Přehled zpráv. Proč se ţivotní úroveň Čechů vzdaluje průměru Evropské unie ČRo Radioţurnál ~ str. 02 ~ 18:10 Ozvěny dne - publicistika

Přehled zpráv Proč se ţivotní úroveň Čechů vzdaluje průměru Evropské unie ...................................................................... 8 31.7.2013 ČRo Radioţurnál ~ str. 02 ~ 18:10 Ozvěny dne - publicistika_  _ Geopolitické hromy blesky: Příští globální krize vzejde z jiţní Asie, investorům ale mohou zatopit i další regiony ..................................................................................................................................................................10 31.7.2013 investicniweb.cz ~ str. 00 ~ Investiční web_  Roman Chlupatý_ Kouření v restauracích: Ano nebo ne? ..............................................................................................................12 31.7.2013 jarodic.cz ~ str. 00 ~ Top Story_  red_ POLITIKA: Zralá na generálku ............................................................................................................................13 31.7.2013 neviditelnypes.cz ~ str. 00 ~ Neviditelný pes / Politika_  Neviditelný pes, Tomáš Pergler_ Co se honí v hlavě Zemanovi .............................................................................................................................15 30.7.2013 Hospodářské noviny ~ str. 08 ~ Názory_  Kamil Švec_ Sezení na více ţidlích provází Andreu Procházkovou po celý ţivot ..............................................................16 30.7.2013 Prachatický deník ~ str. 03 ~ Prachaticko_  _ Jak Rusko opět předhání svět ............................................................................................................................17 29.7.2013 Hospodářské noviny ~ str. 08 ~ Názory_  Michael Romancov_ Takový hezký pár... Přečtěte si povídku známého novináře Miloše Čermáka ..............................................18 29.7.2013 iHNed.cz ~ str. 00 ~ life.ihned.cz_  _ UŢ NEDĚLÁME ČASOPISY. TEĎ DĚLÁME OBSAH ..........................................................................................20 29.7.2013 Marketing & Media ~ str. 10 ~ Fokus_  Václav Sochor_ Rádio BBC a projekt Zet povede Marek Miler, někdejší korespondent Bloombergu ...................................23 26.7.2013 digizone.cz ~ str. 00 ~ _  Lukáš Polák_ Šéfredaktorem multimediálního projektu ZET je Marek Miler .........................................................................23 26.7.2013 mediamania.cz ~ str. 00 ~ Televize a rádia_  ČTK_ Šéfredaktorem multimediálního projektu ZET je Marek Miler .........................................................................24 26.7.2013 tyden.cz ~ str. 00 ~ Televize a rádia_  ČTK_ Klapka a jedeme. Do Česka ................................................................................................................................24 25.7.2013 Ekonom ~ str. 42 ~ Téma - filmové pobídky_  Robert Břešťan_

Plné znění zpráv

1 © 2013 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Šéfredaktorem multimediálního projektu ZET se stal Marek Miler .................................................................28 25.7.2013 MaM.cz ~ str. 00 ~ mam.ihned.cz_  Marie Lafantová_ Šéfredaktorem rádia BBC/Zet je Marek Miler, dlouholetý redaktor Bloombergu ..........................................28 25.7.2013 mediar.cz ~ str. 00 ~ Otvírák_  Ondřej Aust_ Lidovky.cz: Český bulvár má upatlaně tragikomickou podobu, míní analytik ..............................................29 24.7.2013 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Stalo se_  Lidovky.cz (vb)_ Prezident bude vyţadovat 101 notářsky ověřených podpisů poslanců ........................................................29 24.7.2013 ČRo Radioţurnál ~ str. 01 ~ 21:05 Stalo se dnes_  _ Tolik se na svou cestu těšila, ţe zapomněla na to nejdůleţitější ...................................................................34 24.7.2013 IN magazín ~ str. 08 ~ Téma_  _ Český bulvár má upatlaně tragikomickou podobu, míní analytik ..................................................................39 24.7.2013 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Média_  Lidovky.cz, Michaela Černá_ Divadelní ulice zůstává čtvrt roku po výbuchu bez lidí ...................................................................................41 24.7.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 02 ~ Praha_  Vítězslav Bureš_ Tři měsíce od výbuchu se Divadelní stále uklízí, auta si ještě počkají ..........................................................42 24.7.2013 praha.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Praha / Praha - zprávy_  iDNES.cz, Vítězslav Bureš, Kateřina Havlická_ lidé a podniky .......................................................................................................................................................43 22.7.2013 Euro ~ str. 14 ~ Monitor - Lidé a podniky_  Lenka Michálková_ Zralá na generálku ...............................................................................................................................................46 22.7.2013 Euro ~ str. 22 ~ Report - Politika_  TOMÁŠ PERGLER_ Na co v učebnicích zapomněli ............................................................................................................................48 22.7.2013 Respekt ~ str. 35 ~ Okem ekonoma_  ONDŘEJ SCHNEIDER_ Dokouřeno? ..........................................................................................................................................................49 22.7.2013 Týden ~ str. 30 ~ Téma_  Silvie Králová_ Na co v učebnicích zapomněli ............................................................................................................................55 21.7.2013 respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ_  Ondřej Schneider_ Co všechno musí on-line týraná oběť vydrţet? ...............................................................................................57 20.7.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 04 ~ Z domova_  Ivana Karásková_



Včera byl Navalnyj odsouzen na 5 let, dnes byl propuštěn ............................................................................59 19.7.2013 ČRo Plus ~ str. 04 ~ 17:10 Den podle…_  _ JAR slaví narozeniny Mandely ...........................................................................................................................60 18.7.2013 ČT 24 ~ str. 06 ~ 08:30 Zprávy_  _ Zbytečný pád vlády? ...........................................................................................................................................61 17.7.2013 ČT 24 ~ str. 03 ~ 07:30 Zprávy_  _ Pane Kalousku, hlasujte raději pro rozpuštění sněmovny. Čtěte proč ..........................................................61 17.7.2013 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politologové_  Petr Kupka_ Kauza tří bývalých poslanců ODS ......................................................................................................................62 16.7.2013 ČRo Radioţurnál ~ str. 01 ~ 21:05 Stalo se dnes_  _ Canalettův obraz jsme půjčili i britské královně ..............................................................................................66 16.7.2013 Hospodářské noviny ~ str. 21 ~ Lidé_  Petra Paříková_ Můţeme pomoci i s reklamací zboţí v Chorvatsku ..........................................................................................68 16.7.2013 Hospodářské noviny ~ str. 23 ~ Business Class_  František Mašek_ Německý recept pro Česko: slabší prezident ...................................................................................................70 16.7.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 11 ~ Názory_  Michal Kubát_ Zahraniční studenti mají z českých vysokých škol největší zájem o studium Na Univerzitě Karlově .......71 15.7.2013 finance.cz ~ str. 00 ~ _  Univerzita Karlova_ Brzy se ukáţe, jak Kalousek hospodařil. Znalci řekli více...............................................................................77 15.7.2013 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politologové_  Petr Kupka_ Nový ministr vyrostl na Vyškovsku ...................................................................................................................79 12.7.2013 Vyškovské noviny ~ str. 01 ~ Titulní strana_  (mko, mig)_ Odsouzený Magnitskij .........................................................................................................................................79 11.7.2013 ČT 24 ~ str. 07 ~ 22:00 Události, komentáře_  _ Filip Hieke: vzkříšené kouzlo tradice a romantiky ............................................................................................82 11.7.2013 e15.cz ~ str. 00 ~ Krasohled_  _ Všichni prezidentovi muţi ...................................................................................................................................83 11.7.2013 Haló noviny ~ str. 04 ~ Z domova_  _



Ministr Podivínský: Temelín je šetrný k ţivotnímu prostředí. Dostavba musí pokračovat ..........................86 11.7.2013 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politici voličŧm_  Ministerstvo životního prostředí_ PRVNÍ PREZIDENTSKÁ VLÁDA .........................................................................................................................87 11.7.2013 Reflex ~ str. 18 ~ Téma_  BOHUMIL PEČINKA_ První prezidentská vláda .....................................................................................................................................89 11.7.2013 reflex.cz ~ str. 00 ~ Hlavní články_  _ RECENZE: Koho vypijou lišky. Lidmila Kábrtová vypráví příběh na 50 slov ................................................92 11.7.2013 topzine.cz ~ str. 00 ~ Literatura_  Hana Mazancová_ Stojaté vody právnické fakulty provětrá řádný uragán ....................................................................................93 10.7.2013 ceskapozice.cz ~ str. 00 ~ Věda a vzdělávání_  Kristián Léko_ Schwarzenberg bude s Rusnokem jednat, ale důvěru jeho vládě TOP 09 nevyjádří ...................................98 10.7.2013 e15.cz ~ str. 00 ~ Domácí politika_  _ Zeman poţehnal nové vládě: Nenechte se otrávit hlupáky ...........................................................................101 10.7.2013 e15.cz ~ str. 00 ~ Domácí politika_  _ Proč Západ předčasně vyklízí pozice Číně .....................................................................................................105 10.7.2013 Hospodářské noviny ~ str. 09 ~ Názory_  Michael Romancov_ Hulinský za finance, Březina dopravu. Oslabená ODS je chce kontrolovat ................................................106 10.7.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 02 ~ Praha_  Adéla Paclíková_ ČSSD vede na praţském magistrátu většinu výborů. ODS je chce kontrolovat .........................................108 10.7.2013 praha.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Praha / Praha - zprávy_  MF DNES, Adéla Paclíková_ Microsoft má novou PR manaţerku .................................................................................................................109 10.7.2013 systemonline.cz ~ str. 00 ~ IT společnost_  _ Nový ministr je z Vyškovska .............................................................................................................................109 10.7.2013 Vyškovský deník ~ str. 03 ~ Vyškovské léto_  (mko, mig)_ Nový ministr úřednické vlády vyrostl na Vyškovsku .....................................................................................110 9.7.2013 denik.cz ~ str. 00 ~ Z domova_  _ Prioritou nové vlády je rozpočet. Zeman ji jmenuje ve středu ......................................................................110 9.7.2013 e15.cz ~ str. 00 ~ Domácí politika_  _



Rusnokova vláda je kompletní. Bude lepší neţ Nečasova? ..........................................................................113 9.7.2013 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Zprávy z domova_  Lidovky.cz, ČTK_ Je hrozně nepříjemné být Romem v České republice ...................................................................................116 8.7.2013 aktualne.cz ~ str. 00 ~ Komentáře - Názory_  Martin Fendrych_ Rusnok má vládu kompletní, ministrem financí bude Jan Fischer ..............................................................119 8.7.2013 e15.cz ~ str. 00 ~ Domácí politika_  _ Politologové: Ve vládě jsou neznámí lidé, kteří svoje místo dostali příliš snadno ....................................122 8.7.2013 iHNed.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz_  Marta Ošmerová_ POŠLETE JE DO HÁJE ......................................................................................................................................124 8.7.2013 Ona DNES ~ str. 04 ~ Fejeton_  MARKÉTA FIALOVÁ_ O kterou další zemi po Chorvatsku a kdy by měla být rozšířena Evropská unie? .....................................125 8.7.2013 Respekt ~ str. 06 ~ Anketa_  _ V techno pasti ....................................................................................................................................................126 8.7.2013 Respekt ~ str. 70 ~ Eseje_  Michal Černý_ Rusnok oznámí jméno ministra financí. Má pozvaného Fischera ................................................................127 7.7.2013 e15.cz ~ str. 00 ~ Domácí politika_  _ Anketa: O kterou další zemi po Chorvatsku a kdy by měla být rozšířena Evropská unie? .......................130 7.7.2013 respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ_  Redakce Respekt_ V techno pasti ....................................................................................................................................................131 7.7.2013 respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ_  Michal Černý_ Ministrem ţivotního prostředí bude dosavadní náměstek Podivínský ........................................................132 5.7.2013 denik.cz ~ str. 00 ~ Z domova_  _ Rusnokova vláda má dalšího ministra, uţ chybí jen šéf resortu financí .....................................................133 5.7.2013 e15.cz ~ str. 00 ~ Domácí politika_  _ Rusnokovu nabídku na ţivotní prostředí přijal bývalý kariérní diplomat Podivínský ................................136 5.7.2013 novinky.cz ~ str. 00 ~ Domácí_  _ Rusnok finišuje: ţivotní prostředí povede Tomáš Podivínský .....................................................................137 5.7.2013 tyden.cz ~ str. 00 ~ Politika_  - red -, ČTK_



Na ţivotní prostředí kývl Rusnokovi dosavadní náměstek Podivinský .......................................................138 5.7.2013 zpravy.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Domácí_  iDNES.cz, Čeněk Třeček, ČTK_ Rozšiřování Evropské unie ...............................................................................................................................138 3.7.2013 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 19:10 Radiofórum_  _ Egyptský převrat ................................................................................................................................................146 3.7.2013 ČT 24 ~ str. 07 ~ 22:00 Události, komentáře_  _ Konflikty s Romy: Hlavní problém je v bydlení, obce ho podcenily, říká sociolog ....................................151 3.7.2013 iHNed.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz_  Michal Kalina_ Evropská unie skončí jako Jugoslávie a jiné slovinské postřehy ................................................................152 2.7.2013 blog.ihned.cz ~ str. 00 ~ ehl.blog.ihned.cz_  Martin Ehl_ Zahraniční priority litevského předsednictví v Radě EU 2013 ......................................................................153 2.7.2013 businessinfo.cz ~ str. 00 ~ Kalendář akcí_  _ Rusnok pokračuje v sestavování vlády ...........................................................................................................154 2.7.2013 ČT 24 ~ str. 01 ~ 08:30 Zprávy_  _ Rusnok pokračuje v sestavování vlády ...........................................................................................................154 2.7.2013 ČT 24 ~ str. 01 ~ 09:30 Studio ČT24 - Zprávy_  _ UM(PR)UM: um tvorby a um tvorbu prodat .....................................................................................................155 2.7.2013 e15.cz ~ str. 00 ~ Krasohled_  _ EVROPSKÁ UNIE SKONČÍ JAKO JUGOSLÁVIE A JINÉ SLOVINSKÉ POSTŘEHY .....................................155 2.7.2013 Hospodářské noviny ~ str. 06 ~ Svět_  martina ehla_ Geopolitická křišťálová koule: Moderní studená válka začala. Investoři, třeste se! ..................................156 2.7.2013 investicniweb.cz ~ str. 00 ~ Investiční web_  Roman Chlupatý_ UM(PR)UM: um tvorby a um tvorbu prodat .....................................................................................................158 2.7.2013 strategie.e15.cz ~ str. 00 ~ Zprávy_  _ Zahraniční priority litevského předsednictví v Radě EU 2013 ......................................................................158 1.7.2013 businessinfo.cz ~ str. 00 ~ Kalendář akcí_  _ Další ministři pro Rusnokovu vládu ................................................................................................................159 1.7.2013 ČT 24 ~ str. 01 ~ 22:00 Události, komentáře_  _



Vyhněte se placení poplatku za další studium ...............................................................................................171 1.7.2013 finance.cz ~ str. 00 ~ _  Studentskefinance.cz_ Babiš buduje největší mediální dům“ ..............................................................................................................173 1.7.2013 Marketing & Media ~ str. 25 ~ Média_  Kristýna Křížová_ Nebojte se známek.............................................................................................................................................175 1.7.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 12 ~ Názory_  Barbora Osvaldová_



Plné znění zpráv Proč se ţivotní úroveň Čechů vzdaluje průměru Evropské unie 31.7.2013

ČRo Radioţurnál

str. 02 18:10 Ozvěny dne - publicistika_ _

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Ekonomiky členských zemí Unie jsou uţ delší dobu v útlumu a odráţí se to i na jejich ţivotní úrovni. Česko přitom v posledních letech stále víc zaostává za unijním prŧměrem. Vyplývá z údajŧ, které dnes uveřejnil zdejší statistický úřad. Zjistil, ţe loni jsme byli na necelých 80 procentech prŧměru Evropské unie. Nejvýš na ţebříčku je přitom Lucembursko, na konci naopak Bulharsko. O čem svědčí toto srovnání, ve studiu vítám hlavního ekonoma společnosti Conseq Investment Management Petra Zahradníka. Dobrý den. Petr ZAHRADNÍK, hlavní ekonom společnosti Conseq Investment Management -------------------Dobrý den. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------A taky Petra Jánského z Institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den. Petr JÁNSKÝ, Institut ekonomických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Jánský, jak je to významný ukazatel, prŧměrná ţivotní úroveň, dá se z toho odvodit, jak je na tom česká ekonomika? Petr JÁNSKÝ, Institut ekonomických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak jak je na tom česká ekonomika, tak z toho se to dá jistě odvodit, víceméně se jedná se o HDP upravený o cenové hladiny, takţe hrozně nám to víc podobně říká o tom, jak je na tom česká ekonomika spíše, neţ jaká je ţivotní úroveň obyvatel, to bychom měli jakoby rozlišovat. Je dobré vědět, co je za tímto ukazatelem. A teď je ... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Co za tím je, je to znepokojivá informace, ţe se vzdalujeme od prŧměru EU? Petr JÁNSKÝ, Institut ekonomických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já se vývojem takto malým HDP nenechám teda znepokojit a myslím, ţe jsou výrazně dŧleţitější věci. Mŧţe to být určitý signál, určitě nejsme premianti Evropy v současné době, ale určitě na tom nejsme ani nejhŧře. A je moţné to interpretovat poměrně pozitivně i optimisticky i pesimisticky. Kdyţ bych si vybral ten pozitivní optimistický příběh, tak jsme za poslední roky přeskočili některé země, které byly tou naší vysněnou evropskou patnáctkou, protoţe jsme na tom teď podle tohoto ukazatele lépe neţ Portugalsko nebo Řecko a doháníme Slovinsko. Zároveň vy jste si vybrala tu pesimistickou interpretaci, a to je naprosto v pořádku. A já bych, já z toho dělám závěr, ţe jakoby se zase tak nic nemění, to, ţe se teď trošku propadáme, tak je dané tím, ţe ostatní evropské země přeci jenom v prŧměru rostou o něco rychleji neţ my, a to stejné se nám například stalo v druhé polovině 90. let, ale to neznamená, ţe dlouhodobě, coţ by nás mělo zajímat, ţe opravdu jsme na tom o tolik hŧře. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Petr Zahradník kývá hlavou. Myslí si totéţ a je to tedy tak, ţe je to spíš tím, ţe ostatní země rostou rychleji, neţ to, ţe my bychom na tom byli tak špatně, ţe se výrazně zpomalujeme? Petr ZAHRADNÍK, hlavní ekonom společnosti Conseq Investment Management -------------------Já si myslím, ţe to je klasický příklad toho, jak je moţné jednu objektivní skutečnost interpretovat dvěma zpŧsoby, já nemám vŧbec nic proti tomu, co zmiňoval pan Jánský, naopak s tím naprosto souhlasím. A přesto jako bytostní optimista spíše preferuji ten pesimistický pohled, protoţe na jednu stranu jsme samozřejmě přeskočili Řecko a Portugalsko, na druhou stranu jsme od roku 2009, kdy do té doby jsme soustavně 10 let se tomu prŧměru Evropské unie přibliţovali, někdy aţ o 3 procentní body ročně, a v současné době se mu vzdalujeme a ten prŧměr nám kdesi v dáli uniká, Slovensko, které v době, kdy jsme vstupovali do Evropské unie, bylo nějakých 20 procentních bodŧ za námi, je v současné době 4 procentní body za námi. Polsko, které v podstatě v době vstupu do Unie my jsme byli na poloviční cestě mezi Polskem a Německem, v současné době jsme daleko blíţe Polsku neţ Německu ... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Takţe to není zase tak špatné? Petr ZAHRADNÍK, hlavní ekonom společnosti Conseq Investment Management -------------------Není to tak špatné, ale rozhodně si myslím, ţe poslední období zrovna do výkladní skříně české ekonomiky dáti nemŧţeme. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------A kdyţ jsme u toho, pane Zahradníku, proč, myslíte si, ţe proč je to tedy horší neţ dřív? Petr ZAHRADNÍK, hlavní ekonom společnosti Conseq Investment Management -------------------Já si myslím, ţe ..., a opět souhlasím s tím, ţe je třeba rozlišovat čistě mezi vývojem HDP a vlastní ţivotní úrovní, ta ţivotní úroveň ještě tak špatná není, i koneckoncŧ kvŧli tomu, ţe máme v současné době pátou nejniţší míru nezaměstnanosti v Evropské unii a ţe nám v podstatě stagnuje takzvaný čistý disponibilní dŧchod, to znamená, zdroj, ze kterého ty výdaje na spotřebu hradíme, coţ rozhodně není typické pro všechny členské státy, ale ono, proč si myslím, ţe je za prvé v hlavách nás všech, protoţe málo spotřebováváme, ale ... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Málo utrácíme. Petr ZAHRADNÍK, hlavní ekonom společnosti Conseq Investment Management -------------------A málo utrácíme, ale zejména a především v tom, ţe od roku 2009 málo investujeme. Kumulativní celkový pokles investic od roku 2009 uţ přesáhl 20 procent, zkrátka a dobře, země, která neinvestuje, si téměř ani nezaslouţí to, aby se svoji ţivotní úrovní šplhala někam k výšinám, takţe podle mého názoru jádro pudla v tom ... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Investice, spotřebitelská dŧvěra. Petr ZAHRADNÍK, hlavní ekonom společnosti Conseq Investment Management -------------------Tak, tak. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Vidí to podobně pan Jánský, ţe ta spotřebitelská dŧvěra a také investice v Česku brzdí rozvoj ekonomiky hlavně? Plné znění zpráv


Petr JÁNSKÝ, Institut ekonomických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Toto je velmi zajímavá otázka a teď jí, kdyţ to vezmu v nějakém širším celosvětovém hledisku, tak ten konsensus ekonomŧ se přehoupl do toho, ţe by se mělo méně šetřit a více investovat, takţe to, co říká tady pan Zahradník, tak je teď ten současný konsensus, zároveň před 2 lety ta situace i v tom konsensu byla jiná, ne nutně opozice pana Zahradníka, takţe teď, kdyţ bych se přidal tady v tom konsensu, tak ano. Ještě se vrátím k těm číslŧm. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Prosím krátce. Petr JÁNSKÝ, Institut ekonomických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Hodnotíme ţivotní úroveň vzhledem k prŧměru Evropské unie. A já jenom upozorním na to, ţe on se ten prŧměr Evropské unie i změnil za ta léta. Teď máme v Evropské unii Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko, země, které tam dříve nebyly a které jsou nejchudší a budou dohánět tu Evropskou unii rychleji neţ my. Takţe, kdyţ jsme byli my nejchudší, tak jsme měli schopnost dohánět ten prŧměrŧ rychleji. Takţe čistě jenom matematicky, tak to máme teď o něco obtíţnější. A jinak, já se dívám i na mnohem detailnější čísla, neţ tady to HDP na osobu a není tam úplně jasný vývoj za těch posledních několik let, vypadá to, ţe přešlapujeme na místě, ať jde o relativní chudobu a nerovnost nebo nějaké další ukazatele, coţ zase ne nutně v evropském měřítku nebo celosvětovém není úplně ten nejčernější scénář, to přešlapování na místě, my bychom si všichni přáli, abychom rostli, abychom ... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Ale není to aţ tak špatné, jako klesat. Petr JÁNSKÝ, Institut ekonomických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ano, rozhodně. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Petr Jánský z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy. Petr Zahradník, hlavní ekonom společnosti Conseq Investment Management. Díky, pánové, na shledanou. Petr ZAHRADNÍK, hlavní ekonom společnosti Conseq Investment Management -------------------Nápadně, na shledanou. Petr JÁNSKÝ, Institut ekonomických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na shledanou, pěkný večer. _

Geopolitické hromy blesky: Příští globální krize vzejde z jiţní Asie, investorům ale mohou zatopit i další regiony 31.7.2013

investicniweb.cz str. 00 Roman Chlupatý_

Investiční web_

Tři jaderné mocnosti, obrovské a stále rostoucí mnoţství lidí a nedostatek zemědělské pŧdy a pitné vody. Jiţní Asie má zaděláno na krizi, která mŧţe zahýbat celým světem, varuje politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov. Jde podle něj jen o jednu z hrozeb, které jsou následkem probíhajících změn globálního ekonomického i politického řádu. Investoři by je měli pozorně sledovat. Plné znění zpráv


V uplynulých deseti letech se zaţité pořádky na mezinárodní scéně i kvŧli hospodářské krizi začaly měnit. Bude výsledkem nové, relativně stabilní rozdělení světa, nebo anarchie? V bezprostředním okolí velkých aktérŧ zavládne stabilita, a to moţná ještě výraznější, neţ na jakou jsme byli zvyklí v dobách studené války. Kanada nebo Mexiko se prostě nestanou spojenci klienty Číny, Indie, Ruska nebo někoho jiného, to nepřipadá v úvahu. Čína se přitom bude snaţit stabilizovat své okolí co moţná nejvíce. Pak tu jsou zóny od dob studené války problematické, v okolí Číny třeba Vietnam, a dále "hřiště" jako Blízký východ nebo Afrika, kde pŧsobí více aktérŧ. Ty budou proto méně stabilní. Co se ve zmíněných oblastech, uţ dnes mnohdy připomínajících tekuté písky, bude dít? První, ale zdaleka ne jedinou vlaštovkou byl vznik Jiţního Súdánu. Ten, zaměříme-li se na kapacity tohoto nyní jiţ státního útvaru, nedává ţádný smysl. Kapacitou myslím schopnost plnit základní role, které se od státu očekávají. Na druhou stranu, jeho vznik nepochybně dává smysl, zaměříme-li se na prŧsečíky mocenských a ekonomických zájmŧ. Takováto "súdánizace" některých regionŧ – Afriky, Blízkého východu – je moţná. Uvidíme také, jak stabilní bude sever Jiţní Ameriky. Tím totiţ mŧţe zahýbat dění v post-chavezovské Venezuele. Mŧţe se stát některý z těchto regionŧ ohniskem další globální krize, která by zasáhla Západ podobně jako poslední krize hospodářská? Velká, skutečně naléhavá krize mŧţe vzniknout jen tam, kde je aktér natolik silný, ţe má potenciál destabilizovat něco globálního. V této souvislosti bych upozornil na region jiţní Asie. Jsou tam dvě jaderné mocnosti, Indie a Pákistán, a za rohem Čína jako třetí do party. Region je výrazně přelidněný a hustota zalidnění stále roste. Navíc je tam obrovský tlak na stále tenčí zásoby pitné vody a zemědělské pŧdy. Proto se domnívám, ţe skutečně velký otřes mŧţe přijít právě z této oblasti. Ne ţe by podobné problémy – s výjimkou jaderných zbraní – nebyly třeba v Africe, ale – a teď to řeknu hodně ošklivě – vymírání tisícŧ Afričanŧ je běţná věc. Kdyby se něco podobného dělo v Pákistánu nebo v Indii, svět tomu bude věnovat větší pozornost; tyto země by uţ díky síle svých zbraní měly moţnost bouchnout do stolu a vyzvat svět, ať něco dělá. Koneckoncŧ, dělá to Severní Korea, tak proč by to nemohly udělat ony. Do jaké míry tedy budou takzvaně rozvíjející se země Severní Amerikou a Evropou cvičit? A do jaké by se proto měli mít investoři před případnou krizí v jiţní Asii na pozoru? Svět, v němţ ţijeme, je svět západní. Přirozeně nás zajímá vše, co se v něm děje, protoţe jakákoli krize znamená, ţe se bortí svět, který jsme vytvořili. Pokud ho budeme chtít udrţet pohromadě, budeme se tomu muset věnovat. Pokud se ale dobrovolně vzdáme představy, ţe svět, ve kterém ţijeme, je svět západní, nebude nás to aţ tak bolet. Budou se muset najít noví – a ono se o nich ví, uţ se hlasitě projevují –, kteří budou odpovědní za utváření světa. Budou do toho muset investovat energii a kapitál – jak finanční, tak lidský. Koneckoncŧ, obě světové války byly specifickým pokusem Evropanŧ redefinovat něco, co sami vytvořili. Teď to zřejmě čeká na někoho jiného. Problém ale je, ţe v době druhé světové války neexistovaly technologie, které by dokázaly vyslat turbulence z Evropy během pár minut v podstatě do celého světa. Jinými slovy, i pŧtky mezi Indií a Pákistánem se nás v Evropě týkají? Pokud by se do sebe měli pustit východoasijští nebo východo- a jihoasijští nukleární hráči, nebude to moci Evropa sledovat tak "bezpečně", jako si mohla Latinská Amerika během první a druhé světové války dovolit pozorovat dění v Evropě. Pokud se začnou prát konvenčně, tak nám to mŧţe být jedno. Jakmile ale do hry vstoupí další věci, uţ nám to jedno nebude. Navíc, ono by to v kaţdém případě vyvolalo obrovskou migrační vlnu, která se Evropu přinejmenším pokusí zasáhnout. Nejsem si jist, zda by evropská společnost, kdyby došlo k velkému přílivu lidí, věděla, jak se zachovat. Vŧle akceptovat přistěhovalce tu není. Otázka je, zda by se našly vŧle a schopnost je zastavit. URL| http://www.investicniweb.cz/2013/7/31/geopoliticke-hromy-blesky-pristi-globalni-krize-vzejde-z-jizni-asieinvestorum-ale-mohou-zatopit-i-dalsi-regiony/ _



Kouření v restauracích: Ano nebo ne? 31.7.2013

jarodic.cz str. 00 red_

Top Story_

Kouření v hospodách, v restauracích a v barech – často diskutované téma, které má samozřejmě své příznivce, stejně jako odpŧrce. V posledních letech došlo k zpřísnění podmínek - na některých místech se nesmí kouřit vŧbec, jinde je třeba oddělit kuřácké prostory od nekuřáckých. A do budoucna by mělo dojít k dalšímu zpřísnění. V dnešním příspěvku se dozvíte nejen to, co si o kouření v restauracích a barech myslí mladí lidé, ale i to, kolik z nich vlastně kouří a kde nejčastěji. A to není zdaleka všechno, připraveny jsou i informace o chystané novele zákona a mnoho dalšího. Příjemné čtení. Zákony Kouření ve veřejných prostorách by mělo být ještě více omezeno. Ministerstvo zdravotnictví připravilo návrh nového zákona o ochraně před škodami pŧsobenými návykovými látkami, který mj. zakazuje kouření ve všech vnitřních prostorách restaurací či barŧ, omezuje kouření na diskotékách (kouřit je povoleno pouze ve vyhrazených prostorech, kam mají nezletilí vstup zakázán). Zároveň zakazuje prodej tabákových výrobkŧ v automatech a pojízdných prodejnách. Pokud by vše dobře dopadlo, měl by začít platit od 1. 1. 2014. Ze světa čísel Často se mluví o tom, ţe v České republice kouří značná část mladých lidí. Je to pravda? Podle provedeného výzkumu je ve věkové kategorii 18-22 let 53 % kuřákŧ, z toho 27 % kouří kaţdý nebo téměř kaţdý den. Není bez zajímavosti, ţe většina jich začala kouřit před šestnáctým rokem věku. A v jakém věku mladí lidé poprvé ochutnají cigaretu? Bývá to okolo 14 let (dívky zpravidla později neţ chlapci). Mladí nejčastěji kouří v barech, v diskotékách, v klubech a v restauracích. Za zmínku určitě stojí to, ţe mladí kuřáci tvrdí, ţe pokud by se na těchto místech kouřit nedalo (nesmělo), pak by 24 % pravidelných kuřákŧ nezačala kouřit vŧbec, v případě příleţitostných je to více neţ polovina (51 %). Podíváme-li se na to, kolik mladí kuřáci utratí za cigarety, zjistíme, ţe polovina pravidelných zaplatí měsíčně 300 – 1 000 Kč a čtvrtina aţ 2 000 Kč. Pozitivní je zjištění, ţe do budoucna by chtěly přestat kouřit dvě třetiny (66 %) z nich. Dŧvodem je zejména negativní vliv na zdraví a vysoké finanční náklady. A co si o kouření myslí mladí? Z výzkumu, který provedli studenti FVS ve spolupráci se společností Ipsos v září 2012 a jehoţ se zúčastnilo 1 006 respondentŧ ve věku 18 aţ 22 let mj. vyplývá, ţe: 86 % mladých povaţuje kouření za závislost 52 % si myslí, ţe kouřením si lidé potřebují něco dokazovat 87 % vadí, ţe jim je cítit po návštěvě restaurace/baru/diskotéky oblečení kouřem 77 % by nechtělo ţít z finančních dŧvodŧ s kuřákem / kuřačkou 62 % se nerado líbá kuřáka / kuřačku 52 % by nechtělo mít s kuřákem / kuřačkou dítě Závěr Co si o kouření myslíte vy? Jste zastáncem toho, aby se zakázalo kouření v restauracích, barech a na dalších místech? Domníváte se, ţe nekuřáci by měli být tímto zpŧsobem chráněni před škodlivými vlivy kouření? A jak hodnotíte výsledky výzkumu, respektive co říkáte počtu mladých lidí, kteří pravidelně kouří? Podělte se s ostatními o své názory, rady a zkušenosti. Zdroj informací: Výzkum studentŧ FSV UK: Jasná odpověď na otázku kouření v restauracích. Dostupné zde. Plné znění zpráv


Ministerstvo zdravotnictví České republiky

URL| http://www.jarodic.cz/cz/koureni-v-restauracich-ano-nebo-ne.php _

POLITIKA: Zralá na generálku 31.7.2013

neviditelnypes.cz str. 00 Neviditelný pes / Politika_ Neviditelný pes, Tomáš Pergler_

Neúspěšný pokus o rozpuštění Poslanecké sněmovny potvrdil, ţe tuzemská politická reprezentace není schopná dospět k dohodě ani tehdy, kdyţ ji bezostyšně válcuje papírově slabší prezident. Soustrojí české politiky si říká o fundovanou opravu. Projekty jsou uţ na stole, mechanici se ale zdráhají Neúspěšný pokus o rozpuštění Poslanecké sněmovny potvrdil, ţe tuzemská politická reprezentace není schopná dospět k dohodě ani tehdy, kdyţ ji bezostyšně válcuje papírově slabší prezident. A podle nálad uvnitř ČSSD to vypadá, ţe smělý výpad Miloše Zemana v podobě jmenování vlády Jiřího Rusnoka mŧţe být v srpnu dokonce korunován úspěchem (poslední překáţkou je Jan Fischer, ten se ale nejspíš uspokojí i s nějakou tou ambasádou). Český volič je na politické krize patrně uţ zvyklý. Přicházejí skoro častěji neţ jednání o státním rozpočtu. Tentokrát je ale situace přece jen o něco váţnější, protoţe se vychýlil mocenský status quo mezi hlavou státu, vládou a Parlamentem – a pokud do politické krize zahrneme také spor o trestní stíhání politikŧ ODS, další pomyslnou koulí na plátně je i justice. Logicky se tak nabízí k zamyšlení několik otázek: Nefunguje v českém politickém soukolí cosi od podstaty špatně? Máme systém správně nastavený, kdyţ vykazuje pravidelné poruchy? Anebo je mechanismus dobrý, není třeba ho měnit a chyba je spíš v lidech? Návod k pouţití Po jmenování prezidentského kabinetu si udělali nejrychleji jasno poslanci TOP 09: chtějí přijít s ústavní novelou, jeţ by omezila prezidentské pravomoci. Předseda Ústavně právního výboru Stanislav Polčák k tomu uspořádal minulý týden seminář se známými ústavními právníky. Ještě předtím, neţ o svém návrhu promluvil, si ale od přítomných expertŧ vyslechl varování před nahodilými zásahy do ústavy. Kdyţ změna, tak promyšlená a komplexní, jinak to dopadne jako s přímou prezidentskou volbou, nabádali profesor praţských práv Aleš Gerloch nebo nedávno zvolený ústavní soudce Jan Filip. O tom, ţe něco by se v českém politickém organismu změnit mělo, se nicméně stále častěji hovoří i mezi odborníky. Jeden z nich, politolog Michal Kubát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, dokonce uţ před několika měsíci přišel s konkrétními návrhy. Ve své knize Současná česká politika: Co s neefektivním reţimem? upozorňuje na to, ţe během 20 let existence samostatného Česka jsme měli 11 vlád a devět premiérŧ, přičemţ prŧměrná ţivotnost vlády byla necelých 23 měsícŧ. Český parlamentarismus je podle Kubáta "těţce poškozen", coţ vyţaduje, abychom se rozloučili s některými prvorepublikovými tradicemi, posílili postavení vlády, naopak přistřihli křídla sněmovně (zavedení konstruktivního vyslovení nedŧvěry vládě, tj. pouze za podmínky, ţe bude navrţen nový premiér, nebo omezení při podávání pozměňovacích návrhŧ) a současně přešli na většinový volební systém. Politolog by se eventuálně nebránil ani přechodu na poloprezidentský reţim, před kterým se v posledních týdnech často varuje, nicméně jeho zavedení, spojené s ještě hlubším přepracováním ústavy, nepovaţuje za prŧchodné. Samozřejmě ţe všichni političtí analytici se s Kubátovými závěry úplně neshodují.



Někteří, například Jakub Charvát z Metropolitní univerzity, brání proporční volební systém a zdŧrazňují, ţe problémy s ustavováním sněmovních většin a s procesem vládnutí v Česku má mnohem hlubší kulturněhistorické a společenské kořeny a nedají se jednoduše vyřešit politickými reformami. Jiní by naopak zašli ve změnách ještě dál, například ekonom Pavel Kohout navrhl rovnou novou ústavu… Kubátovu knihu je nicméně vhodné vyzdvihnout hlavně proto, ţe nabízí ucelený a vyargumentovaný "návod". S uznáním o ní navíc hovoří i někteří ústavní právníci, například Jan Kysela z praţské Právnické fakulty. S tím, ţe by si Kubátovy návrhy přisvojili také zákonodárci, ale příliš nepočítá ani samotný autor. "Snaţím se, samozřejmě marně, nabídnout politikŧm návod. Nic víc. Je na nich, jak s tím naloţí," podotýká Kubát. Politici se vskutku myšlenkami na ozdravení jejich prostředí zjevně nezabývají. Svědčí o tom i jejich velmi slabá účast na zmíněném semináři (mezi posluchačstvem převládali profesní právníci a studenti). Otázka pochopitelně je, zda by se současný ansámbl ze Sněmovní ulice vŧbec dokázal k nějaké pronikavější reformě odhodlat. Představa, ţe budou muset opravdu soutěţit o voliče ve svých obvodech (ve většinovém systému to jinak nejde), a ještě přijdou o některé výsady, jako třeba kdykoli překopávat návrh zákona, pro ně určitě není přitaţlivá. Kádry z druhé ligy Rázem se dostáváme ke druhému problému: nejsou lidi, kteří by dokázali reformu prosadit. Jak známe z dějin, velké politické kroky si vyţadují velké politické osobnosti. Stačilo se podívat na debatu před neúspěšným hlasováním o rozpuštění sněmovny – prakticky jediný, kdo prokazuje politický talent hodný vzdorovat současné hlavě státu, je masami nenáviděný exministr financí Miroslav Kalousek. Ostatní, včetně sociálnědemokratického dua Sobotka–Hašek, předsedkyně dolní komory a pravděpodobné volební jedničky ODS Miroslavy Němcové, ale i úřadujícího předsedy občanských demokratŧ Martina Kuby, pŧsobí, chtě nechtě, jako druhá liga. A Karel Schwarzenberg je objektivně za zenitem. Kvalita české politické reprezentace pak samozřejmě hraje svoji roli i v nepřesvědčivém výkonu v přetlačované se Zemanem. Nebo dokáţe si někdo z pamětníkŧ představit, ţe by Hrad podobně zametl se sněmovnou v době, kdy ODS šéfoval Václav Klaus, ČSSD vedl Zeman a křesťanské demokraty Josef Lux? A to Václav Havel zasahoval do hry opravdu s chutí… Jenţe ani s těmi politickými osobnostmi to není úplně jednoduché. Vezměme si třeba zmíněné Klause a Zemana. Vţdyť právě uţ za jejich vládnutí vyhřezly chronické problémy, s nimiţ se politika potýká dodnes – například neschopnost obou hlavních stran sestavit vládu se spolehlivou parlamentní většinou. Ukázalo se také, ţe síla osobnosti nemusí nabrat pouze pozitivní směr. Příkladem budiţ současný prezident. Připomeňme, jak Zeman po svém neúspěchu v prezidentské volbě před deseti lety pozuráţel ve svých knihách někdejší kolegy z ČSSD a jeho zhrzenost dodnes sociální demokraty paralyzuje. Příznačné je, ţe prezident si zjevně libuje v krizových situacích. Chybí vŧle Odborníci upozorňují i na další patologické jevy české politiky. Například postupné zuţování uţ tak nízké členské základny politických stran a na druhé straně schopnost lokálních politikŧ ovládat místní stranické organizace. "Z toho plyne, ţe elity, které tento systém plodí, jsou převáţně napojené na tyto mechanismy ovládání a korupčního rozhodování. Tohle z principu nejsou lidé, které v české politice postrádáme," říká Lukáš Linek ze Sociologického ústavu Akademie věd. Asi nejvíce v tomto ohledu strádá ODS, i bez ohledu na dopady červnového policejního zásahu na Úřadě vlády. Jiţ za Nečasova předsednictví bylo jasné, ţe straně by prospěl charismatičtější vŧdce, nikdo takový ale nebyl po ruce. Současně občanští demokraté doplácejí na to, ţe jim vyprchaly ideologické a programové pilíře z 90. let, a stojí před novým hledáním vlastní identity. To jsou ovšem problémy, s nimiţ se zavedené strany musejí vypořádat samy.



Ale vraťme se k úvodním otázkám. Vypadá to, ţe efektivní politický reţim a silné osobnosti jsou do určité míry spojené nádoby a problém je u nás v obojím. Nicméně, jak trefně říká politolog Kubát, zatímco osobnost si vyrobit nemŧţeme, reforma demokratického reţimu se, aspoň teoreticky, provést dá. Úprava pravidel, která by dala domácí politice lepší, funkčnější rámec, ale zatím není na pořadu dne. Zřejmě musí být ještě hŧř, aby se začalo o generální opravě aspoň váţně přemýšlet. Týdeník EURO 30/2013, 22.7.2013

URL| http://neviditelnypes.lidovky.cz/politika-zrala-na-generalku-dpj/p_politika.asp?c=A130729_181616_p_politika_wag _

Co se honí v hlavě Zemanovi 30.7.2013

Hospodářské noviny str. 08 Kamil Švec_

Názory_

Uţ za necelé dva týdny vláda pod vedením Jiřího Rusnoka předstoupí před Poslaneckou sněmovnu a bude ţádat o vyslovení dŧvěry. Šance na úspěch se ale nezdají být velké. Ač vláda potřebuje získat jen většinu při hlasování přítomných poslancŧ, podle vyjádření představitelŧ politických stran i nezařazených poslancŧ zatím nic nenasvědčuje tomu, ţe by byl Rusnok úspěšný. Současně prezident skrze svého kancléře Vratislava Mynáře oznámil, ţe existuje jistá pravděpodobnost pověření Miroslavy Němcové sestavením vlády při Zemanově druhém pokusu. Ostatně prezident Zeman to naznačil jiţ při jmenování premiéra Rusnoka. Tímto krokem zcela destabilizoval celou sociální demokracii: místopředseda Hašek se ujal iniciativy, jako by měl jiţ slíbené vlastní pověření sestavením vlády po volbách. Následně prezident vyslovil poţadavek doloţení podpory 101 notářsky ověřených podpisŧ. Nabízí se tedy otázka, jaký zvolí Miloš Zeman další postup? Zváţíme-li všechny moţné varianty, je vysoce nepravděpodobné, ţe by druhým kandidátem na post předsedy vlády byl sám Rusnok anebo kdokoliv, kdo není v přízni politických stran. Zřejmě by Zeman zaţil dva po sobě jdoucí neúspěchy, coţ si nemŧţe dovolit. Stejně není pravděpodobné ani jmenování Bohuslava Sobotky. Vše nasvědčuje tomu, ţe ČSSD bude Hradem vyuţívána ke zcela jiným účelŧm neţ k vládnutí. Vítěznou variantou tak mŧţe být třetí moţnost, a to pověření Miroslavy Němcové sestavením vlády. Tím prezident Zeman ukáţe, ţe drţí slovo, a získá politické body u svých příznivcŧ. Současně je pravděpodobné, ţe ani podmínka notářsky ověřených podpisŧ není pro exkoalici nepřekročitelná. Němcová sloţí vládu, v níţ bezesporu nebudou moci chybět vrcholní zástupci všech tří koaličních stran. A v ten okamţik přijde další z velkých krokŧ Zemanovy strategie. Kde je napsáno, ţe Miloš Zeman jmenuje všechny jí navrţené kandidáty ministry? Některé kandidáty Zeman prostě jmenovat odmítne. A u voličŧ tím získá na oblibě. Politikové jako Miroslav Kalousek, Martin Kuba, Karolína Peake a moţná i jiní se do vlády nedostanou se zdŧvodněním jejich „namočení“ do politických kauz, z dŧvodu, ţe strana neprošla volbami, či z jakýchkoliv jiných, které se budou právě hodit. S tím se lídři dřívější vládní koalice nesmíří. Zřejmě jimi bude prezident obviňován z protiústavního jednání. Ten bude oponovat precedentem, který známe jiţ od Václava Klause při otálení se jmenováním členŧ vlády. Celý spor se nakonec přenese mezi exvládní politické strany, které se před volbami vzájemně oslabí. A vládnout bude vláda Jiřího Rusnoka v demisi, přesně dle Zemanova plánu. *** Miroslava Němcová nakonec svŧj pokus sestavit vládu zřejmě dostane. Ale kde je psáno, ţe Zeman jmenuje všechny „její“ ministry? Foto popis| O autorovi| Kamil Švec, Autor pŧsobí na FSV UK v Praze. _ Plné znění zpráv


Sezení na více ţidlích provází Andreu Procházkovou po celý ţivot 30.7.2013

Prachatický deník _

str. 03

Prachaticko_

V dnešní rubrice Deníku se znát odpovědi na své otázky Petr Perman z Prachatic. ŠTAFETA PRACHATICKÉHO DENÍKU Prachatice – Kaţdý týden se setkáte se zajímavými lidmi z Prachaticka, kteří hledají odpovědi na otázky a vybrali si, kdo jim na ně odpoví. Dnes odpovídá Andrea Procházková, klavírní pedagoţka a studentka mediálních studií. * Jak byste několika větami popsala svŧj dosavadní ţivot? Mŧj ţivot byl a je plný změn. Vţdy jsem ráda zkoušela nové věci, coţ se projevilo například ročním pobytem na Gymnáziu v německém Deggendorfu. Nejsem jednostranný člověk, proto se jiţ od dětství věnuji mnoha oblastem – psaní, ruční práce, hudba, jazyky, tanec. „Sezení na více ţidlích“ mne provází celý ţivot a je to patrné i na tom, ţe studuji dva odlišné obory a zároveň se věnuji pedagogické praxi. * Kdo je pro vás největším vzorem, kdyţ musíte udělat dŧleţité rozhodnutí? Nevím, jestli mám konkrétní ţivotní vzor. Spíše záleţí na tom, jaké situace se rozhodnutí týká. Pokud jde o uměleckou záleţitost, čerpám ze zkušeností, které mi předávali mí učitelé hudby, ale i ty kombinuji a vybírám si vţdy pouze to, co je mi blízké. Stejně tak je tomu v ostatních oblastech. Cesty k rozhodnutí hledám a kombinuji podle svého uváţení na základě zkušeností rodiny i přátel. Jsem ale poměrně svobodomyslná, proto nevzhlíţím pouze k jediné osobě. * Jste klavíristka a klavírní pedagoţka, jak jste se k tomuto oboru dostala? Od dětství jsem se díky vedení své matky věnovala hudbě, hře na rŧzné nástroje i zpěvu, především na ZUMŠ ve Vlachově Březí. Klavír mi tak přirostl k srdci, ţe jsem se rozhodla pro jeho další studium na Konzervatoři v Českých Budějovicích, abych zjistila, kam aţ sahají mé moţnosti. Postupným prohlubováním hudebních znalostí a zdokonalováním klavírní hry jsem se rozhodla vyzkoušet si sebe samu v praxi. A musím říci, ţe to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí. * Ví se o Vás, ţe učíte na ZUŠce v Písku, co to obnáší? K pedagogické praxi v Písku jsem se dostala před dvěma lety. Spolu se studii to není občas úplně jednoduché, ale snaţím se ze sebe vydat maximum „na všech frontách“. Učitelství s sebou přináší především neustálou přípravu na jednotlivé hodiny, přemýšlení o motivaci jednotlivých ţákŧ a člověk občas musí disponovat velkou mírou trpělivosti. Ale tak je tomu i v kaţdodenním ţivotě. Pro mne je klavírní pedagogika především duševním uspokojením a snahou předávat dětem to nejlepší ze mě samé. Dnešní ţáci jsou podle mne daleko svobodnější a mají více moţností, neţ předchozí generace. I díky tomu se mohou opravdu nadaní ţáci prosadit jiţ na ZUŠ, na rŧzných soutěţích, a to nejen českých. Celý rozhovor najdete na www.prachaticky.denik.cz. Příště bude na otázky Andrey Procházkové odpovídat Fidel Torres Hernandez, Kubánec ţijící v Prachaticích. *** Ptá se: Petr Perman Narozen 23.7. 1990. Vystudoval SPŠ ve Volyni – obor pozemní stavitelství. Nyní je studentem VŠTE oboru Konstrukce staveb. Jeho záliby jsou fotbal, Dračí Doupě, PC hry a přátelé. Odpovídá: Andrea Procházková Narodila se 25. 7. 1989 v Písku, vystudovala gymnázium ve Vimperku, nyní studuje Konzervatoř v Č. Budějovicích, obor klavír, a Mediální studia na FSV UK v Praze, učí také na ZUŠ v Písku. Plné znění zpráv


Foto popis| Region| Jiţní Čechy _

Jak Rusko opět předhání svět 29.7.2013

Hospodářské noviny str. 08 Michael Romancov_

Názory_

KOmeNtáŘe Uţ to sice není země, kde „zítra znamená jiţ včera“, ale plány mají v Rusku stále grandiózní. Před rokem, v červenci 2012, premiér Medveděv ve Vladivostoku otevřel nejdelší zavěšený most světa – Ruský most, jenţ spojil město s Ruským ostrovem, na němţ se v září konalo grandiózní setkání zemí APEC. Hlavy státŧ a šéfové vlád měli na vlastní oči vidět, jak moderní (a silné) Rusko je! Otevření stavby bylo symbolickou tečkou za Medveděvovým prezidentováním, jehoţ ústředním heslem, vedle demokratizace a liberalizace, byla právě modernizace. Kdyţ se do „své“ funkce opět vrátil Vladimir Putin, byla prioritní témata jeho předchŧdce odsunuta a na první místo se vrátilo nejstabilnější téma ruské/sovětské agendy – síla. Putin si však je vědom, ţe Rusku prospěje, kdyţ přestane být vnímáno především jako vojensko-energetický kolos, a rozhodl se nabídnout přívětivější tvář. Uţ v jeho „kampani“ se objevil poţadavek na, kdyţ byla modernizace jiţ obsazena, intenzivní inovace. Zdá se být zřejmé, ţe Kreml jako optimální PR nástroj zvolil pořádání velkých mezinárodních akcí, na nichţ bude moţno demonstrovat úspěchy, kterých Rusko na zvolené cestě dosáhlo. Rusko rychlé jako formule 1 A příleţitostí bude opravdu dost: jiţ letos Rusko předsedá skupině G-20, jehoţ summit bude v září hostit Petrohrad, a v Kazani proběhla letní univerziáda, dále je na únor 2014 naplánována zimní olympiáda v Soči, v roce 2016 v Rusku proběhne MS v hokeji a o dva roky později i ve fotbalu. Jiţ tak impozantní výčet dŧleţitých ekonomicko-politických a sportovních akcí byl navíc nově rozšířen o další megaudálost, neboť jiţ v říjnu 2014 se v Soči má uskutečnit první ruská Velká cena formule 1! Akce bude stíhat akci, Rusko do toho všeho nasype obrovské sumy peněz a Putin se – a spolu s ním i Rusko – bude prezentovat jako velký a úspěšný (i)novátor. Vedle všudypřítomné korupce, která (nejen) v Rusku provází kaţdou takovouto akci, je však třeba vidět ještě další negativní aspekty. Rusko sice na některých místech získá nablýskanou fasádu, ale například most ve Vladivostoku vede na ostrov, kde bydlí pouhých pět tisíc obyvatel – lídři APEC moţná byli ohromeni, ale ve skutečnosti viděli jen inovovanou verzi Potěmkinovy vesnice. Potěmkinovské Soči V Soči je situace v některých aspektech ještě horší. Nejde „jen“ o hrŧzný rozměr korupce ani o bizarnosti typu konzervování letošního sněhu (co kdyby za rok nenapadl?). Soči leţí na jihu a Putin se rozhodl, ţe tato část Ruska se má stát symbolem jeho éry. Kreml nepokrytě říká, ţe právě tady – v Čečně, byl zastaven hrozící rozpad státu a právě tady – v Gruzii, byla zastavena expanze USA/NATO. Jih je místem, kde se obrodil stát a ukázal světu, ţe je silný. A právě tady – v Soči, svět uvidí, ţe silné a sebevědomé Rusko je také přívětivé a moderní/inovované. Stovky tisíc přímých návštěvníkŧ olympiády a formule 1, stejně jako miliony divákŧ u obrazovek se stanou, aniţ by o tom přemýšlely, součástí Putinova PR projektu. Dost moţná, ţe podobně jako se symbolem úspěchŧ SSSR staly záběry, na nichţ je vztyčována rudá vlajka nad dobytým Reichstagem, nebo usměvavý Jurij Gagarin, bude globálnímu mediálnímu obrazu Ruska ve 21. století dominovat olympijská pochodeň zapalující oheň ZOH či burácení motorŧ monopostŧ F1. Je otázkou, jak dlouho bude takto inovovaná forma maskovat pozoruhodně nemoderní „obsah“ současného Ruska a kdo všechno na to doplatí. Posledně se to týkalo i nás. *** Podobně jako se symbolem úspěchŧ SSSR stal usměvavý Jurij Gagarin, mŧţe mediálnímu obrazu Ruska ve 21. století dominovat olympijská pochodeň zapalující oheň ZOH či burácení motorŧ monopostŧ F1. Foto popis| O autorovi| Michael Romancov, Autor pŧsobí na Institutu politologických studií FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha. Plné znění zpráv


_

Takový hezký pár... Přečtěte si povídku známého novináře Miloše Čermáka 29.7.2013

iHNed.cz

str. 00 _

life.ihned.cz_

Poţádali jsme známého novináře Miloše Čermáka o povídku, která začíná větou "Tolik se na svou cestu těšila, ţe zapomněla na to nejdŧleţitější". Přečtěte si, jaký příběh jeho fantazie nakonec vytvořila. Tolik se na svou cestu těšila, ţe zapomněla na to nejdŧleţitější. Zeptal se jí: “Máš to?“ Chtěla se plácnout rukou do čela a vykřiknout: “To jsem slepice pitomá!“, ale místo toho jen odpověděla: “Nemám.“ Řekl: “Hm.“ “Tak jasně, no,“ poznamenala. “Jasně co?“ “Budeš dávat vinu mně.“ “Přece ti ţádnou vinu nedávám,“ pokusil se, aby to znělo dotčeně. “No a komu ji teda dáváš?“ “Nedávám vinu nikomu.“ “Moţná jsi toho názoru, ţe musím myslet na všechno.“ “To jsem přece neřekl,“ namítl trpělivě. “Ale to se pleteš.“ Napadlo ho, ţe čistě z hlediska logiky není jasné, v čem se plete. Smířlivě proto prohlásil: “Vţdyť se nic neděje.“ “Kdyţ se nic neděje, tak proč z toho děláš takovou aféru?“ Pochopil, ţe ať řekne cokoliv, tak ji to rozčílí. Neřekl nic. Ale jak se nadechl a zase vydechl, znělo to jako povzdechnutí. Úplně se toho zvuku polekal. “Prosím?“ “Nic jsem neřekl,“ ujistil ji rychle. “To je od tebe ale fakt sprosťárna,“ zasyčela. “Opravdu jsem nic neřekl,“ opakoval téměř prosebně. “Ţe ty se teď budeš tvářit, bŧhvíjak velkej nejsi chudák.“ “Ale já se netvářím,“ řekl. Plné znění zpráv


“Ono to dokáţe kaţdej.“ “Ano?“ “Jistě,“ řekla. “Nic nedělat a čekat, aţ ten druhý udělá nějakou chybu.“ “Ale já přece na nic nečekal,“ namítl. “No ano!“ skoro vykřikla. “Samozřejmě ţe jsi nečekal. Protoţe slepice jako já udělá nějakou pitomost hned.“ Rozplakala se. Irena Dousková, autorka knihy Hrdý Budţes, napsala pro HN letní povídku - čtěte ZDE Zastavili se, nedívali se jeden druhému do očí a oba se cítili nepatřičně. Pak se vydali zpátky. “Prosím tě, neblázni,“ přemýšlel, jestli ji má vzít za rameno, anebo za loket, ale bál se jí dotknout. “Nech mě být!“ usnadnila mu rozhodování ještě dřív, neţ vŧbec zvedl paţi. Nadechl se a zase vydechl. Ale tentokrát to jako povzdychnutí neznělo. Zpozorněla. “Co jsi říkal?“ “Nic jsem neříkal,“ řekl ledově. “Ale něco jsi chtěl říct,“ trvala na svém. “Nechtěl.“ “Ale chtěl.“ “Přece musím vědět, jestli jsem něco chtěl, nebo nechtěl říct.“ Chvíli váţila slova a pak řekla: “Tak se na mě nezlob.“ “Já se nezlobím.“ “Poznám, kdyţ se zlobíš,“ řekla a vzala ho za ruku. Neodtáhl se. “Opravdu se nezlobím.“ “Někdy se chovám jako úplná kráva.“ “To tedy nechováš,“ řekl a pohladil ji po tváři. Koulela se po ní slza. “Sáro! Jonáši!“ Oba pohlédli směrem, odkud zaslechli svá jména. Byla to paní učitelka. “Zapomněli jsme ve třídě kyblík,“ řekl. “Já jsem ho tam zapomněla,“ upřesnila Sára. A on řekl: “To je jedno, kdo ho tam zapomněl. Ale jít bez kyblíku na zahradu na pískoviště byla hloupost,“ vysvětlil paní učitelce. Plné znění zpráv


Usmála se. “Máte tu oba rodiče. Uţ pŧjdete domŧ.“ Podívali se na sebe plni upřímné lítosti, ba zoufalství. “Ale my jsme si chtěli ještě hrát na pískovišti,“ řekl Jonáš. “Aspoň chvíli,“ zaprosila Sára, byť tušila, ţe je to marné. “Zítra,“ usmála se paní učitelka, vzala obě děti za ruce a odvedla je do předsíně, kde stála Jonášova maminka a Sářin otec. Zamrkala na ně. “Moc hezky si hráli,“ řekla. A kdyţ si Sára a Jonáš zavazovali tkaničky, naklonila se k oběma rodičŧm a zašeptala: “Hráli si na maminku a na tatínka. Kdybyste viděli, jak se k sobě hezky chovají! Musíte mít oba se svými partnery moc hezký vztah!“ Rodiče pokývali hlavami, ţe to tedy v kaţdém případě mají. Miloš Čermák Český novinář a spisovatel, redaktor časopisu Ekonom. Vystudoval kybernetiku na elektrotechnické fakultě ČVUT. Pŧsobil v Lidových novinách a časopise Reflex, je spoluautorem postmoderního komiksu Hana a Hana. Pro Českou televizi připravoval např. pořady Zavináč, Bez obalu či Letem světem. Od roku 2001 je na částečný pracovní úvazek členem katedry ţurnalistiky FSV UK.

URL| http://life.ihned.cz/cestovani/c1-60332750-takovy-hezky-par-prectete-si-povidku-znameho-novinaremilose-cermaka _

UŢ NEDĚLÁME ČASOPISY. TEĎ DĚLÁME OBSAH 29.7.2013

Marketing & Media str. 10 Václav Sochor_

Fokus_

JE ÚPLNĚ JEDNO, JESTLI JE TO FACEBOOK, WEB, APLIKACE, NEWSLETTER NEBO ČASOPIS. DŦLEŢITÉ JE MÍT DO TĚCH KANÁLŦ CO DÁT, TY KANÁLY DOBŘE PROPOJIT A JEJICH OBSAH SKVĚLE PRODAT. Ředitel Boomerang Publishing Marek Slezák říká, ţe na trhu nikdy nebylo tolik příleţitostí jako teď. A hlavně přináší praktický návod, jak firemní komunikaci dělat a jak na ní vydělat. Marek nedává rozhovory. Vlastně ještě nedal nikdy ţádný. Klíčový člověk v největším českém vydavatelství klientských titulŧ Boomerang Publishing a muţ, který stojí za jeho úspěchem, rád zŧstává v pozadí. Nejen v dŧsledku relativně nedávné zkušenosti s bulvárem kvŧli svému vztahu s mediálně známou partnerkou. Konkurenci má rád: od té zahraniční se učí a ta tuzemská ho udrţuje ve střehu. Za agentury, které dělají dobrou práci, povaţuje Salt and Pepper, Entrée a Corporate Publishing. Nerad mluví o firemních časopisech nebo médiích. Podle něj uţ by se dnes mělo hovořit o firemním obsahu. * Říkáš, ţe náš trh se za posledních několik let zásadně proměnil. Odkud ta změna přišla? Změnili se v dŧsledku krize vaši klienti, jejich zadání, nebo jste se proměnili vy? Pochopitelně, ţe se musely změnit firmy našeho typu. Nicméně nikdy to není tak jednoduché, ţe by přišla změna a my jsme inkasovali. Před krizí byl tuzemský byznys v našem segmentu velmi jednoduchý: vydávali jsme tištěné firemní magazíny, to byl náš dominantní byznys a všechny další aktivity byly víceméně okrajové. Pak přišla krize, mnoho projektŧ se zastavilo nebo úplně zrušilo. Zároveň ale proběhl masivní nástup nových technologií a především chytré telefony a 3G připojení. Nastala masivní konzumace obsahu v těchto zařízeních. Pak do toho přišly tablety jako další významná platforma na konzumaci elektronického obsahu, která se víc a víc rozvíjí. Svou významnou roli sehrál i nástup sociálních sítí. A toho se chytili lidi v marketingu velkých Plné znění zpráv


firem a zjistili, ţe všechno tohle je obsah, který by měli sami generovat. Chci mít profil na Facebooku, kaţdá firma ho tam má. LinkedIn, vlastní YouTube kanál, Pinterest - najednou jsou všechny firmy, i ty menší, vydavateli. Dneska snad uţ nikdo úspěšný nemá statické webové stránky. Všechno se aktualizuje, co se neaktualizuje, je mrtvé za týden. Na firmy jsou tudíţ kladeny úplně jiné nároky na publikaci vlastního firemního obsahu. Tohle není PR a není to ani klasické ATL. Je to nová disciplína komerční komunikace. * A vy se povaţujete za dodavatele tohoto obsahu? Přesně tak. * Ale kde najít klienty? Ty v podstatě popisuješ ideální případ, kdyţ si klient novou realitu uvědomuje a je schopen se v ní orientovat. Ale takových klientŧ v Česku asi moc nebude, ne? Ano. My jezdíme na zkušenou do zahraničí, kdykoli je to moţné, a já mluvím tedy o zkušenostech ze světa. Sledování evropských a světových trendŧ nám vŧči našim konkurentŧm dává neuvěřitelnou výhodu, o které oni nemají ani tušení, protoţe prostě ven nejezdí. U nás v Česku je aktuální situace taková, ţe typická firma má facebookovou stránku a zaměstnance, který vedle svých jiných povinností má na starosti, aby tam jednou za týden něco prsknul. To je samozřejmě špatně. Firmy jako ta naše obsah dodají, ale aby ten obsah plnil nějakou funkci, musí být stanovená strategie - co například Facebookem chci říct, čeho dosáhnout, proč to vŧbec dělat. My se proto v posledních letech snaţíme pro klienta dělat kompletní servis v tomhle segmentu, odshora dolŧ. S klientem si nejdřív vţdycky definujeme marketingovou koncepci: jak budeme co komunikovat, jaké cílové skupině, prostřednictvím kterých kanálŧ firemní komunikace. Je to vlastně stejné jako před krizí, jen těch kanálŧ uţ je několikanásobně víc. * No a je to teď lepší byznys neţ před pár lety, v dřevních dobách časopisŧ? Jsou vám klienti za správu Facebooku ochotni platit tak jako za print? Ne. Lidé to neumějí naceňovat, navíc do toho nikdo nechce investovat peníze, firmy si to většinou řeší interně. To je bezkoncepční a tohle období nebude trvat dlouho. Za dva tři roky lidé přijdou na to, ţe jde o tak mocný nástroj - pokud tedy mezitím nepřijde zas něco úplně jiného -, ţe kdyţ ročně investují do Facebooku dva miliony, vrátí se jim to v desítkách milionŧ. Dneska to tak samozřejmě není, tenhle byznys je úplně minoritní. Podle mě se dají prodat tři věci: technologická stránka, tu umí opravdu spousta firem, pak obsahová stránka, která je vŧbec nejtěţší, a pak stránka strategická. Technologii pak uţ zvládne kdekdo. My tedy děláme všechno sami, kromě technologických věcí. * Ale kdyţ to v Česku zatím funguje, nebo spíš nefunguje, takhle, tak by asi mělo jít o okrajové téma i pro vás peníze vám to zatím nepřinese … Naším primárním cílem je vysvětlovat obsah. To je podstata naší práce. Kanál, kterým se tento obsah distribuuje, není podstatný. My k tomu máme z okruhu PR, reklamek a tak dál oborově nejblíţ. PR je samostatná disciplína, to je úplně jiná liga. Klasické reklamky k tomu mají blíţ, jde ale o kampaňovité záleţitosti. My s cílovou skupinou děláme kontinuální komunikaci. Nekomunikujeme s nimi jednou za kvartál, kdyţ je kampaň, ale pořád. A jdeme do větší hloubky, neţ je kampaňovité sdělení. Tyhle nové kanály přitom potřebují přesně takovou formu kontinuální komunikace. * Jaká je tedy budoucnost tištěných firemních periodik? Budeme si na záchodě číst z tabletu? Papír tu bude ještě dlouho, ten toaletní i ten časopisový. Má své kouzlo. A pokud bude jeho obliba dál klesat, jednou se to zastaví a zaţije renesanci - jako dnes třeba vinyly. A firemní tiskoviny mají ze všech komerčních tištěných titulŧ největší šanci přeţít, protoţe si mohou dovolit být jako ty vinylové desky. U zákaznických titulŧ v budoucnu pŧjde o jakýsi bonus, kterým zvyšují loajalitu zákazníka. Kdyţ kapela vydá cédéčko, udělá k tomu pro fajnšmekry ještě gramodesku. * Máte v portfoliu i velké klienty, kteří vyuţívají víc komunikačních kanálŧ. Jak taková integrovaná komunikace vypadá v praxi a jak by vypadat měla?



Především by skutečně měla být integrovaná a v souladu s celkovou strategií značky klienta, protoţe i my musíme pracovat v nějaké lajně, nemŧţeme si při práci pro klienta jet sami za sebe. Ve chvíli, kdy víme, kam ta značka jde a co se chystá, tak mŧţeme komunikaci rozloţit do jednotlivých kanálŧ. Tohle skvěle dělá třeba britská společnost Virgin Media. Ti začali jako televizní kanál s tištěným časopisem, obrovsky úspěšným. Vysoký náklad, masivní prodej, inzerce. Potom udělali elektronický newsletter. Na základě jeho úspěchu rozjeli elektronický magazín. Pak tabletovou verzi a verzi pro mobilní telefony. A vedle toho vyvíjejí aplikace. No a spočítali si, jak obrovsky jim tahle multiplatformní integrovaná komunikace zvedla loajalitu zákazníkŧ. A hlavně: v momentě, kdy končily smlouvy, tak zákazníci, kteří konzumovali zmíněná média, se při prodluţování těch smluv upisovali na mnohem delší dobu. * To jsou ale Virgin a Londýn... Ano, ale my víme, ţe to neskutečně dobře funguje u všech firemních médií. Dlouhodobě budují loajalitu. Kaţdý, kdo si čte firemní magazín, mnohem víc kupuje výrobky té firmy, je daleko vstřícnější ke všem jejím nabídkám. Takhle to prostě je, kdyby to tak nebylo, tak by ten náš obor asi dlouho nepřeţil. * A fungují všechna nová média? Co třeba mobilní aplikace? Nedávný prŧzkum ukázal, ţe tři čtvrtiny majitelŧ smartphonŧ chodí v mobilu na web raději přes prohlíţeč neţ přes aplikace. Aplikace jsou velkou otázkou. Vývoj aplikace musí zapadat do celkové strategie komunikace. My aplikaci vymyslíme a naplníme obsahem, coţ je klíčové. Kdo to naprogramuje, uţ je jedno. Ale vývoj aplikace stojí od sta tisíc korun výš a je otázka, zda se to vţdy vyplatí. Jsou i jednodušší zpŧsoby. Kdyţ dnes uděláš responzivní web s HTML 5, uţ nepotřebuješ aplikaci. Dalším nejednoznačným kanálem jsou tabletové verze magazínŧ. Tablety v Česku kupují zpravidla rodiče svým dětem, aby daly pokoj. Většina tabletŧ je v upatlaných dětských ručičkách. To se sice do budoucna změní, ale dneska udělat masivně periodikum směřované primárně na tablety se ještě nevyplatí. * A takhle bys ale mohl pokračovat, ne? Sociální sítě, newslettery... Jistě, jsou firmy, které opravdu nepotřebují dělat svŧj Facebook. Ale zase třeba potřebují LinkedIn - to jsou hlavně B2B společnosti. Ale tohle všechno probíhá a jde dopředu ve zběsilém tempu, takţe já nemŧţu říct, co se do budoucna té které firmě vyplatí víc. I my investujeme do spousty teprve vznikajících věcí, ale čas pro návratnost kaţdé z těch investic přijde. A to je taky jediné, co víme - ţe to tak bude. Firmy uţ dnes denně publikují svŧj vlastní obsah a budou víc a víc. Skončila doba, kdy máš svou firmu a musíš si zaplatit nějaký prostor, aby o tobě napsali nebo uveřejnili tvŧj inzerát. Dneska si tohle řídíš sám a máš k tomu potřebné nástroje. * No, dík, to je super zpráva pro tištěná média a jejich vydavatelství. To tam radši ani nenapíšu. Ale třeba zrovna Economia to s tím svým sloganem „Obsah rozhoduje“ bere za správný konec, pokud se toho bude drţet i v praxi. Jistě, klasická média v tomhle procesu přišla o svou dominantní roli. Ale rozhodně nejsou mrtvá. S nástupem internetu se říkalo, ţe televize je mrtvá, není. S nástupem videa se říkalo, ţe kino je mrtvé -a není. Jen se neustále rozšiřuje počet kanálŧ a moţností. Celý trik úspěšného marketingu současnosti je umět tyhle kanály pospojovat, propojit je a vyuţít. A dobře prodat. Je největší pitomost říct si, ţe dosud jsem dělal časopis, ale teď jsou všichni on-line, tak přestanu tisknout časopis a budu všechno dělat jen elektronicky. Přijdu o mraky lidí. Proto jsem zmiňoval Virgin Media: oni nezrušili tištěný magazín, protoţe moc dobře vědí, jaký přínos pro ně má. Ale zároveň je jim zřejmé, ţe bez elektronických kanálŧ uţ se taky neobejdou. * A není uţ trh s firemním obsahem saturován? Společnosti, které chtějí komunikovat, uţ to dělají. Buď s vámi, nebo s konkurencí, a maximálně se o ně mŧţete přetahovat, ne? Vŧbec ne. Kdyţ se člověk dívá, přemýšlí a pracuje na tom, tak vidí pořád nepřeberné mnoţství příleţitostí. Já bych z fleku mohl zaloţit pět dalších firem, kdybych měl tolik času, protoţe ty moţnosti vidím. * *** Marek Slezák, ředitel Boomerang Publishing Vystudoval FSV UK, obor politologie se specializací na antickou politickou filozofii. Krátce pracoval na počátku 90. let v Ogilvy PR, neţ přešel do sluţeb nizozemských společníkŧ. Několik let vedl první lifestylový magazín zdarma Navigator, načeţ společně s Olivierem Plné znění zpráv


Wegloopem zaloţili v Praze v roce 2001 Boomerang Publishing se specializací na firemní periodika. Dnes je jeho vydavatelství ve svém segmentu největší, stará se o několik desítek klientŧ včetně ČEZu, Vodafonu nebo Aholdu. Foto popis| _

Rádio BBC a projekt Zet povede Marek Miler, někdejší korespondent Bloombergu 26.7.2013

digizone.cz str. 00 Lukáš Polák_

_

UVNITŘ FOTO Miler je absolventem Pedagogické fakulty Univerzity J. E Purkyně v Ústí nad Labem, v letech 1992 aţ 1994 studoval ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK v Praze. Společnost Lagard?re Active ČR, která je provozovatelem Rádia BBC a multimediálního projektu Zet, našla jeho šéfredaktora. Stal se jím Marek Miler, který v minulosti pŧsobil v praţské pobočce agentury Bloomberg. „Zetko“ vede Miler od poloviny července. Lagard?re připomněla, ţe nový šéfredaktor pŧsobil v agentuře Bloomberg jako korespondent dvanáct let do roku 2008, později zodpovídal za zpravodajství z oblasti energetiky, komodit, chemického a ropného prŧmyslu ve střední Evropě a na Balkáně. Autor: Lagard?re Active ČR Marek Miler, nový šéfredaktor multimediálního projektu Zet ČTĚTE TAKÉ: Česká BBC spustila aplikace zpravodajského projektu Zet pro iPhone a Android Do ţurnalistiky se vrací Miler po pěti letech, kdy pracoval na volné noze jako konzultant. Marek Miler je absolventem Pedagogické fakulty Univerzity J. E Purkyně v Ústí nad Labem, kde vystudoval český a anglický jazyk a literaturu. V letech 1992 aţ 1994 studoval ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK v Praze. První zkušenosti s ekonomickou ţurnalistikou získal v roce 1997, kdy spolupracoval s Economist Intelligence Unit. V témţe roce absolvoval stáţ v Bloomberg LP, u globálního poskytovatele dat a zpravodajství pro finanční trhy.

URL| http://www.digizone.cz/clanky/radio-bbc-a-projekt-zet-povede-marek-miler-nekdejsi-korespondentbloombergu/ _

Šéfredaktorem multimediálního projektu ZET je Marek Miler 26.7.2013

mediamania.cz str. 00 ČTK_

Televize a rádia_

Šéfredaktorem multimediálního projektu ZET, který patří do mediální skupiny Lagard?re, se stal Marek Miler, informovala mluvčí Lagard?re Active ČR Radka Pilzová. Projekt ZET mimo jiné připravuje zpravodajské vysílání pro rozhlasovou stanici BBC a provozuje portál Zet.cz. Šéfredaktorem multimediálního projektu ZET, který patří do mediální skupiny Lagard?re, se stal Marek Miler, informovala mluvčí Lagard?re Active ČR Radka Pilzová. Projekt ZET mimo jiné připravuje zpravodajské vysílání pro rozhlasovou stanici BBC a provozuje portál Zet.cz. Miler (44) stál u začátkŧ praţské pobočky agentury Bloomberg, v níţ jako korespondent strávil téměř 12 let. K novinařině se vrací po pěti letech, kdy pracoval na volné noze jako konzultant. Absolvoval Pedagogickou fakultu Plné znění zpráv


Univerzity J. E Purkyně v Ústí nad Labem, kde vystudoval český a anglický jazyk a literaturu. V letech 1992 aţ 1994 studoval ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK v Praze. Základními pilíři projektu ZET je zpravodajsko-informační byznysový web ZET.cz a vysílání Studia ZET, dostupné na internetu a v rámci vysílání rádia BBC. Toto vysílání trvá denně dvakrát tři hodiny a ZET se v něm zaměřuje na čtyři základní tematické okruhy - byznys, vědu, kulturu a společnost. Multimediální projekt patří do mediální skupiny Lagard?re, která v Česku provozuje mimo jiné rádia Frekvence 1 a Evropa 2. Projekt ZET vznikl letos po převzetí společnosti BBC Radiocom firmou Lagardere Active a ukončení spolupráce s rozhlasovou stanicí Českého rozhlasu Rádio Česko. Lagard?re počítá, ţe v něm postupně zaměstná zhruba třicítku lidí.

URL| http://mediamania.tyden.cz/rubriky/televize-radio/sefredaktorem-multimedialniho-projektu-zet-je-marekmiler_277587.html _

Šéfredaktorem multimediálního projektu ZET je Marek Miler 26.7.2013

tyden.cz

str. 00 ČTK_

Televize a rádia_

Šéfredaktorem multimediálního projektu ZET, který patří do mediální skupiny Lagard?re, se stal Marek Miler, informovala mluvčí Lagard?re Active ČR Radka Pilzová. Projekt ZET mimo jiné připravuje zpravodajské vysílání pro rozhlasovou stanici BBC a provozuje portál Zet.cz. Šéfredaktorem multimediálního projektu ZET, který patří do mediální skupiny Lagard?re, se stal Marek Miler, informovala mluvčí Lagard?re Active ČR Radka Pilzová. Projekt ZET mimo jiné připravuje zpravodajské vysílání pro rozhlasovou stanici BBC a provozuje portál Zet.cz. Miler (44) stál u začátkŧ praţské pobočky agentury Bloomberg, v níţ jako korespondent strávil téměř 12 let. K novinařině se vrací po pěti letech, kdy pracoval na volné noze jako konzultant. Absolvoval Pedagogickou fakultu Univerzity J. E Purkyně v Ústí nad Labem, kde vystudoval český a anglický jazyk a literaturu. V letech 1992 aţ 1994 studoval ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK v Praze. Základními pilíři projektu ZET je zpravodajsko-informační byznysový web ZET.cz a vysílání Studia ZET, dostupné na internetu a v rámci vysílání rádia BBC. Toto vysílání trvá denně dvakrát tři hodiny a ZET se v něm zaměřuje na čtyři základní tematické okruhy - byznys, vědu, kulturu a společnost. Multimediální projekt patří do mediální skupiny Lagard?re, která v Česku provozuje mimo jiné rádia Frekvence 1 a Evropa 2. Projekt ZET vznikl letos po převzetí společnosti BBC Radiocom firmou Lagardere Active a ukončení spolupráce s rozhlasovou stanicí Českého rozhlasu Rádio Česko. Lagard?re počítá, ţe v něm postupně zaměstná zhruba třicítku lidí.

