Překlad do polského jazyka: Mgr. Justyna Samiecová

Kvantifikace výchozích a cílových hodnot vybraných ukazatelů výsledku Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2014-2020 – závěrečná zpráva

Předkládaná závěrečná zpráva byla vypracována v rámci projektu „Kvantifikace výchozích a cílových hodnot vybraných ukazatelů výsledku Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2014-2020“.

Realizační tým: Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. – vedoucí realizačního týmu dr Joanna Kurowska-Pysz Ing. Michal Samiec Ing. Ivana Foldynová, Ph.D. Ing. Radek Fujak Mgr. Martina Baranová

Zpracovatel: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Ostrava IČ: 28576217, Tel.: +420 595 136 023 http://rozvoj-obce.cz, e-mail: [email protected]

Překlad do polského jazyka: Mgr. Justyna Samiecová

Verze aktuální k datu: 30. 6. 2015

3


OBSAH 1

ÚVOD ............................................................................................................................................. 7

2

MANAŽERSKÝ SOUHRN ........................................................................................................... 8

3

POSTUP A ZHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH ETAP PROJEKTU .................................... 11

4

METODIKA POUŽITÁ V RÁMCI REALIZACE ZAKÁZKY ............................................... 13

4.1

Základní teze metodiky ...................................................................................................................... 13

4.2

Postup určení výchozích a cílových hodnot ukazatelů výsledku ......................................................... 13

4.3

Změny metodiky přijaté na základě jednání expertního panelu ......................................................... 21

5

PRŮBĚH A VLASTNÍ ZÁVĚRY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ...................................... 23

5.1 Základní a výběr reprezentativních vzorků ........................................................................................ 23 5.1.1 Popis základního souboru .................................................................................................................... 23 5.1.2 Stanovení reprezentativního vzorku respondentů .............................................................................. 24 5.2 Návratnost dotazníkového šetření ..................................................................................................... 26 5.2.1 Návratnost dotazníkového šetření za cílovou skupinu obyvatelé společného regionu ...................... 27 5.2.2 Návratnost dotazníkového šetření za cílovou skupinu samosprávy .................................................... 28 5.2.3 Návratnost dotazníkového šetření za cílovou skupinu nestátní neziskové organizace ....................... 29 5.2.4 Návratnost dotazníkového šetření za cílovou skupinu návštěvníci území .......................................... 30 5.3

Vyhodnocení dotazníkového šetření včetně specifik české a polské strany programového území ..... 32

5.4

Specifika příhraničního pásu v rámci programového území ............................................................... 37

6 6.1

STANOVENÍ VÝCHOZÍCH A CÍLOVÝCH HODNOT UKAZATELŮ ................................ 40 Expertní panel a jeho význam ............................................................................................................ 40

6.2 Stanovení výchozích a cílových hodnot ukazatele „Úroveň spolupráce institucí na česko-polském pohraničí“ ...................................................................................................................................................... 41 6.3 Stanovení výchozích a cílových hodnot ukazatele „Vnímání vzájemného soužití a spolupráce komunit v příhraničním regionu“ ................................................................................................................................. 42

SEZNAM ZKRATEK ......................................................................................................................... 45 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ A LITERATURY ..................................................................... 46 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................................. 47 PŘÍLOHA 1: VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ZA CELÉ PROGRAMOVÉ ÚZEMÍ ................................................................................................................................................. 48 4


PŘÍLOHA 2: VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ZA ČESKOU A POLSKOU ČÁST PROGRAMOVÉHO ÚZEMÍ ZVLÁŠŤ ................................................................................. 75 PŘÍLOHA 3: PODKLADOVÝ MATERIÁL PRO ČLENY EXPERTNÍHO PANELU – METODIKA VYHODNOCENÍ VÝZKUMU A URČENÍ VÝCHOZÍCH A CÍLOVÝCH HODNOT VYBRANÝCH UKAZATELŮ VÝSLEDKU ...................................................................................105 Základní teze metodiky ................................................................................................................................ 105 Postup určení výchozích a cílových hodnot ukazatelů výsledku.................................................................... 106 Předpokládaný scénář expertního panelu .................................................................................................... 111

5


6


1 ÚVOD Smyslem předkládané závěrečné zprávy je shrnout průběh a výstupy zakázky „Kvantifikace výchozích a cílových hodnot vybraných ukazatelů výsledku Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2014-2020“, jejímž předmětem bylo stanovení výchozích a cílových hodnot dvou vybraných ukazatelů výsledku programu Interreg V-A Česká republika – Polsko1 v rámci prioritní osy 4. Konkrétně se jednalo o úroveň spolupráce institucí na česko-polském pohraničí a vnímání vzájemného soužití a spolupráce komunit v příhraničním regionu. Závěrečná zpráva obsahuje v souladu se zněním zadání projektu metodiku použitou v rámci realizace zakázky, vlastní závěry dotazníkového šetření a stanovení výchozích a cílových hodnot ukazatelů. Navíc byl připraven manažerský souhrn obsahující nejdůležitější poznatky a výstupy projektu. V tabulkové příloze je uvedeno kompletní vyhodnocení rozsáhlého dotazníkového šetření – tedy vyhodnocení odpovědi všech cílových skupin za celé česko-polské příhraniční území2 a také separátně za českou a polskou část.

Program Interreg V-A Česká republika – Polsko – název zakázky obsahuje dřívější název, který byl Program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2014-2020. 2 Dotazníkový průzkum probíhal v celém česko-polském příhraničním území. Příhraničí je definováno v tomto textu později a opírá se o vymezení pro potřeby programu Interreg V-A Česká republika – Polsko. 1

7


2 MANAŽERSKÝ SOUHRN Dotazníkové šetření, jeho průběh a význam: Dle zadání bylo v programovém území programu Interreg V-A Česká republika – Polsko realizováno dotazníkové šetření (a návazné terénní šetření) mezi cílovými skupinami samosprávy, nestátní neziskové organizace, obyvatelé společného území a návštěvníci území. Zpracovatel garantoval sebrání celkem 4 600 vyplněných dotazníků (2 300 za českou i polskou stranu) v dělení – 2 000 dotazníků od obyvatel, 1 000 dotazníků od samospráv, 1 000 dotazníků od návštěvníků území a 600 dotazníků od NNO (vždy po polovině na české a polské straně). Nakonec bylo zpracovatelem posbíráno 4 856 dotazníků. Význam dotazníkového šetření byl takový, že poskytl statistický podklad pro členy expertního panelu, kteří následně na základě tohoto šetření, ale také svých vlastních znalostí a zkušeností určovali výchozí hodnoty a odhadovali cílové hodnoty dvou sledovaných ukazatelů výsledku prioritní osy 4 programu (jednalo se o ukazatele „Úroveň spolupráce institucí na česko-polském pohraničí“ a „Vnímání vzájemného soužití a spolupráce komunit v příhraničním regionu“). Komentář k výsledkům šetření za cílovou skupinu obyvatel příhraničí: Z hlediska cílové skupiny obyvatele příhraniční je možné pozorovat pozitivní postoj obyvatel k problematice česko-polské přeshraniční spolupráce. Téměř 9 z 10 dotázaných tuto spolupráci považuje za potřebnou. Dle obyvatel příhraničí by se spolupráce měla rozvíjet zejména v oblastech sportu, rekreace, turistiky, kultury, dopravy a ochrany přírody a krajiny. Spolupráce institucí veřejné správy není z pohledu obyvatel tak významná. Problematické je však povědomí o spolupráci, kdy jej má jen zhruba 60 % obyvatel a i z této skupiny respondentů pouze cca tři čtvrtiny vnímá nějaké efekty vzájemné spolupráce ve svém okolí. Je nutné se tedy v budoucnu zaměřit také na oblast propagace a zviditelňování efektů spolupráce. 8 z 10 obyvatel, kteří vyhledávají aktivní kontakt s lidmi z druhé strany hranice, vnímají své sousedy pozitivně. Komentář k výsledkům šetření za cílovou skupinu samospráv: Zástupci veřejné správy v drtivé většině hodnotí česko-polskou přeshraniční spolupráci tak, že má významný vliv na rozvoj pohraniční. Dle zástupců veřejné správy dokonce operační program v předchozím programovém období pozitivně ovlivnil rozvoj česko-polské přeshraniční spolupráce a také vzájemné vnímání obou národů. Mezi nejlépe hodnocené oblasti spolupráce patří kultura, sport, rekreace a turistika a na rozdíl od občanů ještě veřejná správa vnímá jako důležitou spolupráci partnerských měst (obcí). Tři čtvrtiny dotázaných předpokládají, že se spolupráce bude i nadále rozvíjet. V globále s partnerem z druhé strany hranice spolupracuje jen necelá polovina oslovených (46 %), ale z těch, kteří spolupracují, většina vnímá spolupráci pozitivně. Pro 87 % se jedná o spolupráci efektivní, 91 % má pozitivní zkušenosti a 80 % z těch, kteří spolupráci realizují, ji rozvíjejí dlouhodobě (minimálně 5, někteří i více než 10 let).

8


Komentář k výsledkům šetření za cílovou skupinu nestátních neziskových organizací: Nestátní neziskové organizace ve valné většině vnímají česko-polskou přeshraniční spolupráci jako druh aktivit, které mají na příhraniční území významný vliv. Přestože tak odpověděl ale téměř každý respondent, pouze zhruba 53 % dotázaných zná nějaký reálný výsledek českopolské přeshraniční spolupráce. Souvisí to patrně stejně jako u skupiny obyvatelé příhraničí s tím, že významným nedostatkem programu v předchozím programovém období byla jeho propagace a viditelnost. V oblasti lepší informovanosti široké veřejnosti o programu je významný prostor pro zlepšení. Neziskové organizace vidí jako stěžejní oblasti pro přeshraniční spolupráci stejné oblasti jako ostatní cílové skupiny, specifikem byl vysoký podíl odpovědí polských NNO, které vybraly oblast bezpečnosti a krizového řízení. S partnerem na druhé straně hranice spolupracuje jen zhruba každý pátý dotazovaný, ale ti, kteří spolupracují, hodnotí spolupráci veskrze pozitivně. Pro 95 % dotázaných spolupráce přináší efekty, 88 % respondentů hodnotí spolupráci jako pozitivní a podobně jako u samospráv se jedná vesměs o spolupráci dlouhodobou. Komentář k výsledkům šetření za cílovou skupinu návštěvníků příhraničí: Z průzkumu mezi cílovou skupinou návštěvníků příhraničního území vyplývá, že také v česko-polském příhraničním prostoru je možné v rekreačních střediscích identifikovat stávající trend zkracování dovolených a pobytů související s recesí a propadem v některých odvětvích národních hospodářství. Návštěvy do tří dnů tvoří 73 % všech rekreantů. Zároveň většina návštěvníků jsou takoví, kteří do oblasti přijíždějí nepravidelně (6 z 10). Podobně jako u ostatních cílových skupin bylo zjištěno, že propagace společných česko-polských aktivit a z toho plynoucích efektů spolupráce, je podprůměrná – většina návštěvníků nepovažuje blízkost česko-polské hranice jako faktor, který by hrál nějakou roli v jejich rozhodování, zda území navštívit, či nikoliv. Stejně tak informovanost o atraktivitách na druhé straně hranice je velice nízká a 7 z 10 návštěvníků nepředpokládalo, že by se během svého pobytu podívali na druhou stranu hra-nice. Pozitivními aspekty je však vysoká atraktivita oblasti, pohostinnost (na škále 0-100 své pocity jako návštěvníků území hodnotili respondenti průměrně hodnotou 76), rovněž velice pozitivně byla hodnocena profesionalita personálu v zařízeních, ve kterých se návštěvníci zdržovali. Výchozí a cílové hodnoty vybraných ukazatelů výsledku prioritní osy 4 a jejich odůvodnění: Výsledné hodnocení ukazatele Úroveň spolupráce institucí na česko-polském pohraničí na základě klíčových otázek z dotazníkového průzkumu bylo 4,36. Členové expertního panelu se shodli, že výchozí hodnota bude určena jako hodnota 4,4 a cílová hodnota byla experty shodně odhadnuta na 4,9. Při ilustrativním převedení hodnot na procentuální škálu se jedná o zlepšení situace v území o cca 5 %. Potenciál pro tento pětiprocentní nárůst lze spatřovat v tom, že celkově ve společném příhraničním území realizuje pravidelně přeshraniční spolupráci stále spíše menšina subjektů, ale ty subjekty, které ji realizují, ji hodnotí vesměs velmi pozitivně a jsou schopni ji realizovat dlouhodobě.

9


Výsledné hodnocení ukazatele Vnímání vzájemného soužití a spolupráce komunit v příhraničním regionu na základě klíčových otázek z dotazníkového průzkumu bylo 6,09. Členové expertního panelu se shodli, že výchozí hodnota bude určena jako hodnota 6,1 a cílová hodnota byla experty shodně odhadnuta na 6,5. Při ilustrativním převedení hodnot na procentuální škálu se jedná o zlepšení situace v území o cca 4 %. Odůvodnění tohoto čtyřprocentního nárůstu, který je navržen nižší, než v případě předchozího ukazatele, je v tom, že ukazatel hodnotí vzájemné soužití a spolupráci komunit – tedy vzájemnou spolupráci postavenou mnohem více na spontánních iniciativách a vzájemné sympatii běžných obyvatel území než předchozí, který cílil na instituce. Zvyšování hodnoty tohoto indikátoru bude záviset také na tom, zda se bude dařit překonávat rozdíly nebo dřívější konflikty a lokální animozity, což souvisí s řadou neformálních aktivit neovlivnitelných realizací přeshraničního programu.

10


3 POSTUP A ZHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH ETAP PROJEKTU Ve vstupní zprávě byl postup realizace projektu rozčleněn do tří základních etap. Jednalo se o přípravnou fázi a zpracování vstupní zprávy, dotazníkové šetření a průzkum území a třetí etapa se předpokládala závěrečná fáze, nastavení hodnot ukazatelů. Projektový tým postupoval přesně ve shodě s těmito etapami a ve shodě s harmonogramem, který byl součástí schválené vstupní zprávy. Níže je v několika základních bodech shrnut průběh a závěr tří základních etap projektu: 1. Přípravná fáze a zpracování vstupní zprávy: 

V iniciační fázi projektu došlo k úvodní schůzce v sídle ŘO3 v Praze, kde byly vydiskutována okruhy a konkrétní otázky připravovaného dotazníkového průzkumu.



Vstupní zpráva byla připravena, zpřipomínkovaná a konzultovaná rovněž s polskou stranou, tedy s NO4 ve Varšavě, a odevzdaná dle termínu uvedeného v zadání projektu, tedy do 15 dnů ode dne podpisu smlouvy (19. 5. 2015).

2. Dotazníkové šetření a průzkum území: 

Pro úspěšnou realizaci dotazníkového šetření a průzkumu v území bylo nutné již v iniciační fázi projektu vytvořit dostatečně kapacitní tazatelskou síť, která následně realizovala dotazování respondentů technikami CATI a tvořili podporu pro dotazování technikami CAWI a CASI.



Část členů tazatelské sítě byla vyčleněna pro dotazování respondentů přímo v terénu. Tito tazatelé byli vyškolení zodpovědným manažerem projektu jak dotazování v terénu realizovat (užití metody náhodné procházky, proškolení z důvodu dostatečné informovanosti tazatele o smyslu a účelu projektu a průzkumu).



Pro úspěšnou realizaci průzkumu bylo nutné v úvodní etapě projektu připravit kontaktní matice za všechny cílové skupiny průzkumu kromě návštěvníků území, kteří byli kompletně realizovaní v terénu, tedy kontaktní matice subjektů samospráv, nestátních neziskových organizací a obyvatel společného území. Kromě obyvatel společného území, kde se to vzhledem k počtu obyvatel (cca 7,1 milionů obyvatel) nedá předpokládat, se jednalo o výčty pokud možno vyčerpávající a výběr respondentů pro oslovení byl náhodný.

Řídicím orgánem programu Interreg V-A Česká republika – Polsko je Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky v Praze. 4 Národním orgánem programu Interreg V-A Česká republika – Polsko je Ministerstwo Infrastruktury i Rozwoju RP. 3

11




Průzkum byl na polské straně realizován tazateli subdodavatele, polské firmy Kreatus, Sp. z o. o. z Bielska-Białé.

3. Závěrečná fáze a nastavení hodnot ukazatelů: 

Po ukončení dotazníkového šetření a průzkumu v území následovala závěrečná fáze projektu, která obsahovala vyhodnocení šetření, zasedání expertního panelu a nastavení výchozích a cílových hodnot sledovaných ukazatelů.



V souladu s metodikou vyhodnocení a nastavení hodnot ukazatelů, která byla uvedena a schválená zadavatelem v rámci vstupní zprávy, byly následně klíčové otázky zahrnuté do procesu určení hodnot ukazatelů přeškálovány a vyhodnoceny na 11bodové škále 0-10.



Všechny otázky dotazníkového šetření za všechny cílové skupiny byly zároveň vyhodnoceny dle procentuálního zastoupení jednotlivých odpovědí. Toto vyhodnocení tvořilo pracovní podklad pro členy expertního panelu.



Expertní panel se konal dne 17. 6. 2015 v Ostravě – členům byly představeny výsledky průzkumu, byly diskutovány otázky týkající se obou sledovaných ukazatelů a následně byly na základě konsenzu zúčastněných určeny výchozí a cílové hodnoty sledovaných ukazatelů.



Posledním úkolem v rámci projektu je vytvoření a schválení této závěrečné zprávy.

Všechny etapy projektu byly úspěšně realizovány a přes dílčí obtížnosti (např. relativně krátká, 60denní doba realizace projektu, obtížná návratnost průzkumu některých cílových skupin – zejména NNO na polské straně) byly všechny úkoly projektu splněny ve schváleném časovém harmonogramu projektu.

12


4 METODIKA POUŽITÁ V RÁMCI REALIZACE ZAKÁZKY Metodika vyhodnocení dotazníkového šetření a určení výchozích a cílových hodnot vybraných ukazatelů výsledku byla představena a schválená v rámci vstupní zprávy. Určení výchozích a cílových hodnot sledovaných ukazatelů výsledku bylo provedeno na základě této metodiky, která byla pro potřeby expertního panelu upravena – změny jsou popsány v této kapitole.

4.1 Základní teze metodiky Základní teze, na kterých je metodika zakázky (konkrétně aspekt provázanosti dotazníkového šetření a určení výchozích a cílových hodnot ukazatelů výsledku) je možno charakterizovat následujícím způsobem: 1. V rámci dotazníkového šetření byly na české a polské straně dotazovány celkem 4 cílové skupiny – obyvatelé, návštěvníci, NNO a zástupci samosprávy. Pro všechny skupiny byly nadefinovány dotazníky se specifickými otázkami. 2. Ze všech 4 typů dotazníků bylo nutné získat podklady pro určení výchozích a cílových hodnot dvou ukazatelů výsledku programu Interreg V-A Česká republika – Polsko5 (dle dříve užívaného názvu Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2014 – 2020). 3. Důležitým institutem pro určení výchozích a cílových hodnot vybraných ukazatelů výsledku programu Interreg V-A ČR-PL byl expertní panel, jehož členové nakonec výchozí hodnoty určovali a cílové odhadovali. Expertní panel tyto hodnoty určoval a odhadoval na základě podkladů z průzkumu a na základě vlastních zkušeností s úrovní, mírou a kvalitou přeshraniční spolupráce. 4. Způsob provázání dotazníkového šetření je postaven na níže popsané logice: 

z dotazníků za jednotlivé cílové skupiny byly vybrány klíčové otázky popisující v zásadní míře každý ze sledovaných ukazatelů,



klíčové otázky byly nadefinovány zvlášť za oba sledované ukazatele výsledku,



výchozí a cílové hodnoty obou ukazatelů jsou hodnoceny expertně – podkladem pro expertní hodnocení je hodnocení otázek přiřazených do každého z ukazatelů.

4.2 Postup určení výchozích a cílových hodnot ukazatelů výsledku Cílem tohoto metodického postupu je popsat, jak na základě dotazníkového šetření členové expertního panelu nastavili výchozí a odhadli cílové hodnoty ukazatelů výsledku. Postup ur-

5

Dále také Interreg V-A ČR-PL

13


čení výchozích a cílových hodnot ukazatelů výsledku expertním panelem na základě dotazníkového šetření je možno popsat těmito body: 1. Pro potřeby určení výchozích a cílových hodnot ukazatelů výsledku byly v rámci jednotlivých ukazatelů nadefinovány klíčové otázky, které zásadním způsobem popisovaly stav daného ukazatele6. Tabulka 1: Klíčové otázky ukazatele "Úroveň spolupráce institucí na česko-polském pohraničí"

Ukazatel „Úroveň spolupráce institucí na česko-polském pohraničí“ Kód otázky

Jev sledovaný otázkou7

SO58

Míra účasti organizací na příhraniční spolupráci

SO7

Existence faktorů ovlivňujících rozvoj přeshraniční spolupráce

SO10

Míra spolupráce organizací s konkrétními subjekty na druhé straně hranice

SO14

Násobnost spolupráce

SO17

Stálost spolupráce

SO19

Stabilita a rozvoj spolupráce

SO23

Dlouhodobost spolupráce

SO25

Existence bariér přeshraniční spolupráce

NO39


NO5


NO8


NO12


NO15


NO17


NO23


NO24


OO210

Důležitost přeshraniční spolupráce

OO4


OO11

Povědomí o existenci přeshraniční spolupráce

OO15

Míra zapojení do aktivit přeshraniční spolupráce

OO17

Účelovost přeshraničních kontaktů (jeden konkrétní účel / více účelů)

OO18

Frekvence kontaktů

OO19

Míra naplnění očekávání od kontaktů

TO1011


Změny v přístupu oproti původní metodice, kdy bylo v rámci ukazatelů předpokládané vyhodnocení tematických kritérií, jsou popsány v další podkapitole. 7 Místo znění otázky je zde uveden jev sledovaný otázkou – tedy jakou informaci jsme položením otázky chtěli od respondenta získat. 8 Vysvětlení kódu SO5 = jedná se o otázku č. 5 v dotazníku pro samosprávy. 9 Vysvětlení kódu NO3 = jedná se o otázku č. 3 v dotazníku pro nestátní neziskové organizace. 10 Vysvětlení kódu OO2 = jedná se o otázku č. 2 v dotazníku pro obyvatele společného území. 11 Vysvětlení kódu TO10 = jedná se o otázku č. 10 v dotazníku pro návštěvníky území („turisty“). 6

14


Tabulka 2: Klíčové otázky ukazatele "Vnímání vzájemného soužití a spolupráce komunit v příhraničním regionu"

Ukazatel „Vnímání vzájemného soužití a spolupráce komunit v příhraničním regionu“ Kód otázky SO313

Jev sledovaný otázkou12 Úroveň vzájemného vnímání Čechů a Poláků a souvislost s OP

NO3


NO5


NO8


NO12


NO15


NO17


NO23


NO24


OO12

Viditelnost efektů přeshraniční spolupráce

OO20

Úroveň vnímání obyvatel pohraničí na druhé straně hranice

TO6

Zájem o turistické a rekreační atraktivity na obou stranách

TO14

Navozování česko-polských kontaktů

TO15


TO17

Vnímání hostů v místě pobytu

TO18

Ohodnocení turistického pobytu

2. Poté, co byly k jednotlivým ukazatelům přiděleny otázky, bylo nutné otázky vyhodnotit. Vzhledem k tomu, že různé otázky jsou formulovány různým způsobem (např. hodnocení na škále, výběr z možností), bylo nutné ke každé otázce přistoupit individuálně. Způsob transformace je uveden níže.

