Dokumentace. Rychlostní silnice R49, stavba Fryšták Lípa, 1. etapa. Oznamovatel:

Dokumentace zpra cova ná dle přílo hy č. 4 k zá ko nu č. 100 /2001 Sb., o posuzová ní vliv ů na živo tní pro středí, v pla tném znění

* Rychlostní silnice R49, stavba 4902.1 Fryšták – Lípa, 1. etapa

Oznamovatel:

Ředitelství silnic a dálnic ČR Na Pankráci 546/56 145 00 Praha 4

Zpracovatel:

E K O L A group, spol. s r.o. Mistrovská 4 108 00 Praha 10

Zak. číslo:

08.0139-04

 EKOLA group, spol. s r. o., listopad 2008

Dokumentace dle z. 100/2001 Sb., v platném znění

Rychlostní silnice R 49, stavba 4902.1 Fryšták – Lípa, 1. etapa

OBSAH Přehled samostatných příloh dokumentace ..................................................................................... 5 ÚVOD ..............................................................................................................................................8 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI...............................................................................................11 B.

ÚDAJE O ZÁMĚRU ..............................................................................................................12

I. Základní údaje............................................................................................................................ 12 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 .............................................................. 12 2. Kapacita (rozsah) záměru .................................................................................................. 12 3. Umístění záměru................................................................................................................ 13 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry .................................................. 13 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, vč. přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí ............................................................................... 14 6. Popis technického a technologického řešení záměru......................................................... 15 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ................................. 24 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků ............................................................... 25 9. Výčet navazujících rozhodnutí dle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat ................................................................................................................ 25 II. Údaje o vstupech....................................................................................................................... 26 1. Půda ................................................................................................................................... 26 2. Voda .................................................................................................................................. 27 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje............................................................................ 29 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ........................................................................ 30 III. Údaje o výstupech ................................................................................................................... 34 1. Ovzduší.............................................................................................................................. 34 2. Odpadní vody .................................................................................................................... 36 3. Odpady .............................................................................................................................. 37 4. Ostatní................................................................................................................................ 44 5. Doplňující údaje ................................................................................................................ 46 C.

ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ...........................47

I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území .............................. 47 1. Územní systém ekologické stability (ÚSES).................................................................... 47 2. Významné krajinné prvky (VKP)..................................................................................... 55 3. Zvláště chráněná území .................................................................................................... 55 4. Přírodní parky.................................................................................................................... 55 5. Památné stromy ................................................................................................................ 56 6. NATURA 2000................................................................................................................. 57 7. Krajina, krajinný ráz ......................................................................................................... 57 8. Území historického, kulturního nebo archeologického významu..................................... 57 9. Území hustě obydlená, obyvatelstvo ................................................................................ 58 ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

2



10. Situování stavby ve vztahu k územně plánovací dokumentaci ...................................... 59 II. Charakteristika stavu složek ŽP v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny ............................................................................................................................... 60 1. Ovzduší.............................................................................................................................. 60 2. Voda .................................................................................................................................. 64 3. Geomorfologické, geologické a hydrogeologické poměry................................................ 65 4. Flóra................................................................................................................................... 70 5. Fauna ................................................................................................................................. 73 6. Krajina .............................................................................................................................. 79 D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .... ................................................................................................................................................83 I. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti .................................... 83 1. Sociální a ekonomické vlivy.............................................................................................. 83 2. Vlivy na zdraví obyvatel.................................................................................................... 83 3. Vlivy na akustickou situaci................................................................................................ 91 4. Vlivy na ovzduší.............................................................................................................. 101 5. Vliv na vody .................................................................................................................... 105 6. Vlivy na půdu, horninové prostředí a přírodní zdroje ..................................................... 112 7. Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy................................................................................. 115 8. Vlivy na ÚSES, VKP, ZCHÚ a systém NATURA 2000 ................................................ 119 9. Vliv na krajinu a krajinný ráz .......................................................................................... 122 10. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ............................................................... 126 II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů..................................................................... 127 III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech.. 133 IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí ..................................................................................................... 134 Fáze projektových příprav................................................................................................... 134 Fáze výstavby ...................................................................................................................... 137 Fáze provozu ....................................................................................................................... 140 V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů ............................................................................................................................................. 141 VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů ............................................................................................................................................. 143 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU ......................................................................144 F. Závěr ........................................................................................................................................152 Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v dokumentaci .................................................... 155 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU.........157 H. PŘÍLOHY................................................................................................................................161 Vypořádání připomínek zjišťovacího řízení........................................................................ 163 ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

3



Literatura ......................................................................................................................................188

____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

4



Přehled samostatných příloh dokumentace Příloha č. 1 – Akustická studie Příloha č. 2 – Rozptylová studie Příloha č. 3 – Hodnocení zdravotních rizik Příloha č. 4 – Botanický průzkum Příloha č. 5 – Zoologický průzkum Příloha č. 6 – Biologické hodnocení Příloha č. 7 – Vliv na krajinný ráz Příloha č. 8 – Vlivy stavby na kvalitu a množství vod


5



Přehled nejdůležitějších používaných zkratek CO

Oxid uhelnatý

ČHMÚ

Český hydrometeoro1ogický ústav

ČIŽP

Česká inspekce životního prostředí

ČSN

Česká státní norma

DOK

Dálkový optický kabel

DP

Dobývací prostor

EIA

Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí

GTP

Geotechnický průzkum

CHLÚ

Chráněné ložiskové území

CHOPAV

Chráněné území přirozené akumulace vod

CHRB

Chronická bronchitida

IP

Interakční prvek

k.ú.

Katastrální území

LA

Hladina akustického tlaku A

LAeq

Ekvivalentní hladina akustického tlaku A

LBC

Lokální biocentrum

LBK

Lokální biokoridor

MTS

Meziměstská telefonická síť

MÚK

Mimoúrovňová křižovatka

MŽP ČR

Ministerstvo životního prostředí České republiky

N

Odpady kategorie nebezpečné

NEL

Nepolární extrahovatelné látky

NOx

Oxidy dusíku

NO2

Oxid dusičitý

NTL

Nízkotlaký plynovod

O

Odpady kategorie ostatní

OA

Osobní automobily

ORL

Odlučovač ropných látek

PČR

Policie České republiky

PHC

Protihluková clona

PHM

Pohonné hmoty

PHO

Pásmo hygienické ochrany

PUPFL

Pozemky určené k plnění funkce lesa

R49 – 2P

Varianta přeložky silnice II/490 – dvoupruh s rezervou na čtyřpruh

R49 – 4P

Varianta přeložky silnice II/490 – čtyřpruh

RBC

Regionální biocentrum

RBK

Regionální biokoridor


6



RD

Rodinný dům

ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic

SO2

Oxid siřičitý

SR

Slovenská republika

SSÚRS

Středisko správy a údržby rychlostní silnice

STPÚ

Studie proveditelnosti a účelnosti

TNA

Těžké nákladní automobily

TZL

Tuhé znečišťující látky

ÚP VÚC

Územní plán velkého územního celku

ÚSES

Územní systém ekologické stability

VKP

Významný krajinný prvek

VN

Vysoké napětí, vodní nádrž

VTL

Vysokotlaký plynovod

VVN

Velmi vysoké napětí

ZPF

Zemědělský půdní fond

ZS

Zařízení staveniště

ŽP

Životní prostředí


7



ÚVOD Tato dokumentace se zabývá vymezením a posouzením vlivů na životní prostředí, které mohou být způsobeny výstavbou a provozem rychlostní silnice R49, stavba 4902.1 Fryšták – Lípa, 1. etapa. Dle vyjádření Ministerstva životního prostředí ze dne 12. 11. 2007 záměr naplňuje dikci bodu 9.3 – „Novostavby, rozšiřování a přeložky dálnic a rychlostních silnic, kategorie I, přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Cílem investora je realizace stavby 4902.1 (1. etapa) rychlostní silnice R49. Rychlostní silnice R49 Hulín – Fryšták – Lípa – Pozděchov – Valašské Příkazy – hranice ČR/SR (Střelná) má přispět ke zlepšení napojení Zlínské aglomerace na vyšší komunikační síť České republiky a v definitivní podobě i k lepšímu dopravnímu spojení se Slovenskou republikou. Na slovenské straně bude na rychlostní silnici R49 navazovat slovenská rychlostní silnice R6 ve směru na Púchov. Historie vývoje záměru v daném území Projektové přípravy záměru stavby 4902.1 rychlostní silnice R49 (dříve součást stavby 4901 Hulín – Fryšták rychlostní silnice R49) prošly dlouhým vývojem, který přinesl upřesnění především z hlediska umístění záměru, resp. umístění MÚK Fryšták, navazující přeložky II/490 v úseku Fryšták Kostelec a technického řešení křižovatky II/490 se silnicí III/4911 u Kostelce. V následujícím odstavci je stručně shrnut průběh schvalovacího procesu, resp. soupis vydaných rozhodnutí a stanovisek k záměru. Záměr „Rychlostní silnice R49, stavba 4901 Hulín – Fryšták“ byl v minulosti podroben procesu posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. Ministerstvo životního prostředí vydalo dne 6. 12. 2001 pod č.j. NM700/2616/4001OPVŽP/01 souhlasné Stanovisko o hodnocení vlivů na uvedený záměr. Vzhledem ke zpřesněným požadavkům v souvislosti s umístěním MÚK Fryšták (poloha MÚK byla posunuta v rámci již stabilizované osy R49) a s průchodem trasy přeložky silnice II/490 okolo VN Fryšták bylo vedení komunikace zájmovým územím mírně upraveno. Rovněž bylo upřesněno technické řešení křižovatky u Kostelce (nyní MÚK Kostelec) a stabilizováno umístění SSÚRS Fryšták. Z tohoto důvodu bylo zpracováno nové Oznámení záměru dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Ministerstvo životního prostředí vydalo dne 25. 1. 2008 závěry zjišťovacího řízení se závěrem, že záměr má významný vliv na životní prostředí a bude posuzován dále podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Příslušným úřadem, který bude vydávat stanovisko k dokumentaci bude Ministerstvo životního prostředí. Vlastní řešení předkládané dokumentace Předložená dokumentace je zpracována dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Dokumentace byla zpracována na základě závěrů zjišťovacího řízení ze dne 25. 1. 2008. V dokumentaci jsou zohledněny všechny relevantní požadavky na doplnění, připomínky a podmínky, které byly uvedeny v došlých vyjádřeních: −

MŽP (odbor ochrany ovzduší), č. j.: 93816/ENV/07, 4229/820/07/RH ze dne 20. 12. 2007 Odbor ochrany ovzduší požaduje v období výstavby nového úseku striktně dodržovat opatření k eliminaci znečišťování ovzduší.


8


−


ČIŽP (OI Brno), č. j. ČIŽP 47/IPP/0725938 072/07/BLV ze dne 7. 1. 2008 Bez připomínek.

−

Sdružení pro ekologii Kostelec, o. s.; Sdružení za zdravé životní prostředí Vršava; Občanské sdružení Nivy; Občanské sdružení „Životní prostředí“; společné vyjádření ze dne 8. 1. 2008 Občanská sdružení žádají o provedení celého procesu EIA.

−

KHS Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně, č. j.: 10238/216/2007 ze dne 9. 1. 2008 Nepožaduje další posuzování.

−

MŽP (odbor ochrany vod), č. j.: 93816/ENV/07, 5066/740/07 ze dne 10. 1. 2008 Odbor ochrany vod se záměrem souhlasí za předpokladu dodržení pravidel stanovených nařízením vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod. Dále dodržování pravidel stanovených vyhláškou o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu.

−

Sdružení za zdravé Lužkovice, vyjádření ze dne 12. 1. 2008 Žádá o časové sladění výstavby 1. a 2. etapy stavby 4902. 1 a 4902.2 Fryšták Lípa.

−

Občanské sdružení Vizovické vrchy, vyjádření ze dne 16. 1. 2008 Občanské sdružení požaduje provedení celého procesu EIA. K tomuto vyjádření byla dále připojena petice s 89 podpisy občanů města Zlína.

−

Unie pro řeku Moravu, o. s., vyjádření ze dne 16. 1. 2008 Občanské sdružení požaduje provedení celého procesu EIA.

−

Krajský úřad Zlínského kraje, OŽPaZ, č. j.: KUZL 3328/2008 ze dne 16. 1. 2008 Krajský úřad se k záměru vyjadřuje z hlediska zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, zákona o lesích, vodního zákona, zákona o ochraně přírody a krajiny, ochraně ovzduší a zákona o odpadech.

−

Magistrát města Zlína, OŽPaZ, č. j.: MMZL 110497/2007 ze dne 17. 1. 2008 Odbor životního prostředí doporučuje posoudit vliv záměru na životní prostředí dle zákona č. 100/2001, ve znění pozdějších předpisů.

−

Děti Země (Klub za udržitelnou dopravu), vyjádření ze dne 17. 1. 2008 Děti Země požadují vypracovat podrobnou dokumentaci ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění.

Vypořádání připomínek vzešlých ze zjišťovacího řízení k tomuto záměru je uvedeno v závěru dokumentace (viz kapitola Vypořádání připomínek zjišťovacího řízení). Dokumentace je přehledným shrnutím zpracovaným na základě průzkumů, podkladů a jednotlivých podrobných expertních posouzení. Faktory, které by mohly mít zásadní vliv z hlediska posouzení vlivu stavby na životní prostředí, jsou podrobně řešeny v rámci samostatných příloh dokumentace (příloha č. 1-8). Ve spolupráci s oznamovatelem byla v průběhu zpracování dokumentace korigována technická stránka záměru z hlediska jeho vlivů na životní prostředí a bylo hledáno řešení k minimalizaci vlivů výstavby a provozu na životní prostředí. Text dokumentace je doplněn mapovou částí, která poskytuje přehled o dané situaci, o místních podmínkách a je podkladem pro snadnější orientaci v problému. Údaje z mapových podkladů byly ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

9



doplněny o informace získané na příslušných institucích státní správy a odborných institucích. Množství informací bylo získáno průzkumem terénu. Výhledový stav je v této dokumentaci řešen pro výhledový rok 2040, ve kterém se předpokládá maximální intenzita dopravy na komunikační síti v území (resp. předpokládá se plné fungování komunikační sítě, které samozřejmě umožňuje i plné dopravní využití – zatížení – nově vzniklých komunikací.) Na řešení předkládané dokumentace spolupracovali odborníci na jednotlivé problematiky. Seznam osob, které se podílely na zpracování dokumentace, je uveden v úplném závěru dokumentace.


10



A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI Oznamovatel Ředitelství silnic a dálnic ČR

IČ 659 93 390 Sídlo Na Pankráci 546/56 145 05 Praha 4 Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele Drahomíra Stupárková ŘSD ČR - Závod Zlín Fügnerovo nábřeží 5476 760 01 Zlín tel.: 577 008 448 e-mail:. [email protected]


11



B. ÚDAJE O ZÁMĚRU I. Základní údaje 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Rychlostní silnice R49, stavba 4902.1 Fryšták – Lípa, 1. etapa Zařazení záměru dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění Kategorie:

kategorie I sloupec A (státní správu v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí vykonává Ministerstvo životního prostředí)

Pořad. číslo:

9.3 “Novostavby, rozšiřování a přeložky dálnic a rychlostních silnic”

2. Kapacita (rozsah) záměru Dotčená stavba 4902.1 Fryšták – Lípa, 1. etapa začíná v km 17,300 a končí v km 19,000. Celková délka stavby je 1,700 km. Stavba na začátku svého úseku navazuje na stavbu 4901 Hulín - Fryšták (km 0,877 - 17,300). Na konci úseku stavba navazuje na stavbu 4902.2 Fryšták – Lípa, 2. etapa. Úsek je v souladu s navrženou a potvrzenou kategorizací tahu R49 navržen jako rychlostní silnice v návrhové kategorii R 25,5/120. Stavba 4902.1 zajišťuje pomocí MÚK Fryšták a MÚK Kostelec napojení na komunikace nižší třídy včetně napojení přeložky silnice II/490 Fryšták - Kostelec. Mimoúrovňová křižovatka Fryšták je umístěna jižně od Fryštáku jako křížení rychlostní silnice R49 s přeloženou silnicí II/490. Jedná se o všesměrnou křižovatku s preferovanými směry Hulín – Zlín a Zlín – Hulín. V těsné blízkosti je umístěno Středisko správy a údržby rychlostní silnice Fryšták, které je napojeno na R49 přes původní silnici II/490 a přeloženou silnici II/490. Mimoúrovňová křižovatka Kostelec trubkovitého tvaru připojuje silnici III/4911 na přeloženou silnici II/490 v místě dnešní křižovatky. Stavba 1. etapy (4902.1) navazuje na předcházející úsek na jižním okraji města Fryšták, v pahorkovitém území vymezeném silnicemi II/490, II/491 a severním okrajem vodní nádrže Fryšták. Těsně před křížením se silnicí II/491 končí stavba 1. etapy a navazuje 2. etapa, která se stáčí severovýchodním směrem, přechází mělká údolí Bělovodského a Lukovského potoka a pokračuje jihovýchodním směrem do údolí potoka Ostratky. Součástí stavby 4902.1 rychlostní silnice R49 je přeložka silnice II/490 v úseku Fryšták – Kostelec. Přeložka se napojuje při výjezdu z Fryštáku na původní komunikaci II/490 a levotočivým obloukem se stáčí k MÚK Fryšták. Odtud pokračuje pravotočivými oblouky kolem vodní nádrže Fryšták k MÚK Kostelec, za kterou v km 3,400 končí. Celková délka stavby je 3 400 m.


12



Přeložka silnice II/490 přeruší místní komunikaci ulici Přehradní spojující Kostelec s Malým Kostelcem. Komunikace bude přeložena do místa, kde bude možné dosáhnout potřebnou podchodnou výšku pod mostním objektem. Původní silnice II/490 bude dále používána jako místní komunikace a cyklistická stezka mezi Fryštákem a Malým Kostelcem. Bude napojena na novou přeložku silnice II/490 na jižním okraji Fryštáku, jejím prostřednictvím bude napojeno Středisko správy a údržby rychlostní silnice Fryšták. V úseku mezi přeložkou silnice II/490 a Střediskem údržby bude s ohledem na provoz vozidel údržby provedena v kategorii S 9,5/60. V navazujícím úseku, kde bude prováděna výšková úprava pro křížení s R49, v kategorii S 7,5/60.

3. Umístění záměru Kraj:

Zlínský

K.ú.:

Fryšták, Dolní Ves, Kostelec

4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Charakter záměru Novostavba silnice, která je součástí tahu rychlostní silnice R49 Hulín – Fryšták – státní hranice ČR/SR. Stavba 4902.1 Fryšták – Lípa (1. etapa) bude vystavěna v kategorii R 25,5/120 (čtyřpruh). Jedná se o výstavbu rychlostní silnice nadregionálního významu. Přeložka silnice II/490 v úseku Fryšták - Kostelec, která je součástí stavby 4902.1 rychlostní silnice R49 (jižně od MÚK Fryšták) je v návaznosti na závěry zjišťovacího řízení posuzována ve dvou kategoriích (kategorie S 24,5/80 - čtyřpruh a kategorie S 11,5/80 – dvoupruh s rezervou na čtyřpruh).

Kumulace záměru Stavba 4902.1 rychlostní silnice R49 (spojená se stavbou 4901) je v případě postupné realizace provozovatelná jako samostatný celek s návazností na stávající silniční síť. Kritériem pro návrh postupu výstavby R49 je návaznost na R6 na Slovensku a uvedení do provozu celého úseku Hulín – státní hranice ČR/SR – Púchov v co nejkratším možném termínu. Z toho vyplývá i následující předpokládaný harmonogram výstavby: • stavba 4901

09/2008 – 09/2010

• stavba 4905 Horní Lideč – hranice ČR/SR

09/2014 – 09/2017

• stavba 4902.1 Fryšták – Lípa – 1. etapa

03/2013 – 03/2015

• stavba 4902.2 Fryšták – Lípa – 2. etapa

04/2012 – 09/2015

• stavba 4903, 4904 Lípa – Pozděchov – Horní Lideč, přeložka I/57

09/2014 - 09/2017


13



5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, vč. přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí Zdůvodnění potřeby záměru Z hlediska začlenění do stávající komunikační sítě České a Slovenské republiky je silnice R49 (resp. R6) chápána jako spojení dvou evropských dopravních koridorů mezi Hulínem (D1, R55, D47) a Púchovem (D1). Zároveň se vytvoří nový kapacitní hraniční přechod mezi ČR a SR, vhodně umístěný ve středu společné hranice. V neposlední řadě má rychlostní silnice R49 zásadní význam v napojení zlínské aglomerace na vyšší komunikační síť České republiky. Stávající silnice I/49 Otrokovice - Zlín – Vizovice – Valašská Polanka – Horní Lideč - Střelná – hranice ČR/SR protíná celou řadu sídelních útvarů. Silnice je využívána jak tranzitní dopravou, tak i k přímé obsluze přilehlého území. Plní tedy hned několik dopravních funkcí. Tento stav se promítá ve zvyšování negativních vlivů silniční dopravy na životní prostředí. Navrhovaná trasa rychlostní silnice R49 začíná severně od Hulína, pokračuje jižně kolem Fryštáku a západně kolem Slušovic. Od MÚK Lípa vede komunikace v souběhu se stávající silnicí I/49, mimo intravilán obcí. Přírodně hodnotné území Vizovické vrchoviny rychlostní silnice R49 protíná několika tunely (Bratřejov I a II, Lačnov I a II). Dále silnice obchází severně Lačnov, protíná Valašské Příkazy a vede v souběhu se silnicí I/49 k hranicím se Slovenskou republikou. Realizací rychlostní silnice R49 se vytvoří protiváha k stávající silnici I/49, přičemž převážná část stávající tranzitní dopravy bude v budoucnu převedena na nově vybudovanou rychlostní silnici R49. Realizace přeložky silnice II/490 v úseku Fryšták - Kostelec, která je součástí posuzované stavby 4902.1 rychlostní silnice R49, vychází z potřeby zajištění adekvátního napojení Zlína v návaznosti na plánovanou rychlostní silnici R49. Ve schváleném ÚPn města Zlína je lokalita řešená změnou 89A jako komunikace sběrná vícepruhová – silnice II/490 a změnou č. 89A se vymezuje plocha pro vedení trasy v podobě děleného čtyřpruhu. V ÚPn města Zlína – městská část Kostelec je vymezen výhledový koridor pro vedení přivaděče jako dělený čtyřpruh a přesouvá se z výhledu do návrhu. Na základě připomínek vzešlých ze zjišťovacího řízení k této stavbě jsou v dokumentaci posuzovány dvě varianty přeložky (dvoupruhové a čtyřpruhové uspořádání).

Umístění záměru Posuzovaná stavba se nachází ve Zlínském kraji, v k.ú. Fryšták, Dolní Ves a Kostelec. Začátek trasy úseku 4902.1 se nachází v prostoru východního okraje obce Dolní Ves, kde v km 17,300 navazuje na předchozí úsek 4901 rychlostní silnice R49. Trasa dále prochází nezastavěným územím jižně od Fryštáku a končí před silnicí II/491 v km 19,000. Přeložka silnice II/490 vychází ze současné silnice II/490 na jižním okraji Fryštáku, odklání se k východu a obchází východní břeh Fryštácké přehradní nádrže, prochází zářezem mezi Kostelcem a místní částí Malý Kostelec a vchází do údolí Fryštáckého potoka, kde se opět připojuje směrově a výškově na silnici II/490 v prostoru dnešní odbočky na Kostelec a Štípu.

Stručný přehled posuzovaných variant V dokumentaci jsou posuzovány následující varianty řešení rychlostní silnice R49 a přeložky II/490, které jsou porovnávány s nulovou variantou (stav bez realizace záměru): ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

14



varianta

rychlostní silnice R49

přeložka II/490

1. varianta

R 25,5/120

S 24,5/80

2. varianta

R 25,5/120

S 11,5/80

V obou posuzovaných variantách je řešena rychlostní silnice R49, stavba 4902.1 (1. etapa) v kategorii R 25,5/120 jako čtyřpruh. Odlišné jsou varianty přeložky silnice II/490. V první variantě je posuzována přeložka jako čtyřpruhová, tzn. komunikace se středním dělícím pásem, ve druhé variantě se jedná o komunikaci dvoupruhovou s rezervou pro čtyřpruh. To znamená, že se počítá s vybudováním celého tělesa komunikace s tím rozdílem, že ve variantě dvoupruh s rezervou na čtyřpruh bude zprovozněna pouze jedna polovina komunikace. Podkladem pro konečný výběr trasy R49, který byl převzat a dále podrobně posuzován v rámci procesu EIA, byla Vyhledávací studie a Dopravně-urbanistická studie R49 (VIAPONT, 1998). V rámci těchto studií byly porovnávány jednotlivé navržené varianty rychlostní silnice, a to z hlediska dopravního, ekonomického i ekologického. Vedení trasy silnice R49 v úseku stavby 4902.1 dále vychází ze Studie proveditelnosti a účelnosti Rychlostní silnice R49 Hulín – hranice ČR/SR (Střelná) (VIAPONT, Mott MacDonald, 2006), která stabilizovala trasu rychlostní silnice R49 v posuzované trase. Realizace stavby 4902.1 rychlostní silnice R49 již v minulosti prošla procesem posuzování vlivů na životní prostředí (viz souhlasné Stanovisko o hodnocení vlivů na záměr „Rychlostní silnice R49, stavba 4901 Hulín – Fryšták“1, č.j. NM700/2616/4001OPVŽP/01 ze dne 6. 12. 2001). Oproti záměru, ke kterému bylo vydáno stanovisko MŽP v roce 2001, došlo k stabilizaci polohy MÚK Fryšták (v rámci již dříve stabilizované osy R49). Je mírně upraven průchod přeložky silnice II/490 okolo VN Fryšták a technické řešení křižovatky u Kostelce (nyní MÚK Kostelec). Zároveň je stabilizováno i umístění SSÚRS Fryšták. Vlastní trasa rychlostní silnice R49 se však nezměnila.

6. Popis technického a technologického řešení záměru Kategorie posuzované komunikace Rychlostní silnice R49 – stavba 4902.1 (1. etapa) je navržena s omezeným přístupem prostřednictvím MÚK, bez kolizních míst, jako čtyřpruhová silnice v kategorii R 25,5/120. Kapacita navržené silnice vyhovuje výhledovým intenzitám dopravy po roce 2035. Přeložka silnice II/490, která je součástí stavby 4902.1 rychlostní silnice R49 je posuzována ve dvou kategoriích: S 11,5/80 – dvoupruh s rezervou na čtyřpruh a S 24,5/80 – čtyřpruh. Výškové a směrové řešení stavby 4902.1 rychlostní silnice R49 Výškové vedení rychlostní silnice R49 v úseku stavby 4902.1 Fryšták – Lípa (1. etapa) vychází z návaznosti na sousedící úseky. V tomto úseku se hlavní trasa R49 pohybuje v nadmořské výšce cca 250-280 m n. m. Z hlediska členitosti je možno terén označit jako pahorkovitý. Tomu odpovídají i parametry trasy rychlostní silnice. Hloubky zářezů jsou do 12 m, výšky násypů do 9 m.

1 Rychlostní silnice R 49, stavba 4902.1 byla původně součástí stavby 4901 Hulín – Fryšták. ____________________________________________________________________________________

- EKOLA group, spol. s r. o. -

15



Výškové vedení přeložky II/490 vychází z návaznosti na původní komunikaci. Ve vlastní trase je vedení nivelety limitováno nutnými podjezdnými výškami křižujících komunikací a úrovněmi vodotečí. Navržené řešení dále zohledňuje začlenění komunikace do okolního území a je vedeno snahou o minimalizaci záboru půdy. Hloubky zářezu jsou do 15 m, výšky násypu do 10 m (za mostem při sjezdu k MÚK Kostelec). Výškové vedení se pohybuje v rozmezí 235 až 270 m n. m. Směrové vedení rychlostní silnice R49 v úseku stavby 4902.1 Fryšták – Lípa (1. etapa) je patrné z mapové přílohy č. 1, která je součástí kapitoly F této dokumentace. Směrové vedení stavby 4902.1 (1. etapa) v km 17,300-19,000 umožňuje dosažení návrhové rychlosti 120 km/hod. Šířkové uspořádání, konstrukce vozovky Šířkové uspořádání rychlostní silnice R49, stavba 4902.1, které bude dodrženo i na mostních objektech, je 25,5 m: jízdní pruh

4 x 3,75

=

15,00 m

vnitřní vodící proužek

2 x 0,25

=

0,50 m

vnější vodící proužek

2 x 0,25

=

0,50 m

vnitřní zpevněná krajnice

2 x 0,25

=

0,50 m

odstavný pruh

2 x 2,50

=

5,00 m

střední dělící pruh

1 x 3,00

=

3,00 m

=

25,50 m

Celková volná šířka komunikace Vybavení rychlostní silnice

SSÚRS Fryšták - V rámci stavby 4902.1 rychlostní silnice R49 v úseku Hulín – Fryšták je řešeno i Středisko správy a údržby rychlostní silnice (SSÚRS) Fryšták. Mimoúrovňové křižovatky V trase stavby 4902.1 jsou navrženy následující MÚK: MÚK Fryšták - Na katastru Dolní Ves je navrženo vybudování mimoúrovňové křižovatky rychlostní silnice s přeloženou silnicí II/490. Je navrženo ve tvaru „čtyřlístku“, všesměrné, s prefererovanými směry Holešov - Zlín a Zlín - Holešov (semidirektní rampa). Oproti řešení z roku 2007 byla zkrácena větev B na začátku úseku před opěrou mostu SO 208. MÚK Kostelec - Křižovatka MÚK Kostelec je navržena jako trubkovitá křižovatka, v níž se napojuje silnice III/4911 na silnici II/490. Křižovatka zajišťuje napojení vjezdu do Kostelce a Štípy jak ve směru od Zlína, tak i ve směru od Fryštáku. Tvar křižovatky je ovlivněn konfigurací terénu. Mostní objekty V trase stavby 4902.1 Fryšták – Lípa (1. etapa) je plánováno vybudovat celkem 14 mostních objektů. V úseku stavby 4902.1 Fryšták - Lípa se plánuje výstavba následujících objektů: Most na R49 v km 17,700 (SO 201) - Most převádí rychlostní silnici R49 přes obslužnou komunikaci. Je navržen jako přesypaná rámová konstrukce ze železobetonu o jednom poli s náběhy o rozpětí 16,05 m.


16



Most na stávající silnici II/490 přes R49 (SO 202) - Most převádí silnici II/490 přes zářez rychlostní silnice R49. Jedná se o nadjezd nad R49 o třech polích. Rozpětí polí je 17,36 m + 29,615 m + 18,975 m. Most na R49 přes přeloženou silnici II/490 (SO 203) - Most je navržen o třech polích a slouží k převedení rychlostní silnice R49 přes přeloženou silnici II/490. Krajní opěra mostu je na násypu výšky cca 12 m. Na most navazuje násyp cca 80 m dále most na R49 přes větev křižovatky Fryšták. Rozpětí polí je 30,0 + 40,0 + 30,0 m. Most na R49 přes větev křižovatky Fryšták (SO 204) - Most je navržen o třech polích. Rozpětí polí je 13,0 + 18,0 + 13,0 m. Most na R49 přes přeložku vodoteče v km 18,960 (SO 205) - Most je o jednom poli, rozpětí rámu je 8,35 m. Most na (přeložené) silnici II/490 přes větev křižovatky Fryšták (SO 206) - Most je navržen o třech polích, rozpětí polí je 14,0 + 20,0 + 14,0 m. Most na polní cestě přes vodoteč (SO 207) - Most je navržen jako přímo pojížděný rám. Rozpětí rámu je 7,72 m. Most na sil. II/490 přes údolí Lukovského potoka (SO 208) - Most o délce cca 335 m překračuje údolí ve výšce až 20 - 25 m nad terénem. Rozpětí mostu je 32,0 + 6 x 42,0 + 32,0 m. Most na místní komunikaci ulice Přehradní přes II/490 (SO 209) - Most převádí místní komunikaci přes zářez přeložky silnice II/490 a je navržen o třech polích. Rozpětí polí je 14,22 + 31,07 + 20,23 m. Most na sil. II/490 přes údolí Fryštáckého potoka (SO 210) - Most o délce cca 454 m překračuje údolí ve výšce až 20 m nad terénem. Rozpětí mostu je 32,0 + 9 x 42,0 + 32,0 m. Most na křižovatkové větvi A MÚK Kostelec přes II/491 a Fryštácký potok (SO 211) - Most je navržen jako spojitá desková konstrukce z předpjatého betonu o čtyřech polích založená na velkoprůměrových pilotách. V krajním poli směrem ke Kostelci jsou vedeny existující a překládané podzemní inženýrské sítě. Rozpětí polí je 22,0 + 31,0 + 22,0 m. Most na křižovatkové větvi C MÚK Kostelec přes Fryštácký potok (SO 212) - Most je navržen jako jednopolová deska ze železobetonu založená na velkoprůměrových pilotách. Rozpětí mostu měřené v ose mostu je 16,0 m. Most na větvi D MÚK Kostelec přes Fryštácký potok (SO 213) - Most je navržen jako jednopolová prostě uložená deska ze železobetonu. Rozpětí mostu je 11,5 m. Most na polní cestě přes Fryštácký potok (SO 214) - Most je navržen o jednom poli. Rozpětí mostu je 11,5 m. Mostní objekty nad biokoridory jsou navrženy podle běžně užívaných pravidel. U objektů je zohledněna i výška nivelety komunikace nad překážkou (biokoridorem). Křižující komunikace Všechny silnice, místní komunikace, polní a lesní cesty, které budou v průběhu výstavby dotčeny, budou upraveny nebo přeloženy tak, aby byla zajištěna jejich provozuschopnost nejen po ukončení, ale i v průběhu jejich výstavby i výstavby rychlostní silnice.


17



Místní komunikace a polní cesty, provizorní komunikace Cyklistická stezka Kostelec - V souladu s požadavkem Povodí Moravy s. p., provoz Zlín je pro přístup správce toku k Fryštáckému potoku a pro jeho výkon oprávnění správce toku navržena souběžně s tělesem budované přeložky II/490 souběžná polní cesta. Touto polní cestou je řešen také požadavek Města Zlín na prodloužení cyklistické stezky, která vede ze Zlína do Kostelce, dále do Fryštáku. Tato cesta současně řeší přístup na zemědělské pozemky západně od nynější silnice II/490 pro zemědělské družstvo Štípa po silnici III/4911. Polní cesta (SO 151) - Stavbou rychlostní silnice R49 je dotčena stávající polní cesta vedoucí od silnice II/491 k přehradní nádrži Fryšták. V rámci stavby 4902.1 bude vybudován most na polní cestě přes místní vodoteč. Těleso této polní cesty vytvoří hráz sedimentační nádrže, do které budou sváděny veškeré dešťové vody z nezpevněných povrchů. Cesta bude napojená na polní cestu pod mostem přes údolí Lukovského potoka. Obslužná komunikace pro údržbu rychlostní silnice v k. ú. Dolní Ves (SO 162) - Podle požadavku správce rychlostní silnice na údržbu bylo využito terénní prohlubně k převedení účelové komunikace k obracení vozidel údržby. Tato komunikace opouští rychlostní silnici R49 v km 17,850 ve směru Lípa Holešov, v km 17,700 podchází pod mostním objektem R49 a ústí kolmo do pravého pásu R49 v km 17,510. Komunikace je jednosměrná, na vjezdu a výjezdu z R49 bude opatřena závorami. Příjezdy k ORL (SO 169) - Ve většině případů je přístup pro obsluhu a údržbu ORL (odlučovačů ropných látek) zajištěn z odstavného pruhu rychlostní silnice R4901. Provizorní zemědělské přejezdy po dobu výstavby (SO 171) - Pro zajištění přístupu uživatelů k zemědělským pozemkům po dobu výstavby budou dle potřeby uživatelů zřízeny provizorní zemědělské přejezdy. Přesná místa budou dohodnuta s uživateli v rámci studie komplexních pozemkových úprav. V některých místech bude řešeno společně s navrhovanými přeložkami polních cest nebo provizorních komunikací. Provizorní komunikace Fryšták (SO 181) - Provizorní komunikace zajistí zachování veřejné dopravy na původní silnici II/490 v době výstavby mostního objektu SO 202. Po vybudování bude provizorní komunikace odstraněna a plocha rekultivována. Provizorní komunikace Kostelec (SO 182) - Pro zajištění dopravy na silnici II. třídy pro veřejný provoz i pro zemědělskou dopravu a přístup na sousední pozemky po dobu výstavby přeložky silnice II/490 je navržena tato provizorní komunikace. Provizorní připojení na II/491 (SO 183) - Pro zajištění staveništního provozu při výstavbě rychlostní silnice R49 bude vybudována krátká provizorní komunikace mezi koncem úseku 4902.1 a silnicí II/491. Trasa provizorní komunikace je vedena v trase navazujícího úseku a úrovňově napojena na silnici II/491. Provizorní komunikace bude ponechána do zahájení stavby navazujícího úseku 4902.2. Pak bude odstraněna a na jejím místě bude pokračovat stavba R49. Přeložky inženýrských sítí a další opatření V souvislostí s realizací R49 v úseku stavby 4902.1 (km 17,300 – 19,000) včetně přeložky II/490 (km 0,000 - 3,400) bude třeba provést následující přeložky a úpravy inženýrských sítí: C 308 přeložka kanalizace

km 2,400 až 3,300

délka 700 m

C 309 přeložka kanalizace

km 2,165

délka 83 m

C 311 přeložka výtlačné kanalizace

km 1,150

délka 100 m

C 351 přeložka vodovodu DN 300

km 18,095 (R49)

délka 225 m + 115 m

C 352 přeložka vodovodu

km 2,300

délka 70 m


18




km 2,400 až 3,300

délka 940 m


km 3,100 až 3,300

délka 480 m

C 401 úprava vedení VN 731

km 1,200

C 402 úprava nadzemního vedení VN

km 2,160

C 403 přeložka nadzemního vedení VN

km 2,200

C 404 úprava vedení VN v MÚK Kostelec C 421 přeložka vedení VO v ulici Přehradní

km 1,800

C 461 přeložka kabelů MTS Fryšták

km 0,050

C 462 přeložka kabelů MTS Malý Kostelec C 481 přeložka optických kabelů

km 19,025 (R49)

C 482 přeložka DOK v MÚK Kostelec C 501 přeložka VTL plynovodu

km 18,990 (R49)

délka 115 m

C 502 přeložka VTL plynovodu Fryšták

délka 52 m

C 503 přeložka VTL plynovodu MÚK Kostelec

délka 121 m

C 511 přeložka NTL plynovodu ulice Přehradní

délka 81 m

Protihluková opatření Na základě akustické studie (viz Příloha č. 1 – Akustická studie) byla stanovena ochrana Kostelce a Malého Kostelce před hlukem z přeložené silnice II/490 protihlukovými stěnami. Stěny začínají od místní komunikace ulice Přehradní v km 1,910, kde budou umístěny nad hranou zářezu, a v km 2,150 přecházejí na most přes údolí Fryštáckého potoka. Konec protihlukových stěn je na konci mostu v km 2,600. Tab. č. 1 Návrh protihlukových clon Úsek

Výška stěny

Poznámka

km 1,910–2,065, vlevo ve směru staničení

2m

Na hraně zářezu o výšce cca 4–12 m


3m

Na hraně zářezu o hloubce cca 2–4 m


3,5 m


3 m (4 m)

plocha PHC - vlevo ve směru staničení

2000 m2 (2300 m2)*

km 1,910–1,984, vpravo ve směru staničení

2m



3m



3m

km 2,145–2,600, vpravo ve směru staničení plocha PHC - vpravo ve směru staničení *

Na hraně zářezu o výšce cca 2 m *

3 m (4 m) 2

Na mostě

Podél silnice *

Na mostě 2 *

2050 m (2500 m )

Návrh výšky clony v případě, že bude na mostě PHC provedena jako průhledná část (plexisklo) se siluetami ptáků

Vodohospodářské objekty C 304 Úprava Fryštáckého potoka ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

19



C 306 Retenční nádrž C 307 ORL (Odlučovač ropných látek) C 310 Odvodnění zářezu II/490 C 312 Zkapacitnění koryta pod retencí C 313 Úprava potoka v km 18,960 C 371 Úpravy meliorací - Dolní Ves C 372 Úpravy meliorací - Kostelec Koncepce odvodnění - hlavní trasa R49 stavba 4902.1, km 17,300 – 19,000 Odvodnění vozovky bude zajištěno navrženým příčným sklonem. Všechny použitelné recipienty tečou k tokům, které směřují do PHO vodní nádrže Fryšták, a proto bude voda z vozovky zachycena na vnitřním okraji vozovky žlábkem, svedena do uličních vpustí, odtud středovou kanalizací do navržených podzemních odlučovačů ropných látek a teprve po tomto předčištění do recipientů. Koncentrace NEL bude vyhovovat požadavkům NV č. 61/2003 v platném znění a to již na odtoku z retenční nádrže, proto se nepředpokládá negativní ovlivnění jakosti vody ve Fryštácké nádrži. V souvislosti s posuzovanou stavbou bude navržen pravidelný monitoring kvality vody ve Fryštácké nádrži (jedná se zejména o zimní období, kdy jsou používány posypové materiály). Na základě výsledků monitoringu bude nutné upravovat dávkování, způsob aplikace a druh posypového materiálu tak, aby kvalita vody ve VN Fryšták nebyla dotčena. Ostatní vody z tělesa rychlostní silnice nebudou znečištěny a budou odvedeny přirozeným způsobem soustavou příkopů v MÚK přes retenční nádrž do vodoteče. Voda z terénu v km 17,400 – 17,900 má přirozený odtok příčným žlabem (km 17,700), kde bude vybudován most. Mostním otvorem bude vedena účelová komunikace pro otáčení údržby rychlostní silnice s příkopem, do něhož bude stažena voda z vozovky (účelové komunikace), svahů silničního tělesa a z terénu a podchyceného drenážního systému vlevo od R49. Koncentrovaná voda z příkopu bude odvedena samostatným odpadním potrubím po předčištění (odlučovače ropných látek) do přehradní nádrže. Koncentrace znečišťujících látek bude vyhovovat požadavkům NV č. 61/2003 Sb., v platném znění, proto se nepředpokládá negativní ovlivnění jakosti vody ve Fryštácké nádrži. Koncepce odvodnění – přeložka II/490 Odvodnění vozovky je zajištěno navrženým příčným sklonem. Vzhledem k tomu, že všechny použitelné recipienty tečou k tokům, které směřují do PHO vodní nádrže Fryšták nebo do Fryštáckého potoka, je voda z vozovky zachycena na vnitřním okraji vozovky monolitickým žlábkem, svedena do uličních vpustí, odtud středovou kanalizací do navržených podzemních odlučovačů ropných látek a teprve po tomto předčištění do recipientů. Koncentrace znečišťujících látek bude vyhovovat požadavkům NV č. 61/2003 Sb., v platném znění, proto se nepředpokládá negativní ovlivnění jakosti vody ve vodních tocích ani ve Fryštácké nádrži. Ostatní vody z tělesa rychlostní silnice nejsou znečištěny a budou odvedeny přirozeným způsobem soustavou příkopů do vodoteče. Odvodnění pláně vozovky je řešeno vyspádováním vně (do svahu) násypu zemního tělesa silnice nebo do podélných trativodů (a dále do silniční kanalizace) v zářezech silničního tělesa.


20



Zemní práce, bilance zemin Předpokládá se následující bilance zemních prací v souvislosti s realizací záměru: Výkop v trase R49

46 240 m3

Výkop v MÚK Fryšták

73 250 m3

Výkop v MÚK Kostelec

5 260 m3

Výkop v trase II/490

258 690 m3

Výkop ostatní trasy

19 810 m3

Výkop celkem

403 250 m3

Násyp v trase R49

149 650 m3

Násyp v MÚK Fryšták

228 970 m3

Násyp v MÚK Kostelec

37 830 m3

Násyp v trase II/490

109 930 m3

Násyp ostatní trasy

19 780 m3

Násyp celkem

546 160 m3

Z vyhodnocení inženýrsko-geologického průzkumu vyplývá, že téměř všechen vytěžený materiál je do násypu použitelný pouze za předpokladu úpravy – s využitím hydraulických pojiv (vápnění, úprava cementem). Skryté orniční vrstvy je nutno přednostně použít hospodárným způsobem. K ohumusení upravených ploch stavby je nutno přednostně využít vhodné podorniční vrstvy, přebytečná ornice bude použita k rekultivaci a zlepšení půdních podmínek jiných zemědělských ploch v okolí. Problematika materiálových zdrojů a lokalit pro uložení přebytků výkopu nevhodného materiálu v trase bude podrobněji řešena v dalším stupni projektové dokumentace. V dalším stupni projektových příprav bude rovněž proveden podrobnější průzkum materiálových nalezišť. Poté bude možno stanovit přepravní trasy v návaznosti na vytipované zemníky. Rekultivace Rekultivace ulice Přehradní - Po vybudování a zprovoznění stavby přeložky silnice II/490 bude zrekultivována nepotřebná a nepoužitelná část stávající vozovky. Rekultivace bude provedena odstraněním živičné vozovky (s uložením na předepsanou skládku), urovnáním terénu a povezením ornicí z mezideponie. Pozemek bude předán k případnému dalšímu obhospodařování. Rekultivace rušených polních cest nebo místních komunikací - Po výstavbě a zprovoznění rychlostní silnice R49, přeložky silnice II/490 i ostatních komunikací a cest budou nevyužitelné zbytky původních polních cest nebo místních komunikací zrekultivovány – živičné vrstvy budou odvezeny k recyklaci, pozemky budou urovnány, zavezeny ornicí a přičleněny k okolním pozemkům ZPF. Rekultivace ploch dočasného záboru - V rámci uvedeného objektu budou rekultivovány plochy dočasného záboru, tzn. manipulační pruhy, skládkové plochy a plochy ZS u mostních objektů, resp. i hlavního stavebního dvora. Sejmutá ornice zůstane na mezideponii, z této mezideponie bude po ukončení stavby zpětně rozprostřena na plochy dočasného záboru. Rekultivace bude provedena zhruba v období 1 roku po ukončení výstavby.


21



Vegetační úpravy Na svazích tělesa rychlostní silnice R49 v rámci trvalého záboru bude v co největší míře navržena doprovodná zeleň umožňující zapojení tělesa komunikace do krajiny. Součástí plánovaných vegetačních úprav trasy je také ozelenění středního dělícího pásu a ozelenění plánovaných svahů MÚK. Úroveň navrženého technického řešení Úroveň navrhovaného technického řešení rychlostní silnice R49 odpovídá normě ČSN 73 61 01 Projektování silnic a dálnic a dalším souvisejícím normám (ON 73 61 02 Projektování křižovatek na silničních komunikacích, ČSN 71 61 33 Navrhování a provádění zemního tělesa pozemních komunikací, ČSN 73 62 01 Projektování mostních objektů, Technické podmínky pro realizaci staveb pozemních komunikací). Plán organizace výstavby Posuzovaný záměr bude postupně realizován v těchto etapách: 1. etapa (trvání zhruba 1 rok) V první etapě bude sejmuta ornice a převezena na meziskládku. V první etapě budou realizovány přeložky inženýrských sítí, zemní práce, příprava konsolidačních opatření, zahájení velkých mostních objektů, konsolidace přes zimu. V první etapě výstavby budou používány tyto stavební stroje a mechanizace: •

20 skrejprů,

•

dozery,

•

12 nakladačů,

•

nákladní auta (rozvoz ornice),

•

5 souprav na vrtání/beranění pilot,

•

6 autojeřábů - zakládání mostů,

•

15 domíchávačů,

•

6 pojízdných čerpadel betonu,

•

vibrační válec.

Převoz zemin bude probíhat velkoobjemovými dumpery probíhat bagrem a dozerem (výkon 50 000 m3/měsíc).

(15 – 20 m3). Těžba zemin bude

2. etapa (trvání zhruba 1 rok) Ve druhé etapě budou probíhat zemní práce, budou budovány násypy a stavěny mosty. V této etapě budou použity: •

rypadla – zemní práce, dampry (v ploše staveniště),

•

dozery,

•

nakladače,

•

nákladní automobily (přeprava materiálu na násypy),

•

vrtné soupravy – vrtání zemních kotev na staveništi,


22



•

6 autojeřábů na staveništi – montáž/betonáž mostních objektů,

•

6 ks elektrocentrál na staveništi (diesel generátory),

•

7 domíchávačů,

•

3 ks pojízdných čerpadel betonu,

•

vibrační válec.

Převoz zemin bude probíhat velkoobjemovými dumpery (15 – 20 m3). Těžba zemin bude probíhat bagrem a dozerem. 3. etapa (trvání zhruba 1 rok) Ve třetí etapě budou pokládány povrchy vozovek a budou probíhat dokončovací práce. Ve třetí etapě výstavby bude použita tato mechanizace: •

5 finišerů – pokládání vozovek,

•

25 tahačů – přeprava materiálu z lomu a mísících center,

•

3 autojeřáby – dokončovací práce,

•

5 elektrocentrál (diesel generátory),

•

vrtná souprava – osazování svodidel.

Obslužná staveništní doprava Při výstavbě je uvažováno s cca 150 nákladních vozidel za den, tj. 300 pohybů nákladních vozidel za den v obou směrech. Vzhledem k charakteru stavby se hlavní obslužná staveništní doprava bude pohybovat po již vybudované části R49, stavba 4901. Výroba betonu bude probíhat ve stacionárních betonárnách (Zlín, Holešov, Otrokovice, Hulín), další materiál bude dovážen např. z obalovny Zádveřice, Hulín, Hranice. Z toho vyplývá, že hlavní příjezdové trasy na staveniště nepovedou přes obec Fryšták ani přes obec Kostelec. Přírůstek dopravy na okolních komunikacích vyvolaný výstavbou bude oproti stávajícím intenzitám na jednotlivých komunikacích následující: stávající II/490 směr Zlín 30 NA/den a 10 OS/den, zbytek NA po hotové části R49 (stavba 4901 Holešov – Fryšták). Objemy betonáže Mosty SO 208

SO 208

Kubatury mostů

SO 210

SO 210

celý

1. pol.

SO 209

SO 211

SO 212

SO 213

SO 214

5 170

1 100

200

150

100

2 100

1 050

100

0

0

0

0

1 350

1 350

150

440

120

120

1 700

150

2 450

2 450

150

220

100

100

4 870

700

6 750

6 750

700

600

500

450

celý

1. pol.

nosná konstrukce

7 400

3 700

600

10 340

pilíře

1 700

850

0

opěry

1 370

1 370

1 700 4 870

základy pilířů a opěr piloty

celkem 17 040 12 490 1 450 22 990 16 770 2 200 1 460 870 ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

770 23



U mostů SO 208 a SO 210 nutno uvažovat stavbu nosné konstrukce a pilířů po polovinách, zakládání a opěry vcelku. Kotvené zárubní zdi Opěrná zeď SO 253

8 500 m3

Opěrná zeď SO 254

6 500 m3

Opěrná zeď SO 255

5 000 m3

Opěrné zdi SO 251 a SO 252 budou z gabionů. Staveniště Hlavní stavební dvory budou využívat existující budovy a plochy v pronajatých areálech mimo obvod staveniště. Nebude se budovat velké zařízení staveniště. Na stavbě se bude využívat menších zařízení – úběžišť a dočasných deponií, a to především u mostů. Výstavba bude probíhat pouze denní době, a to od 7 do 21 h. Na následujícím obrázku jsou znázorněny uvažované vjezdy/výjezdy na/ze staveniště. Obrázek 1: Situace předpokládaných vjezdů a výjezdů dopravy na staveniště

7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Zahájení výstavby:

03/2013


24


Ukončení výstavby:


03/2015

8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj:

Zlínský

Katastrální území:

Fryšták, Dolní Ves, Kostelec

V období výstavby rychlostní silnice mohou být vlivem přepravy materiálů zasažena území dalších obcí – konkrétní výčet není v této fázi přípravy projektu k dispozici. Přesné zdroje materiálů a přepravní trasy budou vymezeny dodavatelem stavby a lze je případně korigovat z hlediska možných dopadů na ŽP.

9. Výčet navazujících rozhodnutí dle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat •

Územní řízení - rozhodnutí o umístění stavby (dle § 6 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění) – vydává pověřený stavební úřad,

•

Stanovisko k zásahu do krajinného rázu (dle § 12 odst. 2 zákona číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) – vydává Magistrát města Zlína, odbor životního prostředí a zemědělství,

•

Stanovisko k zásahu do prvků územního systému ekologické stability (dle § 4 odst. 1 zákona číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) – vydává Magistrát města Zlína, odbor životního prostředí a zemědělství,

•

Stanovisko k zásahu významného krajinného prvku (§ 4 odst. 2 zákona číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) – vydává Magistrát města Zlína, odbor životního prostředí a zemědělství,

•

Stanovisko k udělení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných živočichů, kategorie ohrožený druh (§ 56 zákona číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) – vydává Magistrát města Zlína, odbor životního prostředí a zemědělství,

•

Stanovisko k udělení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných živočichů, kategorie silně a kriticky ohrožený druh (§ 56 zákona číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) – vydává Správa chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty

•

Souhlas k odnětí ze ZPF – vydává Magistrát města Zlína (dle § 9 zákona č. 334/1992 Sb., v platném znění)

•

Rozhodnutí o vynětí z PUPFL – vydává Orgán státní správy lesů (dle § 16 zákona č. 289/1995 Sb., v platném znění)

•

Vodoprávní řízení – vydává Magistrát města Zlína, odbor životního prostředí

•

Stavební řízení – stavební povolení (dle § 6 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění) – vydává Ministerstvo dopravy ČR, Nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1


25



II. Údaje o vstupech 1. Půda Zemědělský půdní fond (ZPF) Stavba 4902.1 prochází většinou přes zemědělsky využívané pozemky, v malé míře přes drobnější lesní pozemky a louky. Celkový trvalý zábor zemědělského půdního fondu v důsledku realizace stavby 4902.1 se předpokládá následující: k.ú. Fryšták

0,36 ha

k.ú. Dolní Ves

26,29 ha, SSÚRS Fryšták 2,33 ha

k.ú. Kostelec

15,55 ha

celkem

44,53 ha

Podrobné vyhodnocení trvalého záboru ZPF stavbou dle dotčených katastrálních území včetně vyhodnocení dotčených BPEJ bude součástí žádosti o vynětí ze ZPF. Bonity půd dotčených stavbou dosud nebyly v této fázi projektových příprav podrobněji specifikovány. Na základě Map tříd ochrany ZPF Zlínského kraje (1 : 5000) však lze konstatovat, že stavbou budou dotčeny půdy I. a II. třídy ochrany ZPF. Podle metodického pokynu MŽP č.j. OOLP/1067/96 jsou: Do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější zemědělské půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně a to především na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. V rámci realizace stavby bude ornice a podorniční vrstva sejmuta a deponována, po ukončení výstavby bude použita (hlavně podorniční vrstva) k vegetačním úpravám a technickým rekultivacím v okolí těles komunikací. Zbylá kvalitní ornice bude použita dalším vhodným způsobem např. na rekultivace nebo vylepšení zemědělských ploch, které budou určeny orgánem ochrany ZPF. Dočasné zábory půdy Plochy dočasného záboru, tzn. manipulační pruhy, skládkové plochy a plochy ZS u mostních objektů, budou odhumusovány, sejmutá ornice zůstane na mezideponii v rozsahu výše uvedených „objektů“, z této mezideponie bude po ukončení stavby (a po urovnání takto odhumusovaných a pro stavební účely využívaných ploch) zpětně rozprostřena na plochy dočasného záboru. U manipulačních pruhů se předpokládá shrnutí ornice na hrázku podél těchto manipulačních pruhů, na rozměrnějších plochách deponií a plochách zařízení staveniště bude rezervováno místo pro mezideponii ornice. Biologická rekultivace bude prováděna po provedení technické rekultivace ploch dočasného záboru.


26



Pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) Trvalý zábor PUPFL projektovanou stavbou bude minimalizován. Vynětí z PUPFL bude realizováno v souvislosti s realizací vlastní stavby komunikace a bezprostředně souvisejících objektů, jako jsou silniční příkopy, přeložky polních cest, sjezdy, protihluková opatření, opěrné stěny apod. Dotčené pozemky určené k plnění funkce lesa: k.ú. Kostelec p.č. 563/1

2450 m2

p.č. 623/2

1000 m2

p.č. 623/10

300 m2

p.č. 623/11

1720 m2

p.č. 792/2

3500 m2

p.č. 792/85

3120 m2 980 m2

p.č. 734 Stavbou dojde trvalému záboru PUPFL v rozsahu

1,3070 ha

2. Voda V této fázi projektové přípravy není zásobování vodou přesně specifikováno. Pitná voda Výstavba Voda bude spotřebována v prostoru hlavního stavebního dvora a objem bude závislý na počtu pracovníků činných při výstavbě komunikace, velikosti a vybavení sociálního zázemí. Konkrétní spotřebu lze v tomto stupni pouze odhadovat a konstatovat obecné údaje o předpokládané spotřebě vody na jednoho pracovníka - pouze pro pití, příp. mytí nádobí - pro mytí a sprchování, WC

5 l/osobu a směnu 120 l/osobu a směnu (pro prašný a špinavý provoz)

Předpokládá se, že voda na stavbu bude dovážena v cisternách. Provoz Po uvedení silnice do provozu se spotřeba pitné vody nepředpokládá. Spotřeba pitné vody bude vázána na provoz SSÚRS a bude adekvátní počtu zaměstnanců. Technologická (provozní) voda Výstavba Technologická voda bude spotřebována především: - při výrobě betonových a maltových směsí, - při ošetřování betonu ve fázi tuhnutí, - na oplachy vozidel a ostatních strojních zařízení. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

27



Předpokladem je, že největší množství vody se spotřebuje v areálu stavebního dvora a výrobny betonových směsí. Potřeba technologické vody může být pokryta např. dovozem cisternami. Tato problematika bude řešena dodavatelem stavby. Provoz Provoz vlastní stavby nebude mít specifické nároky na technologickou vodu. Spotřeba vody ve středisku správy a údržby rychlostní silnice Fryšták se předpokládá v následující míře: Tab. č. 2 Potřeba vody pro SSÚRS Fryšták Qd

Qm

3

3

qh

Qr 3

(m /den)

(m /den)

(l/s)

(m /rok)

Provozní budova A

4,648

6,972

0,646

1.162

Mytí vozidel

0,412

0,618

0,114

107,12

Technologie

61,200

91,800

2,000

5.508

Σ SSÚRS

66,260

99,390

2,760

6.777,12

Qd

Qm

qh

3

3

Tab. č. 3 Potřeba vody pro SSÚRS Fryšták – objekt PČR Qr 3

(m /den)

(m /den)

(l/s)

(m /rok)

Provozní budova B

2,720

4,080

0,378

680

Mytí vozidel

0,024

0,036

0,007

6,24

Σ Policie ČR

2,744

4,116

0,385

686,24

Pozn. k tab.:

Qd – průměrná denní potřeba vody

Qm – maximální denní potřeba vody

qh - maximální hodinová potřeba

Qr – roční potřeba vody

Požární voda Výstavba Případná potřeba by mohla vzniknout v areálu stavebního dvora a bude pokryta ze zdrojů provozní vody. Provoz Pro pokrytí spotřeby požární vody ve středisku správy a údržby rychlostní silnice bude zapotřebí následující množství požární vody: SO 7101 Provozní budova Potřeba vody pro požární zabezpečení

- vnitřní

2 x 1,1 l/s

- vnější

6,0 l/s

SO 7102, 7103, 7104 Garáže osobních automobilů, mycí box, přístřešek Potřeba vody pro požární zabezpečení

- vnitřní

-

- vnější

6,0 l/s


28



Shrnutí S odběrem vody se počítá především po dobu výstavby komunikace. V tomto stupni projektové přípravy nejsou známy konkrétní bilance odběru a spotřeby vody. Předpokladem je, že se nebude jednat o nadměrně velké odběry vody, a že tyto odběry budou pouze přechodné. Skutečná spotřeba vody bude určena na základě způsobu realizace stavby, který navrhne vybraný dodavatel. Ve fázi provozu SSÚRS vzniknou nároky na vodu, ať již pitnou, technologickou nebo požární.

3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Elektrická energie Výstavba Spotřeba elektrické energie bude stanovena dodavatelem stavby – dle skutečně použitých stavebních strojů, rozsahu budovaných sociálních a provozních zařízení. K odběru elektrické energie na staveništi budou zřizovány přípojky vzdušného vedení NN závěsnými kabely, vycházející ze stávající distribuční sítě VVN, doplněné transformátory v místě odběru. Provoz Provoz rychlostní silnice nevyžaduje téměř žádnou spotřebu elektrické energie. Spotřeba elektrické energie se předpokládá pouze na provoz systému SOS, jednotného dopravního informačního systému a mýtného. Přípojka NN pro napájení DIS – SOS se bude zajišťovat z trafostanice, situované v SSÚRS Fryšták. Provoz střediska SSÚRS Fryšták bude spojen se spotřebou elektrické energie, které si vyžádá dispečerské středisko, sčítače dopravy kamerový systém na MÚK Fryšták, či běžný chod SSÚRS. Spotřebu elektrické energie při provozu SSÚRS Fryšták udává následující tabulka: Instalovaný

Součinitel

Výpočtové

příkon

náročnosti

zatížení

Pi (kW)

β

Pp (kW)

Stavební objekt - provozní budova A SO 7022 – Vnější silnoproudé rozvody

294,5

0,55

160,0

47,0

0,43

20,0

Stavební objekt - provozní budova B SO 7111 – Vnější silnoproudé rozvody Další druhy surovin Lze předpokládat, že při výstavbě vzniknou nároky na suroviny v rozsahu odpovídajícím tomuto typu stavby. Pro výstavbu komunikace budou jednorázově zapotřebí následující hlavní suroviny a materiály především do konstrukčních vrstev vozovky: - kamenivo a štěrkopísky pro konstrukci vozovky a násypů, - kamenivo a štěrkopísky pro betonové konstrukce, - materiál pro kryt vozovky, - ocel (výztuž do betonů, svodidla, sloupy apod.). Předpokládaný objem výkopových zemin je 403 250 m3, potřeba násypových zemin pak činí 546 160 m3. (Viz též kapitola B.1.6) ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

29



Další významnou surovinou užívanou ve fázi výstavby budou pohonné hmoty. Spotřeba pohonných hmot ve fázi provozu stavby bude úměrná intenzitě dopravy na dotčené komunikaci. Při provozu komunikace se předpokládá spotřeba pohonných hmot pro mechanismy údržby rychlostní silnice, dále spotřeba posypového materiálu pro zimní údržbu. Provoz SSÚRS Fryšták si dále vyžádá spotřebu zemního plynu na vytápění. Předpokládaná spotřeba zemního plynu bude upřesněna v dalších stupních projektové dokumentace.

4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Zájmové území se nachází ve Zlínském kraji, v okrese Zlín. Hlavní páteří komunikační sítě je silnice I/49 a I/69. Silnice I/49 prochází v trase Otrokovice – Zlín - Vizovice - Horní Lideč. Silnice I/69 prochází v trase Vizovice – Vsetín. Na těchto komunikacích je mj. realizována i tranzitní doprava. Stávající komunikační síť zájmového území je tvořena komunikacemi II. třídy č. 490 a 491 a komunikací III. třídy 4911, které vykazují silné dopravní vazby, a dalšími komunikacemi III. třídy nebo komunikacemi nižšího významu, které většinou vykazují minimální dopravní zátěž. Dopravně – inženýrské charakteristiky na stávající síti pozemních komunikací pro rok 2005 byly zpracovány firmou DOPING – Ing. Šanca. Pro stanovení dopravních intenzit, potřebných pro akustické výpočty k roku 2008 a výhledovému roku 2040, byly použity příslušné přepočtové koeficienty schválené Ministerstvem dopravy ČR. Tab. č. 4 Dopravní intenzity na stávající silniční síti v řešené lokalitě pro rok 2008 Pracovní číslo silnice (označení komunikace) 114

Intenzita dopravy v roce 2008

113

(II/490 –

(II/490 –

bud.