URL| http://mediamania.tyden.cz/rubriky/televize-radio/sefredaktorem-multimedialniho-projektu-zet-je-marekmiler_277587.html _

Klapka a jedeme. Do Česka 25.7.2013

Ekonom

str. 42 Téma - filmové pobídky_ Robert Břešťan_



Filmové štáby v Česku ročně utratí na čtyři miliardy korun. Potvrzuje se, ţe filmové pobídky nejsou jen dotací, ale i zdrojem zajímavých příjmŧ. U skupiny karavanŧ zaparkovaných dočasně přímo před Praţským hradem, na Hradčanském náměstí, postává štíhlý nakrátko ostříhaný muţ, do něhoţ by málokdo řekl, ţe v Česku za necelé tři měsíce utratil přes 200 milionŧ korun. A ţe výměnou za ně si při odjezdu z Prahy odveze „jen“ harddisk se surovým filmovým materiálem. Dánský filmový producent Mouns Overgaard si totiţ právě Prahu a bývalý vojenský prostor v Milovicích vybral jako ideální místo pro natáčení výpravného televizního seriálu a filmu s názvem 1864. „Je to projekt placený dánskou státní televizí a je tak velký, ţe kvŧli vysokému rozpočtu musel být dokonce přijat i speciální zákon,“ říká Overgaard o končícím natáčení, na něţ se mu podařilo sehnat v přepočtu celkem 600 milionŧ korun. Na vznik filmu přispěla i Česká republika: od Státního fondu kinematografie za zde utracené peníze totiţ dostanou tvŧrci filmu takzvaný rabat, vratku, v tomto případě ve výši zhruba 42 milionŧ korun. Je to dŧsledek zavedení filmových pobídek, jeţ na podzim 2009 schválila úřednická vláda Jana Fischera. V následujících dvou letech na ně vlády vyčlenily z rozpočtu přibliţně 300 milionŧ korun. Od ledna tohoto roku se systém pobídek stal součástí nového zákona o Státním fondu kinematografie. Pro letošek je v rozpočtu fondu dokonce 500 milionŧ. Pŧlmiliarda na filmy, jeţ čeští daňoví poplatníci moţná v ţivotě neuvidí (či ani vidět nechtějí), vypadá jako poměrně velká suma. Dá se na ni ale pohlíţet i jako na zajímavou a vratnou investici. „Jsme samostatnou poloţkou státního rozpočtu. Na pobídky je letos 500 milionŧ, a uţ jsou vyčerpány. I díky tomu ale do české ekonomiky přijdou čtyři miliardy korun. Z toho jdou peníze přímo do rozpočtu prostřednictvím DPH, spotřebních daní a dalších daňových odvodŧ,“ říká Helena Bezděk Fraňková, ředitelka Státního fondu kinematografie. Zkušenost minulých let podle ní ukazuje, ţe se do státního rozpočtu vrátí ještě zhruba 18 procent nad rámec sumy vyplacené na pobídkách. Peníze z natáčení filmŧ získávají přímo například i státní či obecní organizace. „Na filmu Královská aféra, který byl letos nominován na Oscara, a jde tedy o úspěšný film, na němţ se podílela i Česká republika, jsme měli vratku necelých 13 milionŧ. Ale jen na pronájmech zámkŧ a mobiliářŧ jsme státním institucím přímo zaplatili šest milionŧ. Plus ty desítky, respektive stovky milionŧ, co se utratí normálně. Takţe stát na tom jen vydělá,“ říká filmový producent společnosti Sirena film Pavel Müller. Útrata za pŧl miliardy Například akční film s populárním americkým hercem Tomem Cruisem Mission Impossible 4, o jehoţ kulturním přínosu lze samozřejmě pochybovat, v roce 2011 získal z veřejných rozpočtŧ podporu ve výši 40 milionŧ, útraty filmařŧ ale přinesly na výběru daní a poplatkŧ zpět bezmála 47 milionŧ korun. Celková útrata spojená s natáčením byla ale mnohem vyšší. Za výhradně české sluţby a zboţí produkce vydala přes 200 milionŧ korun (útraty na film MI 4 viz grafika na str. 44), další dvě stovky milionŧ útrat tvořily pro účely filmových pobídek takzvané „neuznatelné výdaje“. „Mŧţeme argumentovat tím, ţe film typu Mission Impossible není kultura jako celek. Jednotlivé úkony na výrobě ale jsou,“ říká Bezděk Fraňková. Film totiţ dává vydělat řadě ţivnostníkŧ, drobných podnikatelŧ a řemeslníkŧ; zapotřebí jsou například umělečtí kováři, truhláři, skláři, výtvarníci, ale i odborníci na informační a komunikační technologie a technici. „Spousta českých filmových profesí, například kostyméři, stavba dekorací, kaskadéři a třeba maskéři, se podílí na mnohých oskarových filmech. Příkladem je snímek Edith Piaf. Ten se točil celý u nás a český maskérský tým tak participoval na tom, ţe maskérská sloţka dostala za masky Edith Piaf Oscara,“ upozorňuje Bezděk Fraňková. Přínos filmových pobídek potvrzuje i ekonom Michal Mejstřík, profesor Institutu ekonomických studií FSV UK a člen bývalé NERV. „Sluţby spojené s filmem vţdy patřily mezi komparativní výhody Česka. Pro naši konkurenceschopnost se jeví jako významné, abychom do budoucna byli schopni exportovat sofistikované sluţby, jimiţ jsou i sluţby filmové produkce,“ napsal například v hodnocení pro ministerstvo kultury po roční existenci filmových pobídek. Je zjevné, ţe po spuštění pobídek v polovině roku 2010 zájem o natáčení v Česku opět rapidně vzrostl. Aktuálním počinem a zároveň zatím nejdraţším projektem v historii natáčení v Česku je film amerického producenta a reţiséra Ridleyho Scotta Dítě číslo 44. Jeho štáb tu hodlá utratit skoro miliardu korun, z toho asi 550 milionŧ jen za výrobky a sluţby českých firem. Ať uţ jde o peníze vydané přímo za natáčení, za ubytování, jídlo v restauracích, catering, dopravu a pronájmy lokalit, nákup energií či pohonných hmot. Film zasazený do období 50. let 20. století do Sovětského svazu se má natáčet mimo jiné na Kladně či v okolí Berouna a v Praze. Po skončení natáčení by měl Scott získat ze Státního fondu kinematografie přibliţně 45 milionŧ korun. Právě to, ţe Česká republika po letech váhání v roce 2010 po vzoru Maďarska, Irska, Německa a dalších evropských i mimoevropských zemí téţ zavedla filmové pobídky, bylo ostatně jedním z dŧvodŧ, proč si dánská produkce filmu 1864 k natáčení vybrala Česko. „Svoji roli hrají samozřejmě peníze, filmové pobídky, ona Plné znění zpráv


vratka. Ale pokud jde o tuto konkrétní produkci, pak to byla především lokalita. Třeba tak veliké bitevní pole, jaké nám nabídl prostor v Milovicích, bychom hledali jen těţko,“ říká Overgaard (více viz S tím, co nabízí Česko...). James Bond v Puppu Bitevním polem ve vztahu k filmovým pobídkám bývá česká poslanecká sněmovna. Při přípravě státního rozpočtu na letošní rok se tehdejší ministryni kultury Aleně Hanákové nepodařilo přemluvit vládu, respektive ministra financí Miroslava Kalouska, aby do Státního fondu kinematografie poslal pŧl miliardy. Sumu se ale nakonec podařilo do rozpočtu „vpašovat“ poslaneckým návrhem i díky hlasŧm poslancŧ TOP 09. Kritiky pobídek, kterých celkově není mnoho, reprezentuje například ekonom a předseda Strany svobodných občanŧ Petr Mach. „Kdyţ dáme třeba 400 milionŧ filmařŧm, vezmeme je nefilmařŧm. Peníze za filmy budou sice utraceny, ale nebudou utraceny za jiné věci. A 400 milionŧ navíc, které pŧsobí jako pobídka pro investice do filmu, znamenají jinde chybějících 400 milionŧ, které pŧsobí jako antipobídka pro investice do jiných věcí,“ argumentuje Mach, který by pobídky nejraději zrušil. Jenţe konkurovat ve filmovém prŧmyslu pouze zkušeností tuzemských filmových štábŧ, filmovou tradicí či lákavými natáčecími lokalitami bylo moţné zhruba jen do roku 2003. V té době ještě Česko patřilo mezi nejvyhledávanější filmové destinace světa a v Evropě snad s výjimkou Británie nemělo konkurenci. Pak ale Maďarsko přišlo s nápadem na zavedení finančních pobídek a začalo filmařŧm vracet aţ 20 procent utracených peněz. Reakce trhu byla rychlá. Zatímco ještě v roce 2003 zahraniční filmové produkce v Česku utratily pět miliard korun, o rok později to bylo jen 1,5 miliardy a v roce 2008 uţ pouze 700 milionŧ. Objem utracených peněz se tak v krátké době propadl o 85 procent. „Maďarsko na rozdíl od nás ve filmech nemělo tradici, ale filmaře nalákalo právě tím, ţe vymyslelo filmové pobídky. U nás pak vznikla mezera několika let, kdy se tady velké filmy úplně přestaly dělat. Ztratili jsme náskok, a to je škoda,“ říká filmový producent Pavel Müller. Řada světových producentŧ se v mezičase naučila natáčet místo v Praze právě v Budapešti nebo Berlíně. „My jsme tu zjišťovali podmínky pro natáčení filmu Smrtonosná past 5 s předpokládaným rozpočtem k jedné miliardě korun. Ale nakonec se natáčelo v Maďarsku, i kdyţ se reţisérovi více líbily české lokace. Čistě proto, ţe Maďarsko garantovalo státní podporu a my ne,“ doplňuje Müller. Na druhé straně i bez pobídek se zde natáčela řada snímkŧ, jeţ filmoví fanoušci dobře znají: mimo jiné v roce 2006 i jeden ze série filmŧ o Jamesi Bondovi – Casino Royale. Peníze slíbíme, nic z ruky nedáme Jakkoli i filmové pobídky jako forma dotace pokřivují trh, v situaci, kdy je zavedlo uţ 12 zemí EU, se zdá být nevyhnutelné, aby je měla (má-li stát zájem na zachování a dalším rozvoji místního filmového prŧmyslu) i Česká republika. „Naše pobídky nefungují ve stylu my vám něco dopředu dáme, slíbíme nebo odpustíme, a přijďte k nám. My sice peníze slíbíme, ale z ruky je nedáme, dokud se celý film nedokončí, nezlikvidují se všechny dekorace a dokud nezŧstane jen producent s filmem na harddisku,“ vysvětluje Helena Bezděk Fraňková ze Státního fondu kinematografie. „Neexistuje moţnost, ţe bychom podpořili někoho, kdo tu neutratil minimálně 15 milionŧ uznatelných nákladŧ. A utratí se obvykle výrazně více, protoţe ne všechny útraty jsou uznatelné,“ dodává. I kdyţ rozpočty například amerických akčních filmŧ bez problémŧ dosahují v přepočtu miliardy korun, neznamená to, ţe by objem peněz na filmové pobídky byl neomezený. V Česku je stropem 20 procent z uznatelných nákladŧ, závisí i na celkové sumě v rozpočtu fondu a počtu zájemcŧ, kteří se o tuto podporu ucházejí. Maximem peněz uvolněných z rozpočtu na pobídky, které by ještě pro Česko dávalo smysl, je 800 milionŧ korun. „Na to, abychom měli pobídky vyšší neţ 800 milionŧ korun, nemáme kapacitu štábŧ,“ podotýká Bezděk Fraňková. Jaká bude výše filmových pobídek pro příští rok, zŧstává nejasné a bude záviset na rozhodnutí ministra financí, respektive poslancŧ při hlasování o státním rozpočtu na rok 2014. *** Příklady filmŧ a českých pobídek Královská Aféra (A Royal Affair) * koprodukce: Dánsko, Česká republika, Švédsko * natáčení: 2011, premiéra 2012 * celkový rozpočet: 152 425 000 Kč * rozpočet projektu v ČR: 64 430 000 Kč * vratka (pobídka): 12 886 000 Kč * obdrţen také grant na podporu minoritních koprodukcí ve výši 4 000 000 Kč * přímé platby projektu během realizace za pronájem státních či obecních lokací a výpravy: cca 6 000 000 Kč * flm byl v letošním roce nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný flm Serena



* koprodukce: USA, Česká republika * natáčení: 2012, premiéra podzim 2013 * celkový rozpočet: 345 000 000 Kč * rozpočet projektu v ČR: 237 000 000 Kč * vratka (pobídka): 37 000 000 Kč * reţisérka: Susanne Bier – drţitelka Oscara za nejlepší cizojazyčný flm roku 2011 „Lepší svět“ * obsazení: Jennifer Lawrence, Bradley Cooper Frankensteinova armáda * koprodukce: USA, Česká republika * natáčení: 2012, premiéra 2013 * celkový rozpočet: 29 000 000 Kč * rozpočet projektu v ČR: 18 500 000 Kč * vratka (pobídka): 3 300 000 Kč * reţisér: Richard Raaphorst * obsazení: Karel Roden, Joshua Sasse Pobídky mají v Evropě Belgie, Británie, Česko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Irsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Španělsko, Srbsko Mission Impossible 4 Výběr výdajŧ výhradně pro české subjekty (v mil. Kč) Kaskadéři . . . . . . . . . . . . . 4,0 Kameramani . . . . . . . . . 0,7 Kamerová technika . . . . . . . . . . . . . . .11,9 Osvětlovači . . . . . . . . . . 3,9 Osvětlení . . . . . . . . . . . . . 8,0 Výkonní umělci . . . . . 2,0 Stavby . . . . . . . . . . . . . . . . 10,0 Speciální efekty. . . . . . 3,6 Výprava dekorací . . . 5,0 Lokace . . . . . . . . . . . . . . . . . 6,8 Bezpečnostní sluţby . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,9 Pronájmy kanceláří a skladŧ. . . . . . . . . . . . . . . . 4,2 Catering . . . . . . . . . . . . . . . 4,5 Strava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,4 Zdroj: eepic.cz Filmové pobídky Program filmových pobídek mŧţe podpořit: a) hraný nebo animovaný film určený pro distribuci v kinech (s minimální délkou 70 minut a uznatelnými náklady nejméně 15 milionŧ Kč); b) dokumentární film určený pro distribuci v kinech, délka minimálně 70 minut, uznatelné náklady nejméně 3 mil. Kč; c) hraný, dokumentární nebo animovaný film určený pro vysílání v televizi, délka minimálně 70 minut (uznatelné náklady nejméně 15 mil. Kč); d) epizodní díl hraného nebo animovaného televizního seriálu, délka epizody minimálně 40 minut (uznatelné náklady nejméně 10 mil. Kč). Graf Útraty za filmovou produkci v Česku (v mil. Kč) Výrazným propadem se projevil nástup filmových pobídek v Maďarsku. Nárŧst výdajŧ zahraničních filmových produkcí zpŧsobilo natáčení velkofilmu Letopisy Narnie. Filmové pobídky byly v ČR spuštěny v polovině roku 2010. Plné znění zpráv


Za skokový meziroční nárŧst mŧţe zejména výpravný koprodukční film Bathory – započítán je zde do české produkce. Stál 300 milionŧ korun. 339 mil. Kč Tolik Státní fond kinematografie vyplatil na pobídkách v roce 2012. Foto popis| Film Edith Piaf se celý natáčel v Česku. Český maskérský tým si udělal dobré jméno – snímek dostal za masky slavné zpěvačky Oscara. Foto autor| Foto: ČTK, Lukáš Bíba, archiv _

Šéfredaktorem multimediálního projektu ZET se stal Marek Miler 25.7.2013

MaM.cz str. 00 mam.ihned.cz_ Marie Lafantová_

Vedením multimediálního projektu ZET, patřící do skupiny Lagardere, byl od poloviny července pověřen Marek Miler. Marek Miler má mnohaleté zkušenosti v oboru ekonomické ţurnalistiky. Stál u začátkŧ pŧsobení pobočky Bloomberg v Praze. V této největší americké tiskové agentuře pracoval jako korespondent téměř 12 let, aţ do roku 2008. V posledním období byl u Bloomberg zodpovědný za zpravodajství z oblasti energetiky, komodit, chemického a ropného prŧmyslu ve střední Evropě a na Balkáně. Do ţurnalistiky se vrací po pěti letech, kdy pracoval na volné noze jako konzultant. Marek Miler je absolventem Pedagogické fakulty Univerzity J. E Purkyně v Ústí nad Labem, kde vystudoval český a anglický jazyk a literaturu. V letech 1992 aţ 1994 studoval ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK v Praze. První zkušenosti s ekonomickou ţurnalistikou získal v roce 1997, kdy spolupracoval s Economist Intelligence Unit. V témţe roce absolvoval stáţ v Bloomberg LP, u globálního poskytovatele dat a zpravodajství pro finanční trhy. Má rád cyklistiku a zajímá se o moderní umění, film, současný jazz a východní myšlení.

URL| http://mam.ihned.cz/c1-60316200-sefredaktorem-multimedialniho-projektu-zet-se-stal-marek-miler _

Šéfredaktorem rádia BBC/Zet je Marek Miler, dlouholetý redaktor Bloombergu 25.7.2013

mediar.cz str. 00 Ondřej Aust_

Otvírák_

Marek Miler Marek Miler Vedením rádia a zpravodajského webu BBC/Zet rozhlasové skupiny Lagardere byl od poloviny července pověřen Marek Miler. Dvanáct let pracoval ve zpravodajské agentuře Bloomberg - nejdřív v praţské pobočce, naposled zodpovídal za zprávy z oblasti energetiky, komodit, chemického a ropného prŧmyslu ve střední Evropě a na Balkáně -, posledních pět let dělal konzultanta. Absolvent Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, oboru český a anglický jazyk a literatura, a pozdější posluchač ţurnalistiky na Fakultě sociálních věd praţské Univerzity Karlovy přebírá tým rádia Zet, který pod křídly Lagardere (Frekvence 1, Evropa 2 či Bonton) od letošního března navazuje na zpravodajské vysílání veřejnoprávního Rádia Česko, předtím české redakce BBC. Plné znění zpráv


Tým dosud vedli ředitel Frekvence 1 Miroslav Škoda (ten měl na starosti rozhlasové vysílání) a šéf digitálních aktivit Lagardere Lubor Zoufal (staral se o rozvoj webu). Miler nyní bude muset vybudovat prakticky novou redakci, neboť nejvýraznější jména spolu s několika dalšími spolupracovníky jej nedávno opustili, v reakci na novou inzertní nabídku.

URL| http://www.mediar.cz/sefredaktorem-radia-bbczet-je-marek-miler-dlouholety-redaktor-bloombergu/ _

Lidovky.cz: Český bulvár má upatlaně tragikomickou podobu, míní analytik 24.7.2013

ceska-media.cz str. 00 Lidovky.cz (vb)_

Média-Stalo se_

Velkou vlnu pozornosti vyvolal rozhovor šéfa bulvárního webu Pavla Novotného s novinářem slovenského serveru Sme.sk. Novotný v rozhovoru otevřeně popisuje drsné praktiky českých bulvárních novinářŧ. Mediální analytik Milan Kruml soudí, ţe příklad zpěvačky Ivety Bartošové ukazuje, ţe bulvár ze své razance neubere. "Tenhle případ je exces, který snad připomíná špatné absurdní drama, protoţe to si těţko vymyslíte. Na druhou stranu to není ţádná legrace," říká Kruml, přednášející na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a specialista vývoje České televize.

URL| http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=457718 _

Prezident bude vyţadovat 101 notářsky ověřených podpisů poslanců 24.7.2013

ČRo Radioţurnál

str. 01 _

21:05 Stalo se dnes_

Jan RICHTER, moderátor -------------------Prezident Miloš Zeman bude po bývalé koalic poţadovat nejméně 101 notářsky ověřených podpisŧ poslancŧ. Ještě předtím, neţ se rozhodne, zda jim svěří případný druhý pokus o sestavení vlády. Prezident to dnes uvedl v rozhovoru pro ČTK. Miloš ZEMAN, prezident České republiky -------------------Pokud se rozhodnu pro druhý pokus a pokud vŧbec bude druhý pokus nutný, tak velmi uvítám, kdyţ mi těch 101 podpisŧ znovu přinesou a dokonce jsem je zdvořile poţádal, aby byly notářsky ověřené. Jan RICHTER, moderátor -------------------Prezident v rozhovoru takto shrnul závěry schŧzek s šéfy parlamentních frakcí. Předpokládá, ţe určité strany ve sněmovně vládu Jiřího Rusnoka podpoří. My jsme teď ve spojení s prezidentovým kancléřem Vratislavem Mynářem. Dobrý večer. Vratislav MYNÁŘ, kancléř prezidenta republiky -------------------Hezký dobrý večer. Jan RICHTER, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Pane Mynáři, proč pan prezident vlastně poţaduje, aby byly podpisy poslancŧ notářsky ověřené? Vratislav MYNÁŘ, kancléř prezidenta republiky -------------------Nejdříve bych řekl, jak zaznělo v tom úvodu, ţe v případě, ţe bude druhý pokus, coţ znamená samozřejmě počkat si do 8. srpna nebo kolem toho 8. srpna, kdy bude hlasování o dŧvěře vlády pana Rusnoka. Co se týče těch ověřených podpisŧ, tak pravděpodobně pana prezidenta k tomu vede ten dŧvod,. Jak víme, takovéto lavírování jedné dneska strany, která samozřejmě je součástí koalice, ţe chvilku to bylo takové a chvilku zase jinak, takţe pravděpodobně tohle, aby byla věrohodnost stoprocentně zajištěna, tak asi tohle k tomu vede pana prezidenta. Jan RICHTER, moderátor -------------------Není to pro poslance poněkud dehonestující? Skutečně si pan prezident myslí, ţe by ty podpisy mohli zfalšovat? Vratislav MYNÁŘ, kancléř prezidenta republiky -------------------Nemyslím si, ţe by se jednalo o zfalšování, je to prostě jenom, řekněme, prŧkaznější zpŧsob toho, co se spekuluje, mluví. My víme, ţe za určitou dobu samozřejmě bylo vytýkáno panu prezidentovi, ţe nevyslyšel hlasu koalice, přitom samozřejmě je známo, ţe ta stojedničková deklarace byla asi dvě hodiny před rozhodnutím jmenovat pana Rusnoka. To znamená, ze všech těchhle dŧvodŧ, které prostě uţ nám historicky ukazují a poučují v tom, ţe má být člověk velmi obezřetný, tak moţná ze všech těchhle dŧvodŧ. Určitě se nejedná o nějakou dehonestaci pár poslancŧ. Jan RICHTER, moderátor -------------------Jestliţe tedy nakonec dojde k tomu druhému pokusu, co bude vlastně pan prezident zvaţovat, kdyţ bude mít notářsky ověřeno, ţe je ve sněmovně většina stojedničková nejméně? Vratislav MYNÁŘ, kancléř prezidenta republiky -------------------Je potřeba říci, ţe zase samozřejmě v případě druhého pokusu, v ten moment uţ posledního pana prezidenta, pořád jsou ve hře všechny tři varianty. To je asi dobré říci na začátek. Nicméně, není tajemstvím, ţe pokud by fungovala tahle většina a bylo deklarováno, řekněme, třeba notářsky ověřenými podpisy, tak pak je opravdu na velmi velkém zváţení pana prezidenta, jestli v tom druhém pokusu neoslovit a nedat tu šanci znovu pravicové koalici, respektive v druhém pokusu pravicové koalici. Jan RICHTER, moderátor -------------------Jak bude pan prezident postupovat, jestliţe strany bývalé koalice tuto podmínku odmítnou? Vratislav MYNÁŘ, kancléř prezidenta republiky -------------------To se přiznám, nevím, samozřejmě bude to na jednání asi znovu s představiteli těch koaličních stran. Já si myslím, pokud deklarace koalice dneska je a je říkají neměnná a je definitivní a je jakoby jeden celek jednolitě, tak si myslím, ţe není dŧvodu odmítnout tuhle záleţitost, kdyţ se mluví třeba v souvislosti s veřejnými podpisy i o úpravě volebního zákona s těmi podpisovými archy a s tím, je to, řekněme, populární téma, které pan prezident, znovu říkám, určitě nemyslí, ţádnou dehonestaci, ale jakousi jistotu. Jan RICHTER, moderátor -------------------Bude mít prezident stejnou podmínku i pro případ, ţe by nakonec nejmenoval Miroslavu Němcovou, kterou bývalá koalice navrhla, ale například Bohuslava Sobotku z ČSSD? Vratislav MYNÁŘ, kancléř prezidenta republiky --------------------



Já myslím, ţe tady bude platit padni komu padni a v případě, ţe by pan Sobotka, respektive sociální demokracie ústy pana Sobotky si vyţádala opakovaně tu snahu o druhý pokus, tak si myslím, ţe v tomto případě by ty podmínky byly neměnné, jestli je to pro koalici nebo pro opozici. Jan RICHTER, moderátor -------------------Jak je pravděpodobné, pane Mynáři, ţe by prezident Zeman jmenoval dalšího premiéra samozřejmě v případě, ţe vláda Jiřího Rusnoka, nedostane dŧvěru Poslanecké sněmovny, jak je potom pravděpodobné, ţe by prezident jmenoval dalšího premiéra bez vazeb na parlamentní politické strany? Vratislav MYNÁŘ, kancléř prezidenta republiky -------------------Myslím, ţe je to otázka na pana prezidenta, ale podle mého názoru je to méně pravděpodobné neţ v prvním kole. Jan RICHTER, moderátor -------------------Říká kancléř prezidenta republiky Vratislav Mynář. Děkujeme za váš čas a na slyšenou. Vratislav MYNÁŘ, kancléř prezidenta republiky -------------------Na shledanou. Jan RICHTER, moderátor -------------------A na druhé lince je předsedkyně sněmovny a první místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová. Dobrý večer. Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně Poslanecké sněmovny /ODS/ -------------------Dobrý večer přeji. Jan RICHTER, moderátor -------------------Paní předsedkyně, vy jste prezidentŧv poţadavek odmítla jako hrubý nátlak na sněmovnu a diktátorský postup. Co na tom prezidentově postupu povaţujete za diktátorského? Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně Poslanecké sněmovny /ODS/ -------------------Tak, já za prvé bych řekl, před chvilkou zde říkal pan kancléř, ţe pan prezident chce postupovat stylem padni komu padni. Tak já v tu chvíli se musím zeptat, jak to, ţe nepoţadoval pan prezident nějaké hlasy, 101 hlasŧ notářsky ověřených pro vládu pana Rusnoka, neţ vŧbec mu dal pověření. Ve chvíli, kdy obchází parlament, kdy jmenuje vládu svých přátel, tak tam nic nepotřebuje, ţádné notářské ověření, ţádný znalecký posudek. Nic mu nebrání k tomu tu vládu jmenovat, přestoţe mu opakovaně strany říkají v parlamentu, ţe ji nehodlají podpořit, většina hlasŧ. No a teď tedy říká, ţe po nás to chce. Proč já to povaţuji za diktátorské? Proč si diktuje podmínky, které jsou nepřijatelné a musí to vědět, ţe to je nepřijatelné pro parlament, protoţe jestliţe poslanci dali své podpisy na papír, je jich 101, ty listiny jsou k dispozici, není pravda, co říkal pan kancléř Mynář o tom, ţe jsme je ukázali dvě hodiny předtím jmenováním Jiřího Rusnoka. My jsme je nabízeli panu prezidentovi v době, kdy jsem byli v Lánech na tom prvním jednání, tedy v pátek, v úterý teprve byla jmenována vláda Jiřího Rusnoka a my jsme mu říkali, my ty podpisy vám dáme, jestli pro vaše rozhodnutí bude dŧleţité je mít v ruce, my vám je dodáme. Pan prezident řekl ne, já je nepotřebuji, takţe neplatí argument, ţe jsme je dali pozdě, my jsme je nabízeli v první moment, kdy jsme pana prezidenta viděli. A v tuto chvíli já jsme přesvědčená, ţe není moţné přistoupit na takové nehorázné podmínky prezidenta republiky. Co ještě bude chtít notářsky ověřit? Kaţdé naše hlasování? Kdyţ si vzpomene, ţe se mu nelíbí, jaký zákon prošel, tak řekne, já chci notářsky ověřit, ţe jste tak skutečně hlasovali a my mu odpovíme a my chceme od vás, pane prezidente, abyste dal notářské osvědčení o tom, ţe to, co jste řekl, platí nebo neplatí. Takhle se nedá jednat. Jan RICHTER, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostŧ Petr Gazdík to, zdá se, ty podmínky bere sportovně, nevidí v tom problém. Mimo jiné řekl, ţe jaksi v jeho klubu je několik starostŧ, kteří vlastně mají zmocnění notářsky ověřovat podpisy. Stojí vám, paní předsedkyně, kvŧli tomu notářskému ověření přijít o tu moţnost sestavit vládu nebo se pokusit sestavit vládu v tom druhém pokusu? Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně Poslanecké sněmovny /ODS/ -------------------Já myslím, ţe nepřicházíme o tuto moţnost. Prostě, kdyby prezident republiky nám jí chtěl dát, tak nám jí dá hned v prvním pokusu. Nezahrával by si se situací v zemi, nemarnil by čas, nemarnil by energií, nemarnil by peníze, prostě nezkoušel by Rusnokovu vládu, která určitě vzniká s nějakým jiným cílem, neţ hledat oporu v Poslanecké sněmovně, 101 hledá s tím, ţe na nějaké problémové úkoly, které musí splnit. Prezident nám mohl dát ten první pokus. Nevěřím, ţe pouze tím, ţe bychom nedoloţili 101 notářsky ověřených podpisŧ, to mi přijde ve vztahu ke sněmovně úplně nehorázný poţadavek, ţe by se rozhodl nám nedat druhý pokus. Znamenalo by to prostě, ţe to je svévole prezidentská, není k tomu odŧvodnění v ţádném předpisu, v ţádné zvyklosti, ústava nic takového o tom nemluví. Prostě není ţádný dŧvod, aby toto poţadoval a pokud to myslí váţně s tím, ţe respekt v parlamentu má být respektováno, většina má být, tak 101 podpisŧ k dispozici je uţ řadu týdnŧ a není potřeba dělat kolem toho takový cirkus. Jan RICHTER, moderátor -------------------Jak tedy budete postupovat v případě, ţe prezident bude trvat na své podmínce a nejmenuje vás ani napodruhé? Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně Poslanecké sněmovny /ODS/ -------------------Já si myslím, ţe si vytváří tak trošku alibi, protoţe chce udrţet Rusnokovu vládu, ţe cítí, ţe moţná Rusnokova vláda nedostane dŧvěru ve sněmovně a potřebuje mít nějakou obezličku na to, aby mohl zdŧvodnit, proč jí tam drţí dál i bez dŧvěry po řadu několik měsícŧ a aby splnila zadání, které prostě má splnit a bude říkat, kdyby bývala ta koalice dodala 101 notářsky ověřených hlasŧ, mohla vládnout, ale vidíte, ţe s nimi není řeč. Na to my nemŧţeme principiálně přistoupit, protoţe na diktát se nepřesvědčí. Jan RICHTER, moderátor -------------------Co tedy budete dělat? Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně Poslanecké sněmovny /ODS/ -------------------To není otázka, co budeme dělat my. My pořád říkáme, my máme 101 hlasŧ, pane prezidente, dejte nám ten pokus, nevymýšlejte si. Samozřejmě jsme nakloněni tomu, abychom se setkali, mluvili spolu, nakonec ta jednání byla vedena ještě před jmenováním Rusnokovy vlády, bylo rozhodnuto předtím, byla to jen taková zástěrka, takové hraní si na jednání, prezident byl rozhodnutý předtím. Teď tam tedy je druhé kolo jednání a přijde poţadavek notářsky ověřených podpisŧ. Já vím, ţe my někdo mŧţe říci, no tak, Boţe, tak se vám nic nestane, tak to nechte notářsky ověřit. A potom nastane co? Pak řekne prezident další nesmyslnou podmínku, další, další, další a my budeme pořád jenom podléhat těmhle jeho svévolím. Mně se zdá, ţe e potřeba říci, kde stojí parlament, kde je role prezidenta a máme se vzájemně ctít a máme se vzájemně doplňovat, ale tohle, co předvádí prezident, je válka. Jan RICHTER, moderátor -------------------Dodává předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová z ODS. Děkujeme a hezký večer. Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně Poslanecké sněmovny /ODS/ -------------------Děkujeme také, na shledanou. Jan RICHTER, moderátor -------------------Pana Mynáře i paní Němcovou poslouchal také politolog Michal Kubát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, dobrý večer. Plné znění zpráv


Michal KUBÁT, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Jan RICHTER, moderátor -------------------Pane Kubáte, jak vy rozumíte poţadavku, tomu novému, poslednímu poţadavku prezidenta Zemana? Skutečně myslíte, ţe jde o záminku, jak se vyhnout vlastně tomu druhému pokusu? Michal KUBÁT, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Myslíte notářsky ověřené podpisy? Jan RICHTER, moderátor -------------------Ano. Michal KUBÁT, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já myslím, ţe to je prezidentova hra, prezident chce ukázat, ţe je tím aktivním hráčem v české politice, dělá to od začátku, kdy se dostal do funkce. Já rozumím tomu rozčílení paní předsedkyně Němcové, nicméně bral bych to politicky a myslím si, ţe to je v podstatě lapálie, není to tak podstatná věc. Podstatnější je vŧbec to, jak má fungovat ten český parlamentní reţim, jak ten prezident se má chovat ne v otázce dílčí, jestli podpis má nebo nemá být ověřený, ale v otázce ústavní zvyklosti a tak dále, takţe ano, rozumím tomu rozčílení, rozumím té snaze jaksi poslat prezidenta do patřičných parlamentních mezí, ale myslím si, ţe toto zrovna není úplně ta správná cesta. Ta správná cesta je zamýšlet se nad nějakou reformou toho českého parlamentního reţimu. Jan RICHTER, moderátor -------------------Mají parlamentní strany nějakou moţnost, jak odkázat prezidenta do ústavních mezí tak, jak je vidí právě parlamentní strany, samozřejmě kromě rozpuštění parlamentu a vyhlášení předčasných voleb, na čemţ zřejmě dosud nepanuje shoda? Michal KUBÁT, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ty nástroje jsou obtíţné, ale existují. Parlament je instituce, která schvaluje zákony, která schvaluje ústavu České republiky a myslím si, ţe politici by měli začít opravdu váţně uvaţovat o nějakých reformních systémových krocích, ale ne dílčích, jako byla přímá volba prezidenta, která úplně rozklíţila ten dosavadní český parlamentní reţim. Měli by uvaţovat více systémově, měli by překonat v této otázce, vím, ţe to moţná zní trošku teď naivně, ale měli by překonat ty politické rozpory a je třeba s tím českým parlamentním reţimem něco udělat. To je jediná cesta, jak zavést jakýsi pořádek. Nejde jenom o to dostat prezident jako takového do nějakých mezích, ale jde vŧbec o to, aby ten český parlamentní reţim byl funkční. On funkční není od zhruba poloviny 90. let 20. století. Jan RICHTER, moderátor -------------------Říká politolog Michal Kubát. Děkujeme i vám, na shledanou. Michal KUBÁT, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Děkuji, na shledanou. Jan RICHTER, moderátor -------------------A po pŧl desáté se vás Zuzana Burešová zeptá, jestli vy povaţujete poţadavek prezidenta Zemana za adekvátní. _ Plné znění zpráv


Tolik se na svou cestu těšila, ţe zapomněla na to nejdůleţitější 24.7.2013

IN magazín _

str. 08

Téma_

Irena Dousková, Kateřina Tučková a Miloš Čermák. Poţádali jsme úspěšné spisovatelky a známého novináře o povídku, která začíná výše uvedenou větou. A protoţe cestu na dovolenou, polehávání na pláţi či relaxaci na chalupě nic nezpestří tak jako dobré čtení, vybrali jsme pro vás také nejzajímavější kniţní novinky. LETNÍ (O KLÍČÍCH) Tolik se na svou cestu těšila, ţe zapomněla na to nejdŧleţitější. Všech pět pé - pas, peníze, pojištění, prŧvodce i plavky -měla v batohu, jen ty klíče, zalepené v bublinkové obálce, jak jí přišly poštou, stále leţely na polici u dveří jejího bytu. V tu chvíli se mezi ní a kouskem vysoustruţeného kovu rozkládal oceán a víc neţ šestnáct hodin letu. Uvědomila si to s prudkým trhnutím, s nímţ letadlo dosedlo na rampu, a v tu chvíli myslela, ţe ji raní mrtvice. Po kontrole pasu se vypotácela do letištní haly a svezla se na ţidli u první restaurace, která vítala nově přibyvší do San Diega. Obsah batohu byl za chvíli všude kolem ní, ale klíče, jak ostatně tušila, nikde. Nad sklenicí piva, kterou jí o chvíli později přinesla servírka, se rozbrečela. To uţ měla rozmyšlené všechny varianty, jak by se k ní klíče mohly dostat; ta nejpravděpodobnější, v níţ bude třeba počkat na sestřin návrat z dovolené a opětovné zaslání klíčŧ od kamarádčina bytu do San Diega, bude trvat nejméně deset dní. Její plán na příští měsíc, v němţ měla v klidu cizího prostředí přijít na jiné myšlenky, se rychle rozplýval. „Ještě jedno?“ vytrhla ji z katastrofických myšlenek servírka. Rychle si osušila slzy, a protoţe stejně nevěděla, co by měla v příštích minutách dělat, kývla. Kdyţ před ni dívka o chvíli později pokládala druhé pivo, zeptala se: „Něco se stalo?“ Kde by měla začít? U toho, jak je pitomá? U kamarádky, která ze San Diega odlétala dřív, neţ mohla ona, Anna, přijet, a která jí klíčky poslala poštou? U toho, proč sem vlastně přijela? „Klíče,“ vypadlo z ní, „zapomněla jsem si v Čechách klíče.“ Rozhodilo ji, ţe ze všech moţných reakcí, které před ní mohla sympatická, skoro stejně stará servírka sehrát, ji nenapadla jediná útěšná - místo toho vyprskla smíchy. Při pohledu na ni se Anna zase rozbrečela. Nato se servírka posadila na vedlejší ţidli, konejšivě ji poplácala po rameni a řekla: „No tak nebreč… třeba se něco vymyslí.“ A skutečně. Annu by ještě před pár minutami ani nenapadlo, ţe toho večera bude odjíţdět jinam neţ do hotelového pokoje a ţe se bude mít i kam vrátit. Nazítří měla nastoupit na výpomoc do kuchyně letištní restaurace, načerno. Ze sledu událostí se jí motala hlava. Julie, která ji po skončení směny odváţela k sobě domŧ, se ale usmívala: „A o víkendu pojedeme s přáteli na Venice Beach, to teprve poznáš, ţe tady střechu nad hlavou skoro nepotřebuješ.“ Kateřina tučKová Spisovatelka a kurátorka Za román Vyhnání Gerty Schnirch (2009) získala cenu Magnesia Litera -Kniţní klub Cena čtenářŧ, v roce 2012 vydala autorka román Ţítkovské bohyně, jenţ je fascinujícím příběhem o ţenské duši, magii a zasuté části naší historie. Kniha získala mj. Cenu Josefa Škvoreckého a Kateřina Tučková se stala nejprodávanější českou autorkou roku 2012. Zvuk zbytkŧ jídel dopadajících s plesknutím do širokého odpadkového koše, cinkání příborŧ a pach seškvařeného oleje vystřídalo klidné šumění vln, křik rackŧ a vzdálený smích. Štiplavá vŧně ohně se mísila se slaným větrem. Nad Venice Beach se rozsvítily hvězdy. Neuplynulo ještě ani dvaasedmdesát hodin a Anna seděla uprostřed skupiny lidí, které jako by znala od vţdycky. Peter s Joshem hráli na kytary, Julie s Nicol tančily, Leni jí podávala cigaretu a přes Richarda k ní mířila lahev whisky. Ta pláţ je hostila celé tři dny. K jejich ohni přicházeli cizí lidé a zdrţovali se pár minut, několik hodin nebo i celý víkend. Čas přestal existovat, bylo jen slunce, hudba a tváře zářící úsměvy. Obzvlášť magneticky zářila ta Peterova, která její mysl neopouštěla ani v několika hodinách spánku nad ránem. Kdyţ se pak toho posledního dne balili, vytřepávali dotěrná zrnka písku ze spacákŧ a vlasŧ, cinkla jí v mobilu zpráva: Klíče jsou na cestě, dávej na sebe pozor, ségra, zdar Ester. V těsném sledu jí na displeji přistál i jiný vzkaz: Mŧţeme si promluvit? Chtěl bych se vrátit. Libor. Stačilo přejet na druhý konec světa, zkusit se oprostit od všech jistot, na které byla zvyklá, a všechno bylo najednou jinak. Ještě před týdnem by rušila let a o překot přemýšlela, kde a kdy by se mohli setkat. Teď strčila mobil zpátky do kapsy, v klidu se dobalila, a teprve aţ cestou zpátky, kdy jí v otevřeném autě vítr cuchal Plné znění zpráv


vlasy tak, ţe se musela svézt na Peterŧv klín, se rozhodla neodpovědět a zprávu vymazat. Jen sestře odepsala: Kéţ by ty klíčky nikdy nepřišly. Anna. Takový hezký pár Tolik se na svou cestu těšila, ţe zapomněla na to nejdŧleţitější. Zeptal se jí: „Máš to?“ Chtěla se plácnout rukou do čela a vykřiknout: „To jsem slepice pitomá!“, ale místo toho jen odpověděla: „Nemám.“ Řekl: „Hm.“ „Tak jasně, no,“ poznamenala. „Jasně co?“ „Budeš dávat vinu mně.“ „Přece ti ţádnou vinu nedávám,“ pokusil se, aby to znělo dotčeně. „No a komu ji teda dáváš?“ „Nedávám vinu nikomu.“ „Moţná jsi toho názoru, ţe musím myslet na všechno.“ „To jsem přece neřekl,“ namítl trpělivě. „Ale to se pleteš.“ Napadlo ho, ţe čistě z hlediska logiky není jasné, v čem se plete. Smířlivě proto prohlásil: „Vţdyť se nic neděje.“ „Kdyţ se nic neděje, tak proč z toho děláš takovou aféru?“ Pochopil, ţe ať řekne cokoliv, tak ji to rozčílí. Neřekl nic. Ale jak se nadechl a zase vydechl, znělo to jako povzdechnutí. Úplně se toho zvuku polekal. „Prosím?“ „Nic jsem neřekl,“ ujistil ji rychle. „To je od tebe ale fakt sprosťárna,“ zasyčela. „Opravdu jsem nic neřekl,“ opakoval téměř prosebně. „Ţe ty se teď budeš tvářit, bŧhvíjak velkej nejsi chudák.“ „Ale já se netvářím,“ řekl. „Ono to dokáţe kaţdej.“ „Ano?“ „Jistě,“ řekla. „Nic nedělat a čekat, aţ ten druhý udělá nějakou chybu.“ „Ale já přece na nic nečekal,“ namítl. „No ano!“ skoro vykřikla. „Samozřejmě ţe jsi nečekal. Protoţe slepice jako já udělá nějakou pitomost hned.“ Rozplakala se. Zastavili se, nedívali se jeden druhému do očí a oba se cítili nepatřičně. Pak se vydali zpátky. „Prosím tě, neblázni,“ přemýšlel, jestli ji má vzít za rameno, anebo za loket, ale bál se jí dotknout. „Nech mě být!“ usnadnila mu rozhodování ještě dřív, neţ vŧbec zvedl paţi. Nadechl se a zase vydechl. Ale tentokrát to jako povzdychnutí neznělo. Zpozorněla. „Co jsi říkal?“ „Nic jsem neříkal,“ řekl ledově. „Ale něco jsi chtěl říct,“ trvala na svém. „Nechtěl.“ „Ale chtěl.“ „Přece musím vědět, jestli jsem něco chtěl, nebo nechtěl říct.“ Chvíli váţila slova a pak řekla: „Tak se na mě nezlob.“ „Já se nezlobím.“ „Poznám, kdyţ se zlobíš,“ řekla a vzala ho za ruku. Neodtáhl se. „Opravdu se nezlobím.“ „Někdy se chovám jako úplná kráva.“ „To tedy nechováš,“ řekl a pohladil ji po tváři. Koulela se po ní slza. „Sáro! Jonáši!“ Oba pohlédli směrem, odkud zaslechli svá jména. Byla to paní učitelka. „Zapomněli jsme ve třídě kyblík,“ řekl. „Já jsem ho tam zapomněla,“ upřesnila Sára. A on řekl: „To je jedno, kdo ho tam zapomněl. Ale jít bez kyblíku na zahradu na pískoviště byla hloupost,“ vysvětlil paní učitelce. Usmála se. „Máte tu oba rodiče. Uţ pŧjdete domŧ.“ Podívali se na sebe plni upřímné lítosti, ba zoufalství. „Ale my jsme si chtěli ještě hrát na pískovišti,“ řekl Jonáš. „Aspoň chvíli,“ zaprosila Sára, byť tušila, ţe je to marné. „Zítra,“ usmála se paní učitelka, vzala obě děti za ruce a odvedla je do předsíně, kde stála Jonášova maminka a Sářin otec. Zamrkala na ně. „Moc hezky si hráli,“ řekla. A kdyţ si Sára a Jonáš zavazovali tkaničky, naklonila se k oběma rodičŧm a zašeptala: „Hráli si na maminku a na tatínka. Kdybyste viděli, jak se k sobě hezky chovají! Musíte mít oba se svými partnery moc hezký vztah!“ Rodiče pokývali hlavami, ţe to tedy v kaţdém případě mají. Miloš ČerMák Novinář a spisovatel, redaktor časopisu Ekonom Vystudoval kybernetiku na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Pŧsobil v Lidových novinách a časopise Reflex, je spoluautorem postmoderního komiksu Hana a Hana. Pro Českou televizi připravoval např. pořady Zavináč, Bez obalu či Letem světem. Od roku 2001 je na částečný pracovní úvazek členem katedry ţurnalistiky FSV UK. BíBa nejede Tolik se na svou cestu těšila, ţe zapomněla na to nejdŧleţitější. Totiţ málem. V poslední chvíli si přece jenom vzpomněla, na co málem zapomněla, a leknutím v ní úplně hrklo. Co by si Bíba byla pomyslela, jak nešťastná a ztracená by si tu chudinka připadala a jak hrozně by se asi bála. Plné znění zpráv


Sama se trochu bála, ţe i tak bude Bíba smutná, přece jen je ještě dost malá, nemá z toho ten rozum. Ale na druhou stranu, uţ to není ţádné miminko, je to velká slečna, za chvíli pŧjde do školy. Kdyţ jí to všechno poví, kdyţ jí pořádně vysvětlí, proč musí odjet, jistě to pochopí. Kromě toho jí slíbí, ţe jí něco pěkného z té daleké ciziny, z toho Bulharska, přiveze. Ona se bude těšit a mnohem líp jí to tady uteče. Bíba leţela v postýlce, přikrytá aţ po bradu, ale uţ nespala. Oči měla dokořán a dívala se na ni, jak se jí zdálo, od první chvíle dosti podezíravě. Dokonce moţná trochu vzdorně. Asi uţ něco tušila. Aby ne, kdyţ je taková chytrá a kolem všichni nejmíň dva dny pobíhají s kufry a s taškami. Musela si všimnout, ţe i její maminka si zabalila kufřík, ten s muchomŧrkami, a ţe si do něj dala pastelky a blok. A gumu se slonem. A pexeso. Došlo jí to a teď se na ni zlobí. „Tak podívej se,“ začala. „Já opravdu musím. Nemysli si, ţe mě to nějak zvlášť těší.“ Bíba na ni bez hlesu třeštila velké skleněné oči. Styděla se, ţe jí musí trošku lhát, ale to se s dětmi tak dělá. Jinak to nejde. „Vŧbec mě to netěší, ale musím. Nemám na starosti jenom tebe, to snad chápeš, ne?“ Bíba to pochopit nechtěla. Oči se jí leskly pláčem. „Vţdyť je to jenom čtrnáct dní, to přece vydrţíš. Něco ti přivezu, třeba mušle a suchýho kraba. Jestli nebude moc smrdět. Nebo řekni sama, co by sis přála.“ Ale Bíba nepřestávala plakat. Řekla, ţe jí bude samotné strašně smutno. „Nebudeš sama, bude tu s tebou medvěd a babička.“ Bíba řekla, ţe nechce babičku ani medvěda, chce být s maminkou. Ať ji vezme s sebou. „Nemŧţu, na to jsi moc malá.“ Nebo vlastně velká, napadlo ji. Říkali přece, ţe tak velká panenka do letadla rozhodně nesmí. Ale to jí vykládat nebude, je to moc sloţité. Napřed by musela vysvětlit, co je to letadlo a tak vŧbec. Zkrátka to nejde, tak ať uţ toho konečně nechá. Není pravda, ţe ji s babičkou nechává pořád a ţe je pořád pryč. Jen kdyţ to jinak nejde. Nemŧţe za to, ţe nemají tatínka a ţe je na všechno sama. Krucinálfagot! Bíba měla tváře celé rudé a pod nosem nudli. Vypadala hrozně. Vŧbec neposlechla, naopak, řekla jí, ţe je zlá. Jak polykala slzy, nebylo jí skoro rozumět. Ona jí ale moc dobře rozuměla. Rozzlobilo ji to. Popadla Bíbu za vlasy, vytáhla ji z postele a postavila do kouta. Obličejem ke zdi. „Teď uţ toho mám akorát dost,“ křičela. „Tady budeš, dokud se neumoudříš! Zklamala si mě, abys věděla. A nic ti nepřivezu.“ Musela rychle na záchod, potom dát kufřík do předsíně a pak jí volali, ţe uţ musejí jít. Honem, honem, nebo jim to ujede. V Praze je jedna známá vezla autem na letiště. To uţ byla tma, ale ne úplná. Svítila spousta světel a rŧzné nápisy. Některé dokázala přečíst, uţ to trochu umí. Nevěděla, jak ve dne, ale v noci byla Praha voňavá. A krásná. A co teprve z letadla. Seděla u okýnka, vedle mámy. „Copak je, ty se bojíš?“ Zavrtěla hlavou. „Tak proč pláčeš?“ „Protoţe jsem zlá,“ řekla s bonbonem od letušky v puse. Dívala se do temnoty s tváří přitisknutou na skle. Ţivot byl tak krásný. Irena Dousková Narodila se v Příbrami v herecké rodině. Od roku 1976 ţije v Praze, kde absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Právnické profesi se ale nikdy nevěnovala. Vystřídala rŧzná zaměstnání, většinou nějakým zpŧsobem související s novinařinou. Posledních několik let je na volné noze a věnuje se psaní. Jejími nejznámějšími knihami jsou Hrdý Budţes (1998) a Oněgin byl Rusák (2006), jeţ se staly bestsellery. Zatím poslední autorčinou knihou je Darda (2011), závěr této volné trilogie. Jaké neJzaJímavěJší kniţní novinky se čtou v zahraničí? Marek Turňa nakladatel, kniha Zlín Apple tree yard Louise Doughtyová Faber and Faber, 2013 K dostání i jako e-book (Amazon.co.uk), v kufru ušetříte 368 s. Příběh ţeny středního věku ze současného Londýna, která má úspěšnou kariéru, rodinu, a přece jí něco chybí tak, ţe začne impulzivní a vášnivý vztah s člověkem, o kterém vŧbec nic neví. Svým rozhodnutím vystaví obrovskému riziku jak manţelství, tak práci a doposud zastávané hodnoty. Souhra špatných náhod i neuváţených činŧ vyústí ve zločin a hlavní hrdinka se ocitne před soudem, kde nezŧstane nic utajeno. Kniha je vyprávěna samotnou hrdinkou, která čtenáře seznámí se svými nejhlubšími pocity a motivy jednání. Román (vlastně thriller) je fascinujícím vhledem do duše současné ţeny v moderní společnosti. Jaké neJzaJíMavěJší kniţní novinky se Čtou v zahraniČí? Plné znění zpráv


martina mašínová šéfredaktorka, nakladatelství plus We Are All Completely Beside Ourselves Karen Joy Fowlerová A Marian Wood Book/Putnam, 2013. K dostání i jako e-book (Amazon.com), v kufru ušetříte 320 s. Není tolik knih, z nichţ je otrlá nakladatelská redaktorka naráz „úplně vedle“. Tento překvapivý a skvěle vystavěný příběh rozostřuje domněle zřetelné hranice lidského a zvířecího v nás. Z dobrých dŧvodŧ jej vtipná a chytrá vypravěčka Rosemary začíná „od prostředka“. Nechce se mi prozrazovat, co ona sama skrývá, dokud její čtenář není připraven vstoupit bez předsudkŧ do světa, v němţ k sobě lidé a zvířata mají blíţ, neţ by si byl jinak ochoten připustit. Číst tuto knihu je radost; nejenţe je kromobyčejně dobře napsaná a zábavná, ale přitom nenásilně rozšiřuje meze našeho poznání. čtení na léto Vybrali jsme pestrou směs nejzajímavějších kniţních novinek, od severské detektivky přes historický román, totalitní moralitu aţ po námořní výpravu. Chybět nemohou ani audioknihy, jejichţ poslech zpříjemní přesuny autem. text šárka nováková Předveďte mrtvé Hilary Mantelová Argo K dostání i jako e-book, v kufru ušetříte 352 s. Druhá kniha plánované trilogie o Thomasu Cromwellovi vzbudila pozdviţení, uţ kdyţ za ni autorka získala svou druhou Bookerovu cenu, přičemţ tu první obdrţela za předchozí díl nazvaný Wolf Hall. Zřejmě to bude tím, ţe jsou oba svazky stejně dobré. Pokračování příběhu králova vrchního tajemníka a prvního ministra se tentokrát soustředí na pád Anny Boleynové. Zatímco lidem nenáviděná druhá panovníkova ţena selhává v úkolu porodit muţského dědice trŧnu, Jindřich se zakouká do tiché, nevýrazné Jany Seymourové a Cromwell dostane za úkol vladaře zbavit Anny. Nové poslání ovšem pojímá také jako osobní pomstu za smrt svého mentora kardinála Thomase Wolseyho, takţe má od začátku jasno v tom, kdo „korunovanou konkubínu“ po vykonstruovaném procesu na popraviště doprovodí. Vyprávění se sice odvíjí z Cromwellova pohledu, přitom však ukazuje nejen sílící temné stránky protagonisty, ale črtá i portrét čím dál nepředvídatelnějšího Jindřicha VIII., který se z dětinského egoisty mění v regulérního despotu. Mantelová přitom vládne neobyčejným jazykem, který dokáţe zprostředkovat ducha doby, ale není příliš archaický a nebojí se hravých metafor ani ironie mezi řádky. Čas ztracených holubic Sofi oksanen Odeon, vyjde 10. 8. Diagnóza Estonska 20. století zpustošeného vpádem jedné totality za druhou vytvořená na „případových studiích“ tří jedincŧ, jejichţ ţivoty nastalé události poznamenaly. Jejich nechronologicky podané příběhy pomalu odhalují rovnoběţky i prŧsečíky osudŧ propojených navzájem více, neţ by postavám samotným bylo milé. SofiOksanenová se znovu věnuje dějinám své země, v níţ bolševiky vystřídali nacisti, aby od nich území opět slavnostně „osvobodili“ komunisté. Co takový trojitý veletoč udělá s lidmi, ukazují portréty hlavních aktérŧ: Rolanda, jeho bratrance Edgara a jeho manţelky Juudit. Zatímco přímočarý Roland dlouho zosobňuje hrdinský odpor vŧči nájezdníkŧm, vzdělaný Edgar je chameleonským pragmatikem, který dobře ví, ţe dějiny píší vítězové, a proto neváhá být uţitečnou pravou rukou kohokoli, kdo je zrovna u kormidla. Mezi oběma silnými muţi pendluje slabošská Juudit, jejíţ snahy o emancipaci nakonec vţdycky končí v chlapácké náruči, neboť coby poddajná ţena v bezcitném světě potřebuje iluzi lásky, aby mohla ještě vŧbec v něco věřit. Jamrachŧv zvěřinec Carol Birchová Host, k dostání i jako e-book, v kufru ušetříte 360 s. Dickensovský příběh chudého chlapce Jaffyho Browna, který ve viktoriánské Anglii přišel ke svému skromnému štěstí tak, ţe nakráčel do tlamy uprchlému bengálskému tygrovi, se postupně proměňuje v krapet temnější námořnické drama. Jaffyho se totiţ ujme majitel zvěřince, z něhoţ bestie utekla, a jen co chlapec dospěje, zatouţí se zúčastnit výpravy, která má ukořistit obzvláště luxusní * exemplář - ţivého draka. Expedice vypluje do Tichomoří na velrybářské lodi, jejíţ kaţdodenní rutina si nezadá s reţimem, který nastínil ve svém nejznámějším díle Herman Melville. Pokud však obří ještěr opravdu existuje, musí být zřejmě zhmotněním hrŧz, úzkostí a šílených představ členŧ posádky. A kdo by takové stvoření ulovil, seslal by na sebe prokletí uskutečněním všech svých tajných obav. Síla čtivého dobrodruţství spočívá především v sugestivních popisech a odvaze několikrát změnit směr do překvapivě nevlídných vod. Švábi Jo Nesbo Kniha Zlín, k dostání i jako e-book, v kufru ušetříte 394 s. Zatím poslední česky vydaný, ale v pořadí druhý případ populárního chybujícího detektiva Harryho Holea se neodehrává v jeho mrazivé severské domovině, ale v horkem tepajícím Thajsku. Přestoţe styl norského spisovatele se v době zrodu Švábŧ teprve ustaloval a dění poněkud rozpačitě těká, dusivé ovzduší tropického velkoměsta i obvyklé alkoholické problémy hlavního hrdiny má autor zvládnuté na jedničku. V odosobněném pokoji bangkockého nevěstince je nalezen norský velvyslanec s pedofilními pornosnímky v aktovce a s noţem v zádech. Do města hříchu, kde zločin je všudypřítomný a nepodchytitelný jako švábi lomozící ve stěnách, vyráţí opilecký vyšetřovatel angaţovaný spíš pro svou neschopnost neţ nadání. Navzdory relapsu, absťáku i mizerné spolupráci úřadŧ a za vydatné pomoci svérázné místní inspektorky však Harry krok za krokem objevuje nesrovnalosti, které ukazují na něčí pečlivě připravený plán. Plné znění zpráv


Tygrova ţena Téa Obrehtová Argo, k dostání i jako e-book, v kufru ušetříte 318 s Magická exkurze na divoký Balkán, kde se současnost nepřestává spájet s minulostí, ţivot se smrtí a drsná realita s barvitou pohádkou. Prvotina talentované literární debutantky narozené v bývalé Jugoslávii v sobě nezapře znalost místních reálií, odkaz míst poznamenaných válkou ani provázanost s lokálním folklorem a tradicemi. První ze dvou narativních linií sleduje cestu mladé racionální lékařky Natálie do poničené Brejeviny, kam jede očkovat válečné sirotky, zatímco druhá její pouť doplňuje sestupem ke kořenŧm a mýtŧm. Z paměti totiţ vyvstávají historky nedávno zesnulého dědečka, které by hrdince mohly objasnit jeho smrt, k níţ došlo za neznámých okolností. Nejvýrazněji z nich vystupují fragmenty vyprávění o nesmrtelném muţi a tygrově ţeně, přičemţ Natáliino vzpomínání se mísí s pohledem vševědoucího vypravěče, který z matoucího klubka povídaček vymotává tu správnou verzi fantaskních událostí. Pomyslná výprava s sebou nese mnoţství odboček, které nemusí všechny nutně směřovat k propojení a vyústění. Spíše neţ o napínavé pátrání tu totiţ jde o rozkoš z noření se do myriády příběhŧ. Tisíc podzimŧ wJacoba de Zoeta David Mitchell Mladá fronta Nadaný britský autor zazářil v literárním světě uţ svou prvotinou Hybatelé (Volvox Globator, 2005), jeho další dvě knihy se obě dostaly do uţší nominace na Bookerovu cenu. Ve všeobecnou známost ale vešel aţ vloni, kdyţ byl zfilmován jeho třetí román Atlas mrakŧ (Mladá Fronta, 2012). Jeho pátá próza je podobně rozsáhlá a nastiňuje i příbuzná témata nespravedlnosti, útlaku, zotročování a vzpoury. Tentokrát se však jedná o lineární příběh situovaný do exotického prostředí země „tisíce podzimŧ“ roku 1799. Na umělý ostrov Dedţima v přístavu Nagasaki, jenţ je jakýmsi okénkem, prostřednictvím kterého jinak izolované Japonsko obchoduje se zahraničím, připlouvá holandský úředník Jacob de Zoet. Je sice příliš poctivý na to, aby tu vydělal vysněné jmění, jeho bystrou mysl však fascinuje neznámá kultura a jeho citlivou duši zas místní „porodní bába“, mladá lékařka Orito. Netuší však, ţe o dívku je pro její schopnosti zájem i ve vyšších kruzích, a zaplétá se tak do komplikovaného dramatu boje s mocí, zvrhlou zvŧlí a korupcí. Ve hře je samozřejmě nejen svoboda a láska, ale i nesmrtelnost a bohatství. Zázemí Jana Šrámková Fra Kdo letos nemŧţe jet na chalupu za prarodiči, má náhradní příleţitost prázdniny strávit s babičkou Jany Šrámkové. Autobiografická vypravěčka se pokouší knihou vzdát poctu zmíněné stařence. Jenţe vlastní ţivotní změny, citová zainteresovanost a nespolehlivá paměť jí brání v sepsání standardního portrétu. Kniha je tudíţ něţným, ale nesentimentálním záznamem rozpomínání a prolínání současných smyslových vjemŧ s těmi minulými. Je to zápis plný pochybností a úvah o českém literárním provozu, o mateřství, neschopnosti dospět či o náboţenských rituálech. Poetický dokument mapuje význam zázemí coby známého prostoru klidu i emocionální základny v konkrétní osobě. Analyzuje i záţitek ztráty, který nejintenzivněji ukotvuje dŧleţitost prchavých dojmŧ, vzpomínek, záţitkŧ a příběhŧ v době, kdy uţ nám jejich fyzická podstata proklouzla mezi prsty. Všechno, co se povznáší, se musí setkat flannery O’Connorová Argo V kom letní dovolená a s ní spojené cestování probouzí neodbytnou misantropii, mŧţe svŧj stav vhodně podpořit správně zvolenou četbou. Druhá povídková sbírka, kterou autorka dokončila krátce před svou smrtí, tradičně nenabízí úlevu, radost, optimismus ani sympatické postavy. Uţ titulní povídka ironicky nazvaná odkazem na myšlenky francouzského filozofa a jezuity Pierra Teilharda de Chardin o cílené evoluci směřující do bodu omega předznamenává témata rasismu, mesiášského komplexu, mezigeneračního střetu, rodinného rozkolu i proměny jiţanské společnosti. O’Connorová dokáţe skloubit výmluvnost s lakoničností a absurditu s brutalitou tak, ţe výsledek budí zároveň groteskní smích i mrazivé zatrnutí. Ačkoli na aktéry příběhŧ často hledíme jejich vlastníma očima, ukazuje se, ţe jsou v zajetí klamných představ o sobě samých a jejich nadřazená pýcha či opičí láska jim cestu do pekel pouze dláţdí iluzorními dobrými úmysly. Jaké neJzaJímavěJší kniţní novinky se čtou v zahraničí? PeTr ONufer šéfredaktorka We the Animals Justin Torres Houghton Mifflin Harcourt, 2012, k dostání i jako e-book (Amazon.co.uk), v kufru ušetříte 144 s. Románový debut Justina Torrese byl v angloamerických médiích přijat s bezvýhradným nadšením; recenzenti se přímo předháněli, kdo jej pochválí víc. Torresova kniha přitom není nijak rozsáhlá - ale co chybí na délce, dohání autor intenzitou: jeho věty jsou vycizelované, zahuštěné a úsporné. Próza vypráví o dětství a rané Plné znění zpráv


pubertě tří bratrŧ z poněkud dysfunkční bělošsko-portorikánské rodiny; vyprávění se točí především kolem nejmladšího chlapce a kromě jímavého líčení dětského světa a bezmála sociologické sondy do prostředí chudého amerického předměstí se zaměřuje především na dětské a adolescentní hledání vlastní sexuality. Mapa času Félix J. Palma Host, k dostání i jako e-book, v kufru ušetříte: 528 s. Španělský spisovatel oţivil viktoriánskou Anglii tak, jak ji předkládají oblíbená dobová melodramata. V jeho pojetí se dobře situovaní mládenci zamilovávají do nejlacinějších prostitutek, frustrovaná sufraţetka doufá najít muţe svých snŧ v budoucnosti a H. G. Wells zjišťuje, ţe jeho fantazie moţná není daleko od skutečnosti. Mezi tím defilují známé figury, aby si střihly alespoň malé „cameo“ - Jack Rozparovač děsí Whitechapel, sloní muţ John Merrick dojímá svou senzitivní inteligencí, mihnou se i Henry James či Bram Stoker. Hravá jízda chronotramvají se zábavným vypravěčem, který občas promlouvá přímo ke čtenáři, je sice místy zbytečně rozvláčná, ale dlouho také poměrně nepředvídatelná. Kejkle s časem se totiţ často ukazují jako iluzorní úlitba tomu, co chce hrdina (či čtenář) vidět. Text zároveň vyzařuje zápal, s nímţ se autor do éry páry a přelomových objevŧ pohrouţil. Nakaţlivost jeho nadšení spolu s nezanedbatelnými stylistickými schopnostmi dělá z téhle steampunkové fantasy nadmíru příjemnou oddychovou záleţitost. audioknihy Nevinný Radioservis, 126 min. Nově vydaná rozhlasová verze špionáţního románu Iana McEwana o nečekaně brutální ztrátě nevinnosti byla natočena uţ roku 2003. Dramatizace efektně zprostředkovává atmosféru Berlína rozděleného studenou válkou nejen na východní a západní zónu, ale i na sektor britský a americký. Divadelní zpracování sice text značně zkracuje a oprošťuje od nejnaléhavějších subjektivně vnímaných momentŧ, přesto si však příběh drţí svou pŧsobivost díky skvělým výkonŧm Ondřeje Trojana v roli plachého Leonarda Marnhama a Zuzany Stivínové jako jeho ţivotem smýkané německé milenky. Atlas mrakŧ OneHotBook, 22 hod. Spletitý román Davida Mitchella, obsahující šest do sebe vnořených příběhŧ předkládaných sextetem vypravěčŧ, se ukázal být nečekaně vhodným materiálem pro audiozpracování. Fakt, ţe kaţdá z epizod je napsaná v jiném stylu i ţánru, dodává nahrávce na dynamičnosti a proměnlivosti. Kaţdou linii načetl jiný herec. Zámořský deník idealistického právníka (Kryštof Rímský) či dopisy floutkovského skladatele (Jan Zadraţil) si vystačí s kvalitně intonovanou četbou. To investigativní novinářka (Kristýna Frejová), osudem stíhaný nakladatel (Jan Vlasák) i primitivní pastevec (Martin Stránský) musejí celé své dobrodruţství odvyprávět sami. A dialogický výslech klonované Sonmi-451 (Jana Stryková) archivářem je vysloveným pohlazením pro ucho. Foto autor| ILUSTRACE: DAVID BÖHM _

Český bulvár má upatlaně tragikomickou podobu, míní analytik 24.7.2013

lidovky.cz str. 00 Lidovky / Média_ Lidovky.cz, Michaela Černá_

Velkou vlnu pozornosti vyvolal rozhovor šéfa bulvárního webu Pavla Novotného s novinářem slovenského serveru Sme.sk. Novotný v rozhovoru otevřeně popisuje drsné praktiky českých bulvárních novinářŧ. Mediální analytik Milan Kruml soudí, ţe příklad zpěvačky Ivety Bartošové ukazuje, ţe bulvár ze své razance neubere. "Tenhle případ je exces, který snad připomíná špatné absurdní drama, protoţe to si těţko vymyslíte. Na druhou stranu to není ţádná legrace," říká Kruml, přednášející na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a specialista vývoje České televize. Lidovky.cz: Práce bulváru v kauze Bartošová uţ podle Pavla Novotného s ţurnalistikou nemá nic společného. Souhlasíte s tím? V zásadě ano. V případě českých bulvárŧ je mi ţinantní těm lidem říkat novináři, protoţe si nemyslím, ţe dělají novinářskou práci. Vytvářejí zábavné obsahy, za které dostávají peníze. Ale to, co se myslí pod pojmem ţurnalistika nebo novinařina? To český bulvár uţ nedělá. Lidovky.cz: Vybavujete si, ţe se někdy objevil podobný případ a bulvár v takovém měřítku sledoval člověka, který je psychicky i fyzicky na dně a ve velmi váţném zdravotním stavu? Myslím si, ţe se to stává, nemá to tu českou upatlaně tragikomickou podobu, ale stává se to. Plné znění zpráv


Lidovky.cz: Napadá vás konkrétní případ? V Německu to byl případ herce Haralda Juhnkeho, o kterém všichni věděli, ţe je závislý na alkoholu a bralo se to jako součást jeho image. Dostával třeba role, kde hrál alkoholika a celé se to bralo jako společenský přestupek aţ do chvíle, kdy se hodně opil na nějaké cestě letadlem do Ameriky a pohádal se s posádkou a s kapitánem, který byl černoch. Rasisticky mu nadával. A v tu chvíli po něm samozřejmě všichni vystartovali a začali ho ostřelovat zpŧsobem, na který on nebyl zvyklý. Pak se z toho zhroutil. Ale je to jiný případ a tyhle analogie nejsou nikdy dobré. V zahraničí jsou ty problémy taky, ale kaţdý z nich je specifický. Lidovky.cz: Přesto: dá se srovnávat český a zahraniční bulvár? Pan Novotný v rozhovoru ( rozhovor o českém bulváru pro server sme.sk - pozn. red.) poukazuje na to, ţe v zahraničí je bulvár stejný, ale není to pravda. Rozhodně tedy ty rozdíly jsou poměrně hodně velké. Kdyţ řeknete v Německu lidem, kteří dělají bulvár, ţe nedělají ţurnalistiku, tak by se urazili, protoţe to není úplně pravda. Lidovky.cz: Kauzu Ivety Bartošové prý sledují i lidé, kteří bulvár jinak nečtou. Čím si to vysvětlujete? Uţ to má podobu něčeho, co přesáhlo ţivot celebrit a teď je to příběh, který má v sobě prvky dramatu, grotesky, tragikomedie. Zaujme i lidi, kteří se v zásadě nezajímají ani tak o Ivetu Bartošovou, ale zajímá je příběh. Myslím si, ţe hodně z těch lidí, kteří to sledují, vidí moţná dál, neţ části lidi, kteří ten příběh píší. Vidí, jak nebezpečně to mŧţe skončit. Lidovky.cz: Co říkáte na argument, ţe bulvár dává lidem jen to, co sami vyţadují? Tenhle argument je nesprávný. Oni třeba chtějí něco jiného. Ale bulvární novináři jim to dávají, tak to lidé čtou. Jedna věc je to, co říkali novináři z bulváru a před tím bych se měl na pozoru. Druhá věc jsou obecné zákonitosti. To, ţe se lidé zajímají o ţivot celebrit, je pochopitelné, na tom stojí velký segment médií. Kdyţ uţ do té kategorie nepatříte, tak o ní aspoň chcete co nejvíce vědět. Pracuje tam také určitá škodolibost a uspokojení. Oni jsou sice bohatí a slavní, ale v zásadě také nešťastní. Ale to není dŧvod tvrdit, ţe v tu chvíli bulvár dělá jenom to, co lidé chtějí. Jde totiţ ještě o to, jakým zpŧsobem ty informace chtějí získat. Mít informace o kauze Bartošová mŧţeme mít stylem českého bulváru, nebo zpŧsobem, který odpovídá třeba anglickému bulváru a má jisté hranice, za které uţ by nikdo nezašel. Lidovky.cz: Ubliţují si seriózní média, kdyţ teď také zveřejňují bulvární informace a intimní podrobnosti ze ţivota Bartošové? Samozřejmě, ubliţují. Otázka je, do jaké míry je na to veřejnost ještě citlivá. Ale po pravdě řečeno, myslím si, ţe uţ tolik citlivá není. Pro seriózní média je to hrozně lákavé, všichni to chtějí číst, oni vidí ten zájem a moţné zvýšení prodejŧ. Takţe si říkají, ţe se pokusí to napsat vkusně, nebulvárně. To ale není vţdy moţné. Za druhé psaní bulváru je určitý typ práce, kterého je ne kaţdý novinář schopen. A v tu chvíli, kdy seriózní novinář začne dělat totéţ co jeho kolega z bulváru, mŧţe se stát, ţe s tím nemá ţádnou zkušenost a zpráva získá stejnou úlohu jako ta bulvární. A mezi námi, já si nemyslím, ţe by čtenáři seriózních médií museli za kaţdou cenu takovou zprávu mít, ţe by po ní touţili a bez ní by se sníţil náklad. Lidovky.cz: Kdyţ se na to podíváme z hlediska novinářské etiky: Jak by měla média informovat o Ivetě Bartošové? Měla by kauzu úplně ignorovat? Apelovat na veřejnost? Sama nějak zasáhnout? Seriózní média by se tím zabývat neměla vŧbec. Ta paní má jednoznačnou diagnózu: měla by se léčit, měl by poměrně rychle přijít lékařský zákrok. Je to na ní a na jejím okolí. Prostě si myslím, ţe je to velmi smutný příběh někoho, kdo je nemocný a nevím, proč by se tím měla seriózní média zabývat. Lidovky.cz: A bulvár? Neměl by ubrat? Ale bulvár nikdy neubere. Ubere ve chvíli, kdy zemře a oni budou plakat nad tím, ţe odešla. Oni nemají dŧvod ubírat. Teď se do toho navíc zapojila i další média, která tu hru předtím nehrála. Ale poměrně dlouhou dobu bylo celkem normální, ţe paní Bartošová bulvár vyhledávala. Vţdyť i teď podávala informace. Ona potřebuje, chce utéct z nějaké situace, ve které je. A volá bulvár. Zvláštní. Tenhle případ je exces, který snad připomíná špatné absurdní drama, protoţe to si těţko vymyslíte. Na druhou stranu to není ţádná legrace, protoţe tohle je model člověka, který je uţ v dost hlubokém stádiu závislosti. Myslím si, ţe pro seriózní média by bylo i z pudu sebezáchovy lepší, kdyby se tomuto tématu nevěnovala.

URL| http://www.lidovky.cz/lide-vidi-dal-nez-novinari-kauza-bartosova-je-pro-ne-dramatem-prl/media.aspx?c=A130723_165944_ln-media_mc Plné znění zpráv


_

Divadelní ulice zůstává čtvrt roku po výbuchu bez lidí 24.7.2013

Mladá fronta DNES str. 02 Vítězslav Bureš_

Praha_

Policie stále neví, co přesně zpŧsobilo explozi plynu poblíţ Národního divadla. Nad epicentrem stojí vzpěry. Z tragédie se vzpamatovává galerie i Akademie věd STARÉ MĚSTO Minimálně do září zŧstane uzavřena Divadelní ulice. Ani po třech měsících od mohutné exploze plynu se do postiţené oblasti nevrátil ţivot. Výbuch připomínají ţluté vzpěry podpírající zdi nejvíce poničeného domu číslo 5. Jedinými ţivými tvory jsou tam dva stráţní, kteří dŧm hlídají. Občas mezi sebou prohodí pár slov, ale většinu směny znuděně prosedí na ţidlích pod okny. Znovuotevření ulice by uvítali někteří místní. „Bylo by to fajn. A třeba by nám tady uţ pořádně uklidili,“ shodne se pár ţijící v sousední Krocínově ulici. Mezi dlaţebními kostkami stále leţí střepy. Kdy bude Divadelní prŧjezdná, není stále jasné. V zasaţeném domě nadále pracuje statik. „Sbírá podklady pro souhrnnou dokumentaci. Vzpěry tam proto zŧstanou minimálně do začátku září,“ odhaduje Richard Klíma, mluvčí firmy Řízení letového provozu, které budova patří. Právě pod vzpěrami se nachází epicentrum výbuchu. Dokud nebudou odstraněny, neposune se ani další vyšetřování příčin neštěstí. „Musíme být trpěliví. Policie bude moci pokračovat právě aţ na základě odborných vyjádření,“ uvedla policejní mluvčí Andrea Zoulová. Shoduje se s ní mluvčí Praţské plynárenské Miroslav Vránek: „Ani my nemŧţeme zatím zjistit, co se pod tou zemí vlastně stalo. Vyšetřovacím orgánŧm ale poskytujeme veškeré podklady,“ řekl. Škody na nejvíce zasaţené budově se nejprve odhadovaly do 30 milionŧ korun. Částka však podle vyjádření pojišťovny bude ještě vyšší. „Momentálně škody odhadujeme na 40 milionŧ,“ řekl mluvčí Generali pojišťovny Jiří Cívka. Jedenáct a pŧl tuny střepŧ S následky tlakové vlny se nadále vypořádávají i úřady a firmy v okolí. Z Akademie věd odvezli jen rozbitého skla okolo 11,5 tuny. Celková škoda? Zatím asi 17 milionŧ. „Zdaleka není hotovo. Opravy potrvají minimálně do konce roku,“ řekl ředitel Střediska společných činností Akademie věd Jiří Malý. Uţ před prázdninami se z provizoria vrátila do hlavní haly knihovna se studovnou, řemeslníci však nadále pracují na opravách nejvíce poničených kanceláří v prvním patře. Dubnový výbuch poničil také obrazárnu znalce umění Zdeňka Sklenáře na Smetanově nábřeţí, kde většinu oken stále zakrývají dřevěné desky. „Rekonstrukce budovy bude trvat minimálně rok, ale spíš to odhaduji na dva aţ tři,“ uvedl Sklenář. O tom, kam svou galerii přemístí, ještě nepřemýšlel. „Teď řešíme likvidaci následkŧ. O nové prostory se budeme zajímat v září či říjnu,“ dodal. Naopak sousední Fakulta sociálních věd uţ jede naplno. „Minulý pátek jsme dokončili všechny práce, které souvisely s výbuchem. Ten poškodil zejména knihovnu a zahraniční oddělení,“ uvedl tajemník fakulty Jindřich Kolek. Náklady na opravy škola vyčíslila na zhruba čtyři a pŧl milionu korun. Výbuch 29. dubna zranil celkem 43 lidí. Jednou z nich byla i knihovnice fakulty Daniela Uhrová. Padající sklo ji pořezalo na hlavě. „Do práce uţ chodím, jsem v pohodě,“ konstatovala. Foto popis| Pod vzpěrami sedí stráţný. Jinak nikde nikdo. Foto autor| Foto: Vítězslav Bureš O autorovi| Vítězslav Bureš, s přispěním Kateřiny Havlické Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha _



Tři měsíce od výbuchu se Divadelní stále uklízí, auta si ještě počkají 24.7.2013

praha.iDNES.cz str. 00 Praha / Praha - zprávy_ iDNES.cz, Vítězslav Bureš, Kateřina Havlická_

Minimálně do začátku září zŧstane uzavřena Divadelní ulice v centru Prahy, kde před třemi měsíci explodoval plyn. Dubnový výbuch tu stále připomínají ţluté vzpěry podpírající zdi nejvíce poničeného domu číslo 5. Jedinými ţivými tvory tu jsou dva stráţní, kteří dŧm hlídají. Občas mezi sebou prohodí pár slov, ale většinu směny znuděně prosedí na ţidlích pod okny. Znovuotevření Divadelní ulice by uvítali někteří místní. "Bylo by to fajn. A třeba by nám tady uţ pořádně uklidili," shodne se pár ţijící v sousední Krocínově ulici. Mezi dlaţebními kostkami stále totiţ leţí střepy. Kdy bude ulice u Národního divadla prŧjezdná, ale není stále jasné. Nejpravděpodobnější termín je začátek školního roku. "Podle schváleného harmonogramu by měla být Divadelní ulice prŧjezdná pro osobní dopravu k začátku září," poznamenala mluvčí Prahy 1 Veronika Blaţková. V zasaţeném domě totiţ nadále pracuje statik. "Sbírá podklady pro souhrnnou dokumentaci. Vzpěry tam proto zŧstanou minimálně do začátku září," odhadl Richard Klíma, mluvčí firmy Řízení letového provozu, které budova patří. Právě pod vzpěrami se nachází epicentrum výbuchu. Dokud nebudou odstraněny, neposune se ani další vyšetřování příčin neštěstí. "Musíme být trpěliví. Policie bude moci pokračovat právě aţ na základě odborných vyjádření," uvedla policejní mluvčí Andrea Zoulová. Shoduje se s ní mluvčí Praţské plynárenské Miroslav Vránek: "Ani my nemŧţeme zatím zjistit, co se pod tou zemí vlastně stalo. Vyšetřovacím orgánŧm ale poskytujeme veškeré podklady," řekl. Škody na nejvíce zasaţené budově se nejprve odhadovaly do třiceti milionŧ korun. Částka však podle vyjádření pojišťovny bude ještě vyšší. "Momentálně škody odhadujeme na čtyřicet milionŧ," řekl mluvčí Generali pojišťovny Jiří Cívka. Jedenáct a pŧl tuny střepŧ S následky tlakové vlny se stále vypořádávají i úřady a firmy v okolí. Z Akademie věd odvezli jen rozbitého skla okolo 11,5 tuny. Celková škoda? Zatím asi 17 milionŧ. "Zdaleka není hotovo. Opravy potrvají minimálně do konce roku," řekl ředitel Střediska společných činností Akademie věd Jiří Malý. Uţ před prázdninami se z provizoria vrátila do hlavní haly knihovna se studovnou, řemeslníci však nadále pracují na opravách nejvíce poničených kanceláří v prvním patře. Některé kanceláře v budově Akademie věd nejsou ani tři měsíce po výbuchu v Divadelní ulici plně zrekonstruované (23.7.2013) Knihovna a studovna v budově Akademie věd je tři měsíce po výbuchu v Divadelní ulici uţ plně funkční (23.7.2013) Dubnový výbuch poničil i obrazárnu znalce umění Zdeňka Sklenáře na Smetanově nábřeţí, kde většinu oken stále zakrývají dřevěné desky. "Rekonstrukce budovy bude trvat minimálně rok, ale spíš to odhaduji na dva aţ tři," uvedl Sklenář. O tom, kam svou galerii přemístí, ještě nepřemýšlel. "Teď řešíme likvidaci následkŧ. O nové prostory se budeme zajímat v září či říjnu," dodal. Okna budovy, v níţ sídlí obrazárna Zdeňka Sklenáře tři měsíce po výbuchu v Divadelní ulici, stále zakrývají dřevěné výplně. (23.7.2013)



Naopak sousední Fakulta sociálních věd uţ jede naplno. "Minulý pátek jsme dokončili všechny práce, které souvisely s výbuchem. Ten poškodil zejména knihovnu a zahraniční oddělení," uvedl tajemník fakulty Jindřich Kolek. Náklady na opravy škola vyčíslila na zhruba čtyři a pŧl milionu korun. Výbuch 29. dubna zranil celkem 43 lidí. Jednou z nich byla i knihovnice fakulty Daniela Uhrová. Padající sklo ji pořezalo na hlavě. "Do práce uţ chodím, jsem v pohodě," konstatovala knihovnice. Připomeňte si výbuch v Divadelní ulici v Praze: InsertSingleVideo

URL| http://praha.idnes.cz/v-divadelni-se-ctvrt-roku-po-vybuchu-plynu-stale-uklizi-pjy-/prahazpravy.aspx?c=A130724_1955659_praha-zpravy_bur _

lidé a podniky 22.7.2013

Euro

str. 14 Monitor - Lidé a podniky_ Lenka Michálková_

1 AMI COMMUNICATIONS Eva Sroka partner Jan Kučmáš partner Novými partnery skupiny AMI Communications se stávají dva dlouholetí členové vedení, managing directorka Eva Sroka a senior consultant Jan Kučmáš. Eva Sroka, která je nově zodpovědná za řízení skupiny konzultantŧ pro oblast consumer marketingu, vystudovala sociální a masovou komunikaci na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze a absolvovala London School of PR. Více neţ dva roky pracovala v médiích v pozicích produkční a editorky. V agentuře AMI Communications pŧsobí od roku 1998, ve funkci senior account directorky vedla od roku 2004 tým věnující se klientŧm z oblasti IT a telekomunikací. V roce 2011 byla jmenována do pozice managing directorky healthcare & technology. Jan Kučmáš, který je nově zodpovědný za řízení skupiny konzultantŧ pro oblast prŧmyslu, vystudoval ţurnalistiku, politologii a mezinárodní studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V 90. letech pracoval jako redaktor v Českém deníku, Reportéru a měsíčníku Interview, později jako senior redaktor a editor v Lidových novinách a v redakci zpravodajství České televize. Od roku 1999 pŧsobil jako PR manaţer značky Internet On Line a od roku 2000 pracoval čtyři roky jako ředitel korporátní komunikace Eurotelu. V roce 2004 byl šéfredaktorem odborného týdeníku o médiích a marketingu Strategie. V AMI Communications se od roku 2005 specializuje na strategické konzultace, krizovou komunikaci a mediální tréninky. Jeho další odpovědností je řízení divize Design Communications a zahraničních sesterských agentur v Rumunsku, Bulharsku a na Slovensku. 2 VILÍMKOVÁ, DUDÁK & PARTNERS Zuzana Picková advokátka Advokátka Zuzana Picková (34) nastoupila do advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners. Dosud pŧsobila v kanceláři White & Case v pozici seniorní advokátky. Profesní zkušenosti získala v uplynulých více neţ deseti letech také v kancelářích Havel & Holásek a Glatzová & Co. Specializuje se na poskytování sluţeb v oblasti fúzí a akvizic, korporátního poradenství, energetiky a veřejných zakázek. Absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Hovoří plynně anglicky, francouzsky a částečně rusky. 3 OUTSOURCING SOLUTION Ondřej Václavík ředitel Společnost Outsourcing Solution pŧsobící v oblasti cloudových sluţeb připravuje expanzi. Ondřej Václavík (35) bude řídit aktivity pŧvodně moravské firmy v regionu Čechy. Strategickým úkolem nového ředitele bude připravit vstup společnosti do středoevropského regionu. Ondřej Václavík v oboru IT a Plné znění zpráv


telekomunikací v minulosti zastával obchodní a manaţerské pozice ve společnostech Trinity Czech Republic, Stand a GTS Czech. Ve volném čase se rád věnuje umění. Skládá a nahrává scénickou hudbu pro ţivé performance i pro amatérské filmy ve vlastním studiu, vystupuje jako zpěvák kapel a kromě elektroniky se zabývá i středověkou hudbou. Točí filmy a připravuje svou první autorskou výstavu fotek. 4 ARBES TECHNOLOGIES Michal Houštecký ředitel divize Michal Houštecký (34) vystudoval Vysokou školu manaţerské informatiky a ekonomiky v Praze a obor informační technologie a management v Bankovním institutu. Své první profesní zkušenosti sbíral jako SAP R/3 konzultant ve společnostech Slovakodata, Varias či T-Mobile. V T-Mobile později pŧsobil jako senior specialista manaţerských informačních systémŧ. Roku 2011 nastoupil do Arbes Technologies do funkce manaţera oddělení business intelligence. Po dvou letech v této funkci přebírá vedení celé divize podnikových informačních systémŧ, která kromě BI řešení nabízí zákazníkŧm z oblasti finančnictví, zdravotnictví a obchodu osvědčené ERP systémy a specializované systémy pro leasingové a úvěrové společnosti. Michal Houštecký je ţenatý, má dvě dcery, většinu svého volného času nejraději tráví s rodinou. Velmi rád cestuje a sportuje. K jeho netradičním zájmŧm patří poznávání zámořských vín. 5 DELOITTE ADVISORY Petr Viktora partner Petr Viktora (52) se stal partnerem ve společnosti Deloitte Advisory. Jeho hlavním cílem je rozšíření portfolia nabízených sluţeb se zaměřením na informační a telekomunikační technologie. Petr Viktora pracuje ve funkci ředitele oddělení ICT poradenství Deloitte od roku 2011. Před příchodem do Deloitte pracoval více neţ 12 let ve společnosti SAP, kde zastával manaţerské pozice se zodpovědností za prodej softwaru a dodávky implementačních projektŧ. Poslední rok vedl české zastoupení společnosti SAP v pozici generálního ředitele. V minulosti pracoval ve firmách Škoda Elektrické lokomotivy a CCA, pŧsobil také v představenstvu Centrade. Vystudoval obor automatizované systémy řízení na Západočeské univerzitě v Plzni. Kromě angličtiny hovoří také německy a rusky. Ve volném čase se nejraději věnuje sportu, cestování a literatuře. 6 CAPEXUS Nikol Pimentel obchodní manaţerka Lucie Malá konzultantka Martin Trejbal vedoucí oddělení Společnost Capexus, která se zabývá navrhováním a realizacemi interiérŧ v komerčních budovách, se rozrostla o tři nové členy. Nikol Pimentel posílila obchodní oddělení a bude mít na starost péči o klíčové klienty společnosti. Má dlouholeté zkušenosti v sektoru komerčních realit. Její kariéra je spojena především se společností ING Real Estate Investment Management, později CBRE Global Investors, kde zastávala pozici vedoucí transakcí pro Českou republiku a Slovensko. Hovoří anglicky a mezi její zájmy patří četba, sport či hudba. Lucie Malá nastoupila do pozice business development konzultantky. Vystudovala Fakultu architektury ČVUT v Praze, pracovala pro UBM a Century21 a má zkušenosti v oboru architektury, real estate a navrhování inteligentních systémŧ budov. Hovoří anglicky a německy a mezi její zájmy patří literatura, pečení a vaření a fotbal. Martin Trejbal posílil projektový a realizační tým společnosti ve funkci vedoucího oddělení praţské kanceláře. Má sedm let zkušeností v projektovém řízení, konzultacích a realizaci fitoutŧ pro místní i mezinárodní klienty. Hovoří anglicky a mezi jeho zájmy patří sport a motocykly. 7 JONES LANG LASALLE Petra Pisková senior valuer Jaroslav Novák senior projektový manaţer Praţská pobočka Jones Lang LaSalle rozšířila tým o dva kolegy. Plné znění zpráv


