Přehled 10-ti letého působení eura. Marta Doubková

Přehled 10-ti letého působení eura €

Marta Doubková

Seminární práce 2009

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 3 1

2

EURO .......................................................................................................................... 4 1.1

EURO A HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ UNIE................................................................. 4

1.2

VÝHODY JEDNOTNÉ MĚNY EURO ............................................................................ 5

PŘEHLED 10-TI LETÉHO PŮSOBENÍ EURA € ................................................. 6

2.1 ROK 1999-2001...................................................................................................... 6 2.1.1 Stav v eurozóně .............................................................................................. 6 2.1.2 Vývoj kurzu EUR/USD .................................................................................. 7 2.2 ROK 2002-2004...................................................................................................... 7 2.2.1 Stav v eurozóně .............................................................................................. 7 2.2.2 Vývoj kurzu EUR/USD .................................................................................. 9 2.3 ROK 2005-2007...................................................................................................... 9 2.3.1 Stav v eurozóně .............................................................................................. 9 2.3.2 Vývoj kurzu EUR/USD ................................................................................ 11 2.4 ROK 2008-2009.................................................................................................... 12 2.4.1 Stav v eurozóně ............................................................................................ 12 2.4.2 Vývoj kurzu EUR/USD ................................................................................ 14 3 SHRNUTÍ DESETILETÉHO PŮSOBENÍ EURA ............................................... 16 3.1

STAV V EUROZÓNĚ ............................................................................................... 16

3.2

MĚNOVÝ PÁR EUR/USD ..................................................................................... 19

ZÁVĚR ............................................................................................................................... 20 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .............................................................................. 21 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 25 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 26 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 27

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky

3

ÚVOD Hlavním cílem seminární práce bylo nastínit vývoj jednotné měny euro od jejího vzniku aţ po současnost. Vedlejším cílem bylo určit, zda euro naplňuje počáteční očekávání. Po krátkém teoretickém úvodu se práce dělí do čtyř částí, které charakterizují postupný vývoj eura. Na závěr je uvedeno i stručné shrnutí.


1

4

EURO

Euro je jednotnou měnou, kterou sdílí celkem 16 členských států Evropské unie, jeţ spolu tvoří eurozónu. Euro, jako svou měnu, nyní pouţívá cca 329 milionů občanů EU. Euro bylo zavedeno 1. ledna 1999 v 11 členských státech, ve kterých nahradila dřívější měny, a stala se tak významným krokem k prohloubení evropské integrace. Toto nahrazení probíhalo ve dvou fázích. V první fázi bylo euro zavedeno jako virtuální měna pro bezhotovostní platby pro účely účetnictví, za paralelního pouţívání dřívějších měn při hotovostních platbách. Od 1. ledna 2002 bylo pak jiţ euro zavedeno i do podoby bankovek a mincí. Euro není měnou ve dvou zemích EU - Dánsku a Velké Británii- které si vyjednaly ve Smlouvě výjimku umoţňující neúčast. Zbývající státy dosud nesplnily podmínky pro přijetí jednotné měny. [10]

Obrázek 1- Země s jednotnou měnou euro [10] Dále však existují i země, které euro pouţívají, ale nejsou plnoprávnými členy eurozóny. Mezi tyto země řadíme Androru, Vatikán, Monako a San Marino, které do eurozóny přešly automaticky, protoţe pouţívaly jiţ před zavedením eura některou z měn větších členských zemí. Pátou zemí, jeţ není členem eurozóny, ale euro pouţívá, je Černá Hora, která ho začala pouţívat bez jakýchkoli dohod. [12]

1.1 Euro a hospodářská a měnová unie Všechny členské státy EU jsou součástí hospodářské a měnové unie (HMU), která zajišťuje úzkou koordinaci hospodářských a fiskálních politik a rovněţ i jednotnou měnovou politiku a jednotnou měnu euro. Cíl dosáhnout úplné HMU a jednotné měny byl stanoven jiţ v roce 1992 v Maastrichtské smlouvě. Upravuje rovněţ podmínky pro zavedení eura, tzv. „konvergenční kritéria“, které se týkají dosaţení nízké a stabilní inflace, stabilního směnného kurzu a zdravých veřejných financí. [10]


5

1.2 Výhody jednotné měny euro Hlavní přínosy eura: -

větší výběr a stálé ceny pro spotřebitele a občany

-

větší bezpečnost a více příleţitostí pro podniky a trhy

-

větší hospodářskou stabilitu a růst

-

integrovanější finanční trhy

-

silnější přítomnost EU v celosvětovém hospodářství

-

hmatatelný symbol evropské identity

Výhody jednotné měny euro v celosvětovém pojetí -

jednotná měna činí eurozónu přitaţlivější pro podnikání třetí země

-

přitaţlivá rezervní měna díky obezřetnému hospodářskému řízení

-

posiluje vliv eurozóny ve světovém hospodářství

-

hospodářská stabilita eurozóny díky řádnému řízení hospodářství eurozóny (absorpce vnějších otřesů) [13]

Využití eura v mezinárodním finančním měnovém systému: -

pouţívá se k emisi státních a podnikových dluhopisů. Na konci roku 2006 činil podíl eura na mezinárodních trzích s dluhopisy přibliţně 1/3, na americký dolar připadalo 44 %

-

globální banky uzavírají po celém světě značné půjčky v eurech

-

euro je druhou nejobchodovanější měnou na devizových trzích

-

vyuţívá se k fakturaci a platbám v mezinárodním obchodě

-

euro se spolu s americkým dolarem široce pouţívá jako důleţitá rezervní měna pro případ měnové krize.

