PŘEHLED ZPRÁV Minimální mzda v Německu straší dopravce v celé unii ................................................................... 2 Co přinesl leden 2015 v dopravě.......................................................................................................... 3 Zpožděná stavba silnice R49................................................................................................................ 4
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
1
PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV Minimální mzda v Německu straší dopravce v celé unii dnoviny.cz
16. 02. 2015
Německé ministerstvo práce doposud nezveřejnilo jednoznačný výklad zásadních otázek spojených se zavedením minimální mzdy v SRN – otázek, s nimiž se potýkají silniční dopravci v České republice, ale i v Polsku, v Maďarsku, na Slovensku a v dalších zemích s nižší hladinou mezd. Před dvěma týdny to uvedl mluvčí Sdružení ČESMAD Bohemia Martin Felix. Zákon platí již od 1. ledna, ale není podle něj reálné, aby jej dopravci registrovaní v České republice beze zbytku naplňovali. MiLoG zasahuje do českého pracovního práva, s nímž je v kolizi. Podle německého zákona by měli být řidiči odměňováni za práci vykonanou v Německu zásadně odlišně od výkonu doma nebo v jiných zemích. To odporuje tuzemskému zákoníku práce, kdy by měla být obdobná práce u jednoho zaměstnavatele honorována stejně. Zákoník práce také ukládá vyplácet stravné, jehož výše by v kombinaci s německou minimální mzdou postavila náklady českého dopravce do nekonkurenční polohy. Dalším problémem podle Martina Felixe je skutečnost, že v reálném čase, kdy zákon nabyl své účinnosti, nejsou dopravci schopni promítnout vyvolané zvýšení mzdových nákladů do cen za přepravu, a naplnění zákona by tak mohlo fatálně ohrozit ekonomiku a existenci firmy. To jednatele dopravní společnosti staví před dilema, zda má dodržet MiLoG a dostat se do rozporu s českými právními předpisy, nebo s vírou v neudržitelnost platnosti MiLoGu pro české dopravce raději žádnou úpravu mezd neprovádět, požadavky MiLoGu neplnit a zachovat si mzdový systém, jenž je v souladu s tuzemským zákoníkem práce, uvedl Martin Felix. Pod gescí ministerstva práce a sociálních věcí se problémem zaobírá česká vláda a koordinuje postup jednotlivých úřadů vůči jejich partnerům v SRN a v EU. Důležitým podnětem byl dopis prezidenta Sdružení ČESMAD Bohemia, prezidenta Svazu dopravy a předsedy odborového svazu dopravy datovaný 16. prosince 2014 a adresovaný premiérovi Bohuslavu Sobotkovi. Současně se také stupňuje mezinárodní tlak na německou administrativu, aby prokázala, že MiLoG není v rozporu s legislativou EU a základními principy, jako je například volný pohyb služeb či nezvyšování administrativní náročnosti. Zde jsou aktivní všechna sdružení dopravců v postižených zemích, bruselské zastoupení IRU s vysokou angažovaností Sdružení ČESMAD Bohemia a také zástupci České republiky v orgánech EU. „Lze předpokládat, že se situace může v řádu týdnů zásadně změnit, zejména pokud ministerstvo práce SRN vydá nějaké vysvětlující stanovisko. Dokud se tak nestane, stojí český dopravce před několika těžce řešitelnými otázkami,“ upozornil Martin Felix. První z nich je, zda má zasílat na určené kontaktní místo v Kolíně nad Rýnem hlášení o svých řidičích na území SRN. Dále jde o to, zda má upravit svůj systém odměňování, aby byl v souladu s možnými požadavky MiLoGu. Za třetí není jasné, zda má dopravce upravit evidenci pracovní doby řidičů tak, aby mohl vykázat pracovní dobu v SRN. Bezpečnou a správnou odpověď na tyto otázky podle Martina Felixe zřejmě v tuto chvíli nikdo dát neumí, existuje mnoho různých výkladů MiLoGu, ale ten rozhodující, „Made in Germany“, chybí. Těsně před uzávěrkou jsme obdrželi informaci, že Německá ministryně práce Andrea Nahles minulý týden oznámila, že zákon o minimální mzdě nebude zatím uplatňován na cizí tranzitující řidiče a nebude tedy platit ani povinnost nahlašovat tyto řidiče celníkům v Kolíně nad Rýnem. Toto moratorium platí do vyjasnění kompatibility zákona s právem Evropské unie. Sdružení ČESMAD Bohemia tento krok sice vítá, ale bere jej pouze jako dílčí. „SRN je naším největším obchodním partnerem, a stále by Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
2
se tedy zákon o minimální mzdě týkal všech doprav z a do Německa,“ uvedl mluvčí sdružení Martin Felix.