Fryšták –

MÚK

bud. MÚK

Fryšták

Fryšták)

–

115 (II/490 -

116

117

Kostelec (III/4911) (II/491) – Zlín)

Kostelec) osobní

8 482

8 482

11 510

7 319

1 769

nákladní

1 336

1 336

2 088

1 075

311

celkem

9 818

9 818

13 598

8 394

2 080

Pozn.: čísla úseků komunikací odpovídají úsekům v akustické studii – viz Příloha č. 1 – Akustická studie Přepočtový koeficient 2005 – 2008 komunikace II. třídy – OA – 1,0714, TNA - 1,0636 Přepočtový koeficient 2005 – 2008 komunikace II. třídy – OA – 1,0714, TNA - 1,0636

Dopravně - inženýrské charakteristiky na síti pozemních komunikací včetně navrhované silnice R49 a navazujících přivaděčů v roce 2040 byly zpracovány firmou DOPING – Ing. Šanca (podklad pro Studii proveditelnosti a účelnosti, Viapont Brno, MottMcDonald, září 2006). Tyto dopravně-inženýrské podklady jsou k dispozici v archivu zpracovatele dokumentace EIA (EKOLA group, spol. s r. o.). V následujících odstavcích jsou uvedeny intenzity dopravy na jednotlivých dotčených úsecích komunikační sítě, které byly použity jako vstupní data pro zpracování akustické a rozptylové studie a následně hodnocení zdravotních rizik. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

30



Dopravní prognózy vycházejí z předpokladů rozdělení dopravních zátěží mezi I/49, R 69 a R49, základní hodnota dopravních zátěží vychází z posledního celorepublikového dopravního sčítání v roce 2005. Z těchto prognóz vyplývají následující dopravní zátěže v předmětném úseku rychlostní silnice R49 (uveden celkový počet vozidel za 24 hodin). Dopravně inženýrské podklady (Ing. Šanca, 2006) byly zpracovány po předchozím přepočtu a porovnání jednotlivých podkladů ve výchozím zatížení roku 2005 pro období od roku 2015, kdy se předpokládá ukončení stavebních prací a uvedení celé trasy do provozu, do roku 2040 (cílový stav). Intenzity dopravy pro výhledový rok 2040 (cílový stav) – stav s realizací záměru (R49) a stav bez realizace záměru jsou uvedeny v následujících tabulkách: Tab. č. 5 Dopravní intenzity na silniční síti ve stavu bez realizace záměru R49 pro rok 2040 Pracovní číslo silnice (označení komunikace)

Intenzita dopravy

113

114

v roce

stávající

stávající

2040

silnice

silnice

II/490

II/490

osobní

12905

12905

nákladní

1608

celkem

14513

bez R49

114 115

116

117

(II/490)

(III/4911)

(II/491)

-

17511

11435

1608

-

2513

14513

-

20024

přeložka

R49

R49

Holešov - Fryšták Fryšták

Slušovice

2691

-

-

1294

374

-

-

12429

3065

-

-

II/490

Pozn.: čísla úseků komunikací odpovídají úsekům v akustické studii – viz Příloha č. 1 – Akustická studie

Tab. č. 6 Dopravní intenzity na silniční síti po výstavbě R49, v řešené lokalitě pro rok 2040 Intenzita dopravy

Pracovní číslo silnice (označení komunikace) 113 113

114

v roce

stávající

2040

silnice

s R49

II/490

osobní

333

12603

333

nákladní

63

2081

celkem

396

14684

přeložka II/490

114 115

116

117

(II/490)

(III/4911)

(II/491)

21632

24912

9806

63

5505

6229

396

27137

31141

stávající silnice II/490

přeložka

R49

R49

Holešov - Fryšták Fryšták

Slušovice

2161

20171

13265

1111

303

9805

5384

10917

2464

29976

18649

II/490

Pozn.: čísla úseků komunikací odpovídají úsekům v akustické studii – viz Příloha č. 1 – Akustická studie

Po zprovoznění R49 (stavba 4901 a 4902.1) by se měl provoz na původní silnici II/490 výrazně snížit. Komunikace bude v podstatě v úseku Fryšták – Malý Kostelec sloužit jako místní komunikace, dále jen jako polní cesta a cyklistická stezka. Ve výhledovém roce 2040 tedy bylo uvažováno 5 % intenzity dopravy v roce 2005 na stávající II/490 (odborný odhad).


31



Výhledový stav a nároky na dopravní síť Výstavba Nároky na silniční síť ve fázi výstavby budou vznikat především v důsledku přepravy stavebních materiálů, sejmuté zeminy a ornice. Lze očekávat, že největší objem přepravy bude představovat doprava v 1. a 2. etapě, kdy budou probíhat zemní práce a budou budovány násypy a stavěny mosty. Intenzity dopravy, které bude generovat výstavba posuzovaného záměru jsou uvedeny v kapitole B.I.6 – Plán organizace výstavby. Provoz Realizací rychlostní silnice R49 dojde ke zkvalitnění silničního spojení v zájmové oblasti. Z hlediska technického je trasa navržena s omezeným přístupem přes MÚK bez kolizních míst. Uvedením rychlostní silnice R49 do provozu dojde k přesunu tranzitní složky dopravního proudu v relaci Fryšták - Lípa na tuto komunikaci. Na úsecích stávajících komunikací tak zůstane převážně obslužná doprava zájmového území spolu s minimálním podílem tranzitní složky. Nároky na ostatní infrastrukturu Řešeným územím prochází vedení vysokého napětí, plynovod, místní telefonní kabely a dálkové optické kabely. V místech jejich křížení bude třeba provést přeložky v nutném rozsahu. Středisko údržby bude tvořeno dvěma areály. Ve větším areálu náležejícím ŘSD bude zajištěno garážování veškeré potřebné techniky, její umývání a opravování, skladování posypových materiálů a tankování pohonných hmot. V menším areálu bude provoz představovat pouze garážování osobních automobilů a jejich umývání. Pro každý areál je navržena provozní budova, kde jsou prostory pro styk s veřejností a také potřebné zázemí pro zaměstnance zajišťující nepřetržitý provoz a monitorování rychlostní silnice. Příjezd k oběma areálům bude společný – nově postavenou odbočkou ze silnice II/490, která se pak se rozděluje a vede k jednotlivým areálům. Před každým areálem je navrženo odstavné parkoviště. Dovnitř do areálu budou zajíždět pouze služební vozidla a stroje vozového parku příslušející ke středisku. Plochy vnitřních komunikací střediska jsou navrženy tak, aby vyhovovaly požadavkům na pojezd i otáčení jakéhokoliv stroje vozového parku. Řešení vnitřní dopravy v areálu náležejícím ŘSD bude zajištěno provozním řádem. Odběr elektrické energie bude na staveništi zajištěn pomocí přípojek vzdušného vedení NN závěsnými kabely vycházejícími ze stávající distribuční sítě VVN, doplněné transformátory v místě odběru. Napájecí kabely na provoz systému SOS a zásuvkových skříní pro napájení mobilního výstražného zařízení (u přejezdů středního dělícího pruhu) budou vedeny ve středním dělícím pruhu rychlostní silnice. Odběr vody ve fázi výstavby bude řešen dovozem vody v cisternách (pitná, technologická i požární voda). Provoz vlastní stavby bude mít minimální nároky na vodu. Předpokládá se pouze spotřeba vody na případné mytí vozovky. Ve fázi výstavby budou odpadní vody ze zpevněných ploch staveniště, u kterých hrozí kontaminace znečišťujícími látkami (např. úniky provozních kapalin ze stavebních mechanismů ve stavebních dvorech) zachycovány a odváděny přes lapoly. Ve fázi provozu bude dešťová voda odváděna silničními příkopy nebo kanalizací, umístěnou ve středním dělícím pásu. Před zaústěním do vodotečí budou osazeny retenční nádrže s technickým zařízením k zachycení ropných látek v případě havárie. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

32



Vznik splaškových odpadních vod ve fázi výstavby lze předpokládat v objektech sociálního zázemí v prostorách stavebního dvora. Na stavbě budou použita chemická WC.


33



III. Údaje o výstupech 1. Ovzduší Výstavba Bodové zdroje Bodové zdroje znečištění ovzduší v etapě výstavby nejsou uvažovány. Liniové zdroje Při výstavbě je uvažováno s cca 150 nákladních vozidel za den, tj. cca 300 pohybů nákladních vozidel za den v obou směrech a 50 osobních automobilů denně, tj. 100 pohybů denně v přepravní trase (stavba 4901). V následující tabulce jsou shrnuty celkové emise ze související dopravy v období výstavby z posuzovaného záměru jedoucí po komunikacích v definovaných úsecích. Tab. č. 7 Suma emisí z liniových zdrojů – nákladní automobily Úsek komunikace

přepravní trasa (stavba 4901)

Oxid dusičitý

Oxid uhelnatý

Benzen

PM10

g/km/hod

g/km/hod

g/km/hod

g/km/hod

40.52

74.46

0.39

4.78

Plošné zdroje Mezi plošné zdroje patří pohyb nakladačů, bagrů a ostatní těžké techniky v areálu staveniště. Emise z provozu mechanizace byly vyčísleny pomocí emisních faktorů navržených v novelizaci vyhlášky č. 356/2002 Sb., kdy vznikne při spalování 1 kg nafty 1,42 g TZL, 5,0 g NOx, 0,71 g CO a 0,0034 g benzenu a z předpokládané spotřeby mechanizace, která byla stanovena na cca 10 litrů/hodinu/mechanismus byly vyčísleny následující emise. Tab. č. 8 Suma emisí z plošných zdrojů - mechanizace Plošný zdroj Provoz mechanizace

NOx

CO

Benzen

PM10

g/hod

g/hod

g/hod

g/hod

2080.00

295.36

1.41

590.72

V rámci etapy výstavby je uvažováno se 14 hodinami maximálního provozu denně a souběhem veškeré mechanizace. Pro výpočet rozptylové studie je počítáno se situací, kdy bagry a ostatní stavební technika pracují nepřetržitě po celou směnu. Údaj je nadhodnocen, výpočet je straně bezpečnosti. Tabulka představuje celkové emise, toto množství bylo rozděleno mezi 10 plošných zdrojů rozdělených po vedení silnic R49 a II/490. Plošné zdroje byly umístěny tam, kde bude docházet k větším přesunům zemin. Dalším vstupem v etapě výstavby jsou emise související se zemními pracemi. Celkově se jedná měsíčně o manipulaci s 50 000 m3 zeminy měsíčně. Za předpokladu emisí suspendovaných částic PM10 0,04 kg na tunu přemísťovaného materiálu lze v etapě výstavby očekávat maximální emisi suspendovaných částic PM10 měsíčně ve výši 3200 kg. Pro tuhé znečišťující látky frakce PM10 byly vyčísleny následující emise.


34



Tab. č. 9 Suma emisí z plošných zdrojů – zemní práce Plošný zdroj

PM10 g/hod

Zemní práce

7619.05

Provoz Bodové zdroje Stavba jako celek není typem bodového zdroje znečištění. Liniové zdroje V následující tabulce jsou presentovány emise automobilů v roce 2040 na definovaných úsecích komunikace. Emise z dopravy byly vyčísleny na základě dat o intenzitě dopravy pro rok 2040 a emisních faktorů vyčíslených pomocí programu MEFA, verze 02. Tento program umožňuje vyčíslit emisní faktory nejdéle do roku 2010, z tohoto důvodu byly emisní faktory vypočítány pro rok 2010. Tím dojde k nadhodnocení množství emisí z liniových zdrojů a výsledný příspěvek ke stávající imisní zátěži bude na straně bezpečnosti. Při výpočtu emisních faktorů byly zohledněny v obci rychlosti 50 km/hod a mimo obec průměrná rychlost 90 km/hod. Program MEFA v.02 vydalo Ministerstvo životního prostředí a tím byly stanoveny jednotné emisní faktory pro motorová vozidla tak, aby bylo možné v rámci České republiky provádět vzájemně porovnatelná hodnocení vlivu automobilové dopravy na kvalitu ovzduší. Program zohledňuje rovněž zásadní vlivy na hodnotu emisních faktorů – rychlost jízdy, podélný sklon vozovky, ale i stárnutí motorových vozidel. Tab. č. 10 Emise automobilů v roce 2040 na definovaných úsecích komunikace Číslo úseku

Oxidy dusíku

Oxid uhelnatý

Benzen

PM10

g/km/hod

g/km/hod

g/km/hod

g/km/hod

11_15

212,683

324,188

2,395

12,814

15_22

479,843

702,861

4,727

33,361

23_15

724,847

1009,240

5,895

58,578

15_30

413,497

583,112

3,538

32,266

1_2

5,960

12,847

0,074

0,413

2_3_4_5

6,541

10,006

0,075

0,389

5_6

5,960

12,847

0,074

0,413

6_7

5,960

12,847

0,074

0,413

8_9_10

6,541

10,006

0,075

0,389

Pozn. Situace s vyznačením jednotlivých výše uvedených úseků dotčených komunikací je patrná z přílohy č. 1 Rozptylové studie

Plošné zdroje Ve fázi provozu nejsou uvažovány plošné zdroje znečišťování ovzduší. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

35



2. Odpadní vody Dešťové vody Hlavní trasa R49 a část přeložky silnice II/490 leží v ochranném pásmu 2a a 2b vodního zdroje Fryšták – přehrada. Trasa silnice R49 (C 101) je řešena jako směrově rozdělená silnice s kanalizací ve středním dělícím pásu. Kanalizací budou vybaveny všechny rampy MÚK Fryšták. Do této kanalizace budou odtékat vody přímo z vozovky podchycené pomocí uličních vpustí umístěných v monolitickém žlábku při okrajích vozovky. Každá stoka bude vybavena hradítkem umístěným v nejnižší šachtě u vozovky. Toto hradítko je možné uzavřít v případě úniku ropných látek do kanalizace při havárii. Dále je voda z každé stoky vedena přes koalescenční odlučovač ropných látek. Vody z povodí kolem MÚK, které nyní vtékají do vodní nádrže nebo jejího přítoku, budou podél komunikací podchyceny silničními příkopy a soustředěny do propustků. Soustava propustků je z velké části vyústěna do jednoho místa – údolíčka pod rampou FR-B. Sem jsou také vyústěny odpady od ORL. Vzhledem k tomu, že původní odtokové poměry budou tímto soustředěním vody do jednoho místa značně změněny, je navrženo vybudovat v údolí pod rampou FR-B retenční nádrž, která zpomalí odtok do bezejmenné vodoteče nad Fryštáckou nádrží a kde se dosáhne smísí vody z vozovky s vodami z terénu, takže koncentrace NEL bude vyhovovat požadavkům nařízení vlády 61/2003 Sb. , v platném znění již na odtoku z retenční nádrže (požadovaná maximální koncentrace je 0,05 mg NEL/l). Běžně používané koalescenční odlučovače lehkých kapalin dosahují na odtoku koncentrací do 1 mg/l. Retenční nádrž zpomalí běžné průtoky, bude mít objem cca 3500 m3, pro případ srážek s většími intenzitami bude vybavena bezpečnostním přepadem. Bezejmenná vodoteč mezi napojením odpadu od retenční nádrže a vodním dílem Fryšták bude zkapacitněna (C 312). Dalším úsekem je dlouhý zářez na silnici II/490 (C 111). Zde bude vybudována kanalizace, která podchytí vody z vozovky a bude je odvádět do ORL a následně do vodotečí, dále je zde nutno odvést vodu ze svahu zářezu a částečně z přilehlého terénu. Ta nebude znečištěna provozem, takže není vhodné vést ji do odlučovačů lehkých kapalin, kde by zbytečně zvětšovala objem. Tato voda bude v zářezu shromážděna v příkopech po obou stranách. V místech, kde jsou příkopy ukončeny, bude podchycena do stoky za ORL, pouze před vyústěním příkopů budou místa pro norné stěny. Pro dimenzování dešťové kanalizace se používá intenzita návrhového deště pro 15 minutový déšť s periodicitou p=2. Pro nejbližší dešťoměrnou stanici ve Zlíně činí tato hodnota i = 107 l/s/ha. Objem dešťových odpadních vod odtékající z daného úseku silnice za 1 rok lze odhadnout na základě následujících údajů: Varianta čtyřpruh zpevněné plochy komunikace R49 stavba 4902.1 (1. etapa) + přeložka silnice II/490 – 126 650 m2; koeficient odtoku ze zpevněných ploch – 1,00; roční úhrn srážek v daném území – cca 615 mm. Předpokladem je, že z daného úseku komunikace bude odtékat 77 890 m3 dešťových vod za rok. Varianta dvoupruh s rezervou na čtyřpruh zpevněné plochy komunikace R49 stavba 4902.1 (1. etapa) + přeložka silnice II/490 – 82 450 m ; koeficient odtoku ze zpevněných ploch – 1,00; roční úhrn srážek v daném území – cca 615 mm. Předpokladem je, že z daného úseku komunikace bude odtékat 50 707 m3 dešťových vod za rok. 2


36



Splaškové odpadní vody Vznik splaškových odpadních vod ve fázi výstavby lze předpokládat v objektech sociálního zázemí v prostorách stavebního dvora. Množství odpadních vod bude dáno počtem pracovníků. Způsob nakládání s těmito vodami musí být v souladu s platnou legislativou a konkrétně bude řešen dodavatelem stavby. Vzhledem k tomu, že v prostoru stavby není vedena kanalizace, bude nutné řešit odvod těchto vod jiným způsobem. Na stavbě budou použita chemická WC. Během provozu lze předpokládat vznik splaškových vod přímo úměrný spotřebě. Podle odhadů se bude pohybovat v rozmezí 7000 až 7500 m3/rok.

Technologické odpadní vody Produkce těchto vod při výstavbě bude minimální, budou vznikat např. při čištění stavebních mechanismů, vlhčení betonů apod. V průběhu výstavby bude nutno realizovat opatření zabraňující kontaminaci okolních ploch. Během provozu se lze předpokládat vznik technologických odpadních vod v souvislosti s činností SSÚRS, např. při čištění mechanizace.

3. Odpady Nakládání s odpady se řídí zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb. v platném znění. Zařazování odpadu se provádí dle Vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů a Seznam nebezpečných látek, ve znění vyhl. č. 503/2004 Sb. V následujících odstavcích jsou uvedeny předpokládané kategorie a druhy odpadů vznikající ve fázi výstavby a provozu záměru a způsob nakládání s těmito odpady. 3. 1 Odpady vznikající při výstavbě Při demolicích částí stávající komunikace II/490 bude frézováním oddělena samostatně vrstva asfaltového koberce (17 03 02), která bude následně upravena pro opětovné použití (např. pro pokládku nových vrstev komunikace). Je možné, že se využije část odfrézovaného koberce pro realizaci rychlostní silnice R49, zbytek bude předán případným zájemcům k dalšímu využití (opravy lesních, polních cest, recyklace apod.). Dále bude vznikat odpadní beton z demolice vozovky, žlábků, lapačů splavenin, apod. (17 01 01). Budou odstraňována poškozená a nevyhovující svodidla (17 04 05 železo a ocel), jejich vyhovující části budou opětovně použity. Odpad na bázi betonu, pokud není znečištěn nebezpečnými látkami (dehty, oleje, atd.), bude recyklován firmami zabývajícími se recyklací stavebního odpadu (viz Metodický pokyn odboru odpadů MŽP k nakládání s odpady ze stavební výroby uveřejněný ve Věstníku MŽP v září roku 2003). Odpadní kabely a zbytky svodidel budou předány k recyklaci do výkupen barevných kovů. Stavba si vyžádá rovněž přeložky inženýrských sítí (přeložky plynovodu, přeložky VVN a VN, místních telefonních kabelů, dálkové optické kabely). Předpokládá se vznik odpadní mědi (17 04 01), železa a oceli (17 04 05), směsných kovů (17 04 09) a kabelů (17 04 11). Pokud bude stavební materiál znečištěn nebezpečnými látkami, bude ho nutné roztřídit na nebezpečný a ostatní. Nebezpečný odpad bude přednostně dekontaminován v zařízeních k tomu ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

37



určených, a poté opětovně využit. V případě, že tento materiál nebude možné využít, bude uložen na skládku. Zbytky barev a nátěrových hmot budou vznikat převážně v průběhu výstavby. Tyto odpady řadíme do podskupiny 08 01 a 08 02. V této podskupině mohou vznikat jak nebezpečné, tak ostatní odpady podle použité technologie a materiálů. Pokud již nebudou použité materiály jinak využitelné, budou shromažďovány v plechových uzavíratelných nádobách a podle potřeby a skutečných vlastností budou odváženy k odstranění. Ostatní odpady (08 01 12, 08 02 01, 08 02 02, 08 02 03) lze ukládat na skládkách S – 00. Nebezpečný odpad je vhodné spalovat. Při zpracování a použití kovových materiálů při stavbě může vznikat odpad 12 01 01 Piliny a třísky železných kovů, 12 01 03 Piliny a třísky neželezných kovů, 12 01 13 Odpady ze svařování. Předpokládá se však pouze omezené množství tohoto odpadu. „Vyjeté“ a upotřebené oleje budou vznikat použitím ve stavebních strojích a v malé míře i použitím mechanizace na údržbu komunikace za provozu. Z provozu kompresorů mohou vznikat olejové chlorované nebo nechlorované emulze. Jedná se převážně o nebezpečné odpady podskupiny 13 01 - Odpadní hydraulické oleje a podskupiny 13 02 – Odpadní motorové, převodové a mazací oleje. Konkrétní zařazení do druhu je závislé na výběru uživatele stavební techniky. Odpadní oleje patří podle Zákona o odpadech, č. 185/2001 Sb. mezi „vybrané výrobky“, teprve po využití se stávají odpady. Nakládání s nimi je v zákoně upraveno speciálními podmínkami. Původci těchto odpadů jsou vázáni podmínkami uvedenými zejména v odst. 1, § 29 zákona o odpadech. Upotřebené oleje budou shromažďovány ve speciálních kontejnerech na určeném místě a budou odevzdávány k recyklaci některé z firem, která se nakládáním s tímto odpadem zabývá. Nejpravděpodobnější varianta však je, že údržba techniky bude prováděna u specializované firmy, tj. mimo staveniště. Zbytky organických rozpouštědel a ředidel budou vznikat při ředění barev, popř. čistění materiálů, a to převážně v průběhu výstavby. Může se jednat rovněž o pevné látky rozpouštědly znečištěné. Jedná se o odpad 14 06 02, 14 06 03. Nevyužitelné zbytky budou shromažďovány ve speciální nádobě a následně odváženy k recyklaci, popř. odstraněny ve spalovně nebezpečných odpadů. V období výstavby i provozu budou vznikat obaly podskupiny 15 01 (papírové a lepenkové obaly, plastové, dřevěné, kovové, kompozitní, směsné, skleněné a textilní obaly patřící do kategorie „ostatní“). Obaly znečištěné nebezpečnými látkami, popř. prázdné kovové tlakové nádoby (15 01 10 N, 15 01 11 N) patří do nebezpečných obalů. Po vyprázdnění budou nevratné obaly tříděny a předávány přednostně k následnému využití, resp. recyklaci. Obaly znečištěné nebezpečnými látkami budou nebezpečné složky zbaveny nebo s nimi bude podle jejich povahy nakládáno jako s nebezpečným odpadem. V rámci realizace stavby budou vznikat odpady podskupiny 15 02 - Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy, a to buď znečištěné nebezpečnými látkami – druh 15 02 02 N nebo neznečištěné nebezpečnými látkami – druh 15 02 03. Místem shromažďování nebezpečného odpadu budou normalizované sběrné nádoby. Odpad bude podle potřeby odvážen k odstranění (např. do spalovny nebezpečných odpadů). Ostatní odpad by měl být přednostně využíván jako vytříděný odpad textilního materiálu. Opotřebované pneumatiky (16 01 03) mohou vznikat v souvislosti s provozem dopravních stavebních strojů. Odpad bude předáván specializované firmě. Nakládání s tímto odpadem musí zajistit podle § 38, zákona č. 185/2001 Sb. „povinná osoba“, která výrobek vyrábí, popř. dováží. Tato činnost bude zajišťována dodavateli, obměna pneumatik tedy bude probíhat mimo staveniště. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

38



V rámci provozu stavebních strojů mohou vznikat upotřebené nefunkční autobaterie (olověný akumulátor, 16 06 01 N). Původcem tohoto odpadu budou pravděpodobně převážně dodavatelské firmy. Přesto v případě vzniku tohoto odpadu na staveništi budou akumulátory shromažďovány v normalizované nádobě v místě určeném pro shromažďování odpadu. Povinností výrobce, popř. dovozce je podle § 38 zákona č. 185/2001 Sb. zajistit zpětný odběr použitých akumulátorů. V rámci realizace stavby bude vznikat stavební odpad skupiny 17, který bude v největší míře obsahovat zbytky stavebních prefabrikátů, kovů, izolačních materiálů, umělých hmot, apod. Větší kusy využitelných materiálů by měly být vytříděny a zařazeny do jednotlivých druhů stavebního odpadu skupiny 17. Vytříděné složky by měly být přednostně recyklovány. Vytříděny musí být rovněž možné nebezpečné odpady. Očekává se vznik menšího množství stavebního odpadu 17 02 01 – dřevo (stavební dřevo používané jako bednění, např. při realizaci stavebních konstrukcí, apod.). Případné odpadní dřevo se vytřídí tak, aby mohlo být opakovaně používáno. Případně bude dřevo nabídnuto k dalšímu využití (např. bude po štěpkování vstupovat do odpadu ze zeleně (kompost)). V případě nezájmu bude dřevo tepelně využito ve spalovně. Při výstavbě bude z dotčených svahů skryta kulturní vrstva zemin (ornice), u které se předpokládá její využití pro další rekultivační práce v místě stavby. V případě, že tato zemina nenajde přímé uplatnění v místě, lze jí nabídnout dalším subjektům k využití (např. pro stavbu zemních valů, terénní úpravy, atd.). V případě znečištění zeminy nebezpečnými látkami (např. vyteklý olej či palivo ze stavebních mechanismů) se jedná o nebezpečný odpad (17 05 03 N a 17 05 05 N), který by měl být přednostně dekontaminován v zařízeních k tomu určených, jinak bude uložen na skládku nebezpečných odpadů. Z nebezpečných odpadů se ve stavebním odpadu mohou vyskytovat zbytky izolačních materiálů obsahující dehet (17 03 03 N). Kromě toho jsou za nebezpečný odpad považovány i ostatní odpady znečištěné nebezpečnými látkami, které se řadí např. do druhu sklo, plasty, dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné (17 02 04 N). Odpady budou předány oprávněné osobě k nakládání s odpady. V rámci realizace stavby bude vznikat směsný stavební odpad (17 09 04), který bude shromažďován na staveništi, např. ve vanových kontejnerech a následně recyklován či ukládán na skládku. Drobný odpad z pracovišť administrativního charakteru bude zařazován mezi 20 03 01 - směsný komunální odpad. Množství vznikajícího směsného komunálního odpadu je nutné minimalizovat tříděním a odděleným sběrem. Vytříděny mohou být zejména papír a lepenka (20 01 01), sklo (20 01 02), plasty (20 01 39) a ty předány k recyklaci. V rámci výstavby bude nutné vykácet řadu stromů a keřů, které se v současnosti nacházejí v trase plánované stavby. V této fázi nelze stanovit množství biomasy vzniklé vykácením dřevin. Odpad 20 02 01 bude předáván specializované firmě k biodegradaci (kompostování). Odpad z chemických toalet (20 03 04) bude likvidován podle použité technologie, což bude zajišťováno smluvně. Kategorii odpadu musí podle § 3 vyhlášky č. 381/2001 Sb. v platném znění určit původce na základě vyloučení nebo potvrzení nebezpečných vlastností pověřenou osobou. Tab. č. 11 Seznam předpokládaných druhů odpadů vznikajících ve fázi výstavby Kód druhu odpadu 08 01 12 01 01

Název odpadu

Kategorie odpadu

Odpady z výroby, zpracování, distribuce, používání a odstraňování barev a laků Piliny a třísky železných kovů


O 39


Kód druhu odpadu 12 01 03 12 01 13 13 01 13 02 15 01 01 15 01 02 15 01 03 15 01 04 15 01 05 15 01 06 15 01 07 15 01 09 15 01 10 15 01 11 15 02 02 15 02 03 16 01 03 16 06 01 17 01 01 17 01 06 17 01 07 17 02 01 17 02 03 17 02 04 17 03 01 17 03 02 17 04 02 17 04 04 17 04 05 17 04 07 17 04 09 17 04 11 17 05 03 17 05 04 17 05 05 17 05 06 17 09 04 20 02 01 20 02 02 20 02 03 20 03 01 20 03 03


Název odpadu Piliny a třísky neželezných kovů Odpady ze svařování Odpadní hydraulické oleje Odpadní motorové, převodové a mazací oleje Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Dřevěné obaly Kovové obaly Kompozitní obaly Směsné obaly Skleněné obaly Textilní obaly Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu (např. azbest) včetně prázdných tlakových nádob Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem 15 02 02 Pneumatiky Olověné akumulátory Beton Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06 Dřevo Plasty Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezp. látky nebo nebezp. látkami znečištěné Asfaltové směsi s příměsí dehtu Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 Hliník Zinek Železo a ocel Směsné kovy Kovový odpad znečištěný nebezpečnými látkami Kabely neuvedené pod 17 04 10 Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 Vytěžená hlušina obsahující nebezpečné látky Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 Biologicky rozložitelný odpad Zemina a kameny Jiný biologicky nerozložitelný odpad Směsný komunální odpad Uliční smetky

Kategorie odpadu O O O, N O, N O O O O O O O O N


N N O O N O N O O O N N O O O O O N O N O N O O O O O O O 40


Kód druhu odpadu 20 03 04


Název odpadu Odpad ze septiků a žump, odpad z chemických toalet

Kategorie odpadu N, O

N – nebezpečné odpady O – ostatní odpady

3. 2 Odpad vznikající při provozu Při provozu budou odpady vznikat v omezené míře při úklidu a údržbě silnice, a to především při těchto činnostech: •

úklid vozovek,

•

zimní údržba,

•

sekání trávy na krajnicích a kolem příkopů,

•

seřezávání dřevin,

•

čištění stok a dešťových vpustí,

•

drobné úpravy vozovky a svahů silnice,

•

odstraňování následků havárií, apod.

Při údržbě zeleně podél komunikace za provozu bude vznikat biologicky rozložitelný odpad 20 02 01. Bude s ním nakládáno jako s odpadem vzniklým ve fázi výstavby. Odpad z čištění komunikace po uvedení stavby do provozu se obvykle řadí do druhu 20 03 03 – uliční smetky. Znečištění bude odstraňováno pomocí zametacích vozů či specializovaných pracovníků. Odpad bude odvezen na příslušnou skládku. Tab. č. 12 Seznam předpokládaných druhů odpadů vznikajících při provozu Kód druhu Název odpadu odpadu 15 02 16 01 03 16 01 04 17 04 05 17 05 04 20 02 01 20 02 02 20 02 03 20 03 03

Kategorie odpadu

Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy Pneumatiky Autovraky Železo a ocel Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 Biologicky rozložitelný odpad Zemina a kameny Jiný biologicky nerozložitelný odpad Uliční smetky

N, O O N O N O O O O

N – nebezpečné odpady; O – ostatní odpady

Při provozu střediska správy a údržby rychlostní silnice (SSÚRS Fryšták) bude vznikat odpad z: •

provozu administrativních pracovišť,

•

údržby strojních mechanismů a nákladních automobilů,

•

nakládání s materiálem a prostředky pro údržbu rychlostní silnice,

•

údržby areálu SSÚRS (údržba chodníků, zeleně, atd.).

Drobný odpad z administrativních pracovišť je možné zařadit mezi 20 03 01 - směsný komunální odpad. Množství vznikajícího směsného komunálního odpadu je nutné minimalizovat tříděním a ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

41



odděleným sběrem. Vytříděny mohou být zejména papír a lepenka (20 01 01), sklo (20 01 02), plasty (20 01 39). Tyto vytříděné složky lze umísťovat do barevně odlišených nádob umístěných v místě shromažďování odpadu. Směsný komunální odpad bude shromažďován v kontejnerech na směsný komunální odpad umístěných v rámci vyhrazených místností pro uložení odpadu. Vytříděné složky budou ukládány do barevně odlišených nádob. Počet kontejnerů na odpad, včetně četnosti svozu bude podrobněji řešen v dalších stupních projektové dokumentace. Za provozu administrativních pracovišť mohou vznikat upotřebené, nefunkční zářivky a výbojky (zářivky a jiný odpad s obsahem rtuti, 20 01 21 N). Nefunkční zářivky se budou skladovat v určené místnosti a odvoz k některé z firem zabývajících se odstraněním tohoto odpadu bude zajišťován dle potřeby. (Podle § 38 zákona č. 185/2001 Sb., v platném znění se povinnost zpětného odběru vztahuje mj. i na výbojky a zářivky.) Vyřazené akumulátory a baterie mohou být původcem odpadu zařazovány rovněž do skupiny 20 – komunálních odpadů, a to do druhů 20 01 33 N, 20 01 34. Baterie a akumulátory patří podle zákona o odpadech mezi „vybrané výrobky“ a po využití se stávají odpady. Nakládání s nimi je v zákoně upraveno speciálními podmínkami. Pro sběr baterií bude na určeném místě umístěn kontejner pro jejich sběr (zdarma zajišťuje např. fa Ecobat). Upotřebený toner z tiskáren a kopírovacích zařízení doporučujeme zařadit do druhu 08 03 17 N, Toner bude částečně recyklován specializovanými firmami. Odstranění toneru budou zajišťovat oprávněné osoby, které vydají původci odpadu osvědčení o odstranění. V průběhu provozu jednotlivých kanceláří budou v důsledku skončení životnosti elektrických a elektronických zařízení vznikat odpady 20 01 35 N nebo 20 01 36 v závislosti na přítomnosti nebezpečných látek. Jedná se zejména o upotřebenou výpočetní techniku a audiovizuální techniku. Dle § 38 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, v platném znění tyto výrobky, jejichž životnost skončila podléhají zpětnému odběru použitých výrobků. Tento režim zpětného odběru má přednost před nakládáním v režimu odpadů, a proto bude třeba, aby bylo v tomto smyslu postupováno. Při údržbě zeleně v areálu SSÚRS za provozu bude vznikat biologicky rozložitelný odpad 20 02 01. Objemově největší bude tráva z udržovaných trávníků. Dále se předpokládá jednou za několik let vznik odpadu z prořezu dřevin a každoročně na podzim shrabané listí. Odpad by měl být předáván specializované firmě k biodegradaci (kompostování). Odpad z čištění a úklidu chodníků a komunikací v rámci areálu po uvedení SSÚRS do provozu se obvykle řadí do druhu 20 03 03 – uliční smetky. V souvislosti s nakládáním s materiály a prostředky pro údržbu rychlostní silnice (solanka, písek, barvy, atd.) mohou vznikat především obaly kategorie 15 01, a to jak kategorie nebezpečný odpad tak kategorie ostatní odpad. Při údržbě strojních mechanismů a nákladních automobilů budou vznikat odpady podskupiny 15 02 - Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy, a to buď znečištěné nebezpečnými látkami – druh 15 02 02 N nebo neznečištěné nebezpečnými látkami – druh 15 02 03. Místem shromažďování tohoto nebezpečného odpadu budou normalizované sběrné nádoby, které budou současně transportním obalem. Ostatní odpad by měl být přednostně využíván jako vytříděný odpad textilního materiálu. Ojeté pneumatiky, části pneumatik, atd. budou odváženy dle potřeby z areálu. Vhodné nakládání s tímto odpadem 16 01 03 (recyklaci) musí zajistit podle § 38 zákona č. 185/2001 Sb. „povinná osoba“, která výrobek vyrábí, popř. dováží.


42



Použité díly a součástky strojů a zařízení (16 01 17, 16 01 18) budou shromažďovány na volné ploše v zázemí a podle potřeby odváženy do výkupu sběrných surovin. Tab. č. 13 Seznam druhů odpadů vznikajících při provozu SSÚRS Kód druhu odpadu

Název odpadu

Kategorie odpadu

08 03 17

Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky

N

15 01 02

Plastové obaly

O

15 01 03

Dřevěné obaly

O

15 01 04

Kovové obaly

O

15 01 10

Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

N

15 01 11

Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu (např. azbest) včetně prázdných tlakových nádob

N

15 02 02

Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

N

15 02 03

Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem 15 02 02

O

16 01

Vyřazená vozidla (autovraky z různých druhů dopravy (včetně stavebních strojů) a odpady z demontáže těchto vozidel a z jejich údržby

O

16 01 03

Pneumatiky

O

16 01 17

Železné kovy

O

16 01 18

Neželezné kovy

O

20 01 01

Papír a lepenka

O

20 01 02

Sklo

O

20 01 08

Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven

O

20 01 21

Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť

N

20 01 33

Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie

N

20 01 34

Baterie a akumulátory neuvedené pod číslem 20 01 33

O

20 01 35

Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly 20 01 21 a 20 01 23

N

20 01 39

Plasty

O

20 01 40

Kovy

O

20 02 01

Biologicky rozložitelný odpad

O

20 03 01

Směsný komunální odpad

O

20 03 03

Uliční smetky

O

Shrnutí Ve fázi výstavby budou vznikat převážně ostatní odpady skupiny 17 Stavební a demoliční odpady. Minimalizace těchto odpadů souvisí s úsporou stavebních nákladů. V rámci minimalizace stavebních odpadů bude plněn Metodický pokyn odboru odpadů MŽP k nakládání s odpady ze stavební výroby a s odpady z rekonstrukcí a odstraňování staveb (Věstník MŽP 9/2003) a zejména nařízení vlády 197/2003 Sb. - Plán odpadového hospodářství ČR, který stanoví pro rok 2005 dosažení 50 % podílu využívání vzniklého stavebního a demoličního odpadu a od roku 2012 dosažení 75 % podílu využívání vzniklého stavebního a demoličního odpadu. Tuto kvótu také předepisuje Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje, který byl schválen v září 2004. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

43



Významnější podíl odpadů z výstavby budou také tvořit odpady z kácené zeleně. Další odpady by měly vznikat jen v menším množství a lze je velmi těžko předem kvantifikovat. Za provozu rychlostní silnice R49, stavba 4902.1 (1. etapa) bude vznikat minimální množství odpadů, většinou z provozu údržby zeleně a čištění komunikace. Provozovatel stavby je povinen vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi dle § 39, odst. 1, zákona č. 185/2001 Sb. a v případě produkce více než 50 kg nebezpečného nebo 50 t ostatního odpadu posílat každoročně hlášení o produkci odpadů dle § 39, odst. 2. S nebezpečnými odpady může původce nakládat dle § 16, odst. 3 pouze na základě souhlasu příslušného orgánu státní správy. Celý investiční záměr je spojen s produkcí odpadů, které by z hlediska celkového množství i z hlediska druhů odpadů neměly významně ohrozit životní prostředí.

4. Ostatní Hluk Fáze výstavby Zdroji hluku při stavební činnosti budou jednotlivá strojní zařízení a dopravní obsluha areálu. Jde tedy o stacionární a mobilní zdroje hluku. Dopravní prostředky pro dovoz a odvoz materiálů vytvářejí pak svým provozem liniové typy zdrojů hluku. Ostatní zařízení rozmístěné po stavbě tvoří bodové zdroje hluku. Emisní parametry strojního vybavení Vzhledem k tomu, že v současné době není znám dodavatel stavebních prací, nejsou k disposici ani konkrétní údaje o použitém strojním vybavení. To znamená, že v akustické studii se pracuje se vstupními akustickými veličinami, které se však mohou v závislosti na nasazení konkrétních strojů od sebe lišit. Z tohoto důvodu jsou výpočty stavu akustické situace v okolí stavby provedeny jako modelové výpočty pro definovanou hladinu akustického tlaku stavebních zařízení, která byla vybrána tak, aby průměrné hladiny akustického tlaku A jednotlivých technologických skupin stavebních strojů a zařízení byly nižší než tato vybraná hladina, resp. do výpočtu byly zahrnuty hladiny akustického tlaku i konkrétně používaných strojů, které se v současnosti při takovýchto stavbách používají. Naměřené hladiny akustických tlaků jednotlivých možných stavebních strojů jsou uloženy v archivu zpracovatele studie. V následující tabulce jsou uvedeny akustické charakteristiky pro stavební stroje, které budou použity ve fázi výstavby posuzovaného záměru. Tab. č. 14: Tabulka akustických charakteristik pro stavební stroje

Popis stroje

LPA (dB)

Ak. tlak ve vzdálenosti (m)

LWA (dB)

Autodomíchávač betonu

78

10

104

Autojeřáb

78

10

104

Čerpadlo betonové směsi

81

10

107


44



Popis stroje

LPA

Ak. tlak ve vzdálenosti

(dB)

(m)

LWA (dB)

Dozer

89

10

117

Finišer

81

10

107

Generátor diesel mobilní

73

7

98

Nakladač

85

10

113

Nákladní auto

94

2

108

Rypadlo nebo univerzální dokončovací stroj

89

10

117

Skrejpr

86

10

112

Vibrační válec

75

10

103

Vrtná souprava

86

10

112

Mezi liniové zdroje hluku vyvolané stavbou patří především nákladní automobily. U stavby se předpokládá maximální intenzita 50 OA/den v jednom směru a 150 NA/den v jednom směru. Fáze provozu Ve fázi provozu záměru bude v území zdrojem hluku automobilová doprava na nově vzniklé komunikační síti. Její emisní charakteristiky lze popsat hodnotami zdrojových funkcí jednotlivých komunikací, které charakterizují akustickou situaci v referenční vzdálenosti od komunikace (7,5 m od osy nejbližšího jízdního pruhu). Tab. č. 15 Hodnoty zdrojových funkcí Komunikace

Hodnota zdrojové funkce - den

Hodnota zdrojové funkce - noc

R49 od začátku hodnoceného úseku po MÚK Fryšták

70,8 dB každý směr (tzn. 73,8 dB pro oba směry)


R49 od MÚK Fryšták do konce hodnoceného úseku



II/490 v úseku Fryšták – MÚK Fryšták

67,7 dB

60,1 dB

II/490 v úseku MÚK Fryšták – MÚK Kostelec



Záření radioaktivní, elektromagnetické Stavba není zdrojem radioaktivního ani elektromagnetického záření.


45



Vibrace Vibrace budou vznikat ve fázi výstavby zejména ze stavebního zařízení a nákladních automobilů. Bude se jednat spíše o lokální charakter vibrací bez významnějšího vlivu na obyvatelstvo. S ohledem na vzdálenost obytné zástavby od komunikace není očekáván významný vliv vibrací ve fázi provozu komunikace.

5. Doplňující údaje Významné terénní úpravy Navrhovaná stavba bude vyžadovat poměrně značný rozsah zemních prací. Jedná se zejména o tvorbu násypů pro mostní objekty, tvorbu zářezů a konečné terénní úpravy. Biologické vlivy V rámci výstavby silnic, ale i dalších staveb na našem území se setkáváme s vlivy, které můžeme nazvat jako vlivy biologické. Ty představuje možné šíření neoindigenofytů spojené se zemními pracemi a případné zavlečení „nepůvodních„ druhů rostlin v rámci vegetačních úprav. Nebezpečí zavlečení a rozšíření neoindigenofytů hrozí v případě posuzovaného záměru, kdy budou také probíhat významné terénní práce a bude docházet k přeměně stávajících ploch. Nepůvodní a invazní druhy rostlin představují nebezpečí jednak v důsledku možného křížení s našimi původními druhy, jednak často dochází k vytěsňování původních druhů rostlin. Vznikají pak monokulturní porosty tvořené pouze jediným expanzivním druhem. V případě bolševníku velkolepého můžeme hovořit i o možném nebezpečí pro zdraví obyvatel. Mezi nejrozšířenější druhy neoindigenofytů jsou v rámci ČR křídlatky, bolševník velkolepý, netýkavka žlaznatá či topinambur malokvětý. Za nejvýznamnější druhy, které se rychle šíří na nově upravených pozemcích s velmi různorodou nabídkou životních podmínek jsou považovány především křídlatky (Reinutria sp.). Šíření těchto expanzivních druhů je možno zabránit pouze řádnou údržbou zelených ploch v rámci celého areálu včetně okolí. Pro osivo i dřeviny vysazované v rámci vegetačních úprav platí zásada, že druhové složení je vhodné předem diskutovat s příslušným orgánem státní správy ochrany přírody. Předejde se tak zavlečení nežádoucích taxonů v rámci výsadeb, které mají za cíl zlepšit stávající poměry na lokalitách dotčených stavební činností.


46



C. ÚDAJE O STAVU V DOTČENÉM ÚZEMÍ

ŽIVOTNÍHO

PROSTŘEDÍ

I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území 1. Územní systém ekologické stability (ÚSES) Územní systém ekologické stability je dle z. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Podstatou ÚSES (územní systém ekologické stability) dle zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění je vytvoření funkčně způsobilé sítě tzv. biocenter, biokoridorů a interakčních prvků, která by v maximálně možné míře zahrnula existující přírodní lokality a zajistila jejich vhodný management.

ÚSES Zlínska vychází z Generelu ÚSES okresu Zlín (Arvita P spol. s r. o.) a je zanesen v aktuální územně plánovací dokumentaci města Zlína. V zájmovém území rychlostní silnice R49 – stavba 4902.1 Fryšták – Lípa (1. etapa) se nachází řada prvků ÚSES. Posuzovaný záměr se dostává do střetu pouze s několika z těchto prvků územního systému ekologické stability (viz Mapa ÚSES, která tvoří přílohu č. 2 v kapitole F této dokumentace). Soupis prvků ÚSES je řazen ve směru staničení posuzované stavby. •

Interakční prvek 5 U opic Umístění:

cca 500 m severozápadně od okraje Kostelce

Popis:

interakční prvek břehové a mokřadní porosty na soutoku dvou bezejmenných toků SZ od Lesné

Konflikt s trasou:

záměr realizace rychlostní silnice se dotkne interakčního prvku U opic (rovněž registrované VKP), který se nachází v těsné blízkosti větve FR_B MÚK Fryšták severní výběžek IP U opic může být dále dotčen v souvislosti s realizací provizorního připojení na II/491 a polní cesty

Návrh opatření:

•

o

k zachování tohoto interakčního prvku bude nutné, aby zásahy byly co nejmenší (kácení mimo vegetační období),

o

nutná bude následná revitalizace porostů s preferencí původních dřevin.

LBK „U Výlanty – Lukovský potok“ Umístění:

k.ú. Dolní Ves, Kostelec

Výměra:

2300 m

Funkčnost prvku:

částečně funkční lokální biokoridor


47



Popis:

břehové porosty podél tekoucích vod, les, agrocenózy, trvalé travní porosty

Konflikt:

kříží se s trasou přeložky II/490 v km 1,425 stavby, resp. dvě větve MÚK (FR_A, FR_B) ústí v těsné blízkosti tohoto částečně funkčního biokoridoru

Návrh opatření: o

přemostění v délce 329 m je postačující pro průchod lokálního biokoridoru,

o

podpora břehové vegetace geograficky původními druhy,

o

zřídit na obou březích přemostěného vodního toku suchý břeh v šířce rovnající se přibližně polovině šířky toku,

o

méně vhodné, i když zpravidla dostatečné je vybudování suchého břehu pouze na jedné straně s tím, že je vhodné přiměřeně zvětšit šířku souše oproti předchozímu řešení.

Obrázek 2: Návrh nového mostu s chodníky pro zvěř

Obrázek 3: Alternativní řešení se suchým břehem pouze na jedné straně


48



Doporučení: o

Pro zvýšení přitažlivosti mostních objektů pro drobné obratlovce se doporučuje vybavit tyto objekty některými dále uvedenými úpravami. Bylo zjištěno, že zvláště vyšší mosty jsou často využívány ke hnízdění vlaštovkami a jiřičkami. Pro usnadnění založení hnízda je možné připevnit na stěny mostních opěr těsně pod stropem hnízdní podložky (trámky dlouhé cca 3 m upevněné na stěnu). Na stropě můstků mohou být připevněny úkryty pro netopýry sestavené z nehoblovaných prken. Tyto úkryty pro netopýry musí být umístěny uprostřed stropu mostu nad vodní hladinou. Ve stěnách betonových či kamenných opěr se doporučuje zřizování výklenků (20 x 20 cm) pro hnízdění skorců vodních, konipasů apod. Výklenky mohou být zřizovány ve vzdálenosti 3 – 4 m, ve výšce 1,5 – 2 m nad hladinou.

Obrázek 4: Doporučení pro úpravu podmostního prostoru

o •

Pro zajištění funkčnosti tohoto biokoridoru je nutné, aby byla minimální šířka 15 m.

LBK „Za Vítkovským – Lukovský potok“ Umístění:

k.ú. Horní Ves, Kostelec

Výměra:

1 700 m

Funkčnost prvku:

částečně funkční lokální biokoridor

Popis:

břehové porosty podél tekoucích vod, les, trvalé travní porosty, agrocenózy


49



Alnus glutinosa, Alnus incana, Salix viminalis, Salix caprea

•

Konflikt s trasou:

biokoridor se v 1. etapě stavby 4902 (4902.1) nedostává do střetu s touto stavbou, bude však nutné řešit jeho přechod ve 2. etapě stavby 4902

Návrh opatření:

v 1. etapě stavby 4902 rychlostní silnice R49 není třeba navrhovat speciální opatření na ochranu tohoto prvku ÚSES

LBC Lukovský potok Umístění:

k.ú. Kostelec

Výměra:

3,04 ha

Funkčnost prvku:

vymezené (chybějící) lokální biocentrum

Popis:

břehové porosty podél VN Fryšták, svah, niva stromy: Picea abies, Pinus sylvestris, Quercus

Konflikt s trasou:

západní okraj LBC se nachází cca 100 m od přeložky silnice II/490 (cca km 1,300 stavby přeložky II/490) konflikt tohoto prvku s trasou přeložky II/490 se nepředpokládá

Návrh opatření:

•

•

není třeba navrhovat speciální opatření k ochraně tohoto prvku ÚSES v souvislosti s realizací přeložky II/490

RBK 21591 - úsek Lukovský potok Umístění:

k.ú. Kostelec

Popis:

biokoridor propojující LBC Lukovský potok a ZOO Lešná

Konflikt s trasou:

konflikt tohoto prvku se záměrem se nepředpokládá, trasa navržené silnice je v dostatečné vzdálenosti od tohoto biokoridoru

Návrh opatření:

není třeba navrhovat speciální opatření na ochranu tohoto prvku ÚSES

RBK 21591 - úsek Malý Kostelec - východ Umístění:

biokoridor vedený po východním okraji Malého Kostelce

Funkčnost prvku:

chybějící, navrhovaný regionální biokoridor

Popis:

chybějící biokoridor východně od Malého Kostelce trvalé travní porosty, okraje zahrad, agrocenózy

Konflikt s trasou:

trasa biokoridoru je v současnosti vymezena východně od Malého Kostelce, pokračuje na sever, kde se po 350 m stáčí východním směrem k LBC Lukovský potok realizací záměru bude navržený biokoridor přímo dotčen, trasa se kříží s vymezením tohoto prvku ÚSES


v souvislosti s realizací přeložky II/490 je navržena úprava vedení trasy tohoto biokoridoru v návaznosti na trasu přeložky (ARVITA P, 2000) – viz mapa č. 3,

o

biokoridor je navrženo vést směrem blíže ke Kostelci, po levé straně přeložky II/490 (ve směru staničení),


50


o


podpora funkčnosti tohoto navrženého prvku pomocí výsadby autochtonních dřevin, které by měly být ve stejné skladbě jako funkční část tohoto biokoridoru

Doporučení: o •

minimální šířka tohoto regionálního biokoridoru by měla být alespoň 40 m

LBC Za Humny Umístění:

k.ú. Kostelec louka na jižním okraji Malého Kostelce

Výměra:

2,29 ha

Funkčnost prvku:

vymezené lokální biocentrum

Popis:

trvalé travní porosty, svah, niva, břehové porosty navazujícího Fryštáckého potoka stromy: Quercus robur, Quercus petraea, Carpinus betulus, Alnus glutinosa

Konflikt s trasou:

LBC je přímo dotčenou plánovanou přeložkou silnice II/490 (km 2,220 – 2,400 stavby přeložky II/490)


maximální ochrana stávajících porostů a minimalizace zásahu do těchto porostů v souvislosti s realizací přeložky v tomto úseku (resp. v souvislosti s realizací plánovaného přemostění)

o

realizace přemostění v km 2,140 – 2,600 stavby přeložky silnice II/490

o

k zajištění funkčnosti tohoto LBC je třeba, aby mělo minimální výměru 3 ha

Doporučení: o

•

Podoba podmostí má zcela zásadní význam pro využívání jednotlivými druhy živočichů. Prostory, které mají sloužit jako průchody pro zvěř, je nutné podmostí řešit jako nezpevněné. Nevhodná je dlažba, ale též štěrk. Prostor pod mostem by měl být vždy upraven tak, aby zejména drobní živočichové mohli překonávat prostor v krytu. V podmostí by proto měli být umístěny kmeny, velké kameny a další prvky, které „zpřírodňují“ holý, obtížně překonatelný prostor.

RBK 21591 - úsek Fryštácký potok Umístění:

podél toku Fryštáckého potoka

Funkčnost prvku:

funkční regionální biokoridor

Popis:

Fryštácký potok s přirozenou nivou a s fragmenty přirozené břehové vegetace

Konflikt s trasou:

trasa přeložky silnice II/490 vede v souběhu s tímto biokoridorem přeložka silnice II/490 je projektována tak, aby zásah do koryta toku byl co nejmenší ve variantě S 11,5/80 (dvoupruh s rezervou na čtyřpruh) bude koryto Fryštáckého potoka vychýleno v délce cca 15 m


51



ve variantě S 24,5/80 (čtyřpruh) bude potok upravován v dnes již regulované části toku těsně pod mostem, kde potok kříží dnešní silnici II/490, v délce cca 100 m dílčí úpravy Fryštáckého potoka (zpevnění) budou provedeny pod mosty MÚK Kostelec Návrh opatření: o

v souvislosti s realizací přeložky II/490 je navržena drobná změna ve vymezení tohoto biokoridoru v návaznosti na trasu přeložky (ARVITA P, 2000)

o

minimalizace zásahů do přirozeného koryta potoka a do doprovodné vegetace

o

pro snížení negativního vlivu zásahů do toku Fryštáckého potoka by mělo být nové koryto toku navrženo v co nejpřirozenější podobě

o

v rámci prostorových možností by mělo být členité (jak do hloubky, tak z hlediska boční členitosti koryta a břehů)

o

co nejmenší podíl zpevněných ploch

o

v místech, kde je bezpodmínečně nutné zpevnění břehů k zamezení boční eroze, doporučujeme využít jen zpevnění břehové hrany lomovým kamenem a osazení břehů vhodnými zpevňujícími dřevinami

o

ozelenění tělesa komunikace

Doporučení: o •

k zajištění funkčnosti tohoto RBK je nutné, aby jeho šířka byla min. 40 m

LBC Doležalův Žleb Umístění:

k.ú. Kostelec

Výměra:

3,3 ha

Funkčnost prvku:

existující, vymezené biocentrum

Popis:

svah, strž stromy: Fagus sylvatica, Quercus robur, Quercus petraea, Carpinus betulus, Tilia cordata

Opatření k podpoře prvku: výchovné zásahy ve prospěch dubu a buku Konflikt s trasou:

trasa přeložky II/490 (resp. větev KOB_A plánovaného MÚK Kostelec) se dotkne východního okraje biocentra vzhledem k tomu, že bude dotčena pouze část tohoto biocentra, nedojde k narušení funkčnosti tohoto prvku


maximálně zamezit nežádoucím zásahům v souvislosti se samotnou výstavbou zmíněné větve KOB_A MÚK Kostelec

o

vhodně realizovanými vegetačními úpravami MÚK Kostelec (buk, dub, lípa) se podpoří funkčnost tohoto LBC


52



Doporučení: o

•

minimální výměra tohoto lokálního biocentra by měla být 3 ha, aby se zajistila jeho funkčnost

RBK 24588 „LBC Doležalův Žleb – LBC Slavicka“ Umístění:

k.ú. Kostelec, Dolní Ves jihozápadně od Kostelce

•

Funkčnost prvku:

funkční biokoridor

Popis:

biokoridor propojující LBC Doležalův Žleb s LBC Slavicka

Konflikt s trasou:

záměr se tohoto biokoridoru nedotkne

Návrh opatření:

není třeba realizovat speciální opatření na ochranu tohoto prvku v souvislosti s realizací přeložky silnice II/490

LBK „21591 – Za Kosteleckými humny“ Umístění:

k.ú. Kostelec

Výměra:

800 m

Funkčnost prvku:

částečně existující lokální biokoridor

Popis:

Quercus petraea, Quercus robur, Carpinus betulus, Alnus glutinosa

Konflikt s trasou:

biokoridor je veden podél stávající silnice III/4911 do Kostelce v souvislosti s realizací přeložky II/490 může být dotčen západní konec biokoridoru, neboť v těchto místech jsou plánovány úpravy související s realizací nové křižovatky MÚK Kostelec


revitalizace území po vybudování MÚK Kostelec

o

realizace vegetačních úprav v návaznosti na MÚK Kostelec

Doporučení: o

•

Minimální požadovaná šířka k zajištění funkčnosti tohoto lokálního biokoridoru by měla být cca 15 m.

RBK 24588 „LBC Doležalův Žleb – směr Zlín“ Umístění:

k.ú. Kostelec

Funkčnost prvku:

nefunkční regionální biokoridor

Popis:

biokoridor navazuje na LBC Doležalův Žleb a RBK 21591

Konflikt:

biokoridor začíná v místech plánovaného MÚK Kostelec, vede v těsné blízkosti ČOV a pokračuje ve směru Zlín

Návrh opatření:

revitalizace území po vybudování MÚK Kostelec realizace vegetačních úprav v návaznosti na MÚK Kostelec

Doporučení:

K zajištění funkčnosti minimálně 40 m.

RBK

je

potřeba,

aby

jeho

šířka


byla 53


•


RBC Vršek Umístění:

k.ú. Kostelec biocentrum navazuje na LBC Za Kosteleckými humny, které se nachází na jižním okraji Kostelce cca 700 m východně od přeložky II/490

Výměra:

63,1 ha

Funkčnost prvku:

stávající funkční regionální biocentrum

Popis:

lesní porost Fagus sylvatica, Quercus robur, Quercus petraea, Carpinus betulus, Pinus sylvestris, Larix decidua, Picea abies, Betula pendula, Alnus glutinosa, Fraxinus excelsior, Tilia cordata

•

Konflikt s trasou:

záměr se tohoto regionálního biocentra nedotkne

Návrh opatření:


LBC Za Kosteleckými humny Umístění:

k.ú. Kostelec cca 750 m východně od přeložky II/490

Výměra:

2,29 ha

Funkčnost prvku:

stávající lokální biocentrum

Popis:

svah, niva Quercus robur, Quercus petraea, atd.

•

Konflikt s trasou:

záměr se tohoto biocentra nedotkne

Návrh opatření:


LBC Slavicka Umístění:

k.ú. Dolní Ves cca 850 m západně od trasy přeložky silnice II/490

Výměra:

5,08 ha

Funkčnost prvku:

stávající lokální biocentrum

Popis:

svah Fagus sylvatica, Quercus robur a další

Konflikt s trasou:

záměr se tohoto biocentra nedotkne

Návrh opatření:



54



2. Významné krajinné prvky (VKP) Významný krajinný prvek je definován (dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Mezi VKP dané ze zákona patří lesy, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Kromě toho mohou být VKP i jiné části krajiny, např. mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, parky, sady, zámecké zahrady, naleziště nerostů a zkamenělin, přirozené i umělé skalní útvary a jiné, pokud je orgán státní správy v ochraně přírody zaregistruje s ohledem na jejich ekologickou a krajinotvornou funkci.

V předmětném území stavby se nacházejí následující VKP dané ze zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění: •

Lukovský potok,

•

VN Fryšták,

•

Fryštácký potok,

•

dotčené lesní porosty v okolí VN Fryšták a porosty v oblasti Za humny.

•

Štípský potok.

Dále se v blízkosti posuzovaného záměru stavby 4902.1 nacházejí následující registrované VKP (dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění): •

U Opic - břehové a mokřadní porosty na soutoku dvou bezejmenných toků JV od Fryštáku,

•

Alej podél silnice II/490 Fryšták – Malý Kostelec.

3. Zvláště chráněná území V souvislosti s realizací plánované stavby 4902.1 (1. etapa) rychlostní silnice R49 nebudou dotčena žádná maloplošná ani velkoplošná zvláště chráněná území dle zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění. Posuzovaná stavba nezasahuje ani do ochranného pásma zvláště chráněných území.

4. Přírodní parky K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými a estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. Přírodní park Hostýnské vrchy Základní údaje:

Přírodní park Hostýnské vrchy byl vyhlášen 29. 6. 1989. Rozloha: cca 98 km2. Hostýnské vrchy patří k flyšovému pásmu vnějších Západních Karpat. Jádrem Hostýnských vrchů je Holý kopec, odkud vybíhají větve Javornická (přes Tesák a Čerňavu ke Kelčskému Javorníku), Hostýnská (přes Skalný na Hostýn), Ondřejovská (směrem na Rusavu) a Jurikovská (přes Bludný a Čečetkov).


55



Umístění:

Botanika:

Lesy patří převážně do bukového a jedlobukového stupně a jsou největším bohatstvím Hostýnských vrchů. Nejcennější části původních porostů, mající převážně charakter pralesů a suťových lesů patří mezi zvláště chráněná území (7 lesních ZCHÚ). V důsledku lesnického hospodaření byly na části území vysazeny smrkové monokultury. Na pastvinách a prameništích se vyskytují některé vzácné druhy rostlin (především druhy z čeledi Orchideaceae). (Zdroj: www.slovacko.cz)

Konflikt se záměrem:

Mezi obcí Fryšták a vodní nádrží Fryšták prochází stavba 4902.1 přes jižní výběžek tohoto přírodního parku.

Návrh opatření:

Vzhledem k tomu, že přírodní parky jsou zřizovány zejména k ochraně krajinného rázu, je nezbytné v místech průchodu tělesa komunikace těmito územími realizovat takové vegetační úpravy tělesa komunikace, aby došlo k harmonickému začlenění tělesa do krajiny bez rušivých vlivů. K těmto opatřením lze především počítat ozelenění náspů a zářezů vhodnou zelení, s přirozenou druhovou skladbou. Úpravy a zpevňování koryt vodních toků provádět co nejcitlivěji. Případné přeložky vodních toků (část Fryštáckého potoka) realizovat v co nejpřirozenější podobě s minimálním podílem zpevněných ploch a s členitou úpravou dna i samotného koryta a břehů. Podél upravovaných vodotečí bude nutné vysadit vhodné zpevňující dřeviny.

5. Památné stromy Stromy, jejich skupiny a stromořadí, které jsou mimořádné svým stářím, vzrůstem, druhem nebo historickou událostí, lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy. Postup při vyhlašování a vymezování jejich ochranného pásma se řídí ustanovením § 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Posuzovaný záměr se nedotýká žádného památného stromu. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

56



6. NATURA 2000 Žádná z navrhovaných lokalit systému NATURA 2000 nebude záměrem bezprostředně dotčena, stejně tak nebudou dotčeny ani ptačí oblasti nacházející se v okolí. Dle vyjádření Krajského úřadu Zlínského kraje (č.j. KUZL 52746/2007) ze dne 7. srpna 2007 nemůže mít uvedený záměr významný vliv na žádnou evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast.

7. Krajina, krajinný ráz Záměr je zasazen do krajiny Fryštácké brázdy, mezi Zlínskými a Hostýnskými vrchy v blízkosti vodárenské nádrže Fryšták, která je výraznou pohledovou dominantou. Okolní krajina má charakter brázdy mezi jednotlivými vrchovinnými celky. Město Fryšták tvoří pomyslný předěl této brázdy, Kostelec u Zlína již leží na svazích Zlínské vrchoviny a nabízí tak obyvatelům výhled do krajiny. Zdejší krajina byla postupně osidlována již od doby stěhování národů a byla postupně přetvářena lidskou činností. Mírné klimatické podmínky a úrodná půda umožnily pěstování zemědělských plodin a chov hospodářských zvířat. S rozšiřujícím se osídlením krajiny rostly i nároky na zemědělskou půdu, přesto se dá v dotčeném krajinném prostoru hovořit o vyváženém poměru mezi zemědělskými pozemky a přírodními prvky. Převážná část posuzovaného záměru bude realizována na zemědělských pozemcích. S technickým rozvojem společnosti docházelo v území k rozšiřování dopravní infrastruktury. V současnosti tvoří základní komunikační síť a zároveň kulturní dominantu krajiny silnice II/490, která prochází středem zájmového území v severojižním směru.

