SBORNÍK KONFERENCE I. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE
„Vzájemná spolupráce mezi službami a organizacemi setkávajícími se s drogovým fenoménem.“
I.E.S. - Institut vzdělávání v oblasti drogových závislostí – je součástí Sdružení Podané ruce. Od roku 2000, kdy centrum vzniklo, byla vytvořena široká nabídka služeb v oblasti vzdělávání a poskytování informací souvisejících s problematikou drogové závislosti, poradenství, managementu, supervize, pořádání konferencí atd. Hlavní náplň práce institutu tvoří informační, koordinační, poradenská, školící a zprostředkovatelská činnost. Centrum dlouhodobě spolupracuje se zahraničními partnerskými organizacemi (Cranstoun Drug Services, John Moors University, Centro Italiano di Solitera, Belvárosi Tanoda, atd.) a participuje na řadě nadnárodních programech. Dosud prošlo kurzy a výcviky I.E.S. přes 850 frekventantů.
Čestné předsednictvo: Paddy Costall, Cranstoun Drug Services, Londýn, Velká Británie Mgr. Václav Macek, Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, Praha Mgr. Lenka Možná, Jihomoravský kraj, Brno MUDr. Viktor Mravčík, Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, Praha Dr. Russell Newcombe, John Moores University, Liverpool, Velká Británie MUDr. Petr Popov, Psychiatrická klinika protialkoholní oddělení FN2, Praha Steve Rossell, Cransoun Drug Services, Londýn, Velká Británie Mgr. Jindřich Vobořil, Sdružení Podané ruce, Brno
Organizační tým: Martin Škoviera Věra Škovierová
Tlumočení:
Hana Vítová
Mgr. Jana Nováčková
Mgr. Lenka Malá
PhDr. Martina Zd. Svobodová
Ing. Radovan Voříšek Jana Jelenová
Překlad:
Tomáš Hromek
Hana Vítová
Martina Blahutová Vítězslava Sekaninová
Foto:
Kristýna Marková
Jan Dukovský
Martin Hromjak
Martin Škoviera
Informace a organizační servis: I.E.S. – Sdružení Podané ruce Hapalova 22 621 00 Brno-Řečkovice tel.: 541 225 188, 777 916 259 fax: 541 227 704 E-mail:
[email protected] www.podaneruce.cz
Obsah
Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
Příspěvky Substituční léčba pro amfetamínové uživatele ve Velké Británii – shrnující zpráva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Dr.Russell NEWCOMBE Supervize – zlepšení práce týmu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 PhDr. Jiří LIBRA Komorbidita(dual diagnosis) u závislostí na psychoaktivních návykových látkách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 MUDr.Jiří POKORA Drogy a těhotenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 MUDr. Blanka Vavřinková, CSc Drogy na taneční scéně. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Pavel Kubů, MUDr Extáze – mechanismus účinku, rizika. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Tomáš Páleníček, MUDr Může hygienická služba posloužit nízkoprahovým centrům? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 MUDr. Miroslava Zavřelová, KHS Brno, PhDr. Zdena Žídková, ZÚ Brno, MUDr. Zdeněk Kachlík, KHS Brno Probační a mediační služba ČR. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Mgr. Radek Gajdoš Trestně právní alternativy v perspektivě práce s drogově závislými . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Mgr. Hana Gajdošíková, Mgr.Pavlína Müllerová Spolupráce školských zařízení s mimoškolními centry prevence aneb Prevence zvenčí a zevnitř . . . . . . . . . . . 12 Ing.Radovan Voříšek, MUDr.Lenka Skácelová Nový alternativní edukativně-terapeutický přístup – Divadlo a terapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Mgr. Jan Veselý Význam dramaterapie při léčbě v Terapeutické komunitě Podcestný Mlýn a její vliv na klienty při preventivních programech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Ing. Jan Bartošek Nezaměstnanost a zneužívání návykových látek. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Doc. PhDr. Božena Buchtová, CSc., MUDr. Petr Kachlík Romové a drogy aneb projekt terapeutické komunity Husův domov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Mgr.Jan Votava Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (NZDM) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Ing. Aleš Herzog Drogová problematika u dětí školního věku aneb práce v Domově Agapé. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Mgr. Petr Fabián, Mgr. Renáta Hoffmannová Drogové služby ve vězení – spolupráce NNO a Vězeňské služby ČR. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Bc. Olga Škvařilová Církev a drogy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Mgr.Jaromír Smejkal Fotografická příloha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Informace o Sdružení Podané ruce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
4
Vážení přátelé a kolegové,
Je nám velkým potěšením vydat sborník I. Mezinárodní konference na téma Komunitní spolupráce v ČR, jež se uskutečnila ve dnech 24.-26.června 2003 v Brně - Spořitelní akademii. Konference byla pořádána Sdružením Podané ruce ve spolupráci s britským partnerem Cranstoun Drug Services a Asociací nestátních organizací, pod záštitou Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Konference se zúčastnilo mnoho významných lektorů a hostů. Ze zahraničních zástupců se jednalo o Steve Rossella, generálního ředitele, a Paddyho Costalla, ředitele služeb - z organizace Cranstoun Drug Services, působící na poli drogové problematiky přes 30let. Rovněž přednášel Dr. Russell Newcombe, vedoucí katedry pro závislosti z Liverpool John Moores University. Za sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky vystoupili Mgr. Václav Macek a Mgr. Vladimír Sklenář, za Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti MUDr. Viktor Mravčík. Rovněž se účastnila krajská protidrogová koordinátorka JMK Mgr. Lenka Možná. Bohatý program zahrnoval přednášky, panelovou diskusi a workshopy, zaměřené na téma vzájemné spolupráce mezi jednotlivými složkami společnosti setkávajícími se s drogovou problematikou. Celkem bylo zaregistrováno 130 účastníků, čímž se podařilo vytvořit příjemnou komorní atmosféru 1.ročníku takovéto mezinárodní akce. Rádi bychom uspořádali II. ročník konference v průběhu roku 2004, proto Vás již nyní všechny upřímně zveme a přejeme příjemný zbytek roku 2003.
Kolektiv I.E.S. – Sdružení Podané ruce
5
Substituční léčba pro amfetamínové uživatele ve Velké Británii : shrnující zpráva Dr. Russell NEWCOMBE, Senior Lecturer/Researcher School of Psychology, Liverpool John Moores University Liverpool, England
Abstrakt : Tato práce shrnuje dosavadní informace týkající se efektivity substituční léčby amfetaminových uživatelů ve Velké Británii. Amfetaminy jsou jedny ze čtyř nejpopulárnějších drog užívaných ve Velké Británii (společně s cannabis, kokainem, extází). Průzkumy vypovídají, že drogy byly užity každým 9. dospělým a 1 z 20 mladých lidí potvrzuje užití za poslední rok. Dva národní průzkumy potvrzují, že rovněž stoupl počet drogových organizací a praktických lékařů předepisujících 6 amfetaminy uživatelům nezákonných amfetaminů („speed“). V polovině 90. let bylo zapojeno přes 100 ošetřujících specialistů a 400 lékáren do poskytování amfetaminů zhruba 1000 uživatelům „speedu.“ Většina z nich se nacházela ve 3 zdravotnických regionech Anglie a Walesu. Klasický lékařský předpis obsahuje dávku 30-60mg dexamfetaminových tablet či tekutiny, která je vydávaná týdně na předpis domů. Zhruba polovina programů byla časově limitována, zbylé nikoliv. Rovněž „speedoví“ uživatelé ze severozápadu Anglie byli středem zájmu dlouhodobých průzkumů zahrnujících studii 16 severozápadních zdravotnických středisek, jež jsou zapojeny do substituční léčby uživatelů amfetaminů. Tato studie potvrdila, že u uživatelů „speedu“, kterým byl předepisován dexamfetamin, došlo ke snížení riskantního drogového chování a relapsů. Mimo těchto 3 národních studií byly poskytnuty počáteční záznamy o druhu a efektivitě substituční léčby pro amfetaminové uživatele 13 lokálními projekty. Přestože tento průzkum je omezený a plošně nerovnoměrný, potvrzuje souhlasnou evidenci efektivity amfetaminové léčby v několika oblastech harm reduction: např. navázání a udržení kontaktu s uživateli „speedu“, poskytnutí rozličných služeb, změna problematického chování (nezákonné užívání drog, nechráněný pohlavní styk a kriminální aktivity) a snižování škodlivých dopadů (HIV, psychózy, nemoci a úmrtí). Dospělo se k přesvědčení,
že úspěšná praxe předepisování amfetaminů by měla zahrnovat další kritéria ke vložení (např. přímé či nepřímé užití, historie psychóz) a 8 bodový protokol zahrnující: zájem klientů, minimální čekací dobu, léčebné programy, pravidelné monitorování, kombinované služby, substituční drogy (především dexamfetamin), týdenní příprava a výdej léků, hodnotící průzkum. Nezávislý dlouhodobý průzkum zahrnující kontrolní skupiny je velmi potřebný, zvláště za účelem stanovení faktorů úspěšných léčebných výsledků a efektivity programů založených na předepisování amfetaminů.
