Přehled zpráv. Moskevský budíček Lidové noviny ~ str. 10 ~ Názory MICHAEL ROMANCOV

Přehled zpráv Moskevský budíček .............................................................................................................................................12 1.2.2014 Lidové noviny ~ str. 10 ~ Názory  MICHAEL ROMANCOV Vlk nemůţe bankéře rajcovat .............................................................................................................................13 1.2.2014 Lidové noviny ~ str. 27 ~ Orientace/salon  JINDŘIŠKA BLÁHOVÁ BOHUMIL DOLEŢAL: Máme se bát Ruska, či někoho jiného? .......................................................................15 1.2.2014 reflex.cz ~ str. 00 ~ Komentáře  Anketa: Změnila televize Nova Česko? A jak? .................................................................................................16 2.2.2014 respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ  Redakce Respekt Krutá pravda o eurozóně ....................................................................................................................................17 3.2.2014 blog.ihned.cz ~ str. 00 ~ evropske-hodnoty.blog.ihned.cz  Think-tank Evropské hodnoty, Pavla Břízová Téma Ukrajina vévodilo tradiční bezpečnostní konferenci v Mnichově ........................................................18 3.2.2014 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 17:10 Den podle…  Otázka: Jak váţný je „výprodej“ na nových trzích a jak se dotkne Česka? ..................................................21 3.2.2014 Hospodářské noviny ~ str. 20 ~ Autorská strana  Do Rady ČT kandiduje mluvčí Fischerovy vlády, exposlankyně KSČM i bývalí ministři .............................23 3.2.2014 iHNed.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz  Matěj Smlsal, Aneta Štefánková Do Rady ČT kandiduje mluvčí Fischerovy vlády, exposlankyně KSČM i bývalí ministři .............................28 3.2.2014 iHNed.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz  Matěj Smlsal, Aneta Štefánková Tým komunikace Allianz posílila Jana Černá ...................................................................................................33 3.2.2014 investujeme.cz ~ str. 00 ~ Pojištění  Jana Černá posílila tým komunikace Allianz ....................................................................................................34 3.2.2014 Kariera.iHNed.cz ~ str. 00 ~ Kariera.iHNed.cz  -rkpJordán novým mluvčím ministerstva zemědělství ...........................................................................................34 3.2.2014 MaM.cz ~ str. 00 ~ mam.ihned.cz  TZ Do Rady ČT kandiduje mluvčí Fischerovy vlády, exposlankyně KSČM i bývalí ministři .............................34 3.2.2014 MaM.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz  Matěj Smlsal, Aneta Štefánková

Plné znění zpráv

1 © 2014 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Do komunikačního týmu Allianz přibyla Jana Černá .......................................................................................39 3.2.2014 mediar.cz ~ str. 00 ~ Články  Ondřej Aust Novou mluvčí Praţské informační sluţby Kateřina Bártová ...........................................................................39 3.2.2014 mediar.cz ~ str. 00 ~ Články  Ondřej Aust Do Weber Shandwick nastoupila Barbora Umancová .....................................................................................40 3.2.2014 mediar.cz ~ str. 00 ~ Články  Ondřej Aust UDÁLOSTI: Máme se bát? ..................................................................................................................................40 3.2.2014 neviditelnypes.cz ~ str. 00 ~ Neviditelný pes / Společnost  Neviditelný pes, Bohumil Doležal Tým komunikace Allianz posílila Jana Černá ...................................................................................................41 3.2.2014 opojisteni.cz ~ str. 00 ~ Jmenování a odchody  Allianz ANKETA ................................................................................................................................................................41 3.2.2014 Respekt ~ str. 06 ~  Poslední retuš ......................................................................................................................................................42 3.2.2014 Týden ~ str. 76 ~ Média  Jiří Zázvorka Vyplňujte si doma testy nanečisto .....................................................................................................................44 4.2.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 05 ~ Mimořádná příloha - Příjmačky sš + vš  Radka Wallerová Jurečka pozastavil zakázky nad půl miliónu ....................................................................................................45 4.2.2014 Právo ~ str. 03 ~ Zpravodajství  Stanislav Ptáčník Mnichovanství depolitizace ................................................................................................................................46 5.2.2014 blisty.cz ~ str. 00 ~  Irena Ryšánková Nejvyšší prioritou bezpečnost: Soči ve stínu teroristických útoků ...............................................................49 5.2.2014 ct24.cz ~ str. 00 ~ Politika a bezpečnost  ket Lidí, kteří nebudou soběstační, přibude............................................................................................................51 5.2.2014 Lidové noviny ~ str. 02 ~ Téma  VERONIKA RODRIGUEZ B2B na Facebooku, cloud či bezpečnost Bitcoinů? NMI 2014 startuje uţ v sobotu ....................................52 5.2.2014 lupa.cz ~ str. 00 ~  Redakce B2B na Facebooku, cloud či bezpečnost Bitcoinů? NMI 2014 startuje uţ v sobotu ....................................53 5.2.2014 lupa.cz ~ str. 00 ~  Redakce



SVĚT: Máme se bát Ruska? ................................................................................................................................53 5.2.2014 neviditelnypes.cz ~ str. 00 ~ Neviditelný pes / Zahraničí  Neviditelný pes, Václav Vlk st. Platy umělců, drahé Události, špatné seriály. Hovoří Eva Jurinová a další uchazeči o kontrolu nad ČT ..57 5.2.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Poslanecká sněmovna  Jiří Hroník Pane Drábku, prý Vás potopili, ptali jsme se. Čtěte více i o angaţmá Pospíšila v TOP 09 ..........................60 5.2.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Poslanecká sněmovna  Jiří Hroník Platy umělců, drahé Události, špatné seriály. Hovoří uchazeči o kontrolu nad ČT ......................................62 5.2.2014 zpravy.tiscali.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Domácí  Redakce Tiscali.cz Prezident Miloš Zeman dnes v podvečer dorazil do Soči................................................................................65 6.2.2014 ČRo Radioţurnál ~ str. 01 ~ 21:05 Stalo se dnes  Stephen Hester jde do RSA ................................................................................................................................67 6.2.2014 Lidové noviny ~ str. 22 ~ Peníze & byznys - manaţeři v pohybu  VOJTĚCH WOLF Americký moderátor Jay Leno po 22 letech odchází z noční talkshow televize NBC ..................................68 6.2.2014 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ film  Helena Berková Význam ZOH v Soči pro Rusko ..........................................................................................................................69 7.2.2014 ČT 24 ~ str. 03 ~ 21:31 Horizont  Olympiáda a bezpečnost .....................................................................................................................................70 7.2.2014 ČT 24 ~ str. 02 ~ 22:00 Události, komentáře  Všechnopárty vs. show na Primě: Proč Šíp rozdrtil Krause? .........................................................................75 7.2.2014 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Média  Jan Potůček, autor je šéfredaktorem serveru DigiZone.cz Pro ODS si prý jde smrt. Čtěte více ...................................................................................................................75 7.2.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Poslanecká sněmovna  Petr Kupka Kraus vs. Šíp ........................................................................................................................................................77 7.2.2014 Pátek Lidových novin ~ str. 18 ~ Fokus:  Jan Potůček M. Mejstřík: Společnosti by se měly zaměřit na inovace .................................................................................79 7.2.2014 webreporter.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika  Krize v ČT vyšuměla, rada nevyřešila velký problém, říká mediální odborník .............................................80 8.2.2014 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Média  Lidovky.cz, Michaela Černá Plné znění zpráv


Největší jarmark světa. Jako za cara .................................................................................................................81 8.2.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 13 ~ Názory  Tým komunikace Allianz posílila Jana Černá ...................................................................................................83 8.2.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Tiskové zprávy  Tisková zpráva Funguje Česká televize jako médium veřejné sluţby ......................................................................................84 9.2.2014 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 18:10 Názory a argumenty  Do rozhlasové rady chce profesor Putna. A řada dalších zajímavých jmen .................................................88 9.2.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor  jma Ryšánková: Do rozhlasové Rady se hlásí i Martin Putna ................................................................................89 9.2.2014 prvnizpravy.cz ~ str. 00 ~ zprávy  Tým komunikace Allianz posílila Jana Černá ...................................................................................................90 10.2.2014 Bankovnictví (newsletter) ~ str. 01 ~ Titulní strana  Ţenevská jednání v poločase .............................................................................................................................90 10.2.2014 natoaktual.cz ~ str. 00 ~ natoaktual.cz / Analýzy a komentáře  natoaktual.cz lidé .........................................................................................................................................................................93 11.2.2014 E15 ~ str. 13 ~ Kariéra & vzdělání  Vláda je bez peněz a s velmi napjatými vztahy, soudí politologové. Tomu prý odpovídá i její program ...94 11.2.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor  Jiří Hroník Dobrou vědu lze převálcovat kvantitou, a systém to podporuje ....................................................................95 12.2.2014 ceskapozice.cz ~ str. 00 ~ Věda a vzdělávání  Přemysl Houda Nesoulad formy a obsahu ...................................................................................................................................98 12.2.2014 Lidové noviny ~ str. 08 ~ Názory  MICHAEL ROMANCOV Šéf Microsoftu čelí tlaku .....................................................................................................................................99 13.2.2014 Lidové noviny ~ str. 22 ~ Peníze & byznys - manaţeři v pohybu  VOJTĚCH WOLF ŠŤAVNATÁ VŠEHOCHUŤ BÁRY NESVADBOVÉ ............................................................................................101 13.2.2014 Moderní byt ~ str. 18 ~ Osobnost  LENKA SAULICHOVÁ, ŠŤAVNATÁ VŠEHOCHUŤ BÁRY NESVADBOVÉ ............................................................................................102 13.2.2014 Svět kuchyní ~ str. 18 ~ Osobnost  LENKA SAULICHOVÁ, Plné znění zpráv


Česká ekonomika šlápla ke konci roku na plyn, hlásí výrazný růst.............................................................104 14.2.2014 ct24.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika  rai Máme se bát Ruska? Nová Putinova doktrína. Přijedou ruští zachránci Evropy? ....................................105 14.2.2014 euportal.cz ~ str. 00 ~ Politika  Václav Vlk st. Václav Klaus: Dílo Aldouse Huxleye bylo prorocké.......................................................................................109 14.2.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Názory a petice  klaus.cz Nezařazený poslanec Pospíšil potvrdil nabídku od TOP 09 do EP ..............................................................110 16.2.2014 Prima ~ str. 04 ~ 18:55 Zprávy FTV Prima  Vladimír Hlavinka místopředseda představenstva.........................................................................................111 17.2.2014 Euro ~ str. 64 ~ Light - Lidé a podniky  Pozor – Východ je věc jemná… ........................................................................................................................113 17.2.2014 Hospodářské noviny ~ str. 08 ~ Názory  Slavomír Horák Neplánuju oslovit Karla Gotta nebo Jaromíra Jágra ......................................................................................114 17.2.2014 Metro ~ str. 08 ~ Rozhovor  ROBERT OPPELT Kladeč věnců je na Praţském hradě lepší volba ............................................................................................116 17.2.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 10 ~ Názory  Miloš Brunclík Václav Klaus: Dílo Aldouse Huxleye bylo prorocké.......................................................................................117 17.2.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Názory a petice  klaus.cz Plány nového rektora UK: Méně bakalářů, na kolejích i jednolůţáky ..........................................................118 17.2.2014 praha.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Praha / Praha - zprávy  iDNES.cz, Jan Jiřička O rozhlasové reportáţi ......................................................................................................................................119 17.2.2014 Týdeník Rozhlas ~ str. 05 ~ Reflexe  Josef Maršík Pomoc unie pro regiony nově ..........................................................................................................................120 17.2.2014 Zemědělec ~ str. 06 ~ Európska únia  Zuzana Fialová Násilí na Ukrajině ...............................................................................................................................................121 18.2.2014 ČT 24 ~ str. 03 ~ 22:00 Události, komentáře  Jasný vzkaz ze Zemanova projevu. Pane Sobotko, pozor ............................................................................130 18.2.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politologové  Jiří Hroník



Evropská investiční banka se stahuje, ceny dluhopisů padají .....................................................................132 19.2.2014 ct24.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika  obr Pokračují ostré střety v ulicích Kyjeva ............................................................................................................133 19.2.2014 ČT 24 ~ str. 04 ~ 06:00 Zprávy  Ostré střety v ulicích Kyjeva pokračují ...........................................................................................................134 19.2.2014 ČT 24 ~ str. 06 ~ 07:00 Zprávy  Ostré střety v ulicích Kyjeva pokračují ...........................................................................................................135 19.2.2014 ČT 24 ~ str. 06 ~ 08:00 Zprávy  Za ukrajinské problémy mohou peníze ...........................................................................................................136 19.2.2014 ČT 24 ~ str. 13 ~ 21:31 Horizont  S Pospíšilem mohou od ODS odejít další voliči. Teď uţ můţe chybět kaţdé procento, varuje expert ....137 19.2.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor  Jiří Hroník Kalousek: Uţ na jaře se ukáţe, ţe vláda své sliby nezaplatí .........................................................................139 20.2.2014 ct24.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika  duk Krize na Ukrajině ................................................................................................................................................139 20.2.2014 ČT 24 ~ str. 01 ~ 21:31 Horizont  Špička postsovětského ledovce ......................................................................................................................144 20.2.2014 Lidové noviny ~ str. 12 ~ Komentáře  MICHAEL ROMANCOV Chybí tu herní střední generace .......................................................................................................................146 20.2.2014 Lidové noviny ~ str. 21 ~ Peníze a byznys speciál  ONDŘEJ LINC Politolog zhrozen Babišovým sněmovním výstupem: Plácá beze smyslu, jako Jakeš .............................147 20.2.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politologové  Libuše Frantová Fotografie dnes funguje jako slovo .................................................................................................................149 20.2.2014 Právo ~ str. 03 ~ Příloha - Salon  VERONIKA TRESTROVÁ V souvislosti s boji v ulicích Kyjeva hovoří Evropská unie i Spojené státy o zavedení sankcí ................152 20.2.2014 Prima ~ str. 03 ~ 18:55 Zprávy FTV Prima  Vláda a opozice podepsaly dohodu .................................................................................................................153 21.2.2014 ČT 24 ~ str. 06 ~ 21:31 Horizont



 Oligarcha Babiš je součástí korupce v Česku, říká Topolánek ....................................................................154 21.2.2014 prvnizpravy.cz ~ str. 00 ~ politika  Ţeneva bojuje o arménský památník ...............................................................................................................155 22.2.2014 Lidové noviny ~ str. 08 ~ Svět  ZUZANA LIZCOVÁ Všechno, co jste chtěli vědět o češtině ...........................................................................................................156 22.2.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 13 ~ Názory  Finančním ředitelem Dachseru Tomáš Bechner ............................................................................................158 24.2.2014 automakers.cz ~ str. 00 ~ Logistika  handl Finančním ředitelem Dachseru Tomáš Bechner ............................................................................................159 24.2.2014 ekologickarevue.cz ~ str. 00 ~ Logistika  handl Seznam za všechny prachy ..............................................................................................................................159 24.2.2014 Euro ~ str. 27 ~ Report - věda a výzkum  Blahoslav Hruška ČESKÁ RAFINÉRSKÁ ........................................................................................................................................160 24.2.2014 Euro ~ str. 64 ~ Light - Lidé a podniky  Otázka: Můţe jít část zisku České národní banky do rozpočtu? ..................................................................162 24.2.2014 Hospodářské noviny ~ str. 24 ~ Autorská strana  Studenti sepsali petici za odvolání zástupce ombudsmanky Křečka ..........................................................164 24.2.2014 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Zprávy z domova  Lidovky.cz, Šárka Kabátová, Lidovky.cz, Věra Svobodová Budou z našich dětí zombie závislé na internetu?.........................................................................................165 24.2.2014 Respekt ~ str. 59 ~ Jeden svět  Anna Batistová Nový rektor UK se zaměří na zkvalitnění výuky, špičkový výzkum i CSR ...................................................165 24.2.2014 Zdravotnické noviny - ZDN ~ str. 01 ~ Titulní strana  jat Kdo se postaví na Ukrajině do čela nové přechodné vlády? ........................................................................167 25.2.2014 ČRo Radioţurnál ~ str. 02 ~ 12:08 Ozvěny dne - publicistika  Oligarcha ukrajinským prezidentem ................................................................................................................169 25.2.2014 ČT 24 ~ str. 02 ~ 21:31 Horizont 



Fenomén Majdan................................................................................................................................................171 25.2.2014 ČT 24 ~ str. 07 ~ 22:00 Události, komentáře  Poslancům se na slyšení přišli představit kandidáti do Rady ČT ................................................................176 25.2.2014 denik.cz ~ str. 00 ~ Z domova  'Televize je klenot národní'. Kandidáti do rady ČT mluví před poslanci ......................................................177 25.2.2014 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Média  Lidovky.cz, ČTK Sledovali jsme celý den: kandidáti do Rady ČT se představili poslancům .................................................177 25.2.2014 mediar.cz ~ str. 00 ~ Otvírák  Ondřej Aust Třeštíková: Ve střetu zájmů bych jako radní nebyla ........................................................................................12 25.2.2014 novinky.cz ~ str. 00 ~ Kultura  Poslancům se na slyšení přišli představit kandidáti do Rady ČT ..................................................................13 25.2.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor  vam, čtk Google zlanařil Vandu Wolfovou ........................................................................................................................15 25.2.2014 Strategie ~ str. 52 ~ Lidé - Přestupy  Petr Novotný Přechodná ukrajinská vláda vznikne ve čtvrtek, oznámil úřadující prezident ..............................................16 25.2.2014 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ evropa  Martin Dorazín,Helena Šulcová, krw Aneta Savarová: KAŢDÝ CHCE BÝT ŠŤASTNÝ, ale málokdo pro to něco dělá ............................................17 26.2.2014 Blesk zdraví ~ str. 08 ~  Text: Zuzana Macková, Nová přechodná vláda Ukrajiny má být představena na kyjevském Náměstí Nezávislosti.........................18 26.2.2014 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 17:10 Den podle…  Rozdělená Ukrajina ..............................................................................................................................................21 26.2.2014 ČT 24 ~ str. 01 ~ 22:00 Události, komentáře  Krátce ....................................................................................................................................................................23 26.2.2014 louc.cz ~ str. 00 ~  Teoretik vizuální komunikace Filip Láb: Fotografie dnes funguje jako slovo ...............................................28 26.2.2014 novinky.cz ~ str. 00 ~ Kultura - SALON  Veronika Trestrová, SALON Projev v Senátu PČR v říjnu 2013 .....................................................................................................................33 26.2.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Články politikŧ





Milada Emmerová

Četli jsme mezi řádky v Zemanově projevu. A... ...............................................................................................34 26.2.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politologové  Jiří Hroník Volba do Rady ČT a ČRo: Politické strany budou hrát o moc ........................................................................34 26.2.2014 prvnizpravy.cz ~ str. 00 ~ zprávy  Občan Kučera.cs..................................................................................................................................................34 26.2.2014 Xantypa ~ str. 82 ~ Novinář  Vašek Vašák Jan Lacina a Tereza vrabelová Kopáčova .........................................................................................................39 26.2.2014 Xantypa ~ str. 86 ~ Reţiséři  Na Ukrajině ode dneška úřaduje nová koaliční vláda ......................................................................................39 27.2.2014 ČRo Radioţurnál ~ str. 01 ~ 18:10 Ozvěny dne - publicistika  Rusko stupňuje nátlak vůči Ukrajině .................................................................................................................40 27.2.2014 ČT 24 ~ str. 01 ~ 21:31 Horizont  Pavel Gruber: Válečné konflikty se brutalizují. Útočí se i na lékaře ...............................................................40 27.2.2014 e15.cz ~ str. 00 ~ Rozhovory  Kdo kam ................................................................................................................................................................41 27.2.2014 Hospodářské noviny ~ str. 18 ~ Lidé  KATEŘINA ADAMCOVÁ Parlament na Krymu vyhlásil referendum o posílení samostatnosti na 25. května .....................................41 27.2.2014 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ evropa  Ondřej Bouda,Martin Dorazín,Martin Hromádka,Vanda Králová Prezident Janukovyč v pátek promluví z Ruska, to mu zaručilo bezpečnost ...............................................42 27.2.2014 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ evropa  Martin Dorazín,Martin Hromádka, ČTK,Vanda Králová Miloš Calda dostal Wilsonovu cenu...................................................................................................................44 28.2.2014 i60.cz ~ str. 00 ~ Vzdělávání  Redakce Přípravy na komunální volby začínají ................................................................................................................45 28.2.2014 Krajské noviny ~ str. 01 ~ Titulní strana  Filip Appl Ve volbách se utká primátor s náměstky ..........................................................................................................46 28.2.2014 Krajské noviny ~ str. 11 ~ Liberecký kraj / Královéhradecký kraj  Filip Appl



Jirák: Rada ČT nemá soudit vnitřní spory ČT ...................................................................................................49 28.2.2014 mediaguru.cz ~ str. 00 ~ Aktuality  Martina Vojtěchovská Poslanci vyslechli zbytek kandidátů do Rady ČT ............................................................................................51 28.2.2014 mediamania.cz ~ str. 00 ~ Televize a rádia  ČTK Zrozeni k chudobě ...............................................................................................................................................52 28.2.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 01 ~ Titulní strana  Ivana Karásková Tabulkově chudí nejsme. Stovky dětí však hladoví .........................................................................................53 28.2.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 03 ~ Z domova  Ivana Karásková Vím víc, neţ bych si přál, řekl poslancům jeden z kandidátů do Rady ČT ....................................................53 28.2.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor  čtk, mp Poslanci vyslechli zbytek kandidátů do Rady ČT ............................................................................................57 28.2.2014 tyden.cz ~ str. 00 ~ Televize a rádia  ČTK





Plné znění zpráv Moskevský budíček 1.2.2014

Lidové noviny str. 10 Názory MICHAEL ROMANCOV

Imperiální choutky Ruska se opět probouzejí. Vstupem Česka do EU a NATO nic neskončilo Ve středu 29. ledna vyšel na stránkách vládního deníku Rossijskaja Gazeta článek Boj o mezeru, v němţ jeho autor Fjodor Lukjanov velmi otevřeně komentuje/analyzuje současnou situaci na Ukrajině a navrhuje co a jak dál. Proč by to mělo zajímat českého čtenáře? Protoţe Lukjanov zcela otevřeně Bruselu (ve středu, kdy článek vyšel, tam s představiteli Evropské unie jednal Vladimir Putin) navrhuje nové rozdělení Evropy mezi Rusko a Unii. Jeho otevřeně imperialistický návrh- Rusové vţdy byli prvotřídními imperialisty a zdá se, ţe na rozdíl odBritŧ či Francouzŧ jimi chtějí zŧstat -, se však netýká „jen“ Ukrajiny, ale rozsáhlé oblasti sahající od hranic Německa aţ k hranicím Ruska. V této „mezeře“, jak ví (mělo by vědět) kaţdé dítko školou povinné, leţí i Česko! Ještě před pětadvaceti lety jsme byli součástí sovětsko-socialistického bloku, pak jsme se stali postkomunistickou Evropou a nakonec - a bylo to snad jediné dŧleţité téma, na němţ se shodly všechny relevantní politické síly v zemi (s výjimkou KSČM) -jsme díky EUaNATO zakotvili v Evropě a euroatlantickém světě. Rusko však dnes vidí mezeru, a protoţe se cítí být silným hráčem, je logické předpokládat, ţe se jí bude snaţit vyuţít. Je třeba váţně se tím zabývat? Protoţe jméno Fjodor Lukjanov asi většině českých čtenářŧ příliš neřekne, mnozí budou v pokušení mávnout nad tím rukou. Lukjanov však není blouznivec typu Adama Bartoše či Petra Hájka, ale významný a vlivný ruský novinář a komentátor, dlouholetý šéfredaktor časopisu Russia in Global Affairsa předseda prezidia Rady pro zahraniční a obrannou politiku (RZOP), v jejímţ čele v prosinci 2012 nahradil asi nejznámějšího ruského experta na tuto problematiku Sergeje Karaganova. Obě instituce v Rusku patří k nejstarším a nejrespektovanějšímv oblasti nezávislé analýzy zahraničněpolitických a vojensko-bezpečnostních témat. Expertízy RZOP jsou prezentovány a diskutovány na tak dŧleţitých fórech, jakým je například Valdajský klub, jejich závěry se promítají v oficiálních vojenských a zahraničněpolitických doktrínách Ruské federace. Problémy „vmezeřených“ státŧ Ti, kdo se zajímajíomezinárodní vztahy, si jistě vzpomenou, jak zásadní roli sehrálo, kdyţ se kolem prezidenta Bushe mladšího objevil tým ideologicky velmi vyhraněných lidí, tzv. neokonŧ, kteří dokázali výrazně změnit vojenskobezpečnostní a zahraničně-politické chování a vystupování Spojených státŧ. Lukjanov a spol. mají k Putinovi přinejmenším stejně blízko. Ti, kdo si jeho text přečtou, zjistí, ţe se v mnoha ohledech jedná o velmi realistické zobrazení řady objektivně existujících problémŧ „vmezeřených“ státŧ: stoupající nacionalismus, populismus, xenofobie, ekonomické problémy, jejichţ tlumení/vymýcení vyţaduje spoustu času a energie. Lukjanov Bruselu navrhuje „spolupráci“, jeţ by ušetřila spoustu starostí, a navíc by zdroje (které se díky krizi tenčí) mohly být vyuţívány v (z Bruselu) bliţším prostoru Francie, Německa či Španělska. Rusko má s takovýmito návrhy zajímavou a z jeho hlediska zcela pozitivní zkušenost. Za Alexandra I. si Evropu rozdělilo s Napoleonem, za Stalina nejprve s Hitlerem a v Jaltě pak i s Británií a USA. Co kdyţ právě toto bylo pravým smyslem Putinova bruselského vyjádření, kdyţ prohlásil, ţe nevidí dŧvod, proč by evropská (EU) a euroasijská (zatím celní unie Rusko-Bělorusko-Kazachstán) integrace nemohly v klidu ţít bok po boku. V době, kdy se Ukrajina bouří, se k Rusku nebývale intenzivně přimklo Maďarsko. Moskva je velice aktivní na Balkáně (nejvíce asi v Bulharsku a Srbsku), v Česku se rýsuje moţnost dostavby Temelína - s výjimkou výstavby zbrojovek asi jediný typ ekonomické spolupráce nemající pouze surovinový rozměr, jenţ se v této části světa dá nabídnout a realizovat (kosmodrom se tu asi budovat nebude). V tomto kontextu Lukjanov naznačuje Bruselu, ţe v době, kdy se těţiště světové ekonomiky a politiky přemisťuje do Asie, je „mezera“ střední a východní Evropy vlastně naprosto nezajímavá. Moskva však „chápe“, ţe tato oblast i nadále má potenciál „provokovat“ velké hráče a stavět je proti sobě. Nebylo by tedy lepší dohodnout se na společné správě, na jakémsi „kondominiu“? Skrytá šance V tento okamţik jeho vábení v Bruselu ještě neuspěje, ale kdo ví, jak moc se taková představa stane přitaţlivou, zejména pokud se sebou bývalá postkomunistická Evropa nebude ochotná něco dělat? Vţdyť kaţdý, kdo je ochoten se rozhlédnout, vidí, ţe právní stát dostává v řadě zemí pořádně na frak, právě tak je všudypřítomná korupce, roste xenofobie a nacionalismus. V objektivně platných postřezích Fjodora Lukjanova je však zároveň skryta šance. Pokud tento a jemu podobné texty budeme brát váţně, mohou se stát „budíčkem“, které naší a dalším vládám zemí „mezery“ včas ukáţou, ţe vstupem do Evropské unie a NATO nic neskončilo. Plné znění zpráv


Rusko, stejně jako jakýkoliv jiný velký hráč (například USA nebo Čína), se vţdy bude snaţit zneuţít specifické konstrukce EU ke svému prospěchu a nejlepší zpŧsob, jak tomu čelit, je posilovat vzájemnou dŧvěru a prohlubovat integraci. Pokud nechceme, aby se z České republiky a celé střední Evropy stala v lepšímpřípadě nárazníková zóna mezi Ruskem a „Bruselem“, v tom horším pak součást euroasijské integrace, měli bychom se o to sami aktivně přičinit. Na domácí scéně k tomu kaţdá země mŧţe nejlépe přispět právě tím, co Fjodora Lukjanova vedlo k tomu, ţe zřel mezeru: efektivnímpotíráním extremismu a xenofobie, jeţ jsou v našem případě reprezentovány například takovými jedinci jako Okamura, Grebeníček či Klaus. Rusko, stejně jako jakýkoliv jiný velký hráč (například USA nebo Čína), se vţdy bude snaţit zneuţít specifické konstrukce Evropské unie ke svému prospěchu a nejlepší zpŧsob, jak tomu čelit, je posilovat vzájemnou dŧvěru a prohlubovat integraci Foto popis| O autorovi| Autor pŧsobí na FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha; e-mail: [email protected] MICHAEL ROMANCOV politolog

Vlk nemůţe bankéře rajcovat 1.2.2014

Lidové noviny str. 27 Orientace/salon JINDŘIŠKA BLÁHOVÁ

Glorifikuje extatický film plný kokainu, luxusu a prsatých blondýn podvodníka a americký sen, který se zvrhl? Jak si vysvětlit jeho pozitivní divácké přijetí jen pár let po propuknutí finanční krize? Pokud některý z letošních oscarových filmŧ vyvolal reakce, o něţ tvŧrci dvakrát nestojí, byl to Vlk z Wall Street. Zatímco část kritikŧ ohlašovala návrat reţiséra Martina Scorseseho v plné síle, jiní obviňovali zpracování příběhu makléře Jordana Belforta, který v 90. letech okradl americké investory, z amorálnosti a perverzní oslavy chamtivosti Wall Street. * LN Znechutil vás VlkzWall Street, nebo nadchl? Michal Mejstřík: Povaţuji film za mistrně zvládnutý v tom, jak se mu podařilo ve zkratce vystihnout některé charakteristiky finančního trhu s jeho zákrutami, jeţ jsou většinou pro veřejnost nesrozumitelné. Servírování pomocí přitaţlivé nálepky sexu a drog mi nevadí. Pro mě je podstatné, ţe ukazuje, jak zafungovala FBI: podařilo se odhalit síť za podvodným chováním, protoţe najít podvodníky tohoto typu je nesmírně těţké. Druhá věc je, ţe film pomŧţe splatit alespoň část oněch 110 milionŧ dolarŧ, o které Belfort okradl investory. * LN Takţe pro vás je poselství filmu pozitivní? Michal Mejstřík: Ne stoprocentně. Proti divokému období 90. let je nutné bojovat. Film však zároveň ukazuje jen část kapitálového trhu, neregulovaný trh malých akcií. Klienti se rekrutují hlavně z Američanŧ střední a niţší vrstvy, kteří si to chtějí jednou zkusit, a protoţe jsou finančně negramotní, snadno podlehnou. Dŧleţité je, ţe film nasvítil část skrytých kapitálových trhŧ pro drobné spotřebitele a udělal to zpŧsobem, který mŧţe být pro masu běţných občanŧ daleko stravitelnější. Poučí se. * LN Nepřeceňujete vzdělávací potenciál filmua schopnost divákŧ si takové varování odnést? Podlemě si spíš odnesou pocit závratné zábavy a touhu být jako hlavní hrdina... Kamil Fila: Ţe diváci chtějí být jako Belfort, to je hlavní námitka proti vzdělávací funkci. V jeho podání je luxusní ţivot i to, co dělá, nesmírně svŧdné. Film dává spoustě lidí naději, ţe mŧţou uspět i oni. Kaţdý by chtěl být jako on. Daniel Anýţ: Nejsem si jistý, jestli by kaţdý chtěl být jako on, ale to, ţe si splnil americký sen do extrému, je přinejmenšímvrovnováze s tím, ţe byl podvodník. Na tohle americká společnost slyší, protoţe je postavená na dynamičnosti. Coţ je dobře. Vlk je zajímavý tím, jak přesně sedí na téhle hraně. Kamil Fila: Jsem přesvědčený, ţe jeho ţivot by chtěli ţít všichni. Ve chvíli, kdy se člověk dostane na určitou úroveň, zapomene na ideály. Ty vás drţí, pokud jste na niţší ekonomické úrovni a víte, ţe se na tu vyšší nedostanete. Pokud by člověk dostal moţnost, sklouzne. Měřítka zmizí. Co se jevilo jako špatné, najednou špatné není. Michal Mejstřík: Dává i nedává naději. Podobných obchodníkŧ je málo. Ne kaţdý má talent prodávat. Vtip filmu leţí v tom, ţe ukazuje, ţe se plno lidí pro obchodování vŧbec nehodí. Pozitivní je, ţe si filmaři všimli fenoménu, kterého si Plné znění zpráv


nikdo nevšímá: manipulace nevzdělaných spotřebitelŧ. Na místě Američanŧ mŧţou být klidně české babičky, které naletěly lichvářŧm. Díky dokumentu Šmejdi se otevřela debata o problému lichvářŧ. To samé mŧţe udělat Vlk z Wall Street. * LN Mezi Šmejdy a Vlkem je zásadní rozdíl. Vlk je jízda na kokainové vlně luxusu a snadných peněz bez morálního kompasu. Šmejdi jsou instruktáţní. Kamil Fila: Šmejdi jsou nauční, a pokud se promítají zadarmo dŧchodcŧm, mohou mít nějaký vzdělávací efekt. U Vlka je asi nejtěţší to, ţe není moralistický. Ani ironický. Je totiţ pohledem podvodníka, který říká, ţe to bylo super, navíc to přeţil a má další dobrou kariéru. Jakub Felcman: Souhlasím, ţe pro většinu lidí to bude jízda, kterou si chtějí uţít. Na té jízdě je však podvratná její přepálená délka. Na projekci v Los Angeles bylo hmatatelné, jak se kino zalykalo záplavou atrakcí, které film nabízí. Atrakce jsou největší kapitál kinematografie a Vlk jej vyuţívá na maximum. Je to film omoţnostech kinematografie. DiCaprio a Scorsese jsou spekulanti prodávající v ideálním balení vše, co mŧţe film prodávat. Daniel Anýţ: Výchovný prvek bych nepřeceňoval. Pro mě je nejzajímavější, ţe se ve filmu museli Američané poznat. Ţe přes hyperbolu podvodné společnosti zachycuje, jak funguje tamní firemní kultura, kdyţ je třeba rozpumpovat lidi, najít lídra. Ve filmu je moment, kdy Belfortova spolupracovnice vypráví, ţe ji zachránil, kdyţ jí pŧjčil 25 tisíc, přestoţe potřebovala jen pět. Kino najednou cítí, ţe to tak má být. Ţe takhle Amerika funguje. * LN Tou jinou mentalitou Američanŧ a jinou dynamikou společnosti si vysvětlujete pozitivní přijetí filmu jen pár let po krachu na Wall Street? Daniel Anýţ: Téma krachu z roku 2008 se nevyhnutelně vynořilo, ale spíš jako povinné moralizování. Novinář to musí připomenout, ovšem všichni vědí, ţe to poAmerice sklouzlo. Za krach nebyl nikdo odsouzený. Anejspíš ani nebude. Nebyla vŧle vyšetřovat i proto, ţe je to součást mentality rizika. Mluvil jsem s lidmi, kteří utopili na Wall Street své peníze. Neplakali. Víceméně racionálně vysvětlovali situaci. I kdyţ se teď objevily moralizující reakce, berou je jako povinný desátek. V Americe jsou věci ambivalentní ve své podstatě. Američané se nechají manipulovat, zároveň ale přijímají větší riziko a větší odpovědnost, neţ jsme ochotní přijmout my. To vysvětluje, proč jsou po těţké recesi dál. Michal Mejstřík: Přijímají vše - ber, jak to leţí. I kdyţ Američan několikrát v ţivotě zbankrotuje, dostává znovu a znovu šanci. Věří se tam ve schopnosti člověka, i kdyţ to mŧţe mít rysy podvodu. Proto je dŧleţité nastavit všude pravidla hry. Ta se vAmerice neuvěřitelně přitvrzují. Dnes narazíte na dvacet zákazŧ toho, co smíte ve veřejném prostoru dělat. Ţe nesmíte na pláţ s pivem a vaše roční dítě musí mít vrchní díl plavek. * LN Otázkou ale je, zda se reguluje na správném místě. Jestli by se nemělo spíš neţ ve veřejném prostoru regulovat třeba právě na kapitálových trzích. A následně potrestat ty, kteří by potrestaní být měli. Daniel Anýţ: V tom se shodneme. Stoupajícímíra kontroly částečně vysvětluje popularitu filmu, který je o porušování pravidel. Utahování šroubŧ na špatných místech je podle mě jeden z největších společenských problémŧ Ameriky. Vyrŧstá generace, která uţ nezaţila dobu před utahovánímpoměrŧ po 11. září 2001. Jejich rodiče vám přiznají, ţe jim to dělá starost. Kamil Fila: Regulace vede k tomu, ţe lidé hledají svobodu v kruzích, kde se pravidla nedodrţují. Třeba v makléřských firmách. Belfort je rebel, který si zdánlivě mŧţe dělat, co chce. Na jednu stranu je film umělecky nezodpovědný, coţ je v pořádku, protoţe omezovat umění tím, ţe má či nemá to nebo ono ukazovat, je hloupé. Umělci by měli pravidla porušovat. Zároveň je ale točený pro inteligentní diváky, kteří jsou schopní vykreslený svět porovnat s tím svým a říci si, jestli jim to přijde jako kritika či ne. Ale VlkzWall Street nenabízí ani odstup, ani trest - a v tom je do jisté míry nebezpečný. Michal Mejstřík: On byl ale přece potrestaný tím, ţe udal kamarády. O mnohé přichází a platí vysokou cenu. Kamil Fila: O něco přichází. Vyloučil se, a ţivot je teď trochu nuda. Ale nekončí tragicky jako třeba Zuřící býk či Howard Hughes, kteří fyzicky sejdou, padnou na dno. Jeho dojezd mŧţe být nepříjemný, ale jinak je fešák. Vlk na povrchu pŧsobí, ţe je to Scorseseho film, ale v podstatě není. Chybí mu hluboká morální rovina, pocit viny, krvavé vykoupení. Moţná ukazuje americkou společnost věrně, ale nebudí kritické podezření. Jakub Felcman: Závislost na světských radostech definuje běţného Američana. Jeho jedinou zábavou je jít nakupovat. Neexistuje veřejný prostor, v němţ by se váš čas neodpočítával na dolary. Vlk bere sex, drogy a peníze a znásobí je na tu největší radost. Kamil říká, ţe film počítá s chytrým divákem. Podle mě počítá i s největšími blby. Lidé se chtějí nechat unášet, ale zároveň se i pohoršovat. * LN Morální ambivalenci lze vnímat i jako líčení na co nejširší diváckou skupinu. S tím se pojí otázka, která se opakovaně vynořuje. Jedna věc je tvŧrčí svoboda. Druhou věcí je to, zda filmaři nemají u takového tématu přece jen jistou zodpovědnost. Plné znění zpráv


Daniel Anýţ: Obecně bych se nebránil, aby filmy morální ponaučení měly. V tomhle případě tam ovšem mŧţe být jen těţko, protoţe sami Američané nevědí, co se vlastně v roce 2008 stalo. Hnutí Occupy Wall Street tři roky upozorňovalo na problém, ale ničeho nedosáhlo. Nikdo nebyl potrestaný. Sám jsem překvapený, protoţe jsem psal, ţe česká média hnutí podceňovala. Ţe nešlo jen o bandu anarchistŧ. Nicméně většinovou společnost to evidentně nezasáhlo natolik, aby si vynutila změnu přes Kongres. Film vidím jako pokračování pocitu nerozhodnosti. Čímţ se vracím k tomu, co je v něm ryze americké. Mohou nás rozčilovat filmy, v nichţ hrdina bere vše do svých rukou a postřílí ve jménu spravedlnosti pŧl města. Mě to dráţdí, říkám si, ţe je to nemorální. Nicméně v Americe je ten pohled jiný. Patos toho, ţe povinnost je na tobě, a proto mŧţeš porušit normy, funguje. * LN Mluví se o návratu Scorseseho v nejlepší formě. Vlk je srovnávánsMafiány, coţ vidím jako srovnání mylné. Chybí mu vše, co dělalo Mafiány výjimečnými: nuance, druhý plán, temná ironie, trest... Kam řadíte Vlka z Wall Street v rámci Scorseseho filmografie? Kamil Fila: Byl jsem otrávený jeho sofistikovanými filmy z poslední doby: Letcem, Hugem. Opustila ho základní divokost. V tomhle filmu se ale vrátila, coţ samo o sobě stačí, abych nad ním nezlomil hŧl. Pokud jej srovnámes Mafiány nebo s tvorbou z přelomu 70. a 80. let, tak Scorsese odešel z ulic a vystoupal příliš nahoru. Tohle je film z horních pater. Řekl si, ţe je představitelem elity. Ţe je na ulici uţ starý a nechce se zahazovat. Točí filmy buď akademické, nebo odehrávající se v takovém prostředí, jako je Vlk. * LN Při projekci na Wall Street makléři prý výskali a nadšeně tleskali. Evropské banky berou své klienty na projekce. Vidíte problém v tom, ţe se snímek stává jakýmsi kultovním filmem pro finanční komunitu? Kamil Fila: Nechal jsem se tím filmem bavit. Byl jsem ochotný jet na jeho vlně. Ale je zjevné, ţe to je kapitalistická pornografie. Beru jako problém, ţe se líbí finančníkŧm. Vnímám to jako odraz perverzní mysli. Michal Mejstřík: Bankéře to podlemě nemŧţe rajcovat. Je pravda, ţe je to show, ale nemá mnoho společného s reálným světem bankovnictví. Je to spíš vzpomínka na doby minulé. Kdyţ přijdete do kanceláří, kaţdý buší do klávesnice a maká. Mám své pochyby, ţe by film vedl ke zkaţení společnosti. Pro mě je horší filmové násilí. Jakub Felcman: Připomíná mi film Sociální síť. Slouţí hlavně jako moţnost identifikace. Moţnost přitáhnout určitý typ lidí k určité profesi. Aby si připomenuli v odcizené pracovní realitě, kdy uţ nemŧţou zaţívat nadšení z výhry na Wall Street, ţe ještě mají šanci uţít si alespoň ty večírky. Daniel Anýţ: Dost by mě rozhodilo, pokud by se film měl stát kultovním pro bankéře. Myslím si, ţe to odvětví není prohnilé, ţe mu Belfortem reprezentovaný princip nedominuje. Nakonec ale mŧţe reakce na film zachycovat váţnost celého problému víc neţ film samotný. Jsem přesvědčený, ţe jeho ţivot by chtěli ţít všichni. Ve chvíli, kdy se člověk dostane na určitou úroveň, zapomene na ideály. Kamil Fila Je to show, ale nemá mnoho společného s reálným světem bankovnictví. Kdyţ přijdete do kanceláří, kaţdý buší do klávesnice a maká. Michal Mejstřík Foto popis| Přišel, viděl a přeţil... Leonardo DiCaprio v titulní roli nejnovějšího filmu Martina Scorseseho Foto autor| FOTO PARAMOUNT PICTURES O autorovi| JINDŘIŠKA BLÁHOVÁ, DANIEL ANÝŢ komentátor, Hospodářské noviny JAKUB FELCMAN dramaturg, Česká televize KAMIL FILA filmový kritik, Respekt MICHAL MEJSTŘÍK ekonom, FSV UK

BOHUMIL DOLEŢAL: Máme se bát Ruska, či někoho jiného? 1.2.2014

reflex.cz

str. 00

Komentáře

Otázka se – mimo jiné - řešila v konkretizované podobě na diskusním večeru „Máme se bát Ruska?“, který minulou středu uspořádal ve spolupráci s Občanským institutem a CEVRO institutem Klub na obranu demokracie. V diskusním panelu (zúčastnili se ho dále bývalý velvyslanec ČR v Moskvě Luboš Dobrovský, ředitel Občanského institutu Roman Joch a historik Karel Svoboda z FSV UK) jsem se ocitl v menšině. Všichni tři spolupanelisté tvrdili, ţe se bát nemáme, ale máme být ostraţití. Cítil jsem proto povinnost hájit lidské právo bát se: nejen v tomto konkrétním případě, ale všeobecně. Plné znění zpráv


Není to aţ tak těţké. I kdyţ cítíme potřebu to zastírat (protoţe bát se povaţujeme za nedŧstojné a ve slušné společnosti se stydíme to přiznat), stejně se čas od času bojíme. Je to přirozená reakce na krajní situace. Co s tím? Navíc lidé, kteří ostentativně tvrdí, ţe se nebojí ani čerta, nevzbuzují moc dŧvěry. Čerta (nechť to čtenáři vezmou, pokud mají tu potřebu, v přeneseném slova smyslu) je třeba se bát: jinak s ním snadno vykšeftujeme svou duši, a ani si toho nevšimneme. Pak uţ nám nikdo nepomŧţe. Stává se to dnes a denně, rád bych na to upozornil zejména své kolegy v oboru publicistiky a obecněji novinařiny. Dále: pastora Martina Niemöllera kdysi ptali, zda se nebál Hitlera, kdyţ se mu jako představitel „Vyznavačské církve“ opřel – a on odpověděl, ţe samozřejmě ano, ale ještě víc se bál Boha (zase, pokud má čtenář tu potřebu, nechť to pochopí v přeneseném smyslu slova, není to těţké). Tak odvaha často vyrŧstá nad konfliktem dvou strachŧ. A co to znamená, kdyţ přiznám: bojím se? Mŧţe to znamenat: bojím se o svou kŧţi – v krajním a čistém případě bojím se smrti. Mŧţe to jindy znamenat bojím se ne o sebe (nebo nejen o sebe), ale o své nejbliţší, o rodinu. Bojím se o své přátele. Bojím se o společenství, do něhoţ jsem postaven. To je taky přiznání: cítím se za ně být zodpovědný. Problém není jednoduše: bojím se, jaká hanba. Ale: bojím se na správném místě? Proto je v pořádku vzít to, ţe se bojím, na vědomí a zabývat se tím, zda je v tom kterém případě bát se legitimní. Racionalizovaný strach je obava – obava je taky odvozena od slova bát se. A pokud jde o vlastní téma toho večera: debata byla velmi široká, jak to bývá, kdyţ se najednou sejde víc neţ sto lidí. Mluvilo se o tom, ţe dnešní Rusko je jiné, svobodnější neţ to Stalinovo či Breţněvovo. Taky se mluvilo o tom, ţe i Rusové mají dŧvod si stěţovat. Obojí je jistě pravda, jen nám to moc nepomŧţe. Rusko je i nyní supervelmoc, má i nyní své velmocenské ambice, které se ani trochu neshodují s našimi národními zájmy, a navíc ţije u nás spousta lidí, kteří to všechno berou na lehkou váhu. Teď se prokousali k moci. Doufám, ţe tam nezŧstanou zase pětačtyřicet let. Více textŧ autora najdete v jeho politickém zápisníku Události na adrese bohumildolezal.cz.

URL| http://www.reflex.cz/clanek/54316/bohumil-dolezal-mame-se-bat-ruska-ci-nekoho-jineho

Anketa: Změnila televize Nova Česko? A jak? 2.2.2014

respekt.cz str. 00 RESPEKT.IHNED.CZ Redakce Respekt

Milan Kruml mediální analytik České televize Ano, změnila. Uţ její příchod znamenal pro diváky novou moţnost, kterou do té doby neměli - moţnost volby. Programová nabídka pak ukázala, ţe představy o nějakém kulturnějším, vybíravějším divákovi, který se odlišuje od většinového auditoria v jiných zemích, jsou naivní a mimo realitu, stejně jako vize, ţe úspěšná komerční televize v ČR bude zásadně jiná neţ třeba v Německu nebo Polsku. Na obrazovku přinesla jinou podobu televizní řeči. Zprávy i publicistika dostaly rychlejší spád a jiný střih, změnil se zpŧsob práce kameramanŧ a prezentace moderátorŧ i reportérŧ. Přibyla nová témata - kromě nehod a kriminality také sociální a společenská. Zanedbatelný nebyl ani ekonomický přínos pro celou televizní branţi Nova dala práci mnoha televizním odborníkŧm a také podpořila tuzemský dabing. Irena Reifová katedra mediálních studií FSV UK



Rozjezd TV Nova se stal faktickým počátkem kulturního prŧmyslu v České republice. Prosadila například do našeho slovníku pojem “sledovanost“. Česká společnost začala naplno zakoušet situaci, kdy se kultura vytváří prŧmyslově, šíří se jako komodita na trhu a v posuzování jejích vlastností má zásadní roli publikum jako strana poptávky. TV Nova uvedla společnost do stavu šoku ze sebe samé - ta zjistila, ţe není bytostně a z podstaty národního charakteru učenecká a artistní, ale ţe reaguje, tak jako zbytek západního světa, na předvídatelné triky. TV Nova také pomohla napojit české publikum na globální popkulturní archiv - začala vysílat klasické populární pořady typu MASH nebo Beverly Hills 90210, které byly a jsou orientačními milníky při volbě kulturního občanství. JIŘÍ PEŇÁS novinář, LN Bohuţel jsem v tomto fatalista, a pokud by nezměnila Česko Nova, tak by ho změnila jiná blbá televize, neboť k tomu byly vhodné poměry společenské a mentální. Karl Popper sice varoval, ţe konkurence, která trhu obecně prospívá, naopak neprospívá, ba ničí kvalitu televizí, jeţ se začnou předbíhat v podbízivosti a plytkostech, ale kdo by poslouchal filozofy? Konkrétně si vzpomínám, ţe začátek Novy vedl k posílení obliby zmalovaných obličejŧ a lesklých a třpytivých textilních materiálŧ, k oblibě takových těch křiklavých modelŧ kišiněvskokyjevského typu, které byly naroubované na americký sen o naleštěných bourácích a rŧţových bungalovech s bazénem. Vzpomínám si, ţe tehdy se rozdělila populace na větší část, která to ţrala, a tu menšinu, jeţ tím okázale, ale bezmocně pohrdala. K ní jsem patřil téţ, ale snad uţ jsme se s tím nějak vyrovnali. Markéta Mayerová bývalá moderátorka Snídaně s Novou Změnila. Podle mého názoru jedním ze stoprocentních zásahŧ byla Snídaně s Novou. Do jejího výjezdu ráno v televizi ţádná zábava nebyla, jen blok zpravodajství a rozhovorŧ. A najednou děti snídaly u pohádky, byly tam kostýmované, hrané skeče, legrace. To, co je dnes běţné, bylo tehdy nové a šokující. Další velkou změnou v televizním pojetí byla večerní hlavní zpravodajská relace. Zprávy byly rychlé, zkratkovité, spousta obrázkŧ. Mělo to švih, šmrnc a šťávu. Ano, byla tam i krev. Odpŧrci obviňovali Novu z povrchnosti zpravodajství, ale diváci se dívali. Nova přinesla seriály, velké soutěţe, nové věci. Některé se povedly, jiné ne. Ale neúnavně nasazovala to, co jsme neznali.

URL| http://RESPEKT.IHNED.CZ/c1-61642130-anketa-zmenila-televize-nova-cesko-a-jak

Krutá pravda o eurozóně 3.2.2014

blog.ihned.cz str. 00 evropske-hodnoty.blog.ihned.cz Think-tank Evropské hodnoty, Pavla Břízová

Budoucí ministr financí Andrej Babiš se ve středu po schŧzce s prezidentem vyjádřil k otázce přijetí eura v České republice. “Určitě perspektivně nemám problém, abychom měli euro, bez toho, abychom samozřejmě ručili za závazky Řecka nebo Španělska,“ řekl. Něco takového však uţ v dnešní době není v ţádném případě moţné. Institucionální podoba eurozóny prošla od počátku krize výraznou proměnou. Zatímco před krizí se věřilo, ţe pro bezpečné a udrţitelné fungování měnové unie je zcela dostatečné, ţe přistupující země při vstupu splnily maastrichtská kritéria, dnes uţ tomu tak není. Krize prokázala, ţe eurozóna v této podobě je velmi náchylná k tzv. šíření nákazy. Při vysokém stupni finanční provázanosti se mohou problémy jednoho státu lavinově šířit do ostatních zemí a ohroţovat tak stabilitu společné měny. Aby se podobným hrozbám do budoucna zabránilo, byl zřízen Evropský stabilizační mechanismus (ESM) - záchranný fond, který slouţí jako zdroj finanční pomoci pro země platící eurem. Tato instituce mŧţe nakupovat dluh zemí, které se ocitnou v problémech, a sniţovat tak úrokové sazby, za které si tyto země pŧjčují na finančních trzích. Ve zkratce to znamená, ţe pomŧţe zabránit bankrotu dané země, který by ve svém dŧsledku poškodil všechny státy eurozóny.



Kdyby ono Babišem zmiňované ručení za závazky ostatních zemí v eurozóně neexistovalo, bylo by pro Českou republiku, ale i kterýkoli jiný stát EU, mnohem nebezpečnější společnou měnu přijmout, protoţe by byla velmi náchylná na pochybení kteréhokoli člena eurozóny. ESM má tak podobný efekt jako pojištění - s ním je eurozóna bezpečnějším prostředím. Výrok ministra financí proto není moţné chápat jako jeho ochotu do eurozóny vstoupit. Protoţe měnová unie, ve které by bylo moţné platit eurem, a přitom se neúčastnit jejích ochranných mechanismŧ, totiţ v Evropě neexistuje. Pavla Břízová pŧsobí v Analytickém týmu think-tanku Evropské hodnoty a na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

URL| http://evropske-hodnoty.blog.ihned.cz/c1-61651420-kruta-pravda-o-eurozone

Téma Ukrajina vévodilo tradiční bezpečnostní konferenci v Mnichově 3.2.2014

ČRo Plus

str. 01

17:10 Den podle…

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Jako vţdy v tuto hodinu všedního dne je tu relace z řady Den podle ..., dámy a pánové. A co v pořadu dnes uslyšíte? Ukrajinské drama stále nekončí. S problémy Ukrajiny bývaly spojovány podobné potíţe thajské. Vyřeší je právě skončené předčasné parlamentní volby? Korupce je problémem nejen České republiky, ale i Evropské unie. Potíţ je v tom, ţe ty české korupčnické zádrhele jsou o dost osudovější. Jak uţ jste slyšeli ve zprávách, v Berlíně zemřel ve věku 78 let první cizinec v čele České filharmonie Gerd Albrecht. A konečně recenze rozhovorem. Solidní česká knihkupectví nabízejí třetí svazek esejŧ slavného George Orwella. Příjemný poslech. Téma Ukrajina tentokrát vévodilo tradiční bezpečnostní konferenci v Mnichově. Na tu přijeli jak představitelé ukrajinské opozice, tak vrcholní zástupci západního světa, včetně amerického ministra zahraničí Johna Kerryho. Chybět nemohl ani jeho ruský resortní kolega Sergej Lavrov. Ţádné konkrétní výsledky se podle očekávání nedostavily. Ale za hodnocení toto setkání pod německými Alpami jistě stojí. Schŧzku samozřejmě sledovala naše stálá zpravodajka ve Spolkové republice Klára Stejskalová. Klára STEJSKALOVÁ, redaktorka -------------------Boj o Ukrajinu se přenesl do ulic Mnichova. Stovky ukrajinských emigrantŧ u Sedlické brány nadšeně vítají příjezd Vitalije Klička. Vitalij KLIČKO, šéf ukrajinské opoziční strany -------------------Chceme se stát moderní evropskou zemí. Chceme bezpečnost. Klára STEJSKALOVÁ, redaktorka -------------------Vitalij Kličko strávil většinu ţivota v Německu, pro německá média je dnes hlavní tváří boje za prozápadní Ukrajinu. Zdaleka všichni tento názor ale nesdílejí. "Kaţdý druhý den jsem byl na majdanu a Klička jsem tam nikdy neviděl." Tvrdí mi majitel malé továrny na výrobu koţeného zboţí Bertel, který se právě z Ukrajiny vrátil. "Mluvil jsem s mnoha lidmi a oni mi říkali, my nechceme do Evropské unie." Vitalij KLIČKO, šéf ukrajinské opoziční strany -------------------Od roku 1993 je Ukrajina nezávislá. Snili jsme o tom, ţe brzy budeme stabilní. Snili jsme dlouhé roky. Za tu dobu se našim sousedŧm v Česku, na Slovensku, v Polsku, v Maďarsku mnohé podařilo. Ukrajinská vláda nemá na reformách zájem. Experti mluví o ztraceném čase. A tak to také je. Klára STEJSKALOVÁ, redaktorka -------------------Lídr ukrajinské opozice a dvoumetrový bývalý šampion v boxu se stal hlavní hvězdou letošního mnichovského setkání. Krátký výlet z Kyjeva do Mnichova vyuţil k řadě schŧzek s předními západními politiky a získání Plné znění zpráv


podpory pro ukrajinskou opozici. Na roztříštěnost Ukrajiny, na to, ţe jde o zemi, kde ţijí rŧzné menšiny, kde jsou rŧzné náboţenské vlivy se snaţí při pódiové diskusi poukázat také ukrajinský ministr zahraničí Kučara. Pokud by Ukrajina podepsala asociační dohodu s Unií, zhroutilo by se podle něj ukrajinské hospodářství. Vitalij Kličko poukazuje na to, ţe hospodářství se hroutí díky chování vlády prezidenta Janukovyče. Předčítá pětibodový program, který by měla vláda splnit. Ministr zahraničí na to neslyší. Útoky mezi oběma stranami jsou v Mnichově ale zatím jen verbální. Obavy z příštího vývoje na Ukrajině ovšem sdílí většina účastníkŧ bezpečnostní konference. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Tak, to byla informace naší stálé zpravodajky v Německu Kláry Stejskalové. Tu poslouchal i politolog Karel Svoboda z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Zdravím tě ve vysílání, Karle. Karel SVOBODA, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ahoj, Libore. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Dalo se očekávat, ţe by se tu našlo nějaké konkrétní schéma, ne rovnou řešení, ale alespoň schéma, jeţ by přiblíţilo konec té nešťastné ukrajinské konfrontace? Karel SVOBODA, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, mně přijde, ţe tahle ta konference je prakticky pokaţdé takovým kolbištěm, kde se obě strany jenom, jenom obviňují z rŧzných, z rŧzných nekalostí vŧči té druhé straně. Čili, čili nevím, jestli očekávat, jisté naděje tam samozřejmě byly. Byla otázka, kdo s čím přijde, s jakým, s jakým návrhem. Vím, ţe rumunský prezident přišel s jakýmsi návrhem, nicméně tam si pravděpodobně spíše prosazuje své vlastní, vlastní zájmy. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Říkáš, ţe je to kolbiště pro spory a obviňování. Ale zaznamenal jsi nějaký alespoň nepatrný posun? Karel SVOBODA, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, já si osobně myslím, ţe ten, ţe ten hlavní posun nastává na Ukrajině a to prostě a jednoduše z toho dŧvodu, ţe hlavy se poněkud, poněkud ochlazují. Ona je otázka, jak to bude vypadat dál. Nicméně, nicméně dokud vlastně nenastane to jednání, a tady je problém, Rusko říká, mŧţe, mŧţe za to Evropa, Evropa říká, mŧţe za to, mŧţe za to Rusko. To je ta mezinárodní perspektiva. A ta vnitroukrajinská perspektiva je prostě, prostě v tom, ţe jsou ty strany zakopané ve svých pozicích a nechtějí moc hnout. Tohle dokud se neodblokuje, tak s tím těţko někdo něco, něco nadělá. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Co vŧbec mŧţe Západ pro Ukrajinu konkrétně udělat? Arsenij Jacenjuk po návratu z Mnichova mluvil o moţné finanční injekci ve výši asi 15 miliard eur. Karel SVOBODA, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, samozřejmě. Arsenij Jacenjuk mluví o injekcích ve výši 15 miliard a já nevím, kolik by si ještě přál. Ale to je jedna věc. A druhá věc je, ţe si neumím představit, ţe evropští politici poté, co museli přesvědčovat své občany, ţe tedy mají pŧjčovat Řecku, tak řeknou, pŧjčíme ještě Ukrajině, která je notoricky známá, známá tím, ţe tam vládne korupce, ţe tam, ţe je ovládaná rŧznými oligarchickými skupinami. A je to země mimo Evropskou unii. Čili neumím si představit, ţe by, ţe by evropští politici na něco takovéhohle kývli. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Teď ještě k tomu evropsko - ruskému sporu. Sergej Lavrov přímo v Mnichově řekl, ţe Západ Ukrajině vnucuje evropskou volbu. Já v téhle souvislosti či podobných s oblibou říkám, ţe k čemu nutilo a nutí Ukrajinu Rusko Plné znění zpráv


nevíme, a hned tak se asi nedozvíme. Ale politický tlak Moskvy na Kyjev je zcela evidentní uţ od schŧzek Janukovyč - Putin před vilniuským summitem. Naznačil podle tvého soudu někdo Rusŧm právě tohle? Karel SVOBODA, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, ono naznačil, ono je jim to předkládáno neustále. Ale Rusové opakují zase to, ţe Evropa vlastně, vlastně tlačí na Ukrajinu, nutí ji, aby rázem, rázem odešla od Ruska. A část pravdy v tom bohuţel taky je. Ono to, ţe Rusové, Rusové říkají, vy to vyhraňujete prostě do té, do té podoby buďto, buďto oni nebo my. To je, to je prostě jako příčina toho, ţe se na Ukrajině děje to, co se děje. Ukrajina je prostě země, která sousedí s těmi oběma celky a upřímně, moje, moje taková teze je, ţe prostě očekávat, ţe se Ukrajina přikloní k jednomu nebo ke druhému je naprosto nereálné. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Poslední otázka pro politoga, politologa Karla Svobodu. Karle, dobře, a jaké lze tedy v téhle chvíli hledat řešení? Skutečně se najde jedině a výhradně na Ukrajině, anebo mŧţe někdo z obou stran prostředkovat? Karel SVOBODA, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ne, tak samozřejmě, mŧţe se Rusko domluvit, domluvit s Evropskou unií, to je jakýsi mŧj, mŧj scénář, který, který nemám nijak podloţený. Mŧţe se domluvit prostě Rusko s Evropskou unií na prostřednictví jednání mezi oběma, oběma stranami. A tím výsledkem mŧţou být prezidentské volby, které se posunou, řekněme, z toho příštího roku na podzim tohoto roku. Ale to je, to je čistě jakoby moje úvaha, ne, nezaloţená téměř na ničem. Takţe, takţe, nebo tedy kromě, kromě určité znalosti ukrajinské situace. To je samozřejmě jedna z moţností. Ale dŧleţité je to, ţe se musí prostě přestat s násilím v ulicích, unášením a mučením lidí. Na druhou stranu vypalováním a obsazováním vládních budov, prostě tohle to, tohle to musí přestat a musejí ty strany spolu zase jednat. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Řekl Karel Svoboda. Karle, děkujeme a na slyšenou. Karel SVOBODA, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já taky děkuji, na slyšenou. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Ukrajinská tragédie nedala spát studentŧm brněnské Janáčkovy akademie múzických umění. Obrátili se na své ukrajinské kolegy v otevřeném dopise, v němţ se mimo jiné píše: "Za nás revoluci vybojovali naši rodiče. My jsme ji zaţili jen jako maličké děti a jsme rodičŧm velmi vděční, ţe z boje za demokracii neustoupili a vybojovali jej do konce. Jen díky boji svých rodičŧ mŧţeme studovat, studovat umění a vyjadřovat se svobodně k současným problémŧm, které kaţdý demokratický stát přirozeně má. Neustávejte proto v boji, stojí to za to. Svoboda a pravda stojí za to, jistě znáte Václava Havla, který byl zásadní postavou naší revoluce. Jeho heslo Pravda a láska musí zvítězit nad lţí a nenávistí platilo tehdy a platí i dnes. Pro vás i pro nás." U telefonu uţ je mluvčí brněnských studentŧ mladý reţisér Jan Cimr. Dobrý den, Jene. Jan CIMR, reţisér -------------------Dobrý den, dobrý den. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Co vás a vaše kolegy k napsání tohoto otevřeného dopisu přimělo? Jan CIMR, reţisér -------------------K nám se asi před týdnem, moţná uţ před delší dobou dostal dopis studentŧ z kyjevské divadelní a filmové akademie. Oni psali o případu svých sedmi spoluţákŧ, druhákŧ a třeťákŧ, které v noci po návratu z majdanu na Plné znění zpráv


koleje unesla policie. Přičemţ ten incident se stal zhruba před 2 týdny a vlastně ještě doteď o některých z nich nevíme, kde jsou. Ti ostatní byli obviněni z rozněcování masových nepokojŧ, jsou ve vazbě. A k těm teda dvěma dopisŧm. Oni byly dva a dalším aktivitám nás vedlo vlastně to, ţe uţ to nebyly nějaké události daleko na východě, ale ţe se to týkalo našich spoluţákŧ, našich vrstevníkŧ, ţe bychom vlastně my mohli být na jejich místě. Kdyby na to tak došlo. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Jene, s jakými pocity ten ukrajinský vývoj sledujete? Vy sám i vaši kamarádi a kolegové. Koneckoncŧ v tom vašem dopise se zmiňuje i sametová revoluce. Jan CIMR, reţisér -------------------No, ten, tu Ukrajinu vlastně sledujeme v tuhle chvíli spíš s obavami, protoţe vlastně uţ si neumíme moc představit, co by se mohlo ještě stát dál, kam by se to ještě mohlo vygradovat. A jak moc o tom budeme schopni dostávat informace, jak moc tomu budeme schopni v tom směru něco udělat. A taky se teda daleko jakoby největší obava naše je, ţe, ţe v jeden moment ta Ukrajina přestane být takové ţhavé mediální téma a jestli ji potom zbytek Evropy nechá svému osudu, tak to je jakoby ta největší obava, no. A zároveň je to asi ale i povzbuzení, taková jako připomínka, ţe vlastně ta občanská společnost mŧţe být i velmi mocná, i kdyţ se to tak někdy nezdá. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Zase se vracím k tomu vašemu dopisu a pasáţi, kterou jsem z něj přečetl. Připomínám tedy ještě jednou zbytečně samozřejmě, ţe čeští vysokoškolští studenti stáli u zrodu naší sametové revoluce. Umíte si představit, ţe byste vy a vaši přátelé byli někdy postaveni před podobnou zkoušku? Jan CIMR, reţisér -------------------No, představit si to asi dovedu. Na druhou stranu, jak jsme psali v tom dopise. Já jsem strašně rád, ţe to za nás uţ zvládli naši rodiče. A na druhou stranu o to spíš se vlastně snaţíme podpořit ty studenty na Ukrajině. Protoţe přes všechny ty rozdíly oni jsou vlastně v podobné situaci. Aspoň my to tak vnímáme. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------A ještě jedna otázka pro Jana Cimra do Brna. Jene, umí vŧbec podle vašeho soudu střední a západní Evropa nějak čelit podobným výzvám, podle toho, co před vámi říkal kolega Karel Svoboda, tak příliš ne. A vlastně toho mnoho udělat nemŧţe. Co si o tom myslíte? Jan CIMR, reţisér -------------------Přiznám se, ţe úplně nevím. Ale musíme doufat, ţe umí. Protoţe jestli ne, jestli se nedovede za, za ukrajinskou demokracii nějakým zpŧsobem efektivně postavit, tak vlastně těţko chtít po Ukrajincích, aby stáli o to v té Evropě být, nebo být její součástí. A asi nejvíc mi přijde škoda, ţe k takovým věcem se neumí třeba politici postavit opravdu čelem. Protoţe všechny formulace jako jsem hluboce znepokojen a velice mě znepokojuje jsou vlastně k ničemu v kontextu toho, kdyţ na Ukrajině zmlátí a unesou 7 dvacetiletých klukŧ a obviní je z rozvracení státu. Jo. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Ano. Děkuji moc. To byl z Brna mluvčí brněnských studentŧ Jan Cimr. Jene, děkujeme a na slyšenou. Jan CIMR, reţisér -------------------Taky děkuju, na shledanou.

Otázka: Jak váţný je „výprodej“ na nových trzích a jak se dotkne Česka? Plné znění zpráv


3.2.2014

Hospodářské noviny

str. 20

Autorská strana

Macháčkova výměna Ondřej Schneider Think-tank IDEA a FSV UK Česko stojí stranou Odliv kapitálu z rozvíjejících se trhŧ nebude mít stejné následky pro všechny. Prudký propad měn a pokles cen dluhopisŧ rozvojových zemí je logickým dŧsledkem narŧstajících očekávání takzvané normalizace měnové politiky v USA a v Evropě. V letech 2009–2013 se správci fondŧ snaţili najít alespoň trochu vydělávající investice a utíkali z Ameriky a Evropy do Asie, východní Evropy, Latinské Ameriky i do Afriky. Kdokoliv byl ochoten nabídnout úroky vyšší neţ 6–7 %, mohl prodat téměř cokoliv. Kdo by dnes věřil, ţe před rokem prodala ukrajinská vláda v prvním pololetí roku 2013 dluhopisy za dvě a čtvrt miliardy eur s úrokem 7,5 %! Odliv kapitálu z rozvíjejících se trhŧ ovšem nebude mít stejné následky pro všechny. Ty země, které se „koupaly nahé“ a měly vysoké schodky na běţném účtu, pociťují tlak na oslabení měny a vyšší sazby uţ teď (Turecko, Jiţní Afrika, ale i Indie, nemluvě o Argentině či Ukrajině). Země se silnější vnější pozicí zatím výraznější potíţe nemají (Polsko, Chile, Korea). Česko je na tom podobně: schodek na běţném účtu je minimální, vláda si v zahraničí téměř nepŧjčuje, nepŧjčují si ani banky, které mají přebytek likvidity, ani firmy, které neinvestují... Celkové finanční toky přes Prahu jsou ve srovnání třeba s Polskem minimální, a Česko tak stojí stranou finančních turbulencí. To nás omezuje v „dobrých časech“, nicméně v okamţiku, kdy investorŧm tečou nervy, je tato pozice výhodná. Luboš Mokráš Česká spořitelna Náš region nebude ušetřen tlakŧ Celý proces odlivu kapitálu z rozvíjejících se trhŧ mŧţe tentokrát proběhnout relativně bezbolestně. Aktuální výprodej na rozvíjejících se trzích je epizodickým zhoršením v procesu, který probíhá uţ od loňského roku. Startovním výstřelem sice bylo oznámení šéfa Fedu B. Bernankeho, ţe se rychle blíţí obrat v americké měnové politice, ale tlak proti rozvíjejícím se trhŧm má také řadu dalších příčin. Je to podobné jako u dalších krizí z nedávné minulosti: hypotéky sice odstartovaly finanční krizi v USA, ale ta silně zasáhla také řadu dalších oslabených odvětví (například automobilový prŧmysl) a dluhovou krizi v EMU sice odstartovalo Řecko, ale k němu se postupně přidala řada dalších evropských státŧ. Rozvíjející se ekonomiky jsou dnes určitě v podstatně lepším stavu, neţ byly před asijskou krizí na konci devadesátých let, ale to neznamená, ţe jsou méně zranitelné. Stále jsou silně závislé na financování z vyspělých ekonomik kvŧli vysokým deficitŧm běţného účtu v řadě těchto ekonomik a potřebě přílivu zahraničního kapitálu k financování investic nutných k rŧstu ekonomiky, trápí je váţné strukturální nerovnováhy, křehkosti místního finančního sektoru a sociální napětí podporované demografickou situací atd. Nejspíše se nyní dočkáme podobného vývoje jako při evropské dluhové krizi: budou se střídat etapy vyostření tlaku proti rozvíjejícím se trhŧm s uklidněními, tlak se mŧţe z času na čas koncentrovat na některé státy, které budou mít aktuálně vyhrocenější problémy, ale trpět bude tato kategorie jako celek. To, ţe náš region těchto tlakŧ nebude ušetřen, bylo vidět uţ loni a je to vidět i teď, ne ovšem na nás, ale spíše na Polsku a Maďarsku (viditelné je to zejména na jejich měnách). To, ţe je zatím tlak proti našemu trhu nepříliš citelný, souvisí částečně s jeho velikostí (to se týká především akcií) a částečně asi s pověstí ČR jako „bezpečného přístavu“ v rámci regionu. Celý proces odlivu kapitálu z rozvíjejících se trhŧ mŧţe tentokrát proběhnout relativně bezbolestně (bez akutní globální krize) díky poměrně dobrému výchozímu stavu většiny těchto ekonomik (například solidním devizovým rezervám). V tomto případě by dopad na kurz koruny a ekonomiku celkově měl být poměrně omezený. Mŧţe se ovšem stát, ţe se pod tlakem projeví nějaká skrytá slabina v některé velké rozvíjející se ekonomice a krize bude podstatně eskalovat. V tomto případě by to bylo citelnější i pro nás. Dalo by se čekat oslabení koruny minimálně podobné tomu z jara roku 2009 a hŧře by se patrně dařilo i reálné ekonomice kvŧli obecně slabší globální poptávce v dŧsledku krize. Zdeněk Kudrna Plné znění zpráv


University of Vienna Labilita politiky nás drţí mezi „novými trhy“ Během 400 týdnŧ od voleb v roce 2006 jsme strávili 122 týdnŧ (31 %) bez legitimní vlády. Tuzemská ekonomika by měla být na seznamu „vyspělých trhŧ“, avšak labilita české politiky nás spolehlivě drţí v kategorii méně dŧvěryhodných „nových trhŧ“. Zahraničním investorŧm se nelze divit, ţe u nás investují s většími obavami neţ v Rakousku či Portugalsku, kdyţ není jasné, kdo a zda vŧbec někdo u nás vládne. Během 400 týdnŧ od voleb v roce 2006 jsme strávili 122 týdnŧ (31%) bez legitimní vlády, která by disponovala alespoň teoretickou většinou v parlamentu. Připočteme-li k tomu týdny koaličních krizí, kdy veškerá energie padne na udrţení vlády, nikoli její činnost, tak promarněný čas poskočí ze třetiny asi někam k polovině. To je, jako kdyby manaţer zaměstnaný na plný úvazek chodil do práce jen tři dny v týdnu; rozumný investor by do takové firmy nedal ani halíř. Stát, kde se vládne jen občas, je riziková destinace. Rozhodnutí se mohou protahovat, krize nemusí mít kdo řešit a potřebné reformy se odkládají a odkládají. Proč pak neinvestovat jinde? Nicméně o tom, která země dostane nálepku „vyspělé“ či „nové“ ekonomiky, rozhodují především firmy jako MSCI, FTSE či S&P, které prodávají finanční informace a sestavují akciové indexy. Ty nás uţ roky drţí mezi asi 20 „novými trhy“, a to i přesto, ţe na podobných seznamech Mezinárodního měnového fondu, Organizace spojených národŧ či Evropské banky pro obnovu a rozvoj Česko uţ před několika lety poskočilo mezi „vyspělé“ ekonomiky. Rozdíl je v tom, ţe mezinárodní organizace v rámci politické korektnosti rozhodují jen na základě ekonomických kritérií, zatímco soukromé firmy subjektivněji posuzují i celkovou dŧvěryhodnost. Nálepka „nového“ trhu prakticky znamená jednak o něco méně investic, ale především hrozbu finanční nákazy vţdy, kdyţ se něco děje v Rusku, Turecku, Maďarsku, Malajsii či dalších nových trzích. Finanční algoritmy i obchodníci v Londýně či New Yorku totiţ rozdíl mezi Prahou a Pretorií posuzují aţ v druhém sledu, coţ mŧţe být k naší škodě. Kdyby nová vláda dokázala smysluplně vládnout po příštích 200 týdnŧ, byl by to uţitečný příspěvek ke stabilitě a dŧvěryhodnosti, která by nás zbavila nálepky „nového“ trhu. Michal Broţka hlavní analytik Raiffeisenbank Jsme trochu hybrid Česká ekonomika netrpí významnými nerovnováhami, které by hrozily prudkým odlivem kapitálu. Své finančně krizové období si Česká republika proţila hlavně ve druhé polovině devadesátých let. Proměna, kterou od té doby prošla, je značná. Řekl bych, ţe česká ekonomika je jakýsi hybrid – cosi mezi vyspělou a novou ekonomikou. Česká ekonomika netrpí významnými nerovnováhami, které by hrozily prudkým odlivem kapitálu. Nicméně pokud by se situace na globálních trzích vyostřila, pak se ceny tuzemských aktiv vŧči aktivŧm ve vyspělých ekonomikách budou poroučet dolŧ. Dobrou zprávou by bylo to, ţe by to bylo pomaleji neţ v ekonomikách, které jsou více „nové“ a vykazují větší nerovnováhy. Období spojené s utahováním měnové politiky v hlavních světových ekonomikách bývá následováno potíţemi v zemích s vnějšími nerovnováhami, zachycené v platební bilanci, coţ jsou často právě takzvané nové trhy (emerging markets). Podíl nových ekonomik na světovém HDP je nyní přes 40 %, před 20 lety to bylo pod 20 % a tvŧrci hospodářských politik hlavních ekonomik by toto měli vzít v úvahu. Foto popis|

Do Rady ČT kandiduje mluvčí Fischerovy vlády, exposlankyně KSČM i bývalí ministři 3.2.2014

iHNed.cz str. 00 zpravy.ihned.cz Matěj Smlsal, Aneta Štefánková

Poslanci budou v březnu volit šest nových členŧ Rady ČT. Přihlásilo se téměř čtyřicet zájemcŧ. Mezi nimi moderátorka Eva Jurinová, bývalá šéfka programu ČT Kateřina Fričová, ale i řada politikŧ.



Patnáctičlennou Radu ČT čeká na jaře částečná obměna. V březnu totiţ končí mandát pěti radním, navíc se zaplní i jedno dosud neobsazené místo. Celkem tak v radě zasedne šest nových či staronových tváří. Zatím se přihlásilo 36 zájemcŧ. "V pátek se uzavíraly nominace. Zajímavostí je, ţe zatímco ve čtvrtek bylo deset zájemcŧ, o den později uţ 36," řekl serveru IHNED.cz člen volebního výboru a předseda volební komise sněmovny Martin Kolovratník (ANO). Pár jmen ještě mŧţe přibýt, jelikoţ někteří třeba poslali svou nominaci ještě v pátek poštou. A rozhodující je datum na poštovním razítku. "V březnu provede volební výbor takzvaný předvýběr. Z něj vzejde 18 finalistŧ, o kterých se pak bude hlasovat v plénu sněmovny," popsal následný proces poslanec Kolovratník. Ten zároveň serveru IHNED.cz poskytl seznam kandidátŧ. Je mezi nimi moderátorka Eva Jurinová, současný předseda Rady ČT Milan Uhde, kněz Evţen Freimann, specialista na drogy Ivan Douda či válečná reportérka Petra Procházková. Zároveň se o místo uchází řada politikŧ. Například Dana Eklová, která je nyní místopředsedkyní rady a neúspěšně kandidovala za ODS v říjnových sněmovních volbách. Dále se mezi kandidáty objevila bývalá stínová ministryně KSČM Ivana Levá, exministr kultury v Klausově vládě Jaromír Talíř či exministr kultury a současný předseda rady Milan Uhde. Mezi nominovanými je také mluvčí Fischerovy vlády Roman Prorok nebo mluvčí tehdejšího ministra prŧmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého. Marvanová chystá novelu zákona o ČT. Rada ani ředitel by uţ neslouţili politikŧm - čtěte ZDE Návrhy kandidátŧ předkládají sněmovně sdruţení představující kulturní, regionální, odborové, vzdělávací a jiné zájmy. Není ale tajemstvím, ţe volba radních je výhradně volbou politickou a místa v radě si rozdělují nejsilnější politické strany. Rŧzná občanská sdruţení, která kandidáty oficiálně navrhují, přitom často slouţí jen jako zástěrka. Například bývalého šéfproducenta ČT Petra Jahna nominovaly Luční květy/Yamabushi soin - federace tradičních umění a duchovních cest. "Vedoucí sdruţení Josef Mádl je mŧj dlouholetý kamarád. Bavili jsme se o rŧzných věcech a dospěli jsme k názoru, ţe by bylo dobré se zase angaţovat za obnovu České televize, protoţe to tam není dvakrát v pořádku," řekl serveru IHNED.cz Petr Jahn s tím, ţe členem spolku není. Podřízenost radních politikŧm je uvedena přímo v zákoně o ČT, kde se píše, ţe "rada je ze své činnosti odpovědná Poslanecké sněmovně". Dŧleţité jsou tak při volbě především zákulisní dohody politikŧ. Reorganizace v ČT: Pŧvodní tým Událostí, komentářŧ se rozpadl. Končí další editor - čtěte ZDE Nominace jistě bedlivě sleduje i ředitel České televize Petr Dvořák. Právě rada totiţ ředitele jmenuje a zároveň i odvolává. Dosud v radě seděli jen dva výraznější Dvořákovi kritici - předseda Milan Uhde a vysokoškolský pedagog Radek Mezulánik. Oba nyní mandát obhajují. Také řada dalších kandidátŧ ale nemá k Dvořákovi zrovna blízko. Například Roman Prorok proti němu neúspěšně kandidoval při volbě ředitele. Tehdejší šéf všech programových okruhŧ ČT Radek Ţádník dal výpověď poté, co Dvořák nastoupil. KANDIDÁTI DO RADY ČT 1. Kateřina Fričová - bývalá programová ředitelka, kterou vyhodil tehdejší šéf ČT Jiří Janeček Plné znění zpráv


- nominoval ji: Český výbor pro UNICEF 2. Eva Jurinová - moderátorka - nominoval ji: Svaz tělesně postiţených v ČR 3. Ivan Douda - psycholog, specialista na drogy - nominovala ho: Nadace pozemního vojska AČR 4. Jaromír Talíř - bývalý ministr kultury v druhé Klausově vládě - nominovala ho: Jihočeská společnost přátel hudby 5. Ivana Levá - exposlankyně KSČM, stínová ministryně KSČM pro resort kultury - nominovala ji: Krajská rada odborového svazu Plzeň 6. Eugen Sigismund Freimann - kněz - nominovala ho: Asociace pravoslavných křesťanŧ v ČR 7. Hana Moučková - starostka České obce sokolské - nominoval ji: Český olympijský výbor 8. Richard Medek - bývalý ředitel Českého rozhlasu - nominovala ho: Unie armádních sportovních klubŧ ČR 9. Luboš Beniak - bývalý mluvčí ministra prŧmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého, bývalý dlouholetý ředitel vydavatelství Reader´s Digest - nominovala ho: Nadace Charty 77 10. Milena Macková - právnička, spoluautorka tzv. televizní diginovely - nominovaly ji: Nadace pozemního vojska AČR + Občanské sdruţení Křejpského-Lečkova 11. Milan Uhde Plné znění zpráv


- bývalý ministr kultury, současný předseda Rady ČT - nominovalo ho: Centrum pro studium demokracie a kultury 12. Dana Eklová - podnikatelka, místopředsedkyně Rady ČT, kandidátka ODS v říjnových sněmovních volbách - nominovala ji: Technická univerzita v Liberci 13. Roman Prorok - bývalý mluvčí Fischerovy vlády, reţisér, mediální poradce, protikandidát Petra Dvořáka ve volbě ředitele ČT - nominovala ho: Nadace Karla Pavlíka/Česká transplantační nadace Praha 14. Petr Jahn - bývalý šéfproducent zpravodajství ČT, skončil v roce 2012 po deseti letech - nominovaly ho: Luční květy/Yamabushi soin - federace tradičních umění a duchovních cest 15. Jakub Končelík - děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy - nominovala ho: Univerzita Karlova 16. Petra Procházková - válečná reportérka - nominoval ji: Odborový svaz média Praha 3 17. Karel Arbes - producent, spolupracoval na několika pořadech ČT - nominoval ho: Resort paradise 18. Radek Ţádník - bývalý výkonný ředitel pro provoz TV Barrandov, pŧsobil jako ředitel všech programových okruhŧ ČT za ředitele Janečka, po příchodu Dvořáka odešel - nominovalo ho: Tenis centrum Dobříš, o. p. s. 19. Radek Mezulánik - současný radní, největší kritik Petra Dvořáka, vysokoškolský pedagog - nominovala ho: Logosféra + Asociace posluchačŧ a divákŧ veřejnoprávního vysílání 20. Jan Jirák - pedagog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy - nominovalo ho: Sdruţení SPES Olomouc Plné znění zpráv


21. Jana Šmídová - redaktorka Českého rozhlasu - nominoval ji: Odborový svaz média Praha 3 22. Michael Hauser - filosof - Filosofický ústav AV ČR 23. Svatopluk Jedlička - ředitel neziskové organizace Finanční gramotnost - nominovala ho: Asociace finanční a občanské gramotnosti 24. Zdeňka Hŧlová - bývalá předsedkyně Rady ČTK - nominovala ji: Národní knihovna ČR 25. Lucie Wittlichová - ředitelka společnosti Dny české státnosti, starostka obce Zákolany (nestraník) - nominovaly ji: Dny české státnosti, o. p. s. 26. Karel Zýka - folklorista - nominovalo ho: Folklorní sdruţení ČR 27. Antonín Bajaja - spisovatel - nominovala ho: Univerzita Palackého v Olomouci 28. Stanislav Blaha - středoškolský učitel, publicista - nominovaly ho: Umlaufoviny, občanské sdruţení Brno 29. Dušan Kukal - produkční - KINOS mezinárodní 30. Richard Hindls - statistik a ekonom Plné znění zpráv


- nominovala ho: Akademie věd ČR 31. Jaroslav Veis - novinář a spisovatel - nominovalo ho: Občanské sdruţení Sananim 32. Jan Bednář - komentátor Českého rozhlasu - nominovala ho: Rada pro mezinárodní vztahy 33. Jana Horváthová - pedagoţka Masarykovy univerzity - nominoval ji: rektor Masarykovy univerzity 34. Daniel Váňa - filmař - nominoval ho: Jeden svět, o. p. s. 35. Jana Karásková - nedohledatelné - nominovala ji: politická strana Aktiv nezávislých občanŧ 36. Oldřich Lukáš - nedohledatelné - nominovala ho: politická strana Aktiv nezávislých občanŧ

URL| http://zpravy.ihned.cz/politika/c1-61649900-rada-ct-kandiduje-mluvci-fischerovy-vlady-exposlankyne-kscmbyvali-ministri


iHNed.cz str. 00 zpravy.ihned.cz Matěj Smlsal, Aneta Štefánková

Poslanci budou v březnu volit šest nových členŧ Rady ČT. Přihlásilo se téměř čtyřicet zájemcŧ. Mezi nimi moderátorka Eva Jurinová, bývalá šéfka programu ČT Kateřina Fričová, ale i řada politikŧ. Patnáctičlennou Radu ČT čeká na jaře částečná obměna. V březnu totiţ končí mandát pěti radním, navíc se zaplní i jedno dosud neobsazené místo. Celkem tak v radě zasedne šest nových či staronových tváří. Zatím se přihlásilo 36 zájemcŧ. "V pátek se uzavíraly nominace. Zajímavostí je, ţe zatímco ve čtvrtek bylo deset zájemcŧ, o den později uţ 36," řekl serveru IHNED.cz člen volebního výboru a předseda volební komise sněmovny Martin Kolovratník (ANO). Plné znění zpráv


Pár jmen ještě mŧţe přibýt, jelikoţ někteří třeba poslali svou nominaci ještě v pátek poštou. A rozhodující je datum na poštovním razítku. "V březnu provede volební výbor takzvaný předvýběr. Z něj vzejde 18 finalistŧ, o kterých se pak bude hlasovat v plénu sněmovny," popsal následný proces poslanec Kolovratník. Ten zároveň serveru IHNED.cz poskytl seznam kandidátŧ. Je mezi nimi moderátorka Eva Jurinová, současný předseda Rady ČT Milan Uhde, kněz Evţen Freimann, specialista na drogy Ivan Douda či válečná reportérka Petra Procházková. Zároveň se o místo uchází řada politikŧ. Například Dana Eklová, která je nyní místopředsedkyní rady a neúspěšně kandidovala za ODS v říjnových sněmovních volbách. Dále se mezi kandidáty objevila bývalá stínová ministryně KSČM Ivana Levá, exministr kultury v Klausově vládě Jaromír Talíř či exministr kultury a současný předseda rady Milan Uhde. Mezi nominovanými je také mluvčí Fischerovy vlády Roman Prorok nebo mluvčí tehdejšího ministra prŧmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého. Marvanová chystá novelu zákona o ČT. Rada ani ředitel by uţ neslouţili politikŧm - čtěte ZDE Návrhy kandidátŧ předkládají sněmovně sdruţení představující kulturní, regionální, odborové, vzdělávací a jiné zájmy. Není ale tajemstvím, ţe volba radních je výhradně volbou politickou a místa v radě si rozdělují nejsilnější politické strany. Rŧzná občanská sdruţení, která kandidáty oficiálně navrhují, přitom často slouţí jen jako zástěrka. Například bývalého šéfproducenta ČT Petra Jahna nominovaly Luční květy/Yamabushi soin - federace tradičních umění a duchovních cest. "Vedoucí sdruţení Josef Mádl je mŧj dlouholetý kamarád. Bavili jsme se o rŧzných věcech a dospěli jsme k názoru, ţe by bylo dobré se zase angaţovat za obnovu České televize, protoţe to tam není dvakrát v pořádku," řekl serveru IHNED.cz Petr Jahn s tím, ţe členem spolku není. Podřízenost radních politikŧm je uvedena přímo v zákoně o ČT, kde se píše, ţe "rada je ze své činnosti odpovědná Poslanecké sněmovně". Dŧleţité jsou tak při volbě především zákulisní dohody politikŧ. Reorganizace v ČT: Pŧvodní tým Událostí, komentářŧ se rozpadl. Končí další editor - čtěte ZDE Nominace jistě bedlivě sleduje i ředitel České televize Petr Dvořák. Právě rada totiţ ředitele jmenuje a zároveň i odvolává. Dosud v radě seděli jen dva výraznější Dvořákovi kritici - předseda Milan Uhde a vysokoškolský pedagog Radek Mezulánik. Oba nyní mandát obhajují. Také řada dalších kandidátŧ ale nemá k Dvořákovi zrovna blízko. Například Roman Prorok proti němu neúspěšně kandidoval při volbě ředitele. Tehdejší šéf všech programových okruhŧ ČT Radek Ţádník dal výpověď poté, co Dvořák nastoupil. KANDIDÁTI DO RADY ČT 1. Kateřina Fričová - bývalá programová ředitelka, kterou vyhodil tehdejší šéf ČT Jiří Janeček - nominoval ji: Český výbor pro UNICEF 2. Eva Jurinová - moderátorka Plné znění zpráv


- nominoval ji: Svaz tělesně postiţených v ČR 3. Ivan Douda - psycholog, specialista na drogy - nominovala ho: Nadace pozemního vojska AČR 4. Jaromír Talíř - bývalý ministr kultury v druhé Klausově vládě - nominovala ho: Jihočeská společnost přátel hudby 5. Ivana Levá - exposlankyně KSČM, stínová ministryně KSČM pro resort kultury - nominovala ji: Krajská rada odborového svazu Plzeň 6. Eugen Sigismund Freimann - kněz - nominovala ho: Asociace pravoslavných křesťanŧ v ČR 7. Hana Moučková - starostka České obce sokolské - nominoval ji: Český olympijský výbor 8. Richard Medek - bývalý ředitel Českého rozhlasu - nominovala ho: Unie armádních sportovních klubŧ ČR 9. Luboš Beniak - bývalý mluvčí ministra prŧmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého, bývalý dlouholetý ředitel vydavatelství Reader´s Digest - nominovala ho: Nadace Charty 77 10. Milena Macková - právnička, spoluautorka tzv. televizní diginovely - nominovaly ji: Nadace pozemního vojska AČR + Občanské sdruţení Křejpského-Lečkova 11. Milan Uhde - bývalý ministr kultury, současný předseda Rady ČT - nominovalo ho: Centrum pro studium demokracie a kultury 12. Dana Eklová Plné znění zpráv


- podnikatelka, místopředsedkyně Rady ČT, kandidátka ODS v říjnových sněmovních volbách - nominovala ji: Technická univerzita v Liberci 13. Roman Prorok - bývalý mluvčí Fischerovy vlády, reţisér, mediální poradce, protikandidát Petra Dvořáka ve volbě ředitele ČT - nominovala ho: Nadace Karla Pavlíka/Česká transplantační nadace Praha 14. Petr Jahn - bývalý šéfproducent zpravodajství ČT, skončil v roce 2012 po deseti letech - nominovaly ho: Luční květy/Yamabushi soin - federace tradičních umění a duchovních cest 15. Jakub Končelík - děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy - nominovala ho: Univerzita Karlova 16. Petra Procházková - válečná reportérka - nominoval ji: Odborový svaz média Praha 3 17. Karel Arbes - producent, spolupracoval na několika pořadech ČT - nominoval ho: Resort paradise 18. Radek Ţádník - bývalý výkonný ředitel pro provoz TV Barrandov, pŧsobil jako ředitel všech programových okruhŧ ČT za ředitele Janečka, po příchodu Dvořáka odešel - nominovalo ho: Tenis centrum Dobříš, o. p. s. 19. Radek Mezulánik - současný radní, největší kritik Petra Dvořáka, vysokoškolský pedagog - nominovala ho: Logosféra + Asociace posluchačŧ a divákŧ veřejnoprávního vysílání 20. Jan Jirák - pedagog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy - nominovalo ho: Sdruţení SPES Olomouc 21. Jana Šmídová - redaktorka Českého rozhlasu - nominoval ji: Odborový svaz média Praha 3 Plné znění zpráv


22. Michael Hauser - filosof - Filosofický ústav AV ČR 23. Svatopluk Jedlička - ředitel neziskové organizace Finanční gramotnost - nominovala ho: Asociace finanční a občanské gramotnosti 24. Zdeňka Hŧlová - bývalá předsedkyně Rady ČTK - nominovala ji: Národní knihovna ČR 25. Lucie Wittlichová - ředitelka společnosti Dny české státnosti, starostka obce Zákolany (nestraník) - nominovaly ji: Dny české státnosti, o. p. s. 26. Karel Zýka - folklorista - nominovalo ho: Folklorní sdruţení ČR 27. Antonín Bajaja - spisovatel - nominovala ho: Univerzita Palackého v Olomouci 28. Stanislav Blaha - středoškolský učitel, publicista - nominovaly ho: Umlaufoviny, občanské sdruţení Brno 29. Dušan Kukal - produkční - KINOS mezinárodní 30. Richard Hindls - statistik a ekonom - nominovala ho: Akademie věd ČR 31. Jaroslav Veis - novinář a spisovatel Plné znění zpráv


- nominovalo ho: Občanské sdruţení Sananim 32. Jan Bednář - komentátor Českého rozhlasu - nominovala ho: Rada pro mezinárodní vztahy 33. Jana Horváthová - pedagoţka Masarykovy univerzity - nominoval ji: rektor Masarykovy univerzity 34. Daniel Váňa - filmař - nominoval ho: Jeden svět, o. p. s. 35. Jana Karásková - nedohledatelné - nominovala ji: politická strana Aktiv nezávislých občanŧ 36. Oldřich Lukáš - nedohledatelné - nominovala ho: politická strana Aktiv nezávislých občanŧ


Tým komunikace Allianz posílila Jana Černá 3.2.2014

investujeme.cz

str. 00

Pojištění

Novou posilou oddělení komunikace Allianz pojišťovny se od začátku února stala Jana Černá. Na pozici specialistky interní a externí komunikace vystřídala kolegyni Naďu Rozenskou, která odešla na mateřskou dovolenou. Jana Černá je absolventkou bakalářského oboru ţurnalistika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Do Allianz přešla jako brigádnice z redakce zahraničního zpravodajství online deníku Akutálně.cz jiţ v srpnu 2013, v únoru nastoupila na plný úvazek. Doplnila tak tým, který dále tvoří Václav Bálek, Dagmar Koutská a Tomáš Linhart. V současné době dokončuje magisterský obor mediální studia na Karlově univerzitě, hovoří plynně anglicky a domluví se i německy. Ve volném čase ráda cestuje, nejvíce ji zajímá Asie. Tisková zpráva Allianz

URL| http://www.investujeme.cz/tym-komunikace-allianz-posilila-jana-cerna/ Plné znění zpráv


Jana Černá posílila tým komunikace Allianz 3.2.2014

Kariera.iHNed.cz str. 00 -rkp-

Kariera.iHNed.cz

Novou posilou oddělení komunikace Allianz pojišťovny se od začátku února stala Jana Černá. Na pozici specialistky interní a externí komunikace vystřídala kolegyni Naďu Rozenskou, která odešla na mateřskou dovolenou. Jana Černá přešla do pojišťovny Allianz jako brigádnice z redakce zahraničního zpravodajství online deníku Aktuálně.cz jiţ v srpnu 2013, v únoru nastoupila na plný úvazek. Doplnila tak tým, který dále tvoří Václav Bálek, Dagmar Koutská a Tomáš Linhart. Jana Černá je absolventkou bakalářského oboru ţurnalistika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. V současné době dokončuje magisterský obor mediální studia na Karlově univerzitě, hovoří plynně anglicky a domluví se i německy. Ve volném čase ráda cestuje, nejvíce ji zajímá Asie.

URL| http://Kariera.iHNed.cz/pro-hr-manazery/c1-61651970-jana-cerna-posilila-tym-komunikace-allianz

Jordán novým mluvčím ministerstva zemědělství 3.2.2014

MaM.cz

str. 00 TZ

mam.ihned.cz

Novým ředitelem odboru komunikace a tiskovým mluvčím ministerstva zemědělství je Hynek Jordán. Přichází z tiskového odboru ministerstva školství. Nahradí Danu Večeřovou, která se vrací s exministrem Miroslavem Tomanem na Potravinářskou komoru. Jordán (33) v minulosti pŧsobil také coby mluvčí ministerstva pro místní rozvoj. Je absolventem politologie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

URL| http://mam.ihned.cz/c1-61652380-jordan-novym-mluvcim-ministerstva-zemedelstvi


MaM.cz str. 00 zpravy.ihned.cz Matěj Smlsal, Aneta Štefánková

Poslanci budou v březnu volit šest nových členŧ Rady ČT. Přihlásilo se téměř čtyřicet zájemcŧ. Mezi nimi moderátorka Eva Jurinová, bývalá šéfka programu ČT Kateřina Fričová, ale i řada politikŧ. Patnáctičlennou Radu ČT čeká na jaře částečná obměna. V březnu totiţ končí mandát pěti radním, navíc se zaplní i jedno dosud neobsazené místo. Celkem tak v radě zasedne šest nových či staronových tváří. Zatím se přihlásilo 36 zájemcŧ. "V pátek se uzavíraly nominace. Zajímavostí je, ţe zatímco ve čtvrtek bylo deset zájemcŧ, o den později uţ 36," řekl serveru IHNED.cz člen volebního výboru a předseda volební komise sněmovny Martin Kolovratník (ANO). Pár jmen ještě mŧţe přibýt, jelikoţ někteří třeba poslali svou nominaci ještě v pátek poštou. A rozhodující je datum na poštovním razítku. Plné znění zpráv


"V březnu provede volební výbor takzvaný předvýběr. Z něj vzejde 18 finalistŧ, o kterých se pak bude hlasovat v plénu sněmovny," popsal následný proces poslanec Kolovratník. Ten zároveň serveru IHNED.cz poskytl seznam kandidátŧ. Je mezi nimi moderátorka Eva Jurinová, současný předseda Rady ČT Milan Uhde, kněz Evţen Freimann, specialista na drogy Ivan Douda či válečná reportérka Petra Procházková. Zároveň se o místo uchází řada politikŧ. Například Dana Eklová, která je nyní místopředsedkyní rady a neúspěšně kandidovala za ODS v říjnových sněmovních volbách. Dále se mezi kandidáty objevila bývalá stínová ministryně KSČM Ivana Levá, exministr kultury v Klausově vládě Jaromír Talíř či exministr kultury a současný předseda rady Milan Uhde. Mezi nominovanými je také mluvčí Fischerovy vlády Roman Prorok nebo mluvčí tehdejšího ministra prŧmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého. Marvanová chystá novelu zákona o ČT. Rada ani ředitel by uţ neslouţili politikŧm - čtěte ZDE Návrhy kandidátŧ předkládají sněmovně sdruţení představující kulturní, regionální, odborové, vzdělávací a jiné zájmy. Není ale tajemstvím, ţe volba radních je výhradně volbou politickou a místa v radě si rozdělují nejsilnější politické strany. Rŧzná občanská sdruţení, která kandidáty oficiálně navrhují, přitom často slouţí jen jako zástěrka. Například bývalého šéfproducenta ČT Petra Jahna nominovaly Luční květy/Yamabushi soin - federace tradičních umění a duchovních cest. "Vedoucí sdruţení Josef Mádl je mŧj dlouholetý kamarád. Bavili jsme se o rŧzných věcech a dospěli jsme k názoru, ţe by bylo dobré se zase angaţovat za obnovu České televize, protoţe to tam není dvakrát v pořádku," řekl serveru IHNED.cz Petr Jahn s tím, ţe členem spolku není. Podřízenost radních politikŧm je uvedena přímo v zákoně o ČT, kde se píše, ţe "rada je ze své činnosti odpovědná Poslanecké sněmovně". Dŧleţité jsou tak při volbě především zákulisní dohody politikŧ. Reorganizace v ČT: Pŧvodní tým Událostí, komentářŧ se rozpadl. Končí další editor - čtěte ZDE Nominace jistě bedlivě sleduje i ředitel České televize Petr Dvořák. Právě rada totiţ ředitele jmenuje a zároveň i odvolává. Dosud v radě seděli jen dva výraznější Dvořákovi kritici - předseda Milan Uhde a vysokoškolský pedagog Radek Mezulánik. Oba nyní mandát obhajují. Také řada dalších kandidátŧ ale nemá k Dvořákovi zrovna blízko. Například Roman Prorok proti němu neúspěšně kandidoval při volbě ředitele. Tehdejší šéf všech programových okruhŧ ČT Radek Ţádník dal výpověď poté, co Dvořák nastoupil. KANDIDÁTI DO RADY ČT 1. Kateřina Fričová - bývalá programová ředitelka, kterou vyhodil tehdejší šéf ČT Jiří Janeček - nominoval ji: Český výbor pro UNICEF 2. Eva Jurinová - moderátorka - nominoval ji: Svaz tělesně postiţených v ČR Plné znění zpráv


3. Ivan Douda - psycholog, specialista na drogy - nominovala ho: Nadace pozemního vojska AČR 4. Jaromír Talíř - bývalý ministr kultury v druhé Klausově vládě - nominovala ho: Jihočeská společnost přátel hudby 5. Ivana Levá - exposlankyně KSČM, stínová ministryně KSČM pro resort kultury - nominovala ji: Krajská rada odborového svazu Plzeň 6. Eugen Sigismund Freimann - kněz - nominovala ho: Asociace pravoslavných křesťanŧ v ČR 7. Hana Moučková - starostka České obce sokolské - nominoval ji: Český olympijský výbor 8. Richard Medek - bývalý ředitel Českého rozhlasu - nominovala ho: Unie armádních sportovních klubŧ ČR 9. Luboš Beniak - bývalý mluvčí ministra prŧmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého, bývalý dlouholetý ředitel vydavatelství Reader´s Digest - nominovala ho: Nadace Charty 77 10. Milena Macková - právnička, spoluautorka tzv. televizní diginovely - nominovaly ji: Nadace pozemního vojska AČR + Občanské sdruţení Křejpského-Lečkova 11. Milan Uhde - bývalý ministr kultury, současný předseda Rady ČT - nominovalo ho: Centrum pro studium demokracie a kultury 12. Dana Eklová - podnikatelka, místopředsedkyně Rady ČT, kandidátka ODS v říjnových sněmovních volbách Plné znění zpráv


- nominovala ji: Technická univerzita v Liberci 13. Roman Prorok - bývalý mluvčí Fischerovy vlády, reţisér, mediální poradce, protikandidát Petra Dvořáka ve volbě ředitele ČT - nominovala ho: Nadace Karla Pavlíka/Česká transplantační nadace Praha 14. Petr Jahn - bývalý šéfproducent zpravodajství ČT, skončil v roce 2012 po deseti letech - nominovaly ho: Luční květy/Yamabushi soin - federace tradičních umění a duchovních cest 15. Jakub Končelík - děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy - nominovala ho: Univerzita Karlova 16. Petra Procházková - válečná reportérka - nominoval ji: Odborový svaz média Praha 3 17. Karel Arbes - producent, spolupracoval na několika pořadech ČT - nominoval ho: Resort paradise 18. Radek Ţádník - bývalý výkonný ředitel pro provoz TV Barrandov, pŧsobil jako ředitel všech programových okruhŧ ČT za ředitele Janečka, po příchodu Dvořáka odešel - nominovalo ho: Tenis centrum Dobříš, o. p. s. 19. Radek Mezulánik - současný radní, největší kritik Petra Dvořáka, vysokoškolský pedagog - nominovala ho: Logosféra + Asociace posluchačŧ a divákŧ veřejnoprávního vysílání 20. Jan Jirák - pedagog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy - nominovalo ho: Sdruţení SPES Olomouc 21. Jana Šmídová - redaktorka Českého rozhlasu - nominoval ji: Odborový svaz média Praha 3 22. Michael Hauser Plné znění zpráv


- filosof - Filosofický ústav AV ČR 23. Svatopluk Jedlička - ředitel neziskové organizace Finanční gramotnost - nominovala ho: Asociace finanční a občanské gramotnosti 24. Zdeňka Hŧlová - bývalá předsedkyně Rady ČTK - nominovala ji: Národní knihovna ČR 25. Lucie Wittlichová - ředitelka společnosti Dny české státnosti, starostka obce Zákolany (nestraník) - nominovaly ji: Dny české státnosti, o. p. s. 26. Karel Zýka - folklorista - nominovalo ho: Folklorní sdruţení ČR 27. Antonín Bajaja - spisovatel - nominovala ho: Univerzita Palackého v Olomouci 28. Stanislav Blaha - středoškolský učitel, publicista - nominovaly ho: Umlaufoviny, občanské sdruţení Brno 29. Dušan Kukal - produkční - KINOS mezinárodní 30. Richard Hindls - statistik a ekonom - nominovala ho: Akademie věd ČR 31. Jaroslav Veis - novinář a spisovatel - nominovalo ho: Občanské sdruţení Sananim 32. Jan Bednář Plné znění zpráv


- komentátor Českého rozhlasu - nominovala ho: Rada pro mezinárodní vztahy 33. Jana Horváthová - pedagoţka Masarykovy univerzity - nominoval ji: rektor Masarykovy univerzity 34. Daniel Váňa - filmař - nominoval ho: Jeden svět, o. p. s. 35. Jana Karásková - nedohledatelné - nominovala ji: politická strana Aktiv nezávislých občanŧ 36. Oldřich Lukáš - nedohledatelné - nominovala ho: politická strana Aktiv nezávislých občanŧ


Do komunikačního týmu Allianz přibyla Jana Černá 3.2.2014

mediar.cz str. 00 Ondřej Aust

Články

Jana Černá Jana Černá Specialistkou interní a externí komunikace pojišťovny Allianz je od začátku února na plný úvazek Jana Černá, od srpna 2013 brigádnice tamtéţ. Vystřídala Naďu Rozenskou, která odešla na mateřskou dovolenou. Černá, posluchačka mediálních studií na FSV UK, loni do Allianz přešla ze zahraniční redakce Aktuálně.cz. Teď doplnila tým, v němţ jsou tiskový mluvčí Václav Bálek, Dagmar Koutská a Tomáš Linhart.

URL| http://www.mediar.cz/do-komunikacniho-tymu-allianz-pribyla-jana-cerna/

Novou mluvčí Praţské informační sluţby Kateřina Bártová 3.2.2014


Články

Kateřina Bártová Plné znění zpráv


Kateřina Bártová Na pozici tiskové mluvčí Praţské informační sluţby - Prague City Tourism nastoupila k 1. únoru Kateřina Bártová. Přišla z vydavatelství C.O.T. Media, kde poslední dva roky vedla časopis HKP, čtvrtletník Hospodářské komory hlavního města Prahy. Bártová je absolventkou mediálních studí na Fakultě sociálních věd UK z roku 2011.

URL| http://www.mediar.cz/novou-mluvci-prazske-informacni-sluzby-katerina-bartova/

Do Weber Shandwick nastoupila Barbora Umancová 3.2.2014


Články

Barbora Umancová Barbora Umancová Do agentury Weber Shandwick nastoupila od ledna na pozici senior account executive Barbora Umancová, má se starat o oblasti CSR a vzdělávání, o media relations a copywriting. Umancová v minulosti dělala v neziskových organizacích Člověk v tísni a Charita Česká republika, předtím jako novinářka editorku zahraniční rubriky iHNed.cz a externě pro ČT a deník E15. Vystudovala Fakultu sociálních věd v oborech Ţurnalistika a Ruská východoevropská studia.

URL| http://www.mediar.cz/do-weber-shandwick-nastoupila-barbora-umancova/

UDÁLOSTI: Máme se bát? 3.2.2014

neviditelnypes.cz str. 00 Neviditelný pes / Společnost Neviditelný pes, Bohumil Doleţal

Otázka se – mimo jiné - řešila v konkretizované podobě na diskusním večeru "Máme se bát Ruska?", který minulou středu uspořádal ve spolupráci s Občanským institutem a CEVRO institutem Klub na obranu demokracie. Otázka se – mimo jiné - řešila v konkretizované podobě na diskusním večeru "Máme se bát Ruska?", který minulou středu uspořádal ve spolupráci s Občanským institutem a CEVRO institutem Klub na obranu demokracie. V diskusním panelu (zúčastnili se ho dále bývalý velvyslanec ČR v Moskvě Luboš Dobrovský, ředitel Občanského institutu Roman Joch a historik Karel Svoboda z FSV UK) jsem se ocitl v menšině. Všichni tři spolupanelisté tvrdili, ţe se bát nemáme, ale máme být ostraţití. Cítil jsem proto povinnost hájit lidské právo bát se: nejen v tomto konkrétním případě, ale všeobecně. Není to aţ tak těţké. I kdyţ cítíme potřebu to zastírat (protoţe bát se povaţujeme za nedŧstojné a ve slušné společnosti se stydíme to přiznat), stejně se čas od času bojíme. Je to přirozená reakce na krajní situace. Co s tím? Navíc lidé, kteří ostentativně tvrdí, ţe se nebojí ani čerta, nevzbuzují moc dŧvěry. Čerta (nechť to čtenáři vezmou, pokud mají tu potřebu, v přeneseném slova smyslu) je třeba se bát: jinak s ním snadno vykšeftujeme svou duši, a ani si toho nevšimneme. Pak uţ nám nikdo nepomŧţe. Stává se to dnes a denně, rád bych na to upozornil zejména své kolegy v oboru publicistiky a obecněji novinařiny. Dále: pastora Martina Niemöllera kdysi ptali, zda se nebál Hitlera, kdyţ se mu jako představitel "Vyznavačské církve" opřel – a on odpověděl, ţe samozřejmě ano, ale ještě víc se bál Boha (zase, pokud má čtenář tu Plné znění zpráv


potřebu, nechť to pochopí v přeneseném smyslu slova, není to těţké). Tak odvaha často vyrŧstá nad konfliktem dvou strachŧ. A co to znamená, kdyţ přiznám: bojím se? Mŧţe to znamenat: bojím se o svou kŧţi – v krajním a čistém případě bojím se smrti. Mŧţe to jindy znamenat bojím se ne o sebe (nebo nejen o sebe), ale o své nejbliţší, o rodinu. Bojím se o své přátele. Bojím se o společenství, do něhoţ jsem postaven. To je taky přiznání: cítím se za ně být zodpovědný. Problém není jednoduše: bojím se, jaká hanba. Ale: bojím se na správném místě? Proto je v pořádku vzít to, ţe se bojím, na vědomí a zabývat se tím, zda je v tom kterém případě bát se legitimní. Racionalizovaný strach je obava – obava je taky odvozena od slova bát se. A pokud jde o vlastní téma toho večera: debata byla velmi široká, jak to bývá, kdyţ se najednou sejde víc neţ sto lidí. Mluvilo se o tom, ţe dnešní Rusko je jiné, svobodnější neţ to Stalinovo či Breţněvovo. Taky se mluvilo o tom, ţe i Rusové mají dŧvod si stěţovat. Obojí je jistě pravda, jen nám to moc nepomŧţe. Rusko je i nyní supervelmoc, má i nyní své velmocenské ambice, které se ani trochu neshodují s našimi národními zájmy, a navíc ţije u nás spousta lidí, kteří to všechno berou na lehkou váhu. Teď se prokousali k moci. Doufám, ţe tam nezŧstanou zase pětačtyřicet let. Reflex.cz, 1.2.2014 Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz Publikováno s laskavým svolením autora.

URL| http://neviditelnypes.lidovky.cz/udalosti-mame-se-bat-0qz/p_spolecnost.aspx?c=A140201_110527_p_spolecnost_wag


opojisteni.cz

str. 00 Jmenování a odchody Allianz

3.2.2014 Novou posilou oddělení komunikace Allianz pojišťovny se od začátku února stala Jana Černá Novou posilou oddělení komunikace Allianz pojišťovny se od začátku února stala Jana Černá. Na pozici specialistky interní a externí komunikace vystřídala kolegyni Naďu Rozenskou, která odešla na mateřskou dovolenou. Jana Černá je absolventkou bakalářského oboru ţurnalistika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Do Allianz přešla jako brigádnice z redakce zahraničního zpravodajství online deníku Akutálně.cz jiţ v srpnu 2013, v únoru nastoupila na plný úvazek. Doplnila tak tým, který dále tvoří Václav Bálek, Dagmar Koutská a Tomáš Linhart. V současné době dokončuje magisterský obor mediální studia na Karlově univerzitě, hovoří plynně anglicky a domluví se i německy. Ve volném čase ráda cestuje, nejvíce ji zajímá Asie. Allianz

URL| http://www.opojisteni.cz/kdo-je-kdo/jmenovani-a-odchody/tym-komunikace-allianz-posilila-jana-cerna/

ANKETA 3.2.2014

Respekt

str. 06



Změnila televize Nova Česko? A jak? Milan Kruml mediální analytik České televize Ano, změnila. Uţ její příchod znamenal pro diváky novou moţnost, kterou do té doby neměli - moţnost volby. Programová nabídka pak ukázala, ţe představy o nějakém kulturnějším, vybíravějším divákovi, který se odlišuje od většinového auditoria v jiných zemích, jsou naivní a mimo realitu, stejně jako vize, ţe úspěšná komerční televize v ČR bude zásadně jiná neţ třeba v Německu nebo Polsku. Na obrazovku přinesla jinou podobu televizní řeči. Zprávy i publicistika dostaly rychlejší spád a jiný střih, změnil se zpŧsob práce kameramanŧ a prezentace moderátorŧ i reportérŧ. Přibyla nová témata - kromě nehod a kriminality také sociální a společenská. Zanedbatelný nebyl ani ekonomický přínos pro celou televizní branţi - Nova dala práci mnoha televizním odborníkŧm a také podpořila tuzemský dabing. Irena Reifová katedra mediálních studií FSV UK Rozjezd TV Nova se stal faktickým počátkem kulturního prŧmyslu v České republice. Prosadila například do našeho slovníku pojem „sledovanost“. Česká společnost začala naplno zakoušet situaci, kdy se kultura vytváří prŧmyslově, šíří se jako komodita na trhu a v posuzování jejích vlastností má zásadní roli publikum jako strana poptávky. TV Nova uvedla společnost do stavu šoku ze sebe samé - ta zjistila, ţe není bytostně a z podstaty národního charakteru učenecká a artistní, ale ţe reaguje, tak jako zbytek západního světa, na předvídatelné triky. TV Nova také pomohla napojit české publikum na globální popkulturní archiv začala vysílat klasické populární pořady typu MASH nebo Beverly Hills 90210, které byly a jsou orientačními milníky při volbě kulturního občanství. JIŘÍ PEŇÁS novinář, LN Bohuţel jsem v tomto fatalista, a pokud by nezměnila Česko Nova, tak by ho změnila jiná blbá televize, neboť k tomu byly vhodné poměry společenské a mentální. Karl Popper sice varoval, ţe konkurence, která trhu obecně prospívá, naopak neprospívá, ba ničí kvalitu televizí, jeţ se začnou předbíhat v podbízivosti a plytkostech, ale kdo by poslouchal filozofy? Konkrétně si vzpomínám, ţe začátek Novy vedl k posílení obliby zmalovaných obličejŧ a lesklých a třpytivých textilních materiálŧ, k oblibě takových těch křiklavých modelŧ kišiněvsko-kyjevského typu, které byly naroubované na americký sen o naleštěných bourácích a rŧţových bungalovech s bazénem. Vzpomínám si, ţe tehdy se rozdělila populace na větší část, která to ţrala, a tu menšinu, jeţ tím okázale, ale bezmocně pohrdala. K ní jsem patřil téţ, ale snad uţ jsme se s tím nějak vyrovnali. Mark éta Mayerová bývalá moderátorka Snídaně s Novou Změnila. Podle mého názoru jedním ze stoprocentních zásahŧ byla Snídaně s Novou. Do jejího výjezdu ráno v televizi ţádná zábava nebyla, jen blok zpravodajství a rozhovorŧ. A najednou děti snídaly u pohádky, byly tam kostýmované, hrané skeče, legrace. To, co je dnes běţné, bylo tehdy nové a šokující. Další velkou změnou v televizním pojetí byla večerní hlavní zpravodajská relace. Zprávy byly rychlé, zkratkovité, spousta obrázkŧ. Mělo to švih, šmrnc a šťávu. Ano, byla tam i krev. Odpŧrci obviňovali Novu z povrchnosti zpravodajství, ale diváci se dívali. Nova přinesla seriály, velké soutěţe, nové věci. Některé se povedly, jiné ne. Ale neúnavně nasazovala to, co jsme neznali. čtěte také téma NA STR . 50-56 Foto autor| foto Archiv

Poslední retuš 3.2.2014

Týden str. 76 Jiří Zázvorka

Média

PROČ DOSTAL DRŢITEL PULITZEROVY CENY VÝPOVĚĎ Agentura AP vyhodila fotografa Narcisa Contrerase. Za to, ţe vyretušoval kameru ze snímku syrského povstalce skákajícího do zákopu. Mexický fotograf Narciso Contreras dostal výpověď přesto, ţe jeho zásah nijak zásadně neovlivnil vyznění snímku. Z levého dolního rohu vymazal videokameru, kterou drţel jiný novinář. Nechtěl prý, aby odváděla pozornost od muţe na fotografii. Podobně ale své snímky v současnosti „čistí“ i jiní fotografové. Plné znění zpráv


Agentura AP na první pohled Contrerase potrestala tvrdě. Nejenţe dostal okamţitou výpověď, ale navíc odstranila z archivu všechny jeho fotografie. „Reputace AP je prvořadá. Pokud někdo poruší náš etický kodex, musíme rázně jednat,“ uvedl viceprezident AP Santiago Lyon s tím, ţe záměrné odstranění prvkŧ z fotografie je naprosto nepřípustné. Agentura AP dokonce zpětně prozkoumala téměř 500 Contrerasových snímkŧ, a i kdyţ na ţádném z nich nezjistila jiné nepovolené úpravy, prohlásila, ţe s jejich autorem jiţ v budoucnu nebude spolupracovat. Fotografa před vyhazovem nezachránil ani fakt, ţe předloni společně se čtyřmi kolegy získal Pulitzerovu cenu za dokumentování války v Sýrii. „I kdyţ se tento postup mŧţe zdát tvrdý, je správný a jediný moţný. AP neměla na výběr,“ říká šéfredaktor Fotobanky ČTK Petr Mlch. „Navenek by to totiţ mohlo významně otřást dŧvěryhodností celé agentury. Jak by se do budoucna mohli klienti spolehnout, ţe na dalších snímcích, které agentura produkuje, nedochází rovněţ k podobným manipulacím?“ Dva puky na kluzišti ČTK podle Mlcha v posledních deseti letech u zaměstnancŧ podobný případ řešit nemusela. Občas se ale prý snímek pokusí upravit někdo z externích spolupracovníkŧ. „Klasikou ţánru je fotografie z hokeje, kdy jeden z externistŧ pro větší pŧsobivost domontoval do branky za záda gólmana puk z jiného snímku, přičemţ si nevšiml, ţe puk má u hokejky rovněţ útočník najíţdějící na bránu,“ říká Mlch. Podobně jako AP má i ČTK kodex stanovující zásady chování a práce reportérŧ a fotoreportérŧ. „Interně ho označujeme jako bible ČTK. Fotoreportéři mají veškeré úpravy fotografií kromě tonálních a barevných korekcí, případně ořezu, striktně zakázány. Navíc jakákoli z těchto běţných úprav nesmí zásadním zpŧsobem měnit význam snímku,“ vysvětluje šéfredaktor fotobanky. Reutersgate Problémŧm s provalením úprav snímkŧ čelily jiţ i jiné agentury, například Reuters, jejíţ libanonský fotograf Adnan Hadţdţ v roce 2006 opakovaně „vylepšoval“ snímky z války mezi Izraelem a hnutím Hizballáh v neprospěch ţidovského státu. V jednom případě zvýraznil dým stoupající z Izraelem bombardovaných domŧ, aby škody vypadaly větší. Hadţdţ manipuloval i se snímkem izraelského letounu F-16. Stíhačka vypálila jednu obrannou raketu, fotograf ale na snímek pomocí klonovacího razítka zkopíroval další dvě střely, aby to vypadalo, ţe letoun naopak útočí raketami vzduch-země na Libanon. Aféra tehdy agenturu Reuters značně poškodila a dokonce se pro ni vţilo označení Reutersgate. Pouţití klonovacího razítka řešila v témţe roce i agentura AP, které se do obrazové nabídky dostala fotografie „čtyřrukého dělníka“ kontrolujícího olejové potrubí na Aljašce. Pár rukou navíc tehdy vznikl chybou při úpravách snímku. V tomto případě AP nikoho nepropustila, případ řešila pouze disciplinárním řízením s fotografem a obrazovým editorem. Deník Los Angeles Times dal výpověď svému dlouholetému fotoreportéru Brianu Walskimu, který v roce 2003 pouţil photoshop k vytvoření fotomontáţe z válčícího Iráku. Podobných případŧ manipulace se snímky by se dala najít spousta (viz Kdyţ fotky lţou, TÝDEN č. 42/13). „Tyto případy vedly ve světě k úpravám etických kodexŧ, zohledňujících nástup digitálních technologií do novinářské fotografie,“ říká Alena Lábová z katedry ţurnalistiky Fakulty sociálních věd UK v Praze, která se zabývá etikou fotografie. Medvídek v sutinách Digitální úpravy snímkŧ bohuţel nejsou jedinou manipulací s obrazem, které se média či novináři dopouštějí. Pouze jsou nejvíce vidět. Vedení redakcí nebo tiskových agentur například mŧţe jen těţko zjistit, zda si fotograf nějakým zpŧsobem neupravil prostředí ještě předtím, neţ snímek pořídil. Detail zaprášeného plyšáka s rozbombardovaným domem v pozadí jistě vzbudí více emocí neţ obyčejná fotografie sutin. Častým nešvarem jsou i nepravdivé nebo zavádějící titulky u jinak reálných fotografií, které mohou čtenáře vést k mylnému závěru, ţe byly ve skutečnosti pořízeny v jinou dobu nebo na úplně jiném místě. Je pochopitelné, ţe média někdy jen velmi těţko hledají obrazový doprovod k článkŧm. Proto by v podobných případech měla do popisku přidávat označení „ilustrační foto“. Nejrŧznějších manipulací s fotografiemi v jejich digitální éře podle Lábové neustále přibývá. Jen za poslední dvě desetiletí bylo podle ní v médiích zveřejněno skoro stejné mnoţství zmanipulovaných snímkŧ jako za sto padesát let klasické fotografie. Zároveň se ale neustále zdokonalují i metody, kterými je moţné podvrhy odhalit. Plné znění zpráv


„Relativně nedávno proto vznikl zcela nový vědecký obor – forenzní analýza digitálních obrazových dat. Jedním z jeho pracovišť je obrazová vědecká laboratoř na univerzitě v Dartmouthu, kde probíhá pod vedením profesora Hany Farida výzkum v oblasti digitálního obrazu,“ říká Lábová. Laboratoř vyvinula rozličné softwarové nástroje a postupy pro odhalování manipulace s fotografiemi, například automatickou detekci obrazového klonování. Mezi klienty laboratoře patří především bezpečnostní sloţky, tajné sluţby, soudy, zpravodajské agentury či vědecké časopisy. Foto popis| MEDVÍDEK A MICKEY. Hračky pohozené v troskách přitáhnou k fotografiím pozornost. Opravdu tam leţely, nebo je fotograf naaranţoval pro větší efekt? Foto popis| KAMERA ZMIZELA. Snímek, kvŧli kterému dostal ceněný fotograf Narciso Contreras výpověď. Vlevo originál fotografie, vpravo její vyretušovaná verze. Foto autor| Foto: 1 ČTK / AP, 2, 3 zombietime.com

Vyplňujte si doma testy nanečisto 4.2.2014

Mladá fronta DNES

str. 05 Mimořádná příloha - Příjmačky sš + vš Radka Wallerová

Chystáte se na střední či vysokou školu? Měli byste přípravu zacílit podle toho, kam přesně míříte a z čeho konkrétně budete skládat přijímací zkoušky. Na to, abyste se přihlásili do celoročních kurzŧ přípravy na přijímací zkoušky, uţ je pozdě, ale existují i kratší varianty. Mnohé také mŧţete dohnat domácí přípravou. Aby to však mělo smysl, musíte mít jasno v tom, kam se budete hlásit a z čeho budete přijímačky skládat. Mezi středními školami jsou neţádanější gymnázia a na ta se dělají dva typy zkoušek – buď si je škola připravuje sama, nebo volí testy společnosti Scio. V obou případech mŧţe jít jen o testování všeobecného přehledu či obecných studijních předpokladŧ, nebo školy nechají uchazeče kromě toho psát i testy z matematiky a češtiny. Pokud si vyberete gymnázium, kam se dělají pouze testy Scio z obecných studijních předpokladŧ, mŧţete se v další přípravě zaměřit jen na ně. Jestliţe pŧjdete skládat zkoušky na školu, která si sama chystá testy z češtiny a matematiky, vyţádejte si zadání z loňských ročníkŧ, bývají zdarma i na webech škol. Nebo se zkuste přihlásit do přípravných kurzŧ. U vysokých škol je to podobné – desítky fakult se při přijímání studentŧ řídí výsledky srovnávacích zkoušek Scio, na webech škol či v knihkupectvích. Ať uţ jdete na přijímačky na střední nebo vysokou školu, v kaţdém případě si vyplňujte testy nanečisto, abyste věděli, jak vypadají a jak se v nich odpovídá. Uţitečné weby www.vysokeskoly.com www.kampomaturite.cz www.kurzy-fido.cz www.zkousky-nanecisto.cz www.scio.cz, www.testak.cz www.samouk.cz Dny otevřených dveří v únoru 5. Mendelova univerzita v Brně (zahradnická fakulta), ČVUT Praha (strojní fakulta), Slezská univerzita Opava (matematický ústav), TU Liberec (mechatronika, informatika) 7. Univerzita Pardubice (fakulta elektrotechniky a informatiky), ČVUT Praha (fakulta biomedic. inţenýrství), VUT Brno (Ústav soudního inţenýrství) 8. Masarykova univerzita Brno (pedagogická fakulta), VŠE v Praze (fakulta mezinárodních vztahŧ) 10. UK Praha (fakulta sociálních věd) 11. ČVUT Praha (fakulta elektrotechnická) 13. VUT Brno (fakulta podnikatelská) 14. TU Liberec (fakulta textilní) 15. TU Liberec (fakulta strojní) 17. UK Praha (fakulta sociálních věd) *** Doučování na základní škole Některé základní školy přidávají vyučovací hodiny češtiny a matematiky. Nemusí se však na nich probírat to, co se skutečně u přijímaček objeví, navíc se učí výkladovou metodou, zatímco u zkoušek jsou testy. Někde se začalo uţ na podzim, ale nebývá problém se přidat. Přípravné kurzy vypisují i samy střední školy. Cena: od 200 do 600 korun za předmět na ZŠ, od 800 korun za předmět na SŠ Intenzivní kurzy Společnost Zkoušky nanečisto v Praze pořádá v pátek nebo v sobotu intenzivní kurzy češtiny a matematiky doplněné testováním studijních předpokladŧ nebo angličtinou, od února jsou navíc i ve středu Plné znění zpráv


odpoledne. Absolvovat je lze rovněţ on-line – více na www.zkousky-nanecisto.cz. Cena: 580 korun za matematiku, češtinu a studijní předpoklady Scio testy V několika termínech si studenti mohou vyzkoušet, jak dopadnou v češtině, matematice a studijních předpokladech. Nejbliţší termín je 22. března, přihlášky do 9. března. Více na www.scio.cz. Cena: 849 korun, testování pořádají i některé střední školy za 300 aţ 500 korun On-line příprava Na vzdělávacích webech (viz box) si mŧţete vybrat z mnoha moţností on-line přípravy či testování, dŧleţité je zaměřit se na to, co skutečně vyuţijete. Cena: 250 aţ 8 000 korun podle rozsahu přípravy Papírové testy Jednotné i školní testy z předchozích let si mŧţete koupit také v knihkupectvích. Cena: od 150 do 500 korun Národní srovnávací zkoušky Scio Uznává vámi vyhlédnutá fakulta zkoušky Scio? Jděte na ně – pozor však, abyste je dělali z těch správných předmětŧ. Kromě obecných studijních předpokladŧ se skládají například z angličtiny, němčiny nebo biologie. Konají se v mnoha městech, nejbliţší volný termín je 15. března, přihlášky do 28. února. Více na www.scio.cz/nsz. Cena: 510 korun za obecné studijní předpoklady Přípravné kurzy – on-line i prezenční Je na vás, které si vyberete, jen počítejte s tím, ţe na poslední chvíli uţ je nabídka těch prezenčních menší. Kurzy a ucelené balíčky najdete opět na www.scio.cz, ale také například na www.kampomaturite.cz či www.kurzy-fido.cz, kde se specializují zejména na brněnskou Masarykovu univerzitu. Po internetu mŧţete navíc dělat i testy a zjistit, jak na tom jste. Cena: od několika set korun za on-line testy aţ po 10 000 korun za ucelené balíčky (kurzy, testy, doplnění učiva ve více předmětech...) Papírové testy Jednotné i školní testy z minulých let si mŧţete koupit včetně vyhodnocení také v knihkupectvích. Cena: od 150 do 500 korun Individuální učitel Toho vyuţijete, pokud budete dělat přijímačky z předmětu, kterému jste na střední škole nevěnovali dostatečnou pozornost, nebo kdyţ vám nevyhovují hromadné kurzy, máte to na ně daleko, v daném předmětu se ani nevypisují (biologie, chemie)... Hledejte mezi vysokoškolskými studenty nebo třeba mezi učiteli středních škol. Cena: od 200 korun za hodinu Foto popis|

Jurečka pozastavil zakázky nad půl miliónu 4.2.2014

Právo str. 03 Zpravodajství Stanislav Ptáčník

Nový ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) dočasně pozastavil uzavírání smluv na veřejné zakázky, u nichţ je celková částka vyšší neţ 500 tisíc korun. Ministr to uvedl na pondělním brífinku s novináři. „Na čtvrteční poradě ministra jsem do odvolání pozastavil veškeré věci, které se týkají výběrových řízení, uzavírání smluv nad částku pŧl miliónu korun bez DPH, tyto věci se mohou realizovat pouze se souhlasem ministra,“ řekl. Během několika týdnŧ chce situaci analyzovat, aby úřad nezadal ţádnou problematickou zakázku a ministr o ní nevěděl. Prozatím dva noví náměstci „Je to určitá předběţná opatrnost, nechci říkat, jestli tady je podezření, nebo není, ale opravdu si chceme některé zakázky detailněji zanalyzovat,“ uvedl Jurečka na dotaz novinářŧ. Nový ministr v pátek jmenoval svým prvním náměstkem Jiřího Jirsu (KDU-ČSL), dosavadního asistenta europoslankyně Zuzany Roithové. V Jirsově kompetenci je mj. i Státní pozemkový úřad, klíčová instituce pro oblast církevních restitucí. Novým náměstkem pro úsek komodit se stal Jindřich Šnejdrla (ČSSD), dosavadní viceprezident Agrární komory ČR. Z náměstkovských postŧ Jurečka odvolal Stanislava Kozáka (KDU-ČSL – komodity), Jana Sixtu (správní úsek) a Miroslava Hladíka (ODS – ekonomický úsek). Nový náměstek pro ekonomiku by mohl být podle Jurečky jmenován do dvou týdnŧ a do měsíce by ministr chtěl najít vhodného kandidáta i na post náměstka pro oblast lesního hospodářství, který je uţ rok neobsazen. Ţádné zemětřesení Dalšími náměstky zŧstávají Jaroslava Beneš Špalková (vztahy s Evropskou unií) a Aleš Kendík (úsek vodního hospodářství). Novým ředitelem odboru komunikace a tiskovým mluvčím ministerstva zemědělství (MZe) se stal Hynek Jordán (33). Nahradí Danu Večeřovou, která se s exministrem Miroslavem Tomanem vrací na Potravinářskou Plné znění zpráv


komoru ČR. Jordán (33) je absolventem Fakulty sociálních věd UK v Praze. Dříve pŧsobil na ministerstvu školství či jako mluvčí na MMR. „Nepřicházím na resort dělat personální zemětřesení, přivedl jsem si jen několik nejbliţších spolupracovníkŧ. Mým cílem je vytvořit tým kompetentních odborníkŧ, kterým plně dŧvěřuji,“ dodal Jurečka. *** Je to určitá předběţná opatrnost Marian Jurečka Foto popis| Marian Jurečka se chce dŧkladně podívat na smlouvy resortu zemědělství. Foto autor| Foto PRÁVO – Petr Horník

Mnichovanství depolitizace 5.2.2014 blisty.cz str. 00 Irena Ryšánková Naivistické, emotivní a nátlakové představy o tom, co je to vlastně ta veřejná sluţba v médiích. A hlavně, jak volit dozorčí Rady České televize a Českého rozhlasu. Mnoho let cyklicky probíhající bitva racionálních argumentŧ proti frustrovaným emocím. Ačkoliv bych ani za ty emoce nic nedala. Většina z nich je totiţ podloţena neskrývaným bojem o moc a vliv na to, co kdo komu bude vysílat. Český mediální svět se změnil. Zpŧvodně německého, resp. bavorsko švýcarského mediálního prostoru se stal po dvaceti letech prostor malých českých oligarchŧ. Coţ o to, oligarchové si média kupují, zejména ti východní a jiţní. Stačí vzpomenout Borise Berezovského a jeho další následovníky, případně Berlusconiho vstup do politiky. Vnaší kotlině bychom ovšem měli být ostraţitější. Málokde se totiţ stane, ţe by jeden zvelkých mediálních vlastníkŧ byl prvním místopředsedou vlády, ministrem financí a jeden zjeho významných straníkŧ byl předsedou výboru, který se zabývá médii. Naivní představy bojovníkŧ za vrácení státu do rukou lidu o tom, ţe by médium veřejné sluţby mělo řídit jakési kolokvium svatých, nezávislé na politice a politicích, jsou zpodstaty nesmyslné. Kaţdá instituce potřebuje ředitele. Silného, profesionálního, odpovědného, který se bude zodpovídat silné a profesionálně rozhodující Radě, téţ odpovědné za své činy. Ať chceme nebo ne, médium veřejní sluţby je strategická firma. Ostatně, pokud chceme vidět, jak je řízena, pak ktomu jistě pomŧţe novela zákona o NKÚ, která umoţní auditorŧm posuzovat veškeré provozní výdaje mimo toho, za kolik pan reţisér Troška točí pohádku. Protoţe výkony tvŧrčí jsou z podstaty auditorských kritérií z kontroly vyloučeny, neb vţdy se opravdu nemusí řídit nejniţší nabídnutou cenou? ale poţadovanou kvalitou. Troška bude vţdy draţší, neţ čerstvý absolvent FAMU. A digitální triky budou vţdy draţší, neţ papundeklové dekorace. Není třeba měnit zákony o ČT a ČRo podle představ těch, kterým se obecně říká pravda a láska a kteří mají nyní tendenci opět uchopit pomyslnou moc. Není třeba depolitizovat ani Rady, ani stát. Je třeba znovu propojit slovo moc se slovem odpovědnost. A naučit lid, aby si pamatoval nesplněné sliby a vyvodil z nich dŧsledky. Slibuje-li zákon politickou vyváţenost publicistiky a informační kvalitu zpravodajství, není to špatný zákon. Je špatné, nejsou-li tyto imperativy dodrţovány a management či Rada netrvá na jejich vynucování. Trestejme je. Bohuţel, některým ztěch sluníčkových lidiček z iniciativy Vraťte nám stát za těch mnoho let stačil Karel Hvíţďala vemluvit, ţe německý model je ten nejlepší. Jen se prostě pŧvodně, kdyţ komerční média v tehdejší ještě federativní republice česko-slovenské začínala, špatně přeloţil. Protoţe kdyby se kompletně převzal, mohl se rozklenout mír vŧkol. Hvíţďala ovšem vţdy cudně zamlčí, ţe německou veřejnou sluţbu zaloţil v roce 1947 na troskách nacistického Německa a Goebbelsovy propagandy reichssenderŧ Großdeutscher Rundfunku britský armádní propagandista. Britské vojenské jednotce Public Relations and Information Services Control (PRISC) velel generálmajor Sir Alec Bishop (1897-1984), zástupce náčelníka generálního štábu a regionální komisař pro Severní Porýní- Vestfálsko. Pochopil, ţe vysílání propagandy BBC do Německa není zrovna to pravé ořechové a informoval o tom velení v Londýně a písemně i generálního ředitele BBC Sira Williama Haleye. Německo potřebuje vysílání vlastní. Takţe proces denacifikace a start německé veřejné sluţby v Nordwestdeutscher Rundfung (NWDR) v zájmu Británie, aby se zde nerozšířila choroba komunismu) proběhl tehdy podle jeho představ.



