Pˇrekladatelská dílna Josefa Ceregettiho v Chrudimi Tilman Berger, univerzita v Tubinkách 30. bˇrezna 2005
1. Chrudimský malíˇr Josef Ceregetti 14. bˇrezna 1722 1727 3. ˇríjna 1752 5. kvˇetna 1777 6. cˇ ervence 1799
narozen v Chrudimi jako syn královského rychtáˇre Antonína Josefa Ceregettiho a Kateˇriny nar. Manové smrt otce sˇnatek s Barborou Tomáškovou, s níž mˇel deset detí smrt manželky zemˇrel v Chrudimi (poz˚ustalostní inventáˇr z 29. cˇ ervence 1799)
2. Literární zájmy Josefa Ceregettiho (1)
„Er war sonst ein besonderer Freund der böhmischen Sprache, und schrieb mehreres in derselben, als sein eigenes Leben, und einige Romane, oder eigentlicher Halbromane, zu welchen er den Stoff aus der böhmischen Geschichte nahm. Wer alle diese Werke nach seinem Tode erhalten, ist nicht bekannt.“ (D LABACŽ 1815, I, 272)
(2)
„Cereghetti také C e r e g e t t i J o s e f, malíˇr cˇ eský (*1722 v Chrudimi – † 1799 t.). V chrudimských kostelích sv. Michala a sv. Kateˇriny jsou dosud nˇekteré jeho obrazy oltáˇrní. (. . . ) Napsal také sv˚uj životopis a dˇejiny mˇesta Chrudimˇe (1771), jež mají cenu zvláštˇe pro mnohé obrázky jím zhotovené; chovají se dosud v mˇestském archiv chrudimském.“ (OSN V, 1892, 311)
(3)
„Kulturní život nižších vrstev lidu mˇestského se v 18. století nelišil podstatnˇe od jejich kulturního života v století 16. a 17. Máme doklady, že byly stále v obˇehu knížky lidové cˇ etby; nˇekteré se i opisovaly, napˇr. chrudimský mˇešt’an malíˇr Josef Cereghetti (1722– 1799) si opsal a malíˇrsky vyzdobil Poruˇcenstvie dvanácti patriarch a povídku Aseneth.“ ˇ I, 1959, 487 podle Zíbrta 1913) (DCL
1
3. Jaké texty se dochovaly (údaje z Repertoria) 1303/56 1280/33 1293/46 1302/55
Historya Chrudimska w niž se wipisuge poˇcátek Mˇesta Chrudimˇe. . . 1771–1789; Znamenity a Wznesseny Rytiˇr Gmenem Jan Mandywilla. . . , opis tisku z roku 1660, poˇrízený v letech 1770-71; Znamenity a Wznesseny Rytiˇr Gmenem Jan Mandywilla. . . , opis tisku z roku 1660, poˇrízený na konci 18. století; ˇ Ceské pohádky, vycházející z knížek lidového cˇ tení, které opsal a snad i sestavil Josef Ceregetti v 2. pol. 18. stol.
Všechny cˇ tyˇri rukopisy jsou psány kaligraficky, s velmi dobˇre cˇ itelným rukopisem, který se podobá tištˇenému písmu, a s marginálními odkazy; jsou vyzdobeny kolorovanými perokresbami a užívají zvláštní pravopisný systém: • délka je oznaˇcena jenom u samohlásky a; • ve funkci dnešního háˇcku se užívá teˇcka nad samohláskou e a nad souhláskami c, z, r, n a t – teˇcka se také píše nad samohláskou u; • písmena i a y se stˇrídají úplnˇe libovolnˇe; • dvouhláska ou se píše jako ou, nikoli jako au.
