Přehled zpráv. Romantika i horor. Vysoké školy lákají do Brna videi plus2 str. 25

Přehled zpráv Romantika i horor. Vysoké školy lákají do Brna videi 26.02.2016 5plus2 str. 25

6

(luv)

V Schengenu lze jen dočasně zastavit členství 25.02.2016 Lidové noviny str. 6 Svět

7

MILAN ROKOS

Libor Výleta povede vinohradnictví v BOHEMIA SEKTU 25.02.2016 Kariera.iHNed.cz kariera.ihned.cz

8

-rkp

Generál: Šílenci rozmlátili Libyi a zabili Saddáma. Je to špinavá práce. Bordel. Krademe i nohama. 24.02.2016 parlamentnilisty.cz Kauzy

9

David Daniel

Na jejich výstavu hub přijely i thajské vědkyně 24.02.2016 Břeclavský deník str. 2 Region - seriály

13

PETR TUREK

Sehnalová (ČSSD): Rozdílná kvalita značkových výrobků může být nezákonná 23.02.2016 parlamentnilisty.cz Politici voličům

15

PV

Moravské Merloty jsou kvalitní 23.02.2016 Slovácko - regionální týdeník str. 5 Zpravodajství

16

ERIKA BENEŠOVÁ

Fakulta otevře všem zájemcům dveře 23.02.2016 Vyškovský deník str. 2 Region / seriály

17

(ber)

Nebojme se robotů, práci lidem nevezmou 22.02.2016 Lidové noviny str. 12 Ekonomika

18

Jan Macháček

Pozvánka na sněm 22.02.2016

21 Zemědělec str. 14 Zájmové organizace sMA ČR

Kurzy o výživě zvířat 22.02.2016 Zemědělec str. 14 Zájmové organizace

22

SMA ČR

Co přinesla konference v Čestlicích 22.02.2016 Zemědělec str. 33 Rostlinná výroba

24

Barbora Venclová

Výzkum i pro chovatele 22.02.2016 Zemědělec str. 45 Živočišná výroba

28

Alena Ježková

SLIVOVICE OD PANKÁČE 19.02.2016 Strategie str. 58 Lidé - cesty kariéry

32

Richard Guryča

1

Unikátní stádo koz na Českolipsku oživí genetický materiál z Turecka 21.02.2016 novinky.cz Věda a školy

37

Michael Polák

Univerzita letos rozjede velké stavby a opravy, lepší wi-fi i nový web 20.02.2016 olomoucky.denik.cz Moje Olomoucko

38

.

Život cizinců na jižní Moravě 19.02.2016 ČT 1 Události v regionech - Brno

42

.

Libějovické lípě pomohla Nadace Partnerství 19.02.2016 Právo str. 10 Jihozápadní Čechy

44

(ch)

Úspěšné ženy, které se obětují pro druhé a přitom zvládají i péči o rodinu 19.02.2016 novinky.cz Žena - Styl

45

das

Daňaři si zvolili osobnosti roku - Evu Nedorostkovou a Olgu Holubovou 19.02.2016 pravniradce.ihned.cz PravniRadce.iHNed.cz

52

redakce, Právní rádce

Různé země, různé složení 18.02.2016 ČT 1 Události

55

.

Inkubátory v ČR 18.02.2016

57 Computer str. 126 Connect! Jan Spěšný

DEBATA JANA MACHÁČKA: Nebojme se robotů, práci lidem nevezmou 18.02.2016 ceskapozice.cz Česká pozice / Debata Jana Macháčka

59

Česká pozice, Jan Macháček

Prof. Oskar Krejčí o Tibetu (lukassluka) 18.02.2016 idnes.cz - blog

64

Lukáš Sluka

COOP zahajuje spolupráci s Mendelovou univerzitou 18.02.2016 iprosperita.cz Firmy

66

Editor

Moravské Merloty jsou kvalitní 18.02.2016 Břeclavský deník str. 3 Břeclavsko

67

ERIKA BENEŠOVÁ

Lesnický odborník Ivo Vicena se dožívá 90 let 18.02.2016 Českobudějovický deník str. 10 Jižní Čechy

68

(t)

Lípu Naděje čeká ošetření 18.02.2016 Strakonický deník str. 3 Strakonicko

69

(red)

Přirozená obnova jedle v chřadnoucích smrkových porostech 17.02.2016 agris.cz Lesnictví

70

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.

2

Botanická zahrada tvoří klidnou oázu zeleně v centru Tábora už 150 let 17.02.2016 denik.cz Jihočeský kraj

73

.

Farmaceutický průmysl zahajuje spolupráci s Technologickou agenturou ČR 17.02.2016 parlamentnilisty.cz Tiskové zprávy

76

Tisková zpráva

COOP zahajuje spolupráci s Mendelovou univerzitou 17.02.2016 protext.cz ece kom

78

hha

Když se arboretem poprvé prošla, bylo Evě Clarové šest let 17.02.2016 Táborský deník str. 2 Táborsko

80

ALENA ŠATROVÁ

Ubývá zemědělské půdy 16.02.2016 ČT 1 Události v regionech - Brno

81

.

Jak na vysušenou půdu? Chovem prasat a skotu 16.02.2016 Mladá fronta DNES str. 15 Brno a jižní Morava

86

Markéta Dušková

Unikátní kozy má oplodnit turecké sperma 16.02.2016 Právo str. 15 Severovýchodní Čechy

88

Michael Polák

Když bude hnůj od prasat a skotu, lze suchu vzdorovat, míní zemědělci 16.02.2016 brno.iDNES.cz Brno / Brno - Zprávy

89

5plus2.cz, Markéta Dušková

Botanická zahrada tvoří klidnou oázu zeleně v centru Tábora už 150 let 16.02.2016 taborsky.denik.cz Moje Táborsko

91

.

Z dalších odpovědí... 15.02.2016 Lidové noviny str. 12 Ekonomika

94

.

Chybí organická hmota 15.02.2016 Zemědělec str. 22 Rostlinná výroba

95

Jana Pančíková

Farmaceutický průmysl zahajuje spolupráci s Technologickou agenturou ČR 15.02.2016 businessinfo.cz Aktuality z oblasti výzkumu a inovací

99

Technologická agentura České republiky (TA ČR)

Trochu jiný pohled na uprchlickou krizi očima ekonoma: Je možné, že budoucí ministr hospodářství Sýrie je dnes v nějakém uprchlickém táboře 15.02.2016 parlamentnilisty.cz Rozhovory

101

David Daniel

Novela vinařského zákona 12.02.2016 ČT 1 Události v regionech - Brno

104

.

Romantika, horor a stop mimoňům. Univerzity lákají zájemce do Brna videi 12.02.2016 brno.iDNES.cz Brno / Brno - Zprávy

109

MF DNES, Lukáš Valášek

3

Novou viceprezidentkou pro firemní zákazníky Vodafonu se od února 2016 stala Jana Žůrková 12.02.2016 personalista.com

111

.

DEBATA Jana Macháčka: Draghi by měl na deflaci reagovat opatrně 11.02.2016 ceskapozice.cz Česká pozice / Debata Jana Macháčka

112

Česká pozice, Jan Macháček

V Egejském moři roste zeď proti běžencům. Zpomalí je, ale nezastaví 11.02.2016 zpravy.iDNES.cz Zprávy / Zahraniční

117

iDNES.cz, Anna Barochová, natoaktual.cz, Lubomír Světnička

Firma Quail znečišťuje prostředí u Temelína, varují ekologové. Společnost nařčení odmítá 09.02.2016 ČRo - cb.cz / zpravodajstvi

120

Jitka Cibulová Vokatá,Anna Kottová

Ministr Jurečka: Sucho není problém jen zemědělců, ale týká se celého vodohospodářství 09.02.2016 parlamentnilisty.cz Politici voličům

121

PV

Firma Quail znečišťuje prostředí u Temelína, varují ekologové. Společnost nařčení odmítá 09.02.2016 zpravy.rozhlas.cz / regiony

123

Jitka Cibulová Vokatá,Anna Kottová

Větší požadavky na osevní postupy 08.02.2016 Zemědělec str. 4 Publicistika

124

Zuzana Fialová

Odborná debata pod tlakem varroózy 08.02.2016 Zemědělec str. 45 Živočišná výroba

126

Lukáš Rytina

Petr Borkovec: Příběh bojovníka 08.02.2016 e15.cz Příběhy

128

.

Budoucnost hledejte v Indii! 07.02.2016 Aha! neděle str. 18 Příběh

131

Monika BRABCOVÁ

Natáčím vše, co se kolem nás zajímavého děje. Říká amatérský filmař Jaroslav Kolčava 05.02.2016 Pražský deník str. 9 Rozhovor

134

MILENA JÍNOVÁ

Ve Smetanových sadech padly desítky stromů. Kvůli kůrovci 04.02.2016 Olomoucký deník str. 1 Titulní strana

139

DANIELA TAUBEROVÁ

Jan Lužný (1926–2013) – šlechtitel, čechůvský patriot a významná osobnost našeho zahradnictví 04.02.2016 Prostějovský deník str. 5 u nás doma na prostějovsku

141

Hana Bartková

Po Fryšavě cválají ohrožení huculští koně 04.02.2016 Vysočina - regionální týdeník str. 8 Publicistika

142

IVO HAVLÍK

eskalátor 03.02.2016

144 A2 str. 32 .

Tohle brněnské univerzitní video spustilo internetovou bouři. Povedený vtípek nebo trapárna?

146

4

03.02.2016

extra.cz top virály naja

Ve Smetanových sadech padly k zemi desítky stromů. Kvůli kůrovci 03.02.2016 olomoucky.denik.cz Moje Olomoucko

147

.

Investice do hospodaření s vodou na jižní Moravě 02.02.2016 Zemědělec (newsletter) Dotace, Ekologie, Vodní hospodářství

149

Zuzana Fialová

Vhodná příprava půdy snižuje ohrožení porostů ponravami chrousta maďálového 02.02.2016 agris.cz Zemědělství

150

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.

Ministr Jurečka: Koncept hospodaření s vodou musí být dobře propočítán a vyprojektován 02.02.2016 parlamentnilisty.cz Politici voličům

153

PV

Ministr Jurečka: Nový náměstek i šéf PGRLF jsou odborníky se zkušenostmi 02.02.2016 parlamentnilisty.cz Politici voličům

155

PV

Štěpánovičtí postavili čtyři školní budovy 02.02.2016 Klatovský deník str. 2 Klatovsko

156

Martin Kříž

Odborníci podpořili vznik singltreků u Písku 01.02.2016 Mladá fronta DNES str. 18 Jižní Čechy

158

— Monika Filipová

Jižní Morava dostane víc než miliardu na boj se suchem 01.02.2016 e15.cz Zemědělství

159

.

Která vysoká škola je nejvíc ultracool? Vyberte si podle propagačních videoklipů. 01.02.2016 G.cz Geek

161

.

Pamatujete na předsedu lidovců Josefa Luxe? Dnes by mu bylo šedesát 31.01.2016 parlamentnilisty.cz Monitor

163

vam, čtk

Trapnější promo vysoké školy jste neviděli: PEF v Brně natočila ultrahloupý spot 30.01.2016 blesk.cz Události

164

.

5

zdroj: 5plus2 | 26.2.2016 Strana: 25 Autor: (luv) | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Romantika i horor. Vysoké školy lákají do Brna videi BRNO / Uzávěrka přihlášek na vysoké školy je za pár dní. A brněnské univerzity svádějí bitvu o uchazeče pomocí videí. Tvářit se chytře, nosit brýle a flanelové košile se stalo populárním. Všichni chtějí vypadat jako nerdi ze seriálů Teorie velkého třesku nebo IT Crowd. Podle Vysokého učení technického v Brně (VUT) ale chytrost nejde obléct. „Lidé chtějí vypadat jako oni. Ale nejsou oni! Baví mě sledovat, jak celý ten mechanismus seriálů, reklam, médií, hlášek, statusů, blogů nebo tweetů dává vzniknout realitě, ve které se nerdi stali neodolatelnými idoly a ikonami úspěchu,“ říká hlavní autor propagační kampaně VUT Adam Hrubý. Svůj letošní náborový klip proto škola zaměřila na to, že ji zajímá, co mají lidé v hlavě, ne v šatníku. A kampaň pojmenovala Nejsem idol. Právě VUT před třemi lety přišlo s videoklipem Miluji tě, mé VUT, který vtipně shrnul snad všechny stereotypy o šprtech. Ten má na YouTube už téměř 800 tisíc zhlédnutí. A VUT za něj dostalo prestižní ceny reklamní branže – bronzového Louskáčka a ocenění za Nejkreativnější marketingový počin roku 2013. Pro letošní kampaň se VUT podařilo získat i osobnosti ze světa internetu a reklamy. V klipu se objevil marketingový mág Marek Prchal, programátor David Grudl nebo známý sociolog médií Jakub Macek. Jinak se ale tvářemi kampaně VUT stali skuteční studenti. „Už nepotřebujeme herce k tomu, aby parodovali to, jak chytří lidé vypadají. Chtěli jsme středoškolákům ukázat skutečné vzory,“ popisuje Pavla Ondrušková, která má vznik kampaní VUT na starost. Přihlásily se desítky studentů. Z výběru vzešli čtyři hlavní hrdinové, kteří se objevují na konci ústředního klipu. Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity ke studiu láká prostřednictvím čtyř krátkých filmů různých žánrů. Kromě hororu fakulta zasadila typické studentské situace do westernového, romantického a sci-fižánru. A do boje o studenty vyrazila i Fakulta sociálních studií (FSS) Masarykovy univerzity. „Někdo ví, kdy umřel Žižka, jinej ví, co je to blizna. Ale k čemu mu to je, když nakonec nevidí do vztahů a souvislostí, zkrátka nevidí do lidí?“ snaží se text písně přesvědčit, aby středoškoláci dali přednost humanitní FSS.

Regionální mutace| 5plus2 - Jihomoravský kraj

Elektronický výstřižek zpracovala společnost NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

6

zdroj: Lidové noviny | 25.2.2016 rubrika: Svět | Strana: 6 Autor: MILAN ROKOS | Téma: Mendelova univerzita v Brně

V Schengenu lze jen dočasně zastavit členství „Uzavření hranic na sever od Řecka by pro zemi znamenalo obrovský problém,“ říká Martin Hrabálek, odborník na ochranu hranic z Mendelovy univerzity v Brně.

* LN V posledních týdnech se mluví o vyloučení Řecka ze Schengenu. Jak by to probíhalo?

Záleží na tom, jak si kdo termín vyloučení představuje. Evropské právo v současné době umožňuje pouze dočasnou suspenzaci. Samotné vyloučení nějakého státu ze Schengenu by bylo dost složité a myslím, že by bylo potřeba na něj nejdřív vymyslet nějaký mechanismus. Ten v evropském právu nyní chybí. O pozastavení práv v rámci Schengenu by rozhodovala Rada ministrů na návrh Komise. Rada ale může Komisi vyzvat, aby návrh podala.

* LN Jaký by takové dočasné vyloučení mělo dopad pro Řecko i celou EU?

Jde o to, nakolik to všichni myslí vážně a nakolik jde jen o tlak na Řecko, aby začalo v imigrační krizi něco dělat. Je také otázkou, jak by fungovala tzv. balkánská trasa, protože je obrovský problém vracet uprchlíky do Turecka. Kdyby se nemohli z Řecka dostat dál, zůstávali by tam. To by mohla být časovaná bomba.

* LN Která by dopadla i na EU, kdyby se z Řecka stal obří uprchlický tábor...

Řecko má obrovský problém s návratovou politikou, což je ale problém Unie obecně. Pro Řecko by bylo opravdu složité se s tímto problémem popasovat, zvláště v té ekonomické situaci, v níž se nyní nachází. Já osobně si nedovedu představit situaci, kdy se zašpuntují všechny hranice na sever od Řecka a lidé tam zůstanou. Stále nejsem přesvědčen o tom, že tu existuje reálná snaha Řeky ze Schengenu suspendovat. Myslím, že je to spíš forma nátlaku, aby začali pracovat na hotspotech a registraci migrantů, kde dlouhodobě zaostávají. V některých ohledech ale z pohledu evropského práva nedělají nic špatně - řada lidí jsou uprchlíci ze Sýrie, kterým mohou těžko bránit ve vstupu na svoje území. Problém pak mají s jejich registrací.

* LN Některé evropské státy prosazují plán B, který počítá s tím, že by Řecko v Schengenu nahradila Makedonie. Je to právně možné, když není Makedonie členskou zemí EU?

Právně začlenit nečlenský stát možné je. Máme tu případy Norska nebo Švýcarska, které nejsou členy Unie, jsou ale částí Schengenu. Nevím ale, jestli je tu politická vůle celé Unie začlenit Makedonii. Z mého pohledu ne.

* LN Mělo by Řecko při případném hlasování v Radě ministrů nějakého zastánce? Napadá mě třeba Kypr...

Pokud by skutečně došlo k hlasování o suspenzaci, rozhodovalo by se kvalifikovanou většinou. Zastánců by potřebovalo hodně.


7

zdroj: Kariera.iHNed.cz | 25.2.2016 rubrika: kariera.ihned.cz | Strana: 0 Autor: -rkp | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Libor Výleta povede vinohradnictví v BOHEMIA SEKTU Provozním ředitelem vinohradnictví ve společnosti BOHEMIA SEKT se stal Libor Výleta. V rámci nové pozice, která je přímo podřízená řediteli firmy, postupně převezme komplexní řízení celé oblasti vinohradnictví v rámci skupiny.

Libor Výleta, který je absolventem Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, pracoval na různých pozicích v oboru vinohradnictví a vinařství, především jako agronom vinic. Od roku 2011 působil na vysokých manažerských postech společnosti Vinium a.s.

http://kariera.ihned.cz/pro-hr-manazery/c1-65179880-libor-vyleta-povede-vinohradnictvi-v-bohemia-sektu


8

zdroj: parlamentnilisty.cz | 24.2.2016 rubrika: Kauzy | Strana: 0 Autor: David Daniel | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Generál: Šílenci rozmlátili Libyi a zabili Saddáma. Je to špinavá práce. Bordel. Krademe i nohama. Sráči, co nechtějí bránit vlast

Na pravidelně pořádané přednášce v rámci cyklu „Lidé z praxe“ na Mendelově univerzitě v Brně vystoupil bývalý náčelník vojenské rozvědky Andor Šándor. V přeplněné posluchárně Provozně ekonomické fakulty přiblížil svůj pohled na témata, jako je bezpečnost ČR, migrační krize nebo tzv. Islámský stát.

V úvodu generál Šándor s ironií vylíčil systém a vznik českých zpravodajských služeb, když popsal vyjednávání s Václavem Klausem z doby, kdy byl premiérem. Zároveň zkritizoval současný stav, kdy je Úřad pro zahraniční styky a informace - tedy civilní rozvědka součástí Ministerstva vnitra, což je podle Šándora “věc ve světě nevídaná“. V ironickém tónu bývalý náčelník rozvědky pokračoval, když zmínil současnou práci služeb a případ agenta Psíka, kterého údajně vojenské zpravodajství vyslalo do údolí Bikáa s tím, že se dozví údaje o českém občanovi uneseném v Libyi. Podle Šándora není příliš divu, že české zpravodajské služby vzájemně nekomunikují. “Problém je v tom, že ti, kdo si na to neustále stěžují, tedy politici, s tím nic zásadně nedělají, a přitom jsou oni jediní, kdo něco udělat může,“ řekl v Brně Andor Šándor.

Svět zpravodajských služeb je podle Šándora velmi odlišný od normálního života a Angličané říkají, že “je to tak špinavá práce, že ji mohou dělat jenom gentlemani“. “Je to jen nadsázka, ale činnost tajných služeb vždy bude odpovídat tomu, jaká je zahraniční politika daného státu. My jako Česká republika máme tři centra zahraniční politiky, která spolu obtížně komunikují. Těžko si tedy umím představit, jak si tajné služby z těchto tří center vybírají, čí požadavky v zahraničí budou vlastně naplňovat,“ vysvětlil generál Šándor svůj pohled na problémy v komunikaci českých tajných služeb.

Kritizoval také malou kompetentnost politiků při práci s informacemi, jež jim zpravodajské služby poskytují. “Často slyším povyk, že jsou všichni překvapení z migrace. Už v devadesátých letech jsme přitom informovali politiky, že migrace bude ovlivňovat 21. století, a to jsme samozřejmě nevěděli, že šílenci z Paříže a Londýna s podporou USA rozmlátí Libyi a sesadí jistého plukovníka Kaddáfího nebo že v roce 2003 USA svrhnou Saddáma Husajna. To, že migrace nastane, jsme věděli už jen kvůli klimatickým změnám. Proto je dnes pitoreskní slyšet, že jsou politici migrací překvapeni, a to v rámci celé Evropské unie. EU přitom tvrdí, kolik má společných politik od zahraniční přes bezpečnostní, obranu atd. Jen jednu má ale spolehlivou a fungující - a to je společná politika být překvapen a být neschopen adekvátně reagovat. Místo toho, aby se přestali zabývat, jaké má mít rozměry banán, měli se věnovat tomu, co udělat pro občany Unie, aby se cítili bezpečnější,“ zkritizoval současný stav EU Šándor.

Největším nebezpečím jsme my sami sobě

V dalším tematickém bloku se Andor Šándor věnoval bezpečnosti České republiky. Konstatoval přitom, že největším nebezpečím jsme my sami sobě. “Náš stát je velmi málo funkční - rozpustili jsme civilní obranu, ale nenahradili ničím jiným, co by mělo tvořit adekvátní rovnováhu tomu, co tu bylo. Před dvěma roky jsem pomáhal připravovat v Praze cvičení, v němž šlo o rozsáhlý výpadek elektrického proudu. V Praze je každý den ve službě 196 hasičů a ti by měli pomoc tisícům lidí odkázaných na život zachraňující přístroje, v metru je v osm ráno sto padesát tisíc lidí, v Praze je osm tisíc výtahů a netušíme, kolik lidí v nich uvízne. Na to vše 196 hasičů. K tomu je k dispozici 2200 městských strážníků, ale těch ve službě je jen pět set, protože jsou jen v pracovním poměru a po službě někde taxikaří apod. O armádě říkáme, že je nejorganizovanější složkou integrovaného záchranného systému, ale to platí pouze od rána do čtvrt na pět odpoledne,“ líčil emotivně Andor Šándor situaci, která podle něj ilustruje, jak je český stát nefunkční.


9

zdroj: parlamentnilisty.cz | 24.2.2016 rubrika: Kauzy | Strana: 0 Autor: David Daniel | Téma: Mendelova univerzita v Brně Nabízíme náckům snadný cíl

V tématech měla místo i problematika migrační krize. Podle generála Šándora pár set migrantů v České republice není žádný problém, ale je tu horší věc. “Říkáme, že zde nechceme islám, místo abychom říkali, že nechceme islámský radikalismus. My jsme si tu krizi institucionalizovali a našli se politici, kteří z toho těží politický kapitál. Když se ráno Tomio Okamura holí, musí vidět, že je sám odjinud, že jsme ho zde přijali; nechali, aby se stal senátorem a na chvíli předsedou jakési politické strany. Bojíme se, že migranti u nás budou páchat teroristické činy. Tím, co dělá třeba docent Konvička apod. ale právě útočíme na naši pravicovou politickou scénu. A ta pravicová scéna už je vyloženě znuděná bojem s Romy, každý holohlavý nácek se porval s každým Romem nejmíň dvakrát, možná třikrát a už ho to nezajímá. A my mu nabízíme jiný cíl, kam se může obrátit. Máme zde asi dvacet tisíc muslimů, kteří nejsou bezproblémoví, ale nejsou radikální. Tím, co děláme, je ale můžeme zradikalizovat; a pak se dočkáme toho, že se tady něco stane,“ zdůvodnil Andor Šándor, proč si myslí, že jsme si v Česku nebezpeční sami sobě.

Sami jsme obětí ekonomické migrace

Receptem na řešení migrace u nás je podle generála Šándora výběr migrantů, kteří nám budou prospěšní, a to i ekonomických, kteří budou schopni nahradit lidi, kteří od nás odešli. “Vždyť my sami jsme obětí ekonomické migrace našich doktorů a sester, kteří od nás odcházejí jednak za lepšími penězi, ale také proto, že už se na ten - a já jiný výraz neznám - bordel v českém zdravotnictví nemohou dívat,“ pokračoval v kritice současnosti Šándor. Měli bychom podle něj pomoci lidem, kteří jsou ze zemí, na kterých jsme jako západní společenství participovali při jejich rozbití, například při politice vůči Sýrii nebo Afghánistánu. “Pomozme jim, ale žádné slučování rodin. A řekněme jim, že po uklidnění situace půjdou domů,“ shrnul své názory na řešení migrace Andor Šándor.

Fascinuje jej také, když Češi říkají, že imigranti nejsou schopni se integrovat a nanesl otázku, co si vlastně u nás pod pojmem integrace představujeme. “Největší úžas ve mně vyvolává, když slyším, že nejsou schopni přijmout naše hodnoty postavené na židovsko-křesťanské tradici. Uveďte mi jedinou hodnotu, která by byla pro cizince atraktivní tak, aby ji akceptovali. Krademe i nohama, rozpadají se nám rodiny. Tak kde jsou ty kulturní hodnoty, které jako národ nabízíme? Nedivím, že se s tím cizinci nechtějí asociovat. Co by si na tom vzali?“ řekl k integraci Andor Šándor.

Turci obchodují s IS - a nic se neděje

V bloku věnovaném tzv. Islámskému státu generál Šándor popsal příčinu jeho vzniku jako odpověď na utlačování sunnitských kmenů šíitskou vládou v Bagdádu. K bojovníkům Islámského státu navíc přešlo hodně lidí ze Saddámovy armády, když ji USA rozpustily a vytvořily tím podle Šándora asi půl milionu nespokojených lidí. Islámský stát svým způsobem fungoval na uzemí sunnitských kmenů v Iráku a řada premiérů země nebyla schopna pochopit, že je třeba udělat určitou inkluzi a opustit tradiční model nesmiřitelnosti k opozičním stranám. “První, koho Islámský stát vraždil, byli šíité, první západní občan byl IS popraven až poté, co jsme jej začali bombardovat. Tím neříkám, že jsou to prima hoši, je to čečenský chalífát, jsou to lidé, kteří ukradnou, co můžou,“ řekl Andor Šándor. Celý svět se podle něj také neustále zaklíná bojem proti Islámskému státu a terorismu a ví, že nejdůležitější je odříznout jej od finančních toků. Ale v praxi se to neděje. “Přece všichni vědí, že Islámský stát dva roky vozí ropu do Turecka za dvoutřetinovou cenu, než je běžně na trzích, všichni to na satelitech vidí, ale nic neděláme. Jen proto, abychom nenazlobili naše bratry v NATO v Turecku,“ řekl Andor Šándor.

V tématu se generál Šándor dostal i ke geopolitickým otázkám Blízkého východu a konstatoval, že představa, že IS vadí Turecku,


10

zdroj: parlamentnilisty.cz | 24.2.2016 rubrika: Kauzy | Strana: 0 Autor: David Daniel | Téma: Mendelova univerzita v Brně patří do oblasti povídaček, které mají cíl “abychom si mysleli, že jde o boj dobra se zlem“. Turecko podle Šándora dlouhodobě zavíralo oči před tím, co se v IS děje, a teprve když Američané přinutili Turky, aby něco udělali, využili toho, aby začali bombardovat Kurdy. “Turecko trpí především obsesí z Kurdů, to je hlavní problém Turecka, které neudělá nic, z čeho by mohli profitovat Kurdové. Na tom celém je pro mě zvláštní, že Česká republika jako člen NATO prostřednictvím vlády v Bagdádu zásobuje Kurdy municí a zbraněmi; tytéž Kurdy bombarduje další člen NATO Turecko. Tomu říkáme boj proti terorismu,“ řekl v Brně Andor Šándor. Zmínil i možnost pozemní operace namířené proti IS a varoval před zapojením Západu do takové akce. Situaci by měly řešit země Blízkého východu jako je Saúdská Arábie a Turecko. “Situace je velmi složitá, ale i kdyby došlo k porážce Islámského státu, neznamenalo by to konec té ideje. Oni jsou ochotni se přemístit kamkoli jinam,“ shrnul téma boje proti IS generál Šándor.

Nejsme ochotni sami sebe bránit

Také k tezi, že je Česká republika připravena na hrozby, se vyjádřil Andor Šándor skepticky. To, že jsme v ČR několikrát zažili povodeň, nás vede k pocitu,že bychom měli zvládnout i jiná rizika, není to ale pravda. “O opaku mě přesvědčilo, jak byla řešena situace v Praze, když došlo ke kontaminaci pitné vody. V pátek bylo vyhlášeno opatření, a já jsme se to dozvěděl teprve v neděli, když jsem našel cedulku na dveřích,“ řekl generál Šándor. Problém podle něj je v tom, že jsme se dostali do systému, kdy po novelizaci zákona 240 o krizovém řízení vše převzali hasiči, kteří dnes připravují krizové plány, a výsledkem je pak například to, že na Praze VI je v plánu i ochrana státní hranice.

Za největší problém v Česku Andor Šándor ale považuje to, že nemáme ochotu se bránit. Při té příležitosti připomněl svůj loňský rozhovor pro ParlamentníListy.cz, v němž označil ty, co odmítají vojenskou službu, za sráče, a po němž se strhla bouře protestů proti takovému názoru. “Překvapuje mě, že naši mladí muži nejsou ochotni bránit svou zemi. Zrušili jsme povinnou službu z důvodu, že naši mladí muži nejsou dost fit a nechce se jim. V demokratickém státě se vůbec nepodivujeme nad tím, že jej nechceme bránit. Na debatách na toto téma většina žen říká, že je pro, aby naše kluky vojna naučila shyby a stlát postel. To je ale omyl armáda nemá lidi učit stlát postele a dělat kliky, armáda učí bojovat, My ale přesouváme povinnost na někoho jiného a připadá mi, že se dostáváme do stavu, v jakém byla Římská říše v době rozpadu, kdy nás zajímá jen zábava, zábava a zábava, a obranu necháme na někoho jiného. Spoléháme na článek 5 NATO, ale přečtěte si napřed článek 3, který říká, že se nejdřív musí dotyčná země sama bránit,“ upozornil Andor Šándor.

Invektivy mezi prezidentem a premiérem v demokracii nemají místo

V besedě pak generál Andor Šándor odpovídal mimo jiné i na otázku týkající se konfliktu prezidenta Zemana s premiérem Sobotkou a jeho výroku, který rozpoutal mediální “kauzu kalašnikov“. “Když vaše cílová skupina jsou jelita a ne elita, uchýlíte se i k takovým výrokům, protože jelita to chtějí slyšet a jelita se smějí. Debata u nás ztrácí kulturu. Když byl prezident na TV Prima, řekl například, že je rád, když pan premiér má vůbec nějaký názor. Nemají se rádi, ale nemá to žádnou úroveň, žádnou kulturu. Takové věci by neměl dělat ani prezident, ani premiér. Pak se divíme, jak to vypadá mezi normálním lidem. To jsou výroky a invektivy, které podle mne v demokracii místo nemají,“ komentoval politickou situaci Šándor.

V závěru diskuse přišla na řadu jedna z nejznámějších konspiračních teorií a dotaz, zda si generál Šándor myslí, že si 11. září 2001 zorganizovaly americké tajné služby. To bývalý šéf zpravodajců kategoricky odmítl: “Přece nechcete věřit, že si Američané zorganizují smrt skoro tří tisíc svých lidí, když tam mohlo i být čtyřicet tisíc. Konspirační teorie jsou sexy, aby se to ale ještě dnes nevědělo, aby nikdo o tom nenapsal knížku, nebo aby to Snowden nezveřejnil, není možné. Zapomeňte na to, že by si to Američané udělali, můžete


11

zdroj: parlamentnilisty.cz | 24.2.2016 rubrika: Kauzy | Strana: 0 Autor: David Daniel | Téma: Mendelova univerzita v Brně si o USA myslet cokoli, ale zabít vlastní lidi takovým způsobem? To by neudělal ani Kim Čong-un.“

http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1388&clanek=423278


12

zdroj: Břeclavský deník | 24.2.2016 rubrika: Region - seriály | Strana: 2 Autor: PETR TUREK | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Na jejich výstavu hub přijely i thajské vědkyně I v suchých letech ratíškovičtí houbaři uspořádali oblíbenou výstavu. Ta má za se sebou již pětatřicet ročníků. Nyní připravují kuchařku

Ratíškovice – Na jejich výstavy zavítají jak děti, tak návštěvníci z jiných kontinentů. Jejich košty zaplní restauraci do posledního místečka. S vyřezávaným klíčem rok co rok odemykají i zamykají les. Nejen za organizací těchto akcí stojí Mykologický kroužek z Ratíškovic, největší vesnice hodonínského okresu. Právě tomuto sdružení mužů i žen je věnovaný dnešní díl seriálu Deníku Rovnost Spolkový život. Ve znaku kroužku je sice napsaný rok 1978, ale ratíškovičtí houbaři odkazují ještě na starší historii. Podle prezidenta klubu Václava Koplíka pochází první písemná zmínka o sbírání hub u Ratíškovic ze školního protokolu z roku 1904. Ani obecní kronikář se však hřibům nevyhýbal. „Tyto tradice i návštěva výstavy hub v Teplicích v Čechách daly podnět k první výstavě u nás, kterou pořádala místní organizace Československé strany lidové v září roku 1978 pod názvem Výstava hub, ovoce a zeleniny,“ připomněl současný prezident ratíškovických houbařů. Tehdy se zrodila takzvaná mykologická úderka ve složení Ivan Blaha, Václavové Koplíci mladší a starší, což byl základ pozdějšího mykologického kroužku. Od prvního ročníku existuje i jeho kronika, na níž je podpis Květoslavy Koncerové, jenž byla řadu let garantkou správného určení druhů hub. Především zmíněná výstava táhla do Ratíškovic davy milovníků hub, a to nejen z Moravy. „Byla tady profesorka Uthaiwan Sangwanit a doktorka Tharnrat Tharnrat Kaewgrajan z Kasetzartz University v Bangkoku, obě se zaobírají houbami, ať už chorobami dřevin nebo diverzitou hub v horských oblastech severního Thajska. Byly na měsíční stáži na naší univerzitě, kde také přednášely, a jejich cílem bylo poznat evropské druhy,“ řekl vedoucí Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity Libor Jankovský na jedné z minulých expozic. Především duch ratíškovických houbařů ocenil jeho kolega Thomas Cech z lesnického výzkumného ústavu ve Vídni. „Naši mykologové jsou spíše uzavřenou společností a něco takového jako je tady z Rakouska nepamatuji,“ svěřil se vídeňský odborník. Na minulém ročníku v září loňského roku, který byl již pětatřicátý, hosté viděli přes dvě stě druhů hub, a to i přes nepřízeň počasí. Mnohem komornější záležitostí je zimní košt sviňůrek, neboli čirůvek. Letos se sice kvůli stavbě nového kulturního domu neuskutečnil, jinak má za sebou již jednadvacet ročníků. Degustace je ale na houbařském koštu poněkud jiná než například na tom vinařském. „Nehodnotí se vzhled, buket či kyselost, u nás záleží na pouhé chuti. Rozhodující je, jak houby šmakují. Když vzorek chutná hodně, tak dá člověk desítku, naopak pokud nešmakuje, například mu chybí kyselost či sůl, tak dá průměrnou známku,“ vysvětlil předseda. Největší konkurence bývá v kategorii hřibovitých hub, a to více než padesátka vzorků. Když v březnu nebo listopadu vyrazí ratíškovičtí houbaři s velkým dřevěným vyřezávaným klíčem do lesa, každý z okolí ví, že jej jdou odemknout, případně zamknout. Do letošního otevření lesa jim zbývá ještě necelý měsíc. „Odemykání lesa má u nás dlouhou tradici. Snažíme se dodržovat termín kolem patnáctého března, protože některé houby už začínají růst. Hlavně je zapotřebí připomenout, že zima skončila a že by mohla začít sezona,“ vysvětlil Koplík. Kromě toho, že každý z účastníků odemykání dvakrát otočí klíčem, také zazpívá. Dobře naladění houbaři si následně pochutnají na výborné masité houbě – klobásovníku vonném, jehož chutě zvýrazňuje průhledná ovocná pálenka. Ratíškovičtí mykologové mají za sebou i publikační činnost. V roce 2014 vydali spolu s obecním úřadem úspěšný Atlasu hub nejen Ratíškovické Dúbravy, pro který dokonce navyšovali počet výtisků. Letos připravuje Václav Koplík s fotografem Ladislavem Špetou kuchařku. „Možná se tam objeví pro někoho překvapivé druhy, což si ale zatím necháme jako překvapení. Na druhé straně některé z receptů už máme na našich webových stránkách,“ přiblížil Koplík. Mykologové z Ratíškovic pomohli předloni i své obci v soutěži Vesnice roku. V kategorii o nejchutnější pokrm získali druhé místo za hřibovou polévku. Soudržnost kroužku udržují i zelená trička se znakem klubu, kalendáře, péefka, houbařská poradna či publikování fotoúlovku na webu sdružení.

Foto popis| ODEMČENÝ. Letos čeká členy ratíškovického Mykologického kroužku otevření lesa devatenáctého března. „Snažíme se


13

zdroj: Břeclavský deník | 24.2.2016 rubrika: Region - seriály | Strana: 2 Autor: PETR TUREK | Téma: Mendelova univerzita v Brně dodržovat termín kolem patnáctého března, protože některé houby už začínají růst,“ vysvětlil prezident klubu Václav Koplík. Foto autor| Foto: Deník/Petr Turek Region| Jižní Morava


14

zdroj: parlamentnilisty.cz | 23.2.2016 rubrika: Politici voličům | Strana: 0 Autor: PV | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Sehnalová (ČSSD): Rozdílná kvalita značkových výrobků může být nezákonná Europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD), která se na půdě unijních institucí dlouhodobě snaží poukázat na možné rozdíly ve složení značkových výrobků, vítá, že se k tématu konečně začala Česká republika aktivně ozývat i na ministerské úrovni.

Poslankyně je přesvědčena o tom, že právě zapojení ministrů členských států je nezbytné proto, aby v otázce dvojí kvality konečně přešlo od průzkumů k řešení otázky, která trápí většinu českých spotřebitelů.

“Premiér Sobotka po naší společné schůzce pověřil ministra zemědělství a ministra průmyslu a obchodu, aby se začali tomuto tématu věnovat. Řada výzkumů z posledních několika let, které na konkrétních příkladech prokázaly jednoznačné rozdíly, ale také širší povědomí veřejnosti i dlouhodobé přesvědčování západoevropských kolegů v Evropském parlamentu i Komisi, nesou první ovoce. Rozdíly už nepopírají ostatně ani někteří výrobci. Přesto mi v řetězci lidí, kteří chtějí skutečně něco změnit, dosud scházel jednoznačný hlas ministrů. Od roku 2011 jen rezignovaně krčili rukama. Údajné preference a uvést složení ale nestačí," domnívá se europoslankyně Olga Sehnalová.

Poslankyně, která v minulosti iniciovala již na dva srovnávací průzkumy (v roce 2011 zadala testování 24 vzorků potravin u Mendelovy univerzity v Brně, v roce 2015 pak ve spolupráci s obchodním řetězcem Albert nechala u VŠCHT v Praze otestovat dalších 24 vzorků potravin), se domnívá, že se přizpůsobování nemusí týkat jen potravin, ale také spotřebního a drogistického zboží, například kosmetiky.

“V Chorvatsku nyní probíhá výzkum, inspirovaný loňským srovnáváním potravin u nás, který se zaměří na rozdíly ve značkovém drogistickém zboží," upozorňuje europoslankyně Olga Sehnalová. I proto vítá, že se o dvojí kvalitu aktivně zajímá i ministr průmyslu a obchodu.

Na rozdíl od ministra zemědělství Mariana Jurečky si europoslankyně nemyslí, že firmy, nabízející stejné potraviny s jiným složením například v Česku a Německu, neporušují legislativu. Za velký posun Olga Sehnalová považuje aktuální vyjádření Evropské komise, která se dosud k tématu stavěla rezervovaně. Podle něj by bylo záměrné snižování kvality výrobků, inzerovaných v různých členských státech jako shodné, možné považovat za nekalou obchodní praktiku a tudíž jako nezákonné.

“Dlouhodobě tvrdím, že na první pohled identické výrobky, které jsou prodávány pod stejnou marketingovou značkou a stejnou reklamou, mají mít i stejné vlastnosti, jinak se jedná o klamání spotřebitele. Legislativa jasně říká, co je nekalá obchodní praktika, zakázána je i klamavá reklama. O tom, zda nedochází k porušování platné legislativy, mohou v těchto případech rozhodnout i příslušné vnitrostátní orgány u nás doma. Česká republika tedy nemusí dělat průzkumy, z nichž se dozvídáme, že dvojí kvalita spotřebitelům vadí, ale možná může zkusit začít tyto praktiky prostřednictvím svých dozorových orgánů sama postihovat," dodává europoslankyně Olga Sehnalová a věří, že na evropské úrovni se bude moci Česká republika v dalších iniciativách mj. opřít o výpomoc Slovenska, které v druhé polovině letošního roku bude předsednickou zemí EU.



15

zdroj: Slovácko - regionální týdeník | 23.2.2016 rubrika: Zpravodajství | Strana: 5 Autor: ERIKA BENEŠOVÁ | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Moravské Merloty jsou kvalitní Odborník na vinohradnictví a vinařství Pavel Pavloušek z Mendelovy univerzity říká:

Lednice – Odrůda Merlot se pěstuje téměř ve všech moravských vinařských podoblastech. Hlavně na Mikulovsku, Slovácku a Velkopavlovicku. „I když to v počátcích tak nevypadalo, ukázalo se, že má u nás velmi dobré pěstitelské podmínky,“ tvrdí profesor lednické Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Pavel Pavloušek.

* Čím se tato odrůda z pohledu vinohradníka vyznačuje?

Patří mezi pozdní odrůdy, ale má schopnost velmi rychle tvořit cukry a dozrávat. Na začátku září mohou být ještě v chladnějších ročnících zelené bobule, ovšem rychle se vybarvují a hrozny zrají. Merlot se ukazuje do našich podmínek vhodnější než třeba Cabernet Sauvignon nebo Cabernet Franc. Odrůda je vhodná nejenom pro výrobu červených vín, ale také vín růžových. Červená však představují vysokou kvalitu.

* Je možné tuzemské Merloty srovnávat se zahraničními?

Ani ne. Například na jihu Francie je Merlot velmi pěstovanou odrůdou. U nás se naopak pěstuje v nejlepších oblastech s pro ni optimálními podmínkami. Vína z Merlotu jsou na Moravě stejně žádaná jako ve Francii, což dokazuje, že moravské Merloty jsou kvalitní.

* To by mohl být hlavní důvod, proč jsou vína z Merlotu stále oblíbenější?

Konzumenti patrně ochutnali dobrá vína v zahraničí a stejně dobrá potom našli i na Moravě. Merlot dokáže prakticky v každém ročníku dát velmi dobré výsledky. Vína jsou bohatě aromatická s vůní a chutí červeného a lesního ovoce, vysokou chuťovou plností a extraktivností.


16

zdroj: Vyškovský deník | 23.2.2016 rubrika: Region / seriály | Strana: 2 Autor: (ber) | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Fakulta otevře všem zájemcům dveře Lednice – Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Lednici na Břeclavsku pořádá zítra den otevřených dveří. Uchazeči o studium si mohou po celou středu prohlédnout prostory fakulty a poptat se na vše, co je zajímá.

Region| Jižní Morava Publikováno| Vyškovský deník; Region / seriály; 02 Publikováno| Břeclavský deník; Region / seriály; 02 Publikováno| Hodonínský deník; Region / seriály; 02 Publikováno| Znojemský deník; Region / seriály; 02 ID| 196bffae-e8fa-463e-9c08-6dc6d3fb66e3


17

zdroj: Lidové noviny | 22.2.2016 rubrika: Ekonomika | Strana: 12 Autor: Jan Macháček | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Nebojme se robotů, práci lidem nevezmou debata Jana Macháčka Spolupracovník LN Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních tématech ze světa ekonomiky a financí.

Financial Times se v článku 15. února vyjadřují k tématu robotů a umělé inteligence. Moše Vardi, profesor počítačové vědy na Texaské univerzitě, píše: „Dostáváme se do okamžiku, kdy stroje předčí člověka prakticky ve všech činnostech. Společnost se musí začít zabývat otázkou, co budou dělat lidé, až budou všechno dělat stroje.“ Odpovědí není, že se budou věnovat koníčkům či odpočinku. Člověk jako druh k životu práci mentálně potřebuje - kromě toho, že se musí něčím živit. Umělá inteligence se začíná rychle posunovat z akademické sféry do reálného světa. Stroje už dnes slyší a vidí jako lidé. Facebook už dnes rozezná tváře lépe než člověk a do 25 let budou na světě pouze auta, která se řídí sama, což prý sníží nehodovost o 90 procent. Proč se predikce, že stroje vytlačí lidi z pracovního trhu, nikdy nevyplnily? Proč by to mělo být tentokrát jinak? Nic proti tomu, aby se na to svět připravoval, podle mého soudu bude člověk pracovat a vydělávat peníze v činnostech, které nikdy umělá inteligence vytvořit nedokáže, jako je kreativita, fantazie. Zde je třeba nesouhlas s autoritou, konfliktnost, respektive neposlušnost, tvrdohlavost, často je to předpoklad kreativity a fantazie. Daňový poradce může být do určité míry robot, ale jen pro velmi jednoduché úkony. Napíše snad komentář umělá inteligence? A kdo ho přečte? Také robot? Pokusme si vytipovat profese, kde nás roboti nahradí (řidič je asi jasný) a kde nikdy (novinář, politik, vědec). Jak si to představujete? Jaká má být úloha vlády v přípravě na tento trend?

Autor je předsedou správní rady Institutu pro politiku a společnost

Proč se predikce, že stroje vytlačí lidi z pracovního trhu, nikdy nevyplnily?

Aleš Chmelař Problém makroekonomické nerovnováhy Poslední vlna technologického pokroku je něčím nová. To není samo o sobě důvodem k obavám. Jádro totiž není v technologiích, nýbrž v makroekonomické nerovnováze posledních let. Zatímco dříve stroje nahrazovaly sílu, výdrž a přesnost - což nejsou vlastnosti člověku příliš vlastní -, dnes nahrazují základní inteligenci a komunikaci. To jsou vlastnosti svou podstatou lidské. Zatímco předchozí automatizace nahrazovala práci útrpnou, opakující se či zbytečnou, současné technologie často nahrazují práci smysluplnou, naplňující, a dokonce respektovanou. To by však sám o sobě neměl být problém. Nedostatečná poptávka Dosud se nadhodnota technologického pokroku zobrazila ve vyšším objemu fixního kapitálu, vyšším růstu, vyšším objemu mezd, a tedy vyšší poptávce po službách. A protože služby zaměstnávají poměrně více lidí než kapitálu a daňový systém fakticky rozdával spotřebitelům, rovnováha byla dlouho udržována. Ekonomika šlapala, sféra služeb získávala vyšší podíl na ekonomice a zaměstnanost na smysluplných postech rostla. Dnes to není možné. Nikoli kvůli charakteru digitalizace, ale kvůli nedostatečné koupěschopné poptávce po nových službách. Existuje řada automaty nenahraditelných

služeb - od pečovatelů přes sociální pracovníky po psychology a učitele celoživotního vzdělávání -, které by měly mít potenciál masově zaměstnat lidi a zvýšit naši životní úroveň. Ve chvíli, kdy není koupěschopná poptávka vzhledem ke stagnaci výnosů práce oproti výnosům investičním, které se koncentrují mimo reálné příležitosti této spotřeby, je však něco podobného nemožné. Jádro pudla tedy není v technologiích. Ty mohou mít svá úskalí, zrychlí transformaci trhů práce a mohou být regresivní. Za současnými obavami ale hledejme nerovnováhy mezi základními složkami ekonomické vědy. ALEŠ CHMELAŘ Úřad vlády ČR


18

zdroj: Lidové noviny | 22.2.2016 rubrika: Ekonomika | Strana: 12 Autor: Jan Macháček | Téma: Mendelova univerzita v Brně Jan Libich Robotizace a zaměstnanost se nevylučují Legendární kapela Olympic v písni z roku 1984 zpívá, že roboti „myslí myslí umělou, ale nadanou, takže nás tu zanedlouho ve všem zastanou“. Duchovním otcem této myšlenky je Karel

Marx, který v Kapitálu popisuje zápolení mezi pracujícím a strojem. Marx předpovídá, že pokračující industrializace a mechanizace povedou ke stále rostoucí nezaměstnanosti, čímž dojde ke zničení prostředků obživy mnoha lidí. Marxova hypotéza je velmi jednoduše testovatelná a data ji jednoznačně vyvracejí. Dokonce lze říci, že tato předpověď aspiruje na titul největší omyl v historii ekonomie. V čem se Marx mýlil Industrializace od dob Marxe pokračovala vysokým tempem a technologický pokrok vedl k nahrazování pracovníků stroji v mnoha oblastech. Nezaměstnanost se však držela na velmi nízké úrovni. Ještě sto let po Marxově předpovědi byla nezaměstnanost ve většině západních zemí kolem jednoho či dvou procent, přestože jejich materiální prosperita, kterou poháněla industrializace a technologický pokrok, vzrostla o 500 procent a více. Hřebíčkem do rakve Marxovy hypotézy je fakt, že země s nejrychlejším tempem industrializace a robotizace měly v průměru nižší nezaměstnanost než ostatní

země, což platí doposud. Lze že jsme byli svědky období razantních nárůstů nezaměstnanosti - například v období velké deprese ve 30. letech 20. století či nedávné globální finanční krize. Ekonomický výzkum však ukazuje, že tyto události měly velmi odlišné příčiny, což rozebírám ve své nedávné knize. Ekonomie je schopna vysvětlit, proč Marxova předpověď selhala. Lidé jednoduše řečeno dělají jinou práci a přesunují se z výroby do služeb a do vývoje. Čím kvalitnější a samostatnější stroje jsou, tím méně času trávíme jejich používáním a naopak více času věnujeme jejich vymýšlení a zdokonalování. Vyplývá tedy z historických zkušeností, že lidská pracovní síla je v bezpečí?Nikoliv. Přestože důvody, které seslaly Marxovu hypotézu do propadliště dějin, budou dále existovat, je možné, že budoucnost robotizace bude představovat principiálně jinou éru technologického pokroku. Stane se to například tehdy, pokud by umělá inteligence a robotizace šly cestou nastíněnou v americkém filmu Terminátor, v němž roboti dokážou nejenom sestavit sami sebe, ale rovněž vymyslet technologicky vyspělejší typ. Ze scénáře tohoto filmu je však zřejmé, že rostoucí nezaměstnanost nebude naším hlavním problémem. Pokud jsou prognostické schopnosti tvůrců Terminátora lepší než Marxovy, bude nás více zaměstnávat, jak tyto inteligentní stroje řídit a zabránit jim v dominanci nad lidmi. JAN LIBICH

VŠB-TU Ostrava & La Trobe University, Melbourne

Z dalších odpovědí... Každý pokrok přináší změny a my jsme schopni je zvládnout. Nejedná se totiž o změnu trendu, ale o přirozený vývoj. Dříve sklízelo deset lidí jedno pole. Dnes sklízí jeden kombajn deset polí. Technologický pokrok nás vytlačuje z neefektivních činností a otevírá nové možnosti. Pracovní trh se sám začne k těmto novým hranicím „tržně“ orientovat. Na druhou stranu by bylo pošetilé tvrdit, že vlády by se tímto trendem neměly zabývat. Naopak. Trhu je totiž vždy potřeba trochu pomoci. FRANTIŠEK BOST hlavní ekonom společnosti Colosseum

Představa, že stroje nahradí lidi, kteří pak nebudou mít co dělat, se opakuje na počátku každé technologické revoluce. Opakovaně však zjišťujeme, že tyto revoluce k takovým výsledkům nevedou. Požadavky změněné ekonomiky na poptávanou pracovní sílu se sice mění, ale na celkovou zaměstnanost nemají dlouhodobý vliv. Měli bychom se však obávat nepřipravenosti české pracovní síly na nadcházející změnu. Přinese totiž s největší pravděpodobností další posun od „zlatých ručiček“ ke schopnosti organizovat nejen výrobní procesy, ale zejména efektivnost inovací a společenské procesy. Nedostatky, které kritizujeme minimálně dvě desetiletí (a nic s nimi neděláme), jako jsou neschopnost zefektivnit státní správu, nepřipravenost na týmovou práci, potlačování inovativnosti místo její podpory či obcházení požadavků místo jejich plnění, budou ještě zřetelněji působit jako brzda. EDVARD OUTRATA státní úředník ve výslužbě


19

zdroj: Lidové noviny | 22.2.2016 rubrika: Ekonomika | Strana: 12 Autor: Jan Macháček | Téma: Mendelova univerzita v Brně Vždy se najde někdo, kdo vymyslí novou věc, za kterou mu lidé budou ochotní platit, a je jedno, zda to budou přímo spotřebitelé nebo zprostředkovaně společnosti. Stejně jsou i dnes lidé ochotní platit mnohonásobně vyšší ceny, za ruční nebo originální výrobu. Navzdory tomu by bylo chybou brát probíhající změny na lehkou váhu. Originální výroba nikdy nebude schopná pojmout stejný počet zaměstnanců jako sériová. Na úspěšného youtubera, sportovce či podnikatele připadá řada neúspěšných. Už dnes se mluví o špatných pracovních místech. Práce na takovém místě neumožňuje zaměstnanci vydělat si dostatek peněz na důstojný život. MIROSLAV RADIMĚŘSKÝ Mendelova univerzita v Brně

Debata je krácena. Celé texty jsou na www.ceskapozice.lidovky.cz

Foto autor| namítnout, KRESBA RICHARD CORTÉS


20

zdroj: Zemědělec | 22.2.2016 rubrika: Zájmové organizace | Strana: 14 Autor: sMA ČR | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Pozvánka na sněm Prezident Společnosti mladých agrárníků ČR zve na základě rozhodnutí jejího prezidia všechny členy a příznivce na XX. sněm Společnosti mladých agrárníků České republiky. Koná se letos v sobotu 12. března od 13.30 hodin v kongresovém sále Zámku Křtiny, Křtiny 1, okres Blansko. V rámci doprovodného programu se v devět hodin odjíždí od zámku na exkurzi do Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně, kde zájemci mohou posoudit lesní estetiku, a prohlédnout arboreta, objekty pro veřejnost a lesní techniku.