Supervize – zlepšení práce týmu PhDr. Jiří LIBRA, Ředitel sekce prevence a harm reduction, Sdružení Podané ruce, Brno
„Supervize = odborná činnost, při níž supervizor podporuje, vede a posiluje jednotlivce, skupiny nebo týmy v pomáhající profesi k tomu, aby dosáhli určitých organizačních, profesionálních a osobních cílů. Obecnými cíli jsou zlepšení kvality práce a podpora profesionálního růstu. Konkrétní cíle jsou ovlivněny celkovým společenským a odborným kontextem a požadavky organizace. Jsou předmětem kontraktu mezi supervizorem, zadavatelem supervize, zaměstnavatelem a pracovníky. Hlavním nástrojem supervize je vytvoření prostoru pro reflexi pracovní činnosti a pracovního kontextu v bezpečném prostředí supervizního vztahu a podpora procesu učení a změny.“ (Glosář pojmů z oblasti drog a drogových závislostí, K. Kalina a kolektiv, Filia, 2001) Referující podporuje tuto definici supervize, podporuje pojetí role supervizora jako externího odborníka přicházejícího z prostředí mimo organizaci. Doporučuje vyhnout se pojmu vnitřní supervize (ten nahradit běžnými pojmy řízení, kontrola, podpora, zapojení a monitorování kvality atd. – a pro tyto funkce a činnosti hledat vlastní citlivé formy uvnitř organizace). Referující je přesvědčen, že má-li dojít ke zlepšení
práce týmu, je nezbytné, aby byl supervizor vybaven základními kompetencemi. Pozn.: Teoretická a informační základna + praktické dovednosti + hodnoty = kompetence tj. zná a umí používat. Základní okruhy kompetencí: Kontraktování cíle práce, procesu práce, jasné ujednání pro všechny zúčastněné strany, nástroj monitorování efektivity práce. Ustavení supervizního vztahu – jako prostoru i nástroje práce. Práce s týmem - v práci (ve struktuře i průběhu skupinového procesu) vyvážené intervence (učením, konzultační činností, modelováním, poradenstvím, hodnocením, monitorováním administrativních aspektů i profesionálních a etických položek) do všech základních dimenzí týmu: • úkol týmu • jednotlivci v týmu • tým jako sociální skupina Práce v kontextu organizace, tj. rozlišení a znalost položek: • poslání • personál • struktura řízení • klima, atmosféra • etika, standardy a skrze práci s týmem rovněž intervenovat do všech těchto položek. Zlepšení práce týmu nenastává automaticky příchodem kompetentního supervizora. Referující na základě praktické zkušenosti zobrazuje možná kritéria pro bezpečný výběr externího supervizora – i kritéria pro dobrý výběr organizace, ve které je bezpečné uzavřít smlouvu o externí supervizi.
Komorbidita (dual diagnosis) u závislostí na psychoaktivních návykových látkách MUDr. Jiří POKORA, Primář Psychiatrické léčebny, Brno-Černovice
Aktuálním tématem v současné psychiatrii je kombinace dvou nebo více duševních poruch
u jednoho jedince především s ohledem na jejich vzájemnou interakci, diferenciální diagnostiku a léčbu. V oboru návykových nemocí se s touto problematikou setkáváme velmi často. Snad nejčastější je kombinace depresivních poruch a závislostí. Můžeme se v podstatě setkat s následujícími možnostmi: 1/ Primární závislost se sekundárně nasedající depresí 2/ Primární depresivní porucha se sekundární závislostí 3/ Nezávislý výskyt závislosti a deprese 4/ „Withdrawal depression“ anglosaských autorů První alternativa se v oblasti závislostí vyskytuje nejčastěji. Ordinace antidepresiv je zde diskutabilní, deprese většinou sama odezní po určité době abstinence od návykových látek, přesto však můžeme v některých případech pacientovi ordinací antidepresiv vydatně pomoci. Totéž platí pro alternativu č.4. V případech, kdy je prvotní depresivní porucha, na kterou až sekundárně nasedá, nebo se vyskytuje souběžně, nezávisle na ní syndrom závislosti, je medikace antidperesiv příp. jiných psychofarmak naprosto jednoznačně indikována. Přibližně totéž platí pro úzkostné poruchy, které se obzvláště v oblasti závislostí často kombinují s depresivní poruchou, takže hovoříme o úzkostně depresivní poruše. Velmi individualizovaný psychoterapeutický přístup v kombinaci s adekvátní farmakoterapií vyžaduje kombinace závislosti s poruchou osobnosti, zejména s narcistickou a emočně nestabilní („borderline“) osobností, u které se s výskytem závislostí setkáváme velmi často. Naopak u primárně dissociální osobnosti je léčba závislostí (alespoň v klasické terapeutické komunitě) diskutabilní, neboť zneužívání nejrůznějších návykových látek je tu spíše součástí životního stylu než další diagnózou. Pokud se sejde v terapeutické komunitě více takových pacientů, dokáží ji ve velmi krátké době doslova rozložit. Neobyčejně složitá je situace u kombinace závislostí
7
a onemocnění z oblasti schizofrenií. Zde platí, že některé návykové látky, především ze skupiny psychostimulancií a halucinogenů, mohou výrazně zhoršit průběh schizofrenního onemocnění, uspíšit jeho propuknutí a možná je i přímo vyvolat. Zneužívání návykových látek tedy zhoršuje prognózu schizofrenie a naopak schizofrenie výrazně snižuje až zcela vylučuje možnost léčení takových pacientů v terapeutické komunitě, případně na příslušném oddělení pro léčbu závislostí psychiatrické léčebny. Trvalá medikace psychofarmaky je naprosto nezbytná! Co se týká psychoterapie, vyžadují tito pacienti výrazně modifikovaný a individualizovaný přístup. To byla jen malá ukázka problémů, které s sebou přináší kombinace syndromu závislosti s jinou 8 duševní poruchou. Cílem mého workshopu bude diskuse a výměna zkušeností o tomto ožehavém a aktuálním tématu. V praxi se totiž bohužel často setkáváme s tím, že takové pacienty nechtějí převzít do péče ani adiktologové, ani všeobecní psychiatři. Adiktologové tvrdí, že tato problematika patří do kompetence všeobecných psychiatrů, všeobecní psychiatři často tvrdí pravý opak. Ujasněním těchto kompetencí v diskusi můžeme vydatně přispět k prospěchu a pohodě našich pacientů.