-

řada zemí navázala své měny na euro, které slouţí jako kotevní nebo referenční měna [11]


2

6

PŘEHLED 10-TI LETÉHO PŮSOBENÍ EURA €

2.1 Rok 1999-2001 2.1.1 Stav v eurozóně V absolutním vyjádření je HDP eurozóny největším produktem na světě hned za USA. Z tabulky (Tabulka 1) je však patrné, ţe kromě roku 2000 a 2001, eurozóna vykazovala dlouhodobě niţší tempa růstu reálného HDP neţ USA. Jeden z hlavních argumentů, tj. urychlení hospodářského růstu, se tedy po zavedení eura v roce 1999 nepodařilo potvrdit. Vyšší tempo růstu HDP přinesl v eurozóně jen následující rok po zavedení eura – rok 2000. V roce 2001 postihla eurozónu i USA recese. V USA byl sice pokles tempa růstu silnější neţ v eurozóně, ale na druhou stranu se s recesí dokázala vypořádat rychleji. Tabulka 1- Míra růstu reálného HDP v % [26]

Dalším úkolem ECB bylo nepřipustit vyšší tempo inflace neţ 2 %. Jak lze však vidět v následující tabulce (Tabulka 2), tento úkol se ECB splnit nepodařilo. Jako hlavní příčiny byly uváděny rostoucí ceny ropy a sluţeb. Tabulka 2- Vývoj míry inflace podle HICPs (v %)[26]

Otázka inflace rovněţ upozorňuje na značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi eurozóny. Jak se ve svých pracích zmiňuje Mach, stav nadměrné regionální inflace či nadměrné nezaměstnanosti je standardním průvodním znakem měnové integrace nesourodných ekonomik. Jiţ v tomto období se v eurozóně začínaly vydělovat dvě skupiny zemí. Jedna s poměrně vysokým hospodářským růstem spojeným s vyšší inflací (Irsko) a druhá skupina zemí proţívajících recesi spojenou s nízkou inflací (Německo). Z této skutečnosti vyplývá, ţe obě tyto skupiny potřebovaly ve stejném okamţiku jiný přístup ze strany hospodářské politiky. [26]


7

2.1.2 Vývoj kurzu EUR/USD K 31.12.1998 došlo na základě výpočtu měnového kurzu ECU k USD ke stanovení výchozího kurzu eura k USD k 1.1.1999 ve výši 1,1677 USD = 1 ECU; přičemţ 1 ECU = 1 EUR. Sazba jednotlivých měn EMU ve vztahu k ECU resp. euru pak byla vypočtena vynásobením trţních kurzů měn 11ti členských zemí k USD z 31.12.1998 výsledným kurzem USD k ECU ke stejnému datu. Takto vypočtené fixní přepočítací sazby pro 11 členských zemí k jednomu euru se sobě vzájemně rovnaly, neboť představovaly pouze různé kvantitativní vyjádření jednoho eura. Všechny měny se mění ve stejném poměru podle vývoje EUR/USD. [1] Vývoj měnového páru EUR/USD v průběhu let 1999-2001 znázorňuje následující obrázek (Obrázek 2).

Obrázek 2 – Vývoj EUR/USD v letech 1999-2001[14]

2.2 Rok 2002-2004 2.2.1 Stav v eurozóně V průběhu let 2001 aţ 2003 byla slabým místem růstového procesu domácí poptávka, jejíţ meziroční růst se pohyboval kolem 1 %. Na nízké domácí poptávce se podílela jak spotřeba domácností, tak nízká investiční aktiva. Zpomalení růstu spotřeby domácností pod dlouhodobý průměr byl důsledkem umírněného růstu mezd, zvýšené nezaměstnanosti i obav obyvatelstva z budoucího vývoje. Několikaletý pokles investiční aktivity měl své příčiny nejen


