Peřejééé. Slepice nebo vejce?? Zpravodaj členů cykloturistického oddílu UFO

Zpravodaj členů cykloturistického oddílu UFO

www.oddilufo.estranky.cz

Náklad 40 ks

září 2007

Slepice nebo vejce??

Peřejééé

Co vlastně bylo dřív? Tato otázka nedá spát lidem už od pradávna. Troufám si říct, že někdy si nad ní lámal hlavu snad každý.. A bezvýsledně.. Nyní se na světlo světa dostal převratný objev. Nikdo tedy zatím nezjistil, co bylo dřív, ale zjistilo se, že po přidání některých ingrediencí se dá z vejce udělat výborná vajíčková pomazánka. No posuďte, nevypadá toto jídlo, které bylo podáváno i na letošním táboře, lahodně? No, posuďte sami..

Tato slova (slovo) byla poslední, co jsme od této dvojice slyšeli. Ohromné vlny potopily pálavu v čele (zádi) se skvělým kormidelníkem Pítrsem.. Dále po proudu jsme už jenom rozeznávali cáry jejich oblečení, zbytky vodáckého vybavení nebo třeba i jejich pádla.. Stačila chvilka nepozornosti a totéž se mohlo stát i ostatním vodákům. Ti byli však už naštěstí obezřetnější a zabránili tak další říční tragédii. Pro ty, kdo neví, kde jsme v červnu byli, napovím, že se opět po roce konala společná akce obou oddílů. Tentokrát jsme byli na vodě. A jak to tam probíhalo a co se všechno událo? To se dočtete v následné recenzi.

Měli jsme také i výbornou krupicovou „kráva Milka“ kaši, Bílkovické vdolečky... Ale jídlo nebylo to nejdůležitější, proč se na tábor jelo.. Byly to přece skvělé a nezapomenutelné zážitky, nádherné počasí a výborná atmosféra, která se dá načerpat jedině v Bílkovicích..:)

více na str. 10

čtěte pojednání o táboře na stranách 11 - 16 1

Čtěte zde i na internetu.. Prosíme, věnujte jim dostatečnou pozornost!

Ufounův kalendář na 2. pololetí roku 2007 pro Mladší i Starší

Táborové CD •

táborové CéDéčko (DVDéčko) s mnohem více fotkama, videíčkama, audio bonusem a možná i Bílkovickým filmečkem bude.. Kdy? Snad co nejdříve!!

Podzimní cyklokros 2007 •

3. října od 15:30 v Centrálním parku JM u stanice metra Opatov. Více informací na stránkách..

Důležité informace !!! pro všechny !!! • • •

Pololetní členské příspěvky 500,- je nutné zaplatit do konce října (31. 10. 2007) Nadále prosíme rodiče, aby pokud možno předem omlouvali nepřítomnost svého dítěte na schůzce, ideálně telefonicky nebo s nějakým předstihem e-mailem. Seznam vedoucích s telefony a e-maily:

Mladší UFOuni:

Jaroslav Hejný Petra Franková Petr Kukačka

737 845 198 606 623 913 723 820 401

[email protected] [email protected] [email protected]

Starší UFOuni:

Jiří Kukačka Petr Severyn Michal Frank

602 767 305 728 353 558 602 759 748

[email protected] [email protected] [email protected]

Klub:

Jaroslav Hejný

737 845 198

[email protected]

2

Ke konci roku jsme se vydali na dvě akce, z toho jednu vícedenní. Opět byla velká legrace, ale to ostatně jako vždy.. Čtěte, co se tedy událo.. Název akce

Datum konání

Popis

Vrcholová prémie

13. 5. 2007

Na vrchol jsme bohužel nedojeli, štěstí nám moc nepřálo, jelikož jsme měli cestou pár defektů, ale i přesto byla povedená akce..

Víkendovka na vodě (str. 10) 15. - 17. 6. 2007

Další super akce, byli jsme ubytováni v kempu v Týnci nad Sázavou a sjížděli řeku až do Pikovic..

Vrcholová prémie (místo vrcholu však přišla týmová prémie) 13. 5. 2007 - skorojednodenní cyklovýlet Druhou květnovou neděli jsme se vypravili na letos již druhý cyklistický výlet. Chvilku po desáté jsme se sešli na obvyklém místě před GJM. Kromě mě a Kukiho ještě 6 Ufounů: Martin K., Martin Š., Péťa, Kačka, Tomáš a Kuba. Zároveň se dovídáme, že Petra to předcházející den trochu přetáhla s učením k maturitě, a proto se k nám připojí až později. Jelikož já mám také před zkouškou, dohodli jsme se, že výlet nebude až do večera, jako obvykle, ale že jej poněkud zkrátíme. To v kombinaci s několika defekty cestou vedlo nakonec bohužel k tomu, že jsme nedosáhli plánované vrcholové prémie, tedy Cukráku.

obědem a další hrou. Zatímco Kuba pomáhal Martinovi s výměnou duše (v plášti byly zapíchnuté hned tři trny), ostatní si dávali do nosu :-) Další týmové body mohli Ufouni získat za co nejrychlejší předání si mince mezi sebou v týmu. Potíž byla ovšem v tom, že se jí po celou dobu směli dotýkat pouze hřbetem ruky. Tým Martinů opět vyhrál. Zvedáme se a pokračujeme po zbrusu novém úseku cyklostezky až ke zbraslavskému mostu a přes Zbraslav do Radotína. Jedeme podél Berounky, načež u soutoku s Vltavou potkáváme již odpočinutou Petru. Nemáme už mnoho času, a tak pokračujeme po stezce směrem k Barrandovskému mostu. Na křižovatce v Lahovicích jsme se trochu roztrhli, Kuba proto vyráží kousek zpět pro zbytek skupiny. Hurá, už jsou tady. Ale najednou slyším: "Ssssss." Tajně doufám, že to jen někomu šumí sodovka v cykloláhvi. Ale né, je to Kubovo přední kolo. Sesedám, vytahuji nářadí, Kuki nám půjčuje pumpu a jdeme opravovat. Ostatní jedou napřed, s Kubou je snadno dohoníme. Míjíme chuchelskou loděnici, kde jsme se plánovali zastavit na limonádu, ale mají bohužel zavřeno. Pokračujeme tedy dál. V Braníku dojíždíme ostatní. Já vyrážím domů. UFO-peloton pokračuje přes Krč a Krčský les zpět ke gymplu, kde vítězný tým přebírá od Kukiho zaslouženou sladkou odměnu. Je něco po čtvrté a všichni vyrážejí domů. Počasí bylo nádherné, škoda jen toho nedosaženého vrcholu. Alespoň máme tip na některý z dalších výletů. Jarda

Z Jižního Města jsme vyrazili přes Krčský les do Kunratic, kde jsme se rozdělili do týmů a zahráli si malou přemýšlivou hru - z nastříhaných kousků papíru se měl složit čtverec. Po krátké svačině jsme pokračovali přes Libuš do Modřanské rokle a na Točnou k letišti, kde jsme chvíli pozorovali modeláře. Potom jsme si užili pěkný sjezd lesem do Komořan a projeli na cyklostezku k Vltavě, kde nás potkal první defekt. Jeho opravu jsme se proto rozhodli spojit s 3

Kam se do konce roku ještě podíváme? Odpovědi na tuto otázku hledejte v následujících informacích. Nezapoměňte však, že pro účast je nutné se na akci přihlásit. Název akce

Datum konání

Popis

CUKRÁRNA U CUKRÁKU 6. 10. 2007

INFORMACE DÁVNO NA INTERNETU!!!

