Předvolební posezení s neziskovými organizacemi

Předvolební posezení s neziskovými organizacemi Datum a čas konání: pondělí 11. října 2010 od 18:00 Místo konání: Café Práh, Ve Vaňkovce 1, Brno Kandidáti: Ing. Robert Kotzian (ODS), MUDr. Daniel Rychnovský (KDÚ-ČSL), JUDr. Helena Sýkorová (KSČM), Ing. Jana Drápalová (SZ), Lubor Pospíchal (SPOZ), Bc. Roman Onderka MBA (ČSSD) Moderátor: Jaromír Hron (ANNO JMK) Účast: 33 zástupců NNO Program: 1) Hron: Zahájení, úvodní slovo, představení hostů 2) Odpovědi kandidátů na předem zadané dotazy:

a) Jak vnímáte problém nerovnoprávného postavení NNO a příspěvkových organizací a jak ho chcete řešit? Kotzian: Toto nerovnoprávné postavení je obtížné srovnávat, protože jsou to dva jiné druhy organizací, příspěvkovou organizaci si město zřizuje v podstatě jako svoji organizační složku a financuje ji odpovídajícím způsobem, NNO vznikají na základě dobrovolnosti a dobrovolné snahy řešit nějaký společenský problém. Myslím, že v řadě případů se nepotkávají, konkurence tam není, ale věřím, že v celé řadě případů může docházet k setkávání oblastí, dá se o tom debatovat tak, aby to bylo ku prospěchu věci.

Hron: Já bych chtěl jen říct, že ten problém neziskovky opravdu pálí, a to jak v oblasti sociální, tak na příklad v oblasti dětí a mládeže, tělovýchovy a sportu (amatérské, nikoli profesionální)

Rychnovský: Rozdíl vidím zcela zásadní, příspěvkové organizace podporuje město a mají jistotu, že přežijí. V tom je zásadní rozdíl. NNO nemají jistotu žádnou, kolikrát poskytují stejné služby a někdy i kvalitnější. Zatím se nám nepodařilo se v této oblasti posunout, protože neumíme měřit kvalitu práce. Aby NNO přežily, musí mít vyšší efektivitu, umí hospodařit s penězi, do budoucna bude třeba udělat srovnání. V čem vidím naši úlohu – chci dlouhodobé financování NNO na tři až pět let. Když se tento finanční rámec nastaví, jak je to na kraji, je zde větší stabilita a větší jistota, tím pádem i větší homeostáza nabídky služeb.

Sídlo: Ve Vaňkovce 1 602 00 Brno

Kontaktní adresa: Kounicova 3 tel.: + 420 541 215 533 fax: + 420 541 215 533

Bankovní spojení: eBanka, a.s. č.ú.:2296793001/5500 IČO: 67007317

Hron: Tady pouze k tomu tématu víceletého financování, sice na to není samostatná otázka, ale v naší Asociaci je to nejdůležitější téma na nejbližší rok a půl. A to nejen v oblasti sociální ale i pro ostatní druhy organizací, které se zabývají dlouhodobějšími a perspektivnějšími aktivitami .

Sýkorová: Rozdíl je zde dán legislativně, co se týče i způsobu jejich vzniku a financování. I na kraji se osvědčilo víceleté financování, náš volební program je zaměřen na podporu NNO, protože NNO plní celou řadu funkcí, realizují činnosti, které město ani kraj není schopen pokrýt (volnočasové aktivity, sociální péče, sport, vytváření životní prostředí, ...). V programu máme podporu dotační. Nebráníme se, aby podpora byla zaměřena na víceleté financování. Takto mohou organizace více plánovat a vytvářet lepší projekty.

Hron: Jen bych chtěl poznamenat, že z tohoto jednání bude pořízen zápis, který vám bude zaslán k verifikaci, a poté vyvěšen na webových stránkách ANNO JMK.