Místo znění otázky je zde uveden jev sledovaný otázkou – tedy jakou informaci jsme položením otázky chtěli od respondenta získat. 13 Význam zkratek je analogický předchozí tabulce. 12

15


Tabulka 3: Způsob transformace hodnocení otázek na škálu (0-10)14

Kód otázek

SO3

SO25, NO24 OO18 OO19

TO6

SO19, NO17

Znění otázek Zlepšilo se vzájemné vnímání Čechů a Poláků jako výsledek realizace Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika? Objevují se podle Vašeho názoru faktory, které významným způsobem znesnadňují spolupráci s Vašimi polskými partnery? Byly tyto kontakty časté? Byly efekty těchto kontaktů a případně z nich vyplývající spolupráce ve shodě s Vašimi očekáváními? Zajímal/a jste se před Vaší cestou o turistické a rekreační atraktivity jak na české, tak na polské straně hranice?

Prosím uveďte, jak celkově hodnotíte spolupráci Vaši instituce/organizace s partnerem z druhé strany hranice

Způsob hodnocení otázek v dotazníku

Způsob transformace hodnocení na škálu (0-10)

Respondenti odpovídali na otázky výběrem z možností - rozhodně ano, spíše ano, rozhodně ne, spíše ne a nedokážu posoudit. Možnost rozhodně ano byla při hodnocení převedena na hodnotu 4 a postupně všechny další možnosti až po možnost rozhodně ne, která byla převedena na hodnotu 1. Možnost nedokážu posoudit nebyla hodnocena.

Respondenti odpovídali na uvedené otázky výběrem z různého typu možností. Byla buď přímo nadefinovaná škála pro výběr v rámci odpovědi na otázku v dotazníku, nebo respondenti vybírali z možností, Výsledná hodnota otázky byla převedena na škálu 1- které bylo možné kvalifikovat na škálu (1-4) nebo (15). 4 celkovým součtem jednotlivých hodnot 1-4 násobených vždy vahou odpovídající procentnímu zaNásledující krok je shodný pro všechny typy škál, stoupení dané odpovědi ve zkoumaném vzorku. přepočet na škálu (0-10) se provede podle obecného vzorce15: Respondenti odpovídali na otázky výběrem z možností - spolupráce se rozvíjí, spolupráce se udržuje 𝑃𝐻Š − 𝑀𝑖𝑛. 𝑃 neustále na stejné úrovni, spolupráce slábne, raději (𝑀𝑎𝑥. 𝑁 − 𝑀𝑖𝑛. 𝑁) + 𝑀𝑖𝑛. 𝑁 𝑁𝐻Š = 𝑀𝑎𝑥. 𝑃 − 𝑀𝑖𝑛. 𝑃 takovou spolupráci nerealizujeme a nespolupracujeme. Možnost spolupráce se rozvíjí byla při hodnocení převedena na hodnotu 5 a postupně všechny další možnosti až po možnost nespolupracujeme, která byla převedena na hodnotu 1. Výsledná hodnota otázky byla převedena na škálu 15 celkovým součtem jednotlivých hodnot 1-5 náso-

Otázky a způsob jejich transformace na škálu (0-10) jsou popsány po skupinách dle způsobu transformace. Vysvětlení vzorce: NHŠ = nová hodnota na škále (tedy hodnota, kterou potřebujeme vypočítat v nové škále 0-10), PHŠ = původní hodnota na škále (tedy hodnota na původně užívané škále, např. 1-4), Min.P = původní minimum (při užití škály 1-4 se jedná o 1), Max.P = původní maximum (při užití škály 1-4 se jedná o 4), Max.N = nové maximum (při užití škály 0-10 se jedná o 10), Min.N = nové minimum (při užití škály 0-10 se jedná o 0). 14 15

16


Kód otázek

Znění otázek



bených vždy vahou odpovídající procentnímu zastoupení dané odpovědi ve zkoumaném vzorku.

SO23, NO23

OO20 TO15

TO17 SO5, NO3 SO10, NO8 OO11

OO12

Respondenti odpovídali na otázky výběrem z možností - od nedávna, 3-4 roky, 5-10 let, déle než 10 let a nedokážu posoudit. Možnost déle než 10 let byla při hodnocení převedena na hodnotu 4 a postupně všechny další možnosti až po možnost od nedávna, Jak dlouho rozvíjíte ve Vaši organizaci / která byla převedena na hodnotu 1. Možnost nedokážu posoudit nebyla hodnocena. instituci přeshraniční spolupráci? Výsledná hodnota otázky byla převedena na škálu 14 celkovým součtem jednotlivých hodnot 1-4 násobených vždy vahou odpovídající procentnímu zastoupení dané odpovědi ve zkoumaném vzorku. Jak na základě těchto kontaktů vnímáte Respondenti hodnotili otázky na 5bodové škále, kde hodnota 5 znamenala velmi pozitivně a hodnota 1 obyvatele z pohraničí z druhé strany velmi negativně. Možnost nedokážu posoudit nebyla hranice? Jak osobně vnímáte obyvatele z druhé hodnocena. strany hranice? Výsledná hodnota otázky byla převedena na škálu 1Jak jsou vnímání návštěvníci a hosté v 5 celkovým součtem jednotlivých hodnot 1-5 násomístě, ve kterém momentálně přebývá- bených vždy vahou odpovídající procentnímu zate? stoupení dané odpovědi ve zkoumaném vzorku. Účastnila se Vaše organizace takových projektů (např. jako příjemce)? U všech uvedených otázek bylo v dotaznících použiSpolupracuje Vaše organizace / institu- to možností na odpověď ano / ne (příp. ano / ne / ce s partnery zpoza hranice? nedokážu posoudit, přičemž možnost nedokážu Máte povědomí o tom, že se na území posoudit nebyla do transformace na škálu zahrnuta). českého a polského příhraničí rozvíjí přeshraniční spolupráce partnerů z Výsledná hodnota otázky byla získána vahou odpotěchto dvou zemí? vídající procentnímu zastoupení pozitivní odpovědi Je možné vnímat efekty česko-polské ze všech odpovědí ve zkoumaném vzorku. přeshraniční spolupráce ve Vašem okolí?

17

Přepočet na škálu (0-10) byl proveden jako vážený průměr, kdy odpověď pozitivní (ano) měla hodnotu 10 a negativní (ne) hodnotu 0 a počet respondentů, kteří vybrali jednu, či druhou možnost byl váhou. Přepočet se provede podle vzorce pro výpočet váženého průměru: 𝑤1 𝑥1 + 𝑤2 𝑥2 + 𝑤3 𝑥3 + ⋯ + 𝑤𝑛 𝑥𝑛 𝑥̅ = 𝑤1 + 𝑤2 + 𝑤3 + ⋯ + 𝑤𝑛


Kód otázek

Znění otázek

OO15

Už jste někdy nějakým způsobem využíval/a výsledky česko-polského spolupráce (např. účast na kulturní nebo vzdělávací akci, na školení, využití infrastruktury vybudované z českopolského projektu)?

SO7, NO5

Které faktory nejvíce ovlivňují rozvoj přeshraniční spolupráce?

SO14, NO12

S jakými partnery z druhé strany hranice Vaše organizace / instituce spolupracuje nejčastěji?

OO17

Jaký byl účel těchto kontaktů?

TO10

Zaregistroval/a jste v průběhu svého pobytu nějaké příklady přeshraniční spolupráce?

OO2

Kdo by se měl podílet na rozvoji českopolské přeshraniční spolupráce?


Jednalo se o otázky, kdy měli respondenti na výběr ze sady možností a mohli vybírat více než jednu možnost v každé otázce. Otázky byly vyhodnoceny tak, že čím více možností respondent vybral, tím bylo hodnocení pozitivnější. Výsledná hodnota otázky byla získána jako procentní zastoupení vybraných možností ze všechno možností, které mohli respondenti vybrat (jednalo se o otázky umožňující vícenásobný výběr). Jednalo se o otázky, kdy měli respondenti na výběr ze sady možností a mohli vybírat více než jednu možnost v každé otázce. Otázky byly vyhodnoceny tak, že čím více možností respondent vybral, tím bylo hodnocení negativnější (např. čím více bariér znesnadňuje přeshraniční kontakt, tím je situace horší).

OO4

Jaké bariéry znesnadňují kontakty s obyvateli pohraniční na druhé straně hranice?

Výsledná hodnota otázky byla získána jako procentní zastoupení vybraných možností ze všechno možností, které mohli respondenti vybrat (jednalo se o otázky umožňující vícenásobný výběr).

SO17, NO15

Prosím popište způsob spolupráce s přeshraničními partnery

TO14

Měl/a jste během svého pobytu možnost navazovat česko-polské kontakty?

Jednalo se o otázky, kdy žádný z výše uvedených přístupů nebylo možné aplikovat a bylo nutné navrhnout specifický způsob vyhodnocení otázek: 

Otázky SO17, NO15 – výběr způsobu spo-

18


Přepočet na škálu (0-10) byl proveden jako výpočet poměru počtu vybraných možností v otázce ku počtu všech možnosti ve všech dotaznících. Např. 100 respondentů v otázce, která měla při možnosti zatrhnout více odpovědí, celkem na výběr 10 odpovědí, vybrali celkově 300 odpovědí – průměrně tedy 1 respondent vybrat 3 možnosti z 10. Hodnocení na škále 0-10 tedy bude 3,0. Přepočet na škálu (0-10) byl proveden jako výpočet poměru počtu vybraných možností v otázce ku počtu všech možnosti ve všech dotaznících. Hodnocení bylo inverzní – nakonec bylo nutné udělat dopočet do 1,0. Např. 100 respondentů v otázce, která měla při možnosti zatrhnout více odpovědí, celkem na výběr 10 odpovědí, vybrali celkově 300 odpovědí – průměrně tedy 1 respondent vybrat 3 možnosti z 10. Hodnocení na škále 0-10 tedy bude dopočet do 1,0 – tedy 7,0. Přepočet na škálu (0-10) byl proveden analogicky jako v případě přepočtu odpovědí typu ano / ne. V každé otázce byly nadefinovány odpovědi, které splňovaly požadovanou podmínku (odpověď typu


Kód otázek

Znění otázek


lupráce subjektu s přeshraničním partnerem ano) a které nesplňovaly podmínku (odpověď typu Otázky TO14, TO18 – otázky hodnotící turis- ne). Následný přepočet byl proveden stejně, jak je tický pobyt v příhraniční popsáno výše (vážený průměr):  Otázky SO17, NO15 – odpovědi typu ano Výsledná hodnota otázek byla určena následovně: jsou možnosti stálá spolupráce a časově  Otázky SO17 a NO15 – procentuální poměr omezená spolupráce výběru možností a, b ze všech odpovědí  Otázka TO14 – odpověď typu ano jsou  Otázka TO14 – procentuální poměr výběru možností a-e ze všech odpovědí možnosti a-e (tedy všechny možnosti ano  Otázka TO18 – procentuální poměr výběru s nějakým dalším přívlastkem) možností a, b, c a e ze všech odpovědí  Otázka TO18 – odpověď typu ano jsou možnosti a, b, c a e (tedy všechny pozitivní možnosti) 

TO18

Prosím ohodnoťte svůj turistický pobyt výběrem z uvedených možností


19


3. Výchozí a cílové hodnoty byly experty určovány na základě: 

matematicko-statistického vyhodnocení, připraveného zpracovatelem projektu, tedy experty společnosti PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., otázek z jednotlivých dotazníků přiřazených do daného kritéria – otázky byly ohodnoceny na 11bodové škále16 (0-10), což tvořilo podklad pro expertní vyhodnocení,



svých vlastních zkušeností s daným aspektem přeshraniční spolupráce v území, ve kterém expert působí,



pro odhad cílových hodnot byly důležité také znalosti expertů o nastavení nového programového období (tedy o tom, co bude v rámci Interreg V-A CZ-PL realizovatelné a co nikoliv).

4. Všichni experti výše uvedeným způsobem participovali na určení výchozích a odhadu cílových hodnot obou sledovaných ukazatelů výsledku. Pro to, aby mohl expert určit výchozí a odhadnout cílovou hodnotu obou ukazatelů, byly nadefinovány krajní body (tedy extrémy) 11bodové škály, kde 0 je minimální hodnota a 10 maximální. Tabulka 4: Vysvětlivky bodů na škále 0 - 10 u výchozích a cílových hodnot obou ukazatelů výsledku

Úroveň spolupráce institucí na českopolském pohraničí

Vnímání vzájemného soužití a spolupráce komunit v příhraničním regionu

0

Instituce a další neziskové nebo zájmové organizace vůbec nespolupracují, neprobíhají žádné vzájemné kontakty, projekty ani jiné neformální aktivity a styky.

Společné aktivity na úrovni místních komunit neprobíhají, občané se ani neformálně nestýkají. Přeshraniční styk neprobíhá (nebo probíhá pouze v minimální míře) ani z důvodu podnikatelských a obchodních aktivit nebo rekreace a turistiky. V určitých oblastech je možno identifikovat netečný až odměřený přístup.

10

Instituce a další neziskové nebo zájmové organizace spolupracují velice intenzivně. Jsou patrné společné aktivity ryze formálního, úředního charakteru, realizace společných projektů a také mezi zástupci institucí jsou navázány neformální až přátelské styky.

Místní komunity velice intenzivně spolupracují, je pořádána řada společných aktivit. Komunity po jedné nebo po obou stranách hranice jsou provázané díky silných rodinným nebo přátelským vazbám.

Bod na škále

V dotaznících byla zvolena užší, 5bodová škála z praktických důvodů (respondenti si většinou jsou jistější vlastní odpovědí, pokud mají na výběr užší škálu). Pro potřeby sjednocení vyhodnocování jednotlivých otázek byla zvolena širší škála – důvodem je to, že na širší škále bude možné zaznamenat i méně významný posun v daném ukazateli. 16

20


4.3 Změny metodiky přijaté na základě jednání expertního panelu V metodickém přístupu byly provedeny tyto změny: 

Při kvantifikaci ukazatelů na základě výsledků dotazníkového šetření bylo předpokládáno, že oba ukazatele budou ohodnoceny na základě sady kritérií, tedy sad tematicky podobných otázek z dotazníků za jednotlivé cílové skupiny. Přiřazení kritérií ukazatelům je uvedeno v tabulce níže. Od dílčího členění ukazatelů na kritéria nakonec bylo po dohodě členů expertního panelu, zadavatele a zpracovatele upuštěno – výsledky v jednotlivých dílčích kritériích totiž byly velice podobné výsledkům dvou stěžejních kritérií (v rámci ukazatele Úroveň spolupráce institucí na česko-polském pohraničí se jednalo o kritérium A1 a v rámci ukazatele Vnímání vzájemného soužití a spolupráce komunit v příhraničním regionu o kritérium B3). Obě tato stěžejní kritéria (A1, B3) byla upravena (doplněny otázky z jiných kritérií a upraveny váhy jednotlivých otázek) a na základě vyhodnocení těchto dvou kritérií byly následně ohodnoceny ukazatele17.18

Tabulka 5: Přiřazení kritérií k ukazateli A

Ukazatel A: Úroveň spolupráce institucí na česko-polském pohraničí A1: Hodnocení vzájemné spolupráce mezi institucemi, organizacemi a komunitami a interakce mezi obyvateli (faktory ovlivňující spolupráci, partneři, stabilita spolupráce) A2: Zhodnocení vývoje přeshraniční spolupráce (v posledních letech a v nejbližší budoucnosti) A3: Spolupráce na úrovni krizového řízení a záchranných systémů A4: Spolupráce v oblasti kultury A5: Spolupráce v oblasti turistiky, rekreace a sportu, vzájemná spolupráce při propagaci příhraničního území na druhé straně hranice A6: Spolupráce v oblasti podnikatelských aktivit A7: Spolupráce v oblasti ochrany životního prostředí

Dotazník pro samosprávu

Dotazník pro NNO

Dotazník pro obyvatele

Dotazník pro návštěvníky regionu

SO519, SO7, SO10, SO14, SO17, SO19, SO23, SO25

NO320, NO5, NO8, NO12, NO15, NO17, NO23, NO24

OO221, OO4, OO11, OO15, OO17, OO18, OO19

TO1022

SO2, SO9

NO7

OO10, OO12

TO21

NO4, NO18

OO13

NO4, NO18

OO13

TO10

NO4, NO18

OO13

TO8, TO9, TO10, TO12, TO13

NO4, NO18

OO13

TO10

NO4, NO18

OO13

SO6, SO20, SO24 SO6, SO20, SO24 SO6, SO14, SO20, SO24 SO6, SO14, SO20, SO24 SO6, SO20, SO24

Bližší vysvětlení v kapitole 6. Bod se týká bodu číslo 1 v postupu uvedeném v předchozí podkapitole. 19 Otázka č. 5 z dotazníku pro samosprávy. 20 Otázka č. 3 z dotazníku pro nestátní neziskové organizace. 21 Otázka č. 2 z dotazníku pro obyvatele společného území. 22 Otázka č. 10 z dotazníku pro návštěvníky území (turisty). 17 18

21


Ukazatel A: Úroveň spolupráce institucí na česko-polském pohraničí A8: Subjektivní vnímání významu přeshraniční spolupráce institucemi a organizacemi



Dotazník pro NNO


SO1, SO12, SO13, SO15, SO16

NO1, NO10, NO11, NO13, NO14

OO13


Dotazník pro NNO




OO2, OO4, OO11, OO15, OO17, OO18, OO19

SO2, SO9

NO7

OO10, OO12

TO21

SO3

OO5, OO20

TO14, TO15, TO18

SO3

OO5

TO17, TO18

OO1, OO8

TO20

Tabulka 6: Přiřazení kritérií k ukazateli B

Ukazatel B: Vnímání vzájemného soužití a spolupráce komunit v příhraničním regionu B1: Hodnocení vzájemné spolupráce mezi institucemi, organizacemi a komunitami a interakce mezi obyvateli (faktory ovlivňující spolupráci, partneři, stabilita spolupráce) B2: Zhodnocení vývoje přeshraniční spolupráce (v posledních letech a v nejbližší budoucnosti) B3: Subjektivní vzájemné vnímání osob po obou stranách hranice a vnímání sousední země včetně kultury, zvyklostí a atraktivit B4: Subjektivní vnímání významu přeshraniční spolupráce obyvateli a návštěvníky B5: Atraktivnost příhraničního prostředí z hlediska návštěvníků


Materiály, které byly expertům zaslány s předstihem před jednáním expertního panelu (zejm. základní představení metodiky určování výchozích a cílových hodnot obou sledovaných ukazatelů), jsou uvedeny v rámci přílohy č. 3 této závěrečné zprávy. 

23

Členové expertního panelu nakonec při jednání o obou ukazatelích a kontextu výsledků dotazníkového šetření mnohem více diskutovali, než bylo předpokládáno. Výsledky – tedy určená výchozí hodnota a odhadnuta cílová hodnota obou ukazatelů – jsou tedy konsenzem zúčastněných expertů, nikoliv aritmetickým průměrem hodnocení všech zúčastněných, jak bylo původně předpokládáno.23

Bod se týká bodu číslo 3 v postupu uvedeném v předchozí podkapitole.

22


5 PRŮBĚH A VLASTNÍ ZÁVĚRY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ V této kapitole je popsán jak průběh (tedy výběr reprezentativního vzorku cílových skupin – vytvoření základního souboru průzkumu, návratnost průzkumu), tak stěžejní poznatky a výstupy dotazníkového šetření a souvisejícího terénního průzkumu. Tyto výstupy následně tvořily stěžejní pracovní podklad pro určení výchozích a cílových hodnot sledovaných ukazatelů.

5.1 Základní a výběr reprezentativních vzorků Cílové skupiny dotazníkových šetření zahrnovaly vzorek subjektů z celého programového území. Programové území ležící v česko-polském pohraničí je tvořeno regiony NUTS 3, které přestavuje 5 českých krajů: Liberecký, Královehradecký, Pardubický, Olomoucký a Moravskoslezský a 6 polských podregionů (podregion je jednotka NUTS 3 v Polské republice): Bielski a Rybnicki (Slezské vojvodství), Jeleniogórski a Wałbrzyski (Dolnoslezské vojvodství), Nisky a Opolski (Opolské vojvodství). Do řešeného území na polské straně dále spadá okres Strzeliński (podregion Wrocławski v Dolnoslezském vojvodství) a okres Pszczyński (podregion Tyski ve Slezském vojvodství)24. Realizovaná dotazníková šetření byla reprezentativní, což znamená, že vybraný vzorek má vlastnosti jako celá populace a závěry z dotazníkového šetření odpovídají vlastnostem celé populace/cílové skupiny. Vzorek obsahuje hlavní cílové skupiny, na které jsou intervence programu v dané prioritní ose zaměřeny a kterými jsou: 

Obyvatelé společného regionu



Samospráva



Nestátní neziskové organizace



Návštěvníci regionu

5.1.1 Popis základního souboru

Základní soubor výzkumu tvoří hlavní cílové skupiny. Dle zadávací dokumentace se jedná o obyvatele společného regionu, samosprávu, nestátní neziskové organizace, návštěvníky region. Zpracovatel definuje základní soubor následujícím způsobem: 

Obyvatelé společného regionu – Vzhledem k rozdílnostem v pojmu trvalý pobyt v ČR a Polsku nebudou obyvatelé společného regionu definováni tímto. Za potenciálního

Vymezení území, na kterém byl realizován průzkum, bylo provedeno v souladu se strategií programu Interreg V-A Česká republika – Polsko. Vymezení programového území je popsáno konkrétně v kapitole 1.1.1 oddílu 1 programového dokumentu. 24

23


respondenta v této kategorii budou považování všichni ti, kteří v území žijí minimálně posledních 6 měsíců. 

Samospráva – kromě podskupiny hospodářské a profesní komory, svazy a sdružení (která je nadefinována pouze na české straně) tvoří tuto cílovou skupinu ještě další dvě podskupiny (orgány veřejné správy, jejich svazky a sdružení a organizace zřizované a zakládané orgány veřejné správy). V rámci podskupin této cílové skupiny se zpracovatel nezaměřoval pouze na samosprávu, ale tak, jak ostatně definuje podskupiny zadávací dokumentace, na veřejnou správu komplexně – tedy na samosprávu i státní správu.