21

zdroj: Zemědělec | 22.2.2016 rubrika: Zájmové organizace | Strana: 14 Autor: SMA ČR | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Kurzy o výživě zvířat Společnost mladých agrárníků České republiky ve spolupráci s Ústavem výživy zvířat a pícninářství Mendelovy univerzity v Brně pořádá již 13. ročník kurzu Základy krmivářství 2016 na téma výživy a krmení hospodářských a domácích zvířat, jejich zdravotního stavu a welfare. Kurz je organizován ve formě deseti jednodenních seminářů. Každý seminář je věnován jednomu tématu. Po absolvování semináře obdrží absolventi osvědčení. Je možné účastnit se jednotlivých seminářů nebo celého kurzu. Seminář bude otevřen při minimálním počtu 15 účastníků. Maximální kapacita je 25 osob. Místo konání: učebna C11, budova C, Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1, Brno Doba pro seminář: 9–15 hodin Vložné na každý seminář: 920 Kč/osobu (pro řádné členy Společnosti mladých agrárníků ČR (SMA) 700 Kč/osobu) Cena celého kurzu: 7200 Kč/ /osobu (pro řádné členy SMA ČR 5600 Kč/osobu) Číslo účtu: 107-1686550297/0100 Kontakt pro přihlášení: Ing. Šárka Hošková, Ph. D., [email protected], tel.: 724 506 933

Zaměření kurzů

? 26. 2. Krmná aditiva I Přednášející: prof. Ing. Jiří Zelenka, CSc. Téma: Vitamíny, mikroprvky ? 4. 3. Krmná aditiva II Přednášející: prof. Ing. Jiří Zelenka, CSc. Téma: Aminokyseliny a ostatní aditiva, například enzymatické přípravky, probiotika, barviva, ochucovadla, konzervanty, antibiotika, hormonální přípravky. ? 11. 3. Prevence mastitid a zvýšených počtů somatických buněk a využití výsledků vyšetření mléka v hodnocení výživy, metabolismu a zdraví dojnic

Přednášející: doc. MVDr. Leoš Pavlata, Ph. D. Téma: Základy diagnostiky a prevence mastitid, příčiny a řešení problematiky zvýšených počtů somatických buněk v mléce, využití výsledků vyšetření bazénových a individuálních vzorků mléka v kontrole výživy, metabolismu a zdraví dojnic, zásady managementu stáda v oblasti zdraví mléčné žlázy a produkce kvalitního mléka. ? 1. 4. Produkční a metabolické nemoci dojnic

Přednášející: doc. MVDr. Leoš Pavlata, Ph. D. Téma: Představení základních produkčních onemocnění vyskytujících se zejména u vysokoprodukčních dojnic v období kolem porodu (peripartální období), nejvýznamnější onemocnění plemenic (acidózy bachorového obsahu, ketóza, lipomobilizační syndrom, dislokace slezu, ztučnění jater, poporodní ulehnutí), příčiny jejich vzniku, příznaky, metody diagnostiky, terapie a prevence se zaměřením na doporučení pro management chovu dojnic. ? 15. 4. Drůbež I Přednášející: prof. Ing. Jiří Zelenka, CSc. Téma: Základy výživy drůbeže, komponenty krmných směsí, posuzování krmiv, postup při reklamacích krmných směsí a další. ? 22. 4. Drůbež II Přednášející: prof. Ing. Jiří Zelenka, CSc. Téma: Technika krmení jednotlivých druhů a kategorií drůbeže (brojleři, nosnice, krůty, kachny, husy, pštrosi a další. ? 29. 4. Nemoci telat a jejich prevence

Přednášející: doc. MVDr. Leoš Pavlata, Ph. D. Téma: Zásady odchovu a výživy telat jako předpoklad prevence jejich onemocnění, základní zdravotní problémy vyskytující se u telat (poruchy kolostrální výživy, průjmy, respirační syndrom, dysfunkce předžaludku, minerální a vitamínové karence), jejich příčiny, příznaky, diagnostika a prevence. ? 6. 5. Prasata Přednášející: prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc., dr. h. c.


22

zdroj: Zemědělec | 22.2.2016 rubrika: Zájmové organizace | Strana: 14 Autor: SMA ČR | Téma: Mendelova univerzita v Brně Téma: Výživa a technika krmení jednotlivých kategorií, prevence reprodukčních a produkčních onemocnění prasat ve vztahu k výživě. ? 13. 5. Nemoci malých přežvýkavců a zásady jejich prevence

Přednášející: doc. MVDr. Leoš Pavlata, Ph. D. Téma: Základní a nejčastěji se vyskytující zdravotní poruchy a nemoci ovcí, koz, nemoci z poruch výživy, vybrané orgánové nemoci, ale také parazitární a další infekční onemocnění, dále specifika nemocí mláďat (jehňata, kůzlata) i zvířat dospělých. ? 20. 5. Psi a kočky Přednášející: prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc., dr. h. c. Téma: základní výživová doporučení pro domácí zvířata, speciální diety, medikované krmné směsi atd., přednášející uvítá diskusi i o jiných domácích mazlíčcích.


23

zdroj: Zemědělec | 22.2.2016 rubrika: Rostlinná výroba | Strana: 33 Autor: Barbora Venclová | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Co přinesla konference v Čestlicích „Strategie firmy Syngenta se nemění. Syngenta je globální společnost, která má nyní velmi široké portfolio přípravků na ochranu rostlin, osiv, mořidel a dostatek interního know-how, aby mohla inovovat napříč těmito technologickými platformami,“ uvedl na konferenci v Čestlicích Ing. Ľuboš Koľ, ředitel společnosti Syngenta pro Českou a Slovenskou republiku.

Konference společnosti Syngenta Czech s. r. o. si kladla za cíl seznámit návštěvníky s novinkami v oblasti přípravků na ochranu rostlin i v segmentu osiv. Stěžejní téma patřilo také suchu, které je z pohledu dopadů nejvýznamnějším meteorologickým extrémem v zemědělství. Jak zdůraznil ve své přednášce prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph. D., z Mendelovy univerzity v Brně, sucho je a bude hrozbou pro rostlinnou a živočišnou produkci. „Za devět ze čtrnácti agrometeorologických extrémů v posledních pěti letech mohlo sucho,“ ukázal. Proč narůstají problémy se suchem? Může za to charakter krajiny, ale také klima. Za posledních 170 let vzrostla teplota v České republice o 1,3 °C. Zcela nejteplejším rokem byl rok 2015 s průměrem 9,4 °C, zároveň však spadlo o třetinu méně srážek, informoval prof. Žalud. Na místě je proto věnovat zvýšenou pozornost adaptačním opatřením, jako jsou šlechtění rostlin či zadržení vody v krajině, nutný je také monitoring sucha – zhmotněním této myšlenky je Integrovaný systém sledování sucha, dostupný na www. intersucho.cz, s mnoha užitečnými aplikacemi pro zemědělce.

Se suchem si poradí

Jedním z příkladů, jak společnost Syngenta reaguje na měnící se klima, je nová technologie šlechtění kukuřice s názvem Artesian. Tato technologie se vztahuje k zrnovým hybridům a reprezentuje novou generaci s fyziologicky efektivnějším využíváním dostupné vody pro tvorbu výnosu. Jak vysvětlil Ing. Karel Neckář, Ph. D., kampaňový specialista firmy Syngenta, během šlechtění hybridů Artesian se firma Syngenta zaměřuje na tři klíčové vlastnosti, kterými jsou kořenový systém (hloubka a mohutnost kořenového systému, intenzita kořenového vlášení), synchronizace kvetení (kvetení lat a blizen načasované do stejného období, snižuje se tak riziko špatného opylení špiček klasů) a efektivní fotosyntéza a stay green (vyšší obsah chlorofylu v listech a efektivnější fixace energie). Hybridy kukuřice s Artesian technologií dosahují díky šlechtění na odolnost vůči suchu výrazně vyšších výnosů v podmínkách s nedostatkem vláhy, velmi dobrý výnos si však podle řečníka zachovávají i na vláhově optimálně zásobených stanovištích. V nabídce firmy Syngenta nalezneme dva Artesian hybridy – SY Fenomen (FAO 260) a SY Photon (FAO 290). Jde o dvouliniové hybridy s typem zrna koňský zub, které lze podle charakteristiky Ing. Neckáře úspěšně pěstovat na lehkých písčitých půdách, k dobré ekonomice přispívá i rychlé uvolňování vody ze zrna.

K ochraně kukuřice

Do kukuřice jako jedné z významných plodin současného zemědělství nabízí společnost Syngenta ucelenou nabídku produktů na ochranu proti škodlivým činitelům. Změnu přináší v oblasti herbicidů, kdy původní Callisto 480 SC (mesotrione 480 g/l) plně nahradí Callisto 100 SC (mesotrione 100 g/l). „Oproti původnímu produktu má Callisto 100 SC nový zabudovaný systém smáčedel, který zajišťuje jeho účinnost na dvouděložné plevele i ježatku kuří nohu,“ vysvětlil Ing. Vojtěch Kocurek, Ph. D., plodinový specialista společnosti Syngenta pro kukuřici. Jak doplnil, jde převážně o listový herbicid, který dobře působí i přes půdu, má reziduální účinek na dvouděložné plevele a dokáže velmi dobře kontrolovat i přerostlé dvouděložné plevele. Vykazuje dále velmi dobrý účinek na durmany, lilek černý, merlíky, mračňák Theophrastův a další. Vůči kukuřici má vysokou toleranci do osmi až deseti listů, do osmi listů je vhodný také do tank-mixů, zejména s účinnou látkou nicosulfuron specializovanou na trávovité plevele. Aplikuje se postemergentně v dávce


24

zdroj: Zemědělec | 22.2.2016 rubrika: Rostlinná výroba | Strana: 33 Autor: Barbora Venclová | Téma: Mendelova univerzita v Brně 1,2 až 1,5 l/ha. Od počátku vegetace je vhodné zaměřit se také na ochranu kukuřice proti živočišným škůdcům. V této souvislosti vysvětlil Ing. Kocurek rozdíl mezi dvěma produkty – Force 20 CS (tefluthrin 200 g/l) a Force 1,5 G (tefluthrin 15 g/kg), které k těmto účelům nabízejí. S klasickým mořidlem Force 20 CS se pěstitelé mohou setkat na osivu vybraných hybridů firmy Syngenta. Cílen je na drátovce, kteří napadají rostlinku v době klíčení a vzcházení. V případě silného a dlouhodobějšího tlaku drátovců trvajícím i v době vzcházení a v raných vývojových fázích kukuřice a zejména proti teplomilnějšímu bázlivci kukuřičnému (larvy škodí zejména v květnu a červnu) se uplatňuje granulát Force 1,5 G. Jeho aplikace probíhá speciálními aplikátory do řádků při setí kukuřice, škůdce hubí fumigačním, dotykovým a požerovým účinkem. Dávkování se liší podle toho, zda použití granulátu předcházelo moření přípravkem Force 20 CS – v případě, že ano, aplikuje se u 70cm řádků 12 kg/ha granulátu Force 1,5 G, u 75cm řádků 11 kg, při absenci jmenovaného mořidla se množství granulátu u 70cm řádků zvyšuje na plnou dávku 13,3 kg/ha, u 75cm řádků na 12,4 kg/ha.

Segment olejnin

V oblasti olejnin se Ing. Dana Brožová, zástupkyně společnosti Syngenta, nejprve zastavila u nových hybridů slunečnice – Talento ze segmentu Clearfield technologie a SY Neostar ze segmentu Clearfield Plus. Talento se podle ní vyznačuje zvýšeným obsahem kyseliny olejové v semeni. Zaujme i velmi dob rým celkovým zdravotním stavem a tolerancí ke stresům ze sucha, což je v současné době aktuálním požadavkem. SY Neo star Ing. Brožová charakterizovala jako NK Neoma rezistentní hybrid vůči imazamoxu, pěstitelsky nenáročný a vhodný do všech oblastí pěstování. Pro Clear field systémy připomněla také herbicidní ošetření přípravkem Listego (imazamox 40 g/l), který přináší jednoduché řešení s dlouhodobým účinkem. Jako postemergentní herbicid zajišťuje vysokou účinnost i za sucha. V řepce přiblížila zajímavou alternativu jarní aplikace Toprexu (difenoconazole 250 g/l, paclobutrazol 125 g/l), kdy snížená dávka Toprexu 0,35 l/ha společně s aplikací 10 kg močoviny/ha zajistí stejný účinek jako ošetření plnou půllitrovou dávkou tohoto přípravku. Jde o šetrnější variantu vhodnou pro porosty, které nejsou po zimě v optimálním stavu, jsou stresované a plná dávka azolů by jim mohla uškodit. Navíc touto aplikací získají také dusík. Důležité je však striktně dodržovat doporučení a nepřesahovat dávky ani jedné z komponent, varovala Ing. Brožová s tím, že koncentrace dusíku nesmí přesáhnout 2,5 %. Vedle Toprexu lze pro ošetření porostů řepky proti fomě a přípravu na přezimování (podzim) či sjednocení porostů (jaro) použít Magnello v dávce 0,8 l/ha. Novou informací je i rozšíření registrace fungicidu Amistar Xtra v řepce vedle hlízenky obecné a alternáriové skvrnitosti také proti plísni zelné v dávce 1 l/ha.

Nové mořidlo pro obilniny

Také v obilninách připravila firma Syngenta pro pěstitele novinky. Inovací mořidla Celest Extra Formula M a přidáním účinné látky tebuconazole se zrodil nový přípravek určený do pšenice, ječmene, žita, tritikale a ovsa proti širokému spektru chorob na osivu s názvem Celest Trio Formula M (difenoconazole 25 g/l, fludioxonil 25 g/l, tebuconazole 10 g/l). Podle Ing. Martina Hájka, Ph. D., plodinového specialisty pro obilniny, má jeho aplikace pozitivní vliv vedle ochrany proti osivem přenosným chorobám také na výnos. Na stupnici ošetření osiva ekonomické-intenzivníprémiové jej zařadil na stupeň intenzivní. Pro prémiové ošetření připomněl mořidlo Vibrance Gold (fludioxonil 25 g/l, difenoconazole 25 g/l a sedaxane 50 g/l), které díky účinné látce sedaxane disponuje technologií Rooting Power, jež má vliv na silné a zdravé kořeny a vyšší odolnost vůči stresovým faktorům. Důležitou oblastí ochrany obilnin je také regulace plevelů, kterou pěstitelům komplikují rezistentní plevelné druhy. V této souvislosti připomněl Ing. Hájek herbicid Axila Plus (pinoxaden 50 g/l), jež řeší situaci s rezistentní chundelkou metlicí. Rezistence k tomuto druhu se podle informací odborníka vyskytuje na celém území České republiky s malou výjimkou na vysočině, a to nejčastěji k ALS inhibitorům. Naopak nejúčinnějšími


25

zdroj: Zemědělec | 22.2.2016 rubrika: Rostlinná výroba | Strana: 33 Autor: Barbora Venclová | Téma: Mendelova univerzita v Brně látkami podle něj jsou pinoxaden, prosulfocarb (v sortimentu Syngenty), dále fenoxaprop a flufenacet. Pro kompletní řešení fungicidní ochrany a regulace porostů doplnil dva kombinované balíčky, které za zvýhodněnou cenu pokryjí široké spektrum chorob obilnin – Moddus Archer Turbo Pack a Amistar Xtra Artea Plus Pack.

O tunu vyšší výnos

Pro pěstitele ječmene již není novinkou možnost výsevu hybridních odrůd pod značkou Hyvido. Společnost Syngenta v současné době nabízí tři hybridy ozimého ječmene, mezi nimi i letošní novinku Mercurioo. (Pokračování na str. 35)

Co přinesla ... (Dokončení ze str. 33) Podle Ing. Evy Kabylové, plodinové manažerky této firmy na obilniny, jde o kompenzační hybrid nejnovější generace se zlepšenou zimovzdorností oproti ostatním hybridům a vysokou schopností regenerace. Podobně jako další dva materiály, Galation a Wootan, disponuje vysokým výnosem. O praktickou zkušenost s pěstováním hybridů se podělili na konferenci společnosti Syngenta dva hosté. Miroslav John z firmy WF Agrar s. r. o. pěstuje hybridní ozimý ječmen od roku 2011, kdy dovezl z Německa odrůdu Zzoom. Již před lety si v podniku stanovili cíl nepěstovat jařiny, které měly v Ústeckém kraji problém s přísušky. Do osevního postupu tak velmi dobře zapadl hybridní ozimý ječmen, který je vhodnou předplodinou pro ozimou řepku, s přísušky se díky podzimnímu výsevu i mohutnému kořenovému systému dokáže vyrovnat a navíc pomůže rozložení sklizně. Z ekonomického hlediska si M. John pochvaluje výkonnost, kvalitu a v konečném důsledku i ziskovost. Jak připomněla Ing. Kabylová, k úspěšnému pěstování vede dodržování optimalizované technologie pěstování hybridního ječmene – Hybrid Optimized System. Ta obsahuje čtyři základní doporučení – snížený výsevek (do 20. 9. 1,3 až 1,8 MKS), intenzivní hnojení, dvojí fungicidní ochranu a dvojí regulaci. Miroslav John kopíruje při pěstování hybridního ječmene technologii společnosti Syngenta. Jak zdůraznil, zásadní je u nich výsev, který musí proběhnout od 10. do 20. 9. s výsevkem maximálně 180 klíčivých semen/m2. Intenzita výživy je vysoká, porosty celkem dostanou 150 kg N/ha – první dávka činí 80 kg N/ha co nejdříve, jakmile to podmínky dovolí, druhá (70 kg N/ha) následuje v Piamonu kvůli žádoucímu obsahu síry. Do každého postřiku přidávají také hořkou sůl. Aplikuje též systém dvojí fungicidní ochrany a regulace, i když v loňských podmínkách odrůdě Galation stačilo pouze jedno fungicidní ošetření. Druhý host, Ing. Ladislav Černý, Ph. D., z ČZU mimo jiné upozornil na to, že řídký porost hybridů přitahuje ve velkém škůdce. Na podzim je proto nutné hlídat přenašeče viróz a používat mořené osivo. Společnost Syngenta si je tohoto rizika vědoma, a proto svým zákazníkům dodává osivo mořené, a to jak insekticidně (Cruiser 350 FS), tak fungicidně (Celest Trio Formula M).

***

Klíčové informace

Konference společnosti Syngenta Czech s. r. o. proběhly v České republice na dvou lokalitách. Jedním z témat bylo sucho. Do podmínek s nedostatkem vláhy přichází v oblasti kukuřice hybridy z nové technologie šlechtění s názvem Artesian. Další novinky přináší společnost Syngenta i v přípravcích na ochranu rostlin a v segmentu osiv.


26

zdroj: Zemědělec | 22.2.2016 rubrika: Rostlinná výroba | Strana: 33 Autor: Barbora Venclová | Téma: Mendelova univerzita v Brně Foto popis| Prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph. D. Ing. Vojtěch Kocurek, Ph. D. Foto popis| Ing. Eva Kabylová si přizvala dva hosty Miroslava Johna a Ing. Ladislava Černého, Ph. D., na debatu ohledně hybridního ozimého ječmene Foto autor| Foto Barbora Venclová

Foto popis| Ing. Ľuboš Koľ Foto popis| Společnost Syngenta v současné době nabízí tři hybridy ozimého ječmene Foto autor| Foto Barbora Venclová


27

zdroj: Zemědělec | 22.2.2016 rubrika: Živočišná výroba | Strana: 45 Autor: Alena Ježková | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Výzkum i pro chovatele Řešitelé projektů, zástupci Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi, prezentovali výsledky svých výzkumů v rámci oponentního řízení, které probíhalo v lednu tohoto roku. Projednávalo se celkem třináct periodických zpráv a hodnotily se výsledky za loňský rok. Akce se zúčastnili rovněž zástupci univerzit i chovatelské veřejnosti.

V jednom ze tří dnů oponentur se projednávalo pět zpráv s tematikou chovu, výživy, genetiky a užitkovosti koní, drůbeže, prasat i skotu.

Výživa nosnic a kvalita vajec

Třetím rokem se řeší problematika výživy slepic a kvality vajec z kontrastních chovů, jehož řešitelkou je doc. MVDr. Eva Skřivanová, Ph. D. Na řešení se podílejí Česká zemědělská univerzita v Praze, Mendelova univerzita v Brně a firma VEJCE CZ, s. r. o. Vloni proběhl pokus zaměřený na posouzení kombinace tří koncentrací vápníku (Ca), dvou koncentrací nefytátového fosforu (NPP) a fytázy. Dospělo se k výsledkům, že při nízkém obsahu NPP (0,18 %) a 3,5–4 % Ca byl přídavek fytázy negativním faktorem, protože snížil snášku. Teprve při 4,5 % Ca a 0,18 % NPP nebo 4 a 4,5 % Ca a 0,21 % NPP ovlivnila fytáza pozitivně snášku. V dosavadní krmivářské praxi se běžně přidává fytáza (F) do krmných směsí pro slepice, aniž by se braly v úvahu uvedené vztahy, protože dosud nebyly dostatečně experimentálně prokázány. Vaječná hmota, která je souborným vyjádřením snášky a hmotnosti vajec, kopírovala snášku. Zjistilo se, že při nízké koncentraci nefytátového fosforu, zastoupení drceného vápence o rozměru částí 1–2 mm a 3,5 % Ca v krmné směsi snížil přídavek fytázy produkci vaječné hmoty. Při nízké koncentraci Ca zvýšila navíc přidaná fytáza spotřebu krmiva na jednotku hmotnosti vajec. Byly tedy nalezeny efektivní poměry mezi koncentracemi NPP, Ca a fytázy pro vysokou užitkovost slepic. V dalším pokusu se testoval přírodní zdroj karotenoidů – extrakt z papriky (Xarocol), a syntetického betaapo- 8´-karotenalu (Carophyll Yellow). Přídavek Carophyllu nebo Xarocolu zvýšil třikrát koncentraci ?-karotenu v krmné směsi, méně koncentraci karotenoidů a vůbec ne obsah vitamínu E. Vyšší dávka Xarocolu zvedla poměr červenosti a žlutosti žloutku, ale většinu dalších fyzikálních ukazatelů kvality vajec neovlivnila. Jedním z výsledků byl vznik certifikované metodiky ze tří Ing. Miroslav Rozkot, CSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby je odpovědným řešitelem projektu o využití metod molekulární genetiky pro plemenářskou práci v malé populaci prasat

Foto Alena Ježková

pokusů s obohacováním vajec o vitamíny a karotenoidy u slepic na pastvě. Snáška slepic na pastvě je vždy nižší než v intenzivních chovech a průměr okolo 75 % je nutno považovat za velmi dobrý. Metodika vychází z prvních pokusů v České republice, jejichž cílem bylo zjistit vliv pastvy slepic na koncentraci karotenoidů a vitamínů ve žloutku. Vyrovnávací krmná směs musí splnit požadavky drůbeže na obsah a poměr živin. Nejčastějším problémem při pastevním chovu drůbeže je nedostatek energie a aminokyselin a nesprávný poměr těchto složek. Krmná směs se musí dávkovat tak, aby se slepice pásly, ale současně měly dostatek živin.

Molekulární genetika u prasat

Loňský rok byl předposledním rokem řešení projektu s názvem Využití metod molekulární genetiky jako nástroje pro efektivní plemenářskou práci v malé populaci prasat, jehož řešitelem je Ing. Miroslav Rozkot, CSc. Spolupracuje s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Mendelovou univerzitou v Brně a Plemenářskými službami, a. s.


28

zdroj: Zemědělec | 22.2.2016 rubrika: Živočišná výroba | Strana: 45 Autor: Alena Ježková | Téma: Mendelova univerzita v Brně V roce 2015 byly sledovány produkční ukazatele u prasat přeštického černostrakatého (PC) plemene, byla vytvořena databáze produkčních ukazatelů PC plemene. Výsledky byly prezentovány na setkání chovatelů na semináři Alternativní systémy chovu prasat ve Výzkumném ústavu živočišné výroby (VÚŽV) v Praze. Z analýzy vyplynulo, že průměrný počet všech narozených selat v populaci přeštického prasete byl 10,7 kusu, živě narozených 9,9 kusu a 9,2 dochovaného selete a průměrná délka mezidobí byla 173 dnů. Průměrný stav plemenného jádra prasnic byl v roce 2015 407 kusů, což je o 41 prasnic více než v roce 2014. Celkem bylo dosaženo 137 prvních vrhů s 9,7 všech narozených selat, devíti živě a 8,3 dochovaného selete. Metody molekulární genetiky se využívaly pro hodnocení příslušnosti k plemeni a SNP variabilitu ke kančímu pachu, zdraví a užitkovosti. Klastrovací metodou byla provedena analýza mikrosatelitové variability v sedmi chovech PC, byl sestaven dendrogram 86 plemenných kanců PC patřících do osmi linií. Byla také dokončena testace polymorfismů s hladinou androstenonu u některých komerčních plemen a zahájena optimalizace metodiky analýz polymorfismu imprintovaného genu IGF2 jako možného markeru pro přeštickou šunku. Výsledky byly využity pro zpracování šlechtitelského programu a vznikla Závazná metodika pro uchování plemene PC zařazeného do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství. Výsledky projektu tedy nachází okamžitě využití v běžné chovatelské práci a přispívají k zachování tohoto plemene i k rozvoji venkovského prostoru.

Chov starokladrubského koně

Dalšího druhu hospodářských zvířat, tentokrát koní, se týkal projekt o zlepšení systému chovu starokladrubského koně v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem řešitele Ing. Václava Kudrny, CSc. Byl průběžně monitorován zdravotní stav koní hodnocením biochemických parametrů krve. To navazovalo na hodnocení krmiv a používání vitaminominerálního doplňku. Analýzy krmiv potvrdily u sena poměrně vysoký obsah vlákniny a v některých případech i nižší obsah dusíkatých látek Čtyřicet osm starokladrubských běloušů bylo genotypováno s využitím biočipů Equine SNP 70 Beadchip společnosti Neogen. Vzhledem k dlouhodobě malé a uzavřené populaci starokladrubského koně nebyl překvapivý vysoký počet homozygotních sestav alel v lokusech SNP z důvodu příbuzenské plemenitby. Tyto homozygotní úseky DNA tak mohou vytvářet charakteristické založení plemene. Přibližně u 86 % dvojic koní jsou hodnoty vzájemné příbuznosti obdobné rodokmenovým, u 9 % jsou rozdíly mírné a u zbývajících 5 % případů jsou rozdíly poměrně výrazné. Nejvýraznější rozdíly se často objevily ve vzájemných příbuznostech klisen. Dále byla vyhodnocena databáze s výkonnostními zkouškami starokladrubských koní metodou BLUP-Animal model. Pro jejich hodnocení byly použity znaky typ, pohlavní výraz a výkonnost. Databáze obsahovala 700 jedinců s vlastní výkonností (151 hřebců, 549 klisen), počet pozorování byl 2622. Nejvyšší koeficienty dědivosti byly odhadnuty u jezditelnosti (0,40) a celkového dojmu (0,33). Bylo také zjišťováno, zda je kvalita zmrazeného ejakulátu starokladrubských hřebců ovlivněna typem použitého ředidla a posuzován vliv kryokonzervace na výskyt apoptických spermií. Za nejkvalitnější způsob konzervace ejakulátu se považuje jeho mražení do 0,5mililitrových pejet s ředidlem GENT. V souvislosti s krmením koní byly vyhodnoceny maloparcelkové pokusy s hnojením kompostem a minerálními hnojivy. Probíhala také obnova travních porostů a byl sledován výskyt endofytních hub Neotyphodium. Nejlepšího výnosu dosáhla varianta s kompostem a u obnovených porostů se potvrdilo zvýšení produkce z hektaru a kvalitativní zlepšení píce.

Biotechnologie reprodukce

V loňském roce bylo zahájeno řešení projektu, který má za cíl inovovat biotechnologie v reprodukci hospodářských zvířat. Řešitelem je prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., a v jednotlivých oblastech spolupracují Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), Výzkumný ústav


29

zdroj: Zemědělec | 22.2.2016 rubrika: Živočišná výroba | Strana: 45 Autor: Alena Ježková | Téma: Mendelova univerzita v Brně veterinárního lékařství v. v. i. (VÚVeL), Ústav živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR, v. v. i. (ÚŽFG AV ČR). Uživateli výsledků jsou Contipro Pharma a. s., a Svaz chovatelů českého strakatého skotu. V prvním roce se podařilo zvýšit účinnost zrání bovinních oocytů stimulací mitochondriální aktivity karnitinem. Oocyty dozrálé po stimulaci mitochondriální aktivity karnitinem mají vyšší vývoj do stadia blastocysty. Byly také odhaleny nové molekuly, které se podílejí na regulaci zrání prasečích oocytů v podmínkách in vitro a úspěšně otestován efekt allyl-cysteinu (česnekový derivát) na kvalitu zrajících oocytů. Při hodnocení negativních efektů látek s endokrinně disrupčními účinky na prasečí oocyty se testoval vliv bisphenolu S na zrání prasečích oocytů. Dalším výsledkem projektu bylo stanovení katalytické koncentrace enzymu aspartátaminotransferázy v semenné plazmě a spermiích kance a její využití jako markeru kryotolerance kančího spermatu.

Výživa vysokoužitkových dojnic

Rok 2015 byl prvním rokem řešením úkolu o detekci omezení rizik spojených s výživou skotu s vysokou užitkovostí. Na projektu s VÚŽV – řešitelem je Ing. Radko Loučka, CSc., spolupracovaly NutriVet s. r. o. Pohořelice a Mráz Agro CZ, s. r. o., Blatná. Práce je mimo jiné zaměřena na verifikaci metod stanovení a hodnocení krmiv s nižší efektivní strukturou. Za tím účelem byl použit k pokusu separátor se síty s oky 8 a 19 mm. Několik směsných krmných dávek bylo otestováno i u dojnic, které měly do bachoru vloženy speciální bolusy na měření pH a bolusy RF, které v bachoru způsobují mechanické dráždění (japonský patent). Aplikace RF bolusů se projevila pozitivně na spotřebě krmiva o 2,6 kg/kus/den vyšší a na množství vyprodukovaného mléka o 2,2 kg/kus/den vyšší. Dalším experimentem bylo skladování mláta. Dojnicím v pokusu bylo krmeno až 10 kg mláta na den. Mláto bylo bez konzervantů uskladněno ve vaku na hospodářství VÚŽV v Netlukách po dobu asi 3,5 měsíce. Kontinuální měření teplot a chemické analýzy výživných hodnot a produktů fermentace ukázalo, že lze mláto bez konzervačních přípravků uchovávat ve vaku i mnohem delší dobu než dva týdny, jak je běžné v zemědělské praxi.

***


Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby, v. v. i., probíhala letos v lednu oponentská řízení průběžných zpráv řešených projektů za rok 2015. V průběhu tří dnů bylo prezentováno celkem třináct zpráv a projektů Národní agentury pro zemědělský výzkum a Institucionální podpory výzkumných organizací. Záběr výzkumu je velmi široký a vědci se zabývají výživou, užitkovostí, reprodukcí i genetikou všech druhů hospodářských zvířat a získané výsledky se dobře uplatňují v chovatelské praxi.

Foto popis| Jedním z cílů výzkumného projektu na zlepšení chovu starokladrubského koně byla i obnova travních porostů Foto autor| Foto Alena Ježková

Foto popis| Stanovení a omezení rizikových faktorů výživy vysokoužitkových dojnic je náplní jednoho z oponovaných projektů Foto autor| Foto Alena Ježková


30

zdroj: Zemědělec | 22.2.2016 rubrika: Živočišná výroba | Strana: 45 Autor: Alena Ježková | Téma: Mendelova univerzita v Brně Foto popis| Ing. Radko Loučka, CSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby představil prvotní výsledky úkolu týkajícího se výživy skotu Foto autor| Foto Alena Ježková


31

zdroj: Strategie | 19.2.2016 rubrika: Lidé - cesty kariéry | Strana: 58 Autor: Richard Guryča | Téma: Mendelova univerzita v Brně

SLIVOVICE OD PANKÁČE JAK SE STÁT NA MORAVSKÉM SLOVÁCKU LIHOVARNÍKEM, KTERÉHO MILUJÍ FOODBLOGEŘI I ZMLSANÍ NÁVŠTĚVNÍCI PRAŽSKÝCH BARŮ? PŘÍBĚH MARTINA ŽUFÁNKA DOZRÁVAL K ÚSPĚŠNÉ POINTĚ DLOUHO. VŠECHNO CHTĚLO SVŮJ ČAS, STEJNĚ JAKO PRVOTŘÍDNÍ ALKOHOL.

Živit se pálením slivovice v kraji, který mnozí vnímají jako místo ve švestkovém destilátu doslova naložené, vypadá na první pohled jako dobrý nápad. Ve všech těch více či méně vtipných klišé o těsném sepětí Moraváků a slivovice se ovšem skrývá jeden vážný zádrhel, s nímž se musel spolumajitel rodinného lihovaru z Boršic u Blatnice Martin Žufánek vypořádat hned na začátku. Rozhodl se totiž vyvrátit zakořeněnou představu o slivovici coby alkoholu, kterého je na Moravě plno a není vzácný, protože tam teče v potocích místo vody. „Mým cílem bylo udělat ze slivovice exkluzivní pití. S ovocnými destiláty je strašná práce. Musíte se starat o stromy, vypěstovat ovoce, vykvasit je, destilovat… Jenže v době, kdy jsme začínali, bral každý slivovici jako to nejběžnější pití, které může být na trhu levnější než leckterá vodka,“ vzpomíná Žufánek. „Třeba ve Švýcarsku nebo ve Francii jsou ovocné destiláty pitím mimořádně ceněným. Francouzská williamska stojí tisíc korun a všichni se shodnou na tom, jak je výborná, a nikomu ta cena divná nepřijde.“ Martinovi a jeho rodině se skutečně podařilo dostat slivovici i další ovocné a bylinné destiláty značky Žufánek do povědomí náročných konzumentů jako exkluzivní záležitost a dobrotu, za kterou stojí za to si připlatit. Je za tím ovšem patnáct let tvrdé práce a těžce vydřené moudrosti, kterou Žufánek jadrně shrnuje do věty „nechovat se jako nafoukaný kretén“.

KOVOPLASTOVÉ ZAČÁTKY

Sluší se připomenout, že na samém začátku věhlasu Žufánkových destilátů byla kovovýroba. „V roce osmdesát devět se otevřel se trh a naše rodina tehdy využila příležitosti vyrábět pro jednoho odběratele kovové součástky k plastovým rozvodům vody. Výroba se rozběhla v roce 1992, to mi bylo patnáct let,“ vypráví lihovarník. Nějakou dobu šlo všechno dobře, v objektu současného lihovaru pracovali dělníci u dvaceti soustruhů a fréz, a pokud jde o alkohol, držela se rodina zatím jen tradičního pěstování odrůdy Zweigeltrebe ve vlastním vinohradu. Postupem času však začal odběratel tlačit na snížení ceny a spekulovat o přesunu výroby do zahraničí, kde by ho prý vyšla levněji. „To byl po nás varovný signál. Řekli jsme si, že bude nutné utnout to včas. Byli jsme ve zcela závislé pozici, stroje byly nastaveny právě na ty konkrétní součástky. Z měsíce na měsíc jsme tedy vše zastavili, odvezli stroje do šrotu a začali to tady předělávat na potravinářský provoz.“

VLASTNÍ ŠVESTKOHRAD

Začít budovat malý rodinný lihovar bylo vzhledem k rozšířené krajové tradici pálení slivovice logické rozhodnutí. Ale v žádném případě to nebyla sázka na jistotu, což také potvrdilo několik následujících obtížných let. „Můj otec má vinařskou školu, ovocnářské a včelařské vzdělání. Navíc tady pije slivovici každý, takže jsme si řekli - proč ne. Kupodivu nás nenapadlo udělat vinařství, přestože už za komunistů měla rodina velký vinohrad a dělali jsme spoustu červeného vína. Dnes už můžu říct, že se rozhodnutí destilovat ovoce naprosto vyplatilo,“ říká Žufánek a vzpomíná, jak během několika let postupně vyklučili vinohrad a už přitom začali do meziřádků vysazovat ovocné stromky. „Souvisí to s naším počátečním rozhodnutím dělat jen slivovici s podmínkou, že musí být z našeho vlastního ovoce. Žádný takový produkt tehdy na trhu nebyl. Přitom na ovoci záleží ze všeho nejvíc. Ze švestek z Rumunska prostě nejde udělat slovácká slivovice.“ Sad ve svahu původního Žufánkova vinohradu se ukázal jako dobrá volba. Pěstování ovoce ovšem i při nejlepší snaze pěstitelů vždy


32

zdroj: Strategie | 19.2.2016 rubrika: Lidé - cesty kariéry | Strana: 58 Autor: Richard Guryča | Téma: Mendelova univerzita v Brně ovlivňují věci takříkajíc mezi nebem a zemí a závislost na vlastní úrodě je v případě malého rodinného lihovaru podstatnou součástí rizika podnikání. „Dá se to ilustrovat na situaci v loňském roce. V našich sadech jsme měli nadúrodu, navíc naprosto masakrální cukry, až dvacet osm stupňů. O vesnici dál byla úroda nulová. Co pět kilometrů, to jiné podmínky. Vliv má oblast, klima, orientace svahu a u našich sadů se to všechno dobře sešlo. Švestkám se tu daří skvěle, nikdy nám nepomrzly. Dobře se tu daří i hruškám, ale méně už třeba meruňkám, na které je tady už přece jen chladno. Zkusili jsme to, ale když meruňky tři roky po sobě nerodily, vykáceli jsme je do posledního stromu. Dnes pro ně jezdíme do Velkých Pavlovic. Je to čtyřicet kilometrů vzdálená oblast s nejlepšími meruňkami v České republice a navíc lze velkopavlovické meruňky ještě stále považovat za naše regionální ovoce.“

DO REGÁLŮ NIKDY

Martin Žufánek se od začátku lihovarnického podnikání držel ještě další zásady, která mu pravděpodobně zkomplikovala cestu k rychlému zbohatnutí. S otcem i bratry se shodli, že nechtějí své destiláty prodávat v hypermarketech. Rozhodli se nasměrovat většinu produkce přímo do restaurací a barů. „Když máte láhve v regálu v obchodě, dívají se zákazníci často především na cenu, nejsou zrovna věrní značce. Ale v restauracích a barech si objednávají různé značky alkoholu proto, že je znají a mají na ně chuť. My jsme na tomhle principu naši značku v podstatě vybudovali. S nulovou publicitou a bez jakékoli marketingové podpory. Zákazníci náš produkt začali postupně vyhledávat jednoduše proto, že byl dobrý, zachutnal jim a chtěli ho znovu. Prostě se to rozkecalo,“ popisuje Martin Žufánek. Samozřejmě to nešlo hned. Současný kult značky, její obliba u alkoholových fajnšmekrů a koneckonců i trochu snobský punc „vyhajpovaného“ produktu, který se musí vyzkoušet, je výsledkem úmorné dřiny při budování distribuce. „Nikdy jsme nechtěli být na slevových letácích, takže jsme na začátku do každé hospody rozváželi sami. Dřív jsem najezdil šedesát tisíc kilometrů ročně. V pondělí Praha, pak České Budějovice, Strakonice… Dnes máme čtyři stěžejní velkoobchody, které se starají o prodej do restaurací a barů. A já se můžu věnovat jen destilaci.“ Ani vytrvalé objíždění restaurací a barů by ovšem nepomohlo, pokud by jejich zákazníkům Žufánkova slivovice nechutnala. Ale když už jim zachutnala, zpočátku často ani nevěděli, co vlastně pijí. „I když už jsme se do restaurací dostali, často na nápojových lístcích neuváděli naše jméno. Byla tam uvedena například Jelínkova slivovice a pak další, bezejmenná, která byla od nás. A lidé si často řekli, že Jelínkovu slivovici už znají a chtěli vyzkoušet tu druhou v nabídce. Zachutnala jim, zeptali se, odkud je, a příště už věděli, že mají chtít slivovici od Žufánka,“ popisuje lihovarník těžké začátky specifické distribuce, kterou prý dnes zkouší napodobit celá řada konkurenčních výrobců.

PŘÍBĚH O KOTLÍKU

Přestože se dnes firmě daří a rodina je spokojená, mají u Žufánků ještě v živé paměti složité období prvních deseti let. „Jen v loňském listopadu jsme udělali stejný obrat jako za celý rok 2009. Byly doby, kdy jsme měsíčně prodali zboží za padesát tisíc a půlku z toho spolkly daně. Až do roku 2010 jsme se jen tak plácali.“ První náznaky změny situace k lepšímu zaznamenal Martin Žufánek v období, kdy začala především v Praze vzrůstat popularita farmářských trhů. Lidé začali objevovat kouzlo lokálních potravin a regionálních produktů včetně poctivých krajových ovocných pálenek. Žufánkovy produkty se sice na farmářských trzích neprodávaly, ale začaly vyvolávat pozornost přesně toho druhu zákazníků, které atmosféra, sortiment a princip těchto trhů přitahuje. Další obrat k lepšímu pak firma zaznamenala v souvislosti s metanolovou aférou, jejíž důsledky vyvolaly zvýšenou poptávku po


33

zdroj: Strategie | 19.2.2016 rubrika: Lidé - cesty kariéry | Strana: 58 Autor: Richard Guryča | Téma: Mendelova univerzita v Brně kvalitním, značkovém, a tudíž i „bezpečném“ alkoholu. „Složité období se podle mých zkušeností dá snadněji zvládnout v rodinné firmě. Přežili jsme proto, že jsme neměli žádné zaměstnance, a tudíž žádné odvody a dokázali jsme se uskromnit. Dvanáct let jsme nějak vydrželi, nejezdili jsme třeba na žádné dovolené, protože na to nebyly peníze,“ říká Žufánek. A vzpomíná, jak začínali s jedním destilačním kotlem - další koupili až v roce 2010. „Dřív na něj nebyly prostředky a vlastně ani nebyl potřeba. Další dvě nové destilační kolony jsme nainstalovali až v loňském roce. Kdybychom na začátku investovali bambilion a pak zjistili, že se to neprodává, už jsme dávno skončili. Ale tohle byl opravdu příběh o jednom kotlíčku. Za celou dobu jsme neměli žádný úvěr. Prodala se jedna várka, koupila se další nádrž. A tak dále. My jsme prostě takoví pankáči. A vyplácí se nám to.“

PRO RADOST

Dnes je podle něj lihovar v ideální situaci, kdy vyrábí přesně tolik, aby byl ještě stále schopen stoprocentně kontrolovat a garantovat kvalitu. A zejména u destilátů už ani není v plánu nějaké výrazné rozšiřování výroby. „Už před časem jsme se začali víc orientovat na bylinky, s tím souvisí i výroba ginu a absintu. Produkci destilátů tohoto typu hodláme ještě navýšit. Bylinky mají svoje výhody - sklidíte je, usušíte a vydrží v pytlích rok nebo i tři. Chystáme i speciální malé šarže, například pivní pálenka z piva z různých mikropivovarů. To ovšem bude spíš takové hraní pro radost,“ plánuje Žufánek. Lidé bývají podle něj někdy nespokojení s tím, že vzhledem k malému počtu láhví v těchto specifických mikrošaržích nemůže lihovar uspokojit poptávku všech zájemců. „Náš gin značky OMFG se třeba loni vyprodal za šestnáct hodin. Ale část zájemců si díky tomu rezervuje produkty z malých sérií třeba i rok dopředu, což je pro nás vlastně dobré. Ani pod tímto pozitivním tlakem nechceme ale výrobu navyšovat, ztratilo by to něco ze svého kouzla, už by mě to nebavilo. Malé šarže mi umožňují víc si s produktem pohrát, jeho složení se může každý rok trochu měnit. V ginu OMFG byla první rok mexická damiána, druhý rok ománské kadidlo. Když se várka vyprodá, už tyhle složky nepoužijeme. Jsou to sběratelské řady pro fanoušky. Pálit deset tisíc flašek by nemělo smysl.“

***

ČAROVÁNÍ S ABSINTEM

Alespoň část tajemství úspěchu značky lze odhalit z vyprávění Martina Žufánka o tom, jak vzniká jejich dnes už věhlasný absint. Celý rozhovor se ostatně odehrával vedle destilačního přístroje, v němž právě dobíhala aktuální várka tohoto legendami opředeného nápoje.

* Vy pálíte absint úplně sám?

Když děláme ovocné destiláty, tedy slivovici, hruškovici nebo meruňkovici, můžeme se střídat s bratrem. Když ale pálím absint, gin a borovičku, všechno od bylin mám na starost sám. Bratr absint nepálí, dodnes ani nezná recept.

* V čem příprava absintu spočívá?

Absinty destiluju pravidelně začátkem února. Pálení absintu je složitý proces, mnohem náročnější než destilace ovocného kvasu. U


34

zdroj: Strategie | 19.2.2016 rubrika: Lidé - cesty kariéry | Strana: 58 Autor: Richard Guryča | Téma: Mendelova univerzita v Brně absintů se začíná macerací bylin v čistém neutrálním lihu. Anýz, yzop nebo kořen anděliky maceruji třicet šest hodin, dvanáct hodin před destilováním se přidají listy pelyňku, meduňky či rozrazilu. Při destilaci bylin je také velmi důležité poznat, kdy se blíží konec, takzvaný ocas. Byliny mají ke konci takovou pro mne nepříjemnou vůni, jako když zmokne kupka sena. A to je přesně to, co já v absintu cítit nechci, i když by to možná spoustě lidí nevadilo. Takže musím hlídat, očichávat, ochutnávat a dokázat celý proces včas utnout.

* Je nějaký dostupný recept na absint?

Chuťové vyladění absintu se člověk může naučit, na správnou recepturu je rovněž nutné přijít metodou pokusů a omylů. Proces destilace absintu tady nebyl známý, nemá zde tradici. Základní absintové recepty lze dohledat například ve francouzských lihovarnických receptářích z devatenáctého století, dá se to i normálně vygooglovat. Jenže recept, to je pouhých třicet procent úspěchu. Stejně, nebo možná ještě více důležitý je výrobní postup, a ten se obvykle nezapisoval, protože lihovarníci brali jako samozřejmost, že proces destilace každý tehdejší odborník znal. Ale doba macerace jednotlivých bylin, tlak a stupně teploty při destilaci, na to jsem musel poměrně obtížně přijít sám.

* Jak se vám podařilo dostat donedávna neznámou značku na první místo seznamu nejlepších absintů světa?

Naše současné prvenství spousta lidí nechápe. Dva z deseti nejlepších absintů pocházejí z České republiky! Je to obrovský paradox i proto, že český absint měl ještě nedávno velmi špatnou pověst, těm trestí obarveným lihovinám se všichni smáli. Ale když chcete vypálit něco opravdu dobrého, dokážete to. Člověk nesmí propadnout mamonu. Je samozřejmě jednodušší nakoupit tisíc litrů lihu, perníkové a anýzové aroma, za patnáct minut to s nějakými éčky smíchat v míchačce a zůstat při tom na minimálních nákladech. Pokud to ovšem chcete dělat pořádně, je náročná macerace, destilace i zrání a souvisí s tím obrovské ztráty, do kterých spousta výrobců pochopitelně nechce jít. Ztráty musíte platit ze svého, stát vám povolí maximálně tři procenta, ale my máme třeba osmnáct procent.

* I tak ovšem vypadá jako čirá fantazie, že se lihovarníkovi ze země bez absintové tradice podaří vyladit nápoj natolik, aby obstál v konkurenci nejlepších tradičních značek. V čem je to tajemství?

Když jsme vypálili první šarži, obeslal jsem zahraniční fanoušky absintu na základě kontaktů z různých fór. Ochutnali to a řekli, že je v pořádku, že se někdo v Česku snaží dělat destilovaný absint, ale že je to špatné a chybí tomu to či ono. Já jsem tedy zdvořile poděkoval za feedback, řídil se jejich připomínkami při výrobě další šarže a pak jim znovu poslal vzorky k hodnocení. Znovu je ohodnotili, já vzal jejich poznatky v úvahu při přípravě šarže třetí a pak už mi řekli, ať to nechám tak, jak to je. Bral jsem to jako normální logický proces, v absintu jsem přece začátečník a klidně si nechám poradit od lidí, kteří pijí nejlepší absinty třeba dvacet let! Dokud nebyli spokojení zkušení fanoušci, nebyli jsme spokojení ani my. Člověk se prostě nesmí chovat jako nafoukaný kretén. (rig)

KDYŽ ŽUFÁNEK ZAČÍNAL, BRAL KAŽDÝ SLIVOVICI JAKO TO NEJBĚŽNĚJŠÍ PITÍ, KTERÉ MŮŽE BÝT NA TRHU LEVNĚJŠÍ NEŽ LECKTERÁ VODKA. MARTIN ŽUFÁNEK (1974)

Vystudoval strojní průmyslovku a Mendelovu univerzitu v Brně. Na zrodu rodinné ovocnářsko-včelařské firmy Žusy (Žufánek a synové) v roce 2000 se podílel spolu se svými rodiči a sourozenci Josefem a Janem. ŽUFÁNEK VYRÁBÍ PŘESNĚ TOLIK, ABY BYL JEŠTĚ STÁLE SCHOPEN STOPROCENTNĚ GARANTOVAT KVALITU. KDYŽ CHCETE VYPÁLIT NĚCO OPRAVDU DOBRÉHO,


35

zdroj: Strategie | 19.2.2016 rubrika: Lidé - cesty kariéry | Strana: 58 Autor: Richard Guryča | Téma: Mendelova univerzita v Brně DOKÁŽETE TO. ČLOVĚK NESMÍ PROPADNOUT MAMONU.

Foto popis| POD KONTROLOU Během rozhovoru pro Strategii hlídal Martin Žufánek rodící se absint Foto autor| FOTO: Richard Guryča

Foto popis| Martin Žufánek, strojník, ovocnář, včelař a zejména palič Foto autor| FOTO: Richard Guryča Foto autor| FOTO: Richard Guryča O autorovi| Richard Guryča, spolupracovník redakce


36

zdroj: novinky.cz | 21.2.2016 rubrika: Věda a školy | Strana: 0 Autor: Michael Polák | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Unikátní stádo koz na Českolipsku oživí genetický materiál z Turecka V Česku žádný podobný chov není. Stádo vzácných koz bezoárových, jejichž populaci se snaží v oboře Vřísek u Holan na Českolipsku zachránit státní Lesy ČR, teď čekají nebývalé změny. Speciální výzkum totiž lesníkům doporučil, aby stádo oživili genetickým materiálem dovezeným ze zahraničí.

K podobnému osvěžení krve, jak to lesníci nazývají, v Česku doposud nikdy nedošlo.

„Uvnitř stáda je už příliš velká příbuznost. V letech 1994 až 1996 se sem dovezlo 14 kusů kozy bezoárové. Dva utekly, takže od té doby se tu rozmnožuje dvanáct kusů mezi sebou a je už potřeba to geneticky oživit,“ vysvětlil šéf obory Ladislav Masopust.

Lesy ČR už na genetické oživení jedinečného stáda vypsaly grant, který vyhrála Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně. Ta plánuje, že stádo oživí inseminací spermatu odebraného kozlům v Turecku.

„Podobné umělé oplodnění se minimálně u nás ještě neuskutečnilo. Tuto cestu jsme zvolili i proto, že tím eliminujeme riziko zavlečení chorob do stáda,“ vysvětlil oborník Masopust.Projekt oživení potrvá tři roky

Podle něj se původně uvažovalo, že sperma pro chov na Českolipsku dodá některá ze zoologických zahrad, která kozy bezoárové chová.

„V ZOO jsou v Německu, v Polsku, ve Švýcarsku, u nás je čerstvě chová ZOO v Olomouci. Nakonec jsme se ale rozhodli, že cestou ZOO nepůjdeme, protože tu jde často o kusy křížené s kozou domácí. Proto jednáme s Tureckem, které je nejbližší zemí, kde podobně velké kozy bezoárové žijí volně,“ popsal oborník z Českolipska. Celý projekt oživení vzácného chovu je rozdělený do tří let, skončit má na konci roku 2018.

V oboře Vřísek nyní žije 44 koz bezoárových, ročně se narodí pět až deset mláďat. Odchovávat se je daří díky speciálním porodnám, umístěným ve skalnatém terénu obory. Díky ochraně skal tady v zimě nezamrzá voda a malá mláďata tu mají lepší podmínky než jinde v oboře.

Obora Vřísek u Holan na Českolipsku je jednou z nejstarších obor v České republice, první zmínky o jejím vzniku pocházejí z roku 1570. Tehdy měla jen kolem 42 hektarů, dnes se rozkládá na ploše více než trojnásobné. V oboře se vystřídalo mnoho druhů zvěře, od roku 1967 se tu ale chová pouze muflon, kterého v roce 1994 doplnil záchranný chov kozy bezoárové ze zrušeného chovu z Pálavských vrchů.

http://www.novinky.cz/veda-skoly/394928-unikatni-stado-koz-na-ceskolipsku-ozivi-geneticky-material-z-turecka.html


37

zdroj: olomoucky.denik.cz | 20.2.2016 rubrika: Moje Olomoucko | Strana: 0 Téma: Mendelova univerzita v Brně

Univerzita letos rozjede velké stavby a opravy, lepší wi-fi i nový web Olomouc – Univerzita Palackého v Olomouci si letos připomíná už sedmdesáté výročí obnovení vysokého učení v Olomouci po druhé světové válce.

"

Jubilejní oslavy se proto prolínají celým letošním rokem. Ani letos nebudou chybět velké akce jako třeba tradiční Majáles, na září se pak chystá historicky největší setkání absolventů univerzity.

„Současně při této příležitosti oslaví 25 let fakulta tělesné kultury a 25 let právnická fakulta. Celkový program pro tisícovky očekávaných návštěvníků Olomouce bude koncipován od pátku 9. do soboty 10. září po celém městě a samozřejmě ve všech prostorách univerzity," uvedla mluvčí Univerzity Palackého Gabriela Sýkorová.

Doplnila, že hlavním bodem a vrcholem programu pak bude společné setkání absolventů v sobotu 10. září od 15 hodin. „Poslední velké setkání absolventů Univerzity Palackého v Olomouci proběhlo před dvaceti lety," uvedla.

Už za několik dní si však nejen univerzita, ale i město Olomouc připomene sedmdesátileté výročí od znovuobnovení vysokého školství.

„V neděli 21. února v 15 hodin se opět rozezní zvony olomouckých kostelů sv. Mořice, sv. Michala a sv. Václava. Tak, jako každý rok připomenou, že v tuto dobu byl přijat zákon o obnovení olomoucké univerzity, a tak se naplnil sen jejich předchůdců o univerzitním městě," dodala mluvčí Univerzity Palackého.

Výběr akcí 2016• Majáles, 3. a 4. května 2016 • Kořeny – setkání absolventů a učitelů LF, 16. dubna 2016 • Aeduca – konference o celoživotním vzdělávání (říjen) • Letní škola slovanských studií: 23.7.–21. 8. 2016 • Letní škola rozvojových studií (přelom srpna a září) • Uvedení do funkce nové děkanky Právnické fakulty UP + odhalení reliéfu Jana Palach sochaře Zdeňka Přikryla – 24. 2. 11.00 • Olomoucké právnické dny – květen 2016 (19. a 20. května 2016) • Den otevřených dveří UP – listopad 2016 (25. 11. 2016) CO UPOL ČEKÁ v roce 2016

Výstavba• První akcí je dokončení výstavby spojovacího koridoru v areálu Neředín. Jedná se o dvoupodlažní objekt, který spojí budovu testovací haly a budovu testovacího bazénu a vytvoří potřebné provozní zázemí těchto budov, jejichž výstavby byla spolufinancovaná z prostředků EU (85 %) v rámci programu OPPI. Výstavba spojovacího koridoru je plně financovaná z vlastních prostředků univerzity. Předpokládané náklady činí cca 41 mil. Kč včetně DPH a stavba by měla být uvedena do provozu v březnu 2016.

• V dubnu letošního roku by měla být zahájena výstavba Centra kinantropologického výzkumu Fakulty tělesné kultury UP v Olomouci. Jedná se o poslední etapu výstavby tzv. Kampusu Neředín pro FTK. V budově o 4 podlažích budou umístěny laboratoře, vyšetřovny,


38

zdroj: olomoucky.denik.cz | 20.2.2016 rubrika: Moje Olomoucko | Strana: 0 Téma: Mendelova univerzita v Brně pracovny a zázemí pro vědu a výzkum Fakulty tělesné kultury UP v Olomouci. Předpokládané náklady výstavby ve výši cca 92 mil. Kč včetně DPH budou ve výši 90 mil. Kč hrazeny ze systémové dotace státního rozpočtu a zbytek uhradí UP z vlastních zdrojů. Ukončení akce a její uvedení do provozu se předpokládá v 1. čtvrtletí roku 2017.

• Ve stejnou dobu bude zahájena Rekonstrukce objektu Křížkovského 10 pro potřeby Filozofické fakulty UP v Olomouci. Jedná se o rozsáhlou rekonstrukci historického objektu s předpokládanými náklady ve výši cca 244 mil. Kč včetně DPH. Velká část nákladů ve výši 240 mil. Kč bude hrazena ze systémové dotace státního rozpočtu. Ukončení akce a její uvedení do provozu se předpokládá v září 2018.

• V září letošního roku je plánováno zahájení Rekonstrukce objektu Na Hradě 5 pro potřeby Filozofické fakulty a Cyrilometodějské teologické fakulty UP v Olomouci. Jedná se o celkovou rekonstrukci objektu včetně půdní vestavby s předpokládanými náklady ve výši cca 90 mil. Kč včetně DPH. Část nákladů ve výši 60 mil. Kč bude hrazena ze systémové dotace státního rozpočtu. Ukončení akce a její uvedení do provozu se předpokládá v září 2017.