Petra Pisková (34) se vrací po mateřské dovolené do pozice senior valuer v oddělení oceňování nemovitostí. Z předchozího pŧsobení ve funkci má více neţ šest let zkušeností ze středoevropského a východoevropského trhu v oboru oceňování, zajištění financování, due diligence a účetnictví největších bank, developerŧ a nemovitostních fondŧ. Do Jones Lang LaSalle přišla po sloučení se společností King Sturge, kde v roce 2006 začínala jako investiční agent a v roce 2008 se přesunula do oddělení oceňování. Svou profesní kariéru zahájila v USA, kde pracovala v oblasti prodeje a pronájmu rezidenčních nemovitostí. Petra Pisková je registrovanou členkou RICS. Vystudovala ekonomii na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a obor real estate investment and management na Sheffield Hallam & Nottingham Trent University. Mezi její koníčky patří sport, cestování, potápění a četba. Jaroslav Novák (59) nastoupil do oddělení projektových a developerských sluţeb Jones Lang LaSalle jako senior projektový manaţer. Mezi jeho hlavní úkoly patří konzultace a poradenství ve věcech plánování nákladŧ a časového rozvrţení, dohled nad prováděním projektŧ, kontrola kvality a bezpečnosti práce. V minulosti pracoval pro projektovou, inţenýrskou a konzultační společnost Tebodin, pro developera obchodních a zábavních center Plaza Centers či společnost Immorent ČR. Podílel se na projektech výstavby elektrárny Muridke v Pákistánu, továrny na zpracování kaolinu v Dong-Hoi ve Vietnamu či na projektu elektrárny Kladno. Jaroslav Novák vystudoval Fakultu stavební na ČVUT v Praze. Rád se věnuje sportu, především cyklistice a lyţování. Mezi jeho další záliby patří zahradničení, cestování a architektura. 8 GE AVIATION CZECH Rob Levin head of design organization GE Aviation se stala jedinou společností v České republice, která vlastní certifikaci DOA (Design Organization Approval) opravňující vyvíjet, vyrábět a opravovat turbovrtulové motory na základě certifikací udělených Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA). Spolu s touto certifikací splnil Rob Levin, ředitel vývoje GE Aviation Czech, kritéria EASA a byl jmenován vedoucím projektové divize v České republice. Rob Levin má rozsáhlé zkušenosti v oblasti strojírenství a technologického inţenýrství. Pracoval jako výzkumný stáţista v americkém Národním úřadě pro letectví a kosmonautiku (NASA), kde se podílel i na vývoji vesmírných plavidel. Vystudoval obor letadlová technika na Bostonské univerzitě a poté pracoval u společnosti McDonnell Douglas Astronautics. Do společnosti GE nastoupil Rob Levin před 24 lety jako inţenýr zabývající se výkonnostními výpočty a za dobu své profesní praxe pŧsobil v řadě vedoucích funkcí a zvyšoval svou kvalifikaci v oblastech vývoje a pokročilých technických programŧ. KUHN - BOHEMIA Daniel Sys generální ředitel Generálním ředitelem společnosti Kuhn – Bohemia, která je výhradním prodejcem stavebních strojŧ Komatsu v České republice, se stal Daniel Sys. Ve funkci nahradil Petera Gera, který post zastával téměř 20 let a který nadále zŧstává generálním ředitelem Kuhn – Slovakia. Daniel Sys (49) získal zkušenosti v oblasti stavebnictví během devítiletého pŧsobení ve společnosti Phoenix-Zeppelin, která je výhradním prodejcem stavebních strojŧ Caterpillar. Pět let v ní zastával pozici obchodního ředitele, věnoval se prodeji strojŧ Caterpillar a manipulační techniky značek Hyster a Clark. Od loňského roku pracoval jako obchodní ředitel společnosti Renault Trucks CR. Daniel Sys vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Je ţenatý, má dvě dcery. Ve volném čase nejraději relaxuje sportem, rád jezdí na kole a lyţuje Foto popis| 1 Eva Sroka AMI Communications Foto popis| 1 Jan Kučmáš AMI Communications Foto popis| 2 Zuzana Picková Vilímková, Dudák & Partners Foto popis| 3 Ondřej Václavík Outsourcing Solution Foto popis| 4 Michal Houštecký Arbes Technologies Foto popis| 5 Petr Viktora Deloitte Advisory Foto popis| 6 Nikol Pimentel Capexus Foto popis| 6 Lucie Malá Capexus Foto popis| 6 Martin Trejbal Capexus Foto popis| 7 Petra Pisková Jones Lang LaSalle Foto popis| 7 Jaroslav Novák Jones Lang LaSalle Plné znění zpráv


Foto popis| 8 Rob Levin GE Aviation Czech Foto autor| FOTO • archiv O autorovi| PŘIPRAVILA • Lenka Michálková ([email protected]) _

Zralá na generálku 22.7.2013

Euro str. 22 Report - Politika_ TOMÁŠ PERGLER_

Soustrojí české politiky si říká o fundovanou opravu. Projekty jsou uţ na stole, mechanici se ale zdráhají Neúspěšný pokus o rozpuštění Poslanecké sněmovny potvrdil, ţe tuzemská politická reprezentace není schopná dospět k dohodě ani tehdy, kdyţ ji bezostyšně válcuje papírově slabší prezident. A podle nálad uvnitř ČSSD to vypadá, ţe smělý výpad Miloše Zemana v podobě jmenování vlády Jiřího Rusnoka mŧţe být v srpnu dokonce korunován úspěchem (poslední překáţkou je Jan Fischer, ten se ale nejspíš uspokojí i s nějakou tou ambasádou). Český volič je na politické krize patrně uţ zvyklý. Přicházejí skoro častěji neţ jednání o státním rozpočtu. Tentokrát je ale situace přece jen o něco váţnější, protoţe se vychýlil mocenský status quo mezi hlavou státu, vládou a Parlamentem – a pokud do politické krize zahrneme také spor o trestní stíhání politikŧ ODS, další pomyslnou koulí na plátně je i justice. Logicky se tak nabízí k zamyšlení několik otázek: Nefunguje v českém politickém soukolí cosi od podstaty špatně? Máme systém správně nastavený, kdyţ vykazuje pravidelné poruchy? Anebo je mechanismus dobrý, není třeba ho měnit a chyba je spíš v lidech? Návod k pouţití Po jmenování prezidentského kabinetu si udělali nejrychleji jasno poslanci TOP 09: chtějí přijít s ústavní novelou, jeţ by omezila prezidentské pravomoci. Předseda Ústavně právního výboru Stanislav Polčák k tomu uspořádal minulý týden seminář se známými ústavními právníky. Ještě předtím, neţ o svém návrhu promluvil, si ale od přítomných expertŧ vyslechl varování před nahodilými zásahy do ústavy. Kdyţ změna, tak promyšlená a komplexní, jinak to dopadne jako s přímou prezidentskou volbou, nabádali profesor praţských práv Aleš Gerloch nebo nedávno zvolený ústavní soudce Jan Filip. O tom, ţe něco by se v českém politickém organismu změnit mělo, se nicméně stále častěji hovoří i mezi odborníky. Jeden z nich, politolog Michal Kubát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, dokonce uţ před několika měsíci přišel s konkrétními návrhy. Ve své knize Současná česká politika: Co s neefektivním reţimem? upozorňuje na to, ţe během 20 let existence samostatného Česka jsme měli 11 vlád a devět premiérŧ, přičemţ prŧměrná ţivotnost vlády byla necelých 23 měsícŧ. Český parlamentarismus je podle Kubáta „těţce poškozen“, coţ vyţaduje, abychom se rozloučili s některými prvorepublikovými tradicemi, posílili postavení vlády, naopak přistřihli křídla sněmovně (zavedení konstruktivního vyslovení nedŧvěry vládě, tj. pouze za podmínky, ţe bude navrţen nový premiér, nebo omezení při podávání pozměňovacích návrhŧ) a současně přešli na většinový volební systém. Politolog by se eventuálně nebránil ani přechodu na poloprezidentský reţim, před kterým se v posledních týdnech často varuje, nicméně jeho zavedení, spojené s ještě hlubším přepracováním ústavy, nepovaţuje za prŧchodné. Samozřejmě ţe všichni političtí analytici se s Kubátovými závěry úplně neshodují. Někteří, například Jakub Charvát z Metropolitní univerzity, brání proporční volební systém a zdŧrazňují, ţe problémy s ustavováním sněmovních většin a s procesem vládnutí v Česku má mnohem hlubší kulturněhistorické a společenské kořeny a nedají se jednoduše vyřešit politickými reformami. Jiní by naopak zašli ve změnách ještě dál, například ekonom Pavel Kohout navrhl rovnou novou ústavu… Kubátovu knihu je nicméně vhodné vyzdvihnout hlavně proto, ţe nabízí ucelený a vyargumentovaný „návod“. S uznáním o ní navíc hovoří i někteří ústavní právníci, například Jan Kysela z praţské Právnické fakulty. S tím, ţe by si Kubátovy návrhy přisvojili také zákonodárci, ale příliš nepočítá ani samotný autor. „Snaţím se, samozřejmě marně, nabídnout politikŧm návod. Nic víc. Je na nich, jak s tím naloţí,“ podotýká Kubát. Politici se vskutku myšlenkami na ozdravení jejich prostředí zjevně nezabývají. Svědčí o tom i jejich velmi slabá účast na zmíněném semináři (mezi posluchačstvem převládali profesní právníci a studenti). Otázka pochopitelně je, zda by se současný ansámbl ze Sněmovní ulice vŧbec dokázal k nějaké pronikavější reformě odhodlat. Představa, ţe budou muset opravdu soutěţit o voliče ve svých obvodech (ve většinovém systému to Plné znění zpráv


jinak nejde), a ještě přijdou o některé výsady, jako třeba kdykoli překopávat návrh zákona, pro ně určitě není přitaţlivá. Kádry z druhé ligy Rázem se dostáváme ke druhému problému: nejsou lidi, kteří by dokázali reformu prosadit. Jak známe z dějin, velké politické kroky si vyţadují velké politické osobnosti. Stačilo se podívat na debatu před neúspěšným hlasováním o rozpuštění sněmovny – prakticky jediný, kdo prokazuje politický talent hodný vzdorovat současné hlavě státu, je masami nenáviděný exministr financí Miroslav Kalousek. Ostatní, včetně sociálnědemokratického dua Sobotka–Hašek, předsedkyně dolní komory a pravděpodobné volební jedničky ODS Miroslavy Němcové, ale i úřadujícího předsedy občanských demokratŧ Martina Kuby, pŧsobí, chtě nechtě, jako druhá liga. A Karel Schwarzenberg je objektivně za zenitem. Kvalita české politické reprezentace pak samozřejmě hraje svoji roli i v nepřesvědčivém výkonu v přetlačované se Zemanem. Nebo dokáţe si někdo z pamětníkŧ představit, ţe by Hrad podobně zametl se sněmovnou v době, kdy ODS šéfoval Václav Klaus, ČSSD vedl Zeman a křesťanské demokraty Josef Lux? A to Václav Havel zasahoval do hry opravdu s chutí… Jenţe ani s těmi politickými osobnostmi to není úplně jednoduché. Vezměme si třeba zmíněné Klause a Zemana. Vţdyť právě uţ za jejich vládnutí vyhřezly chronické problémy, s nimiţ se politika potýká dodnes – například neschopnost obou hlavních stran sestavit vládu se spolehlivou parlamentní většinou. Ukázalo se také, ţe síla osobnosti nemusí nabrat pouze pozitivní směr. Příkladem budiţ současný prezident. Připomeňme, jak Zeman po svém neúspěchu v prezidentské volbě před deseti lety pozuráţel ve svých knihách někdejší kolegy z ČSSD a jeho zhrzenost dodnes sociální demokraty paralyzuje. Příznačné je, ţe prezident si zjevně libuje v krizových situacích. ChyBí vŦlE Odborníci upozorňují i na další patologické jevy české politiky. Například postupné zuţování uţ tak nízké členské základny politických stran a na druhé straně schopnost lokálních politikŧ ovládat místní stranické organizace. „Z toho plyne, ţe elity, které tento systém plodí, jsou převáţně napojené na tyto mechanismy ovládání a korupčního rozhodování. Tohle z principu nejsou lidé, které v české politice postrádáme,“ říká Lukáš Linek ze Sociologického ústavu Akademie věd. Asi nejvíce v tomto ohledu strádá ODS, i bez ohledu na dopady červnového policejního zásahu na Úřadě vlády. Jiţ za Nečasova předsednictví bylo jasné, ţe straně by prospěl charismatičtější vŧdce, nikdo takový ale nebyl po ruce. Současně občanští demokraté doplácejí na to, ţe jim vyprchaly ideologické a programové pilíře z 90. let, a stojí před novým hledáním vlastní identity. To jsou ovšem problémy, s nimiţ se zavedené strany musejí vypořádat samy. Ale vraťme se k úvodním otázkám. Vypadá to, ţe efektivní politický reţim a silné osobnosti jsou do určité míry spojené nádoby a problém je u nás v obojím. Nicméně, jak trefně říká politolog Kubát, zatímco osobnost si vyrobit nemŧţeme, reforma demokratického reţimu se, aspoň teoreticky, provést dá. Úprava pravidel, která by dala domácí politice lepší, funkčnější rámec, ale zatím není na pořadu dne. Zřejmě musí být ještě hŧř, aby se začalo o generální opravě aspoň váţně přemýšlet. *** Skoro čtyřka Prŧměrné hodnocení činnosti vybraných politických institucí (známkuje se jako ve škole: jednička je nejlepší, pětka nejhorší) 1996 1998 1999 2001 2002 2003 2005 2006 2007 2008 2010 2011 2012 2013 Prezident 1,90 2,57 3,25 2,99 2,84 2,61 2,36 2,39 2,41 2,59 2,35 2,86 2,93 2,87 Premiér 2,79 2,88 3,56 3,27 3,22 3,36 2,66 * 3,58 3,79 3,29 3,75 3,79 3,69 Vláda 2,88 2,95 3,51 3,14 2,97 3,32 3,06 * 3,51 3,57 3,37 3,96 3,94 3,79 Poslanecká sněmovna * 3,25 3,67 3,34 3,25 3,54 3,40 3,52 3,58 3,64 3,57 3,93 3,99 3,83 * údaje nejsou k dispozici Zdroj: CVVM Úprava pravidel, která by dala domácí politice lepší rámec, zatím není na pořadu dne. Foto autor| ILUSTRACE • Tomáš Novák O autorovi| TOMÁŠ PERGLER • [email protected] _



Na co v učebnicích zapomněli 22.7.2013

Respekt str. 35 Okem ekonoma_ ONDŘEJ SCHNEIDER_

Vyplatí se proinvestovat se k rŧstu? V ekonomických učebnicích se toho moc dobrého o politicích nedočtete. Ekonomové většinou počítají s tím, ţe politici mají velmi krátkodobé uvaţování a ţe spíše neţ o nějaký celospolečenský blahobyt, ať uţ je to, co chce, jim jde o jejich osobní prospěch. A protoţe politici mohou prospěch získat jen, jsou-li ve funkci, ekonomové od nich očekávají, ţe jsou pro své znovuzvolení ochotni udělat vcelku cokoli. Nejčastěji se to projevuje v tzv. „political business cycle“ – vláda vţdy šetří spíše na začátku svého funkčního období, a kdyţ se blíţí volby, začne utrácet, protoţe vyšší vládní utrácení vede alespoň krátkodobě k vyššímu ekonomickému rŧstu a niţší nezaměstnanosti. Samozřejmě, taková manipulace ekonomického cyklu není jednoduchá. Ještě před třiceti či čtyřiceti lety to bývalo snazší, protoţe politici měli v moci i centrální banky, a mohli tedy manipulovat nejen s výdaji, ale také s úrokovými sazbami. Ve většině zemí je ale měnová politika na vládě nezávislá a politikŧm zbyly pro krátkodobou stimulaci ekonomického rŧstu „jen“ vládní výdaje a daně. A načasovat jejich změny tak, aby pomohly ve volbách, není snadné. Například americký prezident George Bush starší prohrál volební souboj s Billem Clintonem v roce 1992 i díky tomu, ţe jeho výdaji stimulované oţivení ekonomiky přišlo aţ pár měsícŧ po volbách. Volby podle peněţenek V Česku je vliv ekonomického rŧstu na volební výsledky moţná ještě výraznější neţ v Americe: politici se nijak podstatně neliší a ve společnosti neexistují tak výrazné ideologické příkopy jako ve Spojených státech. Voliči proto hlasují převáţně podle svých peněţenek: kdyţ se ekonomice daří, vláda má naději na úspěch, coţ poznala sociální demokracie v roce 2002 a do značné míry i pravicová koalice o osm let později. Američtí prezidenti mají ovšem jednu klíčovou výhodu: vědí, ţe volby budou třetí čtvrtek v listopadu kaţdé čtyři roky, a mohou proto svoji politiku přizpŧsobit předem známému datu. Vláda Petra Nečase ţádnou takovou jistotu neměla, protoţe byla pod permanentním tlakem parlamentu a nemohla si být jistá, jak dlouho vydrţí ve funkci. Z tohoto pohledu byla ekonomická politika bývalé vládní koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných poměrně racionální, přinejmenším v prvních dvou letech po volbách. V roce 2010 se schodek veřejných rozpočtŧ sníţil na 4,8 procenta HDP a v roce 2011 klesl na 3,2 procenta HDP, coţ bylo podstatně méně, neţ byl prŧměr zemí eurozóny. Z ekonomického hlediska lze jistě kritizovat, ţe ke sníţení deficitu přispěly vyšší daně více neţ sníţení výdajŧ a ţe sociální výdaje dál vesele rostly. Ano, v roce 2012 byly sociální výdaje 767 miliard korun, tedy o 32 procent vyšší neţ v roce 2006, kdy se pravicová koalice ujala vlády. Po očištění o inflaci tedy sociální výdaje vzrostly za posledních šest let o třiadvacet procent! Nicméně, je otázkou, jak by česká společnost reagovala na skutečné sniţování sociálních výdajŧ, a lze tedy argumentovat, ţe česká vláda se v rámci moţného snaţila o racionální rozpočtovou politiku. Paradoxy Nečasovy vlády V čem však vláda naprosto selhala, byl odhad vývoje v roce 2012 a reakce na něj. Ačkoli bylo evidentní, ţe ekonomika zpomaluje, vláda se rozhodla ještě jednou „utáhnout šrouby“ a znovu zvýšila DPH (pamatuje si ještě někdo, ţe zvýšení DPH mělo pŧvodně financovat dŧchodovou reformu?), zvýšila i přímé daně a zpřísnila výběr sociálního pojištění. Výsledkem bylo sice další sníţení schodku na 2,9 procenta HDP, ale také propad ekonomiky o 1,2 procenta. Během roku 2012 jedna politická krize střídala druhou, rozpadaly se koaliční strany a proběhly prezidentské volby, takţe to, ţe propadající se ekonomika nevěstí nic dobrého pro jejich volební výsledky, došlo zřejmě premiérovi a ministru financí aţ letos na jaře. Ve snaze zvrátit trend vláda zrušila plán na vyrovnání rozpočtu do roku 2016 a přislíbila i daňové úlevy na investice. Jak uţ to ale bývá, přišlo to opoţděně. Propad ekonomiky dosáhl podle všeho svého dna na konci loňského roku a teď se česká ekonomika pomalu zotavuje a vrací se k rŧstu bez ohledu na vládní politiku. Nicméně, paradoxy vlády Petra Nečase vrcholí v tom, ţe plody tohoto pomalého oţivení jiţ nebude sbírat ani ODS, ani TOP 09, ale „superprŧmyslová“ vláda Jiřího Rusnoka, která na něm nebude mít vŧbec ţádnou zásluhu. Naopak, plány nové vlády na zvýšení investic vyvolávají spíše obavy. Ačkoli jde zatím jen o velmi nejasné náznaky, zkušenosti nabádají ke skepsi. Veřejné investice jsou tou nejzkorumpovanější částí veřejných rozpočtŧ a prospěch z nich mají především skupiny přisáté na státní rozpočet. Platí, ţe země obecně méně zkorumpované a s profesionálnější státní správou dokáţou investovat veřejné prostředky tak, ţe to Plné znění zpráv


ekonomice prospívá. V zemích postiţených korupcí a s neefektivní státní správou však vyšší výdaje vedou k niţšímu ekonomickému rŧstu. Takţe musím přiznat, ţe v případě České republiky mám z hesla „proinvestovat se k rŧstu“ docela obavy. *** Plody pomalého oţivení nebude sbírat ODS ani ČSSD, ale „superprŧmyslová“ vláda. Foto popis| O autorovi| ONDŘEJ SCHNEIDER, Autor vyučuje na Institutu ekonomických studií FSV UK, je členem think tanku IDEA. _

Dokouřeno? 22.7.2013

Týden str. 30 Silvie Králová_

Téma_

Kaţdý pátý Čech je závislý na nikotinu, látce, která je návykovější neţ heroin. Dva miliony Čechŧ (z celkového počtu 2,4 milionu kuřákŧ) by tak mělo mít ve zdravotní kartě psychiatrickou diagnózu F 17. Ne náhodou: kouření totiţ často provází deprese nebo schizofrenie. Nikdy v minulosti ale neměli kuřáci tak velkou šanci se z toho dostat jako dnes. Zapomeňte na to, ţe cigarety jsou jen zlozvyk a ţe kuřáci mají slabou vŧli. A jestli kouříte, přestaňte si nalhávat, ţe s tím bez problémŧ přestanete, aţ budete chtít. V to mohou doufat patnáctiletí puberťáci, kteří v kapse ţmoulají jednu ze svých prvních krabiček. Sedmdesát procent kuřákŧ ostatně přiznává, ţe kdyby si mohli znovu vybrat, nikdy by kouřit nezačali. Téměř polovina nikotinových labuţníkŧ se rok co rok pokouší s tím seknout. Bez odborné pomoci a lékŧ se to podaří maximálně pěti procentŧm. Proč? Jsou nemocní. Bez nadsázky, bez uráţky, bez ironie. Nikotinem ošálený mozek Nikotin pŧsobí na lidský mozek bleskově. Rychleji neţ heroin. Kouření je totiţ nejúčinnější zpŧsob podání drogy, jaký existuje. „Ani injekce přímo do ţíly nemá tak rychlý efekt jako inhalace tabákového kouře,“ vysvětluje docentka Eva Králíková z Centra pro odvykání kouření. Pár vteřin poté, co jej člověk vdechne do plic, se kouř dostává do mozku a naváţe se na patřičné receptory. Ty, které hrají v závislosti na nikotinu zásadní roli, označují lékaři jako alfa4beta2. Má je aţ 85 procent kuřákŧ a přesně tolik je jich na tabáku závislých. Tyto buněčné antény fungují jako vstupní vrátka do té části mozku, která nás za dodání drogy odmění. Nikotin si mŧţete představit jako klíč, který zapadne do zámku-receptoru, ten cvakne, vrátka se otevřou a molekuly drogy mohou dál proudit iontovými kanálky aţ do místa pro libé pocity. Kdyţ doputují aţ sem, začne se vylučovat dopamin, hormon dobré nálady, který nás odměňuje slastným pocitem i po jídle nebo po sexu. Celé to trvá méně neţ deset sekund, tedy zhruba o pět méně, neţ kdyţ si feťák šlehne svoji dávku heroinu přímo do ţíly. „Kdyţ toto uděláte jednou, vyšle mozek signály, ať to zopakujete. Řekne: Cokoli jsi udělal, udělej to znovu, bylo to senzační,“ popisuje proces docentka. Proto si dáte dalšího šluka, další cigaretu. Receptory se mnoţí, závislost se prohlubuje. Pravidelní kuřáci pak uţ jen udrţují svoje receptory obsazené nikotinem, aby se vyhnuli nepříjemným abstinenčním příznakŧm, jako je zlost, podráţděnost, nespavost... V rŧzné intenzitě potkají kaţdého, kdo se rozhodne s cigaretami praštit. „Kuřák, který chce přestat a do jedenácti minut si nedá nikotin, si nakonec stejně zapálí. Jeho mozek mu prostě nedá jinou šanci,» vysvětluje docentka Králíková. Právě kvŧli nezvladatelným „absťákŧm“ shořela nejedna metoda léčby této závislosti. Před 40 lety se ústa vyplachovala roztokem solí stříbra. Kouření pak měla zabránit pachuť v ústech, která se při potaţení z cigarety zvýraznila. Nejenţe to nefungovalo, ale pacientŧm navíc černaly zuby a výjimečně docházelo i k otravě. Neúčinné se ukázaly i ţvýkačky s výtaţkem lobelinu. Tato látka je sice svým sloţením podobná nikotinu, ale nemá jeho účinky. Slepou uličkou bylo i řízené kouření, tedy potahování z cigarety podle metronomu a pod dohledem terapeuta, aţ do naprostého „překouření“. Jakmile totiţ odeznělo znechucení, přihlásily se abstinenční příznaky. Plné znění zpráv


Dárek od námořníkŧ Právě fyzické i psychické potíţe spojené s vysazením cigaret byly impulsem ke vzniku náhradní nikotinové léčby. V roce 1967 dostal Ove Fernö, šéf výzkumu farmaceutické firmy, která dnes nese název Pharmacia&Upjohn, dopis od svého přítele, profesora fyziky Clause Lundgrena. Ten se právě zabýval kvalitou vzduchu a tlakem ve švédských ponorkách. Překvapila ho špatná nálada a nervozita mezi námořníky. Ukázalo se, ţe velká část z nich jsou kuřáci, kteří trpí abstinenčními příznaky, protoţe nesmějí v uzavřeném prostoru svých lodí kouřit. Profesor Lundgren poprosil Fernöho, jestli by pro ně nemohl něco udělat. Ten pak vymyslel ţvýkačku obsahující nikotin. Sortiment náhradní nikotinové terapie se postupně rozrostl o tabletky, pastilky a inhalátory. S jejich pomocí mají kuřáci aţ dvojnásobně vyšší šanci se cigaret zbavit. I na nich se ale mohou stát závislými. „Potká to prŧměrně pět procent lidí, kteří uţívají nikotinové ţvýkačky. Pro jejich tělo je to ale pořád lepší, neţ aby kouřili,“ uvádí Eva Králíková. Na následky kouření u nás kaţdoročně zemře 18 000 lidí, tedy padesát kaţdý den – to je stejné, jako kdyby den co den havaroval autobus plný lidí a nikdo nepřeţil. Cigaretový kouř je totiţ chemický koktejl více neţ 4000 látek, z nichţ nejméně 250 je toxických a prokazatelně zpŧsobují rakovinu. Jako první dokázal přímou souvislost mezi kouřením a rakovinou plic britský epidemiolog Richard Doll. Psal se rok 1949 a mladého lékaře na rozdíl od kolegŧ příliš nepřitahovala léčba nemocných, více se zajímal o to, jak onemocněním účinně předcházet. A protoţe za předchozích třicet let v Británii dvacetinásobně přibyl počet lidí s rakovinou plic, hledal příčinu. Nejdříve vinu připisoval zplodinám z aut i výparŧm ze stovek tun asfaltu, jímţ tehdy cestáři pokrývali silnice. Záhy si však všiml, ţe mezi 649 pacienty, jejichţ chorobopisy zkoumal statistickými metodami, jsou pouze dva nekuřáci. Kdyţ v roce 1950 otiskl závěry svého zkoumání v British Medical Journal, nikdo mu nevěřil. Proto se rozhodl jít na to jinak: popsat ţivotní styl určité skupiny lidí. Vybral si britské lékaře, kteří ochotně a věrohodně odpovídali, byli registrovaní, takţe měl k dispozici i jejich adresy, a souhlasili s tím, ţe bude znát datum a příčinu jejich smrti. Padesát let (1951–2001) sledoval 40 000 lidí a prokázal rozdíl v délce ţivota kuřákŧ a nekuřákŧ o deset let. Na nádory plic, infarkty a mozkové mrtvice ale neumírají jen závislí na tabáku. Bez rizika nejsou ani pasivní kuřáci. Kouř z „druhé ruky“ zabije ročně ve světě 600 000 lidí, u nás na něj umírá 1500 aţ 3000 muţŧ a ţen. Zpŧsobuje nádorové choroby a onemocnění dýchacích cest jako aktivní kouření, i kdyţ v menší míře. Výjimkou jsou ale cévy. Podle odborníkŧ jim pasivní kouření škodí téměř stejně, jako kdyţ si cigaretu vykouříte sami. „Stačí pobýt čtyři minuty v zadýmené hospodě a uţ máte prokazatelné změny na cévách. K akutnímu infarktu myokardu stačí i pasivní kouření,“ varuje docentka Králíková. Děti z kuřáckých rodin častěji trpí na záněty dýchacích cest, středního ucha a hrozí jim i nemoci jako leukémie nebo rakovina jater. Diagnóza: pasivní kuřák Kouření pasivní i aktivní zařadila Světová zdravotnická organizace v roce 1992 na seznam oficiálních nemocí. Pasivní kuřáci mají vlastní diagnózu s kódem Z 58.7. Lidé závislí na nikotinu spadají pod kód F 17, tedy mezi pacienty s poruchou duševní a poruchou chování zpŧsobenou uţíváním tabáku. Ne náhodou patří závislost na tabáku mezi psychiatrické diagnózy. Kuřáctví je totiţ podle lékařŧ často projevem duševní nemoci. „Šedesát procent pacientŧ s depresemi jsou silní kuřáci. A kouří také okolo 80 procent schizofrenikŧ. Čtvrtina pacientŧ, kteří navštíví naše centrum, má nějaké psychiatrické onemocnění. Nejčastější jsou právě deprese,“ říká docentka Králíková. Jejich příčinou mŧţe být třeba nízká hladina některých chemických látek, dŧleţitých pro přenášení nervových vzruchŧ, třeba dopaminu. Nikotin v cigaretách vlastně funguje jako snadno dostupný lék, protoţe dokáţe zvýšit produkci této antidepresivní látky. To je dŧvod, proč jsou lidé s touto diagnózou tak náruţivými kuřáky. Vyléčení deprese by tedy z logiky věci mohlo vést i ke zbavení závislosti na nikotinu. Zní to jako utopie, která se ale úplnou náhodou stala realitou. Počátkem 90. let si doktorka Linda Ferryová z Univerzity v Loma Lindě v Kalifornii všimla, ţe nemocní s depresemi, jiţ uţívají lék obsahující bupropion, často přestávali kouřit. Bylo to velmi neobvyklé, protoţe tito pacienti cigaretám odvykají obtíţněji. Následná studie domněnku potvrdila. Bupropion – pŧvodně antidepresivum – byl v polovině 90. let byl pod názvem Zyban SR registrován i jako lék závislosti na tabáku. Nikdo sice neumí přesně vysvětlit, na jakém principu účinkuje, ale funguje. Podobně jako nikotinové náplasti a ţvýkačky zdvojnásobuje úspěšnost léčby. Zyban byl v lednu 2011z našeho trhu staţen. Bupropion je ale nyní k dispozici pod názvem Wellbutrin. Nejúčinnější z lékŧ



Špatné aţ depresivní nálady jsou ostatně hlavními abstinenčními příznaky i při odvykání kouření. Postihují aţ polovinu kuřákŧ, kteří se snaţí přestat. Dŧvod je prostý: kdyţ tělu nedodáte nikotin, nevyplaví se dopamin. Této rovnice si byli vědomi i vynálezci dosud nejúspěšnějšího léku závislosti na nikotinu. Je jím Champix a lékaři ho předepisují silným kuřákŧm od roku 2007. Neobsahuje nikotin, takţe není návykový. Jeho účinná látka vareniklin obsadí nikotinové receptory v mozku. Iontový kanálek se tedy otevře stejně, jako kdy by se na něj navázal nikotin z tabáku. A vyplaví se dopamin podobně jako po potaţení z cigarety. Ovšem ne tak rychle a ne v takovém mnoţství. V porovnání se „šlukem“ z cigarety se dostane do krve asi jen 60 procent hormonu. Jeho hladina se ale nezvýší během několika málo vteřin, jako je tomu při kouření, ale v řádu hodin. Pacienti se díky tomu bez své drogy necítí tak mizerně a ani nepotřebují tolik kouřit. Na receptory, které jsou obsazené vereniklinem, se navíc nikotin uţ nemŧţe navázat, takţe i kdyţ si kuřák zapálí, další dopamin se nevyplaví a nedostaví se odměna, tedy kýţený pocit blaha. „Cigareta jim tolik nechutná, mají dojem, jako by kouřili seno,“ popisuje Eva Králíková. První týden uţívají pacienti jednu tabletu ráno, druhý týden se dávka zdvojnásobí. A mezi 8. a 14. dnem by měli začít abstinovat. „Uţ první dny léčby jsem počet cigaret výrazně sníţila. Prostě jsem na ně neměla chuť. A uţ po jedné cigaretě jsem se cítila překouřená,“ říká třicetiletá Lenka Dohnalová, která kouřila od svých patnácti let. Podobně popisuje své zkušenosti s Champixem téměř sedmdesátiletá Milada Kučerová. Dŧchodkyně z Prahy byla na cigaretách závislá přes padesát let. Má za sebou infarkt a operaci srdce. Po prvním týdnu léčby zredukovala počet cigaret na jednu za dva dny. Ale ani tu si nevychutnala. „Cigarety mi najednou smrdí,“ říká. Očkování se nedočkáme Obě kuřačky se shodly, ţe s léky jde odvykání mnohem snáze, neţ čekaly. Docentka Králíková je ale zdrţenlivější: „Nejsou to zázračné léky. Zbaví vás fyzické závislosti, ne psychické. Neklepnou člověka přes ruku, kdyţ si ze zvyku bude chtít zapálit s přáteli u piva.“ Jedním dechem ale dodává, ţe nyní je to ten nejúčinnější lék z těch, které jsou k dispozici. Pokud totiţ pacient dodrţí doporučenou délku léčby, jeho šance na zbavení závislosti se ztrojnásobí. Po třech měsících uţívání vydrţí rok abstinovat 23 % pacientŧ, při pŧlročním uţívání nekouří bezmála padesát procent. Ti, kdo si ale po roce nebo pěti třeba jen „na zkoušku“ zapálí, stanou se s velkou pravděpodobností znovu závislými. Zmnoţené nikotinové receptory uţ totiţ během ţivota nezmizí, jen se uspí. „Proto naprostá většina těch, kdo jednou byli závislí na nikotinu, uţ nemŧţe být příleţitostnými kuřáky,“ varuje Králíková. Závislost na tabáku se stala prakticky nejčastější diagnózou na světě. Kouří totiţ 1,2 miliardy lidí. Fakt, ţe většina z nich by chtěla přestat, ale nemŧţe, je velkým stimulem pro vývoj dalších lékŧ. Uţ více neţ deset let pracuje několik firem na vývoji vakcíny proti nikotinu. Jejím principem je to, aby se malá molekula drogy navázala na velký imunoglobulin, který nedokáţe projít skrz ochranou membránu, která obklopuje mozek. Takţe 50 aţ 60 procent vstřebaného nikotinu by do mozku nikdy nedoputovalo, nenavázal by se na receptory, nevyplavil by se dopamin a nedostavil by se pocit blaha. Vakcína by navíc mohla fungovat i preventivně, protoţe pokud by potaţení s cigarety nebylo odměněno slastným pocitem, nevznikla by závislost. „Bohuţel, v ţádné studii se zatím neukázal statisticky významně lepší výsledek neţ u placeba. Nemyslím si proto, ţe by byly vakcíny budoucností,“ tvrdí lékařka. Věří ale, ţe se v příštích letech paleta lékŧ rozroste o nové typy, které budou stejně jako Champix pŧsobit na centrální nervový systém, především v centrech odměny. Nespravedlivé geny Velké naděje lékařŧ se upírají i ke genetickému inţenýrství. Vědci totiţ zjistili, ţe závislost na tabáku mŧţe být aţ ze 60 % ovlivněna geneticky. „Genŧ spojovaných se závislostí na tabáku budou desítky. Mohou ovlivnit věk, kdy člověk s kouřením začal, kolik cigaret denně vykouří i jak snadno či obtíţně bude s kouřením přestávat,“ vysvětluje Jaroslav Hubáček, vedoucí Laboratoře molekulární genetiky praţského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Přes 600 českých kuřákŧ si uţ nechalo prozkoumat svoji DNA, aby zjistilo, do jaké míry stojí za jejich náruţivým kuřáctvím právě genetická predispozice. Odhaduje se, ţe 5 aţ 40 procent populace má některou z nevýhodných kombinací genŧ. Vědci z praţského IKEM a 1. lékařské fakulty UK teď zkoumají, jak je mutací těchto rizikových genŧ zasaţena česká populace. Díky tomu pak budou moci lékaři připravit pacientŧm léčbu na míru. Genové terapie, při nichţ by lékaři dokázali opravit nebo nahradit rizikové úseky DNA, jsou podle odborníkŧ hudbou velmi daleké budoucnosti. „Bylo by to příliš drahé. Navíc výsledky genových terapií prozatímní nejsou dobré ani při léčbě opravdu závaţných onemocnění. Nejdŧleţitější bude jednoduše minimalizovat šance, ţe se někdo do styku s tabákovými výrobky vŧbec dostane,“ uzavírá Hubáček. Plné znění zpráv


Hospody bez cigaret? První krok k takovému opatření udělal bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger. Do zdravotnické reformy protlačil i novelu, která měla zakázat od ledna 2014 kouření v restauracích. Vedle běţných cigaret by se vztahovala i na ty elektronické a také vodní dýmky s tabákovou náplní. Zákaz by se netýkal otevřených předzahrádek. Protikuřácký zákon se chystal Leoš Heger odeslat k projednání do vlády. Uţ to ale nestihl. Na ministerstvu ho nyní vystřídal náměstek Fakultní nemocnice Motol Martin Holcát. Skončí zákon u ledu? Zdá se, ţe ne. Sám Holcát je totiţ zapřisáhlý nekuřák. „Oba moji rodiče byli poměrně silní kuřáci, takţe já si své jiţ vykouřil jako pasivní kuřák. Například v restauraci, která je zakouřená, mě sedět neuvidíte. Na tuto problematiku mám tedy poměrně silný názor,“ řekl TÝDNU nový ministr. *** Jak lezou cigarety do peněz krabička za měsíc za rok za 20 let 10 cigaret denně 70 Kč 1050 Kč 12 775 Kč 255 500 Kč 80 Kč 1200 Kč 14 600 Kč 292 000 Kč 90 Kč 1350 Kč 16 425 Kč 328 500 Kč 20 cigaret denně 70 Kč 2100 Kč 25 550 Kč 511 000 Kč 80 Kč 2400 Kč 29 200 Kč 584 000 Kč 90 Kč 2700 Kč 32 850 Kč 657 000 Kč 40 cigaret denně 70 Kč 4200 Kč 51 100 Kč 1 022 000 Kč 80 Kč 4800 Kč 58 400 Kč 1 168 000 Kč 90 Kč 5400 Kč 65 700 Kč 1 314 000 Kč HYPNÓZA JAK FUNGUJE: cílem je v podvědomí posílit odhodlání nekouřit. CENA: od 4000 Kč. ÚSPĚŠNOST: cca 5 %. RIZIKA: terapeut pŧsobí na podvědomí kuřáka, coţ u něho mŧţe vyvolat nepříjemné představy. AKUPUNKTURA JAK FUNGUJE: Pomocí tenkých jehliček se stimulují určité body na těle (v tomto případě na uších). Neléčí závislost na nikotinu, ale dokáţe prý zmírnit abstinenční příznaky. CENA: 700 aţ 1280 Kč. ÚSPĚŠNOST: cca 10 %. RIZIKA: při špatném provedení hrozí podlitiny a infekce. LÉKY S ÚČINNOU LÁTKOU BUPROPION JAK FUNGUJE: Bupropion udrţuje v mozku stálou hladinu dopaminu. Ten se vyplavuje i při potaţení z cigarety. Léky s bupropionem tak sniţují potřebu kouřit. LÉKY S ÚČINNOU LÁTKOU VARENIKLIN JAK FUNGUJÍ: Účinná látka obsadí receptory v mozku, na které se při kouření váţe nikotin. Díky tomu se vyplavuje dopamin, takţe kuřák nemá abstinenční příznaky, navíc se sniţuje touha po cigaretě. LÉK: Champix. CENA: 2100 Kč/měsíc. ÚSPĚŠNOST: cca 23 aţ 44 % (dle délky léčby). VEDLEJŠÍ ÚČINKY: Nevolnost, bolesti hlavy, zvracení, nespavost (obvykle po pár týdnech odezní). BIOREZONANCE JAK FUNGUJE: přístroj vysílající elektromagnetické vlny má v mozku připojeného pacienta vyrušit chuť na cigaretu. CENA: od 1200 Kč za jedno pŧlhodinové sezení. ÚSPĚŠNOST: cca 5 %. RIZIKA: nedoporučuje se pacientŧm s kardiostimulátorem, těhotným ţenám a těţkým diabetikŧm. ELEKTRONICKÁ CIGARETA JAK FUNGUJE: Při potáhnutí se zahřeje a přemění kapalnou výplň na plyn pro následnou inhalaci. Neobsahuje dehet. CENA: v prŧměru 1100 Kč s náplní kuřiva na měsíc. ÚSPĚŠNOST: cca 12 %. RIZIKA: Mŧţe vyvolat závislost. Kuřáci, kteří nakonec e-cigaretu zahodí a opět se vrátí k normálním cigaretám, často kouří víc neţ předtím (z e-cigaret si zvykli na vyšší dávky nikotinu)… Ne všechny druhy ecigaret jsou dŧkladně testovány. A hlavně: Nikdo vlastně neví, z čeho přesně se skládají kapalné náplně nazývané e-liquid. „Jako e-liquid se dnes prodávají stovky nejrŧznějších chemických směsí,“ varuje Martina Pötschke-Langerová z Německého centra pro výzkum rakoviny v Heidelbergu. Plné znění zpráv


LÉKY: Wellbutrin, Elontril (do roku 2011 i Zyban). CENA: od 1285 Kč/měsíc. ÚSPĚŠNOST: cca 25 %. VEDLEJŠÍ ÚČINKY: výjimečně mŧţe mít pacient křeče. NIKOTINOVÉ PŘÍPRAVKY JAK FUNGUJÍ: Celodenní ochranu před chutí na cigaretu poskytují náplasti (s 16hodinovým nebo 24hodinovým účinkem). Pastilky, inhalátory a ţvýkačky umějí čelit abstinenčním příznakŧm v momentech, kdy je chuť neodbytná. U středně těţkých a silných kuřákŧ je proto dobré kombinovat náplasti s těmito přípravky, protoţe dodají nikotin okamţitě. CENA: cca 130 aţ 1300 Kč podle mnoţství. ÚSPĚŠNOST: cca 10 aţ 15 %. VEDLEJŠÍ ÚČINKY: Na nikotinových přípravcích mŧţe vzniknout závislost stejně jako na cigaretách. Potká to asi 5 % kuřákŧ. Pro tělo je ale závislost na čistém nikotinu méně riziková. Váţná onemocnění Rakovina plic 20x častěji Rakovina krku 12x častěji Trombóza 11x častěji CHOPN 10x častěji (chronická obstrukční plicní nemoc) Rakovina ústní dutiny 6x častěji Onemocnění krevního oběhu 5x častěji Onemocnění dásní 4x častěji Chronická bronchitida 3,5x častěji Infarkt 3x častěji Vysoký krevní tlak 3x častěji Kouření zabije ročně 18 000 Čechŧ. Z nich 5000 zemře na rakovinu plic, 3000 na jiné typy rakoviny, 7000 na nemoci srdce a cév, 2000 na nemoci respirační a 1000 na jiná onemocnění (např. chronické záněty střev). Pravda a mýty o kouření 1) Přestanu kouřit a ztloustnu. Ano, nikotin ovlivňuje metabolismus. Zpomaluje vyprazdňování ţaludku, kuřáci nemají tak rychle hlad. Také urychluje pohyb střev a prŧchod potravy trávicím systémem. Často zvyšuje i bazální metabolismus, tedy mnoţství kalorií, které spálíme, i kdyţ jsme v klidu. Přesto bývají obavy z přibrání přehnané. Abstinující kuřák přibere na váze během prvního roku ţivota bez cigarety v prŧměru 2 aţ 4 kg, v dalších letech uţ nic. Větší tloustnutí hrozí jen těm, kteří si kompenzují absenci kouření sladkostmi. Tyto problémy lze zmírnit náhradní nikotinovou léčbou (ţvýkačky a pastilky). 2) Light cigarety jsou zdravější. Člověk závislý na nikotinu dělá vše pro to, aby dostal svoji dávku – u slabších cigaret nebo verze light „nasává“ tedy déle, hlouběji, častěji a déle drţí kouř v plicích. Takţe do těla nakonec dostane vyšší mnoţství nikotinu, ale s ním i daleko větší mnoţství dalších škodlivých látek. Proto bylo také označení „light“ a „mild“ v Evropské unii uţ zakázáno. 3) Kuřáckou místnost snadno vyvětrám. Vědci dokázali, ţe pokud by měla kouř z cigaret vyvětrat ventilace či otevřené okno, proudění vzduchu by muselo mít rychlost asi 100 km/h. Navíc zbytky nikotinu z kouře ulpívají na povrchu nábytku, na šatech, vlasech i pokoţce a dalšími chemickými reakcemi z nich vznikají rakovinotvorné látky. 4) Ţeny jsou při odvykání méně úspěšné neţ muţi. Zbavit se závislosti na cigaretách je pro ţeny opravdu těţší. Hŧře zvládají abstinenční příznaky a mají i větší strach z tloušťky, kdyţ s kouřením přestanou. Úspěšnost odvykání navíc závisí i na tom, v jaké fázi menstruačního cyklu zatípnout poslední cigaretu. Výzkum lékařky Sharon Allenové z University of Minnesota prokázal, ţe ţeny, které se rozhodnou skoncovat s kouřením v době před ovulací, po cigaretě patrně brzo sáhnou znovu. Mnohem větší naději na úspěch bude mít ţena, která poslední cigaretu vykouří aţ po ovulaci. Mŧţe za to rŧzná hladina hormonŧ během menstruace. Ty mají totiţ vliv na to, jak rychle se nikotin vyplavuje z krve. 5) Vodní dýmka méně škodí. Zastánci vodních dýmek tvrdí, ţe kouř obsahuje méně nikotinu, méně dráţdí, je méně nebezpečný pro dýchací systém a ţe voda odfiltruje nečistoty z kouře. Nic z toho není pravda. U zkoumaných vzorkŧ tabákových směsí byly vţdy naměřeny takové koncentrace oxidu uhelnatého, nikotinu, dehtŧ, ale i těţkých kovŧ, které jsou v porovnání s kouřem z cigaret stejné, nebo dokonce i vyšší. Jedno vykouření vodní dýmky (cca 45 minut) odpovídá podle testŧ vykouření celé krabičky cigaret. A protoţe se vodní dýmka zpravidla kouří ve skupině, je zde i riziko přenosu infekce, např. ţloutenky nebo tuberkulózy. U beztabákových směsí není navíc povinnost na obalu uvádět přesné sloţení ani obsah vybraných škodlivin. 6) Kdyţ nešlukuji, nedostanu rakovinu. Pokud člověk kouř nevdechne do plic nebo ho do nich dostane jen v malém mnoţství, sniţuje tím sice pravděpodobnost onemocnění rakovinou 3 plic, stále mu ale hrozí mimo jiné rakovina hrtanu, dutiny ústní nebo slinivky břišní.



7) Záleţí jen na mnoţství cigaret, které vykouřím. Výzkum vědcŧ pensylvánské univerzity sledoval, kteří kuřáci nejvíce riskují rakovinu. „Zjistili jsme, ţe kuřáci, kteří si zapálí ihned po probuzení, měli dvakrát vyšší hladinu rakovinotvorných látek neţ kuřáci, kteří si zapálili aţ pŧl hodiny nebo více po probuzení, a to nezávisle na tom, kolik cigaret za den vykouřili,“ napsal prof. Steven Branstetter v lékařském časopise Cancer. K podobným výsledkŧm dospěla i studie Columbia University z roku 2011. Kuřáci se prodraţí 25 minut: tolik v prŧměru prokouří kuřák během pracovní doby. 1366 Kč: tolik měsíčně stojí kuřák svého zaměstnavatele. 15 026 Kč: na tolik přijde kuřák svého zaměstnavatele za rok. 33 miliard Kč: na tolik celkem vyjdou všichni kuřáci své zaměstnavatele za rok. Kdyţ přestanete kouřit… Co se děje v těle po poslední cigaretě: 20 minut: krevní tlak a puls se vrací do normálu. 8 hodin: hladina nikotinu a oxidu uhelnatého se sníţí o polovinu, hladina kyslíku se vrátí do normálu. 4 hodiny: oxid uhelnatý je vyloučen z těla, plíce se začnou očišťovat od hlenu a ostatních pozŧstatkŧ kouření. 48 hodin: v těle uţ ţádný nikotin, lepší se chuť i čich. 72 hodin: zlepší se dýchání, prŧdušky se uvolní a zvýší se energetická úroveň. 2 aţ 12 týdnŧ: zlepší se krevní oběh. 3 aţ 9 měsícŧ: kašel, sípání a problémy s dýcháním začnou mizet, funkce plic se zlepší o 10 %. 1 rok: riziko srdečního infarktu klesne o polovinu. 10 let: riziko rakoviny plic se sníţí o polovinu. 15 let: riziko srdečního infarktu klesne na úroveň stejnou jako u celoţivotního nekuřáka. Konec mentolek a „slimek“? Evropská komise se rozhodla udělat vše pro to, aby kuřáky přešla chuť na cigarety. Tři čtvrtiny obalu po obou stranách krabičky by měla zakrývat varování a odstrašující obrázky. Z pultŧ mají zmizet uţší slimky i mentolové cigarety. A nahnuté to mají i krátké cigarety, jako je třeba značka Start (návrh, který je zatím „u ledu“, hovoří o tom, ţe cigarety musí mít stejnou velikost 85 mm – a startky mají jen 70 mm)… Europoslanci se uţ nyní kaţdopádně vyslovili pro zákaz cigaret s prŧměrem menším neţ 7,5 mm (slim) a cigaret s příchutěmi. Opatření má sníţit počet závislých na nikotinu o dvě procenta. Cigarety prý totiţ budou méně atraktivními zejména pro děti a mladistvé. Příznivci návrhu tvrdí, ţe například slim cigarety slouţí především k upoutání pozornosti mladých ţen. Pojí se prý s pozitivní představou štíhlosti a zdraví. Navíc mohou vyvolávat pocit, ţe jsou méně škodlivé neţ klasické cigarety. A výrobky s příchutěmi, jako jsou mentol, čokoláda, vanilka či rŧzné ovocné příchutě, jsou prý přitaţlivé hlavně pro nezletilé kuřáky, jimţ se chuť obyčejného tabáku často nezamlouvá. Kouř z mentolových cigaret podle lékařŧ člověk vdechuje intenzivněji a navíc zvyšuje mimovolné zadrţení dechu, coţ mŧţe přispívat k většímu vstřebávání látek z kouře. Pokud by došlo ke sníţení spotřeby tabáku o 2 %, znamenalo by to, ţe v celé EU by s cigaretami seklo asi 2,4 miliony kuřákŧ (a i v Česku by pak rázem bylo o 48 000 kuřákŧ méně). O návrhu výboru, který byl schválen velkou většinou, bude 10. září hlasovat plénum Evropského parlamentu. Brusel chce tvrdší pravidla pro výrobu a prodej tabákových výrobkŧ prosadit do konce roku. Platit by mohla začít na přelomu let 2015 a 2016. Kuřáctví v Česku Dospělí kuřáci 34 % muţŧ 24 % ţen Zkušenosti dětí s kouřením CHLAPCI 11letí 13letí 15letí uţ někdy kouřili 25,3 49,8 70,1 kouří minimálně jednou týdně 2,4 8,9 22 DÍVKY 11leté 13leté 15leté uţ někdy kouřily 16,0 51,1 75,1 kouří minimálně jednou týdně 0,9 10,3 28,7 Kouření podle vzdělání, pohlaví a věku MUŢI 15–44 let 45–64 65 a více úplné střední vzdělání a vyšší 25 % 23 % 12 % Plné znění zpráv


ostatní (učební obory apod.) 39 % 41 % 16 % ŢENY 15–44 let 45–64 65 a více úplné střední vzdělání a vyšší 17 % 19 % 10 % ostatní (učební obory apod.) 28 % 24 % 8 % Zdroj: Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR (EHIS CR) a ÚZIS 2011 Fagerströmŧv test závislosti na nikotinu 1. Jak brzy po probuzení si zapálíte svou první cigaretu? do 5 minut 3 body za 6 aţ 30 minut 2 body za 31 aţ 60 minut 1 bod po 60 minutách 0 bodŧ 2. Je pro vás obtíţené nekouřit v místech, kde není kouření dovoleno? ano 1 bod ne 0 bodŧ 3. Kterou cigaretu byste nerad postrádal(a)? první ráno 1 bod kteroukoli jinou 0 bodŧ 4. Kolik cigaret denně kouříte? 0 aţ 10 0 bodŧ 11 aţ 20 1 bod 21 aţ 30 2 body 31 a více 3 body 5. Kouříte častěji během dopoledne? ano 1 bod ne 0 bodŧ 6. Kouříte i během nemoci, kdyţ jste upoután(a) na lŧţko? ano 1 bod Ne 0 bodŧ VYHODNOCENÍ (součet bodŧ): 0–2 ţádná nebo velmi slabá závislost 3–4 slabá závislost 5 střední závislost 6–7 silná závislost Graf Dvacetiletá prodleva mezi kouřením a rakovinou plic Vykouřené cigarety na jednoho kuřáka za rok Úmrtí na rakovinu plic na 100 000 obyvatel Zdroj: Wikimedia Foto popis| MARLBORO MAN A FREUD. Nejslavnější kovboj světa se „narodil“ v roce 1954 – reklamní kampaň Marlbora se vyobrazením drsného honáka skotu snaţila přesvědčit veřejnost, ţe cigarety s filtrem nejsou „ţenské“… Vpravo Sigmund Freud, „otec“ psychoanalýzy. Silný kuřák doutníkŧ onemocněl rakovinou v ústní dutině, přišel o část patra a dásní. Kouřit nepřestal a v září 1939 zemřel poté, co si nechal dát smrtící dávku morfi a. Foto popis| STÁLE POPULÁRNĚJŠÍ. Obliba kouření vodní dýmky u mladých lidí stoupá. Při potaţení kouř probublává vodou, tím se ochlazuje. Většina škodlivin v něm ale zŧstává. Foto popis| HELMUT SCHMIDT. 94letý německý exkancléř se kvŧli obavám z postupného zákazu cigaret s „větrovou“ příchutí nedávno předzásobil 38 tisíci mentolkami (1900 krabiček). Foto popis| SILNÉ POUTO. Aţ donedávna byla léčba závislosti na nikotinu méně úspěšná neţ u tvrdých drog. S novými léky se moţnosti léčby zhruba vyrovnaly. Přesto si ze „zaléčených“ milovníkŧ nikotinu pouze 38 % z nich do roka znova nezapálí. Foto popis| VYŠŠÍ NÁVŠTĚVNOST? Zákaz kouření v restauracích by uvítaly tři čtvrtiny Čechŧ. Podle prŧzkumu Fakulty sociálních věd a společnosti IPSOS se k němu přiklání i 41 % kuřákŧ. Toto omezení by prý přineslo restauracím více hostŧ, a to aţ o 6 procent. Zdárným příkladem mŧţe být Irsko, kde návštěvnost stoupla dokonce o 11 %. Foto autor| Foto: 1, 3, 4, 5, 6 Profimedia, 2, 7 ČTK _

Na co v učebnicích zapomněli 21.7.2013

respekt.cz str. 00 RESPEKT.IHNED.CZ_ Ondřej Schneider_

Vyplatí se proinvestovat se k rŧstu?



V ekonomických učebnicích se toho moc dobrého o politicích nedočtete. Ekonomové většinou počítají s tím, ţe politici mají velmi krátkodobé uvaţování a ţe spíše neţ o nějaký celospolečenský blahobyt, ať uţ je to, co chce, jim jde o jejich osobní prospěch. A protoţe politici mohou prospěch získat jen, jsou-li ve funkci, ekonomové od nich očekávají, ţe jsou pro své znovuzvolení ochotni udělat vcelku cokoli. Nejčastěji se to projevuje v tzv. “political business cycle“ - vláda vţdy šetří spíše na začátku svého funkčního období, a kdyţ se blíţí volby, začne utrácet, protoţe vyšší vládní utrácení vede alespoň krátkodobě k vyššímu ekonomickému rŧstu a niţší nezaměstnanosti. Samozřejmě, taková manipulace ekonomického cyklu není jednoduchá. Ještě před třiceti či čtyřiceti lety to bývalo snazší, protoţe politici měli v moci i centrální banky, a mohli tedy manipulovat nejen s výdaji, ale také s úrokovými sazbami. Ve většině zemí je ale měnová politika na vládě nezávislá a politikŧm zbyly pro krátkodobou stimulaci ekonomického rŧstu “jen“ vládní výdaje a daně. A načasovat jejich změny tak, aby pomohly ve volbách, není snadné. Například americký prezident George Bush starší prohrál volební souboj s Billem Clintonem v roce 1992 i díky tomu, ţe jeho výdaji stimulované oţivení ekonomiky přišlo aţ pár měsícŧ po volbách. Volby podle peněţenek V Česku je vliv ekonomického rŧstu na volební výsledky moţná ještě výraznější neţ v Americe: politici se nijak podstatně neliší a ve společnosti neexistují tak výrazné ideologické příkopy jako ve Spojených státech. Voliči proto hlasují převáţně podle svých peněţenek: kdyţ se ekonomice daří, vláda má naději na úspěch, coţ poznala sociální demokracie v roce 2002 a do značné míry i pravicová koalice o osm let později. Američtí prezidenti mají ovšem jednu klíčovou výhodu: vědí, ţe volby budou třetí čtvrtek v listopadu kaţdé čtyři roky, a mohou proto svoji politiku přizpŧsobit předem známému datu. Vláda Petra Nečase ţádnou takovou jistotu neměla, protoţe byla pod permanentním tlakem parlamentu a nemohla si být jistá, jak dlouho vydrţí ve funkci. Z tohoto pohledu byla ekonomická politika bývalé vládní koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných poměrně racionální, přinejmenším v prvních dvou letech po volbách. V roce 2010 se schodek veřejných rozpočtŧ sníţil na 4,8 procenta HDP a v roce 2011 klesl na 3,2 procenta HDP, coţ bylo podstatně méně, neţ byl prŧměr zemí eurozóny. Plody pomalého oţivení nebude sbírat ODS ani ČSSD, ale superprŧmyslová vláda. Z ekonomického hlediska lze jistě kritizovat, ţe ke sníţení deficitu přispěly vyšší daně více neţ sníţení výdajŧ a ţe sociální výdaje dál vesele rostly. Ano, v roce 2012 byly sociální výdaje 767 miliard korun, tedy o 32 procent vyšší neţ v roce 2006, kdy se pravicová koalice ujala vlády. Po očištění o inflaci tedy sociální výdaje vzrostly za posledních šest let o třiadvacet procent! Nicméně, je otázkou, jak by česká společnost reagovala na skutečné sniţování sociálních výdajŧ, a lze tedy argumentovat, ţe česká vláda se v rámci moţného snaţila o racionální rozpočtovou politiku. Paradoxy Nečasovy vlády V čem však vláda naprosto selhala, byl odhad vývoje v roce 2012 a reakce na něj. Ačkoli bylo evidentní, ţe ekonomika zpomaluje, vláda se rozhodla ještě jednou “utáhnout šrouby“ a znovu zvýšila DPH (pamatuje si ještě někdo, ţe zvýšení DPH mělo pŧvodně financovat dŧchodovou reformu?), zvýšila i přímé daně a zpřísnila výběr sociálního pojištění. Výsledkem bylo sice další sníţení schodku na 2,9 procenta HDP, ale také propad ekonomiky o 1,2 procenta. Během roku 2012 jedna politická krize střídala druhou, rozpadaly se koaliční strany a proběhly prezidentské volby, takţe to, ţe propadající se ekonomika nevěstí nic dobrého pro jejich volební výsledky, došlo zřejmě premiérovi a ministru financí aţ letos na jaře. Ve snaze zvrátit trend vláda zrušila plán na vyrovnání rozpočtu do roku 2016 a přislíbila i daňové úlevy na investice. Jak uţ to ale bývá, přišlo to opoţděně. Propad ekonomiky dosáhl podle všeho svého dna na konci loňského roku a teď se česká ekonomika pomalu zotavuje a vrací se k rŧstu bez ohledu na vládní politiku. Nicméně, paradoxy vlády Petra Nečase vrcholí v tom, ţe plody tohoto pomalého oţivení jiţ nebude sbírat ani ODS, ani TOP 09, ale “superprŧmyslová“ vláda Jiřího Rusnoka, která na něm nebude mít vŧbec ţádnou zásluhu. Naopak, plány nové vlády na zvýšení investic vyvolávají spíše obavy. Ačkoli jde zatím jen o velmi nejasné náznaky, zkušenosti nabádají ke skepsi. Veřejné investice jsou tou nejzkorumpovanější částí veřejných rozpočtŧ a prospěch z nich mají především skupiny přisáté na státní rozpočet. Platí, ţe země obecně méně zkorumpované a s profesionálnější státní správou dokáţou investovat veřejné prostředky tak, ţe to ekonomice Plné znění zpráv


prospívá. V zemích postiţených korupcí a s neefektivní státní správou však vyšší výdaje vedou k niţšímu ekonomickému rŧstu. Takţe musím přiznat, ţe v případě České republiky mám z hesla “proinvestovat se k rŧstu“ docela obavy. Autor vyučuje na Institutu ekonomických studií FSV UK, je členem think tanku IDEA.

URL| http://RESPEKT.IHNED.CZ/c1-60282970-na-co-v-ucebnicich-zapomneli _

Co všechno musí on-line týraná oběť vydrţet? 20.7.2013

Mladá fronta DNES str. 04 Ivana Karásková_

Z domova_

Zlatá slavice Iveta Bartošová bojuje doslova o ţivot. Lidé mohou sledovat on-line přenos jejího ţivotního debaklu. Policie „týrání“ přihlíţela, bulvár se pase. Také zaţíváte směs pocitŧ nad eskapádami zpěvačky Ivety Bartošové? Člověku se nad tím dílem zvedá ţaludek a zároveň je k tomu trochu zvráceně přitahován. Zraněné zvíře „krvácí“, supi to cítí a slétají se na kořist. Tak to funguje i v přírodě. Jenţe psycholog Jeroným Klimeš vrtí hlavou. Podle něj jde o jediný zpŧsob, jak nyní mŧţe labilní vyhaslá hvězda ţít. Klid jí nikdy nesvědčil, nezná větší drogu neţ slávu. A tak i v době zdravotní mizerie ţije v symbióze s bulvárem. Vřava kolem zpěvačky vygradovala údajným únosem, kdy Bartošovou jeden z jejích ctitelŧ, Zdeněk Macura, odvezl do Itálie, zatímco ten druhý, Josef Rychtář, ji jel vysvobodit. Debakl v on-line přenosu Fotka bezvládné trosky na italské pláţi poblíţ Bibione v plavkách naruby, pořízená „únoscem“ Macurou. Video zuboţené zpěvačky z nemocnice v Bologni při vyšetření hlavy. Macura točí, lékař ukazuje bílou skvrnu na mozku a diagnostikuje drobné krvácení. Zhrzený milenec Rychtář odjíţdí do Itálie zachránit svou milou ze spárŧ svých sokŧ. Dobývá se do obydlí jejího italského exmilence Domenica Martucciho. Ten kontruje zveřejněním videa, na němţ Rychtář nalévá zpěvačku alkoholem. Macura rozpaluje Rychtáře do běla prohlášením, ţe u moře došlo i na „nějaké intimnosti“. Tenhle on-line přenos totálního lidského debaklu v bulvárním tisku uţ začíná být hanba sledovat. Pokrytecká hra Blesk chrlí ústy odborníkŧ diagnózy nešťastnice, TV Nova avizuje na neděli slovní duel Ivetiných sokŧ. Není to uţ takříkajíc za čarou? Jistě, nahlíţení do privátní zóny celebrit jakoby klíčovou dírkou vábí. Navíc negativní události jsou silnějším nositelem informace, zvláště obsahují-li prvek klopýtnutí. Člověk se raduje, ţe neklopýtl sám. Podle Tomáše Trampoty, mediálního analytika z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity, je však alibismem tvrdit, ţe si to lidé ţádají. „Uţ po druhé světové válce v USA vznikla teorie o sociální zodpovědnosti médií. Trţní logika pro kvalitní tisk nestačí. Bulvár si paradoxně hraje na stráţce morálních hodnot a rád poukazuje na pochybení druhých, přitom se na něm přiţivuje. A český je mnohdy necitlivější. Třeba v Británii, se témata jako je alkoholismus, uţ mediálně nepokrývají,“ popisuje Tomáš Trampota. Podle něj dochází někdy k takzvané sekundární viktimizaci, kdy se dotyčná „oběť“ jednak potýká s problémem samým a jednak s tím, ţe o tom ví okolí. Někdy to aktéry poznamená, ale jsou i celebrity, které s tím naopak kalkulují. „Bulvár často hraje pokryteckou hru. Tváří se, ţe odhaluje události, ale přitom jde o zákulisní dohodu s pohasínající hvězdou. Takţe z toho těţí obě strany,“ vysvětluje mediální expert. A sem patří i něţné oslovení Dţambulka, které pouţívá pro Bartošovou Rychtář. „Bartošová nechce umírat v klidu,“ nemilosrdně přitakává Jeroným Klimeš. Plné znění zpráv


Zpěvaččini muţi Kdo jsou pochybní ochránci, kteří se rojí kolem Bartošové? Uţ doktor Plzák říkal, ţe pro nepatrné procento muţŧ jsou hysterky aţ návykové. V Macurovi i Rychtářovi Bartošová podle Klimeše vygenerovala spasitelský syndrom. Ve skutečnosti jsou to podobné typy, byť se spolu perou a podávají na sebe trestní oznámení. Policie uţ prošetřuje několik podezření z domácího násilí, ale nemŧţe s tím nic dělat. Současní ctitelé Bartošové jsou většinou neznámí lidé, kteří se po jejím boku vyšvihli do světla ramp. Exhibicionisté. V dobách před „vztahem“ s ní o nich nikdo nevěděl. A vzpomínáte? Téměř na začátku onoho muţského panoptika jejích ctitelŧ stál jistý Roman Tříska, o kterém Bartošová prohlašovala, ţe ji unesl a sexuálně obtěţoval. Nepotvrdilo se, nicméně se z něj vyklubal otcovrah, odsouzený v roce 1996 na dvanáct let do vězení. Podle psychiatričky Marty Holanové se určité diagnózy přitahují. „Kdyţ jsme u některého pacienta váhali, zda jde o poruchu osobnosti, nebo psychózu, pustili jsme ho na oddělení a on si neomylně podle chování, příznakŧ vţdy našel k sobě toho správného člověka,“ vysvětluje. Potřebuje „tvrdou lásku“ Příběhy o debaklu alkoholikŧ se podobají, jen bývají celonárodním očím skryté. U Bartošové lékaři mluví v dŧsledku dlouhodobého zneuţívání alkoholu a lékŧ uţ o změnách osobnosti. Existuje sice nedobrovolná hospitalizace, pokud je dotyčný ve stavu, kdy ohroţuje sebe nebo okolí, rozhoduje o ní lékař a potvrzuje soud, ale kdyţ akutní stav odezní, léčba se mění v dobrovolnou. Gita Pekárková, vedoucí lékařka pavilonu ţenských závislostí v bohnické psychiatrické léčebně, se často setkává se zoufalými příbuznými alkoholikŧ. „Úpěnlivě nás ţádají o nedobrovolnou hospitalizaci a my jim dokola vysvětlujeme, ţe to nejde. Klíčová je spolupráce rodiny,“ říká lékařka. Blízcí podle ní musí postupovat, jednotně a nekompromisně. Říká se tomu tvrdá láska: rodina signalizuje – miluji tě, ale jen kdyţ nepiješ. Bartošová tohle zázemí zjevně nemá, a tak bývalá zlatá slavice padá stále níţe. V přímém přenosu. *** FAKTA Slavná zpěvačka Patřila k nejúspěšnějším českým zpěvačkám. Trojnásobná zlatá slavice za sebou má však i filmové role. Hrála třeba ve Svatbě upírŧ. Účinkovala v muzikálech Dracula či Monte Cristo. Léta ţila s Ladislavem Štaidlem, s nímţ má syna Artura. V roce 2008 si vzala herce Jiřího Pomeje, ale brzy se rozvedli. Nyní se objevuje s podnikatelem Josefem Rychtářem. Foto popis| Slibný rozjezd Na začátku kariéry nazpívala Iveta Bartošová s Petrem Sepéšim hity Knoflíky lásky či My to zvládnem. Úspěšná spolupráce skončila smrtí zpěváka při autonehodě v roce 1985. Foto autor| Foto: ČTK Foto popis| Svatba S Jiřím Pomejem jí to vydrţelo dva roky. Foto autor| Foto: MAFRA Foto popis| Poslední velké vítězství Ještě v roce 2008 získala trojnásobná drţitelka Zlatého slavíka Iveta Bartošová televizní cenu TýTý pro nejlepší zpěvačku, přišel s ní i její syn Artur. Foto autor| Foto: Lukáš Bíba, MAFRA Foto popis| Nejdŧleţitější partner V roce 1987 posunul její kariéru dál mocný muţ českého showbyznysu Ladislav Štaidl, který se stal na mnoho let jejím ţivotním partnerem. Má s ním syna Artura. Foto popis| Pád Po rozvodu s Pomejem ţila například s Domenicem Martuccim, nyní je s Josefem Rychtářem. Několikrát se zhroutila a měla problémy s alkoholem. Vyvrcholilo to v červenci, kdy ji Zdeněk Macura (na snímku) odvezl do Itálie a její současný partner Josef Rychtář ji jel „zachránit“. Foto autor| Foto: Prima O autorovi| Ivana Karásková, MF DNES _



Včera byl Navalnyj odsouzen na 5 let, dnes byl propuštěn 19.7.2013

ČRo Plus

str. 04 _

17:10 Den podle…_

Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Jedno propuštění z vězení jsme uţ tady probírali z vazby. A tady máme druhé. Tentokrát je ale z Ruska, ale taky sahá do nejvyšší politiky. Ještě včera byl totiţ Alexej Navalný velký a taky břitký a velmi, jak to říct, přímočarý kritik prezidenta Putina a jeho politický vyzyvatel shledán soudem vinným a odsouzen na 5 let za zpronevěru v podivném případu. Dnes ho ale z vězení stejně podivně a překvapivě propustili. Prý proto, aby mohl svobodně kandidovat ve volbách na moskevského primátora, kterým by se chtěl v září stát. Co se stalo? Hnulo se v někom v Rusku svědomí? Nebo je to jenom taktika, jak umlčet tisíce demonstrantŧ, kteří včera vyšly do ulic nejenom v Moskvě, ale v Petrohradu a v dalších městech? Musíme si moţná připomenout, kdo Alex Navalný je. Je to kritik korupce v ruské politice, který si nebere vŧbec ţádné servítky, píše svŧj blog na internetu a dokázal probudit lidi z letargie uţ v roce 2011, kdy je inspiroval k velkým a do té doby vlastně největším masovým protestŧm proti Putinovi. Svoji kritiku se, jak jsem říkal, píše na svŧj blog a na Twitter a o straně, kterou vede prezident Putin řekl například, ţe to je strana zlodějŧ a podvodníkŧ, ţába na prameni, on myslel ale na prameni ropy, a říká, ţe Putin vysává krev z Ruska. Tak proč ho vlastně propustili, co se to stalo, jak tomu máme rozumět? Na to se zeptám Jana Šíra, rusisty z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den. Jan ŠÍR, rusista, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Tak, hnulo se v někom svědomí, nebo co se to vlastně dnes stalo? Dokáţete si to vysvětlit? Jan ŠÍR, rusista, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No, tak vysvětlení je celá řada. Já se obávám, ţe ty přesné informace stále ještě nemáme a budeme si muset počkat. Nicméně vy uţ jste v tom úvodním příspěvku naznačil, ţe mŧţe se jednat o určitý taktický ústupek ze strany státní moci, Kremlu, kterak uklidnit situaci v ulicích, která skutečně není nejklidnější. Druhé vysvětlení, které s tím souvisí a ke kterému se kloním já, je neohrozit zdánlivě řádný prŧběh voleb primátora Moskvy, protoţe v případě, ţe by Navalnyj nemohl se jich účastnit, značným zpŧsobem by se to odrazilo na legitimitě pravděpodobně zvoleného nového nebo staronového primátora Sergeje Sobjanina, coţ je blízký spolupracovník Vladimira Putina. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Zkuste nám přiblíţit, jaká je vlastně teď politická atmosféra a praxe v Rusku? Jak jsme říkali, Alex Navalný je bloger, kritik, ale je také v podstatě zvoleným lídrem ruské opozice. Má nějaké šance se proti těm velkým stranám reprezentovaným Vladimirem Putinem prosadit? Jan ŠÍR, rusista, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, pokud jde o ty formální mechanismy, já se obávám, ţe momentálně takovou šanci nemá. Navalnyj je teda jedním z lídrŧ opozice, nicméně musíme si uvědomit, ţe pojem opozice v ruských podmínkách není totéţ co u nás. V ruských podmínkách legálně ta opozice mŧţe přeţívat velice těţko, takţe Navalnyj reprezentuje takzvanou tu neformální opozici, která vlastně není třeba zastoupena v parlamentu. Nicméně Navalnyj je skutečně pravděpodobně nejvýznamnější osobnost ruského politického ţivota, která byla v posledních, v posledních letech odsouzena v procesu, kolem kterého panuje řada nejasností. Navalného síla, Navalného význam a Navalného nebezpečnost pro stávající Kreml spočívá právě v té jeho břitkosti, jak jste správně upozornil v tom úvodním příspěvku. On pomocí toho svého blogu a pomocí velice vtipných metod kritiky Kremlu dokázal značným zpŧsobem podkopat legitimitu stávajícího reţimu, coţ je to, v čem spočívá jeho hlavní nebezpečí z pohledu stávajících elit. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Ono to zní skoro neuvěřitelně, ţe by někdo, kdo má k dispozici jenom počítač, svŧj vlastní blog a Twitter mohl nahlodat základy tak silně se tvářícího státního uskupení, které teď v Rusku panuje. Jan ŠÍR, rusista, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, mŧţe se to zdát, mŧţe se to zdát zvláštní, ale to je dáno zase prostě specifiky ruského politického prostředí a třeba mediálního prostředí. Naráţím na to, ţe bohuţel ruská média jsou z velké míry prostě cenzurovaná. A internet představuje jedno z těch posledních prostranství nebo polí, kde se lze nějakým zpŧsobem vyjadřovat kriticky, nebo nekontrolovaně, nezávisle na kontrole, nezávisle na kontrole státní moci. Z toho třeba vyplývá ta ohromná popularita Navalného. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Nebude se Rusko nebo státní establishment snaţit omezit i tuhle moţnost vyjadřovat se svobodně na internetu? Jan ŠÍR, rusista, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak to uţ se, to se samozřejmě mŧţe snaţit a on se o to uţ snaţí. Není pro nikoho asi překvapením, ţe se uvaţuje o desítkách milionŧ rublŧ, které Kreml údajně prostě věnuje na, na podporu prostě svých blogerŧ, kteří, nebo na podporu čtenářŧ, kteří prostě přidávají komentáře pod rŧzné články a tímto zpŧsobem se snaţí ovlivnit veřejné mínění a rád bych samozřejmě připomenul asi iniciativu z posledního, z posledního roku vŧči této sféře došlo ke značnému zpřísnění zákonŧ a dneska ruské soudy mají moţnost, mají moţnost uzavřít prakticky, prakticky jakýkoliv web, pokud se třeba v něm ocitne nějaký komentář, který by spadal pod to, co oni nazývají třeba propagandou, propagandou dětské pornografie a tak dále, coţ jsou instituty, které jsou v těch daných ruských podmínkách definovány velice vágně a existuje tam ohromný prostor, aby to bylo zneuţito pro nějakou provokaci. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Tak to nám teď situaci v Rusku vysvětlil Jan Šír, rusista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, děkujeme. Jan ŠÍR, rusista, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Také děkuji. _

JAR slaví narozeniny Mandely 18.7.2013

ČT 24

str. 06 _

08:30 Zprávy_

Jan ZIKA, moderátor -------------------Jihoafrická republika oslavuje 95. narozeniny bývalého prezidenta Nelsona Mandely. On sám se oslav nezúčastní. Uţ od června se léčí v pretorijské nemocnici s váţnou plicní infekcí. O jeho zdravotním stavu panují pochybnosti. Rodina ale trvá na tom, ţe se zlepšuje. Narozeniny exprezidenta si připomíná i OSN, která dnešek prohlásila za Mezinárodní den Nelsona Mandely. Vilém ŘEHÁK, afrikanista, FSV UK -------------------Jiţní Afrika je stát jedenácti národností, které samozřejmě ne vţdy spolu mají ideální vztahy, třeba historicky. A Nelson Mandela prostě je pojítko. Je pojítko celého toho černošského boje, odboje, celé té nezávislosti, osvobození. _



Zbytečný pád vlády? 17.7.2013

ČT 24

str. 03 _

07:30 Zprávy_

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Rozhodnutí Nejvyššího soudu v kauze tří bývalých poslancŧ ODS otevřelo spekulace o nutnosti pádu Nečasovy vlády. Opozice dál trvá na tom, ţe šlo o politickou korupci. Většina poslancŧ bývalé vládní koalice to ale odmítá. Verdikt by taky mohl ovlivnit šance na to, ţe prezident dá koaličním stranám moţnost sestavit vládu v rámci druhého pokusu, pokud kabinet Jiřího Rusnoka nezíská dŧvěru. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Ten druhý pokus má v rukou prezident Miloš Zeman. A já si myslím, ţe on příliš na to nedá nebo ţe moţná bude moci argumentovat zpŧsobem, ţe právě proto není moţné tu stávající koalici ustavit znovu do vlády, poněvadţ by provedla nějaká opatření, která by omezila stíhání trestné činnosti politikŧ. _

Pane Kalousku, hlasujte raději pro rozpuštění sněmovny. Čtěte proč 17.7.2013

parlamentnilisty.cz str. 00 Petr Kupka_

Politologové_

POLITOLOGOVÉ Ministr financí Jan Fischer čelí skandálu kvŧli podezřelému sponzorství prezidentské volební kampaně, kdy mu jeho mecenáši poskytli miliony korun na dluhy poté, co se stal členem Rusnokova kabinetu. Je jeho pozice ve vládě udrţitelná? A měl by Miroslav Kalousek (TOP 09) přistoupit na předčasné volby? Nejen o tom ParlamentníListy.cz hovořily s politology. Pozice Jana Fischera bude jen těţko udrţitelná, shodují se ParlamentnímiListy.cz oslovení politologové. “Jeho pozice bude udrţitelná dost obtíţně, protoţe pochybuji o tom, ţe sponzoři Jana Fischera věrohodně vysvětlí pŧvod finančních darŧ. Navíc Jan Fischer řekl, ţe kdyţ to jeho sponzoři nevysvětlí, tak tyto dary vrátí, čímţ ovšem problém zŧstane, poněvadţ by pak byl ministrem financí někdo, kdo má velké dluhy za volební kampaň,“ řekl pro ParlamentníListy.cz Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Podle něj Fischerovi mecenáši zřejmě přijdou s vysvětlením přijatelným pro ČSSD, ale pŧvod peněz nebude uspokojivě doloţen. Podobně se k tomu staví politolog Rudolf Kučera z praţského Cevro Institutu a Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. “Fischerova pozice není udrţitelná. Uţ tím, ţe nepodal vyúčtování v zákonem daném termínu, tak porušil zákon. A to uţ se vysvětlit nedá. Jeden z těch darŧ byla pŧjčka, coţ je také problém. A ti, kteří mu ty peníze takto netransparentně skládali v hotovosti na účet, to vysvětlit nemohou, protoţe takto vysoké částky se těţko dokládají. To by museli udělat daňové přiznání a tak dále. Takţe jejich prohlášení v tomto případě nemŧţe stačit. Teď jde jen o to, co z toho politici vyvodí, zda Fischera premiér vymění, nebo ne,“ podotkl Kučera. Rusnokova levicová vláda bude dělat i nepopulární kroky Na dotaz ParlamentníchListŧ.cz, zda je moţné, ţe by ve sněmovně vláda získala podporu pro realizaci svého programu v případě, ţe jí bude vyslovena dŧvěra, reagoval Kučera takto: “Rusnokova vláda je levicová. I mnozí ze 101 poslancŧ bývalé vládní koalice zastávají levicové názory. Pokud by tato vláda získala dŧvěru a chtěla realizovat levicový program, tak určitě s ním bude moct do Parlamentu,“ uvedl politolog. Také podle Mlejnka bude vláda směřovat spíše doleva. “Rusnokova vláda se bude ucházet zejména o hlasy ČSSD a komunistŧ. Ale samozřejmě máme závazky vŧči EU nebo podíl zadluţení na HDP, takţe vláda bude muset zčásti dělat také nepopulární opatření a navazovat na předchozí vládu. Tato pravděpodobně úsporná a nepříjemná opatření ale budou doplněna příznivějším zvýšením sociálních dávek a podobně,“ míní Mlejnek. Plné znění zpráv


