na ambulance. Nová norma totiž umožňuje (nikoliv nařizuje) v některých typech ambulancí nahradit všeobecnou sestru zdravotnickým asistentem. Úmyslem zákonodárce bylo využít asistenty především v těch typech ambulancí, kde všeobecná sestra vykonávala pouze administrativní činnost a běžný kontakt s pacienty. Jak už to ale bývá, praxe je naprosto odlišná. Zdravotničtí asistenti začínají nahrazovat všeobecné sestry i tam, kde je nutné vykonávat specializované činnosti. Navíc vznikl další nový fenomén. Zatímco v minulosti nastupovali noví zdravotničtí asistenti na jednotlivá pracoviště jako nová pracovní síla, často i z důvodu nedostatku sester, dnes se začínají objevovat snahy zaměnit stávající všeobecné sestry za, pro zaměstnavatele levnější, zdravotnické asistenty. Všem je jasné, že není možné propustit sestru a její místo obsadit zdravotnickým asistentem. Proto se někteří uchylují k přeřazování stávajících sester. Odborná kvalifikace takového zaměstnance nadále zůstává vysoká, nehrozí snížení kvality péče, zato hrozí snížení platového a mzdového ohodnocení zaměstnance, který na takové přeřazení přistoupí! Kromě snížení finančního ohodnocení je dále nutné zdůraznit, že všeobecná sestra nemá kvalifikační předpoklady (odbornou způsobilost) vykonávat profesi zdravotnického asistenta! Mějte tedy na paměti, že taková pracovní smlouva je v podstatě neplatná! Z logiky věci lze samozřejmě říci, že kvalifikace všeobecné sestry je vyšší než zdravotnického asistenta, a tudíž nemá žádný problém tuto činnost vykonávat, pokud na změnu „dobrovolně“ přistoupí. Legislativa to však vidí zcela jinak. Postavení a vzdě-

lání zdravotnického asistenta je v systému specifické a není zaměnitelné. Rozdíly v odborné způsobilosti těchto dvou profesí a také porovnání jejich pracovních činností naleznete ve výkladu Mgr. Ivany Štěpánkové. Sekce nelékařských zdravotnických pracovníků sleduje se znepokojením trend porušování zákona a velmi často nedobrovolné a nátlakové přeřazování všeobecných sester na zdravotnické asistenty. Z tohoto důvodu, ve spolupráci s vedením OSZSP ČR, požádala o opakovaný výklad Ministerstvo zdravotnictví. Stanovisko ministerstva potvrdilo výše zmiňovaný rozdíl v odborné způsobilosti a nezaměni-

K přeřazování sester na pozice zdravotnických asistentů

21

Odborná způsobilost k výkonu povolání zdravotnického asistenta

A) Odborná způsobilost k výkonu povolání zdravotnického asistenta se získává absolvováním a) střední zdravotnické školy v oboru zdravotnický asistent, nebo b) akreditovaného kvalifikačního kurzu zdravotnický asistent po získání úplného středního vzdělání nebo úplného středního odborného vzdělání a způsobilosti k výkonu povolání ošetřovatele B) Odborná způsobilost k výkonu povolání ošetřovatele se získává absolvováním a) akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru ošetřovatel, b) tříletého studia ukončeného závěrečnou zkouškou na střední zdravotnické škole v oboru ošetřovatel, c) akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru ošetřovatel/ošetřovatelka-pěstounka, charitní ošetřovatel, ošetřovatel nebo pěstounka, pokud bylo studium zahájeno do konce roku 2004, d) studia ukončeného závěrečnou zkouškou na střední zdravotnické škole, zdravotnické odborné škole nebo středním odborném učilišti zdravotnickém v oboru ošetřovatel/ošetřovatel-

ka, ošetřovatel/ošetřovatelka se zaměřením na rodinnou výchovu nebo v oboru zdravotník prvního zaměření - ošetřovatelské a pečovatelské práce, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004, e) nejméně 4 semestrů akreditovaného zdravotnického magisterského studijního programu všeobecné lékařství a složením zkoušky z předmětu ošetřovatelství, péče o nemocné nebo obdobného předmětu, f) 3 semestrů akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního programu pro přípravu všeobecných sester nebo porodních asistentek nebo příslušného studijního oboru na vyšší zdravotnické škole, g) 4 semestrů akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního programu pro přípravu zdravotnických záchranářů nebo příslušného studijního oboru na vyšší zdravotnické škole, h) 3 ročníků studia na střední zdravotnické škole v oboru všeobecná sestra, dětská sestra nebo zdravotní sestra, pokud jde o čtyřleté studium, nebo 1,5 ročníku studia na střední zdravotnické škole v oboru zdravotní

sestra, dětská sestra, zdravotnický záchranář, ženská sestra nebo porodní asistentka, pokud jde o dvouleté pomaturitní kvalifikační studium, případně nástavbové studium pro absolventy středních škol, nebo i) 4 ročníků studia na střední zdravotnické škole v oboru zdravotnický asistent. C) Dále mají odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotnického asistenta zdravotničtí pracovníci, kteří získali způsobilost k výkonu povolání zdravotnického záchranáře Odborná způsobilost k výkonu povolání zdravotnického záchranáře se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu zdravotnických záchranářů, b) nejméně tříletého studia v oboru diplomovaný zdravotnický záchranář na vyšších zdravotnických školách, nebo c) střední zdravotnické školy v oboru zdravotnický záchranář, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1998/1999. d) Odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotnického záchranáře má také zdravotnický

pracovník, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání všeobecná sestra a specializovanou způsobilost v oboru sestra pro intenzivní péči a byl členem výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby nejméně v rozsahu alespoň poloviny týdenní pracovní doby po dobu 5 let v posledních 6 letech. D) Dále mají odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotnického asistenta zdravotničtí pracovníci, kteří získali způsobilost k výkonu povolání porodní asistentky Odborná způsobilost k výkonu povolání porodní asistentky se získává absolvováním a) nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu porodních asistentek, b) tříletého studia v oboru diplomovaná porodní asistentka na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004, c) střední zdravotnické školy v oboru ženská sestra nebo porodní asistentka, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1996/1997.

Tento článek se snaží odpovědět na otázku, zda může zdravotnický asistent sloužit namísto všeobecné sestry samostatně, když bude mít možnost telefonické konzultace (ať již se všeobecnou sestrou nebo s lékařem). Všeobecná sestra bez odborného dohledu a bez indikace, v souladu s diagnózou stanovenou lékařem, poskytuje, případně zajišťuje základní a specializovanou ošetřovatelskou péči prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Zdravotnický asistent pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo porodní asistentky poskytuje základní ošetřovatelskou péči a specializovanou ošetřovatelskou péči v rámci ošetřovatelského procesu, v rozsahu své odborné způsobilosti může získávat informace nutné k určení ošetřovatelských diagnóz, v míře určené všeobecnou sestrou nebo porodní asistentkou plní ošetřovatelský plán a provádí ošetřovatelské výkony. Některé příklady: ● poskytování zdravotní péče všeobecná sestra - poskytuje zdravotní péči v souladu s právními předpisy a standardy