8. Území historického, kulturního nebo archeologického významu Zájmové území se nachází v oblasti s bohatou kulturní historií. První zmínka o existenci Fryštáku se objevuje v polovině 14. století za časů panování Karla IV. Původní osídlení Fryštácka má však kořeny mnohem starší. Svědčí o tom kupříkladu archeologické nálezy z pravěku. Nástupním prostorem bylo pravděpodobně rozsáhlé sídliště v lokalitě Skalka nad potokem Žídelná u Rackové. Cenné jsou nálezy z doby neolitické a eneolitické (zhruba z 6. - 2. tisíciletí před Kristem), stopy po prvních zemědělcích a pastevcích v Lukovečku (kultura lineární a moravská malovaná keramika), sekerky a sekeromlaty z Horní Vsi a Vítové, náznaky kultury popelnicových polí (Lukoveček) či vliv germánský (Fryšták, Vítová). Rozhodující vliv na další osudy Fryštácka mělo slovanské osídlení a později kolonizační vlna ve 13. století (za panování Přemysla Otakara II. a jeho kancléře a slavného olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku). Městský ráz „svobodného tržiště“ se dotvářel hlavně v souvislosti s konstituováním lukovského panství. Fryšták byl ve středověku ekonomickým zázemím zeměpanského sídla Lukova; tento hrad se dostal spolu s panstvím do rukou mocných Šternberků, později Kunů z Kunštátu, Nekešů z Landeka, Albrechta z Valdštejna, Štěpána Šmída z Freihofen, rodu Rottalů a nakonec Seilernů-Aspang. Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba, obchod, byly tu lázně i jatka. Rychtářská pečeť, cechovní postavníky, rázovitý fryštácký kroj i archiválie z dalších staletí, stejně jako pamětihodnosti církevního a světského rázu (kostel sv. Mikuláše, radnice, Hrubá hospoda, statek v Dolní Vsi, mlýny aj.) i názvy jako Hrádek, Na purku, Buchlov, Sichrov apod., dále někdejší městská práva, včetně hrdelního, i jiné prameny svědčí o významu tohoto centra zemědělství, řemesel, obchodu i duchovního života regionu. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

57



Od konce 19. století se vedle zemědělství dostala do popředí dřevozpracující výroba (prosluly např. firmy Jadrníčkova, později Pekárkova, družstvo Valašský dřevoprůmysl, dílna pana Machače, Mazala a další). Po velkém požáru roku 1841 došlo k radikální přestavbě městečka, zmizela typická dřevěná zástavba a postupně se vytvářel dnešní vzhled města, obohacený o krásnou budovu základní školy a další objekty. Velký rozmach je charakteristický pro 2. polovinu dvacátého století, kdy přibyly další potřebné stavby, desítky rodinných domků, byla dořešena otázka kanalizace, plynofikace, dopravy, telefonní sítě a přibyly objekty Jednotného zemědělského družstva Fryšták (dnes Zemědělské družstvo vlastníků). Fryštácké náměstí láká nejen svými fasádami, novým domem Penzion, ale i svěžím parkem a čilým podnikatelským ruchem. (zdroj: www.frystak.cz) První zmínka o vsi Kostelec pochází z roku 1399, kdy je zmiňována jako součást lukovského panství. Zaznamenaná historie Kostelce tedy není o mnoho kratší než historie Zlína, který je v pramenech poprvé zmiňován v roce 1322. Součástí lukovského panství byl Kostelec až do roku 1849. Z roku 1613 jsou v okresním archivu na Klečůvce zachována "Reistra vsi Kostelce", do nich se dle příkazu slovutného pána Albrechta Eusebia Václava Waldšteina, pána na Lukově a Vsetíně, zapisovaly veškeré majetkové převody v obci, hospodaření se sirotčími penězi a obecní platby. Dále víme, že v roce 1624 bylo usazeno v Kostelci a okolních vsích sedm kornyt polského důstojníka Strojanovského, kterého porazili povstalí Valaši. Dalším významným mezníkem v historii Kostelce je změna majitele lukovského panství, jímž se stal v roce 1724 hrabě Kristian August Seilern, vysoký dvorský úředník ve Vídni, kancléř císaře Karla VI. Součástí lukovského panství přestal Kostelec být po bouřlivých událostech roku 1848 a rozpuštění Kroměřížského sněmu v březnu roku 1849. V roce 1850 se stal obcí nového politického okresu Holešov. V roce 1935 se stal součástí nově zřízeného okresu Zlín (již jako Kostelec u Zlína; v letech 1949 až 1989 byl Zlín přejmenován na Gottwaldov). V roce 1960 byla obec spojena pod společný Místní národní výbor Kostelec - Štípa, v roce 1976 ztratila svou samostatnost a dodnes je městskou částí Zlína. Sirnatý pramen, u kterého nechala vrchnost zbudovat první lázeňskou budovu, byl objeven roku 1742. Největšího rozmachu dosáhly lázně v letech 1899-1908, kdy o svátcích zavítalo do Kostelce až 1 500 návštěvníků. V roce 1903 byly lázně rozšířeny o dvě lázeňské vily a kapli. (zdroj: www.kostelec.eu) Celé zájmové území je nutno klasifikovat jako území archeologického zájmu ve smyslu § 22 odst. 2) zákona č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Každou stavební činnost a zásahy do terénu je nutno oznámit Archeologickému ústavu ČR Brno.

9. Území hustě obydlená, obyvatelstvo Obce Fryšták a Kostelec jsou součástí Zlínského kraje. Svou rozlohou 3 964 km2 je Zlínský kraj čtvrtým nejmenším krajem v republice. Hustota zalidnění 150 obyvatel/km2 výrazně převyšuje republikový průměr. Nejvyšší zalidněnost je v okrese Zlín (189 obyvatel/km2). V prvním čtvrtletí roku 2008 žilo ve Zlínském kraji 590 828 obyvatel, registrovaná míra nezaměstnanosti byla 5,69 %. (zdroj: www.czso.cz) V následující tabulce uvádíme přehled charakteristik nejbližších obcí.


58



Tab. č. 16 Vybrané statistické údaje o složení obyvatelstva nejbližších obcí (k 31. 12. 2007) Obec

Počet obyvatel celkem

Ženy

Muži

Fryšták

3 593

1 858

1 735

Zlín

78 066

40 861

37 205

10. Situování stavby ve vztahu k územně plánovací dokumentaci Uvedený záměr je v souladu s územně plánovací dokumentací velkého územního celku Zlínská aglomerace (viz příloha H).


59



II. Charakteristika stavu složek ŽP v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny 1. Ovzduší Klima Zájmové území náleží Zlínského bioregionu. Dle Quitta leží jihozápadní okraj v teplé oblasti T 2, převážná část území v mírně teplých oblastech MT 10 a MT 9, nejvyšší části pak v MT 7 a MT 5. Podnebí je mírně teplé a v chráněných nízkých polohách až teplé. Na vyšších vrcholech klesají průměrné roční teploty pod 7 °C. Vliv teplých úvalů je zřetelný při západním okraji bioregionu. Srážky jsou celkově poměrně vydatné, což je dáno návětrnou polohou na úpatí vyšších karpatských pohoří a zřetelně rostou směrem od úvalů k východu, k úpatí Bílých Karpat a Hostýnských vrchů. Pro dlouhodobé charakteristiky klimatu za období 1961 – 1990 a pro charakteristiky klimatu za rok 2007 je pro přiblížení možné použít údaje ČHMÚ ze stanice Holešov (224 m n.m.), která je vzdálena cca 20 km od posuzované stavby. Tab. č. 17 Dlouhodobé charakteristiky klimatu za období 1961-1990 Charakteristika Průměrná roční teplota vzduchu (°C)

Holešov 8,5

Průměrný roční úhrn srážek (mm)

615,4

Délka trvání slunečního svitu (h)

1660,1

(Zdroj: ČHMÚ)

Tab. č. 18 Charakteristiky klimatu za rok 2007 Charakteristika Průměrná roční teplota vzduchu (°C)

Holešov 10,2

Průměrný roční úhrn srážek (mm)

758,1

Délka trvání slunečního svitu (h)

1834,1

(Zdroj: ČHMÚ)

Ve Zlínském kraji byly průměrné srážky v roce 2007 ve srovnání se srážkovým normálem za období 1961–1990 10 % nad normálem. Srážkový normál za období 1961–1990 je 786 mm ve Zlínském kraji, přičemž v roce 2007 spadlo ve Zlínském kraji 864 mm srážek. Také průměrná teplota v roce 2007 se lišila ve Zlínském kraji o 1,1 °C od normálu za období 1961–1990 8,1 °C. V roce 2006 byla ve Zlínském kraji průměrná teplota 9,2 °C. V následující tabulce je uveden odborný odhad větrné růžice pro posuzovanou lokalitu, který byl vypracován RNDr. Jiřím Bubníkem z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze Komořanech jako podklad pro metodiku výpočtu znečištění ovzduší. Tato větrná růžice je platná ve výšce 10 m nad zemí a četnosti jednotlivých směrů větrů jsou uvedeny v %.


60



Tab. č. 19 Větrná růžice pro zájmové území CELKOVÁ RŮŽICE -1

m.s

N

NE

E

SE

S

SW

W

NW

CALM

součet

1,7

3,28

6,02

9,31

6,85

5,01

7,50

8,95

4,41

15,97

67,30

5,0

2,24

2,86

3,63

4,32

3,45

4,10

5,45

3,04

0,00

29,09

11,0

0,48

0,14

0,06

0,83

0,55

0,39

0,59

0,57

0,00

3,61

součet

6,00

9,02

13,00

12,00

9,01

11,99

14,99

8,02

15,97

100,00

Kvalita ovzduší Pro popsání současného stavu je možné použít údajů z tabelárních ročenek Českého hydrometeorologického úřadu pro roky 2003, 2004, 2005, 2006 a 2007. Nejbližší měřící stanice NO2, CO, suspendované částice PM10 a benzen, začleněné do AIM ČHMÚ leží ve Zlíně (kód stanice ČHMÚ 1510) a v Kroměříži (kód stanice ZÚ 492). Z tabelárních ročenek byla čerpána následující data, která popisují stávající imisní situaci v okolí posuzovaného záměru. Tab. č. 20 Oxid dusičitý – NO2 Rok

měřený ukazatel kód stanice maximální hodinové koncentrace

Zlín - Svit

Zlín

Kroměříž

MZL1 1621

ČHMÚ 1510

ZÚ 492

-3

neměřeno

93,7 µg.m naměřeno 10.12.2003

neměřeno

2003 průměrná roční koncentrace maximální hodinové koncentrace

neuvedena

neměřeno

neměřeno

86,8 µg.m-3 naměřeno 25.1.2004

neuvedena

neměřeno

2004 průměrná roční neměřeno

18,0 µg.m-3

118,0 µg.m-3 naměřeno


9.11.2005

7.2.2005

27,0 µg.m-3

19,8 µg.m-3



11.1.2006

11.1.2006

34,9 µg.m-3

34,9 µg.m-3



koncentrace

17. 10. 2007

13. 3. 2007

průměrná roční

40,2 µg.m-3

17,5 µg.m-3

koncentrace maximální hodinová koncentrace

neuvedena

neměřeno

2005 průměrná roční koncentrace maximální hodinová koncentrace

18,8 µg.m-3

neměřeno

2006 průměrná roční koncentrace maximální hodinová 2007

20,1 µg.m-3

neměřeno 16,0 µg.m-3


61


měřený ukazatel

Rok

kód stanice


Zlín - Svit

Zlín

Kroměříž

MZL1 1621

ČHMÚ 1510

ZÚ 492

koncentrace

Tab. č. 21 Oxid uhelnatý – CO Rok

měřený ukazatel

Zlín

kód stanice

ČHMÚ 1510

maximální 8hodinová koncentrace

neměřeno

průměrná roční koncentrace

neuvedena

2003 2799,1 µg.m-3naměřeno maximální 8hodinová koncentrace 2004

12. 6. 2004 476,8 µg.m-3



maximální 8hodinová koncentrace 2005

1. 12. 2005 451,3 µg.m-3




13. 1. 2006 416,9 µg.m-3


1229,3 µg.m-3 naměřeno 18. 11. 2007


370,3 µg.m-3


Tab. č. 22 Suspendované částice - PM10 Rok

měřený ukazatel kód stanice maximální denní koncentrace

Zlín - Svit

Zlín

Kroměříž

MZL1 1621

ČHMÚ 1510

ZÚ 492

-3

neměřeno

115,8 µg.m naměřeno 11.11.2003

neměřeno

2003 průměrná roční koncentrace maximální denní koncentrace

neuvedena

neuvedena



25.1.2004

26.10.2004

33,6 µg.m-3

neuvedena




5.4.2005

5.3.2005

2.12.2005

46,9 µg.m-3

37,1 µg.m-3

46,8 µg.m-3

neměřeno

neměřeno


neměřeno

2005 průměrná roční koncentrace


62


měřený ukazatel

Rok

kód stanice maximální denní koncentrace


Zlín - Svit

Zlín

Kroměříž

MZL1 1621

ČHMÚ 1510

ZÚ 492




10.5.2006

12.1.2006

11.1.2006

43 µg.m-3

37,4 µg.m-3

neuvedena



4. 4. 2007

24. 3. 2007

43,9 µg.m-3

26,8 µg.m-3


neměřeno


neuvedena

Tab. č. 23 Benzen Rok

měřený ukazatel

Zlín

kód stanice

ČHMÚ 1510 4,9 µg.m-3naměřeno

maximální hodinová koncentrace 2003

10.12.2003 průměrná roční koncentrace

nestanovena 10,9 µg.m-3naměřeno

maximální hodinová koncentrace 2004

25.1.2004 průměrná roční koncentrace maximální hodinová koncentrace

2005

0,7 µg.m-3 14,3 µg.m-3 naměřeno 15.8.2005

průměrná roční koncentrace maximální hodinová koncentrace 2006

1,0 µg.m-3 66,1 µg.m-3 naměřeno 15.2.2006

průměrná roční koncentrace maximální hodinová koncentrace

nestanoveno neměřeno


nestanoveno

Území dotčené stavbou patří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Městský úřad Fryšták spadá při vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší pro polutant suspendované částice PM10 celou plochou (tzn. 100 %) pro ukazatel denní koncentrace tak, jak bylo zveřejněno ve sdělení č. 4 ve Věstníku Ministerstva životního prostředí z března 2007.


63



2. Voda Povrchová voda Hlavní trasa rychlostní silnice přetíná ve směru staničení od západu k východu bezejmenný periodický tok v km 18,540 – 18,550. Přeložka silnice II/490 překračuje v km 1,300 Lukovský potok nad přehradou, od km 2,100 – 3,400 prochází údolím Fryštáckého potoka. Obrázek 5 Vodopis širšího území zájmového území

Zdroj: http://heis.vuv.cz

Hydrograficky je zájmové území odvodňováno přes potoky Lukovský a Fryštácký do Dřevnice a patří do povodí Moravy a Dunaje, jejichž voda odtéká do Černého moře. Hlavní trasa R49 a část přeložky silnice II/490 leží v ochranném pásmu 2a a 2b vodního zdroje Fryšták – přehrada. Stavba 4902.1 plánované rychlostní silnice R49 se nedotýká žádné chráněné oblasti přirozené akumulace vod.

Podzemní voda Hydrogeologické podmínky celého Zlínského regionu jsou závislé na geologické stavbě a složení hornin území. Převážnou část regionu tvoří nepropustné paleogenní horniny magurské skupiny flyšového pásma (převládají jílovce, místy se střídají s pískovci). Hydrologické poměry proto nejsou příliš příznivé pro větší akumulace podzemních vod. Posuzované území náleží do hydrologického rajónu 3222 „Flyš v povodí Moravy – severní část “. Rajón č. 3222 s puklinově propustnými pískovci nepatří vzhledem ke svému litologickému, hydrologickému a geomorfologickému vývoji k vodárensky významným rajónům. V hydrogeologických masivech tvořených rytmickým střídáním lavic jílovců a pískovců probíhá nehluboký oběh podzemní ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

64



vody s přípovrchovým odvodňováním k erozivní základně. Infiltrované srážky do zvětralinových pokryvů většinou odtékají spodním odtokem. Jen v omezených plochách (lavice pískovců) dochází k tvorbě hlubších puklinových zvodní, které mohou skrytě zásobovat kolektory hydrogeologických pánví s využitelnými akumulacemi podzemní vody. Vydatnosti jednotlivých objektů se mohou pohybovat v rozmezí od 0,1 do 1 l.s-1. Ve Zlínském regionu jsou i zdroje minerálních vod, jejichž výskyt je podmíněn pestrostí geologické stavby a tektonikou. Nejčastější jsou zřídla studených uhličitých kyselek a sirovodíkových vod (např. v Bratřejově a Zádveřicích). Chemismus podzemních vod v zájmovém území Na základě provedených chemických rozborů vod (INSET s.r.o., 2006) je možno chemismus vod vyhodnotit ve smyslu dotčených norem: - dle dříve používané ČSN 731215 jsou podzemní vody klasifikovány v rozsahu nízké až silné uhličité agresivity, - dle současně platné ČSN P ENV 206 (stupeň ISO 9690) jsou podzemní vody klasifikovány v široké škále skupin slabé až vysoké uhličité agresivity – nicméně převažuje skupina nízké uhličité agresivity, - dle ČSN 038375 lze podzemní vody z hlediska agresivních účinků na ocelové konstrukce hodnotit jako vody vysoce až velmi vysoce agresivní.

3. Geomorfologické, geologické a hydrogeologické poměry Geomorfologie území Zájmové území náleží lze z hlediska geomorfologického začlenění České republiky zařadit do provincie Západní Karpaty, subprovincie Západní Karpaty, celku Vizovická vrchovina. Stavba 4902.1 spadá pod dva podcelky – Fryštácká brázda a Zlínská vrchovina.

Geologické poměry Geologické prostředí dotčené posuzovanou stavbou je z převažující míry tvořeno: - jemnozrnnými, velmi slabě až nepatrně propustnými zeminami charakterizovanými koeficienty propustnosti v řádech x.10-7 až x.10-9 m.s-1. Jedná se o jemnozrnné fluviální sedimenty, sprašoidní zeminy, jílovité svahoviny, fluviolakustrinní pelitické uloženiny, - paleogénními horninami s dominancí jílovců nebo prachovců, případně o rytmický flyš s pravidelným střídáním jílovců a pískovců. Terciérní (paleogenní) horniny – patří mezi nejrozšířenější geologickou jednotku v celé zájmové oblasti. Na povrch terénu vystupují velmi sporadicky, jsou zakryty mladšími, různě mocnými kvartérními sedimenty. Kvartér (pleistocén – holocén) – je tvořen pestrou škálou sedimentů. Jsou zde zastoupeny jednak fluviální písčité sedimenty a jílovitopísčité sedimenty občasných toků, které se nacházejí v údolních nivách lokálních potoků. Místy vyplňují i úzká údolí, která jsou pouze dočasně zvodnělá. V důsledku


65



nepřítomnosti větších vodních toků je zastoupení fluviálních písčitých štěrků poměrně malé a štěrky nedosahují větších mocností. Deluviální (kvartérní) sedimenty – jsou velmi výrazně zastoupeny na svazích. Jsou tvořeny hlinitokamenitými až balvanitými sedimenty. Tyto sedimenty dosahují nepravidelných mocností a většinou leží v nadložní terciérních sedimentů. Při realizaci hlubších zářezů v těchto sedimentech mohou být odkryty nejen kvartérní, ale i terciérní horniny. Eolické (kvartérní) sedimenty – spraše. Jsou tvořeny převážně sprašemi až sprašovými hlínami. Tyto sedimenty jsou většinou žluté až žlutohnědé barvy, většinou silně vápnité, lokálně s výraznými žilkami a konkrecemi CaCO3. Povrch terénu je modelován převážně v eolicko-deluviálních a fluviolakustrinních sedimentech. V oblasti MÚK Fryšták a na popisovaném úseku hlavní trasy je terén lokálně prohlouben mělkými údolíčky vytvořenými stékající povrchovou vodou, která jen místně tvoří periodický povrchový potůček. Přeložka silnice II/490 vede od počátku staničení tímtéž terénem, dále překračuje údolí Lukovského potoka nad vodní nádrží Fryšták, přechází vyvýšeninu mezi oběma Kostelci a až do konce vede údolím Fryštáckého potoka. Přehled dotčených geotechnických typů V následujícím přehledu jsou uvedeny všechny vymezené geotechnické typy se základním vymezením jejich výskytu v zájmovém území. •

Prostředí kvartérních fluviálních a deluviofluviálních uloženin

Geotechnický typ GT1 (jemnozrnné náplavy a splachy) - připovrchová zóna kvartérního patra v převážně plochých a zpravidla mělkých erozních údolích stálých vodotečí (platí pro Lukovský potok nad přehradou a Fryštácký potok pod přehradou včetně jeho 2 bezejmenných drobných oboustranných přítoků – niva v prostoru MÚK Kostelec) i periodických vodotečí resp. bezvodých erozních depresí Geotechnický typ GT2 (písčito-štěrkovité náplavy s jemnozrnnou výplní) - bazální patro náplavů v erozních údolích Lukovského i Fryštáckého potoka, nevýrazný výskyt byl zjištěn i u současně bezvodé erozní deprese v prostoru MÚK Fryšták (rýha zhruba na křížení hlavní trasy a přeložky II/490) •

Prostředí kvartérních eolických a eolicko-deluviálních uloženin

Geotechnický typ GT3 (sprašoidní zeminy) - téměř souvislý svrchní pokryv území patřícího k prostoru Fryštácké brázdy, tj. celý posuzovaný úsek trasy R49, stavba 4902.1 + část přeložky silnice II/490 •

Prostředí deluviálních uloženin

Geotechnický typ GT4 (svahové jíly a hlíny s podřízenými vložkami písčitých jílů nebo jílovitých písků, obecně s nízkou příměsí drobných úlomků hornin flyše) - v daném případě prakticky pouze na trase přeložky II/490, a to na elevaci v rozsahu mezi erozním údolím Lukovského a Fryštáckého potoka, a dále v závěrečném úseku přeložky II/490 Geotechnický typ GT5 (hlinitokamenité svahoviny na horninách Magurského flyše) připovrchová zóna kvartérního patra na prudších svazích paleogénních elevací


66


•


Prostředí fluviolakustrinních uloženin ve výplni Fryštácké brázdy

Geotechnický typ GT6 (jíly a písčité jíly s prolohami jílovitých písků) - výhradně v oblasti Fryštácké brázdy, tj. pouze na pravém břehu Lukovského potoka, masivní výskyt je v západní polovině posuzovaného úseku hlavní trasy rychlostní silnice Geotechnický typ GT7 (zahliněné písky až písky s příměsí drobného štěrku, podřízeně drobnozrnné štěrky (jílovito-) písčité) - prioritně ve východním až jihovýchodním křídle posuzovaného úseku hlavní trasy RK (směrem na Lešnou), reprezentující okrajovou část Fryštácké brázdy (závěr brázdy) s předpokládanou mělkou hloubkou sedimentačního prostoru (břežní partie pod elevací Vizovické pahorkatiny, vyústění povrchových vodotečí stékajících z této elevační zóny) •

Prostředí hornin Magurského flyše

Geotechnický typ GT8 (eluviální hlinité písky) - velmi silně zvětralé resp. písčitě rozložené pískovce, arkózové pískovce a slepence; svrchní zvětralinová zóna eluviálního charakteru v pásech výskytu pískovcovo-slepencových hornin, kde tyto výrazně dominují a jílovce se objevují v tomto souvrství jen velmi sporadicky, výhradně jen v jižní části prostoru navrhovaného MÚK Fryšták Geotechnický typ GT9 (pískovce, arkózové pískovce a slepence s podřízenými polohami jílovců) - zjištěn prakticky výhradně jen jižní části prostoru navrhované MÚK Fryšták; dále je typický pro nejvyšší elevaci celého zájmového území nad Malým Kostelcem na přeložce II/490 Geotechnický typ GT10 (pískovce, arkózové pískovce a slepence slabě navětralé až zdravé, velmi pevné) - zjištěn prakticky výhradně jen jižní části prostoru navrhované MÚK Fryšták, rovněž typický pro nejvyšší elevaci celého zájmového území nad Malým Kostelcem na přeložce II/490 Geotechnický typ GT11 (eluviální jíly) - v zájmovém území se jedná o úsek na přeložce II/490 mezi Lukovským a Fryštáckým potokem Geotechnický typ GT12 (jílovce s podřízenými polohami pískovců a křemitých pískovců) v zájmovém území se jedná o úsek na přeložce II/490 mezi Lukovským a Fryštáckým potokem Geotechnický typ GT13 (vápnité jílovce až prachovce s podřízenými vložkami křemitých pískovců) - v trase přeložky silnice II/490 v úseku od nárazového břehu Fryštáckého potoka po konec úseku (včetně celého MÚK Kostelec) Geotechnický typ GT14 (vápnité jílovce až prachovce s podřízenými vložkami křemitých pískovců) - v trase přeložky silnice II/490 v úseku od nárazového břehu Fryštáckého potoka po konec úseku (včetně celého MÚK Kostelec)

Hydrogeologické poměry Ve smyslu stávající hydrogeologické rajonizace (E. Michlíček a kol., Geotest, 1986) náleží hlavní trasa R49, počáteční část přeložky II/490 posuzované stavby a celé MÚK Fryšták do hydrogeologického rajónu č. 222 – Hornomoravský úval – Fryštácká brázda. Zbývající část území tj. přeložka II/490 od Lukovského potoka do konce stavby včetně MÚK Kostelec patří do hydrogeologického rajónu č. 322 – Flyšové sedimenty v povodí Moravy. Hydrogeologické poměry - Fryštácká brázda V depresní části Fryštácké brázdy jsou zastoupeny jednak kvartérní uloženiny, jednak pliopleistocénní uloženiny fluviolakustrinního původu. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

67



Podzemní voda v kvartérních (deluvio-) fluviálních uloženinách - V zájmovém území posuzovaného úseku Fryštácké brázdy pod svahy Vizovické vrchoviny se nenachází žádný trvalý povrchový tok, ale pouze lokální většinou trvale bezvodé údolní deprese, které se vyznačují velmi malou mocností fluviální (resp. deluviofluviální) výplně zpravidla s jediným strukturním patrem - jemnozrnné patro. Jen výjimečně je vyvinuto i tenké spodní patro s proměnlivě zajílovanými štěrkopísky. Podzemní voda je většinou zřetelněji vázána na písčitější část jemnozrnných náplavů, anebo se objevuje v bazálním štěrkopísčité patře, kde se obvykle projevuje mírná napjatost zvodně, situované mezi dvěma hydrogeologickými izolátory. Ustálená hladina podzemní vody byla zaznamenána velmi mělko pod terénem (zpravidla do 1 metru pod terénem). Podzemní voda v kvartérních eolicko-deluviálních uloženinách - Sprašoidní zeminy tvoří svrchní, slabě průlinově propustný kryt, spočívající v průměrných mocnostech několika metrů (přes 8 metrů) na pliocénních uloženinách limnickofluviálního původu. Výsledky terénních průzkumů prokázaly, že patro sprašoidních zemin není z rozhodující části zřetelně zvodnělé. Byly však avizovány i průsaky podzemní vody ve vrtech na plochých elevačních partiích nad erozními údolími, zpravidla vždy spojité s místním charakterem písčitějších sprašoidních zemin. Patro sprašových zemin jako celek reprezentuje spíše hydrogeologický poloizolátor až dokonce izolátor, významně objemově omezující a časově zpomalující infiltraci srážkových vod do podloží. Pouze na okrajových lemech údolních niv (přechod plochých svahů nad dnem údolí) se může periodicky objevit silnější zvodnění ve splachových nebo sprašových zeminách v návaznosti na tom příhodné klimatické období, korespondující se zvodní vázanou na údolní nivu. Vzhledem k tomu, že velmi slabá propustnost sprašoidních zemin podmiňuje nadržování vod v připovrchové vrstvě na vesměs zemědělsky využívaných plochách, byly v zájmovém území masivní meliorační systémy. Podzemní voda v jemnozrnných pliocénních uloženinách - V západní části posuzované hlavní trasy (poblíž stávající II/490) reprezentují jílovité uloženiny velmi mocné a v podstatě dominující akumulace pliocénu dosahující limitních mocností až přes 20 metrů. Zcela dominantní převaha jemnozrnné frakce podmiňuje funkci téměř dokonalého hydrogeologického izolátoru, a pouze podřízené a tenké vložky jílovitých písků až písků podmínily při vrtání výskyt zvodnění. Vydatnost zvodnění je přímo úměrná lokální hrubosti zrna a stupni zajílování, mocnosti dílčí zvodnělé prolohy a jejímu prostorovému rozsahu. Podzemní voda v písčitých až štěrkopísčitých pliocénních uloženinách - V prostoru MÚK Fryšták na hlavní trase i na přeložce, jsou pliocénní uloženiny směrem k východu až VJV v objemově postupně stále přibývající míře zastoupeny zelenavošedými proměnlivě zahliněnými písky až štěrkopísky. Tyto jsou deponovány buď přímo pod akumulací kvartérních sprašoidních zemin (mocnosti v průměru několika metrů), anebo ještě navíc pod slabší vrstvou pelitického pliocénu. Tento jemnozrnný kryt reprezentuje jen velmi slabě průlinově propustný strop charakteru hydrogeologického izolátoru. Písčité a štěrkopísčité uloženiny tvoří akumulaci mocnou i více než 10 metrů jsou velmi významným hydrogeologickým kolektorem místy se silně napjatou hladinou podzemní vody. Hydrogeologické poměry - sedimenty Magurského flyše Hydrogeologický rajón 332 (Flyšové sedimenty v povodí Moravy) je prostorově vázán na elevační části zájmového území patřící k Vizovické pahorkatině. Z hlediska posuzované stavby se tento rajón významně projevuje pouze v rámci trasy přeložky silnice II/490, a to ve staničení km 1,100 – konec úseku, kde se paleogénní sedimenty objevují mělko pod povrchem terénu, překryty zpravidla jen nejvýše ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

68



několik málo metrů mocným kvartérním překryvem svahovin, pouze v oblasti soutokové údolní nivy Fryštáckého potoka pod přehradou je mocnost kvartérního překryvu až mírně přes 10 metrů. Nejmělčeji se paleogén objevuje na elevačním hřbetu mezi údolními nivami Fryštáckého a Lukovského potoka, zde je předkvartérní podloží tvořeno horninami belovežského souvrství. Obecně se jedná o souvrství se spíše převažujícími jílovci, avšak zde obsahuje i pásma, kde mírně dominuje faciální vývoj s převahou pískovců až slepenců, resp. je to oblast „rytmického“ flyše, kde je zhruba vyrovnaný podíl jílovců a pískovců. Podzemní voda ve flyšových horninách - Komplex jílovců a pískovců až slepenců představuje prostředí s omezenou puklinovou propustností a nesouvislým zvodněním. V připovrchové zóně rozvolnění a zvětrání je lokálně možný mělčí souvislejší oběh podzemních vod vázaný zejména na okrajové svahové části erozních údolí, která pak tento horizont zpravidla odvodňují. Tento horizont je v podstatě vázaný na rozhraní svahových uloženin a vlastního eluvia. Podzemní voda v deluviálních a deluvio-eolických uloženinách - Na paleogenním podloží jsou akumulovány svahové hlinitojílovité uloženiny v mocnostech zpravidla od 1 do 2,5 m. V omezeném úseku staničení přeložky II/490 km 1,780 - 2,050 je na svahovinách zachován ještě relikt sprašoidních zemin. Jedná se o velmi slabý a proměnlivý „hydrogeologický kolektor“ s omezenou využitelností. Mělký oběh podzemních vod ve svahovinách a rozvolněné zóně flyše je značně závislý na momentálním klimatickém vývoji, za dlouhodobějšího sucha lze téměř s jistotou předpokládat zaklesnutí hladin a dočasné vyschnutí pramenů. Podzemní voda ve fluviálních uloženinách okrajové části rajónu (údolní niva Fryštáckého potoka) - Údolní niva se vyznačuje poměrně značnou mocností fluviální výplně – i přes 10 metrů – a v celém rozsahu je charakteristická dvěma strukturními patry (svrchní jílovité až písčitojílovité patro, spodní patro s proměnlivě zajílovanými štěrkopísky). Podzemní voda v údolní nivě Fryštáckého potoka byla naražena zpravidla až v hrubozrnných náplavech spodního patra v hloubce mezi 2 a 5 m pod terénem a ustálila se mělko pod terénem v hloubce kolem 1 metru. Nicméně podzemní voda je prioritně vázána na hrubozrnné náplavy. Geodynamické jevy Z pohledu potenciálních rizik vývoje svahových deformací vůči navrhované stavbě je možno rozdělit zájmové území do dvou sektorů, které víceméně kopírují i regionálně-geologické členění tohoto území: 1/ sektor s příznivými podmínkami, kde při daném prostorovém vedení trasy nehrozí bezprostřední ohrožení stavby svahovými deformacemi - Jde o kompletní posuzovaný úsek hlavní trasy vlastní rychlostní silnice + oblast MÚK Fryšták, 2/ sektor s nepříznivými podmínkami, kde při daném prostorovém a výškovém vedení stavby hrozí její ohrožení svahovými deformacemi - Jde o úsek přeložky II/490 od přechodu Lukovského potoka do konce trasy, a to mimo úseky vedené v „otevřené“ údolní soutokové nivě Fryštáckého potoka. Jako potenciálně nejnepříznivější bylo shledáno území, které protíná trasa přeložky silnice II/490 cca v km 1,400 – 2,200. V daném úseku trasa prochází přes svahy porušené dočasně uklidněnými sesuvy, patrné jsou i projevy starých deformací. CHLÚ, DP, poddolovaná území, těžba Stavbou nebudou dotčena ložiska nerostných surovin, ani dobývací prostory. V navržené trase záměru ani v její blízkosti se nenacházejí ložiska vyhrazených nerostů ani chráněná ložisková území. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

69



4. Flóra Plánovaná trasa silnice R49 – úsek stavby 4902.1 se nalézá ve Zlínském bioregionu. Podle fytogeografického členění je hodnocené území součástí Karpatského mezofytika, fytogeografického okresu 79 Zlínské vrchy. Flóra je tvořena běžnými druhy moravských Karpat. V lesích je hojná ostřice chlupatá (Carex pilosa), ostřice převislá (Carex pendula), ojediněle sem zasahují druhy hercynského háje: ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis). Východní částí území probíhá západní hranice areálu řepíčku trojlistého (Aremonia agrimonioides), několika lokalitami sem zasahuje i šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus). V podhůří Hostýnských vrchů a na jižním úpatí masívu Klášťova je podchycen výskyt druhů vázaných na lehčí, kyselé substráty, např. pavinec modrý (Jasione montana). Potenciální přirozená vegetace * Matrici zájmového území tvoří karpatská ostřicová doubrava (Carici pilosae-Carpinetum), ostrůvkovitě se vyskytuje biková/jedlová doubrava (Luzulo albidae-Quercetum petraeae). Podél menších toků se vyvinuly údolní luhy (Stellario-Alnetum glutinosae). Potenciální přirozenou vegetaci v okolí toku Dřevnice, který prochází Zlínem, je možné označit jako střemchovou jaseninu (Pruno-Fraxinetum). * Pozn.: Pod pojmem “potenciální přirozená vegetace” se rozumí taková vegetace, která by pokrývala území v případě, že by nebylo ovlivněno činností člověka. Takovou vegetaci zachycuje geobotanická rekonstrukční mapa ČSR v měřítku 1: 200 000 (Mikyška et al. 1968).

Aktuální vegetace Botanický průzkum zájmového území se uskutečnil v průběhu vegetačního období roku 2007 (v dubnu, červnu a červenci) a v průběhu vegetačního období roku 2008 (duben, červen, červenec, září). Aktuální průzkumy byly dále doplněny o výsledky průzkumů realizovaných v minulých letech. Jednalo se o průzkumy realizované jako podklad pro Dokumentaci EIA R49 v úseku Hulín – Fryšták (EKOLA, 2001). Podrobnější údaje o aktuální vegetaci zájmového území jsou uvedeny v samostatné příloze č. 4 Botanický průzkum. Území bylo rozčleněno do 11 typických lokalit z hlediska vegetace a byl pořízen kompletní soupis zaznamenaných druhů. Lokalita č. 1 zahrnovala polní a luční kultury jižně od obce Fryšták. Území bude dotčeno realizací vlastní stavby 4902.1 včetně MÚK Fryšták. V území byl kromě pěstovaných polních kultur zaznamenán např. výskyt Agropyron repens (pýr plazivý), Cirsium oleraceum (pcháč zelinný), Convolvulus arvensis (svlačec rolní), Daucus carota (mrkev obecná), Galium verum (svízel siřišťový), Geranium pratense (kakost luční), Lathyrus pratensis (hrachor luční), Poa trivialis (lipnice obecná), Potentilla anserina (mochna husí), Rumex obtusifolius (šťovík tupolistý), Tanacetum vulgare (kopretina vratič), Taraxacum officinale sect. Ruderalia (smetanka lékařská), atd. Zájmová lokalita č. 2 byla vymezena přibližně jako plocha VKP U opic, včetně bezejmenných toků na VKP navazujících. Území je možné charakterizovat jako břehové a mokřadní porosty na soutoku dvou bezejmenných toků severozápadně od Lesné. Ve stromovém patře mají významné zastoupení Alnus glutinosa (olše lepkavá), Betula pendula (bříza bradavičnatá), Populus nigra (topol černý), Populus tremula (topol osika) či Salix purpurea (vrba nachová). Keřové patro je rovněž poměrně dobře vyvinuto. V bylinném patře se, jak ukazuje následující soupis zaznamenaných druhů, vyskytují vlhkomilnější druhy rostlin, např. Calamagrostis epigeios (třtina křovištní), Epilobium hirsutum (vrbovka chlupatá), Lysimachia vulgaris (vrbina obecná), Lythrum salicaria (kyprej vrbice), Phragmites australis (rákos obecný), Rumex obtusifolius (šťovík tupolistý), Scirpus sylvaticus (skřípina jezerní). ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

70



Lokalita č. 3 představovala vegetaci v okolí východní části nádrže Fryšták. Dotčený lesík mezi polní cestou vedoucí od VN Fryšták k VKP U opic a přítokem k vodní nádrži Fryšták tvoří monokultura smrku (Picea abies), místy s podrostem bezu černého (Sambucus nigra). Vlastní přítok k vodní nádrži Fryšták probíhá podél úpatí prudkého severního zalesněného svahu. Význačná je přítomnost keřů (např. kalina obecná (Alnus glutinosa), střemcha obecná (Padus avium). Lesní porost v prudkém svahu podél vodní nádrže Fryšták, který byl označen jako lokalita č. 4, je typický mírnější expozicí. V lese se uplatňuje zejména habr (Carpinus betulus), roztroušeně pak i buk (Fagus sylvatica). Na místech s nejprudším svahem převládá jasan (Fraxinus excelsior) a lípa (Tilia cordata) a v podrostu bez černý (Sambucus nigra), hloh (Crataegus sp.), svída (Swida sanquinea) a líska (Corylus avelana). Bylinné patro je poměrně slabě vyvinuté (kopytník evropský, papratka samice, kapraď samec, kuklík městský, krabilice zápašná, netýkavka malokvětá, vrbina penízková, plicník tmavý). Vegetace na lokalitě č. 5 – vodní nádrž Fryšták - je velmi různorodá, a proto byl průzkum rozdělen na několik dílčích částí. V západní části přehrady Fryšták se vegetace mění v závislosti na výšce spodní vody. Přímo do vody zasahují společenstva stojatých vod svazu Oenanthion aquaticae. V severozápadním ramenu přehrady převládá ve vegetaci ježatka kuří noha a rdesna. V území byl zaznamenán výskyt Alisma plantago-aquatica (žabník jitrocelový), Bidens tripartita (dvojzubec trojdílný), Butomus umbellatus (šmel okoličnatý), Carex brizoides (ostřice třeslicovitá), Epilobium palustre (vrbovka bahenní), Equisetum fluviatile (přeslička říční), Equisetum palustre (přeslička bahenní), Filipendula ulmaria (tužebník jilmový), Glyceria maxima (zblochan vodní), Juncus effusus (sítina rozkladitá), Scirpus sylvaticus (skřípina jezerní) či Typha latifolia (orobinec širolistý). S rostoucí vzdáleností od vody rychle ubývá hydrofilních druhů. Podél cesty převládají druhy mezofilní. Na strmých jižních svazích vodní nádrže v současné době je vysazena monokultura smrku. Složení bylinného patra a roztroušený výskyt listnáčů naznačuje potenciální přítomnost karpatských dubohabřin (Carici pilosae-Carpinetum). Lokalita č. 6 studovala zemědělské pozemky severně od Malého Kostelce, resp. Kostelce. Jedná se o poměrně nezajímavé plochy z botanického hlediska s hojným zastoupením polních a ruderálních druhů. V území byly zjištěny tyto druhy: Agropyron repens (pýr plazivý), Convolvulus arvensis (svlačec rolní), Coronilla varia (čičorka pestrá), Dactylis glomerata (srha říznačka), Geranium pratense (kakost luční), Medicago lupulina (tolice dětelovitá), Medicago sativa (tolice vojtěška), Rumex obtusifolius (šťovík tupolistý), Symphytum officinalis (kostival lékařský), Trifolium hybridum (jetel zvrhlý), Trifolium pratense (jetel prostřední), Trifolium repens (jetel plazivý), Tripleurospermum maritimum (heřmánkovec přímořský), Urtica dioica (kopřiva dvoudomá) či Vicia cracca (vikev ptačí). Přeložka silnice II/490 je navržena mezi intravilány obcí Kostelec a Malý Kostelec, přibližně rovnoběžně s horní hranou svahu údolí Fryštáckého potoka. V tomto úseku budou dotčeny starší sady, resp. zahrady (lokalita č. 7), které směrem k Fryštáku přecházejí v pole. Kromě ovocných dřevin se zde vyskytují chudé travní porosty ovsíkového typu. Jedná se zejména o: Prunus domestica (švestka domácí), Malus domestica (jabloň domácí) a tyto druhy bylin: Arrhenatherum elatius (ovsík vyvýšený), Cirsium oleraceum (pcháč zelinný), Daucus carota (mrkev obecná), Galium album (svízel bílý), Galium verum (svízel siřišťový), Chaerophyllum aromaticum (krabilice zápašná), Chrysanthemum ircutianum (kopretina obecná), Lathyrus pratensis (hrachor luční), Leontodon autumnalis (pampeliška podzimní), Medicago falcata (tolice srpovitá), Pastinaca sativa (pastiňák setý), Pimpinella major (bedrník větší), Hylotelephium maximum agg. (rozchodník), jetele (Trifolium pratense, Trifolium repens). Lokalita č. 8 – Bezejmenná levostranná meliorační strouha před Fryštáckým potokem Doprovodnou vegetaci tvoří převážně rozptýleně rostoucí keřové druhy vrb (Salix purpurea, Salix ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

71



cinerea, Salix triandra), dále např. Padus avium (střemcha obecná). Z bylin se uplatňují typické luční druhy, místy byl zaznamenán výskyt ruderálních druhů rostlin. Jedná se např. o Carex hirta (ostřice srstnatá), Convolvulus arvensis (svlačec rolní), Galium album (svízel bílý), Galium verum (svízel siřišťový), Geranium pratense (kakost luční), Lysimachia vulgaris (vrbina obecná), Lythrum salicaria (kyprej vrbice), Potentilla anserina (mochna husí), Potentilla reptans (mochna plazivá), Scirpus sylvaticus (skřípina jezerní) či Taraxacum officinale sect. Ruderalia (smetanka lékařská). Doprovodné liniové společenstvo Fryštáckého potoka (lokalita č. 9) je tvořeno olší lepkavou (Alnus glutinosa), jasanem (Fraxinus excelsior), topolem černým (Populus nigra) a několika dalšími dřevinami. Z bylin jsou přítomny běžné ruderální druhy (pýr plazivý, psineček obrovský, lopuch větší, pcháč oset, svlačec rolní, škarda dvouletá, srha říznačka, chmel otáčivý, kapustka obecná, šťovík tupolistý, kopretina vratič či kopřiva dvoudomá). Lokalita č. 10 – Levý břeh Fryštáckého potoka v oblasti u Kostelce - Reliéf v okolí Fryštáckého potoka od ústí z vodní nádrže Fryšták tvoří úzká potoční niva, která po levé straně přechází v prudký svah se stromovou vegetací. Na horní hraně tohoto svahu navazují starší sady a zahrady přecházející dále do obytné zástavby Kostelce. Z dřevin byl zaznamenán Acer campestre (javor babyka), Acer pseudoplatanus (javor klen), Betula pendula (bříza bradavičnatá), Fraxinus excelsior (jasan ztepilý), Larix decidua (modřín opadavý), Picea abies (smrk ztepilý), Quercus robur (dub letní), Sambucus nigra (bez obecný), Tilia cordata (lípa srdčitá) a z bylin: Aegopodium podagraria (bršlice kozí noha), Alliaria petiolata (česnáček lékařský), Brachypodium sylvaticum (válečka lesní), Circaea luteciana (čarovník obecný), Cirsium oleraceum (pcháč zelinný), Dryopteris filix-mas (kapraď samec), Festuca gigantea (kostřava obrovská), Galium aparine (svízel přítula), Geranium robertianum (kakost smrdutý), Chaerophyllum temulum (krabilice mámivá), Chaerophyllum aromaticum (krabilice zápašná), Moehringia trinervia (mateřka trojžilná), atd. Kompletní soupis druhů na této lokalitě je součástí přílohy č. 4 - Botanický průzkum. Lokalita č. 11 – Plochy dotčené MÚK Kostelec - zahrnuje partie navazující na Fryštácký potok, plochy podél stávající komunikace II/490 a lesní porosty LBC Doležalův Žleb. V území se vyskytuje Acer campestre (javor babyka), Alnus glutinosa (olše lepkavá), Betula pendula (bříza bradavičnatá), Euonymus europaea (brslen evropský), Humulus lupulus (chmel otáčivý), Padus avium (střemcha obecná), Picea abies (smrk obecný), Prunus spinosa (slivoň trnitá), Quercus robur (dub letní), Rubus sp. (ostružiník), Sambucus nigra (bez obecný). Z bylin se v území nachází např. Aegopodium podagraria (bršlice kozí noha), Achillea millefolium (řebříček obecný), Arctium lappa (lopuch větší), Artemisia vulgaris (pelyněk černobýl), Cirsium oleraceum (pcháč zelinný), Convolvulvus arvensis (svlačec rolní), Echhinochloa crus-gali (ježatka kuří noha), Eupatorium canabinum (sadec konopáč), Festuca rubra agg. (kostřava červená), Galium album (svízel bílý), Impatiens glandulifera (netýkavka žláznatá), Juncus effusus (sítina rozkladitá), Lysimachia vulgaris (vrbina obecná), Mentha longifolia (máta dlouholistá), Plantago lanceolata (jitrocel kopinatý), Potentilla anserina (mochna husí), Senecio jacobaea (starček přímětník), Solidago canadensis (zlatobýl kanadský), Tanacetum vulgare (vratič obecný), Torilis japonica (tořice japonská), Trifolium pratensis (jetel luční), Urtica dioica (kopřiva dvoudomá). Shrnutí Pro sledované lokality je typické větší či menší ovlivnění antropogenní činností. Většinu území zabírají člověkem intenzivně ovlivňované biotopy (pole, kulturní louka, smrkový les) bez větší floristické hodnoty. Na řadě zkoumaných lokalit byla zjištěna přítomnost velkého počtu ruderálních druhů. Přirozená, popř. polopřirozená vegetace se dochovala v podobě liniové vegetace podél vodotečí. Tato společenstva jsou však na některých místech ohrožena invazí nitrofilních druhů a polních plevelů ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

72



v důsledku intenzivního využívání okolních pozemků. Z dřevin se nejčastěji podél vodotečí vyskytují vrby, topoly a jasan. K nejhodnotnějšímu území z botanického hlediska patří lokality v okolí vodního nádrže Fryšták a vegetace Fryštáckého potoka. Na sledovaných lokalitách nebyly nalezeny žádné chráněné a ohrožené druhy cévnatých rostlin ve smyslu vyhlášky č. 359/1992 Sb. v platném znění. Nebyla zjištěna ani přítomnost ohrožených druhů rostlin uvedených v Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin ČR (ed. Procházka, 2001).

5. Fauna Zájmové území se nachází ve Zlínském bioregionu. Fauna tohoto bioregionu se skládá z ochuzené fauny předhůří Karpat. Tekoucí vody patří do pásma pstruhového, částečně i do pásma lipanového. Významné druhy živočichů představují tito zástupci obratlovců: ježek východní (Erinaceus concolor), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), kos horský (Turdus torquatus), lejsek malý (Ficedula parva), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), skokan štíhlý (Rana dalmatina), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Z měkkýšů řasnatka nadmutá (Macrogastra tumida), trojzubka stepní (Chondrula tridens). Fauna řešeného území Zoologický průzkum byl prováděn od konce července do poloviny září 2007. Na základě připomínek, které byly vzneseny ve zjišťovacím řízení byl zoologický průzkum aktualizován. Aktuální zoologický průzkum byl prováděn od poloviny května do poloviny října 2008 a zachycuje tak aspekt jara, léta a podzimu. Zkoumané území bylo podle biotopů rozděleno, stejně jako v roce 2007, do následujících čtyř ploch: •

Lokalita č. 1 - komplex polí jižně od Fryštáku po obou stranách silnice II/490 s kótou 273 m, sahající až k nivě Lukovského potoka a severním břehům VN Fryšták, dále pole ležící severně nad spojnicí Malý Kostelec – Kostelec,

•

Lokalita č. 2 - niva Lukovského potoka na přítoku do VN Fryšták,

•

Lokalita č. 3 - lesní porost nad Lukovským potokem, lesní pás pod Malým Kostelcem včetně přiléhajícího zatravněného sadu a lesní porost v místě plánovaného rozšíření křižovatky Kostelec,

•

Lokalita č. 4 - louky a břehové porosty u Fryštáckého potoka od Malého Kostelce po křižovatku Kostelec.

Průzkum fauny v roce 2007 byl zaměřen na základní skupiny obratlovců (savci, ptáci, plazi a obojživelníci). Z bezobratlých byla pozornost věnována střevlíkovitým broukům (Coleoptera: Carabidae) a mravencům (Hymenoptera: Formicidae), tedy dvěma čeledím hmyzu, které jsou vzhledem k ekologickým nárokům běžně využívány pro indikaci zachovalosti a narušenosti prostředí, v němž se vyskytují. Zvláštní pozornost při průzkumech v roce 2008 byla dále věnována ověření současného výskytu raků v dotčených tocích, zejména pak v Lukovském potoce, Fryštáckém potoce a Štípském potoce, a to v úseku předpokládaných úprav těchto toků. Současně byla zaznamenána a vyhodnocena fauna vážek těchto toků a jejich bezprostředního okolí.


73



Seznam všech zjištěných druhů je uveden v přehledné tabulce, která je součástí samostatné přílohy č. 5 - Zoologický průzkum a zahrnuje druhové spektrum obou dosavadních zoologických průzkumů. •

Rak říční

V záměru posuzované stavby je uvažováno s částečnými úpravami toků Fryštáckého potoka, Štípského potoka a Lukovského potoka. Z tohoto důvodu bylo provedeno v červenci 2008 ověření současného výskytu raků. Dne 12. 7. 2008 byla nalezena na Fryštáckém potoce, cca 80 m nad soutokem se Štípským potokem jedna ♀ raka říčního, cca 50 nad tímto místem bylo nalezeno levé klepeto stejného druhu a část skeletu. V ostatních částech Fryštáckého potoka, ani na dalších tocích nebyli raci prokázáni. •

Střevlíkovití brouci

Na území zasaženém výstavbou bylo zjištěno celkem 54 druhů střevlíkovitých brouků (při podzimním průzkumu 37 druhů). Z toho 1 druh je uveden v seznamu zvláště chráněných druhů v kategorii ohrožený druh (Carabus scheidleri). Nebyl zjištěn žádný druh kategorie R, zato 25 druhů kategorie A a 29 druhů kategorie E. Zájmové území představuje ochuzené stanoviště, na němž se vyskytují hojnější adaptabilní druhy (zejména druhy lesní a pobřežní) a naprosto běžné eurytopní druhy, vázané na otevřenou krajinu, zejména agrocenózy. •

Vážky

U potoků v dotčeném území bylo zjištěno sedm druhů vážek, z nichž pouze oba druhy Calopteryx se mohou v těchto tocích vyvíjet. Ostatní druhy se vyvíjejí ve stojatých vodách v okolí a k potokům zalétají za potravou. V podzimním aspektu byly zjištěny pouze čtyři druhy vážek, které se nevyvíjejí v dotčených tocích, ale pravděpodobně pocházejí z VN Fryšták. Od nádrže létají do širšího okolí z potravou. Vesměs se jedná o druhy, které se přizpůsobily podmínkám naší kulturní krajiny a jsou všude hojné. Vážky Fryštácké vodní nádrže nebyly zkoumány, neboť toto stanoviště nebude významně ovlivněno. •

Mravenci

Na území zasaženém výstavbou bylo zjištěno celkem 20 druhů mravenců. Z toho tři druhy jsou uvedeny v seznamu zvláště chráněných druhů v kategorii ohrožený druh (druhy rodu Formica). Nebyl zjištěn žádný druh kategorie R, celkem devět druhů kategorie A a jedenáct druhů kategorie E. Území představuje ochuzené stanoviště, na němž se vyskytují hojnější adaptabilní druhy (zejména druhy lesní) a zejména naprosto běžné eurytopní druhy, vázané na otevřenou krajinu a především na nepůvodní či narušené biocenózy. •

Čmeláci a pačmeláci

Na území zasaženém výstavbou bylo zjištěno deset druhů čmeláků a pačmeláků (v jarním a letním aspektu). Při podzimním průzkumu byly zjištěny pouze 4 druhy čmeláků. Všechny druhy čmeláků (rod Bombus) jsou uvedeny v seznamu zvláště chráněných druhů v kategorii ohrožený druh. Vesměs se jedná o druhy, které se přizpůsobily podmínkám naší kulturní krajiny. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

74


•


Motýli

V dotčeném území bylo zjištěno 35 druhů motýlů s denní aktivitou. Z toho dva druhy jsou uvedeny v seznamu zvláště chráněných druhů v kategorii ohrožený druh. Při podzimním průzkumu bylo nalezeno 11 druhů motýlů, z nichž žádný není chráněn zákonem. Podle zkušeností zpracovatelů zoologického průzkumu se jedná o druhy, které se přizpůsobily podmínkám naší kulturní krajiny. •

Chráněné druhy hmyzu

Chráněné druhy hmyzu, které byly během průzkumu zjištěny (střevlík Carabus scheidleri, tři druhy mravenců rodu Formica, osm druhů čmeláků rodu Bombus, dva druhy otakárků) jsou dle zkušeností zpracovatelů zoologického průzkumu běžně rozšířeny na vhodných a podobných biotopech v širokém okolí. Vesměs se jedná o druhy, které se přizpůsobily podmínkám naší kulturní krajiny a které nejsou striktně vázány na území stavby. Lze předpokládat, že realizací stavby nebudou zničeny ani závažně ohroženy jejich zdejší populace. Vhodně realizované výsevy a výsadby na silničních valech, náspech a příkopech mohou vytvořit pro většinu zjištěných druhů mozaiku náhradních biotopů, zejména pak pestrou a celosezónní potravní nabídku. •

Plazi a obojživelníci

Na území zasaženém výstavbou byly zjištěny dva druhy plazů a pět druhů obojživelníků (v podzimním období byly zjištěny 2 druhy plazů a dva druhy obojživelníků). Z toho čtyři druhy jsou uvedeny v seznamu zvláště chráněných druhů v kategorii silně ohrožený druh (ještěrka obecná, skokan zelený, skokan štíhlý a rosnička zelená) a dva druhy v kategorii ohrožený druh (užovka obojková a ropucha obecná). Jednalo se vesměs o ojedinělá pozorování jednoho až dvou exemplářů. Podle osobních zkušeností zpracovatele průzkumu jsou všechny zjištěné druhy běžně rozšířeny v širokém okolí. •

Savci

Na území zasaženém výstavbou bylo zjištěno celkem 17 druhů savců (při podzimním průzkumu bylo zjištěno 13 druhů). Z toho jeden druh je uveden v seznamu zvláště chráněných druhů v kategorii ohrožený druh. Jedná se o veverku obecnou, která byla pozorována v lesním porostu nad nivou Lukovského potoka. Místní populace tohoto druhu, běžně obývajícího centra měst, jistě nebude realizací stavby ani provozem ohrožena. Ostatní pozorovaní savci jsou běžnými obyvateli naší kulturní krajiny a nelze předpokládat, že realizace záměru zničí nebo závažně ohrozí jejich zdejší populace. •

Ptáci

Na území budoucího staveniště bylo zjištěno celkem 48 druhů ptáků (v podzimním období bylo zjištěno celkem 31 druhů). Z toho pět druhů je uvedeno v seznamu zvláště chráněných druhů v kategorii ohrožený druh (čáp bílý, kormorán velký, moták pochop, vlaštovka obecná a rorýs obecný). Hnízdění bylo prokázáno pouze u druhů, které nejsou chráněny. Část druhů řešené území využívá jako součást potravního areálu (např. čáp, volavka, rorýs, vlaštovka, jiřička, havran, vrána). Jiné druhy zde sídlí celoročně (např. brhlík lesní, sýkory, pěnkava obecná apod.). Vesměs se jedná o běžné druhy naší kulturní krajiny a nelze předpokládat, že realizace záměru zničí nebo závažně ohrozí jejich zdejší populace.


75


•


Chráněné druhy obratlovců

Chráněné druhy plazů a obojživelníků (ještěrka obecná, užovka obojková, ropucha obecná, skokan zelený, skokan štíhlý a rosnička zelená), byly během průzkumu zjištěny především v nivě Lukovského potoka nad zátopou či na okraji zátopy Fryštácké vodní nádrže. Tedy v místě budoucího přemostění údolí. Lze tedy předpokládat, že jejich biotop bude ve větší míře zachován a jejich populace nebudou realizací záměru zničeny ani závažně ohroženy. Odlišná je situace v případě veverky obecné (§O). Likvidací části lesních porostů bude zmenšen zdejší areál a nové vozovky mohou představovat možné ohrožení zdejší populace. Jedná se však o druh, který se běžně v takových podmínkách na jiných místech vyskytuje a lze předpokládat, že i místní populace se novým podmínkám přizpůsobí. Provádění záchranných opatření (např. transferu) není reálné. Pozorované chráněné druhy ptáků v zájmovém území stavby nehnízdí a toto území navštěvují více (jiřička, vlaštovka) nebo méně (kormorán, čáp, rorýs) pouze při hledání a lovu potravy. Stejná je situace v případě zjištěných letounů (netopýr velký). Ti v území dotčeném záměrem stavby nevytváření letní ani zimní kolonie a území navštěvují nahodile při lovu potravy. Lze předpokládat, že realizací stavby nebudou zničeny ani závažně ohroženy populace jejich populace. •

Migrační trasy

Zoologický průzkum byl zaměřen mimo jiné také na vyhledávání migračních tras velkých obratlovců a obojživelníků. Nátoková část vodní nádrže Fryšták je místem rozmnožování obojživelníků, ale zimování žab probíhá pravděpodobně v nejbližším okolí nádrže (okolní svahy jsou pro to příhodné) a žádné tahové trasy nebyly v letech 2007 a 2008 pozorovány. V letním i podzimním období bylo pozorováno množství stop srnčí zvěře i divokých prasat, v řadě případů stopy vytvářely v okolních zemědělských kulturách prošlapané chodníčky. Nebylo však možné s jistotou stanovit, zda se jedná o dočasné příležitostné chodníčky za letními a podzimními zdroji potravy, nebo se jednalo trvalé trasy po nichž se sudokopytníci pohybují celoročně. Ze sledování těchto stop i z přímého pozorování zvěře se předpokládá, že hlavní pohyb zvěře v řešeném území se děje v západo – východní ose Lukovského potoka a podél břehů VN. Severně od VN tvoří neprostupnou bariéru souvislá zástavba Fryštáku a Dolní Vsi. Jižně od VN se nachází další trasa opět položená v západo – východní ose, tentokrát mezi lesními porosty v trati Doležalův Žleb (západně od soutoku Fryštáckého a Štípského potoka) a Vrškem (východně od soutoku Fryštáckého a Štípského potoka). Z tohoto důvodu bude třeba vytvořit dostatečný prostor na březích Lukovského potoka pod jeho přemostěním nad vtokem do VN Fryšták. Další průchod pro zvěř by měl být vybudován pod soutokem Fryštáckého a Štípského potoka (spojnice mezi lesními porosty nacházejícími se západně a východně od stávající silnice č. 490). Shrnutí Jak dokládají výsledky zoologického průzkumu, celé území připravované stavby je běžným segmentem naší kulturní krajiny, který obývají většinou hojné adaptabilní a velmi hojné eurytopní druhy agrocenóz a nepůvodních stanovišť. Cennější společenstva se vyskytují pouze v lesních porostech (plocha 3), zejména v torzu porostu nad levým břehem Lukovského potoka v místě přemostění a fragment lesního porostu v místě budování mimoúrovňové křižovatky Kostelec. Jedná se o lesní porosty s druhovou ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

76



skladbou dřevin a keřů blízkou původnímu stavu. Podobné porosty se však nacházejí v blízkém i vzdáleném okolí stavby. Nejméně zachovalou a z hlediska přírodovědného nejméně zajímavou plochou jsou rozsáhlé agrocenózy jižně od Fryštáku a mezi Malým Kostelcem a Kostelcem (plocha 1). Stavba komunikací včetně rozsáhlé mimoúrovňové křižovatky, stejně jako stavba areálu Správy a údržby rychlostní komunikace u MÚK Fryšták, nemůže závažně ohrozit zdejší živočišná společenstva nebo zlikvidovat populace zde žijících druhů. Stavba nezasahuje do žádného zvláště chráněného území ani do evropsky významného území soustavy Natura 2000. Celkem bylo zjištěno 28 zvláště chráněných druhů živočichů. Byly pozorovány dva druhy (zaletující netopýr velký, jeden jedinec raka říčního), které jsou zařazeny mezi kriticky ohrožené druhy. V kategorii silně ohrožený druh byly pozorovány čtyři druhy (ještěrka obecná, rosnička zelená, skokan zelený, skokan štíhlý). V kategorii ohrožený druh bylo pozorováno 22 druhů. Jedná se vesměs o živočichy, kteří se v oblasti vyskytují běžně až hojně (např. mravenci rodu Formica, uvedené druhy čmeláků rodu Bombus), nebo se v trase stavby v době průzkumu pohybovali při hledání potravy (např. čáp bílý, kormorán velký). U žádného ze zjištěných zvláště chráněných druhů nebyla v trase stavby zjištěna vyšší koncentrace jedinců, izolované hnízdiště nebo plocha hromadného rozmnožování a vývoje. Vesměs se jedná o druhy, které jsou běžně rozptýlené i v okolí, nebo jen trasou stavby migrující. Proto lze předpokládat, že realizace stavby nijak zvlášť neohrozí, neoslabí ani nezničí jejich zdejší populace. Výjimkou je přítomnost raka říčního. Ač se pravděpodobně jedná o slabou populaci (nalezen jeden živý exemplář) bude třeba ve vhodném termínu před provedením úprav příslušného úseku Fryštáckého potoka provést detailní průzkum a následný transfer nalezených jedinců do nedotčených částí toku. Základním opatřením, které je nutno dodržet na všech úsecích stavby, je provedení těžby dřevin v mimovegetačním období (říjen až březen). Ve stejném termínu by měla proběhnout i skrývka svrchní vrstvy půdy. Toto opatření přispěje k eliminaci škod na populacích živočichů. Těžba dřevin rozhodně nesmí být provedena v hnízdním období (duben až červenec). Pokud budou respektována navržená opatření, záměr nebude představovat ohrožení zvláště chráněných druhů živočichů. Realizací záměru dojde pravděpodobně k možnému samovolnému přesídlení některých živočichů na obdobná či vhodnější stanoviště, což nepředstavuje ohrožení jejich populací. Posouzení průchodnosti zájmového území pro volně žijící živočichy K posouzení průchodnosti zájmového území pro volně žijící živočichy bylo využito kategorizace území ČR z hlediska výskytu a migrací velkých savců, která byla zpracována v rámci „Metodické příručky k zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy“ (Hlaváč & Anděl, 2001). Pro posouzení významu jednotlivých biokoridorů z pohledu migrace velkých savců jsme vycházeli z Mapy kategorizace území ČR z hlediska výskytu a migrace velkých savců (Hlaváč & Anděl, 2001), archivních dat o výskytu velkých savců v zájmovém území a terénního průzkumu. Posuzovaná stavba leží v území zvýšeného významu z hlediska výskytu a migrace velkých savců. V takto definovaném území se předpokládá současný nebo budoucí výskyt rysa, stálý výskyt jelena nebo jde o oblast hlavní migrace losa. U nových staveb se doporučuje dodržet následující pravidla: ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

77



1. každých 5 až 8 km řešit bezpečný průchod pro zvířata velikosti jelena (velký podchod s indexem šířka x výška: délka větší než 10 nebo ekodukt o šířce min. 40 m), 2. multifunkční podchod s indexem větším než 1,5 každé 3 až 5 km (upravený i pro migraci plazů, obojživelníků a drobných savců (kameny, keře, stínění), 3. každý 1 km suchý propust o průměru alespoň 80 cm. Pro posuzovanou stavbu bude nutné vytvořit vhodné průchody k zajištění volné migrace živočichů. Na základě průzkumu migračních tras jsou navrženy průchody v místech zjištěné migrace zvěře: • podchod pod mostem přes Lukovský potok nad vtokem do VN Fryšták (odpovídá stavebnímu objektu č. SO 208), • průchod v místech pod soutokem Fryštáckého a Štípského potoka (mezi lesními porosty nacházejícími se západně a východně od stávající silnice II/490). Průchody O vhodnosti použití nadchodu či podchodu rozhodují především terénní podmínky. Podchod lze zpravidla použít pouze pokud je silnice v náspu a nadchod pokud je v zářezu. Podchody Pro velké druhy savců je potřeba, aby měl podchod minimální výšku 3 m. Atraktivitu podchodu (mostu) lze zvýšit realizací zcela nenáročných opatření. Musí být zajištěno maximální omezení veškerých typů rušení. Podmostí by mělo být vždy nezpevněné. Atraktivitu pro drobné živočichy výrazně zvýší zřízení krytových možností (např. uložení kmenů stromu, kořenů, jednotlivých větších kamenů apod.). Velmi zásadní je napojení na okolní krajinné prvky. Vhodné je výsadbou propojit stávající okolní zeleň s bezprostředním okolím průchodu. Využitelnost podchodu významně ovlivňuje způsob ukončení mostu v násypových svazích. Optimální jsou rozevřená křídla mostu pod úhlem 45°, která přirozeně navádí migrující živočichy pod most. Propustky Propustky jsou obvykle navrhovány k převádění příležitostných průtoků srážkových vod, popřípadě drobných stálých vodotečí. Pokud nejsou trvale protékané vodou, slouží často jako podchody pro zvířata do velikosti lišky, jezevce a vydry. Mají – li propustky plnit rovněž funkci průchodů pro živočichy, je nutné při jejich navrhování respektovat následující zásady: •

V případě oplocení komunikace je nutné řešit vyústění propustků zásadně vně zaploceného prostoru.

