Přehled bankovních produktů pro právnické osoby

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Finančních obchodů

Přehled bankovních produktů pro právnické osoby Bakalářská práce

Autor:

Monika Novotná Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Marcela Soldánová

Duben, 2010

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Praze, dne 20. dubna 2010

Monika Novotná

Anotace práce: Cílem této práce není jen obecný popis a představení produktů, které nabízejí banky na českém trhu právnickým osobám. Ve své práci se zaměřuji na produkty bank z oblasti depozit, platebních instrumentů a treasury produktů. V první kapitole je vymezen rozsah sledovaných bank na základě jejich podílu na trhu. Podkapitoly první části jsou primárně rozděleny podle bankovních domů, tedy u každé banky je popsána její produktová nabídka. V dalších podkapitolách se informace odkazují na rozsah nabídky předchozího finančního ústavu s důrazem na ty produkty, které konkurent svým klientům neposkytuje. Ve druhé, třetí a čtvrté kapitole jsou zvoleny konkrétní produkty, jejich detailní popis a současně praktické ukázky, které demonstrují pohled managementu firmy na jejich výhody, ať už se jedná o nižší náklady vynaložené na použití konkrétního produktu, jako je tomu především u běžných účtů či platebního styku, nebo o pohled zaměřený na maximální zajištění rizika, které se týká pohybu měnových kurzů, či optimální využití depozitních instrumentů sloužících ke zhodnocení volných finančních prostředků. U některých produktů jde také o zamýšlení se nad adekvátním použitím v konkrétní situaci. Mezi nejčastěji používaná klíčová slova patří bankovní produkt, instrument, klient, výhoda a riziko.

Annotation: The aim of this dissertation is not only common description and introduction of products which are offered on the market by Czech banks to corporations. My dissertation focuses on specific bank products such as deposits, payment instruments and treasury products. The first chapter specifies the extend of monitored banks on the basis of their market share. The first part sub-chapters are primarily devided according to the banking houses, that means there is described a product offer of each bank involved. Information of the following sub-chapters refers to the offer extend of a preceding banking house with the emphasis laid on the products which are not provided by a competitor. The chapters 2, 3 and 4 deal with specific given products. They bring their detailed description and at the same time practical examples which demonstrate company’s management attitude towards their advantages - no matter if this involves the lower costs expended to a specific product usage (as it is mainly valid for current accounts or a system of payments), or the attitude aimed at an utmost risk provision that concerns the movement

of exchange rates, or optimal utilising of deposit instruments which serve the purpose of free financial means assessing. Some products are also contemplated from the point of view of their adequate and specific application. The key words most frequently used in the text of the dissertation are especially a banking product, an instrument, a client, an advantage and a risk.

OBSAH:

Úvod ...................................................................................................................................... 6 1.

Popis produktů pro právnické osoby a charakteristika modelového klienta ........ 7 1.1.

Právní úprava bankovnictví v České republice ..................................................... 7

1.2.

Identifikace bankovních produktů, které jsou na českém trhu k dispozici............ 8

1.2.1. Bankovní produkty KB........................................................................................ 10 1.2.2. Bankovní produkty ČSOB ................................................................................... 18 1.2.3. Bankovní produkty ČS ........................................................................................ 23 1.2.4. Vyhodnocení získaných informací ...................................................................... 25 1.3. 2.

Představení modelového klienta .......................................................................... 26

Variantní využití depozitních produktů z hlediska jejich výnosovosti pro firmu28 2.1.

Běžný účet versus balíček produktů .................................................................... 28

2.1.1. Modelový klient, a.s. potřebuje efektivní platební systém .................................. 29 2.2.

Termínovaný vklad versus depozitní směnka ..................................................... 31

2.2.1. Modelový klient, a.s. zhodnocuje volné finanční prostředky .............................. 32 3.

Výhody jednotlivých platebních instrumentů v závislosti na rozsahu podnikání

firmy.................................................................................................................................... 35 3.1.

SEPA platba versus bankovní šek ....................................................................... 35

3.1.1. Modelový klient, a.s. hradí své závazky dodavateli ............................................ 36 3.2.

Platební karta versus soukromý šek .................................................................... 38

3.2.1. Modelový klient, a.s. zvažuje využití platební karty nebo soukromých šeků ..... 40 4.

Aplikace

treasury

produktů

sloužících

k minimalizaci

finančních

rizik

plynoucích z podnikatelské činnosti................................................................................. 43 4.1.

Spot versus forward ............................................................................................. 43

4.1.1. Modelový klient, a.s. konvertuje inkasa z faktur ................................................. 43 Závěr ................................................................................................................................... 47 Seznam použitých zdrojů .................................................................................................. 49 Seznam tabulek a grafů..................................................................................................... 50 Přílohy ................................................................................................................................ 51

5

Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma Přehled bankovních produktů pro právnické osoby. Důvodem pro tuto volbu je široká rozmanitost nabízených služeb pro právnické osoby, jejichž správný výběr může významně ovlivnit hospodaření firem. Z celé škály těchto produktů se zaměřuji na oblast běžných a vkladových účtů, platebních instrumentů a produktů treasury. V čem se liší základní parametry produktů nabízených třemi největšími bankami v České republice? Je definice podmínek využití produktů vždy jasná a pochopitelná? Jaký dopad má využití resp. nevyužití daného produktu do hospodaření firmy? Na tyto a další otázky bych chtěla ve práci odpovědět a dát určité vodítko při volbě nabízených produktů. Hlavní zaměření mé práce je především na demonstraci praktického využití vybraných produktů na modelovém klientovi a dále srovnání nabídky tří hlavních hráčů na našem bankovním trhu. Zpracování této práce by mi mělo pomoci získat představu o možných motivátorech vedení firem pro správný výběr produktu, který jim umožní co nejefektivněji pracovat s finančními prostředky ve firmě, a dále optimálně řídit firemní cash-flow. Důležitým faktorem je i ošetření rizika plynoucího z podnikání a i tuto oblast může správný výběr bankovního produktu významnou měrou ovlivnit. Ve své práci si nekladu za cíl obsáhnout všechny produkty, které banky nabízejí, ale pojmout některé produkty, které jsou k dispozici firemním klientům, z pohledu jejich praktického využití pro tyto klienty. Cílem práce je shrnutí a popis dostupných produktů, které nabízejí banky na českém trhu právnickým osobám se zaměřením na účty, platební instrumenty a treasury produkty. Součástí práce je rovněž praktické využití těchto produktů předvedené na modelovém klientovi.

6

1. Popis produktů pro právnické charakteristika modelového klienta

osoby

a

V první kapitole této bakalářské práce je popsán právní rámec bankovní činnosti, je zde pojednáno o právních normách - zákonech a směrnicích; dále je zde uvedena podkapitola hovořící o jednotlivých produktech tří nejsilnějších bank a samostatná část je věnována také představení modelového klienta, na němž je dále demonstrováno konkrétní využití těchto bankovních produktů v praxi.

1.1. Právní úprava bankovnictví v České republice Právní úprava bankovnictví je v ČR zakotvena v zákonech a prováděcích vyhláškách k nim. Protože je Česká republika členem Evropské unie, platí na jejím území i právní normy EU. Jsou jimi zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie1. Ostatní právní normy, kterými jsou směrnice a doporučení, je povinna každá členská země Evropské unie zapracovat do svých právních řádů. Základní právní normou, kterou je upraven sektor bankovnictví, je zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Tento právní předpis charakterizuje banku jako právní subjekt, který je akciovou společností a je oprávněn působit na území České republiky jako banka na základě licence, kterou dostává od České národní banky. Vydání licence ze strany České národní banky znamená, že banka splnila zákonné požadavky a vytvořila provozní předpoklady, aby mohla poskytovat služby a provozovat obchody v licenci označené. Následně je dohledem ČNB v pravidelných časových intervalech ověřováno, zda jsou tyto podmínky dodržovány a zda banka postupuje obezřetně, tedy zda nedochází ze strany příslušné banky k riskantnímu nakládání se svěřenými peněžními prostředky. Produkty, které jsou bankami poskytovány, jako jsou běžný účet, vkladové termínované produkty, úvěrové produkty, záruky, dokumentární akreditivy, dokumentární inkasa, příp. další, jsou právně upraveny zejména v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Vkladní knížky jsou však vydávány na základě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

1

některé nařízení a směrnice jsou vedeny v Příloze č. 1 7

Oblast platebního styku je upravena samostatným právním předpisem, kterým je zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon ukládá bankám zejména povinnosti v oblasti dodržování lhůt při provádění peněžních převodů a charakterizuje odpovědnost banky při zneužití jí vydané platební karty třetí osobou, tzn. osobou jinou, než je oprávněný držitel platební karty, a to prostřednictvím internetu. Některé oblasti bankovních produktů nebo služeb jsou dále upraveny ještě jinými právními normami. Např. šeky a směnky jsou kodifikovány v zákoně č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, oblast cenných papírů je upravena také samostatným právním předpisem, kterým je zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. Pokud banka obdržela v rámci udělené licence možnost působit také v zahraniční oblasti a poskytovat produkty v jiné měně než v koruně české, pak musí dodržovat ustanovení devizového zákona, který byl publikován pod číslem 219/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Výše uvedený přehled a charakteristika právní úpravy bankovnictví v České republice je jen rámcová. V jakékoliv smlouvě, kterou klient podepisuje, musí být jednoznačně uvedeno, jakými právními předpisy se její obsah řídí.2

1.2. Identifikace bankovních produktů, které jsou na českém trhu k dispozici Na bankovním trhu v České republice působí 21 bank a dalších 18 zahraničních bank zde má své pobočky3. Některé se zaměřují svou produktovou nabídku více na segment fyzických osob, jiné se specializují na právnické osoby. Jak už bylo uvedeno dříve, tato práce se zabývá bankovními produkty, které poskytují tři české banky, které můžeme považovat za nejsilnější v segmentu „SME“4. Jedná se o Komerční banku, a.s. (dále jen „KB“), Československou obchodní banku, a.s. (dále jen „ČSOB“) a Českou spořitelnu, a.s. (dále jen „ČS“).

2

zdroj: http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=349 zdroj: http://www.cnb.cz/cnb/JERRS.WEB24.SUBJECTS_COUNTS_2 , stav ke dni 12.03.2010 4 „SME“ - small and medium entrepreneurs = malé a střední podniky 3

8

Jejich podíl na trhu5 demonstruje následující graf, z něhož lze vyčíst, že v roce 2009 byla v segmentu SME nejsilnější KB s 39%, následovala ji ČSOB s 22% tržního podílu a na třetím místě figurovala ČS s 14%. GE Money Bank, a.s. dosahovala přibližně 6%. Graf č. 1: Podíl bank na českém trhu Market share (Main Bank in SME segment) 60

50

%

40

30

20

10

0 2005

2006

2007

2008

2009

Year

Zdroj: GfK Banking Study, 2008; IMAS Banking Study, 2009 - vlastní úpravy

Vzhledem k výše uvedenému se tedy v následujících kapitolách tato práce zaměřuje na jednotlivé bankovní produkty prvních tří peněžních ústavů, nicméně cílem není představit celou škálu nabídky jednotlivých bankovních domů, neboť obsahově ji nelze dostatečně detailně pojmout v celé její šíři. Cílem je naopak přiblížit vybrané produkty jednotlivých bank, poskytnout určité srovnání a také zdůraznit instrumenty, které v dalších dvou finančních subjektech nelze nalézt. V následujících třech podkapitolách se seznámíme především s depozitními produkty, platebními instrumenty, některými treasury produkty6 a obecným popisem financování. V závěrečné podkapitole je uvedeno porovnání získaných informací, vyhodnocení jejich formy a vlivu takových informací na klienta, případně jak je může využít samotný zaměstnanec banky při jednáních.

5 6

podíl na trhu je v analýzách často uváděn pod anglickým označením „market share“ pro potřeby této práce jsou „treasury produkty“ označovány operace na finančních trzích 9

1.2.1. Bankovní produkty KB Depozitní produkty Běžné účty jsou nabízeny v CZK a v cizí měně, a to buď samostatně, nebo v různých kombinacích s dalšími produkty, které banka svým klientům poskytuje. Tyto kombinace jsou nazývány tzv. „balíčky“. Základem takového „balíčku“ je vždy minimálně jeden běžný účet v CZK, na který jsou navázány další služby, kterými banka cílí na konkrétní potřeby klienta vzhledem k velikosti firmy, případně v souvislosti s tím, zda klient v podnikání teprve začíná nebo zda se již jedná o fungující a zavedenou firmu. Od těchto skutečností se tedy odvíjí doplňkové služby, jako je např.: - provádění určitého počtu příchozích či odchozích plateb zcela zdarma; - vedení konkrétního typu přímého bankovnictví za sníženou cenu; - možnost použití platebních karet, které držiteli poskytují různá zvýhodnění, ať už cestovní pojištění nebo slevu na pohonné hmoty či výběry z bankomatů KB zdarma; - v některých případech může klient využít možnost nastavení povoleného debetu na běžném účtu až do výše několika milionů CZK pro krytí jeho provozních potřeb. Mezi produkty, jejichž prostřednictvím může klient zhodnotit volné finanční prostředky, pokud současně preferuje nízké riziko, banka mimo jiné zahrnuje termínovaný účet, termínovaný vklad s individuální úrokovou sazbou a depozitní směnku. První dva typy produktů odlišuje především výše minimálního vkladu, a dále úroková sazba, která se odvíjí od bankou oznámených sazeb nebo přímo od aktuálních úrokových sazeb na mezibankovním trhu. Pro potřebu vyššího výnosu je určena depozitní směnka, jejíž emise je ale omezena pouze na české koruny („CZK“), euro („EUR“), americké dolary („USD“) a britské libry („GBP“). Naproti tomuto omezení je ale zúročena ještě výhodněji než termínovaný vklad s individuální úrokovou sazbou. Platební instrumenty Jedním ze základních platebních instrumentů, resp. nástrojem, jak spravovat své finance, je pro firmy přímé bankovnictví. Slouží ke vzdálenému přístupu na účty v bance a firmám má uspořit čas jinak vynaložený na návštěvu obchodních míst a s tím spojené náklady.

10

Lze říci, že nabídka KB je odvozena od četnosti přístupu na účty a současně od počtu a objemu dat, která jsou mezi oběma institucemi přenášena, a dále od způsobu přenosu těchto dat. Klient tak může využít internetového bankovnictví, které je určeno především pro nižší počty odesílaných plateb, současně ale uživateli poskytuje výhodu on-line přístupu7 na bankovní účty. Pro vyšší objemy odesílaných plateb do banky nabízí KB další modely přímého bankovnictví. Některé z nich může firma napojit na své účetnictví tak, že její zaměstnanec může pracovat přímo v účetním systému společnosti a není nucen používat externí bankovní aplikaci. Za zmínku stojí systém přímého bankovnictví - MULTICASH, který je nabízen právnickým osobám také dalšími bankami nejen na českém trhu. Je založen na robustní aplikaci, instalované přímo ve firemním počítači, díky níž klient může obsluhovat účty v různých bankách z jednoho místa. Zjednodušeně lze říci, že pohyb finančních prostředků, k němuž dochází na bankovních účtech, je nazýván platebním stykem a lze jej rozdělit ze dvou pohledů na: - hotovostní a bezhotovostní - tuzemský a zahraniční. Oba tyto pohledy lze kombinovat, tj. lze hovořit např. o tuzemských bezhotovostních platbách, a stejně tak o hotovostních vkladech či výběrech v cizích měnách. Hotovostní platební styk, ať už v CZK nebo v cizí měně, probíhá především na prodejních místech banky. Klient ale může rovněž využít vkládání hotovosti prostřednictvím uzavřených obalů nebo nočních trezorů. Obě tyto služby jsou založeny na převzetí hotovosti od klienta bankou podle smluvně stanovených pravidel; v některých případech firma využívá ještě „prostředníka“, kterým obvykle bývají bezpečnostní agentury, jejichž funkce je především zajistit bezpečné předání vyšších objemů finančních prostředků bance. Bezhotovostní platební styk lze popsat jako bezhotovostní převod finančních prostředků, vycházející z podnětu klienta na jedné straně ve prospěch klienta - příjemce. Zahrnuje jak jednoduché tuzemské platební příkazy, které klient podává na prodejním místě, prostřednictvím přímého bankovnictví nebo použitím samoobslužného boxu; tak

7

on-line přístup znamená získání vždy aktuálních informací o zůstatku a zpracovaných transakcích na účtu v reálném čase 11

zahraniční platby, které vyžadují větší množství vstupních informací pro správné doručení finančních prostředků na účet příjemce. KB nabízí vedle obvyklých slev a zvýhodněných poplatků za platební styk, zahrnutých ve svých balíčcích, také zrychlené zahraniční platby nebo konkrétními pravidly omezené převody peněz. Jedním z těchto specifických způsobů převodu finančních prostředků je tzv. SEPA EuroPlatba. Tento produkt se zakládá na projektu Evropské rady pro platební styk, jehož cílem je sjednocení platebního styku a vytvoření jednotné platební euro oblasti. Plátcům umožňuje provádět bezhotovostní platby ve prospěch příjemce kdekoli v eurozóně8 za použití jednoho účtu a jednotného souboru platebních nástrojů. SEPA EuroPlatbu mohou využívat všichni klienti KB, kteří provádí bezhotovostní platební styk v EUR v rámci Evropské unie včetně Norska, Švýcarska, Lichtenštejnska a Islandu (oblast SEPA). Základními prvky SEPA EuroPlatby jsou: - jednotná měna platby (EUR); - jednotný soubor platebních nástrojů; - efektivní infrastruktura pro platební styk v eurech; - jednotné technické normy; - jednotné provozní postupy; - harmonizovaný právní základ; - průběžný rozvoj nových služeb orientovaných na zákazníky. Dalším neméně důležitým nástrojem sloužícím k obsluze finančních prostředků na bankovních účtech firem jsou platební karty. KB cílí na širokou základnu zaměstnanců firem, tj. nenabízí platební karty pouze k obvyklým účelům, jako jsou výběry hotovosti z bankomatů a platby u obchodníků, ale poskytuje také další užitečné služby, které jsou k některým platebním kartám připojené. Platební karty lze rozdělit ze dvou pohledů na: - debetní a kreditní, resp. charge; - soukromé a firemní. Oba pohledy se v nabídkách bank vzájemně prolínají.

8

Členy eurozóny je 16 zemí Evropské unie: Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. 12

Firemní debetní platební karty KB umožňují držitelům z řad zaměstnanců firem nejen běžné použití, tedy především výběr z bankomatu a platbu u obchodníka, ale jsou většinou obohaceny o doplňkové služby, jakými jsou cestovní pojištění, vyšší limity nebo asistenční služby pro motoristy. Naproti tomu účelové karty jsou strukturovány na konkrétní potřebu klienta - firmy. Za zmínku stojí platební karta, určená primárně firmám a podnikatelům v silniční dopravě, jejíž pomocí lze průběžně hradit mýtné na dálnicích v ČR a v Rakousku a dočasně tak čerpat krátkodobý úvěr v rámci programu vydavatele Diners Club, který umožňuje až 48denní odklad plateb. Vedle firemních platebních karet, které používají přímo zaměstnanci firem, nabízí KB také produkty určené zejména velkoobchodním a maloobchodním prodejnám a společnostem přijímajícím platební karty - akceptaci platebních karet a s ní spojenou službu „cashback“. Uvedený produkt umožňuje těmto společnostem nejen přijímat platební karty svých zákazníků k úhradě prodaného zboží a poskytnutých služeb, ale také umožňovat těmto zákazníkům výběr z jejich soukromého účtu při platbě kartou přes platební terminál poskytnutý od KB. Nezajímavou kapitolou jsou také kreditní či charge karty. Zatímco kreditní karta je více úvěrovým produktem - držitel čerpá prostředky až do výše limitu, ale je nucen splatit v určitém období jen minimální splátku; charge karta, kterou KB nabízí, se vyznačuje povinností splatit vyčerpanou částku za účetní období celou. Klient tak využívá jakéhosi překlenovacího úvěru, který je třeba vždy do určitého data umořit v plné výši. K platebním instrumentům patří také - v ČR méně využívané - šeky9. Tuto oblast lze opět členit z několika pohledů. Pro účely této práce je využito rozdělení šeků na: vydané a přijaté. V oblasti vydaných šeků KB poskytuje svým klientům soukromé šeky, které jsou vystaveny k bankovnímu účtu. Tento šek je cenný papír, který je písemným platebním příkazem klienta - výstavce šeku, přikazující šekovníkovi (bance) vyplatit osobě uvedené na řadu šeku nebo doručiteli příslušnou šekovou částku.

9

problematika šeků je upravena v zákoně směnečném a šekovém 13

Soukromý šek KB lze vystavit v jakékoli měně, znamenané v kurzovním lístku KB, čímž nabízí využití bezhotovostních plateb v zahraničí a lze jej také využít k bezhotovostní platbě třetí osobě, v tuzemsku i v zahraničí. Vedle soukromých šeků KB vydává také bankovní šeky, které se od soukromých šeků liší v instituci výstavce - zatímco u soukromého šeku je výstavcem klient, u bankovního šeku je výstavcem banka. Tento šek lze lépe využít v rámci obchodních vztahů mezi dvěma subjekty, kdy příjemce šeku má větší jistotu, že šek bude proplacen, neboť za toto proplacení ručí vystavující banka (v případě, že nebyl odvolán nebo nahlášen jako ztracený či kradený). K produktům, vztahujícím se na šeky přijaté, patří standardní služba - šeky k inkasu, kdy KB zprostředkovává inkaso (proplacení) šeků splatných v tuzemských nebo zahraničních bankách. Banka v takovém případě neproplácí šeky ihned, tedy „na viděnou“, a nezaručuje tak konečnou výši finančních prostředků. Vedle této služby lze po smluvním ujednání využít okamžitého proplacení šeků, kdy naopak banka vyplácí finanční prostředky ihned a teprve následně poptává zdroje u šekovníka, tedy cizí banky. Treasury produkty Jedná se o instrumenty, kterými lze ošetřit některá rizika, kterým jsou subjekty v tržní ekonomice vystaveny. Z pohledu různých typů rizik a pro potřeby této práce lze také rozdělit treasury produkty na: - nástroje sloužící k zajištění měnového rizika; - nástroje sloužící k zajištění úrokového rizika. Tyto operace je vždy možné provádět až od určité hranice objemu finančních prostředků. Banka u každého obchodu stanoví minimální objem peněz, které lze pro danou operaci použít. V oblasti měnových instrumentů KB nabízí běžnou strukturu obvyklých bankovních produktů. Prvním z nich je měnový spot. Tato operace je určená klientům, kteří potřebují směnit volné peněžní prostředky z jedné měny do jiné za kurz vycházející z aktuální tržní úrovně. Kurz pro bezhotovostní nákup či prodej je tedy stanoven na základě aktuální situace nabídky a poptávky daného měnového páru na mezibankovním devizovém trhu. Vypořádání obchodu probíhá standardně se spotovou valutou, tedy za dva pracovní dny od data uzavření obchodu. KB nabízí svým klientům určité zvýhodnění, kdy období 14

vypořádání obchodu je běžně možné zkrátit na následující pracovní den nebo na den, v němž byl obchod sjednán. Minimální objem peněz pro tuto operaci je stanoven na 20 000 USD. Dalším měnovým instrumentem je měnový forward. Jedná se o nákup nebo prodej jedné měny za jinou měnu za předem dohodnutý kurz mezi zúčastněnými stranami. Vypořádání obchodu probíhá s forwardovou valutou, tedy obdobím delším, než dva pracovní dny od data sjednání obchodu. Výhoda tohoto instrumentu spočívá v tom, že klient může ve vhodný okamžik opatřit svou budoucí konverzi závazným kurzem, který považuje za optimální a může s takovým kurzem kalkulovat ve svém finančním plánování. Svou pohledávku nebo závazek může zajistit již v okamžiku jejich vzniku. Teoreticky není zisk nebo ztráta z takového obchodu nijak omezena. Minimum prostředků nutných pro realizaci takového obchodu banka v tomto případě neuvádí. Měnový swap, nebo také devizový swap, je kombinací obou výše uvedených transakcí, tedy spotu a forwardu. Tento produkt spočívá v prodeji jedné měny za druhou měnu s vypořádáním obchodu nejpozději ve spotové valutě a zpětném nákupu či prodeji s vypořádáním ve forwardové valutě. Z pohledu klienta lze na obchod nahlížet jako na úložku jedné měny za výpůjčku druhé měny se směnným kurzem ve stanovené protihodnotě. Touto operací většinou klient řeší aktuální nesoulad devizových potřeb a dostupných finančních prostředků. Mezi další přednosti patří také překonání přechodného nedostatku likvidity v jedné měně při současném přebytku likvidity v měně jiné. Měnový swap také často slouží k zajištění devizových prostředků proti nepříznivému pohybu kurzů. K jedné z podmínek obchodu typicky patří nutnost uzavřít obě transakce ve stejném okamžiku. Jako minimální objem operace KB uvádí již výše zmíněných 20 000 USD nebo ekvivalent této částky v jiné měně obchodované na mezibankovním trhu. Posledním produktem banky ze skupiny měnových instrumentů je tzv. měnová opce, která je určena klientům, kteří potřebují směnit volné devizové prostředky z jedné měny do jiné a zároveň se zajistit proti kurzovému riziku. Rozdíl oproti forwardu spočívá v možné participaci na příznivém vývoji kurzů. Obecně opce představuje právo nákupu nebo prodeje definovaného instrumentu, za zúčastněnými stranami, předem dohodnutou cenu (tzv. realizační), k dohodnutému datu. Instrumentem se v případě měnové opce rozumí nákup či prodej předem dohodnutého množství jedné měny za měnu jinou. Opce, určená na nákup, se označuje jako „call opce“; opce, určená na prodej, se nazývá „put opce“. Na rozdíl od forwardu má klient možnost upustit od uplatnění opce a realizovat danou konverzi na promptním trhu, obchoduje-li se na něm ve srovnání s dříve dohodnutým 15

opčním kurzem za výhodnějších podmínek. Práva a povinnosti zúčastněných stran se odvíjejí právě od zamýšleného upotřebení opce, tj. zda má účastník obchodu roli prodávajícího nebo kupujícího: - kupující call opce má právo, nikoliv povinnost, se v den expirace opce rozhodnout, zda požaduje nakoupit instrument, a prodávající má poté povinnost tento instrument prodat, a to v den expirace plus dva pracovní dny, - kupující put opce má právo, nikoliv povinnost, se v den expirace opce rozhodnout, zda požaduje daný instrument prodat, a prodávající této opce má poté povinnost tento instrument koupit ve stejném časovém období, jako je tomu u call opce. Kupující opce hradí prodávajícímu tzv. opční prémium. Tento poplatek, který klient zaplatí upisovateli dva pracovní dny po dni dohodnutí obchodu, se obvykle vyjadřuje jako poměrné množství korun připadající na jednotku zahraniční měny z částky, k níž se váže příslušná konverze. Celkový korunový náklad se rovná součinu částky zahraniční měny a poměrného množství korun. Obecně v sobě nákup opce zahrnuje menší riziko než prodej. Maximální ztráta při nákupu opce je omezena pouze uhrazeným prémiem, zatímco při prodeji opce

je riziko

neomezené, neboť ztráta prodávajícího může významně převyšovat obdržené prémium. Prodávající opce přijímá závazek k nákupu nebo prodeji podkladového instrumentu. Pokud je tedy opce uplatněna, prodávající se může ocitnout v situaci, kdy aktuální tržní cena jím prodávaného podkladového aktiva může být i výrazně vyšší, než je cena realizační, nebo naopak aktuální tržní cena jím kupovaného podkladového aktiva může být i výrazně nižší, než je cena realizační, k jejíž úhradě se zavázal. Jako minimální objem pro jeden obchod banka uvádí 50 000 USD nebo ekvivalent této částky v jiné měně obchodované na mezibankovním trhu. Dále má KB ve své nabídce další produkty, jako je Cross Country Swap a Bariérová opce. Oba instrumenty jsou velmi specifické a představují určitou modifikaci základních produktů - měnového swapu a měnové opce. Těchto modifikací může být celá řada, a proto se jimi tato práce nezabývá. KB nabízí svým klientům také instrumenty sloužící k zajištění rizika vyplývající z možného pohybu úrokových měr, a to jak proti zvýšení, tak proti jejich poklesu. Prvním z nich je úrokový swap. Tento produkt se svými parametry velmi blíží pevné (fixní) úrokové sazbě, a to jak u úvěrových, tak i u depozitních produktů. Při použití tohoto instrumentu nedochází po právní stránce ke změně věřitelsko-dlužnických vztahů s plnou 16

mírou zodpovědnosti za původní úrokové závazky. Základní princip spočívá ve vypořádávání rozdílu mezi sjednanou fixní sazbou a původní variabilní sazbou daného obchodu. Jedna strana se zavazuje zaplatit druhé straně dohodnutý fixní úrok ze sjednané jistiny, za sjednané období, ke sjednaným dnům splatnosti a současně druhá strana se zavazuje zaplatit variabilní sazbu ze sjednané jistiny, za sjednané období, ke sjednaným dnům splatnosti. Platbu provádí vždy strana, jejíž swapowá sazba je vyšší k rozhodnému dni pro dané úrokové období. Rozhodným dnem je den, který o dva dni předchází zahájení úrokového období. K tomuto datu je zafixována variabilní úroková sazba a je porovnána se sazbou fixní. Obě strany se kdykoliv v rámci trvání tohoto obchodu mohou dohodnout na uzavření obchodu. Podmínkou je jednorázové vypořádání vzájemných závazků. Strana, která je ve ztrátové pozici, zaplatí protistraně tržní hodnotu swapu a obchod se zruší. Banka nabízí dvě varianty tohoto obchodu – tzv. Amortizovaný Interest Rate Swap a Step up Interest Rate Swap. Rozdíl mezi těmito instrumenty spočívá ve snižování resp. ve zvyšování nominální hodnoty, ze které jsou vypočítávány úroky předem dohodnutým způsobem. Dalším instrumentem sloužícím k úrokovému zajištění je úroková opce. Zajištění se obvykle nesjednává pouze na jedno období, ale zpravidla na několik po sobě jdoucích úrokových období. Nejčastější délka období je tříměsíční, ale možné jsou i jiné varianty, jako například měsíční nebo půlroční. Celková délka obchodu zpravidla koresponduje s celkovou splatností daného produktu a zpravidla bývá v rozmezí 1-5 let. Tak, jako je tomu u měnové opce, i za tento produkt klient platí tzv. opční prémium, které je obvykle splatné do dvou pracovních dní od uzavření opce. V nabídce KB má klient k dispozici tři typy úrokových opcí – “Cap opce“, ”Floor opce“ a “Collar opce“. Obecně je často využívaným produktem zejména Cap opce, která poskytuje kupujícímu zajištění proti neočekávanému a razantnímu zvýšení úrokových sazeb. Plnění z nakoupené Cap opce plyne firmě v okamžiku, kdy částka vyplývající z aktuální referenční úrokové sazby10 překročí v rozhodný den částku vyplývající ze sjednané Cap sazby. Uplatnění probíhá automaticky. V opačném případě dochází k automatickému neuplatnění. Rozhodným dnem pro plnění je vždy počátek sjednaného období. Tento druh úrokové opce

10

referenční úroková sazba je sazba, za kterou jsou banky ochotny prodat (půjčit) depozita. Stanovuje se z kotací referenční banky na trhu mezibankovních depozit. Takovou sazbou pro CZK je PRIBOR, pro EUR EURIBOR, pro GBP - LIBOR apod. 17

je téměř výhradně využíván pro zajišťování rizika plynoucího ze zvýšení úrokových sazeb u přijatého úvěru. Dalším typem úrokové opce je Floor opce. Tento produkt je svým principem využití opakem Cap opce. Kupující se zajišťuje proti poklesu úrokových sazeb, tudíž je využíván pro zajištění úrokové sazby u depozitních produktů. K plnění dochází v okamžiku, kdy referenční sazba poklesne pod úroveň sjednané Floor opce. Uplatnění či neuplatnění probíhá automaticky. Rozhodným dnem pro plnění je rovněž začátek období. Třetí variantou úrokové opce je “Collar opce“, která je nabízená také ve variantě “Zero Cost Collar”. Oba typy jsou kombinací úrokových opcí Cap a Floor. Kupující opce Collar je v pozici kupujícího Cap sazby a současně prodávajícího Floor sazbu. V případě, že Cap i Floor mají shodnou nominální hodnotu, dobu splatnosti, úrokové období i referenční sazbu, pak je náklad na pořízení tohoto produktu roven nule a jde o Zero Cost Collar. Tento produkt je tedy vhodný pro klienty, kteří nechtějí platit opční premium a chtějí se především zajistit proti nárůstu úrokových sazeb. Dalším instrumentem v široké nabídce KB je Forward Rate Agreement (dále jen „FRA“), nebo-li dohoda o budoucí úrokové míře. FRA je založen na dohodě klienta s bankou o fixaci úrokové sazby na úvěr nebo depozitum na určité období v budoucnosti. Je charakterizován dvěma hodnotami - první udává počet měsíců, za které dojde k počátku období zajištění úrokové sazby, druhá udává počet měsíců, za který dojde k ukončení úrokového zajištění. Obě periody jsou vztaženy k datu podpisu FRA instrumentu. Principem je vzájemné dorovnávání úrokového rozdílu mezi FRA sazbou a skutečnou výší referenční sazby.

1.2.2. Bankovní produkty ČSOB Depozitní produkty Podobně, jako tomu je u KB, také ČSOB nabízí svým klientům z řad SME segmentu vedle běžného devizového účtu především kombinované produkty vedené v CZK. Oproti KB je nabídka jednodušší, v podstatě se odvíjí pouze od velikosti firmy a je rozdělena na tři úrovně - od tzv. Podnikatelského konta, určeného pro menší podniky, až po tzv. Obchodní konto, které má uspokojit potřeby středních podniků. Doplňkové služby u těchto produktů jsou obdobné, jako v případě KB, tj. různý počet plateb je možné provést zdarma, také poskytnutí přímého bankovnictví je zde zvýhodněno. Větším rozdílem se ale jeví možnost provozního financování u ČSOB, resp. jeho 18

dostupnosti. Tato dostupnost je inzerována jako výhoda, nicméně banka samozřejmě využívá faktu, že poskytnutí úvěru - v tomto případě povoleného přečerpání účtu předchází určitá finanční analýza firmy, tzn. konečné poskytnutí či neposkytnutí závisí na vyhodnocení finanční situace klienta, tak jako při běžných žádostech o financování. V oblasti spořicích produktů11 nabízí ČSOB aktuálně dva produkty: Spořicí účet, jehož funkce spočívá v možnosti průběžného ukládání volných finančních prostředků, jejichž výběr je ale omezen 7-denní výpovědní lhůtou a jedinou možností, jak připisovat získané úroky, je pouze k jistině vkladu. V případě, že klient nemůže dodržet povinnou výpověď vkladu, inkasuje banka poplatek za předčasný výběr. Termínovaný vklad představuje bezpečné uložení jednorázově vložených volných peněžních prostředků na spíše delší časové období. Tento produkt umožňuje lépe zhodnocovat dočasně volné peníze, které firma použije až po určitém předem známém období. Zatímco u spořicího účtu má klient možnost připisovat úroky pouze k jistině, u termínovaného vkladu se firma může rozhodnout, zda je pro ni praktičtější vždy při splatnosti převést získané úroky na běžný účet k dalšímu použití. Platební instrumenty Podobně, jako je tomu u nabídek konkurence, v oblasti přímého bankovnictví také ČSOB nabízí různé typy této vzdálené komunikace. Je zde možnost správy finančních prostředků přes ryze internetové bankovnictví, které vyžaduje stálý přístup na internet, vedle něj je klientovi k dispozici také aplikace instalovaná v prostředí firmy, kdy se uživatel spojuje s bankou pouze ve chvíli, kdy požaduje stažení výpisu či odeslání natypovaných plateb. Jako určité překvapení se může jevit skutečnost, že ČSOB neinzeruje službu MULTICASH. Nicméně tato banka se odlišuje od svých konkurentů v další oblasti, a tou je jednak produkt „Platební tlačítko“ a „Kvalifikovaný certifikát“. Platební tlačítko je určeno pro firmy-provozovatele internetového obchodu, kteří po implementaci tohoto systému na svých internetových stránkách umožní svým zákazníkům uhradit platbu za zboží či služby z jejich účtu u ČSOB prostřednictvím stávajících služeb

11

takto banka označuje produkty sloužící ke zhodnocení finančních prostředků s nízkou mírou rizika 19

elektronického bankovnictví ČSOB. Banka tak nepřímo provazuje obchodní aktivity svých klientů, případně může podpořit příliv transakcí v rámci svého platebního styku. Zajímavým produktem je kvalifikovaný certifikát. Jedná se o službu, kterou nabízí pouze určité množství bank. Důvodem není omezení na straně zákona. Banky, zvažující vydávání tohoto certifikátu, musí pečlivě kalkulovat náklady, potřebné na poskytování této služby, neboť přínosy nejsou příliš vysoké. Sama ČSOB tuto službu poskytovala pouze do srpna 2009. Ve srovnání s hlavními konkurenty na trhu (KB a ČS) tedy pozbyla určité konkurenční výhody. Podstata

kvalifikovaného

certifikátu

spočívá

v možnosti

manipulovat

s tímto

elektronickým certifikátem také v jiných institucích, nejen v bance, která jej vydala, ale také při komunikaci s úřady státní správy, jinými bankami a dalšími komerčními subjekty, které certifikát akceptují. Osobní kvalifikované certifikáty Standard a Comfort představují certifikáty definované §2 písm.h) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů. Vydání, další správa, použití, akceptace, ukončení platnosti, zneplatnění a všechny další činnosti související s nakládáním s párovými daty se řídí Certifikační politikou pro osobní kvalifikované certifikáty. V rámci tuzemského platebního styku nabízí ČSOB netypický produkt, kterým je „Komfortní vyúčtování“. Je určeno všem klientům k bezhotovostním korunovým platbám v rámci internetového bankovnictví, kdy faktury jsou doručeny do sféry internetbankingu a klient má možnost je stisknutím tlačítka uhradit se svého běžného účtu. Mezi sledovanými třemi bankami je ČSOB jediná, která se tomuto způsobu úhrad věnuje. Naproti tomu v rámci zahraničního platebního styku neposkytuje ČSOB nijak výjimečné a neznámé produkty. Tak, jako v případě KB, se zde setkáváme se SEPA platbou a dalšími standardními postupy v zúčtování transakcí klientů. V oblasti platebních karet pro klienty SME segmentu ČSOB nijak nepřevyšuje nabídku svých konkurentů. Poskytuje běžné debetní platební karty, kterými klient čerpá finanční prostředky uložené na bankovním účtu, ať už výběrem z bankomatů nebo platbami u obchodníků v ČR či v zahraničí. Zatímco KB nabízí svým klientům charge kartu, ČSOB poskytuje na základě kreditní karty pro podnikatele úvěr, který má sloužit jako překlenutí rozdílu mezi příjmy a výdaji ve své firmě bez prokazování účelovosti. Vyčerpanou částku pak klient může splatit jednorázově nebo v minimální výši, stanovené smlouvou, typicky je stanovena minimální splátka na 5% 20

z vyčerpané části. Dalším obvyklým znakem je možnost vydat k jednomu úvěrovému účtu několik kreditních karet. Firma tak má větší přehled o čerpání úvěru a je tak schopna vyrovnávat své závazky včas bez rizika z nedodržení splatnosti a napočítání sankčních úroků. Další z platebních instrumentů, které banka inzeruje, jsou šeky. A to jak soukromé, tedy vydávané k běžným účtům klientů, tak bankovní. Nabídka v tomto směru je velmi obdobná, jako u KB včetně možností ohledně proplácení šeků. Banka zajišťuje zpracování předložených šeků na bázi inkasa, ale také formou promptního zálohového připsání protihodnoty, tzv. Cash Letter Systémem. Zálohové proplácení šeků je úvěrový produkt. Jedná se o formu promptního zálohového připsání protihodnoty vybraných bankovních i soukromých šeků splatných v zahraničí na základě podmínek uvedených ve smlouvě, kterou banka s klientem uzavírá. Tento způsob bezhotovostního proplácení umožňuje okamžitě získat částku, uvedenou na šeku s tím, že banka si vyhrazuje právo na storno připsané částky v případě, že šek není následně proplacen od výstavce šeku. Treasury produkty V oblasti měnových instrumentů může ČSOB vedle spotu, forwardu, swapu a měnové opce (tak, jak byly popsány v kapitole 1.2.1. s výjimkou odlišného objemu obchodovaných peněžních prostředků) nabídnout dva další produkty založené na logice forwardového obchodu s určitou modifikací. Prvním z těchto produktů je tzv. forward s variabilní splatností. Základem je běžný forward, který klient využívá, pokud potřebuje směnit volné peněžní prostředky z jedné měny do jiné se splatností delší než dva pracovní dny, ale v tomto případě předem nezná přesný den konverze. Tato směna tak není vázána na pevné datum, ale pouze na dohodnuté období, ve kterém k realizaci může dojít kterýkoliv den tohoto časového úseku, nejpozději však poslední den. Toto období není zpravidla delší než jeden měsíc a splatnost transakce nepřesahuje jeden rok od data uzavření. Tak, jako u klasického forwardu, také u forwardu s variabilní splatností vychází hodnota kurzu z úrovně promptních směnných relací v době uzavření daného obchodu. Minimální požadovaný objem takto obchodovaných peněžních prostředků je 50 000 EUR, resp. ekvivalent v jiné měně. Druhým specifickým produktem je tzv. Average Rate Forward. Tato operace je určena klientům, kteří hodlají v budoucnu směňovat volné finanční prostředky z jedné měny do

21

jiné, ale předem neznají přesný termín a objem jednotlivých transakcí. Princip této operace je následující: - klient při sjednání obchodu s bankou dohodne délku období, celkový objem transakcí a zajištěný kurz; - během dohodnutého období se však obchoduje za aktuální kurz, vyrovnání probíhá až na konci období; - vývoj devizového kurzu je během zajišťovaného období reprezentován fixingem České národní banky (dále jen „ČNB“) z každého pracovního dne tohoto období; - za každý pracovní den se během tohoto období načte hodnota příslušného devizového fixingu ČNB; - z fixingů se na konci období vypočte prostý aritmetický průměr, který představuje průměrný tržní kurz, za který se v daném období obchodovalo; - rozdíl mezi zajištěným kurzem a průměrem z fixingů je násoben celým zajištěným rámcem; - tento výpočet je předmětem finančního vyrovnání mezi klientem a bankou. Zajištění se vztahuje na celkový smluvený objem všech transakcí za dané období, nikoliv na dílčí transakci. Stejně tak i vypořádání se vztahuje na celý předem smluvený objem bez ohledu na to, jaké množství bylo během daného období skutečně zkonvertováno. Tento produkt je nabízen především obratově větším firmám, neboť minimální objem obchodovaných finančních prostředků je 250 000 EUR, resp. ekvivalent v jiné měně. Nicméně i tato částka je pouze orientační a její finální výše je závislá na délce zajišťovaného období. Oblast instrumentů pro úrokové zajištění obsahuje tři obdobné produkty, které jsou v nabídce také u KB - úroková opce, úrokový swap a FRA. Úrokový swap, zde označován jako „IRS“ (Interest Rate Swap), je nabízen v totožné podobě, minimální objem peněžních prostředků pro uzavření tohoto obchodu je 25 000 000 CZK. Úrokové opce jsou standardně nabízeny v podobě „Cap opcí“ a „Floor opcí“ založených na principu popsaném v kapitole 1.2.1. Nicméně ČSOB neinzeruje „Collar opci“, ale naopak svým klientům nabízí modifikovanou Cap opci, tzv. Interest-Rate Guarantee, jejíž princip je založen na jednorázovém stanovení budoucí úrokové sazby. Nezbytnou podmínkou pro uzavření obchodu je minimální výše zajišťovaného ekvivalentu 25 000 000 CZK.

22

1.2.3. Bankovní produkty ČS ČS není typicky korporátní bankou, je vnímána spíše jako retailová banka, tj. její hlavní zaměření je na fyzické osoby-občany, případně na fyzické osoby-podnikatele a malé firmy s ročním obratem do 30 000 000 CZK. Tomuto zaměření také odpovídá nabídka banky, která je veřejně přístupná na jejích internetových stránkách. Zatímco předchozí banky využívají internet jako médium k maximální inzerci svých produktů, ČS tak činí spíše v segmentu retailového bankovnictví. Její soustředění se na segment SME také má v porovnání s KB a ČSOB velmi krátkého trvání - přibližně 10 let.12 Depozitní produkty ČS svou nabídkou také nevybočuje z obvyklé šíře produktů, které poskytuje svým klientům v segmentu SME. Opět se zde setkáváme buď se samostatnými běžnými účty, vedenými v CZK a v cizích měnách, tak se speciálními „konty“, jejichž doplňkové služby se odvíjí především od potřeby provádět platební styk. Na tyto účty se opět váže přímé bankovnictví - preferován je internetbanking, a také debetní platební karty. Pro zhodnocení volných finančních prostředků firma může využít termínovaného vkladu, ať už se standardní úrokovou sazbou, tak s individuální úrokovou sazbou, vztahující se na vyšší uložené částky. A podobně, jako tomu je u KB, může klient požádat také o vystavení depozitní směnky. Výše minimálního vkladu je u tohoto řešení shodná s termínovaným vkladem s individuální úrokovou sazbou, tedy 5 000 000 CZK. Platební instrumenty Také v oblasti přímého bankovnictví je nabídka ČS velmi jednoduchá. Firmám segmentu SME poskytuje internetbanking nebo aplikaci MULTICASH, která je rovněž součástí nabídky KB. Zatímco internetové bankovnictví je určeno spíše pro menší firmy, MULTICASH je ideální spíše pro větší podniky, případně i nadnárodní korporace s možností obsluhy všech účtů společnosti v jednom systému. Vedle obvyklých typů přímého bankovnictví se ČS může pochlubit prvenstvím na českém trhu ve vytvoření nového produktu, který banka nazývá „@Faktura 24“. Princip tohoto

12

poznatek z vlastní praxe autorky 23

specifického produktu je založen na výměně faktur mezi obchodními partnery s tím, že řeší problematiku různých účetních systémů, ať už na straně příjemce, tak na straně odesílatele. Jedná se o systém, který propojuje účetnictví subjektu s tzv. konsolidátorem13, který má za úkol upravit formát přijaté faktury do podoby, kterou akceptuje příjemce faktury ve svém účetním systému. Jde tedy o automatizovaný proces digitalizace faktur, který významně zefektivňuje proces fakturace a v konečném důsledku spoří také finance spojené s konvenčním způsobem výměny faktur. V oblasti platebního styku nabízí ČS vedle obvyklých typů plateb také dva specifické produkty, a to PRIEURO platbu a FIT platbu. PRIEURO je platba v měně EUR, kterou lze poslat do nebo z bank podporujících PRIEURO platby14 (bez ohledu na místní příslušnost banky), jejíž nespornou výhodou pro klienta je fakt, že platba je realizována z účtu plátce až na účet příjemce v rámci čtyř hodin od přijetí platebního příkazu bankou plátce. ČS také umožňuje svým klientům využít výhodu, která pramení z faktu, že banka je součástí finanční skupiny, zahrnující několik bank ve střední a východní Evropě. FIT platba je konstruována tak, aby po dodržení několika podmínek mohl klient využít nižší náklady na provedení platby v rámci této skupiny bank. Treasury produkty Nabídka ČS v oblasti měnových operací nepřevyšuje nabídku KB, tedy standardně ČS poskytuje instrumenty měnový spot, měnový forward, měnový swap a měnová opce. Jediným patrným rozdílem je minimální objem finančních prostředků nutných pro provedení těchto transakcí, kdy u prvních tří produktů banka požaduje alespoň 600 000 CZK a u měnové opce alespoň 1 500 000 CZK. V případě instrumentů sloužících k zajištění úrokového rizika ČS nabízí produkty odpovídající rozsahu nabídky ČSOB. Úrokový swap, úrokové opce Cap a Floor, a FRA – Forward Rate Agreement. Podobně, jako je tomu u zajištění měnových rizik, jediným rozdílem je minimální objem finančních prostředků, který ČS stanovila na 50 000 000 CZK.

13

v tomto případě je konsolidátorem externí firma, smluvně zavázaná bance, že nezneužije údaje z faktur, které zpracovává 14 mezi banky podporující platby PRIEURO patří zejména Citibank, Commerzbank, Česká spořitelna, Deutsche Bank, Dexia Bank, Erste Group Bank, Hypovereinsbank, Immorent Bank, JP Morgan Chase Bank, Raiffeisen Bank, Romanian Commercial Bank, Slovenská spořitelna. 24

1.2.4. Vyhodnocení získaných informací Při studiu dostupných materiálů jednotlivých bank byl patrný rozdíl ve způsobu inzerce nabídky bankovních produktů. Pokud pomineme již zmíněný fokus ČS především na retailový segment, lze hovořit především o formě daných sdělení. KB se prezentuje přehlednými internetovými stránkami, z nichž je patrné, že autoři se snaží na bankovní produkty nahlížet z pohledu klienta a tomu jsou také přizpůsobeny názvy kapitol. Zatímco u dalších dvou bank se klienti setkávají s pouhým „označením“ konkrétního produktu, či produktové skupiny, KB se snaží jednotlivé sekce pojmenovat konkrétní potřebou klienta. Můžeme se tak setkat s jednoduše nazvanou kapitolou „Potřebuji účet“, nebo s kapitolou „Potřebuji stálý přístup k účtu“, či „Potřebujeme efektivní platební systém“. Také treasury produkty vyjadřují určité přání klienta - „Potřebujeme se zajistit“. Lze hovořit o zajímavém marketingovém tahu, který banka využívá k lepšímu zpřístupnění ne vždy jednoduchých produktů manažerům firem, kteří se běžně v bankovnictví nepohybují a tento způsob může napomoci k přesnějšímu uchopení a výběru již na počátku vztahu banka - klient. Vedle zjednodušeného názvosloví KB u některých produktů doplňuje běžný popis také názorným příkladem, na kterém se snaží klientovi demonstrovat, na jakém principu služba funguje. Nejvýrazněji je to patrné na kapitole, která se věnuje zajišťovacím instrumentům finančního trhu, kdy se banka ve svých případových studiích zaměřuje především na možná rizika, plynoucí z použití daného produktu. Z tohoto způsobu inzerce může nezanedbatelná výhoda plynout také pro samotné zaměstnance KB, bankovní poradce, kteří spravují portfolio klientů. Takto strukturovaná nabídka může napomoci při jednáních s firmami, při poskytování konkrétních produktů, neboť s ní lze aktivně pracovat a klient okamžitě chápe, jakým směrem se jednání posouvá a může tak vyhodnotit, zda mu banka skutečně nabízí produkt, který maximálně uspokojí jeho potřeby a může tak určitým způsobem předvídat výhody či rizika z takového obchodu plynoucí.15

15

kapitola 1.2.4. vyjadřuje názor autorky 25

1.3. Představení modelového klienta Cílem této kapitoly je maximálně přiblížit modelového klienta - středně velkou obchodní společnost, působící na českém trhu. V každé kapitole se tak čtenář může seznámit s výhodami či nevýhodami konkrétního produktu v praxi, které jsou demonstrovány na tomto modelovém klientovi. Při přípravě materiálů pro tuto kapitolu jsem se inspirovala informacemi o podnicích, jejichž charakter a skladba jejich majetku, pohledávek a závazků, a cash flow16 dovolují předvést většinu bankovních produktů popsaných v této práci. Pro vyloučení všech pochybností se v žádném případě nejedná o konkrétní firmu a podoba s některou z obchodních společností je náhodná. Modelový klient Modelový klient, na němž je demonstrováno využití konkrétních bankovních produktů pro právnické osoby v praxi, je středně velká výrobní společnost působící na českém trhu. Základní charakteristiky této společnosti jsou: Obchodní firma:

Modelový klient, a.s.17

Vznik společnosti:

1.1.1990

Právní forma:

akciová společnost

Předmět podnikání:18

lehká strojírenská výroba - výroba dílů pro automobilový průmysl (50% produkce) - výroba zemědělských strojů (35% produkce) - výroba komunální techniky (15% produkce)

16

cash flow = v české překladu "peněžní tok". Peněžními toky se rozumí přírůstky (příjmy) a úbytky (výdaje) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Přehled o peněžních tocích podává informaci o peněžních tocích v průběhu účetního období v členění na provozní, investiční a finanční činnost. 17 neexistenci uvedeného názvu společnosti, její obchodní firmy, byl ověřen na oficiálním serveru českého soudnictví - www.justice.cz, platnost dat k 10.1.2010 18 předmět podnikání zde záměrně není uveden ve formě zákonné, jak jej vyjadřuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 26

Vlastnictví:

100% akcií je ve vlastnictví fyzické osoby, občana České republiky

Management:

předsedou představenstva a generálním ředitelem je vlastní společnosti dalšími členy managementu jsou finanční, obchodní a výrobní ředitel

Počet zaměstnanců:

195 - 100 zaměstnanců vlastní bankovní účet u ČS - 40 zaměstnanců vlastní bankovní účet u KB - 15 zaměstnanců vlastní bankovní účet u ČSOB

Dodavatelé:

70% všech dodávek pochází od tuzemských firem, jsou hrazeny v CZK 30% dodávek pochází ze zemí eurozóny a jsou hrazeny v EUR - průměrná doba splatnosti faktur v CZK je 60 dní - průměrná doba splatnosti faktur v EUR je 90 dní - faktury jsou hrazeny vždy první pracovní den týdne

Odběratelé:

80% produkce je umisťováno na zahraniční trhy, - pohledávky jsou hrazeny v EUR (60%) a USD (20%) 20% výrobků je prodáno na tuzemském trhu, - pohledávky jsou hrazeny v CZK - průměrná doba splatnosti faktur je 45 dní

Výrobní cyklus:

produkce společnosti má charakter pravidelné sériové výroby s výjimkou července, srpna a počátku ledna, kdy firma pravidelně zaznamenává lehký pokles zakázek vzhledem k povaze dodávek „just-in-time“19 jsou běžné situace, kdy expresní dodávky výrobků vyvolávají zvýšenou potřebu expresního zásobení potřebným materiálem

19

Just-in-time („JIT“) je nejznámější logistická technologie používaná od 80. let v USA a Japonsku, později přenesenou do Evropy. Spočívá v uspokojování potřeby po hotovém výrobku „právě včas“, tj. přesně v dohodnutých a dodržovaných termínech. 27

2. Variantní využití depozitních produktů z hlediska jejich výnosovosti pro firmu První podkapitola si klade za cíl zdokumentovat možnosti klienta při výběru nejvhodnějšího produktu z hlediska praktického využití současně při nejnižších možných nákladech vynaložených na správu účtů či dalších podpůrných produktů určených ke správně financí uložených na bankovních účtech. Většina ze tří sledovaných bank je si vědoma toho, že žádná firma ze segmentu SME se v dnešní moderní ekonomice neobejde bez bankovních účtů a dalších produktů, díky nimž může efektivně spravovat své finanční prostředky. Použití bankovních účtů je základní podmínkou pro úspěšné fungování dodavatelsko-odběratelských vztahů. Bez těchto produktů v podstatě moderní společnost již nemůže existovat. Toto konstatování je pochopitelně platné v širším kontextu a nesouvisí výhradně s bankovnictvím pro právnické osoby. Druhá podkapitola demonstruje především nutnost zamýšlet se nad nejefektivnějším zhodnocení volných finančních prostředků v závislosti na tom, zda je firma použije v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu. Taková rozhodnutí ovšem nemusí nutně provádět každá firma, neboť v tomto případě zásadně záleží na tom, zda vůbec společnost disponuje volnými finančními prostředky. Velmi často se lze setkat spíše s opačnou pozicí, totiž že firma naopak potřebuje doplnit nedostatečné cash flow, kterým nelze pokrýt ani provozní náklady. V takových případech se firma uchyluje k půjčkám nebo úvěrům, ať už bankovním či nebankovním. Takovými situacemi se však tato práce nezabývá.

2.1. Běžný účet versus balíček produktů Jak již bylo uvedeno v kapitole 1.2, všechny tři bankovní subjekty, zkoumané v této práci, nabízejí svým klientům běžné účty jak samostatně, tak v rámci určitého balíčku služeb. Cílem této podkapitoly je demonstrovat, jak se může klientovo rozhodnutí odrazit na konečné ceně, zaplacené bance za poskytnutý produkt. Pro tyto účely je vybrán produkt „KB Komplet“, který je určen jak klientům z řad fyzických osob-podnikatelů, tak i středním až velkým podnikům. Balíček je koncipován tak, aby byly uspokojeny nároky na správu firemních financí a nabídka tak maximálně odpovídala potřebám konkrétní firmy.

28

Základní rozdělení produktu do 5 kategorií je odvozeno od počtu transakcí, které má klient zdarma, a to 100, 200, 500, 800 nebo 1000 ks platebních transakcí. Nicméně většina z těchto základních balíčků je dále modifikována a cena, hrazená za tyto rozšířené produkty, se odvíjí od služeb, které balíčky obsahují. Tedy v některých případech má klient za nižší cenu k dispozici stejný počet plateb zdarma, ale může použít méně náročný typ přímého bankovnictví či využít nižších cen za úhrady do zahraničí. Klient tedy musí pečlivě zvažovat, který typ tohoto produktu je pro jeho potřeby ideální, tak, aby maximálně efektivně využil možnosti, které banka nabízí. Vedle produktu „KB Komplet“ může firma produkty obsažené v balíčku zakoupit jednotlivě. Rozdíl v ceně, kterou klient finálně zaplatí, je patrný na studijním případu, uvedeném v podkapitole 2.1.1.

2.1.1. Modelový klient, a.s. potřebuje efektivní platební systém Firma Modelový klient, a.s. stojí před rozhodnutím, zda u KB zakoupit balíček služeb „KB Komplet“ nebo zda využije jednotlivé produkty banky samostatně. V první řadě si firma zrekapituluje počty transakcí v rámci kalendářního měsíce, protože především na této veličině je postaven balíčkový produkt a zároveň je tato informace nutná pro zjištění ceny za provedené transakce mimo balíček. Požadavky klienta vycházející z jeho podnikatelské činnosti jsou následující: - založení a vedení tří běžných účtů v měnách CZK, EUR a USD; - vydání jedné platební karty generálnímu řediteli použitelné v zahraničí; - spojení s bankou přes kanál přímého bankovnictví (firma nepreferuje konkrétní typ); - zpracování pravidelných úhrad přijatých faktur od dodavatelů; - výplata mezd zaměstnancům převodem na jejich bankovní účty. Vzhledem k počtu zaměstnanců je patrné, že již výplata mezd pro klienta představuje 195 platebních příkazů v rámci tuzemských bank měsíčně. Zcela určitě tedy ze srovnání lze vyloučit produkt „KB Komplet 100“ a „KB Komplet 200“, které obsahují pouze 100 ks, resp. 200 ks účetních položek v rámci jednoho kalendářního měsíce zdarma.

29

V následující tabulce je přehled cen zbývajících tří variant produktu „KB Komplet“ včetně produktové nabídky pod konkrétním balíčkem, a také ceny za jednotlivé „nebalíčkové“ produkty20. Tabulka č. 2: Porovnání cen balíčků a jednotlivých produktů (ceny uvedeny v CZK) KB Komplet 500 P

KB Komplet 800 P

KB Komplet 1000 P

Nebalíčková cena

Běžný účet v EUR nebo USD

P

P

P

150

Měsíční elektronický výpis

P

P

P

30

Business Silver Card

P

P

P

292*

Moje Banka

P

P

P

170

Profibanka

P

P

P

290

1 700

2 156

2 460

889

Běžný účet v CZK

Cena celkem

150

*) cena uvedena v měsíční výši

Zdroj: Sazebník Komerční banky, a.s. pro podniky a municipality v obsluze Obchodních center a Obchodních divizí - vlastní úpravy

Ve výše uvedené tabulce jsou zobrazeny produkty, které v rámci balíčku KB nabízí, nicméně nejsou v ní zahrnuty platební transakce, na nichž může Modelový klient, a.s. významně uspořit. Jak již bylo uvedeno dříve, názvy jednotlivých balíčků jsou odvozeny od počtu plateb, které lze v rámci daného produktu bezplatně - s využitím přímého bankovnictví - pořídit. Počet transakcí, které firma Modelový klient, a.s. měsíčně provádí, se pohybuje na úrovni 900-1100 tuzemských a 20 zahraničních plateb. Dále je nutno zdůraznit, že KB v balíčku nabízí druhou nejdražší platební kartu. Generální ředitel firmy ale doplňkové služby na kartě nevyužije, proto namísto karty „Business Silver Card“ volí cenově výhodnější „Prestige card“, která poskytuje srovnatelné základní služby. V následující kalkulaci tedy firma zjišťuje aktuální cenu za standardních podmínek: - celková cena všech potřebných produktů je 1 082 CZK - minus měsíční poplatek za kartu Business Silver Card 292 CZK - plus měsíční poplatek za kartu Prestige card 99 CZK - plus měsíční tuzemský platební styk společnosti v celkové hodnotě 2 200 CZK = výsledná měsíční cena je 3 089 CZK.

20

Pro účely této práce byla v každém balíčku „KB Komplet“ vybrána varianta s přímým bankovnictvím Moje banka a Profibanka, tj. nabídka internetového bankovnictví a zároveň aplikace umožňující komunikaci s účetním systémem firmy 30

Již po tomto jednoduchém výpočtu a vzhledem k počtu platebních transakcí, provedených v CZK v rámci ČR, je patrné, že firma využije produkt „KB Komplet 1000“. Má tak zajištěnu zvýhodněnou cenu až 1000 ks tuzemských plateb a jako pozitivní bonus lze chápat také vysoce prestižní platební kartu pro generálního ředitele. Nicméně faktem je, že podobné výhody jen zcela výjimečně hrají významnou roli při výběru efektivního platebního systému. Mnohem důležitější roli hraje fakt, že k balíčku lze přikoupit také slevu na cizoměnovém platebním styku, který společnost využije zcela jistě (30% jejích dodavatelů pochází ze zahraničí). Zde může klient využít 10% diskont na pět až dvacet úhrad v CZK nebo cizí měně do zahraničí nebo úhrad do tuzemska v cizí měně vztahující se na platby pořízené prostřednictvím kanálu přímého bankovnictví. Závěrem je vhodné konstatovat, že ačkoli již produkty postavené na „balíčkové“ bázi zahrnují v některých případech výrazné finanční úspory, banky často svým klientům především z řad úvěrovaných firem - poskytují individuální ceny stanovené v nabídkách šitých na míru.

2.2. Termínovaný vklad versus depozitní směnka Pro účely této podkapitoly byla vybrána znovu KB a její produkty „Depozitní směnka tradingu“ (dále jen „DST“) a Termínovaný vklad „TVIS“. DST dává klientovi možnost uložit volné finanční prostředky za velmi příznivých úrokových podmínek, odvozených přímo z aktuálních cen na mezibankovním trhu. Jde o směnku nepřevoditelnou se splatností 1 den až 12 měsíců, která je emitována v českých korunách a v některých cizích měnách (EUR, USD a GBP). Minimální objem jednoho obchodu činí 20 000 000 CZK nebo ekvivalent této částky v jiné z emitovaných měn. Vystavitelem DST je KB, u níž také směnka zůstává v úschově, což KB dovoluje provést automatickou prezentaci, nebo-li předložení bance k vyplacení, a následné vypořádání směnky v den splatnosti. Na rozdíl od DST jsou pro termínovaný vklad TVIS určeny dvě hranice minimálního objemu vkladu, a to přibližně 15 000 000 CZK u vkladů se splatností nepřesahující jeden týden a 10 000 000 CZK u vkladů se splatností od týdne do jednoho roku, případně ekvivalentní částky v jiných měnách obchodovaných na mezibankovním trhu. Na vklad se

31

vztahuje pojištění podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znění, které ovlivňuje výsledný úrokový výnos pro klienta21.

2.2.1. Modelový klient, prostředky

a.s.

zhodnocuje

volné

finanční

Firma zvažuje, jakým způsobem bude moci zhodnotit volné finanční prostředky, a to jak krátkodobě v průběhu hlavní sezóny, tak v čase vedlejší sezóny v závislosti na sezónnosti výroby. Pro Modelového klienta, a.s. je rovněž důležité dlouhodobé zhodnocení finančních prostředků, konkrétně nerozděleného zisku z minulých let. Tyto prostředky chce firma dlouhodobě shromažďovat na plánovanou investici v horizontu několika let. V těchto případech se tedy firma rozhoduje, který z produktů bude nejlépe odpovídat jejím potřebám, a to v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. Rozhodujícím faktorem pro výběr nejvhodnější varianty není kriterium nejnižšího poplatku za využívání nabízeného produktu, jak tomu bylo u běžného účtu v kapitole 2.1.1, ale především docílení maximálního výnosu získaného ze zhodnocení volných finančních prostředků. Krátkodobé zhodnocení finančních prostředků je ovlivněno rozhodnutím managementu společnosti Modelového klienta, a.s., který nastavil ve firmě pravidlo o úhradách přijatých faktur. Tyto úhrady se provádějí pouze první pracovní den týdne. V průběhu celého týdne se tak na běžném účtu kumulující finanční prostředky, plynoucí z inkas vydaných faktur a vzniká tak možnost krátkodobého zhodnocení těchto peněz v průběhu týdne nebo přes víkend. Pro termínované vklady, na které je možné uložit peněžní prostředky pouze na noc, se užívá termín „over-night“. Pro Modelového klienta, a.s. je tento typ termínovaného vkladu v tomto případě nejvhodnější, neboť o něj lze požádat kdykoli v průběhu dne a vždy následující den ráno je částka včetně úroků automaticky převedena zpět na běžný účet. Zakládání termínovaných vkladů navíc není pevně smluvně omezeno, tj. firma může pružně reagovat na aktuální situaci - částka i období vkladu se tak mohou pokaždé lišit.

21

Roční příspěvek banky do Fondu pojištění vkladů činí 0,1% z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok, včetně úroků. Průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů banka propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v předchozím roce, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni. Výpočet se provádí v české měně. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni, ke kterému je prováděn výpočet. 32

Neméně zajímavá je možnost uložit na „over-night“ maximální částku přes víkend, kdy banka po tomto období vyplácí úrok za tři dny spolu s převodem jistiny na běžný účet. Příklad 1 naznačuje možné zhodnocení v případě „over-nightu“: průměrný denní zůstatek kumulující se na běžném účtu je v průběhu celého roku 3 000 000 CZK, což při průměrném zúročení “over-nightu” 0,4 % p.a.

představuje pravidelný

týdenní výnos 233 CZK. Naproti tomu úročení na běžném účtu v KB je 0,1 % p.a. a týdenní výnos je 58 CZK. Klient tedy získává 175 CZK týdně navíc, což činí 9 100 CZK ročně. Jak již bylo uvedeno v kapitole 1.3., výrobní cyklus má charakter pravidelné sériové výroby, přičemž v červenci, srpnu a na přelomu roku do konce ledna má pravidelný pokles výroby související se sezónností poptávky. V těchto obdobích je výroba nižší a firma se snaží snížit náklady omezením nákupu materiálu. Naproti tomu do cash-flow přibývají prostředky z inkasa vystavených faktur. Přebytek finančních prostředků může firma zhodnotit úložkou na termínovaný vklad s individuální sazbou a se splatností 1 - 2 měsíce. Tyto vklady mají vyšší úročení než běžný účet, over-night i krátkodobé termínované vklady. Na příkladu 2 je demonstrováno zhodnocení u produktu TVIS: průměrná výše volných prostředků pro střednědobé zhodnocení je 25 000 000 CZK. V případě využití TVISu je úroková sazba 0,65% p.a., což představuje 162 500 CZK. Rozdíl v úročení oproti over-nightu, který firma používá ke krátkodobému zhodnocení, je 0,25 % p.a. a v nominálním vyjádření představuje 62 500 CZK za rok. Výhodou tohoto produktu je možnost připisování úroku přímo k jistině a tím navyšování základu pro výpočet úroku. Oblast dlouhodobého zhodnocení finančních prostředků je pro firmu klíčové v souvislosti s vytvářením zdrojů na financování nákupu nové moderní technologie v horizontu tří let. Nejvhodnějším instrumentem z hlediska nejvyššího výnosu a relativního zabezpečení vložených prostředků je depozitní směnka. Na rozdíl od termínovaného vkladu, který je ze zákona pojištěn a toto pojištění tak snižuje výnos z uložených prostředků, je depozitní směnka instrument bez této povinnosti a tudíž může firma získat vyšší zhodnocení. Příklad 3 ukazuje zhodnocení využitím depozitní směnky: firma plánuje využít depozitní směnku vždy na 12 měsíců s tím, že přijatým úrokem a ziskem z aktuálního období navýší jistinu v příštím roce. Potřebná naspořená částka za 33

období 3 let je 30 000 000 CZK s tím, že každý rok bude firma zvyšovat částku na směnce o 10 000 000 CZK. Úroková sazba na směnce je ve výši 1,8% p.a. Roční výnos tedy představuje 540 000 CZK, což je o 377 500 CZK více, než v případě použití termínovaného vkladu obnovovaného vždy po třech měsících až na období jednoho roku. Celková roční úspora vzniklá vhodným investováním v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu je rovna 449 100 CZK – kalkulováno oproti ponechání volných finančních prostředků na méně výhodném depozitním instrumentu. Možných variant zhodnocení je samozřejmě více a některé by jistě přinesly i vyšší zisk, zejména v případě volby některého z investičních produktů. Cílem ale je ukázat základní motivy rozhodování klienta při výběru vhodného méně rizikového bankovního produktu.

34

3. Výhody jednotlivých platebních instrumentů v závislosti na rozsahu podnikání firmy V následujících dvou podkapitolách jsou uvedena dvě srovnání - platby a šeku, a platební karty a šeku. Zatímco v prvním případě se jedná o zdokumentování výhody hladké platby, která může plátci závazku vůči jeho dodavateli zaručit nižší náklady na převod potřebných finančních prostředků, ve druhém případě jde spíše o předvedení jednotlivých výhod obou platebních instrumentů a cílem je ukázat, že oba produkty mají v moderních firmách své opodstatnění. Přesto se ale klient může v prostředí bank ČR setkat s názorem, že kupříkladu soukromý šek již nemá v české ekonomice valný přínos a banka tak může zvažovat další existenci takového produktu, může jej shledat nerentabilní a neefektivní, a to ji může dovést až k rozhodnutí o jeho zrušení.22

3.1. SEPA platba versus bankovní šek Pro účely této podkapitoly byly zvoleny produkty ČS - bankovní šek v cizí měně a SEPA platba v EUR. Použití bankovního šeku není v ČR běžnou záležitostí. Mezi ekonomickými subjekty se spíše využívá bezhotovostního placení formou převodů z účtu na účet. Nicméně v některých případech může být dodavatelem vyžádána úhrada formou bankovního šeku. Tento platební instrument, jak již bylo uvedeno dříve, poskytuje příjemci jistotu, že bankovní šek bude proplacen, neboť úhrada za takový šek proběhla již při jeho vydávání v bance příkazce. Nicméně je třeba zdůraznit, že tato situace nemusí platit za všech podmínek. Bankovní šek lze uvést do zákazu. Banky mohou provést několik úkonů, jak zamezit proplacení šeku na straně příjemce, ČS uvádí tyto možnosti: - odvolání šeku vyplývá ze zákona č. 191/1950 Sb., směnečného a šekového. Odvoláním šeku instrument právně zaniká, tzn. nemůže již být např. předmětem soudního řízení. Odvolání šeku se nejčastěji provádí v případě ztráty nebo odcizení, ale důvodem mohou být i obavy klienta z jiného způsobu zneužití. Odvolání je ze zákona účinné až po uplynutí

22

toto konstatování vyjadřuje názor autorky vycházející z vlastní zkušenosti 35

lhůty pro předložení šeku k proplacení23 a banka proto neodpovídá za škodu vzniklou proplacením šeku, pokud je šek předložen k proplacení v rámci této lhůty; - zákaz výplaty šeku, tzv. stop payment, se používá, pokud klient požaduje ztracený nebo odcizený šek chránit s okamžitou platností. Provádí se pouze v rámci ČS a je účinný okamžitě. Případný majitel šeku však může své právo na proplacení šeku dále uplatňovat u soudu. Zákaz výplaty šeku lze kombinovat s odvoláním.24 SEPA, nebo-li „Single Euro Payment Area“, je převod v měně EUR realizované v rámci jednotné eurové platební oblasti do země EUR nebo jiného státu tvořící Evropský hospodářský prostor v souladu s jednotnými evropskými pravidly a standardy. SEPA převod lze realizovat do bank podporujících provádění SEPA převodů, vždy obsahuje platný „BIC“25 banky příjemce a číslo účtu příjemce v platném formátu IBAN26. Poplatky spojené s platbou SEPA se automaticky hradí děleným způsobem, dle dispozice „SHA“27. Tento dělený způsob tedy znamená, že poplatek za zpracování platby na straně banky plátce hradí právě klient, který zadal bance platební příkaz, a veškeré výlohy zahraničních bank za zpracování platby na cestě k příjemci hradí klient, kterému jeho banka zaúčtuje platbu ve prospěch jeho bankovního účtu. Nicméně díky přesnému režimu SEPA a pravidel, která musí příkazce při podání platebního příkazu dodržet, je částečně zaručeno, že zahraniční banky nevynaloží na zpracování platby vysoké náklady, a tak ani konečná suma dodatečných poplatků, které musí příjemce uhradit, není značná.

3.1.1. Modelový klient, a.s. hradí své závazky dodavateli Nový obchodní partner firmy Modelový klient, a.s. vystavil fakturu za vyrobené díly, které Modelový klient, a.s. bude montovat do zemědělské techniky určené pro český trh. Jedná

23

§29 zákona směnečného a šekového určuje tuto lhůtu takto: (1) Šek, který je vystaven a splatný v témž státě, je třeba předložit k placení do osmi dní.; (2) Šek, který je vystaven v jiném státě, než v kterém je splatný, je třeba předložit k placení do dvaceti dní, jsou-li místo vystavení a místo platební v témže světadílu, a do sedmdesáti dní, jsou-li místo vystavení a místo platební v různých světadílech; (3) Přitom o šecích, které jsou vystaveny v některém státě evropském a jsou splatny v některém pobřežním státě středomořském nebo naopak, platí, že jsou vystaveny a splatny v témže světadílu. 24 zdroj: www.csas.cz 25 BIC = „Bank Identifier Code“, označovaný také jako SWIFTový kód, je platný celosvětově a jednoznačně identifikuje banku 26 IBAN = „International Bank Account Numer“ je formát čísla účtu definovaný mezinárodní normou ISO 13616. Tato nově aktualizovaná norma je nyní v souladu se standardem EBS204, který v roce 1996 vydala ECBS (European Committee for Banking Standards) 27 SHA = „share“ 36

se o první zakázku, která byla tímto dodavatelem provedena, tj. dodavatelsko-odběratelské vztahy nejsou zatím založeny na dlouholetém obchodním styku a dodavatel tedy požaduje úhradu fakturované částky výhradně šekem, neboť chce mít jistotu, že šeková částka bude skutečně uhrazena. Faktura byla vystavena na částku 48 500 EUR, doba splatnosti je 90 dní. Pro Modelového klienta, a.s. je stěžejní získat informace o produktu, který běžně nevyužívá a současně provést porovnání podmínek, které souvisí s hladkou platbou a bankovním šekem v cizí měně. V následující tabulce jsou uvedeny parametry obou instrumentů, na základě nichž klient provádí další kroky: Tabulka č. 3: Porovnání parametrů bankovního šeku a hladké platby instrument

vystavení bankovního - nutná návštěva banky šeku v cizí měně - odeslání šeku poštou

SEPA platba do 50 000 EUR

skutečně uhrazená cena*

cenový rozdíl

1% min 150 / max 1 500

1 500

1 280

220

220

způsob provedení platby sazebníková cena*

- odeslání platby přes internetbanking

200 za platební příkaz v papírové podobě

-----

*) ceny uvedeny v CZK

Zdroj: Sazebník České spořitelny, a.s. pro komerční klienty - vlastní úpravy

Z tohoto jednoduchého porovnání je patrný cenový rozdíl a časová náročnost v případě použití bankovního šeku v cizí měně jako platebního instrumentu. Firma na základě těchto podkladů tedy vstoupí do jednání s dodavatelem, s nímž hodlá uzavřít dohodu o zaplacení faktury formou hladké platby. K tomuto jednání využije následujících argumentů: - cena hrazená v případě nákupu bankovního šeku pětkrát převyšuje cenu uplatňovanou na SEPA platbu; - Modelový klient, a.s. svému dodavateli může nabídnout rychlejší uhrazení faktury, neboť i v případě příplatku 500 CZK za jeden den je výsledná cena nižší než v případě použití bankovního šeku; - poslední možnost, jak provést úhradu faktury efektivněji, je dohoda o snížení fakturované částky v případě, že dodavatel nehodlá akceptovat jinou variantu, než bankovní šek. Lze se domnívat, že v běžných dodavatelsko-odběratelských vztazích by k takové situaci došlo jen velmi ojediněle, neboť bankovní šeky se k úhradám faktur využívají jen zřídka. 37

Můžeme tedy očekávat, že jednání, které by v takovém případě vyvolal Modelový klient, a.s., by pro něj bylo úspěšné především díky nabídce uhradit fakturovanou částku v podstatně rychlejším režimu, tj. pomocí zrychlené platby.

3.2. Platební karta versus soukromý šek V této podkapitole se práce zabývá porovnáním využití platební karty a soukromého šeku, produktů, které klient může získat u ČSOB. Soukromé šeky jsou cenné papíry určené mj. právnickým osobám k bezhotovostním úhradám závazků a k výběrům hotovosti z účtu klienta. Podle zákona směnečného a šekového, je šek platební příkaz, kterým výstavce dává pokyn šekovníkovi uhradit určitou šekovou částku osobě uvedené na řadu šeku nebo doručiteli šeku. ČSOB jako šekovník, vydává svému klientovi požadovaný počet tiskopisů šeků k běžným účtům vedeným v české i cizí měně na základě žádosti o vydání tiskopisů soukromých šeků. Výstavce šeku (majitel účtu) vyplňuje tiskopisy soukromých šeků podle svých potřeb až do výše disponibilního zůstatku účtu, ke kterému byly šekové tiskopisy vydány, vystavuje soukromý šek k úhradě šekové částky příjemci nebo k výběru hotovosti ze svého účtu. Pokud k účtu klienta není zřízeno samostatné dispoziční právo některé osobě, je soukromý šek jedním z prostředků k výběru hotovosti z účtu. Výběr hotovosti disponentem, popř. disponenty, kteří nemají samostatné dispoziční právo k účtu, totiž ČSOB umožní zejména na základě předloženého soukromého šeku a výběr hotovosti třetí osobou výhradně na základě soukromého šeku, vystaveného majitelem účtu na řad fyzické osoby - příjemce hotovosti. Platební karta umožňuje svým držitelům jednoduše a bezpečně platit za zboží a služby v obchodech, v restauracích, v hotelích anebo na internetu. Navíc umožňuje také vybírat hotovost z bankomatů, na bankovních přepážkách nebo ve vybraných směnárnách a jiných finančních institucích. V několika posledních letech mohou držitelé platebních karet využít také službu „cashback“, která umožňuje výběr peněz bezprostředně při úhradě zboží u obchodníka. Z hlediska funkčnosti lze rozlišit dvě základní verze platebních karet: karty debetní a karty kreditní. Debetní kartou lze čerpat finanční prostředky pouze do výše zůstatku na běžném účtu či do výše disponibilního zůstatku na účtu s kontokorentním úvěrem. Tím se debetní karty liší od karet kreditních, ze kterých se finanční prostředky čerpají výhradně na úvěr.

38

Určitou podskupinou kreditních karet jsou charge karty. Rozdíl mezi oběma typy souvisí především se způsobem splácení vyčerpané částky, jak je uvedeno v kapitole 1.2.1. Dnes je již obvyklé, že držitel platební karty má možnost využít pojištění, které mu banka nabízí. V případě ČSOB se klient může setkat s nabídkou tří variant pojištění: - cestovní pojištění; - pojištění ztráty a krádeže platební karty; - pojištění právní ochrany D.A.S.28 pro řidiče motorového vozidla. Cestovní pojištění, nebo také pojištění léčebných výloh při cestách do zahraničí, je platné po celou dobu platnosti karty, po dobu pobytu v zahraničí kdekoli na světě, nejdéle 90 120 po sobě jdoucích dnů v rámci jedné cesty do zahraničí. Období, po které je držitel, resp. členové jeho rodiny, pojištěn, se odvíjí od konkrétního typu platební karty, přičemž počet cest do zahraničí není omezen. Pokud má držitel toto pojištění na své kartě aktivováno, naskýtá se mu oproti standardnímu cestovnímu pojištění několik výhod, kupříkladu není nutné pojištění před cestou nijak aktivovat; zahrnuje asistenční službu, která je k dispozici v českém jazyce po celém světě; součástí je také pojištění odpovědnosti za škody na zdraví a majetku. ČSOB k většině platebních karet svým klientům nabízí tři základní typy cestovního pojištění pro držitele, které se od sebe liší šíří pojistných událostí a objemem pojistného plnění, a dále tři typy rodinného pojištění, které si držitel může buď připlatit nebo je má k dispozici automaticky - podle druhu platební karty. Pojištění ztráty a krádeže platební karty je pojištění k platebním kartám určené jejich držitelům jako ochrana finančních prostředků v případě ztráty karty, odcizení nebo zničení. Vztahuje se na neoprávněné použití platební karty v důsledku její ztráty. Zahrnuje rovněž krádež hotovosti, ztrátu osobních dokladů nebo klíčů odcizených nebo ztracených společně s platební kartou. V některých případech je součástí tohoto pojištění také úhrada poplatků za ztracený či odcizený mobil nebo peněženku. Pojištění právní ochrany D.A.S. pro řidiče motorového vozidla má držiteli napomoci při prosazování právních zájmů, odvrácení rizika vzniku nákladů nebo jejich případnému zmírnění. S tímto pojištěním klient získá právní pomoc při nečekaných právních a vyjednávacích komplikacích souvisejících s řízením motorového vozidla. D.A.S. hradí

28

D.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s. je dceřinou společností D.A.S. International se sídlem v Mnichově. Na českém pojistném trhu začala D.A.S. působit od roku 1995 a stala se tak první společností na území České republiky nabízející produkt pojištění právní ochrany. 39

nutné zálohy, výdaje a náklady související s prosazením práv a oprávněných zájmů držitele až do výše 300 000 CZK v jednom pojistném případě, a to zejména: - náklady spojené s činností specialistů D.A.S. pověřených vyřizováním konkrétních škodních případů; - odměny a náklady zvoleného právního zástupce se sídlem v místě příslušného soudu, je-li jeho pověření nezbytné pro úspěšné vyřízení věci; - soudní výdaje a náklady; - náklady na svědky a soudní znalce povolané soudem; - výdaje a náklady protistrany, které je nutné uhradit na základě soudního rozhodnutí; - náklady na provedení výkonu soudního rozhodnutí; - výdaje pojištěného na cesty k soudnímu řízení, u kterých je nezbytně nutná jeho přítomnost. Podle ČSOB i pouhá skutečnost, že v případě právního sporu je klientově protistraně známo, že za ním stojí silná a známá pojišťovací společnost, která v případě potřeby zajistí řešení pojistné události a uhradí s tím spojené náklady, může přispět k odstranění vznikajících rozporů. Dalším samostatným specifikem platebních karet ČSOB je tzv. pomoc v nouzi. Jedná se o zpoplatněnou službu, kterou banka poskytuje k většině platebních karet. Držitel karty může při ztrátě nebo odcizení karty v zahraničí požádat o vydání nouzové platební karty nebo výplatu nouzové hotovosti na pokrytí nezbytných výdajů. Taková karta je zpravidla vydána s maximální platností jeden rok, není opatřena čipem a nelze ji použít v bankomatu. Držitel nouzové platební karty je povinen ji po návratu do ČR odevzdat bance v nejbližším možném termínu.

3.2.1. Modelový klient, a.s. zvažuje využití platební karty nebo soukromých šeků Modelový klient, a.s. v některých situacích potřebuje použít hotovostní peníze. Jedná se většinou o finanční prostředky vynaložené na drobné nákupy, platby za pohoštění obchodních partnerů nebo zálohy na služební cesty, které poskytuje svým zaměstnancům. Ve výjimečných případech také účtárna firmy vyplácí zálohy mezd, které jsou jinak v běžném režimu rozesílány na bankovní účty zaměstnanců v předem stanovený výplatní den každého kalendářního měsíce.

40

K pokrytí těchto potřeb má management společnosti na výběr - nákup soukromých šeků nebo platební karty, či karet. Tabulka uvádí oba typy platebních instrumentů s ohledem na náklady vynaložené na jejich pořízení a upotřebení: Tabulka č. 4: Srovnání karty MasterCard Gold a soukromého šeku instrument

nákup*

použití*

výhody

nevýhody

platební karta MasterCard Gold

350

18

- platby u obchodníků - platby na internetu - doplňkové služby (pojištění)

- nepřenositelnost - omezení limitem na výběr hotovosti

soukromý šek (v sadě 20ks)

15

60

- lze vystavit na doručitele - použití v obchodních vztazích - šeková částka není omezena

- nelze použít pro platby u obchodníků - nulové doplňkové služby

*) ceny uvedeny v CZK

Zdroj: Sazebník ČSOB pro komerční a institucionální klientelu; Podmínky pro platební karty klientů ČSOB; Podmínky pro soukromé šeky - vlastní úpravy

Pro vyloučení případných pochybností je třeba podrobněji objasnit položky v tabulce. Zatímco sloupec „nákup“ v případě platební karty vymezuje skutečný poplatek za užívání karty v měsíční výši, pak v případě soukromého šeku se jedná o jednorázovou cenu za jeden šek. Uvedená cena, kterou firma bance uhradí, je ale podmíněna minimálním odběrem sady alespoň 20 ks šeků, neboť při nižším počtu tiskopisů je cena za jeden kus výrazně vyšší, a to 100 CZK za jeden šek. V případě sloupce „použití“ je naopak jednoznačnější cena za uplatnění soukromého šeku, kdy poplatek za výběr z účtu prostřednictvím šeku je jasně stanoven v sazebníku. Naopak při stanovení poplatku za použití platební karty bylo kalkulováno pouze s poplatkem za výběr z bankomatu, a to jak ze zařízení ČSOB (6 CZK za výběr), tak z bankomatů ostatních bank a společností v tuzemsku (30 CZK za výběr). Výsledná cena je průměrem těchto dvou sazeb. Pokud tedy management firmy vezme v potaz finanční náklady, může dojít k následujícímu zjištění: - v případě nákupu jedné platební karty MasterCard Gold firma měsíčně zaplatí bance 350 CZK a v případě nákupu jedné sady 20 ks soukromých šeků uhradí cenu 300 CZK; - pokud firma použije všechny nakoupené soukromé šeky k výběru hotovosti na přepážce ČSOB, bude náklad na použití šeků roven 1200 CZK, zatímco stejný počet výběrů hotovosti z bankomatu kartou MasterCard Gold bude pro společnost znamenat náklad 360 CZK.

41

Celková suma, kterou Modelový klient, a.s. uhradí za platební kartu, je 710 CZK a finance, které vynaloží na nákup a použití soukromých šeků, jsou rovny částce 1500 CZK. Z tohoto pohledu se případné rozhodnutí jeví velmi jednoznačně, tedy že firma využije platební kartu namísto soukromých šeků, neboť rozdíl 790 CZK hovoří ve prospěch karty MasterCard Gold. Je ale také třeba upozornit na fakt, že zatímco cena hrazená za kartu není nijak spojena s jejím používáním a poplatek je tedy klientovi účtován paušálně nezávisle na četnosti použití, cena za nákup či proplacení soukromých šeků je výhradně spjata s těmito úkony. Použitím každého z těchto instrumentů firma může docílit svého původního záměru, tedy dosáhnout na hotovostní prostředky, které načerpá ze svého bankovního účtu. Nicméně je důležité se na oba produkty podívat v širším kontextu: - předností soukromého šeku je především určitá přenositelnost, tedy šek lze vystavit na doručitele, který tak nemusí mít podpisové oprávnění na výběr na přepážce banky; - současně tato přenositelnost poskytuje možnost uhradit pomocí tohoto instrumentu firemní závazky vůči dodavatelům. Platební karta není primárně určena pro výběry hotovosti pro potřeby společnosti, ale spíše pro použití držitelem této karty. Její nevýhody jsou: - nepřenositelnost, kdy s kartou MasterCard Gold smí disponovat pouze její držitel, a to v případě, že tím držitelem je finanční ředitel nebo generální ředitel společnosti, není příliš praktické (jistě nelze po vrcholovém managementu firmy požadovat, aby doplňoval zásoby hotovosti ve společnosti); - výběr hotovosti z bankomatu je omezen denním limitem; - všechny další výhody spojené s platební kartou se vztahují výhradně k držiteli a kartu nelze použít v širší míře kupříkladu pro uhrazení závazků vůči dodavateli. Po zvážení všech výše uvedených faktů se v tomto případě firma Modelový klient, a.s. pravděpodobně rozhodně pro oba platební instrumenty. Pomocí soukromých šeků zajistí plynulé zásobení firemní pokladny hotovostí a současně management firmy maximálně využije výhody platební karty MasterCard Gold, kterou lze použít ke standardním účelům, k nimž je karta primárně určena, a přesto může být vhodným náhradním řešením v případě přechodného nedostatku hotovosti.

42

4. Aplikace treasury produktů k minimalizaci finančních rizik z podnikatelské činnosti

sloužících plynoucích

4.1. Spot versus forward Ošetření měnového rizika je jednou z klíčových oblastí nutnou pro úspěšné finanční řízení firmy v případě, že se společnost zabývá exportem svých výrobků. Podcenění výběru správného zajišťovacího instrumentu může společnosti způsobit značné finanční ztráty. Důležitá je i provázanost stanovování vnitřních kalkulací jednotlivých výrobků a měnového zajištění. Pro porovnání obou instrumentů - měnového spotu a měnového forwardu - byla vybrána KB. Tato banka může klienta zaujmout praktickými ukázkami použití daného zajišťovacího instrumentu. Tak tomu je také u nabídky měnového forwardu, kdy se KB snaží v maximální možné míře poskytnout informace, které firma může využít v praxi a snáz tak uchopit konkrétní nabídku. V případě forwardu banka kupříkladu poukazuje na rozdíl v chápání možného obchodování s měnami, a to z pohledu pouhé spekulace na vývoj kurzu a na druhé straně z pohledu zajištění proti pohybu směnných kurzů. Na jednoduchém příkladu předvádí klientovi, že je-li obchod sjednán jako spekulativní, pak klient jeho uzavřením může utrpět ztrátu, a je-li obchod sjednán jako zajišťovací, pak lze tuto ztrátu chápat jako náklad na zajištění, které ale chrání klienta před natolik výraznou změnou kurzu, která by mu způsobila vážné finanční problémy.

4.1.1. Modelový klient, a.s. konvertuje inkasa z faktur V této kapitole je demonstrováno, jak negativní dopad na hospodaření firmy může mít využívání standardních spotových operací oproti využití instrumentu měnový forward sloužícího k dlouhodobému zajištění. Firma Modelový klient, a.s. exportuje 80% své produkce, převážná část inkas probíhá v EUR, částečné inkaso probíhá v USD. Naproti tomu je většina nákladů včetně výplaty mezd hrazena v CZK. Z tohoto poměru vyplývá potřeba přibližně 60% došlých plateb konvertovat z cizí měny do CZK.