Koleje a menzy• Vybudování WiFi pokrytí na další 2 koleje, první bude kolej Šmeralova v únoru 2016, druhá kolej (zatím pevně nestanovena) v polovině roku – prázdniny.

• Dovybavení hotelových pokojů na koleji Generála Svobody novými TV a nábytkem + otevření snídaňové výdejny pro hotelové hosty a zájemce z řad studentů tamtéž.

• Nasazení nového stravovacího informačního systému pro menzy UP, vč. aukčního modulu pro nákup potravin.

• Započetí rekonstrukce centrální menzy 17. Listopadu. Tady se nám ale realizace s největší pravděpodobností posune až do léta 2017.

• Otevření a vybavení nové fitness místnosti na kolejích v Neředíně

• Řešení venkovní přístavby (letní zahrádka) menzy v Holici – ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou. Na úrovni projektové dokumentace 2016, realizace možná až 2017.

Organizace a rozvoj• Nový web univerzity a jeho propojení s jednotným webovým portálovým rozhraním (podzim 2016)

• Zprovoznění inovovaného helpdesku

• Rozšiřování a zpřístupnění univerzitní WiFi sítě (včetně pokračování zasíťování kolejí) – V průběhu roku 2016 bude rozšiřována WiFi síť UP a budou diskutovány možnosti snazšího přístupu a snazšího využití stávající sítě (jednodušší systém přihlašování). V průběhu probíhajícího zkouškového období budou zasíťovány koleje Šmeralova a v letním období předpokládáme další koleje.

• Zavádění dvojjazyčných dokumentů a norem (česky a anglicky) – Z důvodu probíhajících snah o internacionalizaci UP budou zveřejněny základní dokumenty a formuláře UP v dvojjazyčném znění. Bude diskutován výběr univerzitních norem, které budou také publikovány dvojjazyčně. Cílem je vytvoření reálného bilingvního prostředí.


39


Studium• Patrně nejrozsáhlejším úkolem roku 2016 bude implementace novely zákona o vysokých školách na UP. Pro konkrétní úpravy Studijního a zkušebního řádu a dalších vnitřních předpisů musí univerzita ale ještě počkat na finální podobu zákona. Nicméně dále pokračuje v přípravách standardů kvality v oblasti vzdělávání, v diskusích o evaluacích, hodnocení klasifikačních prací, klasifikačním rámci, podpory začínajících pracovníků ad.

• Jinou velkou výzvou jsou nové a připravované projekty, které ji v roce 2016 čekají. Jedná se zejména o nový centralizovaný rozvojový projekt zaměřený na internacionalizaci a marketingové strategie, který řešíme společně s MU, UTB, VUT, Mendelovou univerzitou a VFU. Dále pak IP zaměřený na strategický plán rozvoje vzdělávání pracovníků UP. Klíčová však bude také příprava nových projektů OPVVV, které se tentokrát výrazně dotknou oblasti vzdělávání.

Zahraniční vztahy• V roce 2016 plánuje UPOL zlepšení česko-polské spolupráce, zvláště přeshraniční, kterou je potřeba upevnit i v oblasti vysokých škol. Jde především o rozšíření nabídky výměnných pobytů studentů i akademiků, ale i o přípravu společných projektů.

• Nové aktivity se nevyhnou ani činnosti Konfuciova Institutu (KI) při UP. I zde se chystá řada projektů zaměřených na vzdělávání a větší propojenost nejen s fakultami, ale i s městem, regionem a KI partnerských univerzit převážně v Polsku a Rakousku. Bude se pokračovat ve vyhledávání a navazování strategických partnerství s čínskými univerzitami.

• Dále chce UPOL zvyšovat mobilitu, a to zejména v parametru přijíždějících studentů.

• V tomto roce akademiky čekají rovněž změny na rektorátním úseku zahraničí, který by jednotlivým fakultám rád nabídl rozšířené spektrum služeb.

Priority v oblasti vědy a výzkumu• Jednou z priorit je zapojení UP do projektů Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání 2014 – 2020, v jehož rámci je možno čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie. Výzvy měly být vyhlášeny už loni, většina z nich bude ale otevřena právě v tomto roce. Kromě podpory výuky nebo internacionalizace budou zaměřeny na vybudování a rozšíření výzkumných infrastruktur, podporu akademických pracovníků a doktorandů. Do tohoto programu univerzita už nyní připravuje nové projekty.

• V tomto roce by univerzita také chtěla využít možností nově pořízeného analytického nástroje pro hodnocení výzkumné činnosti – InCites, který využívá společnost Thomson Reuters. Umožňuje vyhodnocení výstupů vědy a výzkumu fakult, pracovišť, týmů i jednotlivců v mezinárodním srovnání. Komplexní analýza zahrnuje řadu kritérií, jako jsou například hodnocení kvality publikací nebo míra zapojení do mezinárodní spolupráce.

• UPOL se bude zároveň připravovat na změny metodiky v hodnocení vědy a výzkumu, kterou se bude řídit rozdělování finančních prostředků ze státního rozpočtu od roku 2017. Pokud bude schválen nový vysokoškolský zákon, bude muset reagovat i na očekávané legislativní změny, zejména v souvislosti s novými kritérii pro akreditace habilitačních a profesorských řízení.

• Prioritou by měla být také větší informovanost a popularizace našich výsledků vědy a výzkumu nejen v domácím, ale i v zahraničním prostředí.


40


• V žebříčku českých vysokých škol si Univerzita Palackého v oblasti vědy výzkumu udržuje přední pozici. Podle bodového hodnocení výsledků vědy a výzkumu si UP drží čtvrtou příčku – za Univerzitou Karlovou, Masarykovou univerzitou a ČVUT Praha."

http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/univerzita-slavi-70-let-od-znovuobnoveni-podivejte-se-co-letos-chysta-20160218.html


41

zdroj: ČT 1 | 19.2.2016 18:00 Pořad: Události v regionech - Brno Téma: Mendelova univerzita v Brně

Život cizinců na jižní Moravě Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka -------------------Do Česka by mělo celkem přesídlit 37 iráckých křesťanských rodin, tedy 150 lidí. První dvě rodiny tedy už dorazily, konkrétně do Okrouhlíku na Vysočině, 24. ledna, druhá skupina potom přijela 5. února. Jak už bylo řečeno, na jižní Moravu míří 24 lidí a dalších 30 očekávají v Moravskoslezském kraji. Uprchlíci na jižní Moravě se zařadí mezi dalších 41 tisíc cizinců, kteří v regionu žijí. Nejpočetnější skupina je ze Slovenska, která čítá skoro 10 tisíc lidí, o 500 míň je Ukrajinců a žijí tady i cizinci z poněkud exotičtějších zemí. Na rozdíl od nich ale cizinci z Evropy většinou zapadnou mezi Čechy rychleji. Horší to mají právě třeba lidé s jinou barvou pleti. Své o tom ví třeba Samuel Darkwah z Ghany.

Jakub ŠČURKEVIČ, redaktor -------------------V Ghaně teploty neklesají pod 20 stupňů, přesto Samuelovi Darkwahovi brněnská zima nevadí. Teď je vedoucím Ústavu teritoriálních studií na Mendelově univerzitě. A právě akademická půda ho do Česka před 25 lety přivedla. Kvůli ženě a dětem tady pak i zůstal.

Samuel DARKWAH -------------------V té době studenti z Ghany dostali stipendia do Ruska, různý země, ale sem dostat do Česka ... a měl jsem radost.

Jakub ŠČURKEVIČ, redaktor -------------------Přednáší většinou v angličtině. Češtinu má ale rád.

Samuel DARKWAH -------------------Mně se líbí jazyk a je to velmi zajímavý, protože i v angličtině takový výrazy, jako "ty vole", tam není.

Jakub ŠČURKEVIČ, redaktor -------------------Zvykl si i na česká jídla. Jeho oblíbená má na seznamu i řada rodilých Čechů.

Samuel DARKWAH -------------------Smažák, který byl studentský, že, vždycky, něco jako roštěná nebo omáčku, jo, jako knedlíky a tak dále.

Jakub ŠČURKEVIČ, redaktor -------------------Na konci každého pracovního dne odjíždí Samuel Darkwah do asi 45 kilometrů vzdálené Nedvědice. I tam ho nakonec sousedi přijali, i když to několik let trvalo.


42

zdroj: ČT 1 | 19.2.2016 18:00 Pořad: Události v regionech - Brno Téma: Mendelova univerzita v Brně Samuel DARKWAH -------------------Když měl jsem koupaliště v Nedvědice, vždycky přijeli skinheadi, mě zeptali, co tady dělám a tak dále. To občas člověk se setká s rasismus.

Jakub ŠČURKEVIČ, redaktor -------------------Rasismus a xenofobie podle Samuela v posledních letech ustupuje. Potvrzuje to i Mexičan Hildberto Guerrero. Čtyři roky tady podniká, spoluvlastní jazykovou školu a Brno si zamiloval.

Hildberto Aleman GUERRERO -------------------První pocit jsem měl, že jsou tady lidé trochu chladní. Ale jakmile s nimi začnete povídat, všichni jsou velmi přátelští.

Jakub ŠČURKEVIČ, redaktor -------------------Samuel i Hildberto mezi Čechy zapadli a vedou úspěšné životy. Podobné štěstí teď přejí i dalším cizincům, kteří vymění svoje města třeba právě za Brno. Jakub Ščurkevič, Česká televize.

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka -------------------A já doplním, že v České republice žilo na konci loňského roku skoro půl milionu cizinců. Příchod 150 nových iráckých uprchlíků schválila vláda a všichni museli projít bezpečnostními prověrkami. Projekt jejich přijetí má rozpočet kolem 15 milionů korun.


43

zdroj: Právo | 19.2.2016 rubrika: Jihozápadní Čechy | Strana: 10 Autor: (ch) | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Libějovické lípě pomohla Nadace Partnerství Památná lípa Naděje v Libějovicích, která loni skončila v soutěži Strom roku na pátém místě, se dočkala ve čtvrtek bezplatného ošetření arboristou Richardem Jirákem, což významně zlepší její zdravotní stav. Lípa roste v klášterní zahradě na poutním místě zvaném Lomec. Je poslední z původních čtyř lip, které vysadili v roce 1750 a u nichž při venkovních bohoslužbách stávaly oltáře. Jejich stín prý kdysi rád vyhledával spisovatel Julius Zeyer a později i malíř Jan Zrzavý. Dutina lípy v sobě ukrývá kromě tajných přání poutníků i nenápadného ptačího obyvatele – sovu Rozárku. „Přihlásili jsme naši lípu, u níž stářím, ale i vlivem přírody došlo v průběhu let ke snížení vitality, do projektu Zdravé stromy pro zítřek, a odborná komise ji zařadila mezi třináct stromů, které získají odborné ošetření bezplatně. Zaplatíme pouze materiál nutný pro bezpečnostní vazbu,“ řekl Právu starosta Jan Chrt (NK). Dodal, aby lípa mohla dále zdobit zdejší klášterní zahradu, bylo potřeba především zredukovat její korunu a umístit do ní zmíněnou bezpečnostní vazbu. „Stav stromu posoudili odborníci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci se studenty a doporučili další postup. Teprve pak se mohl ujmout péče o lípu tým stromolezce Richarda Jiráka, který má certifikát pro ošetřování stromů European Tree Worker. Na rozdíl od laiků mají stromolezci s tímto certifikátem potřebné znalosti o dřevinách, jejich vývoji, chorobách, řezech i vázání korun,“ podotkla Šárka Weberová ze Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu, která certifikované arboristy sdružuje.

Foto autor| Foto Nadace Partnerství

Foto popis| Lípa je i domovem sovy Rozárky.

Regionální mutace| Právo - jihozápadní Čechy

http://archiv.newton.cz/pr/2016/02/19/2a245cae01e54bdda123e51bfa502e66.asp


44

zdroj: novinky.cz | 19.2.2016 rubrika: Žena - Styl | Strana: 0 Autor: das | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Úspěšné ženy, které se obětují pro druhé a přitom zvládají i péči o rodinu Silných příběhů výjimečných žen, které dokážou skloubit svou profesi, prospěšné aktivity i péči o rodinu, je v každém regionu nepochybně nespočet. Bohužel se o nich tolik nemluví, což je samozřejmě velká škoda. Přinášíme vám kratičké příběhy několika z nich, jež si zaslouží obdiv a uznání.

Andrea Kulová z Jihomoravského kraje

Andrea Kulová je velmi živelná a cílevědomá žena, která veškerým úsilím pomáhá malému Matějovi, který již pátým rokem bojuje o svůj život. Rodiče se o něj starají doma a pro jeho přežití je každý měsíc potřeba sehnat 50 000 Kč.

Andrea, která je mimo jiné úspěšnou ekonomkou, manažerkou, cvičitelkou pilates a matkou dvou malých holčiček, dokázala svojí nevyčerpatelnou energií nemožné a potřebné finance zajišťuje. Před třemi lety založila charitativní neziskovou organizaci Pro Matěje a intenzivně, systematicky a den co den shání pravidelné i jednorázové dárce, kteří přispívají na jeho nutnou péči.

To, co se zdálo nemožné, se díky ní stalo po dvou letech intenzivní práce skutečností. Matěj má v současnosti asi tři stovky pravidelných dárců, kteří pravidelně přispívají do této neziskové organizace. Dnes tyto příspěvky tvoří polovinu potřebné pomoci.

Druhou polovinu pak Andrea zajišťuje organizováním širokého spektra nejrůznějších charitativních akcí. Toto vše dělá absolutně zdarma a nezištně. Navíc pracuje jako asistentka jednatele v jedné z předních makléřských pojišťovacích společností a společně s manželem vyrábí a prodává šperky. Padesát procent zisku trvale věnuje své neziskové organizaci Pro Matěje.Jitka Košínová z Prahy

Devětatřicetiletá Jitka Košínová z Prahy v roce 2013 onemocněla akutní leukémií, tedy velmi závažnou nemocí. Paradoxně jí boj s touto nemocí dodal obrovskou chuť do života a elán pomáhat lidem, které postihlo to, co ji samotnou.

Jitka Košínová

Nemoc se ohlásila velmi nečekaně. Ze dne na den ženu přepadla obrovská únava, na kterou nebyla zvyklá. Do děje vstoupila chřipka, následovala angína. Lékaři jí odebrali krev a poslali do nemocnice. Uplynul pouhý měsíc a Jitka už ležela na oddělení hematoonkologie ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

Absolvovala chemoterapii, jejíž průběh nebyl rozhodně snadný. Od lékařů věděla, že pro ni hledají prostřednictvím Českého národního registru dárců kostní dřeně vhodného dárce pro provedení potřebné transplantace. Podařilo se a Jitka se po transplantaci začala uzdravovat.

Ke svému původnímu povolání trenérky se už ale vrátit nemohla. Zůstala v invalidním důchodu. Ale doma se založenýma rukama rozhodně nesedí. Naopak velmi akčně pomáhá s šířením povědomí o dárcovství kostní dřeně.

V září 2014 uspořádala pochod na Sněžku, kterého se sama zúčastnila, aby ukázala, co může člověk po transplantaci kostní dřeně dokázat. Nyní chystá přednášky pro studenty středních škol, aby vstoupili do Českého národního registru dárců dřeně, podílí se na přípravě vzdělávacího videa pro pacienty s leukémií a shání na jeho vznik finanční prostředky od potenciálních sponzorů.Jana Šperlová z Karlovarského kraje


45


Jana Šperlová je příkladem toho, že i když se nám občas hroutí celý svět, neměli bychom ztrácet naději. Pro mnohé je velkým vzorem a inspirací. Její příběh začal v USA, kde při studiu vysoké školy v tvrdých podmínkách na Aljašce získala první pracovní zkušenosti. Po ukončení školy pracovala jako HR specialista v softwarové společnosti a během jediného roku se vypracovala na nováčka roku v dynamicky se rozvíjejícím podniku. Pracovní povinnosti se jí dařilo úspěšně skloubit s výchovou dvou dcer.

Jana Šperlová

Vše se zdálo být ideální až do léta 2011, kdy Jana utrpěla vážný úraz páteře a pánve. Téměř na dva roky byla zdánlivě vyřazena z běžného života. Mladší dcerce byly v té době necelé dva roky.

Krátce po druhé operaci, kdy jí byla z páteře odstraněna kovová fixační konstrukce, zasedla k počítači a sepsala projekt na revitalizaci opuštěného a zdevastovaného areálu České pošty na Svatošských skalách. Její projekt zvítězil a v areálu začal postupně vznikat dětský ráj. Když Jana odložila korzet fixující páteř, bylo třeba areál kompletně rekultivovat. S dcerkami vozila materiál, pálila větve, oslovovala dodavatele nápojů a potravin, zařizovala reklamu, web, sháněla zvířátka do minizoo, postarala se o naplnění ubytovací kapacity.

Práce byly zahájeny 1. února 2013 a již za čtyři měsíce byl areál otevřen veřejnosti a přivítal tisíce návštěvníků. Svatošky dětský ráj je od té doby volnočasovým areálem pro rodiny s dětmi nabízejícím široké spektrum atrakcí a možností odpočinku v přírodě pro celou rodinu.

Jana zároveň pracuje také jako specialista vzdělávání v Nemocnici Sokolov a Ostrov. V areálu ještě plánuje vybudovat naučnou stezku, muzeum Svatošských skal nebo hipostezku. Jana je živým důkazem, že je možné dokázat „nemožné“ i ve chvíli, kdy jiní ztrácejí naději.Hana Potměšilová ze Středočeského kraje

Hana Potměšilová se téměř patnáct let věnuje své profesi zlepšování kvality péče ve zdravotnictví. Stejnou dobu funguje jako dobrovolník bez nároku na odměnu v různých neziskových organizacích a projektech. Její práce se promítla například do péče o pacienty s roztroušenou sklerózou či cévní mozkovou příhodou.

Hana Potměšilová

Jako členka výkonného výboru Fóra dárců spolupracovala téměř čtyři roky na přípravě změn občanského zákoníku a dalších právních norem týkajících se neziskového sektoru. A stejně tak bez nároku na honorář vede již osm let Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP).

Mezi největší projekty tohoto nadačního fondu patří ochranná známka Práce postižených, stáže zdravotně postižených studentů s názvem Start bez překážek a unikátní fundraisingový projekt Srdcerváči. Jen projekt Srdcerváči od roku 2013, kdy se poprvé představil, rozdal téměř milión korun na podporu podnikání a zaměstnávání lidí s postižením a pomohl najít práci více než sedmi stem lidem se zdravotním postižením.

Hana Potměšilová má dvanáctiletého syna a osmnáctiměsíční dcerku. A protože i ona si občas potřebuje vyčistit hlavu, ráda štípá


46

zdroj: novinky.cz | 19.2.2016 rubrika: Žena - Styl | Strana: 0 Autor: das | Téma: Mendelova univerzita v Brně dříví nebo se projede na koni, v autě či na motorce.Milana Petrásková z Ústeckého kraje

Milana Petrásková svůj veškerý volný čas, energii i nemalé finanční prostředky věnuje na pomoc kočkám. A sice kočkám nechtěným, týraným, zbídačeným, opuštěným, narozeným na ulici nebo pohozeným v lese.

Právě takové nalezence Milana v Kočičím domově Sluníčko v Dobříni u Roudnice nad Labem zachraňuje, uzdravuje a hledá jim nové, lepší domovy.

Milana Petrásková

Ve Sluníčku pečuje přibližně o 50 koček, které potřebují nakrmit, zajistit veterinární vyšetření, podat léky, ošetřit a samozřejmě také pomazlit. Pro chod Sluníčka je nezbytná také administrativa, shánění finančních prostředků, vyhledávání akcí, na kterých je možné přilepšit na provoz Sluníčka prodejem zboží z charitativního krámečku, účast na umísťovacích výstavách, komunikace s veřejností ohledně umístění kočiček a další aktivity.

Sluníčko ve svém okolí také zajišťuje kastrační program venkovních plachých koček a osvětu této problematiky. To všechno Milana, která do prosince 2014 pracovala na plný úvazek jako bankovní poradce, zvládá v době, kdy se většina lidí věnuje svým koníčkům, sportu, kultuře nebo například cestování. Život Milany jsou zkrátka kočky.

S chodem útulku sice pomáhá manžel a několik dobrovolníků, ale bez Milaniny obětavosti a lásky ke kočkám by Sluníčko nebylo tím, čím je – oázou lásky, bezpečí a naděje na lepší život pro stovky zvířat, kterým již Milana poskytla svoji péči.Eva Barkmanová z Libereckého kraje

Eva Barkmanová je dlouholetou členkou a již sedm let dokonce předsedkyní Českolipské Vesny – organizace, která sdružuje onkologické pacienty a jejich rodinné příslušníky a přátele v České Lípě.

Eva Barkmanová

Cílem této organizace je pomáhat a zlepšovat kvalitu života onkologických pacientů. Sdružení v čele s paní Barkmanovou pravidelně pořádá řadu přednášek pro veřejnost i akce pro školy s důrazem na tolik důležitou prevenci.

Eva Barkmanová sama zákeřnou nemocí před lety onemocněla. To ji přivedlo nejprve v roce 1994 do Arcusu, klubu onkologických pacientů. Místo toho, aby ji však nemoc oslabila, nastartovala v ní touhu dodávat optimismus, elán i pochopení všem, kteří se ocitli v těžké životní situaci a s rakovinou se setkali tváří v tvář.

Pomáhání druhým dostala zřejmě do vínku, od roku 1958 působila jako učitelka na základní škole v České Lípě a od roku 1980 do roku 2011 v Novém Boru, a to i ve svém důchodovém věku. Jak sama říká, její povolání a stejně tak dobrovolnická činnost jsou jejím životním posláním.Jana Flanderová z Plzeňského kraje

Jana Flanderová je již osmnáct let členkou dámského klubu Lions Club Plzeň Bohemia. Za dobu svého působení v klubu prošla všemi funkcemi, včetně té nejvyšší. Lionské hnutí podporuje zejména slabozraké a nevidomé, ale i jinak handicapované spoluobčany.


47


Jana Flanderová

Před čtyřmi lety klub představil plzeňské veřejnosti projekt Lví očko – screening zraku dětí předškolního věku. Členky měří zdarma zrak dětem v mateřských školách speciální videokamerou, která byla pořízena s finanční podporou Plzeňského kraje. Pokud jsou zjištěny odchylky od fyziologické normy včas, lze je v 95 % odstranit.

Garantem projektu byla právě Jana Flanderová, která úspěšně koordinovala náročnou činnost jedenáctičlenného týmu, který měřil zrak dětem nejen v Plzni, ale i na mnoha místech plzeňského regionu.

V roce 2014 bylo zdarma změřeno 3639 dětí v 71 mateřských školách. Pozitivní nález byl zjištěn u 18 % dětí, jejich další vyšetření již provádí oční specialista. Protože zrak je nejdůležitějším smyslem člověka, všichni pomoc Lvího očka naší mladé generaci velice oceňují.

Jana Flanderová je aktivní i ve všech dalších akcích, které dámský lionský klub zajišťuje. Za rozvoj lionského hnutí již obdržela řadu ocenění.Zuzana Kazdová z Vysočiny

Čtyřiatřicetiletá Zuzana Kazdová z Vysočiny miluje odmalička koně. V každodenním styku je s nimi prakticky dvacet let. Před pěti lety založila s dalšími několika dobrovolníky nedaleko Jihlavy koňskou záchytnou stanici pro týrané, nemocné, zanedbané, zraněné nebo agresivní koně.

Zuzana Kazdová

V Čechách již funguje několik koňských útulků, ale stanice, kde by se odborníci dobrovolně starali i o agresivní koně, je pouze u ní v Kochánově. Koním tu pomáhají k lepším životním podmínkám, shánějí vlídnější majitele. Lidé se podle Zuzany totiž o koně často neumí starat a kazí je. Nikdy nejsou problémoví sami o sobě, ale proto, že si je tak lidé sami vychovali.

Od roku 2010 prošetřila stanice více než 35 případů koní v nouzi. Stanice nemá žádné zaměstnance. O chod se stará pět stálých aktivních dobrovolníků a další externí pomocníci. Vše dělají ve svém volném čase.

Zuzana se podílí také na přednáškové činnosti na školách a v knihovnách. Snaží se vyvolat v dětech i dospělých základní lidské pocity, jako je soucit, pomoc slabšímu, a také podpořit vztah k přírodě a živým tvorům. Zuzana jinak pracuje jako fotografka. Má svůj ateliér a vyučuje na Základní umělecké škole v Jihlavě. Spolupracuje s dětskými domovy, handicapovanými dětmi a nabízí i hipoterapii.Jarmila Zelenská z Olomouckého kraje

Paní Jarmila Zelenská se narodila v roce 1947 v Prostějově. Pracovala jako programátorka ve výpočetním středisku, potom jako bankovní úřednice. Nikdy nepečovala o žádné zvíře. To se však změnilo. Na důchod si s manželem pořídila starší domek ve vesnici nedaleko Prostějova a začala se věnovat chovu koz. Celé stádo si vychovala sama. Důraz kladla na kvalitu zvířat a mléka.

Jarmila Zelenská


48

zdroj: novinky.cz | 19.2.2016 rubrika: Žena - Styl | Strana: 0 Autor: das | Téma: Mendelova univerzita v Brně Brzy získala povolení na prodej mléka ze dvora, později si zřídila i malou výrobnu a začala vyrábět produkty z kozího mléka, které prodávala v malém obchůdku na farmě a na trhu. Na své farmě Rozinka pořádá i nejrůznější akce pro veřejnost. Organizuje dny otevřených dveří, Počítání kůzlátek, Poslední pastvu, exkurze pro děti a školy, akce pro seniory, turisty i zájemce o chov koz. Pravidelně jezdí do Prostějova na Den Země.

Paní Jarmila spolupracuje dokonce s Mendelovou univerzitou v Brně, jejíž studenti si jezdí pro mléko na různé testy a monitoringy. Je zapojená do činnosti Svazu chovatelů ovcí a koz.

Jarmila si za svou píli a práci vysloužila i ocenění. V soutěži Regionální potravina získala za čerstvý kozí sýr značku Výrobek Olomouckého kraje. Obdržela i hanácký glejt na svou činnost a může chov i výrobky označovat logem „Hanácké vérobek“.Małgorzata Rakowska z Moravskoslezského kraje

Paní Rakowska pracovala 37 let jako učitelka, z toho 17 let jako ředitelka polské základní školy v Hnojníku. V obtížných podmínkách 90. let svou neutuchající aktivitou zajistila finance pro dostavbu školy. Od té doby patří škola k nejhezčím a nejlépe vybaveným vesnickým školám v regionu.

Současně se významně podílela na obnovení předválečné učitelské spolkové činnosti v období zániku původních státních struktur, následně byla 16 let místopředsedkyní nebo předsedkyní Společnosti polských učitelů v České republice. Velkou měrou se podílela na vybudování dnešního systému a organizace jediného národnostního školství v České republice.

Małgorzata Rakowska

Byla členkou národnostní komise při Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Současně se aktivně zapojila do činnosti Polského kulturně-osvětového svazu v ČR, kde byla několik let členkou Hlavního výboru. Již osm let je předsedkyní Místní skupiny PZKO v Českém Těšíně, kde přispěla k výraznému oživení činnosti a zejména přeshraniční spolupráce.

K nejvýznamnějším akcím patří každoroční Svátek tradic a regionálního kroje, který s podporou města organizuje na náměstí Českého Těšína za účasti českých a polských folklorních souborů a jenž je největší akcí svého druhu ve městě.

Je matkou dvou dcer, dvojčat, z nichž je jedna od narození vážně postižena dětskou mozkovou obrnou. Lékaři jí od začátku nedávali žádnou šanci na normální život a doporučovali ústavní péči. Jako matka toto řešení odmítla. Díky úmorné, téměř dvacetileté každodenní rehabilitaci spolu s manželem přivedli dceru do stavu relativní fyzické samostatnosti, zajistili jí vzdělání, a to i za cenu dovážení do škol v Ostravě, Karviné a dalších. Díky tomu je jejich dcera nyní soukromou učitelkou angličtiny a němčiny, pracuje doma a je životně zajištěna.

Paní Rakowska je velkou iniciátorkou česko-polské přeshraniční spolupráce. Má čtyři vnoučata. Za její zásluhy pro Hnojník ji jistá umírající bezdětná dáma obdarovala vilou Emaus v Komorní Lhotce. Takže je dnes paní Rakowska i podnikatelkou.Renata Beňačková ze Zlínského kraje

Renata Beňačková žije v malé obci Hostišová. Pracuje ve Zlíně-Malenovicích jako zdravotní sestra. Svou profesi však plně přenesla i do soukromého života. Pro občany své obce, děti, dospělé i seniory je čtyřiadvacet hodin k dispozici.


49


Ošetřuje různá poranění, poskytuje první pomoc, starším lidem dováží léky, navštěvuje nemocné. Vše dělá ve svém volném čase. Renata navíc organizuje různé charitativní akce a sbírky, například pro Diakonii Broumov sběr oblečení, sběr vysloužilých mobilů, sbírku lékárniček, víček a další.

Renata Beňačková

Současně je aktivní členkou zastupitelstva obce a dvě volební období po sobě absolutní vítězkou voleb, při kterých získala největší počet hlasů. Renata Beňačková je skutečně výjimečná žena, která svůj volný čas věnuje ostatním a vše navíc zvládá s úsměvem na tváři.

V obci, kde žije, není podle zdejších obyvatel člověka, kterému by nepomohla. A při tom všem se ještě stará o své nemocné rodiče. Vychovala tři děti. Ty jsou v současné době již dospělé. Renata sice není známá osobnost, ale její skromný přístup k životu a vytrvalá péče o druhé z ní činí opravdu výjimečnou ženu a pro své okolí nepostradatelnou osobnost.Ema Hubáčková z Královéhradeckého kraje

Ema Hubáčková je vyhledávanou operní a koncertní pěvkyní. Svým podnikáním se věnuje kulturní, umělecké, pedagogické, vzdělávací i charitativní činnosti. Narodila se v Děčíně, ale celý svůj život žije v Hradci Králové.

Ema Hubáčková

Svému povolání se věnuje od roku 1989. Studovala u legendární profesorky Jitky Švábové, držitelky medaile Artis Bohemiae Amicis, a světoznámé mezzosopranistky Evy Randové. Kariéru zahájila na operní scéně v Ústí nad Labem.

V roce 1998 založila v Hradci Králové agenturu pro rozvoj hudby a hudební vzdělanost. Jejím prostřednictvím realizuje operní, operetní, baletní a dětská představení, galakoncerty, koncerty komorní, výchovné, charitativní nebo autorské projekty, jako například festival předvánočních koncertů AVE Maria.

Jejím posláním je pomáhat a dávat příležitost všem začínajícím umělcům. Svůj volný čas věnuje také charitativní činnosti. Svými uměleckými projekty podpořila v Hradci Králové již mnoho institucí.

V prosinci 2014 zrealizovala velké charitativní představení pro děti. Výtěžek 93 tisíc korun věnovala Dětskému hematoonkologickému centru Dětské kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové. Před sedmnácti lety založila v Hradci Králové také hudební kurzy Zpívánky pro děti od tří let.

Ema Hubáčková vychovala stovky dětí, které získávají nadstandardní hudební vědomosti, dovednosti a návyky za profesionálního přístupu prostřednictvím kvalitního studijního plánu a speciální metodiky. Pořádá mezinárodní kurzy výuky zpěvu a je poradkyní tuzemských i zahraničních sborů. V současnosti se připravuje na turné po Jižní Americe, které plánuje zahájit v Brazílii.Blanka Milfaitová z Jihočeského kraje

Blanka Milfaitová je mladá žena, která je příkladem toho, že věci, které se dělají opravdově, srdcem a s vášní, jsou ty, které vás


50

zdroj: novinky.cz | 19.2.2016 rubrika: Žena - Styl | Strana: 0 Autor: das | Téma: Mendelova univerzita v Brně dovedou k úspěchu. Marmelády, které paní Blanka vyrábí a jež jsou výjimečné i svými mnohdy netradičními kombinacemi, dobývají svět. Vyráběla je dokonce i pro britský královský dvůr a českého prezidenta.

Blanka Milfaitová

Její originální myšlenkou je vyrábět marmelády přímo na místě sklizně ovoce, kdy z těch nejlepších a nejčerstvějších plodů vznikají ty nejlepší marmelády vynikající kvality. Přesně tak, jak velí dnešní trendy v gastronomii. Před její „Slunečnou Kavárnou" v Srní se pak na ně tvoří dlouhé fronty.

V roce 2014 se se svými výrobky a malou dcerkou vydala za hranice České republiky, absolvovala tour po celé Evropě a o svém putování nakonec napsala i úspěšnou knihu „Příběh opravdové vášně".

Blanka Milfaitová neúnavně reprezentuje malebný Jihočeský kraj i za jeho hranicemi, a dokonce i hranicemi České republiky. I proto si její práce stoprocentně zaslouží uznání.Ilona Vojancová z Pardubického kraje

Svou profesní činností pomáhá paní Ilona Vojancová zachovat v paměti kulturní a folklórní kořeny východních Čech. Vystudovala etnografii a historii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 1975–1980.

Ilona Vojancová

Po ukončení studia nastoupila na místo etnografky při Ústředním odborném pracovišti Národního památkového ústavu Pardubice v tzv. Souboru lidových staveb Vysočina, kde je od roku 1997 ředitelkou. Mimo jiné je také místopředsedkyní Národní rady pro tradiční lidovou kulturu.

Je autorkou mnoha publikací týkajících se převážně lidového folklóru, řemesel a obyčejů. Již v roce 1988 vydala např. knihu vysočinských pověrečných povídek Mlynáři a hastrmani, z dalších publikací lze zmínit např. "Lidové zvyky na Hlinecku", "Lidové kalendářní obyčeje na Hlinecku" a "Lidové léčení a kořenářky".

Ilona Vojancová je s regionem Pardubického kraje skutečně pevně svázána a opečovává jeho historii.

http://www.novinky.cz/zena/styl/395217-uspesne-zeny-ktere-se-obetuji-pro-druhe-a-pritom-zvladaji-i-peci-o-rodinu.html


51

zdroj: pravniradce.ihned.cz | 19.2.2016 rubrika: PravniRadce.iHNed.cz | Strana: 0 Autor: redakce, Právní rádce | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Daňaři si zvolili osobnosti roku - Evu Nedorostkovou a Olgu Holubovou Daňovými osobnostmi roku byly v šestém ročníku soutěže ČSOB Daňař roku zvoleny Eva Nedorostková z Odvolacího finančního ředitelství a daňová poradkyně Olga Holubová. Nejžádanějším zaměstnavatelem z daňové sféry se stala společnost TPA Horwath, která se zabývá poradenstvím v oblasti daní a auditu.

Ty nejlepší z nejlepších v oblasti daní vybírala odborná i laická veřejnost. Stovce nominovaných daňových odborníků letos hodnotitelé poslali na sedm tisíc hlasů. V celkem osmi kategoriích obsadili vítězné příčky zástupci komerční i soukromé daňové sféry.

"Hlasování se zúčastnil rekordní počet hlasujících a jsem velmi rád, že soutěž má takovou odezvu nejen mezi odborníky, ale i celou veřejností," shrnul výsledky soutěže Petr Král, ředitel společnosti Wolters Kluwer ČR, která klání každoročně pořádá.

Nejproblematičtější oblastí v daních se v očích hodnotitelů v roce 2015 stal nárůst daňové administrativy. V kategorii daňový citron tak vystřídal nestálé právní prostředí, které zvítězilo loni.

Na státní správu se nicméně v soutěži nesnášela jen kritika. Naopak pracovníci Finanční správy si odnesli polovinu diplomů a ocenění. "Finanční správa disponuje množstvím vysoce erudovaných odborníků a jsem velmi rád, že to oceňuje jak odborná, tak i laická veřejnost," řekl k výsledkům soutěže generální ředitel Generálního finančního ředitelství Martin Janeček.

Soutěž ČSOB Daňař a daňová firma roku probíhala letos už po šesté. Za tu dobu se se stala nedílnou součástí světa daňových odborníků, ale i laické veřejnosti. Podle pořadatelů to odráží nárůst významu tohoto oboru pro českou ekonomiku jako celek.

Kompletní výsledková listina soutěže ČSOB Daňař a daňová firma roku 2015

Nejžádanější zaměstnavatel v daních

TPA Horwath

Nejvstřícnější finanční úřad

Finančního úřadu pro Jihočeský kraj, územní pracoviště v Českých Budějovicích Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj, územní pracoviště ve Frýdku-Místku Finanční úřad pro Královéhradecký kraj, územní pracoviště v Hořicích Finanční úřad pro Královéhradecký kraj, územní pracoviště v Jičíně Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, územní pracoviště v Mikulově Finanční úřad pro Plzeňský kraj, územní pracoviště v Plzni Finanční úřad pro hlavní město Prahu, územní pracoviště pro Prahu 1 Finanční úřad pro Ústecký kraj, územní pracoviště v Rumburku Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, územní pracoviště ve Znojmě Finanční úřad pro Kraj Vysočina, územní pracoviště ve Žďáru nad Sázavou

Daňový citron


52


Nárůst daňové administrativy a povinností

Nejlepší lektor/lektorka v daních

Ing. Aleš Šlosar (FÚ pro Moravskoslezský kraj)

Největší daňové naděje

Ing. Tereza Köppelová (Mazars) Ing. et Ing. Lucie Opluštilová (FÚ pro Jihomoravský kraj) Ing. Martin Štětina (FÚ pro hlavní město Prahu)

Největší daňové hvězdy

Ing. Tomáš Brandejs (Deloitte Advisory) - daň z přidané hodnoty Ing. Eva Nedorostková (Odvolací finanční ředitelství) - daň z příjmů právnických osob Ing. Ditta Hlaváčková (Proxy) - daň z příjmů fyzických osob JUDr. Ing. Hana Skalická, Ph.D., BA (advokátní kancelář Skalická) - mezinárodní daně Mgr. Jiří Teichman (Deloitte Advisory) - transfer pricing Ing. Jiří Hlaváč, Ph.D. (TPA Horwath) - fúze a akvizice Bc. Pavel Petrovic (FÚ pro hlavní město Prahu) - správa daní

Daňová kancelář snů

Ing. Tomáš Brandejs (Deloitte Advisory) Ing. Petr Drahoš (Mazars) Marie Juříková (FÚ pro Zlínský kraj) Ing. Eva Nedorostková (Odvolací finanční ředitelství) doc. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D. (Mendelova univerzita v Brně) Ing. et Ing. Lucie Opluštilová (FÚ pro Jihomoravský kraj) Bc. Pavel Petrovic (FÚ pro hlavní město Prahu) Mgr. Tomáš Rozehnal (Odvolací finanční ředitelství) JUDr. Ing. Hana Skalická, Ph.D., BA (advokátní kancelář Skalická) Ing. Tomáš Strnadel (FÚ pro Moravskoslezský kraj) Ing. Václav Zíka (MF ČR)

Daňová osobnost roku 2015

Osobnost za státní daňovou sféru: Ing. Eva Nedorostková (Odvolací finanční ředitelství) Osobnost za komerční daňovou sféru: Olga Holubová (daňová poradkyně)


53


http://PravniRadce.iHNed.cz/c1-65171110-danari-si-zvolili-osobnosti-roku-evu-nedorostkovou-a-olgu-holubovou


54

zdroj: ČT 1 | 18.2.2016 19:00 Pořad: Události Téma: Mendelova univerzita v Brně

Různé země, různé složení Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Donutit výrobce sjednotit složení potravin není jednoduchý úkol. Tuzemské zákony se totiž na zahraniční firmy vztahují jen zčásti, změnu proto musí prosazovat ministr zemědělství v Bruselu. Podobných aktivit už v minulosti několik proběhlo. Bez výsledku.

Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------Jiná kvalita a složení pro západ, jiné pro východ. Vůbec poprvé na takový fenomén upozornila Mendelova univerzita, a to přímo na půdě europarlamentu před čtyřmi lety. Akademici nakoupili vzorky známých potravin v Česku, Francii a Belgii. A rozdíly byly patrné i bez laboratorních testů.

osoba -------------------Rozdíl tam je, no.

Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------Jogurtový nápoj z českého regálu chutnal europoslancům hůř. Stejně tak jako čokoláda a nebo limonády.

Olga SEHNALOVÁ, europoslankyně /ČSSD/ -------------------Nejenom, co se týká potravin, ale i ostatních výrobků. Mluví se samozřejmě například o kosmetice, o šamponech.

Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------Evropská komise se už ale vloni postavila za výrobce. Odpověděla, že se mohou přizpůsobovat národní chuti a požadavkům a že je na spotřebiteli, aby se rozhodnul, co kupuje. A tento postoj se příliš nezměnil ani po letech. Čas od času se objeví instituce, ať už evropská, nebo tuzemská, která na rozdíly upozorní. Další test proběhl před půl rokem. Na první pohled stejné nápoje, stejná značka, barva i lahev. Jenže ten nalevo byl vyroben pro německý trh, ten napravo pro český a jen to dělá každý z nich úplně jiný.

Jan PIVOŇKA, Ústav konzervace potravin, VŠCHT -------------------Zjistili jsme, že čaje z České republiky a z Německa se liší použitými sladidly a že v čaji z České republiky je o čtyřicet procent méně čajového extraktu.

Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------Největší rozdíl vědci našli u konzervy lančmítů. V české převažovalo strojně oddělené drůbeží maso, v německé maso vepřové, ačkoliv je vyrábí stejná fabrika a i obal je téměř stejný. Od výrobce konzervy se Češi vysvětlení nedočkali. Jiné nadnárodní koncerny,


55

zdroj: ČT 1 | 18.2.2016 19:00 Pořad: Události Téma: Mendelova univerzita v Brně třeba Unilever, anebo Danone, ale rozdíly neskrývaly a naopak tvrdily, že mají smysl.

redaktor /citace: odpověď výrobce Unilever/ -------------------"Odlišné složení v jiných zemích odpovídá daným dlouholetým preferencím či zvyklostem daného teritoria."

redaktor /citace: odpověď výrobce Danone/ -------------------"Receptura se může v některých parametrech v různých zemích lišit."

Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------Jenže to by znamenalo, že pokud je složení přizpůsobené tuzemským chutím a nemá za cíl výrobci pouze ušetřit náklady, měl by Čechům výrobek chutnat lépe.

Dana VEČEŘOVÁ, mediální zástupkyně, Potravinářská komora -------------------V zahraničí jsem si koupila kozí tvaroh, který se skutečně skládal v tom zahraničí z kozího mléka. Bohužel o něco později jsem se pod stejnou značkou snažila tento výrobek koupit i v České republice, no, a když jsem se podívala vlastně na složení, tak samozřejmě to bylo poněkud děsivé, protože tam bylo osmdesát pět procent kravského mléka a pak tam byly dvě procenta kozího tvarohu.

Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------Potravinářská komora má jedno z vysvětlení. V Česku jsou slevy potravin daleko větším fenoménem než ve zbytku Evropy. Dvě třetiny všech potravin na trhu jsou ve slevě právě teď, a to je tlak, který k rozdílnému složení přispívá. Michaela Poláková, Česká televize.


56

zdroj: Computer | 18.2.2016 rubrika: Connect! | Strana: 126 Autor: Jan Spěšný | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Inkubátory v ČR Ročně vznikají v České republice stovky nových startupů, které chtějí prorazit do světa velkého byznysu. Jejich tvůrcům ale mnohdy chybí počáteční investice a zkušenosti profesionálů. Podpory se mohou dočkat od některého ze zavedených podnikatelských inkubátorů. Přinášíme přehled několika z nich.

Technologické centrum Akademie věd České republiky Technologické centrum Akademie věd České republiky (TC) vzniklo v roce 1994 jako neziskové zájmové sdružení právnických osob. Členy sdružení jsou pracoviště Akademie věd ČR. TC je významným národním pracovištěm pro výzkumnou a inovační infrastrukturu a provádí orientovaný výzkum v oblasti vědy, technologií a inovací. Je zdrojem aktuálních informací o evropském výzkumu, vývoji a inovacích. Činnost centra se výrazně orientuje na podporu vzniku a rozvoje malých inovačních firem a realizaci následných mezinárodních technologických transferů. Několik let byl úspěšně provozován i první podnikatelský inkubátor při Akademii věd, od roku 2008 se TC podílelo na činnosti Technologického inovačního centra ČKD Praha (TIC ČKD) v projektu „Inovační centrum a podnikatelský inkubátor“, který byl spolufi nancován Evropskou unií, Ministerstem pro místní rozvoj a hlavním městem Prahou. www.tc.cz

Vědeckotechnický park Olomouc VTP UP je samostatnou hospodářskou jednotkou Univerzity Palackého v Olomouci. Může přímo využívat zázemí a know-how vysoké školy v oblasti vědy a výzkumu pro své klienty. VTP UP vznikl za podpory zdrojů ze strukturálních fondů Evropské unie, Krajského úřadu Olomouckého kraje a statutárního města Olomouc. Provoz VTP UP spolufi nancuje Univerzita Palackého v Olomouci. Poskytuje pronájem kanceláří a výrobních prostor, poradenské služby a využití přístrojů a know-how univerzity. Pomáhá začínajícím podnikatelům s rozjezdem firmy s ojedinělými nápady a zaměřením. www.vtpup.cz

Jihomoravské inovační centrum Jihomoravské inovační centrum (JIC) je sdružení právnických osob, které se zaměřuje na podporu inovačního podnikání a komerčního využití výzkumu a vývoje. JIC zprostředkovává propojení univerzit a vědecko-výzkumných institucí s podnikatelskou sférou, s cílem maximalizovat přínos výzkumu a vývoje na regionální a národní úrovni. JIC vzniklo v roce 2003. Členy sdružení jsou Jihomoravský kraj, statutární město Brno, Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Mendelova univerzita v Brně a Veterinární a farmaceutická univerzita Brno. JIC je správcem dvou technologických inkubátorů fungujících v areálu Vysokého učení technického v Brně a Biotechnologického inkubátoru v areálu univerzitního kampusu v Brně-Bohunicích. Jeho služby využívají začínající podnikatelé ve fázi prvotního nápadu, rychle rostoucí startupy i zavedené technologické firmy. www.jic.cz

BIC Ostrava Historie vzniku BIC Ostrava sahá až do roku 1993, kdy bylo založeno podnikatelské centrum s původním názvem TIC – Technologickoinovační centrum Ostrava s. r. o. V té době v regionu probíhala restrukturalizace výrob u většiny velkých průmyslových firem. Podnikatelské a inovační centrum bylo tehdy založeno za účelem vytvoření vhodného prostředí pro podporu vzniku nových a rozvoje existujících malých a středních firem, zejména pak firem s inovačním potenciálem, efektivní výrobou a schopností rychle přizpůsobit své produkty měnícímu se trhu, majících předpoklady k dlouhodobému působení na trhu a vytvoření nových pracovních příležitostí v regionu. Nabídka služeb spojená především s poskytováním prostor pro rozvoj inovačních firem v Ostravě-Vítkovicích byla postupně doplněna a rozšířena o další specializované služby poskytované inovativním firmám. Od roku 2000 nabízí služby ve vlastním výzkumném centru průmyslových aplikací zaměřeném na hydrauliku, pneumatiku a mechatroniku. www.bicova.cz BIC Plzeň Podnikatelské a inovační centrum BIC bylo založeno městem Plzeň v roce 1992 jako společnost podporující rozvoj inovačního podnikání v regionu. Působí v rámci mezinárodních sítí pro podporu podnikání a inovací a spolupracuje s řadou dalších partnerů na regionální, národní i mezinárodní úrovni. Služby BIC Plzeň jsou určeny především malým a středním podnikům a zahrnují například podporu zakládání nových technologicky zaměřených firem, asistenci při rozvoji již existujících firem, pomoc při vyhledávání a získávání finančních zdrojů pro rozvojové projekty, zapojování firem do národních i evropských programů, podporu při zavádění


57

zdroj: Computer | 18.2.2016 rubrika: Connect! | Strana: 126 Autor: Jan Spěšný | Téma: Mendelova univerzita v Brně inovací ve firmách a při nalézání vhodných partnerů pro vývojovou, výrobní i obchodní spolupráci, nabídku prostor pro inovační podnikání včetně komplexu navazujících služeb, informační a poradenské služby pro podnikání v EU. www.bic.cz

Vědecko-technologický park Ostrava Vědecko-technologický park sousedí s areálem ostravské technické univerzity. Založily jej statutární město Ostrava, Agentura pro regionální rozvoj, VŠB-Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita v Ostravě a Slezská univerzita v Opavě. Park poskytuje prostor pro komerčně orientovaný vědecký a technologický výzkum, průmyslové osvojování výsledků výzkumu, inovace výrobků a rozvoj podnikání. Hlavním cílem projektu je vybudovat vrcholové pracoviště sloužící ke koordinaci vědeckého a technologického výzkumu a transferu pokročilých technologií. Současně pak využít vědeckotechnologický park jako prostředek komercializace výsledků vědeckého výzkumu na univerzitách. www.vtpo.cz

Technologické inovační centrum Zlín Technologické inovační centrum ve Zlíně bylo založeno v roce 2005, zakladateli se staly Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a Zlínský kraj. Mezi jeho hlavní cíle patří tvorba podmínek pro vznik a rozvoj inovačních firem, pro využívání výsledků výzkumu a vývoje v podnikatelské praxi s důrazem na high-tech technologie a pro rozvíjení nových oborů, technologií a služeb. V roce 2009 byla Technologickým inovačním centrem a dalšími subjekty založena síť s názvem Inovační infrastruktura s. r. o. Cílem spolupráce regionální sítě je zejména rozvoj spolupráce mezi jednotlivými podnikatelskými inkubátory, vědeckotechnickými parky a centry pro transfer technologií v regionu a vybudování sítě odborných poradenských služeb v oblasti inovací. www.ticzlin.cz

BIC Brno BIC Brno je podnikatelské a inovační centrum, které působí v České republice přes 20 let. Centrum za dobu své existence odstartovalo v deseti realizovaných inkubátorech více než 100 inovačních firem a navázalo spolupráci s více než 500 dalšími. Cílem centra je podporovat podnikatele v tvorbě inovačních projektů aktivním poradenstvím, asistencí, vzděláváním či poskytováním důležitých informací. Podílí se na řešení problémů firem, vyhledává partnery pro spolupráci nebo zajišťuje jejich další rozvoj účastí v projektech financovaných z mezinárodních, národních i soukromých zdrojů. www.bicbrno.cz

Jihočeský vědeckotechnický park České Budějovice Jihočeský vědeckotechnický park (JVTP) byl založen Jihočeským krajem v roce 2008 za účelem podpořit intenzitu, kvalitu a rychlost šíření inovací a transfer technologií do hospodářské praxe regionu. Posláním a smyslem JVTP je podpora podnikání v regionu. JVTP firmám poskytuje zázemí v podobě vybavených laboratoří, kanceláří, konferenčních prostor či technologických hal a zároveň zasídleným firmám zajišťuje vše potřebné k jejich činnosti. K službám vědeckotechnického parku patří zpracování podnikatelských plánů a studií, asistence při zpracování výzkumných a vývojových projektů či finančních plánů. Další službou je dotační poradenství včetně rámcových programů, asistence při zahájení spolupráce ve výzkumné či aplikační sféře nebo identifikace nových vědeckých poznatků a technologických trendů. Součástí servisu je i pomoc při zajištění ochrany duševního vlastnictví. www.jvtp.cz

Foto popis|

O autorovi| Jan Spěšný, editor Connectu


58

zdroj: ceskapozice.cz | 18.2.2016 rubrika: Česká pozice / Debata Jana Macháčka | Strana: 0 Autor: Česká pozice, Jan Macháček | Téma: Mendelova univerzita v Brně

DEBATA JANA MACHÁČKA: Nebojme se robotů, práci lidem nevezmou Stroje jsou čím dál výkonnější. V mnoha oblastech za nimi člověk zaostává již dnes. Dosud však všechny varovné předpovědi o nadvládě strojů nad lidmi selhaly. Spolupracovník LN Jan Macháček se předních českých ekonomů, pedagogů a analytiků ptá: Jsou dnešní podmínky natolik jiné, že stroje vytlačí lidi z pracovního trhu?

Financial Times se v článku v pondělí 15. února vyjadřují k tématu robotů a umělé inteligence. Moše Vardi, profesor počítačové vědy na Texaské univerzitě, píše: „Dostáváme se do okamžiku, kdy stroje předčí člověka prakticky ve všech činnostech. Společnost se musí začít zabývat otázkou, co budou dělat lidé, až budou všechno dělat stroje.“

Odpovědí asi není, že se lidé budou věnovat volnočasovým aktivitám nebo odpočinku. To asi nepůjde, protože člověk jako druh k životu práci mentálně potřebuje – kromě toho, že se musí něčím živit.

Umělá inteligence se začíná rychle posunovat z akademické sféry do reálného světa. Stroje už dnes slyší a vidí jako lidé, nebo mnohem lépe. Facebook už dnes rozezná tváře lépe než člověk a do 25 let budou na světě pouze auta, která se řídí sama, což prý sníží nehodovost o 90 procent.

Proč se predikce, že stroje vytlačí lidi z pracovního trhu, nikdy nevyplnily? Proč by to mělo být tentokrát jinak? Protože nejde o stroj, ale o inteligenci?

Nic proti tomu, aby se na to vlády a firmy připravovaly, podle mého soudu bude člověk pracovat a vydělávat peníze v oblastech a činnostech, které nikdy umělá inteligence vytvořit nedokáže, jako je kreativita, fantazie. Zde je třeba nesouhlas s autoritou, konfliktnost, respektive neposlušnost, tvrdohlavost, často je to předpoklad kreativity a fantazie.

Daňový nebo právní poradce může být do určité míry robot, ale jen pro velmi jednoduché úkony. Napíše snad komentář robot nebo umělá inteligence? Napíše zpravodajství? A kdo ho přečte? Také robot? Pokusme si vytipovat profese, kde nás robot umělá inteligence nahradí (řidič je asi jasný) a kde nenahradí nikdy (novinář, politik, vědec).

Jak si to představujete? Jaká má být podle vás úloha vlády v přípravě na tento trend?

Jan Libich, VŠB-TU Ostrava & La Trobe University, Melbourne Robotizace a zaměstnanost se nevylučují

Legendární kapela Olympic v písni z roku 1984 zpívá, že roboti „myslí myslí umělou, ale nadanou, takže nás tu zanedlouho ve všem zastanou“. Duchovním otcem této myšlenky je Karel Marx, který v Kapitálu popisuje zápolení mezi pracujícím a strojem.

Marx předpovídá, že pokračující industrializace a mechanizace povedou ke stále rostoucí nezaměstnanosti, čímž dojde ke zničení prostředků obživy mnoha lidí. Marxova hypotéza je velmi jednoduše testovatelná a data ji jednoznačně vyvracejí. Dokonce lze říci, že tato předpověď aspiruje na titul největší omyl v historii ekonomie.

V čem se Marx mýlil

Industrializace od dob Marxe pokračovala vysokým tempem a technologický pokrok vedl k nahrazování pracovníků stroji v mnoha


59

zdroj: ceskapozice.cz | 18.2.2016 rubrika: Česká pozice / Debata Jana Macháčka | Strana: 0 Autor: Česká pozice, Jan Macháček | Téma: Mendelova univerzita v Brně oblastech. Nezaměstnanost se však držela na velmi nízké úrovni. Ještě sto let po Marxově předpovědi byla nezaměstnanost ve většině západních zemí kolem jednoho či dvou procent, přestože jejich materiální prosperita, kterou poháněla industrializace a technologický pokrok, vzrostla o 500 procent a více. Hřebíčkem do rakve Marxovy hypotézy je fakt, že země s nejrychlejším tempem industrializace a robotizace měly v průměru nižší nezaměstnanost než ostatní země, což platí doposud. Hřebíčkem do rakve Marxovy hypotézy je fakt, že země s nejrychlejším tempem industrializace a robotizace měly v průměru nižší nezaměstnanost než ostatní země.