•

Před vtokem do propustku nenavrhovat usazovací jímky s kolmými stěnami. Tyto jímky jsou velmi často pastí na drobné živočichy (obojživelníky, drobné hlodavce, ježky a další).

•

Propustky řešit v jednotném spádu tak, aby nevznikala trvale zatopená místa.

•

Pokud jsou propustky používány k převádění trvalých průtoků, měl by být vždy preferován rámový typ s nezpevněným dnem. Trubní propustky protékané vodou jsou pro většinu živočichů zcela nevyužitelné.


78



•

Obě vyústění propustků řešit přírodním způsobem tak, aby živočichové byli do propustku přirozeně naváděni.

•

Pokud mají propustky sloužit i pro migraci obojživelníků, musí být obě vyústění „bezbariérová“ - tzn. bez překážek vyšších než 10 cm. Obrázek 6: Typy podchodů

V blízkosti křižovatky Kostelec je navržen jeden propustek, který bude při dodržení výše uvedených zásad použitelný pro migraci živočichů.

6. Krajina Posuzovaný záměr se nachází v krajině s vyváženým poměrem antropogenních a přírodních ploch. Z hlediska krajinného rázu má celkový poměr zásadní význam, neboť svým charakterem udržuje rozmanitost krajiny. Doplňujícím znakem, který působí v krajině neutrálně, je stávající komunikační síť, která v krajině působí jako nástroj rozčleňující krajinný prostor. Spoluurčujícím prvkem dotčeného krajinného prostoru je jednoznačně vodárenská nádrž Fryšták. Tento antropogenní prvek utváří kulturní charakteristiku místa a zároveň je spoluurčujícím prvkem krajinné matrice. Plánovaná přeložka II/490 se nádrži vyhýbá a zasahuje pouze její severovýchodní břeh, který bude překročen mostním objektem. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

79



Podrobné vyhodnocení vlivu záměru na krajinný ráz je uvedeno v kapitole D.

7. Počáteční akustická situace Počáteční akustická situace byla zjištěna měřením in situ. Na základě terénního průzkumu zájmového území bylo pro měření počáteční akustické situace vybráno celkem 7 měřicích míst (5 x 24hodinových a 2 x krátkodobé sondy – 2 h a 1 h). Vzhledem k tomu, že trasa R49 je navrhována zejména v extravilánu sídel zájmového území, lze předpokládat, že k největšímu ovlivnění automobilovým provozem na R49 (stavba 4902.1) může dojít v oblasti okrajových částí obce Fryšták. Dále lze očekávat změnu stavu akustické situace v chráněném venkovním prostoru zástavby navazující na hlavní komunikace zájmového území, a to v souvislosti se změnami dopravní zátěže zapříčiněné uvedením komunikace R49 do provozu. Proto byla místa měření lokalizována jednak u zástavby na okraji obce Fryšták, která se nachází nejblíže navrhované trase R49 (stavba 4902.1) a jednak v oblasti zástavby obce Kostelec a Malý Kostelec navazující na přeložku silnice II/490.

Fryšták 24 hodinová měření – popis měřících míst M.1 – RD č.p. 345, ul. Sportovní, Fryšták, okres Zlín – chráněný venkovní prostor stavby – 2 m před čelní fasádou orientovanou k místní komunikaci Sportovní, výška mikrofonu 5 m nad terénem. Obrázek 7: Mapa s kontrolním bodem M1

Tab. č. 24 Naměřené hodnoty v obci Fryšták Hygienický Měřicí místa

Doba měření

limit Den/Noc

M.1 – RD č.p. 82

24 h

55/45

Naměřené hodnoty Den

Noc

LAeq,16h (dB)

LAeq,8h (dB)

55,3

45,8


80



Poznámka: Naměřené hodnoty jsou platné pouze pro danou konkrétní dopravní situaci a klimatické podmínky, při kterých byly hodnoty akustického tlaku A měřeny. Měření slouží pro kontrolu výpočtového modelu.

Kostelec 24 hodinová měření – popis měřících míst M.2 – RD č.p. 460, ul. Přehradní, Kostelec, chráněný venkovní prostor stavby – 2 m před boční fasádou orientovanou k silnici II/490. Výška mikrofonu 3 m nad terénem. M.3 – RD č.p. 117, ul. Fryštácká, Kostelec, chráněný venkovní prostor stavby – 2 m před čelní fasádou orientovanou k silnici II/490. Výška mikrofonu 5 m nad terénem. M.4 – RD č.p. 455, ul. Vilová, Kostelec, chráněný venkovní prostor stavby – 2 m před boční fasádou orientovanou k silnici II/490. Výška mikrofonu 3 m nad terénem. M.5 – Hotel, Zlín – Kostelec č.p. 493, venkovní prostor stavby – 2 m před fasádou orientovanou k silnici II/490. Výška mikrofonu 11 m nad terénem. Sondy (hodinová měření) – popis měřících míst S.1 – RD č.p. 52, ul. Přehradní, Kostelec, chráněný venkovní prostor stavby – 2 m před fasádou orientovanou k silnici II/490, výška mikrofonu 5 m nad terénem. S.2 – Objekt lázní pod kopcem, patřící k hotelu, Zlín – Kostelec č.p. 493, chráněný venkovní prostor stavby – 2 m před západní fasádou orientovanou k silnici II/490. Výška mikrofonu 3 m nad terénem. Obrázek 8 Mapa části obce Kostelec se silnicí II/490 a s měřicími body


81



Tab. č. 25 Naměřené hodnoty v obci Kostelec

Doba měření Měřicí místa

Hygienický limit Den/Noc

Naměřené hodnoty Den

Noc

LAeq,T (dB)

LAeq,T (dB)

M.2 – RD č.p. 460

16 h/den – 8 h/noc

55/45

48,9

40,9

M.3 – RD č.p. 117


70/60

65,2

58,5

M.4 – RD č.p. 455


55/45

46,8

41,9

55/45

58,8

*

47,9*

M.5 – Hotel č.p. 493


S.1 – RD č.p. 52

3 h/den – 1 h/noc

55/45

54,0

43,8

S.2 – Lázeňský objekt

1 h/den

55/45

54,8

-

* Naměřené hodnoty v kontrolním bodě M.5 jsou ovlivněny provozem hotelu. Poznámka: Naměřené hodnoty jsou platné pouze pro danou konkrétní dopravní situaci a klimatické podmínky, při kterých byly hodnoty akustického tlaku A měřeny. Měření slouží pro kontrolu výpočtového modelu.

Hodnocení: Dominantním zdrojem hluku v zájmovém území je automobilový provoz na pozemních komunikacích. Nejnepříznivější situace je ve venkovním prostoru zástavby, navazující na silnici II. třídy č. 490 a na silnici III/4911 v jižní části obce Kostelec, které mají jednoznačně nejvyšší dopravní zátěž na sledovaných komunikacích v zájmovém území. Fryšták V kontrolním bodě M1 v obci Fryšták, komunikace v ulici Sportovní, byly naměřeny ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v denní době LAeq,16h = 55,3 dB a v noční době LAeq,8h = 45,8 dB. Naměřené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A se pohybují na hranici hygienických limitů pro denní i noční dobu (55/45 dB). Kostelec, Malý Kostelec V kontrolních bodech v Kostelci byly v denní době naměřeny ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v rozmezí LAeq,16h = 46,8 – 65,2 dB a v noční době v rozmezí LAeq,8h = 40,9 – 58,5 dB. Naměřené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v kontrolním bodě M.3 vyhovují hygienickým limitům daným pro starou hlukovou zátěž z dopravy na pozemních komunikacích (70 dB pro denní, resp. 60 dB pro noční dobu). V ostatních kontrolních bodech jsou naměřené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A nižší než hygienické limity pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích (55 dB pro denní, resp. 45 dB pro noční dobu).


82



D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ I. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti 1. Sociální a ekonomické vlivy Během výstavby rychlostní silnice vznikne řada pracovních příležitostí. Výstavba plánované komunikace bude vyžadovat zejména takové profese jako: stavební dělníky, posádky a řidiče stavebních strojů a nákladních automobilů, techniky. Počet volných pracovních míst bude záviset na dodavateli stavby, který bude určen ve výběrovém řízení. Výstavbou rychlostní silnice dojde především k úsporám času a PHM v důsledku zlepšení výškových a šířkových parametrů komunikace, a dále k úsporám finančních prostředků za likvidace škod a zdravotních následků v důsledku častých dopravních nehod na stávajících technicky nevyhovujících komunikacích.

2. Vlivy na zdraví obyvatel Hluk Výstavba Posuzovaný záměr předpokládá výstavbu komunikace R49 stavby 4902.1 (1. etapa) na území, na kterém nejsou situovány žádné obytné domy. Při výstavbě komunikace R49 bude souběžně probíhat výstavba přeložky II/490. Přeložka II/490 prochází obcí Kostelec u Zlína. Z akustické studie (hluk ze stavební činnosti) je zřejmé, že hluk vzniklý výstavbou jednotlivých stavebních objektů v chráněném venkovním prostoru staveb splňuje hygienické limity ze stavební činnosti pro 14hodinovou pracovní dobu dle NV č. 148/2006 Sb., dále je patrné, že emise hluku ve vzdálenosti 7,5 m od komunikace II/490 je menší než hygienický limit hluku dle NV č. 148/2000 Sb. (65,0 dB) pro venkovní chráněný prostor a venkovní chráněný prostor stavby z provozu stavební činnosti. Dále je z akustické studie patrné, že v součtu ostatní dopravy a obslužné dopravy stavby dojde pouze k nepatrné změně akustické situace. Vliv navýšení obslužné dopravy stavby na celkovou akustickou situaci se projeví v desetinách dB, což je sluchem nepostřehnutelné. Při dodržení navržených opatření ve fázi výstavby budou dodrženy hygienické limity hluku v chráněném venkovním prostoru, nepředpokládá se tedy negativní ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva v dotčeném území. Provoz Z akustické studie vyplývá, že vlivem uvedení rychlostní silnice R49 včetně přeložky II/490 do provozu, dojde ke snížení ekvivalentních hladin akustického tlaku A ze stávajících komunikací v obci Kostelec v oblasti zástavby navazující na komunikaci II/ 490 o 17 - 20 dB a Fryšták v oblasti zástavby navazující na komunikaci II/ 491 o 3 dB.


83



Vlivem uvedení rychlostní silnice R49 do provozu dojde k akusticky neprokazatelným změnám ekvivalentních hladin akustického tlaku A na stávajících komunikacích, v obci Kostelec v oblasti zástavby navazující na komunikaci III/4911 o 0 – 1 dB. Vlivem uvedení rychlostní silnice R49 do provozu dojde ke zvýšení ekvivalentních hladin akustického tlaku A ze stávajících komunikací mezi Kostelcem – Zlínem v oblasti zástavby navazující na komunikaci II/490 o 4 – 5 dB. Proto byla v akustické studii navržena protihluková opatření, jejichž realizací bude zajištěno dodržení hygienických limitů pro den (LAeq, 16 h = 60 dB) a noc (LAeq, 8 h = 50 dB) v chráněném venkovním prostoru staveb všech RD v okolí přeložky silnice II/490 v úseku mezi obcemi Kostelec a Malý Kostelec. Z akustické studie vyplývá, že vlivem automobilového provozu na řešené části komunikace R49, jejíž trasa je navržena v maximální míře v extravilánu obcí zájmového území, dojde k minimálnímu ovlivnění akustické situace v jižní části obce Fryšták. K většímu ovlivnění akustické situace dojde u zástavby v okolí přeložky II/490. Akustická situace v okolí silnice II/490 v jižní části Fryštáku se po zprovoznění R49 prakticky nezmění. V lokalitách, kde dojde vlivem automobilového provozu na přeložce II/490 k překročení hygienických limitů v chráněném venkovním prostoru staveb, jsou navržena protihluková opatření. Vlivem zprovoznění komunikace R49 dojde ke snížení intenzit dopravy na některých stávajících komunikacích zájmového území, a v důsledku toho i ke snížení ekvivalentních hladin akustického tlaku A u zástavby přilehlé k těmto komunikacím. K výraznému snížení ekvivalentních hladin akustického tlaku A dojde u zástavby navazující na průtah silnice II/490 v obci Malý Kostelec a na průtahy hlavních silnic v části obce Fryšták. Při obecné kvalitativní charakterizaci zdravotních účinků hluku je možné orientačně vycházet z prahových hodnot hlukové expozice pro nepříznivé účinky hluku v denní a noční době ve venkovním prostředí, které se dnes považují za dostatečně prokázané. Tyto prahové hodnoty platí pro větší část populace s průměrnou citlivostí vůči účinkům hluku. S ohledem na individuální rozdíly v citlivosti, je tedy třeba předpokládat možnost těchto účinků u citlivější části populace i při hladinách hluku nižších. Tab. č. 26 Prahové hodnoty prokázaných nepříznivých účinků hluku - den dB Nepříznivý účinek

40-45

45-50

50-55

55-60

60-65

65-70

70-75

Kardiovaskulární účinky Zhoršená komunikace řečí Pocit obtěžování hlukem Mírné obtěžování Tab. č. 27 Prahové hodnoty prokázaných nepříznivých účinků hluku - noc dB Nepříznivý účinek

35-40

40-45

45-50

50-55

55-60

60+

Zhoršená nálada a výkonnost Vnímaná horší kvalita spánku Zvýšené užívání sedativ Pocit obtěžování hlukem Zvýšená nemocnost ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

84



Z tabulky obecně vyplývá, že při dodržení hygienického limitu 50/40 dB ekvivalentní hladiny akustického tlaku v denní/noční době, se nepředpokládá existence zdravotních rizik hluku pro exponované osoby. Nelze ovšem vyloučit možnost určité míry obtěžování i úrovní hluku podlimitní v případě expozice osob se zvýšenou citlivostí vůči hluku nebo v případě hluku se zvýšeným rušivým vlivem, jako je hluk doprovázený vibracemi nebo hluk obsahující nízké frekvenční složky. Nepříjemnější je též hluk s kolísavou intenzitou nebo obsahující výrazné tónové složky. Z výsledků výpočtů v akustické studii ve fázi provozu vyplývá, že posuzovaným záměrem dojde ke změně akustické situace v chráněném venkovním prostoru některých okolních obytných zástaveb. Po provedení navržených protihlukových opatření by nemělo docházet k překračování hygienických limitů a je tedy možné konstatovat, že změny v akustické situaci jsou akceptovatelné a neměly by zvyšovat zdravotní rizika obyvatel posuzovaného území.

Vztahy expozice a účinku pro kvantitativní charakterizaci rizika hluku Vztahy expozice a účinku vycházející z meta-analýzy zahraničních epidemiologických studií a doporučené v zemích EU 1. Vztahy pro obtěžování hlukem z jednotlivých typů dopravy Vztahy pro obtěžování hlukem jsou odvozeny pro tři úrovně obtěžování vztažené k teoretické 100 stupňové škále intenzity obtěžování. První úroveň LA (Little Annoyed) zahrnuje procento osob obtěžovaných od 28. stupně škály 0 – 100, tedy přinejmenším „mírně obtěžovaných“. Druhá úroveň A (Annoyed) se týká obtěžování od 50 stupně škály a třetí úroveň HA (Highly Annoyed) zahrnuje osoby s výraznými pocity obtěžování od 72. stupně stostupňové škály intenzity obtěžování. 2. Hodnocení obtěžování u kombinované expozice hluku z různých typů dopravy Postup je založen na tzv. ekvivalentech obtěžování hluku z jednotlivých druhů dopravy, kde míra obtěžujícího účinku hluku klesá od letecké k silniční a dále k železniční dopravě. Ekvivalenty obtěžování slouží k přepočtu hluku z letecké a železniční dopravy na hladinu akustického tlaku ze silniční dopravy stejné obtěžující úrovně, ke které je pak vztažen očekávaný počet obtěžovaných obyvatel. 3. Vztahy pro subjektivní rušení spánku hlukem z jednotlivých typů dopravy

Vztahy pro subjektivní rušení spánku jsou odvozené pro expozici vyjádřenou v Lnight v rozmezí 40 – 70 dB. Vycházejí ze statistického zpracování obsáhlé databáze výsledků z 12 terénních studií z různých zemí a představují vztahy mezi noční hlukovou expozicí z letecké, automobilové a železniční dopravy a procentem osob udávajících při dotazníkovém šetření zhoršenou kvalitu spánku pro tři úrovně intenzity rušení spánku. Vyjadřují závislost udávaného rušení spánku na hlukové expozici bez vlivu jiných faktorů. Nejvyšší mírou nejistoty jsou zatíženy vztahy pro letecký hluk, kde byly v jednotlivých studiích zjištěny největší rozdíly. Jsou vysvětlitelné rozdílným časovým snímkem hlukových událostí u různých letišť, různou mírou protihlukové izolace objektů, rozdílnou formulací otázek v dotaznících apod. Stejně jako u vztahů pro obtěžování hlukem jsou pro rušení hlukem ve spánku odvozeny tři stupně rušivého účinku vztažené k teoretické 100 stupňové škále intenzity rušivého účinku a sice LSD (Lowly Sleep Disturbed) od 28. stupně škály (tedy přinejmenším „mírně rušení“), SD (Sleep Disturbed) pro rušení od 50 stupně škály intenzity a HSD (Highly Sleep Disturbed) pro vysoký stupeň rušení od 72. bodu stostupňové škály intenzity rušení. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

85



Vzhledem k tomu, že posuzovaným záměrem by nemělo docházet k překračování hygienických limitů (při dodržením protihlukových opatření z akustické studie), není třeba provádět výpočty pro atributivní rizika. Dodržením hygienických limitů by se neměly projevit účinky rizika hluku na zdraví obyvatel v okolí posuzovaného záměru. Vliv provozu navrhované komunikace R49 na stav akustické situace v chráněném venkovním prostoru staveb v zájmovém území je minimální a neovlivní nepříznivě zdravotní stav obyvatelstva v dotčeném území. V případě přeložky silnice II/490 nebudou obyvatelé dotčeného území (zejména obec Kostelec) při dodržení protihlukových opatření negativně ovlivněni provozem této stavby. Znečištění ovzduší Hodnocení rizik z expozice NO2 WHO považuje za hodnotu LOAEL (nejnižší úroveň expozice, při které jsou ještě pozorovány zdravotně nepříznivé účinky) koncentraci 375 – 565 µg/m3 při 1 – 2 hodinové expozici, která u této části populace zvyšuje reaktivitu dýchacích cest a působí malé změny plicních funkcí. Skupina expertů WHO proto při odvození návrhu doporučeného imisního limitu vycházejícího z hodnoty LOAEL použila míru nejistoty 50 % a tak dospěla u NO2 k doporučené 1 hodinové limitní koncentraci 200 µg/m3. WHO je dále doporučena limitní hodnota průměrné roční koncentrace NO2 40 µg/m3. Zdůrazňuje se přitom však fakt, že nebylo možné stanovit úroveň koncentrace, která by při dlouhodobé expozici prokazatelně zdravotně nepříznivý účinek neměla. Limitní jednohodinová koncentrace oxidu dusičitého ve vnitřním ovzduší pobytových místností stanovená Vyhláškou MZ č. 6/2003 Sb. činí 100 µg/m3. V případě oxidů dusíku se nepředpokládá karcinogenní účinek, v úvahu připadá pouze riziko toxických akutních i chronických účinků. Charakterizace rizika akutních toxických účinků S ohledem na rizikové skupiny obyvatel, tedy především astmatiky a pacienty s obstrukční chorobou plicní, je třeba na základě klinických studií počítat s nepříznivým ovlivněním plicních funkcí a reaktivity dýchacích cest při krátkodobé expozici koncentraci nad 400 µg/m3. 1. Etapa výstavby - v rozptylové studii je presentována imisní zátěž oxidu dusičitého - NO2 v jednotlivých referenčních bodech při zohlednění emisí z výstavby posuzovaného záměru: Vypočtené příspěvky maximálních hodinových koncentrací se pohybují v desetinách až jednotkách µg/m3 (od 0,8 do 2,8 µg/m3). 2. Situace bez záměru – v rozptylové studii je presentována imisní zátěž oxidu dusičitého - NO2 v jednotlivých referenčních bodech při zohlednění emisí z provozu pouze po stávající komunikaci II/490 bez zprovoznění posuzovaného záměru: Vypočtené příspěvky maximálních hodinových koncentrací se pohybují v desetinách až jednotkách µg/m3 (od 0,5 do 1,5 µg/m3) 3. Situace s provozem záměru (stavba 4902.1 v kategorii R 25,5/120 + přeložka II/490 v kategorii S 24,5/80 – čtyřpruh) - v rozptylové studii je presentován příspěvek k imisní zátěži oxidu dusičitého - NO2 v jednotlivých referenčních bodech při zohlednění emisí z provozu na úseku rychlostní ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

86



silnice R49 po uvedení stavby 4902.1 – I. etapy a přeložky II/490 v kategorii čtyřpruh do provozu. Po stávající komunikaci II/490 bude realizována zbytková část místní přepravy. Vypočtené příspěvky maximálních hodinových koncentrací se pohybují v desetinách až jednotkách µg/m3 (od 0,7 do 1,9 µg/m3). 4. Situace s provozem záměru (stavba 4902.1 v kategorii R 25,5/120 + přeložka II/490 v kategorii S 11,5/80 – dvoupruh s rezervou na čtyřpruh) - v rozptylové studii je presentován příspěvek k imisní zátěži oxidu dusičitého - NO2 v jednotlivých referenčních bodech při zohlednění emisí z provozu na úseku rychlostní silnice R49 po uvedení stavby 4902.1 – I. etapy a přeložky II/490 v kategorii čtyřpruh do provozu. Po stávající komunikaci II/490 bude realizována zbytková část místní přepravy. Vypočtené příspěvky maximálních hodinových koncentrací se pohybují v desetinách až jednotkách µg/m3 (od 0,7 do 2,0 µg/m3). Vzhledem k tomu, že se jedná o maximální teoreticky možné vypočítané příspěvky k maximálním hodinovým imisím (nejvyšší byly v území naměřeny na stanici Zlín - max. 159 µg/m3), které nastanou za extrémně nepříznivých podmínek, zahrnuje tento odhad dostatečnou rezervu pro případné další navýšení z dalších pozaďových zdrojů emisí NO2. Vypočtené příspěvky maximálních hodinových koncentrací jsou ve všech posuzovaných variantách o několik řádů nižší než zmíněná koncentrace 400 µg/m3 spojená s nepříznivým ovlivněním plicních funkcí a reaktivity dýchacích cest i nižší než hodnota 1 hodinové limitní koncentrace 200 µg/m3 doporučená experty WHO vycházející z hodnoty LOAEL a použité míry nejistoty 50 %. Vzhledem k těmto velice nízkým až zanedbatelným příspěvkům vypočtených maximálních hodinových koncentrací, nelze předpokládat, že by posuzovaný záměr mohl zvýšit zdravotní rizika akutních toxických účinků (reaktivitu dýchacích cest, změny plicních funkcí) obyvatel v okolí. Charakterizace rizika chronických toxických účinků Odhad průměrné roční imisní koncentrace oxidu dusičitého v posuzovaném místě je 39 µg/m3. Příspěvky řešeného záměru k průměrným ročním imisím se pohybují v místech referenčních bodů: Etapa výstavby – od 0,02 do 0,16 µg/m3 Situace bez záměru - od 0,01 do 0,09 µg/m3 Situace se záměrem výhledový rok 2040 – čtyřpruh - od 0,03 do 0,219 µg/m3 Situace se záměrem výhledový rok 2040 – dvoupruh s rezervou na čtyřpruh - od 0,03 do 0,224 µg/m3 Lze konstatovat, že roční imisní příspěvky NO2 záměru budou mít zanedbatelný vliv na výskyt astmatických respiračních symptomů u dětí a samy nebudou představovat zvýšené zdravotní riziko pro exponované obyvatelstvo. Souhrnně lze konstatovat, že všechny použité přístupy potvrzují zanedbatelný vliv nových příspěvků záměru na zdravotní obtíže související s akutní a chronickou expozicí NO2, a to i v součtu se stávajícím imisním pozadím a ani při velmi konzervativním odhadu, kdy vztahujeme nejhorší modelové hodnoty znečištění ovzduší na celou exponovanou populaci nelze předpokládat významné zvýšení rizika chronických zdravotních účinků oxidů dusíku v důsledku realizace předkládaného záměru.


87



Hodnocení rizik z expozice benzenu Z látek s prokázaným karcinogenním účinkem jsou u emisí z dopravy nejvýznamnější benzen a polyaromatické uhlovodíky, reprezentované benzo(a)pyrenem. V daném případě hodnotí imisní posouzení záměru imisní příspěvek pro benzen. Jelikož jde o pozdní účinek na základě dlouhodobé chronické expozice, je hodnocení rizika založeno na kvantifikaci míry karcinogenního rizika na základě modelovaných průměrných ročních koncentrací. Míra karcinogenního rizika se vyjadřuje jako individuální celoživotní pravděpodobnost zvýšení výskytu nádorového onemocnění nad běžný výskyt v populaci vlivem hodnocené škodliviny. Imisní pozadí benzenu v ovzduší je v zájmové oblasti záměru známé z měření na stanici ve Zlíně, pokud bychom předpokládali průměrnou roční koncentraci benzenu v zájmové oblasti 1µg/m3 (ve Zlíně naměřena v roce 2006 hodnota 1 µg/m3). Této hodnotě pak, při použití jednotky karcinogenního rizika UCR dle WHO (6 x 10-6), odpovídá celoživotní navýšení karcinogenního rizika (ILCR) 6 x 10-6. Nejvyšší průměrný roční imisní příspěvek záměru by měl v místě obytné zástavby dle rozptylové studie dosahovat hodnot pro variantu se čtyřpruhem pro benzen max. 0,0158 µg.m-3 a pro variantu s dvoupruhem s rezervou na čtyřpruh pro benzen max. 0,0163 µg.m-3. Příspěvek pro variantu se čtyřpruhem odpovídá celoživotnímu navýšení karcinogenního rizika (ILCR) 9,48x10-8. Příspěvek pro variantu s dvoupruhem s rezervou na čtyřpruh odpovídá celoživotnímu navýšení karcinogenního rizika (ILCR) 9,78 x 10-8. Tyto příspěvky mají o dva řády nižší úroveň karcinogenního rizika pro benzen než je přijatelná úroveň karcinogenního rizika. Za přijatelnou, prakticky zanedbatelnou úroveň karcinogenního rizika je v USA a zemích Evropské Unie považována hodnota ILCR = 1 x 10-6, tj. zvýšení individuálního celoživotního rizika onemocněním rakovinou o 1 případ na 1 milion exponovaných osob, prakticky se ale s ohledem na přesnost výpočtu za akceptovatelnou považuje řádová úroveň rizika 10-6. Je tedy zřejmé, že imisní zatížení dané lokality benzenem, ani při konzervativním odhadu úrovně imisního pozadí a vlastního imisního příspěvku záměru, nepřesahuje přijatelnou úroveň nejen z hlediska platného imisního limitu, který je 5 µg/m3 pro benzen, ale i z podstatně přísnějšího pohledu zdravotních rizik a vlastní imisní příspěvky hodnoceného záměru tento stav významně neovlivní. Podle vývoje poznatků o mechanismu karcinogenního účinku benzenu je navíc pravděpodobné, že současně používaný kvantitativní odhad míry karcinogenního rizika s použitím UCR dle WHO je nadhodnocený a skutečné riziko je nižší. Hodnocení rizik z expozice CO Podstatou zdravotního rizika oxidu uhelnatého při expozici imisím je akutní toxický účinek na základě krátkodobých expozic. Z výsledků rozptylové studie vyplývá, že příspěvky k 8hodinovým imisním koncentracím se pohybují v místě obytné zástavby: Etapa výstavby – do 3,523 µg/m3 Situace bez záměru – do 9,666 µg/m3 Situace se záměrem výhledový rok 2040 – čtyřpruh – do 14,222 µg/m3 Situace se záměrem výhledový rok 2040 – dvoupruh s rezervou na čtyřpruh – 14,809 µg/m3


88



Na základě výpočtů z rozptylové studie nelze předpokládat, že by vypočtené příspěvky CO na úrovni maximálně desítek µg.m-3 způsobily překročení imisního limitu, který je 10 000 µg.m-3 . Hodnocení rizik z expozice suspendovaných částic frakce PM10 Při charakterizaci možných účinků imisí suspendovaných částic frakce PM10 můžeme především vycházet z doporučení WHO: WHO air quality guidelines for particulate matter, ozone, nitrogen dioxide and sulfur dioxide, Global update 2005. WHO uvádí jako sumární odhad z více epidemiologických studií zvýšení celkové úmrtnosti o 0,5 % při nárůstu denní průměrné koncentrace PM10 o 10 µg/m3 nad 50 µg/m3. Zvýšení průměrné roční koncentrace PM2,5 o 10 µg/m3 zvyšuje celkovou úmrtnost exponované populace o 6 % (2 – 11 %) a úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění o 12 %. Velkým úskalím je věrohodné hodnocení expozice. V daném případě byla v rozptylové studii zohledněna i sekundární prašnost. Pro dané území byla odhadnuta průměrná roční koncentrace PM10 od 30 do 40 µg/m3. Vlastní vypočtené imisní příspěvky průměrných ročních koncentrací pro jednotlivé varianty záměru dosahují hodnot: Etapa výstavby – max. 4,1775 µg/m3 – referenční bod 8 (Fryšták – stadion) Situace bez záměru - max. 0,0425 µg/m3 – referenční bod 3 (Malý Kostelec) Situace se záměrem výhledový rok 2040 – čtyřpruh - max. 0,1197 µg/m3 – referenční bod 8 (Fryšták – stadion) Situace se záměrem výhledový rok 2040 – dvoupruh s rezervou na čtyřpruh - max. 0,1222 µg/m3 – referenční bod 8 (Fryšták – stadion) S použitím vztahů podle Aunanové je možné odhadovat zvýšení prevalence bronchitis a chronických respiračních symptomů u dětí na základě znalosti průměrné roční koncentrace PM10 podle vztahu OR = exp (β.C), kde β je regresní koeficient 0,02629 (95 % interval spolehlivosti CI = 0,002730,05187) a C je roční průměrná koncentrace PM10 v µg/m3. Hypotetický denní výskyt bronchitis a chronických respiračních symptomů u dětí při zcela čistém ovzduší byl vypočten na 3 %. V následující tabulce je na základě tohoto vztahu proveden teoretický výpočet prevalence bronchitis u dětí v zájmové lokalitě záměru. Výpočet je proveden pro odhad imisního pozadí PM10 v dané lokalitě 40 µg/m3 (maximální předpokládaná hodnota pozadí), vycházející z odhadu rozptylové studie pro území s předpokládanou podobnou imisní situací. K této hodnotě je připočten nejvyšší vypočtený imisní příspěvek záměru v okolí pro varianty se čtyřpruhem a s dvoupruhem s rezervou na čtyřpruh. Tab. č. 28: Zvýšení prevalence bronchitis a chronických respiračních symptomů u dětí Výpočtový bod

IHr µg.m-3

Prevalence CHRB děti % OR

CHRB děti

Pozadí

40,0000

1,7825

5,3474

+ výstavba

44,1775

1,8934

5,6801

+ max, příspěvek - čtyřpruh

40,1197

1,7856

5,3567

+ max, příspěvek – dvoupruh

40,1222

1,7856

5,3569

s rezervou na čtyřpruh


89



Z výsledků výpočtu vyplývá, že vlivem vypočteného nejvyššího imisního příspěvku v dané lokalitě by nemělo dojít ke zvýšení denního výskytu (prevalence) bronchitidy u dětí oproti současnému stavu realizací záměru. I přesto je však třeba znovu konstatovat, že tyto výpočty jsou zatíženy vysokou nejistotou, vzhledem k odvozeným vztahům vycházejícím ze starších studií a vzhledem ke spolehlivosti pro danou situaci, kdy byly použity maximální vypočtené příspěvky pro celou populaci v okolí záměru. V obytné zástavbě bude docházet ke snížení koncentrace suspendovaných částic vlivem posuzovaného záměru. Pro etapu výstavby je možné předpokládat zvýšení denního výskytu bronchitidy u dětí oproti současnému stavu (pozadí) o 0,4 %. Toto zvýšení je malé až zanedbatelné a je akceptovatelné vzhledem k omezené době výstavby a vzhledem ke konzervativnímu přístupu, kdy pro hodnocení bereme nejvyšší vypočtený příspěvek z rozptylové studie pro celé okolí záměru. Z výsledků výpočtů vyplývá, že vlivem vypočtených nejvyšších imisních příspěvků se v okolí záměru prakticky nezvýší denní výskyt (prevalence) bronchitidy u dětí oproti výskytu vlivem imisního pozadí. Z uvedeného dále vyplývá, že majoritní příčinou zvýšeného výskytu prevalence bronchitis a chronických respiračních symptomů u dětí je v hodnocené lokalitě jednoznačně imisní pozadí. Podíl vlastního příspěvku záměru na počtu případů je zanedbatelný. Nehodovost Předpokládá se snížení nehodovosti, zejména z následujících důvodů: -

křížení komunikací bude mimoúrovňové,

-

parametry nové rychlostní silnice budou vyšší kvality,

-

snížením stresové zátěže řidičů v dopravní špičce.

Shrnutí Na základě vyhodnocení výstupů rozptylové a akustické studie lze i přes všechny uvedené nejistoty konstatovat, že změny imisního a hlukového zatížení v posuzované lokalitě, za předpokladu dodržení doporučení z akustické studie (protihluková opatření), jsou akceptovatelné. Posuzovaná komunikace R49 je vedena mimo obytnou zástavbu, k ovlivnění akustické situace dojde u obytné zástavby v okolí přeložky silnice II/490. V lokalitách, kde dojde vlivem automobilového provozu na přeložce II/490 k překročení hygienických limitů v chráněném venkovním prostoru staveb, je třeba dodržet navržená protihluková opatření (protihlukové clony s danými parametry). Z porovnání hodnot pro variantu R49 s přeložkou silnice II/490 - čtyřpruh a variantu R49 s přeložkou silnice II/490 – dvoupruh s rezervou na čtyřpruh je patrné jak z rozptylové, tak z akustické studie, že jsou obě varianty prakticky shodné. Přesto lze variantu R49 s přeložkou silnice II/490 – čtyřpruh považovat na základě hodnocení zdravotních rizik za vhodnější. Na základě provedeného vyhodnocení odhadu zdravotních rizik lze vyvodit závěr, že realizace předkládaného záměru „Rychlostní silnice R49, stavba 4902.1 Fryšták – Lípa 1. etapa“ nepředstavuje riziko pro lidské zdraví.


90



3. Vlivy na akustickou situaci Pro vyhodnocení hluku ve fázi výstavby i provozu byla zpracována samostatná Akustická studie, která tvoří Přílohu č. 1 dokumentace EIA, konkrétně se jedná o následující dílčí studie: •

Hluk ze stavební činnosti

•

Hluk z provozu záměru

Hygienické limity Fáze výstavby Hluk z provozu stavby: Pro obytné objekty zájmového území byly pro účely hodnocení stavu akustické situace ve venkovním prostředí ovlivňovaném hlukem ze stavby uvažovány tyto hodnoty hygienických limitů hluku ve venkovním prostoru: LAeq,S = 60 dB pro dobu 6 - 7 hod LAeq,S = 65 dB pro dobu 7 - 21 hod LAeq,S = 60 dB pro dobu 21 - 22 hod LAeq,S = 45 dB pro dobu 22 - 6 hod LAeq,S = 66 dB pro 10 hodinovou pracovní dobu v období (7 - 21 hod) LAeq,S = 67 dB pro 8 hodinovou pracovní dobu v období (7 - 21 hod) LAeq,S = 68 dB pro 7 hodinovou pracovní dobu v období (7 - 21 hod) LAeq,S = 69 dB pro 6 hodinovou pracovní dobu v období (7 - 21 hod)

Hluk z obslužné dopravy staveniště: Pro dobu 7 – 21 hod LAeq,s = 65 dB

Fáze provozu Pro chráněné venkovní prostory staveb, v jejichž blízkosti bude procházet trasa komunikace R49 a přeložka silnice II/490, vyplývají z dikce nařízení vlády č. 148/2006 Sb. následující hygienické limity hluku: Základní hladina hluku LAeq,16h = 50 dB pro den a LAeq,8h = 40 dB pro noc. Způsob využití území

Den

Noc

Obytné objekty se starou hlukovou zátěží

70 dB

60 dB

Obytné objekty v blízkosti hlavních komunikací

60 dB

50 dB

Obytné objekty v blízkosti pozemních komunikací

55 dB

45 dB

Hotel pro hosty lázní

55 dB

45 dB

Lázeňský dům - pouze lékařské procedury

55 dB

------


91



Pro chráněné venkovní prostory, v jejichž blízkosti bude procházet trasa komunikace R49 a přeložka silnice II/490, vyplývají z dikce nařízení vlády č. 148/2006 Sb. následující hygienické limity hluku: Základní hladina hluku LAeq,16h = 50 dB pro den a LAeq,8h = 40 dB pro noc Způsob využití území

Den

Noc

Chráněné venkovní prostory v blízkosti hlavních komunikací

60 dB

60 dB

Chráněné venkovní prostory v blízkosti pozemních komunikací

55 dB

55 dB

Chráněný venkovní prostor lázní v blízkosti hlavních komunikací

55 dB

55 dB

Chráněný venkovní prostor lázní v blízkosti pozemních komunikací

50 dB

50 dB

Pro chráněné vnitřní prostory staveb, v jejichž blízkosti bude procházet trasa komunikace R49 a přeložka silnice II/490, vyplývají z dikce nařízení vlády č. 148/2006 Sb. hygienické limity hluku: Základní hladina hluku LAeq,16h = 40 dB pro den a LAeq,8h = 30 dB pro noc. Způsob využití objektu

Den

Noc

Obytné objekty

40 dB

30 dB

Hotel pro hosty lázní

40 dB

25 dB

Lázeňský dům

35 dB po dobu používání

Použitý software Výpočet akustické situace byl proveden v programu Cadna/A verze 3.7. Tento software je nejrozšířenějším výpočtovým programem v EU. V softwaru jsou implementovány všechny nejpoužívanější výpočtové metodiky a uživatel má možnost si vybrat pro své výpočty tu metodiku, která mu nejvíce vyhovuje. Výpočet byl proveden podle postupu „Metodického pokynu pro výpočet hladin akustického tlaku A z pozemní dopravy (VÚVA, Brno 1991)“ ve znění jeho novel (2004). Stacionární zdroje byly počítány dle ČSN ISO 9613. Program Cadna/A vyžaduje při vytváření výpočtového prostředí zadání vrstevnic s danou výškou, parametry komunikací: podélný sklon, korekci na vícenásobný odraz, intenzity – denní, noční a rozložení dopravy, výpočtová rychlost; budovy: výška a odrazivost – pohltivost fasády. Na základě terénního průzkumu bylo zjištěno, že zájmové území lze pro šíření hluku spíše charakterizovat jako terén z části odrazivý a z části pohltivý. Měření a ověření výpočtového modelu V sedmi měřicích místech (obec Fryšták a obec Kostelec) bylo provedeno pět 24 – hodinových měření a dvě krátkodobé sondy (1 h a 2 h). Účelem měření bylo kvantifikovat počáteční akustickou situaci ovlivněnou zejména provozem na veřejných komunikacích v posuzovaném území. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

92



Měření in situ slouží nejen ke zjištění stávající akustické situace, ale také ke kalibraci a ověření správnosti výpočtového modelu. Kalibrace výpočtového modelu spočívá ve správném nastavení modelu tak, aby se výsledné hodnoty výpočtového modelu nelišily od hodnot zjištěných měřením o více než 2,0 dB. Fáze výstavby Pro hodnocení celkové akustické situace vyvolané stavební činností zájmového území byly vytvořeny pomocí programu CadnaA výpočtové modely a v kontrolních bodech vypočteny ekvivalentní hladiny akustického tlaku A. Výpočtové body jsou umístěny v obci Fryšták a v obci Kostelec. Jejich charakteristika je uvedena v následující tabulce. Tab. č. 29: Seznam výpočtových a kontrolních bodů Kontrolní body v obcích

Výška bodu nad terénem

Fryšták M.1 – RD č.p. 82 1 – RD č.p. 306 2 – RD č.p. 241

3,0 m, 5,0 m 3,0 m, 5,0 m 3,0 m, 5,0 m

3 – RD č.p. 242

3,0 m, 5,0 m Kostelec

M.2 – RD č.p. 460 M.3 – RD č.p. 117 M.4 – RD č.p. 455

3,0 m, 5,0 m 3,0 m, 5,0 m 3,0 m, 5,0 m

M.5 – Hotel č.p. 493 S.1 – RD č.p. 52 S.2 – Lázeňský objekt 4 – RD č.p. 486 5 – RD č.p. 179 6 – RD č.p. 445 7 - RD č.p. 455 8 - hřiště

3,0 m, 5,0 m 3,0 m, 5,0 m 3,0 m, 5,0 m 3,0 m, 5,0 m 3,0 m, 5,0 m 3,0 m, 5,0 m 3,0 m, 5,0 m 3,0 m, 5,0 m

Pozn.:kontrolní body M.1 až M.5 – zde byla provedena 24hodinová měření kontrolní body S1 a S2 – zde byla provedena hodinová měření

Posuzování vlivů výstavby v nejbližším okolí stavenišť obsahuje: •

výpočet předpokládaných vlivů činnosti stavebních strojů/mechanismů na stav akustické situace ve venkovním prostředí,

•

výpočet vlivů obslužné dopravy na stav akustické situace ve venkovním prostředí.


93



Vyhodnocení – hluk ze stacionárních zdrojů hluku Výstavba posuzovaného záměru bude probíhat ve třech etapách. Každá etapa bude trvat zhruba jeden rok. V první etapě bude sejmuta ornice a převezena na meziskládku. Dále budou realizovány přeložky inženýrských sítí, budou probíhat zemní práce a bude zahájena výstavba velkých mostních objektů. Ve druhé etapě budou probíhat zemní práce, budou budovány násypy a stavěny mosty. Ve třetí etapě budou pokládány povrchy vozovek a budou probíhat dokončovací práce. Přesný počet a typy nasazených strojů a mechanizace je uvedeno v kapitole B. I. 6 – Popis technického a technologického řešení záměru. V první fázi výstavby je uvažováno se 69 současně pracujícími stroji na území stavby. Ve druhé fázi výstavby je uvažováno s 55 současně pracujícími stroji na území stavby. Ve třetí fázi výstavby je uvažováno s 18 současně pracujícími stroji na území stavby. Ve výpočtu jednotlivých etap výstavby je uvažována vždy nejnepříznivější situace – práce všech strojů současně. V následující tabulce jsou uvedeny vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A pro jednotlivé etapy výstavby. Tab. č. 30 Vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro jednotlivé etapy výstavby Výp.

Výška

Vypočtené ekvivalentní hladiny

Hygienický limit

bod

bodu nad

akustického tlaku A LAeq,S (dB)

dle 148/2006 Sb.

terénem

Etapa I

Etapa II

Etapa III

(dB)

Fryšták M.1

1

2

3

3,0 m

53,1

53,3

51,3

65

5,0 m

53,9

54,1

53,9

65

3,0 m

50,7

50,9

47,9

65

5,0 m

51,3

51,7

50,4

65

3,0 m

54,1

53,8

52,6

65

5,0 m

54,5

54,1

54,4

65

3,0 m

50,9

48,6

44,3

65

5,0 m

51,5

49,4

46,2

65

Kostelec M.2

M.3

M.4

M.5

S.1

S.2

3,0 m

63,2

61,4

57,9

65

5,0 m

63,7

63,2

58,6

65

3,0 m

54,2

55,0

55,0

65

5,0 m

54,8

55,6

55,4

65

3,0 m

58,0

57,2

55,0

65

5,0 m

59,2

57,9

55,3

65

3,0 m

48,5

49,1

44,3

65

5,0 m

49,1

49,4

44,8

65

3,0 m

63,8

63,0

57,8

65

5,0 m

64,1

63,8

58,0

65

3,0 m

46,6

45,1

37,3

65


94



Výp.

Výška

Vypočtené ekvivalentní hladiny

Hygienický limit

bod

bodu nad

akustického tlaku A LAeq,S (dB)

dle 148/2006 Sb.

4

5

6

7

8

terénem

Etapa I

Etapa II

Etapa III

(dB)

5,0 m

47,0

45,6

38,6

65

3,0 m

62,2

61,5

57,1

65

5,0 m

62,5

62,7

57,6

65

3,0 m

60,3

59,7

57,9

65

5,0 m

61,2

60,3

58,5

65

3,0 m

60,7

60,1

57,2

65

5,0 m

62,0

62,3

57,7

65

3,0 m

54,8

54,9

52,4

65

5,0 m

55,4

55,5

52,9

65

3,0 m

47,9

48,5

45,7

65

5,0 m

49,8

50,1

46,2

65

Z předchozí tabulky je zřejmé, že hluk vzniklý výstavbou jednotlivých stavebních objektů v chráněném venkovním prostoru staveb splňuje hygienické limity ze stavební činnosti pro 14-ti hodinovou pracovní dobu dle NV. č. 148/2006 Sb., v platném znění. Vzhledem k neznalosti konkrétního nasazení strojů a jejich celkové délky provozu při stavebních pracích byl výpočet prováděn vždy pro nejnepříznivější případ a maximální nasazení strojů v jednotlivých modelových etapách výstavby. Výsledky výpočtů jsou tedy na straně bezpečnosti. Součinnosti stavebních prací Etapy se během stavby budou překrývat, ale vlivem těchto překrytí by nemělo dojít k nárůstu počtu používaných strojů na stavbě. V jednotlivých etapách jsou uvedeny stejné stroje, které budou využívány během celé stavby pro jednotlivé etapy. Protihluková opatření – stacionární zdroje hluku Pro výstavbu silnice R49 včetně přeložky silnice II/490 se doporučují tato opatření: •

Stavební práce budou probíhat v době od 7 do 21 hod.

•

V noční době výstavbu nedoporučujeme.

•

Doporučené množství stavebních strojů pro jednotlivé stavební etapy:

o

Etapa I - 20 x skrejpr s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 86 dB; 5 x dozer s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 89 dB; 12 x nakladač s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 85 dB; 5 x souprava na vrtání/beranění pilot s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 86 dB; 6 x autojeřáb s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 78 dB; 15 x domíchávač s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 78 dB; 6x čerpadlo betonové směsi s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 81 dB; 12 x vibrační válec s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 75 dB.


95



o

Etapa II - 6 x rypadlo s kladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 89 dB; 5 x dozer s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 89 dB; 12 x nakladač s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 85 dB; 5 x souprava na vrtání zemních kotev s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 86 dB; 6 x autojeřáb s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 78 dB; 6 x elektrocentrála (diesel generátor) s hladinou akustického tlaku v 7 m LPA = 73 dB; 15 x domíchávač s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 78 dB; 12 x vibrační válec s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 75 dB.

o

Etapa III - 5 x finišer s kladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 81 dB; 3 x autojeřáb s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 78 dB; 5 x elektrocentrála (diesel generátor) s hladinou akustického tlaku v 7 m LPA = 73 dB; 5 x souprava na vrtání pro osazování svodidel s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 86 dB;

•

Doporučujeme, aby na hranici staveniště v blízkosti obytné zástavby v obci Kostelec pracoval vždy jen jeden stroj s max. LPA v 10 m = 89 dB.

Vyhodnocení – hluk z obslužné staveništní dopravy Jako hlavní trasa pro příjezd a odjezd obslužné dopravy staveniště je uvažována část silnice R49 stavba 4901 mezi obcí Hulín a Fryšták, která by v době začátku stavby 4902.1 měla být dokončena. Jako vedlejší příjezdová komunikace na stavbu bude sloužit komunikace II/490 mezi obcí Kostelec a městem Zlín. V následující tabulce jsou uvedeny emisní hodnoty na těchto dvou komunikacích. Tab. č. 31 Emise od jednotlivých komunikací na kterých je uvažován pohyb obslužné dopravy stavby Uvažované počty pohybů vozidel oběma směry na řešených komunikacích za

Silnice

Emise LAeq,7,5m (dB) v 7,5 m od osy

1 hodinu

komunikace R49 - obslužná doprava stavby

NA

OS

Celkem

17

30*

47

58,9

5

20*

25

54,7

118

669

787

69,0

123

689

812

69,2

úsek 115 - II/490 (obslužná doprava stavby) mezi křižovatkou 4911 x 490 a městem Zlín úsek 115 - II/490 (stávající doprava v roce 2008) mezi křižovatkou 4911 x 490 a městem Zlín úsek 115 - II/490 (celková doprava s obslužnou dopravou stavby) mezi křižovatkou 4911 x 490 a městem Zlín * Při výpočtu bylo uvažováno, že na stavbu za jednu hodinu můžou přijet všechny osobní automobily obslužné dopravy stavby.


96



Na komunikaci R49 je uvažováno pouze s obslužnou dopravou stavby. Během výstavby úseku 4902.1 není při výpočtu uvažováno s ostatní dopravou na úseku komunikaci R49 mezi Fryštákem a Holešovem. Z předchozí tabulky je patrné, že emise ve vzdálenosti 7,5 m od komunikace R49 je menší než hygienický limit hluku dle NV č. 148/2000 Sb. (65,0 dB) pro venkovní chráněný prostor a venkovní chráněný prostor stavby z provozu stavební činnosti. Vzhledem k tomu, že obytné objekty by měly být situovány ve větší vzdálenosti od R49 než jsou emise vypočtené, budou v nejbližších chráněných venkovních prostorech a v nejbližších chráněných venkovních prostorech staveb hygienické limity hluku dle NV č. 148/2000 Sb. dodrženy. Z této tabulky je dále patrné, že emise ve vzdálenosti 7,5 m od komunikace II/490 je menší než hygienický limit hluku dle NV č. 148/2000 Sb. (65,0 dB) pro venkovní chráněný prostor a venkovní chráněný prostor stavby z provozu stavební činnosti. Dále je z tabulky patrné, že v součtu ostatní dopravy a obslužné dopravy stavby dojde pouze k nepatrné změně akustické situace. Vliv navýšení obslužné dopravy stavby na celkovou akustickou situaci se tedy projeví v desetinách dB a je neprokazatelný s ohledem na nejistoty výpočtu a měření. Protihluková opatření – liniové zdroje hluku Pro výstavbu se doporučují tato opatření: •

Intenzita obslužné staveništní dopravy: 50 OA/den a 150 NA/den v jednom směru (obousměrně – 100 jízd OA/den a 300 jízd NA /den).

•

Obslužná staveništní doprava bude jezdit pouze v denní době od 7 do 21 hodin.

Fáze provozu Provoz na komunikacích je považován za liniový zdroj hluku. Uvedením rychlostní silnice R49, včetně přeložky II/490, do provozu dojde ke změnám intenzit automobilové dopravy na stávajících komunikacích. S tím souvisí i změny stavu akustické situace v chráněném venkovním prostoru staveb v zástavbě navazující na tyto komunikace. Stav výhledové akustické situace v roce 2040 byl zjišťován výpočtovým postupem v programu CADNA/A. Ve výpočtech byly jednotlivé lokality posuzovány pro tři varianty označené následovně: Varianta 0

stav ve výhledovém roce 2040 bez navrhované komunikace R49 v úseku Fryšták – Lípa 1. etapa (stavba 4902.1) a přeložky silnice II/490,

Varianta R49 – 4P

stav ve výhledovém roce 2040 s navrhovanou rychlostní silnicí R49 v úseku Fryšták – Lípa 1. etapa (stavba 4902.1) a přeložkou silnice II/490 – čtyřpruh

Varianta R49 – 2P

stav ve výhledovém roce 2040 s navrhovanou rychlostní silnicí R49 v úseku Fryšták – Lípa 1. etapa (stavba 4902.1) a přeložkou silnice II/490 – dvoupruh s rezervou na čtyřpruh

Změna akustické situace v širším okolí Posouzení změn intenzit dopravy na stávajících komunikacích bylo provedeno v matematickém modelu v programu CADNA/A pro komunikace II. třídy a komunikaci propojující obec Kostelec se Zlínem. Ostatní komunikace, u kterých není provedeno posouzení změn intenzit dopravy, jsou pouze ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

97



místní komunikace, bez většího významu. U těchto místních komunikací nebyly známy dopravně inženýrské údaje. Vypočtené změny stavu akustické situace v důsledku uvedení rychlostní silnice, včetně přeložky silnice II/490 do provozu, získané tímto modelem, lze považovat za dostatečně vypovídající, za předpokladu, že u hodnocené zástavby je sledovaná komunikace dominantním zdrojem hluku. Tab. č. 32 Změny stavu akustické situace ve venkovním prostoru zástavby navazující na stávající komunikace

Obec, lokalizace zástavby

24hodinové intenzity dopravy (celkem/z toho nákladní)

Ekvivalentní hladiny akustického tlaku A (dB) (den/noc) 0 R49 Vliv R49

0

R49

II/491, Fryšták - Lešná

3065/374

2464/303

59,4/52,0

56,5/49,1

-2,9/-2,9

II/490, Fryšták - Kostelec

14513/1608

396/63

69,6/61,6

52,2/42,2

-17,7/-19,4

II/490, Kostelec - Zlín

20024/2513

31141/6229

68,9/61,2

73,6/66,2

4,7/5,0

III/4911, Kostelec

12429/1294

10917/1111

66,5/58,6

65,9/58,0

-0,6/-0,6

Legenda k tabulce: 0

silniční síť v roce 2040 bez rychlostní silnice R49

R49

silniční síť v roce 2040 s rychlostní silnicí v provozu

Vliv R49

změna stavu akustické situace u přilehlé zástavby vlivem uvedení komunikace R49 do provozu

Vlivem uvedení rychlostní silnice R49, včetně přeložky II/490, do provozu dojde ke snížení ekvivalentních hladin akustického tlaku A ze stávajících komunikací v těchto sídelních útvarech: - o 17 - 20 dB: v oblasti zástavby navazující na komunikaci II/ 490 v obci Kostelec - o 3 dB:

v oblasti zástavby navazující na komunikaci II/ 491 v obci Fryšták

Vlivem uvedení rychlostní silnice R49 do provozu dojde k akusticky neprokazatelným změnám ekvivalentních hladin akustického tlaku A v okolí stávajících komunikací v těchto sídelních útvarech : - o 0 – 1 dB: v oblasti zástavby navazující na komunikaci III/4911 v obci Kostelec Vlivem uvedení rychlostní silnice R49 do provozu dojde ke zvýšení ekvivalentních hladin akustického tlaku A z provozu na stávajících komunikacích v těchto sídelních útvarech: - o 4 – 5 dB: v oblasti zástavby navazující na komunikaci II/490 mezi obcí Kostelec - Zlín Přímý vliv komunikace R49 na nejbližší zástavbu Pro varianty stavu silniční sítě v roce 2040 bylo provedeno vyhodnocení ekvivalentních hladin akustického tlaku A v kontrolních bodech u obytné zástavby. V případě překročení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru u sledované zástavby z automobilového provozu na komunikaci R49, včetně přeložky silnice II/490, byla navržena protihluková opatření. V následující tabulce jsou uvedeny vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro den a noc v kontrolních bodech v blízkosti navrhované komunikace R49 a přivaděčů bez protihlukových opatření.


98



Tab. č. 33 Vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A, LAeq v kontrolních bodech v blízkosti navrhované R49 a přivaděčů bez PHC

Kontrolní body v obcích

Výška (m)

M.1 1 2

5 5 5

3

5

M.2 M.3 M.4 M.5 S.1 S.2 4 5 6 7 8

3 5 3 11 5 3 5 5 5 5 5

Ekvivalentní hladiny akustického tlaku A (dB) (den/noc) Varianta R49 – Varianta R49 dvoupruh s rezervou na čtyřpruh Varianta 0 čtyřpruh Pouze Pouze R49 R49 Celkem Celkem včetně včetně přivaděčů přivaděčů Fryšták 53,8/44,3 53,6/44,2 60,2/52,1 62,7/55,1 Kostelec 51,0/41,8 64,9/57,0 48,3/40,4 45,2/37,3 55,5/45,9 55,7/45,4 48,2/40,2 53,8/45,8 46,3/38,3 46,9/39,0 44,9/37,0

54,0/45,6 49,1/43,0 54,0/45,6 53,5/44,9 47,3/41,4 53,5/44,9 60,5/52,9 59,6/52,4 60,5/52,9

49,1/43,0 47,3/41,4 59,6/52,4

63,7/56,4 63,7/56,4 63,7/56,4

63,7/56,4

54,1/46,2 61,5/54,5 55,3/48,3 46,7/39,2 53,5/45,8 55,5/45,2 55,8/48,7 59,2/52,1 54,1/47,0 53,3/46,2 49,2/42,1

53,3/46,3 61,9/54,9 55,2/48,2 43,8/36,7 52,3/45,4 42,2/35,2 56,1/49,1 59,6/52,6 54,5/47,5 53,0/46,0 48,9/41,9

52,7/45,7 61,5/54,5 55,3/48,2 44,2/37,0 52,4/45,5 42,8/35,7 55,8/48,7 59,1/52,1 54,0/47,0 53,3/46,2 49,0/41,9

54,7/46,8 62,0/54,9 55,3/48,3 46,6/39,2 53,3/45,8 55,6/45,4 56,1/49,1 59,6/52,6 54,5/47,5 53,1/46,1 49,1/42,0

Hodnocení

Fryšták Ve variantě 0 se ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru staveb podél komunikace II/490 budou pohybovat kolem 63 dB ve dne a 55 dB v noci a v chráněném venkovním prostoru staveb podél komunikace v ulici Sportovní kolem 54 dB ve dne a 44 dB v noci. Ve variantě R49 – 4P čtyřpruh a R49 – 2P dvoupruh s rezervou na čtyřpruh budou ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v chráněném venkovním prostou staveb podél komunikace II/490 kolem 64 dB ve dne a 56,5 dB v noci a v chráněném venkovním prostou staveb podél komunikace v ulici Sportovní kolem 54 dB ve dne a 46 dB v noci. Z vypočítaných hodnot je patrné, že při realizací varianty R49-4P dojde oproti variantě 0 v okolí sledovaných komunikací v obci Fryšták k mírnému nárůstu hluku do 2 dB. Tento nárůst hluku v kontrolních bodech se pohybuje v pásmu nejistoty výpočtu okolo hygienického limitu (± 2 dB).


99



Nárůst imisí hluku v kontrolních bodech je způsoben zvýšením intenzity dopravy na příjezdové komunikaci II/490 do obce Fryšták. Hluk z dopravy emitovaný pouze provozem na dálnici R49, vyhovuje ve všech kontrolních bodech hygienickým limitům hluku 55 dB pro den a 45 dB pro noc. Podél řešené komunikace II/490, kde jsou překročeny hygienické limity hluku, jsou situovány jednotlivé rodinné domy v zahradách. Realizace protihlukových clon (PHC) podél komunikace je v těchto případech velmi obtížná, protože je nutné zachovat vjezdy na pozemky jednotlivých objektů. Každé přerušení PHC výrazně snižuje účinnost PHC vůči chráněným objektům. Proto je doporučena realizace plných plotů výšky 2,5 až 3,0 m místo stávajících plotů. Tyto ploty zajistí dodržení hygienických limitů v chráněném venkovním prostoru staveb v 1. NP a v chráněném venkovním prostoru na zahradách. Ve vyšších podlažích jednotlivých staveb je již účinnost plných plotů minimální. Protože nelze dodržet hygienické limity hluku v chráněném venkovním prostoru staveb ve vyšších podlažích v okolí komunikace II/490 v jižní části obce Fryšták, je nutné během realizace stavby rychlostní silnice R49 prověřit neprůzvučnost stávajících oken u jednotlivých rodinných domů podél této komunikace. V případě, že neprůzvučnost stávajících oken bude nižší než hodnota neprůzvučnosti požadovaná ČSN 73 0532, je třeba tato okna opravit nebo vyměnit za okna s požadovanou neprůzvučností.

Kostelec, Malý Kostelec Ve variantě 0 budou v obci Kostelec ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru staveb na hladině akustického pozadí. V Malém Kostelci v okolí stávající komunikace II/490 dosahují vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru staveb hodnoty maximálně 64,9 dB ve dne, resp. 57,0 dB v noci. Ve variantě R49 – 4P čtyřpruh budou ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v Kostelci v chráněném venkovním prostoru staveb podél přeložky II/490 v rozmezí 54 až 62 dB ve dne a v noci 46 až 55 dB. Z vypočítaných hodnot je patrné, že při realizaci varianty R49 – 4P čtyřpruh dojde oproti variantě 0 k nárůstu hluku v okolí sledovaných komunikací v Kostelci a Malém Kostelci a to o 2 až 8 dB. Pouze v kontrolním bodě M.3 a S.2 se ekvivalentní hladina akustického tlaku mírně sníží. Aby byly dodrženy hygienické limity hluku pro denní/noční dobu 60/50 dB pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích u nejbližší chráněné zástavby, jsou podél přeložky II/490 v úseku mezi obcemi Kostelec a Malý Kostelec navrženy PHC. Tyto návrhy byly zahrnuty do technického řešení stavby a jsou uvedeny v kapitole B.1.6 (dále viz Příloha č. 1 – Akustická studie). Ve variantě R49 – 2P dvoupruh s rezervou na čtyřpruh budou ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v Kostelci v chráněném venkovním prostoru staveb podél přeložky II/490 v rozmezí 54 až 62 dB ve dne a v noci 46 až 55 dB. Z vypočítaných hodnot je patrné, že při realizaci varianty R49 – 2P dvoupruh s rezervou na čtyřpruh dojde oproti variantě 0 k nárůstu hluku v okolí sledovaných komunikací v Kostelci a Malém Kostelci a to o 2 až 8 dB. Pouze v kontrolním bodě M.3 a S.2 se ekvivalentní hladina akustického tlaku mírně sníží. Aby byly dodrženy hygienické limity hluku pro denní/noční dobu 60/50 dB pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích u nejbližší chráněné zástavby, jsou podél přeložky II/490 v úseku ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

100



mezi obcemi Kostelec a Malý Kostelec navrženy PHC. Tyto návrhy byly zahrnuty do technického řešení stavby a jsou uvedeny v kapitole B. 1. 6 (dále viz Příloha č. 1 – Akustická studie).

Porovnání varianty R49 – 4P čtyřpruh a R49 – 2P dvoupruh s rezervou na čtyřpruh Z porovnání hodnot pro variantu R49 – 4P a variantu R49 – 2P je patrné, že ve výpočtových bodech dochází pouze k zanedbatelné změně akustické situace. Rozdíl mezi vypočtenými hodnotami pro obě varianty se pohybuje v pásmu nejistoty výpočtu okolo hygienického limitu (± 2 dB). Z výpočtu tedy vyplývá, že jsou obě varianty (čtyřpruh a dvoupruh s rezervou na čtyřpruh) prakticky shodné. Rozdíl mezi těmito variantami může nastat v případě, že na řešené přeložce komunikace II/490 dojde k nepředvídaným událostem (např. havárie). Při této události je možné využít vždy alespoň jedné části přeložky u varianty čtyřpruh, u varianty dvoupruh s rezervou na čtyřpruh však může dojít k tomu, že bude zablokována celá řešená komunikace a pozemní doprava bude využívat komunikace vedoucí skrz obec Kostelec. Z tohoto porovnání vyplývá, že je výhodnější varianta R49 – 4P. Aby byly dodrženy hygienické limity hluku pro denní/noční dobu 60/50 dB pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích u nejbližší chráněné zástavby, jsou podél přeložky II/490 v úseku mezi obcemi Kostelec a Malý Kostelec v obou hodnocených variantách navrženy PHC (viz příloha č. 1 – Akustická studie).