Podpoří-li levice vládu, nepotřebuje předčasné volby Mŧţe vést snaha realizovat takovýto program k tomu, ţe TOP 09 změní názor a bude chtít předčasné volby? “Za situace, kdy Rusnokova vláda bude mít dŧvěru levice a bude dělat sociálně orientovaná opatření, tak levice, která bude takovou vládu podporovat, bude bránit vypsání předčasných voleb. Pokud by měla výrazně levicový program, pak se TOP 09 mŧţe snaţit o vyvolání předčasných voleb, ale sama o sobě na to nemá sílu a bude záleţet, jak se k tomu postaví ostatní,“ řekl ParlamentnímListŧm.cz politolog Mlejnek. Kalousek by měl víc myslet na osud strany a pravici Podle Kučery by první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek měl přistoupit na rozpuštění Poslanecké sněmovny a předčasné volby. “Čas je proti pravici. Předčasné volby by teď pro ni nemusely dopadnout špatně. Pravice ale volby jistě nevyhraje, i kdyţ mohla by dále tvořit významnou tvář sněmovny, která by mohla pak vítěznou ČSSD korigovat. Za rok uţ tu bude vláda levice, která si získá poměrně značnou část veřejnosti tím, ţe bude dělat sociální opatření. Kalousek by měl proto víc myslet na osud strany nebo pravice neţ na svŧj osud, i kdyţ jeho politická kariéra je více méně u konce. Ale měl by víc myslet na osud pravice v této zemi a TOP 09,“ uzavírá politolog. Další odborné názory politologŧ ČTĚTE ZDE

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1407&clanek=279121 _

Kauza tří bývalých poslanců ODS 16.7.2013

ČRo Radioţurnál

str. 01 _

21:05 Stalo se dnes_

Jan RICHTER, moderátor -------------------Kauza tří bývalých poslancŧ ODS stíhaných za údajnou korupci nabrala zásadní obrat. Marek Šnajdr, Petr Tluchoř a Ivan Fuksa čelili obvinění z korupce, kdyţ měli výměnou za odchod z parlamentu získat lukrativní místa ve státní správě. Nejvyšší soud dnes ale jejich případ vyňal z pravomoci orgánu činných v trestním řízení. Dŧvodem je podle mluvčího soudu Petra Knötiga poslanecká imunita, kterou všichni měli v době údajného spáchání trestného činu. Petr KNÖTIG, mluvčí soudu -------------------To znamená, ţe by mělo rozhodnuto o jejich propuštění a v podstatě není moţné je trestně stíhat za ten skutek, za který jsou nyní trestně stíháni. Toto rozhodnutí je definitivně konečné a není proti němu ţádný opravný prostředek. Jan RICHTER, moderátor -------------------Podle vrchního státního zástupce v Olomouci Ivo Ištvána, který na případ dohlíţí, ale rozhodnutí soudu automaticky neznamená, ţe bude jejich stíhání zastaveno. Dŧleţitější, neţ imunita, je podle něj fakt, kde se údajná dohoda o lukrativních postech odehrála. Ivo IŠTVÁN, vrchní státní zástupce v Olomouci -------------------Otázka zní, jestli se to předmětné jednání odehrálo na pŧdě Poslanecké sněmovny a v takovém případě by skutečně platilo, ţe jsou vyňati v pŧsobnosti orgánu činných v trestním řízení. Ovšem, pokud by toto jednání probíhalo mimo pŧdu Poslanecké sněmovny, tak pak je vlastně s otazníkem, jestli rozhodnutí Nejvyššího soudu znamená, ţe poslanecká imunita se vztahuje na všechny projevy i mimo Poslaneckou sněmovnu. Jan RICHTER, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Vrchní státní zastupitelství v Olomouci proto bude podle Ištvána poţadovat jasnou definici poslanecké imunity právě od Nejvyššího soudu. Petr Tluchoř je ve vazební věznici v Olomouci, před ní je náš redaktor Ivo Opletal, dobrý večer. Ivo OPLETAL, redaktor -------------------Dobrý večer. Jan RICHTER, moderátor -------------------Ivo, pozorujete nějaké přípravy na propuštění Petra Tluchoře? Ivo OPLETAL, redaktor -------------------Zatím nic pořádně není vidět. Pouze před několika minutami na parkoviště k vazební věznici přijelo auto. Všichni novináři, kteří zde čekají, okamţitě zapnuli diktafony a kamery. Šlo ale pouze o ţenu v doprovodu dvou policistŧ, kteří ji do vazební věznice přivezli. Jinak zatím nepřijel nikdo další. Kdy se ven dostane Petr Tluchoř, který je v Olomouci ve vazbě, se dá jen těţko odhadnout. Podle posledních informací by to mohlo být nejspíš aţ někdy před pŧlnocí. Jan RICHTER, moderátor -------------------To byl z Olomouce Ivo Opletal. Díky a na slyšenou. Ivo OPLETAL, redaktor -------------------Na slyšenou. Jan RICHTER, moderátor -------------------A před ostravskou věznicí, ke je ve vazbě Marek Šnajdr, máme reportéra Martina Knitla. Dobrý večer. Martin KNITL, redaktor -------------------Hezký večer. Zatím tady byl před vazební věznicí klid, aţ teď vlastně před několika vteřinami se o takový menší rozruch postaral vlastně pouze advokát Marka Šnajdra, který vyšel ven, řekl, ţe se Šnajdrem mluvil a oba doufají, ţe to všechno skončí opravdu velmi brzy. Zatím to tak ale nevypadá. Jinak, co se týče toho, ţe by někdo skutečně vyšel ven, někdo z propuštěných, tak nic takového se zatím neděje. Hlídkuje tu asi dvacet novinářŧ, sem tam sem zabloudí nějací zvědavci. To je zatím opravdu všechno, tady z Ostravy. Jan RICHTER, moderátor -------------------Tolik z Ostravy redaktor Martin Knitl, děkujeme. Martin KNITL, redaktor -------------------Na slyšenou. Jan RICHTER, moderátor -------------------A ve spojení jsme také se senátorem a stínovým ministrem spravedlnosti ČSSD Jiřím Dientsbierem. Dobrý večer. Jiří DIENSTBIER, senátor /ČSSD/ -------------------Dobrý večer. Jan RICHTER, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Pane senátore, podle vašeho stranického kolegy Jeronýma Tejce nemění výrok Nejvyššího soudu nic na tom, ţe šlo o korupci a ţe vláda Petra Nečase stála na korupci? Myslíte si to také? Jiří DIENSTBIER, senátor /ČSSD/ -------------------To si myslím také, protoţe ten výrok soudu znamená, ţe za činy, které se dají vykládat jako jednání na pŧdě Poslanecké sněmovny, nemŧţe být nikdo trestně stíhán. To ještě neznamená, ţe tyto činy nejsou jinak trestnými činy, tedy ţe nesplňují znaky některé skutkové podstaty trestného činu. Jan RICHTER, moderátor -------------------To samozřejmě, lépe řečeno, přeci není moţné, aby policie a státní zastupitelství začalo stíhat poslance přesto, ţe mají poslaneckou imunitu? Jiří DIENSTBIER, senátor /ČSSD/ -------------------Ale podle mého názoru jí neměli. Já tedy samozřejmě neznám přesně to rozhodnutí soudu. Ústava říká, ţe poslance nelze stíhat za projevy učiněné ve sněmovně a na jejích orgánech, to samozřejmě mělo chránit svobodné vystupování poslancŧ, aby mohli říci cokoliv si myslí, co je jejich názor, nemohli za to být postiţeni, ale ten výklad se mi zdá jako velmi rozšiřující, velmi extenzivní, protoţe budeme povaţovat za netrestatelné jednání například to, kdyţ někde na chodbě v Poslanecké sněmovně někdo nabídne poslanci v obálce úplatek milion korun, je to také jednání učiněné na Poslanecké sněmovně? Já myslím, ţe to je doopravdy hodně extrémní výklad a jsem velmi zvědavý na zdŧvodnění soudu. Navíc bych upozornil na to, na co upozorňoval uţ vrchní státní zástupce Ištván. Oni budou zkoumat rozhodnutí soudu a ono se zřejmě bude vztahovat jenom na to, co se skutečně uţ odehrálo na pŧdě Poslanecké sněmovny. Ale, pokud to jednání, pokud k němu došlo, coţ já nechci soudit, kde byl nějaký úplatek nabízen poslancŧm, proběhl kdekoliv jinde, tak to rozhodnutí Nejvyššího soudu vŧbec nemusí znamenat, ţe trestní stíhání skončí, to mŧţe v tom případě pokračovat. Jan RICHTER, moderátor -------------------Co říkáte, pane senátore, na argumenty vašich kolegŧ z pravicových stran, z pravicových lavic v Poslanecké sněmovně, kteří říkají, ţe vlastně to stíhání znamená kriminalizaci politiky jako takové, protoţe politika je často zaloţena na dohodách typu dohody těch tří poslancŧ z vedení strany? Jiří DIENSTBIER, senátor /ČSSD/ -------------------A víte, to je matení pojmŧ, které bylo účelově pouţito některými pravicovými politiky. Ono je potřeba velmi rozlišovat mezi tím, ţe jedna strana si pro sebe řekne o premiéra a jiné nabídne třena ministra financí nebo spravedlnosti. Mezitím, ţe veřejný činitel třeba poslanec přijme nabídku nějakého osobního prospěchu za to, jakým zpŧsobem bude rozhodovat. Pokud by něco takového bylo prokázáno, tak je to nepochybně korupce a není to kriminalizace politického jednání, protoţe přeci pravidla se musí vztahovat na všechny stejně, na politiky stejně jako třeba na policistu, který by si nechal slíbit v souvislosti s tím, jak bude řešit dopravní přestupek nějaké pro něj osobně výhodné plnění. Jan RICHTER, moderátor -------------------Tam je moţná rozdíl v tom, ţe policista nemá imunitu nebo nemá takovou imunitu, jako... Jiří DIENSTBIER, senátor /ČSSD/ -------------------Ano, ale to, ţe někdo má imunitu, ještě neznamená, ţe napáchá trestný čin. Jan RICHTER, moderátor -------------------Myslíte, ţe to vrhá jaksi nebo staví celý ten případ do jiného světa, to dnešní rozhodnutí Nejvyššího soudu, ţe moţná jaksi policie a další orgány činné v trestním řízení jednali unáhleně? Jiří DIENSTBIER, senátor /ČSSD/ Plné znění zpráv


-------------------Politicky to do jiného světla nic nestaví, protoţe i já si myslím, ţe to korupční jednání tam přinejmenším v politickém smyslu bylo, trestněprávně to nechci posuzovat, to přísluší pouze nezávislému soudu,pokud tedy bude mít šanci vŧbec tu věc projednat. Trestněprávně to zjevně mění, protoţe Nejvyšší soud tady hodně rozšiřujícím výkladem uplatnil imunitu na projevy ve sněmovně a jejich orgánech a samozřejmě i toto rozhodnutí nezávislého soudu, které všichni musí respektovat, byť s tím nemusíme souhlasit třeba. Jan RICHTER, moderátor -------------------Říká senátor ČSD Jiří Dientsbier. Děkujeme a na slyšenou. Jiří DIENSTBIER, senátor /ČSSD/ -------------------Také děkuji, na shledanou. Jan RICHTER, moderátor -------------------O názor jsme chtěli poţádat také místopředsedu ODS Pavla Blaţka, nicméně se nám s ním nepodařilo spojit. O komentář teď ţádáme politologa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Josefa Mlejnka, dobrý večer. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Jan RICHTER, moderátor -------------------Pane Mlejnku, jak tedy rozumíte tomu případu, lépe řečeno tomu zvratu v tom případu, který tedy nastal v dŧsledku rozhodnutí Nejvyššího soudu? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Samozřejmě je detailní a aţ detailní analýza celého toho /nesrozumitelné/ moţná mŧţe přinést nějaké lepší porozumění. Zatím je to čerstvá věc a kaţdopádně Nejvyšší soud se opřel pod mísu rozsudek v kauze Víta Bárty a argumentuje tak, ţe prostě jednání, které by i normálně jinde bylo trestné, tak kdyţ je učiněno na pŧdě Poslanecké sněmovny nebo souvisí nějak s politickou činností, takţe trestné není a vztahuje se na něj imunita. Ono samozřejmě uţ v té předchozí vaší debatě s panem senátorem, Dienstbierem zazněly ty hlavní argumenty naproti. Kaţdopádně je to váţný spor, který se uţ vlastně táhne určitě uţ od kauzy Víta Bárty. Poté, co byli tři poslanci ODS nebo bývalí poslanci ODS uvaleni do vazby, byli zatčeni, tak tady byla několik týdnŧ vášnivá debata o tom, jestli nabízení míst ve správních radách státní firem výměnou za něco, jestli to je korupce nebo není, takţe samozřejmě jen tady není ujasněný výklad a moţná ten výklad se bude vyjasňovat právě na základě prŧběhu těchto kauz a kaţdopádně nevím, ta kauze se ještě bude se vyvíjet. Jan RICHTER, moderátor -------------------Myslíte, ....ano.... Josef MLEJNEK, politolog, Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ale jenom poznámku, já jsem se zatím ještě neseznamoval detailně s tím rozhodnutím, ale jak jsem zatím četl tu argumentaci, alespoň stručně, mně to také přišlo aţ příliš extenzivní zase ten výklad té imunity z hlediska tedy Nejvyššího soudu. Jan RICHTER, moderátor -------------------Čili, myslíte, ţe by bylo třeba, jak navrhuje státní zástupce Ištván, se dobrat přesnějšího výkladu, co to vlastně znamená poslanecká imunita? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Plné znění zpráv


Ano, ano, ano. Mně se zdá kaţdopádně, mně se zdálo třeba ten výklad, který uplatnil pan Ištván na poslance Šnajdra, Fuksu, mně se to zdálo příliš zúţené, problematické, ţe skutečně některé dohody učiněné v politice mohou de facto býti jednáním, které má blízko ke korupci, ale kdyţ jde o nějaké rozmisťování lidí do funkcí, výměna za něco, tak je otázkou, zda to má být kriminalizováno a samozřejmě já neznám všechny informace z toho případu, tak říkám, to je mŧj dojem, který jsme měl, kdyţ sleduji. Nemám samozřejmě k dispozici tolik informací, jako pan Ištván, ani vyšetřovatelé, tak tady mi to přišlo zase v jeho případě příliš přísné, příliš zúţené tady zatím. Jan RICHTER, moderátor -------------------Čili, řekl byste, ţe je ten nejvyšší .... Josef MLEJNEK, politolog, Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ţe to tak jako lítá ode zdi ke zdi trošku ta interpretace. Jan RICHTER, moderátor -------------------To byl politolog Josef Mlejnek. Děkujeme i vám a hezký večer. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na shledanou. Jan RICHTER, moderátor -------------------A o zvratu v kauze poslancŧ stíhaných za korupci mŧţete diskutovat i vy. Na váš názor se vás po pŧl desáté zeptá Vladimír Kroc. _

Canalettův obraz jsme půjčili i britské královně 16.7.2013

Hospodářské noviny str. 21 Petra Paříková_

Lidé_

Oběd s... Kdyţ známým říkala, ţe chce studovat dějiny umění, povytahovali obočí. „To budeš prodávat vstupenky do muzea?“ ptali se jí. „Dějiny umění jsem šla studovat z naivity – prostě mě to bavilo,“ vzpomíná Veronika Wolf, která dnes sice v muzeu pracuje, vstupenky ale do její denní agendy nepatří. Šéfuje nejrozsáhlejší soukromé sbírce umění ve střední Evropě, která zahrnuje například obrazy od Brueghela, Canaletta nebo Rubense, historické předměty, jako je například renesanční keramika či středověké zbraně, nebo partitury hudebních děl Mozarta či Beethovena. A právě tisíce hudebnin Lobkowiczkých sbírek teď začala katalogizovat – poprvé v historii v ucelené podobě. „Poslední neúplný katalog pochází z 19. století. Teď máme k dispozici speciální software, do kterého zapisujeme autorství, jméno díla, počet stran a třeba i rukopisné poznámky,“ vysvětluje s tím, ţe měsíc to bude se svými spolupracovníky dělat na plný úvazek. Ještě pět šest let ale podle ní potrvá, neţ se zkatalogizuje celá sbírka. Jak dostat kamion na Praţský hrad Nadneseně o sobě říká, ţe je geniální plánovač. Proto své stěhování z Londýna, kde strávila pět let a kde pracovala například jako kurátorka The Bettie Morton Gallery, naplánovala na poslední večer před nástupem do sluţeb Lobkowiczŧ. „Letadlo mělo zpoţdění. V jednu ráno jsem v dubnu přiletěla do Prahy a přivítaly mě sněhové vločky. Po pár hodinách spánku jsem zamířila na Praţský hrad, kde mám kancelář,“ vzpomíná usměvavá blondýnka v restauraci Café de Paris, která patří mezi její nejoblíbenější. Za horkého letního dne si objednává jen ratatouille s květinovou bagetkou, kozím sýrem a červenou řepou. Na jídlo ale během nadšeného vyprávění téměř zapomíná, zvláště, kdyţ se pustí do historky, jak se před rokem kamion s cenným dílem od Canaletta málem zasekl u brány Praţského hradu. Lobkowiczové totiţ minulý rok pŧjčovali dvě Canalettovy malby londýnské Temţe britské královně Alţbětě II. k jejímu diamantovému výročí vlády. „Je to obraz slavností na řece, který se do Británie nikdy Plné znění zpráv


nevrátil. Pro nás opravdu prestiţní záleţitost. Vše jsme dŧkladně připravovali,“ popisuje Wolf. „Tak cenné dílo se převáţí ve speciální bedně, která je vytvořená na míru. Tohle byla navíc bedna v bedně, která si udrţuje vlastní teplotu a sama váţí asi 300 kilo, takţe jsme na její převoz potřebovali kamion. 48 hodin předtím, neţ měl kamion přijet, jsme ale zjistili, ţe je o 5 centimetrŧ vyšší, neţ je brána Praţského hradu. Začali jsme narychlo uvaţovat o rŧzných řešeních – třeba ţe mu upustíme gumy. Já uţ jsem si ale začala v hlavě představovat scénář, jak se kamion v bráně zašprajcuje, přijede prezidentská kolona a nebude moci vyjet z Hradu,“ vypráví s tím, ţe se jí na poslední chvíli podařilo sehnat náhradní kamion. „Vţdy říkám, ţe má práce mi občas připomíná akční film. Kdyţ si myslíte, ţe jste všechno naplánovali, tak se něco přihodí,“ směje se. Umělecká díla se uţ pŧjčují i za peníze Pro vývoz díla z České republiky musela Wolf ţádat ministerstvo kultury o povolení. O to musí ţádat i Národní památkový ústav vţdy, kdyţ chce provést takzvaný zásah do uměleckého díla. Především, kdyţ plánuje jeho zrestaurování. Wolf ale často řeší i zápŧjčky, které prý obnáší spoustu administrativy. „Výstavy se někdy plánují i dva roky dopředu. Je třeba se vţdy podívat na fyzický stav díla a zda je vhodné ho pŧjčit či nikoli,“ vysvětluje s tím, ţe se ale snaţí zájemcŧm vycházet vstříc. Kaţdou zápŧjčku musí schválit i William a Sandra Lobkowiczové, kteří sbírku vlastní. Jde také o to, aby zápŧjčky měly nějakou přidanou hodnotu. „Nejen estetickou, ale i badatelskou a vědeckou. Ţe se třeba díky tomu něco vyzkoumá,“ vysvětluje Wolf. Vţdy prý bylo pravidlem, ţe se díla ze soukromých i státních sbírek zapŧjčovala zdarma. „Právě kvŧli dobré věci. Dřív bylo neslýchané, aby si někdo řekl za zápŧjčku něco recipročně, v posledních letech se to ale stává,“ vysvětluje Wolf s tím, ţe muzea mají méně a méně peněz. „Já jsem ale byla vychovávána v klasické kunsthistorii – to znamená nepŧjčovat, nebo pŧjčovat na výstavu za nějakým účelem, tím pádem zadarmo, protoţe to má vyšší smysl. Na druhou stranu dnes člověk musí být i praktik – jedna věc jsou ideály a druhá věc kdyţ to dílo budu mít, ale nebudu mít peníze, abych se o něj starala. A to teď mluvím obecně. Nikoli o Lobkowiczkých sbírkách.“ Lobkowiczové si za zápŧjčku nic neříkají, sbírky financují z vlastních prostředkŧ, ale Wolf se snaţí vymýšlet formy spolupráce, které by byly prospěšné pro obě strany. Tedy například slevové vouchery, které návštěvníci mohou uplatnit na jiné výstavě. „Na Západě lidé chodí hodně na výstavy. Kdyţ chcete na výstavu, musíte si udělat rezervaci předem. Pokud to organizátor výstavy dobře nastaví, tak mŧţe na jejím pořádání nějaké peníze vydělat. To u nás ale zatím moc nefunguje,“ uzavírá Wolf a nezastře přitom v gestech náruţivost, kterou dost moţná odkoukala v italských Benátkách, kde strávila rok na studiích a na stáţi v prestiţní sbírce Peggy Guggenheimové. *** Já jsem byla vychovávána v klasické kunsthistorii. To znamená nepŧjčovat, nebo pŧjčovat na výstavu za nějakým účelem, tím pádem zadarmo. Ale na druhou stranu člověk dnes musí být i praktik. Veronika Wolf, ředitelka Lobkowiczkých sbírek Společnost Veronika Wolf (35) Tipy na významné firemní akce nám posílejte na [email protected] Foto popis| RADY V BRNĚ Na brněnském setkání s názvem „Jak uspět v největší ekonomice na světě?“ přednášel podnikatel John Vaňhara, známý jako investor z televizního pořadu Den D. Na bezplatnou akci, konanou v Jihomoravském inovačním centru, dorazilo více neţ padesát začínajících podnikatelŧ. Vaňhara odpovídal především na dotazy ohledně podmínek pro podnikání ve Spojených státech amerických, účastníky ale zajímaly i začátky jeho firmy Shipito. Foto autor| FOTO: JIC Foto popis| SILÁK V BANCE Mistrem České republiky v kulturistice pro rok 2013 v kategorii muţi nad 90 kilogramŧ se stal Radek Neumann, vedoucí Obchodŧ s akciemi v Komerční bance. Dokázal se tak prosadit mezi silnou konkurencí 106 závodníkŧ. Závodníci se utkali v celkem 20 kategoriích. Soutěţ konanou v praţské aréně Sparta Podvinný mlýn pořádal internetový magazín Ronnie.cz a Hammer Strength Fitness. „Titulu Mistra ČR si velice cením. Ačkoliv se kulturistikou nezabývám profesionálně, věnuji jí většinu volného času,“ řekl drţitel ocenění Mistra ČR Radek Neumann. Foto autor| FOTO: RONNIE. CZ - JAROSLAV TRNKA Plné znění zpráv


Foto popis| LETNÍ ŠKOLA Recepcí v praţském hotelu Kempinski byla nedávno zahájena Letní praţská škola transakcí v byznysu. Během programu, který zastřešuje Institut ekonomických studií FSV UK a Ministerstvo prŧmyslu a obchodu, se elitní čínští studenti vzdělávají pod vedením nejúspěšnějších českých právníkŧ z velkých advokátních kanceláří v mezinárodním byznysu. Recepci zahájil obchodní rada čínské ambasády Cheng Yongru (vpravo) a ředitel letní školy Tomáš Hülle. (sedící vlevo) Foto autor| FOTO: PRAGUE SUMMER SCHOOL Foto popis| Vystudovala dějiny umění na Palackého univerzitě v Olomouci. Rok strávila na univerzitě v Benátkách, kde později získala stáţ ve sbírce Peggy Guggenheimové. V Londýně pracovala jako kurátorka The Bettie Morton Gallery. Uţ tři a pŧl roku řídí Lobkowiczké sbírky. Ráda cestuje a jezdí na koni. Foto autor| FOTO: HN – LUKÁŠ BÍBA O autorovi| Petra Paříková, [email protected] _

Můţeme pomoci i s reklamací zboţí v Chorvatsku 16.7.2013

Hospodářské noviny str. 23 František Mašek_

Business Class_

Tomáš Večl, ředitel Evropského spotřebitelského centra ČR POMÁHÁME VRÁTIT PENÍZE. Spor týkající se reklamace nebo vrácení zboţí zakoupeného na zahraniční dovolené v Evropské unii, Norsku či na Islandu lze vyřešit mimosoudní cestou přes Evropské spotřebitelské centrum. Čechŧm dokáţe i poradit, jak postupovat, kdyţ záleţitost nakonec řeší soud. Nejčastěji řešíme problémy spojené s nákupy v Německu, přes internet pak ve Velké Británii. Čechŧm mŧţeme pomoci třeba i s vymáháním pokut za pozdní přílet letadla společnosti z jiné země Evropské unie, říká ředitel Evropského spotřebitelského centra České republiky Tomáš Večl. * HN: Jaká je náplň vaší činnosti? Především pomáhat Čechŧm, kteří nejsou spokojeni se zboţím či sluţbou od obchodníka z jiné členské země Evropské unie, Norska či Islandu. Nejčastěji jde o přeshraniční nákupy po internetu, zrušení či zpoţdění letu a ztrátu zavazadel. Nebo o reklamace ubytování a zboţí zakoupeného na dovolené v Evropě či poškození vypŧjčených aut. Snaţíme se mimosoudně vyřešit spory, k nimţ došlo. Například také radíme, jak se vyhnout internetovým podvodŧm. * HN: Kdy budete moci řešit i potíţe Čechŧ v Chorvatsku, které nedávno vstoupilo do Evropské unie? Od vstupu do Evropské unie v Chorvatsku pŧsobí pobočka sítě Evropských spotřebitelských center. Mŧţeme jim tedy pomoci prakticky hned. Zatím zde za naší asistence nikdo ţádný problém neřešil, vzhledem k počtu českých turistŧ v této zemi lze ale očekávat, ţe se nějaký objeví. Hodně sluţeb tam však nabízejí české cestovní kanceláře a podnikatelé. A problémy s nimi bychom neřešili. * HN: Jak je to s reklamacemi nebo pomocí Čechŧm v zemích, které o přijetí do Evropské unie teprve usilují? Ty zatím Evropské spotřebitelské centrum nemají. Chybí nám tedy partner, jenţ by nám pomohl řešit potíţe s tamními obchodníky. Kdo chce vstoupit do Evropské unie, musí ale přizpŧsobit legislativu té evropské. V zemích, jeţ usilují o vstup do unie, by tedy měla být podobná legislativa. * HN: A pokud jde o země, které nejsou v Evropské unii, ale jsou v Evropském hospodářském prostoru? Švýcarsko se řídí nařízením Evropské unie o právech cestujících, včetně sankcí za nepravidelnosti v dopravě. Spotřebitelské směrnice o nákupu zboţí na dálku a o odstoupení od smlouvy však nepřejímá. V Norsku a na Islandu je spotřebitelská legislativa obdobná jako v unii. * HN: Liší se postup při reklamaci zboţí u nás a v unii? Plné znění zpráv


V zásadě ne. Zákazník by si měl projít obchodní podmínky a reklamační řád a snaţit se s obchodníkem dohodnout. Zatímco u nás ale činí lhŧta pro vyřízení reklamace 30 dnŧ, v jiných zemích nebývá stanovena. Kdyţ to Češi nevědí a neurčí si, dokdy má být reklamace vyřízena, mŧţe dojít k nedorozumění, které věc zkomplikuje. Pozornost je třeba věnovat i nákladŧm na uplatnění reklamace, které mohou spotřebiteli vzniknout. V některých zemích platí, ţe kdyţ zákazník odstoupí od smlouvy kvŧli vadě zboţí, uhradí prodávajícímu část peněz za dobu, kdy zboţí bez problémŧ uţíval. * HN: Kterých zemí se týkají stíţnosti Čechŧ nejčastěji? Německa a Velká Británie. V Německu jde hlavně o zpoţdění v letecké dopravě a přeshraniční nákupy, ve Velké Británii kvŧli oblibě angličtiny a široké nabídce o internetové nákupy. Z okolních zemí je to často Polsko. Polští obchodníci nejsou podle našich zkušeností při vyřizování reklamací příliš vstřícní. * HN: Jak je to se zpoţděním v dopravě? Soudní dvŧr Evropské unie loni potvrdil, ţe letečtí dopravci či aerolinie musí za delší neţ tříhodinové zpoţdění na příletu cestujícím zaplatit paušalizovanou náhradu škody 250 aţ 600 eur. Dříve to bylo jen při zrušení letu. Týká se to i mimoevropských dopravcŧ při letech z letišť na území EU či Evropského hospodářského prostoru. U autobusŧ, vlakŧ a lodní dopravy je ochrana práv cestujících výrazně slabší a paušalizované náhrady škody neexistují. * HN: Cestovní kanceláře mívají smlouvou kryta i zpoţdění letadla přesahující tři hodiny. Mŧţete jejich klientŧm pomoci, pokud se k tomu cestovky příliš nemají? Na území unie mŧţeme. Domnívám se, ţe cestovní kanceláře dávají od zpoţdění letadel ruce pryč neprávem. Jde o jejich solidární odpovědnost s dopravcem. Kdyţ má let v rámci zájezdu zpoţdění, měly by za ně bez ohledu na obsah uzavřené smlouvy odpovídat. * HN: Mŧţete českým občanŧm pomoci i u soudŧ? Ano, Evropská komise po nás začíná poţadovat, abychom v některých případech spotřebitelŧm asistovali i tímto zpŧsobem. Nebudeme je zastupovat u soudu, u přeshraničních případŧ je ale dŧleţité řízení zahájit, aby podnikatel viděl, ţe jde o váţnou věc. Typicky jde o podání návrhu na evropský platební rozkaz nebo o nařízení o drobných nárocích, coţ jsou zjednodušená soudní řízení v rámci EU. Kdyţ povaţujeme stíţnost za oprávněnou a jde o aerolinie nebo větší firmu, od níţ Soudním řízením projde sám, dáme mu ale návod, co má vyplnit a kam vše poslat. Jeden český klient vyhrál díky naší spolupráci s francouzským spotřebitelským centrem soud s dopravcem. Ten mu má podle soudu zaplatit za významné zpoţdění letu 400 eur. Kdyby to odmítl, máme od partnerského centra ve Francii návod, jak postupovat dál. Spotřebitelŧm pomáháme i u českých soudŧ se zahraničními prodejci. Soud například vydal evropský platební rozkaz v případě reklamace u velkého polského e-shopu. Společnost proti němu nevydala odpor, rozhodnutí je tak pravomocné. Firma nezaplatila, a tak probíhá exekuce. Lze ale očekávat, ţe český spotřebitel bude odškodněn. * HN: Jak je to nyní s internetovými či jinými podvody? Momentálně se tolik neobjevují pasti, kdy se lidé zaregistrovali na webu kvŧli soutěţi, aniţ tušili, ţe za registraci zaplatí desítky aţ stovky eur. Asi se poučili. Jedna naše klientka chtěla ale na základě česky psaného inzerátu levně koupit štěně. Kdyţ zaplatila, sdělili jí, ţe pejsek nemá v pořádku celní dokumenty, a chtěli další peníze. Pejsek sice neexistuje, spotřebitel to ale neví a bojí se, ţe štěně trpí někde na poště. A raději opět zaplatí poţadovanou částku. A pak mu údajný prodejce napíše, ţe pejsek má nevyhovující box a je třeba zaplatit nový. A tak dále. * HN: A pokud jde o vaši pomoc cizincŧm, kteří si naopak stěţují na zboţí zakoupené v Česku? Těchto případŧ je dokonce více neţ stíţností Čechŧ na koupi zboţí v cizině. Řešili jsme třeba reklamaci křišťálového lustru za 900 eur. Němka, která si ho koupila v Karlových Varech, zjistila, ţe je zřejmě od jiného výrobce, neţ chtěla. Navíc byl kvŧli špatnému balení poškozen při přepravě. Jde o sloţitý případ, 900 eur není tak málo. Prodávající ale slíbil, ţe na základě dobrých vztahŧ reklamaci vyřídí a peníze jí vrátí. Plné znění zpráv


*** Profil Tomáš Večl, 33 let Vystudoval Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni, ale také politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studijní pobyt na Kodaňské univerzitě. Dlouhodobě se zabývá problematikou ochrany spotřebitele. Po pŧsobení ve Sdruţení obrany spotřebitelŧ absolvoval stáţ v Evropské komisi. Poté se stal ředitelem Evropského spotřebitelského centra České republiky (ESC ČR), které vzniklo po přijetí ČR do Evropské unie. ESC ČR tvoří součást sítě podobných center, která existují v členských státech Evropské unie. Ta je zřídila a financuje jejich činnost. České Evropské spotřebitelské centrum hájí jednak zájmy českých spotřebitelŧ při nákupu zboţí a sluţeb v jiných členských zemích unie, Norsku a na Islandu, zároveň pomáhá řešit problémy občanŧ z jiných zemí unie, související s nákupem zboţí a sluţeb v České republice. Večl hovoří anglicky a německy, k jeho koníčkŧm patří cestování, sport a četba. V České republice činí lhŧta na vyřízení reklamace 30 dnŧ, v jiných zemích ale nebývá stanovena. Kdyţ to Češi nevědí a neurčí si, dokdy má být reklamace vyřízena, mŧţe dojít k nedorozumění, které mŧţe věc zkomplikovat. Foto popis| POMŦŢEME I U SOUDU Nejsme advokátní kancelář. Klientŧm přesto mŧţeme pomoci v soudních sporech se zahraničním obchodníkem. Poradíme jim, jak postupovat a na koho se obrátit, říká Tomáš Večl. Foto autor| FOTO: HN – LUKÁŠ BÍBA O autorovi| František Mašek, [email protected] _

Německý recept pro Česko: slabší prezident 16.7.2013

Mladá fronta DNES str. 11 Michal Kubát_

Názory_

Prezident Miloš Zeman stihl během několika málo měsícŧ ve funkci popřít zaţitou představu o umírněnosti a dŧstojnosti prezidentského úřadu. Ve své touze po moci zachází tak daleko, ţe čeští politici začínají mluvit o změnách ústavy, které by prezidenta do budoucna omezily. Je to takové absurdní divadlo. Politici nejprve schválili přímou volbu prezidenta, aniţ jen náznakem dokázali domyslet dŧsledky takového kroku. Teď chtějí narychlo hasit poţár, který sami zapálili. Je však otázka, zda se do ohně chystají vychrstnout vodu, nebo olej. Vytloukání klínu klínem Samotná myšlenka reformy ústavy je správná. Ovšem podmínkou je promyšlenost a komplexnost takového kroku. Zavedení přímé volby prezidenta dobře ukázalo, ţe nejhorší, co se mŧţe stát, jsou nahodilé a dílčí změny. Prosazení přímé volby prezidenta totiţ nebylo provázeno úpravami prezidentova postavení v českém parlamentním reţimu, či lépe řečeno reformou vztahŧ mezi jednotlivými zákonodárnými a výkonnými institucemi. Politici tehdy nedokázali myslet a konat systémově. Ani teď se nedokáţou poučit a opět chtějí vytloukat klín klínem. Jak jinak totiţ chápat nápady na izolovanou ústavní změnu spočívající v tom, ţe se prezidentovi odebere pravomoc jmenovat premiéra a místo něj ji získá Poslanecká sněmovna? Co se tím vyřeší? Zajistí se tím stabilita a efektivita českého parlamentního reţimu? Vŧbec ne. Pokud budeme takto po kouscích měnit ústavu, nanejvýš ji rozklíţíme. Její smysl se zcela vytratí. Ústava není nahodilou směsí nějakých tvrzení, která mŧţeme jednotlivě vytrhávat z celku a pohrávat si s nimi. Je to vnitřně provázaný celek a její případná reforma tuto celistvost musí respektovat. Ale jak to vysvětlit politikŧm, jejichţ myšlenkový obzor zřejmě nepřesahuje délku jednoho volebního cyklu? Obrázek, jaký se naskytl účastníkŧm včerejšího semináře o ústavních konvencích, který se konal v Poslanecké sněmovně, byl nanejvýš příznačný. V natřískaném sále se přítomní poslanci dali spočítat na prstech jedné ruky. Změna ústavy by neměla být odezvou na okamţitou politickou situaci. Měla by zohledňovat dlouhodobý vývojový trend. O neutěšeném stavu našeho parlamentního reţimu víme uţ hodně dlouho. V této souvislosti je zajímavé, jak se politici při svých návrzích omezit prezidenta zaštiťují německým příkladem. Plné znění zpráv


Německý příklad je jistě inspirativní, ale nikoli v pouhé proceduře jmenování premiéra. Německo je inspirativní v tom, jak stabilizovat parlamentní reţim jako celek. Pokud chceme Německo následovat, coţ bych doporučoval, ovšem pochopitelně se zohledněním a rozlišením německých a českých zvláštností, pak nestačí převzít jeden ústavní článek. Německý tzv. kancléřský reţim je do jisté míry typickou ukázkou racionalizace parlamentarismu. Ta spočívá především ve zvýšení ochrany vlády před parlamentem (mj. konstruktivní nedŧvěrou, to jest principem, kdy parlament musí při vyslovení nedŧvěry vládě automaticky určit nového premiéra) a kompetenčním posílením vlády v reţimu a premiéra ve vládě a v reţimu. Naopak – a to je příznačné – nespočívá v jakémkoli posilování prezidenta. Součástí racionalizace parlamentního reţimu by proto mělo být prezidentovo oslabení a odstraňování škod, které napáchala přímá volba prezidenta, včetně jejího zrušení. Foto popis| O autorovi| Michal Kubát, politolog, pŧsobí na Fakultě sociálních věd UK _

Zahraniční studenti mají z českých vysokých škol největší zájem o studium Na Univerzitě Karlově 15.7.2013 finance.cz str. 00 Univerzita Karlova_

_

Zahraniční studenti vysokých škol, kteří se rozhodnou v rámci programu Erasmus studovat v České republice, volí nejčastěji studium na Univerzitě Karlově v Praze. V akademickém roce 2011–2012 studovalo v rámci tohoto výměnného programu Plné znění zpráv


na 17 fakultách univerzity více neţ 1200 zahraničních studentŧ, coţ UK zařadilo na 11. místo mezi několika tisíci evropskými vysokými školami, na kterých se program Erasmus realizuje. O studium na Univerzitě Karlově mají v rámci programu Erasmus největší zájem studenti z Německa, Francie, Španělska a Polska. Nejčastěji pŧsobí na Filosofické, Právnické a 1. lékařské fakultě a také na Plné znění zpráv


Fakultě sociálních věd. Největší zájem mají o studium jazykŧ, politologii, historii, ekonomické, právní, lékařské obory či geografii. Studenti Univerzity Karlovy nejčastěji studují ve Francii, Španělsku a také Velké Británii. Značnou oblibu mezi destinacemi téţ získávají skandinávské země. „Velmi nás těší vzrŧstající zájem zahraničních studentŧ o naši univerzitu. Ať jiţ jde o Erasmus nebo jiné výměnné programy. V roce Plné znění zpráv


2012 počet zahraničních studentŧ na našich fakultách meziročně mírně stoupl, a to jak ve výměnných, tak v cizojazyčných studijních programech. Pevně věřím, ţe nabídka a kvalita našich studijních programŧ v dalších letech přiláká ještě více zahraničních studentŧ a staneme se pro ně jednou z nejzajímavějších evropských univerzit,“ uvedl profesor Jan Škrha, prorektor pro zahraniční styky Univerzity Karlovy. V Plné znění zpráv


akademickém roce 2011 - 2012 vycestovalo v rámci Erasmu více neţ 7000 českých vysokoškolákŧ, na české univerzity pak přijelo studovat téměř 6000 studentŧ. Univerzita Karlova v tomto roce přijala v programu Erasmus více neţ 1200 zahraničních studentŧ, čímţ si dlouhodobě udrţuje první pozici v celonárodním podílu. V akademickém roce 2011–2012 vycestovalo s Erasmem více neţ 250 tis. studentŧ a více Plné znění zpráv


neţ 46 tis. vyučujících. Čeští studenti měli největší zájem o studia na univerzitách v Německu, Francii, Španělsku a Velké Británii. Na českých vysokých školách pak nejvíce studovali Španělé, Francouzi, Turci, Poláci a Slováci. Program Erasmus byl zaloţen v roce 1987 a během uplynulých let s ním vycestovalo více neţ 3 miliony evropských studentŧ. Aktuálně se ho účastní univerzity Plné znění zpráv


z 33 evropských zemí.

URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/393853/ _

Brzy se ukáţe, jak Kalousek hospodařil. Znalci řekli více 15.7.2013

parlamentnilisty.cz str. 00 Petr Kupka_

Politologové_

POLITOLOGOVÉ Nový ministr financí Jan Fischer řekl, ţe se v nejbliţší době ukáţe, jakým hospodářem ve skutečnosti byl jeho předchŧdce Miroslav Kalousek (TOP 09). Podobně se v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz vyjádřil i ministr vnitra Martin Pecina nebo jiţ dříve Zdeněk Škromach (ČSSD). Co tomu říkají politologové? “Člověka stále ještě něco dokáţe překvapit. Ţe bude ministr Fischer takto bezskrupulózně proteţovat úřednici, která se angaţovala v jeho volebním štábu, je velmi nepěkné. Ţe ta úřednice to ochotně přijímá a připraví tak o místo svého šéfa, který ji loajálně a obětavě zachránil před zaslouţeným odvoláním, to je lidsky odporné," uvedl Miroslav Kalousek poté, co jeho nástupce jmenoval svou náměstkyní Evu Anderovou. A dodal, ţe se nestačí divit, s jakým člověkem spolupracoval. profiles title="Profily na ParlamentniListy.cz:" ids="170" / Fischer: Ukáţe se, jakým hospodářem byl Kalousek Jan Fischer pak v reakci na tuto kritiku popřel, ţe byla Anderová v jeho volebním štábu a ubezpečil, ţe pŧsobila pouze v jeho poradním sboru expertŧ. Kromě toho Fischer prohlásil: “Po seznámení s fungováním úřadu bude v následujících dnech a týdnech zřejmé, jakým hospodářem pan Kalousek ve skutečnosti byl.“ ="Psali jsme:" articles="278913,278996,278489" / Pecina: Kalousek se asi obává, co se zjistí Ještě předtím ministr vnitra Martin Pecina v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz prozradil, ţe největší riziko při nástupu do úřadu vidí v zoufalé situaci kolem čerpání evropských dotací, za níţ je podle něj zodpovědné Ministerstvo financí a exministr Kalousek. Na dotaz, u koho ze současných politikŧ teď po jmenování Rusnokovy vlády vidí největší nervozitu, odpověděl takto: “Nervozitu vidím hlavně u pana Kalouska. A pokud se podívám na sdělení Evropské komise, ţe jsme naprosto nejhorší zemí, co se týče kontroly dotací, tak tu jeho nervozitu vlastně chápu. Na starost ji totiţ mělo právě jeho Ministerstvo financí. Asi se obává, ţe se zjistí, co se při čerpání fondŧ dělo. Kdyţ padá vláda za takovýchto okolností, tak to asi samozřejmě není normální, ale nervozita u pana Kalouska je aţ neobvyklá a jeho výroky na adresu pana Fischera jsou podle mě nedŧstojné, za hranou a myslím, ţe to nemá zapotřebí,“ řekl Pecina. profiles title="Profily na ParlamentniListy.cz:" ids="7" / Škromach: Aţ vypadnou všechna svinstva… Podobnou naději, ţe úřednická vláda najde nějaké “kostlivce ve skříních“, vyjádřil po prezidentově jmenování Rusnoka premiérem i Zdeněk Škromach (ČSSD) na sociálních sítích: “Zajímavé je sledovat tu zlost a nenávist, která čiší z vystoupení demisních ministrŧ zkorumpované Nečasovy vlády. Je to celkem pochopitelné. Kalousek i Schwarzenberg musí být na pokraji zhroucení, kdyţ zjistili, ţe doba jejich manipulace končí a musí opustit po skoro sedmi letech klíčové rezorty. Bude zajímavé, aţ se otevřou jejich šuplíčky a vypadnou všechna svinstva, která napáchali. Prý se z ministerstev jen kouří, jak jedou na plnou páru skartovačky….,“ napsal Škromach. Plné znění zpráv


profiles title="Profily na ParlamentniListy.cz:" ids="265" / ="Psali jsme:" articles="277014,278760,278718" / Z těchto vyjádření je tedy patrné, ţe mŧţeme očekávat, ţe se na veřejnosti mohou brzy objevit informace o případných přečinech zpŧsobu vládnutí bývalé vládní koalice. O tom, jaké dŧsledky mŧţe mít tento postup pro Miroslava Kalouska, potaţmo další bývalé ministry, hovořily ParlamentníListy.cz s několika politology. Mlejnek: Většina voličŧ Kalouska volit nebude, mŧţe mu to být jedno “Pokud Rusnokova vláda začne na Miroslava Kalouska vytahovat nějaké pro něj nepříznivé informace, tak jeho příznivci to budou povaţovat za uměle vyvolanou kauzu a nebudou tomu věřit. A ti, kteří o Kalouskovi hovoří, ţe je špatný politik, ne-li zločinec, tak ti jen zajásají a utvrdí se v tomto postoji, pokud by se takováto nepříznivá informace objevila,“ řekl ParlamentnímListŧm.cz politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze s tím, ţe v rovině trestně-právní mŧţe být Kalousek poškozen, pokud se vŧči němu objeví nějaká kauza. “Politicky mu to mŧţe ztíţit získávání voličŧ, ale drtivá většina z nich ho stejně volit nebude, takţe mu to mŧţe být jedno,“ dodal Mlejnek. Kučera: Fischer by si měl zamést před vlastním prahem Podle politologa Rudolfa Kučery by si měl Jan Fischer zamést před vlastním prahem. “Pan Fischer by se měl uklidnit, zamést si před vlastním prahem, na kterém má pěkný hnŧj, a pak se teprve zajímat o práci svých předchŧdcŧ. Aţ vysvětlí své kauzy, pak mŧţe opět získat dŧvěru veřejnosti, ale do té doby, cokoliv od něj vyjde, vychází od nedŧvěryhodného politika,“ poznamenal Kučera z Filozofické fakulty Univerzity Jany Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. ="Psali jsme:" articles="278930,278867,278832" / A pokračuje: “Mnoho politikŧ se v minulosti snaţilo Miroslavu Kalouskovi prokázat účast na nějakých zakázkách pro armádu, ale ţádnou trestně-právní odpovědnost se prokázat nepodařilo. Takţe pochybuji, ţe někdo dostane Kalouska do úzkých. Je ale moţné, ţe policii se podaří prokázat, ţe Kalousek umisťoval poslance ODS do státních nebo polostátních firem. To se nepochybně muselo dít s jeho souhlasem. V tomto vidím nejspornější bod,“ řekl dále Kučera s tím, ţe Kalouskova politická kariéra je u konce. “Neumím si představit, ţe by ho někdo nominoval na volitelném místě, nebo ţe by připadal v úvahu pro nějaká jednání o vládě. O jeho politické kariéře proto uţ nemá smysl v nějakém delším horizontu uvaţovat. Do příštích voleb určitě ještě bude hrát významnější politickou roli, ale pak uţ ne,“ doplnil Kučera. profiles title="Profily na ParlamentniListy.cz:" ids="2" / Lebeda: Dalo se to čekat Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého v Olomouci tvrdí, ţe se dalo očekávat, ţe budou noví ministři takto postupovat. “Skoro bych se divil, kdyby ministr Fischer, anebo kterýkoliv jiný ministr, s podobnými informacemi nepřicházel, protoţe v podstatě máme necelý rok do voleb, takţe se takováto vyjádření dají čekat. Spíše jde o to, jestli se ve veřejném prostoru podaří dostatečně rychle a efektivně posoudit, zda jsou tyto informace relevantní, nebo jde jen o ne zcela čistý politický boj,“ řekl pro ParlamentníListy.cz politolog. Pehe: Existují dŧvody k obavám Naše redakce v této souvislosti oslovila také politologa Jiřího Pehe. Podle něj po skoro osmi letech vlády pravicové koalice existuje zřejmě dost dŧvodŧ k obavám, ţe vyplují na povrch nepříjemné věci, protoţe za tuto dobu se zvýšila úroveň parazitování nejrŧznějších subjektŧ na státních zakázkách, coţ se podle něj mohlo dít jen s pomocí politikŧ, ať uţ na regionální, místní, ale i centrální úrovni. “Miroslav Kalousek pŧsobil na Ministerstvu financí hodně dlouho a dá se očekávat, ţe se po něm nějací kostlivci ve skříních mohou objevit. Bude tedy zajímavé sledovat, jak v případě zkoumání toho, jak se na Ministerstvu financí hospodařilo, bude reagovat sám Kalousek, jestli ho to nechá v klidu, anebo bude reagovat Plné znění zpráv


jako v případě Vlasty Parkanové a letounŧ CASA, kdy prokazoval značnou míru hysterie, která nasvědčovala tomu, ţe se moţná má čeho obávat,“ upozornil také Pehe. Na dotaz redakce, zda lze povaţovat za relevantní kritiku vŧči Miroslavu Kalouskovi ze strany Jana Fischera, který se dnes netěší příliš velké oblibě u veřejnosti, Pehe reagoval takto: “Samozřejmě veřejnost to mŧţe vnímat tak, ţe Jan Fischer má nějaké máslo na hlavě, ale na druhé straně, pokud by vyšly najevo informace, které jsou dostatečně podloţené, mohou mít nepříjemný účinek na předešlou administrativu Miroslava Kalouska. Bude dŧleţité také sledovat, zda Fischer nejedná účelově, protoţe má dost dobrých dŧvodŧ pro to, aby od sebe odvedl nepříznivou mediální pozornost. Ale pokud budou jednoznačné dŧkazy, je celkem jedno, jestli to říká Jan Fischer nebo někdo jiný,“ uzavírá Pehe. Další odborné názory politologŧ ČTĚTE ZDE

="Psali jsme:" articles="277058,275976,275438,274117" /


Nový ministr vyrostl na Vyškovsku 12.7.2013

Vyškovské noviny str. 01 (mko, mig)_

Titulní strana_

Vyškov, Praha – Dosavadního náměstka ministra ţivotního prostředí pro sekci technické ochrany Tomáše Podivínského, který kývl na ministerské křeslo v úřednické vládě Jiřího Rusnoka, pojí kladný vztah k Vyškovsku. Vedle kyjovského starosty Františka Lukla, který přijal post ministra pro místní rozvoj, je tak druhým zástupcem v Rusnokově vládě z jiţní Moravy. Ve Vyškově se totiţ narodil. „Nejen to, v regionu vyrostl a byl v něm také pokřtěný. K Vyškovsku má velice kladný citový vztah,“ řekl mluvčí ministerstva ţivotního prostředí Matyáš Vitík. Třiačtyřicetiletý Podivínský bydlel ve Vyškově a Nemoticích, pak se rodina odstěhovala do Brna. Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a v roce 2004 absolvoval Diplomatickou akademii v Praze. V letech 1997 aţ 2003 byl pověřený na českém velvyslanectví ve Vídni komunikací problematiky elektrárny Temelín. Z té doby ho zná i senátor a místostarosta Vyškova Ivo Bárek. „Známe se uţ řadu let. Řešili jsme spolu mnoho záleţitostí, vţdy jsme se dobrali řešení. Povaţuji ho za vstřícného, schopného a komunikativního člověka,“ zhodnotil Bárek. Na ministerstvo přišel ze Státního fondu ţivotního prostředí, kde měl na starosti program Zelená úsporám. Tomu se dosud věnoval i na ministerstvu. „Jsem rád, ţe právě takový schopný diplomatický úředník bude zastávat post ve vládě, ačkoliv se s ní neztotoţňuji,“ dodal vyškovský zastupitel Roman Celý. _

Odsouzený Magnitskij 11.7.2013

ČT 24

str. 07

22:00 Události, komentáře_ _

Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Rusko absurdně odsoudilo mrtvého. Soud v Moskvě uznal zesnulého Sergeje Magnitského vinným z daňových únikŧ. A šéf firmy, pro kterou jako auditor pracoval, dostal v nepřítomnosti 9 let. Obhajoba celý proces označila za politicky motivovaný. Magnitskij zemřel ve vazbě poté, co sám obvinil úředníky Kremlu z rozkrádání státního rozpočtu. Plné znění zpráv


Václav ČERNOHORSKÝ, redaktor -------------------Rodina a přátelé se s ním rozloučili uţ před 4 lety. Soudní mašinérii ale Magnitského smrt nezastavila. Novodobé Rusko dosud nezaţilo soud s mrtvým člověkem. Verdikt padl do ztichlé místnosti, kde hlavní postavu připomínala jen prázdná klec. Igor ALISOV, soudce -------------------Magnitskij vytvořil systém, jak se vyhnout placení daní prostřednictvím daňovým přiznání s falešnými údaji. Jednal v rámci organizované skupiny a s jasnými úmysly. Václav ČERNOHORSKÝ, redaktor -------------------Na to samé upozornil sám Magnitskij. Jako auditor britského investičního fondu ukázal do nejvyšších pater Kremlu. Státní úředník si ve spolupráci s policií a mafií podle něj, zpronevěřili v přepočtu 4,5 miliardy korun z veřejných peněz. Vadim KLEINER, kolega Sergeje Magnitského -------------------Tento podvod dosahuje obřích rozměrŧ. Nikdo dosud neslyšel o něčem, co by se mu jen blíţilo. Václav ČERNOHORSKÝ, redaktor -------------------Místo úředníkŧ skončil v poutech Magnitskij. Zemřel po necelém roce ve vazbě. Kremelský výbor pro lidská práva zjistil, ţe ho dozorci bili a odepírali mu ošetření. Za jeho smrt nebyl nikdo potrestán. Natalii Magnitskou za jejím synem do vězení nikdy nepustili. Natalia MAGNITSKÁ, matka Sergeje Magnitského -------------------Nikdo nám nevysvětlil, co se tam stalo. Václav ČERNOHORSKÝ, redaktor -------------------Magnitskij zemřel, jeho jméno ale ţije dál. Nese ho zákon přijatý loni Spojenými státy, který výrazně ochladil jejich vztahy s Moskvou. Na černou listinu zařadil desítky Rusŧ, kteří podle Američanŧ porušují lidská práva a podíleli se na podezřelé smrti ruského auditora. Václav Černohorský, Česká televize. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------A ve studiu analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Šír. Dobrý večer. Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Dobrý večer. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Podle ruského trestního řádu a nakonec nejen ruského trestního řádu není moţné soudit mrtvého člověka, jak si vykládáte, ţe to ruské justici stále přesto za to, soudit a odsoudit 4 roky mrtvého člověka? Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Tak já nepochybuju o tom, ţe v ruských soudech pracují profesionálové, kteří vědí, co dělají. Zjevně pro to měli své dŧvody. To, ţe se jedná o situaci, která není zcela standardní, která se pozorovatelŧm třeba ze západní Evropy mŧţe jevit malinko za hranicí vkusu, je zjevné. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Jde jen opravdu o tu hranici vkusu? Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Ne, myslím si, ţe to je velice ilustrativní příklad, který hovoří o současném stavu lidských práv a stavu vlády zákona v zemi a podtrhuje trendy, které jsou zcela zřetelné zejména po opětovném nástupu Vladimira Putina do funkce. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Jak vy vlastně, pan Šíre, čtete ten rozsudek? Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Na to samozřejmě se dá dívat z rŧzného pohledu. Já se kloním k názorŧm ruských nevládních organizací, k rodinným příslušníkŧm pana Magnitského, potaţmo vyjádřením třeba některých západních státŧ včetně litevské prezidentky, coby nejvyššího úředníka Evropské unie v tom smyslu, ţe se jedná o velice symbolický, nicméně, nicméně velice, velice smutný krok, který mi nedává dŧvod k tomu něco slavit. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Ještě mě zajímá jedna věc. Vzhledem k tomu, ţe jste bezesporu celou kauzu sledoval, dokázala ruská justice dostát alespoň těm základním pravidlŧm, ţe kdyţ uţ nakonec je nad někým vynesen odsuzující rozsudek, ţe je potřeba mu prokázat nějaké činy, to znamená, prokázala Sergeji Magnitskému to, z čeho byl obviněn? Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Oni jsou o tom přesvědčeni, tvrdí to a slouţilo to jako podkladem pro ten závěrečný rozsudek, který byl vyhlášen dnes. Nicméně samozřejmě celé ty okolnosti, celý kontext tohoto případu zavdávají k pochybnostem o tom, nakolik lze těm faktŧm, těm informacím, které jsou v tom rozsudku obsaţeny, věřit. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Bylo pro vás překvapující, nebo je pro vás překvapující, ţe po těch 4 letech od jeho smrti ve vazební cele, v podstatě nebyl nikdo souzen ani za to, co se tam stalo v té cele? Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Překvapení? Obávám se, ţe ne. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Standardní postup? Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Standardní těţko říci, nicméně v ţádném případě ten stávající případ Magnitského nelze povaţovat za výjimečný, ani, ani vzácný. Já se obávám, ţe kdybych tady měl vypočítávat kauzy z posledních let, kdy vyvstávají podobné pochybnosti, asi by na to nestačil náš pořad. Nicméně samozřejmě moţno připomenout kauzu Michala Chodorkovského z loňského roku, například kauzu Pussy Riot, tam si myslím, ţe jde o roli soudu, v té státní mašinérii jsme viděli něco velice podobného. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Tím druhým člověkem, o kterém se mluvilo uţ v naší reportáţi, je člověk, který jeden čas byl pomalu největším zahraničním investorem v Ruské federaci William Browder. Co to je za člověka? Jakou roli on vlastně hrál v Rusku nebo hraje? Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK Plné znění zpráv


-------------------William Browder stál v čele fondu Hermitage Capital, coţ byla západní struktura, investiční fond, který skutečně patřil k největším zahraničním agentŧm nebo operátorŧm na investičním trhu a součástí toho rozsudku, který byl dneska vyhlášen, podle kterého on byl in absentia odsouzen k 9 letŧm, byly záleţitosti spojené s jeho investiční činností v Rusku. Týká se to nákupu akcií státních firem, jako byla firma, jako byl energetický koncern Gazprom. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Vy sám, pane Šíre, nepochybujete o tom, ţe ta obvinění, která ještě před svou smrtí vyřkl Sergej Magnitskij, to znamená na adresu státních, řekněme, kremelských úředníkŧ a jejich přístupu k veřejným financí, abych tak řekl, jsou pravdivá? Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Já se obávám, ţe nejde tolik ani o mŧj, o mŧj názor. Jedná se zejména o přístup Kremlu, jakým na tato obvinění, která jsou vznesená, reagoval, a zde si myslím, ţe je zcela zjevné, ţe Kreml nepřispěl k tomu, aby tato mimořádně závaţná obvinění byla vyvrácena. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Pane Šíre, díky za váš čas, hezký večer, na shledanou. Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Děkuji, na shledanou. _

Filip Hieke: vzkříšené kouzlo tradice a romantiky 11.7.2013

e15.cz

str. 00 _

Krasohled_

Creative Fashion Marketing – tak se jmenuje projekt, při němţ spolupracují studenti Ateliéru módní tvorby na UMPRUM se studenty marketingové komunikace a PR na FSV UK. Jinými slovy, Daniel Klíma a Anna Losová (FSV UK) představují módní tvorbu Filipa Hiekeho (UMPRUM). Filip Hieke je tak prvním mladým návrhářem, kterého projekt Creative Fashion Marketing představuje i prostřednictvím webového ZENu. Filip Hieke Filip Hieke představil v rámci projektu svou novou kolekci Resort 2013. Kolekce Ready-to-wear je inspirována ručními pracemi a anglickou krajinomalbou v období romantismu. Student 3. ročníku Ateliéru módní tvorby vytvořil kolekci v rámci své bakalářské práce, během které prozkoumával pod vedením Pavla Ivančice, vedoucího Ateliéru, moţnosti tradičních řemeslných technik. Svou inspiraci a nové znalosti pak vtělili do svěţí a originální kolekce. „Kromě módy se rád věnuji i grafice a komiksové tvorbě, kde jsem uţ realizoval některé projekty, kterých si velmi váţím. Třeba ilustrace pro Jiřího Vokáče Čmolíka (kniha Trhák aneb 21 kapitol o vašem mozku) nebo ilustrace pro videoklip, obal a booklet CD Bena Cristovaa,“ říká o sobě Filip Hieke. Kresbu totiţ vidí jako dŧleţitou součást procesu při tvorbě módních kolekcí. „Mezi mé nejoblíbenější módní návrháře patří určitě Damir Doma, Phillip Lim a Chloé. Mám rád přesnost, technologickou dokonalost, ostré členění a tvary,“ svěřuje se čtyřiadvacetiletý návrhář. „Zkrátka vţdy chci, aby měl celý projekt od procesu aţ po výslednou realizaci pevné základy a řád, coţ je vlastně obraz samotné osobnosti.“ „Mám rád přesnost, technologickou dokonalost, ostré členění a tvary,“ svěřuje se čtyřiadvacetiletý návrhář.



V Hiekeho tvorbě je nejdŧleţitějším aspektem nositelnost, praktičnost a jednoduchost. Zkrátka to, co dělá oděv oděvem. Poukazuje na moţnost uchopit tradiční a historický prvek novým mladistvým pohledem. „Není nutné objevovat za kaţdou cenu stále něco nového, stačí zajímavě uchopit tradiční hodnoty,“ popisuje pozadí své tvorby.

URL| http://zen.e15.cz/krasohled/filip-hieke-vzkrisene-kouzlo-tradice-a-romantiky-1005549 _

Všichni prezidentovi muţi 11.7.2013

Haló noviny str. 04 _

Z domova_

PŘEDSEDA VLÁDY: JIŘÍ RUSNOK Narodil se 16. října 1960 v Ostravě-Vítkovicích. Absolvoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické (1984). V 80. letech začínal na Státní plánovací komisi a Federálním ministerstvu pro strategické plánování, později přešel na Federální ministerstvo práce a sociálních věcí. V letech 1992 aţ 1998 vedl sociálně-ekonomické oddělení Českomoravské konfederace odborových svazŧ. Po pětiletém pŧsobení ve vládních funkcích začal v roce 2003 pracovat pro penzijní fond ING. Od ledna 2005 do listopadu 2012 byl prezidentem Asociace penzijních fondŧ ČR. V roce 2009 a po jeho obnovení v létě 2010 byl členem NERV, letos se stal poradcem prezidenta Zemana. MINISTR FINANCÍ: JAN FISCHER Narodil se 2. ledna 1951 v Praze. Vystudoval statistiku a ekonometrii na Vysoké škole ekonomické v Praze (1974). V roce 1985 získal hodnost kandidáta věd. Začínal jako odborný referent ve Federálním statistickém úřadu (1982-1985), poté byl tamtéţ ředitelem odboru (19851990), místopředsedou (19902000), po zániku federace zastával stejnou funkci v Českém statistickém úřadu (ČSÚ). Roku 2000 ČSÚ nakrátko opustil, stal se šéfem oddělení produkce firmy Taylor Nelson Sofres Factum (2000), členem mise Mezinárodního měnového fondu, která měla poloţit základy statistické sluţby ve Východním Timoru (2001), vedoucím výzkumných pracovišť Fakulty informatiky a statistiky VŠE (2002-2003). V letech 2003-2009 byl předsedou ČSÚ. Poté předseda úřednické vlády (2009-2010), viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj (2010-2012). Letos neúspěšně kandidoval na prezidenta, poté od května pracoval v energetické skupině CE Group, kde byl odpovědný za strategické řízení projektŧ energetického komplexu Roţná a připravovaného plynovodu. MINISTR PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ: FRANTIŠEK KONÍČEK Narodil se 17. května 1953 ve Vlčnově. Vystudoval zahraniční obchod na praţské Vysoké škole ekonomické (1977). V letech 1977-1983 pracoval v podniku Intersigma Praha, vypracoval se na ředitele obchodní skupiny. Poté pracoval v zahraničí u dceřiných firem Intersigmy - v letech 1983-1987 ve švédském Götteborgu, v letech 1987-1990 v západoněmeckém Wiesbadenu. V oboru zŧstal i po listopadu 1989, vedl Intersigmu, Sigmu Lutín a firmu I. B. C. Praha. V letech 2003-2005 byl ekonomickým náměstkem ministra práce a sociálních věcí. Od června 2005 do ledna 2006 zasedal ve sněmovně, poté se stal náměstkem v Lesích ČR, které v letech 2006-2007 i vedl. Poté se vrhl na podnikání, především v realitách. MINISTR OBRANY: VLASTIMIL PICEK Narodil se 25. října 1956 v Turnově. Vystudoval Vojenskou střední odbornou školu v Novém Mestě nad Váhom (1975) a Vojenskou akademii v Brně (1981), absolvoval postgraduální studium na Českém vysokém učení technickém v Praze i na brněnské vojenské akademii. Slouţil u protivzdušné obrany, od roku 1986 na jejím velitelství. V letech 1994-2003 pŧsobil na Generálním štábu Armády ČR, byl mimo jiné náčelníkem spojovacího vojska velitelství letectva a protivzdušné obrany (1996-1997) nebo náčelníkem sekce velení a řízení (2001-2003). Poté náčelníkem Vojenské kanceláře prezidenta republiky Václava Klause (2003-2007), náčelníkem generálního štábu (2007-2012), prvním náměstkem ministra obrany (18. září 2012-13. prosince 2012; znovu 21. prosince 2012-19. března 2013). Od 19. března 2013 je ministrem obrany. MINISTR ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ: Plné znění zpráv


TOMÁŠ PODIVÍNSKÝ Narodil se 21. listopadu 1969 ve Vyškově. Vystudoval ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (1992), absolvoval téţ Diplomatickou akademii v Praze (2004). Začínal jako novinář, v listopadu 1989 byl členem ústředního stávkového výboru studentŧ, začátkem 90. let pŧsobil v deníku Rovnost. V letech 19931995 pracoval jako manaţer ve společnosti Janka Radotín, v roce 1996 nastoupil na ministerstvo zahraničí. V letech 19972000 pŧsobil na ambasádě ve Vídni, mimo jiné jako tiskový mluvčí, poté se vrátil na ministerstvo, v letech 2003-2005 vedl kabinet ministra Cyrila Svobody (KDU-ČSL). Od roku 2005 byl čtyři roky generálním konzulem v Dráţďanech, v roce 2010 pŧsobil na Diplomatické akademii, později nastoupil jako náměstek do Státního fondu ţivotního prostředí, kde měl na starosti program Zelená úsporám. Od loňského října byl náměstkem ministra ţivotního prostředí pro sekci technické ochrany ţivotního prostředí. MINISTR PRŦMYSLU A OBCHODU: JIŘÍ CIENCIALA Narodil se 10. března 1950 ve Vendryni. Vystudoval systémové inţenýrství na Vysoké škole báňské v Ostravě (1974), deset let zde pak externě vyučoval. Byl vedoucím oddělení robotiky Třineckých ţelezáren (1987-1991), ředitelem pro vývoj a obchod ve strojírenské divizi Třineckých ţelezáren (19911997), generálním ředitelem Třineckých ţelezáren (1997-2011), v říjnu 2012 povýšil, zaměstnanci jej zvolili do dozorčí rady této ocelářské firmy. Vedl téţ Českopolskou smíšenou obchodní komoru v Ostravě a stal se viceprezidentem Svazu prŧmyslu a dopravy. V roce 2008 vyhrál anketu Manaţer roku. Od roku 2012 byl rektorem soukromé Vysoké školy podnikání v Ostravě. MINISTR ŠKOLSTVÍ: DALIBOR ŠTYS Narodil se 1. září 1962 v Praze. Vystudoval fyzikální chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1987). V letech 1988-1992 pŧsobil jako odborný asistent na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v Praze, kde získal titul kandidáta věd. Od roku 1992 tři roky pracoval na univerzitě v Lundu ve Švédsku, nejprve jako stipendista a poté jako výzkumný inţenýr. Poté pŧsobil na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, nejprve na přírodovědecké fakultě. V roce 2002 zaloţil Ústav fyzikální biologie Jihočeské univerzity se sídlem v Nových Hradech, jeho ředitelem byl do konce roku 2011 a poté se stal proděkanem Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Loni v listopadu nastoupil na ministerstvo školství, kde se stal ředitelem odboru výzkumu a vývoje. MINISTR KULTURY: JIŘÍ BALVÍN Narodil se 14. srpna 1953 v Praze. Vystudoval produkci na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění (1981). Přes 25 let pracoval v Československé a České televizi, začínal jako externista v Hlavní redakci hudebního vysílání, poté se stal ve stejné redakci vedoucím výrobního štábu. V letech 1992-1997 byl šéfproducentem uměleckých pořadŧ ČT. Následně pŧsobil jako ředitel marketingové společnosti Českého tenisového svazu. Od července 1999 byl pŧl roku ředitelem výroby a techniky České nezávislé televizní společnosti. Od února 2001 do listopadu 2002 vedl ČT, nejprve jako prozatímní a od listopadu 2001 generální ředitel. Vletech 2003-2012 byl generálním ředitelem hudební televize Óčko, od loňského března byl manaţerem speciálních projektŧ Óčka. MINISTR VNITRA: MARTIN PECINA Narodil se 9. července 1968 v Českém Těšíně. Vystudoval strojní fakultu na Vysoké škole báňské v Ostravě (1991), následně získal téţ titul MBA na Sheffieldské obchodní škole. Začínal jako programátor (1990-1992), poté byl obchodním ředitelem firmy Proxima (1992-1996), manaţerem a od roku 1999 generálním ředitelem společnosti Hutní projekt FrýdekMístek (1996-2003), náměstkem sekce nerostných surovin, energetiky a hutnictví ministerstva prŧmyslu a obchodu (2003-2005), předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe (2005-2009), ministrem vnitra v úřednické vládě Jana Fischera (2009-2010) a poté poslancem za ČSSD (20102011). Od dubna 2011 byl generálním ředitelem a místopředsedou představenstva společnosti Vítkovice Power Engineering. MINISTR SPRAVEDLNOSTI: MARIE BENEŠOVÁ Narodila se 17. dubna 1948. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1971). Byla prokurátorkou Okresní prokuratury v Kladně (1971-1992), prokurátorkou Generální prokuratury ČR (19921993), prokurátorkou Vrchního státního zastupitelství (1993-1996), advokátkou (1996-1999), nejvyšší státní zástupkyní (leden 1999-září 2005), znovu advokátkou (od 2005). Je téţ odbornou mluvčí ČSSD pro oblast boje s korupcí. Plné znění zpráv


MINISTR ZEMĚDĚLSTVÍ: MIROSLAV TOMAN Narodil se 6. února 1960 v Ţatci. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Po škole pracoval tři roky jako zootechnik v JZD Tečovice na Zlínsku, čtyři roky pŧsobil jako odborný asistent na Vysoké škole zemědělské v Praze. Na začátku 90. let byl čelným představitelem zemědělských společností Agrotec Hustopeče a Agrotrade. Byl rovněţ obchodním radou na zastupitelských úřadech ČR ve Washingtonu a Bratislavě (1996-2001), náměstkem a prvním náměstkem ministra zemědělství (srpen 2002-září 2003 a únor 2004-říjen 2006). Prezident Potravinářské komory ČR (od září 2007), člen představenstva Hospodářské komory ČR a Agrární komory ČR, člen dozorčí rady Podpŧrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Před zvolením do čela Potravinářské komory pracoval v rodinné společnosti Agrotrade. MINISTR ZAHRANIČÍ: JAN KOHOUT Narodil se 29. března 1961 v Plzni. Vystudoval Filozofickou fakultu UK v Praze. V letech 1985-1990 byl výzkumným pracovníkem v Ústavu mezinárodních vztahŧ v Praze, poté nastoupil na ministerstvo zahraničí, kde pracoval nejprve v odboru mezinárodních organizací, v letech 19931995 byl ředitelem odboru OSN, dalších pět let pŧsobil ve vedení Stálé mise ČR při OSN, OBSE a dalších mezinárodních organizací ve Vídni, poté byl zástupcem ředitele odboru EU a západní Evropy a od prosince 2001 politickým ředitelem ministerstva. V roce 2002 se stal náměstkem ministra pro bezpečnostní politiku a v lednu 2003 povýšil na prvního náměstka a státního tajemníka pro evropské záleţitosti. Od května 2004 do září 2007 byl velvyslancem ČR při Evropské unii a poté opět náměstkem ministra. Od května 2009 do července 2010 byl ministrem zahraničí a místopředsedou úřednické vlády Jana Fischera. Poté nastoupil do dozorčí rady podniku ČEZ. Od října 2011 pŧsobil zhruba rok také jako šéf Smíšené česko-čínské obchodní komory. V lednu 2011 se stal zahraničním a bezpečnostním poradcem předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD). MINISTR PRO MÍSTNÍ ROZVOJ: FRANTIŠEK LUKL Narodil se 30. října 1977 v Kyjově. Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (2001), získal téţ titul MPA na Nottingham Trent University (2010). Začínal jako vedoucí právního oddělení přednosty hodonínského okresního úřadu (2001-2002), od ledna 2003 vedl dva roky kancelář starosty Kyjova, od února 2005 je zastupitelem za Sdruţení nestraníkŧ a starostou města Kyjova. Od roku 2011 je místopředsedou Svazu měst a obcí. MINISTR DOPRAVY: ZDENĚK ŢÁK Narodil se 2. července 1968 ve Valašském Meziříčí. Absolvoval na fakultě elektrotechniky a informatiky na Vysokém učení technickém v Brně, vystudoval téţ manaţerskou psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci a management veřejné sféry a sluţeb na Vysoké škole ekonomické v Praze. Byl externím poradcem někdejšího náměstka generálního ředitele Českých drah Jana Zenkla, poradcem někdejšího náměstka ministra dopravy a spojŧ Dalibora Zeleného, ředitelem odboru vnějších vztahŧ Českých drah, generálním inspektorem ČD (2001-2003), generálním inspektorem Dráţní inspekce (2003-2006). Poté se stal nezávislým auditorem a nakonec náměstkem ministra dopravy Petra Bendla. MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ: MARTIN HOLCÁT Narodil se 23. dubna 1954 v Praze. Absolvoval na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze (1981). Po škole nastoupil jako otolaryngolog, v letech 1991-1996 pŧsobil jako odborný asistent na ORL klinice 1. lékařské fakulty UK. V roce 1996 se stal náměstkem ředitele ve Všeobecné fakultní nemocnici, od března 1997 do listopadu 2003 byl jejím ředitelem. Mezitím, od března 1999 do února 2000, pŧsobil jako první náměstek ministra zdravotnictví. Po odchodu ze Všeobecné fakultní nemocnice vedl Koordinační středisko transplantací spadající pod ministerstvo zdravotnictví. Od roku 2006 byl náměstkem pro léčebnou péči ve Fakultní nemocnici Motol. Foto popis| _ Plné znění zpráv


Ministr Podivínský: Temelín je šetrný k ţivotnímu prostředí. Dostavba musí pokračovat 11.7.2013

parlamentnilisty.cz str. 00 Politici voličům_ Ministerstvo ţivotního prostředí_

Tomáš Jan Podivínský se dnes ujal funkce ministra ţivotního prostředí. Předseda vlády Jiří Rusnok dnes uvedl dosavadního náměstka pro technickou ochranu ţivotního prostředí Tomáše Jana Podivínského do funkce ministra ţivotního prostředí. Mezi oblasti, které chce ministr ţivotního prostředí Tomáš Jan Podivínský prioritně řešit, patří dostavba jaderné elektrárny Temelín, program Nová zelená úsporám, zvýšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji, legislativa odpadového hospodářství nebo financování návštěvnické infrastruktury v národních parcích a chráněných krajinných oblastech. “Šest let jsem se zabýval komunikací problematiky jaderné elektrárny Temelín mezi Českou republikou a Rakouskem. Chci, aby dostavba elektrárny, která je jako bezuhlíkový zdroj energie šetrná k ţivotnímu prostředí, probíhala podle podmínek souhlasného stanoviska k posouzení vlivŧ na ţivotní prostředí, který vydalo MŢP,“ říká ministr ţivotního prostředí Tomáš Jan Podivínský. Tomáš Jan Podivínský byl dosud výkonný předseda pracovní skupiny pro ovzduší v Moravskoslezském kraji. V práci skupiny bude pokračovat jako její předseda. “Problémem ovzduší v Moravskoslezském kraji jsou lokální topeniště, prŧmysl a přeshraniční vliv Polska. Dotační program na výměnu kotlŧ je v Moravskoslezském kraji dobře nastaven a funguje. Sníţení emisí z prŧmyslu o třetinu zajistí projekty, které jsou financované z fondŧ Evropské unie. Chci se zaměřit také na pokračování dialogu s Polskem. Věřím, ţe s panem ministrem Korolcem nalezneme společnou řeč,“ říká ministr ţivotního prostředí Tomáš Jan Podivínský. Ministr Tomáš Jan Podivínský se nadále bude věnovat problematice, kterou měl na starosti jako náměstek. Kromě zlepšení kvality ovzduší to bude program Nová zelená úsporám a řešení následkŧ povodní a prevence před nimi. “Program Nová zelená úsporám 2013 má k dispozici jednu miliardu korun z národních peněz Státního fondu ţivotního prostředí. 300 milionŧ korun je připraveno z prodeje emisních povolenek, do konce roku očekáváme výnos ve výši dalších 500 milionŧ korun. Celkem tedy pro první výzvu bude připraveno 1,8 miliardy korun. Mým úkolem bude dohodnout uvolnění právě oněch 800 milionŧ korun, aby mohly slouţit ke sníţení energetické náročnosti rodinných domŧ a také jako prorŧstové opatření. Pevně věřím, ţe se mi podaří dojednat s panem premiérem i kolegy ve vládě uvolnění dalších finančních prostředkŧ na rozvoj tohoto programu, který nejlépe pomŧţe naší české lokální ekonomice a jeho kladné efekty pocítí také občané ve svých peněţenkách při placení účtŧ za vytápění, “ říká ministr ţivotního prostředí Tomáš Jan Podivínský a dodává: "Okamţitá likvidace následkŧ povodní je jedna věc a prevence před dalšími povodněmi věc druhá. Nemá smysl se tvářit, ţe červencová katastrofa byla ojedinělá. Musíme si zvyknout na to, ţe se povodně budou opakovat. Jejich dopad mŧţeme zmírnit navrácením tokŧ řek do jejich přirozených koryt, zpevněním břehŧ, nebo rozšířením záplavových oblastí.“ Dosavadní ministr ţivotního prostředí Tomáš Chalupa ocenil, ţe Tomáš Jan Podivínský rezort zná a nevstupuje do neznámého prostředí: “Pro mě je dŧleţité, aby byla zachována kontinuita a stabilita rezortu, coţ Tomáš Jan Podivínský zajišťuje. Věřím, ţe pan ministr bude bojovat za zelený resort bez zelené ideologie. Ţe nebude chápat člověka jako škŧdce, ale jako toho, kterému se má příroda otevírat. Třeba tím, ţe bude stejně jako já bojovat za otevření cesty na Modrý sloup na Šumavě. A věřím, ţe pan ministr bude umět v Bruselu říct i často nepopulární ne.“ Tomáš Jan Podivínský se narodil 21. 11. 1969 ve Vyškově na Moravě. Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a v roce 2004 absolvoval Diplomatickou akademii v Praze; je kariérní diplomat. V letech 1997 - 2003 byl pověřen na velvyslanectví ČR ve Vídni česko-rakouskou komunikací problematiky jaderné elektrárny Temelín. Podílel se na organizování oficiálních i četných neoficiálních jednání hornorakouských Plné znění zpráv


a dolnorakouských zemských hejtmanŧ s partnery na české straně, ministrŧ ţivotního prostředí, nebo ministrŧ zahraničí, spolupodílel se na veřejných slyšeních k Temelínu a rovněţ na vzniku dohody z Melku. Zkušenosti sbíral v letech 2003 - 2005 jako ředitel kabinetu ministra zahraničních věcí ČR a mezi lety 2005 2009 se věnoval také přeshraničním infrastrukturálním a environmentálním česko-německým aktivitám a projektŧm z titulu generálního konzula ČR v Německu. Na MŢP přišel ze Státního fondu ţivotního prostředí, kde měl jako náměstek na starosti programy Zelená úsporám, jemuţ se věnoval i na ministerstvu. 10. července 2013 byl jmenován ministrem ţivotního prostředí. profiles title="Profily na ParlamentniListy.cz:" ids="18632" / ="Psali jsme:" tag="Podivínský" count="5" /


PRVNÍ PREZIDENTSKÁ VLÁDA 11.7.2013 Reflex str. 18 Téma_ BOHUMIL PEČINKA_ MÁME TU VLÁDU JIŘÍHO RUSNOKA. Její premiér neprošel volbami a většina ministrŧ byla nominována ve stylu vytahování králíkŧ z klobouku. Někdo prostě vytočil jejich mobil a nabídl jim funkci bez ohledu na parlamentní většinu, jak je to zvykem v západní Evropě, nebo respektování hlavních politických proudŧ, jak je to zvykem v Rusku. V Česku vznikla PRVNÍ ČISTÁ PREZIDENTSKÁ VLÁDA, jejímţ skutečným tvŧrcem je prezident Zeman. Podívejme se na osoby a obsazení tohoto dramatu. VLASTIMIL PICEK Celým svým zaloţením antipolitika voják naprosto loajální k civilnímu vedení státu. Měl na výběr mezi dvěma variantami – odejít z ministerstva a stát se „novým Tvrdíkem“ ODS, ale na to nemá buňky. Druhou variantou bylo, ţe zŧstane, dotáhne do konce některé projekty a pak se nechá jmenovat na nějaký diplomatický post. Zvolil osobní perspektivu. Na premiéru Rusnokovi si vymohl, ţe v jeho resortu nebudou ţádné personální výměny. MARTIN PECINA Jeho jmenování ministrem vnitra je výrazem vděčnosti Miloše Zemana k severomoravské skupině prŧmyslníkŧ a sponzorŧ jeho prezidentské kampaně v čele se šéfem Vítkovických ţelezáren Světlíkem, kde Pecina pracuje. V době, kdy byl náměstkem ministra prŧmyslu a obchodu, patřil Pecina k těm, kteří vţdycky sledovali zájmy energetické skupiny ČEZ. MARIE BENEŠOVÁ Ministryně, která zaloţila dosavadní kariéru ve veřejných funkcích prakticky jen na mediálních výstupech. Jako nejvyšší státní zástupkyně (1999–2005) posluhovala politické moci, za coţ získala místo ve stínové vládě ČSSD, odkud byla nakonec vytlačena pro totální nepracovitost. Reparát nesloţí ani tentokrát a budou ji zřejmě provázet opět jen silné řeči. JAN KOHOUT Do širšího povědomí poprvé vstoupil v roce 2005. Veřejnost tento kariérní diplomat blízký ČSSD šokoval tím, ţe přijal nabídku Stanislava Grosse na vytvoření úřednické vlády. Gross nakonec své rozhodnutí odvolal a Kohout skončil jako nominant ČSSD aţ v úřednické vládě v roce 2009. Hlavní politickou loajalitu však vţdycky cítil jen k Bruselu. Plné znění zpráv