Lze namítnout, že jsme byli svědky období razantních nárůstů nezaměstnanosti - například v období velké deprese ve 30. letech 20. století či nedávné globální finanční krize. Ekonomický výzkum však ukazuje, že tyto události měly velmi odlišné příčiny, což rozebírám ve své nedávné knize .

Ekonomie je schopna vysvětlit, proč Marxova předpověď selhala. Lidé jednoduše řečeno dělají jinou práci a přesunují se z výroby do služeb a do vývoje. Čím kvalitnější a samostatnější stroje jsou, tím méně času trávíme jejich používáním a naopak více času věnujeme jejich vymýšlení a zdokonalování.

Vyplývá tedy z historických zkušeností, že lidská pracovní síla je v bezpečí? Nikoliv. Přestože důvody, které seslaly Marxovu hypotézu do propadliště dějin, budou dále existovat, je možné, že budoucnost robotizace bude představovat principiálně jinou éru technologického pokroku.

Stane se to například tehdy, pokud by umělá inteligence a robotizace šly cestou nastíněnou v americkém filmu Terminátor, v němž roboti dokáží nejenom sestavit sami sebe, ale rovněž vymyslet technologicky vyspělejší typ. Ze scénáře tohoto filmu je však zřejmé, že rostoucí nezaměstnanost nebude naším hlavním problémem. Pokud jsou prognostické schopnosti tvůrců Terminátora lepší než Marxovy, bude nás více zaměstnávat, jak tyto inteligentní stroje řídit a zabránit jim v dominanci nad lidmi.

František Bostl, hlavní ekonom společnosti Colosseum Zvládneme to

Technologický pokrok je součástí dnešního světa, a nejen jeho. Pokrok definuje lidstvo, a to již od vynálezu ohně, kola či střelného prachu, po první automobil, počítač či robota. Stejně se vyvíjí přístup lidstva k práci – od lovců a sběračů, přes rolníky a horníky k dělníkům a řemeslníkům, až po dnešní designéry, analytiky, doktory a architekty.

Každý pokrok – a zrovna tak ten současný – přináší změny a my jsme schopni tyto změny zvládnout. Nejedná se totiž o změnu trendu, ale o přirozený vývoj. Dříve sklízelo deset lidí jedno pole. Dnes sklízí jeden kombajn deset polí. Technologický pokrok nás vytlačuje z neefektivních činností a otevírá nové možnosti. Posouvá naše hranice. Pracovní trh se sám začne k těmto novým hranicím „tržně“ orientovat.

Na druhou stranu by bylo pošetilé tvrdit, že vlády by se tímto trendem neměly zabývat. Naopak. Trhu je totiž vždy potřeba trochu pomoci, nasměrovat ho a případně ho krotit. Sám si přesto nedokážu představit, že se dnešní vlády - mnohdy neschopné řešit mnohem triviálnější problémy - začnou zabývat hrozbou úplné robotizace.

Zároveň lze očekávat, že pokrok bude spíše pozvolný a pomalejší, než naznačují předpovědi většiny amerických sci-fi filmů. Na dobu, v níž pouze roboti budou vyrábět roboty a z nás se stanou filozofové a vědci, si budeme muset ještě nějaké to století počkat.


60


Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě Roboti vládnout nebudou, odhalí však naši zaostalost

Představa, že stroje nahradí lidi, kteří pak nebudou mít co dělat, se opakuje na počátku každé technologické revoluce, a to jak v sebevědomé podobě (budeme mít víc volna), tak v pesimistické (nebude práce a umřeme hlady či nebude práce a z nudy budeme organizovat násilí).

Opakovaně však zjišťujeme, že tyto revoluce k takovým výsledkům nevedou. Požadavky změněné ekonomiky na poptávanou pracovní sílu se sice mění (a tudíž mohou na krátkou dobu způsobit přechodné napětí na pracovním trhu v obou směrech), ale na celkovou zaměstnanost nemají dlouhodobý vliv. Ekonomický přínos těchto změn nespočívá v ušetření pracovní síly, ale v násobení její efektivity. Totéž bude pravda s robotizací: neubude pracovních příležitostí, jen se přesunou od automatizovatelných procesů k jiným (například od výroby tovaru ke službám či od rutinních služeb k sofistikovanějším). Fantasmagorie o převzetí moci roboty je ještě hodně daleko.

Robotizace odhalí slabiny

Měli bychom se však obávat nepřipravenosti české pracovní síly na nadcházející změnu. Přinese totiž s největší pravděpodobností další posun od „zlatých ručiček“ ke schopnosti organizovat nejen výrobní procesy, ale zejména efektivnost inovací a společenské procesy. Věčné strachy z každého nového jevu (migranti dnes, roboti zítra) nás připravují na další zaostávání za těmi, kteří se s těmito výzvami vypořádávají efektivně.

Nedostatky, které všichni kritizujeme minimálně dvě desetiletí (a nic s nimi neděláme), jako jsou neschopnost zefektivnit státní správu, nepřipravenost na týmovou práci, potlačování inovativnosti místo její podpory či obcházení požadavků místo jejich plnění, budou ještě zřetelněji než doposud působit jako brzda.

Věčné strachy z každého nového jevu (migranti dnes, roboti zítra) nás připravují na další zaostávání za těmi, kteří se s těmito výzvami vypořádávají efektivně. A reformovat naše školství tak, aby chrlilo absolventy připravené plnit dnešní (a nikoli zítřejší) požadavky pracovního trhu, je nejkratší cesta k trvalému zaostávání.

Hrozba robotů není proto v jejich dlouhodobém efektu na zaměstnanost, nýbrž v tom, že mohou odhalit naši nepřipravenost a způsobit další zaostávání.

Miroslav Radiměřský, Mendelova univerzita v Brně Jak budou lidé placeni za práci?

Ekonomové jako profese jsou většinou v podobných úvahách na straně optimistů. Důvodem jsou historické zkušenosti. Fakt, že se podobné predikce nikdy nevyplnily a že není důvod, aby tomu tentokrát bylo jinak.

Stroje nahrazovaly a nahrazují pracovníky, ale většinou je s tím spojen vznik a růst nových profesí a odvětví. Proč by tomu nemohlo být nyní stejně?

Bohatnutí společnosti


61


Obavy souvisejí většinou s tím, že již není kam pracovníky přesouvat. Technologický pokrok v zemědělství dodal pracovní sílu průmyslu. Průmyslový pokrok pak uvolnil prostor pro růst služeb, jenže nyní v nich ubývají místa a žádné další odvětví se nenabízí. Ekonomika se mění s tím, jak společnosti bohatne. Služby, které byly dříve pouze pro bohaté, se stávají dostupnými pro širší populaci. Tím pádem mohou být zdrojem nových pracovních míst.

Pracovní místa sice mizí, ale to je jen část celého obrazu. Vznikají nové služby a nový prostor pro uplatnění, i když často nejde o práci v tradičním smyslu. Vezměme si například lidi, kteří jsou schopní se živit nahráváním vlastních videí na YouTube. Takzvaní youtubeři jsou sice široká skupina – od hráčů počítačových her přes videoblogery o čemkoliv až po ty, kteří nahrávají těžko uchopitelná videa –, ale jedno mají společné: vydělávají na reklamách a lidé jsou ochotní se na ně dívat.

Podobně vznikají služby, které bychom dříve považovali za zbytečné. Takové, kdy bychom si to dříve raději udělali sami, než bychom za to platili. Ekonomika se navíc mění s tím, jak společnosti bohatne. Služby, které byly dříve pouze pro bohaté, se stávají dostupnými pro širší populaci. Tím pádem mohou být zdrojem nových pracovních míst.

Tyto dva jevy v budoucnosti jen zesílí. Vždy se najde někdo, kdo vymyslí novou věc, za kterou mu lidé budou ochotní platit, a je jedno, zda to budou přímo spotřebitelé, nebo zprostředkovaně společnosti. Stejně jsou i dnes lidé ochotní platit mnohonásobně vyšší ceny, za ruční nebo originální výrobu. Není důvod si myslet, že v podobném duchu nebudou fungovat některé obory i v budoucnosti.

Větší úkol

Navzdory tomu by bylo chybou brát probíhající změny na lehkou váhu. Originální výroba nikdy nebude schopná pojmout stejný počet zaměstnanců jako sériová. Na úspěšného youtubera, sportovce či podnikatele připadá řada neúspěšných. Už dnes se mluví o špatných pracovních místech. Práce na takovém místě neumožňuje zaměstnanci vydělat si dostatek peněz na důstojný život. Odpoutání se od mzdy a nalezení jiného mechanismu motivace a odměny je pro vlády a společnost mnohem větší úkol než pro jednotlivce konkurovat stroji

Postupně jsou tudíž lidé vytlačování z pracovního trhu a zůstávají na dávkách. Pokud by zanikla placená práce a přišli bychom tím o mzdy v ekonomice, museli bychom najít jiný způsob, jak rozdělit produkci mezi obyvatelstvo. Existují možnosti, jak toho dosáhnout, a jednou z nich je současné experimentování se zaručeným příjmem, ale mzda má tu výhodu, že spojuje vlastní činnost a odměnu – má tedy potenciál motivovat.

Na mzdy jsou navázané daně, sociální a zdravotní systémy. Je to klíčový aspekt celé naší ekonomiky. Odpoutání se od mzdy a nalezení jiného mechanismu motivace a odměny je pro vlády a společnost mnohem větší úkol než pro jednotlivce konkurovat stroji.

Aleš Chmelař, Úřad České vlády Problém makroekonomické nerovnováhy

Poslední vlna technologického pokroku je něčím nová. To není samo o sobě důvodem k obavám. Jádro totiž není v technologiích, nýbrž v makroekonomické nerovnováze posledních let.

Zatímco dříve stroje nahrazovaly sílu, výdrž a přesnost – což nejsou vlastnosti člověku příliš vlastní – dnes nahrazují základní


62

zdroj: ceskapozice.cz | 18.2.2016 rubrika: Česká pozice / Debata Jana Macháčka | Strana: 0 Autor: Česká pozice, Jan Macháček | Téma: Mendelova univerzita v Brně inteligenci a komunikaci. To jsou vlastnosti svou podstatou lidské. Zatímco předchozí automatizace nahrazovala práci útrpnou, opakující se či zbytečnou, současné technologie často nahrazují práci smysluplnou, naplňující a dokonce respektovanou. To by však sám o sobě neměl být problém.

Nedostatečná poptávka

Dosud se nadhodnota technologického pokroku zobrazila ve vyšším objemu fixního kapitálu, vyšším růstu, vyšším objemu mezd, a tedy vyšší poptávce po službách. A protože služby zaměstnávají poměrně více lidí než kapitálu a daňový systém fakticky rozdával spotřebitelům, rovnováha byla dlouho udržována. Ekonomika šlapala, sféra služeb získávala vyšší podíl na ekonomice a zaměstnanost na smysluplných postech rostla. Dnes to není možné. Nikoli kvůli charakteru digitalizace, ale kvůli nedostatečné koupěschopné poptávce po nových službách.

Ekonomika šlapala, sféra služeb získávala vyšší podíl na ekonomice a zaměstnanost na smysluplných postech rostla. Dnes to není možné. Nikoli kvůli charakteru digitalizace, ale kvůli nedostatečné koupěschopné poptávce po nových službách. Existuje řada automaty nenahraditelných služeb – od pečovatelů přes sociální pracovníky po psychology a učitele celoživotního vzdělávání –, které by měly mít potenciál masově zaměstnat lidi a zvýšit naši životní úroveň.

Ve chvíli kdy není koupěschopná poptávka vzhledem ke stagnaci výnosů práce oproti výnosům investičním, které se koncentrují mimo reálné příležitosti této spotřeby, je však něco podobného nemožné. Jádro pudla tedy není v technologiích. Ty mohou mít svá úskalí, zrychlí transformaci trhů práce a mohou být regresivní. Za současnými obavami ale hledejme nerovnováhy mezi základními složkami ekonomické vědy.

http://ceskapozice.lidovky.cz/debata-jana-machacka-nebojme-se-robotu-praci-lidem-nevezmou-pa8-/debata-janamachacka.aspx?c=A160217_232243_machackova-debata_houd


63

zdroj: idnes.cz - blog | 18.2.2016 Strana: 0 Autor: Lukáš Sluka | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Prof. Oskar Krejčí o Tibetu (lukassluka) Když do Tibetu v roce 1950 přišla Čínská lidová osvobozenecká armáda, nalezla tam otroctví. Tibet byl feudální a teokratický. K obsazení Tibetu vyzval zástupce Dalajlámy Pančeláma, jemuž se Dalajlámova politika nelíbila.

Prof. Oskar Krejčí na mezinárodním sympoziu o problémech zpravodajských služeb v otevřené společnosti (Bratislava, 2011)

Vzpomínal jsem zde souboj Británie s Ruskem o střední Asii, což je souboj, jemuž se v literatuře říká Velká hra. Tento výraz proslavil Rudyard Kipling ve svém románu Kim, přičemž znamená urputný boj Británie a Ruska o střední Asii na začátku 20. století. Součástí tohoto boje byl samozřejmě Tibet. Když se v roce 1907 zastavil boj mezi Británií a Ruským impériem kvůli blížícímu se konfliktu s Německem, podepsaly rovněž roku 1907 Británie a Rusko v Petrohradu smlouvu, v níž se shodly, že, pokud jde o Tibet, budou se tyto dvě říše o Tibetu dohadovat prostřednictvím Pekingu. Tato smlouva je v podstatě uznáním suverenity Pekingu nad Tibetem. Potom Britové na Tibet zaútočili, dobyli ho a obsadili a Tibet se stal Britským protektorátem. Naše představy o Tibetu pomíjí dvě důležité věci. Tou první jsou dějiny. V podstatě od 11. resp. 13. století, tedy již v dávné středověké minulosti, byl Tibet připojován k Čínské říši. V Tibetu byly vždy frakce, jež chtěly připojení i které připojení nechtěly. To platí i poté, kdy se Tibet stal teokracií, tzn. vládu převzala buddhistická církev. Převzetí vlády tibetskou otrokářskou teokracií proběhlo stejně krvavě jako při jakémkoli jiném frakčním mocenském boji. My jsme si vytvořili o Tibetu představu jako o nějakém nádherném skanzenu, v němž se všichni krásně a spokojeně modlí uprostřed nádherné přírody. Když si vezmete těch přibližně 40-50 tisíc mnichů, kteří tam jsou dnes, dáte si je do tisíců tamních klášterů a podíváte se na bonitu půdy v Tibetu, pak si můžete představit jak asi museli tibetští nevolníci tuhle parazitní vrstvu živit. Když do Tibetu v roce 1950 přišla Čínská lidová osvobozenecká armáda, nalezla tam otroctví. Jednalo se o feudální teokratický systém. Tím, kdo vyzval k obsazení Tibetu, byl Pančeláma, tj. zástupce Dalajlámy, jemuž se Dalajlámova politika nelíbila. Počet padlých při obsazování Tibetu nedosáhl ani 200 lidí. To, co říkám jsou vědecké hypotézy a nikoli nějaká výzva k politickému aktivismu. Vědec je člověk, jenž pracuje s otazníky. Každá moje odpověďje otazník a tudížvšechno, co říkám, je třeba si prověřovat,i já tak činím.Jen politici pracují s vykřičníky,já pracuji s otazníky.Když se podíváte na dnešní rozpočet Tibetu, 90% jde z pekingských zdrojů. Dalajláma sám říká, na rozdíl od našich divochů z Prahy, že si ani nepřeje ani nechce odtržení Tibetu od Číny, že chce vyšší stupeň autonomie. Před 5 či 6 lety prohlásil ve svém vystoupení na Sorboně, že se cítí být marxistou, stále se učí. Ten svět Tibetu je samozřejmě nádherný, ale jakmile ho vnímáme coby skanzen v hollywoodských obrázcích, pohybujeme se naprosto mimo prostor i čas. Když tibetskému rolníkovi právě jako rolníkovi v Nepálu nabídnete tranzistor a možnost cestovat, v žádném případě nebude chtít nadále žít ve skanzenu s feudálními pravidly. A to se samozřejmě dnes děje v Tibetu a to pochopitelně někomu vadí.Já se držím teze, že státy se majíspíše sjednocovat, než rozdělovat.Vize toho, že se Tibet odtrhne od Číny a znovu se stane tím hollywoodským skanzenem, to je pro mne úděsná představa! Proboha, co tam ti lidé budou jíst?! To je naprosto mimo čas i prostor… Téma bylo Tibetští političtí vězni, pročež musím říci následující: Tibetských politických vězňů není více, než politických vězňů národnosti Chan, nesouvisí to tedy s etnickou charakteristikou, je to dáno systémem. Vám se samozřejmě může jevit obsazení Havaje administrativou USAjako humánnější, já (na to) vždy říkám: Ať je Tibet samostatný den poté, co se stane samostatnou Havaj. Na Havaji byla královna, když tam přišli misionáři z USA a hlásalitam protestantské náboženství, tak v druhé generaci se změnili v podnikatele plantážníky a pěstovali cukr. Ve Spojených státech tehdy vyhlásili daň na dovoz cukru, protože chránili své vlastní producenty, pročež američtí plantážníci dospěli k názoru, že jediným řešením je připojení se k USA. Připlula tam tedy americká válečná loď, královnu svrhli aby se ji po stu letech omluvili.Přitom čím se liší Havaj od Tibetu?

Zacházení s tibetskými otroky

Původní obyvatelstvo Havaje činí 2%, zatímco Tibeťaňé tvoří téměř 96% obyvatel této autonomní oblasti ČLR. Proto máte problémy s


64

zdroj: idnes.cz - blog | 18.2.2016 Strana: 0 Autor: Lukáš Sluka | Téma: Mendelova univerzita v Brně Tibetem a nemáte problémy s Havajským souostrovím.Proto se také USA nikdy nepodařilo připojit Filipíny, jelikož nedokázali přečíslit původní p opulaci. Pokus o to stál téměř milion mrtvých. Podle videozáznamu přednášky prof. Oskara Krejčího na témaRusko a jeho geopolitické zájmy. Přednáška proběhla ve čtvrtek 20. listopadu 2014 v prostorách Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně.

size="12pt"Přepsal, zpracoval a fotografiemi doplnil Lukáš Sluka

Lukáš Sluka

http://lukassluka.blog.idnes.cz/c/495763/prof-oskar-krejci-o-tibetu.html?ref=rss


65

zdroj: iprosperita.cz | 18.2.2016 rubrika: Firmy | Strana: 0 Autor: Editor | Téma: Mendelova univerzita v Brně

COOP zahajuje spolupráci s Mendelovou univerzitou COOP s Provozně ekonomickou fakultou podepsaly rámcovou dohodu o vzájemné spolupráci při vzdělávání studentů, praxích, nabídkách zaměstnání a přípravě společných projektů. Spolupráce navazuje na vzdělávací program Skupiny COOP, která již provozuje 10 středních škol po České republice. Podpis smlouvy o spolupráci s univerzitou v Brně proběhl na základě dlouhodobého plánu Skupiny COOP o podpoře vzdělávání s cílem získávat absolventy i pro regiony tak, aby nedocházelo k odchodům mladých lidí do velkých měst a zahraničí.

""""Naším primárním cílem je rozvoj lokalit, kde působíme. Zejména podpora lokální zaměstnanosti a místních komunit. Jsme rádi za možnost rozvoje aktivit s významnou tuzemskou univerzitou a její fakultou, která se dlouhodobě zaměřuje na oblast obchodu,“ uvedl Lukáš Němčík za skupinu COOP. Ta zastupuje téměř 3 tisíce prodejen po celé České republice s hlavním zastoupením v regionech. Skupina COOP v současnosti provozuje 10 středních škol a vzdělávacíinstitut. Školy, které sídlí v Benešově, Humpolci, Praze, Lomnici u Tišnova,Pelhřimově,Poličce,Šilheřovicích,Žatci,Žďáru nad Sázavou a Znojmě provozují celou řadu studijních oboru. Mezi ty významné patří gastronomie, cestovní ruch, informační technologie, služby, ale i obchod.

(tz)

http://www.iprosperita.cz/firmy/6764--coop-zahajuje-spolupraci-s-mendelovou-univerzitou


66

zdroj: Břeclavský deník | 18.2.2016 rubrika: Břeclavsko | Strana: 3 Autor: ERIKA BENEŠOVÁ | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Moravské Merloty jsou kvalitní Odborník na vinohradnictví a vinařství Pavel Pavloušek z Mendelovy univerzity říká:

Lednice – Odrůda Merlot se pěstuje téměř ve všech moravských vinařských podoblastech. Hlavně na Mikulovsku, Slovácku a Velkopavlovicku. „I když to v počátcích tak nevypadalo, ukázalo se, že má u nás velmi dobré pěstitelské podmínky,“ tvrdí profesor lednické zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Pavel Pavloušek.

* Čím se tato odrůda z pohledu vinohradníka vyznačuje?

Patří mezi pozdní odrůdy, ale má schopnost velmi rychle tvořit cukry a dozrávat. Na začátku září mohou být ještě v chladnějších ročnících zelené bobule, ovšem rychle se vybarvují a hrozny zrají. Merlot se ukazuje do našich podmínek vhodnější než třeba Cabernet Sauvignon nebo Cabernet Franc. Odrůda je vhodná nejenom pro výrobu červených vín, ale také vín růžových. Červená však představují vysokou kvalitu.

* Je možné tuzemské Merloty srovnávat se zahraničními?

Ani ne. Například na jihu Francie je Merlot velmi pěstovanou odrůdou. U nás se naopak pěstuje v nejlepších oblastech s pro ni optimálními podmínkami. Vína z Merlotu jsou na Moravě stejně žádaná jako ve Francii, což dokazuje, že moravské Merloty jsou kvalitní.

* To by mohl být hlavní důvod, proč jsou vína z Merlotu stále oblíbenější?

Konzumenti patrně ochutnali dobrá vína v zahraničí a stejně dobrá potom našli i na Moravě. Merlot dokáže prakticky v každém ročníku dát velmi dobré výsledky. Vína jsou bohatě aromatická s vůni a chutí červeného a lesního ovoce, vysokou chuťovou plností a extraktivností.

Region| Jižní Morava Publikováno| Břeclavský deník; Břeclavsko; 03 Publikováno| Hodonínský deník; Hodonínsko; 03 - 1 ID| a35a4450-df8c-45fc-883f-bc73ef0910c3


67

zdroj: Českobudějovický deník | 18.2.2016 rubrika: Jižní Čechy | Strana: 10 Autor: (t) | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Lesnický odborník Ivo Vicena se dožívá 90 let Jižní Čechy – Dnes se dožívá významného jubilea dlouholetý spolupracovník našeho regionálního Deníku Ing. Ivo Vicena, CSc. Narodil se 18. února 1926 v Jihlavě, vystudoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. Již jeho kandidátská práce se zabývala příčinami vzniku polomu na Šumavě a Šumavě zůstal věrný až dodnes. Pracoval jako hlavní inženýr Vojenských lesů v Horní Plané, působil ve Volarech jako ředitel Jihočeských dřevařských závodů a také jako specialista ochrany lesa v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa. Od 90. let je hojně využíván jako soudní znalec. Zpracoval na tisíc znaleckých posudků, má za sebou bohatou publikační činnost. Jako zajímavost uveďme, že je mimo jiné také autorem českoněmeckého a německočeského dřevařského slovníku a dvou dílů Naučného slovníku lesnického. Před dvěma lety mu udělila Mendelova univerzita v Brně medaili za rozvoj oboru. Petr Martan, Šumavák a ředitel Komunity pro duchovní rozvoj, o.p.s. ve Čkyni o něm řekl: „Ivo Vicena je lesník a velký Jihočech. Jeho odborné články ze Šumavy vycházejí ze znalosti jím prožité historie a čtu je již čtyřicet let. Stál u zrodu takzvaného šumavského IV. odboje, proti novodobé ideologii divočiny. Patří mezi ty vzácné bytosti, jejichž vědomí nepodléhá stárnutí a vyvíjí se do pozemského vrcholu.“ Čerstvý devadesátník je také spolupracovníkem senátora Tomáše Jirsy, do jehož obvodu Šumava spadá. Pro Deník senátor Jirsa uvedl: „Inženýr Ivo Vicena je pojem nejen v odborné lesnické veřejnosti, ale hlavně na celé Šumavě. Jako celoživotní pracovník v lese, odborník a soudní znalec v oblasti lesního hospodářství nemohl mlčet ke skutečnosti, kdy nejrůznější zelení aktivisté začali prosazovat šokové umírání celých polesí na Šumavě. Inženýr Vicena se vahou své osobnosti zapojil do tohoto sporu a po celou dobu poskytuje nám, laikům, odborné zázemí, pomoc a oporu.“

Redakce Deníku přeje panu Ivu Vicenovi k jeho 90. narozeninám hlavně hodně zdraví, aby mohl dál pokračovat ve své práci pro milovanou Šumavu.

Foto popis| ZMĚNA KLIMATU A MY byl název konference, které se letos 5. ledna v Plzni účastnil i Ivo Vicena (vpravo). Na snímku je s bývalým ředitelem Správy Národního parku Šumava Jiřím Mánkem. Foto autor| Foto: archiv Deníku Region| Jižní Čechy Publikováno| Českobudějovický deník; Jižní Čechy; 10 Publikováno| Českokrumlovský deník; Jižní Čechy; 10 Publikováno| Jindřichohradecký deník; Jižní Čechy; 10 Publikováno| Písecký deník; Jižní Čechy; 10 Publikováno| Prachatický deník; Jižní Čechy; 10 Publikováno| Strakonický deník; Jižní Čechy; 10 Publikováno| Táborský deník; Jižní Čechy; 10 ID| c8c2379b-30dd-4408-89f1-0f69898cc3d7


68

zdroj: Strakonický deník | 18.2.2016 rubrika: Strakonicko | Strana: 3 Autor: (red) | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Lípu Naděje čeká ošetření Lomec – Na základě projektu Zdravé stromy pro zítřek a Strom roku 2015 bude dnes v dopoledních hodinách provedeno ošetření lípy Naděje. Zároveň se zde od 9.30 hodin koná přednáška o hnízdící sově. Ošetření stromu umožnila Nadace Partnerství, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, o. s. a Mendelova univerzita v Brně. Provede je odborník s mezinárodním certifikátem European Tree Worker Richard Jirák z Českých Budějovic. Lípa Naděje skončila ve zmíněné anketě Strom roku vloni na pátém místě. Památná lípa roste v poutním místě zvaném Lomec. Je poslední z původních čtyř lip, které vysadili v roce 1750 a u nichž při venkovních bohoslužbách stávaly oltáře. Pod lípami prý rád sedával a rozjímal spisovatel Julius Zeyer a později i malíř Jan Zrzavý. Nenápadným obyvatelem lípy je sova Rozárka. V posledních letech se v koruně lípy vylomilo několik větví, a tak farnost peníze získané hlasováním použije k odbornému ošetření lípy a umístění bezpečnostní vazby.

Foto popis| Region| Jižní Čechy


69

zdroj: agris.cz | 17.2.2016 rubrika: Lesnictví | Strana: 0 Autor: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Přirozená obnova jedle v chřadnoucích smrkových porostech Jaké jsou možnosti přirozené obnovy jedle bělokoré pod smrkovými porosty obklopujícími jedlové skupiny v oblasti postižené chřadnutím smrku? Na tuto otázku se snaží odpovědět výzkum, který na severní Moravě na dvou experimentálních plochách uskutečnili odborníci na pěstování lesa.

Jaké jsou možnostipřirozené obnovy jedle bělokoré pod smrkovými porosty obklopujícími jedlové skupiny v oblasti postižené chřadnutím smrku? Na tuto otázku se snaží odpovědět výzkum, který na severní Moravě na dvou experimentálních plochách uskutečnili odborníci na pěstování lesa z Mendelovy univerzity v Brně, lesnické a dřevařské fakulty a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. – Výzkumné stanice Opočno (Útvar pěstování lesa).

K šetření si vybrali objekty „Hrabí“ a „Kněžská“ na pomezí Nízkého Jeseníku a Ostravské pánve na živných stanovištích. V těchto lokalitách se zabývalitěmito tématy:pronikáním jedle pod smrkové porosty;vlivem přípravy půdy na iniciaci a přežívaní přirozené obnovy jedle v průběhu prvního roku života;vlivem porostních podmínek na strukturu přirozené obnovy jedle.

Za účelem porovnání hustoty, věkové struktury a intenzity poškození přirozené obnovy jedle byly v obou objektech vytyčeny v přilehajících smrkových porostech transekty o šířce 3 metry a délce 60 metrů. Na transektech vědečtí pracovníci zaznamenávali výskyt všech semenáčků jedle, jejich výšku, věk a poškození zvěří. Dále zkoumali šíření jedle do smrkových porostů.

Vliv přípravy půdy na iniciaci a přežívání semenáčků jedle zjišťovali pomocí sítě plošek, rozmístěných v přilehlém smrkovém porostu objektu „Hrabí“. Celkem bylo v porostu stabilizováno 22 plošek bez přípravy půdy a stejné množství plošek s přípravou půdy. Příprava půdy byla provedena mechanickým narušením půdního povrchu bez prokopání. Souběžně byla v rámci objektu „Hrabí“ provedena simulace nasemenění jedle výsevem 10 kusů zdravých semen. Celkem bylo vytvořeno 30 dvoj-plošek s přípravou a bez přípravy půdy. Příprava půdy proběhla stejným způsobem jako v případě předešlém.

Podrobně byla struktura přirozené obnovy zjišťována v rámci objektu „Hrabí“ na transektech reprezentující odlišné porostní situace. Na trasektech, resp. jejich sekcích byla zjišťována početnost, výška a věk jedlových semenáčků starších než jeden rok a pokryvnost buření.

V případě objektu „Hrabí“ dosahovala hustota jednoletých semenáčků jedle pod smrkem bezprostředně v sousedství jedlové skupiny až kolem 300 ks/m2. Do vzdálenosti 20 metrů to bylo kolem 50 ks/m2 a až kolem 40 metrů se hodnoty blíží nule. Mimo transekty byl výskyt jednoletých semenáčků zaznamenán až do vzdálenosti 109 metrů od jedlové skupiny.

O mimořádně silném semenném roku 2013 vypovídají i hodnoty zjištěné na ploškách, kde byl analyzován vliv přípravy půdy na vzcházivost a přežívání semenáčků.

Kromě vysoké variability v počtu semenáčků, danou konkrétními porostními podmínkami, byl prokázán pozitivní vliv přípravy půdy na iniciaci a přežívání semenáčků jedle v průběhu prvního roku života.

Limitní pro obnovu jedle budou především jednorázová prosvětlení většího rozsahu, naopak postupné prosvětlení v řádu několika let může být pro obnovu jedle přínosné. Nízká hustota pod plným zápojem souvisí jednak s pravděpodobným nižším semenným spadem, jednak se zhoršenými podmínkami pro vzcházení a přežívání semenáčků.


70


Mezi výsledky šetření posuzující možnosti uplatnění přirozené obnovy jedle ze středně starých skupin do okolních chřadnoucích smrčin na severní Moravě patří mimo jiné tato fakta:Plodnost jedle lze očekávat již těsně po věku 30 let.Jedlové skupiny plodí téměř každoročně s významnými semennými roky v intervalu 4 let.Úspěšnou obnovu lze očekávat rámcově do 20 (40) metrů od okraje porostu, především v porostech se slabě narušeným zápojem, příp. tam, kde dochází k postupnému proředění.Přípravou půdy pod chřadnoucím smrkem zlepšíme podmínky pro vzcházení jedle.

Další vývoj obnovy bude závislý na intenzitě chřadnutí smrku, a tedy i prosvětlení porostu, možnostech eliminace buřeně a vlivu zvěře. Jedle bělokorá (Abies alba Mill.) je významnou dřevinou potenciální dřevinné skladby v porostech dubo-jehličnatého vegetačního stupně, který je vázán na pánevní oblasti bohaté na horizontální srážky a vysoko položenou hladinu podzemní vody. Lesní porosty řady těchto oblastí severní Moravy a Slezska byly v průběhu dvou století přeměněny na převážně čisté smrkové monokultury za uplatnění holosečného sytému.

Na konci 20. století zde stejně jako na řadě dalších míst střední Evropy docházelo vlivem synergie řady negativních faktorů k masivnímu odumírání smrku. K zalesňování vzniklých holin jsou přednostně využívány listnaté dřeviny, příp. znovu smrk. Využití jedle na holinách je limitováno jejím pomalým růstem a citlivostí ke klimatickým extrémům. V porovnání s většinou domácích druhů dřevin jedle sice v mládí snáší značný zástin, na náhlé osvětlení je však dřevinou velmi citlivou. Využití přirozené obnovy je tak možné především pod krytem mateřského porostu, případně náletem z okolního porostu.

Šetření se uskutečnilo v rámci projektu KUS QJ1230330 „Stabilizace lesních ekosystémů vyváženým poměrem přirozené a umělé obnovy lesa“.

Odborný článek k tomuto tématu je volně ke stažení na internetových stránkách VÚLHM:

http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/420.pdf

Kontakt na autory odborného článku:

Ing. Antonín Martiník, Ph.D.

Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta

Zemědělská 3, CZ – 613 00 Brno

Ing. David Dušek

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

VS Opočno, Na Olivě 55, 517 73 Opočno


71


http://www.agris.cz/clanek/191258


72

zdroj: denik.cz | 17.2.2016 rubrika: Jihočeský kraj | Strana: 0 Téma: Mendelova univerzita v Brně

Botanická zahrada tvoří klidnou oázu zeleně v centru Tábora už 150 let Tábor - Od 17. února roku 1866 se město nad Jordánem pyšní svou botanickou zahradou.

"

Stopy slavné spisovatelky a velké vlastenky Boženy Němcové vedou do Tábora přes jejího syna Karla Němce. Především cestičky mezi záhony a políčky botanické zahrady jsou prošlapané jeho botami. Se zahradou, jejíž založení je datováno na 17. února roku 1866, spojil kus svého života.

Do Tábora byl tehdejším vedením dnešní zemědělské školy povolán jako zahradnický odborník a pedagog. To bylo v roce 1870, takže maminka do Tábora za ním už jezdit nemohla, zato otec Josef se k němu na sklonku života nastěhoval. V Praze upadl v nemilost, v Táboře si užil klidných dnů. Bydlet spolu měli v dodnes stojícím domě U Pleiveisů na Křižíkově náměstí. Tábor se mu stal i místem posledního odpočinku, jeho tělo pohřbili na hřbitově pod Kotnovem.

Karel se v Táboře také oženil, jeho pěstitelské výsledky tak v táborské zahradě sledovala jeho druhá manželka Anna Marie Dostálová. A výsledky nebyly bezvýznamné. Založil vinici

K prvním zakladatelům školní zahrady sice Karel Němec nepatřil, protože do Tábora byl jako odborník povolán až o čtyři roky později, ale byl to právě on, kdo se významně podílel na jejím rozšiřování i provozu. Karel Němec tady například založil vinici a ovocnou školku. Na jih Čech přenášel zkušenosti získané v Praze, kde pracoval v nejstarší české botanické zahradě Na Slupi.

Táborská je druhou nejstarší a původně zabírala prostor celého náměstí, neboť škola stála až za silnicí 9. května, na druhé straně sahala až na břeh Jordánu. Na téměř 4000 m2 se proto našlo místo i pro pokusná a zkušební políčka, zelinářskou zahradu a ovocnou a lesnickou školku. Vznikla také první sbírka semen a rostlin.

„Základem zahrady byl soubor políček nazývaný hospodářský systém. Jednalo se o světový unikát, neboť do té doby byly rostliny v botanických zahradách členěny do skupin podle čeledí, zatímco zde bylo poprvé na světě použito členění podle zemědělského a průmyslového využití," upřesňuje k úspěchu tehdejší školy vedoucí zahrady Žaneta Šišková. Nové období pro zahradu nastalo v roce 1900 povýšením vyššího hospodářského ústavu na Královskou českou akademii hospodářskou a také se stavbou nové budovy školy, jíž část zahrady musela ustoupit.

Přestavba zahrady trvala deset let. Mezitím v roce 1907 začala vydávat tak zvaný Index Seminum, který v prvním roce své existence obsahoval 1745 semen druhů a odrůd rostlin. Jejich výměna mezi botanickými zahradami po celém světě od té doby začala nabývat na síle.

Na další vývoj zemědělského školství v Táboře měl vliv zákon z roku 1919, jímž byla zřízena Vysoká škola zemědělská v Brně. Hospodářská akademie v Táboře byla zrušena a místo ní vznikla čtyřletá vyšší hospodářská škola. I botanická zahrada se tak dostala pod křídla nové školy.

Až do roku 1945 v zahradě nenastaly žádné podstatné změny. Hned po válce ale postavily nové skleníky a rozšířily plochy okrasných


73

zdroj: denik.cz | 17.2.2016 rubrika: Jihočeský kraj | Strana: 0 Téma: Mendelova univerzita v Brně rostlin. Srdcem zahrady

Do podoby výukové zahrady se neblaze zapsal rok 1975, kdy oázu klidu přetnula silnice. Toto řešení si vynutila rekonstrukce Budějovické ulice. Jiné řešení průjezdnosti městem se nenašlo.

Přetnutí zahrady ale vážně narušilo hospodářský systém. Na 260 políček bylo zničeno a 120 dalších nová komunikace ohrožovala. Provizorium trvalo déle než se původně plánovalo. Protáhlo se na 15 let a ani odpor veřejnosti nezajistil opětovné scelení pozemku. Městský národní výbor v roce 1988 dokonce plánoval v blízkosti zahrady výstavbu výrobny potravinářských polotovarů i s udírnou. V tomto případě byl ale konečně vyslyšen hlas veřejnosti a ze stavby v centru města sešlo. Silnice přesto zůstala další dva roky. V roce 1990 se podařilo prosadit její zrušení.

Klid ale netrval dlouho. Ještě v tom samém roce průjezd aut zahradou opět hrozil. Zastupitelé totiž schválili nový územní plán, v němž se se silnicí znovu počítalo. Na rozdíl od provizorní panelové, která protínala botanickou zahradu 15 let, měla být nová silnice trvalou záležitostí.

Opět se ze strany veřejnosti strhla kritika. Na ochranu zahrady vzniklo v roce 1996 sdružení, které boj dovedl až k uspořádání místního referenda, jenž se podařilo prosadit do termínu krajských voleb v roce 2000. Téměř 80 procent táborských občanů se vyjádřilo proti plánovanému přetnutí botanické zahrady i proti silnici vedené po břehu Jordánu pod gymnáziem.

I v tomto případě si Tábor připsal jeden unikát: šlo o první místní referendum v České republice, v němž si občané mohli rozhodnout o budoucím vzhledu města. Přitom v témže roce, ještě před podzimním referendem, zahradu i budovu školy ministerstvo kultury prohlásilo kulturní památkou.

Části botanické zahrady: 1. hospodářský systém, 2. arboretum, které zabírá největší plochu, 3. tři skleníky, z nichž dva jsou přístupné veřejnosti a představují expozici orchidejí, kaktusů, sukulentů a mnoha dalších tropických a subtropických rostlin. Program akcí v botanické zahradě

20. 3. – Vítání jara. Podvečerní setkání, kdy se arboretum celé rozsvítí. 1. 5. – Květen – lásky čas. Recesistické charitativní setkání s oslavou dne milenců. 27. – 30. 5. – Výstava kaktusů. 11. – 12. 6. – Víkend otevřených zahrad. 24. – 26. 6. – Výstava fuchsií. 8. – 9. 7. – Výstava ovoce. 29. – 31. 7. – Výstava muškátů. 2. – 4. 9. – Výstava bonsají. 1. 10. – Den zemědělců, potravinářů a venkova okresu Tábor. 7. – 8. 10. – Výstava hub. 14. – 15. 10. – Výstava ovoce. 21. – 22. 10. – 150 let zemědělské školy."


74

zdroj: denik.cz | 17.2.2016 rubrika: Jihočeský kraj | Strana: 0 Téma: Mendelova univerzita v Brně

http://www.denik.cz/jihocesky-kraj/botanicka-zahrada-tvori-klidnou-oazu-zelene-v-centru-tabora-uz-150-let-20160216-h6wg.html


75

zdroj: parlamentnilisty.cz | 17.2.2016 rubrika: Tiskové zprávy | Strana: 0 Autor: Tisková zpráva | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Farmaceutický průmysl zahajuje spolupráci s Technologickou agenturou ČR Čeští výzkumníci v mnoha případech nejsou informováni o možnostech spolupráce na výzkumu a vývoji. Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) a Technologická agentura České republiky (TA ČR) proto spojily síly s cílem zvýšit zapojení českých výzkumníků do mezinárodních výzkumných projektů prostřednictvím vzájemné podpory informačních a propagačních aktivit. Závazek stvrdili zástupci obou stran podpisem Memoranda o spolupráci.

Českým výzkumníkům je otevřeno mnoho příležitostí pro spolupráci s týmy z celého světa a s partnery z akademické sféry i z průmyslu. “Často jsou tyto příležitosti spojeny se zajímavými finančními prostředky. Problém je, že výzkumníci o nich mnohdy nevědí,“ vysvětluje Jakub Dvořáček, výkonný ředitel AIFP a dodává:

“Takovým příkladem je třeba celoevropská iniciativa IMI 2, která pravidelně vyhlašuje výzvy k podpoře výzkumu v oblasti farmacie, spojené s částkami v řádech stovek milionů korun. Dlouhodobě se snažíme na tyto i jiné možnosti upozorňovat a v těchto aktivitách se potkáváme s TA ČR.“

"Občas říkám, že TA ČR je takový start up státní podpory výzkumu a inovací. Nebojí se hledat a využívat nové cesty. Memorandum s AIFP otvírá možnost pro spolupráci s asociací, která sdružuje firmy ve velmi významném podnikatelském segmentu. Zároveň je příležitostí využít znalosti, které z managementu výzkumu členové AIFP mají a společně tak nacházet nové cesty pro podporu aplikovaného výzkumu a aplikovatelnosti výsledků výzkumu užitečného pro zdraví," říká předsedkyně TA ČR Rut Bízková.

Nové léky rychleji

Cílem spolupráce je především vzájemná podpora v informačních aktivitách a propagace zajímavých příležitostí v oblasti vývoje a inovací ve zdravotnictví. “Nejde přitom jen o podporu výzkumu a vývoje léčiv a léčivých prostředků, ale také o aktivní propagaci spolupráce mezi výzkumem a soukromou sférou. Ve farmacii to znamená rychlejší dostupnost moderní léčby pro pacienty, kteří ji potřebují,“ říká Jakub Dvořáček z AIFP.

Čtyři miliardy na výzkum

Aktuálně jsou otevřeny dvě výzvy iniciativy IMI 2, zaměřené na bezpečnost léků, neurologické poruchy, chronickou bolest, oční onemocnění, léčbu rakoviny u dětských pacientů, využití big data v klinickém výzkumu nebo na ebolu. Celkem jsou v nich alokovány 4,3 miliardy korun. Více informací o podmínkách výzev je k dispozici na odkazu http://www.imi.europa.eu/content/overview-imis-callshow-participate

IMI 2 (Innovative Medicine Innitiative):

Podpora výzkumu a vývoje inovativních léčiv a léčivých přípravků.

Usnadňuje spolupráci akademické sféry, farmaceutických firem a dalších subjektů.

Aktuálně otevřeny dvě výzvy s alokací 4,3 miliardy korun.


76

zdroj: parlamentnilisty.cz | 17.2.2016 rubrika: Tiskové zprávy | Strana: 0 Autor: Tisková zpráva | Téma: Mendelova univerzita v Brně Témata výzev: bezpečnost léků, neurologické poruchy, chronická bolest, oční onemocnění, léčba rakoviny u dětských pacientů, big data v klinickém výzkumu, ebola.

Z ČR podporu v minulosti využily 1. Lékářská fakulta UK, Mendelova univerzita nebo Revmatologický ústav v Praze.



77

zdroj: protext.cz | 17.2.2016 11:20 rubrika: ece kom | Strana: 0 Autor: hha | Téma: Mendelova univerzita v Brně

COOP zahajuje spolupráci s Mendelovou univerzitou Praha 17. února (PROTEXT) - SKUPINA COOP A PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA MENDELOVY UNIVERZITY V BRNĚ PODEPSALY DOHODU A O VZÁJEMNÉ SPOLUPRÁCI

COOP s Provozně ekonomickou fakultou podepsaly rámcovou dohodu o vzájemné spolupráci při vzdělávání studentů, praxích, nabídkách zaměstnání a přípravě společných projektů. Spolupráce navazuje na vzdělávací program Skupiny COOP, která již provozuje 10 středních škol po České republice.

Podpis smlouvy o spolupráci s univerzitou v Brně proběhl na základě dlouhodobého plánu Skupiny COOP o podpoře vzdělávání s cílem získávat absolventy i pro regiony tak, aby nedocházelo k odchodům mladých lidí do velkých měst a zahraničí.

"Naším primárním cílem je rozvoj lokalit, kde působíme. Zejména podpora lokální zaměstnanosti a místních komunit. Jsme rádi za možnost rozvoje aktivit s významnou tuzemskou univerzitou a její fakultou, která se dlouhodobě zaměřuje na oblast obchodu,“ uvedl Lukáš Němčík za skupinu COOP. Ta zastupuje téměř 3 tisíce prodejen po celé České republice s hlavním zastoupením v regionech.

Skupina COOP v současnosti provozuje 10 středních škol a vzdělávací institut. Školy, které sídlí v Benešově, Humpolci, Praze, Lomnici u Tišnova, Pelhřimově, Poličce, Šilheřovicích, Žatci, Žďáru nad Sázavou a Znojmě provozují celou řadu studijních oboru. Mezi ty významné patří gastronomie, cestovní ruch, informační technologie, služby, ale i obchod.

Kontakt za Skupinu COOP:

Lukáš Němčík - [email protected]

Mobil: +420 603 588 330

http://www.skupina.coop

Kontakt Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity

Ing. Jan Turčínek, Ph.D. - [email protected]

Tel.: +420 545 13 2263

Poznámky pro editory

Svaz českých a moravských spotřebních družstev (Skupina COOP) sdružuje 48 spotřebních družstev, která provozují dohromady téměř 2.900 prodejen s celkovou prodejní plochou okolo 350.000 m2 a zaměstnávají na 14.000 lidí. V roce 2014 vykázala česká a moravská spotřební družstva obrat v hodnotě přes 27 mld. Kč. Počet členů družstev je cca 150 000.

Členská družstva vystupují pod společnou značkou COOP, která je tak největší sítí prodejen potravin v České republice. Více než


78

zdroj: protext.cz | 17.2.2016 11:20 rubrika: ece kom | Strana: 0 Autor: hha | Téma: Mendelova univerzita v Brně 400 prodejen potravin je začleněno do maloobchodních řetězců COOP TUTY, COOP TIP, COOP TERNO, COOP DISKONT a COOP STAVEBNINY. Kromě obchodní činnosti provozuje SČMSD také 10 středních odborných škol, manažerský institut, nebo půjčovnu automobilů pod značkou Europcar. Oblíbený je rovněž mobilní virtuální operátor COOP Mobil.

Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně (PEF MENDELU) byla založena již v roce 1959 a je nejstarší ekonomickou fakultou na Moravě. Má akreditovány všechny typy studijních programů: bakalářské, magisterské i doktorské. Na základě jejich poslední akreditace byla fakulta zařazena do skupiny "A" nejlepších fakult z celkového počtu 21 ekonomických fakult působících na území ČR.

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.

PROTEXT


79

zdroj: Táborský deník | 17.2.2016 rubrika: Táborsko | Strana: 2 Autor: ALENA ŠATROVÁ | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Když se arboretem poprvé prošla, bylo Evě Clarové šest let Tábor – Bylo to v roce 1936, když byl otec tehdy šestileté Evy Tlusté, dnes Clarové, převelen z Terezína do Tábora. Tady jako malé děvčátko poznala svou první botanickou zahradu, kterou měla jen skok od bydliště. „Bydleli jsme ve Fügnerově ulici a první místo, kam nás rodiče v novém městě zavedli, byla zdejší botanická zahrada. Pak jsme se stali jejími stálými návštěvníky,“ vzpomíná letos čtyřiaosmdesátiletá bývalá kantorka. Shodou okolností ji devadesátá léta zavedla mezi lavice zemědělské školy, kde studenty vyučovala angličtinu. „Původní botanická zahrada byla tam, kde je dnešní náměstí a průmyslového využití,“ upřesňuje k úspěchu tehdejší školy vedoucí zahrady Žaneta Šišková. Nové období pro zahradu nastalo v roce 1900 povýšením T. G. Masaryka, v těchto místech rostly ovocné stromy, o než pečoval syn spisovatelky Boženy Němcové Karel, jenž obýval domek, jemuž se říká U Pleiveisů,“ přidává Eva Clarová z historie 150 leté botanické zahrady. „Jako děti nás v zahradě velice zaujaly masožravé rostliny, pro které jsme doma chytali mouchy, abychom je nakrmili. vyššího hospodářského ústavu na Královskou českou akademii hospodářskou a také se stavbou nové budovy školy, jíž část zahrady musela ustoupit. Potěšit jsme se mohli i malým jezírkem v dolní části zahrady, v němž rostly například lekníny nebo také rákosí. Nebo drobnými živočichy – znakoplavkami, vodoměrkami, žabkami a rybkami,“ vzpomíná stejně jako na to, jak coby kantorka zahradu v době otevření hlídali. Přesto vysazené konopí neuhlídali. V mysli jí zůstalo i období výstavby nového komunistického sídla ve Vančurově ulici. „Vybourali kusy plotu, položili panely a už proudily kolony nákladních vozů se stavebním materiálem.“ Šťastná byla ve chvíli, kdy po roce 1989 odstranili protínající silnici, ránu pod pás pocítila, když se měla obnovit. Eva Clarová byla jednou z neúnavných odpůrců úmyslu. Přestavba zahrady trvala deset let. Mezitím v roce 1907 začala vydávat tak zvaný Index Seminum, který v prvním roce své existence obsahoval 1745 semen druhů a odrůd rostlin. Jejich výměna mezi botanickými zahradami po celém světě od té doby začala nabývat na síle. Na další vývoj zemědělského školství v Táboře měl vliv zákon z roku 1919, jímž byla zřízena Vysoká škola zemědělská v Brně. Hospodářská akademie v Táboře byla zrušena a místo ní vznikla čtyřletá vyšší hospodářská škola. I botanická zahrada se tak dostala pod křídla nové školy. Až do roku 1945 v zahradě nenastaly žádné podstatné změny. Hned po válce ale postavily nové skleníky a rozšířily plochy okrasných rostlin.

Srdcem zahrady

Do podoby výukové zahrady se neblaze zapsal rok 1975, kdy oázu klidu přetnula silnice. Toto řešení si vynutila rekonstrukce Budějovické ulice. Jiné řešení průjezdnosti městem se nenašlo. Přetnutí zahrady ale vážně narušilo hospodářský systém. Na 260 políček bylo zničeno a 120 dalších nová komunikace ohrožovala. Provizorium trvalo déle než se původně plánovalo. Protáhlo se na 15 let a ani odpor veřejnosti nezajistil opětovné scelení pozemku.

Foto popis| Eva Clarová. Region| Jižní Čechy


80


Ubývá zemědělské půdy Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka -------------------Začínají Události v regionech, dnes s Ivanou Šmelovou. Dobrý podvečer ještě jednou. Zemědělská půda mizí. Může za to i nová výstavba. Desítky hektarů úrodné půdy ročně totiž přikryje beton nebo asfalt. Konkrétně na Blanensku zaniklo loni 4,5 hektaru ornice.

Dominika ŘEBÍKOVÁ, redaktorka -------------------Jaroslav Crhák z Bořitova na Blanensku obdělává 130 hektarů polí. Úrodná jihomoravská půda se mu každý rok odvděčí.

Jaroslav CRHÁK, zemědělec -------------------Nejvíc je obilí. Toho děláme asi 50 procent a na ostatním pěstujeme cukrovku, brambory, cibuli, česnek.

Dominika ŘEBÍKOVÁ, redaktorka -------------------Pole jsou ale čím dál větší vzácnost. Loni jen na Blanensku zmizelo stejně úrodné půdy, jako je plocha 7 fotbalových hřišť.

Jaroslav CRHÁK, zemědělec -------------------Teďka už pole těžko se shání. Každýho metru je škoda, jo, protože z hlediska budoucnosti určitě půda bude potřeba.

Dominika ŘEBÍKOVÁ, redaktorka -------------------Úředníci ze zemědělského půdního fondu škrtají místa, na kterých stavbu povoluje územní plán. Jako jedno z posledních tento osud potkal strniště v blanenské průmyslové zóně. Už dávno se o něj nikdo nestaral.

Pavel KONEČNÝ, vedoucí, odbor životního prostředí, Blansko -------------------Tady byly asi nějaké pole, louky, už si to nepamatuju, ale teď, teď je tady vlastně skrytá ornice a jsou tady vidět náletové dřeviny, které tady přilétly z různých končin.

Dominika ŘEBÍKOVÁ, redaktorka -------------------Stále úrodnou zemi v nejbližší době zalije beton. Investor tu plánuje postavit 7 výrobních hal. Zemědělská půda jsou i tyto skleníky na kraji Blanska. I je čeká zánik, už příští rok by na jejich místě mělo začít růst obchodní centrum. Ornice mizí i pod novými rodinnými domky nebo ji přikryjí solární panely. Jaroslav Crhák ale slibuje, že na jeho poli místo betonových staveb dál poroste jen pšenice, česnek a brambory. Dominika Řebíková, Česká televize.

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka


81

zdroj: ČT 1 | 16.2.2016 18:00 Pořad: Události v regionech - Brno Téma: Mendelova univerzita v Brně -------------------Zemědělci dnes v Česku hospodaří skoro na 4,5 milionech hektarů půdy. Ta tak tvoří přibližně polovinu celkové rozlohy státu. Za posledních 60 let u nás došlo k úbytku 800 tisíc hektarů osevních ploch, většina zmizela za posledních 15 let. Úbytek orné půdy v regionu je zřejmý i z údajů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Podle nejaktuálnějších čísel v roce 2014 na jižní Moravě ubylo skoro 800 hektarů polí, na Zlínsku to bylo přibližně 250 hektarů a na Vysočině přišli zemědělci o 420 hektarů plochy, přesto hlavně Břeclavsko, Hodonínsko nebo Znojemsko patří k oblastem s nejvyšším zastoupením zemědělské půdy v republice. Miliony tun zemědělské půdy ale každoročně ohrožuje taky eroze. Na jižní Moravě především ta vodní způsobuje, že při prudkém dešti odtéká kvalitní půda z pole pryč. Na jakých typech lánů se tak nejčastěji děje a co tomu může zabránit, zjišťovala redaktorka Veronika Kynčlová u odborníka Jana Šamánka.

Veronika KYNČLOVÁ, redaktorka -------------------Tento lán u Šlapanic v létě opanují slunečnice. Jejich osamocená přítomnost ale půdě nesvědčí.

Jan ŠAMÁNEK, vedoucí, oddělení rostlinolékařské inspekce, UKZÚZ -------------------Ta rostlina to prostě nijak nezastaví, čili ty širokořádkový plodiny té vodní erozi napomáhají. Tady vidíte takový začátky půdní eroze, je tady vodní rýha.

Veronika KYNČLOVÁ, redaktorka -------------------Při prudkém dešti se pak z pole stane bahnitý potok. Erozi jsou náchylná především rozlehlá, svažitá a souvislá pole. Pokud se na nich pěstuje jedna plodina, erozní rýhy se začnou tvořit velmi rychle.

Jan ŠAMÁNEK, vedoucí, oddělení rostlinolékařské inspekce, UKZÚZ -------------------Zejména támhle v tom, v tom dolínku, kterej vlastně je spádnicí pro celé toto pole.

Veronika KYNČLOVÁ, redaktorka -------------------A pak to tedy bude nekvalitní půda?

Jan ŠAMÁNEK, vedoucí, oddělení rostlinolékařské inspekce, UKZÚZ -------------------Samozřejmě, pokud to bude opakované, tak to bude půda, která nebude tak dobrá, jako je nyní.

Veronika KYNČLOVÁ, redaktorka -------------------Zamezit erozi může třeba správná orba nebo skladba svahu, jako tady, kde jsou sousedy pšenice a travní porost.