4. Vlivy na ovzduší Vliv na ovzduší bude mít nejen samotná výstavba posuzovaného záměru, ale i následný provoz. Automobilová doprava bude především zdrojem emisí NOX, CO, benzenu a suspendovaných látek (frakce PM10). Největší zastoupení ve výfukových plynech mají oxidy dusíku (NOx). Lze předpokládat, že emise benzenu v budoucnu poklesnou i přes předpokládané zvýšení intenzity provozu. Naftové motory nákladní dopravy produkují benzenu velmi málo a katalyzátory odstraní z výfukových plynů benzínových motorů kolem 90 % benzenu. Předpokládá se, že již v roce 2020 bude procento osobních aut s benzínovým motorem bez katalyzátoru zcela zanedbatelné. Při porovnávání vypočtených hodnot s naměřenými je nutné brát v úvahu, že modelové hodnoty jednotlivých škodlivin jsou počítány za nejhorších rozptylových podmínek v ovzduší. Emise z dopravy i sekundární prašnost způsobená výstavbou, při vyčíslení příspěvku ke stávající imisní zátěži pro záměr „Rychlostní silnice R49, stavba 4902.1 – I. etapa + přeložka silnice II/490“ byly vyčísleny na základě emisních faktorů, které představují maximální možné emise. Při porovnání vypočítané imisní zátěže území s imisními limity dané Nařízením vlády č. 597/2006 Sb. je možné konstatovat následující: Fáze výstavby Oxid dusičitý – NO2 Pro etapu výstavby dosahují roční koncentrace NO2 u referenčních bodů od 0,017 µg/m3 (což je 0,04 % limitu) u bodu č. 12 – čerpací stanice PHM do 0,163 µg/m3 (0,41% limitu) u bodu č. 8 - Fryšták -


101



stadion. Maximální hodinová koncentrace NO2 byla vypočtena od 0,769 µg/m3 (což je 0,38 % limitu) u bodu č. 10 – ZOO Lešná do 2,805 µg/m3 (1,4 % limitu) u bodu č. 8 - Fryšták - stadion.

Oxid uhelnatý - CO Maximální 8hodinová koncentrace CO byla vypočtena od 0,977 µg/m3 (což je 0,01 % limitu) u bodu č. 9 – Horní Ves do 3,523 (0,035 % limitu) u bodu č. 8 – Fryšták – stadion.

Benzen Pro etapu výstavby dosahují roční koncentrace benzenu u referenčních bodů od 0,0002 µg/m3 (což je 0,004 % limitu) u bodu č. 9 - Horní Ves – do 0,0024 µg/m3 (0,05 % limitu) u bodu č. 8 – Fryšták stadion. Suspendované částice – respirabilní frakce PM10 Pro etapu výstavby dosahují roční koncentrace suspendovaných částic respirabilní frakce PM10 u referenčních bodů od 0,3147 µg/m3 (0,79 % limitu) u bodu č. 12 – Čerpací stanice PHM do 4,1775 µg/m3 (10,44 % limitu) u bodu č. 8 – Fryšták - stadion. Maximální denní koncentrace suspendovaných částic respirabilní frakce PM10 byla vypočtena od 8,060 µg/m3 (16,12 % limitu) u bodu č. 10 - ZOO Lešná do 37,626 µg/m3 (75,25 %) u bodu č. 8 - Fryšták – stadion. Fáze provozu Oxid dusičitý – NO2 Pro situaci bez realizace záměru dosahují roční koncentrace NO2 v roce 2040 u referenčních bodů od 0,0079 µg/m3 (což je 0,02 % limitu) u bodu č. 9 – Horní Ves – do 0,0902 µg/m3 (0,23 % limitu) u bodu č. 3 - Malý Kostelec. Maximální hodinová koncentrace NO2 byla vypočtena od 0,177 µg/m3 (což je 0,09 % limitu) u bodu č. 10 – ZOO Lešná do 1,539 µg/m3 (0,77 % limitu) u bodu č. 7 – Fryšták – městský úřad. Po uvedení posuzovaného záměru do provozu situace s provozem záměru (stavba 4902.1 v kategorii R 25,5/120 + přeložka II/490 v kategorii S 24,5/80 – čtyřpruh) se roční koncentrace NO2 pohybují v roce 2040 od 0,0292 µg/m3 (0,07 % limitu) u bodu č. 12 - Čerpací stanice PHM do 0,2193 µg/m3 (0,55 % limitu) u bodu č. 8 – Fryšták - stadion. Maximální hodinová koncentrace NO2 se pohybuje od 0,717 µg/m3 (0,36 % limitu) u bodu č. 11 – Kostelec - garáže do 1,944 µg/m3 (0,97 % limitu) u bodu č. 4 - Kostelec BČOV. Po uvedení posuzovaného záměru do provozu situace s provozem záměru (stavba 4902.1 v kategorii R 25,5/120 + přeložka II/490 v kategorii S 11,5/80 – dvoupruh s rezervou na čtyřpruh) se roční koncentrace NO2 pohybují v roce 2040 od 0,0297 µg/m3 (0,07 % limitu) u bodu č. 12 – Horní Ves do 0,2239 µg/m3 (0,56 % limitu) u bodu č. 8 – Fryšták - stadion. Maximální hodinová koncentrace NO2 se pohybuje od 0,722 µg/m3 (0,36 % limitu) u bodu č. 11 – Kostelec - garáže do 2,015 µg/m3 (1,01 % limitu) u bodu č. 4 - Kostelec BČOV.


102



Oxid uhelnatý - CO Pro situaci bez realizace záměru dosahují maximální 8hodinová koncentrace CO byla vypočtena od 1,001 µg/m3 (což je 0,01 % limitu) u bodu č. 10 – ZOO Lešná do 9,666 µg/m3 (0,10 % limitu) u bodu č. 7 – Fryšták – městský úřad. Po uvedení posuzovaného záměru do provozu situace s provozem záměru (stavba 4902.1 v kategorii R 25,5/120 + přeložka II/490 v kategorii S 24,5/80 – čtyřpruh) se maximální 8hodinová koncentrace CO pohybují od 4,779 µg/m3 (0,05 % limitu) u bodu č. 9- Horní Ves do 14,222 µg/m3 (0,14 % limitu) u bodu č. 4 Kostelec BČOV. Po uvedení posuzovaného záměru do provozu situace s provozem záměru (stavba 4902.1 v kategorii R 25,5/120 + přeložka II/490 v kategorii S 11,5/80 – dvoupruh s rezervou na čtyřpruh) se maximální 8hodinové koncentrace CO pohybují od 4,906 µg/m3 (0,05 % limitu) u bodu č. 9 - Horní Ves do 14,809 µg/m3 (0,15 % limitu) u bodu č. 4. Kostelec BČOV.

Benzen Pro situaci bez realizace záměru dosahují roční koncentrace benzenu v roce 2040 u referenčních bodů od 0,0005 µg/m3 (což je 0,01 % limitu) u bodu č. 9 - Horní Ves – do 0,0082 µg/m3 (0,16 % limitu) u bodu č. 3 – Malý Kostelec. Po uvedení posuzovaného záměru do provozu situace s provozem záměru (stavba 4902.1 v kategorii R 25,5/120 + přeložka II/490 v kategorii S 24,5/80 – čtyřpruh) se roční koncentrace benzenu pohybují v roce 2040 od 0,0016 µg/m3 (0,03 % limitu) u bodu č. 12 – Čerpací stanice PHM do 0,0158 µg/m3 (0,32 % limitu) u bodu č. 8 – Fryšták - stadion. Po uvedení posuzovaného záměru do provozu situace s provozem záměru (stavba 4902.1 v kategorii R 25,5/120 + přeložka II/490 v kategorii S 11,5/80 – dvoupruh s rezervou na čtyřpruh) se roční koncentrace benzenu pohybují v roce 2040 od 0,0016 µg/m3 (0,03 % limitu) u bodu č. 12 – Čerpací stanice PHM do 0,0163 µg/m3 (0,33 % limitu) u bodu č. 8 – Fryšták - stadion.

Suspendované částice – respirabilní frakce PM10 Pro situaci bez realizace záměru dosahují roční koncentrace suspendovaných částic PM10 v roce 2040 u referenčních bodů od 0,0022 µg/m3 (0,006 % limitu) u bodu č. 9 – Horní Ves do 0,0425 µg/m3 (0,11 % limitu) u bodu č. 3 – Malý Kostelec. Maximální denní koncentrace suspendovaných částic PM10 byla vypočtena od 0,029 µg/m3 (0,06 % limitu) u bodu č. 10 - ZOO Lešná do 0,428 µg/m3 (0,86 % limitu) u bodů č. 7 - Fryšták – městský úřad. Po uvedení posuzovaného záměru do provozu situace s provozem záměru (stavba 4902.1 v kategorii R 25,5/120 + přeložka II/490 v kategorii S 24,5/80 – čtyřpruh) se roční koncentrace suspendovaných částic PM10 pohybují v roce 2040 od 0,0116 µg/m3 (0,03 % limitu) u bodu č. 12 – Čerpací stanice PHM do 0,1197 µg/m3 (0,30 % limitu) u bodu č. 8 – Fryšták - stadion. Maximální denní koncentrace suspendovaných částic PM10 se pohybuje od 0,275 µg/m3 (0,55 % limitu) u bodu č. 1 – Kostelec - lázně do 0,710 µg/m3 (1,42 % limitu) u bodu č. 4 - Kostelec BČOV. Po uvedení posuzovaného záměru do provozu situace s provozem záměru (stavba 4902.1 v kategorii R 25,5/120 + přeložka II/490 v kategorii S 11,5/80 – dvoupruh s rezervou na čtyřpruh) se roční koncentrace suspendovaných částic PM10 pohybují v roce 2040 od 0,0118 µg/m3 (0,03 % limitu) u bodu č. 12 – Čerpací stanice PHM do 0,1222 µg/m3 (0,31 % limitu) u bodu č. 8 – Fryšták - stadion. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

103



Maximální denní koncentrace suspendovaných částic PM10 se pohybuje od 0,277 µg/m3 (0,55 % limitu) u bodu č. 1 – Kostelec - lázně do 0,735 µg/m3 (1,47 % limitu) u bodu č. 4 - Kostelec BČOV. Vypočtené hodnoty ročních koncentrací jednotlivých škodlivin z uvažovaných liniových zdrojů znečišťování ovzduší jsou v následující tabulce srovnány s hodnotami stávajícího imisního pozadí. Tab. č. 34 Hodnoty ročních koncentrací jednotlivých škodlivin (µg.m-3) Maximální příspěvky vyčíslené rozptylovou studií Se záměrem Polutant

Imisní pozadí

Výstavba

Bez záměru

Se záměrem (čtyřpruh)

(dvoupruh s rezervou na čtyřpruh)

NO2

do 26

CO

400 až 500

benzen PM10

0,163

0,0902

0,2193

0,2193

3,523 *)

9,666 *)

14,222 *)

14,809 *)

do 2

0,0024

0,0082

0,0158

0,0163

30 až 40

4,1775

0,0425

0,1197

0,1222

*) – pro CO jedná se maximální 8-mi hodinovou koncentraci

Touto rozptylovou studií byl vyčíslen příspěvek k imisní zátěži způsobený výstavbou záměru, provozem po stávající komunikaci II/490 bez realizace záměru v roce 2040 a příspěvek k imisní zátěži způsobený realizací záměru – provoz po rychlostní komunikaci R49 stavba 4902.1 a přeložky silnice II/490 (varianta čtyřpruh a varianta dvoupruh s rezervou na čtyřpruh). Při posouzení výstavby byl dále zohledněn i zbytkový provoz po stávající komunikaci II/490 v roce 2040. Tím bylo nadhodnoceno množství emisí z liniových zdrojů a výsledný příspěvek ke stávající imisní zátěži je na straně bezpečnosti. Při hodnocení etapy výstavby se dostáváme k poměrně významné koncentraci pro suspendované částice PM10, a to zejména z důvodu zohlednění sekundární prašnosti při přemisťování zemin v rámci výstavby. Vliv této časově omezené etapy lze minimalizovat režimovými opatřeními v rámci stavby (snižování zásob sypkých materiálů, udržování pořádku na staveništi a očista nákladních vozů vyjíždějících ze staveniště) a tím snížit vliv na venkovní ovzduší. Při hodnocení situace bez realizace záměru – při provozu na stávající komunikaci II/490, která vede členitým terénem okolo vodní nádrže Fryšták a zástavbou Malý Kostelec je nutné poznamenat, že imisní pozadí (stávající imisní zátěž) obsahuje již vliv automobilové dopravy projíždějící městem po komunikaci II/490. Lze konstatovat, že uvedené výsledné hodnoty pro všechny polutanty nepřekračují imisní limity stanovené nařízením vlády č. 597/2006 Sb. Při vyhodnocení situace s realizací záměru v roce 2040 vychází příznivěji alternativa řešení komunikace II/490 jako čtyřpruh než dvoupruh s rezervou na čtyřpruh. Dále je možné konstatovat, že při provozu transitní dopravy po novém úseku silnice R49 představovaného stavbou 4902.1 a obslužné dopravy jedoucí po přeložce komunikace II/490 dojde ke snížení průjezdnosti automobilů obydlenými sídly a tím i ke snížení imisní zátěže v těchto obydlených územích (např. Malý Kostelec). Provoz na silnici R49 navýší v posuzovaném území imisní zátěž a to zejména z toho důvodu, že bude na tuto komunikaci převedena transitní přeprava, která dříve projížděla Fryštákem. Uvedené výsledné hodnoty pro všechny polutanty pro situaci s realizací záměru v případě oxidu dusičitého NO2, oxidu uhličitého CO, suspendovaných částic resp. respirabilní frakce PM10 a benzenu nepřekračují imisní limity stanovené nařízením vlády č. 597/2006 Sb. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

104



5. Vliv na vody Vliv na hydrologický režim Výstavba rychlostní silnice R49, stavba 4902.1 Fryšták - Lípa (1. etapa) může ovlivnit hydrologický režim zájmového území následujícími způsoby: •

krátkodobým zvýšením průtoků povrchového odtoku z vozovek,

•

změnou proudění podzemních vod v důsledku vybudování zemního tělesa komunikace,

•

ovlivnění mělké hladiny podzemních vod v místech zářezů silnice.

v povrchových

tocích

v důsledku

zvýšeného

Ovlivnění množství vod Na zpevněné nepropustné ploše vozovky dojde k urychlení povrchového odtoku oproti okolnímu území. Vzhledem k dostatečně dimenzované retenční nádrži (je uvažována v terénní prohlubni, která se táhne od jižního okraje Fryštáku k východnímu okraji Fryštácké nádrže) se nepředpokládá významnější zvýšení průtoků ve vodotečích v okolí posuzovaného záměru a ve Fryštácké nádrži. Těleso rychlostní silnice se svými odvodňovacími prvky představuje umělou orografickou rozvodnici, která vymezuje odtokovou plochu pro přímý, tj. povrchový a hypodermický odtok k místu křížení komunikace s nějakým prostupem. Vliv na velikost základní složky odtoku, tj. na podzemní odtok, by komunikace mohla mít pouze v úsecích, kde jsou její nivelety, resp. kóty základových spár, pod maximálními úrovněmi hladin podzemních vod, tedy v úsecích hlubších zářezů. Ovlivnění jakosti vod S prováděním stavebních a přípravných prací je spojena možnost znečištění toku v důsledku stavebních prací či havárie (únik pohonných hmot, cementových vod apod.). Všechny tyto zásahy jsou spojeny s výrazným negativním dopadem na biotu vodního toku, a proto je nutné tyto negativní vlivy minimalizovat. Potenciální riziko kontaminace vod může souviset se špatným stavem strojů a vozidel, které se budou podílet na vlastní výstavbě, případně nedodržováním základních povinností stanovených pro provoz nákladních vozidel. Jakost vod může být při výstavbě ohrožena zejména při stavbě mostů přes vodní toky a silnice v jejich okolí. Proto je při výstavbě mostů přes vodní toky nutné zajistit, aby nedocházelo ke znečišťování vodních toků. Je také nutné správné načasování průběhu stavebních prací tak, aby se zamezilo zásahům do vodních toků v době nedostatečných průtoků. Z hlediska ovlivnění jakosti vod je komunikace ve fázi provozu potenciálním zdrojem kontaminace povrchových i podzemních vod. Dešťové odpadní vody mohou být znečištěny zejména těmito látkovými skupinami: •

toxickými stopovými prvky (těžké kovy),

•

nepolárními extrahovatelnými látkami (ropnými látkami),

•

růstovými inhibitory a herbicidy,

•

složkami posypových materiálů (chlorid sodný).

Výstavbou moderní rychlostní silnice R49 se zmenší riziko vnosu látek ropného původu do životního prostředí následujícími způsoby:


105



•

K vyšším emisím NEL ve výfukových plynech dochází při nedokonalém spalování paliva ve spalovacích motorech, a to především při řazení rychlostí a rozjezdu vozidel.

•

Nejnebezpečnějšími zdroji kontaminace ropnými látkami jsou havárie vozidel.

Ukazuje se, že postupujícím rozmachem využívání automobilových katalyzátorů se riziko vnosu toxických stopových prvků do prostředí, zejména Pb výrazně snižuje. Ani vnos nepolárních extrahovatelných látek (ropných uhlovodíků) z úkapů pohonných systémů dopravních mechanismů není příliš nebezpečný. Nebezpečný by ovšem mohl být jejich vnos následkem havárií. Ty samozřejmě není možné předvídat, a v tomto stadiu řešení nelze ani navrhovat konkrétní sanační opatření. Proto se v tomto směru omezujeme pouze na doporučení, aby se technickým řešením minimalizovalo nebezpečí havárií. Chloridová zátěž prostředí a vod v důsledku zimního ošetření povrchu vozovek se oproti současnému stavu zvýší pouze málo. Díky aplikaci úsporných opatření a mj. zaváděním nových technologií použití posypových materiálů dochází v posledních letech ke snižování spotřeby chloridů. Dále je nutné poznamenat, že faktorem nesporně snižujícím biologickou nebezpečnost aplikace posypových materiálů na bázi chloridů je i to, že tyto látky budou aplikovány výhradně v zimním období, tj. v období vegetačního klidu a za útlumu zooplanktonu v povrchových tocích. Protože chloridové ionty jsou relativně velmi pohyblivé, budou odplaveny dříve, než se stačí biotoxicky projevit, nejpozději po začátku vegetační sezóny. Z toho důvodu předpokládáme, že nárůst chloridové zátěže nebude významný. K zamezení vniknutí ropných látek do vodotečí budou navržena příslušná technická opatření. Vliv na charakter odvodnění oblasti V rámci výstavby posuzované stavby dojde k lokální změně charakteru odvodnění v důsledku provedení přeložky Fryštáckého potoka a úprav Lukovského a Štípského potoka. Zejména přeložka bude znamenat lokální změnu ve vedení vodního toku. Nové, přeložené koryto Fryštáckého potoka by mělo být navrženo tak, aby splňovalo zásady využívané pro revitalizaci vodních toků. Mělo by být co nejvíce členěné (zákruty, různé hloubky apod.). Kromě pozitivního vlivu přeloženého členitého koryta na biotu má členitý tok také výrazně lepší vlastnosti z hlediska vodní kapacity a schopnosti mírnit výkyvy v průtoku vody. V souvislosti s přeložkou Fryštáckého potoka a úpravami Lukovského a Štípského potoka dojde také k ovlivnění záplavového území. Je proto nutné, aby správce vodního toku požádal o souhlas se zásahem oprávněný vodoprávní orgán, který posoudí možnost provedení této stavby a její vliv na záplavové území. Vzhledem k navrženým opatřením (členitost přeložených či upravovaných toků s minimalizací zpevněných úseků a s výsadbou zpevňujících dřevin) se ovlivnění záplavového území dotčených toků nepředpokládá. Ovlivnění hydrogeologických charakteristik a zdrojů vod Z výsledků geotechnických průzkumů (viz Příloha č. 8 – Vlivy stavby na kvalitu a množství vod) vyplývá, že zájmové území je v současné době vodohospodářsky málo významné a díky tomu lze při daném směrovém a výškovém vedení tras očekávat jen poměrně malý negativní vliv na současné hydrogeologické poměry. Z hlediska potenciálních negativních vlivů dílčích stavebních objektů na hydrogeologický režim mají rozhodující význam zářezové úseky protínající protáhlé elevace mezi jednotlivými erozními údolími nebo depresemi, které jsou situovány v obou hlavních dílčích stavbách (hlavní trasa R49, trasa přeložky ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

106



II/490). Ve všech zářezových tělesech byly v etapě předběžného průzkumu realizovány průzkumné vrty pod niveletu zářezu, u hlubšího zářezu Z2P napříč elevačním hřbetem u Kostelce se pak jednalo o několik trvale hydrogeologicky vystrojených pozorovacích vrtů. Díky tomu je možno v této etapě přípravy projektové dokumentace reálně odhadnout míru negativního dopadu provedení zářezového tělesa na hydrogeologický režim a naopak. Geologická predispozice rozděluje v tomto směru zářezová tělesa do dvou oblastí (hydrogeologických rajónů) – Fryštácké brázdy a Magurského flyše. Zářezy v prostoru Fryštácké brázdy (hlavní trasa, MÚK Fryšták a úvodní úsek přeložky II/490) probíhají vesměs protáhlými elevacemi mezi dílčími erozními, dnes zpravidla bezvodými údolími. Tyto zářezy zasáhnou hloubkově buď pouze svrchní patro sprašoidních zemin, anebo v nepatrné části i zónu pliocénních pelitických uloženin – tedy prostředí se značně omezenou průlinovou propustností nevytvářející podmínky pro existenci vydatnějšího zvodnění. Pouze v nejhlubším zdejším zářezu v MÚK Fryšták na souběhu větví B-D-E je podle současných měření zjištěna ustálená hladina podzemní vody mírně nad úrovní nivelety zářezu, tedy jedná se o zemní těleso s určitým potenciálním negativním vlivem, kdy zejména v obdobích vyšších srážkových úhrnů resp. následně po nich je nutno počítat se slabými průsaky podzemní vody do bazální části zářezu. Tento zářez je situován poměrně daleko od stávající zástavby, takže při předpokládaném nevýrazném drenážním účinku na okolí (drenážní žebra v dolní polovině zářezu svedená do podélného příkopku) nemůže mít žádný negativní dopad na stávající zdroje podzemních vod. Zářezy v Magurském flyši jsou dva, zásadního významu je zářez Z2P napříč elevačním hřbetem u Kostelce s hloubkou až 13 metrů, který svou niveletou zřetelně zasahuje pod zjištěné úrovně hladin podzemní vody. Pro toto území je charakteristický specifický hydrogeologický režim se dvěma horizonty podzemní vody (periodický mělký oběh podzemních vod ve svahovinách a rozvolněné zóně flyše a trvalý puklinový oběh v hlubším patře rytmického flyše). S výjimkou obou mělčích bočních křídel bude celé zářezové těleso negativně ovlivňováno místním specifickým hydrogeologickým režimem mimo jiné silně závislým na momentálních klimatických trendech. Směr proudění podzemních vod je shodný se sklonitostí místního terénu – platí směr proudění od V k Z resp. v křídelních úsecích zářezu Z2P k JZ nebo SZ. Plánovaný zářez tak protíná místní zvodně a především na levém svahu ve směru staničení je nutno počítat s průniky podzemních vod a zásadním ovlivněním místního režimu. Nutno počítat s realizací svislých drenážních žeber – v levém svahu provedených v podstatě na celou výšku zářezu, aby byly podchyceny oba zvodnělé horizonty, v pravém svahu by byla žebra situována jen v dolní části svahu lokálně podle dispozice geotechnického dozoru (během hloubení zářezu budou mapovány puklinové vývěry podzemní vody, které by byly nutno následně podchytit drenážními žebry). Svislá žebra by byla napojena na oboustranné svodné příkopky, které by odváděly vodu mimo těleso zářezu. Zářez bude mít díky své značné hloubce citelný plošný drenážní účinek a může částečně ohrozit kapacitu domovních studní pod zářezem v Malém Kostelci. Proto je navržen v souvislosti s posuzovanou stavbou v lokalitě Malý Kostelec monitoring podzemních vod. V případě zjištění významného poklesu hladin podzemních vod v monitorovaných studnách v souvislosti s posuzovanou stavbou, bude nutné tuto újmu dostatečně kompenzovat. Druhý zářez v Magurském flyši Z3P je vlastně pouze pravostranný odřez bočního svahu v neobydlené zalesněné oblasti bez jímacích zdrojů podzemní vody. Předpokládané lokální puklinové výrony podzemních vod v dolní části odřezu bude nutno podchytit sběrnými žebry do podélného žlabu, který pak přes propustek převede akumulované vody pod komunikací do toku Fryštáckého potoka.


107



Provoz komunikace Kontaminace podzemních vod způsobené vlivem dopravy nepředpokládáme, zkušenosti z jiných lokalit ukazují, že běžný provoz nevede k žádnému výraznému zhoršení kvality podzemních vod z hlediska obsahu ropných látek nebo těžkých kovů od výfukových plynů. Lze předpokládat, že tyto polutanty se mohou hromadit spíše v bezprostředním okolí stavby tj. ve vlastních tělesech zářezů či násypů. V případě dopravní nehody s únikem pohonných hmot se obecně pozitivně projeví přítomnost svrchního jílovitého patra, které v krátkodobém hledisku daného problému zadrží kontaminanty před průnikem do zvodnělé zóny. Na druhou stranu je však nutno zvážit vliv melioračních systémů, které odtok infiltrujících vod naopak urychlují. Přehrada na Fryštáckém potoce Jedná se o přehradu, která byla vybudována primárně jako zdroj pitné vody pro Zlín a okolí. Podle aktuálního sdělení pracovníků Povodí Moravy není v současné době přehrada využívána pro vodárenské účely, nicméně ochranná pásma PHO jsou nadále uváděna ve vodohospodářských mapách jsou platná. Hlavní trasa R49 ve staničení km 18,000 až 19,000 a celý prostor MÚK Fryšták leží v PHO II a. Trasa přeložky II/490 leží v úseku staničení km 0,000 až 1,900 rovněž v PHO II a, taktéž i úsek odpovídající zhruba estakádě MO5 (přes údolí Lukovského potoka) leží v PHO II a. V oblasti ochranných pásem vodního zdroje Fryšták je nutno zvýšit důraz na ekologické zabezpečení stavby, především na provoz stavebních strojů a mechanizmů. V těchto úsecích je nutno vyloučit jakékoliv skladování látek ekologicky rizikových, situování stavebních dvorů, dlouhodobější odstávky stavebních mechanizmů apod. Pro případ ekologické havárie je nutno vypracovat provozní a havarijní plán a nechat ho odsouhlasit příslušným orgánem vodohospodářské správy ve Zlíně. Individuální zdroje – domovní studny Posuzované trasy R49 a přeložky II/490 probíhají většinou mimo bezprostřední dosah zastavěných částí obcí, takže v pásu o šíři cca 1 km nejsou žádné obytné objekty, které by domovními studnami disponovaly. Pouze na dvou místech se stavby přibližují obytným celkům: - Fryšták-město (JV sektor): úvodní úsek přeložky II/490 v km 0,000 – 0,400 se přibližuje okraji města, resp. jeho části využívané spíše komerčně nebo sportovně (fotbalové hřiště, objekt stavebnin, čerpací stanice PHM). Stavba přeložky zde probíhá v úrovni terénu a nejsou tedy žádné objektivní důvody k tomu, aby místní domovní studny byly ohroženy na kvalitě nebo kvantitě (měření na nejbližších studnách u přeložky je uvedeno v následující tabulce. - Kostelec u Zlína: stavba přeložky II/490 je navržena do pruhu polí, oddělujících dvě obydlené zóny („Velký“ a „Malý“ Kostelec). V obou částech obce jsou hojné domovní studny, které slouží obyvatelům jako doplňkový zdroj pitné vody (obec je napojena na obecní vodovod). Stavba přeložky je v úseku poměrně blízce se dotýkajícímu obydleným částem obcí vedena lokálně ve velmi hlubokém zářezu Z2P, a to v oblasti charakteristické existencí periodicky velmi mělkého zvodnění vázaného na deluviální uloženiny + eluvium paleogénu. Druhý horizont podzemní vody je pak vázán na příhodné lokální plochy nespojitosti hlouběji v paleogenním horninovém masívu. Je tedy nutné konstatovat, že domovní studny v oblasti Malého Kostelce jsou navrhovanou stavbou zásadně ohroženy a jejich vydatnosti mohou být odvodňovacími systémy zářezového tělesa Z2P výrazně negativně ovlivněny. Proto je navržen v souvislosti s posuzovanou stavbou v lokalitě Malý Kostelec monitoring podzemních vod. V případě zjištění významného poklesu hladin podzemních vod v monitorovaných studnách, bude nutné tuto újmu dostatečně kompenzovat. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

108



Tab. č. 35 Tabelární přehled provedených záměr hladin ve studních ve dvou etapách předběžného geotechnického průzkumu (2001-2002, 2006) Číslo

Umístění studny, jméno

Celková hl.

Měření

Měření hl.

Měření hl.

Měření hl.

studny

majitele pozemku

studny (m),

hl.podz.

podz. vody

podz. vody

podz. vody

(výška odm.

vody

I. 2002

IV. 2002

IX. 2006

bodu)

X. 2001

Kostelec, Fryštácká 179

6,70

1,15

0,85

0,90

2,30

p. Klička

(0,30)

Kostelec, Přehradní 460

10,25

0,85

nepřístupno

1,10

3,60

p.Kubec

(0,30)


9,50

2,05

3,10

2,25

3,90

p. Bačovčík

(0,25)


6,00

1,40

1,90

1,80

2,76

p. Julina

(0,40)


10,40

3,20

4,50

4,80

6,36

p. Fišer, pí. Rudolfová

(0,20)


9,80

3,45

5,20

3,80

5,07

p. Šták

(0,60)

Kostelec, Májová 260

11,05

1,50

4,25

2,90

4,36

p. Kovář

(0,25)


14,31

11,15

nepřístupno

11,10

11,58

p. Penc

(0,20)


9,90

6,20

6,55

6,40

6,70

p. Skřivánek

(0,40)


17,15

11,30

11,90

11,20

12,12

p. Luža

(0,10)


9,40

6,45

7,45

6,80

7,90

pí. Baránková

(0,20)


15,15

12,70

12,25

11,85

12,06

p. Ondráček Vladimír

(0,15)


13,20

9,25

10,25

nepřístupno

10,23

p. Ondráček Jiří

(0,25) 8,25

8,90

8,78

8,98

9,40

9,95

9,60

10,05

9,45

10,15

9,90

9,85

S1

S2

S3

S4

S5

S6

S7

S8

S9

S 10

S 11

S 12

S 13

S 14

S 15

S 16

Kostelec, Vodárenská 178

p.

13,55

Řezníček

(0,25)


12,25

p. Bank

(0,15)


14,35

Povodí Moravy

(0,25)


109



Číslo


Celková hl.

Měření

Měření hl.

Měření hl.

Měření hl.

studny

majitele pozemku

studny (m),

hl.podz.

podz. vody

podz. vody

podz. vody

(výška odm.

vody

I. 2002

IV. 2002

IX. 2006

bodu)

X. 2001


8,65

1,50

1,70

1,60

2,12

p. Henčl

(0,30)


20,00

8,63

nepřístupno

8,90

10,93

pí. Hašpicová

(0,57)


13,10

8,35

nepřístupno

8,30

8,51

p. Kowalczyk

(0,25)


9,00

6,20

6,65

6,53

6,09

p. Macek, pí. Štaubová

(0,20)


16,10

7,10

7,95

7,75

7,18

p. Velikovský, pí. Ovesná

(0,70)


14,00

7,40

7,95

7,85

7,40

Povodí Moravy

(0,30)

Fryšták město

?

2,18

nepřístupno

nepřístupno

nepřístupno

stanice PHM - HV 5

(0,40)

Fryšták město

?

2,02

nepřístupno

nepřístupno

nepřístupno

stanice PHM - HV 4

(0,30)

Fryšták město

?

1,06

nepřístupno

nepřístupno

nepřístupno

stanice PHM - HV 1

(0,43)

Fryšták město

?

1,43

nepřístupno

nepřístupno

nepřístupno

stanice PHM - HV 2

(0,30)

Fryšták město

11,70

4,60

5,95

nepřístupno

6,99

Sportovní 340, p. Fuksa

(0,40)

Fryšták město

12,50

4,25

5,60

4,30

6,51

Sportovní 337, p. Petřík

(0,25)

Fryšták město

10,80

3,78

4,95

nepřístupno

6,20

Sportovní 302, p. Dlabaja

(0,40)

Fryšták město

10,95

2,85

3,95

2,90

4,84

Sportovní 241, p. Maroň

(0,25)

Fryšták město

8,95

2,85

4,00

3,00

4,90

Zlínská 260, TJ Fryšták

(0,50)

Kostelec, Májová 264,268

10,60

p. Fuksa, p. Beránek

(0,20)


10,00

S 17

S 18

S 19

S 20

S 21

S 22

S 48

S 49

S 50

S 51

S 56

S 57

S 58

S 59

S 60

S 78

S 79

p. Zbořil (0,20) ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

8,26

9,00 110



Číslo


Celková hl.

Měření

Měření hl.

Měření hl.

Měření hl.

studny

majitele pozemku

studny (m),

hl.podz.

podz. vody

podz. vody

podz. vody

(výška odm.

vody

I. 2002

IV. 2002

IX. 2006

bodu)

X. 2001

S 80

S 81


8,07

p. Fišer

(0,30)


11,96

3,63

10,44

(0,25) S 82


24,00

p. Kořenek

(-1,87)

Fryšták město, Zlínská 260

9,92

TJ Fryšták

(0,45)

S 83

11,67

4,96

Závěrem je ještě třeba zmínit výskyt sirovodíkových minerálních podzemních vod, které jsou dosud balneologicky využívány v lázeňském domě jižně od Kostelce. Ochranné pásmo těchto lázeňských vod běží de facto až k Fryštáckému potoku a zahrnuje tak i část území MÚK Kostelec. Posuzovaným záměrem však nebudou tyto vody dotčeny. Shrnutí Zájmové území je v současné době vodohospodářsky málo významné, neboť Fryštácká přehrada již delší dobu není vodárensky využívána, tvoří pouze případnou rezervu. Díky tomu lze při daném směrovém a výškovém vedení tras očekávat jen omezený negativní vliv stavby na současné hydrogeologické poměry (výjimkou je v tomto smyslu zářez na přeložce II/490 mezi Malým a Velkým Kostelcem). V zájmovém území nejsou kromě nevyužívané Fryštácké přehrady stanovena žádná další ochranná pásma vodních zdrojů a nenachází se zde jímací objekty hromadného užitku. Obytné územní celky v dotyku stavby jsou zásobovány obecními nebo oblastními vodovody; domovní studny jsou podle sdělení jejich majitelů užívány jako doplňkový zdroj pitné vody. V následujícím období projektových příprav, resp. ve vyšším stupni průzkumu je doporučeno provádět hydrogeologický monitoring úrovní hladiny podzemní vody, a to v již instalovaných pozorovacích HG vrtech jak z roku 2002, tak z roku 2006 (PJ264, PJ266, PJ267, PJ3605, PJ4024, PJ4025, PJ4027), i ve vybraných domovních studních ze sady, která je uvedena v předběžném GTP – vybrané studny reprezentují riziková styková území obcí s trasou stavby vedenou v zářezech. Sledování studní doporučujeme především u následujících objektů: - S 48 - S51, S60 a S83 ve Fryštáku, - S 8 – S17 v Malém (Dolním) Kostelci, - S 2 – S7 a S78 ve Velkém (Horním) Kostelci. V případě zjištění významného poklesu hladin podzemních vod v monitorovaných studnách v souvislosti s posuzovanou stavbou, bude nutné tuto újmu dostatečně kompenzovat. Z podrobného posouzení vlivů stavby na množství a kvalitu vod vyplývá, že navržené vedení stavby 4902.1 a přeložky silnice II/490 v okolí vodní nádrže Fryšták nebude při respektování navržených opatření v kapitole D. IV. této dokumentace znamenat negativní ovlivnění tohoto vodního zdroje. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

111



6. Vlivy na půdu, horninové prostředí a přírodní zdroje Trvalé a dočasné zábory ZPF a PUPFL Realizací hodnocené stavby dojde k trvalému i dočasnému záboru zemědělského půdního fondu. Záměr si rovněž vyžádá trvalý zábor PUPFL. Stavba 4902.1 prochází převážně přes ornou půdu, v minimální míře přes drobné lesní pozemky a louky. Celkový trvalý zábor zemědělského půdního fondu v důsledku realizace stavby 4902.1 je v k.ú. Fryšták 0,36 ha, v k.ú. Dolní Ves 26,29 ha, (k tomu ještě SSÚRS Fryšták 2,33 ha) a v k.ú. Kostelec 15,55 ha. Celkem bude zabráno 44,53 ha. Vyhodnocení trvalého záboru ZPF stavbou dle dotčených katastrálních území včetně vyhodnocení dotčených BPEJ bude součástí žádosti o vynětí ze ZPF, které bude vydávat dle § 9 zákona č. 334/1992 Sb. příslušný orgán ochrany zemědělského půdního fondu. Bonity půd dotčených stavbou dosud nebyly v této fázi projektových příprav podrobněji specifikovány. Na základě Map tříd ochrany ZPF Zlínského kraje (1:5000) však lze konstatovat, že stavbou budou dotčeny půdy I. a II. třídy ochrany ZPF. Ornice sejmutá z ploch trvalého záboru bude použita na zpětné ohumusování svahů komunikace. Ornice určená pro zpětné ohumusování bude uložena na skládkových plochách a řádně ošetřována. Ornice z manipulačních ploch dočasného záboru bude sejmuta a uložena na oddělené skládky v místě pomocného zařízení staveniště. Po ukončení prací bude tato ornice zpět rozhrnuta a následně bude provedena rekultivace. Případný přebytek ornice může být použit i na rekultivace nebo zlepšení bonity vybraných pozemků ZPF Zlínského kraje. Stavbou 4902.1 budou nevyhnutelně dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa. Trvalý zábor PUPFL projektovanou stavbou bude minimalizován. Vynětí z PUPFL bude realizováno v souvislosti s realizací vlastní stavby komunikace a bezprostředně souvisejících objektů, jako jsou silniční příkopy, přeložky polních cest, sjezdy, protihluková opatření, opěrné stěny apod. Trvalý zábor PUPFL bude v rozsahu 1,3070 ha. V obou posuzovaných variantách (čtyřpruh a dvoupruh s rezervou na čtyřpruh) bude vliv na trvalé a dočasné zábory ZPF a PUPFL stejný. Znečištění půdy Ke kontaminaci půd může u hodnocené stavby dojít: •

v průběhu výstavby,

•

provozem na silnici

•

haváriemi spojenými s únikem nebezpečných látek.

Při výstavbě bude půda vystavena řadě nepříznivých vlivů jako je narušení struktury v důsledku pohybu těžkých stavebních mechanismů, dočasná změna odtokových poměrů, ruderalizace a v neposlední řadě i zvýšené riziko kontaminace v důsledku havárie (např. uniklé oleje a ropné produkty). Ke znečištění půdy může dojít při zemních pracích, popř. při další manipulaci únikem pohonných a mazacích látek. Toto nebezpečí lze minimalizovat zabezpečením strojů proti úniku ropných látek, preventivní a pravidelnou údržbou veškeré mechanizace, modernizací strojového parku a dodržováním bezpečnostních opatření při manipulaci s těmito látkami. V rámci stavebních prací také často dochází ke znečištění půdy zbytky stavebních hmot. Bude nezbytné, aby dodavatel stavby dbal na řádné dodržování nejen technologických stavebních postupů, ale i ochrany jednotlivých složek životního prostředí. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

112



Obecně lze konstatovat, že při dodržení všech předpisů týkajících se ochrany životního prostředí je toto riziko minimální. Kontaminace půd v okolí silnic během provozu je způsobována zejména těžkými kovy, chloridy a ropnými látkami šířícími se do okolí ve formě roztoků, aerosolů, jemných pevných částic (prach) a směsí plynů. Ze studií věnovaných kontaminaci rostlin a půdy vlivem provozu na silnicích vyplývá, že: •

znečištění od okraje komunikace prudce (exponenciálně) klesá a pozaďových hodnot se dosahuje 50-150 m od komunikace podle velikosti lineárního zdroje, resp. intenzity vozidel za jednotku času, složení dopravního proudu, velikosti emitovaných částic,

•

znečištění půdy je soustředěno hlavně v povrchové vrstvě (cca 3-5 cm, maximálně 20 cm v případě, že tato půda není obhospodařována orbou)

•

znečištění v půdním profilu klesá s přibývající hloubkou,

•

na závětrné straně je větší koncentrace znečištění než na straně návětrné.

Havárie a úniky nebezpečných látek, které budou součástí přepravovaných nákladů, lze považovat za významné nebezpečí pro okolní pozemky i pro vzdálenější okolí komunikací. Za nejúčinnější způsob omezení rizika vlivu havárií považujeme sledování a stanovení podmínek pro přepravu nebezpečných nákladů. Výstavba moderní rychlostní silnice riziko běžných havárií automobilů snižuje. Změna odtokových poměrů Změna odtokových poměrů bývá nejčastěji spojena s nevhodným situováním deponií materiálů či skrývkových zemin, které brání odtoku vod. Ve spojení se zhutněním půdy v místech přístupových komunikací či okolí stavenišť pak dochází k podmáčení pozemků a v některých případech i ke stagnaci vody na jejich povrchu. Půdní povrch je rovněž degradován pohybem mechanizace a nákladních automobilů. Při nedostatečném zpevnění přístupových cest může ve fázi výstavby dojít k rychlému poškození jejich povrchu, vyjetí hlubokých kolejí a v mokrém období roku (jaro, podzim, či po vydatných deštích) se tyto komunikace stávají nesjízdnými i pro nákladní automobily. Často potom dochází k vyjíždění nových, paralelních cest mimo pro stavbu vytyčené pozemky. Zdroje materiálu pro výstavbu a lokality pro uložení přebytečných výkopků Problematika materiálových zdrojů a lokalit pro uložení přebytků výkopu nevhodného materiálu bude řešena v rámci dalších stupňů projektové dokumentace. Zdroj materiálu není v této fázi určen. Specifikace zemníku bude provedena až dodavatelem stavby. Z hlediska vhodnosti výkopových zemin získávaných v zářezech přímo v trasách posuzované stavby je nutno konstatovat, že pro jejich zpětné použití do násypů je prakticky celý objem hodnocen jako málo vhodný až nevhodný. Z rozhodující míry se v zářezových partiích budou objevovat jemnozrnné jílovitoprachovité zeminy, jejichž zpětné použití do exponovaných násypů je značně limitováno a závisí především na momentální vlhkosti těžených zemin, příznivosti klimatických vlivů během výstavby tj. těžby a deponování, technologické kázni dodavatele apod. Jedná se tedy vesměs o faktory značně problémové, které většinou obecně vedou k rozhodnutí nenavrhovat použití těchto zemin bez technologických úprav, což je i plně v souladu s ČSN 736133 „Navrhování a provádění zemního tělesa pozemních komunikací“. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

113



Meliorované pozemky V hodnoceném území, zvláště v blízkosti vodních toků, jsou časté meliorované pozemky. Tyto úpravy se prováděly v sedmdesátých letech minulého století za účelem „zhodnocování“ zemědělské půdy. Odvodněním podmáčených a zamokřených pozemků možná došlo ke zlepšení kvality zemědělské půdy, bylo však ztraceno mnoho cenných biotopů podmáčených luk a pramenišť. V místech přechodu rychlostní silnice R49 přes odvodňovací systémy bude nutné provést technická opatření, která umožní zachovat jejich stávající funkci. V případě jejich porušení by mohlo dojít k opětovnému zamokření pozemků a mohlo by tak poškodit vlastníky těchto pozemků. Při zásahu do odvodňovacích systémů může dojít ke změnám v hydrologickém režimu dotčených pozemků a důsledky zásahu lze jen těžko předvídat. Jelikož se jedná o technickou infrastrukturu, bude nutné tyto systémy před zahájením stavby zmapovat a při realizaci stavby respektovat. Pozemkové úpravy U zemědělských pozemků dojde výstavbou komunikace k jejich rozdělení, důsledkem čehož mohou v některých případech vznikat plochy s nepříznivým tvarem nebo tak malou výměrou, že se jejich obhospodařování stane nerentabilním. Přestože bude na tyto pozemky zajištěn vhodný přístup pro příslušnou zemědělskou techniku, bude ztíženo jejich obhospodařování. Tuto problematiku budou v dalším stupni řešit komplexní pozemkové úpravy. Vliv stavby na horninové prostředí, nerostné zdroje, stabilitu půdy a erozi Stavbou silnice vznikne nový liniový útvar v území. V těsné blízkosti nové stavby dojde lokálně ke změnám topografie (násypy, zářezy, mosty). K výrazným změnám morfologie terénu v hodnocené oblasti však nedojde. Největším zásahem do původní morfologie terénu bude budování mostních objektů. Případný vliv na stabilitu hornin a půdy budou mít zářezy. Zářez v úseku přechodu přes výraznou elevaci nad Malým Kostelcem je zcela specifický, neboť bude zčásti hlouben v prostředí poloskalních až skalních hornin, zčásti v zeminách. V místech největšího zahloubení bude zářez svrchu hlouben v kvartérních jemnozrnných zeminách (GT3 a GT4), poměrně mělko však dochází k přechodu do paleogenního podkladu s bohatým flyšoidním střídáním jílovců, prachovců a křemitých pískovců. Větší část zářezu tak bude hloubena v poloskalních až limitně skalních horninách (zdravé lavicovité křemité pískovce). Obecně lze sklon 1:1,75 považovat u hlubší části zářezového úseku (myšlena hloubka přes 6 metrů) za příliš strmý i přesto, že zářez bude hlouben v prostředí poloskalních až lokálně skalních hornin. Rizikové jsou totiž jílovcové polohy, které postupem času v zářezu zvětrávají a výrazně ztrácejí své původní vlastnosti. V této fázi doporučujeme uvažovat se sklonem nejvýše 1:2,5 + s realizací přerušovací lavice o šířce alespoň 2 m (platí pro hloubku zářezu přes 6 m). Původně uvažovaný sklon 1:1,75 by byl možný jen za předpokladu, že by byly svahy dokonale ochráněny před zvětráváním. Dále je nutno u hlubšího zářezu v rytmickém flyši zásadně posoudit úložné poměry horninového masívu ve vztahu na možnost vzniku deformací svahu sesouváním horninových bloků po predisponovaných plochách nespojitosti zejména po vrstevních plochách oddělujících rigidní pískovce od jílovců. Zářez v MÚK Fryšták na souběhu větví B-D-E limitně 6 m hluboký bude hlouben v jemnozrnných zeminách (GT3, omezeně při bázi i GT6). Za předpokladu důsledné eliminace vlivu podzemní vody je pravděpodobné, že sklon svahu nebude muset být zploštěn. Důležité i bude finální ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

114



výškové posazení větve B – pak lze provést finální závěr o ponechání či mírnému zploštění navrženého svahu. Specifický je i případ jednostranného odřezu Z3P na pravé straně rozšiřované komunikace II/490 do relativně prudkého, hustě zalesněného svahu. Předpokládaný sklon svahu je v poměru min. 1:1,75. V místě samém je zcela nepřístupný terén pro průzkumnou techniku, takže po jasném osazení odřezu bude nutno v etapě podrobného GTP provést ručně kopanou paženou šachtici (svahovou rýhu), aby i zde byly stanoveny úložné poměry paleogénu a bylo možné kvalifikovaně odhadnout potenciální rizika sesouvání horninových bloků. Jako bezpečnější varianta se jeví podchytit odřez opěrnou stěnou. V dalších fázích projektové přípravy se bude nutné samostatně vyjádřit ke stabilitním podmínkám zářezů (ale i drobných násypů) při přechodu trasy přeložky přes sesuvná území poblíž Kostelce. Snížení rizika půdní eroze by mělo být zajištěno dodržením pracovních postupů a navržených opatření (viz kap. D. IV). Nerostné zdroje nebudou realizací záměru dotčeny.

7. Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy Flóra Zásah do floristických poměrů v souvislosti s realizací stavby 4902.1 bude převážně soustředěn na zásah do polních kultur, lesních a lučních porostů. Dále bude nutné provést kácení stromů v místech střetu s vegetací lemující překračované vodní toky a komunikace. Sledované území bylo rozčleněno do 11 typických lokalit z hlediska vegetace. Pro sledované lokality je typické větší či menší ovlivnění antropogenní činností. Většinu území zabírají člověkem intenzivně ovlivňované biotopy (pole, kulturní louka, smrkový les) bez větší floristické hodnoty. Na řadě zkoumaných lokalit byla zjištěna přítomnost velkého počtu ruderálních druhů. Přirozená, popř. polopřirozená vegetace se dochovala v podobě liniové vegetace podél vodotečí. Tato společenstva jsou však na některých místech ohrožena invazí nitrofilních druhů a polních plevelů v důsledku intenzivního využívání okolních pozemků. Z dřevin se nejčastěji podél vodotečí vyskytují vrby, topoly a jasan. K nejhodnotnějšímu území z botanického hlediska patří lokality v okolí vodního nádrže Fryšták a vegetace Fryštáckého potoka. Na sledovaných lokalitách nebyly nalezeny žádné chráněné a ohrožené druhy cévnatých rostlin ve smyslu vyhlášky č. 359/1992 Sb. v platném znění. Nebyla zjištěna ani přítomnost ohrožených druhů rostlin uvedených v Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin ČR (ed. Procházka, 2001). V souvislosti s realizací daného úseku rychlostní silnice (včetně přeložky silnice II/490) se nepředpokládá významný negativní vliv na flóru daného území. Nedojde k zničení celých biotopů ani k narušení botanicky zvláště cenných lokalit. V daném území se vyskytují druhy běžné i v širším okolí. Při realizaci vlastní silnice je třeba omezit zásah do okolních ploch podél komunikace na minimum. Je třeba citlivě řešit především vedení komunikace podél Fryštáckého potoka a přes vodní nádrž Fryšták. Podél tělesa rychlostní silnice R49 (v rámci trvalého záboru stavby) bude realizována doprovodná zeleň tvořená pásem dřevin. Cílem vegetačních výsadeb na násypech a zářezech komunikace bude co největší zapojení tělesa komunikace do krajiny. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

115



Fauna Stavbou dojde k zániku části lesního, polního a lučního biotopu. Dále budou ovlivněny úseky překračovaných vodních toků. Větší ovlivnění fauny záměrem lze očekávat u fauny bezobratlých, která je méně mobilní než fauna obratlovců. Lze předpokládat, že populace obratlovců se přesune na obdobné lokality v okolí. Výsledky zoologického průzkumu dokládají, že celé území připravované stavby je běžným segmentem kulturní krajiny, který obývají většinou hojné adaptabilní a velmi hojné eurytopní druhy agrocenóz a nepůvodních stanovišť. Cennější společenstva se vyskytují pouze v lesních porostech, zejména v torzu porostu nad levým břehem Lukovského potoka v místě přemostění a fragment lesního porostu v místě budování mimoúrovňové křižovatky Kostelec. Jedná se o lesní porosty s druhovou skladbou dřevin a keřů blízkou původnímu stavu. Podobné porosty se však nacházejí v blízkém i vzdáleném okolí stavby. Nejméně zachovalou a z hlediska přírodovědného nejméně zajímavou plochou jsou rozsáhlé agrocenózy jižně od Fryštáku a mezi Malým Kostelcem a Kostelcem. Stavba komunikací včetně rozsáhlé mimoúrovňové křižovatky, stejně jako stavba areálu Správy a údržby rychlostní silnice u MÚK Fryšták, nemůže závažně ohrozit zdejší živočišná společenstva nebo zlikvidovat populace zde žijících druhů. Celkem bylo zjištěno 28 zvláště chráněných druhů živočichů. Byly zjištěny dva kriticky ohrožené druhy. Jedná se o zaletujícího netopýra velkého a jednoho jedince raka říčního ve Fryštáckém potoce. Letouni jsou však v případě stavby silnice opravdu málo dotčenou skupinou. Letouni se pohybují běžně křížem krážem naší kulturní krajinou protkanou nespočtem silnic a jejich přítomnost v agrární krajině není legálním důvodem k omezení nebo nepovolení stavby silnice. V kategorii silně ohrožený druh byly pozorovány 4 druhy (ještěrka obecná, rosnička zelená, skokan zelený a skokan štíhlý). V kategorii ohrožený druh bylo zjištěno 22 druhů. Jedná se vesměs o živočichy, kteří se v oblasti vyskytují běžně a hojně (mravenci rodu Formica, uvedené druhy čmeláků rodu Bombus), nebo se v trase pohybovali při hledání potravy (např. čáp bílý, kormorán velký). U žádného ze zjištěných zvláště chráněných druhů nebyla v trase stavby zjištěna vyšší koncentrace jedinců, izolované hnízdiště nebo plocha hromadného rozmnožování a vývoje. Vesměs se jedná o druhy, které jsou běžně rozptýlené i v okolí, nebo jen trasou stavby migrující. Proto lze předpokládat, že realizace stavby nijak zvlášť neohrozí, neoslabí ani nezničí jejich zdejší populace. Výjimkou je přítomnost raka říčního. Ač se pravděpodobně jedná o slabou populaci (nalezen jeden živý exemplář) bude třeba ve vhodném termínu před provedením úprav příslušného úseku Fryštáckého potoka provést detailní průzkum a následný transfer nalezených jedinců do nedotčených částí toku. Základním opatřením, které je nutno dodržet na všech úsecích stavby, je provedení těžby dřevin v mimovegetačním období (říjen až březen). Ve stejném termínu by měla proběhnout i skrývka svrchní vrstvy půdy. Toto opatření přispěje k eliminaci škod na populacích živočichů. Kácení dřevin rozhodně nesmí být provedeno v hnízdním období (duben – červenec). Pokud budou respektována navržená opatření, záměr nebude představovat ohrožení zvláště chráněných druhů živočichů. Realizací záměru dojde vlivem rušení k možnému samovolnému přesídlení některých živočichů na obdobná či vhodnější stanoviště, což nepředstavuje ohrožení jejich populací.


116



Migrační bariéry Vzhledem k výstavbě nové komunikace a předpokládanému zintenzivnění dopravy dojde k zvýraznění bariérového efektu silnice a fragmentace krajiny z hlediska migrace volně žijících živočichů. Průchodnost pro migrující živočichy by měla být řešena jiným způsobem (podchody či propustky). Přitom tato místa musí splňovat parametry průchodů vhodných pro různé živočichy – dostatečnou velikost, světlost, vhodné umístění a vhodnou úpravu průchodů (zejména povrchu) a okolí (Anděl et. al. 2006: Migrační objekty pro zajištění průchodnosti dálnic a silnic pro volně žijící živočichy). Také by měla být zajištěna dostatečná hustota průchodů přes silnici a zejména jejich zajištěné v místech s předpokladem vyššího migračního tlaku. V letním a podzimním období roku 2008 byly pozorovány stopy srnčí zvěře a divokých prasat. V řadě případů stopy vytvářely v okolních zemědělských kulturách prošlapané chodníčky. Nebylo však možné s jistotou stanovit, zda se jedná o dočasné příležitostné chodníčky za letními či podzimními zdroji potravy nebo se jednalo o trvalé trasy po nichž se sudokopytníci pohybují celoročně. V rámci stavby rychlostní silnice (resp. přeložky II/490) se počítá s výstavbou řady mostních objektů přes vodoteče, prvky ÚSES, apod., které budou zároveň sloužit jako průchody a podchody pro živočichy (mosty přes Lukovský a Fryštácký potok). Realizace těchto staveb by měla zabránit střetu motorových vozidel s živočichy, případně omezit toto riziko na minimum. Posuzovaná stavba leží v území zvýšeného významu z hlediska výskytu a migrace velkých savců. V takto definovaném území se předpokládá současný nebo budoucí výskyt rysa, stálý výskyt jelena nebo jde o oblast hlavní migrace losa. U nových staveb se doporučuje dodržet následující pravidla: 1. každých 5 až 8 km řešit bezpečný průchod pro zvířata velikosti jelena (velký podchod s indexem šířka x výška: délka větší než 10 nebo ekodukt o šířce min. 40 m), 2. multifunkční podchod s indexem větším než 1,5 každé 3 až 5 km (upravený i pro migraci plazů, obojživelníků a drobných savců (kameny, keře, stínění), 3. každý 1 km suchý propust o průměru alespoň 80 cm. Parametry průchodu pro velké savce (srnec, prase divoké, jelen) by měly být následující: Tab. č. 36: Parametry průchodů pro velké savce


117



Pro posuzovanou stavbu bude nutné vytvořit vhodné průchody k zajištění volné migrace živočichů. Na základě průzkumu migračních tras jsou navrženy průchody v místech zjištěné migrace zvěře: • podchod pod mostem přes Lukovský potok nad vtokem do VN Fryšták, • průchod v místech pod soutokem Fryštáckého a Štípského potoka (mezi lesními porosty nacházejícími se západně a východně od stávající silnice II/490). Atraktivitu podchodu (mostu) lze zvýšit realizací zcela nenáročných opatření. Musí být zajištěno maximální omezení veškerých typů rušení. Podmostí by mělo být vždy nezpevněné. Atraktivitu pro drobné živočichy výrazně zvýší zřízení krytových možností (např. uložení kmenů stromu, kořenů, jednotlivých větších kamenů apod.). Velmi zásadní je napojení na okolní krajinné prvky. Vhodné je výsadbou propojit stávající okolní zeleň s bezprostředním okolím průchodu. Využitelnost podchodu významně ovlivňuje způsob ukončení mostu v násypových svazích. Optimální jsou rozevřená křídla mostu pod úhlem 45°, která přirozeně navádí migrující živočichy pod most. Propustky jsou obvykle navrhovány k převádění příležitostných průtoků srážkových vod, popřípadě drobných stálých vodotečí. Pokud nejsou trvale protékané vodou, slouží často jako podchody pro zvířata do velikosti lišky, jezevce a vydry. Mají – li propustky plnit rovněž funkci průchodů pro živočichy, je nutné při jejich navrhování respektovat následující zásady: •

V případě oplocení komunikace je nutné řešit vyústění propustků zásadně vně zaploceného prostoru.

•

Před vtokem do propustku nenavrhovat usazovací jímky s kolmými stěnami. Tyto jímky jsou velmi často pastí na drobné živočichy (obojživelníky, drobné hlodavce, ježky a další).

•

Propustky řešit v jednotném spádu tak, aby nevznikala trvale zatopená místa.

•

Pokud jsou propustky používány k převádění trvalých průtoků, měl by být vždy preferován rámový typ s nezpevněným dnem. Trubní propustky protékané vodou jsou pro většinu živočichů zcela nevyužitelné.

•

Obě vyústění propustků řešit přírodním způsobem tak, aby živočichové byli do propustku přirozeně naváděni.

•

Pokud mají propustky sloužit i pro migraci obojživelníků, musí být obě vyústění „bezbariérová“ - tzn. bez překážek vyšších než 10 cm.

V blízkosti křižovatky Kostelec je navržen jeden propustek, který bude při dodržení výše uvedených zásad použitelný pro migraci živočichů. K minimalizaci střetů zvířat s vozidly na rychlostní silnici je nutné při stavbách mostních objektů počítat se zvětšením světlosti mostů tak, aby vedle vodní hladiny existoval v celé délce mostního objektu dostatečně široký suchý břeh. Zabránění vstupu zvěře na rychlostní silnici je možné zajistit vysázením vhodně strukturovaných pásů zeleně. V místech, kde by se toto řešení jevilo jako neúčinné, je třeba realizovat oplocení. Ekosystémy Stavbou dojde k zániku části polního, lesního a lučního biotopu. Zájmové území zasahuje na stanoviště, na němž se vyskytují převážně běžné eurytopní druhy, vázané na otevřenou krajinu, zejména ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

118



agrocenózy. Předpokládáme, že přímé negativní ovlivnění ekosystémů záměrem bude vzhledem k charakteru lokality (převážně ZPF) zanedbatelné. Lesní ekosystémy a ekosystémy vodních toků budou dotčeny pouze v omezeném rozsahu. Vzniklou ekologickou újmu, která vznikne zásahem do těchto ekosystémů je třeba kompenzovat vhodnou výsadbou na náspech nového silničního tělesa, v místech MÚK, doplněním břehových porostů v úsecích nad a pod přemostěním a doplněním porostů podél upravovaných či překládaných vodních toků.

8. Vlivy na ÚSES, VKP, ZCHÚ a systém NATURA 2000 Územní systém ekologické stability (ÚSES) je v zájmovém území vymezen v rámci územně plánovací dokumentace města Zlín (Ing. arch. Šimordová, 2000, aktualizace 2007) a v Generelu ÚSES okresu Zlín (Arvita P, s. r. o., 2000). Trasa rychlostní silnice R49, stavba 4902.1 Fryšták – Lípa (1. etapa) včetně přeložky II/490, která je součástí této stavby, je situována v území, kde je nutno řešit i zájmy ochrany přírody a krajiny (např. ochrana prvků ÚSES či VKP). Vlastní úsek rychlostní silnice R49 stavba 4902.1 (km stavby 17,300 – 19,000) se nedostává do střetu s prvky ÚSES. Stavba je situována na zemědělsky obdělávaných plochách. V dotčeném území stavby 4902.1 rychlostní silnice R49 není vymezen žádný prvek ÚSES k založení, ani se zde nenachází stávající funkční prvek ÚSES. Vlastní rychlostní silnice se dotkne pouze interakčního prvku U opic (rovněž registrované VKP), který se nachází v těsné blízkosti větve FR_B MÚK Fryšták. Severní výběžek IP U opic může být dále dotčen v souvislosti s realizací provizorního připojení na II/491 a polní cesty. K zachování tohoto interakčního prvku bude nutné, aby zásahy byly co nejmenší (např. kácení mimo vegetační období). Nutná bude také následná revitalizace porostů s preferencí původních dřevin. V případě, že budou provedeny vegetační úpravy na svazích tělesa komunikace a revitalizovány porosty, lze zásah do tohoto prvku akceptovat. Vlastní trasa navržené silnice II/490, která je součástí stavby 4902.1 (1. etapa) rychlostní silnice R49, se kříží nebo se dotýká biokoridorů různého stupně funkčnosti (LBC Výlanty – Lukovský potok, RBK 21591 – úsek Malý Kostelec – východ, úsek Fryštácký potok, RBK 24588 a LBC 21591 – Za Kosteleckými humny) a dále se dostává i do přímého kontaktu s lokálními biocentry (LBC Za humny, LBC Doležalův Žleb). Ochranu prvků ÚSES, resp. účelné založení těchto prvků v koordinaci s navrhovanou stavbou, je tedy nutno řešit především v souvislosti s realizací přeložky silnice II/490. LBK „U Výlanty – Lukovský potok“ se kříží s trasou přeložky II/490 v km 1,425 stavby. Realizace přemostění v délce 329 m je postačující pro průchod lokálního biokoridoru. Navíc bude nutné podpořit břehovou vegetaci geograficky původními druhy. Pro zajištění průchodnosti tohoto biokoridoru se doporučuje zřídit pod mostním objektem na obou březích chodníky pro zvěř. Méně vhodné, i když zpravidla dostatečné je zřízení suchého břehu pouze na jedné straně toku s tím, že je vhodné přiměřeně zvětšit šířku souše oproti předchozímu řešení. Pro zajištění funkčnosti tohoto biokoridoru je nutné, aby jeho šířka byla minimálně 20 m. RBK 21591 (úsek Malý Kostelec – východ) je v současnosti vymezen východně od Malého Kostelce, pokračuje na sever, kde se po 350 m stáčí východním směrem k LBC Lukovský potok. Realizací záměru bude navržený biokoridor přímo dotčen, trasa se kříží s vymezením tohoto prvku ÚSES. V souvislosti s realizací přeložky II/490 je navržena úprava vedení trasy tohoto biokoridoru v návaznosti na trasu přeložky (ARVITA P, 2000). Biokoridor je nově navržen směrem blíže ke Kostelci, po levé ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

119



straně přeložky II/490 (ve směru staničení). Funkčnost tohoto biokoridoru bude nutné podpořit výsadbou autochtonních dřevin, které by měly být ve stejné skladbě jako funkční část tohoto biokoridoru. LBC Za Humny bude přímo dotčeno plánovanou přeložkou silnice II/490 (km 2,220 – 2,400 stavby přeložky II/490 - přemostění). V současné době je však toto biocentrum nefunkční a nachází na zemědělských pozemcích. Po výstavbě posuzované stavby bude biocentrum vymezeno mimo trasu přeložky II/490 a pomocí podpory výsadby autochtonních dřevin bude podpořena jeho funkčnost. V souvislosti s realizací plánovaného přemostění (km 2,140 – 2,600) je třeba dbát na maximální ochranu stávajících porostů a minimalizovat zásah do těchto ploch. K zajištění funkčnosti tohoto lokálního biocentra bude nutné, aby mělo minimální výměru 3 ha. Trasa přeložky silnice II/490 dále vede v souběhu s biokoridorem RBK 21591 (úsek Fryštácký potok). Přeložka silnice II. třídy je projektována tak, aby zásah do koryta toku byl co nejmenší. Zásah do koryta Fryštáckého potoka si vyžádají obě varianty (dvoupruh s rezervou pro čtyřpruh i čtyřpruh), což je pro správné technické provedení stavby nezbytné. Přeložka bude provedena v regulované části toku těsně pod mostem, kde potok kříží dnešní silnici II/490. Dílčí úpravy Fryštáckého potoka (zpevnění) budou rovněž provedeny pod mosty MÚK Kostelec. V souvislosti s realizací přeložky II/490 je navržena drobná změna ve vymezení tohoto biokoridoru v návaznosti na trasu přeložky (ARVITA P, 2000). Ve fázi výstavby je třeba minimalizovat zásahy do přirozeného koryta potoka a do doprovodné vegetace a po dostavbě realizovat ozelenění tělesa komunikace. Pro snížení negativního vlivu zásahů do toku Fryštáckého potoka by mělo být nové koryto toku navrženo v co nejpřirozenější podobě. V rámci prostorových možností by mělo být členité (jak do hloubky, tak z hlediska boční členitosti koryta a břehů) a s co nejmenším podílem zpevněných úseků. V místech, kde je bezpodmínečně nutné zpevnění břehů k zamezení boční eroze, doporučujeme využít jen zpevnění břehové hrany lomovým kamenem a osazení břehů vhodnými zpevňujícími dřevinami. Lokální biokoridor Doležalův Žleb (východní část) může být dotčen výstavbou větve KOB_A plánovaného MÚK Kostelec. Vzhledem k tomu, že bude dotčena pouze nepatrná část tohoto biocentra, nedojde k narušení funkčnosti tohoto prvku. Ve fázi výstavby je nutné zamezit nežádoucím zásahům v souvislosti se samotnou výstavbou zmíněné větve KOB_A MÚK Kostelec. Vhodně realizovanými vegetačními úpravami (dub, buk, lípa) se stavba začlení do krajiny a podpoří se funkčnost tohoto LBC. Pro zajištění funkčnosti lokálního biokoridoru by měla být jeho výměra minimálně 3 ha. Biokoridor LBK „21591 – Za Kosteleckými humny“ je veden podél stávající silnice III/4911 do Kostelce. Může být dotčen západní konec biokoridoru, neboť v těchto místech jsou plánovány terénní úpravy související s realizací nové křižovatky MÚK Kostelec. Zajištění funkčnosti tohoto prvku je vhodné řešit v rámci revitalizace území po vybudování MÚK Kostelec. Po dokončení výstavby bude nutná revitalizace území spojená s vegetačními úpravami v návaznosti na MÚK Kostelec. K zajištění funkčnosti tohoto biokoridoru by měla být jeho šířka cca 15 m. Regionální biokoridor 24588 začíná v místech plánovaného MÚK Kostelec, vede v těsné blízkosti ČOV a pokračuje ve směru Zlín. Zajištění funkčnosti tohoto prvku je vhodné řešit v rámci revitalizace území po vybudování MÚK Kostelec. K zajištění funkčnosti tohoto RBK doporučujeme, aby jeho šířka byla min. 40 m a délka min. 700 m. Záměrem budou dotčeny následující VKP dané ze zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění: •

Lukovský potok,

•

VN Fryšták,


120



•

Fryštácký potok,

•

dotčené lesní porosty v okolí VN Fryšták a porosty v oblasti Za Humny,

•

Štípský potok.