V roce 1948 byl NWDR předán do německých rukou a přeměněn na veřejné instituce pro státy Hamburk, Dolní Sasko, Šlesvicko-Holštýnsko, Severní Porýní-Vestfálsko a západní sektor Berlína. První německý generálním ředitelem byl politik SPD, poválečný , komisař pro vzdělávání školství a mládeţe, pak ministr školství v Dolním Sasku Adolf Berthold Ludwig Grimme. Vystřídal tak britského okupačního intendanta, dŧstojníka Sira Hugha Carletona Greena. Mladší bratr spisovatele Grahama Greena se později stal generálním ředitelem BBC. Greene přišel v říjnu 1946 jako organizátor a měl plán z NWDR vytvořit , která by měla být nezávislá na obchodních zájmech, politickém tlaku ze strany vlády, a financovaná poplatky. Naprostou nezávislost vysílání politických stran ale po válce nemohl dosáhnout. Základ měl být označen jako tradice BBC ve veřejném vysílání vzhledem k imperativu nezávislosti, nestrannosti a tolerance směrem k liberálnímu vzdělání s toleranci a schopností kompromisu.. Němci kulturu BBC nepřijali. Potřeba reformy veřejné sluţby byla artikulována i na nedávné debatě na Vinohradech. O České televizi, předznamenávající dovolbu rad. Všichni se na televizi totiţ díváme a tak jí všichni rozumíme a hlavně víme, co by měla vysílat. Jen nám to dejte do ruky. Joj! Selanku asi třiceti lidí iniciativ, sdruţených ve skupině s lákavým sloganem Vraťte nám stát, kteří si chtěli popovídat o tom, jaká je televize odporná a utěšit Pavlínu Kvapilovou, popovídat si o tom, jaká je Daniela Drtinová hrdinka a čestná ţena, narušilo několik jedincŧ (včetně mne). Nesdíleli jsme názor, ţe všechno má být nepoliticky politické a redaktoři mají mít větší pravomoci, neţ jejich šéfredaktor. Ţe Drtinová je skvělá. Není. Nepoliticky politický člověk neexistuje a pokud se někdo domnívá, ţe ano, je naivní, nebo letadlo. Představa, ţe všechny Rady budou sloţeny z odborníkŧ, nikoliv zástupcŧ lidu, jak pravil Karel Hvíţďala, naráţí na drobný fakt. Ţe naše drahá vlast má zhruba tolik obyvatel jako jedno větší evropské město. Vhodných kandidátŧ, kteří by byli doopravdy nezávislí, je jako šafránu. Kaţdý je někomu za něco vděčen, kaţdý je na něčem závislý. Nezávislí nejsou ani miliardáři, neboť výše jejich majetku závisí na daňových zákonech. Navíc Hvíţďala lidi sakademickým titulem vyjmul zpojmu lid a tak se asi toho svého titulu budu muset vzdát. Nepřipadá mi, ţe bych nebyla a nechtěla být součástí lidu. Ţe bych si chtěla na čelo napsat elita národa. Nezávislý není například ani ţádný učitel z vysoké školy, neboť ti jsou plně závislí na svém platu. Jejich plat je závislý na jejich děkanovi či rektorovi. Rektor je závislý na penězích ministerstva. A ono ministerstvo je řízeno politicky. O jeho rozpočtu a úkolech ve výsledku rozhoduje parlament. Je otázkou, zda se nezamyslet nad tím, zda Rady naopak nezpolitizovat zcela otevřeně a nenechat strany, ať jsou za své radní, nominované a zvolené veřejně, odpovědní aţ do trpkého konce. Závislost na politických stranách se dá vyřešit prostě ona uţ vlastně vyřešená je. Čtyřletý cyklus parlamentu versus šestiletý cyklus mandátu radního. Volby kaţdé dva roky, kdy se obmění třetina radních. Ctíme-li parlamentarismus, vnímáme potřebu mandátu občanŧ alespoň takto. Parlament, který je volen lidmi, deleguje část své odpovědnosti na odborníky. Jednou je to NKÚ, podruhé RRTV, potřetí ČTÚ. Jindy je to dozorčí rada ČEPRO či jiné státní firmy, kterou by měl kontrolovat parlament, ale odborně na to nemá kvalifikaci. To jsou odborné orgány lidu,orgány s přeneseným mandátem (a pŧsobností, včetně odpovědnosti) lidu. V případě, ţe chceme vyváţenost a stabilitu orgánŧ, dozorujících média jménem lidu, odstiňme vliv stranických sekretariátŧ tím, ţe nominanta do Rady musí jmenovat veřejně nejméně dva nebo lépe tři poslanecké politické kluby, z toho nejméně jeden opoziční, aby se zajistila dělená odpovědnost a neminorizoval vliv opozice. Ať je kaţdý nominant kvalifikovaný odborník vysokoškolsky vzdělaný v ekonomice, mediální teorii nebo právu, ve filmové dramaturgii či řemesle ţurnalistickém. Ať ví předem, co ho čeká: ať kaţdý nominant projde přípravným kurzem, organizovaným Radou, který mu dodá souvislosti v oboru, který nezná do hloubky (právník ať pŧl roku studuje ekonomii a filmovou teorii, ekonom právo a ţurnalistiku, mediální teoretik evropskou mediální legislativu a sociologii). Teprve pak ať dojde k veřejné, nikoliv tajné volbě spolu s veřejným slyšením, ve kterém bude nominant čelit dotazŧm veřejnosti a poslanci budou poté hlasovat. Ne vše se dá pochopit selským rozumem a je tristní, kdyţ o řízení několikamiliardové firmy, která je společným majetkem nás všech, dnes ze zákona rozhodují zvolení diletanti. Není-li vhodné zavést osvícenou diktaturu odborníkŧ (meritokracii), a není-li vhodný ani parlamentně populistický diletantismus, hledejme moudrý kompromis mezi touhou lidu po emancipaci a participaci na vládě s odbornými předpoklady pro jakékoliv rozhodování. I to by se mohlo stát jedním zfaktorŧ při rozhodování voliče o dŧvěře politických stranám a dŧvěře občana, kterého Rada zastupuje, v její výroky. Nejvíc ovšem fascinuje skutečnost, ţe se nikdo nezamyslel nad tím, ţe místo permanentního rozvrtávání mediálních zákonŧ by moţná bylo lepší prostě ty zákony jen dodrţovat a vyuţívat jejich moţností kpráci. Zákon Plné znění zpráv


říká exaktně, co musí plnit vysílání, aby bylo veřejnou sluţbou: musí přispívat k naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeby zachovat mediální pluralitu (§ 2 odst. 1 zákona o ČT). Radní přece nikdo nenutí, aby se chovali jako pitomci a ţádný nový zákon tomu nezamezí, pokud oni sami nebudou přistupovat ke svému mandátu s pílí, pokorou a respektem k zákonu. Jen budou muset poslanci milí sebrat odvahu a navolit tam někoho stěmi příslovečnými koulemi. A znalostmi. A chutí se rvát za dodrţování zákona či Kodexu redaktory. S chutí bojovat se stereotypy a mýtem výjimečnosti a nepostiţitelnosti. Poslanci milí budou ale muset rezignovat na to, ţe svého nominanta budou vodit jako loutku a podřizovat ho momentální potřebě právě vládnoucí většiny. Problém funkčnosti mediálních rad nevyřeší nějací nadlidé, jejichţ jména jsou obkrouţena akademickými tituly. Problém vyřeší maximální otevřenost média i Rady v poskytování informací, veřejné konzultace o změnách, dŧsledná veřejná kontrola dodrţování zákona radními, odpovědnost radních za své činy a to do všech dŧsledkŧ a také vstřícný přístup kanalytické mašinérii, jejímţ úkolem je zjistit pochybení a verifikovat kvalitu veřejné sluţby. Radní nejsou sami mediální analytici ani sociologové a nemohou se spoléhat na to, ţe stanovisko ředitele vţdy odráţí pravdu. Musí si umět za pomoci externích analytikŧ a právních poradcŧ vytvořit vlastní, právně konzistentní názor, na kterém se pak Rada usnese jako na výroku, který snese přezkoumání soudem a který bude odráţet příslušné judikáty. Padni komu padni. Je otázka, zda by radní malých rad neměli mít moţnost vyuţívat znalostí a kapacit analytického a právního útvaru rady velké (RRTV), aby se vyhnuli diletantským vyjádřením. Problém mediálních rad vyřeší také jistota, ţe výměna chybujícího generálního ředitele či radního není snadná, pokud se náhodou někomu znelíbí. Po kaţdých volbách se totiţ vţdycky začne tiše špitat, zda jej náhodou nevyměnit. A vtom mají rady televizní i rozhlasová vpodstatě volnou ruku, pokud pochopí zákonem určený mechanismus. Stejně jako vtyranizování neoblíbeného ředitele. Vzpomeňme, co rozhlasoví radní, vedení Danou Jaklovou (z ODS, o níţ pak ODS tvrdila, ţe sní nemá vŧbec nic společného) dokázali dělat Václavu Kasíkovi? A to byl přitom ředitel, který vydrţel v čele instituce deset let. Mnoho ztěch, kteří jej tehdy v zájmu omezení rozsahu a obsahu veřejné sluţby likvidovali, dnes radostně do Rady Českého rozhlasu kandidují znovu. Vzhledem ktomu, ţe je dovolba do Rad rozběhlá a někteří noví poslanci trpí fixní ideou, ţe zvolí ty nejlepší bez jakýchkoliv předběţných politických dohod, asi by bylo nejlepší to prozatím rovnou zabalit a do vyjasnění zadání nezvolit nikoho. Ti nejlepší totiţ bez elementární jistoty většinové politické shody nad jejich nominací do nejistého klání nepŧjdou. Vyjímám z věty předchozí mediální pedagogy FSV UK a MEU, kteří jsou nyní do rad nominovaní: profesora Jiráka a děkana Končelíka . Doufám, ţe ti šanci mít budou a budou i zvoleni. Ale ostatní odborníci nemají zapotřebí riskovat, ţe z neznámých pohnutek dostanou během hlasovacího souboje všech poslancŧ proti všem od volitelŧ pouze nějaké dva hlasy. Ostatně, kromě výše uvedených dvou vysokoškolských pedagogŧ čest jejich odvaze, neb vstoupili na jim cizí terén bez elementární shody jsou v seznamu kandidátŧ na volbu většinou produkty aktivistických a zájmových skupin. Opoziční strany kandidují své spolehlivé PR many, reklamní branţe chce obnovit reklamu v ČT, filmaři a herci chtějí kšeft? Navíc je tu otázka, zda by měla strana, kterou vlastní jeden největších majitelŧ komerčních médií vČesku, mít vŧbec své zástupce vradách médií veřejné sluţby. Kdyţ uţ jsme u té uměřenosti? Řešením by mohla být veřejná spoluodpovědnost ostatních koaličních stran za tu část nominantŧ, jejichţ nominující (resp. doporučující) strana ANO má v médiích zjevný konflikt zájmŧ. A někdy jindy naopak. V některých situacích mŧţe mít konflikt zájmŧ zase ČSSD či KDU-ČSL (například v církevních restitucích). Ale to vše je a mělo by být předmětem ne mediálně politické přetlačované a podpásových útokŧ, ale veřejných konzultací Poslanecké sněmovny s mnoha odborníky a veřejností na nějakém semináři a následně předmětem polemiky ve volebním výboru, a nakonec otevřeného hlasování pléna sněmovny? Nemám nic proti Andreji Babišovi a věřím tomu, ţe i on cítí poněkud problematickou situaci, vníţ se ocitl. Zajímalo je, zda má vŧbec cenu, aby kandidovali, jaké mají šance. Nikomu jsem ale nic neslíbil, řekl Lidovým novinám předseda volebního výboru Martin Komárek. Komárek má nepochybně dobré úmysly, ale co znich zbude, je otázka. To vše chce čas a ne spěch. Namísto toho Parlament vyhlásil dovolbu do Rad, kterou nemedializoval, s uzávěrkou čtrnáct dní od vyhlášení. V situaci, kdy volební výbor se teprve seznamuje s agendou a noví poslanci se prokousávají hromadou odborných materiálŧ i výsledkŧ práce svých předchŧdcŧ... O své nové práci, o minulých diskuzích a odborných seminářích na mediální témata nevědí skoro vŧbec nic. Ve věku kyberagory, jak dnešek nazval Martin Škabraha, musí politické strany změnit stereotypy, ve kterých fungovaly posledních třicet let. Blogy a hlavně facebookové profily během několika málo let radikálně omezily moc Plné znění zpráv


gatekeeperŧ, kteří fungovali v tradičních médiích nebo v politice. Zároveň socializovaly jedince do názorově vyhraněných komunit, které usilují o podíl na moci, dříve uzurpované politickými stranami a kamennými mediálními centry. Škabraha má pravdu. Dnes uţ nestačí mít mandát lidu a charisma, jako za revoluce. Nestačí být ani slušný občan, který podniká a platí daně, a proto má právo si diktovat. To je hypermarketová cesta kobčanským nepokojŧm. Dnes je třeba mít k rozhodování i rozsáhlé odborné znalosti a vědomí potřeby společnost harmonizovat, nikoliv politicky rozdělovat, jak jsme toho byli dvě minulé volební období svědky. Dokud je ještě čas. My omíláme pořád totéţ. Chceme svoji kopii bí-bí-sí spřeloţeným německým zákonem. Ne s britskou kulturou. Ne s britskou uměřeností. S německým zákonem. Jezdíme zase do Moskvy. Jen se ta Moskva dnes jmenuje jinak. Mnichov.

URL| http://www.blisty.cz/art/72044.html

Nejvyšší prioritou bezpečnost: Soči ve stínu teroristických útoků 5.2.2014

ct24.cz

str. 00 Politika a bezpečnost ket

Soči - Do slavnostního zahájení zimních olympijských her v Soči zbývají dva dny. Návštěvníci se musejí připravit na přísná bezpečností opatření. Do příručních zavazadel do letadla nesmí ţádné tekutiny a do samotného města se dostanou jen automobily registrované v Soči nebo ty se speciálním povolením. Návštěvníky navíc čekají dŧkladné kontroly. Jakákoli shromáţdění ve městě musí předem schválit nejen radnice v Soči, ale i ruské ministerstvo vnitra a kontrarozvědka. Obavy posílily zejména prosincové útoky ve Volgogradu. Stopy vedou na Severní Kavkaz. Ruské úřady ale tvrdí, ţe bezpečnost je zajištěna na maximální úrovni a ţádné útoky nehrozí. Ruská vláda před pár dny bez vysvětlení změnila závazný předpis, jímţ nedávno upravila chování fanouškŧ během olympiády. Nařízení, která odporují představám a poţadavkŧm Mezinárodního olympijského výboru (MOV), nyní pozbývají platnosti. Ruská pravidla se budou uplatňovat jen v případě, ţe nebudou v rozporu s pravidly MOV. Totéţ se týká i všech soutěţí navazující paralympiády. Regule publikoval v polovině ledna úřední list Rossijskaja gazeta. Pravidla počítala s bedlivým dohledem pořadatelŧ a uniformované i tajné policie. Všudypřítomné měly být prohlídky osob a zavazadel. Kvŧli obavám z šíření extremismu měly být cizojazyčné transparenty opatřeny ověřeným ruským překladem. Podle pŧvodně platných pravidel bylo na tribunách a sportovištích zakázáno šířit jakoukoli politickou či náboţenskou literaturu včetně plakátŧ, letákŧ a broţur. Nápisy na transparentech a praporech nesměly obsahovat politickou nebo extremistickou propagandu, komerční reklamu ani vulgární výrazy. V hledištích pŧvodní vládní nařízení zakazovalo pouţívat plastikové trumpety - vuvuzely. Pořadatelé měli mít právo zabavit nápoje s objemem větším neţ pŧl litru. Transparenty nesměly přesahovat rozměr dvakrát pŧldruhého metru, tyče vlajek a praporŧ neměly být delší pŧldruhého metru. Které z těchto nařízení pozbývá platnosti, ale není ze stručné informace ruské státní agentury zřejmé. Celá rozsáhlá oblast severně od hranic s Gruzií je nyní kvŧli olympiádě podřízena zpřísněnému reţimu s omezením letecké i námořní dopravy. Dění v Soči sledují i ruské monitorovací druţice z oběţné dráhy. Na jihu Ruska se mají do operace zapojit desetitisíce příslušníkŧ policejních sloţek a armády. Pomáhat mají i experti americké FBI. Počítá se s nasazením radarŧ a sonarŧ, bezpilotních letounŧ, hlídkových člunŧ i pyrotechnických robotŧ (více zde). "Prezident Putin řekl, ţe na zajištění bezpečnosti her se bude podílet 40 tisíc policistŧ a členŧ ozbrojených sil. Zároveň děláme maximum pro to, aby tato opatření nevadila během olympiády divákŧm, sportovcŧm a turistŧm," podotkl šéf ruského olympijského výboru Alexandr Ţukov. Americké válečné lodě budou připraveny k evakuaci sportovcŧ Do neutrálních vod Černého moře uţ vplula loď amerického vojenského námořnictva Mount Whitney. Do Černého moře se má přesunout i americký raketový torpédoborec Ramage. Válečné lodi jsou vyzbrojeny torpédy, raketami s plochou dráhou letu a vrtulníky H-60. Podle amerického velení jsou připraveny plnit "jakékoli Plné znění zpráv


úkoly". Do blízkosti olympijských sportovišť se přesunuly z amerických námořních základen v Itálii. S jejich vstupem do ruských výsostných vod se nepočítá, případný přesun blíţe k ruským břehŧm závisí na poţadavcích Moskvy. Podle Pentagonu jsou plavidla připravena pro případnou evakuaci sportovcŧ. Nutná je akreditace i speciální propustka Do města se uţ od 7. ledna nedostane ţádný automobil, který není registrován v Soči. Policie hlídkuje na kaţdé silnici vedoucí do města a kontroluje doklady. Přísná pravidla platí i v samotném Soči. "Pokud se chcete dostat do města, musíte mít speciální akreditaci – ty se vydávaly v září. Dlouho je prověřovaly především ruské tajné sluţby," řekl zpravodaj ČT Miroslav Karas. Ani akreditace ale neznamená, ţe je vstup do olympijského parku zajištěn. "Lidé musí mít speciální propustku a speciální dokument o tom, ţe byli prověřeni," podotkl Karas. Olympijské výbory některých evropských zemí a Spojených státŧ dostaly v lednu v souvislosti se zimní olympiádou teroristické výhrŧţky. Poslední případ byl nahlášen včera. Rakouský olympijský výbor dostal dopis s konkrétní pohrŧţkou, ţe během zimní olympiády budou uneseny dvě jejich sportovkyně - sjezdařka Marlies Schildová a skeletonistka Janine Flocková. Dopis přišel zřejmě z Ruska. Moskva uţ dříve státy vyzvala, aby tyto dopisy ignorovaly. "Zprávy o tom, ţe někdo dostal přes internet hrozby, se podle mne zdají být provokací. Doporučujeme našim kolegŧm, aby tomu nevěnovali pozornost," vyzval olympijské výbory jiných zemí Ţukov. Útoky ve Volgogradu Ruskem otřásly, obává se hlavně sebevraţedných atentátnic Velké obavy panují z akcí osamocených atentátníkŧ, které je obtíţné předvídat a zmařit. Ruské tajné sluţby se obávají, ţe do Soči mohou být poslány aţ čtyři atentátnice s cílem provést útok během olympijských her. Konkrétní stopa uţ vede minimálně k jedné z nich. Mezi tzv. "černé vdovy" se mŧţe řadit třiadvacetiletá sebevraţedná atentátnice Ruzana Ibragimová, která by podle náznakŧ dokonce uţ mohla být v dějišti OH (více zde). "Říká se, ţe Rusové kontrolují pohyb takzvaných černých vdov, ale občas se jim něco nepodaří a k tragické události dojde. Další problém představují konvertité salafistického islámu z řad Rusŧ a dalších, kteří se pohybují volněji. Málokdy se ví, ţe se radikalizovali – mohouto být normální lidé a pak se z nich stanou teroristé," poznamenal Emil Souliemanov, politolog z FSV UK. Volgograd, jedno z největších jihoruských měst, se stal v posledních měsících terčem sebevraţedných atentátníkŧ. Koncem října loňského roku tam vybuchl městský autobus, ve kterém zemřelo šest lidí a další tři desítky byly zraněny. Explozi měla zřejmě na svědomí sebevraţedná atentátnice, vdova po islamistickém radikálovi (čtěte víc). A v prosinci následovaly další útoky. Jeden z nich se odehrál na hlavním nádraţí, další pak v trolejbusu. Zemřelo 34 lidí a desítky se zranily. K útokŧm se v lednu přihlásili teroristé z irácké skupiny Ansar al-Sunna konkrétně její části nazvané Provincie Dagestán. "Připravili jsme si pro vás dárek. Pro vás a pro ty turisty, kteří přijedou. Dostanete ho během olympiády. Právě Soči označili teroristé za svŧj příští terč. Bude to dárek od všech muslimŧ, jejichţ krev je denně prolévána po celém světě. Ať uţ v Afghánistánu, Somálsku nebo Sýrii. Bude to naše odplata," říká jeden z terorisŧ. Atentátníci na záběrech demonstrativně sestavují výbušné zařízení a odjíţdějí automobilem s roznětkou v rukách (čtěte víc). Umarov vyzval k útokŧm během "satanských her" O podílu bojovníkŧ irácké teroristické skupiny na atentátech ve Volgogradu hovoří i prohlášení vŧdce severokavkazských extremistŧ Doku Umarova. V takzvaném poselství ruskému národu Umarov vyhroţuje, ţe útoky obdobné akcím ve Volgogradu budou pokračovat, dokud z Kavkazu neodejdou ruská vojska. "Kaţdý, kdo stojí proti nám, musí počítat s tím, ţe válka je válka a ta má své rŧzné stránky, ať uţ ty špatné, či ty dobré," říká Umarov. Ten vyzval všechny své stoupence, aby učinili vše, co je v jejich silách, aby překazili tyto "satanské hry". Začátkem ledna navíc byla u severokavkazského Pjatigorska - jen 300 kilometrŧ od Soči - objevena tři vozidla se zavraţděnými řidiči. Kdyţ policisté zahájili ohledání prvního vozu, explodovala nedaleko náloţ. V Rusku tak sílí obavy z dalších atentátŧ, a to nejen v oblasti Severního Kavkazu, ale i v jiných regionech země – zvláště ve velkých městech. Na pozoru se má hlavně jihoruský Rostov na Donu, Krasnodar, Stavropol nebo Astrachaň. Posíleny byly hlídky v místech, kde se shromaţďuje více lidí. Lidé mají upozornit na podezřelé neznámé osoby či zapomenutá zavazadla. Putin ale stále dokola zdŧrazňuje - bezpečnost ZOH je zajištěna. Plné znění zpráv


URL| http://www.ceskatelevize.cz/zoh/politika-a-bezpecnost/261000-nejvyssi-prioritou-bezpecnost-soci-ve-stinuteroristickych-utoku/

Lidí, kteří nebudou soběstační, přibude 5.2.2014

Lidové noviny str. 02 Téma VERONIKA RODRIGUEZ

V Česku by měla vzniknout nová páteřní síť zařízení, která by seniorŧm nabízela nejen zdravotní, ale také sociální sluţby. A to přímo v pohodlí jejich domovŧ, domnívá se Martin Potŧček, vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie (CESES) Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy . * LN Čeští lékaři stále častěji předepisují svým pacientŧm takzvanou domácí zdravotní péči. Proč? Je to obecný trend všude - nejenom u nás, ale také v zahraničí. Prvním dŧvodem je to, ţe nám rychle stárne populace a stále více seniorŧ potřebuje domácí ošetřování. Druhým dŧvodem je rozvoj moderní medicíny. Vyuţíváme toho, jak se zkracuje doba pobytu v nemocnici. To samozřejmě přispívá k úsporám nákladŧ - lidé jsou propuštěni do domácího léčení, kde si sami platí za vodu, za energie i za nájem. Všechny propracované zdravotnické systémy se proto pochopitelně snaţí drţet pacienta v nemocnici co nejkratší dobu a vystrkovat tykadla terénní péče do jeho příbytku. Podobným směrem bychom se samozřejmě měli ubírat také u nás. * LN Jak by tomělo podle vás vypadat? Těch moţností je samozřejmě mnoho. Třeba v minulosti jsme to měli vyřešeno tak, ţe měli terénní péči o pacienty na starosti tehdejší obvodní lékaři. Bylo naprosto běţné, ţe dojíţděli za pacienty přímo do jejich domovŧ. Fungovalo to tak zejména na vesnici, ale dělo se to i ve městech. Později se to ale nějak vytratilo a na pacienty v domácím léčení se úplně zapomnělo, coţ je škoda. Měla by se vytvořit zbrusu nová strategie. V ideálním případě by měla vzniknout nová páteřní síť takových zařízení. * LN Kdyţ říkáte nová páteřní síť zařízení, měl by ji garantovat stát, případně ji vytvořit jednotlivé kraje? To je jedna z moţností. Ke všem nemocnicím, které tvoří takzvanou páteřní síť, by se mohla například přilepit specializovaná sekce, která by se starala o pacienty leţící doma. Nemocnice by k nim vysílala vyškolené ošetřovatele. Další moţností je ale nechat tady vzniknout úplně novou síť zdravotnických zařízení, která by se zaměřila jenom na domácí zdravotnickou péči. Tato síť by pak samozřejmě mohla být veřejná. Vidím ale velké moţnosti i pro soukromý sektor. Přitom nejenom ţe by se pomohlo nemocným, zvlášť seniorŧm, současně by se vytvořila nová pracovní místa rovnoměrně rozmístěná po celé republice. * LN Zmínil jste seniory. Měla by zařízení zařazená do páteřní sítě poskytovat opravdu jen zdravotní péči, nebo by mohla nabízet také sociální sluţby nemohoucím seniorŧm? To je další věc ke zváţení. Hranice mezi oběma oblastmi, tedy zdravotní a sociální péčí, je v tomto případě velice tenká. Takţe je moţné uvaţovat o systému, kde by na sebe jednotlivé oblasti navazovaly. V uplynulých letech tady bylo zformulováno dokonce několik nápadŧ, mnohdy i docela dobrých, ale nikdy to bohuţel nebylo dotaţeno do nějaké konečné podoby. Potřeba bude samozřejmě obou sluţeb. S tím, jak populace stárne, přibývá jednočlenných seniorských domácností, protoţe ţeny se obecně doţívají vyššího věku neţ muţi a v určitém věku přestávají být soběstačné. Muselo by se jen vyřešit, jak bude kaţdá z těchto dvou sluţeb financovaná. Jednu by hradily zdravotní pojišťovny, na tu druhou by si lidé připláceli ze svých příspěvkŧ na péči, které fungují uţ dnes. * LN Kolika lidí se vŧbec bude tento problém týkat? Jaké jsou demografické prognózy? Podle posledních studií Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy tady bude v roce 2050 aţ třetina populace seniorská, tedy ve věku nad pětašedesát let. Kolem pŧl milionu lidí bude navíc starších pětaosmdesáti let. Otázkou ovšem je, kolik z nich bude mít také zdravotní potíţe, a bude tedy zdravotní domácí péči potřebovat. Ve Skandinávii se totiţ daří dosáhnout toho, ţe se lidé sice doţívají vyššího věku, ale relativně ve Plné znění zpráv


zdraví. U nás to sice zatím neplatí, my začínáme být poměrně brzy nemocní, ale to se mŧţe postupem času změnit. Bude záleţet na tom, jak upravíme svŧj ţivotní styl - nakolik se budeme pohybovat a zdravě stravovat. Prŧzkumy prozrazují, ţe dŧleţité jsou pro zdravotní stav populace také psychické a kulturní faktory. *** Populace stárne, domácí péči bude potřebovat stále větší počet lidí 79% ze všech lidí, kteří potřebují domácí zdravotní péči, tvoří senioři starší 65 let 2010 15% 2030 23 % 2050 33 % Procentní zastoupení lidí starších 65 let v české populaci Čechŧ bude v roce 2050 starších 85 let. 500 000 Zdroj: prognóza Českého statistického úřadu Foto popis|

B2B na Facebooku, cloud či bezpečnost Bitcoinů? NMI 2014 startuje uţ v sobotu 5.2.2014

lupa.cz str. 00 Redakce

Uţ jen pár dní zbývá do začátku konference New Media Inspiration. Pokud jste se ještě neregistrovali a chcete se akce zúčastnit, neváhejte. New Media Inspiration začíná v prostorách Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze uţ tuto sobotu. Od 8:15 vás přivítáme čerstvou ranní kávou od Starbucks, a pak uţ bude záleţet čistě jen na vás, který konferenční blok si zvolíte. Na výběr máte tato témata: Bezpečnost pod dvěma klobouky, Marketing, Pŧvodní výzkum, Moţné zítřky. A co vás mimo jiné čeká v programu? O prodeji zboţí pomocí Facebooku bude hovořit Petr Andrýsek ze Social Sharks. O tom, ţe B2B na Facebooku funguje a prodává, vás přesvědčí prostřednictvím své případové studie. Téma Chování dětí mladšího školního věku na internetu a jejich motivace ke sdělování osobních údajŧ v tomto prostředí otevře Tereza Zadraţilová. Co děti dělají na internetu a jestli vnímají rizika kyberprostoru, se dozvíte díky jejímu výzkumu. Bezpečnostními aspekty kryptoměny BitCoin se bude zabývat Vlastimil Vagner z Deloitte Advisory. Dozvíte se novinky a aktuální trendy. Čeká vás i diskuze o moţnostech útokŧ na tyto sluţby, jejích koncepčních nedostatcích, reálných případech zneuţití a o moţnostech zabezpečení a řízení rizik okolo této digitální měny. Jak mohou cloudové sluţby pomoci zkvalitnit vaše data a co všechno mohou firmy udělat pro dobro svých zákazníkŧ, vám ukáţe proděkan Fakulty informačních technologií ČVUT Pavel Kordík. Kompletní program spolu s profily přednášejících a registraci najdete na stránkách akce. Plné znění zpráv


Mediálními partnery akce jsou Lupa.cz, Marketing Journal, MediaGuru, Root.cz, TyInternety.cz. Partnery jsou BizIT, ČVUT FEL Praha, Fakulta sociálních věd UK Praha, Filozofická fakulta UK Praha. Produktovými partnery jsou Starbucks a ULikeIT. Organizátory akce jsou Studia nových médií Filozofické fakulty UK a TUESDAY Business Network. Produkčně akci zajišťuje společnost Internet Info.

URL| http://www.lupa.cz/clanky/b2b-na-facebooku-cloud-ci-bezpecnost-bitcoinu-nmi-2014-startuje-uz-v-sobotu/

B2B na Facebooku, cloud či bezpečnost Bitcoinů? NMI 2014 startuje uţ v sobotu 5.2.2014

lupa.cz str. 00 Redakce

Uţ jen pár dní zbývá do začátku konference New Media Inspiration. Pokud jste se ještě neregistrovali a chcete se akce zúčastnit, neváhejte. New Media Inspiration začíná v prostorách Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze uţ tuto sobotu. Od 8:15 vás přivítáme čerstvou ranní kávou od Starbucks, a pak uţ bude záleţet čistě jen na vás, který konferenční blok si zvolíte. Na výběr máte tato témata: Bezpečnost pod dvěma klobouky, Marketing, Pŧvodní výzkum, Moţné zítřky. A co vás mimo jiné čeká v programu? O prodeji zboţí pomocí Facebooku bude hovořit Petr Andrýsek ze Social Sharks. O tom, ţe B2B na Facebooku funguje a prodává, vás přesvědčí prostřednictvím své případové studie. Téma Chování dětí mladšího školního věku na internetu a jejich motivace ke sdělování osobních údajŧ v tomto prostředí otevře Tereza Zadraţilová. Co děti dělají na internetu a jestli vnímají rizika kyberprostoru, se dozvíte díky jejímu výzkumu. Bezpečnostními aspekty kryptoměny BitCoin se bude zabývat Vlastimil Vagner z Deloitte Advisory. Dozvíte se novinky a aktuální trendy. Čeká vás i diskuze o moţnostech útokŧ na tyto sluţby, jejích koncepčních nedostatcích, reálných případech zneuţití a o moţnostech zabezpečení a řízení rizik okolo této digitální měny. Jak mohou cloudové sluţby pomoci zkvalitnit vaše data a co všechno mohou firmy udělat pro dobro svých zákazníkŧ, vám ukáţe proděkan Fakulty informačních technologií ČVUT Pavel Kordík. Kompletní program spolu s profily přednášejících a registraci najdete na stránkách akce. Mediálními partnery akce jsou Lupa.cz, Marketing Journal, MediaGuru, Root.cz, TyInternety.cz. Partnery jsou BizIT, ČVUT FEL Praha, Fakulta sociálních věd UK Praha, Filozofická fakulta UK Praha. Produktovými partnery jsou Starbucks a ULikeIT. Organizátory akce jsou Studia nových médií Filozofické fakulty UK a TUESDAY Business Network. Produkčně akci zajišťuje společnost Internet Info.

URL| http://www.lupa.cz/clanky/b2b-na-facebooku-cloud-ci-bezpecnost-bitcoinu-nmi-2014-startuje-uz-v-sobotu/

SVĚT: Máme se bát Ruska? 5.2.2014

neviditelnypes.cz str. 00 Neviditelný pes / Zahraničí Neviditelný pes, Václav Vlk st.

To je pro Čechy něco jako Hamletova otázka "Být či nebýt?" (tedy "s Ruskem" nebo "proti němu"). I dnes, dvacet pět let po "sametu", přilákal tento název diskusního večera koncem ledna 2014 do auly CEVRO – Plné znění zpráv


Liberálně-konzervativní akademie, kam jej svolal Občanský institut a KOD, mnoho zájemcŧ. Pamětníkŧ i mladých tváří. Diváci seděli v aule i na ochozech. Nová Putinova doktrína To je pro Čechy něco jako Hamletova otázka "Být či nebýt?" (tedy "s Ruskem" nebo "proti němu"). I dnes, dvacet pět let po "sametu", přilákal tento název diskusního večera koncem ledna 2014 do auly CEVRO – Liberálně-konzervativní akademie, kam jej svolal Občanský institut a KOD, mnoho zájemcŧ. Pamětníkŧ i mladých tváří. Diváci seděli v aule i na ochozech. Základní téma bylo postaveno takto: " Zahraniční politika Ruské federace se v posledním desetiletí po období útlumu opět aktivizuje. V té souvislosti se i pro nás ve střední Evropě stávají aktuálními některé otázky, například: Jaké byly geopolitické zájmy Ruska ve střední a východní Evropě v minulosti a jaké jsou dnes? Jaká je povaha současného ruského reţimu a její historické zázemí? A jak spolu obojí souvisí? " Panelovou diskusi moderoval Ladislav Mrklas, prorektor akademie CEVRO. Dále vystoupili: Luboš Dobrovský Diskuzi zahájil Luboš Dobrovský, bývalý velvyslanec ČR v Moskvě na téma " Nebojme se, ale buďme ostraţití – velmocenské cíle ruské zahraniční politiky ". Roman Joch, publicista, ředitel Občanského institutu se zamyslel nad tím, " Jaký je charakter nynějšího ruského reţimu a jaký má být tedy náš postoj k Rusku" Mladší pohled sdělil Karel Svoboda, historik, FSV UK s úvahou "Obnova impéria? Ruská zahraniční politika v historické perspektivě" Uzavíral Bohumil Doleţal, publicista, předseda Klubu na obranu demokracie, tématem "Česká reflexe ´ruské otázky´: Havlíček, Masaryk, Beneš" Klidně mŧţeme říci hned na závěr debaty, ţe jako konečné resumé vyšlo to, co předeslal pan Dobrovský: "Nebát se, ale být ostraţití." Bohumil Doleţal Z obsáhlé diskuze, kterou komentuje ze svého pohledu na stránkách Psa i Bohumil Doleţal, podle mne vyplynulo, ţe jsme si vědomi toho, ţe z hlediska geopolitického jsme někdy od napoleonských válek "sousedé" Ruska. Či ruského impéria, ať se jmenuje třeba Sovětský svaz. Rusko i kdyţ oslabené, je stále velkou mocností. Jeho vedení a intelektuálové, jak řekl B. Doleţal, byli po roce 1990 v podobném stavu, jako byly špičky Německa a Rakouska po první světové válce. Měli pocit naprosté geopolitické katastrofy. Tak to hodnotí dnes i Putin, kdyţ označuje rozpad SSSR za největší katastrofu 20. století. Z tohoto hlediska se Rusko vyrovnává se svým traumatem lépe a demokratičtěji. Nikoliv "demokraticky" v západním slova smyslu, ale také ne totalitní diktaturou. To neznamená, ţe by Rusko nemělo o svět a o naši republiku zájem. Jak upozornil L. Dobrovský, v Praze je například akreditováno několik desítek ruských "novinářŧ" a houfy všelijakých poradcŧ. Ale v ruském tisku abyste hledali zmínky o Česku s lupou v ruce. Nejsou tam. Kdyţ nepíší tito "novináři" články, tak co píší? Pohled na Rusy a Rusko je u nás determinován čtyřiceti lety komunistické diktatury. Ruský pohled na nás je takový, ţe patříme do vzdálenějšího blízkého zahraničí. A to je kaţdá oblast, v které Rusko porazilo Německo. A kde leţí hroby statisícŧ sovětských vojákŧ. To je a bude ruská konstanta na staletí, kterou ţádné evropské intelektuálské hrátky a dumání nepřebijí. Rusové vyhráli Velkou vlasteneckou válku, zabránili zničení svého a mnoha východních národŧ. Proto Putin a velká část Rusŧ proklíná Gorbačova. Jako odměnu za miliony mrtvých a osvobození pŧlky Evropy a nakonec za staţení z Evropy nepřinesl Rusku nic. Dan Drápal Plné znění zpráv


Z ruského hlediska jsme jen malým útvarem. Je jim zde dobře, ale Česko není, jak se na nás valí našich z novin a televize, ţádnou mimořádně rusizovanou oblastí v Evropě. V Berlíně a okolí ţije dnes okolo 250 000 bývalých občanŧ Sovětského svazu. A jak podotkl Alexander Tomský, v době, kdy on studoval v Londýně, ţil ve čtvrti, kde bydlelo "plno Rusŧ". Asi tak dva tisíce "bílých emigrantŧ". Dnes jen v této čtvrti Londýna ţije více neţ 100 000 "Rusŧ". Kaţdý velký stát má tendenci stát se mocností a - pokud je někde poraţen - vrátit se na místa, kde jiţ jednou byla jeho říše. Alespoň politicky, kdyţ ne vojensky a mocensky. Ruská federace se ambiciózním projektem Eurasijského svazu snaţí dostat tam, kde ještě nedávno byla. V některých případech bychom jí v tom měli drţet palce: Kazachstán, Kyrgystán, Turkmenistán atd. Jinak je nebezpečí, ţe tam přijde stále více islamizované Turecko anebo Al Kajda. Nelze také přehlíţet, ţe ve světovém měřítku je dnešní Rusko relativně dosti stabilizovaný stát z hlediska svého vztahu k vnitřním muslimŧm a k muslimskému zahraničí. Etničtí muslimové tvoří aţ 23 milionŧ z celkových 144 milionŧ obyvatelstva Ruska, tedy 15 procent, a jejich podíl rychle narŧstá. Válku na Kavkaze dokázali v zásadě zvládnout (uţ slyším ten řev, ţe to není pravda), byť občas děsivými prostředky. A zkouší ţít s muslimy "uvnitř", bez jejich i vlastního zvláštního poniţování. Rusko momentálně, přestoţe povaţuje státy bývalého východního bloku za rajon svého zájmu, nemá útočné úmysly. Jak se panelisté shodli, i v tak vypjatém případě, jako byla Gruzie, se Rusko omezilo na krátký a omezený úder. A mohlo Gruzii lehce převálcovat. V diskuzi vystoupil také bývalý poslanec FS Ivan Fišera se zajímavým příspěvkem. Část myšlenek z diskuze pak obsahoval článek MfD 30. 1. 2014 "Soči a eurovolby na ruské šachovnici". Ivan Fišera V příspěvku i článku Ivo Fišera upozornil na novou ruskou politiku. Moţná tak učinil i v reakci na mŧj diskusní příspěvek, kde jsem se dotkl problému, ţe se zaobíráme Ruskem stejně neobratně a selektivně na základě našich bývalých zkušeností, jako to dělali naši předkové v letech 1918 aţ 1930. Kdy neustále hledali přízraky návratu "rakouského monarchismu". Aby jim za zády vyrostlo nacistické Německo, které pohltilo nacismem nadšené Rakousko, a na druhé straně pak obrovitá bolševická obluda, která nás nakonec spolkla. Dnes máme v Evropě, kousek za hranicemi, miliony muslimŧ a předstíráme, ţe tam nejsou. Rusko není SSSR. Bipolární svět neexistuje. Největší hrozbou pro Evropu není nukleární arzenál SSSR a sovětský generální tajemník. Stále si nechceme přiznat, ţe čekat nějakou III. světovou válku, obdobu těch dvou prvních, je nesmysl. III. světovou válku vedeme s muslimy nejméně od její předehry v letech 1979 –1989, od sovětského vpádu do Afghánistánu. Jen strany se změnily. Rusko, tedy bývalý Sovětský svaz, se pod vedením Vladimira Vladimiroviče Putina ve své situaci, tlačeno silnějšími silami, rychleji zorientovalo. Rusko zjistilo, ţe Evropa, tedy celý západní svět je nemocný. A často i bezmocný. A ţe jeho obyvatelstvo začíná být stále více nepřátelské vŧči svým elitám. A tak Putin vyhlásil, za nechápavého přihlíţení západních intelektuálŧ, novou "Putinovu doktrinu". Putin si všiml, ţe v Evropě rychle rostou údajně pravicové nacionalistické strany. Je zde více slyšet konzervativní a křesťanské hlasy v nových stranách. Těm se bude Putinŧv postoj líbit. V USA je levicové obamovské šílenství zdá se u konce. "Čajový klub", stejně jako Putin, říká, ţe bez morálky a křesťanství zmizíme. Putin zvedl prapor hrdého "evropanství". Vyhlásil: Nemŧţeme klamat sebe sama, vyškrtnout nevzhledné nebo ideologicky nevhodné stránky, přerušit spojení generací, jít do extrémŧ při vytváření nebo zavrhování idolŧ. Je na čase přestat si všímat na historii pouze špatného, nadávat si víc, neţ to dělá kdokoli z našich nepřátel. Kritika je nutná. Ale bez sebeúcty, bez lásky k Vlasti tato kritika je poniţující a neproduktivní. Alexander Tomský Plné znění zpráv


Přesně vystihl frustraci velké části Evropanŧ a Američanŧ. A rozhodl se to vyuţít. Hysterické reakce Obamy a dalších "vŧdcŧ" svobodného světa (například na ruský zákon o zákazu propagace homosexuality) ukázaly, ţe se přesně trefil a ţe pod silnými slovy o svobodě, lásce a kráse jsou vŧdci západního světa v zajetí svých bludŧ a odtrţeni od reality. A tak, stejně jako Sovětský svaz budoval na západě "mírové hnutí" a davy mladých lidí intelektuálŧ jásaly vstříc socialistické budoucnosti, nabízí teď Putin novou "konservativní" ideologii. I praxi. V Sýrii a Egyptě ukázal, ţe lépe chápe situaci. V Egyptě lidé nezapomenou, ţe byl na straně stojící proti Muslimskému bratrstvu. Zabránil tak vzniku alkajdistického superstátu. V Sýrii, spolu s Čínou, objektivně zachránil desetitisíce křesťanŧ, Kurdŧ, alavitŧ a jiných před dalším muslimským vraţděním. USA a EU se ukázaly v obou případech jako neschopné a hloupé. A hlavně bez jakékoli morálky. Klidně by přihlíţely, jak muslimští fanatici vraţdí desetitisíce lidí, jen aby zachovaly svoji multikulti ideologii. Pŧvodní v západním světě oblíbená liberální ideologie vyzdviţená mládeţí v roce 1968, přiznejme si (její představitelé si to ovšem přiznají, aţ pŧjdou "na smetiště dějin), se naprosto zdiskreditovala. Tato levičácká ideologie, zhmotnělá v dílech Herberta Marcuse, se nestala syntézou myšlenek Freuda a Marxe. Ale spíše Mao Ce-tunga a Trockého. A je dnes uţ doslova noční mŧrou chápanou jako intelektuálská diktatura zpovykané a nepracující "kavárny" levičáckých floutkŧ nad "obyčejným" obyvatelstvem, ničící celý vyspělý svět. Přečtěte si dále, co řekl Putin na " Valdajském diskusním klubu", jakési ruské obdobě "Římského klubu". Kam jezdí význační státníci, diplomaté a prŧmyslníci. Projev, který loni na podzim přednesl Putin, dává jeho krokŧm za dva, tři poslední roky konečně logiku. Kolega Fišera to nazval: "Putin, jediný obhájce křesťanství…" Rusko ústy Vladimíra Putina vyzvalo západní civilizaci, a zejména právě Unii, na souboj hodnot.… Na adresu západních zemí řekl: "Další váţná výzva pro identitu Ruska je spojena s událostmi, které probíhají ve světě. Jsou zde vnější politické a morální aspekty. Vidíme, jak většina euroatlantických zemí fakticky jde cestou odmítání svých kořenŧ, včetně křesťanských hodnot, které tvoří základ západní civilizace. Popírají se morální zásady a jakákoli tradiční identita: národní, kulturní, náboţenská nebo dokonce pohlavní. Provádí se politika, která řadí na stejnou úroveň velkou mnohodětnou rodinu a partnerství osob stejného pohlaví, víru v Boha a víru v Satana. Výstřelky politické korektnosti jdou tak daleko, ţe uţ se váţně mluví o registraci stran, jejichţ cílem je podpora pedofilie. Lidé v mnoha evropských zemích se bojí nebo stydí mluvit o své náboţenské příslušnosti. Ruší se tam a přejmenovávají svátky, aby se stydlivě schovala podstata těchto svátkŧ – jejich morální základ. A tento model se agresivně snaţí vnutit celému světu. Jsem přesvědčen, ţe to je přímá cesta k degradaci a primitivismu, k hluboké demografické a morální krizi." Celý text naleznete zde . Lze souhlasit s Fišerovými slovy: "Hrozí velký euromalér: Nelze si proto nic namlouvat. Evropská unie – náš nový širší domov – balancuje na pokraji ekonomického, morálního, organizačního a zahraničně-politického maléru. Ten mŧţe skončit nejen závaţným oslabením její síly, civilizační a morální přitaţlivosti, ale také váţným územním smrštěním. " Podle mne je Putinova řeč mistrovským propagandistickým dílem. Přesně vystihuje pocity velké části občanŧ "západních" zemí, kteří se cítí být doslova psychicky válcováni a poniţováni nastupujícím trendem v EU. Býti heterosexuální je téměř zločin. Chtít vychovávat děti podle svého je podle dnešní Unie doslova "protistátní zločin". Mít dílnu, chtít se ţivit sám, je podezřelé. Kaţdá krejčová a instalatér jsou podle medií "podnikatelé", tedy potenciální zločinci. Šílená ideologie, kterou však nikdo stále nedokázal skupinově pojmenovat, jako byl pojmenován nacismus anebo komunismus, dnes ničí celý západní svět. Putin nabízí řešení.: Uţ se nebudete muset trápit, ţe fyzicky nesnášíte homosexuály a ţe je to něco "zavrţeníhodného". Budete moci veřejně pojmenovávat Cikány jako Cikány, tedy jak si sami říkají. Nikdo vám nebude diktovat, co máte dělat se svými stromy na zahradě. Nebudete se muset stydět, ţe jste bílí a věříte v Boha. Nebudou vašim dětem tvrdit, ţe maso je odporné. Putin vám říká, ţe vy jste doma a ti, co přijdou, ať se přispŧsobí! … Chce to jen, abyste se přidali k nám, svobodnému, bílému, silnému a sebevědomému Rusku!"



Na to bude slyšet obrovské mnoţství lidí. Rusové začali, jako před sto lety bolševici, ideologií. A pokud nezvládneme své běsy my sami, jako naši předci nezvládli světovou krizi a nacismus, Rusové zase přijdou. Putin vyhlásil doktrínu, v které nás chce "zachránit" před politickými šílenci multikulturalismu. Před selháváním energetické soustavy pod tlakem zelených fanatikŧ. Před kuratelou genderistek, které chtějí převychovávat chlapce na pohlavně neutrální osoby. Před světem, kde se muţi bojí sahat ţenám na zadek, aby jim naznačili, ţe je o ně zájem – jistěţe sexuální - coţ mnoha zdravým a sebevědomým ţenám chybí. Nechtějí být asexuální něco. Chtějí být ţenami. Putin nabízí, ţe vás osvobodí před světem, kde zděšeně utíkáte od dítěte, které k vám natahuje ruce, abyste nebyli obţalováni za pedofilii. Před světem, který se Orwellovu "1984" podobá aţ příliš. Autor a diváci A uţ předem nabízí pomoc v moţné, ale uţ v měkké formě probíhající, občanské válce mezi muslimy a křesťany. Muslimové si v Evropě zvykli na to, ţe jsou "nedotknutelní". A je jich v Evropě stále více. Do dvaceti let by mohli být vŧbec nejpočetnější "menšinou" čítající 20 aţ 30 % obyvatelstva. Je pravda, ţe radikální islamisté na evropském kontinentě představují jen marginální část; jen málo lidí muslimského vyznání se však do ţivota majoritní společnosti úspěšně zapojilo. U většiny ţijící na okraji se zvyšuje frustrace. A jednou budou, podporováni vyznavači "politické korektnosti", chtít "svá práva". Putin uţ předem nabízí pomocnou ruku. Jistě ţe "nezištně", jak jinak!? Ne, nebojte se, sovětská vojska nepřijedou. Ale mohli by přijet ruští zachránci Evropy, jako ke Slavkovu v roce 1805 a v roce 1813 k Lipsku … a nakonec v roce 1945, kdy nás jako národ, a nejen nás, "ukradli hrobníkovi z lopaty". Škoda, ţe uţ zbourali ve Vysočanech hospodu "Ruský dvŧr". Pojmenovanou podle pobytu ruských vojsk roku 1805, kam chodil Bohumil Hrabal a kterou jsme měli vedle kanceláře OPBH hned za rohem a chodili jsme tam taky. Tam by se o tom dalo dobře přemýšlet. Oni tam totiţ byli Rusové i v roce 1968 a jejich přítomnost nám pak ukradla mnoho let ţivota. P. S. Na přednášce se sešlo jen náhodou několik autorŧ píšících do Neviditelného psa. Foto: Hana Mahlerová

URL| http://neviditelnypes.lidovky.cz/svet-mame-se-bat-ruska-0uj/p_zahranici.aspx?c=A140203_194113_p_zahranici_wag

Platy umělců, drahé Události, špatné seriály. Hovoří Eva Jurinová a další uchazeči o kontrolu nad ČT 5.2.2014

parlamentnilisty.cz str. 00 Jiří Hroník

Poslanecká sněmovna

Pŧltucet uchazečŧ musí vybrat Poslanecká sněmovna ke kompletnímu doplnění počtu členŧ Rady České televize a přesně stejný počet oslovily ParlamentníListy.cz s otázkami, které se zabývají veřejnoprávním médiem z mnoha stran. Kandidáti do Rady ČT se vyjadřují k hospodárnosti fungování ČT, objektivitě jejího zpravodajství, ale i ke zveřejňování platŧ a odměn. Radu České televize čeká výrazná obměna, protoţe zřejmě uţ na březnové schŧzi bude Poslanecká sněmovna rozhodovat o obsazení šesti volných míst z celkových patnácti. To proto, ţe pěti členŧm končí mandát a jedno místo bylo dlouhodobě neobsazené. Ještě předtím však volební výbor sněmovny, do jehoţ kompetence média spadají, provede předvýběr, po němţ zŧstane pro hlasování pléna sněmovny osmnáct uchazečŧ. Některé z adeptŧ na členství v Radě ČT jsme poţádali o názor na otázky, které jsou s veřejnoprávní televizí často spojovány.



“Na České televizi mi vadí mi, ţe není veřejností příliš respektovaná a povaţována za vzor,“ říká pro ParlamentníListy.cz bývalá moderátorka Eva Jurinová. “Já mám dlouhodobě problém s tím, jak Česká televize v posledních letech hospodaří. Od roku 2012 úplně obrátila trend, hospodaří s vyšší částkou, neţ jakou inkasuje od televizních poplatníkŧ,“ konstatuje Radek Mezuláník, který by svŧj post v Radě ČT rád obhájil. Mělo by dojít k dohodě, jak má národní televize veřejné sluţby vypadat Zájem o zvolení do Rady ČT má i bývalý mluvčí Fischerovy vlády Roman Prorok, jenţ byl jedním z protikandidátŧ Petra Dvořáka při volbě ředitele ČT. “Nebudu se zařazovat do nemalé skupiny lidí, kteří u nás tradičně rozumějí politice, fotbalu či hokeji a… televizi. Protoţe však o fungování České televize cosi vím, je mi jasné, ţe kaţdé otočení kormidlem se na Kavčích horách projeví aţ po nějaké době. Mám ale za to, ţe je nejvyšší čas, abychom se rozhodli a pokud moţno i shodli na tom, jak má národní televize veřejné sluţby vypadat, za jakou cenu, za jakých podmínek a jakou má plnit ve společnosti roli. Teprve pak mohou platit měřítka i pro to, co vadí a co se má změnit,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Roman Prorok. “Nemŧţu říct, ţe by mi na České televizi vyloţeně něco vadilo. Ale vţdy je co zlepšovat. Třeba některé příspěvky ze zpravodajství, některé formulace, příliš často se pouţívá slovo závislost. Vidím tam i takové drobnosti, protoţe se na ČT dívám hodně,“ uvádí psycholog a specialista na drogovou závislost Ivan Douda, další z kandidátŧ. “Myslím, ţe Česká televize výrazně posílila ve společenském postavení, pokud jde o dramatickou tvorbu a teď se zlepšuje i v zábavě. Ještě by bylo třeba se zaměřit na zpravodajství,“ upozorňuje profesor Jan Jirák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Od Dvořáka se čekaly úspory v provozních nákladech, rostou však výdaje Generální ředitel České televize Petr Dvořák se v poslední době ocitl ve dvojí palbě. Jednak kvŧli údajně nevyváţenému zpravodajství a pak také kvŧli hospodaření, protoţe se objevily hlasy, ţe některá čísla v závěrečné zprávě o hospodaření České televizi neodpovídala skutečnosti. “Pokud vím, tak ředitel opakovaně deklaroval, ţe rok 2014 by měl být rokem, kdy se projeví změny, které naplánoval a měl v projektu. Takţe si myslím, ţe o jeho dalším osudu by měl rozhodovat rok 2014,“ poznamenává profesor Jan Jirák. “Nevím, jestli zrovna odvolání by bylo řešením. Ale určitě je zapotřebí vyvinout takový tlak, aby hospodaření nabralo jiný směr. Tedy takový, jaký jsme očekávali, kdyţ byl Petr Dvořák zvolen. Čekali jsme, ţe bude spíš hledat úspory v provozních nákladech, místo toho dochází ke zvyšování výdajŧ,“ upozorňuje Radek Mezuláník. “S tím nejsem natolik seznámen, abych mohl něco takového říct. Ze své pozice zatím nevidím ţádný dŧvod k odvolávání generálního ředitele,“ přiznává psycholog Ivan Douda. Za útoky na ředitele mŧţe být snaha o zrušení veřejnoprávní televize “Co se týká odvolávání generálního ředitele, tak jsem slyšela o snahách - ale je to jedna paní povídala ţe je cíl oslabit Českou televizi a zrušit veřejnoprávní kanál, aby tu mohl vzniknout soukromý kanál. Já rozhodně nemíním kritizovat generálního ředitele, pokud něco dělá dobře, za kaţdou cenu, jen aby se člověk někomu zalíbil,“ říká pro ParlamentníListy.cz dosavadní místopředsedkyně Rady ČT Dana Eklová. “Ve zpravodajství České televize určité rezervy vidím, ale hospodaření hodnotit nemohu, neboť jsem se s ním neměla moţnost do podrobností seznámit,“ netroufá si Eva Jurinová hodnotit šéfa ČT. České televizi bývá vytýkáno plýtvání, a to ať uţ jde o tvorbu, nebo třeba i změnu studia pro zpravodajský pořad Události, která podle Petra Dvořáka vyšla na jednotky milionŧ korun. “Vnější formální změna Událostí byla jen estetická a zlepšení zpravodajství nepřinesla, také jsem tu nákladnou změnu studia opakovaně kritizoval. Česká televize má za sebou dost výrazný neúspěch, pokud jde o projekt nákladné, ale ne moc zdařilé Sanitky, kterou ale rozjíţdělo předchozí vedení. Obávám se, ţe i První republika zaostává za očekáváním. Jinak ale nemám pocit nějakých zbytečně investovaných peněz,“ míní profesor Jan Jirák. Pátý kanál České televize vyšplhá ročně aţ na pŧl miliardy “Jak a za co se v ČT utrácí, by mělo zajímat kaţdého člena rady. Nápady jak uspořit určitě mám. Jako příklad zbytečného vynakládání prostředkŧ bych uvedla změnu loga ČT, která vyvolala další navazující druhotné náklady. A nikde jsem se nedočetla, kolik to celkem stálo. Další k diskusi jsou změny studíí,“ podotýká Eva Jurinová. “Česká televize přišla o příjmy z reklamy, které sekundárně zpŧsobily potíţe s odpočtem DPH, Plné znění zpráv


coţ představuje v řádech stovky milionŧ korun. S tímto niţším rozpočtem ČT vyrábí o dva kanály víc, coţ jednoznačně svědčí o tom, ţe vyrábí daleko efektivněji.“ tvrdí Dana Eklová. To její kolega z Rady ČT Radek Mezuláník vidí nehospodárnost, kam se podívá. “Televize v situaci, v jaké je, by se měla soustředit na kvalitu a ne jít extenzivní cestou. Největší problém podle mě je otevření pátého kanálu, který měl stát podle pŧvodního projektu 120 milionŧ ročně a dnes uţ to bude ročně skoro pŧl miliardy. A kdyţ se dopředu vědělo, ţe rezervy, které tam byly, budou vyčerpány v letech 2015-16, kdyţ se pŧjde touto cestou, tak se buď mělo uvaţovat o jiných příjmech, nebo naopak o tom, ţe se bude muset něco zrušit,“ podivuje se Radek Mezuláník. Neobjektivita je dána niţší mírou profesionality redaktorŧ Zejména z levé části politického spektra někdy zaznívá, ţe zahraniční zpravodajství ČT je prozápadní a protiruské, zatímco v domácí politice je zaměřeno proti prezidentu republiky a favorizuje některé politické proudy. “Česká televize má za sebou období, kdy skutečně nebyla úplně nestranná, ale nemám pocit, ţe by to byl jednoznačný trend k někomu, nebo proti někomu. Je to spíš niţší míra profesionality, která dovoluje rŧzným redaktorŧm přimíchávat do zpravodajství své vlastní názory,“ říká pro ParlamentníListy.cz profesor Jan Jirák. “Jsem psycholog, tak vím, ţe se vţdy budou ozývat nějaké hlasy, které kritizují. Jde o to, jestli to je reálné, nebo jestli to je přání či i trošku nátlak. Podle svých zkušeností tohle neberu úplně váţně. Z detailního rozboru se dá dokázat kdeco, ale já to tak necítím. Zprava se říká, ţe je zpravodajství moc levicové, zleva zase naopak, takţe mi připadá, ţe ta kritika je vyváţená,“ konstatuje Ivan Douda. “O tom se dá diskutovat pořád a je to otázka na politologický rozklad, nicméně větší míra vyváţenosti by byla na místě,“ domnívá se Eva Jurinová. Politici viní televizi z proteţování konkurence i jinde ve světě Podle Radka Mezuláník se teď uvnitř České televize bijí dvě pojetí zpravodajství a ţurnalistiky a management to moc nezvládá. “Kdyby to zvládal, tak se ty věci nikdy nedostanou ven a to zpravodajství, jak zahraniční, tak domácí, bude vypadat přece jen trošku jinak. Je to na dlouhou diskusi, a proto jsem vyzýval k tomu, aby se uspořádaly semináře třeba na pŧdě Parlamentu. A bylo to i součástí mého návrhu usnesení, aby jednak probíhala stálá mediace odborníky zvenku a jednak, aby se uspořádaly veřejné odborné diskuse na to, jakým zpŧsobem se má zpravodajství ubírat,“ vysvětluje Radek Mezuláník. Místopředsedkyně Rady ČT Dana Eklová odkazuje na řadu analýz, které jednoznačně říkají, ţe zpravodajství České televize je vyváţené a objektivní. “Byli jsme v BBC a tam řeší úplně stejné problémy, protoţe všude si politici myslí, ţe televize proteţuje toho nebo onoho. Jen připomenu případ s virózou. ČT vysílala 18x vrávorajícího prezidenta u korunovačních klenotŧ. Ale kdyţ přišla z Hradu oficiální zpráva, ţe pan prezident má virózu, tak je to právě veřejnoprávní médium, které by uţ nemělo dále spekulovat, jestli je pan prezident opilý, nebo není. Protoţe médium veřejné sluţby by mělo být v první řadě korektní,“ soudí Dana Eklová. Odborníci v Historii.cs představují rŧzné alternativy interpretace dějin Romanu Prorokovi osobní zkušenost říká, ţe negativně se k nezávislému zpravodajství vţdy vymezuje ta část, vŧči níţ je zrovna kritické. “Ale povinností ţurnalistiky je kriticky zkoumat fakta, události, informace. Nemám na mysli skandalizaci všeho za kaţdou cenu. Manipulace je nepřípustná. Velmi zjednodušeně řečeno: Obsahem takového kritického zkoumání má být vše, co skrytě, natoţ otevřeně vybočuje ze sdílených hodnot demokratické společnosti a míří proti zájmŧm a právŧm lidí. A je lhostejné, zda se toho dopouštějí jedni nebo druzí. Právě nezávislé profesionální zpravodajství je tím, oč bychom měli v televizi veřejné sluţby stát, pěstovat a chránit,“ míní Roman Prorok. Na neobjektivitu v publicistických i dramatických pořadech o nedávné minulosti si stěţují politici KSČM, podle nichţ je divákŧm předkládán jednostranný pohled na historii. “Já mám k obrazu historie, který podávají česká média, a to se netýká jen televize, velmi kritický vztah, ale jsem hluboce přesvědčen, ţe reinterpretace jakýmkoli politikem by nepřinesla nic nového a zajímavého. V České televizi se dají najít pořady, například Historie.cs, v nichţ se objevují odborníci, kteří představují rŧzné alternativy interpretace dějin. Ale rozhodně jsem proti tomu, aby se do výkladu historie pouštěli politici, ať uţ zleva, nebo zprava,“ prohlašuje profesor Jan Jirák. Plné znění zpráv


Ţijeme v zemi, která potřebuje kritickou sebereflexi minulosti jako sŧl “Je otázka rozsahu a přiměřenosti, s níţ by se k tomu měli vyjadřovat komunisté. Jde také o to, jaké kontaktovat. Protoţe jsou mezi nimi fanatici i lidé docela rozumní. Myslím, ţe názory mají zaznít a doufám, ţe si to občané přeberou,“ věří Ivan Douda. “Vyjadřovat se k pořadŧm ČT by měli mít moţnost zástupci všech parlamentních stran a jistou formou i diváci, zejména odborná veřejnost,“ dodává Eva Jurinová. “Domnívám se, ţe se ČT snaţí historii ukazovat objektivně a myslím si, ţe i komunisté mají prostor na to, aby se k ní vyjádřili,“ podotýká Dana Eklová. Roman Prorok se ptá, zda byli komunisté v dobách totality vŧči svým oponentŧm korektní a dali jim šanci se svobodně a veřejně vyjadřovat k tomu, co se o nich tehdy točilo. “Tím nevolám po revanši, naopak. Dnes ţijeme ve svobodné a demokratické zemi, která potřebuje kritickou sebereflexi nejen minulosti, ale i současnosti jako sŧl. Pravidla určité korektnosti platí i pro publicistiku, ale prosím nezaměňovat se zpravodajstvím. Od publicisty očekávám úsudek a postoj opřený o doloţené argumenty. Dramatické dílo je z podstaty něco úplně jiného a nechci, aby se vrátilo kritérium socialistického realismu v umění,“ říká Roman Prorok. Zveřejňování platŧ a odměn je choulostivé, ale lepší neţ to tajit Skutečnost, ţe je Česká televize financována především z koncesionářských poplatkŧ, vede k úvaze, ţe by veřejnost měla mít právo na zveřejňování platŧ redaktorŧ, dramaturgŧ a tvŧrčích pracovníkŧ či odměn hercŧ a managementu. “Myslím, ţe je to lepší neţ to tajit. Pokud by k tomu došlo, tak to přispěje ke zlepšení atmosféry a zároveň i k hospodárnosti a také ke konkurenci mezi těmi, co tam pracují. Ale je to hodně choulostivá věc. Chtělo by to pečlivě zváţit pro i proti, která jsou ve hře,“ doporučuje psycholog Ivan Douda. “Jsem rozhodně pro. Jsou to veřejné zdroje a kaţdý, kdo vstupuje do jakéhokoli smluvního vztahu s institucí, která hospodaří s veřejnými prostředky, musí počítat s tím, ţe to bude veřejné,“ tvrdí Radek Mezuláník. “Tohle pro mě není ţádná priorita. Myslím, ţe hospodaření se neprojevuje v tom, ţe veřejnost ví, kolik kdo vydělává. Hospodárnost je nutno postavit na prŧhlednosti tokŧ, ne na těchto informacích, které nakonec mohou mít i bulvární podtext,“ poukazuje profesor Jan Jirák. V prostředí se zakořeněnou touhou po rovnostářství to nic dobrého nepřinese Mediální poradce Roman Prorok by souhlasil se zveřejňováním platŧ a odměn v ČT, pokud by se to stalo standardní praxí ve všech institucích spravujících veřejné peníze. “Přiznejme si ale, jestli by v tuzemském prostředí, v němţ je dosud zakořeněna touha po rovnostářství a závist, zda by taková praxe přinesla něco pozitivního. Řada profesionálŧ musela absolvovat tvrdou cestu ke svému dnešnímu postavení a pokud ponese vysokou odpovědnost a bude odvádět profesionální výkony, které jsou podrobovány spravedlivé kontrole, tak nemám dŧvod zpochybňovat oprávněnost jejich příjmŧ,“ přiznává Roman Prorok. Nad odpovědí váhá místopředsedkyně Rady ČT Dana Eklová. “Tady v Česku, bohuţel, platí takový úzus, ţe se platy nezveřejňují. Často bývají ve smlouvách doloţky, ţe se platy ani nesmí zveřejnit. Já jsem to měla sama, kdyţ jsem například byla zaměstnaná ve státní správě. Fakt nemohu říci jednoznačné ano, nebo jednoznačné ne. Ale kdyby se všichni herci a zaměstnanci ČT dohodli a řekli: ´Ano, my platy zveřejníme`, tak tomu bych se nebránila,“ konstatuje Dana Eklová.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1342&clanek=302547

Pane Drábku, prý Vás potopili, ptali jsme se. Čtěte více i o angaţmá Pospíšila v TOP 09 5.2.2014



O blíţících se volbách do Evropského parlamentu se nejvíce mluví v souvislosti s kandidátkou TOP 09. Na ní by se mohl objevit donedávna člen ODS Jiří Pospíšil, coţ politolog Jan Kubáček vnímá ze strany TOP 09 jako Plné znění zpráv


dobře promyšlený krok. Zároveň je přesvědčen, ţe se v popředí kandidátky najde i místo pro exministra Jaromíra Drábka, ačkoli se spekuluje, ţe tomu není vedení TOP 09 nakloněno. Po nesmělých náznacích z konce minulého týdne, ţe by se po odchodu z ODS mohl exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil objevit na kandidátce TOP 09 pro volby do Evropského parlamentu, se předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg uţ nyní nechal slyšet, ţe je tato kandidatura docela dobře moţná. A sám Jiří Pospíšil připustil, ţe pokud mu dá TOP 09 seriózní nabídku, tak o ní bude uvaţovat. Takové řešení není pro politologa Jana Kubáčka ţádným překvapením. “Dlouhodobě se ví, ţe Jiří Pospíšil byl taková pátá kolona TOP 09 v ODS. A teď se situace jen pročistila. Vnímám to řešení jako naprosto lišácké, promyšlené, protoţe Karel Schwarzenberg vyuţije popularitu Jiřího Pospíšila, včlení ho postupně do TOP 09, otestuje ho u voličŧ a pokud bude jeho popularita vysoká, tak očekávám, ţe se o Jiřím Pospíšilovi začne přemýšlet i jako o jednom z moţných nástupcŧ Karla Schwarzenberga,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Jan Kubáček z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Pospíšilovou kandidaturou upozorní TOP 09 na slabost ODS Kandidaturu Jiřího Pospíšila mŧţe TOP 09 zároveň vyuţít jako symboliku pro slabost ODS, ţe ztrácí atraktivní tváře, populární lídry, ţe tím faktickým lídrem na pravici se stává TOP 09, protoţe k ní takové tváře přicházejí. “Pro mnohé voliče se kandidaturou Jiřího Pospíšila mŧţe stát, ţe TOP 09 stáhne kompletní představu o relevantní pravici v Česku. Tato taktika staví ODS do určité defenzivy a k tomu, aby začala mluvit o přeběhlících, o pragmatickém útěku do jiné politické strany, tedy tématech, které voliči nemají rádi,“ vysvětluje Jan Kubáček. Jiří Pospíšil podle něj do ODS nikdy pořádně nezapadnul. “Všimněme si dlouhodobě vysoké míry neloajality vŧči všem předsedŧm ODS, jeho mnohokrát opakovanou součinnost s TOP 09. Vazba k TOP 09 je ryze pragmatická, ideově tam není zbla vztahu. Jiří Pospíšil si stejně jako ve své době pragmaticky vypočítal, ţe ODA slábne a přešel do ODS, protoţe to pro něj bylo výhodné, tak teď si stejně vypočítal, ţe ODS je oslabená, a tak přejde do TOP 09. To mu nahrává i z toho titulu, ţe Karel Schwarzenberg postupně opouští přední linii TOP 09 a tam by pro něj mohl být prostor,“ myslí si politolog. Kalousek by mohl před sebe nastrčit další milou tvář Pospíšilovou výhodou je, ţe mu nevadí být v tandemu, coţ prokázal v Plzni a obecně v ODS, nevadí mu být v součinnosti s nějakou výraznou postavou politiky. “To by mohlo nahrát i Miroslavu Kalouskovi, ţe by měl další populární tvář, dalšího týmového poslušného hráče. A zároveň by sám mohl zŧstat v pozici prvního místopředsedy, klíčového hráče TOP 09, ale přitom by měl před sebou jakousi milou tvář, která by byla u lidí populární. Jde o řešení pro obě dvě strany nesmírně výhodné,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz politolog Jan Kubáček. Jiří Pospíšil tak zŧstane v čele politiky, bude mít výraznou roli, zŧstane populární a Miroslav Kalousek bude mít výhodného předskokana pro svoji faktickou roli v TOP 09 a v české politice. “Dovedu si představit, ţe by Jiří Pospíšil v budoucnu nahradil Karla Schwarzenberga ve funkci předsedy TOP 09. A jediné, co potřebují, je zlomit odmítavé hlasy v TOP 09, a to by se mohlo podařit díky výsledku v evropských volbách. Pak se dá argumentovat těm politikŧm z TOP 09, kteří nemají Jiřího Pospíšila rádi, ţe si o to lidé sami řekli,“ podotýká politolog. Drábek má nominaci z několika krajŧ a spoléhá na výkonný výbor Nabídku vést kandidátku TOP 09 do eurovoleb podle deníku Právo uţ odmítl šéf humanitární organizace Člověk v tísni Šimon Pánek i bývalý velvyslanec v USA Petr Kolář. Na kandidátce by se ale měli objevit například senátor Jaromír Štětina, poslanec Stanislav Polčák nebo Tomáš Czernin. Ambice kandidovat do eurovoleb měl i bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, který musel z čela rezortu odstoupit po skandálu svého náměstka Vladimíra Šišky. Ve vedení TOP 09 prý ale jeho kandidatuře nejsou nakloněni. “Jenom musíme najít odvahu mu to říct,“ řekl Právu jeden poslanec TOP 09. Něco takového si však exministr nepřipouští. “V naší straně probíhá standardní nominační postup. Mám nominaci na kandidátku z několika krajŧ. Rozhodnutí o kandidátce přísluší Plné znění zpráv


výkonnému výboru strany a ten jistě kandidátku sestaví tak, aby TOP 09 ve volbách uspěla,“ reaguje pro ParlamentníListy.cz Jaromír Drábek. Podle politologa TOP 09 obestele exministra populárními tvářemi Politolog Jan Kubáček se domnívá, ţe Jaromír Drábek sice nebude lídrem TOP 09 pro volby do Evropského parlamentu, ale na některou z předních pozic na kandidátce, která mu bude skýtat šanci na úspěch, se dostane. “TOP 09 přijde se scénářem líbivého politika a Jaromíra Drábka jakoby obestelou populárnějšími tvářemi TOP 09 a Jiřím Pospíšilem. Exministru práce se jedná jen o garanci, ţe bude na kandidátce na předních pozicích, aby se dostal do Bruselu. Protoţe jinak jeho pověst mezi českým voličstvem je negativní, konfrontační, kontroverzní a opravdu by nebyl tahounem,“ konstatuje Jan Kubáček. Nemyslí si však, ţe by TOP 09 svého místopředsedu zcela hodila přes palubu. “Na kandidátce Jaromír Drábek bude uţ kvŧli tomu, ţe mu to Miroslav Kalousek v minulosti slíbil. A také proto, ţe se to dlouho komunikovalo a změkčovalo v čase, aby to pro toho voliče bylo lépe stravitelné. Dojde k dohodě, ţe nebude lídrem, ale trojkou nebo čtyřkou, aby měl jistotu, ţe se do europarlamentu dostane. Jeho odsunutím z čela kandidátky se TOP 09 zbaví slabiny, která by ji pro eurovolby dostávala do defenzivy. Takhle se s Jiřím Pospíšilem mŧţe vykoupit, představovat svá témata a dostat do defenzivy ODS,“ dodává politolog Jan Kubáček.


Platy umělců, drahé Události, špatné seriály. Hovoří uchazeči o kontrolu nad ČT 5.2.2014

zpravy.tiscali.cz str. 00 Zprávy / Domácí Redakce Tiscali.cz

Pŧltucet uchazečŧ musí vybrat Poslanecká sněmovna ke kompletnímu doplnění počtu členŧ Rady České televize a přesně stejný počet oslovily ParlamentníListy.cz s otázkami, které se zabývají veřejnoprávním médiem z mnoha stran. Kandidáti do Rady ČT se vyjadřují k hospodárnosti fungování ČT, objektivitě jejího zpravodajství, ale i ke zveřejňování platŧ a odměn. Radu České televize čeká výrazná obměna, protoţe zřejmě uţ na březnové schŧzi bude Poslanecká sněmovna rozhodovat o obsazení šesti volných míst z celkových patnácti. To proto, ţe pěti členŧm končí mandát a jedno místo bylo dlouhodobě neobsazené. Ještě předtím však volební výbor sněmovny, do jehoţ kompetence média spadají, provede předvýběr, po němţ zŧstane pro hlasování pléna sněmovny osmnáct uchazečŧ. Některé z adeptŧ na členství v Radě ČT jsme poţádali o názor na otázky, které jsou s veřejnoprávní televizí často spojovány. „Na České televizi mi vadí mi, ţe není veřejností příliš respektovaná a povaţována za vzor,“ říká pro ParlamentníListy.cz bývalá moderátorka Eva Jurinová. „Já mám dlouhodobě problém s tím, jak Česká televize v posledních letech hospodaří. Od roku 2012 úplně obrátila trend, hospodaří s vyšší částkou, neţ jakou inkasuje od televizních poplatníkŧ,“ konstatuje Radek Mezuláník, který by svŧj post v Radě ČT rád obhájil. Mělo by dojít k dohodě, jak má národní televize veřejné sluţby vypadat Zájem o zvolení do Rady ČT má i bývalý mluvčí Fischerovy vlády Roman Prorok, jenţ byl jedním z protikandidátŧ Petra Dvořáka při volbě ředitele ČT. „Nebudu se zařazovat do nemalé skupiny lidí, kteří u nás tradičně rozumějí politice, fotbalu či hokeji a… televizi. Protoţe však o fungování České televize cosi vím, je mi jasné, ţe kaţdé otočení kormidlem se na Kavčích horách projeví aţ po nějaké době. Mám ale za to, ţe je nejvyšší čas, abychom se rozhodli a pokud moţno i shodli na tom, jak má národní televize veřejné sluţby vypadat, za jakou cenu, za jakých podmínek a jakou má plnit ve společnosti roli. Teprve pak mohou platit měřítka i pro to, co vadí a co se má změnit,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Roman Prorok. „Nemŧţu říct, ţe by mi na České televizi vyloţeně něco vadilo. Ale vţdy je co zlepšovat. Třeba některé příspěvky ze zpravodajství, některé formulace, příliš často se pouţívá slovo závislost. Vidím tam i takové drobnosti, protoţe se na ČT dívám hodně,“ uvádí psycholog a specialista na drogovou závislost Ivan Douda, Plné znění zpráv


další z kandidátŧ. „Myslím, ţe Česká televize výrazně posílila ve společenském postavení, pokud jde o dramatickou tvorbu a teď se zlepšuje i v zábavě. Ještě by bylo třeba se zaměřit na zpravodajství,“ upozorňuje profesor Jan Jirák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Od Dvořáka se čekaly úspory v provozních nákladech, rostou však výdaje Generální ředitel České televize Petr Dvořák se v poslední době ocitl ve dvojí palbě. Jednak kvŧli údajně nevyváţenému zpravodajství a pak také kvŧli hospodaření, protoţe se objevily hlasy, ţe některá čísla v závěrečné zprávě o hospodaření České televizi neodpovídala skutečnosti. „Pokud vím, tak ředitel opakovaně deklaroval, ţe rok 2014 by měl být rokem, kdy se projeví změny, které naplánoval a měl v projektu. Takţe si myslím, ţe o jeho dalším osudu by měl rozhodovat rok 2014,“ poznamenává profesor Jan Jirák. „Nevím, jestli zrovna odvolání by bylo řešením. Ale určitě je zapotřebí vyvinout takový tlak, aby hospodaření nabralo jiný směr. Tedy takový, jaký jsme očekávali, kdyţ byl Petr Dvořák zvolen. Čekali jsme, ţe bude spíš hledat úspory v provozních nákladech, místo toho dochází ke zvyšování výdajŧ,“ upozorňuje Radek Mezuláník. „S tím nejsem natolik seznámen, abych mohl něco takového říct. Ze své pozice zatím nevidím ţádný dŧvod k odvolávání generálního ředitele,“ přiznává psycholog Ivan Douda. Za útoky na ředitele mŧţe být snaha o zrušení veřejnoprávní televize „Co se týká odvolávání generálního ředitele, tak jsem slyšela o snahách – ale je to jedna paní povídala – ţe je cíl oslabit Českou televizi a zrušit veřejnoprávní kanál, aby tu mohl vzniknout soukromý kanál. Já rozhodně nemíním kritizovat generálního ředitele, pokud něco dělá dobře, za kaţdou cenu, jen aby se člověk někomu zalíbil,“ říká pro ParlamentníListy.cz dosavadní místopředsedkyně Rady ČT Dana Eklová. „Ve zpravodajství České televize určité rezervy vidím, ale hospodaření hodnotit nemohu, neboť jsem se s ním neměla moţnost do podrobností seznámit,“ netroufá si Eva Jurinová hodnotit šéfa ČT. České televizi bývá vytýkáno plýtvání, a to ať uţ jde o tvorbu, nebo třeba i změnu studia pro zpravodajský pořad Události, která podle Petra Dvořáka vyšla na jednotky milionŧ korun. „Vnější formální změna Událostí byla jen estetická a zlepšení zpravodajství nepřinesla, také jsem tu nákladnou změnu studia opakovaně kritizoval. Česká televize má za sebou dost výrazný neúspěch, pokud jde o projekt nákladné, ale ne moc zdařilé Sanitky, kterou ale rozjíţdělo předchozí vedení. Obávám se, ţe i První republika zaostává za očekáváním. Jinak ale nemám pocit nějakých zbytečně investovaných peněz,“ míní profesor Jan Jirák. Pátý kanál České televize vyšplhá ročně aţ na pŧl miliardy „Jak a za co se v ČT utrácí, by mělo zajímat kaţdého člena rady. Nápady jak uspořit určitě mám. Jako příklad zbytečného vynakládání prostředkŧ bych uvedla změnu loga ČT, která vyvolala další navazující druhotné náklady. A nikde jsem se nedočetla, kolik to celkem stálo. Další k diskusi jsou změny studíí,“ podotýká Eva Jurinová. „Česká televize přišla o příjmy z reklamy, které sekundárně zpŧsobily potíţe s odpočtem DPH, coţ představuje v řádech stovky milionŧ korun. S tímto niţším rozpočtem ČT vyrábí o dva kanály víc, coţ jednoznačně svědčí o tom, ţe vyrábí daleko efektivněji.“ tvrdí Dana Eklová. To její kolega z Rady ČT Radek Mezuláník vidí nehospodárnost, kam se podívá. „Televize v situaci, v jaké je, by se měla soustředit na kvalitu a ne jít extenzivní cestou. Největší problém podle mě je otevření pátého kanálu, který měl stát podle pŧvodního projektu 120 milionŧ ročně a dnes uţ to bude ročně skoro pŧl miliardy. A kdyţ se dopředu vědělo, ţe rezervy, které tam byly, budou vyčerpány v letech 2015-16, kdyţ se pŧjde touto cestou, tak se buď mělo uvaţovat o jiných příjmech, nebo naopak o tom, ţe se bude muset něco zrušit,“ podivuje se Radek Mezuláník. Neobjektivita je dána niţší mírou profesionality redaktorŧ Zejména z levé části politického spektra někdy zaznívá, ţe zahraniční zpravodajství ČT je prozápadní a protiruské, zatímco v domácí politice je zaměřeno proti prezidentu republiky a favorizuje některé politické proudy. „Česká televize má za sebou období, kdy skutečně nebyla úplně nestranná, ale nemám pocit, ţe by to byl jednoznačný trend k někomu, nebo proti někomu. Je to spíš niţší míra profesionality, která dovoluje rŧzným redaktorŧm přimíchávat do zpravodajství své vlastní názory,“ říká pro ParlamentníListy.cz profesor Jan Jirák. „Jsem psycholog, tak vím, ţe se vţdy budou ozývat nějaké hlasy, které kritizují. Jde o to, jestli to je reálné, nebo jestli to je přání či i trošku nátlak. Podle svých zkušeností tohle neberu úplně váţně. Z detailního rozboru se dá dokázat kdeco, ale já to tak necítím. Zprava se říká, ţe je zpravodajství moc levicové, zleva zase naopak, takţe mi připadá, ţe ta kritika je vyváţená,“ konstatuje Ivan Douda. „O tom se dá diskutovat pořád a je to otázka na politologický rozklad, nicméně větší míra vyváţenosti by byla na místě,“ domnívá se Eva Jurinová. Plné znění zpráv


Politici viní televizi z proteţování konkurence i jinde ve světě Podle Radka Mezuláník se teď uvnitř České televize bijí dvě pojetí zpravodajství a ţurnalistiky a management to moc nezvládá. „Kdyby to zvládal, tak se ty věci nikdy nedostanou ven a to zpravodajství, jak zahraniční, tak domácí, bude vypadat přece jen trošku jinak. Je to na dlouhou diskusi, a proto jsem vyzýval k tomu, aby se uspořádaly semináře třeba na pŧdě Parlamentu. A bylo to i součástí mého návrhu usnesení, aby jednak probíhala stálá mediace odborníky zvenku a jednak, aby se uspořádaly veřejné odborné diskuse na to, jakým zpŧsobem se má zpravodajství ubírat,“ vysvětluje Radek Mezuláník. Místopředsedkyně Rady ČT Dana Eklová odkazuje na řadu analýz, které jednoznačně říkají, ţe zpravodajství České televize je vyváţené a objektivní. „Byli jsme v BBC a tam řeší úplně stejné problémy, protoţe všude si politici myslí, ţe televize proteţuje toho nebo onoho. Jen připomenu případ s virózou. ČT vysílala 18x vrávorajícího prezidenta u korunovačních klenotŧ. Ale kdyţ přišla z Hradu oficiální zpráva, ţe pan prezident má virózu, tak je to právě veřejnoprávní médium, které by uţ nemělo dále spekulovat, jestli je pan prezident opilý, nebo není. Protoţe médium veřejné sluţby by mělo být v první řadě korektní,“ soudí Dana Eklová. Odborníci v Historii.cs představují rŧzné alternativy interpretace dějin Romanu Prorokovi osobní zkušenost říká, ţe negativně se k nezávislému zpravodajství vţdy vymezuje ta část, vŧči níţ je zrovna kritické. „Ale povinností ţurnalistiky je kriticky zkoumat fakta, události, informace. Nemám na mysli skandalizaci všeho za kaţdou cenu. Manipulace je nepřípustná. Velmi zjednodušeně řečeno: Obsahem takového kritického zkoumání má být vše, co skrytě, natoţ otevřeně vybočuje ze sdílených hodnot demokratické společnosti a míří proti zájmŧm a právŧm lidí. A je lhostejné, zda se toho dopouštějí jedni nebo druzí. Právě nezávislé profesionální zpravodajství je tím, oč bychom měli v televizi veřejné sluţby stát, pěstovat a chránit,“ míní Roman Prorok. Na neobjektivitu v publicistických i dramatických pořadech o nedávné minulosti si stěţují politici KSČM, podle nichţ je divákŧm předkládán jednostranný pohled na historii. „Já mám k obrazu historie, který podávají česká média, a to se netýká jen televize, velmi kritický vztah, ale jsem hluboce přesvědčen, ţe reinterpretace jakýmkoli politikem by nepřinesla nic nového a zajímavého. V České televizi se dají najít pořady, například Historie.cs, v nichţ se objevují odborníci, kteří představují rŧzné alternativy interpretace dějin. Ale rozhodně jsem proti tomu, aby se do výkladu historie pouštěli politici, ať uţ zleva, nebo zprava,“ prohlašuje profesor Jan Jirák. Ţijeme v zemi, která potřebuje kritickou sebereflexi minulosti jako sŧl „Je otázka rozsahu a přiměřenosti, s níţ by se k tomu měli vyjadřovat komunisté. Jde také o to, jaké kontaktovat. Protoţe jsou mezi nimi fanatici i lidé docela rozumní. Myslím, ţe názory mají zaznít a doufám, ţe si to občané přeberou,“ věří Ivan Douda. „Vyjadřovat se k pořadŧm ČT by měli mít moţnost zástupci všech parlamentních stran a jistou formou i diváci, zejména odborná veřejnost,“ dodává Eva Jurinová. „Domnívám se, ţe se ČT snaţí historii ukazovat objektivně a myslím si, ţe i komunisté mají prostor na to, aby se k ní vyjádřili,“ podotýká Dana Eklová. Roman Prorok se ptá, zda byli komunisté v dobách totality vŧči svým oponentŧm korektní a dali jim šanci se svobodně a veřejně vyjadřovat k tomu, co se o nich tehdy točilo. „Tím nevolám po revanši, naopak. Dnes ţijeme ve svobodné a demokratické zemi, která potřebuje kritickou sebereflexi nejen minulosti, ale i současnosti jako sŧl. Pravidla určité korektnosti platí i pro publicistiku, ale prosím nezaměňovat se zpravodajstvím. Od publicisty očekávám úsudek a postoj opřený o doloţené argumenty. Dramatické dílo je z podstaty něco úplně jiného a nechci, aby se vrátilo kritérium socialistického realismu v umění,“ říká Roman Prorok. Zveřejňování platŧ a odměn je choulostivé, ale lepší neţ to tajit Skutečnost, ţe je Česká televize financována především z koncesionářských poplatkŧ, vede k úvaze, ţe by veřejnost měla mít právo na zveřejňování platŧ redaktorŧ, dramaturgŧ a tvŧrčích pracovníkŧ či odměn hercŧ a managementu. „Myslím, ţe je to lepší neţ to tajit. Pokud by k tomu došlo, tak to přispěje ke zlepšení atmosféry a zároveň i k hospodárnosti a také ke konkurenci mezi těmi, co tam pracují. Ale je to hodně choulostivá věc. Chtělo by to pečlivě zváţit pro i proti, která jsou ve hře,“ doporučuje psycholog Ivan Douda. „Jsem rozhodně pro. Jsou to veřejné zdroje a kaţdý, kdo vstupuje do jakéhokoli smluvního vztahu s institucí, která hospodaří s veřejnými prostředky, musí počítat s tím, ţe to bude veřejné,“ tvrdí Radek Mezuláník. „Tohle pro mě není ţádná priorita. Myslím, ţe hospodaření se neprojevuje v tom, ţe veřejnost ví, kolik kdo vydělává. Hospodárnost je nutno postavit na prŧhlednosti tokŧ, ne na těchto informacích, které nakonec mohou mít i bulvární podtext,“ poukazuje profesor Jan Jirák. Plné znění zpráv


V prostředí se zakořeněnou touhou po rovnostářství to nic dobrého nepřinese Mediální poradce Roman Prorok by souhlasil se zveřejňováním platŧ a odměn v ČT, pokud by se to stalo standardní praxí ve všech institucích spravujících veřejné peníze. „Přiznejme si ale, jestli by v tuzemském prostředí, v němţ je dosud zakořeněna touha po rovnostářství a závist, zda by taková praxe přinesla něco pozitivního. Řada profesionálŧ musela absolvovat tvrdou cestu ke svému dnešnímu postavení a pokud ponese vysokou odpovědnost a bude odvádět profesionální výkony, které jsou podrobovány spravedlivé kontrole, tak nemám dŧvod zpochybňovat oprávněnost jejich příjmŧ,“ přiznává Roman Prorok. Nad odpovědí váhá místopředsedkyně Rady ČT Dana Eklová. „Tady v Česku, bohuţel, platí takový úzus, ţe se platy nezveřejňují. Často bývají ve smlouvách doloţky, ţe se platy ani nesmí zveřejnit. Já jsem to měla sama, kdyţ jsem například byla zaměstnaná ve státní správě. Fakt nemohu říci jednoznačné ano, nebo jednoznačné ne. Ale kdyby se všichni herci a zaměstnanci ČT dohodli a řekli: ´Ano, my platy zveřejníme`, tak tomu bych se nebránila,“ konstatuje Dana Eklová.

URL| 223119

http://zpravy.tiscali.cz/platy-umelcu-drahe-udalosti-spatne-serialy-hovori-uchazeci-o-kontrolu-nad-ct-

Prezident Miloš Zeman dnes v podvečer dorazil do Soči 6.2.2014

ČRo Radioţurnál

str. 01

21:05 Stalo se dnes

Jan RICHTER, moderátor -------------------Prezident Miloš Zeman dnes v podvečer dorazil do Soči. V dějišti zimních olympijských her stráví prezident se svým doprovodem čtyři dny. O jeho programu jsme mluvil s naším zpravodajem Petrem Vavrouškou. Petr VAVROUŠKA, redaktor -------------------Tak, bezprostředně z letiště zamířil prezident Miloš Zeman do hotelu Arli, kde ho čekala večere s bývalými i současnými olympioniky. Na tu večeři byly pozvané například Martina Sáblíková nebo Karolína Erbanová, tedy naše rychlobruslařky. Z těch bývalých olympionikŧ dorazil někdejší kanoista Martin Doktor, dnes tedy šéf té celé české olympijské mise nebo české výpravy. A s českým prezidentem také povečeřel trenér českých hokejistŧ Alois Hadamczik. To byla tedy jediná akce, která dnes prezidenta Miloše zemana čekala tady v Soči. Jan RICHTER, moderátor -------------------Prezident Zeman nepřiletěl do Soči jen kvŧli sportu, ale vyuţije své cesty také k dvoustranným politickým jednáním. S kým se má setkat? Petr VAVROUŠKA, redaktor -------------------Tak, zatím je potvrzená jen jedna schŧzka, a to s jeho čínským protějškem. V plánu jsou ale i další jednání. Vše se upřesní během zítřka nebo během dnešní noci, protoţe situace tady na místě se mění opravdu kaţdou chvíli. Jistá je zítřejší recepce pro světové státníky, kterou pořádá ruský prezident Vladimír Putin. Jak víme, řada politikŧ na ní bude chybět, protoţe z rŧzných dŧvodŧ hry v Soči ignorují, například kvŧli kontroverznímu zákonu, který omezuje práva sexuálních menšin tady v Rusku a z té slavnostní recepce u Vladimíra Putina se pak prezident Zeman přesune na stadion Fish, na to slavnostní zahájení olympijských her. Jan RICHTER, moderátor -------------------Dostane se prezident Miloš zeman přímo i na sportoviště a nenechá si ujít nějakou část přímo olympijského programu? Petr VAVROUŠKA, redaktor -------------------Plné znění zpráv


Nenechá. On si vybral disciplínu, ve které má česká výprava šanci na medaili, to znamená, ţe Miloš Zeman pŧjde na rychlobruslení, konkrétně na závod na 3000 metrŧ a fandit bude Martině Sáblíkové. Ta dnes radioţurnálu řekla, ţe to je pro ní nepatrně zavazující, přeci jen na její závody nechodí prezident kaţdý den, ale u televizních obrazovek budou další miliony Čechŧ, takţe se nenechá tou prezidentskou návštěvou rozptýlit. Hned po tom rychlobruslení zamíří prezidentská delegace na letiště a vrátí se do Prahy. Jan RICHTER, moderátor -------------------To byl ze Soči náš zpravodaj Petr Vavrouška, děkujeme a na slyšenou. Petr VAVROUŠKA, redaktor -------------------Na slyšenou, hezký večer. Jan RICHTER, moderátor -------------------A ţivě teď zdravím politologa Michaela Romancova z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, dobrý večer. Michael ROMANCOV, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Jan RICHTER, moderátor -------------------Pane Romancove, kdyţ se šéfa zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynka Kmoníčka kolegové ptali, jaký signál vysílá prezident svou účastí v Soči, odpověděl, ţe stejný jako prezidenti například Švýcarska, Finska, Maďarska a dalších zemí nebo například premiéři Japonska či Nizozemska, kteří do Soči také přijedou. Jaký je to ale signál? Michael ROMANCOV, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, samozřejmě Hynek Kmoníček, je to profesionální diplomat, on těţko mohl říci něco jiného. Já se domnívám, ţe s největší pravděpodobností prostě prezident Zeman chce, aby Česká republika byla na takovémhle velkém setkání světových státníkŧ zastoupena. Zda je to dobře nebo ne, to se ukáţe aţ s určitým časovým odstupem. Jan RICHTER, moderátor -------------------Do Soči, jak jme slyšeli, nepřijede například americký prezident Barack Obama nebo je francouzský kolega Francois Hollande. Myslíte, ţe Vladimíru Putinovi záleţí také na postoji zemí, jako je Česká republika? Michael ROMANCOV, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Upřímně řečeno, myslím si, ţe Vladimíru Putinovi záleţí především na tom, jakým zpŧsobem se k tomu staví ti dŧleţití, a to při vší úctě k České republice, prostě my nejsme a být to ani nemŧţeme. Takţe to, ţe tam Česká republika je, je jistě dobře. Kaţdý politik nebo diplomat vám řekne, ţe čím více vlajek, tím to vypadá lépe, ale to, ţe tam budou "chybět" i dŧleţití, to znamená Obama, dejme tomu Hollande, Cameron a další, tak to je samozřejmě daleko zásadnější. Jan RICHTER, moderátor -------------------Prezident Zeman má v Soči v plánu i několik politických jednání, potvrzená je zatím, jak jsme slyšeli, schŧzka s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Mají tato setkání nějaký, jaksi reálný význam nebo jde především o formální záleţitost? Michael ROMANCOV, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já samozřejmě netuším, co bude obsahem té schŧzky, ani jak dlouho ta schŧzka bude trvat. Ona totiţ je otázka, jestli se někde potkají, prohodí pár slov a zase se rozejdou a nebo jestli tam je třeba dohodnutý nějaký Plné znění zpráv


jiný formát. Kaţdopádně, já kdyţ jsme se koukal na informace, která uvádí čínská strana, tak vlastně jediné, o čem se v tom programu čínského prezidenta, o čemţ se Číňané sami informují, je, ţe se sejde s Vladimírem Putinem. Tam to nějaký jaksi dopad reálný mít mŧţe. Pokud jde o schŧzku prezidenta Zemana, pak si myslím, ţe spíš ne koneckoncŧ to jediné, co Číňané ve střední Evropě vnímají, je Polsko. Jan RICHTER, moderátor -------------------Domnívá se politolog Michael Romancov. Děkujeme a hezký večer. Michael ROMANCOV, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na slyšenou.

Stephen Hester jde do RSA 6.2.2014

Lidové noviny

str. 22 Peníze & byznys - manaţeři v pohybu VOJTĚCH WOLF

Bývalý šéf zestátněné Royal Bank of Scotland bude řídit pojišťovací skupinu PRAHA Bývalý šéf Royal Bank of Scotland (RBS) Stephen Hester se vrací na scénu. Z čela RBS odešel po pěti letech loni v říjnu. Nyní jde do další finanční instituce, která je v nesnázích. S okamţitou platností se v úterý stal šéfem britské pojišťovací skupiny RSA Insurance Group. Ta musí řešit nedávný skandál týkající se její irské dcery. V listopadu loňského roku se totiţ ukázalo, ţe irské divizi chybí prostředky ve výši 70 milionŧ liber. Nakonec se částka vyšplhala na 200 milionŧ liber, které nakonec musela dodat RSA. Skandál znamenal konec kariéry jak pro šéfa irské divize Philipa Smitha, tak pro šéfa celé skupiny Simona Leeho. Toho v prosinci ve funkci dočasně nahradil Martin Scicluna, předseda představenstva společnosti. „Hester je v Citi velmi respektovaný a v RBS udělal velmi dobrou práci,“ řekl agentuře Bloomberg Barrie Cornes, analytik společnosti Panmure Gordon. Za pravdu mu dává i vývoj na burze, kde po oznámení Hesterova jména povyskočily akcie RSA o 3,5 procenta. „Má jednomyslnou podporu celého představenstva, jsme si jisti, ţe s podporou celého exekutivního týmu bude pracovat rychle, aby posunul celou skupinu kupředu,“ řekl Scicluna. Nový šéf musí dohlédnout na posílení dostatečného kapitálu skupiny. Zdroje agentury Bloomberg naznačují, ţe skupina by mohla tento kapitál získat prodejem některých aktiv ve střední a východní Evropě. Podle Wall Street Journal jsou v dobré kondici aktiva RSA ve Skandinávii,vKanadě či Asii. Právě ta by proto mohla být rovněţ na prodej. V nové pozici si Stephen Hester ročně přijde na 950 tisíc liber, přičemţ v RBS ročně vydělal asi 1,2 milionu liber. Oznámení, ţe Hester opustí RBS, kterou řídil od roku 2008, kdy do ní stát musel napumpovat přibliţně 45 miliard liber, přišlo jiţ v červnu loňského roku. Dŧvod jeho odchodu přitom podle médií spočívá v neshodách s britským ministrem financí Georgem Osbornem. Hester totiţ nebyl příliš přístupný rychlému navrácení Royal Bank of Scotland zpátky do soukromých rukou. Osborne společně s premiérem Davidem Cameronem přitom chtějí stihnout privatizaci banky ještě letos. Robert Junek povede konzultanty ve firmě Effectix.com Společnost Effectix.com, která nabízí komplexní servis v oblasti internetového marketingu, představuje Roberta Junka jako vedoucího konzultantŧ. Bude zodpovídat za řízení konzultantské divize. Mezi hlavní úkoly bude patřit koordinace týmŧ SEO a PPC konzultantŧ, analytikŧ i linkbuilderŧ. Junek (35) má bohaté zkušenosti z oblasti online marketingu. Pracoval pro renomované společnosti, jako například AutoCont nebo WPB Capital. Současně pŧsobil jako online konzultant na volné noze, kdy spolupracoval na rozmanitých projektech. Tým komunikace pojišťovny Allianz posílila Jana Černá Novou posilou oddělení komunikace Allianz pojišťovny se od začátku února stala Jana Černá. Na pozici specialistky interní a externí komunikace vystřídala kolegyni Naďu Rozenskou, která odešla na mateřskou dovolenou. Černá je absolventkou bakalářského oboru ţurnalistika na Fakultě sociálních věd Univerzity Plné znění zpráv


Karlovy v Praze. Do Allianz přešla jako brigádnice z redakce zahraničního zpravodajství online deníku Aktuálně.cz jiţ v srpnu 2013, v únoru nastoupila na plný úvazek. Jan Malý z PwC posílil LeasePlan jako šéf klientského oddělení Jan Malý (37) byl jmenován vedoucím oddělení péče o zákazníky ve společnosti LeasePlan Česká republika, tuzemské pobočce světového lídra operativního leasingu aut. Bude mít na starosti týmy key account managerŧ a klientských pracovníkŧ společnosti. Zaměří se přitom na další zkvalitnění vztahŧ se zákazníky, rŧst firemní flotily a rozvoj poskytovaných sluţeb. Ve funkci nahradí Jakuba Kostrbu, který povede nově vzniklé oddělení a obchodní aktivity LeasePlanu zaměřené na malé a střední firmy. Posledních šest let pŧsobil Jan Malý v české pobočce poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, část studií uskutečnil na základě uděleného stipendia v Nizozemsku na Erasmově univerzitě v Rotterdamu. Vašíčková bude řídit personalistiku v ABB Společnost ABB, přední světový dodavatel technologií pro energetiku a automatizaci, oznámila jmenování Jany Vašíčkové na pozici HR manager pro Českou republiku, Maďarsko, Ukrajinu a Slovensko. V této pozici nahradila Alenu Ciprovou, která odešla na mateřskou dovolenou. Vašíčková pŧsobí v ABB jiţ 21 let. Od roku 2008 pracovala ve Spojených arabských emirátech v regionálních a subregionálních HR manaţerských rolích v regionu IMA (Indie, Střední východ a Afrika), později řídila oddělení lidských zdrojŧ pro celou jiţní oblast Zálivu a Pákistán. WBI Systems posilují a otevírají novou obchodní divizi Společnost WBI Systems, a. s., posílila v únoru svŧj manaţerský tým a současně otevírá novou obchodní divizi, zaměřenou na prodej a podporu online řešení. Libor Kalenský se stal výkonným ředitelem pro nově vzniklou cloudovou divizi. Do WBI přišel ze společnosti AutoCont, kde pŧsobil na rŧzných manaţerských pozicích od roku 1992. Během své kariéry mimo jiné zastával pozici manaţera expertního centra pro komunikaci a spolupráci, kde měl na starosti kompletní řízení rozvoje produktŧ v této oblasti, jakoţ i podporu cloudových řešení. Jeho úkolem v novém týmu bude kromě jeho vedení i příprava a exekuce obchodní a marketingové strategie pro prodej online řešení společnosti WBI zaloţených primárně na produktu Microsoft Office 365. Jaroslav Salva je ředitelem pro obchod a marketing. Přichází ze společnosti Tech Data Distribution, kde zastával pozici ředitele divize Azlan. Vminulosti pracoval ve společnostech NESS Czech a Microsoft, kde získal bohaté zkušenosti v prodeji řešení ERP, CRM, CAD a ECM. V manaţerských pozicích byl zodpovědný za přípravu a exekuci obchodních a marketingových strategií. Přestupy manaţerŧ posílejte na e-mail: [email protected] Foto popis| Stephen Hester si jako šéf skupiny RSA ročně přijde na 950 tisíc liber Foto autor| FOTO BLOOMBERG

Americký moderátor Jay Leno po 22 letech odchází z noční talkshow televize NBC 6.2.2014

zpravy.rozhlas.cz str. 00 Helena Berková

film

Noční pořad Tonight Show americké televize NBC dnes zřejmě bude mít rekordní sledovanost. Naposled ho moderuje jeden z nejpopulárnějších amerických komikŧ Jay Leno. 63letého Lena nahradí 39letý Jimmy Fallon. "Mezi námi je generační propast. Jimmy je o 23 let mladší, zná současnou hudbu. Kdyţ jsem viděl jeho taneční kousek s Justinem Timberlakem, bylo mi jasné, ţe bych to nesvedl. V mém věku je čas na odchod,“ říká Jay Leno, jeden z nejoblíbenějších amerických moderátorŧ.Jeho odchod z pořadu Tonight Show nikoho nepřekvapil - televize NBC ho ohlásila s téměř ročním předstihem. Pořad se také přesouvá z Los Angeles do New Yorku. Podobná generační výměna moderátorŧ Tonight Show se odehrála v roce 1992, kdy Leno vystřídal Johnnyho Carsona.Tonight Show se vysílá od roku 1954. Jay Leno natočil celkem 4 160 pořadŧ.„Jay Leno přišel s celkem zajímavým stylem moderování, které bylo zejména typické svým familiárním přístupem. On v podstatě hovořil Plné znění zpráv


tak, jak se bavíme s přáteli ve volném čase,“ vysvětluje dŧvod jeho popularity Tomáš Trampota, ředitel Institutu komunikačních studií a ţurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Za Lenovy éry se v Tonight Show vystřídala řada prominentŧ - včetně Baracka Obamy, vŧbec prvního úřadujícího prezidenta v pořadu. Při dalším setkání, v srpnu 2013, mu Leno popřál k narozeninám, a nejen to:"Zmínil jste se o infrastruktuře, ale jak s tím souvisí politická strana? Vidím, ţe se nám rozpadá most, není bezpečný. Co záleţí na tom, kdo je republikán a kdo demokrat, proč prostě ten most nespravíte?"„To, to, to, to nevím,“ zareagoval na jeho dotaz Obama.V roce 2010 byl hostem Jaye Lena rybář a cestovatel Jakub Vágner. „Víte, ţe jste první český rybář v historii tohohle pořadu?“ zeptal se ho moderátor.V roce 2011 Lena zaujal záznam z návštěvy tehdejšího českého prezidenta Václava Klause v Chile. Údajnou krádeţ pera tehdy na internetu shlédly více neţ dva miliony lidí."My to video analyzovali a zjistili, ţe ti dva byli spolčení. Soustředili jsme se na českého prezidenta, ale ten jen odváděl pozornost. Podívejte se, co dělá ten druhý! Bere pero, teď vlaječky, bere i telefon. Sebral telefon. Teď odtrhl mikrofon a teď - hele, mizí sklínka, je fuč, a uţ je zase zpátky, jenţe prázdná. Podívejte, on sebral vodu,“ komentoval video Leno.Někteří odborníci soudí, ţe NBC by neměl nechat Lena odejít - Tonight Show má stále vyšší sledovanost neţ konkurence. NBC ale zřejmě předpokládá, ţe pokud by Lena nevyměnila, ztratila by část mladších divákŧ, kteří by mohli dát přednost konkurenční noční talkshow Jimmyho Kimmela na stanici ABC."Kdyby něco, budu v garáţi," řekl Leno, vášnivý sběratel automobilových veteránŧ, kdyţ blahopřál svému nástupci. V garáţi o rozloze 17 tisíc metrŧ čtverečných má i Tatru 87 z roku 1938.Český rybář bude hostem prestiţní americké talkshowAmerický prezident Obama vystoupí v nejpopulárnější americké talk show Nejkrásnějším americkým veteránem se stala tatrovka

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1312480

Význam ZOH v Soči pro Rusko 7.2.2014

ČT 24

str. 03

21:31 Horizont

Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Soči jako zrcadlo ambicí ruských elit probereme s Michaelem Romancovem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, dobrý večer. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Dobrý večer. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Pane Romancove, máme olympijské hry superlativŧ, jaký signál tím Rusko vysílá a je to signál hlavně domŧ, anebo do světa? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Já myslím, ţe to je signál obousměrný, protoţe jak směrem k domácímu publiku, tak k tomu zahraničnímu se Rusko chce, alespoň pokud mŧţeme věřit Vladimiru Putinovu, a já bych mu v tomto ohledu rozhodně věřil, chce ukázat svojí novou, to znamená vyspělou moderní tvář hodnou 21. století. Nakolik se mu to podaří, nebo ne, to je samozřejmě otázka. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Nějaké problémy, řekněme, drobné se objevily, ale v případě, ţe by jich bylo více nebo nedejboţe nějaký útok, neriskuje Vladimir Putin příliš? Mŧţe se rozkolísat jeho pozice? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Já se domnívám, ţe to je něco, co se pravděpodobně nestane, protoţe koneckoncŧ i kdyby tam nedejboţe, já to nechci přivolávat, přeju si samozřejmě, aby k tomu nedošlo, ale i kdyby tam došlo k nějakému velkému Plné znění zpráv


problému, tak on to ustojí. On uţ to ustál mnohokrát. Pravděpodobně by to byl schopen naopak znovu vlastně jaksi otočit ve svŧj, ve svŧj prospěch, ale doufejme, ţe se tam nic zásadního nestane. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Jak moc jsou dnes olympijské hry politickou záleţitostí? Jak moc je politika vyuţívá nebo zneuţívá? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Já bych řekl, ţe uţ dlouho nebyly tak zpolitizované, jako jsou dneska v Rusku. Mezinárodní olympijský výbor vţdycky argumentoval, ţe hry se nepřidělují zemi, ale městu. Tady vlastně se pořád mluví o tom, ţe olympiáda je ruská. Nikdo nezná jméno, nikdo neviděl tvář předsedy olympijského výboru, vlastně starosta Soči, coţ je, standardně by to měla být ta druhá dŧleţitá figura právě po tom předsedovi organizačního výboru, tak uţ oba dva tihle ti pánové byli zastíněni Vladimirem Putinem. To znamená, tady vlastně Mezinárodní olympijský výbor popřel sám sebe. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Uţ se objevily nebo novináři si stěţovali na útoky hackerŧ, jistě s nějakým spíše kriminálním podtextem, ale mŧţou se pokusit podobným zpŧsobem zaútočit i nějaké tajné sluţby? Přece jenom je tam 40 hlav státŧ a vlád. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Tak to samozřejmě nevím, nicméně se tvrdí, uţ se objevily takové zprávy, ţe vlastně Rusko se pokusí vlastně takříkajíc tedy hacknout všechny ty dŧleţité jaksi osoby, které tam budou, ale tady bych se trošku Ruska zastal. Já si myslím, ţe to je něco, co se děje úplně všude. Koneckoncŧ víme, ţe třeba při některých mezinárodních akcích v Londýně se o to samé snaţila britská sluţba. Všichni vědí, ţe to dělá americká tajná sluţba, čili tam jde spíš jenom o to, jak moc jsou šikovní, jak moc dobrou nebo špatnou mají techniku, a to já samozřejmě netuším. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Doufejme, ţe šikovní budou hlavně sportovci. Pane Romancove, děkujeme za návštěvu v Horizontu. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Já děkuji za pozvání.