Jan ŠAMÁNEK, vedoucí, oddělení rostlinolékařské inspekce, UKZÚZ


82

zdroj: ČT 1 | 16.2.2016 18:00 Pořad: Události v regionech - Brno Téma: Mendelova univerzita v Brně -------------------Když dojde k nějakému rychlému dešti, tak nedochází k odplavení té půdy a ta půda se přímo zastaví tady na těchto drnech, na těch stéblech tady v této trávě.

Veronika KYNČLOVÁ, redaktorka -------------------A to je to správně?

Jan ŠAMÁNEK, vedoucí, oddělení rostlinolékařské inspekce, UKZÚZ -------------------Přesně tak, ta půda zůstává tam, kde má být.

Veronika KYNČLOVÁ, redaktorka -------------------Kde tomu tak není a eroze vzniká, můžou lidé sledovat na speciální webové stránce Státního pozemkového úřadu. Veronika Kynčlová, Česká televize.

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka -------------------A detaily k ubývání zemědělské půdy teď ještě probereme s Tomášem Lošákem z ústavu environmentalistiky a přírodních zdrojů Mendelovy univerzity. Hezký podvečer.

Tomáš LOŠÁK, Ústav environmentalistiky a přírodních zdrojů, MENDELU -------------------Dobrý večer.

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka -------------------Tak my jsme viděli ty dva příklady, jednak teda ubývání zemědělské půdy vlivem té výstavby a ta druhá záležitost eroze. Dá se říct, co z toho je horší?

Tomáš LOŠÁK, Ústav environmentalistiky a přírodních zdrojů, MENDELU -------------------Obojí je problém, samozřejmě při té zástavbě tu půdu ztrácíme natrvalo, protože pokud, řekněme lidově, zalijeme tu půdu betonem nebo asfaltem, tak prostě je ztracena navždy. Pokud se týká té eroze, je to otázka vodní a větrné eroze, tam samozřejmě můžeme určitými opatřeními tuto erozi vlastně ne eliminovat, ale do určité míry snížit.

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka -------------------K čemu by toto mohlo vést? Jaké by mohly být ty nejhorší důsledky, pakliže ty ztráty budou tímhle tím způsobem pokračovat?


83

zdroj: ČT 1 | 16.2.2016 18:00 Pořad: Události v regionech - Brno Téma: Mendelova univerzita v Brně Tomáš LOŠÁK, Ústav environmentalistiky a přírodních zdrojů, MENDELU -------------------Tak samozřejmě obecně v budoucnu to bude boj o zdroj, to znamená bude to boj o vodu, o potraviny. To znamená, půda je základ samozřejmě a tímto způsobem při té erozi se nám ztrácí ta nejkvalitnější ornice, to znamená v podstatě to, co chceme mít na tom poli, odchází buď při té vodní, nebo při té větrné erozi do rybníků, do řek a tak dále, to znamená, že vlastně pak je problém, že ta půda se stává méně úrodnou.

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka -------------------A jaká opatření tedy bychom měli udělat, abychom tu půdu neztráceli. Něco bylo naznačeno v reportáži.

Tomáš LOŠÁK, Ústav environmentalistiky a přírodních zdrojů, MENDELU -------------------Určitě. Jsou určitá opatření, ono dneska zemědělci už mnohá ta opatření vlastně realizují, ono je to dáno i legislativou, jsou určité zásady dobrého zemědělského environmentálního stavu, to znamená, je to otázka například střídání těch plodin, které se pěstují na svahu, některé plodiny se vůbec na těch silně erozně ohrožených půdách nemohou pěstovat a na těch mírně ohrožených půdách se pěstovat mohou, jako je kukuřice, slunečnice a podobně, ale pouze v takzvaných půdoochranných opatřeních. Tady se výborně na jižní Moravě osvědčuje například otázka pěstování vymrzajících meziplodin, svazenky, řepky a ta vlastně nám slouží jako mulč pro tu následnou plodinu a zlepšuje nám půdní úrodnost.

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka -------------------Dá se říct, jestli jižní Morava oproti ostatním krajům je třeba na tom hůř s tím úbytkem půdy nebo naopak?

Tomáš LOŠÁK, Ústav environmentalistiky a přírodních zdrojů, MENDELU -------------------On je problém samozřejmě v celé republice. Ty rozdíly mezi regiony jsou, na jižní Moravě je problém kromě té eroze ještě další, a to je otázka sucha, ale to je samozřejmě samostatná kapitola a ono na té jižní Moravě jeden z těch základních problémů je také to, že je poměrně okleštěná živočišná výroba, to znamená, nám dneska chybí mimo jiné tedy i dostatečná produkce kvalitního hnoje, který je velmi důležitý právě pro tu půdní úrodnost a mimo jiné i proto, aby ta půda byla lépe strukturní a lépe nám zadržovala tu vodu.

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka -------------------Říká Tomáš Lošák, já vám děkuji za váš čas a za rozhovor.

Tomáš LOŠÁK, Ústav environmentalistiky a přírodních zdrojů, MENDELU -------------------Rádo se stalo.

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka --------------------


84

zdroj: ČT 1 | 16.2.2016 18:00 Pořad: Události v regionech - Brno Téma: Mendelova univerzita v Brně No, a já doplním, že méně orné půdy znamená taky méně pracovních míst. Zemědělská výroba zaměstnávala v roce 2004 přibližně 141 tisíc lidí a tento počet od začátku 90. let neustále klesá. Podíl pracovníků v zemědělství ve struktuře zaměstnanosti sahá jen ke třem procentům.


85

zdroj: Mladá fronta DNES | 16.2.2016 rubrika: Brno a jižní Morava | Strana: 15 Autor: Markéta Dušková | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Jak na vysušenou půdu? Chovem prasat a skotu Problém se suchem je hlubší, než se předpokládalo. Podle odborníků je ohrožená až půlka zemědělských půd, kterým chybí organická hmota. Tu zaručí jen hnojení, jenže počet hospodářských zvířat v kraji dál klesá.

JIŽNÍ MORAVA Nejpalčivější problém, který řeší a v následujících letech budou řešit jihomoravští zemědělci? Jednoznačně sucho. Jak ukazují výzkumy nebo webový portál Intersucho, jenž připravili odborníci z Mendelovy univerzity v Brně, mají k tomu důvod. Mezi plochami půdy, které budou do dvaceti let postiženy nejvíce, je nejrizikovější právě jižní Morava. Nedostatek vody střídají bleskové záplavy, a to degraduje půdu, která tak ztrácí své vlastnosti. Když se k tomu připočítá používání těžké zemědělské techniky a orba na stejnou hloubku, výsledkem je alarmující číslo – podle odborníků je ohrožená až polovina ploch zemědělské půdy. Přitom poškození je takřka nevratné. „Záleží na míře eroze, ale pokud je dlouhodobá a intenzivní, půda se v podstatě stane neúrodnou. Její obnova může trvat generaci, ale třeba i sto let,“ tvrdí předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. „Půdu je nutné považovat za neobnovitelný přírodní zdroj. Tvorba centimetrové vrstvy trvá desítky až stovky let, její zničení je přitom otázkou okamžiku,“ potvrzuje Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorace a ochrany půdy. Dalším velkým strašákem farmářů je úbytek organické hmoty v zemině. „Je to začarovaný kruh. Řešíme problémy se suchem, a přitom víme, že právě organická hmota na sebe váže vodu. Musíme ji dostat do půdy ve větším množství. Jednoduše řečeno, je potřeba více hnojit. A hnůj produkuje živočišná výroba, takže řešením sucha je mimo jiné také podpora chovu dobytka,“ vysvětluje okresní předseda Zemědělského svazu pro Brněnsko a Znojemsko Lukáš Jurečka. Jenže za poslední desítky let stavy hospodářských zvířat výrazně poklesly. S výjimkou drůbeže zaznamenávala živočišná výroba v Jihomoravském kraji v posledních letech spíše ztráty. Ministerstvo zemědělství se sice snaží pomocí dotačních programů chov na venkov vrátit, výsledky se však zatím ve statistikách neprojevily. Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu se například počet chovaných prasat na jižní Moravě snížil za posledních pět let o více než sto tisíc kusů na 157 tisíc. Oživit chov by v kraji mohli farmáři Zemědělského družstva Jiřice u Miroslavi, kteří chtějí v Dolenicích na Znojemsku vybudovat jednu z největších farem prasat v republice. Investici odhadují až na 150 milionů korun, jsou však závislí na získání evropských dotací. Šéf krajské agrární komory za poklesem živočišné výroby vidí hlavně fakt, že zemědělci dostávají dotaci na plochu, ne na produkci. Jinými slovy, starat se o pole s obilím je snazší než mít třeba farmu se skotem. „Musí se změnit i chování spotřebitelů. V jiných zemích lidé nakupují kvalitní domácí maso místo dovozového. Pro srovnání: 90 procent toho, co jedí Rakušané, pochází z Rakouska. My jen vepřového dovážíme 57 procent,“ vysvětluje Václav Hlaváček. Pýcha tvrdí, že nezbytná je v tomto ohledu společná strategie. „V západní Evropě se zemědělci spojují do větších celků a získávají tak na síle při vyjednávání se zpracovateli o cenách. Na to musíme umět reagovat, jinak v zahraniční konkurenci neobstojíme,“ podotýká. Nepříznivé vyhlídky má zvrátit nově vznikající strategie agrárního rozvoje s výhledem do roku 2030. „Za posledních patnáct let máme propady u všech komodit, ať jsou to hospodářská zvířata, nebo plodiny. Strategie je nutná pro stát i zemědělce. Nejde o žádnou patnáctiletku, ale o nastavení směru. Když někdo staví kravín nebo skleník, nedívá se jen dva roky dopředu, ale mnohem dále,“ míní ministr zemědělství Marian Jurečka. Sucho podle něj není problém jen zemědělců, ale týká se celého vodohospodářství. „Dnes nás ještě tato problematika tolik nepálí, ale pokud ji nebudeme řešit, tak za padesát let budeme mít vážný problém. Musíme řešit zásobování pitnou vodou a vodu pro průmysl. Koncept hospodaření s vodou musí být dobře vyprojektován,“ dodal Jurečka a současně vyzval zemědělce k podávání podnětů, na základě kterých ministerstvo zahájí novou podporu. V letošním roce totiž končí státní dotace na závlahy a obnovu vodní infrastruktury. Kraj i jihomoravští farmáři se ale ozvali už loni, když apelovali na ministerstvo, aby dotace na závlahové systémy navýšilo. Stát sice nabízí příspěvky, ale jen v objemu 35 milionů korun. Limitem je i fakt, že si závlaháři mohou podat pouze jednu žádost ročně.

157


86

zdroj: Mladá fronta DNES | 16.2.2016 rubrika: Brno a jižní Morava | Strana: 15 Autor: Markéta Dušková | Téma: Mendelova univerzita v Brně

tisíc kusů prasat chovali loni zemědělci na jižní Moravě, v roce 2010 to bylo 266 tisíc.

O autorovi| Markéta Dušková, redaktorka MF DNES

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava


87

zdroj: Právo | 16.2.2016 rubrika: Severovýchodní Čechy | Strana: 15 Autor: Michael Polák | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Unikátní kozy má oplodnit turecké sperma V Česku žádný podobný chov není. Stádo vzácných koz bezoárových, jejichž populaci se snaží v oboře Vřísek u Holan na Českolipsku zachránit státní Lesy ČR, teď čekají nebývalé změny. Speciální výzkum totiž lesníkům doporučil, aby stádo oživili genetickým materiálem dovezeným ze zahraničí. K podobnému osvěžení krve, jak to lesníci nazývají, v Česku doposud nikdy nedošlo. „Uvnitř stáda je už příliš velká příbuznost. V letech 1994 až 1996 se sem dovezlo 14 kusů kozy bezoárové. Dvě utekly, takže od té doby se tu rozmnožuje 12 kusů mezi sebou a je už potřeba to geneticky oživit,“ vysvětlil šéf obory Ladislav Masopust. Lesy ČR už na genetické oživení jedinečného stáda vypsaly grant, který vyhrála Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně. Ta plánuje, že stádo oživí inseminací spermatu odebraného kozlům v Turecku. „Podobné umělé oplodnění se minimálně u nás ještě neuskutečnilo. Tuto cestu jsme zvolili i proto, že tím eliminujeme riziko zavlečení chorob do stáda,“ vysvětlil oborník Masopust. Podle něj se původně uvažovalo, že sperma pro chov na Českolipsku dodá některá ze zoologických zahrad, která kozy bezoárové chová. „V zoo jsou v Německu, v Polsku, ve Švýcarsku, u nás je čerstvě chová Zoo v Olomouci. Nakonec jsme se ale rozhodli, že touto cestou nepůjdeme, protože jde často o kusy křížené s kozou domácí. Proto jednáme s Tureckem, které je nejbližší zemí, kde podobně velké kozy bezoárové žijí volně,“ popsal oborník z Českolipska. Celý projekt oživení vzácného chovu je rozdělený do tří let, skončit má na konci roku 2018. Obora Vřísek u Holan na Českolipsku je jednou z nejstarších obor v České republice, první zmínky o jejím vzniku pocházejí z roku 1570. Tehdy měla jen kolem 42 hektarů, dnes se rozkládá na ploše více než trojnásobné. V oboře se vystřídalo mnoho druhů zvěře, od roku 1967 se tu ale chová pouze muflon, kterého v roce 1994 doplnil záchranný chov kozy bezoárové ze zrušeného chovu z Pálavských vrchů.

Foto popis| Záchranný chov koz bezoárových má oživit umělé oplodnění, v Česku se dosud nic podobného neprovádělo. Foto autor| Foto Lesy ČR

Regionální mutace| Právo - severovýchodní Čechy


88

zdroj: brno.iDNES.cz | 16.2.2016 rubrika: Brno / Brno - Zprávy | Strana: 0 Autor: 5plus2.cz, Markéta Dušková | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Když bude hnůj od prasat a skotu, lze suchu vzdorovat, míní zemědělci Problém se suchem je hlubší, než se předpokládalo. Podle odborníků je ohrožená až půlka zemědělských půd, kterým chybí organická hmota. Tu zaručí jen hnojení, jenže počet hospodářských zvířat v Jihomoravském kraji dál klesá.

Nejpalčivější problém, který řeší a v následujících letech budou řešit jihomoravští zemědělci? Jednoznačně sucho. Jak ukazují výzkumy nebo webový portál Intersucho, jenž připravili odborníci z Mendelovy univerzity v Brně, mají k tomu důvod. Mezi plochami půdy, které budou do dvaceti let postiženy nejvíce, je nejrizikovější právě jižní Morava.

Nedostatek vody střídají bleskové záplavy, a to degraduje půdu, která tak ztrácí své vlastnosti. Když se k tomu připočítá používání těžké zemědělské techniky a orba na stejnou hloubku, výsledkem je alarmující číslo - podle odborníků je ohrožená až polovina ploch zemědělské půdy. Přitom poškození je takřka nevratné.

„Záleží na míře eroze, ale pokud je dlouhodobá a intenzivní, půda se v podstatě stane neúrodnou. Její obnova může trvat generaci, ale třeba i sto let,“ tvrdí předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.

„Půdu je nutné považovat za neobnovitelný přírodní zdroj. Tvorba centimetrové vrstvy trvá desítky až stovky let, její zničení je přitom otázkou okamžiku,“ potvrzuje Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorace a ochrany půdy.

Dalším velkým strašákem farmářů je úbytek organické hmoty v zemině.

„Je to začarovaný kruh. Řešíme problémy se suchem, a přitom víme, že právě organická hmota na sebe váže vodu. Musíme ji dostat do půdy ve větším množství. Jednoduše řečeno, je potřeba více hnojit. A hnůj produkuje živočišná výroba, takže řešením sucha je mimo jiné také podpora chovu dobytka,“ vysvětluje okresní předseda Zemědělského svazu pro Brněnsko a Znojemsko Lukáš Jurečka.

Jenže za poslední desítky let stavy hospodářských zvířat výrazně poklesly. S výjimkou drůbeže zaznamenávala živočišná výroba v Jihomoravském kraji v posledních letech spíše ztráty. Ministerstvo zemědělství se sice snaží pomocí dotačních programů chov na venkov vrátit, výsledky se však zatím ve statistikách neprojevily.

Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu se například počet chovaných prasat na jižní Moravě snížil za posledních pět let o více než sto tisíc kusů na 157 tisíc. Potřebují dotace

Oživit chov by v kraji mohli farmáři Zemědělského družstva Jiřice u Miroslavi, kteří chtějí v Dolenicích na Znojemsku vybudovat jednu z největších farem prasat v republice. Investici odhadují až na 150 milionů korun, jsou však závislí na získání evropských dotací.

Šéf krajské agrární komory za poklesem živočišné výroby vidí hlavně fakt, že zemědělci dostávají dotaci na plochu, ne na produkci. Jinými slovy, starat se o pole s obilím je snazší než mít třeba farmu se skotem.

„Musí se změnit i chování spotřebitelů. V jiných zemích lidé nakupují kvalitní domácí maso místo dovozového. Pro srovnání: 90 procent toho, co jedí Rakušané, pochází z Rakouska. My jen vepřového dovážíme 57 procent,“ vysvětluje Václav Hlaváček.

Pýcha tvrdí, že nezbytná je v tomto ohledu společná strategie. „V západní Evropě se zemědělci spojují do větších celků a získávají tak


89

zdroj: brno.iDNES.cz | 16.2.2016 rubrika: Brno / Brno - Zprávy | Strana: 0 Autor: 5plus2.cz, Markéta Dušková | Téma: Mendelova univerzita v Brně na síle při vyjednávání se zpracovateli o cenách. Na to musíme umět reagovat, jinak v zahraniční konkurenci neobstojíme,“ podotýká.

Nepříznivé vyhlídky má zvrátit nově vznikající strategie agrárního rozvoje s výhledem do roku 2030. „Za posledních patnáct let máme propady u všech komodit, ať jsou to hospodářská zvířata, nebo plodiny. Strategie je nutná pro stát i zemědělce. Nejde o žádnou patnáctiletku, ale o nastavení směru. Když někdo staví kravín nebo skleník, nedívá se jen dva roky dopředu, ale mnohem dále,“ míní ministr zemědělství Marian Jurečka. Důležitá je koncepce

Sucho podle něj není problém jen zemědělců, ale týká se celého vodohospodářství.

„Dnes nás ještě tato problematika tolik nepálí, ale pokud ji nebudeme řešit, tak za padesát let budeme mít vážný problém. Musíme řešit zásobování pitnou vodou a vodu pro průmysl. Koncept hospodaření s vodou musí být dobře vyprojektován,“ dodal Jurečka a současně vyzval zemědělce k podávání podnětů, na základě kterých ministerstvo zahájí novou podporu. V letošním roce totiž končí státní dotace na závlahy a obnovu vodní infrastruktury.

Kraj i jihomoravští farmáři se ale ozvali už loni, když apelovali na ministerstvo, aby dotace na závlahové systémy navýšilo. Stát sice nabízí příspěvky, ale jen v objemu 35 milionů korun. Limitem je i fakt, že si závlaháři mohou podat pouze jednu žádost ročně.

http://brno.idnes.cz/zemedelce-trapi-vyschla-puda-dik-/brno-zpravy.aspx?c=A160216_2225964_brno-zpravy_zde


90

zdroj: taborsky.denik.cz | 16.2.2016 rubrika: Moje Táborsko | Strana: 0 Téma: Mendelova univerzita v Brně

Botanická zahrada tvoří klidnou oázu zeleně v centru Tábora už 150 let Tábor - Od 17. února roku 1866 se město nad Jordánem pyšní svou botanickou zahradou.

"

Stopy slavné spisovatelky a velké vlastenky Boženy Němcové vedou do Tábora přes jejího syna Karla Němce. Především cestičky mezi záhony a políčky botanické zahrady jsou prošlapané jeho botami. Se zahradou, jejíž založení je datováno na 17. února roku 1866, spojil kus svého života.

Do Tábora byl tehdejším vedením dnešní zemědělské školy povolán jako zahradnický odborník a pedagog. To bylo v roce 1870, takže maminka do Tábora za ním už jezdit nemohla, zato otec Josef se k němu na sklonku života nastěhoval. V Praze upadl v nemilost, v Táboře si užil klidných dnů. Bydlet spolu měli v dodnes stojícím domě U Pleiveisů na Křižíkově náměstí. Tábor se mu stal i místem posledního odpočinku, jeho tělo pohřbili na hřbitově pod Kotnovem.

Karel se v Táboře také oženil, jeho pěstitelské výsledky tak v táborské zahradě sledovala jeho druhá manželka Anna Marie Dostálová. A výsledky nebyly bezvýznamné. Založil vinici

K prvním zakladatelům školní zahrady sice Karel Němec nepatřil, protože do Tábora byl jako odborník povolán až o čtyři roky později, ale byl to právě on, kdo se významně podílel na jejím rozšiřování i provozu. Karel Němec tady například založil vinici a ovocnou školku. Na jih Čech přenášel zkušenosti získané v Praze, kde pracoval v nejstarší české botanické zahradě Na Slupi.

Táborská je druhou nejstarší a původně zabírala prostor celého náměstí, neboť škola stála až za silnicí 9. května, na druhé straně sahala až na břeh Jordánu. Na téměř 4000 m2 se proto našlo místo i pro pokusná a zkušební políčka, zelinářskou zahradu a ovocnou a lesnickou školku. Vznikla také první sbírka semen a rostlin.

„Základem zahrady byl soubor políček nazývaný hospodářský systém. Jednalo se o světový unikát, neboť do té doby byly rostliny v botanických zahradách členěny do skupin podle čeledí, zatímco zde bylo poprvé na světě použito členění podle zemědělského a průmyslového využití," upřesňuje k úspěchu tehdejší školy vedoucí zahrady Žaneta Šišková. Nové období pro zahradu nastalo v roce 1900 povýšením vyššího hospodářského ústavu na Královskou českou akademii hospodářskou a také se stavbou nové budovy školy, jíž část zahrady musela ustoupit.

Přestavba zahrady trvala deset let. Mezitím v roce 1907 začala vydávat tak zvaný Index Seminum, který v prvním roce své existence obsahoval 1745 semen druhů a odrůd rostlin. Jejich výměna mezi botanickými zahradami po celém světě od té doby začala nabývat na síle.

Na další vývoj zemědělského školství v Táboře měl vliv zákon z roku 1919, jímž byla zřízena Vysoká škola zemědělská v Brně. Hospodářská akademie v Táboře byla zrušena a místo ní vznikla čtyřletá vyšší hospodářská škola. I botanická zahrada se tak dostala pod křídla nové školy.

Až do roku 1945 v zahradě nenastaly žádné podstatné změny. Hned po válce ale postavily nové skleníky a rozšířily plochy okrasných


91

zdroj: taborsky.denik.cz | 16.2.2016 rubrika: Moje Táborsko | Strana: 0 Téma: Mendelova univerzita v Brně rostlin. Srdcem zahrady

Do podoby výukové zahrady se neblaze zapsal rok 1975, kdy oázu klidu přetnula silnice. Toto řešení si vynutila rekonstrukce Budějovické ulice. Jiné řešení průjezdnosti městem se nenašlo.

Přetnutí zahrady ale vážně narušilo hospodářský systém. Na 260 políček bylo zničeno a 120 dalších nová komunikace ohrožovala. Provizorium trvalo déle než se původně plánovalo. Protáhlo se na 15 let a ani odpor veřejnosti nezajistil opětovné scelení pozemku. Městský národní výbor v roce 1988 dokonce plánoval v blízkosti zahrady výstavbu výrobny potravinářských polotovarů i s udírnou. V tomto případě byl ale konečně vyslyšen hlas veřejnosti a ze stavby v centru města sešlo. Silnice přesto zůstala další dva roky. V roce 1990 se podařilo prosadit její zrušení.

Klid ale netrval dlouho. Ještě v tom samém roce průjezd aut zahradou opět hrozil. Zastupitelé totiž schválili nový územní plán, v němž se se silnicí znovu počítalo. Na rozdíl od provizorní panelové, která protínala botanickou zahradu 15 let, měla být nová silnice trvalou záležitostí.

Opět se ze strany veřejnosti strhla kritika. Na ochranu zahrady vzniklo v roce 1996 sdružení, které boj dovedl až k uspořádání místního referenda, jenž se podařilo prosadit do termínu krajských voleb v roce 2000. Téměř 80 procent táborských občanů se vyjádřilo proti plánovanému přetnutí botanické zahrady i proti silnici vedené po břehu Jordánu pod gymnáziem.

I v tomto případě si Tábor připsal jeden unikát: šlo o první místní referendum v České republice, v němž si občané mohli rozhodnout o budoucím vzhledu města. Přitom v témže roce, ještě před podzimním referendem, zahradu i budovu školy ministerstvo kultury prohlásilo kulturní památkou.

Části botanické zahrady: 1. hospodářský systém, 2. arboretum, které zabírá největší plochu, 3. tři skleníky, z nichž dva jsou přístupné veřejnosti a představují expozici orchidejí, kaktusů, sukulentů a mnoha dalších tropických a subtropických rostlin. Program akcí v botanické zahradě

20. 3. – Vítání jara. Podvečerní setkání, kdy se arboretum celé rozsvítí. 1. 5. – Květen – lásky čas. Recesistické charitativní setkání s oslavou dne milenců. 27. – 30. 5. – Výstava kaktusů. 11. – 12. 6. – Víkend otevřených zahrad. 24. – 26. 6. – Výstava fuchsií. 8. – 9. 7. – Výstava ovoce. 29. – 31. 7. – Výstava muškátů. 2. – 4. 9. – Výstava bonsají. 1. 10. – Den zemědělců, potravinářů a venkova okresu Tábor. 7. – 8. 10. – Výstava hub. 14. – 15. 10. – Výstava ovoce. 21. – 22. 10. – 150 let zemědělské školy."


92

zdroj: taborsky.denik.cz | 16.2.2016 rubrika: Moje Táborsko | Strana: 0 Téma: Mendelova univerzita v Brně

http://taborsky.denik.cz/zpravy_region/botanicka-zahrada-tvori-klidnou-oazu-zelene-v-centru-tabora-uz-150-let-20160216.html


93

zdroj: Lidové noviny | 15.2.2016 rubrika: Ekonomika | Strana: 12 Téma: Mendelova univerzita v Brně

Z dalších odpovědí... ECB musí konat, jelikož jejím cílem je inflace velmi blízká dvěma procentům. Co je s tímto cílem v rozporu, nutí ECB reagovat. Je to prosté. Pro jakoukoliv centrální banku neexistuje horší noční můra než dlouhodobé neplnění svého cíle. Přichází tím totiž o nejsilnější zbraň– osvoji důvěryhodnost. Měnová politika důvěryhodné centrální banky dokáže být velmi efektivní a levná. ECB proto musí a bude konat. Na druhou stranu jsou zmíněné potíže skutečností. Inflace se neobjevila s oživením ekonomiky a nyní ji sráží pohyby reálné ekonomiky. Zdá se, že inflace není pro nastalé prostředí vhodným cílem. Co tedy s tím? Položil bych si jinou otázku: Má centrální banka změnit svůj cíl? V tuto chvíli zní má odpověď : Ano, má.

MIROSLAV RADIMĚŘSKÝ

Mendelova univerzita v Brně

Podobně jako mnozí generálové v dobách míru mají i ekonomové sklon připravovat se na válku, která právě skončila, nikoli však na tu, která se chystá. Zdá se mi, že současná tendence k deflaci se nepodobá té z třicátých let. Nelze je k sobě připodobnit například z toho důvodu, že ta současná není spojena s poklesem produkce (a tedy s nezaměstnaností a bídou) a ani s odkládáním spotřeby, tedy s prvky, které vytvářejí deflační spirálu. Není rovněž vidět její konec, nejde totiž jen o ropu a plyn. Cena těchto surovin by v určitém okamžiku dosáhla svého technického minima, což by zastavilo deflaci. Jde však o jev daleko všeobecnější. Za dané situace byměly cedulové banky pokračovat v započaté strategii kvantitativního uvolňování, protože neexistuje konzistentní alternativa a jejich odpovědnost je příliš veliká. Potřebovali bychom alternativní teorii, protože dlouhodobé tištění peněz prostě nemůže být řešením.

EDVARD OUTRATA

státní úředník ve výslužbě


94

zdroj: Zemědělec | 15.2.2016 rubrika: Rostlinná výroba | Strana: 22 Autor: Jana Pančíková | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Chybí organická hmota Obsah a kvalita organických látek v půdě se stávají kritickým parametrem zemědělských půd v podmínkách vysoké intenzity produkce a nastupujících globálních klimatických změn. Cílem semináře pořádaného Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským v Brně bylo prezentovat výsledky jeho zkušebních aktivit v této oblasti a seznámit odbornou veřejnost s problematikou zdrojů organické hmoty, metod stanovení, otázek jejich kvality včetně případného nebezpečí fytotoxického působení.

Ředitel pořádajícího Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ing. Daniel Jurečka přivítal účastníky a ocenil, že je o předložené téma velký zájem. Zdůraznil, že problematika organické hmoty a jejích zdrojů je vysoce aktuální, přičemž je třeba seriózních a zodpovědných přístupů k řešení. Pro ÚKZÚZ je tato tematika přirozená, neboť se dlouhodobě zabývá mimo jiné právě otázkami úrodnosti půdy, správného hnojení a dozorem nad hnojivy, včetně organických. Hlavním bodem programu bylo vystoupení zahraničního hosta Dr. Wilfrieda Hartla z BioForschung Austria, který se zaměřil na roli organické hmoty v půdě. „Organickou hmotu v půdě tvoří z 85 % humus, tedy odumřelé organické látky, 10 % zaujímají kořeny rostlin a 5 % půdní organismy. Humus tvoří veškerá odumřelá organická hmota rostlinného a živočišného původu v půdě i na jejím povrchu, včetně jejích složek v různém stupni přeměny,“ řekl Dr. Hartl a vyjmenoval dvě frakce humusu ze zemědělského hlediska. První frakcí je trvalý humus. Jde o stabilní frakci humusu s dlouhou životností, která je odolná proti mikrobiálnímu rozkladu. Je důležitý pro půdní strukturu a vododržnost půdy. Druhou frakcí je živinný humus, který se snáze rozkládá, půdní mikroorganismy ho využívají ke svému metabolismu, je zdrojem živin s pomalým uvolňováním a oxidu uhličitého. Připomněl, že dodávání organické hmoty do půdy má i funkci hnojení jednou z hlavních živin, uhlíkem. Uvolňování oxidu uhličitého při mineralizaci labilní organické hmoty z půdy zvyšuje koncentraci tohoto pro rostliny klíčového plynu v nízkých vrstvách vzduchu nad půdou. To umožňuje rostlinám lepší výkon fotosyntézy i efektivnější hospodaření s vodou, neboť pro přijetí dostatečného množství CO2 nemusí mít déle otevřené průduchy, takže tolik vody neztratí. To je zásadní zejména v obdobích sucha, kdy rostliny na organicky dobře hnojených pozemcích mnohem lépe odolávají. Dr. Hartl popsal i tvorbu půdní struktury a její zásadní roli při přijímání a zadržování vody. Jak dále uvedl, severovýchod Rakouska se potýká stejně jako Česká republika s vymizením živočišné výroby, snaží se tam proto hledat jiné zdroje organické hmoty, ať už komposty, či směsky na zelené hnojení. V této souvislosti zdůraznil význam včasného zasetí po sklizni (zejména obilnin) a správnou volbu druhové skladby, kde by neměli chybět zástupci motýlokvětých. Ve své prezentaci přiblížil i projekt Biores, který má pomoci lépe nakládat s přírodními zdroji a zejména živinami.

Základ půdní úrodnosti

V rámci akce vystoupil děkan Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně doc. Ing. Pavel Ryant, Ph. D., který uvedl, že doplňování organické hmoty je základem půdní úrodnosti. „Odebrané živiny je nutné do půdy zpět navracet. Ročně je třeba dodat 3,5 až 4,5 tuny organických látek na hektar orné půdy. Celkem 50 % se dodá v posklizňových zbytcích. Zbývá dodat 1,5 až dvě tuny organických látek na hektar,“ konstatoval. Jako zdroje organické hmoty jmenoval doc. Ryant stájová hnojiva, střídání plodin (meziplodiny), posklizňové zbytky (sláma), digestát, komposty a upravené kaly. Negativní dopad na půdní úrodnost mají podle něho klesající stavy skotu a prasat a úzký osevní postup, který nepodporuje střídání plodin. Závěrem připomněl, že loňský rok byl věnovaný půdě a rok 2016 patří luskovinám, které mají pozitivní vliv na vlastnosti půdy.

Ochrana půdy a pozemkové úpravy

Ing. František Pavlík, Ph. D., ze Státního pozemkového úřadu přiblížil ochranu půdy v procesu pozemkových úprav. Pozemkové


95

zdroj: Zemědělec | 15.2.2016 rubrika: Rostlinná výroba | Strana: 22 Autor: Jana Pančíková | Téma: Mendelova univerzita v Brně úpravy vytvářejí podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy (prostorově a funkčně uspořádávají pozemky), zajišťují podmínky pro zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, zvyšují ekologickou stabilitu krajiny a zajišťují ochranu a zúrodnění půdního fondu. V rámci semináře přiblížil i webový portál Monitoring eroze zemědělské půdy, který slouží k hlášení, evidenci a vyhodnocování jednotlivých erozních událostí. Cílem monitoringu je zajistit relevantní podklady o rozsahu problému eroze zemědělské půdy. „V současné době se mnohé zemědělské oblasti potýkají s častými výkyvy období sucha, nebo naopak povodní. Generel vodního hospodářství krajiny České republiky je reakcí na tyto skutečnosti a má za cíl definovat nejzranitelnější oblasti republiky a vypracovat návrh ochranných opatření ke zmírnění negativních dopadů povodní a sucha,“ uvedl na semináři Ing. Pavlík a upřesnil, že zpracovaná analýza ukázala, že celá polovina rozlohy České republiky je těmito jevy nadprůměrně ohrožena, až 8 % je vysoce až extrémně ohrožené a téměř 4 % plochy lze považovat za mimořádně ohrožené.

Navracení biologických odpadů do půdy

Za pořádající organizaci ÚKZÚZ vystoupili odborníci za Sekce zemědělských vstupů a Národní referenční laboratoře ÚKZÚZ. Nejprve Ing. Miroslav Florián, Ph. D., ředitel Sekce zemědělských vstupů, poukázal na složitost problematiky organické hmoty a upozornil, že neexistují jednoduchá a univerzální řešení. Krátce shrnul problémy současného českého zemědělství, jakými jsou významný pokles stavů hospodářských zvířat, klesající plochy víceletých pícnin a luskovin, jednoduché, ryze tržně orientované osevní postupy, převažující pěstování plodin na „zelenou energetiku“. „Půdě chybí kvalitní organická hmota, dochází k prohloubení mineralizace humusu a nový nevzniká. Půda degraduje, má zhoršený fyzikální stav, rozpadá se její struktura, ztrácí schopnost propouštět a zadržovat vodu, je poškozena erozí. Hůře sorbuje živiny, mikrobiální aktivita půdy je omezená a rostliny jsou v horší kondici, proto vyžadují více agrochemických vstupů,“ shrnul dopady na organickou hmotu v půdě a půdu samotnou Ing. Florián. Poté představil nový balíček Evropské komise Oběhové hospodářství, který klade důraz na uzavírání materiálových toků a recyklaci. Pracuje s nutností navracení biologických odpadů do půdy po jejich kvalitním zpracování, čímž by se nejen kladně ovlivnila bilance organické hmoty, ale zachránily i cenné živiny. Rovněž by se ušetřily primární zdroje, například fosfáty či draselné minerály. Na jednoduchém propočtu vyvrátil obavy, že bychom neměli kde vyrobený kompost uplatnit, neboť i kdybychom zpracovali veškerý bioodpad na kompost, pokryli bychom pouze potřebu aplikací na silně erozně ohrožených půdách, tedy na 300 000 hektarech. Následně shrnul překážky pro větší rozšíření využití kompostů a podmínky pro jejich odstranění. Neopomněl zdůraznit, že systém zpracování bioodpadů musí být podepřen důvěryhodným a efektivním kontrolním systémem, což je trvalým úkolem úřední autority – ÚKZÚZ.

Monitoring kalů a sedimentů

Monitoringem půdy spolu s aplikací kalů a sedimentů na zemědělskou půdu se zabýval Ing. Ladislav Kubík, Ph. D., ze Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ. Zdůraznil, že tato problematika je legislativně ošetřena několika zákony a vyhláškami, které mají za úkol zabránit kontaminaci půdy a aplikování těchto materiálů způsobem poškozujícím půdu a půdní prostředí. „Oddělení půdy a lesnictví ÚKZÚZ provádí dlouhodobý monitoring jak kalů, tak i sedimentů a vede pro ně databáze s výsledky rozborů vzorků. Jsou to především informace o obsazích rizikových prvků a rizikových látek uvedených v platných vyhláškách. V rámci toho se sledují i počty překročení limitních hodnot. Výstupy jsou každoročně publikovány a předávány Ministerstvu zemědělství,“ zdůraznil.

Registrace organických hnojiv


96

zdroj: Zemědělec | 15.2.2016 rubrika: Rostlinná výroba | Strana: 22 Autor: Jana Pančíková | Téma: Mendelova univerzita v Brně Ing. Jaroslav Houček, vedoucí Oddělení hnojiv, ÚKZÚZ, seznámil přítomné se základními principy jednotlivých režimů při uvádění organických hnojiv do oběhu. Zdůraznil, že v současné době lze využít tři možnosti – podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech jde o registraci (určeno pro všechna hnojiva) a ohlášení (pouze typová hnojiva). Podle nařízení (ES) č. 764/2008 může žadatel uvést netypová organická hnojiva do oběhu v režimu vzájemného uznávání – to je v principu určeno pro takzvané neharmonizované výrobky, které jsou legálním způsobem uváděny na trh v kterékoli členské zemi Evropské unie. (Pokračování na str. 23) (Dokončení ze str. 22) V druhé části svého příspěvku zmínil poznatky pracovníků ÚKZÚZ z úředních kontrol organických hnojiv s uvedením nejčastěji zjištěných nedostatků u jednotlivých druhů hnojiv.

Výživářské pokusy

Ing. Michaela Smatanová, Ph. D., vedoucí Oddělení výživy rostlin, se zaměřila ve své prezentaci na představení dlouhodobých výživářských pokusů s organickými hnojivy na zkušebních stanicích ÚKZÚZ. Při těchto pokusech byla pozornost zaměřena na pravidelnou aplikaci chlévského hnoje, který je spolu s optimálním osevním postupem zárukou vysokých výnosů. „Pozitivní je i vliv chlévského hnoje na obsah organických látek v půdě, ve srovnání s dalšími hnojivy, jako je pravidelná aplikace slámy a zeleného hnojení,“ informovala Ing. Smatanová.

Analytika půdní organické hmoty

Mgr. Stanislav, Malý, Ph. D., vedoucí Oddělení mikrobiologie a biochemie z Národní referenční laboratoře ÚKZÚZ, poukázal na půdní organickou hmotu (SOM) jako na pestrou směs látek od jednoduchých sloučenin až po látky polymerní, často komplexní povahy (například celulóza, hemicelulózy, lignin). Vysvětlil, že fyzikální frakcionace SOM je založená na dezintegraci agregátů a separaci lehké a těžké frakce pomocí centrifugace, flotace a filtrace. Uvedený postup vychází z předpokladu, že organické sloučeniny vázané na povrchu půdních částic a uvnitř agregátů jsou chráněny proti mikrobiální dekompozici. Nejlabilnější frakci SOM představuje ve vodě rozpustný uhlík tvořený jednoduchými organickými sloučeninami. Obsah celkového uhlíku se standardně stanovuje spalováním vzorku s následnou detekcí oxidu uhličitého na infračerveném detektoru, s výhodou nízkých nároků na úpravu půd a vysoké průchodnosti analýz lze pro rutinní měření využít reflektanční spektroskopii v infračervené oblasti.

Ekotoxikologické hodnocení

S ekotoxikologickým hodnocením organických hnojiv seznámil přítomné další odborník z Národní referenční laboratoře ÚKZÚZ – Mgr. Martin Váňa, který zdůraznil, že pro správné hodnocení organických hnojiv je nezbytné spojení získaných výsledků z chemických, biologických a ekotoxikologických analýz. Uvedl, že standardizované ekotoxikologické testy mohou odhalit, jaký vliv má testované hnojivo na půdní mikroorganismy a bezobratlé. „Z výsledků doposud analyzovaných hnojiv v laboratoři vyplývají dva důležité aspekty. Rozhodující pro ekotoxicitu je složení vstupních surovin organického hnojiva (digestáty, komposty) a optimální volba doporučené dávky pro aplikaci na zemědělskou půdu,“ zdůraznil Mgr. Váňa. Aplikací sedimentů na půdu a jejich ekotoxikologickým testováním se zabýval doc. RNDr. Jakub Hofman, Ph. D., z Centra pro výzkum toxických látek v přírodě (RECETOX). Vytěžené sedimenty mají svá rizika, ale i pozitiva. Důvodem k obavě je podle něho to, že bývají často kontaminované, proto je třeba je před aplikací zhodnotit a vstupy do půdy regulovat. Jako rizika uvedl zvýšení koncentrace polutantů, vstup balastního materiálu, který by zhoršil půdní texturu, porušení kvality půdy, postup kontaminace do vod a ovzduší či potravních řetězců. „Rizika se ale možná přeceňují, v půdě fungují mechanismy, které snižují toxicitu přítomných polutantů. Sedimenty


97

zdroj: Zemědělec | 15.2.2016 rubrika: Rostlinná výroba | Strana: 22 Autor: Jana Pančíková | Téma: Mendelova univerzita v Brně jsou ve většině případů erodované částice zemědělské půdy, a proto je nelze chápat jako odpad, mohou mít pozitivní vliv na půdu. Jako jeden z vhodných nástrojů k hodnocení vytěžených sedimentů uvedl doc. Hofman kontaktní půdní biotesty a biotesty výluhu, které jsou schopny odhalit riziko pro vodní organismy při malé retenci polutantů půdou. Z biotestů zmínil například reprodukční test s roupicí E. crypticus, reprodukční test s chvostoskoky F. candida, vliv polutantů na nitrifikující mikroorganismy a vliv na růst kořene salátu, které blíže specifikuje vyhláška č. 257/2009 Sb., aplikace vytěžených sedimentů na zemědělskou půdu. Závěrem doc. Hofman uvedl, že zapojení ekotoxikologických testů do hodnocení ekologických rizik vytěžených sedimentů je nezbytné. Praktické zkušenosti s používáním kompostů přiblížila v poslední přednášce zástupkyně společnosti ZERA, z. s. – Ing. Květuše Hejátková.

***


Uvolňování oxidu uhličitého při mineralizaci labilní organické hmoty z půdy zvyšuje koncentraci tohoto plynu, pro rostliny klíčového, v nízkých vrstvách vzduchu nad půdou. ? To umožňuje rostlinám zlepšit fotosyntézu a mimo jiné i efektivnější hospodaření s vodou, neboť pro přijetí dostatečného množství CO2 nemusí mít déle otevřené průduchy, takže tolik vody neztratí. ? Nový balíček Evropské komise Oběhové hospodářství klade důraz na uzavírání materiálových toků a recyklaci.

Foto popis| Hlavním bodem programu bylo vystoupení zahraničního hosta Dr. Wilfrieda Hartla z BioForschung Austria, který se zaměřil na roli organické hmoty v půdě Foto autor| Foto Jana Pančíková

Foto popis| Ing. Daniel Jurečka, ředitel Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Foto popis| Severovýchod Rakouska se potýká stejně jako Česká republika s vymizením živočišné výroby, snaží se tam proto hledat jiné zdroje organické hmoty, ať už komposty či směsky na zelené hnojení Foto autor| Foto Jana Pančíková


98

zdroj: businessinfo.cz | 15.2.2016 rubrika: Aktuality z oblasti výzkumu a inovací | Strana: 0 Autor: Technologická agentura České republiky (TA ČR) | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Farmaceutický průmysl zahajuje spolupráci s Technologickou agenturou ČR Čeští výzkumníci v mnoha případech nejsou informováni o možnostech spolupráce na výzkumu a vývoji. Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) a Technologická agentura České republiky (TA ČR) proto spojily síly s cílem zvýšit zapojení českých výzkumníků do mezinárodních výzkumných projektů prostřednictvím vzájemné podpory informačních a propagačních aktivit. Závazek stvrdili zástupci obou stran podpisem Memoranda o spolupráci.

Českým výzkumníkům je otevřeno mnoho příležitostí pro spolupráci s týmy z celého světa a s partnery z akademické sféry i z průmyslu. „Často jsou tyto příležitosti spojeny se zajímavými finančními prostředky. Problém je, že výzkumníci o nich mnohdy nevědí,“ vysvětluje Jakub Dvořáček, výkonný ředitel AIFP a dodává: „Takovým příkladem je třeba celoevropská iniciativa IMI 2, která pravidelně vyhlašuje výzvy k podpoře výzkumu v oblasti farmacie, spojené s částkami v řádech stovek milionů korun. Dlouhodobě se snažíme na tyto i jiné možnosti upozorňovat a v těchto aktivitách se potkáváme s TA ČR.“

"Občas říkám, že TA ČR je takový start up státní podpory výzkumu a inovací. Nebojí se hledat a využívat nové cesty. Memorandum s AIFP otvírá možnost pro spolupráci s asociací, která sdružuje firmy ve velmi významném podnikatelském segmentu. Zároveň je příležitostí využít znalosti, které z managementu výzkumu členové AIFP mají a společně tak nacházet nové cesty pro podporu aplikovaného výzkumu a aplikovatelnosti výsledků výzkumu užitečného pro zdraví," říká předsedkyně TA ČR Rut Bízková. Nové léky rychleji

Cílem spolupráce je především vzájemná podpora v informačních aktivitách a propagace zajímavých příležitostí v oblasti vývoje a inovací ve zdravotnictví. „Nejde přitom jen o podporu výzkumu a vývoje léčiv a léčivých prostředků, ale také o aktivní propagaci spolupráce mezi výzkumem a soukromou sférou. Ve farmacii to znamená rychlejší dostupnost moderní léčby pro pacienty, kteří ji potřebují,“ říká Jakub Dvořáček z AIFP. Čtyři miliardy na výzkum

Aktuálně jsou otevřeny dvě výzvy iniciativy IMI 2, zaměřené na bezpečnost léků, neurologické poruchy, chronickou bolest, oční onemocnění, léčbu rakoviny u dětských pacientů, využití big data v klinickém výzkumu nebo na ebolu. Celkem jsou v nich alokovány 4,3 miliardy korun.

Více informací o podmínkách výzev

IMI 2 (Innovative Medicine Innitiative):

Podpora výzkumu a vývoje inovativních léčiv a léčivých přípravků. Usnadňuje spolupráci akademické sféry, farmaceutických firem a dalších subjektů. Aktuálně otevřeny dvě výzvy s alokací 4,3 miliardy korun. Témata výzev: bezpečnost léků, neurologické poruchy, chronická bolest, oční onemocnění, léčba rakoviny u dětských pacientů, big data v klinickém výzkumu, ebola. Z ČR podporu v minulosti využily 1. Lékářská fakulta UK, Mendelova univerzita nebo Revmatologický ústav v Praze.


99

zdroj: businessinfo.cz | 15.2.2016 rubrika: Aktuality z oblasti výzkumu a inovací | Strana: 0 Autor: Technologická agentura České republiky (TA ČR) | Téma: Mendelova univerzita v Brně http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/farmaceuticky-prumysl-zahajuje-spolupraci-s-technologickou-agenturou-cr-74255.html


100

zdroj: parlamentnilisty.cz | 15.2.2016 rubrika: Rozhovory | Strana: 0 Autor: David Daniel | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Trochu jiný pohled na uprchlickou krizi očima ekonoma: Je možné, že budoucí ministr hospodářství Sýrie je dnes v nějakém uprchlickém táboře ROZHOVOR Podle ekonoma Miroslava Radiměřského z Mendelovy univerzity v Brně je hlavní šancí Německa na zvládnutí krize efektivní navracení ekonomických migrantů. Je to ale zároveň paradox, protože mezi nimi bude řada těch, kdo chtějí pracovat a mohli by se snadno integrovat. Kvóty jsou podle Radiměřského v současnosti mnohem větší téma, než by si reálně zasloužily.

Kvóty na přerozdělování uprchlíků byly loni v EU předmětem sporu. Nyní se o nich zase mluví. Kam se od doby sporů posunulo uvažování o tomto principu?

Příliš velký posun nevidím. Pokud sleduji zahraniční média, jsou pro ně kvóty marginální věc. Myslím si, že cílem kvót není, aby tady uprchlíci zůstali, spíše jde o administrativní zpracování azylového řízení. Západní politici si nemyslí, že uprchlíci podle kvót zůstanou v daných zemích, tedy i u nás. Kvóty jsou mnohem větší téma, než by si reálně zasloužily.

Jak se podle vás bude vyvíjet situace v Evropě, když už je tady přes milion migrantů a další stále přicházejí?

Jde o dynamický problém; ani závazky, ke kterým se většina zemí zavázala, se neplní. Byly schváleny finance na vytvoření hotspotů v Řecku, ale bylo jich posláno málo a velká část států hraje mrtvého brouka. Mnohem větší význam bude mít, jak dopadne jednání s Tureckem.

Je nějaká možnost udržet azylanty třeba podle kvót v místě, pokud Schengen zůstane zachován?

Jde o to, že v rámci azylového řízení získají dávku v té zemi, kde dostanou azyl. To může fungovat jako prostředek, aby v takové zemi zůstali - asi není pravděpodobné, že se někdo bude snažit s českou dávkou fungovat v Německu, protože tam jsou náklady vyšší. Plány na to ale zatím nejsou na stole.

Angela Merkelová prohlásila, že chce příliv imigrantů do Německa omezit. Jak taková regulace může vypadat?

Podle posledních čísel se v Německu změnil poměr Syřanů vůči lidem ze zemí, které nepředstavují nárok na získání statutu uprchlíka. To je tedy jednoduché řešení regulace - pokud budou efektivněji vracet ty, co nemají nárok na azyl. Ekonomicky je ale paradoxem, že ekonomičtí migranti tak budou postiženi nejvíc, i když jsou třeba vhodnější k integraci. Jsou to často lidé, kteří nemají zásadní problém s jazykem. Dnes nejvíce proklínaná ekonomická imigrace je historicky pozitivní.

Německá ekonomika má dlouholetou dobrou zkušenost s ekonomickou imigrací. Co ale může znamenat současný příchod milionu migrantů s problematickou kvalifikací?

Ze starších studií vždy vychází, že migrace je pro ekonomiku pozitivní, ale to je způsobeno tím, že přicházeli lidé, které země potřebovaly. Hodnotit, jak dopadne současná imigrace, je ale dost obtížné, protože nevíme, jakou mají imigranti kvalifikaci. Další problém je administrativní začleňování lidí do evropských systémů. I ty kvalifikované totiž bude obtížné do nich začlenit. To je něco úplně jiného než ekonomická migrace. A navíc teď nevíme, jaký bude další vývoj. Většina Syřanů se bude po skončení války chtít vrátit; a pro firmu, která do jejich kvalifikace investovala, to může být třeba za pět let problém. A navíc - i když se nebudou chtít vracet sami, budou muset odejít, protože jim skončí status uprchlíka.


101

zdroj: parlamentnilisty.cz | 15.2.2016 rubrika: Rozhovory | Strana: 0 Autor: David Daniel | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Je tady nějaký katastrofický scénář, pokud jde o integraci migrantů?

Katastrofický scénář může naznačit nedávná švédská studie, která řešila otázky integrace. Ukázalo se v ní, že u některých skupin může hledání práce trvat velmi dlouho, až sedm let. To může být jádrem selhání systému, protože během tak dlouhé doby lidé ztratí pracovní návyky, stanou se nezaměstnatelnými a zůstanou na bedrech státu. Pokud je nebudeme umět ekonomicky integrovat, stát je bude muset živit. To může být jádrem černého scénáře. Z podobných studií zaměřených na domácí obyvatele vyplývá, že nezaměstnanost se velmi negativně na jednotlivci projeví už za dobu jednoho roku. Co když je pak imigrant nezaměstnaný pět let? Pak hrozí mimo jiné i radikalizace takových lidí.

Co může pro Evropskou unii znamenat, když Německo jako její “tahoun“ integraci nezvládne?

Německo je země, která je motorem Evropy. Je to země, která tlačí na soudržnost a integraci. Byl by to problém pro celou Evropskou unii. Německá ekonomika je navíc nejrychleji rostoucí a táhne své obchodní partnery, tedy i nás, a ztráta tohoto partnera by pro nás byla velmi špatná.

Mluví se i o ohrožení Schengenu. Do jaké míry hrozí, že přestane fungovat, a co by to přineslo?

Viděl jsem studii francouzské vlády, ze které vyplynulo, že Schengen pro Francii znamená zhruba 1 % HDP; Francie je relativně uzavřená. My bychom ztratili pravděpodobně mnohem víc. Pro firmy jakákoli hodina čekání na hranicích znamená náklady, a tedy ztráty. Schengen je navíc věc, u níž se opravdu všichni shodnou, že je to jednoznačné pozitivum EU, kdybychom se vzdali Schengenu, posílí to euroskeptiky.

Lze přizpůsobit integraci imigrantů tak, aby nevznikla ghetta?

Právě proto se Němci orientují na kvóty. Sami totiž mají kvóty doma, mají kvóty mezi spolkovými zeměmi, regiony i jednotlivými městy. Není to samospasitelné, ale nevznikají ghetta jako ve Francii. Další důležitá věc je dát lidem nějakou perspektivu. Příkladem mohou být Spojené státy, které jsou schopny migraci ekonomicky vytěžit, dát imigrantům šanci, pokud se zapojí do společnosti. Ve francouzských ghettech často lidé nemají reálnou šanci získat slušné zaměstnání a uplatnit se ve společnosti.

Jak by se měla ekonomika nastavovat na podmínky nové situace?

To závisí na tom, kdo by měl být integrován, jakou má kvalifikaci a jakou práci je schopen vykonávat. Česká hospodářská komora udělala průzkum a podle něj jsou firmy schopné zaměstnat jisté množství uprchlíků. Ideální uprchlík pro českou ekonomiku může být někdo, kdo třeba studoval v některé zemi bývalého východního bloku. Má s námi zkušenost. Snadné začlenění může být i pro člověka, který má sice nízkou kvalifikaci, ale je ochotný pracovat a může kvalifikaci získat. Problém je v tom, že je to velmi individuální.

Měl by takový proces centrálně koordinovat stát, nebo je cestou spíše uvolnění administrativních bariér a volný průběh?

U administrativních bariér je to otázka. Třeba u lékařů atestace mají smysl. V Německu se zvažovala varianta, že by uvolnili možnost zaměstnávat uprchlíky za menší než minimální mzdu. To ale narušuje systém a poškodilo by to Němce, kteří by jim konkurovali. U nás


102

zdroj: parlamentnilisty.cz | 15.2.2016 rubrika: Rozhovory | Strana: 0 Autor: David Daniel | Téma: Mendelova univerzita v Brně to řeší instituce jako MPSV, hospodářská komora nebo asociace firem, které znají potřeby odvětví. Firma může říci, kolik má míst, ale pak je potřeba instituce, která vyřeší jazykovou bariéru apod.

Některé firmy už přišly s tím, že by uprchlíky zaměstnaly, například Škoda Auto. Myslíte, že mají takový krok promyšlený, nebo šlo jen o proklamace?

Pokud jde o Škodovku, ta má zkušenosti, nabízí jednoduché manuální práce a může to pro ni být schůdnější než pro malou firmu. Pro velkou firmu, která má zaměstnance z různých kulturních prostředí, to může být relativně snadné, protože už má zavedené postupy začlenění.

Velká většina prognóz vývoje uprchlické krize je skeptická nebo katastrofická. Můžete jako ekonom nabídnout nějakou “světlejší vizi“?