zdravotnický asistent - poskytuje zdravotní péči v souladu s právními předpisy a standardy pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu v rozsahu své odborné způsobilosti ● sledování fyziologických funkcí a stavu pacienta všeobecná sestra - je oprávněna bez odborného dohledu a bez indikace, sledovat a orientačně hodnotit fyziologické funkce pacientů zdravotnický asistent - je oprávněn pod odborným dohledem všeobecné sestry sledovat fyziologické funkce a stav pacientů, pozorovat, hodnotit a zaznamenávat stav pacienta ● provádění nácviku sebeobsluhy všeobecná sestra - bez odborného dohledu a bez indikace, v souladu s diagnózou stanovenou lékařem zdravotnický asistent - pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo porodní asistentky ● léčivé přípravky všeobecná sestra - bez odborného dohledu a bez indikace, v souladu s diagnózou stanovenou lékařem

přejímá, kontroluje, ukládá léčivé přípravky, včetně návykových látek, manipuluje s nimi a zajišťuje jejich dostatečnou zásobu zdravotnický asistent - pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo porodní asistentky vykonává v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání, kontrole, manipulaci a uložení léčivých přípravků ● podávání léčivých přípravků všeobecná sestra - bez odborného dohledu na základě indikace lékaře podává léčivé přípravky s výjimkou nitrožilních injekcí nebo infuzí u novorozenců a dětí do 3 let a s výjimkou radiofarmak; (pokud není uvedeno jinak) zdravotnický asistent - pod odborným dohledem všeobecné sestry, porodní asistentky nebo lékaře v rozsahu své odborné způsobilosti podává léčivé přípravky s výjimkou aplikace nitrožilně a do epidurálních katétrů a intramuskulárních injekcí u novorozenců a dětí do 3 let věku ● akutní ošetření všeobecná sestra - bez odborného dohledu na základě indikace lékaře provádět ošetření akutních a

operačních ran, včetně ošetření drénů zdravotnický asistent – pod odborným dohledem všeobecné sestry, porodní asistentky nebo lékaře v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při ošetření akutní a chronické rány Z několika vybraných ustanovení vyplývá, že na většině pracovišť zdravotnický asistent sám ve službě by byl ve své podstatě k ničemu. Jeho činnost je pouze asistenční a bez všeobecné sestry jaksi „planá“. Mezi činnostmi a kompetencemi, které vykonává zdravotnický asistent a všeobecná sestry, existuje jen dílčí průnik a každý poskytuje ošetřovatelskou péči či provádí jednotlivé činnosti v jiném rozsahu a pod dohledem jiných kategorií pracovníků. V této souvislosti je potřeba si také neustále uvědomovat, že zákon č. 96/2004 Sb. a předpisy jej provádějící jsou normami práva veřejného, v němž bezvýjimečně platí zásada „co není dovoleno, je zakázáno“. Jednotlivé činnosti najdete v přiložené tabulce Mgr. Ivana ŠTĚPÁNKOVÁ, [email protected]

Všeobecná sestra versus zdravotnický asistent – činnosti podle vyhlášky č. 55/2011 Sb., aneb Když dva dělají totéž, není to totéž

22

Všeobecná sestra a zdravotnický asistent - srovnání

23

Zvláštní pracovní podmínky zaměstnankyň v souvislosti s jejich těhotenstvím a mateřstvím a zaměstnankyň nebo zaměstnanců v souvislosti s péčí o děti či osoby ve stupni závislosti

Obecně platí zásada rovného zacházení se všemi zaměstnanci a zákaz diskriminace. Nicméně zákoník práce výslovně upravuje odchylky v postavení některých skupin zaměstnanců jako přípustné formy rozdílného zacházení. Dnešní článek se zaměří na specifika postavení těhotných a kojících žen, žen krátce po porodu a žen a mužů pečujících o děti, která směřují zejména k ochraně zdraví matky a nenarozeného dítěte a také k umožnění slaďování profesního a rodinného života.

Je třeba na úvod říci, že údaj o tom, zda je zaměstnankyně těhotná, je citlivým údajem zaměstnance, který je výslovně uveden v ust. § 316 zákoníku práce, stejně tak jako informace o rodinných poměrech (tedy například o počtu dětí, jejich zdravotním stavu, plánování rodičovství). Proto zaměstnavatel informaci, zda je zaměstnankyně těhotná, nemůže po zaměstnankyni vyžadovat, ovšem s výjimkou situace, kdy je pro to dán věcný důvod spočívající v povaze práce, která má být vykonávána, a je-li tento požadavek přiměřený, nebo v případech, kdy to stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpis. Tato situace může nastat tehdy, když zaměstnankyně vykonává práce, která je těhotným ženám zakázána. 1. Výkon „zakázaných“ prací a převedení na jinou práci Zákaz výkonu některých prací stanoví v právní řadě právní předpisy. Na tomto místě musíme zmínit vyhlášku č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání. Vidíte, že vedle žen těhotných je zde stanoveno omezení pro výkon určitých prací i dalším skupinám zaměstnanců. Pro těhotné ženy a matky do konce devátého měsíce po porodu je zde například stanoven zákaz zvedání břemen přesahující určité limity. Práce s karcinogeny a mutageny, činnosti při výrobě cytostatik, jejich přípravě k injekční aplikaci, při jejím provádění a při ošetřování pacientů

24

léčených cytostatiky, při výrobě léčiv a veterinárních přípravků, obsahujících hormony, antibiotika a jiné biologicky vysoce účinné látky, pokud nelze na podkladě podrobného vyhodnocení expozice a rizika vyloučit, že nedojde za předvídatelných podmínek k poškození zdraví těhotné ženy nebo plodu, jsou zakázány nejen těhotným ženám, ale také ženám, které kojí. Vedle tohoto právního předpisu ale může omezení pro těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni, která kojí, a zaměstnankyni-matku do konce devátého měsíce po porodu pracemi, vyslovit i lékař v lékařském posudku, který shledá, že pro určitou práci není s ohledem na své těhotenství a mateřství žena zdravotně způsobilá. Pokud by žena konala takovou zakázanou práci nebo práci, která podle lékařského posudku její těhotenství nebo mateřství ohrožuje, vzniká zaměstnavateli povinnost zaměstnankyni převést na jinou práci v souladu s ust. § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce. Ust. § 239 zákoníku práce zaměstnavateli ukládá, aby zaměstnankyni převedl na jinou práci, která je pro ni vhodná a při níž může dosahovat stejného výdělku jako na dosavadní práci. Přesto se obvykle stává, že zaměstnankyně v důsledku výkonu takové jiné práce dosahuje bez svého zavinění nižšího výdělku. V tomto případě může uplatnit právo na tzv. vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství jako dávku systému nemocenského pojištění, kterým se jí nezaviněný pokles v příjmu dorovnává. Tuto dávku vyplácí, stejně jako například nemocenské a ošetřovné, okresní správa sociálního zabezpečení a k žá-