Olympiáda a bezpečnost 7.2.2014

ČT 24

str. 02

22:00 Události, komentáře

Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Olympijské hry v Soči jsou podle všeho těmi nejhlídanějšími v historii. Útoky na ně hrozí hlavně kavkazští rebelové. Sportoviště, hotely i samotné město jsou proto pod neustálým dohledem policistŧ i tajných sluţeb. Rusové tvrdí, ţe pro bezpečnost udělali, co bylo v jejich silách. Radka ZÍTKOVÁ, redaktorka -------------------Pevnost s přezdívkou Olověný kruh, Soči teď hlídá na 40 tisíc policistŧ a vojákŧ. Dvakrát víc, neţ je v aktivní sluţbě v české armádě. Sergej BARACHIN, návštěvník her z Moskvy -------------------Ne, nebojím se. Kdyţ se podívám na ten počet lidí a policistŧ, tak vše vypadá v pořádku. Martin DORAZÍN, redaktor Plné znění zpráv


-------------------Takových kontrol, jako je tato, absolvujeme denně 10 - 12, jsou velmi dŧkladné a trvají jen chvíli, ale projít jimi musí kaţdý. Jsou prakticky všude, před hotely, před olympijským parkem, před olympijskou vesnicí, před tiskovým střediskem, před nádraţím, jsou všude. Radka ZÍTKOVÁ, redaktorka -------------------Neúprosná kontrolní zóna sahá aţ k nedalekým hranicím s Abcházií. Pod dohledem je i vzdušný prostor a moře. Ruským vojenským lodím tu sekundují i dvě americké. V případě útoku jsou připravené na okamţitou evakuaci. Peter BROOKES, bezpečnostní odborník, Heritage Foundation -------------------Tohle je ruská show, je to ruské suverénní území. Mezinárodní spolupráce ale bude klíčová v případě, ţe dojde ke katastrofě nebo útoku. Radka ZÍTKOVÁ, redaktorka -------------------Bezpečnost je v Soči nejvyšší priorita. Americké tajné sluţby uţ od středy prověřují moţnost útoku prostřednictvím výbušniny ukryté v zubní pastě. Podle pokusu televize CNN by fungovala. Sidney ALFORD, odborník na výbušniny -------------------Voní a chutná to jako zubní pasta. Připravil jsem to tak, ţe kdyby to někdo podrobil běţné kontrole, pravděpodobně by to prošlo. Radka ZÍTKOVÁ, redaktorka -------------------Útoky během olympiády uţ v létě hrozil lídr kavkazských separatistŧ Doku Umarov. V lednu pak svět znervózněla tato nahrávka. Strŧjce volgogradských atentátŧ na ní předváděl výrobu výbušnin pro Soči. Jeho se Rusŧm podařilo dopadnout. Umarov a obávané černé vdovy ale i po zahájení her zŧstávají na svobodě. Radka Zítková, Česká televize. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------A ve studiu jsou expert na terorismus z Policejní akademie Marian Brzybohatý a také analytik Institutu mezinárodních studií Jan Šír. Pánové, dobrý večer. Marian BRZYBOHATÝ, odborník na terorismus, Policejní akademie ČR -------------------Dobrý večer. Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Dobrý večer. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Předpokládám, ţe jste slyšeli o tom incidentu s letadlem letícím z ukrajinského Charkova, které bylo donuceno přistát na jednom z istanbulských letišť. Je to něco podle těch dostupných informací, co prostě zapadá do těch obav z teroristického útoku při olympijských hrách, pane Brzybohatý? Marian BRZYBOHATÝ, odborník na terorismus, Policejní akademie ČR -------------------Já myslím, ţe podle informací, které jsou k dispozici, tak pravděpodobně ne. Nicméně jednalo se o incident, který z hlediska v prvních minut prŧběhu mohl mít závaţné dŧsledky. Ale jakmile se ukázalo, ţe se jedná skutečně o opilecký incident, tak obavy pominuly. Takţe těchto incidentŧ je celá řada. Není to nic výjimečného. A pokud vím, takţe třeba v Praze k podobnému incidentu došlo, tuším, v roce 2006. A takţe takové, takové věci se stávají. Ale chci jenom podotknout, ţe pokud není jasně definováno, o co se vlastně jedná, tak se takovému incidentu musí přistupovat jako k projevŧm terorismu. To znamená... Plné znění zpráv


Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Kdyţ se vrátíme zpátky k Soči, tak jak, jak velké míry bezpečnosti se dá dosáhnout tak masivnímu opatřením, které nebo o kterých víme, ţe jsou přijata právě v Rusku? Marian BRZYBOHATÝ, odborník na terorismus, Policejní akademie ČR -------------------Já bych řekl, ţe velké míry bezpečnosti. Nicméně na stoprocentní míry bezpečnosti to... Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------To jsem předpokládal. Marian BRZYBOHATÝ, odborník na terorismus, Policejní akademie ČR -------------------To není moţné, ale vţdycky se počítá určitá pravděpodobnost, se kterou je moţné, ţe k nějakému výskytu mimořádné události a tato, tato míra výskytu se nedá, nedá naprosto vyloučit, dá se pouze zmenšit. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Jakým zpŧsobem funguje, a to se dá asi vzít i z české zkušenosti, kdyţ tady bylo zasedání například Mezinárodního měnového fondu. Jakým zpŧsobem funguje spolupráce dvou bezpečnostních sloţek nebo sborŧ, jako třeba teď momentálně ruské policie, případně armády plus americké bezpečnostní sluţby a není vyloučeno, ţe ještě nějaké, o kterých nevíme. Marian BRZYBOHATÝ, odborník na terorismus, Policejní akademie ČR -------------------Takové spolupráci vţdycky předbíhá, předbíhá určitý, určité jednání ať na diplomatické, nebo na profesionální úrovni, připravují se plány, připravují se oblasti vlastní spolupráce a definují se i v podstatě standardy, podle kterých tato, tato spolupráce bude probíhat. To záleţí na podmínkách a na cílech, které tato spolupráce má. A pokud naráţíte na spolupráci třeba amerických sluţeb a ruských sluţeb, tak vyplývá a ze stejných zájmŧ, to znamená, obě dvě strany se podílejí na boji s terorismem a jak pro Rusko, tak i pro Spojené státy je to velice aktuální bezpečnostní problém. Čili to je základní, to je základní východisko této spolupráce. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Pane Šíre, pokud vezmeme případy nebo některé případy teroristických útokŧ na území Ruské federace z minulosti, mŧţeme se bavit o Volgogradu, mŧţeme se bavit o starším případu z divadla v Dubrovce, mŧţeme se bavit o té škole v Beslanu, tak jakou z vašeho pohledu mají zkušenost a jaký, řekněme, prokazují nějaký progres ruské bezpečnostní sloţky v boji s terorismem. Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Tak pokud jde o tu zkušenost, ta si myslím, ţe je značná, protoţe Rusko je momentálně zemí, ve které teroristické akce nejsou bohuţel ničím výjimečným, pokud jde o úspěšnost, tady bych byl malinko skeptičtější a dovolil bych si navázat na to, co řekl kolega Brzybohatý. Prostě některé věc nejdou uhlídat stoprocentně a pokud se podíváme třeba na trend, pokud jde o nějaké operace těch dţihádistických bojŧvek pocházejících z oblasti blízko Soči, severního Kavkazu, ty struktury jsou stále více decentralizovanější, stále snáze do nich pronikají, třeba konvertitě, kteří nepocházejí z těch místních skupin, nejsou tak pevně ukotveni v těch místních komunitách. A tato penetrace představuje čím dál větší problém pro ruské bezpečnostní síly. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Uţ jenom při pouhém pohledu na mapu, na to, kde leţí Soči, to znamená, ţe leţí v podstatě na úpatí Kavkazu, relativně v tom kontextu ruském, nedaleko, nedaleko toho území, odkud pochází třeba Doku Umarov a tak dále a zároveň leţí velice blízko Abcházie, coţ je bráno minimálně Gruzií jako okupované území Ruskou federací. To znamená, je to geopoliticky komplikovaná, komplikované území. To asi nepřispívá k větší bezpečnosti? Plné znění zpráv


Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Nepřispívá. Já bych akorát malinko diferencoval mezi tou Abcházií a severním Kavkazem, momentálně s tím terorismem se setkáváme pokud ne výjimečně, tak teda, pardon, pokud ne výlučně, tak, tak především v oblasti severního Kavkazu, Abcházie byla účastníkem konfliktu s tou centrální vládou v Gruzii. Momentálně se jedná do určité míry, dovolím si tvrdit, ruský protektorát, kde Rusko má svoje vojska. Abcházie vzhledem k tomu, ţe byla za, byla uznána jako nezávislá země právě ze strany Ruska, momentálně nemá potřebu dávat nějak najevo nějaký protiruský odpor. Skutečně co je problém, to jsou, to jsou ty neklidné oblasti severního Kavkazu, dříve zejména tedy Čečensko a Dagestán, dnes se k nim přidává ještě Ingušsko a do velké míry Kabardo-Balkarsko, kde se s tímto problémem bohuţel setkáváme často. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Pak ještě ta věc, která do značné míry předcházela odjezdu všech zúčastněných výprav na olympijské hry do Soči, a to byly ty zejména mailové výhrŧţky jednotlivým olympijským výborŧm. U některých, jako například u rakouského olympijského výboru, byly velice konkrétně směřované proti jednotlivým sportovcŧm. Bylo tam i řečeno, ţe budou uneseni a tak dále. Jeden takový, řekněme, výhrŧţný e-mail dostal i Český olympijský výbor. Jakým zpŧsobem se nakládá s tak v podstatě nekonkrétní hrozbou? Marian BRZYBOHATÝ, odborník na terorismus, Policejní akademie ČR -------------------Tak já myslím, ţe v některých případech konkrétní byl, ale terorismus úzce souvisí s propagandou a v podstatě formou propagandy. A přesně tyto dopisy zapadají do tohoto schématu. Takţe odborníci vyhodnocují úroveň rizika, podle toho se potom rozhodují, podle toho se potom přijímají opatření. Zatím pokud vím, tak v tomto případě tyto dopisy nejsou hodnoceny příliš na vysoké, na vysoké úrovni. A nejenom v České republice, ale i v řadě zemích, které se s nimi setkaly. Takţe... Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Takţe to mohlo být jen poplašné. Marian BRZYBOHATÝ, odborník na terorismus, Policejní akademie ČR -------------------Takţe je to v podstatě doprovodná kampaň, která má určitým zpŧsobem otrávit, otrávit olympijské hry a navodit atmosféru strachu. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Co se týče samotných bezpečnostních opatření, tak celkem zajímavou citaci přinesl dnes list Wall Street Journal, který cituje ruského vicepremiéra Dmitrije Kozaka, který se pravděpodobně asi uřekl před novináři a komentoval chování účastníkŧ olympiády na jejich pokojích, kde podle jeho slov jsou sledovací kamery. Pak byl nějak separován jaksi, aby dál nehovořil o tom, alespoň tak to Wall Street Journal popisuje. A zároveň se otevřeně mluví o monitorování telefonického či elektronického komunikačního provozu v té dané oblasti. To je něco, s čím se prostě musíme smířit u takto hromadné akce, která má taková bezpečnostní rizika? Marian BRZYBOHATÝ, odborník na terorismus, Policejní akademie ČR -------------------Máte dvě moţnosti. Buď ji mŧţete přijmout takovou situaci, anebo ji mŧţete odmítnout, ale pak nemŧţete být na olympijských hrách. Takţe myslím si, ţe účastníci moc velký výběr nemají. A jak jsem viděl z příspěvkŧ, tak mají spíš tendenci akceptovat tuto situaci vhledem k rizikŧm... Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------To by tam asi nebyli, kdyby ji akceptovali. Marian BRZYBOHATÝ, odborník na terorismus, Policejní akademie ČR -------------------Přesně. Vzhledem k rizikŧm, která, která, která existují. Takţe pokud naráţíme na monitoring, tak já nepochybuji o tom, ţe nejen telefonické hovory, ale v podstatě veškerá komunikace je monitorována. Je také Plné znění zpráv


fakt, ţe kamery jsou umístěny například v prostředcích hromadné dopravy. Ale zda jsou umístěny na konkrétních pokojích, to vám nemohu potvrdit ani vyloučit. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Chápu. Ptám se čistě z hlediska toho, jestli by, řekněme, takový krok nebo takový prostředek byl velké plus pro posílení bezpečnosti. Marian BRZYBOHATÝ, odborník na terorismus, Policejní akademie ČR -------------------Ono je to vţdycky záleţitost nalezení rovnováhy mezi riziky a omezením míry lidské svobody. Takţe vzhledem k tomu, ţe neznáme konkrétní situaci, neznáme konkrétní rizika, která hrozí, tak asi takovou situaci mŧţeme těţko komentovat. Je jasné, ţe z hlediska normální běţné morálky normálních lidských hodnot je něco takového asi nepřípustné. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------No, a pak ta věc, o které se mluví velice často a která byla případem například nebo jedním z příkladŧ teď toho posledního atentátu ve Volgogradě, ta veškerá opatření, která jsou přijatá, předpokládám, kdyţ narazí na jednotlivce, motivovaného, vybaveného například tou zubní pastou, kterého jsme viděli v reportáţi CNN, tak asi pravděpodobně mohou zklamat. Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Já bych nerad tady rýsoval čerta na zeď, ale to uvidíme, jestli ta opatření zklamala, nebo ne. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------To nebylo myšleno jako výzva k predikci toho, ţe se, ţe se něco stane, ale pravděpodobně tak je asi vedena ta hranice, o které jsme mluvili na začátku s panem Brzybohatým, ţe nikdy není stoprocentní zaručená bezpečnost. Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Stoprocentně není zaručené, stoprocentně zaručena bezpečnost není nikdy. Je to o tom hledání té rovnováhy k tomu, co je ještě přijatelné a jakou míru bezpečnosti a za jakou cenu jsme ochotni a připraveni získat. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Mimochodem, ta cena, kterou jsme tady teď popisovali, je pro vás akceptovatelná? Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Pro mě osobně nevím, já se nepotýkám s hrozbou, která by se vztahovala k mému ţivotu nebo k mému zdraví. Nicméně pokud jde třeba o to šmírování, které jste zmínil, myslím si, ţe poskytovatelé třeba některých operačních systémŧ, které běţně pouţíváme v našich mobilních telefonech, mají k podobným praktikám velice blízko. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Pánové, oběma díky za váš komentář. Hezký večer, na shledanou. Marian BRZYBOHATÝ, odborník na terorismus, Policejní akademie ČR -------------------Děkujeme, rádi jsme přišli. Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Děkuji. Plné znění zpráv


Všechnopárty vs. show na Primě: Proč Šíp rozdrtil Krause? 7.2.2014 lidovky.cz str. 00 Lidovky / Média Jan Potŧček, autor je šéfredaktorem serveru DigiZone.cz Krásný ztráty, Banánové rybičky, Mr. GS, Na kus řeči, Saunu nebo Áčko známe uţ jen z televizních archivŧ. Populární a pro televize nenáročná talk show začíná být v Česku ohroţeným druhem. Proč na obrazovce zŧstávají jen Karel Šíp a Jan Kraus. „Zásadou u talk show je dosáhnout návykovosti. Jakmile se jednou vytvoří – a myslím, ţe jsme toho byli svědky jak u Krause tak Šípa – musejí o ní programoví pracovníci stále pečovat,“ říká mediální analytik Milan Kruml, specialista vývoje ČT. Jakmile se Jan Kraus na jaře 2010 rozhodl po šesti letech ukončit projekt Uvolněte se, prosím! a přešel z ČT do Primy, na Kavčích horách udělali dŧleţité a z dnešního pohledu jediné správné rozhodnutí: do uvolněného vysílacího okna po Krausovi přestěhovali Šípa a jeho Všechnopárty. Výsledek? Všechnopárty v novém čase dosáhla ještě vyšší sledovanosti neţ Uvolněte se, prosím! a donutila Primu hýbat s vysílacím časem nového Krausova pořadu Show Jana Krause. Jan Kraus V přímém souboji se Šípem neměl Kraus šanci, navíc jeho publikum je výrazně mladší neţ u Všechnopárty, takţe mu brzký vysílací čas o pátečním večeru nesvědčí. Na Šípa se náhle díval více neţ milion divákŧ, zatímco sledovanost Krause na Primě klesla k pŧl milionu. Jak to? „Příčiny podle mého názoru nejsou tolik v obsahu Show Jana Krause, jako v posazení do schématu, neboť ČT nabízí Šípovi lepší rozjezd – 13. komnatu – neţ Prima, která zde improvizuje – Vyvolení, Místo činu, teď Farmář hledá ţenu a zábavný pořad, který by to měl napravit. Dalo by se spekulovat také o tom, ţe Šíp má lepší výběr hostŧ, nebo ţe se v rozhovorech řídí promyšlenou dramaturgií, zatímco Kraus improvizuje, ale to by chtělo hlubší analýzu,“ míní mediální analytik Milan Šmíd z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Svou roli jistě hraje i rozdílný charakter obou moderátorŧ a jejich zpŧsob komunikace s hosty. Zatímco Kraus je kousavý a nezřídka si utahuje z celebrit, Šíp je umírněnější a dělá si legraci spíš sám ze sebe. Celý text o talk show na českých televizních stanicích si přečtete v magazínu Pátek, který vychází 7. února. Dočtěte si článek Lidových novin v iPadu nebo v iPhone. Dočtěte si článek Lidových novin ve vašem počítači. Objednejte si předplatné LN a budete je mít kaţdý den ráno do 7:30 ve schránce.

URL| http://www.lidovky.cz/souboj-talk-show-kraus-vs-sip-vsechnoparty-vs-show-jana-krause-pv3/media.aspx?c=A140206_183945_ln-media_vam

Pro ODS si prý jde smrt. Čtěte více 7.2.2014

parlamentnilisty.cz str. 00 Petr Kupka


Pokud by se v únoru konaly volby do Poslanecké sněmovny, stejně jako v lednu by v nich zvítězilo hnutí ANO. ODS by se do sněmovny vŧbec neprobojovala. Vyplývá to z aktuálního prŧzkumu volebních preferencí společnosti SANEP. Politolog Jan Kubáček ParlamentnímListŧm.cz řekl mimo jiné, proč Babišovo hnutí v posledních prŧzkumech dominuje a ODS ztrácí.



Hnutí ANO by volilo 24,7 procenta voličŧ. ČSSD by získala 22,3 procenta hlasŧ, za ní KSČM s 15,2 procenty. TOP 09 by obdrţela 11,2 procenta a KDU-ČSL 6,4 procenta. Do sněmovny by ještě pronikl Úsvit s 5,3 procenty. ODS by zŧstala před branami “Aktuální prŧzkum volebních preferencí společnosti SANEP však poukazuje na propad ODS pod pětiprocentní hranici (4,8 %), coţ poměrně zásadně mění i únorový volební model, v němţ by v Poslanecké sněmovně jiţ občanští demokraté nefigurovali,“ informuje agentura. Oproti lednovému šetření společnosti SANEP ztrácí i hnutí Úsvit přímé demokracie Tomio Okamury, které se s aktuální podporou 5,3 % voličŧ propadá k pětiprocentní hranici, jejíţ dosaţení je nutné pro vstup do Poslanecké sněmovny. Prŧzkum SANEPu ZDE, prŧzkum ppm factum ZDE, prŧzkum STEMu ZDE Proč klesá zájem voličŧ u ODS? “V případě ODS je zjevný pokles voličského zájmu, který bezpochyby souvisí zejména s celkovým obrazem této strany za celou dobu jejího pŧsobení ve vrcholné politice, které vyvrcholilo řadou korupčních skandálŧ a vytvořilo mediální obraz `kmotrovské` strany. I přesto, ţe aktuálně stojí v čele ODS nový předseda prof. Petr Fiala, který není spojován s negativně vnímanou minulostí této strany, aktuální šetření volebních preferencí společnosti SANEP naznačuje, ţe obnova voličské dŧvěry v dříve nejsilnější pravicovou stranu v ČR bude nesmírně náročným cílem, který je znesnadněný např. i odchodem jednoho z nejdŧvěryhodnějších a nejpopulárnějších politikŧ této strany, jakým byl z pohledu široké veřejnosti Jiří Pospíšil,“ tvrdí SANEP. Také podle lednového prŧzkumu agentury STEM by ve volbách zvítězilo hnutí ANO, následované sociálními demokraty. Ve volebních preferencích by získalo 20 procent, sociální demokraty by volilo 18,6 procenta voličŧ a komunisty 14 procent. Zbylé strany nedosáhly desetiprocentní podpory. ODS získala rovných pět procent. Podle jiné agentury by zvítězila ČSSD Podle aktuálního modelu společnosti ppm factum research, který byl zveřejněn také v pátek, jako prŧzkum SANEPu, by však volby do Poslanecké sněmovny nyní stejně jako na podzim vyhrála ČSSD. Získala by 20, 9 procenta, hnutí ANO by skončilo druhé s 18, 5 procenty. Pětiprocentní hranici by překročilo všech šest stran, které jsou nyní zastoupeny v dolní komoře Parlamentu. Jednota versus rozpolcenost “Rozdíl mezi prŧzkumy je poměrně drobný. Je vidět, ţe nálady jsou ve výkyvu, ale rozhodují data. V podstatě se ukazuje, ţe pokud se nesjednotí komunikace zejména v sociální demokracii a v ODS, tak to mŧţe tyto značky dlouhodobě oslabovat. Ta nejednota a nespokojenost veřejnosti z trendu mnohomluvnosti a velmi často vzájemně konfliktních postojŧ tady je. Opakuje se v české politice a vţdycky trestá tu domovskou stranu. Na tom se nic nemění a kaţdá strana na to musí bedlivě dávat zřetel uţ z toho titulu, ţe dnes čelí v podstatě třem subjektŧm, které mají jednotnou komunikaci, a to je ANO, Úsvit a KSČM," řekl ParlamentnímListŧm.cz politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Kubáček. Funkcionářská válka oslabuje “Velký problém Bohuslava Sobotky je v současnosti souboj o náměstky a spolustraníky, který vytváří dojem o sociální demokracii jako o straně funkcionářŧ a straně, jeţ je věčně rozpolcená," uvedl politolog s tím, ţe tato funkcionářská válka jen oslabuje ČSSD, protoţe volič takovouto nejednotu nevidí rád. Obdobný problém je podle něj patrný také u Petra Fialy, který zatím bojuje s dědictvím rozdělené, rozcházející se strany. “A ještě bude nějaký čas trvat, neţ se vŧbec projeví nástup Petra Fialy do čela ODS na změně, na coţ budou tím pádem i voliči reagovat se zpoţděním několika měsícŧ,“ uzavřel politolog.




Kraus vs. Šíp 7.2.2014

Pátek Lidových novin Jan Potŧček

str. 18

Fokus:

Krásný ztráty, Banánové rybičky, Mr. GS, Na kus řeči, Saunu nebo Áčko známe uţ jen z televizních archivŧ. Populární a pro televize nenáročná talk show začíná být v Česku ohroţeným druhem. Proč na obrazovce zŧstávají jen Karel Šíp a Jan Kraus. Souboj talk show Dnešní Všechnopárty Karla Šípa, aktuálně nejsledovanější pořad tohoto druhu na českých obrazovkách s více neţ milionem divákŧ, začala Česká televize vysílat v listopadu 2005 jako svoji druhou pravidelnou týdenní talk show vedle Uvolněte se, prosím! s Janem Krausem. Málokdo si uţ pamatuje, ţe Karel Šíp pŧvodně bavil diváky v úterý večer, coţ je poměrně sloţitý čas ovládaný Novou a jejím seriálem Ordinace v rŧţové zahradě 2. Šípovi se přesto dařilo hned od začátku oslovovat na 700 tisíc divákŧ, coţ byl neuvěřitelný úspěch. Stále však v úspěšnosti zaostával za Krausovým Uvolněte se, prosím!, které o pátečních večerech sledoval nezřídka i milion divákŧ. Čím to? Kraus měl od začátku výhodu v tom, ţe jeho pořad ČT1 zařadila do nejlukrativnějšího dne v týdnu, kdy s přehledem léta poráţí všechny ostatní televize včetně Novy. Její blok výpravného pŧvodního seriálu (Vyprávěj, později Sanitka II a nyní První republika) a dokumentárního cyklu 13. komnata vytváří dostatečně silný divácký polštář pro následující zábavný pořad. „Zásadou u talk show je dosáhnout návykovosti. Jakmile se jednou vytvoří – a myslím, ţe jsme toho byli svědky jak u Krause, tak Šípa –, musejí o ní programoví pracovníci stále pečovat,“ říká mediální analytik Milan Kruml, specialista vývoje ČT, který do loňska pracoval pro Novu. Jakmile se Jan Kraus na jaře 2010 rozhodl po šesti letech ukončit projekt Uvolněte se, prosím! a přešel z ČT do Primy, na Kavčích horách udělali dŧleţité a z dnešního pohledu jediné správné rozhodnutí: do uvolněného vysílacího okna po Krausovi přestěhovali Šípa a jeho Všechnopárty. Výsledek? Všechnopárty v novém čase dosáhla ještě vyšší sledovanosti neţ Uvolněte se, prosím! a donutila Primu hýbat s vysílacím časem nového Krausova pořadu Show Jana Krause. V přímém souboji se Šípem neměl Kraus šanci, navíc jeho publikum je výrazně mladší neţ u Všechnopárty, takţe mu brzký vysílací čas o pátečním večeru nesvědčí. Na Šípa se náhle díval více neţ milion divákŧ, zatímco sledovanost Krause na Primě klesla k pŧl milionu. Jak to? „Příčiny podle mého názoru nejsou tolik v obsahu Show Jana Krause jako spíš v posazení do schématu, neboť ČT nabízí Šípovi lepší rozjezd – 13. komnatu – neţ Prima, která zde improvizuje – Vyvolení, Místo činu, teď Farmář hledá ţenu a zábavný pořad, který by to měl napravit. Dalo by se spekulovat také o tom, ţe Šíp má lepší výběr hostŧ nebo ţe se v rozhovorech řídí promyšlenou dramaturgií, zatímco Kraus improvizuje, ale to by chtělo hlubší analýzu,“ míní mediální analytik Milan Šmíd z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. kultivovaný a komplikovaný Svou roli jistě hraje i rozdílný charakter obou moderátorŧ a jejich zpŧsob komunikace s hosty. Zatímco Kraus je kousavý a nezřídka si utahuje z celebrit, Šíp je umírněnější a dělá si legraci spíš sám ze sebe. „Pořad Karla Šípa je kultivovaný, inteligentní a jeho humor se nesnaţí šokovat, ale opravdu pobavit. Z výsledkŧ spokojenosti divákŧ a faktoru diváckého zaujetí je evidentní, ţe tento přístup lidé oceňují,“ chválí svého moderátora programový ředitel ČT Milan Fridrich. I kdyţ bychom od manaţera veřejnoprávní televize těţko čekali jinou odpověď, v charakteristice Šípa je přesný: právě nekonfliktnost a umírněný humor, kdy si dokáţe dělat legraci i sám ze sebe, přinášejí Šípovi body. Jan Kraus je oproti němu poměrně komplikovanou osobností, coţ se neprojevuje jenom na televizní obrazovce. Známé jsou jeho spory s bývalými programovými ředitelkami Primy i České televize i konflikt s generálním ředitelem ČT Jiřím Janečkem, který vyústil v Krausŧv odchod – či spíše návrat – na Primu. „Jan Kraus se velmi blíţí formátu late night, Šípova Všechnopárty má spíše povahu tradiční celebritální show. U late night se od moderátora očekává jistá kontroverze, překvapení, výrazná prezentace osobních názorŧ a postojŧ – čehoţ ale nelze dosáhnout s kaţdým hostem, navíc se u nás prezentace osobního názoru dost často povaţuje za něco ‚neslušného„,“ vysvětluje horší vnímání Jana Krause analytik Milan Kruml. „Karel Šíp staví svŧj pořad na principu hledání odpovědí na nejrŧznější témata – a je úspěšný díky obrovské Plné znění zpráv


zkušenosti a také daru být vtipný a inspirovat ke ‚vtipnosti„ ostatní, tedy své hosty. Diváci se nedívají kvŧli kontroverzi, ale jsou zvědaví, jaký další, nečekaný úhel pohledu na zdánlivě všední věci jim Všechnopárty nabídne, čím propojí zdánlivě nepropojitelné hosty.“ Kraus má vlastně štěstí – nemít výborný produkční štáb v čele se Simonou Matáskovou, která připravovala uţ jeho Uvolněte se, prosím! pro ČT, zřejmě by uţ svoji vlastní talk show neměl. „Pro mě byla garantem kvality Simona Matásková. Ona je i zdatný dramaturg. A druhá věc je, ţe z takové show je pět hodin záznamu, a kdyţ tam není Simona, tak to úplně ztrácí garanci, co tam ze mě sestříhají. Kdyţ na to přijde, tak z vás jde sestříhat úplnej idiot,“ píše Jan Kraus na webu svého pořadu, který si spravuje sám, stejně jako videoarchiv Show Jana Krause na YouTube. Ţádný jiný pořad Primy takovou výjimku nemá a podle ředitele internetových aktivit této televize Daniela Grunta ani mít nebude: „Jde o individuální dohodu týmu Jana Krause s vedením Primy. Do budoucna jsem proti takovým řešením.“ Kraus si ji ale vydupal a podrţel. Moderátor Kraus nemá ideální vztahy ani s Primou. Poté, co mu nenabídla místo porotce v druhé řadě show Česko Slovensko má talent a oproti první řadě ho nahradila Martinem Dejdarem, začal se tu a tam veřejně strefovat do jejích tváří. „Jako jeden z mála na Primě nemám pornominulost,“ nechal se třeba slyšet v naráţce na dalšího porotce Talentu slovenského producenta Jara Slávika. Prima naopak Krause aţ zuřivě brání, třeba proti nedávnému výpadu deníku Blesk, který moderátora veřejně vyzval, aby zváţil odchod, protoţe jeho show vyčpěla a klesá jí sledovanost. Krausovi se přitom na Primě zase tak špatně nedaří. Prŧměrně jeho show sleduje přes pŧl milionu divákŧ, výjimečně se dostane i nad 700 tisíc. Stále je to však o poznání méně neţ u Všechnopárty, na niţ se dívá hodně přes milion lidí. „Kdyţ se podíváte na strukturu večerního programu na ČT1, zjistíte, ţe zařazení Všechnopárty má svou logiku – mimo jiné umoţňuje divákovi, aby zŧstal u nabídky zmíněného programu celý večer. Pak nevadí drobné posouvání vysílacího času, protoţe je pořád v nějaké logice zařazení. Tím nechci říci, ţe Všechnopárty je pro starší diváky, kteří méně přepínají, ale ţe diváci ČT1 jsou věrni tomuto pořadu mimo jiné proto, ţe nemusejí přepínat,“ vysvětluje Milan Kruml. „Show Jana Krause je v tomto smyslu handicapovaná – stanice, která ji vysílá, často experimentuje s ostatní nabídkou – občas z ní právě Krausŧv pořad vyčnívá jako jediná originální věc, v takové situaci tedy neřeší udrţení divákŧ, ale naopak zpŧsob, jak je k show přilákat z jiných kanálŧ. A to je dost těţké.“ Pád formátu Pokusy o vlastní talk show vesměs selhaly i na nejmenší české plnoformátové televizi Barrandov. Pouhý rok na ní vydrţela Talk show Jana Saudka, určitý úspěch slaví aktuální pořad Sejdeme se na Cibulce, který sází na podobně vlídný přístup k divákŧm jako Karel Šíp ve Všechnopárty. Moderátor Aleš Cibulka rovněţ cílí na starší diváky, ale zatím má omezené moţnosti, protoţe Barrandov jeho pořad vysílá o víkendu hodinu před pŧlnocí (od března by tomu mělo být jinak). Proč vlastně české komerční televize přestaly holdovat laciným talk show? „To mně také vrtá hlavou, protoţe standardní formáty převzaté z americké televize typu Áčka na Nově, Sauny na Primě patří k úspěšným vyplňovačŧm vysílacích časŧ mimo prime time,“ říká Milan Šmíd. Takzvaný prime time je nejdŧleţitější období dne – od sedmi do jedenácti večer –, kdy se na televizi dívá největší počet lidí. Konec většiny těchto formátŧ si vysvětluje klesající sledovaností, tedy horším poměrem nákladŧ na jejich výrobu a výkonem přetaveným do prodaných reklamních časŧ. „Je moţné, ţe zakoupený a odabovaný seriál – i reprízový – udělá za méně peněz lepší rating. Moţná je to i otázka osobností. Některé (Halina Pawlowská) se brzy okoukají, ne kaţdý je Markem Ebenem,“ míní Šmíd. Roli podle něj hraje i přirozená ţivotnost pořadu, jako třeba u formátu Krásný ztráty, který loni po mnoha letech ukončil vysílání na programu ČT2, i snaha o změnu, jeţ vybudí zvědavost divákŧ a mŧţe zvýšit sledovanost. „Je tu i problém dramaturgie, která je náročná, měla by být nápaditá, ale ne kaţdý ji u nás umí jako například Simona Matásková u Show Jana Krause. Kromě toho se vymýšlejí formáty, jeţ jsou talk show podobné. Neboť při Vtipu za stovku na TV Barrandov se hodně debatuje a vyprávějí se historky typické pro talk show,“ dodává Milan Šmíd. Jedno je jisté: osobností, jeţ by zvládly kvalitní a pravidelně vysílanou talk show v hlavním vysílacím čase, vyhovovaly by většině divákŧ a dokázaly by i po letech zaujmout zajímavými hosty i přirozeným humorem, je u nás opravdu jako šafránu. Nebo moţná ještě míň. Své o tom ví televize Nova, která kdysi na formát talk show velmi sázela. Úspěšný u ní byl i Karel Šíp, jenţ se postupně objevil v pořadech Horoskopičiny, Skopičiny a Paškál. Pokusy dvojice Richard Genzer – Michal Suchánek a jejich pořadu Mr. GS skončily spíše rozpačitě a po něm uţ se Nova o vlastní talk show nepokusila.



I kdyţ podle programové ředitelky Alex Ruzek televize uţ třetím rokem uvaţuje o úplně novém pořadu tohoto typu. Kdyby chtěla, mohla by Primě přetáhnout Jana Krause, jehoţ si nedávno „vypŧjčila“ pro moderování Českého slavíka. „Jana Krause s jeho show v té podobě, v jaké je dnes, bychom asi na Nově nechtěli,“ říká však Ruzek a poukazuje na to, ţe pořad, který Kraus na rŧzných televizích a pod rŧznými názvy moderuje prakticky od roku 2000, se uţ poněkud vyčerpal. Nova však nadále počítá s tím, ţe se formát talk show na její obrazovku v dohledné době vrátí. Její podobu uţ v podstatě má vymyšlenou, teď jen hledá vhodného adepta na moderování. „Talk show jsme mívali a asi ji do budoucna zase budeme mít. Je to ale těţké umění, podobně jako sitcomy. Lidé v Česku jsou strašně vtipní v hospodě a mezi kamarády, ale napsat to na papír a připravit z toho pořad pro televizi, to ne. Je to umění, které ne kaţdý ovládá,“ vysvětluje programová šéfka Novy. Jedním z adeptŧ na moderátora nového pořadu byl i Leoš Mareš, televize se s ním ale loni na jaře nedohodla, tak zkusil štěstí na Primě. Zahraniční zábavná soutěţ QI, jiţ moderoval společně s Patrikem Hezuckým, ale u divákŧ příliš nezabodovala a Mareš ani nezvýšil sledovanost čtvrté řady Talentu, v níţ se objevil jako jeden z porotcŧ. Nakonec se vrátil zpátky na Novu jako moderátor připravované druhé řady pěvecké soutěţe Hlas Česko Slovenska. Poslední slovo neřekla ani Česká televize, která uţ před třemi lety, ještě za Jiřího Janečka a šéfa Jedničky Radana Dolejše, zkusila vrhnout na obrazovky téměř kaţdý den jednu osobnostní talk show, z nichţ se ani jedna dlouhodobě neuchytila. „Netajím se tím, ţe v ČT se formáty talk show vyvíjejí, ale je to běh na dlouhou trať,“ připouští Milan Kruml, který dlouhá léta sledoval trendy vývoje zahraničních televizních formátŧ pro ředitele Novy a loni přestoupil do veřejnoprávní televize. Kde jsou další? Porovnávání Šípa s Krausem povaţuje Kruml za z nouze ctnost, protoţe jde v podstatě o dvě úspěšné primetimeové talk show v českých televizích, jejichţ formáty jsou ale výrazně odlišné. „Dva pořady, to je snad nejméně z celé Evropy. Spíš se ptám, kde jsou další Krausové a Šípové, natěšení na to, aţ na ně přijde řada, kde je česká Oprah nebo Ellen DeGeneresová?“ nadhazuje Kruml. Určitě není sám. Stejnou otázku si pravidelně kladou programoví ředitelé všech českých televizí, ale odpověď jako by byla v nedohlednu. Foto popis| show Jana krause sleduje v pátek přes pŧl milionu divákŧ. Foto autor| Foto archiv, Jana Vargová Foto popis| Všechnopárty Karla Šípa vídá více neţ milion lidí. Foto autor| Foto archiv, Jana Vargová O autorovi| Text: Jan Potŧček, Autor je šéfredaktorem serveru DigiZone.cz.

M. Mejstřík: Společnosti by se měly zaměřit na inovace 7.2.2014

webreporter.cz

str. 00

Ekonomika

PRAHA (ČIA) – Soukromý sektor by se měl v rámci své strategie konkurenceschopnosti změřit na inovace. PRAHA (ČIA) – Soukromý sektor by se měl v rámci své strategie konkurenceschopnosti změřit na inovace. Během semináře Vize 2050 to uvedl profesor Michal Mejstřík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. M. Mejstřík dodal, ţe v době, kdy nejsou takzvané komfortní země schopny vygenerovat dostatečné prostředky, by měl vytvořit nová pracovní místa soukromý sektor. V rámci Vize 2050 se zároveň Česká podnikatelská rada pro udrţitelný rozvoj shodla, ţe základními pilíři budoucího udrţitelného vývoje jsou společenské hodnoty, rozvoj zdrojŧ, energie, zemědělství nebo mobilita.

URL| http://www.cianews.cz/ekonomika/m-mejstrik-spolecnosti-by-se-mely-zamerit-na-inovace-908723/



Krize v ČT vyšuměla, rada nevyřešila velký problém, říká mediální odborník 8.2.2014

lidovky.cz str. 00 Lidovky / Média Lidovky.cz, Michaela Černá

Systém volby radních vzbuzuje dojem, ţe kandidáty do rady veřejnoprávních médií navrhli občané, výběr ale bude jen na dohodě politikŧ, obává se vedoucím katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Petr Bednařík. Z výběru radních by politiky úplně vyloučil. Měli by je vybírat vědecké a odborné instituce, říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz. Lidovky.cz: Obhájily podle vás současné rady veřejnoprávních médií svoji roli dozorčího orgánu? Zrovna nedávná záleţitost ve zpravodajství televize ukázala, ţe ve chvíli, kdy nastane velký problém, tak Rada ČT nedokáţe vyjádřit stanovisko. Nějak to tam celé vyplynulo do ztracena. Lidovky.cz: Mezi experty i politiky se opět skloňuje zásah do paragrafŧ. Co změnit, aby tu vznikl funkční kontrolní orgán? Mediální rady svoji platnost určitě mají, ale pravomoce jsou špatně rozdělené. Třeba ředitel veřejnoprávního média je neustále pod tlakem, jestli ho rada nebude chtít odvolat. Mělo by být lépe definovaná pozice generálního ředitele tak, aby měl jistotu, ţe svoji práci mŧţe dělat, aniţ by neustále slyšel, ţe mŧţe být odvolán. Lidovky.cz: Jaké konkrétní změny by zákon potřeboval? Měly by se upravit pravomoce rady a jejich moţnosti schvalování rozpočtu. Zatím zákon hospodaření pojímá dost obecně. Musí být ale konkrétně řečeno: hospodářskou situaci veřejnoprávního média posoudí skupina odborníkŧ, která určí, jestli jsou finanční záleţitosti dobře spravované. K tomu komise dodá radě podklady, aby o tom jednala. Lidovky.cz: Rozumím tomu správně, ţe by zmiňovaná skupina odborníkŧ mluvila i do výše koncesionářských poplatkŧ? Ano, vyřešilo by to i problém i s koncesionářskými poplatky. Politici jsou ti, kteří ve výsledku odhlasují zákon určující jejich výši. V Německu na tohle mají princip, kdy skupina odborníkŧ vypracuje analýzu, jak vysoký má být koncesionářský poplatek a politici to akceptují. U nás plno lidí komentuje hospodaření veřejnoprávních médií jen na základně povrchních informací, aniţ vědí, jak daná instituce funguje. Kandidáti do mediální rady. Pro náhled rozklikněte. Lidovky.cz: Jména většiny kandidátŧ do Rady ČT jsou uţ známá. Zveřejněny jsou i instituce, které je nominovaly. Co říkáte na systém, kdy kandidáty vybírají třeba LUČNÍ KVĚTY/YAMABUSHI SOIN federace tradičních umění a duchovních cest? Luční květy mě zaujaly velmi. Nebo sportovní kluby. Je to vţdycky hrozně absurdní, kdyţ nastane čas volby členŧ mediálních rad. Najednou překvapeně zjistíte, kolik je v téhle zemí organizací, které projevují zájem o fungování České televize a Českého rozhlasu. Lidovky.cz: Volba je ale nakonec na Poslanecké sněmovně. Celý tenhle systém navozuje dojem, ţe občané mají právo navrhnout svoje kandidáty, ale výběr je stejně vyloţeně pouze na politických stranách. Ten systém by měl fungovat jinak. Lidovky.cz: A existuje někde funkční model, který by zaručoval efektivní výběr kompetentních kandidátŧ? V zahraničí jsou modely, které fungují. Existuje třeba seznam institucí, které vybírají jednoho kandidáta do rady. Politici uţ do volby nevstupují a instituce musí mít takovou pověst ve společnosti, aby nebylo pochyb, ţe vybírají člena, který bude prezentovat vlastní názory. Lidovky.cz: Bylo by vŧbec v Česku dostatek takových institucí? V našich podmínkách by takový seznam zahrnoval vysoké školy, kde jsou obory mediálních studií a ţurnalistiky. Musí být vidět, ţe se instituce médiím věnují. Třeba Filmový a televizní svaz, organizace sdruţující profesionály. Ti by mohli vybrat jednoho člověka, který do rady pŧjde, a politici by volbu neovlivňovali. Lidovky.cz: Vidíte nějaké takové kompetentní kandidáty na aktuálním seznamu? I kdyby tam byli, stejně ve výsledku budou vybírat politici... Plné znění zpráv


Lidovky.cz: Chápu, ale je tu vŧbec potenciál pro výběr kvalifikovaných radních? Ano, pro mě jsou to ti lidé navrhovaní vysokými školami nebo vědeckými institucemi. Neměli by se tam dostávat lidé nominovaní spolkem kamarádŧ, kteří si u piva řeknou: Tak jestli chceš kandidovat, tak my ten dopis pošleme. Lidovky.cz: To jsou poţadavky na instituce. A co jednotliví kandidáti? Na seznamu jsou sportovci, odborníci na drogy... Členy mají být lidé, kteří se médiím věnují. Pracovníci médií, analytici. Pokud na veřejnoprávní média má člen rady dohlíţet, musí vědět, jak média fungují, jak vysílání pŧsobí na publikum, jaké jsou trendy ve světě. Lidovky.cz: Výbor bude z kandidátŧ vybírat na neveřejném hlasování. Je to podle vás správně? Celý systém je zvláštní v tom, ţe si při téhle volbě řeknou, koho si pozvou dál. Uţ tam začíná politický vliv. Podle čeho vyberou? Volba je neveřejná. Dál budou klást kandidátŧm otázky. Uţ to mŧţe být manipulativní. Budou ty otázky stejné? Veřejnost se podobnosti nedozví, jen zjistí, ţe výbor někoho vybral. Lidovky.cz: Volba vám tedy nepřipadá transparentní? Nepřijde mi transparentní, kdyţ nevíte, jak se ti lidé vybírají. Rozhovory s kandidáty budou probíhat deset minut. Buď to mŧţe být velmi příjemný rozhovor, nebo vás budou deset minut smaţit a dokazovat vám, ţe médiím nerozumíte. Pak řeknou, ţe na základě rozhovorŧ je někdo správný kandidát. Dokud se bude volit tímhle zpŧsobem, tak je občan v pozici, kdy zákon praví, ţe politici vybírají kontrolory médií, ale ve skutečnosti zájem občana není ten hlavní.

URL| http://www.lidovky.cz/cleny-rady-by-nemeli-vybirat-politici-rika-medialni-odbornik-prh/media.aspx?c=A140207_162804_ln-media_mc

Největší jarmark světa. Jako za cara 8.2.2014

Mladá fronta DNES

str. 13

Názory

Ruský prezident Vladimir Putin se rozhodl, ţe po čtrnácti letech předvede světu úspěchy své éry. Se zimními olympijskými hrami v Soči spojil svou osobní reputaci, a dokonce se snaţí, aby předčily monstrózní olympiádu v Pekingu. Jde vŧbec ještě o sportovní událost? Nezískala propaganda přespříliš navrch? Nepřerŧstá světu olympijská myšlenka přes hlavu? Tak uţ nám to začalo. V Soči se děje událost náramná. O olympijských hrách se mluví jako o „velkém sportovním svátku“. Nesouhlasím tak zcela. Velké, to ano. Sportovní? Spíše „i sportovní“. A místo svátku zdá se mi spíš „jarmark“. A ţe v Rusku, tak je to jarmark největší ze všech jarmarkŧ. Tradiční ruská gigantomanie. Znáte to: ne obyčejné dělo, ale hned Car-Puška. Ne normální zvon, nýbrţ Car-Kolokol. „My Rusové máme největší trpaslíky na světě, heč!“ Tedy i Car-Olympijské hry. Car-Jarmark. Coby dítě jsem poutě, cirkusy a jarmarky nehorázně miloval. Přiznávám, ţe mi ten sklon zŧstal dodnes. Mám rád mumraj, velká, aţ nabubřelá gesta, skvělé a obratné výkony, trochu předstírání a kouzel, pozlátko, laciné ozdoby. Ovšem nejsem uţ tak dětinský, abych věřil tomu, ţe to je všechno pravda pravdoucí. Kromě artistŧ v kopuli cirkusu. Tak je to i s olympijskými hrami. Kromě vyčerpaných a zpocených tváří sportovcŧ je všechno ostatní načinčaný klam a mam. Jarmark. Chudáci ruští chudí Stálo to nepředstavitelnou hromadu peněz. Údajně tolik jako předchozích jedenadvacet zimních olympijských her dohromady. Upřímně: je mi to jedno, neplatím to. Jen je mi líto ruských „bědných“. Ti si musí uvědomit, ţe například za piktogramy zobrazujícími zákaz rybaření v záchodových mísách se něco utratí. V této souvislosti si kladu otázku: na sočských záchodech je prý dle dalšího piktogramu zákaz zvracení. Kam tedy sportovci vrhnou, kdyţ se jim udělá zle? Po náročných výkonech, případně z nervozity před nimi, se to přece stává. Plné znění zpráv


Ale kritiky i posměchu se na letošní olympijské hry v Rusku sneslo uţ dost. A myslím, ţe občas i vlastně nespravedlivě: jak uţ výše řečeno, mnohé je ruská tradice a je velmi snadné a farizejské vysmívat se tomu, čemu nerozumíme. Coţ však neznamená, ţe člověk nemá dát najevo, kdyţ s něčím nesouhlasí. Teď nehovořím jen o homofobním zákonu, který postihuje ničím se neprovinivší menšinu, či dalších „velkých“ lidskoprávních ruských úletech. Bojkot je příliš krutý I malé záleţitosti hodně vypovídají. Příkaz, aby fanouškovské transparenty byly opatřeny úředními překlady do ruštiny, doufejme, ruské úřady na poslední chvíli zrušily. Ale ţe je to vŧbec napadlo, svědčí o tamějším chápání svobody. Po pravdě, myslím si o těchto hrách leccos, ale ani by mě nenapadlo volat po jejich bojkotu. Bojkotovat velkou sportovní událost znamená pro sportovce cosi, co my nesportovci (alespoň na vrcholové úrovni) nemŧţeme pochopit. A tedy ani vyţadovat. Obětovat příleţitost „být při tom“, moţná jednou za ţivot, jehoţ podstatnou část jsme této šanci odevzdali, je vskutku sotva přijatelné. A očekávat to od sportovce je nefér. Hry plné politiky Nesouhlasím však s tím, a mnohokrát jsem to uţ řekl a napsal, kdyţ někdo peskuje kritiky „putinovského olympismu“, ţe zatahují politiku do sportu. Heslo „Politika do sportu nepatří!“ je pokrytecké. Je v něm totiţ od věkŧ. Nedávno mě jeden čtenář kritizoval za mŧj sloupek na toto téma. Napsal mi, ţe politika, pravda, bývá ve velkých sportovních událostech obsaţena, ale ţe je dŧleţité, jaké politice s tím spojená činnost či gesta slouţí. Zda dobré, či špatné. Odpovídám mu protiotázkou – slouţil bojkot letních olympijských her v Moskvě v roce 1980 dobré věci, nebo špatné? Byla tehdejší sovětská invaze do Afghánistánu tou správnou záleţitostí? A nakolik je dŧvěryhodné, kdyţ Sovětský svaz a jeho satelity zdŧvodnily odvetný bojkot her v Los Angeles o čtyři roky později „nedostatečným zajištěním bezpečnosti a nerespektováním dŧstojnosti sportovcŧ“?. Bylo by bývalo předčasné ukončení her v Mnichově v roce 1972 po vraţdě izraelských sportovcŧ lepší neţ to, ţe se pokračovalo jako by nic? Příliš mnoho zapomenutých Kdyţ v Mexiku 1968 vystoupali američtí atleti černé pleti Tommie Smith a John Carlos na stupně vítězŧ a zvedli při hymně Spojených státŧ pěsti v černé rukavici na protest proti rasové diskriminaci ve své zemi, fandil jsem jim. Stejně se mi bude líbit, najdeli někdo odvahu a v Soči zvedne ruku s duhovým symbolem lidí s minoritní sexuální orientací. Které z těchto gest slouţí dobré a které špatné věci? A kdo to rozsoudí? Jsme-li ostatně u té politiky ve sportu: maratonský běh je nejmystičtější z olympijských disciplín. Podle pověsti posel Feidippides po bitvě u Marathonu přiběhl do Atén zvěstovat bojový triumf nad Peršany, vykřikl „Radujte se, zvítězili jsme!“ a zemřel. Co je političtějšího neţ válka? A bylo dobře, ţe zvítězili Atéňané? Já, kupříkladu, jsem jejich fanoušek. Peršané asi ne. A slouţilo dobré věci, kdyţ se naši cyklisté, „závodníci míru“, museli jako političtí rukojmí Moskvy prodírat černobylským radioaktivním mrakem? Co dobrého bylo na vymazání Věry Čáslavské z veřejného prostoru proto, ţe odmítla sovětskou okupaci v roce 1968? A co zcela „zapomenutí“ sportovci, kteří si dovolili odejít ilegálně za československé ostnaté dráty a pŧsobit jinde? Nebo hokejisté-mistři světa z roku 1949, dlouhé roky věznění pro nic za nic? Minulý reţim to měl dějinně dané. „Proti apolitičnosti burţoazní tělesné výchovy a sportu kladli bolševici dŧraz na třídní a politické uvědomění,“ napsal docent Ladislav Reitmayer v knize, která vyšla ve Státním pedagogickém nakladatelství v roce 1977. Moţná, ţe pod „dobrým“ si někdo představuje to „třídně a politicky uvědomělé“. To ostatní je špatné a do sportu tedy nepatří. Za všechno mŧţe Samaranch Někomu také vadí, ţe zlehčuji dávný olympijský ideál amatérismu: „Jestli se Vám, pane Kučero, jeví snaha barona Coubertina fantazmagorií, je to Vaše věc. Já spíše souhlasím s francouzským spisovatelem Maurice Druonem, podle kterého Juan Antonio Samaranch (ministr sportu ve frankistickém Španělsku a dlouholetý šéf Mezinárodního olympijského výboru, pozn. red.), který komercializaci prosadil, byl nekulturní šosák, který Plné znění zpráv


Olympii denaturoval na miliardové obchody a přeměnil atlety v reklamní sloupy. Co ale se systémem, kde jsou peníze na prvním místě?“ psal mi jeden čtenář. Ujišťuji, ţe aţ drzý kolotoč peněz okolo sportu je mi také nemilý. (Coţ, jak řečeno, platí právě o Soči. Je tedy Vladimir Putin dle definice pana Druona „nekulturní šosák“? Striktní definice a poţadavek amatérismu je ale asociálním omezením, likvidujícím demokratismus sportu i samotné olympiády. Při jeho dodrţení by vítězili dříve či později aţ na výjimky pouze bohatí lidé s rentou, jeţ by jim umoţnila dvoufázový trénink, dokonalé vybavení a medicínské zázemí. Měli by na sportování čas. A čas v tomto případě nejsou jen peníze, ale i medaile. Jak by na ně dosáhli ti, kdo musí vydělávat? Hlavně ať neteče krev Sport bez peněz je stejný nesmysl jako sport nepolitický. Tak nejvýš na plácku za barákem s balonem od Jeţíška. Navíc ještě historicky nedávno zrovna olympijské hry byly přehlídkou čiré nespravedlnosti, zpŧsobené právě falší tzv. amatérismu: proti amatérským sportovcŧm, třeba hokejistŧm USA či Kanady, nastupovali sovětští hráči, kteří nedělali nic jiného, neţ ţe na „baze“ honili puk. A jsme zase u té politiky ve sportu. Jestli tohle byla dobrá věc, sním hokejku. Trochu mi také vadí, ţe ruský prezident Putin si tento jarmark přisvojil. Jistě, není první. Známe to i od nás. Je mi šumafuk, jak se který šéf té či oné země staví ke sportovním událostem, které se u něj konají. Kdo skáče, ještě pro mě není prezident. Je směšné, jak si politici na sportu sbírají body a tváří se, ţe to jsou vlastně „jejich“ hry či mistrovství. To mě nebaví, nejsem na vŧdcovská gesta zvědavý. Mám rád sport. Pokud se budu na jarmark olympijských her dívat, rozhodně ne kvŧli Putinovi. Kdyby ho nebylo, stejně by se konaly. Třeba někde jinde. Hlavně ať se v Soči nestane něco zlého. Ať tam nevstoupí politika plná krve a zmaru. To je jediná dobrá věc, která skutečně stojí za to. Za víc neţ za všechny peníze. *** Vladimír Kučera Novinář, komentátor, dramaturg a moderátor televizního pořadu Historie.cs. Vystudoval Fakultu sociálních věd a publicistiky UK, krátce pobyl i na zemědělské fakultě. Pracoval jako pomocný dělník v tiskárně a na nákladovém nádraţí, poté v Ústavu zdravotní výchovy. Po Listopadu pŧsobil v deníku Práce, v Prostoru a Lidové demokracii. Nyní je na volné noze. Foto popis|


parlamentnilisty.cz str. 00 Tisková zpráva

Tiskové zprávy

Novou posilou oddělení komunikace Allianz pojišťovny se od začátku února stala Jana Černá. Na pozici specialistky interní a externí komunikace vystřídala kolegyni Naďu Rozenskou, která odešla na mateřskou dovolenou. Jana Černá je absolventkou bakalářského oboru ţurnalistika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Do Allianz přešla jako brigádnice z redakce zahraničního zpravodajství online deníku Akutálně.cz jiţ v srpnu 2013, v únoru nastoupila na plný úvazek. Doplnila tak tým, který dále tvoří Václav Bálek, Dagmar Koutská a Tomáš Linhart. V současné době dokončuje magisterský obor mediální studia na Karlově univerzitě, hovoří plynně anglicky a domluví se i německy. Ve volném čase ráda cestuje, nejvíce ji zajímá Asie. Allianz pojišťovna, a. s., je stoprocentní dceřinou společností Allianz New Europe Holding GmbH a součástí přední světové pojišťovací skupiny Allianz SE. Na český trh vstoupila v roce 1993 a během svého pŧsobení si vybudovala pevnou pozici jedné ze tří největších českých pojišťoven. Nabízí komplexní škálu pojišťovacích a investičních produktŧ pro soukromou i firemní klientelu. Allianz pojišťovna, a. s., je jediným akcionářem Allianz penzijní společnosti, a. s.. Je také jediným společníkem Allianz kontakt, s.r.o.




Funguje Česká televize jako médium veřejné sluţby 9.2.2014

ČRo Plus

str. 01

18:10 Názory a argumenty

Jan BEDNÁŘ, moderátor -------------------Vítejte, k poslechu nedělního pořadu Názory a argumenty, který tentokrát připravil a uvádí Jan Bednář. Do jaké míry plní v naší společnosti svou úlohu média veřejné sluţby. To je otázka, kterou se nezabývají jen odborníci. Politologové, novináři, akademici, právníci a lidé, kteří přímo v těchto médiích pracují, ale kterou se zájmem hodnotí široká veřejnost, neboť právě jí mají tato média slouţit. Je to tedy otázka odborná, i neodborná a kaţdý občan naší společnosti má právo na svŧj názor, teprve ve svém součtu mohou tyto názory na uvedenou otázku odpovědět. Občanská iniciativa Vraťte nám stát uspořádala minulý týden veřejnou debatu nad otázkou Funguje Česká televize jako médium veřejné sluţby. Pozvání k diskuzi přijali odborníci, teoretici a televizní tvŧrci a podstatnou část jejich debaty si dnes poslechneme. Úvodem vymezil téma filozof Václav Němec. Václav NĚMEC, filozof -------------------Dnes jsme tedy vybrali téma, které pŧsobí trošku jako dejaví, Česká televize, takto jsme alespoň nazvali tu debatu s podtitulem, jestli plní Česká televize funkci média veřejné sluţby. To je základní otázka, kterou bychom si tady dnes chtěli poloţit a kterou bychom tady s našimi hosty chtěli otevřít a ne snad vyřešit, alespoň nabídnout rŧzné pohledy na tuto otázku a tato otázka skutečně by se měla vznášet jako duch nad vodami nad touto debatou. Čili ta otázka, kdybych ji měl nějak specifikovat, zní Jestli Česká televize skutečně a dostatečně je nezávislá, jinými slovy na vnějších politických a ekonomických tlacích anebo zda mŧţeme pozorovat v jejím vysílání nějaké tlaky, cenzurní zásahy, ovlivňování obsahu zpravodajství, ve prospěch té či oné politické či ekonomické skupiny. Tahleta otázka samozřejmě nespadla z nebe, ale je ve vzduchu, je ve vzduchu proto, ţe jsme v minulém roce zaznamenali minimálně dvě takové větší kauzy, které vzbudily jisté pochybnosti o nezávislosti a dŧvěryhodnosti České televize jako média veřejné sluţby, byly to ty dvě známé kauzy, staţení moderátorky Daniely Drtinové z pořadu Události a komentáře a dále stíţnost 23 redaktorŧ na to, co oni sami vlastně nazvali cenzorskými zásahy do zpravodajství, respektive zásahy ve prospěch určitých politických a ekonomických skupin. Čili tyto dvě otázky zde budeme muset pojmout nějak společně, to znamená, ta otázka bude poloţena takto obecně, ale zároveň nebude moţné odhlíţet od toho konkrétního, od té konkrétní situace, od těch konkrétních kauz, ke kterým bychom se tady chtěli vztáhnout. Uvidíme, co vzejde z toho hodnocení a chtěli bychom si pak otevřít otázku, pokud tedy Česká televize v té roli média veřejné sluţby selhává, tak jaké jsou příčiny tohoto selhání, ať uţ historické, personální nebo systémové, ale protoţe nechceme zŧstat jenom u konstatování skutečností a u analýzy, tak bychom si chtěli poloţit otázku, co by se mělo změnit, aby tento neblahý stav byl překonán a jaké změny je moţno učinit proto, aby tedy Česká televize té své roli média veřejné sluţby dostála. Jan BEDNÁŘ, moderátor -------------------Jako první z mediálních odborníkŧ dostala slovo bývalá moderátorka televizního pořadu Hyde park a později ředitelka tak zvaných Nových médií v České televizi Pavlína Kvapilová, která však byla vloni ze své funkce odvolána za poněkud podivných okolností. Hovořila nejprve o tom, ţe ani ve světě to nemá současná angaţovaná ţurnalistika lehké. Bývá pod ekonomickým tlakem, zápasí s nedostatkem peněz, ale také s rŧznými firmami cenzury a omezování svobody slova. Pavlína KVAPILOVÁ, redaktorka -------------------To, co se odehrálo v loňském roce, konkrétně co se týkalo České televize, tak si myslím, ţe do značné míry s tím vším souvisí, my řadu věcí moţná ještě nevím, řadu věcí se moţná ještě dozvíme v budoucnosti a my jsme k tomu přistupovali i jako lidé, kteří se kolem té iniciativy těch 24 soustředili s určitou i pokorou ve smyslu tom, ţe nemŧţeme třeba ještě všechno ani vědět, dohlédnout, musíme si zanechat určitý odstup od těch věcí a snaţili jsme se ale v rámci znalostí v kaţdém daném bodě, postupovat vţdycky co nejvíc korektně, abychom ten problém, kam teď jsme nahlédli, jakoby v rámci těch legitimních krokŧ postupně odkrývali. Tím chci říct, kdyţ vznikal tady ta situace s Danielou, tak to byla jenom věc, typu špička ledovce, jak se tomu někdy říká a měli Plné znění zpráv


jsme obavy, ţe děje mnohem víc a ţe vlastně je to jenom součást nějakého širšího problému a tak jsme to také od začátku formulovali a v první fázi jsme to řešili interně, coţ by mělo být taky připomenuto, směrem k těm, kteří někdy jakoby vytýkali to, ţe vŧbec jsme si dovolili něco vynášet ven z té televize, coţ byla věc, která mě nejvíc šokovala, protoţe v létě já jsme měla poměrně dost diskuzí na témě rozdíl mezi firmou a institucí a zjistila jsme, ţe řada lidí takový ten rozdíl jakoby vlastně čím dál méně chápe. Ţe prostě se to stírá, ţe tady najednou vŧbec jakoby mizí u mnoha lidí to, ţe jsou schopni rozlišit, instituci, která funguje na základě nějakých principŧ a má nějaké dané poslání, od komerčního subjektu, který prostě operuje na základě klasické byznys logiky, a prosím vás, to fakt není stejný, takţe to tady bych chtěla opravdu silně říct a s čím jsem se taky velmi často setkala v posledním pŧl roce, bylo bagatelizování řady věcí a řady principŧ, coţ je další téma společnosti, který se mě osobně, kaţdý na to mŧţe mít samozřejmě svŧj vlastní názor, berete to jako mŧj, nelíbí, protoţe si myslím, ţe určité věci bychom neměli nechal prostě bagatelizovat. Mŧţu vám později dát některé příklady, a dokonce si myslím, ţe by se prostě bagatelizovat nemělo, takţe ono takovéto jakoby a to se týká spousty věcí, co tady se dějí, tady v České republice nejenom v médiích, takové to jako kdyby rozmělňování váţnosti některých věcí a prostě vytváření dojmŧ, ţe o nic nejde, nebo ţe to není aţ takový problém, to je hrozně jednoduché, ale my vlastně tím jakoby ztrácíme určité /nesrozumitelné/, kterých bychom se měli drţet nebo o nich diskutovat, na tolik jsou třeba v tu danou dobu ještě relevantní a nebo jestli bychom měli nějak postupně předefinovávat. Co se týče toho, co se vlastně potom odvinulo za poslední pŧl rok od toho léta, tak musím říct, ţe mě skoro ještě pak víc neţ ten samotný začátek znepokojilo to, co následovalo, protoţe řekla bych, ţe ten následující pŧl rok odkryl váţné problémy celého toho systému, který se týká české televize, problémy celého toho systému, který se týká České televize ve smyslu, kontrolním, protoţe jsme viděli, jak rada se k té situaci postavila, co se všechno odehrálo, to tady teď opakovat nebudu. Myslíme, ţe v některých bodech se tam taky odehrály situace, kdybych čekali, ţe ta reakce té společnosti bude silnější, ţe si řekne, ne, takhle ne, co se to tady děje, a potom to skončilo u takových těch vln, třeba na sociálních sítích, kdy pan Radim Prokeš například vzal na skoro slavný rozhovor, vzbudilo to v pátek večer skoro jakoby obrovskou reakci na sociálních sítích a pak to vlastně vyšumí a jako kdyby nic zase, coţ je trošku samozřejmě produkt toho současného mediálního systému, který tak funguje, to není nic tak váţného, ale, coţ je na delší debatu, on taky právě přispívá k tomu, ţe se ty věci přebijí zase něčím dalším a tak dále a tak vlastně ztratíme tu pozornost a tu koncentraci na něco, co je dŧleţité, takţe to by si ta společnost i měla trochu jakoby naučit. Měla by se naučit prostě si myslím v těch situacích reagovat, protoţe pokud zŧstane letargická, tak najednou jsou tady rŧzný samozřejmě lidi, kteří mají svoje agendy, to je věc normální přirozená a oni budou prostě něco tak dělat jakoby v tichosti řekněme a kdyţ nebude se soustředit, nebudeme o ten princip té veřejné sluţby pečovat, tak prostě budeme přispívat i my všichni k tomu, ţe se to bude erudovat postupně, to se jako nemŧţeme dovit, ţe jo. Kdyţ budeme všichni prostě sedět, a tak maximálně si zanadávat na facebooku a tím to pro mě skončí, no tak jako se asi daleko všichni neposuneme. Jinak já bych nekritizovala rozhodně Českou televizi nějak paušálně, přesto, co se odehrálo, tak rozhodně nejsme nějak negativně nastavená vŧči ní, protoţe Českou televizi miluju, je to prostě instituce, kterou myslím, ţe má hluboký smysl, věřím jí, protoţe věřím pořád ještě principu těch veřejných médií, byť co já zase znám ze zahraničí, jak jsme jezdila všude ta velká média, nejenom veřejná, proţívají dost velkou krizi identity vzhledem k dalším pohybŧm, které se dějí nástupem těch nových technologií a mediálních trendŧ, které pozorujeme v poslední době. Jan BEDNÁŘ, moderátor -------------------Rozdíl mezi firmou a institucí, jak zdŧraznila Pavlína Kvapilová, jak pro vnitřní fungování média veřejné sluţby zásadní. Pak se v debatě ujal slova známý novinář a publicista Karel Hvíţdala, který vidí příčiny současných potíţí uţ v tom, jak krátce po pádu minulého reţimu na začátku 90. let instituce veřejné sluţby vznikaly. Karel HVÍŢĎALA, redaktor -------------------Já si myslím, ţe za tím vším, co jsme teď slyšeli je vlastně neujasněnost toho pojmu veřejná sluţba a vŧbec veřejnoprávní instituce a z tohoto všeho vyplývá, víme, ţe uţ i prezident Klaus to nazval kočkopsem a v podstatě je to jenom přesné právní pojmenování té instituce, to znamená, ţe veřejnost si přímou daní, poplatky platí tu veřejnou sluţbu, kterou definuje zákon. Tečka,. To je takhle strašně jednoduchý, ale u nás se tady stalo to, ţe my jsme televizi přejmenovali na veřejnou sluţbu vlastně, nebo na veřejnoprávní instituci v době, kdy jsme o té existenci veřejnoprávní instituce prakticky nic nevěděli a ani k tomu nevznikla normální řádná diskuze a ani tady nebyla vlastně podmínky té občanské společnosti tak, aby kdyţ jsme opisovali ten zákon z německého zákona, tak aby mohl být úplně dŧsledně naplněn. Protoţe tam třeba ta základní věc, to znamená obsazení tý rady, které je tady u nás zpolitizováno, předepisuje přesně zákon a předepisuje i instituce, které tam její posílat své zástupce, tak to tady nešlo, protoţe vlastně ta společnost nebyla tak strukturovaná, takţe tam je jeden z těch dŧvodŧ proč vlastně tady vznikl ten zmatek, ale chceme-li tedy doopravdy se tím zabývat , Plné znění zpráv


rozebírat ty situace v tom zpravodajství pro ty lidi, kteří to znají z venku, je dost sloţité a nemá to ani velký význam z mého hlediska, protoţe ten princip je právě v tom zákoně, který je tak vágně postavený, ţe tohle všechno dovoluje. Jan BEDNÁŘ, moderátor -------------------V roce 1990, kdy vznikala česká legislativa pro média veřejné sluţby, nebyla občanská společnost u nás rozvrstvena tak jako například v Německu, nebo jinde na západě, a nebylo tak moţné tuto legislativu jen beze změn opsat. Karel Hvíţďala k tomu dodává. Karel HVÍŢĎALA, redaktor -------------------Kdybychom bývali vlastně tu veřejnou sluţbu, ten zákon, byli schopní přepsat přesně, tak v řadě těch věcí vŧbec nemohlo dojít, protoţe, kdyţ velice stručně řeknu ty rozdíly a srovnám to s tím zákonem prostě německým, tak to je úplně zřejmé, jak to vlastně má fungovat. Tam spousta těch momentŧ v té české vydíratelnosti nemŧţe fungovat, to začíná třeba poplatky, které se navyšují automaticky podle toho jak procentní body spotřebního koše se navyšují, tak podle toho se automaticky navyšují ty poplatky, tím pádem tem parlament ten zákon navýšení schvaluje jenom automaticky nikdy nestalo, ţe by to neschválil, protoţe ta strana, která by hlasovala proti by byla odepsaná. To je jeden z těch základních momentŧ, druhý, není moţný vydírat toho ředitel, ţe ho ta rada odvolá, protoţe ředitel i radní jsou neodvolatelní. Ty mŧţe odvolat jedině soud, kdyţ defraudujou peníze, znásilní sekretářku nevím, prostě se dopustí trestného činu a tím pádem ty vztahy tam musí být stabilní silné. Za třetí ta rada nemá pravomoci nekontroluje ředitele, ona kontroluje dodrţování zákona, to znamená, ţe v podstatě se schází dvakrát třikrát do roka, má rŧzně podle toho, nejvíc to měl Rias asi 60 lidí, jinak ty ostatní mají podstatně míň a radní jsou nehonorovaní, to je prostě, těm proplatí jenom relu, ten cesťák a dopravu, to znamená, ţe to nejsou symekury pro vyslouţilé straníky nebo stranám blízké osobnosti. Co je hrozně dŧleţité je, ţe tam funguje ještě kromě etického kodexu, tak zvaný redaktorský a dramaturgický kodex. První preambule toho kodexu je, ţe ředitel zaručuje a bojuje za nezávislost těch redakcí a redaktorŧ. Potom samozřejmě jsou ty struktury rozdělené, ţádný ředitel není nadřízený, jakéhokoli šéfredaktora, to je naprosto zásadní, to znamená, ředitel zodpovídá za základní směrování a finance a šéfredaktor za personální obsazení a veškeré obsahy, čili tam nemŧţe někdo jako tady se běţně děje, ţe zavolá šéfredaktorovi, co se má vysílat nebo co ne. To je prostě naprosto nepředstavitelný. Kdysi, kdyţ tady byl jeden kolega z ARD a tady se to stalo, tak jsme mu to říkal a ten se tak smál a říkal, ten ředitel by vypadl ještě ten den. To prostě by bal takový skandál, ţe by to vŧbec.. a já jsem sám zaţil jednou, kdyţ jsme ţil v Německu, ţe se Kohl rozčílil tak, ţe zavolal Fridrichu Novotnému, který byl tenkrát ředitel ARD, protoţe se mu něco nelíbilo ve zpravodajství, ty přerušili to zpravodajství a rovnou odvysílali, co se stalo a ten Kohl z toho měkl takový prŧšvih, ţe v podstatě byl zesměšněný na několik týdnŧ a pokud vím, tak od té doby se nic takového nestalo. Čili tam jde i o tu odvahu těch lidí se k těm pokusŧm o tu manipulaci okamţitě jasně a čestně postavit. Jan BEDNÁŘ, moderátor -------------------Změna mediální legislativy a vnitřního uspořádání médií veřejné sluţby, rozdělení kompetencí tak, jak o tom hovořil Karel Hvízdala, je zřejmě klíčová, na tom se shodli snad všichni účastníci veřejné debaty a řadu otázek fungování České televize však stejný názor neměli. Výrazně například nesouhlasil, ve věci nedávných sporŧ v České televizi s míněním většiny ostatních účastníkŧ diskuze pedagog z Institutu komunikačních studií a ţurnalistiky na fakultě Sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Milan Šmíd, který donedávna pŧsobil také jako poradce generálního ředitele České televize. Milan ŠMÍD, pedagog z Institutu komunikačních studií a ţurnalistiky na fakultě Sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Já tady vlastně budu oponentem moţná kolegŧ. Všechno, co jsem publikoval, jsem publikoval na internetu, je to k dispozici. To, ţe mojí zprávu nebo moje poznatky vyuţil generální ředitel pro svŧj účel, to já proti tomu neprotestoval. On mě o to poţádal, já jsem s tím souhlasil, a kdybych se měl vyjádřit k těm dvěma krizím nebo k těma dvěma, jak vyříkáte, dokonce a silně protestuji proti pojmu selhávání veřejné sluţby u nás, tak v obou případech jde o záleţitosti trošku nešťastné. Podívejte, paní komentátorka Daniela Drtinová nebyla dobrou komentátorkou. Nebo nebyla dobrou tedy redaktorkou, problém byl v tom a v tom souhlasím tady s Pavlínou Kvapilovou, ţe na místo toho, aby její vystupování bylo podrobeno kritické analýze, aby se nestavěla do pozice soudce, aby nedávala návodné otázky, aby nebyla ten, protoţe ona má slouţit lidem, ona má slouţit, teď vydobít tu informaci a ne tím, ţe ji to pětkrát odpadne ono jim to stejně nic neřekne. Já vám dám řadu příkladŧ Plné znění zpráv


třeba s ministrem spravedlnosti Němcem, jo jako snaţila se dokopat nějakým zpŧsobem, ţe tedy věděl o amnestii a v podstatě i informačně to nemělo význam. Bohuţel takţe já si myslím, ţe ona měla zŧstat v Událostech, komentářích. A mělo by jí být řečeno tak tedy takhle ne. A je kupodivu jestliţe se na ní dneska díváte tedy v rozhovorech, ta všimněte si, jak je dobrá a kvalitní, já jsem nikdy nezpochybňoval její veřejnoprávní etos, ona skutečně jde, jí jde o věc, ani zisk či slávu, a jdu do toho, protoţe to myslím dobře, ale bohuţel ty metody ty nebyly dobré. Ředitel to řešil bohuţel tím zpŧsobem, ţe namísto, aby, ţe tedy jí, nevím, neznám to pozadí, které tam jako bylo, takhle, kdybych to shrnul svŧj postoj, myslím, ţe bych jako i hlediska toho vedení akceptoval kdyby, ţe tedy byla přeřazena z jedné, nebo z jednoho místa, kde nebyla dostatečně kvalitní na místo, kde bude kvalitnější. Problém byl, ţe jí nebyla dána šance k tomu, aby korigovala svoje chování. Karel HVÍŢĎALA, redaktor -------------------Selhání toho šéfredaktora editora v tom případě, ţe jí na to neupozornil. Milan ŠMÍD, pedagog z Institutu komunikačních studií a ţurnalistiky na fakultě Sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------A je tady podezření a to je právě top a je tady podezření ţe v podstatě, ţe ředitel Dvořák to udělal jako na pokyn politikŧ, coţ jako to podezření si nelze vyzvednout, říkám, nebylo to šťastné, ale všimněte si, jako ţe nakonec to bylo vyřešeno, ţe ona tedy je v tom pořadu, nikdo jí nevyhazuje a jestli mi na této záleţitosti trošku něco vadí, byl /nesrozumitelné/, kterou do dnešního dne nepochopím. Byla tady výpověď Pavlíny Kvapilové, protoţe já si myslím Pavlína jako cenný člověk, která měla zŧstat a problém je, netuším, co se všechno odehrálo. Zřejmě jaksi pan ředitel pouţil jako svých metod, tedy ty korporátní a ţe říkal, já jsem tady šéf a já budu rozhodovat, kdyţ cokoli porušíte tak jako pŧjdete pryč. Tak to je jeden případ. Pak je tady druhý případ a to je ta stíţnost 24 redaktorŧ, do toho jsem se namočil tím zpŧsobem, ţe kdyţ jsem si to přečetl, co jsem se dočetl v novinách okamţité jasné názory na to, jak ta cenzura v televizi hrozná, aniţ si kdokoli dal práci a tu stíţnost prozkoumal. Prosím vás, já znovu opakuji, jde o to, kdo z vás se podíval na to, zda všechna ta obvinění jsou zaloţena na pravdě. Tady Pavlína říkala, ţe to není pravda, ţe to byl jenom takový poţadavek. Tam se prosím vás jasně říkalo, ţe redaktorŧm je bráněno v plnění poskytování objektivních ověřených informací, ţe plnění veřejných úkolŧ veřejné sluţby je ohroţeno, ţe mŧţe se konat a pozor, systematické a cílené vyuţívání veřejnoprávního zpravodajství ve sluţbě jedné politické obchodní skupině. Není specifikováno a dochází cenzorským zákazŧm a pokusŧm o ně. Já jsem všech těch 13 případŧ prosím vás shlédnula co mě na tom nejvíce namíchlo, bylo právě účelovost některých obvinění, které nebyly, já jsem o tom hovořil s kolegyní Drtinovou, my jsme o tom měli diskuze. Prosím vás, jestliţe tam je hlídací pes nějaký mrzena, který má nějaký názor a chová se tedy skutečně jako tedy hlídací pes a redaktoři s ním nejsou spokojeni a jestliţe se domnívají a tam je ta otázka, jestliţe se ty lidi domnívají, ţe je to cenzura a ţe to není editorská nebo ediční politika tak v tom je problém a to se všechno mělo vyřešit. Jan BEDNÁŘ, moderátor -------------------V debatě o České televizi ještě vystoupil předseda volebního výboru Poslanecké sněmovny parlamentu, který má na starosti média a do nedávna komentátor Mladé fronty Dnes, Martin Komárek. Martin KOMÁREK, předseda volebního výboru Poslanecké sněmovny parlamentu -------------------Já naprosto souhlasím s Karlem Hvíţďalou, ţe by bylo uţitečný přepsat mediální zákon, zákon o České televizi, dát do něho více pojistek, dát do něho civilizovanější zpŧsoby vystupování a jednání, jak mezi radou a vedením televize, tak mezi Sněmovnou a radou, tak dále, a tak dále. Leč jsme si naprosto jist, ţe to by u nás nefungovalo. Mluví ze mě zkušenost. A já budu zcela konkrétní. Já jsem byl 20 let takovým šťouravým kritikem České televize a prostě Pán Bŧh většinou dělá s lidmi nečekaný věci, tak jeho úhradek byl, ţe teďka do toho to mám nějak ze svý politický funkce co mluvit, uvidíme, jak to dopadne, to nikdo neví, v politice jsou jenom špatný konce, tak mě se teďka děje to, ţe za mnou jako chodí lidi, ať je pomŧţu dostat do Rady České televize a vysvětlujou mi, no to se přeci volí podle toho politické klíče, vy se na tom dohodnete. Já je nebudu jmenovat, ale prosím vás, vy asi znáte tu pointu. To jsou ti lidi, z nichţ drtivá většina veřejně prohlašuje, ţe je to ohavné, kdyţ se volí podle politického klíče, čili je to prostě divadlo. Já jsem tomu vţdycky říkal nikoli Kavčí hory, ale Kavkovy hory. My bychom to měli přejmenovat. To je opravdu z velké části stínové divadlo, které se hanebným zpŧsobem politicky zneuţívá, ale to oběma směry. Politici zneuţívají televizi, jednak jako rukojmí, jednak skutečně řekl bych hanebně ovlivňují ředitele, vydírají členy rady, pouţívají je jako agenty. Já pouţívám Plné znění zpráv


relativně silná slova, samozřejmě to neplatí ve všech případech. Já vím o mnoha slušných a čestných členech rady, vím o nečestných a neslušných. Generální ředitelé se bojí jak politikŧ, tak radních a nejen kvŧli zlovolnosti, ale zejména kvŧli jejich nekompetenci. Protoţe v tom mediálním výboru často sedí lidé, kteří se koukají pouze na zprávy Novy a jenom na sjetiny, co jim dávají jejich asistenti, toho, kolikrát tam byli a kolikrát tem nebyli a podle toho si dělají názor na veřejnoprávní televizi. To je prostě taky fakt, ale zároveň se bojí redaktorŧ. Od té doby, co se redaktoři vzbouřili a vzpouru vyhráli, řekl bych, ţe tehdy právem. Já jsem byl na jejich straně, tak najednou získali takové přesvědčení, ţe oni jsou tady hlavními garanty, ochránci práva,. Slávy země, koruny svatého Václava a tak dále, a všech těch ostatních věcí a řekl bych, ţe si často osobují nemístná práva a sami ţijí v hysterické zpolitizované atmosféře. Zase uvedu příklad podobně jako s těmi lidmi, co teďka za mnou chodí a já jim říkám, ţe jim do té Rady pomoci nemŧţu, protoţe chci, aby tam byli odborníci a ţe se to volí, a ţe chci, aby se to volilo spravedlivě, nikoli podle politického klíče, ale podle odbornosti a podle kvality toho člověka, a to, ţe jsem slíbil a to ţe taky vţdycky prosazovat budu. Na kolik se mi to prosadit podaří nevím, protoţe nejsem absolutně naivní idealista, tak vím, ţe to není jisté, tak já jsem byl před volbou prezidenta, protoţe mám v redakci České televize, řadu přátel a ještě více známých, sem dlouhá léta s televizí spolupracoval a seděl jsem tam v redakci zpravodajství s několika význačnými redaktory a ti zcela neveřejnoprávně říkali, ale Martine, jestli toho Zeman zvolí, my tady končíme, čili oni prostě jednak bylo vidět, ţe ho skutečně mají hodně neradi, coţ by asi neměli dávat redaktoři veřejnoprávní televize tak okatě najevo, a druhak ţe ho strašně přeceňují, ţe si myslí, ţe ten politik mŧţe prostě jenom takhle mávnutím ruky rozhodovat o jejich bytí a nebytí, to zase je přeci jenom trošku přehnané. Jan BEDNÁŘ, moderátor -------------------Zkrátka, všichni jsme jenom lidé, říká jinými slovy Martin Komárek a samotná změna litery zákona nám nepomŧţe, jakkoli by byla potřebná, pokud chybí dobrá vŧle se dohodnout. Věci by spíše prospěla lepší vzájemná spolupráce. Co říci na závěr. Poslanecká sněmovna by měla připravit nové mediální zákony, které by vyhovovaly současnému stavu naší společnosti. Dŧleţité ale je také vnitřní uspořádání, médií veřejné sluţby. Správné rozdělení pravomocí mezi manaţery šéfredaktory a tvŧrčí pracovníky. Ţe mlţe být Česká televize nesmírně dŧleţitá a uţitečná pro celou naši společnost, o tom snad uţ dnes čtvrt století po pádu nesvobodného reţimu nikdo nepochybuje. Problémy, které má, musí vyřešit a je v zájmu nás všech, aby fungovala dobře. Za pozornost všem posluchačŧm dnešního pořadu Názory a argumenty od mikrofonu děkuje Jan Bednář.

Do rozhlasové rady chce profesor Putna. A řada dalších zajímavých jmen 9.2.2014

parlamentnilisty.cz jma

str. 00

Monitor

O křesla v Radě Českého rozhlasu se uchází třicet sedm lidí, do televizní rady míří dokonce padesát osm uchazečŧ. Je to nebývalé mnoţství a v těchto řadách také panuje pozoruhodná pestrost. O místo v rozhlasové radě se uchází i kontroverzní profesor a homosexuální aktivista Martin C. Putna. Kadnidáti do televizní rady představují pozoruhodně pestrou sešlost, upozorňuje na stránkách internetového zpravodajského deníku První zprávy novinářka a překladatelka Irena Ryšánková. “Od jediného mediálního profesora Jana Jiráka, přes děkana FSV UK Jakuba Končelíka, bývalé manaţery České televize aţ po aktivistu Jana Šinágla,“ vypočítává. Jmenovitě upozorňuje i na bývalého ředitele veřejnoprávního Českého rozhlasu Richarda Medka, “který tak strašně touţil být ředitelem rozhlasu, ţe pro to udělal prakticky cokoliv,“ připomíná. “A podepsal něco, co podepsat vŧbec neměl. Coţ promptně vyřešil tím, ţe se nervově zhroutil, byl nemocen a pak ze zdravotních dŧvodŧ rezignoval. Kdyby na to, co podepsal, přišla policie, stíhejte někoho, kdo je v Bohnicích, ţe...“ načrtává zajímavý bod z uchazečova ţivotopisu novinářka Ryšánková. Upozorňuje i na postup výběru radních. Vzhledem k počtu uchazečŧ a tomu, ţe výběr má proběhnout ve veřejném slyšení, poslanci rozhodli o “nultém kole“, ve kterém hodlají vyloučit některé z kandidátŧ a k veřejnému slyšení připustit toliko dvojnásobek uchazečŧ, neţ kolik je míst v radách. Mŧţe být radním Šinágl?



“Chápu, ţe nějak eliminovat to mnoţství touţících budou muset, ale ţivě si dokáţu představit, co se stane, pokud by čirou náhodou vyřadili takového Šinágla. Fakt, ţe má teď shodou okolností blízko k hnutí ANO, nutně neznamená, ţe uchvátí všechny natolik, aby ho pustili ke slyšení,“ uvaţuje Irena Ryšánková. Upozorňje však dále na to, “ţe sociální demokracie ve sněmovně jakoby rezignovala a ponechala média zcela v rukou ANO. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Sklenák, který je členem onoho volebního výboru, se beze slova odporoučel uprostřed jednání o metodě předvýběru… Kaţdý z kandidátŧ má dostat 15 minut času k exhibici a tak budeme poslouchat jejich představy několik dní.“ A pod tímto poznatkem uzavírá: “Pokud se ANO dokáţe chopit příleţitosti, bude jim to k dobru. Vzhledem k investicím svého šéfa totiţ vědí, o čem jsou média. Bohuţel.“


Ryšánková: Do rozhlasové Rady se hlásí i Martin Putna 9.2.2014

prvnizpravy.cz

str. 00

zprávy

Radními rozhlasu a televize by rádo bylo neuvěřitelné mnoţství lidí v poměrně neskutečném mixu. Do rozhlasové rady chce 37 lidí, včetně prostořekého Martina Putny, do televizní rady kandiduje pestrá směsice padesáti osmi lidí. Kandidáti do televizní rady tvoří mnohem pestřejší společnost. Od jediného mediálního profesora Jana Jiráka, přes děkana FSV UK Jakuba Končelíka, bývalé manaţery České televize aţ po … aktivistu Jana Šinágla. Pestrá směsice padesáti osmi lidí. Včetně bývalého ředitele rozhlasu Richarda Medka, který tak strašně touţil být ředitelem rozhlasu, ţe pro to udělal prakticky cokoliv a kdyţ se mu to podařilo s vydatnou pomocí některých rozhlasových radních, přebral si „barák“ takovou rychlostí, ţe si Václav Kasík ani nestihl vzít svŧj hrnek. Pak zjistil, ţe to chce odpovědnost a podepsal něco, co podepsat vŧbec neměl. Coţ promptně vyřešil tím, ţe se nervově zhroutil, byl nemocen a pak ze zdravotních dŧvodŧ rezignoval. Kdyby na to co podepsal přišla policie, stíhejte někoho, kdo je v Bohnicích, ţe... Za obětavé sluţby pak dostal od tehdejší radní většiny ODS a TOP09 zlatý padák v milionové výši. Stal se píáristou Vojenské zdravotní pojišťovny a dnes si myslí, ţe ho to rehabilitovalo zpět na veřejné výsluní. Píše ve svém komentáři Irena Ryšánková, mediální analytička. Irena Ryšánková: Věční herci jedné role Zajímavý bude samotný výběr radních. Protoţe si poslanci volebního výboru, kteří mají provést z houštiny jmen předvýběr, poněkud neprozřetelně odhlasovali – před tím, neţ tušili, kolik bude zájemcŧ – veřejné slyšení, rozhodli se v nultém kole vyeliminovat některá jména a ke slyšení připustit toliko dvojnásobek těch, z nichţ pak budou muset vybrat trojnásobek k volbě plénem sněmovny. Kaţdý si prostě oboduje ty své a podle toho pozvou ku slyšení jen omezené mnoţství. Chápu, ţe nějak eliminovat to mnoţství touţících budou muset, ale ţivě si dokáţu představit, co se stane, pokud by čirou náhodou vyřadili takového Šinágla. Fakt, ţe má teď shodou okolností blízko k hnutí ANO, nutně neznamená, ţe uchvátí všechny natolik, aby ho pustili ke slyšení. Ostatně uvidíme. Vylučovací matematika ukáţe, kdo se s kým na čem dokáţe dohodnout, a nebo zda volby budou chaotické a zmatečné. Zajímavé spíš je, ţe sociální demokracie ve sněmovně jakoby rezignovala a ponechala média zcela v rukou ANO. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Sklenák, který je členem onoho volebního výboru, se beze slova odporoučel uprostřed jednání o metodě předvýběru… Kaţdý z kandidátŧ má dostat 15 minut času k exhibici a tak budeme poslouchat jejich představy několik dní. Pokud se ANO dokáţe chopit příleţitosti, bude jim to k dobru. Vzhledem k investicím svého šéfa totiţ vědí, o čem jsou média. Bohuţel. A pomalu a nenápadně ve volebním výboru utvářejí tematickou koalici s ODS. Sociální demokraté, zdá se, nepochopili nic. Stále. Škoda. Zajímalo by mne jen, jestli si vliv nechají úplně utéct mezi prsty úplně nebo silou svého klubu zvolí nakonec někoho, kdo bude sice bezchybně věrný jednomu, právě vládnoucímu křídlu ČSSD, ale jinak vcelku k ničemu. Naivní laici jsou neštěstím stejně, jako prodejní šíbři. A silných a opravdu nezávislých mediálních profesionálŧ je mezi nominanty do Rad opravdu, ale opravdu málo.



Irena Ryšánková (*1966 v Brně), novinářka, překladatelka, tlumočnice. Pŧsobila v zahraničí, v ČR pracovala v letech 1992-95 pro Design Centrum, v letech 1996-8 pŧsobila jako zástupkyně šéfredaktora měsíčníku Podnikání plus, v letech 1999-2001 pŧsobila v politické rubrice deníku Rovnost, v letech 2001-2002 pracovala pro týdeník Prague Business Journal, v letech 2002-3 pro Hospodářské noviny, od roku 2003 pro deník Impuls, do konce ledna 2005 byla parlamentní zpravodajkou deníku Česká média, nyní spolupracuje s Britskými listy a píše politické sloupky pro Pague Business Weekly. Od března 2005 byla parlamentní analytičkou České televize, po roce ve Slovenské televizi se vrátila do ČT. Do roku 2004 byla členkou řídícího výboru Syndikátu novinářŧ ČR. (rp,ir,foto:arch.)

URL| http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/rysankova-do-rozhlasove-rady-se-hlasi-i-martin-putna/


Bankovnictví (newsletter)

str. 01

Titulní strana

LIDÉ Novou posilou oddělení komunikace Allianz pojišťovny se od začátku února stala Jana Černá. Na pozici specialistky interní a externí komunikace vystřídala kolegyni Naďu Rozenskou, která odešla na mateřskou dovolenou. Jana Černá je absolventkou bakalářského oboru ţurnalistika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Do Allianz přešla jako brigádnice z redakce zahraničního zpravodajství online deníku Akutálně.cz jiţ v srpnu 2013, v únoru nastoupila na plný úvazek. Doplnila tak tým, který dále tvoří Václav Bálek, Dagmar (Pokračování na stránce 2) Koutská a Tomáš Linhart. V současné době dokončuje magisterský obor mediální studia na Karlově univerzitě, hovoří plynně anglicky a domluví se i německy. Ve volném čase ráda cestuje, nejvíce ji zajímá Asie Foto popis|

Ţenevská jednání v poločase 10.2.2014

natoaktual.cz

str. 00 natoaktual.cz / Analýzy a komentáře natoaktual.cz

Tak částečně ve stínu monstrózních zimních olympijských her v Soči v pondělí v Ţenevě začalo druhé kolo jednání mezi syrskou opozicí a představiteli vládnoucího Asadova reţimu. I kdyţ jednání vzbuzovala mezi experty a politiky ještě před svým samotným začátkem pouze velmi malá očekávání, jejich dosavadní prŧběh a vývoj situace v samotné Sýrii je ještě dále bohuţel zmenšuje, navzdory několika stovkám propuštěných civilistŧ v rámci humanitárního koridoru v Homsu. Syrská občanská válka letos završí třetí rok svého trvání a prozatím za sebou zanechala obrovské materiální škody, přes 130 000 mrtvých a přes 7 milionŧ uprchlíkŧ, tedy bezmála třetinu předválečného obyvatelstva země. Konflikt, zpočátku inspirovaný vlnou arabských revolucí, postupně nabral sektářský rozměr a přilákal do Sýrie vlnu dţihádistických bojovníkŧ z okolních zemí, Kavkazu a v menším počtu i z Evropy. Opozice se tak během třech let povstání rozpadla do několika vzájemně soupeřících více či méně islamistických a nacionalistických frakcí, které kontrolují jednotlivá „osvobozená území“, zatímco Asadovu reţimu se stále daří drţet zhruba polovinu země s většinou zbylé syrské populace. To vše se děje v kontextu stále se zhoršující humanitární situace charakterizované masovým násilím vŧči civilistŧm a porušováním lidských práv ze strany reţimu, i opozice a akutně hrozícího hladomoru. Syrský reţim sice v září loňského roku přistoupil na likvidaci svého chemického arzenálu, který byl předtím (nejspíše) vyuţitý Plné znění zpráv


proti civilistŧm na předměstí Damašku, ale letecké útoky na civilisty obydlené městské čtvrti v oblastech kontrolovaných povstalci pokračují neomezeně dále. Dokáţí tedy současná jednání přinést do série špatných zpráv přicházejících ze Sýrie alespoň nějakou pozitivní změnu? Ţenevská platforma Současné rozhovory označované jako Ţeneva II vychází z výsledkŧ předchozí konference z června 2012 známých jako Ţenevské komuniké. Tento dokument představuje nejširší (a proto poměrně vágní) sadu principŧ pro řešení syrské krize, na kterých se byly zainteresované mocnosti, především pak Rusko a Spojené státy (konference se konala bez syrské účasti), schopni dohodnout. V komuniké se tak mluví o ukončení násilí, propuštění politických vězňŧ, umoţnění přístupu mezinárodních humanitárních organizací do krizových oblastí a především o samotnými Syřany provedené politické tranzici směřující k demokratičtějšímu reţimu. Ačkoli s těmito závěry souhlasil jak syrský reţim, tak i zástupci opozice, obě strany se zásadně rozcházejí ve zpŧsobech, jakými by zmíněných výsledkŧ mělo být dosaţeno a především jak konkrétně by měly být naplněny. Podobné rozpory se však objevují i mezi mocnostmi, které jednotlivé strany podporují jako Írán, Saudská Arábie, Rusko, Spojené státy. Od července 2012 tak nebyly podniknuty ţádné konkrétní kroky, které by vedly k realizaci dříve odsouhlasených principŧ. Konference Ţeneva II je tak následkem zhoršující se situace v samotné Sýrii (především posilování radikálních dţihádistických bojŧvek), snahy velmocí na ni nějakým zpŧsobem reagovat a zároveň předchozích jednání ohledně zničení syrských chemických zbraní. Obnovení přímých rozhovorŧ tak zaštítily jak Rusko, tak Spojené státy, coţ se projevilo mimo jiné i v jednomyslně přijaté rezoluci 2118 RB OSN reagující na syrské rozhodnutí vzdát se chemických zbraní ze září 2013. Jejich rozpory ohledně data konání pak ale odsunuly datum konání konference z podzimu 2013 na začátek roku 2014. Dosavadní prŧběh jednání Jiţ před zahájením setkání se ale objevily první problémy v podobě otázek, zda bude přizván k jednání také Írán a kdo se bude účastnit jakoţto zástupce syrské opozice. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun Íránce v samý předvečer konference pozval, aby toto pozvání o necelý den později stáhl poté, co vyslanci syrské opozice pohrozili svým odchodem. Vztahy k Íránu nicméně zŧstávají významným tématem, které rozděluje jednotlivé státy podporující syrské povstalce. Zatímco Spojené státy jsou díky nedávnému pokroku při jednáních o íránském jaderném programu nejspíše ochotné učinit vŧči Teheránu drobné ústupky výměnou za kroky vedoucí ke stabilizaci regionu, pro Saudskou Arábii a další státy Perského zálivu ovšem představuje nadále principiálního soupeře, proti kterému je třeba bojovat všemi prostředky. Samotná syrská opozice pak přijela do Ţenevy (respektive do Montreux, kde konference začínala) značně oslabená tím, ţe setkání se byl ochotný účastnit jen její zlomek. Ze zastřešujícího orgánu opozice – Syrské národní koalice - odešli na začátku ledna zástupci Syrské národní rady, kteří odmítali přímé jednání s Asadem a samotná koalice tak schválila svou účast na konferenci pouhými 58 hlasy z celkových 121. Islamistické a dţihádistické skupiny dominující na bitevních polích v samotné Sýrii pak jakékoli jednání s reţimem rovnou odmítly. Účastníci tak představují umírněné křídlo opozice, které sice je ochotné se diplomaticky angaţovat, ale jeho reálný význam je přes jeho intenzivní jednání se zbytkem opozice značně diskutabilní. Zástupci syrského reţimu přijeli oproti tomu do Ţenevy posíleni nejen dohodou o likvidaci chemických zbraní a podporou Ruska a Íránu, ale také relativními úspěchy v bojích proti rozděleným povstalcŧm. Podle vyjádření Lachdara Brahímího, zmocněnce OSN a Ligy arabských státŧ pro Sýrii, Asad stále věří, ţe dokáţe nad povstalci vojensky zvítězit a nemá proto příliš mnoho dŧvodŧ k výrazným ústupkŧm. Účast vyslancŧ jeho reţimu na jednáních je pak vedena spíše snahou o úlitbu Rusku, které tak posiluje svŧj status na mezinárodním poli a také snahou o další rozštěpení opozice (coţ zástupci syrského reţimu ve své komunikaci hojně akcentovali). První kolo jednání nicméně nepřineslo ţádný hmatatelný výsledek mimo fakt, ţe obě strany byly ochotny se spolu setkat. Ve vzájemných rozhovorech poté souhlasily se závěry Ţenevského komuniké jako východiska pro rozhovory, ale tím vzájemná shoda skončila. Zatímco zástupci reţimu se snaţili prosadit agendu boje proti terorismu, opozice se zaměřovala na politickou tranzici a Asadovo odstoupení. Obě strany pak nebyly schopné najít shodu ani na méně elementárních otázkách, jakými bylo lokální příměří a evakuace civilistŧ z obléhaného města Homs (to bylo dosaţeno aţ o týden později na základě jednání mezi Plné znění zpráv


místním guvernérem a pověřencem OSN). Lachdar Brahímí tak uzavřel první kolo rozhovorŧ s tím, ţe byly nalezeny určité body, na kterých se dá v druhém kole stavět, ale rozdíly mezi pozicemi obou stran zŧstávají zásadní. V druhém kole se pak hodlá soustředit na jednání o moţné politické tranzici. Dţihádisté a chemické zbraně Poslední vývoj v samotné Sýrii nicméně mnoho nadějí na rychlé zlepšení situace neposkytuje a dohoda v Homsu se zdá být spíše výjimkou neţ první vlaštovkou otevřenějšího přístupu opozice i reţimu. Vzájemné boje mezi jednotlivými islamistickými a dţihádistickými skupinami (především Islámského státu v Iráku a Levantě proti Islámské frontě a Frontě al-Nusra) ukazují na rozštěpenost nejmilitantnější části povstalcŧ. Rozšiřování bojŧ do západního Iráku a sebevraţedné útoky dţihádistŧ v Libanonu poté naznačují, jakým směrem se mŧţe neregulovaný konflikt dále rozvíjet. To si uvědomují čím dál více i Saudská Arábie, která začala silněji zasahovat proti svým občanŧm podporujícím nejradikálnější dţihádisty napojené na Al-Kájdu (sama pak preferuje a podporuje islamistickou Islámskou frontu). V Sýrii zároveň dochází ke fragmentaci teritoriální kontroly, kdy si jednotlivé opoziční ozbrojené skupiny drţí raději dlouhodoběji kontrolu nad „svým“ územím a jeho obyvatelstvem, spíše neţ aby se zapojovaly do bojŧ s reţimem, nebo diskutovali o podobě budoucího politického uspořádání (mimo některých islamistických skupin se to týká také kurdských Lidových obranných jednotek). Dostat tyto víceméně autonomní skupiny pod kontrolu bude zásadní výzvou pro kohokoli, kdo se bude pokoušet o vyřešení syrského konfliktu a následnou stabilizaci země. O tom, ţe je to běh na velmi dlouhou trať, je moţné se koneckoncŧ nyní přesvědčit v Libyi. Mnoho otazníkŧ s sebou také nese postup syrského reţimu při zbavování se jeho chemického arzenálu. Zatímco první část dohody o zničení chemických zbraní a zařízení proběhla bez větších problémŧ, minulou středu uplynul jiţ jednou prodlouţený termín pro odevzdání nejnebezpečnějších chemických materiálŧ. Asadŧv reţim prozatím odevzdal jen pouhých 4.1 % rizikových toxinŧ a posledních několik týdnŧ nevyvíjel v této oblasti naprosto ţádnou aktivitu. Hrozí tak, ţe i přes ujištění ruských diplomatŧ o opaku, nebude moţné stihnout zničit veškeré chemické materiály do 30. června letošního roku. To by pro celou logisticky velmi komplikovanou akci, do které je zapojeno několik zemí z celého světa, znamenalo velké problémy. Na otázku, zda Syřané zdrţují dodávky schválně (jak tvrdí Američané), či ne (jak oponují Rusové a někteří inspektoři OSN na místě) je těţké odpovědět. Faktem nicméně je, ţe proces likvidace chemických zbraní pro ně představuje významný diplomatický kapitál, který je moţné vyuţít (nejen) při současných jednáních v Ţenevě. Zároveň díky spolupráci v této oblasti (pokud tedy bude v nějaké formě pokračovat) je Asad pro Spojené státy nadále nutným zlem a je tak nepravděpodobné, ţe by do doby, neţ bude akce ukončena, proti jeho reţimu tvrději zasáhly. Asad je zároveň v podobné logice nuceným partnerem i pro humanitární organizace, které se pouze díky spolupráci se syrským reţimem mohou dostat do těch válkou nejvíce postiţených míst. A jak ukázala jednání o Homsu, i toho dokáţe Asad efektivně vyuţít na diplomatickém poli. Vyhlídky do budoucna Co tak lze čekat od dalšího kola jednání? Příliš nejspíše ne. Zatímco zástupci syrské opozice mají rozsáhlé poţadavky, ale jen málo co nabídnout, Asad nemá k výraznějším ústupkŧm dŧvod. Koneckoncŧ nebyl jich ochoten ani kdyţ byl jeho reţim vojensky, či politicky v mnohem komplikovanější situaci, neţ je nyní. Jeho podpora ze strany Íránu a Ruska jej pak v této pozici pouze utvrzuje. Oba jeho patroni zároveň nemají potřebu se ho vzdát do doby, dokud slouţí jejich zájmŧm, byť ruský ministr zahraničí Lavrov jiţ zmínil, ţe Rusko na něm jako syrském prezidentu bezpodmínečně netrvá. O budoucím osudu Sýrie se tak bohuţel bude přes nesporný diplomatický um Lachdara Brahímího rozhodovat spíše mimo Ţenevu. Asada dokáţí k ústupkŧm přinutit nejspíše pouze jeho zahraniční spojenci, bez jejichţ podpory nedokáţe svou nadvládu nad zbytkem Sýrie dlouho udrţet. Míč je tak nyní spíše na americké straně hřiště. Spojené státy musí při jednání s Ruskem a Íránem přijít s takovými nabídkami, které by je přiměli ke změně jejich pozice, nebo se smířit se současným stavem a pokusit se alespoň co nejvíce minimalizovat následky syrského chaosu. Jak nicméně poznamenal jeden cynický komentář, současná jednání v Ţenevě jsou pro Západ spíše příleţitostí vypadat, ţe se o nějaké řešení syrské krize pokouší a má v této oblasti koherentní plán. Ve skutečnosti jsou Ţenevská jednání však pouze zástěrkou pro bezradnost a neaktivitu, která si vybírá krvavou daň mezi syrskými civilisty. Plné znění zpráv


Jan Daniel autor je doktorandem na Institutu politologických studií FSV UK

URL| http://www.natoaktual.cz/zenevska-jednani-v-polocase-dpa/na_analyzy.aspx?c=A140210_220717_na_analyzy_m00

lidé 11.2.2014

E15

str. 13

Kariéra & vzdělání

Petra Slabá BM Management Bude zodpovědná za HR aktivity v rámci společnosti spravující investice Zdeňka a Michaely Bakalových v České republice. V současnosti pŧsobí také jako prozatímní HR manaţerka vydavatelství Economia a Centrum Holdings. V minulosti se řízení HR věnovala mimo jiné v Českém Telecomu nebo v HVB Bank. Specializovala se na vyhledávání a rozvoj lidských zdrojŧ v rámci firemních korporací a věnovala se koučinku. Vystudovala obor andragogika a personální řízení na Filozofické fakultě UK. Vladimír Hlavinka PSG-International Stal se místopředsedou představenstva stavební a energetické společnosti. Bude zodpovědný zejména za projekty a činnost Divize Power. Absolvoval studium na Vysokém učení technickém v Brně, obor tepelné a jaderné stroje a zařízení, a studium na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech 1991–2000 pracoval v energetické společnosti ČEZ a od roku 2000 ve společnosti ALTA, kde pŧsobil ve funkci člena představenstva. V rámci skupiny ALTA odpovídal za organizaci a řízení, právní sluţby a akvizice. V červenci roku 2006 se vrátil do ČEZ do funkce ředitele jaderné elektrárny Temelín. Od ledna 2008 se pak stal členem představenstva a ředitelem divize výroba ČEZ. Zuzana Honzíková Comunica Nastoupila do kreativní agentury na pozici account director. Bude mít na starosti vedení celého týmu zodpovědného za řízení kampaní včetně nových akvizic. Dosud pŧsobila v mediální agentuře Media Investments, kde zodpovídala za vedení kampaní například pro klienty Sportisimo, Volvo Auto Czech nebo ČSOB. Zkušenosti má také jako projektová manaţerka kampaní pro Tesco Stores ČR. Kateřina Bártová Praţská informační sluţba – Prague City Tourism Nastoupila na pozici tiskové mluvčí. Má dlouholeté zkušenosti z médií i z oblasti public relations. Dosud pŧsobila ve vydavatelství C. O. T. media, kde poslední dva roky vedla časopis HKP, čtvrtletník Hospodářské komory hlavního města Prahy. Je absolventkou Fakulty sociálních věd UK. Martin Švalbach PRK Partners Rozšířil tým advokátní kanceláře. Má na starost oblast daňového poradenství, především problematiku daní z příjmŧ právnických osob a mezinárodní daňové aspekty finančních operací. Dříve pŧsobil v pozicích daňového manaţera v Deloitte, PwC, BDO Tax či PRK Ecovis. Je absolventem Institutu rakouského a mezinárodního daňového práva na Ekonomické univerzitě ve Vídni. *** Změnilo se něco ve vaší společnosti? Pište nám na [email protected] Foto popis| Plné znění zpráv


Vláda je bez peněz a s velmi napjatými vztahy, soudí politologové. Tomu prý odpovídá i její program 11.2.2014

parlamentnilisty.cz Jiří Hroník

str. 00

Monitor

POLITOLOGOVÉ Na programovém prohlášení vlády, které bude Sobotkŧv kabinet schvalovat ve čtvrtek, je podle politologa Petra Sokola znát sociálnědemokratický rukopis mnohem víc neţ rukopis hnutí ANO. Jan Kubáček dokumentu vytýká, ţe je málo konkrétní, coţ přičítá i tomu, ţe si vláda uvědomuje nedostatek peněz. Proto politolog od jejího vládnutí očekává volnou variaci na snědený krám. Premiér Bohuslav Sobotka uţ předal programové prohlášení vlády lídrovi hnutí ANO Andreji Babišovi i předsedovi KDU-ČSL Pavlu Bělobrádkovi a ve středu má tento dokument schválit vláda. Materiál, který přednese Bohuslav Sobotka ve sněmovně před hlasováním o dŧvěře jeho kabinetu, se stal brzy po svém zveřejnění terčem kritiky. Opozice mu vytýká obrovský rozpor mezi výdajovými ambicemi a rozpočtovými moţnostmi. Jsou ale slyšet i hlasy, ţe je příliš stručný, málo konkrétní, bez uvedených termínŧ splnění a podobně. Zatímco Nečasova vláda předloţila v roce 2010 programové prohlášení o padesáti stránkách, Sobotkovu kabinetu jich ke stejnému účelu stačí šestnáct. “Stručnost by mi nevadila, protoţe i v zahraničí, kdyţ se podíváme na řadu kabinetŧ, jsou jejich dokumenty opravdu bodové. Ale velice konkrétní a mají časovou lhŧtu. To současnému kabinetu zazlívám o to víc, ţe se ta koaliční jednání tak táhla,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Jan Kubáček z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Obecnost je dána tím, ţe si vláda uvědomuje nedostatek peněz Připomíná také, ţe jiné kabinety stihly programové prohlášení za mnohonásobně kratší dobu a ještě stihly být mnohem konkrétnější. “Obecnost programového prohlášení je odrazem velmi nejistých a velmi odcizených vztahŧ mezi partnery v koalici. Vzpomeňme na ty krize uţ na počátku vyjednávání, to snad ţádný jiný kabinet nepamatuje. Velká obecnost dokumentuje i to, ţe si kabinet uvědomuje, ţe nemá peníze, ţe je kasa projedená, částečně zadluţená na budoucí investice i na povinné mandatorní výdaje,“ vysvětluje Jan Kubáček. Na samostatné rozhodování vlády totiţ zŧstává jen 10 aţ 12 procent z plánovaného objemu výdajŧ. “To je samozřejmě enormně málo, enormně špatně, a proto tomu odpovídá i toto slohové cvičení, které je opravdu volnou variací na velmi nekonkrétní sliby a především na to, aby premiér Sobotka jednou nemusel udělat to, co uţ v minulosti zaţil. Tehdy v roli ministra financí musel přiznat, ţe peníze nejsou a ţe se slibovalo něco, co není kryto. Proto teď slibuje velice nekonkrétně a velice obecně,“ poukazuje Jan Kubáček. Pravicové ANO a levicová ČSSD toho moc společného nemají Politolog z vysoké školy CEVRO Institut Petr Sokol si podobu programového prohlášení vysvětluje tím, ţe je to poprvé v dějinách České republiky, kdy tu máme něco, co se hodně blíţí velké koalici. “To znamená, ţe ve vládě je jak strana, která se prohlašuje za pravicovou a v této chvíli opravdu reprezentuje největší počet voličŧ, kteří se hlásí k pravici, tedy hnutí ANO, ale také levicová sociální demokracie,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Sokol. Proto je přesvědčen, ţe tyto dva politické subjekty toho mnoho společného mohou mít jen velmi sloţitě. “Po tom, co absolvovaly poměrně sloţité vyjednávání o koaliční smlouvě, tak jim uţ zřejmě nezbývá energie pokračovat ještě v nějakém podrobnějším programovém dokumentu, kterým běţně programové prohlášení vlády bývá,“ domnívá se politolog Petr Sokol. První polovina vládnutí bude o sociálním komfortu Programové prohlášení v sobě skrývá rozpor mezi výdajovými ambicemi a rozpočtovými moţnostmi. “Od Sobotkova kabinetu vedle určitých prŧběţných třenic a vzájemné nedŧvěry očekávám, ţe první polovina vládnutí bude o sociálním komfortu. Zkrátka ČSSD se bude snaţit tlačit na zbývající partnery ve věci zvýšení minimální mzdy i zvýšení dŧchodŧ, ale na nic ostatního pořádně nebude. A to přesto, ţe se hnutí ANO bude pokoušet o jakýsi prŧvan a úklid státních financí,“ konstatuje Jan Kubáček.



V polovině vládnutí, vpředvečer roku 2016, očekává začátek velké hádanice mezi ČSSD a hnutím ANO v otázce daní. “K tomu mám stále jeden z těch černých scénářŧ, ţe by to byla i nahrávka na předčasné mimořádné volby, ţe by zkrátka sociální demokracie trvala na určitém zvýšení daní a naopak hnutí ANO by to postavilo jako téma referendální, jako téma vhodné k volbám a k udrţení středopravicového prostoru,“ podotýká politolog s tím, ţe v té době by státním financím ještě nepomohlo, i kdyby se urychleně začalo s velkým úklidem a revizí smluv, protoţe se jedná o běh na dlouhou trať. Sobotka si musí pamatovat, jak coby ministr financí přehodnocoval sliby Střet s realitou vládnutí mŧţe pro koalici znamenat buď ústup od slibŧ, nebo zvýšení daní, aby bylo z čeho sliby plnit. “Spíš si myslím, ţe se ty sliby začnou oslabovat, respektive ty náklady rozpočtu, které by takové plnění slibŧ znamenaly, budou zmenšovány. Ostatně zaţili jsme to uţ za sociálnědemokratické vlády, kde byl nynější premiér ministrem financí. Také tehdy došlo během funkčního období k tomu, ţe se sliby přehodnotily s tím, ţe situace je jiná, neţ se čekalo. K tomu to povede i tentokrát,“ míní Petr Sokol. V programovém prohlášení byste také těţko hledali zmínku o podnikatelích a ţivnostnících, jimţ ČSSD před volbami plánovala zvýšit daně. “Zatím nechtějí otevírat ţádné politické miny a nechtějí znervózňovat velmi vlivnou skupinu. Vţdyť skupina ţivnostníkŧ sama o sobě má kolem milionu a k tomu musíme připočítat jejich rodiny, blízké příbuzné, ale i partnery ţivnostníkŧ, myšleno ekonomicky-smluvně. To uţ je velmi vlivná skupina lidí, velmi zásadní pro rozhodování o vítězi voleb,“ upozorňuje politolog Jan Kubáček. Tvrdý postup vŧči ţivnostníkŧm mŧţe být pro vládu konečná Vidí z toho dvě moţná východiska. “Buď to bude výměnou, ţe zkrátka premiér Sobotka dá pokyn, aby jednotlivá ministerstva připravila nějakou kompenzaci a určitou vlídnou tvář státu, nebo řekněme měkký polštář pro podnikání. A s tím se spojí změny v daních. Nebo opravdu čekejme velký střet, kdy si vláda řekne, ţe na velkých si ve výsledku stejně nedokáţe víc vzít, nejmenší jí nic nedají, a tak to vezme střední vrstvě, především ţivnostníkŧm. To ale mŧţe být pro tuhle vládu i konečná,“ tvrdí Jan Kubáček. “Očekávám, ţe si sociální demokraté budou muset někde najít cíle, kde budou utěšovat své voliče, a tím - obávám se - by mohli být i ţivnostníci. Je otázkou, jestli za ně bude nějak bojovat hnutí ANO, protoţe podporovatelé i jeho zakladatel se rekrutují spíše z velkých firem. Takţe pro drobné podnikatele a ţivnostníky je to skutečně dobrá zpráva, ţe se o nich zatím nemluví, protoţe nemohou čekat nic moc pozitivního. Takţe čím později přijdou na přetřes, tím lépe pro ně,“ myslí si politolog Petr Sokol. V programovém prohlášení převaţuje sociálnědemokratický rukopis Při souhrnném pohledu na programové prohlášení vlády mu připadá, ţe v něm převaţuje sociálnědemokratický rukopis. “Je vidět, ţe premiér je sociální demokrat, a přestoţe ta vláda je vládou velké koalice, tak je vidět, ţe o trochu větší sílu tam má i díky větším politickým zkušenostem svých představitelŧ ČSSD. A díky tomu je to spíše sociálnědemokratické programové prohlášení neţ programové prohlášení hnutí ANO, které se snaţí prezentovat jako strana hájící pravicové hodnoty,“ hodnotí pro ParlamentníListy.cz Petr Sokol. Jan Kubáček očekával, ţe si ČSSD pragmaticky řekne, ţe kdyţ nejsou peníze, ţe se zaměří na funkčnost sluţeb. “Tedy ţe se zaměří na vymahatelnost sociálních sluţeb, jejich dostupnost, ale ţe zdŧrazní i vymahatelnost práva, zlepšení vymahatelnosti kaţdodenní bezpečnosti, protoţe v situaci hubených let, kdyţ nemáte co rozdávat, tak kdyţ začnete zlepšovat sluţby, tak to pro veřejnost funguje. Překvapilo mě, ţe to programové prohlášení vŧbec nenabízí, ţe se na to sociální demokracie nesoustředila. Takţe počítám, ţe to bude volná variace na snědený krám,“ dodává politolog Jan Kubáček.


Dobrou vědu lze převálcovat kvantitou, a systém to podporuje 12.2.2014

ceskapozice.cz str. 00 Věda a vzdělávání Přemysl Houda



Je něco špatně, pokud Univerzita Karlova skončí daleko za některými fakultami VŠE, říká ředitel Institutu ekonomických studií Martin Gregor. Do jaké míry je relevantní de facto jediný český ţebříček vysokých škol, který pravidelně zveřejňují Hospodářské noviny? Mohou se podle něj uchazeči o studium s klidným svědomím řídit? Zeptali jsme se Martina Gregora, ředitele v ţebříčku úspěšného Institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd UK v Praze, a překvapila nás míra jeho kritiky. Ta se netýkala jen ţebříčku samotného, ale i současného stavu české vědy, zejména v oblasti ekonomie, v níţ institut, který Gregor vede, patří v Česku na špici.ČESKÁ POZICE: Je ţebříček, který pravidelně zveřejňují Hospodářské noviny, dobrým vodítkem pro adepty studia na vysokých školách? GREGOR: Kaţdé vodítko, které ukáţe ověřitelná data, je dobré. Data by ale měl sbírat někdo jiný, třeba ministerstvo školství nebo Česká společnost ekonomická - odtud by měl vycházet ranking, nikoliv od novinářŧ. Jejich schopnosti metodologicky posoudit sloţitá data jsou omezené, minimálně v českém kontextu. Tím je ale nechci kritizovat, jen konstatuji, ţe jejich kapacita je omezená, byť se snaţí, to nijak nezpochybňuji.ČESKÁ POZICE: Kdyţ říkáte, ţe se snaţí - to jim to nejde? GREGOR: Budu mluvit jenom o segmentu ekonomie, kterému rozumím, i kdyţ mám zprávy, ţe ostatní oblasti jsou ještě problémovější. Jsou to malé nepřesnosti, které ale ve svém součtu zničí celek, a to má nepříjemné konsekvence. Vysoce hodnocené fakulty svŧj úspěch logicky pěkně mediálně prodají a studenti uvaţující o studiu na vysoké školy jsou pak motivovaní podat si přihlášku na ty, jeţ třeba ani zdaleka natolik kvalitní nejsou, jen mají hezký obraz.ČESKÁ POZICE: Na čem byste mohl demonstrovat ta pokřivení? Bez toho je to jen obecné tvrzení... "Jak je moţné, ţe se školy, jeţ dosahují ve vědě špičkové výsledky, umísťují aţ na nějakém čtvrtém pátém místě, a naopak vepředu jsou ryze regionální školy?"GREGOR: Třeba otázka vědy. Jak je moţné, ţe se školy, které dosahují ve vědě špičkové výsledky, umísťují aţ na nějakém čtvrtém pátém místě, a naopak vepředu jsou ryze regionální školy? V současnosti přitom dělat regionální vědu nelze. Je nepřijatelné, aby metodika ohledně vědeckých výsledkŧ bazírovala na jednoročních výsledcích, minimálně by to mělo být tříleté, moţná i pětileté období. Ta regionálnost souvisí s tím, jak hodnotí vědecké ţurnály, tuzemské i zahraniční, vládní metodika. Ta je výhodná pro pár českých časopisŧ, které si vytvářejí systém autocitací, bité jsou ty instituce, které se nechtějí omezovat na úzký český rybníček.ČESKÁ POZICE: To funguje i v jiných oborech. Je to trochu podle hesla: "Já na bráchu, brácha na mě." Prostě se vzájemně citují, pomáhají si… GREGOR: Někdy se tomu říká citační druţstvo. Mě trochu děsí, kdyţ se v ţebříčku vědeckých výstupŧ vyskytují natolik vysoko školy, jejichţ jedinou expozicí do zahraničí je Slovensko, coţ zahraničí v pravém smyslu slova prostě není; v ekonomii jsou Slováci ještě stupeň pod námi. Něco je pak asi špatně, nebo ne?ČESKÁ POZICE: Nechci nijak zpochybňovat, co říkáte, ale chtělo by to konkrétní příklad. GREGOR: Já jsem se třeba podíval na výsledky za rok 2012 a porovnal si čísla kompletní Vysoké školy ekonomické (VŠE) a čísla naší fakulty. My si rozdělujeme vědecké ţurnály od úrovně A+ do úrovně E, kdy A+ je světová úroveň, a vykázali jsme v tom daném roce výstupy v ţurnálech označených jako A+, stejně tak A, máme několik výstupŧ v ţurnálech vedených pod označením B a C. I ţurnál C je celkem prestiţní časopis v nějakém specifickém oboru minimálně na evropské úrovni. A kdyţ se podíváte na kompletní produkci VŠE, naleznete, a teď se nechci přít o číslo, asi čtyři výstupy na úrovni C, a to je všechno. Nebo lépe - všechno ostatní jsou déčka nebo éčka.ČESKÁ POZICE: A ţebříček vysokých škol to nezohledňuje dostatečně? Nebo, ať mluvíme o tom základním, o RIV (rejstřík informací o výsledcích - pozn. red.), ten to nezohledňuje dostatečně? GREGOR: Jsou tam velice malé bodové odlišnosti.ČESKÁ POZICE: Jak velká je malá odlišnost? "Kvantitou v rámci ,citačních druţstev" lze převálcovat dobře myšlenou vědu, a systém to podporuje"GREGOR: Kdyţ vygenerujete pět článkŧ typu D, najednou se dostanete na úroveň toho, jak RIV zohledňuje úroveň C nebo B. Kvantitou v rámci "citačních druţstev" lze převálcovat dobře myšlenou vědu, a systém to podporuje. A to neříkám jenom já, je mnohem více expertŧ, kteří na tom dokumentují systémovou omezenost české vědy. Protoţe ten ţebříček Hospodářských novin z tohoto systému vychází, pak jen tu omezenost reprodukuje. Ale vějička na studenty regionálních ekonomických škol je to pěkná…ČESKÁ POZICE: Není to jenom vějička na studenty. Pokud budu zodpovědný za to, aby se mi na vysokou školu studenti hlásili, pak těm metodikám a ţebříčkŧm vyjdu vstříc. Zařídím se podle toho, protoţe jinak dlouhodobě nepřeţiju. Mŧţe to usměrňovat podobu vysokých škol. Plné znění zpráv


GREGOR: Jasně, to je moţná ten základ, jsme zacyklení v tom našem malém českém... Ale obecně ještě k tomu, co jsem říkal - nemám nic proti vějičkám. Je svatým právem kaţdé školy oslovovat studenty pomocí svých silných stránek a nechat stranou ty slabší. Třeba rozumím tomu, ţe Česká zemědělská univerzita se pyšní svou světovostí, protoţe mají vysoký podíl mobility, a to je dobře, je to příleţitost pro jistý typ lidí hledajících praktičtější uplatnění. Ale je něco špatně, pokud Univerzita Karlova, která má špičkový vědecký profil, skončí daleko za některými fakultami VŠE.ČESKÁ POZICE: Je třeba připomenout, ţe jste tímto tvrzením ve střetu zájmŧ jako ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy… GREGOR: Ale ano, jsem, ale i s tím vědomím insidera to říkám, protoţe metodologie hodnocení české vědy není vŧbec dobrá. Ale to, co jsem řekl, mohu doloţit na základě tvrdých dat, obecná proklamace to není. Obrázek si lze například udělat v rámci ekonomie pomocí ţebříčku RePEc. Kdyţ se podíváte na srovnání vědecké publikační činnosti českých ekonomŧ, zjistíte, ţe první je CERGE, coţ je víceméně americký program, druhá Česká národní banka a třetí my. A není to smyšlenka, ale pouhé konstatování - mezi 50 ekonomy má VŠE, tuším, dva. Coţ není nic proti VŠE, oni mají ty lidi prostě níţe v tom rankingu.ČESKÁ POZICE: Mě také přijde matoucí, pokud se jako známka kvality v ţebříčku představují indikátory, jako je počet přihlášených studentŧ. Předpokládám, ţe některé prestiţní a těţké obory, třeba na Matematicko-fyzikální fakultě UK, ani nevykazují extrémní počet zájemcŧ, ale o jejich nekvalitě to nic neříká, spíše naopak. GREGOR: Určitě, to je asi nejspornější kritérium. Počet přihlášených studentŧ bezpochyby souvisí i s tím, jakou obtíţnost má přijímací řízení. Ještě zásadnější je taková výtka u škol ekonomického typu. Hodně přihlášek, které na ně přicházejí, jsou totiţ typu - dám si ji tam, abych měl další vejce v košíčku. Tradiční ekonomické školy tím nalákají tisícovky zájemcŧ, kteří ale končí o úroveň níţ - na soukromých školách."NF VŠE se v ţebříčku umísťuje těsně za IES, coţ absolutně neodpovídá realitě" A všimněte si ještě jedné věci - ţebříček Hospodářských novin pravidelně zohledňuje poměr přijatých a zapsaných studentŧ. Proč ne, logiku to má. Ale co já vím, například Národohospodářská fakulta VŠE nevykazuje studenty, kteří byli přijati, ale nebyli zapsaní, u ní tyto dvě kategorie splývají. Jen tohle pokřivuje podstatně ranking a zpŧsobuje, ţe se Národohospodářská fakulta umísťuje těsně za námi, coţ absolutně neodpovídá realitě. Prŧměrné uplatnění našich lidí je nesrovnatelně lepší neţ jejich, úroveň pedagogického sboru na NF VŠE je víceméně regionálního typu.ČESKÁ POZICE: Takhle by podle vás šlo rozebrat kaţdé z kritérií, které Hospodářské noviny mají? GREGOR: Skoro všechny asi ano. A především by šlo rozporovat ještě jednu obecnou věc: mnohá data, se kterými ţebříček pracuje, nejsou veřejně přístupná. Neudiví proto, ţe se stávalo, ţe některé školy v minulosti vysloveně podváděly například v počtu odborných cizojazyčných kurzŧ, coţ byl případ pardubické univerzity pár let dozadu.ČESKÁ POZICE: Mám trochu pochybnost, jestli vŧbec mŧţeme nějak objektivně od nejlepší k nejhorší srovnávat jednotlivé školy. Některá vyniká v něčem, jiná v něčem jiném, kdo rozhodne, čemu se udělí vyšší váha? GREGOR: To je otázka. Já bych moţná byl také raději pro to, aby místo nějakého absolutního seřazení vznikly nějaké tři alternativní balíky, které by říkaly, ţe v aspektu X jsou dobré tyto školy, v aspektu Y jsou zase dobré tyto školy a tak podobně. Moţná by to bylo mnohem korektnější, ale pravda, neuspokojovalo by to tu ţebříčkovou vášeň doby."Moţná by to bylo mnohem korektnější, ale pravda, neuspokojovalo by to tu ţebříčkovou vášeň doby"ČESKÁ POZICE: Vy vlastně říkáte, ţe se sice Hospodářské noviny s ţebříčkem docela snaţí, ale ţe navzdory této jejich snaze je výsledek dost marný… GREGOR: Já jen říkám, ţe pokud to chtějí dělat, a koneckoncŧ proč ne, pak by to měli dělat kvalitně a nebýt třeba hluší ani vŧči zpětné vazbě od vysokých škol.ČESKÁ POZICE: Kdyby za vámi přišel někdo z rodiny a chtěl znát odpověď na jednoduchou otázku: Mám se řídit podle ţebříčku škol? Jak byste mu odpověděl? GREGOR: Těţko říct, nahrubo to nějakou vypovídací hodnotu má. Ale jsou tam systémová pochybení. Kdyţ se na ty výsledky podíváte, jsou v lecčems minimálně zvláštní - vezměte si jen, jak desetinky bodŧ rozhodují o pořadí univerzit. Mám si myslet, ţe jsou víceméně na stejné úrovni? Nemyslím si to. Rozdíly jsou větší a rating Hospodářských novin je spíše zastírá, neţ aby je pomáhal odhalovat.