Nestátní neziskové organizace – V rámci této cílové skupiny se zpracovatel zaměřil komplexně na všechny nestátní neziskové organizace působící v programovém území.



Návštěvníci regionu – Při terénním průzkumu byli v programovém území dotazování čeští a polští turisté. Turisté jiných národností nebyli do vyhodnocení zařazeni.

5.1.2 Stanovení reprezentativního vzorku respondentů

Vzorek v rámci výzkumu obyvatel společného regionu odpovídá poměru mezi zastoupením subjektu v rámci každé z uváděných cílových skupin (u skupiny samospráva jejich podskupin). Dotazníková šetření odpovídají poměru výskytu daných subjektů na úrovni NUTS 225 a neodchylují se u žádného NUTS 2 o více jak 10 %. Minimální počet respondentů, které zpracovatel garantoval (tedy počet respondentů všech dotazníkových šetření, realizovaných v rámci této veřejné zakázky), byl 4 600 vyplněných dotazníků. Obyvatelé společného regionu Výzkum populace fyzických osob reprezentativně zohledňuje vzorek zastoupení jednotlivých uvedených věkových skupin v populaci (a zároveň bude dodrženo zastoupení obou pohlaví). Je také zohledněno bydliště respondentů, které odpovídá struktuře na úrovni NUTS 2 – v té jeho části, která tvoří programové území. Uvedený počet obyvatel (základní soubor) vychází ze statistických údajů uvedených v příloze č. 5 zadávací dokumentace, na základě kterého byl stanoven odpovídající reprezentativní vzorek. Použitá metoda plnění: Kvótní výběrové šetření bylo realizováno formou metodou CATI – rozhovory pomocí telefonického dotazování a doplňkovou formou sběru dat s využitím elektronických on-line dotazníků metodou CAWI. Část respondentů byla oslovena také osobně tazateli přímo v terénu.

V zadání projektu byly definovány základní soubory v jednotkách NUTS 2, které jsou na území ČR tvořeny regiony soudržnosti a v Polsku vojvodstvími. Průzkum byl ale prováděn pouze v programovém území, proto průzkum nebyl prováděn v celém Dolnoslezském a Slezském vojvodství a v celém regionu soudržnosti Střední Morava, z nichž pouze část náleží do programového území. 25

24


Velikost vzorku: Bylo garantováno, že v České i Polské republice bude získáno 2 000 platných dotazníků, tedy 1 000 z každé cílové země. Ve skutečnosti bylo posbíráno 2 020 platných dotazníků (1 019 na české straně a 1 001 na polské straně). Samospráva Výzkum cílové skupiny samospráva reprezentativně zohledňuje vzorek zastoupení jednotlivých podskupin. Je zohledněna struktura na úrovni NUTS 2 – v té jeho části, která tvoří programové území. Uvedený počet cílové skupiny samospráva (základní soubor) vychází ze statistických údajů uvedených v příloze č. 4 zadávací dokumentace, na základě kterého byl stanoven odpovídající reprezentativní vzorek. Použitá metoda plnění: Kvótní výběrové šetření bylo zrealizováno formou metodou CATI – rozhovory pomocí telefonického dotazování a doplňkovou formou sběru dat s využitím elektronických on-line dotazníků metodou CAWI. Jako doplňková byla zvolena ještě metoda CASI – vyplňování on-line verze dotazníků samotnými poučenými respondenty. Velikost vzorku: Bylo garantováno, že v České i Polské republice bude získáno 1 000 platných dotazníků, tedy 500 z každé cílové země. Ve skutečnosti bylo posbíráno 1 093 platných dotazníků (591 na české straně a 502 na polské straně). Nestátní neziskové organizace V rámci výzkumu nestátních neziskových organizací (dále jen NNO) je zohledněna struktura na úrovni NUTS 2 – v té jeho části, která tvoří programové území. Uvedený počet NNO (základní soubor) vychází ze statistických údajů uvedených v příloze č. 4 zadávací dokumentace, na základě kterého byl stanoven odpovídající reprezentativní vzorek. Použitá metoda plnění: Kvótní výběrové šetření bude zrealizováno formou metodou CATI – rozhovory pomocí telefonického dotazování a doplňkovou formou sběru dat s využitím elektronických on-line dotazníků metodou CAWI. Jako doplňková byla zvolena ještě metoda CASI – vyplňování on-line verze dotazníků samotnými poučenými respondenty. Velikost vzorku: Bylo garantováno, že v České i Polské republice bude získáno 600 platných dotazníků, tedy 300 z každé cílové země. Ve skutečnosti bylo posbíráno 707 platných dotazníků (402 na české straně a 305 na polské straně). Návštěvníci regionu Výzkum cílové skupiny návštěvníci regionu odpovídá poměru počtu respondentů z jednotlivých NUTS 2 vzájemným poměrům těchto NUTS dle počtu příjezdu hostů v roce 2013. Uvedený počet cílové návštěvníci regionu (základní soubor) vychází ze statistických údajů uvedených v příloze č. 6 zadávací dokumentace, na základě kterého byl stanoven odpovídající reprezentativní vzorek. Použitá metoda plnění: Kvótní výběrové šetření bude zrealizováno formou terénního šetření v dané lokalitě osobními rozhovory s návštěvníky. 25


Velikost vzorku: Bylo garantováno, že v České i Polské republice bude získáno 1 000 platných dotazníků, tedy 500 z každé cílové země. Ve skutečnosti bylo posbíráno 1 036 platných dotazníků (533 na české straně a 503 na polské straně).

5.2 Návratnost dotazníkového šetření V následujících tabulkách je pro každou ze čtyř cílových skupin charakterizován základní soubor a následně vzorek posbíraný ve struktuře dle specifických kritérií pro každou z cílových skupin (u cílové skupiny obyvatelé společného území se jednalo o věkové kategorie, u samospráv o specifické členění na podskupiny hospodářské a profesní komory, svazy a sdružení, organizace zřizované a zakládané orgány veřejné správy a orgány veřejné správy, jejich svazky a sdružení vždy ve struktuře dle územního členění). Jak vyplývá z informací o velikostech vzorků jednotlivých cílových skupin, mělo být posbíráno dohromady 4 600 dotazníků (po 2 300 na české straně i na polské straně). Celkově bylo v dotazníkovém šetření a souvisejícím terénním průzkumu posbíráno 4 856 dotazníků (2 545 na české straně a 2 311 v polské části programového území).

26


5.2.1 Návratnost dotazníkového šetření za cílovou skupinu obyvatelé společného regionu26 Česká republika Tabulka 7: Počet obyvatel v rámci území NUTS 2 dle věku v České republice

Země

NUTS 2

20 – 29 let

Severovýchod ČR

Střední Morava Moravskoslezsko Celkem

30 – 39 let

193 516 82 645 164 191 440 352

40 – 49 let

236 808 100 930 185 334 523 072

50 – 59 let

209 460 88 296 177 088 474 844

60 – 69 let

191 337 83 739 164 325 439 401

70 let a více

205 552 83 846 158 000 447 398

Celkem

169 377 73 046 134 647 377 070

1 206 050 512 502 983 585 2 702 137

Tabulka 8: Posbíraný vzorek v rámci území NUTS 2 dle věku v České republice a jeho struktura dle věkových kategorií

Země

NUTS 2 Severovýchod

ČR


20 – 29 let

30 – 39 let

7% 3% 6% 16 %

40 – 49 let

9% 4% 7% 19 %

8% 3% 7% 18 %

50 – 59 let 7% 3% 6% 16 %

60 – 69 let 8% 3% 6% 17 %

70 let a více 6% 3% 5% 14 %

Celkem

1019

45 % 19 % 36 % 100 %

Polská republika Tabulka 9: Počet obyvatel v rámci území NUTS 2 dle věku v Polské republice

Země

NUTS 2 Śląskie województwo

PR

Dolnośląskie województwo Opolskie województwo Celkem

20 – 29 let 206 175 180 299 148 077 534 551

30 – 39 let 225 733 206 411 157 726 589 870

40 – 49 let 186 867 157 789 137 720 482 376

50 – 59 let 202 891 208 703 152 035 563 629

60 – 69 let 157 659 164 356 112 603 434 618

70 let a více 139 404 134 444 109 501 383 349

Celkem 1 118 729 1 052 002 817 662 2 988 393

Průzkum byl realizován pouze v těch částech regionů NUTS 2, které patří do programového území programu Interreg V-A Česká republika – Polsko. V případě regionů soudržnosti Severovýchod a Moravskoslezsko na české straně a Opolského vojvodství na polské straně se jedná o celé tyto regiony, v případě Střední Moravy v ČR a Slezského a Dolnoslezského vojvodství v Polsku se jedná pouze o část přesně vymezenou na jiném místě v tomto dokumentu a také v podkapitole 1.1.1 oddílu 1 programového dokumentu. 26

27


Tabulka 10: Posbíraný vzorek v rámci území NUTS 2 dle věku v Polské republice a jeho struktura dle věkových kategorií

Země

NUTS 2

20 – 29 let

Śląskie województwo PR


7% 6% 5% 18 %

30 – 39 let

40 – 49 let

8% 7% 5% 20 %

50 – 59 let

6% 5% 5% 16 %

60 – 69 let

7% 7% 5% 19 %

Celkem

70 let a více

5% 5% 4% 15 %

5% 4% 4% 13 %

1001

37 % 35 % 27 % 100 %

5.2.2 Návratnost dotazníkového šetření za cílovou skupinu samosprávy Česká republika Tabulka 11: Počet organizací působících v oblasti samosprávy v rámci území NUTS 2 v České republice

Země

ČR

Skupina

Podskupina

Samospráva

Hospodářské a profesní komory, svazy a sdružení Organizace zřizované a zakládané orgány veřejné správy Orgány veřejné správy, jejich svazky a sdružení Celkem


Moravskoslezsko

172 1 869 1 284 3 325

Celkem

Střední Morava

155 1 014 364 1 533

87 705 469 1 261

414 3 588 2 117 6 119

Tabulka 12: Posbíraný vzorek v oblasti samosprávy v rámci území NUTS 2 v České republice a struktura dle podskupin

Země

ČR

Skupina

Podskupina


Hospodářské a profesní komory, svazy a sdružení Organizace zřizované a zakládané orgány veřejné Samospráva správy Orgány veřejné správy, jejich svazky a sdružení Celkem

28

Moravskoslezsko

Střední Morava

Celkem

3%

3%

1%

7%

31 %

17 %

12 %

59 %

21 %

6%

8%

35 %

54 %

25 %

21 %

591

100 %


Polská republika Tabulka 13: Počet organizací působících v oblasti samosprávy v rámci území NUTS 2 v Polské republice

Země

Skupina

Podskupina

Śląskie województwo

Orgány veřejné správy, jejich svazky a sdružení PR

NUTS 2 Dolnośląskie województwo 2 448

2 498

Samospráva Organizace zřizované a zakládané orgány veřejné správy Celkem

Celkem

Opolskie województwo 2 191

7 138

166

254

142

562

2 664

2 703

2 334

7 700

Tabulka 14: Posbíraný vzorek v oblasti samosprávy v rámci území NUTS 2 v Polské republice a struktura dle podskupin

Země

PR

Skupina

Samospráva

Podskupina

32 %

NUTS 2 Dolnośląskie województwo 32 %

Opolskie województwo 28 %

2%

3%

2%

35 %

35 %

30 %

Śląskie województwo

Orgány veřejné správy, jejich svazky a sdružení Organizace zřizované a zakládané orgány veřejné správy Celkem

Celkem 93 % 7%

502

100 %

5.2.3 Návratnost dotazníkového šetření za cílovou skupinu nestátní neziskové organizace Česká republika Tabulka 15: Počet nestátních neziskových organizací působících v rámci území NUTS 2 v České republice

Země ČR

Skupina Nestátní neziskové organizace


Moravskoslezsko 12 586

29

Celkem

Střední Morava 7 967

5 463

26 016


Tabulka 16: Posbíraný vzorek nestátních neziskových organizací v rámci území NUTS 2 v České republice a struktura dle území

Země

ČR

Skupina



Moravskoslezsko 48 %

Celkem

Střední Morava 31 %

21 %

402

100 %

Polská republika Tabulka 17: Návrh nestátních neziskových organizací působících v rámci území NUTS 2 v Polské republice

Země PR

Skupina Nestátní neziskové organizace


Dolnośląskie województwo

3 510

Opolskie województwo

4 375

Celkem

3 292

11 176

Tabulka 18: Posbíraný vzorek nestátních neziskových organizací v rámci území NUTS 2 v Polské republice a struktura dle území

Země

PR

Skupina



Dolnośląskie województwo

31 %

Opolskie województwo

39 %

29 %

5.2.4 Návratnost dotazníkového šetření za cílovou skupinu návštěvníci území Česká republika Tabulka 19: Počet návštěvníků hromadných ubytovacích zařízení v rámci území NUTS 2 v České republice

Země

NUTS 2

Počet návštěvníků hromadných ubytovacích zařízení

Severovýchod ČR

2 087 381 512 430 698 211 3 298 022


30

Celkem

305

100 %


Tabulka 20: Posbíraný vzorek návštěvníků v rámci území NUTS 2 v České republice

Země

NUTS 2


Severovýchod ČR

63 % 16 % 21 % 100 %

Střední Morava Moravskoslezsko

533

Celkem

Polská republika Tabulka 21: Počet návštěvníků hromadných ubytovacích zařízení v rámci území NUTS 2 v Polské republice

Země

NUTS 2



840 229 1 149 519 266 917 2 256 665


Tabulka 22: Posbíraný vzorek návštěvníků v rámci území NUTS 2 v Polské republice

Země

NUTS 2



Dolnośląskie województwo Opolskie województwo

503

Celkem

31

37 % 51 % 12 % 100 %


5.3 Vyhodnocení dotazníkového šetření včetně specifik české a polské strany programového území Níže jsou uvedeny zásadní informace a poznatky získané z dotazníkového šetření a souvisejícího terénního průzkumu. Jsou uvedeny také rozdíly a nuance v odpovědích českých a polských respondentů (resp. respondentů na české straně příhraničí a na polské straně). Tato podkapitola má provazbu na obě přílohy dokumentu, kde jsou tabulkovou formou prezentovány kompletní výsledky dotazníkového šetření. Cílová skupina obyvatel příhraničí: 

Téměř 89 % obyvatel příhraniční považuje česko-polskou přeshraniční spolupráci za potřebnou (odpovědi rozhodně ano a spíše ano). Větší rozhodnost při této odpovědi prokázali obyvatelé na české straně (55 % odpovědělo možnost rozhodně ano, kdežto na polské straně dominovala mírnější odpověď spíše ano – 56 %).



Podle tří čtvrtin dotazových občanů by se rozvoji česko-polské přeshraniční spolupráce měly věnovat hlavně instituce samosprávy a státní správy, příp. další zařízení k tomu určené. Zde panuje shoda u respondentů po obou stranách hranice.



Občané po obou stranách hranice vybrali jako oblasti, ve kterých by se spolupráce měla rozvíjet nejvíce, sport, rekreaci a turistiku, kulturu, dopravu a ochranu přírody a krajiny.



Jako zásadní bariéry rozvoje spolupráce aspoň jeden ze čtyř dotazovaných uvedl jazykové bariéry, administrativní a právní. Avšak zde byl velký rozdíl v odpovědích českých a polských respondentů – zatímco polská strana jako zásadní vidí bariéry jazykové (65 %) a teprve pak právní a administrativní, čeští respondenti viděli jako zásadní bariéry administrativní.



Podle 79 % dotazovaných je personál organizací, které zajišťují přeshraniční spolupráci, dostatečně kompetentní pro tuto činnost. Zde ve strukturách odpovědi panuje na obou stranách shoda.



Lehce nadpoloviční většina (59 %) má povědomí o česko-polské spolupráci – mírně větší povědomí je na polské straně (62 %). Z pozitivně odpovídajících ale pouze necelé tři čtvrtiny vnímá jakékoliv efekty této spolupráce ve svém okolí (a to zejména v oblasti kultury, rekreace, sportu a turistiky).



Zhruba 63 % dotazovaných by se zapojilo do aktivit přeshraniční spolupráce, kdyby pro ně existovala taková možnost.



Dle obyvatel z obou stran hranice existuje chuť spolupracovat daná společným původem, geografickou blízkostí a společnými otázkami k řešení nebo potřeba spolupracovat daná společnými zájmy (obchod, trh práce) – tyto odpovědi byly na obou stranách hranice dominující a vybralo je celkem 64 % dotázaných. 32




Podle zhruba 74 % respondentů se v následující dekádě česko-polská spolupráce rozvine. Respondenti na české i polské straně území se na této možnosti shodli.



58 % respondentů již dříve navázalo nějaký aktivní kontakt s někým z druhé strany hranice. Zhruba z dvou třetin se jednalo o kontakty přátelské, u zhruba poloviny polských respondentů se jednalo také o kontakty, které navázali při turistických aktivitách. Zhruba 69 % těch, kteří kontakty navázali, je označili jako kontakty časté a na základě těchto kontaktů vnímají respondenti obyvatele z druhé strany pohraničí na škále 0-100 hodnotou 81,70.

Komentář k cílové skupiny obyvatel příhraničí: Z hlediska cílové skupiny obyvatele příhraniční je možné pozorovat pozitivní postoj obyvatel k problematice česko-polské přeshraniční spolupráce. Téměř 9 z 10 dotázaných tuto spolupráci považuje za potřebnou. Dle obyvatel příhraničí by se spolupráce měla rozvíjet zejména v oblastech sportu, rekreace, turistiky, kultury, dopravy a ochrany přírody a krajiny. Spolupráce institucí veřejné správy není z pohledu obyvatel tak významná. Problematické je však povědomí o spolupráci, kdy jej má jen zhruba 60 % obyvatel a i z této skupiny respondentů pouze cca tři čtvrtiny vnímá nějaké efekty vzájemné spolupráce ve svém okolí. Je nutné se tedy v budoucnu zaměřit také na oblast propagace a zviditelňování efektů spolupráce. 8 z 10 obyvatel, kteří vyhledávají aktivní kontakt s lidmi z druhé strany hranice, vnímají své sousedy pozitivně. Cílová skupina samosprávy: 

Z pohledu zástupců samospráv má česko-polská přeshraniční spolupráce reálný vliv na rozvoj pohraničí – odpovědělo tak téměř 98 % všech dotázaných a existuje jasná shoda mezi respondenty z obou stran hranice.



Zhruba 86 % dotázaných odpovědělo, že se díky realizaci OP PS ČR-PR27 českopolská spolupráce rozvinula (pouze zhruba 12,5 % odpovědělo, že zůstala na stejné úrovni, a dle cca 1,5 % oslabila). Opět panuje shoda v odpovědí z obou stran hranice.



Dle respondentů měl program také pozitivní vliv na vzájemné vnímání obou národů – odpovědělo tak cca 93 % dotázaných.



Zajímavá nuance mezi českou a polskou stranu se ukázala při otázce, zda se zástupci dotazované organizace účastnili česko-polských projektů. Zatímco v globále se 53 % dotázaných se neúčastnilo a 47 % ano, tak na české straně se neúčastnilo 65 %, na polské straně se naopak 64 % účastnilo.



Dle zástupců samospráv patří mezi nejlépe hodnocené oblasti vzájemné spolupráce oblasti kultury, sportu, rekreace a turistiky, ale také pro samosprávy důležitá spolupráce partnerských měst.

Název programu Interreg V-A Česká republika – Polsko byl v předcházejícím programovém období: Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007-2013. 27

33




Respondenti předpokládají, že mezi faktory, které nejvíce rozvíjejí přeshraniční spolupráci na česko-polské hranici, patří kvalita mezilidských vztahů – odpovědělo tak cca 70 % dotázaných. Výraznější rozdíl se ukázal u druhé možnosti v pořadí, kdy 80 % polských respondentů (a byla to nejčastěji vybraná možnost) uvažuje tak, že přeshraniční spolupráci nejvíce rozvíjí společný zájem v získávání prostředků z EU.



74 % dotázaných předpokládá, že se česko-polská spolupráce bude i nadále rozvíjet. Pouze cca necelé procento respondentů odpovědělo, že předpokládají omezení spolupráce.



U otázky, zda instituce nebo organizace respondenta spolupracuje s partnerem z druhé strany hranice, se opět ukázaly rozdílnosti mezi českou a polskou stranou – v globále spolupracuje s partnerem z druhé strany hranice pouze 46 % dotázaných. Na české straně se jedná o 33 % dotázaných, ale v polské části to bylo 66 % respondentů.



Respondenti spolupracují z nadpoloviční většiny hlavně s veřejnou správou (místní samospráva a státní správa) a pro 87 % z těch, kteří odpověděli, že spolupracují z někým z druhé strany hranice, se jedná o spolupráci efektivní. 91 % dotázaných hodnotí zkušenosti se spoluprací za pozitivní nebo velmi pozitivní (bez rozdílů ve struktuře mezi polskou a českou částí). Jedná se o spolupráci stálou rámovanou společnými projekty a aktivitami.



Z výše uvedeného vyplývá, že dotázaní hodnotí spolupráci pozitivně a vidí ji jako rozvíjející se – 91 % respondentů vybralo tuto možnost bez rozdílů ve struktuře odpovědí na české a polské straně.



Pokud je realizovaná spolupráce, tak je spíše dlouhodobá. 80 % respondentů, kteří rozvíjejí spolupráci s přeshraničním partnerem, ji realizuje již minimálně 5 let (polovina z nich dokonce déle než 10 let).



Jako hlavní znesnadňující faktory zástupci samosprávy vybrali institucionální a právní bariéry, chybějící finanční prostředky na rozvoj spolupráce a kulturní a mentální bariéry.

Komentář k cílové skupině samospráv: Zástupci veřejné správy v drtivé většině hodnotí česko-polskou přeshraniční spolupráci tak, že má významný vliv na rozvoj pohraniční. Dle zástupců veřejné správy dokonce operační program v předchozím programovém období pozitivně ovlivnil rozvoj česko-polské přeshraniční spolupráce a také vzájemné vnímání obou národů. Mezi nejlépe hodnocené oblasti spolupráce patří kultura, sport, rekreace a turistika a na rozdíl od občanů ještě veřejná správa vnímá jako důležitou spolupráci partnerských měst (obcí). Tři čtvrtiny dotázaných předpokládají, že se spolupráce bude i nadále rozvíjet. V globále s partnerem z druhé strany hranice spolupracuje jen necelá polovina oslovených (46 %), ale z těch, kteří spolupracují, většina vnímá spolupráci pozitivně. Pro 87 % se jedná o spolupráci efektivní, 91 % má pozitivní zkušenosti a 80 % z těch, kteří spolupráci realizují, ji rozvíjejí dlouhodobě (minimálně 5, někteří i více než 10 let). 34


Cílová skupina nestátní neziskové organizace: 

Drtivá většina oslovených nestátních neziskových organizací hodnotí česko-polskou přeshraniční spolupráci jako takovou, která má vliv na rozvoj pohraničí – tuto možnost vybralo 97 % dotázaných. Vysoký podíl pozitivních odpovědí byl na české i polské straně.



