ChrastPark
1
Registrujete správně, časopis se nám mění. S odchodem loňských deváťáků na střední školy jsme se museli rozloučit s valnou částí původní redakční rady. Noví novináři vnesli do našeho časopisu nového ducha a nové rubriky. Poupravila jsem přední stranu. Slovo úvodem bude od nynějška kratší. Rádi bychom dali více prostoru autorské tvorbě, proto se můžete těšit na větší množství příběhů z pera redaktorů. Můžete obdivovat kresby a fotky našich žáků. Tento díl bude výtvarně zasvěcen uměleckému směru Doodle Art a nejpovedenějším kouskům z hodin výtvarné výchovy. Přeji Vám příjemné čtení a šťastné a veselé Vánoce. Vlaďka Havlová
Ze školy ……………………..…… 3 Koníčci čtyřnozí i beznozí (……… 9 Máme talent (autorská tvorba) ……12 Román na pokračování …………..18 Doplňovačky a vtipy …………….. 21 Tvoříme ………………………….. 23
Redakční rada: Mgr. Alena Šlechtová, Mgr.Vlaďka Havlová, Eliška Psotová, Aneta Svobodová, Karel Hromek, Lenka Řezáčková, Andrea Křiklavová, Kristýna Krausová, Kačka Čechová, Tomáš Jakubčo 2
Zajoch ve fotkách Jé, padám...
Zajoši ze šestek trénují fyzičku Sportovní disciplíny, nová kamarádství, dobrodružné zážitky. Společně šesťáci prožívají tři dny na chalupě v Jeseníkách v rámci školního projektu Zajoch. To koukáte, jak lezeme, co?
Foto: V. Havlová a redakce 3
Coca-Cola Cup 2014 Dne 2.10. 2014 se na stadionu v Chrasti v 10 hodin chrastecký tým utkal ve fotbalovém zápase s Hrochovým Týncem. V 1.poločase střelil Honza Čmelík první gól pro náš chrastecký tým, a Vilda Steklý dal náš druhý gól na penaltu. A do konce 1. poločasu padlo ještě několik pokusů o gól, a Hrochův Týnec srovnal na 2:2. Následoval poločas a skóre bylo vyrovnané. Po poločase Zdenda Linhart skóroval na 3:2. Fanoušci povzbuzovali chrastecký tým, jak nejlíp to šlo, ale bohužel nám protihráči nasázeli 3 další góly. Zápas skončil 5:3 ve prospěch hráčů Hrochova Týnce. Nakonec, i přes prohru chrastečtí hráči odešli s odhodláním pro další zápas s Hrochovým Týncem, který snad tentokrát vyhrají. Eliška Psotová, Aneta Svobodová (7.B)
Rozhovor s pilotem, který přistál za školou na poli Dobrý den, můžete mi říct, co potřebuji k tomu, abych mohla létat? Musíš umět angličtinu, průkaz pilota, který se dělá 1-2 roky, taky abys měla 45 hodin nalétáno a další zkušenosti. Odkud a jak jste letěl? Z Krnova, byla mlha a letěl jsem asi 150m vysoko. Kolik bych zaplatila, kdybych se chtěla proletět? Hodina letu stojí 16 000 korun. Co mi o svém vrtulníku řeknete? Je čtyřsedadlový, byl vyroben v Americe, stál mě 10 milionů korun a jeho křídla jsou 10m dlouhá a unese až 1 tunu. Někdy s ním létám i do ciziny. Na co si musíte dávat pozor? Nemohu vletět do leteckého prostoru jiného letiště, protože bych mohl způsobitkatastrofu. Odkdy lítáte? Od svých 16 let a na této helikoptéře už asi pět let.. Děkuji za rozhovor Rozhovor vedla: Lenka Řezáčová (9.B)
4
JAK ŽIJÍ DĚTI NA SVĚTĚ Ve středu 22.10. se na naší škole uskutečnil každoroční projektový den ,,Jak žijí děti na světě“. Žáci byli rozděleni do čtyř skupin – dvě skupiny se zabývaly Filipínami a druhé dvě skupiny se zajímaly o Mexiko. Každá skupina se zúčastnila zajímavé přednášky, buď o Filipínách nebo Mexiku. Ve třídách si žáci ještě zjišťovali různé informace o dané zemi a vytvořili plakát. Jakub Cimburek, Roman Lupoměský (8.B)
O Mexiku jsme se dozvěděli např. tyto informace:
-
20 milionů lidí v hlavním městě Mexiko City Jazyk: španělština Většina lidí chodí do kostela Pozůstatek z dob minulých: největší pyramidy Mexické doutníky Úcta k učitelům a zesnulému papeži Janu Pavlu II. Vyšívané halenky Typické jídlo jsou fazole Výroba kytar La Malinche – Národní park Natálie Zindulková a Nikola Zindulková (8.A) O