8

v nadměrné zadluţenosti podniků, ale i v rozsahu nejistot, které negativně ovlivňovaly investiční klima v Evropě. Rok 2003 byl ve znamení pokračujícího nízkého výkonu ekonomiky eurozóny v porovnání s ostrým vzestupem ekonomického výkonu USA a Asie. Začaly se však objevovat i optimistické scénáře na očekávané oţivení v následujícím období. Příchod vzestupné fáze hospodářského cyklu podpořil pokrok dosaţený v adaptacích finančních bilancí firem, zesílení efektu expanzivní měnové politiky, neexistence výraznější vnitřní či vnější nerovnováhy, zmírnění inflace, promítnutí globálního oţivení do silnější poptávky po exportu. Začaly se zde však projevovat i limity síly oţivení, do kterých se řadily ztráty podílů na exportních trzích důsledkem silné měny. Zatímco ještě v roce 2002 tempo vývozu bylo vyšší neţ tempo dovozu, v roce 2003 se tyto pozice vyměnily. Útlum ekonomické aktivity rovněţ zvýšil napětí v rozpočtové sféře. V sestupné fázi hospodářského cyklu se deficit veřejných financí v roce 2002 zvýšil na 2,2 % v eurozóně a 1,9 % v EU. Pro rok 2003 se předpokládaly nárůsty schodků na 2,5 % v eurozóně a 2,3 % v EU. V průběhu roku však byly upraveny. Tři země (Francie, Itálie, Německo) měly rozpočty vyšší neţ 3 %. V dalších třech zemích (Portugalsko, Nizozemsko a Velká Británie) se pohybovaly v zóně nebezpečné blízkosti maastrichtského kritéria či nad ním. I přes převaţující synchronizaci hospodářského cyklu v rámci seskupení zemí EU se vyskytovaly ve fázi přechodu z fáze sestupné k oţivení i určité rysy divergenčního vývoje. Zde se začala objevovat zajímavá skutečnost, kdy průměr růstu zemí EU byl vyšší neţ u eurozóny a docházelo tak v nastupující fázi oţivení k prohloubení diferenciace temp ekonomického růstu. Mezi hlavní faktory způsobující tento trend byla zařazována odlišná míra zdanění firem, pruţnosti trhu práce a odchylek od potenciálu ekonomiky. [14] Při sumarizování roku 2004 Jean-Claude Trichet oznámil sníţení odhadu růstu eurozóny na 1,8 %. Tento slabý výkon byl připisován především rostoucím cenám ropy a vysokým kurzem eura. Příliš silné euro umoţnilo zpochybnit jednu z dosud „nezpochybnitelných“ výhod eura, protoţe jedním z diskutovaných důvodů tohoto nepříznivého kurzového vývoje byl právě připisován existenci jedné kvantitativně silné měny. [31]


9

2.2.2 Vývoj kurzu EUR/USD V průběhu roku 2003 došlo k dosaţení 1,30 dolaru za euro. Ovšem tato skutečnost byla dána spíše oslabováním dolaru neţ posilováním eura, protoţe Evropa se jen velice pomalu zotavovala z dlouhé recese.V EU posilování eura brzdilo především nastupující hospodářské oţivení. Skutečnost, ţe euro posilovalo především vůči dolaru dokazuje i jeho porovnání s ostatními měnami (švýcarský frank, britská libra, japonský jen), vůči nimţ euro posilovalo daleko méně. [5]

Obrázek 3 – Vývoj EUR/USD v letech 2002-2004 [14]

2.3 Rok 2005-2007 2.3.1 Stav v eurozóně V polovině roku 2005 přišlo od renomované banky HSBC varování, protoţe z její analýzy vyplynulo, ţe evropská monetární unie funguje špatně, a proto některé její státy mohou profitovat z návratu k původním měnám. V materiálu „European meltdown?“ analytici konstatovali, ţe Itálie, Německo a Nizozemsko byly poškozeny hlavně politikou „jedné úrokové míry pro všechny“. Podle nich je to právě euro, které způsobilo deflační spirálu v Německu a recesi v Itálii. Rovněţ i OECD upozornila na negativa eurozóny a vyzvala představitele Evropské unie k urychlení reforem pracovního trhu a trhu sluţeb. [23] Jiţ v tomto období byl ekonomický růst v Evropě pomalý, konkurenceschopnost vykazovala klesající tendenci, nezaměstnanost se zvyšovala. Někteří začali spatřovat hlavní příčinu


10

těchto problémů v samotném evropském socioekonomickém systému, jemuţ připisovali vinu za rigiditu a neflexibilitu evropské ekonomiky, která tak blokuje její dynamiku. Zavedení eura rovněţ odebralo Evropanům jednu důleţitou proměnnou – měnový kurz a měnovou politiku. Někteří proto tvrdí, ţe uţ samotná existence eura zvětšuje rigiditu evropské ekonomiky. Ceny a mzdy jsou neflexibilní a mobilita pracovních sil je také velmi malá. [21] Diskutovalo se rovněţ o uvolnění podmínek Paktu stability, který umoţnil větší rozpočtové deficity členských zemí EU. Tato skutečnost ohrozila stabilitu měny. [27] V průběhu roku 2006 docházelo postupnému zvyšování tempa hospodářského růstu, coţ přinášelo vyšší inflační tlaky. Růst inflačního rizika spatřoval Trichet především v růstu cen ropy (o 42 %). Dalším faktorem bylo zvyšování mnoţství peněz v oběhu v zemích eurozóny. Řada expertů poukazovala na tento problém a zároveň upozorňovali na skutečnost, ţe od zavedení společné měny v roce 1999 ECB ani jednou nesplnila inflační cíl, tj. drţet průměrný růst spotřebitelských cen pod 2 %. Trichet rovněţ uvedl ţe inflační tlaky v eurozóně zesílí i přes to, ţe její hospodářství je na vzestupu. Dalším znepokojujícím jevem se ukázal stav veřejných financí v mnoha zemích eurozóny, který vykazoval zhoršující tendenci. Od roku 2004 celkové zadluţení přesahovalo 70 % (rok 2005 – 71,5 %, rok 2006 – 72 %). Ze dvanácti zemí eurozóny neplnilo rozpočtové kritérium podmiňující zavedení eura pět členů. [17] V roce 2006 tedy nadále přetrvávaly rozdíly mezi jednotlivými státy v rychlosti růstu ekonomiky a inflace. Země eurozóny se za osm let od zavedení eura úplně nepřizpůsobily měnové unii s jednotnou měnovou politikou a měnou. [8] V roce 2007 se i nadále prováděly srovnání, ze kterých vyplývalo, ţe euro výrazně zpomalilo růst v zemích, které jej zavedly, oproti zemím, které si ponechaly vlastní měny. Průměrný hospodářský růst v západoevropských zemích, které euro nezavedly (Velká Británie, Dánsko, Švédsko, Island, Norsko, Švýcarsko) byl od roku 2002 dvojnásobný oproti zemím, které euro zavedly, zatímco do roku 2002 byl v obou skupinách zemí hospodářský růst skoro stejný. Můţe se tedy říci, ţe euro funguje jako brzda, která eurozónu připravila za čtyři roky (2002-2006) své existence o 4 % růstu HDP, neboli o 300 miliard euro (8,5 bilionu korun). Diskutovaným důvodem se stala teorie optimálních měnových oblastí, jejíţ jádro spočívá především v odlišnosti jednotlivých zemí a odlišným hospodářským vývojem. Odstranění