Onderka: Vaše otázka je trochu zavádějící. Rovnoprávnost před zákonem je jasná. Rovnoprávnost s ohledem na financování jasná není – proto říkám, že je otázka zavádějící. Město má povinnost ze zákona financovat příspěvkové organizace. Tomu se prostě nevyhneme a to je tvrdý fakt. Otázka zněla, jak vyrovnat finanční propad s ohledem jednotlivých subjektů. První věcí je větší dohled nad příspěvkovými organizacemi. Není tajemství, že NNO hospodaří daleko lépe než některé příspěvkové organizace. Co se týče toho, jakým způsobem město může pomáhat – vyrovnali jsme deficit, který město mělo ve smluvním vztahu k NNO, tzn. smlouva o partnerství mezi statutárním městem Brnem a ANNO JMK, smlouva jasně definuje grantové možnosti včetně grantové politiky města Brna, dále je to otázka materiální pomoci v jednotlivých spektrech; bezbariéry pro vozíčkáře, chráněné bydlení, atd. což nikdy nebývá za tržní hodnotu a je to řešeno specificky, protože je to záležitost týkající se organizace, která do Brna přináší peníze. Protože vy díky tomu, že jste vícezdrojově financováni, tak přinášíte do města další peníze. Potom se i lépe prosazují finanční částky z rozpočtu města Brna a zde musím říci, že i když jsme snížili tuto částku, tak jsme ji snížili tak, aby se to ustálo a abychom neudělali deficit ve službách. Celá tato záležitost Je běh na dlouhou trať. Důležité je si uvědomit, že NNO jsou to organizace, které i peníze přinášejí.

Hron: Chtěl bych jen objasnit, proč jsme nastolili tu otázku, co se týče NNO a příspěvkových organizací. Na kraji se s námi dlouhou dobu nebavili, teprve teď se tam situace trochu standardizuje a často jsme se setkávali s tím, že nám řekli, že příspěvSídlo: Ve Vaňkovce 1 602 00 Brno



kové organizace jsou jejich a my jsme cizí. Jak můžeme být cizí? To je to, co my nechceme. Jde o to, kdo se lépe stará a ty svěřené hřivny. A tam je právě ten problém, o kterém si myslíme, že můžeme přispět svými radami, informacemi a postřehy k tomu, aby se tato situace narovnala rychleji než za čtyři roky.

Drápalová: Já sama jsem v neziskovém sektoru vyrostla a myslím si, že hledání úplné rovnoprávnosti není náš cíl. Každá z uvedených typů organizace má jiný cíl a nemělo by se to zaměňovat. Příspěvkové organizace dostávají na pokrytí téměř všeho, NNO získávají z grantů – mohou si vyhledávat náplň své činnosti sami, vyhledává nové problémy – důležité, že příspěvkové organizace jsou na městu závislé nejen finančně, ale i náplní činnosti. Jak financovat, abyste neztratili nezávislost. Město by mělo jednat s NNO jako s partnerem. Velmi důležité je víceleté financování. NNO udržuje v Brně i pracovní sílu. NNO jako partner města měl podporu a byl jako rovnoprávný partner.

Hron: Mám takový dojem, že NNO zaměstnávají 3,5 % lidí. Ono se to nezná, ale není to málo. Teď mi paní Drápalová nahrála, jak mluvila o tom, že neziskovky vyhledají problém, pak přijde město a řekne, že si na to pořídí neziskovku. Drápalová: To určitě ne.

Hron: Tam by to určitě chtělo nějakou diskuzi. Teď půjdeme raději dál.

Pospíchal: Všichni předřečníci mají určitě pravdu, NNO to mají daleko náročnější s financováním, chceme s nimi vést dialog, záleží na projektech. Podporujeme např. amatérský sport. Postavení příspěvkových organizací a NNO – všichni přede mnou to řekli krásně, všechno mi vyplýtvali, nemám co dodat.

b) Bude vaše strana ochotna podpořit jmenování zástupců NNO do komisí Rady SMB? Hron: Já bych chtěl tu otázku nejprve trochu uvést. Protože řada z vás netuší, že Asociace dlouhodobě vyvíjí určité aktivity vůči státní správě a samosprávě, tak před jedenácti lety, když jsme uzavřeli první dohodu se statutárním městem Brnem o provozu informačního a poradenského centra brněnského regionu, tak od té doby se snažíme komunikovat s představiteli samosprávy na úrovni statutárního města a řekl bych, že podpisem smlouvy se podařilo partnerství, které NNO a politici vytvořili, se dostává Sídlo: Ve Vaňkovce 1 602 00 Brno



na kvalitativně vyšší stupeň. Uzavřela se smlouva o spolupráci, která definuje body, které my si myslíme, že můžeme nabídnout státní správě a samosprávě, např. různé informace, postřehy rady. Snažíme se, aby naše spolupráce byla těsnější, aby to nebylo jen jednou za čtyři roky, kdy se tady sejdeme. Teď jsme tedy tak daleko, že existuje smlouva o spolupráci, my z našich řad vybereme kandidáty, které nabídneme městu do některých komisí rady.