Velké plavání? NE!!

4. 11. 2007

Návštěva libereckého aquaparku Babylon..

Víkend v Krkonoších

31. 11. - 2. 12. 2007 Víkendovka na horách, snad i se sněhem..:-)

Za pokladem svatého Jiří

12. 1. 2008

Jednodenní bádání v okolí hory Říp

Velké plavání? NE!! 4. 11. 2007 – návštěva aquaparku v Liberci Vážení a milí UFOuni, kam si myslíte, že letos pojedeme do bazénu? Už jsme byli v Letňanech v Praze, v aquaparku na Kladně, ale kam teď? Teď pojedeme někam, kde je to extra, kde není jen tak ledajaký bazén nebo aquapark, ale pojedeme do velkého, slavného, úžasného, zábavního, nezapomenutelného Libereckého centra Babylon!! Určitě předpokládám správně, že tamní bazén určený k plavání ani nebudeme mít čas navštívit, vzhledem k tomu, kolik atrakcí Babylon nabízí..:-) Doufám, že alespoň stihneme projít všechny.. Sraz:

neděle 4. 11. 2007 v 7:45 na Hájích u „kosmonautů“

Návrat:

neděle 4. 11. 2007 v 19:00 tamtéž

S sebou: plavky a ručník, dále 600 Kč (neděste se, že je to tolik, vstupné není levné, k tomu něco na zálohu do šaten, také zálohu pro strýčka náhodu atd., zbytek vám samozřejmě vrátíme), dva přestupní lístky na MHD, svačinku, obídek (nebo peníze na obídek), druhou svačinku a skvělou náladu, kterou nesmíte spolu s pořádnými zásobami energie cestou ztratit.. Přihlášky:prosíme odevzdat do středy 24. 10. 2007 spolu s penězi. Info:

Akci zajišťuje Petra, takže s veškerými dotazy se, prosím, obracejte přímo a jedině na ni: [email protected] nebo tel.: 606 623 913

Minimální počet účastníků, aby se akce uskutečnila: 6, Losy: 3

Víkend v Krkonoších 30. 11. – 2. 12. 2007 Milí UFOuni, jelikož se letos na podzim neuskutečnil žádný víkendový výlet, rozhodli jsme se to napravit a jet ne pod stan, ale do tepla skromného hotýlku Jizera v Horní Sytové nedaleko Jilemnice. Můžete se těšit na spousty her vevnitř i venku – možná se nám podaří přivítat i první sníh. V případě zájmu můžeme vyrazit do Jilemnice do bazénu nebo do pověstného Krkonošského muzea. Sraz:

pátek 30. 11 v 15:00 před GJM

Návrat:

neděle 2. 12 v 18:30 opět před GJM 4

Doprava

vlakem

Místo:

Hotel Jizera (www.jizera.pionyr.cz), Horní Sytová 74, okres Semily

S sebou:

Vše zabalte kompaktně do jednoho batohu. Rozhodně nezapomeňte, oblečení na spaní, hygienické potřeby (zejména kartáček na zuby a pastu, mýdlo), ručník, plavky, spodní prádlo, šátek, teplé oblečení do chaty i na ven, pláštěnka, čepice, rukavice, boty na ven (nepromokavé a hlavně pevné a pohodlné), přezutí do chaty, blok, tužka. Kartičku ZP + 2 lístky na MHD a případné léky s návodem k použití (vybereme na srazu), malé kapesné.

Strava:

Strava bude zajištěna formou polopenze, tedy snídaně a teplé večeře – počínaje páteční večeří a konče nedělní snídaní. K obědům je nutné, abyste si vzali něco s sebou – ideálně za studena poživatelného a dostatečně vydatného. Případné salámy nebo sýry nebude problém na místě uložit do lednice. Nějaká čokoláda na rychlé doplnění energie jistě přijde také vhod 

Přihlášky: prosíme odevzdat do 14. 11. 2007 !!! (NUTNĚ – je potřeba rezervovat ubytování) Cena:

Spolu s přihláškou budeme vybírat 500,- Kč na dopravu a ubytování

Info:

Akci zajišťuje Jarda, takže s veškerými dotazy se obracejte přímo a jedině na něj: [email protected], nebo telefon 737 845 198.

Minimální počet účastníků, aby se výlet uskutečnil: 5, Losy 7

Za pokladem svatého Jiří 12. 1. 2008 - jednodenní pěší akce Vydáme se bádat po pokladu svatého Jiří až na vrcholek hory Říp. A že to bude úkol nelehký, to dá přece rozum. Ale určitě bude stát za to se o to aspoň pokusit, protože poklad je podle starých pověstí opravdu hodnotný. Jako správní badatelé se na misi vydáme pěšky, aby nám cestou nic neuniklo a mohli se dostat i do těch nejnedostupnějších míst a zákoutí. A abych nezapomněl, kŘípu se samozřejmě přiblížíme vláčkem Sraz:

sobota 12. 1. 2008 v 8:00 na Hájích u „kosmonautů“

Návrat:

sobota 12. 1. 2008 v 18:00 tamtéž

S sebou: pevné kožené boty (vyšlapané, nepromokavé s pevnou podrážkou), oblečení podle počasí, jídlo k obědu a svačině, kartičku ZP + 2 přestupní lístky na MHD (vybereme na srazu), malé kapesné (cestou zastavíme někde v bufetu na čaj) Přihlášky:prosíme odevzdávejte do středy 19. 12. 2007 Cena:

Spolu s přihláškou budeme vybírat 120,- Kč na dopravu.

Info:

Výlet zajišťuje Kuki, takže s veškerými dotazy se, prosím, obracejte přímo a jedině na něj: [email protected], nebo tel.: 723 820 401

Minimální počet účastníků, aby se výlet uskutečnil: 5, Losy 3 5

Název akce

Datum konání

Popis

Trutnovské kopečky

4. - 6. 5. 2007

Lehce náročnější, ale nezapomenutelná brašnovka..