Přestože podíl organizací, které takto pozitivně hodnotilo význam spolupráce, byl tak vysoký, pouze cca 53 % dotázaných znalo reálný výsledek aktivit přeshraniční spolupráce (podobně na české i polské straně). Souvisí to s podobným zjištěním u obyvatel, kdy rovněž propagace programu nebyla hodnocena pozitivně.



83 % nestátních neziskových organizací se neúčastnilo žádné formy česko-polské přeshraniční spolupráce (na české straně byl podíl dokonce ještě vyšší – 84 %).



NNO vidí podobně jako ostatní cílové skupiny jako nejlépe rozvíjenou přeshraniční spolupráci v oblastech jako kultura, sport, rekreace a turistika, spolupráce partnerských měst a u polských organizací se ještě vyznačuje možnost bezpečnost (tzn. prevence rizik, spolupráce složek záchranářů apod.).



Dle zástupců NNO se bude česko-polská přeshraniční spolupráce i v následující dekádě rozvíjet, pouze cca 1 % dotázaných odpovědělo, že předpokládají částečné nebo úplné omezení spolupráce.



S partnerem na druhé straně hranice spolupracuje pouze cca 21 % respondentů (na české straně je poměr ještě nižší – jedná se o 18 % dotázaných). Z těch, co spolupracují, hodnotí téměř 95 % dotázaných spolupráci jako takovou, která přináší organizaci pozitivní efekty. Spolupracujícím subjektem na druhé straně hranice jsou zejména zájmové organizace, organizace a orgány státní správy a samosprávy a až na čtvrté místě jsou jiné NNO. Obecně zkušenosti s přeshraniční spoluprací jako pozitivní hodnotí 88 % spolupracujících (opět bez rozdílu ve struktuře odpovědí mezi českou a polskou stranou).



NNO, které spolupracují s nějakým subjektem na druhé straně hranice, spolupracují zejména se stálými partnery (jedná se o 79 % dotázaných), podobné zastoupení bylo na české i polské straně. Respondenti chtějí spolupráci se stejnými partnery rozvíjet, případně by rádi navázali spolupráci s dalšími organizacemi, které mají podobný profil činností – tuto odpověď vybralo téměř 96 % spolupracujících.



Spolupráce je podobně jako v případě spolupracujících subjektů samospráv spíše dlouhodobá – 72 % subjektů spolupracuje se svým partnerským subjektem minimálně 5 let.

35


Komentář k cílové skupiny nestátní neziskové organizace: Nestátní neziskové organizace ve valné většině vnímají česko-polskou přeshraniční spolupráci jako druh aktivit, které mají na příhraniční území významný vliv. Přestože tak odpověděl ale téměř každý respondent, pouze zhruba 53 % dotázaných zná nějaký reálný výsledek českopolské přeshraniční spolupráce. Souvisí to patrně stejně jako u skupiny obyvatelé příhraničí s tím, že významným nedostatkem programu v předchozím programovém období byla jeho propagace a viditelnost. V oblasti lepší informovanosti široké veřejnosti o programu je významný prostor pro zlepšení. Neziskové organizace vidí jako stěžejní oblasti pro přeshraniční spolupráci stejné oblasti jako ostatní cílové skupiny, specifikem byl vysoký podíl odpovědí polských NNO, které vybraly oblast bezpečnosti a krizového řízení. S partnerem na druhé straně hranice spolupracuje jen zhruba každý pátý dotazovaný, ale ti, kteří spolupracují, hodnotí spolupráci veskrze pozitivně. Pro 95 % dotázaných spolupráce přináší efekty, 88 % respondentů hodnotí spolupráci jako pozitivní a podobně jako u samospráv se jedná vesměs o spolupráci dlouhodobou. Cílová skupina návštěvníci příhraničí: 

Do rekreačních lokalit příhraničního území na české i polské straně návštěvníci jezdí zejména spíše za krátkodobou rekreací nebo dovolenou (jedno- až třídenní návštěvy tvoří celkem 73 % respondentů, přičemž situace je podobná na obou stranách hranice). Pravidelní návštěvníci, ať již takoví, kteří dané místo navštěvují několikrát do měsíce, nebo jednou ročně, tvoří zhruba 40 % respondentů. Dá se tedy zobecnit, že většinu návštěvníků příhraničního území tvoří nepravidelně dojíždějící turisté, kteří přijíždějí spíše na kratší pobyty. Souvisí to s aktuálním trendem zkracování dovolených a pobytů.



Návštěvníci hodnotí místo, které navštívili a obecně celou příhraniční oblast, jako oblast atraktivní – vyjádřilo se tak 80 % dotazovaných, na obou stranách hranice velice podobný podíl respondentů.



Bohužel jako málo významná se jeví být blízkost česko-polské hranice jako faktor, který by ovlivňoval, zda turisté oblast navštíví, nebo nikoliv. Jako faktor, který by měl vliv na jejich rozhodnutí, označilo hranici pouhých cca 17 % respondentů. Zda je ale možné sledovat nuanci mezi odpověďmi na české straně (13 %) a na polské straně (23 %).



70 % dotazovaných nepředpokládalo, že by v průběhu pobytu měli příležitost navštívit druhou stranu hranice. Podobně jako v případě ostatních cílových skupin tento fakt pravděpodobně souvisí mimo jiné s tím, že program – a tím pádem také výsledky úspěšné česko-polské spolupráce – jsou velmi slabě propagované a tedy mezi širokou veřejnosti známé. 74 % dotazovaných (a v případě českých respondentů dokonce 82 %) odpovědělo, že si nevšimlo jakékoliv společné česko-polské propagace nebo propagace atraktivit na druhé straně hranice.

36




Jako nejvýznamnější důkaz česko-polské přeshraniční spolupráce dotazovaní uvedli to, že se v území, ve kterém byli, nacházeli turisté z druhé strany hranice (odpovědělo tak 42 % respondentů). Druhou nejvíce vybíranou odpovědí bylo nezaregistroval jsem žádné příklady přeshraniční spolupráce.



Přesto 24 % návštěvníků odpovědělo, že turistická nabídka, která byla v oblasti, v níž se nacházeli, se týkala české i polské části příhraniční.



Pozitivem je, že 60 % návštěvníků hodnotí profesionální úroveň služeb, kterých se jim dostalo, jako vysoce nebo velmi vysoce profesionální. Region hodnotí jako pohostinný (61 %) a podle toho jsou také vnímání návštěvníci v místě, ve kterém přebývají – na škále 0-100, kde 100 je maximum, tento aspekt respondenti ohodnotili hodnotou 76,29 (velice podobně na české i polské straně). Pozitivním znakem je také to, že 65 % dotázaných odpovědělo, že region, ve kterém se nacházejí, je turisticky velmi atraktivní a vybízí k prodloužení pobytu. Větší procento návštěvníků na polské straně (ať již Čechů, nebo Poláků28) zhodnotilo region sice jako atraktivní, avšak zároveň příliš drahý.



Jako nejzásadnější bariéry rozvoje česko-polské přeshraniční spolupráce byli návštěvníky označeny problémy malé informovanosti o nabídce produktů cestovního ruchu na druhé straně hranice a jazykové bariéry.

Komentář k cílové skupiny nestátní neziskové organizace: Z průzkumu mezi cílovou skupinou návštěvníků příhraničního území vyplývá, že také v česko-polském příhraničním prostoru je možné v rekreačních střediscích identifikovat stávající trend zkracování dovolených a pobytů související s recesí a propadem v některých odvětvích národních hospodářství. Návštěvy do tří dnů tvoří 73 % všech rekreantů. Zároveň většina návštěvníků jsou takoví, kteří do oblasti přijíždějí nepravidelně (6 z 10). Podobně jako u ostatních cílových skupin bylo zjištěno, že propagace společných česko-polských aktivit a z toho plynoucích efektů spolupráce, je podprůměrná – většina návštěvníků nepovažuje blízkost česko-polské hranice jako faktor, který by hrál nějakou roli v jejich rozhodování, zda území navštívit, či nikoliv. Stejně tak informovanost o atraktivitách na druhé straně hranice je velice nízká a 7 z 10 návštěvníků nepředpokládalo, že by se během svého pobytu podívali na druhou stranu hranice. Pozitivními aspekty je však vysoká atraktivita oblasti, pohostinnost (na škále 0-100 své pocity jako návštěvníků území hodnotili respondenti průměrně hodnotou 76), rovněž velice pozitivně byla hodnocena profesionalita personálu v zařízeních, ve kterých se návštěvníci zdržovali.

5.4 Specifika příhraničního pásu v rámci programového území Pro zjištění specifických informací o tom, jak se liší výsledky dotazníkového šetření v celém programovém území, na kterém byl průzkum proveden, a v příhraničním pásu, bylo nutné V rámci cílové skupiny návštěvníci příhraničního území byli jako respondenti vybráni návštěvníci české nebo polské národnosti bez ohledu na to, na které straně příhraniční byl rozhovor realizován. 28

37


příhraniční pás vymezit konkrétním výčtem územních jednotek. Nakonec byly zvoleny jednotky LAU 1 (dřívější NUTS 4) – na české straně okresy a na polské straně powiaty, které mají hranici přímo se sousedním státem. V takto vymezeném území žije na české straně 55 % obyvatel programového území a na polské straně se jedná o 43 % obyvatel programového území. V ČR se jedná o 54 % plochy programového území a v Polsku o 43 % plochy. Bylo zde posbíráno celkem 62 % všech dotazníků v rámci dotazníkového šetření (samosprávy – 53 % dotazníků, NNO – 40 %, obyvatelé území – 61 % a návštěvníci území – 83 %). Mapa 1: Vymezení pásu příhraničních okresů / powiatů v programovém území

Příhraniční pás okresů / powiatů vykazuje například tato specifika: 

Zatímco v celém programovém území na otázku pro samosprávy, zda má česko-polská přeshraniční spolupráce reálný vliv na rozvoj pohraniční odpovědělo 55 % respondentů rozhodně ano, v příhraničním pásu tento poměr byl 57 %. Obdobně to bylo u cílové skupiny nestátních neziskových organizací, kdy v celém programovém území odpovědělo rozhodně ano 52 % dotázaných a v příhraničním pásu se jednalo o 57 % z nich.



Rozdíly jsou i v počtem spolupracujících subjektů. Zatímco v celém programovém území spolupracuje s partnerem zpoza hranice 21 % NNO a 46 % organizací samospráv, tak v příhraničním pásu se jednalo o 32 % NNO, resp. 49 % samospráv.



Zvláštní rozdílnosti mezi hodnotami celého programového období a příhraničním pásem je možno sledovat u cílové skupiny obyvatel příhraničí. Mírně vyšší podíl dotáza38


ných (73 % oproti 72 %) odpovědělo, že je možné vnímat efekty česko-polské přeshraniční spolupráce v okolí, v celém programovém území než v příhraničním pásu. Může to být způsobeno tím, že projekty často realizují partneři, kteří nejsou z lokalit hned při hranicích a efekty tedy mohou být reálně pozorovatelné i hlouběji do vnitrozemí. 

Rozdílnost je vidět také u otázky, zda je přeshraniční spolupráce v česko-polském pohraničí potřebná, kdy v celém území odpovědělo 89 % rozhodně nebo spíše ano, kdežto v příhraničním prostoru, který však může být ovlivněn lokálními problémy nebo animozitami, odpovědělo tuto možnost 86 % dotazovaných.

39


6 STANOVENÍ VÝCHOZÍCH A CÍLOVÝCH HODNOT UKAZATELŮ 6.1 Expertní panel a jeho význam Význam expertního panelu zpracovatel spatřoval v tom, že k výsledkům dotazníkového šetření, jež mělo tvořit datový podklad pro nastavení výchozích a cílových hodnot, proběhne diskuze v úzkém kruhu expertů, jejichž každodenní pracovní náplň spočívá v řešení problémů příhraničí, řešení a realizace přeshraničním aktivit, pravidelně se setkávají nejen s vyšší úrovní přeshraničních vazeb (tj. s ministerskými nebo krajskými úředníky), ale i s běžnými obyvateli, podnikateli nebo lokálními politiky a v příhraniční sami žijí. Členové expertního panelu byli vybráni tak, aby se jednalo o osoby kompetentní k zapojení se do této diskuze a hledání společné k nastavení výchozích a cílových hodnot sledovaných ukazatelů. Členy expertního panelu, který se konal 17. 6. 2015 v Ostravě, byli: 1. Martin Dohnal – Ministerstvo pro místní rozvoj ČR 2. Marcin Filip – Biuro Stowarzyszenia „Region Beskidy“ (Euroregion Beskidy) 3. Lubor Hruška – PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 4. Bogdan Kasperek – Stowarzyszenie Rozwoju i Współpracy Regionalnej „Olza” (Euroregion Śląsk Cieszyński) 5. Roman Klíma – Krajský úřad Královéhradeckého kraje 6. Joanna Kurowska-Pysz – PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 7. Piotr Kurowski – Kreatus, Sp. z o. o. 8. Maciej Molak – JS Olomouc 9. Michal Samiec – PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 10. Michala Vavřínová – Krajský úřad Pardubického kraje 11. Witold Wieczorek – Ministerstwo Infrastruktury i Rozwoju RP Na jednání expertního panelu byl pozván také zástupce Evropské komise Marcin Wójcik, ale vzhledem ke své časové zaneprázdněnosti se nemohl zúčastnit. Úkoly expertního panelu je možné shrnout následujícím způsobem: 1. Prodiskutovat a navrhnout váhy odpovědí jednotlivých cílových skupin reprezentované vyplněnými dotazníky na hodnoty obou sledovaných ukazatelů. 2. Navrhnout výchozí a odhadnout cílové hodnoty obou sledovaných ukazatelů výsledku. Váhy odpovědí jednotlivých cílových skupin byly určeny jako aritmetický průměr vah, které navrhli jednotliví experti. Výsledné váhy, které vstupovaly do následujících výpočtů v rámci nastavení hodnot obou ukazatelé, jsou uvedeny v tabulce níže.

40


Tabulka 23: Nastavené váhy jednotlivých dotazníků na určení hodnot ukazatelů

Váha odpovědí na ukazatel „Úroveň spolupráce institucí na česko-polském pohraničí“

Váha odpovědí na ukazatel „Vnímání vzájemného soužití a spolupráce komunit v příhraničním regionu“

Veřejná správa

0,480

0,260


0,280

0,250

Obyvatelé příhraničí

0,155

0,315

Návštěvníci příhraničí

0,085

0,175

Cílová skupina

6.2 Stanovení výchozích a cílových hodnot ukazatele „Úroveň spolupráce institucí na česko-polském pohraničí“ Tabulka 24: Klíčové otázky ukazatele "Úroveň spolupráce institucí na česko-polském pohraničí"

Ukazatel „Úroveň spolupráce institucí na česko-polském pohraničí“ Kód otázky SO5 SO7 SO10

Jev sledovaný otázkou Míra účasti organizací na příhraniční spolupráci Existence faktorů ovlivňujících rozvoj přeshraniční spolupráce Míra spolupráce organizací s konkrétními subjekty na druhé straně hranice

Hodnocení

Váha

Vážené hodnocení

4,66

0,200

0,93

4,04

0,040

0,16

4,59

0,040

0,18

SO14


1,20

0,040

0,05

SO17


7,16

0,040

0,29

SO19


8,47

0,040

0,34

SO23


7,05

0,040

0,28

SO25


5,88

0,040

0,24

NO3


1,73

0,110

0,19

3,76

0,030

0,11

2,12

0,030

0,06

NO5 NO8

Existence faktorů ovlivňujících rozvoj přeshraniční spolupráce Míra spolupráce organizací s konkrétními subjekty na druhé straně hranice

NO12


0,52

0,020

0,01

NO15


6,19

0,020

0,12

NO17


8,28

0,020

0,17

NO23


6,65

0,020

0,13

NO24


4,98

0,030

0,15

OO2

Důležitost přeshraniční spolupráce

4,10

0,022

0,09

OO4


2,22

0,022

0,05

OO11


5,88

0,022

0,13

OO15

Míra zapojení do aktivit přeshraniční spolupráce

5,53

0,022

0,12

OO17

Účelovost přeshraničních kontaktů (jeden konkrétní účel / více účelů)

3,77

0,022

0,08

OO18

Frekvence kontaktů

5,92

0,022

0,13

OO19

Míra naplnění očekávání od kontaktů

7,83

0,022

0,17

41


Ukazatel „Úroveň spolupráce institucí na česko-polském pohraničí“ Kód otázky TO10

Jev sledovaný otázkou Povědomí o existenci přeshraniční spolupráce

Celkové hodnocení

Hodnocení 1,92

Váha


0,085

0,16

4,36

Vážený průměr

V rámci hodnocení ukazatele Úroveň spolupráce institucí na česko-polském pohraničí bylo základem hodnocení kritéria A1 navržené v metodice uvedené ve vstupní zprávě. V kritériu byly upraveny váhy u otázek samospráv a nestátních neziskových organizací, kdy byla výrazně vyšší váha dána otázce, která zjišťovala míru účasti organizací na příhraniční spolupráci (váha 0,2 místo původních 0,06), přičemž ostatní otázky byly upozaděny (váha 0,04). Podobně byly upraveny váhy u otázek pro nestátní neziskové organizace, kdy byla výrazně posílena otázka míry účasti organizací na přeshraniční spolupráci (váha 0,11, místo původních 0,035), přičemž ostatní otázky byly upozaděny (váhy 0,03, resp. 0,02 pro otázky, které řešily charakter vzájemné spolupráce). Výsledné hodnocení ukazatele na základě klíčových otázek z dotazníkového průzkumu bylo 4,36. Členové expertního panelu se shodli, že výchozí hodnota bude určena jako hodnota 4,4 a cílová hodnota byla experty shodně odhadnuta na 4,9. Při ilustrativním převedení hodnot na procentuální škálu se jedná o zlepšení situace v území o cca 5 %. Potenciál pro tento pětiprocentní nárůst lze spatřovat v tom, že celkově ve společném příhraničním území realizuje pravidelně přeshraniční spolupráci stále spíše menšina subjektů, ale ty subjekty, které ji realizují, ji hodnotí vesměs velmi pozitivně a jsou schopni ji realizovat dlouhodobě. Tabulka 25: Výchozí a cílové hodnoty ukazatele Úroveň spolupráce institucí na česko-polském pohraničí

Ukazatel „Úroveň spolupráce institucí na česko-polském pohraničí“ Výchozí hodnota

4,4 4,9

Cílová hodnota

6.3 Stanovení výchozích a cílových hodnot ukazatele „Vnímání vzájemného soužití a spolupráce komunit v příhraničním regionu“ Tabulka 26: Klíčové otázky ukazatele "Vnímání vzájemného soužití a spolupráce komunit v příhraničním regionu"

Ukazatel „Vnímání vzájemného soužití a spolupráce komunit v příhraničním regionu“ Kód otázky

Jev sledovaný otázkou

Hodnocení

Váha


SO3

Úroveň vzájemného vnímání Čechů a Poláků a souvislost s OP

7,64

0,260

1,99

NO3


1,73

0,100

0,17

3,76

0,020

0,08

2,12

0,020

0,04

NO5 NO8

Existence faktorů ovlivňujících rozvoj přeshraniční spolupráce Míra spolupráce organizací s konkrétními subjekty na druhé straně hranice

NO12


0,52

0,020

0,01

NO15


6,19

0,020

0,12

42


Ukazatel „Vnímání vzájemného soužití a spolupráce komunit v příhraničním regionu“ Kód otázky

Jev sledovaný otázkou

Hodnocení

Váha


NO17


8,28

0,020

0,17

NO23


6,65

0,020

0,13

NO24


4,98

0,030

0,15

OO12

Viditelnost efektů přeshraniční spolupráce

7,27

0,120

0,87

7,71

0,195

1,50

3,47

0,050

0,17

OO20 TO6

Úroveň vnímání obyvatel pohraničí na druhé straně hranice Zájem o turistické a rekreační atraktivity na obou stranách

TO14

Navozování česko-polských kontaktů

1,73

0,015

0,03

TO15


6,72

0,020

0,13

TO17

Vnímání hostů v místě pobytu

7,63

0,040

0,31

TO18

Ohodnocení turistického pobytu

4,39

0,050

0,22

Celkové hodnocení

Vážený průměr

6,09

V rámci hodnocení ukazatele Vnímání vzájemného soužití a spolupráce komunit v příhraničním regionu byla doplněna kompletní sada otázek za nestátní neziskové organizace, která byla použita pro vyhodnocení předchozího ukazatele. Bylo nutné nastavit odlišné váhy, než měly otázky u předchozího ukazatele. Významně vyšší váhu měla otázka řešící míru účasti organizací na přeshraniční spolupráci (váha 0,1, místo původních 0,03), váhu stejnou, jako byly původní váhy otázek, měla ještě otázka řešící bariéry přeshraniční spolupráce. Ostatní otázky byly upozaděny. Dále byla doplněna otázka z dotazníku pro občany, která se týkala toho, aby občané zhodnotili, jaká je viditelnost efektů přeshraniční spolupráce. Váhy byly i u otázek pro návštěvníky území – posíleny byly otázky týkající se toho, zda návštěvníci území vykazovali zájem o atraktivity území na obou stranách hranice a otázka určená pro ohodnocení pobytu (váha 0,05 místo původních 0,035), resp. otázka, která byla určena pro zhodnocení toho, jak jsou jaké hosté vnímání v místě, kam přijeli (váha 0,04). Výsledné hodnocení ukazatele na základě klíčových otázek z dotazníkového průzkumu bylo 6,09. Členové expertního panelu se shodli, že výchozí hodnota bude určena jako hodnota 6,1 a cílová hodnota byla experty shodně odhadnuta na 6,5. Při ilustrativním převedení hodnot na procentuální škálu se jedná o zlepšení situace v území o cca 4 %. Odůvodnění tohoto čtyřprocentního nárůstu, který je navržen nižší, než v případě předchozího ukazatele, je v tom, že ukazatel hodnotí vzájemné soužití a spolupráci komunit – tedy vzájemnou spolupráci postavenou mnohem více na spontánních iniciativách a vzájemné sympatii běžných obyvatel území než předchozí, který cílil na instituce. Zvyšování hodnoty tohoto indikátoru bude záviset také na tom, zda se bude dařit překonávat rozdíly nebo dřívější konflikty a lokální animozity, což souvisí s řadou neformálních aktivit neovlivnitelných realizací přeshraničního programu.