Drogy a těhotenství MUDr. Blanka Vavřinková CSc., Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice, Praha-Motol
Ženy jsou mnohem citlivější na drogy než muži, jejich citlivost kolísá v průběhu menstruačního cyklu a závislost se u nich většinou vyvíjí rychleji. Ženy též často rychleji reagují na léčbu, současně ovšem mohou být fragilnější v následném období abstinence, k relapsům dochází více a v jiných situacích než u mužů. Ve vztahu k rozvoji drogové závislosti je prokázána odlišná – zvýšená reaktivita a citlivost nezralých jedinců (dětí a mláďat zvířat). Závislost na návykových látkách se u dětí a mladistvých vyvíjí obecně rychleji než u dospělých, průběh onemocnění je
dramatičtější, mívá závažnější a trvalejší fyzické i psychické následky. Drogová scéna v ČR je zcela nepochybně zásadním způsobem ovlivňována uživateli pervitinu a heroinu. Prenatální péče u drogově závislých je insuficientní. Část z nich nenavštěvuje prenatální poradnu vůbec, většina sporadicky. Těhotenství je diagnostikováno většinou po 12. gestačním týdnu, chybí screeningová vyšetření. Těhotenství je neplánované a většinou i nechtěné. Drogově závislé ženy mají často v anamnéze hepatitidu typu B nebo C. U poměrně vysokého procenta probíhá aktivní onemocnění jater, což v kombinaci s graviditou zvyšuje riziko jak pro matku, tak i pro plod. Zde nezávisí na druhu, ale na způsobu aplikace drogy. Karence výživy u drogově závislých se projevuje v úbytku tělesné hmotnosti. BMI je u těhotných závislých na drogách statisticky významně nižší v porovnání s jejich kontrolními skupinami. V průběhu těhotenství je rovněž statisticky významně nižší váhový přírůstek. Při porovnávání skupin uživatelek pervitinu a heroinu jsme zjistili, že negativní ovlivnění stereotypů chování je více vyznačeno u uživatelek heroinu. Tyto ženy také častěji volí rizikový způsob aplikace drogy, s čímž souvisí i vyšší výskyt hepatitis C v této skupině. Karence výživy, která se projevuje nízkým váhovým přírůstkem v průběhu těhotenství, je také významnější u uživatelek heroinu. Častější jsou rovněž mikroskopické změny na placentě. Naopak vazokonstrikční účinek pervitinu vede častěji k abrupci placenty. Průběh i délka trvání příznaků abstinenčního syndromu novorozence je závažnější u dětí matek závislých na heroinu. U dětí uživatelek pervitinu jde spíše o přímý účinek drogy. Změny na placentě, snížená placentární perfúze, malnutrice matky, ale i přímý účinek drog mají negativní vliv na porodní hmotnost novorozence. Zdá se tedy, že užívání heroinu je z hlediska trofiky plodu závažnější, než užívání pervitinu. Substituční metadonový program stabilizuje ženu ekonomicky a sociálně v průběhu těhotenství, abstinenční syndrom novorozence je však většinou prolongovanější a jeho průběh je těžší, než po expozici heroinu. V současnosti se sledují nové možnosti substituce těhotných žen buprenorfinem, který se zatím jeví z hlediska průběhu abstinenčního
syndromu novorozence jako příznivější varianta.
Drogy na taneční scéně MUDr. Pavel Kubů, Společnost pro návykové nemoci ČLS JEP, Praha
Provozovatelé zařízení se společenským/ zábavním programem a pořadatelé masových zábavních akcí pod širým nebem jsou povinni zajistit bezpečný a zdravotně nezávadný průběh akcí hromadné zábavy. Nelze však pomíjet individuální odpovědnost návštěvníků za sebe a k sobě navzájem. Spolupráce jedinců z různých organizací a z různého prostředí je pro zajištění bezpečné a příjemné zábavy nezbytná. Tento materiál vytyčuje ideální standart; jeho cílem je však zároveň realisticky a plně respektovat legitimní obchodní zájmy provozovatelů klubů a pořadatelů kulturních akcí, stejně jako profesionální povinnosti samosprávy a policie. Rozmanité formy tanečních akcí vzhledem ke svému charakteru vyžadují, aby podmínky a doporučení byly interpretovány podle lokálních potřeb. Nároky na zajištění podmínek bezpečnější zábavy budou rozdílné pro taneční akci, kde se návštěvnost počítá na tisíce, a pro malý bar, který kulturní akci uspořádá jednou za měsíc. Neexistuje úplný a dokonalý postup k odstranění problémů spojených s užíváním ilegálních drog na tanečních akcích. Existuje však řada podmínek, které mohou a musejí být splněny, aby se výskyt těchto problémů snižoval a jejich závažnost minimalizovala.
Extáze – mechanismus účinku, rizika MUDr. Tomáš Páleníček, Psychiatrické centrum Praha
Užívání drog je velkým problémem současné společnosti. Kromě již dlouhodobě se vyskytujících problémů souvisejících s užíváním opiátů, kokainu a amfetaminu je v současné době novým problémem užívání tzv. syntetických drog. Mezi
hlavní představitele této skupiny patří droga extáze neboli 3,4- metylendioxymetamfetamin (MDMA). Její rozšíření v rámci populace úzce souvisí s rozšířením reprodukované elektronické taneční hudby a tanečních parties. Tato droga patřící do nově pojmenované skupiny drog – entaktogenů - přináší svým uživatelům velmi příjemné prožitky charakterizované euforií, pocity štěstí a lásky, porozumění a v neposlední řadě i intenzivní sexuální prožitky. S přibývajícími poznatky je známo stále více důkazů o neblahém dopadu užívání této drogy pro lidské zdraví. O MDMA je známo, že je selektivním serotonergním a velmi pravděpodobně dopaminergním neurotoxinem. U jejích uživatelů jsou popisovány různé neuropsychiatrické deficity, zejména poruchy kognitivních funkcí a emotivity, poruchy funkce imunitního sytému a různé orgánové komplikace. Přesto její konzumace neustále vzrůstá. Otázkou zůstává, nakolik se toto masivní užívání extáze a látek jí podobných projeví na současné 9 mladé generaci v období dospělosti a stáří. Snad nezbývá než doufat, že rizika a následky spojené s užíváním této drogy nebudou natolik závažné a že této nezanedbatelné části populace výrazně nezkomplikují zbytek života.
Může hygienická služba posloužit nízkoprahovým centrům? MUDr. Miroslava Zavřelová, KHS Brno, PhDr. Zdena Žídková, ZÚ Brno, MUDr. Zdeněk Kachlík, KHS Brno
Dřívější doby, kdy řada zakládaných nízkoprahových zařízení měla jediné WC pro klienty i pro personál, už dávno pominuly. Tehdy jsme my hygienici přerozdělovali „káčkům“ stříkačky, bohužel tu a tam jiné, než byly žádány. Nesystémové podpory tohoto druhu však již naštěstí není potřeba. Čím je dnes hygienická služba nízkoprahovým kontaktním centrům užitečná? V rámci tzv. preventivního hygienického dozoru poskytuje stanovisko k zamýšleným rekonstrukcím, dostavbám a změnám užívání stavby. Nadále se budou stávající zařízení rozšiřovat a budou vznikat
nová tak, jak si to vyžádá potřeba např. dlouhodobé rezidenční léčby či následné péče. V rámci tzv. běžného hygienického dozoru hygienik posuzuje režim provozu, ať jde o zařízení zdravotnické či nezdravotnické, stanoví pravidla ochrany klientů i pracovníků před nákazou, včetně postupu při poranění použitou injekční jehlou. Co se týče péče o zdraví zaměstnanců, dostáváme se do oblasti hygieny práce. V nízkoprahových zařízeních se objevila nová profese: street-worker, pracovník v terénu. Pro hygienickou službu to znamená vytyčit její hygienické aspekty. Hygienik je povinen poskytovat konzultace na jakékoli další téma hygienické problematiky. Naše legislativa uvádí „staronovou“ kategorizaci prací s logickou kategorizací pracovišť, obecně závaznou pro všechna pracoviště. V nízkoprahových centrech se 10 uplatňují nové profese s odlišnými charakteristikami, nové činnosti, které bohužel „nepasují“ do stávajících kategorií prací. Nesou s sebou některá rizika, z nichž nejvýznamnější představuje psychická zátěž. Riziko profesionální nákazy se týká specifických činností v programech harm reduction. Pracovníci jsou většinou očkováni proti hepatitidě B, často i proti hepatitidě A. Přenos hepatitidy typu C a HIV je sice asi 100x vzácnější než VHB, ale riziko nelze zcela vyloučit a možnost očkování dosud nemáme. Mohou se uplatnit i další rizika, např. úraz v davu při terénní práci. Stanovení požadavků na zdravotní způsobilost zaměstnanců předpokládá vstupní prohlídky, z toho však pro zaměstnavatele vyplývá nutnost mít smluvního lékaře, který by poskytoval závodní preventivní péči. I povinné vzdělávání pracovníků v oblasti BOZP by mělo splňovat atypické požadavky. Legislativa: • zákon č. 158/2000 Sb. o veřejném zdraví • vyhláška č. 89/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií • nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci • zákoník práce včetně novely č. 155/2000 Sb. Ze skupinky nadšených amatérů, jejichž hlavní kvalifikací tehdy byla vlastní zkušenost s užíváním
drog, se staly stabilní týmy erudovaných a kompetentních profesionálů, kteří mohou úročit své dosavadní zkušenosti. Hygienická služba musí existenci této profese vzít na vědomí a věnovat jí náležitou pozornost.
