Přehled vybraných sinic a řas pozorovaných ve cvičeních
OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ 2006
Oscillatoria (drkalka)
• • • •
• •
sinice s přímými nebo lehce zahnutými vlákny, nevětvené vlákna jednotlivé nebo v povlacích drkavý, klouzavý pohyb často na povrchu bahna v rybnících tvoří kožovité povlaky, starší kolonie se mohou z bentosu utrhnout a vyplouvají na hladinu v podobě nevábných modrozelených koláčů bez hererocytů a akinet buňky širší než delší
Microcystis
•
sinice s velkým počtem kulovitých buněk sdružených v kolonie, někdy ohraničené slizem • nejhojnější M. aeruginosa • často vytváří „vodní květ“ • výlučně planktonní rod, přibližně sto let je známa toxicita některých druhů tohoto rodu
Chroococcus
S.Nováková-Siniceařasy.cz
• • • •
jednobuněční zástupci, kolonie s malým počtem buněk buňky obalené silnou slizovou pochvou hlavně v planktonu tvar buněk kulovitý až polokulovitý
Aphanizomenon
foceno s fázovým kontrastem
• • •
cylindrické buňky ve vláknech, rozsáhlý rod planktonních sinic, častá součást „vodních květů“ nejznámější A. flos-aquae – vlákna se sdružují do svazečků a jsou pozorovatelné jako jakési jehličí na hladině vlákna často obsahují akinety
Anabaena
Arthrospory (akinety)silná buněčná stěna s hutným obsahem; pro přežití nepříznivých podmínek =>vyklíčení nového vlákna Heterocyty – průzračný téměř bezbarvý obsah; fixace vzdušného dusíku • sinice s nerozvětvenými vlákny
• plankton, bentos, součást „vodních květů“ • přibližně kulovité buňky tvoří charakteristické řetízky
Nostoc
•
rod drobných vláknitých sinic s mnoha zástupci • vyznačuje se zejména tvorbou makroskopických kolonií (ve cvičení jsme měli slizovité kolonie z povrchu štěrku na okrajích cest) • zástupci často vstupují do symbiotických vztahů (lišejníky, cykasy)
Ceratium hirudinella
• • • • •
nápadné velké obrněnky se dvěma bičíky dobře viditelný pancíř v planktonu epivalva (epithéka) protažena do jednoho rohu a hypovalva (hypothéka) do dvou a více příčná a podélná (ekvatoriální rýha)
Peridinium
M.Procházková-Siniceařasy.cz
• • • •
obrněnka s pevným pancířem, bičíkovec se 2 bičíky tvar buňky zhruba kulovitý se zřetelnými částmi pancíře i podélnou a příčnou rýhou hlavně v planktonu hnědé zbarvení chloroplastů
Cryptomonas
• • • •
volně žijící jednobuněční bičíkovci se dvěma bičíky drobní, aktivně se pohybují typičtí pro chladné vody (jaro, ale i v zimě pod ledem) autotrofní i heterotrofní
Euglena
• • • •
jednobuněční bičíkovci s jemnou pelikulou dobře viditelná stigma (světločivná skvrna) u zelených zástupců proměnlivý tvar těla (na menších fotkách tatáž buňka) při přemnožení mohou vytvářet zelenavé, popř. načervenalé zbarvení vody
Euglena ampula stigma chloroplasty jádro vroubkovaný periplast
• jemné schránky nesnášejí fixování, živé buňky aktivní, rychle se pohybují
Trachelomonas
Snímek z elektronového mikroskopu
• • •
pevné schránky inkrustace ionty železa a manganu – zelené, rezavé až černé zabarvení schránky mohou mít různé výrůstky, ostny, dolíky apod.
Fragillaria
valva – valvální pohled
• • • •
Foceno s pomocí fázového kontrastu
penátní rozsivka bez raphe tenké podlouhlé křemičité schránky nově rod Fragillaria obsahuje mnohé druhy z rodu Synedra žijí jednotlivě nebo v koloniích hlavně v planktonu
Navicula
valva – valvální pohled
• • • •
penátní rozsivka se štěrbinovitou raphe mohou se pohybovat klouzavým pohybem velmi častý rod rozsivek křemičité schránky mají stejnocenné misky
Cymbella
valva – valvální pohled
• penátní rozsivka se štěrbinovitou raphe • buňky prohnuté a často přisedají k podkladu • křemičité schránky mají stejnocenné misky
Diatoma
valva – valvální pohled
• • • •
penátní rozsivka podlouhlé až okrouhlé křemičité schránky misky s hrubými transapikálními žebry (rýžkami) žijí jednotlivě nebo v koloniích, hlavně v planktonu
Meridion circulare
pleura – pleurální pohled (z boku)
• • •
penátní rozsivka spirálovitě stočená kolonie buněk v tekoucích vodách
valva – valvální pohled
Asterionella formosa
• •
penátní rozsivka, buňky se sdružují do kolonií připomínajících jakousi hvězdičku častý druh v planktonu větších stojatých vod
Gomphonema
• • • •
penátní rozsivka s raphe často přirůstá k podkladu slizovými stopkami, např. na vláknité řasy z boku (z pleurálního pohledu) klínovité hlavně v nárostech
Centrické rozsivky
valva – valvální pohled
• • •
kruhovité misky, z pleurálního pohledu připomínají obdelník nejčastější rody: Stephanodiscus, Cyclotella, Melosira, Aulacosira hlavně plankton
Melosira
snímek živých rozsivek
snímek z trvalého preparátu
• •
centrická rozsivka, buňky se sdružují do nepravých „vláken“ často na dně nebo tvoří nárosty
Pediastrum
• •
zelená řasa má buňky srostlé v plochých hvězdicovitých cenobiích hlavně v rybnících a tůních
Ankistrodesmus
• •
planktonní druh zelené řasy vřetenovité, mírně prohnuté buňky
Scenedesmus
• • • •
velké množství druhů velmi častá a známá řasa cenobia ze 2-16 buněk v jedné nebo dvou řadách často používané v pokusech, biotechnologii
Cladophora (žabí vlas)
•
• •
nárosty na kamenech hlavně v proudící eutrofní vodě bohatě větvená drsná vlákna často nasedají epifyté (např. rozsivky)
Oedogonium (čapkoblanka)
• • •
nerozvětvená vlákna zelené řasy drobné stojaté vody při dělení a růstu buňky vznikají prstencovité límečky
Spirogyra (šroubatka)
ukázka spájení - konjugace
• • • •
vláknitá nevětvená spájivka šroubovitý chloroplast drobné stojaté vody v cvičeních jsme také viděli příbuzné rody spájivek: Zygnema (jařmatka) a Mougeotia (deskovka)
Cosmarium
• • • • •
jednobuněčná spájivka (krásivka) žijící jednotlivě oválné buňky zářezem rozděleny na dvě stejné poloviny –semicely zářez (sinus) je u tohoto rodu výrazný hlavně plankton stojatých vod
Closterium
• • •
jednobuněčné spájivky (krásivky) obloukovitě až měsícovitě prohnuté v buňce jsou 2 chloroplasty, pyrenoidy v řadě, na obou koncích buňky jsou vakuoly s drobnými krystalky šťavelanu vápenatého (pohybují se) • drobné stojaté vody, rašeliniště
Staurastrum
• • • • •
jednobuněčné spájivky (krásivky) shora jsou buňky protažené ve tvaru trojúhelníku v dlouhá úzká ramena výrazný zářez (sinus) buněčná stěna s nápadnými výrůstky (bradavičky) větší stojaté vody
Parožnatky
• •
nejběžnější rod parožnatek je Chara makroskopické rostliny, celkovým vzhledem připomínají přesličky
anteridium oogonium
Hodně algologických úspěchů přeje Alena Kočárková
Připomínky, náměty a dotazy můžete psát na adresu:
[email protected]