Víkendovka na vodě (str. 10) 15. - 17. 6. 2007

Další super akce..:-)

Trutnovské kopečky 4. - 6. 5. 2007 – víkendovka s brašnami Jak to všechno začalo...Někdy v zimě jste si odhlasovali, že byste rádi s kolem vyrazili někam do hor. S KUKIM jsme si řekli, super, konečně pořádná víkendovka s brašnami. Jak mi ale vysvětlíte, že vás jelo pouhopouhých 5 ?!?! Účastníci: zleva Michal Janda, PeterS, KUKI, Adam Kršňák, Honza Severka, Vojta Císař, Davča Fatka, Sněžka ;-).

Mimochodem říkal jsem, že ostatní mezitím kromě KUKIHO a mě obědvali? No nic... Z Černého Dolu to bylo zase "přes kopec" (krpál jako ... + déšť) do Pece pod Sněžkou. Do Pece pod lanovku jsme dorazili s vyplazeným jazykem s tím, že lanovka v pět hodin zavírá. No skoro jsme měli pravdu, celí šťastní jsme dorazili za 5 minut 5 hodin a lanovka si dál vesele jezdila až do sedmi večer. No prostě smůla..:) Vzhledem k německým cenám jízdenek se dalo vyjet pouze na Růžovou Horu a odtud se kochat výhledem na naši nejvyšší horu. Sněžka zůstala nepokořena..:( Už nastal čas večera a bylo tedy na čase :) pošupajdit někam na spací místo (přeci jenom nejsme tak bohatí a takové kempování v KRNAPu je drahá záležitost). Jako jedna z možností nás napadlo to samé místo co minulou noc. Proč ne? A tady následovala naprosto suprová a ten den nečekaná věc. Když jste na horách, tak kopce jenom nevyjíždíte, ale i sjíždíte :) Jet celých cca 15 km jenom z kopce se opravdu nepovede každý den :), jenom kdyby to závěrečné spací místo nebylo v kopci..:( No nevadí, šlo to i tak. Postavily se stany, vyšel čas i na papání (KUKI a já jsme jedli poprvé od snídaně...) a podle KUKIHO slov se šlo s "plnými žaloudky" chrupkat. Druhý den už nebyl zdaleka tak náročný jako předchozí, vzhledem k tomu, že jsme byli prakticky před cedulemi Trutnova, naplánoval se malý výlet na bojovou pevnost Stachelberg. Pevnost byla překvapivě na kopci, ale i ten se dal zvládnout..:) Po prohlídce a nezbytném obědu před pevnůstkou jsme otočili kola a vydali se zpět směrem na Trutnov na nádraží. A to by nebyly hladové pražské děti ani rozežraní vedoucí, aby se jim nepodařilo vykoupit v místním nádražním bufetu všechny párky v rohlíku..:) Chuť byla veliká... A jaký byl konec? Vláček nás všechny plné nových zažitků a zkušeností v pořádku dopravil až do Prahy. Peter´S

No nevadí, každopádně škoda pro ty, kteří chyběli, protože tento výlet se myslím nám všem vryl hluboko do paměti. Tím tedy nemyslím jenom všudypřítomné megální kopce, celodenní hlad (KUKI a já), opruzující déšť, sychravý vítr, druhý den nesnesitelné horko, ale hlavně přírodu a její panorama. O tu šlo asi nejvíc. A že se bylo na co koukat, alespoň podle fotek, co vy na to? A jak to všechno probíhalo? Abych řekl pravdu, jak se povedl páteční odjezd nevím, jako už tradičně jsem celou skupinku dojížděl v sobotu. Jen jsem slyšel něco vyprávět... Jediné co vím určitě je, jak mi KUKI celou dobu tvrdil, že za chvíli dojedou do Svobody nad Úpou. No co, čekal jsem na skupinku v dešti, naštěstí v autobusové zastávce. Po hodině a půl čekání jsem se odvážil zvednout telefon a zeptat se KUKIHO jakou má představu o jeho "chvilce". Co myslíte? Ano, ano, jeli úplně na druhou stranu!!! Následovala tedy moje malá vrcholová časovka ze Svobody přes Jánské Lázně do Černého Dolu, kde jsme se všichni KONEČNĚ sešli. 6

Kam se do konce roku ještě podíváme? Odpovědi na tuto otázku hledejte v následujících informacích. Nezapoměňte však, že pro účast je nutné se na akci přihlásit.

Název akce

Datum konání

Popis

Babiččino údolí

26. - 28. 10. 2007

Kdo by neznal babičku. Minimálně teda tu svojí. Někdo zná i dvě :-). Ti chytřejí z vás znají i jinou Babičku, doslova s velkým B. Je to jedné známé české spisovatelky. Že nevíte které? Zeptejte se třeba rodičů. Babička každopádně bydlela na Starém Bělidle. Že prý jen v knížce? Ne, ne, ne, Staré Bělidlo rozhodně existuje a my si ho pojedeme prohlédnout.

Super tajná akce

16. - 18. 11. 2007

To se nedá jen tak snadno říct. To by totiž chtěl vědět snad úplně každý. Ale to prostě nejde. Nebuďte zvědaví, nijak si tím nepomůžete. A kdybyste se už něco náhodou dozvěděli, radši to nikde moc nešiřte. Kdokoliv, co se o této akci dozví něco předem, bude Pítrsem osobně zabit. A to opravdu není nic moc příjemného. Proto se nechte překvapit a hlavně jeďte, bude to stát za to. Kdo nemá rád překvapení, ten tentokrát pravděpodobně ostrouhá.

Mikulášský výlet Kokořínské skály a skalní města

8. 12. 2007

Klasický předvánoční Mikulášský výlet dostane nový háv. Odejedeme kus od Prahy a navštívíme kokořínská skalní města, jeskyně, převisy a vyhlídky na sever od Mšena. Uvidíme, zda trasa nakonec povede přes hrad Kokořín nebo rozhlednu na Vrátenské hoře (507 m. n. m.)

Babiččino údolí 26. - 28. 10. 2007 - cykloturistická víkendovka s brašnami Kdo by neznal babičku. Minimálně teda tu svojí. Někdo zná i dvě :-). Ti chytřejší z vás znají i jinou Babičku, doslova s velkým B. Je to jedné známé české spisovatelky. Že nevíte které? Zeptejte se třeba rodičů. Babička každopádně bydlela na Starém Bělidle. Že prý jen v knížce? Ne, ne, ne, Staré Bělidlo rozhodně existuje a my si ho pojedeme prohlédnout. Podíváme se i na splav, kde zemřela nebohá Viktorka, Barunčinu školu a i na Ratibořický zámek, kde bydela kněžna vévodkyně Kateřina Zaháňská. Objedeme obrovskou vodní nádrž Rozkoš a když vše vyjde podle plánu, navštívíme i Vlčkovice, zámek Kuks, možná pevnost Josefov a v neděli se vlakem z Jaroměře vrátíme domů. Určitě pojeďte! Odjezd:

pátek 26. 10. 2007 v 16:15 u mozaiky na Hájích nebo 16:45 na Hlavním nádraží před pokladnou 13 - podle toho, co se komu víc hodí, variantu označte v přihlášce.