Pospíchal: Vážím si vaší práce, pracujete v Brně pro naše občany, chceme, aby se občané měli co nejlépe, podpoříme vás a budeme stát za vámi.

Drápalová: Něco o této problematice vím, byla jsem u zrodu BANNO. Vždy, když jsme žádali o zastoupení v komisích, nám bylo řečeno, že může být zástupce v dané komisy jen jeden, NNO je mnoho a je problematické vybrat jednoho kompetentního zástupce, NNO se tedy musí nějak domluvit a někoho delegovat. A to byl jeden z důvodů, proč vzniklo BANNO. Za ta léta se to posunulo. My jsme jako zelení před čtyřmi lety navrhli, aby NNO měli v komisích své zástupce, ale neuspěli jsme, protože to má spoustu technických a jiných problémů. Nicméně, komise rady nejsou jediné orgány, které město zřizuje, jsou poradní orgány nebo pracovní skupiny. Pokud se do rady města dostaneme, chceme to opět navrhnout a doufáme, že se nám to letos podaří prosadit.

Onderka: Nemám s tím žádný problém tento návrh podpořit, ale je to o ničem, jeden člověk nic nezmění. Upozorňuji, že jednání komise jsou neveřejné. Podle mého názoru, pokud chcete být u toho, tak byste měli usilovat o zásadní věc, a to usilovat o to, aby byli v jednotlivých komisích relevantní zástupci města. Jestli rozumím dobře tomu, o co usilujete, tak je to přenos informací. Z tohoto pohledu vnímám toto jako důležitější než účast v komisích města Brna.

Hron: Např. na krajské úrovni máme čtyři zástupce v komisích a oni nám říkají, aspoň tam někdo bude něco dělat – tak já nevím, jestli ten rozdíl mezi krajem a městem je tak velký? Ondreka: Je.

Sýkorová: Mám osobní zkušenost, jak fungují komise JMK, rozhodně bych to nepodceňovala, naopak si myslím, že zástupci NNO jsou v komisy platnými členy. Informace jsou oboustranně prospěšné, získávají se informace, jaké existují problémy, co Sídlo: Ve Vaňkovce 1 602 00 Brno



NNO potřebují, jaké mají záměry atd. Nepodceňovala bych to a viděla bych to jako účelnou a rozumnou záležitost, takže naše strana, pokud bude mít tu možnost, bude tento návrh nejen podporovat, ale i iniciovat. Účast v pracovních skupinách a poradních orgánech je také účelná – i zde dochází k výměně informací.

Rychnovský: Jsem podobného názoru. Byl jsem jako nezastupitel v krajské zdravotní komisy a měl jsem hlasovací právo a mohl jsem ovlivňovat dění v oblasti zdravotnictví a nebylo to na škodu. Je zde mýtus, že v komisích mohou být pouze zastupitelé – tento mýtus bych rád odstranil. Když se podíváte na projednávání věcí v samosprávě, není příliš času věci detailně prodiskutovat. Komise reflektuje krystalizování názorů, jsem pro, ať tam NNO jsou – když tam díky Asociaci bude jeden delegát, tak jsem pro a klidně bych mu dal i hlasovací právo.

Kotzian: Musíme si uvědomit, že komise jsou sestavovány volenými zástupci, složení komisí je tedy politickým rozhodnutím – bude záviset na tom, jak se utvoří zastupitelstvo. V principu se nebráním, aby byli zástupci NNO v komisích, ale souhlasím s panem primátorem. Nechci, abychom to vnímali tak silně, jak to vypadá. Záleží jaké komise a jaká část NNO bude mít zájem vyslat svého zástupce. Jsou totiž také organizace, které věnují velkou část své činnosti negaci městských projektů – obávám se, že nebude vůle přibrat tento typ zástupců.

Hron: Zastupitelé se mohou dohodnout, koho vezmou a koho ne. Výbor rozhoduje – snažíme se vybrat kvalifikované zástupce, kteří mají určitou zkušenost při jednání s politiky. Když jsme se poprvé před šesti lety snažili navázat tento typ spolupráce, tak za námi ti politici chodili a říkali, no jo, to vy jste ti, co se tam uvazují na ten Temelín – ale my děláme i jiné věci. Tímto uzavírám diskuzi nad druhým bodem.