FRANTIŠEK KONÍČEK Předlistopadový vysoký zaměstnanec podniku zahraničního obchodu (Intersigma), jenţ pŧsobil ve Švédsku a v Německu. Po revoluci zprivatizoval některé podniky, které měl na starost (Sigma Lutín). Od konce devadesátých let se pak začal pohybovat kolem ČSSD, za niţ byl po roce 2002 poslancem. Skupina kolem Jana Mládka ho pak dosadila do vedení Lesŧ České republiky. Jeho syn je jedním z největších hráčŧ v oblasti IT zakázek ve státní správě. JIŘÍ BALVÍN Ministr reprezentující spíše film Babovřesky neţ hry z Národního divadla. Tak trochu holka pro všechno, jeţ sáhne po kaţdé nabídce, kterou jí dá silnější parta. Svou ministerskou funkci si však trpělivě „vyseděl“, kdyţ uţ se nestal hradním kancléřem, jak předpokládal. Jmenování ministrem představuje vrchol jeho ţivota. Čest jeho památce. JIŘÍ CIENCIALA Další z galerie ministrŧ, kteří prakticky nemluví česky. Celý profesní ţivot má spojený s Třineckými ţelezárnami, kde byl hodně úspěšný jako generální ředitel. Odslouţil si zde svoje, lidem kolem Tomáše Chrenka vydělal přes deset miliard, za coţ byl náleţitě ohodnocen, takţe je zřejmě nejbohatším ministrem Rusnokovy vlády. Další z galerie severomoravských manaţerŧ, kteří uţ mnoho desetiletí ovládají nejdŧleţitější nervová centra ministerstva prŧmyslu a obchodu. JIŘÍ RUSNOK V mnoha rozhovorech o sobě tvrdil, ţe není ten pravý typ pro politiku. Na druhou stranu člověk, jenţ si přechodem do politiky platově pohorší, musí být velmi silně zasaţen virem politiky, jejímţ jádrem je nesnadné prosazování koncepcí, věčné souboje a slaďování odlišných zájmŧ. Tragédií mnoha politikŧ je, ţe si ve víru zápasŧ myslí, ţe patří k Rychlým šípŧm, ale ve skutečnosti se uţ chovají jako Bratrstvo kočičí pracky. Na této hraně balancuje i Rusnok. Zaţije buďto tiché vítězství, nebo dost hlasitou poráţku. MIROSLAV TOMAN Skutečný capo di tutti capi této vlády. Jeho otec byl posledním komunistickým ministrem zemědělství, který posléze vybudoval silné impérium (Agrotrade). Mladý Toman začínal jako diplomat na velvyslanectví USA, posléze byl náměstkem na „otcově“ ministerstvu. Bystrý, s obrovským rozhledem, schopný se postavit i mnoha kmotrŧm stejně jako ochotný s nimi kooperovat. Jedna ze tří nejsilnějších postav vlády. MARTIN HOLCÁT Zvítězilo zdravotnictví, tak by se dalo charakterizovat soupeření mezi zemanovsky orientovaným senátorem Drymlem a náměstkem motolské nemocnice Holcátem o ministerstvo. Nakonec měl navrch profesí i povahou chirurg. Byl náměstkem levicového ministra zdravotnictví (David), ale v dnešní vládě je jednoznačně nejvíce napravo. TOMÁŠ PODIVÍNSKÝ Na fakultě sociálních věd měl přezdívku prstenář, pro svou zálibu ve zlatých věcech na rukou. V devadesátých letech se stal kariérním diplomatem a fungoval v mnoha německy mluvících zemích. Jeden z největších prosazovatelŧ projektu Zelená úsporám. DALIBOR ŠTYS Jediný profesor ve vládě zabývající se fyzikální chemií a biochemií. Od listopadu 2012 pracoval na ministerstvu školství jako šéf odboru výzkumu a vývoje. Navrhla ho bývalá ministryně školství Kopicová. Mŧţe jenom překvapit. JAN FISCHER Plné znění zpráv


Jeho jmenování ministrem financí a místopředsedou vlády je čistá splátka dluhu z prezidentské volby, kdyţ před druhým kolem podpořil Miloše Zemana. Po skončení vládního mandátu ho prezident pošle na nějakou ambasádu a zavře se nad ním voda definitivně. Jeho vstup do vlády má spíš symbolickou roli a dává této vládě větší legitimitu v očích nepravicových voličŧ. ZDENĚK ŢÁK Jeden z vŧdcŧ revoluce v listopadu 1989 na brněnské elektrofakultě. Současně zakladatel Mladých konzervativcŧ (1991) a krajský manaţer ODS (1992). Následně vystudoval ţelezničářskou fakultu a svŧj osud spojil s lokomotivami. V době opoziční smlouvy konvertoval k zemanovskému křídlu ČSSD a na Úřadu vlády dělal pod Miroslavem Šloufem. Později poradce na volné noze a krátce i šéf dráţní inspekce (2009). FRANTIŠEK LUKL Jako absolvent brněnských práv nastoupil nejdříve na právní odbor kyjovské radnice a v 27 letech převzal „celý barák“ jako nový starosta. Na ministerstvo pro místní rozvoj ho údajně navrhla šedá eminence kabinetu Miroslav Toman. I kdyţ kandidoval za nezávislé, výrazně podpořil před prvním kolem prezidentské volby Miloše Zemana. O jeho krajské sdruţení (www.sojm.cz) se zajímají zemanovci jako o moţného koaličního partnera. Je připravován jako nová mediální hvězda této vlády i budoucí, prozemanovské koalice. *** TYPOVĚ BALVÍN REPREZENTUJE SPÍŠ FILM BABOVŘESKY NEŢ NÁRODNÍ DIVADLO. RUSNOK ZAŢIJE BUĎTO TICHÉ VÍTĚZSTVÍ, NEBO DOST HLASITOU PORÁŢKU. FISCHEROVO JMENOVÁNÍ MINISTREM FINANCÍ A MÍSTOPŘEDSEDOU VLÁDY JE ČISTÁ SPLÁTKA DLUHU Z PREZIDENTSKÉ VOLBY. Foto autor| FOTOMONTÁŢ KVĚTOSLAV POPELKA / PROFIMEDIA.CZ / ČTK _

První prezidentská vláda 11.7.2013

reflex.cz

str. 00 _

Hlavní články_

Máme tu vládu Jiřího Rusnoka. Její premiér neprošel volbami a většina ministrŧ byla nominována ve stylu vytahování králíkŧ z klobouku. Někdo prostě vytočil jejich mobil a nabídl jim funkci bez ohledu na parlamentní většinu, jak je to zvykem v západní Evropě, nebo respektování hlavních politických proudŧ, jak je to zvykem v Rusku. V Česku vznikla první čistá prezidentská vláda, jejímţ skutečným tvŧrcem je prezident Zeman. Podívejme se na osoby a obsazení tohoto dramatu. Vlastimil Picek Celým svým zaloţením antipolitik a voják naprosto loajální k civilnímu vedení státu. Měl na výběr mezi dvěma variantami – odejít z ministerstva a stát se „novým Tvrdíkem“ ODS, ale na to nemá buňky. Druhou variantou bylo, ţe zŧstane, dotáhne do konce některé projekty a pak se nechá jmenovat na nějaký diplomatický post. Zvolil osobní perspektivu. Na premiéru Rusnokovi si vymohl, ţe v jeho resortu nebudou ţádné personální výměny. Martin Pecina Jeho jmenování ministrem vnitra je výrazem vděčnosti Miloše Zemana k severomoravské skupině prŧmyslníkŧ a sponzorŧ jeho prezidentské kampaně v čele se šéfem Vítkovických ţelezáren Světlíkem, kde Pecina pracuje. Plné znění zpráv


V době, kdy byl náměstkem ministra prŧmyslu a obchodu, patřil Pecina k těm, kteří vţdycky sledovali zájmy energetické skupiny ČEZ. Marie Benešová Ministryně, která zaloţila dosavadní kariéru ve veřejných funkcích prakticky jen na mediálních výstupech. Jako nejvyšší státní zástupkyně (1999–2005) posluhovala politické moci, za coţ získala místo ve stínové vládě ČSSD, odkud byla nakonec vytlačena pro totální nepracovitost. Reparát nesloţí ani tentokrát a budou ji zřejmě provázet opět jen silné řeči. Jan Kohout Do širšího povědomí poprvé vstoupil v roce 2005. Veřejnost tento kariérní diplomat blízký ČSSD šokoval tím, ţe přijal nabídku Stanislava Grosse na vytvoření úřednické vlády. Gross nakonec své rozhodnutí odvolal a Kohout skončil jako nominant ČSSD aţ v úřednické vládě v roce 2009. Hlavní politickou loajalitu však vţdycky cítil jen k Bruselu. František Koníček Předlistopadový vysoký zaměstnanec podniku zahraničního obchodu (Intersigma), jenţ pŧsobil ve Švédsku a v Německu. Po revoluci zprivatizoval některé podniky, které měl na starost (Sigma Lutín). Od konce devadesátých let se pak začal pohybovat kolem ČSSD, za niţ byl po roce 2002 poslancem. Skupina kolem Jana Mládka ho pak dosadila do vedení Lesŧ České republiky. Jeho syn je jedním z největších hráčŧ v oblasti IT zakázek ve státní správě. Jiří Balvín Ministr reprezentující spíše film Babovřesky neţ hry z Národního divadla. Tak trochu holka pro všechno, jeţ sáhne po kaţdé nabídce, kterou jí dá silnější parta. Svou ministerskou funkci si však trpělivě „vyseděl“, kdyţ uţ se nestal hradním kancléřem, jak předpokládal. Jmenování ministrem představuje vrchol jeho ţivota. Čest jeho památce. Jiří Cienciala Další z galerie ministrŧ, kteří prakticky nemluví česky. Celý profesní ţivot má spojený s Třineckými ţelezárnami, kde byl hodně úspěšný jako generální ředitel. Odslouţil si zde svoje, lidem kolem Tomáše Chrenka vydělal přes deset miliard, za coţ byl náleţitě ohodnocen, takţe je zřejmě nejbohatším ministrem Rusnokovy vlády. Další z galerie severomoravských manaţerŧ, kteří uţ mnoho desetiletí ovládají nejdŧleţitější nervová centra ministerstva prŧmyslu a obchodu. Jiří Rusnok V mnoha rozhovorech o sobě tvrdil, ţe není ten pravý typ pro politiku. Na druhou stranu člověk, jenţ si přechodem do politiky platově pohorší, musí být velmi silně zasaţen virem politiky, jejímţ jádrem je nesnadné prosazování koncepcí, věčné souboje a slaďování odlišných zájmŧ. Tragédií mnoha politikŧ je, ţe si ve víru zápasŧ myslí, ţe patří k Rychlým šípŧm, ale ve skutečnosti se uţ chovají jako Bratrstvo kočičí pracky. Na této hraně balancuje i Rusnok. Zaţije buďto tiché vítězství, nebo dost hlasitou poráţku. Miroslav Toman Skutečný capo di tutti capi této vlády. Jeho otec byl posledním komunistickým ministrem zemědělství, který posléze vybudoval silné impérium (Agrotrade). Mladý Toman začínal jako diplomat na velvyslanectví USA, posléze byl náměstkem na „otcově“ ministerstvu. Bystrý, s obrovským rozhledem, schopný se postavit i mnoha kmotrŧm stejně jako ochotný s nimi kooperovat. Jedna ze tří nejsilnějších postav vlády. Martin Holcát Zvítězilo zdravotnictví, tak by se dalo charakterizovat soupeření mezi zemanovsky orientovaným senátorem Drymlem a náměstkem motolské nemocnice Holcátem o ministerstvo. Nakonec měl navrch profesí i povahou Plné znění zpráv


chirurg. Byl náměstkem levicového ministra zdravotnictví (David), ale v dnešní vládě je jednoznačně nejvíce napravo. Tomáš Podivínský Na fakultě sociálních věd měl přezdívku prstenář, pro svou zálibu ve zlatých věcech na rukou. V devadesátých letech se stal kariérním diplomatem a fungoval v mnoha německy mluvících zemích. Jeden z největších prosazovatelŧ projektu Zelená úsporám. Dalibor Štys Jediný profesor ve vládě zabývající se fyzikální chemií a biochemií. Od listopadu 2012 pracoval na ministerstvu školství jako šéf odboru výzkumu a vývoje. Navrhla ho bývalá ministryně školství Kopicová. Mŧţe jenom překvapit. Jan Fischer Jeho jmenování ministrem financí a místopředsedou vlády je čistá splátka dluhu z prezidentské volby, kdyţ před druhým kolem podpořil Miloše Zemana. Po skončení vládního mandátu ho prezident pošle na nějakou ambasádu a zavře se nad ním voda definitivně. Jeho vstup do vlády má spíš symbolickou roli a dává této vládě větší legitimitu v očích nepravicových voličŧ. Zdeněk Ţák Jeden z vŧdcŧ revoluce v listopadu 1989 na brněnské elektrofakultě. Současně zakladatel Mladých konzervativcŧ (1991) a krajský manaţer ODS (1992). Následně vystudoval ţelezničářskou fakultu a svŧj osud spojil s lokomotivami. V době opoziční smlouvy konvertoval k zemanovskému křídlu ČSSD a na Úřadu vlády dělal pod Miroslavem Šloufem. Později poradce na volné noze a krátce i šéf dráţní inspekce (2009). František Lukl Jako absolvent brněnských práv nastoupil nejdříve na právní odbor kyjovské radnice a v 27 letech převzal „celý barák“ jako nový starosta. Na ministerstvo pro místní rozvoj ho údajně navrhla šedá eminence kabinetu Miroslav Toman. I kdyţ kandidoval za nezávislé, výrazně podpořil před prvním kolem prezidentské volby Miloše Zemana. O jeho krajské sdruţení (www.sojm.cz) se zajímají zemanovci jako o moţného koaličního partnera. Je připravován jako nová mediální hvězda této vlády i budoucí, prozemanovské koalice. VLÁDA ATENTÁTNÍKŦ Zpŧsob vzniku Rusnokovy vlády tvoří převratnou změnu v dosavadních tradicích demokratické politiky. Poprvé se jedná o vládu vzniklou bez ohledu na politické poměry v Poslanecké sněmovně. Úřednické vlády nejsou v našem ústavním systému nic nového. Znala je první republika a dvakrát fungovaly i v samostatné České republice. Ještě nikdy ovšem nebyla jmenována úřednická vláda, s jejímţ vznikem by nesouhlasila ţádná z parlamentních stran. Dosud naopak vznikaly po dohodě stran, kdyţ bylo třeba vyřešit nějak nezvyklou situaci na politické scéně. Za obou nestranických premiérŧ (Tošovského i Fischera) pochopitelně platilo, ţe v úřednické vládě byli i ministřistraníci. Na rozdíl od současnosti tam však zasedli se souhlasem svých politických subjektŧ. Nyní prezident leptá pravici tím, ţe ji ponechá v opozici, přestoţe má ve sněmovně většinu. Levici zase tím, ţe klíčové figury „nestranické“ vlády pocházejí z levicového prostředí. Prezidentská vláda ovšem bere vítr z plachet i novým stranickým subjektŧm, protoţe levicové politiky v Rusnokově sestavě doplňují nestraničtí odborníci, kteří mohou být v budoucnu konkurenty celebrit nadraftovaných subjekty kolem pánŧ Babiše či Okamury. Novinkou v české politice je také jmenování vlády, u níţ se dopředu ví, ţe nemá šanci na dŧvěru Parlamentu. Nová, Rusnokova vláda proto nemŧţe dostat dŧvěru, pokud budou poslanecké kluby ve sněmovně postupovat jednotně a pokud bude aspoň minimálně platit to, co strany zatím říkaly o nové vládě svým voličŧm. Cesta k Plné znění zpráv


dŧvěře pro vládu, kterou mŧţeme fakticky označovat jako druhou Zemanovu, vede pouze přes destrukci a vydírání většiny současných parlamentních stran. Miloš Zeman nazval svou první vládu, jíţ byl v letech 1998 aţ 2002 premiérem, jako „vládu sebevrahŧ“. Na ministry Rusnokovy vlády by se hodilo spíše označení „vláda sebevraţedných atentátníkŧ“, protoţe jejich nevyřčeným cílem je „vyhodit“ do povětří nejenom současné politické strany na pravici i levici, ale i dosavadní politické zvyklosti. Petr Sokol Autor je politolog

URL| http://www.reflex.cz/clanek/51087/prvni-prezidentska-vlada _

RECENZE: Koho vypijou lišky. Lidmila Kábrtová vypráví příběh na 50 slov 11.7.2013

topzine.cz str. 00 Literatura_ Hana Mazancová_

Ţe příběh na padesát slov nemá co říct? Nemusí tomu tak být. Debut Lidmily Kábrtové s názvem Koho vypijou lišky je toho zářným příkladem. Příběh na 200 stranách, z nichţ kaţdá má právě padesát slov. A bohatě to stačí. Koho vypijou lišky. Lidmila Kábrtová vypráví příběh na 50 slov. Zdroj: Nakladatelství Host Brno „Na všechny dŧleţitý věci ti stačí padesát slov,“ vysvětluje děda malé El. A ta je jednoho dne začne počítat. Úplně všechno, radosti, strasti, úspěchy i prohry, prosté otázky i sloţité odpovědi, to vše se musí vměstnat do padesáti slov. Lidmila Kábrtová (1971) vystudovala ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a později také obor marketingové komunikace na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Dlouhodobě se věnovala ţurnalistice, přispívala do rŧzných novin a časopisŧ. V současnosti pracuje v oblasti public relations. Krátké příběhy publikuje na stránkách www.pribehynapadesatslov.cz. Kniha Koho vypijou lišky je příběhem malé El, který se odehrává v 70. letech v Československu. Dobový kontext ale osvětluje i další experiment. Kábrtová provází ţivotem malé dívky v letech 1970 aţ 1983. Kaţdá kapitola v její knize představuje vţdy jeden rok, a tato kapitola se poté skládá z podkapitol, tedy určitých scének o padesáti slovech. Jako mozaika. Kapitolám také předchází vţdy souhrn titulkŧ novinových článkŧ, které v daném roce otisklo Rudé právo. Tedy deník s dobou 70. let nepochybně pevně spjatý. Fronta na banány den ode dne delší Bez sebemenšího přehánění je moţné konstatovat, ţe s příběhem malé El popisuje Kábrtová pravděpodobně i příběh mnoha lidí tehdejší generace. Svatba bez lásky, manţelství jako rutina, vidina lepších zítřkŧ nulová, snaha něco změnit ještě menší a fronta na banány snad den ode dne delší. Ať jsou to věci dŧleţité či banální, dohromady tvoří budoucnost. A to Kábrtová čtenářŧm a čtenářkám podává očima malé dívky, jejíţ budoucnost je o to křehčí. Tento pohled na (nejen) dobové křivdy příběhu nevadí, celkově ale El bohuţel vyznívá jako ufňukaná holka. S přibývajícími stranami je totiţ patrné, ţe příběh více méně stojí jen na jejím utrpení, na jejím vlastním proţívání, které je jaksi uměle tlačeno do popředí. Lidmila Kábrtová, autorka příběhu na padesát slov s názvem Koho vypijou lišky. Zdroj: Nakladatelství Host Brno Kábrtová ve své knize otevírá otázku domácího násilí, školní šikany i generačního nedorozumění, to vše pod rouškou nelidského reţimu. A stále je třeba mít na paměti, ţe tak činí jen prostřednictvím padesáti slov. Autorka sice nemŧţe předvést své spisovatelské umění bohaté slovní zásoby či květnatých souvětí, i tak je ale její příběh dostatečně obrazotvorný. Ne přehnaně, ale přiměřeně. Mlčenlivost jako zdroj obrazotvornosti Kábrtová píše krátké a úderné věty. Jednak jí to diktuje forma příběhu, jednak se moţná jedná o autorčin záměr. V knize také uţívá hodně přímé řeči, lépe řečeno vyprávění se ke čtenářŧm a čtenářkám dostává nejvíce skrze Plné znění zpráv


slova hlavních hrdinŧ a hrdinek. Místy se objevují i části, kdy je příběh mírně utahaný, děj se vleče. Není jich sice mnoho, ale vzhledem k rozsahu prózy je to trochu škoda. Na druhou stranu se ale jedná o autorčin debut, takţe si to ještě mŧţe dovolit. Jestli něco knize Koho vypijou lišky škodí, je to její aţ přílišná stereotypnost postav. O hlubší psychologii hrdinŧ a hrdinek nemŧţe být řeč, Kábrtová totiţ čerpá z tradičních, ve společnosti silně zakořeněných představ o muţích a ţenách i jejich rolích. Kdyby tyto stereotypy Kábrtová vyuţila subverzivně, zřejmě by příběh dostal nový rozměr a oţil by jinými významy. Dalo by se říct, ţe experiment kombinující úsporné psaní padesáti slov a těţká témata lidského osudu je spíše pro vypsané autory a autorky. O to pozoruhodnější tedy je, ţe kniha Koho vypijou lišky je autorčiným debutem. Vzala na sebe těţký úkol, ale výsledkem je originální próza, která i přes redukci slov má co říct. Zajímavější ale bude, jak se Kábrtová vypořádá s tradiční formou psaní, která jí dovolí nejen více slov, ale i více fantazie. Její literární vývoj bude dobré sledovat. Název: Koho vypijou lišky. Autorka: Lidmila Kábrtová. Vydalo nakladatelství Host, Brno 2013, 200 stran. Doporučená cena 229 korun. URL| http://www.topzine.cz/recenze-koho-vypijou-lisky-lidmila-kabrtova-vypravi-pribeh-na-50-slov _

Stojaté vody právnické fakulty provětrá řádný uragán 10.7.2013

ceskapozice.cz str. 00 Věda a vzdělávání_ Kristián Léko_

Kandidát na děkana Tomáš Richter navrhuje: zrušení ústních zkoušek, sníţení počtu studentŧ, zásadní změny v hodnocení. Nebývá obvyklé, ţe by se do děkanských voleb na praţské právnické fakultě hlásili lidé "zvenčí". Po dvou funkčních obdobích profesora Aleše Gerlocha se o post děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze přihlásil Tomáš Richter, praţský advokát a odborník na obchodní právo (uzávěrka přihlášek je 30. září, volba proběhne 17. října). Na webové prezentaci svého projektu v závěru května představil podrobný děkanský program (k nahlédnutí v příloze článku) zaměřený na zásadní reformu praţských "práv". Zdá se, ţe stojaté vody právnické fakulty provětrá pořádný uragán - a to i tehdy, pokud by Richter neuspěl, ale o jeho myšlenkách se vedla diskuse. V krátkodobém horizontu mimo jiné navrhuje zrušení ústních zkoušek, zásadní změny v hodnocení výuky a výzkumu, sníţení počtu studentŧ či zavedení výuky v paralelních kurzech. Dlouhodoběji by pak prosazoval změny v metodice výuky, skladbě předmětŧ či doktorském studiu. "Říkal jsem si, ţe nikdo jiný zvenku se o reformu asi nepokusí, tak jsem se do toho pustil sám," uvádí v rozhovoru s ČESKOU POZICÍ o svých plánech a názorech na českou akademii. A projekt inspirovaný ve velké míře vlastními zahraničními zkušenostmi prezentuje slovy: "Mohu slíbit jen krev, pot a slzy."Jak by měla vypadat "univerzita"ČESKÁ POZICE: Co je na Právnické fakultě Univerzity Karlovy tak špatně, ţe jste se rozhodl jako člověk zvenčí kandidovat na jejího děkana s odváţným reformním programem? RICHTER: Ve svém programu to popisuji na pětadvaceti stránkách a nejsem si jist, zda to lze nějak zásadně zestručnit. Domnívám se, ţe cílem kaţdé univerzity by mělo být rozšiřovat sumu poznání v určitých oborech. Zaprvé jde o výzkum, zadruhé o produkci absolventŧ, kteří si část poznatkŧ z výzkumu ze studia odnášejí. V podoborech, které sleduji já (právo obchodních společností, právo úvěrových vztahŧ, insolvenční právo, teorie právní regulace - pozn. red.), praţská právnická fakulta selhává v obou směrech. Neprodukuje tedy výzkum, který by v "mých" oborech snesl přísnější srovnání. U jejích absolventŧ je bolestně vidět, ţe si s sebou nenesou nástroje, které by jim pomáhaly právo praktikovat na vysoké úrovni. Tím nemyslím jen právní erudici a sofistikovanost, ale také komunikační a jiné schopnosti.ČESKÁ POZICE: Ve svém programu zmiňujete, ţe by se studium práv mělo více zaměřovat na právnické myšlení. Je toto ona stěţejní změna proti současnému stavu? Plné znění zpráv


"Univerzita nemá fungovat jako praktická přípravka"RICHTER: Jde hlavně o metodu. Strávil jsem sice mnoho let v praxi, ale moţná paradoxně si nemyslím, ţe univerzita má fungovat jako praktická přípravka. Spíše by měla spolu se studenty fungovat jako takové mírně skeptické spiknutí proti praxi, a to v tom smyslu, ţe by studenti měli být hodnotově připraveni na konfrontaci s realitou, která často není ani jednoduchá, ani jednoznačná. Minimálně by do praxe neměli vstupovat zcela nepřipravení. Má to dvě roviny: první je etická, druhá je metoda kritického myšlení a kritického přístupu k tomu, co vám lidé prezentují, co dostáváte přečíst a obecně co se děje ve světě, ve kterém ţijete.ČESKÁ POZICE: Současní studenti práv v tomto trénovaní nejsou? RICHTER: Nevidím nic, co by mě vedlo k názoru, ţe tomu tak je. Problém ale také je, ţe se ani nemohu podívat na kurikulum magisterského studia. Kdyţ se podíváte na webové stránky Právnické fakulty UK, tak tam nenajdete sylaby vyučovaných kurzŧ. To mi přijde pozoruhodné, ţe ta instituce je řízena zpŧsobem, který ani neumoţňuje udělat si na ni kvalifikovaný názor.ČESKÁ POZICE: Kdo je na vině? Současné vedení? Děkan? Akademický senát? "Jak je moţné, ţe všichni ti dobří učitelé dopustili, ţe je fakulta spravována takto špatně?"RICHTER: To nedokáţu říct. Vycházím z toho, ţe je to samosprávná organizace. Z toho mi vychází odpověď, ţe ona velmi silná samospráva tam selhává, alespoň podle kritérií, kterými měřím úspěch nebo neúspěch vysoké školy. Nevím ale, čím to je. Od angaţovaných studentŧ slyším, ţe na fakultě pŧsobí řada lidí, kteří jsou vynikajícími učiteli. Zčásti o tom jsem přesvědčen a zčásti tomu rád věřím. Kdyby tomu tak totiţ nebylo, tak by mŧj projekt vŧbec nedával smysl. Kladu si však otázku, jak je moţné, ţe všichni tito kriticky myslící a inspirativní lidé ve výsledku své participace na samosprávě fakulty dopustili, aby byla spravována takto špatně.ČESKÁ POZICE: Pŧsobíte jako profesor na Radboud University v nizozemském Nijmegenu. Dokázal byste porovnat úroveň výuky práva v Nizozemsku s Českou republikou? RICHTER: Moje zkušenost z Nizozemska je velmi špatně srovnatelná, protoţe já tam pŧsobím jako profesor na výzkum a neučím tam. Nevím proto úplně přesně, a rozhodně ne z první ruky, jak v Nizozemsku funguje pregraduální výuka práva.ČESKÁ POZICE: Odkud tedy čerpáte zahraniční inspiraci? Máte titul LL.M. z budapešťské Středoevropské univerzity (CEU), coţ je do značné míry atypická univerzita, která se orientuje na postgraduální studenty z celého světa. RICHTER: Mé studium na Středoevropské univerzitě byla zvláštní zkušenost. V první polovině devadesátých let tam totiţ fungoval takový "parašutistický" učitelský sbor - vţdy tam přiletěli lidé z New Yorku, Harvardu a jiných univerzit, odučili tam velmi koncentrovaný kurz a zase se vrátili. To sice bylo výborné, ale nejde z toho dělat nějaké závěry o kvalitě té školy dnes. Jako student jsem ale zaţil, jak mŧţe fungovat velká a kvalitní právnická fakulta na Berkeley, kam jsem jel na stipendium z CEU. Tam i přednášky ve velkých sálech probíhaly formou diskuse. Vyučující vychází z toho, ţe studenti si přečtou zadanou četbu a na hodině se pak debatuje o určitých vybraných otázkách. Jistě je ale obtíţnější vést diskusi s dvěma sty lidmi neţ s dvaceti…ČESKÁ POZICE: Jedním z bodŧ vašeho programu je také sníţení počtu přijímaných studentŧ. Je to jeden z problémŧ kvality výuky? RICHTER: Velikost školy tomu určitě nepomáhá. Ve škole s osmi sty lidmi v ročníku je vŧbec extrémně obtíţné učit obor, jako je právo. Na druhou stranu, já kdyţ jsem nastoupil na univerzitu v září 1989, tak nás bylo v ročníku asi 120, a ţe by nás to učili dobře, to se říci nedá. Velikost činí ten proces obtíţnějším, ale ţe by se problém vyřešil jen tím, ţe se škola zmenší, to jistě ne. Problém mŧţe být v tom, ţe řada pedagogŧ nemá srovnání - nevědí, jak se právo učí v zahraničí. Nabízí se otázka, zda lze udělat něco pro to, aby se jim takový záţitek zprostředkoval. Na praţských právech jsou ale určitě lidé, kteří učit umějí, a výborně. Za poslední rok jsem na rŧzných fórech slyšel řadu tamních učitelŧ a měl jsem z nich velmi dobrý pocit, v řadě případŧ na mě udělali velký dojem. Otázka ale je, jaké je procento lidí na jedné a druhé straně tohoto zlomu. Bez formalizované a zveřejněné zpětné vazby je to pro člověka zvenku zcela nemoţné zjistit.Potíţe s publikacemiČESKÁ POZICE: Ve svém programu zmiňujete, ţe publikační výsledky Právnické fakulty UK jsou velmi slabé. Je na tom tato fakulta komparativně opravdu tak špatně, například co se zahraničních publikací týče? "Je tu tendence publikovat ve formátech, u nichţ nelze posoudit kvalitu výstupu na základě edičního a recenzního procesu"RICHTER: To je věc, kterou lze snadno změřit. Člověk sice nesmí podlehnout dojmu, ţe změřené výsledky jsou skutečně vším, ale jako určitá bazální indikace to zkrátka slouţí. Kdyţ se podíváte na rok 2012, vidíte velmi silnou tendenci publikovat ve formátech, u nichţ na základě edičního a recenzního Plné znění zpráv


procesu nelze posoudit kvalitu daného výstupu. Přitom neříkám, ţe konkrétní výstup nemŧţe být dobrý. Potíţ je v tom, ţe se to velmi špatně zjišťuje. Musel bych si článek přečíst a udělat si vlastní recenzní proces ex post, coţ je v tom počtu samozřejmě nemoţné. Obecně platí, ţe tím, jak stoupá náročnost procesu přijetí článku do určitého periodika, tím prudčeji klesá počet "zásahŧ", které Právnická fakulta UK vykazuje. To mluvím o zahraničních ţurnálech. Samostatně pak stojí otázka, jak v České republice probíhá či neprobíhá recenzování v oboru právo. To je velmi smutný příběh. Například časopis Právník existuje přes sto let a recenzní proces, který snese toto označení, zavedl teprve před zhruba dvěma lety. A to jde v tuzemsku o nejprestiţnější akademický právnický časopis…ČESKÁ POZICE: Kolik je v České republice recenzovaných právnických časopisŧ? RICHTER: To je ta otázka, co u nás znamená "recenzované"? Není tomu tak dávno, co Právní rozhledy měly na obálce napsáno, ţe jsou recenzované, coţ je přitom úplný nesmysl. (Dnes uţ to na té obálce myslím nemají.) Kaţdý, kdo někdy poslal do Právních rozhledŧ článek - coţ já jsem několikrát udělal, protoţe ten časopis není špatný, je velký, chodí tam spousta textŧ a oni si mohou vybírat - ví, ţe ten časopis není, a nikdy nebyl, recenzovaný. Protoţe kdyţ pošlete článek do recenzovaného časopisu, tak se vám po době, která je spíše delší neţ kratší, vrátí s poznámkami, se kterými se musíte vypořádat. Takto Právní rozhledy nikdy nefungovaly.ČESKÁ POZICE: To znamená, ţe text, který jste tam poslal, byl pouze přijat a neobdrţel jste ţádnou zpětnou vazbu, ţádnou recenzi, ţádné komentáře? RICHTER: Jsem zcela přesvědčen, ţe to nikdo kromě redaktora nikdy neviděl. Jediné, co se mi vrátilo, byla jazyková korektura před tiskem.ČESKÁ POZICE: Tak by to zřejmě fungovat nemělo… RICHTER: Zkrátka tam neprobíhá skutečný recenzní proces. Na druhou stranu je uţitečné mít formáty, které jsou schopné pruţně, rychle publikovat stručné, prakticky orientované texty, které se vyjadřují k aktuálním otázkám, trendŧm a problémŧm. Nesmí se ale tvářit, ţe jsou akademický nebo - nedej boţe - vědecký formát, který přísně hlídá kvalitu toho, co otiskuje.ČESKÁ POZICE: Máte povědomí o tom, jaká část akademického sboru Právnické fakulty UK publikuje v zahraničních časopisech? "Při počtu zhruba 180 akademických pracovníkŧ fakulta v roce 2012 vyprodukovala na jednoho akademického pracovníka 0,009 impaktovaného výstupu"RICHTER: Na to existují exaktní data. Fakulta vykázala v roce 2012 u publikačně nejnáročnějších formátŧ z hlediska redakčních a recenzních filtrŧ 1,7 výstupu v zahraničních impaktovaných časopisech a 16,7 výstupu v zahraničních neimpaktovaných časopisech zahrnutých ve světově uznávané databázi. Při počtu zhruba 180 akademických pracovníkŧ tedy fakulta v roce 2012 vyprodukovala na jednoho akademického pracovníka 0,009 impaktovaného výstupu a 0,09 výstup publikovaného v neimpaktovaném časopise zahrnutém ve světově uznávané databázi. Takové výsledky jsou neakceptovatelné. Ono samozřejmě není jednoduché napsat kaţdý rok článek, který se dostane do velkého ţurnálu. To opravdu vyţaduje velkou erudici a značné úsilí. Ale myslím si, ţe aby byla přijatelná, měla by tato čísla odpovídat zhruba tomu, ţe kaţdý rok třetina akademického sboru publikuje článek v renomovaném periodiku, kde je přísný recenzní proces.ČESKÁ POZICE: To by byl dost velký nárŧst proti současnému stavu… RICHTER: To by byl. Ale signalizovalo by to, ţe ta instituce bere váţně své poslání v oblasti výzkumu.ČESKÁ POZICE: Někdy se říká, ţe právo je specificky národní obor. Není problém v tom, ţe čeští akademici si myslí, ţe české právo nikoho v zahraničí nezajímá? Přitom v zahraničí lze nalézt řadu článkŧ zabývajících se vnitrostátními úpravami, které mohou být inspirativní i pro cizí právníky. RICHTER: To je přesně ono. Praţská právnická fakulta zkrátka nemá pocit, ţe toto je její mise. Nemá pocit, ţe je publikace výstupŧ pro zahraničí inherentní součástí toho, co má univerzita dělat a čím by měla poměřovat svou úspěšnost. Ale pro to, aby člověk, provozující vědeckou práci v zemi velikosti České republiky vŧbec zjistil, zda jeho vědecká produkce má úroveň, je třeba ji otestovat v zahraničí. Je nutné poslat článek do evropských a amerických časopisŧ, uţ jen proto, abyste byl schopen udělat si závěr o tom, zda vaše vědecká práce je konkurenceschopná. Právnická fakulta UK evidentně nemá pocit, ţe by takto měla postupovat. Pak je tu ještě jedna věc: k tomu, abyste byl schopen dostat článek do dobrého časopisu, nestačí jen umět psát pěkně anglicky. K tomu musíte ovládat diskurs, ve kterém se mezinárodní diskuse ve vašem oboru vede. A jakmile se dostanete na tuhle úroveň, uţ ten obor nikdy nebudete učit "lokálně".ČESKÁ POZICE: Lze tedy shrnout, ţe by se výzkum na praţských právech měl posouvat do kvalitnějších publikací?



"Řada akademických právníkŧ se dodnes tváří, ţe existuje české, německé, francouzské civilní právo... Ale tak to přece není!"RICHTER: No absolutně! Před několika lety tu byl německý profesor Christian von Baar na konferenci o návrhu nového občanského zákoníku a poznamenal, ţe na konci 19. století si lidé zabývající se v akademii chemií mysleli, ţe existuje německá, francouzská a anglická chemie, nezávisle na sobě. A pokračoval, ţe řada akademických právníkŧ se dodnes tváří, ţe existuje české civilní právo, německé civilní právo, francouzské civilní právo a tak dále. Ale tak to přece není! Minimálně v rámci civilizačně homogenních okruhŧ přece právo řeší velmi podobné společenské konflikty a je dŧleţité rozumět tomu, proč a jaká řešení jednotlivé země přijímají a jak a proč tam ta řešení fungují nebo nefungují.ČESKÁ POZICE: Mělo by být úkolem vedení fakulty motivovat akademický sbor, aby těţiště jeho publikační činnosti směřovalo do zahraničí? RICHTER: Úkolem akademického managementu je především nastavení standardu kvality. Říci: "Ať chcete ve svém oboru dělat cokoli, musí být závěry verifikovatelné akademickým procesem." Já na první pohled sice zhruba rozeznám formálně dobře napsaný právní článek od špatně napsaného, ale s výjimkou jednoho nebo dvou podoborŧ, kterým se věnuji, nejsem samozřejmě vŧbec schopen ověřit, zda argumentace a citační aparát odpovídá stavu podoboru, který nečtu. Akademik kvalitu svého výzkumu nemŧţe demonstrovat jinak, neţ ţe vedení fakulty přinese publikace ve vstupově náročných periodikách.Chybějící habilitace není handicapČESKÁ POZICE: Váš program je v českém akademickém prostředí dosti revoluční. Máte určitý širší tým, který by do toho šel s vámi? RICHTER: To je samozřejmě dŧleţitá otázka. Domnívám se, ţe na fakultě jsou lidé, které to oslovilo. Je tam několik lidí, u kterých bych byl rád, kdyby se do mého týmu přidali, ale z pochopitelných dŧvodu nemohu nikoho jmenovat. Dále mám několik tipŧ na lidi zvenku. Aktuálně ale hlavně zjišťuji, zda mŧj program vyvolává alespoň v ne úplně malé části pedagogického sboru určitou pozitivní odezvu.ČESKÁ POZICE: Vyvolává? "Pokud to nebude v říjnu tak, ţe podstatná část sboru si řekne, ţe mŧj program popisuje školu, na které by chtěli učit, tak to celé nemá smysl."RICHTER: To mi zatím není úplně jasné. Určité indicie mám, ale jsem dalek toho, abych uzavřel, zda to trend je, nebo není. Je to pro mě extrémně dŧleţité. Pokud to nebude v říjnu tak, ţe podstatná část sboru si řekne, ţe mŧj program popisuje školu, na které by chtěli učit, tak to celé nemá smysl.ČESKÁ POZICE: Nemŧţe pro vás být handicapem, ţe nemáte habilitaci? RICHTER: Očekávám, ţe to bude pouţito jako argument. Domnívám se však, ţe se s ním dokáţu vyrovnat velmi snadno. Zaprvé to vŧbec není zákonný poţadavek a zadruhé je tady celá diskuse o legitimitě habilitačního a jmenovacího procesu v Česku.ČESKÁ POZICE: V roce 2008 jste sice podal ţádost o zahájení habilitačního řízení na brněnské právnické fakultě, ale v roce 2010 jste ji stáhl. Co se stalo? RICHTER: Jiţ jsem o tom hovořil i psal, ale já především nechápu, proč to udělali. Kdyţ jsem v Brně podal ţádost o habilitaci, tak jsem měl jednak pocit, ţe to z obsahového hlediska musí obstát, a zadruhé mě vŧbec nenapadlo, ţe by to mohlo komukoliv vadit. Říkal jsem si, komu bych mohl vadit? Nelezu jim do zelí, nekonkuruji jim, o "mém" oboru nikdo z tamního sboru ani nepíše. A oni to tam na dva roky zazdili… To mi přišlo opravdu překvapivé a velmi mě to zklamalo, ani ne tak ve vztahu k oboru jako celku, o němţ nemám iluze, jako k brněnské fakultě. Přece jen jsem tam chodil do školy, napsal jsem tam podle mě kvalitní disertaci, a pak jsem tam zcela bláhově podal habilitační návrh, který tam nechali vyhnít…ČESKÁ POZICE: Jak nahlíţíte na velký spor ohledně docentur a profesur? RICHTER: Současný stav povaţuji za zcela nesmyslný. Profesory si má jmenovat univerzita. Stejně jako já jsem profesorem na konkrétní univerzitě v Nizozemsku, jiný je profesorem na konkrétní univerzitě v Anglii a podobně. Ve světě je to standard a to doţivotní, a navíc politické jmenování, které se děje v Česku, je úplně absurdní. Bohuţel jsem z diskuse v akademické komunitě vyrozuměl, ţe převládl názor, ţe to tak má zŧstat. To mě vede k tomu, ţe má naděje, ţe poměry na praţské právnické fakultě nejsou věrnou reflexí situace v akademii obecně, mŧţe bohuţel být lichá. Jiná - a dŧleţitější - otázka ale je, jak v místních podmínkách zajistit, ţe interní jmenovací procesy na univerzitách budou opravdu meritokratické a férové.Zrušme ústní zkouškyČESKÁ POZICE: Jedním z bodŧ ve vašem programu je zásadní změna ve zpŧsobu hodnocení výsledkŧ studia - zrušení ústních zkoušek. Není uţitečné, aby součástí zkoušky byla i diskuse? RICHTER: Ukáţu to na své zkušenosti: Jedenáct let učím na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK a zkouším tak, jak se zkouší na amerických univerzitách. Všichni studenti dostanou stejné písemné zadání, anonymně ho písemně zpracují, já práce opravím a oni dostanou výsledky. Aţ při zapisování známek do informačního systému se dozvím, kdo dostal jakou známku. Pak jsou ale bohuţel lidé, kteří první kolo Plné znění zpráv


neudělají. Na rozdíl od Spojených státŧ u nás existují opravné termíny, tak tyto lidi přezkušuji ústně. Rozdíl mezi oběma procesy je tak bolestný, ţe se vţdy sám na sebe zlobím.ČESKÁ POZICE: Jak to myslíte? RICHTER: Kdyţ studenti dostanou a odpovídají na písemné zadání, tak je tam modré na bílém zřetelné, co ten člověk (jehoţ totoţnost neznám) na danou otázku napsal a já tam červenou tuţkou napíšu "fajfky", "kříţky" a nakonec známku. Kaţdý se mŧţe na svŧj test podívat, mám je schované ve skříni. Zadruhé je mi úplně jedno, zda je ten člověk ţlutý, zelený, má dlouhé vlasy, krátké vlasy, dlouhé nebo krátké nohy a podobně. To je z hodnotícího procesu zcela odfiltrováno. "Při písemné zkoušce je mi úplně jedno, zda je člověk ţlutý, zelený, má dlouhé vlasy nebo krátké nohy."Jenţe pak přijdou ty opravné pokusy… Vţdy mi volají kolegyně z recepce a uţ prskají smíchy, protoţe ty dámy sem chodí v takovém provedení, ţe klientky Clifford Chance takové modely opravdu nenosí. A na mě to samozřejmě pŧsobí. Musím to odfiltrovávat a velmi rychle to celé začne být - ehm - nevědecké.ČESKÁ POZICE: Takţe vás to nějakým zpŧsobem ovlivňuje? RICHTER: Zcela nepochybně, jako kaţdého člověka. Ale není to samozřejmě jen o dynamice muţ - ţena. Kdyţ přijde na ústní opravný pokus student-muţ, také na první pohled vím, zda chodil či nechodil na hodiny, zda tam vyrušoval či ne, zda měl na tričku jméno skupiny, jejíţ hudba mi přijde hloupá, zda mi je sympatický nebo ne - to vše do hodnocení jeho akademického výkonu ale nepatří. Navíc je to časově velmi neefektivní. Nedávno jsem zkoušel dva studenty na opravném pokusu. Znovu jsem jim musel dát nedostatečnou, ale zatímco jejich test jsem měl opravený během dvou minut, ústně jsem kaţdého zkoušel přes pŧl hodiny, abych si ověřil, ţe to opravdu neumí. Kromě toho se to nedá přezkoumat. Je to prostě úplně špatně.ČESKÁ POZICE: Měly by tedy právnické fakulty rezignovat na učení vyjadřovat se? RICHTER: To rozhodně ne, ale má se to dělat úplně jinak neţ tím, ţe učitel v zavřeném kabinetu mluví se studentem a nikdo neví, co se tam stalo a proč má student takovou nebo jinou známku. Dám vám příklad: Moje dcera právě dokončila pátou třídu a nemá jedinou známku z jiné neţ písemné práce. Kaţdou z nich přinesla domŧ k nahlédnutí. Přitom ale udělala mnoho referátŧ, divadelních představení a účastnila se dalších aktivit, které úţasně rozvinuly její vyjadřovací nebo prezentační schopnosti.ČESKÁ POZICE: Jakou má instituce, na jejíhoţ děkana kandidujete, pověst v praxi? "Výstupy fakulty jsou pro praxi irelevantní. Neprodukuje nic, co by nám pomáhalo v práci, ale vlastně ani moc neškodí."RICHTER: Pro tu část právní praxe, se kterou jsem ve styku, jsou její výstupy v zásadě irelevantní. Neprodukuje nic, co by nám pomáhalo v práci, ale vlastně ani moc neškodí. Je to velký rozdíl oproti soudŧm. Kdyţ Nejvyšší soud vydá vadně vyargumentovaný judikát, tak to na trhu udělá obrovskou vlnu. Kdyţ na právnické fakultě někdo napíše vadně vyargumentovaný článek, tak ho velmi pravděpodobně nikdo z praxe vŧbec číst nebude. A kdyby ano, tak si řekne, ţe je to prostě mimo.ČESKÁ POZICE: A její absolventi? RICHTER: Tam je to jednoduché. Kdyţ do advokátní kanceláře, jako je tato, přicházejí čerství absolventi na pohovory, a jsou jich ročně desítky, tak je úplně jedno, ze které fakulty pocházejí. Rozhodně to není tak, ţe by diplom z praţských práv byl lepší neţ z Brna nebo z Olomouce. Ta fakulta zkrátka nemá pro studenty ţádnou přidanou hodnotu. Není ale zároveň naštěstí ani reputační zátěţí.Bez podpory pedagogŧ nemá reforma smyslČESKÁ POZICE: Proč jste se rozhodl změnit praţskou právnickou fakultu "revolucí" zvenčí? Nebyla by lepší "reforma" zvnitřku, pomalými kroky? RICHTER: Je pravda, ţe jsem tam nikdy neučil. V dnešní podobě bych ani nechtěl. Co se týče šancí na změny zevnitř, podívejte se na její výsledky za posledních dvacet tři let. Tady jsou (ukazuje na tabulku s publikačními výstupy). Myslím si, ţe ty změny, které navrhuji, nelze prosadit zevnitř. To ale neznamená, ţe mohou být rychlé, revoluční. To vŧbec ne. Instituce tohoto typu mají obrovskou setrvačnost. Jde ale o to začít otáčet kormidlem jiným směrem.ČESKÁ POZICE: Tomáš Němeček nedávno v Lidových novinách spekuloval, ţe vaším protikandidátem by mohl být proděkan Jan Kuklík, proděkan Milan Damohorský či vedoucí katedry občanského práva Jan Dvořák. Uţ je zřejmé, kdo z nich to bude? RICHTER: Oficiálně sice ještě nikdo nic neoznámil, ale z určitých signálŧ jsem pochopil, ţe kandidátem fakulty bude profesor Kuklík.ČESKÁ POZICE: Co si o něm myslíte? Na fakultě dlouhá léta pŧsobí jako proděkan pro koncepci a rozvoj. RICHTER: Neznám ho osobně a neznám ani jeho vědeckou práci, protoţe se věnuje úplně jinému oboru neţ já (specializací profesora Kuklíka jsou české a československé právní dějiny - pozn. red.). Jsme z úplně jiných Plné znění zpráv


světŧ. Ale na jedné konferenci jsem ho nedávno slyšel mluvit a myslím, ţe to je typ protikandidáta, se kterým bych mohl vést kultivovanou diskusi, coţ by mě určitě bavilo.ČESKÁ POZICE: Těšíte se na to? RICHTER: Pokud to bude profesor Kuklík, tak bych se na to docela těšil.ČESKÁ POZICE: Na svých stránkách citujete výrok Stevena Schwarze o volbách do akademické samosprávy: "Zvoleni jsou nakonec pouze ti kandidáti, kteří nemají ţádné plány nebo ti, kdo jsou ochotni slíbit kaţdému cokoli chce slyšet." Vy toho ale mnoho nenaslibujete, ţe? RICHTER: Mně ten citát přišel úplně úţasný. Já mohu zkrátka slíbit jen krev, pot a slzy.ČESKÁ POZICE: Bude to někdo chtít? RICHTER: To uvidíme 17. října. Pokud mŧj program nevyvolá v určité, třeba ne kvantitativně obrovské, ale intelektuálně vlivné a relativně početné části sboru nějaký pohyb, tak to celé nemá smysl. Podobně jako Štěpán Jurajda nedávno v rozhovoru pro ČESKOU POZICI říkám, ţe navzdory špatně nastavené podpoře vědy a docela obtíţnému dědictví je mŧj projekt o tom, zda je v České republice moţné kvalitně učit právo a dělat kvalitní právní výzkum.ČESKÁ POZICE: Věříte tomu? Vidíte svou kandidaturu alespoň trochu realisticky? RICHTER: Vidím to jako černou labuť. Ty se občas stávají. Ale pokud nebudu mít pocit, ţe pro to je alespoň elementární podpora v pedagogickém sboru, tak to nemá smysl.Tomáš Richter (* 1971) Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy (Mgr.), Právnickou fakultu Masarykovy univerzity (JUDr., Ph.D.), Středoevropskou univerzitu v Budapešti (LL.M.). Pŧsobí jako advokát v praţské pobočce britské nadnárodní kanceláře Clifford Chance a jako profesor na Radboud University Nijmegen v Nizozemsku. Přes deset let vyučuje právo obchodních korporací jako externí vyučující na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK. Na rozhovoru spolupracoval Martin Rychlík.

URL| http://www.ceskapozice.cz/domov/veda-vzdelavani/stojate-vody-pravnicke-fakulty-provetra-radny-uragan _

Schwarzenberg bude s Rusnokem jednat, ale důvěru jeho vládě TOP 09 nevyjádří 10.7.2013

e15.cz

str. 00 _

Domácí politika_

Předseda strany TOP 09 Karel Schwarzenberg je připraven jednat s premiérem Jiřím Rusnokem, dŧvěru jeho úřednickému kabinetu ale nevyjádří. Rusnok plánuje jednat se všemi sněmovními stranami o podpoře pro dočasnou vládu. Strany dnes jiţ bývalé vládní koalice ale deklarovaly, ţe při hlasování o dŧvěře pro Rusnokovu vládu ruce nezvednou. Jiří Rusnok jiţ jako nový premiér převzal od končícího Petra Nečase Úřad vlády a klíč od korunovačních klenotŧ. Příští týden ho čeká jednání se zástupci parlamentních stran. Bude usilovat o dosaţení dŧvěry pro svou úřednickou vládu. „Mluvím s kaţdým, ale jsem pro to, aby přeci jen Ústava a ústavní zvyklosti, které k tomu patří, byly dodrţovány,“ řekl Schwarzenberg. S Rusnokem se prý sejde, dŧvěru jeho vládě ale TOP 09 nedá. „Prezident si pořídil vládu, kterou chtěl, tak ji má,“ dodal Schwarzenberg. „Některá jmenování ve vládě Jiřího Rusnoka nepovaţuji za zrovna šťastná, ať uţ v souvislosti se zázračným splacením milionového dluhu nebo s nedokončeným vyšetřováním zneuţívání vojenského zpravodajství,“ napsala předsedkyně LIDEM Karolína Peake v obsáhlejším prohlášení. Uvedla také, ţe ji zajímá programové prohlášení nově vzniklé vlády.



Dluhy jako zázrakem vyrovnány Fischerovo jmenování ministrem financí vzbudilo značnou pozornost. Neúspěšný prezidentský kandidát donedávna dluţil miliony za kampaň. Pohledávky splatil v podstatě současně s oznámením svého vládního pŧsobení. Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová proto Rusnokovu vládu označila za „toxickou“. Podle Peake budou strany bývalé koalice jednat o společném postupu. „Další vývoj má řadu variant a nemá cenu spekulovat,“ uvedla. Úřednický kabinet jmenoval prezident Miloš Zeman přes odpor předchozí vládní koalice. Strany ODS, TOP 09 a LIDEM chtěly i po skandálu, který stál post premiéra Petra Nečase (ODS), pokračovat v koaličním vládnutí. Kabinet, který navrhovaly, měla vést místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová. Zeman ale sestavením vlády pověřil ekonoma Rusnoka, i kdyţ koalice deklarovala, ţe má pro vládu s Němcovou v čele sněmovní většinu. Rusnokova úřednická vláda. Kdo je kdo? Jan Fischer, ministr financí Dvaašedesátiletý Jan Firscher se narodil v Praze, kte vystudoval statistiku a ekonometrii na Vysoké škole ekonomické. Po studiích dlouhodobě pŧsobil ve Federálním statistickém úřadě a později Českém statistickém úřadě. V roce 2009 se stal premiérem úřednické vlády, letos neúspěšně kandidoval na prezidenta. V letech 1980 aţ 1989 byl členem KSČ. Tomáš Jan Podivínský, ministr ţivotního prostředí Tomáš Podivínský se narodil ve Vyškově na Moravě. Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a v roce 2004 absolvoval Diplomatickou akademii v Praze; je kariérní diplomat. V letech 1997 – 2003 byl pověřen na velvyslanectví ČR ve Vídni česko-rakouskou komunikací problematiky jaderné elektrárny Temelín. Vlastimil Picek, ministr obrany

Sedmapadesátiletý rodák z Turnova vystudoval Vojenskou akademii v Brně a podobně jako jeho tehdejší kolegové se stal členem KSČ. Ze strany vystoupil po třiadvaceti letech v roce 1990. Dlouholetý náčelník generálního štábu se loni stal prvním náměstkem bývalého ministra obrany Alexandra Vondry. Po krátké epizodě, kdy jej odvolala Vondrova nástupkyně Karolína Peake, se na ministerstvo vrátil jako jeho šéf. Zdeněk Ţák, ministr dopravy

Čerstvý pětačtyřicátník Zdeněk Ţák dříve pracoval pro největšího českého ţelezničního dopravce jako generální inspektor a je rovněţ někdejším poradcem prezidenta Zemana. Vystudoval Fakultu elektrotechniky a informatiky, v roce 1995 nastoupil na ministerstvo dopravy. Podílel se i na přípravě českého předsednictví EU. Jiří Cienciala, ministr prŧmyslu a obchodu

Třiašedesátiletý docent Jiří Cienciala byl 14 let šéfem Třineckých ţelezáren. Ve funkci skončil v roce 2011, následně se dostal do dozorčí rady společnosti. Zároveň je rektorem Vysoké školy podnikání v Ostravě a také zasedá v Radě pro výzkum vývoj a inovace, kterou vyuţívá odstupující kabinet premiéra Petra Nečase (ODS). František Lukl, ministr pro místní rozvoj

Letos pětatřicetiletý František Lukl vede od února 2005 radnici jedenáctitisícového Kyjova, je také místopředsedou Svazu měst a obcí (SMO). Vystudoval brněnskou právnickou fakultu a začínal jako vedoucí Plné znění zpráv


právního oddělení přednosty hodonínského okresního úřadu (2001-2002), od ledna 2003 vedl dva roky kancelář starosty Kyjova, nyní je devátým rokem kyjovským zastupitelem za Sdruţení nestraníkŧ a starostou města. Loni jako lídr Sdruţení nestraníkŧ neúspěšně usiloval o funkci jihomoravského hejtmana. Lukl je svobodný, řekl, ţe jeho nejbliţším rodinným příslušníkem babička. František Koníček, ministr práce a sociálních věcí Bývalý ředitel Lesŧ ČR (červen 2006-únor 2007) se v posledních letech zabývá především podnikáním. Je rovněţ exposlancem ČSSD; do Sněmovny usedl jako náhradník za zesnulou kolegyni v červnu 2005 a v lednu 2006 na mandát rezignoval. Dva roky byl také náměstkem ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. Martin Holcát, ministr zdravotnictví Náměstek pro léčebně preventivní péči ve Fakultní nemocnici Motol. Od března 1999 do února 2000 byl prvním náměstkem ministra zdravotnictví (Ivana Davida a poté Vladimíra Špidly jako pověřeného šéfa resortu). Otolaryngolog, v roce 1996 se stal náměstkem ředitele ve Všeobecné fakultní nemocnici, od března 1997 do listopadu 2003 byl jejím ředitelem. Poté vedl Koordinační středisko transplantací, patřící pod ministerstvo zdravotnictví, a od roku 2006 je náměstkem v motolské nemocnici. Byl také šéfem koncilia, které se staralo o prezidenta Václava Havla. Martin Pecina, ministr vnitra Ministrem vnitra byl jiţ ve vládě Jana Fischera (květen 2009 aţ červenec 2010), předtím vedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe (září 2005 aţ červen 2009). Nyní je generálním ředitelem společnosti Vítkovice Power Engineering, která je součástí strojírenského holdingu Vítkovice. Do roku 1997 byl členem ODS (do strany vstoupil v roce 1993), v letech 2001 aţ 2005 byl členem ČSSD, členství se vzdal v souvislosti s nástupem do funkce předsedy antimonopolního úřadu. V roce 2010 se do ČSSD vrátil a letos v lednu z ní opět vystoupil. Vadilo mu, ţe levice nepostavila společného prezidentského kandidáta a ţe ČSSD nenavrhla do této funkce Miloše Zemana. Jan Kohout, ministr zahraničních věcí Bývalý ministr zahraničí a místopředseda vlády Jana Fischera (od května 2009 do července 2010), od listopadu 2010 člen dozorčí rady ČEZ. Předtím pŧsobil 20 let v diplomacii, zastupoval ČR mimo jiné při OSN a OBSE, byl velvyslancem ČR při Evropské unii. Kohout byl v komunistické straně (1986 aţ 1989), v roce 1995 vstoupil do ČSSD. Dalibor Štys, ministr školství Přírodovědec, od loňského roku ředitel odboru výzkumu a vývoje na ministerstvu školství. Předtím pracoval pro Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích, kde v roce 2002 zaloţil Ústav fyzikální biologie v Nových Hradech. Jeho ředitelem byl do konce roku 2011, poté se stal proděkanem Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Miroslav Toman, ministr zemědělství Prezident Potravinářské komory ČR (od roku 2007), člen dozorčí rady Podpŧrného a garančního rolnického a lesnického fondu, člen představenstev Hospodářské komory ČR a Agrární komory ČR. Od srpna 2002 do října 2006 byl náměstkem, později prvním náměstkem ministra zemědělství. V letech 1996 aţ 2001 pŧsobil jako obchodní rada na zastupitelských úřadech ve Washingtonu a v Bratislavě. Jeho otec byl ministrem zemědělství v 80. letech. Marie Benešová, ministryně spravedlnosti Někdejší nejvyšší státní zástupkyně (leden 1999 aţ září 2005) a stínová ministryně spravedlnosti za sociální demokracii (2006 aţ 2010) je od května odbornou mluvčí ČSSD pro boj s korupcí. Do letošního března byla místopředsedkyní strany. V prezidentské volbě podporovala Zemana, ačkoli ČSSD měla vlastního kandidáta. Nyní je členkou prezidentova poradního týmu. Plné znění zpráv


Jiří Balvín, ministr kultury Manaţer speciálních projektŧ televizní stanice Óčko, bývalý generální ředitel České televize (2001-02) a ředitel hudební televize Óčko (2003-12). Absolvoval Filmovou a televizní fakultu Akademie múzických umění, obor filmová a televizní produkce. Přes 25 let pracoval v Československé televizi, v letech 1992 aţ 1997 byl šéfproducentem uměleckých pořadŧ České televize. Později mimo jiné pracoval jako ředitel marketingové společnosti Českého tenisového svazu, ředitel výroby a techniky České nezávislé televizní společnosti a učil na FAMU. Během prezidentské předvolební kampaně radil Miloši Zemanovi s mediálním vystupováním. Kdo nabídku Jiřího Rusnoka odmítl: •

Daniel Braun - ministerstvo pro místní rozvoj

•

Petr Fiala - ministerstvo školství

•

Jan Gregor - ministerstvo financí

•

Petr Šimerka - ministerstvo práce a sociálních věcí

•

Radek Špicar - ministerstvo ţivotního prostředí

•

Ivo Vondrák - ministerstvo školství

Čtěte také: Rusnokŧv pokus nemusí skončit krachem, Zeman spoléhá na rozštěpení ČSSD Dostavba Temelína: Rusnok jiţ jednal se šéfem ČEZ

URL| http://zpravy.e15.cz/domaci/politika/schwarzenberg-bude-s-rusnokem-jednat-ale-duveru-jeho-vlade-top09-nevyjadri-1005205 _

Zeman poţehnal nové vládě: Nenechte se otrávit hlupáky 10.7.2013

e15.cz

str. 00 _

Domácí politika_

Všichni jedním autobusem, tak přijeli budoucí ministři úřednické vlády premiéra Jiřího Rusnoka za prezidentem Milošem Zemanem, aby sloţili slib. Zeman na Praţském hradě označil nové ministry za odborníky, kteří mohou hned začít pracovat. Zdŧraznil, ţe jedním z jejích úkolŧ bude zabránit politickým tlakŧm při nynějším vyšetřování kauz, které vedly k pádu předchozí koaliční vlády premiéra Petra Nečase (ODS). Zároveň ministrŧm popřál, aby se nenechali otrávit hlupáky Sněmovně navzdory prezident Miloš Zeman jmenoval novou vládu premiéra Jiřího Rusnoka. Sami ministři však nevědí, jak dlouho bude jejich úřednický kabinet vlastně zemi řídit. Někteří počítají s čtyřměsíční misí, jiní předpokládají, ţe vláda přeţije do řádných voleb v květnu příštího roku. Jmenování ministrŧ se účastnila i předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS), ale odešla před slavnostním přípitkem. V ČT poté uvedla, ţe by podle ní nebylo správné, aby se s ministry poplácávala, kdyţ očekává, ţe vládě nebude vyslovena dŧvěru. Němcová povaţuje vládu za toxickou. Dvanáctý kabinet od vzniku samostatné České republiky totiţ přináší do domácí politiky novinku - hlava státu vznik této úřednické vlády prosadila po pádu koaličního kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) proti vŧli většiny v Poslanecké sněmovně. Kabinet tak bude mít sloţitou pozici a není zřejmé, zda v dolní parlamentní komoře bude schopen získat potřebné vyslovení dŧvěry. Plné znění zpráv


Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval 10. července v Praze ministry nové úřednické vlády. Na snímku - v dolní řadě zleva: ministr obrany Martin Pecina, ministr financí Jan Fischer, prezident Miloš Zeman, premiér Jiří Rusnok. V prostřední řadě zleva: ministr školství, mládeţe a tělovýchovy Dalibor Štys, ministr práce a sociálních věcí František Koníček, ministr zemědělství Miroslav Toman, ministr dopravy Zdeněk Ţák, ministryně spravedlnosti Marie Benešová, ministr kultury Jiří Balvín. V horní řadě zleva: ministr pro místní rozvoj František Lukl, ministr obrany Vlastimil Picek, ministr zahraničních věcí Jan Kohout, ministr ţivotního prostředí Tomáš Podivínský, ministr zdravotnictví Martin Holcát a ministr prŧmyslu a obchodu Jiří Cienciala. Po jmenování ministři znovu autobusem vyrazili poloţit věnec k hrobu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. A pak začalo první jednání kabinetu ve Strakově akademii. Podle Rusnoka se jedná o krátké technicky formální zasedání. Zemanovi lidé Rusnok sloţil vládu s nejméně osmi členy s vazbami na „prezidentskou“ SPOZ a ČSSD. Sociální demokraté přesto trvají na vyhlášení předčasných voleb. Vláda tak bude mít sloţitou pozici a není jasné, zda dŧvěru získá. O dŧvěru bude muset jeho kabinet ţádat do 30 dnŧ. „Uděláme všechno pro to, abychom naplnili své ústavní povinnosti a slouţili co nejlépe občanŧm této země,“ slíbil nový premiér. Proto se příští týden sejde s představiteli politických klubŧ a začneme jednat o podpoře. Za svŧj cíl si Rusnokŧv kabinet podle dosavadních vyjádření jeho šéfa vytýčil především přípravu státního rozpočtu. S daňovými změnami či úpravami kontroverzní penzijní reformy tato vláda zřejmě příliš nepočítá. V médiích uţ zazněly některé dílčí plány nových ministrŧ, například na zvýšení minimální mzdy či navýšení počtŧ policistŧ.

Strany dosavadní vládní koalice postup hlavy státu při sestavování vlády, kterou Zeman označuje za „kabinet odborníkŧ“, ostře kritizují a avizují, ţe v Parlamentu nebudou proti jejich vŧli Rusnok a jeho lidé moci nic podstatného prosadit. ODS, TOP 09 a LIDEM chtěli po Nečasově pádu sestavit kabinet v čele s místopředsedkyní občanských demokratŧ Miroslavou Němcovou. Rusnokova vláda nahradila Nečasŧv kabinet, který skončil po skandálu spojeným s moţným zneuţívám tajné sluţby a údajným uplácením několika poslancŧ. V souvislosti s kauzou je ve vazbě sedm lidí, včetně Nečasovy blízké spolupracovnice Jany Nagyové. Státní zástupce tento týden doručil do Sněmovny ţádost o vydání dosavadního premiéra k trestnímu stíhání. Rusnokova úřednická vláda. Kdo je kdo? Jan Fischer, ministr financí Dvaašedesátiletý Jan Firscher se narodil v Praze, kte vystudoval statistiku a ekonometrii na Vysoké škole ekonomické. Po studiích dlouhodobě pŧsobil ve Federálním statistickém úřadě a později Českém statistickém úřadě. V roce 2009 se stal premiérem úřednické vlády, letos neúspěšně kandidoval na prezidenta. V letech 1980 aţ 1989 byl členem KSČ. Tomáš Jan Podivínský, ministr ţivotního prostředí Tomáš Podivínský se narodil ve Vyškově na Moravě. Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a v roce 2004 absolvoval Diplomatickou akademii v Praze; je kariérní diplomat. V letech 1997 – 2003 byl pověřen na velvyslanectví ČR ve Vídni česko-rakouskou komunikací problematiky jaderné elektrárny Temelín. Vlastimil Picek, ministr obrany






Letos pětatřicetiletý František Lukl vede od února 2005 radnici jedenáctitisícového Kyjova, je také místopředsedou Svazu měst a obcí (SMO). Vystudoval brněnskou právnickou fakultu a začínal jako vedoucí právního oddělení přednosty hodonínského okresního úřadu (2001-2002), od ledna 2003 vedl dva roky kancelář starosty Kyjova, nyní je devátým rokem kyjovským zastupitelem za Sdruţení nestraníkŧ a starostou města. Loni jako lídr Sdruţení nestraníkŧ neúspěšně usiloval o funkci jihomoravského hejtmana. Lukl je svobodný, řekl, ţe jeho nejbliţším rodinným příslušníkem babička. František Koníček, ministr práce a sociálních věcí Bývalý ředitel Lesŧ ČR (červen 2006-únor 2007) se v posledních letech zabývá především podnikáním. Je rovněţ exposlancem ČSSD; do Sněmovny usedl jako náhradník za zesnulou kolegyni v červnu 2005 a v lednu 2006 na mandát rezignoval. Dva roky byl také náměstkem ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. Martin Holcát, ministr zdravotnictví Náměstek pro léčebně preventivní péči ve Fakultní nemocnici Motol. Od března 1999 do února 2000 byl prvním náměstkem ministra zdravotnictví (Ivana Davida a poté Vladimíra Špidly jako pověřeného šéfa resortu). Otolaryngolog, v roce 1996 se stal náměstkem ředitele ve Všeobecné fakultní nemocnici, od března 1997 do listopadu 2003 byl jejím ředitelem. Poté vedl Koordinační středisko transplantací, patřící pod ministerstvo zdravotnictví, a od roku 2006 je náměstkem v motolské nemocnici. Byl také šéfem koncilia, které se staralo o prezidenta Václava Havla. Martin Pecina, ministr vnitra Ministrem vnitra byl jiţ ve vládě Jana Fischera (květen 2009 aţ červenec 2010), předtím vedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe (září 2005 aţ červen 2009). Nyní je generálním ředitelem společnosti Vítkovice Power Engineering, která je součástí strojírenského holdingu Vítkovice. Do roku 1997 byl členem ODS (do strany vstoupil v roce 1993), v letech 2001 aţ 2005 byl členem ČSSD, členství se vzdal v souvislosti s nástupem do funkce předsedy antimonopolního úřadu. V roce 2010 se do ČSSD vrátil a letos v lednu z ní opět vystoupil. Vadilo mu, ţe levice nepostavila společného prezidentského kandidáta a ţe ČSSD nenavrhla do této funkce Miloše Zemana. Jan Kohout, ministr zahraničních věcí Plné znění zpráv


Bývalý ministr zahraničí a místopředseda vlády Jana Fischera (od května 2009 do července 2010), od listopadu 2010 člen dozorčí rady ČEZ. Předtím pŧsobil 20 let v diplomacii, zastupoval ČR mimo jiné při OSN a OBSE, byl velvyslancem ČR při Evropské unii. Kohout byl v komunistické straně (1986 aţ 1989), v roce 1995 vstoupil do ČSSD. Dalibor Štys, ministr školství Přírodovědec, od loňského roku ředitel odboru výzkumu a vývoje na ministerstvu školství. Předtím pracoval pro Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích, kde v roce 2002 zaloţil Ústav fyzikální biologie v Nových Hradech. Jeho ředitelem byl do konce roku 2011, poté se stal proděkanem Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Miroslav Toman, ministr zemědělství Prezident Potravinářské komory ČR (od roku 2007), člen dozorčí rady Podpŧrného a garančního rolnického a lesnického fondu, člen představenstev Hospodářské komory ČR a Agrární komory ČR. Od srpna 2002 do října 2006 byl náměstkem, později prvním náměstkem ministra zemědělství. V letech 1996 aţ 2001 pŧsobil jako obchodní rada na zastupitelských úřadech ve Washingtonu a v Bratislavě. Jeho otec byl ministrem zemědělství v 80. letech. Marie Benešová, ministryně spravedlnosti Někdejší nejvyšší státní zástupkyně (leden 1999 aţ září 2005) a stínová ministryně spravedlnosti za sociální demokracii (2006 aţ 2010) je od května odbornou mluvčí ČSSD pro boj s korupcí. Do letošního března byla místopředsedkyní strany. V prezidentské volbě podporovala Zemana, ačkoli ČSSD měla vlastního kandidáta. Nyní je členkou prezidentova poradního týmu. Jiří Balvín, ministr kultury Manaţer speciálních projektŧ televizní stanice Óčko, bývalý generální ředitel České televize (2001-02) a ředitel hudební televize Óčko (2003-12). Absolvoval Filmovou a televizní fakultu Akademie múzických umění, obor filmová a televizní produkce. Přes 25 let pracoval v Československé televizi, v letech 1992 aţ 1997 byl šéfproducentem uměleckých pořadŧ České televize. Později mimo jiné pracoval jako ředitel marketingové společnosti Českého tenisového svazu, ředitel výroby a techniky České nezávislé televizní společnosti a učil na FAMU. Během prezidentské předvolební kampaně radil Miloši Zemanovi s mediálním vystupováním. Kdo nabídku Jiřího Rusnoka odmítl: •


•


•


•


•


•



URL| http://zpravy.e15.cz/domaci/politika/zeman-pozehnal-nove-vlade-nenechte-se-otravit-hlupaky-1004918 Plné znění zpráv


_

Proč Západ předčasně vyklízí pozice Číně 10.7.2013

Hospodářské noviny str. 09 Michael Romancov_

Názory_

KOMENTÁŘE Africká Ghana vyhostí několik desítek čínských zlatokopŧ, kteří na jejím území nelegálně hledali zlato. Oficiálně přitom do země přišli jako dělníci na stavbách infrastruktury. V Angole stoupl během poslední dekády počet Číňanŧ (téměř) z nuly na více neţ čtvrt milionu. Proč? Země je dnes největším čínským dodavatelem ropy. Po letech nadšeného vítání Číňanŧ začíná v Africe přibývat jejich kritikŧ. Naprosto otevřeně to vyjádřil letos v dubnu guvernér nigerijské centrální banky Lamido Sanusi: „Čína uţ není spřátelená rozvojová ekonomika, ale druhá největší ekonomika světa, hospodářský gigant schopný stejných forem vykořisťování jako Západ. Významně přispívá k deindustrializaci Afriky, a tedy k zaostávání kontinentu.“ Ponechme teď stranou otázku, co čínská přítomnost Africe přinese a co jí sebere, a zaměřme se na Sanusiho argument o vykořisťování. Taková argumentace je totiţ v Evropě obtíţně, pokud vŧbec, přijatelná. Například česká ekonomka Ilona Švihlíková přednedávnem zaujala následující stanovisko: „V Africe nepanuje nějak zvlášť velké nadšení ze Západu, ale spíš třeba právě z Číny. Moţná i z toho dŧvodu, ţe Čína za sebou nemá tu ošklivou koloniální minulost.“ Takţe Evropa/Západ - tedy my - jsou špatné, zato Čína, Indie, Brazílie (nebo dokonce Rusko) jsou ti dobří, nezatíţení „ošklivou koloniální minulostí“? Při podrobnějším pohledu rychle zjistíme, ţe podléháme iluzi, a potenciálně velmi nebezpečné iluzi. Nový řád, podle asijských not Zjevná a komplexní převaha euroatlantických mocností v 19. a 20. století se chýlí ke konci a svět se, bohuţel ne pomalu, ale čím dál tím rychleji, posouvá k nové ekonomicko-mocensko-politické konfiguraci. Vedle shody na tom, ţe mezi dŧleţité designéry vznikajícího světového (ne)pořádku, budou patřit aktéři z Asie, panuje shoda i v tom, ţe transformace byla umoţněna ukončením bipolární konfrontace mezi USA a Sovětským svazem, koncem studené války. Na první pohled se zdá nesmyslné věnovat jí v kontextu probíhajících změn větší pozornost, protoţe „uţ skončila“. Ale je tomu opravdu tak? Studená válka měla sice jen dva hlavní aktéry, ale probíhala na mnoha místech a měla mnoho podob. Celá řada jejích projevŧ, jeţ se evropskou (či euroatlantickou) optikou jeví být zcela jasné, se v Asii a Africe, kde konfrontace rovněţ ve velkém probíhala, jeví úplně jinak. Na vině je především fakt, ţe v Evropě byly velice zřetelné hranice (ve fyzickém i ideologickém smyslu), které soupeře oddělovaly, zatímco jinde ve světě byla situace výrazně odlišná a méně zřetelná. Kdyţ se v prosinci 1989 Bush a Gorbačov dohodli na ukončení studené války, nikdo moc nevěnoval pozornost tomu, ţe se tak stalo pouze pro Evropu. Nejviditelnější jizva - v podobě rozděleného Německa (a Berlína) byla zacelena, přičemţ Západ následnou „plastickou operaci“, kdy rozhodující část bývalého sovětského bloku byla včleněna do NATO a EU, rozhodně nevnímá stejně jako Moskva - jako nové zjizvení. Moţná stojí za zmínku, ţe Moskva by Evropu ještě stále nejraději viděla ve stavu, do nějţ se dostala po jednání v Helsinkách 1975, která třicet let po skončení druhé světové války „na věčné časy“ zafixovala všechny hranice na starém kontinentě. Studená válka neskončila? V Asii studená válka stvořila hned tři rozdělené státy a s výjimkou Vietnamu zŧstává dodnes rozdělena jak Čína, tak Korea. V obou případech je ve hře stále moţnost ozbrojeného konfliktu s nedozírnými následky na ekonomickou i bezpečnostní situaci ve světě. Asie zatím nedospěla ani do stavu, kdy by se dalo uvaţovat o místních „Helsinkách“ - hraniční a další teritoriální spory, na moři i na souši, jsou aktuální a horkou agendou od Levanty aţ po Kurily. Dekolonizace, jeden z nejdŧleţitějších a nejopomíjenějších produktŧ studené války, nepřinesla jen „svobodu“ porobeným domorodcŧm, ale rovněţ nesmírné mnoţství konfliktŧ, které vzhledem k jejich omezenému významu i zapojeným silám nebyly pociťovány jako globálně naléhavé, ale s nástupem nových mocností se situace zásadně mění. Nový čínský vŧdce Si Ťin-pching navrhl letos v dubnu Indii pět bodŧ upravujících vzájemné vztahy. Zdŧraznil nutnost udrţovat strategické komunikace a dobré vzájemné vztahy; ovládnout vzájemné obavy ze sousedova rŧstu a rozšířit spolupráci; prohloubit kulturní vazby a posílit vzájemné porozumění; rozšířit koordinaci a spolupráci při globální advokacii zájmŧ rozvíjejícího se světa a konečně hledat společné odpovědi na všechny globální výzvy. To vše v situaci, kdy oba supertěţcí hráči na asijském/ světovém kolbišti rozšiřují sféry svých ekonomických i bezpečnostních zájmŧ a na moři i na souši „obkličují“ jeden druhého. Plné znění zpráv


Čínský návrh je mnohem ambicióznější, neţ byly principy tzv. Pančašíly, kterými oba tehdy čerství aktéři mezinárodních vztahŧ upravili své vztahy v 50. letech, přičemţ nedodrţeli ţádný z nich, včetně poţadavkŧ na vzájemný respekt k územní celistvosti a suverenitě, neútočení a mírového souţití. Předčasné sebemrskačství Je otázkou, kde se u nás bere přesvědčení, ţe nastupující aktéři jsou „lepší“ či alespoň schopnější nabídnout něco zásadně lepšího, neţ jsme byli my. Dynamika ekonomického rozvoje Indie i Číny, byť i mezi nimi jsou obrovské rozdíly, je impozantní a záviděníhodná, ale jen proto bychom neměli nevidět, ţe se jedná - a mimochodem to platí u všech členŧ mnohými tolik vzývané skupiny BRICS bez výjimky - o společnosti zatíţené obrovskou sociální nerovností a (snad s jistou výjimkou Brazílie a Indie) nedemokratické. Na rozdíl od nás, objektivně zatíţených „globální“ minulostí, je jak v případě Indie, tak i Číny jejich historická zátěţ jen regionální. Jejich nově se rodící globální přítomnost je však problematická uţ teď a tváří v tvář jejich zatímní neschopnosti narovnat alespoň vzájemné vztahy či se bez pouţití síly vypořádat se situací v Kašmíru či Tibetu tomu tak bude přinejmenším i v nejbliţší budoucnosti. Západ se prokazatelně mnohokrát poučil ze svých vlastních chyb, a i kdyţ naše globální pŧsobení přineslo řadu negativních jevŧ, neměli bychom vyklízet pozice jen proto, aby se jich teď mohli dopustit jiní. Foto popis| ČÍNSKÝ NEOKOLONIALISMUS Afričané začínají čím dál intenzivněji pociťovat, ţe Čína uţ není „spřátelená rozvojová ekonomika“, ale globální mocnost, která si jde tvrdě za svým a v Africe jí jde především jako kdysi evropským koloniálním mocnostem - o nerostné suroviny. Foto autor| FOTO: REUTERS O autorovi| Michael Romancov, [email protected] Autor je politolog, pŧsobí na FsV Uk. _

Hulinský za finance, Březina dopravu. Oslabená ODS je chce kontrolovat 10.7.2013

Mladá fronta DNES str. 02 Adéla Paclíková_

Praha_

Většinu výborŧ zastupitelstva ovládají nově sociální demokraté a mají také dŧleţitý kontrolní výbor. Na ten má zálusk i ODS, ale její pravicový rival TOP 09 jí ho nechce dát. A testuje jednotu „modrých“ nabídkami jiných šéfovských křesel. PRAHA Podpora menšinové vlády TOP 09 na praţské radnici uţ vynesla sociálním demokratŧm posty ve vedení osmi výborŧ zastupitelstva z jedenácti. Do jejich čela se vrátily známé tváře ČSSD. Petr Hulinský opět získal kontrolu nad městskou kasou, kterou ztratil poté, co ODS uzavřela před dvěma lety koalici s TOP 09. Teď stojí v čele klíčového výboru finančního. Spadá pod něj například příprava rozpočtu. Zpátky je také bývalý radní pro dopravu Karel Březina, který nyní získal dopravní výbor. Funkce ve vedení výborŧ jsou přitom dobře placené: uvolnění předsedové berou zhruba 80 tisíc korun měsíčně. Sociální demokraté si navíc podrţeli i dŧleţitý kontrolní výbor, který má za úkol dohlíţet na chod magistrátu a rozhodování městské rady. Ten se nyní zabývá například prodejem bytŧ na Barrandově a zkoumá také smlouvu na prověření podezřelých transakcí v praţském Dopravním podniku. Uzavřel ji exprimátor Bohuslav Svoboda (ODS) s advokátem Václavem Láskou. Politolog: ODS se chce odstřihnout od předchozích vlád Ale právě o kontrolní výbor se ještě zjevně bude hrát. Zálusk na něj má i ODS, která je nyní v opozici. „Ţe chce získat kontrolní výbor je logické, protoţe tak se dostane fakticky do role opozice. Navenek se pak před volbami budou moci občanští demokraté zcela odstřihnout od předchozích koaličních vlád s TOP 09 a ČSSD. Proto ho chtějí a nikdo jim ho nechce dát,“ myslí si politolog Kamil Švec z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Praţské TOP 09, která vládne na radnici od chvíle, kdy sáhla rok a pŧl před volbami po primátorském řetězu, se rovněţ hodí, ţe předsedou kontrolního výboru je sociální demokrat. Její snahou totiţ je oslabit svého přirozeného „nepřítele“ na pravici, tedy občanské demokraty. „Jestli si chce ČSSD kontrolní výbor udrţet, my s tím problém nemáme,“ vzkázal šéf klubu zastupitelŧ TOP 09 Jiří Vávra. Předseda praţské ODS a exprimátor Bohuslav Svoboda trvá na svém. „Poţadujeme kontrolní výbor pro ODS, jako skutečnou opozici,“ říká. Dodává, ţe o jiné výbory jeho strana zájem nemá. Plné znění zpráv


TOP 09 se uţ od vyjednávání o nové vládě na praţském magistrátu snaţí ne zcela jednotnou ODS rozštěpit. A teď měla další příleţitost, jak vnést mezi „modré“ neklid. Nabídla jim předsednické funkce ve dvou výborech: bezpečnostním a pro informatiku. ODS je oficiálně odmítá, ale mezi straníky vyvolaly pnutí - někteří členové je chtěli přijmout. ODS si nechala jeden výbor, prý kvŧli informacím V nabídce byl i výbor pro výchovu a vzdělávání, jeho předsedkyní však zŧstala Andrea Vlásenková (ODS). „Klub doporučil, abych v tomto výboru zŧstala, dokud neskončí vyjednávání s TOP 09 o výborech. Pokud nedostaneme nic, tak já se přizpŧsobím rozhodnutí klubu,“ řekla Vlásenková. Exprimátor Svoboda uvedl, ţe občanští demokraté si tento výbor drţí také kvŧli získávání informací z městské rady. „Budeme však ještě diskutovat, zda nám to stojí za to,“ dodal. Jenţe Vlásenková patřila do skupiny lidí z ODS, o níţ se spekulovalo, ţe by ji TOP 09 ráda přetáhla na svou stranu v zastupitelstvu. Navíc byla jednou z členŧ ODS, které TOP 09 nechala v dozorčí radě Dopravního podniku stejně jako například matadora praţské politiky Pavla Hurdu, zatímco jiné odéesáky vyhodila. Uţ v tu chvíli se zdálo, ţe na občanské demokraty má dvojí metr. „Myslím, ţe záměr tam je. Výbory jsou dŧleţité, čím více ODS natáhnou do hry, tím je to pro TOP 09 lepší. Kdyţ nabídnou funkce konkrétním lidem, bude se prát individualita se stranickostí. ODS by to nemusela dobře snášet,“ míní politolog Švec. Petr Hulinský (ČSSD) Finanční výbor Hulinský získal zpět kontrolu nad městskou kasou - finanční výbor je velmi významný, má na starosti třeba přípravu rozpočtu. Hulinský tomuto výboru předsedal od roku 2006. Ztratil jej v roce 2011, kdyţ ODS uzavřela koalici s TOP 09. Andrea Vlásenková (ODS) Výbor pro výchovu a vzdělávání Bývalá starostka městské části Praha 21 Andrea Vlásenková předsedala výboru pro vzdělávání uţ za koalice ODS a TOP 09. V jeho vedení sedí nadále, přestoţe ODS řekla, ţe dokud nezíská kontrolní výbor, jiný nechce. Petr Dolínek (ČSSD) Kontrolní výbor Petr Dolínek má výbor na starosti od roku 2011, kdy ODS uzavřela na magistrátu koalici s TOP 09. A ČSSD se vlivné pozice vzdávat nehodlá. Navzdory tomu, ţe se do role opozice pasovala ODS a tvrdí, ţe právě jí patří křeslo „kontrolora“. František Adámek (ČSSD) Výbor pro územní rozvoj Po volbách v roce 2010 se stal starostou městské části Praha 12. O dva roky později byl ale z funkce odvolán po rozpadu tamní koalice ČSSD, Věcí veřejných a Změny pro Prahu 12. Nynější sociální demokrat byl dříve tajemníkem KSČ. Miroslav Poche (ČSSD) Výbor pro hospodářskou politiku Miroslav Poche je významný praţský sociální demokrat. Byl jedním z vyjednavačŧ nové vlády na magistrátu. Je však také spojen s aférou, která vyvolala pochybnosti o transparentnosti hospodaření ČSSD. Karel Březina (ČSSD) Dopravní výbor V praţské vládě ODS a ČSSD od voleb 2010 byl radním pro dopravu. Celkem logicky se tak nyní stal šéfem dopravního výboru. Březina loni čelil obvinění, ţe zkresloval údaje o stavu hospodaření a jmění několika firem, soud jej osvobodil. Foto popis| Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha Plné znění zpráv


_

ČSSD vede na praţském magistrátu většinu výborů. ODS je chce kontrolovat 10.7.2013

praha.iDNES.cz str. 00 Praha / Praha - zprávy_ MF DNES, Adéla Paclíková_

Po změně ve vedení praţského magistrátu došlo také ke změnám ve vedení výborŧ zastupitelstva. Většinu jich ovládají sociální demokraté. Ti mají i dŧleţitý kontrolní výbor. Na ten má zálusk i ODS, ale její pravicový rival TOP 09 jí ho nechce dát. A testuje jednotu "modrých" nabídkami jiných šéfovských křesel. Podpora menšinové vlády TOP 09 na praţské radnici uţ vynesla sociálním demokratŧm posty ve vedení osmi výborŧ zastupitelstva z jedenácti. Do jejich čela se vrátily známé tváře ČSSD. Petr Hulinský opět získal kontrolu nad městskou kasou, kterou ztratil poté, co ODS uzavřela před dvěma lety koalici s TOP 09. Teď stojí v čele klíčového výboru - finančního. Spadá pod něj například příprava rozpočtu. Zpátky je také bývalý radní pro dopravu Karel Březina, který nyní získal dopravní výbor. Funkce ve vedení výborŧ jsou přitom dobře placené: uvolnění předsedové berou zhruba 80 tisíc korun měsíčně. Sociální demokraté si navíc podrţeli i dŧleţitý kontrolní výbor, který má za úkol dohlíţet na chod magistrátu a rozhodování městské rady. Ten se nyní zabývá například prodejem bytŧ na Barrandově a zkoumá také smlouvu na prověření podezřelých transakcí v praţském Dopravním podniku. Uzavřel ji exprimátor Bohuslav Svoboda (ODS) s advokátem Václavem Láskou. Politolog: ODS se chce odstřihnout od předchozích vlád Ale právě o kontrolní výbor se ještě zjevně bude hrát. Zálusk na něj má i ODS, která je nyní v opozici. "Ţe chce získat kontrolní výbor je logické, protoţe tak se dostane fakticky do role opozice. Navenek se pak před volbami budou moci občanští demokraté zcela odstřihnout od předchozích koaličních vlád s TOP 09 a ČSSD. Proto ho chtějí a nikdo jim ho nechce dát," myslí si politolog Kamil Švec z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Praţské TOP 09, která vládne na radnici od chvíle, kdy sáhla rok a pŧl před volbami po primátorském řetězu, se rovněţ hodí, ţe předsedou kontrolního výboru je sociální demokrat. Její snahou totiţ je oslabit svého přirozeného "nepřítele" na pravici, tedy občanské demokraty. "Jestli si chce ČSSD kontrolní výbor udrţet, my s tím problém nemáme," vzkázal šéf klubu zastupitelŧ TOP 09 Jiří Vávra. Předseda praţské ODS a exprimátor Bohuslav Svoboda trvá na svém. "Poţadujeme kontrolní výbor pro ODS, jako skutečnou opozici," říká. Dodává, ţe o jiné výbory jeho strana zájem nemá. TOP 09 se uţ od vyjednávání o nové vládě na praţském magistrátu snaţí ne zcela jednotnou ODS rozštěpit. A teď měla další příleţitost, jak vnést mezi "modré" neklid. Nabídla jim předsednické funkce ve dvou výborech: bezpečnostním a pro informatiku. ODS je oficiálně odmítá, ale mezi straníky vyvolaly pnutí - někteří členové je chtěli přijmout. ODS si nechala jeden výbor, prý kvŧli informacím V nabídce byl i výbor pro výchovu a vzdělávání, jeho předsedkyní však zŧstala Andrea Vlásenková (ODS). "Klub doporučil, abych v tomto výboru zŧstala, dokud neskončí vyjednávání s TOP 09 o výborech. Pokud nedostaneme nic, tak já se přizpŧsobím rozhodnutí klubu," řekla Vlásenková. Exprimátor Svoboda uvedl, ţe občanští demokraté si tento výbor drţí také kvŧli získávání informací z městské rady. "Budeme však ještě diskutovat, zda nám to stojí za to," dodal. Plné znění zpráv


Jenţe Vlásenková patřila do skupiny lidí z ODS, o níţ se spekulovalo, ţe by ji TOP 09 ráda přetáhla na svou stranu v zastupitelstvu. Navíc byla jednou z členŧ ODS, které TOP 09 nechala v dozorčí radě Dopravního podniku stejně jako například matadora praţské politiky Pavla Hurdu, zatímco jiné odéesáky vyhodila. Uţ v tu chvíli se zdálo, ţe na občanské demokraty má dvojí metr. "Myslím, ţe záměr tam je. Výbory jsou dŧleţité, čím více ODS natáhnou do hry, tím je to pro TOP 09 lepší. Kdyţ nabídnou funkce konkrétním lidem, bude se prát individualita se stranickostí. ODS by to nemusela dobře snášet," míní politolog Švec.