43


Tabulka 27: Výchozí a cílové hodnoty ukazatele Vnímání vzájemného soužití a spolupráce komunit

Ukazatel „Vnímání vzájemného soužití a spolupráce komunit“ Výchozí hodnota

6,1 6,5

Cílová hodnota

44


SEZNAM ZKRATEK CASI

Computer-assisted self-interviewing

CATI

Computer-assisted telephone interviewing

CAWI

Computer-assisted web interviewing

ČR

Česká republika

LAU

Local administrative unit

MIR

Ministerstwo Infrastruktury i Rozwoju

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

NNO


NO

Národní orgán

NUTS Nomenklatura územních statistických jednotek (zkratka z franc. Nomenclature des unités territoriales statistiques nebo z angl. Nomenclature of Units for Territorial Statistics) PR

Polská republika

RP

Polská republika (polsky Rzeczpospolita Polska)

ŘO

Řídicí orgán

45


SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ A LITERATURY Dotazníkové šetření a související terénní průzkum k projektu Kvantifikace výchozích a cílových hodnot vybraných ukazatelů výsledku Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2014 – 2020. 2015. Interreg V-A - Česká republika - Polsko: programový dokument. 2015. Zadávací dokumentace k projektu Kvantifikace výchozích a cílových hodnot vybraných ukazatelů výsledku Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2014 – 2020. 2015.

46


SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Vyhodnocení dotazníkového šetření za celé programové území Příloha 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření za českou a polskou část programového území zvlášť Příloha 3: Materiál pro členy expertního panelu – metodika vyhodnocení výzkumu a určení výchozích a cílových hodnot vybraných ukazatelů výsledku

Poznámka k tabulkovým přílohám: V tabulkách jsou u jednotlivých odpovědí uváděny procentuální hodnoty zastoupení dané odpovědi mezi odpověďmi všech respondentů dané cílové skupiny. Pokud je uveden průměrný postoj na škále 0-100, pak se jedná o průměr odpovědí všech respondentů dané cílové skupiny. Pro lepší názornost byla původně používaná škála (1-5) přepočtena na škálu 0-100.

47


PŘÍLOHA 1: VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ZA CELÉ PROGRAMOVÉ ÚZEMÍ

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ZA CÍLOVOU SKUPINU OBYVATEL PŘÍHRANIČÍ V rámci projektu „Kvantifikace výchozích a cílových hodnot vybraných ukazatelů výsledku Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2014-2020“ Otázka č. 1 Je přeshraniční spolupráce v česko-polském pohraniční potřebná?

Procento odpovědí

1 Rozhodně ano

46,08

2 Spíše ano

42,57

3 Spíše ne

7,85

4 Rozhodně ne

3,51

Otázka č. 2 Je možno vybrat více odpovědí Kdo by se měl podílet na rozvoji česko-polské přeshraniční spolupráce?

Procento odpovědí

Instituce samosprávy a státní správy k tomu určené (např. obecní a krajské úřady, školy a školská zařízení, policie, hasiči atd.)

74,85

Přímo obyvatelé pohraničí

48,17

Nestátní organizace (např. kulturní sdružení a spolky, sportovní kluby)

46,79

Podnikatelské subjekty, hospodářské a profesní komory a svazy

42,06

Školy a vysoké školy

39,53

Výše neuvedené veřejné instituce / služby (např. zdravotnictví, sociální služby)

19,22

Církve a náboženské společnosti

14,81

Nedokážu posoudit

7,91

Otázka č. 3 Je možno vybrat více odpovědí V jakých oblastech by se přeshraniční spolupráce měla rozvíjet?

Procento odpovědí

Sport, rekreace a turistika

58,30

Kultura

56,52

Doprava

54,75

Ochrana přírody a krajiny

52,44

Bezpečnost (např. prevence rizik, spolupráce hasičských záchranných sborů, záchranářů, policie)

48,29

Hospodářská spolupráce

45,10

Výměnné pobyty (např. mládeže, seniorů) a integrační setkávání

43,70

48


V jakých oblastech by se přeshraniční spolupráce měla rozvíjet?

Procento odpovědí

Vzdělávání a vyšší školství

43,15

Spolupráce partnerských měst

38,04

Energetika

27,83

Územní plánování a plánování rozvoje

27,79

Veřejné služby s celospolečenským významem výše nezmíněné (zdravotnictví, sociální služby)

21,08

V oblasti odstraňování bariér

19,36

Nedokážu posoudit

6,86

Jiné

1,60

Otázka č. 4 Je možno vybrat více odpovědí Jaké bariéry znesnadňují kontakty s obyvateli pohraniční na druhé straně hranice?

Procento odpovědí

Jazykové

43,09

Administrativní (např. náročnost vyřizování případné úřední záležitosti na úřadu v sousední zemi)

27,40

Právní

25,78

Cenové

18,24

Nedokážu posoudit Různorodost zájmů (např. větší důraz na ochranu životního prostředí nebo naopak na rozvoj průmyslové výroby oproti sousednímu státu) Jiný systém hodnot (např. jiný přístup ke slavení svátků)

17,32

Kulturní

10,84

Jiné

16,29 13,88

5,02

Otázka č. 5 Co podle Vašeho názoru napomáhá rozvoji česko-polské přeshraniční spolupráce?

Procento odpovědí

Podobnost jazyků

43,62

Vzájemné sympatie obou národů

32,42

Podobnost kultury

31,33

Společné hospodářské zájmy

26,65

Podobné problémy

24,26

Dostupnost prostředků EU

23,36

Podobnost životního stylu

23,26

Evropská integrace (např. zapojení do Schengenského prostoru)

21,18

Společné politické zájmy

14,73

Politika místních samospráv podporující česko-polskou přeshraniční spolupráci

12,70

Nedokážu posoudit

9,74

Jiné

3,41

49


Otázka č. 6 Je podle Vašeho názoru personál organizací, jež udržují přeshraniční spolupráci, kompetentní v oblasti realizace spolupráce?

Procento odpovědí

Spíše ano

63,37

Spíše ne

16,25

Rozhodně ano

15,57

Rozhodně ne

4,81

Otázka č. 7 Je znalost jazyka souseda v příhraniční dostatečná, aby mohla být rozvíjená přeshraniční spolupráce?

Procento odpovědí

Spíše ano

47,93

Rozhodně ano

25,49

Spíše ne

22,31

Rozhodně ne

4,28

Otázka č. 8 Zapojil/a byste se do česko-polské přeshraniční spolupráce, kdyby byla taková možnost?

Procento odpovědí

Spíše ano

40,04

Rozhodně ano

23,15

Spíše ne

21,98

Rozhodně ne

14,83

Otázka č. 9 Vyberte prosím pouze jednu odpověď Jaké je podle Vašeho názoru soužití lokálních českých a polských společenství v českopolském pohraničí? Je zde skutečná potřeba spolupracovat daná společnými zájmy na obou stranách (např. obchod, trh práce) Je zde skutečná chuť spolupracovat, která vyplývá ze společného původu kulturního i historického, geografické blízkosti a je spojená se společnými otázkami k řešení

Procento odpovědí 35,30 28,79

Spolupráce je založena hlavně na společném využívání evropských fondů, což je jediný významný motiv spolupráce

9,61

Je založeno na rodinných vazbách příbuzných po obou stranách hranice

7,23

Neexistují žádné konkrétní vztahy

6,66

Spolupráce je výlučně stimulována shora a omezuje se především na formální vztahy

5,13

Spolupráce je založena na osobních přátelstvích

3,70

Spolupráce není realizována plánovaně, ale spíše spontánně

3,58

50


Otázka č. 10 Jak se podle Vašeho názoru změní přeshraniční spolupráce v průběhu následujících 10 letech?

Procento odpovědí

Trochu se rozvine

49,20

Bude se významně rozvíjet

24,62

Zůstane na stejné úrovni

20,23

Trochu se omezí

4,84

Významně se omezí

1,11

Otázka č. 11 Máte povědomí o tom, že se na území českého a polského příhraničí rozvíjí přeshraniční spolupráce partnerů z těchto dvou zemí?

Procento odpovědí

Ano

58,81

Ne

41,19

Na otázky O12 – O20 budou odpovídat pouze ti, kteří na tuto otázku odpověděli ano Otázka č. 12 Je možné vnímat efekty česko-polské přeshraniční spolupráce ve Vašem okolí?

Procento odpovědí

Ano

72,68

Ne

27,32

Otázka č. 13 Je možno vybrat více odpovědí V jakých oblastech můžete identifikovat příklady česko-polské přeshraniční spolupráce?

Procento odpovědí

Kultura

23,56


22,79

Doprava

14,18


13,57


12,02


11,39


10,76


10,66


8,14

Energetika

5,40


4,54

Nedokážu posoudit

4,39

Veřejné služby s celospolečenským významem výše nezmíněné (zdravotnictví, sociální služby)

2,28

51


Otázka č. 14 Je podle Vašeho názoru úroveň organizací realizujících přeshraniční spolupráci dostatečná na to, aby spolupráce byla efektivní?

Procento odpovědí

Spíše ano

61,75

Spíše ne

19,01

Rozhodně ano

16,10

Rozhodně ne

3,13

Otázka č. 15 Už jste někdy nějakým způsobem využíval/a výsledky česko-polského spolupráce (např. účast na kulturní nebo vzdělávací akci, na školení, využití infrastruktury vybudované z česko-polského projektu)? Ano Ne

Procento odpovědí 55,30 44,70

Otázka č. 16 Navázal/a jste osobně již nějaký kontakt s obyvateli z pohraničí z druhé strany hranice?

Procento odpovědí

Ano

57,44

Ne

42,56

Na otázky O17 – O20 budou odpovídat ti, kteří na tuto otázku odpověděli ANO Otázka č. 17 Je možno vybrat více odpovědí Jaký byl účel kontaktů s obyvateli z druhé strany hranice?

Procento odpovědí

Přátelské kontakty, setkání

63,26

Turistika

36,81

Pracovní kontakty

33,80

Společenské příležitosti

16,99

Jiné

7,30

Otázka č. 18 Byly tyto kontakty časté?

Procento odpovědí

Spíše ano

40,31

Spíše ne

28,44

Rozhodně ano

23,17

Rozhodně ne

8,08

52


Otázka č. 19 Byly efekty těchto kontaktů a případně z nich vyplývající spolupráce ve shodě s Vašimi očekáváními?

Procento odpovědí

Spíše ano

53,69

Rozhodně ano

41,52

Spíše ne

4,07

Rozhodně ne

0,73

Otázka č. 20 Ohodnoťte prosím na škále Jak na základě těchto kontaktů vnímáte obyvatele z pohraničí z druhé strany hranice?

Procento odpovědí

4 Pozitivně

49,23

5 Velmi pozitivně

30,78

3 Průměrně

18,23

2 Negativní

1,25

1 Velmi negativní

0,51

Otázka č. 20 Jak na základě těchto kontaktů vnímáte obyvatele z pohraničí z druhé strany hranice?

53

Průměrný postoj na škále 0-100 81,70


VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ZA CÍLOVOU SKUPINU SAMOSPRÁVA V rámci projektu „Kvantifikace výchozích a cílových hodnot vybraných ukazatelů výsledku Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2014-2020“

Otázka č. 1

Má česko-polská přeshraniční spolupráce reálný vliv na rozvoj pohraničí?

Procento odpovědí

Rozhodně ano

55,45

Spíše ano

42,87

Spíše ne

1,09

Rozhodně ne

0,58

Otázka č. 2

Výsledkem realizace Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika se česko-polská spolupráce dle Vašeho názoru

Procento odpovědí

Spíše rozvinula

51,48

Rozhodně rozvinula

34,69

Zůstala na stejné úrovni

12,59

Spíše oslabila

0,64

Rozhodně oslabila

0,59

Otázka č. 3 Zlepšilo se vzájemné vnímání Čechů a Poláků jako výsledek realizace Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika?

Procento odpovědí

Spíše ano

54,87

Rozhodně ano

38,28

Spíše ne

5,92

Rozhodně ne

0,93

Otázka č. 4 Znáte konkrétní příklady česko-polské přeshraniční spolupráce?

Procento odpovědí

Ano

69,61

Ne

30,39

54


Otázka č. 5 Účastnila se Vaše organizace takových projektů (např. jako příjemce)?

Procento odpovědí

Ne

53,35

Ano

46,65

Otázka č. 6 Ohodnoťte na škále Ohodnoťte prosím realizovanou spolupráci v níže uvedených oblastech

Procento odpovědí

Kultura

65,58


64,01

Výměnné pobyty (např. mládeže a seniorů) a integrační setkávání

57,50


55,16


45,79


45,39


40,97


33,34


31,15

Doprava

29,73


24,45

Jiné

23,37

Veřejné služby výše nezmíněné (zdravotnictví, sociální služby)

19,07

Energetika

13,27

Otázka č. 7 Je možno vybrat více odpovědí Které faktory nejvíce ovlivňují rozvoj přeshraniční spolupráce?

Procento odpovědí

Kvalita mezilidských vztahů, ochota vzájemného poznání

70,35

Společné získávání prostředků z EU

62,56

Historická příbuznost a geografická blízkost

54,72

Společné problémy (např. doprava, ochrana životního prostředí, trh práce)

41,41

Systémová podpora na regionální a lokální úrovni (přeshraniční dohody o spolupráci na úrovni samospráv napomáhající rozvoji spolupráce)

32,92

Profesionalita a kompetentnost úředníků

23,79

Hospodářské zájmy

23,42

Systémová podpora na národní úrovni (mezinárodní dohody a spolupráce na úrovni vlád obou zemí k usnadnění česko-polské přeshraniční spolupráce)

14,02

Nedokážu posoudit

6,65

Jiné

1,06

55


Otázka č. 8 Vyberte maximálně 3 oblasti Které oblasti budou nejvíce rozvíjet v budoucích 10 letech? Sport, rekreace a turistika Kultura Doprava Výměnné pobyty (např. mládeže, seniorů) a integrační setkávání Bezpečnost (např. prevence rizik, spolupráce hasičských záchranných sborů, záchranářů, policie) Vzdělávání a vyšší školství Spolupráce partnerských měst Ochrana přírody a krajiny Hospodářská spolupráce Územní plánování a plánování rozvoje Energetika V oblasti odstraňování bariér Veřejné služby výše nezmíněné (zdravotnictví, sociální služby) Jiné

Procento odpovědí

18,85 17,68 11,97 10,20 8,87 8,20 7,83 6,42 4,75 1,95 1,43 0,81 0,77 0,28

Otázka č. 9 Jak se bude podle Vašeho názoru obecně měnit česko-polská přeshraniční spolupráce v průběhu následujících 10 letech?

Procento odpovědí

Částečně se bude rozvíjet

46,23

Významně se bude rozvíjet

28,12


24,88

Částečně se bude omezovat

0,55

Významně se bude omezovat

0,22

Otázka č. 10 Otázky O11 – O26 pouze pro ty, kteří na tuto otázku odpověděli ano. Spolupracuje Vaše organizace s partnery zpoza hranice?

Procento odpovědí

Ne

54,08

Ano

45,92

56


Otázka č. 11 Je znalost jazyka souseda mezi zaměstnanci Vaší organizace dostatečná z hlediska dalšího rozvíjení přeshraniční spolupráce?

Procento odpovědí

Spíše ano

47,31

Spíše ne

29,30

Rozhodně ano

14,84

Rozhodně ne

8,54

Otázka č. 12 Přinášejí přeshraniční kontakty pro Vaši organizaci pozitivní efekty?

Procento odpovědí

Rozhodně ano

48,70

Spíše ano

48,70

Spíše ne

2,60

Otázka č. 13 Vyberte prosím jednu odpověď

Prosím ohodnoťte kvalitu společných setkávání

Procento odpovědí

Efektivní, přinášejí konkrétní hmatatelné výsledky (např. výsledkem spolupráce byl realizovaný společný projekt)

66,51

Efektivní, přinášejí nové přeshraniční dohody a vazby

20,49

Pro naši instituci / organizaci žádný konkrétní profit nepřinesla, ale byly navázány nové vazby organizacemi v naší obci s partnery z druhé strany hranice

12,07

Neefektivní, bez výsledků

0,93

Otázka č. 14 Je možno vybrat více odpovědí S jakými partnery zpoza hranice Vaše organizace spolupracuje nejčastěji?

Procento odpovědí

S místní samosprávou

69,61

S organizačními jednotkami samosprávy a státní správy (školy, kulturní domy...)

53,21

Se zájmovými organizacemi (sportovní kluby, dobrovolní hasiči...)

33,79

S nestátními neziskovými organizacemi

14,43

Se subjekty poskytujícími rekreační služby

6,14

S podnikatelskými subjekty

4,03

S médií

2,14

Jiné

0,00

57


Otázka č. 15 Jak velký vliv má přeshraniční spolupráce na fungování Vaší organizace?

Procento odpovědí

Ani malý, ani velký (průměrný)

32,63

Významný

30,98

Malý

17,77

Žádný nebo velmi malý

9,69

Velmi významný

8,92

Otázka č. 16 Ohodnoťte Vaše zkušenosti na škále

Jak hodnotíte Vaše zkušenosti s přeshraniční spoluprací?

Procento odpovědí

Pozitivně

56,94

Velmi pozitivně

35,04

Ani negativně, ani pozitivně

8,02

Průměrný postoj na škále

Otázka č. 16 Jak hodnotíte Vaše zkušenosti s přeshraniční spoluprací?

81,75

Otázka č. 17 Vyberte prosím jednu odpověď Prosím popište způsob spolupráce s přeshraničními partnery Stálá spolupráce, na projektech, ale i v rámci dalších aktivit (např. Na základě smlouvy o spolupráci) Časově omezená spolupráce postavená hlavně na realizaci projektů podpořených z evropských fondů Realizace individuálních projektů a dalších iniciativ z vlastních i jiných prostředků (ale ne prostředků EU)

Procento odpovědí 56,77 29,61 13,61

Otázka č. 18 Je možno vybrat více odpovědí Prosím popište stabilitu spolupráce a Váš zájem o navázání nových kontaktů s přeshraničními partnery

Procento odpovědí

Jedná se o spolupráci se stálými partnery

84,06

Snažíme se pro spolupráci získat nové partnery

20,21

Jedná se o spolupráci s měnícími se partnery

12,89

Chtěli bychom ve stejnou dobu spolupracovat s více než jedním partnerem

58

7,40


Otázka č. 19 Prosím uveďte, jak celkově hodnotíte spolupráci Vaší organizace s partnerem z druhé strany hranice

Procento odpovědí

Spolupráce se rozvíjí

51,87

Spolupráce se udržuje neustále na stejné úrovni

39,12

Spolupráce slábne Raději takovou spolupráci nerealizujeme, máme kontakty s polskou stranou v průběhu různých akcí pořádaných třetími stranami

5,89

Nespolupracujeme

1,04

2,08

Otázka č. 20 Je možno vybrat více odpovědí Prosím uveďte oblast, ve které je na Vašem území realizována přeshraniční spolupráce.

Procento odpovědí

Kultura

29,86


28,75


20,56


13,28


12,16


11,87


6,28

Doprava

4,63


3,40


1,35


0,84

Nedokážu posoudit

0,54

Energetika

0,11

Otázka č. 21 Ohodnoťte na škále Jakou formou realizuje Vaše organizace / instituce přeshraniční spolupráce? Vyberte formu a ohodnoťte její význam z celkového hlediska přeshraniční spolupráce

Procento odpovědí

Rozvoj dobrých sousedských vztahů a bližší vzájemné poznávání se (např. díky organizaci společných akcí)

79,27

Rozšiřování nabídky v oblasti kulturní, sportovní, turistické nebo jiné

78,09

Výměna informací a zkušeností

71,72

Realizace společných projektů (např. investičních)

64,83

Společná realizace infrastrukturálních projektů

61,30

Zařízení přeshraniční spolupráce pro podřízené jednotky, nestátní organizace, podnikatelské subjekty

59,29

Společná realizace větších mezinárodních projektů

49,96

Společná školení

49,50

Vzájemné sdílení zdrojů (např. v období živelních katastrof, při záchranných akcích)

47,37

59


Jakou formou realizuje Vaše organizace / instituce přeshraniční spolupráce? Vyberte formu a ohodnoťte její význam z celkového hlediska přeshraniční spolupráce

Procento odpovědí

Plánování pro pohraničí (společné rozvoje strategie, společné konzultace)

43,23

Jiné

39,86

Otázka č. 22 Kdo je ve Vašem případě většinou iniciátorem přeshraniční spolupráce? Není možné určit (nikdo nepřevládá)

Procento odpovědí 56,87

Polská strana

30,10

Česká strana

13,03

Otázka č. 23 Jak dlouho rozvíjíte ve Vaši organizaci / instituci přeshraniční spolupráci?

Procento odpovědí

5 - 10 let

40,37

Déle než 10 let

39,67

3 - 4 roky

12,79

Od nedávna (1 - 2 roky)

7,16

Otázka č. 24 Ohodnoťte na škále V jaké oblasti získává Vaše organizace / instituce výhodu ze spolupráce s partnery z druhé strany hranice? Vyberte oblasti a ohodnoťte ji

Procento odpovědí

Aktivizace spolkového života a cestovního ruchu

77,23


76,40

Umožňuje společné zdokonalování se v implementaci přeshraničních projektů

73,64

Napomáhá odbourávání stereotypů

73,04

Zlepšení kontaktů se zahraničními partnery

71,36

Rozvoj rekreační infrastruktury a z toho vyplývající nárůst počtu turistů

65,64

Rozvoj přeshraničních produktů cestovního ruchu

63,65

Zvýšení životní úrovně obyvatel pohraniční

44,45

Synchronizace budování infrastruktury na obou stranách hranice

43,30

Jiné

39,66

Efektivnější ochrana přírodního prostředí

37,90

Společné strategické plánování

34,31

Výstavba moderní infrastruktury (čistírna odpadních vod, spalovna odpadu, nová dopravní infrastruktura)

33,15

Zavedení výuky jazyka souseda

31,68

Snížení kriminality, počtu přestupků, společné krizové řízení, zvýšení bezpečnosti

29,48

60


V jaké oblasti získává Vaše organizace / instituce výhodu ze spolupráce s partnery z druhé strany hranice? Vyberte oblasti a ohodnoťte ji

Procento odpovědí

Zvýšení počtu pracovních míst, snížení míry nezaměstnanosti

28,31

Zvýšení konkurenceschopnosti firem

28,23

Migrace pracovní síly

27,18

Zvýšení počtu podnikatelských subjektů

26,90

Příliv investorů

24,96

Otázka č. 25 Objevují se podle Vašeho názoru faktory, které významným způsobem znesnadňují spolupráci s Vašimi polskými partnery?