Probační a mediační služba ČR Mgr. Radek Gajdoš, Probační a mediační služba ČR, Uherské Hradiště
Probační a mediační služba ČR (PMS) je novou státní organizací v oblasti trestní spravedlnosti. Zprostředkovává alternativní možnosti řešení trestné činnosti, poskytuje právní a psychosociální poradenství pachatelům a obětem trestné činnosti, na základě dobrovolnosti zprostředkovává jednání o usmíření mezi obětí a pachatelem (mediace), připravuje zprávy pro soud, zprostředkovává výkon alternativních trestů (především obecně prospěšných prací), dohlíží na odsouzené a doprovází je ve zkušební lhůtě podmíněného odsouzení nebo propuštění z vězení, aby se vyvarovali další trestné činnosti a v budoucnu vedli život v souladu se zákonem (probace), snaží se o komunitní spolupráci při řešení trestné činnosti. Od svého vzniku v roce 2001 (zákon č. 257/2000 Sb.) pracovala už zhruba s 50.000 případy ve všech fázích trestního řízení – od zahájení trestního stíhání až po výkon rozhodnutí soudu. Střediska PMS působí ve všech okresech republiky a pracuje v nich momentálně 250 úředníků (vysokoškolsky vzdělaných pracovníků v oblasti společenských věd) a asistentů (středoškolsky vzdělaných pracovníků v oblasti společenských věd, starších 21 let). Všichni pracovníci absolvovali náročný kvalifikační kurz, zaměřený na znalosti a dovednosti v oblasti právní, komunikační a vyjednávací – řešení konfliktů, zakončený kvalifikační zkouškou před komisí ministra spravedlnosti a jsou připraveni poskytovat ve všech regionech zdarma standardní služby nejvyšší kvality. V letošním roce probíhá další vzdělávání pracovníků PMS v rámci společného projektu Phare s Londýnskou probační službou. Pracovníci se účastní zahraničních stáží a konferencí. V květnu 2003
spolupořádala PMS spolu se Sdružením pro probaci a mediaci v justici (www.spj.cz) v Praze mezinárodní seminář na téma: Vyvážený přístup ke spravedlnosti - perspektiva oběti, pachatele a komunity, za účasti zástupců 16 evropských zemí. Principy a vize práce PMS vycházejí ze tří základních bodů: Integrace pachatele – motivace zapojení pachatele trestné činnosti (ať jde o prvopachatele nebo o recidivistu) zpět do přirozených společenských systémů (rodina, škola, zaměstnání, přátelé, místní komunita), aby byly posilovány jeho/její silné stránky a dovedl/a se vyvarovat rizik vedoucích až k trestné činnosti. Participace poškozeného – snaha o maximální zapojení oběti trestné činnosti do řešení trestního konfliktu pomocí přímé (společné setkání) nebo nepřímé (zprostředkované) mediace a spravedlivé zohlednění potřeb poškozeného (omluva, odčinění újmy, náhrada škody, obnovení pocitu bezpečí). Ochrana společnosti – pomocí důsledného uplatňování principu tzv. restorativní (obnovující) justice, nahlížejícího na trestnou činnost jako na mezilidský problém a usilujícího o obnovení narušených vztahů pomocí efektivní spolupráce všech zainteresovaných (státních, obecních, neziskových i soukromých) subjektů, zaměřeného především na prevenci. V oblasti „protidrogové“ prevence mohou probační pracovníci na základě vyváženosti principů pomoci a kontroly, otevřenosti, transparentnosti a respektu, efektivně pracovat s uživateli drog, kteří mají problémy se zákonem, spolupracovat na jejich motivaci podrobit se léčení závislosti, odčinit způsobené škody, obnovit narušené vztahy v sociálním okolí a vyvarovat se další trestné činnosti. Dosažené výsledky spolupráce s klienty se mohou promítnout do tzv. „zpráv před rozhodnutím“, které soud zohlední při svém rozhodování o vině a výši a druhu trestu, o náhradě škody, nebo o propuštění z vazby nebo vězení.
Trestně právní alternativy v perspektivě práce s drogově závislými Mgr. Hana Gajdošíková, Právní poradna A.N.O., Praha Mgr.Pavlína Müllerová, Probační a mediační služba ČR, Praha
Jedním z hlavních záměrů tohoto workshopu je představit alternativní postupy a tresty, které jsou v současné době v České republice používány při trestních postizích drogově závislých, ale zároveň také alternativní postupy a tresty, které jsou - podle našeho názoru - vhodné pro drogově závislé, i když zatím pro tento účel bývají v české trestní justici využívány spíše výjimečně. S tím souvisí další záměr workshopu, kterým je představit samotnou práci s drogově závislými ve specifickém kontextu trestní justice, který sám o sobě vyžaduje zapojení a tedy i spolupráci několika - svou povahou výrazně odlišných - profesí. Pokusíme se 11 nastínit možnosti (spolu)práce s drogově závislými v této oblasti z hlediska probačního pracovníka, obhájce, pracovníků pomáhajících profesí, ale také z hlediska orgánů činných v trestním řízení (policie, státní zastupitelství, soudy). Ke korektnímu uchopení tohoto tématu musíme alespoň krátce zmínit rozdělení drogově závislých klientů podle typu páchané trestné činnosti. Jedná se o rozdělení na pachatele tzv. primární a sekundární drogové kriminality, na jehož základě pak nastíníme specifika, která z něj vyplývají pro práci s touto klientelou. Z důvodu nutnosti užívat v průběhu workshopu některé odborné termíny - zvláště z oblasti trestního práva a z oblasti probace - bude třeba stručně definovat alespoň základní pojmy z obou oblastí. Samotné alternativní postupy a tresty jsou pro větší přehlednost rozděleny na dvě kategorie a to podle toho, zda spadají do fáze před vynesením rozsudku (I.) nebo do fáze po vynesení rozsudku (II.). Alternativy, které spadají do druhé kategorie - fáze po vynesení rozsudku - budou doplněny o některá další opatření a formy práce s drogově závislými. I. Mezi alternativy vhodné pro práci s drogově závislými ve fázi před vynesením rozsudku patří náhrada vazby dohledem a podmíněné zastavení
trestního stíhání - krátce se dotkneme podmínek těchto postupů, jejich realizace a možných důsledků. Do první kategorie spadá také příprava podkladů pro rozhodování soudu. Jedná se o spolupráci klienta s probačním pracovníkem, jejímž hlavním výstupem je tzv. zpráva soudní pomoci, která může (ale také nemusí) ovlivnit rozhodování soudu v otázce uložení vhodného trestu. Na přípravě podkladů pro rozhodování soudu je možné spolupracovat jak s klienty stíhanými na svobodě, tak i s klienty stíhanými vazebně. Tuto spolupráci může iniciovat sám klient, jeho rodina, pracovník léčebného zařízení, soud atd. II. Do druhé kategorie alternativních postihů a trestů (využitelných ve fázi po vynesení rozsudku) patří podmíněné upuštění od potrestání s dohledem, 12 kdy se nejedná o alternativní trest, ale alternativu k potrestání. Dále do této kategorie spadají de facto klasické alternativní tresty, a to podmíněné odsouzení, podmíněné odsouzení s dohledem, obecně prospěšné práce. Zaměříme se na stručné definování základních podmínek uložení a realizace těchto alternativ a také možných důsledků, jak jejich plnění, tak i neplnění. Mezi používanými postihy drogově závislých je možné najít také trest zákazu pobytu a ochranné léčení - dotkneme se povahy těchto institutů, úskalí jejich realizace, možných důsledků neplnění. Jak bylo výše naznačeno, tuto kategorii ještě doplníme o některá další opatření a formy práce s drogově závislými. Jedná se o odklad výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, kdy v případě již pravomocného rozhodnutí o nepodmíněném trestu odnětí svobody je odklad výkonu trestu de facto jedinou možností, jak se pokusit snížit alespoň některá rizika, která z výkonu tohoto trestu plynou. Dále se jedná o podmíněné propuštění a podmíněné propuštění s dohledem z výkonu trestu odnětí svobody, kterými se může zkrátit faktická doba pobytu ve výkonu trestu, ale v některých případech také posílit šance na pozitivní změnu v užívání návykových látek. Závěrem chceme přinést přehled některých postupů a metod práce probačních pracovníků s drogově závislými, které jsou - podle našeho názoru – vhodné pro práci s touto klientelou a které se zároveň
osvědčily v praxi. Konečně bychom také rády zmínily některé příklady meziresortní spolupráce a jednotlivých projektů v námi diskutované oblasti. Krátce se dotkneme činnosti pracovníků K-center, kteří jsou zaměřeni na práci s klienty ve vazbě a ve výkonu trestu, dále činnosti Právní poradny A.N.O., výkonu trestu obecně prospěšných prací v rámci terénních programů a nízkoprahových zařízení, probačního poradenství a také přednášek pro vazebně stíhané klienty (s kombinací témat probace a prevence a léčby drogových závislostí).