V blízkosti posuzovaného záměru stavby 4902.1 se nacházejí následující registrované VKP (dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění): •

U opic - břehové a mokřadní porosty na soutoku dvou bezejmenných toků JV od Fryštáku,

•

Alej podél silnice II/490 Fryšták – Malý Kostelec.

Lukovský potok nebude stavbou přímo dotčen. Realizace přemostění v úseku VN Fryšták v délce 329 m je postačující. Navíc bude vhodné podpořit břehovou vegetaci geograficky původními druhy a zajistit průchodnost tohoto biokoridoru (pod mostním objektem zřídit na obou březích chodníky pro zvěř nebo alespoň suchý břeh pouze na jedné straně toku s tím, že je vhodné přiměřeně zvětšit šířku souše oproti předchozímu řešení). Trasa přeložky silnice II/490 dále vede v souběhu s Fryštáckým potokem. Při výstavbě je nutné, aby zásah do koryta toku byl co nejmenší. Zásah do koryta Fryštáckého potoka si vyžádají obě varianty (dvoupruh s rezervou pro čtyřpruh i čtyřpruh), což je pro správné technické provedení stavby nezbytné. Přeložka bude provedena v regulované části toku těsně pod mostem, kde potok kříží dnešní silnici II/490. V souvislosti s realizací přeložky II/490 je navržena drobná změna ve vymezení tohoto biokoridoru v návaznosti na trasu přeložky (ARVITA P, 2000). Pro snížení negativního vlivu zásahů do toku Fryštáckého potoka by mělo být nové koryto toku navrženo v co nejpřirozenější podobě. V rámci prostorových možností by se mělo být členité (jak do hloubky, tak z hlediska boční členitosti koryta a břehů) a s co nejmenším podílem zpevněných úseků. V místech, kde je bezpodmínečně nutné zpevnění břehů k zamezení boční eroze, doporučujeme využít jen zpevnění břehové hrany lomovým kamenem a osazení břehů vhodnými zpevňujícími dřevinami. Štípský potok vede podél stávající silnice III/4911, záměrem bude dotčen v souvislosti s realizací MÚK Kostelec a napojením přeložky II/490 na stávající silnici III/4911 do Kostelce. Určité technické úpravy Štípského potoka budou nezbytné. Tyto úpravy jsou součástí stavby jako objekt C 305. Pro snížení negativního vlivu zásahů do toku Štípského potoka by měly být úpravy provedeny co nejcitlivěji. To znamená co nejvíce se vyhnout zpevňování koryta a přeložkám toku a zamezit nežádoucím zásahům do nivy potoka a do břehových porostů. V místech, kde je bezpodmínečně nutné zpevnění břehů k zamezení boční eroze, doporučujeme využít jen zpevnění břehové hrany lomovým kamenem a osazení břehů vhodnými zpevňujícími dřevinami. Záměr rychlostní silnice R49, stavba 4902.1 se dotkne registrovaného VKP U opic, který se nachází v těsné blízkosti větve FR_B MÚK Fryšták. Severní výběžek VKP U Opic může být dále dotčen v souvislosti s realizací provizorního připojení na II/491 a polní cesty. K zachování tohoto interakčního prvku bude nutné, aby zásahy byly co nejmenší (např. kácení mimo vegetační období). Nutná bude také následná revitalizace porostů s preferencí původních dřevin. V případě, že budou provedeny vegetační úpravy na svazích tělesa komunikace a revitalizovány porosty, lze zásah do tohoto prvku akceptovat. Realizace záměru zasáhne částečně do registrovaného VKP Alej podél silnice II/490 Fryšták – Malý Kostelec. Při rekonstrukci části stávající silnice II/490 do Malého Kostelce dojde nejspíš ke kácení stromů. Ty budou muset být po rekonstrukci nahrazeny. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

121



či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. V souvislosti s realizací plánované stavby 4902.1 (1. etapa) rychlostní silnice R49 nebudou dotčena žádná maloplošná ani velkoplošná zvláště chráněná území. Posuzovaná stavba nezasahuje ani do ochranného pásma zvláště chráněných území. Záměrem bude dotčen jižní výběžek přírodní parku Hostýnské vrchy (kácení dřevin, úpravy vodních toků). Tyto negativní vlivy však budou kompenzovány náhradními výsadbami podél vybudované komunikace, na náspech, zářezech, v místech MÚK. Podél dotčených toků budou vysázeny vhodné zpevňující dřeviny. Žádná z navrhovaných lokalit systému NATURA 2000 nebude záměrem dotčena, stejně tak nebudou dotčeny ani ptačí oblasti nacházející se v okolí. Dle vyjádření Krajského úřadu Zlínského kraje (č.j. KUZL 52746/2007) ze dne 7. srpna 2007 nemůže mít uvedený záměr významný vliv na žádnou evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast.

9. Vliv na krajinu a krajinný ráz Znaky a hodnoty krajinného rázu, které byly identifikovány v krajinném prostoru, nemají v posuzovaném území stejný význam. Význam stanovujeme ve třech stupních podle následující stupnice: I. Zásadní, II. Spoluurčující, III. Doplňující. Je zřejmé, že negativní zásahy do zásadních nebo spoluurčujících znaků s pozitivním projevem budou považovány za více konfliktní než zásahy do znaků, které takový význam nemají. Znaky a hodnoty krajinného rázu, které byly identifikovány v dotčeném krajinném prostoru nemají stejnou cennost. Některé z nich můžeme označit za jedinečné, jiné jako význačné nebo běžné. Každá charakteristika, krom toho, že má určitý podíl na výrazu dané krajiny, se vyznačuje projevem. Projev může být pozitivní, daná charakteristika tedy působí v celkové krajinné scéně kladně, nebo negativně, příp. neutrálně. Pro hodnocení pozitivnosti krajinného rázu podle zákona o ochraně přírody a krajiny je rozhodující aspekt trvalé udržitelnosti dané charakteristiky, kterou znak prezentuje. Určení projevu je velmi důležité pro následné vyhodnocení charakteristik. Tab. č. 37 Identifikace a klasifikace znaků krajinného rázu v dotčeném krajinném prostoru a určení míry vlivu navrhovaného záměru na tyto znaky Identifikace znaků

Znaky dle § 12

Znaky přírodní charakteristiky vč. přírodních hodnot, VKP a ZCHÚ

Klasifikace identifikovaných znaků

Posouzení míry vlivu na identifikované znaky

Konkrétní identifikované znaky a hodnoty po realizaci záměru

Dle pozitivních či negativních projevů*

Dle významu v KR**

Dle cennosti***

****

Lesní porost

pozitivní

spoluurčující

význačný

slabý zásah

Fauna

pozitivní

doplňující

význačný

slabý zásah

Flóra

pozitivní

doplňující

význačný

slabý zásah

LBC Lukovský potok

pozitivní

doplňující

běžný

žádný zásah

LBC Za Humny

pozitivní

doplňující

běžný

silný zásah

LBC Doležalův pozitivní spoluurčující běžný slabý zásah Žleb 122 ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -



Identifikace znaků

Znaky dle § 12

Znaky kulturní charakteristiky vč. kulturních dominant Znaky historické charakteristiky



Konkrétní identifikované znaky a hodnoty po realizaci záměru


Dle významu v KR**

Dle cennosti***

****

RBC Vršek

pozitivní

spoluurčující

význačný

žádný zásah

LBC Za Kosteleckými humny

pozitivní

doplňující

běžný

žádný zásah

LBC Slavicka

pozitivní

doplňující

běžný

žádný zásah

LBK „U Výlanty – Lukovský potok“

pozitivní

doplňující

běžný

slabý zásah

LBK „Za Vítkovským – Lukovský potok“

pozitivní

doplňující

běžný

žádný zásah

RBK 21591 - úsek Lukovský potok

pozitivní

doplňující

běžný

žádný zásah

RBK 21591 - úsek Malý Kostelec východ

pozitivní

doplňující

běžný

slabý zásah

RBK 21591 - úsek Fryštácký potok

pozitivní

doplňující

běžný

slabý zásah

RBK 21588 „LBC Doležalův Žleb – LBC Slavicka“

pozitivní

doplňující

běžný

žádný zásah

LBK „21591 – Za Kosteleckými humny“

pozitivní

doplňující

běžný

slabý zásah

RBK 24588 „LBC Doležalův Žleb – směr Zlín“

pozitivní

doplňující

běžný

žádný zásah

IP U Opic

pozitivní

doplňující

běžný

slabý zásah

VKP Alej podél II/490

pozitivní

doplňující

běžný

žádný zásah

VKP VN Fryšták

pozitivní

spoluurčující

běžný

slabý zásah

VKP Štípský potok

pozitivní

doplňující

běžný

slabý zásah

VKP Fryštácký potok

pozitivní

doplňující

běžný

slabý zásah

VKP Lukovský potok

pozitivní

doplňující

běžný

slabý zásah

Vyváženost krajiny

neutrální

zásadní

běžný

silný zásah

Komunikační síť

negativní

spoluurčující

běžný

silný zásah

VN Fryšták

pozitivní

spoluurčující

význačný

slabý zásah

Archeologické nálezy

pozitivní

doplňující

význačný

žádný zásah

Městský ráz Fryštáku

neutrální

doplňující

běžný

žádný zásah

Znaky estetických Mozaika polních neutrální zásadní běžný silný zásah 123 ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -



Identifikace znaků

Znaky dle § 12

hodnot vč. měřítka vztahů v krajině


Konkrétní identifikované znaky a hodnoty po realizaci záměru ploch a přírodních prvků



Dle významu v KR**

Dle cennosti***

****

Polní cesty

neutrální

doplňující

běžný

slabý zásah

Liniová zeleň (aleje)

pozitivní

spoluurčující

běžný

žádný zásah

Údolí Fryštáckého potoka s břehovými porosty

pozitivní

spoluurčující

význačný

slabý zásah

Svahy údolí s přirozeným zapojeným dřevinným porostem a sady

pozitivní

spoluurčující

význačný

slabý zásah

Zářezy vodotečí

pozitivní

spoluurčující

význačný

slabý zásah

VN Fryšták

pozitivní

spoluurčující

význačný

slabý zásah

Turistika a volný čas

pozitivní

doplňující

běžný

slabý zásah

*) Projev může být pozitivní, tzn. že daná charakteristika působí v celkové krajinné scéně kladně, nebo negativní, příp. neutrální. Pro hodnocení pozitivnosti krajinného rázu podle zákona o ochraně přírody je rozhodující aspekt trvalé udržitelnosti dané charakteristiky, kterou znak prezentuje. Určení projevu je velmi důležité pro následné vyhodnocení charakteristik. **) Významem rozumíme určitý podíl znaku nebo hodnoty v celkovém výrazu krajiny. Význam stanovujeme ve třech stupních podle následující stupnice: I. Zásadní; II. Spoluurčující; III. Doplňující. ***) Znaky a hodnoty krajinného rázu, které byly identifikovány v dotčeném krajinném prostoru (DoKP) nemají stejnou cennost. Některé z nich můžeme proto označit jako jedinečné, jiné jako význačné nebo běžné. ****) Stupnice posouzení míry vlivu na identifikované znaky: pozitivní zásah, žádný zásah, slabý zásah, středně silný zásah, silný zásah, stírající zásah

Umístění záměru, zejména pak mimoúrovňové křižovatky Fryšták lze považovat za výrazný zásah do reliéfu krajiny, který může být zmírněn následným ozeleněním silničního tělesa geograficky původními dřevinami. Rovněž tak kácení lesních porostů bude představovat zásah do krajinného rázu, přičemž tento bude částečně kompenzován vegetačními úpravami tělesa komunikací a doprovodnou zelení podél vodních toků. Díky tomu lze zásah považovat za snesitelný. Zásahy do VKP nebudou výrazné, proto lze záměr akceptovat i z tohoto hlediska. Případné střety s prvky ÚSES jsou řešeny komplexně, např. změnou návrhu ÚSES. Nejmarkantnější zásah do ÚSES – přechod LBC Za Humny je z hlediska funkce biocentra řešen vhodně. V současnosti je toto LBC nefunkční (je umístěno na intenzivně využívaných plochách). Po výstavbě posuzované stavby bude biocentrum vymezeno mimo trasu přeložky II/490 (východněji směrem ke Kostelci) a pomocí výsadby autochtonních dřevin bude podpořena jeho funkčnost. Vliv na krajinný ráz zde bude ovlivňovat architektonické řešení mostního objektu. Vzhledem k tomu, že toto řešení upřednostňuje fungování ÚSES, lze narušení krajinného rázu chápat za kompromis


124



a považovat je za snesitelné. S ohledem na míru vlivu zásahů do přírodní charakteristiky dotčených krajinných prostorů lze navrhovaný záměr hodnotit jako snesitelný. Dotčený krajinný prostor je územím s harmonickým poměrem antropogenních a přírodních ploch. Realizací záměru dojde k narušení estetické hodnoty, harmonického měřítka a vztahů v krajině. Vegetační úpravy tělesa komunikace budou mít za úkol začlenit těleso do krajiny v rámci jednotlivých pohledových perspektiv. Za předpokladu realizace vegetačních úprav je realizace záměru z hlediska ovlivnění krajinného rázu akceptovatelná. Zásah do krajinného rázu bude nutné řešit s příslušným orgánem ochrany přírody a krajiny. Co se týče variantního řešení, mezi variantami v podstatě není žádný rozdíl, aby se dal postihnout rozdílným stupněm intenzity vlivu. Obě varianty (R49 - 4P čtyřpruh a R49 – 2P dvoupruh s rezervou na čtyřpruh) jsou si ve svém důsledku velmi podobné, a to vzhledem k tomu, že se neliší v trase, ale pouze v technickém řešení přeložky silnice II/490. V tzv. variantě dvoupruh se počítá s vybudováním pouze pravé poloviny vozovky (dvoupruhu) s tím, že bude zachována rezerva pro možné výhledové doplnění na směrově dělenou komunikaci (čtyřpruh). Stupnice zásahu do krajinného rázu je vždy relativní a do určité míry subjektivní. Změna oproti současnému stavu, kterou přinese posuzovaná stavba, není rozhodně z hlediska vlivu na krajinný ráz pozitivní, nicméně je v posuzované krajině akceptovatelná. Stavba by po svém uvedení do provozu mohla vnést do krajiny i pozitivní prvky krajinné scény, například stromořadí. V dalším stupni přípravy záměru bude nezbytné zpracovat projekt vegetačních úprav tělesa silnice. Doporučujeme výsadby stromořadí k patě násypů a na hranu zářezů a výsadby keřů na svahy zářezů a násypů. Ze stromů doporučujeme volit dřeviny nejlépe vzrůstné, dlouhověké, listnaté, v krajině se přirozeně vyskytující: dub letní, lípa srdčitá, javor mléč, bříza bělokorá, topol osika, do vlhčích poloh olše lepkavá, vrba křehká, střemcha hroznovitá a další. Z keřů doporučujeme např. lísku obecnou, brslen evropský, slivoň trnku, ptačí zob, krušinu olšovou, růži šípkovou, bez černý, kalinu obecnou, do vlhčích poloh keřové vrby (popelavou, nachovou, jívu apod.). Vliv na rekreační potenciál území Současný stav posuzovaného území lze popsat následovně: Silné stránky o

Dobrá poloha území vzhledem k možnostem rekreace,

o

Dobré podmínky pro rozvoj cykloturistiky,

o

Část území náleží do přírodního parku Hostýnské vrchy,

o

Dobrá dopravní dostupnost,

o

Blízká města s dostatkem ubytovacích kapacit a služeb,

o

Přítomnost lázeňských zařízení, zoologické zahrady, sportovišť,

o

Možnost rybaření ve Fryštácké přehradě.

Slabé stránky o

Velké množství zemědělských ploch,

o

Nevyhovující technický stav komunikací nižších tříd,

o

Vysoké intenzity dopravy v obcích,


125


o


Zatížení obyvatelstva hlukem a emisemi z dopravy.

Příležitosti o

Rozšíření turistických tras a cyklostezek,

o

Podpora a propagace lázeňských služeb,

o

Rozšíření nabídky ubytování a služeb.

Hrozby a rizika o

Urbanizace volné krajiny,

o

Úbytek počtu obyvatel,

o

Zvyšující se intenzity dopravy.

Z výše uvedeného lze říci, že posuzované území má nyní značné rekreační využití. Souvisí to zejména s přítomností zachovalého přírodního prostředí v přírodním parku Hostýnské vrchy, přítomností lázeňského zařízení v Kostelci a četnou nabídkou ubytování a služeb v okolních velkých městech. Vlivem posuzované stavby dojde k pozitivním i negativním změnám z hlediska rekreačního využívání krajinného prostoru. K pozitivním vlivům patří možný větší příliv návštěvníků, který souvisí s kvalitnějším dopravním napojením. Dalším možným pozitivním vlivem je v souvislosti s provozem přeložky II/490 to, že stávající silnice II/490 bude moci být využívána zejména cyklisty a také pěšími. K určitým negativním vlivům bude patřit další fragmentace krajiny a s tím omezený pohyb lidí ve volné krajině. Atraktivita pro krátkodobou rekreaci (venčení psů, procházky v přírodě) by neměla být významně snížena. Mezi aktivními variantami (R49 – 4P a R49 – 2P) nebude z hlediska ovlivnění rekreačního potenciálu území významnější rozdíl.

10. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Území, kterým bude vedena plánovaná komunikace, představuje tzv. tradiční sídelní území. Jde tedy o oblast s relativně plynulou kontinuitou osídlení od paleolitu až po období vrcholného středověku, kde se setkáváme se stopami lidské přítomnosti poměrně velmi často. Je proto nezbytné počítat se skutečností, že v průběhu stavebních prací může dojít k narušení archeologických situací. Nejhojněji jsou v zájmovém území zastoupeny lokality spadající do starších fází vývoje lidské společnosti – tedy především neolitu, eneolitu, ale i doby halštatské (kultura popelnicových polí). Stejně výrazné sídelní formy jsou charakteristické také pro dobu laténskou a dobu hradištní (slovanskou). Při zásazích do terénu na takovém území může dojít k narušení archeologických nálezů a je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu (v první fázi formou dohledu při zemních pracích). Investor je povinen na základě níže uvedeného zákona umožnit oprávněné organizaci provedení záchranného archeologického výzkumu. Celou trasu komunikace R49 lze klasifikovat jako území archeologického zájmu, tzn. území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2) z. č. 20/1987 Sb. a ve znění jeho pozdějších novel. Záměrem nebudou dotčeny žádné kulturní památky. Hmotný majetek bude dotčen při demolici stávajících komunikací v místech křížení s posuzovanou stavbou a v případě přeložek inženýrských sítí. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

126



II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů V této kapitole je provedeno vyhodnocení významnosti vlivů na základě metodiky vyhodnocování vlivů na životní prostředí, která byla výstupem projektu Program péče o životní prostředí pro rok 1998 (projekt PPŽ/480/1/98). Metodika byla uveřejněna v časopise EIA č. 1 - 4/2001. Hodnocení významnosti dle velikosti vlivu lze z určité části charakterizovat velikostí a rozsahem změny v životním prostředí v absolutních či relativních hodnotách v prostorových souřadnicích v určitém čase. Při hodnocení významnosti vlivu je však nezbytné přihlédnout i k dalším kritériím. Jejich volba by měla zahrnovat rozhodující oblasti zájmu jak z hlediska lokalizace záměru, tak i z hlediska časového působení vlivu, dosahu vlivu a reverzibility. Pro vyhodnocení významnosti vlivu může existovat řada nejasností a rizik, spojených se skutečností, že např. řada vyhodnocení se opírá o matematické výpočty, které mohou být zatíženy určitými chybami. Proto jedním ze zvolených kritérií je kritérium rizik a nejistot. Nezanedbatelným kritériem pro stanovení významnosti je zájem veřejnosti (resp. obcí nebo státní správy). Uvedené kriterium však musí být chápáno v kontextu s ostatními kriterii, a to zejména z hlediska primárního posouzení skutečnosti, zda předpokládaný nebo existující zájem je podložen racionálními důvody z hlediska respektování zájmů ochrany životního prostředí. Princip stanovení významnosti musí zahrnovat také zhodnocení reálné ochrany proti působení vlivu. Dokumentace o hodnocení vlivu záměru posuzuje záměr předložený oznamovatelem včetně jím navržených prvků technické ochrany. Teprve zpracování vlastní dokumentace vede ke zjištění významnosti vlivu (a tedy i jeho dosahu) a v řadě případů mohou právě doporučení dokumentace směřovat k eliminaci zjištěných vlivů, a to zejména navržením ochranných opatření, které je nutné dodržet v rámci fáze projektových příprav, výstavby a provozu záměru. Tab. č. 38 Přehled vlivů způsobených výstavbou a provozem posuzovaného záměru (+ vliv nastane, - vliv nenastane) Vliv Změna čistoty ovzduší Změna mikroklimatu Změna kvality povrchových vod Změna kvality podzemních vod Vliv na povrchový odtok a změnu říční sítě Ovlivnění režimu podzemních vod, změny ve vydatnosti zdrojů a změny hladiny podzemní vody Zábor ZPF Zábor PUPFL Změny čistoty půd Projevy eroze Svahové pohyby Pohyby vzniklé poddolováním Likvidace, poškození populací vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Likvidace, poškození stromů a porostů dřevin rostoucích mimo les Likvidace, poškození lesních porostů Likvidace, zásah do prvků ÚSES a významných krajinných prvků Vlivy na další významná společenstva Změny reliéfu krajiny Vlivy na krajinný ráz Likvidace, narušení budov a kulturních památek Vlivy na geologické a paleontologické památky

Fáze záměru Výstavba Provoz + + + + + + + + + + + + + -


+ + + + + + + 127



Fáze záměru Výstavba Provoz + + + + + + + + + + + +

Vliv Vlivy spojené se změnou v dopravní obslužnosti Vlivy spojené se změnou funkčního využití krajiny Vlivy na rekreační využití území Biologické vlivy Fyzikální vlivy - hluk Vlivy spojené s havarijními stavy Vlivy na zdraví

V následujícím textu je provedeno hodnocení jednotlivých složek či aspektů životního prostředí z hlediska velikosti vlivu. Parametry daného kritéria (velikost vlivu) jsou následující: významný nepříznivý vliv nepříznivý vliv nevýznamný až nulový vliv příznivý vliv

-2 -1 0 +1

Změny v čistotě ovzduší – fáze výstavby Velikost:

nevýznamný až nulový vliv {0} Výstavbou záměru dojde k navýšení intenzit obslužné dopravy staveniště vlivem přesunů zemin a jiných materiálů. Po určitou časově omezenou dobu dojde k příspěvku k celkovému znečištění ovzduší, které je ovlivněno celkovou imisní situací širšího okolí posuzovaného záměru. Ve fázi výstavby nebude docházet k významnějšímu ovlivnění imisní zátěže v zájmovém území. Výjimkou jsou suspendované částice PM10, u kterých se při hodnocení etapy výstavby dostáváme k poměrně významné koncentraci (z důvodu zohlednění sekundární prašnosti). Koncentrace však lze snížit dodržováním opatření (snižování zásob sypkých materiálů, udržování pořádku na staveništi a očista nákladních vozů vyjíždějících ze staveniště) a tím snížit vliv na ovzduší. Vzhledem k dočasnosti stavby lze predikované příspěvky považovat za akceptovatelné.

Změny v čistotě ovzduší – fáze provozu Velikost:

nevýznamný až nulový vliv {0} Výsledné hodnoty pro všechny polutanty (NO2, CO, benzen a PM10) pro situaci s realizací záměru v roce 2040 nesignalizují překročení imisních limitů stanovené nařízením vlády č. 597/2006 Sb. v platném znění.

Fyzikální vlivy: hluk – fáze výstavby Velikost:

nevýznamný až nulový vliv {0}


128



Příspěvek fáze výstavby k celkové akustické situaci se bude pohybovat pod limitními hodnotami. Vliv navýšení obslužné staveništní dopravy na celkovou akustickou situaci se projeví pouze v desetinách dB a je neprokazatelným s ohledem na nejistoty výpočtu a měření.

Fyzikální vlivy: hluk – fáze provozu Velikost:

nevýznamný až nulový vliv {0} Vlivem automobilového provozu na řešené části komunikace R49, jejíž trasa je navržena v maximální míře v extravilánu obcí zájmového území, dojde k minimálnímu ovlivnění akustické situace v jižní části obce Fryšták. K většímu ovlivnění akustické situace dojde u zástavby v okolí přeložky silnice II/490. V lokalitách, kde dojde vlivem automobilového provozu na přeložce II/490 k překročení hygienických limitů v chráněném venkovním prostoru staveb, jsou navržena protihluková opatření. Při dodržení protihlukových opatření lze však případný negativní vliv zmírnit na úroveň vyhovující platným legislativním předpisům. Chráněná zástavba nebude zatěžována nadlimitními hodnotami ekvivalentních hladin akustického tlaku dané NV č. 148/2006 Sb., v platném znění.

Vlivy spojené s havarijními stavy Velikost:

nepříznivý vliv {-1} Největším ekologickým nebezpečím v dané oblasti jsou úniky ropných látek a olejů a jejich vsakování do podzemních i povrchových vod. Riziko hrozí především v souvislosti s haváriemi dopravních prostředků přepravujících nebezpečné látky.

Vlivy na zdraví Velikost:

nevýznamný až nulový vliv {0} Na základě vyhodnocení výstupů rozptylové a akustické studie lze i přes všechny uvedené nejistoty konstatovat, že změny imisního a hlukového zatížení v posuzované lokalitě, za předpokladu dodržení doporučení z akustické studie, jsou akceptovatelné. Realizace záměru nepředstavuje z hlediska znečištění ovzduší významné riziko pro lidské zdraví pro obyvatele v okolí posuzovaného záměru ani v jedné z posuzovaných variant.

Horninové prostředí: ložiska vyhrazených a nevyhrazených nerostů, poddolovaná území, svahové pohyby, geologické a paleontologické památky Velikost:

nevýznamný až nulový vliv {0}


129



Realizací záměru nedojde k dotčení ložisek vyhrazených i nevyhrazených nerostů a nedojde k zásadu do poddolovaného území. Případný vliv na stabilitu hornin a půdy budou mít zářezy. V dalších fázích projektové přípravy se bude nutné detailně řešit stabilitní podmínky zářezů (ale i drobných násypů) při přechodu trasy přeložky přes sesuvná území poblíž Kostelce.

Vliv na povrchové vody Velikost:

nevýznamný až nulový vliv {0} Výstavbou předmětné stavby dojde k nárůstu zpevněných ploch. V důsledku toho dojde k navýšení odtoku srážkových vod ze zpevněných ploch v oblasti. K ovlivnění kvality vody provozem posuzované stavby ve Fryštácké nádrži by nemělo docházet vzhledem k tomu, že srážková voda z posuzované stavby bude na odtoku z retenční nádrže splňovat limity dané NV č. 61/2003., v platném znění. V důsledku provozu posuzované stavby dojde ke změně odvodnění oblasti v důsledku přeložky části Fryštáckého potoka a úprav koryt Lukovského a Štípského potoka.

Vliv na podzemní vody Velikost:

nepříznivý vliv {-1} Posuzovanou stavbou mohou být negativně ovlivněny domovní studny v oblasti Malého Kostelce a jejich vydatnosti mohou být odvodňovacími systémy zářezového tělesa Z2P výrazně negativně ovlivněny. Proto je navržen v souvislosti s posuzovanou stavbou v lokalitě Malý Kostelec monitoring podzemních vod. V případě zjištění významného poklesu hladin podzemních vod v monitorovaných studnách v souvislosti s posuzovaným záměrem, bude nutné tuto újmu dostatečně kompenzovat.

Vlivy na půdy: zábor ZPF, PUPFL, projevy eroze, vlivy na čistotu půd Velikost:

nepříznivý vliv {-1} Záměr si vyžádá trvalý zábor ZPF v rozsahu cca 44,53 ha náležící do II. a II. třídy ochrany. Posuzovaným záměrem dojde k trvalému záboru PUPFL v rozsahu 1,3070 ha. Riziko kontaminace půd ve výstavby i fázi provozu bude za dodržování technických opatření zanedbatelné. Při dodržení ochranných opatření se nepředpokládá vznik významnějších projevů eroze.


130



Likvidace, poškození populací vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Velikost: nevýznamný až nulový vliv {0} Na lokalitě nebyly zaznamenány žádné chráněné a ohrožené druhy cévnatých rostlin ve smyslu vyhlášky č. 395/1992 Sb. ani druhy Černého a Červeného seznamu rostlin (Procházka, 2001). Dojde k zásahu do biotopu živočichů chráněných dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. U žádného ze zjištěných zvláště chráněných druhů nebyla v trase stavby zjištěna vyšší koncentrace jedinců, izolované hnízdiště nebo plocha hromadného rozmnožování a vývoje. Vesměs se jedná o druhy, které jsou běžně rozptýlené i v okolí, nebo jen trasou stavby migrující. Proto lze předpokládat, že realizace stavby nijak zvlášť neohrozí, neoslabí ani nezničí jejich zdejší populace.

Vliv na mimolesní zeleň Velikost:

nevýznamný až nulový vliv {0} V souvislosti s realizací stavby je uvažováno s kácením mimolesní zeleně. Bude se jednat o porosty v místech střetu s komunikací a porosty podél upravovaných vodních toků. Pokácené dřeviny budou dostatečně kompenzovány náhradními výsadbami.

Likvidace, zásah do prvků ÚSES a vliv na NATURA 2000 Velikost:

nevýznamný až nulový vliv {0} Vlastní rychlostní silnice se dotkne pouze interakčního prvku U opic. Vlastní trasa navržené silnice II/490, která je součástí stavby 4902.1 (1. etapa) rychlostní silnice R49, se kříží nebo se dotýká biokoridorů různého stupně funkčnosti (LBC Výlanty – Lukovský potok, RBK 21591 – úsek Malý Kostelec – východ, úsek Fryštácký potok, RBK 24588 a LBC 21591 – Za Kosteleckými humny) a dále se dostává i do přímého kontaktu s lokálními biocentry (LBC Za humny, LBC Doležalův Žleb). K eliminaci negativních vlivů záměru na prvky ÚSES jsou navržena opatření, která tyto negativní vlivy minimalizují. Žádná z navrhovaných lokalit systému NATURA 2000 nebude záměrem dotčena, stejně tak nebudou dotčeny ani ptačí oblasti nacházející se v okolí.

Zásah do VKP, vlivy na krajinný ráz Velikost:

nevýznamný až nulový vliv {0} Záměrem budou dotčeny VKP dané ze zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění a také registrovaná VKP.


131



K eliminaci negativních vlivů záměru na VKP jsou navržena opatření, která tyto negativní vlivy minimalizují. Změna oproti současnému stavu, kterou přinese posuzovaná stavba, není rozhodně z hlediska vlivu na krajinný ráz pozitivní, nicméně je v posuzované krajině akceptovatelná. Stavba by po svém uvedení do provozu mohla vnést do krajiny i pozitivní prvky krajinné scény, například stromořadí.

Likvidace, narušení paleontologických, archeologických a kulturních památek Velikost:

nevýznamný až nulový vliv {0} K ovlivnění kulturních ani paleontologických památek realizací záměru nedojde. Celou trasu komunikace R49 lze klasifikovat jako území archeologického zájmu, tzn. území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2) z. č. 20/1987 Sb. a ve znění jeho pozdějších novel. Při zásazích do terénu na takovém území může dojít k narušení archeologických nálezů a je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu.

Vlivy spojené se změnou funkčního využití krajiny (plochy) Velikost:

nevýznamný až nulový vliv {0} Výstavbou posuzovaného záměru dojde ke změně funkčního využití ploch. Stávající plochy orné půdy budou přeměněny na zpevněné plochy.

Vlivy na rekreační využití krajiny Velikost:

nevýznamný až nulový vliv {0} Vlivem posuzované stavby dojde k pozitivním i negativním změnám z hlediska rekreačního využívání krajinného prostoru. K pozitivním vlivům patří možný větší příliv návštěvníků, který souvisí s kvalitnějším dopravním napojením. Dalším možným pozitivním vlivem je v souvislosti s provozem přeložky II/490 to, že stávající silnice II/490 bude moci být využívána zejména cyklisty a také pěšími. K negativním vlivům bude patřit další fragmentace krajiny a s tím omezený pohyb lidí ve volné krajině. Atraktivita pro krátkodobou rekreaci (venčení psů, procházky v přírodě) se však významně nesníží.

Závěr Dle provedeného vyhodnocení významnosti vlivů lze konstatovat, že záměr bude představovat nevýznamný až nulový vliv na čistotu ovzduší, zdraví obyvatel, horninové prostředí, povrchové vody, ohrožení zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, mimolesní zeleň, prvky ÚSES a soustavu NATURA 2000, dále na VKP a ovlivnění krajinného rázu, narušení paleontologických, archeologických a kulturních památek, změnu funkčního využití krajiny a vliv na rekreační využití krajiny. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

132



Naopak nepříznivý vliv bude spojen s ovlivněním podzemních vod, záborem ZPF a PUPFL a možností havárií. Po zprovoznění rychlostní silnice R49 (Fryšták – hranice ČR/SR) a na ní navazující rychlostní silnice R6 (hranice ČR/SR – Púchov) na Slovensku je možné očekávat přeshraniční vlivy spojené s nárůstem dopravní zátěže v dotčeném území. Propojením dvou rychlostních silnic dojde k převedení dopravy v rámci ČR a SR. Samotná stavba 4902.1 rychlostní silnice R49 nebude představovat nepříznivý vliv přesahující státní hranice.

III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech Možnost vzniku havárií a dopad na okolí Potenciální nebezpečí, které vzniká při provozu posuzovaného záměru, je kontaminace povrchových a podzemních vod, půd a podloží při provozu na komunikaci. Havárie a úniky nebezpečných látek, které budou součástí přepravovaných nákladů, lze považovat za významné nebezpečí pro okolní pozemky i pro vzdálenější okolí komunikací. Největším ekologickým nebezpečím v dané oblasti jsou úniky ropných látek a olejů a jejich vsakování do podzemních i povrchových vod. Riziko hrozí především v souvislosti s haváriemi dopravních prostředků přepravujících nebezpečné látky. Preventivní opatření Za nejúčinnější způsob omezení rizika vlivu havárií považujeme sledování a stanovování podmínek pro přepravu nebezpečných nákladů. K dalším opatřením minimalizace vlivu havárie patří zamezení úniku látek z tělesa komunikace. Jedná se o tvarování bezprostředního okolí komunikace tak, aby v něm byly nebezpečné látky zachyceny a sanovaná plocha se tím zmenšila na minimum. Preventivním opatřením je zvýšení plynulosti silničního provozu. Kombinací výše uvedených opatření lze docílit podstatného zlepšení stávající situace a obecně nízkého rizika vzniku havárií. Již samotnou výstavbou moderní rychlostní silnice R49 je tento vliv minimalizován. Následná opatření Pokud dojde ke kontaminaci menšího množství zeminy (úkapy, únikem nafty, únikem benzínu apod.), je třeba tento znečištěný materiál okamžitě odstranit a zneškodnit vhodným způsobem. V případě většího úniku ropných látek dodržovat zásady a postupy uvedené v havarijním plánu, zejména: • zabránit jakémukoliv dalšímu úniku ropných látek, tj. neprodleně provést první zásah, který směřuje k zajištění požární bezpečnosti, dále zabránit dalšímu vytékání kapaliny nejvhodnějším způsobem, tj. utěsnění trhlin a děr, uzavřením ventilů apod.,


133



• sanovat postižené lokality materiály sajícími nebo vázajícími ropné produkty (Vapex, Kurol, případně piliny, písek, rašelina, škvára apod.), • co nejrychleji uložit zachycené ropné produkty do vhodných nádob a následně odvézt k likvidaci.

IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí Fáze projektových příprav •

V dalším stupni projektové dokumentace musí být vymezeny plochy pro zařízení staveniště, a to tak, aby celkově vyhovovaly z hlediska ochrany životního prostředí.

•

Při výběru objízdných tras postupovat tak, aby se minimalizovaly možné negativní vlivy na životní prostředí a obyvatele.

•

V dalším stupni PD je nutno vyřešit konkrétní přístupy a příjezdy na pozemky, které novou silnicí R49 zaniknou.

•

V rámci dalších stupňů projektové dokumentace je třeba řešit problematiku materiálových zdrojů.

•

Provést vyhodnocení bilance skrývky svrchních kulturních vrstev půdy a vytvořit plán na jejich přemístění a další využití.

•

V místech přechodu rychlostní silnice R49 přes odvodňovací systémy navrhnout taková technická opatření, která umožní zachovat jejich stávající funkci.

•

Pro případ úniku ropných látek zpracovat havarijní plán, který bude předložen k posouzení vodohospodářskému orgánu.

•

Koncepci odvodnění rychlostní silnice projednat se správci jednotlivých dotčených vodních toků.

•

V dalších fázích projektové dokumentace zpracovat inventarizaci kácených dřevin, včetně vyčíslení ekologické újmy a řešit ozelenění komunikace či případná další opatření.

•

Mostní objekty musí být navrženy s dostatečnou světlostí jednotlivých mostních polí přes vodoteče a ÚSES tak, aby byla zajištěna funkčnost migračního profilu pro všechny kategorie zvěře a eliminovány případné střety motorových vozidel s živočichy.

•

Účinnou ochranu před vběhnutím zvěře do vozovky zajistit navrhovanými svodidly, pásy zeleně a v případě nutnosti i oplocením.

•

Pro uchování druhové diverzity a pro zabránění ekologické devastace řešeného území respektovat v nejvyšší možné míře funkční a navržené prvky ÚSES a VKP.

•

Následující zásahy jsou vázány na souhlas orgánu ochrany přírody nebo orgánu ochrany ZPF (PUPFL), které bude nutné v souvislosti s plánovanou stavbou získat: -

odnětí půdy ze ZPF a PUPFL,

-

zásah do ÚSES a VKP (dané ze zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění i registrované),

-

kácení mimolesní zeleně,

-

zásah do biotopu zvláště chráněných druhů živočichů,

-

umísťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz.


134



•

Veškeré podstatné změny a doplňky projektu, dotýkající se archeologických zájmů, neprodleně konzultovat s oprávněnou organizací.

•

Vytvořit dostatečný časový prostor pro provádění záchranných archeologických výzkumů, mj. také v rámci správního řízení, tzn. vykoupení nebo pronájem ploch, vynětí ze ZPF před zahájením vlastních stavebních prací atd.

•

Při výběrovém řízení na dodavatele stavby brát jako jedno ze srovnávacích měřítek i specifikování garancí na minimalizaci negativních vlivů v době výstavby a na celkovou délku trvání výstavby.

•

V následujícím období projektových příprav se doporučuje realizovat hydrogeologický monitoring úrovní hladiny podzemní vody, a to v již instalovaných pozorovacích HG vrtech jak z roku 2002, tak z roku 2006 (PJ264, PJ266, PJ267, PJ3605, PJ4024, PJ4025, PJ4027), i ve vybraných domovních studních ze sady, která je uvedena v předběžném GTP – vybrané studny reprezentují riziková styková území obcí s trasou stavby vedenou v zářezech. Sledování studní doporučujeme především u následujících objektů: -

S 48 – S51, S60 a 83 ve Fryštáku,

-

S8 – S17 v Malém (Dolním) Kostelci,

-

S2 – S7 a S78 ve Velkém (Horním) Kostelci.

•

V případě zjištění významného poklesu hladin podzemních vod v monitorovaných studnách v souvislosti s posuzovanou stavbou, bude nutné tuto újmu dostatečně kompenzovat.

•

V oblasti ochranných pásem vodního zdroje Fryšták je nutno zvýšit důraz na ekologické zabezpečení stavby. Pro případ ekologické havárie je nutno vypracovat provozní a havarijní plán a nechat ho odsouhlasit příslušným orgánem vodohospodářské správy ve Zlíně.

•

V souvislosti s posuzovanou stavbou bude prováděn pravidelný monitoring kvality vody ve Fryštácké nádrži (jedná se zejména o monitoring v zimním období, kdy jsou používány posypové materiály). Na základě výsledků monitoringu bude nutné upravovat dávkování, způsob aplikace a druh posypového materiálu tak, aby kvalita vody ve VN Fryšták nebyla dotčena.

•

Je nutné minimalizovat negativní vliv stavby na vodní toky. Nové koryto překládaného úseku Fryštáckého potoka je nutné realizovat tak, aby bylo v co nejpřirozenější podobě. To znamená s členitým dnem i břehy, četnými zákrutami, s co nejmenším podílem zpevnění. V místech, kde bude bezpodmínečně nutné zpevnění břehů k zamezení boční eroze, doporučujeme využít jen zpevnění břehové hrany lomovým kamenem a osazení břehů vhodnými zpevňujícími dřevinami.

•

Je také nutné správně načasovat průběh stavebních prací tak, aby se zamezilo zásahům do vodního toku Fryštáckého potoka před realizací nového, přeloženého koryta a jeho napojením na tok. Zároveň by zásahy do toku měly být naplánovány na období mimo hlavní dobu rozmnožování vodních živočichů (jarní měsíce) a mimo období s nedostatkem vody (suchá letní období).

•

Před vlastním zahájením stavby doporučujeme provést průzkum území přímo zasaženého stavbou a v případě nálezu zvláště chráněných druhů konzultovat další postup se zástupci orgánu ochrany přírody, resp. požádat o výjimku dle § 56 zákona číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.

•

V souvislosti s výskytem raka říčního ve Fryštáckém potoce, bude třeba ve vhodném termínu před provedením úprav úseku Fryštáckého potoka provést detailní průzkum a následný transfer nalezených jedinců do nedotčených částí toku. Záchranné transfery musí provádět osoba k tomu oprávněná. Tyto transfery by měly probíhat v součinnosti s místními orgány ochrany přírody.


135


•

•


Při plánování stavby je nutné zajistit vhodné průchody k zajištění volné migrace živočichů. Na základě průzkumu migračních tras v posuzovaném území bude nutné vybudovat tyto průchody: o

podchod pod mostem přes Lukovský potok nad vtokem do VN Fryšták,

o

průchod v místech pod soutokem Fryštáckého a Štípského potoka (mezi lesními porosty nacházejícími se západně a východně od stávající silnice II/490).

Posuzovaná stavba leží v území zvýšeného významu z hlediska výskytu a migrace velkých savců. U nových staveb se doporučuje dodržet následující pravidla: o

Vybudovat bezpečný průchod pro zvířata velikosti jelena (výška min. 3 m). Podmostí by mělo být nezpevněné. Atraktivitu pro drobné živočichy výrazně zvýší zřízení krytových možností (např. uložení kmenů stromu, kořenů, jednotlivých větších kamenů apod.). Velmi zásadní je napojení na okolní krajinné prvky. Vhodné je výsadbou propojit stávající okolní zeleň s bezprostředním okolím průchodu. Využitelnost podchodu významně ovlivňuje způsob ukončení mostu v násypových svazích. Optimální jsou rozevřená křídla mostu pod úhlem 45°, která přirozeně navádí migrující živočichy pod most.

o

Vybudovat multifunkční podchod s indexem větším než 1,5; upravený i pro migraci plazů, obojživelníků a drobných savců (kameny, keře, stínění),

o

Vybudovat každý 1 km suchý propustek o průměru alespoň 80 cm. Mají – li propustky plnit rovněž funkci průchodů pro živočichy, je nutné při jejich navrhování respektovat následující zásady: → V případě oplocení komunikace je nutné řešit vyústění propustků zásadně vně zaploceného prostoru, → Před vtokem do propustku nenavrhovat usazovací jímky s kolmými stěnami. Tyto jímky jsou velmi často pastí na drobné živočichy (obojživelníky, drobné hlodavce, ježky a další), → Propustky řešit v jednotném spádu tak, aby nevznikala trvale zatopená místa, → Pokud jsou propustky používány k převádění trvalých průtoků, měl by být vždy preferován rámový typ s nezpevněným dnem. Trubní propustky protékané vodou jsou pro většinu živočichů zcela nevyužitelné, → Obě vyústění propustků řešit přírodním způsobem tak, aby živočichové byli do propustku přirozeně naváděni, → Pokud mají propustky sloužit i pro migraci obojživelníků, musí být obě vyústění „bezbariérová“ - tzn. bez překážek vyšších než 10 cm.

•

Ke snížení rizika střetů zvířat s projíždějícími vozidly bude zapotřebí navrhnout tato opatření: o

Oplocení, které by mělo být zřizováno od hrany silničního pozemku mezi sečeným travnatým pásem podél krajnice a začátkem stromových a keřových porostů (umístění oplocení až mezi hranou svahu s doprovodnými porosty a okolními pozemky, tedy často ve vzdálenosti mnoha desítek metrů od okraje silnice se jeví jako zcela nevhodné).

o

Jednoznačně nutné je oplocení v migračně významných územích (tedy v posuzovaném území stavby), podmínkou však je, aby v těchto územích byl současně vybudován dostatečný počet bezpečných průchodů pro zvěř.

o

Zcela zásadní podmínkou je trvalá kontrola neporušenosti oplocení a v případě zjištění závad okamžité zajištění jejich oprav.


136


o


Svodidla, jejichž ukončení je nutné věnovat náležitou pozornost již v přípravě stavby. Svodidla by měla být zakončena v místech, kde již žádný významný pohyb zvěře nehrozí.

•

S místně příslušnou organizací Českého rybářského svazu budou projednány podmínky realizace stavebních prací na přeložce Fryštáckého potoka a odlov a přemístění ryb před přeložením toku.

•

Při navrhování osvětlení podél komunikace, silničních odpočívek apod. je třeba dbát na to, aby byl světelný zdroj odstíněn od okolního terénu a byly použity vhodné typy osvětlení (nevhodné jsou rtuťové výbojky). Lampy by měly svítit hlavně ve směru dolů (na vozovku) nikoli bokem.

Fáze výstavby •

Navržená trasa prochází oblastí, kde je řada úseků náchylných k sesuvům. Proto je třeba zejména v místech navržených zářezů při realizaci stavby provádět geotechnický dozor.

•

Vzhledem k přítomnosti jílů a jílovců v dotčeném území stavby, které jsou pro vodu špatně propustné, může docházet při vydatných deštích ke stékání vody po povrchu svahu, vytváření plošných splachů, případně erozivních rýh a jejímu vytékání do zářezů, nebo jejímu hromadění u paty násypů. Proto je účelné zachycení a odvedení těchto povrchových vod mimo komunikaci a učinit vhodná opatření, aby k erozivní činnosti nedocházelo.

•

Ze zpracované Akustické studie, která tvoří přílohu č. 1 této dokumentace, vzešla protihluková opatření, která mají zajistit ochranu Kostelce a Malého Kostelce před hlukem z přeložky silnice II/490. Jedná se o následující PHC: Tab. č. 39 Návrh protihlukových clon Úsek

Výška stěny

Poznámka


2m



3m



3,5 m

Na hraně zářezu o výšce cca 2 m


3 m (4 m)* 2

Na mostě 2

plocha PHC - vlevo ve směru staničení

2000 m (2300 m )


2m



3m



3m

Podél silnice


3 m (4 m)*

plocha PHC - vpravo ve směru staničení

2

Na mostě 2

2050 m (2500 m )

* Návrh výšky clony v případě, že bude na mostě PHC provedena jako průhledná část (plexisklo) se siluetami ptáků.

•

Podél řešené přeložky silnice II/490 v úseku mezi R49 a Fryštákem není možné realizovat PHC z důvodu nutnosti zachování vjezdů na jednotlivé pozemky. Místo PHC se doporučuje realizovat plné ploty místo stávajícího oplocení a případně provést výměny stávajících oken.

•

Pro výstavbu silnice R49 včetně přeložky silnice II/490 se na ochranu před hlukem na základě dostupných podkladů v tomto stupni PD doporučují tato opatření: o

Stavební práce budou probíhat v době od 7 do 21 hod.

o

V noční době nebudou prováděny stavební práce.


137


o


Doporučené množství stavebních strojů pro jednotlivé stavební etapy: o

Etapa I - 20 x skrejpr s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 86 dB; 5 x dozer s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 89 dB; 12 x nakladač s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 85 dB; 5 x souprava na vrtání/beranění pilot s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 86 dB; 6 x autojeřáb s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 78 dB; 15 x domíchávač s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 78 dB; 6x čerpadlo betonové směsi s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 81 dB; 12 x vibrační válec s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 75 dB.

o

Etapa II - 6 x rypadlo s kladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 89 dB; 5 x dozer s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 89 dB; 12 x nakladač s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 85 dB; 5 x souprava na vrtání zemních kotev s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 86 dB; 6 x autojeřáb s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 78 dB; 6 x elektrocentrála (diesel generátor) s hladinou akustického tlaku v 7 m LPA = 73 dB; 15 x domíchávač s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 78 dB; 12 x vibrační válec s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 75 dB.

o

Etapa III - 5 x finišer s kladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 81 dB; 3 x autojeřáb s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 78 dB; 5 x elektrocentrála (diesel generátor) s hladinou akustického tlaku v 7 m LPA = 73 dB; 5 x souprava na vrtání pro osazování svodidel s hladinou akustického tlaku v 10 m LPA = 86 dB.

o

Obslužná staveništní doprava bude jezdit pouze v denní době od 7 do 21 hodin.

o

Doporučujeme, aby na hranici staveniště v blízkosti obytné zástavby v obci Kostelec pracoval vždy jen jeden stroj s max. LPA v 10 m = 89 dB.

•

V případě změn v Plánu organizace výstavby bude nutné aktualizovat akustickou studii.

•

V době výstavby je nutný maximálně šetrný postup zabraňující zbytečné devastaci životního prostředí.

•

Při umísťování stavebních dvorů realizovat jejich umístění mimo území začleněná do ÚSES či VKP.

•

Hlavní terénní práce spojené se skrývkou a převozem ornice i podorničních vrstev by měly být provedeny v období klidu, tj. v zimním období (od druhé poloviny října do konce února).

•

Vyhnout se zásahům do Lukovského potoka a jeho nivy v době rozmnožování a vývoje obojživelníků, tzn. v jarním a letním období.

•

V okolí vodotečí je třeba počítat s kolonizací staveniště obojživelníky, a proto doporučujeme opatřit jej funkčními zábranami proti jejich vnikání na staveniště a zajistit zde pravidelnou kontrolu biologem. V případě zastižení zejména obojživelníků v prostoru staveniště (např. na jaře ve vzniklých zatopených depresích) zajistit po konzultaci s místními orgány OP jejich záchranný transfer na náhradní stanoviště.

•

V souvislosti s možným výskytem raka říčního ve Fryštáckém potoce, nesmí dojít ke kontaminaci vody ani ke změně hydrologických charakteristik toku, migračních bariér, ke kalení toku, splachům půdy apod.

•

V době výstavby chránit vzrostlé stromy poblíž staveniště proti poškození těžkou mechanizací (oplocení, bednění kmene apod.).

•

Nutná kácení stromů provádět v období vegetačního klidu (říjen až březen) a mimo hnízdní období (duben – červenec).


138



•

Těleso komunikace je třeba co nejrychleji ozelenit, aby došlo v co nejkratší době k začlenění novostavby do krajiny.

•

Škody vzniklé vykácením břehových porostů eliminovat vhodnou výsadbou původních dřevin na březích upravovaných toků či přeložek toků a násypech silničního tělesa.

•

Při vegetačních úpravách tělesa komunikací a přilehlých ploch je třeba dodržovat doporučenou druhovou skladbu, která se přibližuje přirozené vegetaci a zároveň je odolná solance (příp. jiným přípravkům pro zimní údržbu komunikace). Druhovou skladbu osiva použitého na vegetační úpravy přizpůsobit místním podmínkám. Druhové složení v jednotlivých případech konzultovat s orgány ochrany přírody.

•

Již v průběhu vegetačních úprav a především pak po jejich ukončení sledovat a zabraňovat případnému šíření neofytních a expanzivních druhů rostlin.

•

V místech křížení komunikace s koridory na vodních tocích realizovat oboustrannou výsadbu keřů na svazích tělesa komunikace, která splní funkci oplocení a zamezí vstupu především velkých savců na vozovku. Druhové složení této výsadby doporučujeme konzultovat s orgány ochrany přírody.

•

K minimalizaci střetů zvířat s vozidly na rychlostní silnici je nutné při stavbách mostních objektů počítat se zvětšením světlosti mostů tak, aby vedle vodní hladiny existoval v celé délce mostního objektu dostatečně široký suchý břeh.

•

Přírodně cenné plochy podél vodních toků, zatravněné pozemky mezí a remízy podél trasy nesmí být využívány jako skládky materiálu, mezideponií ani odpadu.

•

Při realizaci vlastní silnice je třeba omezit zásah do okolních ploch podél komunikace na minimum. Je třeba citlivě řešit především vedení komunikace podél Fryštáckého potoka a přes vodní nádrž Fryšták.

•

V oblasti ochranných pásem vodního zdroje Fryšták je nutno zvýšit důraz na ekologické zabezpečení stavby, především na provoz stavebních strojů a mechanizmů. V těchto úsecích je nutno vyloučit jakékoliv skladování látek ekologicky rizikových, situování stavebních dvorů, dlouhodobější odstávky stavebních mechanizmů apod.

•

Při výstavbě je třeba minimalizovat dočasný i trvalý zábor půd a zejména pečlivě sejmout ornici. Sejmutou ornici je nutno v době skladování účinně chránit před různými zdroji degradace.

•

Stabilizaci svahů a násypů proti erozním účinkům vody realizovat pokrytím tenké vrstvy hrubšího materiálu, příp. geotextilie s následnou vhodnou výsadbou zpevňovacích dřevinných porostů.

•

Při převážení sypkého materiálu zamezit úniku materiálu za jízdy.

•

Při realizaci stavby je nutno zajistit bezpečnost provozu na stávajících komunikacích.

•

Pohyb těžké techniky a stavebních strojů by měl probíhat pouze v trase stavby.

•

Před nasazením dopravních a stavebních mechanismů věnovat zvýšenou pozornost jejich technickému stavu z hlediska ekologické nezávadnosti a v tomto směru provádět periodické kontroly.

•

Před výjezdem vozidel ze stavby zajistit jejich řádné očištění v areálu staveniště. V případě, že přesto dojde ke znečištění veřejných komunikací, zajistí dodavatel stavby jejich řádné očištění.

•

Pohonné hmoty a maziva je třeba skladovat pouze na místech zabezpečených z hlediska ochrany půdy a vod. Nutnou manipulaci s nimi omezit na minimum.


139



•

Místo maziv a paliv ropného původu doporučujeme používat snáze odbouratelné ekvivalentní bioprodukty.

•

V případě úniku ropných látek neprodleně zahájit sanační práce a s kontaminovanou zeminou a vodou zacházet podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a souvisejících prováděcích předpisů.

•

Odpadní vody ze zpevněných ploch staveniště (včetně odpadních vod z výplachu domíchávačů a výroby betonu) ve fázi výstavby budou zachycovány a odváděny přes lapoly.

•

Odstranění, popř. recyklace odpadů, musí probíhat v souladu s platnou právní úpravou a v souladu se schválenými postupy pro nakládání s odpady.

•

Pro zamezení šíření zvýšené sekundární prašnosti v době výstavby provádět čištění komunikací u výjezdů ze stavby.

•

Minimalizovat znečištění ovzduší exhalacemi ze spalovacích a vznětových motorů vozidel a stavební techniky lze udržováním jejich dobrého technického stavu a pravidelnými kontrolami.

•

V rámci minimalizace hluku používat kvalitní strojní techniku a automobily, které budou splňovat platné předpisy.

•

V době výstavby její správnou organizací minimalizovat pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné zástavby a hlučná zařízení (např. kompresory apod.) stínit mobilními akustickými zástěnami.

•

Umožnit záchranu archeologických památek především formou předstihových záchranných archeologických výzkumů.

•

Umožnit vstup a prohlídky terénu pracovníkům archeologické organizace provádějící výzkum po celou dobu trvání stavby.

•

Termíny zahájení zemních prací na jednotlivých úsecích stavby nebo objektech oznamovat s dostatečným předstihem za účelem koordinace harmonogramu stavby s postupem archeologických prací.

•

V případě zjištění nových nebo neočekávaných skutečností, např. odkrytí mimořádných archeologických nálezů, postupovat podle platných zákonných norem, informovat neprodleně oprávněnou organizaci a konzultovat s ní další postupy.

•

V rámci revitalizace území po vybudování MÚK Kostelec řešit zajištění funkčnosti LBK „21591 – Za kosteleckými humny“ a RBK 24588.

Fáze provozu •

Množství solí používaných k zimní údržbě doporučujeme co nejvíce snížit a dát přednost inertním posypovým materiálům (např. písek).

•

Hypodermický odtok musí být snížen zatravněním svahů nebo jiným vhodným vegetačním porostem.

•

V případě úniku ropných látek do okolí neprodleně zahájit sanační práce a s kontaminovanou zeminou a vodou zacházet podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a souvisejících prováděcích předpisů.

•

Odstranění, popř. recyklace odpadů, které budou vznikat ve fázi provozu stavby, musí probíhat v souladu s právní úpravou a v souladu se schválenými postupy pro nakládání s odpady.


140



•

Tam, kde budou použity průhledné protihlukové stěny z plexiskla, je nutné, aby byly zabarvené. Zabarvené stěny jsou pro ptáky viditelné a nebudou pro ně nebezpečné.

•

Mezi krajnicí vozovky a začátkem keřových či stromových porostů musí být dostatečně široký sečený pruh (o šířce alespoň 5 m). Toto opatření může snížit riziko vbíhání zvěře na silnici.

V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů Dokumentace je zpracována v souladu se současně platnými právními předpisy. Při hodnocení bylo použito standardních metod a dostupných vstupních informací. Jednotlivé vlivy na životní prostředí byly hodnoceny v porovnání s limity, které jsou obsaženy v právních předpisech pro složky životního prostředí. V oborech, v nichž normované limity neexistují (např. posouzení vlivu záměru na krajinný ráz), je předpokládaný dopad slovně zhodnocen. Vyhodnocení významnosti vlivů bylo provedeno na podkladě metodiky vyhodnocování vlivů na životní prostředí uveřejněné v časopise EIA č. 1 - 4/2001. Tato metodika spočívá ve stanovení koeficientu významnosti jednotlivých vlivů na základě definovaných kriterií. Údaje o stavu ŽP v dané lokalitě použité v této dokumentaci byly získány: •

literární rešerší (viz. seznam použité literatury),

•

jednáním s dotčenými orgány a organizacemi,

•

terénním průzkumem,

•

vlastním měřením in situ,

•

použitím programu CADNA/A,

•

použitím programu SYMOS 97, verze 2006,

•

dalšími podrobnými studiemi (viz seznam příloh, resp. seznam použité literatury).

Hodnocení vlivu dopadů „Rychlostní silnice R49, stavby 4902.1 Fryšták – Lípa, 1. etapa“ bylo provedeno na základě: •

oznámení záměru „Rychlostní silnice R49, stavby 4902.1 Fryšták – Lípa, 1. etapa“ z prosince 2007,

•

podkladů dodaných investorem,

•

terénního průzkumu,

•

územně plánovacích dokumentů a podkladů,

•

mapových podkladů,

•

jednání s dotčenými orgány a organizacemi,

•

vypracovaných odborných studií.


141



Pro výpočet rozptylové studie byl použit program SYMOS 97, verze 2006. Metodika „SYMOS 97“ umožňuje počítat krátkodobé i roční průměrné koncentrace znečišťujících látek v síti referenčních bodů, dále doby překročení zvolených hraničních koncentrací (např. imisních limitů) za rok, podíly jednotlivých zdrojů nebo skupin zdrojů na roční průměrné koncentraci v daném místě a maximální dosažitelné koncentrace a podmínky (třída stability ovzduší, směr a rychlost větru), za kterých se mohou vyskytovat. Metodika zahrnuje korekce na vertikální členitost terénu a bere v úvahu i rozložení četností směru a rychlosti větru. Pro výpočet akustické studie byl použit program CADNA/A.


142



VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů V předchozích kapitolách byly nastíněny možné negativní vlivy výstavby a provozu úseku rychlostní silnice R49, stavby 4902.1 Fryšták – Lípa, 1. etapa a jejich možné dopady na životní prostředí. Dokumentace byla zpracována na základě vypracovaných technických podkladů (DÚR). Z této skutečnosti pak plynou nedostatky ve znalostech a neurčitosti, které se při jejím zpracování vyskytly. Neurčitost plyne ze současných znalostí a stanovení koeficientů pro výpočet intenzit a přerozdělení dopravy, která bude převedena na trasu komunikace, a která zůstane na stávající komunikaci jako místní doprava. Z toho plynou nejistoty ve výpočtech, které jsou založeny na těchto odhadech intenzit dopravy. To se týká akustické a rozptylové studie. Faktorem, který omezuje přesnost matematického modelování, je vzdálený výhled předpokládaného provozu na komunikaci (2040), kdy je obecně odhadována technologická úroveň vozového parku a jeho emisní parametry na základě znalostí současných technologií a trendů obměny vozového parku v České republice. Použité intenzity dopravy na trase komunikace a souvisejících doprovodných komunikacích jsou odborným odhadem, který vychází z celostátního sčítání dopravy v roce 2005). V některých částech je zájmové území navazující na plánovanou trasu R49 značně morfologicky členité, čímž jsou na výpočtový model kladeny mnohem vyšší nároky na přesnost vstupních dat, jako např. provedení mostů, zářezů komunikace, dále pak na výškové kóty terénu a zástavby atd. V některých lokalitách částečně nekorespondovala reálná situace s dostupnými mapovými podklady. Dle možností byl tento stav doplněn vlastním průzkumem.