URL| podporuje

http://www.ceskapozice.cz/domov/veda-vzdelavani/dobrou-vedu-lze-prevalcovat-kvantitou-system-



Nesoulad formy a obsahu 12.2.2014

Lidové noviny str. 08 MICHAEL ROMANCOV

Názory

KOMENTÁŘ Moderní tvář Ruska stojí na nestabilních základech. A olympiáda to nezmění Slovo „unique“ má v angličtině dva základní významy: jedinečný/výjimečný nebo typický/příznačný (pro co). Před sedmi lety je v souvislosti se zimními olympijskými hrami v Soči prvně pouţil Vladimir Putin, kdyţ zavítal na zasedání MOV v Guatemale a kandidaturu podpořil svými osobními zárukami. Tehdy řekl, ţe Soči je unikátní proto, ţe na pobřeţí je uţ jaro, ale v nedalekých vysokých horách stále leţí sníh-postupně se stalo zřejmé, ţe se jím osobně vybrané místo má stát jedinečným, pokud jde o velikost a modernost dopravní a sportovní infrastruktury. Zřetelně tedy chtěl to první - a nadšené komentáře sportovcŧ nasvědčují, ţe se mu to podařilo, ale nechtěně dosáhl i toho druhého, neboť Soči je další ukázkou příznačného ruského jednání. Celé dosavadní dějiny Ruska (včetně sovětské epochy) je moţné nahlédnout jako nepřetrţitý sled neúspěšných pokusŧ získat úctu a respekt těch, k nimţ Rusko vzhlíţí. Navzdory moţnosti výběru (stejně daleko jako Evropa leţela Persie či osmanská říše a v úvahu připadla i Čína) si Rusko - prostřednictvím svých elit opakovaně jako vzor volí Evropu/Západ a zatím to nikdy nedopadlo. Proč? Kde, respektive v čem je chyba? Rusové sami dospěli k názoru, ţe si jich váţíme jen tehdy, kdyţ vítězí, coţ se nejviditelněji povedlo za Alexandra I. a Stalina. Proč však vojenské úspěchy vedou k tomu, ţe mezi navrátivšími se vojáky se objeví opozice poţadující reformy, tedy hlubší přiblíţení se k Evropě/Západu? Proč se zatím nikdy nestalo, aby se velké mnoţství Evropanŧ vrátilo z Ruska a poţadovalo převzetí jeho hospodářských, kulturních, politických či právních standardŧ a vzorŧ? Proč Rusko, které dnes v absolutních číslech, díky surovinám a integraci do světové ekonomiky, bohatne jako nikdy předtím, dodnes produkuje tak velké mnoţství migrantŧ, jako Moldavsko nebo Albánie, tedy země (v evropském kontextu) mimořádně chudé a politicky nepříliš stabilní? Proč kaţdodenní realita - stačí se porozhlédnout na ulici v Londýně, Paříţi, Berlíně či Praze (o Karlových Varech nemluvě) - potvrzuje platnost (údajně) Leninova výroku: „Lidé jsou nejupřímnější tehdy, kdyţ je necháte hlasovat nohama!“ Na Západě norma, v Rusku něco nemístného Proč však Rusko, kdyţ se mu něco povede, nenecháme na pokoji a místo ocenění jen hledáme mouchy? Moţná proto, ţe to, co je na Západě norma - tedy zkoumat věci z rŧzných úhlŧ pohledu, navrhovat alternativní řešení, diskutovat o nich (či si z nich dělat legraci), je v Rusku stále povaţováno za nemístné, nezdvořilé, či dokonce nepřípustné. Český čtenář by asi byl překvapen, kdyby měl moţnost a chuť sledovat ruský mediální prostor, jak nesmírné vášně v Rusku vyvolalo zahájení OH. Jakákoli událost vyvolává rozporuplné reakce, ale na spektáklu, který prý sledovaly tři miliardy divákŧ ve světě, je zajímavé to, ţe se Rusŧm podařilo odvést špičkovou práci v očích těch, kteří o Rusku nic nevědí - coţ, bohuţel, leč pochopitelně, platí i pro mladou, zglobalizovanou generaci českých televizních divákŧ. Ti, kdo s Ruskem nějakou zkušenost mají, nevyhnutelně museli předvedené představení vnímat jinak. Tím se dostáváme k souvislosti s Ruskem jiţ tolikrát diskutované otázce nesouladu formy (špičková show) a obsahu (svérázná interpretace historie). U kritických hlasŧ je fascinující, ţe nejtěţší a nejinformovanější kritika, ostatně stejně jako například v případě USA, zní z domova, z úst těch Rusŧ, kteří sami sebe označují za evropsky (sic!) smýšlející. Z celé plejády kritických hlasŧ dovolte připomenout jeden, v českém prostředí (přinejmenším mnou) nezaznamenaný, který vyvolala účast čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova na zahajovacím ceremoniálu, respektive jako jednoho z nosičŧ olympijské pochodně. Jakou informaci tím o sobě Rusko vyslalo do světa? Dát vale Západu? Vraťme se však k podstatnějšímu atributu, jímţ je Putinova snaha ukázat prostřednictvím Soči novou, moderní a úspěšnou tvář Ruska. Jiţ jsme vzpomenuli, ţe aţ dosud mírou (ne) úspěchu byla (ne)akceptace Ruska v Evropě/na Západě. Řada vlivných ruských analytikŧ, politologŧ, byznysmenŧ i politikŧ říká, ţe je na čase dát vale Západu, jenţ se zmítá v krizi, a plnohodnotně vyrazit do Asie, kam se přenáší těţiště světové ekonomiky a v návaznosti na to i moci. Ve Vladivostoku, který uţ někteří označují za východní hlavní město, se v září 2012 konal summit organizace APEC, při jehoţ příleţitosti si Rusko poprvé ve velkém vyzkoušelo svou novou PR strategii, spočívající v pořádání grandiózních akcí (dalšími byly summit G20 v Petrohradě či letní univerziáda v Kazani). Ţádný zásadní prŧnik na asijsko-pacifické trhy nebo do politických či vojenskobezpečnostních záleţitostí regionu se však nekonal. Ve Vladivostoku zato, vedle dluhŧ, zbylo velké kongresové centrum a gigantický most - nejdelší zavěšený most na světě, vedoucí však na ostrov, kde ţije pouhých pět tisíc obyvatel. Grandiózní, strašně drahé a poměrně zbytečné. Plné znění zpráv


Most ve Vladivostoku, špičková infrastruktura Soči či nové mrakodrapy v Moskvě a Sankt Petěrburgu sice v leckom mohou vyvolat pocit, ţe Rusko je moderní a úspěšné, ale jak dlouho se tuto představu podaří udrţet, vezmeme-li v úvahu fakt, ţe spočívá na nestabilních základech tvořených ropou a plynem? Netuším, jak moc tato nová tvář (forma) mŧţe oslovit Asiaty, ale v očích Evropanŧ by Rusku prospělo něco úplně jiného. Prvním signálem změny bude, aţ se Rusové začnou vracet do své vlasti, ale něco takového se, bohuţel, nezdá být na obzoru. Soči se tedy v tomto ohledu výjimečnou událostí rozhodně nestane. *** Celé dosavadní dějiny Ruska (včetně sovětské epochy) je moţné nahlédnout jako nepřetrţitý sled neúspěšných pokusŧ získat úctu a respekt těch, k nimţ Rusko vzhlíţí. Navzdory moţnosti výběru si Rusko prostřednictvím svých elit opakovaně jako vzor volí Evropu/Západ a zatím to nikdy nedopadlo. Proč? Kde, respektive v čem je chyba? Foto popis| O autorovi| MICHAEL ROMANCOV, politolog Autor pŧsobí na Fakultě sociálních věd UK a na Metropolitní univerzitě Praha; e-mail: [email protected]

Šéf Microsoftu čelí tlaku 13.2.2014

Lidové noviny

str. 22 Peníze & byznys - manaţeři v pohybu VOJTĚCH WOLF

Akcionáři chtějí po novém CEO Microsoftu, aby se zbavil konzole Xbox či tabletu Surface PRAHA Pár dní poté, co byl Satya Nadella jmenován v pořadí jiţ třetím šéfem softwarového gigantu Microsoft v jeho čtyřicetileté historii, na něj začínají tlačit akcionáři. Chtějí, aby se zbavil dlouhodobě prodělečného tabletu Surface, internetového vyhledávače Bing, a dokonce padly návrhy, aby se Microsoft vzdal své herní konzole Xbox. Nadella tak čelí na samém začátku nové kariéry rozhodnutím, která předurčí budoucí vývoj společnosti na mnoho let. Jak informoval list The Washington Post, podle dvou významných akcionářŧ Microsoftu by bylo pro společnost nejlepší, kdyby se zbavila produktŧ a projektŧ, které nejsou jádrem jejího podnikání a soustředila se na svŧj hlavní a nejvýdělečnější byznys, kterým jsou softwarová řešení pro firmy. Nadella posledních sedm měsícŧ před nástupem do čela společnosti strávil jako šéf její divize pro cloudová řešení a firemní klientelu. Ta jen za loňský rok Microsoftu vydělala 20 miliard dolarŧ. Uposlechnutí takové výzvy akcionářŧ by však pro Nadellu znamenalo postavit se proti svým předchŧdcŧm – Steveu Ballmerovi a spoluzakladateli společnosti Billu Gatesovi. Obzvlášť těţká rána by to byla pro zastánce Stevea Ballmera, který šéfoval společnosti před Nadellou. Byl to právě on, kdo společnost nasměroval jako korporaci zaměřenou jak na samotné zařízení, tak i na sluţby a software. „Je to, jako kdybyste po Nadellovi chtěli, aby přišel na zasedání představenstva, podíval se Ballmerovi aGatesovi do očí a řekl:,Rozhodnutí, která jste za posledních dvacet let udělali, byla chybná,„“ komentoval situaci pro list Washington Post Robert Bontempo, profesor managementu z Columbia Business School. Pokud by se Nadella rozhodl vyslyšet výzvu akcionářŧ a vydal se na cestu proti otcŧm zakladatelŧm, najde významné spojence. Podpořil by ho například Mason Morfit, investor zastupující hedgeový fond ValueAct. Ten vlastní téměř procento všech akcií Microsoftu a pro Nadellu by tak mohl být silným spojencem. Byl to právě Morfit, kdo v minulosti opakovaně mezi akcionáři poţadoval, aby Ballmer odstoupil. Nelze se vŧbec divit, ţe investoři poţadují razantní změnu a prodej některých částí společnosti. Přestoţe je divize Windows stále výdělečná, její zisky kaţdoročně klesají. Zatímco v roce 2011 to bylo 12,3 miliardy dolarŧ, o rok později uţ klesl zisk divize jen na 11,6 miliardy dolarŧ a loni se dokonce propadl pod dvoucifernou hranici na 9,5 miliardy USD. Stejná divize přitom zaznamenala i ztrátu ve výši 900 milionŧ dolarŧ na neprodaných tabletech Surface. Ty přitom leţí mnohým odpŧrcŧm uvnitř společnosti v ţaludku. Tablety jsou ztrátové prakticky od svého uvedení na trh na konci října roku 2012. Otázkou je, jak se bude dařit jejich druhé generaci, která se na trhu objevila na podzim loňského roku. Nedaří se ani divizi online sluţeb, kam patří i vyhledávač Bing. Ta se loni dostala do ztráty ve výši 1,3 miliardy dolarŧ. Plné znění zpráv


Nadella si je přitom potřebnosti změn v Microsoftu vědom. „Odvětví, ve kterém podnikáme, nerespektuje tradice. Jediné, co respektuje, jsou inovace,“ uvedl nový šéf Microsoftu po svém jmenování v dopise zaměstnancŧm. Peter Wells vedoucím partnerem transakčního poradenství v EY Do čela oddělení transakčního poradenství společnosti EY v České republice byl jmenován Peter Wells (43). Jeho hlavním úkolem bude nadále rozvíjet aktivity prostřednictvím podpory nových sluţeb a specializovaných týmŧ. Post převzal od Vladislava Severy, který se nyní více soustředí na svoji roli vedoucího partnera transakčního poradenství v regionu střední a jihovýchodní Evropy. Wells absolvoval University of Leicester a je členem Institutu autorizovaných účetních v Anglii aWalesu. Výkonnou šéfkou Slevomatu je Marie Chytilová Novou výkonnou ředitelkou největšího českého slevového portálu Slevomat.cz se stala Marie Chytilová (27). Ve firmě je od roku 2012, naposledy pŧsobila jako vedoucí módy. Ve funkci nahradila Petera Irikovského. Poté, co Slevomat dosáhl loni po necelých čtyřech letech od svého zaloţení miliardového ročního obratu, chce pod novým vedením dále rŧst a zaměřit se na zdokonalení prozákaznického přístupu. „Mým cílem je klientŧm maximálně zpříjemnit nakupování i uplatňování voucherŧ. K tomu bych chtěla vyuţít zkušenosti, které jsem získala na pozici kontroly kvality a plánování nabídek i ve vedení oddělení módy,“ uvedla Chytilová. Portál loni dosáhl obratu 1,009 miliardy korun. Trţby se zvýšily meziročně o třetinu. Denně portál zaznamená přes 200 000 návštěv. Přikryl se stal senior managerem Grant Thornton Advisory Poradenská společnost Grant Thornton Advisory nominovala Pavla Přikryla do pozice senior managera se zodpovědností za řízení týmu poskytujícího strategické a transakční poradenství. V poradenství pŧsobí od roku 2003, v posledních letech se zaměřuje na realizace akvizic, strategických záměrŧ, financování a na projekty v oblasti nastavování obchodní strategie. Přikryl vystudoval magisterský a doktorský program na Fakultě sociálních věd UK, rok pŧsobil jako Fulbright Visiting Scholar na George Washington University. Mimo Grant Thornton pŧsobil na afghánské misi Člověka v tísni a jako asistent senátora. Filip Budík povede českou i maďarskou pobočku DHL Generální ředitel DHL Supply Chain v České republice Filip Budík (41) byl jmenován vedle své současné pozice do funkce generálního ředitele DHL Supply Chain pro Maďarsko. Ve funkci vystřídá dosavadního ředitel Balázse Janositze, který nově zastává pozici finančního ředitele pro maďarský trh. „Maďarsko je pro DHL země s velkým potenciálem rŧstu v oblasti poskytování smluvní logistiky. Po úspěších, kterých jsme dosáhli v České republice, věřím, ţe se nám podaří stejným zpŧsobem rozšířit obchodní aktivity i na maďarském trhu,“ říká Budík, který pracuje v DHL na pozici generálního ředitele od roku 2008. Anna Bartŧňková posiluje tým Weinhold Legal Advokátní kancelář Weinhold Legal posiluje svŧj pracovněprávní a litigační tým advokátkou Annou Bartŧňkovou. Do firmy přichází z praţské kanceláře Holec, Zuska & Partneři. Kancelář Weinhold Legal zastupuje řadu korporátních klientŧ v pracovněprávních sporech. Bartŧňková absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Během studií na Univerzitě Karlově strávila určitý čas také studiem práv na Univerzitě Paris Lodron v Salcburku. Je zapsána na seznamu advokátŧ vedeném Českou advokátní komorou. Daniel Dian novou posilou společnosti RENOMIA Daniel Dian nastoupil do společnosti RENOMIA na pozici ředitele pobočky Bratislava. RENOMIA je vedoucí českou pojišťovací makléřskou společností. Dian bude zodpovědný za řízení a celkový rozvoj bratislavské pobočky společnosti. Předtím pŧsobil na pozici regionálního obchodního ředitele pro Bratislavu ve společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group. Zkušenosti získal také jako obchodní ředitel ve firmě Stamet Bratislava, s. r. o., či ve společnosti HILTI Slovakia, s. r. o., kde zastával řídicí obchodní pozice. Foto popis| Satya Nadella stanul v čele Microsoftu 4. února 2014 Foto autor| FOTO BLOOMBERG Plné znění zpráv


ŠŤAVNATÁ VŠEHOCHUŤ BÁRY NESVADBOVÉ 13.2.2014

Moderní byt str. 18 Osobnost LENKA SAULICHOVÁ,

Za tváří pŧvabné křehké blondýnky, spisovatelky Báry Nesvadbové, se skrývá ţena činu s romantickou duší. Přestoţe miluje ţivot ve městě a francouzský styl bydlení, nepříznivé události ji přivedly na venkov do funkcionalistické vily, kde dnes spokojeně ţije v uprostřed přírody a krok za krokem proměňuje své sny a přání v realitu. * Co odstartovalo vaši venkovskou odyseu? Nikdy jsem neplánovala bydlení v domě a k venkovu jsem, kromě návštěv babičky a dědečka v krásné roubence na vesnici, neměla prakticky ţádný vztah. Tam mě ovšem čekaly tehdy nepříliš oblíbené povinnosti – hrabání zahrady, trhání jablek, sekání dřeva, natírání okenic… Donedávna jsem byla holka z praţských Vinohrad. Líbí se mi tamní prostorné byty s vysokými stropy. Dŧm jsem začala hledat pro své rodiče s vidinou víkendových návštěv venkova. S dcerou jsem chtěla zŧstat bydlet v jejich praţském bytě. Nakonec jsem koupila velký dŧm a plánovala, ţe by v něm bydlela i babička s dědou a teta. Situace se ale vyvinula jinak. Ve velmi krátké době mě starší členové rodiny opustili. Po smrti tatínka jsme s dcerou a maminkou odjely sem. Toto je opravdu krásné místo pro ţivot, ale váš zdejší dŧm se secesním činţákŧm z Vinohrad nepodobá. Tento funkcionalistický dŧm jde naprosto mimo mŧj vkus. Hledala jsem bydlení do dvaceti kilometrŧ od Prahy a nejlépe ve stylu ` a la Provence. Proto zde kaţdoročně upravuji svŧj levandulový záhon a pěstuji popínavé rŧţe, které se k tomuto domu vŧbec nehodí… Inzeráty na prodej domŧ byly jen samé báchorky. Viděla jsem nejméně dvacet domŧ a ţádný se mi nelíbil. Dokonce jsme si spolu s kamarádkou Táňou Kovaříkovou bláhově chtěly koupit zanedbaný zámek. Po střízlivé úvaze a na doporučení odborníka jsem se pak ale rozhodla pro tento dŧm. Objevila jsem kouzlo tohoto místa a přijala ho i přes veškerá varování o mnoţství práce, která mě kolem domu čeká. Vše, co jsem v dětství na venkově nesnášela, tu dnes dělám ráda. S potěšením tu trávím čas v přírodě na procházkách s Bibi a našimi psy. * Bylo třeba velkých úprav domu, neţ jste se s maminkou a dcerou nastěhovaly? Dělaly se jen nezbytnosti – topení, voda, někde se měnila podlaha, protoţe parkety nebylo moţné renovovat všude. Dnes si laminátovou plovoucí podlahu vyčítám, ale tehdy jsem uţ neměla další peníze na nic jiného. Kdyţ něco napíšu, tak si za kaţdým honorářem představím některou z dalších renovací domu či zahrady. * Schodiště jste také předělávala? Ne, to tu bylo a nezasahovala jsem ani do dispozičního uspořádání interiéru. Nemám na to odvahu. * Radila jste se s někým při úpravách interiéru? Ne, vrhla jsem se bohuţel do všeho po hlavě a sama. Usilovala jsem o symbiotický kompromis. Snaţila jsem se spojit zděděný nábytek s vybavením, které jsem si koupila. Vím, ţe dŧm nemá ţádný koncept, vše se zde nějak vyvíjí za chodu a mění na základě momentálních pocitŧ. Interiér odráţí naprostou všehochuť. Je samozřejmě mnohem snazší vzdát se bot neţ zděděného nábytku a mnoha knih po tatínkovi a prarodičích. Většina našich věcí má pro mne duši a příběh. * Moderní interiér přece neznamená jen trendově módní vybavení. Mají v něm místo i staré předměty, které si při citlivém spojení dobře rozumí s těmi současnými. Jako velmi odváţné a inspirativní vnímám vaše osobité pojetí kuchyně. Máte pravdu. Ale přeplácanost také není ideální řešení. Tato podoba kuchyně je uţ třetím pokusem. Kdysi jsem se nadchla pro „maurskou“ kuchyň, jen z dlaţdic a otevřenou… Tu se mnou ale nechtěla sdílet moje maminka. Současnou mi na přání zhotovil šikovný truhlář pan Kalát, který vytvořil i mnoho dalšího zdejšího vybavení. * Na čem si doma zakládáte? Plné znění zpráv


Mám tady ráda všechno, ale nelpím na věcech. Snaţím některé předměty v interiéru eliminovat, nehromadit, ale utvářelo mě prostředí, v němţ jsem vyrostla, kde bylo neuvěřitelné mnoţství knih, obrazŧ, staroţitného nábytku… Na dŧm jsem si ale hodně dlouho zvykala. Nejdřív jsem ho chtěla předělat do podoby, která by se mi líbila, ale nakonec jsem si na jeho jednoduchý exteriér zvykla. Zamilovala jsem se do jeho velkých oken a úţasného výhledu. Mám ráda i cestu sem. Připomíná mi prázdniny. Domov je místo, kde mám maminku, Bibi a naše zvířata. Kdyţ se vracím domŧ, těším se na ticho, trávu, květiny… Nikdy dřív bych si nepomyslela, ţe to tak bude. Jsem ráda za tuto novou zkušenost. Miluji město – výstavy, divadla, koncerty váţné hudby, ale bez vesnice bych uţ ţít nechtěla. * *** BARBARA NESVADBOVÁ * spisovatelka a novinářka * nar. 14. 1. 1975 * absolvovala Fakultu sociálních věd UK * pracovala jako šéfredaktorka časopisŧ Xantypa, Playboy a nyní řídí časopis Harper‟s Bazaar * napsala knihy: Řízkaři, Bestiář, Ţivot nanečisto, Pohádkář, Brusinky, Borŧvky, Garpíškoviny aneb Bibi a čtyři kočky, Přítelkyně * pravidelně se zapojuje do charitativních projektŧ, podporuje sdruţení Etincelle a domov pro mentálně handicapované klienty Zahrada v Kladně, spolupracuje rovněţ s Unicef, se sdruţením Dobrý Anděl a Helppes Foto popis| V obývacím pokoji volně propojeném s jídelnou se podařilo zachovat pŧvodní parkety. Část kuchyně je asymetricky vymezena rustikální dlaţbou. Knihovnu i konferenční stolek pořídila majitelka ve Snell furniture Foto autor| FOTO: LUKÁŠ HAUSENBLAS Foto popis| Dominantu jídelny tvoří masivní dřevěný stŧl s patinou a ratanovými křesly (Snell furniture) Foto popis| Kuchyň v rustikálním duchu zhotovil podle Bářiny představy truhlář pan Kalát. Její barevnost předurčila chladnička Smeg s britskou vlajkou Foto popis| Staroţitný stŧl uţ kdysi dávno objevila maminka Libuše v zahradním altánu u manţelovy matky. Dnes vévodí podkroví Foto popis| Podkroví domu obývá maminka Báry, psychiatrička Libuše Nesvadbová, která je erudovanou a vášnivou sběratelkou staroţitností a umění. Atypický prostor vybavený především historickými kousky nábytku zděděnými po předcích oţivují odváţně natřené trámy a komoda v netradičním odstínu Foto popis| Ani koupelna v přízemí nezapře romantickou duši paní domu. Zdobné umyvadlo s baterií (Alpi) doplňují patinované stoličky a zrcadlo ve stejném rámu (Snell furniture) Foto popis| Obrazy nechybějí ani v nepříliš velké místnosti, která slouţí jako Bářina pracovna. Je vybavena staroţitným nábytkem, který patřil dědečkovi z tatínkovy strany

ŠŤAVNATÁ VŠEHOCHUŤ BÁRY NESVADBOVÉ 13.2.2014

Svět kuchyní str. 18 Osobnost LENKA SAULICHOVÁ,

Za tváří pŧvabné křehké blondýnky, spisovatelky Báry Nesvadbové, se skrývá ţena činu s romantickou duší. Přestoţe miluje ţivot ve městě a francouzský styl bydlení, nepříznivé události ji přivedly na venkov do funkcionalistické vily, kde dnes spokojeně ţije v uprostřed přírody a krok za krokem proměňuje své sny a přání v realitu. * Co odstartovalo vaši venkovskou odyseu? Nikdy jsem neplánovala bydlení v domě a k venkovu jsem, kromě návštěv babičky a dědečka v krásné roubence na vesnici, neměla prakticky ţádný vztah. Tam mě ovšem čekaly tehdy nepříliš oblíbené povinnosti – hrabání zahrady, trhání jablek, sekání dřeva, natírání okenic… Donedávna jsem byla holka z praţských Vinohrad. Líbí se mi tamní prostorné byty s vysokými stropy. Dŧm jsem začala hledat pro své rodiče s vidinou víkendových návštěv venkova. S dcerou jsem chtěla zŧstat bydlet v jejich praţském bytě. Nakonec jsem koupila velký dŧm a plánovala, ţe by v něm bydlela i babička s dědou a teta. Situace se ale vyvinula jinak. Ve velmi krátké době mě starší členové rodiny opustili. Po smrti tatínka jsme s dcerou a maminkou odjely sem. Toto je opravdu krásné místo pro ţivot, ale váš zdejší dŧm se secesním činţákŧm z Vinohrad nepodobá. Tento funkcionalistický dŧm jde naprosto mimo mŧj vkus. Hledala jsem bydlení do dvaceti kilometrŧ od Prahy a nejlépe ve stylu ` a la Provence. Proto zde kaţdoročně upravuji svŧj levandulový záhon a pěstuji Plné znění zpráv


popínavé rŧţe, které se k tomuto domu vŧbec nehodí… Inzeráty na prodej domŧ byly jen samé báchorky. Viděla jsem nejméně dvacet domŧ a ţádný se mi nelíbil. Dokonce jsme si spolu s kamarádkou Táňou Kovaříkovou bláhově chtěly koupit zanedbaný zámek. Po střízlivé úvaze a na doporučení odborníka jsem se pak ale rozhodla pro tento dŧm. Objevila jsem kouzlo tohoto místa a přijala ho i přes veškerá varování o mnoţství práce, která mě kolem domu čeká. Vše, co jsem v dětství na venkově nesnášela, tu dnes dělám ráda. S potěšením tu trávím čas v přírodě na procházkách s Bibi a našimi psy. * Bylo třeba velkých úprav domu, neţ jste se s maminkou a dcerou nastěhovaly? Dělaly se jen nezbytnosti – topení, voda, někde se měnila podlaha, protoţe parkety nebylo moţné renovovat všude. Dnes si laminátovou plovoucí podlahu vyčítám, ale tehdy jsem uţ neměla další peníze na nic jiného. Kdyţ něco napíšu, tak si za kaţdým honorářem představím některou z dalších renovací domu či zahrady. * Schodiště jste také předělávala? Ne, to tu bylo a nezasahovala jsem ani do dispozičního uspořádání interiéru. Nemám na to odvahu. * Radila jste se s někým při úpravách interiéru? Ne, vrhla jsem se bohuţel do všeho po hlavě a sama. Usilovala jsem o symbiotický kompromis. Snaţila jsem se spojit zděděný nábytek s vybavením, které jsem si koupila. Vím, ţe dŧm nemá ţádný koncept, vše se zde nějak vyvíjí za chodu a mění na základě momentálních pocitŧ. Interiér odráţí naprostou všehochuť. Je samozřejmě mnohem snazší vzdát se bot neţ zděděného nábytku a mnoha knih po tatínkovi a prarodičích. Většina našich věcí má pro mne duši a příběh. * Moderní interiér přece neznamená jen trendově módní vybavení. Mají v něm místo i staré předměty, které si při citlivém spojení dobře rozumí s těmi současnými. Jako velmi odváţné a inspirativní vnímám vaše osobité pojetí kuchyně. Máte pravdu. Ale přeplácanost také není ideální řešení. Tato podoba kuchyně je uţ třetím pokusem. Kdysi jsem se nadchla pro „maurskou“ kuchyň, jen z dlaţdic a otevřenou… Tu se mnou ale nechtěla sdílet moje maminka. Současnou mi na přání zhotovil šikovný truhlář pan Kalát, který vytvořil i mnoho dalšího zdejšího vybavení. * Na čem si doma zakládáte? Mám tady ráda všechno, ale nelpím na věcech. Snaţím některé předměty v interiéru eliminovat, nehromadit, ale utvářelo mě prostředí, v němţ jsem vyrostla, kde bylo neuvěřitelné mnoţství knih, obrazŧ, staroţitného nábytku… Na dŧm jsem si ale hodně dlouho zvykala. Nejdřív jsem ho chtěla předělat do podoby, která by se mi líbila, ale nakonec jsem si na jeho jednoduchý exteriér zvykla. Zamilovala jsem se do jeho velkých oken a úţasného výhledu. Mám ráda i cestu sem. Připomíná mi prázdniny. Domov je místo, kde mám maminku, Bibi a naše zvířata. Kdyţ se vracím domŧ, těším se na ticho, trávu, květiny… Nikdy dřív bych si nepomyslela, ţe to tak bude. Jsem ráda za tuto novou zkušenost. Miluji město – výstavy, divadla, koncerty váţné hudby, ale bez vesnice bych uţ ţít nechtěla. * *** BARBARA NESVADBOVÁ * spisovatelka a novinářka * nar. 14. 1. 1975 * absolvovala Fakultu sociálních věd UK * pracovala jako šéfredaktorka časopisŧ Xantypa, Playboy a nyní řídí časopis Harper‟s Bazaar * napsala knihy: Řízkaři, Bestiář, Ţivot nanečisto, Pohádkář, Brusinky, Borŧvky, Garpíškoviny aneb Bibi a čtyři kočky, Přítelkyně * pravidelně se zapojuje do charitativních projektŧ, podporuje sdruţení Etincelle a domov pro mentálně handicapované klienty Zahrada v Kladně, spolupracuje rovněţ s Unicef, se sdruţením Dobrý Anděl a Helppes Foto popis| V obývacím pokoji volně propojeném s jídelnou se podařilo zachovat pŧvodní parkety. Část kuchyně je asymetricky vymezena rustikální dlaţbou. Knihovnu i konferenční stolek pořídila majitelka ve Snell furniture Foto autor| FOTO: LUKÁŠ HAUSENBLAS Foto popis| Dominantu jídelny tvoří masivní dřevěný stŧl s patinou a ratanovými křesly (Snell furniture) Plné znění zpráv


Foto popis| Kuchyň v rustikálním duchu zhotovil podle Bářiny představy truhlář pan Kalát. Její barevnost předurčila chladnička Smeg s britskou vlajkou Foto popis| Staroţitný stŧl uţ kdysi dávno objevila maminka Libuše v zahradním altánu u manţelovy matky. Dnes vévodí podkroví Foto popis| Podkroví domu obývá maminka Báry, psychiatrička Libuše Nesvadbová, která je erudovanou a vášnivou sběratelkou staroţitností a umění. Atypický prostor vybavený především historickými kousky nábytku zděděnými po předcích oţivují odváţně natřené trámy a komoda v netradičním odstínu Foto popis| Ani koupelna v přízemí nezapře romantickou duši paní domu. Zdobné umyvadlo s baterií (Alpi) doplňují patinované stoličky a zrcadlo ve stejném rámu (Snell furniture) Foto popis| Obrazy nechybějí ani v nepříliš velké místnosti, která slouţí jako Bářina pracovna. Je vybavena staroţitným nábytkem, který patřil dědečkovi z tatínkovy strany

Česká ekonomika šlápla ke konci roku na plyn, hlásí výrazný růst 14.2.2014

ct24.cz

str. 00 rai

Ekonomika

Praha – České ekonomice se v posledním čtvrtletí loňského roku dařilo. Český statistický úřad (ČSÚ) hlásí, ţe HDP ke konci roku vzrostlo meziročně o 0,8 procenta. Oproti minulému čtvrtletí to přitom byl rŧst o více neţ 1,5 procenta. Podle ekonomŧ je to pro Česko dobrá zpráva, a to i navzdory předběţným odhadŧm ČSÚ, podle nichţ celkově česká ekonomika za rok 2013 poklesla o 1,1 procenta. Čísla za poslední čtvrtletí roku 2013 jsou podle analytikŧ nad očekávání pozitivní. Hrubý domácí produkt ke konci roku stoupl oproti minulému čtvrtletí o 1,6 procenta. Meziročně to je přitom rŧst o 0,8 procenta. "Takový výsledek je opravdu impozantní. Rŧst rozhodně dodá ekonomice potřebnou sebedŧvěru a podpoří její další rŧst," hodnotí analytik společnosti Home Credit Michal Kozub. "HDP rostlo překvapivě silně," přidává se hlavní ekonom společnosti Patria Finance David Marek. Podle něj mohou za pozitivní čísla hlavně investice firem do strojního vybavení. "Přichází mírná investiční vlna, která nás vrací mírným rŧstem aţ do roku 2007. Znamená to, ţe všichni vidí pozitivní výhled," potvrdil i profesor ekonomie FSV UK Michal Mejstřík. To ale podle něj neznamená, ţe by firmy nabízely nová pracovní místa, spíš se soustředí na investice do modernějšího vybavení, aby obstály před zahraniční konkurencí. Ekonomický rŧst ale podle expertŧ podpořil i nákup automobilŧ. Českou ekonomiku i proto letos čeká pozitivní vývoj. Těţit totiţ bude i z rŧstu sousední německé ekonomiky. Ta v posledním čtvrtletí díky nečekanému oţivení vývozu zrychlila rŧst na 0,4 procenta. Meziročně se německý HDP zvýšil o 1,3 procenta. Pozitivní trend české ekonomiky by mělo ve druhé polovině roku podpořit i oslabení kurzu koruny po intervencích ČNB, myslí si Marek. "Vyhlídky pro rŧst české ekonomiky v letošním roce jsou tedy velmi dobré. Dá se očekávat rŧst 2,5 procenta," říká. Celkově loni ekonomika klesla o 1,1 procenta ČSÚ nicméně dnes zveřejnil rovněţ předběţné odhady celkového vývoje české ekonomiky za celý přechozí rok. Tady uţ čísla nejsou tak optimistická. Podle předběţných údajŧ Českého statistického úřadu totiţ celkově loni česká ekonomika meziročně klesla o 1,1 procenta. Analytici pokles lehce přes jedno procento očekávali. Moc se nedařilo například stavebnictví, zemědělství nebo obchodu. Českou ekonomiku naopak zachraňoval zpracovatelský prŧmysl nebo energetika. "Meziroční sníţení HDP za rok 2013 bylo dŧsledkem především slabé poptávky po investičním zboţí a částečně i poklesem aktivního salda zahraničního obchodu," uvedl ČSÚ. Českému hospodářství se loni dařilo zejména ve zpracovatelskému prŧmyslu, energetice, peněţnictví a pojišťovnictví. Pokles naopak zaznamenaly stavebnictví, zemědělství, obchod, doprava i sluţby. Dnešní údaje o vývoji ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí jsou pro ČNB příjemným překvapením a vyznívají velmi optimisticky, řekl člen bankovní rady Lubomír Lízal. Centrální banka očekávala rŧst o 0,9 procenta. Za celý loňský rok ekonomika klesla o 1,1 procenta, ČNB počítala s poklesem o 1,3 procenta. Plné znění zpráv


URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/262613-ceska-ekonomika-slapla-ke-konci-roku-na-plyn-hlasivyrazny-rust/

Máme se bát Ruska? Nová Putinova doktrína. Přijedou ruští zachránci Evropy? 14.2.2014

euportal.cz str. 00 Václav Vlk st.

Politika

Ne, nebojte se, sovětská vojska nepřijedou. Ale mohli by přijet ruští zachránci Evropy, jako ke Slavkovu v roce 1805 a v roce 1813 k Lipsku … a nakonec v roce 1945, kdy nás jako národ, a nejen nás, "ukradli hrobníkovi z lopaty". Škoda, ţe uţ zbourali ve Vysočanech hospodu "Ruský dvŧr". Pojmenovanou podle pobytu ruských vojsk roku 1805, kam chodil Bohumil Hrabal a kterou jsme měli vedle kanceláře OPBH hned za rohem a chodili jsme tam taky. Nová Putinova doktrína To je pro Čechy něco jako Hamletova otázka "Být či nebýt?" (tedy "s Ruskem" nebo "proti němu"). I dnes, dvacet pět let po "sametu", přilákal tento název diskusního večera koncem ledna 2014 do auly CEVRO – Liberálně-konzervativní akademie, kam jej svolal Občanský institut a KOD, mnoho zájemcŧ. Pamětníkŧ i mladých tváří. Diváci seděli v aule i na ochozech. Základní téma bylo postaveno takto: "Zahraniční politika Ruské federace se v posledním desetiletí po období útlumu opět aktivizuje. V té souvislosti se i pro nás ve střední Evropě stávají aktuálními některé otázky, například: Jaké byly geopolitické zájmy Ruska ve střední a východní Evropě v minulosti a jaké jsou dnes? Jaká je povaha současného ruského reţimu a její historické zázemí? A jak spolu obojí souvisí?" Panelovou diskusi moderoval Ladislav Mrklas, prorektor akademie CEVRO. Dále vystoupili: Luboš Dobrovský Diskuzi zahájil Luboš Dobrovský, bývalý velvyslanec ČR v Moskvě na téma "Nebojme se, ale buďme ostraţití – velmocenské cíle ruské zahraniční politiky". Roman Joch, publicista, ředitel Občanského institutu se zamyslel nad tím, "Jaký je charakter nynějšího ruského reţimu a jaký má být tedy náš postoj k Rusku" Mladší pohled sdělil Karel Svoboda, historik, FSV UK s úvahou "Obnova impéria? Ruská zahraniční politika v historické perspektivě" Uzavíral Bohumil Doleţal, publicista, předseda Klubu na obranu demokracie, tématem "Česká reflexe ´ruské otázky´: Havlíček, Masaryk, Beneš" Klidně mŧţeme říci hned na závěr debaty, ţe jako konečné resumé vyšlo to, co předeslal pan Dobrovský: "Nebát se, ale být ostraţití." Bohumil Doleţal Z obsáhlé diskuze, kterou komentuje ze svého pohledu na stránkách Psa i Bohumil Doleţal, podle mne vyplynulo, ţe jsme si vědomi toho, ţe z hlediska geopolitického jsme někdy od napoleonských válek "sousedé" Ruska. Či ruského impéria, ať se jmenuje třeba Sovětský svaz. Rusko i kdyţ oslabené, je stále velkou mocností. Jeho vedení a intelektuálové, jak řekl B. Doleţal, byli po roce 1990 v podobném stavu, jako byly špičky Plné znění zpráv


Německa a Rakouska po první světové válce. Měli pocit naprosté geopolitické katastrofy. Tak to hodnotí dnes i Putin, kdyţ označuje rozpad SSSR za největší katastrofu 20. století. Z tohoto hlediska se Rusko vyrovnává se svým traumatem lépe a demokratičtěji. Nikoliv "demokraticky" v západním slova smyslu, ale také ne totalitní diktaturou. To neznamená, ţe by Rusko nemělo o svět a o naši republiku zájem. Jak upozornil L. Dobrovský, v Praze je například akreditováno několik desítek ruských "novinářŧ" a houfy všelijakých poradcŧ. Ale v ruském tisku abyste hledali zmínky o Česku s lupou v ruce. Nejsou tam. Kdyţ nepíší tito "novináři" články, tak co píší? Pohled na Rusy a Rusko je u nás determinován čtyřiceti lety komunistické diktatury. Ruský pohled na nás je takový, ţe patříme do vzdálenějšího blízkého zahraničí. A to je kaţdá oblast, v které Rusko porazilo Německo. A kde leţí hroby statisícŧ sovětských vojákŧ. To je a bude ruská konstanta na staletí, kterou ţádné evropské intelektuálské hrátky a dumání nepřebijí. Rusové vyhráli Velkou vlasteneckou válku, zabránili zničení svého a mnoha východních národŧ. Proto Putin a velká část Rusŧ proklíná Gorbačova. Jako odměnu za miliony mrtvých a osvobození pŧlky Evropy a nakonec za staţení z Evropy nepřinesl Rusku nic. Dan Drápal Z ruského hlediska jsme jen malým útvarem. Je jim zde dobře, ale Česko není, jak se na nás valí našich z novin a televize, ţádnou mimořádně rusizovanou oblastí v Evropě. V Berlíně a okolí ţije dnes okolo 250 000 bývalých občanŧ Sovětského svazu. A jak podotkl Alexander Tomský, v době, kdy on studoval v Londýně, ţil ve čtvrti, kde bydlelo "plno Rusŧ". Asi tak dva tisíce "bílých emigrantŧ". Dnes jen v této čtvrti Londýna ţije více neţ 100 000 "Rusŧ". Kaţdý velký stát má tendenci stát se mocností a - pokud je někde poraţen - vrátit se na místa, kde jiţ jednou byla jeho říše. Alespoň politicky, kdyţ ne vojensky a mocensky. Ruská federace se ambiciózním projektem Eurasijského svazu snaţí dostat tam, kde ještě nedávno byla. V některých případech bychom jí v tom měli drţet palce: Kazachstán, Kyrgystán, Turkmenistán atd. Jinak je nebezpečí, ţe tam přijde stále více islamizované Turecko anebo Al Kajda. Nelze také přehlíţet, ţe ve světovém měřítku je dnešní Rusko relativně dosti stabilizovaný stát z hlediska svého vztahu k vnitřním muslimŧm a k muslimskému zahraničí. Etničtí muslimové tvoří aţ 23 milionŧ z celkových 144 milionŧ obyvatelstva Ruska, tedy 15 procent, a jejich podíl rychle narŧstá. Válku na Kavkaze dokázali v zásadě zvládnout (uţ slyším ten řev, ţe to není pravda), byť občas děsivými prostředky. A zkouší ţít s muslimy "uvnitř", bez jejich i vlastního zvláštního poniţování. Rusko momentálně, přestoţe povaţuje státy bývalého východního bloku za rajon svého zájmu, nemá útočné úmysly. Jak se panelisté shodli, i v tak vypjatém případě, jako byla Gruzie, se Rusko omezilo na krátký a omezený úder. A mohlo Gruzii lehce převálcovat. V diskuzi vystoupil také bývalý poslanec FS Ivan Fišera se zajímavým příspěvkem. Část myšlenek z diskuze pak obsahoval článek MfD 30. 1. 2014 "Soči a eurovolby na ruské šachovnici". Ivan Fišera V příspěvku i článku Ivo Fišera upozornil na novou ruskou politiku. Moţná tak učinil i v reakci na mŧj diskusní příspěvek, kde jsem se dotkl problému, ţe se zaobíráme Ruskem stejně neobratně a selektivně na základě našich bývalých zkušeností, jako to dělali naši předkové v letech 1918 aţ 1930. Kdy neustále hledali přízraky návratu "rakouského monarchismu". Aby jim za zády vyrostlo nacistické Německo, které pohltilo nacismem nadšené Rakousko, a na druhé straně pak obrovitá bolševická obluda, která nás nakonec spolkla. Dnes máme v Evropě, kousek za hranicemi, miliony muslimŧ a předstíráme, ţe tam nejsou. Rusko není SSSR. Bipolární svět neexistuje. Největší hrozbou pro Evropu není nukleární arzenál SSSR a sovětský generální tajemník. Stále si nechceme přiznat, ţe čekat nějakou III. světovou válku, obdobu těch dvou prvních, je nesmysl. III. světovou válku vedeme s muslimy nejméně od její předehry v letech 1979 –1989, od sovětského vpádu do Afghánistánu. Jen strany se změnily. Rusko, tedy bývalý Sovětský svaz, se pod vedením Vladimira Vladimiroviče Putina ve své situaci, tlačeno silnějšími silami, rychleji zorientovalo. Plné znění zpráv


Rusko zjistilo, ţe Evropa, tedy celý západní svět je nemocný. A často i bezmocný. A ţe jeho obyvatelstvo začíná být stále více nepřátelské vŧči svým elitám. A tak Putin vyhlásil, za nechápavého přihlíţení západních intelektuálŧ, novou "Putinovu doktrinu". Putin si všiml, ţe v Evropě rychle rostou údajně pravicové nacionalistické strany. Je zde více slyšet konzervativní a křesťanské hlasy v nových stranách. Těm se bude Putinŧv postoj líbit. V USA je levicové obamovské šílenství zdá se u konce. "Čajový klub", stejně jako Putin, říká, ţe bez morálky a křesťanství zmizíme. Putin zvedl prapor hrdého "evropanství". Vyhlásil: Nemŧţeme klamat sebe sama, vyškrtnout nevzhledné nebo ideologicky nevhodné stránky, přerušit spojení generací, jít do extrémŧ při vytváření nebo zavrhování idolŧ. Je na čase přestat si všímat na historii pouze špatného, nadávat si víc, neţ to dělá kdokoli z našich nepřátel. Kritika je nutná. Ale bez sebeúcty, bez lásky k Vlasti tato kritika je poniţující a neproduktivní. Alexander Tomský Přesně vystihl frustraci velké části Evropanŧ a Američanŧ. A rozhodl se to vyuţít. Hysterické reakce Obamy a dalších "vŧdcŧ" svobodného světa (například na ruský zákon o zákazu propagace homosexuality) ukázaly, ţe se přesně trefil a ţe pod silnými slovy o svobodě, lásce a kráse jsou vŧdci západního světa v zajetí svých bludŧ a odtrţeni od reality. A tak, stejně jako Sovětský svaz budoval na západě "mírové hnutí" a davy mladých lidí intelektuálŧ jásaly vstříc socialistické budoucnosti, nabízí teď Putin novou "konservativní" ideologii. I praxi. V Sýrii a Egyptě ukázal, ţe lépe chápe situaci. V Egyptě lidé nezapomenou, ţe byl na straně stojící proti Muslimskému bratrstvu. Zabránil tak vzniku alkajdistického superstátu. V Sýrii, spolu s Čínou, objektivně zachránil desetitisíce křesťanŧ, Kurdŧ, alavitŧ a jiných před dalším muslimským vraţděním. USA a EU se ukázaly v obou případech jako neschopné a hloupé. A hlavně bez jakékoli morálky. Klidně by přihlíţely, jak muslimští fanatici vraţdí desetitisíce lidí, jen aby zachovaly svoji multikulti ideologii. Pŧvodní v západním světě oblíbená liberální ideologie vyzdviţená mládeţí v roce 1968, přiznejme si (její představitelé si to ovšem přiznají, aţ pŧjdou "na smetiště dějin), se naprosto zdiskreditovala. Tato levičácká ideologie, zhmotnělá v dílech Herberta Marcuse, se nestala syntézou myšlenek Freuda a Marxe. Ale spíše Mao Ce-tunga a Trockého. A je dnes uţ doslova noční mŧrou chápanou jako intelektuálská diktatura zpovykané a nepracující "kavárny" levičáckých floutkŧ nad "obyčejným" obyvatelstvem, ničící celý vyspělý svět. Přečtěte si dále, co řekl Putin na "Valdajském diskusním klubu", jakési ruské obdobě "Římského klubu". Kam jezdí význační státníci, diplomaté a prŧmyslníci. Projev, který loni na podzim přednesl Putin, dává jeho krokŧm za dva, tři poslední roky konečně logiku. Kolega Fišera to nazval: "Putin, jediný obhájce křesťanství…" Rusko ústy Vladimíra Putina vyzvalo západní civilizaci, a zejména právě Unii, na souboj hodnot.… Na adresu západních zemí řekl: "Další váţná výzva pro identitu Ruska je spojena s událostmi, které probíhají ve světě. Jsou zde vnější politické a morální aspekty. Vidíme, jak většina euroatlantických zemí fakticky jde cestou odmítání svých kořenŧ, včetně křesťanských hodnot, které tvoří základ západní civilizace. Popírají se morální zásady a jakákoli tradiční identita: národní, kulturní, náboţenská nebo dokonce pohlavní. Provádí se politika, která řadí na stejnou úroveň velkou mnohodětnou rodinu a partnerství osob stejného pohlaví, víru v Boha a víru v Satana. Výstřelky politické korektnosti jdou tak daleko, ţe uţ se váţně mluví o registraci stran, jejichţ cílem je podpora pedofilie. Lidé v mnoha evropských zemích se bojí nebo stydí mluvit o své náboţenské příslušnosti. Ruší se tam a přejmenovávají svátky, aby se stydlivě schovala podstata těchto svátkŧ – jejich morální základ. A tento model se agresivně snaţí vnutit celému světu. Jsem přesvědčen, ţe to je přímá cesta k degradaci a primitivismu, k hluboké demografické a morální krizi." Celý text naleznete zde. Lze souhlasit s Fišerovými slovy: "Hrozí velký euromalér: Nelze si proto nic namlouvat. Evropská unie – náš nový širší domov – balancuje na pokraji ekonomického, morálního, organizačního a zahraničně-politického Plné znění zpráv


maléru. Ten mŧţe skončit nejen závaţným oslabením její síly, civilizační a morální přitaţlivosti, ale také váţným územním smrštěním." Podle mne je Putinova řeč mistrovským propagandistickým dílem. Přesně vystihuje pocity velké části občanŧ "západních" zemí, kteří se cítí být doslova psychicky válcováni a poniţováni nastupujícím trendem v EU. Býti heterosexuální je téměř zločin. Chtít vychovávat děti podle svého je podle dnešní Unie doslova "protistátní zločin". Mít dílnu, chtít se ţivit sám, je podezřelé. Kaţdá krejčová a instalatér jsou podle medií "podnikatelé", tedy potenciální zločinci. Šílená ideologie, kterou však nikdo stále nedokázal skupinově pojmenovat, jako byl pojmenován nacismus anebo komunismus, dnes ničí celý západní svět. Putin nabízí řešení.: Uţ se nebudete muset trápit, ţe fyzicky nesnášíte homosexuály a ţe je to něco "zavrţeníhodného". Budete moci veřejně pojmenovávat Cikány jako Cikány, tedy jak si sami říkají. Nikdo vám nebude diktovat, co máte dělat se svými stromy na zahradě. Nebudete se muset stydět, ţe jste bílí a věříte v Boha. Nebudou vašim dětem tvrdit, ţe maso je odporné. Putin vám říká, ţe vy jste doma a ti, co přijdou, ať se přispŧsobí! … Chce to jen, abyste se přidali k nám, svobodnému, bílému, silnému a sebevědomému Rusku!" Na to bude slyšet obrovské mnoţství lidí. Rusové začali, jako před sto lety bolševici, ideologií. A pokud nezvládneme své běsy my sami, jako naši předci nezvládli světovou krizi a nacismus, Rusové zase přijdou. Putin vyhlásil doktrínu, v které nás chce "zachránit" před politickými šílenci multikulturalismu. Před selháváním energetické soustavy pod tlakem zelených fanatikŧ. Před kuratelou genderistek, které chtějí převychovávat chlapce na pohlavně neutrální osoby. Před světem, kde se muţi bojí sahat ţenám na zadek, aby jim naznačili, ţe je o ně zájem – jistěţe sexuální - coţ mnoha zdravým a sebevědomým ţenám chybí. Nechtějí být asexuální něco. Chtějí být ţenami. Putin nabízí, ţe vás osvobodí před světem, kde zděšeně utíkáte od dítěte, které k vám natahuje ruce, abyste nebyli obţalováni za pedofilii. Před světem, který se Orwellovu "1984" podobá aţ příliš. Autor a diváci A uţ předem nabízí pomoc v moţné, ale uţ v měkké formě probíhající, občanské válce mezi muslimy a křesťany. Muslimové si v Evropě zvykli na to, ţe jsou "nedotknutelní". A je jich v Evropě stále více. Do dvaceti let by mohli být vŧbec nejpočetnější "menšinou" čítající 20 aţ 30 % obyvatelstva. Je pravda, ţe radikální islamisté na evropském kontinentě představují jen marginální část; jen málo lidí muslimského vyznání se však do ţivota majoritní společnosti úspěšně zapojilo. U většiny ţijící na okraji se zvyšuje frustrace. A jednou budou, podporováni vyznavači "politické korektnosti", chtít "svá práva". Putin uţ předem nabízí pomocnou ruku. Jistě ţe "nezištně", jak jinak!? Ne, nebojte se, sovětská vojska nepřijedou. Ale mohli by přijet ruští zachránci Evropy, jako ke Slavkovu v roce 1805 a v roce 1813 k Lipsku … a nakonec v roce 1945, kdy nás jako národ, a nejen nás, "ukradli hrobníkovi z lopaty". Škoda, ţe uţ zbourali ve Vysočanech hospodu "Ruský dvŧr". Pojmenovanou podle pobytu ruských vojsk roku 1805, kam chodil Bohumil Hrabal a kterou jsme měli vedle kanceláře OPBH hned za rohem a chodili jsme tam taky. Tam by se o tom dalo dobře přemýšlet. Oni tam totiţ byli Rusové i v roce 1968 a jejich přítomnost nám pak ukradla mnoho let ţivota. P. S. Na přednášce se sešlo jen náhodou několik autorŧ píšících do Neviditelného psa. Foto: Hana Mahlerová

Václav Vlk st.

Čtěte také: Plné znění zpráv


To jsou paradoxy: Tradiční konzervativní pravicové hodnoty západní civilizace brání Vladimír Putin! Západ je baštou marxismu. Naši "pravicoví" rusofobové a "antikomunisté" by měli zbystřit Kdyţ Putin mluví jako Reagan a Obama jako Breţněv... Zásadní projev Vladimira Putina o Rusku a světě. Týká se i naší budoucnosti. Čtěte, ať pak nejste překvapeni Proč by měla česká pravice vzhlíţet s nadějí k Putinově Rusku. Z Ameriky se stává Říše zla Rusko – symbol normálnosti v záplave degenerácie. Pomsta Rusa je dokonalá. Boľševizmu sa zbavil a poslal ho späť na Západ Západ baštou morálního úpadku: Od homosexuálŧ k pedofilŧm a zoofilŧm. Východ zvrhlosti stále odolává Putin: Rusko bude hájit národní identitu zaloţenou na křesťanských tradicích proti propagandě pedofilie a homosexuality Rusko ukazuje, ţe se Evropa mŧţe vydat i jinou cestou, neţ kterou zvolily dekadentní síly na Západě

URL| http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/11714-mame-se-bat-ruska-nova-putinova-doktrina-prijedourusti-zachranci-evropy-.aspx

Václav Klaus: Dílo Aldouse Huxleye bylo prorocké 14.2.2014

parlamentnilisty.cz str. 00 klaus.cz

Názory a petice

Předmluva Václava Klause ke sborníku IVK "Aldous Huxley a jeho Brave New World" Padesát let od smrti Aldouse Huxleyho je výročí, které jsme rozhodně nemohli nechat bez povšimnutí. Aldous Huxley (1894-1963), anglický spisovatel ţijící většinu ţivota v USA, nejvíce proslul svými romány, ale psal rovněţ eseje, poezii, povídky, cestopisy a filmové scénáře. Jeho antiutopie Brave New World (česky Konec civilizace) představuje jednu z nejvýznamnějších knih světové literatury 20. století. My, milovníci antiutopií, resp. my, kteří se bojíme budoucnosti lidstva, se dělíme na stoupence Orwella či Huxleyho (eventuálně Zamjatina). Naše myšlení v kaţdém případě nesmírně ovlivnil. V části A sborníku přinášíme texty ze semináře “Aldous Huxley a jeho Brave New World - 50 let od autorovy smrti“ z 11. listopadu 2013. Miloš Calda z katedry amerických studií Fakulty sociálních věd UK líčí Huxleyovu chmurnou vizi, kdy ve jménu hlavního hesla celosvětové vlády “komunita, identita, stabilita“ ovládá lidi na celém světě desítka “kontrolorŧ“. Reţisér a profesor Univerzity Jana Amose Komenského Jiří Svoboda ukazuje, ţe Huxley podobně jako Hayek varoval před domýšlivostí intelektuálŧ. Vedoucí katedry anglistiky na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity Ladislav Nagy argumentuje, ţe se optika, pomocí jíţ pohlíţíme na Brave New World, nutně mění se změnou politické a historické skutečnosti, nicméně je známkou geniality tohoto díla, ţe je mnoţné je číst rŧzně, a ţe toto dílo přetrvává. Václav Klaus ve svém příspěvku srovnává Huxleyho román s Orwellovým 1984. V části B uveřejňujeme úryvky z díla Aldouse Huxleyho. Přetiskujeme jednak první kapitolu knihy “Konec civilizace“ (Brave New World), kde Huxley zkratkovitě naznačuje hlavní strukturu své antiutopické vize. Dvě kapitoly z knihy “Brave New World Revisited“ (1958) o propagandě v demokracii a diktatuře necháváme v anglickém originále.



Huxleyovo dílo bylo prorocké. Brave New World předjímá komunistické, fašistické, anarchistické, zelené, technologické a jiné utopie. Za komunismu jsme ho četli jako varování před reţimem, v němţ jsme ţili, varování před manipulací a znásilňováním myšlení. Kniha je neméně aktuální i dnes - jako výzva k odporu proti soudobým, neméně nebezpečným kolektivistickým ideologiím. Světový stát pod heslem “komunita, identita, stabilita“ nápadně připomíná Evropskou unii. Huxleyho knihy bychom měli pozorně číst i dnes. Václav Klaus, publikace IVK č. 8/2014.


Nezařazený poslanec Pospíšil potvrdil nabídku od TOP 09 do EP 16.2.2014

Prima

str. 04

18:55 Zprávy FTV Prima

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Jiří Pospíšil, který opustil stranu ODS, dostal nabídku od TOP 09. Vedení strany TOP 09 by přivítalo, kdyby za ni Jiří Pospíšil kandidoval ve volbách do Evropského parlamentu. Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka -------------------Ano, dlouho se o tom pouze spekulovalo, teď je to jasné. Jiří Pospíšil tuto nabídku přiznal dnes v naší Partii. Zároveň dodal, ţe nemíní vstoupit do ţádné jiné politické strany, včetně tedy TOP 09. Kandidoval by tedy jako nezávislý. Zbyněk ZYKMUND, redaktor Václav JANATA, redaktor redaktor -------------------Jiří Pospíšil, muţ, který ještě do nedávna hájil barvy Občanské demokratické strany, teď uţ ve sněmovně vystupuje jako nezařazený poslanec. TOP 09 by ho ale ráda na kandidátku pro eurovolby. Jiří POSPÍŠIL, poslanec /nezařazený/ -------------------Jsem v pozici, kdy jsem od TOP 09 dostal nabídku. Zbyněk ZYKMUND, redaktor Václav JANATA, redaktor redaktor -------------------Takhle odpověděl v naší Partii na otázku, jestli se konaly nějaké námluvy mezi ním a TOP 09. Jak sám přiznal, jako první ho oslovil místopředseda Marek Ţeníšek. Jiří POSPÍŠIL, poslanec /nezařazený/ -------------------Pan Ţeníšek je místopředseda TOP 09 a vnímám to, ţe ta nabídka pana Ţeníška, plus, a mohu to snad takhle otevřeně říci, se před několika dny k tomu přidal i pan místopředseda Kalousek. Marek ŢENÍŠEK, místopředseda strany /TOP 09/ -------------------Znám ho téměř 10 let, spolupracovali jsme spolu na ministerstvu spravedlnosti a o jeho přínosu na kandidátce rozhodně nepochybuji. Miroslav KALOUSEK, místopředseda strany /TOP 09/ -------------------Plné znění zpráv


V okamţiku, kdy se pan bývalý ministr Pospíšil stal nezařazeným, tak by byl zcela jistě mimořádně kvalitním reprezentantem České republiky v oblasti Evropského parlamentu a evropské legislativy. Zbyněk ZYKMUND, redaktor Václav JANATA, redaktor redaktor -------------------TOPce by mohl právě Pospíšil vytrhnout pomyslný trn z paty. Strana totiţ stále nemá lídra své kandidátky. Pŧvodně vedení TOP 09 uvaţovalo o bývalém ministrovi práce a sociálních věcí Jaromíru Drábkovi. Ten ale odmítl. Prý kvŧli loňskému obvinění jeho ministerského náměstka. Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/ -------------------Nechci, aby moje pŧsobení na ministerstvu práce a sociálních věcí i po těch 15 měsících, co jsem z ministerstva odešel, se stalo tématem volební kampaně pro volby do Evropského parlamentu. Zbyněk ZYKMUND, redaktor Václav JANATA, redaktor redaktor -------------------Také podle námi osloveného politologa mŧţe znamenat Jiří Pospíšil pro TOP 09 velký přínos. Kamil ŠVEC, politolog, FSV UK -------------------Jiří Pospíšil, ať uţ je jakýkoliv politik, tak má jedno velké pozitivum a to je to, ţe se mu podařilo získat popularitu obyvatelstva. Zbyněk ZYKMUND, redaktor Václav JANATA, redaktor redaktor -------------------Bliţší spolupráci s TOP 09 ale zatím Pospíšil nechystá. Jiří POSPÍŠIL, poslanec /nezařazený/ -------------------Opět zdŧrazňuji, nevstupuji do ţádné politické strany, to jsem také jim řekl, neuvaţuji o tom v tuto chvíli. Zbyněk ZYKMUND, redaktor Václav JANATA, redaktor redaktor -------------------Zbyněk Zykmund a Václava Janata, Prima FTV.

Vladimír Hlavinka místopředseda představenstva 17.2.2014

Euro

str. 64

Light - Lidé a podniky

psg Místopředsedou představenstva jedné z největších stavebních a energetických firem v České republice, společnosti PSG-International, se v únoru stal Vladimír Hlavinka (47), který bude zodpovědný zejména za projekty a činnost divize power. Vladimír Hlavinka absolvoval studium na Vysokém učení technickém v Brně, obor tepelné a jaderné stroje a zařízení, a studium na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech 1989 aţ 1991 pracoval ve Výzkumném ústavu jadrových elektrární Trnava, v letech 1991 aţ 2000 pŧsobil v energetické společnosti ČEZ a od roku 2000 byl členem představenstva akciové společnosti Alta. Ve skupině Alta zodpovídal za Plné znění zpráv


organizaci a řízení, právní sluţby a akvizice. V červenci 2006 se vrátil do ČEZ do funkce ředitele Jaderné elektrárny Temelín. Od 1. ledna 2008 se stal členem představenstva a ředitelem divize výroba ČEZ. l 1 PENTA Lenka Šišuláková • leasing manaţerka Václav Šlosar • project manager Investiční skupina Penta přijala Lenku Šišulákovou a Václava Šlosara, aby posílili její developerský tým. Rozšíření managementu souvisí s rostoucími developerskými aktivitami skupiny Penta v Praze. Zkraje letošního roku skupina otevřela nové administrativní centrum Florentinum a v závěru loňského roku zahájila přípravy na výstavbu kanceláří v areálu bývalé továrny Waltrovka, projekt Aviatica. Lenka Šišuláková nastoupila na začátku ledna do pozice leasing manaţerky, a rozšířila tak leasingový a marketingový tým pro administrativní projekty. Bude zodpovědná za pronájem kancelářských prostor. V předchozích letech byla mimo jiné dlouholetou ředitelkou a jednatelkou společnosti Mayfield Real Estate Group. Poslední pŧlrok vedla leasingový tým Orco Property Group. Václav Šlosar se od poloviny ledna ujal v developerském týmu Penty funkce project managera. Poslední tři roky pŧsobil jako privátní konzultant v oblasti projektového řízení a inţenýrské činnosti. Předtím byl ředitelem a projektovým manaţerem společnosti Sudop Development a dříve pracoval také jako development manager ve společnosti Sudop Group. 2 POINTPARKPROPERTIES Peter Bečár • managing director CEE Tomáš Míček • country head CR Společnost PointParkProperties (P3), specializovaný investor, developer a správce prŧmyslových nemovitostí, jmenovala Petra Bečára managing directorem pro střední a východní Evropu. Do nově vytvořené pozice country head Czech Republic nastoupil Tomáš Míček. Peter Bečár (32) vystudoval strategický management na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Podnikání se věnuje od svých 18 let, kdy zaloţil společnost WebCom a poté firmu Comsultia. Od roku 2007 se podílel na vybudování pobočky P3 v Bratislavě, kde začínal jako obchodní ředitel a následně zastával post výkonného ředitele pro ČR a SR. Nově bude zodpovědný za vedení a rozvoj společnosti P3 ve střední a východní Evropě. Je svobodný, hovoří anglicky a částečně německy. Mezi jeho záliby patří cestování, sport a hudba. Tomáš Míček (43) vystudoval Vysoké učení technické v Brně, obor stavební inţenýrství a management. Má 20 let zkušeností v oblasti realit a developmentu. Pracoval ve společnosti ProLogis CR jako viceprezident a head of project management pro Českou republiku a Slovensko. Pŧsobil jako project manager ve společnosti TK Development. Od roku 2010 pracuje ve firmě P3, kde se věnuje především akvizicím a rozvoji logistických parkŧ. Nově bude zodpovědný za rozvoj a vedení P3 v rámci České republiky. Tomáš Míček je ţenatý, hovoří anglicky a částečně německy. Mezi jeho záliby patří současné výtvarné a filmové umění a sport. 3 PPF BANKA Karel Tregler • ředitel divize finanční trhy Do funkce ředitele divize finanční trhy PPF banky byl v lednu jmenován Karel Tregler (36). Předtím pŧsobil více neţ pět let v Generali PPF Asset Management v pozici senior portfolio managera se zaměřením na akciové investice. Do skupiny PPF nastoupil v roce 2000, začínal jako akciový analytik v PPF burzovní společnosti. Od roku 2004 byl portfolio managerem v PPF Asset Management. Karel Tregler je absolventem doktorandského studia na Fakultě financí a účetnictví VŠE v Praze, kde získal titul Ph. D. Po tříletém postgraduálním studiu na Chartered Financial Analyst Institute získal titul CFA. Je ţenatý a má dvě děti. Ve volném čase se věnuje sportu, zejména běhání. 4 ALLIANZ POJIŠŤOVNA Kamila Šimonová • ředitelka řízení rizik Ředitelkou řízení rizik v Allianz pojišťovně se od poloviny ledna stala Kamila Šimonová. Ve funkci vystřídala Petra Kmínka, který uţ několik měsícŧ pŧsobí v německé centrále Allianz v Mnichově. Kamila Šimonová přišla do Allianz z České pojišťovny, kde byla mimo jiné zodpovědná za klíčovou reformu regulace evropského pojišťovnictví Solvency II. Tohoto projektu se účastní také jako členka řídícího výboru na pŧdě České asociace pojišťoven. Vysokoškolský titul získala na Matematickofyzikální fakultě Karlovy Univerzity, kde vystudovala obor finanční a pojistná matematika. Je členkou České společnosti aktuárŧ. 5 Plné znění zpráv


GOOGLE Vanda Wolfová • head of agency Do pozice ředitelky pro agenturní sektor pro český a slovenský trh nastoupila Vanda Wolfová. Posílí obchodní týmy Googlu v obou zemích, v rámci nichţ se zaměří na tvorbu obchodní strategie a další rozvoj vztahŧ s agenturami. Vanda Wolfová je absolventkou Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Profesní dráhu odstartovala jako novinářka a poté byla tiskovou mluvčí Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Byla prvním českým zaměstnancem globální marketingové firmy Ogilvy, spoluzakládala místní pobočku a v roce 1994 se stala generální ředitelkou české pobočky Ogilvy Focus (PR a lobbing). V Ogilvy pŧsobila 22 let, posledních šest rokŧ pracovala jako regionální ředitelka Ogilvy One v Paříţi. Vanda Wolfová pracuje jako lektorka v oblasti marketingu a věnuje se profesnímu mentoringu. Hovoří anglicky, francouzsky a rusky a v minulosti ţila a pracovala v USA, Anglii, Rusku, Indii, Francii, Číně a Itálii. Ráda čte, poslouchá hudbu a sleduje kvalitní filmy a divadelní hry. Nejraději tráví čas se svou rodinou a přáteli. 6 TATRA TRUCKS Iva Hovadová • ředitelka prodejních sluţeb Společnost Tatra Trucks pod vedením generálního ředitele Petra Karáska zřídila v rámci restrukturalizace firmy funkci ředitele pro poprodejní sluţby, do které nastoupila Iva Hovadová. Patnáctileté zkušenosti s prodejem náhradních dílŧ a servisem vozidel získala v rámci budování poprodejních sluţeb společnosti Karosa Vysoké Mýto. Po roce 2000 se společnost Karosa začlenila do skupiny Iveco, v rámci jejíchţ aktivit zastávala Iva Hovadová střední manaţerské pozice. V nedávném období byla společnost Iveco Czech Republic začleněna do prŧmyslové větve společnosti Case New Holland. Iva Hovadová je absolventkou vysoké školy Sting Brno, kde vystudovala obor podniková ekonomika a management. Svou profesní dráhu začala v podniku VKDI Orlík Česká Třebová jako specialistka ekonomického úseku a obchodu v roce 1987. Od roku 1997 pracovala v podniku Karosa, nejprve jako vedoucí cenotvorby poprodejních sluţeb a od roku 1999 jako manaţerka oddělení cen, marketingu a technické podpory prodeje. V roce 2001 byla jmenována do funkce vedoucí odboru obchodu a marketingu, kterou vykonávala aţ do loňského roku. 7 PRK PARTNERS Martin Švalbach • advokát Tým odborníkŧ advokátní kanceláře PRK Partners rozšířil Martin Švalbach. V nové pozici má na starost daňové poradenství, především problematiku daní z příjmŧ právnických osob a mezinárodní daňové aspekty finančních operací. Martin Švalbach pŧsobil v předchozích letech jako daňový manaţer ve společnostech Deloitte, PricewaterhouseCoopers, BDO Tax nebo PRK Ecovis. Své odborné zkušenosti získal jako vedoucí týmŧ finančních sluţeb poskytujících daňové poradenství a auditní sluţby českým i mezinárodním finančním institucím i klientŧm mimo finanční sektor. Je absolventem Institutu rakouského a mezinárodního daňového práva na Ekonomické univerzitě ve Vídni. Hovoří plynně anglicky. Ve volném čase se věnuje sportovním aktivitám. Foto popis| 1 Lenka Šišuláková Penta Foto popis| 1 Václav Šlosar Penta Foto popis| 2 Peter Bečár PointParkProperties Foto popis| 2 Tomáš Míček PointParkProperties Foto popis| 3 Karel Tregler PPF banka Foto popis| 4 Kamila Šimonová Allianz Pojišťovna Foto popis| 5 Vanda Wolfová Google Foto popis| 6 Iva Hovadová Tatra Trucks Foto popis| 7 Martin Švalbach PRK Partners Foto autor| FOTO • archiv / PŘIPRAVILA • redakce ([email protected])

Pozor – Východ je věc jemná… 17.2.2014

Hospodářské noviny str. 08 Slavomír Horák

Názory

Po dlouhých přípravách a jednáních měl do Prahy přijet uzbecký prezident Islom Karimov. Plné znění zpráv


Návštěva však byla odvolána, dŧvody jsou pochopitelně zástupné. Vyvstává však otázka, zda má Česká republika zvát představitele zemí, které nesou mediální označení diktatury? Ať se nám to líbí nebo ne, chceme-li mít diplomatický kontakt s určitým státem, musíme akceptovat jeho zřízení. V opačném případě by se jednalo o vměšování do vnitřních záleţitostí, přičemţ výsledek takového kroku je obvykle problematický. Pokud nebudeme respektovat status quo, narušujeme podstatu diplomacie a mŧţeme zrušit diplomatické vztahy s pŧlkou světa. Budeme úţasně demokratičtí, izolováni v euroamerickém ideologickém, politickém i ekonomickém vězení, časem ale nebudeme schopni reagovat na nic. Zastánci obchodu navíc právem poukazují na propojenost diplomacie a obchodu v zemích, jako je Uzbekistán. Diplomaté musejí vědět, na jaká místa v dané zemi oficiálně, a především neoficiálně zavolat, je-li to nutné. Obchodníci musejí disponovat podobnými kontakty a musejí se vyznat v praktikách místních obchodŧ, včetně, suďte mě, korupce (ta je v jiných kulturách vnímána zcela jinak). Spojené diplomaticko-obchodnické úsilí i dodrţování místní specifické diplomatické a ekonomické etiky (z našeho pohledu neetiky) přichází vniveč, dojde-li k zásahu do jemně budovaného přediva zvenčí. Tímto zásahem mŧţe být kritika lidských práv či nedemokratických poměrŧ v zemi. Vŧdce národa či prezident pak mŧţe zbourat pracně vytvářené vztahy, například tím, ţe odvolá dlouhodobě připravovanou návštěvu. Vzhledem k charakteru těchto systémŧ je to totiţ obvykle prezident, který (a to je mnohem dŧleţitější) stojí i v čele neformálních struktur rozhodujících o obchodu. Čeští podnikatelé proto mohou své investiční záměry v této zemi odepsat, jejich místo zřejmě zaujmou jiné, z hlediska Uzbekistánu méně kontroverzní země: Německo, Francie, USA, Rusko, Čína, Turecko nebo Slovensko či Rumunsko. Mŧţeme si říci, ţe Uzbekistán je z hlediska našeho obchodu bezvýznamný, vývoz do této země tvoří zlomek procenta českého zahraničního obchodu. Tento signál však zachycují i v okolních zemích, které mohou dohromady tvořit jiţ značný podíl našeho zahraničního obchodu a mohou být jazýčkem na vahách při rozhodování v OSN. Odvolání návštěvy bude totiţ zcela jistě rezonovat i v sousedním Kazachstánu či Turkmenistánu (jeho prezident by měl přijet do ČR v létě), ale i v skoro sousední Číně či Rusku. Nedávám jednoznačnou odpověď na poloţenou otázku, ani nechci být obviňován z lokajství vŧči diktaturám, jenom se snaţím uvědomit si, ţe na světě jsou politické systémy se zcela jinou politickou kulturou či mentálními kódy. Nikoliv lepšími nebo horšími, prostě jinými. Jak se říká v jednom kultovním sovětském filmu: „Východ je věc jemná.“ *** Nechci být lokajský vŧči diktaturám, snaţím se jen uvědomit si, ţe na světě jsou politické systémy se zcela jinou politickou kulturou či mentálními kódy. Ne lepšími, prostě jinými. Foto popis| O autorovi| Slavomír Horák, Autor je vědecký pracovník Institutu mezinárodních studií FSV UK

Neplánuju oslovit Karla Gotta nebo Jaromíra Jágra 17.2.2014

Metro str. 08 Rozhovor ROBERT OPPELT

Kmotři nás uţ odepsali. Uţ nás doufám nepotřebují, říká v rozhovoru praţský předseda ODS Filip Humplík. V osmnácti začínal Filip Humplík jako hardcoreový zpěvák, zpíval po praţských klubech, a jak sám přiznává, v patnácti byl levičák. V pětatřiceti přestal o politice jen mluvit a vstoupil do ODS. Loni v listopadu se stal jejím praţským předsedou. * Nepřipadáte si jako kapitán potápějící se lodi? Předminulý týden vydal parlament k trestnímu stíhání vašeho předchŧdce Bohuslava Svobodu, minulý týden byl dokonce obviněn i bývalý předseda celé ODS Petr Nečas… Je to daň za dlouhé vládnutí. Já osobně si myslím, ţe poslední vláda s TOP 09 a VV byla strategická chyba, ale po bitvě je kaţdý generál. Pro mě osobně je ODS jediná moţná strana a pro spoustu lidí kolem mě taky. Do politiky jsem nevstupoval s ţádnými velkými ambicemi, politika mě neţiví a do budoucna nepředpokládám, ţe by to bylo jinak. Dokáţu se uţivit sám, nejsem přisátý na ţádné státní zakázky a takových lidí je kolem mě v ODS spousta. Byli tam lidé, kteří stranu poškozovali a ti uţ jsou pryč. Myslím, ţe není fér, ţe se na všechny členy strany dívají takhle. Chápu, ţe spousta lidí je na nás naštvaných a já se budu snaţit to řešit. Plné znění zpráv


* Kdyţ jsme spolu hovořili po vašem zvolení, mluvil jste o tom, ţe nejdřív chcete objet všechny praţské organizace a se všemi chcete mluvit. Jak to dopadlo? Dobře, podařilo se nám obnovit třeba organizaci na Praze 4, poté co byla zrušena, protoţe se tam děly věci, které byly na hraně. V současné době fungují dobře organizace po celé Praze. Po sněmu se nám podařilo obrousit emoce a zastavit vnitřní válku. To i díky obrovské práci, kterou tu mŧj předchŧdce Bohuslav Svoboda udělal a tu stranu tu teď máme čistou. Jestli nám to voliči uvěří a odpustí, to je věc jiná. * Kdyţ mluvíme o volbách, uţ máte vybraného lídra do praţského zastupitelstva? Nemáme. Do konce února bude setkání šéfŧ oblastí a tam určíme datum, do kterého budeme lídra mít. Počkáme, jak dopadnou eurovolby, v současné době debatuju s moţnými lídry a uvidíme, co bude. * Uvaţujete, ţe stranu povedete do voleb vy? Určitě, ale nepovaţuju to za nutnost, aby byl praţský šéf automaticky lídrem, ale jsem na to připraven. Uvidíme, co bude pro stranu nejlepší. * Neplánujete lídra z venčí? Některé strany o tom reálně uvaţují. Nemám podobné instantní politiky rád. Neuvaţuju, ţe vytáhneme nějakou hvězdu, neplánuju oslovit nějakého Karla Gotta nebo Jardu Jágra. ODS má v Praze dost politikŧ, kteří jsou čistí a v pořádku a jsou připravení do toho nastoupit. ODS tu vţdycky měla dost lidí, dost kvalitních politikŧ. A taky mohu slíbit, ţe za nás nebudou kandidovat lidé spojení s magistrátními kauzami. * Uţ sepisujete program? V tom máme jasno. Poslední dva roky předvádí pan Hudeček se sociální demokracií naprostou nekoncepčnost. Naprosto nevědí, jak řídí město. Chceme nabídnout nějakou vizi, řešit dopravu, bezpečnost, parkování a tak dále. To jsou témata, která nám jsou blízká. Spousta věcí tu dobře funguje, nechceme udělat revoluci, ale chceme se i vrátit k věcem, které rozjel Bohuslav Svoboda a dotáhnout je do konce. * Budete hledat jednoho lídra nebo sedm? Má být Praha jeden obvod nebo víc? Není dobré pokaţdé tyhle věci měnit. * Takţe věříte v úspěch? S výsledkem kolem pěti procent, byste se v Praze rozdělené na víc obvodŧ do zastupitelstva nemuseli dostat. Troufám si říct, ţe nám sebevědomí nechybí. Hlásí se k nám noví lidé, vím, na co se mě ptají lidé na ulici a co mi říkají. Mám pocit, ţe lidé cítí, ţe v ODS ta změna je. Na druhou stranu pořád nás poškozuje, co se děje kolem Petra Nečase. Doufám, ţe to soudy co nejdříve vyřeší. * Ale ODS nemá problém jen s Nečasem. Je tu také spousta kauz: kolem Blanky, dopravního podniku… K Pavlu Bémovi mám spoustu výhrad. Kdyţ slyšíte jeho telefonáty s Janouškem, to je absolutně mimo. Ale říkat, ţe smlouva na Blanku je neplatná, a ţe ten tunel zahrabeme, to asi taky úplně není v pořádku. * Častým spojením, které kaţdého napadne, kdyţ se řekne ODS, je kmotr, uţ vás tihle lidé kontaktovali? Doufám, ţe moje pověst mě předchází, tak mě nikdo nezkoušel kontaktovat, neposlal mi nějaký vzkaz. V ODS jsme to s nimi uţ vyřešili, částečně odešli, částečně byli odejiti. Jsme opoziční strana, doufám, ţe nás kmotři uţ odepsali. Uţ nás nepotřebují, zakládají si vlastní nové strany. * Do voleb pŧjdete sami nebo v koalici? Sami. Jsou tu sice nějaké úvahy, ale je to jen v úrovni kavárenských debat. Plné znění zpráv


*** Citát „Do politiky jsem nevstupoval s ţádnými velkými ambicemi, politika mě neţiví.“ FILIP HUMPLÍK PŘEDSEDA PRAŢSKÉ ODS Kdo je Filip Humplík Podnikatel a politik ODS se narodil v roce 1972, je podruhé ţenatý a má čtyři dcery. * Vystudoval masovou komunikaci na Fakultě sociálních věd UK. Od roku 1992 pŧsobí v reklamě. V řídících funkcích prošel řadou agentur, nyní je spolumajitelem agentury Konektor. * Ta připravila kampaň praţské ODS v loňských sněmovních volbách. * V ODS je sedm let. Od loňského listopadu je praţským předsedou ODS. Foto popis| Praţským předsedou ODS je Filip Humplík od listopadu minulého roku. Foto autor| ARCHIV O autorovi| ROBERT OPPELT, [email protected] Regionální mutace| Metro - Praha

Kladeč věnců je na Praţském hradě lepší volba 17.2.2014

Mladá fronta DNES str. 10 Miloš Brunclík

Názory

Téměř před rokem usedl na Hradě Miloš Zeman. Výkonem své funkce rozpoutal debatu o tom, jakého prezidenta vlastně chceme mít. Většinu komentářŧ vyprovokoval k zamyšlení nad tím, jakého prezidenta mít nechceme, ale ucelenější představa o ţádoucí roli prezidenta chybí. Naprostá absence takové představy se ostatně projevila u těch politikŧ, kteří přímou volbu prezidenta schválili. V českém prostředí se někdy pouţívá metafory „kladeč věncŧ“ označující zdrţenlivého prezidenta, jehoţ role se při běţném chodu politického ţivota omezuje na formální úkony a ceremoniální akty. Domnívám se, ţe by přítomnost kladeče věncŧ na Praţském hradě fungování českého ústavního systému spíše prospěla. V soudobých západních demokraciích s výjimkou prezidentských (USA) či poloprezidentských reţimŧ (Francie), jejichţ logika fungování se liší od reţimŧ parlamentních, platí, ţe hlava státu není vybavena silnými výkonnými kompetencemi, kterými by mohla prosazovat vlastní politický program. Od toho tu je vláda, která je za své jednání na rozdíl od prezidenta odpovědná a která disponuje vlastním odborným a byrokratickým aparátem. Český prezident takové výkonné kompetence nemá. Je nicméně nesmírně silný v tom, ţe zásadním zpŧsobem pŧsobí na chod soukolí ústavního systému. A velmi snadno jej mŧţe i paralyzovat. Například tím, ţe nebude přijímat demise ministrŧ, bude otálet se jmenováním vlády či soudcŧ Ústavního soudu... Zatím k takovému ochromení nedošlo, prezidenti sice házeli do soukolí zrnka písku, systém skřípal, ale úplně se nezadřel. Hlava státu by tedy měla jednat tak, aby si prosadila svou, ale aby si současně proti sobě nepopudila podstatnou část veřejnosti a politické reprezentace a neriskovala své odvolání. Hlas lidu... Přímá volba tuto logiku změnila, dala prezidentovi silnou legitimitu a umoţnila mu, aby si mohl dovolit přímý střet s jinými ústavními orgány – zvláště v okamţiku, kdy od jeho zvolení uplynula kratší doba neţ od voleb do Poslanecké sněmovny. Mŧţe porovnávat sílu svého mandátu s mandátem, či dokonce aktuální ne/popularitou vlády či parlamentní většinou, a tím před veřejností legitimizovat své jednání. Miloš Zeman to ví, ukázkovým zpŧsobem demonstruje poměrně rozsáhlý potenciál prezidentských kompetencí a ostatním aktérŧm politického systému dává jednu lekci za druhou. Není náhodou, ţe lépe fungují ty parlamentní reţimy, kde je hlava státu kladečem věncŧ. Mohou to být monarchie, ale i parlamentní republiky, kde je prezident de iure kompetenčně silný, ale vládne zde všeobecné přesvědčení, ţe jeho úkolem není být hlavou alternativního mocenského centra vŧči premiérovi a vládě. Více se cení okamţiky, kdy v křehkém soukolí ústavního systému pouţívají spíše olejničku neţ lopatku s pískem. V těchto zemích je proto riziko střetu hlavy státu s vládou či jinými ústavními institucemi malé. Do mocenské politiky, kterou ponechávají vládě, zasahují výjimečně, například v okamţiku krize, v patové situaci nebo při selhání klíčových politických vŧdcŧ. Plné znění zpráv


Nespornou výhodou parlamentních reţimŧ, kde je hlavou státu kladeč věncŧ, je jasná identifikovatelnost nositele výkonné moci, kterým je vláda, jeţ vychází z parlamentní většiny. Jinými slovy, za normálních okolností vládne vláda, zatímco hlava státu „pouze“ dŧstojně panuje. V opačném případě se odpovědnost rozmělňuje. Tento fakt se v plné nahotě projevil poté, co Miloš Zeman v souladu s literou ústavy jmenoval historicky první prezidentský kabinet, do jehoţ čela se postavil Jiří Rusnok. Kdo je odpovědný za tuto vládu, kterou jmenoval neodpovědný prezident, voliči ji nevolili a Poslanecká sněmovna jí odmítla vyslovit dŧvěru? A komu se tato vláda měla zodpovídat? Příliš mnoho dŧvěry škodí S trochou nadsázky lze tvrdit, ţe Česko má ústavu, která prezidentovi dŧvěřuje, ponechává mu poměrně široké pole pŧsobnosti a předpokládá, ţe bílá místa ústavy zaplní ústavní zvyklosti, ţe v prezidentském úřadu budou uměřené osobnosti a ţe politická kultura zabrání nositelŧm ústavních funkcí ohýbat ústavu podle jejich libovŧle. Řada evropských zemí však prezidentŧm v tomto ohledu příliš nevěří a jejich kompetence omezují. Moţná nejlepším příkladem je procedura jmenování vlády. Česká ústava ve srovnání s naprostou většinou evropských zemí vyčnívá silnou rolí prezidenta v tomto procesu a slabou kontrolní rolí parlamentu. Většina ústav a/nebo ústavních konvencí evropských zemí hlavu státu v této otázce omezuje a prezidentské kabinety zde prostě nemohou vzniknout ani hypoteticky. Jak mnohé západní země ukazují, hlavy státŧ se mohou těšit mimořádné váţnosti a popularitě i bez velkých pravomocí. Mohou se stát morálními autoritami, symboly národní jednoty, ztělesněním státnosti, historie a tradice, aniţ by byly pouhými stroji na podpisy. Foto autor| Foto: Michal Šula, MAFRA O autorovi| Miloš Brunclík, politolog, pŧsobí na FSV UK v Praze

Václav Klaus: Dílo Aldouse Huxleye bylo prorocké 17.2.2014

parlamentnilisty.cz str. 00 klaus.cz

Názory a petice

Předmluva Václava Klause ke sborníku IVK "Aldous Huxley a jeho Brave New World" Padesát let od smrti Aldouse Huxleyho je výročí, které jsme rozhodně nemohli nechat bez povšimnutí. Aldous Huxley (1894-1963), anglický spisovatel ţijící většinu ţivota v USA, nejvíce proslul svými romány, ale psal rovněţ eseje, poezii, povídky, cestopisy a filmové scénáře. Jeho antiutopie Brave New World (česky Konec civilizace) představuje jednu z nejvýznamnějších knih světové literatury 20. století. My, milovníci antiutopií, resp. my, kteří se bojíme budoucnosti lidstva, se dělíme na stoupence Orwella či Huxleyho (eventuálně Zamjatina). Naše myšlení v kaţdém případě nesmírně ovlivnil. V části A sborníku přinášíme texty ze semináře “Aldous Huxley a jeho Brave New World - 50 let od autorovy smrti“ z 11. listopadu 2013. Miloš Calda z katedry amerických studií Fakulty sociálních věd UK líčí Huxleyovu chmurnou vizi, kdy ve jménu hlavního hesla celosvětové vlády “komunita, identita, stabilita“ ovládá lidi na celém světě desítka “kontrolorŧ“. Reţisér a profesor Univerzity Jana Amose Komenského Jiří Svoboda ukazuje, ţe Huxley podobně jako Hayek varoval před domýšlivostí intelektuálŧ. Vedoucí katedry anglistiky na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity Ladislav Nagy argumentuje, ţe se optika, pomocí jíţ pohlíţíme na Brave New World, nutně mění se změnou politické a historické skutečnosti, nicméně je známkou geniality tohoto díla, ţe je mnoţné je číst rŧzně, a ţe toto dílo přetrvává. Václav Klaus ve svém příspěvku srovnává Huxleyho román s Orwellovým 1984. V části B uveřejňujeme úryvky z díla Aldouse Huxleyho. Přetiskujeme jednak první kapitolu knihy “Konec civilizace“ (Brave New World), kde Huxley zkratkovitě naznačuje hlavní strukturu své antiutopické vize. Dvě kapitoly z knihy “Brave New World Revisited“ (1958) o propagandě v demokracii a diktatuře necháváme v anglickém originále. Huxleyovo dílo bylo prorocké. Brave New World předjímá komunistické, fašistické, anarchistické, zelené, technologické a jiné utopie. Za komunismu jsme ho četli jako varování před reţimem, v němţ jsme ţili, varování před manipulací a znásilňováním myšlení. Kniha je neméně aktuální i dnes - jako výzva k odporu proti Plné znění zpráv


soudobým, neméně nebezpečným kolektivistickým ideologiím. Světový stát pod heslem “komunita, identita, stabilita“ nápadně připomíná Evropskou unii. Huxleyho knihy bychom měli pozorně číst i dnes. Václav Klaus, publikace IVK č. 8/2014.


Plány nového rektora UK: Méně bakalářů, na kolejích i jednolůţáky 17.2.2014

praha.iDNES.cz str. 00 Praha / Praha - zprávy iDNES.cz, Jan Jiřička

Univerzita Karlova chce v příštích letech sníţit počet bakalářŧ o pět aţ deset procent. Naopak přibude magistrŧ a doktorandŧ. Plánuje se i zlepšení kvality kolejí a menz. Studenti si například budou zřejmě moci vybrat rŧznou úroveň ubytování. V pondělí to uvedl nový rektor Tomáš Zima. "Trend, kdy si kaţdý maturant mŧţe vybrat místo na vysoké škole, asi není zdravý. Chceme počet bakalářŧ sniţovat a máme zájem rozšiřovat magisterské a doktorské programy," řekl Zima na setkání s novináři, na kterém představil své plány i nové prorektory a děkany jednotlivých fakult. Univerzita se pod jeho vedením více zaměří i na větší vyuţití technologií pro výuku. Například se rozšíří on-line přednášky. "Elektronické vzdělávací nástroje se mŧţou vyuţít i pro nejširší veřejnost," podotkl rektor. Zima se stal 508. rektorem Univerzity Karlovy 1. února, má před sebou čtyřleté funkční období. V čele vysoké školy se 17 fakultami, 52 tisíci studenty, 7 800 zaměstnanci a zhruba 200 budovami nahradil Václava Hampla. Ten nedávno odmítl nabídku na pozici náměstka ministra školství pro vysoké školy. V menzách bude na výběr více vegetariánských jídel Nové vedení nejstarší české univerzity také hodlá zlepšit kvalitu kolejí a menz. K jejich stavu má řada studentŧ výhrady ( více čtěte zde ). Zima se uţ kvŧli tomu sešel s šéfem Kolejí a menz UK Jiřím Macounem. Některé objekty (například koleje Hvězda a Větrník nebo menza v právnické fakultě) čeká rekonstrukce. "V části kolejí plánujeme diverzifikaci kvality, aby bylo ubytování rŧzné úrovně," řekl rektor. Studenti by si mohli připlatit například za jednolŧţkové pokoje. Ceny ale zatím nejsou stanovené. V současné době jsou koleje obsazené zhruba ze 77 procent. Největší zájem je o ty v centru města, naopak univerzita zvaţuje prodej málo vyuţívaných kolejí v Brandýse nad Labem. Podle Alice N. Tejkalové, která má v Kolegiu rektora na starosti právě rozvoj kolejí a menz, by v nevyuţitých prostorách kolejí mohly vzniknout například studentské kluby či startovací byty pro akademické pracovníky. "Studenti nejsou obtíţný hmyz, ale klienti. Musí se k nim zlepšit přístup," uvedla Tejkalová, jeţ pŧsobí na Fakultě sociálních věd. V menzách se zvaţuje, ţe se jídlo pro studenty bude vařit na méně místech. Podle rektora je totiţ potřeba více se soustředit na kvalitu a rozšiřování sortimentu. Uţ nyní se připravuje například vegetariánský jídelníček. Rektoři jednali s ministry kvŧli evropským dotacím pro Prahu Zima se také s dalšími rektory snaţí získat více peněz pro praţské vysoké školy ze strukturálních fondŧ pro období 2014 aţ 2020. Univerzitám se nelíbí, ţe by do Prahy putovalo jen zhruba 8 z 90 miliard. Jejich představitelé kvŧli tomu napsali nesouhlasný dopis předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi ( více čtěte zde ) Zástupci univerzit se uţ v posledních týdnech sešli jak s premiérem, tak vicepremiérem pro vědu a výzkum Pavlem Bělobrádkem, ministryní pro místní rozvoj Věrou Jourovou a ministrem školství Marcelem Chládkem. "Bylo konstatováno, ţe je třeba navýšit moţnost čerpání. Politická vŧle k tomu je. Nyní probíhají jednání v Bruselu a drţíme si palce, aby to dobře dopadlo," uvedl nový rektor. Plné znění zpráv


Podle Zimy se univerzita kromě vzdělávání a vědecké práce musí zaměřit i na komunikaci s veřejností a společenskou odpovědnost. "Je potřeba, abychom jako tradiční historická instituce objektivně informovali společnost o problémech v přírodních i humanitních vědách a byli platformou ke společenským otázkám," uvedl rektor. Univerzita například 5. května chystá k 10. výročí EU kulatý stŧl za účasti současného i minulých českých eurokomisařŧ a také kandidátŧ do Evropského parlamentu. V listopadu se uskuteční řada akcí k 25. výročí pádu komunismu, v příštích letech pak k výročí upálení Jana Husa nebo narození Karla IV. Škola chce také více spolupracovat se svými absolventy.

URL| http://praha.idnes.cz/novy-rektor-univerzity-karlovy-zima-predstavil-plany-pgk-/prahazpravy.aspx?c=A140216_222937_praha-zpravy_jj

O rozhlasové reportáţi 17.2.2014

Týdeník Rozhlas str. 05 Josef Maršík

Reflexe

MÉDIA A SPOLEČNOST V letošním roce si připomeneme devadesáté výročí prvního pokusu o rozhlasovou reportáţ. Za tu dobu se stala jednou z hlavních, a také nejnáročnějších forem našeho rozhlasového publicistického a sportovního programu. Posluchači ji stále mají v oblibě. Její základní ţánrovou dominantou je autentické svědectví reportéra o probíhající události na podkladě zachycení jejího reálného zvukového pozadí. Dobrý reportér dokáţe svým prŧvodním slovem, popisem, vypravováním, komentářem a rozhovory s dalšími účastníky vtáhnout posluchače do děje, objasnit mu podstatu události, přiblíţit její atmosféru a poskytnout mu pocit neopakovatelného dobrodruţství poznávání nového. Kulaté výročí ale také vede k úvaze o současném stavu rozhlasové reportáţe. Jestliţe byl její vývoj do značné míry podmíněn rozvojem záznamové a přenosové techniky, dalo by se očekávat, ţe dnešní technické prostředky, o nichţ se rozhlasovým prŧkopníkŧm ani nesnilo, vytvářejí optimální podmínky pro její rozvoj a časté vyuţití ve vysílání. Ukazuje se však, ţe opak je pravdou. Zejména z řad odborné veřejnosti zaznívají kritické hlasy, hovořící o jejím postupném vytrácení se, o její krizi. Nelze se divit. Těmto výtkám napomáhají zejména příspěvky ohlašované jako reportáţe, které ovšem mají s reportáţí pramálo společného a nesplňují ani nejzákladnější charakteristiky, jimiţ se odlišuje od ostatních zpravodajských a publicistických ţánrŧ. Často je za reportáţ povaţováno vše, co je natočeno nebo ţivě přenášeno mimo rozhlasové studio. Nejkritičtější je situace u tzv. ucelené reportáţe zachycující celý prŧběh události. Kromě sportovní reportáţe, která si stále uchovává vysoký standard, se ţánr nezřídka proměňuje v reportáţní rozhovor nebo reportáţní zprávu. Je jasné, ţe formát rozhlasových stanic prioritně zaměřených na pohotové zpravodajství a aktuální publicistiku umoţňuje vysílat koncipované ucelené reportáţe spíše výjimečně. V takzvaném proudovém vysílání, které omezuje stopáţ příspěvkŧ na několik minut, lze ovšem jen stěţí najít místo pro rozsáhlejší popis děje a komentování probíhající události. V řadě případŧ jde „jen" o poskytnutí základních informací o události, často v dialogické podobě (reportáţní rozhovor). Autoři si pak ani nemusejí příliš lámat hlavu se zachycením charakteristického zvukového prostředí události, jeţ má ovšem významnou doplňující informační hodnotu. Nemělo by se ani stávat, ţe typický zvuk je dodatečně dotočen ze studia. K renesanci rozhlasové reportáţe zřejmě v současné době nepřispějí ani vysoké nároky kladené na reportéra a jeho technické zázemí a zejména na finanční zajištění náročnějších reportáţních projektŧ. Je jistě ekonomicky výhodnější získat informace o události jinými prostředky neţ očitým svědectvím reportéra, který reportáţ musí připravovat třeba i několik dní. Pro nás, věrné rozhlasové posluchače, však zŧstává i nadále nadějí rozhlas veřejné sluţby, jenţ je i v současných nelehkých podmínkách stále schopen udrţovat reportáţ ve vysílání. Několik odborných seminářŧ uskutečněných v poslední době na toto téma je dŧkazem, ţe si současný stav uvědomuje. Lze předpokládat, ţe se s reportáţí budeme setkávat častěji nejen jako s ţánrem, ale i jako s metodou rozhlasové tvorby, například u rozhlasového dokumentu. Ucelená rozhlasová reportáţ bude zřejmě stále častěji nahrazována krátkým reportáţním vstupem nebo sérií reportáţních vstupŧ, popřípadě reportáţní zkratkou, která je jejím sestřihem a zachycuje jen nejvýznamnější okamţiky události. Věřme, ţe i přes změnu svého tvaru zŧstane reportáţ i nadále součástí rozhlasového publicistického programu. V závěru si připomeňme, jak to před devadesáti lety, v létě roku 1924, začalo. Poprvé v Evropě uskutečnil Radiojournal pokus o sportovní reportáţ. Šlo o přenos dlouho očekávaného a pečlivě připravovaného Plné znění zpráv


boxerského utkání v těţké váze mezi americkým boxerem černé pleti Rocky Knightem a českým boxerem Frankem Rosem, vlastním jménem Františkem Rŧţičkou. „Reportérské" funkce se ujal Jiří Hojer, funkcionář Československé boxerské unie, který telefonem sděloval do studia to, čeho byl očitým svědkem. Jeho slova zapisovala stenotypistka na lístky a předávala je tehdy jedinému hlasateli Radiojournalu Adolfu Dobrovolnému, který Hojerovo líčení prŧběhu boje předčítal do mikrofonu. Přenos vyvolal mezi posluchači opravdovou senzaci. Dal jim totiţ moţnost zúčastnit se vzdáleného děje a vytvořit si souběţně s jeho prŧběhem ţivou představu o probíhající události. Byť' „jen" ve zvukové rovině. Zároveň otevřel dosud netušené moţnosti dalšího kvalitativního rozvoje rozhlasové tvorby. Stal se tak odrazovým mŧstkem pro nadcházející éru skutečně profesionálních přímých přenosŧ a profesionálních rozhlasových reportáţí. Foto popis| O autorovi| Josef Maršík pedagog FSV UK

Pomoc unie pro regiony nově 17.2.2014

Zemědělec str. 06 Európska únia Zuzana Fialová

Státní podpora podnikŧm v České republice určená podle pravidel Evropské unie na pomoc hospodářskému rozvoji chudších regionŧ bude moci být mezi roky 2014 aţ 2020 maximálně do výše 25 procent nákladŧ. Plyne to z nové mapy regionální podpory pro Českou republiku, kterou schválila Evropská komise. V hlavním městě Praze, kde je hrubý domácí produkt na hlavu nad unijním prŧměrem, na podporu nárok nevzniká uţ od roku 2009. Mapa bude platná od 1. července 2014 do 31. prosince 2020 a vymezuje oblasti, kterým mohou podle pravidel EU vnitrostátní orgány poskytnout regionální investiční podporu, a stanoví její maximální míru. Proti dosud ještě platné mapě, která byla schválena v roce 2009, se v novém dokumentu celková intenzita podpory mírně sníţila – podle oblastí o pět aţ 15 procent. Čtvrtinová výše nyní platí shodně napříč všemi regiony s výjimkou právě českého hlavního města. „Nová mapa stanoví rámec, díky němuţ budou moci orgány České republiky podpořit investice v regionech, kde ţije 88,1 procenta obyvatel České republiky,“ uvedl eurokomisař odpovědný za hospodářskou soutěţ Joaquín Almunia. Podle evropských pravidel mohou členské země Evropské unie poskytovat státní podporu zaměřenou na podporu hospodářského rozvoje oblastí, které se vyznačují mimořádně nízkou ţivotní úrovní nebo vysokou nezaměstnaností. Hrubý domácí produkt v těchto regionech musí být pod třemi čtvrtinami unijního prŧměru. Regiony, s nimiţ operuje EU, neodpovídají přesně územněsprávnímu dělení. Jde o územní statistické jednotky zvané NUTS (Územní jednotky pro strukturální a regionální politiku), které EU pouţívá kvŧli rozdělování pomoci. V tomto případě jde o NUTS úrovně II, které mají jeden aţ dva miliony obyvatel. ČR je rozdělena na osm těchto regionŧ. Celkem je v současnosti asi 270 těchto statistických jednotek. V Evropě je však několik druhŧ regionŧ. Kromě NUTS to jsou i kulturní či historické, nebo urbánní regiony, které se vytvořily okolo velkých měst, vysvětlil Karel Müller z Vysoké školy ekonomické na nedávném semináři zastoupení EU v Praze. Význam regionŧ podle Müllera výrazně posiluje. „Je to čtvrt století, kdy významný americký sociolog Daniel Bell formuloval tezi, ţe národní státy jsou moc velké pro řešení malých problémŧ a moc malé pro řešení velkých problémŧ,“ řekl. Od té doby roste význam regionŧ jako politických a ekonomických aktérŧ. „Proměna národních státŧ souvisí s globalizací a regionalizace obecně v Evropě je za prvé vynucena určitými technologickými změnami a proměnami a je tlačena určitou politickou vŧlí,“ poznamenal. S významem regionŧ souvisí to, ţe se oslabuje pozice státŧ. Především vlády těch velkých, jako je Německo nebo Francie, totiţ nejsou dostatečně schopné zvládat všechna rizika, jako jsou bezpečnostní, environmentální, nebo rizika, související s globalizací. Evropský proces centralizace je na druhou stranu doprovázen oţivením lokálního a regionálního. Dobrým příkladem lokalizace jsou například farmářské trhy, sdělil Müller. Lidé se podle něj poměrně silně identifikují s regionální identitou. Regiony podle něj zároveň plní také funkci většího zpřístupnění hranic mezi národními státy a navazování přeshraniční spolupráce. „Aby region byl v rámci EU úspěšný, musí být ekonomicky, politicky a kulturně soudrţný. Je třeba, aby měl kapacitu k jednání a jasně stanovenou pozici, čeho chce dosáhnout,“ poznamenal Müller s tím, ţe je rovněţ nezbytné, aby region byl transparentní. Podle Pavla Brandy ze Zastoupení Libereckého kraje v Bruselu je region na evropské úrovni brán jako partner a mŧţe tak lépe lobovat za své zájmy. Branda připomněl, ţe zastoupení krajŧ v Bruselu má svŧj význam mimo jiné v tom, ţe poskytuje krajŧm informace a pomoc při ţádostech o evropské peníze či slouţí jako servis Plné znění zpráv


krajským subjektŧm, například univerzitám, podnikŧm, a obcím při ţádostech od dotace. České kraje se postupem času staly sebevědomější a začaly se dobře reprezentovat. „Brusel slouţí rovněţ jako platforma pro výměnu zkušeností jednotlivých krajŧ v rŧzných oblastech,“ dodal. *** Klíčové informace ? Státní podpora podnikŧm v České republice určená podle pravidel Evropské unie na pomoc hospodářskému rozvoji chudších regionŧ bude moci být maximálně do výše 25 procent nákladŧ. ? Vyplývá to z nové mapy, která vymezuje oblasti, jimţ mohou podle pravidel EU vnitrostátní orgány poskytnout regionální investiční podporu. ? Proti dosud ještě platné mapě, která byla schválena v roce 2009, se v novém dokumentu celková intenzita podpory sníţila podle oblastí o pět aţ 15 procent. Foto popis| Karel Müller z Vysoké školy ekonomické (zleva), Adéla Jiroudková z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Pavel Branda ze Zastoupení Libereckého kraje v Bruselu na semináři v Praze Foto autor| Foto Zuzana Fialová

Násilí na Ukrajině 18.2.2014

ČT 24

str. 03


Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Pojďme se dostat k tomu tématu druhému, o kterém jsme mluvili uţ na začátku, protoţe po zdánlivém uklidnění dnes situace na Ukrajině eskalovala nečekanou silou. Nejdříve se agresivně naladěný dav pokusil proniknout do sídla parlamentu, znovu obsadil budovu radnice a také vyplenil hlavní štáb vládní Strany regionŧ v Kyjevě. Stát nasadil do ulic policisty i jednotky Berkut, dnes večer jsou v Kyjevě k vidění vodní děla, dělbuchy a Molotovovy koktejly. Podle ne zcela potvrzených informací je v hlavním ukrajinském městě několik mrtvých na obou stranách. / Bez komentáře / Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------V Kyjevě má Česká televize momentálně Josefa Pazderku. Josefe, dobrý večer. Jak se slyšíme? Josef PAZDERKA, zahraniční zpravodaj ČT -------------------Dobrý večer, slyšíme. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Josefe, velká světová média uţ od pozdního odpoledne celkem bez okolkŧ pouţívají pro popis toho, co se děje v Kyjevě, slovo "bojiště". Z toho, co jsme viděli teď na záběrech, ten termín nevypadá, ţe je nadsazený. Jak to vypadá přímo v Kyjevě? Josef PAZDERKA, zahraniční zpravodaj ČT -------------------Ne, není to nadsazené, je to uţ regulérní pouliční válka. Před asi 15, 20 minutami tady na místě, kde teď přebýváme, coţ je asi 500, moţná jeden ... 500 metrŧ, moţná jeden kilometr od Majdanu, na ulici zastřelili dva mladé muţe. Je to skutečně uţ regulérní, naprosto nekontrolovatelná válka. Pozornost je upřená na Majdan, tedy na samotné centrum Kyjeva, kde dochází k dalším střetŧm mezi těmi policejními sloţkami a demonstranty, ale ty násilnosti se rozšířily a to poměrně masivně i do dalších přilehlých ulic a částí. Tam se střílí, střílí se ostrými náboji. Lidé umírají. V danou chvíli máme podle těch nepotvrzených a těţko odhadnutelných údajŧ potvrzenu smrt minimálně 12 lidí, mluví se o zhruba tisícovce raněných. Ale myslím si, ţe v danou chvíli těţko dokáţe kdo odhadnout, kolik těch mrtvých a zraněných, těţce zraněných bude. Ta čísla určitě porostou. Viděli Plné znění zpráv


jsme na Majdanu, kdyţ se lidé bránili, na těch dalších záběrech to, jak ta těţká technika přejela některé demonstranty. Ozývá se tam střelba. Jezdí tam sanitky, které ale velmi často se nemŧţou dostávat na místo podle informací lékařŧ. Právě kvŧli tomu také řada lidí umírá. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Ty záběry, které vidíte na pozadí slov Josefa Pazderky, jsou ţivé záběry zejména přímo z ukrajinského Majdanu. K těm informacím, Josefe, které jsi říkal, o těch zatím nepotvrzených počtech, tak poslední pravděpodobně nejpotvrzenější zpráva je od agentury Reuters, která říká, ţe je na místě 14 mrtvých, z toho 6 policistŧ. Zajímá mě jedna věc. Ty sám říkáš, ţe jsi relativně daleko od místa, ze kterého jsi vstupoval jindy do Událostí, komentářŧ nebo do jiných pořadŧ ČT24, to znamená od hotelu Ukrajina, který byl v těsném sousedství s Majdanem. Do té, do té, řekněme, lokality se vŧbec nedá dostat? Josef PAZDERKA, zahraniční zpravodaj ČT -------------------Tak lokalita je, je uţ několik hodin úplně odříznuta kordony policistŧ. Ještě před asi zhruba dvěma hodinami v čase Událostí, kdy jsme vstupovali přímo z Majdanu, jsme ty policisty viděli na okraji toho náměstí Nezávislosti, blíţili se, uţ, uţ tam byly první střety, ale ještě to nebylo zdaleka tak násilné, jak se to později posunulo velice rychle. Je to v zásadě, jak kdyby se škrtlo sirkou a tam samozřejmě hoří, hoří ty barikády. Lidé se těmi ohni brání před postupem policistŧ, ale zdá se, ţe ne úplně se jim to daří. Ale znovu říkám, to, co vidíte na těch záběrech z toho Majdanu, je to jenom malá část toho dění v Kyjevě. Bohuţel čím dál víc se rozšiřuje i do těch ulic, kde probíhá nekontrolovatelná střelba a tam, zdá se, v danou chvíli je těch mrtvých a zraněných úplně nejvíc. Jinak pro vaši informaci, policie odřízla centrum Kyjeva, zhasla tady taky pouliční světla, policie nepouští do centra Kyjeva ţádná auta, částečně je to asi dáno i tím, ţe se pokouší vlastně zastavit příliv dalších demonstrantŧ a aktivistŧ, kteří by šli ty své lidi podpořit. Míří sem samozřejmě ze západní Ukrajiny zejména řada lidí, autobusy, vlaky, ale existují informace o tom, ţe jsou zastavováni, ţe vlaky stojí na pŧl cesty, tak aby se zabránilo dalším lidem přijet. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Josefe, díky zatím za informace. Znovu se spojíme zhruba za 20 minut. Tolik Josef Pazderka po telefonické lince z Kyjeva. Teď se znovu vracím do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Je před kamerou České televize ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Ještě jednou dobrý večer. Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/ -------------------Dobrý večer přeji. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Pane ministře, jaký je teď aktuální postoj české vlády k tomu dění na Ukrajině. Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/ -------------------Já si myslím, ţe to je jednoznačné. To, co my dnes musíme dělat, je vyzývat prezidenta Janukovyče a vládu, aby okamţitě ukončila násilí v Kyjevě, především tedy v Kyjevě. To, co se stalo, je vlastně jenom ukázka toho, ţe Janukovyč a celá vlastně ta vládní garnitura za poslední tři měsíce neučinila to, co měla, aby našla cestu, ústavní cestu, politickou cestu z řešení té situace, která na Ukrajině vznikla a jakkoli jsme doufali i ty poslední dny, ţe se nakonec najde zpŧsob, jak najít dohodu ve sněmovně, tak dneska se zřejmě tím katalyzátorem stalo právě to dění ve sněmovně, kdy opozice vlastně neuspěla v těch zásadních změnách, které se týkají návratu k ústavě před rokem 2004, a to pak tu situaci dále eskalovalo. No a postup těch jednotek dneska proti vlastně lidem z občanského sdruţení Majdan, i to, ţe se vlastně vyklízí násilně část těch prostorŧ, které oni obsazují, to je to, co vytvořilo tu lavinu a to, co vytvořilo teď tu dramatickou situaci v Kyjevě. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Pane ministře, zajímá mě jedna věc. Vy v oficiálním stanovisku ministerstva zahraničí České republiky vyzýváte ukrajinskou vládu k tomu, aby okamţitě zastavila násilné akce policie a kriminálních band, které pod její Plné znění zpráv


ochranou útočí proti demonstrantŧm a novinářŧm. Jaké informace máte o tom, ţe ukrajinská vláda kryje zločince? Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/ -------------------Nemám, nemám dŧkazy. Jsou tam pouze některé indicie, ale teď je podle mě hlavně podstatné to, ţe ta situace se strašně eskaluje, protoţe podle informací, které mám, i těch čerstvých, ta frustrace na straně těch lidí, kteří jsou na Majdanu, kteří jsou na tom, v těch prostorách a kteří reprezentují sdruţení Majdan, ta frustrace je obrovská a je tam naprostá neochota ustoupit, smířit se s tím stavem. Takţe tím ta situace vlastně dostává ty hrozivé rysy, ţe tam jsou tisíce lidí, kteří nehodlají před tou mocí kapitulovat, a pokud by tedy ta moc pouţila násilí, jako kdyby to nyní zvaţovala, mám dojem, ţe to, ţe Janukovyč se neodhodlává vyhlásit výjimečný stav naplno, právě souvisí s tím, ţe ví, ţe tím by zpřetrhal poslední vazby k Západu. To je teď, myslím, v tom je ta vyhrocenost té situace, a proto si myslím, ţe je třeba, aby my jsme dali jasně najevo své stanovisko. Já jsem dokonce přesvědčen, ţe by se měla co nejvíce, nejdříve sejít rada ministrŧ zahraničních věcí a měli bychom začít mluvit o tom, kde jsme skončili na tom jednání, které bylo minulý týden v pondělí, kde se mluvilo o dŧsledcích, které bude mít pro ... budou mít pro Ukrajinu ty další eventuální kroky v eskalaci násilí. Jestliţe k těmto krokŧm dochází, tak bychom se měli o těchto dŧsledcích bavit a Evropská unie by měla jednat. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Co to znamená, pane ministře zahraničí, ţe by Evropská unie měla jednat? Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/ -------------------To znamená, to, co se totiţ naznačovalo, to bylo právě to, ţe by bylo moţné přikročit k tomu, ţe by se neudělovala víza těm, kteří představu jí ty represivní sloţky, ti, kteří, o kterých se ví, nebo je to zjištěno, ţe se podíleli na těch násilných postupech, na tom mučení a na tom zastrašování a mizení lidí, protoţe tohle nějakým zpŧsobem zmapováno je. To znamená, zasáhnout proti těmto lidem, proti představitelŧm toho politického reţimu, který si to násilí dovoluje a zároveň zmrazit majetková aktiva v bankách, které celá řada těchto představitelŧ má. To je podle mě ta hrozba, která visela v pondělí minulý týden pouze ve vzduchu, a pokud teda násilí eskaluje, tak ty kroky, které máme, tak o nich musíme mluvit váţně a eventuálně je i pouţít. Prostě všemi prostředky zabránit tomu, aby umírali lidé, aby na hranicích Evropy docházelo k takovým událostem, které podle mě jsou samozřejmě tragédií pro Ukrajinu, ale které skutečně bezprostředně ohroţují vlastně celou Evropu. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Pane ministře, ještě jedna věc mě zajímá. Ovlivňuje dnešní večer a moţná ta následující noc, tedy to, co se děje na Ukrajině, nějakým zpŧsobem váš názor na to, jestli by měl v dubnu na setkání nebo na summitu Východního partnerství do Prahy přijet právě i ukrajinský prezident Viktor Janukovyč? Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/ -------------------Já si myslím, ţe teď je skutečně dŧleţité, co se dál odehraje a jakou roli prezident Janukovyč hodlá sehrát. A to, co samozřejmě teď se odehrává, tak pŧsobí zlověstně. To, kdyţ slyšíte celý den, ţe není moţné se mu dovolat, ţe mu marně telefonuje Angela Merkelová a další evropští politici, to vlastně ukazuje, jako kdyby se zvaţoval vydat právě na tu cestu násilného potlačení toho, co se ... opozice a násilného potlačení sdruţení Majdan v Kyjevě. Jako pokud by se vydal touto cestou, tak si myslím, pak platí to, co jsem mnohokrát opakoval. Pak se tato vládní garnitura rozchází s Evropou, rozchází se s Evropskou unií jako a přestává být pro ni partnerem. Takţe tohle je něco, co je podle mě otevřené a bude záleţet na událostech v nejbliţších hodinách a dnech. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Pane ministře, díky za váš komentář. Hezký večer. Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/ -------------------Děkuji za pozvání, pěkný večer. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Tak a teď do Bruselu za bruselským zpravodajem České televize Bohumilem Vostalem. Bohumile, dobrý večer. Bohumil VOSTAL, zahraniční zpravodaj ČT -------------------Dobrý večer z Bruselu. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Jak se dá tlumočit v tuto chvíli oficiální stanovisko, pokud nějaké je, Evropské komise k dnešní situaci v Kyjevě? Bohumil VOSTAL, zahraniční zpravodaj ČT -------------------Máme reakci od šéfky evropské diplomacie Catherine Ashtonové, která řekla, ţe je otřesena tím, co se děje na Ukrajině. To také český eurokomisař pro rozšíření Štefan Fühle ... samozřejmě ta eskalace násilí, o tom mluví špičky Unie. Vyzývají vládu, vyzývají prezidenta Janukovyče, aby mluvil s opozicí, aby to násilí okamţitě ustalo. Od šéfky evropské diplomacie také zaznělo, ţe Evropská unie je připravena jakkoli pomoci a zdŧraznila, ţe pokaţdé, kdyţ byla na Ukrajině, takţe se, takţe tato nabídka zazněla. Český eurokomisař pro rozšíření k tomu ještě dodal, ţe prý dostal ujištění od toho úřadujícího ukrajinského premiéra, ţe bezpečnostní sloţky nebudou pouţívat střelné zbraně a říkal, ţe doufá, ţe se to vyplní. Ale jak vidíme ten vývoj, mluví se dokonce aţ o 18 mrtvých, tak se zřejmě děje pravý opak. Dŧleţitá reakce, ta přišla z Berlína od ministra zahraničí Steinmeiera, který řekl, ţe Evropská unie v tuto chvíli opravdu bude zvaţovat zavedení sankcí. Podle něj kaţdý, kdo pouţil násilí proti demonstrantŧm v Kyjevě nebo v jiné části, v jiných částech Ukrajiny, tak musí s tímto počítat. Před chvílí jsme to dokonce slyšeli i od šéfa české diplomacie Zaorálka, který se evidentně taky k tomuto připojuje. Tam je ale třeba zdŧraznit to, ţe ministři zahraničí se naposledy tady v Bruselu sešli minulý týden a další setkání je naplánované aţ na 17. března. Takţe uvidíme, jestli bude nějaké mimořádné zasedání ministrŧ zahraničí Evropské unie, ale zatím takové zprávy nejsou. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Bohumile, jenom jestli tomu úplně správně rozumím. Ve chvíli, kdy představitelé Evropské unie či Evropské komise mluví o tom, ţe by lidé, kteří se jakýmkoli zpŧsobem podíleli na tom násilném řešení na Ukrajině, by neměli přístup do zemí Evropské unie, tak to jinými slovy znamená, ţe vystavují stopku komukoli z vládní garnitury na Ukrajině? Bohumil VOSTAL, zahraniční zpravodaj ČT -------------------Totiţ na to jsme se my novináři tady ptali celou dobu, jak by vlastně ty sankce měly vypadat a ony konkrétní podobu nemají a ţádný seznam právě těch konkrétních krokŧ neexistuje. Tady se jenom spekuluje o tom, co by ty sankce měly obsahovat. A jsou tu názory, ţe by to přesně mělo třeba obsahovat zákaz cestování pro prezidenta Janukovyče a jeho blízké lidi nebo lidi z bezpečnostních sloţek, zmrazení peněz, vkladŧ v zahraničí a naopak ukázat Ukrajincŧm, ţe Evropská unie jim je otevřená a třeba jim právě poskytnout bezvízovou, bezvízové cestování, bezvízový styk. Takţe to jsou opravdu jenom návrhy, jak by to mohlo vypadat. Ale k těm ještě třeba dalším reakcím. Máme tu od polského ministra Sikorského, který řekl, ţe ukrajinská vláda nese plnou odpovědnost za pouţití síly nebo třeba litevský ministr zahraničí, bylo to litevské předsednictví minulý pŧlrok, v Litvě se měla podepsat ona asociační dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou, který řekl, ţe podle něj uţ se situace vymkla kontrole na Ukrajině a prý tam pŧsobí bandy provokatérŧ, kteří o ţádný dialog nestojí. A moţná ještě je dobré, protoţe opravdu ono to připomíná takovou jakoby situaci ze studené války, kdy vidíme boj o geopolitický vliv mezi Západem a Ruskem na Ukrajinu, která z těchto dvou sil zvítězí. Je zajímavá ta informace listru ... listu Wall Street Journal, podle něhoţ prezident Janukovyč dnes nemluvil nejen s německou kancléřkou Merkelovou, nebral telefon a nemluvil ani se šéfem Evropské komise Barrosem, ale jediným politikem, se kterým byl ochotný mluvit po telefonu, tak byl americký viceprezident Biden. Takţe vidíme, a moţná ta debata se teď rozvine, jak moc je úspěšná strategie Evropské unie na Ukrajině. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Bohumile, díky za informace. Hezký večer. Bohumil VOSTAL, zahraniční zpravodaj ČT Plné znění zpráv


-------------------Hezký večer. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Tak jsme zpátky ve studiu Událostí, komentářŧ, kde vítám jednak politologa Josefa Mlejnka, dobrý večer. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK v Praze -------------------Dobrý večer. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Potom politického geografa Michaela Romancova, dobrý večer. Michael ROMANCOV, politický geograf -------------------Dobrý večer. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------A také Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií, dobrý večer. Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Dobrý večer. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Jenom dodám, ţe informace, které jdou zejména z agentury Reuters, se mění. Teď podle této agentury je potvrzených 18 mrtvých v Kyjevě, z toho stále těch zhruba 6 policistŧ a jeden z lídrŧ opozice Vitalij Kličko je stále na, řekněme, schŧzce u prezidenta Viktora Janukovyče, která začala ve 23 hodin našeho, tedy českého času. Máte, ptám se Josefa Mlejnka, máte nějaké vysvětlení, proč ta situace vzala takový obrat právě dnes? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK v Praze -------------------No, nevím, jestli bych věděl, proč právě dnes, ale dalo se očekávat, ţe jednou, jednu ze dvou moţností, kterou zvolí Janukovyč a ta mocenská struktura, kterou on představuje, bude prostě potlačení těch demonstrantŧ na tom náměstí, protoţe ta jiná varianta, určitě lepší, tak to by znamenalo předčasné volby, popřípadě změnu ústavy a jim samozřejmě hrozilo, ţe v předčasných volbách by byli poraţeni a museli by opustit mocenské posty, tak takţe se rozhodli k silovému řešení. Myslím si, ţe jako samozřejmě nemŧţe vést k ničemu dobrému. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Jak podotkl Josef Pazderka, nebyl vyhlášen výjimečný stav zcela, nebyl vyhlášen výjimečný stav v celé zemi, který by opravňoval bezesporu vládu k daleko tvrdším opatřením. Z Kyjeva se stalo jen podle některých zdrojŧ uzavřené město. Tak jak to Josef popisoval, je velice obtíţné se v něm pohybovat a do něj se dostat. Znamená to, ţe Viktor Janukovyč ještě váhá s tím řešením finálním? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK v Praze -------------------Tak určitě asi si chce ponechat nějaký prostor, ale patrně zvolil tu strategii, nebo myslel si, ţe kdyţ potlačí to ohnisko odporu v Kyjevě, takţe i další části země přeci jenom se podvolí nebo uţ tam nebudou následovat nějaké protesty. Tam samozřejmě hrozí i to, ţe zejména v západní části Ukrajiny se v reakci na toto dění mohou začít odtrhávat, čili tak hrozí rozpad té země. A uţ se to dělo při té první vlně těch demonstrací před několika týdny, ţe skutečně jakoby přebíraly regionální samosprávné orgány v těch západních částech Ukrajiny jakoby funkce, které tam do té doby vykonávala ta centrální vláda. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Pane Romancove, vy, stejně jako ostatně všichni tři hosté Událostí, komentářŧ, situaci na Ukrajině sledujete, tomu tématu se věnujete po dlouhý čas. Minimálně z té tiskové zprávy českého ministerstva zahraničí vyplývá, ţe disponuje informacemi, které říkají, ţe ta situace není relativně jednoduchá, ţe by tady byli těţkooděnci, případně jednotky Berkut a tady byli demonstranti, byť obě strany, ţe to asi bude pravděpodobně výrazně sloţitější, protoţe tam budou asi, jak to ministerstvo zahraničí nazývá, kriminální bandy kryté případně vládními jednotkami. Dá se v tom nějakým zpŧsobem vyznat? Ptám se na to, co se vlastně teď děje? Michael ROMANCOV, politický geograf -------------------Já se obávám, ţe vlastně odtud z Prahy, kdyţ je člověk odkázán pouze na zprávy z médií, tak se v tom samozřejmě vyznat nedá. Myslím si, ţe mají v tento okamţik asi problém v tom se vyznat i Ukrajinci. Ta situace podle mého názoru se prostě vymkla kontrole, protoţe nejspíš nikdo nepředpokládal, ţe ta reakce bude natolik jaksi tvrdá, jak se to stalo. To, ţe se vypíná jaksi světlo, to, ţe vlastně uţ odpoledně přestalo jezdit metro, údajně to zdŧvodnění bylo, aby se zabránilo moţným teroristickým útokŧm, jiný názor říká, metro se zastavilo proto, aby se lidé nemohli rychle dopravit vlastně do centra města a připojit se, připojit se k těm protestŧm. Tak uţ z toho je vidět, ţe vlastně tam se pravděpodobně improvizuje a bŧhví k čemu nepěknému ta improvizace ještě povede. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------To rozhodně uvidíme i v nejbliţších, v nejbliţších hodinách, protoţe samozřejmě po celou noc bude situaci sledovat i Česká televize. Pane Šíre, to, co bylo naznačeno minimálně naším zpravodajem v Bruselu Bohumilem Vostalem, ţe to je něco jako za studené války, to znamená boj o jeden geopolitický bod mezi Západem a Východem, tak je cítit na té věci angaţmá Ruské federace? Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Jednoznačně, jednoznačně a byl jsem velice překvapen, kdyţ jsem slyšel všechny ty příspěvky, které předcházely té naší debatě, ţe slovo Rusko tam zaznělo pouze jedenkrát a právě z úst vašeho zpravodaje z Bruselu. Zcela je zjevné, ţe ta stávající krize byla vyprovokována, nebo vznikla v reakci na odmítnutí, odmítnutí podepsat asociační dohodu ze strany prezidenta Janukovyče. Za tímto krokem zcela jednoznačně ruský tlak stál. Naráţím na to, ţe Janukovyč pravděpodobně v ten moment si byl vědom situace, ţe v případě, ţe přistoupí na sblíţení vztahŧ s Evropou, Rusko odmítne do určité míry saturovat problémy ukrajinské ekonomiky, coţ by se odrazilo na ratingu prezidenta Janukovyče a na jeho perspektivách být znovu zvolen v prezidentských volbách, které jsou plánovány na příští rok. Josef Pazderka pravidelně informuje o těch případech, kdy demonstranti byli uneseni, objevili se za několik dní zbiti. To je praxe, kterou já osobně znám pouze z Ruska nebo převáţně, převáţně z Ruské federace, coţ nám umoţňuje usuzovat o tom, do jaké role jsou angaţováni třeba ruští poradci v té stávající krizi a je zcela evidentní, ţe čím více prezident Janukovyč dopustí, aby měl ruce ušpiněny krví, tím více bude záviset na Moskvě, protoţe se stává nevěrohodným partnerem pro kohokoli v Evropě. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Dobře. To mŧţe být jedna rovina celé věci, tedy boj o geopolitický bod, kterým v tuto chvíli je Ukrajina mezi Západem a Východem. Další je to, co se děje teď na těch záběrech, které všichni sledujeme pomocí televizních kamer, které jsou ještě v centru Kyjeva, tedy ty samotné sráţky mezi demonstranty a bezpečnostními sloţkami, případně kriminálními ţivly, které jsou na místě podporovány kýmkoli. No a pak je tady ještě jedna rovina, pane Mlejnku, a to je, jakou roli hrají lidé, kterým se říká i na Ukrajině oligarchové, kteří mnohdy vŧbec neţijí na Ukrajině, moţná jen podnikají, mnozí ţijí například v Londýně, ve Velké Británii, tak jsou to lidé, kteří teď drţí otěţe toho, co se děje na Ukrajině? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK v Praze -------------------Ta skupina oligarchŧ je rozhodující, ale není to skupina jednolitá. V jejím rámci samozřejmě dochází k bojŧm mezi rŧznými oligarchy a ukrajinská politika uplynulých let byla vlastně jakoby maskovaným soubojem rŧzných oligarchických skupin. I ty politické strany, často to nevyvěrá z nějakého názorového štěpení nebo sociálního, prostě to zaloţí nějaká skupina napojena na nějakého oligarchu a v oblasti ... Plné znění zpráv


Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Tedy ta politika jaksi v tom smyslu, jak to chápe Evropa, nefunguje na Ukrajině? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK v Praze -------------------No, to samozřejmě nefunguje. Ukrajina ... on je to takový bludný kruh. Tam politika nefunguje, ekonomika nefunguje, hospodářský výkon je dost slabý, je tam velmi rozevřená korupce a to vytváří takový spletenec. Kdyţ tam někdo chce jako pomoci nebo nějak zlepšovat tu situaci, tak stejně narazí na prvním kroku na korupci a na zájmy rŧzných skupin a těţko nějakým zpŧsobem posune ... mŧţe posunout tu zemi někam směrem k nám, k západní Evropě, poněvadţ jen, co tam vstoupí, tak uţ se začne jako bořit do nějakých těch oligarchickozájmových skupin a tak dále. Ale já bych rád ještě poznamenal to, ţe i na té situaci dnes bohuţel ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Ano. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK v Praze -------------------... je patrné ..., nebo ne dnes, ale na těch uplynulých týdnech, ţe je patrné, ţe Evropská unie prostě tahá za slabší konec, nebo ţe je slabším hráčem ve vztahu k Rusku, protoţe kdyţ teda byl ten spor o to, jestli má Ukrajina podepsat asociační dohodu nebo ne, tak si Vladimir Putin dupnul a on si mohl dupnout ekonomicky. Hospodářské centrum Ukrajiny je na, na východě, tam je veškerý prŧmysl, ten má zakázky z Ruska, nebo je závislý na exportu do Ruska, protoţe Ukrajina je závislá na ruských surovinách, a kdyţ to Vladimir Putin toto dá na misku vah, Evropská unie co tam dá? No, skoro nic. Jenom, ţe zakáţe nějakým lidem z vlády cestovat do Evropské unie. To je aţ, aţ jako legrační. Takţe bohuţel je patrné, ţe Evropská unie dlouhodobě podceňuje Ukrajinu a kdyţ se má o ní jakoby střetnout s Vladimirem Putinem, tak najednou nemá nějaké reálné nástroje a reálné páky. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Souhlasíte, pane Romancove? Je to tak, ţe v podstatě v tuto chvíli, tedy, kdybych si to dovolil interpretovat, Evropská unie, ať udělá, co udělá, tak vţdy bude v té slabší pozici oproti Rusku? Michael ROMANCOV, politický geograf -------------------Tak ono to tak samozřejmě jaksi zatím vypadá, nicméně otázka je, jestli právě to, co se dneska v Kyjevě děje a co se bude dít v příštích hodinách, jestli to právě nepohne Evropskou unii k nějaké aktivitě. Já bych jenom chtěl připomenout, ţe dneska máme středu, čili včera byli vlastně představitelé ukrajinské opozice u ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Pardon, ještě chviličku, máme úterý, pokud se nepletu. Michael ROMANCOV, politický geograf -------------------Pardon, takţe zpět, v pondělí, pardon. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Tak. Michael ROMANCOV, politický geograf -------------------Byli, byli na návštěvě u kancléřky Merkelové a vlastně Německo se zdá, ţe začíná jaksi se chápat aktivnější role. Němci dali najevo vlastně, ţe nechtějí být na stejné lodi, řekněme, se Spojenými státy nebo na úplně stejné lodi se Spojenými státy a Německo vŧči Rusku má jaksi, řekněme, silnější páky a silnější slovo, neţli většina evropských zemí, čili tohleto by moţná mohl být nějaký ... Plné znění zpráv


Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Ţe by, ţe by Německo dokázalo s Ruskem vyjednat nějaký kompromis ohledně Ukrajiny? Michael ROMANCOV, politický geograf -------------------Já bych to nevylučoval právě proto, ţe tohleto, co se děje, se Putinovi taky uţ tak úplně nehodí. Ještě pořád běţí olympiáda. To je věc, do které on investoval nesrovnatelně větší mnoţství peněz, nehledě na tu energii, neţ kolik se investovalo na Ukrajinu. Tam se má jednat o nějakých 15 miliard dolarŧ. Mimochodem 15 miliard dolarŧ, to jsou samozřejmě peníze, které by si tam Evropská unie taky mohla dovolit investovat, to není otázka finanční nedostatečnosti na straně, na straně Evropské, Evropské unie a v souvislosti vlastně s tímhletím, jakým zpŧsobem začíná hrát aktivnější roli Německo, já bych jenom upozornil na jednu věc. To je záleţitost stará tři, čtyři dny, v ruských vlastně vládních tiskovinách nebo ve sdělovacích prostředcích se najednou začaly objevovat články: "Pozor, Německo opouští svoji dosavadní roli, Německo usiluje o aktivnější roli, vrací se velmocenská politika z Berlína, Evropo, dej si pozor!" Já si myslím, ţe tohleto je moţná docela zajímavý signál toho, ţe Rusko začíná brát Německo, respektive tyhlety německé snahy váţně a snaţí se, protoţe Evropská unie je ten aktér "sui genéris", vlastně vyuţít tohletoho a vlastně odvrátit tu pozornost a vlastně začít zase strašit tím, co uţ je, zaplaťpánbŧh, několik desetiletí za náma. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Tak ještě jednou se teď spojujeme s Josefem Pazderkou, kterého má Česká televize v Kyjevě. Ještě jednou, dobrý večer, Josefe. Josef PAZDERKA, zahraniční zpravodaj ČT -------------------Dobrý večer. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Ve 23 hodin, to znamená uţ v podstatě před 50 minutami, měla začít schŧzka ukrajinského prezidenta a jednoho z lídrŧ, z lídrŧ ukrajinské opozice Klička. Ví se uţ, jestli skončila a případně s jakými výsledky? Josef PAZDERKA, zahraniční zpravodaj ČT -------------------Ty informace, které dostáváme, jsou protichŧdné. Podle zatím těch nejpravděpodobnějších se údajně s prezidentem Janukovyčem uţ sešel jeden ze tří lídrŧ ukrajinské opozice Arsenij Jaceňuk. Je potvrzena informace o tom, ţe Vitalij Kličko, další z těch opozičních lídrŧ, dorazil do sídla prezidenta a ţe by se s ním v nejbliţší době měl setkat. Nicméně ty zatím informace nepotvrzují to, ţe by uţ k tomu jednání došlo. Dokonce máme i některé informace o tom, ţe se Viktoru Janukovyčovi pokoušeli dovolat v prŧběhu dne a v prŧběhu večera také vysocí evropští představitelé José Manuel Barroso, Angela Merkelová, ale údajně jim nezvedal telefon nebo se s nimi odmítl bavit, takţe těch informací zatím není moc. Druhou dŧleţitou věcí je, ale je nutné připomenout, ţe ta jednání s opozicí jsou sice dŧleţitá, ale ţe mŧţou samozřejmě částečně utlumit některé ty nálady a vášně, ale v Kyjevě uţ skutečně probíhá regulérní pouliční válka. Teď jsme před malou chvílí dostali informaci o tom, ţe přímo na scéně Majdanu byl výstřelem zraněn jeden z opozičních předákŧ Oleksandr Turčinov, jakýsi neformální zástupce Arsenije Jaceňuka, který uţ byl zmíněn jako člověk, který se účastní té schŧzky s Viktorem Janukovyčem. To jenom je střípek z té mozaiky řady incidentŧ, které probíhají nejen na Majdanu, ale i v přilehlých ulicích. A je velice obtíţné si představit, ţe by jednání opozice s prezidentem to dokázala okamţitě zastavit. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Josefe, nechci teď po tobě jaksi přesnou adresu, ale minimálně pro člověka, který zhruba tuší, v jaké pozici byla ta dvě centra, kde doposud, řekněme, ty střety mezi vládními vojsky a demonstranty probíhaly, to znamená Majdan a ten Hrušovského prospekt, kde se teď nacházíš? Kam aţ bylo moţno bez naprostého ohroţení ţivota dojít? Josef PAZDERKA, zahraniční zpravodaj ČT -------------------Plné znění zpráv


My jsme se dostali ještě před 2 nebo 3 hodinami přímo vlastně na Majdan k té scéně, ve které poměrně emotivně promlouvali lídři opozice a vyzývali lidi, aby zachovali klid a aby se bránili těch, ty lidi, který jsme tam viděli, tak uţ byli jednoznačně připraveni na střety. Zmizely ţeny, zmizely děti, zmizeli v zásadě lidé, kteří odmítají násilí a zŧstali tam lidé, kteří byli prostě připraveni se bránit. Většinou mladší lidé v maskách, s baseballovými pálkami, zahalení, připravení na střety s policií. Ta policie přichází vlastně ze dvou stran. Jednak od těch vládních budov po té Institucké ulici, to je pro představu lidí, kteří v Kyjevě nebyli, ze shora vlastně k tomu náměstí od hotelu Ukrajina. Stejně tak paralelně s tím přichází policie hlavně ze strany Evropského náměstí a té zmíněné Hruševského ulice, coţ je vlastně paralelní trošku cesta k těm vládním budovám a také k budově ukrajinského parlamentu. To samozřejmě to dění na tom Majdanu a střety s policií, hořící barikády poutají teď největší pozornost. Já ale chci znovu připomenout, ţe k tomu brutálnímu násilí, střelbě ostrými náboji dochází i, i kolem Majdanu a v těch přilehlých ulicích. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Josefe, ještě jednou díky za informace a opatruj se. Hezký večer. Josef PAZDERKA, zahraniční zpravodaj ČT -------------------Hezký večer. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Ještě jednou zpátky do studia. Podle dostupných informací tak, jak slyšíme, jsou teď zbraně na obou stranách, nejen na stranách vládních jednotek, ale jsou i na stranách demonstrantŧ. Informace z menších, zejména západoukrajinských měst říkají, ţe tam byly, mŧţeme říct, vyloupeny či obsazeny policejní stanice, ţe tam byly sebrány, ukradeny zbraně, to znamená, ţe mezi lidmi je najednou více zbraní, neţ je, řekněme, standard. Je moţné, dokáţete si představit z této situace vybřednout jinak, neţ, řekněme, propadnutím se do občanské války? Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Tak já pevně věřím, ţe ano, ale to je ta zodpovědnost politikŧ a zejména těch politikŧ, kteří mají ještě poslední zbytky kontroly, kontroly nad situací, coţ je momentálně prezident Janukovyč. A není ţádné tajemství, ţe ta situace nevznikla ze dne na den, ta krize trvá v té horké akutní fázi rovné 3 měsíce. Za rovné 3 měsíce jsme viděli jeden jediný ústupek ze strany prezidenta Janukovyče, coţ byl jeho souhlas s pádem vlády poté, co došlo k těm prvním, dovolím si tvrdit, masakrŧm, kdy došlo k obětem na ţivotech v kyjevských ulicích minulý měsíc. Obávám se, ţe tyto ústupky pro ty lidi, kteří momentálně stojí v ulicích a jsou ochotni pouţít sílu proti pořádkovým silám, se nemusí zdát dostatečné. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Pane Mlejnku, to téma rozdělení Ukrajiny, uţ to tady tuším od někoho padlo, ţe některé regiony na západě Ukrajiny mohou mít minimálně v tuto chvíli pod dojmem toho, co se děje v Kyjevě, daleko větší chuť převzít samosprávu do svých rukou. Je to téma, které mŧţe být opravdu na stole? Mŧţe se Ukrajina a teď při pohledu na, na to, co se tam děje, je myslím hloupé pouţívat termín bezbolestně rozdělí, ale ţe by se prostě Ukrajina rozdělila? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK v Praze -------------------Moţné to je, poněvadţ současná Ukrajina je vlastně sloţena z řady částí, které měly velmi odlišný historický vývoj a vlastně Ukrajina v těch dnešních hranicích to je vlastně osamostatněná sovětská ukrajinská federativní republika. V moderních dějinách Ukrajinci nikdy neměli nějaký dlouhodobý samostatný státní útvar. Ostatně ty západní části Ukrajiny, tak to jsou území, která třeba v 19. století patřila do Rakouska Uherska, zatímco ten východ Ukrajiny byl součástí carské říše, takţe uţ jenom z toho je patrné, ţe ten rozdíl je velký a je tam velký rozdíl v historických tradicích a i to centrum ukrajinského nacionalismu je na západě země. V těch oblastech, které spadaly pod Rakousko Uhersko a tudíţ tam byla větší svoboda, protoţe ty východní části byly podrobeny rusifikaci. A problém ten země spočívá i v tom, ţe ten východ jakoby nechce přijmout jakýsi model toho ukrajinského nacionalismu nebo pojetí identity toho, co má znamenat býti Ukrajince tak, jak to prezentuje ten západ země, ten víc nacionalistický. A volební výsledky jsou takové, ţe na východě Ukrajiny Strana regionŧ Plné znění zpráv


Viktor Janukovyč, tak to jsou výsledky 80, 95 %. A ty politické strany, které jako vyjadřují zájmy toho západu země, tak na tom západě mají 85, 95 %. A prostě je velmi unikátní a potenciálně to hrozí tím, ţe ta země se mŧţe rozpadnout, protoţe kdyţ někde, já nevím, je vítězná strana má 60 %, ta druhá 40, tak dejme tomu, ţe to je nějaký udrţitelný rozdíl. Ale jako 90, 10 a 10, 90 v opačném gardu, to je velký problém. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Jak ta představa té rozdělené Ukrajiny pŧsobí na vás, pane Romancove? Michael ROMANCOV, politický geograf -------------------Tak víte co, já si myslím, ţe člověk by se neměl drţet toho, co mu momentálně říká politická mapa. Před 25 lety tady byl Sovětský svaz a nikdo si nedovedl představit, ţe by se rozpadl, čili jaksi rozpad Ukrajiny je v tomto ohledu věc, která samozřejmě jako alternativa připadá, připadá jaksi do hry. Navíc já zase jaksi opřu svoje tvrzení o to, co se v posledních dnech intenzivnějším zpŧsobem začalo objevovat v ruských vládních médiích. Zase se vlastně jakoby vynořila otázka toho, čemu se říká zamrzlé konflikty na tom takzvaném postsovětském prostoru. To znamená, znova se začalo, začalo psát o Karabachu, opětně Abcházie, Osetie, Gagauzsko, v Moldově v Podněstří, samozřejmě Krim. Mimochodem, já jsem zatím nezaznamenal ţádnou informaci, co se dneska děje na Krimu, jestli tam došlo k nějakým demonstracím, ať uţ pro jednu nebo pro druhou stranu, protoţe upřímně řečeno, to, čeho jsme byli svědky třeba v prosinci a v lednu, co vlastně ty informace šly z Krimu, tak z toho, upřímně řečeno, běhal, běhal mráz po zádech. Čili to rozdělení, rozdělení Ukrajiny samozřejmě v úvahu připadá. Bohuţel díky tomu, co se teďka děje, tak se to posouvá z těch teoretických moţností, kdybychom se mohli bavit kudy a proč ta linie bude nebo nebude probíhat, tak to bohuţel začíná mít aţ příliš reálné obzory, obrysy. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Pánové, všem vám úplně těsně před pŧlnocí díky za účast ve speciálním vydání Událostí, komentářŧ, který se kromě vyslovení dŧvěry vládě Bohuslava Sobotky věnoval i té prudce a moţná aţ extrémně eskalující situaci na Ukrajině. Díky. Česká televize a ČT24 se samozřejmě tématu bude i nadále věnovat, nejen celou noc, ale o to větší silou i od zítřejšího rána. Díky za pozornost a dobrou noc.

Jasný vzkaz ze Zemanova projevu. Pane Sobotko, pozor 18.2.2014


Politologové

Prezident Miloš Zeman během svého vystoupení před Poslaneckou sněmovnou před hlasováním o dŧvěře vládě prokázal podle politologa Jana Kubáčka to, ţe chce být vŧči Sobotkovu kabinetu velmi aktivní. Tím, ţe několikrát zmínil zákon o státní sluţbě, také potvrdil, ţe je připraven prostřednictvím vybraných zákonŧ promlouvat do chodu vlády. Vystoupení prezidenta Miloše Zemana v Poslanecké sněmovně před hlasováním o dŧvěře vládě se dá vnímat jako náznak jeho budoucích krokŧ a pojmenování dalšího souţití s vládou. “Potvrzuje se, ţe prezident bude velmi aktivní vŧči vládě, vŧči jednotlivým ministrŧm, vŧči kontrole agend a hlavně vynucování si naplňování programového prohlášení, coţ ve svém vystoupení několikrát vzpomenul,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Jan Kubáček z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. A nemělo by jít jen o tradiční oblasti, které prezidentovi přiznává i Ústava České republiky a které jsou tradičně jeho polem, ať je to oblast obrany, zahraniční či evropské politiky. “Ukazuje se, ţe prezident Zeman by to pole rád rozšířil o správu, nakládání a sniţování státního dluhu. A to jednak skrze prezidentský fond, coţ bude jedno z témat prezidenta, kdy bude argumentovat touto svou aktivitou. Ale ukazuje se, ţe to bude i jeho osobitý tlak jak na ministra financí Babiše, tak na premiéra Sobotku,“ míní Jan Kubáček. Prezident potvrdil, ţe je připraven promlouvat do chodu vlády Připomíná, ţe Miloš Zeman hned několikrát zopakoval výtky vŧči premiéru Sobotkovi ještě z dob, kdy byl ministrem financí. “Jednak to, ţe v tom čase téměř sedmiprocentního rŧstu ekonomiky se česká vláda a Plné znění zpráv


skrze ni Česká republika rekordně zadluţovala. A také to, ţe dvakrát zopakoval s téměř citačním detailem slova, která tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka pronesl, ţe se ukázalo, ţe na mnohé priority nejsou peníze a ţe je tehdejší Špidlova vláda nebude moci prosadit. Vypadá to, ţe to bude středem zájmu prezidenta, ale i tlaku na Sobotkovu vládu,“ podotýká politolog. V prezidentově vystoupení ho zaujal i legislativní aspekt. “Tím, ţe prezident několikrát zmínil zákon o státní sluţbě a nepřímo i zákon o majetkovém přiznání, ukázal, ţe je také připraven prostřednictvím vybraných zákonŧ promlouvat do chodu a činnosti vlády a vŧbec do její akceschopnosti a úspěšnosti,“ konstatuje Jan Kubáček s tím, ţe mu rovněţ připadlo zajímavé, kdyţ Miloš Zeman naznačil, ţe očekává do budoucna střet jednotlivých vládních stran v otázce daní. Otevřená předpověď střetu vládních stran v otázce daní “Řekl to velmi otevřeně. Buď se podaří nají rekordně utajené tuky, tedy utajené peníze v rámci státních úřadŧ, a tím sníţit státní zadluţení, nebo se tu objeví debata o progresivním zdanění. Sám naznačoval, ţe by to mohlo být střetové pole, protoţe ANO si nepřipouští otázku zvyšování daní, zatímco sociální demokracie o sektorové dani či progresivním zdanění zcela otevřeně promlouvá. A prezident naznačil, ţe očekává právě takový scénář, ţe bude zapotřebí na některé vybrané daně sáhnout, aby se státní dluh sníţil,“ připomíná politolog. Povaţuje za dŧleţité vyzdvihnout prezidentovo připomenutí, ţe vláda je teď před veřejností vázána dvěma rŧznými dokumenty, a to koaliční smlouvou a programovým prohlášením. “Nabízí se samozřejmě otázka, který z těchto dokumentŧ stojí výše a čemu budou jednotlivé politické strany věrnější. Veřejnost očekává, ţe by to měla být koaliční smlouva. Ale praxe ukazuje, ţe více je koaliční smlouva. Čili na to upozornil prezident velmi trefně a očekávám, ţe bude tuto okolnost připomínat,“ říká pro ParlamentníListy.cz politolog Jan Kubáček. Zeman si udrţel konstruktivní tón a vyuţil takzvaných přátelských poznámek Přestoţe prezident Miloš Zeman ve svém vystoupení kromě několikerého rýpnutí do premiéra Bohuslava Sobotky za jeho dřívější počínání v čele rezortu financí poukázal i na to, ţe objevil na patnácti místech nesoulad mezi programovým prohlášením vlády a koaliční smlouvou, opakovaně prohlásil, ţe to, co říká na adresu nové vlády a jejích plánŧ jsou jen přátelské poznámky a nic jiného. “Prezident to udělal velice lišácky. Udrţel si konstruktivní tón, ale přitom si udrţel i monopol na konstruktivní kritiku prostřednictvím svých takzvaných přátelských poznámek. Před veřejností a před politickou scénou si stále udrţuje autonomii na vládě, určitý odstup, ale zároveň na jednotlivých pozitivních tématech, ale třeba i pro veřejnost populárních tématech, si stále udrţuje styčné body s jednotlivými ministry i s vládou jako celkem,“ upozorňuje Jan Kubáček. Pokud nebude vláda plnit sliby, nemŧţe počítat s prezidentovou vlídnou tváří Politolog oceňuje, ţe vedle opanování konstruktivního tónu, udrţení vlastní role, vlastního sebevědomí a vlastní politické autonomie, se prezident dokázal odlišit od opoziční kritiky, která se před hlasováním o dŧvěře vládě očekává z řad poslancŧ TOP 09 i ODS. “Prezident si udrţoval svou svrchovanost, ale přitom velmi dobře pojmenoval i předpolí dalších argumentŧ, které vyplývají i z duality klíčových dokumentŧ a z toho, který z nich je významnější,“ poznamenává Jan Kubáček. Prezident Zeman si navíc svými vyjádřeními jak na poli státního dluhu a jeho umořování, tak obecně daňové politiky, udrţuje moţnost kontaktu, ale i střetu s ministrem financí, tak i premiérem. “Tam je potenciál pro jeho další kroky, stejně tak i na poli zahraniční či bezpečnostní politiky, coţ je tradiční privilegium prezidenta republiky. Jeho slova se dají vykládat tak, ţe pomohl a dokud bude vláda akceschopná, konstruktivní a bude plnit sliby voličŧm, mŧţe počítat s jeho vlídnou tváří. Ale v momentě, kdy bude tyto dokumenty překračovat nebo bude procházet vnitřním střetem, potáţe se s přísným, direktivním a méně vstřícným prezidentem,“ dodává politolog Jan Kubáček.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1407&clanek=304341 Plné znění zpráv


Evropská investiční banka se stahuje, ceny dluhopisů padají 19.2.2014

ct24.cz

str. 00 obr

Ekonomika

Brusel/Kyjev/Londýn – Kvŧli násilnostem na Ukrajině zmrazila Evropská investiční banka (EIB) veškeré své tamní aktivity. Její prezident by totiţ povaţoval za politicky špatný signál, pokud by banka v rozbouřené zemi nadále pŧsobila. Vyhrocení situace navíc zpŧsobilo prudký pokles ceny desetiletých dolarových dluhopisŧ ukrajinské vlády, které během dne dvakrát překonaly dosavadní rekordní minimum. Evropská investiční banka na Ukrajině poskytuje úvěry malým a středním firmám, podílí se na modernizaci řízení letového provozu a prodlouţení trasy metra. Celková hodnota finančních kontraktŧ podepsaných s Ukrajinou v období 2007 aţ 2013 dosáhla 2,149 miliard eur (58,9 miliardy korun). K zastavení činnosti se prezident banky Werner Hoyer rozhodl proto, ţe pŧsobení instituce na Ukrajině za současné situace není politicky vhodné. Navíc by podle něj bylo nezodpovědné vŧči lidem, kteří tam pracují. Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zatím činnost na Ukrajině nepřeruší, pouze omezí svou angaţovanost. Podle jejího mluvčího to znamená, ţe zredukuje své styky a jednání s vládou a zaměří se na soukromý sektor. Nepokoje v zemi jsou označovány za nejhorší od doby, kdy Ukrajina získala nezávislost na Sovětském svazu v roce 1991. Od včerejška při nich zemřelo nejméně 25 lidí (další informace a textovou on-line reportáţ si mŧţete přečíst zde). Nervozita ohledně dalšího vývoje na Ukrajině se projevuje i na finančních trzích. Investoři se obávají, ţe vláda nebude schopná splácet své závazky (při nástupu vlády Mykoly Azarova v roce 2010 dosahoval státní dluh 40 miliard dolarŧ; teď uţ přesáhl 70 miliard). Cena dolarových dluhopisŧ proto klesla na nové rekordní minimum. Cena pojištění proti nesplacení ukrajinského státního dluhu se naopak vyšplhala na nejvyšší hodnotu za více neţ čtyři roky. Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK povaţuje za hlavní ekonomické dopady současné krize sníţení prestiţe Ukrajiny v očích zahraničních investorŧ. To bude mít podle Šíra dlouhodobé dŧsledky pro ukrajinské hospodářství. "Angaţmá Evropské investiční banky není klíčové. Hovoří se spíše o moţnosti stabilizovat situaci pomocí zahraničních pŧjček, které by poskytl Mezinárodní měnový fond," dodal Šír v rozhovoru pro ČT. Jen letos musí Ukrajina splatit pohledávky v hodnotě 17 miliard USD. Jenţe Evropská unie nebo Mezinárodní měnový fond podmiňují pŧjčky provedením ekonomických a politických reforem. "Pro nás by byla mnohem lepší pomoc od Mezinárodního měnového fondu. Ty reformy stejně potřebujeme. Navíc ruské peníze se u nás ani neohřejí – obratem je vrátíme v platbách za plyn," upozornila Olena Bilanová, hlavní ekonomka Dragon Capital. Ohledně slíbené pŧjčky Rusko mlčí Ukrajina má sice slíbený záchranný úvěr od Moskvy, zda dorazí ve slíbeném čase jeho druhá část, se ale neví. K dohodě o pŧjčce ve výši 15 miliard dolarŧ (298,7 miliardy korun) v prosinci dospěli ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Viktor Janukovyč. První tři miliardy USD Kreml uvolnil koncem prosince. Druhou tranši však pozastavilo Rusko poté, co na konci ledna pod tlakem protestŧ odstoupil ukrajinský premiér Mykola Azarov. Ačkoliv ruský ministr financí Anton Siluanov v pondělí oznámil, ţe Rusko tento týden koupí od Ukrajiny dluhopisy za dvě miliardy dolarŧ (40 miliard korun), dnes se Putinŧv mluvčí Dmitrij Peskov vyhnul odpovědi na otázku, kdy Kreml peníze pošle. Sdělil pouze, ţe nejdŧleţitější je ukončit násilí. Zdroj z ukrajinské vlády nicméně agentuře Reuters řekl, ţe vyplacení druhé splátky bylo odloţeno na pátek. Po úterních střetech mezi policií a demonstranty oslabuje rovněţ ukrajinská hřivna – vŧči dolaru se dostala na nejniţší úroveň od podzimu 2009. Ceny ukrajinských dluhopisŧ klesají uţ od listopadu, kdy protivládní protesty začaly. Dŧvodem bylo rozhodnutí prezidenta Janukovyče nepodepsat asociační dohodu s Evropskou unií a naopak utuţit obchodní vazby s Ruskem (čtěte víc). Plné znění zpráv


URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/263458-evropska-investicni-banka-se-stahuje-cenydluhopisu-padaji/

Pokračují ostré střety v ulicích Kyjeva 19.2.2014

ČT 24

str. 04

06:00 Zprávy

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka -------------------Kromě situace na Ukrajině se také věnujeme tomu, ţe jednání ukrajinské opozice s prezidentem Janukovyčem nepřineslo ţádné řešení. Řekl to předák opozice Vitalij Kličko. Násilnosti v Kyjevě neustávají a rozšířily se i do regionŧ. Demonstranti se pokusili obsadit policejní stanice v několika městech na západě země a blokují i frekventovaný přechod na hranici s Polskem v Krakovci. Podle posledních zpráv zahynulo přes dvacet lidí. redaktorka -------------------Střelba ostrými náboji, plameny v ulicích. Situace v Kyjevě je nejostřejší za dobu protivládních protestŧ. Vláda nasadila těţkou techniku a snaţí se vytlačit dav z náměstí a zabránit přílivu dalších lidí. Mychajlo, obyvatel Kyjeva -------------------Bude z toho pouliční válka. V regionech i ve vesnicích. Budeme ničit, zapalovat a poţadovat spravedlnost. Protoţe nemáme co ztratit, nemáme kam jít. redaktorka -------------------V budově odborŧ na náměstí Nezávislosti, která slouţí jako středisko opozice, v noci vypukl poţár. Hasiči evakuovali desítky lidí, kvŧli barikádám je ale místo obtíţně přístupné. V ulicích roste počet obětí na ţivotech. Údaje se ale rŧzní. Nejmíň 500 lidí je zraněných. Opozice uvádí aţ tisícovku. Oleksandr TURCHYNOV, ukrajinský opoziční politik -------------------Jak vidíte, lidé se nebojí a nerozcházejí se. Naopak. Přestoţe policie zablokovala metro a ulice vedoucí k náměstí, přicházejí sem další a další. redaktorka -------------------Na násilí reagovali i politici. Představitelé opozice opět jednali s prezidentem. Bez úspěchu. Vitalij KLIČKO, lídr ukrajinské opozice -------------------Jsem zklamaný. S prezidentem nebyla ţádná diskuse. Nechce nás poslouchat. Je to jednostranné. Chce, abychom vyklidili náměstí a zastavili demonstrace. redaktorka -------------------Tlak protestujících a zároveň neochota prezidenta ke kompromisŧm mŧţe podle pozorovatelŧ vyústit aţ v širší nepokoje. Moţností je i rozdělení země. Josef MLEJNEK, politolog, FSV UK -------------------Je tam velký rozdíl v historických tradicích. To centrum ukrajinského nacionalismu je na západě země, v těch oblastech, které spadaly pod Rakousko-Uhersko a tím, ţe tam byla větší svoboda, kdeţto ty východní části byly podrobeny rusifikaci. Plné znění zpráv


redaktorka -------------------Násilnosti se mezitím šíří i do regionŧ. Ve Lvově a v Rovně demonstranti napadli policejní sluţebny. V Těrnopilu dav pronikl na prokuraturu. Podle opozice tu část policistŧ odmítla zasáhnout a přidala se k protestujícím. Z dalších regionŧ se do Kyjeva sjíţdí posily, jak policejní, tak i opoziční.

Ostré střety v ulicích Kyjeva pokračují 19.2.2014

ČT 24

str. 06

07:00 Zprávy

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka -------------------Jednání ukrajinské opozice s prezidentem Janukovyčem nepřineslo ţádné řešení. Řekl to předák opozice Vitalij Kličko. Násilnosti v Kyjevě neustávají a rozšířily se i do regionŧ. Demonstranti se pokusili obsadit policejní stanice v několika městech na západě země a blokují taky frekventovaný přechod na hranici s Polskem v Krakovci. Podle posledních zpráv zahynulo přes dvacet lidí. redaktorka -------------------Střelba ostrými náboji, plameny v ulicích. Situace v Kyjevě je nejostřejší za dobu protivládních protestŧ. Vláda nasadila těţkou techniku a snaţí se vytlačit dav z náměstí a zabránit přílivu dalších lidí. Mychajlo, obyvatel Kyjeva -------------------Bude z toho pouliční válka. V regionech i ve vesnicích. Budeme ničit, zapalovat a poţadovat spravedlnost. Protoţe nemáme co ztratit, nemáme kam jít. redaktorka -------------------V budově odborŧ na náměstí Nezávislosti, která slouţí jako středisko opozice, v noci vypukl poţár. Hasiči evakuovali desítky lidí, kvŧli barikádám je ale místo obtíţně přístupné. V ulicích roste počet obětí na ţivotech. Údaje se ale rŧzní. Nejmíň 500 lidí je zraněných. Opozice uvádí aţ tisícovku. Oleksandr TURCHYNOV, ukrajinský opoziční politik -------------------Jak vidíte, lidé se nebojí a nerozcházejí se. Naopak. Přestoţe policie zablokovala metro a ulice vedoucí k náměstí, přicházejí sem další a další. redaktorka -------------------Na násilí reagovali i politici. Představitelé opozice opět jednali s prezidentem. Bez úspěchu. Vitalij KLIČKO, lídr ukrajinské opozice -------------------Jsem zklamaný. S prezidentem nebyla ţádná diskuse. Nechce nás poslouchat. Je to jednostranné. Chce, abychom vyklidili náměstí a zastavili demonstrace. redaktorka -------------------Tlak protestujících a zároveň neochota prezidenta ke kompromisŧm mŧţe podle pozorovatelŧ vyústit aţ v širší nepokoje. Moţností je i rozdělení země. Josef MLEJNEK, politolog, FSV UK -------------------Je tam velký rozdíl v historických tradicích. To centrum ukrajinského nacionalismu je na západě země, v těch oblastech, které spadaly pod Rakousko-Uhersko a tím, ţe tam byla větší svoboda, kdeţto ty východní části byly podrobeny rusifikaci. Plné znění zpráv


redaktorka -------------------Násilnosti se mezitím šíří i do regionŧ. Ve Lvově a v Rovně demonstranti napadli policejní sluţebny. V Těrnopilu dav pronikl na prokuraturu. Podle opozice tu část policistŧ odmítla zasáhnout a přidala se k protestujícím. Z dalších regionŧ se do Kyjeva sjíţdí posily, jak policejní, tak i opoziční.

Ostré střety v ulicích Kyjeva pokračují 19.2.2014

ČT 24

str. 06

08:00 Zprávy

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka -------------------Jednání ukrajinské opozice s prezidentem Janukovyčem nepřineslo ţádné řešení. Řekl to předák opozice Vitalij Kličko. Násilnosti v Kyjevě neustávají a rozšířily se i do regionŧ. Demonstranti se pokusili obsadit policejní stanice v několika městech na západě země a blokují taky frekventovaný přechod na hranici s Polskem v Krakovci. Podle posledních zpráv zahynulo 25 lidí. redaktorka -------------------Střelba ostrými náboji, plameny v ulicích. Situace v Kyjevě je nejostřejší za dobu protivládních protestŧ. Vláda nasadila těţkou techniku a snaţí se vytlačit dav z náměstí a zabránit přílivu dalších lidí. Mychajlo, obyvatel Kyjeva -------------------Bude z toho pouliční válka. V regionech i ve vesnicích. Budeme ničit, zapalovat a poţadovat spravedlnost. Protoţe nemáme co ztratit, nemáme kam jít. redaktorka -------------------V budově odborŧ na náměstí Nezávislosti, která slouţí jako středisko opozice, v noci vypukl poţár. Hasiči evakuovali desítky lidí, kvŧli barikádám je ale místo obtíţně přístupné. V ulicích roste počet obětí na ţivotech. Údaje se ale rŧzní. Nejmíň 500 lidí je zraněných. Opozice uvádí aţ tisícovku. Oleksandr TURCHYNOV, ukrajinský opoziční politik -------------------Jak vidíte, lidé se nebojí a nerozcházejí se. Naopak. Přestoţe policie zablokovala metro a ulice vedoucí k náměstí, přicházejí sem další a další. redaktorka -------------------Na násilí reagovali i politici. Představitelé opozice opět jednali s prezidentem. Bez úspěchu. Vitalij KLIČKO, lídr ukrajinské opozice -------------------Jsem zklamaný. S prezidentem nebyla ţádná diskuse. Nechce nás poslouchat. Je to jednostranné. Chce, abychom vyklidili náměstí a zastavili demonstrace. redaktorka -------------------Tlak protestujících a zároveň neochota prezidenta ke kompromisŧm mŧţe podle pozorovatelŧ vyústit aţ v širší nepokoje. Moţností je i rozdělení země. Josef MLEJNEK, politolog, FSV UK --------------------



Je tam velký rozdíl v historických tradicích. To centrum ukrajinského nacionalismu je na západě země, v těch oblastech, které spadaly pod Rakousko-Uhersko a tím, ţe tam byla větší svoboda, kdeţto ty východní části byly podrobeny rusifikaci. redaktorka -------------------Násilnosti se mezitím šíří i do regionŧ. Ve Lvově a v Rovně demonstranti napadli policejní sluţebny. V Těrnopilu dav pronikl na prokuraturu. Podle opozice tu část policistŧ odmítla zasáhnout a přidala se k protestujícím. Z dalších regionŧ se do Kyjeva sjíţdí posily, jak policejní, tak i opoziční. Josef PAZDERKA, redaktor -------------------Ta situace je v patu. Policie se opakovaně snaţí úplně vyklidit náměstí, ale nemá na to dost sil a dostatek muţŧ. Na straně druhé ani demonstranti v zásadě nemají dost sil výrazným zpŧsobem se vŧči policii bránit, takţe drţí ty bezprostřední pozice, dochází samozřejmě k dalším násilnostem. Slyšíme i na dálku střelbu. Celkově posčítat nebo odhadnout počet mrtvých a zraněných je velice těţké. Informací koluje velká řada, ale je vlastně nemoţné je ověřit. Podle bezprostředních zdrojŧ z hnutí SOS Majdan v danou chvíli přišlo o ţivot minimálně dvacet lidí na straně opozice. Odhaduje se, ţe zhruba desítka policistŧ na straně druhé. Počet zraněných se pohybuje někde mezi pěti sty aţ tisíci.

Za ukrajinské problémy mohou peníze 19.2.2014

ČT 24

str. 13

21:31 Horizont

Lenka NECHVÁTALOVÁ, moderátorka -------------------Rozbouřená situace na Ukrajině tvrdě dopadá i na její ekonomiku a hospodářské vyhlídky. Zničené domy a infrastruktura jsou jen špičkou ledovce. Ukrajina ztrácí pozice na finančních trzích. Její měna prudce oslabuje a stejně tak dŧvěra investorŧ. Agentura Fič jí uţ na začátku února zařadila na úroveň Jamajky. A výhled navíc podle agentury zŧstává negativní. Miloš MINAŘÍK, redaktor -------------------Finanční trhy reagují na problémy nejrychleji a pro Ukrajinu velmi tvrdě, hřivna zdraţila od začátku krize vŧči dolaru skoro o desetinu. Investoři dávají od Ukrajiny ruce pryč. Nebo výrazně zvyšují nároky. Výnosy u desetiletých státních dluhopisŧ stouply nad deset procent. Jan JEDLIČKA, analytik, Česká spořitelna -------------------Investoři, kteří tam jiţ nyní jsou, tak zvaţují, jestli mají v zemi zŧstat, nebo jestli se mají stáhnout. Finanční investoři, kteří drţí pouze, řekněme, ukrajinské akcie, ukrajinské dluhopisy, tak se jich celkem masivně zbavují. Miloš MINAŘÍK, redaktor -------------------Právě kolem rostoucích dluhŧ se točí hlavní problémy země. Při nástupu vlády Nikoly Azarova dosahoval státní dluh 40 miliard dolarŧ. Teď uţ přesáhl 70 miliard a financování země kolabuje. Jan JEDLIČKA, analytik, Česká spořitelna -------------------Ona má vlastně celkově zápornou bilanci vŧči zahraničí ať uţ z hlediska státu nebo z hlediska jejich podnikatelŧ. Klíčový ukazatel, takzvaný běţný účet platební bilance je jiţ několik let v deficitu. V aktuální době je zhruba osm procent a právě ekonomická /nesrozumitelné/ nás učí, ţe pokud tento deficit běţného účtu je dlouhodobě níţ neţ šest procent, tak ta země se zkrátka dostává do velkých problémŧ. Miloš MINAŘÍK, redaktor -------------------Plné znění zpráv


Jen letos musí Ukrajina splatit pohledávky v hodnotě 17 miliard dolarŧ. Pomocnou ruku proto hledá kde se dá. Jenţe Evropská unie nebo Mezinárodní měnový fond pŧjčky podmiňují ekonomickými i politickými reformami. Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Jediný kdo, jak se zdá, je momentálně ochoten ukrajinskou ekonomiku nějakým výraznějším zpŧsobem saturovat, je Putinovo Rusko, které to samozřejmě nedělá jen tak. Olena BILANOVÁ, hlavní ekonomka, Dragon Capital -------------------Pro nás by byla mnohem lepší pomoc od Mezinárodního měnového fondu. Ty reformy stejně potřebujeme. Navíc ruské peníze se u nás ani neohřejou, obratem je vrátíme v platbách za plyn. Miloš MINAŘÍK, redaktor -------------------A to vede zemi do ekonomické pasti. Právě na energii z Ruska je její hlavní motor těţký prŧmysl extrémně závislý. Na druhou stranu rostoucí účty za ní Ukrajinou velkou měrou táhnou ke dnu. Teď by proto cesta od Ruska byla podle mnohých ekonomŧ spojená s cestou státního bankrotu a ekonomického kolapsu. Miloš Minařík, Česká televize.

S Pospíšilem mohou od ODS odejít další voliči. Teď uţ můţe chybět kaţdé procento, varuje expert 19.2.2014

parlamentnilisty.cz Jiří Hroník

str. 00

Monitor

Kandidatura exministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila ve volbách do Evropského parlamentu by mohla přelít část voličské přízně od ODS k TOP 09. Podle sociologa Jana Herzmanna je to další posílení mladší ze stran v boji na pravici. Politolog Jan Kubáček míní, ţe to lze vnímat jako symboliku slabosti ODS, Lukáš Jelínek naopak poukazuje na to, ţe nový předseda Petr Fiala začal se stmelováním pevného jádra strany. Dlouhodobě nejpopulárnější politik ODS Jiří Pospíšil by se měl v květnových volbách do Evropského parlamentu objevit na druhém místě kandidátky TOP 09. Tuto skutečnost musí ještě ve čtvrtek formálně stvrdit celostátní výbor strany. Ale i kdyţ na prvních třech místech kandidátky není ani jeden člen TOP 09 - za nestraníky Luďkem Niedermayerem a Jiřím Pospíšilem je místopředseda Starostŧ Stanislav Polčák - nedají se ţádné změny v popředí kandidátky očekávat. Bývalý místopředseda ODS a exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil by tak mohl ve volbách do europarlamentu pŧsobit jako vábnička, která odláká pravicové voliče od ODS k TOP 09. “Kandidatura Jiřího Pospíšila bude obrovskou výhodou pro TOP 09, protoţe ji mŧţe vyuţít jako symboliku slabosti ODS, která ztrácí atraktivní tváře a populární lídry, čímţ se faktickým lídrem na pravici stává TOP 09, kam naopak takové tváře přicházejí,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Jan Kubáček z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V Plzeňském kraji se dá čekat odliv voličŧ od ODS k TOP 09 Také sociolog Jan Herzmann, řídící partner poradenské společnosti CFA Society Forecasting Dinner, očekává, ţe Pospíšilova kandidatura mŧţe přelít hlasy z tábora občanských demokratŧ k TOP 09. “Myslím si, ţe zejména v Plzeňském kraji to mŧţe přinést topce část někdejších příznivcŧ ODS, protoţe pan Pospíšil patřil mezi příznivci ODS k velmi populárním osobnostem,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Jan Herzmann. Zároveň ale upozorňuje, ţe někteří voliči budou mít Jiřímu Pospíšilovi za zlé, ţe ODS opustil. “Budou nejspíš poukazovat na to, ţe pan Pospíšil kandidoval do vrcholného orgánu ODS a kdyţ neuspěl, tak stranu opustil. To budou povaţovat za jakousi zhrzenou ješitnost, a ti TOP 09 v ţádném případě nepodpoří. Ale mezi příznivci ODS povede Pospíšilova kandidatura za TOP 09 k určitému napětí, k určitému rozpadu do dvou názorových skupin. A ta jedna, nevím, jak velká, bude pana Pospíšila následovat v podpoře TOP 09,“ myslí si Jan Herzmann.



Přitaţlivost Pospíšila pro veřejnost potvrzují ţebříčky popularity Podle politologa Lukáše Jelínka byl a je Jiří Pospíšil politikem, jenţ má schopnost oslovovat vlaţnější voliče, kteří přelétají mezi rŧznými politickými stranami a jejichţ názory na politiku jsou o poznání měkčí neţ tradičních občanských demokratŧ. “Kdyţ Jiří Pospíšil s výbavou politika, který se zasazoval o určitou emancipaci justice, a s jistou dávkou kdyţ uţ ne charismatu, tak přinejmenším přitaţlivosti pro veřejnost, zakotví na kandidátce TOP 09, tak mŧţe topce přinést nějaké nové voličské hlasy a zároveň částečně řešit její vlastní personální krizi,“ říká pro ParlamentníListy.cz Lukáš Jelínek. Pospíšilovu přitaţlivost pro veřejnost nejlépe dokládá jeho dlouhodobá pozice v ţebříčku popularity politických osobností, jak ho na základě svých pravidelných prŧzkumŧ sestavuje agentura STEM. Od druhé poloviny roku 2012 aţ do posledního šetření v lednu letošního roku, tedy více neţ rok a pŧl, byl Jiří Pospíšil nejpopulárnějším politikem ODS. Do čela ho z druhé pozice za Miroslavou Němcovou vyhoupl vyhazov z funkce ministra spravedlnosti a od té doby si první příčku drţel. Exministr spravedlnosti trumfuje všechny politiky ODS i TOP 09 Podle nejnovějšího prŧzkumu agentury STEM je osmým nejpopulárnějším politikem v zemi, kdyţ před ním je jen trio hnutí ANO (první Babiš, pátý Stropnický, šestá Jourová), trojice ČSSD (druhý Dienstbier, čtvrtý Sobotka, sedmý Zaorálek) a šéf hnutí Úsvit Okamura. Aţ za Pospíšilem je naopak nejpopulárnější politik TOP 09 a její předseda Karel Schwarzenberg či bez něj nejpopulárnější tvář ODS Miroslava Němcová. Ostatně, jeho popularitu potvrdilo i vítězství v krajských volbách 2012, ačkoli ani to na místo plzeňského hejtmana nestačilo. Mŧţe se také stát, ţe zařazením Jiřího Pospíšila na svou kandidátku stáhne TOP 09 kompletní představu o relevantní pravici v Česku na sebe. “Ta taktika je velice chytrá, staví ODS do určité defenzivy a poměřování, aby ODS začala mluvit o přeběhlících, o pragmatickém útěku do jiné politické strany, to znamená, ţe ji staví do nepříjemného politikářského tématu, který voliči obecně nemají rádi,“ upozorňuje politolog Jan Kubáček. Mít ODS kolem patnácti procent, odchod by ji tolik nebolel Odchod Jiřího Pospíšila však podle sociologa Jana Herzmanna nelze vnímat jako poráţku nového vedení ODS. “Tak to v ţádném případě není, protoţe nové vedení nijak nesoupeřilo o to, aby pan Pospíšil ve straně zŧstal, respektovalo jeho rozhodnutí. Je ale nesporné, ţe jde o oslabení té strany. Kdyby měla ODS, řekněme, patnáctiprocentní podporu ve volebních modelech, tak by to moţná bylo zanedbatelné. Ale pro stranu, která se pohybuje relativně těsně nad hranicí pěti procent, to ale mŧţe být velmi citelné,“ podotýká sociolog Jan Herzmann. Občanští demokraté se od říjnového volebního propadu ještě více přibliţují pětiprocentní hranici a poslední prŧzkum společnosti SANEP jim dokonce přisuzuje jen 4,8 procenta volebních preferencí. “ODS sice bude nějakou dobu ţivořit, ale na stmelování toho pevného jádra uţ se pracuje a Petr Fiala na to jde šikovně. Spousta voličŧ, kteří byli znejistěni politikou ODS v minulých letech, se k ní mŧţe časem začít vracet. Byť je otázka, jestli to bude uţ v těchto eurovolbách. Ale teoreticky proč ne, protoţe euroskeptických stran, které mají šanci proniknout do Evropského parlamentu, zase tolik není,“ míní Lukáš Jelínek. Jde o další krok k posílení TOP 09 v boji na pravici Proto nepovaţuje Pospíšilŧv odchod za nějakou symbolickou poslední ránu pro ODS. “Ale ztráta pro její vedení to určitě je. Protoţe ačkoli měl Pospíšil v ODS celou řadu oponentŧ, tak jsem měl pocit, ţe Petr Fiala s ním ve vedení počítal, protoţe si uvědomuje, ţe relativně přitaţlivých a kompetentních politikŧ nemá ODS nazbyt. Takţe Pospíšilova poráţka na kongresu mohla být pro mnohé zklamáním. Ale na druhou stranu Jiří Pospíšil utekl z ODS tak rychle a opravdu to pŧsobilo dost zhrzeně, ţe si nemyslím, ţe by si občanští demokraté nějakou lítost nad Pospíšilovým odchodem vŧbec připouštěli,“ myslí si politolog. Ani sociolog Jan Herzmann nemá dojem, ţe by Pospíšilovo zařazení na kandidátku TOP 09 mělo znamenat definitivní rozuzlení boje na pravici a dovršení Kalouskova plánu na poráţku ODS. “TOP 09 určitě neplánovala, ţe by pan Pospíšil odešel z ODS. Ostatně, ještě pár dní před svým odchodem kandidoval do vrcholných orgánŧ strany. Ale nezávisle na tom, jestli byl, nebo nebyl nějaký plán na likvidaci ODS, tak v kaţdém případě je to další krok k posílení TOP 09 v boji těchto dvou stran na pravici,“ uznává Jan Herzmann. Plné znění zpráv


Postavit Pospíšila do čela by se dalo vykládat jako nedostatek kádrŧ Za rozumné ale povaţuje to, ţe se bývalý místopředseda ODS nestal rovnou lídrem kandidátky TOP 09. “Kdyby pan Pospíšil kandidátku přímo vedl, tak by to bylo zvláštní. Dalo by se to vykládat i jako projev nedostatku kádrŧ na straně TOP 09, kdyţ by ´potřebovala´ do čela kandidátky někoho, kdo byl ještě docela nedávno významným představitelem jiné politické strany,“ dodává pro ParlamentníListy.cz sociolog Jan Herzmann.


Kalousek: Uţ na jaře se ukáţe, ţe vláda své sliby nezaplatí 20.2.2014

ct24.cz

str. 00 duk

Ekonomika

Praha – Koncem dubna se bude muset vláda premiéra Bohuslava Sobotky přiznat k tomu, ţe neudrţí deficit na uzdě, a nechá ho nekontrolovaně rŧst. Po prostudování jejího programového prohlášení si to myslí místopředseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Chování koaliční trojky povaţuje za pokrytecké, a to mimo jiné i proto, ţe jednotlivé partaje sice na jednu stranu deklarují podporu evropskému fiskálnímu paktu, na druhou stranu ale odmítly finanční ústavu. Ta přitom měla do české legislativy přenést principy paktu, který má drţet dluhy členŧ EU na uzdě. "Vláda, pokud myslí své programové prohlášení váţně, zvýší strukturální deficit ke 3 %," prohlásil Kalousek v Interview Daniely Drtinové. Strukturální deficit, který vyjadřuje rozdíl mezi příjmy a výdaji veřejných rozpočtŧ, nyní podle něj dosahuje zhruba 2 %. Ještě v roce 2010 se přitom pohyboval nad 4 %. Ţe nová vláda nastolený trend sniţování strukturálního deficitu, který kladně hodnotily i finanční trhy, neudrţí, bude muset podle bývalého šéfa státní pokladny přiznat uţ letos v dubnu. Tehdy totiţ bude do Bruselu posílat konvergenční program, ve kterém bude muset uvést svŧj předpoklad vývoje veřejných financí. "Vláda bude muset dát karty na stŧl, přiznat, ţe to, co v programovém prohlášení slibuje, je prostě nereálné. Něco bude muset porušit a rozhodně to bude vláda rozpočtově neodpovědná," zdŧraznil Kalousek. Zároveň také očekává, ţe nový kabinet bude muset připustit, ţe politika někdejší vlády ODS, TOP 09 a LIDEM mířila správným směrem. Kalousek tak například nepředpokládá, ţe by se noví ministři rozhodli plošně sníţit DPH. Připomněl, ţe novopečená koalice ve svém programu přímo zmiňuje jen čtyři poloţky – léky, dětské pleny, výţivu pro děti a knihy – u kterých by měla daňová sazba klesnout. Kalousek si se svou rétorikou notuje také s některými experty. Například Michalu Mejstříkovi, ekonomovi Fakulty sociálních věd UK, v koaliční smlouvě chybí jasný vzkaz, jakým zpŧsobem chce vláda docílit slibované "racionalizace hospodaření státu". Ekonomovi poradenské společnosti Partners Pavlu Kohoutovi zase vadí, ţe zmíněné sníţení DPH chce vláda kompenzovat zavedením sektorových daní. To podle něj povede k tomu, ţe jednu daňovou zátěţ nahradí jiná. Spotřebitelé na tom ale tak či tak nevydělají.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/263504-kalousek-uz-na-jare-se-ukaze-ze-vlada-sve-slibynezaplati/

Krize na Ukrajině 20.2.2014

ČT 24

str. 01

21:31 Horizont

Michal KUBAL, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Pouliční válka v ukrajinské metropoli, země na okraji propasti. Příměří vydrţelo jenom pár hodin. Hned ráno se rozpoutalo násilí. Ukrajina zaţila nejkrvavější den v moderní historii. Drama v ulicích zblízka, klíčové politické rozhovory a jejich souvislosti. Je tu hodina, kdy se dozvíte všechno podstatné. Začíná Horizont, dobrý večer. Za mnou uţ vidíme ţivé obrázky města, kam se upírají zraky celého světa. Z města, které zaţilo nebývalé krveprolití. Včera v tuto dobu se po dlouhé době objevila naděje, trvala pouze pár hodin. Příměří v kyjevských ulicích vydrţelo jenom přes noc. Město se probudilo do krvavého rána. Nejkrvavějšího v moderní historii země. Během necelé hodiny zahynulo skoro 40 lidí. V Kyjevě máme své zpravodaje Jakuba Szántó a Josefa Pazderku. Josef Pazderka teď ţivě po telefonu. Josefe, co přinesla tma do kyjevských ulic? Vypadá to v klidu, vypadá, ţe tam není nic, co by připomínalo poslední noc a uţ vŧbec ne dnešní ráno. Ale je tam znát napětí? Josef PAZDERKA, redaktor -------------------Ano, napětí je stále ve vzduchu. Myslím si, ţe to dnešní krvavé dění mezi 9. a 10. hodinou kyjevského času jenom dokazuje, jak je ukrajinská současná krize vlastně nepředvídatelná. V noci na dnešek bylo uzavřeno jakési neformální příměří mezi opozičními lídry a prezidentem Janukovyčem. Bylo řečeno, ţe k útoku na Majdan nedojde a ţe nedojde k dalším násilnostem a poté v zásadě během jedné, maximálně dvou hodin dnes dopoledne zemřelo nejméně 70 lidí na prostoru, který je velký maximálně 20 nebo 30 metrŧ. Institucká ulice byla místem, kde vyrostly první barikády, kde se poprvé lidi postavili na protest proti prezidentu Janukovyčovi. Dnes na ten protest po dvou, nebo dvou a pŧl měsících doplatilo minimálně 70 lidí. Podle zprávy lékařŧ drtivá většina z nich utrpěla prŧstřel hlavy, nebo prŧstřel hrudníku, tedy velice cílený a naprosto profesionální výstřel policejních sniperŧ. Michal KUBAL, moderátor -------------------Ano, mluvil jsi o tom, byl to jenom velmi krátký čas. Pojďme se teď podívat na těch pár hodin, které změnily dějiny Ukrajiny. Uţ dlouho nebyla ţádná evropská země tak blízko občanské válce. Veronika PITROVÁ, redaktorka -------------------Klid zbraní vydrţel od pŧlnoci sotva do rána. Ukrajinská ulice dohodu prezidenta s opozičními lídry ignorovala. Dlaţebními kostkami a zápalnými láhvemi dobyli protivládní aktivisti část Majdanu zpět. protivládní demonstrant -------------------Bylo to neplánované a nečekané, ale lidé chtěli bojovat. Veronika PITROVÁ, redaktorka -------------------V poutech dosud končili demonstranti. Tentokrát se role obrátily. Přes 60 policistŧ padlo do rukou protestujících. Valerij MAZAN, ministerstvo vnitra -------------------Takzvané pokojné protesty doposud pokojnými protesty nebyly. Jsou to radikální útoky. Veronika PITROVÁ, redaktorka -------------------Ranní prohru si policie nenechala líbit. V ulicích se začalo střílet. Snipři pálili ostrými náboji ze střech i ze země. Jedna smrtící kulka zasáhla i zdravotnici. Demonstranti se kryli improvizovanými štíty. protivládní demonstrant -------------------Ukáţu vám, co naše policie dělá. Tohle dělá. Náš "skvělý" prezident nechává zabíjet lidi. To proto jsme všichni na barikádách a zŧstaneme aţ do konce. Veronika PITROVÁ, redaktorka -------------------Střelba neutichala. Na chodnících kaluţe krve, mrtvých a zraněných přibývalo. Na nosítkách nebo jen v rukou je odnášeli z ulic pryč. Vestibul hotelu Ukrajina, aktuálního útočiště zahraničních médií, se proměnil na Plné znění zpráv


improvizovanou ošetřovnu a márnici. Deky a prostěradla chtěli demonstranti po hotelových hostech. Zdravotníci se snaţili zachránit kaţdého. Těm, kterým pomoci nestihli, poţehnal kněz. Natalija, lékařka -------------------Jsou to střelné rány. Ti, kteří mají štěstí, mají zranění nohy. Ale ti, kteří jsou zasaţeni do plic nebo do srdce, tak těm v těchto podmínkách pomoct nedokáţeme. Veronika PITROVÁ, redaktorka -------------------Odpoledne se situace mírně uklidnila. Demonstranty podpořil i kyjevský starosta, kdyţ se zřekl své stranické příslušnosti a vystoupil z Janukovyčovy Strany regionŧ. Parlament se sešel na mimořádné schŧzi a v centru Kyjeva mezi tím vyrostly nové barikády. Veronika Pitrová, Česká televize. Michal KUBAL, moderátor -------------------Josefe, těch pár desítek minut, zdá se ti, ţe to je překročený rubikon, ţe mírové řešení této krize je vyloučené? Josef PAZDERKA, redaktor -------------------Vyloučené není nic. Ale po těchto událostech si ho lze uţ jenom stěţí představit, jak uţ jsem připomínal, před dvěma měsíci, začaly vlastně velice mírumilovné protesty lidí, kteří ţádali, a aby prezident Janukovyč potrestal lidi, kteří rozehnali studenty na, na kyjevském Majdanu. On je nevyslyšel, ta krize eskalovala, dostali se do ní radikálové a dnes jsme byli svědky něčeho, co si ještě před dvěma měsíci vŧbec nikdo nedokázal představit, ţe během pár hodin zemře tolik lidí, ţe zemřou policejními střelami, ţe to bude zdŧvodňováno jako obhajoba práva a pořádku. To je věc, která tady mezi lidmi obrovsky rezonuje. Dnes vlastně během dne jsme viděli, jak spousta lidí se teprve postupně dozvídala to, jak hrŧzný a jak tragický byl ten začátek dnešního dne a lidmi to velice otřáslo. Myslím si, ţe Ukrajinci samozřejmě za ty poslední dva měsíce jsou zvyklí na ledacos, zvykli si na to, ţe je vláda neposlouchá a ţe budou muset hlasitěji dát najevo, ale ta smrt převáţně mladých lidí, kteří byli ostřelováni na tý Institutcké ulici jako lovná zvěř, to je něco, co prohloubilo mezi oběma stranami tu propast ještě víc. Michal KUBAL, moderátor -------------------Poprosím uţ jenom velmi krátce. Začíná se drolit ten pevný blok Janukovyčových stoupencŧ? Josef PAZDERKA, redaktor -------------------Ta situace je hrozně nepřehledná. Velice se mluví o tom, ţe silové sloţky začínají hrát úplně svoji roli, ţe vlastně přestaly prezidenta Janukovyče poslouchat, stejně tak je moţné, ţe prezident Janukovyč je pod obrovským tlakem Moskvy, která mu poskytuje finanční pomoc a proto právě tlačí na pilu. Ale všechno jsou to teorie, všechno jsou to zatím jenom předpoklady, potvrdit se nedá v danou chvíli vŧbec nic. Michal KUBAL, moderátor -------------------Josef Pazderka. Přeju klidnou noc a hlavně, aby uţ se neopakovala ta děsivá hodina, kterou jste zaţili dneska ráno. Jak jsme slyšeli. Podle některých zdrojŧ 70 lidských ţivotŧ. To je hodně vysoká cena. Zdá se ale, ţe právě ranní krveprolití by mohlo prolomit politické ledy. Trojice evropských ministrŧ zahraničí z Německa, Francie a Polska měla pŧvodně na Ukrajině strávit jenom pár hodin. Já bych teď mohl slouţit jako ţivé ztělesnění Ukrajiny. Na jedné straně Brusel, na druhé straně Rusko, já uprostřed. Ale v mém případě naštěstí nejde o velmocenské zájmy, ale o informace od našich zpravodajŧ. V ruském Soči Miroslav Karas, v Bruselu Bohumil Vostal. A Bohumile, tebe se rovnou ptám, je to dobrá zpráva to, co přichází teď z Kyjeva? To znamená, ţe ta jednání stále ještě pokračují, je naděje na nějaký kompromis? Bohumil VOSTAL, redaktor -------------------Tak naděje tu je, ale kdyţ jsme tady čekali na ministry zahraničí a ptali se jich, jestli se dohodli na sankcích nebo ne, oni řekli, ţe se dohodli, tak jsme se taky ptali, jak právě věříte tomu, ţe máme pozitivní zprávy o tom, ţe prezident Janukovyč opravdu přislíbil, ţe by se ta situace mohla zlepšit, ţe by se mohla změnit a ministr Plné znění zpráv


zahraničí Slovenska řekl, ţe prostě prezidentu Janukovyčovi se věřit nedá, protoţe takovýchto slibŧ uţ bylo v minulosti hodně. Takţe po tom dnešku, kdy ministři zahraničí 28 přijali sankce, tak vidíme jasný vzkaz, ţe prostě pŧlmiliardová Evropská unie nechce na svých hranicích zemi, kde při krveprolití umírají desítky lidí. Michal KUBAL, moderátor -------------------Ano, tys o tom mluvil, ministři zahraničí jednali v Bruselu o sankcích, přijali je. Tady je komentář šéfa české diplomacie. Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/ -------------------Rozhodli jsme o uvalení sankcí v obou oblastech. To znamená, jak co se týče toho černého seznamu na /nesrozumitelné/, který by se týkal neudělení víz těm vybraným osobám, které jsou odpovědné za to, co se v této chvíli na Ukrajině děje a zároveň, které by se týkaly zmrazení aktiv těch vybraných funkcionářŧ a představitelŧ, kteří jsou s těmito událostmi spojeni. Zároveň se v té deklaraci objevilo prohlášení, které by perspektivě, chceme usilovat o uvolnění vízového reţimu pro občany Ukrajiny. Michal KUBAL, moderátor -------------------Bohumile, klíčová otázka. Je tam jméno prezidenta Janukovyče? Bohumil VOSTAL, redaktor -------------------Na to jsem se taktéţ ptal a odpověď zní, ţe se to nedá říct, ţe se nedá vyloučit, ţe by tam to jméno mohlo být, ale ţe v ţádném případě se teď nedá tedy konstatovat, ţe tam je. A já myslím, ţe se z tohohle dá číst jediné teď jsou na Ukrajině tři těţké váhy evropské diplomacie, ministr zahraničí Německa, Francie a Polska a ti jednají. A pokud tedy prezident Janukovyč nebude dělat to, co Evropská unie ţádá, tak je evidentní, ţe tímto dávají najevo, ţe ty sankce by se samozřejmě mohly dotýkat i jeho. Ty sankce, jak uţ bylo zmíněno, vízové restrikce, zmrazení majetku, takţe to by zřejmě bylo pro prezidenta Janukovyče jaksi velké varování, v podstatě by byl úplně vyloučen ze zemí, z klubu prezidentŧ demokratických zemí, pokud se za takovou dá ještě Ukrajina povaţovat. Mimochodem mezi ty restrikce, mezi ty sankce patří třeba i zákaz materiálu, dovozu materiálu na Ukrajinu, který by mohl pomoc při potlačování demonstrací. To znamená třeba obuškŧ, nebo vodních kanonŧ, vodních děl. Michal KUBAL, moderátor -------------------To byl Brusel. Brusel, Bohumil Vostal. Díky za tvé informace. Ruští politici si asi na tyto dny představovali jiný program. Olympiáda v Soči se chýlí k závěru. Vladimir Putin ale řeší Kyjev. Posílá tam emisara, ombudsmana Vladimira Lukina. Velmi schopného politika, velmi schopného diplomata. Také muţe, který občas kritizuje i oficiální kremelský postoj. Miroslava Karase ptám, se ptám, není tohle krveprolití, které šokovalo celý svět, moc uţ i na největšího spojence prezidenta Janukovyče, to znamená Moskvu, Vladimira Putina? Miroslav KARAS, redaktor -------------------Dobrý večer. Zdá se, ţe uţ to je i na Moskvu moc, moţná i právě proto tam posílá zkušeného diplomata Vladimira Lukina, aby přiměl obě strany, aby usedly opět ke kulatému stolu. Moskva pochopitelně vnímá stále Ukrajinu jako strategického partnera a některé hlasy tady v Rusku hovoří uţ o tom, ţe ono přátelství, které ještě nedávno bylo mezi Janukovyčem a Putinem, vzpomeňme Putinovi Janukovyč včera telefon vzal na rozdíl od několika jiných státníkŧ, takţe toto přátelství začíná být slabší a slabší, jako by se, jak tvrdí někteří, Putin uţ styděl a chtěl zbavit Janukovyče. Moţná i signálem k tomu je ta informace, ţe přece včera měla Moskva poskytnout další tranši, tedy dva, dvě miliardy dolarŧ v rámci finanční pomoci a z oficiálních pramenŧ vyniká, ţe z technických dŧvodŧ nebyly tyto peníze, nebyla tato částka převedena na kyjevský účet a ţe se čeká, aţ bude situace stabilnější. A to je výrazný signál z Moskvy, který jde ke Kyjevu a moţná i signál, nebo respektive potvrzení toho, ţe toho krveprolití bylo tolik, ţe Moskva nejen zdrţuje tuto finanční pomoc, ale současně přichází se stále tvrdšími a tvrdšími slovy. Michal KUBAL, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Poprosím velmi krátce, Mirku, nepředpokládám, ţe to by znamenalo zároveň vzdání se svých strategických zájmŧ na Ukrajině. Předpokládám, ţe v tomto případě ten ústupek se týká pouze prezidenta Janukovyče? Miroslav KARAS, redaktor -------------------Týká se samozřejmě ústupek prezidenta Janukovyče. Rusko má stále strategické, povaţuje na strategické cíle povaţuje Ukrajinu a zvláště Krym, kde je černomořská flotila za velmi, za velmi podstatné místo z jejich, v jejich zájmech. Takţe Rusko samozřejmě Ukrajinu bude vnímat velmi a velmi bedlivě. Michal KUBAL, moderátor -------------------Miroslav Karas a olympijské Soči. Díky. moderátor -------------------To byla politika, snaha najít mírové řešení krize. Ukrajina se ale obává, co přinesou příští hodiny. Ţivě se stále sledujeme centrum Kyjeva, město má za sebou ten nejkrvavější den od druhé světové války. Ulice se proměnily v bojovou zónu. Tady je jedno z mnoha svědectví, jak to tu ráno vypadalo. Velmi drastické záběry zachycující střelbu vládních jednotek do demonstrantŧ. / Bez komentáře / moderátor -------------------Teď uţ politolog Emil Suleimanov, dobrý večer. Jednotky Berkut, podle všeho ti muţi, kteří stříleli na těchto záběrech, kdo to je? Špičkově vycvičení profesionálové, nebo muţi, kteří jsou bezmezně oddaní vládě? Emil SULEIMANOV, politolog, FSV UK -------------------Jsou to elitní jednotky ministerstva vnitra. Dalo by se říci, ţe jsou to špičkově vycvičení profesionálové. Oni jsou vycvičováni mimo jiné k tomu, aby byli naprosto disciplinovaní v nejkritičtějších situacích. A aby uchovávali loajalitu. Takţe to je moţná v kontextu té začínající občanské války největší problém, ţe jsou loajální k těm, pod jejichţ vlastně velení spadají. moderátor -------------------Takţe neexistuje nějaký vyšší princip, ţe ve chvíli, kdy dostanou rozkaz opravdu střílet do vlastních lidí, tak to odmítnou ten rozkaz? Emil SULEIMANOV, politolog, FSV UK -------------------Zatím jsme viděli, ţe kdyţ rozkaz dostali, tak stříleli do vlastních lidí a jak se to bude vyvíjet v dalších týdnech, v takových situacích se strašně špatně anticipuje. moderátor -------------------Včera jsme slyšeli informaci o odvolání šéfa armády. Jakou roli mŧţe sehrát armáda? Emil SULEIMANOV, politolog, FSV UK -------------------Tak, pokud reţim počítá s tím, ţe pŧjde do tuhého, ţe vlastně nasadí armádu, tak moment armády bude moţná rozhodující v celé této záleţitosti. Bývalý ministr obrany, jak se zdá, byl přece jenom více smířlivý a asi nechtěl jít do otevřeného ozbrojeného střetu s opozicí, nebo s lidí, kteří demonstrují v centrálním Kyjevu. Současný ministr obrany, jak se zdá, je radikálně zaměřený, aspoň podle toho, co říkají ukrajinští kolegové. I kdyţ to není stoprocentní. Kaţdopádně tady problém spočívá v tom, ţe v podstatě pacifikovat Majdan není aţ velký, aţ taková výzva, jo pro armádu nebo pro elitní jednotky ministerstva vnitra. Jenţe očekává se, ţe v okamţiku, jak do toho vstoupí armáda, a víme, ţe divize, které směřují do Kyjevu, jsou většinou z východu a jihu země, tak není vŧbec jasné, jak se zachovají divize, které se nacházejí v jiných částech země. Zejména na severu a na Plné znění zpráv


západě. Takţe nelze vylučovat, ţe by přece jenom došlo k nějakým střetŧm uvnitř samotné ukrajinské armády. A to je asi největší problém v současnosti. moderátor -------------------To zní jako opravdu katastrofický scénář. Vidíte to jako reálné, ţe by k něčemu takovému mohlo dojít? Emil SULEIMANOV, politolog, FSV UK -------------------Nedá se vylučovat vŧbec nic. Já si myslím, ţe právě Janukovyč se moc lidí na Majdanu momentálně nebojí. On se spíše asi bojí toho, ţe v okamţiku jak nasadí tu armádu, opravdu se do toho pustí tisíce lidí a opravdu se bude střílet ve velkém do protestujících, ţe nemŧţe počítat s tím, ţe právě ty západoukrajinské divize, nebo severoukrajinské divize zŧstanou neutrální. Moţná se budou stahovat do Kyjevu a v tom případě se očekává občanská válka. Coţ nelze vylučovat momentálně. moderátor -------------------Je podle vás v tak zoufalé situaci, ţe by udělal takový krok, ţe by svou vlastní zemi poslal do občanské války? Emil SULEIMANOV, politolog, FSV UK -------------------Doufejme, ţe ne. Já si myslím, ţe on není aţ tak úplně jednoznačný člověk. On furt zkoušel nějaké stupňovat nátlak. Podle všeho zkoušel tím, ţe se začalo střílet, jako na tý dóze jako se zvyšoval, asi počítal s tím, ţe přece jenom větší část demonstrantŧ odejde. Většina lidé, to jsou něčí bratři nebo synové, ţe jo. Jako málokdo chce opravdu riskovat ţivoty, málokdo chce obětovat svoje ţivoty. A ono to vypadá, ţe nakonec ti Ukrajinci jsou lecco obětovat. Takţe i kdyţ se to násilí stupňuje a Ukrajinci ale vlastně se nevzdávají, ti, co jsou v centrální části Kyjevu. A v této situaci on opravdu musí jít vabank, a to je docela problém. Momentálně on přece jenom mŧţe odejít, teď je asi trošku větší problém, kdyţ momentálně odejde poté, co desítky lidí byly zabity, tak moţná přece jenom to tím jenom neskončí. Moţná bude souzen. A toho se evidentně bojí. Ale pokud to násilí bude stupňovat a pokud tomu dá rozkaz, tak to bude stoprocentní. Jo, takţe on asi si teďka musí nějak rozhodnout, jak bude postupovat a jsou zprávy, bohuţel, ţe se chystá stanné právo, jsou zprávy, teď nedávno říkali, před několika hodinami kolegové z Ukrajiny, ţe ruská ambasáda evakuuje své rodinné příslušníky, ţe v podstatě nějakým zpŧsobem se stahují divize z východní hlavně Ukrajiny a ţe dokonce ukrajinské bezpečnostní sloţky nějakým zpŧsobem se snaţí izolovat Kyjev od dalších oblastí. Takţe to jsou docela nepříjemné zprávy, uvidíme, jak se nakonec Janukovyč rozhodne. moderátor -------------------To určitě. Doufejme, ţe nakonec zdravý rozum zvítězí. To byl Emil Suleimanov, politolog, děkuju. Emil SULEIMANOV, politolog, FSV UK -------------------Děkuji za pozvání.

Špička postsovětského ledovce 20.2.2014

Lidové noviny str. 12 Komentáře MICHAEL ROMANCOV

Zdá se, ţe jakkoliv špatný vývoj na Ukrajině nahrává Kremlu Ukrajinské, či spíše kyjevské události, jichţ jsme svědky od úterního odpoledne, představují příslovečnou viditelnou desetinu ledovce, jehoţ zásadní část se skrývá pod hladinou. To, co se děje, je nejenom tragické a strašné, ale rovněţ symptomatické pro postsovětské státy a jejich tvořící se společnosti. S výjimkou pobaltských státŧ, které však, stejně jako například Česká republika, mají rovněţ spoustu problémŧ, se ţádné republice někdejšího svazu - Rusko nevyjímaje! -nepodařilo provést demokratickou a ekonomickou tranzici. Mezi jednotlivými státy samozřejmě existují značné rozdíly, ale všude mŧţeme identifikovat stále sílící negativní rysy: zcela netransparentní a většinou zločinné rozchvácení hospodářství, monstrózní nepotismus, značné Plné znění zpráv


zastoupení příslušníkŧ někdejších bezpečnostních elit mezi politickým a ekonomickým establishmentem, sílící xenofobii a nacionalismus a konečně i předstíranou - či neexistující - demokracii a pluralitu. Ukrajina v tomto ohledu nepředstavuje ţádnou výjimku, ale na rozdíl od vzdálených středoasijských či malých zakavkazských republik se jedná o zemi velkou (druhou největší v Evropě, hned po Rusku), lidnatou (pátá nejlidnatější v Evropě) a fyzicky blízkou, coţ je umocněno desítkami tisíc Ukrajincŧ, kteří zde s námi a mezi námi ţijí. Tak intenzivní výbuch násilí asi nikdo nečekal. Naopak se zdálo, ţe mezi prezidentem a opozicí došlo k jednáním, která situaci postupně uklidní. V tento okamţik se nedá říci, kdo nebo co přesně vyvolalo střety, ale uvaţovat se dá o dvou scénářích. První moţností je, ţe prezident Janukovyč získal pocit, ţe Rusko, zaneprázdněné olympiádou, nebude schopno nic udělat (Moskva deklarovala, ţe si Ukrajina svou situaci má řešit sama), USA nezasáhnou, protoţe jejich zájem není bezprostřední a o další problémy nestojí, a Evropská unie - tradičně - neudělá nic. I kdyţ nelze vyloučit, ţe Janukovyč Ukrajinu chce jen pro sebe, tak zmíněnou moţnost vidíme jako podstatně méně pravděpodobnou neţ scénář druhý, v němţ Rusko a jeho prezident hrají hlavní roli. Proč? Hrát svou hru Nikdo nepochybuje o tom, ţe Putin byl hlavním architektem odmítnutí podpisu asociační dohody, kterýţto akt stojí na počátku současných událostí. Rusko ztrácí vliv v Asii (je sice „hlavou“ ne zcela funkční Šanghajské organizace pro spolupráci, ale Čína je „krkem, který hlavou otáčí“), pokud se Írán nějak dohodne sUSA, tak se rázem zkomplikuje situace v kaspickém regionu, a tak, logicky, zbývá, jak se v Moskvě říká, „evropský směr“. Na tomto „strategickém směru“ však Moskva, s výjimkou Běloruska, s nikým nemŧţe zcela počítat. Zdaleka přitom nejde „jen“ o konkurenci EU a jejího Východního partnerství, ale například i o ten fakt, ţe Ukrajinci, kteří třeba ani nestojí o těsnou vazbu na Brusel, evidentně nestojí ani o příliš těsnou vazbu na Moskvu. Tamější notoricky nestabilní politická, ekonomická a sociální situace však Kremlu, ale právě tak jakémukoli jinému vnějšímu hráči - pokud by nějaký byl - umoţňovala s relativně malými náklady stále hrát svou hru a zdá se, ţe vhodný čas nadešel. Proč právě teď? Mám za to, ţe perspektiva ruské ekonomiky je natolik nedobrá, ţe se prezident Putin začal ohlíţet po moţnosti, jak odvést pozornost někam jinam. Argument o špatném stavu hospodářství se mŧţe jevit nesmyslně, ale jak jinak vysvětlit, ţe se ministerstvo financí zničehonic stará o výběr daní? Jak vysvětlit, ţe ruská ekonomika, která by měla rŧst, dokud ceny barelu ropy neklesnou pod 60 dolarŧ, neroste, i kdyţ se energosuroviny ještě stále prodávají výrazně dráţ a jejich produkce stále stoupá? Co měla znamenat nejprve nepřiznaná, pak však náhle „plánovaná“ devalvace rublu z konce ledna? Pokud ruská vláda neví, jak řešit nedobrou ekonomickou situaci - a v celé dosavadní historii, včetně sovětské epochy, ţádná taková vláda neexistovala -, tak sáhne po osvědčeném receptu: najde vnějšího nepřítele, jehoţ zlořády se veřejnosti předloţí jako pŧvod a vysvětlení všech problémŧ. Olympijská výzva Tomuto scénáři, bohuţel, odpovídá nevídaná aktivita kremelských médií, která v posledních několika týdnech začala do omrzení opakovat, ţe za vším špatným - na Ukrajině, v Moldavsku, na Kavkaze či v Kaliningradu -stojí NATO, USA a EU. V posledním týdnu, navzdory tolikrát z Moskvy znějícím výzvám, ţe bychom se měli přidrţet antického vzoru a po dobu OH odloţit zbraně, se pak objevil ještě starší, ale na část (nejenom) ruského publika stále fungující strašák - Německo! Po návštěvě Klička a Jaceňuka u kancléřky Merkelové začala v ruském vládním tisku rezonovat Mnichovská bezpečnostní konference (proběhla na přelomu ledna a února)aMoskva začala varovat (koho?) před údajným návratem Německa na světovou geopolitickou scénu. Dle některých ruských odborníkŧ, například Veroniky Krašeninnikové, ředitelky Institutu vnějších ekonomických výzkumŧ a iniciativ, Západ plíţivě infiltruje ruskou společnost (i proto duma podpořila zákon označující všechny ruské NGO s jakoukoliv vazbou na Západ za agenty) a snaţí se ji odcizit Rusku a jeho kořenŧm! Německo konkrétně pak tímto úkolem bylo pověřeno v Kaliningradu, jemuţ se prostřednictvím „kulturních aktivit“ chystá vyrvat ruskou duši. Pokud těmto a podobně laděným argumentŧm Rusové uvěří, a většina zatímPutinovi věří cokoliv, pak v zásadě jakkoliv špatný vývoj na Ukrajině Kremlu pomŧţe. Pokud Majdan prohraje, bude se slavit vítězství, pokud prohraje Janukovyč, za vše mŧţe NATO, USA a EU, které „cynicky“ zneuţijí olympiádu. Pokud bude eskalovat krveprolití, pak mŧţe nastat situace, kdy bude hrozit nasazení ozbrojených sil a Evropa se opět přiblíţí „jugoslávskému“ scénáři. Rusko na prolitou krev, ať svou, či cizí, rozhodně není tak citlivé jako Západ, jenţ se právě takového vývoje obává. Vedle toho Moskva zvládla velmi dobře propagandisticky vyuţít „humanitární bombardování“, takţe by nejspíš i tuto eventualitu dokázala přetavit v plusové body. *** Perspektiva ruské ekonomiky je natolik nedobrá, ţe se prezident Putin začal ohlíţet po moţnosti, jak odvést pozornost někam jinam. Argument o špatném stavu hospodářství se mŧţe jevit nesmyslně, ale jak jinak vysvětlit, ţe se ministerstvo financí zničehonic stará o výběr daní? Plné znění zpráv


Foto popis| O autorovi| MICHAEL ROMANCOV, politolog Autor pŧsobí na Fakultě sociálních věd UK a na Metropolitní univerzitě Praha; e-mail: [email protected]

Chybí tu herní střední generace 20.2.2014

Lidové noviny str. 21 Peníze a byznys speciál ONDŘEJ LINC

Marketing her je od 90. let postaven na heslech ,Staňte se hrdinou, pirátem, bojovníkem„. Ale také se mŧţete stát bezdomovcem. V tom mají hry obrovský potenciál,“ říká Jaroslav Švelch z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který se věnuje hrám a novým médiím. * LN Kdyţ vUSA vyjde nějaká očekávaná hra od velkých studií, i padesátníci na sociálních sítích píší, ţe si berou pár dní volna z práce, aby si ji mohli zahrát. To je v Česku těţko představitelné. Proč je v přístupu ke hrám u nás takový rozdíl? U nás do určité míry chybí generace, která by na hrách vyrostla a povaţovala je za přirozenou součást svého ţivota. V 80. a 90. letech zde bylo přece jen méně počítačŧ, herní konzole se k nám dostávaly jen těţko a distribuce her fungovala na bázi mládeţnických skupin a kamarádŧ, kteří si je mezi sebou vyměňovali. Neexistovala ţádná reklama a k lidem, kteří do těchto skupin nebyli zapojeni, se hry nedostaly. Ani zahraniční firmy si příliš nevěděly rady, jak na postsocialistickém trhu pŧsobit. Lidem nikdo hry neprezentoval tak, ţe je to moţný zpŧsob zábavy, a hraní zŧstalo v zajetí jakési subkultury. Ta se sice později snaţila otevřít a vystupovat dospěleji, ale příliš jí to nešlo. Proto tu dnes chybí čtyřicátníci, kteří by ve dvaceti na hrách vyrŧstali. * LNČastá obecná výtka je, ţe se ve hrách jen střílí, jsou plné násilí, proto je lidé nechtějí hrát. To je problém, který si uvědomují i vývojáři. Vědí, ţe jsou svázáni nějakými postupy, které se dědí ze hry na hru, protoţe se předpokládá, ţe kdyţ si lidé koupili tu předchozí, koupí si i následující. V komerčním zájmu ale je hru prodat, takţe se utíká k tomu, co je osvědčené. Jedno z vysvětlení je, ţe hráči chtějímít moc nad simulovaným světem a tím, ţe něco zabijete, ji pocítíte. Ale postupně se tento motiv vyčerpává a vývojáři vědí, ţe musí přidat něco navíc. Zatím na to ale úplně nepřišli. Jsou činnosti a stavy jako konverzace, romantické vztahy, duševní pochody, které jsou pro člověka dŧleţité, ale ve hrách se velmi špatně simulují. * LNV Japonsku uţ přitom existují hry, ve kterých hráč randí s virtuální dívkou. Ano, tyto simulátory jsou tam nesmírně populární, ale jde také o kvalitu zpracování. Většinou jsou dost triviální, hráč volí z pár moţností a ţeny v nich nejsou reprezentovány úplně příznivě; jsou zobrazovány jako objekty, které má hráč lovit. Tenhle problém plyne z toho, ţe vyvíjení her je stále hodně maskulinní záleţitost a vývojáři nejsou k těmto otázkám příliš citliví. * LN Hry analyzujete jako kulturní fenomén. Lze nějak vysledovat, jak odráţí dobu, v níţ vznikají? Určitě ano. Myslím si, ţe je škoda, ţe se příliš neví o hrách, které jsou umělecky hodnotné. Existuje spousta vývojářŧ, kteří se snaţí hrami něco říci a vyjádřit se k nějakým otázkám. Jedna z mých oblíbených her se jmenuje Cart Life. Je to vlastně simulátor chudého člověka. Hráč hraje za jednu ze tří postav - za prodavače kávy, pečiva nebo novin. Jeden z nich je ruský imigrant, druhý rozvedená ţena, třetí takový pobuda. A tito lidé se snaţí vydělat peníze a uţivit se. Ta hra ve mně vyvolala takovou míru empatie vŧči lidem, kteří neustále bojují s nedostatkem peněz jako ještě nic předtím! Marketing her je od 90. let postaven na heslech „Staňte se hrdinou, pirátem, bojovníkem“. Ale také se mŧţete stát bezdomovcem. V tom mají hry obrovský potenciál. * LN Jak reagují kolegové z akademické sféry na to, ţe se odborně věnujete hrám? Setkáváte se někdy s nepochopením? V téhle sféře si lidé uvědomují, ţe to je velké téma, a nikdy jsem neměl problém s tím, ţe by se tomu někdo vysmíval nebo to povaţoval za triviální. Jen si myslím, ţe se trochu nedomýšlí, do jaké míry by měly být hry třeba součástí mediální výchovy. Plné znění zpráv


* LN Ţe jsou hry ideální pro vzdělávání, se říká uţ dlouho. Zatímale nevzniklo mnoho takových her, které by mladí chtěli hrát. Myslím ale, ţe není nutné, aby hry měly vzdělávání jako primární cíl, spíš by mělo být součástí hraní. Někdy totiţ sklouzávají k tomu, ţe je herní a vzdělávací sloţka oddělená: „Teď se něco naučíš - a pak si budeš chvilku hrát.“ Mladí pak velice rychle přijdou na to, ţe je hra vzdělávací, a vytvoří si k ní negativní vztah. Pokusŧ je ale hodně, některé docela odváţné, a časem jistě vznikne něco prŧlomového. Například britská veřejnoprávní televize Channel 4 si objednala vzdělávací hru s názvem Privates, ve které lidé hrají za miniaturní postavičky vyslané do vaginy, kde bojují proti pohlavním nemocem. Aby hru mohl člověk dokončit, musí o nemocech nastudovat určité detaily, protoţe na kaţdou fungují nějaké jiné zbraně. Jinak je nedokáţe porazit. Je to přitom velká legrace. Jsou činnosti a stavy jako konverzace, vztahy, duševní pochody, které jsou pro člověka dŧleţité, ale ve hrách se velmi špatně simulují

Politolog zhrozen Babišovým sněmovním výstupem: Plácá beze smyslu, jako Jakeš 20.2.2014

parlamentnilisty.cz str. 00 Libuše Frantová

Politologové

POLITOLOGOVÉ Jakoby přišel do sněmovny rovnou z hospody čtvrté cenové skupiny a ne z největšího zemědělsko-potravinářsko-chemického impéria Agrofert. Tak hodnotí politici i odborníci vystoupení dnes jednoho z nejvlivnějších politikŧ v České republice, vicepremiéra a ministra financí a úspěšného podnikatele Andreje Babiše. “Jeho poměrně emoční vystoupení obnáší jednotlivé výkřiky bez souvislé myšlenky, projev nevede k ničemu konkrétnímu. Připomíná Milouše Jakeše, který byl schopen spojit otázku zemědělství, počasí a stavu peněţenky populárních pěvkyň,“ přirovnává politolog Jan Kubáček z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy řeč současného vicepremiéra a předsedy hnutí ANO k jiţ legendárnímu projevu bývalého generálního tajemníka ÚV KSČ Milouše Jakeše před pádem totality. “Ve vystoupení Andreje Babiše ve sněmovně nezaznělo moc z něho, z jeho cílŧ, bylo tam málo o ministrovi financí, o Ministerstvu financí, o finanční politice tohoto státu,“ řekl ParlametnímListŧm.cz politolog. Poukázal na to, ţe hnutí ANO oslovuje voliče středu a napravo od středu, tedy voliče citlivé, přemýšlivé, s pamětí, kteří se o politiku zajímají. “A ti nejsou hloupí, chtějí konstruktivní přístup. Pokud Babiš svoji rétoriku nezmění, je otázka, kdy mu přestanou věřit a zda se nestane také tím pověstným kŧlem v plotě,“ varuje Kubáček před osudem Jakeše. Emocionální vystupování podle něj nepřinese Babišovi ţádné body ani dlouhodobou popularitu, protoţe ti, co ho budou brát váţně, budou chtít, aby to, co říká, i doloţil. Budou chtít vidět nějaké dŧkazy a především výsledky. Jestli bude v podobných eskapádách pokračovat, začne se prý jen shazovat a získá nálepku mluvky. Některé výroky by mohly být předmětem ţaloby na ochranu osobnosti Podle právníkŧ by ho mohli dokonce někteří současní nebo bývalí politici úspěšně ţalovat kvŧli ochraně osobnosti. “V trestním řízení chrání poslance imunita, ale v civilním řízení by ho mohli poškození ţalovat. Pan Kalousek i další, které pan Babiš ostouzí, mají právo na ochranu osobnosti, pokud ty výroky přerostou únosnou míru,“ potvrdil ParlamentnímListŧm.cz advokát Jaroslav Ortman. Takové útoky na politické soupeře podle něj do politiky nepatří, protoţe to zbytečně vyostřuje situaci. “Národ to polarizuje, zvyšuje to nedŧvěru k politikŧm. Podívejte, co se dnes děje na Ukrajině, tam to končí v rozpadu státu,“ poukázal právník na dramatické boje v Kyjevě. Uţ je po volbách, styl vystupování uţ by měl změnit Babišovi voliči oceňovali, ţe bouchl do stolu, slíbil konec politiky v podobě, jaká tu byla, a řekl, ţe tohle se nesmí dít a opakovat. “Ale hlavně ho volili proto, aby zkrotil úřednickou hydru nekrytých výdajŧ a státního dluhu. Nevolili ho proto, aby takovým pivním zpŧsobem a populismem nejhrubšího zrna fungoval, pŧsobil a Plné znění zpráv


oblaţoval národ neopodstatněnými komentáři. Lidé jsou tím věčným hádáním, vzájemným ostouzením a politikařením otráveni, obyčejný občan si něco takového nemŧţe dovolit říci, protoţe by měl na krku několik trestních oznámení. A odmítají takové jednání i u politikŧ, protoţe ničemu nepomáhá, naopak to deklasuje politiku, jejíţ uţ je Babiš součástí,“ hodnotí Jan Kubáček Babišŧv styl jako velmi krátkozraký, protoţe populistické řeči, kritické výkřiky a uráţky, které mu pomohly v kampani, uţ dnes nikdo neočekává. “Je dlouho po volbách, on uţ je jako člen vlády v úplně jiné roli. Lidé uţ ho budou poměřovat za to, co dokázal na Ministerstvu financí, jaké výsledky mají jeho ministři, jak se chová hnutí ANO ve sněmovně, jestli nastala změna a ekonomický rŧst. A to nedokáţe zakrýt ţádným emocionálním vyjádřením,“ upozornil. Voliči očekávají, ţe vicepremiér a ministr financí udrţí své nervy na uzdě Kdyţ Andrej Babiš prohlásil, ţe z politikŧ se stal organizovaný zločin, podle Kubáčka zapomíná, ţe uţ volební kampaň skončila a ţe veřejnost uţ od něj neočekává obviňování politikŧ bez jakýchkoli dŧkazŧ, většinou jen na základě pomluv a fám. “Lidé od něj jako od významného politika očekávají profesionalitu, ţe udrţí nervy a své vystupování na uzdě,“ řekl Kubáček ParlamentnímListŧm.cz. Měl na mysli především poslední vystoupení Andreje Babiše v Poslanecké sněmovně před hlasováním o dŧvěře vládě, v němţ obvinil šéf hnutí ANO řadu současných i bývalých politikŧ z rŧzných zločinŧ, spojil rŧzné kauzy, například gripeny nebo Kapsch s bývalým premiérem Mirkem Topolánkem, i kdyţ vznikly mnohem dříve, za vlády ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody. Sám byl vlivným lobbistou a patřil k blízkým přátelŧm Standy Grosse Kdyţ majitel Agrofertu obviňuje Kalouska, Topolánka, Řebíčka a řadu dalších politikŧ, lidé mohou čekat, ţe je policie začne stíhat, protoţe by přece zodpovědný politik něco takového neříkal, kdyby neměl nějaké dŧkazy v ruce. “Kdyţ nepřijde s konkrétními dŧkazy, začnou mu voliči připomínat, ţe za to `dvacetiletí té špíny, nestability a korupce`, jak minulé období sám nazývá, došel k miliardovým částkám. Začnou mu připomínat, ţe patřil mezi velice vlivné lobbisty ve sněmovně, ţe se neštítil vyjednávat s kýmkoli, ţe patřil k blízkým přátelŧm Stanislava Grosse a celé tehdejší mocenské skupiny. A mŧţe se mu to velice rychle vrátit a samozřejmě to jeho kredit poškodí,“ prohlásil politolog. Kalousek - symbol korupce, Roman - česká gorila Šéf hnutí ANO obvinil například svého předchŧdce v čele financí Miroslava Kalouska. “Právě on byl pro nás vţdycky symbol korupce. On nás vypaloval v 90. letech, kdy se to učil na Ministerstvu obrany. Finále měla být ekologická zakázka s Martinem Romanem, českou gorilou,“ tvrdil Babiš. Ale tyto výroky se mu hned ve sněmovně vrátily, kdyţ se ho poslanec za ODS Marek Benda zeptal, kolikrát takové výpalné zaplatil, případně kolikrát to odmítl a kde o tom podal trestní oznámení. Andrej Babiš poukázal na jeden z posledních případŧ, který se prý Kalouskovi “povedl“, a to na navýšení základního kapitálu společnosti Explosia. “Šest dní před koncem vlády 250 miliony vyfutroval firmu, aby nějací jeho kámoši mohli dělat nějaký byznys ve zbrojařině,“ kritizoval před Poslaneckou sněmovnou ministr financí. Proč vznikl spor kolem společnosti Explosia Podle Kalouska Babiš zapomíná, ţe uţ je po volební kampani. “Na hloupé, dávno vyvrácené lţi a pomluvy nemíním v Poslanecké sněmovně reagovat,“ řekl ParlamentnímListŧm.cz. Ale k výrokŧm o Explosii uvedl, ţe šlo o zvýšení základního jmění státní akciové společnosti, coţ prý byl nezbytný krok pro stabilizaci firmy do doby, neţ bude moci být zprivatizována. “A společnost je státní proto, ţe ji Babiš zprivatizoval společně se Synthesií, a kdyţ zjistil, ţe Explosia je pro něj ztrátová, dohodl se se svým kamarádem Stanislavem Grossem, který mu zařídil, ţe si od něj státu koupí Explosii za přemrštěnou cenu - o 95 milionŧ dráţ, neţ to mělo stát. To byl obrovský tunel Babiš - Gross,“ konstatoval místopředseda TOP 09 ParlamentnímListŧm.cz. A od té doby se prý stát s touto akciovkou trápí. “My jsme ji dokázali stabilizovat a jistě se ji podaří zprivatizovat. A tím jsme Babiše rozčílili. Doufám, ţe ji prodáme nějakému odpovědnějšímu vlastníkovi, neţ je pan Babiš,“ poznamenal Kalousek, protoţe podezřívá majitele Agrofertu, ţe poté, co firmu státu draho prodal, chtěl si ji pak levně v konkursu koupit zpátky. “Tak to se mu nepovede. Státní firma byla sanována tím, ţe jsme navýšili základní jmění o 250 milionŧ korun, stát pochopitelně o ţádné peníze nepřijde, protoţe se to bude privatizovat i s tímto navýšením. Je to krok, který zabránil Babišovi, aby si Explosii levně koupil,“ tvrdí exministr financí. Plné znění zpráv


Veřejnost bude chtít vidět výsledky, nejen kritiku Podle Kubáčka si šéf hnutí ANO zahrává s ohněm. V podstatě si prý opozice nemohla přát nic lepšího neţ nastartovat pravidelnou Babišovu dávku emocí. “Je to pro něj nebezpečné, protoţe kdyţ se to bude pravidelně opakovat, lidé si zvyknou, ţe je emocionální mluvka, který za obsah svých slov neručí. A hrozí mu to, co je pro politika nejkritičtější, ţe ho jeho vystoupení začnou dobíhat. Ať uţ v prosazení, naplnění slibŧ, naplnění časových lhŧt, případně doloţení jeho vyjádření, a to se mŧţe stát velice rychle,“ varuje politolog, ţe si Babiš jen s kritikou dlouho nevystačí. Lidé si podle něj řeknou: Dobře, kritizoval jsi, ale teď uţ jsi toho součástí, tak to udělej jinak. Polovina lidí, kteří jsou Babišovi nakloněni, budou očekávat nápravu mávnutím proutku, a kdyţ se to nestane, budou zklamáni a budou to brát jako jeho selhání a zapojení do toho jakoby pokřiveného establishmentu. “A druhá skupina takové jednání odmítne, protoţe podle ní není hodno ministra financí, faktického premiéra a předsedy jednoho z nejsilnějších politických subjektŧ na politické scéně,“ soudí politolog. A lidé prý nemají rádi hulváty, navíc hulváty bez dŧkazŧ a výsledkŧ. Advokát: Takové výroky do politiky nepatří Advokát a bývalý politik Levého bloku Jaroslav Ortman Babišovo vystoupení ve sněmovně zaznamenal. “Morálně je to podle mne neúnosné, já jsem zaţil noblesní politiku v 90. letech. Co se děje teď, je zvrhlost,“ hodnotí stále se zhoršující politickou kulturu. Nově nastupující politici vţdycky slibují, ţe budou lepší neţ ti předešlí, ale pak jsou podle něj ještě horší. “I v politice platí, ţe by měla být jakási pokora. Protoţe politický soupeř není nepřítel. Jakmile dospějí do stadia: Bijme nepřítele hlava nehlava, bijme Němce papeţence, jak říkali husité, v té chvíli následuje vendeta. A tak to vypadat nemá,“ je přesvědčen známý právník. Lidi nemají rádi hulváty, navíc bez dŧkazŧ a výsledkŧ Politolog Jan Kubáček varuje, ţe pokud bude Andrej Babiš v podobném stylu pokračovat, mŧţe ho to nesmírně poškodit. “Vytvoří stereotyp, ţe se neštítí jakéhokoli vystoupení, jakéhokoli nekrytého vyjádření bez argumentŧ a bez dŧkazŧ. Kdyţ se tohle povědomí ustálí, stane se všeobecně rozšířeným a nálepky mluvky se uţ nezbaví, nepodaří se mu zlepšit si reputaci,“ varuje šéfa ANO politolog. Lidé ho dosud povaţovali za kompetentní osobnost, která dokáţe říkat nepříjemné věci, ale hlavně rozhodovat a nést za to plnou odpovědnost. Nečekají, ţe jim bude někdo pořád říkat, ţe je všechno špatně, chtějí vidět zásadní změnu. Andrej Babiš si proto podle politologa musí uvědomit, ţe jeho vystoupení jako vicepremiéra a ministra financí sledují i politici a média v zahraničí. Česká veřejnost to sleduje o to citlivěji, ţe Babiš pouţívá čechoslovakismy, je emoční, často poukazuje na slovenské úspěchy. “Musí to zvaţovat na lékárenských vahách, protoţe lidé říkají: Jsi v české vládě, máš odpovědnost vŧči České republice,“ upozornil Kubáček na další handicap slovenského miliardáře, který teď vládne v Česku.


Fotografie dnes funguje jako slovo 20.2.2014

Právo str. 03 Příloha - Salon VERONIKA TRESTROVÁ

Teoretik vizuální komunikace Filip Láb: FILIP LÁB (1976) pŧsobí na FSV UK, věnuje se vizuální komunikaci se zaměřením na fotografii, fotoţurnalismus, teorii a praxi klasické a digitální fotografie. Ve spoluautorství vydal např. knihy Fotografie po fotografii (Karolinum 2009) a Soumrak fotoţurnalismu? Manipulace fotografií v digitální éře (Karolinum 2009). V současnosti připravuje s Janem Havlem monografii Pavla Diase. * Je současná česká fotografie v něčem specifická oproti té světové? Plné znění zpráv


V dějinách jsme měli několik silných momentŧ, velmi cenění, i v celosvětovém měřítku, jsou čeští klasici avantgardní fotografie, ať uţ jde o Josefa Sudka, Jaroslava Rösslera či Jaromíra Funkeho. Českým trademarkem je zřejmě i mírně diskutabilní Jan Saudek. Myslím ale, ţe poslední případ, kdy byla česká fotografie rozpoznatelná i v širším neţ domácím kontextu a kdy nešlo jen o práci jedince, je hnutí fotografŧ, které bývá shrnujícím názvem označováno jako slovenská nová vlna. To jsou fotografové slovenského pŧvodu studující na praţské FAMU v osmdesátých letech. Ale ţe bych něco takového viděl dnes, něco charakteristického nebo specifického, to ne. * A lze říct, ţe je něco charakteristické pro současnou fotografii obecně? Nejspíš to, ţe je fotografie v tuhle chvíli v procesu docela výrazného přerodu. Vel -mi tradiční médium, byť označované jako moderní a technické, se po sto šedesáti relativně stabilních letech své existence do -stává do nové fáze. * V čem ten přerod spočívá? Přišel s digitální kulturou, s nástupem internetu. Největší změna je v tom, ţe dnes mŧţe vznikat obraz, který má charakter fotografického obrazu, ale nemusí mít ty jasné charakteristiky, které s sebou fotografie vţdy nesla. Roland Barthes charakterizuje fotografii úslovím „toto bylo“, čímţ myslí, ţe mŧţe nebo mohla vţdy zachycovat jenom to, co se odehrávalo před objektivem fotoaparátu – v konkrétním čase, na konkrétním místě. Kaţdá fotografie dřív nutně musela být objektivním záznamem reality, byť samozřejmě docházelo ke spoustě případŧ rŧzných manipulací. Ale ten základní princip, ţe fotografie nemohla vzniknout bez své předlohy v realitě, byl platný aţ do nástupu digitální kultury. Dnes se dá udělat obraz na počítači, který vypadá jako fotografie, nese všechny rysy fotografie, ale zobrazuje ně co, co nikdy neexistovalo, a nepotřebujete k tomu ani fotoaparát. To je velký zlom, se kterým se fotografie vypořádávala relativně dlouho. V současnosti uţ to však nepředstavuje takový problém, protoţe se na tuhle podmínku adaptovali všichni: mé dia, konzumenti fotografií i jejich tvŧrci. * A je to v pořádku, ţe jsme se na to adaptovali? Myslím, ţe ano, protoţe jde o kontinuál -ní vývoj, na který je potřeba reagovat. Zabránit se mu nedá. Digitalizace přinesla pro fotografy spoustu skvělých věcí, celý proces se především výrazně zlevnil a zrychlil. Třeba pro fotografy-novináře je to obrovská výhoda. Obraz je také moţné přenášet bezdrátově na libovolné vzdálenosti. Co uţ ale taková výhoda není, je fakt, ţe je moţné těch obrazŧ pořizovat v podstatě neomezené mnoţství. Dřív totiţ tím, ţe byla fotografie drahá, nutila mnohem víc přemýšlet před kaţdým zmáčknutím spouště. Fotograf věděl, ţe má omezený manévrovací prostor, 36 obrázkŧ na filmu, a s ním si v ten moment musel vystačit. * Všechny zmíněné výhody nahrávají amatérským fotografŧm. Lze je ještě nějak odlišit od profesionálních? Digitalizaci vnímám hodně pozitivně právě v tom, ţe přinesla velkou demokratizaci. Před dvaceti lety, kdyţ chtěl někdo natočit film, potřeboval relativně nákladnou a ne úplně dostupnou techniku. Dnes skoro kaţdý disponuje nějakým nástrojem na vytváření obrazových záznamŧ. V kaţdé rodině je minimálně jeden fotoaparát a několik dalších zařízení, která umějí dělat fotky. To otvírá moţnosti pro nejširší vrstvy pořizovat záznam čehokoliv. Nebo vytvářet obrazy. Coţ je skvělé. Ale zároveň to neznamená, ţe by vznikalo významně větší mnoţství kvalitních obrazŧ. * Jak změnily funkci fotografie sociální sítě? Došlo k obrovské proměně snapshotové fotografie, která dřív měla své nezastupitelné místo v rodinných albech, kdy taková ta rodinná fotografie byla nejrozšířenější, nejlidovější. S nástupem digitálu jejich objem výrazně narostl, ale fotografie, které nikdo neuvidí, nemá smysl pořizovat. Bylo proto potřeba najít platformu, kde se dají ukazovat. Asociální sítě jsou pro tyhle účely nejvhodnější, protoţe to nic nestojí, prostor tam není nijak omezen, fotek se tak dá publikovat libovolné mnoţství. Vznikla úplně nová oblast a to, jak fotka funguje, se proměnilo. Dřív fotografie fungovaly jako záchytné body prŧběhu lidského ţivota, uchovávaly významné okamţiky – narození, první školní den, taneční, maturita, svat ba, narození potomkŧ… Fotografie vytvářely mementa v ţivotě člověka, ke kterým bylo moţné se vracet. Dnes to funguje úplně jinak. Zachycuje se kaţdodennost, to nejvíc pomíjivé. Lidé si fotí kapučínka ze Starbucks, nákupy z háemka, sebe ráno před zrcadlem. Atakových obrazŧ dělají strašná kvanta a dávají je na internet. Fotografie místo aby vytvářela Plné znění zpráv


mementa, zachycuje momenty. Fotka se v něčem začíná přibliţovat mluvenému slovu, které člověk vyřkne, ono podá informaci a v tu chvíli jakoby zaniká a mizí v proudu času. Dřív byla fotka stabilní věc, která byla teď a tady, byl to hmotný objekt, který se někde uchovával, chovalo se k němu s úctou, protoţe s sebou nesla materiální náklady a zároveň i fyzickou jedinečnost. Digitální fotka nic z tohoto nemá a skrz rychlou instantní komunikaci na sociálních sítích a v mobilech začíná fungovat spíš jako slovo. Pošlu obrázek, ty se na něj podíváš a jedeme dál. Zároveň charakter obrazu umoţňuje i ve zrychlené a informacemi přehlcené době informace relativně přehledně, rychle a efektivně konzumovat. Coţ ovšem rozhodně neznamená, ţe by byli lidé třeba víc vizuálně gramotní neţ dřív. * Jsou nějaké hranice fotoţurnalistické etiky, toho, co uţ by nemělo být zobrazováno v médiích? Tohle je hrozně individuální věc, je to dané kulturně a samozřejmě i typem mé -dia. Bulvár je schopen publikovat v rámci zvýšení prodeje nebo čtenosti mnohem explicitnější, drastičtější nebo soukromí víc narušující věci neţ tradiční média. Nicméně myslím si, ţe v dnešní době, zejména co se týče internetu a online médií, uţ ţádné hranice vlastně nejsou. Jen od určité meze není potřeba se na ty věci dívat, protoţe není dŧvod. Na jednom známém americkém serveru si američtí vojáci pŧsobící v Iráku a v Afghánistánu vyměňovali fotografie. Pŧvodně to fungovalo tak, ţe se vyměňovaly fotky z válečných konfliktŧ za pornografické materiály, ale postupem času se z toho stala soutěţ o nejvíc explicitní záběry. Pro takový typ záběrŧ uţ není publikum, na kusy těl nebo masa se uţ nechce nikdo dívat. Tohle v zásadě problém není, do médií se dostávají věci plus minus podobné a autoregulace funguje. Seriózní médium nebude nikdy publikovat explicitní záběry roztrhaných těl, protoţe to zkrátka není dŧstojné, a ani jejich čtenáři to od nich nechtějí. Na druhou stranu vţdy bude nějaká část lidí, která bude podobné věci naopak vyţadovat, a bude i prostor pro to, kde je publikovat. * Po 11. září byla v New York Daily News uveřejněna poměrně drastická fotografie utrţené ruky jedné z obětí… Byla vystavena i u nás, na výstavě Kontroverze v Rudolfinu, která se zabývala právě hraničními případy. Většinou šlo o kauzy, které končily u soudu. Tu fotografii tehdy omlouvali tím, ţe vyjadřovala extrémní charakter celé události. Pro mě je taková fotka uţ za hranou. Člověk ji nepotřebuje vidět, stejná věc se dá vyjádřit mnohem míň natvrdo, míň přímo. Na druhou stranu v podstatě identická fotografie je ve velmi kvalitní knize o bombardování Prahy v roce 1945. Je tam stejná fotka utrţené ruky, akorát je černobílá. Nemŧţeme tedy říct, ţe by šlo o nový trend. * Ajaké úpravy fotografií jsou ještě přijatelné a jaké uţ ne? Tady se to zase hodně odvíjí od kontextu. Zcela jiná pravidla budou aplikována na oblast zpravodajství, jiná třeba na oblast lifestylových časopisŧ a úplně jiná na oblast reklamy. V reklamě jsou v podstatě všechny fotografie podrobeny větší míře digitální postprodukce. Od základních věcí typu masivní retuše aţ po vytváření kompozitních obrazŧ skládaných z ví ce fotek. U reklamy my ani a priori nepředpokládáme, ţe by nám ukazovala věci po pravdě. Reklama prezentuje spíše vize nebo sny, které mají vzbuzovat touhy. Někde na pŧl cesty budou lifestylové časopisy, kde jsou všechny fotografie také podrobeny relativně masivní postprodukci. U nich mi to připadá docela nebezpečné, byť se to bere jako věc samozřejmá. Představa, ţe jsem dospívající dívka a svŧj pohled na svět nebo na lidské tělo si utvářím podle fotografií v lifestylových holčičích časopisech, je na sebevraţdu. Na lidském těle se zkrátka dělají faldy, vrásky, pupínky, kruhy pod očima a všechny tyhle věci. Ruka, noha, zadek mají nějaký tvar a s tím, co pak člověk vidí na fotografiích, to úplně nekoresponduje. Tohle není z mého pohledu úplně fér vŧči čtenářŧm. Ve zpravodajství jsou dána relativně pevná pravidla, co je moţné s fotografií dělat. Ale také je to dynamický proces, kdy se neustále ladí, co ještě je přípustné a co uţ ne. Fotografie, která vyhrála loňské World Press Photo, velmi silný snímek z pohřbu dětí, byla relativně hodně upravována ve photoshopu. Nebylo tam nic manipulováno, ale byla hodně pozměněná tonalita. Výsledná fotka je velmi efektní a pŧsobí skoro aţ jako filmový plakát. Ale tím najednou ztratila vazbu s realitou. Podle mě by bylo mnohem silnější, kdyby to byla čistá přímá fotografie bez úprav, bez zesvětlených stínŧ a ztmavených jasŧ. Byla na mě aţ příliš vyčištěná. Ztrácel se u ní primární účel, tj. podávat informaci o tom, ţe se někde něco děje. Strhla se kolem toho velká debata a následně se začaly upravovat podmínky pro podávání fotografií na tuhle největší fotografickou novinářskou soutěţ. *** Vel mi tradiční médium se po sto šedesáti relativně stabilních letech své existence do stává do nové fáze Foto autor| Foto Veronika Trestrová Plné znění zpráv


V souvislosti s boji v ulicích Kyjeva hovoří Evropská unie i Spojené státy o zavedení sankcí 20.2.2014

Prima

str. 03

18:55 Zprávy FTV Prima

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------V souvislosti s boji v ulicích Kyjeva hovoří Evropská unie i Spojené státy o zavedení sankcí proti ukrajinskému reţimu. Rusko, klíčový spojenec prezidenta Viktora Janukovyče, se zatím do vyhrocené situace oficiálně nevměšuje. Začíná se hovořit i o rozpadu země. redaktor -------------------O co jde ukrajinské opozici? Josef KLUGE, redaktor -------------------Odstoupení prezidenta Janukovyče, předčasné volby, to jsou základní poţadavky opozice. S ničím ale neuspěla. Podle toho, jak to teď vypadá v ulicích Kyjeva uţ situaci nemá pod kontrolou ani prezident, ani opoziční lídři. Michael ROMANCOV, politolog, FSV UK -------------------To je výsledek uţ několik týdnŧ trvajících nepokojŧ, které vlastně vznikly proto, ţe ti co jsou u moci s opozicí vŧbec nejednali. To je ten problém, ţe my jsme na Ukrajině svědky vlastně totálního zhroucení politického systému. Josef KLUGE, redaktor -------------------Otázka je, jestli běţný politický systém na Ukrajině někdy vŧbec fungoval. Viktor Janukovyč byl prý vţdy loutkou prezidenta Putina. Opozice zase pravidelně jezdí prosit o podporu na Západ, teď je z toho chaos. Řešení zatím nikdo nenabízí. redaktor -------------------Kdo získá vliv na Ukrajině? Josef KLUGE, redaktor -------------------Ukrajinu by měli řídit sami Ukrajinci, tak to ale úplně není. Zásadní podíl skoro na všem, co se na Ukrajině děje, má Rusko. Spojené státy i Evropská unie v tomto případě tahají za kratší konec provazu. Nic na tom do této chvíle nezměnily ani sankce, kterými Unie hrozí. José Manuel BARROSO, šéf Evropské komise -------------------Je to pro nás šok a naprosté zděšení, kdyţ sledujeme vývoj na Ukrajině. Neexistuje nic, co by mohlo ospravedlnit takové násilí. Josef KLUGE, redaktor -------------------Otázka je, proč. Proč se Evropská unie a Rusko střetávají zrovna na Ukrajině. Země je prakticky před krachem, má spoustu dalších problémŧ. Dlouho ale byla součástí Sovětského svazu. Osm milionŧ Ukrajincŧ jsou etničtí Rusové. Podle politologŧ jde zkrátka o to, která ze stran o sobě bude moci říct, ţe je vítěz. redaktor Plné znění zpráv


-------------------Rozpad země, nebo občanská válka? Josef KLUGE, redaktor -------------------Ještě před pár hodinami všichni hovořili o tom, ţe občanská válka se nehodí nikomu. Občanskou válku ale zřejmě uţ sledujeme. Michael ROMANCOV, politolog, FSV UK -------------------Ona zatím netrvá dlouho, ale naneštěstí uţ je poměrně intenzivní. Josef KLUGE, redaktor -------------------V Kyjevě se teď válčí o budoucnost celé země. Ve Lvově uţ dali najevo, ţe chtějí samostatnost. Krym by se klidně připojil zpátky k Rusku. Otázkou tak je, jestli právě tohle není začátek rozpadu Ukrajiny. Josef Kluge, Prima FTV.

Vláda a opozice podepsaly dohodu 21.2.2014

ČT 24

str. 06

21:31 Horizont

Lenka NECHVÁTALOVÁ, moderátorka -------------------Po dnešním uzavřeném kompromisu znamená to, ţe tyto otřesné scény na Ukrajině uţ neuvidíme? Otázka pro politologa Jana Šíra. Hezký večer. Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Dobrý večer. Tak, to si samozřejmě musíme počkat. Nicméně určitá naděje tady je. Vyvozuji tuto naději z toho faktu, ţe součástí těch dnešních dohod bylo i ujednání o staţení pořádkových sil z ulic. Jak známo, pořádkové síly byly namočeny do té střelby, ke které bohuţel v minulých dnech došlo. Lenka NECHVÁTALOVÁ, moderátorka -------------------Ministerstvo vnitra, armáda, policie. Do jaké míry je má prezident Janukovyč pod kontrolou? Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Tak, ty sloţky, které jste zmínila, jsou součástí takzvaného silového bloku, bloku silových struktur. Jejich šéfové jsou podřízení přímo prezidentu Janukovyčovi. O loajalitě těchto sloţek pro případ krize, zejména pokud jde o armádu, je moţno spekulovat. Naráţím na to, ţe armáda má jiné funkce neţ být zaangaţována do potlačování nebo řešení nějakých vnitropolitických krizí. Nicméně byli jsme svědkem toho, ţe bezpečnostní síly, naráţím zejména na jednotky ministerstva vnitra, zejména ty takzvané speciální síly Berkut a zejména tedy dále ještě sluţba bezpečnostní Ukrajiny, coţ je kontrarozvědka, která vedla to teroristické opatření, se angaţovaly na straně prezidenta Janukovyče a o jejich loajalitě momentálně asi moc pochyb není. Lenka NECHVÁTALOVÁ, moderátorka -------------------Z toho, co jsme viděli, čeho jsme byli svědky, táhnou podle vás policisté za jeden provaz nebo uţ i ty bezpečnostní sloţky se začínají drolit? Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Těţko usuzovat. Nicméně máme informaci, máme k dispozici informace, o tom, ţe například policisté ze západních oblastí Ukrajiny, konkrétně ze Lvova, sami opouštějí posádky a míří na Majdan, aby tímto zpŧsobem aspoň symbolicky vyjádřili podporu protestujících. Já pevně věřím, ţe k ţádné takové zkoušce nedojde. Plné znění zpráv


Nicméně to, tato zkouška, zda uvidíme na kolik jsou loajální a na kolik se drolí, na kolik jsou jednotní, to mŧţe prověřit akorát krize v případě, ţe by dostali rozkaz, aby nějakým zpŧsobem zasáhli. Pevně věřím, ţe k tomu nedojde. Lenka NECHVÁTALOVÁ, moderátorka -------------------Janukovyč, řekněme, uţ má zavřené dveře na západ, po tom, co ta situace se natolik vyhrotila v jeho zemi, ţe došlo ke krveprolití. Znamená to, ţe on se bude dál snaţit posilovat vztahy s Ruskem? Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Já se obávám, ţe Janukovyč za stávající situace nemá jinou moţnost, neţ orientovat se na Rusko, protoţe jemu stále hrozí, ţe za ty zločiny, ke kterým v minulých dnech došlo, bude pohnán k zodpovědnosti před nějaký tribunál. Obávám se, ţe poté, co došlo k tomu, ţe byl nucen nebo nechal se vmanévrovat do situace, ţe bude pouţita, bude pouţita síla, správně jste řekla v tom příspěvku, kterým jste uvedla tento blok otázek, má dveře na západ, pro jednání se západem na dlouhodobou perspektivu zavřeny zcela jednoznačně. Lenka NECHVÁTALOVÁ, moderátorka -------------------Politolog Jan Šír. Děkuju vám za návštěvu v Horizontu. Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Děkuji za pozvání.

Oligarcha Babiš je součástí korupce v Česku, říká Topolánek 21.2.2014

prvnizpravy.cz

str. 00

politika

Ministr financí Andrej Babiš prohlásil tento týden ve sněmovně, ţe za vlády expremiéra Mirka Topolánka a Miroslava Kalouska vyrostla korupce v České republice do mimořádných rozměrŧ. „Pan poslanec Kalousek mě pobavil, protoţe on pro nás byl vţdycky symbol korupce, on nás vypaloval. Největší synergie začaly s Topolánkem, tam nastaly obrovské synergie přes Kapsche, pandury, CASy, gripeny a tak dále. Bylo by dobré, kdybychom si řekli, jak to s tou korupcí bylo. A to nemluvím o České exportní bance, coţ je hyperprŧser, tam si Topolánek dodal svoje kámoše, takţe dneska tam máme 16 miliard nedobytných úvěrŧ,“ řekl ve sněmovně Andrej Babiš. Expremiér Topolánek varuje: Babiš je lhář a podvodník Bývalý premiér Mirek Topolánek reagoval obratem a jak má ve zvyku nebral si při tom servítky. Ve vyjádření pro Parlamenilisty.cz prohlásil, ţe jde o pověstnou babišovskou schizofrenii. „Babiš politik hřímá z tribuny proti korupci, Babiš oligarcha je její permanentní součástí. Pokud se náhodou skutečně zvýšila korupce během tří let mé vlády, tak Babišŧv podíl je na tom značný,“ prohlásil Topolánek. „Jeho agrese vŧči mně je dána naopak faktem, ţe během mé sluţby jsem před ním a jeho nájezdy Českou republiku uchránil. Těm po mně se zjevně tolik nedaří. Kozel zahradníkem, pytlák hajným,“ dodal Mirek Topolánek. Nad zpŧsobem Babišova vyjadřování v Poslanecké sněmovně se pozastavil i politolog Jan Kubáček z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který prohlásil, ţe vystoupení Andreje Babiše připomíná legendární slovní výrony bývalého generálního tajemníka ÚV KSČ Milouše Jakeše při jeho projevu na Červeném Hrádku. „Jeho poměrně emoční vystoupení obnáší jednotlivé výkřiky bez souvislé myšlenky, projev nevede k ničemu konkrétnímu. Připomíná Milouše Jakeše, který byl schopen spojit otázku zemědělství, počasí a stavu peněţenky populárních pěvkyň,“ prohlásil Jan Kubáček. „Ve vystoupení Andreje Babiše ve sněmovně nezaznělo moc z Plné znění zpráv


něho, z jeho cílŧ, bylo tam málo o ministrovi financí, o Ministerstvu financí, o finanční politice tohoto státu,“ dodal politolog. Zároveň připomíná, ţe hnutí ANO podporují voliči středu a napravo od středu. Jde tedy o tedy voliče citlivé, přemýšlivé, s pamětí, kteří se o politiku zajímají. „A ti nejsou hloupí, chtějí konstruktivní přístup. Pokud Babiš svoji rétoriku nezmění, je otázka, kdy mu přestanou věřit a zda se nestane také tím pověstným kŧlem v plotě,“ varoval Kubáček vy vyjádření pro Parlamentnilisty.cz. (aj,pl,foto:arch.)