Spolupráce školských zařízení s mimoškolními centry prevence aneb Prevence zvenčí a zevnitř Ing.Radovan Voříšek, Centrum prevence Sdružení Podané ruce, Brno, PhDr.Lenka Skácelová, Poradenské centrum pro drogové a jiné závislosti, Brno
V městě Brně a částečně i v jeho spádových oblastech působí dvě centra, která provádějí programy primární a sekundární drogové prevence. Jejich hlavním společným znakem je to, že vstupují do škol a školských zařízení zvenčí. Jsou to tato centra: Centrum prevence Sdružení Podané ruce a Poradenské centrum pro drogové a jiné závislosti Proč je dobré vstupovat do škol i z venčí? • Součástí výzkumu NEAD 2000 bylo mimo jiné zjištění, o jaký typ prevence mají žáci a studenti zájem. Výsledek jasně ukazuje, že 9 z 10 respondentů výzkumu vyžaduje autentické příběhy. Tedy příběhy z praxe. Pracovníci obou center mimo primární prevenci pracují také v oblasti prevence sekundární, a tak kasuistické případy, které používáme v oblasti prevence primární, nejsou jen teoretické vyčtenínky, ale poznatky z vlastní praxe. • Programy na samotných školách často narážejí na problém účinně vyhledat a podchytit ty, kteří již problém s drogou mají, a to hlavně díky
dané bariéře – „učitel (školní metodik prevence nebo výchovný poradce) - žák“. Naši pracovníci však vstupují do škol zvenčí a žákům, kteří mají problémy, nehrozí školní postih. Proto se raději svěřují pracovníkům center než svým učitelům. • Ve městě Brně je početná populace skrytá dosud ve školách všech typů. Jde o děti a mládež, kteří jsou ve stádiu experimentování i problematického zneužívání. I když všude visí letáky a běží peer program, specializované centrum většinou nenavštíví, protože nikomu nedůvěřují nebo si svůj problém zatím nepřipouštějí. Díky programu vyhledávání, který je součástí primární prevence se můžeme právě s těmi mladými lidmi setkat, oslovit je, navázat kontakt a nabídnout pomoc. • Stává se nám, že nás na školách oslovují a prosí o pomoc žáci i studenti denního studia, kteří zneužívají např. heroin pravidelně několik měsíců a nikdo o tom neví. Oslovují nás také jedinci mající primárně psychické či vztahové problémy. V takových situacích máme možnost motivační práce s klientem. Můžeme ho nasměrovat podle potřeby např. do psychiatrické ambulance, K-centra a také ho zapojit do poradenských, terapeutických nebo jiných aktivit.
• Zprostředkování kontaktu na odborná léčení v brněnském regionu i celé ČR • Specializované skupinové programy • Rodičovské skupiny • Klubová setkání • Vrstevnické skupiny • Divadelní projekty • Konzultace pro výchovné pracovníky, pedagogy a pomáhající profese • Vedení odborných stáží, diplomových prací pro studenty VŠ, VOŠ • Vzdělávací programy pro pedagogy v problematice ZNL • Individuální terapie Aby se zvýšila účinnost výše uvedených programů, je nezbytná kvalitní spolupráce mezi centrem a školou a právě workshop s názvem Spolupráce školských zařízení a nestátních organizací v rámci této konference se touto problematikou bude zabývat. 13
Nový alternativní edukativně-terapeutický přístup – Divadlo a terapie Mgr. Jan Veselý, Centrum prevence, Sdružení Podané ruce, Brno
• Jako důkaz prospěšnosti práce mimoškolních center uvádím tento příklad: Ve školním roce 2001/2002 se v průběhu nebo po ukončení preventivního programu a programu vyhledávání obrátila na pracovníky Centra prevence SPR 3% účastníků se svým konkrétním drogovým problémem !! Tito byli dosud skryti a ve svých těžkostech prakticky osamoceni.
Divadlo a terapie – je program, který využívá prostředků a metod, se kterými se pracuje v dramatické výchově a v dramaterapii.
• V neposlední řadě také díky monitorování situace na školách můžeme naše programy nasměrovat na nejpalčivější problém, a tím docílit vyšší efektivity, než jakou by měla prevence plošná.
Dramaterapii lze definovat jako záměrné používání uměleckých a léčebně-výchovných metod aplikovaných v rámci individuální i skupinové práce, která pracuje s dramatickou strukturou se speciálním cílem (K. Majzlanová, 1998).
Jaké služby jsou nabízeny: • Odborné poradenství pro uživatele drog • Pedagogické poradenství • Preventivní programy pro ZŠ, ZVŠ, SŠ, SOU, MŠ • Netradiční formy primární prevence
Dramatická výchova je systém řízeného, aktivního sociálně-uměleckého učení dětí či dospělých založený na využití základních principů a postupů dramatu a divadla (J. Valenta, 1997).
Cílem programu Divadlo a terapie je pomoci klientům v jejich obtížných situacích. Společně hledat příčiny vlastního ohrožení a důvody, motivaci k asociálnímu chování. Pedagog, dramatik, terapeut
má úlohu průvodce a prostředníka mezi klientem a skupinou a jejich problémy, nabízí techniky, motivuje, poskytuje bezpečné prostředí, přátelskou atmosféru, organizuje, vede skupinu (hlavně v počáteční fázi). Klienti zde získávají nové zkušenosti s řešením konkrétní situace (kolektivním řešením problému), naučí se sdělovat a naslouchat, používat s porozuměním prostředky komunikace, vycvičí se v umění uznat vlastní chybu a přiznat toto právo ostatním. Jak v dramatické výchově, tak i v dramaterapii je cílem proces, ne produkt (divadelní produkce). V programu Divadlo, výchova a terapie je práce na divadelním tvaru přirozenou součásti výchovněterapeutického působení.
Velmi intenzivním se pro klienty stává prožitek při veřejné prezentaci jejich práce - při představení. Součástí představení při preventivních programech pro střední školy bývá následná diskuse s publikem. To konfrontuje klienty s vlastními názory proč „brát, či nebrat“. Přímá konfrontace pomáhá ujasňovat si postoje a důvody k abstinenci. Toto téma se pak zpětně vrací do komunity, kdy jsou klienti konfrontováni, zda skutečně žijí to, co hlásají na veřejnosti.