43

Společnost uzavírá všechny své kontakty se zahraničními partnery na období tří let. Ve smlouvě je vždy specifikována cena a množství odebrané produkce, přičemž cena je parametr neměnný, objem produkce může být na počátku každého roku aktualizován podle potřeb odběratele. Jedním z klíčových faktorů pro ziskovost firmy Modelový klient, a.s. je správné stanovení kalkulace výrobku. Pro tuto modelovou situaci je pro určení kalkulačních nákladů v roce uzavření dlouhodobých kontraktů uvažováno s kurzem 26,50 CZK/EUR. Pro lepší názornost je předpokládáno meziroční zhodnocování domácí měny, tedy posilování CZK vůči EUR. Potřebné podkladové informace, které jsou použity dále pro demonstrování využití jednotlivých instrumentů, jsou uvedeny v tabulce: Tabulka č. 5: Základní informace o kalkulacích společnosti Rok uzavření kontraktu

Rok + 1

Rok + 2

Průměrný reálný kurz

26,80

25,50

24,50

Kalkulační kurz

26,50

26,20

26,00

37 mil EUR

38 mil EUR

39 mil EUR

Směnný kurz CZK / EUR

Objem konverze z EUR za rok

Zdroj: autor

KB nabízí možnost konverze formou standardního měnového spotu nebo využití instrumentů sloužících k dlouhodobému zajištění rizik plynoucích z pohybu kurzu. První část ukázky se soustředí na to, jak se bude vyvíjet hospodaření firmy Modelový klient, a.s. při využití měnového spotu, který umožňuje směnit finanční prostředky z jedné měny do druhé na základě aktuální situace nabídky a poptávky daného měnového páru na mezibankovním trhu. V roce uzavření dlouhodobých kontraktů klient za směnu 37 000 000 EUR při průměrném kurzu 26,80 inkasuje 991 600 000 CZK. Rozdíl mezi průměrným reálným kurzem a kurzem kalkulačním (= předpokládaný kurz, který byl použit v kalkulaci na výrobek) je 0,30 CZK. Tento rozdíl při daném objemu směňovaných prostředků přináší finanční zisk v aktuálním roce 11,1 mil CZK. V následujících letech se díky posilování CZK vůči EUR situace obrací. Rozdíl mezi průměrným reálným kurzem a kurzem kalkulačním je v roce následujícím po uzavření kontraktu záporný - ve výši -0,70 CZK, a v dalším roce už rozdíl činí -1,50 CZK oproti kalkulačnímu kurzu. Při konverzi standardním měnovým spotem ve výše uvedených objemech prostředků EUR do CZK tak firma Modelový klient, a.s. realizuje ztrátu 26 600 000 CZK, resp. 58 500 000 CZK v druhém roce po uzavření kontraktu. Celková bilance realizovaných konverzí formou 44

měnového spotu v KB je ztráta 74 000 000 CZK za 3 roky. Takovou ztrátu nelze vyrovnat ani použitím individuálních spotových kurzů, které jsou pro klienta výhodnější než kurzy zvěřejňované v kurzovním lístku banky. Zkušení představitelé podobných společností jsou si pochopitelně vědomi, jak takovým situacím předcházet. Také Modelový klient, a.s. se pro své budoucí konverze rozhodl využít produkt, který mu KB nabízí, a to měnový forward. Tato volba poskytuje firmě více možností, neboť kromě běžné konverze jedné měny za druhou, umožňuje zajistit rizika, plynoucích ze změn kurzu CZK oproti EUR v průběhu trvání dlouhodobého kontraktu. Měnový forward byl sjednán v závislosti na objemech odběrů produkce zahraničními partnery se zakalkulováním tzv. přirozeného hedgingu, který spočívá v použití části inkasovaných EUR na nákupy v této měně. Forwardový kurz firma uzavřela ihned po podepsání dlouhodobého kontraktu na úrovni 26,50 CZK/EUR na období tří let s pravidelným měsíčním vypořádáváním. První rok firma směnila v tomto kurzu 37 000 000 EUR, což představuje korunový ekvivalent 980 500 000 CZK. Forwardový kurz je roven průměrnému kalkulačnímu kurzu pro vlastní výrobky na toto období - Modelový klient, a.s. tedy neznamenává ztrátu ani zisk z provedené konverze. V dalších letech se již nůžky mezi forwardovým a kalkulačním kurzem rozevírají - ve prospěch modelového klienta: - v roce + 1 činí kurzový zisk na 1 EUR 0,30 CZK; - v roce + 2 již činí kurzový zisk na 1 EUR 0,50 CZK. Kalkulováno na celý objem prostředků směněných z EUR do CZK, představuje zisk z těchto operací 11 400 000 CZK, resp. 19 500 000 CZK. Celková bilance realizovaných konverzí formou měnového forvardu v KB je zisk 30 900 000 CZK za 3 roky. Kompletní srovnání provedení konverze pomocí měnového spotu a měnového forwardu ukazuje následující tabulka: Tabulka č. 6: Srovnání bilancí z měnového spotu a měnového forwardu Měnový spot (zisk / ztráta)

Měnový forward (zisk / ztráta)

Rok uzavření kontraktu

+ 11,1 mil. CZK

0 CZK

Rok + 1

- 26,6 mil CZK

+ 11,4 mil CZK

Rok + 2

- 58,5 mil CZK

+ 19,5 mil CZK

Celkem

- 74,0 mil CZK

+ 30,9 mil CZK

Zdroj: autor

45

Z výše uvedeného vyplývá, že pro klienta je v dané situaci jednoznačně výhodnější využívat měnový forvard. Je ale jasné, že při oslabování kurzu CZK/EUR by vyšší finanční zisky přinášelo využívání měnového spotu. Klíčovou otázkou v případě Modelového klienta a.s., ale není tvorba finančního zisku, ale správné zajištění kurzových rizik, zejména ve vztahu k vnitřním kalkulacím jednotlivých výrobků. Pohled zajištění měnového rizika by měl jednoznačně převažovat nad spekulacemi na vývoj směnného kurzu v čase, a to zejména u výrobních firem zaměřených na export. Této situaci by tedy měla být podřízena také správná volba bankovního produktu sloužícího pro konverzi finančních prostředků z jedné měny do druhé.

46

Závěr V úvodu této bakalářské práce jsem se zamýšlela nad otázkami, týkajícími se především odlišností a různorodostí nabídek produktů tří nejsilnějších bank ČR v segmentu malých a středních podniků. Cílem jistě nebylo uvést přehled všech produktů, které tyto finanční ústavy nabízejí, ale soustředit se na tři produktové skupiny, popsat nabídku konkrétních produktů či instrumentů, a nastínit jejich základní funkce. Nicméně klíčovou oblastí byla především praktická část, kde jsem demonstrovala praktické využití těchto produktů v rámci výrobní společnosti. Záměrně jsem se tedy na nabídku bank zaměřila z klientského úhlu pohledu, přestože dosavadní pracovní zkušenosti jsem získala právě v bankovnictví. Tento úhel jsem si vybrala zcela záměrně. Banky mnohdy dokládají, jak silný je jejich fokus na klienta. Lze to vyčíst z reklamních spotů ve sdělovacích prostředcích a v marketingových aktivitách. Tento směr je pochopitelný, vždyť spokojený klient dokáže svou loajalitu prokázat velmi zřetelně a banky díky tomu zaznamenávají rekordní zisky. Nicméně, dle mého názoru, by každý jednotlivý bankovní poradce neměl chápat tento „proklientský přístup“ pouze jako frázi, ale měl by se opravdu snažit porozumět potřebám klienta a pokusit se klientovi nabídnout skutečně optimální řešení. Zvlášť v segmentu firem se totiž poradci setkávají se zkušenými profesionály a ti jsou pochopitelně schopni odhalit neférové jednání nebo postranní úmysl, ať už je jakkoli zákonný. Úspěšnému bankovnímu poradci tedy již nestačí být znalý produktů a služeb, které jeho banka nabízí, ale musí být schopen určité empatie či porozumění, aby si získal klientovu důvěru. Stát se partnerem firmě v bankovním světě. Taková důvěra totiž zvlášť u silných a kvalitních firem může přinést bance dlouholetý silný vztah, který se pochopitelně může pozitivně odrazit i na jejích výsledcích. V praktické části jsem provedla znázornění různých motivů jednání představitelů firem, tedy právnických osob, kteří se rozhodují na základě potřeb své společnosti, kterou je v této práci fiktivní firma nazvaná Modelový klient, a.s. Jedná se o středně velkou společnost zaměřenou na lehkou strojírenskou výrobu. V prvním případě šlo o rozbor možností, které má management firmy, pokud zvažuje, zda použije běžný účet a další produkty sloužící k obsluze tohoto účtu samostatně, či zda se rozhodne pro balíček, který mu nabízí KB. V modelovém příkladu klient volí využití balíčku produktů, neboť jeho základním motivátorem je uspořit náklady na tuto sadu instrumentů a maximálně využít všechny výhody s tím spojené, jako je kupříkladu určitý počet platebních transakcí zdarma či se slevou, nebo platební karta na vyšší úrovni, kterou 47

se může generální ředitel společnosti prezentovat před svými obchodními partnery a docílit tak vyšší prestiže. Na druhé modelové studii jsem předvedla princip zhodnocení volných finančních prostředků s důrazem na správný výběr depozitního produktu s ohledem na dostupnost vložených prostředků. V tomto případě klient umisťuje své peníze optimálně vždy podle toho, v jakém časovém horizontu bude finanční prostředky znovu potřebovat, ať už k provozním účelům nebo k investičnímu záměru. V dalším případě jsem demonstrovala, jakým způsobem může firma hradit přijatou fakturu od svého dodavatele, pokud je vystavena v cizí měně, a jakou motivaci klient má, pokud se rozhoduje mezi úhradou bankovním šekem nebo hladkou platbou. Tato situace není finálně dořešena, ale má spíše nastínit, jakým směrem se firma může ubírat, pokud pro ni není placení šekem příliš efektivní - ať už z pohledu náročnosti na zpracování nebo nákladů s danou možností spojených. Současně se jedná o několik variant cílového řešení, které může management firmy zvolit. Ve stejné kapitole společnost stojí před rozhodnutím, zda pro zásobení firmy hotovostí použije platební kartu nebo soukromý šek ČSOB. Jsou zde porovnány především výhody a nevýhody jednotlivých instrumentů a výsledkem této modelové situace je, že oba tyto produkty mají ve firmě podobné velikosti své opodstatnění a moderní společnost by bez těchto instrumentů dokázala uspokojivě s hotovostí hospodařit jen stěží. V poslední praktické ukázce jsem nastínila finální výhodu použití vhodného treasury produktu v souvislosti s cenou kalkulovanou na výrobek s cílem zajistit riziko, které plyne z pohybu úrokových měr. Z výsledku modelové situace je patrné, že ne vždy je krátkodobé hledisko optimální a že přes pozitivní vývoj v prvním roce může při nezajištění rizika dojít k významné ztrátě, a tedy není vhodné tyto instrumenty podceňovat. K práci samotné mohu konstatovat, že mě velmi obohatilo studium materiálů, ať už produktových nabídek bank nebo zákonných ustanovení, a pokud nastane možnost pokračovat v tomto tématu také v diplomové práci, ráda se budu této oblasti věnovat i dále.

48

Seznam použitých zdrojů

Zákony a opatření 1) Opatření MF čj. 281/97 417/2001, kterým se stanoví obsah účetní závěrky pro podnikatele 2) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů 3) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 4) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 5) Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů 6) Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů 7) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů 8) Zákon č. 219/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů 9) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů

Webové stránky 10) http://business.center.cz/business/finance/ucetnictvi/zaverka/priloha3.aspx#clanek5 11) http://www.cnb.cz/cnb/JERRS.WEB24.SUBJECTS_COUNTS_2 12) http://www.csas.cz 13) http://www.csob.cz 14) http://www.das.cz/cs/site/o-spolecnosti.htm 15) http://www.ebaclearing.eu/About-EBA-CLEARING-N=EBACLEARING-L=EN.aspx 16) http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=349 17) http://www.kb.cz 18) http://www.mastercard.com/cz/personal/cz/viceokartach/platebni_karty.html 19) http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_ps_platna_leg_eu.html

49

Seznam tabulek a grafů 1) Graf č. 1: Podíl bank na českém trhu 2) Tabulka č. 2: Porovnání cen balíčků a jednotlivých produktů 3) Tabulka č. 3: Porovnání parametrů bankovního šeku a hladké platby 4) Tabulka č. 4: Srovnání karty MasterCard Gold a soukromého šeku 5) Tabulka č. 5: Základní informace o kalkulacích společnosti 6) Tabulka č. 6: Srovnání bilancí z měnového spotu a měnového forwardu

50

Příloha č. 1

Přílohy Nařízení a směrnice Evropské unie 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské Unie č. 2560/2001/ES o přeshraničních platbách v eurech 2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES Text s významem pro EHP 3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES 4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry 5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/35/ES, o postupu proti opožděným platbám při obchodních transakcích 6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské Unie č. 2006/48/ES o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu 7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské Unie č. 95/46/ES o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů 8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské Unie č. 97/5/ES o přeshraničních převodech 9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské Unie č. 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí 10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru

51