URL| http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/oligarcha-babis-je-soucasti-korupce-v-cesku-rika-topolanek/

Ţeneva bojuje o arménský památník 22.2.2014

Lidové noviny str. 08 ZUZANA LIZCOVÁ

Svět

Pomník arménského utrpení za první světové války vzbuzuje odpor Turecka, i kdyţ se na něm slovo genocida nevyskytuje. ŢENEVA/PRAHA Devět luceren inspirovaných osvětlením Paříţe a New Yorku z počátku minulého století. Místo ţárovek slzy z oceli, v podstavcích vepsané svědectví. Tak má vypadat ţenevský památník připomínající utrpení statisícŧ Arménŧ za první světové války. Jeho vytvoření schválil místní parlament uţ před šesti lety. Upomínka na události, které mnozí historici označují za první genocidu 20. století, však stále ještě nestojí. Ţenevský příklad jasně ukazuje, jak ţivá a aktuální mŧţe být bezmála 100 let stará historie. Před několika lety to byla velká sláva. Soutěţ na stavbu památníku vyhrál mezinárodně respektovaný umělec Melik Ohanian. Představení projektu se osobně zúčastnil slavný, bezmála devadesátiletý arménskofrancouzský šansoniér Charles Aznavour. Zdálo se, ţe zdárná realizace bude otázkou měsícŧ. Pak se ale vše začalo komplikovat. Turci mluví o provokaci Ţenevští úředníci odmítli památník umístit v historickém centru, jak se pŧvodně plánovalo. Po delších peripetiích se našla nová lokace v parku Ariana v těsném sousedství sídla OSN. V tu chvíli se hlasitě ozvalo Turecko. Proti stavbě protestovalo od samého počátku, nové umístění však vyhodnotilo jako čistou provokaci. Jeho zástupci intervenovali u švýcarské vlády, městské rady i samotné OSN, jejíţ místní sídlo má pro město velký význam. Projekt se zastavil na mrtvém bodě. Ankara se pomocí diplomatického nátlaku dlouhodobě snaţí, aby se tragickým událostem přibliţně z let 1915 aţ 1917 nedostávalo veřejné pozornosti a nebyly mezinárodně uznány za genocidu. Brutální postup Osmanské říše, za jejíhoţ nástupce se částečně povaţuje, Turecko označuje za nutná válečná opatření. Křesťanští Arméni, ţijící tehdy na východě Malé Asie (Anatolie), prý proti sultánovi povstali a spojili se s ruským carem. Jejich nucené vysídlení, při němţ v dŧsledku pochodŧ smrti, masakrŧ, podvýţivy a epidemií zahynulo podle tureckých údajŧ 250 000 aţ 500 000, podle arménských aţ 1,5 milionu lidí, tak ospravedlňují arménskou „zradou“. Zeman Armény potěšil O tom, zda se v případě Arménŧ jednalo o genocidu, tedy pokus o jejich úmyslné a systematické vyhlazení, nepanuje v mezinárodní komunitě (na rozdíl například od holokaustu) úplný konsenzus. Vposledních letech se ale začaly mnoţit politické iniciativy na její uznání. V roce 2003 přijala příslušné usnesení švýcarská Národní rada, v roce 2010 americký Kongres a před dvěma lety i francouzský parlament. Český prezident Miloš Zeman označil masové vraţdy Arménŧ za genocidu při lednové návštěvě svého arménského protějška Serţe Sarkisjana v Praze. Podle Hradu šlo o vyjádření Zemanova soukromého názoru. Parlamentní deklarace v Česku zatímpřijata nebyla. Senátor Jaromír Štětina ji ale údajně chce předloţit horní komoře příští rok u příleţitosti stého výročí tragických událostí. Všechny dosavadní iniciativy měly negativní dopady na vztahy s Tureckem. Jeho diplomaté vţdy ostře protestovali i proti stavbě arménských památníkŧ, například v bratislavské Petrţalce. Ţenevský projekt je jim trnem v oku i přesto, ţe jeho tvŧrci údajně slovo genocida v arménských a francouzských nápisech na lucernách nepouţívají a zdŧrazňují, ţe se nejedná o obţalobu jedné země, ale o upomínku na všechny podobné tragédie. „Pomník má širší záběr, neţ je upomínka na genocidu. Pojednává o společném povědomí Ţenevanŧ aArménŧ a o zkušenosti exilu obecně,“ sdělil Lidovým novinám koordinátor projektu Stefan Kristensen. „Mimo to je projekt dŧleţitým dílem významného současného umělce Melika Ohaniana,“ dodává. Zdŧrazňuje, ţe osud Plné znění zpráv


ţenevského památníku je komplikovaný, protoţe je neobvyklý, velký a „zabírá hodně místa v prostoru“. Zároveň připouští i politický tlak. Pomník do konce roku? Centrální švýcarská vláda se prý snaţila a moţná bude snaţit ovlivnit rozhodnutí města, doposud ale bez úspěchu. Kristensen věří, ţe pomník bude realizován do konce roku. Společně se svojí ţenou Annou Barseghianovou byl prý jedním z prvních, kdo v arménské komunitě na nápad vybudovat pomník přišel. „Leţí mi na srdci,“ říká o projektu, který od počátku provázel a koordinoval. Nyní je podána ţádost o stavební povolení a kantonální správa nemá podle Kristensena „ţádný věcný dŧvod, aby návrh zamítla“. Alternativy k umístění pomníku vedle sídla OSN prý nejsou. Jiný účastník projektu, jenţ si nepřál být citován, však Kristensenŧv optimismus nesdílí. Poukazuje na choulostivost celé situace a obává se, ţe by mediální pozornost mohla jen rozdmýchat polemiku kolem projektu a ohrozit jeho dokončení. Proč vlastně vzbuzuje interpretace sto let starých událostí takové vášně a proč Turecku vadí památníky, které staví soukromé osoby ve vzdálených zemích? Protoţe údajná genocida Arménŧ má velmi aktuální politické souvislosti. Vztahy mezi Ankarou a Jerevanem jsou nadále napjaté. Obě země spolu sice za asistence švýcarských prostředníkŧ v roce 2009 slavně podepsaly dohodu o normalizaci vzájemných vztahŧ, její ustanovení však nikdy nevešla v platnost. Turecko a Arménie neudrţují diplomatické styky a nadále se rozcházejí v otázkách společných hranic i společné historie. Ohroţená pověst armády Obojí spolu úzce souvisí. Slovu genocida, které běţně v souvislosti s válečnými událostmi v Anatolii pouţívá většina západních historikŧ, se opatrně vyhýbají i kritičtí turečtí intelektuálové, kteří jsou ochotni přiznat, ţe docházelokmasovým vraţdám nebo brutálnímdeportacím. Podle naprosté většiny Turkŧ diskuse o genocidě zpochybňují samotné základy jejich moderní státnosti, dŧleţité národní mýty i pověst v zemi klíčové armády. Jejich předkové prý nikdy nechtěli Armény vybít či trvale vystěhovat. Ti se jen stali obětí válečné vřavy jako mnozí Turci. Podle odborných statí Emila Souleimanova z Fakulty sociálních věd UK naopak povědomí o proţitém utrpení Arméni vědomě pouţívají k posílení národní jednoty, narušené nestabilitou země po krvavé válce o Náhorní Karabach v letech 1988 aţ 1994. Téma genocidy je záměrně vztahováno k tomuto nedávnému (a stále nevyřešenému) konfliktu o území s Ázerbajdţánem, který má etnicky blízko k Turecku. Sbliţuje Armény v diaspoře s těmi, kteří nadále ţijí v postsovětské republice. Pomáhá jim udrţet si svoji identitu a posiluje vazby občanŧ v zahraničí s jerevanskou vládou. Otázka genocidy má velký vliv i v mezinárodních souvislostech. Jejímoficiálnímuznánímpodmiňuje většina západních zemí vstup Turecka do Evropské unie. V zákulisí údajně někteří arménští politici kalkulují i s moţností nárokovat si území východních provincií Anatolie, z nichţ byli Arméni na počátku minulého století vysídleni. To se zatím jeví jako nereálné, přišlo by ale moţná na pořad dne v případě dezintegrace Turecka. Ankara má velký problém se svojí stále sílící kurdskou menšinou a jejími „příbuznými“, s autonomní základnou v severním Iráku i s válkou v sousední Sýrii. Hovoří se ale třeba i o moţné finanční kompenzaci Arménii za zmařené ţivoty a ztracený majetek. Dávné tragické události tak nadále rozdělují státy, pŧsobí napětí v celém regionu a zásadně ovlivňují jejich postavení na mezinárodní scéně. Příběh ţenevského památníku je tak jen jednímvýmluvným střípkem celé mozaiky. Autorka je spolupracovnicí LN Foto popis| Plánovaný pomník francouzského umělce arménského pŧvodu Melika Ohaniana (* 1969) bude umístěn v ţenevském parku Ariana nedaleko sídla OSN. Pomník, připomínající utrpení Arménŧ za první světové války, tvoří devět luceren zakončených naleštěnými ocelovými slzami namísto ţárovek. Foto popis| Melik Ohanian Foto autor| FOTO: LES-REVERBERES-DE-LA-MEMOIRE. CH, ARCHIV // KOLÁŢ ŠIMON / LN

Všechno, co jste chtěli vědět o češtině 22.2.2014

Mladá fronta DNES

str. 13

Názory

Kdyţ člověk něco píše nebo někde, hlavně na veřejnosti, mluví, měl by s nástrojem, který k tomu pouţívá, tedy s jazykem, zacházet obratně jako samuraj se svým mečem. Určitě jste uţ zaţili situaci, kdy v textu, jejţ prostě musíte napsat, narazíte na místo, s nímţ si nevíte rady. Hledáte, tápete a trochu se radíte, například se svými kolegy. Problém je však zapeklitější, neţ se pŧvodně zdálo, a ani ti, kteří obvykle vědí, nějak nevědí. Nakonec se vám nabídne tolik moţných řešení, ţe jste zase tam, kde jste byli na začátku... Plné znění zpráv


A tady do hry vstupují příručky. Znají přesné a pouţitelné odpovědi na všechny pravopisné, morfologické, syntaktické a já nevím jaké ještě otázky. Jejich jedinou nevýhodou je, ţe o nich musíte vědět. Odpovědi z jazykové poradny Jedna taková zbrusu nová a komplexní příručka se nám teď nabízí. Ba přímo volá, ţe je k sluţbám. Jmenuje se Akademická příručka českého jazyka a vychází po přepečlivé práci kolektivu Ústavu pro jazyk český Akademie věd pod vedením Markéty Pravdové. Rád bych upozornil všechny, kterým naskočí husí kŧţe okamţitě, jakmile slyší slovo akademická, ţe v tomhle případě nejde o ţádnou elitářskou záleţitost pro horních deset lingvistŧ! Příručka se narodila z dotazŧ, s nimiţ se obracíme na jazykovou poradnu Ústavu pro jazyk český, kdyţ se nám zdá, ţe nám čeština nastavila nohu a my bezmocně klopýtneme a zřítíme se do jazykové propasti, pokud se okamţitě někoho povolaného nezeptáme. Nabízí nám díky tomuto praktickému přístupu radu v případě všech problémŧ od těch zdánlivě nejjednodušších, třeba jaké i/y napsat ve slově liţiny, aţ po ty krajně zapeklité, jako zda máme pana Langera v dopise či mailu oslovovat Váţený pane Langere, Langře či Langre. Dŧleţité je vědět, ţe ať se ztratíme v jakémkoliv zákoutí češtiny, mŧţeme si být jistí, ţe autoři příručky jej uţ prozkoumali před námi, zjistili, co a jak, svá hodnocení si ověřili v praxi a teď nám nabízejí nápady, jak si svŧj problém mŧţeme vyřešit i my. Ber, kde ber, nebo ber kde ber? Máme pochybnosti, zda jsme s to, sto nebo z to, rozhodnout správně o předponách s a z? Plaveme v diskusích či diskuzích o čemkoliv? Dělá nám starost, zda zmizet poanglicku nebo po anglicku? A je fakt pravda, ţe před a se nikdy nepíše čárka? Musíme vyjít s penězi ber, kde ber nebo ber kde ber? Píše se Základní škola v Chomutově nebo spíš základní škola v Chomutově? Jaký je vlastně rozdíl mezi stráţmistryní a stráţmistrovou a nemá náhodou zŧstávat vojenská či policejní hodnost jen v muţské podobě? Udělali jsme chybu v nadpisu, nebo i v nadpise? Máme doma malého génia, nebo uţ mŧţeme mít i géniusa či géniuse? Dopouštíme se faux pas, kdyţ pleteme oběma nohama, oběmi nohami, nebo snad oběma nohami? Svádíme věčný boj s tituly učitelŧ, klientŧ, nadřízených? Patří před jméno, nebo za ně? A jsme si opravdu jistí, ţe v mailu se oslovovat nemusí a v úředním dopise se datum píše číslicemi a bez mezer? Přiznejme si hned, ţe ne. Jistí si nejsme mnohým z výše uvedených věcí, a to dokonce ani v případě, ţe se jinak povaţujeme za celkem vzdělané uţivatele jazyka. Akademická příručka českého jazyka se svými osmi oddíly vychází, abychom takový problém řešit nemuseli. Jasně, dá se namítnout, ale na to jsou přece Pravidla českého pravopisu, kodifikační příručka, s níţ si jeden zatím vţdycky vystačil. A pak. Ústav pro jazyk český má přece Internetovou jazykovou příručku, která taky funguje spolehlivě. Jářku, to je pravda. Pouţíváte-li uvedených příruček, je všechno v pořádku. Tedy kromě případŧ, kdy tam ten svŧj problém zrovna nenajdete. Pravidla českého pravopisu navíc vyšla v roce 1993. Čeština je jazyk ţivý, reaguje na změny, které se dějí všude kolem nás, a tak uţ od té doby urazila notný kus cesty. Ne sice tolik, aby uţ mohla vyjít pravidla nová, ale dost na to, aby se leccos v jejím uţívání změnilo. Domácí mazlíček i profesionální konzultantka Nová příručka českého jazyka pravidla doplňuje. Dá se říct, ţe zejména o to, nač se lidé opakovaně nejvíc ptají. I proti Internetové jazykové příručce, ze které vychází, má ta akademická některé věci navíc. Třeba o úpravách písemností se nedočtete v ţádné jiné neţ právě v téhle nové pomocnici. Vybavují se mi telefonáty mých přátel nelingvistŧ v obskurních nočních hodinách. Vypjatá atmosféra nad kriskrosem hrozí výbuchem, pokud je okamţitě někdo nerozsoudí. Dceřinná, nebo dceřiná? Kojím se nadějí, ţe pokud budou mít doma příručku, rvačka se nestrhne a konečně se vyspím. Odbíhat si pro rady k internetu od rozepsaného domácího úkolu z češtiny od první, řekněme aţ po tu šestou sedmou třídu mŧţe znamenat mnohem větší zásek do rodičovské autority neţ zasvěceně zalistovat v Akademické příručce. Nehledě k tomu, ţe je moţno upevnit schopnost ratolesti v abecedním hledání a ukázat, ţe internet není jediným zdrojem informací na světě. Umět poradit dítěti s domácím úkolem nemá být výsadou rodičŧ s vysokoškolským vzděláním. Taky proto je tu ta nová kniha. Plné znění zpráv


I vysokoškoláci však řeší v prŧběhu studia nejednu zapeklitost, kdyţ se pustí do psaní svých absolventských prací. Není snad třeba připomínat, ţe práce, které reprezentují nejen je, ale i jejich fakulty, by měly mít náleţitou úroveň, a to taky jazykovou. Samozřejmě i v případech, kdy se jedná o práce z věd nehumanitních. Chemik, stavbař, medik, ekonom, kaţdý z nich by měl odevzdat práci bez pravopisných, lexikálních nebo morfologických chyb a se všemi formálními náleţitostmi. Je málo tak smutných věcí, jako jsou hrubky v poděkování vedoucímu práce. Jako ţidle v kanceláři I kdyţ jsou úřední dopisy mnohdy určeny lidem, kteří mají o českém jazyce právě tak malou povědomost jako o zákonech, není nikde dáno, ţe mají obsahovat gramatické, formální a jiné nedostatky. Pouţívat kultivovaného jazyka má být prioritní. Mít v kanceláři příručku ať je stejně samozřejmé jako mít na čem sedět. A to platí zejména pro ty pracovníky, kteří jsou zodpovědní za tvorbu šablon, do nichţ jejich kolegové jen doplňují jiná čísla jednací a jména adresátŧ. Ţe s češtinou zacházejí po svém, neznamená, ţe to mohou dělat zcela libovolně. To platí pro novináře, marketéry, reklamní textaře a další uţivatele, kteří se uţíváním češtiny přímo ţiví. Bravurní zacházení s češtinou mŧţe se stát příkladem pro mnoho jejich čtenářŧ, posluchačŧ, zkrátka příjemcŧ. Ale stejně tak mŧţou ti lidé přebrat jejich nešvary. Protoţe co je psáno, to je dáno! Obejít se bez kontrolora Ano ano, jsou tu samozřejmě editoři, korektoři a další, kteří dohlíţejí nebo by měli dohlíţet na vytříbenost jazyka v této formě veřejné komunikace, ale to nestačí. Kaţdý takový profesionální uţivatel si musí být jistý jazykovou správností a vhodností toho, který stvořil, pro případ, ţe uţ se k jeho textu ţádný „kontrolor“ nedostane. Pouţívání příruček není zdrţování od práce. Je to součást práce samé. Kdyţ si nejsem jistý informací, kterou mám vypustit, nevypustím ji. A kdyţ si nejsem jistý jazykovou náleţitostí? Ţe toho mŧj čtenář nebo klient o jazyce moc neví, ještě neznamená, ţe nemá nárok na jeho nejkultivovanější podobu. Těţko bych našel profesi, v níţ jde o uţívání jazyka, které by se příručka českého jazyka nehodila. Jazyk totiţ není jen dorozumívací prostředek. Je to dar, je to jedinečná lidská schopnost. Leccos unese a leccos nám odpustí. Ale má své nároky. V úvodu Hrubínova Špalíčku veršŧ a pohádek je básnička Maminčin dar. Píše se v ní jako o darech o šesti smyslech, které děti získávají s narozením. A pak ještě o jednom speciálním: „... Maminko, ty k těm darŧm vkrátku / dar řeči přidáš nemluvňátku.“ Maminky (a tatínkové) se starají o to, abychom dostali dar jazyka. Fundované jazykové publikace zase dbají, aby nám ten dar zŧstal zachován. *** Alex Röhrich Odborný asistent na katedře českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty na Technické univerzitě v Liberci, kde mimo jiné vyučuje kulturu mluveného projevu či stylizaci odborných a publicistických textŧ. Pracuje rovněţ jako konzultant v oboru public relations. Absolvoval bohemistiku na FF UK a postgraduál na mediálních studiích FSV UK. Foto popis|

Finančním ředitelem Dachseru Tomáš Bechner 24.2.2014

automakers.cz str. 00 handl

Logistika

Na místo finančního ředitele společnosti DACHSER Czech Republic nastoupil Tomáš Bechner. Je zodpovědný za účetnictví, daňové otázky a kontrolu hospodaření společnosti. Tomáš Bechner (31) pochází z Kladna. Je absolventem Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Svou profesní dráhu zahájil ve společnosti Accenture Central Europe, kde pracoval v oddělení controllingu a lidských zdrojŧ. Posledních pět let pracoval pro investorskou a developerskou společnost Flow East jako finanční manaţer. Plné znění zpráv


Ve společnosti DACHSER Czech Republic bude mít kromě finančního řízení na starosti i koordinaci spolupráce ve finančních otázkách s mateřskou společností a implementaci SAPu pro účetnictví. Tomáš Bechner je ţenatý a má syna.

URL| http://www.automakers.cz/financnim-reditelem-dachseru-tomas-bechner/

Finančním ředitelem Dachseru Tomáš Bechner 24.2.2014

ekologickarevue.cz handl

str. 00

Logistika

Na místo finančního ředitele společnosti DACHSER Czech Republic nastoupil Tomáš Bechner. Je zodpovědný za účetnictví, daňové otázky a kontrolu hospodaření společnosti. Tomáš Bechner (31) pochází z Kladna. Je absolventem Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Svou profesní dráhu zahájil ve společnosti Accenture Central Europe, kde pracoval v oddělení controllingu a lidských zdrojŧ. Posledních pět let pracoval pro investorskou a developerskou společnost Flow East jako finanční manaţer. Ve společnosti DACHSER Czech Republic bude mít kromě finančního řízení na starosti i koordinaci spolupráce ve finančních otázkách s mateřskou společností a implementaci SAPu pro účetnictví. Tomáš Bechner je ţenatý a má syna.

URL| http://www.ekologickarevue.cz/financnim-reditelem-dachseru-tomas-bechner/

Seznam za všechny prachy 24.2.2014

Euro

str. 27 Report - věda a výzkum Blahoslav Hruška

Bělobrádkem vedená rada proškrtala soupis periodik. Znesnadnila tím čerpání milionových grantŧ Přijít o jedinou michelinskou hvězdičku, a vypadnout tak ze seznamu prestiţních restaurací, mŧţe být pro podnik zničující. Nejde jen o prestiţ, ale i o peníze. Část hostŧ se přesune jinam a nasmlouvaní kuchaři dají přednost konkurenci. A kdyţ vás vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) vyřadí ze svého „hvězdičkového“ seznamu odborných titulŧ, mŧţe být ještě hŧře. Navíc na rozdíl od michelinských inspektorŧ, kteří vám do očí přijdou říct, proč si hvězdu nezaslouţíte, se od vládních úředníkŧ dočkáte jen mlčení. Přesně to se koncem ledna stalo několika odborným časopisŧm, kdyţ RVVI vedená místopředsedou vlády Pavlem Bělobrádkem, vydala aktualizovaný Seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik. Ten zaručuje, ţe článek uveřejněný v některém titulu ze soupisky, přečte a posoudí kolega z oboru. A především si za něj autor připíše body do Rejstříku informací o výsledcích (RIV), na základě něhoţ probíhá hodnocení české vědy a výzkumu. Jenţe zatímco některé diskutabilní tituly – namátkou Mlékařské listy nebo vodovod. info – na seznamu zŧstaly, jiné Bělobrádkova rada škrtla. Vyhazov z vědeckých kruhŧ se navíc týká celých oborŧ. Zmizely Vojenské rozhledy, Obrana a strategie, Rexter, Spektrum nebo The Science for Population Protection. Prakticky jediné časopisy, kde bylo moţné publikovat pŧvodní vědecké analýzy na bezpečnostní a strategická témata. No comment Ačkoliv proškrtaný seznam vyšel poslední lednový den, nikdo dosud neví, proč si rada na postiţené tituly vyšlápla. „Ţádné vysvětlení, proč jsme se do seznamu nedostali, jsme neobdrţeli. Traumatizující je zejména skutečnost, ţe podle názorŧ redakční rady i čtenářŧ všechna kritéria, která RVVI stanovila, plníme beze zbytku,“ konstatuje Jaroslav Furmánek, šéfredaktor Vojenských rozhledŧ, které vydává ministerstvo Plné znění zpráv


obrany. Ze strany RVVI v tom není záměr. Zdŧvodnění pro ni zřejmě není dŧleţité. „Poţádali jsme předsedu odborné komise o předání vyjádření k vyřazeným časopisŧm,“ napsal týdeníku Euro Zdeněk Roll, který má v Radě pro výzkum, vývoj a inovace časopisy na starosti. Tři týdny poté, co soupiska vyšla. Nenadálé a neodŧvodněné vyškrtnutí ze seznamu vědeckých periodik mŧţe přitom třeba právě pro Vojenské rozhledy, které vycházejí od roku 1919, znamenat faktický zánik. „Atraktivita časopisu závisí mimo jiné na zisku bodŧ do systému RIV. Pokud na seznamu nebudeme, není dŧvod, proč by do něj jakýkoliv autor zasílal své příspěvky. Zejména kdyţ nevyplácíme autorské honoráře,“ poznamenává Furmánek. Obejít monopol Kdyby šlo jen o kariéru vědcŧ, nic zásadního by RVVI svým rozhodnutím neohrozila. Jenţe na vyškrtnuté oborové časopisy jsou nepřímo navázány také granty. Například Středisko bezpečnostní politiky (SBP) při Fakultě sociálních věd UK má od ministerstva vnitra tříletý grant za 8,5 milionu korun na „zefektivnění, zpřehlednění a zpruţnění“ bezpečnostního systému státu. Podmínkou přiklepnutí peněz je ovšem také jedenáct článkŧ v odborném periodiku. Jinými slovy v časopise, který je na seznamu Bělobrádkovy rady. A protoţe v něm není ţádný titul, kam by výsledky grantu šly napasovat, SBP musí hledat zpŧsoby, jak monopol rady obejít. Jedním z nich je publikovat v angličtině, nebo se dostat do první ligy, kterou představují tzv. impaktované časopisy. Tedy ty, kde se sleduje mezinárodní míra citovanosti. „My naštěstí nejsme závislí jen na seznamu, který RVVI aktualizovala. Publikujeme i jinde. To ovšem nic nemění na faktu, ţe její rozhodnutí povaţuji za netransparentní,“ říká Miloš Balabán, šéf SBP. Kdyby proškrtaný seznam vědeckých titulŧ popohnal badatele k tomu, aby začali více nabízet své analýzy a studie i do prestiţnějších periodik, bylo by to jen ku prospěchu věci. Jenţe měnit pravidla v době, kdy jsou desítky grantŧ jiţ rozjeté a jejich podmínkou není publikovat v „první lize“, je pro vědce a výzkumníky podpásová rána. A v situaci, kdy se pravidla hodnocení vědeckých výstupŧ mění třeba i několikrát ročně, bohuţel není ani poslední. *** Ačkoliv proškrtaný seznam vyšel poslední lednový den, nikdo dosud neví, proč si rada na postiţené tituly vyšlápla. Foto popis| Vyřazení. Rada pro výzkum, vývoj a inovace seškrtala seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik tak, ţe z něj vypadly celé obory. Například uţ mezi publikacemi není jediná, kde by bylo moţné uveřejňovat pŧvodní vědecké analýzy na bezpečnostní a strategická témata. Foto autor| FOTO • archiv O autorovi| Blahoslav Hruška, [email protected]

ČESKÁ RAFINÉRSKÁ 24.2.2014

Euro

str. 64

Light - Lidé a podniky

Anna Wydrzyńska generální ředitelka Společnost Česká rafinérská jmenovala Annu Wydrzyńskou generální ředitelkou a předsedkyní představenstva. Ve funkci nahrazuje Leszka Stoklosu. Novým finančním ředitelem České rafinérské byl jmenován Konrad Marek Szykula. Anna Wydrzyńska přichází do České rafinérské ze skupiny Unipetrol, kde pracovala od roku 2010 jako ředitelka pro finanční řízení a od roku 2012 pŧsobila v představenstvu společnosti Paramo se zodpovědností za přípravu, řízení a koordinaci finančních procesŧ v rámci finanční strategie. Do roku 2010 pracovala pro společnost Lafarge Kruszywa i Beton jako ředitelka pro východní region, kde řídila procesy výroby, prodeje, kvality, logistiky a obchodu a realizovala strategii rozvoje a plánŧ společnosti. Anna Wydrzyńska vystudovala Fakultu hospodářskosociální na Univerzitě ve Varšavě a absolvovala postgraduální studium v Orgmasz ZTI, institut managementu v prŧmyslu. 1 AČSS Vladimír Staňura • předseda Vladimír Staňura (58), předseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny (ČMSS), se stal předsedou Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS). Za hlavní cíle svého Plné znění zpráv


pŧsobení v AČSS povaţuje zlepšování obrazu stavebního spoření v očích veřejnosti a jeho ochranu před nadbytečnou regulací na evropské i tuzemské úrovni. Ve funkci střídá Vojtěcha Lukáše, který odchází do dŧchodu. Vladimír Staňura je absolventem VŠE v Praze a titul MBA získal na Rotterdam School of Management. V roce 1991 se stal členem představenstva ČSOB, kde setrval aţ do svého jmenování předsedou představenstva ČMSS v roce 2003. V současnosti je také členem prezidia České bankovní asociace. Vladimír Staňura má mnoho zálib, mezi které patří cestování, golf, víno, hudba, spinning, čtení, film, divadlo, lyţování, charitativní činnost, koučování systemickým přístupem a finanční poradenství. Hovoří plynně anglicky, německy, rusky a slovensky. 2 INFINITY Michal Hozák • obchodní ředitel Obchodním ředitelem IT firmy Infinity se stal Michal Hozák, který dosud pŧsobil ve funkci senior konzultanta. Dosavadní obchodní ředitelka Iva Kŧţelová přechází do nově vytvořené pozice business development managerky. Michal Hozák nastoupil do Infinity v roce 2001 jako programátor, dále se věnoval databázové oblasti v oddělení infrastruktury. Hlavní náplní jeho práce byla optimalizace, administrace a správa rozsáhlých databázových systémŧ. Díky předchozím znalostem z prostředí vývojářŧ pŧsobil jako konzultant mezi obchodem a vývojovým týmem. Pracoval na vedení IT projektŧ Infinity pro velké společnosti jako Sazka, Kaufland, Scania, Komerční banka, CCS a další. Mezi jeho hobby patří šachy, lyţování a především námořní jachting. 3 RESPECT Aleš Plášek • ředitel divize Respect Group, česko-slovenská pojišťovací makléřská společnost zaměřující se na pojištění velkých industriálních a komerčních rizik, jmenovala od ledna ředitelem divize industry Aleše Pláška. Bude mít na starost řízení a rozvoj obchodních příleţitostí divize, která se zabývá risk managementem a pojistnými programy především pro obory slévárenství, středního a těţkého strojírenství, přesného a investičního strojírenství. Aleš Plášek pŧsobí v oblasti pojišťovnictví jiţ déle neţ 11 let a patří mezi přední odborníky na trhu. Ve společnosti Respect pracuje od roku 2005. Je ţenatý a má dva syny. Ve volných chvílích se věnuje rodině, sportu a kutilství. 4 DOPRAVNÍ PODNIK Jiří Špička • personální ředitel Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) má od února nového personálního ředitele Jiřího Špičku, který bude řídit personální úsek podniku. Jiří Špička pracoval v 80. letech jako výpravčí Českých drah, v letech 1984 aţ 1994 pŧsobil v ekonomickém úseku podniku Sigma a v letech 1994 aţ 1997 pracoval na Obchodně provozním ředitelství Českých drah. V letech 1997 aţ 2000 zastával pozici vedoucího nákupu a poté obchodního ředitele v Jevisportu Česká Třebová. Od roku 2000 do roku 2005 byl zaměstnán u Českých drah v podnicích Datové a informační sluţby a v Ústavu podnikového vzdělávání. Od roku 2005 pracoval v dceřiné společnosti Českých drah v Dopravním vzdělávacím institutu jako náměstek. V letech 2010 aţ 2012 pŧsobil v ČD Cargo. Od září 2012 byl členem představenstva SŢDC a náměstkem generálního ředitele pro řízení provozu. Jiří Špička vystudoval obor doprava a přeprava na SPŠŢ a na Univerzitě Palackého v Olomouci získal titul PhDr. v oboru psychologie. 5 AK PACOVSKÝ Jan Pacovský • vedoucí partner Vedoucím partnerem advokátní kanceláře AK Pacovský se stal Jan Pacovský. Do vedení nastupuje po 15 letech právní praxe, v níţ se specializuje především na tuzemské i mezinárodní obchodní právo. Zabývá se také spory v oblasti duševního vlastnictví a ochranných známek, v minulosti se rovněţ podílel na implementaci evropských norem do českého právního řádu. Jan Pacovský absolvoval magisterské studium práva na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni v roce 1999. Následně vystudoval postgraduální obor banking & finance law na Queen Mary University of London, kde získal titul LL. M. Je členem Legal Counsel International. Mluví anglicky a pasivně ovládá ruštinu. Mezi jeho koníčky patří zejména sport a cestování. 6 Plné znění zpráv


GRANT THORNTON ADVISORY Pavel Přikryl • senior manager Poradenská společnost Grant Thornton Advisory nominovala Pavla Přikryla do pozice senior managera se zodpovědností za řízení týmu poskytujícího strategické a transakční poradenství. Pavel Přikryl pŧsobí v poradenství od roku 2003, v posledních letech se zaměřuje na realizace akvizic, strategických záměrŧ, financování a na projekty v oblasti nastavování obchodní strategie. Má zkušenosti v odvětví energetiky, dopravy a bankovnictví, kde vedl řadu rozsáhlých projektŧ, například proces eurokonverze banky na Slovensku, řídil i tým při realizaci největšího PPP projektu v regionu střední a východní Evropy. Pavel Přikryl vystudoval magisterský a doktorský program na Fakultě sociálních věd UK, rok pŧsobil na George Washington University. Pracoval mimo jiné v afghánské misi organizace Člověk v tísni, jako asistent senátora a jako vyučující na Fakultě sociálních věd UK. 7 DIAL TELECOM Marek Šťastný • technický ředitel Technickým ředitelem českého poskytovatele telekomunikačních sluţeb Dial Telecom se 1. února stal Marek Šťastný (50). Do funkce přechází z pozice zástupce technického ředitele se zaměřením na analýzu a plánování systémŧ, sítí a procesŧ. Ve funkci vystřídal Ingrid Ledererovou, která úspěšně řídila technický rozvoj firmy 16 let. Marek Šťastný je absolventem oboru elektronické počítače Fakulty technologické ČVUT a v oboru telekomunikací pŧsobí jiţ od roku 1986. Po ukončení studia nastoupil jako technik do výpočetního střediska ČVUT, odkud po transformaci centra přešel do pozice vedoucího oddělení plánování a rozvoje sítě sdruţení CESNET. V roce 1998 přišel do společnosti InWay jako vedoucí oddělení výstavby a plánování sítě. Obdobnou funkci zastával také ve společnosti Dial Telecom, která InWay získala akvizicí v roce 2005. Od roku 2010 pracoval jako vedoucí oddělení analýzy, procesŧ a plánování. Mezi lety 2008 a 2013 byl členem dozorčí rady Dial Telecom. Marek Šťastný je ţenatý a má dvě děti. Ve volném čase se věnuje rodině, hudbě a zvuku. 8 ČEZ NOVÁ ENERGETIKA Radim Jasek • ředitel V čele nedávno zaloţené společnosti ČEZ Nová energetika, jejímţ úkolem je hledat rŧstové příleţitosti v decentralizované energetice a příbuzných odvětvích, stojí od února Radim Jasek. Posledních 14 let získával zkušenosti ve fondu rizikového kapitálu Genesis Private Equity Fund, který spoluzakládal. Předtím pŧsobil tři roky jako obchodní ředitel pro oblast střední a východní Evropy, bývalého Sovětského svazu a Střední Asie v americké společnosti FMC Corporation. V ČEZ Nová energetika se Radim Jasek zaměří na zajímavé příleţitosti v oblasti energetických úspor, distribuované energetiky, odpadového hospodářství, na sběr a zpracování dat pro energetiku, tzv. Big Data, nebo na oblasti chytrých domácností a řídicích systémŧ. Radim Jasek vystudoval fakultu Stavebního inţenýrství na Slovenské technické univerzitě. Titul MBA získal na London Business School. Ve volném čase se věnuje sportu, převáţně volejbalu a horolezectví, hraje na akustickou kytaru a fotografuje. Foto popis| 1 Vladimír Staňura Asociace českých stavebních spořitelen Foto popis| 2 Michal Hozák Infinity Foto popis| 3 Aleš Plášek Respect Foto popis| 4 Jiří Špička Dopravní podnik Foto popis| 5 Jan Pacovský AK Pacovský Foto popis| 6 Pavel Přikryl Grant Thornton Advisory Foto popis| 7 Marek Šťastný Dial Telecom Foto popis| 8 Radim Jasek ČEZ Nová energetika Foto autor| FOTO • archiv O autorovi| PŘIPRAVILA • redakce ([email protected])

Otázka: Můţe jít část zisku České národní banky do rozpočtu? 24.2.2014

Hospodářské noviny

str. 24


Autorská strana


Macháčkova výměna Méně ČNB, více školek Jan Macháček komentátor Respektu Je návrh ministerského poradce Aleše Michla skutečně nesmyslný? Jaké výhody či rizika tento excentrik nabízí? otázky vycházejí z mého blogu, ve kterém jsem mimo jiné napsal: Ekonom Aleš Michl napsal do Hospodářských novin tento článek, který v závěru praví: „Je načase posunout diskusi dál. Česká národní banka byla loni v zisku 73,1 miliardy korun. Hlavně díky intervencím. Neměla by se část zisku stát příjmem státního rozpočtu a zlepšit dálnice, ţeleznice, školy?“ Obvykle se na tomto místě excentrickými nápady pana Michla nezabýváme, ale vzhledem k tomu, ţe se tento showman prezentuje v poslední době jako poradce Andreje Babiše, mŧţe mít jeho idea určitou relevanci, minimálně do doby, neţ se od ní ministr financí hlasitě distancuje. Otázky tedy znějí: Je takový návrh skutečně nesmyslný? Jaké výhody či rizika takový návrh obnáší? Celý text na http://respekt.ihned.cz/auditjanamachacka To chceme kvŧli výdělku euro za třicet korun? Ondřej Schneider Think-tank IDEA a FSV UK Pokud by si vláda chtěla na loňský zisk národní banky sáhnout, musela by napřed splatit předchozí ztráty. „Posouvat diskusi“ je termín, který má lehce výhruţný podtón. Nemŧţeme prostě jen diskutovat, musíme to někam posouvat? Nicméně abychom se vrátili k otázce: ano, Česká národní banka vloni vydělala 73 miliard, především díky tomu, ţe koruna oslabila, a aktiva ČNB v cizích měnách tak mají vyšší korunovou hodnotu. Čistý kapitál národní banky je však stále záporný, zhruba 50 miliard korun, které ČNB dříve „prodělala“, neboť koruna posilovala. Jde tedy o víceméně čistě účetní operace, fakticky ČNB vloni nic nevydělala, stejně tak jako předtím neprodělávala. Je samozřejmě moţné uvaţovat, jak má být národní banka spojena se státním rozpočtem. V období posilování měny (a tedy rostoucí ztráty národní banky) o tom nikdo moc nemluvil, protoţe to nebylo atraktivní téma: vláda rozhodně nehodlala platit desítky miliard za „ztráty“ centrální banky. Kdyţ se teď situace pomalu obrací, zájem o hospodaření České národní banky roste. Pokud by si ale vláda chtěla na loňský zisk národní banky sáhnout, musela by napřed splatit předchozí ztráty. Pak by bylo moţné uvaţovat o podobném uspořádání, jako mají v Polsku, kde centrální banka zisk do státního rozpočtu odvádí a státní rozpočet zase ručí za ztráty centrální banky. Osobně takové uspořádání nepovaţuji za šťastné, neboť zisk a ztráta centrální banky jsou nevypočitatelné a proměnlivé (i proto je Evropská unie vylučuje z příjmŧ při výpočtu schodku rozpočtu). Navíc, centrální banka vydělává, kdyţ měna oslabuje, a prodělává, kdyţ posiluje. Takţe chceme euro za 30 korun, abychom na tom zase něco „vyděDnešní lali“? Hezké, ale neslučitelné s českými závazky unii Evţen Kočenda profesor ekonomie Hypotetické aktivity vlády směrem k převodu zisku ČNB představují znemoţnění vstupu do eurozóny. Minulá debata o moţnosti přijetí eura se nesla v duchu nemoţnosti přesně kvantifikovat dopady jeho přijetí na ekonomiku. A také omezené moţnosti ekonomické disciplíny dodat přesné odhady rŧzných hospodářských ukazatelŧ obecně, coţ je pochopitelné, ale neznamená to tragédii. Nové otázky Jana Macháčka lze s otázkou eura a členství v Evropské unii propojit s daleko větší mírou jistoty. Jan Macháček na svém blogu jiţ poměrně široce popsal reálie související s otázkou „Neměla by se část zisku ČNB stát příjmem státního rozpočtu a zlepšit dálnice, ţeleznice, školy?“. Nechávám stranou skutečnost, ţe pohlíţet na účetnictví centrální banky stejným zpŧsobem jako na účetnictví výrobního podniku je zavádějící. Z tohoto pohledu je hypotetický převod zisku centrální banky, nebo jeho části, do státního rozpočtu ekonomicky podivná transakce. Dŧleţitý je na celé konstrukci vztah vlády a centrální banky a tu je moţné propojit s otázkou eura a členství v EU poměrně přesně. Je to proto, ţe nezávislost ČNB z ústavy a ze zákona je rovněţ velmi úzce spjata s podmínkami našeho členství v EU a potenciálního členství v eurozóně. Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie z roku 2012 se zcela jasně vyjadřuje ke vztahu vlády a centrální banky v členských zemích EU. V článku 130 Smlouvy o Evropské unii je mimo jiné řečeno, ţe „ţádná národní centrální banka ani ţádný člen jejích rozhodovacích orgánŧ“ nesmí „vyţadovat ani přijímat pokyny“ od ţádné vlády členského státu. Dále se uvádí, ţe „vlády členských státŧ se zavazují zachovávat tuto zásadu a nesnaţit se ovlivňovat členy Plné znění zpráv


rozhodovacích orgánŧ“ národních centrálních bank při plnění jejich úkolŧ. V článku 131 je pak řečeno, ţe „kaţdý členský stát zajistí, aby jeho vnitrostátní právní předpisy, včetně statutu jeho národní centrální banky, byly slučitelné se Smlouvami“. Při provádění měnové politiky se nezávislá centrální banka řídí rozhodně jinými principy, neţ je například otázka, zda výnosy z devizových intervencí v určitém období jsou dost velké na to, aby byly potenciálním zdrojem pro zlepšení státního rozpočtu. Navíc, výnosy v jednom období se při provádění monetární politiky velmi rychle mohou přetavit na ztráty v dalším období. Bizarním výsledkem úmyslu vlády zasahovat do hospodaření centrální banky by byla snaha bankovní rady provádět monetární politiku tak, aby centrální banka pracovala s nulovými výnosy či ztrátami. Vláda, která by oficiálně či neoficiálně dala na vědomí úmysl pouţít výnosy centrální banky pro svou fiskální politiku, by tak ovlivňovala členy rozhodovacího orgánu centrální banky. Nezávislost centrální banky je rovněţ kritériem, které je třeba splňovat spolu s kvantitativními konvergenčními kritérii pro přijetí eura. Hypotetické aktivity vlády směrem k převodu zisku ČNB do státního rozpočtu tak představují nejen riziko porušení současných smluv, k nimţ jsme se zavázali, ale také znemoţnění potenciálního vstupu do eurozóny. Upozornění na závěr: nejedná se o euroskeptický návod k pouţití! David Navrátil hlavní ekonom České spořitelny Továrna na zisk Stačí zvýšit inflační cíl. Na pět šest procent. Podle toho, kolik bude vláda potřebovat peněz do státního rozpočtu. Optimální by bylo dát České národní bance cíl, kolik kaţdý rok vláda očekává, ţe ČNB přispěje do státního rozpočtu. ČNB si pak spočítá, o kolik musí oslabovat kurz kaţdý rok a řídit si tak svŧj hospodářský výsledek. Ano, bude potřeba neustále kurz oslabovat. Zisk ČNB v loňském roce byl totiţ „vyroben“ jen přeceněním jejích devizových rezerv. Pokud by snad někdo namítal, ţe neustálé oslabování kurzu bude znamenat vyšší inflaci, tak to lze snadno vyřešit. A bez potřeby měnit reţim měnové politiky. Stačí dostatečně zvýšit inflační cíl. Na pět šest procent. Podle toho, kolik vláda bude potřebovat peněz do státního rozpočtu. Samozřejmě se najdou šťouralové, kteří budou tvrdit, ţe není rozdíl mezi vyšší inflací a vyššími daněmi. Obojí přece sniţuje kupní sílu. Kdyţ rostou daně, tak si toho reálně koupíte za svou mzdu méně. Kdyţ rostou ceny, tak si toho reálně koupíte za svou mzdu méně. Rozdíl tady jeden je. Daně musí zvýšit politici. Ti politici, kteří bojují o hlasy voličŧ. *** Do této debaty přispěli také ekonomové Jaroslav Borovička, Aleš Michl, Jakub Steiner, Michal Broţka, Zdeněk Kudrna a Dušan Tříska. Vše najdete na: http://dialog.ihned.cz/machacek/. Foto popis|

Studenti sepsali petici za odvolání zástupce ombudsmanky Křečka 24.2.2014 lidovky.cz str. 00 Lidovky / Zprávy z domova Lidovky.cz, Šárka Kabátová, Lidovky.cz, Věra Svobodová Lidé podepisují petici za odvolání zástupce ochránce práv Stanislavu Křečkovi (ČSSD). Ten v rozhovoru pro Lidovky.cz obhajoval jednání ukrajinského prezidenta Janukovyče a násilí v zemi. Jeho výroky přiměly Josefa Tlustého s Nikolou Schmidt z Fakulty sociálních věd k sepsání petice adresované ombudsmance Anně Šabatové. "Jeho slova nás hluboce zasáhla a jako slova zastánce a ochránce lidských práv nás především velmi zarmoutila. Zdá se nám, ţe pan Křeček není dostatečně informován o skutečném dění na Ukrajině," vysvětlují dŧvody, které je vedly k napsání petice. Vadí jim především, ţe se Křečkovy výroky neslučují s jeho funkcí ochránce práv. "Pan Křeček nejspíše neví, ţe násilí bylo v první řadě pouţito ze strany vládních sil proti pokojným demonstrantŧm! Pan Křeček zřejmě téţ není obeznámen s tím, ţe násilí v Kyjevě je postupně rozdmýcháváno provokatéry, které mají legitimizovat vyhlášení výjimečného stavu!" píší ombudsmance ve stíţnosti proti jejímu zástupci. Lidovky.cz: Na základě výrokŧ Stanislava Křečka v rozhovoru pro Lidovky.cz , ve kterém k situaci na Ukrajině mimo jiné říká, ţe násilí se dá zabránit pouze silou, jste zaloţil petici. Proč jste se odhodlal k tomuto kroku? Petici jsme zaloţili proto, aby se dopis, ve kterém nesouhlasíme s vyjádřeními Stanislava Křečka rozšířil mezi lidi. Instituce ombudsmana v době, kdy ji vedl pan Motejl nebo Varvařovský, byla velmi dŧstojná. Opravdu nechápu, jak takto tendenční člověk mŧţe vykonávat tuto funkci. Plné znění zpráv


Lidovky.cz: Co vám na vyjádření pana Křečka vadilo nejvíce? Ve chvíli, kdy někdo má zastávat post ombudsmana, jehoţ základním úkolem je ochrana základních lidských práv a svobod a není schopen mluvit ani ve smyslu fundamentální listiny OSN, myslím si, ţe danou práci nemá dělat. Ono se to potvrdilo i ten den po uveřejnění, kdy proběhl na Ukrajině masakr, a výsledek je ten, ţe prezident odjel ze země, tak nevím, jestli to násilí bylo nutné. A tak jsme vyzvali ombudsmanku Šabatovou, aby svému zástupci domluvila. Lidovky.cz: To Šabatová záhy udělala. Má tedy smysl v petici pokračovat, kdyţ je zástupce ombudsmana z titulu své funkce prakticky neodvolatelný? V současné době máme na petici tisíc podpisŧ a spíše šlo o občanskou iniciativu se snahou dokázat, ţe i obyčejní lidé mají hlas. A také jsme doufali, ţe pokud bude pan Křeček trochu sebereflexivní, třeba se i nad svými slovy zamyslí.

URL| http://www.lidovky.cz/studenti-sepsali-petici-za-odvolani-krecka-f2h-/zpravydomov.aspx?c=A140223_163128_ln_domov_sk

Budou z našich dětí zombie závislé na internetu? 24.2.2014

Respekt str. 59 Jeden svět Anna Batistová

Čtyřicetiletý Brit David Bond má dvě docela malé děti. Nesnášejí procházky. Milují totiţ filmy od Disneyho, milují iPad a milují hračky od Mattela. V momentě, kdy si David uvědomí, jak velký rozdíl je mezi jeho dětstvím stráveným venku na stromech a mezi dětstvím jeho dětí, které ţijí přilepené na obrazovce, rozhodne se jednat. Pasuje sám sebe na marketingového ředitele přírody a rozjede masivní kampaň, jejímţ cílem je dostat britské děti od obrazovek ven do přírody olizovat ţáby. Film Projekt Příroda (Project Wild Thing) mapuje, zda se mu jeho mile bláznivý projekt daří. A měli bychom nejspíš doufat, ţe daří, protoţe jak ukazuje další britský film Skutečnější neţ realita (InRealLife), generace mladých lidí, kteří vyrostli s chytrým telefonem v ruce, je skutečně tak trochu zvláštní. Dokumentaristka Beeban Kidron se zaměřila na několik Londýňanŧ ve věku od 15 do 19 let. Ryan je závislý na pornu a ve skutečném ţivotě uţ, zdá se, není schopen najít dívku, která by odpovídala jeho sexuálním představám. Tobin nemŧţe přestat s konzolí xbox a má obavy, zda mu jeho časově náročný koníček nezabrání dostudovat matematiku na Oxfordu. Page by kvŧli tomu, aby mohla být stále online na sociálních sítích, udělala téměř cokoliv. Tom uţ několik měsícŧ randí se svým přítelem Danem, má to jediný háček – zatím se neviděli naţivo. Jejich vztah je ryze virtuální. Mají štěstí, ţe ţijí v Evropě. V Číně uţ by totiţ moţná řada z nich skončila v centru, které léčí závislost na internetu. Ano, čtete správně. Čína je totiţ první zemí, která prohlásila závislost na internetu za klinickou diagnózu. Dokument Závisláci na netu (Web Junkie) nám ukazuje prostředí pekingského odvykacího centra pro děti ve věku od 13 do 18 let. A není to ţádná selanka. Mladíci, kteří jsou tak závislí na hraní online počítačových her, ţe nespí, nejedí a nemyjí se, jsou sem často rodiči dopraveni násilím (uspaní, nebo dokonce zdrogovaní). Tříměsíční odvykací léčba je inspirovaná armádním modelem – děti podstupují náročný fyzický výcvik, jsou pod neustálým dohledem, jejich cely jsou obehnané ploty. Moţná opravdu raději vyţeňme děti ven. Foto autor| © foto: archiv Jednoho světa O autorovi| Anna Batistová, doktorandka na Fakultě sociálních věd UK

Nový rektor UK se zaměří na zkvalitnění výuky, špičkový výzkum i CSR 24.2.2014

Zdravotnické noviny - ZDN jat

str. 01

Titulní strana

Sedmnáct fakult, tři vysokoškolské ústavy, téměř 8000 zaměstnancŧ, přes 52 000 studentŧ ve více neţ 300 akreditovaných studijních programŧ, ročně okolo 9000 absolventŧ a šestnácti tisíc účastníkŧ v nejrŧznějších kursech celoţivotního vzdělávání. I to jsou čísla, která provázejí Univerzitu Karlovu v Praze, kterou od 1. února vede nově zvolený rektor prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, z 1. lékařské fakulty UK. Ten představil 17. Plné znění zpráv


února na tiskové konferenci v Karolinu nejen nové vedení univerzity, ale i její směřování v příštích čtyřech letech. Dŧraz bude kladen na rozvoj a modernizaci vzdělávacích programŧ či na výstavbu vědeckých center. Snahou bude rozšířit spolupráci mezi praţskými vysokými školami a Akademií věd ČR. „Cílem bude zvyšování kvality vzdělávacích programŧ, aby byly jednotlivé obory srovnatelné s těmi, které se učí na prestiţních institucích v zahraničí. Zaměřit se chceme také na další rozvíjení programŧ ,double/joint degree„ tedy integrovaného společného studia se zahraničními partnery, na jehoţ konci student získá společný diplom, popřípadě více diplomŧ partnerských univerzit - a to i v ,malých„ oborech, které mohou být obtíţněji ekonomicky udrţitelné,“ vysvětlil prof. Zima. Posílení magisterských programŧ Zmínil se také o trendu masovosti ve vysokém školství. „Fakt, ţe si kaţdý maturant mŧţe vybrat místo na vysoké škole, asi není úplně správný. Univerzita Karlova bude určitě sniţovat počet bakalářských studentŧ a naopak rozšiřovat nebo zkvalitňovat magisterské studium. U kaţdého ze studijních programŧ se chceme podívat na to, jaký je o něj zájem a jak je srovnatelný se zahraničními školami - na základě toho uděláme strategii z hlediska dlouhodobého záměru univerzity, který budeme připravovat příští rok,“ uvedl prof. Zima. Upřesnil, ţe u bakalářských studijních programŧ by mohlo dojít k redukci počtu přijímaných studentŧ o 5-10 %, u magisterských by mohl zŧstat setrvalý stav nebo dojít k mírnému sníţení. „Aktuálně máme v ČR populační depresi, jeţ je otázkou příštích 5 aţ 8 let. Pokud tedy budeme chtít přijímat kvalitní studenty, pak jich budeme muset brát evidentně méně,“ dodal. V současnosti studuje na UK bakalářské programy téměř 20 000 studentŧ, magisterské 25 000 a doktorské 8000. Zahraničních studentŧ je přibliţně 7000 - z toho více neţ polovinu tvoří Slováci. „Tradičně se zahraniční studenti hlásí na lékařské fakulty a matematicko-fyzikální fakultu, ale i na humanitních fakultách jsou obory, které lze studovat v cizím jazyce. Do budoucna je zde velký potenciál,“ konstatoval prof. Zima. dokončení na str. 6 Nový rektor UK se zaměří na zkvalitnění... dokončení ze str. 1 Leitmotivem vědy je excelence Jak dále uvedl, vzdělávací činnost úzce souvisí s vědeckou a je potřeba, aby tyto dvě oblasti klíčové pro univerzitu byly v harmonii a symbióze. „Zaměřit se chceme na evropské projekty a v souvislosti s programem Horizont 2020 vytvořit jakýsi ,most UK - EU„, abychom měli včasné a kvalitní informace a byli dobře připraveni na mezinárodní projekty,“ objasnil prof. Zima. Dodal, ţe v minulosti zaznívaly ze strany praţských vysokých škol výhrady k čerpání evropských fondŧ: „Praha je takzvaně bohatý region, avšak v resortech školství a zdravotnictví se to příliš neprojevuje. Nicméně pokud mám správné informace, je politická vŧle tuto situaci řešit a podpořit praţské vysoké školy.“ Podle prorektora pro vědeckou činnost doc. MUDr. Jana Konvalinky, CSc., z Přírodovědecké fakulty UK, je leitmotivem Inzerce vědeckých aktivit excelence. „Udrţovací výzkum, slušný výzkum, dobrý výzkum je základ, který na univerzitě uţ dávno funguje. Musíme však podporovat výzkum špičkový. I ten u nás existuje, ale je potřeba o něm častěji mluvit nahlas, vytvářet dokonalé podmínky pro práci a upozorňovat i ty fakulty, kde se zatím takový výzkum děje málo nebo jen výjimečně, ţe by se měly více snaţit,“ uvedl doc. Konvalinka s tím, ţe opravdu vynikající výzkum probíhá např. na 1. lékařské fakultě, matfyzu, přírodovědecké fakultě a některých dalších. „Ale ani u nich není ve všech oborech souměřitelný se světem. Rádi bychom proto posílili účelové prostředky, které jsou určeny na vědu UK, tak, aby šly ještě více neţ dosud právě na špičkový výzkum.“ Hodnocení kvality vědecké činnosti se u přírodovědných a humanitních oborŧ liší. „Nepochybně ano, ale na druhé straně je třeba zdŧrazňovat, ţe věda je jen jedna. Přestoţe mohou být kritéria hodnocení trochu jiná, excelence musí být stejná. Dŧraz na to, ţe se musíme pokoušet dělat vědu, která nebude mezinárodní jen na Pardubicku nebo Uherskohradišťsku, ale svou proslulostí dosáhne třeba aţ za hranice Krakova, je společný. Byť budou kritéria odlišná, musejí existovat a musíme se tvrdě vzájemně hodnotit,“ zdŧraznil doc. Konvalinka. Jak dodal prof. Zima, v horizontu dvou let by UK měla dokončit několik velkých investičních akcí - centrum excelence v oblastech biotechnologií a biomedicíny BIOCEV ve Vestci, na kterém univerzita spolupracuje s AV ČR. Dále univerzitní medicínské centrum, v němţ bude sídlit pět teoretických ústavŧ Lékařské fakulty UK v Plzni, nebo univerzitní kampus Lékařské a Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové MEPHARED. Plné znění zpráv


Společenská odpovědnost v podání univerzity „Zmínil jsem se o dvou hlavních rolích univerzity -vzdělávání a vědecké práci. K nim však přiřazujeme ještě roli třetí, a tou je společenská odpovědnost v tom nejširším pojetí. Proto spatřuji dŧleţité postavení Univerzity Karlovy, jakoţto tradiční historické instituce u nás, také v tom, aby objektivně informovala veřejnost o rŧzných problémech humanitních i přírodních věd, které se dějí nejen v instituci samotné, ale v celém světě, a stala se platformou pro široké diskuse k mnoha tématŧm,“ uvedl ke společenské odpovědnosti firem - corporate social responsibility (CSR) - prof. Zima. Jednou z aktivit, které UK připravuje v nejbliţší době, je kulatý stŧl k 10. výročí našeho vstupu do EU, který se uskuteční v květnu. „Chystáme také tematické výstavy do prostor Karolina a ještě letos bychom zde chtěli otevřít muzeum Univerzity Karlovy. V roce 2015 si pak připomeneme 600. výročí upálení mistra Jana Husa a o rok později 700. výročí narození Karla IV.,“ prozradil některé z plánovaných celospolečenských aktivit prof. Zima. „Je mnoho věcí, o kterých chceme informovat veřejnost. Třeba olympijských her v Soči se zúčastnilo asi 30 lidí z naší univerzity - absolventŧ nebo studentŧ,“ dodal. *** * Kolegium rektora UK * Prorektor pro akademické kvalifikace - prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc., Právnická fakulta UK * Prorektor pro rozvoj - prof. RNDr. Jan Hála, DrSc., Matematicko-fyzikální fakulta UK * Prorektor pro vnější vztahy - prof. PhDr. Martin Kovář, Ph. D., Filozofická fakulta UK * Prorektor pro vědeckou činnost - doc. RNDr. Jan Konvalinka, CSc., Přírodovědecká fakulta UK * Prorektorka pro studijní záleţitosti - doc. MUDr. Milena Králíčková, Ph. D., Lékařská fakulta UK v Plzni * Prorektorka pro evropskou problematiku - prof. PhDr. Lenka Rovná, CSc., Fakulta sociálních věd UK * Prorektor pro tvŧrčí a ediční činnost - prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph. D., Katolická teologická fakulta UK * Prorektor pro zahraniční styky a mobilitu - prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc., MBA, 1. lékařská fakulta UK * Prorektor pro koncepci studia - prof. PhDr. Stanislav Štech, CSc., Pedagogická fakulta UK * Kancléř - RNDr. Tomáš Jelínek * Kvestor - Ing. Josef Kubíček * Ostatní členové kolegia - emeritní rektor prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc., 2. lékařská fakulta UK; prof. ThDr. Jan B. Lášek, Husitská teologická fakulta UK; PhDr. Alice Němcová Tejkalová, Ph. D., Fakulta sociálních věd UK; prof. RNDr. Petr Volf, CSc., Přírodovědecká fakulta UK; PhDr. Tomáš Nigrin, Ph. D., Fakulta sociálních věd UK, předseda Akademického senátu UK Foto autor| Foto: archiv RUK

Kdo se postaví na Ukrajině do čela nové přechodné vlády? 25.2.2014

ČRo Radioţurnál

str. 02

12:08 Ozvěny dne - publicistika

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Kdo se postaví na Ukrajině do čela nové přechodné vlády? Právě dnes o tom měli rozhodovat tamní poslanci, jenţe rozhodnutí o vládě a jméno budoucího předsedy se odkládá. Na čtvrtek. Proč? To uţ nám poví zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Kyjevě Martin Dorazín. Martine, zdravím tě. Dobrý den. Martin DORAZÍN, redaktor -------------------Dobré poledne. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Proč ten posun? Čím ho opoziční lídři zdŧvodnili? Martin DORAZÍN, redaktor -------------------No, tak jsou to přirozená, přirozená koaliční jednání, přirozené prŧtahy, které s tím souvisejí. Navíc velmi dŧleţitým faktem je to, ţe politici v parlamentu, kteří teď zasedají na nepřetrţitém zasedání Nejvyšší rady, tak musí vyhovět poţadavkŧm Majdanu, velitelŧm Majdanu, to znamená náměstí Nezávislosti, kteří ţádají lustrace všech kandidátŧ na ministerské posty, na premiéra, nesmí tam být podle Majdanu ţádní lidé spojení s minulostí, Plné znění zpráv


nesmí tam být ani ukrajinští oligarchové, tedy ti, kteří tvoří 100 nejbohatších lidí na Ukrajině, takţe hledání těch vhodných osob je poměrně komplikované, navíc pŧjde o koaliční vládu národní jednoty, takţe ještě navíc se dá čekat, ţe tam jsou rozepře mezi jednotlivými politickými stranami, zejména tedy mezi stranami Vlast, Úder a Svoboda, které tedy stály v opozici proti reţimu. Není jasná účast nebo zapojení do této vlády bývalé vládní Strany regionŧ. Pravděpodobně ta přechází do naprosté opozice a to jsou ty dŧvody, proč se protahují tolik jednání o sestavení té přechodné vlády, která by měla vést zemi do mimořádných parlamentních voleb pravděpodobně v létě nebo na podzim. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ano, ten termín předčasných parlamentních voleb by také mohl být dnes oznámen, uvidíme. A ode dneška mohou také strany navrhovat kandidáty do květnových prezidentských voleb. Dá se odhadnout, koho by do nich mohl vyslat tábor svrţeného Viktora Janukovyče a jaké by měl vŧbec šance? Martin DORAZÍN, redaktor -------------------Ano, ode dneška ústřední volební komise zahájila registraci prezidentských kandidátŧ. V prŧběhu dne by tedy měly přijít příslušné dokumenty ţádosti o zápis do té předvolební kampaně. Od Strany regionŧ se zatím ozval velmi kontroverzní politik, charkovský gubernátor Michail Dobkin, jeden z těch zastáncŧ vlády ţelezné ruky, velký přítel prezidenta Viktora Janukovyče, toho bude, pokud tedy přijme nejvyšší ústřední volební komise jeho kandidaturu, tak to bude, to bude člověk z východu, moţná ho bude volit také Krym, ale dŧleţití budou ti kandidáti od bývalé opozice, to znamená především Vitalij Kličko, Arsenij Jaceňuk a moţná někteří další. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Martine, slyšela jsem za tebou výstřel, to se mi zdálo, nebo opravdu se tam něco takového děje v kyjevských ulicích stále ještě? Martin DORAZÍN, redaktor -------------------Ne, to je tady na Majdanu se ozývají takové rány, petardy, víceméně lidé buď oslavují to vítězství nebo prostě jsou to ty skupiny radikálŧ, které prostě občas něco odpálí, ale to není nebezpečné, to jsou víceméně jenom zvukové granáty někde v pozadí Majdanu. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Tak pro tebe to zní asi úplně v pořádku. Ale ještě k osobě Viktora Janukovyče. Jak to s ním vypadá? Ví někdo uţ, kde je? Martin DORAZÍN, redaktor -------------------No, o tom se hodně spekuluje, s jistotou to zřejmě neví nikdo. Pátrá se po něm především na Krymu teď v těchto chvílích, ale pokud se nachází na území posádky ruské černomořské flotily, pak k němu ukrajinské úřady nemají přístup. Teď se právě jedná o formálním vydání zatykače, který včera oznámili v parlamentu. Musí to být samozřejmě příslušně právně upraveno, takţe ten zatykač v podstatě ještě nezačal platit, policisté ještě nedostali příkaz, ale pokud by někde měli pátrat, tak pravděpodobně někde v oblasti Krymu. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Dodává zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Kyjevě Martin Dorazín. Martine, díky. Na shledanou. Klidný den, pokud moţno. Martin DORAZÍN, redaktor -------------------Děkuji. Hezký den. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Na druhé lince je odborník na dění v bývalých sovětských republikách Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. I vám přeji dobrý den. Karel SVOBODA, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Podle komentátorŧ teď nastal rozhodující moment nejen pro Ukrajinu, ale i pro ruského prezidenta, který nemŧţe dovolit, aby Moskva přišla o tak dŧleţitého strategického spojence. Jak se tomu podle vás pokusí zabránit? Karel SVOBODA, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak ona je otázka vlastně, jak bude vypadat ta nová vláda. Rusko aspoň z mého pohledu bude tlačit hlavně na to, aby ta nová ukrajinská vláda nebyla protiruská. Bude se snaţit hodně tlačit a mírně řečeno upozorňovat, aby zástupci toho hnutí Svoboda nebo strany Svoboda byli co nejvíce upozaděni, bude varovat a to uţ se vlastně děje před jakýmsi odklonem od Ruska ve prospěch, ve prospěch Evropské unie. Otázkou je, jak moc o něm bude rozehrávat tu krymskou kartu. Zatím je to takové, zdá se, vycházející spíše z té krymské reprezentace, ale uvidíme, co se bude dít dál. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Jak na vás pŧsobí dosavadní komentáře Kremlu k tomu, co se v posledních dnech odehrávalo v Kyjevě? Vyplývá z toho třeba, ţe Vladimir Putin podcenil, jak silné odpŧrce má prezident Janukovyč a je uţ jasné, ţe ho Rusové odepsali? Karel SVOBODA, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak já si myslím, ţe to podcenil úplně kaţdý. Oni Rusové neměli, nemají problém ani tak s tím, ţe by šel Janukovyč pryč. Oni ho nijak nemuseli a Vladimir Putin jím mírně řečeno pohrdal, ale problém mají s tím principem jako takovým, ţe by se vláda měla měnit na základě jakéhosi revolučního hnutí či něčeho podobného, to prostě Rusové odmítají a samozřejmě, ţe ten aspekt jaksi vnitřní politiky je tam velmi silný. Čili mě ty komentáře aţ tak moc nepřekvapují. Myslím si, ţe pokud bude, pokud Ukrajina bude mít nějakou vládu, která nebude vystupovat ostře protirusky, takţe s ní nebudou mít aţ zas tak velký problém. Ty vazby jsou příliš silné na to, aby se zrušily jenom díky tomuto. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Poznamenává Karel Svoboda z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Díky za váš čas. Hezký den. Na shledanou. Karel SVOBODA, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Děkuji. Hezký den.

Oligarcha ukrajinským prezidentem 25.2.2014

ČT 24

str. 02

21:31 Horizont

Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Jména Vitalij Kličko a Julia Tymošenková zazněla v posledních dnech snad na tisíckrát. Oba opoziční vŧdci se pravděpodobně utkají o prezidentský úřad. Bývalá premiérka se ještě předtím odjede léčit do Německa. Jenţe je tu ještě někdo další, takzvaný čokoládový král. Poslance a podnikatele Petra Porošenka představí Veronika Pitrová. Plné znění zpráv


Veronika PITROVÁ, redaktorka -------------------Za své evropské názory se nebojí vyjít do ulic. Petro Porošenko byl osobně u několika potyček demonstrantŧ s těţkooděnci, granáty ani obušky ho neodradily. Na kyjevské náměstí Nezávislosti chodil pravidelně. V pátek nechyběl u toho, kdyţ protivládní demonstranti propustili zadrţované policisty. Petro POROŠENKO, ukrajinský podnikatel, poslanec -------------------Ozbrojenou policii posíláme tam, odkud od Kyjeva přijela. Veronika PIETROVÁ, redaktorka -------------------Jako nezařazený poslanec o víkendu uţ málem předsedal ukrajinskému parlamentu. Nominace se vzdal ve prospěch Olexandra Turčinova. Mohl by zamířit výš, sestavovat příští evropsky orientovanou vládu. Nebo rovnou kandidovat na ukrajinského prezidenta. Zatím se nerozhodl. O svých vizích mluvil včera se šéfkou unijní diplomacie. Petro POROŠENKO, ukrajinský podnikatel, poslanec -------------------Vrátit Ukrajině demokracii, podepsat asociační dohodu, propustit politické vězně, obnovit spolupráci se Evropskou unií a USA. a nejdŧleţitější věc, musíme lidem slíbit a zajistit bezpečnost. Veronika PIETROVÁ, redaktorka -------------------Na Majdan sice chodil, do premiéra nebo prezidenta z lidu by měl ale daleko. Od většiny Ukrajincŧ ho dělí miliardy na jeho účtech a opatrní jsou i odborníci. Vadim KARASJOV, ředitel, Ukrajinský Institut pro globální strategie -------------------Hodně lidí je skeptických k návratu Julie Tymošenkové do politiky,ale tady není ţádný jiný politik, který by měl víc zkušeností neţ ona. To musíte chápat. Kdo místo ní? Kličko? To ne. Porošenko? Nemá ţádnou základnu. Veronika PIETROVÁ, redaktorka -------------------48-letý podnikatel pochází z oděského regionu, diplom z ekonomie má z kyjevské státní univerzity. Později si dodělal i doktorát z práv. Minulosti šéfoval radě národní banky, ministerstvu obchodu i ukrajinské diplomacii. S manţelkou Marinou mají čtyři děti. Do jeho portfolia patří i televize Chanel 5. Místo plynu a ropy, jak je v tomto regionu obvyklé. Vsadil Porošenko v podnikání na cukrovinky. Pro Moskvu zpŧsob, jak se mu pomstít za jeho proevropské postoje. Loni na podzim ruský hygienik na několik týdnŧ stopnul dovoz jeho výrobku Rochen. Pokud se Porošenko nakonec dostane na vrchol ukrajinské politiky, byla nejspíš čokoládová válka Ruskem jen malým soustem. Veronika Pitrová, Česká televize. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Ukrajina je také téma pro Karla Svobodu z Institutu mezinárodních studí Univerzity Karlovy, dobrý den. Pane Svobodo, vláda měla být uţ dnes, teď se mluví o čtvrtku. Je vŧbec opozice schopna se dohodnout? Karel SVOBODA, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------To je samozřejmě velká otázka. Ono těch ambicí je tam poměrně hodně. Uţ jen to, ţe vlastně ţádný z těch vŧdcŧ se příliš neţene do čela vlády a všichni si dávají takové jako ambice na to, aby se stali prezidentem, uţ to ukazuje na to, ţe ta dohoda bude velmi obtíţná. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Po boji tedy boj tentokrát o pozice. Jaký vliv tady mŧţe mít západ nebo vŧbec mocnosti Rusko - Západ. Spojené státy uţ předtím daly byť neoficiálně najevo, ţe Viktorij Kličko jim v čele Ukrajiny moc nevyhovuje. Mají šanci vŧbec do tohoto politického boje vŧbec nějak zasáhnout. Plné znění zpráv


Karel SVOBODA, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Tady mám obavy, nebo nejsem si ani jistý, ţe mám obavy, ale jsem přesvědčený, ţe nemají, ale neměli bychom zapínat ani na to východní část Ukrajiny, ale to, jestli se dokáţou dohodnouti ti současní takzvaní opoziční cit, to je opravdu otázka, Západ do toho příliš zasáhnout nemŧţe. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Rusko kritizuje roli nacionalistŧ nebo pravicových radikálŧ, kteří stále ještě okupují některé veřejné budovy. Naopak Julie Tymošenková prosazuje jejich uplatnění v nové vlády. Bylo by to ale konstruktivní, fungovalo by to? Karel SVOBODA, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------To je další taková otázka, Rusko vŧbec celá ta rétorika ohledně Majdanu je taková, ţe šlo o fašisty, o hnědé hnutí a já neví, jaké ještě. Myslím si, ţe ta rétorika se výrazně zmírní. Tady jde hlavně o to, ţe ta nová vláda nemŧţe být příliš protiruská a je to vlastně ten jednoduchý dŧvod, ţe vlastně Ukrajinu nikam neodstěhujete. Čili bude dŧleţité to, aby ty síly, které řekněme jsou výrazně nacionálněji orientované a já bych tady zase nechtěl úplně přehánět to slovo nacionalisté, tak tito síly, aby upustily od té nejtvrdší rétoriky. Nicméně z druhé strany, aby Moskva poněkud zmírnila ty svoje výroky. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------A prosím jen stručně, kandidáti na prezidenta mají předem sloţit 2,5 milionu hřiven, tedy zhruba přes 5 milionŧ korun. Proč, není to tak trochu chytrý tah od těch bohatších kandidátŧ, aby vyšachovaly, kteří si nemohou takové prostředky dovolit? Karel SVOBODA, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Já si myslím, ţe z těch relevantních kandidátŧ, kteří jsou opravdu zvaţováni, tak si to mohou dovolit všichni. Jde tam spíše o to, aby těch kandidátŧ nebyly prostě stovky, ale myslím si, ţe toto si mohou dovolit všichni z těch relevantních.

Fenomén Majdan 25.2.2014

ČT 24

str. 07


Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Ukrajinskou politiku čekají změny. Ve čtvrtek by tamní parlament měl hlasovat o budoucí koaliční vládě. Do jejího sloţení mluví ale také demonstranti z náměstí Majdan. Ti například zveřejnili svá přísná kritéria pro výběr příštích ministrŧ. Kateřina MĚŠŤANOVÁ, redaktorka -------------------Ze střechy ukrajinského parlamentu mizí sovětská hvězda a s ní i staré pořádky. To by měli poslanci stvrdit uţ pozítří, kdy budou hlasovat o vládě národní jednoty. Vedení poslaneckých klubŧ a výbory na tom podle svých vlastních vyjádření pracují dnem i nocí. Arsenij JACEŇUK, lídr strany Vlast -------------------Musíme vytvořit odpovědnou vládu a to není o osobnostech, to je o odpovědnosti. Kateřina MĚŠŤANOVÁ, redaktorka -------------------Své k tomu řekli i demonstranti na náměstí Majdan. Poţadují, aby noví ministři splňovali následující podmínky. Plné znění zpráv


redaktor -------------------Sedmiletá praxe v oboru. Kateřina MĚŠŤANOVÁ, redaktorka -------------------S výjimkou ministrŧ vnitra, obrany a šéfa tajné sluţby. redaktor -------------------Ţádná účast v korupčních skandálech a při porušování lidských práv. Kateřina MĚŠŤANOVÁ, redaktorka -------------------Členem nového kabinetu se podle opozičních aktivistŧ zároveň nesmí stát nikdo ze stovky nejbohatších Ukrajincŧ. Stejně tak v čele země nechtějí vidět ţádného bývalého spolupracovníka svrţeného prezidenta Viktora Janukovyče. redaktor -------------------Prověříme podle těchto kritérií kaţdého kandidáta a výsledky ohlásíme. Kateřina MĚŠŤANOVÁ, redaktorka -------------------Uţ teď ukrajinská média spekulují o jménu moţného premiéra. Mohl by se jím stát opoziční lídr Arsenij Jaceňuk, stejně jako poslanec a podnikatel Petro Poroshenko. A skloňuje se i jméno finančníka Sergeje Tihipka. Ukrajina by se kromě nové vlády měla v květnu dočkat i nové hlavy státu. Svou kandidaturu uţ potvrdil boxerský šampion a lídr opozice Vitalij Kličko. Ukrajina teď s napětím očekává, jestli se bude o úřad ucházet i expremiérka Julija Tymošenková. Ta se chce nejprve vypravit do Německa a podstoupit tu léčbu páteře. Kateřina Měšťanová, Česká televize. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------A s námi ve spojení je Petra Procházková, zpravodajka Lidových novin, která se včera vrátila z Kyjeva. Dobrý večer. Petra PROCHÁZKOVÁ, redaktorka, Lidové noviny -------------------Dobrý večer. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Vy jste, jedna z prvních věcí, o kterých jste mluvila, kdyţ jste se vrátila, jste řekla, mluvila jste o nepochopitelné brutalitě vedení země, ale také o disciplině protestujících. Je to něco, co vás zaskočilo? Petra PROCHÁZKOVÁ, redaktorka, Lidové noviny -------------------Tak zaskočila mě ta organizovanost na Majdanu. Já jsem si myslela, ţe to bude něco, co jsem třeba zaţila v Egyptě, v Káhiře v roce 2010, kdy celé to povstání lidové provázel dost velký chaos, rabování v obchodech a vlastně takový obrovský výbuch kriminality, a to teda v Kyjevě určitě nebylo. Tady panovala poměrně dost vysoká disciplína a ta organizovanost celého toho Majdanu, jak se říká dnes uţ tomu vlastně občanskému, hnutí občanského odporu v Kyjevě, tak ta byla na poměrně dost vysoké úrovni, a to mě tedy jako celkem mile překvapilo. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Právě. Velmi často se mluví o hnutí Majdan nebo o nějaké organizaci, často jsou titulky - Majdan si klade poţadavky, Majdan diktuje podobu vlády, já si vzpomínám, koneckoncŧ v jedné z vašich reportáţí jste Plné znění zpráv


popisovala takovou scénu, kdy jakýsi mladík zastavil toho jednoho opozičního lídra a doslova mu řekl - vystup z auta, my jsme Majdan, kdo je víc? Řekněte mi, kdo je ale vlastně ten Majdan? Petra PROCHÁZKOVÁ, redaktorka, Lidové noviny -------------------To je strašně zajímavé. Já si myslím, ţe to, co je Majdan dnes, to vlastně vznikalo během celých těch třech měsícŧ, co tam ti lidé stojí. Ono to má prostě vývoj. Majdan bylo nejdřív jenom název náměstí Nezávislosti uprostřed Kyjeva, a dnes uţ to označuje určitou skupinu lidí, které něco spojuje, spojuje je nějaký společný cíl, spojuje je jakási, jakýsi zárodek společné ideologie, ale rozhodně to nejsou lidé, kteří by měli na všechno stejné názory, takţe je to velmi taková křehká struktura, s kterou uţ dneska lze komunikovat, to je hrozně dŧleţité, protoţe s davem se dost těţko komunikuje, ale z Majdanu, Majdan uţ není jenom dav, Majdan je určité společenství, s kterým komunikovat lze, a to je docela dobře vidět i na tom, ţe občas se na Majdanu objeví politik, který tam přijde z parlamentu, a řekne, Majdane, co si myslíš o tom a o tom návrhu a Majdan se jakýmsi zpŧsobem vysloví. Je to poměrně nestandardní a vypadá to aţ tak trochu jako poeticky, ale zatím to funguje. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Dobrá. Nicméně pokud bych si to měl představit, dnes třeba například se objevila informace o tom, ţe Majdan poţaduje, ţe ve vládě nesmí být nikdo z těch nejbohatších jaksi Ukrajincŧ. Kdo ale formuluje takové poţadavky? Říkáte, ţe to v zásadě je, vychází z nějakého toho hnutí, ale přesto takové, taková skupina musí mít nějaké mluvčí nebo někoho, kdo formuluje takové poţadavky. Petra PROCHÁZKOVÁ, redaktorka, Lidové noviny -------------------Určitě. Kdyţ jste na tom náměstí a procházíte jím, tak zjistíte, ţe není tvořeno takovou jednolitou masou, ţe jsou to rŧzné skupinky a kaţdá ta skupinka má svého vŧdce. Ten právě vznikl během toho procesu za ty poslední tři měsíce, kdy tam ti lidé stojí. Ti vŧdci se scházejí, spolu diskutují, vystupují na té hlavní tribuně, dokonce uţ tam dneska například funguje Majdan Wi-Fi, takţe se tam mŧţete připojit zadarmo na internet, prostě ţije to takovým vlastním ţivotem. A ten názor jednotný vzniká jakousi diskusí. Samozřejmě ţe to není jednoduché a neplatí to úplně bezezbytku, ţe se mŧţe stát, ţe si tam řeknete, Majdan něco odhlasoval a pak se ukáţe, ţe za pár hodin tam přijdou jiní lidé a ty proti tomu budou protestovat, ale je to takové křehké a zatím lze, jak říkám, s tím Majdanem komunikovat. Aţ to nepude, tak to bude horší. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------No, a nemŧţe to být naopak, nebo nemŧţe se objevit někdo, kdo by naopak mohl tohoto zneuţít a v zásadě těmi lidmi jaksi manipulovat pro to, aby dosáhl nějakých cílŧ? Petra PROCHÁZKOVÁ, redaktorka, Lidové noviny -------------------Určitě. Kaţdý dav je zneuţitelný. Kdyţ se tam objeví šikovný řečník, někdo, kdo prostě tím davem bude chtít manipulovat, tak ano, ale mně se zatím zdá, ţe ti lidé jsou hodně ostraţití. Oni si zvykli, jsou tedy vŧči politikŧm hlavně ostraţití, protoţe oni mají s politiky velmi špatnou zkušenost, i za ty poslední tři měsíce si zvykli na to, ţe jim často někdo něco slíbil a vzápětí to porušil, takţe proto moţná i takové ty přehnané poţadavky, ţe jako ve vládě nemŧţe být ten, nemŧţe tam být onen, ţe musí být provedeny velmi přísné lustrace a tak dále, to je vyjádření velké, takové maximální nedŧvěry vŧči politické scéně, která tam, která tam je, která tam doposud jaksi tu zemi řídila, ale zatím, ano, máte pravdu, určitě ten dav je zneuţitelný, zatím se o to nikdo aţ zas tak moc nepokouší. Uvidíme, jak by ti lidé reagovali, kdyby se tam objevil nějaký velmi zdatný řečník a začal se snaţit ten dav směřovat někam třeba k nějakým velmi, dejme tomu, ultranacionalistickým politickým cílŧm, dejme tomu. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Před 10 lety v roce 2004 během té oranţové revoluce nechala opozice nakonec ten Majdan v zásadě vyklidit. Dnes říkají, ţe nechtějí udělat stejnou chybu, co tí myslí? Petra PROCHÁZKOVÁ, redaktorka, Lidové noviny -------------------Plné znění zpráv


Tam byla taková zajímavá situace, ţe kdyţ vlastně bylo, odstoupil nebo byl vyhnán z města prezident Janukovyč, parlament se ujal vlády v zemi, byl jmenovaný člověk Oleksandr Turčynov, který zastává dnes funkci prezidenta, tak on najednou prohlásil, ţe vlastně revoluce skončila a ţe by se to náměstí Majdan měl vyklidit, lidé by měli jít domŧ, mělo by začít normálně fungovat to centrum města, měli by lidé začít chodit do práce a otevřít se obchody. A najednou na Majdanu prostě vystoupilo několik lidí a řeklo kdepak, to ne, my tady zŧstaneme aţ do voleb a s náma si takhle zahrávat nebudete. A ty, Turčynove, seš jenom ten, který tady do voleb má plnit funkci nějakého řídícího aparátu, ale rozhodně to není ţádná politická funkce, ty nemáš ţádný mandát a my nic vyklízet nebudeme. A bylo opravdu jen otázkou několika minut, kdy pan Turčynov pochopil, ţe udělal chybu a okamţitě ten svŧj poţadavek vzal zpátky, takţe Majdan je uţ nyní určitou politickou silou, kterou politici respektují. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Kdyţ mluvíte o těch konkrétních lidech, mě by zajímalo ještě jedno jméno, a to je Petro Poroshenko nebo Poroshenko, muţ, který je jeden z nejvlivnějších a dá se říct, mluví se o něm jako o jednom z těch oligarchŧ ukrajinských, přesto ho v zásadě ten dav a opozice poslouchá, čím to je? Petra PROCHÁZKOVÁ, redaktorka, Lidové noviny -------------------Skutečně. Já jsem na několika těch demonstracích nebo na několika těch velkých mítincích byla svědkem vystoupení pana Poroshenka, on je velmi charismatický a zdatný řečník, lidé ho poslouchali, ale to nemusí znamenat, ţe by například mohl uspět ve volbách nebo ţe by například akceptovali to, kdyby on se postavil do role premiéra třeba, protoţe oni jsou, jak jsou ostraţití k politikŧm, tak jsou také ostraţití k oligarchŧm, protoţe oligarchové, vlastně miliardáři, kteří zbohatli za minulých reţimŧ, tak jsou symbolem toho propojení moci a podnikání té obrovské korupce, takţe ta nedŧvěra je nejen k politikŧm, ale i k těm zbohatlíkŧm. Poroshenko udělal jednu dobrou věc, a to byla ta, ţe on od počátku Majdan podporoval, navíc je vlastníkem televizní stanice Pátý kanál, která udělala obrovskou práci, velmi dobře a objektivně informovala celou dobu o celé té revoluci, vlastně o celém tom povstání, takţe i tím si získal sympatie, ale jak by uspěl ve volbách nebo co by se stalo, kdyby Poroshenko najednou byl premiérem, to si vŧbec nejsem jistá. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Říká Petra Procházková, zpravodajka Lidových novin. Díky za váš čas, na shledanou. Petra PROCHÁZKOVÁ, redaktorka, Lidové noviny -------------------Na shledanou. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------My v debatě budeme pokračovat, a to s politologem Josefem Mlejnkem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, dobrý večer. Josef MLEJNEK, politolog -------------------Dobrý večer. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Řekněte mi, lze v politice vŧbec vyjednávat s davem? Josef MLEJNEK, politolog -------------------No, vyjednávat s davem, to samozřejmě lze velmi obtíţně, ale ta struktura toho Majdanu je taková, ţe přece jenom je to nějak dav organizovaný, takţe nějakým zpŧsobem to určitě lze. Připomíná mi to trochu nějakou strukturu, o které třeba hovoří zastánci přímé demokracie, ţe by to takhle nějak mohlo fungovat, ale myslím si, ţe je na tom i zjevné, ţe to sice mŧţe fungovat, ale v nějaké revoluční situaci po nějakou krátkou dobu, ale je, myslím, jasné, ţe nelze počítat s tím, ţe by se Majdan stal trvalým vládcem Ukrajiny nebo ţe by ten politický systém byl zaloţen na nějakém takovémto orgánu. Plné znění zpráv


Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Co podle vás bude následovat? Rozpadne se to hnutí, to znamená ti vŧdci, kteří v tuto chvíli, jak mluvila o tom paní Procházková, jaksi vystupují za ty jednotlivé skupiny, nebo naopak z těchto vŧdcŧ těch skupin vznikne nějaké společenství, které se bude více strukturovat, to znamená třeba zvolí si svého nějakého vŧdce, lídra? Josef MLEJNEK, politolog -------------------Já si myslím, ţe pravděpodobně tedy budou předčasné volby prezidentské, moţná i parlamentní, a ti vŧdci z Majdanu, aspoň někteří z nich, určitě budou chtít kandidovat, a to i zpŧsobí nějaké štěpení politické. Moţná bychom to mohli přirovnat /nesrozumitelné/ k Občanskému fóru u nás, tak kdyţ padl komunismus, ten společný nepřítel kdyţ zmizel, tak nastalo v Občanském fóru přirozené politické dělení a štěpení, takţe lze předpokládat přece jenom nějaký rozkol nebo rozdělení toho Majdanu na několik politických proudŧ. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------V tuto chvíli vy rozumíte těm titulkŧm Majdan chce, Majdan poţaduje, Majdan si klade ultimáta? Josef MLEJNEK, politolog -------------------No, rozumím jim v tom, ţe skutečně je to vyjádření, přání těch lidí, kteří chodí demonstrovat, chodí protestovat, jsou velmi angaţováni v politice a i ty poţadavky, ţe jako nechtějí oligarchy, ţe nechtějí, aby ve vládě byl milionář, miliardář, tak to odráţí zkušenost Ukrajincŧ s těmi předchozími vládami a předchozími reţimy. A je zajímavé, ţe ty poţadavky Majdanu mají silný protipolitický akcent. A je i otázkou samozřejmě, co se z toho vyvine dál. Lze předpokládat, ţe část vŧdcŧ toho Majdanu nakonec se z nich stanou politici, no tak moţná se poučí a přeci jenom splní více slibŧ neţ ty předchozí, ale samozřejmě hrozí i to, ţe vŧdce Majdanu nebo člověk, který se zrodil z tohoto orgánu, nakonec s ním voliči nebo Ukrajinci udělají tu samou zkušenost, ţe nakonec je zklame jako řada předchozích. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Podle vás v tuto chvíli je to stále ještě Majdan, kdo rozhoduje nebo nějakým zpŧsobem klade tu agendu, nebo uţ to jsou zákulisní hráči, kteří tahají za nitky, oligarchové nebo kdokoliv jiný? Josef MLEJNEK, politolog -------------------Já si myslím, ţe obojí, ţe prostě on i od začátku nebo určitě teď v posledních dnech jak oligarchové, tak nějaké jiné skupiny politické se snaţí samozřejmě usměrnit ten politický vývoj tak, aby to pro ně bylo výhodné, aby uspěli v nadcházejících volbách a podobně. Uţ tam samozřejmě ty mocenské nějaké kalkulace vstupují do toho a je velmi pravděpodobné, ţe i se někdo snaţí ovlivňovat třeba mínění toho Majdanu. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Čistě teoreticky, z čeho se v takovýchto situacích podle vaší zkušenosti rekrutují ty nové elity? Josef MLEJNEK, politolog -------------------No, tak jako nové elity se samozřejmě mŧţou rekrutovat jednak z lidí, kteří nějakým zpŧsobem výrazně se podíleli na té revoluční akci, kteří si získali dŧvěru lidí na tom shromáţdění na tom náměstí, ale pak samozřejmě je i moţné to, ţe některé staré elity nebo někteří lidé, kteří třeba byli trošku v pozadí politiky, se budou snaţit vyuţít té situace a vystoupit na tu scénu jakoţto někdo nový, jakoţto nový mluvčí nových zájmŧ. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Je ta situace na té Ukrajině podle vás, je klasickým, řekněme, přechodem k demokracii, který jsme třeba viděli ve střední Evropě a východní Evropě, nebo je to něčím specifické? Josef MLEJNEK, politolog Plné znění zpráv


-------------------Je to určitě něčím specifické, ale samozřejmě má to rysy přechodu k demokracii, poněvadţ ty procesy demokratizační mají v něčem podobnou logiku a lze tam vysledovat ty určité společné zákonitosti. Na Ukrajině jako je to vlastně uţ několikátý pokus o přechod k demokracii, minimálně třetí, první, za první bychom mohli povaţovat prostě vlastně vznik samostatné Ukrajiny v roce 91, tím druhým byla oranţová revoluce a tohle je ten třetí, a tam vţdycky, tam nejde ani tak o přechod od nějaké tuhé diktatury, ale spíš o přechod od reţimu nějakého pseudodemokratického nebo oligarchického k nějakému, řekněme, demokratičtějšímu, čili dalo by se to i pojmout tak, ţe od roku 91 se vlastně Ukrajina zmítá v takových vlnách, kdy jeden čas je ten reţim trošku víc diktátorský a tuţší, a někdy je trošku více liberální, ale i v těch liberálnějších časech pořád má situace na Ukrajině velmi daleko ke standardŧm, standardŧm západní demokracie. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Říkáte, ţe to probíhá ve vlnách, to ale naznačuje, ţe se jednoho dne to mŧţe vrátit zpátky tam, kde to bylo. Josef MLEJNEK, politolog -------------------To se samozřejmě mŧţe vrátit zpátky a vŧbec je otázkou, co se bude dít dál, protoţe ten Majdan a ta rozhodnutí třeba parlamentu spíše odráţejí nálady a zájmy západní části Ukrajiny, ten východ a jih je zatím v defenzivě, ale mŧţe se stát třeba i to, ţe parlament tady vyhlásil ty předčasné prezidentské volby a mŧţe se stát to, ţe ten východ země na to bude reagovat tak, ţe to není legitimní a mŧţe to bojkovat nebo nějakým zpŧsobem se vŧči tomu stavět negativně, takţe nelze předvídat nějak ten vývoj, ţe bude probíhat nějak snadno, ţe budou volby prezidentské, někdo lepší neţ Janukovyč zvítězí a Ukrajina se zase začne ubírat směrem k Evropě. Já se obávám toho, ţe ten vývoj bude komplikovanější. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Josef Mlejnek, díky za váš čas, na shledanou. Josef MLEJNEK, politolog -------------------Děkuji za pozvání, na shledanou.

Poslancům se na slyšení přišli představit kandidáti do Rady ČT 25.2.2014

denik.cz

str. 00

Z domova

Praha – Na veřejné slyšení do Poslanecké sněmovny se dnes přišli představit kandidáti do Rady České televize. Kandidáti mají pět minut na to říct něco o sobě a deset minut na zodpovězení dotazŧ ze strany poslancŧ. Poslanci se jich ptají například na to, jaké zájmy chtějí v radě hájit a na co se chtějí zaměřit. " V pátek bude slyšení pokračovat a na řadu přijdou především kandidáti do Rady Českého rozhlasu. Sněmovní volební výbor pak z pozvaných vybere dvě kandidátky a poslanci z nich budou na březnové schŧzi volit nové členy obou rad. Jako první dnes předstoupil před výbor děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Končelík, kterého do Rady ČT navrhla jeho mateřská univerzita. Nabídl především svoji zkušenosti správce peněz daňových poplatníkŧ. Jako jeden ze svých cílŧ vidí to, aby se podařilo dohledávat úspory a směřovat je k zaměstnancŧm. „Televize je klenot národní, ale ten klenot dělají lidé," řekl. Ředitel rozhlasu by podpořil tvorbu pro děti Po něm vystoupil například bývalý generální ředitel Českého rozhlasu Richard Medek. Řekl mimo jiné, ţe by podpořil tvorbu pro děti. Ekonom Radek Ţádník, který dříve pŧsobil v ČT jako ředitel programových okruhŧ, čelil dotazu Daniela Korteho (TOP 09) ohledně moţného konfliktu zájmŧ, protoţe jeho manţelka je herečka z Plné znění zpráv


Dejvického divadla. Ţádník se podle svých slov nedomnívá, ţe by ve střetu zájmŧ byl. Podotkl, ţe za dobu jeho pŧsobení v ČT tam jeho manţelka získala jednu roli a po jeho odchodu uţ ţádnou nedostala. Aţ celé slyšení skončí, provede volební výbor konečný výběr kandidátŧ; na šest míst v Radě České televize jich má být 18 a na tři místa v Radě Českého rozhlasu devět. Z nich uţ bude volit Sněmovna zřejmě na březnové schŧzi."

URL| 20140225.html

http://www.denik.cz/z_domova/poslancum-se-na-slyseni-prisli-predstavit-kandidati-do-rady-ct-

'Televize je klenot národní'. Kandidáti do rady ČT mluví před poslanci 25.2.2014

lidovky.cz str. 00 Lidovky / Média Lidovky.cz, ČTK

Na veřejné slyšení do Poslanecké sněmovny se přišli představit kandidáti do Rady České televize. Kandidáti mají pět minut na to říct něco o sobě a deset minut na zodpovězení dotazŧ poslancŧ. Ti se jich ptají například na to, jaké zájmy chtějí v radě hájit a na co se chtějí zaměřit. Jako první předstoupil před výbor děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Končelík, kterého do Rady ČT navrhla jeho mateřská univerzita. Jako jeden ze svých cílŧ označil to, aby se podařilo dohledávat úspory a směřovat je k zaměstnancŧm. "Televize je klenot národní, ale ten klenot dělají lidé," řekl. Po něm vystoupil například bývalý generální ředitel Českého rozhlasu Richard Medek. Řekl mimo jiné, ţe by podpořil tvorbu pro děti. Ekonom Radek Ţádník, který dříve pŧsobil v ČT jako ředitel programových okruhŧ, čelil dotazu Daniela Korteho (TOP 09) ohledně moţného konfliktu zájmŧ, protoţe jeho manţelka je herečka Dejvického divadla. Ţádník se nedomnívá, ţe by ve střetu zájmŧ byl. Podotkl, ţe za dobu jeho pŧsobení v ČT tam jeho manţelka získala jednu roli a po jeho odchodu uţ ţádnou nedostala. Transparentnost i výhrady k zpravodajství Na moţný střet zájmŧ se ptal i poslanec Vítězslav Jandák dokumentaristky Heleny Třeštíkové. Odpověděla mu, ţe Asociace producentŧ v audiovizi, která ji navrhuje, ji ujistila, ţe právníci ČT v tom problém nevidí. Řekla, ţe v televizi pracuje dlouhou dobu a ţe situace by se mohla posuzovat jako střet zájmŧ, pokud by se zvýšil objem její práce. "Coţ se rozhodně nestane, protoţe objem mé práce je konstantní," dodala. Bývalý senátor a odborník na svobodu informací Oldřich Kuţílek řekl, ţe by chtěl nabídnout své zkušenosti z oblasti transparentnosti. "Myslím si, ţe u České televize lze sledovat některé problémy v této oblasti," řekl a jako příklad uvedl, ţe na webu ČT nenalezl její rozpočet za rok 2013. Překvapilo ho také, ţe ČT v poslední době údajně odmítla některé ţádosti o informace týkající se odměňování vrcholných manaţerŧ. Někdejší moderátor ČT a mluvčí úřednické vlády Jana Fischera Roman Prorok mimo jiné řekl, ţe nehodlá kritizovat zpravodajství ČT jen proto, aby se zalíbil poslancŧm, i kdyţ on sám má řadu výhrad. Souhlasí s tím, ţe je nutné přijmout nový zákon o ČT. Na dotaz poslancŧ také vysvětloval, za jakých okolností kdysi z ČT odešel. V pátek bude slyšení pokračovat a na řadu přijdou především kandidáti do Rady Českého rozhlasu. Sněmovní volební výbor pak provede konečný výběr kandidátŧ; na šest míst v Radě České televize jich má být 18 a na tři místa v Radě Českého rozhlasu devět. Z nich bude volit Sněmovna zřejmě na březnové schŧzi.

URL| http://www.lidovky.cz/poslanci-u-kandidatu-do-rady-ct-resili-strety-zajmu-fxv/media.aspx?c=A140225_125610_ln-media_vsv

Sledovali jsme celý den: kandidáti do Rady ČT se představili poslancům Plné znění zpráv


25.2.2014


Otvírák

Poslanci volebního výboru dnes od 9 téměř do 18 hodin poslouchali kandidáty do Rady České televize. Veřejné slyšení probíhá v hlavním sále poslanecké sněmovny Postupně zaznamenáváme jednotlivá vystoupení. První v řadě je nahoře. Kandidáti předstupovali před poslance v pořadí, které si vylosovali. Přítomni dopoledne byli poslanci Korte, Nováková (oba TOP 09), Berkovec, Soukup (oba ANO), Jandák (ČSSD) a Koníček (KSČM). Komárek (ANO) a Stanjura (ODS) po pár vystoupeních odešli, kolem 11. hodiny se zase vrátili. Po hodinové pauze slyšení od 12.45 pokračovalo. Koníček odpoledne většinou nebyl, poslanec Grebeníček (KSČM) se jen mihl. Poslanec Kolovratník (ANO) sledoval slyšení odpoledne. Poslanci mohli také sledovat přenos na vnitřním televizním okruhu, přitom se ale nemohli ptát. Jakub Končelík Děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Moje koncepce je velmi úzce navázána na činnost Rady vymezenou legislativními nástroji. V dikci zákona je Rada ČT orgánem, kterým se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize. Já osobně za základní nástroje povaţuji kromě jmenování a odvolání generálního ředitele především schvalování rozpočtu, kontrolu účelného vyuţívání prostředkŧ a pravomoc rozhodovat o stíţnostech a dohlíţet na plnění úkolŧ veřejné sluţby." Pro roli radního se cítí být zpŧsobilý proto, ţe jako činovník a později děkan FSV UK také nakládal s penězi, a přes sniţování dotací školství fakulta rozpočtově rostla. Druhá zkušenost je zkušenost pedagoga, který učí i dějiny médií, včetně dějin 2. poloviny 20. století. Třetí zkušenost je zkušenost analytika médií, věnoval jsem se kvantitativní analýze obsahŧ, podílel jsem se na relativně úspěšné učebnici. „Vzal jsem s sebou dva výtisky, kdybyste měli zájem. Věřím, ţe knihou se uplácet nedá." „Shrnutí mé koncepce jednou větou: nabízím uplatnit svou zkušenost s řízením i výukou." Který z ředitelŧ České televize podle vás byl nejlepší, zajímá poslance Martina Komárka. „Nejradši mám Mathého." Richard Medek Bývalý programový a později generální ředitel Českého rozhlasu, v 90. letech manaţer TV Nova, později v čele jedné z producentských skupin v České televizi. „ČT v současné době pomalu rozkvétá. Mým hlavním zájmem by bylo zpravodajství a publicistika," řekl. „Jsem celoţivotním zastáncem existence a prosperity veřejnoprávních médiích." Mluví o tom, ţe České televizi hrozí, ţe bude muset za současných investic do programu a vŧbec ekonomické situaci nechat zvýšit koncesionářské poplatky. Nedávnou stíţnost redaktorŧ označil za vzpouru. „Houšť takových věcí jako je editoriální panel, ale tyto věci se nedají zvládnout bez manaţerské odpovědnosti, ocenil jsem krok Petra Dvořáka." V oblasti médií teď tři roky nepracuje. „Svou kandidaturu nabízím, nikam se necpu." Poslance Stanjuru (ODS) zajímá, jak přesně se chce Medek zaměřit na zpravodajství a publicistiku. „Kaţdý radní má svou zkušenost a názorové spektrum," odpovídá Medek, hodlá se zaměřit na podněty divákŧ právě na zpravodajství a publicistiku. „Déčko je obrovský skok kupředu," chválí Medek Dvořáka dál, „do dětí se určitě musí investovat," uzavírá otázku na rozloţení investic ČT. „Já vám neumím říct příklad neobjektivity," završil odpověď na otázku poslankyně Novákové (TOP 09). Radek Ţádník Po pŧsobení v poradenské společnosti Deloitte, která dělala pro ČT, se za ředitele Jiřího Janečka stal ředitelem programových okruhŧ ČT, odešel v září 2011, kdy byl Janečkovým nástupcem zvolen Petr Dvořák. Dvořákovy vize byly s Ţádníkovými „prakticky neslučitelné". „Česká televize nevzkvétá," řekl z pozice ekonoma. Od roku 2004 do 2011 její výnosy převyšovaly náklady, přebytky z poplatkŧ se ukládaly do rezerv, na konci 2011 to bylo 3,6 miliardy Kč. Na konci roku 2014 to, jak říká, bude uţ jen 2,2 miliardy Kč. „Pŧjde-li to tak dál, bude muset ČT řešit svou finanční tíseň do dvou tří let. To se stalo za tiché součinnosti Rady ČT." V radě podle něj není ani jeden takový člověk, který by rozuměl financím. „Nejsem proti pořadŧm pro děti, nejsem proti vlastní tvorbě," předesílá, ale zdŧrazňuje, ţe 64 % dětského kanálu tvoří kupované pořady. „Dětská tvorba - hlavně hraná - je ta nejdraţší." Poslancem Kortem je tázán na střet zájmu, neboť jeho manţelka Zdeňka Ţádníková-Volencová je herečka. Prý to nesouvisí: „Kdyţ jsem v televizi byl, dostala jedinou roli, nezávisle na mé roli v managementu. Poté, co jsem odešel, nedostala uţ ani jednu." Nevím, co by se mělo stát, aby ČT došly do dvou let peníze, rozporuje poslanec Stanjura. Upozorňuje také, ţe příslušná čísla ve výročních zprávách jsou. Zajímá ho, jak má tedy ČT hospodařit. Ţádník to stáčí na ekonomiku jednotlivých pořadŧ, o které se prý tady nedá mluvit. Stanjura se táţe konkrétně třeba na stovky milionŧ za sportovní práva. „Dalo by se ušetřit na právech, která ČT kupuje, Plné znění zpráv


ale po kterých by mohly sáhnout komerční televize." Poslanec Berkovec se ptá na dodrţování „principu veřejnoprávnosti" ve zpravodajství a publicistice, dostává frázovitou odpověď. Richard Hindls Člen Etického panelu ČT, donedávna rektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Zaměřil by se na ekonomiku v radě, zmiňuje se o DPH bez nárokŧ na odpočet (ta Českou televizi trápí, platí na ni momentálně 620 milionŧ Kč ročně). Relativizuje výstupy z peoplemetrŧ, u jejichţ zavádění - jak říká - stál. „Tvrdá interpretace dat není skutečným odrazem toho, jaká sledovanost skutečně je." Jak je to s projídáním rezerv, jak říkal pan Ţádník, zajímá poslance Komárka. Hindls to kriticky nevidí, připomíná, ţe rozpočet je kolem 7 miliard Kč. „Přicházejících pět let - nové technologie, smart tv - bude náročných, ale nemyslím, ţe by to měla být pro ČT kritická situace." Marek Hovorka Ředitel mezinárodního festivalu dokumentárních filmŧ v Jihlavě. Vyzdvihuje význam kinematografie a dŧleţitost ČT pro ni. Mluví také o svém věku 33 let."Televizi odrŧstají diváci, stává se médiem jen určité věkové skupiny. Aby se ČT nestala televizí pro seniory." Poslanec Jandák reaguje: „Trochu se mě to dotklo." Ptá se na ČT Art, v čem Hovorka vidí neúspěch („nikdo se na to nedívá"). „Profilace je nevýrazná, jako by oslovoval stejné publikum jako Události - mluví přitom k jiným, ale stejně." Opět téma nastolené Ţádníkem, tedy zda by si mělo zpravodajství zachovat konzervativní charakter. Hovorka je pro to, aby se také „objevovaly nové formáty". „Stáří není zásluha, ani mládí není zásluha," reagoval na Kristova léta kandidáta poslanec Berkovec. „ČT je pod velkým tlakem ve smyslu sledovanosti, to je téma, které nastolil Vladimír Ţelezný," říká Hovorka. „Lpění na tom, co přetrvá, je jedna z rolí Rady České televize." Oldřich Kuţílek Bývalý poslanec, advokát zasazující se o ochranu soukromí a otevřenost státní správy. Známý také jako rozhlasový moderátor Olfa Lávka. Nadnáší otázku whistleblowingu, za příklad dává nedávnou stíţnost některých redaktorŧ ČT. Za velký problém povaţuje absenci satiry, hlavně politické, ve formě persifláţe, mystifikace, nadsázky. „Se zánikem České sody takové formáty nemáme. Zpŧsobuje to invaliditu celkového zpravodajství a publicistiky." Protoţe ta potřebuje zdrojování, takové, které by obstálo u soudu - takto lze přitom popsat jen velmi málo věcí, a proto je to jen malý výsek reality. Pro širší realitu je potřeba vidět i satiru i nadsázku, aby společnosti měla komplexní obraz reality. Tématem je pro něj také ochrana rodiny a dětí, řekl bez dalších podrobností. Poslanec Berkovec se ptá na roli reklamy. „Médium veřejné sluţby si nemá hrát na konkurenta komerčních médií. Zbytkově reklama mŧţe zŧstat, je signalizátorem určité úspěšnosti." Helena Třeštíková Dokumentaristka, bývalá ministryně kultury. Poslanec Jandák se táţe na „velký problém", totiţ ţe Třeštíková pro ČT pracuje jako reţisérka. Ta říká, ţe to dělá „leta letoucí" a přiznává, ţe by se to mohlo vnímat jako střet zájmŧ, ale ţe právníci citovaní Asociací producentŧ v audiovizi, která ji nominovala, prý tvrdí, ţe by v tom být problém neměl. Jandák nicméně míní, ţe „by nás právníci rozsekali". „Médium veřejné sluţby je úţasný vynález demokracie, mŧţe pŧsobit na veřejné mínění bez tlaku peněz/byznysu a bez tlakŧ politiky." Má být „co nejotevřenější všem uměleckým směrŧm a tendencím" a zároveň jako tvŧrce veřejného mínění, opinion maker „pŧsobit na občany pozitivním směrem". Není proti zveřejňování smluv s veřejnoprávním médiem, podle ní má veřejnost o honorování tvŧrcŧ často přehnané představy. „Ideál by byl, aby se na televizi veřejné sluţby dívali mladí lidé, protoţe jsou ve formovacím období." Sama vzpomíná, jak ji ovlivnil triptych Inzerát od Jindřicha Fairaizla. S despektem se vyjadřuje o - těţce hledá příslušný termín - product placementu. „Ţe třeba někdo kouří Sparty." Loučí se: „Vidím, ţe mŧj hlavní problém střetu zájmŧ je dán. Pro Českou televizi jako reţisérka učitě pracovat nepřestanu. Uvidíte, no." „Děkuju, pa," loučí se Jandák s „Helenkou", jak ji opakovaně oslovil. Roman Prorok Sedm let v České televizi, odešel v roce 2000. Pak na rŧzných pozicích v oblasti komunikace, mimo jiné mluvčí vlády Jana Fischera. „Tento orgán by měl poţívat všeobecného respektu." Ta vychází z kompetence. Třetím zásadním pojmem je podle něj odpovědnost, čtvrtým nezávislost. Ţádá o to, aby si mohl dopřát „luxus naivity", ţe poslanci do rady vyberou „nikoli koně z rŧzných stájí, ale z jedné stáje, byť pestrobarevné". Poslanec Korte se ptá, proč Prorok z ČT odešel. Prorok připomíná, ţe moderoval „polední diskusní hospodu", tedy debatní pořad V pravé poledne. Podle Proroka se tehdejší generální ředitel Jiří Hodač pokusil těsně před vysíláním Plné znění zpráv


nominovat hosty, šéfy parlamentních stran. Prorok říká, ţe někdo mluvil o politické objednávce. „Generálové by se měli bát spíš o své vojáky neţ o své frčky. Tam to bylo přesně obráceně." Poslanec Soukup se táţe na přístup ke zpravodajství. Prorok opět nabízí několik pojmŧ: profesionalita, odpovědnost, férovost/spravedlivý přístup a z toho všeho plynoucí dŧvěryhodnost. Opět nepřímo nabádá poslance ke snaze „komponovat radu jako skutečně respektovaný sbor". „Myslíte si, ţe je nutný zákon o České televizi?" táţe se Jandák. „Ano," odpovídá Prorok. Podrobnosti nedává, Jandák se dál neptá. Jana Horváthová Nyní na rodičovské dovolené. Z desek přednáší klišovitý projev, obsahující mimo jiné kritiku „odsunu Cikánŧ". Veřejnoprávní televizi vidí jako „most mezi politiky, občany, sociálními skupinami a ţivotními styly". „Hodnotnější pořady přesunout na hlavní kanály." Sleduje přílišnou orientaci na hlavní město, kvalitní kultura přitom vzniká i ve „vzdálenějších guberniích" naší země. Navrhuje posílit pravomoce dramaturgŧ, oddělením obsahových a organizačních struktur. Je pro „férové vyřizování stíţností". Nadnesla zavedení kontroly ČT Národním kontrolním úřadem. Poslanci Jandák a Berkovec se ptají, co to jsou pletichy a jak jim rada chce předcházet. Kandidátka se zmiňuje o blíţe nepopsaných tlacích politikŧ na zpravodajství. Jaroslav Veis Publicista, komentátor. Bývalý poradce Petra Pitharta. „Mám na to ţivotní zkušenosti, uţ i nadhled," říká ke kandidatuře. Za stěţejní povaţuje téma zachovat a rozvíjet média veřejné sluţby, „který do evropskýho prostoru patřej". Dále vzdělávací aspekt takových médií. Za třetí vytýčit hranici mezi editoriální politikou a nepřípustným zasahováním do obsahu. Poslanec Jandák se opět ptá na potřebu nového zákona o ČT. Veis očekává, ţe „se ho dočkáme", je pro to, aby radu volila trojnoţka sněmovna-Senát-prezident/premiér. „Dŧraz na veřejnou sluţbu plus evropský kontext," odpovídá Veis na Jandákŧv další dotaz, jak vidí krizi veřejnoprávních televizí/médií a co by měla tato média dál přinášet, na co se zaměřit. „Udrţet, a na co nejvyšší kvalitě," radí Veis. Daniel Váňa Vysokoškolský učitel, ekonom a historik, přednáší hospodářské dějiny na jedné z fakult VŠE a teorii mediální komunikaci na privátní vysoké škole v Praze. Začíná tím, ţe u svých ţákŧ pozoruje, ţe „jsou vzdělaní, ale nedokáţí se orientovat". „Problém není na univerzitách, ale v tom, ţe orientaci lidí by měla umoţňovat právě média." Nebudou to přitom nikdy komerční média. „Mŧţu iniciovat debaty, které směřují k řešení těchto debat, výzev." Poslance Komárka zajímá, jestli tedy veřejnoprávní média v Česku lidi momentálně neorientují. „Lidi potřebujou naučit třeba selektovat informace, to je nikdo nenaučil. Běţnej občan občas vŧbec netuší, jak přistupovat k mediálním informacím. Třeba jak přistupovat k reklamě. () Doslova jim vysvětlovat, co to je, kdyţ ţije v přívalu mediálních informací." „Všichni jsme vzdělaní, ale jsme zděšení z toho, v čem ţijeme. Úplně hotoví, staţené ţaludky. Jsme mimo," hřímá Váňa. „Moţná to bude váš úkol, čert ví, jak to dopadne," uzavírá Jandák. Petra Procházková Novinářka, válečná zpravodajka Lidových novin. „Jsem hrozně daleka jakékoli teorie, jsem praktik." Nemá příliš „v paţi" takové „teoretické věci" jako rozpočet. „Je tam řada úţasných programŧ, sleduju hlavně Čtyřiadvacítku." Kritizuje, ţe ubyla politická publicistika, ustoupila „někdy dost pofidérní zábavě" a soutěţi ve sledovanosti s komerčními stanicemi. „Nejlepší média určitě nejsou ta, která čtou nebo sledují miliony." Jak se díváte na „objektivitu extrémní ţurnalistiku z válečného terénu", zajímá poslance Berkovce. „Mně taky myjou hlavu, ţe jsem neobjektivní. Jsou rŧzné ţánry v televizi, je třeba to ctít. Všichni novináři umíme udělat zprávu, aby byla objektivní. Pak máme publicistiku. Jaká objektivita? Vţdy se do ní promítne názor člověka. Jde o to, nabídnout víc pohledŧ." Přebírání světových agentur, které jsou nejobjektivnější, jsou podle ní ošidné, protoţe chybějí české oči, ty jsou dŧleţité, protoţe i Češi mají ve světě své zájmy. „Hodně se zlepšilo vysílání zpravodajŧ do válek a zemětřesení, to nejdraţší Česká televize pokrývá, je to líbivé, atraktivní záběry pořídít. Chybí tam vývoj. Není pokrytá Afrika, arabský region, arabsky tam nikdo neumí, přeţvýkávají to z anglojazyčných agentur." Svatopluk Jedlička Vystudovaný reţisér dokumentarista z FAMU. V minulosti externí spolupracovník, zhruba před deseti lety přešel do PR. Věnuje se také finanční gramotnosti a vzdělávání dospělých. Je rotarián. Kromě obecných vizí nezmínil ţádná konkrétní témata či problémy ČT. Poslanec Soukup se táţe na konkrétní cíle, odpovědí mu je, ţe snahou Plné znění zpráv


bude soustředit se na efektivní nakládání televize s penězi, které má k dispozici, a „zkonzultovat" řadu velkých investic, mimo jiné do nového brněnského studia ČT. Petr Oslzlý Profesí divadelní dramaturg. Dlouhá léta spjatý s brněnským divadlem Husa na provázku, dramaturg, později ředitel centra, pod něţ tato scéna spadá. Také pedagog na JAMU. Začátkem 90. let poradce Václava Havla. Hlavním zájmem v radě má být dramaturgie programu ČT. Podpora vzdělávání, na té mu také záleţí. Vrací se k dramaturgické skladbě, s tou by chtěl radit. Poslanec Jandák nadnáší téma „art kanálu" ČT Art, zajímá ho dŧvod „absolutního nezájmu veřejnosti, čísla jsou tragická, je to pomalu pár rodin, které se na to dívají". Oslzlý vidí největší problém ČT Art v tom, ţe hlavně z ČT2 zmizely kulturní programy, třeba Divadlo ţije. Proč se neucházíte spíš o místo šéfa art kanálu, já bych vás tam viděl docela rád, kontruje Jandák. Jaký je názor na ČT1? Měla by být náročnější, třeba při výběru zahraničních filmŧ. Je dobře, kdyţ dá i náročnější dokumentární film. „Neměla by být vyčištěna od dokumentŧ či vzdělávacích pořadŧ", ani soutěţit ve sledovanosti s komerčními stanicemi. Hana Moučková Nedostavila se, je nemocná. Poslala dopis, který předčítá poslanec Jandák. Starostka České obce sokolské, činná i v olympijském výboru. Jako ekonomka by hlídala účelné nakládání s penězi. Kritizovala golf v nočních hodinách na ČT Sport. Eva Jurinová Bývalá výrazná tvář zpravodajství televize Nova, později mluvčí motolské nemocnice, pak moderátorka televize Metropol. „S Českou televizí si chci rozumět, mimo jiné i proto, ţe jsme - bohuţel - obě v minulém roce oslavily šedesát let," pronesla dramaticky zpola šeptem. Čte otázky, které se týkají problémŧ ČT - mimo jiné proč se po nástupu ředitele Dvořáka jako první měnilo logo a kolik to vlastně stálo či proč ji na ČT24 musí oslovovat „řada nevýrazných, nevyzrálých tváří, spíše neţ dobře připravených - a upravených". Například ji „znudila" v neděli blondýnka v pořadu @online, která by týmţ hlasem přednesla úplně jinou informaci, třeba o polárních liškách. Je problém najít „neotřelého ajťáka"? ptá se řečnicky. Vadí ji slova „taky, halíř, policisti, míň". Kritizuje drmolení moderátorŧ ČT24. Poslanec Komárek ji přerušuje, ţe pět minut určených na vystoupení uplynulo. „Já to rychle přečtu, já to oddrmolím," nabízí Jurinová. „A měřil jste dobře?" umlouvá Komárka. Pak přes námitky zkouší dočíst vybrané otázky. Komárek ji přerušuje. „Milí přátelé," oslovuje poslance Jurinová, kdyţ má odpovědět na definici základního termínu. Za léta, co se termínem „veřejnoprávnost" zabývá, jí prý nikdo nedal jasnou odpověď. „Váš kritický výčet mi imponoval," řekl poslanec Korte, ovšem zajímá ho, jak kritizované jako radní hodlá změnit. „Povaţuju za dŧleţité, aby se o tom mluvilo, mluvilo, mluvilo," odvětila Jurinová. „Komunikace je dŧleţitá." Milan Uhde Současný předseda Rady ČT. „V České televizi probíhá zápas," prohlásil. Vzrŧstají nároky diváctva, roste síla konkurence jako je HBO (zřejmě naráţí na úspěšnou třídílnou sérii Hořící keř o Janu Palachovi), ČT je přitom podle něj opatrná mimo jiné v tom, „nenechat vybuchnout ţádný tvŧrčí spor do maxima". ČT mimo jiné podle Uhdeho bojuje s pokušením podbízet se divákovi některými programy. Pro to všechno prý roste úloha Rady České televize, která musí být kritická, nezávislá a „vyznat se v situaci". Uhde je podle poslance Komárka první, kdo nevyuţil časového limitu 5 minut. Poslanec Soukup se ptá na to, proč se připomínky radního Mezuláníka, nejvíc kritického k Dvořákově vedení ČT, neobjevily ve výroční zprávě. Uhde argumentuje, ţe v zápisech z jednotlivých schŧzí jsou. Poslanec Stanjura nabádá, aby Uhde řekl, ţe to, ţe byl bývalý poslanec, nebrání tomu, aby byl znovu vybrán - ţe to ničemu nevadí, jak se prý „šeptá v podpalubí". Uhde říká, ţe v roce 1998 zakončil aktivní pŧsobení v politice a od roku 1999 je nestraník. „Zápas v ČT, o kterém jsem mluvil, není po výtce záleţitostí politického střetání, je to nadpolitická skutečnost," prohlásil téţ. „Nikdy jsem nebyl ovlivňován ţádným politickým činitelem," tvrdí Uhde. Mimo jiné prý proto, ţe kaţdý takový pokus zveřejní. „Zákon omezil Rady ČT nad úroveň, která je únosná," prohlásil také Uhde, bylo to prý proto, ţe se dosud platící norma v roce 2001 projednávala v době televizní krize. Poslanec Koníček se ptá, zda dění kolem stíţnosti redaktorŧ ČT24 bude pokračovat. „Rada ČT se tu zachovala nekoncepčně a zpŧsobem, který se podle mého názoru vymstí," odvětil Uhde. Zpŧsob „kdyţ se vám to nelíbí, tak jděte" byl podle něj nešťastný a „problém tam zŧstává, jako jídlo, které jste nestrávili a trčí vám v ţaludku". Plné znění zpráv


Vladimír Just Teatrolog. Připomíná, ţe jeho dlouholetým přístupem je depolitizace mediálních rad. Pro politiky ale, míní, bude lepší, kdyţ řekne svŧj názor, aby věděli „jakého zajíce v pytli kupují". Rada ČT se podle Justa při posuzování nedávné stíţnosti zachovala jako „mediální bodyguardi" ředitele ČT. „V čem vidíte neúspěch art kanálu?" ptá se poslanec Jandák opět na „zdrcující neúspěch" kanálu ČT Art, jak říká. Just vidí jako nešťastné rozhodnutí hrát přes den pro děti a „večer to změnit na kreace pro děti". Kritizuje, ţe kdyţ má světové filmové hity jako dánský seriál Zločin, podle něj s výborným dabingem, uvede je před pŧlnocí. „Kdyţ uţ ty peníze za to dají, proč to neuvedou v osm večer na Jedničce, aby naučily publikum na kvalitní pořady?" táţe se Just. Občanem Havlem a Hořícím keřem komerční televize předstihují televizi veřejné sluţby. „Je to otázka výchovy," prohlásil. Kdyţ seriály jako Zločin nebudou odsunuty mimo hlavní vysílací čas, „pak kanál ČT Art nebude tak propadácký". Kritizuje pořad Artefakta, který moderoval mimo jiné Justŧv někdejší souputník Jan Rejţek. V pořadu si podle Justa „dělali PR" spisovatelé či ředitelé festivalŧ. „To nemělo s kritickou reflexí nic společného." „Šťastnou ruku při volbě," řekl na závěr poslancŧm. „To budou vybírat ti politici," opáčil poslanec Jandák. Martin Putna Čerstvý profesor. „Nepřináším ţádnou zásadní koncpepci, nejsem mesiáš, ostatně protoţe si myslím, ţe Mesiáš uţ přišel." „Vy jste takový univerzální radní, hlásil jste se i do Rady Českého rozhlasu," připomíná poslanec Korte. Ptá se proč. Putna řekl, ţe ho tak navrhlo sdruţení Občanský monitoring. Rozhodnutí prý nechal na poslancích. Ti ho poslali do uţšího výběru jen v případě Rady ČT. Zdeňka Hŧlová Bývalá členka RRTV. „Spolupachatelka" první porevoluční mediální legislativy. Rekapituluje svou mediální minulost. „Nejsem příznivce rigidních paragrafŧ." Je pro vzájemnou komunikaci. „Politika není sprosté slovo." Mluvit a leccos si objasnit mŧţe prŧběţně pomáhat, vysvětluje. Poslanec Berkovec se táţe na to, jak to má být s reklamou ve vysílání ČT. Hŧlová připomíná, ţe reklama z ČT byla odstraněna výměnou za to, ţe peníze z ní měly plynout novým digitálním televizním, a ţe to se nestalo. „Kdyţ běţí reklama, nepřepínám," řekla jen uţ. Luboš Beniak Kdysi činný v časopisu Mladý svět, pak byl manaţerem v Reader`s Digest, kde nedávno skončil po prodeji mezinárodních poboček, proces se završil koncem loňska, od ledna má volno. Protoţe dosud dělal v New Yorku či v Londýně, je prý „tabula rasa" v otázce napojení na ekonomické či politické zájmy. ČT je podle něj v lepší kondici neţ před pěti či deseti lety. Chválí kostru programŧ, strukturu pŧvodní tvorby, podporu filmŧ. „ČT nehrozí finanční kolaps. Coţ se nedá povaţovat za samozřejmost, viz podobné instituce na Slovensku či v Maďarsku." Jednou z problémových oblastí ČT jsou lidé, výběr externistŧ i internistŧ a jejich umisťování na správně pozice. „Česká televize by měla mít své vlastní politické komentátory," zmínil třeba Jiřího Leschtinu, Petra Nováčka či Milana Slezáka. Jako parlamentního zpravodaje by očekával někoho, kdo to dělá deset patnáct let. Mladík, který je sice sympatický, ale vypadá na dvacet pět, má dělat něco jiného. „Je to pouze v rukách České televize," řekl Beniak v odpovědi poslanci Jandákovi, ţe specializovat se na českou politiku není pro novináře prestiţní, poněvadţ se o něm špatně mluví, a proto to není meta. „ČT má všechny informace a zdroje, aby byla lídrem na internetu. Čísla návštěvnosti tomu nenasvědčují," řekl k novým médiím. Michael Hauser Filozof a publicista. Vyučuje na UK, pŧsobí v Akademii věd. „Usiluji o propojení akademické činnosti a občanské činnosti." Filozofuje nad rolí médií ve společnosti, mimo jiné nad kritérii sledovanosti a spokojenosti. Navrhuje první neopouštět, zato druhé zdŧraznit. Poslanec Jandák se ptá, zda Hauser vidí rozdíl mezi státními a veřejnoprávními televizemi. Odpověď zní, ţe je to v ekonomice, veřejnoprávní mají „větší svobodu", moţnost větší spolupráce s občanskou společností. Radek Mezuláník Vedoucí katedry mediálních studií na Univerzitě Jana Amose Komenského. Současný člen Rady ČT, největší kritik generálního ředitele ČT Dvořáka. Jedinou koncepcí člena rady mŧţe být podle něj dohlíţení na plnění zákona o ČT, včetně dohlíţení na rozpočet, nakládání s penězi. „Říká se o mě, ţe v radě jsem rebelem, kritikem. Vŧbec ne, nemám to v povaze." Stal se jím prý, kdyţ se měnily strategické plány. Mezuláník chtěl, aby Plné znění zpráv


se to projednalo s poslanci v příslušném výboru, včetně výše koncesionářského poplatku. To se nestalo. „Od té doby si ČT začala ţít trošku nad poměry." Poslanec Komárek připomíná, ţe Mezuláník nepřesvědčil o své kritice kolegy v radě ani poslance. „Vţdycky jsem se ptal, ale nedostal jsem odpověď. V tomto rada rezignovala na svou kontolní funkci." Míní, ţe jeho názory rezprezentují určitou část veřejnosti. Poslanec Jandák připomíná svŧj plán spojit ČT a Český rozhlas, s tím, ţe by to přineslo úspory 4 miliard Kč. Mezuláník v odpovědích mimo jiné mluví o své kritice postupného spotřebovávání peněţních rezerv v ČT. Marie Kindermannová Zastupitelka v Chomutově. Učitelka češtiny. Dělá muziku, zaloţila divadlo ve věznici ve Všehrdech. Je činná v severočeském sdruţení Nespokojení občané. O něm také zeširoka mluví. K televizi se nedostala, protoţe uplynulo jejích pět minut. Poslanec Berkovec se ptá na kurz grafologie, táţe se kandidátky, jak to mŧţe přispět k roli televizního radního. Kindermannová mimo jiné odhaluje, ţe se účastnila soutěţí a dalších pořadŧ v komerčních televizích. „Vyhrála jsem Jak vám to pálí a byla jsem v Kotli." Poslanec Jandák ji ujišťuje, ţe nevadí, ţe se kandidátka pouští do předem prohraných bitev, jak řekla, protoţe cílem poslancŧ je vybrat do rad lidi nesvázané s politikou, „aby občanský pohled byl co nejsyrovější". Chtěla by vrátit do televize tzv. kulaté stoly, na které se lidi dřív dívali „hodiny a hodiny". Zkritizovala mimo jiné pořad „Čtyři a něco," tedy sitcom Čtvrtá hvězda, za „hromadu vulgarit a obscénností". Poslanec Kolovratník se ptá, jak hodnotí jazykovou úroveň v médiích irituje ji špatný tvar číslovky „dvěmi". Antonín Bajaja Spisovatel a dosavadní radní ČT, jemuţ dobíhá mandát. Hovoří hlavně o dětském kanálu a vybraných jeho pořadech, čte k němu připravený text, ale nestihl to v časovém limitu. Poslanec Komárek se ho táţe, jak dětský kanál hodnotí a jestli je Petr Dvořák dobrý ředitel (televize). „V jeho kŧţi bych nikdy nechtěl být, je tam dţungle. Je tam tolik chodeb, tolik lidí, já jsem tam několikrát zabloudil." Nedávný problém se stíţností redaktorŧ zpravodajství je podle něj v tom, „ne ţe by se porušovala svoboda slova, ale je to problém vnitřních vztahŧ". Ne všichni se podle něj domluví. „Nechtěl uţ jsem kandidovat," říkal to prý Jiřímu Dědečkovi, předsedovi Pen klubu, který ho nominoval. Dědeček se do toho ale nepustil, prý by jako předseda Pen klubu nemohl, protoţe by obě funkce byly neslučitelné. Bajaju rozčilovaly kritické dopisy, podle něho mnohdy nespravedlivé, protoţe byl pro nezávislé prošetření stíţnosti redaktorŧ, kterou rada jako celek shodila se stoli. „Není pravda, ţe pořád skáče do řeči," řekl Bajaja o rozhovorech s Danielou Drtinovou. Ivana Levá Bývalá učitelka, do minulého volebního období poslankyně KSČM se specializací na média. „Do rady by měli jít lidé, kteří mají zájem aby ČT prosperovala, aby dodrţovala zákon. Zkrátka aby rada plnila kontrolní funkci. Kontrolovat neznamená někoho neustále napadat, sráţet. Ne, je to shánět argumenty a ţádat vysvětlení." Dětský kanál by měl být „nejdraţší kanál v České televizi vŧbec". Pořady mají mimo jiné slouţit k tomu, aby „se děti pohybovaly". Pléduje za pŧvodní české pořady, ne za Mickey Mouse. Poslanec Úsvitu Holík upozorňuje, ţe Levá zároveň pouţívá výraz teenager místo náctiletý. „Beverly Hills, to jsem ještě učila, mám odučeno třicet let. () Seriál pŧsobil velice kladně v tom smyslu, co americké děti neznají, totiţ fungující rodina." - „Ani Ústav pro jazyk český nedrţí linii obrany jazyka", ani děti, které absolvují vysokou školu ţurnalistiku, česky pořádně neumí. „Neznám ţádné seriály, ty Doktory v počátcích enbo co. Ale dívám se na sport." Chválí sportovní redakci České televize. Vratislav Dostál Redaktor Deníku Referendum, vydávaného Jakubem Patočkou. Mluví o zprostředkovávání hlasŧ těch, kteří se do komerčních médií nemohou dostat. Také o tom, zahrnovat do veřejnoprávní televize hlasy z regionŧ, ne jenom z hlavního města. Kolik by měla vydávat ČT na externí náklady, ptá se poslanec Komárek, neřekl externě na co. Pak vyčetl Dostálovi, ţe si nepřečetl výroční zprávu televize, kde jsou k tomu podklady. Nakonec Dostál prohlásil, ţe na externí sluţby by se měly vynakládat co nejniţší prostředky. Poslanec Stanjura se ohrazuje proti klišé orlickoústeckého rodáka Dostála, ţe Ostrava je na periférii republiky. Dostál se brání, ţe to je sociologický termín. „Jsem blbej poslanec, ale co to je občanská společnost a veřejný prostor?" odnesl nakonec otázku poslance Jandáka. Vladimír Kuba Plné znění zpráv


Bývalý manaţer televize a filmových studií Barrandov. Slibuje pečlivou kontrolu veřejných peněz v ČT, mimo jiné v oblasti koprodukce filmŧ. Poslance Holíka zajímá názor na objektivitu zpravodajství. Poslance Jandáka zajíma televize Barrandov, Kuba říká, ţe připravoval projekt a ţe v roce 2008, neţ začala vysílat, odešel. „Televize Barrandov je obětí digitalizace," říká Kuba, „bojuje o své přeţití." Jan Bednář Přes deset let redaktor Českého rozhlasu, ve Svobodné Evropě, později v Českém rozhlasu 6. Dlouhodobě v pořadu Názory a argumenty. Za minulého reţimu několik let v exilu v československé redakci BBC v Londýně. Hovoří o principech zpravodajství, především nestrannosti, jak poznal v BBC, a úplnosti ve svém celku, coţ znamená nezamlčovat problémy. Bednář poslancŧm vypověděl, jak trpěl kvŧli podpisu Charty 77 a následnému zařazení akce Asanace. Poslanci Kortemu to celé přijde jako ideální kvalifikace pro manaţerskou roli ve zpravodajství ČT. Bednář děkuje za kompliment, ale manaţerem ve zpravodajství být nechce. Také poslanec Jandák se diví, ţe zakládá-li si Bednář na nezávislosti, proč nejde dělat do zpravodajství, ale chce do rady. „Kdyţ vidím některej obličej, vidím stranickej znak," přispěl Jandák s hodnocením tváří zpravodajství. Bednář vysvětluje, ţe kandiduje, protoţe mu přišlo špatné, ţe rada nechala stíţnost redaktorŧ vyřešit ředitele Dvořáka a neudělala to sama. „Je to senkrovna, kam padají prachy," zkritizoval Jandák podstatu existence televize veřejné sluţby v následné diskusi. Lucie Wittlichová Vystudovaná historička, archivářka, pracovala na informačním centru vlády, coţ ji prý nakonec zhatila Jana Nagyová/Nečasová laxnjím přístupem k této instituci. Nyní starostka obce Zákolany na Kladensku, organizuje Dny české státnosti. Pět minut spotřebovala na popis svého ţivotopisu svázaného do velké míry právě s Dny státnosti, o televizi neřekla ani slovo. Na televizi se totiţ prý skoro nedívá, přesto konstatovala, ţe ČT neplní svou roli. Je prý příliš zaměřena na sledovanost. Ukazuje se, ţe Wittlichové problém bude v tom, ţe se s ČT nedohodla na tom, aby ta přenášela akce Dnŧ české státnosti. Sport jí nevadí, jako starostka totiţ dává peníze na venkovský fotbal. Alena Kupčíková Sochařka. V diskusi s poslanci kritizuje retro program, naopak novější díla se vysílají mimo atraktivní časy. Také se podle ní v televizi kradou nápady. Poslance Komárka zajímá, jak by tomu jako členka rady zabránila. Kandidátka kritizovala údajně zdlouhavý administrativní proces před natáčením. Chce se zasadit o prošetřování takových případŧ. Karel Zýka Bývalý šéf komunikace Českého rozhlasu, později šéf regionálních studií televize Prima ve firmě Regio Media, obojí dělal šest let. Dotkl se toho, ţe ČT momentálně vyčerpává víc, neţ kolik peněz dostává, a účetně vyrovnává rozpočet z rezerv. „Hospodaření ČT by mělo být pod daleko větším drobnohledem, daleko větší roli by měla hrát dozorčí rada." - „Máme právo poţadovat maximální kvalitu produkce. ČT se nemusí podbízet. Nemá to zapotřebí." Poslancem Berkovcem je tázán na názor na zpŧsob financování veřejnoprávní televize. Zýkovi přijde dobré, ţe současný systém vytváří „dištanc mezi politikou a televizí", vŧči nízkopříjmovým skupinám to ale mŧţe být nespravedlivé. Financování ze státního rozpočtu by proto podle něj v tomto bylo spravedlivější, naopak v dalších ohledech by to zase bylo méně vhodné. „Nová média uţ nejsou nová, jsou uţ standardní součástí médií." Poslanec Stanjura se táţe, zda v ČT nepřebývá něco, co funkci veřejnoprávní televize neplní. Podle Zýky by se mělo spíš posuzovat efektivně, neţ ţe by výrazně přebývala nebo chyběla celá oblast pořadŧ či tvorby. „Art vysává ČT2, přitom je tak nějak opuštěný," řekl mimo jiné. Eugen Sigismund Freimann Nominovala jej Asociace pravoslavných křesťanŧ v České republice. Navrhuje, aby zástupce v radě měli třeba i nezaměstnaní: „Vytáhnout někoho z úřadu práce, ať si to vyzkouší, vţdyť by mluvil skoro za milion lidí." Většina kandidátŧ je z Prahy nebo Brna nebo přilehlých satelitních měst, všiml si. Sám pochází ze severních Čech, mluví také o své emigraci. Chce „zastupovat občany, aby to bylo rovnoměrně". „Zpravodajství se mi nelíbí, to se přiznám veřejně," odpověděl poslanci Holíkovi. Od roku 1993 je členem Lions Clubu, poslanec Kolovratník se ho proto táţe, co říká na kauzu doktora Bartáka, taktéţ člena a dlouholetého sekretáře klubu, odsouzeného za Plné znění zpráv


nepřípustné chování k ţenám. „Samozřejmě" se s ním setkal, a narozdíl od ostatních šel k soudu s Bartákem, „splnil jsem si občanskou povinnost", za coţ se pak odsouzený Barták hodlal revanšovat likvidací.