11

měnových kurzů mezi Německem, Řeckem, Irskem a dalších se projevilo v nemoţnosti pruţného reagování na pohyby kapitálu posilováním a oslabováním kurzu. To tvoří základ pro vysokou nezaměstnanost a zpomalení hospodářského růstu. Průměrná cenová hladina v eurozóně od zavedení eura v lednu 2002 do roku 2006 stoupla o 10 %. V Řecku, Portugalsku či Španělsku to bylo o 15 % a v Německu nebo Finsku jen o 5 %. Vysvětlení se nabízí v důsledku zrušení kurzů mezi státy – posilování měny je tak znemoţněno a tím se příliv kapitálu do země projevuje pouze odlišnou inflací. [24] Jak ukazuje obrázek (Obrázek 4), země eurozóny po zrušení národních měn výrazně zpomalily růst oproti zemím, které euro nezavedly.

Obrázek 4 – Vývoj reálného HDP [4] 2.3.2 Vývoj kurzu EUR/USD Pohyb nejsledovanějšího kurzu dolar-euro determinuje vývoj světové ekonomiky. Jeho vývoj je odrazem vzájemných vztahů zejména mezi ekonomikami USA, Číny, EU a situací na trhu s ropou. Postupné oslabování dolaru proti euru s krátkodobými úseky korekce v roce 2006 pokračovalo i v roce 2007. Po přechodné apreciační korekci dolaru na začátku roku nastoupilo další oslabování dolaru k hranici 1,37 USD/EUR, které bylo v červnu opět vystřídané jeho zhodnocením na 1,33 USD/EUR. [28]


12

Obrázek 5 – Vývoj EUR/USD v letech 2005-2007 [14] Podmínky pro znehodnocení dolaru byly v delším časovém horizontu vytvořeny především opakovaným poklesem klíčové úrokové sazby americké centrální banky (Fed) a růstem deficitu běţného účtu americké platební bilance. Pozdější zpřísnění měnové politiky bylo podmíněné „hrozbou“ inflace z „nastartované“ globální ekonomiky, která gradovala vlivem rostoucích cen surovin, zejména ropy. Silný růst světového hospodářství pomohl i ekonomice EU, která v roce 2006 vzrostla o 3 %. V roce 2007 byl tento růst postupně konfrontovaný se slabší zahraniční poptávkou ze strany USA, sílícím eurem a zpřísňováním měnové politiky. Kurz USD/EUR se v roce 2007 pohyboval v horní polovině pásma 1,25 – 1,40 USD/EUR. V průběhu roku ho determinovaly především inflační tlaky v americké ekonomice vyplývající z růstu dovozních cen (hlavně ropy) a vysoké míry vyuţití výrobních kapacit, růst domácí poptávky v USA způsobený vyšší průměrnou mzdou a začátek zpomalování vysoké dynamiky růstu čínské ekonomiky. [28]

2.4 Rok 2008-2009 2.4.1 Stav v eurozóně V první polovině roku 2008 se euro projevovalo jako silná měna, která jiţ od konce roku 2007 lámala postupně všechny maxima. Odborníci poukazovali na to, ţe to není pouze jev spojený se slábnoucí americkou ekonomikou, ale také důsledkem poměrně dobré kondice