dosti se vyžaduje potvrzení od zaměstnavatele na předepsaném tiskopisu a posouzení zdravotního stavu poskytovatelem pracovnělékařských služeb (závodním lékařem). Nemůže být vyloučena ani ta situace, kdy zaměstnavatel pro zaměstnankyni jinou práci, která by byla pro ni vhodná, nemá k dispozici a převést ji tedy nemůže. Pak je dána překážka v práci na straně zaměstnavatele, zaměstnankyně nepracuje, a náleží jí náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. 2. Povinnosti v rámci BOZP a přestávky na kojení V této souvislosti také doplňujeme, že podle ust. § 103 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen informovat zaměstnankyně o tom, že při určité práci přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod v těle matky. Těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí, a zaměstnankyněmatky do konce devátého měsíce po porodu je dále povinen seznámit s riziky a jejich možnými účinky na těhotenství, kojení nebo na jejich zdraví a učinit potřebná opatření, včetně opatření, která se týkají snížení rizika psychické a fyzické únavy a jiných druhů psychické a fyzické zátěže spojené s vykonávanou prací, a to po celou dobu, kdy je to nutné k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví dítěte. Zákon dále zaměstnavateli ukládá povinnost těmto skupinám zaměstnankyň přizpůsobovat na pracovišti prostory pro jejich odpočinek. Nejedná se však jen o odpočinek, ale zaměstnankyni, která kojí své dítě, je zaměstnavatel povinen v souladu s ust. § 242 zákoníku práce poskytnout kromě přestávek v práci další zvláštní přestávky ke kojení, byť je otázka, do jaké míry je toto ustanovení uplatňováno v praxi. Zaměstnankyni, která pracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu (na plný pracovní úvazek), přísluší na každé dítě do konce 1 roku jeho věku 2 půlhodinové přestávky a v dalších 3 měsících 1 půlhodinová přestávka za smě-

nu. Pracuje-li po kratší pracovní dobu (zkrácený pracovní úvazek), avšak alespoň polovinu týdenní pracovní doby, přísluší jí pouze 1 půlhodinová přestávka, a to na každé dítě do konce 1 roku jeho věku. Přestávky ke kojení se započítávají do pracovní doby a přísluší za ně náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. 3. Výkon práce v noci, práce přesčas a vysílání na pracovní cesty Zvláštní pracovní podmínky těhotných zaměstnankyň, zaměstnankyň, které kojí, a zaměstnankyň-matek do konce devátého měsíce po porodu se vztahují také na výkon noční práce, tedy práce konané v noční době od 22 hod večer do 6 hod ráno. Noční práce není těmto skupinám zakázána právním předpisem, ovšem nelze vyloučit, že podle jejich subjektivních hledisek a zdravotního stavu bude noční práce vyloučena v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím lékařem v lékařském posudku (viz výše). Ovšem i bez tohoto lékařského posudku platí, že požádá-li v souladu s ust. § 239 odst. 1 zákoníku práce tato zaměstnankyně pracující v noci o zařazení na denní práci, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět a na jinou práci ji převést. Dále se omezení také dotýká výkonu práce přesčas (§ 241 odst. 3 zákoníku práce). Předně je zakázáno zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas. Zaměstnankyním a zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok, nesmí zaměstnavatel práci přesčas jednostranně nařídit, mohou ji konat tedy jen po svém souhlasu. Zvláštní právní úprava ust. § 240 zákoníku práce se vztahuje i na vysílání na pracovní cestu k výkonu práce mimo obvod obce pracoviště nebo bydliště, kdy některé skupiny zaměstnanců mohou být na pracovní cestu vysílány jen se jejich souhlasem, a to: - těhotné zaměstnankyně - zaměstnankyně a zaměstnanci pečující o děti do věku 8 let - osamělé zaměstnankyně a

Personální vyhláška vede k devastaci zdravotnictví

Nemohu se déle dívat, a dokonce snad tolerovat, další legislativní paskvil, který vyšel z dílny Ministerstva zdravotnictví v čele s Leošem Hegerem. Konkrétně hovořím o nové personální vyhlášce. Ministerstvo zdravotnictví sice prohlašuje, že minimální počty personálu ve vyhlášce mají pouze doporučující charakter, ale je až s podivem, s jakou rychlostí vedení nemocnic na nový předpis zareagovalo a tento paskvil s radostí uvítalo. Manažeři nyní mají v ruce legitimní nástroj ke snižování počtu nejen sester, ale i lékařů. Mnohde jsou tyto počty již dlouhodobě poddimenzovány. Proti vzniku personální vyhlášky v této podobě protestovalo mnoho odborníků, nejvíce Česká lékařská komora a Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR. Pracuji jako všeobecná sestra To ani nehovořím o tom, že v chirurgickém oboru na lůžkodíky mnoha akutním příjmům se i vém oddělení jedné krajské nev noci operuje. Sestra ve směně mocnice. Naše oddělení má 20 lůmusí prostě zajistit vše. Připravit žek a personál tvoří 10 všeobeckompletně pacienta k operaci, zaných sester + 4 ošetřovatelky. jistit žílu, měřit základní životní Těchto 10 sester ještě navíc zajišfunkce... A kde jsou potom ostatní ťuje pohotovostní služby. Jak už pacienti? Kdo je bude kontroloto na akutním oddělení bývá, vat, když v té chvíli u lůžka nikdo míváme spousty akutních stavů a nezůstane? Například jde o pacipříjmů i v noci. Zkrátka nepřetržienty po náročných operacích, kde tý provoz... je potenciální riziko krvácení. Náš pan ředitel (který mimochoTam přeci musí sestra zajišťovat dem řídí dvě nemocnice najednou), neustálý dohled! vydal nedávno neoficiální příkaz Co se týče lékařů na našem odvrchním sestrám, aby snížily počet dělení, jejich počet je také poddipřesčasových hodin tím, že by měmenzovaný. Vzhledem k tomu, že ly minimalizovat počty sester v jedzajišťují pohotovosti (spádovost notlivých směnách. V praxi to zna350 000 obyvatel), chodí na konmená, že na noční směně bude zilia, starají se o oddělení a ještě sloužit pouze jedna sestra na cemusí během služeb operovat akutlé oddělení. Pokud budu hovořit ní stavy. Ano, toto vše je realita o svém, výše popsaném oboru chijedné krajské nemocnice a rozrurgickém, tak toto je pro mě v prahodně ne, předpokládám, ojediněxi nepředstavitelné. Nejenže bych lá. Realita, kterou naši politici nenemohla o své pacienty dostatečně vidí. Ani ti, kteří se honosí titulem pečovat, ale asi bych je ani nestihla MUDr. Zřejmě už zkušenosti ze všechny oběhnout. Křídla mi totiž své praxe dávno zapomněli. Jinak ještě nenarostla... Tento záměr vyvolal mezi sestrami neskutečnou paniku. Nechceme se nechat natlačit do dob Manažerské znalosti a dávno minulých, kdy snad něco Každý člověk, který pracuje ve vetakového bylo možné. Dnes už doucí pozici, musí mít určité manažerské jsou, doufám, jiné podmínky a znalosti a dovednosti. Ne všichni lidé ošetřovatelské postupy, práce namají přirozenou autoritu a takové dovedvíc díky papírování spíše přibývá, nosti, aby mohli vést lidi. Kniha Zuzany Hekelové je určena hlavně sestrám na a tak si vůbec neumíme představit vedoucích pozicích. Ale i ostatní pracovsloužit ve směně po jedné. níci ve zdravotnictví zde mohou najít Naštěstí máme vrchní sestru, části textu, které budou pro ně zajímavé. která je velmi rozumná a má Kniha je rozdělena do tří hlavních v celé záležitosti jasno. Když na částí. ní bude management nemocnice První část je věnovaná osobnosti matlačit, aby obsazovala služby po nažera ve zdravotnictví, jaké jsou jeho kompetence, styly řízení, odpovědnosti, jedné, je rozhodnutá (a pokud by a které lidi řídí. Dále se autorka věnuje k této situaci došlo), nechat si zamyšlení nad tím, co činí z managepřímo ředitelem podepsat dokumentu a řízení tak specifickou oblast ment, kterým bude chráněna v příprávě pro sestry. padě jakéhokoliv pochybení na Druhá část je zaměřena podrobnějším oddělení z nedostatku personálu. pohledem na klíčové aspekty manažerské Zkrátka, chcete-li něco takového práce sester. Prvním z nich je neustálý rozvoj podřízených ve zdravotnictví pod vezavést, tak převezměte i zoddením manažera, dále motivace podřízepovědnost za své neuvážené a nených, či jak se vypořádat s demotivací prasmyslné rozhodnutí.... Sestry jsou covníků. Nedílnou součástí manažerské také jenom lidé, a i kdybychom se práce je úspěšná komunikace, tak i zde narozkrájely, nemůžeme zvládnout jdeme kapitoly o efektivní komunikaci. postarat se o 20 lidí na operačním Také v druhé části knihy jsou zmíněna oddělení v jedné. specifika pro oblast zdravotnictví.