URL| http://praha.idnes.cz/ods-chce-na-magistratu-kontrolovat-vybory-vedene-socialni-demokracii-1kr-/prahazpravy.aspx?c=A130710_1949699_praha-zpravy_bur _

Microsoft má novou PR manaţerku 10.7.2013

systemonline.cz str. 00 _

IT společnost_

Od 1. července 2013 má česká pobočka společnosti Microsoft novou PR manaţerku. Stala se jí Lenka Čábelová a vedle PR komunikace bude zodpovědná i za aktivity společnosti v oblasti společenské odpovědnosti. Lenka Čábelová přichází do Microsoftu z PwC Česká republika. Pŧsobila zde třináct let na rŧzných pozicích, od roku 2008 zastávala funkci vedoucí oddělení marketingu a komunikace. Má rozsáhlé zkušenosti s tvorbou a realizací komunikačních strategií, marketingových projektŧ a programŧ společenské odpovědnosti. Lenka vystudovala Filozofickou fakultu a Fakultu sociálních věd na Karlově univerzitě. Ve svém volném čase se věnuje rodině, běhání, chození po horách a četbě.

URL| http://www.systemonline.cz/zpravy/Microsoft-PR-manazerka-Lenka-Cábelova-z.htm _

Nový ministr je z Vyškovska 10.7.2013

Vyškovský deník str. 03 (mko, mig)_

Vyškovské léto_

Vyškov, Praha – Dosavadního náměstka ministra ţivotního prostředí pro sekci technické ochrany Tomáše Podivínského, který kývl na ministerské křeslo v úřednické vládě Jiřího Rusnoka, pojí kladný vztah k Vyškovsku. Vedle kyjovského starosty Františka Lukla, který přijal post ministra pro místní rozvoj, je tak druhým zástupcem v Rusnokově vládě z jiţní Moravy. Ve Vyškově se totiţ narodil. „Nejen to, v regionu vyrostl a byl v něm také pokřtěný. K Vyškovsku má velice kladný citový vztah,“ řekl mluvčí ministerstva ţivotního prostředí Matyáš Vitík. Třiačtyřicetiletý Podivínský bydlel ve Vyškově a Nemoticích, pak se rodina odstěhovala do Brna. Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a v roce 2004 absolvoval Diplomatickou akademii v Praze. V letech 1997 aţ 2003 byl pověřený na českém velvyslanectví ve Vídni českorakouskou komunikací problematiky jaderné elektrárny Temelín. Z té doby ho zná i senátor a místostarosta Vyškova Ivo Bárek. „Známe se uţ řadu let. Řešili jsme spolu mnoho záleţitostí, vţdy jsme se dobrali řešení. Povaţuji ho za vstřícného, schopného a komunikativního člověka,“ zhodnotil Bárek. Na ministerstvo přišel ze Státního fondu ţivotního prostředí, kde měl na starosti program Zelená úsporám. Tomu se dosud věnoval i na ministerstvu. „Jsem rád, ţe právě takový schopný diplomatický úředník bude zastávat post ve vládě, ačkoliv se s ní neztotoţňuji,“ dodal vyškovský zastupitel Roman Celý. Region| Jiţní Morava Plné znění zpráv


_

Nový ministr úřednické vlády vyrostl na Vyškovsku 9.7.2013

denik.cz

str. 00 _

Z domova_

Vyškov, Praha – Dosavadního náměstka ministra ţivotního prostředí pro sekci technické ochrany Tomáše Podivínského, který kývl na ministerské křeslo v úřednické vládě Jiřího Rusnoka, pojí kladný vztah k Vyškovsku. " Vedle kyjovského starosty Františka Lukla, který přijal post ministra pro místní rozvoj, je tak druhým zástupcem v Rusnokově vládě z jiţní Moravy. Ve Vyškově se totiţ narodil. „Nejen to, v regionu vyrostl a byl v něm také pokřtěný. K Vyškovsku má velice kladný citový vztah," řekl mluvčí ministerstva ţivotního prostředí Matyáš Vitík. Třiačtyřicetiletý Podivínský bydlel ve Vyškově a v Nemoticích, pak se rodina odstěhovala do Brna. Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a v roce 2004 absolvoval Diplomatickou akademii v Praze. V letech 1997 aţ 2003 byl pověřený na českém velvyslanectví ve Vídni česko-rakouskou komunikací problematiky jaderné elektrárny Temelín. Z té doby ho zná i senátor a místostarosta Vyškova Ivo Bárek. „Známe se uţ řadu let. Řešili jsme spolu mnoho záleţitostí, vţdy jsme se dobrali řešení. Povaţuji ho za velmi vstřícného, schopného a komunikativního člověka," zhodnotil Bárek. Na ministerstvo přišel ze Státního fondu ţivotního prostředí, kde měl na starosti program Zelená úsporám. Tomu se dosud věnoval i na ministerstvu. „Jsem rád, ţe právě takový schopný diplomatický úředník bude zastávat post ve vládě, ačkoliv se s ní neztotoţňuji," dodal vyškovský zastupitel Roman Celý. Podivínský pracoval také jako novinář, začátkem devadesátých let pŧsobil v Brněnském deníku Rovnost."

URL| http://www.denik.cz/z_domova/novy-ministr-urednicke-vlady-vyrostl-na-vyskovsku-20130709.html _

Prioritou nové vlády je rozpočet. Zeman ji jmenuje ve středu 9.7.2013

e15.cz

str. 00 _

Domácí politika_

Prezident Zeman jmenuje novou vládu na Hradě ve středu v jedenáct hodin dopoledne. Ministři potom odjedou poloţit věnec k hrobu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a následně poprvé zasednou. První jednání nového kabinetu ve Strakově akademii bude podle Rusnoka technicky formální a potrvá nejvýše dvě hodiny. Dvanáctý kabinet od vzniku samostatné České republiky přináší do domácí politiky novinku - hlava státu vznik této úřednické vlády prosadila po pádu koaličního kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) proti vŧli většiny v Poslanecké sněmovně. Kabinet tak bude mít sloţitou pozici a není zřejmé, zda v dolní parlamentní komoře bude schopen získat potřebné vyslovení dŧvěry. V úřednické vládě zasednou někteří lidé, kteří mají k Zemanovi blízko. Ministryní spravedlnosti bude někdejší Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová, vicepremiérem a ministrem vnitra Martin Pecina. Okolí prezidenta se netají úvahami o tom, ţe výrazné vládní postavy spojené s „prezidentskou“ Stranou práv občanŧ Zemanovci (SPOZ) by mohly tomuto politickému uskupení pomoci v příštích parlamentních volbách. Plné znění zpráv


Za svŧj cíl si Rusnokŧv kabinet podle dosavadních vyjádření jeho šéfa vytýčil především přípravu státního rozpočtu. S daňovými změnami či úpravami kontroverzní penzijní reformy tato vláda zřejmě příliš nepočítá. V médiích uţ zazněly některé dílčí plány nových ministrŧ, například na zvýšení minimální mzdy či navýšení počtŧ policistŧ. Strany dosavadní vládní koalice postup hlavy státu při sestavování vlády, kterou Zeman označuje za „kabinet odborníkŧ“, ostře kritizují a avizují, ţe v Parlamentu nebudou proti jejich vŧli Rusnok a jeho lidé moci nic podstatného prosadit. ODS, TOP 09 a LIDEM chtěli po Nečasově pádu sestavit kabinet v čele s místopředsedkyní občanských demokratŧ Miroslavou Němcovou. Rusnokova vláda nahrazuje Nečasŧv kabinet, který skončil po skandálu spojeným s moţným zneuţívám tajné sluţby a údajným uplácením několika poslancŧ. V souvislosti s kauzou je ve vazbě sedm lidí, včetně Nečasovy blízké spolupracovnice Jany Nagyové. Státní zástupce tento týden doručil do Sněmovny ţádost o vydání dosavadního premiéra k trestnímu stíhání. Rusnokova vláda je kompletní. Kdo je kdo? Jan Fischer, ministr financí Dvaašedesátiletý Jan Firscher se narodil v Praze, kte vystudoval statistiku a ekonometrii na Vysoké škole ekonomické. Po studiích dlouhodobě pŧsobil ve Federálním statistickém úřadě a později Českém statistickém úřadě. V roce 2009 se stal premiérem úřednické vlády, letos neúspěšně kandidoval na prezidenta. V letech 1980 aţ 1989 byl členem KSČ. Tomáš Jan Podivínský, ministr ţivotního prostředí Tomáš Podivínský se narodil ve Vyškově na Moravě. Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a v roce 2004 absolvoval Diplomatickou akademii v Praze; je kariérní diplomat. V letech 1997 – 2003 byl pověřen na velvyslanectví ČR ve Vídni česko-rakouskou komunikací problematiky jaderné elektrárny Temelín. Vlastimil Picek, ministr obrany






Letos pětatřicetiletý František Lukl vede od února 2005 radnici jedenáctitisícového Kyjova, je také místopředsedou Svazu měst a obcí (SMO). Vystudoval brněnskou právnickou fakultu a začínal jako vedoucí právního oddělení přednosty hodonínského okresního úřadu (2001-2002), od ledna 2003 vedl dva roky kancelář starosty Kyjova, nyní je devátým rokem kyjovským zastupitelem za Sdruţení nestraníkŧ a starostou města. Loni jako lídr Sdruţení nestraníkŧ neúspěšně usiloval o funkci jihomoravského hejtmana. Lukl je svobodný, řekl, ţe jeho nejbliţším rodinným příslušníkem babička. František Koníček, ministr práce a sociálních věcí Bývalý ředitel Lesŧ ČR (červen 2006-únor 2007) se v posledních letech zabývá především podnikáním. Je rovněţ exposlancem ČSSD; do Sněmovny usedl jako náhradník za zesnulou kolegyni v červnu 2005 a v lednu 2006 na mandát rezignoval. Dva roky byl také náměstkem ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. Martin Holcát, ministr zdravotnictví Náměstek pro léčebně preventivní péči ve Fakultní nemocnici Motol. Od března 1999 do února 2000 byl prvním náměstkem ministra zdravotnictví (Ivana Davida a poté Vladimíra Špidly jako pověřeného šéfa resortu). Otolaryngolog, v roce 1996 se stal náměstkem ředitele ve Všeobecné fakultní nemocnici, od března 1997 do listopadu 2003 byl jejím ředitelem. Poté vedl Koordinační středisko transplantací, patřící pod ministerstvo zdravotnictví, a od roku 2006 je náměstkem v motolské nemocnici. Byl také šéfem koncilia, které se staralo o prezidenta Václava Havla. Martin Pecina, ministr vnitra Ministrem vnitra byl jiţ ve vládě Jana Fischera (květen 2009 aţ červenec 2010), předtím vedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe (září 2005 aţ červen 2009). Nyní je generálním ředitelem společnosti Vítkovice Power Engineering, která je součástí strojírenského holdingu Vítkovice. Do roku 1997 byl členem ODS (do strany vstoupil v roce 1993), v letech 2001 aţ 2005 byl členem ČSSD, členství se vzdal v souvislosti s nástupem do funkce předsedy antimonopolního úřadu. V roce 2010 se do ČSSD vrátil a letos v lednu z ní opět vystoupil. Vadilo mu, ţe levice nepostavila společného prezidentského kandidáta a ţe ČSSD nenavrhla do této funkce Miloše Zemana. Jan Kohout, ministr zahraničních věcí Bývalý ministr zahraničí a místopředseda vlády Jana Fischera (od května 2009 do července 2010), od listopadu 2010 člen dozorčí rady ČEZ. Předtím pŧsobil 20 let v diplomacii, zastupoval ČR mimo jiné při OSN a OBSE, byl velvyslancem ČR při Evropské unii. Kohout byl v komunistické straně (1986 aţ 1989), v roce 1995 vstoupil do ČSSD. Dalibor Štys, ministr školství Přírodovědec, od loňského roku ředitel odboru výzkumu a vývoje na ministerstvu školství. Předtím pracoval pro Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích, kde v roce 2002 zaloţil Ústav fyzikální biologie v Nových Hradech. Jeho ředitelem byl do konce roku 2011, poté se stal proděkanem Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Miroslav Toman, ministr zemědělství Prezident Potravinářské komory ČR (od roku 2007), člen dozorčí rady Podpŧrného a garančního rolnického a lesnického fondu, člen představenstev Hospodářské komory ČR a Agrární komory ČR. Od srpna 2002 do října 2006 byl náměstkem, později prvním náměstkem ministra zemědělství. V letech 1996 aţ 2001 pŧsobil jako obchodní rada na zastupitelských úřadech ve Washingtonu a v Bratislavě. Jeho otec byl ministrem zemědělství v 80. letech. Marie Benešová, ministryně spravedlnosti Někdejší nejvyšší státní zástupkyně (leden 1999 aţ září 2005) a stínová ministryně spravedlnosti za sociální demokracii (2006 aţ 2010) je od května odbornou mluvčí ČSSD pro boj s korupcí. Do letošního března byla Plné znění zpráv


místopředsedkyní strany. V prezidentské volbě podporovala Zemana, ačkoli ČSSD měla vlastního kandidáta. Nyní je členkou prezidentova poradního týmu. Jiří Balvín, ministr kultury Manaţer speciálních projektŧ televizní stanice Óčko, bývalý generální ředitel České televize (2001-02) a ředitel hudební televize Óčko (2003-12). Absolvoval Filmovou a televizní fakultu Akademie múzických umění, obor filmová a televizní produkce. Přes 25 let pracoval v Československé televizi, v letech 1992 aţ 1997 byl šéfproducentem uměleckých pořadŧ České televize. Později mimo jiné pracoval jako ředitel marketingové společnosti Českého tenisového svazu, ředitel výroby a techniky České nezávislé televizní společnosti a učil na FAMU. Během prezidentské předvolební kampaně radil Miloši Zemanovi s mediálním vystupováním. Kdo nabídku Jiřího Rusnoka odmítl: •


•


•


•


•


•



URL| http://zpravy.e15.cz/domaci/politika/prioritou-nove-vlady-je-rozpocet-zeman-ji-jmenuje-ve-stredu-1004918 _

Rusnokova vláda je kompletní. Bude lepší neţ Nečasova? 9.7.2013

lidovky.cz

str. 00 Lidovky / Zprávy z domova_ Lidovky.cz, ČTK_

Vláda Jiřího Rusnoka je kompletní. Poslední volné místo v ní obsadil Jan Fischer, který povede ministerstvo financí; zároveň bude vicepremiérem. Celou vládu jmenuje prezident Miloš Zeman ve středu dopoledne. Ve stejný den se také uskuteční první zasedání nového kabinetu. Podívejte se na profily jednotlivých ministrŧ. Mnozí z nastupujících ministrŧ otevřeně podporovali při prezidentské volbě Miloše Zemana, jiní jsou úzce spojeni s ČSSD. Její předseda Bohuslav Sobotka, vyzval ty člen vlády, kteří jsou zároveň ministry nového kabinetu, aby ze strany vystoupili. U některých ministrŧ je moţné, ţe budou v příštích parlamentních volbách dokonce kandidovat za stranu SPOZ (Strana práv občanŧ - Zemanovci), jejíţ je Miloše Zeman čestným předsedou. Ministr financí v demisi Miroslav Kalousek aktuálně se rodící vládu nazval Vládou přátel Miloše Zemana. Ministr financí Jan Fischer Jan Fischer Jan Fischer byl v letech 2009 aţ 2010 předsedou úřednické vlády. Neúspěšně kandidoval v první přímé volbě hlavy státu. Prŧzkumy Fischera označovaly favorita, ale skončil uţ v prvním kole na třetím místě se 16,35% Plné znění zpráv


hlasy za Milošem Zemanem a Karlem Schwarzenbergem. Po kampani Fischerovi zŧstaly mnohamilionové dluhy. Jan Fischer vystudoval Vysokou školu ekonomickou a v osmdesátých letech vstoupil kvŧli kariérnímu postupu na Federálním statistickém úřadu do Komunistické strany Československa. Po Sametové revoluci z ní vystoupil. Od roku 2003 pŧsobil jako předseda Českého statistického úřadu, v letech 2010-2012 byl viceprezidentem Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Místa se však vzdal kvŧli kandidatuře na prezidenta ČR. Ministr zemědělství Miroslav Toman Miroslav Toman Je synem potravinářského velkopodnikatele Miroslava Tomana staršího, bývalého komunistického politika, ministra zemědělství a výţivy. Od roku 2007 je předsedou Potravinářské komory ČR. Je také členem dozorčí rady Podpŧrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Dříve byl náměstkem ministra zemědělství, kam ho přivedl Jaroslav Palas z ČSSD. Pracoval ve firmě svého otce Agrotrade, která pŧsobí v oblasti zemědělství a potravinářství. Rodina Tomanových, Zdeněk a Miroslav, stojí ve vedení firmy Agrotrade spolu s Ivanem Kozlem. Tito tři pánové poslali celkem téměř pŧl milionu korun na transparentní účet Miloše Zemana v jeho prezidentské kampani. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová Marie Benešová na sjezdu ČSSD. Vystudovala Právnickou fakultu v Praze. Od roku 1999 do roku 2005 byla nejvyšší státní zástupkyní, mezi léty 2006 a 2010 byla na ministerstvu spravedlnosti jako stínová ministryně (ČSSD). Od května roku 2013 je také stínovou mluvčí ČSSD pro boj s korupcí. Do března tohoto roku byla místopředsedkyní strany ČSSD, nyní čelí výzvám ze své strany, aby opustila její řady. V prezidentské kampani veřejně podporovala Miloše Zemana, přestoţe za ČSSD kandidoval Jiří Dientsbier. Po volbách se stala členkou Zemanova poradního týmu. Ministr vnitra Martin Pecina Martin Pecina ve volebním štábu ČSSD. Rezort ministerstva vnitra řídil jiţ v období od května 2009 do července 2010 v úřednické vládě Jana Fischera. Nyní řídí firmu Vítkovice Power Engineering, součást strojírenského holdingu Vítkovice. V letech 1993 - 1997 byl členem ODS, v letech 2001 - 2005 ČSSD. Poté byl předsedou antimonopolního úřadu. V roce 2010 se vrátil do ČSSD, letos v lednu z ní opět vystoupil v souvislosti s prezidentskými volbami. Vadilo mu, ţe ČSSD nepodporovala jiţ od začátku voleb Miloše Zemana. Vyjádřil záměr vstoupit do SPOZ, spekuluje se o tom, ţe bude jejím lídrem v Moravskoslezském kraji v nadcházejících volbách. Tuto informaci Martin Pecina nevyvrátil. Ministr zahraničí Jan Kohout Ministr zahraničí Jan Kohout. V letech 1986 - 1989 byl členem komunistické strany, v roce 1995 vstoupil do ČSSD. Byl ministrem zahraničí ve vládě Jana Fischera (2009 - 2010). Zastupoval Českou republiku mimo jiné při OSN, Evropské unii a OBSE. Od listopadu 2010 byl členem dozorčí rady ČEZ. Před druhým kolem prezidentských voleb vyslovil podporu Miloši Zemanovi. Ministr kultury Jiří Balvín JIří Balvín Povede v nové vládě rezort kultury. Je nestraníkem. Studoval produkci na Filmové a televizní fakultě AMU. Přes 25 let pracoval v Československé televizi, v letech 1992 - 1997 byl šéfproducentem v České televizi. V letech 2001 - 2002 postoupil na pozici generálního ředitele České televize a poté od roku 2003 do roku 2012 se stal ředitelem hudební televize Óčko. Dnes je manaţerem speciálních projektŧ televize Óčko. Také pracoval jako ředitel marketingové společnosti Českého tenisového svazu a učil na FAMU.



Během prezidentské kampaně radil Miloši Zemanovi s mediálním vystupováním. Podle jeho vlastních slov je jeho vztah s prezidentem přátelský. "Bylo to takové opravdu kamarádské", říká o spolupráci během kampaně. Ministr práce a sociálních věcí František Koníček František Koníček Bude mít na starosti ministerstvo práce a sociálních věcí. Podnikatel, bývalý ředitel Lesŧ ČR je exposlancem ČSSD, do sněmovny usedl v roce 2005 jako náhradník za zesnulou kolegyni a v roce 2006 na mandát rezignoval. Kritika se na něj snesla především z řad tehdejší opozice. Byly mu vyčítány silné vazby na ČSSD a minimální zkušenost s oborem lesnictví. Den před jeho odstoupením z Lesŧ ČR, jak dokazují záznamy z policejních odposlechŧ, si telefonoval lobbista Roman Janoušek s tehdejším primátorem Prahy Pavlem Bémem. V záznamu padla dvě hesla - "kauza Pařez" a "Mrtvý kŧň". Po Koníčkově odstoupení z podniku nastoupil na jeho místo Jiří Holický s přezdívkou Pařez. Ministr zdravotnictví Martin Holcát Martin Holcát Je náměstkem v léčebně preventivní péče ve Fakultní nemocnici Motol. Od března 1999 do února 2000 byl prvním náměstkem ministra zdravotnictví (Ivana Davida a poté Vladimíra Špidly jako pověřeného šéfa resortu). Otolaryngolog, v roce 1996 se stal náměstkem ředitele ve Všeobecné fakultní nemocnici, od března 1997 do listopadu 2003 byl jejím ředitelem. V letech 1999 a 2000 byl náměstkem Ivana Davida ve vládě Miloše Zemana. Poté vedl Koordinační středisko transplantací, patřící pod ministerstvo zdravotnictví, a od roku 2006 je náměstkem v motolské nemocnici. Byl také šéfem koncilia, které se staralo o bývalého prezidenta Václava Havla. Ministr školství Dalibor Štys Dalibor Štys Přírodovědec, od loňského roku ředitel odboru výzkumu a vývoje na ministerstvu školství. Předtím pracoval pro Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích, kde v roce 2002 zaloţil Ústav fyzikální biologie v Nových Hradech. Jeho ředitelem byl do konce roku 2011, poté se stal proděkanem Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Ministr obrany Vlastimil Picek Vlastimil Picek Jako jediný ministr z Nečasova kabinetu v demisi bude pokračovat v úřadě. Od letošního března je ministrem obrany, předtím první náměstek ministra. Absolvoval Vojenskou akademii v Brně a postgraduální studium na Českém vysokém učení technickém v Praze a na brněnské vojenské akademii. Jako kariérní voják prošel řadou funkcí, byl mj. náčelníkem Vojenské kanceláře prezidenta republiky Václava Klause (2003 aţ 2007) a od března 2007 do června 2012 náčelníkem generálního štábu. Ministr prŧmyslu a obchodu Jiří Cienciala Jiří Cienciala Je rektorem soukromé Vysoké školy podnikání v Ostravě (od února 2012), do roku 2011 byl 14 let generálním ředitelem Třineckých ţelezáren, nyní zasedá v dozorčí radě společnosti. Studoval elektrotechnickou fakultu Vysokého učení technického v Brně, promoval na Vysoké škole báňské v Ostravě (1974), kde později externě vyučoval. V 80.letech vedl oddělení robotiky Třineckých ţelezáren, od roku 1991 byl v podniku šest let ředitelem pro vývoj a obchod ve strojírenské divizi. V roce 2008 vyhrál anketu Manaţer roku. Ministr dopravy Zdeněk Ţák Zdeněk Ţák Zdeňěk Ţák od roku 2001 pŧsobil jako Generální inspektor Českých drah. V letech 2003 do roku 2006 byl šéfem inspektorŧ Dráţní inspekce. Od ledna do dubna 2009 pŧsobil jako náměstek ministra dopravy. V úřadu ministra dopravy se chce zaměřit na kontrolu hospodaření v Českých drahách, změny tarifŧ výkonného mýtného pro kamiony a prevenci v dopravě. V minulosti radil v oblasti dopravy tehdejšímu premiérovi, dnes současnému prezidentovi Miloši Zemanovi. Ministr ţivotního prostředí Tomáš Podivínský Tomáš Podivínský Plné znění zpráv


Tomáš Podivínský je současným náměstkem ministra ţivotního prostředí v demisi Tomáše Chalupy. Vystudoval ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK (1992) a Diplomatickou akademii (2004) v Praze. Začínal jako novinář v deníku Rovnost, poté pracoval jako manaţer ve společnosti Janka Radotín (1993 - 1995). V roce 1996 nastoupil na ministerstvo zahraničí, dále pŧsobil například jako tiskový mluvčí na ambasádě ve Vídni nebo jako generální konzul v Dráţďanech. V letech 2003 - 2005 vedl kabinet ministra Cyrila Svobody. Od loňského října je náměstkem ministra ţivotního prostředí. Ministr pro místní rozvoj František Lukl František Lukl Místostarosta Svazu měst a obcí ČR a kyjovský starosta se stane novým ministrem pro místní rozvoj. Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, v diplomové práci se věnoval problematice Evropského soudního dvora. Není členem ţádné politické strany, do obecního zastupitelstva kandidoval za sdruţení nezávislých kandidátŧ Sedmadvacítka nezávislých. V čele Kyjova je od roku 2005. Loni jako lídr Sdruţení nestraníkŧ neúspěšně usiloval o funkci jihomoravského hejtmana. V prezidentských volbách otevřeně podporoval Miloše Zemana. "Mým favoritem je člověk, který v minulosti jiţ něco dokázal, je čitelný, prošel rŧznými pozicemi a v ţádné jsem nezaznamenal jeho selhání. Tím člověkem je Miloš Zeman", řekl serveru Parlamentní listy.

URL| http://www.lidovky.cz/rusnokova-vlada-je-temer-kompletni-podivejte-se-na-profily-ministru-1i5-/zpravydomov.aspx?c=A130705_170027_ln_domov_ele _

Je hrozně nepříjemné být Romem v České republice 8.7.2013

aktualne.cz str. 00 Komentáře - Názory_ Martin Fendrych_

Odborníci vědí, jak pomoci sociálně vyloučeným občanŧm, ale stát pro to moc nedělá V Českých Budějovicích v sobotu znovu zasahovala policie. Na sídlišti Máj tvrdě zakročila proti účastníkŧm neoznámené demonstrace. Radikálové zas táhli na Romy. Sto třicet šest lidí bylo zadrţeno, osm zraněno. Ozývala se hesla jako Čechy Čechŧm, Naše ulice, naše město, Kdo nepracuje, ať nejí atd. Objevují se stále stejné návody, jak „řešit" otázku sociálně vyloučených komunit, kterých je u nás na dvě stě: vystěhovat Romy do jejich pravlasti, nedávat jim sociální dávky, dávat jim dávky jen na dvě děti, jednat s nimi „jako s kaţdým jiným" a podobné geniální, nefunkční, od reality odtrţené rady. Všeobecná nespokojenost se uţ dlouho obrací proti Romŧm. Přitom v ghettech zdaleka neţijí jen Romové, ale i „bílí". Celé to dělení je mimo. Ţije u nás zhruba 170 aţ 200 tisíc Romŧ a ţivot zhruba poloviny z nich se neliší od zbytku společnosti. Ale jsou vidět, jsou rozlišitelní, i proto slouţí jako ideální cíl. Navíc česká většinová společnost nebyla vychována k toleranci. I proto se u nás tak těţko chápe, ţe sociálně vyloučeným rodinám i jednotlivcŧm je potřeba pomoct. Protoţe kdyţ jim stát (obce, kraje, ministerstva, zákonodárci) intenzivně, dlouhodobě, profesionálně nepomŧţe, bude se stav zhoršovat. Střety v Budějovicích jsou varující - sídliště Máj nepatří ani zdaleka mezi ta nejhorší, spíš naopak. Ale ţijí tady Romové. Pro neonacisty snadné "cíle". Základní problém jsou stále ghetta, sociálně vyloučené oblasti. Ale protiromskou náladu neonacisté vybudí dnes uţ kdekoliv. Dost "spořádaných" občanŧ se k nim přidá. Hrozí střety domobrany ghett a náckŧ Co nás čeká? Pokud budou neonacisté vyvolávat konflikty, zneuţívat pochody proti ghettŧm, začnou se obyvatelé bídných oblastí cítit ohroţeni ještě víc neţ dnes. Vytvoří vlastní bojŧvky. Začnou se bránit. Ohroţeni se cítí i sousedé vyloučených lokalit. Mají zkušenost, ţe stát moc nedělá (nebo to není příliš vidět). A tak začínají čím dál víc slyšet na pokřik neonacistŧ, na Dělnickou stranu sociální spravedlnosti. Nefunkční, nebo málo funkční stát (samospráva) obvykle končí tím, ţe lidé berou věci do svých rukou.



Sociálně vyloučení občané se cítí ještě vyloučenější. Neplatí uţ jen fakt, ţe nemají práci, nemají peníze, bydlí v děsivých podmínkách, jsou závislí na dávkách, jejich děti jsou vnímány jako nějací horší kluci a holky a často jsou ještě okrádáni. Navíc mají pocit, ţe jsou čím dál víc nesnášeni, ţe je okolní společnost vytěsňuje, vytlačuje, nechce. Děsivé. Drahomír Radek Horváth (pracuje v Poradně pro občanství, občanská a lidská práva v Děčíně) napsal v blogu na Aktuálně.cz: „Dnes to není, tak jako kdysi, vzdálený konflikt fanouškŧ Sparty a Slavie, ani neonacistŧ a anarchistŧ. Teď se to dotýká mé osoby přímo, dotýká se přímo všech Romŧ v této zemi. Ţádní extremisté. Ten, kdo útočí na mŧj národ jako celek, jsou mí čeští sousedé. Obyčejní lidé vyráţejí do ulic, kde chtějí lynčovat, volají po genocidě a jsou přímo účastni na pogromu." Představa, ţe tohle člověk proţívá, ţe to proţívají celé romské rodiny, jejich děti, je opravdu strašidelná. Dennodenní útoky a odmítání Martin Šimáček, ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování, nedávno v ČT24 řekl: „Je hrozně nepříjemné být v České republice Romem... Je to v podstatě denní kontakt s nějakým odmítáním, někdy i s odporem, někdy i s útoky verbálními, slovem, ale někdy i fyzickými, byť drobnými. Ti lidé neuspívají v zaměstnání, protoţe tam jsou nějakým zpŧsobem diskriminováni, na druhé koleji, neuspívají při bydlení. Najít si dneska slušné bydlení a být přitom Rom prostě není snadný. Diskriminace ve školách je dobře zmapovaná..." Potíţ tkví v tom, ţe nejsme příliš ochotni se vciťovat do druhých, máme svých starostí dost, máme své frustrace, svá zklamání. Kdyţ se někomu daří hŧř neţ mně (pokud za to nemŧţe povodeň nebo jiná katastrofa), mávnu nad tím rukou: Tak ať se víc snaţí. Jenţe ono to tak nefunguje. Další blud - lidé v ghettech nic nedělají, pobírají dávky a je jim fajn - „za naše peníze". Jenţe realita, jak ji opakovaně popisují sociální pracovníci, kteří v těch ztracených oblastech dělají, je jiná. Ti lidé jsou nešťastní, ţe nemají práci, nešťastní a nespokojení, ţe si nemohou vydělat, ţe ţijí v bídě. Není to ţádné štěstí, leháro. Je to stres a potupa. Práci obvykle neseţenou, i kdyţ to vícekrát zkusili. Nemají kvalifikaci, jsou odmítáni, jejich místa přebrali dělníci z Ukrajiny, prostě malér. Na mnoha příkladech (naposledy Větřní na Českokrumlovsku) je popsáno, ţe jsou navíc systematicky, měsíc co měsíc okrádáni, vysáváni. Bydlí zhusta nacpáni, koncentrováni v bídných ubytovnách, kde absurdně platí víc neţ za normální byt. Do bydlení (a drahé elektřiny) musejí často vrazit i peníze na jídlo. Není jasné, z čeho ţijí. Rok předškolní výchovy Zato je jasné, ţe mohou být a často i jsou obtíţnými sousedy. Není lehké ţít s nimi nebo vedle nich. Někteří kradou. Stejně jako kradou někteří „bílí". Jenţe ti bílí (třeba „bílé límečky") kradou v miliardách. Experti odhadují škodu, kterou utrpěl stát za posledních 10 aţ 15 let, na sumu okolo 1,5 bilionu korun. Platíme to všichni. Kam se hrabou kapsáři. V ghettech to začíná dětmi. Jejich táta není chlap, který chodí do práce a vykládá, jaké to tam bylo. Máma taky ne. Vykládají příběhy o tom, jak stáli frontu na sociální dávky. To znají děti z těchto rodin z domova. Odmalička jsou orientovány na dávky. A přitom to obvykle není chyba jejich rodičŧ. Kdyţ jsou dlouhodobě bez práce, ţijí z dávek, nebo dokonce bez dávek, protoţe vypadli ze záchranného systému, pak jim nezbývá neţ pracovat na černo, sbírat kovy, případně občas něco ukrást. Tak to bohuţel je. Tvrdit, ţe se jim nemají dávat dávky, je šílenství. Co pak budou jíst? Jak to asi v takové domácnosti vypadá? Hádky, alkohol, kdyţ se seţene nějaká koruna, v některých oblastech drogy. Dluhy. Někdy nesplatitelné. Donedávna byly romské a chudinské děti běţně posílány do „pomocných škol". Neměly prakticky ţádnou šanci dostat se na střední školu. Segregace. Časem se z pomocných škol staly „praktické základní školy". Ale i v praktických školách je aţ 35 procent dětí Romŧ. Kdyţ si vezmeme poměr počtu Romŧ a celkový počet obyvatel, pak by jich měla být v praktických školách maximálně 2 procenta. Přitom experti na sociální začleňování dávno poukazují na to (to se mnoha čtenářŧm nebude líbit), ţe je nutné rodinám v ghettech pomoct, jejich děti na školu připravit, protoţe je doma často nepřipraví. Rodiče nemají dost informací a mnohdy ani síly. Romské děti nejsou jiné neţ ostatní. Mají často jen horší start. A to se dá změnit. Dělá se to v Maďarsku, v Belgii, v Británii i jinde. Kaţdé dítě potřebuje podporu, přípravu, péči. Podle znalcŧ by stačil rok předškolní přípravy. Kdyţ ji dítě nedostane doma, nabídne ji stát. Je to pro všechny výhodné. - Počítá s tím nový školský zákon. A je nutné na pomoc, případně na poradce, dát peníze. Vrátí se. Uţ dnes v některých Plné znění zpráv


městech pomáhá dětem ze sociálně vyloučených rodin vládní Agentura pro sociální začleňování a funguje to. Pomáhá. Nejsme si automaticky rovni Tragické je, ţe státní i nestátní instituce vědí, co je potřeba, ale dělá se toho málo. Pro politiky to není téma. Raději se hádají, kdo má jmenovat velvyslance. Jestli stavět další věţe Temelína. Mnoho politikŧ práci pro ghetta blokovalo (kupříkladu ministr školství Josef Dobeš). Slyšet dlouhodobě není ani romské politiky. Romové sami o sobě píší, ţe nejvíc času prohádají na Facebooku. Není to tak, ţe jsme si všichni automaticky rovni. Některé děti, některé rodiny jsou dlouhodobě znevýhodněné, proto se jim má pomoct, má to smysl. Je to cesta, která nevede ke konfliktu, k eskalaci napětí. Podle výzkumu společnosti Scio z letošního května třetina dětí nechce za kamaráda Roma a dvě pětiny dětí by se klidně zúčastnily protiromské demonstrace! To je varování. Nebobtná problém jen u znevýhodněných dětí, ale i u těch, které znevýhodněny nejsou. Učí se nemít sociálně vyloučené rádi. Přitom Romové jsme všichni. Není ţádný zásadní rozdíl mezi Romem a Neromem. (To se zase asi nebude líbit, ale je to tak.) Kdyţ se Nerom dostane do ghetta, kdyţ nebude mít ani floka, bude z něj pro ty ostatní prostě „socka". Zřejmě se rozvede, jeho děti budou znevýhodněny, bude trpět. Dělení na Romy a Neromy je blbost. Neonacisté lidem sugerují, ţe je souţití s Romy čím dál horší. Ani to není nejspíš pravda. Sociolog Jakub Grygar (Fakulta sociálních věd UK) řekl severu iHned.cz: „Spíš eskaluje extremismus Neromŧ neţ Romŧ." A to je velmi riskantní. Nedovolit okrádat nejchudší Řešení jsou známá. Starost o děti z ghett, pomoct jim jít do normální školy. Pomoct nejchudším rodinám s bydlením (obec a kraj). Nenechat je ţdímat, okrádat v předraţených ubytovnách a domech. Je přece skandální, ţe ti nejchudší jsou okrádáni, dvojnásob nespravedlivé. Chybí zákon o sociálním bydlení a obcím zřejmě chybí i peníze na sociální bydlení. Dost moţná bude často potřeba vyloučené rodiny učit znovu normálně bydlet. Nejhorší je pro ně neudělat nic. To si obce a města nemohou dovolit. Jinak bude mnohem víc akcí, jaké proběhly v Duchcově a v Budějovicích. Bydlení souvisí s prací. Zdrcující většina lidí, i těch v ghettech, nechce ţít na dávkách, to jsou bludy, lţi, pomluvy. Ale kdyţ se sociálně vyloučených nakumulují stovky v jednom místě, těţko seţenou práci. Zvlášť kdyţ je to místo odlehlé, od pracovních příleţitostí daleko. Obce by měly umět sehnat práci (sociální zaměstnání). Dŧleţitou roli hraje policie. Její klíčová role není, aby bránila střetu Romŧ s neonacisty. Především má vynucovat pořádek v sociálně komplikovaných částech měst. Selhala na sídlišti Máj v Budějovicích - prý tam skoro nezabloudila. Aţ po konfliktu, minulý týden, oznámil budějovický územní ředitel Michal Holčapek: „Byl navýšen jak počet členŧ pořádkové policie, tak počet členŧ Sluţby kriminální policie a vyšetřování, abychom zjistili relevantní informace, co se v lokalitě děje, jaká je tam situace mezi občany." Stejně to probíhalo v Duchcově - policie málo pracovala; kriminalitu tam přitom údajně obstarávala především jedna rozvětvená romská rodina. A v tomto městě také stráţník nečinně přihlíţel, kdyţ skupinka opilých Romŧ zbila manţelský pár v Nádraţní ulici. Pořádková policie potřebuje posílit Takhle to nejde dál. Stejně jako není moţné neustále osekávat, redukovat stavy policie. Smysl by mělo zrušit obecní policii, schopné stráţníky převést k republikové pořádkové policii a posílit města, jako je Litvínov, Duchcov, Rumburk, Ostrava a další. Vynucování pořádku je zásadní. Bez pomoci sociálně vyloučeným lidem, jejich dětem, bez ochrany lidí před krádeţemi a násilím, ať ho páchá kdokoliv, nejsme a nebudeme západní země. Příliš málo se změnilo od roku 2008, kdy příslušníci Dělnické strany, neonacisté, táhli v Litvínově na sídliště Janov za vydatné podpory místních obyvatel. To varování stát zaspal, nevzal dost váţně. Pořád ještě nejsme moderní, transformovaná, tolerantní společnost. Dělíme lidi na přizpŧsobivé a nepřizpŧsobivé - hrŧza. Přitom Plné znění zpráv


stát sám se nedokáţe přizpŧsobit faktu, ţe deseti- a statisíce jeho obyvatel včetně dětí jsou krutě, trvale znevýhodněny.

URL| http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare/clanek.phtml?id=784482 _

Rusnok má vládu kompletní, ministrem financí bude Jan Fischer 8.7.2013

e15.cz

str. 00 _

Domácí politika_

Ministrem financí a místopředsedou úřednického kabinetu Jiřího Rusnoka bude bývalý předseda úřednické vlády Jan Fischer. Post šéfa státní pokladny byl posledním neobsazeným v Rusnokově vládě, přičemţ o Fischerovi se spekulovalo jiţ řadu dní. Rusnok uvedl, ţe společně s Fischerem vytvoří tandem, který se bude starat o to, aby hospodaření s veřejnými financemi bylo prioritou jeho vlády. „Osa premiér - ministr financí je v kaţdé vládě nesmírně dŧleţitá,“ dodal Fischer. Dalším vicepremiérem bude ministr vnitra Martin Pecina. Prezident Miloš Zeman vládu, která ale nemá zajištěnou podporu v Poslanecké sněmovně, jmenuje zřejmě ve středu. Dočasný kabinet chce podporovat obnovu ekonomického rŧstu a rozpočtovou odpovědnost, oznámili oba politici. Úřednická vláda chce také hledat úspory v chodu státní správy, investovat do dopravy, vědy a výzkumu a obnovit hospodářský rŧst na dlouhou dobu. Jak to bude provádět, pokud se jí nepodaří získat dŧvěru Sněmovny, je otázkou. Rusnok věří, ţe jeho tým dŧvěru dostane. Podle Rusnoka není pozice ministra financí podmíněna pouze ekonomickými znalostmi a její náplní není jen sestavování státního rozpočtu. Fischera si prý váţí a zná ho velmi dlouho. „Vţdycky jsem na něm oceňoval profesionalitu a zejména jeho řídící, ale i lidské vlastnosti. To jsou všechno, myslím, předpoklady pro to, aby velmi dobře zvládl i tento resort,“ zdŧvodnil Rusnok. Přečtěte si komentář Blahoslava Hrušky: Poslední do party Fischera provázejí milionové dluhy z prezidentské kampaně. Podle dřívějšího vyjádření předsedy jeho volebního výboru Jana Pirka by měly být uhrazeny do 26. července. Fischer zŧstává jediným z devítky kandidátŧ o hradní křeslo, který svým věřitelŧm zatím faktury nesplatil. Kdyţ nepostoupil do druhého kola prezidentské volby, nepřímo podpořil pozdějšího vítěze Miloše Zemana, s čímţ nesouhlasili někteří členové Fischerova volebního týmu. Fischer dával před volbami najevo, ţe ze soupeřŧ je mu nejbliţší ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg (TOP 09). „To ale bylo v nějaké situaci, to bylo v době, kdy jsem mohl počítat, ţe budu pro druhé kolo potřebovat i hlasy jeho voličŧ. Situace se ale změnila. Já si to váţně musím rozmyslet,“ uvedl poté pro deník Dnes. Zemana Fischer označil za politika, se kterým sice často nesouhlasí, ale jehoţ názory jsou známé a dlouhodobě konzistentní. Jmenování proběhne ve středu Zeman jmenuje Rusnokovu vládu na Hradě ve středu v 11:00. Ministři potom odjedou poloţit věnec k hrobu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a následně poprvé zasednou. Na jmenování ministři odjedou autobusem a stejným dopravním prostředkem pojedou i k Masarykovu hrobu do Lán. Potom se uskuteční první zasedání nového kabinetu ve Strakově akademii, podle Rusnoka bude „technicky formální“ a potrvá nejvýše dvě hodiny. Plné znění zpráv


Rusnokova vláda je kompletní. Kdo je kdo? Jan Fischer, ministr financí Dvaašedesátiletý Jan Firscher se narodil v Praze, kte vystudoval statistiku a ekonometrii na Vysoké škole ekonomické. Po studiích dlouhodobě pŧsobil ve Federálním statistickém úřadě a později Českém statistickém úřadě. V roce 2009 se stal premiérem úřednické vlády, letos neúspěšně kandidoval na prezidenta. V letech 1980 aţ 1989 byl členem KSČ. Tomáš Jan Podivínský, ministr ţivotního prostředí Tomáš Podivínský se narodil ve Vyškově na Moravě. Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a v roce 2004 absolvoval Diplomatickou akademii v Praze; je kariérní diplomat. V letech 1997 – 2003 byl pověřen na velvyslanectví ČR ve Vídni česko-rakouskou komunikací problematiky jaderné elektrárny Temelín. Vlastimil Picek, ministr obrany




Letos pětatřicetiletý František Lukl vede od února 2005 radnici jedenáctitisícového Kyjova, je také místopředsedou Svazu měst a obcí (SMO). Vystudoval brněnskou právnickou fakultu a začínal jako vedoucí právního oddělení přednosty hodonínského okresního úřadu (2001-2002), od ledna 2003 vedl dva roky kancelář starosty Kyjova, nyní je devátým rokem kyjovským zastupitelem za Sdruţení nestraníkŧ a starostou města. Loni jako lídr Sdruţení nestraníkŧ neúspěšně usiloval o funkci jihomoravského hejtmana. Lukl je svobodný, řekl, ţe jeho nejbliţším rodinným příslušníkem babička. František Koníček, ministr práce a sociálních věcí Bývalý ředitel Lesŧ ČR (červen 2006-únor 2007) se v posledních letech zabývá především podnikáním. Je rovněţ exposlancem ČSSD; do Sněmovny usedl jako náhradník za zesnulou kolegyni v červnu 2005 a v lednu 2006 na mandát rezignoval. Dva roky byl také náměstkem ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. Martin Holcát, ministr zdravotnictví Plné znění zpráv


Náměstek pro léčebně preventivní péči ve Fakultní nemocnici Motol. Od března 1999 do února 2000 byl prvním náměstkem ministra zdravotnictví (Ivana Davida a poté Vladimíra Špidly jako pověřeného šéfa resortu). Otolaryngolog, v roce 1996 se stal náměstkem ředitele ve Všeobecné fakultní nemocnici, od března 1997 do listopadu 2003 byl jejím ředitelem. Poté vedl Koordinační středisko transplantací, patřící pod ministerstvo zdravotnictví, a od roku 2006 je náměstkem v motolské nemocnici. Byl také šéfem koncilia, které se staralo o prezidenta Václava Havla. Martin Pecina, ministr vnitra Ministrem vnitra byl jiţ ve vládě Jana Fischera (květen 2009 aţ červenec 2010), předtím vedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe (září 2005 aţ červen 2009). Nyní je generálním ředitelem společnosti Vítkovice Power Engineering, která je součástí strojírenského holdingu Vítkovice. Do roku 1997 byl členem ODS (do strany vstoupil v roce 1993), v letech 2001 aţ 2005 byl členem ČSSD, členství se vzdal v souvislosti s nástupem do funkce předsedy antimonopolního úřadu. V roce 2010 se do ČSSD vrátil a letos v lednu z ní opět vystoupil. Vadilo mu, ţe levice nepostavila společného prezidentského kandidáta a ţe ČSSD nenavrhla do této funkce Miloše Zemana. Jan Kohout, ministr zahraničních věcí Bývalý ministr zahraničí a místopředseda vlády Jana Fischera (od května 2009 do července 2010), od listopadu 2010 člen dozorčí rady ČEZ. Předtím pŧsobil 20 let v diplomacii, zastupoval ČR mimo jiné při OSN a OBSE, byl velvyslancem ČR při Evropské unii. Kohout byl v komunistické straně (1986 aţ 1989), v roce 1995 vstoupil do ČSSD. Dalibor Štys, ministr školství Přírodovědec, od loňského roku ředitel odboru výzkumu a vývoje na ministerstvu školství. Předtím pracoval pro Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích, kde v roce 2002 zaloţil Ústav fyzikální biologie v Nových Hradech. Jeho ředitelem byl do konce roku 2011, poté se stal proděkanem Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Miroslav Toman, ministr zemědělství Prezident Potravinářské komory ČR (od roku 2007), člen dozorčí rady Podpŧrného a garančního rolnického a lesnického fondu, člen představenstev Hospodářské komory ČR a Agrární komory ČR. Od srpna 2002 do října 2006 byl náměstkem, později prvním náměstkem ministra zemědělství. V letech 1996 aţ 2001 pŧsobil jako obchodní rada na zastupitelských úřadech ve Washingtonu a v Bratislavě. Jeho otec byl ministrem zemědělství v 80. letech. Marie Benešová, ministryně spravedlnosti Někdejší nejvyšší státní zástupkyně (leden 1999 aţ září 2005) a stínová ministryně spravedlnosti za sociální demokracii (2006 aţ 2010) je od května odbornou mluvčí ČSSD pro boj s korupcí. Do letošního března byla místopředsedkyní strany. V prezidentské volbě podporovala Zemana, ačkoli ČSSD měla vlastního kandidáta. Nyní je členkou prezidentova poradního týmu. Jiří Balvín, ministr kultury Manaţer speciálních projektŧ televizní stanice Óčko, bývalý generální ředitel České televize (2001-02) a ředitel hudební televize Óčko (2003-12). Absolvoval Filmovou a televizní fakultu Akademie múzických umění, obor filmová a televizní produkce. Přes 25 let pracoval v Československé televizi, v letech 1992 aţ 1997 byl šéfproducentem uměleckých pořadŧ České televize. Později mimo jiné pracoval jako ředitel marketingové společnosti Českého tenisového svazu, ředitel výroby a techniky České nezávislé televizní společnosti a učil na FAMU. Během prezidentské předvolební kampaně radil Miloši Zemanovi s mediálním vystupováním. Kdo nabídku Jiřího Rusnoka odmítl: •




•


•


•


•


•



URL| 1004434

http://zpravy.e15.cz/domaci/politika/rusnok-ma-vladu-kompletni-ministrem-financi-bude-jan-fischer-

_

Politologové: Ve vládě jsou neznámí lidé, kteří svoje místo dostali příliš snadno 8.7.2013

iHNed.cz str. 00 zpravy.ihned.cz_ Marta Ošmerová_

Rusnokova vláda je kompletní. V pondělí přibyl poslední člen - neúspěšný kandidát na prezidenta Jan Fischer získal funkci ministra financí. Je správné, ţe tuto klíčovou pozici obsadí bývalý statistik? Politologové si nejsou jisti. Ve středu chce prezident Miloš Zeman jmenovat vládu Jiřího Rusnoka. Vládu sloţenou z lidí, kteří mají blízko k Zemanově straně nebo k levici, anebo z lidí, u nichţ bylo tou nejviditelnější kvalifikací to, ţe se dobře znají s lidmi z prezidentova okolí. Rusnokova vláda pak musí do 30 dnŧ poţádat sněmovnu o dŧvěru. Zatím ale nemá podporu prakticky ţádnou a zdá se, ţe je odsouzena k rychlému zániku. Co si o Rusnokově vládě myslí odborníci? Podívejte se, jak odpověděli na tyto tři otázky: 1. Co říkáte na sloţení Rusnokovy vlády? 2. Co si myslíte o tom, ţe Jan Fischer bude ministrem financí? Je to dobré, nebo špatné rozhodnutí? 3. Má takováto vláda podle Vás šanci dostat dŧvěru, kdyţ je sloţená převáţně z nepolitických osobností? Jan Bureš, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy 1. Asi je ještě brzy ji hodnotit, protoţe nevíme, jaké bude například její programové prohlášení. Nicméně jako největší problém vidím, ţe jsou v ní lidé veřejnosti naprosto neznámí. Na jednu stranu mŧţou tvrdit, ţe jsou to odborníci, ale na druhou stranu místo ve vládě by se nemělo získávat tak snadno, na jedno zavolání. Normální je, ţe by se mělo vybírat na základě dlouhodobějšího pobytu a zkušeností v politice. U těchto kandidátŧ neznáme jejich politické postoje a odborné názory. 2. Překvapilo mě to, ale chápu Jiřího Rusnoka, ţe chtěl ve vládě mít nějakou známou osobnost. Nevím, co je dŧvodem, ţe tam Fischer vstupuje, kdyţ není jasné, jestli sněmovnu přesvědčí a dŧvěru dostanou. Plné znění zpráv


Problém také vidím v tom, ţe Fischer nemá zkušenosti přímo s ekonomikou, jelikoţ je statistik a nikdy se v prostoru financí nepohyboval. Nevím, jestli je to úplně ideální. Na druhou stranu je pravda, ţe ani Kalousek není pŧvodně ekonom. Nicméně podle mě hlavním dŧvodem, proč Fischera do vlády přemluvili, je, aby si zajistili popularitu vlády u veřejnosti. 3. Myslím si, ţe to nezáleţí úplně na tom, kdo v tuhle chvíli ve vládě sedí. Je zřejmé, ţe pokud pravice bude přesvědčena o tom, ţe má 101 hlasŧ ve sněmovně, tak nemá dŧvod Rusnokově vládě dát dŧvěru. Ale dŧvěru vláda získává nadpoloviční většinou přítomných poslancŧ. Čili klíčový bude postoj ČSSD, a ten se nebude primárně odvíjet od toho, kdo ve vládě sedí, ale spíš to bude výsledek nějaké vnitřní strategie. Ještě před pár dny to vypadalo, ţe ČSSD bude striktně proti vládě, protoţe tam Zeman s Rusnokem natáhli několik lidí zevnitř ČSSD a protoţe vedení ČSSD nechce připustit, aby Zeman měl větší pole pŧsobnosti v politické scéně. Ale ta strategie se mŧţe velmi rychle změnit vzhledem k reakcím ostatních stran, zejména ODS a TOP 09. Jestliţe pro ČSSD je cílové, aby došlo k předčasným volbám, tak mŧţou paradoxně Rusnokovu vládu podpořit. Bohumil Doleţal, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy 1. Je to vláda, která dokáţe plnit konsolidační funkci pro pana prezidenta. Zároveň tam jsou lidé, kteří představují kontinuitu, a to Picek i Fischer. Prezidentŧv kancléř Mynář zdŧraznil, ţe nikdo nemŧţe prezidenta obviňovat z toho, ţe by to snad byla jeho vláda, kdyţ je v ní jeho konkurent z prezidentských voleb. Špatné rozhodnutí je to, jak vláda vznikla. Je to první vláda u nás, která vznikla bez jakéhokoliv zváţení eventuální podpory parlamentu. Myslím, ţe v téhle situaci by jedinou dobrou věcí byly předčasné volby. 2. Pan Fischer zastupuje ve vládě renomovaného politika, má jistou popularitu z dob, kdy sám dělal premiéra. Po téhle stránce budí dojem, ţe se jede dál. Netroufám si ale rozhodnout, jestli je to dobrá volba na post ministra financí. 3. Zatím to vypadá tak, ţe se předčasné volby nepodaří prosadit, protoţe TOP 09 je očividně nepotřebuje a ODS je nechce. A jakmile padne tato moţnost, tak se problém Rusnokovy vlády začne jevit úplně jinak neţ teď, protoţe si kaţdý začne říkat, ţe jiná vláda by mohla být ještě horší, neţ je tato. Takţe já bych vŧbec nevylučoval, ţe vláda dŧvěru dostane. Ale mŧj názor je, ţe by dŧvěru vŧbec neměla dostat. Pavel Šaradín, Filozofická fakulta Univerzity Palackého 1. Moţná trochu překvapením bylo obsazení postu ministra financí. Ale celkově si myslím, ţe tato vláda splňuje pojem úřednické vlády. Převaţují lidé, kteří mají zkušenost z praxe, takţe je úřednická v tom dobrém i špatném slova smyslu. Očekával jsem pouze větší zastoupení ţen. I kdyţ je pravda, ţe Zeman nikdy neměl k ţenám pozitivní vztah. 2. Co se týče jeho profesního ţivota, tak si myslím, ţe je to člověk na svém místě, protoţe vystudoval to, čemu se má věnovat, a prokázal také své manaţerské schopnosti při řízení Českého statistického úřadu. Na druhou stranu má nedořešené financování prezidentské kampaně, coţ devalvuje to pozitivní na něm. Takţe jeho obsazení vidím dost rozporuplně. 3. Nevidím do hlavy panu prezidentovi a nevím, co komu slíbil v Poslanecké sněmovně. Pokud bych bral v potaz dosavadní deklarace, tak šanci na dŧvěru tato vláda nemá. Kamil Švec, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy 1. Sloţení vlády do jisté míry odráţí preference prezidenta Miloše Zemana. Navíc část členŧ vlády jsou sociální demokraté, kteří mají pozastavené členství. To je moţné vnímat jako strategii k tomu, jak sociální demokracii oslabit. Zároveň je však dobře, ţe v politice jsou noví lidé neţ jen politici, kteří uţ v politice na nejvyšších úrovních byli. 2. Jan Fischer není svou specializací velký odborník na finance, protoţe není ekonom, ale statistik, coţ není úplně ideální. Takţe si nemyslím, ţe je správně, ţe bude ministrem financí. Plné znění zpráv


3. Ze začátku všichni říkali, ţe dŧvěru nevysloví. Bylo by strategičtější nevyslovit dŧvěru vládě, tak aby prezident Zeman musel jmenovat dalšího kandidáta, a proces by se posunul dál. Navíc sestavit vládu bez konzultace s Poslaneckou sněmovnou, je politicky neprozíravé, je to proti zvyklostem a logice věci. Vláda je zodpovědná sněmovně, takţe se jí nemusí podařit nic prosadit, a v tom případě by to byla vláda “na baterky“. Josef Mlejnek, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy 1. Jsou tam lidé, kteří jsou přívrţenci Miloše Zemana, a pak tam jsou lidé, pro které je získání ministerského postu velkým plusem v ţivotopisu, kterého by asi za jiných okolností nedosáhli. Takţe personální sloţení vlády není zrovna uchvacující. 2. Fischer je největší rybou, která se podařila Jiřímu Rusnokovi ulovit. Myslí si, ţe Fischer má u veřejnosti stále vysoký kredit, ale moţná hodně z něj ztratil neúspěchem v prezidentské kampani. Navíc se o něm v poslední dobou psalo, ţe stále má nesplacené dluhy z kampaně. A to mi nepřijde zrovna dobré, aby ministr financí byl zadluţený. Navíc je to statistik, ne ekonom, takţe k výkonu funkce ministra financí velkou odbornost nemá. 3. Jistou šanci na dŧvěru vláda má, ale pokud ji získá, tak to bude výsledkem politických kalkulací a nátlaku. Poslanci mohou nakonec přicházet s argumenty na podporu vlády, protoţe jim v téhle podobě bude připadat jako nejmenší zlo. Spíše to ale vypadá, ţe vláda dŧvěru nezíská.

URL| http://zpravy.ihned.cz/politika/c1-60208400-politologove-ve-vlade-jsou-neznami-lide-kteri-svoje-mistodostali-prilis-snadno _

POŠLETE JE DO HÁJE 8.7.2013

Ona DNES str. 04 Fejeton_ MARKÉTA FIALOVÁ_

NEBO JE ASPOŇ PUSŤTE K VODĚ! Milujeme je víc neţ sebe (pořád), fandíme jim víc neţ sobě (skoro vţdycky) a jejich ţivoty máme ve svých rukou víc neţ své (to bohuţel často). Samozřejmě dočasně a kaţdá z nás jinou měrou. My a naše děti… Neţ děti nastoupí školní docházku, bývají obvykle matky tím, kdo jim určuje denní řád – kdy vstát, kdy jíst, kdy udělat bábovičku, pá pá, pusu, vyčurat a spát. A i kdyţ se tenhle rytmus opakující se do zblbnutí mŧţe časem matce zajídat, je to jen proto, ţe netuší, co ji čeká s nástupem do školy. Tedy, co čeká ji a její dítě, pochopitelně. Jak v nestřeţenou chvíli mazácky poučila naši mladší naše starší dcera: „Jo holka, škola, to je konec dětství.“ A zlom je to samozřejmě i pro rodiče. Nepočítám nekonečné řádky svislých čárek, pŧlkrouţkŧ a smyček, které kradou dříve klidné večery, ani dlouhé týdny, kdy se nepovinnou četbou povinně stane slabikář. Mnohem trýznivější je přijmout ten nekompromisní diktát: start v osm ráno, pondělí aţ pátek, září aţ červen. A máte před sebou takhle nalinkováno několik mnoho let, ţádné světlo na konci tunelu. Jediným obdobím svobody pak zŧstávají prázdniny. Na našich holkách pozoruji euforii uţ pár dní před koncem školy a pak uţ jen stoupá, aţ do září. Jsou čím dál tím rozvernější, rozdováděnější, hlučnější a sebevědomější. Míň spí a víc jedí, taky přes prázdniny nejvíc vyrostou. A přiznávám se, někdy cítím, ţe nestíhám. Ale taky vím, ţe v tom nejsem sama. Všechny naše děti holt vyrŧstají v rychlé době a ţijí v jejím tempu. A dřív nebo později kaţdý rodič zjistí, ţe je pozadu. Proto radím, v rámci zachování duševního zdraví a rodičovské dŧstojnosti, pošlete své děti o prázdninách do háje nebo je aspoň pusťte k vodě! Vy se vzpamatujete z uplynulých deseti měsícŧ a naberete síly na příštích deset. Z vlastní zkušenosti vím, ţe obojí vám zabere zhruba stejně času. Jejich schopnost rekonvalescence je zatraceně lepší, proto de facto celé dva měsíce stráví vstřebáváním nových vjemŧ. S neomylnou jistotou pochytí ty ‚nejhustější hemzy‘, vychytají ty ‚nejvíc cool vohozy‘ a zrealizují ty ‚nejkrutější statusy‘. A moudrý rodič o prázdninách oblékne (a nesvlékne!) tričko RESPECT!, mlčí a nestačí se divit. Plné znění zpráv


Nechat dítě pár dní napospas osudu je výchovné, i kdyţ to mŧţe být o nervy. V naší rodině je oblíbená historka, kdy teta vypravovala svého jediného syna na týden na hory. „Přece nepŧjdeš se mnou, mami, je mi čtrnáct!“ Tak mu dala pusu ve dveřích a šla si uvařit kafe, aby zahnala první vlnu stesku. Pak ale narazila na zapomenutou krabici řízkŧ, které mu s láskou od šesti ráno smaţila, tak si přes noční košili bleskurychle natáhla svetr, oblíkla kabát, obula kozačky a letěla za ním na stanici metra. Ţe jí ujel právě mizejícím vlakem, poznala podle toho, ţe na nástupišti zŧstaly osamocené jeho lyţe, přibrala je tedy k řízkŧm a pokračovala v cestě. Autobus s lyţaři doběhla těsně před odjezdem se srdcem aţ v krku. Její chlapec seděl v klidu a vŧbec nic mu nescházelo. Je v zásadě fuk, jestli se vaše dítě bude samostatnosti učit na skautském táboře, golfovém kurzu, nebo na chalupě u babičky. Konečně o tom si bude rozhodovat také čím dál tím víc samo. Dŧleţité ale je, aby mělo tu moţnost. Bez mámy za zadkem prostě člověk líp hledá sám sebe. Lépe se překračují ty zatracené hranice všedních dní, líp se boří zdi a líp se staví mosty. A u všeho taky nemusíte být… Foto popis| AUTORKA O autorovi| MARKÉTA FIALOVÁ, [email protected], MARKÉTA FIALOVÁ (42) moderuje Televizní noviny v televizi Nova. Vystudovala masovou komunikaci na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. S novinařinou začínala v deníku Mladá fronta Dnes. Je vdaná a má dvě dcery. _

O kterou další zemi po Chorvatsku a kdy by měla být rozšířena Evropská unie? 8.7.2013

Respekt

str. 06

Anketa_

_ KAREL SCHWARZENBERG odstupující ministr zahraničí Teď je na řadě dokončit integraci západního Balkánu a očividně nejlépe je připraveno Srbsko. To, ţe si tady hrajeme s osudem státŧ západního Balkánu a posouváme termín, zpřísňujeme podmínky a klademe nejrŧznější výmluvy, abychom s nimi nemuseli rychle a úspěšně jednat, je podvod. Všem těm státŧm jsme slíbili, ţe kdyţ dodrţí podmínky stanovené na začátku, mohou přistoupit. Němci se nyní bohuţel snaţí z vnitropolitických dŧvodŧ posunout zahájení rozhovorŧ se Srbskem. Ale jestliţe teď někdo tvrdí, ţe Srbové musí uznat Kosovo, pak by si měl uvědomit, ţe Německo potřebovalo přes čtyřicet let, aby uznalo ztrátu Slezska a Pomořanska. K přistoupení Srbska k EU by podle mě mělo dojít co nejdříve. LUCIE NAJŠLOVá Fakulta sociálních věd UK, Europeum Nedotáhneme prvně rozšíření o Kypr? I kdyţ je v Evropské unii jiţ od roku 2004, na severu ostrova právo Unie neplatí. „EU občanství“ Kypřanŧ, zejména těch tureckých, je tak dost omezené. Právě turečtí Kypřané hlasovali v roce 2004 za sjednocení a jasně projevili zájem o to být v Unii. Dnes jim posíláme leda tak rozvojovou pomoc a čekáme, aţ „se“ vyřeší kyperský konflikt. Unie by měla být v tomto směru akčnější. Současná situace ničí její kredibilitu a má také bezpečnostní dohru spolupráce EU a NATO je kvŧli Kypru v patové situaci. Lídrŧm EU se ale na Kypru moc angaţovat nechce. Tou 29. členskou zemí se zřejmě stane některý z balkánských kandidátŧ, nebo si to moţná rozmyslí Island. LENKA ROVNá Fakulta sociálních věd UK Přístupová jednání jsou vedena s Makedonií (2009) a Černou Horou (2012). V obou případech se jedná o země s mnoha problémy spojenými s jejich ne úplně vyjasněným statusem, trpící nestabilní politickou krajinou a suţované korupcí. Pokračování přístupových rozhovorŧ Turecka se zadrhlo na dohodě o rozděleném Kypru. Mnoho dalších problémŧ, například spojených se vztahem k menšinám, ještě komplikuje opatrnější přístup Turkŧ k EU. K tomu došlo i v nejúspěšnější kandidátské zemi, na Islandu. Od roku 2010 uzavřel Island jedenáct kapitol, je jiţ členem NATO, EFTA, EEA a Schengenu. Ovšem nová středopravá vláda na jaře vyhrála s hesly proti vstupu do EU. Islanďany odrazuje obava z omezení rybolovu a krize eura. Na další rozšíření si počkáme. ŠTEFAN FÜLE eurokomisař pro rozšíření Rozšíření je nejen technický, ale také politický proces, proto je hledání přesné odpovědi věštěním z křišťálové koule. Záleţí zejména na kandidátech samotných, jak rychle zvládnou během přístupových jednání splnit kritéria členství a uskutečnit reformy na dosaţení unijních standardŧ. Černá Hora je papírově nejblíţe tomu stát se další zemí, jeţ vstoupí do EU; v současnosti je jedinou Plné znění zpráv


zemi západního Balkánu, se kterou Unie vede jiţ více neţ rok přístupová jednání. Na konci června EU rozhodla o otevření přístupových jednání se Srbskem. Odhadovat délku jejich trvání je ale ošidné, třeba v případě Chorvatska trvala šest let, ratifikace dohody o přistoupení další rok a pŧl. Bude tedy záleţet na nasazení Černé Hory a Srbska, která z těchto zemí ukončí jednání dříve, či zda se tak stane víceméně ve stejnou dobu. Foto autor| FOTO MILAN JAROŠ Foto autor| FOTO MATĚJ STRÁNSKÝ Foto autor| FOTO ARCHIV Foto autor| FOTO ARCHIV _

V techno pasti 8.7.2013

Respekt str. 70 Michal Černý_

Eseje_

Kaţdý technický vynález nás nějakým zpŧsobem posunuje. Kam? To netušíme Před oči se promítají dodatečné informace o okolním světě. Potřebujete se třeba dostat do určité ulice v neznámém městě? Google brýle vám promítnou před oči trojrozměrnou mapu a přesně vás navigují k cíli. Projekt patří do oboru rozšířené reality (AR, augmented reality), o němţ se mluví jako o mimořádně perspektivním. Existují vize, ţe by v reálném světě byly na rŧzných objektech umístěny malé černobílé terčíky, takzvané AR značky. Při pohledu na AR značku skrze mobilní zařízení (přes Google brýle nebo třeba smartphone) by se do obrazu přimíchala digitálně vytvořená realita – například při pohledu na budovu by se zobrazil 3D pohled na vnitřek budovy, uspořádání místností a jednotlivých pater. Technologie Google brýlí zatím není příliš rozšířená, a uţ proti ní vzniká silný odpor. Brýle jsou vybaveny kamerou, takţe vyvstávají obavy ze ztráty soukromí, kdy by vlastník brýlí mohl kohokoli nepozorovaně nahrávat. „Nejsme proti technologiím, ale tvrdíme, ţe jejich rozvoj je moţné lépe kontrolovat,“ uvádí se například na webových stránkách sdruţení nazvaného Zastavte kyborgy. A právě v tom se skrývá jádro věci. Presumpce viny Účinky moderních technologií na člověka zkoumal americký spisovatel Jerry Mander, pŧvodně majitel úspěšné reklamní agentury. V roce 2003 u nás v českém překladu vyšla jeho kniha V nepřítomnosti posvátného. Jerry Mander jistě neříká nic objevného, kdyţ tvrdí, ţe kaţdý technický vynález člověka nějakým zpŧsobem posunuje, ale ten sám vlastně netuší, kam vlastně. Jedno je jisté: téměř vţdy se kvŧli technologiím pohybuje dál od svého pŧvodního prostředí. V dŧsledku nekritického obdivu k technologiím se stále více vzdaluje tomu, na co je z evolučního pohledu dlouhodobě nastavený – ztrácí smysl pro lidská měřítka, pŧvodní proporce a pŧvodní rytmus plynutí času. Videohry, televize, počítače – nervová soustava člověka je stimulována stále rychlejší palbou podnětŧ. Ten se tak stává čím dál urychlenější a roztěkanější a nakonec to vede třeba k tomu, ţe samotnou přírodu s jejím pomalým tempem povaţuje za nezajímavou a nudnou. Někteří autoři včetně Mandera proto navrhují, aby na kaţdý nový vynález byla uplatňována tzv. presumpce viny – tedy ho nepouţívat dříve, neţ se spolehlivě prokáţe jeho neškodnost. V době všeobecného nadšení nad kaţdou technologickou novinkou je to inspirativní alternativa: kaţdou přicházející technologii nejprve podrobit celostní analýze. V případě Google brýlí bychom se potom ptali: Jaké budou mít psychologické dŧsledky? Jaký vliv na bezpečnost či soukromí? Slouţí tato technologie k tomu, aby podstatně vylepšila naše ţivoty, nebo spíš k prosazení komerčních zájmŧ nadnárodních firem? Víme, co činíme? Účinné a nezdravé Americko-rakouský fyzik Fritjof Capra ve své knize Bod obratu tvrdí, ţe současnou krizi lze celkově vnímat jako dŧsledek přílišného převáţení jangových, muţských hodnot nad ţenskými, jinovými. V běţném ţivotě se radujeme ze slunečného počasí, ale uţ ne z deštivého, česká média jásají nad vzrŧstem ekonomiky a upadají do depresí při jejím poklesu. Podle Fritjofa Capry není naším úkolem odevzdávat se mánii při rŧstu a upadat do depresí při sestupu, ale snaţit se hlavně o vyváţenost obou protipólŧ a sledovat tím středovou cestu zdraví. Plné znění zpráv


Co se týká technologií, muţská kreativita zvítězila nad jinovou podstatou přírody a člověk se kvŧli nadměrnému dŧrazu na tvrdou, machistickou technologii chytil do vlastní techno pasti. Proti tomu se dá leccos dělat – například nepouţívat technologie nadměrně, drţet si od nich odstup. Mnohdy totiţ přinášejí jenom zneklidnění. Moţná uţ jste sami zjistili, ţe pokud chcete mít alespoň na čas klid, je nejlepší úplně odloţit mobil a notebook a prostě je u sebe nemít. Je také potřeba umět rozlišovat – například se ptát, jestli pouţití konkrétní technologie vede k decentralizaci, jako třeba obnovitelné zdroje energie, nebo spíš k centralizaci, jako elektrárny jaderné, uhelné či termojaderné. Má konkrétní technologie cit pro lidská měřítka, anebo je extrémní? Není například příliš velká a megalomanská nebo příliš urychlující a tím narušující lidskou psychiku? Pouţívání Google brýlí tedy znamená větší vnoření se do digitální reality. Jaké přesně účinky budou mít, je těţké předpovídat – jestli třeba jejich masové nasazení nepovede k tomu, ţe se objeví zástup podivínŧ, kteří si budou na ulici pro sebe něco mumlat a spíše neţ ve skutečné realitě ţít v té digitální. Kaţdopádně, podobně jako v případě starší technologie mobilních telefonŧ bude nutné stanovit novou etiketu a nová pravidla pro jejich pouţívání. Foto autor| foto archiv Foto autor| foto profimedia.cz O autorovi| Michal Černý, vystudoval ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK, poté pracoval jako redaktor časopisu Chip. Zajímá se především o informační technologie a témata kolem ekologie a udrţitelného rozvoje. _

Rusnok oznámí jméno ministra financí. Má pozvaného Fischera 7.7.2013

e15.cz

str. 00 _

Domácí politika_

Nová vláda má být sestavena v pondělí, slíbil to budoucí premiér Jiří Rusnok. Zatím zŧstává volné poslední místo, post ministra financí. V této souvislosti se hovoří o Janu Fischerovi jako o favoritovi. Rusnok si ho pozval na pondělní dopoledne. Premiér Jiří Rusnok pozval expremiéra Jana Fischera do Kramářovy vily. Právě v pondělí má přitom Rusnok oznámit, koho navrhne prezidentovi jako ministra financí, o Fischerovi se spekuluje jako o váţném kandidátovi. O tom, ţe je pozvaný do Kramářovy vily, kde premiér o sloţení úřednické vlády jedná, Fischer informoval v sms zprávě.