Filipínách Měli jsme za úkol podívat se do dílny Filipín. Zjistili jsme, že hlavní město Filipín je Manila. Zdejší obyvatelé slaví svátky jako jsou Vánoce,… protože to jsou převážně křesťané. Filipínci mají jako úřední jazyk angličtinu, ale také mají svůj jazyk – tagao. Jejich národ stejně jako náš má hodně mobilních telefonů a za den odejde až 5mld. smsek. Zneužívání děvčat Jelikož je zde velké procento zneužitých dívek, staví stát sociální domy, kde se tyto dívky učí soužití a základním hygienickým návykům. 5
Přednáška se nám líbila, protože jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací od pana Krampoty, který sám tuto zemi navštívil. Gabriela Králová, Aneta Svobodová a Michaela Macháčková (7.AB) Fotil Roman Lupoměský (9.B)
6
Sedmičky si poslechly zvuk varhan Posledního října se sedmičky dostavily do podlažického kláštera, aby si vyslechly, jak znějí varhany. Místní varhaník pan Pošvář nám předvedl, jak varhany znějí, jak se pohybuje varhaník po klávesnicích i jak se hrají nohama basy. Byla to paráda, až nám běhal od té krásy mráz po zádech. Na samý závěr koncertu jsme si všichni sborově zazpívali naši hymnu a pan Pošvář nám zahrál i zazpíval starou, úplně první hymnu - Svatý Václave. text: Kristýna Zárybnická (7.B) foto: A.Šlechtová
7
Něco z EKORADY Škola ve školním roce 2014/15 dostala titul „Eco-Schools“ – to je mezinárodní program, který vede školy k jejich udržitelné cestě ekologie a poskytuje rámec pro pomoc vložit tyto zásady do srdce školního života.
Náš „plakát“ ve vestibulu ZŠ.
Karel Hromek (7.B)
8
Hasičské cvičení V sobotu 1.11. 2014 se konalo cvičení hasičů. Děti s paní učitelkou se zavřely v 6.B a hasiči je měli zachránit. Měli jsme ječet a panikařit, jako kdyby ve škole unikal plyn. Hasiči museli některé děti ošetřit i stejně to bylo i s dospělými. Všichni byli jako pobláznění. Říkali jsme si, že máme radost, že ten poplach není opravdický! Kristýna Krausová (6.A)
Je pořeba zálohovat data Nepodceňujte zálohování* a začněte s ním dříve, než bude pozdě. Můžete využít nejen zálohu souborů a složek, ale i systému a celých disků**. Navíc může zálohování probíhat zcela automaticky.
+ Rychlé zálohování – Bohatý výběr + Aktuální přehled o všem - Není v CZ
*zálohování – uložení důležitých souborů na disk, flash, ... **disk (externí) – „černá krabička“, na kterou lze ukládat velké množství dat zdroj: internet Karel Hromek (7.B)
9
Mít tak bavoráka (BMW) Začátek: Roku 1916 se společně spojily dvě firmy: Rapp Motorenwerke a Gustav Otto Flugzeugwerk. Tyto dvě firmy se přejmenovaly na firmu Bayerische Flugzeugwerke, která se po roce přejmenovala na firmu Bayerische Motoren Werke (Bavorské Motorové Závody (BMW). Ze začátku vyráběly a zabývaly se jen letadlovými motory. Jeden z motorů dokonce i udělal rekord a letadlo s motorem BMW vzlétlo do rekordní výšky 9759 metrů. O tři roky později se otevřela automobilka v Mnichově, která tam sídlí dodnes a o další rok později byl vyroben první motocykl (BMW R32). V roce 1928 odkoupila tato firma i závod v Eisenachu. Sport: v 80. letech se začala automobilka objevovat v seriálu DTM. V roce 2012 získal s jejich vozem titul Bruno Spengler. Také startoval i ve WTCC a ETCC, kde získal také plno titulů. Dále se vozy objevují i v závodech F1(Formule I). Oblíbený vůz: BMW E30 M3
Začaly se vyrábět roku 1982-1991(až na coupe a kabriolet). Motor má v předu a náhon má na zadní nápravu (kola). Pohon vpředu a náhon na zadní nápravu je pro vozy BMW velmi specifický, protože málo vozů BMW se vyrobilo s pohonem na přední nápravu. Tento vůz měl výkon až 175Kw, což bylo na tuto dobu velký luxus, který si málokdo mohl dovolit. Tento vůz už teď málokdy potkáte, ale když ho potkáte, máte z toho pěkný pocit a jen koukáte s otevřenou pusou. Adam Matějka (9.B)
10
Koala Váží mezi 4-15kg, délka těla je 60-85cm a výška tak 30cm. Nejvíce se vyskytuje na východním pobřeží Austrálie. Celý svůj líný život tráví na stromech. Kromě zadních palců má na všech dlouhých pětiprstých nohách silné drápy. Přes den koala tráví dlouhé hodiny na stromě na jediném místě a spí. Ožívá teprve, když se začne smrákat.