by nikdy nemohli připustit a vypustit tento paskvil do života. Tím vším chci říci, že personální vyhláškou ve spojení s předpisy o místní a časové dostupnosti zdravotní péče dochází k cílenému rozbíjení fungující sítě nemocnic. Není přeci možné se s tím jen tak smířit! Alespoň já se s tím smířit nehodlám... Politici překračují své pravomoci a porušují základní principy slušnosti, včetně práv našich občanů. To vše se odráží v postupné devastaci našeho zdravotnictví. Likvidace kvalitní a dostupné péče pro všechny zcela zdecimuje naše obyvatelstvo. Zřejmě již ani Ústava ČR nikoho nezajímá. Svým jednáním a chováním se politici dopouští genocidy na obyčejných lidech, kteří nemají finance na stále se zvyšující spoluúčasti ve zdravotnictví nebo se nemohou běžným způsobem dostat do vzdálenější nemocnice, když například nemají auto. Proto již nemůžeme nadále čekat a sedět se založenýma rukama, musíme konečně začít něco proti tomuto všemu konat! Vždyť personální vyhláška je prvním přímým důkazem likvidace dobře nastavené sítě nemocnic i nás zdravotnického personálu. Libuše MORAVCOVÁ, členka sekce nelékařských zdravotnických pracovníků OSZSP ČR, [email protected]

!

osamělí zaměstnanci, kteří pečují o dítě, dokud dítě nedosáhlo věku 15 let, - zaměstnankyně a zaměstnanci, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o osobu, která se považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II - IV. V této souvislosti upozorňujeme, že ani zde zákon nevyžaduje písemnou formu takového souhlasu; pak za souhlas bude považováno i samotné faktické nastoupení na pracovní cestu. 4. Souvislosti s pracovní dobou Zákon obecně proklamuje, že zaměstnavatel je povinen přihlížet při zařazování zaměstnanců do směn též k potřebám zaměstnankyň a zaměstnanců pečujících o děti. V praxi je však v některých případech uplatňované další ustanovení § 241 odst. 2 zákoníku práce přinášející zvláštní pracovní podmínky pro těhotnou zaměstnankyni, pro zaměstnankyni nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let (nejen pro osamělé), nebo pro zaměstnankyni nebo zaměstnance, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II až IV. Zaměstnankyně nebo zaměstnanec spadající do některé z uvedených skupin je oprávněn požádat o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby a zaměstnavatel je povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Toto ustanovení zejména využívají rodiče, kteří vyzvedávají děti ze školky a potřebují tedy specifické rozvržení směn s dřívějším počátkem a koncem, rodiče, kteří z důvodu péče o děti nemohou pracovat v noci, jelikož nemají zajištěné hlídání, nebo kteří potřebují pracovat jen některé dny v týdnu, kdy naopak hlídání dětí zajištěné mají. S mateřstvím a péčí o děti je neodmyslitelně spojené také čerpání mateřské dovolené a rodičovské dovolené. Na toto téma se zaměříme v pokračování tohoto článku v následujícím vydání Bulletinu. JUDr. Zuzana PLÁNIČKOVÁ, [email protected]

naše recenze

dovednosti pro sestry

Ve třetí části jsou shrnuty současné trendy, které ovlivňují zdravotnický management. Jsou to například rostoucí úroveň stupně vzdělání sester, zvyšující se tlaky na financování zdravotní péče, narůstající počet soudních sporů mezi pacienty a zdravotnickými zařízeními a další. Na závěr autorka předkládá odbornou literaturu a související platnou legislativu. Knížek o managementu vychází řada, přesto je tato kniha svým způsobem ojedinělá. Je psaná přímo „na míru“ profesi zdravotní sestry. Jsou zde i přehledná schémata a jako přínosné hodnotím příklady situací, se kterými se můžeme ve své praxi všichni setkat. Knihu mohu doporučit všem pracovníkům ve zdravotnictví a studentům nelékařských oborů. Hekelová, Z.: Manažerské znalosti a dovednosti pro sestry, Grada, Praha 2012, ISBN 978-80-247-4032-4, 128 stran, 189, - Kč. Mgr. Jitka ŠTĚPÁNKOVÁ, studentka doktorského programu Aplikovaná etika, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy

25

naše recenze

Medicínské právo

V moderních demokratických státech prochází medicína od druhé poloviny minulého století výraznými změnami. V důsledku značného pokroku, nutnosti specializované péče a depersonalizace léčebné péče, rozvoje a dostupnosti informačních technologií, vyšší vzdělanosti pacientů je pozměněn vztah lékař – pacient z tradičního paternalistického na vztah profesionálního partnerství. Velký důraz je kladen na autonomii pacienta. Požadavek je taktéž kladen na respekt, sebeurčení a individuální přístup. V České republice snahy o změnu vztahu lékař – pacient k profesionálnímu partnerství zaznamenáváme od počátku devadesátých let minulého století. Práva pacientů jsou nejdříve podpořena etickými kodexy, mnohem později i na úrovni legislativy. Právě poskytování zdravotní péče včetně jeho předpokladů, podmínek a důsledků je vymezeno normami medicínského práva. Komplexní pohled na právní vztahy vznikající při poskytování zdravotní péče s důrazem na vztah mezi poskytovatelem zdravotní péče a pacientem vedly autory Jolanu Těšinovou, Romana Ždárka a Radka Policara k sepsání učebnice „Medicínské právo“, která byla publikována v nakladatelství C.H.Beck. Autoři publikace mají dlouholeté zkušenosti s výukou medicínského práva na 1. lékařské fakultě UK v Praze, jehož výuka probíhá na Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva, a taktéž se pravidelně věnují lektorské činnosti a přednášení v oboru medicínského práva. Ve své advokátní praxi se zabývají aplikací medicínského práva v praxi. Recenzovaná publikace je rozdělena do šesti okruhů a 31 kapitol. První okruh tvoří obecná část, která je nezbytným úvodem do problematiky medicínského práva (Kapitola 1.) zahrnující vývoj vztahu lékař – pacient (Kapitola 2.) a podávající souhrnný přehled významných právních předpisů medicínského práva (Kapitola 3). Druhý okruh je zaměřen na základní povinnosti zdravotnických pracovníků. Kromě základního výčtu povinnosti zdravotnických pracovníků (Kapitola 4.) se věnuje vymezení pojmu lege artis (Kapitola 5.), oblasti informovaného souhlasu (Kapitola 6.), poskytování zdravotní péče a hospitalizace bez souhlasu pacienta (Kapitola 7.), odmítnutí zdravotní péče (Kapitola 8. ), dříve vysloveným přáním (Kapitola 9.), povinné mlčenlivosti zdravotnických pracovníků (Kapitola 10.), vedení zdravotnické dokumentace (Kapitola 11.) a ukončení léčby (Kapitola 12.). Následuje ucelený výklad právních předpisů specifických zdravotních výkonů v třetím okruhu zaměřených na interrupci (Kapitola 13.), sterilizaci (Kapitola 14.), asistovanou reprodukci (Kapitola 15.), kastraci (Kapitola 16.), výzkum ve zdravotnictví (Kapitola 17.), nakládání s lidským tělem (Kapitola 18.) a transplantaci (Kapitola 19.). Ve čtvrtém okruhu s názvem poskytovatelé zdravotní péče jsou zmíněny požadavky a postavení zdravotnického zařízení (Kapitola 20.) a základní předpoklady způsobilosti k výkonu lékařského zařízení (Kapitola 21.). Následuje pátý okruh léčiva a zdravotnické prostředky, který výstižně popisuje právní předpisy včetně registrace léčivých přípravků (Kapitola 22.) a zdravotnických prostředků (Kapitola 23.). Závěrečný okruh je věnován problematice právní odpovědnosti ve zdravotnictví. Nejdříve je vysvětlen pojem právní odpovědnosti (Kapitola 24.), poté jsou stanoveny obecné předpoklady vzniku odpovědnosti (Kapitola 25.), na které navazuje rozlišení jednotlivých typů odpovědnosti – trestní odpovědnost (Kapitola 26.), odpovědnost za přestupek (Kapitola 27.), správní odpovědnost (Kapitola 28.), disciplinární odpovědnost (Kapitola 29.), občanskoprávní odpovědnost (Kapitola 30.) a pracovněprávní odpovědnost (Kapitola 31.) Publikace je psána přehledně. Srozumitelným způsobem představuje problematiku medicínského práva. Publikace se opírá o výklad právní problematiky, ale je také obohacena praktickými zkušenostmi autorů v oblasti medicínského práva. Publikace Medicínské právo je určena zejména studentům lékařství, ale také lékařům, ostatním zdravotnickým pracovníkům, vedoucím pracovníkům v oblasti zdravotnictví, studujícím práv či právním laikům. Cenné informace v knize získají i reprezentanti pomáhajících profesí kteří jsou v pozici středního managementu. V tomto smyslu je užitečná pasáž o odpovědnosti ve zdravot-

26

nictví. S ohledem na medializaci medicíny a vyšší vzdělanost pacientů přibývá v současnosti soudních kauz o nesprávném či zanedbaném poskytování zdravotní péče pacientům. Znalost právních předpisů a zodpovědnosti by však lékaře nemělo omezovat v poskytování zdravotní péče lege artis a v souladu s tradičními hodnotami lékařské etiky, jako je důvěra, lidská důstojnost, respekt člověka k člověku. Publikace vychází z právních předpisů, které byly účinné ke dni 1. ledna 2011. S ohledem na zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, který nabyl účinnosti 1. dubna 2012, nejsou již informace k souhrnu právních předpisů medicínského práva aktuální. Některé zákony byly tímto zrušeny a mnohé právní předpisy byly novelizovány. Přesto lze závěrem říci, že jde o mimořádně významnou publikací oblasti vzdělávání medicínského práva a publikaci lze vřele doporučit. Těšinová, J., Ždárek, R., Policar, R., Medicínské právo, Praha: C. H. Beck, 2011, ISBN 978-80-7400-050-8, 448 s., cena neuvedena Mgr. Olga NORKOVÁ, studentka doktorského programu Aplikovaná etika, Fakulta humanitních studií UK, Praha

Slíbit není hřích! Škoda, že tak někteří z nás uvažují…

Svazoví inspektoři BOZP provádějí kontroly o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci u zaměstnavatelů, u nichž působí odborová organizace. S politováním musím konstatovat, že zájem základních organizací o účast při těchto kontrolách není zrovna největší. I když si myslím, že účast zástupců u těchto kontrol je pro odborovou organizaci, a tím i zaměstnance, přínosem, protože si tito zástupci odborových organizací mají možnost na místě prokonzultovat některé nejasné postupy zaměstnavatele či „nesrozumitelné“ znění některých nařízení či předpisů. Jelikož se v poslední době znění zákonů, vyhlášek, nařízení a jiných předpisů stále mění, setkávala jsem se s požadavkem zástupců odborových organizací uskutečnit seminář o právních předpisech, týkajících se bezpečnosti práce. Připomenout si to, co platí, říci si, co je v přepisech v této oblasti nové či změněno. Tento seminář jsme již uskutečnili před dvěma lety a byl, doufám,

přínosem pro všechny zúčastněné. Takže zopakovat si to by určitě nebylo na škodu. Protože ještě mnozí začátkem měsíce září čerpají dovolenou, bylo vhodné stanovit termín konání na konec září nebo začátek října. V srpnu jsem oslovila prostřednictvím e-mailové pošty všechny základní organizace, ve kterých provádím kontroly BOZP (Moravskoslezský a Olomoucký kraj) a které své emailové adresy poskytly. Pro malý zájem by bylo asi zbytečné toto organizovat. K účasti se přihlásilo 16 členů. Takže byla zajištěna místnost ve Fakultní nemocnici Ostrava-Poruba, za což vedení nemocnice, konkrétně Ing. Žolnerčíkovi, náměstkovi pro techniku a provoz, ještě jednou děkuji. Seminář se konal 4. října 2012. Ze šestnácti přihlášených se dostavilo pouze šest. Jen jedna omluva byla doručena před jeho konáním. A teď se musím vrátit k nadpisu tohoto článku, že slíbit není hřích. Protože slib nic nestojí, nic nemusím zaplatit, nezpůsobím si žádnou škodu. Pokud mým slibem vznikne škoda někomu jinému, je to jeho věc. Mrzí mne takový přístup k plnění slibu, který byl někomu dán. Naopak mne velmi potěšilo poděkování Ing. Lorence, předsedy VOO FN Ostrava, po uskutečnění zmíněného semináře. Děkuji všem zúčastněným za jejich zájem. Získané informace snad budou pro jejich organizaci přínosem. Věra MOLDRZYKOVÁ, inspektorka BOZP, [email protected]

EPSU: Evropská občanská iniciativa: Voda a sanitační zabezpečení jsou lidským právem! Voda je lidské dobro, ne zboží!