3) Diskuze: Blanka Veškrnová, sdružení Práh – Je tady spousta zástupců poskytovatelů sociálních služeb, je vytvořený druhý komunitní plán – velké téma mnoha cílových skupin je sociální bydlení. Mě zajímá, jakým způsobem, pokud budete primátorem nebo primátorkou, to budete řešit a jak se to za čtyři roky projeví? Kotzian: To, jak vypadá sociální bydlení dnes, tak já si ho nepředstavuji. Projekt sociálních bytů je v dlouhodobé perspektivě nefunkční, demotivující. Nedokážu si představit vzorek obyvatel, který se do těch bytů bude dostávat. Podle mého názoru je lepší




je pomáhat trhu s byty. Pokud někdo nedokáže dosáhnout na byt, tak to je úkol pro státní sociální podporu, nikoli primárně pro město.

Rychnovský: Sít sociálního bydlení je potřebná, byť to není tržní mechanismus. V dnešní době potřebujete dům na půl cesty, potom i dům na tři čtvrtě cesty, a nakonec dům na cestě – to je podle mě úloha sociálních bytů – otázka, kolik jich je skutečně zapotřebí, podle mě dost. Je třeba ty lidi někam dostat dál, k tomu by měly sloužit sociální byty, vytipovat sociální byty, které budou regulované nájemným – na určitou dobu, ne napořád. Myslím, že systém je dobrý, mělo by město tuto funkci plnit, podobně jako startovací byty pro mladé rodiny.

Sýkorová: Já se domnívám, že sociální bydlení je věcí města, že město má hrát aktivní roli v politice bydlení a nelze tuto otázku zredukovat pouze na trh s byty, město by mělo mít fond sociálních bytů, který by umožňoval důstojné bydlení pro lidi s nižšími příjmy a který bude sloužit i sociálně slabým a handicapovaným. Nemělo by se jít pouze cestou vyčlenění, město by mělo být v této roli aktivní a mělo by sociální byty zřizovat a rozhodovat o jejich přidělování. Podle mě by se prostředky na to našly, když vidím, jak některé městské části žádají zastupitelstvo o souhlas s využitím nájemného z obecních bytů pro úplně jiné účely, než je oblast obecního bytového fondu, tak se mi zdá, že prostředky k vybudování této sféry našli i k jeho rozvoji a město by v tomto mělo být aktivní Onderka: Sociální bydlení je otázka města, ne městských částí. Otázka finanční, lidé, kteří mají málo peněz, pro ty je projekt startovacích bytů. Otázka krizového řízení – tzv. buňkové bydlení (oficiální název free kontejner), což je krizové řízení pro oblasti, kde potřebujeme ve velice krátké době za poměrně malé peníze řešit otázku, aby sociálně slabí neskončili pod mostem nebo otázka chráněného bydlení. Další rovinou jsou nemovitosti, pro které dnes už jsou nastavená pravidla – je to otázka, aby v bytech bydleli opravdu sociálně slabí. Přebudování některých nemovitostí jako je například Juventus v Kohoutovicích, tam si dokážu představit, že by to mohlo jít pomocí vícezdrojového financování – to je ta podnikatelská sféra. Ve finále určitě domy s pečovatelskou službou – město stárne takovým tempem, až se nám to nikomu nezdá, ale jsme jedno z nejvíce stárnoucích měst v republice. Kde na to vzít peníze? Peníze z prodeje bytového fondu.

Drápalová: Kromě pana Kotziana jsme se všichni shodli, že město má řešit sociální bydlení a nemůže nechat tuto úlohu na státu. Následky neřešení tohoto problému bychom zažívali na vlastní kůži nejvíce tady, nikoli v parlamentu. Myslím, že všechny Sídlo: Ve Vaňkovce 1 602 00 Brno



úrovně je třeba vyváženě řešit, ať už je to ať už jsou to ponechání si určitého procenta obecního bytového fondu majetku města – a nemyslím si, že by to MČ neměly vůbec řešit, protože jsou takové skupiny jako senioři nebo mladé rodiny, což by mohlo být řešeno bytovým fondem z úrovní MČ a MČ by měli zvažovat, jestli využívat na maximum zvyšování nájemného. Druhá věc je speciální bydlení určené pro zvláštní skupiny – z úrovně města, azylové bydlení – nemůžeme před tím zavírat oči, není možné řešit na úkor jedné MČ problémy druhé. V některých případech se to podaří, je mnoho případů, kdy se to nepodaří, je třeba záchytná síť, abychom nemuseli mít rodiny na ulici nebo zbytečně odebírat děti do dětských domovů.