143



E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU V rámci zpracování této dokumentace je porovnáván navrhovaný záměr ve dvou hlavních studovaných variantách (R49 - 4P čtyřpruh a R49 – 2P dvoupruh s rezervou na čtyřpruh) s nulovou variantou ve výhledovém stavu v roce 2040. Porovnání variant řešení z hlediska ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí je uvedeno v jednotlivých kapitolách dokumentace a také v jednotlivých přílohách dokumentace (Příloha č. 1 až 8). Přehled porovnávaných charakteristik Vlivy na obyvatelstvo Zdravotní rizika – hluk výstavba Z akustické studie (hluk ze stavební činnosti) je zřejmé, že hluk vzniklý výstavbou jednotlivých stavebních objektů v chráněném venkovním prostoru staveb splňuje hygienické limity ze stavební činnosti pro 14hodinovou pracovní dobu dle NV. č. 148/2006 Sb., dále je patrné, že emise hluku ve vzdálenosti 7,5 m od komunikace II/490 je menší než hygienický limit hluku dle NV č. 148/2000 Sb. (65,0 dB) pro venkovní chráněný prostor a venkovní chráněný prostor stavby z provozu stavební činnosti. Dále je z akustické studie patrné, že v součtu ostatní dopravy a obslužné dopravy stavby dojde pouze k nepatrné změně akustické situace. Vliv navýšení obslužné dopravy stavby na celkovou akustickou situaci se projeví v desetinách dB a je neprokazatelný sluchem ani měřením. Při dodržení navržených opatření ve fázi výstavby budou dodrženy hygienické limity hluku v chráněném venkovním prostoru, nepředpokládá se tedy negativní ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva v dotčeném území. Zdravotní rizika – hluk provoz Podklady a použité postupy k hodnocení zdravotních rizik hluku a emisí umožnily posoudit předpokládaný stav v posuzovaném území bez navrhované stavby (nulová varianta) v roce 2040 a v obou aktivních variantách stavby (R49 – 4P čtyřpruh a R49 – 2P dvoupruh s rezervou na čtyřpruh) z hlediska změn zdravotních rizik pro obyvatele. V nulové variantě se budou ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru staveb podél komunikace II/490 v obci Fryšták pohybovat kolem 63 dB ve dne a 55 dB v noci a v chráněném venkovním prostoru staveb podél komunikace v ulici Sportovní kolem 54 dB ve dne a 44 dB v noci. V obci Malý Kostelec a v okolí stávající komunikace II/490 se budou hodnoty LAeq v chráněném venkovním prostoru staveb v nulové variantě pohybovat do hodnoty max. 64,9 dB ve dne, resp. 57 dB v noci. V nulové variantě bude tedy podobně jako v současné době (rok 2008) velká část obyvatel zájmového území vystavena vysoké úrovni rizika dopravního hluku, který je příčinou obtěžování, zhoršené verbální komunikace a nepříznivého ovlivnění kvality spánku s možnými negativními zdravotními důsledky. Z porovnání hodnot pro variantu R49-čtyřpruh a variantu R49-dvoupruh s rezervou na čtyřpruh je patrné, že ve výpočtových bodech dochází pouze k zanedbatelné změně akustické situace. Rozdíl mezi vypočtenými hodnotami pro obě varianty se pohybuje v pásmu do 2 dB. Z výpočtu tedy vyplývá, že jsou obě varianty (čtyřpruh a dvoupruh s rezervou pro čtyřpruh) prakticky shodné. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

144



Na základě vyhodnocení odhadu zdravotních rizik lze vyvodit závěr, že v souvislosti s realizací předkládaného záměru za předpokladu dodržení doporučení z akustických studií, nebude představovat provoz tohoto záměru riziko pro lidské zdraví. Zdravotní rizika – znečištění ovzduší Hodnocení zdravotních rizik bylo zaměřeno na zdravotní rizika spojená s krátkodobými a dlouhodobými expozicemi z výstavby a provozu záměru (z automobilové dopravy). Byla hodnocena rizika imisí suspendovaných částic PM10, oxidu uhelnatého, oxidu dusičitého a benzenu. Byl zjištěn zanedbatelný vliv nových příspěvků záměru ve všech hodnocených variantách na zdravotní obtíže související s akutní a chronickou expozicí NO2, a to i v součtu se stávajícím imisním pozadím. Byl zjištěn zanedbatelný vliv nových příspěvků záměru ve všech hodnocených variantách na zdravotní obtíže související s akutní expozicí CO, a to i v součtu se stávajícím imisním pozadím. Pro etapu výstavby bylo zjištěno zvýšení denního výskytu bronchitidy u dětí oproti současnému stavu (pozadí) o 0,4 %. Toto zvýšení je malé až zanedbatelné a je akceptovatelné vzhledem k omezené době výstavby a vzhledem ke konzervativnímu přístupu, kdy pro hodnocení bereme nejvyšší vypočtený příspěvek z rozptylové studie pro celé okolí záměru. Byl zjištěn nízký až zanedbatelný vliv součtů nových příspěvků záměru a imisního pozadí na zdravotní obtíže související s akutní expozicí PM10. Bylo zjištěno mírně zvýšené zdravotní riziko součtů maximálních nových příspěvků záměru v obou hodnocených variantách v roce 2040 a imisního pozadí na zdravotní obtíže související s chronickou expozicí PM10. Nutno zdůraznit, že hlavní příčinou mírně zvýšeného rizika je jednoznačně imisní pozadí. Podíl vlastního příspěvku záměru je zanedbatelný. Bylo zjištěno, že nové roční imisní příspěvky benzenu ze záměru budou mít i v součtu se stávajícím imisním pozadím nízký až zanedbatelný vliv na výskyt souvisejících zdravotních poškození. Mírně zvýšené zdravotního riziko jednoznačně souvisí s imisním pozadím. Podíl vlastního příspěvku záměru je zanedbatelný. Z porovnání variant situace se záměrem s přeložkou II/490 v kategorii S 24,5/80 - čtyřpruh a situace se záměrem s přeložkou II/490 v kategorii S 11,5/80 – dvoupruh s rezervou na čtyřpruh lze kontatovat, že nepatrně vhodnější se z hlediska zdravotních rizik jeví varianta s přeložkou II/490 v kategorii S 24,5/80 – čtyřpruh. Vlivy na řidiče a dopravní nehodovost Z hlediska uživatelů posuzované stavby dojde k převedení dopravy ze stávajících komunikací především ke zrychlení a zvýšení bezpečnosti dopravy a tím mající značný vliv na kvalitu dopravy. Dojde tím ke zlepšení psychické pohody řidičů a snížení jejich stresové zátěže. Dalším z ukazatelů, který ovlivňuje kvalita a celková kapacita komunikační sítě je spotřeba pohonných hmot. Její velikost zároveň ovlivňuje ekonomickou stránku provozu po komunikacích a množství emisí z automobilového provozu. Nejvýznamnější problematikou pro uživatele silnic je spotřeba času a dopravní nehody. Z dlouhodobého sledování a evidence dopravních nehod je prokázán významný vliv charakteru a kvality komunikace na dopravní nehodovost a na počty zraněných osob. Dalším zásadním aspektem je pozitivní vliv na celkové zlepšení dopravního spojení. Pro řidiče je nejméně příznivá varianta zachování současného komunikačního systému. Rozdíl mezi posuzovanými variantami může nastat v případě, že na řešené přeložce komunikace II/490 dojde ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

145



k nepředvídaným událostem (např. havárii). Při této události je možné využít vždy alespoň jedné části přeložky u varianty čtyřpruh, u varianty dvoupruh s rezervou na čtyřpruh však může dojít k tomu, že bude zablokována celá řešená komunikace a pozemní doprava bude využívat komunikace vedoucí skrz obec Kostelec. Z tohoto porovnání vyplývá, že je výhodnější varianta čtyřpruh. Sociálně ekonomické vlivy Z hlediska sociálních a ekonomických dopadů lze realizaci posuzované stavby hodnotit pozitivně. Během výstavby vzniknou nové pracovní příležitosti, především pro dělnické profese a pomocné dělnické práce. Jedním z důležitých vlivů na obyvatelstvo je oddělení průjezdné silniční dopravy od běžného místního provozu v obcích. Tím dojde k výraznému snížení nebezpečí od automobilové dopravy pro ostatní účastníky provozu (pěší, cyklisty) a zlepšení možnosti přecházení, případně parkování. Zklidnění komunikací bude mít rovněž za následek možnost umístění většího množství přechodů čímž dojde ke zkrácení pěších tras. Plynulostí dopravy dochází k úspoře pohonných hmot a času, které mají své ekonomické vyjádření.

Vlivy na akustickou situaci Výstavba Hluk vzniklý provozem stavebních strojů v chráněném venkovním prostoru staveb splňuje hygienické limity hluku ze stavební činnosti pro 14 hodinovou pracovní dobu dle NV č. 148/2006 Sb., v platném znění. Z výpočtu hluku z obslužné staveništní dopravy je patrné, že emise ve vzdálenosti 7,5 m od komunikace R49 je menší než hygienický limit hluku dle NV č. 148/2000 Sb. (65,0 dB) pro venkovní chráněný prostor a venkovní chráněný prostor stavby z provozu stavební činnosti. Vzhledem k tomu, že obytné objekty by měly být situovány ve větší vzdálenosti od R49 než jsou emise vypočtené, budou v nejbližších chráněných venkovních prostorech a v nejbližších chráněných venkovních prostorech staveb hygienické limity hluku dle NV č. 148/2000 Sb. dodrženy. Z výpočtu hluku z obslužné staveništní dopravy je dále patrné, že emise ve vzdálenosti 7,5 m od komunikace II/490 je menší než hygienický limit hluku dle NV č. 148/2000 Sb. (65,0 dB) pro venkovní chráněný prostor a venkovní chráněný prostor stavby z provozu stavební činnosti. V součtu ostatní dopravy a obslužné dopravy stavby dojde pouze k nepatrné změně akustické situace. Vliv navýšení obslužné dopravy stavby na celkovou akustickou situaci se projeví v desetinách dB a je neprokazatelný s ohledem na nejistoty výpočtu a měření.

Provoz Z porovnání hodnot pro variantu R49 – 4P čtyřpruh a variantu R49 – 2P dvoupruh s rezervou na čtyřpruh je patrné, že ve výpočtových bodech dochází pouze k zanedbatelné změně akustické situace. Rozdíl mezi vypočtenými hodnotami pro obě varianty se pohybuje v pásmu nejistoty výpočtu ±2 dB. Z výpočtu tedy vyplývá, že jsou obě varianty (R49 – 4P čtyřpruh a R49 – 2P dvoupruh s rezervou na čtyřpruh) prakticky shodné.


146



Vlivy na ovzduší Při vyhodnocení situace s realizací záměru ve výhledovém roce 2040 vychází příznivěji alternativa řešení komunikace II/490 jako čtyřpruh než dvoupruh s rezervou na čtyřpruh. Rozdíly jsou však minimální: Polutant

Imisní pozadí µg.m-3

Maximální roční příspěvky vyčíslené rozptylovou studií µg.m-3 Výstavba

Bez záměru

Se záměrem

Se záměrem

čtyřpruh

dvoupruh s rezervou na čtyřpruh

NO2

do 26

CO

400 až 500

benzen PM10

0,163

0,0902

0,2193

0,2193

3,523 *)

9,666 *)

14,222 *)

14,809 *)

do 2

0,0024

0,0082

0,0158

0,0163

30 až 40

4,1775

0,0425

0,1197

0,1222

*) – pro CO jedná se maximální 8-mi hodinovou koncentraci

Vlivy na vodu Povrchová voda Výstavbou předmětné stavby dojde k nárůstu zpevněných ploch. V důsledku toho dojde k navýšení odtoku srážkových vod ze zpevněných ploch v oblasti. Z hlediska velikosti odtoku je nejpříznivější varianta 0 (zachování stávajícího stavu). Z hlediska velikosti odtoku u aktivních variant je příznivější varianta R49 – 2P (dvoupruh s rezervou na čtyřpruh) oproti variantě R49 – 4P (čtyřpruh). Ve variantě čtyřpruh se počítá s celkovým množstvím dešťových vod, které budou odtékat z nově vybudovaných komunikací, v množství 77 890 m3 za rok. Ve variantě dvoupruh s rezervou na čtyřpruh se bude jednat o množství menší – 50 707 m3 vod za rok. Dešťové vody v úseku vodní nádrže Fryšták budou odváděny přes dostatečně dimenzovanou retenční nádrž a odlučovač ropných látek do recipientů, které směřují do Fryštácké nádrže. Koncentrace NEL bude vyhovovat požadavkům NV č. 61/2003 v platném znění a to již na odtoku z retenční nádrže, proto se nepředpokládá negativní ovlivnění jakosti vody ve Fryštácké nádrži. V souvislosti s posuzovanou stavbou bude navržen pravidelný monitoring kvality vody ve Fryštácké nádrži (jedná se zejména o zimní období, kdy jsou používány posypové materiály). Na základě výsledků monitoringu bude nutné upravovat dávkování, způsob aplikace a druh posypového materiálu tak, aby kvalita vody ve VN Fryšták nebyla dotčena. Chloridová zátěž prostředí a vod v důsledku zimního ošetření povrchu vozovek se oproti současnému stavu zvýší pouze málo. Díky aplikaci úsporných opatření a mj. zaváděním nových technologií použití posypových materiálů dochází v posledních letech ke snižování spotřeby chloridů. V důsledku provozu posuzované stavby dojde ke změně odvodnění oblasti v důsledku přeložky části Fryštáckého potoka a úprav koryt Lukovského a Štípského potoka. V obou variantách bude vliv na Fryštácký potok stejný.


147



Podzemní voda Ovlivnění hydrologických poměrů zájmového území se týká především omezení infiltrace srážkových vod do horninového prostředí dané nárůstem zpevněných ploch a ovlivnění úrovně hladiny podzemní vody, případně dosavadního směru proudění podzemní vod v důsledku vybudování zářezů (zejména zářez Z2P mezi Kostelcem a Malým Kostelcem). Rozdíl mezi variantami R49 – 4P (čtyřpruh) a R49 – 2P (dvoupruh s rezervou na čtyřpruh) nebude z hlediska ovlivnění podzemních vod (infiltrace, úroveň hladiny podzemní vody, směr proudění podzemní vody) žádný. Kontaminace podzemních vod způsobená vlivem dopravy se nepředpokládá. Provoz na komunikaci nevede k žádnému výraznému zhoršení kvality podzemních vod z hlediska obsahu ropných látek nebo těžkých kovů od výfukových plynů. V případě dopravní nehody s únikem pohonných hmot se obecně pozitivně projeví přítomnost svrchního jílovitého patra, které v krátkodobém hledisku zadrží kontaminanty před průnikem do zvodnělé zóny. Nejhorší variantou z hlediska kontaminace podzemních vod z možné nehody je varianta 0 (stav bez realizace). Mezi aktivními variantami R49 – 4P (čtyřpruh) a R49 – 2P (dvoupruh s rezervou na čtyřpruh) nebude z hlediska možné kontaminace podzemních vod zásadní rozdíl.

Vlivy na půdu, horninové prostředí a přírodní zdroje Vlivy na půdy (ZPF, PUPFL) Z hlediska záborů ZPF lze konstatovat, že obě posuzované varianty vyžadují trvalý zábor ZPF o velikosti 44,53 ha. Rozdíl mezi posuzovanými variantami R49 – 4P a R49 – 2P není žádný. Výstavba předmětného záměru si vyžádá také zábor pozemků PUPFL o velikosti 1,3070 ha. Rozdíl mezi oběma aktivními variantami opět není de facto žádný. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Případný vliv na horninové prostředí budou mít zářezy (ovlivnění stability). Nerostné zdroje nebudou realizací záměru dotčeny. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje budou v obou aktivních variantách (čtyřpruh a dvoupruh s rezervou na čtyřpruh) stejné.

Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Vlivy na faunu Vlivy na faunu budou v obou variantách de facto stejné, vzhledem k tomu, že zásah do koryta Fryštáckého potoka si vyžádají obě varianty (dvoupruh s rezervou pro čtyřpruh i čtyřpruh). Přeložka Fryštáckého potoka by se mohla negativně dotknout případného výskytu raka říčního. Proto bude třeba ve vhodném termínu před provedením úprav příslušného úseku Fryštáckého potoka provést detailní průzkum a následný transfer nalezených jedinců do nedotčených částí toku. Vzhledem k výstavbě nové komunikace a předpokládanému zintenzivnění dopravy dojde k zvýraznění bariérového efektu silnice a fragmentace krajiny z hlediska migrace volně žijících živočichů. Průchodnost pro migrující živočichy by měla být řešena jiným způsobem (podchody či propustky). V tomto případě jsou vlivy na migraci živočichů v obou variantách (čtyřpruh a dvoupruh s rezervou na čtyřpruh) srovnatelné. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

148



Vlivy na flóru V souvislosti s realizací daného úseku rychlostní silnice (včetně přeložky silnice II/490) se nepředpokládá významný negativní vliv na flóru daného území. Nedojde k zničení celých biotopů ani k narušení botanicky zvláště cenných lokalit. V daném území se vyskytují druhy běžné i v širším okolí. Na sledovaných lokalitách nebyly nalezeny žádné chráněné a ohrožené druhy cévnatých rostlin ve smyslu vyhlášky č. 359/1992 Sb. v platném znění. Nebyla zjištěna ani přítomnost ohrožených druhů rostlin uvedených v Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin ČR (ed. Procházka, 2001). Vlivy na flóru budou v obou aktivních variantách (R49 – 4P a R49 – 2P) stejné. Vlivy na ekosystémy Stavbou dojde k zániku části polního, lesního a lučního biotopu. Přímé negativní ovlivnění ekosystémů záměrem bude vzhledem k charakteru lokality (převážně intenzivně využívané polní kultury) malé. Lesní ekosystémy a ekosystémy vodních toků budou dotčeny pouze v omezeném rozsahu. Rozdíl mezi aktivními variantami (varianta čtyřpruh a varianta dvoupruh s rezervou na čtyřpruh) bude z tohoto hlediska málo významný.

Vlivy na ÚSES, VKP, ZCHÚ a systém Natura 2000 Vlivy na ÚSES Vlastní úsek rychlostní silnice R49 stavba 4902.1 (km stavby 17,300 – 19,000) se nedostává do střetu s prvky ÚSES. Vlastní rychlostní silnice se dotkne pouze interakčního prvku U opic (rovněž registrované VKP), který se nachází v těsné blízkosti větve FR_B MÚK Fryšták. Severní výběžek IP U opic může být dále dotčen v souvislosti s realizací provizorního připojení na II/491 a polní cesty. Vlastní trasa navržené silnice II/490, která je součástí stavby 4902.1 (1. etapa) rychlostní silnice R49, se kříží nebo se dotýká biokoridorů různého stupně funkčnosti (LBC Výlanty – Lukovský potok, RBK 21591 – úsek Malý Kostelec – východ, úsek Fryštácký potok, RBK 24588 a LBC 21591 – Za Kosteleckými humny) a dále se dostává i do přímého kontaktu s lokálními biocentry (LBC Za humny, LBC Doležalův Žleb). Ochranu prvků ÚSES, resp. účelné založení těchto prvků v koordinaci s navrhovanou stavbou, je tedy nutno řešit především v souvislosti s realizací přeložky silnice II/490. Z hlediska variant je nejpříznivější varianta 0 (bez realizace záměru). Mezi aktivními variantami (R49 – 4P a R49 – 2P) není vzhledem k tomu, že vedou ve stejné trase podstatný rozdíl. Vlivy na VKP Záměrem budou dotčeny VKP dané ze zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění: Lukovský potok, VN Fryšták, Fryštácký potok, lesní porosty v okolí VN Fryšták a porosty v oblasti Za Humny a Štípský potok. V blízkosti posuzovaného záměru stavby 4902.1 se nacházejí registrované VKP (dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění): U opic - břehové a mokřadní porosty na soutoku dvou bezejmenných toků JV od Fryštáku a alej podél silnice II/490 Fryšták – Malý Kostelec. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

149



Lukovský potok nebude stavbou přímo dotčen. Realizace přemostění v úseku VN Fryšták v délce 329 m je postačující. Zásah do Lukovského potoka bude v obou aktivních variantách (čtyřpruh a dvoupruh s rezervou na čtyřpruh) stejný. Trasa přeložky silnice II/490 dále vede v souběhu s Fryštáckým potokem. Zásah do koryta Fryštáckého potoka si vyžádají obě varianty (varianta dvoupruh s rezervou na čtyřpruh i varianta čtyřpruh), což je pro správné technické provedení stavby nezbytné. Přeložka bude provedena v regulované části toku těsně pod mostem, kde potok kříží dnešní silnici II/490. Vliv na Fryštácký potok bude tedy v obou posuzovaných variantách de facto stejný. Štípský potok vede podél stávající silnice III/4911, záměrem bude dotčen v souvislosti s realizací MÚK Kostelec a napojením přeložky II/490 na stávající silnici III/4911 do Kostelce. V obou variantách (R49 – 4P a R49 – 2P) budou vlivy na toto VKP stejné. Záměr rychlostní silnice R49, stavba 4902.1 se dotkne registrovaného VKP U opic, který se nachází v těsné blízkosti větve FR_B MÚK Fryšták. Severní výběžek VKP U opic může být dále dotčen v souvislosti s realizací provizorního připojení na II/491 a polní cesty. Realizace záměru zasáhne částečně do registrovaného VKP Alej podél silnice II/490 Fryšták – Malý Kostelec. Při rekonstrukci části stávající silnice II/490 do Malého Kostelce dojde nejspíš ke kácení stromů. Ty budou muset být po rekonstrukci nahrazeny. Vlivy na tyto registrované VKP budou u obou variant (čtyřpruh a dvoupruh s rezervou na čtyřpruh) stejné. Vlivy na ZCHÚ a přírodní parky V souvislosti s realizací plánované stavby 4902.1 (1. etapa) rychlostní silnice R49 nebudou dotčena žádná maloplošná ani velkoplošná zvláště chráněná území. Posuzovaná stavba nezasahuje ani do ochranného pásma zvláště chráněných území. Záměrem bude dotčen jižní výběžek přírodního parku Hostýnské vrchy. Vlivy na přírodní park Hostýnské vrchy budou u obou variant (čtyřpruh a dvoupruh s rezervou na čtyřpruh) stejné. Vlivy na systém Natura 2000 Žádná z navrhovaných lokalit systému NATURA 2000 nebude záměrem dotčena, stejně tak nebudou dotčeny ani ptačí oblasti nacházející se v okolí. Dle vyjádření Krajského úřadu Zlínského kraje (č.j. KUZL 52746/2007) ze dne 7. srpna 2007 nemůže mít uvedený záměr významný vliv na žádnou evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast.

Vlivy na krajinu a krajinný ráz Co se týče variantního řešení, mezi variantami není v podstatě žádný rozdíl, aby se dal postihnout rozdílným stupněm intenzity vlivu. Obě varianty (R49 - 4P a R49 – 2P) jsou si ve svém důsledku velmi podobné, a to vzhledem k tomu, že se neliší v trase, ale pouze v technickém řešení přeložky silnice II/490. Ve variantě „dvoupruh“ se počítá s vybudováním pouze pravé poloviny vozovky (dvoupruhu) s tím, že bude zachována rezerva pro možné výhledové doplnění na směrově dělenou komunikaci (čtyřpruh).


150



Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Záměrem nebudou dotčeny žádné kulturní památky. Hmotný majetek bude dotčen při demolici stávajících komunikací v místech křížení s posuzovanou stavbou a v případě přeložek inženýrských sítí. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky budou v obou aktivních variantách (čtyřpruh a dvoupruh s rezervou na čtyřpruh) stejné.

Posuzovaný záměr „Rychlostní silnice R49, stavba 4902.1 Fryšták – Lípa (1. etapa)“ lze z hlediska dopadů na ŽP a zdraví obyvatel při respektování navrhovaných opatření akceptovat v obou posuzovaných variantách – R49 – 4P čtyřpruh a R49 – 2P dvoupruh s rezervou na čtyřpruh.


151



F. ZÁVĚR Předkládaná dokumentace „Rychlostní silnice R49, stavba 4902.1 Fryšták – Lípa (1. etapa) je zpracována dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění. Předložená dokumentace se zabývá vymezením vlivů výstavby a provozu stavby 4902.1 rychlostní silnice R49 na životní prostředí a hodnocením záměru z hlediska ekologické únosnosti prostředí. Ze zpracování dokumentace vyplynuly následující závěry: •

Rychlostní silnice R49 (stavba 4902.1) je navržena v kategorii R 25,5/120, tj. čtyřpruhová komunikace se středním dělícím pásem. Průjezdný profil je 25,50 m při návrhové rychlosti 120 km/hod. Stavba je navržena na pozemcích v okrese Zlín v k.ú. Fryšták, Dolní Ves, Kostelec.

•

Součástí stavby je vybudování přeložky silnice II/490, která bude sloužit k napojení Zlína na rychlostní silnici. Ta je posuzována ve dvou kategoriích (čtyřpruh a dvoupruh s rezervou na čtyřpruh).

•

Součástí stavby je zároveň vybudování areálu Střediska správy a údržby rychlostní silnice a objektu Policie ČR.

•

Zprovoznění moderní rychlostní silnice bude znamenat zlepšení mnoha negativních a rizikových faktorů, a to především z pohledu dopravy. Sníží se riziko dopravních nehod, zlepší se dopravní prostupnost regionů, vlivem zvýšené plynulosti dopravy dojde k dlouhodobému poklesu celkových emisí způsobených dopravou.

•

Celkový trvalý zábor zemědělského půdního fondu v důsledku realizace stavby 4902.1 činí 44,53 ha. Vyhodnocení trvalého záboru ZPF stavbou dle dotčených katastrálních území včetně vyhodnocení dotčených BPEJ bude součástí žádosti o vynětí ze ZPF.

•

Stavbou dojde trvalému záboru PUPFL v rozsahu 1,3070 ha.

•

Trasa rychlostní silnice se dotkne pouze interakčního prvku U opic (rovněž registrované VKP), který se nachází v těsné blízkosti větve FR_B MÚK Fryšták. Severní výběžek IP U opic může být dále dotčen v souvislosti s realizací provizorního připojení na II/491 a polní cesty.

•

Trasa navržené silnice II/490 se kříží nebo se dotýká biokoridorů různého stupně funkčnosti (LBC Výlanty – Lukovský potok, RBK 21591 – úsek Malý Kostelec – východ, úsek Fryštácký potok, RBK 24588 a LBC 21591 – Za Kosteleckými Humny) a dále se dostává i do kontaktu s lokálními biocentry (LBC Za Humny, LBC Doležalův Žleb).

•

V souvislosti s posuzovanou stavbou se počítá s úpravami Fryštáckého potoka, Lukovského a Štípského potoka.

•

Hlavní trasa R49 ve staničení km 18,000 až 19,000 a celý prostor MÚK Fryšták leží v PHO II a. Trasa přeložky II/490 leží v úseku staničení km 0,000 až 1,900 rovněž v PHO II a, taktéž i úsek odpovídající zhruba estakádě MO5 (přes údolí Lukovského potoka) leží v PHO II a.

•

Celou trasu komunikace R49 lze klasifikovat jako území archeologického zájmu, tzn. území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2) z. č. 20/1987 Sb. a ve znění jeho pozdějších novel.


152



•

Stavba 4902.1 protíná část krajiny, která se vyznačuje vysokým podílem orné půdy a v malé míře přírodními a přírodě blízkými prvky, z nichž nejcennější část představují lesní celky a trvalé travní porosty s rozptýlenou zelení. Záměr zasahuje do jižního výběžku přírodního parku Hostýnské vrchy.

•

V dotčeném území byly v rámci zoologických průzkumů v roce 2007 a 2008 nalezeny zvláště chráněné druhy živočichů. Na sledovaných lokalitách nebyly nalezeny žádné chráněné a ohrožené druhy cévnatých rostlin ve smyslu vyhlášky č. 359/1992 Sb. v platném znění. Nebyla zjištěna ani přítomnost ohrožených druhů rostlin uvedených v Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin ČR (ed. Procházka, 2001).

•

Vlivem automobilového provozu na řešené části komunikace R49, jejíž trasa je navržena v maximální míře v extravilánu obcí zájmového území, dojde k minimálnímu ovlivnění akustické situace v jižní části obce Fryšták, ale k většímu ovlivnění akustické situace dojde u zástavby v okolí přeložky silnice II/490. Akustická situace v okolí silnice II/490 v jižní části Fryštáku se po zprovoznění R49 prakticky nezmění. V lokalitách, kde by mohlo dojít vlivem automobilového provozu na přeložce II/490 k překročení hygienických limitů v chráněném venkovním prostoru staveb, jsou navržena protihluková opatření.

•

Z porovnání hodnot pro variantu R49 – 4P (čtyřpruh) a variantu R49 – 2P (dvoupruh s rezervou na čtyřpruh) je patrné, že ve výpočtových bodech dochází pouze k zanedbatelné změně akustické situace. Rozdíl mezi vypočtenými hodnotami pro obě varianty se pohybuje v pásmu nejistoty výpočtu ±2 dB. Z výpočtu tedy vyplývá, že jsou obě varianty (R49 – 4P čtyřpruh a R49 – 2P dvoupruh s rezervou na čtyřpruh) prakticky shodné.

•

Vlivem zprovoznění komunikace R49 dojde ke snížení intenzit dopravy na některých stávajících komunikacích zájmového území, a v důsledku toho i ke snížení ekvivalentních hladin akustického tlaku A u zástavby přilehlé k těmto komunikacím. K výraznému snížení ekvivalentních hladin akustického tlaku A dojde u zástavby navazující na průtah silnice II/490 v obci Malý Kostelec a na průtahu hlavních silnic v části obce Fryšták.

•

Vliv provozu navrhované komunikace R49 na stav akustické situace v chráněném venkovním prostoru staveb v zájmovém území je minimální a neovlivní stávající akustickou situaci v posuzovaném území.

•

Při provozu transitní dopravy po novém úseku silnice R49 (stavba 4902.1) a obslužné dopravy na přeložce komunikace II/490 dojde ke snížení intenzit automobilů projíždějících obydlenými sídly a tím i ke snížení imisní zátěže v těchto obydlených územích (např. Malý Kostelec). Provoz na silnici R49 navýší v posuzovaném území imisní zátěž zejména převzetím transitní přepravy, která dříve projížděla Fryštákem.

•

Vypočtené hodnoty pro všechny polutanty v případě oxidu dusičitého NO2, oxidu uhelnatého CO, suspendovaných částic resp. respirabilní frakce PM10 a benzenu C6H6 nepřekračují imisní limity stanovené nařízením vlády č. 597/2006 Sb., v platném znění.

•

Na základě provedeného vyhodnocení odhadu zdravotních rizik lze vyvodit závěr, že v souvislosti s realizací předkládaného záměru za předpokladu dodržení doporučení z akustických studií, nepředstavuje výstavba ani provoz riziko pro lidské zdraví.

•

Byl zjištěn zanedbatelný vliv nových příspěvků záměru ve všech hodnocených variantách na zdravotní obtíže související s akutní a chronickou expozicí NO2, a to i v součtu se stávajícím imisním pozadím.


153



•

Byl zjištěn zanedbatelný vliv nových příspěvků záměru ve všech hodnocených variantách na zdravotní obtíže související s akutní expozicí CO, a to i v součtu se stávajícím imisním pozadím.

•

Pro etapu výstavby bylo zjištěno zvýšení denního výskytu bronchitidy u dětí oproti současnému stavu (pozadí) o 0,4 %. Toto zvýšení je malé až zanedbatelné a je akceptovatelné vzhledem k omezené době výstavby a vzhledem ke konzervativnímu přístupu, kdy pro hodnocení bereme nejvyšší vypočtený příspěvek z rozptylové studie pro celé okolí záměru.

•

Byl zjištěn nízký až zanedbatelný vliv součtů nových příspěvků záměru a imisního pozadí na zdravotní obtíže související s akutní expozicí PM10. Bylo zjištěno mírně zvýšené zdravotní riziko součtů maximálních nových příspěvků záměru v obou hodnocených variantách v roce 2040 a imisního pozadí na zdravotní obtíže související s chronickou expozicí PM10. Nutno zdůraznit, že hlavní příčinou mírně zvýšeného rizika je jednoznačně imisní pozadí. Podíl vlastního příspěvku záměru je zanedbatelný.

•

Bylo zjištěno, že nové roční imisní příspěvky benzenu ze záměru budou mít i v součtu se stávajícím imisním pozadím nízký až zanedbatelný vliv na výskyt souvisejících zdravotních poškození. Mírně zvýšené zdravotního riziko jednoznačně souvisí s imisním pozadím. Podíl vlastního příspěvku záměru je zanedbatelný.


154



Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v dokumentaci Mapa č. 1: Situování posuzované stavby v území (1: 10 000) (podklad: VIAPONT, Mott MacDonald Praha, spol. s r. o., Ředitelství silnic a dálnic ČR, závod Brno, 2004) Mapa č. 2: Mapa střetů zájmů – ÚSES, VKP - stávající (1: 10 000) (podklad: VIAPONT, Mott MacDonald Praha, spol. s r. o., Ředitelství silnic a dálnic ČR, závod Brno, 2004) Mapa č. 3: Mapa střetů zájmů – ÚSES, VKP – nově navržené (1: 10 000) (podklad: VIAPONT, Mott MacDonald Praha, spol. s r. o., Ředitelství silnic a dálnic ČR, závod Brno, 2004) Mapa č. 4: Koordinační situace (1: 2 000) (Ředitelství silnic a dálnic ČR, závod Brno, 2007) Fotodokumentace


155




156



G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Stavba 4902.1 řeší definitivní ukončení úseku Holešov - Fryšták v mimoúrovňové křižovatce Fryšták. Stavba 4902.1 navazuje na stavbu 4901 v km 17.300 a končí za MÚK Fryšták v km 19,000 před křížením se silnicí II/491. Celková délka úseku R49 stavby 4902.1 je 1,700 km. Trasa plánované rychlostní silnice R49 stavby 4902.1 prochází jihovýchodně od Fryštáku, kde je umístěna mimoúrovňová křižovatka silnice R49 a přeložky silnice II/490, tato přeložka pokračuje jižním směrem, přechází oblastí VN Fryšták a mezi Kostelcem a Malým Kostelcem přechází do údolí Fryštáckého potoka, kde se napojuje na stávající vedení této silnice. Mimoúrovňová křižovatka Fryšták je umístěna jižně od Fryštáku jako křížení rychlostní silnice R49 s přeloženou silnicí II/490. Tato křižovatka je všesměrná, s preferovanými směry Hulín - Zlín a Zlín - Hulín. V těsné blízkosti křižovatky je umístěno Středisko správy a údržby rychlostní silnice Fryšták, které je napojeno na R49 přes původní silnici II/490 a přeloženou silnici II/490. Řešená přeložka silnice II/490 převádí v této fázi tahu R49 převážnou část dopravní zátěže z křižovatky R49 do Zlína. Mimoúrovňová křižovatka Kostelec trubkovitého tvaru připojuje silnici III/4911 na přeloženou silnici II/490 v místě dnešní křižovatky. Termín zahájení výstavby se předpokládá v březnu 2013, dokončení je plánováno v březnu 2015. Rychlostní silnice R49 je navržena jako čtyřpruhová silnice se středním dělícím pásem v kategorii R 25,5/120. Územní plán Stavba je v souladu s Územním plánem velkého územního celku Zlínská aglomerace (ÚPN VÚC Zlínská aglomerace). Hluk K emisím hluku bude docházet jak v průběhu výstavby silnice (stavební stroje a mechanizace a obslužná staveništní doprava) tak v důsledku pohybu vozidel po komunikaci ve fázi provozu. Ve fázi výstavby budou splněny hygienické limity hluku z výstavby, a to ve všech posuzovaných etapách výstavby (součinnost stavebních strojů a obslužná staveništní doprava) v chráněném venkovním prostoru a v chráněném venkovním prostoru staveb dle NV č. 148/2006 Sb., v platném znění. Vlivem automobilového provozu na řešené části komunikace R49, jejíž trasa je navržena v maximální míře v extravilánu obcí zájmového území, dojde k nepatrnému ovlivnění akustické situace v jižní části obce Fryšták. K výraznějšímu ovlivnění akustické situace dojde u zástavby v okolí přeložky silnice II/490. Akustická situace v okolí silnice II/490 v jižní části Fryštáku se po zprovoznění R49 prakticky nezmění. V lokalitách, kde může dojít vlivem automobilového provozu na přeložce II/490 k překročení hygienických limitů v chráněném venkovním prostoru staveb, jsou navržena protihluková opatření.


157



Vlivem zprovoznění komunikace R49 dojde ke snížení intenzit dopravy na některých stávajících komunikacích zájmového území, a v důsledku toho i ke snížení ekvivalentních hladin akustického tlaku A u zástavby přilehlé k těmto komunikacím. K výraznému snížení ekvivalentních hladin akustického tlaku A dojde u zástavby navazující na průtah silnice II/490 v obci Malý Kostelec a na průtahy hlavních silnic v části obce Fryšták. Vliv provozu navrhované komunikace R49 (stavba 4902.1 – 1. etapa) na stav akustické situace v chráněném venkovním prostoru staveb v zájmovém území je minimální a neovlivní stávající akustickou situaci v posuzovaném území. Z hlediska hluku lze výstavbu komunikace R49 (stavba 4902.1 – 1. etapa) v navrhované trase doporučit. Znečištění ovzduší Vliv na ovzduší bude mít výstavba rychlostní silnice a následný provoz. Automobilová doprava bude především zdrojem emisí NOX, CO a benzenu. Při hodnocení situace bez realizace záměru – při provozu na stávající komunikaci II/490, která vede členitým terénem okolo vodní nádrže Fryšták a zástavbou Malý Kostelec je nutné poznamenat, že imisní pozadí (stávající imisní zátěž) obsahuje již vliv automobilové dopravy projíždějící městem. Lze konstatovat, že uvedené výsledné hodnoty pro všechny polutanty nepřekračují imisní limity stanovené nařízením vlády č. 597/2006 Sb. v platném znění. Při provozu transitní dopravy po novém úseku silnice R49 představovaného stavbou 4902.1 a obslužné dopravy jedoucí po přeložce komunikace II/490 dojde ke snížení intenzit automobilů projíždějících obydlenými sídly a tím i ke snížení imisní zátěže v těchto obydlených územích (např. Malý Kostelec). Provoz na silnici R49 navýší v posuzovaném území imisní zátěž a to zejména z toho důvodu, že bude na tuto komunikaci převedena transitní přeprava, která dříve projížděla Fryštákem. Lze konstatovat, že uvedené výsledné hodnoty pro všechny polutanty (ve variantách „čtyřpruh a „dvoupruh“) v případě oxidu dusičitého NO2, oxidu uhelnatého CO, suspendovaných částic resp. respirabilní frakce PM10 a benzenu C6H6 nepřekračují imisní limity stanovené nařízením vlády č. 597/2006 Sb., v platném znění. Voda Výstavba rychlostní silnice R49 (stavba 4902.1 Fryšták – Lípa 1. etapa) může ovlivnit hydrologický režim zájmového území např. přeložkami či úpravami vodních toků, případně změnou proudění podzemních vod v důsledku vybudování zemního tělesa komunikace. Z hlediska ovlivnění jakosti vod je komunikace potenciálním zdrojem kontaminace povrchových i podzemních vod. Dešťové odpadní vody z komunikace mohou být znečištěny zejména toxickými stopovými prvky, nepolárními extrahovatelnými látkami (ropnými látkami) a složkami posypových materiálů. Jakost vod lze ochránit běžnými technickými opatřeními, jako je vybudování zpevněných příkopů a lapolů. Úsek stavby 4902.1 je veden v PHO vodní nádrže Fryšták. V oblasti ochranných pásem vodního zdroje Fryšták je nutno zvýšit důraz na ekologické zabezpečení stavby, především na provoz stavebních strojů a mechanizmů. V těchto úsecích je nutno vyloučit jakékoliv skladování látek ekologicky rizikových, situování stavebních dvorů, dlouhodobější odstávky stavebních mechanizmů apod. Proto bude nutné vypracovat provozní a havarijní plán a nechat ho odsouhlasit příslušným orgánem vodohospodářské správy ve Zlíně. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

158



Stavba 4902.1 se nedotkne žádné oblasti CHOPAV. Zájmové území je v současné době vodohospodářsky málo významné, neboť Fryštácká přehrada již delší dobu není vodárensky využívána a tvoří pouze případnou rezervu. Díky tomu lze při daném směrovém a výškovém vedení tras očekávat jen omezený negativní vliv stavby na současné hydrogeologické poměry. Výjimkou je v tomto smyslu zářezové těleso na přeložce II/490 mezi Malým a Velkým Kostelcem. V této oblasti budou negativně ovlivněny domovní studny (vydatnost). Proto je navržen v souvislosti s posuzovanou stavbou v dotčené oblasti monitoring podzemních vod. V případě zjištění významného poklesu hladin podzemních vod v monitorovaných studnách v souvislosti s posuzovanou stavbou, bude nutné tuto újmu dostatečně kompenzovat. V zájmovém území nejsou kromě nevyužívané Fryštácké přehrady stanovena žádná další ochranná pásma vodních zdrojů a nenachází se zde jímací objekty hromadného užitku. Obytné územní celky v dotyku stavby jsou zásobovány obecními nebo oblastními vodovody, domovní studny podle sdělení jejich majitelů slouží jako doplňkový zdroj pitné vody. V následujícím období projektových příprav je navrženo provádět hydrogeologický monitoring úrovní hladin podzemní vody. Půda Trasa rychlostní silnice si vyžádá trvalý zábor ZPF a PUPFL. Celkový trvalý zábor zemědělského půdního fondu v důsledku realizace stavby 4902.1 činí 44,53 ha. Bonity půd dotčených stavbou dosud nebyly v této fázi projektových příprav podrobněji specifikovány. Na základě Map tříd ochrany ZPF Zlínského kraje (1:5000) však lze konstatovat, že stavbou budou dotčeny půdy I. a II. třídy ochrany ZPF. Vyhodnocení trvalého záboru ZPF stavbou dle dotčených katastrálních území včetně vyhodnocení dotčených BPEJ bude součástí žádosti o vynětí ze ZPF. Stavbou dojde k trvalému záboru PUPFL v rozsahu 1,3070 ha. Ochrana přírody V souvislosti s realizací daného úseku rychlostní silnice (včetně přeložky silnice II/490) se nepředpokládá významný negativní vliv na flóru daného území. Nedojde k zničení celých biotopů ani k narušení botanicky zvláště cenných lokalit. V daném území se vyskytují druhy běžné i v širším okolí. V rámci posuzované stavby bude nezbytné kácení stromů v místech střetu stávajících komunikací s plánovanou trasou. Na svazích tělesa rychlostní komunikace, v místech MÚK a také podél překládaných či upravovaných vodních toků bude vysázena zeleň ve vhodné druhové skladbě. Výsledky zoologických průzkumů z let 2007 a 2008 dokládají, že celé území připravované stavby je běžným segmentem kulturní krajiny, který obývají většinou hojné adaptabilní a velmi hojné eurytopní druhy agrocenóz a nepůvodních stanovišť. Cennější společenstva se vyskytují pouze v dotčených lesních porostech, zejména v torzu porostu nad levým břehem Lukovského potoka v místě přemostění a fragment lesního porostu v místě budování mimoúrovňové křižovatky Kostelec. Nejméně zachovalou a z hlediska přírodovědného nejméně zajímavou plochou jsou rozsáhlé agrocenózy jižně od Fryštáku a mezi Malým Kostelcem a Kostelcem. Stavba komunikací včetně rozsáhlé MÚK, stejně jako stavba areálu Správy a údržby rychlostní komunikace u MÚK Fryšták, nemůže závažně ohrozit zdejší živočišná společenstva nebo zlikvidovat populace zde žijících druhů. Celkem bylo zjištěno 28 zvláště chráněných druhů živočichů. U žádného ze zjištěných zvláště chráněných druhů nebyla v trase stavby zjištěna vyšší koncentrace jedinců, izolované hnízdiště nebo plocha hromadného rozmnožování a vývoje. Vesměs se jedná o druhy, které jsou běžně rozptýlené i ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

159



v okolí, nebo jen trasou stavby migrující. Proto lze předpokládat, že realizace stavby nijak zvlášť neohrozí, neoslabí ani nezničí jejich zdejší populace. Celkově lze trasu stavby vyhodnotit z přírodovědného hlediska jako přijatelnou, nevyžadující dále přijímat specifická opatření k ochraně vybraných druhů živočichů nebo jejich společenstev. Záchranné transfery zvláště chráněných druhů živočichů jsou zbytečné (např. obojživelníci na tocích, ptáci – kteří sem zaletují, veverky) nebo z praktického hlediska neproveditelné (střevlíci, mravenci). Výjimkou je přítomnost raka říčního. Ač se pravděpodobně jedná o slabou populaci (nalezen jeden živý exemplář) bude třeba ve vhodném termínu před provedením úprav příslušného úseku Fryštáckého potoka provést detailní průzkum a následný transfer nalezených jedinců do nedotčených částí toku. V rámci stavby rychlostní silnice se počítá s výstavbou mostních objektů, které zajistí dostatečnou průchodnost pro živočichy a zajistí funkčnost prvků ÚSES. Cílem vegetačních výsadeb na násypech, zářezech komunikace bude dále co největší zapojení tělesa komunikace do krajiny. Zdraví Výstavba posuzovaného záměru nebude vzhledem k tomu, že budou ve fázi výstavby dodrženy hygienické limity hluku, představovat zdravotní riziko pro obyvatelstvo. Provozem posuzovaného záměru dojde ke změně akustické situace v chráněném venkovním prostoru některých okolních obytných zástaveb. Po provedení navržených protihlukových opatření by nemělo docházet k překračování hygienických limitů a je tedy možné konstatovat, že změny v akustické situaci jsou akceptovatelné a neměly by zvyšovat zdravotní rizika obyvatel posuzovaného území. Z výsledků hodnocení je možné konstatovat, že i při velmi konzervativním odhadu, kdy vztahujeme nejhorší modelové hodnoty znečištění ovzduší na celou exponovanou populaci v okolí posuzovaného záměru, nelze v důsledku realizace záměru předpokládat zvýšené riziko zdravotních účinků. Na základě provedeného vyhodnocení odhadu zdravotních rizik lze vyvodit závěr, že v souvislosti s realizací předkládaného záměru nepředstavuje výstavba ani provoz riziko pro lidské zdraví pro obyvatele v okolí posuzovaného záměru v žádné z variant. Varianta záměru s přeložkou II/490 v kategorii S 24,5/80 – čtyřpruh se jeví jako mírně vhodnější.


160



H. PŘÍLOHY •

Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace

•

Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.


161




162



Vypořádání připomínek zjišťovacího řízení Předmětem této kapitoly jsou reakce na připomínky jednotlivých dotčených úřadů v rámci zjišťovacího řízení.

1. Magistrát města Zlína – odbor životního prostředí 17. 1. 2008, zn.: MMZL 110497/2007 Záměr je nutno posoudit podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, důrazem na oblasti: •

náchylnost území k porušení stability v lokalitě Malý Kostelec Opatření k zamezení možného porušení stability v lokalitě Malý Kostelec (kotvené zárubní zdi, odvodnění svahů, optimální svahování) budou dodržována ve fázi výstavby posuzovaného záměru. Posouzení stability v lokalitě Malý Kostelec bude ověřeno v podrobném geologickém průzkumu, který bude proveden v dalších stupních projektové dokumentace.

•

ochrany vod, a to konkrétně: o

ovlivnění hydrogeologického režimu v lokalitě Malý Kostelec (dopad na domovní studny)

Problematika ovlivnění domovních studen v lokalitě Malý Kostelec je řešena v příloze č. 7 – Vliv stavby na kvalitu a množství vod. Na základě předběžného geotechnického průzkumu je navržen v souvislosti s posuzovanou stavbou v lokalitě Malý Kostelec monitoring podzemních vod. V případě zjištění významného poklesu hladin podzemních vod v monitorovaných studnách v souvislosti s posuzovanou stavbou, bude nutné tuto újmu dostatečně kompenzovat. o

odvodnění komunikace v úseku vodní nádrže Fryšták. Z oznámení vyplývá, že dešťové vody z komunikace budou odvedeny přes odlučovače ropných látek do blíže neurčeného recipientu. Požadujeme, aby tímto recipientem nebyla vodní nádrž ani její přítoky, ale byly vody svedeny kanalizací do vodního toku až pod nádrží, která je záložním zdrojem pitné vody pro Zlín.

Dešťové vody v úseku vodní nádrže Fryšták budou odváděny přes retenční nádrž a odlučovač ropných látek do recipientů, které směřují do Fryštácké nádrže. Koncentrace NEL bude vyhovovat požadavkům NV č. 61/2003 Sb., v platném znění na odtoku z retenční nádrže, proto se nepředpokládá negativní ovlivnění jakosti vody ve Fryštácké nádrži. V souvislosti s posuzovanou stavbou bude navržen pravidelný monitoring kvality vody ve Fryštácké nádrži (zejména v zimním období, kdy jsou používány posypové materiály). Na základě výsledků monitoringu bude nutné upravovat dávkování, způsob aplikace a druh posypového materiálu tak, aby kvalita vody ve VN Fryšták nebyla dotčena.


163


•


ochrany přírody a krajiny: o

Požadujeme doplnit zpracovanou dokumentaci o zoologický průzkum vodního toku Fryštáckého potoka v návaznosti na projektovanou přeložku vodního toku a možný výskyt kriticky ohrožených druhů.

Zoologický průzkum (příloha dokumentace č. 5) byl aktualizován v roce 2008 (jarní, letní a podzimní aspekt) a doplněn o průzkum vodního toku Fryštáckého potoka. o

Doplnit zpracovanou dokumentaci především v příloze č. 6 „Vliv na krajinný ráz“ o konkrétní opatření k eliminaci zásahu do krajinného rázu, dále doplnit řešení zvýrazněné migrační bariery a řešení jejího překonávání pro volně žijící živočichy s návrhem hustoty budování migračních objektů.

Opatření k eliminaci zásahu do krajinného rázu jsou doplněna v kapitole D. IV. Návrh umístění migračních průchodů na základě zoologického průzkumu je součástí kapitoly D. I. 7. •

ochrany zemědělského půdního fondu: o

Zdůrazňujeme, že skryté orniční vrstvy je nutno použít hospodárným způsobem. K ohumusení upravených ploch stavby je nutno přednostně využít vhodné podorniční vrstvy, přebytečná ornice bude použita k rekultivaci a zlepšení půdních podmínek jiných zemědělských ploch v okolí. V textové části jsou v podmínkách využití skryté ornice rozpory, např. na str. 31 je uvedeno, že ornici lze nabídnout dalším subjektům k využití pro stavbu zemních valů či terénní úpravy. Dále budeme vyžadovat v rámci projektové dokumentace konkrétní dořešení nakládání s výkopovými zeminami.

Skryté podorniční vrstvy budou použity přednostně k ohumusení upravených ploch stavby. Přebytečná ornice, která nebude použita pro ohumusení, bude použita k rekultivaci a zlepšení půdních podmínek jiných zemědělských ploch v okolí. Přesné nakládání s výkopovými zeminami bude řešeno v dalších stupních projektové dokumentace. •

odpady: o

Z hlediska zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění nemáme námitek. Upozorňujeme na nutné dořešení přebytku výkopových zemin v dalším stupni projektové dokumentace jak je uvedeno na straně číslo 17 oznámení záměru dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb.

Řešení případného přebytku výkopových zemin bude řešeno v dalších stupních projektové dokumentace.


164



2. Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně 9. 1. 2008, č.j. 10238/216/2007 •

Podél řešené komunikace II/490, kde jsou překročeny hygienické limity, jsou situovány jednotlivé RD v zahradách. Není možno realizovat protihlukové clony, doporučuje se náhrada stávajících plotů protihlukovými clonami ve výšce cca 2,5 - 3,0 m. Ve vyšších podlažích je navrženo prověřit neprůzvučnost oken a případně doporučit výměnu.

Toto doporučení je uvedeno v příloze č. 1 – Akustické studii, resp. v kapitole D. IV dokumentace EIA.

3. Česká inspekce životního prostředí – oblastní inspektorát Brno 7. 1. 2008, č.j. ČIŽP /47/IPP/0725938 072/07/BLV •

Výše uvedená stavba nesmí v žádném případě ovlivnit vodní nádrž Fryšták vč. jejich přítoků. Z tohoto důvodu doporučujeme řešit odvádění dešťových vod z komunikací prostřednictvím odlučovačů ropných látek do zásaku.

Dešťové vody v úseku vodní nádrže Fryšták budou odváděny přes retenční nádrž a odlučovač ropných látek do recipientů, které směřují do Fryštácké nádrže. Koncentrace NEL bude vyhovovat požadavkům NV č. 61/2003 Sb., v platném znění na odtoku z retenční nádrže, proto se nepředpokládá negativní ovlivnění jakosti vody ve Fryštácké nádrži. V souvislosti s posuzovanou stavbou bude navržen pravidelný monitoring kvality vody ve Fryštácké nádrži (jedná se zejména o zimní období, kdy jsou používány posypové materiály). Na základě výsledků monitoringu bude nutné upravovat dávkování, způsob aplikace a druh posypového materiálu tak, aby kvalita vody ve VN Fryšták nebyla dotčena. Vzhledem k tomu, že jsou dešťové vody ze zpevněných ploch odváděny přirozeně zpět do vodních toků, není třeba odvádění dešťových vod řešit jiným způsobem. K významnému navyšování průtoků ve vodních tocích nedojde (přítomnost dostatečně dimenzované retenční nádrže).

4. Ministerstvo životního prostředí – odbor ochrany ovzduší 20.12.2007, č.j. 4229/820/07/RH •

S ohledem na skutečnost, že se plánovaný záměr nachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, kde jsou překračovány imisní limity pro částice PM10, požadujeme v období výstavby nového úseku rychlostní silnice R49 v předmětné lokalitě, striktně dodržovat všechna opatření k eliminaci znečišťování ovzduší, především opatření ke snižování resuspenze částic.

Ve fázi výstavby budou striktně dodržována opatření zabraňující zvýšenému znečišťování ovzduší. Opatření týkající se této problematiky jsou součástí kapitoly D. IV. – Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popř. kompenzaci nepříznivých vlivů.


165



5. Sdružení za zdravé Lužkovice 12. 1. 2008 •

Žádáme o časové sladění výstavby 1. a 2. etapy stavby 4902.1 a 4902.2 Fryšták - Lípa. Toto řešení by podstatně snížilo nároky na hustotu dopravy v trase Fryšták - Zlín – Příluky - Želechovice - Lípa a eliminovalo vysoce nepříznivé dopady na životní prostředí zde žijících obyvatel (hluk, emise, světelný smog) i dopad na přírodu a krajinu. Dále by dovolilo řešit problém propojení města Zlína s rychlostní komunikací R49 za mnohem nižších nákladů. Rychlostní silnice R49, stavba 4902. 1 Fryšták - Lípa 1. etapa, představuje prakticky propojení R49 a stávající I/49 procházející Zlínem. Přivádí proto v plném rozsahu veškerou dopravu včetně nákladní tranzitní do severní a východní části Zlína i do příměstských částí Kostelce a Želechovic. Zasahuje nejen ochranná pásma, ale prochází i v těsné blízkosti rodinné zástavby, sportovišť, krajské nemocnice, cyklostezek, apod. Jedná se o dočasné řešení, které pokládáme za ekonomicky příliš nákladné, neboť po dokončení 2. etapy stavby 4902.2 Fryšták - Lípa, bude část této tranzitní dopravy odvedena na tento úsek, který bude plnit funkci obchvatu města.

Výstavba 1. a 2. etapy stavby 4902.1 Fryšták – Lípa je časově sladěna. Výstavba 1. úseku stavby 4902.1 bude probíhat od března 2013 do března 2015. Druhý úsek stavby 4902.1 bude budován od dubna 2012 do září 2015. Obě stavby budou tedy dokončeny s minimálním časovým rozdílem a předpokládá se jejich zprovoznění v přibližně stejném termínu. •

Žádáme proto, aby Ministerstvo životního prostředí vzalo při formulování svého stanoviska při schvalování územního plánu názory dotčených obyvatel a podpořilo následující fakta podpořená výše uvedenou argumentací: o

trvalo na maximálním urychlení výstavby části komunikace R49 Fryšták – Lípa,

Výstavba posuzované stavby 4902.1 (1. etapa) bude trvat zhruba 36 měsíců, což je přiměřená doba vzhledem k náročnosti a rozsahu prací (mimoúrovňové křižovatky, násypy, zářezy, mostní objekty). o

maximálně zjednodušilo přivaděč Fryšták – Zlín, aby mohly být ušetřené prostředky použity na urychlení 2. etapy výstavby.

Přeložka silnice II/490, která je součástí stavby „Rychlostní silnice R49, stavba 4902.1 Fryšták – Lípa, 1. etapa“ je navržena v kategorii dvoupruh s tím, že bude zachována rezerva pro možné výhledové doplnění na směrově dělenou komunikaci (čtyřpruh).

6. Občanské sdružení Vizovické vrchy a Občanské sdružení Unie pro řeku Moravu 16. 1. 2008 •

Záměr spadá do kategorie I, přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Dle § 6 odst. 4 stejného zákona, u záměrů z přílohy č. 1 musí oznamovatel „vždy uvést nástin studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro jeho volbu vzhledem k vlivu na životní prostředí“. Domníváme se, že oznamovatel neprovedl nástin studovaných hlavních variant, resp. že jím nastíněné „varianty“ nejsou „hlavní“,


166



ani „studované“ a nejsou ani uvedeny „stěžejní důvody“ dokládající volbu vzhledem k vlivu na životní prostředí. Nepřesvědčivost zpracování variant považujeme za naprosto zásadní nedostatek a k výtce podáváme následující odůvodnění: o

Za hlavní variantu odlišnou od současného záměru je podle textu oznámení na str. 5 a 102 - 104 označován záměr, který prošel procesem EIA v roce 2001. Avšak v oznámení není tento záměr z roku 2001 rovnocenně popisován, exaktně hodnocen, graficky zobrazován, ani dostatečně srovnáván s novým řešením, dokonce ani v kapitole „Stručný přehled posuzovaných variant“. V žádné ze sedmi příloh (Vliv na krajinný ráz, Vliv stavby na kvalitu a množství vod, Botanický průzkum, Zoologický průzkum, Hodnocení zdravotních rizik, Rozptylová studie, Akustická studie) se „variantní řešení“ vůbec nezmiňuje. V oznámení je současná varianta srovnávána s variantou nulovou a pouze v závěru oznámení na stranách 102-104 se investor rétoricky v obecných větách vrací k řešení z roku 2001 a vůbec poprvé uvádí, že v roce 2001 byly vlastně nenulové varianty dvě (takže dnes máme „hlavní varianty“ dokonce tři). Je z toho zřejmé, že oznamovatel se začal zabývat „srovnáním variant“ až po vyhotovení všech příloh oznámení, tedy v době, kdy už ani nebylo možné porovnávat dvě (či tři) rovnocenně zpracovaná řešení.

Na základě připomínek vznesených k oznámení k této stavbě byla do dokumentace zahrnuta další varianta. V dokumentaci jsou tedy kromě nulové varianty hodnoceny i varianty následující: − rychlostní silnice R49 stavba 4902.1, 1. etapa v kategorii R 25,5/120 s přeložkou II/490 v kategorii S 24,5/80 (čtyřpruh), − rychlostní silnice R49 stavba 4902.1, 1. etapa v kategorii R 25,5/120 s přeložkou II/490 v kategorii S 11,5/80 (dvoupruh s rezervou na čtyřpruh). Souhrnné porovnání variant řešení záměru je uvedeno v kapitole E této dokumentace. Varianty jsou také porovnávány v jednotlivých přílohách dokumentace (příloha č. 1 – Akustická studie, příloha č. 2 – Rozptylová studie, příloha č. 3 – Hodnocení zdravotních rizik, Příloha č. 6 – Biologické hodnocení, příloha č. 7 – Vliv na krajinný ráz). o

Původní dokumentace, ani původní oznámení z roku 2001 není součástí oznámení z prosince 2007 a není ani v žádné jeho příloze. Účastníci zjišťovacího řízení proto nemohli uplatnit své právo na vyjádření ke všem variantám.

Všechny aktuálně studované varianty jsou součástí nyní předkládané dokumentace EIA. o

Na str. 11 je nepravdivě sděleno, že: „V oznámení je i nadále posuzována jedna varianta záměru, která je porovnávána s nulovou variantou“. Výrok je nepravdivý, jelikož původní dokumentace z roku 2001 byla variantní, byť tyto varianty se odlišovaly jen nepříliš výrazně (v severní a střední části 1. úseku silnice II/490 a posunutím křižovatky R49).


167



V textu oznámení bylo neobratně použito výrazu „je i nadále posuzována jedna varianta“…“ namísto formulace v oznámení je dále posuzována jedna varianta“… o

I pokud bychom připustili, že předmětné oznámení je „jaksi“ variantní, pak při bližším zkoumání těchto variant zjistíme, že nepřinášejí mnoho odlišností, týkají se totiž jen drobných odchylek (zakřivení stopy silnice II/490 a posun křižovatky na R49), u kterých nelze předpokládat zásadně rozdílný vliv na životní prostředí. Investor doprostřed mezi variantu silnice II/490 jdoucí přes PHO Fryštácké přehrady a variantu jdoucí mimo PHO, vložil v roce 2007 variantu „kompromisní“, která je výslednicí výhod obou starších řešení. Protože „variantně“ je řešena jenom menší část stavby (severní a střední část 1. úseku silnice II/490), a odlišnosti těchto variant jsou nevýznamné; nelze tyto varianty za „hlavní“ ve smyslu § 6 odst. 4 považovat. Oznamovatel sám na str. 11 uvádí, že jde jen o „dílčí změny“ a dále na str. 102, že: „nové řešení rychlostní silnice ... oproti původnímu řešení... je pouze jeho jinou technickou variantou“. V oznámení chybí „stěžejní důvody“ kterými by oznamovatel doložil svou volbu varianty vzhledem k vlivu na životní prostředí.

Aktuálně posuzovaná varianta stavby 4902.1 (1. etapa) byla vyhodnocena jako optimální (např. průchod okolo vodní nádrže Fryšták, umístění MÚK Fryšták). Na základě závěrů zjišťovacího řízení, které byly vydány 25. 1. 2008 byla do dokumentace zařazena další aktivní varianta s přeložkou II/490 v kategorii S 11,5/80 (dvoupruh) s rezervou na čtyřpruh. o

Investor s variantami ani nepočítal, jelikož už v době projednávání SEA ke změně územního plánu města Zlína č. 89A a Zlína-Kostelce č. 6B (na podzim 2007), měl hotovou dokumentaci pro územní rozhodnutí, ta nese datum červen 2007.

Součástí předkládané dokumentace EIA jsou varianty výstavby přeložky silnice II/490 (dvoupruh s rezervou na čtyřpruh a čtyřpruh). •

Jelikož oznámení postrádá hlavní studované varianty, resp. tyto varianty chybí, nejsou hlavní, ani studované, požadujeme, aby byl v dokumentaci porovnán současný záměr čtyřproudé silnice II/490 s kapacitně redukovanou alternativou dvouproudé silnice II/490, např. v kategorii S 11,5/80. Tuto podstatnou kapacitní změnu už lze označit za hlavní variantu, jelikož u ní lze předpokládat výrazně menší zásah do přírodního prostředí. Alternativní silnici II/490 navrhujeme vést přibližně v trase záměru z roku 2007, ale s těmito změnami: o

Bez přeložky vodního toku, domníváme se, že vzhledem menší šířce silnice by ušetření vodního toku mělo být proveditelné a zvláště v navazujícím úseku silnice II/490 bude mít výrazně pozitivní vliv.

Zásah do koryta Fryštáckého potoka si vyžádají obě hlavní studované varianty (dvoupruh s rezervou pro čtyřpruh i čtyřpruh), což je pro správné technické


168



provedení stavby nezbytné. Přeložka bude provedena v regulované části toku těsně pod mostem, kde potok kříží dnešní silnici II/490. o

S prostorovou redukcí MÚK Fryšták a MÚK Kostelec. Zvláště prvně jmenovaná křižovatka vyžaduje naléhavě zmenšení plochy, jelikož se nachází v přírodním parku Hostýnské vrchy.