Často se mluví o tom, že jsme vyklidili trhy, kde působilo socialistické Československo. Můžeme ale říct, že Česká republika kontakty stále má a zprostředkovávají je právě lidé, kteří za minulého režimu vystudovali v ČSSR a vrátili se do své vlasti. Jde o země, kde je důležitý osobní kontakt. Lze tedy uvažovat, že, pokud konflikt skončí a Sýrie se začne obnovovat, pro českou ekonomiku tam budou příležitosti. Umíme dodávat investiční celky apod. V té době tam pravděpodobně nebude fungovat systém veřejných zakázek, ale půjde spíše o kontakty. Pokud se tam bude někdo vracet s pozitivní vzpomínkou na Českou republiku, může to znamenat plus pro náš export. A navíc člověk, který se úspěšně u nás integruje a pak se vrátí, se může stát jakýmsi styčným důstojníkem pro naše firmy. Je možné, že budoucí ministr hospodářství Sýrie je dnes v nějakém uprchlickém táboře.



103


Novela vinařského zákona Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka -------------------Nejen o tom bude řeč v příštích 25 minutách. Chystaná novela zákona o vinařství a vinohradnictví, to byl důvod dnešního setkání ministra zemědělství Mariana Jurečky s vinaři i majiteli vinoték. Někteří z ní mají obavy, zpřísní a zprůhlední například dovoz a prodej vína. Pokuta za nejzávažnější prohřešky se zvýší 10krát z 5 na 50 milionů korun.

Barbora MĚCHUROVÁ, redaktorka -------------------Speciální vinohradnický traktor hned vedle ministerského vozu dával dnes před kulturním domem v Bílovicích tušit dění uvnitř.

osoba -------------------Pozitivně naladěn?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Ale tak jsem vždycky ráno pozitivně naladěn.

Barbora MĚCHUROVÁ, redaktorka -------------------Informace o novele, která má hlavně zabránit pančování vína, si z úst Mariana Jurečky přišly poslechnout na tři stovky lidí. Už v úvodu řekl, že některé prodejny sudových vín nová pravidla těžko naplní.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Chceme tady odstranit zrno od plev. Vinotéka se bude muset zaregistrovat, bude muset mít rámcovou smlouvu s tím příjemcem nebo s tím, kdo fakticky má vinohrad a vyrábí to víno ve sklepě, bude muset dělat evidenci.

Barbora MĚCHUROVÁ, redaktorka -------------------Návrh se nelíbí některým obchodníkům s vínem. Třeba Jiří Toman, který má malé vinařství v Ratíškovicích se bojí množství papírování.

Jiří TOMAN, vinař, obchodník s vínem -------------------Chtějí po nás, abychom do této excelovské tabulky opisovali data z našich interních informačních systémů. Ten formulář, když se podíváte, to je něco šíleného.

Barbora MĚCHUROVÁ, redaktorka


104

zdroj: ČT 1 | 12.2.2016 18:00 Pořad: Události v regionech - Brno Téma: Mendelova univerzita v Brně -------------------Část jednání, kdy mohli vinaři a majitelé vinoték říct ministrovi svůj názor, probíhala za zavřenými dveřmi. Debata prý nakonec byla klidnější, než všichni čekali. S návrhy na doplnění novely přišel třeba Svaz vinařů. Přednese je při projednávání v parlamentu.

Tibor NYITRAY, prezident, Svaz vinařů ČR -------------------Aby každé víno vyrobené v České republice a lahvované, aby muselo mít na záklopce označení v té naší trikoloře. My bychom velice rádi, aby se falšování vína konkrétně nebo potravin stalo trestným činem.

Barbora MĚCHUROVÁ, redaktorka -------------------Krom přísnějších podmínek ale novela umožní taky rozrůstání vinic o jedno procento ročně.

Marek ŠŤASTNÝ, ředitel, Chateau Valtice -------------------Nejsme soběstační v produkci vína, lidé mají o moravské víno zájem, takže si myslím, že jsou vytvořeny veškeré předpoklady.

Barbora MĚCHUROVÁ, redaktorka -------------------Reálně by lidé nakupující víno mohli změny poznat od začátku příštího roku. Barbora Měchurová, Česká televize.

Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka -------------------Novelu vinařského zákona kritizují zejména distributoři. Těch se změna dotkne nejvíc. Nově budou moct prodávat víno jen v jednorázových obalech. Sudy totiž můžou vinotékám dodávat pouze samotní vinaři. Podle kritiků tak sudové víno podraží o desítky korun.

Michal CAGALA, redaktor -------------------Tisíce litrů vína. Modřická firma je nakupuje v tuzemsku i zahraničí a pak prodává vinárnám. Dosavadní praxe, tyto nerezové sudy. Dají se použít opakovaně. Novela vinařského zákona ale nařídí distribuovat víno v jednorázových obalech, třeba v těchto bag-inboxech. Tedy v kartonových krabicích se zataveným plastovým sáčkem vevnitř.

Radek KALOUSEK, jednatel, Krobelus -------------------Toto se jednou naplní a poté, co se to dočepuje, se tento obal likviduje, vyhodí.

Michal CAGALA, redaktor -------------------Je to neekologické?


105

zdroj: ČT 1 | 12.2.2016 18:00 Pořad: Události v regionech - Brno Téma: Mendelova univerzita v Brně Radek KALOUSEK, jednatel, Krobelus -------------------Je to, je to naprosto neekologické.

Michal CAGALA, redaktor -------------------Konec všech sudů to ale neznamená, vinotéky z nich budou moct stáčet dál, pouze ale, pokud je koupí od samotných vinařů, nikoli od prostředníka.

Radek KALOUSEK, jednatel, Korbelus -------------------Ta cena jednotkově v řádu desetikorun, dvacetikorun na jeden litr vína stoupne, což znevýhodní sudové víno oproti produktům prodávaným v supermarketech.

Michal CAGALA, redaktor -------------------O sudy přijdou taky trafiky. Pro ně budou plastové pytlíky povinností.

Michal MAREŠ, majitel brněnské trafiky -------------------Stáčecí zařízení a veškeré, veškeré komponenty budou na houby, což nevím, jestli, jestli nám někdo bude chtít proplatit.

Michal CAGALA, redaktor -------------------Až 80 procent stáčeného vína pochází z ciziny. Jeho dovoz přitom bude mít pravidla ještě přísnější. Stáčet ve vinotékách ho bude moct jen ten, kdo si ho do Česka sám přiveze. Michal Cagala, Česká televize.

Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka -------------------Pojďme se teď podívat na některé častokrát měněné body vinařského zákona. Třeba už zmíněné balení sudového vína z dovozu, ministerstvo požadovalo, aby se prodávalo jen z jednorázově plnitelných boxů. Pak přišlo s nápadem, že by na sudech byla speciální ochranná páska. Nakonec se ale vrátilo k původní myšlence. Co se týká prověření dovezeného vína, lhůta se z původních návrhů 60 a 20 ustálila na 10 dnech, během kterých musí obchodníci víno nechat netknuté, pro případnou kontrolu. Povinná teplota 15 a posléze 18 stupňů, při které se víno musí uchovávat, z návrhu zmizela úplně. A ještě připomenu, že při kontrolách loni neuspěla třetina z hodnocených vzorků, tedy víc než 500. Potravinářská inspekce loni nepoctivcům uložila pokuty ve výši 19 milionů korun. Z jižní Moravy pochází 90 procent tuzemského vína. S trochou nadsázky se dá říct, že teď mu roste konkurence. V regionu totiž loni rekordně přibylo minipivovarů, a to hlavně díky rostoucímu zájmu lidí o pestřejší nabídku piv. Jen za poslední dva roky se počet nových značek v kraji téměř zdvojnásobil.

Ondřej ŠIMEČEK, redaktor --------------------


106

zdroj: ČT 1 | 12.2.2016 18:00 Pořad: Události v regionech - Brno Téma: Mendelova univerzita v Brně Svatý Urban, patron vinařů. V Moravské Nové Vsi na Břeclavsku dohlíží na desítky sklípků, jen jedny jediné schody tam k sudům s vínem nevedou.

Dana LEVKOVÁ, jednatelka, Minipivovar Na Vyhlídce -------------------Tak tady jsme v našem pivovaře.

Ondřej ŠIMEČEK, redaktor -------------------Zdejší vznikající minipivovar dokazuje, že poptávka po pivu roste v posledních letech i v ryze vinařských oblastech.

osoba -------------------Dneska tady vaříme Velikonoční třináctku.

Dana LEVKOVÁ, jednatelka, Minipivovar Na Vyhlídce -------------------Další věc, kterou plánujeme, tak jsou kurzy vaření piva a ochutnávkové akce. Však ta vinná kyselinka se musí zneutralizovat pivem.

Ondřej ŠIMEČEK, redaktor -------------------Zatímco před 3 lety stálo v regionu kolem 15 minipivovarů, dnes jich je už přes 40. Jen za loňský rok přibylo na pivní mapě hned 12 nových bodů, nejvíc v celé republice. Jeden z nich neodradily ani hrozny ve znaku a názvu obce.

Aleš ŠMERDA, provozní, Šumický pivovar Vildenberg -------------------Zrovna rozšiřujeme, protože spotřeba piva se teda zvětšuje, ještě stáčíme do sudů, takže si berou místní lidi, když mají nějakou akci doma.

Ondřej ŠIMEČEK, redaktor -------------------Pivo ale neboduje jen ve vinařských oblastech. Po stoleté pauze se znovu začíná vařit v Tišnově. Sládci se vrátili i do Znojma. Nával konkurentů vnímá i nejstarší jihomoravský minipivovar. V centru Brna vaří pivo už šestadvacátým rokem.

Robert KYCL, provozní, pivovar Pegas -------------------Nabídka nedostačuje, takže děláme i projekt Světová piva, vaříme vlastně 4 základní piva plus k tomu vždycky nějaký speciál.

Ondřej ŠIMEČEK, redaktor -------------------Vařit pivo se v tomto cvičném pivovaru učí i studenti předmětu pivovarnictví na Mendelově univerzitě v Brně. Za nejbližším


107

zdroj: ČT 1 | 12.2.2016 18:00 Pořad: Události v regionech - Brno Téma: Mendelova univerzita v Brně středoškolským oborem sladovnictví by pak Jihomoravané museli cestovat do Litovle na Hané. Ondřej Šimeček, Česká televize.

Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka -------------------A vraťme se ještě k vínu, poslanci by novelu vinařského zákona mohli schválit do konce srpna. Další půlrok pak budou mít vinotéky a výrobci vína na registraci a zavedení jednorázových nádob. Změny, které novela přinese, by tak lidé měli pocítit v roce 2017.


108

zdroj: brno.iDNES.cz | 12.2.2016 rubrika: Brno / Brno - Zprávy | Strana: 0 Autor: MF DNES, Lukáš Valášek | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Romantika, horor a stop mimoňům. Univerzity lákají zájemce do Brna videi Uzávěrka letošních přihlášek na vysokou je za čtrnáct dní. A brněnské univerzity svádějí bitvu o uchazeče pomocí videí. „Nejsem idol,“ boří Vysoké učení technické stereotyp šprta, který samo vytvořilo. A Mendelova univerzita láká třeba na romantickou lásku při studiu nebo horor.

Tvářit se chytře, nosit brýle a flanelové košile se stalo populárním. Všichni chtějí vypadat jako nerdi ze seriálů Teorie velkého třesku nebo IT Crowd. Podle Vysokého učení technického v Brně ale chytrost nejde obléct.

„Lidé chtějí vypadat jako oni. Ale nejsou oni! Baví mě sledovat, jak celý ten mechanismus seriálů, reklam, médií, hlášek, statusů, blogů nebo tweetu dává vzniknout realitě, ve které se nerdi stali neodolatelnými idoly a ikonami úspěchu.Těmi, které chtějí všichni napodobovat “ říká hlavní autor propagační kampaně VUT Adam Hrubý.

Svůj letošní náborový klip proto škola zaměřila na to, že ji zajímá, co mají lidé v hlavě a ne v šatníku. A kampaň pojmenovala Nejsem idol.

Právě VUT přitom před třemi lety přišlo s videoklipem Miluji tě, mé VUT, který vtipně shrnul snad všechny stereotypy o šprtech. Ten má na YouTube už téměř 800 tisíc zhlédnutí (Více čtěte zde). A VUT za něj dostalo prestižní ceny reklamní branže - bronzového Louskáčka a ocenění za Nejkreativnější marketingový počin roku 2013. Dřív herci, teď studenti

Pro letošní kampaň se VUT podařilo získat i osobnosti ze světa internetu a reklamy. V klipu se objevil marketingový mág Marek Prchal, programátor David Grudl nebo známý sociolog médií Jakub Macek z „konkurenční“ Masarykovy univerzity.

Jinak ale tvářemi kampaně VUT se stali skuteční studenti. „Už nepotřebujeme herce k tomu, aby parodovali to, jak chytří lidé vypadají. Chtěli jsme středoškolákům ukázat skutečné vzory. Proto jsme oslovili naše studenty,“ popisuje Pavla Ondrušková, která má vznik kampaní VUT na starost.

Přihlásily se desítky studentů. „Nečekali jsme takový zájem. Ale znova se ukázalo, že studenti mají značku VUT rádi a chtějí ji prezentovat i navenek. Patnáct z nich jsme pak pozvali na casting,“ dodala Ondrušková. Z výběru vzešli čtyři hlavní hrdinové, kteří se objevují na konci ústředního klipu.

Výraznou postavou v plášti barvy VUT se stala i studentka chemie Kateřina Věžníková. „Kamarádi mi v reakci na to psali i volali. Ale já dál zůstávám u vědy. Maskéra i kadeřníka bych mohla mít každý den,“ směje se Věžníková. Mendelova univerzita vsadila na horor i romantiku, FSS na písničkáře

Provozně ekonomická fakulta brněnské Mendelovy univerzity ke studiu láká prostřednictvím čtyř krátkých filmů natočených v různých žánrech. Kromě hororu fakulta zasadila typické studentské situace do westernového, romantického a sci-fi žánru.

Ve filmech si zahráli jak mladí herci z uměleckých škol, tak studenti fakulty, pracovníci fakulty a dokonce i děkan Arnošt Motyčka.

„Pokud chce vysoká škola či fakulta upoutat k sobě zájem a mít možnost si vybírat mezi kvalitními uchazeči, musí kromě tradičních způsobů propagace nalézat i nové formy komunikace,“ míní Motyčka.


109

zdroj: brno.iDNES.cz | 12.2.2016 rubrika: Brno / Brno - Zprávy | Strana: 0 Autor: MF DNES, Lukáš Valášek | Téma: Mendelova univerzita v Brně

S tím souhlasí i na VUT. „Momentálně zaznamenáváme roky s výraznějším demografickým propadem počtu maturantů. I proto považujeme za důležité oslovovat tuto skupinu co nejefektivnější formou. A to už dávno podle nás nejsou letáčky,” vysvětlila natočení klipu prorektorka VUT pro marketing a vnější vztahy Irena Armutidisová.

A do boje o studenty vyrazila i Fakulta Sociálních studií Masarykovy univerzity. „Někdo ví, kdy umřel Žižka, jinej ví, co je to blizna. Ale k čemu mu to je, když nakonec nevidí do vztahů a souvislostí, zkrátka nevidí do lidí,“ snaží se text písně přesvědčit, aby středoškoláci dali přednost humanitní FSS.

http://brno.idnes.cz/klipy-brnenskych-univerzit-d1f-/brno-zpravy.aspx?c=A160212_163940_brno-zpravy_lva


110

zdroj: personalista.com | 12.2.2016 Strana: 0 Téma: Mendelova univerzita v Brně

Novou viceprezidentkou pro firemní zákazníky Vodafonu se od února 2016 stala Jana Žůrková Jana Žůrková vystudovala filologii na Masarykově univerzitě v Brně a ekonomii a management na Mendelově univerzitě v Brně. Jana dále absolvovala studijní stáž na University of Glasgow a manažerské kurzyCrotonville Leadership Training a West Point Leadership Development Course. brbr Svou kariéru začínala Jana ve společnosti Accenture, kde se věnovala řízení projektů pro řadu předních evropských finančních institucí. Během následného působení ve finanční skupině GE Capital významně pomohla uvedení produktů na nové trhy a růstu komerčních portfolií v několika evropských zemích.Ve své poslední roli řídila expanzi centra sdílených služeb pro akvizici klientů v Severní a Jižní Americe. brbr Jana hovoří anglicky a německy.Ve svém volném čase se věnuje lyžování, běhu, cyklistice a józe

http://www.personalista.com/lide-a-podniky/novou-viceprezidentkou-pro-firemni-zakazniky-vodafonu-se-od-unora-2016-stala-janazurkova.html


111


DEBATA Jana Macháčka: Draghi by měl na deflaci reagovat opatrně Deflace v eurozóně, kterou způsobují nízké ceny energií a ropy a oslabená poptávka v Číně, přidělává šéfovi Evropské centrální banky (ECB) Mariu Draghimu starosti. Otázka zní, má-li ECB na deflaci reagovat. Spolupracovník LN Jan Macháček se předních českých ekonomů, pedagogů a analytiků ptá: Není možné tuto deflaci považovat za dobrou a užitečnou?

Italský šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi nedávno zahájil další masivní program nákupu dluhopisů, takzvané kvantitativní uvolňování. Potíž je v tom, že hned poté, co tak učinil, bude muset podle všeho oznámit další, ještě mnohem masivnější program.

Potíž není ekonomický růst, který se do eurozóny vrátil. Potíž je deflace způsobená nízkými cenami energií a ropy a také oslabenou poptávkou v Číně.

Nabízí se otázka, má-li na deflaci, již způsobil pokles cen energií a ropy, ECB reagovat, především v eurozóně, která ropu, plyn a energie dováží.

Není možné tuto deflaci považovat za dobrou a užitečnou, za poptávkový impuls? Co znamená pokračující uvolňování měnové politiky a vyhlídky na stále další uvolňování pro ukončení řízeného oslabování koruny ČNB?

Pavel Kohout, Partners Tři druhy inflace

Předválečná ekonomie rozlišovala mezi inflací a drahotou. Inflací se rozumělo slovy Karla Engliše „naduřování peněžní zásoby“. Drahota znamenala růst cen v důsledku nedostatku zboží.

Poválečná ekonomická teorie, který vycházela ze špatně pochopeného Johna Maynarda Keynese, na tento rozdíl zapomněla. Ani kvantitativní teorie peněz Miltona Friedmana v tomto směru bohužel nedokázala zjednat nápravu. Většina ekonomů proto chápe inflaci jen jako růst ceny spotřebitelského koše a deflaci jako pokles. To je velký a velmi drahý omyl. Zvláště pokud se jedná o ekonomy v roli centrálních bankéřů. Pokud je cenová inflace poblíž nuly kvůli levné energii a levným komoditám, neznamená to pro Evropu žádný důvod k panice.

Peněžní inflace měřená objemem likvidních peněz M1 dosáhla v eurozóně hodnoty 10,7 procenta (prosinec 2015, meziroční změna). To není nízká inflace. Je to číslo, které napovídá, že například ceny služeb a nemovitostí mají růstový potenciál, neboť peněžní zásoba patrně roste více než nabídka na trhu.

Pokud je cenová inflace poblíž nuly kvůli levné energii a levným komoditám, neznamená to pro Evropu žádný důvod k panice. Není to skutečná deflace, je to opak drahoty. Důvody k panice může mít Rusko, Venezuela, řada arabských států a těžební sektor v Severní Americe, nikoli však západní a střední Evropa.

Především neškodit

Západní Evropa má ale jinou starost. Do roku 2008 byla její prosperita založena na dluhové expanzi. S ní je ale již konec, což je hlavním důvodem stagnace některých ekonomik EU, zejména eurozóny. Podíváme-li se na objem úvěrů nefinančním podnikům v


112

zdroj: ceskapozice.cz | 11.2.2016 rubrika: Česká pozice / Debata Jana Macháčka | Strana: 0 Autor: Česká pozice, Jan Macháček | Téma: Mendelova univerzita v Brně eurozóně, zjistíme, že se za rok 2015 ani nehnul. Veškerý růst v eurozóně jde na konto exportu, což je problém v prostředí ochlazující se globální ekonomiky.

Mario Draghi nemá možnost přímo ovlivnit úvěrové trhy v Evropě. Nemá vlastně ani nepřímou možnost. Může se držet lékařské zásady „především neškodit“, což by ostatně mělo být heslem každé centrální banky, české nevyjímaje. Jinými slovy, není-li možné nic dělat, pak je také lepší nedělat nic.

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank Deflace je dobrý sluha, ale špatný pán

Ještě jsme si nestihli pořádně osvojit nový pojem „reflation“, tedy obnovení růstu spotřebitelských cen, a trhy opět obchází strašák deflace.

Tentokrát je to ale jiné. Hlavní příčinou poklesu cen je ropa a ceny komodit obecně. Jádrová inflace, která nezahrnuje vývoj cen potravin, energie, alkoholu a tabáku, vystoupala loni k 1 procentu. Rostou i ceny nemovitostí. V Německu rostla loni reálná průměrná mzda nejrychlejším tempem za posledních osm let. Míra nezaměstnanosti v eurozóně pozvolna klesá a důvěra domácností v ekonomiku se přiblížila předkrizové úrovni. Spotřeba domácností donedávna rostla a podporovala ekonomické oživení v eurozóně. Klesajícím cenám energií a pohonných hmot byl ještě loni přisuzován příznivý dopad na spotřebu domácností a na náklady firem.

Prudký pokles cen ropy na světových trzích a obavy z prudkého oslabení čínské ekonomiky přivály obavy z nepříznivé deflace zpět. Inflační očekávání v eurozóně začala v závěru roku 2015 opět klesat. I domácnosti začaly omezovat spotřebu a odkládat stranou uspořené prostředky z nižších účtů za energie a pohonné hmoty. Guvernér Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi hned přispěchal na pomoc a rozšířil program nákupu aktiv. Nyní se dokonce spekuluje nad dalším snížením depozitní sazby ECB.

Co se změnilo?

Změnila se samozřejmě očekávání, namísto pozvolného růstu inflace jsou zpátky obavy z možného poklesu cen. Ještě zásadnější je ale změna v chování domácností a možná už i firem. Místo toho, aby domácnosti utratily, co jim zbylo po zaplacení nižších účtů za energie a dopravu, začínají tyto prostředky odkládat stranou. Zdá se, že od spoření je neodrazuje ani skutečnost, že peníze na bankovních účtech nevydělávají kvůli záporným úrokovým sazbám na peněžním trhu a že investice do akcií začaly ztrácet na hodnotě. Nejspíš si opět vytváří rezervu na horší časy. V ekonomii se pro tento jev vžil pojem past likvidity. Místo toho, aby domácnosti utratily, co jim zbylo po zaplacení nižších účtů za energie a dopravu, začínají tyto prostředky odkládat stranou.

„Super Mario“ se bude nejspíš snažit návratu do pasti zabránit. Jak? Trh se obává, že na nejbližším březnovém zasedání dojde k dalšímu snížení depozitní sazby do ještě hlubšího mínusu.

Trhy už nyní spekulují nad zavedením záporné úrokové sazby Českou národní bankou. Bankovní rada se tomu zatím brání. O záporných sazbách sice diskutuje, ale ještě nehlasuje.

Co by se muselo stát, aby začala hlasovat? Podle mého názoru by to byla řada masivních intervencí proti koruně, které by se pohybovaly v řádu pěti až šesti miliard eur měsíčně. Jestliže k tomuto scénáři nedojde, nechá si ČNB variantu záporných úrokových sazeb v arzenálu měnové politiky. Až přijde vhodný okamžik na ukončení kurzového závazku, může se tento útočný nástroj proti


113

zdroj: ceskapozice.cz | 11.2.2016 rubrika: Česká pozice / Debata Jana Macháčka | Strana: 0 Autor: Česká pozice, Jan Macháček | Téma: Mendelova univerzita v Brně spekulacím centrální bance velice hodit. Do té doby budeme s platným kurzovým závazkem buď čekat, až cena ropy obrátí směr, nebo „super Mario“ probudí v eurozóně inflaci.

Svatopluk Kapounek, think tank Mendelovo evropské centrum Krátkodobá deflace není výrazné nebezpečí

Měli bychom rozlišovat mezi poptávkovými a nabídkovými impulsy. Na negativní poptávkový šok, tedy na snížení cen z důvodu nedostatečné poptávky po dané surovině, by centrální banka reagovat měla.

Příčina nízkých cen ropy je však spíše nabídkovým šokem, který způsobila domácí produkce ropy ve Spojených státech amerických, export kanadské a irácké ropy a i přes nejrůznější problémy stabilní dodávky z Ruska.

Na nabídkový šok v podobě levnějších surovin by centrální banka reagovat zcela jistě neměla, což nás učí již základní teoretické přístupy. Pokles cen ropy by naopak mohl přispět k růstu produktivity a snížit negativní dopady silné závislosti Evropy na surovinových zdrojích. Krátkodobou deflaci nemusíme považovat za výrazné nebezpečí.

Uvolňování měnové politiky v ČNB i v ECB naráží na jeden zásadní problém. Pokud bychom chtěli, aby se kvantitativní uvolňování plně promítlo do investiční a ekonomické aktivity země, musely by být transmisní kanály zcela průchodné.

Oproti Spojeným státům, v nichž se kvantitativní uvolňování projevuje růstem cen aktiv a přílivem investičních prostředků firmám přes kapitálový trh, je v celé Evropě tento proces výrazně limitován bankovním systémem (nárůstem rizik a regulatorních požadavků). Pokračující uvolňování měnové politiky proto pro Česko znamená především šanci využít z důvodu nižších úrokových sazeb relativně nízkých nákladů státního dluhu k vyšším výdajům státního rozpočtu při financování dlouhodobých investic.

Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě Tištění peněz není řešení

Tlak na index spotřebitelských cen vzniká nejen pádem cen ropy a energie, ale i poklesem cen řady dalších komodit (zejména nerostných surovin). Pokračuje rovněž setrvalý pokles cen IT (hardwaru i softwaru) a podobnou tendenci můžeme pozorovat i u řady dalších zboží a služeb v důsledku technických inovací, jichž je čím dál více.

Stojíme před procesem, který je v podstatě pozitivní, a je paradoxní, že se jeho projevu (tedy láce zboží a služeb) celý svět bojí. To je způsobeno špatnými historickými zkušenostmi s deflací, zejména z doby mezi světovými válkami. Podobně jako mnozí generálové v dobách míru mají i ekonomové sklon připravovat se na válku, která právě skončila, nikoli však na tu, která se chystá.

Podobně jako mnozí generálové v dobách míru mají i ekonomové sklon připravovat se na válku, která právě skončila, nikoli však na tu, která se chystá. Zdá se mi, že současná tendence k deflaci se nepodobá té z třicátých let.

Nelze je k sobě připodobnit například z toho důvodu, že ta současná není spojena s poklesem produkce (a tedy s nezaměstnaností a bídou) a ani s odkládáním spotřeby, tedy s prvky, které vytvářejí deflační spirálu. Není rovněž vidět její konec, nejde totiž jen o ropu a plyn. Cena těchto surovin by v určitém okamžiku dosáhla svého technického minima, což by zastavilo deflaci. Jde však o jev daleko všeobecnější.


114

zdroj: ceskapozice.cz | 11.2.2016 rubrika: Česká pozice / Debata Jana Macháčka | Strana: 0 Autor: Česká pozice, Jan Macháček | Téma: Mendelova univerzita v Brně Za dané situace by měly cedulové banky pokračovat v započaté strategii kvantitativního uvolňování, protože neexistuje konzistentní alternativa a jejich odpovědnost je příliš veliká. Potřebovali bychom alternativní teorii, protože dlouhodobé tištění peněz prostě nemůže být řešením.

Miroslav Radiměřský, Mendelova univerzita v Brně Inflační cíl nestačí

Evropská centrální banka (ECB) musí konat, jelikož jejím cílem je inflace velmi blízká dvěma procentům. Co je s tímto cílem v rozporu, nutí ECB reagovat. Je to prosté.

Pro jakoukoliv centrální banku neexistuje horší noční můra než dlouhodobé neplnění svého cíle. Přichází tím totiž o nejsilnější zbraň, kterou má – o svoji důvěryhodnost. Měnová politika důvěryhodné centrální banky dokáže být velmi efektivní a levná. Vzpomeňme si, co dokázala Draghiho tisková konference. Stačilo ujištění, že udělá, co bude třeba a že to bude stačit. Politika zafungovala bez utracení jediného eura.

ECB proto musí a bude konat, což můžeme brát jako jasný signál, že ČNB bude pokračovat ve svých intervencích. Pokud se naše ekonomika nezačne přehřívat a ECB neukončí svoji politiku, budeme mít korunu pevně fixovanou tam, kde je.

Ať centrální banka změní cíl

Na druhou stranu jsou zmíněné potíže skutečností. Inflace se neobjevila s oživením ekonomiky a nyní ji sráží pohyby reálné ekonomiky. Zdá se, že inflace není pro nastalé ekonomické prostředí vhodným cílem. Co tedy s tím? Položil bych si jinou otázku: Má centrální banka změnit svůj cíl? V tuto chvíli zní má odpověď : Ano, má. Stav reálné ekonomiky naznačuje, že bychom měli otevřít debatu o předefinování cílů centrální banky. Nebylo by to poprvé.

Diskuze o změně cílů centrálních bank probíhá a jednou z navrhovaných možností je vyměnit inflaci za nominální HDP. Výhodou je, že v nominálním HDP se odráží jak vývoj skutečného produktu, tak inflace. Stanovíme-li jako cíl například růst nominálního HDP o pět procent, může toho být dosaženo růstem HDP o tři procenta a inflací o dvě procenta, což je víceméně stav, který je i dnes považován za dlouhodobě stabilní.

Rozdíl spočívá v tom, že centrální banka může pak konat i v situacích, v nichž by teď konat nemohla, a naopak nemusí konat v situaci, v níž se nacházíme nyní. Působí-li vývoj jednoho ukazatele proti druhému, je cíl nedotčen a banka nemusí zasahovat. Je-li totiž skutečně růst tažen inovacemi a pokrokem, tak je jeho přirozenou součástí pozitivní zlevňování, ale také růst HDP. Naopak při recesi, která je spojená s přetrvávající inflací, může centrální banka – na rozdíl od nynějšího stavu – konat.

Stav reálné ekonomiky naznačuje, že bychom měli otevřít debatu o předefinování cílů centrální banky. Nebylo by to poprvé. Inflační cíl byl v reakci na měnící se situaci poprvé zaveden v roce 1990. Stojí za zvážení, zda nejsme v podobné situaci. Neortodoxní kroky různých centrálních bank by to naznačovaly.

František Bostl, hlavní ekonom společnosti Colosseum ECB by měla šetřit náboji

Centrální banky už dnes podle mého zapomněly na svoji úlohu v systému a rády se stávají v očích lidstva všelékem na jakékoliv


115

zdroj: ceskapozice.cz | 11.2.2016 rubrika: Česká pozice / Debata Jana Macháčka | Strana: 0 Autor: Česká pozice, Jan Macháček | Téma: Mendelova univerzita v Brně ekonomické trápení ve světě. Stále více se však objevují důkazy, že centrální bankovnictví tímto zázračným všelékem není. A v Evropě to platí dvojnásob.

ECB by měla vzdát nesmyslný boj s deflací, který nelze za současných podmínek vyhrát. Měla by spíše uvažovat o postupném ukončení intervencí a o zvedání úrokových sazeb. Její současná politika již Evropě nepomáhá. Snaží se tvrdohlavě dodávat likviditu na trh, který se v ní ale již delší dobu topí. Evropa nepotřebuje peníze, ale projekty a pracovní příležitosti. Evropa nemá problém s financováním, ale s nedostatkem rozvojového plánu. ECB se až příliš upíná na svůj inflační cíl, který je v současných podmínkách irelevantní.

Deflace škodí méně než Draghi

Stejně tak je pošetilé si namlouvat, že při strukturálních rozdílech mezi členskými státy EU a při současném stavu trhu by pokračující stimuly ECB, ať už budou jakkoliv intenzivní, pomohly reálné ekonomice. Řecku se díky ECB nepomůže s veřejnými financemi. Španělsku se nesníží nezaměstnanost. ECB nenastartuje investice do R&D a nezvýší reálnou konkurenceschopnost Evropy vůči Číně či USA. A ani to není její funkce. Řecku se díky ECB nepomůže s veřejnými financemi. Španělsku se nesníží nezaměstnanost. ECB nenastartuje investice do R&D a nezvýší reálnou konkurenceschopnost Evropy vůči Číně či USA.

ECB by měla ihned přehodnotit svoji politiku a zohlednit současná ekonomická rizika, která se zatím na globálním poli zcela neprojevila. Evropská ekonomika roste a je nutné myslet na to, že neporoste věčně. Může se stát, že kvůli (ne)předvídatelným okolnostem bude muset ECB brzy trh podporovat. Ale čím, když veškeré náboje nyní vystřílí do vzduchu v době relativního klidu zbraní? Co bude dělat v momentě, kdy čínská ekonomika a HDP Německa padne? Co bude ECB dělat, když bude míra nezaměstnanosti ve Francii dvojnásobná?

Deflace a nízká inflace se dnes stává přirozeným ekonomickým jevem, který s ohledem na ostatní ekonomické ukazatele nebude dlouhodobý, jako tomu je v Japonsku. Jedná se o zcela logický důsledek aktuální situace na komoditním a energetickém trhu, který ekonomice škodí méně, než aktuální i očekávané bezhlavé nákupy Maria Draghiho. Dle mého názoru by se měla ECB oprostit od boje s deflací. ECB si musí přiznat, že neovlivní ropnou produkci OPEC svým pumpováním peněz do trhu. Musí se připravit na opravdovou hrozbu, která spíš dříve než později do Evropy dorazí.

http://ceskapozice.lidovky.cz/debata-jana-machacka-draghi-by-mel-na-deflaci-reagovat-opatrne-pr9-/debata-janamachacka.aspx?c=A160210_223700_machackova-debata_houd


116

zdroj: zpravy.iDNES.cz | 11.2.2016 rubrika: Zprávy / Zahraniční | Strana: 0 Autor: iDNES.cz, Anna Barochová, natoaktual.cz, Lubomír Světnička | Téma: Mendelova univerzita v Brně

V Egejském moři roste zeď proti běžencům. Zpomalí je, ale nezastaví Plavidla NATO u řeckých ostrovů, zřízení evropské pobřežní stráže, návrhy na vracení všech uprchlíků z Řecka do Turecka. Všechna tato opatření tvoří cihly v pomyslné zdi, kterou se Evropa snaží zabránit dalšímu přílivu běženců. Expert na migrační politiku EU Martin Hrabálek upozorňuje, že klíčovým bude v budoucnu hlavně postoj Ankary.

Do řešení migrační krize na hranicích Řecka a Turecka se ve čtvrtek zapojila Severoatlantická aliance. Do Egejského moře už zamířila skupina aliančních lodí pod německým velením, která bude sledovat oblast a zajišťovat kriticky důležité informace o trasách pašeráků lidí.

„Zpočátku se plavidla NATO budou zaměřovat především na monitorovací akce, neplují do oblasti kvůli tomu, aby fyzicky bránily samotným migrantům v dosažení cíle. Zásadní dopad na snížení migračních toků bych tak nečekal,“ říká odborník na migrační politiku EU Martin Hrabálek z Mendelovy univerzity v Brně.

Zahánění uprchlických bárek zpět k tureckým břehům odmítl i šéf NATO Jens Stoltenberg. Český ministr obrany Martin Stropnický později dodal, že alianční lodě budou do Turecka vracet uprchlíky, které zachrání v případě potíží na moři..

Proč Athény, Berlín a Ankara požádaly o pomoc NATO? Řecké námořní jednotky totiž na hlídání Egejského moře nestačí. A to ani s jednotkami evropské agentury pro ochranu vnějších hranic známou pod názvem Frontex. Ukazuje se totiž, že Frontex není na krizi takového rozsahu stavěný. Nejen, že nemá dostatek plavidel a personálu, lodě pobřežní hlídky nedokážou dohnat rychlé čluny pašeráků. Pokud jejich posádky nezareagují na výstražné výstřely, nikdo je nezastaví.

Některé státy EU proto chtějí poslat Řecku na pomoc při ostraze vnější hranice unie lodě i personál. Například Německo podle webu Der Spiegel pošle na začátku března do Egejského moře dvě lodě spolkové policie a asi 50 policistů. Evropská komise navíc na sklonku minulého roku přišla s návrhem Frontex posílit a vytvořit společnou pobřežní stráž Evropské unie ( více čtěte zde ). Návrh by vložil větší moc do rukou EU, protože nyní je ochrana hranic odpovědností jednotlivých členských zemí.

„Návrh musí projít ještě procesem schvalování. Návrh společné evropské pobřežní stráže souvisí s konceptem evropské hraniční stráže obecně. Je to idea, která je některými státy přijímána lépe a některými hůře. Aby to bylo plně operabilní, tak se o tom bude muset ještě diskutovat. Hraniční stráž by mohla zasahovat na území členského státu i bez jeho svolení, což je citlivé téma,“ říká Hrabálek. Zastavit migranty na moři je téměř nemožné

Posílení pobřežní stráže a nasazení plavidel NATO sice může zefektivnit boj proti pašerákům lidí, gumové čluny naložené uprchlíky však nezastaví. Představa o „lodní hradbě“ totiž naráží na mezinárodní úmluvy.

Pokud plavidlo nezastaví turecká hlídka a nevrátí zpátky do Turecka, lodě Řecka nebo Frontexu na to nemají právo. Jakmile jsou migranti v řeckých vodách, mají už podle mezinárodního práva možnost žádat azyl.

Pásmo výsostných vod Řecka (modře) a Turecka (červeně) se nachází ve vzdálenosti 6 námořních mil (přibližně 11,1 km) od pobřeží.

„Vždycky to tak bylo, to je princip ‚nevracení‘,“ řekla mluvčí Frontexu Ewa Moncureová. Situaci neulehčuje ani to, když se plavidlo s uprchlíky pohybuje v mezinárodních vodách, kde zase platí právo svobodné plavby. Vstoupit na loď s uprchlíky je možné jen v


117

zdroj: zpravy.iDNES.cz | 11.2.2016 rubrika: Zprávy / Zahraniční | Strana: 0 Autor: iDNES.cz, Anna Barochová, natoaktual.cz, Lubomír Světnička | Téma: Mendelova univerzita v Brně případě, že plavidlo je v nebezpečí. „Je velmi snadné dostat se do Řecka přes moře. To není žádné pole, které můžete přehradit plotem,“ zdůraznila Moncureová. InsertSingleVideo

Podle Frontexu je téměř nemožné kontrolovat stovky ostrovů, z nichž některé jsou neobydlené a v těsné blízkosti tureckého pobřeží. Pokud už se strážcům hranic podaří loď s uprchlíky zastavit, mohou jen zatknout pašeráky a nabrat cestující na palubu nebo dopravit plavidlo bezpečně k pevnině.

„Řecko střeží hranice Evropy. To, co dělat nemůže a nebude... je potápění lodí s ženami a dětmi na palubě, protože to odporuje hodnotám naší kultury i úmluvám EU,“ řekl na konci ledna řecký ministr pro evropské záležitosti Nikos Xydakis. Spolupráce s Tureckem vázne

Evropská unie dosud sázela především na dohodu s Ankarou, podle které by Turci měli podniknout kroky k omezení nelegální migrace. Od uzavření dohody uplynuly už tři měsíce, ale uprchlíci od tureckých břehů nadále odjíždějí bez větších problémů. „Pokud vám jde o to, aby se migranti nedostali do Evropy, tak je klíčová spolupráce s Tureckem, která je problematická. Vztahy Řecka a Turecka nejsou v politické rovině ideální,“ vysvětluje Hrabálek.

V Evropě se ozvaly i hlasy, aby se všichni uprchlíci z řeckých ostrovů automaticky vraceli do Turecka. „Všichni musejí být zachráněni, ale pak musejí být posláni zpátky do Turecka,“ prohlásil o víkendu rakouský kancléř Werner Faymann. Svůj návrh označil za jediné opatření, které bude mít radikální účinek a rozbije převaděčské aktivity. S podobným návrhem přišlo už na sklonku ledna Nizozemsko, které nyní předsedá Evropské unii. ( více čtěte zde ).

„Plán má reálnou šanci na úspěch, pokud se podaří získat spolupráci Turecka. Otázkou je, jaká by byla cena takové spolupráce, dle jednání se zdá, že Turecko má tendenci požadovat stále vyšší finanční příspěvky. Není též jasné, jak by fungovalo přerozdělování uprchlíků, které by členské státy přijímaly rovnou z Turecka, což je součástí stávajícího plánu,“ zamýšlí se Hrabálek. Pomoci má síť záchytných bodů

Evropa sází především na vybudování sítě takzvaných hotspotů, tedy uprchlických center v ohniscích migrační krize, kde policisté běžence identifikují, odeberou jim otisky prstů a zaregistrují. Uprchlíci by tady měli vyčkat do chvíle, kdy se rozhodne, jestli mají na azyl v Evropě právo.

Vznik hotspotů navrhla Evropská komise už loni v květnu. Itálie na podzim ohlásila budování šesti záchytných bodů - na ostrově Lampedusa, v sicilských přístavech Pozzallo, Porto Empedocle, Augusta, Trapani a ve městě Taranto na jihu země. Podle tiskové zprávy Evropské komise z půlky ledna jsou funkční jen dva - na Lampeduse a v Trapani.

V Řecku zatím funguje jeden, a to na ostrově Lesbos v přístavu Mytiléna. Záchytný bod by měl mít kapacitu až 2 709 lidí a v současné době zajišťuje jeho provoz 184 zaměstnanců Frontexu pod dohledem devíti expertů členských států. Ve výstavbě jsou další čtyři na ostrovech Chios, Leros, Kos a Samos.

Nejčastější trasy běženců z Turecka na řecké ostrovy. Na nich se plánuje výstavba takzvaných hotspotů, podobných tomu v přístavu Mytiléné na ostrově Lesbos.


118

zdroj: zpravy.iDNES.cz | 11.2.2016 rubrika: Zprávy / Zahraniční | Strana: 0 Autor: iDNES.cz, Anna Barochová, natoaktual.cz, Lubomír Světnička | Téma: Mendelova univerzita v Brně Budování však naráží na odpor místních, a to zejména na Kosu. „Nyní jsou uprchlíci na tom ostrově krátkou dobu. Kdyby tam byl hotspot, tak jeho účelem je běžence evidovat a vyhodnotit, jestli představují bezpečnostní riziko a posoudit, jestli pochází ze zemí, ze kterých právo na azyl mít budou, nebo ze zemí, které jsou na seznamu bezpečných zemí. To znamená, že běženci na ostrově budou podstatně déle,“ vysvětluje Hrabálek důvody podráždění místních obyvatel.

Podle řeckého webu ekathimerini.com ústí odpor místních dokonce v útoky na policii. V pondělí někdo umístil primitivní výbušninu před policejní stanici na ostrově Kos, kde vzniká hotspot z bývalého vojenského tábora Pili. V registračním centru, jehož výstavba je podle řeckých médií zhruba ve třetině, bude s odebíráním otisků běženců pomáhat i jedenáct českých policistů. Do Řecka odletěli na konci ledna, dalších devět českých policistů už měsíc pomáhá na ostrově Lesbos. „V Evropě nejsou stanovená jasná pravidla hry“

Členské státy Evropské unie hrozí Řecku, že pokud nezvládne ochránit hranice Evropy, vyhodí ho ze schengenského prostoru. Výtka je logická. Pokud Řecko nezvládne chránit vnější hranice EU, prostor volného pohybu osob přestává fungovat.

„Řekové nejsou schopni běžence registrovat a prověřit. Řeckem protékají a směřují na sever, kde se staví ploty a Řecko samo má strach, že hranice na severu se budou postupně zavírat. To všechno za situace, kdy do Řecka budou stále přicházet migranti,“ popisuje Hrabálek.

Podle Hrabálka vinu za současnou migrační krizi nenese jen Řecko, problém spočívá především v tom, že se státy přestaly držet evropské azylové dohody známé pod názvem Dublin III. Podle této smlouvy je uprchlík vždy registrován v tom státě, ve kterém vstoupí na území Evropské unie.

„V Evropě nejsou stanovená jasná pravidla hry. Dnes nikdo neví, jak se otevírají a zavírají hranice. Mnohdy se zdá, že není jasná představa, jak se s tím problémem vypořádat a když už by byla, tak chybí politická vůle,“ říká Hrabálek.

Není ani jasné, jestli by pomohlo pozastavení řeckého členství v Schengenu. „V případě, že by Řecko opustilo schengenský prostor, tak by opustilo i dublinské dohody. Vstupním státem do Evropy by se rázem stalo například Maďarsko nebo Slovinsko. Jiná situace by byla, pokud by státy v okolí Řecka nedovolily migraci pokračovat dále do Evropy,“ dodává Hrabálek.

http://zpravy.idnes.cz/uprchlici-hranice-recko-turecko-frontex-fds-/zahranicni.aspx?c=A160208_165859_zahranicni_aba


119

zdroj: ČRo - cb.cz | 9.2.2016 rubrika: / zpravodajstvi | Strana: 0 Autor: Jitka Cibulová Vokatá,Anna Kottová | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Firma Quail znečišťuje prostředí u Temelína, varují ekologové. Společnost nařčení odmítá Ekologické sdružení Arnika viní společnost Quail ze znečišťování prostředí nedaleko obce Hůrka u Temelína. Firma, která se zabývá likvidací odpadů, ale nařčení odmítá. Znečištění může kromě životního prostředí údajně poškodit i zdraví lidí.

„Jsou to rakovinotvorné dioxiny. Působí na rozmnožovací a imunitní systém a mohou vyvolávat poškození u nenarozených dětí,“ vyjmenovává škodlivé látky i jejich dopady na lidské zdraví nezávislá expertka z Mendelovy univerzity v Brně Alena Nekvapilová.Společně s dalšími odborníky monitorovala Nekvapilová okolí Hůrky u Temelína od roku 2009.„Úpravna odpadů není oddělena od okolí. Sypké materiály jsou volně vyložené na ploše, unáší je vítr. Dešťová voda odtéká volně do krajiny a škodliviny v ní se usazují ve formě sedimentů v okolních potocích a rybnících,“ upozorňuje Nekvapilová.Podle ekologického sdružení Arnika unikají škodlivé látek ze zpracovny odpadu společnosti Quail. Její mluvčí Šárka Měřičková obvinění ekologů odmítá.„Po celou dobu platnosti integrovaného povolení probíhají pravidelné kontroly ze strany České inspekce životního prostředí. Žádná z těchto kontrol neshledala pochybení ze strany společnosti Quail, které nám Arnika vytýká, to jest nakládání s odpady obsahující perzistentní organické látky a negativní vliv provozu zařízení na životní prostředí,“ vysvětluje Měřičková.Quail možná podá na Arniku žalobuŘeditel oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí v Českých Budějovicích Vladimír Jiráček ale tvrzení mluvčí firmy doplňuje: „Inspektorát nešetřil kvalitu nebo možné ohrožení spodních či povrchových vod, ale řešil pouze kontrolu podmínek integrovaného povolení.“Arnika se proto chce obrátit na Českou inspekci životního prostředí a Krajský úřad Jihočeského kraje.„Arnika chce podat podnět ke změně integrovaného povolení pro provoz v Hůrce. Chceme požádat o to, aby některé typy odpadů nemohlo toto zařízení zpracovávat kvůli vysokému obsahu toxických látek,“ popsal další postup člen ekologického sdružení Jindřich Petrlík.Podle společnosti Quail jde o konkurenční boj. Vedení proto uvažuje o podání žaloby na Arniku.Studie Aleny Nekvapilové o znečištění v okolí provozu QuailStát nepotrestá firmu za navezení znečištěné zeminy do průmyslové zóny v Chlebovicích Polsko chce v příhraničí těžit uran a metan. České obce se obávají znečištění vody Ropné kaly z ostravských lagun mají být zlikvidované do tří let Znečištění vzduchu hodinu po hodině: Podívejte se, co dýcháte

http://www.rozhlas.cz/_zprava/1582457


120


Ministr Jurečka: Sucho není problém jen zemědělců, ale týká se celého vodohospodářství V pondělí 1. února se setkala téměř stovka zemědělců z jižní Moravy s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou.

Hlavním tématem setkání, které pořádal Zemědělský svaz Brno-venkov a Znojmo, byl velmi tíživý problém nejen pro zemědělce, a to sucho na jižní Moravě a v České republice. Za poslední desítky let výrazně poklesly stavy hospodářských zvířat, což vedlo ke snížení doplňování organické hmoty do půdy. Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně připravili program, který ukáže plochy půdy, jenž budou do dvaceti let nejvíce postiženy.

“Sucho není problém jen zemědělců, ale týká se celého vodohospodářství. Dnes nás tato problematika tolik nepálí, ale pokud ji nebudeme řešit, tak za padesát let tu budeme mít vážný problém. Musíme řešit také zásobování pitnou vodou a vodu pro průmysl. Koncept hospodaření s vodou musí být dobře propočítán a vyprojektován, jedině tak můžeme tvořit páteřní vodní síť České republiky,“ uvedl ministr Jurečka. V letošním roce končí státní dotace na závlahy a obnovu vodní infrastruktury, proto ministr Jurečka vyzval zemědělce k podávání podnětů, aby na základě těchto informací mohlo ministerstvo zahájit novou podporu.

Právě problematika vodohospodářství, závlahových systémů a udržení vody v krajině bude také řešit nově vznikající strategie rozvoje agrárního rozvoje s výhledem do roku 2030. “Za posledních patnáct let máme propady u všech komodit, ať jsou to hospodářská zvířata nebo plodiny. Strategie je nutná pro stát i zemědělce. Nejedná se o žádnou patnáctiletku, ale o nastavení směru. Když někdo staví kravín nebo skleník, nedívá se jen dva roky dopředu, ale mnohem dále,“ vysvětlil Marian Jurečka.

Na ministra navázal předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha: “V západní Evropě se zemědělci spojují do větších celků a tím získávají na síle při vyjednávání se zpracovateli o cenách. Musíme na to umět reagovat. Vlivem globalizace dochází ke koncentraci výroby a také ke spojování producentů za účelem efektivního odbytu produkce. Tohle čeká Českou republiku a musíme se na to připravit. Jinak neobstojíme v zahraniční konkurenci.“

Problémy české půdy: utužení a nedostatek organické hmoty

“Půdu je nutné považovat za neobnovitelný přírodní zdroj. Tvorba jednoho centimetru půdy trvá desítky až stovky let, zničení půdy je pak otázkou okamžiku,“ připomněl Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorace a ochrany půdy. Nedostatek vody a bleskové záplavy mají společnou příčinu, a tím je degradace půdy, která tak ztrácí své vlastnosti. Utužením je v ČR ohroženo kolem 49 % zemědělských půd. K utužení dochází následkem používání těžké zemědělské techniky a také orbou na stejnou hloubku. Dalším velkým problémem české půdy je úbytek organické hmoty. “Je to začarovaný kruh. Řešíme problémy se suchem a při tom víme, že právě organická hmota na sebe váže vodu. Abychom se dostali z kruhu, musíme do půdy dostat více organické hmoty. Jinak řečeno, je potřeba více hnojit. Hnůj produkuje živočišná výroba. Takže řešením sucha je mimo jiné podpora chovu dobytka,“ řekl okresní předseda Zemědělského svazu pro Brno-venkov a Znojmo Lukáš Jurečka.

Dalším vystupujícím byl děkan Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Pavel Ryant, který se také věnoval problematice české půdy. Vyzdvihl nutnost doplňování organické hmoty do půdy, což je v posledních letech zajišťováno zaorávkou méně kvalitní slámy. Nejcennější je v tomto směru zařazování jetelovin a luskovin a v současnosti se jeví nejsnadnějším řešením situace pěstování meziplodin.

Specializované mapy monitorují stav sucha a vody v půdě. Nejrizikovější je jižní Morava


121


Suchu se věnuje webový mapový portál intersucho.cz. Za posledních 130 let jsou poslední roky z pohledu sucha nejrizikovější. “Každý týden na web vkládáme informace o aktuálním stavu intenzity sucha, zásob vody v půdě a nasycení půdního profilu,“ sdělil zemědělcům profesor Zdeněk Žalud. Podle aktuálního monitoringu sucha je v České republice ve 4. lednovém týdnu nižší než obvyklá zásoba vody v půdě. Nejvážnější je situace nadále v kraji Moravskoslezském a Olomouckém a na severu Zlínského a Jihomoravského kraje. V hlubší vrstvě stále přetrvává sucho. Nicméně roztáváním sněhu se situace zlepšuje. Z dlouhodobého sledování však vychází jako velmi riziková oblast trpící suchem právě jižní Morava.



122

zdroj: zpravy.rozhlas.cz | 9.2.2016 rubrika: / regiony | Strana: 0 Autor: Jitka Cibulová Vokatá,Anna Kottová | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Firma Quail znečišťuje prostředí u Temelína, varují ekologové. Společnost nařčení odmítá Ekologické sdružení Arnika viní společnost Quail ze znečišťování prostředí nedaleko obce Hůrka u Temelína. Firma, která se zabývá likvidací odpadů, ale nařčení odmítá. Znečištění může kromě životního prostředí údajně poškodit i zdraví lidí.

„Jsou to rakovinotvorné dioxiny. Působí na rozmnožovací a imunitní systém a mohou vyvolávat poškození u nenarozených dětí,“ vyjmenovává škodlivé látky i jejich dopady na lidské zdraví nezávislá expertka z Mendelovy univerzity v Brně Alena Nekvapilová.Společně s dalšími odborníky monitorovala Nekvapilová okolí Hůrky u Temelína od roku 2009.„Úpravna odpadů není oddělena od okolí. Sypké materiály jsou volně vyložené na ploše, unáší je vítr. Dešťová voda odtéká volně do krajiny a škodliviny v ní se usazují ve formě sedimentů v okolních potocích a rybnících,“ upozorňuje Nekvapilová.Podle ekologického sdružení Arnika unikají škodlivé látek ze zpracovny odpadu společnosti Quail. Její mluvčí Šárka Měřičková obvinění ekologů odmítá.„Po celou dobu platnosti integrovaného povolení probíhají pravidelné kontroly ze strany České inspekce životního prostředí. Žádná z těchto kontrol neshledala pochybení ze strany společnosti Quail, které nám Arnika vytýká, to jest nakládání s odpady obsahující perzistentní organické látky a negativní vliv provozu zařízení na životní prostředí,“ vysvětluje Měřičková.Quail možná podá na Arniku žalobuŘeditel oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí v Českých Budějovicích Vladimír Jiráček ale tvrzení mluvčí firmy doplňuje: „Inspektorát nešetřil kvalitu nebo možné ohrožení spodních či povrchových vod, ale řešil pouze kontrolu podmínek integrovaného povolení.“Arnika se proto chce obrátit na Českou inspekci životního prostředí a Krajský úřad Jihočeského kraje.„Arnika chce podat podnět ke změně integrovaného povolení pro provoz v Hůrce. Chceme požádat o to, aby některé typy odpadů nemohlo toto zařízení zpracovávat kvůli vysokému obsahu toxických látek,“ popsal další postup člen ekologického sdružení Jindřich Petrlík.Podle společnosti Quail jde o konkurenční boj. Vedení proto uvažuje o podání žaloby na Arniku.Studie Aleny Nekvapilové o znečištění v okolí provozu QuailStát nepotrestá firmu za navezení znečištěné zeminy do průmyslové zóny v Chlebovicích Polsko chce v příhraničí těžit uran a metan. České obce se obávají znečištění vody Ropné kaly z ostravských lagun mají být zlikvidované do tří let Znečištění vzduchu hodinu po hodině: Podívejte se, co dýcháte

http://www.rozhlas.cz/_zprava/1582456


123

zdroj: Zemědělec | 8.2.2016 rubrika: Publicistika | Strana: 4 Autor: Zuzana Fialová | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Větší požadavky na osevní postupy Příští rok se budou zvyšovat parametry na zemědělce, co se týká osevních postupů. Rovněž bude daleko více opatření protierozní ochrany. Letos jde o pilotní projekt, který se příští rok promítne do nařízení vlády. Uvedl to ministr zemědělství Marian Jurečka na setkání s jihomoravskými zemědělci, které organizoval Zemědělský svaz ČR minulý týden v Brně-Žebětíně. Jeho hlavním tématem byla právě problematika sucha a doplňování organické hmoty do půdy.