Co přinesl leden 2015 v dopravě dnoviny.cz
16. 02. 2015
Nejen dopravní sousedy Německa (a to včetně nás) straší německá minimální mzda 8,50 €, platná od 1. ledna 2015. A nejde jen o její aplikaci na zahraniční dopravní firmy, ale o řadu nejasností, což je u německého zákonného kroku nebývalé. ČESMAD Bohemia v zájmu svých členů rychle reagoval také vůči zainteresované klientele. Výklady německých právních kanceláří se rozcházejí a třeba v Polsku způsobily u dopravních podnikatelů vyslovené pohoršení. Na setkání zástupců tří set firem v Gdaňsku se otevřeně říkalo: „To můžeme hned naše podniky zavřít.“ Především malé a střední podniky vidí, že ztrácejí svou přednost v konkurenci. I v dalších státech kolem SRN panuje nelibost. Z mocného francouzského svazu silniční dopravy FNTR kupříkladu zaznělo: „Jsme velmi udiveni záměrem předepsat toto také pro zahraniční řidiče.“ Ačkoli i tam jsou úvahy, jak se vyrovnat s konkurenčním tlakem způsobovaným nižšími platy řidičů hlavně z východní Evropy. Rakouský dopravní sektor prý vidí německý zákon o minimální mzdě jedním okem veselým a druhým plačícím: „Co si přejeme, je evropská ini-ciativa k řešení tohoto problému, protože když každá země myslí na sebe, je to potom konec svobodné dopravy osob a zboží v Evropě.“ Jako čestný člen a zakladatel Svazu spedice a logistiky ČR (SSL) jsem měl tu čest být pozván na lednové setkání představenstva s předsedy pracovních skupin k hodnocení uplynulého roku. Co se týče minimální mzdy v SRN, doporučil jsem jít nad korespondenční projednávání a požádat o brzkou audienci předsedů SSL, Sdružení ČESMAD Bohemia a dalších u ministra dopravy s tím, aby nejen oficiálně věděl o situaci, ale aby si pozval německého velvyslance a tlumočil znepokojení nad aplikačními nejasnostmi. Podobně by měl náš ministr zahraničí zapojit do akce našeho velvyslance v SRN. Prostě aplikovat metodu „Nesedej, panenko, v koutě“… Podle zahraničního tisku Němci už opouštějí představu, že by zahraniční zaměstnavatel měl nahlašovat každou přepravu. Při odhadovaném denním vjezdu kolem 100 tisíc nákladních automobilů se to ukázalo jako (jaksi) neproveditelné. Nyní se požaduje od zaměstnavatelů se sídlem v zahraničí plán nasazení zaměstnanců v SRN předem pro období šesti měsíců. Součástí předepsaného formuláře je rovněž podepsané prohlášení, že se dodrží povinnost placení minimální mzdy. K zákonu o minimální mzdě existují čtyři prováděcí nařízení, jež mají vztah k dopravě. Přitom hlavní německé spediční a logistické svazy jsou značně skeptické, jak se podaří toto vše v terénu kontrolovat. Údajných 600 celníků pro toto určených se teprve začne školit. Při nedobrém stavu českých silnic jsme museli loni zkousnout, že se na jejich zlepšování nevyčerpaly miliardy z prostředků EU. Proto upozorňujeme na další možnost zahraniční podpory, která se letos týká dopravního výzkumu. Její původ je v Horizonu 2020, největším programu EU pro výzkum a inovace, dotovaným pro období sedmi let (2014 – 2020) téměř 80 miliardami z EU. Ten slibuje větší pokrok, objevy a světová prvenství přenosem velkých nápadů z laboratoří na trh. Za praktickým čerpáním podpor jmenovitě dopravnímu a energetickému výzkumu v částce 550 milionů € stojí organizačně INEA – Výkonná agentura Evropské komise pro inovace a sítě.