Obrázek 1: Jedna strana z Historie chrudimské a jedna z Pohádek
4. Další rukopisy z dílny Josefa Ceregettiho ˇ • rukopis II H 5 Národního muzea v Praze, popsaný ve cˇ lánku K. S VOBODY „Ceské zpracování Ovidiových ‘Promˇen’ z XVIII. století“ (1957); • rukopis 13827 Rakouské Národní knihovny ve Vídni, popsaný ve cˇ lánku J. KOLÁRA ˇ „Ceské zpracování ˇrímské historie z 18. století“ (1976)
2
5. Zpátky k pohádkám • Historya o Gednom Kupcy A O Duchu (1r–13v); • Historya o Tˇrech Kalendˇrich a o pˇeti Dámach (15r-102r); • Historya O Rybaˇrowy A Duchu (103r-139r); • Historia O Tˇrech Gablkach (139v-148v); • text bez titulu o rytíˇri z krajiny neznámé a pannˇe z krajiny západní (152-167v); • Hystoria o gednom dobrem Czlowˇeku kterak swug Žiwot bidnˇe dokonal (168r-169r); • pˇríloha ve vloženém sešitku: další verze cˇ tvrtého textu, napsaná jiným písaˇrem.
Obrázek 2: Ilustrace k pohádce „Historie o jednom kupci a o duchu“ (4)
(5)
(6)
Historya o Tˇrech Kalendˇrich a o pˇeti Dámach Pod Panovánim Kaliffe Haroun Alrassyd, w Mnˇestˇe Bagdet, Byl geden Nosyˇc, ktery aˇckoliw mali a skrowny wyžiweni mˇnel, wždy pˇredce wesele misle se okazowal. Der Kauffmann, welcher so wohl wegen Ten kupec, jenž dílem skrze jeho ošklivou der heßlichen Gestalt des Ungeheuers, als tváˇrnost a dílem od tˇech jeho strašlivých der Worter, wormit er ihn anredete, er- slov zdˇešený byl, tˇresoucí jemu odpovˇeschrocken war, antwortete ihm mit Zittern: dˇel: Er gab seinen Freunden Geschencke, On uˇcinil svým pˇrátel˚um velké dary a und den Armen reiche Allmosen; sei- chudým hojné almužny; svým škláv˚um nen Sclaven beyderley Geschlechts die obojího pohlaví svobodu daroval. Statky Freyheit, theilete seine Güter unter seine mezi dˇeti rozdˇelil, nezletilým poruˇcníky Kinder, bestellete den Unmündigen Vor- opatˇril a své paní nejenom vˇeno, ale ještˇe münde, und wie er seiner Frauen alles wie- pˇresto více odporuˇcil. der gab, was ihr vermöge ihrer Ehestifftung zukam, so erwiese er derselben in allen einen Vortheil, das er ihr nach den Gesetzen zuwenden kunte.
3
(7)
Er beschenkte seine Freunde, theilte grosse Almosen unter die Armen aus, gab seinen Sklaven und Sklavinnen die Freiheit, bestimmte seinen Kindern ihr Erbtheil, ernannte Vormünder für die jüngsten, und vermachte seiner Frau, ausser demjenigen, was ihr nach dem Ehekontrakt zukam, so viel als ihm die Geseze erlaubten. (VOSS 1785, 50) Ten cˇ as právˇe pohodlnˇe, též upokojitedlnˇe a upˇrímnˇe se milovat zaˇcali a cˇ asto pro své vyražení místa matematická navštˇevovali a tu své zalíbení mívali, jakož také na veselá místa vycházejíce, po zelených lukách, polích a ve/selých lesních hájích se procházeli a o tˇech minulých protivných p˚utkách, též o lásce budoucí ústaviˇcnˇe rozmlouvali, když pak se již s tˇemi ˇreˇcmi dosti dlouho obírali, poslednˇe pro ukrácení chvíle kameny po cestˇe poˇcítali a dojdouce kamena vždyckny se laskavˇe spolu políbili. Ten obrácený Bachus byl od Pentheusa tázaný na jeho vlast, rodiˇce a jméno, Aractes pravil, že on z Lydie jest z nuzných rodiˇcu˚ v a že se na šífaˇrství oddal, jedenkrát že se svým šífem na ostrov Chios, vodu tam chtíc dostal, pˇrišel, tam že jeho lidé jednoho krásného mládence našli, kterého sebou vzali, tomu on ale odpíral, ponˇevadž skrze jeho krásu za boha jej držel ani se ho tázali, kam by byl jeho oumysl. Bachus (jenž to krásné / díte sám byl) odpovˇedˇel: do Naxos, neb tam odtud rozen sem. Ti šífaˇri jemu pˇrislíbili jej tam plavit, plavili se ale jinou cestou, aby jej odvézti mohli.