Všichni občané potřebují čistou pitnou vodu a kvalitní sanitační zabezpečení. Žádáme, aby Evropská unie zaručila tato lidská práva tím, že bude podporovat dodávky vody a sanitační zabezpečení jako důležité veřejné služby. Tato práva musí být uvedena do života. Evropská unie by měla pro všechny členské státy stanovit závazné cíle vedoucí k dosažení stoprocentního pokrytí v Evropě. Domníváme se, že Evropská unie by rovněž měla věnovat více úsilí o zajištění universálního přístupu k vodě a sanitačnímu zabezpečení i mimo Evropskou unii. Milionům lidí tyto služby stále nejsou poskytovány Naše cíle 1. Zaručené služby týkající se vody a sanitačního zabezpečení pro všechny v Evropě. 2. Žádná liberalizace služeb zajišťujících zásobování vodou. 3. Universální (globální) přístup k vodě a sanitačnímu zabezpečení. Tato kampaň je nástrojem k podpoře lidského práva na vodu a sanitační zabezpečení. Jedná se o nástroj zaměřený na změnu uvažování Evropské komise, na

posun od tržního přístupu a orientace na konkurenci k přístupu zaměřenému na právo a orientaci na veřejnou službu. Cílem je zajistit universální (globální) přístup k vodě a sanitačnímu zabezpečení a chránit omezené veřejné vodní zdroje pro budoucí generace. EPSU (Evropská federace odborových svazů veřejných služeb) se rozhodla uspořádat iniciativu k získání jednoho milionu podpisů pro vodu jako základní lidské právo na svém kongresu v listopadu 2009, kde byla kampaň prezentována Výkonnému výboru, což obsahovalo: mobilizovat pracovníky a občany k podpoře tohoto práva a proti negativním důsledkům liberalizace a politik hospodářské soutěže, které pře-

vládají na půdě Evropské komise a mezi vládami EU. Tato kampaň byla odložena kvůli zpoždění v nastavování pravidel Evropských občanských iniciativ Evropskou komisí. Komise výsledně stanovila tato pravidla v březnu 2011. Následkem čehož bylo možné začít dále pracovat na Kampani až během Výkonného výboru EPSU konaného ve dnech 13. a 14. 3. 2011. Pro obsáhlejší info o podmínkách evropských občanských iniciativ viz: http://ec.europa.eu/dgs/secretar iat_general/citizens_iniciative/in dex_en.htm Spojené národy uznávají právo na vodu a sanitační zabezpečení jako základní lidské právo (Shromáždění OSN rezoluce A/64/L.63/Rev.1.). Dne 28. července 2010 rezolucí č. 64/292 Shromáždění rozeznalo toto právo na vodu a sanitační zabezpečení a uznalo, že čistá pitná voda a sanitační zabezpečení jsou klíčovými faktory doprovázejícími základní lidská práva. Rezoluce vyzvala státy a mezinárodní organizace, aby poskytly finanční zdroje a pomohly v budování kapacit a technologií k zabezpečení zdravotně nezávadné, čisté vody a přístupu a dostupnosti i z hlediska ceny, jakožto i k sanitačnímu zabezpečení pro všechny občany. Rezoluce byla přijata 122 hlasy, nikdo nebyl proti, 41 se zdrželo. Mezi zeměmi, které se zdržely hlasování, bylo 17 zemí EU. Považujeme toto jednání za ostudné pro EU a také pro nás za rozhodující pro požádání Evropské komise o zavedení práva na vodu a sanitační zabezpečení. Co chceme Tato kampaň má za cíl sesbírat jeden milion podpisů napříč Evropou prostřednictvím Evropské občanské iniciativy (ECI). Všichni občané potřebují užitkovou vodu a zdravotně nezávadné kanalizační systémy. OSN rozeznává základní lidské právo na vodu a kanalizaci, ale existuje stále mnoho lidí, kteří se nemohou z tohoto práva těšit. Toto právo musí být zavedeno pro země EU. Máme za to, ze EU by měla zavést toto právo dle pravidla, že vodovodní a kanalizační služby podléhají evropskému právu (jako služby ve veřejném zájmu), a tím pádem by EU měla propagovat toto právo pro zavedení na

národních úrovních určením závazných pravidel/cílů pro členské státy pro dosažení pokrytí a splnění tohoto práva v EU. Rádi bychom, aby EU změnila své zaměření z nynějšího bez výjimky pro soutěžně tržně orientovaného, na orientaci na veřejné služby a přístup založený na právech. Voda je omezeným přírodním zdrojem a veřejným statkem zásadním pro život a zdraví. Voda má charakter přirozeného monopolu a musí být vyjmuta z vnitřních pravidel tržního hospodářství. Věříme, že EU by měla vyvinout větší úsilí prostřednictvím stanovení cílů a právního rámce pro provozovatele (vodohospodářské společnosti) v zemích EU, opravňující je k užití 1 % z obratu pro partnerské provozovatele vodárenské společnosti v rozvojových zemích. Tímto chceme dosáhnout všeobecného přístupu k vodě a kanalizaci a EU tím také může aktivně propagovat právo na vodu a kanalizaci pro všechny. Carola Fischbach-Pyttel, generální tajemnice EPSU, k tomu uvádí: „Přístup k vodě je lidské právo. Veřejné služby, jako jsou vodovody a kanalizace, by neměly být liberalizovány a neměl by jim dominovat obchodní zájem. Úspěšná iniciativa občanů dá Komisi a vládám zprávu, že občané chtějí sociální Evropu a odmítají Evropu řízenou trhem a společnostmi.“ Návrhy k zavedení práva na vodu a sanitační zabezpečení pro Evropskou komisi 1. Zmiňovat toto základní lidské právo ve všech tiskových zprávách týkajících se vodního hospodářství nebo sanitačního zabezpečení. 2. Poskytování vodovodní a kanalizační sítě (zdravotně nezávadné a dostupné - rozuměj i finančně) ve všech členských státech EU. 3. Zdržet se přístupu měnícímu vodní hospodářství na komerční službu - vyjmutí těchto služeb z pravidel pro tržní hospodářství. Tohoto může být dosaženo prostřednictvím závazků Evropské komise: ● Neliberalizovat vodovodní a kanalizační služby. ● Nezahrnovat vodovodní a kanalizační služby do obchodních dohod jako např. CETA. ● Zakotvit princip, že „voda není obchodovatelným statkem“ do směrnice o vodě

Water Framevork Directive a do všech politik EU, týkajících se vody. ● Stanovit, že ochrana vody je nadřazena nad ostatními obchodními právy. ● Zamezit odpojením občanů, kteří nemohou zaplatit účty za vodu, z vodovodního systému - prostřednictvím systému sociální ochrany, založeném na nediskriminačním principu. ● Zajistit, aby soukromé společnosti provozující vodovodní služby poskytovaly plné informace a otevřený přístup k jejich obchodní smlouvě (nepřipustit pro veřejné služby obchodní tajemství). ● Zvýšit zapojení občanů do vedení vodovodních služeb. 4. Zlepšení přístupu k vodě po celém světě tím, že se zvýší podíl oficiální rozvojové pomoci (ODA) pro tyto služby. 5. Podpora partnerství mezi veřejnými subjekty (mezi subjekty provozujícími vodovodní a kanalizační služby) založenému na neziskovém principu a solidaritě mezi provozovateli a jejich pracovníky v tomto odvětví napříč zeměmi. 6. Uzákonit, že provádění kontroly vody a vodních zdrojů musí zůstat ve veřejných rukou. 7. Podpora zemím EU a dalším zemím, které nemají potřebný kapitál k investování do rozšíření vodovodní a kanalizační sítě pro chudé. 8. Zajištění právního rámce, který umožňuje provozovatelům využít 1 % z jejich obratu na partnerství a podporu provozovatelů vodárenských společností v rozvojových zemích (jak je tomu např. v Nizozemí či ve Francii). 9. Navrhnout správu pro vodárenské společnosti na území EU 27. 10.Podporovat a propagovat u vodárenských společností, aby věnovaly 1 % obratu na partnerství s podniky v rozvojových zemích s cílem zlepšit zásobování vodou a kanalizační síť v těchto zemích. Časový rozvrh Občanské komise pro Iniciativu jsou založeny. Leden 2012: založení národních skupin pro kampaň Leden 2012: základ SW E. komise pro elektronický sběr podpisů pokračování na straně 28