13

zemí eurozóny, která se, aţ na výjimky, úspěšně bránila výraznějšímu ochlazení ekonomické aktivity. Mluvilo se rovněţ o tzv. decouplingu, kdy se Evropa stala díky rostoucímu významu domácí poptávky a orientaci na další trhy méně závislá na situace v USA. Německo v roce 2006 dosáhla hospodářského růstu 2,9 % a v roce 2007 2,6 %. Na rok 2008 MMF předpokládala tempo růstu 1,4 % především kvůli rychle klesající podnikatelské důvěře způsobené rekordně silným eurem, stoupající inflaci i zhoršených podmínek na mezibankovním trhu. Další země eurozóny – Francie – podle odhadů MMF měla zpomalit z 1,8 % na 1,4 % v roce 2008. Francouzská ekonomika zpomalovala, stejně jako ostatní země eurozóny, v důsledku rostoucího eura a draţší cen potravin a energií, které omezovaly domácí poptávku. Na začátku roku 2008 se v těchto dvou zemích začala situace stabilizovat především díky sektoru sluţeb a průmyslové produkci. Naproti této skutečnosti však stojí údaje z Itálie a Španělska. MMF předpovídalo Itálii zpomalení hospodářského růstu v roce 2008 z 1,4 % na 0,3 %. Problémy italské ekonomiky byly dlouhodobého charakteru a rostoucí inflace se silným eurem se začaly projevovat. Průmyslová výroba, výrobní sektor i sektor sluţeb se nacházely v kontrakci a ani výhled nepoukazoval na zlepšení. Italská spotřebitelská důvěra rovněţ pokračovala v propadu a byla jednou z nejniţších v eurozóně, coţ mělo za následek soustavné sniţování tempa růstu výdajů domácností (tvoří 70 % italské ekonomiky), které se tak se podílely na propadu hospodářského růstu. Další zpomalení hospodářského růstu bylo předpovídáno Španělsku (z 3,8 na 1,8 %). Finanční krize se dotkla především zmiňovaného Španělska a také Irska. Problémy na Španělském trhu nemovitostí se začaly projevovat skrze špatnou domácí poptávku i v dalších sektorech (výrobní sektor a sektor sluţeb). Nedostatečná sladěnost hospodářských cyklů a odlišný vývoj ve čtyřech největších ekonomikách eurozóny však znamenaly pro ECB značné komplikace, jejímţ jediným cílem je udrţení cenové stability. Podle březnových čísel však inflace v eurozóně dosahovala díky růstu cen potravin a energií jiţ 3,6 % a je tedy zároveň i vysoko nad inflačním cílem ECB, která si jej stanovila pod hranici 2 %. Pokud by byl normální stav, ECB by zvedla sazby (ze 4 %), ale obavy před riziky zpomalování hospodářského růstu ji nutily nechávat tyto sazby


14

téměř rok beze změny, coţ je ale pro země jako je Itálie a Španělsko stále málo k tomu, aby došlo k oţivení ekonomické aktivity. [4] V průběhu roku 2008 došlo ze strany k ECB ke sníţení úrokových sazeb na 3,25 %. Důvodem byl rostoucí vliv finanční krize, která vedla 15 států eurozóny do recese. [19] V roce 2008 eurozóna sklouzla do recese. Pod „trendovou úrovní“ by mělo růstat růstové tempo ještě do poloviny roku 2010. V roce 2008 ekonomika zemí eura zpomalila na cca 1 % z tempa 2,6 % v roce 2007. [9] Samotný prezident ECB, Jean-Claude Trichet, se domníval, ţe by kaţdá banky měla stanovit výši úrokových sazeb podle konkrétních potřeb své země. Guvernér ECB ve svém projevu dále potvrdil předpověď Mezinárodního měnového fondu pro růst světové ekonomiky, který se v roce 2009 sníţí o půl procenta na celkové 2,2%. [19] Zároveň uvádí předpoklad, ţe tento výhled bude platit i pro rok 2010. Nízká inflace je výsledkem pokračujícího propadu cen komodit v reakci na pokles ekonomické aktivity. V únoru inflace v eurozóně činila 1,2 %. ECB v novém pravidelném odhadu růstu eurozóny uvedla, ţe v letošním roce očekává pokles jejího HDP o 2,2 % aţ 3,2 %. Pro rok 2010 odhaduje ECB pohyb mezi poklesem o 0,7 % aţ růstem o 0,7 %. Podle prezidenta ECB budou v roce 2009 ekonomické indikátory stále slabé, i kdyţ niţší ceny komodit by měly podpořit výdaje spotřebitelů. V roce 2010 by však mělo v eurozóně dojít k pozvolnému oţivení. [7] Euru by mohlo pomoci v růstu oţivení na akciových trzích v Evropě. Veškerý příznivý efekt z opětovného příklonu k rizikovějším aktivům však vstřebávají velmi slabé výsledky HDP z eurozóny. Ta v roce 2008 zaznamenala růst ekonomiky pouze o 0,7 %, kdyţ v posledním čtvrtletí minulého roku vykázala největší kontrakci od vzniku měnové unie, a to aţ o 1,5 %. K takto slabým číslům pomohla především německá ekonomika, která v posledním čtvrtletí minulého roku zaznamenala kontrakci o 2,1 %, svůj podíl však měly i ostatní země jako Francie (-1,2 %), Itálie (-1,8 %) a Španělsko (-1 %). [3] 2.4.2 Vývoj kurzu EUR/USD U hlavního měnového páru EUR/USD byl na začátku roku 2008 kurz 1,46 EUR/USD, v únoru 2009 byl 1,28 EUR/USD, společná evropská měna tedy oslabila pouze o 12 %. Můţe se rovněţ říci, ţe finanční krize dolaru paradoxně pomohla. Dolar je totiţ brán jako


15

bezpečný přístav, ke kterému se investoři uchylují ve špatných dobách. Avšak silná pozice dolaru podle názoru Hlaváče dlouhodobě nevydrţí. Finanční krize a po ní následující recese v reálné ekonomice donutily americkou centrální banku FED k rozsáhlé emisi nových peněz do ekonomiky, mnohem větší, neţ jakou můţeme pozorovat v Eurozóně. Do budoucna to bude znamenat přebytečnou nabídku dolarů na měnovém trhu a oslabení této měny vůči euru. [16] Vývoj měnového páru EUR/USD v průběhu let 2008-2009 znázorňuje následující obrázek (Obrázek 6).