Klíčový resort financí je poslední, kde jméno nového ministra není známo. Prezident Miloš Zeman by měl nový kabinet jmenovat ve středu. „Na pondělí mě premiér Rusnok pozval na 10:30 do Kramářovy vily. Předpokládám, ţe potom bude jasněji,“ napsal bývalý premiér a neúspěšný prezidentský kandidát Fischer v sms. Rusnokŧv kabinet nahradí odstupující vládu Petra Nečase (ODS), která padla kvŧli skandálu kolem šéfky Nečasova kabinetu Jany Nagyové. Dosavadní vládní koalice ODS, TOP 09 a strany LIDEM deklaruje, ţe má ve Sněmovně většinu, usilovala a usiluje o to, aby prezident v dalším případném pokusu o sestavení vlády jmenoval premiérkou Miroslavu Němcovou z ODS. Opozice povaţuje za nejlepší řešení rozpuštění dolní komory a co nejrychlejší předčasné volby. Rusnokova vláda bude mít po jmenování prezidentem 30 dnŧ na to, aby poţádala poslance o vyslovení dŧvěry. Rusnokova vláda má zatím 13 ministrŧ: Tomáš Jan Podivínský, ministr ţivotního prostředí



Tomáš Podivínský se narodil ve Vyškově na Moravě. Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a v roce 2004 absolvoval Diplomatickou akademii v Praze; je kariérní diplomat. V letech 1997 – 2003 byl pověřen na velvyslanectví ČR ve Vídni česko-rakouskou komunikací problematiky jaderné elektrárny Temelín. Vlastimil Picek, ministr obrany




Letos pětatřicetiletý František Lukl vede od února 2005 radnici jedenáctitisícového Kyjova, je také místopředsedou Svazu měst a obcí (SMO). Vystudoval brněnskou právnickou fakultu a začínal jako vedoucí právního oddělení přednosty hodonínského okresního úřadu (2001-2002), od ledna 2003 vedl dva roky kancelář starosty Kyjova, nyní je devátým rokem kyjovským zastupitelem za Sdruţení nestraníkŧ a starostou města. Loni jako lídr Sdruţení nestraníkŧ neúspěšně usiloval o funkci jihomoravského hejtmana. Lukl je svobodný, řekl, ţe jeho nejbliţším rodinným příslušníkem babička. František Koníček, ministr práce a sociálních věcí Bývalý ředitel Lesŧ ČR (červen 2006-únor 2007) se v posledních letech zabývá především podnikáním. Je rovněţ exposlancem ČSSD; do Sněmovny usedl jako náhradník za zesnulou kolegyni v červnu 2005 a v lednu 2006 na mandát rezignoval. Dva roky byl také náměstkem ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. Martin Holcát, ministr zdravotnictví Náměstek pro léčebně preventivní péči ve Fakultní nemocnici Motol. Od března 1999 do února 2000 byl prvním náměstkem ministra zdravotnictví (Ivana Davida a poté Vladimíra Špidly jako pověřeného šéfa resortu). Otolaryngolog, v roce 1996 se stal náměstkem ředitele ve Všeobecné fakultní nemocnici, od března 1997 do listopadu 2003 byl jejím ředitelem. Poté vedl Koordinační středisko transplantací, patřící pod ministerstvo zdravotnictví, a od roku 2006 je náměstkem v motolské nemocnici. Byl také šéfem koncilia, které se staralo o prezidenta Václava Havla. Martin Pecina, ministr vnitra Ministrem vnitra byl jiţ ve vládě Jana Fischera (květen 2009 aţ červenec 2010), předtím vedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe (září 2005 aţ červen 2009). Nyní je generálním ředitelem společnosti Vítkovice Power Plné znění zpráv


Engineering, která je součástí strojírenského holdingu Vítkovice. Do roku 1997 byl členem ODS (do strany vstoupil v roce 1993), v letech 2001 aţ 2005 byl členem ČSSD, členství se vzdal v souvislosti s nástupem do funkce předsedy antimonopolního úřadu. V roce 2010 se do ČSSD vrátil a letos v lednu z ní opět vystoupil. Vadilo mu, ţe levice nepostavila společného prezidentského kandidáta a ţe ČSSD nenavrhla do této funkce Miloše Zemana. Jan Kohout, ministr zahraničních věcí Bývalý ministr zahraničí a místopředseda vlády Jana Fischera (od května 2009 do července 2010), od listopadu 2010 člen dozorčí rady ČEZ. Předtím pŧsobil 20 let v diplomacii, zastupoval ČR mimo jiné při OSN a OBSE, byl velvyslancem ČR při Evropské unii. Kohout byl v komunistické straně (1986 aţ 1989), v roce 1995 vstoupil do ČSSD. Dalibor Štys, ministr školství Přírodovědec, od loňského roku ředitel odboru výzkumu a vývoje na ministerstvu školství. Předtím pracoval pro Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích, kde v roce 2002 zaloţil Ústav fyzikální biologie v Nových Hradech. Jeho ředitelem byl do konce roku 2011, poté se stal proděkanem Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Miroslav Toman, ministr zemědělství Prezident Potravinářské komory ČR (od roku 2007), člen dozorčí rady Podpŧrného a garančního rolnického a lesnického fondu, člen představenstev Hospodářské komory ČR a Agrární komory ČR. Od srpna 2002 do října 2006 byl náměstkem, později prvním náměstkem ministra zemědělství. V letech 1996 aţ 2001 pŧsobil jako obchodní rada na zastupitelských úřadech ve Washingtonu a v Bratislavě. Jeho otec byl ministrem zemědělství v 80. letech. Marie Benešová, ministryně spravedlnosti Někdejší nejvyšší státní zástupkyně (leden 1999 aţ září 2005) a stínová ministryně spravedlnosti za sociální demokracii (2006 aţ 2010) je od května odbornou mluvčí ČSSD pro boj s korupcí. Do letošního března byla místopředsedkyní strany. V prezidentské volbě podporovala Zemana, ačkoli ČSSD měla vlastního kandidáta. Nyní je členkou prezidentova poradního týmu. Jiří Balvín, ministr kultury Manaţer speciálních projektŧ televizní stanice Óčko, bývalý generální ředitel České televize (2001-02) a ředitel hudební televize Óčko (2003-12). Absolvoval Filmovou a televizní fakultu Akademie múzických umění, obor filmová a televizní produkce. Přes 25 let pracoval v Československé televizi, v letech 1992 aţ 1997 byl šéfproducentem uměleckých pořadŧ České televize. Později mimo jiné pracoval jako ředitel marketingové společnosti Českého tenisového svazu, ředitel výroby a techniky České nezávislé televizní společnosti a učil na FAMU. Během prezidentské předvolební kampaně radil Miloši Zemanovi s mediálním vystupováním. Kdo nabídku Jiřího Rusnoka odmítl: •


•


•


•


•


•


Čtěte také: Plné znění zpráv


Rusnokŧv pokus nemusí skončit krachem, Zeman spoléhá na rozštěpení ČSSD Dostavba Temelína: Rusnok jiţ jednal se šéfem ČEZ

URL| 1004300

http://zpravy.e15.cz/domaci/politika/rusnok-oznami-jmeno-ministra-financi-ma-pozvaneho-fischera-

_

Anketa: O kterou další zemi po Chorvatsku a kdy by měla být rozšířena Evropská unie? 7.7.2013

respekt.cz str. 00 RESPEKT.IHNED.CZ_ Redakce Respekt_

Karel Schwarzenberg odstupující ministr zahraničí Teď je na řadě dokončit integraci západního Balkánu a očividně nejlépe je připraveno Srbsko. To, ţe si tady hrajeme s osudem státŧ západního Balkánu a posouváme termín, zpřísňujeme podmínky a klademe nejrŧznější výmluvy, abychom s nimi nemuseli rychle a úspěšně jednat, je podvod. Všem těm státŧm jsme slíbili, ţe kdyţ dodrţí podmínky stanovené na začátku, mohou přistoupit. Němci se nyní bohuţel snaţí z vnitropolitických dŧvodŧ posunout zahájení rozhovorŧ se Srbskem. Ale jestliţe teď někdo tvrdí, ţe Srbové musí uznat Kosovo, pak by si měl uvědomit, ţe Německo potřebovalo přes čtyřicet let, aby uznalo ztrátu Slezska a Pomořanska. K přistoupení Srbska k EU by podle mě mělo dojít co nejdříve. Lucie Najšlová Fakulta sociálních věd UK, Europeum Nedotáhneme prvně rozšíření o Kypr? I kdyţ je v Evropské unii jiţ od roku 2004, na severu ostrova právo Unie neplatí. “EU občanství“ Kypřanŧ, zejména těch tureckých, je tak dost omezené. Právě turečtí Kypřané hlasovali v roce 2004 za sjednocení a jasně projevili zájem o to být v Unii. Dnes jim posíláme leda tak rozvojovou pomoc a čekáme, aţ “se“ vyřeší kyperský konflikt. Unie by měla být v tomto směru akčnější. Současná situace ničí její kredibilitu a má také bezpečnostní dohru - spolupráce EU a NATO je kvŧli Kypru v patové situaci. Lídrŧm EU se ale na Kypru moc angaţovat nechce. Tou 29. členskou zemí se zřejmě stane některý z balkánských kandidátŧ, nebo si to moţná rozmyslí Island. Lenka Rovná Fakulta sociálních věd UK Přístupová jednání jsou vedena s Makedonií (2009) a Černou Horou (2012). V obou případech se jedná o země s mnoha problémy spojenými s jejich ne úplně vyjasněným statusem, trpící nestabilní politickou krajinou a suţované korupcí. Pokračování přístupových rozhovorŧ Turecka se zadrhlo na dohodě o rozděleném Kypru. Mnoho dalších problémŧ, například spojených se vztahem k menšinám, ještě komplikuje opatrnější přístup Turkŧ k EU. K tomu došlo i v nejúspěšnější kandidátské zemi, na Islandu. Od roku 2010 uzavřel Island jedenáct kapitol, je jiţ členem NATO, EFTA, EEA a Schengenu. Ovšem nová středopravá vláda na jaře vyhrála s hesly proti vstupu do EU. Islanďany odrazuje obava z omezení rybolovu a krize eura. Na další rozšíření si počkáme. Štefan Füle eurokomisař pro rozšíření



Rozšíření je nejen technický, ale také politický proces, proto je hledání přesné odpovědi věštěním z křišťálové koule. Záleţí zejména na kandidátech samotných, jak rychle zvládnou během přístupových jednání splnit kritéria členství a uskutečnit reformy na dosaţení unijních standardŧ. Černá Hora je papírově nejblíţe tomu stát se další zemí, jeţ vstoupí do EU; v současnosti je jedinou zemi západního Balkánu, se kterou Unie vede jiţ více neţ rok přístupová jednání. Na konci června EU rozhodla o otevření přístupových jednání se Srbskem. Odhadovat délku jejich trvání je ale ošidné, třeba v případě Chorvatska trvala šest let, ratifikace dohody o přistoupení další rok a pŧl. Bude tedy záleţet na nasazení Černé Hory a Srbska, která z těchto zemí ukončí jednání dříve, či zda se tak stane víceméně ve stejnou dobu.

URL| http://RESPEKT.IHNED.CZ/c1-60199440-anketa-o-kterou-dalsi-zemi-po-chorvatsku-a-kdy-by-mela-bytrozsirena-evropska-unie _

V techno pasti 7.7.2013

respekt.cz

str. 00 RESPEKT.IHNED.CZ_ Michal Černý_

Kaţdý technický vynález nás nějakým zpŧsobem posunuje. Kam? To netušíme Před oči se promítají dodatečné informace o okolním světě. Potřebujete se třeba dostat do určité ulice v neznámém městě? Google brýle vám promítnou před oči trojrozměrnou mapu a přesně vás navigují k cíli. Projekt patří do oboru rozšířené reality (AR, augmented reality), o němţ se mluví jako o mimořádně perspektivním. Existují vize, ţe by v reálném světě byly na rŧzných objektech umístěny malé černobílé terčíky, takzvané AR značky. Při pohledu na AR značku skrze mobilní zařízení (přes Google brýle nebo třeba smartphone) by se do obrazu přimíchala digitálně vytvořená realita - například při pohledu na budovu by se zobrazil 3D pohled na vnitřek budovy, uspořádání místností a jednotlivých pater. Technologie Google brýlí zatím není příliš rozšířená, a uţ proti ní vzniká silný odpor. Brýle jsou vybaveny kamerou, takţe vyvstávají obavy ze ztráty soukromí, kdy by vlastník brýlí mohl kohokoli nepozorovaně nahrávat. “Nejsme proti technologiím, ale tvrdíme, ţe jejich rozvoj je moţné lépe kontrolovat,“ uvádí se například na webových stránkách sdruţení nazvaného Zastavte kyborgy. A právě v tom se skrývá jádro věci. Presumpce viny Účinky moderních technologií na člověka zkoumal americký spisovatel Jerry Mander, pŧvodně majitel úspěšné reklamní agentury. V roce 2003 u nás v českém překladu vyšla jeho kniha V nepřítomnosti posvátného. Jerry Mander jistě neříká nic objevného, kdyţ tvrdí, ţe kaţdý technický vynález člověka nějakým zpŧsobem posunuje, ale ten sám vlastně netuší, kam vlastně. Jedno je jisté: téměř vţdy se kvŧli technologiím pohybuje dál od svého pŧvodního prostředí. V dŧsledku nekritického obdivu k technologiím se stále více vzdaluje tomu, na co je z evolučního pohledu dlouhodobě nastavený - ztrácí smysl pro lidská měřítka, pŧvodní proporce a pŧvodní rytmus plynutí času. Videohry, televize, počítače - nervová soustava člověka je stimulována stále rychlejší palbou podnětŧ. Ten se tak stává čím dál urychlenější a roztěkanější a nakonec to vede třeba k tomu, ţe samotnou přírodu s jejím pomalým tempem povaţuje za nezajímavou a nudnou. Někteří autoři včetně Mandera proto navrhují, aby na kaţdý nový vynález byla uplatňována tzv. presumpce viny - tedy ho nepouţívat dříve, neţ se spolehlivě prokáţe jeho neškodnost. V době všeobecného nadšení nad kaţdou technologickou novinkou je to inspirativní alternativa: kaţdou přicházející technologii nejprve podrobit celostní analýze. V případě Google brýlí bychom se potom ptali: Jaké budou mít psychologické dŧsledky? Jaký vliv na bezpečnost či soukromí? Slouţí tato technologie k tomu, aby podstatně vylepšila naše ţivoty, nebo spíš k prosazení komerčních zájmŧ nadnárodních firem? Víme, co činíme? Plné znění zpráv


Účinné a nezdravé Americko-rakouský fyzik Fritjof Capra ve své knize Bod obratu tvrdí, ţe současnou krizi lze celkově vnímat jako dŧsledek přílišného převáţení jangových, muţských hodnot nad ţenskými, jinovými. V běţném ţivotě se radujeme ze slunečného počasí, ale uţ ne z deštivého, česká média jásají nad vzrŧstem ekonomiky a upadají do depresí při jejím poklesu. Podle Fritjofa Capry není naším úkolem odevzdávat se mánii při rŧstu a upadat do depresí při sestupu, ale snaţit se hlavně o vyváţenost obou protipólŧ a sledovat tím středovou cestu zdraví. Co se týká technologií, muţská kreativita zvítězila nad jinovou podstatou přírody a člověk se kvŧli nadměrnému dŧrazu na tvrdou, machistickou technologii chytil do vlastní techno pasti. Proti tomu se dá leccos dělat například nepouţívat technologie nadměrně, drţet si od nich odstup. Mnohdy totiţ přinášejí jenom zneklidnění. Moţná uţ jste sami zjistili, ţe pokud chcete mít alespoň na čas klid, je nejlepší úplně odloţit mobil a notebook a prostě je u sebe nemít. Je také potřeba umět rozlišovat - například se ptát, jestli pouţití konkrétní technologie vede k decentralizaci, jako třeba obnovitelné zdroje energie, nebo spíš k centralizaci, jako elektrárny jaderné, uhelné či termojaderné. Má konkrétní technologie cit pro lidská měřítka, anebo je extrémní? Není například příliš velká a megalomanská nebo příliš urychlující a tím narušující lidskou psychiku? Pouţívání Google brýlí tedy znamená větší vnoření se do digitální reality. Jaké přesně účinky budou mít, je těţké předpovídat - jestli třeba jejich masové nasazení nepovede k tomu, ţe se objeví zástup podivínŧ, kteří si budou na ulici pro sebe něco mumlat a spíše neţ ve skutečné realitě ţít v té digitální. Kaţdopádně, podobně jako v případě starší technologie mobilních telefonŧ bude nutné stanovit novou etiketu a nová pravidla pro jejich pouţívání. Michal Černý vystudoval ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK, poté pracoval jako redaktor časopisu Chip. Zajímá se především o informační technologie a témata kolem ekologie a udrţitelného rozvoje.

URL| http://RESPEKT.IHNED.CZ/c1-60198930-v-techno-pasti _

Ministrem ţivotního prostředí bude dosavadní náměstek Podivínský 5.7.2013

denik.cz

str. 00 _

Z domova_

Praha - Ministrem ţivotního prostředí ve vládě Jiřího Rusnoka bude dosavadní náměstek ministra Tomáš Podivínský (43). Novinářŧm to dnes u Kramářovy vily řekl premiér Rusnok. V úřednické vládě zbývá obsadit uţ jen post ministra financí. Rusnok uvedl, ţe kandidáty má a jméno oznámí v pondělí dopoledne. " Podivínský podle Rusnoka resort dobře zná, pracoval také ve Státním fondu ţivotního prostředí. "Zaslouţil se o program Zelená úsporám, je to současně bývalý kariérní diplomat, tedy člověk, který dokáţe tyto záleţitosti přenést i na evropskou platformu. Tam jsou často velmi citlivé věci právě v oblasti ţivotního prostředí, takţe myslím, ţe je to vynikající kombinace předpokladŧ," řekl premiér. Ohledně jmen na ministra financí Rusnok pouze uvedl, ţe "kandidáty má". "Myslím, ţe se blíţím závěrečnému rozhodnutí a oznámím ho v pondělí dopoledne," podotkl. Dnes uţ Rusnok ţádná další jednání nepovede. Stejně tomu prý bude také v sobotu a v neděli. Tomáš Podivínský Plné znění zpráv


Datum a místo narození: 21. listopadu 1969, Vyškov Vzdělání: vystudoval ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (1992), absolvoval Diplomatickou akademii v Praze (2004) Současná funkce: náměstek ministra ţivotního prostředí pro sekci technické ochrany ţivotního prostředí (od října 2012) Kariéra: začínal jako novinář, v listopadu 1989 byl členem ústředního stávkového výboru studentŧ, začátkem 90. let pŧsobil v deníku Rovnost; v letech 1993 aţ 1995 pracoval jako manaţer ve společnosti Janka Radotín, v roce 1996 nastoupil na ministerstvo zahraničí; v letech 1997 aţ 2000 pŧsobil na ambasádě ve Vídni, mj. jako tiskový mluvčí, poté se vrátil na MZV do Prahy, v letech 2003 aţ 2005 vedl kabinet ministra Cyrila Svobody (KDU-ČSL); od roku 2005 byl čtyři roky generálním konzulem v Dráţďanech, v roce 2010 pŧsobil na Diplomatické akademii, později nastoupil jako náměstek do Státního fondu ţivotního prostředí, kde měl na starosti program Zelená úsporám; od loňského října je náměstkem ministra ţivotního prostředí Ostatní: - V roce 2010 byl volebním manaţerem lidové strany. Je členem Rotary klubu Praha. - Během pŧsobení na velvyslanectví ve Vídni měl na starosti problematiku jaderné elektrárny Temelín, podílel se na organizování oficiálních i neoficiálních jednání mezi rakouskými a českými představiteli. Spolupodílel se na veřejných slyšeních k Temelínu a rovněţ na vzniku dohody z Melku. Ţivotnímu prostředí se věnoval také jako konzul v Dráţďanech."

URL| http://www.denik.cz/z_domova/ministrem-zivotniho-prostredi-bude-dosavadni-namestek-podivinsky20130705.html _

Rusnokova vláda má dalšího ministra, uţ chybí jen šéf resortu financí 5.7.2013

e15.cz

str. 00 _

Domácí politika_

Ministrem ţivotního prostředí ve vládě Jiřího Rusnoka bude dosavadní náměstek ministra Tomáš Podivínský (43). V úřednické vládě tak zbývá uţ jen obsadit post ministra financí. Rusnok uvedl, ţe kandidáty má a jméno oznámí v pondělí dopoledne. Tomáš Podivínský podle Rusnoka resort dobře zná, pracoval také ve Státním fondu ţivotního prostředí. „Zaslouţil se o program Zelená úsporám, je to současně bývalý kariérní diplomat, tedy člověk, který dokáţe tyto záleţitosti přenést i na evropskou platformu. Tam jsou často velmi citlivé věci právě v oblasti ţivotního prostředí, takţe myslím, ţe je to vynikající kombinace předpokladŧ,“ řekl premiér. Podivínský se podle informací MŢP podílel na organizování oficiálních i četných neoficiálních jednání hornorakouských a dolnorakouských zemských hejtmanŧ s partnery na české straně, ministrŧ ţivotního prostředí, nebo ministrŧ zahraničí, spolupodílel se na veřejných slyšeních k Temelínu a rovněţ na vzniku dohody z Melku. Zkušenosti sbíral v letech 2003 - 2005 jako ředitel kabinetu ministra zahraničních věcí ČR a mezi lety 2005 – 2009 se věnoval také přeshraničním infrastrukturálním a environmentálním česko-německým aktivitám a projektŧm z titulu generálního konzula ČR v Německu. Na MŢP přišel ze Státního fondu ţivotního prostředí, kde měl jako náměstek na starosti program Zelená úsporám, jemuţ se nadále věnuje i na ministerstvu. Ohledně jmen na ministra financí Rusnok pouze uvedl, ţe „kandidáty má“. „Myslím, ţe se blíţím závěrečnému rozhodnutí a oznámím ho v pondělí dopoledne,“ podotkl. Dnes uţ Rusnok ţádná další jednání nepovede. Stejně tomu prý bude také v sobotu a v neděli. Rusnokova vláda má zatím 13 ministrŧ: Plné znění zpráv


Tomáš Jan Podivínský, ministr ţivotního prostředí Tomáš Podivínský se narodil ve Vyškově na Moravě. Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a v roce 2004 absolvoval Diplomatickou akademii v Praze; je kariérní diplomat. V letech 1997 – 2003 byl pověřen na velvyslanectví ČR ve Vídni česko-rakouskou komunikací problematiky jaderné elektrárny Temelín. Vlastimil Picek, ministr obrany




Letos pětatřicetiletý František Lukl vede od února 2005 radnici jedenáctitisícového Kyjova, je také místopředsedou Svazu měst a obcí (SMO). Vystudoval brněnskou právnickou fakultu a začínal jako vedoucí právního oddělení přednosty hodonínského okresního úřadu (2001-2002), od ledna 2003 vedl dva roky kancelář starosty Kyjova, nyní je devátým rokem kyjovským zastupitelem za Sdruţení nestraníkŧ a starostou města. Loni jako lídr Sdruţení nestraníkŧ neúspěšně usiloval o funkci jihomoravského hejtmana. Lukl je svobodný, řekl, ţe jeho nejbliţším rodinným příslušníkem babička. František Koníček, ministr práce a sociálních věcí Bývalý ředitel Lesŧ ČR (červen 2006-únor 2007) se v posledních letech zabývá především podnikáním. Je rovněţ exposlancem ČSSD; do Sněmovny usedl jako náhradník za zesnulou kolegyni v červnu 2005 a v lednu 2006 na mandát rezignoval. Dva roky byl také náměstkem ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. Martin Holcát, ministr zdravotnictví Náměstek pro léčebně preventivní péči ve Fakultní nemocnici Motol. Od března 1999 do února 2000 byl prvním náměstkem ministra zdravotnictví (Ivana Davida a poté Vladimíra Špidly jako pověřeného šéfa resortu). Otolaryngolog, v roce 1996 se stal náměstkem ředitele ve Všeobecné fakultní nemocnici, od března 1997 do listopadu 2003 byl jejím ředitelem. Poté vedl Koordinační středisko transplantací, patřící pod ministerstvo zdravotnictví, a od roku 2006 je náměstkem v motolské nemocnici. Byl také šéfem koncilia, které se staralo o prezidenta Václava Havla. Martin Pecina, ministr vnitra Plné znění zpráv


Ministrem vnitra byl jiţ ve vládě Jana Fischera (květen 2009 aţ červenec 2010), předtím vedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe (září 2005 aţ červen 2009). Nyní je generálním ředitelem společnosti Vítkovice Power Engineering, která je součástí strojírenského holdingu Vítkovice. Do roku 1997 byl členem ODS (do strany vstoupil v roce 1993), v letech 2001 aţ 2005 byl členem ČSSD, členství se vzdal v souvislosti s nástupem do funkce předsedy antimonopolního úřadu. V roce 2010 se do ČSSD vrátil a letos v lednu z ní opět vystoupil. Vadilo mu, ţe levice nepostavila společného prezidentského kandidáta a ţe ČSSD nenavrhla do této funkce Miloše Zemana. Jan Kohout, ministr zahraničních věcí Bývalý ministr zahraničí a místopředseda vlády Jana Fischera (od května 2009 do července 2010), od listopadu 2010 člen dozorčí rady ČEZ. Předtím pŧsobil 20 let v diplomacii, zastupoval ČR mimo jiné při OSN a OBSE, byl velvyslancem ČR při Evropské unii. Kohout byl v komunistické straně (1986 aţ 1989), v roce 1995 vstoupil do ČSSD. Dalibor Štys, ministr školství Přírodovědec, od loňského roku ředitel odboru výzkumu a vývoje na ministerstvu školství. Předtím pracoval pro Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích, kde v roce 2002 zaloţil Ústav fyzikální biologie v Nových Hradech. Jeho ředitelem byl do konce roku 2011, poté se stal proděkanem Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Miroslav Toman, ministr zemědělství Prezident Potravinářské komory ČR (od roku 2007), člen dozorčí rady Podpŧrného a garančního rolnického a lesnického fondu, člen představenstev Hospodářské komory ČR a Agrární komory ČR. Od srpna 2002 do října 2006 byl náměstkem, později prvním náměstkem ministra zemědělství. V letech 1996 aţ 2001 pŧsobil jako obchodní rada na zastupitelských úřadech ve Washingtonu a v Bratislavě. Jeho otec byl ministrem zemědělství v 80. letech. Marie Benešová, ministryně spravedlnosti Někdejší nejvyšší státní zástupkyně (leden 1999 aţ září 2005) a stínová ministryně spravedlnosti za sociální demokracii (2006 aţ 2010) je od května odbornou mluvčí ČSSD pro boj s korupcí. Do letošního března byla místopředsedkyní strany. V prezidentské volbě podporovala Zemana, ačkoli ČSSD měla vlastního kandidáta. Nyní je členkou prezidentova poradního týmu. Jiří Balvín, ministr kultury Manaţer speciálních projektŧ televizní stanice Óčko, bývalý generální ředitel České televize (2001-02) a ředitel hudební televize Óčko (2003-12). Absolvoval Filmovou a televizní fakultu Akademie múzických umění, obor filmová a televizní produkce. Přes 25 let pracoval v Československé televizi, v letech 1992 aţ 1997 byl šéfproducentem uměleckých pořadŧ České televize. Později mimo jiné pracoval jako ředitel marketingové společnosti Českého tenisového svazu, ředitel výroby a techniky České nezávislé televizní společnosti a učil na FAMU. Během prezidentské předvolební kampaně radil Miloši Zemanovi s mediálním vystupováním. Kdo nabídku Jiřího Rusnoka odmítl: •


•


•


•


•




•



URL| http://zpravy.e15.cz/domaci/politika/rusnokova-vlada-ma-dalsiho-ministra-uz-chybi-jen-sef-resortu-financi1004134 _

Rusnokovu nabídku na ţivotní prostředí přijal bývalý kariérní diplomat Podivínský 5.7.2013

novinky.cz str. 00 _

Domácí_

Dosavadní náměstek ministra ţivotního prostředí Tomáš Podivínský přijal nabídku premiéra Jiřího Rusnoka na post ministra v jeho vládě. V pátek v poledne to novinářŧm u Kramářovy vily řekl premiér. Rusnokovi tak zbývá obsadit křeslo ministra financí. Jak Rusnok uvedl, kandidáty na šéfa resortu financí má a jméno oznámí v pondělí dopoledne. Třiačtyřicetiletý Podivínský podle Rusnoka resort dobře zná, pracoval také ve Státním fondu ţivotního prostředí. "Zaslouţil se o program Zelená úsporám, je to současně bývalý kariérní diplomat, tedy člověk, který dokáţe tyto záleţitosti přenést i na evropskou platformu. Tam jsou často velmi citlivé věci právě v oblasti ţivotního prostředí, takţe myslím, ţe je to vynikající kombinace předpokladŧ," řekl premiér.Tomáš Podivínský Datum a místo narození: 21. listopadu 1969, Vyškov Vzdělání: vystudoval ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (1992), absolvoval Diplomatickou akademii v Praze (2004) Současná funkce: náměstek ministra ţivotního prostředí pro sekci technické ochrany ţivotního prostředí (od října 2012) Kariéra: začínal jako novinář, v listopadu 1989 byl členem ústředního stávkového výboru studentŧ, začátkem 90. let pŧsobil v deníku Rovnost; v letech 1993 aţ 1995 pracoval jako manaţer ve společnosti Janka Radotín, v roce 1996 nastoupil na ministerstvo zahraničí; v letech 1997 aţ 2000 pŧsobil na ambasádě ve Vídni, mj. jako tiskový mluvčí, poté se vrátil na MZV do Prahy, v letech 2003 aţ 2005 vedl kabinet ministra Cyrila Svobody (KDU-ČSL); od roku 2005 byl čtyři roky generálním konzulem v Dráţďanech, v roce 2010 pŧsobil na Diplomatické akademii, později nastoupil jako náměstek do Státního fondu ţivotního prostředí, kde měl na starosti program Zelená úsporám; od loňského října je náměstkem ministra ţivotního prostředí Ostatní: - V roce 2010 byl volebním manaţerem lidové strany. Je členem Rotary klubu Praha. - Během pŧsobení na velvyslanectví ve Vídni měl na starosti problematiku jaderné elektrárny Temelín, podílel se na organizování oficiálních i neoficiálních jednání mezi rakouskými a českými představiteli. Spolupodílel se na veřejných slyšeních k Temelínu a rovněţ na vzniku dohody z Melku. Ţivotnímu prostředí se věnoval také jako konzul v Dráţďanech. Ohledně jmen na ministra financí Rusnok pouze uvedl, ţe "kandidáty má". "Myslím, ţe se blíţím závěrečnému rozhodnutí a oznámím ho v pondělí dopoledne," podotkl. V pátek uţ Rusnok ţádná další jednání nepovede. Stejně tomu prý bude také v sobotu a v neděli.

URL| http://www.novinky.cz/domaci/306997-rusnokovu-nabidku-na-zivotni-prostredi-prijal-byvaly-kariernidiplomat-podivinsky.html



_

Rusnok finišuje: ţivotní prostředí povede Tomáš Podivínský 5.7.2013

tyden.cz str. 00 - red -, ČTK_

Politika_

Ministrem ţivotního prostředí ve vládě Jiřího Rusnoka bude dosavadní náměstek ministra Tomáš Podivínský (42). V úřednické vládě tak zbývá uţ jen obsadit post ministra financí. Ministrem ţivotního prostředí ve vládě Jiřího Rusnoka bude dosavadní náměstek ministra Tomáš Podivínský (43). V úřednické vládě zbývá obsadit uţ jen post ministra financí. Rusnok uvedl, ţe kandidáty má a jméno oznámí v pondělí dopoledne. Podivínský podle Rusnoka resort dobře zná, pracoval také ve Státním fondu ţivotního prostředí. "Zaslouţil se o program Zelená úsporám, je to současně bývalý kariérní diplomat, tedy člověk, který dokáţe tyto záleţitosti přenést i na evropskou platformu. Tam jsou často velmi citlivé věci právě v oblasti ţivotního prostředí, takţe myslím, ţe je to vynikající kombinace předpokladŧ," řekl premiér. Dnes uţ Rusnok ţádná další jednání nepovede. Stejně tomu prý bude také v sobotu a v neděli. Na pondělí pak zbývá oznámit posledního ministra, a to financí. Někteří ekologové zatím vyjádřili výtky k jeho dosavadnímu pŧsobení na ministerstvu. Daniel Vondrouš z Legislativního centra asociace ekologických organizací Zelený kruh hodnotí pozitivně opětovné spuštění programu Zelená úsporám, ne však odpadovou problematiku, kterou má náměstek také na starosti. Jako náměstek je podle Vondrouše zodpovědný za selhání resortu při jejím řešení. Podle Vondrouše například prosazoval podporu spalování cenných surovin namísto jejich recyklace a na druhé straně nevyřešil poplatky za skládkování, které jsou v Česku podle ekologŧ stále směšně nízké. "Ministerstvo za celé pŧsobení vlády nedokázalo předloţit novou odpadovou legislativu ani návrh nové odpadové politiky, přestoţe obojí údajně patřilo k prioritám resortu," řekl Vondrouš. Podle programového ředitele Hnutí Duha Vojtěcha Koteckého má Podivínský přehled o tom, co se na ministerstvu děje. "Není to ţádný nováček, který by na ministerstvo přicházel. Budeme ho hodnotit podle jeho výsledkŧ, nikoliv předem. Počkáme si na to, jestli připraví nový zákon o odpadech, který bude podporovat recyklaci, jestli zajistí, aby ministerstvo začalo chránit Národní park Šumava, a nikoli ho otevírat developerŧm," reagoval Kotecký. Podle něj je také otázkou, zda bude program Nová Zelená úsporám skutečně pomáhat domácnostem sníţit účty za energii a také smog na vesnicích. Někteří ekologové upozorňují, ţe Podivínský nemá dlouhodobou zkušenost v oblasti ţivotního prostředí, jaká by byla potřeba. Na rozdíl od ostatních náměstkŧ ministra v demisi Tomáše Chalupy (ODS) však Podivínský pŧsobil aspoň ve Státním fondu ţivotního prostředí, neţ na ministerstvo nastoupil. Diplomat přes Temelín Tomáš Jan Podivínský se narodil roku 1969 ve Vyškově na Moravě. Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a v roce 2004 absolvoval Diplomatickou akademii v Praze; je kariérní diplomat. Začínal ovšem jako novinář, v listopadu 1989 byl členem ústředního stávkového výboru studentŧ, začátkem 90. let pŧsobil v deníku Rovnost; v letech 1993 aţ 1995 pracoval jako manaţer ve společnosti Janka Radotín. V letech 1997-2003 byl pověřen na velvyslanectví ČR ve Vídni česko-rakouskou komunikací problematiky jaderné elektrárny Temelín. Podílel se na organizování jednání hornorakouských a dolnorakouských zemských hejtmanŧ s partnery na české straně, ministrŧ ţivotního prostředí i ministrŧ zahraničí, spolupodílel se na veřejných slyšeních k Temelínu a rovněţ na vzniku dohody z Melku. V letech 2003-2005 byl ředitelem kabinetu ministra zahraničí Cyrila Svobody a poté čtyři roky generálním konzulem v Dráţďanech. Na ministerstvo ţivotního prostředí přišel ze Státního fondu ţivotního prostředí, kde Plné znění zpráv


měl jako náměstek na starosti program Zelená úsporám, jemuţ se nadále věnuje i na ministerstvu. Tam přišel loni v říjnu, vede sekci technické ochrany ţivotního prostředí.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/politika/rusnok-finisuje-zivotni-prostredi-povede-tomaspodivinsky_275646.html _

Na ţivotní prostředí kývl Rusnokovi dosavadní náměstek Podivinský 5.7.2013

zpravy.iDNES.cz str. 00 Zprávy / Domácí_ iDNES.cz, Čeněk Třeček, ČTK_

Ministrem ţivotního prostředí ve vládě Jiřího Rusnoka bude dosavadní náměstek ministra Tomáš Podivínský. Novinářŧm to dnes řekl premiér Rusnok Podivínský podle Rusnoka resort dobře zná, pracoval také ve Státním fondu ţivotního prostředí. "Zaslouţil se o program Zelená úsporám, je to současně bývalý kariérní diplomat, tedy člověk, který dokáţe tyto záleţitosti přenést i na evropskou platformu. Tam jsou často velmi citlivé věci právě v oblasti ţivotního prostředí, takţe myslím, ţe je to vynikající kombinace předpokladŧ," řekl premiér. Třiačtyřicetiletý Tomáš Podivínský vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a v roce 2004 absolvoval Diplomatickou akademii v Praze. V letech 1997 - 2003 byl pověřen na velvyslanectví České republiky ve Vídni česko-rakouskou komunikací problematiky jaderné elektrárny Temelín. Podílel se tak například na vzniku dohody z Melku. V letech 2003 - 2005 pracoval jako ředitel kabinetu ministra zahraničních věcí. Mezi lety 2005 - 2009 byl generálním konzulem v Německu. Ne ministerstvo ţivotního prostředí přišel ze Státního fondu ţivotního prostředí, kde měl jako náměstek na starosti program Zelená úsporám. V roce 2010 byl volebním manaţerem KDU-ČSL. Premiér Jiří Rusnok stále čeká na odpověď od kandidáta na post ministra financí. Někdejší premiér a prezidentský kandidát Jan Fischer si vzal čas na rozmyšlenou. Rusnok ale uvedl, ţe má i další kandidáty. "Myslím, ţe se blíţím závěrečnému rozhodnutí a oznámím ho v pondělí dopoledne," podotkl. V pátek uţ Rusnok ţádná další jednání nepovede. Stejně tomu prý bude také v sobotu a v neděli. Kompletní sestavu chce prezidentu Zemanovi představit v pondělí. Ve středu by pak mohl Zeman vládu jmenovat. ( více zde )

URL| http://zpravy.idnes.cz/ministrem-zivotniho-prostredi-bude-tomas-podivinsky-pfl/domaci.aspx?c=A130705_120246_domaci_cen _

Rozšiřování Evropské unie 3.7.2013

ČRo Plus

str. 01 _

19:10 Radiofórum_

Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Dobrý večer vám všem, kdo nás právě posloucháte, teď ale na chvilku přestaňte jen poslouchat a pojďte s námi diskutovat, začíná totiţ Radiofórum, u kterého vás vítá a kterým vás bude provázet Petr Schwarz. Je před námi Plné znění zpráv


30 minut, ve kterých si mŧţete poslechnout názory ostatních posluchačŧ naší stanice, ale především, ve kterých se do veřejné debaty mŧţete zapojit i vy. Většina z vás uţ pravidla diskuse v Radiofóru zná, těm ostatním je připomenu, jsou velice jednoduchá. V první části pořadu budou debatovat vybraní posluchači, kteří se nám přihlásili přes webový formulář nebo mailem na adresu [email protected]. Do debaty ve druhé části pořadu se mŧţe zapojit kaţdý, kdo zavolá na telefon 221552755. Počkejte ale, aţ k telefonování, prosím, vyzvu, teď byste se nedovolali. Dnes budeme hovořit o rozšiřování Evropské unie, jejímţ novým členem se stalo od začátku tohoto měsíce Chorvatsko. Tématicky tak naváţeme na pořad Zastřeno, který jste si mohli poslechnout před několika málo desítkami minut a zároveň touto diskusí pokračujeme ve společném projektu Českého rozhlasu a Evropského parlamentu. Takţe já uţ rychle poprosím o úvodní názory naše posluchače. Souhlasíte s tím, ţe novým členem Unie se stalo Chorvatsko a měla by se Evropská unie ještě rozšiřovat, pane Švábe. posluchač -------------------Dobrý večer vám i posluchačŧm. Já si myslím, ţe Evropská unie to, ţe přijala Chorvatsko, nebo ţe se Chorvatsko stalo členem Evropské unie, ţe je naprosto v pořádku. Ono Chorvatsko tam uţ dávno totiţ patří, ten problém, který byl s tím, ţe Chorvatsko nebylo přijato v té vlně například s Českem a s dalšími zeměmi střední a východní Evropy, byl dán tím konfliktem, který byl v bývalé Jugoslávii. Pokud jde o to rozšíření, další rozšíření Evropské unie, já si myslím, ţe uţ to rozšiřování teď nebude probíhat tak rychle, ony i ty další země, které jsou jaksi na řadě, tak jsou ekonomicky, ale moţná i politicky poněkud ... já teď hledám slovo, jak to říci, ale ještě to bude chvíli trvat zkrátka, moţná ţe by to mohla být Černá Hora, která v podstatě je malinko napřed, protoţe uţ má euro, ale pak je na řadě Srbsko a pak uţ si to moc nedovedu představit v horizontu nějakých dvou, tří let. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Dobře. K tomu se ještě dostaneme. To byl Marek Šváb. Druhým, spíše druhou na lince je paní Eva Kratěnová, dobrý večer. posluchačka -------------------Dobrý večer. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Jaký je váš názor, měla by se Evropská unie ještě rozšiřovat a souhlasíte s tím, ţe novým členem se stalo Chorvatsko? posluchačka -------------------Podívejte, já mám na Evropskou unii takový názor, ţe v roce 2004 to byl úplně jiný projev, neţ je dnes, a v současné době je /nesrozumitelné/, ţe by se měla radši rozpustit, já si myslím, ţe kdyţ pŧjde kaţdý stát svou vlastní cestou, ţe bude mnohem lépe prosperovat. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Dobře, tak to je názor jistě zásadní a radikální. K němu se určitě také vrátíme. Vydrţte mi prosím oba na lince. Já ještě musím představit hosta, který tu sedí se mnou ve studiu, ani dnes tu nejsem sám, je to odbornice Lucia Najšlová z Fakulty sociálních věd a Institutu pro Evropskou politiku Europeum. Dobrý večer. Lucia NAJŠLOVÁ, Fakulta sociálních věd, Institut pro Evropskou politiku Europeum -------------------Dobrý večer. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Tak tady jsme slyšeli dva názory, opravdu docela, zvláště ten druhý, mě svou radikalitou přiznám se, aţ trošku překvapil, myslíte si, ţe vŧbec, takhle za prvé, na co se zeptám, změnila se opravdu Evropská unie od roku 2004? Lucia NAJŠLOVÁ, Fakulta sociálních věd, Institut pro Evropskou politiku Europeum Plné znění zpráv


-------------------Samozřejmě, ţe se změnila, ale podstatné je ... víc členŧ jako změnila se oproti roku 2003. Má víc členŧ a kdyţ si všimnete, ty oslavy v souvislosti s chorvatským vstupem, tak jsou o mnoho příznivější, jako kdyţ jsme do Evropské unie vstupovali my. A dokonce ... Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Právě, právě chci se zeptat na to, dá se říci, ţe vlastně dnešní Evropská unie je zcela něco jiného neţ to, do čeho jsme vstupovali, mŧţe z toho plynout takovéto zklamání? Lucia NAJŠLOVÁ, Fakulta sociálních věd, Institut pro Evropskou politiku Europeum -------------------Tak to je velmi těţká otázka, je to jiný projekt, je to projekt, který má podstatně víc problémŧ, ale podle mě podstatně víc nadějí. Já musím souhlasit s panem Švábem v tom, ţe v nejbliţších dvou, třech letech další rozšiřování nečekám. A kaţdá další země, která bude chtít vstoupit, bude to trvat dlouho a samozřejmě ty nároky se zvyšují. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Jaké země by tedy mohly přistoupit nejdříve, kdyţ pomineme, ţe tedy, jak říkáte, v nejbliţších letech ne, ale které by byly vŧbec na řadě, jestli nějaké? Lucia NAJŠLOVÁ, Fakulta sociálních věd, Institut pro Evropskou politiku Europeum -------------------Tak víme, ţe takzvanou evropskou perspektivu mají všechny země západního Balkánu a vládnutí vedeme s Tureckem a co je klíčová země a myslím si, ţe od ní bude velmi záviset i úspěch další politiky a rozšiřování, ale která země vstoupí a kdy, to vám bohuţel neřeknu. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Ne, ne, ne, to ani vědět nechci, spíš by mě zajímalo, jestli podle vás vŧbec rozšiřování Evropské unie má nějakou nejzazší hranici, protoţe asi bychom opravdu ještě před zase ne tolika lety třeba Turecko v Evropě opravdu nečekali. Dá se předpokládat, ţe třeba Evropská unie jednou výhledově pŧjde ještě dál? Lucia NAJŠLOVÁ, Fakulta sociálních věd, Institut pro Evropskou politiku Europeum -------------------Já myslím, ţe bychom to předpokládat měli. A pokud jde u tu první část vaší otázky, té hranice Evropy a to je doopravdy debata na několik týdnŧ. Kdyţ si vezmete základní smlouvu o Evropské unii, je tam článek 49, kteří hovoří, kaţdý evropský stát si mŧţe podat přihlášku a samozřejmě stát, který respektuje určité hodnoty. Ale v té smlouvě nenajdete jasnou definici o evropském státě, čili není moţné diskutovat o tom či arménsko-evropské, či turecko-evropské a tak dále. A kdyţ se tak trochu dívám na vývoj doma v Česku, anebo na Slovensku, tak někdy uvaţuji o tom, jestli my jsme evropské státy. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Vzhledem k tomu, ţe Evropská unie má území třeba i v Karibiku, tak potom by to rozšiřování mohlo býti ještě mnohem, mnohem větší. Dobře. Teď uţ jsme se seznámili s diskutujícími i s tématem, takţe debata mŧţe opravdu začít. Posloucháte Radiofórum na stanici Český rozhlas Plus, dnes hovoříme o tom, jestli a jak by se měla rozšiřovat Evropská unie. Naším hostem ve studiu je Lucia Najšlová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a z Institutu pro evropskou politiku Europeum. Paní Kratěnová, slyšíme se? posluchačka -------------------Ano, slyšíme. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Já bych se vrátil k tomu, co jste říkala, co vás tedy vlastně, vás osobně na té Evropské unii tak nejvíc zklamalo v prŧběhu těch let, ţe jste říkala, ţe tedy je to zcela jiný projekt, co se na něm pro vás vlastně nejvíc zhoršilo? Plné znění zpráv


posluchačka -------------------Já si myslím, ţe kolikrát ty dvě direktiva jsou to, ţe trošičku tak nějak mimo jako v podstatě to omezování svobody, celkově ty nařízení, vměšování do vnitřních záleţitostí, stát jakoby takový stále takové utahování šroubŧ. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Dobře, pane Švábe, s tím byste souhlasil? posluchač -------------------Tak já s tímhle souhlasit nemŧţu, protoţe o nějakém vměšování do vnitřních záleţitostí tady nemŧţe být ani slovo, my jsme rovnoprávnými členy Evropské unie a právě proto, ţe jsme uvnitř tohoto, tohoto, této instituce, tak máme v těch institucí své zástupce. A my společně s těmi dalšími, kteří jsou členy Evropské unie, máme moţnost rozhodovat o tom, jestli se tedy bude, kdyţ pouţiji ten výraz někdo vměšovat, ale my o tom rozhodujeme také, protoţe my máme svých 22 poslancŧ v Evropském parlamentu, my máme zástupce v Evropské komisi, byť tento člen Evropské komise musí hájit zájmy Evropské unie toho celku, ale my tam máme své lidi i v evropské exekutivě, čili nedělají to jaksi o nás bez nás, to v ţádném případě. A já jsem právě rád, ţe my se mŧţeme toho účastnit, protoţe kdybychom byli vně Evropské unie, tak jak je třeba Norsko nebo Švýcarsko nebo jiné země, které jsou třeba jenom v takzvané eftě nebo v evropském hospodářském prostoru, tak oni musí dodrţovat pravidla, která, která pro ně platí, pokud chtějí být v evropském hospodářském prostoru, ale nemohou o tom rozhodovat, protoţe v těch orgánech nemají své zástupce. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Lucia Najšlová? Lucia NAJŠLOVÁ, Fakulta sociálních věd, Institut pro Evropskou politiku Europeum -------------------Norsko a tak dále, to úplně souhlasím, pokud ale jde o vměšování do vnitřních záleţitostí, Evropská unie vţdy byla a vţdy bude, pokud ten projekt má pokračovat, o vměšování se do vnitřních záleţitostí a v tomto se oproti roku 2004 nezměnila. Kdyţ si vzpomeneme, ţe proč do Evropské unie vstupovaly země postsovětské nebo postkomunistické, tak bylo to přesně kvŧli tomu, ţe jsme dobrovolně chtěli, aby se nám nikdo do těch vnitřních záleţitostí pletl, a pomohl nám, ne okleštit vlastní svobody, ale právě naopak, rozšířit tu zónu svobody. A i díky předvstupnímu procesu do Evropské unie je dnes Česko, Slovensko a další státy o mnoho svobodnější, neţ byly před tím. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Paní Kratěnová, nemáte přece jenom dojem, ţe ta demokracie nebo demokracie u nás ten vstup přece jenom trochu prospělo. posluchačka -------------------Já si myslím, ţe jako právě ty státy, který jsou členy toho efka, mají daleko větší svobodu a i ty daně a tohle, tam je daleko menší taková ta účast ohledně svobody obchodŧ, mně tohle, mně tohle to sdruţení efka připadá rozhodně svobodnější. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------No, daně mají rozhodně všichni v Evropské unie rŧzné, to záleţí na jednotlivých státech. V čem vám to přijde svobodnější? posluchačka -------------------No, taky jako v podstatě na, národní /nesrozumitelné/, kupu věcí, vlastně peněz se posílá do ESSM, který vlastně by jinak o nich daňoví poplatníci v podstatě nemŧţou rozhodovat a podobně, jo. Plné znění zpráv


Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Tak dnes, dnes zatím spíše čerpáme peníze z Evropské unie. posluchačka -------------------Já si myslím, ţe mnohem více se tam pošle. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Ano. Lucie Najšlová. Lucia NAJŠLOVÁ, Fakulta sociálních věd, Institut pro Evropskou politiku Europeum -------------------Já si myslím, ţe problém, který Evropská unie má, větší, je problém komunikovat to, o čem vlastně je svým vlastním občanŧm, toto je doopravdy problém, který, který budeme muset řešit. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Ano, ale já bych se tedy zeptal na to, co říkala paní Kratěnová, je pravda, ţe posíláme více peněz do Evropské unie, neţ nám z nich chodí. Lucia NAJŠLOVÁ, Fakulta sociálních věd, Institut pro Evropskou politiku Europeum -------------------Ne, samozřejmě, ţe ne, my patříme k té, k těm chudším státŧm, takţe samozřejmě jako kaţdá země i my přispíváme, ale dostáváme víc. A skutečnost, ţe ve veřejném prostoru kolují i Evropské unii rŧzné, rŧzné desinformace, aby nás měla přinutit zamyslet se nad tím, co s tím, protoţe ... to ještě jednu věc bychom chtěla zmínit, Evropská unie není nějaká virtuální instituce, která sídlí v Bruselu a hovoří lidem nebo státŧm, co mají dělat. A neexistuje nějaký jeden Brusel, který nám dává imperativy, které musíme plnit. My jsme do toho šli dobrovolně a všechny rozhodnutí, všechny směrnice, které jsou přijaté v Evropské unii, musí s nimi souhlasit členské státy, nikdo je k tomu nenutí, je to velmi dobrovolné rozhodnutí. Ale kdyţ uţ se dobrovolně rozhodneme a některé normy přijmeme, musíme je respektovat. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Ano. V současné době se vedou vstupní rozhovory s několika státy, které státy to jsou? Lucia NAJŠLOVÁ, Fakulta sociálních věd, Institut pro Evropskou politiku Europeum -------------------Turecko. Turecko a do jisté míry Island a Černá Hora, očekává se otevření předvstupních jednání se Srbskem a při Srbsku, tam bude právě ta otázka, jestli mŧţe i Srbsko do Evropské unie bez Kosova. Myslím si, ţe po zkušenostech, které, které uţ máme z Cypru a mnoho lídrŧ a členských státŧ Evropské unie říkalo, ţe si to nechtějí zopakovat, ţe nevezmou do Unie jeden stát a druhý nechají venku, který se tam uţ potom moţná nikdy nedostane. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Ano, pane Švábe, kdyţ jsme nyní slyšeli, jaké státy vlastně jednají o tom vstupu, nenašel by se tam nějaký, který byste v Evropské unii rád viděl, který podle vás by mohl býti přínosem? posluchač -------------------Tak já uţ jsem zmínil v úvodu, ţe to podle mého názoru Černá hora, která je tak trošku na pŧl cesty, ono to, ţe oni mají euro, je dáno určitou historickou souvislostí, ale Černá Hora z dŧvodu rozšířeného cestovního ruchu, tu bych docela rád v té Evropské unii viděl, otázka další je samozřejmě Turecko, to je země, která, o které se mluví uţ hodně dlouho, a já si v tuto chvíli nedovedu představit vŧbec, ţe by Turecko v situaci, jaký tam je reţim, co se tam všechno děje, ţe by se vŧbec mohlo stát členskou zemí Evropské unie, byť je to země, která ušla velký kus cesty z pohledu ekonomiky, ale samozřejmě to není jenom o ekonomice, to je i o dalších věcech a pak bych Plné znění zpráv


si velmi těţko představil, jak by současné evropské instituce, tak jak jsou nastaveny v tom zastoupení, jak by to všechno fungovalo, protoţe Turecko je obrovská země s velkým počtem obyvatel a jakým zpŧsobem by bylo zastoupení v Evropském parlamentu, v Evropské komisi, no, tak tam by to šlo, ale v Evropském parlamentu z pohledu počtu zástupcŧ na takovouto velkou zemi. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Paní Kratěnová, slyšíme se? posluchačka -------------------Ano, ano. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Jak jste slyšela, tak přece jenom zatím, neříkám, ţe to tak bude vţdycky, ale zatím evropské peníze spíše chodí k nám, zatím my ještě nejsme těmi plátci, ani to vás nepřesvědčí, dejme tomu, v pohledu na Unii? posluchačka -------------------No, podívejte se, třeba jako v Británii zase uvaţují odejít, uvaţuje odejít i Holandsko, coţ je jako ... Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Ano, to je právě pozoruhodné, ţe uvaţují o odchodu nebo vstoupit nechtějí ty velice bohaté státy, které se bojí právě toho, aby ţivotní úroveň jejich obyvatel se nesníţila, jako je právě Británie, proto nechce vlastně Norsko tohle to, ale koneckoncŧ tam mohli bychom v tomto zmínit i Švýcarsko, ale to opravdu není náš problém, protoţe my v Evropě mezi ty nejbohatší státy bohuţel, bohuţel nepatříme, naopak ty chudší státy se tam právě snaţí dostat proto, ţe koneckoncŧ i moţnost pracovat v Evropské unii je samozřejmě pro jejich obyvatele poměrně atraktivní? Ano, slyšíme se? posluchačka -------------------Slyšíme, slyšíme. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Já jsem, já jsem čekal na vaší reakci. posluchačka -------------------Takhle, jako myslím, ţe i ty státy, v kterých, který chtějí vystoupit si chtějí třeba zachovat svoji vlastní měnu, jako libra má stále třeba větší hodnotu neţ v současný době euro nebo i prostě zachování třeba ty národní měny, třeba i vedle toho eura povaţuji za dŧleţitý. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Dobře. Já vám děkuji. Pane Švábe, ještě jednu otázku na vás, myslíte si, ţe by přece jenom pro vstup do Evropské unie, protoţe, takhle, samozřejmě i z vlastní zkušenosti známe přístupové rozhovory, co všechno je potřeba sladit, legislativa a tak dále, ale myslíte si, ţe ty země pro to přijetí do Evropské unie, společenství evropských státŧ měly by splňovat i nějaké kulturní podmínky? posluchač -------------------To je, to je trošku problém, právě to je záleţitost, kdy já si také těţko dovedu představit například ještě nějakou další, nějakou další fázi integrace v těch současných zemí na bázi nějakých Spojených státŧ evropských, myslím si, ţe právě kulturní, kulturní odlišnost těch evropských národŧ, těch evropských zemí, ta by měla být zachována. My tady nemŧţeme udělat nějakou alternativu ke Spojeným státŧm americkým, byť tam ta kultura je taky velmi rozlišná, byť to tam je, také jsou tam Hispánci a podobně, ale v té Evropě je to mnohem více Plné znění zpráv


rozmanité a já bych nedoporučoval, ani si to nedovedu představit, ţe bychom měli se nějak sbliţovat kulturně, tady je celá řada národŧ a ta jejich kulturní svébytnost by i v takovémto společenství jako je Evropská unie měla být, měla být zachována. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Pane Švábe, paní Kratěnová, oběma vám velice děkuji. Teď uţ ale nastal čas otevřít diskusi i pro ostatní posluchače. Posloucháte Český rozhlas Plus, pořad Radiofórum, ve kterém dnes debatujeme o rozšiřování Evropské unie a v této chvíli uţ se zcela otevírá linka 221552755. Mŧţete začít telefonovat své názory, případně otázky na našeho hosta Lucii Najšlovou z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a z Institutu pro evropskou politiku Europeum. Neţ se někdo dovolá, já vám přečtu jeden názor, který nám přišel přes Facebook, který zanechal náš posluchač na Facebooku, který stejně jako paní Kratěnová je poněkud euroskeptický. "Evropská unie by se neměla rozšiřovat, naopak by se měla stáhnout do hranic z roku 1995." To znamená bez nás. "Rozšiřováním se pouze vytváří umělá nenávist k nám Čechŧm a dalším Východoevropanŧm. Vystoupení z Evropské unie vztahy zlepší, podobně jako po rozpadu Československa zcela vymizela nenávist mezi Čechy a Slováky. Bruselská nařízení k ničemu nepotřebujeme. Volný pohyb a obchod nám zajišťuje Schengenská dohoda a evropský hospodářský prostor. Členy těchto organizací jsme a budeme i po vystoupení z Evropské unie." Lucia NAJŠLOVÁ, Fakulta sociálních věd, Institut pro Evropskou politiku Europeum -------------------No, nevím, jak na to reagovat, přiznám se. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------No, mŧţete to vzít třeba od konce, budeme členy proto, ţe s tím se občas setkáme, budeme členy třeba schengenského prostoru i po vystoupení z Evropské unie? Lucia NAJŠLOVÁ, Fakulta sociálních věd, Institut pro Evropskou politiku Europeum -------------------Těţko říct. Já jsem moţná trochu k odpovědi na tuto otázku ještě vrátím pár minut dozadu, kde, kde jsme vzpomínali, moment, kde jsme vzpomínali jednak na Evropskou unii jako kulturní projekt a bohuţel v myslích mnoha lidí je Evropská unie skoro křesťanským projektem, jako projektem o konkrétních pravidlech. To další rozšiřování mnohých říká, ţe ta diverzita tomu nepomáhá, ale při dodrţování pravidel nejde o to, kolik je tam členŧ, ale jestli ti členové pravidla respektují. Všimněte si, ţe Bulharsko a Rumunsko dostaly nyní stopku na vstoupení do Schengenu, protoţe stačilo, aby jeden podstatný velký členský stát řekl, ţe se mu to zatím nelíbí. To je jedna věc. Druhá věc. Jestli by se Evropská unie měla stáhnout od toho prostoru před rokem 95 bez nás a nemyslím si, ţe z pozice občana České republiky by to byla dobrá volba, protoţe dnes, neříkám, ţe všechno, co se děje v Evropské unii je super, samozřejmě, ţe ne, Evropská unie má strašně moc problémŧ, ale my mluvme o těch řešeních, jak spolurozhodovat, a kdyţ odejdeme, tak budeme moc kritizovat zvenku a nebudeme mít právo veto, na našem hlase nebude aţ tak záleţet. A před chvílí jsme si povídali o Velké Británii a o tom, ţe uvaţuje o vystoupení. A to si nejsem celkem jistá, jestli to není skoro PR hra, anebo hra na ... jako populistická hra britské vládní strany a nejsem si celkem jistá, jestli doopravdy Británie by viděla ve svém vystoupení z Evropské unie doopravdy mnoho výhod. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Na lince 221552755 čeká paní Věra Bosáková. Dobrý večer. posluchačka -------------------Dobrý večer. Srdečně zdravím všechny. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Ano, i já vás zdravím. posluchačka -------------------Plné znění zpráv


Jestli je mi něco z duše protivné, tak je to plýtvání, ať uţ čímkoliv. A bohuţel Evropská unie plýtváním, plýtváním předvádí, ono totiţ z vlastního se tak neplýtvá, ale kdyţ je něco společné, tak prostě, tak je to horší. A nejhorší to bylo v případě úpadku Řecka a dalších zemí, Španělska, Itálie, kdy se do těchto, no, známe to všichni, nalily se tam miliardy a prakticky, jaký to mělo výsledek, ţe, kde se ty peníze vŧbec berou, vţdyť to snad tam tisknou někde v Bruselu. Jsem s tím velice nespokojená a myslím, ţe mělo dojít ke krachu těchto zemí a tím by došlo k jejich ozdravění a prostě bylo by to podle mě lepší. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Myslíte si, ţe potom by se něco podobného dalo tedy aplikovat i třeba na regiony v rámci České republiky, ţe bychom řekli, ţe prostě tady nějaký region holt je chudý, krachuje, nemá dostatek peněz, tak tedy mu ţádné peníze nebudeme dávat a ať teda tam zkrachují? posluchačka -------------------Ne, to jistě, ţe ne, samozřejmě, ale prostě to uţ je v rámci toho státu, a ten stát, kdyţ hospodaří jaksi na svém, tak to je přece rozdíl, neţ kdyţ se tam sejde pár pohlavárŧ a ti teda dají pokyn, co se bude dělat. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------No, ono, obce taky hospodaří na svém, právě regiony u nás, kraje, ţe jo, také hospodaří na svém, platí se v nich daně a tak dále. Kaţdopádně já vám velice děkuji, to je rozhodně názor, který stojí za diskusi. Lucia Najšlová. Lucia NAJŠLOVÁ, Fakulta sociálních věd, Institut pro Evropskou politiku Europeum -------------------Víte, ty procesy, ať uţ pozitivní nebo negativní v Evropské unii, jsou velmi podobné procesu v rámci národních státŧ a teďka otázka je, a dovolím si velmi extrémní metaforu moţná, jak vidíme problémy doma v naší politice, budeme je řešit tím, ţe se vzdáme volebního práva a počkáme, jak je bude řešit někdo jiný, anebo budeme to volební právo vyuţívat a snaţit se přispět k tomu, aby všechny ty věci, které kritizujeme, byly nějakým zpŧsobem napravené? Já si myslím, ţe ta druhá moţnost je ta lepší. A pokud se v Unii projevují rŧzné ekonomické problémy, demokratický deficit a tak dále, o problémech Evropské unie mŧţeme diskutovat v mnoha relacích, tak otázka je, jestli to řešit rozpuštěním, já si myslím, ţe ne, protoţe kdyţ Evropskou unii rozpustíme, musela by vzniknout znova. Bohuţel nic lepšího jsme doteď nevymysleli. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Já bych se vrátil k tomu, co jste říkala před chviličkou, protoţe neţ volala paní Bosáková, protoţe to mě velice zaujalo, vy jste hovořila o tom, ţe vlastně někteří by chtěli vidět Evropskou unii jako křesťanskou. Přece jenom evropská kultura, koneckoncŧ celý evropský kontinent vznikl, ale na bázi křesťanského, do křesťanské kultury, nemyslíte si, ţe je škoda vlastně zbavovat se tohoto pramene, ze kterého ta evropská integrace svým zpŧsobem vychází? Lucia NAJŠLOVÁ, Fakulta sociálních věd, Institut pro Evropskou politiku Europeum -------------------Ale já vŧbec neříkám, ţe bychom se měli jich zbavovat, já si myslím, ţe se musíme umět dohodnout i s muslimy, miliony z nich ţijí v Evropské unii. A kdyţ jsme začali předvstupní jednání s Tureckem, tak jsme to dělali kvŧli tomu, ţe jsme byli přesvědčení, ţe ta dohoda je moţná. A bohuţel existuje mnoho prŧzkumŧ veřejného mínění, na základě které by mnozí občané Evropské unie Turecko odmítli, kdyby splnilo hned všechna technická předvstupní kritéria a odmítli by ho na základě toho, ţe je jiné, anebo je muslimské, a to je něco, na čem si myslím, ţe bychom se měli velmi dobře zamyslet a trochu se zamyslet i nad tím, jací jsme byli v 90. letech a jestli doopravdy bylo tolik dŧvodŧ, aby nás Němci a Francouzi přijali jako sebe rovné. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Na lince čeká paní Rázlová. Dobrý večer. posluchačka -------------------Plné znění zpráv


Dobrý večer. Já jsem Rázlová. Já jsem se chtěla zeptat, jak to, ţe kaţdý stát si mŧţe jako tam vyřídit jiný podmínky, kdyţ je to Evropská unie, měly by mít všechny stejný, jinak to není ţádná Unie. A já vám něco řeknu, ona tahle debata je na nic, kdybyste si pŧjčili BBC, byl to nádherný pořad, o Evropský unii, jak začínala, tak to byli zkrachovalí politici, kteří uţ nikdo nechtěl ... Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Opravdu nevím, nevíme, nevíme ... posluchačka -------------------... a oni věděli, ţe ..., nechte mě domluvit, ... Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Bohuţel, ţe vzhledem k tomu, ţe opravdu hovoříte o pořadu, o kterém nevíme a těţko na něj mŧţeme reagovat, tak opravdu nemŧţeme, navíc máme poslední vteřiny. Takţe poprosím Lucii Najšlovou o reakci? Lucia NAJŠLOVÁ, Fakulta sociálních věd, Institut pro Evropskou politiku Europeum -------------------No, v té Evropské unii doopravdy se musí všechny státy dohodnout na pravidlech a kaţdé pravidlo je přijaté s tím, ţe s nimi musí souhlasit kaţdý členský stát, ale potom je všichni musí respektovat, takţe ta rovnost tam je. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Takţe to bylo dnešní evropské Radiofórum, jehoţ hostem byla Lucia Najšlová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a z Institutu pro evropskou politiku Europeum. Děkuji, ţe jste přišla, pěkný zbytek večera. Lucia NAJŠLOVÁ, Fakulta sociálních věd, Institut pro Evropskou politiku Europeum -------------------Děkuji, hezký večer. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Děkuji samozřejmě také vám všem, kdo jste se zapojili do naší debaty, ať jiţ na Facebooku nebo přímo nyní v pořadu. Zítra se u Radiofóra potkáme znovu a budeme hovořit o Franzi Kafkovi, od jehoţ narození právě dnes uplynulo kulatých 130 let. Připomínám, ţe hned od rána budete moci debatovat na Facebooku, prostřednictvím této debaty se mŧţete stát i vy jedním z diskutérŧ, kteří dostanou moţnost prezentovat své názory přímo v rozhlasovém vysílání, pokud to ovšem vy budete chtít být, nezapomeňte na stránce Radiofóra vyplnit webový formulář nebo poslat telefonní číslo na emailovou adresu [email protected]. Pro tuto chvíli se ale uţ od mikrofonu Českého rozhlasu Plus loučí a příjemný poslech našeho dalšího programu přeje Petr Schwarz. _

Egyptský převrat 3.7.2013

ČT 24

str. 07


Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Egypt zaţívá vrchol největších protestŧ od pádu reţimu Husního Mubaraka. Armádní velení zrušilo platnost ústavy a zbavilo prezidenta Muhammada Mursího moci. Zároveň armáda oznámila plán politické transformace země. redaktorka -------------------Oslavy vítězství. Armáda fakticky zbavila Muhammada Mursího moci. Dočasným egyptským prezidentem se podle šéfa armády stane předseda Ústavního soudu. Plné znění zpráv


Abdel FATTAH AL-SISI, velitel ozbrojených sil -------------------Dohodli jsme se na budoucím plánu, který zahrnuje předběţné kroky k vybudování silné egyptské společnosti. redaktorka -------------------Mursí se podle listu Al-Ahrám ocitl v domácím vězení. Nesmí ani vycestovat ze země. Kasárny, ve kterých se skrývá, jsou obehnané ostnatým drátem a barikádami. Přitom ještě během včerejší pŧlnoci Mursí v emotivním projevu tvrdil, ţe svou moc obhájí. Mohamed MURSÍ, egyptský prezident -------------------Za naplnění cílŧ revoluce a zachování demokratické legitimity úřadu dám svŧj ţivot. redaktorka -------------------Státní média uţ ráno tvrdila, ţe se armáda přiklání na stranu opozice, a ţe prezidenta sesadí, pokud neustoupí. Od té doby Muslimské bratrstvo mluvilo o vojenském převratu. Gehad EL-HADDÁD, mluvčí Muslimského bratrstva -------------------Probíhá tu vojenský převrat. Nemyslím si, ţe by egyptský lid toleroval obnovení starého reţimu pod novou nálepkou. redaktorka -------------------Stoupenci prezidenta varovali, ţe taková změna se neobejde bez krveprolití, stejně jako před dvěma lety. Vládnoucí islamisti i opoziční liberálové tehdy armádu označovali za překáţku revoluce. Současné protesty stály ţivot uţ téměř 40 lidí. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------V Káhiře uţ jsme ţivě. Zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček. Dobrý večer. Štěpán MACHÁČEK, zpravodaj Českého rozhlasu, Káhira -------------------Dobrý večer. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Jak dramatické je to, co se teď v Káhiře a v jejích ulicích děje, poté, co vrchní velitel armády Abdel Fattah al-Sisi oznámil odstavení prezidenta Mursího od moci a plán dalšího vývoje? Štěpán MACHÁČEK, zpravodaj Českého rozhlasu, Káhira -------------------Tak pravděpodobně za mnou vidíte i slyšíte, co se děje v centru Káhiry na náměstí Tahrír. Jsou to obrovské oslavy plné petard a ohňostrojŧ, takţe tato část Egypťanŧ oslavuje to, ţe armáda provedla převrat, a ţe vlastně zbavila prezidenta Mursího a Muslimské bratrstvo moci. To, ţe na jiných místech v Káhiře a v Egypte se neoslavuje, to je jasné z toho, ţe jinde se shromaţďují naopak stoupenci prezidenta Mursího a ti jsou naopak velice, velice, řekl bych, naštvaní z toho, jak se celý ten vývoj odvinul a nevíme vŧbec, co od nich očekávat, jestli budou demonstrovat nebo jestli se rozpoutá nějaké násilí od nich, kaţdopádně ty dva tábory, kaţdý samozřejmě reaguje naprosto odlišně. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Kdyţ říkáte, ţe nevíte, co od příznivcŧ Muslimského bratrstva očekávat, jestli třeba i eventuální násilnosti, co lze očekávat od toho plánu dalšího vývoje, jak ho armáda představila, jestliţe Muslimské bratrstvo, ve volbách vítězná strana, se na tom nepodílí nebo nespolupracuje? Plné znění zpráv


Štěpán MACHÁČEK, zpravodaj Českého rozhlasu, Káhira -------------------Samozřejmě ten scénář armády tak, jak ho nastínila, tak uspokojí tu pravděpodobně větší část Egypťanŧ, kteří neustále kritizovali Muslimské bratrstvo. V podstatě by si armáda mohla teď dát reparát toho přechodného období, které bylo od pádu prezidenta Mubaraka do nástupu prezidenta Mursího. Armáda byla často kritizovaná za to, ţe to přechodné období nezvládla. Čili teď by měla šanci si to napravit. Ale je tady právě ten velký problém Muslimského bratrstva, které tento vývoj samozřejmě neuznává a dalo najevo, ţe jakékoliv vlády nebo parlamenty vzešlé z tohoto vývoje aktuálního nebude uznávat za legitimní a to bude velká překáţka k dalšímu harmonickému vývoji tady v Egyptě. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Vedení letiště v Káhiře potvrdilo, ţe má od armádního velení příkaz nedovolit prezidentu Mursímu a několika dalším lidem z předsednictva Muslimského bratrstva eventuální odlet ze země. Prezident má být s několika spolupracovníky snad obklíčený v kasárnách Republikánské gardy. Armáda je obehnala ostnatým drátem podle některých informací. Proč to všechno? Má být snad dosavadní prezident, sesazený prezident zatčený? Štěpán MACHÁČEK, zpravodaj Českého rozhlasu, Káhira -------------------Tak to, ţe je v podstatě prezident, sesazený prezident Mursí teď v tzv. domácím vězení, to je pochopitelné, protoţe armáda se tím vlastně chrání před tím, aby v několika málo hodinách nebo dnech následujících nebo moţná i týdnech, ještě mohl ovlivňovat nějakým zpŧsobem dění v zemi přes své spolupracovníky, které v nedávné době dosadil do funkcí. To, ţe je ten armádní objekt chráněný ostnatým drátem a vojáky, to je zase jasné proto, ţe armáda se snaţí zabránit tomu, aby se stoupenci prezidenta Mursího nějakým zpŧsobem nesnaţili ho odtaď dostat pryč nebo osvobodit. A asi při kaţdém armádním puči je to tak, ţe svrţení politici, svrţená hlava státu se drţí doma a není zájem na tom, aby cestoval do zahraničí. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ale co, co se sesazeným prezidentem teď bude? Lze to odhadovat? Štěpán MACHÁČEK, zpravodaj Českého rozhlasu, Káhira -------------------To samozřejmě nelze odhadovat. Zatím nebyly ani vzneseny ţádné poţadavky na jeho soud či obvinění z nějakých činŧ, takţe to nevypadá, ţe by tady byla nějaká vŧle po tom prezidenta Mursího za něco soudit. Spíše bude vŧle po tom ho nějakou dobu drţet dále od politiky. To bude asi ten hlavní dŧvod toho, ţe je zavřený v domácím vězení. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Armádní velení zrušilo platnost dosavadní ústavy. Proč? V čem byla špatná? Co má přinést nová ústava? Štěpán MACHÁČEK, zpravodaj Českého rozhlasu, Káhira -------------------Tak otázka, v čem byla špatná, se dá těţko takhle zodpovědět. Ústava byla schválena referendem, všelidovým referendem, kdy se pro ni vyslovilo, pokud si pamatuju, asi 60 % Egypťanŧ. Zároveň byla ta ústava kritizovaná z toho dŧvodu, ţe vlastně nebyla vytvořena národním konsensem politických sil. Nakonec na ní pracovali v podstatě jenom muslimští bratři a další islamistické strany a z toho dŧvodu právě ji často liberálové kritizovali, protoţe ústava podle nich nemŧţe být postavená na rozhodnutí strany, která vyšla vítězně z jedněch parlamentních voleb. Ústava by měla být postavená na mnohem širším konsensu a to je hlavní dŧvod, který, ze kterého pramenila nespokojenost s touto ústavou. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------I za vámi vidíme, ţe náměstí, ulice jsou opravdu přeplněné lidmi, ale jak početná a jak patrná je přítomnost armády v ulicích, na veřejných místech, v institucích? Co třeba rozhlas a televize? Vysílají normálně nebo taky jen pod dohledem armády momentálně? Plné znění zpráv


Štěpán MACHÁČEK, zpravodaj Českého rozhlasu, Káhira -------------------Ne, tak to, ţe armáda, jak se říká, obsadila televizi, to ještě neznamená, ţe se zmocnila vysílání. Televize vlastně nikdy nepřešla pod přímý vliv Muslimského bratrstva, ani poté, co byl Muhammad Mursí zvolen prezidentem. Televize vţdycky stála spíše na straně liberálŧ a taky proto byla média, všechna média, včetně televize, často prezidentem Mursím kritizována. To, ţe armáda dneska stojí před budovou televize, je spíše z dŧvodu ochrany toho objektu jako jedné ze státních institucí. Armáda hlídá i další státní instituce a teďko v Káhiře se na některých specifických místech snaţí uzavřít některé ulice, a to tak, aby se nemohli střetnout právě tito lidé, kteří oslavují pád Muhammada Mursí, s těmi jeho stoupenci. Armáda se vlastně, aspoň to říká, tímto snaţí zabránit rozpoutání násilí v ulicích Káhiry. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Pane Macháčku, já vám děkuji a budeme čekat na vaše další zprávy. Dobrý večer. Štěpán MACHÁČEK, zpravodaj Českého rozhlasu, Káhira -------------------Dobrý večer a na slyšenou. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Zpravodaje a experta z místa střídá analytik, politický geograf Martin Riegl z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity. Dobrý večer. Martin RIEGL, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------Dobrý večer. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Je to armádní puč nebo je to další revoluce, co se v Egyptě děje, protoţe názory na to se trošku rŧzní zatím. Martin RIEGL, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------Bezpochyby to je puč. To je vidět ze všech těch událostí, které se odehrávají. Hlavní otázka je, jestli armáda jedná v zájmu ochrany demokracie, jestli věděla, ţe Muslimské bratrstvo se chystá k nějakým řekněme nedemokratickým krokŧm, anebo naopak jedná proti demokratizaci. To je otázka, kterou se asi dozvíme později. V současné chvíli to nelze přesně usoudit. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A mŧţete srovnat to, co se v Egyptě děje teď a co se dělo při sesazení prezidenta Husního Mubaraka? Lze to porovnat? Martin RIEGL, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------Určitě. V tom roce 2011 to mělo trošku menší strukturu. Kdyţ si vzpomeneme na záběry ţivě, tak tam byly pouliční bitky, dlouho se nevědělo, jak armáda bude jednat. Tady v dnešní době máme trošku jakoby jasnou strukturu. Armáda řekla, jaké kroky učiní, nedochází tam k tolika nejasnostem, k tolika násilí. Nicméně já jsem v roce 2011 neočekával od sesazení prezidenta Mubaraka nic dobrého. Tam bylo jasné, ţe pokud proběhnou demokratické volby, tak bylo jasné, ţe vyhraje Muslimské bratrstvo. Z jednoznačných dŧvodŧ. Muslimské bratrstvo je instituce fungující minimálně od 50. let, byla jediná dobře organizovaná. To, ţe potom bude velká deziluze ve společnosti, bylo také jasné. Co nabídl prezident Mursí, to bylo v podstatě menu pro kaţdého. On slíbil de facto všechno všem a ta petice, pod kterou se údajně podepsalo 22 milionŧ lidí, to je samozřejmě nesmysl. Já neříkám, ţe oni to schválně zfalšovali, moţná tam jsou nějaké metrologické chyby, tak i ta petice právě kritizuje, ţe Mursí právě neslíbil to vše, co slíbil a on to ani splnit nemohl. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Armádní velení a to, jak se jako jakýsi arbitr vloţilo do situace, sesadilo prezidenta Mursího, pozastavilo platnost ústavy, rozhodlo, ţe prezidentské pravomoci na čas převezme předseda Ústavního soudu, to všechno ale funguje nebo má fungovat bez Muslimského bratrstva. Lze, aby to takto šlo bez takové podstatné síly v zemi? Martin RIEGL, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------Já v tomto mám právě zásadní problém. Já vŧbec nemám ţádné sympatie k Muslimskému bratrstvu, z toho mě nepodezírejte. Ale pravda je, proběhly parlamentní volby, proběhly prezidentské volby, proběhlo ústavní referendum, jak zmiňoval kolega, a de facto všechny tady ty instituty demokratické Muslimské bratrstvo vyhrálo. Z ničeho nic je vyloučit, de facto posadit jejich čelní představitelé do nějakého řekněme domácího násilí a pokusit se tu stranu zrušit, já to dost dobře nechápu. Ono kdyţ se podíváme na ty záběry z náměstí v Alexandrii, v Káhiře, my si musíme uvědomit, ţe Egypt má určitou volební geografii. My teďkom se díváme do bašty opozice, liberální, levicové, eventuálně nezávislé, toho sekulárního segmentu egyptské společnosti. Pokud bysme se podívali do venkovských oblastí dále od Nilu, řekněme do těch pouštních oblastí, tak ti lidé musí být velmi právem zklamáni. Oni musí mít pocit, ţe jim v podstatě ta demokracie byla ukradena. Oni musí opravdu procházet velikou frustrací a naprosto oprávněnou. Takţe nedokáţu si opravdu představit, ţe prezident, který získal nadpoloviční většinu hlasŧ, strana, která získala většinu v parlamentu ve svobodných a férových volbách, by najednou byla z toho procesu vyloučena. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Takový zajímavý moment. Pentagon oznámil, ţe americký ministr obrany Chuck Hagel tento týden dvakrát telefonicky mluvil s vrchním velitelem egyptské armády Abdelem Fattahem al-Sisim. Mají snad Spojené státy na egyptské armádní velení a vývoj v této zemi takto zprostředkovaně vliv? Martin RIEGL, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------Já určitě bych v tom neviděl konspirační teorii, ţe hybatelem je CIA. Tomu bych se vyhnul. Pravda je, ţe ta petice zmiňovaná, která poţadovala odchod prezidenta Mursího, mimochodem zmiňovala, ţe prezident Mursí je ve vleku USA. Pravda je, ţe Muslimské bratrstvo bylo před volbami napadáno z toho, ţe zhorší vztahy s Izraelem, zhorší vztahy s USA. To se nestalo. Ty vztahy byly velmi, velmi dobré. Takţe samozřejmě otázka, CIA bezpochyby byla dobře informována, bezpochyby to konzultovala, ale neviděl bych jako hlavního hybatele toho dění. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Čili odhad dalšího vývoje v Egyptě? Martin RIEGL, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------Odhad dalšího vývoje je velmi těţký v současné situaci. Mŧţe nastat nějaký fenomén černé labutě, mŧţe tam dojít k nějakému spouštěči, který samozřejmě my nemŧţeme predikovat, a to mŧţe vést k velkým násilnostem, k velké tenzi. Těţko říci. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------No a Egypt je dŧleţitou zemí celého Blízkého východu a tak, jako se vlna arabských revolucí před těma dvěma, třemi lety přelévala z jedné země do druhé, mŧţe se to tentokrát opakovat? Martin RIEGL, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------To já si úplně nemyslím. Ono ještě arabské jaro nedoběhlo do svého konce. Neustále se čeká na konec prezidenta Asada. To uvidíme. Pravda je, ţe arabské jaro nepřineslo ve finále nic dobrého. Ono to všude tu situaci destabilizovalo, víceméně nevytvořily se funkční demokracie, moţná s výjimkou Tuniska. Takţe uvidíme. Ale nějakou řekněme zpětnou vlnu bych v tomhle ohledu neočekával. Ten Egypt byl vţdycky poměrně unikátní společností v tomhletom ohledu. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Pane Riegle, já vám děkuji. Hezký večer. Na shledanou. Martin RIEGL, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------Děkuji za pozvání. _

Konflikty s Romy: Hlavní problém je v bydlení, obce ho podcenily, říká sociolog 3.7.2013

iHNed.cz str. 00 zpravy.ihned.cz_ Michal Kalina_

"Spíš eskaluje extremismus Neromŧ neţ Romŧ," říká v rozhovoru pro IHNED.cz sociolog Jakub Grygar, který pŧsobí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Zklidnění vyhrocených vztahŧ v některých městech spatřuje v zajištění udrţitelného bydlení pro sociálně slabé. Protiromské demonstrace, tvrdé střety s policií, bitky vyprovokované Romy. Česko v posledních týdnech čelí další vlně rasově zabarvených konfliktŧ. O víkendu protestovali lidé proti "nepřizpŧsobivým" v Českých Budějovicích, týden předtím v Duchcově. Obě akce mají společného jmenovatele, místní obyvatelé se nechali strhnout a vyšli do ulic spolu s příznivci ultrapravice. Právě v Duchcově ještě loni pŧsobila Agentura pro sociální začleňování, nakonec se ale její pracovníci neshodli s vedením města. Podle starostky Jitky Bártové (nez.) totiţ nebyl jasný smysl navrhovaných opatření. Přesto vidí hlavní odpovědnost na vládní úrovni. Podle sociologa Jakuba Grygara, který se zabývá vyloučenými lokalitami, musí ale problémy řešit především samotné obce. A také kraje, které nově rozdělují peníze na sociální programy. "Největší problém souvisí právě s bydlením a s jeho dostupností, od toho se odvíjí vyloučení - segregace a další problémy," říká Grygar v rozhovoru pro IHNED.cz. V Duchcově nepřistoupili na návrhy vládní agentury, i kdyţ tam problémy existují dál. Není problém v komunikaci? Detailně situaci v Duchcově neznám, ale v obecné rovině vím, ţe strategie je konzultována s lidmi z místa, nelze vytvořit univerzální vzor. Ta opatření vznikají diskusí. Ke komunikačním problémŧm mohlo docházet v prvních letech fungování agentury, od té doby funguje v desítkách lokalit. Její šéf Martin Šimáček tvrdí, ţe obce se nevěnují dostatečně prevenci, radnice zase apelují na vlády. Funguje vŧbec v řešení vyloučených lokalit spolupráce mezi státními institucemi a městy? Existují tři roviny. Strukturální problémy, jako je nezaměstnanost, jsou pro malá města bez pomoci státu těţko řešitelná Za druhé: financování neziskového sektoru přechází na kraje. Mluví se o tom, jakou roli by mě mít stát, ale zásadní roli hrají právě kraje. A za třetí: v 90. letech mohly obce výrazně intervenovat v otázkách bydlení. Byl na ně převeden bytový fond a podle toho mohly profilovat sociální skladbu. Nemám nic proti privatizaci, ale zbavily se tím moţnosti korigovat sociální politiku, teď jim pár desítek bytŧ nestačí na její pokrytí. Útoky proti Romŧm to nekončí - čtěte ZDE Protiromská demonstrace v Českých Budějovicích se vymkla kontrole. Policie pouţila slzný plyn - čtěte ZDE Stát zkrátka většinu pravomocí delegoval na kraje a obce. Neznamená to, ţe je zcela z obliga, ale nemŧţe často splnit to, co po něm ţádají starostové. Jak takové situace řeší v zahraničí? Existuje nějaký úspěšný model, který by mohla města v Česku převzít? Plné znění zpráv


Největší problém souvisí právě s bydlením a s jeho dostupností, od toho se odvíjí vyloučení - segregace a další problémy. Státní instituce zmŧţou málo, ale vedení měst mŧţe dělat mnoho. Chybějí u nás politici, kteří by odmítli primitivní anticiganismus. Dŧleţitější jsou ale mechanismy, jeţ zajistí dostupnost a udrţitelnost bydlení pro ty, kteří k němu mají ztíţený přístup. Příklady ze zahraničí známe, jde například o program garantovaného bydlení ve Francii, kde soukromé společnosti nabízejí pojistku proti pozdnímu splácení nájmu. Ale je to běh na dlouhou trať. Co říkáte tomu, ţe někteří majitelé domŧ zneuţívají rŧzné dotace na bydlení pro sociálně slabé? Stát dříve poskytoval lidem v nouzi dávky, kterými dorovnával v "místě obvyklý" nájem, došlo však uţ ke změně. Nebyla to dotace pro majitele domŧ, ale pro nájemníky. Zároveň však mohl vlastník ţádat o vyplácení takové dávky přímo, coţ mělo zabránit zadluţování. V Ostravě nebo v Ústí nad Labem pak ale vznikly ubytovny za částky značně převyšující "obvyklý" nájem. Šlo přitom o jediné ubytování, které bylo pro tuto část obyvatel k dispozici. Zastavte diskriminaci Romŧ, vzkazují Evropě tisíce lidí v petici Amnesty International - čtěte ZDE Hrozí ve zmíněných lokalitách nárŧst napětí, které by přerostlo v násilí, jaké panuje třeba a předměstích Paříţe? Nemyslím si, ţe by to takhle eskalovalo, ale nelze si nevšimnout, ţe ta protiromská nota hraje stále větší roli ve volbách a stává se normou části politického spektra. Spíše eskaluje extremismus Neromŧ neţ Romŧ. A je tedy to, co nyní stát dělá, nějak účinné? Jsem přesvědčený, ţe to má smysl. Pokud jde o účinnost, problém je často v nerealistických, krátkodobých očekáváních. Mŧţeme se spíše bavit, jak více či lépe vyloučené menšiny integrovat.