Zemědělci také budou muset dodržovat přísnější osevní postupy. Zatímco nyní stačí střídat tři plodiny, nově to budou čtyři. Na svažitých pozemcích ministerstvo také omezí velikost pozemku. „Určíme, jaká může být maximální délka bloku jedné plodiny, aby se nestalo, že se při přívalovém dešti spláchne půda. Část pozemku se oseje například na podzim a část na jaře. Tyto problémy jsou například na Kyjovsku,“ poznamenal Jurečka. Zemědělci, kteří budou chtít žádat o dotace, budou muset splňovat tato nařízení, která mají platit od příštího roku. Ministerstvo také chystá brzy zavést další opatření na ochranu před půdní erozí. „Chceme, aby tu bylo více ovocných sadů a vinic na úkor jednoletých rostlin. Také by zde mělo být více zeleniny, kterou lze pěstovat pod kapkovou závlahou,“ míní Jurečka. Ministr připomněl, že jedním z opatření jsou i pozemkové úpravy jednotlivých katastrů. Asi 25 procent pozemkových úprav se bude zahajovat v Jihomoravském kraji. „Dnes máme zhruba 12 tisíc katastrů a letos zahajujeme rekordních 300 pozemkových úprav,“ podotkl ministr s tím, že by chtěli vytvořit také nějaký nástroj, který by zemědělce motivoval, aby provedli změnu v rámci kultur. „Vědci z Mendelovy univerzity mají výhled na dalších 20 let a evidují nejen již ohrožené katastry, ale i ty, které ohrožené budou,“ doplnil ministr a připomněl, že na kompenzaci ztrát vzniklých loňským suchem po vládě požaduje zhruba 1,5 miliardy korun. Není ale jisté, zda tuto částku kabinet odsouhlasí. Pomoc připadne těm, komu finanční produkce z komodity poklesla o 30 procent, přičemž jako základ se počítá průměr za posledních pět let bez roku s nejvyšší a nejnižší produkcí. Ministr zdůraznil, že sucho není problém jen zemědělců, ale týká se celého vodohospodářství. „Dnes nás tato problematika tolik nepálí, ale pokud ji nebudeme řešit, tak za padesát let tu budeme mít vážný problém. Musíme řešit také zásobování pitnou vodou a vodu pro průmysl. Koncept hospodaření s vodou musí být dobře propočítán a vyprojektován, jedině tak můžeme tvořit páteřní vodní síť České republiky,“ řekl Jurečka. Právě problematiku vodohospodářství, závlahových systémů a udržení vody v krajině bude také řešit nově vznikající strategie agrárního rozvoje s výhledem do roku 2030. „Za posledních patnáct let máme propady u všech komodit, ať jsou to hospodářská zvířata nebo plodiny. Strategie je nutná pro stát i zemědělce. Nejedná se o žádnou patnáctiletku, ale o nastavení směru. Když někdo staví kravín nebo skleník, nedívá se jen dva roky dopředu, ale mnohem dále,“ vysvětlil Marian Jurečka. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha připomněl, že v západní Evropě se zemědělci spojují do větších celků a tím získávají na síle při vyjednávání se zpracovateli o cenách. „Musíme na to umět reagovat,“ zdůraznil s tím, že vlivem globalizace dochází ke koncentraci výroby a také ke spojování producentů za účelem efektivního odbytu produkce. „Tohle čeká Českou republiku a musíme se na to připravit. Jinak neobstojíme v zahraniční konkurenci,“ zdůraznil. Jak zaznělo na setkání, půda v České republice se potýká zejména s utužením a s nedostatkem organické hmoty. „Půdu je nutné považovat za neobnovitelný přírodní zdroj. Tvorba jednoho centimetru půdy trvá desítky až stovky let, zničení půdy je pak otázkou okamžiku,“ připomněl Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. Nedostatek vody a bleskové záplavy mají společnou příčinu, a tou je degradace půdy, která tak ztrácí své vlastnosti. Utužením je v ČR ohroženo kolem 49 procent zemědělských půd. K utužení dochází následkem používání těžké zemědělské techniky a také orbou na stejnou hloubku. Dalším velkým problémem české půdy je úbytek organické hmoty. „Je to začarovaný kruh. Řešíme problémy se suchem a přitom víme, že právě organická hmota na sebe váže vodu. Abychom se dostali z kruhu, musíme do půdy dostat více organické hmoty, je potřeba více hnojit. Hnůj produkuje živočišná výroba. Takže řešením sucha je mimo jiné podpora chovu dobytka,“ řekl okresní předseda Zemědělského svazu pro Brno-venkov a Znojmo Lukáš Jurečka. Suchu se věnuje webový mapový portál intersucho.cz. Za posledních 130 let jsou poslední roky z pohledu sucha nejrizikovější. „Každý týden na web vkládáme informace o aktuálním stavu intenzity sucha, zásob vody v půdě a nasycení půdního profilu,“ sdělil profesor


124

zdroj: Zemědělec | 8.2.2016 rubrika: Publicistika | Strana: 4 Autor: Zuzana Fialová | Téma: Mendelova univerzita v Brně Zdeněk Žalud, zabývající se právě tímto portálem. Uvedl, že podle aktuálního monitoringu sucha je v České republice ve čtvrtém lednovém týdnu nižší než obvyklá zásoba vody v půdě. Nejvážnější je situace nadále v kraji Moravskoslezském a Olomouckém a na severu Zlínského a Jihomoravského kraje. V hlubší vrstvě stále přetrvává sucho. Nicméně roztáváním sněhu se situace zlepšuje. Z dlouhodobého sledování však vychází jako velmi riziková oblast trpící suchem právě jižní Morava. Ministerstvo zemědělství předpokládá, že se letos bude na jižní Moravě investovat zhruba 1,1 miliardy korun do zlepšení hospodaření s vodou. Většina peněz je z národních zdrojů, jen menší část jsou dotace z Evropské unie. Loni to bylo zhruba 305 milionů, informoval na tiskové konferenci Jurečka. Bě hem několika měsíců začne na jižní Moravě také pracovat komise, která bude podle potřeby opatření proti suchu koordinovat. Peníze půjdou do investic v několika oblastech. První z nich jsou protipovodňová opatření, která už nemají zahrnovat pouze suché poldry, ale i takové úpravy, které pomohou vsakování vody. Dále se budou stavět vodovody, kanalizace či čistírny v obcích pod 1000 obyvatel. Další investice zlepší podmínky zemědělcům a půjdou do obnovy nebo do budování zavlažovacích zařízení, která se na jihu kraje stavěla za socialismu. Po roce 1990 se však privatizovala a dnes funguje jen část z nich. Pýcha poukázal také na návrh Agrární komory ČR na předkupní právo uživatelů při prodeji půdy, který vyvolal emotivní diskusi. „Jsem přesvědčen o tom, že ČR by měla nějakým způsobem reagovat na stávající vývoj, kdy nám neuvěřitelným způsobem roste cena nájemného,“ řekl. Podle něj je ve světě obrovské množství volných finančních prostředků a jedinou jistotou, jak je zhodnotit, je nákup půdy a v ČR obzvlášť. „Pokud nebudeme schopni tento problém řešit, pak zjistíme, že pracujeme na půdě, která nepatří obyvatelům ČR,“ konstatoval.

***


* Zemědělci také budou muset dodržovat přísnější osevní postupy, zatímco nyní stačí střídat tři plodiny, nově to budou čtyři. * Rovněž bude daleko více opatření protierozní ochrany. * Dalším velkým problémem české půdy je úbytek organické hmoty.

Foto popis| Ministr zemědělství Marian Jurečka, předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a moderátor Jan Kovář na setkání s jihomoravskými zemědělci (zleva) Foto autor| Foto Zuzana Fialová


125

zdroj: Zemědělec | 8.2.2016 rubrika: Živočišná výroba | Strana: 45 Autor: Lukáš Rytina | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Odborná debata pod tlakem varroózy V českém prostředí se dosud upřednostňuje v tlumení varroózy takzvaná tvrdá chemie, jejíž deriváty by se mohly kumulovat v úlu, a tím i ve včelích produktech. Vyšetření zimní měli na počet spadlých roztočů není vhodnou metodou, podle které lze předpovědět vývoj v následující sezóně a zvolit účinná preventivní veterinární opatření. To byly dva hlavní vzkazy od včelařských odborníků, kteří přednášeli na tradičním setkání příznivců a přispěvatelů Varroa monitoring systému (VMS).

Druhý lednový víkend se konalo pod záštitou Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ a Mendelovy univerzity v Brně již po osmé setkání odborníků a včelařů – uživatelů VMS, aplikace na sledování varroózy na území České republiky. V rámci celodenního programu se téměř v každé přednášce narazilo na dva základní problémy bránící efektivní péči o včelstva pod tlakem varroózy. Na rozdíl od mnoha zemí nepatří v České republice účinná a zároveň šetrná ošetření některými organickými kyselinami do oficiální metodiky boje s tímto včelím parazitem. Naopak v zahraničí je zvykem konkrétní přípravky pro ošetření včelstev doporučovat, ale rozhodnutí se ponechává na chovateli v závislosti na jeho podmínkách a stavu včelstev.

Vysoká účinnost kyseliny šťavelové

V České republice dosud veterinární předpisy dávají přednost prostředkům tvrdé chemie, jejíž deriváty se potenciálně kumulují v úlovém prostředí, a tím i v medu. Navíc nemožnost použití alternativ vede ke zvyšování rezistence kleštíka na používaná léčiva: „Kyselina šťavelová působí proti kleštíkovi včelímu v neplodujících včelstvech, a to s účinností dosahující účinnosti amitrazu aplikovaného formou fumigace. Amitraz se rozkládá na stabilní 2,4 dimetylanilin (DMA) s potenciálem k biokumulaci. Při nevhodném zacházení s amitrazem byl prokázán vznik rezistence u roztočů. Nebezpečí biokumulativních reziduí i rezistence v případě kyseliny šťavelové neexistují, a proto je méně riskantní pro zdraví chovatele a zátěž životního prostředí,“ uvedl mimo jiné doc. Ing. Antonín Přidal, Ph. D., z Mendelovy univerzity, který prezentoval vlastní pokus s aplikací kyseliny šťavelové na včelstvo bez plodu pomocí cukerného roztoku. Jednorázovým pokapem meziplástových uliček zimního chumáče neplodujícího včelstva asi 50 ml 4,2% roztoku dihydrátu kyseliny šťavelové v 60% sacharózovém roztoku dosáhl účinnosti kolem 96 %.

Z počtu kleštíků v zimní měli nelze doporučovat léčbu

Druhý problematický fakt a zároveň další české specifikum je, že jediným plošně používaným způsobem monitoringu varroózy je vyšetření zimní měli. Počet samiček kleštíků v zimní měli se však odvíjí od stavu v uplynulém roce a je nemožné z něj předpovídat stav varroózy v roce následujícím. Přesto je tato metoda používaná jako východisko pro léčbu včelstev v následující sezóně. Profesní včelař a člen rady PSNV-CZ Mgr. Bronislav Gruna k tomu uvedl: „Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ v posledních letech na jednáních o zdravotní problematice opakovaně předkládala státní správě návrhy na zrušení povinnosti vyšetření zimní měli. Zatím však bez pozitivního výsledku. Vývoj v sezónách 2014 a 2015 potvrdil námi zjištěné roční zpoždění výsledků zimní měli za vývojem nákazové situace. Státní správou nastavená pravidla nedokážou včas varovat včelaře v roce hromadných úhynů a naopak v roce přirozeného ústupu nákazy vedou k zbytečnému nadužívání problematických léčebných přípravků. Důsledkem je zbytečné zatížení včelích produktů potenciálními rezidui léčebných přípravků a také nadměrné čerpání evropských dotací na léčiva.“

Nadužívání léčiv v době po kolapsech

Špatné vyhodnocení aktuálního stavu napadení kleštíkem může vést ke kolapsům, k jakým došlo v letech 2007 a 2014, kdy včelaři přišli celorepublikově až o 35 % včelstev. „Dosud se předpokládalo, že z počtu kleštíků spadlých do zimní měli můžeme odhadovat


126

zdroj: Zemědělec | 8.2.2016 rubrika: Živočišná výroba | Strana: 45 Autor: Lukáš Rytina | Téma: Mendelova univerzita v Brně aktuální napadení včelstev a předvídat budoucí vývoj v následující sezóně. Naše statistická data však prokazují, že množství kleštíků v zimní měli neodpovídá aktuálnímu napadení, nýbrž spíše odpovídá napadení včelstev v minulé sezóně. Z tak získaných výsledků nelze dělat spolehlivou prognózu napadení včelstev pro následující sezónu. Paradox menší spotřeby léčiv v době hrozících hromadných úhynů a naopak větší intenzity léčení v bezproblémových sezónách má dvě příčiny: První příčinou je výše popsané roční zpoždění povinného léčení nařízeného státní správou. Druhým důvodem je panika včelařů, kteří překvapeni rozsahem úhynů ošetřují včelstva proti varroóze v další sezóně nadměrně. Bylo by nanejvýš účelné problematiku nesmyslného vyšetření zimní měli a následného nadužívání léčebných přípravků spojeného jak s kontaminací včelích produktů, tak i s nadměrným čerpáním evropských dotací vyřešit v rámci naší země dříve, než se začnou o tyto problémy zajímat evropské instituce. Navrhuji proto v rámci probíhajícího procesu, v němž se schvaluje program čerpání evropských dotací na následující tříleté období, požadovat zrušení povinného vyšetření zimní měli, protože vede k nadměrnému čerpání dotací. Reálně totiž hrozí, že při dalším růstu spotřeby léčiv na ostatní opatření nezbydou téměř žádné peníze,“ dodal Mgr. Bronislav Gruna.

Foto popis| Doc. Ing. Antonín Přidal, Ph. D., prezentoval metodu pokapu kyselinou šťavelovou Foto popis| Mgr. Bronislav Gruna: „Navrhuji zrušení povinného vyšetření zimní měli“ Foto popis| Pokap zimního chumáče kyselinou šťavelovou Foto autor| Foto Lukáš Rytina


127

zdroj: e15.cz | 8.2.2016 rubrika: Příběhy | Strana: 0 Téma: Mendelova univerzita v Brně

Petr Borkovec: Příběh bojovníka Jak při budování firmy těžit z vlastních chyb a hendikepů? Generální ředitel Partners a investor startupových firem Petr Borkovec ZENu prozradil, že to chce hlavně jednu věc: myslet ve velkém.

V byznysu má Petr Borkovec pověst tvrdého hráče. Když si s ním ale povídáte o životě, rozhodně vám nepřijde jako nesmlouvavý drsňák. Možná proto, že si svůj úspěch musel vydřít. Před nepříjemnou realitou prý v pubertě často unikal do světa fantasy literatury, RPG her či kartiček Magic. „Lákalo mě, že člověk může neustále vylepšovat svoji postavu. Zatímco ve hře se nad určitou úroveň nedostanete, ve skutečném životě vám v neustálém růstu nic nebrání,“ vypráví Petr Borkovec. Aby to ale dokázal využít i v praxi, musel v sobě probudit bojovníka.

„Jeho oblíbená postava byl kněz. Člověk s velkou mírou pokory, který léčí a pomáhá. Z Petra se ale stával válečný kněz, který si oblékal plátovou zbroj, učil ohnivá kouzla. Asi to byl archetyp, k němuž se později přibližoval i v osobním životě,“ vzpomíná jeho současný kolega ze společnosti Partners Petr Bartoš na dobu, kdy spolu na vysoké škole hrávali Advanced Dungeons & Dragons, americkou obdobu hry Dračí doupě. Vraťme se ale na začátek příběhu.

Otloukánek ze sídliště

Petr Borkovec vyrůstal na brněnském sídlišti Obřany. Jeho otec pracoval jako automechanik, matka prodávala v obchodě. I když patřil spíš mezi otloukánky, vzpomíná na tuhle dobu rád a dodnes se na sídliště nostalgicky vrací. „Člověk se tam skvěle vyřádil. Sice jsme se často řezali hlava nehlava, ale taky jsme hráli spoustu her a vyzkoušeli hodně sportů.“

Horší to začalo být v pubertě, kdy se k brýlím s tlustými skly přidaly problémy s pletí. „Ostatní děti mi to dávaly sežrat, měl jsem z toho brutální komplexy. Žil jsem si svůj svět v hlavě, a to mi stačilo. Nebyl jsem úplně mimo kolektiv, ale taky jsem nebyl v největších partách. Hodně jsem seděl u počítače nebo si četl knížky. V tanečních jsem si to vysloveně protrpěl,“ vzpomíná osmatřicetiletý byznysmen.

Jednoho dne si řekl, že horší už to být nemůže a raději se začne soustředit na něco jiného. „Věřím, že budoucnost je v našich rukách. Nesmíme ale řešit věci, které nemůžeme ovlivnit.“ Už na základní škole v sobě objevil vášeň pro řešení logických úloh a nechyběla mu soutěživost. Po střední škole začal studovat manažersko-ekonomický obor na Mendelově univerzitě v Brně. Několik let po sobě se o prázdninách vypravil do Skotska sbírat jahody a maliny. Za vydělané peníze cestoval a nakoupil knížky o finančních trzích. „Vysnil jsem si, že jednou v Británii vybuduju školicí centrum, kde budu se studenty bádat nad zákonitostmi akciových trhů.“

V posledních ročnících začal na univerzitě přednášet, to už ale musel překročit svou komfortní zónu. Do té doby měl z vystupování před lidmi panický strach. Nové prostředí dalo jeho sebevědomí šanci na restart.

Nesmělý poradce

V roce 2001 mu přišlo do školního mailu pozvání společnosti OVB na informativní seminář do hotelu Brno, kde tehdy přednášel Radim Lukeš, jeho současný společník v Partners. Ten na jejich první setkání vzpomíná s úsměvem. „Petr se mnou jako jediný dokázal diskutovat. Měl spoustu připomínek. Otázkou bylo, jestli je to typ rejpala, nebo je schopný svoje postřehy aplikovat i v praxi. To nakonec velmi rychle prokázal.“


128

zdroj: e15.cz | 8.2.2016 rubrika: Příběhy | Strana: 0 Téma: Mendelova univerzita v Brně

Nová výzva Petra Borkovce pohltila, musel však opět jednou překonat sám sebe. „Vždycky jsem se bál odmítnutí. Oslovit někoho byl pro mě problém. Na první schůzce jsem se zeptal klienta, s čím by chtěl poradit a co řeší ve financích. Odpověděl, že vlastně nic. Tak jsem mu poděkoval a šel domů.“ Pak se mu podařilo najít strategii. „Naučil jsem se lidi nasměrovat, aby se sami zeptali. Nic jsem jim nenutil, jen jsem jim dal to, co chtěli. Přesvědčil jsem se, že sebevědomí se dá naučit. Nejdřív jsem to spíš jen hrál, ale později jsem se stal sebevědomým doopravdy.“

Po několika letech tvrdé práce začaly přicházet výsledky. V roce 2002 si v OVB nevydělal ani sto tisíc korun, o čtyři roky později to už bylo tři a půl milionu. Všechny peníze vracel do budování zázemí pro svůj tým. Za tři miliony z vlastní kapsy nechal vybudovat největší klientské centrum OVB v Česku. Následně byl povýšen na regionálního ředitele a o rok později mu už na účet chodilo 1,2 milionu měsíčně. Pořád ale neměl pocit, že se mu daří přiblížit cíli – vybudovat něco výjimečného. Brzy měl přijít zlom.

Vlastní firma

Opustit OVB se Radim Lukeš a Petr Borkovec odhodlali v roce 2007, když ztroskotaly jejich snahy změnit firmu zevnitř. Do nové společnosti Partners za nimi šli všichni z jejich ředitelství a zástupci německé firmy jim kvůli tomu dodnes nemůžou přijít na jméno.

Do nové firmy si Radim Lukeš vybral za společníka právě Petra. „Měl jsem nejsilnější a nejrůstovější ředitelství, zastřešoval jsem projekty, které firmu posouvaly dál, pořádal jsem vzdělávací semináře a spoluvytvářel interní informační systémy. Radim věděl, že jsem pracovitý a hladový po úspěchu.“ Pro některé kolegy, kteří tehdy měli stejnou pozici nebo byli ve firmě delší dobu než on, je to ale prý stále bolestivé téma.

„Vybral jsem si člověka, který mě dobře doplňuje. Petr není jen skvělý obchodník, ale především výborný analytik a odborník v IT oblasti,“ vysvětluje Radim Lukeš. O tom, že šlo o správný krok, dnes nepochybuje. Z Partners se stala největší finančně poradenská firma na trhu, která má takřka půl milionu klientů a obrat 1,2 miliardy korun.

Polský nezdar

Urputná snaha o rychlý růst ale nemusí vést nutně k úspěchu. Petr Borkovec to na vlastní kůži okusil při expanzi Partners na polský trh na konci roku 2011. „Jsem přesvědčen, že je náš byznysmodel funkční i jinde. Investovali jsme obrovské peníze do zázemí a know-how. Náš trh byl produktově několik let před polským. Byla to ideální příležitost.“ Navzdory předpokladům se ale společnost v Polsku nedokázala prosadit, jak si představovala. Borkovec to považuje za svůj největší neúspěch. Partners v Polsku dohromady odepsali přes třicet milionů korun, z toho více než třetinu sám Petr Borkovec.

„Hodně jsme podcenili polskou mentalitu. Byli jsme přesvědčeni, že je podobná té naší. Češi jsou schopni odkládat peníze, myslet dlouhodobě, v Polsku naopak kladou obrovský důraz na rychlé peníze. Dlouhodobé vize ani budoucí rizika je moc nezajímají,“ vysvětluje příčiny neúspěchu a přiznává, že expanzi vedl se zbytečnou razancí. Člověka napadne otázka, jestli to vlastně Petr Borkovec dokáže i jinak. „Udělali jsme to moc velikášsky. A taky jsme nezvolili správné spolupracovníky. Ještě ale není konec, věřím, že se tam situace otočí.“ Polský nezdar jej štve, přesto se zápalem popisuje další plány. Jakoby neúspěch už vlastně neexistoval a jediné, na co je třeba se připravit, je další bitva.


129

zdroj: e15.cz | 8.2.2016 rubrika: Příběhy | Strana: 0 Téma: Mendelova univerzita v Brně Velké Brno

Důkazem je vznik firmy Brno Investment Group (BIG). Jde o platformu, díky níž může v pozici andělského investora realizovat nápady, které se nehodí do portfolia Partners. Postupně do startupů nainvestoval přes sto milionů korun. Aby ho projekt oslovil, musí jít o srdeční záležitost. Tou je počítačové studio Napoleon Games. S tvůrci kultovní RPG hry Brány Skeldalu má velké plány, které přesahují naše hranice. A zároveň si plní dětský sen o vlastní počítačové hře.

Do mezinárodních vod míří i další projekt s názvem Travelove. Ten se snaží o propojení cestovatelských nadšenců s lidmi z turistických lokalit, kteří by jim měli zprostředkovat co nejautentičtější zážitek z dané destinace. Největší výzvou je teď ale firma My Food Market. V tomto případě se Petr Borkovec zhlédl v britských řetězcích prodejen a bister s kvalitními potravinami. A s tímto modelem by rád uspěl na našem trhu.

Projektu se zatím nedaří podle jeho představ, takže se více zapojuje do řízení. „Pořád se ještě učíme. Rádi bychom dosáhli větších objemů i díky vlastní výrobě.“ Řetězec označuje za poctivé stravování a vehementně se brání škatulce zdravá výživa. „Chceme mít poctivé věci bez chemie. Nabízíme ale třeba i paštiky a klobásy, to by dost lidí za zdravou stravu nepovažovalo.“ Přiznává, že v kult zdravého stravování nevěří. „Člověk by se měl díky jídlu dostat do pohody. Radši budu jíst to, co mi zlepší náladu, než údajně zdravé věci, které mám problém polknout.“

Je to jen přípravka

Když se s Petrem Borkovcem v závěru setkání bavím o dosavadní kariéře, říká mi, že se nepovažuje za příliš úspěšného. „Podařilo si mi vybudovat velkou finančně poradenskou firmu, ale svět je mnohem větší. Utěšuju se, že všechno, co dneska dělám, je jen taková přípravka na to, co teprve přijde.“ Velké plány má jak s Partners, ze kterých by chtěl udělat banku budoucnosti, tak i s projekty v rámci BIG.

Nad jeho buldočí snahou dosáhnout nových a větších úspěchů možná někteří kroutí hlavou. Zarputilost jej nutí zkoušet všechno znovu a dokola. Nejde mu prý primárně o peníze, což je v jeho byznysu výhoda i nevýhoda. Důležitější než výsledek hry je totiž hra samotná. A Petr Borkovec je bojovník.

http://zen.e15.cz/pribehy/petr-borkovec-pribeh-bojovnika-1267437


130

zdroj: Aha! neděle | 7.2.2016 rubrika: Příběh | Strana: 18 Autor: Monika BRABCOVÁ | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Budoucnost hledejte v Indii! BÝVALÝ SLAVNÝ DISKAŘ GEJZA VALENT (62) SE DNES VĚNUJE VÝKLADU OSUDU Z PALMOVÝCH LISTŮ

PRAHA - Patřil k elitě československého sportu. Ostatně je bronzovým medailistou z MS v Helsinkách (1983) a dvojnásobným mistrem Československa v hodu diskem. I když se celý život věnoval sportu, osud ho zavedl jinam. Začal se zajímat o věci mezi nebem a zemí a dnes se věnuje výkladům osudu z palmových listů přes Skype z Indie… Sportem žil od dětství. Jinak to snad ani být nemohlo, protože tatínek, Gejza Valent st. (+81), patřil mezi naše nejlepší reprezentanty v hodu diskem.

„Otec byl takový člověk, který všude, kam přišel, dokázal vzbudit lásku ke sportu. Takže já jsem od něj převzal zanícení pro věc, stejně jako štafetu v diskařském kruhu,“ vypráví bývalý reprezentant.

SEDM DĚTÍ, SEDM ATLETŮ…

Valentovi byli velká rodina. Otec pocházel ze Slovenska a s maminkou se seznámil v Olomouci, kde byl na vojně. Společně se přesunuli do Prahy, kde se také narodil syn Gejza a další dvě děti. „Já mám hodně sourozenců,“ usmívá se bývalý diskař. „Z prvního manželství otce jsme byli tři, starší sestra a bratr, ale otec se znovu oženil, maminka se a také znovu vdala, takže dohromady t nás bylo vlastních a nevlastních dětí n nakonec sedm. To mi vždycky vypráví n Dana Zátopková, která měla úžasný v zážitek, když tatínkova druhá žena n za ním přijela na závody a říkala: z Gejzo, pojď to řešit, tvoje a moje děti bijí naše děti. Vždycky když se potkáme, tak na to vzpomíná,“ vypráví.

Díky otci a jeho nadšení pro sport celá rodina házela diskem. „Když jsme někam přišli, těch sedm dětí, všichni házeli diskem, tak jsme dělali rodinné soutěže a závody,“ vzpomíná Gejza Valent na své začátky.

OSUDOVÉ SETKÁNÍ S LUDVÍKEM DAŇKEM

Když se pak rodiče rozvedli, odešli s maminkou do Olomouce, kde se věnoval atletice a hodu diskem. První oficiální závody měl ve 12 letech, kdy hodil 18,42 m.

„Otec byl mým prvním trenérem, ale spíše na dálku, protože žil jinde, a tak jsem v Olomouci trénoval s olomouckými trenéry a s otcem jsme jen konzultovali,“

vypráví. „Poslední rok školní docházky jsem ale bydlel u táty, který se přestěhoval do Milína, kousek od Příbrami, a dva roky jsem trénoval s ním,“ vzpomíná Gejza Valent. Hod diskem se stal jeho životním cílem a posláním… V Olomouci dokončil střední školu a odešel studovat do Brna na lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské. „To byl zlomový bod, protože do Brna jsem šel trénovat za Janem Vrabelem, jedním z našich nejznámějších trenérů. Až do konce kariéry jsem s ním různou formou spolupracoval. Trénoval také olympijského vítěze Ludvíka Daňka. Já jsem byl, dalo by se říct, jeho druhý nejslavnější svěřenec,“ usmívá se Valent.

MĚL SE STÁT MYSLIVCEM

I přesto, že se tréninkům intenzivně věnoval, po skončení vysoké školy to vypadalo, že půjde dělat to, co vystudoval. „Už jsem měl


131

zdroj: Aha! neděle | 7.2.2016 rubrika: Příběh | Strana: 18 Autor: Monika BRABCOVÁ | Téma: Mendelova univerzita v Brně dokonce vybranou hájenku a lesní závod, kam jsem měl nastoupit,“ směje se. Osud tomu ale chtěl jinak. Na vojnu odešel do Prahy, kde měl možnost trénovat s olympijským vítězem Ludvíkem Daňkem (+61). „Díky tomu setkání jsem se rozhodl, že se sportu budu věnovat profesionálně,“ říká Valent. Lepšil se a po skončení vojny odešel do tehdejšího střediska vrcholového sportu ve Vítkovicích, kde trénoval od roku 1980 až do skončení své sportovní kariéry, do roku 1991. „Tam byl mým trenérem Jaroslav Šmíd, trenér Heleny Fibingerové, se kterou jsem byl ve stejné skupině. Strávili jsme spolu jedenáct let na tréninku a na hřišti,“ vzpomíná. A právě v této době dosáhl svých nejlepších sportovních výsledků. Dvakrát se stal mistrem Československa (1987, 1991), reprezentoval nás celkem v 25 mezinárodních závodech. V roce 1983 se dočkal největšího úspěchu - bronzové medaile na MS v Helsinkách s hodem 66,08 m.

„Nejsmutnější část kariéry naší generace je, že jsme neodjeli na olympijské hry do Los Angeles. Měli jsme velkou šanci na dobré umístění,“ vzpomíná s hořkostí v hlase. Československá reprezentace se tehdy neúčastnila z politických důvodů, Sovětský svaz hry bojkotoval…

Z MANAŽERA VĚŠTCEM

Sportovní kariéru ukončil ve 38 letech a vrhl se do podnikání. Doplnil si vzdělání v zahraničí, působil na manažerských a ředitelských pozicích a cestoval po světě. Tehdy ale ještě netušil, že opět zasáhne osud. „Do padesáti let jsem byl nedotknutý věcmi mezi nebem a zemí. Byl jsem sportovec a manažer. Pak jsem ale potkal svou druhou ženu. To ona mě přivedla k palmovým listům, bez ní bych se k nim nedostal.“

Spolu se v roce 2006 dostali na přednášku, která se věnovala právě výkladu osudu z palmových listů. Téma je natolik zaujalo, že se vypravili do Indie. „Chtěli jsme vědět, co nás čeká, neplánovali jsme, že se tomu budeme jednou věnovat,“ vzpomíná Valent. Do Indie odjeli jako přátelé, brzy se z nich stali partneři - přesně to jim řekly i palmové listy. Později přišla nabídka z jedné z knihoven na spolupráci. „Projevili zájem o to, zprostředkovávat výklady do České republiky přes Skype. Mě samotného by to vůbec nenapadlo,“ říká.

VETERÁNSKÝ MISTR SVĚTA

Dnes se této práci věnuje naplno. Za druhou ženou Irenou (47) odešel po třiceti letech z Ostravy do Brna, kde společně vychovávají Ireniny dospívající děti, které také patří mezi zdatné sportovce. „Irenina dcerka skáče o tyči na republikové úrovni, její syn zase hraje ragby, ale dřív házel diskem,“ říká. Kromě toho je trojnásobným dědečkem od své dcery z prvního manželství. Sportovat ale nepřestal. Stále hází diskem, je sedminásobným veteránským mistrem Evropy a dvojnásobným veteránským mistrem světa.

Co jsou to výklady z palmových listů?

Na palmové listy, které jsou uložené v indických knihovnách, napsali před 5000 lety tamější mudrci (rifové) budoucí osudy jednotlivých lidí. Jsou uloženy ve svazcích po padesáti až sto osmi a psány ve starotamilštině. Podle odhadů má svůj palmový list s vlastním osudem až 80 % populace a lze jej dohledat na základě otisku palce a prvního písmena křestního jména. Výklad, který bývá velmi přesný, lze zprostředkovat z Indie přes Skype a prozradí vaši minulost i budoucnost. Objednat jej lze na www.nadi.cz.


132

zdroj: Aha! neděle | 7.2.2016 rubrika: Příběh | Strana: 18 Autor: Monika BRABCOVÁ | Téma: Mendelova univerzita v Brně Foto popis| Gejza Valent s manželkou Irenou. Foto popis| Tak vypadají popsané listy palmy. Foto popis| Gejza je v Indii jako doma. Foto popis| V takových svazcích se archivují. Foto popis| Ve vrhačském kruhu. Foto popis| V indické knihovně palmových listů se identifikuje otiskem palce. Foto autor| Foto Aha! - Monika Brabcová, archiv manželů Valentových


133

zdroj: Pražský deník | 5.2.2016 rubrika: Rozhovor | Strana: 9 Autor: MILENA JÍNOVÁ | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Natáčím vše, co se kolem nás zajímavého děje. Říká amatérský filmař Jaroslav Kolčava Rozhovor s amatérským filmařem Jaroslavem Kolčavou z Milovic, který zachycuje důležité momenty kolem nás

Milovice – V posledním roce se v bývalém vojenském prostoru u Milovic objevili divocí koně, pratuři a zubři. U těchto událostí si mohli novináři, ale i zvědaví návštěvníci všimnout nenápadného člověka, který se vždy a všude pohybuje s videokamerou. Jaroslav Kolčava je amatérský filmař, který se do Milovic přistěhoval v roce 2012 a od té doby nechybí se svým „nádobíčkem“ u žádné důležité akce. Deníku poskytl rozhovor o svém největším koníčku v životě.

* Jak jste se k fotografování a filmařině dostal?

Kdysi dávno, to jsem ještě byl malý kluk na základní škole, přinesl kamarád klasickou osmičku kameru a v té době se objevili na plátnech kin Vinnetou a Old Shatterhand, říkali jsme mu Olda Chatrnej, a mne to tehdy zaujalo, a tak jsme se pokoušeli něco natočit tehdy ještě na 8mm film. Výsledky pochopitelně odpovídaly našim zkušenostem. Ale to, že se dá něco udělat, mi zůstalo dodnes. Pochopitelně bylo třeba vzít do ruky nůžky a film upravit a slepit. Ne jako dnes, že si člověk sedne k počítači nebo si vezme telefon, něco si natočí a pak to jenom ukáže, nějakých dvacet vteřin zoufale roztřesených obrázků.

* Takže tam byl ten den „D“?

Začal jsem si kolem filmu všechno studovat a číst, začalo mě to zajímat. V sedmdesátých letech to byla ovšem záležitost poměrně drahá. Tři minuty filmu, tedy jedna cívka, vás přišla na nějakých sto padesát korun včetně vyvolání. V roce 1970 jsem si pořídil za výplatu první kameru. A od té doby jsem ji z ruky nepustil. Koncem devadesátých let, kdy se objevily videokamery, jsem se dovybavil tak, že jsem mohl natáčet i zvuk, měl jsem i zvukovou promítačku. Doktor Rentz, jako jediný v republice, nám lepil magnetickou stopu na film a hned jsme ho ozvučovali, což nebylo nic jednoduchého. Tam jsem pochopil, že nastala nová doba, tak jsem se snažil veškeré vybavení za rozumnou cenu prodat a pořídil jsem si první video kameru, v té době ještě analogovou.

* Dneska už máte digitální vybavení?

Dneska už mám samozřejmě Full HD, která odpovídá tomu, že záznam může odvysílat i televize. I s roční přestávkou, kdy jsem skoro nic nenatočil, se mě to drží a vždycky natáčím to, co je nějakým způsobem zajímavé a co se mně zdá, že je zajímavé.

* Co například?

V současné době, protože jsem v Milovicích od roku 2012 a přišel jsem sem z Jeseníků, jsem zjistil, že tady v té krajině vlastně nic není. Že je to rovná, placatá krajina. Tak jsem tady začal po té lesostepi chodit a z toho vznikl můj první film z Milovic a ten se jmenuje Rok v lesostepi Milovice. Určitě ho najdete na YouTube. Potom se začalo hovořit o tom, že by se sem měli vracet takzvaní velcí spásači. Toto je myšlenka neziskové organizace „Česká krajina“. Lesostep v Milovicích a okolí. Je to oblast, která byla dříve vojenským prostorem už od roku 1904 až do doby než odešla Ruská armáda. Začátkem roku 2015 se tu objevili divocí koně z Exmooru, o kterých jsem toho natočil poměrně dost. Tak vznikl film Koně z Exmooru zachraňují české lesostepi. Vznikla i anglická verze Wild Horses form Exmoor in the heart of Europe a tu mi namluvil rodilý Angličan. Jinak si z devadesáti devíti procent svoje filmy namlouvám sám. Natáčel jsem i pratury, kteří byli vypuštěni v minulém roce. To jsou zvířata, která skutečně budí respekt. Opět na YouTube je možné ode mě vidět páření divokých koní dosti zblízka, protože mezi ta zvířata chodím.


134

zdroj: Pražský deník | 5.2.2016 rubrika: Rozhovor | Strana: 9 Autor: MILENA JÍNOVÁ | Téma: Mendelova univerzita v Brně

* Jak se k nim dostáváte?

Dostávám se tam sám a někdy se tam potkáváme i s etoložkou Martinou Komárkovou, která se zajímá o vztahy mezi zvířaty. Někdy si i zavoláme a jdeme tam spolu. Ono je to příjemnější jít tam s někým a čekat na záběr. Speciálně páření divokých koní obdivovalo mnoho lidí, protože když se to provádí v klasických chovech, dva lidé drží klisnu, dva lidé drží hřebce a i tak je to poměrně nebezpečná záležitost. Tam, kde to stádo je okolo, ostatní klisny se snaží bránit tomu spojení, je potřeba si dávat pozor a hlídat si hlavně záda, aby se žádný kůň nedostal za vás, protože by vám dokázal vysvětlit, kdo je tam pánem. Takovým tím drobným kopnutím, které končí většinou přeraženými žebry nebo zlomením nohou.

* Nebojíte se, když mezi ně jdete?

Vzhledem k tomu, že ty koně jsou na mne už trochu zvyklí, tak mě svým způsobem akceptují. Ten první zážitek, když se stádo spojilo s hřebcem, když byl vpuštěn mezi ně, byl takový, že stádo stálo a já jsem se ocitl v tom prostoru a hřebec se vydal ke mně. Velice líným krokem. Za mnou se v tu chvíli sypaly hřebíky stovky, jak mi cvakalo. Došel ke mně, já jsem natáhl ruku, on mě očichal a šel dál. Stádo se vydalo za ním, tudíž jsem byl přijat nebo akceptován, že nejsem nebezpečný.

* Vy jste nepočítal s tím, že by se mohlo něco stát?

Člověk s tím svým způsobem musí počítat. I adrenalin při natáčení je to, co člověku dělá dobře.

* To natažení ruky pro vás bylo instinktivní?

Já jsem kdysi vystudoval zemědělství, obor ekonomika organizace a řízení, ale museli jsme nastudovat všechno, co se naučili i zootechnici nebo agronomové. Museli jsme umět úplně všechno, abychom jim mohli dělat ekonomiku, organizaci a řízení. Také jsem dvanáct let v zemědělství pracoval. Po roce 1989 jsem pracoval na tehdejším Federálním ministerstvu zemědělství na zahraničním odboru, protože hovořím několika dalšími jazyky slovem i písmem. Tak jsem se dostal do jiného světa. Ale vydržel jsem tam asi jen čtyři měsíce, protože jsem byl zvyklý pracovat a to včetně svátků a sobot a nedělí. A tam jsem si musel práci hledat. Podařilo se mi to i na hodinu denně. To už jsou ale jen dávné vzpomínky.

* Vraťme se k vašemu koníčku. Co dalšího jste v Milovicích stihl natočit?

Tady se nic dalšího podstatného neodehrává, kromě toho, že se v Mirakulu postavila železnice. K tomu jsem také na YouTube zveřejnil film, který se jmenuje Než vyjede mašinka. Je o tom, že se mašinka na Tankodromu musela opravit a poté vyjela na osmnáct set metrů dlouhou trať. Což je samozřejmě obrovský počin, protože je to poměrně nákladná záležitost. Něco zajímavého se vždycky najde, co člověka zaujme. Kromě zvířat samozřejmě natáčím i s lidmi. Právě v Mirakulu, kam jsem se jednou šel podívat, byli šermíři, se kterými jsem se seznámil a začali jsme natáčet hraný film Poslední propadne peklu. Některé jejich výstupy jsme přepsali do filmové podoby, aby to nebyly jen takové ty legrácky kopání se do zadku nebo sem tam bouchnutí mečem.

* Kde jste natáčeli?


135

zdroj: Pražský deník | 5.2.2016 rubrika: Rozhovor | Strana: 9 Autor: MILENA JÍNOVÁ | Téma: Mendelova univerzita v Brně Interiéry jsme natáčeli v přerovském skanzenu. Pro Polabské muzeum občas dělám nějaké povídání a přednášky hlavně o svých filmech. Kamarádka Dana Kubátová natočila z tohoto natáčení filmu o filmu. Tam je všechno o tom, jak jsme si museli všechno nastěhovat, nanosit si kompletní vybavení vybavení a také nějaká ukázka z toho jak to asi bude vypadat. Ještě není hotov, protože dochází u šermířů k různým zraněním, někteří také ještě studují a dodělávají si zkoušky. Počítáme, že by se mohlo vše dotočit na jaře.

* Jak dlouhý bude ten film?

Tak kolem dvaceti minut. Je na tom mnoho práce sedmnácti lidí, k tomu musím mít zvukaře, klapku a další a další lidi. Zvuk se natáčí externě, takže používám tágo, což je několikametrová tyč, na které je umístěný mikrofon, tak, aby mluvené slovo bylo takové, jaké má být. Když jsem sem do Milovic přišel, tak jsem se sháněl po někom, kdo má takovýhle zájem respektive koníčka. Nakonec jsem zjistil, že tady v Milovicích neexistuje nikdo. Ale nakonec jsem se dopátral toho, že v Praze existuje Český klub kinoamatérů, což je vlastně nejstarší český klub v republice, který v prosinci oslavil osmdesát let. Tak jsem se v roce 2012 stal členem tohoto klubu. Po roce nám zemřel předseda a poté zvolili mě.

* Takže máte alespoň přístup k potřebným zařízením k natáčení?

Ano. Člověk nemůže sám mít všechno, ač bych řekl, že vybavení mám. Po technické stránce jsem dneska schopen natočit cokoliv. Včetně kamerového jeřábu a dalších technických pomůcek. Ale jsou věci, bez kterých nemůžete film dělat, pokud to chcete dělat pořádně. Dneska jsou třeba velice moderní drony, což je velice krásná věc. Jenomže s nimi pracovat znamená, že nesmí moc foukat vítr, jinak se vám obraz rozkýve, nebo vám uletí a spadne. Já si ho pořizovat nebudu, protože jsou daleko důležitější věci.

* Kde berete finanční prostředky na natáčení?

Potřebujete hlavně kameru a stativ. To je základ. Další věci, které jsou potřeba, máme v klubu. Tam si platíme členské příspěvky a jako člen klubu mám možnost si věci zapůjčit.

* Vrátíme se k zubrům, které přírodovědci vypustili v lokalitě Traviny mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou začátkem prosince.

Zubři to je kategorie sama o sobě. Protože zubr už z hlediska velikosti a hmotnosti je největší evropské zvíře. Dal by se s ním snad srovnat ještě los. Ale ti se u nás tak úplně běžně nevyskytují. Zubři se k nám vracejí vlastně po stovkách let. Poslední zmínka o zubru je u nás někdy kolem roku 1600, kolem třicetileté války.

* Vy jste se s nimi viděl zblízka poprvé v životě?

Viděl jsem je už kdysi dávno v zoologických zahradách, ale v přírodě u nás poprvé. Je to skutečně majestátní zvíře, které budí obrovský respekt. Kamery mají samozřejmě zvuk a možnost přiblížení, takže já nemusím stát u zvířete. Když se dostanu k plotu a náhodou to zvíře u toho plotu je, tak jsme takzvaně face to face.

* Ale vy jste za nimi do té ohrady vlezl...

No, vlezl. Byl jsem od nich relativně daleko, snažil jsem se být tak daleko, abych měl případně možnost utéct. V ohradách jsou průlezy


136

zdroj: Pražský deník | 5.2.2016 rubrika: Rozhovor | Strana: 9 Autor: MILENA JÍNOVÁ | Téma: Mendelova univerzita v Brně pro menší zvěř, jako jsou divočáci, lišky a menší spárkatá zvěř. Těmito průlezy se tam dostávám. Každé stádo má vždycky nějakého šéfa. Mezi zubřicemi je to ta největší, sedmiletá, která už má kolem půl tuny. A ta je skutečně velice důrazná a dává najevo, že tady je to naše a tady nemáte co dělat. Mám i záběry, které jsou poněkud roztřesené, kdy se snažím se velice rychle ztratit hodně daleko. Na filmu je vidět, že zubr si s nějakým stromem poradí. S úžasnou sílou ten strom zlomí. Když vidíte to tělo, malý zadek a obrovské tělo, tak si vzpomenete na Pepka námořníka.

* Jak jste byl daleko, když jste natáčel zlomení toho stromu?

Asi tak na deset metrů. Zubřice byla v tu chvíli zaujatá touto činností, takže si mě nevšimla. Přesto jsem si musel hlídat záda, aby se za mnou neobjevilo jiné zvíře z druhé strany.

* Z období třicetileté války natáčíte také se šermíři.

Šermíři to mají také jako svého koníčka, takže spojujeme dvě věci, aby z toho něco vzniklo. V dřívější době jsem natáčel hodně s historickými šermíři. Na jednu jejich akci mne pozval jeden můj kamarád. Natáčelo se to jednou kamerou. Řekl jsem, že tak se to nedá dělat, že z toho nic není. Tak jsem si vymyslel takový systém. Byla nás skupina asi tří kameramanů „koníčkářů“, pořídili jsme si mnišské oblečení včetně kápě, pod kterou se schovala kamera, aby nerušila diváka. Byla jedna pevná kamera a další kamery přímo na bojišti. Kameraman se neotáčí k divákům, ale sleduje, co se tam děje. A neruší diváka, který se přišel podívat na klání. Z historických bitev mám na YouTube také dva filmy. Mne nejvíc zaujala ta třicetiletá válka, která byla pohlednější a méně nebezpečná.

* I pro herce šermíře?

Natáčel jsem i období gotiky. To je velmi těžké, když chodí v brnění. Natáčeli jsme například na Sázavě film Bitva o Brod. Je tam po pás vody a oni bojují v té vodě v „plechovkách“. Brnění má pětatřicet kilo, pod tím má filc. Když se ponoří do vody, tak už to váží kolem padesáti kil. A jsou mezi nimi i děvčata. Stalo se mi, že jsem dělal pevnou kameru venku, kolega byl ještě větší než já. Mezi „plechovkami“ byla jedna dívka, ponořila se, on natáčel do té doby, než se voda zavřela. Pak do té vody sáhl a vytáhl ji, protože by se sama nezvedla. Oni mají ten svůj adrenalin a mohlo se stát, že by se při představení utopila. Stávají se i úsměvné věci. Když máte představení, kdy se u lesa objeví ozbrojenci v brnění a najednou se tam vynoří človíček v plavkách a začne se rozhlížet. Komentátor to komentoval: Vy tam v těch plavkách na druhém břehu, okamžitě zmizte. A člověk odešel.

* Při natáčení filmu vás i maskují?

Nás ne, ale aktéry. Například při natáčení filmu Pád pevnosti mi maskér namaskoval sečnou otevřenou ránu. Dělal to hodinu a půl, v tom filmu se to pak jen mihne pár vteřin. Při natáčení musíme zvládnout všechny profese, co s filmem souvisí. Na rozdíl od profesionálních filmařů si všechno musíme dělat sami. Pokud někdo chce ukázat představení někomu, kdo tam nebyl, musí to být uděláno tak, aby u toho vydržel a neutekl. Aby neviděl diváka a dostal se do té doby, ze které to představení je.

* Vaše filmy získaly i nějaká ocenění. Jaká?

Některé filmy byly na našich soutěžích, které jsou některé i mezinárodní. Byly oceněné, zejména v Rychnově nad Kněžnou, na Rychnovské osmičce, což je amatérská filmová soutěž, která už má historii nějakých padesát let, a kde se schází půl Evropy. (V


137

zdroj: Pražský deník | 5.2.2016 rubrika: Rozhovor | Strana: 9 Autor: MILENA JÍNOVÁ | Téma: Mendelova univerzita v Brně kategorii reportážních filmů získal Jaroslav Kolčava 2. cenu za film Koně z Exmooru zachraňují české stepi pozn. red.). Koně z Exmooru byly také oceněny na soutěži Uherském Hratišti TsTTT.

***

Jaroslav Kolčava Jaroslav Kolčava se narodil v roce 1951 v Teplicích, kde maminka pracovala, ale původem je z Brna. Tam prožil 28 let. Vystudoval gymnázium, tři roky po maturitě šel studovat vysokou školu zemědělskou, fakultu provozně ekonomickou. Od roku 2012 žije se svou ženou v Milovicích. Je předsedou pražského Českého klubu kinoamatérů, natočil už mnoho filmů o zajímavých věcech, které zveřejnil na YouTube. V poslední době zaznamenává záběry divokých koní, praturů a zubrů na stepi u Milovic.

Foto popis| Jaroslav Kolčava. Foto autor| Foto: Deník/ Milena Jínová Region| Střední Čechy Publikováno| Pražský deník; Rozhovor; 09 Publikováno| Boleslavský deník; Rozhovor; 09 Publikováno| Benešovský deník; Rozhovor; 09 Publikováno| Kladenský deník; Rozhovor; 09 Publikováno| Berounský deník; Rozhovor; 09 Publikováno| Kolínský deník; Rozhovor; 09 Publikováno| Kutnohorský deník; Rozhovor; 09 Publikováno| Mělnický deník; Rozhovor; 09 Publikováno| Nymburský deník; Rozhovor; 09 Publikováno| Příbramský deník; Rozhovor; 09 Publikováno| Rakovnický deník; Rozhovor; 09 ID| 0b54194e-41b5-4f5f-ac83-11c08a9332ab


138

zdroj: Olomoucký deník | 4.2.2016 rubrika: Titulní strana | Strana: 1 Autor: DANIELA TAUBEROVÁ | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Ve Smetanových sadech padly desítky stromů. Kvůli kůrovci Olomouc – Pohled, který nepotěší nikoho. Po vzrostlých stromech v severní části Smetanových sadů v Olomouci zbylo 28 pařezů. Jehličnany, které v horkých dnech vytvářely příjemný stín a roky plnily i další úkoly veřejné zeleně, musely jít k zemi. Smrky napadl kůrovec a nezbylo nic jiného, než je odstranit. Na jaře je na stejných stanovištích nahradí listnáče a borovice. Do té doby se olomoucké výstaviště Flora bude muset vypořádat také s nemocnými jírovci v Rudolfově aleji. Kdy přesně budou pokáceny, zatím rozhodnuto nebylo. „Jeden, dva, tři, pět,“ počítala Natálka pařezy, které zůstaly po zubech motorové pily. V úterý po poledni byla s babičkou v olomouckém parkunaprocházce.„Nevím,proč stromy pokáceli. Podle pařezů nepoznám, jestli byly nemocné. Nebo musely ustoupit nějakému nápadu? Stromy by se ve městech kácet neměly. Už tak jich je málo,“ zamyslela se Jiřina Řezníková. Podle výstaviště Flora se nedalo nic jiného dělat. Všech osmadvacet smrků bylo napadeno kůrovcem a musely z parku pryč. „Byly to už suché stromy. Nebylo zbytí,“ vysvětlil citelný zásah v severní části vyhledávaných sadů provozní náměstek Flory Zdeněk Šup. „Rozhodně se počítá s novou výsadbou,“ ujistil jedním dechem.

Pokračování na straně 3

Ve Smetanových sadech padly desítky stromů. Kvůli kůrovci

Dokončení ze strany 1

Zahradníci však nejprve musejí odstranit pařezy, což půjde, až půda povolí. „Jakmile zem rozmrzne, půjdou ven a poté vysadíme stromy nové. Částečně listnáče, ale vrátíme tam také některé jehličnaté stromy. To je ještě předmětem jednání s architektem,“ popsal Zdeněk Šup z výstaviště.

Lípy, borovice

Na místech bývalých vzrostlých smrků by se v březnu či dubnu měly objevit lípy, javor klen a z jehličnatých druhů zřejmě borovice lesní. „Nedaleko roste borovice černá a stromy odumírají na jiný patogen,“ vysvětlil volbu co nejodolnějších dřevin vhodných do parkové výsadby. Druhová proměna letos čeká i hlavní alej, odkud pravděpodobně ještě do začátku vegetačního období zmizí první jírovce nakažené takzvanou slizotokovou nekrózou. Projevy choroby vykazuje třetina z více než dvou set kaštanů. „Termín kácení ještě nevíme,“ reagovalnáměstekŠup s tím, že jako první půjde k zemi 28 kaštanů, o jejichž odstranění požádalo Výstaviště Flora vloni na podzim odbor životního prostředí olomouckého magistrátu a souhlas také dostalo.

Hlavní alej kaštanů

Rudolfova alej se kvůli nákaze musí pokácet celá. „Závěr pracovní skupiny byl jednoznačný. Obáváme se, že by choroba mohla zasáhnout nejen stromy, které jsou v aleji, ale i ostatní vzrostlé kaštany,“ uvedl v prosinci náměstek primátora Aleš Jakubec. Bakterie způsobující onemocnění je vysoce agresivní a není k dispozici účinný lék. Klíčový byl při rozhodování o osudu nemocných listnáčů posudek vypracovaný Ivanou Šafránkovou z Mendelovy univerzity v Brně. „V následujících letech by jírovce v žádném případě neměly být vysazovány na stejná stanoviště,“ poukázala docentka Šafránková . Pracovní skupina nyní hledá vhodnou náhradu ohrožených jírovců. „Mluví se o platanu, lípě, dokonce o dubu,“ sdělil koncem minulého


139

zdroj: Olomoucký deník | 4.2.2016 rubrika: Titulní strana | Strana: 1 Autor: DANIELA TAUBEROVÁ | Téma: Mendelova univerzita v Brně roku Aleš Jakubec.