MÚK Fryšták byla navržena s preferencí směru Hulín – Zlín a Zlín – Hulín. Rampy jsou navrženy na minimální návrhovou rychlost 40 km/h a jejich poloměr a délka jsou dány rozdílem nivelet R49 a přeložky II/490. Toto technické řešení nelze v souvislosti s bezpečným průjezdem této křižovatky změnit.

o S menší kapacitou lze oprávněně očekávat menší provoz, méně hluku a emisí, jelikož dvoupruhá silnice nebude lákat tranzitní dopravu, ani podněcovat k nadužívání motorových vozidel. Vzhledem k tomu, že je obtížně predikovatelné k jakým změnám v intenzitách dopravy dojde při realizaci varianty „dvoupruh s rezervou na čtyřpruh“, bylo ve výpočtu uvažováno se stejnými dopravními vstupy (intenzitami dopravy). Tento způsob hodnocení je na straně bezpečnosti, a to např. i vzhledem k návrhu PHO. Z porovnání hodnot LAeq v akustické studii pro variantu R49 – 4P (čtyřpruh) a R49 – 2P (dvoupruh s rezervou na čtyřpruh) je patrné, že ve výpočtových bodech dochází pouze k zanedbatelné změně akustické situace. Rozdíl mezi vypočtenými hodnotami pro obě varianty se pohybuje v pásmu nejistoty výpočtu ±2 dB. Z výpočtu tedy vyplývá, že jsou obě varianty (čtyřpruh a dvoupruh) prakticky stejné. Z hlediska vlivu na ovzduší je příznivější varianta čtyřpruhová, kdy jsou příspěvky k imisní zátěži nižší. Vypočtené emise u základních škodlivin jsou však minimálně rozdílné. •

Pro případ, že by dvouproudá alternativní silnice kapacitně nestačila, nechť dokumentace navrhne užití nástrojů a opatření při jejichž aplikaci kapacitně vyhoví. Takovými nástroji a opatřeními mohou být např. záchytná parkoviště s přestupem na MHD a zavedení mýta i pro osobní automobily.

Případné vybudování záchytných parkovišť naráží na nutnost dalšího významného záboru kvalitní zemědělské půdy. Krajské město Zlín je v území hlavním zdrojem i cílem dopravy a smyslem budování komunikační sítě je tyto požadavky racionálně a ekonomicky uspokojit. Záchytná parkoviště jsou pomocný prostředek pro odlehčení dopravy o příležitostné návštěvníky města, neřeší však požadavky hospodářské a rezidenční dopravy. •

Jelikož předmětem oznámení je pouze část délky silnice II/490, přičemž stavba se má provádět v celém jejím úseku, navrhujeme spojení dokumentace tohoto záměru se záměrem „Silnice II/490: Zlín, propojení I/49 - R49, 2. úsek“. Jde o plynule navazující etapu komunikace, kde by námi navrhovaná menší šířka stavby zachránila půl kilometru potoka před zamýšlenou přeložkou.


169



Požadavek spojení dokumentace tohoto záměru se záměrem „Silnice II/490: Zlín, propojení I/49 – R49, 2. úsek“ není zpracovatelem dokumentace splnitelný vzhledem k účasti rozdílných investorů a oznamovatelů v jednotlivých úsecích tohoto propojení. •

Chybějící biologické hodnocení, opomenutí ZCHD živočichů dle koncepce SEA ke změně územního plánu města Zlína č. 89A a Zlína-Kostelce č. 6B a také podle stanoviska Krajského úřadu k této koncepci, mělo být k EIA vypracováno biologické hodnocení. Jelikož se tak zatím nestalo, požadujeme, aby biologické hodnocení ve smyslu § 69 odst. 1 zák. č. 114/1992 Sb. bylo součástí dokumentace EIA. Provedený zoologický průzkum započatý v posledních dnech července 2007 (zakázka ze dne 26. 7. 2007) a trvající do poloviny září 2007, nemůže mít dobrou vypovídací hodnotu. Biologické hodnocení by mělo trvat aspoň po jedno celé vegetační období a pracovat také s literárními zdroji. V této souvislosti odkazujeme na článek Z časopisu Ochrana přírody č. 2/2006, na str. 57 až 59 článek: „Mapování raků v AOPK ČR“. Na základě informací poskytnutých pracovníkem AOPK ČR panem Mgr. Zdeňkem Kučerou byly dne 18. 7. 2005 v Lukovském potoku v místě uvažovaného křížení se silnicí II/490 nalezeni raci říční. Dále doplňujeme zaznamenání výskytu silně ohrožené křepelky polní, jejíž hlas autor tohoto stanoviska slyšel v červnu roku 2007 z polních kultur mezi Malým a „Velkým“ Kostelcem. V rámci biologického hodnocení by měly být navrženy migrační průchody pro zvířata a posouzena bezpečnost jímek, lapačů splavenin, odpadů ORL a podobných zařízení, aby se nestávaly technickými pastmi na volně žijící živočichy. Odstrašujícím případem jsou pasti kolem nedalekého obchvatu Otrokovic (viz příloha), zde byly v roce 2006 zdokumentovány stovky uvězněných žab, aniž by to investora a Městský úřad v Otrokovicích přinutilo realizovat jakákoliv praktická opatření.

Součástí předkládané dokumentace je biologické hodnocení podle § 67 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, které zpracovala autorizovaná osoba. Zoologický průzkum byl aktualizován a probíhal od poloviny května do poloviny října 2008. To znamená, že zahrnul jarní, letní i podzimní aspekt. Ověření výskytu raků ve všech dotčených tocích bylo provedeno v rámci zoologického průzkumu v roce 2008. Co se týče výskytu křepelky polní, zpracovatel zoologického průzkumu nezaznamenal její výskyt v roce 2007 ani v roce následujícím. Proto ji ve výsledcích zoologického průzkumu neuvádí. Případný výskyt však není vyloučen. Migrační průchody pro volně žijící živočichy jsou uvedeny v dokumentaci v kapitolách C. II. 5 – Fauna, D. I. 7 – Vlivy na ekosystémy, floru a faunu. Jímky, lapače splavenin, odpadů ORL a podobná zařízení budou navrhovány tak, aby netvořila pasti pro volně žijící živočichy. Tato problematika je řešena v kapitolách C. II. 5 – Fauna, D. I. 7 – Vlivy na ekosystémy, floru a faunu. •

Nikde v dokumentaci, ani v přílohách není uvedeno, že většina posuzovaného úseku R49, část silnice II/490 a celá mimoúrovňová křižovatka Fryšták je navržena na území Přírodního parku Hostýnské vrchy. Přírodní parky se zřizují kvůli ochraně krajinného rázu a toto narušení hodnotného území by mělo být: kompenzováno výrazněji, než pouze


170



„ozeleněním“. Z toho důvodu také navrhujeme zpracování varianty dvoupruhé silnice II/490 a zmenšení MÚK Fryšták na území přírodního parku. Trasa posuzovaného úseku R49, část přeložky II/490 a celá MÚK Fryšták leží v území přírodního parku Hostýnské vrchy. Vzhledem k tomu, že přírodní parky jsou zřizovány zejména k ochraně krajinného rázu, je nezbytné v místech průchodu tělesa komunikace těmito územími realizovat takové vegetační úpravy tělesa komunikace, aby došlo k harmonickému začlenění tělesa do krajiny bez rušivých vlivů. K těmto opatřením lze především počítat ozelenění náspů a zářezů vhodnou zelení, s přirozenou druhovou skladbou. Úpravy a zpevňování koryt vodních toků provádět co nejcitlivěji. Případné přeložky vodních toků (část Fryštáckého potoka) realizovat v co nejpřirozenější podobě s minimálním podílem zpevněných ploch a s členitou úpravou dna i samotného koryta a břehů. Podél upravovaných vodotečí bude nutné vysadit vhodné zpevňující dřeviny. Posuzovaný záměr přeložky II/490 je navržen ve variantě dvoupruh v kategorii S 11,5/80 s tím, že bude zachována rezerva pro možné výhledové doplnění na směrově dělenou komunikaci (čtyřpruh). MÚK Fryšták byla navržena s preferencí směru Hulín – Zlín a Zlín – Hulín. Rampy jsou navrženy na minimální návrhovou rychlost 40 km/h a jejich poloměr a délka jsou dány rozdílem nivelet R49 a přeložky II/490. Toto technické řešení nelze v souvislosti s bezpečným průjezdem této křižovatky změnit. •

V příloze „Vliv stavby na kvalitu a množství vod“ je na str. 34 uvedeno, že: „že zájmové území je v současné době vodohospodářsky málo významné“, to je sice sdělení částečně pravdivé, ale irelevantní a v daném kontextu zavádějící, neboť hledisko „současné doby“ zde není na místě. Je třeba respektovat úřední skutečnost, že Fryštácká přehrada je zdrojem pitné vody, byť tento zdroj momentálně není využíván. I z dalšího textu na str. 37 je patrné, že zpracovatel považuje Fryštáckou přehradu pouze za bývalý zdroj, jehož pásmo hygienické ochrany je jakýmsi anachronizmem. Požadujeme, aby dokumentace vyčíslila množství a druhy škodlivin emitovaných vlivem provozu komunikace do Fryštácké přehrady (pravděpodobně ropné látky, těžké kovy a soli) a zhodnotila výstavbu a provozování navrhovaných komunikací na kvalitu pitné vody ve Fryštácké přehradě. Dokumentace by měla odpovědět na otázku, zda je možná dlouhodobá koexistence navrhovaného záměru a využívání Fryštácké přehrady jako zdroje pitné vody.

V současné době je Fryštácká nádrž záložním zdrojem pitné vody. Posuzovaná stavba zasáhne do jejich ochranných pásem, a proto jsou v dokumentaci navržená opatření, která zabrání jejímu negativnímu ovlivnění. Tato opatření jsou součástí kapitoly D. IV. Ovlivnění povrchových vod včetně Fryštácké nádrže výstavbou a provozem posuzované stavby je uvedeno v kapitole D. I. 5 – Vliv na vody.

•

V příloze „Vliv stavby na kvalitu a množství vod“ se na str. 38 vyslovuje předpoklad, že domovní studny obyvatelům Malého Kostelce slouží pouze jako zdroj užitkové vody, jelikož je obec napojena na veřejný vodovod. To je mylný předpoklad, jelikož


171



napojení obce na veřejný vodovod neznamená automaticky, rezignaci všech obyvatel na odběr pitné vody ze studní a ani to, že jejich studny už není nutné považovat za zdroj pitné vody. Dle textu přílohy „Vliv stavby na kvalitu a množství vod“ str. 38 jsou „domovní studny v oblasti Malého Kostelce navrhovanou stavbou zásadně ohroženy“. Požadujeme, aby dokumentace vyhodnotila vliv záměru na množství a kvality vody v domovních studních Malého Kostelce, a aby byla navržena opatření k eliminaci a kompenzaci nepříznivých vlivů. V souvislosti se zjištěním, že mohou být v souvislosti s výstavbou posuzovaného záměru ohroženy domovní studny v oblasti Malého Kostelce, je v této lokalitě navržen monitoring podzemních vod. V případě zjištění významného poklesu hladin podzemních vod v monitorovaných studnách v souvislosti s posuzovanou stavbou, bude nutné tuto újmu dostatečně kompenzovat.

•

Oznámení počítá s vybudováním retenční (sedimentační) nádrže, ačkoliv zpracovatel speciální přílohy „Vliv stavby na kvalitu a množství vod“ tento stavební objekt ani neuvedl. Podle textu oznámení str. 28 má být dosaženo splnění norem pro koncentraci NEL ve znečištěné vodě smícháním této znečištěné vody se srážkovou vodou v retenční nádrži a až poté jejím vypuštěním do vodoteče napájející Fryštáckou přehradu, která je záložním zdrojem pitné vody. Nejsme přesvědčeni o vhodnosti tohoto řešení. Neboť smícháním znečištěné a čisté vody v témže povodí, se objem škodlivin v potoce, ani v přehradě nijak nezmění. Žádáme, aby v dokumentaci byla retenční nádrž zakreslena, a aby byl vyhodnocen vliv vypouštění škodlivin na kvalitu vody ve Fryštácké přehradě, z hlediska její použitelnosti pro pitné účely.

Retenční nádrž je uvažována v terénní prohlubni, která se táhne od jižního okraje Fryštáku k východnímu okraji Fryštácké nádrže. Hráz tvoří přeložená polní cesta, která řeší přístup na pozemky ze silnice II/491.


172



Dešťové vody v úseku vodní nádrže Fryšták budou odváděny přes retenční nádrž a odlučovač ropných látek do recipientů, které směřují do Fryštácké nádrže. Koncentrace NEL bude vyhovovat požadavkům NV č. 61/2003 Sb., v platném znění na odtoku z retenční nádrže, proto se nepředpokládá negativní ovlivnění jakosti vody ve Fryštácké nádrži. V souvislosti s posuzovanou stavbou bude navržen pravidelný monitoring kvality vody ve Fryštácké nádrži (jedná se zejména o zimní období, kdy jsou používány posypové materiály). Na základě výsledků monitoringu bude nutné upravovat dávkování, způsob aplikace a druh posypového materiálu tak, aby kvalita vody ve VN Fryšták nebyla dotčena.

•

Automobilová doprava jejímž potřebám má záměr sloužit, je zcela závislá na ropě. Ropa je neobnovitelným zdrojem a její zásoby byly už z velké části spotřebovány. Je pouze otázkou času, kdy cena pohonných hmot dosáhne hranice, která povede k citelné redukci a postupnému ústupu automobilové dopravy. Z odhadů předpokládaných intenzit do roku 2040 (str. 24 a 25) je zřejmé, že oznamovatel nebral hledisko ceny (dostupnosti) pohonných hmot vůbec v úvahu. Žádáme, aby zpracovatel dokumentace aspoň zhruba predikoval cenu pohonných hmot (cenu ropy) v časové ose a její vliv na intenzitu automobilové dopravy. Pokud se zpracovatel neztotožňuje s východiskem závislosti dopravních intenzit na konečném a stále více drahém zdroji, nechť v dokumentaci vysvětlí kterými zdroji či technologiemi bude energie z ropy ve výhledovém období nahrazena, eventuálně proč ropa nahrazována být nemusí a uvede odkaz na odbornou literaturu ze které čerpá. Upozorňujeme na zásadní rozpor, že časový horizont roku 2040, kdy oznamovatel předpovídá maximální intenzitu dopravy na navrhovaných komunikacích (viz str. 6), je podle známých prognóz daleko za hranicí, kdy bude možné využívat energii z ropy pro „běžnou“ dopravu.

Jedná se o hypotetickou otázku, na základě stávajících informací není možné přesně předikovat bod ropného zlomu. •

Na průhledných protihlukových stěnách se zabíjejí ptáci a opatření pro odvrácení jejich úhynu jsou málo účinná. Protože akustická studie počítá s použitím plexiskla, žádáme jeho náhradu za neprůhledný materiál.

Tam, kde budou použity průhledné protihlukové stěny z plexiskla, je nutné, aby byly zabarvené. Zabarvené stěny jsou pro ptáky viditelné a nebudou pro ně nebezpečné. •

Na str. 18 „Výčet navazujících rozhodnutí dle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat“ není uvedeno, že záměr bude vyžadovat ještě minimálně povolení k zásahu do krajinného rázu, stavební povolení vodoprávního úřadu, souhlas k odnětí půdy ze ZPF, rozhodnutí o odnětí z PUPFL a zřejmě i další povolení.

Chybějící výčet navazujících rozhodnutí je doplněn v příslušné kapitole dokumentace.

7. Krajský úřad Zlínského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství 16. 1. 2008, č. j.: KUZL 3328/2008 •

z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu:


173


o


Z posouzené dokumentace k výše uvedenému záměru vyplývá, že budou dotčeny pozemky, které jsou součástí zemědělského půdního fondu dle § 1 odst. 2, 3 zákona č. 334/92 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Upozorňujeme, že před vydáním rozhodnutí dle zvláštních předpisů je nutné zajistit souhlas k vynětí dle § 9 zákona. Žádost je možné podat na Magistrátu města Zlína u orgánu ochrany ZPF. Součástí dokumentace pro územní řízení musí být předloženo vyhodnocení důsledků navrhovaného umístění staveb na zemědělský půdní fond (příloha č. 5 k vyhlášce č. 13/94 Sb.).

Před vydáním rozhodnutí dle zvláštních předpisů bude zajištěn souhlas k vynětí ZPF. Žádost bude podána na Magistrát města Zlína u orgánu ochrany ZPF. Vyhodnocení důsledků navrhovaného umístění stavby na ZPF bude řešeno v dalších stupních projektové dokumentace (DÚR). •

z hlediska zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (zákon o lesích) ve znění pozdějších předpisů: o

V předloženém oznámení je navržen zábor pozemků určených k plnění funkce lesa (dále jen PUPFL) o celkové výměře 1,3070 ha. Zákon o lesích v ust. § 14 odst. 1 ukládá zpracovatelům nebo pořizovatelům územně plánovací dokumentace a zpracovatelům dokumentací povinnost provést vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení, navrhnout alternativní řešení, způsob následné rekultivace a uspořádání území po dokončení stavby. Proto orgán státní správy lesů požaduje výše uvedené náležitosti v dalším stupni projektové dokumentace doplnit. Především je nutno vyhodnotit, zda odlesnění půdy v zájmovém území bude mít vliv na změnu odtokových poměrů a na půdní erozi a zda dojde k ovlivnění stability sousedních lesních porostů. Oznamovatelé předloženého záměru musí v souvislosti s výstavbou rychlostní komunikace R49 počítat s požadavky orgánů státní správy myslivosti na nutnost vybudovat přechody pro zvěř tak, aby byla zajištěna volná migrace zvěře i po realizaci výstavby, tzn. navrhnout taková technická opatření, aby byla zachována volná průchodnost krajiny a bylo zabráněno kolizím zvěře s vozidly. Detaily stavby nejsou sice předmětem řešení předloženého oznámení, ale již v této fázi považujeme za nutné tento požadavek zmínit a požadovat jeho zapracování do dále předkládaných dokumentací.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a pozemky PUPFL včetně způsobů následné rekultivace a uspořádání území po dokončení stavby je řešeno v předkládané dokumentaci EIA v kapitole D. I. 6. V souvislosti s kácením nebudou významněji ovlivněny odtokové poměry v území ani stabilita sousedních lesních pozemků. Vykácená zeleň bude adekvátně nahrazena. Dřeviny budou vysazeny podél tělesa rychlostní komunikace, v místech MÚK, na násypech a zářezech a také podél dotčených vodních toků (zpevňující dřeviny). Dodržováním navržených opatření nebude území stavby ohroženo půdní erozí.


174



Návrh migračních průchodů v posuzovaném území je součástí kapitoly D. I. 7., opatření k zabránění kolizí se zvěří jsou uvedena v kapitole D. IV. Návrh umístění přechodů pro volnou migraci živočichů posuzovaným územím jsou navrženy v kapitole C. II. 5 a D. I. 7. •

z hlediska č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů: o

Z hlediska zájmů chráněných ustanoveními vodního zákona uvádíme, že rozhodnutím Krajského úřadu Zlínského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 2. 8. 2007 č.j. KUZL 44543/2007 byla provedena změna ochranného pásma vodárenské nádrže Fryšták a tudíž se objekt estakády M 05 přes údolí Lukovského potoka nachází v ochranném pásmu 2. vnitřním.

Změna ochranného pásma VN Fryšták je v dokumentaci zohledněna. •

z hlediska zákona č. 185/2001, o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“): o

V tabulce č. 8 na str. 33 je chybně pojmenován odpad 20 03 02. Nejedná se o odpad zeminy a kamenů, ale o odpad z tržišť. Ten ale neměl pravděpodobně zpracovatel dokumentace na mysli a chtěl uvést odpad 20 02 02.

Chybné označení odpadu bylo v dokumentaci opraveno. o

V tabulce č. 9 na str. 34 je chybně zatříděn odpad 16 06 04 - autovraky. Odpad 16 06 04 jsou alkalické baterie (kromě baterií uvedených pod číslem 16 06 03). Autovraky se zařazují pod číslo 16 01 04. V této tabulce se opět opakuje záměna odpadů zemina a kameny a odpad z tržišť tak, jak bylo popsáno v předchozím odstavci.

Chybné zatřídění odpadů bylo v dokumentaci opraveno. o

V textu na str. 34 zpracovatel zatříďuje toner z tiskáren a kopírovacích zařízení pod katalogová čísla 20 01 27 nebo 20 01 28. Přitom správně se tyto odpady zařazují pod katalogové číslo 08 03 17.

Odpad toner z tiskáren a kopírovacích zařízení byl v dokumentaci zařazen pod katalogové číslo 08 03 17. o

V dokumentaci je nastíněna problematika zpětného odběru některých výrobků. Přesto upozorňujeme, že dle § 38 zákona o odpadech výrobky, jejichž životnost skončila: upotřebené oleje, elektrické akumulátory, galvanické články a baterie, zářivky, výbojky, pneumatiky a elektrozařízení podléhají zpětnému odběru použitých výrobků. Tento režim zpětného odběru má přednost před nakládáním v režimu odpadů a proto bude třeba, aby bylo v tomto smyslu postupováno.

S výše uvedenými odpady bude nakládáno v souladu s režimem zpětného odběru odpadů. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

175



8. Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu 17. 1. 2008 Základní požadavky Dětí Země: •

Zpracovatel dokumentace by měl při jejím vypracování kromě Nulové varianty vyhodnotit vlivy Oficiální varianty (v oznámení) jako stavbu R4902.1 (R 25,5/120) s přeložkou II/490 (S 24,5/80) a Alternativní variantu (resp. dopravní řešení) v parametrech R4902.1 jako R 25,5/120 a II/490 jako S 11,5/80 dle ČSN 736101.

V dokumentaci byly hodnoceny kromě nulové varianty i další dvě varianty:

•

varianta

rychlostní silnice R49

přeložka II/490

1. varianta

R 25,5/120

S 24,5/80 (čtyřpruh)

2. varianta

R 25,5/120

S 11,5/80 (dvoupruh)

Předložené oznámení obsahuje jen jednu aktivní variantu záměru (mimo Nulové varianty). Tento postup je však v rozporu se Směrnicí Rady 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, ve znění směrnic 97/11 ES a 2003/35/ES (článek 5 odst. 1 a odst. 3 ve spojení s přílohou IV Směrnice). Podle cit. ustanovení Směrnice je investor povinen mj. uvést ,,nástin hlavních studovaných alternativ s uvedením hlavních důvodů pro svůj výběr s ohledem na environmentální vlivy“. Ze Směrnice lze dovodit, že nástin hlavních studovaných variant je investor povinen předložit vždy, nikoliv s omezeními a diskreční pravomocí správního orgánu, která vyplývají z § 7 odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb., tzn. orgán ochrany přírody musí dle cit. ustanovení v závěru zjišťovacího řízení zpracování variantního řešení požadovat VŽDY. Kromě toho v § 6 odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb. (v novele č. 216/2007 Sb. ze dne 22. 8. 2007) se uvádí, že „pokud se jedná o záměr, který podléhá posouzení podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, musí oznamovatel vždy uvést nástin studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro jeho volbu vzhledem k vlivu na životní prostředí studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro jeho volbu vzhledem k vlivu na životní prostředí“.

Hlavní studované varianty jsou uvedeny v dokumentaci v kapitole B. I. 5. •

Alternativní řešení, které představuje hlavně změnu v parametrech přeložky II/490 na S 11,5/80 (a samozřejmě i změna jejího trasování s ohledem na jiné údaje o zářezech, násypech a zatáčkách). Děti Země navrhují vést tuto 2-pruhovou silnici přibližně v trase záměru z roku 2007, avšak s těmito změnami: o

Bez přeložky vodního toku, tzn. užší silnice s jinými technickými parametry by nemusela zasahovat do vodního toku.

Zásah do koryta Fryštáckého potoka si vyžádají obě varianty (dvoupruh s rezervou pro čtyřpruh i čtyřpruh), což je pro správné technické provedení stavby nezbytné. Přeložka bude provedena v regulované části toku těsně pod mostem, kde potok kříží dnešní silnici II/490. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

176


o


Plošné a výškové zmenšení MÚK Fryšták (zvláště na území PP Hostýnské vrchy) a MÚK Kostelec, čímž s jednak sníží náklady a jednak dojde k menšímu záboru zemědělské půdy.

Vzhledem k bezpečnému průjezdu křižovatkami nelze změnit jejich technické řešení. o

Přeložka jako 2-pruh sníží jednak atraktivnost pro další dopravu (dojde zřejmě k menšímu přesunu ze stávající silnice II/490 na tuto její přeložku, zejm. jen tranzitní dopravy, takže by dopravní intenzity byly rovnoměrně mezi obě silnice rozdělené - dohromady tvoří ,,4-pruh“), tzn. i méně hluku a emisí, příp. menší riziko nehod na přeložce.

Vzhledem k tomu, že je obtížně predikovatelné k jakým změnám v intenzitách dopravy dojde při realizaci varianty „dvoupruh s rezervou na čtyřpruh“, bylo ve výpočtu uvažováno se stejnými dopravními vstupy (intenzitami dopravy). Tento způsob hodnocení je na straně bezpečnosti, a to např. i vzhledem k návrhu PHO. Z porovnání hodnot LAeq v akustické studii pro variantu R49 – 4P (čtyřpruh) a R49 – 2P (dvoupruh s rezervou na čtyřpruh) je patrné, že ve výpočtových bodech dochází pouze k zanedbatelné změně akustické situace. Rozdíl mezi vypočtenými hodnotami pro obě varianty se pohybuje v pásmu nejistoty výpočtu ±2 dB. Z výpočtu tedy vyplývá, že jsou obě varianty (čtyřpruh a dvoupruh) prakticky stejné. Z hlediska vlivu na ovzduší je příznivější varianta čtyřpruhová, kdy jsou příspěvky k imisní zátěži nižší. Vypočtené emise u základních škodlivin jsou však minimálně rozdílné. •

Jelikož předmětem oznámení je jen část přeložky silnice II/490 (3,4 km) a její výstavba se má provádět v celém jejím úseku, Děti Země navrhují spojení vypracování dokumentace předloženého záměru s dokumentací záměru „Silnice II/490: Zlín, propojení I/49 - R49, 2. úsek“. Dokumentace byla sice zveřejněna už dne 19. 12. 2007, avšak místní sdružení a občané budou podle aktuálního zjištění Dětí Země požadovat její vrácení k přepracování. Jde o plynule navazující etapu, kde by navrhovaná alternativní menší šířka přeložky zachránila půl kilometru potoka před zamýšlenou jeho přeložkou.

Požadavek na spojení vypracování dokumentace předloženého záměru s dokumentací záměru „Silnice II/490: Zlín, propojení I/49 - R49, 2. úsek“ není zpracovatelem dokumentace splnitelný vzhledem k účasti rozdílných investorů a oznamovatelů v jednotlivých úsecích tohoto propojení. •

Zpracovatel dokumentace by měl pro obě varianty nechat zpracovat podrobnou rozptylovou a hlukovou studii.

Podrobná akustická a rozptylová studie pro všechny výše uvedené varianty je součástí dokumentace (příloha č. 1 a 2). •

Zpracovatel dokumentace by měl jako součást dokumentace provést podrobný přírodovědný průzkum a zpracovat biologické hodnocení pro obě varianty a související


177



stavby. Přírodovědný průzkum by měl probíhat minimálně 1 rok, a to v období jaro, léto a podzim, a měl by zahrnovat i vyhledání migrační tras velkých živočichů a obojživelníků (terénní průzkum od konce července do poloviny září 2007 je zcela nedostačující). Pro účely dokumentace byl proveden zoologický průzkum, který probíhal od poloviny května do poloviny října 2008. Výsledky tak zachycují aspekt jara, léta a také podzimu. Zkoumané území bylo podle biotopů rozděleno, stejně jako v roce 2007 do čtyř ploch. Na základě těchto dvou zoologických průzkumů a také botanických průzkumů z let 2007 a 2008 bylo vypracováno autorizovanou osobou biologické hodnocení. •

Současně by měl vysvětlit rozpor mezi tvrzením oznamovatele o tom, že zjištění zvláště chránění živočichové (2 silně ohrožení a 12 ohrožení) jsou v okolí záměru „běžní a hojní“, a mezi tím, že jsou zařazeni mezi zvláště chráněné. Pojem „běžný a hojný“ je velmi relativizující. Děti Země se totiž poměrně často u procesů EIA v rámci silničních a dálničních staveb v ČR setkávají s tvrzením odborníků placených ŘSD ČR, že zvláště chránění živočichové jsou vlastně skoro všude - zřejmě jsou postižení nějakou „provozní slepotou“, neboť občan zvláště chráněné živočichy málokdy vidí!

Zpracovatelka zoologických průzkumů (RNDr. Klára Bezděčková) konstatuje z vlastních dlouhodobých zkušeností, že mnohé druhy zvláště chráněných druhů živočichů jsou v naší přírodě hojné až velmi hojné (řada druhů čmeláků, ještěrka obecná, prskavci, mnohé druhy mravenců rodu Formica, atd.), resp. jsou hojné alespoň v některých oblastech. Je to spíše problém zařazení toho kterého druhu do seznamu zvláště chráněných druhů a konzervativním přístupem úřadů (MŽP), které takové seznamy pružně neaktualizují. Zpracovatel zoologických průzkumů dále prohlašuje, že má svoji odbornou čest a výsledky svých průzkumů ukládá do databází, jejichž výstupy publikuje. Zpracovatel zoologického průzkumu konstatuje, že: •

k realizaci záměru nemá žádný osobní vztah,

•

spektrum zjištěných druhů živočichů nemůže nijak ovlivnit,

•

stejně kvalitní a nezávislý průzkum je schopna realizovat pro libovolného zadavatele (například i pro Děti Země).

•

V této souvislosti Děti Země odkazují na článek z časopisu Ochrana přírody č. 2/2006 (str. 57-59) pod názvem ,,Mapování raků v AOPK ČR“. Dle zjištění AOPK ČR byly dne 18. 7. 2005 v Lukovském potoku v místě uvažovaného křížení se silnicí II/490 nalezeni raci říční.

Tento článek je zpracovateli zoologického průzkumu znám. Do aktuálních výsledků průzkumu však zpracovatel tyto literární informace staré několik let nezařazuje. Průzkum raků byl aktualizován v roce 2008. •

Zpracovatel dokumentace by měl v dokumentaci provést posouzení, zda obě varianty jsou v souladu s „Metodickou příručkou k zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy“ (AOPK ČR, 2001).


178



V dokumentaci jsou v souvislosti s posuzovanou stavbou navrženy průchody, které by měly při správném technickém provedení zajistit v území volnou migraci živočichů. Podrobnosti jsou uvedeny v kapitole C. II. 5 a D. I. 7. •

Zpracovatel dokumentace by měl v dokumentaci provést posouzení, zda jsou obě varianty v souladu s ,,Metodikou křížení komunikací a vodních toků s funkcí biokoridorů“ (AOPK ČR, 1995).

V souvislosti s tím, že posuzovaná stavba bude překračovat několik vodních toků, které jsou zároveň i biokoridory, jsou v dokumentaci zhodnoceny předpokládané vlivy na tyto vodní toky (biokoridory) a následně jsou navržena opatření k eliminaci nepříznivých vlivů na tyto vodní toky (biokoridory). Předpokládané vlivy a navržená opatření jsou součástí kapitol C. I. 1, D. I. 8 a kapitoly D. IV. •

Zpracovatel dokumentace by měl v dokumentaci pro obě varianty provést hodnocení fragmentace krajiny dopravou dle metodické příručky AOPK ČR z roku 2005.

Problematika fragmentace krajiny dopravou v souvislosti s migrací živočichů je řešena v kapitole D. I. 7. •

Zpracovatel dokumentace by měl v dokumentaci provést detailnější vyhodnocení vlivů obou variant (v porovnání s Nulovou variantou) na krajinný ráz (i s ohledem na Přírodní park Hostýnské vrchy) podle některé z respektovaných metodik (od Ing. arch. Ivana Vorla, Ing. Igora Míchala či dle metodiky Romana Bukáčka a Petra Matějky ze Správy CHKO ČR), ačkoliv nejsou oficiálně schválené či MŽP doporučované. Měl by příp. navrhnout i účinná eliminační a kompenzační opatření.

Vyhodnocení vlivů obou variant v porovnání s nulovou variantou na krajinný ráz je uvedeno v příloze dokumentace č. 7 a také v kapitole D. I. 9. Eliminační a kompenzační opatření jsou uvedena v kapitole D. IV. •

Zpracovatel dokumentace by měl v dokumentaci vyhodnotit, do jaké míry budou obyvatelé okolních obcí negativně dotčeni staveništní dopravou (hluk, emise, prašnost) při výstavbě obou variant, zejm. s ohledem na parametry přeložky silnice II/490 (4-pruh či 2-pruh) a včetně toho, kde budou objízdné trasy, kde zařízení staveniště.

Součástí dokumentace je příloha č. 3 – Hodnocení zdravotních rizik, která obsahuje vyhodnocení zdravotních rizik pro fázi výstavby i provozu pro varianty dvoupruh a čtyřpruh (přeložka II/490) na obyvatele okolních obcí. Popis tras obslužné staveništní dopravy a zařízení staveniště je uvedeno v kapitole B. I. 6 a také v příloze č. 1 – Akustické studii. •

Zpracovatel dokumentace by měl u obou variant v dokumentaci navrhnout eliminační a kompenzační opatření za likvidovanou zeleň, dotčené VKP a prvky ÚSES

Opatření k eliminaci a kompenzaci negativních vlivů pro obě varianty za likvidovanou zeleň, dotčené VKP, prvky ÚSES jsou uvedeny v kapitole D. IV. této dokumentace.


179


•


Zpracovatel dokumentace by měl v dokumentaci provést posouzení obou variant a Nulové varianty na rekreační potenciál dotčeného území a odůvodnit, která je pro přírodu a krajinu přijatelnější.

Vyhodnocení rekreačního potenciálu dotčeného území je uvedeno v kapitole D. I. 9. Porovnání posuzovaných variant vzhledem k rekreačnímu potenciálu dotčeného území je uvedeno v kapitole E. •

Zpracovatel dokumentace by měl do dokumentace v součinnosti s ŘSD ČR nechat vložit aktuální výpočty ekonomické efektivnosti výstavby celé silnice R49 a zvlášť i pro úsek R4902.1 k roku 2035 (vůči roku 2005) pomocí programu HDM-4, aby bylo zjištěno, která z předložených variant úseku R4902.1 (buď se 4-pruhem přeložky silnice II/490 nebo s 2-pruhem této přeložky) je skutečně ekonomicky efektivní a zbytečně by se nepromarnily veřejné finance (diskontní sazba = 7 %). Součástí výpočtu pro varianty by měly být i testy citlivosti.

Výpočty ekonomické efektivnosti pro celou silnici R49 jsou uvedeny ve Studii proveditelnosti a účelnosti (VIAPONT, Mott MacDonald, spol. s r.o., 2006). Na základě provedeného ekonomického posouzení lze konstatovat, že projekt výstavby mezinárodního tahu rychlostní silnice R49/R6 v úseku Hulín – Púchov splňuje podmínky běžně požadované pro ekonomickou životaschopnost projektů. Vykazuje pozitivní hodnoty ekonomických ukazatelů a tím prokazuje svou opodstatněnost z hlediska celospolečenských přínosů. Vzhledem k tomu, že se celá silnice R49 považuje za jednu stavbu, není samostatně hodnocen posuzovaný úsek 4902.1 Fryšták – Lípa (1. etapa). Výpočty ekonomické efektivnosti a také testy citlivosti celé silnice II/490 jsou uvedeny v Ekonomickém hodnocení - silnice II/490 Zlín: propojení R49 – I/49, 1. – 3. úsek (Mott MacDonald, spol. s r.o., 2005). Předmětná silnice II/490 byla hodnocena jako jeden celek. Předmětný úsek přeložky silnice II/490 ve variantách „čtyřpruh“ a „dvoupruh s rezervou na čtyřpruh“ samostatně posuzován nebyl.

9. Sdružení pro ekologii Kostelec o. s., Sdružení za zdravé životní prostředí Lužkovice, Občanské sdružení Nivy, Občanské sdružení „Životní prostředí“ 10. 1. 2008 •

Zásadně nesouhlasíme se způsobem hodnocení vlivů na životní prostředí, které je rozdělené na jednotlivé úseky podle investičních kompetencí a ne na základě přírodních a funkčních vazeb. V našich stanoviscích jsme mnohokrát požadovali, aby byl posuzován jako jeden celek celý úsek napojení II/490. Takto zpracovávané posouzení nemůže dle nás komplexně zhodnotit navrhovaný záměr. Druhá polovina přivaděče probíhá v projednáváních navíc v jiné časové souslednosti než dotčený úsek, což neumožňuje uplatnit sjednocující stanoviska účastníků řízení. Podoba každého úseku je tak předem podmíněna tím sousedním. Vezmeme-li v úvahu, že se jedná o jeden přivaděč délky cca 7 km, považujeme takové členění za účelové s jediným cílem, a to eliminovat vliv veřejnosti.


180



Požadavek na spojení obou částí přeložky II/490 v jedné dokumentaci není zpracovatelem dokumentace splnitelný vzhledem k účasti rozdílných investorů a oznamovatelů v jednotlivých úsecích přeložky II/490. •

Oznamovací dokumentace zpracovává dopravní variantu, ke které jsme vyjádřili svůj nesouhlas v námitkách ke změně územního plánu. Obecně se jedná o problém trasování mezi Malým Kostelcem a Kostelcem, kde dochází v tzv. Fryštácké brázdě k nejdrastičtějším zásahům do krajiny a dále o problém dimenze dělené čtyřpruhové komunikace, která nemá kapacitní opodstatnění po zprovoznění celého dopravního skeletu R49 do Lípy (severní obchvat Zlína). Navrhování komunikace na základě parametrů vycházející z potřeb na dobu přechodnou, je pro nás nepřijatelné. Vzhledem ke generálnímu plánu dopravní infrastruktury, který stanovuje investiční priority postupu rozšiřování rychlostní a silniční sítě, máme reálné obavy, že vybudováním tranzitní kapacity přes Zlín, se dokončení celého dopravního skeletu odsune na neurčito. (Samotný tento plán ve své minimalistické variantě dokonce dostavbu 2. úseku R49 výslovně vylučuje). V navazujícím úseku přivaděče, kde již proběhlo zjišťovací řízení, se občané vyjádřili (1298 podpisů) s požadavkem „zpracování variantních vedení silnice II/490. Ta se budou lišit kapacitně tak, že půjde o modernizovaný dvoupruh, který je pro účely přivaděče cílové dopravy dostačující. Z uvedeného vyplývá, že obyvatelé nesouhlasili s uvažovaným čtyřpruhem ve 2. úseku, potažmo tedy i nyní v projednávaném čtyřpruhu v 1. úseku.

Plánovaná výstavba přeložky II/490 bude provedena ve variantě dvoupruh s rezervou na čtyřpruh. Dvoupruhové řešení bude dostačující pro uvažované výhledové intenzity dopravy. •

Hodnocení dopadů na krajinu jsou zcela obecná a nevycházejí ze znalosti místa. Vedení II/490 se zásadní změnou proti vydanému posudku hodnocení vlivu na životní prostředí z roku 2001, přičemž dokumentace tuto změnu posuzuje komentářem „beze změn“. Posuzovaná stavba zasahuje nově do několika ÚSES, část se nachází na území přírodního parku Hostýnské vrchy, prochází krajinou s hodnotným přírodním reliéfem, harmonickou v rovnováze antropogenních a přírodních ploch a v těsném kontaktu lidských sídel. Přestože je celá stavba navržena bez jakéhokoliv zřetelu k těmto kvalitám prostředí, jediná doporučení která mají napomoci k neznehodnocení krajiny se týkají výhradně požadavku různorodého ozelenění ploch zemních těles komunikací a popínavých rostlin na akustických stěnách. Vedle důležitých hygienických a ekologických parametrů je osazení do krajiny a citlivý návrh trasování tím zásadním prvkem pro adekvátnost stavby v daném místě. V konečném důsledku má přímou souvislost se všemi ostatními sledovanými parametry, protože jakákoliv stavba, která nevychází z měřítka krajiny ani se jí nijak nepřizpůsobuje, bude problematická ve všech dalších ukazatelích. Význam krajiny je v posuzující dokumentaci zcela podhodnocen, uvedená doporučení jsou v dané lokalitě naprosto nedostačující a vylučují se s jinými doporučeními řešícími např. akustiku. V příloze č. 2 poukazujeme schematickými zákresy do reálných fotografií na skutečný dopad stavby.

Hodnocení vlivů na krajinu je součástí kapitoly D. I. 9. Opatření k eliminaci negativních vlivů na krajinu jsou uvedena v kapitole D. IV. Výčet prvků ÚSES, které budou posuzovanou stavbou dotčeny je uveden v kapitole C. I. 1. Vliv na prvky ÚSES je součástí kapitoly D. I. 8. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

181



Opatření k minimalizaci negativních vlivů stavby na přírodní park jsou součástí kapitoly C. I. 4. •

Posuzování dopadů na ÚSES je v některých případech nereálné v proveditelnosti. Například u LBC Za Humny se doporučení týká minimalizace zásahů do porostu při realizaci. Toto doporučení nelze brát jako reálně proveditelné vzhledem k tomu, že se zde bude realizovat masivní mostovka přecházející v hluboký zářez komplikovaný nejobtížnějšími zakládajícími podmínkami celé stavby. Jiné dopady na ÚSES se považují za vyřešené jejich přemístěním nebo již dříve zmiňovaným ozeleněním zemního tělesa komunikace. Obecně se dá říci, že hodnocení nebere prvky ÚSES jako důležitý prvek a nijak se nezaobírá, zda po realizaci takto navržené, v řadě parametrů předimenzované, komunikace bude ve vyjmenovaných lokalitách vůbec něco k ochraně.

Vlivy na prvky ÚSES včetně opatření na jejich ochranu jsou uvedeny v kapitole D. I. 8. •

Křižovatka II/490 s R49 je v zóně přírodního parku. Projekt toto hledisko nijak nezohledňuje např. menšími návrhovými rychlostmi, které by zmenšily celkovou velikost křižovatky a rovněž posuzovací dokumentace vyjma ozelenění zemních těles tohle přehlíží.

MÚK Fryšták byla navržena s preferencí směru Hulín – Zlín a Zlín – Hulín. Rampy jsou navrženy na minimální návrhovou rychlost 40 km/h a jejich poloměr a délka jsou dány rozdílem nivelet R49 a přeložky II/490. Toto technické řešení nelze v souvislosti s bezpečným průjezdem této křižovatky změnit. Opatření k minimalizaci negativních vlivů na přírodní park jsou uvedena v kapitole C. I. 4. •

Akustická opatření řešící zvýšenou hlukovou zátěž nezohledňuje ve všech aspektech hygienickou normu. Například u jižní části Fryštáku je za doporučení vydáváno „pouze“ zlepšení akustických vlastností oken. Přitom se pomíjí hygienický požadavek větrání i obytných místností, které se v místech s překračující vnější hladinou akustického tlaku musí řešit jiným způsobem než přímým větráním okny. V současnosti používaný způsob parapetních průvětrníků znamená stavební zásahy do fasád. Tuto problematiku dokumentace vůbec neřeší.

Vlivem automobilového provozu na řešené části komunikace R49 dojde k minimálnímu ovlivnění akustické situace v jižní části obce Fryšták. Jedná se o mírný nárůst hluku do 2 dB oproti stavu bez záměru. Tento nárůst hluku se v kontrolních bodech v obci Fryšták pohybuje v pásmu nejistoty hygienického limitu (2 dB) a nebude představovat významný nepříznivý vliv na obyvatele v této části Fryštáku. Nebude tedy nutné budovat parapetní průvětrníky či jiné alternativní řešení k větrání. •

Provedený zoologický průzkum není dostačující, vynechává chráněné a ohrožené druhy prokazatelně se vyskytující v dotčeném území. V lokalitě Fryštáckého potoka se hojně vyskytuje rak říční (Astacus astacus), chráněný a ohrožený druh. Výskyt raka říčního v tomto potoce je průkazně doložen Mapováním výskytu raků v rámci celého území naší republiky, které proběhlo pod záštitou AOPK ČR v letech 2003 - 2005. Na území přírodního parku Hostýnské vrchy se vyskytuje celkem 14 různých druhů netopýrů. Výzkumu netopýrů v oblasti se věnovali především p. Jaroslav Moštěk (1985-1993), dále


182



Mgr. Radek Lučan (1995 - 2004) a T. Svačina (1993-2005). Uvádíme zejména tyto silně ohrožené druhy vyskytující se v dotčeném území: Netopýr velkouchý (Myotis bechstenii), Netopýr velký (Myotis myotis), Netopýr černý (Barbastella barbastellus), Netopýr stromový (Nyctalus leisleri). Protože je ČR povinna respektovat i mezinárodní dohody, jsou u nás na základě Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva), Dohody o ochraně populací evropských netopýrů i Úmluvy o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť (Bernská úmluva), které byly uveřejněny ve Sbírce zákonů ČR, chráněny všechny druhy netopýrů. Zoologický průzkum byl aktualizován a doplněn o průzkum vodního toku Fryštáckého potoka. V červenci roku 2008 proběhl průzkum Fryštáckého potoka, Štípského potoka a Lukovského potoka za účelem ověření výskytu raka říčního. Dne 12. 7. 2008 byl ve Fryštáckém potoce (cca 80 m nad soutokem se Štípským potokem) nalezen jedinec raka říčního a cca 50 m nad tímto místem bylo nalezeno jedno klepeto stejného druhu a část skeletu. V ostatních částech Fryštáckého potoka ani na dalších tocích nebyli raci nalezeni. Proto bude třeba ve vhodném termínu před provedením úprav příslušného úseku Fryštáckého potoka provést detailní průzkum a následný transfer nalezených jedinců do nedotčených částí toku. Letouni jsou v případě stavby silnice opravdu málo dotčenou skupinou, přesto jim zpracovatelé zoologického průzkumu letos věnovali pozornost. Jejich občasná pozorování při lovu potravy (bez nálezu jejich vyšší koncentrace, ploch pro rozmnožování či přítomnosti letních anebo zimních kolonií) v posuzovaném území nemůže být v agrární krajině legálním důvodem k omezení nebo nepovolení stavby silnice. Tvrzení, že v přírodním parku Hostýnské vrchy se vyskytuje 14 druhů letounů je pro posuzování úseku stavby jižně od Fryštáku irelevantní. •

Provedený botanický průzkum je povrchní a nekoresponduje s výskytem vzácných a ohrožených druhů květeny okresu Zlín. Jaterník podléška (Hepatica nobilis) známý též jako Jaterník trojlaločný, nalezený v lokalitě č. 3, patří mezi kriticky ohrožené druhy regionu. Jeho výskyt byl dosud znám v okrese Zlín pouze na území přírodního parku Na Želechovických pasekách. I když se o původnosti výskytu jaterníku na Zlínsku vedou stále diskuse, ochrana jeho lokality je opodstatněná. (srovnej: Marie Elsnerová: Vzácné a ohrožené druhy květeny okresu Zlín, vydalo Muzeum jihovýchodní Moravy 1995 Marie Elsnerová, Jiří Krist, Dušan Trávníček: Chráněná území okresu Zlín, vydalo Muzeum jihovýchodní Moravy 1996). Botanický průzkum byl prováděn pouze v omezeném období roku 2007 (v dubnu, červnu a červenci).

Botanický průzkum byl rozšířen o průzkum v roce 2008 (v dubnu, červnu, červenci a září). Stejně jako v roce 2007 nebyly nalezeny na sledovaných lokalitách žádné zvláště chráněné a ohrožené druhy cévnatých rostlin ve smyslu vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. Nebyla zjištěna ani přítomnost ohrožených druhů rostlin uvedených v Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin ČR. V daném území se vyskytují druhy běžné i v širším okolí. Jaterník podléška (Hepatica nobilis) nepatří mezi kriticky ohrožené druhy rostlin dle vyhl. č. 395/1992 Sb., v platném znění. Jedná se o běžný druh. •

Projekt nerespektuje Územní program snižování emisí a imisí škodlivých látek do ovzduší pro správní území Zlín zpracovaný v souladu se zákonem č. 86/2002 Sb. Je zapotřebí, aby se při hodnocení znečištění vycházelo z individuálního posouzení


183



jednotlivých lokalit. Specifický terén Zlínského kraje zapříčiňuje výrazné rozdíly proudění vzduchu v příslušných lokalitách. Vysledovat je možno vliv Moravské brány ze severu Moravy (RNDr. Stanislav Novák: Koncept snižování emisí a imisí Zlínského kraje podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, listopad 2005). Posuzovaný záměr je plně v souladu s Konceptem snižování emisí a imisí Zlínského kraje, zpracovaným RNDr. Stanislavem Novákem. Plně navazuje na Koncepci bodu Doprava, kde jsou deklarovány požadavky na přípravu a realizaci silničních staveb. Zde je mimo jiné vyjmenována i silnice R49 vedená v trase Hulín – Fryšták, Střelná – státní hranice. Rozptylová studie je počítána pomocí software SYMOS´97, který navazuje na metodiku schválenou zákonem č. 86/2002 Sb., o ovzduší. V prováděcím předpisu k tomuto zákonu, v Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., jsou v příloze č. 6 uvedeny „Referenční metody sledování kvality ovzduší“, z které vyplývá, že výpočet rozptylové studie dle SYMOS´97 je vhodný pro venkovské oblasti, pro výpočet znečišťování ovzduší z bodových, plošných a mobilních zdrojů znečišťování ovzduší. Hodnoty vypočtených koncentrací v referenčním bodě závisí mimo jiné na tvaru terénu mezi zdrojem a referenčním bodem. Pro výpočet znečištění vstupuje terén formou matice hodnot výškopisu v požadované oblasti o libovolné velikosti buňky. Z důvodu řádného posouzení vlivu záměru na kvalitu ovzduší je celý záměr umístěn dle reálných souřadnic (v souřadném systému s-JTSK) a pro výpočet je využit reálný výškopis terénu. Znečišťující látky se v atmosféře podrobují různým procesům, jejichž přičiněním jsou z atmosféry odstraňovány. Jedná se o dva druhy procesů: chemické a fyzikální. Fyzikální procesy se dále dělí na mokrou a suchou depozici, podle způsobu jakými jsou škodliviny z ovzduší odstraňovány. Suchá depozice představuje zachytávání plynné nebo pevné látky z ovzduší na zemském povrchu, mokrá depozice přestavuje vymývání těchto látek padajícími srážkami. Model třídí látky do tří skupin (I. kategorie - látka v atmosféře setrvává 20 hod; II. kategorie - látka setrvává v atmosféře 6 dní; a látky III. kategorie setrvávají v atmosféře 2 roky). V programu je zahrnuto zeslabení vlivu nízkých zdrojů na znečištění ovzduší na horách. V atmosféře existují zadržující vrstvy, nad které se znečištění z nízkých zdrojů nemůže dostat. Jako důležitý klimatický vstupní údaj se zadává větrná růžice rozlišená podle rychlostí větru a teplotní stability atmosféry. Rychlostí větru se přitom rozumí rychlost zjišťovaná ve standardní meteorologické výšce 10 m nad zemí. Dokumentace se žádným způsobem nezabývá světelným smogem. Opatření k zamezení a minimalizaci vzniku světelného smogu jsou součástí kapitoly D. IV. •

Dokumentace se nijak nezabývá vlivem stavby na lázeňství.

Ovlivnění lázeňských vod výstavbou ani provozem posuzované stavby se nepředpokládá. Hygienické limity hluku budou v chráněném venkovním prostoru staveb v případě hotelu (výpočtový bod M.5) dodrženy v denní i noční době a není tedy předpoklad, že by byli návštěvníci rušeni hlukem. ____________________________________________________________________________________ - EKOLA group, spol. s r. o. -

184


•


Při celkovém hodnocení stavby je dle nás nutné zahrnout i vliv realizace. Ten vzhledem k dlouhé době rozpracovanosti a extrémnímu zatížení okolí není v dokumentaci nijak zvlášť připomínán. Jde o stav po dobu několika let, kdy bude celé prostředí vystaveno nadlimitní zátěži hlukem, světlem, prachem a vibracemi. Stavba se nachází v bezprostřední blízkosti lidských sídel a tato složka hodnocení stavby musí být zohledněna a součástí dokumentace by měly být stanoveny limity pro všechny škodlivé vlivy a způsob jejich dodržení. V tomto případě platí výše řečené u hodnocené krajiny, kdy stavba má být adekvátní měřítku prostředí. Pokud provoz stavby je pro okolí škodlivý, tak po dobu realizace bude naprosto devastující.

Fáze výstavby posuzovaného záměru z hlediska hlukové a imisní zátěže a s tím související zdravotní rizika na obyvatelstvo je řešena v přílohách dokumentace č. 1, 2, a 3 – Akustická studie, Rozptylová studie, Hodnocení zdravotních rizik a také v kapitole D. I. 2 – Vlivy na zdraví obyvatel. •

Žádáme o provedení celého procesu EIA na celý úsek přivaděče II/490, a to také ve variantě modernizovaného dvoupruhu s kapacitou odpovídající cílové dopravě. Žádáme proto, aby Ministerstvo životního prostředí rozhodlo o posouzení tohoto záměru jako celku před vydáním změny územního plánu. Dokumentace je také rozhodnutím MŽP zpracována pouze jako posouzení změny již dříve vydaného kladného stanoviska posouzení vlivů ke stavbě R49. Protože se předkládaná dokumentace v řadě případů pouze odvolává k předchozímu zjišťovacímu řízení, je z hlediska možností prostudování nekompletní.

Posouzení obou částí přeložky II/490 jako jednoho celku nebude možné vzhledem k tomu, že každá část přeložky II/490 má jiného investora a také oznamovatele. Přeložka silnice II/490 je v dokumentaci hodnocena ve dvou variantách – dvoupruh s rezervou na čtyřpruh a čtyřpruh. •

Požadujeme, aby byl celý záměr koncepčně přehodnocen zejména z hlediska kapacitního návrhu. Dělený čtyřpruh u přeložky II/490 je neopodstatněný a není pro Zlín žádoucí ani únosné, aby do přilehlých částí byla přiváděna dopravní kapacita odpovídající čtyřpruhovému profilu. Žádáme, aby byly učiněny konkrétní kroky které zaručí koordinaci celého dopravního skeletu R49 s II/490, aby nedošlo k tomu, že se z přivaděče stane přechodně trvalý tranzitní průtah městem.

Přeložka silnice II/490 je posuzována ve dvou variantách dvoupruh s rezervou na čtyřpruh a čtyřpruh. Počítá se však s vystavěním přeložky ve variantě dvoupruh s tím, že bude ponechána rezerva pro možné výhledové doplnění na směrově dělenou komunikaci (čtyřpruh). •

Projektantem zpracované vizualizace nejsou svými nadhledovými záběry adekvátním zobrazením skutečných dopadů na krajinu. Požadujeme posouzení důsledků stavby na základě reálných zákresů do fotografií z lidského horizontu s doporučeními, která budou znamenat zásadní kvalitativní změnu v přístupu ke krajině. Za takové kroky považujeme změnu přeložky II/490 ze čtyřpruhu na modernizovaný dvoupruh nebo využití stávající upravené II/490, eliminace hrubých zásahů do krajiny překryvem hlubokých zářezů tzv.


185



sypanými tunely v prostoru Malého Kostelce a zářezu štípské křižovatky, eliminace návrhových rychlostí křižovatky u Fryštáku za cílem zmenšení její dimenze. Přeložka silnice II/490 je posuzována ve dvou variantách dvoupruh s rezervou na čtyřpruh a čtyřpruh. Počítá se však s vystavěním přeložky ve variantě dvoupruh s tím, že bude ponechána rezerva pro možné výhledové doplnění na směrově dělenou komunikaci (čtyřpruh). Technická realizovatelnost zmiňovaného tunelu může být prověřena v dalších stupních projektové dokumentace. MÚK Fryšták byla navržena s preferencí směru Hulín – Zlín a Zlín – Hulín. Rampy jsou navrženy na minimální návrhovou rychlost 40 km/h a jejich poloměr a délka jsou dány rozdílem nivelet R49 a přeložky II/490. Toto technické řešení nelze v souvislosti s bezpečným průjezdem této křižovatky změnit. Požadujeme reálné zhodnocení dopadů na ÚSES, konkrétní postup ochrany těchto lokalit během realizace. Zhodnocení dopadů na ÚSES a konkrétní postup ochrany těchto lokalit je řešeno v kapitole C. I. 1 a D. I. 8. •

Požadujeme při hodnocení stavby na kriteriu zohlednění lokality přírodního parku s dopadem na přehodnocení dimenzí křižovatky u jižního okraje Fryštáku.

Technické řešení (zmenšení) MÚK Fryšták nelze v souvislosti s bezpečným průjezdem této křižovatky změnit. Opatření na minimalizaci negativních vlivů na přírodní park jsou navržena v kapitole C. I. 4. •

Požadujeme, aby posouzení akustické zátěže obsahovalo všechny aspekty a náklady, které zvýšení hluku vyvolá. Zvukopohltivé stěny na hranách zářezů mají účinnost velmi spornou a jsou neestetické.

Dokumentace EIA řeší vlivy stavby na životní prostředí a zdraví obyvatel. Posouzení, resp. kvantifikace „aspektů a nákladů vyvolaných zvýšením hluku“ (jakým je např. hypotetické snížení ceny pozemků atp.) není předmětem tohoto hodnocení. •

Žádáme provedení průzkumu korýšů, letounů a také provedení průzkumu výskytu motýlů vyskytujících se na území posuzované stavby.

Zoologický průzkum z roku 2008 byl doplněn o průzkum korýšů, letounů a motýlů. Přesný výčet nalezených druhů je uveden v zoologickém průzkumu (příloha dokumentace č. 5). •

Žádáme provedení důkladného botanického průzkumu ve spolupráci s botaniky Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Vzhledem k tomu, že se v posuzovaném území nachází běžné druhy rostlin a nebyly zde nalezeny žádné zvláště chráněné druhy rostlin dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění a botanický průzkum byl proveden odbornými pracovníky společnosti EKOLA, nebylo třeba provádět botanický průzkum s botaniky Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně.


186


•


Požadujeme, aby hodnocení stavby z hlediska znečištění vzduchu bylo v souladu s kriterii s územním programem snižování emisí a imisí, přičemž za podklady výpočtů musí sloužit data z reálných měření proudění vzduchu v jednotlivých lokalitách.

Posuzovaný záměr je plně v souladu s Konceptem snižování emisí a imisí Zlínského kraje, zpracovaným RNDr. Stanislavem Novákem. Plně navazuje na Koncepci bodu Doprava, kde jsou deklarovány požadavky na přípravu a realizaci silničních staveb. Zde je mimo jiné vyjmenovaná i komunikace R49 vedená v trase Hulín – Fryšták, Střelná – státní hranice. Pro výpočet rozptylové studie byla nezbytným podkladem stabilitní větrná růžice, rozpracovaná pro 5 tříd stability atmosféry a tři třídy rychlosti větru. Větrná růžice použitá pro výpočet byla zpracována specialistou z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze pro posuzovanou lokalitu. Jedná se o dlouhodobou charakteristiku atmosféry v dané lokalitě, která odráží skutečné proudění vzduchu v dané lokalitě.

•

Požadujeme hodnocení dopadů světelného smogu projíždějících vozidel a instalovaného osvětlení na okolní zástavbu a návrh skutečné eliminace tohoto jevu.

Vzhledem k tomu, že posuzovaná stavba 4902.1 prochází neobydleným územím, nepředpokládá se negativní ovlivnění obyvatelstva. Přeložka silnice II/490 je navržena v místě obytné zástavby (Kostelec a Malý Kostelec) v hlubokém zářezu, obyvatelé proto nebudou rušeni osvětlením projíždějících vozidel. Opatření k zamezení a minimalizaci vzniku světelného smogu z osvětlení jsou součástí kapitoly D. IV. •

Požadujeme, aby byly vyhodnoceny vlivy stavby na lázeňství v oblasti Kostelce. Jedná se o nenarušení léčivých pramenů.

Posuzovaným záměrem nebudou dotčeny léčivé prameny. •

Vedle všech výše vyjmenovaných škodlivých vlivů požadujeme, aby stavba byla hodnocena z hlediska negativních dopadů realizace. Jedná se zejména o stanovení přípustných hladin hluku produkovaných stavbou, omezení vibrací způsobených pojezdem těžké zemní techniky a zakládáním.

Vyhodnocení dopadů výstavby posuzované stavby v souvislosti se znečištěním ovzduší a se změnou akustické situace na obyvatele v okolních obcích je uvedeno v příloze dokumentace č. 3 – Hodnocení zdravotních rizik.


187



LITERATURA Obecná 1. Anděl, P., et al., 2005: Hodnocení fragmentace krajiny dopravou. AOPK ČR. 2. Baruš, V., Oliva, O. a kol., 1992: Plazi – Reptilia. Academia, Praha. 3. Baruš, V., Oliva, O. a kol., 1992: Obojživelníci – Amphibia. Academia, Praha. 4. Culek, M. a kol., 1996: Biogeografické členění České republiky. ENIGMA, Praha.

5.

Demek J. a kol., 1987: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR. Academia, Praha.

6.

Hlaváč, V. & Anděl, P., 2001: Metodická příručka k zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

7.

Hudec, K. a kol, 1994: Ptáci – Aves. Academia, Praha.

8.

Hudec, K., Kolibáč, J., Laštůvka, Z., Peňáz, M. a kol, 2007: Příroda České republiky – Průvodce faunou. Academia, Praha

9.

Chytrý, M., Kučera, T. & Kočí, M. (eds) (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.

10. Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol. (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds): Chráněná území ČR, svazek II. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

11. Mikátová, B., Vlašín, M., 2002: Ochrana obojživelníků. Český svaz ochránců přírody, Brno. 12. Neuhäuslová Z. a kol., 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace ČR. Academia, Praha. 13. Quitt E., 1971: Klimatické oblasti Československa. In: Studia Geographica 16. Geogr. úst. ČSAV, Brno. 14. Sklenička, P., 2003: Základy krajinného plánování. Naděžda Skleničková, Praha 15. SZÚ Praha, 1998 : Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí - subsystém 3 “Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku" - odborná zpráva za rok 1997, SZÚ Praha. 16. SZÚ Praha, 2000 : Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí - subsystém 1 “Monitoring zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k venkovnímu a vnitřnímu ovzduší" - odborná zpráva za rok 1999, SZÚ Praha. 17. Toman, A., Hlaváč ml., V., Hlaváč st., V., 1995: Metodika křížení komunikací a vodních toků s funkcí biokoridorů. AOPK ČR, Praha. 18. WHO, 1999 : Guidelines for Air Quality, Geneva. 19. WHO, 1999 : Guidelines for Community Noise, Geneva.


188



Legislativa

20. Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, v platném znění

21. Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací 22. Vyhláška č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí 23. Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, v platném znění

24. Vyhláška č. 381/2002 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů a Seznam nebezpečných látek, v platném znění

25. Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění

26. Vyhláška č. 363/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování

27. 28. 29. 30.

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší

31. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., v platném znění

32. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů 33. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů 34. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů

35. Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích, ve znění pozdějších přepisů 36. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích Související bezprostředně se záměrem

37. VIAPONT, Mott MacDonald, s r.o.: Studie proveditelnosti a účelnosti (STPÚ) - Rychlostní silnice R49 Hulín – hranice ČR/SR (Střelná), Praha 2004.

38. EKOLA group, spol. s r. o.: Dokumentace EIA Rychlostní komunikace R49 Hulín – Fryšták, Praha 2001. Mapové podklady 39. VIAPONT, Mott MacDonald, spol. s r.o.: Studie proveditelnosti a účelnosti (STPÚ) Rychlostní silnice R49 Fryšták – hranice ČR/SR (Střelná), Brno 2006.


189



Datum zpracování dokumentace: 21. 11. 2008 Zpracovatel dokumentace: Ing. Libor Ládyš, EKOLA group, spol. s r. o., Praha osvědčení o odborné způsobilosti č.j. 48068/ENV/06 ze dne 9. 8. 2006) Mgr. Zuzana Strnadová, EKOLA group, spol. s r.o., Praha Osoby, které se podílely na zpracování dokumentace: RNDr. Klára Bezděčková, Ph.D., Muzeum Vysočiny Jihlava Ing. Lenka Čtvrtníková, Ekobest s. r. o., Dvůr Králové nad Labem Mgr. Pavel Dušek, EKOLA group, spol. s r.o., Praha Mgr. Karolína Marešová, EKOLA group, spol. s r.o., Praha Ing. Zuzana Mattušová, EKOLA group, spol. s r.o., Praha Ing. Ondřej Mikula, EKOLA group, spol. s r.o., Praha Ing. Jitka Růžičková, Zdravotní ústav Karlovy Vary Mgr. Kateřina Tremlová, EKOLA group, spol. s r.o., Praha Ing. Michaela Vrdlovcová, EKOLA group, spol. s r.o., Praha Sídlo a kontaktní adresa zpracovatelů dokumentace: EKOLA group, spol. s r.o. Mistrovská 4 108 00 Praha 10 IČO: 63981378 DIČ: CZ63981378 Tel.: 274 784 927-9 Tel./fax: 274 772 002 E-mail: [email protected]


190

Dokumentace. Rychlostní silnice R49, stavba Fryšták Lípa, 1. etapa. Oznamovatel:

Recommend Documents