URL| http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-60181570-romove-socialni-napeti-ghetto _

Evropská unie skončí jako Jugoslávie a jiné slovinské postřehy 2.7.2013

blog.ihned.cz str. 00 ehl.blog.ihned.cz_ Martin Ehl_

Slovinská a evropské krize očima dvou ekonomŧ z opačných slovinských barikád. Alespoň v jedné věci si mŧţe slovinská premiérka Alenka Bratušeková oddechnout. Fakulta sociálních věd Lublaňské univerzity včera rozhodla, ţe její magisterská práce není plagiát, jak tvrdila některá slovinská média. Jinak si po třech měsících ve funkci mŧţe blahopřát jen k drobným úspěchŧm. Z patnácti nabízených státních firem k privatizaci prodala jen jednu, obchodní řetězec Merkator, a to za polovinu ceny, kterou za ní nabízel nový majitel, chorvatský Agrokor, ještě před rokem. Nicméně, zuřivá debata o tom, zda Slovinsko bude dalším Kyprem, utichla. Alespoň prozatím. Proto je moţná uţitečné podívat se na slovinské a vlastně i evropské problémy očima dvou slovinských ekonomŧ z opačného politického břehu. Maks Tajnikar v první polovině devadesátých let spoluzakládal model slovinského státního kapitalismu jako ministr hospodářství. Dnes přednáší ekonomii na Lublaňské univerzitě a tvrdí, ţe Slovinsko přeţije letošní rok i ten příští bez finanční pomoci ze zahraničí. “Problémy ale přijdou potom. Pokud ekonomická politika nenastartuje hospodářský rŧst, tak příjde katastrofa,“ řekl Tajnikar.



Jak uţ se stalo v Evropě módou, kritizoval politiku úspor, do které je vláda Alenky Bratušekové tlačena Bruselem. “Příklady Španělska či Portugalska ukazují, ţe politika škrtŧ je špatná. Je to kolektivní sebevraţda nejen ve Slovinsku, ale v celé Evropské unii, je to začarovaný kruh, který k rŧstu nepovede,“ tvrdí Tajnikar. Zajímavější je jeho srovnání Evropské unie s bývalou Jugoslávií. “Unie připomíná Jugoslávii: má společenou měnu, decentralizovanou fiskální politiku a obrovské rozdíly v produktivitě,“ řekl Tajnikar. Jugoslávské rozpory, které vedly v devadesátých letech k válce, začaly hluboko v osmdesátých letech právě kolem sporŧ o zadluţení a daně. “Klíčový moment byl, kdyţ Slovinsko v roce 1989 přestalo platit clo vybrané na svých hranicích do společné pokladny,“ tvrdí Tajnikar. Podle něho eurozóna nemŧţe bez finančních transferŧ přeţít podobně jako nepřeţila Jugoslávie, kdyţ bohatší části přestaly platit na ty chudší, coţ velmi přispělo k vybičování nacionalismu na všech stranách. To liberální ekonom Bernard Brščič z Institutu Joţe Pučnika v Lublani, který byl státním tajemníkem pravicového premiéra Janeze Janši, vidí kořeny slovinských problémŧ v politickém systému, který se v zemi rozvinul po rozpadu Jugoslávie. “Ekonomický rŧst je výsledek degenerovaného politického systému, kde je příliš mnoho stran v parlamentu a ve vládních koalicích, v nichţ je pak těţké najít shodu,“ tvrdí Brščič. Většinový systém by podle něho byl pro Slovinsko lepší, protoţe by jasně ukázal, kdo je za co odpovědný. Jeho pohled je hodně ideologický, coţ je zřejmě zpŧsobeno pádem Janšovy vlády letos na jaře a následným odsouzením ex-premiéra za korupci při nákupu transportérŧ Patria ke dvěma letŧm vězení nepodmíněně. “Slovinské soudy jsou zkorumpované. Nikdo nesoudí bývalé podnikatele,“ řekl hořce s nevysloveným odkazem na trest pro svého bývalého šéfa. “Celé politicé spektrum je tak posunuté doleva, ţe kdyţ navrhne vaše vláda úspory, tak vás hned označí za fašisty,“ řekl Brščič, kterému se přesně toto stalo. Tvrdí, ţe jeden ze zdrojŧ současných problémŧ Slovinska je zpŧsob, jak bývalí komunisté v kabátu socialistŧ po vyhlášení samostatnosti vytvořili novou vrstvu majitelŧ a manaţerŧ firem. “Měli privilegované pozice a dostávali politické pŧjčky od státních bank,“ řekl Brščič. Podle něj obava ze zahraničního kapitálu, který Slovinci do země příliš nepouštěli, byla “xenofobie bez ekonomických dŧkazŧ“. Brščič by mnohem více rozšířil seznam dosud vládou ohlášených patnácti firem určených k privatizaci. “Slovinci nebudou privatizovat, dokud nebude tvrdý tlak ze zahraničí,“ řekl s odkazem na opatrný postoj vlády Alenky Bratušekové, ţe nechce jen privatizovat, ale nalézt “strategické partnery“. Na rozdíl od Tajnikara si Brščič myslí, ţe zásadní krize mŧţe Slovinsko potkat uţ příští rok. Argument uvádí jediný: “Současný slovinský model nemŧţe bez reforem pokračovat. Ale protoţe současná vláda nemá reformní schopnosti, tak kolaps mŧţe nastat uţ příští rok,“ řekl Brščič. Člověk se neubrání dojmu, ţe pro pochopení situace v Evropské unii by si měl zopakovat dějiny rozpadu Jugoslávie a pozorně sledovat Slovince, jak se s i bez pomoci Bruselu vyhrabávají z hromady svých problémŧ. Sledovat @hndialog

URL| http://ehl.blog.ihned.cz/c1-60172310-evropska-unie-skonci-jako-jugoslavie-a-jine-slovinske-postrehy _

Zahraniční priority litevského předsednictví v Radě EU 2013 2.7.2013

businessinfo.cz

str. 00

Kalendář akcí_

_ Zastoupení Evropské komise v České republice spolu s Velvyslanectvím Litevské republiky v Praze si Vás dovolují pozvat na debatu na téma Zahraniční priority litevského předsednictví v Radě EU 2013, která se bude konat dne 2. července 2013 od 10:00 do 12:00 v Praze. Program: Plné znění zpráv


Prezentace priorit litevského předsednictví: Aurimas Taurantas, Velvyslanec Litevské republiky v České republice Řečníci: Jan Bauer, předseda Výboru pro evropské záleţitosti, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (bude potvrzeno) Jiří Schneider, 1. náměstek ministra zahraničních věcí České republiky Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v České republice Komentátoři: Petr Patočka, Glopolis Jakub Janda, Evropské hodnoty Moderátor: Tomáš Weiss, vedoucí Katedry západoevropských studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze Informace: Debata se uskuteční v anglickém a českém jazyce a bude simultánně tlumočena. R.S.V.P. do 1. července 2013 na na [email protected] nebo [email protected]

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/online-nastroje/kalendar-akci/zahranicni-priority-litevskeho-predsednictvi-v16077.html _

Rusnok pokračuje v sestavování vlády 2.7.2013

ČT 24

str. 01 _

08:30 Zprávy_

Jan ZIKA, moderátor -------------------A na čtyřiadvacítce sledujeme třeba to, ţe Jiří Rusnok pokračuje v sestavování nového kabinetu. Včera potvrdili své vládní angaţmá čtyři oslovení. Martin Holcát, Jan Kohout, František Koníček a Dalibor Štys. Tři z celkem osmi potvrzených ministrŧ jsou členy sociální demokracie. Strana přitom úřednickou vládu nepodporuje. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Svědčí to myslím o rozkolu nebo počínajícím rozkolu v ČSSD nebo o tom, ţe ta strana není jednotná. A ţe ten člověk, kdyţ rozmýšlí, co dál bude s jeho kariérou, tak prostě v případě Jana Kohouta patrně sází víc na prezidenta Miloše Zemana. _

Rusnok pokračuje v sestavování vlády 2.7.2013

ČT 24

str. 01

09:30 Studio ČT24 - Zprávy_ _

Jan ZIKA, moderátor -------------------Zopakuji především to hlavní, co sledujeme. Jiří Rusnok pokračuje v sestavování nového kabinetu. Včera potvrdili své vládní angaţmá čtyři oslovení. Martin Holcát, Jan Kohout, František Koníček a Dalibor Štys. Dva z Plné znění zpráv


celkem osmi potvrzených ministrŧ jsou z řad sociální demokracie. Třetí, Jan Kohout, své členství pozastavil. ČSSD přitom úřednickou vládu nepodporuje. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Svědčí to myslím o rozkolu nebo počínajícím rozkolu v ČSSD nebo o tom, ţe ta strana není jednotná. A ţe ten člověk, kdyţ rozmýšlí, co dál bude s jeho kariérou, tak prostě v případě Jana Kohouta patrně sází víc na prezidenta Miloše Zemana. _

UM(PR)UM: um tvorby a um tvorbu prodat 2.7.2013

e15.cz

str. 00 _

Krasohled_

Creative Fashion Marketing – tak se jmenuje společný projekt studentŧ UMPRUM a studentŧ marketingové komunikace a PR na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Cílem je pomoci profilovat a komunikovat začínající návrhářské talenty. Některé jejich realizace představí v následujících dnech i webový ZEN. Společný projekt dvou praţských vysokých škol, Univerzity Karlovy a Vysoké školy uměleckoprŧmyslové v Praze, vznikl jako nápad Violy Fetisové, módní stylistky zabývající se fashion koučinkem. Profesionálka v oblasti módy a image postrádala na domácí scéně kvalitní a kontinuální informace o talentovaných mladých návrhářích, kteří by se dokázali prosadit i v praxi. Dohromady s vedoucí katedry marketingové komunikace a PR Denisou Kasl Kollmannovou a vedoucím ateliéru módy Pavlem Ivančicem vytvořili koncepci projektu, který zahrnuje workshopy, přednášky a společnou práci na konkrétních projektech: módních kolekcích studentŧ UMPRUM. Fashion Design Studio 2013 Marketéři z FSV UK pomohli vybraným studentŧm vytvořit základ komunikační strategie, oslovit média a potenciální zákazníky a modely vyslat do světa. Konkrétním výsledkem jsou tak propracovanější prezentace, tiskové zprávy či sociální sítě Facebook a Twitter, zaměřené na podporu mladých českých talentŧ. Jedna z realizací Lay Sedlákové V letošních klauzurních, bakalářských a diplomových kolekcích studenti UMPRUM pod vedením Pavla Ivančice a asistentky Lenky Kohoutové prozkoumávali moţnosti tradičních řemeslných technik i nejnovější vývoj technologií v oděvním prŧmyslu. Svou inspiraci a nové znalosti pak vtělili do svěţích a originálních autorských kolekcí. Některé realizace v příštích dnech představíme na stránkách ZENu.

URL| http://zen.e15.cz/krasohled/um-pr-um-um-tvorby-a-um-tvorbu-prodat-1003170 _

EVROPSKÁ UNIE SKONČÍ JAKO JUGOSLÁVIE A JINÉ SLOVINSKÉ POSTŘEHY 2.7.2013

Hospodářské noviny martina ehla_

str. 06

Svět_

Střed Evropy Slovinská a evropská krize očima dvou ekonomŧ z opačných lublaňských barikád. Plné znění zpráv


Alespoň v jedné věci si mŧţe slovinská premiérka Alenka Bratušeková oddechnout. Fakulta sociálních věd Lublaňské univerzity včera rozhodla, ţe její magisterská práce není plagiát, jak tvrdila některá média. Jinak si po třech měsících ve funkci mŧţe blahopřát jen k drobným úspěchŧm. Z patnácti nabízených státních firem k privatizaci prodala jen jednu, obchodní řetězec Merkator, a to za polovinu ceny, kterou za něj nabízel nový majitel, chorvatský Agrokor, ještě před rokem. Nicméně zuřivá debata o tom, zda Slovinsko bude dalším Kyprem, utichla. Prozatím. Proto je moţná uţitečné podívat se na slovinské a vlastně i evropské problémy očima dvou slovinských ekonomŧ z opačného politického břehu. Maks Tajnikar v první polovině 90. let spoluzakládal model slovinského státního kapitalismu jako ministr hospodářství. Dnes přednáší ekonomii na Lublaňské univerzitě a tvrdí, ţe Slovinsko přeţije letos i příští rok bez finanční pomoci ze zahraničí. „Pokud ekonomická politika nenastartuje hospodářský rŧst, tak potom přijde katastrofa,“ řekl Tajnikar. Jak uţ se stalo v Evropě módou, kritizoval politiku úspor, do které je vláda Alenky Bratušekové tlačena Bruselem. „Příklady Španělska či Portugalska ukazují, ţe politika škrtŧ je špatná. Je to kolektivní sebevraţda nejen ve Slovinsku, ale v celé EU,“ tvrdí Tajnikar. Zajímavější je jeho srovnání Evropské unie s bývalou Jugoslávií. „Unie připomíná Jugoslávii: má společnou měnu, decentralizovanou fiskální politiku a obrovské rozdíly v produktivitě,“ řekl Tajnikar. Jugoslávské rozpory, které vedly v devadesátých letech k válce, začaly hluboko v 80. letech právě kolem sporŧ o zadluţení a daně. „Klíčový moment byl, kdyţ Slovinsko v roce 1989 přestalo platit clo vybrané na svých hranicích do společné pokladny,“ tvrdí Tajnikar. Podle něho eurozóna nemŧţe bez finančních transferŧ přeţít podobně jako nepřeţila Jugoslávie, kdyţ bohatší části přestaly platit na ty chudší, coţ přispělo k vybičování nacionalismu. To liberální ekonom Bernard Brščič z Institutu Joţe Pučnika v Lublani, který byl státním tajemníkem pravicového premiéra Janeze Janši, vidí kořeny slovinských problémŧ v politickém systému, který vznikl po rozpadu Jugoslávie. „Ekonomický rŧst je výsledek degenerovaného politického systému, kde je příliš mnoho stran v parlamentu a ve vládních koalicích, v nichţ je pak těţké najít shodu,“ tvrdí Brščič. Většinový systém by podle něho byl pro Slovinsko lepší, protoţe by jasně ukázal, kdo je za co odpovědný. Jeho pohled je hodně ideologický, coţ je zřejmě zpŧsobeno pádem Janšovy vlády letos na jaře a následným odsouzením expremiéra za korupci při nákupu transportérŧ Patria ke dvěma letŧm vězení. „Slovinské soudy jsou zkorumpované. Nikdo třeba nesoudí podvodné podnikatele,“ řekl s nevysloveným odkazem na trest pro svého bývalého šéfa. „Celé politické spektrum je tak posunuté doleva, ţe kdyţ navrhne vaše vláda úspory, tak vás hned označí za fašisty,“ řekl Brščič. Tvrdí, ţe jeden ze zdrojŧ současných problémŧ Slovinska je zpŧsob, jak bývalí komunisté v kabátu socialistŧ po vyhlášení samostatnosti vytvořili novou vrstvu majitelŧ a manaţerŧ firem. „Měli privilegované pozice a dostávali politické pŧjčky od státních bank,“ řekl Brščič. Podle něj obava ze zahraničního kapitálu, který Slovinci do země nepouštěli, byla „xenofobie bez ekonomických dŧkazŧ“. Brščič by rozšířil seznam vládou ohlášených patnácti firem určených k privatizaci. „Slovinci nebudou privatizovat, dokud nebude tvrdý tlak ze zahraničí,“ řekl s odkazem na opatrný postoj vlády Alenky Bratušekové, ţe nechce jen privatizovat, ale nalézt „strategické partnery“. Na rozdíl od Tajnikara si Brščič myslí, ţe zásadní krize mŧţe Slovinsko potkat uţ příští rok. Argument uvádí jediný: „Současný slovinský model nemŧţe bez reforem pokračovat. Ale protoţe současná vláda nemá reformní schopnosti, tak kolaps mŧţe nastat uţ příští rok,“ řekl Brščič. Člověk se neubrání dojmu, ţe pro pochopení situace v Evropské unii by si měl zopakovat dějiny rozpadu Jugoslávie a pozorně sledovat Slovince, jak se i bez pomoci Bruselu vyhrabávají z hromady svých problémŧ. Foto popis| O autorovi| MARTINA EHLA, VEDOUCÍHO REDAKTORA ZAHRANIČNÍ RUBRIKY HN _

Geopolitická křišťálová koule: Moderní studená válka začala. Investoři, třeste se! 2.7.2013

investicniweb.cz

str. 00

Investiční web_



Roman Chlupatý_ Rozvíjející se giganti nastupují, Amerika relativně slábne. To platí jak o globální ekonomice, tak diplomacii. Výsledkem je přelomové přeskupování sil , které pravidelně otřásá trhy a individuálními portfolii. A jelikoţ tento proces není ani zdaleka u konce, měli by ho investoři pozorně sledovat. Velká hra je v plném proudu, shrnuje politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov. Pokud se podíváme na mapu, ohniska problémŧ – nebo potenciálních problémŧ – najdeme takřka všude, na kaţdém kontinentu. To nenabízí zrovna optimistické vize. Vnímám to podobně, ale zároveň to není nic nového. V 90. letech se Evropa opájela tím, ţe skončila bipolarita, která byla právem vnímána jako zásadní konfliktní hrozba. Ukázalo se ale, ţe konfliktŧ přibylo. Ony to většinou nejsou konflikty mezistátní, tedy to, na co se soustředí bezprostřední pozornost, ale vnitrostátní. Jak se ale ukazuje, i ty mají obrovský ničivý potenciál, protoţe jsou většinou organizovány podle jiných linií neţ klasické konflikty. To znamená, ţe jde o inter-sociální a inter-religiózní konflikty, případně konflikty kulturní, zaloţené na rozdílnosti jazyka a tak dále. Asi nejviditelnější ukázkou je nyní Sýrie, ale ani zdaleka není jediná. Jak velká je hrozba, ţe podobné konflikty přerostou v něco globálního, nebo přinejmenším regionálního, a budou tak mít potenciál vykolejit světovou ekonomiku? Domnívám se, ţe v horizontu nějakých pětadvaceti, třiceti let (dále si netroufám ţádnou predikci dělat) budeme svědky toho, ţe bude sílit postavení – a tím pádem i odpovědnost – jednotlivých velkých hráčŧ. Ti se jasně rýsují. Tím hráčem dlouhodobě dŧleţitým, a do značné míry asi stále jediným globálním, zŧstanou Spojené státy. Pak tady ale budou další. V Evropě to nesporně budou Evropská unie a Rusko, v Asii to budou Čína a Indie, v Latinské Americe jednoznačně pŧjde o Brazílii. Otázkou je, kdo a za jakou cenu se k nim bude přidávat, a kdo a proč jim naopak bude oponovat. Odpověď se podle všeho dozvíme v Africe. Souhlasíte tedy s názorem, ţe je Afrika posledním nerozděleným světem a ţe se o ni ti nejmocnější poperou? Některé hlasy tvrdí, ţe si Afričané svŧj kontinent uhájí. Tak si to shrňme: Afrika je přístupná z Asie přes Indický oceán. A není ţádným tajemstvím, ţe tam jsou aktivní Čína i Indie. Přes jiţní Atlantik je Afrika přístupná z Brazílie, která toho ve stále větší míře vyuţívá. Ze severu se pak na černý kontinent tlačí Evropa. No a z rŧzných směrŧ se tam tlačí i Spojené státy. Umím si představit, ţe si kaţdý z těchto hráčŧ najde v kaţdém regionu, který je pro něj zajímavý a dŧleţitý, své klienty. Dá se předpokládat, ţe Brazílie jich bude mít méně neţ Čína a ta méně neţ Spojené státy. Tyto klienty budou ekonomicky, politicky, vojensky a jakkoli jinak podporovat, budou dbát na jejich stabilitu, případně ji i vynucovat. Ale v zásadě těmto velkým hráčŧm bude jedno, co se bude dít v jejich okolí. Mŧţe se ale stát, ţe čas od času podlehnou pokušení vyuţít nějakých událostí a pohybŧ k tomu, aby uškodily konkurenci, tedy jinému globálnímu hráči. Dochází podle vás jiţ nyní k podobné reminiscenci studené války? Mohu se mýlit, ale mám takový pocit, ţe to, co se nyní děje s Barmou, je podobná záleţitost. Spojené státy evidentně vyuţívají toho, ţe Barma mění kurz (ať se snaţí vymykat se čínské kontrole, nebo chce jen zvýšit svou váhu v očích Pekingu). Americká ministryně zahraničních věcí zemi navštívila, barmský prezident pak zavítal do Spojených státŧ. Před pár lety by nikoho ani nenapadlo, ţe je něco takového moţné. Velká hra se tedy nerozehraje jen v Africe. Někdy se v této souvislosti mluví o Blízkém východě, globální zásobárně energie. To by mohlo trhem řádně zahýbat. Souhlasím, ţe dalším potenciálním globálním hřištěm je Blízký východ. Tam se nechaly výrazně vtáhnout Spojené státy. Je evidentní, ţe jim to neprospívá, ţe tam utopily obrovské peníze a ztratily dobrou reputaci, ţe tam zahynula spousta Američanŧ i domácích obyvatel. Spojené státy mají navíc stále menší dŧvod se Blízkému východu věnovat, protoţe energeticky začínají být soběstačné. Umím si představit, ţe vyklidí Blízký východ a nechají ostatní, aby se touto "baţinou" nechaly pohlcovat. Jen si uvědomme, ţe v Zálivu ţije pět milionŧ Indŧ; uvědomme si, jak moc jsou Indie a Čína závislé na ropě z této oblasti. Hned je pak jasné, ţe to otevírá prostor pro to, aby si tam tito hráči začali konkurovat, aby se tam moţná i poprali.



Co by se pak dělo? Je moţné, ţe by konflikt v jednom ze státŧ na Blízkém východě odstartoval regionální, ne-li globální konflikt, který jsme na začátku zmínili? Myslím si, ţe by Američanŧm "slušelo", kdyby se v případě konfliktu vrátili v roli stabilizátora. Tu by se snaţili převáţit misky vah na jednu, tu na druhou stranu. Blízký východ nicméně bude prestiţnějším hřištěm neţ Afrika, takţe se do té hry asi bude snaţit zapojit i Rusko. Koneckoncŧ, má to kousek. Kdyţ ale problémy v Zálivu nedokázali vyřešit Američané, pochybuji, ţe to dokáţou Rusové, Číňané, Indové nebo kdokoli jiný. A proto bude v této oblasti stále ţivo. URL| http://www.investicniweb.cz/2013/7/2/geopolitika-moderni-studena-valka/ _

UM(PR)UM: um tvorby a um tvorbu prodat 2.7.2013

strategie.e15.cz _

str. 00

Zprávy_

Creative Fashion Marketing – tak se jmenuje společný projekt studentŧ UMPRUM a studentŧ marketingové komunikace a PR na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Cílem je pomoci profilovat a komunikovat začínající návrhářské talenty. Některé jejich realizace představí v následujících dnech i webový ZEN. Společný projekt dvou praţských vysokých škol, Univerzity Karlovy a Vysoké školy uměleckoprŧmyslové v Praze, vznikl jako nápad Violy Fetisové, módní stylistky zabývající se fashion koučinkem. Profesionálka v oblasti módy a image postrádala na domácí scéně kvalitní a kontinuální informace o talentovaných mladých návrhářích, kteří by se dokázali prosadit i v praxi. Dohromady s vedoucí katedry marketingové komunikace a PR Denisou Kasl Kollmannovou a vedoucím ateliéru módy Pavlem Ivančicem vytvořili koncepci projektu, který zahrnuje workshopy, přednášky a společnou práci na konkrétních projektech: módních kolekcích studentŧ UMPRUM. Fashion Design Studio 2013 Marketéři z FSV UK pomohli vybraným studentŧm vytvořit základ komunikační strategie, oslovit média a potenciální zákazníky a modely vyslat do světa. Konkrétním výsledkem jsou tak propracovanější prezentace, tiskové zprávy či sociální sítě Facebook a Twitter, zaměřené na podporu mladých českých talentŧ. Jedna z realizací Lay Sedlákové V letošních klauzurních, bakalářských a diplomových kolekcích studenti UMPRUM pod vedením Pavla Ivančice a asistentky Lenky Kohoutové prozkoumávali moţnosti tradičních řemeslných technik i nejnovější vývoj technologií v oděvním prŧmyslu. Svou inspiraci a nové znalosti pak vtělili do svěţích a originálních autorských kolekcí. Některé realizace v příštích dnech představíme na stránkách ZENu.

URL| http://strategie.e15.cz/zpravy/um-pr-um-um-tvorby-a-um-tvorbu-prodat-1003170 _

Zahraniční priority litevského předsednictví v Radě EU 2013 1.7.2013

businessinfo.cz

str. 00

Kalendář akcí_

_



Zastoupení Evropské komise v České republice spolu s Velvyslanectvím Litevské republiky v Praze si Vás dovolují pozvat na debatu na téma Zahraniční priority litevského předsednictví v Radě EU 2013, která se bude konat dne 2. července 2013 od 10:00 do 12:00 v Praze. Program: Prezentace priorit litevského předsednictví: Aurimas Taurantas, Velvyslanec Litevské republiky v České republice Řečníci: Jan Bauer, předseda Výboru pro evropské záleţitosti, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (bude potvrzeno) Jiří Schneider, 1. náměstek ministra zahraničních věcí České republiky Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v České republice Komentátoři: Petr Patočka, Glopolis Jakub Janda, Evropské hodnoty Moderátor: Tomáš Weiss, vedoucí Katedry západoevropských studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze Informace: Debata se uskuteční v anglickém a českém jazyce a bude simultánně tlumočena. R.S.V.P. do 1. července 2013 na na [email protected] nebo [email protected]

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/online-nastroje/kalendar-akci/zahranicni-priority-litevskeho-predsednictvi-v16077.html _

Další ministři pro Rusnokovu vládu 1.7.2013

ČT 24

str. 01


Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Dobrý večer. Premiér Jiří Rusnok jméno po jménu skládá vládu podle mustru prezidenta Miloše Zemana a vedení sociální demokracie tím dělá čím dál větší problémy. Obojímu se dnes budeme věnovat. Vznikající úřednické vládě i změnám v politice nejsilnější opoziční strany. Premiér Jiří Rusnok si po dnešku na seznam členŧ vlády, kterou sestavuje, mŧţe připsat další čtyři jména. Martin Holcát bude ministrem zdravotnictví, Jan Kohout ministrem zahraničí, bývalý ředitel Lesŧ České republiky František Koníček ministrem práce a sociálních věcí a vysokoškolský pedagog a ministerský úředník Dalibor Štys bude novým ministrem školství. Z osmi potvrzených ministrŧ jsou hned tři členy sociální demokracie. Jejímu vedení se to nelíbí a trvá na ultimátu, buď angaţmá ve vládě, nebo členství ve straně. Jenţe ne všichni to chtějí uposlechnout. Barbora PETEROVÁ, redaktorka -------------------Kramářova vila a Strakova akademie, tedy sídlo vlády. Vzdušnou čarou jen pár metrŧ. Rozhodnutí, jestli se tím směrem vydat, mŧţe ale trvat pár minut i několik dní. Františku Koníčkovi stačila necelá hodina. Zamíří na ministerstvo práce. František KONÍČEK, kandidát na ministra práce a sociálních věcí /ČSSD/ -------------------Já jsem nikdy ţádné výrazné politické ambice neměl a mně jde spíš o věcné manaţerské řízení. Plné znění zpráv


Barbora PETEROVÁ, redaktorka -------------------Rezort práce a sociálních věcí František Koníček zná. Dva roky tam byl náměstkem tehdejšího ministra Zdeňka Škromacha. Ve sněmovně seděl jako poslanec za ČSSD a necelý rok taky vedl Lesy České republiky. František KONÍČEK, kandidát na ministra práce a sociálních věcí /ČSSD/ -------------------Tak, pánové, nashle. Barbora PETEROVÁ, redaktorka -------------------To rozhodování Jana Kohouta, zda se vydat směr Černínský palác, trvalo několik dní. Po třech letech tam vkročí opět jako ministr zahraničí tzv. úřednické vlády. redaktor /citace: Jan KOHOUT, kandidát na ministra zahraničí, zdroj: ČTK/ -------------------"Za hlavní priority povaţuji stabilizaci rezortu, procesní i personální, včetně obnovení procesu střídání velvyslancŧ." Barbora PETEROVÁ, redaktorka -------------------František Lukl, starosta Kyjova a taky místopředseda Svazu měst a obcí a od dnešního odpoledne i kandidát na ministra pro místní rozvoj. František LUKL, kandidát na ministra pro místní rozvoj -------------------Vzhledem ke svému pŧsobení jako místopředseda Svazu měst a obcí se spíše kloním k pozitivnímu rozhodnutí. Barbora PETEROVÁ, redaktorka -------------------Jakou cestou se vydá, řekne ve středu. Dnes ještě sedl do auta směr Kyjov. Jenţe zatímco se brána Kramářovy vily zavírá a cesta na úřad vlády se tak některým otevírá, Lidový dŧm se naopak vzdaluje. Buď členství v ČSSD, nebo ve vládě, vyzývá předseda sociálních demokratŧ Bohuslav Sobotka. redaktor /citace: Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, zdroj: ČTK/ -------------------"Na vzniku Rusnokovy vlády se ČSSD nepodílí a nevysílá do ní ţádné své členy. Ti, kteří tam přesto vstoupí, by měli z ČSSD odejít." Marie BENEŠOVÁ, kandidátka na ministryni spravedlnosti /ČSSD/ -------------------Poradím se i s těmi lidmi, kteří mi vyjadřují dŧvěru, jak bych se k tomu měla postavit. Barbora PETEROVÁ, redaktorka -------------------Účast aktivních členŧ ČSSD ve vládě odborníkŧ vadí i současné koalici. Martin KUBA, 1. místopředseda strany /ODS/, ministr prŧmyslu a obchodu v demisi -------------------Pro nás je to dalším potvrzením, ţe nevzniká vláda úředníkŧ a nedej boţe odborníkŧ, ale vláda jasně politicky vyprofilovaná. Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, ministr financí v demisi -------------------Personální sloţení zcela dŧstojně odpovídá tomu názvu parta kamarádŧ Miloše Zemana. Barbora PETEROVÁ, redaktorka -------------------Plné znění zpráv


Spíš nepřátelství ale začíná klíčit mezi Hradem a ČSSD. Prezidentŧv kancléř Vratislav Mynář v příspěvku na webu Zemanovcŧ píše, ţe snaha sociálních demokratŧ ujmout se druhého pokusu o sestavení vlády nemá šanci na úspěch. Na adresu předsedy Bohuslava Sobotky dodává, ţe v čele ČSSD není osobnost. redaktor /citace z webu: Vratislav MYNÁŘ, kancléř prezidenta/ -------------------"V momentě, kdy procitnete a zjistíte, ţe vám ujíţdí vlak, tak náhle berete zpátečku a jste připraveni si říct o sestavení vlády." Barbora PETEROVÁ, redaktorka -------------------A tak panorama Prahy jakoby vyjadřovalo i to, kdo za kým stojí. Hrad po boku Kramářovy vily, ale proti sněmovně. Tedy zdá se, ţe vláda proti všem, jak hlásá část nápisu na rezidenci premiérŧ. Redakce a Barbora Peterová, Česká televize. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Z Nových Hradŧ je teď s námi pravděpodobný příští ministr školství ve vládě Jiřího Rusnoka Dalibor Štys, dosavadní ředitel odboru výzkumu a vývoje na ministerstvu školství. Dobrý večer. Dalibor ŠTYS, ředitel odboru výzkumu a vývoje, MŠMT -------------------Dobrý večer. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Pane Štysi, proč jste se rozhodl přijmout nabídku stát se ministrem školství ve vládě Jiřího Rusnoka? Dalibor ŠTYS, ředitel odboru výzkumu a vývoje, MŠMT -------------------Tak on to vlastně měl být mŧj poslední den na ministerstvu školství. Já jsem se s ministerstvem školství v podstatě loučil a chtěl jsem jít zase zpátky do Nových Hradŧ, kde zrovna začínají naše letní školy pravidelné a bylo to prostě tak, ţe v určitém okamţiku jsem se musel rozhodnout, jestli se budu podílet na dalším rozvoji nebo dokončování těch kritických procesŧ, které na ministerstvu školství úspěšně probíhají, ať uţ to jsou strukturální fondy, ať uţ je to i třeba vysokoškolský zákon, jeho vyjednávání, například je to školský, reforma školského zákona, novela školského zákona, celá řada velmi úspěšných věcí, které ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ale to jsou všechno velmi koncepční věci a uvědomujete si, ţe to angaţmá je velice nejisté? Dalibor ŠTYS, ředitel odboru výzkumu a vývoje, MŠMT -------------------No samozřejmě a co bude po něm. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A jak dlouho jste se rozmýšlel? Dalibor ŠTYS, ředitel odboru výzkumu a vývoje, MŠMT -------------------Rozmýšlel jsem se asi 4 dny, ale já jsem, já to povaţuji za sluţbu státu, za to, ţe prostě já ..., do toho ministerstva někdo musí nastoupit a já se budu snaţit tu celou věc s plnou zodpovědností překlenout. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ale teď jde o legitimitu té vlády. Nevadí vám přijmout nabídku na angaţmá ve vládě, kterou ţádná ze sněmovních stran nechce, dopředu je o ní zřejmé, ţe ve sněmovně nedostane dŧvěru a jejíţ ţivotnost se odhaduje na několik měsícŧ? Plné znění zpráv


Dalibor ŠTYS, ředitel odboru výzkumu a vývoje, MŠMT -------------------To stejně neznamená, ţe nikdo v té vládě nemusí slouţit a nemusí se snaţit dělat svou práci co nejlépe. Já jsem nastoupil na ministerstvo školství jako úředník s plným vědomím svého úřednického angaţmá. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------My ţijeme ale v demokratickém státě, kde o sloţení vlády rozhodují volby a to není případ této vlády. To vám nevadí? Dalibor ŠTYS, ředitel odboru výzkumu a vývoje, MŠMT -------------------Já jsem zaţil uţ s tou předchozí vládou velmi zajímavé upside-downy a myslím si, ţe jsem to prostě vydrţel právě proto, ţe potřebuje, si myslím, ţe ten stát potřebuje udělat určité dŧleţité věci v daném okamţiku. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Čili podle vás není podstatné, jak se voliči vyjádří ve volbách? Dalibor ŠTYS, ředitel odboru výzkumu a vývoje, MŠMT -------------------Je to podstatné, samozřejmě. A pokud tato vláda ... Ti se vyjádřili jednak ve volbách do sněmovny a jaké je dnešní sloţení sněmovny a jaké bylo tehdejší sloţení sněmovny je samozřejmě jistě zajímavá otázka k diskusi, do které se já teda rozhodně pouštět nechci. Další volby, proběhly volby prezidentské. Do toho jak proběhly a co se v nich stalo, se také pouštět nechci. Já se cítím jako úředník, který si potřebuje, který je povinen svému státu zúřadovat věci, které slíbil, ţe zúřaduje. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ale vy říkáte, jaké byly tehdy výsledky voleb a jaké jsou preference dnes, ale z dnešních stran ţádná nedeklaruje, ţe by tuto vládu chtěla, bez ohledu na to, jaké jsou její preference. To vám nevadí? Dalibor ŠTYS, ředitel odboru výzkumu a vývoje, MŠMT -------------------Já jsem úředník. Děkuji. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Vy jste úředník, ale vstupujete do politického angaţmá, do vlády. Dalibor ŠTYS, ředitel odboru výzkumu a vývoje, MŠMT -------------------Já jsem se rozhodl, ţe chci odvést svou práci a tu svou práci odvedu dobře. Pokud jaksi ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ale ministr přece nemŧţe odvádět práci bez politické podpory. To je politická funkce, funkce ministra. Dalibor ŠTYS, ředitel odboru výzkumu a vývoje, MŠMT -------------------Pokud se naše vláda rozhodla zareagovat tak, jak zareagovala, tak já jsem tady jako záchranná práce. Já jsem vládu nerozpouštěl, pod tou předchozí vládou jsem bez velkých problémŧ fungoval. Pokud tato vláda podala demisi, já nejsem ten člověk, který by ... Já jsem se politicky nikdy neangaţoval, nejsem ten člověk, který by jakkoliv byl schopen tyto procesy ovlivnit. Pro mě je dŧleţité, aby to, co se nastartovalo ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Říkáte, ţe jste se politicky nikdy neangaţoval, ale vstupujete do vysoké politické funkce. Plné znění zpráv


Dalibor ŠTYS, ředitel odboru výzkumu a vývoje, MŠMT -------------------Úřednických vlád bylo v historii Československa celá řada. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Úřednická vláda je to jenom podle něčího označení. Politické strany říkají toto je jediná vláda, první vláda, úřednická vláda první, která vzniká bez vŧle všech sněmovních stran. Neberete to v úvahu? Dalibor ŠTYS, ředitel odboru výzkumu a vývoje, MŠMT -------------------Já se cítím jako úředník. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Nevadí vám, ţe ta vláda bývá označovaná jako vláda přátel Miloše Zemana? Dalibor ŠTYS, ředitel odboru výzkumu a vývoje, MŠMT -------------------Já jsem se s ním nikdy v ţivotě nepotkal a rozhodně jsem jeho přítel nebyl. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A toto označení, ţe takto je ta vláda politickými stranami označovaná, to vám nevadí? Dalibor ŠTYS, ředitel odboru výzkumu a vývoje, MŠMT -------------------Ano, řada, celou řadu označení uţ jsem slyšel. Já jsem slyšel řadu označení. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A nevadí vám, ţe jste v preferencích premiéra Jiřího Rusnoka vlastně takovým náhradníkem, ţe jste nabídku na post ministra školství dostal poté, co ji před vámi odmítli váš dosavadní ministr Petr Fiala a rektor Vysoké školy báňské v Ostravě Ivo Vondrák? Dalibor ŠTYS, ředitel odboru výzkumu a vývoje, MŠMT -------------------Já jsem se dnes s panem ministrem Fialou bavil a dohodli jsme se přesně na tom, jakým zpŧsobem převezmu agendu a jakým zpŧsobem budu v té agendě pokračovat a mám jeho plnou dŧvěru v tom, ţe to budu dělat dobře a mám také k němu zcela otevřenou linku, kdyţ budu potřebovat poradit, abych v tom pokračoval. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ale to, na co jsem se ptal, nevadí vám, ţe jste v těch preferencích premiéra Jiřího Rusnoka aţ takovým náhradníkem, třetím v pořadí? Poté, co jiní dva odmítli? Dalibor ŠTYS, ředitel odboru výzkumu a vývoje, MŠMT -------------------To je docela úţasná věc. Tak děkuji vám za nahrávku. Je to tak, ţe já jsem se, a říkal jsem to na začátku, chtěl vrátit ke své profesorské dráze. Tohle beru jako sluţbu státu na překlenutí a zachráním pokračování v agendách. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------To jste říkal, ale otázka zní jinak. Moje otázka zní, nabídka pro vás přišla aţ poté, co ji odmítli Petr Fiala a Ivo Vondrák. Nevadí vám to, ţe jste ve volbě Jiřího Rusnoka aţ třetím v pořadí, ţe jste takovým náhradníkem? Dalibor ŠTYS, ředitel odboru výzkumu a vývoje, MŠMT Plné znění zpráv


-------------------Nejsem náhradníkem. Nejsem náhradníkem. Ostatní to odmítli zřejmě z nějakých jiných dŧvodŧ. Já chci tu sluţbu si odslouţit, také si ji odslouţím. A v případě, ţe by ta nabídka nepřišla, tak já jsem bez jakýchkoliv problémŧ odešel pracovat se svými studenty a také, a to musím říct tedy, formuje se určitý tým mých snŧ okolo měření v komplexních systémech, je tam celá řada zajímavých lidí, zejména z oboru matematiky a z oboru měření, s kterými připravuji projekt, s kterými jsem připravoval projekt. Toho projektu se teď musím vzdát, protoţe budu slouţit svému státu ve funkci ministra školství. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Při té odhadované několikaměsíční existenci vznikající prezidentské vlády, jaké jsou vaše ambice? Co byste chtěl v rezortu změnit? Čeho byste chtěl dosáhnout? Dalibor ŠTYS, ředitel odboru výzkumu a vývoje, MŠMT -------------------Já jsem s rezortem seznámen jenom z malé části nebo z určité části, a to je věda a ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Počkejte, ale vstupujete do vlády, kterou prezident označuje jako vládu odborníkŧ, a teď říkáte, ţe jste s rezortem obeznámen jen z malé části. Dalibor ŠTYS, ředitel odboru výzkumu a vývoje, MŠMT -------------------Samozřejmě. Se zbytkem rezortu jsem obeznámen jenom částečně a také se nehodlám zbavovat ţádných náměstkŧ, kteří jsou v té věci odborníci. Já bych řekl, ţe ministerstvo školství je v současné době velmi dobře obsazené a konsolidované. Samozřejmě další věc je, jakým zpŧsobem ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Čili odborníci budou na postech náměstkŧ a není tak podstatné, aby se v rezortu orientoval ministr ve vládě odborníkŧ. Dalibor ŠTYS, ředitel odboru výzkumu a vývoje, MŠMT -------------------Já se v rezortu docela dobře orientuji. Především v oblasti vědy a vysokého školství, částečně v oblasti školství regionálního, mládeţe a ostatních věcí. Tam samozřejmě musím částečně spoléhat na náměstky, protoţe ti náměstci jsou v těch věcech mnohem déle angaţováni a oni se v tom velmi dobře orientují. Myslíte si, ţe člověk je schopen skutečně zvládnout všechno? Já si jako naprostý encyklopedista nepřipadám. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Taková věc, která v posledních týdnech asi nejvíc zaměstnávala vašeho dosavadního ministra Petra Fialu, to je ta záleţitost kolem jmenování, nejmenování Martina Putny vysokoškolským profesorem. Výsledkem toho byl kompromis, jednak ţe dekret mu nepředal prezident republiky, ale právě aţ ministr školství mimo tu oficiální ceremonii a druhým výsledkem aféry byla příprava uţ druhé novely vysokoškolského zákona, ţe jmenování vysokoškolských profesorŧ by na příště náleţelo právě ministrovi bez moţnosti do toho nějak podstatně zasahovat, pokud kandidáti splní vše, co mají. Kdyby Miloš Zeman odmítl jmenovat Martina Putnu vysokoškolským profesorem, vy jako ministr školství v prezidentově vládě prostě byste to akceptoval, nebo byste se tomu vzepřel? Dalibor ŠTYS, ředitel odboru výzkumu a vývoje, MŠMT -------------------Já bych to vzal z jiného konce. Já jsem zastáncem zcela jiného řešení a to je o mně dlouhodobě známo, takţe to není nic nového. Dám vám dva příklady. Jedno bylo moje vlastní profesorské řízení, které proběhlo na Českém vysokém učení technickém, kde tedy v auditoriu seděla celá řada lidí, kteří byli schopni posoudit moji práci. Byli to inţenýři, byli to lidé, kteří byli matematicky vzděláni a podobně. Zároveň spolu se mnou profesorské řízení probíhalo pro dva další profesory ve velmi příbuzném oboru, takţe se to mohlo posoudit a srovnat. To bylo na poměrně homogenní vědecké radě Českého vysokého učení technického. Následně jsem Plné znění zpráv


sám členem vědecké rady Jihočeské univerzity. Tam jsem zaţil vlastně dvě profesorská řízení na jedné vědecké radě. Jedno bylo z naratologie, coţ je jaksi literárně-vadní disciplína, druhé bylo ze zemědělského inţenýrství. Jistě si dovedete představit, ţe tam vlastně to posuzování je mnohem méně odborné a mnohem více řekněme na základě určitých dojmŧ ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Pane Štysi, odpovězte na moji otázku. Respektoval byste vŧli prezidenta republiky, nebo ne? Dalibor ŠTYS, ředitel odboru výzkumu a vývoje, MŠMT -------------------Já jsem se do té situace nedostal a musel bych to posoudit věcně na základě právě toho, co jsem vám před chvilkou říkal, jakým zpŧsobem to profesorské řízení probíhalo, před jakou vědeckou radou. Já osobně preferuji, aby profesoři byli jmenováni vysokou školou a ta za jejich kvalitu nesla sama odpovědnost. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------V této konkrétní situaci, jak byste se zachoval, pane Štysi, jako člen vlády vznikající podle přání prezidenta republiky? Dalibor ŠTYS, ředitel odboru výzkumu a vývoje, MŠMT -------------------Nevím, nevím, neměl jsem dostatek informací. Kdybych se mohl dostat ke všem materiálŧm, pak bych mohl odpovědět. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Nejste o tom případu dostatečně informovaný? Dalibor ŠTYS, ředitel odboru výzkumu a vývoje, MŠMT -------------------Nejsem o tom případu dostatečně informovaný. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A vaši kolegové, mimo jiné i z Jihočeské univerzity, ano. Dalibor ŠTYS, ředitel odboru výzkumu a vývoje, MŠMT -------------------No, já jsem si ty informace nesháněl. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Byla to jedna ze zásadních věcí, která v minulých týdnech hýbala školství a vy o ní nejste informovaný? Dalibor ŠTYS, ředitel odboru výzkumu a vývoje, MŠMT -------------------Ano, ale já jsem měl poměrně dost jiné práce. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A co s tou novelou, s tou rozpracovanou novelou vysokoškolského zákona bude? Spadne pod stŧl, stornujete ji, přepracujete s úpravami, prosadíte ji? Dalibor ŠTYS, ředitel odboru výzkumu a vývoje, MŠMT -------------------No já myslím, ţe v současné sněmovně je obtíţné prosazovat zákony, které nejsou v absolutním souladu přes všechny politické strany. Ono ostatně vlastně není vŧbec jasno, jaká je ve sněmovně většina, nebo není. Takţe novela je v připomínkovém řízení a budeme s ní dál normálně pokračovat. Plné znění zpráv


Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Budete s ní pokračovat v tom znění, v jakém je? Dalibor ŠTYS, ředitel odboru výzkumu a vývoje, MŠMT -------------------Ano, pokud nenastane nějaká jiná okolnost, coţ nemohu dneska předpovědět. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Pane Štysi, já vám děkuji. Hezký večer. Na shledanou. Dalibor ŠTYS, ředitel odboru výzkumu a vývoje, MŠMT -------------------Děkuji. Na shledanou. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A z Brna je teď s námi předseda poslaneckého klubu sociální demokracie Jeroným Tejc. Dobrý večer. Jeroným TEJC, předseda poslaneckého klubu /ČSSD/ -------------------Hezký večer z Veselí nedaleko Brna. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ano. Pane Tejci, má sociální demokracie situaci pod kontrolou, protoţe kdyţ si srovnáte stanoviska vaší strany a to, co se děje, tak to úplně tak nevypadá. Sociální demokracie je proti vznikající vládě a účast v ní je neslučitelná s členstvím v sociální demokracii, ale jediní straníci, kteří v ní přijali účast, jsou tři členové sociální demokracie. Výzvy vašeho vedení, aby ze strany vystoupili, nerespektují, váš předseda odmítl, ţe by vládu sestavoval. Teď říká, ţe ve druhém pokusu by to vzal. Proč ty zmatky? Proč ty rozpory slov a činŧ? Jeroným TEJC, předseda poslaneckého klubu /ČSSD/ -------------------Tak pokud jste chtěli hovořit s panem předsedou, museli byste ho pozvat. Já mohu hovořit sám za sebe a já jsem přesvědčen, ţe v této věci jsme všichni, včetně předsedy, jednotní v tom, ţe ten základní cíl byl splněn. My jsme vyvolali hlasování o vyslovení nedŧvěry vládě Petra Nečase a i pod tímto tlakem premiér, který nechtěl rezignovat, rezignoval a to byl náš cíl, odchod pravicové vlády, která byla nejen neschopná, ale mnohdy i všeho schopná. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Pane Tejci, promiňte, to jsou známé věci. Jeroným TEJC, předseda poslaneckého klubu /ČSSD/ -------------------V tomto smyslu tedy jsme spokojeni. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------To jsou známé věci. Jeroným TEJC, předseda poslaneckého klubu /ČSSD/ -------------------To jsou známé, ale dŧleţité věci. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Jedna vysvětlivka. Váš předseda byl opakovaně zvaný, opakovaně účast v Událostech, komentářích odmítá. To jenom na okraj. A odpověď na moji otázku. Rozpor slov a činŧ sociální demokracie, těch posledních činŧ. Máte situaci pod kontrolou? Jeroným TEJC, předseda poslaneckého klubu /ČSSD/ -------------------My jsme vycházeli z toho, ţe ve chvíli, kdy bude jmenována úřednická vláda, tak zněly i sliby, které na veřejnosti projevovala TOP 09, bude sněmovna hlasovat o svém rozpuštění a tedy bude sněmovna rozpuštěna tak, aby se v září konaly nové volby a karty rozdali voliči. To byl ten náš hlavní cíl, a proto jsme také nezpochybňovali to, ţe je jmenována úřednická vláda a já jsem to do značné míry uvítal, protoţe je to určitě lepší neţ pověření Miroslavy Němcové a tedy vznik vlády Petra Nečase bez Petra Nečase. Ta situace se vyvíjí, TOP 09 začala couvat od svých prvotních vyjádření. Rozhodla se, ţe nebude zřejmě pro rozpuštění Poslanecké sněmovny. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Pane Tejci, promiňte, nebavme se o TOP 09, bavme se o sociální demokracii. Jeroným TEJC, předseda poslaneckého klubu /ČSSD/ -------------------Musíme se o ní bavit. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ne, budeme se bavit o sociální demokracii. Váš předseda Bohuslav Sobotka dnes potvrdil, ţe členové sociální demokracie, kteří vstoupí do prezidentské vlády Jiřího Rusnoka, mají odejít ze strany. Uţ jsou tři, přitom jen Jan Kohout členství aspoň pozastavil. Marie Benešová, František Koníček ani to. Jak to chcete řešit? Vyzvete je, aby členství ve straně ukončili? Jeroným TEJC, předseda poslaneckého klubu /ČSSD/ -------------------Tak to, co musíme řešit, je otázka zaměstnanosti a dalších. Tohle je věc, která není aţ tak podstatná, nicméně ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Tohle je věc podstatná, ... Jeroným TEJC, předseda poslaneckého klubu /ČSSD/ -------------------... sociální demokracie samozřejmě tu situaci vyhodnotí. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------... která se teď děje, a na ni se vás ptám. Jeroným TEJC, předseda poslaneckého klubu /ČSSD/ -------------------Já myslím, ţe lidi v naší zemi celkem netrápí to, kdo je členem jaké politické strany, ale to, jak vláda funguje a jak koná. Nicméně abych vám neutekl úplně z té otázky, platí to, ţe vedení sociální demokracie se tím jistě bude zabývat a ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Pane Tejci, vedení sociální demokracie je jedno, ţe vaši členové vstupují do vlády, kterou nepodporujete a o které si nepřejete, aby do ní vaši členové vstupovali? Jeroným TEJC, předseda poslaneckého klubu /ČSSD/ -------------------Plné znění zpráv


Já rozhodně neříkám, ţe to je jedno, ale zároveň nejsem hysterický z toho, ţe to tak je. Tohle je věc, která občany naší země skutečně netrápí. My určitě tu situaci vyhodnotíme. Vedení sociální demokracie se určitě sejde, ale já předpokládám, ţe ostatní členové sociální demokracie, kteří se rozhodli účastnit se této vlády, byť to není vláda, a to snad všichni lidé vědí, ţe to není vláda, kterou sestavuje sociální demokracie, tak své členství v sociální demokracii pozastaví a tím učiní za dost spekulacím, z jakého dŧvodu jsou případně členy této vlády. Dŧleţité je, aby veřejnost věděla ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Kdyţ to neudělají, kdyţ to neudělají, pane Tejci, smíříte se s tím prostě? Jeroným TEJC, předseda poslaneckého klubu /ČSSD/ -------------------Já nechci říkat, co se stane kdyţ, protoţe teprve vedení o tom bude jednat. Ale já osobně nejsem pro to, abychom někoho vylučovali. My máme jiné problémy před sebou. Tahle země by se měla podle nás dostat k předčasným volbám, a pokud k tomu pomŧţe tato vláda, tak mně to rozhodně vadit nebude. Pro mě osobně je lepší nominant například na tomto ministerstvu například Marie Benešová neţ nominant ODS. Na druhé straně to neznamená, ţe bychom přebírali odpovědnost za tuto vládu, ţe bychom chtěli podporovat všechny její kroky a my všechny této vlády budeme poměřovat tím, jak budou nebo nebudou výhodné pro občany této země a to jsme koneckoncŧ činili v posledních třech nebo sedmi letech. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Pane Tejci, bojíte se reakce té části členské základny, která postup Miloše Zemana a účast některých lidí v jeho vládě podporuje? Zaskočilo vás to? Jeroným TEJC, předseda poslaneckého klubu /ČSSD/ -------------------Toho se rozhodně nebojím. Já myslím, ţe ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ale jsou na to ve vedení sociální demokracie rozdílné názory, třeba mezi Bohuslavem Sobotkou a Michalem Haškem. Jeroným TEJC, předseda poslaneckého klubu /ČSSD/ -------------------Sociální demokracie má 25 tisíc členŧ, ale mohu vás ujistit, ţe ve vedení sociální demokracie rozdílné názory nepanují. My jsme na to téma jednali mnohokrát, na téma dalšího postupu, a pokud se bavíme o těch dŧleţitých věcech, jako jsou předčasné volby, jako je případně debata o tom, co dál, jaký bude program sociální demokracie, tak v tom máme jasno, v tom se netříštíme a to jsou podstatné věci, na kterých se musíme shodnout všichni. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Vedení sociální demokracie dlouho trvalo na tom, ţe pro ni jediný moţný postup je rozpuštění sněmovny, vypsání předčasných voleb, odmítali jste jakoukoliv účast na vládě, která nevzejde z nových voleb, a teď váš předseda zvaţuje, ţe by se ucházel o to, aby druhý pokus sestavit vládu patřil jemu. Proč jste tak zásadně změnili svoji strategii? Jeroným TEJC, předseda poslaneckého klubu /ČSSD/ -------------------Tak strategii, jak uţ jsem říkal na začátku, nám podstatně změnila TOP 09. My jsme očekávali, ţe ta vláda, která teď bude jmenována, si moţná ani nebude mít pro dŧvěru kam přijít, ţe to bude vláda, která přivede zemi k předčasným volbám, a v nich voliči rozhodnou o další vládě, která bude ţivotaschopná nikoliv po pár měsících. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Tedy, pane Tejci, vy tímto vlastním angaţmá ve vládě na druhý pokus chcete přinutit koaliční strany k tomu, aby hlasovaly pro rozpuštění sněmovny? Je to ta taktika? Jeroným TEJC, předseda poslaneckého klubu /ČSSD/ -------------------Nepochybně tohle je hlavní část té taktiky tak, jak jsem ji pochopil ze slov pana předsedy Sobotky a jednoznačně jde o to, aby v případě druhého pokusu ten druhý pokus nezískala koalice a nemohla sestavit onu vládu, kterou nám slibuje, tedy vládu Petra Nečase, pouze bez jejího pŧvodního předsedy. V tomto smyslu pokud by tomu zabránil druhý pokus v podání sociální demokracie a byli bychom schopni se dohodnout na předčasných volbách, tak bychom o ně usilovali. Není to ţádná snaha dostat se za kaţdou cenu k vládě, protoţe vládnout v této sněmovně, ať uţ pro úřednickou vládu, levicovou a dokonce i pravicovou, je velmi sloţité, protoţe není schopna automaticky prosazovat všechny zákony, které k tomu vládnutí potřebuje, a které budou v souladu s jejím programem. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Pane Tejci, já vám děkuji. Přeji vám hezký večer. Na shledanou. Jeroným TEJC, předseda poslaneckého klubu /ČSSD/ -------------------Díky. Na shledanou. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A hosté ve studiu - politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity. Dobrý večer. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK v Praze -------------------Dobrý večer. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A Patrik Eichler z Masarykovy demokratické akademie. Dobrý večer. Patrik EICHLER, Masarykova demokratická akademie -------------------Dobrý večer. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Pánové, to, čeho jsme svědky, uţ jsem o tom mluvil s panem Tejcem, jistý rozpor slov a činŧ. Tři sociální demokraté uţ jako jediní v této vládě, kterou sociální demokracie nepodporuje. Vzdor vyhlášení vedení své strany odmítají ze strany vystoupit, kdyţ angaţmá ve vládě přijali. Předseda Bohuslav Sobotka mění názor na to, jestli by sestavoval, nebo nesestavoval vládu. Zaţíváme to, o čem se předem mluvilo, ţe se stane, ţe se prezidentu Miloši Zemanovi daří štěpit sociální demokracii? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK v Praze -------------------Ano, zatím to vypadá tak, ţe skutečně se Milošovi Zemanovi daří tato taktika. Moţná právě i celá věc s Rusnokovou vládou byla jím vymyšlena, koncipována, třeba zejména z toho dŧvodu, aby rozštěpil sociální demokracii. Pravděpodobně uvaţuje v nějakém delším časovém výhledu. Takţe samozřejmě na první pohled si člověk říká no to je celé nesmysl, za tím není ani jeden hlas ve sněmovně, někteří ministři z té vlády kdyţ vystupují v médiích a mají obhájit to přijetí ministerského postu, tak je to aţ fraška, jako jsme to viděli před chvílí. Ale takţe na první pohled to vypadá, jako ţe to celé skončí špatně, ale v nějakém dalším časovém výhledu to mŧţe vlastně přihrát Miloši Zemanovi politické body. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Je to i váš názor? Plné znění zpráv


Patrik EICHLER, Masarykova demokratická akademie -------------------V zásadě ano. Já bych moţná zacouval v tom vývoji nebo v popisu toho vývoje do těch měsícŧ před prezidentskou volbou. Já si myslím, ţe v té době Bohuslav Sobotka měl mnohem snazší pozici, pokud by se rozhodl řešit tu situaci, kdy někteří z vrcholných členŧ, ze členŧ vrcholového vedení sociální demokracie, buďto se chovali velmi vlaţně vŧči prezidentské kampani Jiřího Dienstbiera, pardon, anebo ji přímo sabotovali, coţ byl případ třeba Marie Benešové, která otevřeně mluvila o tom, ţe bude volit někoho jiného. Tehdy kdyţ by se mu podařilo výrazně buďto ztlumit ty hlasy, nebo uţ tehdy třeba Marii Benešovou donutit k odchodu buďto z politického grémia, tedy rezignaci na funkci místopředsedkyně, nebo přímo k odchodu ze strany, tak mohl upevnit svoji moc, byl by pevnější na sjezdu. Moţná by na sjezdu byl zvolen Jiří Dienstbier, ale to je odbočka v tomto příběhu, tedy místopředsedou strany. Kdeţto dneska je Bohuslav Sobotka v situaci, kdy i kdyby nakonec chtěl, tak je v situaci strany, kde ta podpora Miloši Zemanovi a ta symbolická úloha Miloše Zemana je mnohem silnější, protoţe Miloš Zeman je zvolen prezidentem. A moţná aţ tedy jednou Bohuslav Sobotka přijme pozvání do Událostí, komentářŧ, tak by stálo za to mu poloţit otázku takto retrospektivní, jako ţe ta jeho pozice se výrazně oslabila. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Kam aţ to mŧţe dospět, pozice Bohuslava Sobotky? Je jeho předsednická pozice v ohroţení a převaţují se misky vah třeba ve prospěch Michala Haška? Patrik EICHLER, Masarykova demokratická akademie -------------------Já si myslím, ţe dneska sociální demokracie vcelku jasně ví, ţe ji čeká moc. To znamená čeká ji vstup do vlády. Jestli ji ten vstup do vlády čeká v říjnu nebo v květnu nebo v říjnu za rok, je jiná věc. A teďka jde o to, aby vedení sociální demokracie, a já bych vcelku souhlasil s Jeronýmem Tejcem nebo s dalšími, kteří říkají, ţe nejsou frakce, nejsou sobotkovci, zemanovci v sociální demokracii dnes, ale aby to vedení sociální demokracie jako celek dokázalo zejména poslanecký klub, a pak celek té strany uřídit k těm volbám, ať budou kdykoliv, v co nejkompaktnějším tvaru, protoţe ten argument, který dneska mŧţe fungovat třeba na poslanecký klub, tak ten je jednoduchý. Pokud my umoţníme vyrŧst SPOZu, pokud umoţníme vyrŧst Úsvitu Tomia Okamury nebo nějaké jiné formaci, tak vy tady nebudete sedět, protoţe těch poslaneckých mandátŧ je pořád jenom 200, ale kdyţ se nějaká strana dostane do sněmovny, tak takových 15 pŧjde za tou stranou vcelku s libovolným volebním výsledkem. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------To dnešní vyjádření hradního kancléře Vratislava Mynáře na adresu Bohuslava Sobotky, ţe kdyţ zjistí, ţe mu ujíţdí vlak, bere zpátečku a je připravený říci si o sestavení vlády, coţ, jak říká Vratislav Mynář, samozřejmě nemá šanci na úspěch. Co z toho lze číst, ţe prezident republiky mu tu druhou šanci, teda pro něj ne druhou šanci, ale nebude tím druhým premiérem, kterému by prezident Miloš Zeman dal šanci sestavovat vládu po Jiřím Rusnokovi? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK v Praze -------------------Určitě a moţná je to hrozba ještě, řekněme, zásadnější, ţe vlastně takhle z Hradu se říká sociální demokracii, ţe jako Sobotka premiérem nikdy nebude. Čili se vlastně říká sociální demokracii, jestli chcete jako k moci, jestli chcete na ministerstva, tak buď teďka s Rusnokem, a pak samozřejmě moţná po volbách zase s někým, koho Miloš Zeman jmenuje, ale nebude to Sobotka. Čili je to forma nátlaku, aby sociální demokracie nějakým zpŧsobem podpořila vládu Jiřího Rusnoka. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A váš odhad dalšího vývoje? Patrik EICHLER, Masarykova demokratická akademie -------------------Já si myslím, a uţ jsem to říkal několikrát, ţe Miloš Zeman bude chtít tu situaci protahovat co moţná nejdéle, v zásadě, pokud moţno, aţ k tomu řádnému termínu voleb. Plné znění zpráv


Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Čili to je ten odhad, ţe vláda Jiřího Rusnoka i bez dŧvěry sněmovny vydrţí aţ do předčasných voleb? Patrik EICHLER, Masarykova demokratická akademie -------------------Nemusí to být vláda Jiřího Rusnoka nebo to mŧţe být druhá vláda Jiřího Rusnoka, to je vcelku jedno. Já si myslím, ţe ten pokus Bohuslava Sobotky nebo to, co vy nazýváte změnou stanoviska, já si myslím, ţe to je prostě taktický krok v té situaci, která se stále vyvíjí, říci si o druhý pokus. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Taktický krok, ale je změnou stanoviska, protoţe nejdřív říkal, prakticky odmítl pověření sestavením vlády a teď si o to sám říká, čili změna stanoviska to je. Patrik EICHLER, Masarykova demokratická akademie -------------------Já si myslím, ţe ne nebo ne zcela. Zkusím co nejstručněji vysvětlit. On odmítl jít do sestavení vlády ve chvíli, kdy mu bylo jasné, ţe v parlamentu nezíská většinu. Teď mi přijde, ţe pokud si říká o druhý pokus k sestavení vlády, tak jeho záměrem mŧţe být, pokud by mu Miloš Zeman tu šanci dal, mít alespoň chvíli situaci pod nějakou kontrolou, mít nějakou výkonnou moc v tom politickém dění, to znamená mít tu vládu a on tu vládu mŧţe pouţít rŧzně, kdyţ by ji měl. On mŧţe v pondělí se nechat jmenovat premiérem, v úterý sestavit vládu, ve středu ji poslat do demise, protoţe nedostane dŧvěru sněmovny a ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------O tom jsme se bavili s Jeronýmem Tejcem. Patrik EICHLER, Masarykova demokratická akademie -------------------... pak nastupuje Miroslava Němcová, no ale to je pro sociální demokracii vlastně dobrá zpráva, protoţe být opozicí pravice, to je výborné. To lidé zapomenou na tu letní přestřelku teďka, kterou my zaţíváme. Ale být opozicí pana Rusnoka teďka 9 měsícŧ, tak to je pro sociální demokracii politická tragédie svého druhu. Je to opakování toho scénáře s Fischerovou vládou z roku 2009, 2010. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Pánové, já vám děkuji. Hezký večer. Na shledanou. Patrik EICHLER, Masarykova demokratická akademie -------------------Na shledanou. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK v Praze -------------------Na shledanou. _

Vyhněte se placení poplatku za další studium 1.7.2013 finance.cz str. 00 Studentskefinance.cz_

_

Pokud studujete druhé studium poté, co jste jiţ jedno dokončili, mŧţe se vás týkat poplatek za další studium. Kromě toho, ţe se v článku dozvíte, jakým zajímavým zpŧsobem vybírání poplatku řeší Technická univerzita v Liberci (TUL), poradíme, jak se jeho placení úplně vyhnout, jak mu předejít nebo aspoň platit méně. Plné znění zpráv


Kdo poplatek za další studium platí Stává se to pořád. Student nastoupí na vysokou školu a v prŧběhu studia si uvědomí, ţe ho obor nebaví. Nicméně ho dostuduje a pak chce nastoupit na školu, která ho opravdu zajímá. Jenţe najednou zjistí, ţe bude muset platit poplatek za další studium. Jak se takové situaci vyhnout? Čtěte také: Jak se bránit proti poplatku za delší studium Poplatky za diplom jsou nezákonné Za co vybírají vysoké školy nezákonně peníze Dalším častým případem je, ţe po absolvování školy lidé zjistí, ţe se se svým oborem neuplatní. Rozhodnou se tedy začít studovat znovu od začátku. Problém, který před nimi stojí, se nazývá poplatek za další studium. Ten se vyměřuje na základě vysokoškolského zákona všem, co studují v bakalářském nebo magisterském studijním programu, pokud uţ jeden bakalářský nebo magisterský studijní program úspěšně dokončili. Jak se vyhnout placení Jestliţe jste studentem oboru, který vás nebaví, chcete začít studovat znovu něco jiného, máte na první pohled dvě moţnosti. První školu vzdát, ukončit studium a nastoupit na nové. Ovšem v takovém případě vám bude hrozit, ţe brzy začnete platit poplatek za delší studium, o kterém jsme psali nedávno (Jak se bránit proti poplatku za delší studium). Druhou moţností je dostudovat a smířit se s tím, ţe na další škole začnete ihned platit poplatek za další studium (jehoţ výše je ale zpravidla niţší neţ u poplatku za delší studium). Vedle toho existuje i moţnost třetí. Nastoupíte na další školu, ale pŧvodní obor budete studovat dál, přičemţ studijní povinnosti budete plnit jen natolik, aby vás nevyloučili. V takovém případě neplatíte nic. Toto je však třeba velmi dobře promyslet. Pokud totiţ budete třeba takové bakalářské studium natahovat například na čtyři roky a nedokončíte ho, bude vám ihned na následujícím magisterském studiu vyměřen poplatek za delší studium. Kde se neplatí poplatek Pokud jiţ jste v situaci, kdy za sebou máte bakalářské studium a chcete studovat další, pečlivě vybírejte školu. Ne kaţdá totiţ poplatek za další studium vybírá. Například na Masarykově univerzitě v následujícím akademickém roce budou platit poplatek za další studium jen studenti Lékařské fakulty. Na Univerzitě Karlově oproti tomu zaplatíte naprosto na kaţdé fakultě, ačkoli na Fakultě sociálních věd jen tisíc korun ročně. ČVUT drţí poplatky za další studium kaţdý rok v podstatě na nejvyšší moţné výši. Přitom je třeba se připravit na mnoho dalších poplatkŧ během studia (poplatek za dodatečný zápis do semestru, úřední vyškrtnutí zapsaného předmětu nebo zápis předmětu mimo termín a další), o jejichţ nelegálnosti jiţ bylo na tomto serveru psáno dříve. Na VUT se s takovými podivnými poplatky nesetkáte, ale za další studium zaplatíte také. Maximální poplatky naleznete i na VŠE, ČZU, ZČU a dalších. Technická univerzita v Liberci vybírá víc Ačkoli maximální výše poplatku mŧţe být letos jen 2666 Kč, Technická univerzita v Liberci tuto částku zaokrouhlila nahoru a vybírá pro akademický rok 2013/2014 2700 Kč. Ve směrnici kvestora, která tuto částku stanovuje, je rovněţ uveden termín pro placení poplatku. Podle TUL musíte zaplatit nejpozději v den zápisu ke studiu. Tento termín nepochybně vede k otázce, kdy mají svŧj roční poplatek zaplatit studenti druhého a vyššího ročníku. Nicméně zajímavé je i porovnání s § 58 zákona o vysokých školách, ten říká, ţe poplatek musí být vyměřen alespoň 90 dní před splatností poplatku. To pravděpodobně znamená, ţe TUL buď vydává rozhodnutí o poplatku mnohem dříve, neţ je zápis ke studiu, a tedy dřív, neţ se dotyčný stane studentem, kterému mŧţe škola nějaký poplatek vŧbec vyměřit. Nebo TUL vydává rozhodnutí aţ poté, co dojde k zápisu do studia, a pak Plné znění zpráv


nutí studenta ihned zaplatit. V takovém případě je třeba mít na paměti, ţe zaplatit student mŧţe i tak v zákonné lhŧtě 90 dnŧ. Přezkoumání poplatku Na závěr je třeba dodat, ţe proti rozhodnutí o vyměření poplatku je moţné podat ţádost o přezkoumání a domáhat se například jeho sníţení. Postup je obdobný jako v nedávno zveřejněném článku o přezkumu poplatkŧ za delší studium. Zdroj: Organizační směrnice kvestora č. 1/2013 (TUL) - http://www.tul.cz/studenti/legislativa/poplatky-za-studiumforma-platby-a-splatnosti-smernice_17 a další předpisy vysokých škol dostupné na jejich webových stránkách.

URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/392778/ _

Babiš buduje největší mediální dům“ 1.7.2013

Marketing & Media str. 25 Kristýna Kříţová_

Média_

Český miliardář kupuje Mafru a v portfoliu tak bude mít druhý nejčtenější deník. TISK Miliardář Andrej Babiš před nedávnem uvedl, ţe chce mít do tří let největší mediální dŧm. Nyní k tomu začal Babiš podnikat zásadní kroky. Koupil vydavatelství Mafra od německého holdingu Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft. Jen jeho tiskové tituly oslovují pětinu populace. Kdyţ k tomu přičteme i zisk webových titulŧ, rádií i TV, stávající titul AGF Media 5plus2, který chce do budoucna začlenit pod Mafru (jeţ bude pod Agrofertem), a server Česká pozice, který finančně podporuje tak se uţ dá říct, ţe má k největšímu mediálnímu domu minimálně dobře nakročeno. „Vstupuji do Mafry jako finanční investor, je to o penězích, nebudu sedět v ţádném orgáně,“ sdělil Babiš. Miliardář získává i tiskárnu Mafraprint, kde se tisknou tituly 5plus2. Ambice má velké Babiš se v oblasti investic do médií nepohybuje příliš dlouho. O podnikateli se na české mediální scéně ale v současné době hodně mluví. Na trhu dlouhodobě dochází ke koncentraci a právě Babiš se stává jedním z největších mediálních magnátŧ. Minimálně na to má ambice. „Andrej Babiš před nedávnem v Klubu pro prosperitu prohlásil, ţe chce do tří let vybudovat největší mediální dŧm v České republice,“ sdělila provozní ředitelka AGF Media Jana Heřmánková. Koupí Mafry chce Babiš posílit v regionech. 5plus2 čekají další úspory Babiš uţ má zkušenost s vydáváním regionálního titulu 5plus2, v němţ vidí potenciál. Řízením týdeníku je pověřen generální ředitel a místopředseda představenstva AGF Štěpán Košík, který se věnuje krizovému řízení a restrukturalizacím v rámci Agrofert Holdingu. Z hlediska výnosŧ se nedá říct, ţe by Babiš na mediálním byznysu zatím vydělával. Jeho AGF Media, vydavatel bezplatných týdeníkŧ bojuje se ztrátou. V titulu došlo k obsahové i formální změně, změně v distribuci a došlo také k restrukturalizaci. Nyní titul pravděpodobně čekají další změny související s úsporou nákladŧ. „Akvizice skupiny Mafra bude mít pro naši mediální divizi řadu synergií a umoţní nám hledat další nákladové úspory například při fungování našeho týdeníku 5plus2,“ uvedl Babiš. Změny v titulu nadále pokračují. „Vydavatelství AGF Media se chce do budoucna soustředit na zkvalitnění a modernizaci obsahu a vizuální podoby tištěné produkce bezplatného regionálního týdeníku Plné znění zpráv


5plus2. V současné době u nás za tímto účelem pŧsobí rakouský poradce, specialista na média s masovým zásahem, Franz Prassl,“ sdělila Heřmánková. Inzerci nakoupí za trţní ceny V titulu 5plus2 se často objevuje inzerce firem spolupracujících s Agrofertem Holding v divizi potravin, chemii i zemědělství. Většinu inzertních klientŧ má přímých. Dá se očekávat, ţe se inzerce těchto firem i programu ANO (Akce nespokojených občanŧ) objeví i v médiích Mafry. „Program hnutí ANO budeme pravděpodobně inzerovat ve všech médiích. Inzerci budeme nakupovat na základě trţních cen,“ uvedl Babiš. Během loňského roku Agrofert Holding utratil podle monitoringu společnost Admosphere v tiskových médiích cca 2 miliony korun v ceníkových cenách. Z toho 900 000 u MF Dnes, inzeroval ale i v Blesku, Deníku a Zemědělci. Letos byla zakoupená ceníková hodnota reklamního prostoru cca 150 tis. Kč. Chce mít v tisku prostor pro reakce Andrej Babiš deklaroval, ţe do obsahu titulŧ vydavatelství Mafra nechce zasahovat. „Nechť si o mně píší, co chtějí, ale nechte mi prostor na vyjádření,“ říká Babiš. Aktuálně se Babiš soudí s Bleskem (soud byl zatím odloţen). Podle Babiše o něm titul napsal řadu lţí. Ringier Axel Springer mu nechce dát obdobný prostor pro reakci. „Moje chemička v Německu tam zaplatila za posledních deset let 380 milionŧ eur daní. Včera jsem říkal německému velvyslanci, ţe bych si za to zaslouţil medaili, protoţe v Německu ţivíme celý region. Tam si toho váţí - premiér pan Hazelhoff a pan velvyslanec. Tam mám skvělý image a já nevím, proč v Česku má se mnou stále někdo nějaký problém. Stále jsou nějaké pomluvy,“ říká Babiš. Podle provozní ředitelky AGF Media Jany Heřmánkové 5plus2 neslouţí Andreji Babišovi jako nástroj k cestě do politiky. „Není to jeho účel, týdeník není propagačním listem politického hnutí ANO,“ říká Heřmánková. Mediální expert Jan Jirák z FSV UK ale míní, ţe nejde jen o nákup motivovaný pouze touhou po zhodnocení investice. „Roli bude podle mého názoru hrát i moţnost podílet se na formování veřejného mínění. To mŧţe do budoucna ovlivnit klima veřejného ţivota v zemi,“ tvrdí Jirák. Nejkritičtější jsou k Babišově akvizici politici, kteří se bojí přímého vlivu konkurenta na média. „Vzniká zde nebezpečné propojení mediálního byznysu a politických ambicí Andreje Babiše. MF Dnes, Lidové noviny a iDnes jsou dŧleţití hráči, schopní ovlivnit veřejné mínění. Budeme bedlivě sledovat riziko ovlivnění kampaně před volbami ve prospěch jeho hnutí ANO 2011,“ sdělil Petr Gazdík, šéf poslancŧ TOP 09. Ringier nakonec nekoupil Někteří redaktoři v Ringier Axel Springer si mohli vzhledem k probíhajícímu sporu s Babišem oddychnout, kdyţ se dozvěděli, ţe jednání o koupi jejich mediálního domu Babišem bylo zastaveno. „Koncern Ringier Axel Springer Media AG byl osloven podnikatelem Andrejem Babišem, který projevil o firmu v České republice zájem. Ringier Axel Springer AG však vyjednávání ukončil a ţádná další jednání nepokračují,“ sdělila tisková mluvčí vydavatelství Kateřina Kuchařová. To potvrzuje i sám Babiš. Pokud by se podnikatel rozhodl pro koupi obou mediálních domŧ, tak se dá předpokládat, ţe by mohl nastat problém - Babiš by získal majoritní podíl na tiskovém trhu, coţ by nemuselo projít u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe. Ringier Axel Springer má největší dosah z vydavatelŧ podle čtenosti. Jeho tituly zasahují 41,8 % populace. I v případě Mafry se ale bude podíl na trhu řešit. „Transakce ještě podléhá souhlasu příslušných úřadŧ na ochranu hospodářské soutěţe,“ sdělil předseda představenstva Mafry Roman Latuske. „Dosavadní aktivity obou skupin nejsou vzájemně v konkurenčním postavení, naopak jsou velmi komplementární, a proto je akvizice mediální skupiny Mafra velmi dŧleţitým krokem v naší strategii vybudovat významnou mediální skupinu, která bude mít silné postavení na trzích České republiky a Slovenska,“ míní Babiš. Vstupuje i do digitálu Babiš koupí razantně vstupuje i do on-line médií. Mafra je druhým největším provozovatelem internetových médií podle reálných uţivatelŧ za měsíc. Weby mediální skupiny Mafra měsíčně navštíví na internetu podle výzkumu NetMonitoru přes čtyři miliony reálných uţivatelŧ (z Česka i ze zahraničí). V nedávné době se podnikatel také rozhodl investovat do digitálŧ v souvislosti s 5plus2 a uvedl portál 5plus2.cz. „Soustřeďujeme se i na rozvoj nových médií, ředitelem pro tuto sekci je od června někdejší šéfredaktor pro Prahu a střední Čechy Marek Hovorka. Kromě rozvoje webového portálu www.5plus2.cz se v následujících měsících hodláme zaměřit na vývoj mobilních zobrazení našeho webu pro chytré telefony a tablety,“ uvedla Heřmánková. Plné znění zpráv


Co bude následovat? Na trhu se spekuluje i o tom, ţe by Babiš do budoucna mohl získat také Empresu. Ředitelka Empresa Media Kateřina Jelínková to ale popírá. „Tyto spekulace nejsou v případě našeho vydavatelství namístě,“ sdělila. „Nemám o tom informace,“ tvrdí tiskový mluvčí Agrofert Holdingu Karel Hanzelka. Jiţ před časem Babiš v médiích uvedl, ţe by rád měl ve svém portfoliu i televizi. Nyní má sice TV Óčko, ale vzhledem k současnému sloţení portfolia by do něj spíš zapadala zpravodajsky orientovaná stanice s velkým zásahem. Konkrétní plány Babiš nechce prozrazovat. Podle informací M&M magnát pravděpodobně projevil zájem o TV Nova, její potenciální koupě uţ ale vzhledem k poslednímu vývoji není aktuální. Nabízí se tak v úvahu, ţe by se mohl zajímat o Primu, která podle našich informací ale není k mání. Není se čemu divit, ţe podobné spekulace vznikají - Babiš je v poslední době akvizičně aktivní. Společnost Economia Agrofert Holdingu nedávno prodala slovenskou dceřinou společnost Ecopress (vydávající deník Hospodárske noviny a odborné tituly). *** Čtenost deníkŧ Mafry Deník Čtenost na vydání MF Dnes 824 000 Lidové noviny 184 000 Metro 440 000 Zdroj: Mediaprojekt, 4. kvartál 2012 a 1. kvartál 2013, Median, GfK, STEM, nZ12583, CAPI Čtenost tisku AGF Media Týdeník Čtenost na vydání 5plus2 1 788 000 Zdroj: Výzkum trhu a čtenosti 5plus2, 1.-14. června 2013, STEM, nZ2132, PAPI (52%)+CAPI (48%) Foto popis| Andrej Babiš se nedávno stal jedním z prvních kamelotŧ proměněného 5plus2. _

Nebojte se známek 1.7.2013

Mladá fronta DNES str. 12 Barbora Osvaldová_

Názory_

Milé děti, a hlavně vy, které máte dojem, ţe kdyţ nemáte samé jedničky, svět se zastavil. Nezastavil. Je mnoho příkladŧ, kdy student s dvojkami, co s dvojkami, i s trojkami se dostal dál neţ jedničkář. V naší novinářské branţi to byl třeba Ferdinand Peroutka. Chápu, ţe zmrzlinářství nebo knihkupectví dávají prémie za samé jedničky. To je v pořádku. Ale v prvních pěti ročnících je to jen na učiteli. Někdo zlobí, tak má dvojku. Pokud holčička v první třídě pláče, ţe má dvojku z němčiny, není to její problém. Je to problém školy. Mnohokrát jsem se ve svých studentech zmýlila, dotáhli to dál, neţ jsem čekala. Takţe není dobré odsuzovat dvojkaře nebo trojkaře. I Steve Jobs začal v garáţi a univerzita mu moc nepomohla. Nikdo teď nemusí zoufat. Po prázdninách bude líp. Foto popis| O autorovi| Barbora Osvaldová vedoucí katedry ţurnalistiky na FSV UK _



Přehled zpráv. Proč se ţivotní úroveň Čechů vzdaluje průměru Evropské unie ČRo Radioţurnál ~ str. 02 ~ 18:10 Ozvěny dne - publicistika

Recommend Documents