Nezaměstnanost a zneužívání návykových látek Doc. PhDr. Božena Buchtová, CSc., Katedra podnikového hospodářství, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Brno, MUDr. Petr
14
Kachlík, Katedra speciální pedagogiky, Pedagogická fakulta, Masarykova
Význam dramaterapie při léčbě v Terapeutické komunitě Podcestný Mlýn a její vliv na klienty při preventivních programech Ing. Jan Bartošek, Terapeutická Komunita Podcestný Mlýn Sdružení Podané ruce, Kostelní Vydří
Terapeutická komunita Podcestný Mlýn je resocializační zařízení, které se již 7 let věnuje léčbě lidí, závislých na nealkoholových drogách. Součástí léčebného pobytu klientů je kromě jiných odborných programů i dramaterapie. Dramaterapie klade důraz jak na jednotlivce, tak na celou skupinu. Výsledným produktem bývá „představení“, které ale není to nejdůležitější. Daleko větší význam pro léčbu a sebepoznání klientů je proces tvorby. V našem pojetí dramaterapie není kladen důraz pouze na řeč, ale i na neverbální formy vyjádření, jako je pantomima a v určitém rozsahu i tanec (rituální, moderní atd.). Při dramaterapii je tělo používáno jako nástroj, kdy herec ( v našem případě klient) symbolickými prostředky vyjadřuje sám sebe a vlastní formou sděluje divákovi emoce svých prožitků (G.Baal). Klienti většinou čerpají náměty ze svých vlastních životních příběhů.
univerzita, Brno
Nezaměstnanost je nepříjemným průvodním jevem rozvoje společenských systémů založených na tržní ekonomice. Její vysoká míra nepříznivě ovlivňuje celkové společenské klima, zhoršuje hospodářskou situaci státu, oslabuje spokojenost a zdraví lidí. Ztráta práce pak především ponižuje člověka, který umí a chce pracovat, narušuje jeho obvyklou psychickou pohodu, poškozuje život jeho rodiny. Naše i zahraniční poznatky potvrzují, že ztráta práce znamená pro jedince nejen pokles životní úrovně (hraničící často až s chudobou), ale také řadu dalších negativních osobnostních změn. Psychologické výzkumy dlouhodobě nezaměstnaných lidí zjišťují jejich hlubokou deprivaci ze ztráty práce, pokles sebevědomí a sebeúcty, pocity neužitečnosti a beznaděje. Současně dochází k poklesu sociálního statusu nezaměstnaného, který je často doprovázen jeho ponižující stigmatizací. Nezaměstnanost samozřejmě působí selektivně a postihuje především tzv. rizikové skupiny lidí. Bez nároku na přesnost lze říci, že ztráta práce vyvolává patologické symptomy na dvou úrovních: v rovině jedince to může být dezintegrace osobnosti, výrazně disfunkční chování, zdravotně psychické i tělesné potíže, problémy v rodině; v rovině
společnosti to je zejména zvýšená konzumace alkoholu, nikotinu a drog (zvláště u mladých lidí), vyšší nemocnost a spotřeba léků, vyšší výskyt sebevražedných pokusů, zvýšená kriminalita a násilí, rasové a meziskupinové konflikty. V části studie „Nezaměstnanost a drogy“1 se věnujeme vztahům mezi nezaměstnaností a zneužíváním návykových látek. Vycházíme jak z poznatků našich výzkumných šetření v oblasti drog, tak z více než 60 literárních zahraničních zdrojů. V teoretických východiscích uvádíme zejména zahraniční zkušenosti, protože v České republice je tento problém relativně nový a méně sledovaný. Předkládáme obecný návrh metodiky a výstupů několikaetapového cíleného výzkumu populační skupiny mladistvých nezaměstnaných s věkem mezi 16 – 24 lety. Projekt zahrnuje v první fázi realizaci pilotní studie se zaměřením na popis drogové scény a rizikových faktorů životního stylu u nezaměstnaných mladistvých, ve druhé fázi realizaci reprezentativního populačního šetření a ve třetí fázi sestavení a aplikaci preventivních a ozdravných aktivit na vybraném populačním vzorku. V případě úspěšného výzkumně výchovného programu budou návrhy, rady doporučení a materiály poskytnuty nezaměstnaným, úřadům práce a nadřízeným orgánům.
Romové a drogy aneb projekt terapeutické komunity Husův domov Mgr.Jan Votava, Ředitel Husova domova, Dvůr Králové nad Labem
Příspěvek řeší problematiku u dětí romského etnika po skončení povinné školní docházky, kterým soud nařídil výkon ústavní výchovy, uložil ochrannou výchovu, případně umístil dítě do výchovného zařízení na základě předběžného opatření, a které jsou ohroženy závislostmi. ( zákon č. 109/2002, Sb.) Projekt Poklad pro mládež ohroženou závislostmi integruje v rámci terapeutické komunity Husův domov Romy s nerómskou a stejně postiženou částí komunity. Integrace je stavěna na společné zkušenosti s abúzem drog, ať již nelegálních nebo 1
zneužívaných z titulu jejich účinků a preference (módy) ve sledovaném období. Projekt je rázu interdisciplinárního, kdy komunitu terapeuticky vedou speciální pedagogové, sociální pedagogové, zdravotní sestra, psychiatr a lékař s licencí AT. Základní součástí programu je pracovní terapie, zátěžová sportovní terapie a speciální terapie. Režim komunity je přizpůsoben odstraněním vyhodnocovacích bariér tak, aby byly hodnocené výsledky přístupné a pochopitelné celé komunitě. Používá se barevných markantů, které ukazují na postup dětí ve výchovně léčebném procesu (barevné trička: maskovací, bílé a černé), jednoduché individuální kalendáře, které jasně vymezují doby trvání jednotlivých fází programu. Terapeutické komunity jsou interaktivní, umožňující plnohodnotnost zapojení Romů do práce komunity. Základní doba trvání programu je 5 měsíců s povinností absolvovat terapeutické dovolenky do spouštěcího prostředí, pobyt končí intenzivním 10 15 -ti až 14 –ti denním soustředěním komunity mimo ústav a postupným převáděním dětí do následné péče. Důležitým momentem je práce s relapsem, který je zakomponován do programu jako nedílná součást vzniku náhledu u dětí, které nejsou ochotny dobrovolně podstoupit léčbu ve zdravotnických zařízeních. Základním schématem programu (I. fáze adaptační) je o d e b r á n í drogy spolu s terapeutickým akcentem na základní tezi a b s t i n o v a t, neznamená jenom nebrat drogu. Po zážitku v I. fázi terapie odebrání drogy, kdy děti poznávají po dlouhé době život bez drogy, následuje fáze II. stabilizační (učíme se abstinovat ). III. fáze socializační orientuje děti k přípravě na doplnění vzdělání, je řešena provázející trestná činnost a reparovány rodinné interpersonální relace. Emocionální vakuum v důsledku nucené abstinence je nahrazováno přítomností rodičů v zařízení v I. fázi, kdy rodiče mají možnost být v zařízení o víkendu s dětmi přes noc a účastnit se i programu, důraz je kladen na hippoterapii, canisterapii a zážitkovou terapii v rámci terapie sportovní (sjezdové lyžování, běžky, bruslení, kanoistika, raftový člun, turistika, cyklistika, bivakování, práce s lanem). V emocionální oblasti se dobře uplatňuje arteterapie, kde je pozornost věnována nonverbální zkušenosti s drogou.
Tato část studie je zpracovávána s podporou Grantové agentury ČR, projekt č. 406/02/1562
Děti jsou po celou dobu pobytu testovány na přítomnost drogy, ať již základními orientačními testy na nejběžnější skupiny drog nebo speciálním laboratorním screeningem.