(wikipedia galerie) Pomaloučku se přesouvá z jednoho místa na druhé a nedostatek hbitosti nahrazuje jistotou, s jakou vyšplhá i na nejvyšší vrcholky stromů. Někdy se však odváží skočit i z větve na větev i do vzdálenosti dvou metrů. Kromě času rozmnožování jsou koaly samotáři. Obývají území velké 1-2,5ha a nesnesou v něm žádnou konkurenci. Koaly jedí listy a kůru blahovičníku. Mají 30 zubů, samice koaly mívá mládě každý rok. Nejvíce přicházejí na svět během australského léta. Novorozený koala neváží víc jak půl gramu a měří asi 2cm. Koalové se dožívají věku 15 let, ale v přírodě většinou hynou do 4 let. Počátkem století hrozilo koalovi téměř vyhubení. Mimo Austráliiho chovají v ZOO zřídka, protože bez stálého přísunu blahovičníkových listů dlouho nevydrží. Zdroj:referaty.cz, wikipedie Lenka Řezáčová (9.B)
11
Na Vánoce
Bílá
Denisa Michalcová, Anna Drobná, Tereza Mlejnková (5.A)
Lucka Burešová (Lusy) (9.A) Vstala jsem z popela Hříšnických duší Víte vůbec, jak ze srdce Smít žal bílou tuší.
Ve vánočním dárku, tehdy kapr byl, a jmenoval se Radomil.
Ač buší tep v mém těle Je ztrouchnivělé vinou Já přeji si vřele Být zas jen bíle čirou.
Vyskočil mi z vany ven, a zkazil mi můj krásný sen. Tehdy se mi zdálo, že je tu zas jaro.
Odpouštět. Kéž by to šlo Narodit se znovu beze smrti Pozbýt štěstí, oklamat zlo Všechno po sobě pobíti
Pohlédl jsem z okna ven a zjistil, že je tu Štědrý den.
Pro Tebe Lenka Řezáčová (9.B) Jsi ten, kdo mi víru v život dal, a že tu není, kdo by mi ji vzal. Jsi člověk, co vyhaslé hvězdě vrátil zář, a doufám, že nejsi jen pouhopouhý lhář. Jsi ten, kdo ze mě vyndal všechnu beznaděj, co mám, a protoTi všechnu svou lásku v srdci vždy dám. Jsi mé štěstí, co mě v životě potkalo, a věřím, že tu bude pořád se mnou nastálo. Jsi to Ty, kdo mě obejme ve své hřejivé náruči a tím pro nás oba vždy bezpečí zaručí. Jsi tu se mnou a tím jsi pro mě vším, mé štěstí, můj táta, to navždy vím. 12
Africká saň Andrea Křiklavová (9.A) Velký drak letěl nad oblaky, chráněn tak před lidskými zraky, jeho zelené šupiny leskly se dál, pod ním osamocený slon stál. Když ho drak uviděl, rychle si útok promyslel, pak najednou ze shora snesla se slonova záhuba. Ten začal utíkat, sic mu síly stačily, drak ho doháněl, stačilo počkat chvíli. Slon náhle uviděl jemu dobře známý kráter, drak tam uviděl slonů devater. S takovou přesilou neměl by šanci, byli to navíc samí samci. Vzdal tedy svůj lov a odletěl pryč, zmámil ho však přesladký chtíč. Letěl dál, až malou ves zřel, pytláci tam prodávali sloní kel. Proč oni takové štěstí mají? Přec si ho vlastně nezaslouží. Pomyslel si drak. Mávl párkrát křídly, a tak dostal se opět do nebes, kde není k snědku ani pes. Drak pomalu umíral hlady, neuměl si to dát dohromady. Odsouzen k smrti snesl se na zem, kde nechal svůj život ukončit srázem.