7

Návrat:

neděle 28. 10. 2007 odpoledne - večer zpět na Háje, záleží zvláště na počasí … Po čtvrté hodině odpolední je možno zavolat KUKImu a ten podá přesnější informaci. Nebo můžou kluci sami zavolat domů.

Doprava: v pátek metro a vláčkem do Hradce Králové, pak kolmo a v neděli zpět vláčkem z Jaroměře. Pojedeme vlaky bez přestupů a se zjednodušenou přepravou, takže podle toho balte = mějte kompaktní přenositelné brašny a v pátek to nepřehánějte se suchými zipy a všemi těmi úchyty, budete je hned sundavat :-) Spaní:

po dvojicích ve stanech v přírodě.

Jídlo:

vlastní zásoby, ideálně v domluvených dvojicích. Nutno vařit na turistických vařičích. Nezapomeňte na energetické bomby (čokoláda, sušenka aj.) a něco na pití (rozpustňáky).

S sebou: kolo s nosičem, cykloturistické brašny, spací pytel, stan (do dvojice/trojice), alu/karimatka, igelit na kola a kolíčky na připnutí (do dvojice), baterka, turistický ešus (do dvojice), vařič, 1,5 l PET láhev na vodu na večer, náhradní díly (duše, nářadí, pumpička ...), cyklodoplňky (přilba, brýle, rukavičky, v pátek pojedeme chvíli za tmy, takže světla a blikačky ...), teplé oblečení na kolo (čelenka nebo čepice pod helmu, pořádné rukavice, něco na krk), hygienické potřeby, kapesné (na čaj, vstupné …), osobní léky, nabitý mobil, 2 lístky na MHD, kartičku ZP (pokud nemáme kopii) vybereme na srazu. Většina z vás byla na některém z předchozích výletů s brašnami, takže při balení stačí jen zúročit nabyté zkušenosti. Ti z vás, kteří by jeli poprvé, mohou požádat KUKIho o podrobnější seznam vybavení a pár dobrých rad, které obdrží mailem nebo následující schůzku na papíře. Přihlášky:prosíme odevzdat do středy 17. 10. 2007. V týdnu před akcí kupujeme místenky na kola, takže přihlášky na poslední chvíli tentokrát nebudeme moci přijmout. Cena:

350 Kč na vlaky a když něco zbude tak na nějaké vstupné odevzdejte, prosíme, spolu s přihláškou.

Info:

Akci zajišťuje KUKI, takže s veškerými dotazy se obracejte přímo a jedině na něj: [email protected] nebo telefon 602 767 305.

Minimální počet účastníků, aby se výlet uskutečnil: 3.

„Super tajná akce“ 16. - 18. 11. 2007 – tajné, snad jen víkendovka :) Kdybych vám to řekl, musel bych vás zabít..;-) Musíte jet, budete překvapeni..:-) Odjezd:

pátek 16.11 2007 v XX:XX

Návrat:

neděle 18. 11 2007 odpoledne, večer

Doprava: tajné... Spaní:

tajné... 8

Jídlo:

tajné...

S sebou:

tajné, snad jen neberte zbytečnosti :-)

Přihlášky: Budou včas, stejně jako „Bližší nenápadné info“ Cena:

Nebyla vyčíslena, traduje se ovšem že by neměla přesáhnout hranici dobrých mravů :-)

Info:

Výlet zajišťuje Peter´S, takže s veškerými dotazy se, prosím, obracejte přímo a jedině na něj: [email protected], nebo 728 353 558. Ale až po vydání „Bližšího nenápadného infa“:-)

Minimální počet účastníků, aby se výlet uskutečnil: 4.

Mikulášský výlet – Kokořínské skály a skalní města 8. 12 2007 – jednodenní pěší výlet Klasický předvánoční Mikulášský výlet dostane nový háv. Odejedeme kus od Prahy a navštívíme kokořínská skalní města, jeskyně, převisy a vyhlídky na sever od Mšena. Uvidíme, zda trasa nakonec povede přes hrad Kokořín nebo rozhlednu na Vrátenské hoře (507 m. n. m.)… a na konci … možná … sladká Mikulášova odměna … nebo pytel uhlí :-), každopádně ale vynikající mšenská cukrárna :-). Nenechte si ujít poslední z výletů oddílu UFO v roce 2007!

Odjezd:

sobota 8. 12. 2007 v 7:30 od mozaiky na Hájích.

Návrat:

sobota 8. 12. 2007 k večeru opět na Háje.

S sebou:

na sebe teplé oblečení (přeci jenom v prosinci bude trochu zima), pevná turistická obuv, pláštěnka, peníze na teplý čaj a nepředpokládané výdaje, jídlo na celý den … budeme v pustině, návštěva hospody nejistá :-), nabitý mobil, máte-li - mapa KČT Mělnicko a Kokořínsko (č. 16).

Přihlášky: prosíme odevzdat do středy 28. 11. 2007 Cena:

200 Kč na dopravu a mikulášské překvapení a vstupné odevzdávejte, prosíme, spolu s přihláškou.

Info:

Výlet zajišťuje KUKI, takže s veškerými dotazy se obracejte přímo a jedině na něj: [email protected] nebo telefon 602 767 305.

Minimální počet účastníků, aby se výlet uskutečnil: 4.

9

Stalo se to, co bylo už hodně dlouho v plánu...oddíl UFO vyrazil historicky poprvé se současnými členy na vodu. Plán vyšel naprosto dokonale, v pátek se celá skupina vydala na kolech do Týnce nad Sázavou do kempu. Tady už čekali s polorozestavěnými stany (urvat v kempu nějaké místo byl boj) Petra s PeterSem a dosud pro oddíl neznámou Míšou. Po ubytování, vysušení zmoklého oblečení a nezbytné večeře se šlo spát. Všichni se těšili na druhý den, na řeku. Druhý den ráno, celkem po brzkém vstávání, začala příprava na první sjezd, nafukovaly se lodě, proběhla instruktáž a rozdělení do lodí. A jelo se...kolem krásná příroda, šplouchající vlnky...co více si můžete přát. Jediné co kazilo radost, bylo pravidelné čekání fronty na jezech a v některých místech málo vody, což zapříčinilo mnohé karamboly a otáčení lodi na kamenech..:( I přesto se nakonec podařilo dorazit včas od cíle, to jest Pikovice. Následovalo sušení "zvrhlíků" (rozuměj, ti co se zvrhli do vody), návštěva cukrárny a odjezd vláčkem zpět do Týnce. Tady všichni znavení pádlováním padli do jednoho :), šlo se tedy brzo spát, mnozí nevydrželi ani na kulturní vložku, kterou zařídila Míša, to jest hraní na kytaru a zpěv. Jejich škoda... Druhý den probíhal podobně jako první, akorát se zkrácenou trasou do Kamenného Újezdce. A už se jelo domů, opět na kole, jen s malou změnou...se sluníčkem..:) Peter´S