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (NZDM) Ing. Aleš Herzog, Nízkoprahové centrum pro děti a mládež PVC, Prevcentrum o.p.s., Blansko
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (NZDM) (tedy kluby otevřené dětem či dospívající mládeži) se v ČR vyvíjí od roku 1993. V současnosti procházejí procesem sebedefinování se a vymezení oproti jiným 16 typům služeb. Na tato zařízení, která „doprovázejí mladistvé na cestě k dospělosti“, je často mylně nahlíženo z hlediska drogových služeb. Nejde o službu zaměřenou především na drogový problém (tedy jakousi variantu Kontaktních center, ale pro „experimentátory“). NZDM jsou sociální službou, která se zaměřuje na celé spektrum životních obtíží či komplikovaných událostí, kterými mladiství prochází. NZDM jsou schopna efektivně pracovat i s drogovou problematikou u svých klientů, nicméně jde jen o součást cílů. Pojem NZDM se dostal v červenci 2003 do materiálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV) návrh Typologie sociálních služeb pod značením DM. Definice: Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež poskytují služby neorganizovaným či sociálně ohroženým skupinám dětí a mládeže a alternativním, subkulturálním skupinám vyznačujícím se specifickým životním stylem a konfrontací s obvyklými společenskými stereotypy. Jde primárně o jedince a skupiny, které míjí či se záměrně vyhýbají standardním formám institucionalizované pomoci a péče. Stacionární forma sociální služby je zpravidla kombinována s terénní kontaktní prací v přirozeném prostředí cílových skupin. (Petr Klíma, Konference na téma Práce s neorganizovanými dětmi a mládeží)
Cíle NZDM: • Zlepšení kvality života cílové skupiny dětí a mládeže • Pomoc při překonání životních problémů dětí a mládeže a zvyšování jejich sociálních dovedností, ochrana jejich práv • Aktivizace životního způsobu cílové skupiny pro smysluplné trávení volného času, poskytování podmínek pro smysluplné trávení volného času, • omezení/ předcházení/ zabránění sociálně patologických jevů páchaných cílovou skupinou nebo na cílové skupině Cílová skupina: Skupina dětí nebo mládeže, na niž se NZDM zaměřuje ve své činnosti. Cílovou skupinu charakterizuje především to, že její členové • se nachází v obtížné životní situaci, dostali se do konfliktu se sociálním okolím nebo společenskými normami a potřebují v této situaci pomoc, kterou jim nejsou schopni nebo ochotni poskytnout jejich blízcí; • mají vyhraněný životní styl a způsob trávení volného času, který není zcela nebo úplně akceptován většinovou společností; Služby, které NZDM nabízí: 1.Volný vstup a pobyt v zařízení Dětem a mládeži je umožněno pobývat v klubu bez zapojení se jakékoli strukturované činnosti (v podstatě využívat výhody prostoru se základním zázemím oproti ulici) 2.Volnočasové aktivity Kluby nabízejí poměrně širokou nabídku volnočasových činností, které ale nevyžadují registraci či pravidelnou docházku. V klubech jsou zřizovány zkušebny se základním vybavením pro mladé kapely, dílny (výtvarné, keramické, fotografické), jsou pořádány programové akce (besedy a diskuse atraktivní pro cílovou skupinu, hudební a taneční akce, sportovní aktivity či stolní hry). 3.Sociální služby Kontaktní práce, situační intervence, základní poradenství, doprovodné aktivity.
• Kontaktní práce Navazování kontaktu s příchozími dětmi a mládeží, šetření individuálních potřeb příchozího, vydefinování zakázky. • Situační intervence Poskytnutí okamžité – situační intervence, poskytnutí instrumentální pomoci při řešení běžných problémů uživatelů služeb. • Základní poradenství Orientace klienta v problému, rozbor dalších možností při řešení problému, vysvětlení těchto řešení i s jejich pravděpodobnými následky klientovi, pomoc při realizaci dalšího postupu řešení. • Doprovodné aktivity Zprostředkování návazné pomoci klientovi, zajištění přístupu k veřejně dostupným informacím, umožnění klientovi, aby těmto informacím porozuměl a uměl je použít. • Terénní sociální práce zaměřená na děti a mládež S klubem je propojena práce terénních sociálních asistentů (streetworkerů). NZDM využívají této kontaktní práce při získávání klientů, propagaci akcí a dalších činnostech. 4.Aktivity a činnosti zaměřené na prevenci Programy primární prevence zneužívání návykových látek a programy prevence sociálněpatologických jevů, poskytování pravdivých informací o rizicích, besedy, diskuse. Nízkoprahovost – rozumíme jí to, že poskytovatel realizuje službu tak, aby byla umožněna maximální přístupnost. Realizovat službu nízkoprahově = snažit se odstraňovat technické, psychologické a sociální bariéry, které by bránili vstupu cílové skupiny do prostoru zařízení či využití nabídky poskytovaných služeb. Při definování můžeme na nízkoprahovost nahlížet z hlediska prostorového, časového, sociálního a psychologického. Kritéria nízkoprahovosti: • Zařízení má samostatný vchod; • Nepropojení s takovým typem instituce, který by snižoval přístupnost (např. úřady, policie, školy); • Je umožněn volný příchod a odchod klientů
v rámci otevírací doby; • Je umožněna anonymita uživatelů služeb (pokud si ji klient přeje); • Pasivita není důvodem pro omezení přístupu klienta ke službě; • Etnická a názorová odlišnost není důvodem pro omezení přístupu klienta ke službě; • Není stanoven požadavek členství (či registrace) vázaný na možnost využívat službu; • Při využívání obligatorních služeb se nevede evidence, která obsahuje osobní údaje uživatele služeb; • Vstup do zařízení je umožněn jiným návštěvníkům než cílové skupině (v případě, že vstupem neohrožují cílovou skupinu, prostor, personál, sami sebe či poskytování služby); • Vstup do zařízení a využívání obligatorní nabídky zařízení není podmíněno finanční spoluúčastí klienta; • Součástí nabízených služeb není podsouvání či 17 šíření ideologie nebo náboženského přesvědčení či jakákoli spoluúčast na rituálu; • Pravidelná docházka do zařízení není podmínkou užívání služby; • Poskytovatel garantuje ochranu a bezpečí klientů v prostoru zařízení (ochrana před fyzickým či psychickým ublížením); Standardy NZDM: V roce 2001 vznikly jako návrh pracovní skupiny NZDM (součást České asociace streetwork) standardy nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Jde o pracovní verzi, která byla veřejně publikována (Éthum 33, www.sweb.cz/nzdm) s tím, že veřejnost byla vyzvána k připomínkování. V současné době se připravuje jejich dopracování.
Drogová problematika u dětí školního věku aneb práce v Domově Agapé (resocializační zařízení pro děti a mládež ve věku 12-15 let mající problém s drogami) Mgr. Petr Fabián, vedoucí terapeut Domova Agapé, Opava Mgr. Renáta Hoffmannová, vedoucí Domova Agapé, Opava
Kdy se vlastně děti setkávají s návykovými látkami? Kdy má smysl mluvit s nimi o prevenci drogových závislostí? A kdy už je i na toto pozdě….? To je mnoho otázek, se kterými jsme se již asi všichni setkali. Zároveň víme, jakým společenským tabu je problematika děti a drogy vystavena. V červnu 2002 vzniklo pod Charitou Opava zařízení Domov Agapé - terapeutické středisko pro děti, které se ve svém životě potýkají s problematikou experimentace, užívání či nadužívání drog, a zároveň se na ně vztahuje povinnost základní povinné školní docházky. Základní filozofií a principy vzniku Domova Agapé jsme byli inspirováni v Polsku v Domově Naděje v Bytomi, kde podobné zařízení funguje již 7 let. 18 V současné době jsme jediným zařízením v naší republice určené školou povinným dětem s dlouhodobým programem. Délka pobytu je max. 12 měsíců. Závazky základní povinné školní docházky jsou plněny dle osnov kmenové školy klienta, což zajišťuje Speciální základní škola při Psychiatrické léčebně v Opavě, jejíž jsme detašovaným pracovištěm. Třída se nachází přímo v budově Domova Agapé. Během svého pobytu u nás dítě absolvuje terapeutický program, který je rozložen do čtyř fází – nulté a třech následných. První fáze směřuje k sebepoznání a je zaměřena na sebepojetí, a to ve třech základní pohledech: já vůči sobě, já vůči rodině, já vůči společnosti. Přestup do 2. fáze zaměřené na rozvoj klienta je založen na jeho obhajobě, kterou si jedinec připravuje se svým provázejícím vychovatelem, a pak následně obhajuje před celou komunitou. Tato část programu se znova pohybuje v již výše zmiňovaných okruzích. Klient postupně začíná mít více privilegií kopírující nácvik a prověření dosavadně získaných dovedností. V závěrečné 3. fázi je program zaměřen na postupný návrat domů, a to tak, aby jeho návrat do rodiny probíhal s co možná nejmenším vypětím pro všechny zúčastněné strany. Paralelně po celou dobu pobytu
dítěte u nás probíhají v jednoměsíčním rytmu rodinné terapie. Za dobu naší existence jsme získali mnohé zkušenosti. Z našeho pohledu nám jako pracovníkům zařízení přináší problémy neznalost dané tématiky v komunikaci mezi námi, rodinami, školami i kurátory. Mnohým se zdá doba léčení delší než několik týdnů příliš dlouhá – „vždyť jsou to přece děti a ty nemohou být delší čas mimo rodinu“, a ještě větším problémem bývá „ztráta dobrého jména“, pokud se okolí dozví, že dítě je u nás – „škola či rodina může ztratit svůj společenský statut“. Průměrný věk klientů je 13,5 let. Z užívaných drog se vyskytují tyto: alkohol, cigarety, marihuana, hašiš, toluen, pervitin, heroin, LSD, extáze a kokain. V loňském roce jsme obdrželi pověření k výkonu sociálně právní ochrany dětí. Mimo jiné je možno k nám umísťovat děti s nařízenou ústavní výchovou. V jednom případě se tímto podařilo u klienta ústavní výchovu zrušit. V našem zařízení probíhají supervize zajištěné Sdružením Podané ruce, jedenkrát v týdnu pak intervize týmu. Naším garantem je Mgr. Bodgan Peć, zakladatel a ředitel Katolického střediska Domov Naděje v Bytomi (Polsko).