13
Labuť Křiklavová Andrea (9.B) Labuť, o ten krásný tvor, Necítí vášeň, ani bol, I když je to symbol něhy, Dokáže roztát jak jarní sněhy. Milovaná ptačí bytost, Kdo by vůči ní měl zlost? Je to vzácný posel bohů, Nehodí se jako oběť honů. Její krásný zpěv před smrtí, Je štěstí, že bolest necítí, Křídla jak bílý sníh napadlý, Vypadá jak krásný anděl padlý.
Kačka a slimák Kačka Čechová (3.B) Kačka šlápla na slimáka on brečel a dal si panáka.
14
Myšák Ned v Egyptě Myšák Ned už byl ve spoustě zemí, ale ještě nebyl v Egyptě, a tak se tam vydal.Viděl spoustu zajímavých věcí, např. sfingy a pyramidy a hodně ho zajímal Nil, ale nejvíc ho zajímal bůh Re. Byl to nejvyšší bůh Egypta. Ned si chtěl z Egypta zanechat suvenýry, a tak si jeden koupil, ale Ned nevěděl, že zrovna tenhle přitahuje mumie a jednu to nakonec přitáhlo. Ned právě spal, a tak vůbec neslyšel kroky. V tu ránu se rozletěly dveře. Ned se probudil a viděl před sebou strašnou mumii. Mumii rudě zářily oči a páchlo jí z pusy, jako kdyby tam měla slimáky. Mumie vyrazila vpřed, chytila Nedův náhrdelník a snažila se ho utrhnout, ale Ned jí ucukl a tím získal náhrdelník zpět. Mumie věděla, že náhrdelník sama nemůže získat zpět, a tak utekla zpátky do pyramid. Druhý den se Ned vydal do pyramid. Viděl egyptské znaky, a teď se to stalo - ne zepředu, ale zezadu po Nedovi vystartovala další mumie a chytila Nedův náhrdelník a málem ho uškrtila. Naštěstí se Ned ubránil. Sice musel popadnout dech, ale jinak byl v pořádku. A protože nechtěl, aby na něj ještě někdy zaútočila mumie, tak z Egypta odjel. Tomáš Jakubčo (3.B)
Myšák Ned v divadle Myšák Ned už byl ve spoustě zemí a na spoustě míst, ale jednou spatřil divadlo a hned věděl, kam dnes půjde. Vzal si pár korun a šel. Zrovna dávali O perníkové chaloupce. Byl jednou jeden tatínek a maminka, syn Jeníček a dcera Mařenka. Nakupovali jídlo od zlého krále a jednou maminka řekla tatínkovi: "Nemáme ani na chleba, musíme se zbavit dětí“ ,jenže Jeníček to slyšel. Druhý den se vydali na maliny, tam ale tatínek řekl, ať na něj počkají u starého dubu. Tak tam tedy čekali a Jeníček najednou uviděl perník. Ano, pravý perník a šel jej sebrat, když v tu ránu se kus vedle něj objevil další perník a další a takhle se to opakovalo, až dorazili k perníkové chaloupce. Uvítala je tam milá paní a řekla: "Máte hlad, viďte. Ano, ano, tak si dejte do nosu, a protože na stole 15
ležely spousty lahůdek, Jeníček říká: "Tady bychom mohli bydlet, navrhl. Ano, je to tu lepší něž-li u nás doma, je tu spousty jídla a mohli bychom sem přivést na návštěvu i naše rodiče“. Ale paní řekla: „Ne, ne, ne, to v žádném případě. A proč ne, zeptal se Jeníček, protože nemám přichystáno tolik jídla. Víš? A proč ne, zeptala se Mařenka: no proč asi, protože jsem na to nebyla připravená. Jendo, nejdeme radši pryč? Mařenko, radši jo. Ne!!!! ne!!!! a ne, zůstanete hezky tady a tečka, máte tady sladkosti, jasný!? Teď jsi na nás zlá, zafňukala Mařenka, ale neplakej Mařenko, utěšoval ji Jeníček, pojď, jdeme pryč. Ha ha ha, zachechtala se paní, uděláte jen 10 kroků a zabloudíte. Aha, řekla Mařenka. A teď se běžte najíst a pak mi běž natočit vodu, Jeníčku a ty Mařenko, napeč další koláče, perníky a buchty. Ta zlá paní jim rozkazovala celý měsíc. Tatínek doma truchlil. Strašně se mu stýskalo a chtěl děti najít, a tak se vydal do světa. Viděl různé věci, ale potom potkal jednu paní, co věšela prádlo a ta se mu moc líbila. Zamiloval se do ní a ona do něho, ale nemohli spolu žít, doposud nevím proč, ale určitě to bylo z vážného důvodu. Chvíli s ní mluvil, jestli neviděla nějaké děti, já sice ne, ale moje sestra určitě ano. Hledá děti a chce, aby jí sloužili a tatínek se zeptal, jestli alespoň neví, kde bydlí:“Ne, to nevím, ale i tak vám můžu dát radu, když uvidíte perníkovou chaloupku, držte se od ní na 10 kroků." A proč, zeptal se tatínek, „protože jinak se vám stane něco zlého. A tak se tatínek vydal na cestu, až uviděl perníkovou chaloupku. Nezapomněl na slova, co mu paní říkala, a proto se od domku držel na 10 kroků. A najednou uviděl Jeníčka, ten plakal a Mařenka též, ale i tak viděl, že se o něčem baví a pak je uviděl i venku. Děti taky nezapomněly, co jim čarodějnice říkala, ale chtěly to alespoň zkusit. Proto tam vhodily klacík, ale ten se ztratil. Děti najednou napadlo, že paní mluvila pravdu. Najednou si děti všimly, že okolo celého domku je tlustý kořen. Děti napadlo, že by mohly přelézt strom, aniž by si jich čarodějnice všimla. Když byly na druhé straně, tak si jich čarodějnice všimla, zapomněla na své čáry a běžela je chytit. Jenomže při své neopatrnosti sama přešlápla kořen a zmizela. Tomáš Jakubčo (3.B)
16
Ledové království Režisér Chris Buck řekl k filmu: „Inspirovali jsme se tím vnitřním konfliktem a líbilo se nám celkové poselství, které tu Andersen čtenářům nabízel. Současně nás přitahovala Gerda, dívka, která chce Kaie zachránit. Její základní vlastnosti – optimismus, láska, síla a odhodlání – se staly základem Anny.“ „Chtěli jsme, aby byl náš film současný i nadčasový,“ Pohádka byla natočena v roku 2013. Film vypraví o dvou sestrách Else a Anně. Nejhezčí písnička z této pohádky je Elso, ráda sněhuláky stavíš? Tak pojď si se mnou hrát, já tě už skoro nevídám a proč si tam, to se tě musím ptát. Kristýna Krausová (6.A)
Oko: Tereza Andrýsová (7.A) 17
Upíří deníky 3. Kapitola Pohled Damona
"Fajn, tak jsem trochu podrážděný z tvé sestry," řekl jsem omluvně. Dívka, zvaná 'Rea' se jen zasmála. Ale byl to nejhezčí smích, jaký jsem kdy slyšel. Rea se posadila na stoličku vedle mě a otočila se k baru. Nalil jsem si další skleničku a napil se. Matt přišel k té půvabné upírce a nabídl jí pití. "To samé co má tady pán," řekla s úsměvem Mattovi a ukázala na mě. Ušklíbl jsem se na ni. "Neopič se! Tohle piju já," zažertoval jsem, když Matt přinesl skleničku a nalil do ní burbon. Lahev odnesl, protože nejspíš nepředpokládal, že by toho vydržela víc. "Tak mě tak napadá, že jsme se kvůli mé sestře ani nestihli představit," usmála se a podala mi přátelsky ruku. "Jsem ..." "Rea. Já vím," přerušil jsem ji. Udiveně se na mě podívala. "Ano. Jak to víš?" zeptala se nakonec. "Tvá sestra tě tak oslovila, když pro tebe přišla," odpověděl jsem. Rea usrkla ze své skleničky. Nemohl jsem z ní spustit oči. I při takové obyčejné věci jako je pití vypadala báječně. Měla na sobě modré rifle a delší šedé triko. Všimla si, že ji pozoruji a začala se hyhňat. "Čemu se zase směješ?" zeptal jsem se pobaveně. "Tomu, jak na mě zíráš," odpověděla a nepřestávala se smát. Otevřely se dveře baru a já se podíval tím směrem. Byl to můj povedený bratr a Elena. On mi prostě nikdy nedá pokoj. Když mě uviděli, přišli za námi a přisedli si. "Sakra co tu děláte?" zeptal jsem se naštvaně. "Přišli jsme se podívat, jak ti jde hledání," odpověděl Stefan za oba. Musím uznat, bratříčku, že si to umíš skvěle načasovat. Aspoň jsi mohl držet jazyk za zuby. Rea se na nás podívala. Lehce mě uhodila do ramene. "To se ani neumíš přiznat, že mě taky hledáš?!" vyjekla na mě a znovu se začala smát. Elena se Stefanem na nás zůstali zírat. 18
"Nechceš nás představit?" otázala se. "A víš, že ani ne?" Začala mě probodávat pohledem. "No tak dobrá," souhlasil jsem nakonec. Nechtěl jsem jí kazit radost. Krom toho, dřív nebo později by se s nimi stejně seznámila. "Eleno, Stefane, tohle je Rea. Reo, tohle je můj bratr Stefan a jeho přítelkyně Elena," "Moc ráda vás poznávám," řekla a podala jim ruku. Moji "přátelé" její ruku přijali. "I nás těší," dodala Elena, když si s Reou třásla. "Předpokládám, že ty jsi ta upírka?" řekl Stefan. "Jak jsi to poznal?" zeptala se Rea. "Protože kdyby ne, tak už jsi nejspíš dávno mrtvá," odpověděl a poplácal mě po zádech. Snažil jsem se jejich klábosení ignorovat, ale prostě mi to nešlo. Naštvaně jsem do sebe nalil burbon a nalil si další sklenku. Po několika minutách jsem to nevydržel. Kopl jsem do sebe skleničku a na baru nechal Mattovi svoji útratu a dost velké dýško. Když se na mě všichni zvědavě podívali, musel jsem jim svoje chování nějak objasnit. "Myslím, že už mám dost." Odešel jsem a vrátil se do penzionu. Vešel jsem do svého pokoje a odešel do koupelny. Pustil jsem ve sprše horkou vodu a začal ze sebe sundávat oblečení. Po sprše jsem si šel lehnout. U vchodových dveří jsem uslyšel cvaknutí. Hm... Stefan je už doma. Pomyslel jsem si a přetáhl jsem přes sebe peřinu. Najednou mě něco cvrnklo do nosu. Otevřel jsem oči a uviděl jsem před sebou kousek zmuchlaného papírku. Posadil jsem se a začal ho rozkládat. Bylo na něm nějaké číslo a pod ním nápis: ZAVOLEJ MI ;) -REA. Tohle kouzlo už jsem znal. Jednou ho použila Bonnie, když Elenu unesl Elijah. Odložil jsem papírek na stůl a lehl si. Po chvíli jsem usnul. Probudil jsem se poměrně brzy. Oblékl jsem se a sešel dolů. Najednou někdo zaklepal na dveře. Šel jsem otevřít. Ve dveřích stála Rea. Alespoň jsem si to myslel. "Ahoj Reo," pozdravil jsem ji znuděně. Dívka pouze mávla rukou a já najednou ležel na zemi. Připadal jsem si, jako by byl každičký můj kousek těla z olova. Nemohl jsem se pohnout. Najednou mi došlo, že to bude její sestra. Přistoupila ke mně a klekla si ke mně na jedno koleno. Vytáhla dřevěný kůl, který měla zastrčený za páskem. Přidržela mi ho pod bradou a já nasucho polkl. Věděl jsem, že ať přijde cokoliv, jsem v pěkný rejži. "Radím ti, aby ses držel od mé sestry dál," procedila mezi zuby. "To ona přišla za mnou. Já za nic nemůžu," pokusil jsem se z toho vybruslit. 19
"To je mi jedno! Ale nebudeš se s ní stýkat!" vyštěkla na mě a z očí jí plála čistá zloba. "Rozumíš?" Nezmohl jsem se na nic jiného než na přikývnutí. Nejspíš jí to jako odpověď nestačilo, protože se rozpřáhla a zarazila mi kůl těsně vedle srdce. Vykřikl jsem bolestí. "No, snad si to takhle zapamatuješ," řekla a políbila mě na čelo. Zvedla se a odešla. Tomu jsem opravdu nerozuměl. Dveře se za ní zabouchly a já zůstal ležet. Už jsem se mohl pohnout, ale stačil jeden špatný pohyb na to, aby se mi kůl zabodl do srdce. Cítil jsem, jak se mi tře o srdce a jak se do něj zabodávají třísky. Neodvážil jsem se ho pokusit vytáhnout, a tak jsem jen tiše doufal, aby se Stefan co nejdříve probral. A opravdu, za chvíli scházel po schodech. Zřejmě ho probudil můj výkřik. Když mě uviděl ležet bez hnutí pod schody s kůlem zapíchnutým v hrudníku, bral schody po třech a sklonil se ke mně. "Damone?! Žiješ?" začal na mě panicky volat. "A co myslíš? Že si tu hraju na věšák?" obořil jsem se na něj. "Vážně Stefane, někdy máš dost blbé otázky." "Damone, nech mě na pokoji nebo si budeš ten kůl vytahovat sám," připomněl mi bratr. "No jo, omlouvám se. Ale dělej, nebo si ty třísky budu vytahovat ještě za měsíc." Stefan uchopil kůl oběma rukama a prudce trhl. Znovu jsem vykřikl bolestí a moje nohy se samy vymrštily k mému hrudníku. Převalil jsem se na bok. "To si ze mě děláš srandu, ne?" vyštěkl jsem na něj bolestí. Stefan hodil kůl vedle mě a odešel do kuchyně. U dveří se ještě zastavil a ohlédl se na mě. "Jo a nemáš zač," podotkl a zmizel v kuchyni.
Pokračování příště.... nebo si pokračování můžete přečíst i na stránce: angel-povidky.blog.cz
Křiklavová Andrea (9.B)
20
doplňovačka z antiky- A.Křiklavová (9.B)
21
křížovka- E.Chvojková 5.B
Pepíčkovi vypadl zub a ptá se maminky: Mami, můžu si koupit vydvu? Ano, Pepíčku, ale máš na to peníze? Ano, mám. Pepíček je už ve Zverimexu a ptá se prodavače: máte vydvu? Vydvu nemáme, ale máme vydru. No dyť jo, vydvu. Jde domů a cestou potká policajty. Policajti říkají: bleeee, co to tady tak páchne? A Pepíček říká: vy dva! Tomáš Jakubčo (3.B) 22
Gumičková mánie Na začátku tohoto roku jsme je nikdo neznali. Dnes nejspíš v naší škole není jediný žák, který by nevěděl, co znamená, když se řekne gumičky Loom. A není tomu tak jen v naší škole, ale tyto nenápadné gumové kroužky znají po celém světě. Gumičková mánie v Česku vypukla již koncem loňského školního roku, kdy jsme nechápavě zkoumali k čemu můžou být pestrobarevné gumičky dobré. Začínali jsme z nich plést jednoduché řetízky za použití plastového háčku. Internet se raketovou rychlostí začal plnit praktickými návody na nejrůznější náramky, přívěsky, pouzdra na mobily a podobné vychytávky. Ten, kdo si troufne na tyto složitější výtvory, se neobejde bez pletacího stavu, který může mít různé podoby. Plést můžeme ale i pomocí vidličky nebo dvou tužek. Ve světě už byly z gumiček Loom upleteny dokonce i dámské šaty nebo pánský oblek. Podobné náramky jako umí uplést většina žáků naší školy, nosí i známé osobnosti, jako třeba princ William a jeho žena Kate nebo David Beckham. Že budou mít gumičky takový úspěch nejspíš netušil ani vynálezce pletacího stavu, 45 letý inženýr z Malajsie, který tuto zábavu původně vymyslel jen pro pobavení svých dvou dcer. Nela Horáková, Nicol Houžvičková, Adéla Ročňová (5.A)
Tvoříme v Tvořílku Kdybyste viděli, jak jsme vypadali, když jsme se bavili kresbou do mléka smíchaného s barevnými tušemi. Po uschnutí papíru jsme si své výtvory ještě speciálně dozdobili. Koukněte se na nás. p.vychovatelky Kurbelová a Floriánová 23
Omalovánky a výtvarná dílka:
A.Drobná, D.Michalcová (5.A)
24