Obrázek 6 – Vývoj EUR/USD v letech 2008-2009 [14]


3

16

SHRNUTÍ DESETILETÉHO PŮSOBENÍ EURA

Rok 2009 je ve znamení 10-ti let od zahájení činnosti ECB. Euro si získalo hned na začátku respekt na finančních trzích. Během prvního desetiletí ukázalo, ţe je ţivotaschopná měna. Stalo se tvrdou měnou, která je dnes uznávána a přijímána téměř po celém světě. Jak jiţ bylo řečeno výše, euro se stalo i druhou mezinárodní rezervní měnou. Všechny tyto aspekty jsou nepochybnými úspěchy. Na druhou stranu je však nutné poznamenat, ţe společná evropská měna má i své neúspěchy a nesplněná očekávání. V prvé řadě nedokázalo splnit vizi většího hospodářského růstu a nepřispělo ani nijak viditelně k vyšší prosperitě. Průměrný roční hospodářský růst zemí eurozóny není prokazatelně lepší neţ před zavedením eura, přičemţ v některých případech by dokonce bylo moţné hovořit o oslabení růstu. Ze začátku se někteří domnívali, ţe euro přispívá k hospodářskému růstu tím, ţe odbourává měnová rizika a usnadňuje kapitálové toky. Jako příklad můţe poslouţit velký hospodářský růst Irska a Španělska. V roce 2008 se však ukázalo, ţe nešlo o stabilní trend trvalého rázu. Euro v tomto případě pouze zafungovalo jako zesilovač hospodářského cyklu. Rostl objem peněz a úvěrů v ekonomice a euro ještě více umoţnilo nafouknout objem úvěrů. Za nedlouho však následovala finanční krize a hospodářská recese. Vstup do eurozóny se nevyplatil i dalším státům, např. Portugalsku, Řecku či pobaltským státům, které jiţ pouhou fixací svých národních měn vykročili ke krizi. Nyní budou čelit krizi podobného charakteru jako Mexiko v roce 1994 či jihovýchodní Asie v roce 1997. Česká republika se vyhnula finanční krizi, především z toho důvodu, ţe banky neinvestovali do hazardních CP z důvodu měnového rizika. [22]

3.1 Stav v eurozóně V eurozóně celkově panuje neuspokojivý hospodářský růst s velkými rozdíly mezi zeměmi, dále velké rozdíly v mírách inflace. Evropští politici si od eura slibovali především urychlení hospodářského růstu v Evropě, ale od chvíle jeho zavedení došlo oproti předchozím třem desetiletím k dalšímu zpomalení.


17

Tabulka 3 – Růst HDP v euro 12 (v %, stálé ceny) [22]

Eurozóna navíc vykazuje pomalejší růst neţ Evropská unie jako celek a dokonce niţší i neţ USA. Rovněţ ze zpomalil i růst produktivity práce a růst celkové produktivity faktorů.

Obrázek 7 – HDP ve vybraných zemích [25]

Obrázek 8 – Produktivita práce ve vybraných zemích [25] Z hlediska inflace se v eurozóně vyskytly dvě skupiny zemí – s nízkou a trvale vysokou inflací. Tyto rozdíly se pak mohou s dalším rozšiřováním eurozóny a s negativním měnovým vývojem ještě více vyostřit. Proinflačně působí uţ samo fixování vlastní měny na euro. [20]


18

Obrázek 9 – Míra inflace ve vybraných zemích [25] Mezi nejčastěji uváděnou výhodou se řadí úspory subjektů z nižších transakčních nákladů a nižší kurzová rizika. NBS však odhaduje roční úspory ze sníţení celkových transakčních nákladů např. ve slovenské ekonomice na 0,36 HDP a ve VB pouze na 0,1 % HDP. Další výhoda se týká finanční stability, tj. rozpočtové disciplíny vlád jednotlivých zemí eurozóny dodrţováním fiskálních kritérií, které jsou obsaţeny v maastrichtských kritériích. Avšak kombinace národních fiskálních politik s nadnárodní měnovou politikou motivuje vlády k přenášení finanční zátěţe na ECB, coţ se projevuje stále většími deficity, které se pohybují jiţ i nad úrovní 3 % HDP. Projevuje se zde i nedodrţování Paktu stability některými členy. [6]

Obrázek 10 – Vývoj rozpočtů vybraných zemí [25]


19

3.2 Měnový pár EUR/USD Euro je po dolaru druhá nejvíce obchodovaná měna na devizovém trhu. Přesto na druhém místě má poměrně výrazný odstup, kdyţ euro bylo v roce 2007 obsaţeno ve 37 % všech transakcí. Evropská měna byla zavedena v roce 1999 a její význam od té doby roste, coţ je dáno mj. i výrazným zhodnocením, které si v posledních letech provází, a které jí pomohlo překonat původní nedůvěru investorů. Podíl eura na celkových devizových rezervách na úkor americké měny pozvolna roste a v roce 2007 dosahoval jiţ 26 %, coţ je o 8 % více neţ v roce 1999. Měnový pár EUR/USD je rovněţ nejlikvidnějším párem na devizovém trhu a zahrnuje 27% veškerých obchodů. Euro je silně ovlivňováno situací ve Spojených státech a tak více neţ kondici eurozóny, tento pár odráţí sílu americké ekonomiky. Z evropských zemí pak tento pár nejvíce ovlivňuje situace v Německu, které je motorem eurozóny. Z ostatních makroekonomických fundamentů euro nejvíce ovlivňuje zasedání Evropské centrální banky (ECB) a výsledky inflace, coţ je dáno tím, ţe prvořadým cílem ECB je udrţení cenové stability s inflačním cílem mírně pod 2%. [2]

Obrázek 11 – Vývoj eura [25]


20

ZÁVĚR Politické, kulturní, ekonomické a sociální rozdílnosti nedělají z Evropy oblast pro optimální fungování jedné měny. Měnová unie spíše vyhovuje malým ekonomikám s vysokým stupněm otevřenosti vzhledem k tomu, ţe jejich domácí cenová hladina je úzce spjata s vývojem zahraniční cenové hladiny. Pro malé otevřené ekonomiky je tedy měnová unie prostředkem stabilizace mezinárodního obchodu, platební bilance a cenové hladiny. [15] Poradkyně prezidenta republiky Janáčková upozornila na to, ţe společná evropská měna od svého zaloţení doposud neprokázala svoji úspěšnost. Očekávalo se od ní, ţe napomůţe ke zvýšení homogenity Evropské unie a nastartování vyššího hospodářského růstu. Skutečností je však opačný trend. Oproti zemím, které zůstaly mimo eurozónu je růst v zemích pouţívajících společnou měnu niţší. [30] Co se týká finanční krize, euro se pravděpodobně stane nástrojem rozloţení nákladů finanční krize, a jejich přenesení i na ty země eurozóny, které byly krizí primárně méně postiţeny. [18] Bilance eura je po deseti letech nevyváţená. Na jedné straně je celosvětově uznávanou tvrdou rezervní měnou, na druhé působí jako nebezpečný zesilovač výkyvů hospodářského cyklu a faktor, který ještě více prohloubil finanční krizi. [22]


21

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]

BRŮŢEK, Antonín. Příprava a realizace Evropské měnové unie a společné měny euro [online]. 2002 [cit. 2009-04-03]. Dostupný z WWW: .

[2]

BRYCHTA, Jaroslav. FOREX a nejvíce obchodované měnové páry [online]. c2000-2009 , 18.4.2008 [cit. 2009-04-03]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-4325.

[3]

BRYCHTA, Jaroslav. Forex : Euro slabší v reakci na výsledky HDP v zemích eurozóny [online]. Economia, 1996-2009 , 15.2.2009 [cit. 2009-0328]. Dostupný z WWW: .

[4]

BRYCHTA, Jaroslav. Odolnost eurozóny má své limity [online]. Seznam, c1996-2007

,

2.5.2008

[cit.

2009-03-16].

Dostupný

z

WWW:

. [5]

BUREŠ, Jan. Kdy dostane ECB strach ze silné měny? [online]. Europeum, [2003]

,

28.1.2004

[cit.

2009-03-28].

Dostupný

z

WWW:

. [6]

Diskuse o euru [online]. Český portál, [2004] , 26.11.2007 [cit. 2009-03-16]. Dostupný

z

WWW:

euru.aspx>. [7]

ECB sníţila úrokovou sazbu na rekordní minimum [online]. Vláda České republiky, c2008 , 6.3.2009 [cit. 2009-03-16]. Dostupný z WWW: .

[8]

EK : země eurozóny se s eurem ještě úplně nesţily [online]. Vláda České republiky, c2008 , 22.11.2006 [cit. 2009-03-16]. Dostupný z WWW:


22

. [9]

Ekonomika eurozóny letos klesne o 0,6 procenta [online]. Vláda České republiky, c2008 , 14.1.2009 [cit. 2009-03-16]. Dostupný z WWW: .

[10]

Euro [online]. Evropská komise, c2008 , 10.2.2009 [cit. 2009-03-16]. Dostupný z WWW: .

[11]

Euro : euro ve světě [online]. Evropská komise, c2008 , 10.2.2009 [cit. 2009-03-16].

z

Dostupný

WWW:

finance/the_euro/the_euro6484_cs.htm>. [12]

Euro je měnou jiţ ve dvaceti zemích [online]. Economia, c1996-2009 , 20.8.2008

[cit.

2009-03-16].

Dostupný

z

WWW:

. [13]

Euro : proč euro? [online]. Evropská komise, c2008 , 10.2.2009 [cit. 200903-16].

Dostupný

z

WWW:

finance/the_euro/the_euro6476_cs.htm>. [14]

EUR/USD [online]. Yahoo, c2009 , 27.3.2009 [cit. 2009-03-28]. Dostupný z WWW:

=eurusd=x;range=1d;indicator=volume;charttype=line;crosshair=on;ohlcval ues=1;logscale=off;source=undefined>. [15]

HAZUCHA, Dušan. Je EMU optimální měnovou oblastí? [online]. Český portál, [2004] , 19.8.2005 [cit. 2009-03-16]. Dostupný z WWW: .

[16]

HLAVÁČ, Petr. Finanční krize : Malé měny pokládá, dolaru svědčí... [online]. Fincentrum Media, c2006-2008 , 4.2.2009 [cit. 2009-04-03]. Dostupný z WWW: . ISSN 1802-5900.


[17]

23

Inflace straší, Trichet vyzývá k bdělosti [online]. Vláda České republiky, c2008

,

21.2.2006

[cit.