Drogové služby ve vězení – spolupráce NNO a Vězeňské služby ČR Bc. Olga Škvařilová, Sdružená Podané ruce, Brno
Tento příspěvek se zabývá možnostmi spolupráce nestátních neziskových organizací (dále jen NNO) a Vězeňské služby ČR (dále jen VS). Jednak popisuje legislativní opatření při vstupu a působení NNO ve věznicích, dále zmiňuje význam a přínos externích pracovníků v oblasti prevence a zejména léčby drogových závislostí v intramurálních podmínkách, jak pro klienty - odsouzené či obviněné - tak pro samotnou VS. Také uvádí východiska pro vznik této spolupráce, kdy důležitou inspirací byly zkušenosti ze zahraničí, které jsou zde ve stručnosti uváděny.
Druhá část příspěvku je zaměřena na samotný projekt Drogové služby ve vězení Sdružení Podané ruce, který byl oficiálně zahájen v roce 1998. Je zde popisován chronologický vývoj – rozvoj projektu, cíle projektu, statistika od roku 1998 do roku 2002, přehled poskytovaných služeb. Legislativní rámec: Vstup externistů a zejména NNO do věznic ČR je ošetřen několika zákony a vyhláškami: • Zákon č.141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád ) /§ 3 - 6 Spolupráce se zájmovými sdruženími občanů / • Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody / § 43 Účast církví, zájmových sdružení občanů, NNO a dalších orgánů a institucí na naplňování účelu trestu / • Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 345 /1999 Sb., řád výkonu trestu odnětí svobody /§ 36 realizace programů zacházení odst.5 písmeno a,b,c + odst. 6 / • Zákon č.293 / 1993 sb., o výkonu vazby /§15 Duchovní a sociální služby odst. 1 a 2 • Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č.109 / 1994., řád výkonu vazby §57 poskytování sociálních služeb a opatření s tím spojená / In: ÚZ č.350, Trestní předpisy, Přestupky / Tyto zákony a vyhlášky upravují možnost spolupráce NNO s VS a s orgány činnými v trestním řízení, vymezují vstup a působení externistů a NNO ve věznicích. Ve vazebních věznicích se jedná o sociální služby, ve věznicích pro výkon trestu odnětí svobody jde o zapojení do vytváření a realizování speciálně výchovných a zájmových aktivit. Je zde dán prostor pro poskytování odborných služeb v oblasti prevence a léčby drogových závislostí. Východiska pro vznik spolupráce NNO a VS Důležitým faktem je samotná skutečnost, že se klient – uživatel drog - ocitne ve vězení, vytržen z „nekonečného kolotoče života s drogou“. Jedná se o moment, kdy si takový člověk uvědomí svůj skutečný stav, což je vhodný okamžik pro poradenskou intervenci a pro motivaci ke změně. Dalším podstatným faktem je stav českého vězeňství – zejména málo kvalifikovaného personálu na
odbornou práci s odsouzenými (dále přeplněnost věznic, nedostatek zaměstnání pro odsouzené, zastaralé a nevyhovující prostory – viz. zpráva Českého helsinského výboru z roku 1999). A v neposlední řadě jsou důležitým faktem zkušenosti ze zahraničí, kdy se ukazuje jako užitečné zlepšení vězeňské péče za pomocí externích profesionálů pro oblast drogových závislostí. Otázka přínosu extrenistů a NNO ve věznicích je dvojího rázu – jednak pro samotné klienty, odsouzené či obviněné, ale také i pro vězeňskou službu. Pro klienty má tato spolupráce význam v oblasti dobrovolnosti, vyšší důvěry, kontaktu s někým ze „svobodného světa“, práce s kontextem klienta – rodina, partneři, spoluprací s probační a mediační službou, zkrácení pobytu ve vězení díky institutu Parole, zabezpečení návazné péče. Pro vězeňskou službu to má význam v otázce snížení přetíženosti personálu věznic, záruka kvality a odbornosti poskytovaných služeb, ekonomické výhodnosti, nabídka vzdělávání a externí supervize a spolupráce na tvorbě koncepce a strategie při řešení drogového problému ve věznicích. Projekt Drogové služby ve vězení Sdružení Podané ruce Jedná se o první projekt tohoto typu v ČR, vznikal v letech 1995 – 1997, oficiální začátek je datován od roku 1998, kdy byla získána první dotace (Magistrátem města Brna) na jeho realizaci. Vstup byl umožněn spoluprací s Vězeňskou duchovenskou péčí Generálního ředitelství VS ČR, což se podařilo změnit na Dohodu o spolupráci až v roce 2002 ve Věznici Kuřim a v roce 2003 ve Vazební věznici Brno. Příspěvek chronologicky popisuje začátky a postupný rozvoj tohoto projektu, včetně získávání důvěry, a tím prostoru k působení ve věznicích, ale i financování projektu. Hlavním cílem projektu je vstoupit do kontaktu s problematickými uživateli drog ve vazbě a vězení, reagovat na jejich aktuální drogovou a kriminální situaci, vytvářet kontinuální návaznosti v následné péči, a tak předcházet recidivám kriminálního chování těchto klientů nabídkou řešení jejich drogového problému, který je často příčinou jejich kriminálního chování.
19
Projekt se zaměřuje zejména na řešení drogového problému uživatelů drog, kteří se nacházejí buď ve vazbě či ve výkonu trestu, a to cestou poskytování odborných služeb a účinnou spoluprací s vězeňskou službou a s dalšími subjekty / např. Probační a mediační službou ČR/. Při práci se zaměřujeme zejména na intenzivní práci s klienty (individuální poradenství, terapie, motivační rozhovor, sociální práce, poskytování informačního servisu, zprostředkování návazné péče), ale také používáme metody skupinové práce (informační semináře, tématické skupiny Prevence relapsu, sebepoznávací skupiny, Dramaterapie), což pomáhá efektivní změně postojů a pohledů na životní styl a závislost klientů.
problém člověka, který má ve svém bytí složku vegetativní – tělo, složku živočišnou – duši (psyché) a složku specificky lidskou – ducha, který se vyznačuje zvláště rozumem a svobodou. A tato spirituální (podstatná) složka lidské bytosti si přirozeně nárokuje značnou pozornost, aby nebyla vytěsňována a neonemocněla a mohla dát celku osoby člověka život a harmonii, smysl a naplnění.
ruce, Kurdějov
Církev obecně nabízí 1. Cestu Kristovu (evangelium) jako osvědčený způsob pro změnu nedobrého životního zaměření (stylu) a s tím silnou motivaci ke změně a uzdravení člověka (vztahovosti, „závislosti“). Příklady konkrétních projektů u nás: Teen Chalange, