Přehled statistického zpracování dat
Matúš Šucha, Dana Černochová, Lenka Šrámková, Vlasta Rehnová, Petr Zámečník
Stanovení kritéria validity
• Reference zaměstnavatelů / nadřízených
• Dopravní nehody, přestupky, odebrání řidičského oprávnění, počet bodů
• Pozorování při řízení vozidla
Problematické aspekty jednotlivých kriterií Reference zaměstnavatelů/nadřízených Dříve využívaný způsob, metodiky byly tvořeny pro profesionální řidiče. V současné době nelze použít. Převážná část vyšetřovaných osob jsou řidiči –neprofesionálové.
Problematické aspekty jednotlivých kriterií Dopravní nehody, přestupky, počet bodů, odebrání řidičského oprávnění - Informace sdělené řidičem nemusí být úmyslně či neúmylsně pravdivé (ověření podle EKŘ) - Nejsou zachyceny skoronehody nebezpečné situace, které úspěšně vyřešil někdo jiný než viník - Nehody jsou z velké části náhodný děj -Nízké korelační vztahy s psychologickými metodami
Problematické aspekty jednotlivých kriterií Pozorování při řízení vozidla - Odlišení řidičských dovedností/nedovedností a zkušeností/nezkušeností od chování závislého na osobnostních vlastnostech řidiče Např. : Jak při pozorování při jízdě zachytit sklon k užívání alkoholu? – současný častý problém Dokážeme (pozorováním) spolehlivě odlišit, kdy řidič riziko nevnímá z nedostatku zkušeností, a kdy ho vnímá , ale nerespektuje?
-Shoda posuzovatelů (subjektivně ovlivněné škálování) nutný zácvik posuzovatelů, kontrola reliability (např.koeficient kappa)
-Ovlivnění chování zvýšenou sebekontrolou Podle sdělení učitelů autoškoly se jedná zhruba o prvních 20 minut jízdy (nejede na červenou, dodržuje rychlost, dává přednost chodcům,….)
-Výběr trasy , výběr sledovaného chování při jízdě -Nelze zaručit stejné podmínky všem pozorovaným jedincům (náhle vzniklé situace, které řeší pouze někteří z nich)
Pozorování při jízdě jako pomocné kriterium při posuzování způsobilosti -Právní podmínky (Jedinec musí být držitelem řidičského oprávnění, autoškoly nejsou povinny vystavovat písemné posouzení řidičského chování)
-Problematika standardizace trasy ( Stanovení standardní trasy - obsahující shodné prvky dopravního prostředí na dostatečném počtu míst v republice)
-Problematika standardizace posuzovaného chování ( Stanovení posuzovaných prvků chování)
-Shoda posuzovatelů ( Zácvik posuzovatelů – učitelů autoškoly)
Problematické aspekty validizace Prediktivní validizace
Těžko realizovatelná metoda – kontrola s odstupem několika let.
- Možné pouze u řidičů profesionálů, což neodpovídá klientele dopravněpsychologického vyšetření v současné době
- Vyšetření řidiči nejsou evidováni. (Bylo by nutné evidovat výsledky všech metod pro následné zpracování)
Použité statistické metody Parciální korelace zjištění vlivu intervenujících proměnných – věk, řidičská praxe (Věk byl zjištěn jako významná intervenující proměnná ovlivňující výsledky metod. Tento vliv byl odstraněn přepočtem všech výsledků pomocí residuální analýzy)
Spearmanova korelace zjištění síly vztahu mezi:
- Psychologické metody a aspekty nehodovosti - Věk a aspekty nehodovosti - Parametry řidičské praxe a aspekty nehodovosti
(Aspekty nehodovosti: počet pokut do dnešní doby, počet pokut za poslední 2 roky, počet nehod, aktuální počet bodů, počet odebrání řidičského oprávnění) (Parametry řidičské praxe: počet najetých km dodnes /za měsíc/za rok, délka držení řidičského oprávnění, frekvence řízení vozidla)
Bodově-biseriální korelace zjištění síly vztahu mezi:
- Psychologické metody a kritérium rizikového chování (kriterium – rozdělení na skupinu rizikových a nerizikových řidičů)
Validizace pomocí kontrastních skupin Testy diferencí: Zjištění významnosti rozdílů mezi skupinami.
T-test (u proměnných splňující podmínku dostatečného počtu výsledků a normality rozložení) Mann-Whitneův test (u proměnných nesplňující podmínku dostatečného počtu výsledků nebo normality rozložení)
Míra účinku: Cohenovo d (počítáno u proměnných, u kterých byl zjištěn signifikantní rozdíl v testu diference) Zjištění míry s jakou se posuzované skóry liší.
Validizace pomocí kontrastních skupin Pro tyto výpočty rozdílů byly vytvořeny skupiny:
- Nerizikoví řidiči versus rizikoví řidiči - Nerizikoví řidiči versus řidiči, kteří řídili vozidlo pod vlivem alkoholu - Řidiči posouzení jako způsobilí versus řidiči posouzení jako nezpůsobilí a způsobilí s podmínkou
Predikční metody • Regresní analýza Zjištění prediktivní schopnosti nezávislých proměnných (testových skórů) ve vztahu k souhrnnému kriteriu a jeho jednotlivým parametrům (počet pokut dodnes, počet pokut za poslední 2 roky, aktuální počet bodů, počet odebrání řidičského oprávnění)
• Logistická regrese Zjištění prediktivní schopnosti nezávislých proměnných (testových skórů) ve vztahu k závislé proměnné představované dichotomickým rozdělením na rizikové a nerizikové řidiče
• Diskriminační analýza Zjištění procenta případů správně klasifikovaných jedinců při zařazení do skupiny rizikových nebo nerizikových řidičů.