Foto popis| VÝMĚNA. Na stejných místech vysadí jinéstromy. Foto autor| Foto:Deník/D. Tauberová Region| Střední Morava


140

zdroj: Prostějovský deník | 4.2.2016 rubrika: u nás doma na prostějovsku | Strana: 5 Autor: Hana Bartková | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Jan Lužný (1926–2013) – šlechtitel, čechůvský patriot a významná osobnost našeho zahradnictví V těchto dnech si připomínáme nedožité devadesátiny emeritního profesora Mendelovy univerzity v Brně, držitele medaile J. G. Mendela, šlechtitele a genetika zahradnických rostlin Jana Lužného. Narodil se 4. února 1926 v Liptovském Sv. Mikuláši jako nejmladší z pěti dětí. Otec Oldřich Lužný, diplomovaný agronom, působil v této době jako zemědělský odborník na Slovensku, v okresech Liptovský Sv. Mikuláš, Poprad a Ružomberok. Po vzniku Slovenského štátu (1939) se rodina vrátila do otcovy rodné obce Čechůvek (od roku 1973 součást Prostějova). Léta dospívání a mládí prožil Jan v Čechůvkách. V roce 1946 úspěšně maturoval na Vyšší hospodářské škole v Přerově a vroce 1950 ukončil studium na Vysoké škole zemědělské v Brně. Od roku 1952 pracoval ve Výzkumném ústavu zelinářském v Olomouci, kde vedl oddělení šlechtění. Úspěšně obhájil kandidátskou práci. V letech 1965–1992 působil jako vysokoškolský pedagog na Agronomické fakultě VŠZ, pozdější Zahradnické fakultě VŠZ (od roku 1990 Mendelovy univerzity) v Lednici. Zde koncipoval zahradnický obor a stál v čele ústavu pro šlechtění a množení zahradnických rostlin. Získal docenturu, profesura mu byla třikrát z politických důvodů zamítnuta. Získal ji až v roce 1990. Se svou almamater byl spjatý ipo odchodu do důchodu. Podílel se na vedení odborných prací jako školitel, účastnil se odborných konferencí apod. Vědeckým zájmem profesora Lužného byly různé druhy zeleniny, například brokolice, zelí, kedlubny, ale i okrasné rostliny, letničky, např. popínavá letnička „Ametyst“ Dolichos lablab. Jeho velkou láskou byly jiřinky. Věnoval jim drobnou publikaci Jiřinky – královny pozdního léta. Účastnil se akcí pořádaných národní jiřinkářskou společností DAGLA, například mezinárodních výstav ve Velkých Opatovicích. Od srpna 2013 nese jedna z nových odrůd jiřinek název„Jan Lužný“. Jedná se o semikaktusku s jemně růžově bílým květem. Vyšlechtil ji František Věcek z Praskačky u Hradce Králové. Průhonice, Nové Zámky, Jaroměř, Ruzyně, Těchobuzice, Smržice… Také tato a další odborná pracoviště a ústavy jsou spjaty s činností pana profesora Lužného a jeho žáků. Jan Lužný se také věnoval historii zahradnictví a zemědělského školství. Je například autorem publikací Almanach českého a moravského šlechtění rostlin, České osobnosti výzkumu a šlechtění okrasných rostlin a révy vinné ve XX. století, Stručná historie zahradnictví. Byl také členem významné evropské profesní organizace EUCARPIA za oblast zahradnictví. Jan Lužný byl hluboce věřící, skromný, přátelský, vzdělaný a noblesní člověk. Rád se vracel do kraje svých předků – Čechůvek. Za příbuznými, přáteli, na obnovené čechůvské poutě. V letech 1993–1994 se podílel na obnově interiéru kapličky sv. Otýlie a pořízení nového votivního obrazu. Je spoluautorem publikace Čechůvky a kaplička sv. Otýlie (2007). Zajímal se o drobné sakrální památky, církevní historii, hanáckou literaturu a historii prusko rakouské války roku 1866. Zemřel 29. ledna 2013 v Uničově a byl pohřben 2. února 2013 v rodinném hrobě na hřbitově v Kralicích na Hané. Dne 3. února 2011 uspořádala Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity k životnímu jubileu profesora Jana Lužného československý seminář nazvaný České a slovenské šlechtění a množení (historie, současnost a perspektivy). Ze semináře vyšel stejnojmenný sborník. Profesor Jan Lužný se v závěrečném slově zamyslel nad posláním a smyslem zahradnictví. Zároveň svým kolegům a žákům adresoval výzvu: „Buďme si vědomi, že naše povolání je ušlechtilé, užitečné, zajímavé, krásné, a dokonce kouzelné. Cožpak šlechtitelé květin, ovocných plodin i dalších druhů nejsou kouzelníci?“

Foto popis| JAN LUŽNÝ s odrůdou jiřinek „Oldřich Lužný“, výstava Velké Opatovice, srpen 2012 Foto autor| Foto: rodinný archiv J. Lužného Region| Střední Morava


141

zdroj: Vysočina - regionální týdeník | 4.2.2016 rubrika: Publicistika | Strana: 8 Autor: IVO HAVLÍK | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Po Fryšavě cválají ohrožení huculští koně Huculský kůň byl od nepaměti chován polodivoce a v tvrdých podmínkách karpatských polonin. Proto se mu daří i na studené Fryšavě

Fryšava pod Žákovou horou – Čtenáře týdeníku Vysočina na podzim zaujala reportáž o chovu arabských plnokrevníků ve stáji Fryšavský dvorec. Je jistou raritou, že tito koně, kteří jsou považováni za nejvytrvalejší a nejkrásnější na světě, žijí pod Žákovou horou v nadmořské výšce přes 700 metrů v přírodních podmínkách charakterizovaných průměrnou roční teplotou jen 4,5 stupně Celsia. Ale Erik Hrazdil v soukromé stáji Fryšavský dvorec chová nejen arabské plnokrevníky. S mimořádným úspěchem se rovněž podílí na českém státním programu záchrany ohroženého plemene – huculských koní. Pro ně je drsné klima Fryšavy pod Žákovou horou skutečným dobrodiním. Stanislava Havlová v absolventské práci Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně totiž uvádí, že huculům škodí, když se jim dostává příliš mnoho dobrého, to jim může jejich původní vlastnosti dříve nebo později odebrat.

Původ v Karpatech

Huculský kůň, tzv. hucul, je malé houževnaté plemeno koně chované původně v Karpatech. Své jméno získal podle etnika rusínských horalů – Huculů. Patří mezi přímé potomky již vyhynulého divokého koně Tarpana, jeho blízkým příbuzným je pravděpodobně kůň Przevalského, o jehož záchranu se dlouhou řádku let úspěšně stará pražská ZOO. Historie huculů, tohoto houževnatého horského plemene, se nepočítá na stovky, ale zřejmě na tisíce let. Ráz jim vetkaly Karpaty v Podkarpatské Rusi, tedy území, které mezi světovými válkami patřilo k Československu. Hucul se však v Evropě v druhé polovině 20. století ocitl na pokraji vyhynutí. Jen díky nadšencům, mezi něž patří fryšavský chalupář Erik Hrazdil, byl chov u nás opět obnoven. Dnes v České republice žije více než polovina světové populace huculských koní. „Huculský kůň byl od nepaměti chován polodivoce a v tvrdých podmínkách karpatských polonin. Hucul v rumunštiněznamenázbojník. Je to kůň velmi odolný s minimálními nároky. Má geneticky silně zakořeněné instinkty z přírody, neboť musel často odolávat útokům vlčích smeček, medvědům a jiným predátorům, proto také ve stádě panuje tvrdá hierarchie, platí v něm nejen právo silnějšího, ale také staršího,“ říká majitel čtyř fryšavských huculů. „Hucula neuctíte celodenním pobytem ve stáji, je to přírodní koník, proto je nejraději venku, jak pod sedlem, v zápřahu, nebo jen tak volně ve výběhu. Pod širým nebem může žít opravdu celý rok, včetně zimy, i na horách, když napadne několik metrů sněhu. Není raritou, že i v tvrdých podmínkách rodí hříbata a ta přežívají bez jakékoliv újmy,“ dodává ošetřovatelka Jana Jarošová.

Silák mezi koňmi

Erik Hrazdil rovněž hovoří o obrovské síle těchto koní: „Podle měření na tahovém siloměru je huculský kůň v poměru ke své hmotnosti kolem 400 kg nejsilnějším koněm na světě s výkonem o 24 procent vyšším, než kterýkoliv kůň jiného plemene v poměrné váze. Tyto vlastnosti ho předurčily jako válečného koně, hojně byl využíván v obou světových válkách, nosil munici, výzbroj a ve členitém terénu tahal těžká děla a kanóny. Žel, právě válečné útrapy jej téměř vyhubily.“ Erik Hrazdil si vedle arabských plnokrevníků vybral toto plemeno právě pro schopnost žít v drsných podmínkách. Jeho čistokrevné huculské klisny Kara a Datika s úspěchem absolvovaly výkonnostní zkoušky. Odborná prověrka – to je drezúra, skok přes překážky, tah těžkého břemene, zápřah do kočáru a absolvování stanovené trasy v přísném časovém limitu. Na základě úspěšného zvládnutí náročných zkoušek obě čistokrevné huculské klisny z Fryšavského dvorce Ministerstvo zemědělství ČR zařadilo do Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů zvířat a geneticky cenných populací a zapsalo je do Hlavní plemenné knihy huculský kůň s oprávněním působit v plemenitbě. Obě huculské klisny ve Fryšavě porodily hříbata. Potomek Kary se


142

zdroj: Vysočina - regionální týdeník | 4.2.2016 rubrika: Publicistika | Strana: 8 Autor: IVO HAVLÍK | Téma: Mendelova univerzita v Brně jmenuje Lucius (celým jménem Oušor Lucius), potomek Datiky je Nikolas (celým jménem Oušor Nikolas). O huculské kvarteto se vzorně stará čtyřiadvacetiletá Jana Jarošová, kupodivu loňská absolventka Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Pomáhat jí nedávno začala o polovinu mladší Maruška Musilová z Fryšavy. Mladá slečna se nebojí, čistí stáje, hřebelcuje koně a neváhá (zatím pod dohledem) na koni také jezdit. Fryšava pod Žákovou horou se tak stává jednou z mála obcí České republiky, která se může pochlubit chovem tak krásných a ušlechtilých zvířat. Ne všichni tomu ve vsi přejí. Koně pod kapotou dnes všeobecně představují víc, než koně na pastvině. „Naše klisny je možné vidět s jezdcem v sedle, či zapřaženy v saních, bryčce nebo westernovém voze, jak brázdí zvlněnou krajinu Fryšavy,“ zve do stáje Erik Hrazdil.

Foto popis| PŘED VAKCINACÍ. V zimním výběhu museli chovatelé huculským klisnám a hřebečkům nasadit ohlávky, aby je bezpečně převedli přes cestu do stáje, očekával se příjezd veterinárního lékaře. Foto popis| HŘÍBATA. Směrem k fryšavskému kostelu sv. Matouše běží vpředu tmavý plavák Lucius, dohnat se ho snaží hnědák Nikolas. Foto popis| OŠETŘOVATELKA. O huculské chladnokrevníky se ve Fryšavě stará Jana Jarošová. Foto popis| ZAKLADATEL CHOVU. Huculské koně do Fryšavy přivedl Erik Hrazdil. (na snímku). Foto popis| ZIMA. Drsné klima úpatí Žákovy hory je pro koně dobrodiním. Foto autor| Foto 5x: Ivo Havlík


143

zdroj: A2 | 3.2.2016 Strana: 32 Téma: Mendelova univerzita v Brně

eskalátor Devatenáctého ledna se v Kyjevě konala tradiční antifašistická akce - připomenutí výročí násilné smrti ruského advokáta Stanislava Markelova a novinářky Anastasije Baburové. Shromáždění tentokrát nenechali bez povšimnutí příslušníci dobrovolnického pluku Azov a další sympatizanti ukrajinské ultrapravice. Účastníci, kteří se dostavili i přesto, že situace už předem budila obavy, se mohli zapojit do přínosné debaty o budoucnosti Ukrajiny. Tón udal jeden z bojovníků Azovu, který svou promluvu ukončil slovy: „Každého, kdo vystupuje proti ukrajinskému nacionalismu, je potřeba zabít." Když přišla řeč na to, proč se vlastně shromáždění koná, překvapili dobrovolníci prohlášením, že „všichni komunisti jsou rusofobové". Ukázalo se, že mezi nezvanými hosty jsou i ruští nacionalisté. Ti nyní sice z různých pohnutek bojují na Donbasu v řadách ukrajinských dobrovolnických jednotek, to jim ale nebrání schvalovat způsob, jakým Rusko vedlo válku v Čečensku. Markelov, který proti zvůli ruské armády vystupoval, je pro ně škůdce. Dohrou pak byl příchod skupiny nezletilých, kteří skandováním Sieg Heil akci uzavřeli. Přítomná policejní jednotka nezasáhla. O dva dny později se všechno opakovalo na tiskové konferenci věnované projevům ultrapravicového násilí v Kyjevě: nacionalisté překřikovali řečníky a obviňovali je, že nejsou ochotni bránit Ukrajinu, podporují Separatismus a štvou proti ukrajinským dobrovolníkům.

J. Dobrovolný

V imaginární pevnosti, do níž se poslední dobou Česko rádo stylizuje, má metafora nákazy své nezastupitelné místo. Snad i z toho důvodu česká média tolik zaujal příběh pravomocně odsouzeného šiřitele viru HIV na Mostecku, který prý prchá před spravedlností někde v Thajsku. Navíc pražští hygienici podali trestní oznámení na třicet mužů, již prý provozují nechráněný sex, ačkoliv vědí, že jsou HIV pozitivní. O samotné skupince mužů se nic bližšího neví, a pravděpodobně se nejedná o organizovaný gang. Zda existují nějací poškození, také není známo. Zajímavější je samotná role hygieniků. Na skupinku mužů totiž přišli díky anomáliím v lékařských zprávách. Situace, kdy se doktoři stávají prodlouženou rukou státní moci, tak nějak zapadá do dnešní atmosféry, plné volání po vládě tvrdé ruky. Zbývá jen doufat, že se pacienti nezaleknou toho, že se lékaři stávají dalším párem očí policie. Pak by se totiž nákaza začala šířit daleko spontánněji než hazardérským chováním několika jedinců.

J. Horňáček

Po Lehce dráždivé fakultě (též zvané Lesnická a dřevařská) Mendelovy univerzity v Brně přichází další její fakulta, tentokrát Provozně ekonomická, s neotřelým a zábavným klipem, propagujícím vysokou školu úplně jinak než jako vzdelávací instituci. Lze pochopit, že některé nepříliš oblíbené obory a fakulty potřebují zvolit takovou formu propagace, která je aspoň zviditelní. Zatímco náborový klip lesníků a dřevařek byl založený na vypracovaných tělech studentek a studentů a proslulý Vlk z VUT sousedního Vysokého učení technického na parodii a sexismu, krátký film Chceš to prožít? dává vzpomenout na zlatou éru fotorománů z Bravíčka nebo Top dívky. Je o lásce, vztazích a sexu a dozvíte se v něm, že na vysoké můžete potkat osudovou lásku. Jak poznamenal jeden diskutující, který nesdílel názor, že celé video je prostě jen kolosálně blbé, studenti jsou přece „mladí a divocí, baví se a šukají". Jenže zatímco milostným vztahům se lze na ucházející úrovni věnovat i bez akademického vzdělaní, některé vysoké školy patrně nemají kromě jejich provozování co nabídnout.

K. Kňapová

Miloš Zeman už několik měsíců neúnavně

objíždí kraje, města a vesnice. Setkává se s lidmi, beseduje a rozdává rozumy. Předčasnou předvolební kampaň na funkci prezidenta


144

zdroj: A2 | 3.2.2016 Strana: 32 Téma: Mendelova univerzita v Brně republiky zahájil, zdá se, úspěšně. Sály jsou plné. Přikyvuje se jeho xenofobním a rasistickým výrokům. Tleská se, až ruce bolí. Při nedávné návštěvě Tišnova dobře rozpoložený prezident odpovídal na otázku, jak se zbavit předsedy vlády. Demokratická možnost je jen jedna, tou jsou svobodné volby, nedemokratickou možností je kalašnikov, nechal se slyšet. Možná pije víc, než by měl. Možná stárne a hloupne. Ale stále dokáže dobře rozpoznat společenské nálady a zdatně na nich surfovat, V této disciplíně mu těžko někdo může konkurovat. Nadějí však zůstává, že demokratických možností, jak se zbavit stávajícího prezidenta, je vícero. Alkohol a jím podlomené zdraví je první z nich.

J. Panák

Potkal jsem zas jednou člověka, který ostentativně pohrdá bolševiky, lůzou, lumpenproletariátem a jiným. A bydlí v lese pod stanem. Protože svoboda je poznaná nutnost, což je při tom všem jeho oblíbená mravní maxima. Je to případ klímovsky ojedinělé existenciální revoluce, nebo přímo nastává dlouho očekávané vítězství ducha nad hmotou? Podobně žijících bezdomovců znám několik. Tenhle je však jediný, který je o své morální výši přesvědčen tak pevně, že o ní má potřebu ubezpečovat i náhodné známé a přísedící. A není v tom neúspěšný; najdou se i tací, kdo lesního muže pro pýchu a namyšlenost nemají rádi. Jak může být takový člověk inteligentní, když nemá ani střechu nad hlavou, řeknou si. Osobně pokládám za nespravedlivé a maloměšťácké zpochybňovat integritu výjimečného jedince poukazy na vnější hmotné poměry. Třeba jen nechce nic od státu, to je u svobodomyslných lidí logické. A má štěstí, že stát nechce nic od něj. Pro úplnost a nejnáročnější čtenáře dodávám, že vedle lumpenproletariátu jsou prý nejhorší židobolševici, jmenovitě Marx, Engels, potom Lenin a Hašek (ten byl navíc alkoholik a bigamista, fuj) a hlavně Havel, kterého nikdo nikdy neznal, dokud ho židi a komunisti nezvolili prezidentem. Ale to je detail, který s existenciální revolucí nesouvisí.

R. Rops-Tůma


145

zdroj: extra.cz | 3.2.2016 rubrika: top virály | Strana: 0 Autor: naja | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Tohle brněnské univerzitní video spustilo internetovou bouři. Povedený vtípek nebo trapárna? Každá vysoká škola má svoje video, kde láká studenty ke studiu. Ale co teprve když studovat na té škole není zrovna velký odvaz? Jedno takové video má i Provozně ekonomická fakulta na Mendelově univerzitě v Brně. A po jeho zhlédnutí budete na monitor zírat s otevřenou pusou.

http://www.extra.cz/tohle-brnenske-univerzitni-video-spustilo-internetovou-bouri-povedeny-vtipek-nebo-traparna


146


Ve Smetanových sadech padly k zemi desítky stromů. Kvůli kůrovci Olomouc – Pohled, který nepotěší nikoho. Po vzrostlých stromech v severní části Smetanových sadů v Olomouci zbylo 28 pařezů. Jehličnany, které v horkých dnech vytvářely příjemný stín a roky plnily i další úkoly veřejné zeleně, musely jít k zemi.

"

Smrky napadl kůrovec a nezbylo, než je odstranit.

Na jaře je na stejných stanovištích nahradí listnáče a borovice.

Do té doby se Výstaviště Flora bude muset vypořádat také s nemocnými jírovci v Rudolfově aleji.

Kdy ty budou odstraněny, zatím rozhodnuto nebylo.

„Jeden, dva, tři, pět," počítala Natálka pařezy, které zůstaly po zásahu motorové pily.

V úterý po poledni byla s babičkou v olomouckém parku na procházce.

„Nevím, proč stromy pokácely. Podle pařezů nepoznám, jestli byly nemocné. Nebo musely ustoupit nějakému nápadu? Stromy by se ve městech kácet neměly. Už tak jich je málo," zamyslela se Jiřina Řezníková. S novou výsadbou se počítá

Podle Výstaviště Flora nebylo zbytí. Všech osmadvacet smrků bylo napadených kůrovce a musely z parku pryč.

„Byly to už suché stromy. Nedalo se nic dělat," vysvětlil citelný zásah v severní části vyhledávaného parku provozní náměstek Zdeněk Šup. „Rozhodně se počítá s novou výsadbou," ujistil.

Zahradníci však nejprve musejí odstranit pařezy, což půjde, až půda povolí.

„Jakmile zem rozmrzne, půjdou ven a poté vysadíme stromy nové. Částečně listnáče, ale vrátíme tam také některé jehličnaté. To je ještě předmětem jednání s architektem," popisoval náměstek.

Místo vzrostlých smrků by se zřejmě již v březnu či dubnu měly na stanovištích objevit lípy, javor klen a z jehličnatých druhů zřejmě borovice lesní.

„Kousek roste borovice černá a stromy odumírají na jiný patogen," vysvětlil volbu co nejodolnějších dřevin vhodných do parkové výsadby. Proměna aleje

Druhová proměna letos čeká i hlavní alej, odkud pravděpodobně ještě do začátku vegetačního období zmizí první jírovce nakažené takzvanou slizotokovou nekrózou. Projevy choroby vykazuje třetina z více než 200 kaštanů.


147


„Termín kácení ještě nevíme," reagoval náměstek Šup s tím, že jako první půjde k zemi 28 kaštanů, o jejichž odstranění požádalo Výstaviště Flora vloni na podzim odbor životního prostředí olomouckého magistrátu a souhlas také dostalo.

Rudolfova alej kvůli nákaze musí pokácet celá.

„Závěr pracovní skupiny byl jednoznačný. Obáváme se, že by choroba mohla zasáhnout nejen stromy, které jsou v aleji, ale i ostatní vzrostlé kaštany," uvedl v prosinci náměstek primátora Aleš Jakubec.

Bakterie způsobující onemocnění je vysoce agresivní a není k dispozici účinný lék. Klíčový byl při rozhodování o osudu nemocných listnáčů posudek vypracovaný Ivanou Šafránkovou z Mendelovy univerzity v Brně.

„V následujících letech by jírovce v žádném případě neměly být vysazovány na stejná stanoviště," poukázala docentka.

Pracovní skupina nyní hledá vhodnou náhradu ohrožených jírovců.

„Jako o variantním řešení se mluví o platanu, lípě, dokonce o dubu," sdělil koncem minulého roku Jakubec."

http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/ve-smetanovych-sadech-padly-k-zemi-desitky-stromu-kvuli-kurovci-20160203.html


148

zdroj: Zemědělec (newsletter) | 2.2.2016 rubrika: Dotace, Ekologie, Vodní hospodářství | Strana: 0 Autor: Zuzana Fialová | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Investice do hospodaření s vodou na jižní Moravě Ministerstvo zemědělství předpokládá, že se letos bude na jižní Moravě investovat zhruba 1,1 miliardy korun do zlepšení hospodaření s vodou. Většina peněz je z národních zdrojů, jen menší část jsou dotace z Evropské unie. Loni to bylo zhruba 305 milionů, zdůraznil dnes ministr zemědělství Marian Jurečka. Jižní Morava patří k regionům nejvíce postiženým suchem a další dopady sucha kraji hrozí i do budoucna, řekl Jurečka na tiskové konferenci.

Během několika měsíců začne na jižní Moravě také pracovat komise, která bude podle potřeby opatření proti suchu koordinovat. „Každý dělá něco a je potřeba se domlouvat. Kromě ministerstva a kraje jde například o Povodí Moravy, Lesy ČR, Český hydrometeorologický ústav či Mendelovu univerzitu,“ řekl Jurečka. Peníze půjdou do investic v několika oblastech. První z nich jsou protipovodňová opatření, která už nemají zahrnovat pouze suché poldry, ale i takové úpravy, které pomohou vsakování vody. Dále se budou stavět vodovody, kanalizace či čistírny v obcích pod 1000 obyvatel. „Představili jsme možnosti starostům a hlásí se o dotace. Jsou přístupnější než evropské dotace z operačního fondu Životní prostředí,“ poznamenal Jurečka. Další investice zlepší podmínky zemědělcům a půjdou do obnovy nebo do budování zavlažovacích zařízení, která se na jihu kraje stavěla za socialismu.*

http://zemedelec.cz/investice-do-hospodareni-s-vodou-na-jizni-morave/


149

zdroj: agris.cz | 2.2.2016 rubrika: Zemědělství | Strana: 0 Autor: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Vhodná příprava půdy snižuje ohrožení porostů ponravami chrousta maďálového Chroust maďálový (Melolontha hippocastani Fabr.) působí v posledních desetiletích rozsáhlé škody v lesích, především na jižní Moravě. Z toho důvodu se sem, do oblasti tzv. Moravské Sahary u Bzence, soustředil výzkum pod vedením profesora Emanuela Kuly z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Chroust maďálový (Melolontha hippocastani Fabr.) působí v posledních desetiletích rozsáhlé škody v lesích, především na jižní Moravě. Z toho důvodu se sem, do oblasti tzv. Moravské Sahary u Bzence, soustředil výzkum pod vedením profesora Emanuela Kuly z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Cílem šetření bylo odvodit podle početnosti ponrav stupeň atraktivity borových porostů různého stáří ke kladení vajíček samicemi chrousta maďálového; dále vymezit pohyb zimujících ponrav do kořenové vrstvy v závislosti na teplotě půdy a ověřit možnosti omezení škodlivosti ponrav technologickými postupy přípravy stanoviště pro zalesnění.

Výsledky byly dosaženy řešením projektu Grantové služby Lesů ČR, s. p. „Ověření možností obrany lesa před žírem ponrav chrousta maďálového v oblasti Bzenecké doubravy (tzv. Moravské Sahary)“ a v součinnosti s Lesní správou Strážnice. Podrobný článek se závěry z tohoto výzkumu vyšel v recenzovaném časopisu Zprávy lesnického výzkumu, vydávaném Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Odkaz na něj je v závěru této zprávy.

Od 90. let minulého století se opakovaně vyskytují škody ponravami na území LS Strážnice s nejvíce ohroženými revíry Vracov, Bzenec, Ratíškovice, Dubňany a Mistřín. Přes lokální výskyt na dotčených územích představuje žír ponrav chrousta maďálového mimořádné riziko nejen pro umělou, ale i přirozenou obnovu porostů, neboť samice kladou rovněž do porostních okrajů, kde se ponravy úspěšně vyvíjejí na jemných kořenech starých stromů a přechází na kořeny tvořícího se mladého podrostu.

Lesní požár z 24. května 2012 zasáhl162 hektarůlesních porostů a byl příčinou navazujícího předčasného odlesnění (115 ha) převážně borových porostů 1.–10. věkového stupně v revíru Bzenec. Vyhořelé území se ukázalo jako obtížně zalesnitelné, protože ponravy 1. instaru nacházející se ve vysoké populační hustotě (2012) v těchto lesních porostech v době požáru nebyly ohněm ovlivněny. Při jarním zalesňování (2013) se v půdě vyskytovaly již ponravy 2. instaru, které způsobily tak vysoké ztráty na výsadbě, že byla další plánovaná obnova porostů odložena až na podzim 2014.

V území požářiště byly na podzim 2013 založeny ve třech odděleních výzkumné plochy o rozsahu 0,25–0,5 hektaru s di-ferencovaným způsobem přípravy půdy k zalesnění (kontrola bez zásahu, ošetření herbicidem Roundup, celoplošná příprava půdy s odstraněním pařezů, frézování do hloubky šedesát centimetrů). Na jaře 2014 byla realizována aplikace dusíkatého vápna (100 kg.ha-1) se zapravením frézou do svrchního půdního horizontu. Zalesnění výzkumných ploch bylo provedeno na jaře 2014 obalovanou a prostokořennou sadbou (jednoletá borovice lesní) ve střídajících se souběžných řádcích. Na všech 15 dílcích se uskutečnila kontrola ponrav. Následně ve dvou termínech byl v každém dílci a termínu kontroly, minimálně u 150 sazenic zhodnocen zdravotní stav v kategorii: živá bez poškození; usmrcená ponravou; uhynulá z fyziologických příčin; hynoucí.

„Ani do budoucna nelze vyloučit, že po úmyslné těžbě bude nezbytné provést kontrolu přítomnosti ponrav chrousta a řešit jejich eliminaci před zakládáním nového porostu. Z tohoto hlediska byla ideální příležitost ověřit v podmínkách odlesněné plochy požářiště s početným výskytem ponrav různé technologie přípravy půdy, které by nejen v oblasti písků LS Strážnice mohly přispět ke snížení jejich abundance, a tím omezit škody na výsadbě,“ přiblížil smysl projektu profesor Kula.


150

zdroj: agris.cz | 2.2.2016 rubrika: Zemědělství | Strana: 0 Autor: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. | Téma: Mendelova univerzita v Brně Forma přípravy stanoviště vycházela z provozních zkušeností a současně sloužila jako ověřování některých nových postupů. Přesto, že se projevily dílčí odchylky v abundanci ponrav na sledovaných 15 výzkumných lokalitách, podle podílu uhynulých sazenic v důsledku žíru ponrav jako jednoznačně nejúčinnější byla vyhodnocena příprava půdy frézou do hloubky 60 cm, kde došlo k mechanickému ničení ponrav, které se nacházely v době realizace převážně do hloubky 40 cm. Herbicidem Roundup zničená vegetace zvýšila tlak na kořenový systém vysázených sazenic, nelze však tuto přípravu vyloučit v roce rojení chrousta. Zapravení dusíkatého vápna do svrchního půdního horizontu proti ponravám zůstalo bez účinku.

Je známo, že chroust maďálový osidluje lesní komplexy vyznačující se písčitými půdami a příznivým teplým klimatem. V České republice graduje v oblasti jižní Moravy (LS Strážnice) a v Polabí (LS Mělník) (Lesy ČR, s. p., Hradec Králové) a LS Lipník (VLS, s. p., Praha).

V území Bzenecké doubravy, zvaném Moravská Sahara, kde nebylo po roce 2003 možné uplatnit obranná opatření proti rojícím se dospělcům chrousta maďalového, narůstají škody ponravami chrousta nejen na výsadbách, ale zasažené jsou ve významném rozsahu také již zajištěné borové kultury. Od r. 2003, tedy za 12 let ve třech cyklech čtyřletého vývoje chrousta, bylo zničeno celkem195 hakultur, přičemž následná opakovaná výsadba nebyla často úspěšná. V roce 2013 byla evidována plocha74,66 hamladých lesních porostů zničených žírem ponrav.

Vysvětlivky:

Instar: (zool.) dílčí vývojový stupeň larválního stadia hmyzu

Ponrava: larva listorohých brouků

Abundance: početnost

Podrobný článek v recenzovaném časopisu Zprávy lesnického výzkumu je ke stažení na internetových stránkách VÚLHM: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/416.pdf

Kontakt na autora vědeckého článku ve Zprávách lesnického výzkumu:

Prof. Ing. Emanuel Kula, CSc., e-mail: [email protected]

Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Zemědělská 3, CZ – 613 00 Brno

Kontakt na autora tiskové zprávy:

Marta Čížková, DiS., e-mail: [email protected]

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Lesnické informační centrum, Strnady 136, 252 02 Jíloviště


151

zdroj: agris.cz | 2.2.2016 rubrika: Zemědělství | Strana: 0 Autor: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. | Téma: Mendelova univerzita v Brně

http://www.agris.cz/clanek/191073


152


Ministr Jurečka: Koncept hospodaření s vodou musí být dobře propočítán a vyprojektován V pondělí 1. února se setkala téměř stovka zemědělců z jižní Moravy s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou. Hlavním tématem setkání, které pořádal Zemědělský svaz Brno-venkov a Znojmo, byl velmi tíživý problém, nejen pro zemědělce, a to sucho na jižní Moravě a v České republice. Za poslední desítky let výrazně poklesly stavy hospodářských zvířat, což vedlo ke snížení doplňování organické hmoty do půdy. Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně připravili program, který ukáže plochy půdy, jenž budou do dvaceti let nejvíce postiženy.

“Sucho není problém jen zemědělců, ale týká se celého vodohospodářství. Dnes nás tato problematika tolik nepálí, ale pokud ji nebudeme řešit, tak za padesát let tu budeme mít vážný problém. Musíme řešit také zásobování pitnou vodou a vodu pro průmysl. Koncept hospodaření s vodou musí být dobře propočítán a vyprojektován, jedině tak můžeme tvořit páteřní vodní síť České republiky,“ uvedl ministr Jurečka. V letošním roce končí státní dotace na závlahy a obnovu vodní infrastruktury, proto ministr Jurečka vyzval zemědělce k podávání podnětů, aby na základě těchto informací mohlo ministerstvo zahájit novou podporu.

Právě problematika vodohospodářství, závlahových systémů a udržení vody v krajině bude také řešit nově vznikající strategie rozvoje agrárního rozvoje s výhledem do roku 2030. “Za posledních patnáct let máme propady u všech komodit, ať jsou to hospodářská zvířata nebo plodiny. Strategie je nutná pro stát i zemědělce. Nejedná se o žádnou patnáctiletku, ale o nastavení směru. Když někdo staví kravín nebo skleník, nedívá se jen dva roky dopředu, ale mnohem dále,“ vysvětlil Marian Jurečka.

Na ministra navázal předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha: “V západní Evropě se zemědělci spojují do větších celků a tím získávají na síle při vyjednávání se zpracovateli o cenách. Musíme na to umět reagovat. Vlivem globalizace dochází ke koncentraci výroby a také ke spojování producentů za účelem efektivního odbytu produkce. Tohle čeká Českou republiku a musíme se na to připravit. Jinak neobstojíme v zahraniční konkurenci.“

Problémy české půdy: utužení a nedostatek organické hmoty

“Půdu je nutné považovat za neobnovitelný přírodní zdroj. Tvorba jednoho centimetru půdy trvá desítky až stovky let, zničení půdy je pak otázkou okamžiku,“ připomněl Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorace a ochrany půdy. Nedostatek vody a bleskové záplavy mají společnou příčinu, a tím je degradace půdy, která tak ztrácí své vlastnosti. Utužením je v ČR ohroženo kolem 49 % zemědělských půd. K utužení dochází následkem používání těžké zemědělské techniky a také orbou na stejnou hloubku. Dalším velkým problémem české půdy je úbytek organické hmoty. “Je to začarovaný kruh. Řešíme problémy se suchem a při tom víme, že právě organická hmota na sebe váže vodu. Abychom se dostali z kruhu, musíme do půdy dostat více organické hmoty. Jinak řečeno, je potřeba více hnojit. Hnůj produkuje živočišná výroba. Takže řešením sucha je mimo jiné podpora chovu dobytka,“ řekl okresní předseda Zemědělského svazu pro Brno-venkov a Znojmo Lukáš Jurečka.

Specializované mapy monitorují stav sucha a vody v půdě. Nejrizikovější je jižní Morava

Suchu se věnuje webový mapový portál ZDE. Za posledních 130 let jsou poslední roky z pohledu sucha nejrizikovější. “Každý týden na web vkládáme informace o aktuálním stavu intenzity sucha, zásob vody v půdě a nasycení půdního profilu,“ sdělil zemědělcům profesor Zdeněk Žalud. Podle aktuálního monitoringu sucha je v České republice ve 4. lednovém týdnu nižší než obvyklá zásoba vody v půdě. Nejvážnější je situace nadále v kraji Moravskoslezském a Olomouckém a na severu Zlínského a Jihomoravského kraje. V hlubší vrstvě stále přetrvává sucho. Nicméně roztáváním sněhu se situace zlepšuje. Z dlouhodobého sledování však vychází jako


153

zdroj: parlamentnilisty.cz | 2.2.2016 rubrika: Politici voličům | Strana: 0 Autor: PV | Téma: Mendelova univerzita v Brně velmi riziková oblast trpící suchem právě jižní Morava.



154


Ministr Jurečka: Nový náměstek i šéf PGRLF jsou odborníky se zkušenostmi Ministr zemědělství Marian Jurečka dnes představil nového náměstka pro komodity, výzkum a poradenství Jiřího Šíra a ředitele Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu Zdeňka Nekulu. Podle ministra Jurečky mají oba odborné předpoklady a zkušenosti v daném oboru, a proto od nich očekává profesionalitu a schopnost komunikovat s odbornou i laickou veřejností.

“Kromě zvyšování konkurenceschopnosti a soběstačnosti České republiky v základních zemědělských komoditách a podpory citlivých komodit se chci zaměřit na provázání zemědělství s životním prostředím tak, abychom byli schopni reagovat na aktuální výzvy. Mým cílem je i zlepšení komunikace se zemědělci. V terénu by mělo být více pracovníků naší, tedy komoditní, sekce. Považuji to za důležité, protože díky tomu můžeme získat pro nás velmi důležitou hlubší zpětnou vazbu,“ řekl nový náměstek Jiří Šír.

Jeho dalšími prioritami je třeba modernizace zemědělského výzkumu v gesci MZe a větší uplatnění výsledků výzkumu a vývoje v zemědělské praxi a také realizace programu na kompenzaci škod způsobených suchem v roce 2015.

Ředitel Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) Zdeněk Nekula chce dostat služby Fondu na vyšší úroveň, aby fungoval jako finančně-servisní organizace pro české zemědělce a potravináře a vyplnil všechny mezery na trhu. “Podpora, kterou našim zemědělcům Fond poskytuje, je velmi účinná. Problémem však je, že například o novějších programech moc klientů neví. Proto musíme změnit i přístup k propagaci našich služeb. Letos se zaměříme na stabilizaci všech nových programů a chystáme i aktualizaci podmínek stávajících programů. Nově se chceme také zaměřit na mladé začínající podnikatele na venkově,“ uvedl Zdeněk Nekula.

Jiří Šír, který je ve funkci náměstka pro komodity, výzkum a poradenství od 1. 2. 2016, vystudoval Zemědělskou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Hned poté začal pracovat na MZe, od roku 2003 působil jako zaměstnanec Ministerstva zahraničních věcí na Stálém zastoupení ČR při EU. V roce 2009 se vrátil jako poradce ministra zemědělství pro Společnou zemědělskou politiku EU. Do letošního roku pracoval jako diplomat na Stálém zastoupení ČR při EU a společný mluvčí ČR ve Zvláštním zemědělském výboru Rady EU.

Zdeněk Nekula, který je šéfem PGRLF od listopadu 2015, absolvoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. Poté pracoval jako vedoucí oddělení marketingu a obchodní politiky České spořitelny, a.s. Do října 2015 působil v Erste Leasing, a.s. (dceřiná společnost České spořitelny), naposledy ve funkci vedoucího risk managementu.



155

zdroj: Klatovský deník | 2.2.2016 rubrika: Klatovsko | Strana: 2 Autor: Martin Kříž | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Štěpánovičtí postavili čtyři školní budovy Ve stínu Černé věže 140

Štěpánovice – Místo pro štěpánovickou školu, založenou v roce 1801, nebylo zvoleno příliš vhodně, neboť v dolíku ve svahu, kde byla postavena, se stahovala voda. Dřevěná budova se vlhkem záhy rozpadala a už v roce 1814 musela být stržena a postavena znovu. Nová budova vydržela 46 let a v roce 1860 byla postavena na stejném místě třetí školní budova, tentokrát už zděná z kamene a cihel. Podmáčené místo v kombinaci s nekvalitně provedenou stavbou si záhy vyžádalo vybudování nové, už čtvrté, školní budovy. Tu opět na stejném nevhodném místě postavil v roce 1879 zednický mistr Matěj Bořík z Klatov. V lednu 1880 se už v jejích dvou třídách vyučovalo. Ani tentokrát však nebylo zdaleka vyhráno, což štěpánovická školní kronika komentuje následovně: „Poněvadž stavení nebylo vysoušeno a trámy vlhké upotřebeny byly, ocitla se škola v ohroženém stavu během jednoho roku.“ V roce 1884 musely být některé nahnilé trámy staženy železy a na půdu se nesměly dávat žádné těžké věci. Dále bylo nutné rovněž v přízemí podepřít strop. Při kontrole školy v roce 1887 komise zjistila, že jsou trámy napadeny dřevokaznou houbou. Škola pak byla opět opravována, což se opakovalo i v dalších desetiletích, například v zimě 1928/1929 se po velkých mrazech na škole objevily trhliny. Do školy chodily kromě místních i děti z Vícenic, Točníka, Dehtína, Sekrýtu a samoty Bor. Farností však patřily Točník a samota Bor do Klatov, Vícenice a Dehtín do Švihova a Sekrýt do Dolan. V roce 1843 navštěvovalo zdejší školu 116 žáků, z toho 44 ze Štěpánovic. Ve školním roce 1975/1976 to bylo jen 30 žáků a v následujícím školním roce mělo nastoupit už jen 20 dětí, čímž by se škola stala jednotřídní. Nadřízené orgány proto po projednání s rodiči rozhodly o uzavření školy k 7. 7. 1976. Černínové vlastnili štěpánovický velkostatek až do pozemkové reformy ve dvacátých letech 20. století. Tehdy byla část pozemků zestátněna, část zůstala ve vlastnictví Černínů a zbytek byl rozprodán drobným uživatelům. Už na sklonku 19. století Černínové na velkostatku nehospodařili a pronajímali jej. Jako nájemce se zde připomíná rodina Karla Holého(1865 –1948), zemědělského pedagoga a politika (na počátku 20. století poslanec Říšské rady), který zde pěstoval a šlechtil travní semena. Byl profesorem na Vysoké škole zemědělské v Brně, kam se po parcelaci odstěhoval. Zbytkový statek (18 ha) koupil pan Sládek. Během druhé světové války na statek Němci uvalili nucenou správu a v roce 1954 byl zestátněn. Následně využívalo dvůr s tvrzí JZD. Tvrz v roce 2005 koupil soukromý vlastník a slouží k bydlení. Sbor dobrovolných hasičů ve Štěpánovicích byl založen 6. července 1913 na veřejné schůzi v hostinci Matěje Sedláčka. Na první valné hromadě 6. ledna 1914 bylo zvoleno následující složení výboru sboru: starosta – hostinský a rolník Matěj Sedláček,velitel– učitel Ondřej Kohout, zástupce velitele – rolník Vojtěch Wirth a jednatel – učitel Stanislav Toman. Od 1. května 1976 jsou Štěpánovice integrovanou obcí města Klatovy. Počet obyvatel Štěpánovic od druhé poloviny 19. století postupně stoupal. V roce 1869 zde žilo 249 obyvatel, vroce 1900 už 319 a nejvyšší počet byl zaznamenán v roce 1930 – 367 osob. Po druhé světové válce počet obyvatel postupně klesal na počty z 19. století: 1950 – 268, 1970 – 223, 1990 – 231, 2011 – 265.

Seriál Ve stínu Černé věže bude nyní nově vycházet v úterý na stránkách Klatovského deníku v intervalujednouza14dní, další díl tak vyjde až v úterý 16. února.

Seriál odhaluje méně známá místa

Tento seriál je společným projektem Klubu přátel Klatovska, televizního studia FILMpro a Klatovského deníku a jeho průvodcem je Martin Kříž z Klubu přátel Klatovska. Nový díl najdete na stránkách Klatovského deníku vždy v úterý. Na klatovské televizi FILMpro budou jednotlivé díly seriálu vysílány nepravidelně jako magazín od středy do neděle vždy na konci zpravodajského bloku.

Foto popis| POHLED do třídy staré venkovské školy.


156

zdroj: Klatovský deník | 2.2.2016 rubrika: Klatovsko | Strana: 2 Autor: Martin Kříž | Téma: Mendelova univerzita v Brně Foto autor| Foto archiv Region| Západní Čechy


157

zdroj: Mladá fronta DNES | 1.2.2016 rubrika: Jižní Čechy | Strana: 18 Autor: — Monika Filipová | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Odborníci podpořili vznik singltreků u Písku PÍSEK Mohly by v kopcích nad Pískem vyrůst singltreky – speciální trasy pro horská kola? Studie, kterou pro píseckou radnici zpracoval tým odborníků z Mendelovy univerzity v Brně, říká, že ano. Bude ale potřeba dodržet některé podmínky. Mezi ty patří například zajištění odborníků pro všechny fáze projektu od plánování přes stavbu až po provoz. Areál v severní části Píseckých hor by měl nabídnout propojené okruhy v minimální délce 40 kilometrů. Mají být určené zkušeným jezdcům i začátečníkům a dětem. Studie navrhuje projekt rozdělit do časově oddělených etap. A to hlavně kvůli možnosti vyhodnocení dopadů mimo jiné na lokalitu samotnou, cestovní ruch, lesní hospodaření či ochranu přírody. Reakce Píseckých jsou rozpačité. „Já chodím do lesa s kočárkem a jsem ráda, že je tam klid. Myslím, že když se zvedne návštěvnost Píseckých hor, už tam nebude. Přítel naopak tvrdí, že lesům to neublíží,“ popsala Jana Klásková. Právě ve velkém počtu lidí v Píseckých horách vidí problém i jednatel Lesů města Písek Václav Zámečník. „Nemyslím si, že to může výrazně poškodit přírodu. Už teď se ale v lesích pohybuje hodně lidí. Přibudou další, budou se potkávat i s naším provozem. Máme tu spoustu turisticky značených stezek, a jestli tu má být 40 kilometrů nových stezek navíc, lidé se nevyhnou. Pokud tam má být jednosměrný provoz, cyklisté budou očekávat, že se s nikým nepotkají,“ podotkl Zámečník. Podle místostarosty Josefa Knota jsou speciální stezky pro horská kola příležitost, jak zvýšit turistický potenciál města. Ale je třeba brát ohled i na ochranu životního prostředí. „Největší úskalí je podle mě ve vlastním povolovacím řízení, které nabízí několik variant s ohledem na budoucí rozsah a umístění tras. Pokračování projektu bude záležet na zastupitelích, kteří budou mít rozhodující slovo pro jeho schválení, či odmítnutí zřejmě na svém březnovém zasedání,“ popsal Knot. Studii proveditelnosti si zájemci mohou pročíst na webu města.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy


158

zdroj: e15.cz | 1.2.2016 rubrika: Zemědělství | Strana: 0 Téma: Mendelova univerzita v Brně

Jižní Morava dostane víc než miliardu na boj se suchem Ministerstvo zemědělství předpokládá, že se letos bude na jižní Moravě investovat zhruba 1,1 miliardy korun do zlepšení hospodaření s vodou. Většina peněz je z národních zdrojů, jen menší část jsou dotace z Evropské unie. Loni to bylo zhruba 305 milionů, zdůraznil dnes ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jižní Morava patří k regionům nejvíce postiženým suchem a další dopady sucha kraji hrozí i do budoucna, řekl Jurečka na tiskové konferenci.

Během několika měsíců začne na jižní Moravě také pracovat komise, která bude podle potřeby opatření proti suchu koordinovat. „Každý dělá něco a je potřeba se domlouvat. Kromě ministerstva a kraje jde například o Povodí Moravy, Lesy ČR, Český hydrometeorologický ústav či Mendelovu univerzitu,“ řekl Jurečka.

Peníze půjdou do investic v několika oblastech. První z nich jsou protipovodňová opatření, která už nemají zahrnovat pouze suché poldry, ale i takové úpravy, které pomohou vsakování vody. Dále se budou stavět vodovody, kanalizace či čistírny v obcích pod tisíc obyvatel. „Představili jsme možnosti starostům a hlásí se o dotace. Jsou přístupnější než evropské dotace z operačního fondu Životní prostředí,“ poznamenal Jurečka.

Obnova zavlažování

Další investice zlepší podmínky zemědělcům a půjdou do obnovy nebo do budování zavlažovacích zařízení, která se na jihu kraje stavěla za socialismu. Po roce 1990 se však privatizovala a dnes funguje jen část z nich. Posledním opatřením jsou pozemkové úpravy jednotlivých katastrů, aby se krajina vrátila co nejvíce do podoby před rokem 1948, po kterém byla citlivě obhospodařovaná krajina rozvrácena.

Opatření, která se chystají, nemají podle Jurečky reagovat jen na nynější stav, ale i na předpokládaný. „Vědci z Mendelovy univerzity mají výhled na dalších 20 let a evidují nejen již ohrožené katastry, ale i ty, které ohrožené budou,“ doplnil ministr.

Více sadů a vinic

Ministerstvo také chystá brzy zavést další opatření na ochranu před půdní erozí, která je na jižní Moravě problémem jak kvůli přívalovým dešťům, tak kvůli větru. „Chceme, aby na jižní Moravě bylo více ovocných sadů a vinic na úkor jednoletých rostlin. Také by se zde mělo pěstovat více zeleniny, kterou jde dostat pod kapkovou závlahu,“ nastínil Jurečka, které plodiny by dostaly při rozdělování peněz přednost.

Zemědělci také budou muset dodržovat přísnější osevní postupy. Zatímco nyní stačí střídat tři plodiny, nově to budou čtyři. Na svažitých pozemcích ministerstvo také omezí velikost pozemku. „Určíme, jaká může být maximální délka bloku jedné plodiny, aby se nestalo, že při přívalovém dešti se spláchne půda. Část pozemku se oseje například na podzim a část na jaře. Tyto problémy jsou například na Kyjovsku,“ poznamenal Jurečka.

emědělci, kteří budou chtít žádat o dotace, budou muset splňovat tato nařízení. Platit mají od příštího roku. Ministerstvo však chystá kampaň, aby s tím mohli zemědělci začít už letos.

Čtěte také:


159

zdroj: e15.cz | 1.2.2016 rubrika: Zemědělství | Strana: 0 Téma: Mendelova univerzita v Brně

Loňské sucho sklizeň ovoce v Česku nenarušilo, byla nejvyšší od roku 2006

Málo vody, hodně veder. Loňský rok byl nejteplejší v historii měření

Polovina půdy je ohrožená erozí. Jurečka chce farmáře učit, jak to změnit

http://zpravy.e15.cz/byznys/zemedelstvi/jizni-morava-dostane-vic-nez-miliardu-na-boj-se-suchem-1267175


160

zdroj: G.cz | 1.2.2016 rubrika: Geek | Strana: 0 Téma: Mendelova univerzita v Brně

Která vysoká škola je nejvíc ultracool? Vyberte si podle propagačních videoklipů. Pomalu se blíží uzávěrka přihlášek na vysoké školy. A to je výzva: studujte! Vzdělání je jediná pořádná hodnota. Víc než sex. Na jakou školu ale jít a jaký obor zvolit? Ve výběru vám zasvěceně pomůžeme těmito kulervoucími klipy. Sledujte a hlaste se!

Western Sydney University, Austrálie

Ve vyspělém, bohatém a civilizovaném prostředí největšího města bývalé trestanecké kolonie můžete studovat velmi širokou paletu oborů, od práva a medicíny přes přírodní vědy až po kriminalistiku a cestovní ruch, a to i online. Mimoškolní život je tu neméně bohatý, věnovat se můžete například zde velmi populárnímu ragby. Více tady.Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Důvody, proč studovat právě zde, najdete na stránkách školy: obory, které jinde nemají, zahraniční stáže kromě EU i v Singapuru, Japonsku či Jižní Americe (patrně i včetně Kolumbie) a moderní planetárium na kampusu. A navíc je to díky vysoce konkurečnímu prostředí na této železniční trati vlakem kousek a pohodlně do Prahy, s levným občerstvením a Wi-Fi.Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta

Reklamní video možná navozuje jiný dojem, ale na této vysoké škole proniknete především do marketingu, ekonomie, financí, managementu či veřejné zprávy. Výuka zde probíhá v moderním pavilonu Q, který je plně klimatizován a kromě počítačů je vybaven i laboratoří virtuální reality a neuromarketingovou laboratoří. Což se všechno zúročuje ve výše uvedeném klipu: na PEF MENDELU totiž vědí, jak a které partie mozku podráždit. Zájemci nechť se hlásí zde.Vysoké učení technické v Brně

Sice to je v Brně, ale moderní kampus za víc než miliardu, široká paleta moderních technických oborů, kvalitní výuka, skvělá spolupráce s podniky, do Vídně kousek... takže proč ne. Hlaste se zde.Univerzita Palackého Olomouc

Svou oblast zájmu si na univerzitě v hanácké metropoli vybere každý. Nás zaujaly obory Aplikované pohybové aktivity, Rekreologie, Experimentální biologie a Indonéská studia se zaměřením na cestovní ruch. Pro studium v Olomouci hovoří i fakt, že je zde možné obtýden chodit na kvalitní prvoligový fotbal. A brzy již i na Ligu mistrů, jak slíbil mistr Žito-Landa. Doporučujeme však před příjezdem do Olomouce ovládat alespoň základy místního jazyka, aby vaše integrace proběhla úspěšně a nedocházelo k sociálnímu vyloučení. Základy hanáčtiny si osvojte zde.Stanford University, Spojené státy

Jedna z nejlepších univerzit na světě, tzv. „Harvard 21. století“, se nachází u Palo Alto v Kalifornii, přímo v Silicon Valley. Její videoklip ukazuje, že podstatné je možné sdělit jasně, působivě a bez zbytečných slov (ten nádherně nenápadný obří radioteleskop v záři zapadajícího slunce!). Pokud nezískáte díky své genialitě stipendium, připravte si školné zhruba 1 milion Kč ročně (+ další statisíce na životní náklady) a vyražte za vzděláním za oceán. Info tady.

Kterou z těchto vysokých škol byste si podle videoklipu vybrali?

Anketa se načítá...

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Western Sydney University


161

zdroj: G.cz | 1.2.2016 rubrika: Geek | Strana: 0 Téma: Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta

Vysoké učení technické v Brně

Univerzita Palackého Olomouc

Stanford University

Jeden z miliard příkladů toho, jak je věda zajímavá, podává absolvent dvou vysokých škol Mgr. et Mgr. Ivan Brezina ZDE.

http://g.cz/ktera-vysoka-skola-je-nejvic-ultracool-vyberte-si-podle-propagacnich-videoklipu


162

zdroj: parlamentnilisty.cz | 31.1.2016 rubrika: Monitor | Strana: 0 Autor: vam, čtk | Téma: Mendelova univerzita v Brně

Pamatujete na předsedu lidovců Josefa Luxe? Dnes by mu bylo šedesát Východočeský rodák Josef Lux, který by 1. února oslavil šedesátiny, patřil k nejvýraznějším postavám české politiky 90. let. Jako předseda KDU-ČSL svou stranu dovedl do Sněmovny i do vlády, lidovci byli často pověstným „jazýčkem na vahách“. V roce 1998 ale u něj lékaři zjistili leukémii a Lux se z politiky stáhl. V září 1999 se v USA podrobil transplantaci kostní dřeně, o dva měsíce později však zemřel na komplikace způsobené zápalem plic. Bylo mu 43 let.

Josef Lux se narodil 1. února 1956 v Ústí nad Orlicí, po Střední zemědělsko-technické škole v Lanškrouně pokračoval ve studiích na Vysoké škole zemědělské v Brně. Do roku 1990 pracoval v různých funkcích v Jednotném zemědělském družstvu v Zálší, už od začátku 80. let se ale také angažoval v tehdejší Československé straně lidové. V lednu 1990 byl kooptován do Sněmovny národů Federálního shromáždění, členem této parlamentní komory byl i v letech 1990 až 1992.

V září 1990 stanul v čele ČSL, od března 1992 byl předsedou nástupnické Křesťanské a demokratické unie - Československé strany lidové (KDU-ČSL). V červnu 1992 byl za KDU-ČSL zvolen poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Současně se stal místopředsedou české vlády a ministrem zemědělství. V těchto funkcích se udržel až do jmenování vlády Miloše Zemana (tehdy ČSSD) v červenci 1998. Své postavení na politickém výsluní si dokázal vydobýt i díky obratnému manévrování.

Luxova hvězda zazářila nejjasněji v závěru roku 1997. V krizové situaci, kdy postupný rozpad vládní koalice ODS, ODA a KDU-ČSL vyvrcholil odchodem lidovců a následně i aliance z vlády, se Lux stal jedním ze stabilizačních prvků. Prezident Václav Havel ho pověřil vedením předběžných politických rozhovorů o podobě vlády, která měla ČR dovést k předčasným volbám. Výsledkem jeho mise se stal kabinet Josefa Tošovského, v níž si Lux (i lidová strana) zajistil významné postavení.



163

zdroj: blesk.cz | 30.1.2016 rubrika: Události | Strana: 0 Téma: Mendelova univerzita v Brně

Trapnější promo vysoké školy jste neviděli: PEF v Brně natočila ultrahloupý spot Spoty pro vysoké školy bývají zpravidla buď nudné, nebo trapné – někdy i obojí. To, co se ale povedlo vytvořit pro Provozně ekonomickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně, nemá obdoby.

Ano, má to být recese a parodie na všechno možné, ale... Prostě to nevyšlo, přiznejme si to, spot pro PEF Mendelovy univerzity v Brně je prostě a jednoduše jen trapný. Slogan série „Chceš to prožít? Vystuduj to“ je možná zajímavý, ale ve spojení s videem absolutně nevypovídá o ničem, co by mělo cokoliv společného se studiem vysoké školy.

V tomhle bizárku se můžete podívat na romantickou slečnu-studentku PEFu, která se na první pohled zamiluje do nováčka na škole. Vše končí žádostí o ruku. V sérii můžete shlédnout ještě kovboje a „poctivku“ ve stylu hororu. A čeká nás ještě učedník Jedi...

Asi není nutno dodávat, že herecké výkony ve spotu jsou zhruba stejně otřesné jako celý koncept. A je vůbec nutné zmiňovat rasistický stereotyp o řidiči Manfredovi, který je čirou náhodou černoch? No, posuďte sami.

http://www.blesk.cz/clanek/370518/trapnejsi-promo-vysoke-skoly-jste-nevideli-pef-v-brne-natocila-ultrahloupy-spot


164

Přehled zpráv. Romantika i horor. Vysoké školy lákají do Brna videi plus2 str. 25

Recommend Documents