URL| http://www.mediar.cz/online-verejne-slyseni-kandidatu-do-rady-ceske-televize-a-rozhlasu/

Plné znění zpráv Třeštíková: Ve střetu zájmů bych jako radní nebyla 25.2.2014

novinky.cz

str. 00

Kultura

Na veřejné slyšení do Poslanecké sněmovny přišli v úterý kandidáti do Rady České televize. Kandidáti mají pět minut na to říct něco o sobě a deset minut na zodpovězení dotazŧ poslancŧ. Ti se jich ptají například na to, jaké zájmy chtějí v radě hájit a na co se chtějí zaměřit. Jako první předstoupil před výbor děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Končelík, kterého do Rady ČT navrhla jeho mateřská univerzita. Jako jeden ze svých cílŧ označil to, aby se podařilo dohledávat úspory a směřovat je k zaměstnancŧm. „Televize je klenot národní, ale ten klenot dělají lidé,” řekl. Po něm vystoupil například bývalý generální ředitel Českého rozhlasu Richard Medek. Řekl mimo jiné, ţe by podpořil tvorbu pro děti. Ekonom Radek Ţádník, který dříve pŧsobil v ČT jako ředitel programových okruhŧ, čelil dotazu Daniela Korteho (TOP 09) ohledně moţného konfliktu zájmŧ, protoţe jeho manţelka je herečka Dejvického divadla. Ţádník se nedomnívá, ţe by ve střetu zájmŧ byl. Podotkl, ţe za dobu jeho pŧsobení v ČT tam jeho manţelka získala jednu roli a po jeho odchodu uţ ţádnou nedostala. Na moţný střet zájmŧ se ptal i poslanec Vítězslav Jandák dokumentaristky Heleny Třeštíkové. Odpověděla mu, ţe Asociace producentŧ v audiovizi, která ji navrhuje, ji ujistila, ţe právníci ČT v tom problém nevidí. Řekla, ţe v televizi pracuje dlouhou dobu a ţe situace by se mohla posuzovat jako střet zájmŧ, pokud by se zvýšil objem její práce. „Coţ se rozhodně nestane, protoţe objem mé práce je konstantní,” dodala.Citlivé informace o odměnách Bývalý senátor a odborník na svobodu informací Oldřich Kuţílek řekl, ţe by chtěl nabídnout své zkušenosti z oblasti transparentnosti. „Myslím si, ţe u České televize lze sledovat některé problémy v této oblasti,” řekl a jako příklad uvedl, ţe na webu ČT nenalezl její rozpočet za rok 2013. Překvapilo ho také, ţe ČT v poslední době údajně odmítla některé ţádosti o informace týkající se odměňování vrcholných manaţerŧ. Někdejší moderátor ČT a mluvčí úřednické vlády Jana Fischera Roman Prorok mimo jiné řekl, ţe nehodlá kritizovat zpravodajství ČT jen proto, aby se zalíbil poslancŧm, i kdyţ on sám má řadu výhrad. Souhlasí s tím, ţe je nutné přijmout nový zákon o ČT. Na dotaz poslancŧ také vysvětloval, za jakých okolností kdysi z ČT odešel. V pátek bude slyšení pokračovat a na řadu přijdou především kandidáti do Rady Českého rozhlasu. Sněmovní volební výbor pak provede konečný výběr kandidátŧ; na šest míst v Radě České televize jich má být 18 a na tři místa v Radě Českého rozhlasu devět. Z nich bude volit Sněmovna zřejmě na březnové schŧzi.

URL| http://www.novinky.cz/kultura/328668-trestikova-ve-stretu-zajmu-bych-jako-radni-nebyla.html

Poslancům se na slyšení přišli představit kandidáti do Rady ČT 25.2.2014

parlamentnilisty.cz vam, čtk

str. 00


Monitor


Na veřejné slyšení do Poslanecké sněmovny se dnes přišli představit kandidáti do Rady České televize. Kandidáti mají pět minut na to říct něco o sobě a deset minut na zodpovězení dotazŧ ze strany poslancŧ. Poslanci se jich ptají například na to, jaké zájmy chtějí v radě hájit a na co se chtějí zaměřit. V pátek bude slyšení pokračovat a na řadu přijdou především kandidáti do Rady Českého rozhlasu. Sněmovní volební výbor pak z pozvaných vybere dvě kandidátky a poslanci z nich budou na březnové schŧzi volit nové členy obou rad. Jako první dnes předstoupil před výbor děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Končelík, kterého do Rady ČT navrhla jeho mateřská univerzita. Nabídl především svoji zkušenost správce peněz daňových poplatníkŧ. Jako jeden ze svých cílŧ vidí to, aby se podařilo dohledávat úspory a směřovat je k zaměstnancŧm. “Televize je klenot národní, ale ten klenot dělají lidé," řekl. Po něm vystoupil například bývalý generální ředitel Českého rozhlasu Richard Medek. Řekl mimo jiné, ţe by podpořil tvorbu pro děti. Ekonom Radek Ţádník, který dříve pŧsobil v ČT jako ředitel programových okruhŧ, čelil dotazu Daniela Korteho (TOP 09) ohledně moţného konfliktu zájmŧ, protoţe jeho manţelka je herečka z Dejvického divadla. Ţádník se podle svých slov nedomnívá, ţe by ve střetu zájmŧ byl. Podotkl, ţe za dobu jeho pŧsobení v ČT tam jeho manţelka získala jednu roli a po jeho odchodu uţ ţádnou nedostala. Aţ celé slyšení skončí, provede volební výbor konečný výběr kandidátŧ; na šest míst v Radě České televize jich má být 18 a na tři místa v Radě Českého rozhlasu devět. Z nich uţ bude volit sněmovna zřejmě na březnové schŧzi.


Google zlanařil Vandu Wolfovou 25.2.2014

Strategie str. 52 Lidé - Přestupy Petr Novotný

Do pozice ředitelky pro agenturní sektor (head of agency) pro český a slovenský trh nastoupila Vanda Wolfová. Posílí obchodní týmy Googlu v obou zemích, v rámci nichţ se zaměří na tvorbu obchodní strategie a další rozvoj vztahŧ s agenturami. Vanda Wolfová je absolventkou Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Profesní dráhu odstartovala jako novinářka a poté tisková mluvčí Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Byla prvním českým zaměstnancem globální marketingové firmy Ogilvy, spoluzakládala místní pobočku a v roce 1994 se stala generální ředitelkou české pobočky Ogilvy Focus (PR a lobbing). Pomáhala řadě mezinárodních firem se vstupem na český trh a zároveň spoluvytvářela silné české značky. V Ogilvy pŧsobila 22 let, posledních šest let pracovala v pozici regionální ředitelky Ogilvy One v Paříţi, jako jediná ţena v evropském vedení firmy. Tři roky byla i viceprezidentkou Asociace public relations agentur v ČR (APRA). Vanda Wolfová je uznávaným lektorem v oblasti marketingu, v současnosti publikuje odborné materiály v českých i zahraničních periodikách a zúčastňuje se řady mezinárodních konferencí. Věnuje se také rŧzným formám profesního mentoringu ţen z ČR i zahraničí. V roce 2000 byla vyhlášena ţenou roku a v roce 2013 ji Hospodářské noviny zařadily do výběru nejúspěšnějších českých ţen pŧsobících v zahraničí. Reţisérka Věra Chytilová o ní natočila dokument do série Gen. V minulosti ţila a pracovala v USA, Anglii, Rusku, Indii, Francii, Číně a Itálii, v současné době ţije v Bratislavě. MEETING POINT > Marketing na onlinu Marketingová specialistka H1.cz Do marketingového oddělení společnosti H1.cz, která se soustředí na online marketing, nastoupila Alţběta Jílková. Přešla sem z reklamní agentury WMC Grey, v minulosti pracovala i pro Hewlett-Packard nebo online marketingový startup Market UP. Jílková bude mít na starost mimo jiné event management pravidelných akcí agentury, jako je networkingová Poslední středa nebo konference pro copywritery CopyCamp. Do H1 nastoupila i Petra Plimlová, která rozšířila řadu seniorních performance advertising konzultantŧ, a specialistka Anna Vendělíková. Plné znění zpráv


Marketingová manaţerka Veeam Software Do pozice marketingové manaţerky společnosti Veeam Software, která poskytuje řešení v oblasti zálohování a obnovy dat ve virtuálních prostředích, nastoupila Eva Čerešňáková. Na starost bude mít region zahrnující Českou republiku, Slovensko a Maďarsko. Čerešňáková má bohaté zkušenosti z oblasti marketingu a PR, které nasbírala jak v agenturní praxi, tak v oblasti korporátní komunikace. Do společnosti Veeam přichází z Citrixu, kde zajišťovala komunikaci pro ČR a Slovensko. Dříve se starala například o PR aktivity společností SAS Institute nebo VMware. ČP mění externí komunikaci Tiskovou mluvčí České pojišťovny se stala Ivana Buriánková, která v ní dosud pŧsobila jako manaţerka externí komunikace. Dosavadní tiskový mluvčí Tomáš Zavoral se přesouvá do pozice ředitele interní a externí komunikace ČP. Buriánková pŧsobí v České pojišťovně od ledna 2013, přišla z mBank, kde pŧsobila jako tisková mluvčí. Ipsos posílil management Michal Straka posílil top management výzkumné agentury Ipsos. Ve funkci product & business development directora bude mít vedle rozvoje výzkumných produktŧ na starost zejména implementaci výsledkŧ na straně klientŧ a client service pro nejvýznamnější klienty. V Ipsosu pracuje od roku 2007. Grayling zlepší PA Head of public affairs (PA) v konzultantské společnosti Grayling se stala Monika Matyáštíková. Bude zodpovědná za portfolio více neţ deseti klientŧ oddělení public affairs. Matyáštíková pracuje v Graylingu od března 2012 jako senior PA consultantka. V korporátní komunikaci a legislativním poradenství má bohaté zkušenosti ze zahraničí. Nový šéfredaktor v Komoře Šéfredaktorem časopisŧ Komora. cz a Be the Best z vydavatelství C. O. T. media se stal Miroslav Honsŧ. Ten pracuje v médiích od počátku 90. let, pŧsobil například v ČTK, ve Svobodném slově, na Frekvenci 1, v FTV Premiéra nebo v Lidových novinách. V letech 2011 aţ 2013 byl šéfredaktorem měsíčníku Strategie. ČRA hlásí změny ve vedení V Českých Radiokomunikacích došlo k rozdělení vedení právního a regulatorního úseku. Novým ředitelem pro regulaci se stává Marcel Procházka. Oblast právních záleţitostí a celý právní tým nově spadá do gesce finančního ředitele. Procházka přišel z Karneval Media (dnes UPC), kde zastával pozice technického ředitele a ředitele pro rozvoj sluţeb a podnikání. Povýšení v A MI PR agentura AMI Communications povýšila do pozice account directora Romana Bindera. Ten nastoupil do společnosti v roce 2006, během svého pŧsobení zde se věnoval nejdříve finančním klientŧm a potravinářství, v posledních letech se zaměřuje na korporátní a produktovou komunikaci v oblasti prŧmyslu a energetiky. Mediální posila pro PR Konektor Ředitelem zodpovědným za klientský servis agentury PR. Konektor se stal Tomáš Vyšohlíd. Přichází z produkční společnosti Real TV a z TV Barrandov, kde pŧsobil jako ředitel produkce a výroby a jako moderátor. Dříve pracoval v agenturách Médea a AMI Communications, jako tiskový mluvčí mBank či Lesŧ ČR. Byl rovněţ šéfredaktorem týdeníku Profit. Ředitelka v N eopublic Porter Novelli



Praţskou kancelář PR agentury Neopublic Porter Novelli vede nově Miriam Madrová v pozici managing directorky. V oblasti PR a médií se pohybuje více neţ 15 let a bohaté dovednosti nasbírala především ve slovenské pobočce Microsoftu. kariéra Kroupa podpoří rozhlasovou investigativu Český rozhlas přizval ke spolupráci novináře Janka Kroupu. Ten zaštítí nový projekt v rámci investigativní ţurnalistiky, kterou se rozhlas rozhodl výrazně posílit. Na projektu, jejţ představí ČRo na jaře, budou s Kroupou spolupracovat také další redaktoři a reportéři z Centra zpravodajství a publicistiky. Na tomto základě tak vznikne tým určený právě pro účely investigativní ţurnalistiky. Janek Kroupa pracoval od roku 1996 v TV Nova, 15 let byl jednou z hlavních tváří pořadu Na vlastní oči. Čtyři roky pŧsobil v investigativním oddělení deníku Dnes. Dostal také několik ocenění: v roce 2005 cenu Elsa, 2007 Novinářskou křepelku, za své válečné reportáţe z Afghánistánu a Čečenska obdrţel cenu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Je autorem několika knih a scénářŧ (např. Expozitura ve spolupráci s Josefem Klímou). Foto autor| / FOTO: archiv

Přechodná ukrajinská vláda vznikne ve čtvrtek, oznámil úřadující prezident 25.2.2014 zpravy.rozhlas.cz str. 00 evropa Martin Dorazín,Helena Šulcová, krw Předseda ukrajinského parlamentu Olexandr Turčynov, který dočasně zastává úřad prezidenta, upozornil, ţe vláda národní jednoty musí být vytvořena do čtvrtka. O tom, kdo se postaví do čela přechodného kabinetu, měli poslanci rozhodovat dnes. Koaliční jednání se ale komplikují. Nejvyšší rada totiţ musí vyhovět poţadavkŧm vedení Majdanu, aby ve vládě nezasedli lidé spojení s minulým reţimem.Představitelé demonstrantŧ si vyhrazují právo prolustrovat všechny kandidáty na ministry, a to včetně premiéra. Do kabinetu se podle nich nesmí dostat ani oligarchové, kteří patří mezi sto nejbohatších lidí na Ukrajině.Výběr vhodných osob je tedy poměrně náročný. Objevují se také rozepře mezi stranami budoucí koalice, zejména Vlastí, Úderem a Svobodou, které dosud stály v opozici proti reţimu. Tam teď naopak zřejmě přejde bývalá vládní Strana regionŧ.Přechodná vláda by měla vést zemi do mimořádných parlamentních voleb, které se uskuteční nejspíš v létě nebo na podzim. Termín by měla Nejvyšší rada oznámit dnes.Podoba nové vlády zajímá také Moskvu, která nechce přijít o dŧleţitého strategického spojence.Na Ukrajině startuje kampaň k předčasným prezidentským volbám„Rusko bude z mého pohledu tlačit hlavně na to, aby nová ukrajinská vláda nebyla protiruská, bude se snaţit hodně tlačit a mírně řečeno upozorňovat, aby zástupci strany Svoboda byli jaksi co nejvíce upozaděni, a bude varovat, a to uţ se vlastně děje, před jakýmsi odklonem od Ruska ve prospěch Evropské unie,“ říká Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Je ale přesvědčen, ţe pokud se nový ukrajinský kabinet zdrţí ostře protiruských výstupŧ, Moskvě nebude nijak zásadně vadit.„Rusové nemají problém ani tak s tím, ţe by šel Janukovyč pryč. Oni ho nijak nemuseli a Vladimir Putin jím mírně řečeno pohrdal. Problém ale mají s tím principem jako takovým, ţe by se vláda měla měnit na základě jakéhosi revolučního hnutí či něčeho podobného. To prostě Rusové odmítají,“ vysvětluje.Armádní speciál přiveze ve čtvrtek zraněné z Ukrajiny, léčit se budou v PrazeBritská vláda chce Ukrajině na obnovu země poskytnout aţ 500 milionŧ liberNa Ukrajině startuje kampaň k předčasným prezidentským volbámAleksandra z Kyjeva: Pochopili jsme, ţe nám jde o ţivot a ţe musíme odejítRouček: Situace na Ukrajině je stabilní. Lidé na Majdanu ale chtějí vytrvatUkrajina se nesmí stát dějištěm velmocenských her, shodli se ministři V4




Aneta Savarová: KAŢDÝ CHCE BÝT ŠŤASTNÝ, ale málokdo pro to něco dělá 26.2.2014 Blesk zdraví str. 08 Text: Zuzana Macková, Aneta Savarová byla zázračně talentované dítě. Zdálo se, ţe ji čeká kariéra velké pianistky. Jenţe pak zasáhl osud v podobě nemoci, a vysněná budoucnost byla navţdy pryč. I kdyţ se tedy zdá, ţe tahle krásná, mladá a úspěšná slečna, kterou známe z televizních zpráv, má ţivot jako princezna, i ona musela čelit ranám osudu. Stejně jako kaţdý z nás. Zdá se, ţe televizní moderátorka zpráv Aneta Savarová má všechno. Mládí, krásu i úspěch, a ţe se jí tudíţ muselo dostat zvlášť velké dávky štěstí. Nebo ne? Pokud jde o úspěch, zajímalo mě, jestli je poctivě vydřený, nebo spíš dŧsledek šťastné náhody. Hned zkraje rozhovoru jsem pochopila, ţe samotného štěstí nebylo aţ tolik. Fakt, ţe se jí dobře daří, spočívá spíš ve vlastnostech, které jí byly dány do vínku. * Pracovat v televizi, to je sen nejedné slečny. Byl to i váš? Pŧvodně ne. Mým snem bylo stát se pianistkou. Byla jsem schopná celé dny sedět u piana, takový ten běţný dětský svět mě míjel. Od šesti let jsem jezdila na konzultace na konzervatoř a později i na JAMU. Na konci základní školy se mi podařilo sloţit talentové zkoušky a byla jsem přijata. * To musel být úţasný pocit. Jenţe netrval dlouho. Pár dnŧ po tom, co jsem dostala dopis o přijetí, přišel zánět šlach do obou předloktí. Tehdy jsem věděla, ţe je to konečná. * Jak jste to snášela? Bylo hodně těţké smířit se s tím, ţe i kdyţ dosáhnete toho, co si nejvíc přejete, stejně nic nezmŧţete. Bylo to náročné období, které přišlo v tu nejméně vhodnou dobu, a na rozmýšlení o tom, co dál, nebylo moc času. Takţe jsem zvolila univerzální studijní cestu: gymnázium. Ale srovnávala jsem se s tím ještě velmi dlouho. I kdyţ jsem od začátku pravidelně navštěvovala elektroléčbu, absolvovala obstřiky do předloktí, masáţe, zkoušela jsem i alternativní medicínu, nikdy se to úplně nezlepšilo. * Jak to vypadá dnes, , mŧţete si občas zahrát hrát alespoň pro radost? ? Kdyţ přijedu k rodičŧm na Moravu, kde mám pořád své staré piano, zahraju si pár skladeb. Ale uţ není jako dřív, kdy jsem s oblibou několik hodin trénovala Rachmaninova, Chopina nebo Beethovena. Kdyţ třináct let aktivně necvičíte, úroveň techniky prudce klesne. A navíc - s chronickým zánětem šlach ani dlouho hrát nevydrţíte. U mě trvá zhruba pŧl hodiny, neţ se dostaví poměrně silný tlak do obou předloktí. A dalších pár dnŧ je to dost znát - ať uţ při zvedání věcí nebo jen při práci na počítači. * Jak jste se cítila na gymnáziu? Hned v prvním ročníku na gymnáziu jsem se při volbě specializovaných seminářŧ začala zaměřovat na ţurnalistiku. A ţe to byla dobrá volba, o tom jsem se přesvědčila přímo v praxi. Tehdy jsem pracovala jako redaktorka v novinách a potom i v rádiích. Televizní specializaci jsem si vybrala aţ na Fakultě sociálních věd Karlovy Karlo univerzity, kde jsem studova studovala ţurnalistiku a následně mediální a komunikační studia studia. * Čekala bych, ţe se budete věnovat něčemu okolo hudební teorie. Čím vás oslovilo zpravodajství? Vţdycky jsem se hodně zajímala zajím la o současné dění, takţe to pro mě byla hned po váţné hudbě taková druhá srdeční záleţitost. Osobně nejsem moc příznivcem stereotypŧ, ať uţ si pod tím představíte cokoliv. Od práce ve zpravodajství jsem očekávala kreativ kreativní a adrenalinové prostředí, coţ se i potvrdilo. * Dají se najít nějaké styčné body zpravodajství a hudby hudby?



Dají, ale jen okrajově. Zpravodajství je týmová práce a víc neţ kde ji jinde de platí, ţe b bez ostatních n nemŧţete mŧţete fungovat. O hudbě se dá totéţ tvrdit jen za předpokladu, ţe jste součástí orchestru či kapely anebo zpíváte ve sboru. Do zpravodajství emoce nepatří, do hudby je naopak promítat musíte. * Jste se sebou spokojená, nebo vás něco štve a ráda byste to změnila? Jsem poměrně dost coţ je na jedné straně mŧj hnací motor, ale na druhé straně velké břímě. Věřím, ţe člověk dokáţe řadu věcí ovlivnit tím, jak o nich přemýšlí. Spousta lidí si přeje šťastný ţivot, ale odmítají pro to cokoliv udělat. A přitom je to celé o jediném: jakým zpŧsobem člověk přistupuje sám k sobě a jestli myslí pozitivně. * Chtěla byste mít jednou svŧj televizní pořad? Takové ambice nemám. Kdybych nepracovala ve zpravodajství, pravděpodobně bych se začala věnovat vlastnímu podnikání. * Na gymnáziu jste si přivydělávala jako modelka. Zajímáte se o módu dál nějak podrobněji? Trendy se mě v podstatě nijak osobněji nedotýkají, takţe módu ani pořady o ní nesleduji. Bez ohledu na všeobecné mínění nosím jen to, v čem se cítím dobře. Na nakupování nemám moc čas a módními časopisy listuji v podstatě jenom u kadeřníka. * Chybí vám rodná Morava? Na co se nejvíc těšíte, kdyţ tam jedete? Na přírodu a klid. To jediné v Praze postrádám, ale dokáţu si to vynahradit, kdyţ přijedu k rodičŧm na návštěvu. Líbí se mi ten kontrast. Kdyţ soustavně ţijete uprostřed rušného velkoměsta, pak o to intenzivněji dokáţete během krátké doby zrelaxovat v přírodě. Ráda se vracím do domu prarodičŧ, kde jsem strávila dětství. Oba uţ bohuţel zemřeli, ale vţdycky, kdyţ tam přijdu, mám pocit, jako by tam ještě pořád byli. * Co povaţujete za nejdŧleţitější z toho, co vám předali rodiče? Zodpovědnost a pracovitost. Trpělivost, kterou se mi snaţili vštěpovat, pak přišla aţ s věkem a zkušenostmi. Jsou oba učitelé, takţe i jejich výchova byla dŧsledná a měla poměrně pedagogický ráz. Hodně se nám s bratrem věnovali. * Zdravotní problém vás v patnácti donutil změnit profesní dráhu. Cítíte od té doby nad sebou něco jako vztyčený prst, který varuje: hlídej si své zdraví? Rozhodně jsem ke svému zdraví daleko zodpovědnější neţ jsem byla dřív. Nepodceňuju prevenci, protoţe to, co jednou zanedbáte, se do pŧvodního stavu vrací jen velmi těţko. Jsem příznivcem přírodní medicíny. Rodiče mají velkou zahradu a kromě ovoce a zeleniny tam pěstují i hodně bylin. Pravidelně od nich dostávám zásoby. Z bylinek jako mateřídouška, šalvěj, máta a meduňka si vařím kaţdý den čaj. Pouţívám i rakytníkový a bezinkový sirup. * Umíte si naordinovat odpočinek? Je pravda, ţe jsem odpočívat nikdy moc neuměla a ve dnech volna mi adrenalin z práce dokonce chyběl. Tělo má ale velmi chytrý „hardware“, který vám jednoho dne všechno nemilosrdně vyúčtuje. Kdyţ přecházíte obyčejné nachlazení, tak se vám stejně za krátkou dobu vrátí a to třeba několikrát v podobě zánětu prŧdušek. Podobně se to stalo i mně. Takţe od té doby uţ se snaţím nepodceňovat ani takové věci, jako jsou únava a stres. Energii chodím čerpat do přírody, odpočívám i u kníţky nebo hudby. * Máte nějaká vlastní protistresová opatření? Není to ţádný rituál, spíš taková ţivotní filozofie. Člověk by se měl cítit v pohodě, spokojený, být rád v blízkosti těch, se kterými ţije. A pokud k nějaké zátěţové situaci dojde, je třeba to vyřešit hned na místě. Nevěnovat tomu příliš energie, zbytečně nedramatizovat a nezveličovat, protoţe tím vším si v danou chvíli akorát přihoršíte, coţ je zbytečné. Plné znění zpráv


* Je něco, s čím jste se smířila, protoţe víte, ţe to lepší nebude? Třeba to, ţe na zkoušky, které předkládá sám ţivot, se nikdy nedá úplně připravit. Ale jak uţ ukázala moje zkušenost, všechno špatné je pro něco dobré. Kaţdá mince má dvě strany. Snaţím se nepřistupovat k ţivotním milníkŧm jenom z jednoho úhlu, ale vidět věci komplexněji. * Bez čeho byste se v ţivotě neobešla? Bez své rodiny, nejbliţších a samozřejmě bez zdraví. Vím dobře, ţe to není fráze. * Co vám naopak vŧbec nechybí? Jsem introvert, takţe nijak zvlášť nepostrádám třeba společnost lidí. Vizitka Aneta Savarová * Narodila se 19. února 1986 v Uherském Hradišti. * Vystudovala Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. * V televizi začínala v roce 2007 jako moderátorka ČT 24. * Dnes ji vídáme jako moderátorku hlavní zpravodajské relace Události v České televizi. Foto popis| Dřív si přivydělávala jako modelka. Foto popis| Je to celé J o jed j jediném: jak člověk přistupuje sám k sobě a jes jestli myslí pozitivně. po Foto popis| Chce být ve svém oboru opravdovým profesionálem. Foto popis| S Tomášem Matonohou na výstavě psŧ. Foto popis| Kromě jiného je i teta (na snímku s neteří). Foto autor| foto: archiv Anety Savarové

Nová přechodná vláda Ukrajiny má být představena na kyjevském Náměstí Nezávislosti 26.2.2014

ČRo Plus

str. 01

17:10 Den podle…

Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Nová přechodná vláda Ukrajiny má být během následujících desítek minut představena na kyjevském Náměstí Nezávislosti. Na Krymu vládne panika. Ruskojazyční obyvatelé této ukrajinské autonomní republiky se odmítají podřídit Kyjevu a hrozí připojením k Rusku. Pro federalizaci Evropské unie se dnes v Evropském parlamentu ve Štrasburku vyjádřil prezident Miloš Zeman. Hnutí ANO přišlo uţ 4 měsíce po volbách s myšlenkou, ţe by bylo dobré omezit řečnickou dobu v zákonodárném orgánu. A ve věku 66 let dnes zemřel v Mexiku fenomenální španělský kytarista Paco de Lucía. Hezký večer s Českým rozhlasem Plus přeje Barbora Tachecí. Na kyjevském Náměstí Nezávislosti se čeká představení nové přechodné vlády, spekuluje se o tom, ţe členy budou i někteří zástupci Majdanu. Jinak ovšem není ţádným tajemstvím, ţe tato vláda vzniká zatím velmi obtíţně. Profesor Michail Kirsenko z Národní univerzity Kyjevsko-mohyljanské akademie by měl být v tuhle chvíli na lince. Zdravím vás, pane profesore. Michail KIRSENKO, profesor, Národní univerzita Kyjevsko-mohyljanské akademie -------------------Dobrý večer. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Je známo, jestli ... Michail KIRSENKO, profesor, Národní univerzita Kyjevsko-mohyljanské akademie -------------------Nebo dobré odpoledne.



Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------U vás odpoledne. Je, je známo, jestli skutečně dnes za necelých 50 minut dojde k onomu představení nové vlády, nebo k tomu nedojde? Michail KIRSENKO, profesor, Národní univerzita Kyjevsko-mohyljanské akademie -------------------Doufám, ţe dojde, ale teď, teďko není to nejpodstatnější. Podstatnější jsou asi pár věcí, kdyţ dovolíte, já k tomu řeknu. Za A, situace v Kyjevě připomíná trochu Prahu v říjnu 1918. To znamená, ţe v Praze patro..., chodily patroly z rakouský policie i v Sokolŧ, českých Sokolŧ. A tady chodí patroly ze staré milice spolu se samoobranou Náměstí Nezávislých. A to záruka bezpečí. Druhá, druhé, co připomíná českou situaci, československou situaci v říjnu 1918, ţe máme problém pohraničí. Aţ na to, ţe Češi měli problém s poněmčeným pohraničím a my máme problémy s poruštěným pohraničím. Ale doufám, ţe to je otázka času. Zatím to není klid, ale bude klid. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Tak, pane profesore, mŧţu vám, ano, já vás nechám ty problémy samozřejmě vyříkat. Ale k té situaci v Kyjevě s patrolami a potom situaci v pohraničí, které jste zmínil, znamená to, ţe ty patroly chodí teď přímo po Kyjevě, nějaké ohroţení jakýchkoli těch načatých procesŧ? Michail KIRSENKO, profesor, Národní univerzita Kyjevsko-mohyljanské akademie -------------------Ne, no prostě v přechodný době vţdy je nebezpečí nějakých takových kriminálních ţivlŧ. Takţe abysme tomu varovali, aby k tomu nedošlo, to prostě normálně sluţba, policejní sluţba se o ni stará, milice plus samoobrana Náměstí Nezávislosti. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Tak, to samo o sobě nic není. Tak, a pokud jde o, a pokud jde o pohraničí, jak vy tomu říkáte, tedy ty části Ukrajiny, které nejsou, kdyţ to řeknu jemně, úplně nadšeny z vývoje v Kyjevě ... Michail KIRSENKO, profesor, Národní univerzita Kyjevsko-mohyljanské akademie -------------------Ne, je to otázka informace. Lidé nemají alternativní pramen informace, a proto mají ten strach, o kterém jste říkali před chvílí. Ţe přijdou hrozní ukrajinští nacionalisti. Vymyšleně samozřejmě. A jakmile se dozví pravdu, tak bude tam klid a všechno bude v pořádku. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Ne, a jenom mi řekněte, pane profesore, a myslíte si, ţe chtějí tu pravdu slyšet? Není to tak, co se traduje o Krymu, a já nevím, jestli je to pravda, ţe to jsou lidé ... Michail KIRSENKO, profesor, Národní univerzita Kyjevsko-mohyljanské akademie -------------------No, největší problém samozřejmě Krym. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Ţe to jsou lidé ... Michail KIRSENKO, profesor, Národní univerzita Kyjevsko-mohyljanské akademie -------------------Takţe na Krymu dneska během dne byly manifestace protikladné, to znamená, ţe na jedné straně proruské manifestace, v hlavním městě Krymu Simferopolu na 4 tisíce účastníkŧ, kteří dostávali, dostávali 30 hřiven, to znamená 3 dolary kaţdý od ruského generálního konzulátu. A na druhé straně 15 tisíc krymských Tatarŧ proukrajinských samozřejmě. Nejvíc organizovaných. Ale samozřejmě to se nebude rozhodovat v Simferopolu, bude se to rozhodovat mezi Kyjevem a Moskvou. Plné znění zpráv


Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Tak, ale řekněte mně, jestli máte, pane profesore ... Michail KIRSENKO, profesor, Národní univerzita Kyjevsko-mohyljanské akademie -------------------... jste tomu řekli. Ale to je otázka několika dní, aby lidé se dozvěděli pravdu. O to chodí. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Tak, čili si myslíte, ţe v případě například Krymu bude stačit to, aţ se dostanou lidé z Kyjeva mezi tuto část Ukrajiny a tam řeknou těm lidem pravdu? Myslíte si, ţe to bude takhle jednoduché? Michail KIRSENKO, profesor, Národní univerzita Kyjevsko-mohyljanské akademie -------------------To ani nemusí lidé z Kyjeva. Tam jsou Ukrajinci, tam jsou Tataři a tam jsou normálně rozumní Rusové, kteří prostě teď je potlačené a terorizované. To podobně připomíná, jak Češi se necítili dobře ve svém vlastním pohraničí v meziválečném období, v sudetské oblasti, podobně Ukrajinci se necítí dobře na Krymu. Ale tady se to bude vyřešené rychle. Rychle a, a absolutně mírovou cestou. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Dobře. A jestli máte část Ukrajincŧ na Krymu, kteří volají po intervenci Moskvy, tak to je ... Michail KIRSENKO, profesor, Národní univerzita Kyjevsko-mohyljanské akademie -------------------Polovinu obyvatel Krymu jsou ruskojazyčný, kteří mají ukrajinská příjmení a druhá další polovinu, to jsou Ukrajinci, krymští Tataři a ostatní. Ale tady není národnostní protiklady, není národnostní antagonismus. Tady je antagonismus prostě z té staré banditské, s prominutím, vlády a normálního lidu. Teďko je prostě z toho, schází proinformovanost, proto, proto je to napětí. Zvládneme to určitě. A hlavně, co musím říci, protoţe mně teďko z rŧzných hlavních měst rŧzných zemí se ptají, jestli se rozdělí Ukrajina. Ukrajina se nerozdělí, Ukrajina nerozpadne, protoţe na rozdíl od Jugoslávie, anebo Československa Ukrajina není mnohonárodnostní stát. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Říká profesor Michail Kirsenko z Národní univerzity Kyjevsko-mohyljanské akademie. Pane profesore, já vám děkuji za vaše názory, informace. Hezký podvečer. Michail KIRSENKO, profesor, Národní univerzita Kyjevsko-mohyljanské akademie -------------------Prosím pěkně, já nejsem rŧţový optimista, teď je situace těţká, ale já jsem optimista na perspektivu. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------No, my vám fandíme, aby ten optimismus vyšel, pane profesore. Hezký večer. Michail KIRSENKO, profesor, Národní univerzita Kyjevsko-mohyljanské akademie -------------------Děkuji, děkuji moc, mějte se hezky. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Vy také. A jak uţ jsme řekli, a jak řekl nakonec i pan profesor Kirsenko, úplní jiná situace neţ je v Kyjevě je právě na jihoukrajinském Krymu, kde vládne do jisté míry panika, protoţe ruskojazyční obyvatelé téhle části autonomní republiky vlastně ukrajinské se odmítají podřídit Kyjevu a hrozí tím připojením k Rusku. A část politikŧ tamější si přeje to samé. Na místním parlamentu dokonce vlaje ruská vlajka. Představitelé nového reţimu právě tohle označili za separatismus. Víc Martin Dorazín. Martin DORAZÍN, redaktor Plné znění zpráv


-------------------Hlavním městem Krymu se šíří zprávy, ţe na poloostrov míří autobusy plné bojovných aktivistŧ z Kyjeva a měst západní Ukrajiny. Tyto zprávy se zatím nepotvrdily, ale vyloučeno to není. Nový generální prokurátor Oleh Machnický varoval před pokusy odtrhnout Krym od Ukrajiny. Oleh MACHNICKÝ, generální prokurátor Ukrajiny -------------------Reálně se začaly projevovat separatistické tendence, na které musíme okamţitě odpovědět v souladu s platnými zákony. Martin DORAZÍN, redaktor -------------------Ruští poslanci uvaţují o tom, ţe obyvatelŧm Krymu a východu Ukrajiny vydají ruské pasy. V případě dalších komplikací a sráţek by měla ruská armáda dŧvod vstoupit na území Ukrajiny s argumentem, ţe jde chránit ţivoty ruských občanŧ. Z Kyjeva Martin Dorazín, Český rozhlas. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------A co dál se na Krymu děje právě teď, to se budu ptát po lince našeho zvláštního zpravodaje v Sevastopolu Ondřeje Boudy. Dobrý podvečer, Ondřeji. Ondřej BOUDA, redaktor -------------------Dobrý podvečer. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Takţe, právě teď situace je jaká? Ondřej BOUDA, redaktor -------------------Tak, v Sevastopolu je klid, ale samozřejmě v Simferopolu, ono je to tím, ţe Sevastopol je především ruské město, tady je ruská posádka, jsou tady pouze Rusové. Ale v Simferopolu tedy došlo k těm drobným potyčkám dnes mezi zastánci odtrţení od Ukrajiny a nové vlády během mimořádného zasedání parlamentu Krymské autonomní republiky se před jeho budovou shromáţdily tisíce lidí. Jak tedy z té rusky mluvící menšiny, včetně Kozákŧ, ti vyvěsili na parlament ruské vlajky, na druhé straně tam jsou i Tataři a jsou připraveni bránit jednotnou Ukrajinu vlastními ţivoty. Stále si totiţ ţivě pamatují, jak je Stalin vyhnal a teprve nezávislá Ukrajina jim povolila návrat zpět do jejich domovŧ. Policie obě skupiny ráno na náměstí drţela od sebe. Jeden člověk byl v té tlačenici umačkán, ale obě skupiny na sebe především pokřikují a ţádné větší násilnosti jsem nezaznamenal. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Máte pocit, ţe tak jak říkal pan profesor Kirsenko z kyjevské univerzity, ţe tyhle dvě skupiny mezi sebou v podstatě nebudou mít ţádné rozepře, aţ budou mít všichni správné informace? Ondřej BOUDA, redaktor -------------------No, tak musíme moţná doufat. Ona ta rusky mluvící menšina v tuhle chvíli ţádá stále o pomoc z Moskvy. Já jsem v Sevastopolu, tedy tom posádkovém městě ruské černomořské flotily a na demonstraci sem dnes zavítal dokonce Putinŧv poradce. On ujišťoval veřejnost, ţe celé Rusko je s nimi a nenechá je na holičkách. On sám mluvil o hordách Banderovcŧ a fašistŧ, kteří ohroţují Krym. Já osobně si po té zkušenosti ze Lvova a Kyjeva myslím, ţe to tak není. Ale tady těm zprávám lidé opravdu věří. Pan profesor měl pravdu v tom, kdyţ říkal, ţe tu vládne panika. Vytvořili si tady vlastní domobranu, v ní jsou Kozáci i bývalí členové Berkutu, tedy těch zvláštních jednotek policie ... Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Které, připomeňme, v jiných částech Ukrajiny se rozpouští ... Plné znění zpráv


Ondřej BOUDA, redaktor -------------------... kteří nechvalně prosluli na kyjevském Majdanu, ano. Ano, oni prosluli, přesně tak, na kyjevském Majdanu, ale tady jsou oslavováni jako hrdinové. Vrátili se domŧ, byli rozpuštěni a tady se tedy přidali do domobrany. A jsou připraveni k nájezdu, jsou připraveni bránit se tomu fašistickému nájezdu. V tom by samozřejmě tady ty, ta místní rusky mluvící menšina uvítala pomoc ruské armády. Ať uţ té, která je na ukrajinských hranicích, nebo námořníkŧ, kteří jsou přímo ve městě. Zatím se ale ruské síly drţí stranou toho dění. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Zatím. Tak, to říká Ondřej Bouda. Děkuju za informace, hezký podvečer i vám. Ondřej BOUDA, redaktor -------------------Na slyšenou. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------A jak uţ jsem řekla, Kreml na adresu Majdanu nešetří slovy jako nacismus, neonacismus, rétorika tedy přitvrzuje. A co to mŧţe znamenat pro další vývoj Ukrajiny se teď ptám Emila Sulejmanova z katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Hezký podvečer. Emil SULEJMANOV, katedra ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Takţe, co ta vyhrocená slova? Jaký je váš názor na to, co mohou předznamenávat? Emil SULEJMANOV, katedra ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Vyhrocená slova z čí strany? Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Směrem k západní části. Hovoří se o nacismu, o neonacismu, o bandách, ze kterých jde strach a tak dále. Emil SULEJMANOV, katedra ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, je to součást takové té propagandy, která eskaluje v posledních dnech, ne-li týdnech. Já si myslím, ţe právě tyto symboly byly vytvořeny elitami. Nejdřív to bylo vytvořeno v Kyjevu, kdyţ vládu drţel prezident Janukovyč, pak se to nějakým zpŧsobem transformovalo do východo, jihoukrajinského nějakého diskurzu o Banderovcích, nacistech a rŧzných těch fašistických ţivlech. No, a teď se toho chopily právě krymské ligy. A velkou roli v tom taky hrají ruská média, která jsou právě ty, co vytvářejí názory velké části ruskojazyčné většiny Krymu a východní Ukrajiny. Je to taková propagandistická válka, je to hodně, hodně lţí, hodně nesmyslných tvrzení typu toho, ţe pokud se nebudeme bránit, tak přijdou Banderovci ze severu a z západní části země a začnou nás tady zabíjet. Jsou to věci, které jsou sice nesmyslné, ale vytvářejí právě tu ... Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Tak. A máte pocit, ţe sami Rusové, respektive ruská vládní elita si tím, ţe její lidé, kteří jsou na Ukrajině ve funkcích těch takzvaných poradcŧ, máte pocit, ţe si prostě připravují jenom pole k oné invazi? Emil SULEJMANOV, katedra ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Myslím si, ţe invaze momentálně pravděpodobná není. Ale je to jedna z moţností, která je ve hře. Takţe nejdřív je třeba nějakým zpŧsobem vyvíjet nátlak na vládu v Kyjevu, nejdřív je třeba ukázat svoji sílu, ať uţ tím, ţe bude uvedena do pohotovosti západní část ruské armády nebo vlastně divize, které jsou na západní části země. Plné znění zpráv


Anebo tím, ţe vznikne takové povědomí toho, ţe krymští Rusové, ţe většina Krymu je na straně Ruska, ţe je proti ústřední vládě v Kyjevu, které je nelegitimní. Vlastně jsou to takové, takové prvky v této situaci, které vytvářejí pŧdu pro Moskvu, aby mohla v případě potřeby eskalovat, mohla nadále vyvíjet nátlak. Jen ty politické aspekty jsou zatím rozhodující. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Tak. A jenom mi řekněte, kdy, kdy by měl přijít ten moment nebo se blíţit, ţe by se Putin rozhodl alespoň tu východní část Ukrajiny nějakým zpŧsobem více svázat s Ruskem. Na co čeká? Protoţe zdá se, ţe ta situace se hrotí uţ delší dobu. Emil SULEJMANOV, katedra ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, já si myslím, ţe východní Ukrajina asi nebude aţ tak úplně problémová z hlediska Kyjeva, protoţe přece jenom jsou tam většinoví Ukrajinci, kteří se hlásí k myšlence ukrajinské svrchovanosti, ukrajinské státnosti. Ale největší problém bude na tom poloostrově Krym. A já si myslím, to je moje vidění situace, podle toho, jak znám rukopis Kremlu v posledních letech za vlády Putina, ţe vlastně bude se stupňovat napětí, budou se stupňovat, nebo nějakým zpŧsobem vyvolávat střety mezi částí krymských obyvatelŧ, kteří se hlásí právě k té ruské státnosti a tou menšinou krymskou tatarsko-ukrajinskou. Vlastně bude eskalovat napětí, bude tam docházet k častějším střetnutím. A pokud by se, pokud by se vláda v Kyjevu rozhodla, nebo nějaké třeba dobrovolnické oddíly pravého sektoru, nebo ukrajinské vlády, nedej boţe, do toho zasáhnout vojensky, tak já si myslím, ţe to bude dost dobrá taková situace vyuţitelná pro Moskvu, aby zasáhla vojensky. Čili ... Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Tak, a zdá se, ţe tyhle, a zdá se, ţe ty místní střety mohou být úplně hravě také uměle vyvolané, ţe? Emil SULEJMANOV, katedra ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já si myslím, ţe tam ten potenciál pro střety je. Uţ dneska docházelo ke střetŧm v Simferopolu myslím mezi krymskými Tatary většinovými na tom, na té demonstraci. A ruskými demonstranty, který tedy tam přišli, aby vlastně nějakým zpŧsobem prosazovali svoje vidění v budoucnosti Krymu. Čili já si myslím, ţe ty střety podle všeho se tam budou stupňovat a bude vytvářena takovým zpŧsobem ţivná pŧda pro nějakou, nějakou razantnější intervenci ze strany Moskvy. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Říká Emil Sulejmanov z katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Moc vám děkuji za vaše názory a přeji hezký podvečer. Emil SULEJMANOV, katedra ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Hezký večer. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Rusko popřelo, ţe by se zapojilo do vícestranných jednání o finanční pomoci Ukrajině. Kyjev ţádá 35 miliard dolarŧ na letošní a příští rok. Ekonomické problémy země patří k hlavním úkolŧm, které teď musí Ukrajina řešit. Řekl redaktorce Magdaléně Trusinové místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, člen krizového týmu Evropského parlamentu pro Ukrajinu. Libor ROUČEK, místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/ -------------------Rokovali jsme se všemi hlavními představiteli, to znamená s novým prezidentem, s vŧdci opozice, jako například pan Jacenjuk nebo pan Kličko ze strany Udar. A samozřejmě zjistili jsme, ţe na Ukrajině je spoustu problémŧ a potom se Ukrajina musí soustředit samozřejmě na zachování územní celistvosti, jednoty země a také na řešení finančních a ekonomických problémŧ, které jsou obrovské. Magdaléna TRUSINOVÁ, redaktorka Plné znění zpráv


-------------------Na to jsem se vás právě chtěla zeptat. Jak reálná je vlastně hrozba bankrotu Ukrajiny? Libor ROUČEK, místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/ -------------------Ta hrozba bankrotu nad Ukrajinou visí. A je opravdu reálná. Protoţe to, co jsme slyšeli například od pana Porošenka nebo od pana Jacenjuka je to, ţe Ukrajina v podstatě do konce února by potřebovala 4 miliardy dolarŧ. Oni nemají jiţ na výplaty zaměstnancŧ, nemají na výplaty dŧchodŧ. Tam potřebují asi miliardu a pŧl. Oni dluţí miliardu 850 milionŧ Rusku za zemní plyn, to musí splatit také v tomto měsíci. No, a potom stát dluţí centrální bance miliardu. Kdyţ si vezmeme celou tu sumu, tak tam Ukrajina potřebuje, letos to vyčíslují na 25 miliard a celkem za dva roky 35 miliard. Takţe ta hrozba bankrotu tady je opravdu vysoká. Magdaléna TRUSINOVÁ, redaktorka -------------------Ukrajina loni dostala od Ruska příslib pomoci ve výši 15 miliard dolarŧ. Letos to vzhledem k aktuální situaci asi očekávat nelze. Jaké jsou moţnosti Evropské unie pomoci Ukrajině? Libor ROUČEK, místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/ -------------------Já bych to trošku dovysvětlil s tím Ruskem. Ano, Rusko přislíbilo celkovou pomoc ve výši 15 miliard dolarŧ. Ale zatím z té částky přišly jenom miliardy dvě. A ten zbytek je samozřejmě vázán na to, jak se bude situace na Ukrajině vyvíjet. Takţe oni těch 15 miliard nedostali, dostali zatím jenom 2 miliardy. Pokud jde o Evropu, ano, Evropa chce pomoct. Ukrajina je také součástí Mezinárodního měnového fondu, je tam členem. Takţe i Mezinárodní měnový fond dá se očekávat se zapojí. Pak zde jsou Spojené státy, jsou zde jednotlivé země. A toto je potřeba dát všechno dohromady. Já myslím, ţe by bylo také dobré a uţitečné, aby jiţ v těchto dnech co nejdříve na Ukrajinu přijeli finanční experti jak z Evropské unie, tak z Mezinárodního měnového fondu a stanovili přesně, jak na tom státní finance jsou, co je potřeba v té krátkodobé perspektivě, nějaký, řekněme, překlenovací úvěr. A potom vypracovat opatření, celou strategii na, řekněme, příští rok, dva. A tam samozřejmě to bude vázáno na určité podmínky. Protoţe nikdo nebude na Ukrajinu posílat peníze nebo sypat peníze, kdyţ by to měl být nějaký bezedný sud. Takţe tam bude potřeba vytvořit určité podmínky. A to samozřejmě bude bolet. Noví vŧdci si jsou toho vědomi, jak pan Jacenjuk, tak pan Kličko, ţe například budou muset zvyšovat daně, budou muset seškrtat nebo sníţit nejrŧznější úlevy, protoţe Ukrajinci například za elektřinu, za energie neplatí plnou trţní cenu. Na toto je potřeba se všechno podívat a vytvořit prostě nějaký reformní plán tak, aby Ukrajina, podobně jako jsme to museli udělat například my na počátku 90. let, tak aby krok za krokem stabilizovala ekonomiku, reformovala, ta ekonomika se stala, pokud chtějí asociační dohodu s Evropskou unií, také více konkurenceschopnější. Protoţe ta asociační dohoda ano, umoţní ukrajinský podnikŧm například bezproblémově, bezcelně exportovat do zemí Evropské unie, ale na straně druhé také ty podniky budou vystaveny mnohem tvrdší silnější konkurenci evropských firem. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Říká Libor Rouček a já teď prosím o krátký pohled na české silnice.

Rozdělená Ukrajina 26.2.2014

ČT 24

str. 01


Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Spor o budoucnost Ukrajiny se začíná přesouvat za její hranice. Ruský prezident Vladimir Putin nařídil pohotovost vojákŧm na západě a ve středu Ruska. Amerika varuje před tlaky na rozpad Ukrajiny. A do toho všeho na východě země se začínají střetávat příznivci Majdanu se svými odpŧrci. Začínají Události, komentáře, dobrý večer. Dnes večer navrhli vŧdci ukrajinského provládního hnutí na premiéra opozičního politika Arsenije Jaceňuka. Zítra by měl ve své funkci ho potvrdit také parlament. Během dne byl na sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče vydán mezinárodní zatykač a k tomu všemu se začíná proruské obyvatelstvo na poloostrově Krym bouřit proti Kyjevu. Nové ukrajinské vedení chce totiţ vzpurný krymský parlament rozpustit. Plné znění zpráv


Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, redaktorka -------------------Zatím je to jen strkanice, kde se strany rozlišují barevnými páskami. Na jedné prokyjevští etničtí Ukrajinci a Tataři, kteří Moskvu nemusejí uţ od dob carŧ. Na druhé většinoví ukrajinští Rusové. Ruští poslanci jim přímo na Krymu referují o urychleném vydávání pasŧ. Ty mimo jiné zaručují nárok na ochranu Moskvy kdekoliv na světě. Sergej MIRONOV, šéf ruské strany Spravedlivé Rusko -------------------Není pochyb o tom, ţe jsme zodpovědní za naše občany. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, redaktorka -------------------Pasy místní vytahují, i kdyţ se hlásí ke krymské domobraně. A odmítli navíc další nařízení Kyjeva - zrušení speciálních policejních jednotek Berkut. Jegor, obyvatel Simferopole -------------------Berkut s lidmi, lidi s Berkutem. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, redaktorka -------------------Proti Berkutu stáli na kyjevské Majdanu tihle muţi. Do kroku jim hraje a hrál jeden z nich. Na barikádách sám ztratil několik přátel. Zátarasy stále stojí. Tenhle plot, který chránil parlament, k nim ale nepřibude. Oleg, aktivista -------------------Symbolizoval rozdělení lidí a úřadŧ. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, redaktorka -------------------Těţký úkol sestavit vládu, která zajistí politickou i ekonomickou stabilitu, řeší poslanci uvnitř sami. Jestli bude premiérem Arsenij Jaceňuk a kdo v ní bude sedět, chce ale Majdan slyšet a odsouhlasit. O strategii a tazích Ukrajiny uţ nemá rozhodovat král. Dana Zlatohlávková, Česká televize. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------A prvními hosty dnešních Událostí, komentářŧ jsou Michael Romancov, politický geograf, dobrý večer. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Dobrý večer. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------A ve studiu je se mnou také Oksana Pelenská, redaktorka Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, dobrý večer i vám. Oksana PELENSKÁ, redaktorka, Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda -------------------Dobrý večer. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Pane Romancove, Rusko bylo zatím poměrně docela zdrţenlivé, teď ale Vladimir Putin dal jasně najevo, ţe jestli mu na něčem záleţí, tak je to Krym. Kam podle vás je ochotný aţ zajít? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Plné znění zpráv


To kdybych věděl, tak bych se s touto informací nesvěřoval vám, upřímně řečeno, i kdyţ proti vám nic samozřejmě nemám, ale prodal bych jí někam úplně jinam. Čili nevím, budu jenom spekulovat, ale domnívám se, ţe pro Rusko se jedná teďka o jednu z klíčových událostí těchto nikoliv jenom dní, ale řekněme posledních let. Ukrajina je mimořádně dŧleţitá země, byla to druhá nejdŧleţitější republika bývalého Sovětského svazu a pokud by se Ukrajina skutečně vydala tím evropským směrem, pak by vlastně Rusku zŧstali jenom ti malí a bezvýznamní, s jedinou výjimkou, a to je Kazachstán. Ale Kazachstán vlastně víc jaksi spolupracuje s Čínou, čili myslím si, ţe ve hře je hodně a Putin udělá podle mého názoru všechno, s výjimkou toho, aby šel do otevřené války. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Dobrá. I přesto ale by mě zajímal váš odhad, jak moc s tím souvisí to prověřování armádní západního okruhu v tuto chvíli? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Já si myslím, ţe to je spíš jenom takové gesto. Upřímně řečeno, tyhle ty cvičné poplachy se dějí minimálně poslední dva roky, tady samozřejmě mŧţeme spekulovat o tom, jestli to bylo nebo nebylo připravováno, já osobně si myslím, ţe ne, ţe to byl spíš jenom signál jaksi dát najevo nejenom Ukrajině, ale i světu, jaksi jsme připraveni, jsme tady, jsme silní, jsme mohutní, ale myslím si, ţe sám o sobě tenhle ten vlastně cvičný poplach vlastně nic zásadního neznamená. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Další otázka míří na vás, paní Pelenská. Kdyţ se vrátíme do historie, tak Krym je součástí Ukrajiny od roku 54, ta známá historie s Chruščevem, dnes je autonomní oblastí, jak podle vás a vaší zkušenosti se dokázala ta oblast začlenit do Ukrajiny a nakolik se dá říct, ţe v zásadě zŧstala Ruskem? Oksana PELENSKÁ, redaktorka, Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda -------------------No, shodou náhod stalo se tak, ţe ta událost právě v lednu, 19. ledna, 19. února roku 54 stalo se, takţe máme 60. výročí, za těch 60 let pochopitelně i kdyby se nechtělo obyvatele Krymu, stali se občany nejdřív Ukrajinské sovětské republiky a teď během těch posledních 20 let nezávislé Ukrajiny. Svědčí tomu i události dnešního dne. Kdyţ mluvíme o těch, o demonstracích, která se stala na Krymu dnes a byl, a zúčastnilo se jí přes 10 tisíc krymských Tatarŧ, kteří křičeli Krym - Ukrajina, coţ znamená, ţe cítí se občany Ukrajiny. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Pane Romancove, americký ministr zahraničí John Kerry dnes prohlásil, ţe Ukrajina by se neměla stát jakýmsi bojištěm mezi Západem a Východem, a doslova dodal, ţe Rusko musí respektovat územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny. Váš odhad, nestal se ten spor uţ jaksi trochu světovým sporem? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Tak, samozřejmě se stal, upřímně řečeno, Rusko potřebuje velkého soupeře a v jistém ohledu jakoby je rádo, ţe tím soupeřem jsou Spojené státy, protoţe kdyby se to podařilo ukočírovat v ruský prospěch, bude to grandiózní vítězství. Kdyţ se to náhodou nepovede, tak vlastně prohra s takovýmhle soupeřem bolí méně neţ s kýmkoliv jiným. Pokud jde o tu nutnost respektovat územní celistvost nějakého státu, tak vidíme, ţe Rusko samozřejmě tyhle ty věci jednoznačně prosazuje vŧči všem, s výjimkou jaksi sama sebe. Příkladem toho byla Gruzie. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Dobrá. Ale co se týče Krymu, slyšeli jsme tady ve studiu, ţe Krym víceméně se dá uţ dnes chápat jako část Ukrajiny, není to věc, kdy Rusko nedrţí svoje jaksi území, ale snaţí se získat území, které moţná ne historicky, ale v tuto chvíli mu prostě nepatří? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Plné znění zpráv


Ale vţdyť to je něco, co Rusko dělalo celou svojí historii. Rusko je naprostým světovým šampionem, pokud jde o jaksi rychlost a řekněme tu plošnou výměru teritoriálních záborŧ, to znamená, celé ruské dějiny jsou vlastně dějinami, řekněme, od roku 1552 nepřetrţitých úspěšných teritoriálních záborŧ. Je celkem pochopitelné, proč by Vladimir Putin chtěl v tomhle tom trendu pokračovat, pevně doufejme, ţe se mu to nepovede. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Paní Pelenská, váš odhad, budou chtít Ukrajinci udrţet Krym za kaţdou cenu? Oksana PELENSKÁ, redaktorka, Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda -------------------Myslím, ţe ano. Do dnešního dne od Ruska nebylo ţádné prohlášení pana prezidenta Putina. To, co máme dnes, to je poprvé. Předtím jenom mluvil pan Medveděv, předseda vlády, který řekl jenom tak velice delikátně, ţe nejdŧleţitější je celistvost, územní celistvost Ukrajiny. Já myslím, ţe podaří se podle těch posledních událostí a také jak pozorný je celý svět k událostem na Ukrajině, myslím, ţe to se podaří. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Kdyby se to nepodařilo, byl by to podle vás začátek rozpadu země? Oksana PELENSKÁ, redaktorka, Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda -------------------Kdyţ mluvíme o územní celistvosti ano, ale myslím, ţe k tomu nedojde. To není jenom mŧj názor, ale podle toho, té analýzy, kterou dělají ve světě i v Evropské unii i v České republice dokonce taky. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Pane Romancove, Rusko je pro Ukrajinu klíčovým hráčem nebo spoluhráčem, a to především ekonomicky. Dá se to říct, ţe v tuto chvíli je to v zásadě spor mezi Západem a Východem, nebo váš odhad, je, ţe nastane nakonec nějaký kompromis, který bude výhodný pro všechny? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Tak především já se domnívám, ţe vlastně ten spor byl pŧvodně spor ukrajinský. Prostě ukrajinské obyvatelstvo dávalo tři měsíce najevo, ţe není spokojeno s tím, kdo a jakým zpŧsobem mu vládne a ten dotyčný místo aby začal vyjednávat, tak se rozhodnul stupidním zpŧsobem pouţít sílu a teď za to, doufejme, tedy bude pykat. Do toho se nevyhnutelně musely namočit ty vnější síly, ale myslím si, ţe spor mezi Východem a Západem z toho skutečně primárně udělalo Rusko. Koneckoncŧ všimněme si, ţe s výjimkou tedy Krymu, o kterém uţ dneska byla řeč, všude na Ukrajině jaksi vlají vlajky ukrajinské, zpívá se ukrajinská hymna, jsou vidět hesla Sláva Ukrajině. To znamená, Ukrajinci usilují o své vlastně, řekněme, novodobé sebeurčení a pravděpodobně mají nakročeno k tomu, aby spolupracovali s Evropskou unií, přičemţ jim nikdo jaksi nedává v tento okamţik ţádnou jaksi bílou kartu k tomu, aby se stali členy Evropské, Evropské unie, čili ten vlastně, kdo do té hry jaksi násilným zpŧsobem vpadnul, to je Rusko a Rusko z toho dělá tuhle tu, řekněme, bramboračku, kterou momentálně vidíme. Takţe jakmile se podaří jaksi nějakým zpŧsobem přesvědčit Moskvu, ţe v tomto ohledu nemá šanci a v tom se samozřejmě Evropská unie mŧţe postarat o svŧj díl, tak si myslím, ţe ta situace se uklidní. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Paní Pelenská, pan Romancov mluví o vlajkách ukrajinských, které vlají po celém území, nicméně zprávy o tom, ţe dochází k potyčkám mezi promajdanovskými stoupenci a protimajdanovskými stoupenci je poměrně nebo tyto zprávy se objevují. Co to podle vás znamená? Oksana PELENSKÁ, redaktorka, Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda -------------------No, přibliţně totéţ, co znamenal, znamenal sjezd v Charkově minulý týden, kdyţ se snaţily síly, Janukovyčem, prohlásit taky východ Ukrajiny nezávislým. Myslím, ţe tím to skončí. Nejhorší souhlasím velmi s panem Romancovem, ţe ten boj se rozvíjí za Ukrajinu, a to by nemělo být, mluvíme o boji a pouţíváme toto slovo, znamená, ţe tedy budou poraţeni a vítězi. A tady by Plné znění zpráv

který stojí za je, a tady já protoţe kdyţ to, o tom by


nemělo, neměla být řeč a měli bysme mluvit o tom, jak pomoci státu, mladému nezávislému státu skoro ve středu Evropy vyvíjet se ekonomicky, kulturně a zapojit se do evropského dění. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Ještě jedna věc by mě zajímala v rámci toho, co se teď děje na Ukrajině, tam probíhá taková zvláštní věc, ţe Majdan sám schvaluje kandidáty do vlády a na premiéra. Proč to musí v zásadě probíhat všechno přes Majdan? Oksana PELENSKÁ, redaktorka, Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda -------------------No, já myslím, ţe pro příští generace vědcŧ, historikŧ, sociologŧ, kulturologŧ bude velká práce pojmenovat, co to je Majdan. Majdan, to je takový fenomén. Kdyţ to mluvíme blíţ k vaší otázce, tak myslím, ţe to je něco jako lustrace. Lidi, kteří jsou na Majdaně, by chtěli vědět přesně, kdo pŧjde do vlády, i kdyţ to je prozatímní vláda, vláda technická do voleb. Proto já jsem slyšela to, viděla jsem to přes televizi, jak to vypadalo, ţe kdyţ se jim někdo nelíbil, prostě nebyl to, ukázali to svými křiky. Takţe já myslím, ţe ten orgán, ta reakce Majdanu, to je reakce lidí, kteří by chtěli vědět, kdo bude teď ve vedení strany. Není to typický příklad, asi to je fenomén, ale jiný zpŧsob zatím nebyl nalezený. Moţná proto právě do vlády, ve vládě teď budou zástupci výboru Majdanu. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------My jsme se tady o tom Majdanu včera bavili s Petrou Procházkovou, vy koneckoncŧ říkáte, ţe to je skupina lidí a ţe jim jde primárně o lustrace, nicméně je to skupina lidí, není to nijak organizované. Oksana PELENSKÁ, redaktorka, Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda -------------------To je přibliţné, nemŧţeme říct ... Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Ne, já tomu rozumím. Oksana PELENSKÁ, redaktorka, Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda -------------------To je prostě kontrolovat je. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Rozumím, ano. Kontrolují se, snaţí se mít nějakým zpŧsobem vliv na ty lidi, tomu já rozumím, ale na druhou stranu je to stále ještě, jestli dovolíte, je to dav nějakým zpŧsobem. Předpokládáte, ţe se z něj vyvine třeba politická strana nebo politické hnutí, jasně organizované politické hnutí? Oksana PELENSKÁ, redaktorka, Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda -------------------Moţná ano, příště ano. Právě teď myslím, ţe jsme svědky toho, jak ten, jak říkáte, dav, jak se vyvíjí. To je dost organizovaná skupina lidí, i kdyţ jsou tam tisíce. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Pane Romancove, předpokládáte, ţe z Majdanu se nakonec stane něco, jako je politické hnutí nebo strana? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Upřímně řečeno, já se to nedomnívám. Já si myslím, ţe to je něco, co mŧţe nastat v tenhle ten okamţik právě v situaci, kdy vlastně do té, do těch ukrajinských záleţitostí zasahují i vnější síly, protoţe potom je tady ten minimální společný jmenovatel, který je samozřejmě strašně dŧleţitý, a to je udrţet územní celistvost Ukrajiny vŧči vnějším tlakŧm. Jakmile tahle ta věc dopadne, a doufejme tedy, ţe dopadne ve prospěch Ukrajiny, pak si myslím, ţe je spíš jaksi logické předpokládat, ţe dojde k fragmentaci a ţe ty jednotlivé proudy, které se vlastně postupně k tomu, co dneska označujeme slovem Majdan, přidávaly, tak se znovu rozdělí a pŧjde kaţdý z nich svou vlastní cestou, přičemţ by bylo optimální, kdyby se spolu naučily komunikovat zpŧsobem, který by Plné znění zpráv


umoţnil, aby uţ napříště vlastně Ukrajina nebyla vystavována vnějším tlakŧm, aby byla aspoň natolik soudrţná, ţe bude jasné, ţe si je schopná své vlastní věci řešit uvnitř, uvnitř parlamentu. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Podle těch aktuálních informací by budoucím premiérem měl být Arsenij Jaceňuk. Pane Romancove, jaká to je podle vás volba? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Upřímně řečeno, já si ho netroufám hodnotit. Já nejsem odborník na vnitřní záleţitosti Ukrajiny, já jsem ho samozřejmě zaznamenal jako jednoho z těch lídrŧ Majdanu, to je ale příliš povrchní znalost na to, abych se k němu mohl jakýmkoliv jiným zpŧsobem vyjádřit. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Paní Pelenská, Arsenij Jaceňuk, je to člověk, který má dostatek zkušeností a znalostí a bude schopný tu zemi vést? Oksana PELENSKÁ, redaktorka, Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda -------------------Záleţí teď na tom, jakou najde cestu v komunikaci se zástupci Majdanu, kteří teď jsou v té nové vládě na jedné straně. A na druhé straně taky zpŧsob komunikace s Majdanem dál. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Paní Pelenská, pane Romancove, díky za váš čas, mějte se hezky, na shledanou. Oksana PELENSKÁ, redaktorka, Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda -------------------Děkuji vám. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Hezký večer.

Krátce 26.2.2014

louc.cz

str. 00

26.2.2013 Citace tweetu Filipa Roţánka z dnešní debaty o mediálních radách na FSV UK: To víte, my mediální masochisti nikdy nemáme dost ;-) Jako dŧkaz pravdivosti tohoto citátu přikládám odkaz na svoji prezentaci k tématu. URL| http://www.louc.cz/

Teoretik vizuální komunikace Filip Láb: Fotografie dnes funguje jako slovo 26.2.2014

novinky.cz str. 00 Kultura - SALON Veronika Trestrová, SALON

Filip Láb (1976) pŧsobí na FSV UK, věnuje se vizuální komunikaci se zaměřením na fotografii, fotoţurnalismus, teorii a praxi klasické a digitální fotografie. Ve spoluautorství vydal např. knihy Fotografie po fotografii (Karolinum 2009) a Soumrak fotoţurnalismu? Manipulace fotografií v digitální éře (Karolinum 2009). V současnosti připravuje s Janem Havlem monografii Pavla Diase. Plné znění zpráv


Je současná česká fotografie v něčem specifická oproti té světové? V dějinách jsme měli několik silných momentŧ, velmi cenění, i v celosvětovém měřítku, jsou čeští klasici avantgardní fotografie, ať uţ jde o Josefa Sudka, Jaroslava Rösslera či Jaromíra Funkeho. Českým trademarkem je zřejmě i mírně diskutabilní Jan Saudek. Myslím ale, ţe poslední případ, kdy byla česká fotografie rozpoznatelná i v širším neţ domácím kontextu a kdy nešlo jen o práci jedince, je hnutí fotografŧ, které bývá shrnujícím názvem označováno jako slovenská nová vlna. To jsou fotografové slovenského pŧvodu studující na praţské FAMU v osmdesátých letech. Ale ţe bych něco takového viděl dnes, něco charakteristického nebo specifického, to ne. A lze říct, ţe je něco charakteristické pro současnou fotografii obecně? Nejspíš to, ţe je fotografie v tuhle chvíli v procesu docela výrazného přerodu. Velmi tradiční médium, byť označované jako moderní a technické, se po sto šedesáti relativně stabilních letech své existence dostává do nové fáze. V čem ten přerod spočívá? Přišel s digitální kulturou, s nástupem internetu. Největší změna je v tom, ţe dnes mŧţe vznikat obraz, který má charakter fotografického obrazu, ale nemusí mít ty jasné charakteristiky, které s sebou fotografie vţdy nesla. Roland Barthes charakterizuje fotografii úslovím „toto bylo“, čímţ myslí, ţe mŧţe nebo mohla vţdy zachycovat jenom to, co se odehrávalo před objektivem fotoaparátu – v konkrétním čase, na konkrétním místě. Kaţdá fotografie dřív nutně musela být objektivním záznamem reality, byť samozřejmě docházelo ke spoustě případŧ rŧzných manipulací. Ale ten základní princip, ţe fotografie nemohla vzniknout bez své předlohy v realitě, byl platný aţ do nástupu digitální kultury. Dnes se dá udělat obraz na počítači, který vypadá jako fotografie, nese všechny rysy fotografie, ale zobrazuje ně co, co nikdy neexistovalo, a nepotřebujete k tomu ani fotoaparát. To je velký zlom, se kterým se fotografie vypořádávala relativně dlouho. V současnosti uţ to však nepředstavuje takový problém, protoţe se na tuhle podmínku adaptovali všichni: mé dia, konzumenti fotografií i jejich tvŧrci. A je to v pořádku, ţe jsme se na to adaptovali? Myslím, ţe ano, protoţe jde o kontinuální vývoj, na který je potřeba reagovat. Zabránit se mu nedá. Digitalizace přinesla pro fotografy spoustu skvělých věcí, celý proces se především výrazně zlevnil a zrychlil. Třeba pro fotografy-novináře je to obrovská výhoda. Obraz je také moţné přenášet bezdrátově na libovolné vzdálenosti. Co uţ ale taková výhoda není, je fakt, ţe je moţné těch obrazŧ pořizovat v podstatě neomezené mnoţství. Dřív totiţ tím, ţe byla fotografie drahá, nutila mnohem víc přemýšlet před kaţdým zmáčknutím spouště. Fotograf věděl, ţe má omezený manévrovací prostor, 36 obrázkŧ na filmu, a s ním si v ten moment musel vystačit.Všechny zmíněné výhody nahrávají amatérským fotografŧm. Lze je ještě nějak odlišit od profesionálních? Digitalizaci vnímám hodně pozitivně právě v tom, ţe přinesla velkou demokratizaci. Před dvaceti lety, kdyţ chtěl někdo natočit film, potřeboval relativně nákladnou a ne úplně dostupnou techniku. Dnes skoro kaţdý disponuje nějakým nástrojem na vytváření obrazových záznamŧ. V kaţdé rodině je minimálně jeden fotoaparát a několik dalších zařízení, která umějí dělat fotky. To otvírá moţnosti pro nejširší vrstvy pořizovat záznam čehokoliv. Nebo vytvářet obrazy. Coţ je skvělé. Ale zároveň to neznamená, ţe by vznikalo významně větší mnoţství kvalitních obrazŧ. Jak změnily funkci fotografie sociální sítě? Došlo k obrovské proměně snapshotové fotografie, která dřív měla své nezastupitelné místo v rodinných albech, kdy taková ta rodinná fotografie byla nejrozšířenější, nejlidovější. S nástupem digitálu jejich objem výrazně narostl, ale fotografie, které nikdo neuvidí, nemá smysl pořizovat. Bylo proto potřeba najít platformu, kde se dají ukazovat. A sociální sítě jsou pro tyhle účely nejvhodnější, protoţe to nic nestojí, prostor tam není nijak omezen, fotek se tak dá publikovat libovolné mnoţství. Vznikla úplně nová oblast a to, jak fotka funguje, se proměnilo. Dřív fotografie fungovaly jako záchytné body prŧběhu lidského ţivota, uchovávaly významné okamţiky – narození, první školní den, taneční, maturita, svatba, narození potomkŧ… Fotografie vytvářely mementa v ţivotě člověka, ke kterým bylo moţné se vracet. Dnes to funguje úplně jinak. Zachycuje se kaţdodennost, to nejvíc pomíjivé. Lidé si fotí kapučínka ze Starbucks, nákupy z háemka, sebe ráno před zrcadlem. A takových obrazŧ dělají strašná kvanta a dávají je na internet. Fotografie místo aby vytvářela mementa, zachycuje momenty. Fotka se v něčem začíná přibliţovat mluvenému slovu, které člověk vyřkne, ono podá informaci a v tu chvíli jakoby zaniká a mizí v proudu času. Dřív byla fotka stabilní věc, která byla teď a tady, byl to hmotný objekt, který Plné znění zpráv


se někde uchovával, chovalo se k němu s úctou, protoţe s sebou nesla materiální náklady a zároveň i fyzickou jedinečnost. Digitální fotka nic z tohoto nemá a skrz rychlou instantní komunikaci na sociálních sítích a v mobilech začíná fungovat spíš jako slovo. Pošlu obrázek, ty se na něj podíváš a jedeme dál. Zároveň charakter obrazu umoţňuje i ve zrychlené a informacemi přehlcené době informace relativně přehledně, rychle a efektivně konzumovat. Coţ ovšem rozhodně neznamená, ţe by byli lidé třeba víc vizuálně gramotní neţ dřív. Jsou nějaké hranice fotoţurnalistické etiky, toho, co uţ by nemělo být zobrazováno v médiích? Tohle je hrozně individuální věc, je to dané kulturně a samozřejmě i typem média. Bulvár je schopen publikovat v rámci zvýšení prodeje nebo čtenosti mnohem explicitnější, drastičtější nebo soukromí víc narušující věci neţ tradiční média. Nicméně myslím si, ţe v dnešní době, zejména co se týče internetu a online médií, uţ ţádné hranice vlastně nejsou. Jen od určité meze není potřeba se na ty věci dívat, protoţe není dŧvod. Na jednom známém americkém serveru si američtí vojáci pŧsobící v Iráku a v Afghánistánu vyměňovali fotografie. Pŧvodně to fungovalo tak, ţe se vyměňovaly fotky z válečných konfliktŧ za pornografické materiály, ale postupem času se z toho stala soutěţ o nejvíc explicitní záběry. Pro takový typ záběrŧ uţ není publikum, na kusy těl nebo masa se uţ nechce nikdo dívat. Tohle v zásadě problém není, do médií se dostávají věci plus minus podobné a autoregulace funguje. Seriózní médium nebude nikdy publikovat explicitní záběry roztrhaných těl, protoţe to zkrátka není dŧstojné, a ani jejich čtenáři to od nich nechtějí. Na druhou stranu vţdy bude nějaká část lidí, která bude podobné věci naopak vyţadovat, a bude i prostor pro to, kde je publikovat.Po 11. září byla v New York Daily News uveřejněna poměrně drastická fotografie utrţené ruky jedné z obětí… Byla vystavena i u nás, na výstavě Kontroverze v Rudolfinu, která se zabývala právě hraničními případy. Většinou šlo o kauzy, které končily u soudu. Tu fotografii tehdy omlouvali tím, ţe vyjadřovala extrémní charakter celé události. Pro mě je taková fotka uţ za hranou. Člověk ji nepotřebuje vidět, stejná věc se dá vyjádřit mnohem míň natvrdo, míň přímo. Na druhou stranu v podstatě identická fotografie je ve velmi kvalitní knize o bombardování Prahy v roce 1945. Je tam stejná fotka utrţené ruky, akorát je černobílá. Nemŧţeme tedy říct, ţe by šlo o nový trend. Kontroverzní vítězný snímek WPP 2013, autorem je Paul Hansen z listu Dagens Nyheter. FOTO: archív WPP A jaké úpravy fotografií jsou ještě přijatelné a jaké uţ ne? Tady se to zase hodně odvíjí od kontextu. Zcela jiná pravidla budou aplikována na oblast zpravodajství, jiná třeba na oblast lifestylových časopisŧ a úplně jiná na oblast reklamy. V reklamě jsou v podstatě všechny fotografie podrobeny větší míře digitální postprodukce. Od základních věcí typu masivní retuše aţ po vytváření kompozitních obrazŧ skládaných z ví ce fotek. U reklamy my ani a priori nepředpokládáme, ţe by nám ukazovala věci po pravdě. Reklama prezentuje spíše vize nebo sny, které mají vzbuzovat touhy. Někde na pŧl cesty budou lifestylové časopisy, kde jsou všechny fotografie také podrobeny relativně masivní postprodukci. U nich mi to připadá docela nebezpečné, byť se to bere jako věc samozřejmá. Představa, ţe jsem dospívající dívka a svŧj pohled na svět nebo na lidské tělo si utvářím podle fotografií v lifestylových holčičích časopisech, je na sebevraţdu. Na lidském těle se zkrátka dělají faldy, vrásky, pupínky, kruhy pod očima a všechny tyhle věci. Ruka, noha, zadek mají nějaký tvar a s tím, co pak člověk vidí na fotografiích, to úplně nekoresponduje. Tohle není z mého pohledu úplně fér vŧči čtenářŧm. Ve zpravodajství jsou dána relativně pevná pravidla, co je moţné s fotografií dělat. Ale také je to dynamický proces, kdy se neustále ladí, co ještě je přípustné a co uţ ne. Fotografie, která vyhrála loňské World Press Photo, velmi silný snímek z pohřbu dětí, byla relativně hodně upravována ve photoshopu. Nebylo tam nic manipulováno, ale byla hodně pozměněná tonalita. Výsledná fotka je velmi efektní a pŧsobí skoro aţ jako filmový plakát. Ale tím najednou ztratila vazbu s realitou. Podle mě by bylo mnohem silnější, kdyby to byla čistá přímá fotografie bez úprav, bez zesvětlených stínŧ a ztmavených jasŧ. Byla na mě aţ příliš vyčištěná. Ztrácel se u ní primární účel, tj. podávat informaci o tom, ţe se někde něco děje. Strhla se kolem toho velká debata a následně se začaly upravovat podmínky pro podávání fotografií na tuhle největší fotografickou novinářskou soutěţ. URL| http://www.novinky.cz/kultura/salon/328537-teoretik-vizualni-komunikace-filip-lab-fotografie-dnes-fungujejako-slovo.html



Projev v Senátu PČR v říjnu 2013 26.2.2014

parlamentnilisty.cz str. 00 Milada Emmerová

Články politiků

Vyjádření k bodu č.4, senátní tisk č.183, který obsahuje zvýšení zdravotního pojistného za státem placené pojištěnce. Váţený pane předsedo vlády, váţené paní senátorky a senátoři, dovolte mi, abych se vyjádřila k bodu č.4, senátní tisk č.183, který obsahuje zvýšení zdravotního pojistného za státem placené pojištěnce, coţ se konečně podařilo současné vládě odborníkŧ nastolit. Tento příspěvek ze strany státu však představuje relativně malou a hlavně opoţděnou poloţku, a to ve vztahu k převisu výdajŧ nad příjmy zdravotních pojišťoven, především pak VZP. Zvýšení pojistného za státem placené pojištěnce uţ poţadoval pan ministr Heger, který to však ve vládě Petra Nečase neprosadil, ačkoliv to dle mého soudu navrhoval opakovaně. Dovolím si uvést několik poznámek, které vycházejí z dopisu ze dne 1.10.2013 od „krizového štábu“ AČMN v čele s předsedou Národní rady zdravotně postiţených Václavem Krásou a místopředsedou Asociace českých a moravských nemocnic profesorem Petrem Fialou. I kdyţ současné vládě Jiřího Rusnoka děkují, v dalším textu jsou obsaţeny výtky, ţe vláda nevyuţila legislativních nástrojŧ, které k dispozici má. V dopisu je i uvedeno, ţe jeden z významných členŧ vlády prohlásil, ţe zřejmě nebude jiné cesty, neţ aby ty nemocnice, kterých stejně máme hodně, zkrachovaly. A já se ptám? Jde o pouhou neinformovanost dotyčného a jemu podobných anebo nedomyslel, ţe mŧţe jít o cestu k laciné privatizaci nemocnic v ČR ? To bude zřejmě nejsnadnější v případě těch nemocnic, které se staly obchodními společnostmi díky jejich zřizovateli – kraji. Mimochodem – Plzeňský kraj má v tomto směru nekalé prvenství, které bylo zavedeno před deseti lety, kdy v čele koalice v Zastupitelstvu Plzeňského kraje byla ODS. Musím souhlasit s výrokem pana Jakuba Ţelezného, který vedl dne 2.října 2013 politickou televizní debatu s lídry jednotlivých politických stran. Ţe totiţ v kaţdé problematice se vynoří jistý zástupný problém, který odsunuje daleko dŧleţitější problémy jakoby stranou. To je váţný nedostatek, na který bychom neměli zapomínat. Co se týče zdravotnictví, jde o poplatky, které zavedl v minulosti pan Tomáš Julínek. Ostatní, moţná i dŧleţitější problémy, zŧstávají jakoby stranou, jako méně podstatné. Kdyţ uváţíme, ţe za kvalitu zdravotní péče je odpovědný stát, jeho vláda, resp.ministerstvo zdravotnictví, pak je třeba tuto zásadu promítnout do všech dŧsledkŧ. A jestliţe máme v současné době na senátním Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku k nahlédnutí audity o hospodaření některých významných, převáţně fakultních nemocnic, které jsou v gesci státu, pak musí být v zájmu ministerstva, aby se podobná kontrola konala paušálně i v daleko početnějším mnoţství nemocnic v rámci krajŧ, a to bez ohledu na jejich zřizovatele či zakladatele a právní formu. Je přece jasné, ţe všechna tato zařízení čerpají pro realizaci zdravotní péče prostředky ze společného solidárního fondu, do Plné znění zpráv


kterého dle zákona přispívají všichni občané tohoto státu. Je proto právo i povinnost ze strany gestora kontrolovat, jak jsou tyto centralizované prostředky vyuţívány, jak vedení nemocnic umí hospodařit…. Existence jakéhokoliv centrálního orgánu, který by mohl kontrolovat hospodaření všech nemocnic, není. Kontrolu mŧţe a má sice provádět jejich zřizovatel, resp.zakladatel v případě obchodních společností, ale při současné situaci, kdy je zřizovatelŧ několik typŧ a kdy mají sice legální, ale rozdílné zpŧsoby hospodaření, kdy obchodní společnost ála nemocnice musí zachovávat obchodní tajemství a nezveřejňuje ani uzavřené smlouvy se zdravotními pojišťovnami, anebo kdy například ani není v zájmu zakladatele či zřizovatele kontrolu provádět, ačkoliv je to jeho právo a povinnost. Zdá se, ţe často zřejmě stačí, kdyţ hospodaření nemocnice naplňuje jeho zájmy, resp. vyhovuje v rozhodování o distribuci případných ziskŧ. Zisk pak bývá rozdělován tak, ţe přednost má management, pak financování zdrav.péče a naposledy mzda „mravenečkŧ“, kteří péči poskytují Ale přesto : kdyby se kontrolovalo podle jednotného schématu hospodaření všech těchto nemocnic, jistě by se ozřejmila úroveň hospodaření včetně jeho nedostatkŧ a komparace s ostatními by mohla ozřejmit případné podezření na nehospodárnost v daném zařízení. Otázkou je, zda zřizovatel resp.vlastník umí tzv.přečíst a vyvodit z výsledkŧ kontrol smysluplné závěry. Nesmíme zapomínat, ţe v moři nářkŧ na špatné financování zdravotnictví mŧţe zaniknout například zavinění ze strany zřizovatele nebo poskytovatele, zkrátka mŧţe se skrývat i rozkrádání, korupce, nepřiměřené platy a odměny atp., například na straně velmi početného managementu. Jak jinak si mj.vysvětlit rozdíly v solvenci nemocnic stejného řádu ? Na chaosu ve financování zdravotní péče se podílejí i zdravotní pojišťovny. Nehledě na to, ţe by jich mělo být méně, anebo nejlépe jediná, neboť jejich zdravá konkurence Plné znění zpráv


nebyla nastolena a spíše vyniká nákladnost jejich provozu, jejich počet a nejednotné zaměření spíše zvětšuje chaos v celém systému. Ale nejen to. Příčinou rozdílné potence těchto pojišťoven je i rozdílný vztah k demografické situaci, kdy VZP má nejvíce pojištěncŧ (přes 60%), a to především z kategorie seniorŧ a dětí. Tedy státem placení pojištěnci. Přitom jde o skupiny občanŧ, kteří jsou nejnáročnější na objem poskytované zdravotní péče : u dětí péče méně finančně náročná, ale opakovaně akutní, u seniorŧ péče relativně nákladná, neboť pro chronická onemocnění je nutná permanentní péče a LÉKY chronicky uţívané jsou velmi nákladné… U dŧchodcŧ pak jde o občany s jasně limitovaným příjmem, bez moţnosti přivýdělku, neboť na to dotyčný senior nemá buď zdravotní předpoklady, anebo je rozhodujícím faktorem existující nezaměstnanost, a proto trvalé zaměstnání na jakýkoliv úvazek připadá v úvahu jen výjimečně. Zvyšování finanční spoluúčasti u seniorŧ není na místě, neboť to uţ by je dostalo do jasné chudoby. Nelze tedy tvrdit, ţe za špatné hospodářské výsledky nemŧţe vedení příslušné nemocnice anebo rozdílné platby pojišťoven. Kaţdoroční stesky na podfinancování zpravidla dovršuje úhradová vyhláška, která sníţila příjem nemocnic od 5 do 15%, přičemţ osobní náklady činí mezi 50 – 72%. Pak jde o citelný zásah do nemocničního systému, který je v mnoha případech tím dŧleţitým a často konečným zdravotnickým zařízením, které rozhoduje ono hamletovské „být či nebýt“…. Pokud tedy existuje asi 1/3 nemocnic s vyrovnaným hospodařením, pak jim nezbývá nic jiného, neţ zmrazení nebo sníţení mezd pracovníkŧ. Tam, kde není v kraji fakultní nemocnice, tj. zařízení v gesci státu, tam toto lze provést plošně ( např.Jihočeský kraj) bez rizika fatálního narušení personální situace s hrozícím odchodem části zdravotnického personálu. Pokud však je na dosah nemocnice, kde finanční příjmy není třeba zmrazovat anebo krátit, pak tito lékaři přecházejí do těchto zařízení. Pokud jsou nemocnice v plusu (rovněţ asi 1/3), pak mají zřejmě jiné – nadstandardní úhrady, např. 4x vyšší neţ nemocnice vedlejší. Nahlédnutí do jejich smluv bohuţel není legálně moţné, neboť zachovávají tzv.obchodní tajemství. Báječné ustanovení ! Takţe jde jen o spekulaci, která je odpŧrci vţdy napadnutelná. V pořadu Václava Moravce se účastníci shodli na obecné zásadě, ţe smlouvy musí být zveřejňovány a ţe tzv.daňový správce musí kontrolovat v sídle provozovny dané firmy adekvátní náleţitosti. V některých krajích jsou nemocnice v chronickém propadu a nebýt v rozpočtu kraje na příští rok mnohamilionová rezerva pro předpokládané sanace v systému otevřené podpory ( SOHZ), tak by všechny takové nemocnice byly v hrozivé ztrátě a hrozil by jejich zánik. I těchto nemocnic je zhruba jedna třetina. Taková situace je například v Plzeňském kraji, odkud pocházím. ______________________________________________________________________ Plné znění zpráv


Kauza Klatovy V článku z MF Dnes ze dne 22.2.2014 je problém klatovské nemocnice rozebírán z rŧzných pozic, hlavně však z pozice nového hejtmana Václava Šlajse (ČSSD). Některá tvrzení, která pocházejí z rŧzných zdrojŧ, nejsou pravdivá. Na příklad obrovské narŧstání dluhu této nemocnice, coţ sanuje kraj, není zpŧsobeno zvětšenou kapacitou nového monobloku. Naopak : byla tam zrušena lŧţka oční a ORL odbornosti, coţ by mělo zefektivnit léčebný proces a také by nemělo vést k většímu zadluţování nemocnice. Horší uţ je skutečnost, ţe v rámci „úspor“ došlo ke spojení nemocných s plicními chorobami s pacienty na oddělení interny v novém monobloku, coţ zcela odporuje bezpečnostním, epidemiologicko - hygienickým a etickým zásadám našeho zdravotnictví, a to jak pro pacienty, tak pro ošetřující personál ! Tímto se uvolnil izolovaný objekt, tzv. plicní vila, k 1.6.2013 a spekuluje se o pravém dŧvodu tohoto kroku. Hovoří se o privatizaci…..Probíhající odkup pohledávek firmou Magellan je sice jakoby dobročinnou akcí, ale mŧţe jít spíše o závazek, který usnadní cestu k privatizaci dotčené nemocnice. Nevadí ani TV zprávy o výskytu bovinního typu Kochova bacilu u našich sousedŧ. Dokonce jsem zaslechla nedávno v TV 24, ţe hrozí epidemie tuberkulózního onemocnění v rámci Evropy….Jak pak lze hodnotit činy managementu klatovské nemocnice ? Infekční povaha mnoha plicních onemocnění nepředstavuje poţadovanou izolaci těchto nemocných a tito pacienti v duchu tzv.úspor jsou začleňováni mezi lŧţka interní. A to doslova : ve zcela nové nemocnici , a to na stanici pro interní choroby, nemají nemocní s nakaţlivými plicními chorobami ani samostatný pokoj, vyšetřovnu, výtah, ambulantní příjem apod. Mnohým z vás neříkám nic nového ! Vţdyť na senátním výboru byla řešena stíţnost nemocných z klatovské nemocnice na tuto „novou situaci“. Informace z poslední doby vyznívá tak, ţe jsou dokonce umisťováni muţi a ţeny na jeden pokoj, neboť obě odbornosti přišly po spojení o jistý počet lŧţek v rámci interny a prostě je jich málo…. Nepomohly nesouhlasy České pneumologicko-ftiseologické společnosti ČLS JEP, vědecké rady České lékařské komory, krajského experta pro plicní lékařství prof.MUDr.Miloše Peška,CSc., některých členŧ Zdravotně-sociálního výboru Plzeňského kraje ( s politickým podtextem), všechno marné. A přitom nový monoblok klatovské nemocnice zahájil provoz loni na podzim (2012) a mohl se stát „výkladní skříní“ Plzeňského kraje v rámci krajských nemocnic. _____________________________________________________________________________ Zdravotní pojišťovny mají moc nad uzavíráním smluv, poněvadţ jsou v situaci jediného generálního zastřešujícího orgánu pro všechny typy nemocnic i ambulantních provozŧ s rŧznými zřizovateli. Jednotlivce kontrolují a i sankcionují především v ambulantním segmentu. U nemocnic de facto určují jejich zaměření, sdílenou péči, moţná i likvidaci některých odborností, přičemţ na „tapetě“ je t.č.plicní lékařství. Zdá se, ţe celostátně. Říká se, ţe jde o návrh z pozice zdravotních pojišťoven… Výrazný problém ve zdravotnictví představuje i zvýšení DPH minulou vládou, a to bez milosti. Skoro se to podobá nepřímé eutanázii právě v případě Plné znění zpráv


seniorŧ. S určitým sarkasmem lze konstatovat, ţe jde moţná o IV.pilíř dŧchodové reformy z Drábkovy „kuchyně“. V rámci nápravy nesrovnalostí se objevila nedávno novinka, a to ţádost VZP o pŧjčku 2,5 mld. Souhlasím, i kdyţ nejde o systémové řešení. V této souvislosti jsem zaznamenala výrok jednoho významného pravicového politika, byť lékaře, ţe tento dluh musí být splacen! A já se ptám : kdy a z čeho ??? Novým faktorem, který zasahuje do finanční situace ve zdravotní péči je i zrušení zdravotnických, tzv. regulačních poplatkŧ, které zavedl ministr Julínek pro skutečně nemocné občany ČR, asi za trest. Ústavní soud je nevyhodnotil jako jednoznačně uţitečné a zaúkoloval vládu, aby nově nastavila poplatky v nemocnicích. Odstranění hospitalizačního poplatku totiţ představuje miliónové ztráty pro menší nemocnici do té doby s vyrovnaným hospodařením, a tak bude muset přistoupit ke krácení mezd. Tím se mŧţeme dočkat akce „Děkujeme odcházíme II.“ s rozpadem zdravotnických týmŧ. Ale aby moje vystoupení nebylo zakončeno pesimisticky, navrhuji, aby úkolem příští vlády bylo neprodlené prosazení následujících opatření : Je třeba zavést síť nemocničních zařízení neziskového typu v kaţdém kraji dle doporučených kritérií z oboru „organizace zdravotnictví“. Tím nebude docházet k tomu, aby tzv.spádová nemocnice odmítla přijmout indikovaného nemocného, jak se nedávno mínil v Hyde Parku kolegasenátor Zdeněk Schwarz, ředitel ZZS v Praze. Je nutné zachování veřejného vlastnictví nemocnic. Menší soukromé nemocnice ve smluvním vztahu se zdrav.pojišťovnami musí hospodařit podle zákona v neziskovém reţimu, tj.nemohou být dále obchodními společnostmi Je třeba zavést pravidelné veřejné kontroly hospodaření nemocnic dle jednotných kritérií , dbát na zákonem stanovené podmínky jejich neziskovosti ( všech těch, které mají smlouvu s veř.zdrav.pojištěním), s jejich komparací a se zavedením sankcí Tyto kontroly však nemohou provádět dozorčí rady těchto nemocnic. Jednak nejsou obsazovány kompetentními odborníky, jindy jde o střet zájmŧ, jejich úlohu zpochybňují sporadické schŧze, třeba 4x do roka, a de facto ţádnou podrobnou a účinnou kontrolu neprovádějí, pouze zřejmě „berou na vědomí“ předloţené výroční zprávy. Je třeba zrevidovat systém vzdělávání zdravotnických pracovníkŧ a personální naplňování odborností v praxi Je třeba zrevidovat indikační spektrum koordinované rehabilitace ( včetně lázeňské péče) Je Plné znění zpráv


třeba prosadit znovu poţadavek, aby změny v systému financování a v organizaci zdravotní péče byly prováděny jen se souhlasem odborných společností Je třeba omezení počtu zdravotních pojišťoven anebo dokonce ponechání jediné, s vyhraněním jejich kompetencí jako plátcŧzdravotní péče, nikoliv však realizátorŧ tzv.koncepce anebo reformy zdravotnictví. To je úkolem ministerstva zdravotnictví a jeho prodlouţených rukou v rámci krajŧ, s účastí zdravotníkŧ s adekvátním vzděláním a medicínskou praxí Je třeba zavést zveřejňování smluv se zdrav.pojišťovnami na internetu Je nutné zavést stejnou úhradu za stejný výkon ve všech krajích a jejich všech zařízeních. Pokud by se nové vládě podařilo tyto zásadní kroky nastolit co nejdříve, mohla by být oţivena koncepce zdravotní péče, kterou jsem předkládala v červenci 2005 ve Strakově akademii. Tam byla Paroubkovou vládou přijata a leţí tam tzv. zaparkována…. Šlo o kolektivní dílo na moje politické zadání v duchu politiky ČSSD, které realizoval Institut pro zdravotnickou politiku a ekonomiku pod vedením MUDr.Petra Hávy a s účastí mého poradce profesora Petra Fialy, současného místopředsedy AČMN. Jak vzal váţně tento materiál mŧj nástupce, David Rath, o tom svědčí skutečnost, ţe tento institut zrušil. Bez zavedení organizačního pořádku ve zdravotnickém systému se věčně budeme zabývat problémy jeho financování, neboť plýtvání finančními prostředky z v.z.p bude i nadále představovat „černou díru“. Kontroly by pak měly vést k dŧsledným nápravám a sankcím. Na podporu mých návrhŧ cituji z odborného článku MUDr. Petra Hávy, pedagoga Fakulty sociálních věd, z katedry Veřejné a sociální politiky Karlovy univerzity : „… malé a střední nemocnice se v ČR staly v posledních dvou letech cílem další redukce jejich činnosti (lŧţka, pracovníci, oddělení, rušení celých nemocnic) díky aktivitám veřejných zdravotních pojišťoven. Nástrojem jsou smlouvy pojišťoven s nemocnicemi. Předchozí restrukturalizace v lŧţkové péče v 90.letech byla v souladu s platnou právní úpravou řízena veřejnou správou. Současný reformní proces probíhá bez výchozích analýz a hodnocení ze strany veřejné správy na centrální a regionální úrovni. Veřejné a odborné komunikace tohoto procesu jsou nedostačující. Není naplněn zákonem stanovený postup. Současné technokratické zdŧvodnění organizačních změn v nemocniční péči v duchu neoliberalismu má vést k finančním úsporám, ale ve skutečnosti vede k omezení veřejného sektoru sluţeb.“ Závěr: Všechny tyto postupy mi silně připomínají nehumánní Drábkovu sociální Plné znění zpráv


reformu, o které i předseda TOP O9 prohlásil v pondělí dne 7.10. 2013 v TV rozhovoru s Danielou Drtinovou, ţe byla nepovedená…. Ţe chyběly dohody s opozičními poslanci, coţ mohu 100% potvrdit. Zcela na závěr lze konstatovat : je třeba obnovit demokratické mechanismy s cílem obnovy zdravotnického systému. Jde o veřejný zájem s respektováním lidských práv v kategorii zdraví, coţ bývá pro moderní společnost nejdŧleţitější podmínkou ekonomického rŧstu a zajišťování vymoţeností sociálního státu, zajištění dŧstojného ţivota nás všech a vymazání tzv.blbé nálady u našich občanŧ. Poznámka autorky : jde o aktualizovaný projev v Senátu v říjnu 2013. Dne 26.2.2014 doc.MUDr.Milada Emmerová,CSc. senátorka PČR

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/profily/clanek.aspx?id=30789

Četli jsme mezi řádky v Zemanově projevu. A... 26.2.2014


Politologové

POLITOLOGOVÉ Během vystoupení českého prezidenta Miloše Zemana ve Štrasburku před europoslanci zaujalo politologa Jana Kubáčka dvojí štípnutí české hlavy státu. Jednak kdyţ parafrázoval evropskou myšlenku na příkladu socialismu a také ţe přirovnal nynější situaci ke konci 30. let. Zaujal ale i tím, ţe odmítl unifikaci Evropské unie, vzápětí ale horlivě volal po sociální unifikaci. Hodnocení projevu českého prezidenta Miloše Zemana ve Štrasburku před poslanci Evropského parlamentu začíná politolog Jan Kubáček tím, ţe kdo sleduje dlouhodobě názory Miloše Zemana a zajímá se o jeho zahraničně-politické postoje, tak ve vystoupení poznal toho klasického Miloše Zemana posledních patnácti let, kdy své názory opakuje či maximálně precizuje o nějaké konkrétní události. Mnohé příklady nesmyslných směrnic vyuţíval i v době své prezidentské kampaně a spojoval je bezprostředně se svou chalupou a se svým ţivotem. Zajímavost ve vystoupení hlavy českého státu našel v několika bodech. “Poprvé v tom, kdyţ pouţil poměrně netradiční, řekl bych aţ politicky nekorektní, příměry vŧči evropským poslancŧm, a to kdyţ evropskou myšlenku parafrázoval na příkladu socialismu. To mohli někteří chápat jako určitý štípanec evropské unifikaci, evropskému byrokratismu, protoţe to mohl parafrázovat na jinou podstatu. Ti, co četli mezi řádky, si moţná povšimli, ţe pŧvodní inspirace byla vedena k socialismu závěru padesátých let, ostatně tam padal příměr o soudruzích,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Jan Kubáček. Přirovnání ke konci 30. let se bruselským reprezentantŧm nemuselo líbit Druhý štípanec od českého prezidenta byl veden k politickým elitám, současným vrcholným reprezentantŧm evropských orgánŧ. “To bylo v momentě, kdy se opřel do stávající evropské neformální diplomacie, kdy přirovnal nynější situaci ke konci pozdních třicátých let a politice appeasementu. To se některým bruselským reprezentantŧm nebude úplně líbit, speciálně teď v souvislosti s vyjednáváním o vztahu k Ukrajině, případně k Rusku či zveřejněním rozhovorŧ mezi americkými a evropskými špičkami diplomacie a bezpečnostního světa, v nichţ se ukazuje, ţe tak o Evropské unii smýšlejí mnozí včetně americké administrativy,“ konstatuje politolog. “Projev byl zajímavý i v tom ohledu, ţe na jednu stranu Zeman z pozice prezidenta České republiky vystupoval hned od počátku proti unifikaci Evropské unie, proti nesmyslnému byrokratismu, nesmyslným Plné znění zpráv


směrnicím, kdy říkal, ţe uniformitu celé evropské federace jednoznačně odmítá, neztotoţňuje se s ní jako občan ani jako prezident, ale přitom v další větě byl ochoten a velmi horlivě volal po sociální unifikaci, po řešení sociálního práva či něčeho jako evropská minimální mzda. Tím musel částečně mást jak evropské konzervativní proudy, tak i evropské federalistické či socialistické proudy, protoţe tak trochu pouţíval argumenty obou táborŧ,“ upozorňuje Jan Kubáček. Celý projev si přečtěte ZDE Mnohá témata byla pravým opakem Klausova nahlíţení na EU Za další zajímavý rozměr Zemanova projevu, který jsme postrádali u dřívějších vystoupení jak prezidenta Klause, tak prezidenta Havla, bylo volání po uţitečném sdílení nákladŧ. “A to jak v případě společné obrany a diplomacie, tak i společném sdílení nákladŧ například v oblasti dopravy, transevropských sítí, transevropských institucionálních projektŧ nebo ekonomických projektŧ. V tomhle ohledu nalezne mnohé posluchače, protoţe to je v současnosti poměrně velké téma,“ říká pro ParlamentníListy.cz Jan Kubáček, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Při srovnání se Zemanovými předchŧdci si všímá toho, ţe s Václavem Klausem si nynější prezident rozuměl v boji proti byrokratismu a dílčím směrnicím, které postrádají logiku a politiku zdravého selského rozumu, ale přesto základní pozici hájil jako Václav Havel. “A musel v mnoha ohledech dovádět Václava Klause, pokud sledoval jeho vystoupení, k brunátnosti. Protoţe mnohá témata byla prostě pravým opakem nahlíţení na svět Evropské unie, neţ je nahlíţení Václava Klause,“ poznamenává Jan Kubáček. Zeman zpochybnil obě pozice, přísně socialistickou i přísně konzervativní Ze strany europoslancŧ panovala jistá střídmá zvědavost. “Nebylo tam to tehdejší natěšení na Václava Havla, ale zároveň tam nevládla automaticky kritická demonstrativní nálada jako při návštěvě Václava Klause, kdy uţ tam mnozí šli s hotovým názorem demonstrovat odpor k názorŧm Václava Klause. Mnozí si ale na Zemanŧv projev teprve budou vytvářet názor proto, ţe Miloš Zeman zpochybnil obě dvě pozice, tu přísně socialistickou i tu přísně konzervativní. A tak si budou muset rozebírat jednotlivé pasáţe a pokoušet se číst postoje českého prezidenta do dalších let,“ myslí si politolog. Závěrem přiznává, ţe byl trochu překvapen, ţe český prezident zvolil angličtinu jako jazyk, jímţ k europoslancŧm ve svém vystoupení promlouval. “Ta praxe je tam opravdu odlišná. Já to vnímám jako snahu jak navenek, tak i do vnitřních řad, českým občanŧm a novinářŧm, vzkázat, ţe je kompetentní, ţe je připraven a ţe má schopnost vystupovat opravdu na úrovni v mezinárodních vztazích, v diplomacii, chovat se reprezentativně a také ţe je jazykově kompetentní,“ vysvětluje si prezidentovo rozhodnutí přednést projev ve světovém, a ne mateřském, jazyce Jan Kubáček. Angličtina byla signálem politickým elitám, ţe je kompetentním politikem Sám ho vnímá jako určitou symboliku, ale netroufá si odhadnout, jak k tomu přistoupí veřejnost. “Jestli to nebude chápat trochu jako rezignaci určitého českého vzkazu a českého vystupování na evropské pŧdě. Ale myslím si, ţe šlo o signál především politickým elitám a zároveň i novinářstvu a veřejnosti, ţe zkrátka Miloš Zeman je kompetentním politikem a má jazykovou znalost,“ dodává politolog.


Volba do Rady ČT a ČRo: Politické strany budou hrát o moc 26.2.2014

prvnizpravy.cz

str. 00

zprávy

Nadcházející volba nových členŧ Rady České televize a Českého rozhlasu bude testem vlivu a síly jednotlivých politických stran a zároveň bude mít přímý dopad na míru objektivity a budoucí dŧvěryhodnosti veřejnoprávních médií, tvrdí reţisér Marek Lichtenberk Plné znění zpráv


Je to smutné konstatování, ale uţ pouze o České televizi a Českém rozhlasu mŧţeme v současné době prohlásit, ţe jsou to média nejméně poznamenaná zájmy politikŧ a podnikatelských skupin či obojím, coţ je asi ta nejhorší moţná varianta, pokračuje ve svém komentáři Lichtenberk. Ať uţ si to chceme přiznat nebo ne, mediální scéna zaţívá v poslední době zemětřesení, jaké tu ještě nikdy nebylo. Největší deníky se dostávají do rukou finančních magnátŧ a ostrŧvek médií „neposkvrněných“ tím, co chtějí nejrŧznější zájmové skupiny, se čím dále tím víc zmenšuje. Nezdráhám se prohlásit, ţe nadcházející volba radních pro Českou televizi a Český rozhlas bude přímým testem demokracie v naší zemi a ţe mŧţe mediální scénu znovu a ještě zásadněji proměnit. O hodně jde samotným politickým stranám vládní koalice. Všechny z nich by si měly uvědomit, ţe hrají i samy o sebe a o to, jak moc budou veřejnoprávní média objektivně a nestranně informovat o nich samých. Pro ČSSD a předsedu Bohuslava Sobotku jednoznačně nastává test síly s ANO, které by v případě zásadního úspěchu ovládlo jak významná soukromá média, tak média veřejnoprávní. Pro KDU-ČSL a jejich předsedu Bělobrádka to je zase zkouška, jak moc ji budou jako nejmenší vládní stranu respektovat zbývající členové koalice. Matematika je jasná: v Radě České televize je nyní šest volných míst, v Radě Českého rozhlasu tři. Bude zajímavé sledovat, jak se dvě velké koaliční strany se svými kandidáty „poperou“ o rozdělení postŧ v České televizi, kolik televizních radních zbyde na KDU-ČSL a zda prokáţí ANO a sociální demokracie dobrou vŧli směrem lidovcŧm v případě rady Českého rozhlasu. Tam, pokud nedojde na potenciálně smírné rozdělení 1+1+1, vţdy prohrají hned dvě strany – velmi pravděpodobně lidovci a někdo další. Ve středu zájmu bude stát nepochybně Česká televize, mocné médium s obrovským polem pŧsobnosti a sledovaností. Sněmovní výbor jiţ zúţil počet kandidátŧ. Podle médií je tak do Rady České televize navrhován mimo jiné i Milan Uhde, její současný předseda, kterému v březnu mandát končí. Kandidát nepochybně dŧstojný, s morálním a profesionálním kreditem. Je tam však i řada dalších, jejichţ jména nadšení či dŧvěru rozhodně nebudí. Například mě nenapadá, proč by měla v tomto dŧleţitém kontrolním orgánu zasednout Eva Jurinová. Nemyslím si, ţe by bývalá moderátorka a exmluvčí motolské nemocnice byla zrovna tím nejpovolanějším kandidátem. Kontroverzní je například Eugen Freimann, kterého pravoslavná církev zbavila kněţství. Jeho jméno rovněţ figuruje v kauze lékaře Jaroslava Bartáka, který si odpykává čtrnáctiletý trest za znásilňování a vydírání. Trochu v pozadí za Radou České televize je volba radních Českého rozhlasu. Ani tady ale nebude o zajímavě osobní příběhy a prazvláštní kandidáty nouze. Shodou okolností je poslancem za ANO, který má tuto oblasti na starost, bývalý neúspěšný ředitel pardubického studia ČRo Martin Kolovratník. Musel jsem se proto pousmát, kdyţ jsem nedávno četl jeho výrok o tom, jak jsou jím prosazovaní kandidáti do rady Českého rozhlasu (a bývalí „odejití“ zaměstnanci téţe instituce) pánové Hekela, Šesták a Vejvoda zcela nestranní a apolitičtí. Doslova uvedl: „Navíc prokazatelně nejsou spojeni s ţádnou politickou stranou - a to je v mých očích hodně velké plus." Dovolím si tvrdit pravý opak. Za prvé proto, ţe jsou (ať uţ oficiálně či nikoliv) kandidáty ANO a jako takoví představují moţnost, ţe díky nim rozpínavé ANO získá kontrolu nad další z významných institucí na mediální scéně. Je to představa o to děsivější, kdyţ si uvědomíme, ţe jde o médium veřejnoprávní, s vysokou mírou objektivity a nestrannosti, s obrovskou poslechovostí a širokým zpravodajským záběrem. Navíc byli všichni tři jmenovaní stejně jako pan Kolovratník z rozhlasu propuštění, takţe je dost moţné, ţe by se v případě zvolení místo péče o rozvoj veřejnoprávního vysílání věnovali svým malým osobním vendetám a vyřizováním účtŧ z minulosti. Chtěl bych věřit, ţe zástupci klasických politických stran budou mít pud sebezáchovy a budou usilovat o to, aby jejich podíl na moci byl vyrovnaný a nenahrával spekulacím o budoucí (ne)vyváţenosti zpravodajství u České televize či Českého rozhlasu. V opačném případě tu brzy mŧţeme zglajchšaltovanou mediální scénu, která bude na poţadavky některých zájmových ekonomicko-politických skupin říkat jenom ANO, dodává Lichtenberk. Ryšánková: Do rozhlasové Rady se hlásí i Martin Putna Radními rozhlasu a televize by rádo bylo neuvěřitelné mnoţství lidí v poměrně neskutečném mixu. Do rozhlasové rady chce 37 lidí, včetně prostořekého Martina Putny, do televizní rady kandiduje pestrá směsice padesáti osmi lidí.



Kandidáti do televizní rady tvoří mnohem pestřejší společnost. Od jediného mediálního profesora Jana Jiráka, přes děkana FSV UK Jakuba Končelíka, bývalé manaţery České televize aţ po … aktivistu Jana Šinágla. Pestrá směsice padesáti osmi lidí. Včetně bývalého ředitele rozhlasu Richarda Medka, který tak strašně touţil být ředitelem rozhlasu, ţe pro to udělal prakticky cokoliv a kdyţ se mu to podařilo s vydatnou pomocí některých rozhlasových radních, přebral si „barák“ takovou rychlostí, ţe si Václav Kasík ani nestihl vzít svŧj hrnek. Pak zjistil, ţe to chce odpovědnost a podepsal něco, co podepsat vŧbec neměl. Coţ promptně vyřešil tím, ţe se nervově zhroutil, byl nemocen a pak ze zdravotních dŧvodŧ rezignoval. Kdyby na to co podepsal přišla policie, stíhejte někoho, kdo je v Bohnicích, ţe... Za obětavé sluţby pak dostal od tehdejší radní většiny ODS a TOP09 zlatý padák v milionové výši. Stal se píáristou Vojenské zdravotní pojišťovny a dnes si myslí, ţe ho to rehabilitovalo zpět na veřejné výsluní. Píše ve svém komentáři Irena Ryšánková, mediální analytička. (Marek Lichtenberk,irenarysankova,foto:arch.)