Každá posádka lodi měla svého vedoucího, s vyjímkou pálav, ty byly obsazeny těmi největšími vodáky co oddíl nabízí..:) Ještě nesmíme zapomenout na rafťáky s korvetním kapitánem Otou... 10

Z pohledu Mladších Na letošní tábor, musím říct, jsme se my, vedoucí, moc těšili. Jak se později ukázalo, měli jsme nač, protože tábor v Bílkovicích se letos opravdu, ale opravdu skvěle vyvedl. Přijeli na něj samí pohodáři a super lidi a počasí nám přálo jako nikdy předtím.. Už jen proto tamní atmosféra zanechala alespoň v našich srdcích hlubokou, moc příjemnou stopu. Pryč už s romantikou.. Vše začalo v sobotu ráno 11. srpna. Jako obvykle byl sraz na parkovišti nedaleko stanice metra Opatov. Jako obvykle byl na místě menší organizovaný chaos. Jako obvykle byli Starší přichystaní na cestu do tábora na kolech a Mladší počítali s pohodlnější jízdou autobusem. Ještě v Bílkovicích malé nutně muselo potkat dlouhé čekání na odvoz zavazadel, ale uměli se zabavit a tak se nikdo nenudil. Z Mladších účastníků zájezdu se už většina osobně znala, takže seznamovací hry (už v táboře) neměly dlouhého trvání. Po vybalení se všichni seznámili s hlavními zásadami chování v lese a pak jsme se vrhli na jiné hry, jako je oblíbený BANG!. Ještě v sobotu před spaním se Mladší odebrali na okraj lesa, kde spatřili poctivé trpaslíky zlatokopy, jak se snaží dolovat štoly k pokladnicím se zlatem. V tom ale přiběhl zlý sabotér, který jim vše překazil, rozbil jim lucerničky a zahrabal, co vykopali. Marná práce.. Letošní celotáborová hra byla na téma Trpaslíci a sabotéři. Mladší byli rozděleni do dvou týmů zlatokopů a jejich vedoucí se stali sabotéry. Zlatokopové se po celý tábor snažili kopat štoly k osmi pokladnicím, ve kterých se nacházelo zlato nebo kameny (nikdo ale nevěděl,

kde co je) a sabotéři se jim snažili všechno překazit. A že se jim to docela dařilo.. : -) K dolování potřebovali všichni trpaslíci (i sabotéři) tři věci – vozík, lucernu a krumpáč. Rivalita během CTH byla nejen mezi zlatokopy a sabotéry, ale i mezi zlatokopy navzájem – zuřivě si ničili krumpáče a lucerny, aby se ti druzí k pokladnicím nedostali. Vítězem se stal ten tým, který dokázal získat nejvíce zlata. Doprovodnou „hrou“ byly trpasličí olympijské hry – TOH.

Na neděli se určitě všichni vydatně vyspali, potřebovali hódně energie, čekal je totiž trošičku náročnější den v podobě již známého Sherwoodu (kácení, řezání, sekání: -)) Tím si kromě obědů na celý tábor zajistili vstup do štoly. Složení trpasličích týmů bylo jasné od rána, odpoledne i jejich jména – Krumpaslíci a Pidi trpaslíci. Stačilo už jen získat oheň do luceren, to bylo snad mnohem náročnější než sekání dřeva celé dopoledne. Oheň ne a ne vzplanout, padlo 11

několik krabiček sirek.. : -) Nakonec se to ale podařilo alespoň Krumpaslíkům.. Pondělek nebyl ani zdaleka třetí odpočinkový den. Dopoledne šli zlatokopové za trpasličím mágem, aby od něj získali mapu s vyznačením míst, kde se dá kopat. Mapu od něj získali, protože bez chyby vyluštili všechny jeho hádanky, ale mág jim poradil, že lepší mapu mají krvelační skřeti (Starší), kteří ji ukrývají ve své vesnici v temném lese. Zlatokopové neváhali, spolčili se se sabotéry a skřetí vesnici dobyli. Získali tak potřebnou mapu, podle které se odpoledne vydali hledat ideální místo na kopání štoly. Úterek celkem odpočinkový byl, dopoledne se chodilo poslepu po niti trpaslice Ariadny ve dvojicích z různých týmů – bylo to někdy velmi zajímavé : -) Ostatní se v táboře trénovali na TOH. Odpoledne bylo taktéž klidné, i když trochu nepředpokládaně – kvůli nezbedným zlatokopům se nemohlo uskutečnit zachraňování trpaslíka uvězněného v zatopené štole. Určitě uhodnete, jak tragický měl konec.. Ve středu hned po snídani se ale děly věci.. Starší se rychle připravili na odjezd na celodenní výlet a zatímco čekali na ostatní, malí se šli podívat na dva zlatokopy, jak si ve své štole vesele kopou. Už toho měli oba dost, a tak si šli dát svačinu na čerstvý vzduch dál od štoly. V tom se objevil sabotér, který na tuto chvíli čekal a hodil zlatokopům do štoly dynamit.. Zase jim zkazil všechnu práci.. Malí zlatokopové se báli, že sabotéři mají dynamitu moc a že je docela možné, že jejich štolu také zavalí. Jenže bylo jich tak málo, že byli v podstatě bezmocní – vydali se tedy požádat o pomoc trpasličího knížete Václava, který již léta sídlí v hoře Blaník.