Pospíchal: Sociální bydlení samozřejmě ano. Chceme, aby byty byly rozdělovány tak, aby jo dostávali opravdu lidé, kteří to potřebují s těmi nejnižšími příjmy, ale nesmí ho devastovat. Co se týče startovacích bytů, souhlasím s panem primátorem, město nám stárne, musíme podpořit mladé rodiny, startovací byty určitě podpoříme taky, také plánujeme podpořit výstavbu domovů seniorů. Po vzoru Vídně bychom chtěli vytvořit mateřské školky kombinované s domy seniorů. V dostatečné míře se musí uplatnit tržní hospodářství, abychom nenarušovali ekonomiku. Je důležité, aby měli příležitost i podnikatelé.

Kotzian: Já bych k tomu chtěl ještě dodat, díky tomu, že jsem mluvil první a právě proto jsem se ptal, jaké sociální bydlení, na čemž podle mě dost záleží a je důležité si definovat, pro koho má to sociální bydlení být – nelze zapomínat na to, že tím, že existuje tržní bydlení, tak je umožněno celé řadě skupin obyvatel, které by jinak žili závisle na přidělování bytu z obecního vlastnictví. Tržní prostředí funguje a díky tomu se vyplácí stavět nové byty a k bydlení se dostává větší množství lidí. Samozřejmě existují skupiny obyvatel, které je potřeba specificky řešit, o tom já se s nikým nepřu. Navíc jako ODS rozlišujeme bytový fond dostavěný roku 1989 a po bytový fond, který město staví po roce 1989. Diskuze by musela být mnohovrstevnatá, má odpověď není generální, tzn. ne trh na všechno, ale rozhodně si myslím, že odejme břemeno městu přirozeným způsobem. To, co trh je schopen řešit, to by řešit měl. Má negace byla vůči tomu, jakým způsobem je to řešeno teď.

Kotzian odchází

Jana Kučerová, Jihomoravská rada dětí a mládeže: Ráda bych se zeptala v souvislosti s nadcházejícím rokem dobrovolnictví na otázku týkající se organizací pracujícími s dětmi a mládeží, zaprvé jaké vidíte největší výzvy v této oblasti do dalšího období, a zadruhé – jako JMRDM chceme založit krajský parlament dětí a mládeže, nějaSídlo: Ve Vaňkovce 1 602 00 Brno



kou dobu už funguje městský parlament dětí a mládeže – chtěla jsem se zeptat nakolik s nimi spolupracujete nebo budete spolupracovat v budoucnu?

Pospíchal: Na děti se musíme také hodně zaměřit, musíme podporovat děti, aby se rodili další děti a motivovat rodiče, aby měli další děti. Dialog na této úrovni chceme určitě vést.

Drápalová: Město Brno ve svých grantových programech na organizace pracující s dětmi a mládeží nezapomíná, každý rok je grantová podpora, byť je malá, co se týče parlamentů – význam v tom, že mládež se aktivně učí poznávat mechanismy, které ve městě fungují, je to oboustranná vazba, musíme vnímat pohled mladých lidí. Vítám to a zpětnou vazbu budeme brát vážně.

Onderka:Zachování procentuální finanční podpory v rámci rozpočtu města Brna – zaprvé je důležité, aby tato činnost nepoklesla. Důležité jako zrcadlo, také nám šetří peníze, protože slouží i jako boj s drogami, boj s kriminalitou atd. Je důležité vědět, co mi investované peníze přinesou, je nutné se na to dívat jako hospodář. Druhá věc, dětský parlament ano, ale já jim nebudu dávat činnost, ale oni budou přicházet s výzvami, my řekneme ano a do jaké míry se na tom budeme podílet. Také by nemělo docházet k ovlivňování. Poskytneme jim pomoc, ale zmanagerování si musí domluvit oni sami. Dva nebo tři měsíce před volbami jsem se s dětským parlamentem nebavil, nechtěl jsem, aby to bylo bráno jako politikum, protože se mi tato aktivita líbí a jsem rád, že jde kraj v našich šlépějích.

Sýkorová: Doufám, že se podaří zachovat objem prostředků, činnost udržet a rozvinout. Tato činnost má z hlediska prevence velký význam, vnímám ji jako velice prospěšnou, mladí lidé se tak zajímají o věci veřejné a seznamují se s fungováním veřejné a státní správy. Tato vazba by měla fungovat a přidávám se k panu primátorovi, výzvy by měly jít především od mladých lidí, aby nedocházelo k mentorování ze strany samosprávy.