URL| http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/volba-do-rady-ct-a-cro-politicke-strany-budou-hrat-o-moc/

Občan Kučera.cs 26.2.2014

Xantypa str. 82 Vašek Vašák

Novinář

Vladimír Kučera stál u zrodu veřejnoprávního publicistického pořadu HisTORiE.cs a za šest let jeho existence posbíral (společně s jeho tvŧrci) řadu cen, ale i uznání od divákŧ a fanouškŧ česko-slovenské (i daleko starší) historie. Tvrdá škola Ţiţkova Vláďa vyrŧstal na Ţiţkove a chtě nechtě musel přijmout hodnoty, které byly tamními kluky vyznávány. Byla to tvrdá škola. Šikanu zaţil prakticky kaţdý. „Kdyţ tím ale člověk prošel, tak se zase otuţil proti ústrkŧm v dospělosti," usmívá se. Mezi vyslovené lumpy, jak sám tvrdí, nepatřil. „Ze začátku mě rodiče dokázali udrţet zkrátka, teprve v pubertě jsem začal trochu blbnout, ale pořád to ještě šlo. Aţ kdyţ jsem přišel na střední školu Na Praţačce, pochopil jsem například kulturní rozdíl mezi Ţiţkovem a Vinohrady. Já najednou patřil - co se týká chování mezi, kdyţ ne rovnou problémový, tak řekněme, mezi ne právě pozitivně vynikající studenty. Byl jsem drzej. Kdyţ si vzpomenu na to, co jsem si dovolil, jak jsem se někdy fakt idiotsky choval, ještě dnes bych si nafackoval," vzpomíná.,J%d časem jsme měli sraz se starými basketbalisty a trenér Jiří Fuks, který byl současně mým učitelem zeměpisu a tělocviku na střední škole, mi říkal:,Zachare - to byla moje přezdívka -, ty jsi na sobě musel hodně pracovat. Já tě pamatuju jenom jako prŧseráře.' Vŧbec jsem nevnímal, ţe mě profesoři takhle berou. Spíš jsem si myslel, ţe jsem měl smŧlu a ţe se na mě svedlo i to, co jsem neudělal." Dŧkazem budiţ to, ţe Vladimírova maminka syna nijak nešanovala, ale jednou odmítla podepsat ředitelskou dŧtku, protoţe bylo zřejmé, ţe potřebovali najít viníka a hodili to na něj. Maminka byla dlouho ţenou v domácnosti, kdyţ Vládfiv táta - strojní sazeč - umřel („to mi bylo sedmnáct pryč"), ţivila se jako pomocná dělnice. „Bydlel jsem nad Ohradou, do základky chodil na náměstí Barikád, postaru Perštýňák, ale pohybovali jsme se po celém Ţiţkove. Občas tam zajdu i dneska, i kdyţ tam uţ nebydlím. Před dvěma, třemi lety jsem potkal v jedné ţiţkovské restauraci známého - velmi kulantního pána, co tam právě spořádaně obědval. Kdyţ si vzpomenu, jaký to býval tvrdý hoch... Viděl jsem ho, jak asi v patnácti ostře spráskal přiopilého třicetiletého chlapa, který nás napadal. A dneska - váţený měšťan s velmi rozšafnými zpŧsoby a názory. V domě, kde jsem bydlel, jsem kamarádil hlavně s Petrem Procházkou, s ním jsme zaloţili Bratrstvo kočičí pracky. Rychlé šípy nám přišly moc ušlechtilé. Coţ také něco vypovídá o geniu loci." Autor RYCHLÝCH ŠÍPŦ Jaroslav Foglar bydlel nějaký čas, uţ ve vysokém věku, na Ţiţkově. „Kdysi jsem četl knihu o Praze 3, kde byla Foglarova vzpomínka na dětství, tehdy ţil s rodiči na Vinohradech. Vyprávěl, jak se vţdycky, kdyţ mířil z Vinohradské ulice do Slavíkovy a potom dolŧ, do ţiţkovských uliček, strašně bál, protoţe se tam pohybovaly,party zvláštních chlapcŧ'. Třeba se pro něj ti kluci stali později předobrazem Vontŧ. Já si myslím, ţe Stínadla Foglar vytvořil částečně podle Ţiţkova." K tomu malá poznámka. Kdyţ bylo Vladovi dvanáct, vlezli s kamarády po ţebříku zadním oknem do odsvěceného kostela či kaple. Kdyţ se tu rozhlédli, připadalo jim, jako by se objevili ve Foglarových Stínadlech. Jen deník Jana Tleskače nenašli. Jako divoši Kdyţ jsem viděl v HiSTORii.cs díl o skautech, všiml jsem si, jak Vladimírovi září oči. „Bohuţel moje generace neměla nikdy šanci být ve skautu. Časově to jaksi nevyšlo. Maximálně jsme,chodili do pionýra'. Jenomţe naši mě do něj nejdřív nechtěli pustit. Nebyl jsem tam, myslím, jako jedinej ze třídy. Dva roky jsem tím hodně trpěl, protoţe jsem byl do jisté míry ze všeho vyrazenej. Oni pořád někam chodili a já s nimi nemohl. Plné znění zpráv


Svoje členství v pionýru jsem si musel doma vyplakat, přestoţe jsem nikdy neměl rád organizace. Na pionýrském táboře jsem byl taky jen jednou. Jinak jsem trávil prázdniny u babičky, která mi poskytovala nekonečnou volnost. Občas jsme ráno vypadli a vrátil jsem se aţ večer. Chytali jsme pstruhy a raky, pekli a vařili je na ohýnku..." Jako kluk dostal Vladimír kníţku DVA DIVOŠI (od Ernesta Thomsona Setona, zakladatele woodcrafterského, zálesáckého hnutí - pozn. aut.), do níţ se okamţitě zamiloval. Podívá se prý do ní ještě dneska. No a u babičky zkoušeli s kluky ţít jako její hrdinové. „Postavili jsme si hráz, teepee a moc nás to bavilo, zatímco program táborŧ. .. Dodnes jsem špatně organizovatelnej." Film s Kachyňou Výjimkou bylo Vladimírovo členství v KSČ. „Rozhodl jsem se k tomu čtvrtý pátý den okupace - někdy kolem 25. srpna 1968. Bylo mi jedenadvacet, byl jsem strašně naštvanej kvŧli tomu, co se stalo, a chtěl jsem bojovat. Předpokládal jsem, ţe KSČ je jediná organizace, která je toho schopna. Moje proletárska maminka mě varovala:, Vláďo, neblbni, oni zŧstanou stejný,' a měla pravdu. Kdyţ jsem to potom pochopil, tak jsem v roce 1970 strčil legitimaci do obálky a poslal jim ji poštou. Nikdy mi neodpověděli. Okupace je pro mě nejvíc traumatizující záţitek v ţivotě." Aby se vyhnul vojně, účastnil se Vladimír po maturitě přijímacích zkoušek na rŧzné vysoké školy. Mezitím pracoval jako pomocný dělník v tiskárně nebo na rampě ţiţkovského nákladového nádraţí. V roce 1969 se dostal na Fakultu sociálních věd a publicistiky. „Pikantní bylo, ţe kdyţ jsem podepisoval těsně před koncem studia svŧj posudek, tak tam stálo, ţe mám sice zvláštní názory a postoje, ale ţe mé členství v KSČ mě jistě změní. Řekl jsem, ţe to asi těţko, a ţe mají bordel v papírech, protoţe jsem,rudou kníţku' vrátil uţ před pár lety, a ţe jsem nedostal ţádné vyrozumění, coţ přece není moje chyba. Vyhodit mě uţ nemohli. Navíc by s tím měli nejspíš problémy sami, ţe nechali na škole takový případ. Teprve později, kdyţ jsem nastoupil po škole do Ústavu zdravotní výchovy, jsem se dozvěděl, ţe jsem oficiálně vyloučenej." V Ústavu byl aţ do konce roku 1989 a jeho úkolem bylo psát o škodlivosti pití a kouření. Kromě toho přispíval do rŧzných novin. Ať uţ pod svým jménem, nebo pod pseudonymy. Sloupky do Mladé fronty například podepisoval Ladislav Kučírek. Kromě toho psal písňové texty. Prvním byli LIPICÁNI pro Hanu Hegerovou. Po sebeupálení Jana Palacha ho napadl text MISTRŦM JANŦM, který nazpíval Viktor Sodoma. „Pak se mi ozval Zdenek Merta, kterého jsem trénoval v basketu, a udělali jsme spolu pár písniček pro něj, Petru Černockou a taky něco opět pro Hanu Hegerovou." Kučera napsal také novelu, která se dostala k reţisérovi Karlu Kachyňovi, a ten podle ní natočil film BLÁZNI A DĚVCATKA. „Ten film měl smŧlu, ţe měl premiéru v listopadu 1989. Je v něm spor dvou bratrŧ - jeden je Ziţkovák a druhý takový vesnický,zdruţstevňovač' -a ten tam má výstup se soukromým sedlákem a stěţuje si na něj bráchovi, který mu na to říká:,A ty se mu divíš? Vţdyť jste to těm lidem ukradli.' Jsem rád, ţe jsem to uţ tehdy takhle napsal. I kdyţ to není ode mne. Řekla to moje maminka konkrétnímu člověku." Rusové archivy nikdy neotevřou Po roce 1990 přijal Vladimír nabídku šéfredaktora deníku Práce. Brzo nato mu volali z Mladé fronty. „Přestoţe byla mému srdci bliţší, musel jsem ji odmítnout, protoţe uţ jsem dal slovo v Práci." Později zaloţili s Alešem Ledererem a Janem Sternem a dalšími deník Prostor. „Moţná jsme uměli dělat slušné noviny, ale podcenili jsme úlohu trhu. Neuměli jsme je prodat." Pak byl ještě v Lidové demokracii a Večerní Praze a koncem 90. let šel na volnou nohu. S televizí koketoval uţ za minulého reţimu, kdy psal - pokud to šlo - scénáře pro dětskou redakci. V roce 2007 stál u zaloţení HISTORIE. cs. Ještě předtím ale začal uvádět POLITICKÉ SPEKTRUM. „Historie a politika spolu souvisejí. Líbí se mi, ţe šéfové některých malých stran jsou takoví donkichoti. Přestoţe dobře vědí, ţe nikdy nedosáhnou ani na velký peníze, ani na moc, nenechají se odradit. Je to pozoruhodné." Historie Vladimíra zajímala odjakţiva. Současně ho vţdycky rozčilovalo, jak se překrucuje. „Jsem přesvědčený, ţe je to dlouhodobě místní český zvyk. Ţe to není jen vina komunistŧ. Bohuţel svou moderní historii poznáme, aţ Rusové otevřou archivy. Jenţe ti je neotevřou nejspíš nikdy, protoţe - obrazně řečeno - dodnes neuvolnili ani archivy carské ochranky. Historici se v Rusku pramenŧ těţko dobírají. Tam je prostě tradice tajit a mlţit." Franze Kafku by po válce odsunuli Typicky česká se zdá Vladimíru Kučerovi skutečnost, ţe svoji historii vykládáme jako sérii podrazŧ a tragických událostí, které pro nás měly osudové následky. „Jakési dějiny patetických a patetizovaných poráţek, řekl bych. Negativa o sobě slyšet nechceme. Jak vznikala republika, o našem souţití s Němci, jak jsme se chovali k Ţidŧm, kdyţ se vraceli z koncentrákŧ. Na špatný se rádo zapomíná, a přitom řadu věcí jsme si zavinili sami. Já nevím, proč si třeba neřekneme, ţe o nás nerozhodla ani tak Jalta či jiná konference nebo dohoda a ţe v roce 1946 tady komunisty nevolil Stalin, ale občané Československa. Mimochodem: v tom Ústavu zdravotní výchovy j sem pracoval s dr. Čeňkem Adamcem, který byl ţákem Gallupa (George Horace Gallup byl prŧkopníkem v oboru prŧzkumu veřejného mínění - pozn. aut.) a bojoval na západní frontě. U nás třikrát zakládal Ústav pro výzkum veřejného mínění - poprvé hned po válce - a tenkrát v Plné znění zpráv


podstatě velmi přesně předpověděli, jak dopadnou volby v roce 1946. Pak dělali prŧzkum k volbám v roce 1948 a vyšlo z něj, ţe KSČ to nebude mít tak jasný. Jenţe přijeli jistí pánové, doprovázeni muţi v uniformách, sčítací archy odvezli a prŧzkum nikdy nespatřil světlo světa." Odsun Němcŧ je nejen další Kučerovi blízké téma, ale v podstatě i trauma. „S chutí jsem dělal v HiSTORii.cs díl s názvem NAŠI DOBŘÍ RODÁCI. Pojednává o tom, ţe naši spoluobčané -Němci a německy hovořící Ţidé z této země - něco přinesli světu a my na ně zapomínáme. Například,pop zajímavost': animator filmu ŢLUTÁ PONORKA (S hudbou The Beatles) Heinz Edelmann se narodil v roce 1934 v Ústí nad Labem a v roce 1946 byl s rodiči odsunut. Kdyţ jsme tenhle díl točili, tak jeden z historikŧ před natáčením v nadsázce prohlásil, ţe kdybychom uplatnili Benešovy dekrety na Franze Kafku, byl by taky odsunutý. Nebo by měl přinejmenším problémy." Mimochodem, s odsunem má zkušenosti i Vladimírova rodina. Teta jeho maminky měla za manţela Němce. Řezníka. Z jejich tří synŧ vyrostli nacista, komunista a bohém. „Ten třetí byl dentista, opilec a děvkař a jediný válku přeţil. Jeho dva bráchové narukovali do wehrmachtu a padli na frontě. On byl odsunut a spokojeně a bohatě doţil v Německu. Já měl vŧbec rodinu. Tatínkova sesťřenice Helenka byla praţská Němka a vzala si za muţe Ţida. Hodně jsme k nim chodili, měli mě strašně rádi. Za protektorátu se teta odmítla s manţelem rozvést, takţe šel do koncentráku aţ koncem války, kterou díky tomu přeţil. A ten čin jí pak zachránil od odsunu. Takţe si vzájemně pomohli. Proto nemám rád řeči o národních zájmech. Já ty lidi pamatuju, byli strašně hodní, a dost dobře nechápu, proč by měla být Helenka, kdyby si náhodou nevzala Ţida, odsunutá, a proč by on měl vyletět komínem." Před natáčením zajdu do hospody Čím víc se Vladimír noří do historie, tím víc objevuje témata, která si vŧbec neuvědomujeme. „Vrtalo mi třeba hlavou, proč byl svatý Vojtěch pořád pryč, přestoţe tu byl doma. Historici říkali, ţe tady vlastně pořádně nesplnil svŧj úkol christianizovat zemi. On se ale vzdělával v Magdeburgu, také pobýval třeba v Římě a jako intelektuál tu nemohl vydrţet, protoţe se potkal s vyspělejší civilizací a my jsme byli v tý době barbarský burani. Tak asi vţdycky někam utekl za kulturou. Navíc nejspíš touţil po mučednické smrti a Prusy k ní v podstatě přinutil. Podle hodnověrného dobového svědectví za nimi pořád chodil a kázal jim o Jeţíšovi, oni ho odháněli, ale probíhalo to víceméně pokojně. Přestalo se jim to líbit aţ tehdy, kdy je začal pronásledovat v jejich posvátných hájích. V okamţiku, kdy zasahoval do jejich obřadu, ho několikrát napomenuli, jenomţe on si nedal říct, tak ho zabili." Představoval jsem si, ţe před kaţdým dílem dostane moderátor od svého týmu rešerši k tématu, aby se v něm orientoval. „Dramaturgové mi hodně pomŧţou, ale to podstatné v přípravě si dělám sám. Za prvé mě to baví a za druhé si myslím, ţe moderátor by se neměl tvářit, ţe tomu rozumí stejně jako odborníci, které si pozval. Já jsem tam za občana. Naštěstí mám o historii jakýs takýs přehled z dřívějška a dobrou paměť." Před kaţdým natáčením má Vladimír Kučera jeden rituál: zajde do hospody a diskutuje tam o aktuálním tématu s kamarády. „Lidi o historii mluví rádi. A hodně o ní vědí. Já rešpektujú pamětníky a někdy si je do pořadu i zveme, ale co mě dokáţe vytočit, je argument některých:,Já to pamatuju (neřku-li: pamatuje to dědeček či tetička), jak to vykládají historici, tak to nebylo!' Ten člověk třeba nelţe, ale jednak si to nemusí pamatovat přesně a vzpomínky jsou za dlouhé roky přetvořeny vnitřními pocity a vnějšími vlivy, pamatujeme si, co chceme, a pak - co zaţil jeden, nemusí být obecně platné." Za HiSTORii.cs dostali její tvŧrci mnoho cen. Bohuţel pořad sleduje maximálně tak sto, dvě stě tisíc lidí týdně. „Strašák sledovanosti je pořád ve vzduchu, navíc televize má ráda změny. Jenţe tenhle typ pořadu se podle mě o moc jinak dělat nedá. Ţe jednou skončíme, je mi vcelku jasné. To ovšem neznamená, ţe mě přestane historie zajímat." *** VLADIMÍR KUČERA I * 3.4.1947 Novinář, moderátor, dramaturg. Vystudoval FSVP UK. Od roku 1974 pracoval v Ústavu zdravotní výchovy Praha, po roce 1989 byl redaktorem v denících Práce, Prostor, Lidová demokracie, Večerní Praha. Od roku 1999 je na volné noze. Na ČT moderuje pořady HISTORIE. cs a POLITICKÉ SPEKTRUM. Psal texty (pro Hanu Hegerovou, Petru Černockou ad.), na motivy jeho novely natočil Karel Kachyňa film BLÁZNI A DĚVČÁTKA. HISTORIE. CS Publicistický pořad vysílaný od 3. září 2007 na ČT2 (nyní kaţdou sobotu ve 21:05 na ČT 24) se věnuje historii. Moderují ho publicista Vladimír Kučera a historička Marie Šedivá Koldinská. Ocenění: 2012 - Cena Václava Havla, Trilobit (uděluje FITES a město Beroun), 2011 - Čestná medaile Vojtěcha Náprstka (AV ČR), 2010 - Elsa (televizní cena, uděluje ČFTA), 2009 - Ano, ano, ne, ne (Cena Josefa Luxe), 2008 - Elsa. Foto popis| FOtO Z Cyklu HISTORIECS, z dílu KOLIK KONCŦ MĚLA VÁLKA?, který Se tOČil v Muzeu studené války v Rozvadově. Zleva Stanislav Kokoška, Tomáš Jakl, Vladimír Kučera a Vít Smetana Foto autor| foto Milan Linhart Plné znění zpráv


Jan Lacina a Tereza vrabelová Kopáčova 26.2.2014

Xantypa

str. 86

Reţiséři

Magda Šebestová Po neuvěřitelných čtrnácti letech opustila obrazovku talkshow KRÁSNÝ ZTRÁTY. Hostitel Michal Prokop vyzpovídal během pěti set dílŧ jeden tisíc slavných i méně slavných, ale vţdy zajímavých hostŧ. Kdo jsou ti, kdo stáli za zrodem a impozantně dlouhým ţivotem pořadu? Představujeme vám spoluautory a reţiséry - Jana Lacinu a Terezu Vrabelovou Kopáčovou. * Jak se tehdy zrodila myšlenka na pořad KRÁSNÝ ZTRÁTY? Jan Lacina: Formát jsme si s Terezou vyzkoušeli na Prime, kde jsme se taky poprvé potkali. Takţe kdyţ nás oslovila Česká televize, uţ jsme byli dost „poučení". Pokud jde o název, pracovali jsme s několika písničkami Michala Prokopa, a byla to Tereza, kdo nás přesvědčil, ţe ve spojení krásný ztráty se skrývá netušená síla. Tereza Vrabelová: Kluci navrhovali HOSPODU NA VĚČNOSTI. Ta se mi ale jako znělka nelíbila, na rozdíl od KRÁSNEJCH ZTRÁT. Takţe, ač jsem v téhle partičce spíš intelektuální outsider, připravila jsem si nezpochybnitelnou argumentaci ve zkratce, ţe krásný ztráty nesou lepší téma i obsah, protoţe je zaţil kaţdý, kdo se o něco pokusil. A Honza s Michalem mi na to řekli: „To je skoro geniální, to jsi nemohla vymyslet ty!" * Čím si vysvětlujete, ţe se vám podařilo udrţet tak dlouho přízeň divákŧ napříč věkovými kategoriemi s takhle sofistikovaným pořadem? Jan: Myslím, ţe se povedl název, znělka... Navíc, stejně jako Michal Prokop sám, i ZTRÁTY se pohybovaly na hraně hlavního proudu. Ale pokud jde o „masovost", ZTRÁTY určitě nelze srovnávat s talkshow Karla Šípa nebo Jana Krause. Tereza: Taky to bylo zajímavou atmosférou a dŧleţitou roli sehrál stredobod všeho - Michal Prokop. * Všichni tři jste silné individuality - kdo z vás dominoval při stavbě pořadu? Tereza: Já jsem tomu dávala spíš formu. Honza s Michalem jsou bezesporu otcové obsahu. * Při sledování ZTRÁT jsem vţdycky měla trochu pocit, jako bych se dívala klíčovou dírkou... Tereza: Ty kamery jsme opravdu dost schovávali, aby se hosté cítili dobře a my tak pomohli autentičnosti. Dělali jsme to i kvŧli Michalovi - on se totiţ chová jinak, kdyţ na něj míří kamera. * Přispěla asi i atmosféra barového pultu. Čí to byl nápad? Jan: Já jsem říkal, ţe pokud si mají tři lidi odvázané povídat, musí to být u baru. Mám totiţ v baru hodně nasezeno... * Jak jste vybírali hosty, dostali jste se někdy do sporu? Tereza: Abych se přiznala, v několika případech jsem s hostem, kterého kluci vybrali, problém měla... Jan: S Michalem jsme měli systém „červených karet" - vzájemně jsme se mohli vetovat. Klíčový slogan pro výběr hostŧ byl: Dva světy u jednoho baru. Takţe u nás spolu byli nuceni mluvit třeba fotbalista Kuká a herečka Geislerová. * Jak dlouho vám tenhle princip výběru vydrţel? ¨ Jan: Jak šel čas, začal trochu slábnout, protoţe uţ nešlo najít tak vyhrocené dvojice. Postupně jsme začali zvát například manţelské dvojice, před kamerou si tak začali vyříkávat věci třeba Petr Uhl a Anna Plné znění zpráv


Sabatová. Nebo jsme měli rozvedený pár Pavlu a Mufida Jazairiovy. Kontrast j sme hledali taky ve věku například s Darou Rolins vystoupila Vlasta Prŧchová. * Na jaké hosty vzpomínáte nejraději? Jan: Spousta byla inspirativních. Ale největší radost jsem měl, kdyţ se podařilo přivést lidi, kteří toho mají hodně za sebou. Třeba Lenku Reinerovou, Tomáše Baťu, Soňu Červenou, Geraldinu Muchovou, Karla Malicha, Vlastu Prŧchovou. Moţná bych mohl vzpomenout na Júlia Satinského. Nedávno jsem si díl s ním pouštěl a znovu jsem si uvědomil, jak byl nabitý optimismem, inteligencí, talentem... V šatně nám tehdy říkal: „Mňa tieţ lákali do politiky, ale já som si vravel prečo, veď já mám talent..." * Byl někdy s nějakým hostem malér? Jan: Jiří Suchý a Waldemar Matuška měli být spolu, a přišli kaţdý v jiném měsíci. Dodneška se neví, čí to byla chyba. A taky jsme trochu válčili s neboţtíkem Jiřím Krejčíkem, který lišácky nepodepsal smlouvu před natáčením a nechtěl ji podepsat ani po něm. Pak jsme se kvŧli tomu asi měsíc scházeli, všichni z toho šíleli a já díl s ním asi osmnáctkrát přestříhával. * A pan reţisér Krejčík to bohorovně komentoval slovy: „No vidíte, jak jste šikovnej! "Tereza: Přiznám se, ţe jsem byla ráda, ţe jsem tehdy uţ ZTRÁTY nereţírovala... Já zaţila největší drama ještě na Prime v pořadu NIC VE ZLÝM, kdy se nám ve studiu přiopil pan Škvorecký. To by samo o sobě nebylo tak hrozné, kdyby druhým hostem nebyl Václav Havel a u natáčení neseděla Škvoreckého manţelka paní Salivarová, která mě tahala z reţie a velmi razantně se domáhala toho, abych natáčení stopnula... Tereza: V posledních letech uţ jsem s vámi nebyla. * Hledaly se vám dvojice hostŧ obtíţněji? Jan: Začátkem roku jsme sepsali ambiciózní plán, v němţ figurovaly osobnosti typu Ivana Lendla nebo Miloše Formana. Vţdycky jsme dobrou polovinu z nich sehnali a zbytek improvizovali. V jednom z posledních dílŧ jsme například měli dva relativně neznámé kluky - brněnského aktivistu Matěje Hollana a šílenými nápady sršícího kavárníka Ondřeje Kobzu, který po Praze otevírá výstřední projekty ve veřejném prostoru. I kdyţ to rozhodně nejsou ţádné celebrity, oba mají obrovské mnoţství vnitřní energie. Tereza: To byla jedna z našich základních premis, kterou já osobně aplikujú skoro na všechno. Kdyţ to zjednoduším, tak není ani tak dŧleţité, co host říká, ale jaká z něj jde energie. A obecně - kdyţ se do něčeho vrhne energie, ona se prostě vrátí zpátky. * Bylo osvěţující, ţe jste se neorientovali pouze na zjevné celebrity... Jan: V jednu chvíli jsme se ocitli pod tlakem programového ředitele Milana Fridricha, který v rámci zvýšení sledovanosti trval na tom, ţe musíme uvádět slavné osobnosti typu Karla Gotta. Na nějakou dobu nám dokonce pozastavil natáčení a začal reprízovat ty nejhvězdnější díly, například s Albrightovou a Havlem. K jeho velkému překvapení se ale brzy ukázalo, ţe sledovanost zŧstala stejná. Zjistilo se, ţe je tady etablovaný pořad, který nestojí na „celebritách". * Moc hostŧ, ty slavné nevyjímaje, vás ale neodmítlo, ţe? Tereza: No jo, Michalovi jako hostiteli se prostě těţko odmítá... Jan: Prokop nemá rád konflikty, takţe měl tendenci všechno jaksi uhlazovat, coţ mi ze začátku vadilo. Byl to ale taky jeden z dŧvodŧ, proč ve ZTRÁTÁCH lidi rádi účinkovali - oni se ho totiţ nebáli... * Jak jste na tom byli za tu řadu let s ponorkovou nemocí? Jan: Poté, co jsem v poslední době pracoval na jiných projektech s jinými lidmi, znovu a znovu jsem si uvědomoval, jak jsme zhýčkaní - ve ZTRÁTÁCH se sešla neuvěřitelně vytříbená skupina lidí. Za celou dobu si nepamatuju jediný zásadní problém nebo dusno. Zkrátka, v téhle sestavě byla radost pracovat. Plné znění zpráv


Jan: Já bych měl na Terezu otázku. * Litovala jsi někdy, ţe jsi v roce 2009 KRÁSNÝ ZTRÁTY opustila? Tereza: Po samotné práci se mi tolik nestýskalo, ale chyběli jste mi vy. Bavilo mě ZTRÁTY postavit, nastolit systém, kterým se pořad bude točit, a dát mu atmosféru. Pak uţ se jen opakuje totéţ. Dva dŧleţité argumenty, proč jsem tam vydrţela přes deset let, jsou, ţe jsme se s kluky hodně sblíţili a stala se z nás váţně skoro rodina. Kromě toho, celý ţivot nestíhám a mám permanentní potřebu se dovzdělávat, coţ mi ZTRÁTY umoţňovaly. Bezbolestně jsem se tam dozvídala dŧleţité věci, coţ mi po mém odchodu chybělo. * Kdo rozhodl, ţe se pořad po čtrnácti letech ukončí? Jan: Vlastně jsme končili několikrát, ale vţdycky z toho z rŧzných dŧvodŧ sešlo. Já patřím k zastáncŧm myšlenky, ţe jubilejních tisíc hostŧ, pět set premiér a čtrnáct let trvání jsou úctyhodná čísla, která skýtala ideální příleţitost odejít s fanfárami. Ale bylo to společné rozhodnutí. Nakonec fakt, ţe jsme přeţili osm generálních ředitelŧ ČT, mluví sám za sebe. Označil bych to skoro za „obří slalom". * Jak vznikla kavárna Krásný ztráty? Jan: Mezi svým třicátým a pětatřicátým rokem jsem měl obrovskou vnitřní energii a jakýsi přetlak tvořivosti, ale v televizi se mi je nějak nedařilo uplatnit. Paralelně jsem tehdy koketoval s myšlenkou otevřít si kavárnu. A kdyţ jsem našel vhodný prostor, napadlo mě, ţe bych mohl našemu pořadu udělat takový pomník tím, ţe bych kavárnu pojmenoval stejně. Říkal jsem si, ţe kavárna televizní pořad přeţije a my se tam pak budeme s Prokopem potkávat. Tehdy v roce 2005 jsem si samozřejmě nemyslel, ţe pořad vydrţí čtrnáct let... Terezo, pamatujete si ještě, jak jste se s Honzou potkali? Tereza: Myslím, ţe na projektu TŘICET NAVRATŦ MAJORA ZEMANA, a já měla z našich setkání mimořádně dobrý pocit. Asi díky porozumění a pnrozenosti našeho kontaktu. Všechno pěkně plynulo a mně začalo být podezřelé, ţe mě „nebalí". * To mi nejvíc utkvělo. Kolik nám vlastně tenkrát bylo, pětadvacet? Jan: Dvacet osm. To bylo nedostatkem sebevědomí. Tebe předcházela pověst profesionála, kterému se všechno daří a nikdy nic nezkazí. A hrozně jsem nesnášel, jak jsi pro okolí hrála tu povinnou hru typu: „Jeţíšmarjá, to zas bude prŧšvih!" Tereza: To je ale celoţivotní nedorozumění. To nebyla a není hra pro okolí, ale mŧj bytostný strach. Jan: Teď mě napadá, ţe podstatný rozdíl mezi námi je, ţe Tereza je člověk, který dostává nabídky, zatímco já jsem zcela opačný typ - já si musím vytvořit svŧj vlastní prostor a celou věc jaksi přivést na svět. Znáte se čtrnáct let. * Kdo jste byli tehdy a kdo jste dnes? Tereza: To je přímo „krásnoztrátová" otázka... Jan: Někdy mám pocit, ţe jsem od té doby ţil souběţně čtyři ţivoty nabité situacemi, emocemi. Ne všechno se dá vyprávět... Pro mě to bylo hrozně nasycených čtrnáct let. Kdyţ jsme se v mých osmadvaceti letech s Terezou potkali, netušil jsem, ţe časem budu mít dvě vysoké školy, dvě děti, rozhodně mě tehdy ani v nejmenším nenapadlo, ţe budu mít po Praze čtyři kavárny, hudební klub a v Dejvicích málem nóbl restauraci. Nikdy by mě nenapadlo, ţe KRASNÝ ZTRÁTY potáhneme čtrnáct let. A překvapivě mi vŧbec nedělá potíţe stárnutí. Vţdycky se mi líbilo, jak stárne Michal Prokop, a moţná mě i v tomhle ovlivnil pozitivně. * A ztráty? Jan: Velmi mě zaskočilo, ţe se mi rozpadla rodina - to mě sestřelilo skoro na tři roky. Uţ je to ale naštěsti za námi. A pracovně? Pro zbytek ţivota mám bolestně nabyté nové východisko: Dospěl jsem k rozhodnutí, ţe uţ chci dělat jen věci, které mě baví, s lidmi, kterých si váţím, zajímají mě a inspirují... Tereza: Tak v tomhle ohledu jsem nejspíš mimořádně konzistentoí člověk - podle teorie, ţe kdyţ děláš s lidmi, kterých si neváţíš, neváţíš si ani sám sebe, mě nikdy nenapadlo dělat s lidmi, co mi nesedí. Naštěstí jsem Plné znění zpráv


vţdycky měla moţnost vybrat si šéfy a tým si poskládat sama. Měla jsem okolo sebe i lidi, s kterými se nepracuje úplně lehko, ale vţdycky to stálo za to. * Tereza tehdy a Tereza dnes? ¨ Tereza: Nikdy jsem vlastně nic neplánovala - nebyl čas, ani potřeba, protoţe základní nabídky jaksi chodily samy. Mám teorii, ţe ţenské se mění míň neţ chlapi. Jsou rychleji hotové a pak uţ jen sbírají zkušenosti. V mém případě přišel manţel, který začal trochu nabourávat - zajímavě, i kdyţ někdy bolestně -, to, o čem jsem si myslela, ţe jsem já... To je pro mě třeskutý vývoj v posledních dvou letech. Jinak bych byla skoro ochotná říct, ţe jsem tehdy byla stejná jako teď. * A co bude dál? Jan: Myslím, ţe ţijeme na tektonickém zlomu, proměňuje se svět a s ním i média - víceméně končí papírové noviny a televize jde buďto do zpravodajství, nebo zábavy. Z toho jsem vyvodil, ţe se teď zaměřím na kultivaci Dejvic a Prahy 6. Jednak se tady snaţím s kamarádem rozţít restauraci a kavárnu s názvem Nahoře a dole a také intenzivně přemýšlím o tom, ţe budu usilovat o změnu strnulého klimatu v Praze 6. Pohrávám si s myšlenkou kandidovat u nás na starostu. * Čímţ tedy během chvíle popírám svŧj avizovaný záměr pohybovat se výhradně mezi lidmi, kterých si váţím... Tereza: Já mám to štěstí, ţe kdyţ jsem přišla do ČT s nápadem, umoţnili mi ho realizovat. Ţe to, co zajímá mě, zajímalo i diváky. I kdyţ i tohle se mŧţe rychle změnit. KRÁSNÝ ZTRÁTY jsem mimo jiné taky opustila proto, ţe uţ se mi prostě nevešly do ţivota. Jak se vám do pracovního kolotoče vejde dcerka? Tereza: Ve čtyřiceti letech jsem neporodila dítě proto, abych je odloţila. Takţe jí všechno přizpŧsobuju. A navíc, jak jsem říkala, nejsem plánovač. Nakonec jedna z dŧleţitých sloţek inteligence je přizpŧsobivost. Jan: Kdysi jsme měli ve ZTRÁTÁCH zakladatele Scio testŧ v ČR a Michal Prokop se ho ptal: „Na co máme připravovat naše děti do světa, o kterém nevíme, jak bude vypadat?" Odpověď zněla: „Klíčová schopnost bude kaţdopádně adaptace na změnu." A tak si říkám, ţe obě moje děti, Laura i Adam, které v dŧsledku rozpadu naší rodiny jsou tu u mě, tu u maminky a střídavě u obou babiček, budou vlastně skvěle připravené na ţivot. Tereza: Nevím, jestli jsem zkostnatělá, ale já se naopak snaţím dceři Luise dát řád a stabilitu. Mám totiţ na sobě ověřeno, ţe aby byl člověk schopen adaptovat se na změnu a ponořit se do věcí, které mu za to stojí, aby měl energii a odvahu, potřebuje mít vnitřní řád, disciplínu a hlavně vnitřní jistotu, kterou tvoří rodiče v dětství... * Honzo, budou vám ZTRÁTY chybět? Jan: Zajímalo by mě, jestli někdo napíše do televize byť jeden jediný dopis, ţe je mu líto, ţe ZTRÁTY skončily... Já to momentálně ve svém okolí slýchám. Za sebe musím říct, ţe to povaţuji za velmi příjemně uzavřený příběh. Na rozdíl od Michala Prokopa, který to vnímá poněkud citlivěji, jsem s tím takhle zcela spokojený... *** JAN LACINA (44) Pŧvodním povoláním reportér (Reflex, TV Nova, Lidové noviny, Prima TV), později se etabloval jako televizní producent, scenárista a reţisér. Od roku 1998 se podílel na pořadech NIC VE ZLÝM (Prima TV), TŘICET NÁVRATŦ MAJORA ZEMANA, KRÁSNÝ ZTRÁTY, VELKÝ VŦZ, 13. KOMNATA nebo ALBERTOV 16:00 (vše ČT). Je spoluzakladatelem populárních praţských kaváren Krásný ztráty (2005) a Café NONA (2010) a hudebního klubu Carpe diem (2007). S hercem Václavem Jiráčkem a dalšími přáteli na hranici rodné Bubenče a Dejvic nově otevřel kavárnu a restauraci Nahoře a dole. Je absolventem oboru politologie a mezinárodní vztahy na FF ZČU. Kromě toho studoval na FTVS UK, FF UK a FSV UK, kde absolvoval obor mediální studia. Nikdy by mě nenapadlo, Ţe KRÁSNÝ ZTRÁTY potáhneme čtrnáct let. A překvapivě mi vŧbec nedělá potíţe stárnutí. Vţdycky se mi líbilo, jak stárne Michal Prokop, a moţná mě i v tomhle ovlivnil pozitivně. (Jan Lacina) Plné znění zpráv


TEREZA VRABELOVÁ KOPÁČOVA (45) Reţisérka, producentka televizních filmŧ. Pŧvodně dokumentaristka, točila i reklamy a videoklipy, pět let byla šéfredaktorkou týdeníku Story. Pro TV Nova připravila šestnáct filmŧ série SOUKROMÉ PASTI, podílela se na seriálu DOKONALÝ SVĚT, v současné době připravuje druhou řadu televizních filmŧ NEVINNÉ LŢI. Je absolventkou katedry dokumentu na FÁMU. Foto autor| foto archiv a Lenka Hatasová

Na Ukrajině ode dneška úřaduje nová koaliční vláda 27.2.2014

ČRo Radioţurnál

str. 01

18:10 Ozvěny dne - publicistika

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Na Ukrajině ode dneška úřaduje nová koaliční vláda a chce se zaměřit na hospodářskou stabilizaci země. Nejdŧraznější prohlášení z Kyjeva ale zaznělo směrem k Moskvě. Prozatímní prezident Oleksandr Turčynov varoval Rusko před jakoukoliv vojenskou agresí na Krymu. V regionu s většinovou ruskojazyčnou populací, kde po pádu Viktora Janukovyče sílí hlasy po odtrţení od Ukrajiny, a kde dnes parlament vypsal na 25. května, na den předčasných prezidentských voleb, referendum o větší autonomii Krymu. Tamní poslanci to odhlasovali v budově, kterou několik hodin předtím obsadili proruští ozbrojenci a nad parlamentem i sídlem místní vlády vyvěsili ruskou vlajku. V krymské metropoli Simferopolu máme zvláštního zpravodaje Ondřeje Boudu. Dobrý večer. Ondřej BOUDA, zvláštní zpravodaj ČRo, Simferopol, Autonomní republika Krym -------------------Dobrý večer. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Ondřeji, o čem přesně tedy mají za pár měsícŧ voliči v referendu rozhodovat? A mohlo by to částečně utlumit separatistické nálady? Nebo naopak rozbouřit? Ondřej BOUDA, zvláštní zpravodaj ČRo, Simferopol, Autonomní republika Krym -------------------Přesné znění otázky jsem neviděl, ale podle vyjádření předsedy parlamentu by lidé měli rozhodovat o větší autonomii Krymu. Nezávislost sice předseda shromáţdění vyloučil. Jaké přesně v parlamentu ale vládnou nálady, není jasné, protoţe /nesrozumitelné/ zároveň odvolala regionální vládu a bude sestavovat novou. Potom tedy uvidíme, jakým směrem se Krym vydá. Je moţné, ţe politici vycítili moţnost získat pro sebe více pravomocí v této revoluční době a chytili se příleţitost. Na druhou stranu představitel krymských Tatarŧ varuje, ţe kroky parlamentu povedou k odtrţení. Sám se zasedání odmítl zúčastnit, protoţe prý odmítá pracovat pod dohledem zbraní. A odsoudil ty, kteří jednají, prý jsou pod vlivem Moskvy, která jim má slibovat podporu i úplatky. Jestli to utlumí ty procesy, netuším, dá se předpokládat, ţe stejně jako na Majdanu tady lidé v ulicích vydrţí aţ do těch květnových voleb. Ale musím dodat, ţe největší nepokoje tu vyvolávají dva vyslanci z Moskvy. Jednoho z nich jsem včera viděl v Sevastopolu. A on podněcoval lidi k demonstracím. Sliboval podporu Moskvy. A i podle Ukrajincŧ ţijících na Krymu jsou právě tito dva muţi zodpovědní za tu současnou vlnu demonstrací. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------No, a kam se od rána posunula situace v Simferopolu kolem obsazených budov krymského parlamentu a vlády? Polevilo částečně napětí? Ondřej BOUDA, zvláštní zpravodaj ČRo, Simferopol, Autonomní republika Krym -------------------Tak tu budovu parlamentu od rána okupuje asi 60 proruských ozbrojencŧ, nemají ţádné poţadavky ani nevyjednávají. Na náměstí je přišlo podpořit několik set lidí. Mávají ruskými vlajkami. Dorazily i posily z dalších měst, zaznamenal jsem příchod Sevastopolčanŧ, které dav vítal bouřlivým skandováním. Přestoţe je na náměstí klid, tak k budově parlamentu se nedá dostat. Kordon policistŧ tam nikoho nepouští. Je vidět jen barikáda z nábytku, nicméně policie dnes měla podstatně méně práce neţ včera, kdy kromě těch několika Plné znění zpráv


stovek proruských demonstrantŧ přišly i tisíce Tatarŧ, kteří naopak podporují novou vládu v Kyjevě. Jen pro úplnost, aby to nebylo nikomu divné, tak ozbrojenci, kteří obsadili budovu parlamentu, do ní vpustili poslance na mimořádné zasedání. Ale jak uţ jsem říkal, ne všichni dorazili. Jinak kolem Sevastopolu dnes vyrostly barikády na silnicích, podobně jako na západní a střední Ukrajině je obsadila domobrana. Tentokrát ale proruská. Zpovzdálí je sleduje policie, ale nijak proti nim nezasahuje, podobně jako ve zbytku země domobrana prŧjezdu nebrání. A jde spíše jen o preventivní opatření a symbolické vyjádření odporu k té nové vládě. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Ukrajinský prozatímní prezident apeloval, aby ruští vojáci na velké námořní základně v Sevastopolu neopouštěli její areál. Komentovalo to nějak velení ruské černomořské flotily? Ondřej BOUDA, zvláštní zpravodaj ČRo, Simferopol, Autonomní republika Krym -------------------Ona se tady objevuje celá řada rŧzných neověřených zpráv. Například po Sevastopolu se dnes měly projet dva ruské obrněné transporty. Já jsem nic takového neviděl, ale moţné to je. Mluví se o elitních jednotkách, které se přesunuly do Sevastopolu. Jak ale říkám, jsou to nepotvrzené zprávy a zvěsti, které se v tom zmatku šíří. Na druhou stranu nic z toho nemusí ještě znamenat ruský vojenský zásah Kremlu. Moskva totiţ prý sepisuje seznamy rodinných příslušníkŧ vojákŧ umístěných na Krymu. A to spíš značí přípravu na případnou evakuaci ruských občanŧ, pokud se situace zhorší. Ale zatím tu kromě té rusky mluvící menšiny nikdo ţádné násilnosti nevyvolává. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Z krymského Simferopolu se přihlásil náš zvláštní zpravodaj Ondřej Bouda. Díky, na shledanou. Ondřej BOUDA, zvláštní zpravodaj ČRo, Simferopol, Autonomní republika Krym -------------------Na slyšenou. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Do studia přišel Martin Riegl z Institutu politologických studií praţské Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý večer. Martin RIEGL, politolog, Institut politologických studií FSV UK -------------------Dobrý večer. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Riegle, kdyţ ještě zŧstaneme na Krymu, jak se ta situace podle vás vyvine? Mŧţeme čekat nějaké bouřlivější protesty za odtrţení této části země od Ukrajiny? Martin RIEGL, politolog, Institut politologických studií FSV UK -------------------Ono ty protesty nejsou úplně masivní, ono to vypadá, ţe jsou /chyba nahrávky/, řekl bych asi organizované, ţe tam je nějaký popud, řekněme, z Ruské federace. Není to úplně spontánní proces, protest. Samozřejmě, byly tam nějaké ty bouře mezi krymskými Tatary a, řekněme, tou rusky mluvící populací. Takţe tam sráţky lze očekávat. Pokud jde o ozbrojené sloţky, řekněme, legitimní vlády, nebo v uvozovkách legitimní vlády v Kyjevu, tam bych očekával, ţe ty se budou chovat spíše zdrţenlivě a nebudou se snaţit zavdat příčinu k nějaké provokaci a případné odvetě. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------O jakou míru autonomie by případně a reálně mohl Krym v rámci Ukrajiny usilovat podle vás? Martin RIEGL, politolog, Institut politologických studií FSV UK -------------------Plné znění zpráv


Ty moţnosti jsou samozřejmě rŧzné opravdu od autonomie, která by se týkala, řekněme, jazykové politiky. S tím, ţe to je rusky mluvící populace, takţe by tam byla speciální jazyková politika, ţe by tam byl v platnosti ten zákon, který ukrajinský parlament zrušil. Ale moţná je samozřejmě i nějaká varianta konfederace, kdyby opravdu Krym usiloval o nějaký status státu, který by byl v podstatě na úrovni zbytkové Ukrajiny. A tam uţ by to byl první krok k faktické nezávislosti. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Co si myslíte, ţe podnikají v posledních dnech Rusové na jaksi, aby zesílili svŧj vliv především na Krymu? Myslíte si, ţe nejsou vyloučené nějaké zákulisní triky, nějaké podněcování tamní situace? Martin RIEGL, politolog, Institut politologických studií FSV UK -------------------Jsem o tom téměř přesvědčen, ţe samozřejmě Rusové se snaţí nastolit nějakou gradaci té situace. Eventuelně získat tam nějaké rozhodující slovo. Ono, nezapomínejme na to, ţe Rusové ovlivňují velmi situaci v Moldavsku prostřednictvím kontroly té neuznané republiky Podněstří. Dále mají velký vliv na Gruzii skrze Abcházii, Osetii. Takţe samozřejmě tohle to je pro ně další mocenská základna v regionu. A samozřejmě ta přítomnost na té vojenské základně v Sevastopolu jim to velmi, velmi umoţňuje. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Moskva popírá, ţe by přímo s děním na Ukrajině souvisel ten včerejší rozkaz k prověrce pohotovosti ruské armády na západě země. Ale ten dnešní pokyn, aby bojovou pohotovost drţelo stíhací letectvo u hranic s Ukrajinou, to by měl být uţ těţší kalibr. Dá se to tak brát? Martin RIEGL, politolog, Institut politologických studií FSV UK -------------------Je to asi určitá, řekněme, gradace toho tlaku. Nicméně já bych tohle to úplně neodsuzoval. Ona ta situace je opravdu napjatá a sáhnout k nějaké prověrce boje schopnosti, na tom není nic nelegitimního, pakliţe nedojde samozřejmě k narušení teritoriální integrity sousedního státu. Tam uţ by to bylo v rozporu s mezinárodním právem bez pochyby. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Ale dá se jaksi předpokládat, ţe to není úplně náhoda, ţe ta prověrka následuje v těchto dnech? Martin RIEGL, politolog, Institut politologických studií FSV UK -------------------Bezpochyby to není náhoda a nechápu úplně, proč to reţim Moskvy nepřizná, na tom opravdu jakoby není asi nic špatného. Pakliţe tam nejsou další plány v pozadí, o kterých nevíme. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Svrţený prezident Janukovyč oznámil, ţe zítra uspořádá v jihoruském Rostově na Donu tiskovou konferenci. Dnes vydal prohlášení, ţe se dál povaţuje za hlavu státu. Mŧţe si ještě dělat jakýkoliv nárok na křeslo ukrajinského prezidenta podle vás? Martin RIEGL, politolog, Institut politologických studií FSV UK -------------------Ano, samozřejmě, nárok si dělat mŧţe a mŧţe se stavět. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Ale legitimně myslím. Martin RIEGL, politolog, Institut politologických studií FSV UK -------------------Jakékoliv vzdušné zámky si samozřejmě mŧţe stavět. On bude hovořit o tom, ţe je legitimní prezident, ţe je zpochybněna vládní legitimita té nové vlády v Kyjevu, ţe je nabourána teritoriální integrita Ukrajiny jako státu. Plné znění zpráv


Bude mluvit o teroristech, bude mluvit o vyvolávání etnického násilí, o neonacismu. Ale budou to v podstatě pouze řeči. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------A myslíte, ţe ale do té funkce uţ nemá ţádnou šanci se vrátit a bude muset zŧstat ve vyhnanství, dá se říci, nebo vyhledat azyl v jiné zemi? Martin RIEGL, politolog, Institut politologických studií FSV UK -------------------Pakliţe ten projev bude přenášen z území Ruské federace, tak dá se říci, ţe on uţ ten azyl de facto vyhledal. Otázka samozřejmě je, jaké budou další kroky. Nicméně nedokáţu si představit, ţe on by zpátky získal ten post prezidenta bez, aniţ by byl dosazen, řekněme, nějakou vnější mocí. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Třeba Ruskem? Martin RIEGL, politolog, Institut politologických studií FSV UK -------------------V tomto případě by to bylo bez pochyby Rusko. Jiný aktér nepřichází v úvahu, ale povaţuju to za naprosto nepravděpodobný a v podstatě velmi iluzorní scénář. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Poznamenává politolog Martin Riegl z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Děkuji. Na shledanou. Martin RIEGL, politolog, Institut politologických studií FSV UK -------------------Děkuji za pozvání, na shledanou.

Rusko stupňuje nátlak vůči Ukrajině 27.2.2014

ČT 24

str. 01

21:31 Horizont

Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Na vládních budovách na Krymu zavlály ruské vlajky. Vztyčili je tam proruští ozbrojenci, kteří budovy v hlavním městě poloostrova obsadili. Tamní policejní jednotky mají pohotovost. Rusko varuje, ţe práva svých krajan bude nekompromisně hájit. Mezitím se ozval i sesazený prezident Janukovyč. Martin MIKULE, redaktor -------------------Krym je ruský, hlásají to transparenty proruských demonstrant a symbolizují ruské vlajky na střeše vlády i parlamentu v Simferopolu. Obě sídla obsadili brzy ráno neznámí ozbrojenci. svědek útoku -------------------Vtrhlo tam na 30 plně ozbrojených muţŧ. Měli s sebou protitankové granátomety, pušky. Martin MIKULE, redaktor -------------------Své cíle neprozradili. Promluvili za ně někteří jejich sympatizanti. proruský demonstrant -------------------Ti lidé jim sebrali ruské vlajky a spálili je. Myslím, ţe to byla reakce na tuhle radikální provokaci. Plné znění zpráv


Martin MIKULE, redaktor -------------------Obsazené budovy obklíčila ukrajinská police. Veškeré její jednotky na Krymu mají pohotovost. Tu ale vyhlásila pro své letectvo u hranic i sousední velmoc, ruské stíhačky odstartovaly k hlídkovým letŧm. Sergej ŠOJGU, ruský ministr obrany -------------------Dnes ve dvě hodiny odpoledne byly jednotky západního vojenského okruhu uvedeny do vysoké pohotovosti. Martin MIKULE, redaktor -------------------Rusko sleduje potyčky mezi etnickými Rusy a jejich odpŧrci na Krymu se stejnou nelibostí, s jakou přijalo sesazení bývalého prezidenta Janukovyče. Ten se po pěti dnech opět ozval a prohlásil, ţe se stále povaţuje za prezidenta Ukrajiny. Bojí se o svou bezpečnost a poţádal Moskvu o ochranu. Ta souhlasila. O bezpečnost Ukrajiny se teď ale naopak obává její současný úřadující prezident. Oleksandr Turčynov vyzval ruská vojska, aby neopouštěla sevastopolskou námořní základnu na Krymu. Oleksandr TURČYNOV, úřadující prezident Ukrajiny -------------------Jakýkoliv pohyb ruských vojsk mimo tuto základnu budeme povaţovat za agresi. Martin MIKULE, redaktor -------------------Situace na Krymu je váţná. Vojenské manévry a zatím jen slovní přestřelky mezi Ruskem a Ukrajinou uţ znepokojují i vedení NATO. Anders Fogh RASMUSSEN, generální tajemník NATO -------------------Vyzývám všechny strany, aby ustoupily od konfrontace, zdrţely se provokací a vrátily se k dialogu. Martin MIKULE, redaktor -------------------Janukovyč uţ je patrně v Rusku. Zítra tam totiţ poodhalí víc ze svých plánŧ na tiskové konferenci. Zatímco se ale bývalý vládce Ukrajiny znovu přihlásil o své křeslo, tamní parlament schválil novou vládu. Do předčasných voleb ji povede jeden z hlavních Janukovyčových rivalŧ Arsenij Jaceňuk. Martin Mikule, Česká televize. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------A teď zdravím do Kyjeva našeho zvláštního zpravodaje Václava Černohorského. Vašku, jaká je atmosféra ve městě? Vystřídala vítěznou náladu zase ta bojovná? Václav ČERNOHORSKÝ, zpravodaj ČT, Kyjev -------------------Řekl bych, ţe tady se dnes mísí dva pocity. Ten první je jaksi jakási naděje, jaká souvisí s tím jmenováním nové vlády a samozřejmě jsou zde obavy o to, jaký bude další vývoj na Krymu, který se stává tématem číslo jedna. Samozřejmě lidé v Kyjevě se dívají na televizi a vidí ruské obrněné transportéry, jak se prohání po silnicích na Krymu. Slyší tu rétoriku Rusŧ, takţe doopravdy, jaký bude ten vývoj tam, to je věc, která lidi doopravdy zajímá, ale ţe by ten vítězný pocit vystřídala nějaká nová bojovná nálada, to tady zatím není znát. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------A jak reaguje na Rusko ukrajinské napětí česká delegace, kterou v Kyjevě doprovázíš? Václav ČERNOHORSKÝ, zpravodaj ČT, Kyjev -------------------Tak šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek řekl, ţe Česká republika je jednoznačně pro zachování územní celistvosti Ukrajiny, ale ten vývoj, aktuální vývoj na Krymu výrazným zpŧsobem promlouvá do rozvrhu té cesty. Zítra měla delegace ministrŧ zahraničí Visegrádské čtyřky navštívit po jednání v Kyjevě Doněck, ale zdá se, ţe Plné znění zpráv


všechno směřuje k tomu, ţe místo Doněcku pojede právě na Krym jednat s místními představiteli, takţe to proč a proč tam jede, si mŧţete poslechnout teď od přímo ministra Zaorálka. Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/ -------------------Určitě největším nebezpečím je to, kdyby ta situace tady eskalovala. V této chvíli je známo, ţe tím krizovým místem je Krym a Simferopol, kde dochází k událostem poměrně znepokojivým, proto jsme se také radili s ministry, s mým kolegou slovenským a polským, ţe by bylo nejlépe zítra, pokud bychom po jednáních, které tady budeme mít s představiteli nově jmenované vlády, vyrazili právě tam a pokusili se mluvit s představiteli právě Krymu, Simferopolu a udělat něco pro to, abychom čelili, protoţe náš zájem je stabilita, prosperita Ukrajiny a samozřejmě také území celistvost, takţe doufám, ţe se to povede a zítra odcestujeme také na Krym. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Svŧj pohled na aktuální vývoj nám teď poskytne politolog Emil Sulejmanov, dobrý večer. Pane Sulemanove, co je vlastně cílem těch ruských manévrŧ? Jak daleko je Vladimir Putin ochoten zajít? Emil SOULEIMANOV, politolog, FSV UK -------------------Cílem těch manévrŧ evidentně je vyvíjet nátlak, psychologický nátlak na vládu v Kyjevě, aby si uvědomila, ţe Moskva to myslí váţně. Co se týče toho, aţ kam daleko to mŧţe zajít? Já si myslím, ţe Moskva v této chvíli se bude pokoušet nějakým zpŧsobem asi stupňovat napětí v Krymu a nějakým zpŧsobem přispívat k tomu, ţe podle toho, jak poznáme rukopis Putina třeba v té Jiţní Osetii, ţe by docházelo k nějakým střetŧm mezi ruskou většinou Krymu na jedné straně a mezi ukrajinsko-tatarskou menšinou obyvatelstva Krymu na druhé straně. V tomto případě Moskva bude mít více moţností jak do toho zasáhnout, ne nutně vojenským zpŧsobem, ale třeba budou uplatňovat ekonomické sankce, nezapomínejme, ţe Ukrajina se nachází ve velmi špatné ekonomické situaci, ţe potřebuje pŧjčovat, ať uţ z Východu nebo ze Západu, nezapomínejme na to, ţe miliony Ukrajincŧ ţijí a vydělávají peníze v Rusku, pokud by byla zavedena třeba vízová povinnost, tak by se ty miliard dolarŧ, které se posílají do Ukrajiny najednou skončily a také nezapomínejme na to, ţe část ukrajinské ekonomiky je závislá na vývozu potravin do Ruska. Takţe všechno. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Rusko má v rukou zkrátka spoustu trumfŧ. Bílý dŧm varoval Mosvku, aby zanechala, jak zaznělo provokací. Ovšem je podle vás Washington ochoten obětovat více neţ slova? Emil SOULEIMANOV, politolog, FSV UK -------------------Já si myslím, ţe nikdo nemá zájem jít do střetu s jadernou mocností, kterou Ruská federace je. Takţe všichni se pokusí dosáhnout nějakého mírového jednání a jak jsem říkal, já si nemyslím, ţe vojenský zásah je pravděpodobný. Já si myslím, ţe spíše asi to napětí bude nějak uměle se stupňovat, coţ není v zájmu Kyjevu samozřejmě a právě na pozadí tohoto stupňovaného napětí Moskva mŧţe vyvíjet větší nátlak na Ukrajinu, aby ochránila svoje občany nebo etnické Rusky, aby ochránila svoje zájmy v této zemi a to uţ by mohlo mít docela zlý dopad na stav ukrajinské ekonomiky a vŧbec stav ukrajinského státu. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Washington dal také najevo, ţe Viktora Janukovyče nepovaţuje za prezidenta Ukrajiny, naopak Rusko ho, zdá se, stále podporuje. Jakým zpŧsobem se podle vás tohle dvojpapeţství, kdyţ to řeknu obrazně, vyřeší? Emil SOULEIMANOV, politolog, FSV UK -------------------No, já se obávám, ţe pokud to napětí v Krymu se bude stupňovat, tak moţná tam bude nasazen ten Janukovyč, i kdyţ si myslím, ţe to je málo pravděpodobné a spíše ten Janukovyč bude tak či onak odstaven. To byla spíše otázka cti pro Moskvu, aby se ho chopila. Aby mu dala nějaký prostor, aby mu dala poskytla azyl de facto na ruském území. Ale myslím, ţe budou nějakým zpŧsobem vznikat paralelní mocenské struktury v Krymu, a pokud by se vláda v Kyjevě rozhodla do toho nějak zasáhnout, intervenovat do Krymu, aby navrátila kontrolu nad tímto územím, tak to právě poskytne Moskvě nějaký prostor pro to, aby nějakým zpŧsobem razantněji zasáhla. Plné znění zpráv


Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Ke Krymu se ještě dostaneme, pane Suleimanove, děkujeme za vše názory. Na shledanou.

Pavel Gruber: Válečné konflikty se brutalizují. Útočí se i na lékaře 27.2.2014

e15.cz

str. 00

Rozhovory

I přes stupňující se brutalitu válečných konfliktŧ je o práci v neziskové organizaci Lékaři bez hranic mezi Čechy zájem. Nejčastěji mezi třicátníky. Češi jsou navíc i přes svou pověstnou uzavřenost štědrými dárci, kteří neváhají sáhnout do peněţenky ani přes poměrně neútěšnou ekonomickou situaci. Myslí si to ředitel české pobočky Lékařŧ bez hranic Pavel Gruber. E15.cz: Situace na Ukrajině se pomalu uklidňuje, zraněným pomáhali i dobrovolníci z Lékařŧ bez hranic, kolik lidí jste v zemi měli? Spolupracovníci Lékařŧ bez hranic, kteří se zapojili do ošetřování raněných v Kyjevě, byli součástí mezinárodní sítě, nebyli to Češi. Vyslali jsme zatím celkem čtyři lidi – chirurga, anesteziologa, všeobecného lékaře a zdravotní sestru. Kromě této přímé pomoci jsme podpořili několik zdravotnických zařízení v Kyjevě dodávkou materiálu, jedné nemocnici jsme věnovali operační stŧl a dalším 20 infuzních stojanŧ. E15.cz: Stále ještě tam slouţí? Ano, nadále pokračují v ošetřování zraněných a prozatím ještě není čas naše aktivity ukončit. Situaci budeme nadále monitorovat, tak jak to v podobných konfliktech děláme, a v případě potřeby jsme schopni naši pomoc operativně navýšit. E15.cz: Jaká zranění byla nejčastější? Jednalo se zejména o zlomeniny a zranění zpŧsobená kulkami a výbuchy. Lidi s komplikovanějšími zraněními jsme nechávali převézt do lépe vybavených nemocnic. E15.cz: Jak se k lékařŧm chovala vládní strana a jak demonstranti? Tým Lékařŧ bez hranic pracoval v nevládním zařízení poblíţ Majdanu, kde bezplatně ošetřoval všechny zraněné bez rozdílu. Lékaři bez hranic jsou neutrální a nestranná humanitární organizace, nestojíme na straně ţádné zúčastněné strany. Pomoc poskytujeme na základě potřeby lidí, nikoli na základě politických rozhodnutí. Nepokoje v Kyjevě (foto ČTK) E15.cz: Vymykal se něčím tento konflikt oproti ostatním? Z našeho pohledu se jednalo o podobnou situaci jako například v Bahrajnu nebo Egyptě. E15.cz: Bývalý prezident Lékařŧ bez hranic zmiňoval, ţe účastníci konfliktŧ přestávají respektovat lékařské povolání a útočí na vás, co se změnilo? Jde o všeobecný problém, který se netýká jen nás. Od zaloţení Červeného kříţe platilo, ţe lékařská pomoc byla respektovaná a znamení Červeného kříţe garantovalo týmŧm, ţe na ně nebude nikdo útočit. Tohle ale v posledních letech opravdu mizí. Vnímáme to my i Mezinárodní výbor Červeného kříţe a v podstatě všechny humanitární zdravotnické organizace. Těţko říct, proč se to děje a zda jde o relativizaci hodnot. Na příkladu Sýrie je vidět, ţe cílené útoky na lékaře byly od začátku strategií konfliktu, coţ se předtím tolik nestávalo. Začalo to ještě na úrovni demonstrací, neţ vypukla občanská válka. Vládní moc jiţ tehdy perzekuovala lékaře, kteří ošetřovali demonstranty. V Sýrii jsme museli přestat ukazovat médiím, kde máme naše nemocnice, protoţe ve chvíli, kdy jsme je ukázali, následoval nálet. Konflikty se v Plné znění zpráv


posledních deseti letech brutalizují, a pokud protistraně někdo odebere moţnost ošetření a léčby, tak ji samozřejmě velmi oslabuje. Psychologicky je to strašně silná zbraň. V podobných, bezpečnostně nestabilních kontextech musí naši spolupracovníci respektovat přísná bezpečnostní pravidla stanovená s ohledem na konkrétní situaci. E15.cz: Dobrovolnictví zaţívá svou renesanci, vidíte to i u vás v organizaci? Vnímáme to, máme například čím dál tím více zájemcŧ o stáţe. Lidé si začínají uvědomovat, ţe stáţ v respektované organizaci mŧţe být třeba i výhodou, kdyţ si sestavují ţivotopis. E15.cz: Podle jakých parametrŧ členy organizace vybíráte, a procházejí nějakým speciálním výcvikem? Všichni naši spolupracovníci, kteří jezdí na mise, jsou dobrovolníci – ve smyslu, ţe na misi odjíţdějí dobrovolně, ovšem poskytujeme jim malou finanční kompenzaci na pokrytí potřeb. Zájemci o výjezd na misi procházejí testy a kaţdá profese má svoje rŧzné nároky, například lékaři musí mít dva roky praxe. Součástí testŧ je například zkouška zátěţových situací, která simuluje reakci ve stresu. Pro ty, kteří uspějí, následuje předodjezdová příprava, včetně školení bezpečnostních principŧ. Příprava je podle kvalifikace členŧ dost specifická, jinak se samozřejmě připravuje finanční koordinátor a jinak zdravotní sestra nebo lékař. Lidé často podcení jazyk E15.cz: Kolik procent zájemcŧ testy neudělá a jaký je nejčastější dŧvod? Konkrétní číslo se liší rok od roku, ale většinou aţ třetina neprojde. Často naráţíme na jazykovou bariéru, zájemci si myslí, ţe potřebné znalosti mají, ale ukáţe se, ţe nejsou na tak dobré úrovni. A my potřebujeme, aby měli velmi dobrou znalost cizího jazyka, na misích budou s lidmi z celého světa a musí se domluvit. Jednou z moţností je, ţe zájemce v testech neuspěje pouze kvŧli právě jazykové znalosti nebo jinému konkrétnímu profesnímu nedostatku, potom je informujeme, ţe tuto konkrétní oblast je třeba zlepšit a mohou po čase testy absolvovat znovu. E15.cz: Kolik Čechŧ v současnosti pracuje v cizině pro Lékaře bez hranic? Údaj je hodně proměnlivý, bývá to podle situace mezi osmi aţ třinácti lidmi. Celkem máme v naší databázi, kde je Česká republika společně se Slovenskem, zhruba sto lidí. Jde o lidi, kteří s námi pravidelně jezdí nebo jsou připraveni vyjet. Ročně jich odjede okolo čtyřiceti. Momentálně pracují Češi a Slováci například v Jiţním Súdánu, Kongu, Myanmaru nebo Afghánistánu. E15.cz: Jak dlouho na misích prŧměrně zŧstávají? To záleţí na profesi. Rozptyl je docela velký, nejkratší mise trvají čtyři aţ šest týdnŧ a nejdelší 12 aţ 24 měsícŧ. Na krátké mise, které jsou většinou mimořádně nebezpečné, jezdí z lékařských profesí většinou chirurgové, gynekologové a anesteziologové. Klasický příklad je Sýrie. Po čtyřech aţ šesti týdnech je potřeba ze země lidi stáhnout, protoţe je tam situace hrozně náročná. Dlouho na misích zŧstávají organizační pozice, a to většinou na místech, kde nejsou tak velká bezpečnostní rizika. Mŧţe to být například Mosambik, Myanmar nebo Indie. Popřípadě země s nefunkčním zdravotnickým systémem, kde se ale nebojuje. E15.cz: Nejnáročnější region je tedy v současnosti Sýrie? Sýrie, Středoafrická republika se svou současnou krizí a Jiţní Súdán, kde jsme teď několikrát museli naše týmy evakuovat. Ve všech zmíněných zemích je úplně stejný problém, nejsou tam pouze dvě fronty, ale bojuje tam více skupin a vyjednat si prostor a respekt je mnohem náročnější, protoţe aktérŧ je hrozně moc. Gynekologové jsou potřeba všude (foto Lékaři bez hranic/MSF) E15.cz: Bývalý prezident Lékařŧ bez hranic Unni Karunakara se vydal na pět tisíc kilometrŧ dlouhou cyklistickou výpravu po Indii. Na posledních 500 km se k němu připojil rezident a generální ředitel praţské gastronomické společnosti Zátiší Group Sanjiv Suri. Měl v plánu vybrat dva miliony korun pro organizaci. Jak jeho cesta dopadla a kolik se nakonec vybralo? Plné znění zpráv


Uţ se vrátil a cesta byla úspěšná. Za Českou republiku se prozatím vybralo přes milion korun. E15.cz: Kolik ročně vyberete od českých dárcŧ na provoz Lékařŧ bez hranic? Celosvětový rozpočet Lékařŧ bez hranic je kolem jedné miliardy dolarŧ. V České republice nám v loňském roce lidé svěřili skoro 40 milionŧ korun. E15.cz: Jak je to v porovnání s předchozími roky, jsou lidé štědřejší a přispívají lspíše nárazově nebo máte i pravidelné dárce? V roce 2012 nám lidé darovali 30 milionŧ. Jedna z věcí, která mě nepřestává fascinovat, je, ţe v současné ekonomické situaci a náladě ve společnosti nám příspěvky rostou. Česká republika je v kontextu střední a východní Evropy trochu výjimečná, i přes punc špatné nálady není nikde tak velká podpora neziskovým organizacím jako u nás. A co se týká formy příspěvkŧ, máme obě skupiny. Zajímavé je, ţe zatímco kdyţ v roce 2008 začala ekonomická krize a nastal ohromný propad ve firemním dárcovství, soukromé dárcovství zŧstalo stabilní a neustále roste. Jádrem našich příjmŧ jsou z devadesáti procent drobní dárci, coţ je základem naší neutrality a nestrannosti. E15.cz: Čím si to vysvětlujete, Češi mají spíš pověst uzavřených morousŧ. Moţná, ţe jsou uzavření, co se týká soukromí, ale pokud je člověk dokáţe přesvědčit, ţe jsou peníze opravdu kvalitně vyuţité, tak vás podpoří. Moţná je to tím, ţe tady od 90. let pŧsobí silné neziskové organizace a vzniklo tady silné sociální povědomí. E15.cz: Jaká část příspěvkŧ jde na programy v terénu? Naše vnitřní pravidla stanovují minimálně osmdesát procent, a kdyţ to jde, snaţíme se, aby to bylo víc. Finančně samostaní nejsme E15.cz: A na kolik vychází provoz české pobočky? Česká pobočka patří mezi novější, to znamená, ţe prozatím nejsme úplně finančně samostatní. Operační centrum v Ţenevě prozatím naši činnost, ale hlavně získávání nových dárcŧ finančně podporuje. Náš roční provoz stojí přibliţně pět milionŧ korun. E15.cz: Do pěti milionŧ započítáváte i odměny pro lékaře a další pracovníky? Ne, tyhle finanční prostředky nejdou z českého rozpočtu, z toho hradíme jen aktivity v Čechách a na Slovensku. Odměnu spolupracovníkŧm na misi poskytuje pobočka, která vede daný program. A jen pro představu, pokud člověk jede na první misi, tak se odměna pohybuje mezi 700 aţ 900 eury za měsíc a s dalšími misemi stoupá. E15.cz: Které specializace lékařŧ jsou v terénu nejvíce potřeba? Gynekolog, anesteziolog a chirurg. Jde o nejvíce nedostatkové specializace. Chirurgy a anesteziology potřebujeme pořád a málo je i gynekologŧ. Rodí se ale přitom všude. To je věc, na kterou se často zapomíná, je jedno, jestli je velká uprchlická krize nebo válka, ţeny rodit nepřestávají a potřebují pomoc. E15.cz: Vracejí se lidé na mise? Vracejí. Máme jádro lékařŧ, kteří dělají svou práci v nemocnici a jednou za rok nebo jednou za dva roky se domluví s vedením, vezmou si neplacené volno a odjedou na misi. Na rozdíl od zahraničí se k nám ale nepřidává moc lékařŧ nad padesát let. Lidi, kterým uţ odrostly děti, profesně něco dokázali, a nyní jezdí do zahraničí. U nás je věkový prŧměr lékařŧ okolo třiceti let. Dostudovali, mají nutnou praxi, ale ještě nemají rodinu. Kromě lékařŧ ale potřebujeme také nezdravotní profese, logistiky, HR koordinátory nebo finanční administrátory. E15.cz: Mají zájem o mise spíš ţeny nebo muţi?



Je to pŧl na pŧl. A zajímavé je, ţe se to netýká jen lékařŧ, ale i jiných profesí, máme i logističky a specialistky na vodu a odpadové hospodářství. Pavel Gruber: Ředitel české pobočky Lékařŧ bez hranic se narodil v roce 1973. Vystudoval fakultu sociálních věd Karlovy univerzity se specializací na mezinárodní vztahy. V devadesátých letech pracoval krátce s Člověkem v tísni v Bosně. Po skončení války odešel do komerčního sektoru. K humanitární pomoci se vrátil v roce 2006, kdy pracoval v Charitě ČR. V Lékařích bez hranic je zaměstnán od roku 2011. Zúčastnil se například misí v Indonésii, na Haiti nebo v Gruzii. Čtěte více: ONLINE: Janukovyč připustil předčasné volby, poslanci odsoudili násilí v ulicích Ze Sýrie uprchly uţ dva miliony lidí, OSN mluví o největší krizi od Vietnamu Merkelová burcuje OSN kvŧli Sýrii, Izraelci mezitím provedli raketový test

URL| 1064852

http://nazory.euro.e15.cz/rozhovory/pavel-gruber-valecne-konflikty-se-brutalizuji-utoci-se-i-na-lekare-

Kdo kam 27.2.2014

Hospodářské noviny str. 18 KATEŘINA ADAMCOVÁ

Lidé

Finance společnosti Dachser v Česku vede Bechner Do funkce nového finančního ředitele v logistické společnosti Dachser Czech Republic nastoupil Tomáš Bechner, který má momentálně na starost účetnictví, daňové otázky a kontrolu hospodaření společnosti. Do Bechnerových kompetencí nyní spadá kromě finančního řízení v Dachser i koordinace spolupráce ve finančních otázkách s mateřskou společností Dachser. Jednatřicetiletý Bechner má za sebou zkušenosti z pŧsobení v oddělení controllingu a lidských zdrojŧ ve firmě Accenture Central Europe. Následně pracoval pět let jako finanční manaţer pro investorskou a developerskou společnost Flow East. Vysokoškolský titul získal na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Vích řídí obchod v Pivovarech Staropramen Jaroslav Vích je šéfem prodeje ve společnosti Pivovary Staropramen. Oblasti retail a gastronomie tak bude mít na starost nově jeden ředitel, a to právě Vích. Ten pŧsobí v obchodním oddělení společnosti od roku 1998 a do vedení obchodu přechází z pozice obchodního ředitele pro oblast retailu. Zkušenosti získal také v obchodním oddělení zaměřeném na zákazníky z oblasti gastronomie. Dosavadní ředitel gastronomie Daniel Tinz se přesouvá do funkce ředitele Staropramenu Slovakia. Pivovary Staropramen jsou součástí skupiny Molson Coors Brewing Company se zastoupením ve více neţ 35 zemích světa. V České republice jsou Pivovary Staropramen druhým největším producentem piva. Ćmiel je šéfem transportu v DHL pro země visegrádské čtyřky Dosavadní ředitel transportu DHL Supply Chain v České republice Martin Ćmiel dostal nově na starost trhy Slovenska, Maďarska a Polska. Ćmiel je v zemích visegrádské čtyřky zodpovědný za naplňování transportní strategie pro východní Evropu. Za dobu své pŧsobnosti vybudoval funkční transportní řešení zaměřené na specifické potřeby jednotlivých zákazníkŧ v rŧzných sektorech. Stejné cíle si Ćmiel klade i při šéfování novým trhŧm. Martin Ćmiel pracuje ve společnosti DHL od roku 2007, o rok později se stal ředitelem transportu. Plné znění zpráv


Před příchodem do DHL pŧsobil mimo jiné ve firmách Gebrüder Weiss a Čechofracht. Vystudoval Fakultu podnikatelskou na VUT v Brně. Obchodním ředitelem v Googlu se stal Vraný Tým českého Googlu má nového člena. Stal se jím Jan Vraný, který nastoupil na pozici obchodního ředitele pro segment financí, telekomunikací a spotřebního zboţí. Vraný vystudoval Ekonomicko-správní fakultu na Masarykově univerzitě v Brně, titul MBA získal na London Business School. Kariéru začal v marketingu společnosti Procter & Gamble v Praze a v Budapešti. Poté pracoval ve finančním sektoru v české Raiffeisenbank, později se pohyboval v oblasti fúzí a akvizic v investiční bance Morgan Stanley v Londýně. Do Googlu přechází z firmy McKinsey & Company, kde pŧsobil čtyři a pŧl roku a zaměřoval se na strategii a obchodní rŧst v sektoru financí a spotřebního zboţí. Odcházel jako juniorní partner. Šustek se stal ředitelem nákupu v Tatra Trucks Ředitelem nákupu ve společnosti Tatra Truck je nově Martin Šustek, který se hodlá zapojit do strategie záchrany a rozvoje značky Tatra. Na nové pozici plánuje uplatnit zkušenosti nasbírané za téměř dvacetileté pŧsobení v nadnárodních společnostech. Profesní dráhu začal v roce 1996 jako nákupčí a koordinátor obchodu ve firmě Kraft Foods ČR, následně pracoval na obdobné pozici v LG. Philips Displays ČR, odkud přešel na místo manaţera nákupu do Lindab Buildings. Od roku 2005 se pohyboval ve firmě Bang & Olufsen, kde pracoval na vedoucích pozicích v segmentu logistiky, náhradních dílŧ nebo nákupu. Tyto funkce zastával aţ do roku 2014, kdy přešel do společnosti Tatra Truck. Senior manaţerem v Grant Thornton Advisory je Přikryl Poradenská společnost Grant Thornton Advisory oznámila jmenování Pavla Přikryla do funkce senior manaţera se zodpovědností za řízení týmu poskytujícího strategické a transakční poradenství. Přikryl se v této oblasti pohybuje od roku 2003 a v posledních letech se mimo jiné zaměřuje na realizace akvizic, strategických záměrŧ, financování a také na projekty v oblasti nastavování obchodní strategie. Pavel Přikryl má zkušenosti z odvětví energetiky, dopravy a bankovnictví, kde vedl řadu projektŧ. Mimo společnost Grant Thornton Advisory pŧsobil na afghánské misi Člověka v tísni, jako asistent senátora a jako vyučující na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kde také sám studoval. Do oddělení správy nemovitostí v Jones Lang LaSalle nastoupila Řezníčková Pavla Řezníčková se stala hlavní účetní oddělení správy nemovitostí ve společnosti Jones Lang LaSalle. Ve funkci nahradila Petru Janouškovou, která odchází na mateřskou dovolenou. Řezníčková bude zodpovědná za finanční operace klientŧ oddělení správy nemovitostí, jako jsou fakturace nebo tvorby rozpočtŧ, a povede tým pěti lidí. Za sebou má šestnáctiletou praxi v oblasti maloobchodu a účetnictví. Řezníčková začínala jako účetní ve společnosti Foto World a do Jones Lang LaSalle přešla z firmy Makro Cash & Carry ČR/Metro Cash & Carry SR, kde měla na starost účetní operace a komunikaci s dodavateli a odběrateli. Téţ připravovala reporting a operace spojené s účetní uzávěrkou. Foto popis|

Parlament na Krymu vyhlásil referendum o posílení samostatnosti na 25. května 27.2.2014 zpravy.rozhlas.cz str. 00 evropa Ondřej Bouda,Martin Dorazín,Martin Hromádka,Vanda Králová Ve stejný den, kdy bude celá Ukrajina hlasovat o novém prezidentovi, budou obyvatelé Krymu v referendu rozhodovat o posílení samostanosti. Termín referenda dnes vyhlásil parlament tamní autonomní oblasti. Sídlo vlády i parlamentu v Simferpolu okupuje od noci skupina silně vyzbrojených muţŧ. Lidé shomáţdění venku mají v rukou ruské vlajky, podle odborníkŧ jsou ale protesty organizované z Ruska. Plné znění zpráv


Pro uspořádání referenda o "zdokonalení statusu a pravomocí" Krymu podle mluvčí Nejvyšší rady krymské republiky Olgy Sulnikové zvedlo ruku 61 ze 64 poslancŧ. Odhlasovali to v budově obsazené proruskými ozbrojenci.Otázka, na niţ mají voliči odpovědět buď ano, nebo ne, zní: "Krymská autonomní republika má státní nezávislost a je součástí Ukrajiny na základě dohod a smluv." Obavy z pokusu o odtrţení Krymu od Ukrajiny a jeho připojení k Rusku ale tamní poslanci odmítají.Nezávislost sice předseda krymského parlamentu vyloučil, sněmovna ale zároveň odvolala regionální vládu a bude jmenovat novou.„Je moţné, ţe politici vycítili moţnost získat pro sebe více pravomocí v této revoluční době, a chytili se příleţitosti,“ komentoval ze Simferpolu zpravodaj Českého rozhlasu Ondřej Bouda.Představitel krymských tatarŧ varuje, ţe kroky parlamentu k odtrţení opravdu povedou. Sám se zasedání odmítl účastnit, protoţe nechce pracovat pod dohledem zbraní.Odsoudil ty, kteří jednají, podle něj jsou pod vlivem Moskvy, která jim má slibovat podporu i úplatky.Sídla vlády i parlamentu obsadily rusky mluvící ozbrojenciSídla parlamentu i vlády v Simferopolu obsadilo v noci asi 60 členŧ domobrany rusky mluvících obyvatel Krymu. V budovách se zabarikádovali a vyvěsili na nich ruské vlajky. Jako záminka jim mohlo poslouţit to, ţe krymský parlament ve středu odmítl jednat o nezávislosti."Nikdo neví, co se tam teď děje. Viděli jsme, jak asi 30 plně ozbrojených muţŧ vtrhlo do budovy a vyhnalo z ní policisty. Pak přijely další tři desítky ozbrojencŧ. Měli sebou protitankové zbraně, odstřelovací pušky, kalašnikovy a pistole," popsal situaci jeden z očitých svědkŧ.Před budovou parlamentu se shromáţdilo několik stovek demonstrantŧ s ruskými vlajkami, dorazily i posily dalších měst na Krymu, které dav přivítal hlučný jásáním. Místní domobrana si v okolí postavila barikády.Naopak novou vládu v Kyjevě přišly ve středu podpořit tisíce tatarŧ. Dá se předpokládat, ţe stejně jako na Mejdanu i na Krymu protestující vydrţí v ulicích aţ do květnových voleb.„Musím dodat, ţe největší nepokoje tu vyvolávají dva velvyslanci z Moskvy. Jednoho z nich jsem včera viděl v Sevastopolu, podněcoval lidi k demonstracím a sliboval podporu Moskvy,“ popsal zpravodaj Bouda.Podle Ukrajincŧ ţijících na Krymu jsou právě tito dva muţi zodpovědní za současnou vlnu demonstrací.Ukrajinský prozatímní prezident Oleksandr Turčynov apeloval, aby ruští vojáci na velké námořní základně v Sevastopolu neopouštěli její areál. Janukovyč se dál povaţuje za prezidenta Ukrajiny, Rusko mu zajistí bezpečnostObjevuje se celá řada rŧzných nepotvrzených informací. Podle jedné z nich ze základny do centra zamířily dva ruské transportéry právě z námořní základny. Podle svědkŧ ale dopravní policisté kolonu před Simferopolem zastavili, načeţ se transportéry otočily a zamířily zpět na základnu.Do sídla černomořské flotily se také údajně přesunuly ruské speciální jednotky.„Nic z toho ještě nemusí znamenat hrozící zásah Kremlu. Moskva totiţ prý sepisuje seznamy rodinných příslušníkŧ vojákŧ umístěných na Krymu, coţ naznačuje spíš chystanou evakuaci ruských občanŧ z Krymu,“ dodal Ondřej Bouda.Ukrajina ţádá okamţité konzultace s ruským ministerstvem zahraničních věcí a zástupci Ruské federace v Kyjevě uţ také předala protestní nótu.Podle Martina Riegla z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy nejsou protesty na Krymu úplně masivní.„Vypadá to, ţe jsou organizované, ţe tam je nějaký popud z ruské federace. Není to úplně spontánní proces,“ dodal Riegl.Další moţný vývoj na Krymu mŧţe podle Riegela vést mnoha směry. Zachovat by se tam například mohl jazykový zákon, který ukrajinský parlament nedávno zrušil, ve hře je ale i varianta konfederace, tedy první krok k faktické nezávislosti.„Jsem téměř přesvědčen, ţe se Rusové snaţí nastolit nějakou gradaci té situace a získat rozhodující slovo,“ doplnil Riegl.Nový ukrajinský premiér Jaceňuk: Předchozí reţim rozkradl státní pokladnuPodle vojenského analytika Martina Kollera je logické, ţe se Rusko připravuje na kaţdou alternativu. Vojenský zásah na Krymu ale povaţuje za nepravděpodobný.„Představa, ţe by základna v Sevastopolu dokázala nějakým zpŧsobem ovlivnit dění na západní Ukrajině, je mimo realitu,“ říká Koller.Základna Černomořské flotily je pronajatým areálem na ukrajinském území. Lodě i letectvo mají omezené moţnosti pŧsobení.Ukrajina i NATO varují Rusko před intervencíK varování před případnou ruskou intervencí na ukrajinském Krymu se připojila i Severoatlantická aliance. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen prohlásil, ţe "ranní akce ozbrojené skupiny je nebezpečná a nezodpovědná", a Moskvu vyzval, aby nečinila ţádné kroky, které by mohly zvýšit napětí či zpŧsobit nedorozumění.Ruské ministerstvo obrany mezitím zdŧraznilo, ţe bude všude tvrdě bránit zájmy svých spoluobčanŧ. V souvislosti s vystupňováním napětí na Krymu uvedlo do pohotovosti letectvo na západních hranicích. V oblastech sousedních s Ukrajinou stíhačky provádějí hlídkové lety."Dali jasně najevo, ţe toto cvičení nemá nic společného s událostmi na Ukrajině," řekl generální tajemník aliance. NATO podle něj nemá údaje, které by s tím byly v rozporu. "Ale věci samozřejmě nezjednodušuje ona shoda mezi načasováním tohoto cvičení a vývojem na Ukrajině," dodal.Situace na Ukrajině vyústila podle vojenského analytika Martina Kollera v napětí mezi NATO a Ruskem.„V současné době je NATO pro Rusko nespolehlivým partnerem nebo spíš protivníkem. Protoţe byla dohoda o situaci na Ukrajině, které nevydrţela ani den a porušily jí skupiny, které mají podporu ze strany Evropské unie a spojených státŧ. Rusko se cítí podvedeno,“ popsal Koller. Zvětšit mapuUkrajinský parlament schválil novou koaliční vládu v čele s Arsenijem Jaceňukem Budovy parlamentu a vlády na Krymu obsadili proruští ozbrojenci, Kyjev varuje před agresí Janukovyč se dál povaţuje za prezidenta Ukrajiny, Rusko mu zajistí bezpečnost V Sevastopolu vlaje ruská vlajka. Mnohým lidem se dění Plné znění zpráv


na Ukrajině nezamlouváPutin vyhlásil poplach vojskŧm ve středním a západním Rusku V Simferopolu protestovali stoupenci a odpŧrci odtrţení Krymu


Prezident Janukovyč v pátek promluví z Ruska, to mu zaručilo bezpečnost 27.2.2014 zpravy.rozhlas.cz str. 00 evropa Martin Dorazín,Martin Hromádka, ČTK,Vanda Králová Sesazený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč v pátek údajně promluví v jihoruském Rostově na Donu. Podle ruských médií tam uspořádá tiskovou konferenci. Dnes vzkázal, ţe se stále povaţuje za právoplatnou hlavu státu. Zároveň ţádá Rusko, aby zaručilo jeho bezpečnost před "extremisty". A Moskva mu to podle zahraničních agentur vzápětí slíbila. „Bude hovořit o tom, ţe je legitimní prezident. Ţe je zpochybněna legitimita nové vlády v Kyjevě a nabourána teritoriální integrita Ukrajiny jako státu,“ předpokládá politolog Martin Riegl z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Mluvit bude podle něj také o teroristech, o vyvolávání etnického násilí, o neonacismu. „Ale budou to v podstatě pouze řeči,“ dodal Riegl.Janukovyč, kterého ukrajinský parlament v sobotu formálně zbavil úřadu, se od soboty neukázal na veřejnosti. Nové vedení Ukrajiny chce, aby Janukovyč stanul před Mezinárodním trestním soudem v Haagu.„Samozřejmě ţe je musíme dopadnout co moţná nejrychleji, ale na Ukrajině bohuţel existují místa, která nejsou pod kontrolou našich úřadŧ. Tím myslím Sevastopol,“ řekl Českému rozhlasu bývalý ministr vnitra Jurij Lucenko.Nový ukrajinský premiér Jaceňuk: Předchozí reţim rozkradl státní pokladnuPodle ukrajinských politikŧ jsou Janukovyč i bývalý premiér Zacharčenko s největší pravděpodobností na Krymu, pravděpodobně pod ochranou ruské armády na základně v Sevastopolu. Jiné zdroje zase uvádějí, ţe se bývalý prezident ukrývá v Moskvě nebo poblíţ ruské metropole.Rusko ani jiné země oficiálně nepotvrdily, ţe by se hledané osoby nacházely na jejich území.„Pakliţe bude jeho projev přenášený z území Ruské federace, tak uţ fakticky azyl vyhledal. Nedokáţu si představit, ţe by zpátky získal post prezidenta, aniţ by byl dosazen nějakou vnější mocí,“ dodal Riegl.To, ţe by Rusko zkusilo Janukovyče vysadit zpět do čela Ukrajiny, ale povaţuje za naprosto nepravděpodobné.Zahraniční diplomaté uţ Janukovyče neuznávajíMluvčí Bílého domu Jay Carney na tiskové konferenci oznámil, ţe USA jiţ nepovaţují Viktora Janukovyče za prezidenta Ukrajiny. "(Janukovyč) odmítl plnit své povinnosti a opustil Kyjev, coţ podkopalo jeho legitimitu," prohlásil mluvčí citovaný agenturou ITAR-TASS.Zároveň připomněl, ţe USA uţ dříve daly najevo, ţe podporují rozhodnutí ukrajinského parlamentu o pověření výkonem pravomocí hlavy státu Oleksandra Turčynova a o vytvoření nové ukrajinské vlády.Jako legitimního představitele Ukrajiny uţ neuznává Janukovyče ani Česko, řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).Zaorálek zamířil na Ukrajinu na dvoudenní návštěvu, při které měl spolu s představiteli ostatních zemí visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) vedle Kyjeva zavítat do Doněcka.Nyní ale uvedl, ţe na poslední chvíli se jedná o změně plánŧ: Doněck nahradit Krymem, kde se v posledních hodinách situace dramaticky vyhrotila."Jde nám o územní celistvost Ukrajiny a Krym je v této chvíli místem, které je nejrizikovější. Rádi bychom se v (krymském) hlavním městě Simferopolu setkali s politickými představiteli a zjistili, jaké jsou jejich názory," dodal Zaorálek.Budovy parlamentu a vlády na Krymu obsadili proruští ozbrojenci, Kyjev varuje před agresíV Sevastopolu vlaje ruská vlajka. Mnohým lidem se dění na Ukrajině nezamlouváUkrajina vydala na Viktora Janukovyče mezinárodní zatykač Janukovyčovy rezidence skrývaly přepych i dŧkazy o zločinech Zodpovídat se bude před Bohem, říká o Janukovyčovi dobrovolný zdravotník


Miloš Calda dostal Wilsonovu cenu 28.2.2014

i60.cz str. 00 Redakce

Vzdělávání



Cenu Woodrowa Wilsona za podporu česko-amerických vztahŧ a vzájemného porozumění udělil velvyslanec Spojených státŧ v Česku Norman Eisen amerikanistovi, politologovi a překladateli Miloši Caldovi. V letech 1999 aţ 2012 Calda pŧsobil jako vedoucí Katedry amerických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Miloši Caldovi se podařilo vytvořit z amerických studií na FSV respektovaný a v mnoha ohledech jedinečný obor, který kaţdoročně dokončuje kolem patnácti studentŧ – expertŧ na americké dějiny, politiku, společnost a mezinárodní vztahy. Calda se také zabývá překládáním knih, především prózy a děl s filozofickým zaměřením. Odbornou literaturu překládá rovněţ z češtiny do angličtiny. Do češtiny převedl mimo jiné Umění diplomacie od Henryho Kissingera, Otevřenou společnost a její nepřátelé od Karla Poppera či Dílo národŧ od Roberta Reicha. Sám vydal řadu publikací o americkém politickém systému, kultuře, dějinách a mezinárodních vztazích s dŧrazem na transatlantické vazby. Vznik této ceny iniciovalo americké velvyslanectví při příleţitosti 100. výročí narození amerického senátora Williama Fulbrighta, autora zákona z roku 1946, na jehoţ základě byl zaloţen mezinárodní vzdělávací program. Jeho hlavním cílem je porozumění mezi USA a partnerskými zeměmi, kterých je na 140. Umoţňuje zkoumat politické a ekonomické instituce a kulturu. V Česku se na pořádání programu podílí Fulbrightova komise. Prvním předsedou její správní rady se stal v roce 1991 amerikanista Josef Jařab, který také jako první v roce 2005 dostal Wilsonovu cenu. V roce 2011 ji obdrţela překladatelka Eva Slámová in memoriam a v roce 2013 Eva Valentová ze Západočeské univerzity. URL| http://www.i60.cz/clanek_7302_milos-calda-dostal-wilsonovu-cenu.html

Přípravy na komunální volby začínají 28.2.2014

Krajské noviny str. 01 Filip Appl

Titulní strana

S příchodem nového roku se v jednotlivých stranách a hnutích rozjíţdí přípravy na letošní sérii voleb. Uţ v květnu čekají české občany volby do Evropského parlamentu, volby do obecních zastupitelstev pak přijdou na podzim společně s rozhodováním o sloţení třetiny Senátu. Především komunální volby budou pro politiky poměrně zásadní, protoţe do značné míry ukáţou, jak lidé hodnotí dosavadní práci vlády Bohuslava Sobotky, a v podstatě rozhodnou i o budoucnosti ODS. Zatím poslední komunální volby proběhly v říjnu roku 2010. Do zastupitelstev měst a obcí bylo voleno v 14 765 okrscích. Celkem 2 183 okrsky tvoří městské obvody a městské části. Obecní volby se nikdy netěšily takovému zájmu jako volby do Poslanecké sněmovny, v roce 2010 přišlo k urnám jen 48,5 procenta obyvatel (nejvíc na Vysočině). Přestoţe z jednotlivých partají získala ODS nejvíc zastupitelských křesel (5 112), byly pro stranu výsledky spíše prohrou, protoţe na komunální úrovni strana zásadně oslabila a navíc přišla o dominantní postavení v Praze, kdyţ ji co do počtu zastupitelŧ přeskočila TOP 09. Občanské demokratické straně tehdy nepomohla ani změna volebního systému v Praze. Zastupitelstva jednotlivých obcí, měst a městských částí mají totiţ moţnost za určitých podmínek rozhodnout před volbami o počtu volebních obvodŧ a počtu členŧ příštího zastupitelstva. ODS před volbami v roce 2010 prosadila hlasování v Praze v sedmi volebních obvodech, coţ ztíţilo situaci malým stranám. Ani to ale nezabránilo úbytku voličŧ modré strany nejen v hlavním městě. Po celé zemi se na ODS dotáhli sociální demokraté, kdyţ získali 4 584 mandáty, následovala KDU-ČSL se ziskem 3 783 mandátŧ, KSČM s 3 189 zastupiteli a nově se prezentující TOP 09, která obsadila 1 509 míst. (pokračování na straně 2) Přípravy na komunální volby začínají (pokračování ze strany 1) Nicméně všechny tyto strany se musely sklonit před nezávislými a nestranickými kandidáty. Lidé totiţ volili především subjekty, do kterých se nezávislí kandidáti sdruţovali. V zastupitelstvech tak od roku 2010 sedí přes 37 tisíc nezávislých, kteří ovládají významný počet hlavně menších a středních obcí. Větší města pak většinou vedou koalice etablovaných stran. V Brně, Ostravě, Plzni i Praze se dala dohromady (tehdy ještě velká) koalice ČSSD a ODS. V Praze ale vydrţela jen rok, neţ ji nahradila koalice ODS a TOP 09 a následně po dalším rozkolu menšinová vláda TOP 09. V Plzni dostává koaliční spolupráce modré a oranţové strany váţné trhliny v Plné znění zpráv


těchto týdnech. ODS OSLABUJE, ANO NAOPAK Je aţ neuvěřitelné, co všechno se za ty necelé čtyři roky v politice odehrálo a co nového tedy ovlivní letošní komunální volby. Tak především má Česká republika novou středolevou vládu pod vedením premiéra Bohuslava Sobotky, ve které je i nové hnutí miliardáře Andreje Babiše ANO. Právě ANO se chce nyní zaměřit na komunální úroveň politiky a vytvořit si tak ještě pevnější základnu členŧ a na ně nabalených voličŧ. Politolog z Institutu politologických studií FSV UK Josef Mlejnek ovšem Krajským novinám řekl, ţe si není jistý, zda chce Andrej Babiš skutečně velkou měrou bodovat na komunální úrovni: „Neboť pokud by kandidáti ANO v komunálních volbách hodně uspěli, těţko by pak mohl ANO řídit jako firmu.“ Podle něj navíc lidé ve volbách niţších stupňŧ často hlasují proti vládě, coţ mŧţe koaličním lidovcŧm, sociálním demokratŧm i hnutí ANO ubírat hlasy. „Ale tento jev mŧţe nastat spíše ve větších městech, v menších obcích daleko více záleţí na konkrétní situaci v daném místě.“ Na druhou stranu politolog Kamil Švec z Karlovy univerzity si myslí, ţe pro ANO budou komunální volby velmi dŧleţité, zejména ve velkých městech. V čem se ovšem oba politologové shodují, je význam komunálních voleb pro ODS. „Pro ODS budou volby evropské a zejména pak komunální velmi podstatné, jelikoţ podpora této partaje bude zřejmě určující pro to, zda se odrazí ode dna či bude i nadále klesat,“ myslí si Kamil Švec. Josef Mlejnek dodává, ţe pokud ODS v podzimních volbách do obecních zastupitelstev neuspěje, mŧţe to definitivně podlomit její potenciál stát se opět velkou celostátní stranou. Prozatím ovšem preference občanských demokratŧ spíše dále klesají. Podle lednového prŧzkumu agentury STEM by dnes ODS volilo pouze 6,2 procenta lidí. Naopak hnutí ANO nadále posiluje a začíná poráţet ČSSD. Hlas by jí dalo 24,3 procenta voličŧ. V tomto směru nelze ale nic vyvozovat, pro podzimní volby bude určující chování ANO v nové vládě. KANDIDUJÍ SOUČASNÍ I MINULÍ PRIMÁTOŘI Otázkou je, jak na tom budou ostatní strany zastoupené v Poslanecké sněmovně a jak do celkových výsledkŧ promluví jednotlivá regionální hnutí a jako obvykle i nezávislí kandidáti. V případě sociálních demokratŧ budou komunální volby takovým prvním vysvědčením od voličŧ za těch několik měsícŧ vládnutí. Je pravděpodobné, ţe i kvŧli komunálním volbám nepŧjde v letošním roce ČSSD do ţádných kontroverzních a nepopulárních rozhodnutí. Ostatně téměř všichni ministři naznačují, ţe musí nejprve analyzovat situaci na svých rezortech. A to jim jistě nějaký ten měsíc potrvá. Co však mŧţe oranţové straně uškodit, je dosavadní vládnutí v krajských městech, kdy ji mŧţe potopit hlavně spolupráce s ODS. Například v Brně je velká koalice terčem ostré kritiky veřejnosti i opozice za nejrŧznější kroky. Primátor Roman Onderka, který bude po třetí kandidovat, na druhou stranu poukazuje na to, co současné vedení města dokázalo. Podařilo se podle něj přivést do Brna několik obřích vědeckých projektŧ, pracovat na dopravní infrastruktuře či obnovách parkŧ nebo třeba na rekonstrukci kanalizace. V Praze zase voliči vystaví účet TOP 09, která je ve vedení města od roku 2011. Voliči mohou hodnotit například to, zda strana postupuje dobře v problematice tunelu Blanka, zda posunula významné investiční projekty, jako je dostavba Praţského okruhu nebo stavba metra či zda je dŧvěryhodná ve snaze odkrýt podezřelé aktivity některých předchŧdcŧ. Pravděpodobným lídrem strany bude současný primátor Tomáš Hudeček. Proti němu se postaví například exprimátor Jan Kasl, který bude kandidovat za hnutí ANO. I v Plzni bude znovu kandidovat primátor Martin Baxa (ODS), který se mŧţe pochlubit například ziskem titulu Evropské město kultury 2015. Letos v Plzni vyroste první nové divadlo od revoluce. Na přípravu na příští rok bude podle Baxy muset navázat i nové vedení. „Protoţe to bude dominantní téma roku 2015. Dále se pak musíme soustředit na zatraktivnění ţivota ve městě, budeme hledat cesty ke zlepšení bezpečnosti,“ uvedl Baxa pro server regionpodlupou.cz. V Ostravě je zatím situace nejistá. Primátor Petr Kajnar byl vyloučen z ČSSD a strana tak svého lídra do voleb stále hledá. STRANY MUSÍ PŘESVĚDČOVAT O VÝZNAMU VOLEB V celkovém pohledu zatím strany nenabízí příliš jmen a uţ vŧbec ne konkrétní programy. Na to je zatím podle většiny reakcí brzy. „Začínají se rodit kandidátky v jednotlivých městech, ty budou nicméně uzavřeny aţ přibliţně v polovině dubna,“ řekla KN například tajemnice TOP 09 v Pardubickém kraji Lucie Mičková. „Celý proces sestavení kandidátek na okresech, jejich schválení apod. chceme mít hotový tak do konce června, neboť pak jsou prázdniny, a v pŧlce srpna předpokládáme, ţe bude nutné kandidátky podat,“ uvedl zase předseda KVV ČSSD Středočeského kraje Zdeněk Váša. V některých případech uţ jsou ale známá alespoň jména lídrŧ. Třeba za KDUČSL bude na primátorku Hradce Králové kandidovat náměstkyně primátora Anna Maclová. „V současné době probíhají členské schŧze, kde se připravují kandidátní listiny. Předpokládáme postavit kandidátní listiny v mírně vyšším rozsahu neţ v posledních komunálních volbách v roce 2010,“ řekl Krajským novinám místopředseda KV KDU-ČSL Vladimír Derner. O kampaních informace zatím úplně chybí. Hnutí ANO se chce zaměřit na transparentnost, TOP 09 zase informovala, ţe by ráda propojila kampaň před volbami do Evropského parlamentu s tou následující, před volbami komunálními. Dŧleţité bude pro strany informovat nejen o svém programu, ale vŧbec přesvědčit lidi, ţe jde o volby dŧleţité. A ţe dŧleţité jsou, si myslí i politologové. „Pokud chceme něco měnit v naší společnosti, v mnohém je jednodušší začít na místní úrovni, kde problémy, které se řeší, bývají srozumitelnější, aktivity občanŧ se snadněji organizují,“ míní politoloţka z VŠE v Praze Vladimíra Dvořáková, která se dokonce podílela i na nedávno proběhlé konferenci „Otvírejme radnice“, která se věnovala transparentnosti na radnicích i v souvislosti s blíţícími se komunálními volbami. Plné znění zpráv


Ve volbách se utká primátor s náměstky 28.2.2014

Krajské noviny

str. 11 Liberecký kraj / Královéhradecký kraj Filip Appl

TÉMA Ačkoliv budou komunální volby aţ na podzim tohoto roku, uţ nyní se jednotlivé partaje v Královéhradeckém kraji připravují na předvolební kampaň, která naváţe na tu před volbami do Evropského parlamentu. Nejsledovanější souboj nás čeká v Hradci. Ve volbách se rozhodne, zda a kdo případně vystřídá současného primátora Zdeňka Finka (Hradecký demokratický klub). Ten je na radnici od minulých voleb v roce 2010. Pokud bychom hledali absolutního vítěze minulých komunálních voleb v Královéhradeckém kraji, byli by jím nezávislí kandidáti. Ti dohromady získali totiţ přes tři tisíce zastupitelských křesel ve všech obcích a městech kraje. Stranické výsledky jsou oproti tomu opravdu zlomkové. Ze známých i regionálních partají nejvíce zabodovala ODS, kdyţ získala 238 mandátŧ. 128 zastupitelŧ má ČSSD, 125 KDU-ČSL a 106 KSČM. Volby před necelými čtyřmi lety ustavily celkem 4 184 zastupitele. Volební účast se ustálila na číslu 51,62 procenta, coţ je nad prŧměrem České republiky a bylo to o trochu více neţ v roce 2006. Na druhou stranu v porovnání s rokem 1994 je to pokles zhruba o 17 procent. Ani letos se neočekává v regionu ţádný velký výkyv volební účasti. Ovšem velkou měrou záleţí i na tom, jak bude pracovat nová vláda pod vedením Bohuslava Sobotky. Podle některých politologŧ mŧţe její činnost do značné míry ovlivnit i výsledky voleb. „Obecně platí, ţe lidé ve volbách niţších stupňŧ často hlasují proti vládě, ale tento jev mŧţe nastat spíše ve větších městech, v menších obcích daleko více záleţí na konkrétní situaci v daném místě,“ komentuje letošní supervolební rok politolog z Institutu politologických studií FSV UK Josef Mlejnek. STRANY PRACUJÍ NA KANDIDÁTKÁCH Jednotlivé strany jsou v současnosti ve fázi příprav kandidátek a volebních programŧ. „Jednotlivé místní organizace připravují svoje návrhy, které budou projednány na příslušných OVV,“ uvedla za ČSSD předsedkyně KV Hana Orgoníková. Pro ODS budou komunální volby moţná poslední šancí, jak se vrátit na přední místa české politiky. „Během února by měla začít diskuse v jednotlivých místních sdruţeních nad jmény kandidátŧ,“ přiblíţila postup regionální manaţerka strany Věra Šenková. Zabodovat budou chtít na regionální úrovni tradičně silní lidovci. „Předpokládáme postavit kandidátní listiny v mírně vyšším rozsahu neţ v posledních komunálních volbách v roce 2010,“ informoval místopředseda KV KDU-ČSL Vladimír Derner. Podle něj jsou hlavní devizou strany dlouhodobě osvědčení a úspěšní komunální politici, kterým lidé věří. „K našim prioritám patří vytlačení herních automatŧ z měst a řešení nebezpečných sociálních jevŧ, jako je například lichva.“ Do voleb jdou samozřejmě i další subjekty. Zastoupení v obcích a městech se s velkou pravděpodobností opět dočká TOP 09 či KSČM. Otázkou pak je, jak zaboduje hnutí ANO, kde bude asi největší měrou záleţet na úspěšnosti vládnutí. VEDENÍ HRADCE SE ZMĚNIT NEMUSÍ V hledáčku veřejnosti je především devadesátitisícový Hradec Králové. V současnosti vede město středopravá koalice sloţená ze zástupcŧ Hradeckého demokratického klubu, Volby pro město, ODS, TOP 09 a Doma v Hradci, coţ je koalice KDU-ČSL a SNK-ED. A tyto subjekty hodlají o hlasy voličŧ usilovat znovu. Velkou šanci má hlavně KDU-ČSL, jejíţ preference jsou na vzestupu. „V Hradci Králové bude lídrem Anna Maclová. V současné době zastává funkci náměstkyně primátora,“ potvrdil kandidaturu současné náměstkyně Vladimír Derner. O post primátora se bude ucházet i náměstek za TOP 09 Jindřich Vedlich a ODS zase vsadí na náměstka Martina Soukupa. „Kampaň by měla být vedena věcně a optimisticky. Ostatně, nemáme se za co stydět - ODS je ve vedení města od roku 2002 a jak se Hradec za tu dobu proměnil, mŧţe posoudit kaţdý sám,“ prohlásila Věra Šenková. Jenţe za vládnoucí koalicí jsou podle kritikŧ i nesplněné sliby. Třeba ten o ochraně přírodní a rekreační lokality Na Plachtě nebo o stále neexistující rekonstrukci Velkého náměstí. Na druhou stranu patří mezi úspěšné projekty terminál, Riegrovo náměstí nebo Šimkovy sady. Pochlubit se během kampaně úspěšnými akcemi se ale mŧţe i primátor Zdeněk Fink, který znovu povede kandidátku Hradeckého demokratického klubu. Foto popis| Velký souboj přinesou podzimní volby v Hradci. Ve volbách se utká dosavadní primátor se svými náměstky. Foto autor| zdroj: Prazak, Wikimedia Commons

Jirák: Rada ČT nemá soudit vnitřní spory ČT 28.2.2014

mediaguru.cz str. 00 Martina Vojtěchovská


Aktuality


Ve Sněmovně dnes pokračuje veřejné slyšení kandidátŧ do Rady České televize, na řadu přijdou i kandidáti do Rady Českého rozhlasu. Své místo v Radě ČT přišla obhajovat její místopředsedkyně Dana Eklová, která mimo jiné hájila postup rady v případě nedávné stíţnosti skupiny redaktorŧ ČT na údajné zasahování do zpravodajství. Řekla, ţe rada ještě nikdy tak podrobně ţádnou stíţnost neřešila. Další kandidát Jan Jirák z Fakulty sociálních věd UK řekl, ţe rada má být kvalifikovaným oponentem toho, co z ČT vychází a neměla by být soudcem případných vnitřních napětí a rozmíšek. Podle jeho názoru se rada jmenuje špatně a měla by se jmenovat Rada veřejnosti pro ČT, protoţe její členové v úhrnu zastupují veřejnost. Jirák uţ v minulosti předsedou Rady ČT byl, na funkci rezignoval v únoru 2000. Dnes řekl, ţe mŧţe zhodnocovat zkušenosti, které si z rady odnesl. „Pokud mohly mít dvě volební období své zastoupení v Radě České televize lehké atletky, moţná byste po 23 letech existence České televize mohli dopřát podobné právo i lidem s handicapem," řekl poslancŧm kritik Jan Svačina. „Jsem na vozíku od roku 1972, takţe o ţivotě tohoto - v uvozovkách - sociálního názorového proudu vím víc, neţ bych si přál," dodal. Za svŧj moţný přínos označil i zkušenost z rady fondu na podporu kinematografie. První část slyšení se uskutečnila v úterý. Poslanci pozvali dohromady téměř stovku lidí. Do Rady ČT se pŧvodně přihlásilo 58 lidí, do Rady Českého rozhlasu 37 lidí. Volební výbor, který slyšení organizuje, v příštím týdnu sestaví konečnou kandidátku pro plénum Sněmovny. Do Rady ČT vybere 18 kandidátŧ, do Rady ČRo vybere devět lidí. Z nich pak poslanci zvolí šest nových členŧ RČT a tři členy Rady ČRo. Volit je mají na březnové schŧzi Sněmovny. -čtk-

URL| http://www.mediaguru.cz/2014/02/jirak-rada-ct-nema-soudit-vnitrni-spory-ct/

Poslanci vyslechli zbytek kandidátů do Rady ČT 28.2.2014

mediamania.cz str. 00 ČTK

Televize a rádia

Poslanci z volebního výboru vyslechli celkem šest desítek kandidátŧ do rad České televize a Českého rozhlasu, které si na základě svého výběru pozvali na dvoudenní veřejné slyšení. Poslanci z volebního výboru vyslechli celkem šest desítek kandidátŧ do rad České televize a Českého rozhlasu, které si na základě svého výběru pozvali na dvoudenní veřejné slyšení. Výbor příští středu sestaví kandidátku, kterou nabídne poslancŧm. Do Rady ČT vybere 18 kandidátŧ a do Rady ČRo devět lidí, tedy trojnásobek počtu uvolněných míst. Z nich bude sněmovna v březnu vybírat šest nových členŧ televizní rady a tři členy rozhlasové rady. Své místo v Radě ČT přišla obhajovat její místopředsedkyně Dana Eklová, která mimo jiné hájila postup rady v případě nedávné stíţnosti skupiny redaktorŧ ČT na údajné zasahování do zpravodajství. Řekla, ţe rada ještě nikdy tak podrobně ţádnou stíţnost neřešila. Kandidát do Rady ČT Jan Jirák z Fakulty sociálních věd UK řekl, ţe rada má být kvalifikovaným oponentem toho, co z ČT vychází a neměla by být soudcem případných vnitřních napětí a rozmíšek. Podle jeho názoru se rada jmenuje špatně a měla by se jmenovat Rada veřejnosti pro ČT, protoţe její členové v úhrnu zastupují veřejnost. Jirák uţ v minulosti předsedou Rady ČT byl, na funkci rezignoval v únoru 2000. Dnes řekl, ţe mŧţe zhodnocovat zkušenosti, které si z rady odnesl. "Pokud mohly mít dvě volební období své zastoupení v Radě České televize lehké atletky, moţná byste po 23 letech existence České televize mohli dopřát podobné právo i lidem s handicapem," řekl poslancŧm kritik a publicista Jan Svačina. "Jsem na vozíku od roku 1972, takţe o ţivotě tohoto - v uvozovkách - sociálního názorového proudu vím víc, neţ bych si přál," dodal. Za svŧj moţný přínos označil i zkušenost z rady fondu na podporu kinematografie. Plné znění zpráv


Odpoledne přišli na řadu kandidáti do rady ČRo. Mezi nimi vystoupil i její dosavadní předseda Tomáš Ratiborský. O rozsáhlé rekonstrukci praţského sídla rozhlasu, která trvala šest let a stála přes pŧl miliardy korun, řekl, ţe je to vyřešená záleţitost, která se uzavřela smírem s dodavatelem. Za stěţejní záleţitost označil schválení koncepce restrukturalizace ČRo, coţ označil za přelomový bod. Poslanci se ho ptali například, kdo hradil jeho účast na olympiádě v Soči. Odpověděl, ţe cestu financoval Český olympijský výbor a rada mu uhradila pouze diety v objemu 250 eur. První část slyšení se uskutečnila v úterý. Do Rady ČT se pŧvodně přihlásilo 58 lidí, do Rady Českého rozhlasu 37 lidí. Z veřejného slyšení se čtyři kandidáti omluvili, například pro nemoc nebo pro zahraniční cestu. Projevy, které zaslali, pak místo nich přečetli poslanci. Podle předsedy výboru Martina Komárka (ANO) mají jeho členové ze slyšení pozitivní dojem. "Mně je trochu líto - já vím, ţe má hodně práce - ţe tu nebyl pan generální ředitel (ČT Petr) Dvořák nebo generální ředitel (ČRo Peter) Duhan, protoţe, byť časově naředěno, tady zazněla spousta korektních kritických připomínek a návrhŧ jak k činnosti rozhlasu, tak televize," řekl Komárek. Poučné by podle něj byly pro vedení obou institucí, stejně jako byl poučné po poslance. Prozradit své favority by povaţoval za nekorektní. "Ještě plánujeme to, ţe na příštím jednání výboru nebudeme volit jen tak z čisté vody, ale uděláme si dŧkladnou, časově neomezenou rozpravu, abychom si ještě přiblíţili kritéria, podle kterých volíme," dodal.

URL| ct_299700.html

http://mediamania.tyden.cz/rubriky/televize-radio/poslanci-vyslechli-zbytek-kandidatu-do-rady-

Zrozeni k chudobě 28.2.2014

Mladá fronta DNES str. 01 Ivana Karásková

Titulní strana

Bída v Česku nejvíc ohroţuje dŧchodce, samoţivitelky a jejich děti. V bídě jich ţije plná třetina: 31,2 procenta PRAHA Osmadvacetiletá Andrea Kováčová vychovává v obecním bytě 2+kk na okraji Prahy své dva syny. Loni se rozvedla a rozšířila pětinu neúplných rodin v Česku. Poté, co minulý týden ztratila práci, uţ svŧj kaţdodenní boj o obţivu nemá šanci vyhrát. Ne bez pomoci. Kdysi pilná studentka, která vyrŧstala v dětském domově a pak se sama snaţila zorientovat v ţivotě plném sloţenek umořovaných z nízkého příjmu, neodpracovala před mateřstvím dost, aby získala nárok na státní podporu. Péče o dva malé syny, z nichţ mladšímu byla diagnostikována závaţná mentální porucha - autismus, ji drţí doma. Nejsou tu prarodiče, kteří by pohlídali. Není kdy si přivydělat. Andrea Kováčová patří mezi téměř milion osob, které podle posledních dat Českého statistického úřadu ţijí v domácnostech pod hranicí bídy. A její příběh je prvním v novém seriálu MF DNES, ve kterém představíme ty, kteří se ocitli nad propastí bez vlastní viny. „Politici nám zaseli do hlav, ţe si chudí a nezaměstnaní mohou za svou situaci sami. To ale mŧţe tvrdit jen člověk, který nerozumí fungování soudobých společností,“ míní Martin Potŧček, sociolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Právě samoţivitelky mají podle něj minimální šanci svou situaci ovlivnit. Do chudoby zabředávají i jejich děti. Sociologové mluví o sociální reprodukci chudoby. Rodičŧ samoţivitelŧ, kteří jsou vedle osamělých penzistŧ nejohroţenější skupinou v Česku, je zhruba 200 tisíc. V pásmu chudoby jich podle čerstvých statistik ţije plná třetina, konkrétně 31,2 procenta. Pokud jde o trend, z dat ČSÚ lze vyčíst, ţe počet ohroţených chudobou a sociálním vyloučením v Česku meziročně roste. „V roce 2011 byl podíl osob povaţovaných za ohroţené 15,3 procenta, v roce 2012 to bylo 15,4 procenta,“ uvedl v prohlášení Jaromír Kalmus z Českého statistického úřadu. Z mezinárodního srovnání však vychází Česko stále víc neţ dobře. Z 35 zemí, u nichţ úředníci Eurostatu porovnávali, kde hrozí bída nejméně, skončilo Česko čtvrté. Za Islandem, Norskem a Nizozemskem. Hŧř je na tom i obvykle příkladné Švédsko, kde hrozí chudoba 15,6 procenta osob. Jenţe: Švédsko je vyhlášeným cílem přistěhovalcŧ.



Andrea Kováčová nyní přeţívá především díky charitě, příspěvku na postiţeného syna a vyhlíţí alimenty od expartnera, který byl aţ donedávna také bez práce, tudíţ neplatil. A mŧţe jen doufat, ţe nová ministryně práce Michaela Marksová-Tominová splní své sliby a na pomoc samoţivitelkám se zaměří. » Více čtěte na str. A3 *** 990 tisíc lidí v Česku ţije pod hranicí chudoby. Za hranici chudoby se povaţuje u jednotlivce příjem 9 420 korun čistého za měsíc.

Tabulkově chudí nejsme. Stovky dětí však hladoví 28.2.2014

Mladá fronta DNES str. 03 Ivana Karásková

Z domova

Sociologové varují před „reprodukcí chudoby“. Samoţivitelky nemohou děti posílat do krouţkŧ ani na hory. Ty trpí vyloučením a v dospělosti se hŧře prosazují PRAHA Matky samoţivitelky a jejich děti patří vedle dŧchodcŧ k lidem, které bída ohroţuje nejvíce. Jenţe stále platí stará lidová moudrost, ţe „sytý hladovému nevěří“. Politici, kteří dělají zákony, bývají vzdělanější, ctiţádostivější a bohatší neţ prŧměrný občan. Snad i proto se zdráhají vnímat chudobu jako problém. Od nich pochází jeden z nejčastějši sdílených omylŧ - ţe si chudí a nezaměstnaní tento stav zpŧsobili sami. Právě samoţivitelky mají minimální šanci svou situaci ovlivnit a z finanční tísně se později nevymaní ani jejich děti. Sociologové mluví o sociální reprodukci chudoby. „Osamělé ţeny nemají na to, aby posílaly potomky do krouţkŧ nebo na školy v přírodě, coţ tyto děti handicapuje a sniţuje jejich šance na prosazení v dospělosti,“ vysvětluje sociolog Martin Potŧček z Fakulty sociálních věd UK. Například ţena, která vyrostla v dětském domově bez sociálních návykŧ a zázemí, má nekonečně těţší pozici na trhu práce neţ ostatní. A její děti budou mít start do ţivota rovněţ nesmírně ztíţený. Na obědy se spoluţačce sloţili Politici to rádi zdŧrazňují. Chudoba je relativní veličina a v mezinárodním měřítku si stojíme dobře. Podle prŧzkumu Evropské komise hrozí nouze a sociální vyloučení v Česku 15,4 procenta obyvatel. Je však nesporné, ţe i u nás mají některé děti ze sociálně slabých či neúplných rodin hlad, ať uţ proto, ţe rodiče na jejich pořádnou obţivu nemají peníze, nebo se o ni dost nestarají. Češi jsou experti na vyrábění rŧzných koncepcí a strategií. Leckdy však lépe zafungují konkrétní kroky jednotlivcŧ. Učitelka v Děčíně loni zjistila, ţe jedna ţákyně nesvačí ani neobědvá, protoţe na to její matka nemá. Vlna solidarity přeskočila na další školy, kde začali organizovat pro některé ţáky sbírky. Obecně prospěšná společnost Women for Women rozjela speciální programy pro samoţivitelky. „Řešíme to od loňského září a dnes uţ hradíme 156 obědŧ ţákŧm ze 40 základních škol po celém Česku. Dalších skoro 60 jsme odsouhlasili a se školou co nevidět uzavřeme darovací smlouvu,“ popsala manaţerka charitativních projektŧ společnosti Jana Skopová. Zabavení řidičákŧ se osvědčilo Nové vedení ministerstva práce a sociálních věcí připravuje zálohované výţivné, kdy bude matkám (výjimečně otcŧm) platit za nespolupracujícího rodiče alimenty stát, který se je pak pokusí od hříšníka vymoci. Ne všichni však souhlasí. Podle někdejší ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové si takový postup mŧţe dovolit jen velmi bohatý stát. Vymoci pohledávky od neplatičŧ výţivného se podaří jen zřídka. Co se uţ osvědčilo, je zabavování řidičských prŧkazŧ, coţ je pravomoc soudních exekutorŧ platná od loňska. Stalo se to uţ ve 2 200 případech. „K tomuto kroku se přistupuje, kdyţ dluţník pracuje načerno, byl uţ kvŧli neplacení výţivného neúspěšně stíhán nebo není moţné dohledat jeho majetek, přitom je zjevné, ţe existuje. Maminky však s poţadavkem leckdy přicházejí později, neţ by měly,“ říká prezident exekutorské komory David Koncz. Podle něj většina otcŧ pod hrozbou zabavení řidičáku začne platit i zdánlivě nedobytné pohledávky. Nebo se domluví na splátkovém kalendáři. Plné znění zpráv


*** FAKTA 9 400 Kč měsíčně - to uţ na ţivobytí nestačí * S chudobou se v Česku potýká asi milion lidí. Dalších asi 700 tisíc ţije těsně nad hranicí. Bídou a sociálním vyloučením je u nás ohroţeno 15,4 % obyvatel. * Propast se prohlubuje. Na jedné straně přibývá chudých, na druhé roste počet dolarových milionářŧ (v roce 2012 jich bylo rekordních 18 tisíc). * V Evropě pouţívaný indikátor chudoby je daný procentem obyvatel pod šedesáti procenty mediánového (tj. nejčastěji se vyskytujícího) příjmu. * V Česku se za hranici chudoby povaţuje u jednotlivce příjem 9 420 korun čistého za měsíc. U dvou dospělých lidí je to příjem 14 130 korun (společné náklady na bydlení jsou niţší).

Vím víc, neţ bych si přál, řekl poslancům jeden z kandidátů do Rady ČT 28.2.2014

parlamentnilisty.cz čtk, mp

str. 00

Monitor

Poslanci z volebního výboru vyslechli celkem šest desítek kandidátŧ do Rad České televize a Českého rozhlasu, které si na základě svého výběru pozvali na dvoudenní veřejné slyšení. Výbor příští středu sestaví kandidátku, kterou nabídne poslancŧm. Do Rady ČT vybere 18 kandidátŧ a do Rady ČRo devět lidí, tedy trojnásobek počtu uvolněných míst. Z nich bude sněmovna v březnu vybírat šest nových členŧ televizní rady a tři členy rozhlasové rady. Své místo v Radě ČT dnes přišla obhajovat její místopředsedkyně Dana Eklová, která mimo jiné hájila postup rady v případě nedávné stíţnosti skupiny redaktorŧ ČT na údajné zasahování do zpravodajství. Řekla, ţe rada ještě nikdy tak podrobně ţádnou stíţnost neřešila. Lidé s handicapem Kandidát do Rady ČT Jan Jirák z Fakulty sociálních věd UK řekl, ţe rada má být kvalifikovaným oponentem toho, co z ČT vychází a neměla by být soudcem případných vnitřních napětí a rozmíšek. Podle jeho názoru se rada jmenuje špatně a měla by se jmenovat Rada veřejnosti pro ČT, protoţe její členové v úhrnu zastupují veřejnost. Jirák uţ v minulosti předsedou Rady ČT byl, na funkci rezignoval v únoru 2000. Dnes řekl, ţe mŧţe zhodnocovat zkušenosti, které si z rady odnesl. “Pokud mohly mít dvě volební období své zastoupení v Radě České televize lehké atletky, moţná byste po 23 letech existence České televize mohli dopřát podobné právo i lidem s handicapem," řekl poslancŧm kritik a publicista Jan Svačina. “Jsem na vozíku od roku 1972, takţe o ţivotě tohoto - v uvozovkách - sociálního názorového proudu vím víc, neţ bych si přál," dodal. Za svŧj moţný přínos označil i zkušenost z Rady Fondu na podporu kinematografie. Pozitivní dojem ze slyšení Plné znění zpráv


Odpoledne přišli na řadu kandidáti do Rady ČRo. Mezi nimi vystoupil i její dosavadní předseda Tomáš Ratiborský. O rozsáhlé rekonstrukci praţského sídla rozhlasu, která trvala šest let a stála přes pŧl miliardy korun, řekl, ţe je to vyřešená záleţitost, která se uzavřela smírem s dodavatelem. Za stěţejní záleţitost označil schválení koncepce restrukturalizace ČRo, coţ označil za přelomový bod. Poslanci se ho ptali například na to, kdo hradil jeho účast na olympiádě v Soči. Odpověděl, ţe cestu financoval Český olympijský výbor a rada mu uhradila pouze diety v objemu 250 eur. První část slyšení se uskutečnila v úterý. Do Rady ČT se pŧvodně přihlásilo 58 lidí, do Rady Českého rozhlasu 37 lidí. Z veřejného slyšení se čtyři kandidáti omluvili, například pro nemoc nebo pro zahraniční cestu. Projevy, které zaslali, pak místo nich přečetli poslanci. Podle předsedy výboru Martina Komárka (ANO) mají jeho členové ze slyšení pozitivní dojem. “Mně je trochu líto - já vím, ţe má hodně práce - ţe tu nebyl pan generální ředitel ČT Petr Dvořák nebo generální ředitel ČRo Peter Duhan, protoţe, byť časově naředěno, tady zazněla spousta korektních kritických připomínek a návrhŧ jak k činnosti rozhlasu, tak televize," řekl Komárek ČTK. Poučné by podle něj byly pro vedení obou institucí, stejně jako byly poučné po poslance. Prozradit své favority by povaţoval za nekorektní. “Ještě plánujeme to, ţe na příštím jednání výboru nebudeme volit jen tak z čisté vody, ale uděláme si dŧkladnou, časově neomezenou rozpravu, abychom si ještě přiblíţili kritéria, podle kterých volíme," dodal.


Poslanci vyslechli zbytek kandidátů do Rady ČT 28.2.2014

tyden.cz

str. 00 ČTK

Televize a rádia

Poslanci z volebního výboru vyslechli celkem šest desítek kandidátŧ do rad České televize a Českého rozhlasu, které si na základě svého výběru pozvali na dvoudenní veřejné slyšení. Poslanci z volebního výboru vyslechli celkem šest desítek kandidátŧ do rad České televize a Českého rozhlasu, které si na základě svého výběru pozvali na dvoudenní veřejné slyšení. Výbor příští středu sestaví kandidátku, kterou nabídne poslancŧm. Do Rady ČT vybere 18 kandidátŧ a do Rady ČRo devět lidí, tedy trojnásobek počtu uvolněných míst. Z nich bude sněmovna v březnu vybírat šest nových členŧ televizní rady a tři členy rozhlasové rady. Své místo v Radě ČT přišla obhajovat její místopředsedkyně Dana Eklová, která mimo jiné hájila postup rady v případě nedávné stíţnosti skupiny redaktorŧ ČT na údajné zasahování do zpravodajství. Řekla, ţe rada ještě nikdy tak podrobně ţádnou stíţnost neřešila. Kandidát do Rady ČT Jan Jirák z Fakulty sociálních věd UK řekl, ţe rada má být kvalifikovaným oponentem toho, co z ČT vychází a neměla by být soudcem případných vnitřních napětí a rozmíšek. Podle jeho názoru se rada jmenuje špatně a měla by se jmenovat Rada veřejnosti pro ČT, protoţe její členové v úhrnu zastupují veřejnost. Jirák uţ v minulosti předsedou Rady ČT byl, na funkci rezignoval v únoru 2000. Dnes řekl, ţe mŧţe zhodnocovat zkušenosti, které si z rady odnesl. "Pokud mohly mít dvě volební období své zastoupení v Radě České televize lehké atletky, moţná byste po 23 letech existence České televize mohli dopřát podobné právo i lidem s handicapem," řekl poslancŧm kritik a publicista Jan Svačina. "Jsem na vozíku od roku 1972, takţe o ţivotě tohoto - v uvozovkách - sociálního názorového proudu vím víc, neţ bych si přál," dodal. Za svŧj moţný přínos označil i zkušenost z rady fondu na podporu kinematografie. Odpoledne přišli na řadu kandidáti do rady ČRo. Mezi nimi vystoupil i její dosavadní předseda Tomáš Ratiborský. O rozsáhlé rekonstrukci praţského sídla rozhlasu, která trvala šest let a stála přes pŧl miliardy korun, řekl, ţe je to vyřešená záleţitost, která se uzavřela smírem s dodavatelem. Za stěţejní záleţitost označil schválení koncepce restrukturalizace ČRo, coţ označil za přelomový bod. Poslanci se ho ptali například, kdo Plné znění zpráv


hradil jeho účast na olympiádě v Soči. Odpověděl, ţe cestu financoval Český olympijský výbor a rada mu uhradila pouze diety v objemu 250 eur. První část slyšení se uskutečnila v úterý. Do Rady ČT se pŧvodně přihlásilo 58 lidí, do Rady Českého rozhlasu 37 lidí. Z veřejného slyšení se čtyři kandidáti omluvili, například pro nemoc nebo pro zahraniční cestu. Projevy, které zaslali, pak místo nich přečetli poslanci. Podle předsedy výboru Martina Komárka (ANO) mají jeho členové ze slyšení pozitivní dojem. "Mně je trochu líto - já vím, ţe má hodně práce - ţe tu nebyl pan generální ředitel (ČT Petr) Dvořák nebo generální ředitel (ČRo Peter) Duhan, protoţe, byť časově naředěno, tady zazněla spousta korektních kritických připomínek a návrhŧ jak k činnosti rozhlasu, tak televize," řekl Komárek. Poučné by podle něj byly pro vedení obou institucí, stejně jako byl poučné po poslance. Prozradit své favority by povaţoval za nekorektní. "Ještě plánujeme to, ţe na příštím jednání výboru nebudeme volit jen tak z čisté vody, ale uděláme si dŧkladnou, časově neomezenou rozpravu, abychom si ještě přiblíţili kritéria, podle kterých volíme," dodal.

URL| ct_299700.html

http://mediamania.tyden.cz/rubriky/televize-radio/poslanci-vyslechli-zbytek-kandidatu-do-rady-



Přehled zpráv. Moskevský budíček Lidové noviny ~ str. 10 ~ Názory MICHAEL ROMANCOV

Recommend Documents