Hraniční skóry Použitá metoda: ROC analýza (umožňuje také stanovení senzitivity a specifity metody, tedy falešně pozitivních a falešně negativních posouzení)
Vypočítáno pouze u vybraných škál osobnostních dotazníků NEO-PI-3 a SPARO, které vykazovaly největší rozdíly mezi rizikovými a nerizikovými řidiči. U dotazníku IHAVEZ nebylo pro tuto analýzu nasbíráno dostatek výsledků.
Srovnání postupů některých minulých metodik Rok vydání / Vlastnosti N
Počet zkoumaných metod
1972
1980
1992
2007 Vydavatelství Schuhfried
181
308
?
222
sk. D
sk. C a D
sk. C a D
sk. B
12
11
12
5 (6)
Způsob validizace
18 a 36 měsíců po vyšetření
Souběžná validizace
?
Souběžná validizace
Hlavní statistické metody
Pearsonova korelace, bodově-biseriální korelace, Werry-Doolittlova metoda
T-test, mediánový test, chí-kvadrát, Pearsonova korelace
?
Umělé neuronové sítě Jackknife algoritmus Bootstrap
Kriterium 1.nehody, pokuty, najeté km 2.hodnocení zaměstnavatele 3.jízda zručnosti
1.nehody, přestupky 2.hodnocení zaměstnavatele
?
1.pozorování při jízdě
Srovnání výsledků některých validizačních studií Nejvyšší nalezená hodnota korelačního koeficientu ve vztahu k uvedenému kriteriu (-1, 1) Studie Tento výzkum
N 138 –842 (podle metody)
Výkonové metody
Osobnostní metody
Nehody: r=0,096 Pokuty dodnes: r=0,159 Pokuty za poslední 2 roky: r=0,224 Počet odebrání řidičského oprávnění: r=0,216 Aktuální počet bodů: r=0,250
Nehody: r=0,098 Pokuty dodnes: r=0,158 Pokuty za poslední 2 roky:r=0,174 Počet odebrání řidičského oprávnění: r=0,170 (výjimka 0,503 – PSSI) Aktuální počet bodů: r=0,176
Bukasa a spol.(2003) Valid. studie Kuratorium
123
Souhrnný skór chyb - pozorování při jízdě: r=0,39
Osobnostní vlastnosti nebyly sledovány
Risser a spol.(2007) Valid. studie Schuhfried
222
Souhrnný skór pozorování při jízdě: r=0,34
Osobnostní vlastnosti nebyly sledovány
Kaufmann a Risser (2009)
77
Souhrnný skór pozorování při jízdě: r=-0,44
Souhrnný skór pozorování při jízdě: r=0,136 r=0,120
Metodika z roku 1972 (inspirativní postup) Použita Werry-Doolitlova metoda ke stanovení souhrnného celkového skóru ze všech užitých metod, který byl normován. Principem jsou váhy hrubých skórů s ohledem na jejich přínos ke kriteriu. Jeden z rozdílů oproti metodě umělých neuronových sítí: „Je vidět dovnitř“ - Je přehled o vstupních datech a průběžných výpočtech.
Literatura: Heinzl.Z., Hoskovec.J.,Janoušková.N., Kobliha.V.,Komínek.J., Šebek.V.,Štikar.J.(1972). Metodika pro vyšetřování řidičů z povolání. Praha: Ústav silniční a městské dopravy
K diskusi: 1) Problematika hraničních skórů: - Jak zacházet s velkým počtem hraničních skórů? - U rizikových a nerizikových řidičů lze obtížně stanovit cut-off skór u výkonových metod (rizikoví mají často dobrý výkon). Zvolit postup podle vzoru německých a rakouských kolegů - tedy konsensus?
2) Souhrnný normovaný skór všech metod (zhodnocení všech výsledků do jednoho skóru): -
Volba metod je na rozhodnutí psychologa. Vytvoření souhrnného skóru však vyžaduje pevně stanovený soubor metod. Byl by tento postup účelný?
Literatura: Bakalář.E.(1980).Alternativní metodika pro vyšetřování řidičů z povolání.Ústav silniční a městské dopravy.Praha Bakalář.E.(1992).Metodika pro vyšetřování řidičů z povolání.Ústav silniční a městské dopravy.Praha Bukasa.B. a spol.(2003).Validitätsüberprüfung verkehrspsychologischer Leistungstests für dir Fahreignungsbegutachtung. Zeitschrift für Verkehrssicherheit, 4, 49 Heinzl.Z.a spol.(1972), Metodika pro vyšetřování řidičů z povolání. Ústav silniční a městské dopravy.Praha Kaufmann.C.,Risser.R.(2009).Verkehrspsychologische Untersuchungen,Validierung mithilfe Fahrverhaltensbeobachtung. Zeitschrift für Verkehrssicherheit, 4, 55 Sommer.M.,Häusler.J.(2006).Kriteriumsvalidität des Expertensystems Verkehr. Zeitschrift für Verkehrssicherheit, 2, 52 Risser.R. a spol.(2007).Validierung des Expertensystems Verkehr an verkehrsauffälligen Kraftfahrern. Zeitschrift für Verkehrssicherheit, 4, 53
Děkujeme za pozornost a příspěvky do diskuse