27

Voda a sanitační zabezpečení . . . pokračování ze strany 27

Březen 2012: spuštění na zkoušku při FAME (WWF6) v Marseille 22. března: spuštění webového portálu na Světový den vody 1. dubna: registrace EPSU iniciativy u Evropské komise 24.- 25. dubna: potvrzení registrace Evropskou komisí = první den k započetí shánění podpisů! (Akce při jednání Výkonného výboru EPSU) Spolupracující organizace Kampaň bude probíhat jak online, tak v ulicích. Hledáme širokou podporu ze strany nevládních organizací, zabývajících se např. životním prostředím, sociálními tématy, ale také ze strany ženských spolků, církví a veřejných vodárenských společností. Po-

k navrhování právních předpisů a dle smluv nesmí být neopodstatněná, ani v rozporu s hodnotami EU. b) Organizátoři musí vytvořit výbor s nejméně sedmi členy a jmenovat jednoho zástupce a jednoho náhradníka jako kontaktní osoby. Měli by, stejně jako budoucí signatáři, být občany EU s právem volit v evropských volbách. c) Před sběrem podpisů požadují o rganizátoři registraci Iniciativy u Evropské komise za použití standardního formuláře pro tento účel a případně připojí další zdůvodnění a právní výklad. d) Během dvou měsíců Evropská komise buďto zaregistruje iniciativu, nebo ji odmítne a bude informovat organizátory

úrovni“), a bude také uspořádáno slyšení v Evropském parlamentu. Během tří měsíců bude Evropská komise publikovat nastavení právních a politických důsledků a důvodů proč konat, či ne. j) Organizátoři občanské iniciativy a orgány podléhají pravidlům o ochraně osobních údajů, která zajistí, že osobní data se shromažďují pouze pro účely Iniciativy, ne pro žádný jiný důvod, a poté budou zničena. Organizátoři jsou také zodpovědní ve smyslu sankcí za jakékoli jiné porušení nařízení, jako jsou například falešné podpisy. Legislativa nezaručuje touto formou občanům autentické zákonodárné právo, protože by nebylo pro Evropskou komisi závazné. I v případě, že Evropská občanská iniciativa (ECI) dodá potřebné množství podpisů a bu-

žádáme tyto organizace o podporu prostřednictvím umístění loga na web kampaně, prolinky na kampaň, podpory v médiích či jiných forem podpory (např. prostřednictvím dobrovolníků ke sběru podpisů, propagace kampaně reklamou). Hledáme také širokou podporu napříč politickým spektrem a budeme se snažit vyhledat veřejně známé osobnosti, aby se staly ambasadory této kampaně prostřednictvím vyjádření veřejné podpory kampani. Příklady těchto osobností mohou být starostové, akademičtí pracovníci, bývalí politici, celebrity, předsedové odborových svazů či konfederací, vedoucí představitelé nevládních organizací atd. Krátký přehled, co organizátoři zajišťují v souvislosti s Iniciativou a) Iniciativa musí být v souladu s pravomocí Evropské komise

o důvodech možné soudní či mimosoudní nápravy. e) Zásadní počet podpisů musí být sesbírán v nejméně sedmi členských státech. V každé zemi je počet odvozen od počtu míst v Evropském parlamentu krát 750. f) Při registraci a během celého procesu musí organizátoři zajistit plnou transparentnost zdrojů financování. g) Bude možné sbírat podpisy v papírové formě či online. Organizátoři se budou potýkat s rozdílnými národními úpravami pro sběr a ověřování podpisů. Z 27 členských států 18 států požaduje u podpisu ověření občanským průkazem nebo pasem, 9 nikoli. h) Časový rozvrh pro sběr podpisů a naplnění podmínek je 12 měsíců před podáním návrhu Evropské komisi. i) Občanská iniciativa může představit iniciativu Evropské komisi i osobně („na odpovídající

de v souladu se všemi předpisy, může Komise přesto rozhodnout o zamítnutí iniciativy. Na ECI je třeba nahlížet jako na nástroj, který umožní občanům obrátit pozornost nejen Evropské komise, ale také médií a veřejnosti na určitá témata a zahájit o nich celoevropskou debatu. Za Českou republiku jsou ambasadory kampaně Ivana Břeňková a Pavel Růžička (Odborový svaz pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství), koordinátorkou Terezie Písařová. Jak podpořit kampaň svým podpisem Kampaň má vlastní webové stránky (www.right2water.eu), za Českou republiku jsme spustili webové stránky www.VodaJeLidskePravo.cz tato webová stránka je také jedním z nástrojů pro sběr podpisů. Kampaň za Českou republiku

28

podporuje a svým podpisem se připojila Marta Kubišová, s dalšími osobnostmi jsme již v úzkém spojení! Podpis online i na papírový formulář Na webových stránkách budete přesměrováni přímo na zabezpečený a certifikovaný web, který slouží pouze pro sběr těchto podpisů. Podepsat se můžete také prostřednictvím papírového formuláře, který je na stránkách k dispozici ke stažení a vytištění. Naleznete ho i na první straně webu našeho odborového svazu (www.zdravotnickeodbory.cz). Podepsané a řádně vyplněné formuláře můžete odesílat na adresu našeho OS, k rukám Ing. Písařové. Každý formulář je určen k podpisu pro deset lidí. Ujistěte se, že jste vyplnili všechna pole. Tento požadavek je stanovený naší vládou. Pokud nevyplníte všechna pole, nebude váš podpis pro tuto ECI platný. Jak můj podpis pomůže? Pomocí této ECI chceme dosáhnout tří cílů: zaručit vodu a hygienu pro všechny v EU-27, zamezit liberalizaci vodohospodářských služeb a zajistit univerzální přístup k vodě a hygieně. Toho samozřejmě nedosáhneme pouhým získáním 1 milionu podpisů, ale tato ECI je prvním krokem k zařazení tohoto problému na evropský politický program a k jeho řešení. Evropská komise by měla ustat v neustálém nátlaku na liberalizaci vodohospodářských a hygienických služeb. Podpora trhu v poskytování těchto služeb znamená, že ti, kteří si mohou dovolit více, dostanou lepší služby, a ti, kteří si mohou dovolit méně, dostanou horší služby. „Žádné peníze, žádná voda“, na tomto heslu je postaven trh vodohospodářských služeb. Ale voda a sanitační zabezpečení jsou lidským právem.! Je povinností a odpovědností vlády poskytovat tyto služby všem lidem. Ing. Terezie PÍSAŘOVÁ, [email protected]

křížovka

Aby člověk dosáhl ... (viz tajenku). Chobotnatci

1. část tajenky

Bůžek lásky

Ukazov. zájmeno

Název hlásky

Egyptský přístav

Bicykl

Zeměděl. usedlost

Goniometrická funkce

Dělená

Monolit Souhlas Dvorana Koření

Chvost Seveřan Římskými čísl. 99 Ohrazený les Druhová číslovka

Vesna Řecké písmeno

Biograf Řecké písmeno

Druh javoru Ohrada

Krokova dcera Ženské jméno

Špalkový úl Anglicky východ

SPZ voz. Rokycan

Špička Podšívková látka

Moravské město Hlesnutí

Oplakat Řecká sloupová síň Ještěr Řídit Úřad (zast.)