2009-03-28].

Dostupný

z

WWW:

. [18]

JANÁČKOVÁ. Reakce na článek Ondřeje Schneidera \"Euro nemá s finanční krizí nic společného\" [online]. Český portál, [2004] , 13.11.2008 [cit.

2009-03-16].

Dostupný

z

WWW:

Articles/3570-reakce-na-clanek-ondreje-schneidera-euro-nema-s-financnikrizi-nic-spolecneho-.aspx>. [19]

KAIFER, Christian. Ekonomický výhled euro-zóny se nadále zhoršuje [online]. Kurzy.cz, c2000-2009 , 11.11.2008 [cit. 2009-03-16]. Dostupný z WWW: .

[20]

KLAUS, Václav. 10 let Eura : kdo má důvod oslavovat? [online]. Virtually, [2008]

[cit.

2009-03-16].

Dostupný

z

WWW:

. [21]

KLAUS, Václav. Můţe společná evropská měna přeţít? [online]. Český portál,

[2004]

,

5.12.2005

[cit.

2009-03-16].

Dostupný

z

WWW:

. [22]

KOHOUT, Pavel. Euro : deset let úspěchů i neúspěchů [online]. [2007] , 14.1.2009

[cit.

2009-03-16].

Dostupný

z

WWW:

. [23]

KOVANDA, Lukáš. Přetavíme euro? [online]. Český portál, [2004] , 29.7.2005

[cit.

2009-03-16].

Dostupný

z

WWW:

. [24]

MACH, Petr. Euro zpomaluje ekonomiku [online]. Český portál, [2004] , 28.8.2007

[cit.

2009-03-16].

Dostupný

z

WWW:

.


[25]

24

Monthly bulletin : 10th anniversary of the ECB [online]. ECB, [1998] [cit. 2009-03-16].

Dostupný

z

WWW:

<www.ecb.int/pub/pdf/other/10th

anniversaryoftheecbmb200806en.pdf >. ISSN 1561-0136. [26]

SKOPEČEK, Jan. Vybrané aspekty přijetí eura v ČR [online]. VŠE, 2007 [cit.

2009-03-16].

Dostupný

z

WWW:

/veda/workshops/eurocr.pdf>. [27]

VOŘECHOVSKÝ, Dan. Euroústava a stabilita eura jsou dvě odlišné věci [online]. Český portál, [2004] , 10.5.2005 [cit. 2009-03-16]. Dostupný z WWW:

jsou-dve-odlisne-veci.aspx>. [28]

Výhled vývoje kurzu dolar - euro [online]. Economia, c1996-2009 , 13.7.2007 [cit. 2009-03-28]. Dostupný z WWW: .

[29]

Vývoj ekonomiky EU na přelomu roku 2003 a 2004 [online]. Český statistický

úřad,

[2004]

[cit.

2009-03-16].

z

Dostupný

WWW:

. [30]

WEIGL, Jiří. O euru a finanční krizi [online]. Český portál, [2004] , 7.11.2008

[cit.

2009-03-16].

Dostupný

z

WWW:

. [31]

ZAHRÁDKA, Jiří. Ekonomika eurozóny roste pomaleji. K čemu je vlastně euro dobré? [online]. Český portál, [2004] , 21.12.2004 [cit. 2009-03-16]. Dostupný

z

WWW:

eurozony-roste-pomaleji-k-cemu-je-vlastne-euro-dobre-.aspx>.


SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ECB

Evropská centrální banka

HICP

Harmonizovaný index spotřebitelských cen

HMU

Hospodářská a měnová unie

OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj

25


SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK 1- ZEMĚ S JEDNOTNOU MĚNOU EURO ................................................................................................. 4 OBRÁZEK 2 – VÝVOJ EUR/USD V LETECH 1999-2001 ...................................................................................... 7 OBRÁZEK 3 – VÝVOJ EUR/USD V LETECH 2002-2004 ...................................................................................... 9 OBRÁZEK 4 – VÝVOJ REÁLNÉHO HDP .............................................................................................................. 11 OBRÁZEK 5 – VÝVOJ EUR/USD V LETECH 2005-2007 .................................................................................... 12 OBRÁZEK 6 – VÝVOJ EUR/USD V LETECH 2008-2009 .................................................................................... 15 OBRÁZEK 7 – HDP VE VYBRANÝCH ZEMÍCH .................................................................................................... 17 OBRÁZEK 8 – PRODUKTIVITA PRÁCE VE VYBRANÝCH ZEMÍCH.......................................................................... 17 OBRÁZEK 9 – MÍRA INFLACE VE VYBRANÝCH ZEMÍCH...................................................................................... 18 OBRÁZEK 10 – VÝVOJ ROZPOČTŮ VYBRANÝCH ZEMÍ ....................................................................................... 18 OBRÁZEK 11 – VÝVOJ EURA ............................................................................................................................. 19

26


SEZNAM TABULEK TABULKA 1- MÍRA RŮSTU REÁLNÉHO HDP V % ................................................................................................. 6 TABULKA 2- VÝVOJ MÍRY INFLACE PODLE HICPS (V %) .................................................................................... 6 TABULKA 3 – RŮST HDP V EURO 12 (V %, STÁLÉ CENY) ................................................................................. 17

27

Přehled 10-ti letého působení eura. Marta Doubková

Recommend Documents