Vyluštili šifru, díky které byl Václav ochotný je vyslechnout. Požádali ho o pomoc a on přislíbil.. Tak hodný byl na zlobivé zlatokopy.. Ti se tedy vrátili zpět ke svým štolám, byli zmožení dlouhou cestou, která se jim ale vyplatila.. Čtvrtek byl velkou výzvou. Očekávali příjezd knížete Václava a měli starosti s tím, jak ho dobře pobavit. Skoro celé dopoledne vymýšleli divadelní hry, při kterých mu předvedou svůj herecký talent. Když Václav přijel, jejich hrami rozhodně neopovrhoval, spíš naopak, náramně se bavil.. Dobře naladěn přichystal své vojáky na boj, který se měl odpoledne uskutečnit. Zlatokopové už také byli s pomocí velkých vojáků jistější, a tak se nebáli vniknout do sabotérského doupěte a ukrást těm zkaženým trpaslíkům všechny dynamity. Sabotéry tato velká loupež velice pobouřila, aby tak zlatokopům zničili lucerny a krumpáče, a tak nemohli dál dolovat. Vydali se proto, ti odvážlivci, na noční výpravu do staré, strašidelné štoly, kde byli jen samí trpasličí duchové, aby tam našli, co potřebují.. Bylo to děsivé, potkali hrobníka, oběšence, ducha a smrtku, ale nebáli se a došli až na samý konec štoly, kde je čekalo to, co potřebovali. V pátek trpaslíci utíkali před nebezpečným explozivním metanem.. S pomocí buzol nakonec východ z nebezpečných štol našli ještě před výbuchem.. Hned odpoledne je čekalo něco, co asi ani oni nečekali. Aby si vybojovali mapu (díky které mohli nahlédnout do libovolné pokladnice, aby prozradila své tajemství), museli všemožně běhat a na čas! Byla to hlavně týmová hra, která prozradila, jak jsou týmy sjednocené.. Běhalo se „co noha nohu mine“ i „co noha nohu nemine“, „co noha nohu neopustí,“ „jako jeden muž“ i v pěti lidech „o šesti nohách..“ : -) Myslím, že se bavili jak oni, tak diváci.. V noci z pátku na sobotu přistihla v dolech trpaslíky velmi hustá mlha. Někteří se zcela ztratili, zřejmě odjeli. Kam, to nevíme. Ti zbylí, když se vymotali z dolů, si našli své nové družiny. Dolnaře, Kameníky a Pajzly.. Hned ten den se ještě utkali o nové zlatonosné doly nedaleko krmelce v lese nad táborem. Trpaslíci ale brzy pochopili, že jediná možnost, jak uspět v boji se sabotéry, je táhnout za jeden provaz. Proto si téhož odpoledne zahráli několik přátelských her, které si sami vymysleli. Mezi nejúspěšnější hry se zařadily olympijské hry a 12

hon míčku po potoce. Olympijské hry se skládaly z několika disciplín – střelba ze vzduchovky, běh kolem hangáru a skok do dálky. Následující den, tedy v neděli, se dohrávaly ještě zbývající přátelské zápasy slepých rytířů. Někteří rytíři nedovedli dobře odhadnout vzdálenost soupeře a prohráli vyčerpáním svých třech pokusů na jeho zasažení kopím (ručníkem). Odpoledne si potom trpaslíci zahráli společně s vedoucími – sabotéry a s členy staršího oddílu – Sherwoodskými zbojníky, lesní „koulovací“ hru TURBOfight (čti: turbofajt). Každý, kdo byl zasažen, byl odveden do nejbližší věznice, kde musel strávit nepříjemné 4 minuty, které ho zdržely od získávání dalších skalpů. Nejoblíbenější věznice byla ta ve vysokém lese nad kaňonkem, na tzv. MICROSOFTplatzu (čti: majkrosoftplacu). V pondělí jsme vyrazili na celý den na kolo na výlet. Naším cílem byl zámek Konopiště. Ještě než jsme tam ovšem dojeli, stihlo se Filipovi rozbít kolo natolik, že musel opustit peloton ostatních a vrátit se do Bílkovic. O pár kilometrů později ho následoval David, kterému v kamenitém sjezdu vypověděla službu přední brzda a vyboural se (bohudík si nic nezlomil). Poobědvali jsme v Benešově a vydali se k zámku. Měli sice zavřeno, ale aspoň jsme viděli v místním příkopě živého (spícího :-)) medvěda. Cestou zpět se začala stahovat mračna, která s deštěm naštěstí vydržela až do chvíle, kdy jsme překročili hranice našeho tábora. Úterý a středu věnovali trpaslíci náročnému tréninku všech možných dovedností potřebných v boji se sabotéry. Netušili sice, co bude následovat, ale museli být připraveni na vše. Naučili se lovit :-) a péct kuřecí, stavět odolné přístřešky proti dešti, přenášet drahocennou vodu v ústech na sto yardů a zaměřovat vzdálené objekty. Ve středu večer dostali od kamaráda trpaslíka ze sousedních Býkovic vzkaz, že se sabotéři večer kolem deváté hodiny budou pohybovat na cestě z Takonína, tak by bylo dobré zjistit, co tam budou dělat. A aby byli trpaslíci nenápadní, využili právě své zaměřovací přístroje s úmyslem, že se na „místo činu“ další den vrátí.. Ráno šli trpaslíci prozkoumat, co že se vlastně ten předchozí den na onom místě dělo. Tušili, že sabotéři zde prováděli nějaké nekalosti, ale jistí si být nemohli. Pro větší nenápadnost se vydali ke svým zaměřovačům postupně, a aby nebyli slyšet, domlouvali se pouze předem

smluvenými signály. U zaměřovače tedy vždy jeden člověk signály naváděl ty dva ostatní k místu, kde se minulý večer sabotéři pohybovali. A když už hledači to místo objevili, nestačili se divit. V zemi zela obrovská jáma a v ní byl vzkaz od muže beze jména. Ten, jak uvedl ve svém dopise, dostal od knížete Václava pokyn doručit dopis právě jim. Kníže Václav je prosil o pomoc, neboť jeho poklad mu byl sabotéry ukraden, a trpaslíci byli jediní, kdo mu mohli pomoci.

Muž beze jména však ještě před tím, než došel na místo, viděl sabotéry, jak kradou poklad i kamarádům trpaslíkům, zanechal tedy dopis od Václava na místě, kde sabotéři kopali, zanechal zde také vzkaz od sebe, ve kterém dal na srozuměnou, ať ho trpaslíci následují, neboť on půjde ve stopách sabotérů a bude doufat, že ho trpaslíci časem dostihnou, sabotéry zneškodní a navrátí spravedlnost tam, kam patří.. Všichni nakonec zdárně dopis od Václava a muže beze jména našli, sbalili to nejdůležitější na cestu a vydali se na doporučení muže beze jména hned do obce Libež. Tam je opět čekal vzkaz. Sabotéři stále vytrvale pokračují na východ, ale cesta začíná být už trochu náročnější, tak trpaslíci doufají, že se sabotéři, nesoucí těžký poklad, brzy unaví. Pokračují tedy směrem k vesnici Psáře, kde se od muže beze jména dozví, že sabotéři mění svoji strategii, a aby své pronásledovatele setřásli, jdou teď přímo na sever k vesnici Otryby. Mají prohnaný plán. Cestou je potřeba totiž překonat řeku Sázavu a široko daleko není žádný most. Co teď? Sabotéři si hravě poradí, protože jsou zdatní plavci, ale co trpaslíci? Jedna možnost by tu byla.. V osadě Pelíškův Most už velmi dlouho žije starý převozník. Žije ale na druhé straně řeky a je hluchoněmý. Jeto velký podivín, ale není zlý. Potrpí si však na všemožné ozdůbky a kýčovité 13

předměty. Že je tento převozník jedinou možností na přechod řeky trpaslíky trochu děsí, ale nedá se nic dělat. Do sedmi hodin musí do Pelíškova mostu dorazit, aby převozníka stihli. To, že je hluchoněmý, to trochu kazí trpaslíkům plány. Aby si jich totiž všiml, musí ho kontaktovat dotykem. A aby si jich vůbec začal všímat, musí se mu líbit dar..:) A tak ti nejodvážnější ze všech skupinek musí do vody.. Doplavat na druhou stranu řeky není nic jednoduchého, ale jiné řešení neexistuje.. Převozník převzal dary nakonec od všech skupin a převezl nakonec také všechny. Neobešlo se to ale bez několika pádů batohů i samotných trpaslíků do vody.. Jelikož se už smrákalo a vypadalo to, že co nevidět začne ohromná bouřka, trpaslíci se dali do stavění přístřešků a sušení všeho možného. Ráno po probuzení se vydali opět na cestu..

Muž beze jména jim opět ve svém dopise zanechal vzkaz s radou, aby se za sabotéry přiblížili vlakem. Ušetří tak spoustu času a sil.. Z nedaleké stanice Vranice se trpaslíci svezli až do Českého Šternberka a od hlídače vozíků dostali opět zprávu, že si sabotéři odnesli poklad do svého doupěte, ke kterému vedla pouze jediná cesta, a to z Drahňovic. Doupě, jak se trpaslíci záhy dověděli, bylo opravdu skoro nedostupné. Ke dlouhé štole pod dálnicí se dalo dostat jen přes sabotérské stráže. Trpaslíci s nimi svedli tuhý boj, ze kterého asi po půl hodině vzešli jako vítězové. Projít štolou (rourou s potůčkem!!) pod dálnicí nebylo vůbec jednoduché, ale na konci se skrýval ukradený poklad. Konečně!! Trpaslíci si rozdělili zlato podle toho, jak byli úspěšní v boji a vydali se zpět, už beze strachu, přes Třemošnici a Divišov do tábora.. Po pečlivém zvážení zlata královským zlatníkem a otevření zbylých pokladnic promluvil k trpaslíkům sám kníže Václav. Nejúspěšnější skupinu, Dolnaře, jmenoval hlídači královského pokladu. Další, méně úspěšné skupiny, a to Kameníky a Pajzly, jmenoval zástupci hlídačů. Další den, kdy už byla celotáborová hra dokončena, se klasicky boural tábor. Večer proběhl závěrečný oheň se slavnostním vyhlašováním. Každý trpaslík dostal kromě diplomů i UFOlahev, upomínkový předmět na letošní tábor. Druhý den se zvládlo už jen to, co se nestihlo předchozí den a proběhl už jen přesun na kolech do Prahy. Petra, Jarda, Kuki

Z pohledu Starších Na letošní, v pořádní již šestý, tábor oddílu Starších v Bílkovicích vyrazilo čtrnáct UFOunů. Je to o trochu méně než loni, ale na druhou stranu se jednalo o samé ostřílené, mnoha tábory prověřené členy, kteří již tušili, co se na ně chystá. První zatěžkávací zkouškou byl tradiční přesun do Bílkovic. Na kolech jsme vyrazili z Opatova směrem na jih. Trasa na tábor má asi 58 km, takže se dalo předpokládat, že vše proběhne bez problémů. A taky proběhlo. Cestou jsme ještě přibrali jednoho pasažéra z Myslíče – Šimona – a i s ním jsme v odpoledních hodinách dorazili do tábora. Tam nás čekaly různé táborové, zvláště úklidové práce … ostatně jako každý rok. Druhý den následoval Sherwood. O CTH zatím ani zmínky, zato Sherwood jako celodenní

program :-). Všichni mákli a podařilo se nám natahat tolik klád a naštípat tolik dřeva, že to vydrželo celý tábor a ještě něco zbylo na zátop při zimních akcích. Proč byl ale potom Sherwood vyhlášen v programu i na celý další den? Večer čekalo první překvapení. Jídelna se změnila v kino a pomocí nejmodernější techniky jsme si promítli film o Robinu Hoodovi. Film jsme sice nedokoukali, ale všem už bylo vše jasné … letošní celotáborovka se jmenovala Sherwood, a Robin Hood v ní hrál jednu z hlavních rolí. UFOuni byli rozděleni do tří družin. Robin z Locksley totiž nikdy neexistoval … je to jen legenda. I malé dítě :-) přece ví, že tolik skutků, taškařic a přepadů by jedna, ať už jakkoliv schopná družina, prostě nemohla zvládnout. V lese okolo Nottinghamu totiž žilo 14

loupeživých band mnohem více a všechny se vydávaly za tu pravou a jedinou družinu Robina Hooda. Táborníci byli rozděleni do tří družin: Modré, Zelené a Orandžové :-) a jejich cílem bylo získat za celý tábor co nejvíce Slávy pro svou družinu. Družina s nejvíce body Slávy měla v CTH zvítězit. Body se jako obvykle rozdávaly při večerní hře u plánu v jídelně. Plán letos znázorňoval les Sherwood a okolí města Nottingham, kde sídlil zlý a proradný šerif, zástupce krále Richarda Lví srdce vyrazivšího na křížovou výpravu. Mladší hráli celotáborovku „Trpaslíci a Sabotéři“ a během tábora hráli spoustu her s námi. Nebo my s nimi? No prostě společně :-). Od pondělí ráno již následoval plnohodnotný táborový program. Myslím tím spoustu her, výlety na kole, službičky, hlídky a také rozcvičky. Letošní rozcvičky byly ve znamení hledání zbojníků. Na některé byla vypsána velká odměna, na některé menší, na některé žádná. Za jejich chycení se daly získat slušné peníze. První hrou, kterou jsme hráli spolu s Mladšími, byla „Obrana vsi před Kelty“ v lese nad latrínami. Ves se podařilo ubránit, i když někteří Kelti pronikli dovnitř … Odpoledne jsme vyráběli papírové koule. Při boji s Kelty se jich totiž poměrně dost poztrácelo v lese. Také nám pršelo, takže jsme druhou část odpoledne strávili v jídelně u karetních her. Úterý ovládla hra „Sherwoodská Scrabble“. Na stanovištích byla písmenka, pro která se muselo doběhnout. Z nich se pak skládala slova na klasickém „scrabblím plánu“. Slovo za nejvíc bodů složil, pokud se nemýlím, Vlček a jednalo se o trojnásobný „Zázvor“.