Alkaloid v kopytníku Dolina

Vzorek měřidla Zlořečit

Obec u Prahy Nadšení

Značka selenu

Zničení najetím Jakmile

Český herec Sloven. číslovka

Norický kůň Adamův syn

Dávat povely Nordická sudička

Cizí žen. jméno Čirá kapalina

Sovětská kosm. loď Veselice

Zpěvný pták Kutálet

Církevní oděv Ostrovan

Slitina Obyvatel s niklem, chromem Ilavy a mědí

2. část tajenky

Číše

3. část tajenky

Jezdecká překážka

Amisův přítel Fáze voj. útoku

Brekot Dozrávat

Zdolati jízdou

Značka rubidia

Číslovka

Pobídka Lehká surovina

Drť (řídce) Plemeno psa

Dětské citosl. Přenášet

Dovednost Ve svém bytě

Římská šestka Kašovitá hmota

Zn.elektronvoltu Ruské sídlo

Drahý kámen Obyvatelé Ariany

Tajenkou je citát, jehož autorem jeErnst Fischer. Tajenka z minulého čísla: Ženy jsou slabé a tak rády toho využívají.

Pomůcka: Asarin, Kai, nimol Urman.

31

osmisměrka A K V K K S I

T

V L

A

V

E

T

N

O

I

A

L

Č

K O

S

R P

L

A

T N

M

N A

M

O Á

O

K

A K

A O

A

P

K

A

D

R

A

U A

A

D

L

T Á N V

A

PŘÍSLOVÍ Každé zlo, jenom ne... (viz tajenku). Š

C

H

S

B

A

B

Y

M

E

T

Ě

A

P E

A

D

S S

N R

E L

O O T

K

Ě

L

O

N

Ž

E

E

N

U

M

T

P

K

R

R

A

K I

U

O

R

O

K

O

A

T

K

N

T

E

R

P

I

R

A

P

E

Í

I

N

O

P

K

K

P

K

O

Á

M

E

K P A L

R

U

N

S

N

O

N

N

S

A

G

Z

H

C

R

O

A

G

U

R

K

E

O

A

L

E

S

I

N

K

U

U

L

O

L

H

G

D

E

R

I

E

V

O I

É

B

K

E

O

T L

V

Á

E L

E

O

I

S

Ř

T

C

O

B

E

S

T

N

O

N

K

E

S

O

O

J

C

E

P

A

O

AEROLINIE, ALKOHOL, AMPULE, ANTIKVA,

A

T

P

E

V

T

R

L

D

O

O

A

A

E

A

C

K

K

11 písmen čtených po řádkách tvoří tajenku.

E

HOTEL*** BONA SERVA, PRAHA 3, KONĚVOVA 1107/54 běžná cena

400 Kč

800 Kč

1200 Kč

620 Kč

1020 Kč

1820 Kč

Dítě do 6 let bez nároku na lůžko zdarma!

Cena ubytování zahrnuje snídani formou bufetu. Možnost parkování v blízkosti hotelu.

Pokud se rozhodnete využít naší nabídky, stačí poslat písemnou objednávku e-mailem na adresu: [email protected] nebo faxem na tel. 222 712 676.

Objednávka musí obsahovat jméno, adresu, kontaktní spojení, počet osob a termín.

Jakékoliv další informace můžete zjistit na www.bona-serva.cz nebo na recepci: tel.

222 716 691, případně u Ing. Bečvářové tel.: 776 034 889. Těšíme se na Vaši návštěvu.

PANORÁMA, PECEN, PEŘINA, POKER, PO-

KRM, POLONÉZA, POTRAVA, RAMPA, RE-

C

I

Výhodné ceny, dobré dopravní spojení, kvalitní služby

600 Kč

TO, OVACE, PADAVKA, PALEONTOLOGIE,

C

členství v organizaci a zaměstnanci nemocnic předloží potvrzení od svého

900 Kč

KYNĚ, NÁSTRAHA, NICOTA, NOBLESA, OKTE-

Á

P

zaměstnavatele.

2 LŮŽKA ZA NOC

KOSMETIK, KOTLET, KOUPEL, LASIČKA, LO-

KET, MASTEK, MODEL, NÁLADA, NÁMĚST-

GESCE, TOVAR, VKLAD..

U

Stačí maličkost - člen odborového svazu musí doložit potvrzení prokazující

3 LŮŽKA ZA NOC

KANÁR, KAPSA, KARTON, KLAVÍR, KNÍREK,

KOLENO, KONTRABAS, KONVOJ, KORUPCE,

U

Překvapte svého partnera, děti, celou rodinu POPRVÉ TAKÉ PRO OSTATNÍ ZAMĚSTNANCE NEMOCNIC!

300 Kč

IRONIE,

O

REZERVUJTE SI UŽ NYNÍ!

1 LŮŽKO ZA NOC

INSTRUKTOR,

T

R

Barevný podzim, vánoční trhy, rozzářené centrum, magická atmosféra

pro zaměstnance nemocnice

HUGENOT,

O

krásný podzimní či zimní výlet do Prahy – včetně Vánoc!

Od 1. 11. do 29. 12. 2012

CE,

H

AKCE pro členy OS a jejich rodiny –

cena pro členy OSZSP ČR

AUTONEHODA, BABIČKA, BLAHO, EVAKUA-

BONA SERVA s.r.o., Koněvova 54/1107, 130 00 Praha 3

KORDMAN, ROSOL, SERVIS, SOBEC, SOUDCE, SPOKOJENOST, STÁVKA, STŘENKA, SU-

Po vyškrtání všech uvedených výrazů zbývajících Tajenka z minulého čísla: . . . I HROB MALÝ

e-mailové úsměvy

☺ ☺ ☺ ☺ ☺ Jaký je rozdíl mezi politikem a zlodějem

Humorista, dramaturg a spisovatel Millor Fernandes (Brazílie) vyzval v jedné relaci publikum k diskusi následující otázkou: Jaký je rozdíl mezi politikem a zlodějem? Nejvíc ho upoutala odpověď jednoho učitele: „Vážený pane Millore, na základě dlouhého rozmýšlení jsem došel k následujícímu závěru - jediný rozdíl mezi politikem a zlodějem je v tom, že toho prvního jsem si vybral já a ten druhý si vybral mě. Je to správná odpověď?“ Odpověď Millora byla následující: „Vážený pane, vy jste genius! Jako jediný jste dokázal mezi nimi najít alespoň jeden rozdíl.“

BULLETIN

Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky Vydává v Praze OSZSP ČR IČ 225509 v Nakladatelství Květa Dědovská. Redaktorka PhDr. Marie Klírová Adresa redakce: OSZSP ČR, Koněvova 54/1107, 130 00 Praha 3, telefon: 267 204 316, fax: 222 718 211, e-mail: [email protected], internet: www.zdravotnickeodbory.cz Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta s. p. O. Z. Střední Čechy, č j. 12901/98 dne 3. 3. 2000. MK ČR 7493