(8)
(9)
6. Další otázky • Kdo pˇreložil texty, sám Josef Ceregetti nebo nˇekdo jiný? • Kdo si objednal pˇreklady? (10)
Knihy: Písmo svaté, herbáˇr, 15 pobožných knížek, 36 všelikých historií, 24 knih s všelikýma kuprama, 7 všelikých knih. (poz˚ustalostní inventáˇr z 29. cˇ ervence 1799)
(11)
Dar Jos. Št’. Urbana, kanovníka hradeckého, 19. II. 1824. (BARTOŠ 1926, 100)
Literatura Bartoš, F. M.: Soupis rukopis˚u národního musea v Praze. I. 1926. Dˇejiny cˇ eské literatury. I. Starší cˇ eská literatura. Vyd. J. Hrabák. Praha 1959. Die Tausend und Eine Nacht, Worinnen Seltzame Arabische Historien und wunderbare Begebenheiten, benebst artigen Liebes-Intriguen, auch Sitten und Gewohnheiten der Morgenländer, auf sehr anmuthige Weise erzehlet werden . . . , Leipzig 1730–. . . Dlabacž, G. J.: Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien I. Praha 1815. Jungmann, J.: Historie literatury cˇ eské aneb: saustawný pˇrehled spis˚u cˇ eských s krátkau historií národu, osvícení a jazyka. Praha 18492 . ˇ Kolár, J.: Ceské zpracování ˇrímské historie z 18. století. V: Listy filologické 99, 1976, 38–48.
4
Miltová, R., Malý, T.: Známý – neznámý Josef Ceregetti. V: Chrudimské vlastivˇedné listy 13, 2004/2, 1–8. Miltová, R., Malý, T.: Svˇet „historií“ v osvícenské dobˇe – umˇelecký odkaz Josefa Ceregettiho. V: . . . Ott˚uv slovník nauˇcný: Illustrovaná encyklopaedie obecných vedomostí. I–XXVIII. Praha 1888– 1909. ˇ Repertorium rukopis˚u 17. a 18. století z muzejních sbírek v Cechách. Vyd. Linda, J., Stich, A., Fidlerová, A., Šulcková, M. a kol. I/1, I/2. Praha 2003. ˇ Svoboda, Karel: Ceské zpracování Ovidiových Promˇen z XVIII. století. V: Acta Universitatis Carolinae – Philosophica 3, 1957, 1–31. Truhláˇr, A.: O cˇ eských pˇrekladech z antických básník˚uv latinských a ˇreckých za doby stˇrední ˇ (XV–XVIII st.). Cástka druhá. V: XXIII. roˇcní zpráva cís. král. akademického gymnasia v Praze, 1887, 5–30. Voß, J.H.: Tausend und eine Nacht. 1785. Walther, W.: Tausend und eine Nacht. Eine Einführung. München/Zürich 1987. Wieckenberg, E. P.: Johann Heinrich Voß und „Tausend und eine Nacht“. Würzburg 2002. ˇ Rukopisné varianty staroˇceských Poruˇcenství patriarch dvanácti v Pernˇe r. 1595 a Zíbrt, C.: ˇ J. Ceregettiho ze století XVIII. V: Casopis cˇ eského musea 87, 1913, 80–92.
5