Procento odpovědí

Spíše ne

62,40

Spíše ano

22,55

Rozhodně ne

10,19

Rozhodně ano

4,86

Otázka č. 26 Ohodnoťte na škále Jaké jsou to faktory? Jaký mají charakter? Prosím ohodnoťte faktory Institucionální a právní bariéry

Průměrný postoj na škále 66,77

Chybějící vlastní prostředky na zafinancování spolupráce

66,00

Kulturní a mentální bariéry

59,52

Malé zkušenosti partnerů s přeshraniční spoluprací

40,90

Nesnáze spojené se získáváním finančních prostředků z EU (např. nepříznivé zásady spojené s proplácením dotace)

38,00

Jazykové bariéry

31,86

Rozdíly v zájmech obou partnerů

29,37

Nedostatek poptávky po přeshraniční spolupráci

28,78

Nedostatek vzájemné důvěry

27,46

Geografická vzdálenost, nesnadný dojezd

22,34

61


VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ZA CÍLOVOU SKUPINU NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE V rámci projektu „Kvantifikace výchozích a cílových hodnot vybraných ukazatelů výsledku Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2014-2020“

Otázka č. 1 Má česko-polská přeshraniční spolupráce reálný vliv na rozvoj pohraničí?

Procento odpovědí

Rozhodně ano

52,05

Spíše ano

45,05

Spíše ne

1,71

Rozhodně ne

1,18


Procento odpovědí

Ano

52,58

Ne

47,42

Otázka č. 3 Účastnila se Vaše organizace nějaké formy česko-polské přeshraniční spolupráce (např. jako příjemce dotace z programu přeshraniční spolupráce)?

Procento odpovědí

Ne

82,66

Ano

17,34

Otázka č. 4 Ohodnoťte na škále Ohodnoťte prosím celkový stav česko-polské přeshraniční spolupráce, která je realizována všemi zainteresovanými subjekty v pohraničí, v níže uvedených oblastech

Procento odpovědí

Kultura

63,21


61,21


60,33


58,03

Bezpečnost (např. prevence rizik, spolupráce, hasičských záchranných sborů, zachranářů, policie)

56,96


56,24


53,51


44,57

Doprava

43,53

62


Ohodnoťte prosím celkový stav česko-polské přeshraniční spolupráce, která je realizována všemi zainteresovanými subjekty v pohraničí, v níže uvedených oblastech

Procento odpovědí


41,33


37,99

Energetika

33,87

Jiné

21,86


Procento odpovědí


67,19


54,39


54,27


33,95


33,22


26,42


17,52


13,76

Nedokážu posoudit

9,15

Jiné

2,77

Otázka č. 6 Vyberte maximálně 3 oblasti Které oblasti budou nejvíce rozvíjet v budoucích 10 letech?

Procento odpovědí

Kultura

15,07


12,83

Doprava

10,20


9,51


9,34


9,14


8,20


7,50

1Hospodářská spolupráce

5,33


3,99


3,01


2,88

Energetika

2,48

Jiné

0,52

63



Procento odpovědí


41,59


32,23


25,07


0,89


0,21


Procento odpovědí

Ne

78,81

Ano

21,19


Procento odpovědí

Spíše ano

39,59

Rozhodně ano

34,89

Spíše ne

19,21

Rozhodně ne

6,30


Procento odpovědí

Rozhodně ano

58,40

Spíše ano

36,50

Spíše ne

5,10

Otázka č. 11 Vyberte prosím jednu odpověď Ohodnoťte kvalitu společných setkávání

Procento odpovědí


63,09


20,95


15,50 0,45


64



Procento odpovědí


47,26


40,74

S veřejnou správou

36,11

S jinými nestátními neziskovými organizacemi

32,28


6,81


5,24

S médií

4,58

Nevím

0,00

Otázka č. 13 Jak velký vliv má přeshraniční spolupráce na fungování Vaší organizace?

Procento odpovědí


24,48

Významný

22,76

Malý

21,10

Velmi významný

16,86


14,80

Otázka č. 14 Ohodnoťte Vaše zkušenosti na škále Jak hodnotíte Vaše zkušenosti s přeshraniční spoluprací?

Procento odpovědí

Pozitivně

48,68

Velmi pozitivně

39,63

Negativně

2,13


9,56

Otázka č. 15 Vyberte prosím jednu odpověď Způsob spolupráce s přeshraničními partnery Stálá spolupráce, na projektech, ale i v rámci dalších aktivit (např. Na základě smlouvy o spolupráci) Realizace individuálních projektů a dalších iniciativ z vlastních i jiných prostředků (ale ne prostředků EU) Časově omezená spolupráce postavená hlavně na realizaci projektů podpořených z evropských fondů Jiné

65

Procento odpovědí 46,42 24,81 19,33 9,44



Procento odpovědí


78,56


24,56


17,08


12,10


Procento odpovědí


51,92


33,69

Spolupráce slábne Raději takovou spolupráci nerealizujeme, máme kontakty s polskou stranou v průběhu různých akcí pořádaných třetími stranami Nespolupracujeme

9,02 4,35 1,01

Otázka č. 18 Je možno vybrat více odpovědí Prosím uveďte oblast, ve které je na Vašem území realizována přeshraniční spolupráce.

Procento odpovědí

Kultura

51,05


43,47


33,83


25,03


22,75

Vzdělání a vyšší školství

20,87


17,21


8,84


8,38


8,34

Doprav

6,42


4,11

Energetika

3,53

Nedokážu posoudit

2,35

66


Otázka č. 19 Je dle Vašeho názoru personál organizací zabývajících se udržováním přeshraničních kontaktů kompetentní v oblasti realizace přeshraniční spolupráce (má odpovídající kvalifikaci a přípravu)?

Procento odpovědí

Spíše ano

46,05

Rozhodně ano

44,51

Spíše ne

8,31

Rozhodně ne

1,13

Otázka č. 20 Ohodnoťte na škále Ohodnoťte formy přeshraniční spolupráce realizované nestátními neziskovými organizacemi z hlediska jejich významu pro rozvoj česko-polských vztahů a spolupráce v příhraničním území


Jiné

86,50

Výměna informací a zkušeností Rozvoj dobrých sousedských vztahů a bližší vzájemné poznávání se (např. díky organizaci společných akcí) Rozšiřování nabídky v oblasti kulturní

80,67


73,99

Rozšiřování nabídky v oblasti spolkové a zájmové činnosti Pomoc s navázáním česko-polské přeshraniční spolupráce pro partnerské nebo spolupracující subjekty (např. podnikatelé) Vzájemné sdílení zdrojů (např. v období živelních katastrof, při záchranných akcích)

72,77


70,53

Rozšiřování nabídky v oblasti sportovní

70,39

Rozšiřování nabídky v oblasti turistické

69,76

Ochrana přírody

67,89


66,28

Rozšiřování nabídky v oblasti sociální péče, příp. zdravotnictví

53,37

80,33 74,40

71,24 70,75


Procento odpovědí

Není možné určit (nikdo nepřevládá)

61,97

Polská strana

20,37

Česká strana

17,66

67


Otázka č. 22 Bylo by pro Vaši organizaci výhodné upevnění další spolupráce s partnerem zpoza hranice?

Procento odpovědí

Ano, se stabilními partnery a také dalšími partnery s podobnými profilem činností

64,84

Ano, ale pouze se stabilními partnery

31,87

Ne

2,14

Ano, ale pouze s partnery s odlišným profilem činností než je náš (poněvadž spolupráce s podobnými partnery funguje na odpovídající úrovni)

1,15

Otázka č. 23 Jak dlouho rozvíjíte česko-polská přeshraniční spolupráci

Procento odpovědí

Déle než 10 let

37,06

5 - 10 let

35,08

3 - 4 roky

18,90


8,96

Otázka č. 24 Objevují se podle Vašeho názoru faktory, které významným způsobem znesnadňují spolupráci s partnery z druhé strany hranice?

Procento odpovědí

Spíše ne

43,36

Spíše ano

22,22

Rozhodně ano

20,59

Rozhodně ne

13,84

Otázka č. 25 Ohodnoťte na škále Jaké jsou znesnadňující faktory pro spolupráci s partnery z druhé strany? Jaký mají charakter?


Chybějící vlastní prostředky na zafinancování spolupráce Nesnáze spojené se získáváním finančních prostředků z EU (např. nepříznivé zásady spojené s proplácením dotace) Institucionální a právní bariéry

88,62


32,96

Jazykové bariéry

29,77


28,95


28,32


26,46


21,43


18,48

68

79,65 72,41


VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ZA CÍLOVOU SKUPINU NÁVŠTĚVNÍCI ÚZEMÍ V rámci projektu „Kvantifikace výchozích a cílových hodnot vybraných ukazatelů výsledku Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2014-2020“

Otázka č. 1 Je možno vybrat více odpovědí Uveďte prosím cíl Vašeho turistického pobytu

Procento odpovědí

Aktivní turistika (cykloturistika, pěší turistika)

48,73

Kulturní turistika a návštěvy památek, muzeí

27,18

Zdravotní, lázeňská turistika

22,41

Návštěva známých, příbuzných

14,74

Obchodní cesta, kongresová turistika

3,87

Územím pouze projíždím

1,33

Otázka č. 2 Uveďte prosím plánovanou délku pobytu

Procento odpovědí

2 a 3 dny

42,62

Jednodenní

30,41

4 až 7 dní

16,16

Více než týden

10,80

Otázka č. 3

Jak často navštěvujete toto místo?

Procento odpovědí

Nepravidelně, jsem zde teprve poněkolikáté

23,28

Jsem zde poprvé

20,94

Pravidelně, několikrát za rok

18,64

Nepravidelně, několikrát za rok

16,06

Pravidelně, několikrát měsíčně

10,64

Pravidelně, jednou za rok

10,44

69


Jak často navštěvujete toto místo? Plánovaná délka Pravidelně, Pravidelně, Pravidelně, Nepravidelně, Nepravidelně, jsem zde pobytu několikrát několikrát jednou za několikrát za teprve poněměsíčně za rok rok rok kolikáté

Jsem zde poprvé

Celkem

Jednodenní

5,67 %

6,67 %

1,19 %

5,57 %

7,06 %

4,18 %

30,3 %

2 a 3 dny

2,39 %

8,66 %

4,38 %

8,06 %

10,85 %

8,46 %

42,8 %

4 až 7 dní

0,60 %

2,49 %

2,69 %

2,19 %

3,38 %

4,78 %

16,1 %

Více než týden

1,69 %

0,90 %

2,39 %

0,30 %

1,89 %

3,58 %

10,7 %

Celkem

10,3 %

18,7 %

10,6 %

16,1 %

23,2 %

21,0 % 100,0 %

Otázka č. 4 Ohodnoťte prosím na škále Jak hodnotíte atraktivitu oblasti z hlediska rekreace a cestovního ruchu

Procento odpovědí

Atraktivní

49,35

Velmi atraktivní

30,75

Průměrně atraktivní

18,22

Neatraktivní

1,67

Otázka č. 5 Měla blízkost česko-polské hranice, a tedy možnost návštěvy dvou států při jedné cestě, vliv na rozhodnutí o Vaší návštěvě?

Procento odpovědí

Rozhodně ne

56,91

Spíše ne

25,61

Spíše ano

8,89

Rozhodně ano

8,59

Otázka č. 6 Zajímal/a jste se před Vaší cestou o turistické a rekreační atraktivity jak na české, tak na polské straně hranice?

Procento odpovědí

Rozhodně ne

36,78

Spíše ne

33,11

Spíše ano

18,49

Rozhodně ano

11,61

70


Otázka č. 7 Budete mít v průběhu Vašeho pobytu zde příležitost navštívit druhou stranu hranice?

Procento odpovědí

Rozhodně ne

40,48

Spíše ne

29,71

Spíše ano

19,49

Rozhodně ano

10,32

Otázka č. 8 Všiml/a jste si při svém pobytu jakékoliv společné česko-polské propagace nebo propagace atraktivit z druhé strany hranice?

Procento odpovědí

Rozhodně ne

43,45

Spíše ne

30,82

Spíše ano

18,32

Rozhodně ano

7,42

Otázka č. 9 Pomohla Vám seznámit se s územím společná česko-polská propagace (reklama, tištěné materiály, turistické mapy pro obě strany hranice apod.)?

Procento odpovědí

Rozhodně ne

49,31

Spíše ne

32,61

Spíše ano

12,58

Rozhodně ano

5,51

Otázka č. 10 Je možno vybrat více odpovědí Zaregistroval jste v průběhu svého pobytu nějaké příklady přeshraniční spolupráce?

Procento odpovědí

Přítomnost turistů z druhé strany hranice

42,36

Nezaregistroval

39,39

Společná česko-poslká propagace atraktivit cestovního ruchu (informace pro turisty, propagační materiály v obou jazycích, popisy aktraktivit, informační tabule)

15,76

Nedokážu posoudit

9,41

Česko-polské akce (např. Koncerty, festivaly, sportovní závody)

7,96

Dostupnost produktů / výrobků z druhé strany hranice

6,44

Informace o českých a polských partnerských obcích

3,28

Jiné, uveďte jaké

1,29

71


Otázka č. 11 Měl/a jste již příležitost seznámit se s místní turistickou nabídkou (reklama turistických cílů, rekreačních atraktivit, marketing v oblasti cestovního ruchu)?

Procento odpovědí

Spíše ano

41,25

Rozhodně ano

32,42

Spíše ne

18,96

Rozhodně ne

7,37

Otázka č. 12 Dále na otázku O12 odpoví pouze ten, kdo na O11 odpoví ano (odpovědi a, b) Jaký byl rozsah této nabídky?

Procento odpovědí

Týkala se pouze českého pohraničí

44,17

Týkala se pouze polského pohraničí

31,49

Týkala se české i polské části pohraničí

24,34

Otázka č. 13 Ohodnoťte prosím na škále Jak oceňujete profesionální úroveň služeb spojených s cestovním ruchem a turistikou v oblasti, kde se momentálně nacházíte (např. dostatečná dostupnost informačních bodů, směrových tabulí, profesionalita a přístup personálu v rekreačních zařízeních apod.)?

Procento odpovědí

Vysoká

42,58

Průměrná

34,36

Velmi vysoká

17,76

Slabá

4,14

Velmi slabá

1,17

Otázka č. 14 Měl/a jste během svého pobytu možnost navazovat česko-polské kontakty? Nenavázal jsem česko-polské kontakty

Procento odpovědí 77,90

Ano a hodnotím je velmi dobře

8,99

Ano a hodnotím je průměrně (ani dobré, ani špatné, ale jako standardní bez zvláštní potřeby přeshraniční

6,74

Ano a hodnotím je velmi pozitivně

5,92

Ano a hodnotím je negativně

0,32

Ano a hodnotím je velmi negativní

0,13

72


Otázka č. 15 Ohodnoťte prosím na škále Otázka č. 15


Jak osobně vnímáte obyvatele z druhé strany hranice?

67,09

Otázka č. 16 Procento odpovědí

S kým jste přijel/a? S parterem / partnerkou / manželem / manželkou

33,58

S rodinou s dítětem / dětmi

25,61

S kamarádem / přáteli

21,45

S nikým

14,57

S organizovanou skupinou (zájezd aj.)

4,79

Otázka č. 17 Ohodnoťte prosím na škále Otázka č. 17


Jak jsou vnímání návštěvníci a hosté v místě, ve kterém momentálně přebýváte?

76,29

Otázka č. 18 Je možno vybrat více odpovědí Prosím ohodnoťte svůj turistický pobyt výběrem s uvedených možností

Procento odpovědí

Region je pohostinný

60,86

Je možno pozorovat pružnost a přátelský přístup ve vztahu k turistům ze strany zaměstnanců v oblasti cestovního ruchu

39,62

Je možno pozorovat přátelský přístup ze strany místních obyvatel

26,97

Nedokážu posoudit

15,23

Jsou pozorovatelné vzájemné kulturní i společenské vlivy polského a českého prostředí (např. Gastronomie, regionální výrobky, obchod)

6,30

Je možno pozorovat netečný nebo negativní přístup ve vztahu k turistů ze strany zaměstnanců v oblasti cestovního ruchu

4,55

Je možno pozorovat rezervovaný přístup ze strany místních obyvatel

4,12

73


Otázka č. 19 Je možno vybrat více odpovědí Prosím ohodnoťte turistický potenciál území výběrem z uvedených možností

Procento odpovědí

Region je turisticky velmi atraktivní a vybízí k prodloužení pobytu

64,64

Region je turisticky atraktivní, ale ceny jsou zde příliš vysoké

17,40

Nedokážu posoudit

11,98

Region je turisticky atraktivní, ale turistické služby nesplnily moje očekávání a potřeby V regionu je pozorovatelný čistě komerční přístup k turistice (např. za cenu zhoršení životního prostředí)

9,74

Region je turisticky málo atraktivní a má tranzitní charakter

1,84

4,87

Otázka č. 20 Má být podle Vašeho názoru v turistických oblastech v příhraničí rozvíjena spolupráce sousedních národů?


Spíše ano

47,94

Rozhodně ano

45,77

Spíše ne

4,83

Rozhodně ne

1,46

Otázka č. 21 Jak se podle Vašeho názoru změní spolupráce v oblasti turistiky, rekreace a cestovního ruchu v průběhu nejbližších 10 let?

Procento odpovědí

Trochu se rozvine

45,61


29,19

Udrží se na stejné úrovni

21,39

Trochu se omezí

3,00


0,82

Otázka č. 22 Je možno vybrat více odpovědí Jaké jsou obecně největší bariéry, které znesnadňují turistům kontakty s pohraničím na druhé straně hranice a naopak?


Malá informovanost o nabídce produktů cestovního ruchu dostupných na druhé straně hranice

35,33

Jazykové

30,70

Nedokážu posoudit

21,22

Malá nabídka produktů cestovní ruchu na druhé straně hranice

10,72

Infrastrukturní

10,33

Kulturní

10,17

Cenové bariéry

9,12

Právní

4,77

Jiné

4,11

Administrativní

3,33

74


PŘÍLOHA 2: VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ZA ČESKOU A POLSKOU ČÁST PROGRAMOVÉHO ÚZEMÍ ZVLÁŠŤ

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ZA CÍLOVOU SKUPINU OBYVATEL PŘÍHRANIČÍ V rámci projektu „Kvantifikace výchozích a cílových hodnot vybraných ukazatelů výsledku Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2014-2020“ Otázka č. 1 Je přeshraniční spolupráce v česko-polském pohraniční potřebná?

Procento odpovědí CZ

Procento odpovědí PL

1 Rozhodně ano

55,44

34,81

2 Spíše ano

31,49

55,89

3 Spíše ne

8,10

7,54

4 Rozhodně ne

4,96

1,76

Otázka č. 2 Je možno vybrat více odpovědí Kdo by se měl podílet na rozvoji česko-polské přeshraniční spolupráce?



Instituce samosprávy a státní správy k tomu určené (např. obecní a krajské úřady, školy a školská zařízení, policie, hasiči atd.)

71,41

79,06

Přímo obyvatelé pohraničí

52,65

43,64

Podnikatelské subjekty, hospodářské a profesní komory a svazy

47,27

36,72

Nestátní organizace (např. kulturní sdružení a spolky, sportovní kluby)

41,82

52,67

Školy a vysoké školy

40,68

38,68

Výše neuvedené veřejné instituce / služby (např. zdravotnictví, sociální služby)

23,55

14,85

Církve a náboženské společnosti

21,41

7,94

Nedokážu posoudit

8,98

6,73

Jiné

1,18

0,58

Otázka č. 3 Je možno vybrat více odpovědí





53,16

51,65

Kultura

52,51

60,94

Doprava

51,43

58,42

Sport, rekreace a turistika Bezpečnost (např. prevence rizik, spolupráce hasičských záchranných sborů, záchranářů, policie)

47,96

69,69

46,90

49,83

75






45,20

44,99


39,60

36,31


37,26

49,64


35,55

52,69


26,91

28,77

Energetika Veřejné služby s celospolečenským významem výše nezmíněné (zdravotnictví, sociální služby) V oblasti odstraňování bariér

22,82

33,35

22,44

19,58

13,26

26,08

Nedokážu posoudit

7,63

6,02

Jiné

2,47

0,65

Otázka č. 4 Je možno vybrat více odpovědí Jaké bariéry znesnadňují kontakty s obyvateli pohraniční na druhé straně hranice?



26,44

28,45

25,08

8,78

Jazykové

22,80

65,45

Právní Různorodost zájmů (např. větší důraz na ochranu životního prostředí nebo naopak na rozvoj průmyslové výroby oproti sousednímu státu) Cenové

17,39

35,04

14,43

18,33

11,76

25,38

Jiný systém hodnot (např. jiný přístup ke slavení svátků)

11,69

16,30

Kulturní

8,53

13,38

Jiné

7,44

2,35

Administrativní (např. náročnost vyřizování případné úřední záležitosti na úřadu v sousední zemi) Nedokážu posoudit

Otázka č. 5 Procento odpovědí CZ


Podobnost jazyků

54,71

31,41

Podobnost kultury

37,40

24,63

Vzájemné sympatie obou národů

31,36

33,59

Podobné problémy

24,87

23,58

Podobnost životního stylu

23,04

23,51

Společné hospodářské zájmy

20,42

33,52

Evropská integrace (např. zapojení do Schengenského prostoru)

18,01

24,68

Dostupnost prostředků EU

17,73

29,57

Společné politické zájmy

11,39

18,41

Nedokážu posoudit

10,85

8,53

Politika místních samospráv podporující česko-polskou přeshraniční spolupráci

9,97

15,71

Jiné

6,19

0,35

Co podle Vašeho názoru napomáhá rozvoji česko-polské přeshraniční spolupráce?

76


Otázka č. 6 Je podle Vašeho názoru personál organizací, jež udržují přeshraniční spolupráci, kompetentní v oblasti realizace spolupráce?



Spíše ano

46,58

78,83

Spíše ne

23,80

9,31

Rozhodně ano

20,81

10,75

Rozhodně ne

8,81

1,12

Otázka č. 7 Je znalost jazyka souseda v příhraniční dostatečná, aby mohla být rozvíjená přeshraniční spolupráce?



Rozhodně ano

39,28

9,26

Spíše ano

39,07

58,36

Spíše ne

17,17

28,36

4,49

4,03

Rozhodně ne

Otázka č. 8 Zapojil/a byste se do česko-polské přeshraniční spolupráce, kdyby byla taková možnost?



Rozhodně ano

30,08

14,91

Spíše ano

28,84

53,35

Spíše ne

20,77

23,41

Rozhodně ne

20,31

8,32

Otázka č. 9 Vyberte prosím pouze jednu odpověď Jaké je podle Vašeho názoru soužití lokálních českých a polských společenProcento Procento ství v česko-polském pohraničí? odpovědí CZ odpovědí PL Je zde skutečná chuť spolupracovat, která vyplývá ze společného původu kulturního i historického, geografické blízkosti a je spojená se společnými otázkami k řešení

25,11

20,49

Nedokážu posoudit

22,42

18,22

Je zde skutečná potřeba spolupracovat daná společnými zájmy na obou stranách (např. obchod, trh práce)

20,89

36,03

7,82

3,47

Je založeno na rodinných vazbách příbuzných po obou stranách hranice

77


Jaké je podle Vašeho názoru soužití lokálních českých a polských společenProcento Procento ství v česko-polském pohraničí? odpovědí CZ odpovědí PL Spolupráce je založena hlavně na společném využívání evropských fondů, což je jediný významný motiv spolupráce Neexistují žádné konkrétní vztahy Spolupráce je výlučně stimulována shora a omezuje se především na formální vztahy Spolupráce je založena na osobních přátelstvích Spolupráce není realizována plánovaně, ale spíše spontánně

6,50

8,91

5,06

5,57

4,73

3,36

4,04

1,74

3,42

2,23

Otázka č. 10 Jak se podle Vašeho názoru změní přeshraniční spolupráce v průběhu následujících 10 letech?