Rychnovský: Dobrovolnická činnost je základ občanské společnosti. Jsem šťastný, že jsou dobrovolníci – dokáží dělat divy, mají úplně jinou motivaci, nejsou to pracující – podpora velká, když jsem dal skautům polozbořenou boudu, udělali z ní plně fungující dům. Kdyby nebylo dobrovolníků, nebudou streetworkeři, lidé, kteří se starají o bezprizorní teenagery. Co se týče peněz, ty by měly být stále stejné. Sídlo: Ve Vaňkovce 1 602 00 Brno



Onderka: Upozorňuje na legislativní problém s dobrovolníky – dobrovolník nemůže přebrat odpovědnost. Hron: Problém dobrovolnictví je problém i v NNO, není jednoduché sladit veškeré formy dobrovolnictví a dát je do jednoho zákona.

Milínková Český svaz žen: Mám pouze technickou připomínku k té druhé povinné otázce. Líbí se mi ten posun za těch deset let, protože jsou tady pamětníci, kteří ví, že místní politici říkali, že neziskový sektor jsou ti nešikovní, kteří neumí vytvořit zisk, já slyším z vašich úst už daleko jiný pohled na NNO a polemizovala bych nad tím, jaký je rozdíl, jestli člověk je v komisy a má, jak říkal doktor Rychnovský, hlasovací právo, a nebo jestli se účastní veřejného života města, řekla bych v diskusních kroužcích zvaných komunitní plánování. Vím, o čem mluvím, protože mám na starosti pracovní skupinu seniorů v komunitním plánování. A pokud nemůžeme prosadit něco v komisích, tak to prostě nedotáhneme dál – to byla jen poznámka.

Onderka: Jen krátkou reakci -je to jeden hlas mezi komisí od sedmi do dvanácti politiků. Politik, který má daný resort na starosti, v tomto případě náměstek, popř. předseda komise, když vy ho dostanete do náležitostí, co se týče komunitního plánování a dalších věcí, a on tam bude chodit, bude to mít dalekosáhlejší dopad.

Martin Žluna, Územní sdružení českého zahrádkářského svazu: Jaký je váš postoj k zahrádkářským osadám v Brně, jelikož zadání územního plánu říká, že má být zrušeno 80% zahrádkářských kolonií v Brně. Podotýkám, že zahrádkářské osady nejsou příjemci rozpočtu, naopak do něj přispívají a navíc udržují krajinu ve městě Brně.

Rychnovský: Je to aktivita, která je potřebná především pro lidi, kteří bydlí v bytech. Územní plán hotový není a je třeba o tom diskutovat. Je to problematické, lidé tam mají zahrady a chaty, a pokud by se měli přesidlovat, tak to stojí peníze.

Sýkorová: Mám k zahrádkářům poctivý vztah a považuji je za tvůrce krajiny. Vložili do krajiny spoustu práce, aby vybudovali, to co vybudovali. Pokud by měly některé zahrádkářské osady ustoupit, tak jen v případě, že zahrádkáři dostanou adekvátní za-




hrádkářské plochy. Je to činnost, která má dlouholetou tradici a doufám, že tato tradice bude pokračovat.

Onderka: Jakýkoli primátor, až se bude projednávat územní plán, tam kde to bude třeba pro rozvoj města, tak osady padnou. Generačně zahrádkářské osady stejně nefungují, vyměňují se majitelé. Co se týče zahrádkářských kolonií, kde budou osady nedotčeny, např. Bystr, protože je to blízko lesů. Tam, kde bude potřeba obchvat nebo něco jiného, budou vyplaceni nebo nahrazena plocha.

Drápalová: Územní plán je úkol pro urbanisty, různé varianty, menší rozsah, poměrně hodně lokalit se ukáže jako nezastavitelných, nepůjde napojit doprava apod. Je třeba s tím počítat, že projednávání územního plánu je teprve před námi a je to veřejný proces. Nebudeme pro takový rozvoj, který by město dovedl do neřešitelných dopravních problémů.

Pospíchal: My se budeme snažit určitě vést dialog se zahrádkáři. Rozvoj města je pro nás na prvním místě, ale je potřeba najít vhodnou lokalitu pro ně a maximálně se snažit, aby byla spokojenost na obou stranách a snažit se o dialog.

Hron: Končím diskuzi a zvu vás na neformální setkání u vína.

Zapsala: Gabriela Boková, ANNO JMK Ověřil: Jaromír Hron, předseda ANNO JMK




Předvolební posezení s neziskovými organizacemi

Recommend Documents