Ve středu nás čekal první celodeňák na kolech. Cílem byl Vojenský historický ústav v Lešanech u Týnce nad Sázavou. Expozice byla poměrně úchvatná a tak rozsáhlá, že hodinka vyhrazená na prohlídku stačila tak akorát na to projít si celý areál. Nejzajímavější částí byla asi simulace bitvy v samostatném hangáru, kde si člověk připadl opravdu jako ve válce. Druhý výlet nás čekal po víkendu v pondělí. Vyrazili jsme na Neštětickou horu západně od Benešova. Kopec nahoru byl dost drsnej a dolu ještě lepší :-). Nahoře jsem se zapsali do návštěvní knihy na vrcholku rozhledny a frčeli zpět. Ve čtvrtek a pátek před víkendem jsem hráli „Nepoměrné poměry“, intelektuální běhací hru v okolí tábora, kterou s přehledem vyhráli Modří, s Mladšími plížečku „Průnik do Nottinghamu“ a strategický „Útok na pevnosti“, kde šlo o to správně rozvrhnout síly a být ve správný čas na tom správném místě. Mladší nedali Starším nic zadarmo a bodově dosáhli téměř stejných hodnot jako družiny zbojníků. Večer čekala zbojníky slepá noční bojovka, kdy byli po matoucí jízdě autem vysazeni se zavázanýma očima u Skauta. Poslední předvíkendovou hrou byl „Bílkovický Turbogolf“ po několika kilometrové trati lesem, polem i po cestě. Na víkend se jako každý rok sjela spousta návštěv. My v sobotu stavěli kus nové dálnice a hráli hru „Přístavy v noci“. Tu s velkým náskokem vyhrál Kuba Koubele. Šlo vlastně o klasické „Přístavy“, ovšem s malou komplikací – v lese v noci nebylo moc vidět a baterky byly zakázány. V neděli se připravovaly divadelní scénky s námětem Robina Hooda, které se posléze točily na video. Odbornou porotou byla oceněna zvláště scénka Orandžových. Odpoledne jsme hráli lesní „Turbofight“, bojovku s koulemi v lese nad táborem a oblíbenou „Svíčkovou“, večerní hru na sfoukávání plamínků. V úterý po výletě připravil Vlček „jízdu zručnosti“, kterou jsme po něm i pojmenovali. Plány nám sice trochu překazil bagr, který rozšiřoval náš potůček, ale podařilo se ho zastavit do doby, než všichni závod objeli. Odpoledne následovalo ringo a fotbálek s návštěvou a po sportu oblíbené špízy na ohni.. Všichni si nakonec, doufáme, dobře pochutnali. Ve středu už všichni netrpělivě čekali puťák. Při hře „Robin a Šerif“ padl dokonce

Odpoledne jsme pak přenášeli oheň z tábora ke Skautu a tam vařili vajíčko na tvrdo a poté hráli Pavučinu – provlékání lidí skrz síť. 15

Robin Hood do zajetí. Král Richard se vracel z vítězného tažení a nečekal vůbec, že na něj zákeřný šerif připravuje léčku. Ani našim zbojníků se nepodařilo krále dostatečně včas varovat. Poslední hrou před putákem byl „FotoScoreLauf“. Vtipem této orientační hry bylo, že na každé kontrole byla pouze fotografie se zakroužkovaným místem někde na obzoru. Až tam čekala hráče odměna. Takže docela náročné a nepředvídatelné. Král Richard padl do léčky a bylo nutno vyrazit mu na pomoc. Byl vězněn neznámo kde, možná dokonce bez jídla a mučen. Puťák začal nočním balením. Protože Modrá družinka během tábora ztratila polovinu členů, na cestu vyrazily pouze dvě skupiny: Zeleno-Modrá a OrandžovoModrá. Z tábora se pak vycházelo okolo třetí hodiny ranní. První kontrolou byl Divišovský rybník. Tam bylo nutno doplavat pro zprávu na bojce se svíčkou uprostřed rybníka. První družina poctivě plavala a vzkaz vyzvedla i pro družinu druhou. Zpráva poslala obě družiny zpět do Divišova, odkud je autobus zavezl do Benešova. Tam zbojníci dokoupili zásoby pečiva a vydali se okolo Konopiště Měsíčním údolím směrem na jih. Kousek od Poříčí nad Sázavou všechny čekalo adrenalinové slaňování v lomu a další dlouhý přesun vlakem až k vesnici Chlístovice. Kus od ní se nachází zřícenina Sion, kde Šerif věznil nebohého krále. Bylo nutno obelstít stráž a krále vysvobodit. To se povedlo Honzíkovi. Protože se schylovalo k pěkné bouřce, rychle jsme po hře postavili přístřešky a to přímo uprostřed zříceniny. Zvládli jsme i ohýnek a pak začal obrovský slejvák. To byl teprve test pro naše bivaky. Některé obstály, některé bohužel ne. Holt chybami se člověk učí …

Ráno se vyráželo opět na vlak do zastávky Bahno. Chybička se vloudila a zbojníci zapomněli vystoupit tam kde měli. I přesto byli dvakrát přepadeni šerifovými stoupenci, bohužel se pokaždé ubránili :-). Čekal je i závod na Sázavě na Pálavách

Předposlední kontrola byla lanová lávka přes řeku. Ta nebyla moc vyplá a když šel člověk dostatečně dlouho, došel až na dno řeky :-). Přesto se líbila … především těm na břehu. Do tábora dorazili všichni až v pátek za tmy. Za absolvování náročné expedice z dílny Toma a Hřiba jim náleží všechna čest! Sobota se nesla ve znamení bourání tábora. Večer u slavnostního ohně jsme vyhodnotili celotáborovku. Po zásluze vyhráli Zelení, poslední skončili Růžoví :-). Všichni dostali balíček se sladkým překvapením, diplom a hlavně novou luxusní cyklistickou UFOláhev, nový propagační oddílový předmět ze série UFOdesign. V neděli jsem jen dokončili co se nestihlo v sobotu a přes Mnichovice jsme i s oddílem Mladších dorazili na kolech do Prahy. Doufáme, že se letošní tábor líbil! KUKI

Mladší UFOuni: Šimon Hřebecký, David Chudek, Tomáš Jirsa, Adam Kašpar, Martin Kostohryz, Jakub Kučera, Jonáš Kučera, Tomáš Šimůnek, Filip Šmídek, Matěj Šmídek. Starší UFOuni: Císař Vojta, Fatka Davča, Havlena Jirka, Janda Michal, Kostohryz Honzík, Koubele Jakub, Krejčík Dominik, Kršňák Adam, Mareš Filip, Severyn Honza, Šenk Filip, Šenk Ondra, Ulrych Dan, Vlk Martin. Vedoucí: Tomáš a Blanka Ledvinkovi, Petra Franková, Petr Kuki Kukačka, Jarda Hejný, Petr PeterS Severyn, Michal Frank a Jirka KUKI Kukačka. UFOUN - Zpravodaj členů Cykloturistického oddílu UFO - 213. PS, číslo 6. Vyšlo v září 2007 v nákladu 40 výtisků. Redakčně upravil Petr Kukačka, e-mail: [email protected]. Internetové stránky oddílu: www.oddilufo.estranky.cz, e-mail oddílu: [email protected]. 16