Trochu se rozvine

45,10

53,60


26,94

22,13


21,02

19,39

Trochu se omezí

5,41

4,22


1,53

0,66

Otázka č. 11 Máte povědomí o tom, že se na území českého a polského příhraničí rozvíProcento jí přeshraniční spolupráce partnerů z těchto dvou zemí? odpovědí CZ


Ano

56,22

62,12

Ne

43,78

37,88

Na otázky O12 – O20 budou odpovídat pouze ti, kteří na tuto otázku odpověděli ano Otázka č. 12 Je možné vnímat efekty česko-polské přeshraniční spolupráce ve Vašem okolí?



Ano

77,50

66,12

Ne

22,50

33,88

78


Otázka č. 13 Je možno vybrat více odpovědí V jakých oblastech můžete identifikovat příklady česko-polské přeshraniční spolupráce?



Kultura

51,08

46,92


45,40

50,00

Doprava

28,79

30,47


28,38

28,23


26,84

17,41


21,16

29,61


20,64

24,09

Výměnné pobyty (např. mládeže, seniorů) a integrační setkávání Bezpečnost (např. prevence rizik, spolupráce hasičských záchranných sborů, záchranářů, policie) Územní plánování a plánování rozvoje

20,40

27,63

17,28

16,64

9,33

9,63

Energetika

9,10

13,75

Nedokážu posoudit Veřejné služby s celospolečenským významem výše nezmíněné (zdravotnictví, sociální služby) Jiné

7,88

10,62

5,56

3,82

4,59

0,62

Otázka č. 14 Je podle Vašeho názoru úroveň organizací realizujících přeshraniční spolupráci dostatečná na to, aby spolupráce byla efektivní?



Spíše ano

49,73

73,03

Rozhodně ano

25,15

7,61

Spíše ne

20,33

17,78

4,79

1,58

Rozhodně ne

Otázka č. 15 Už jste někdy nějakým způsobem využíval/a výsledky česko-polského spolupráce (např. účast na kulturní nebo vzdělávací akci, na školení, využití infrastruktury vybudované z česko-polského projektu)?



Ano

58,93

51,17

Ne

41,07

48,83

Otázka č. 16 Navázal/a jste osobně již nějaký kontakt s obyvateli z pohraničí z druhé strany hranice?



Ano

60,45

53,95

Ne

39,55

46,05

79


Na otázky O17 – O20 budou odpovídat ti, kteří na tuto otázku odpověděli ANO Otázka č. 17 Je možno vybrat více odpovědí Procento odpovědí CZ


Přátelské kontakty, setkání

59,87

67,69

Pracovní kontakty

40,34

25,28

Turistika

24,69

52,62

Společenské příležitosti

24,06

7,78

Jiné

10,14

3,59

Jaký byl účel kontaktů s obyvateli z druhé strany hranice?


Byly tyto kontakty časté?


Spíše ano

39,02

40,22

Rozhodně ano

27,41

16,63

Spíše ne

23,04

34,24

7,53

8,44

Rozhodně ne

Otázka č. 19 Byly efekty těchto kontaktů a případně z nich vyplývající spolupráce ve shodě s Vašimi očekáváními?



Rozhodně ano

49,05

31,40

Spíše ano

46,73

63,02

Spíše ne

3,15

5,30

Rozhodně ne

1,07

0,27

Otázka č. 20 Ohodnoťte prosím na škále Jak na základě těchto kontaktů vnímáte obyvatele z pohraničí z druhé strany hranice?



Pozitivně

46,87

52,32

Velmi pozitivně

27,13

35,56

Průměrně

24,37

10,18

Negativní

1,30

1,18

Velmi negativní

0,33

0,75

80


Otázka č. 20

Jak na základě těchto kontaktů vnímáte obyvatele z pohraničí z druhé strany hranice?

81

Průměrný postoj na škále 0-100 (CZ)

Průměrný postoj na škále 0-100 (PL)

79,83

84,15


VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ZA CÍLOVOU SKUPINU SAMOSPRÁVA V rámci projektu „Kvantifikace výchozích a cílových hodnot vybraných ukazatelů výsledku Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2014-2020“



Rozhodně ano

55,07

55,95

Spíše ano

42,22

43,69

Spíše ne

1,67

0,35

Rozhodně ne

1,04

0,00

Má česko-polská přeshraniční spolupráce reálný vliv na rozvoj pohraničí?

Otázka č. 2 Výsledkem realizace Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika se česko-polská spolupráce dle Vašeho názoru



Spíše rozvinula

54,33

48,37

Rozhodně rozvinula

29,37

40,52

Zůstala na stejné úrovni

14,57

10,42

Spíše oslabila

0,96

0,29

Rozhodně oslabila

0,77

0,40

Otázka č. 3

Zlepšilo se vzájemné vnímání Čechů a Poláků jako výsledek realizace Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika?



Spíše ano

55,22

54,50

Rozhodně ano

33,86

43,07

Spíše ne

9,13

2,44

Rozhodně ne

1,80

0,00

82





Ano

61,96

81,36

Ne

38,04

18,64

Otázka č. 5 Účastnila se Vaše organizace takových projektů (např. jako příjemce)?



Ne

64,59

36,21

Ano

35,41

63,79

Otázka č. 6 Ohodnoťte na škále

Ohodnoťte prosím realizovanou spolupráci v níže uvedených oblastech



Kultura

53,36

76,37


49,03

76,64


44,34

64,92


38,98

71,83

Vzdělávání a vyšší školství Bezpečnost (např. prevence rizik, spolupráce hasičských záchranných sborů, záchranářů, policie) Ochrana přírody a krajiny

38,63

53,28

35,89

54,38

30,13

50,76

Doprava

24,82

34,35


22,92

38,55


21,60

43,42


19,53

29,22


14,96

23,36

Energetika

11,68

14,77

Otázka č. 7 Je možno vybrat více odpovědí





65,97

77,02


59,76

47,04


50,51

80,92


32,62

54,81

83






32,00

34,33


22,85

24,30


22,00

26,52


13,48

14,84

Nedokážu posoudit

10,02

1,50

1,45

0,46

Jiné

Otázka č. 8 Vyberte maximálně 3 oblasti

Které oblasti budou nejvíce rozvíjet v budoucích 10 letech?



Kultura

18,05

16,48


15,89

21,48

Doprava

14,43

8,56


10,47

5,19


8,42

9,01


8,15

7,11


6,39

14,22


6,21

6,39


3,67

5,81

Nedokážu posoudit

2,85

0,57


2,23

1,54

Energetika

1,43

1,37


0,64

0,98


0,63

0,90

Jiné

0,56

0,39

Otázka č. 9 Jak se bude podle Vašeho názoru obecně měnit česko-polská přeshraniční Procento spolupráce v průběhu následujících 10 letech? odpovědí CZ



50,62

39,53


31,10

15,41


17,42

44,42


0,50

0,64


0,36

0,00

84





Ano

32,79

65,94

Ne

67,21

34,06




Spíše ano

50,94

44,62

Rozhodně ano

26,76

6,00

Spíše ne

18,03

37,68

4,28

11,70

Rozhodně ne

Otázka č. 12

Přinášejí přeshraniční kontakty pro Vaši organizaci pozitivní efekty?



Rozhodně ano

50,66

47,21

Spíše ano

45,75

50,95

Spíše ne

3,59

1,84


Prosím ohodnoťte kvalitu společných setkávání




59,68

71,79


25,90

16,31


14,00

10,59

0,43

1,31


85






62,99

45,79

S místní samosprávou

51,03

83,70


25,46

40,10

S nestátními neziskovými organizacemi

9,50

18,17


2,96

4,83

S médií

2,24

2,06


1,68

9,52

Otázka č. 15

Jak velký vliv má přeshraniční spolupráce na fungování Vaší organizace?




28,88

35,47

Malý

25,89

11,61

Významný

23,39

36,74


15,38

5,38

6,46

10,80

Velmi významný

Otázka č. 16 Ohodnoťte Vaše zkušenosti na škále

Jak hodnotíte Vaše zkušenosti s přeshraniční spoluprací?



Pozitivně

54,88

58,53

Velmi pozitivně

35,87

34,40

9,26

7,07


Průměrný postoj na škále (CZ)

Otázka č. 16 Jak hodnotíte Vaše zkušenosti s přeshraniční spoluprací?

86

81,7

Průměrný postoj na škále (PL) 81,8



Prosím popište způsob spolupráce s přeshraničními partnery

Procento Procento odpovědí odpovědí CZ PL

Stálá spolupráce, na projektech, ale i v rámci dalších aktivit (např. Na základě smlouvy o spolupráci)

51,09

57,71

Časově omezená spolupráce postavená hlavně na realizaci projektů podpořených z evropských fondů

23,83

32,24

Realizace individuálních projektů a dalších iniciativ z vlastních i jiných prostředků (ale ne prostředků EU)

21,02

7,19





87,42

81,52


12,28

26,21


11,42

14,00

3,59

10,30






49,95

53,33


38,80

39,36

Spolupráce slábne

7,90

4,37

Nespolupracujeme

1,85

0,42

Raději takovou spolupráci nerealizujeme, máme kontakty s polskou stranou v průběhu různých akcí pořádaných třetími stranami

1,51

2,52

Otázka č. 20 Je možno vybrat více odpovědí Prosím uveďte oblast, ve které je na Vašem území realizována přeshraniční Procento spolupráce odpovědí CZ


Kultura

54,06

73,34


45,31

75,73


28,46

29,27

87


Prosím uveďte oblast, ve které je na Vašem území realizována přeshraniční Procento spolupráce odpovědí CZ



24,55

60,11


24,51

26,86


20,29

31,16

Doprava

10,14

10,04


8,65

17,47


5,18

9,10


4,76

1,56

Jiné

3,86

2,19


2,76

1,14

Nedokážu posoudit

1,43

0,99

Energetika

0,57

0,00

Otázka č. 21 Ohodnoťte na škále Jakou formou realizuje Vaše organizace / instituce přeshraniční spolupráce? Procento Vyberte formu a ohodnoťte její význam z celkového hlediska přeshraniční odpovědí CZ spolupráce



74,98

81,21

Rozšiřování nabídky v oblasti kulturní, sportovní, turistické nebo jiné

74,11

79,87


71,46

71,84

Realizace společných projektů (např. investičních)

61,55

66,26

Společná realizace infrastrukturálních projektů

56,64

63,07


49,77

50,04


45,57

51,07

Zařízení přeshraniční spolupráce pro podřízené jednotky, nestátní organizace, podnikatelské subjekty

45,50

63,64


41,81

43,72


41,70

49,53

Otázka č. 22 Kdo je ve Vašem případě většinou iniciátorem přeshraniční spolupráce?




55,70

57,69

Česká strana

25,51

4,34

Polská strana

18,79

37,97

88


Otázka č. 23

Jak dlouho rozvíjíte ve Vaši organizaci / instituci přeshraniční spolupráci?



5 – 10 let

37,69

42,33

Déle než 10 let

36,96

41,65

3 – 4 roky

17,09

9,65

8,26

6,37

Od nedávna (1 – 2 roky)

Otázka č. 24 Ohodnoťte na škále V jaké oblasti získává Vaše organizace / instituce výhodu ze spolupráce s partnery z druhé strany hranice? Vyberte oblasti a ohodnoťte ji




72,15

78,39

Zlepšení kontaktů se zahraničními partnery

71,91

71,15

Aktivizace spolkového života a cestovního ruchu

63,40

81,39

Rozvoj rekreační infrastruktury a z toho vyplývající nárůst počtu turistů

62,63

66,57

Umožňuje společné zdokonalování se v implementaci přeshraničních projektů

59,62

78,04

Rozvoj přeshraničních produktů cestovního ruchu

58,56

65,51

Napomáhá odbourávání stereotypů

58,11

77,67

Zvýšení životní úrovně obyvatel pohraniční

31,19

48,59

Synchronizace budování infrastruktury na obou stranách hranice

30,01

47,17

Zavedení výuky jazyka souseda

29,13

32,49

Snížení kriminality, počtu přestupků, společné krizové řízení, zvýšení bezpečnosti

26,70

30,53

Efektivnější ochrana přírodního prostředí

25,85

41,56

Společné strategické plánování

25,84

36,96

Migrace pracovní síly

24,98

27,98

Zvýšení konkurenceschopnosti firem

23,43

29,75

Zvýšení počtu pracovních míst, snížení míry nezaměstnanosti

22,67

30,17

Zvýšení počtu podnikatelských subjektů

18,76

29,48

Výstavba moderní infrastruktury (čistírna odpadních vod, spalovna odpadu, nová dopravní infrastruktura)

18,67

37,43

Příliv investorů

17,44

27,38

89


Otázka č. 25 Objevují se podle Vašeho názoru faktory, které významným způsobem znesnadňují spolupráci s Vašimi polskými partnery?



Spíše ne

52,12

70,21

Spíše ano

21,17

23,60

Rozhodně ne

20,44

2,41

Rozhodně ano

6,28

3,78

Otázka č. 26 Ohodnoťte na škále

Jaké jsou to faktory? Jaký mají charakter? Prosím ohodnoťte faktory




67,11

75,02

Chybějící vlastní prostředky na zafinancování spolupráce

61,08

80,30

Institucionální a právní bariéry

58,03

72,92

Jazykové bariéry

37,56

48,73


37,10

39,54


36,92

51,21


30,35

44,02


29,47

33,05


26,18

39,87


20,00

34,59

90


VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ZA CÍLOVOU SKUPINU NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE V rámci projektu „Kvantifikace výchozích a cílových hodnot vybraných ukazatelů výsledku Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2014-2020“

Otázka č. 1 Má česko-polská přeshraniční spolupráce reálný vliv na rozvoj pohraničí?



Rozhodně ano

57,67

39,52

Spíše ano

38,65

59,33

Spíše ne

2,25

0,52

Rozhodně ne

1,43

0,63


Procento Procento odpovědí CZ odpovědí PL

Ano

52,58

58,38

Ne

47,42

41,62

Otázka č. 3 Účastnila se Vaše organizace nějaké formy česko-polské přeshraniční spolupráce (např. jako příjemce dotace z programu přeshraniční spolupráce)?



Ne

84,09

79,53

Ano

15,91

20,47

Otázka č. 4 Ohodnoťte na škále Ohodnoťte prosím celkový stav česko-polské přeshraniční spolupráce, která je realizována všemi zainteresovanými subjekty v pohraničí, v níže uvedených oblastech Kultura

Procento odpovědí CZ 60,92

Procento odpovědí PL 67,17


60,21

62,72


57,12

65,54


54,30

63,74


52,96

63,10


51,98

56,57

50,91

65,88

Bezpečnost (např. prevence rizik, spolupráce, hasičských záchranných sborů, zachranářů, policie) Doprava

39,96

50,92


38,58

53,20


36,93

48,79


32,48

46,85

Energetika

26,31

44,06

91






71,01

58,88


63,47

34,66


47,58

68,81


32,29

37,57


29,29

41,75


26,29

26,71


14,04

25,10


13,35

14,63

Otázka č. 6 Vyberte maximálně 3 oblasti Které oblasti budou nejvíce rozvíjet v budoucích 10 letech?


Kultura

14,96

14,01

Doprava

11,79

6,14


11,53

14,55


9,90

7,49


9,56

7,58


7,65

8,71


7,39

13,15


6,09

9,85


5,24

5,11


4,28

3,09

Nedokážu posoudit

3,19

1,14


2,83

3,15


2,63

3,19

Energetika

2,37

2,54

Jiné

0,60

0,29

92






38,20

48,97


31,83

33,10


28,76

17,05


0,90

0,88


0,31

0,00



Otázka č. 8 Spolupracuje Vaše organizace s partnery zpoza hranice? Ne

82,22

71,41

Ano

17,78

28,59

Otázky O9 – O25 pouze pro ty, kteří na tuto otázku odpověděli ano. Otázka č. 9 Je znalost jazyka souseda mezi zaměstnanci Vaší organizace dostatečná z hlediska dalšího rozvíjení přeshraniční spolupráce?



Rozhodně ano

47,36

17,81

Spíše ano

37,56

42,38

Spíše ne

11,43

29,87

3,65

9,93

Rozhodně ne




Rozhodně ano

58,40

45,01

Spíše ano

36,50

47,94

Spíše ne

5,10

7,06

Otázka č. 11 Vyberte prosím jednu odpověď Ohodnoťte kvalitu společných setkávání




61,78

64,96


19,82

0,00


17,62

25,66

0,77

9,38


93






9,89

5,89

S jinými nestátními neziskovými organizacemi

7,59

5,21


7,04

16,47

S veřejnou správou

5,14

13,10


1,42

0,44


1,28

1,79

S médií

0,77

1,40


Jak velký vliv má přeshraniční spolupráce na fungování Vaší organizace?


Malý

26,11

14,15


24,07

25,04

Velmi významný

16,71

17,07


16,61

12,30

Významný

16,50

31,44

Otázka č. 14 Ohodnoťte Vaše zkušenosti na škále Jak hodnotíte Vaše zkušenosti s přeshraniční spoluprací?



Velmi pozitivně

48,67

26,92

Pozitivně

36,03

66,47


11,65

6,61

3,65

0,00

Negativně

Otázka č. 15 Vyberte prosím jednu odpověď Způsob spolupráce s přeshraničními partnery



Stálá spolupráce, na projektech, ale i v rámci dalších aktivit (např. Na základě smlouvy o spolupráci)

37,59

58,12

Realizace individuálních projektů a dalších iniciativ z vlastních i jiných prostředků (ale ne prostředků EU)

29,47

18,64

Časově omezená spolupráce postavená hlavně na realizaci projektů podpořených z evropských fondů

24,56

12,40

94


Otázka č. 16 Je možno vybrat více odpovědí Prosím popište stabilitu spolupráce a Váš zájem o navázání nových kontaktů s přeshraničními partnery Jedná se o spolupráci se stálými partnery



13,92

22,56


5,00

5,65


4,53

1,64


1,86

4,10





52,93

50,55


33,04

34,58

Spolupráce slábne Raději takovou spolupráci nerealizujeme, máme kontakty s polskou stranou v průběhu různých akcí pořádaných třetími stranami Nespolupracujeme

10,45

7,08

1,82

7,78

1,76

0,00



Otázka č. 18 Je možno vybrat více odpovědí Prosím uveďte oblast, ve které je na Vašem území realizována přeshraniční spolupráce. Kultura

10,07

12,44


6,36

15,42


5,25

11,33

Vzdělání a vyšší školství

4,53

4,19


3,48

7,73


3,48

4,01


2,58

0,00


2,31

11,82


1,62

2,43


1,60

2,16

Doprava

1,27

1,55


0,96

0,67

Energetika

0,32

0,88

Nedokážu posoudit

0,32

0,00

95





Rozhodně ano

51,80

35,49

Spíše ano

38,86

54,92

Spíše ne

9,33

7,05

Rozhodně ne

0,00

2,54

Otázka č. 20 Ohodnoťte na škále Ohodnoťte formy přeshraniční spolupráce realizované nestátními neziskovými organizacemi z hlediska jejich významu pro rozvoj česko-polských vztahů a spolupráce v příhraničním území




82,05

79,03


78,57

82,42

Rozšiřování nabídky v oblasti kulturní

73,08

76,28

Rozšiřování nabídky v oblasti spolkové zájmové činnosti

68,93

77,50

Pomoc s navázáním česko-polské přeshraniční spolupráce pro partnerské nebo spolupracující subjekty (např. podnikatelé)

68,36

74,69


67,29

74,15


66,92

82,34

Rozšiřování nabídky v oblasti sportovní

62,77

79,29

Rozšiřování nabídky v oblasti turistické

60,37

80,70

Ochrana přírody

59,38

77,93


57,19

77,13


56,90

84,25

Rozšiřování nabídky v oblasti sociální péče, příp. zdravotnictví

42,72

66,98





61,97

60,81

Polská strana

20,37

30,80

Česká strana

17,66

8,39

Otázka č. 22 Bylo by pro Vaši organizaci výhodné upevnění další spolupráce s partnerem zpoza hranice? Ano, se stabilními partnery a také dalšími partnery s podobnými profilem činností Ano, ale pouze se stabilními partnery

96



58,35

72,72

35,65

27,28


Bylo by pro Vaši organizaci výhodné upevnění další spolupráce s partnerem zpoza hranice?


Ne Ano, ale pouze s partnery s odlišným profilem činností než je náš (poněvadž spolupráce s podobnými partnery funguje na odpovídající úrovni)


3,90

0,00

2,10

0,00

Otázka č. 23 Jak dlouho rozvíjíte česko-polská přeshraniční spolupráci


5 - 10 let

42,28

24,02

Déle než 10 let

29,78

48,24

3 - 4 roky

16,83

22,08


11,11

5,66

Otázka č. 24 Objevují se podle Vašeho názoru faktory, které významným způsobem znesnadňují spolupráci s partnery z druhé strany hranice?



Rozhodně ano

32,37

4,48

Spíše ne

29,26

62,63

Rozhodně ne

19,90

5,56

Spíše ano

18,47

27,33

Otázka č. 25 Ohodnoťte na škále Jaké jsou znesnadňující faktory pro spolupráci s partnery z druhé strany? Jaký mají charakter? Chybějící vlastní prostředky na zafinancování spolupráce

Průměrný Průměrný postoj na postoj na škále škále (CZ) (PL) 89,14 87,72


86,44

68,40

Institucionální a právní bariéry

75,24

67,61


30,75

36,66

Nedostatek poptávky po přeshraniční spolupráci.