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
3
Pro oblast Mobilita pro růst přišla INEA se dvěma výzvami pro budoucí žadatele podpor. Ta první – dvoufázová – počítá s částkou 145,5 milionu € a je určena pro návrhy na výzkum na poli efektivnosti zdrojů v letectví, bezpečné a propojené automatizace v silniční dopravě, inovovaná řešení pro čistší a lepší městskou dopravu, společné komunikační a navigační platformy pro celoevropské logistické aplikace a některé další. Uzávěrka v první fázi je 23. dubna, v druhé 15. října. Druhá výzva má za sebou 21 milionů € pro mezinárodní kooperaci v aeronautice s Čínou, Japonskem a Kanadou, jakož i pro výzkum dopravních stimulů ve společnosti a pro nadnárodní spolupráci v evropském dopravním výzkumu a inovacích. Jinak taktovku ve vedení EU převzalo na letošní první pololetí Lotyšsko, které se stalo zástupcem zájmů 28 členských zemí. A v jeho případě to bylo lotyšské stálé zastoupení při EU v Bruselu, které se vyjádřilo ke konkrétním záměrům na úseku dopravy: „Podle všech předpokladů se budeme do konce června moci a také muset zabývat především železnicí.“ Znamená to pokročit se 4. drážním balíčkem předpisů. Ještě pod nedávným italským prezidentstvím začali zástupci členských států debatu na téma „politických pilířů“ v této oblasti. Jak se očekávalo, došlo ke značné různosti názorů na „otevření trhů místní dopravy na železnici“, zejména pak v případě evergreenu „oddělení drážní sítě od provozu“. Zde jsou názory natolik protichůdné, že si Lotyši nejsou jisti, zda k jejich sjednocení za vedení pobaltské země vůbec dojde. Za zásadní se považuje, aby všechny tři instituce EU, jež budou ve hře, projevily „značnou pružnost“. Jinak přenechá Lotyšsko toto téma k projednání následujícímu Lucembursku. A je tu stále naléhavější otázka, zda by se pět drážních směrnic obsažených ve 4. balíčku nemělo k projednávání rozdělit na část technickou a politickou. Vedle této problematiky ostatní témata v lotyšské agendě silně blednou. Za zmínku přece jen stojí záležitosti vnitrozemské plavby, kde by se mělo pokročit v tématu technických požadavků na říční lodě.
Zpožděná stavba silnice R49 ČT 1
16. 02. 2015
Rubrika: Události
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka: Stavba rychlostní silnice R49 od Hulína ke slovenským hranicím se kvůli sporům s ekology zpožďuje. Ministerstvo dopravy přerušilo stavební řízení a čeká na přepracování dokumentace. Na nové dálnice má přitom Česko letos rekordní množství peněz. Hrozí ale, že se nevyužijí všechny. Jan BERÁNEK, redaktor: Cesty vedoucí doslova nikam. Průmyslová zóna Holešov má být právě tudy napojena na chybějící rychlostní silnici. Ještě vloni na podzim přitom politici slibovali, že i tudy brzy začnou jezdit auta. Bohuslav SOBOTKA, premiér; předseda strany /ČSSD/ /24. 4. 2014/: Věnuji se velmi pečlivě zahájení výstavby R49. Je možné, bude záležet na výběrových řízeních, že se začne stavět buď v letošním, nebo v příštím roce. redaktor /citace: Kamil RUDOLECKÝ; náměstek ministra dopravy, Zdroj: ČTK, 25. 9. 2014/: "Lze očekávat, kdy bude vydáno povolení. Domnívám se, že do konce roku by to mělo být." Jan BERÁNEK, redaktor:
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
4
Stát ale místo toho stavební řízení na konci roku v tichosti přerušil až do července. Chce doplnit dokumentaci, aby obstál ve sporu s ekology. Jeden z jejich hlavních argumentů, velké kolonie křečka, jako třeba tady v polích u Alexovic. Tomáš NEŘOLD, mluvčí, Ministerstvo dopravy: Jakmile Ředitelství silnic a dálnic doplní, bude pokračovat, ale nejzazší lhůta je tam 20. července.
Jan BERÁNEK, redaktor: Dá se říct s jistotou, že se letos začne stavět? Tomáš NEŘOLD, mluvčí, Ministerstvo dopravy: Samozřejmě bude záležet na vydání toho stavebního povolení, ale věříme, že to bude pokračovat dobře. Jan BERÁNEK, redaktor: Jenže aktivisti teď navíc paradoxně zpochybnili i rozhodnutí o přerušení. Podobná situace spory o každý procesní úkon před lety úplně zablokovala stavbu dálnice D8 přes České středohoří. Stejný cíl mají i odpůrci R49. redaktor /citace: Miroslav MACH; aktivista, Egeria, Zdroj: ČT/: "Vzdálenějším cílem je přehodnocení celého projektu. Silnici odmítáme, jelikož není potřebná a objektivně zdůvodnitelná." Jan BERÁNEK, redaktor: Stát má letos se silnicemi velké plány. Chce na ně dát asi sedmačtyřicet miliard korun. Ne všude jsou ale stavby připravené a na řadě dalších míst je navíc komplikují spory. Ty například zbrzdily opravu tří úseků dálnice D1. Luboš Dostál a Jan Beránek, Česká televize.
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
5