25,78

27,69


22,87

37,82


21,53

39,11

Jazykové bariéry

21,07

43,91


18,21

26,62


16,83

20,89

97


VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ZA CÍLOVOU SKUPINU NÁVŠTĚVNÍCI ÚZEMÍ V rámci projektu „Kvantifikace výchozích a cílových hodnot vybraných ukazatelů výsledku Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2014-2020“

Otázka č. 1 Je možno vybrat více odpovědí Uveďte prosím cíl Vašeho turistického pobytu



Kulturní turistika a návštěvy památek, muzeí

62,20

34,34

Aktivní turistika (cykloturistika, pěší turistika)

25,23

19,40

Zdravotní, lázeňská turistika

20,24

34,60

Obchodní cesta, kongresová turistika

6,56

23,47

Návštěva známých, příbuzných

0,99

6,95

Územím pouze projíždím

0,83

1,87

Otázka č. 2 Uveďte prosím plánovanou délku pobytu



2 a 3 dny

46,75

38,18

Jednodenní

24,82

36,43

4 až 7 dní

17,99

14,20

Více než týden

10,44

11,20


Uveďte prosím plánovanou délku pobytu


Jsem zde poprvé

27,02

14,36

Nepravidelně, jsem zde teprve poněkolikáté

22,62

24,00

Nepravidelně, několikrát za rok

16,89

15,16

Pravidelně, několikrát za rok

13,33

24,40

Pravidelně, jednou za rok

12,29

8,44

7,86

13,65

Pravidelně, několikrát měsíčně

98


Jak často navštěvujete toto místo? Plánovaná délka pobytu

Pravidelně, Pravidelně, Pravidelně, Nepravidelně, několikrát několikrát jednou za několikrát za měsíčně za rok rok rok

Nepravidelně, Jsem jsem zde Celkem CZ zde teprve poněpoprvé kolikáté

Jednodenní

2,9 %

5,0 %

2,1 %

5,2 %

2 a 3 dny

1,3 %

5,7 %

3,6 %

9,2 %

4 až 7 dní

1,0 %

1,9 %

3,4 %

2,7 %

2,3 %

6,9 %

18,1 %

Více než týden

1,9 %

0,8 %

3,2 %

0,2 %

0,8 %

3,1 %

9,9 %

Celkem

7,1 %

13,4 %

12,4 %

17,2 %

22,7 % 27,3 %

100,0 %

5,5 %

4,2 %

24,8 %

14,1 % 13,2 %

47,1 %

Jak často navštěvujete toto místo? Plánovaná délka pobytu

Pravidelně, Pravidelně, Pravidelně, Nepravidelně, několikrát několikrát jednou za několikrát za měsíčně za rok rok rok

Nepravidelně, Jsem jsem zde Celkem PL zde teprve poněpoprvé kolikáté

Jednodenní

8,5 %

8,5 %

0,2 %

6,0 %

8,7 %

4,1 %

36,1 %

2 a 3 dny

3,5 %

11,8 %

5,2 %

7,1 %

7,3 %

3,3 %

38,2 %

4 až 7 dní

0,2 %

3,3 %

1,9 %

1,9 %

4,6 %

2,5 %

14,3 %

Více než týden

1,2 %

1,0 %

1,5 %

0,4 %

3,1 %

4,1 %

11,4 %

13,5 %

24,7 %

8,7 %

15,4 %

23,7 % 14,1 %

100,0 %

Celkem

Otázka č. 4 Ohodnoťte prosím na škále

Jak hodnotíte atraktivitu oblasti z hlediska rekreace a cestovního ruchu



Atraktivní

43,60

55,65

Velmi atraktivní

38,26

22,53

Průměrně atraktivní

15,97

20,68

2,16

1,14

Neatraktivní

Otázka č. 5

Měla blízkost česko-polské hranice, a tedy možnost návštěvy dvou států při jedné cestě, vliv na rozhodnutí o Vaší návštěvě?



Rozhodně ne

76,3

32,7

Spíše ne

10,3

44,8

Rozhodně ano

8,9

8,2

Spíše ano

4,6

14,3

99


Otázka č. 6 Zajímal/a jste se před Vaší cestou o turistické a rekreační atraktivity jak na české, tak na polské straně hranice?

Procento odpovědí Procento odpovědí CZ PL

Rozhodně ne

49,5

21,2

Spíše ne

21,5

47,3

Spíše ano

15,2

22,6

Rozhodně ano

13,8

8,9

Otázka č. 7 Budete mít v průběhu Vašeho pobytu zde příležitost navštívit druhou stranu hranice?


Rozhodně ne

58,3

14,5

Spíše ano

16,2

27,4

Spíše ne

15,5

50,4

Rozhodně ano

10,1

7,7

Otázka č. 8 Všiml/a jste si při svém pobytu jakékoliv společné českopolské propagace nebo propagace atraktivit z druhé strany hranice?


Rozhodně ne

66,6

14,5

Spíše ne

15,1

50,4

Spíše ano

11,1

27,4

7,2

7,7

Rozhodně ano

Otázka č. 9 Pomohla Vám seznámit se s územím společná česko-polská propagace (reklama, tištěné materiály, turistické mapy pro obě strany hranice apod.)?


Rozhodně ne

71,0

19,1

Spíše ne

17,2

54,1

Spíše ano

6,7

20,8

Rozhodně ano

5,2

6,0

100


Otázka č. 10 Je možno vybrat více odpovědí Zaregistroval jste v průběhu svého pobytu nějaké příklady přeshraniční spolupráce?



Přítomnost turistů z druhé strany hranice

55,4

28,5

Nezaregistroval

38,3

40,6

Společná česko-polská propagace atraktivit cestovního ruchu (informace pro turisty, propagační materiály v obou jazycích, popisy atraktivit, informační tabule)

13,1

18,6

Dostupnost produktů / výrobků z druhé strany hranice

5,7

7,2

Česko-polské akce (např. Koncerty, festivaly, sportovní závody)

5,2

10,9

Nedokážu posoudit

4,6

14,6

Informace o českých a polských partnerských obcích

3,2

3,4

Jiné

1,7

0,9

Otázka č. 11 Měl/a jste již příležitost seznámit se s místní turistickou nabídkou (reklama turistických cílů, rekreačních atraktivit, marketing v oblasti cestovního ruchu)?



Rozhodně ano

46,38

15,61

Spíše ano

26,79

58,64

Spíše ne

16,51

21,92

Rozhodně ne

10,32

3,83

Otázka č. 12 Dále na otázku O12 odpoví pouze ten, kdo na O11 odpoví ano (odpovědi a, b)

Jaký byl rozsah této nabídky?



Týkala se pouze českého pohraničí

76,94

2,57

Týkala se české i polské části pohraničí

21,76

27,61

1,30

69,81

Týkala se pouze polského pohraničí

101


Otázka č. 13 Ohodnoťte prosím na škále Jak oceňujete profesionální úroveň služeb spojených s cestovním ruchem a turistikou v oblasti, kde se momentálně nacházíte (např. dostatečná dostupnost informačních bodů, směrových tabulí, profesionalita a přístup personálu v rekreačních zařízeních apod.)?



Vysoká

36,89

49,23

Průměrná

34,59

34,08

Velmi vysoká

22,88

11,77

Slabá

4,22

4,04

Velmi slabá

1,41

0,89

Otázka č. 14 Měl/a jste během svého pobytu možnost navazovat česko-polské kontakty? Nenavázal jsem česko-polské kontakty



84,82

69,88

Ano a hodnotím je průměrně (ani dobré, ani špatné, ale jako standardní bez zvláštní potřeby přeshraniční

5,28

8,42

Ano a hodnotím je velmi pozitivně

4,97

7,02

Ano a hodnotím je velmi dobře

4,33

14,39

Ano a hodnotím je negativně

0,60

0,00

Ano a hodnotím je velmi negativní

0,00

0,28

Otázka č. 15 Ohodnoťte prosím na škále Průměrný postoj na škále (CZ)

Otázka č. 15 Jak osobně vnímáte obyvatele z druhé strany hranice?

64,31

Průměrný postoj na škále (PL) 70,25


S kým jste přijel/a?


S parterem / partnerkou / manželem / manželkou

37,27

29,06

S rodinou s dítětem / dětmi

32,51

18,83

S kamarádem / přáteli

19,38

23,30

S nikým

8,01

21,35

S organizovanou skupinou (zájezd aj.)

2,43

7,24

Jiné

0,39

0,21

102


Otázka č. 17 Ohodnoťte prosím na škále Průměrný postoj na škále (CZ)

Otázka č. 17 Jak jsou vnímání návštěvníci a hosté v místě, ve kterém momentálně přebýváte?

Průměrný postoj na škále (PL)

76,17

76,42

Otázka č. 18 Je možno vybrat více odpovědí Procento Procento odpovědí odpovědí CZ PL

Prosím ohodnoťte svůj turistický pobyt výběrem s uvedených možností Region je pohostinný

61,76

59,89

Je možno pozorovat pružnost a přátelský přístup ve vztahu k turistům ze strany zaměstnanců v oblasti cestovního ruchu

52,84

25,50

Je možno pozorovat přátelský přístup ze strany místních obyvatel

29,19

24,61

Nedokážu posoudit

11,06

19,70

Je možno pozorovat rezervovaný přístup ze strany místních obyvatel

7,27

0,76

Je možno pozorovat netečný nebo negativní přístup ve vztahu k turistů ze strany zaměstnanců v oblasti cestovního ruchu

6,61

2,36

Jsou pozorovatelné vzájemné kulturní i společenské vlivy polského a českého prostředí (např. gastronomie, regionální výrobky, obchod)

1,89

11,02

Otázka č. 19 Je možno vybrat více odpovědí Procento odpovědí CZ


Region je turisticky velmi atraktivní a vybízí k prodloužení pobytu

73,15

55,55

Region je turisticky atraktivní, ale ceny jsou zde příliš vysoké

14,08

20,94

Region je turisticky atraktivní, ale turistické služby nesplnily moje očekávání a potřeby

11,07

8,31

Nedokážu posoudit

6,51

17,81

V regionu je pozorovatelný čistě komerční přístup k turistice (např. za cenu zhoršení životního prostředí)

4,94

4,80

Region je turisticky málo atraktivní a má tranzitní charakter

1,76

1,93

Prosím ohodnoťte turistický potenciál území výběrem z uvedených možností

Otázka č. 20 Má být podle Vašeho názoru v turistických oblastech v příhraničí rozvíjena spolupráce sousedních národů?



Rozhodně ano

61,15

28,09

Spíše ano

31,74

66,57

Spíše ne

4,64

5,05

Rozhodně ne

2,47

0,30

103


Otázka č. 21 Jak se podle Vašeho názoru změní spolupráce v oblasti turistiky, rekreace a cestovního ruchu v průběhu nejbližších 10 let?

Procento Procento odpovědí CZ odpovědí PL

Trochu se rozvine

41,77

49,71


32,95

25,16

Udrží se na stejné úrovni

22,21

20,51

Trochu se omezí

2,66

3,36


0,40

1,25

Otázka č. 22 Je možno vybrat více odpovědí Jaké jsou obecně největší bariéry, které znesnadňují turistům kontakty s pohraničím na druhé straně hranice a naopak?

Průměrný postoj na škále (CZ)

Průměrný postoj na škále (PL)

Malá informovanost o nabídce produktů cestovního ruchu dostupných na druhé straně hranice

42,4

27,8

Nedokážu posoudit

22,0

20,4

Jazykové

17,3

45,0

Malá nabídka produktů cestovní ruchu na druhé straně hranice

13,7

7,6

Kulturní

10,4

9,9

Infrastrukturní

8,7

12,1

Jiné

7,8

0,2

Cenové bariéry

3,2

15,4

Administrativní

2,0

4,8

Právní

0,8

9,0

104


PŘÍLOHA 3: PODKLADOVÝ MATERIÁL PRO ČLENY EXPERTNÍHO PANELU – METODIKA VYHODNOCENÍ VÝZKUMU A URČENÍ VÝCHOZÍCH A CÍLOVÝCH HODNOT VYBRANÝCH UKAZATELŮ VÝSLEDKU Text, jenž je součástí přílohy č. 3 této závěrečné zprávy, byl v pátek 12. 6. 2015 rozeslán všem členům expertního panelu.

Základní teze metodiky Provázanost dotazníkového šetření a výchozích a cílových hodnot ukazatelů výsledku je možno charakterizovat následujícím způsobem: 1. V rámci dotazníkového šetření jsou na české a polské straně dotazovány celkem 4 cílové skupiny – obyvatelé, návštěvníci, NNO a zástupci samosprávy. Pro všechny skupiny byly nadefinovány dotazníky se specifickými otázkami. 2. Ze všech 4 typů dotazníků je nutné získat podklady pro určení výchozích a cílových hodnot dvou ukazatelů výsledku programu Interreg V-A Česká republika – Polsko29 (dle dříve užívaného názvu Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2014 – 2020). 3. Důležitým institutem pro určení výchozích a cílových hodnot vybraných ukazatelů výsledku programu Interreg V-A ČR-PL je expertní panel, jehož členové nakonec budou výchozí hodnoty určovat a cílové odhadovat. Expertní panel bude tyto hodnoty určovat a odhadovat na základě podkladů z průzkumu a na základě vlastních zkušeností s úrovní, mírou a kvalitou přeshraniční spolupráce. 4. Způsob provázání dotazníkového šetření je postaven na níže popsané logice:

29



sada otázek v jednotlivých dotaznících je tematicky pospojována do logických celků, pro potřeby tohoto projektu nazvaných kritéria,



kritéria jsou nadefinována zvlášť za oba sledované ukazatelé výsledku,



kritéria jsou hodnocena expertně, podkladem pro expertní hodnocení je hodnocení otázek přiřazených do daného kritéria,



výchozí i cílové hodnoty jsou určeny jako průměrné hodnocení všech expertů v rámci všech kritérií přiřazených k danému ukazateli.

Dále jen Interreg V-A ČR-PL

105


Schéma: Logika vyhodnocení výzkumu a určení výchozích a cílových hodnot ukazatelů

Postup určení výchozích a cílových hodnot ukazatelů výsledku Cílem tohoto metodického postupu je popsat, jak na základě dotazníkového šetření členové expertního panelu nastaví, resp. odhadnou výchozí a cílové hodnoty ukazatelů výsledku. Postup určení výchozích a cílových hodnot ukazatelů výsledku expertním panelem na základě dotazníkového šetření je možno popsat těmito body: 1. Pro potřeby určení výchozích a cílových hodnot ukazatelů výsledku byly v rámci jednotlivých ukazatelů nadefinovaná tematicky příbuzná kritéria, kdy každé kritérium je určeno podobnými nebo shodnými otázkami z jednotlivých dotazníků. Rozdělení otázek z dotazníků do kritérii je uvedeno v tabulkách níže.

106




Dotazník pro NNO

Ukazatelé / kritéria


Tabulka: Přiřazení kritérií k ukazatelům a jednotlivých otázek z dotazníků ke kritériím

A: Úroveň spolupráce institucí na česko-polském pohraničí A.1: Hodnocení vzájemné spolupráce mezi institucemi, organizacemi a komunitami a interakce mezi obyvateli (faktory ovlivňující spolupráci, partneři, stabilita spolupráce)


A.2: Zhodnocení vývoje přeshraniční spolupráce (v posledních letech a SO2, SO9 v nejbližší budoucnosti)


OO2, OO4, OO11, OO15, OO17, OO18, OO19

TO10

NO7

OO10, OO12

TO21

A.3: Spolupráce na úrovni krizového SO6, SO20, NO4, NO18 SO24 řízení a záchranných systémů A.4: Spolupráce v oblasti kultury

SO6, SO20, SO24

OO13

NO4, NO18

OO13

TO10

A.5: Spolupráce v oblasti turistiky, rekreace a sportu, vzájemná spolu- SO6, SO14, NO4, NO18 práce při propagaci příhraničního SO20, SO24 území na druhé straně hranice

OO13

TO8, TO9, TO10, TO12, TO13

A.6: Spolupráce v oblasti podnika- SO6, SO14, NO4, NO18 SO20, SO24 telských aktivit

OO13

TO10

A.7: Spolupráce v oblasti ochrany SO6, SO20, NO4, NO18 SO24 životního prostředí

OO13

A.8: Subjektivní vnímání významu SO1, SO12, NO1, NO10, přeshraniční spolupráce institucemi SO13, SO15, NO11, NO13, OO13 SO16 NO14 a organizacemi

107


B: Vnímání vzájemného soužití a spolupráce komunit v příhraničním regionu B.1: Hodnocení vzájemné spolupráce mezi institucemi, organizacemi a komunitami a interakce mezi obyvateli (faktory ovlivňující spolupráci, partneři, stabilita spolupráce)


OO2, OO4, OO11, OO15, OO17, OO18, OO19

TO10

NO7

OO10, OO12

TO21

B.3: Subjektivní vzájemné vnímání osob po obou stranách hranice a SO3 vnímání sousední země včetně kultury, zvyklostí a atraktivit

OO20

TO6, TO14, TO15, TO17, TO18

B.4: Subjektivní vnímání významu přeshraniční spolupráce obyvateli a SO3 návštěvníky

OO1, OO8


B.2: Zhodnocení vývoje přeshraniční spolupráce (v posledních letech a SO2, SO9 v nejbližší budoucnosti)

B.5: Atraktivnost příhraničního prostředí z hlediska návštěvníků

OO5,

TO20

TO2, TO3, TO4, TO5

2. Poté, co byly do jednotlivých kritérií přiděleny otázky, bylo nutné otázky vyhodnotit. Vzhledem k tomu, že různé otázky jsou formulovány různým způsobem (např. hodnocení na škále, výběr z možností), bylo nutné ke každé otázce přistoupit individuálně30. Vyhodnocení otázek z jednotlivých dotazníků je provedeno na 11bodové škále <0;10>. 3. Úkolem členů expertního panelu ještě před samotným jednáním panelu bylo ke každému typu dotazníku dle cílových skupin (tedy dotazníku pro samosprávy, pro neziskové organizace, pro obyvatele a pro návštěvníky území) přiřadit váhu, kterou podle nich daná cílová skupina ovlivňuje konečné hodnocení daného ukazatele. Váhy ode všech expertů za všechny typy dotazníků budou následně zprůměrovány. Bude dořešeno na začátku jednání expertního panelu.

Přesný způsob vyhodnocení jednotlivých otázek bude prezentován na jednání expertního panelu a bude uveden v závěrečné zprávě. 30

Pro ilustraci, např. u otázky, kde respondent vybíral, které oblasti česko-polské spolupráce by měly být v následujících letech nejvíce rozvíjeny, bylo k přepočtu na 11bodovou škálu přistoupeno tak, že čím více oblastí respondent vybral, tím bylo hodnocení na 11bodové škále horší (tedy blíže 0) – znamená to totiž, že více oblastí je vzhledem k jejich nerozvinutosti nutno rozvíjet. Takto podobně bylo nutné přistoupit a kvantitativně ohodnotit každou otázku, i když byla spíše kvalitativního charakteru.

108




Význam tohoto kroku: Váhy jednotlivých otázek v rámci kritérií budou určeny tak, že se vydělí váha daného typu dotazníku počtem otázek, které z daného dotazníku jsou přiřazeny k jednotlivým kritériím. Tímto postupem bude vytvořena finální sada vah jednotlivých otázek v rámci kritérií.



Průměr hodnocení otázek provedeného na výše uvedené škále <0;10> přiřazených ke kritériu tak bude váženým průměrem, kde váhy budou nastaveny předem všemi experty společně.

4. Každý člen expertního panelu následně určí za každé kritérium v rámci obou ukazatelů výchozí hodnoty a odhadne cílové hodnoty. Výchozí a cílové hodnoty budou experti určovat na základě: 

matematicko-statistického vyhodnocení otázek z jednotlivých dotazníků přiřazených do daného kritéria – otázky budou ohodnoceny na 11bodové škále31 <0;10>, což bude tvořit podklad pro expertní vyhodnocení,



svých vlastních zkušeností s daným aspektem přeshraniční spolupráce v území, ve kterém expert působí,



pro odhad cílových hodnot budou důležité také znalosti expertů o nastavení nového programového období (tedy o tom, co bude v rámci Interreg V-A CZPL realizovatelné a co nikoliv).

5. Všichni experti budou výše uvedeným postupem participovat na určení výchozích a odhadu cílových hodnot obou sledovaných ukazatelů výsledku programu a to tím, že určí výchozí a odhadnou cílové hodnoty jednotlivých tematických kritérií nadefinovaných v rámci obou ukazatelů. Jedná se o 8 kritérií v rámci ukazatele „Úroveň spolupráce institucí na česko-polském pohraničí“ a 7 kritérií v rámci „Vnímání vzájemného soužití a spolupráce komunit v příhraničním regionu“.

V dotaznících byla zvolena užší, 5bodová škála z praktických důvodů (respondenti si většinou jsou jistější vlastní odpovědí, pokud mají na výběr užší škálu). Pro potřeby sjednocení vyhodnocování jednotlivých otázek byla zvolena širší škála – důvodem je to, že na širší škále bude možné zaznamenat i méně významný posun v daném ukazateli. 31

109


Tabulka: Vysvětlivky krajních bodů na škále 0 - 10 u výchozích a cílových hodnot obou ukazatelů výsledku

Úroveň spolupráce institucí na česko-polském pohraničí

Vnímání vzájemného soužití a spolupráce komunit v příhraničním regionu

0

Instituce a další neziskové nebo zájmové organizace vůbec nespolupracují, neprobíhají žádné vzájemné kontakty, projekty ani jiné neformální aktivity a styky.

Společné aktivity na úrovni místních komunit neprobíhají, občané se ani neformálně nestýkají. Přeshraniční styk neprobíhá (nebo probíhá pouze v minimální míře) ani z důvodu podnikatelských a obchodních aktivit nebo rekreace a turistiky. V určitých oblastech je možno identifikovat netečný až odměřený přístup.

10

Instituce a další neziskové nebo zájmové organizace spolupracují velice intenzivně. Jsou patrné společné aktivity ryze formálního, úředního charakteru, realizace společných projektů a také mezi zástupci institucí jsou navázány neformální až přátelské styky.

Místní komunity velice intenzivně spolupracují, je pořádána řada společných aktivit. Komunity po jedné nebo po obou stranách hranice jsou provázané díky silných rodinným nebo přátelským vazbám.

Bod na škále

110


Předpokládaný scénář expertního panelu Informace o termínu a místě konání Termín: Místo:

Středa, 17. 6. 2015, 13:00 Sídlo společnosti PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, Ostrava

Scénář expertního panelu 1. Předpokládané úlohy jsou takové:  Moderátor / průvodce panelem – Ing. Michal Samiec  Odborný garant panelu – Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D.  Garant za zadavatele – PhDr. Martin Dohnal, Ph.D. 2. Uvítání, poděkování za přijetí pozvání 3. Krátká prezentace, která:  představí projekt,  představí účel expertního panelu a jeho důležitost v celém procesu,  představí dotazníkové šetření, návratnost, způsob sběru,  představí základní výsledky dotazníkového šetření,  představení dalšího postupu. 4. Nastavení vah dopadu jednotlivých dotazníků na oba sledované ukazatele – zprůměrování hodnot, které nastavili ve svých podkladech experti + případná diskuze. 5. Nastavení výchozích hodnot ukazatelů:  seznámení expertů se způsobem vyhodnocení dotazníkového šetření ve vztahu k oběma ukazatelům (otázky ze čtyř typů dotazníků > kritéria > ukazatele – průměr hodnocení otázek v rámci kritérií na škále 0-10),  diskuze k výchozím hodnotám za jednotlivá kritéria, jejich nastavení + odůvodnění, 6. Nastavení cílových hodnot ukazatelů:  diskuze k nastavení cílových hodnot za jednotlivá kritéria + odůvodnění. 7. Závěrečná diskuze, uzavření, poděkování.

111

Překlad do polského jazyka: Mgr. Justyna Samiecová

Recommend Documents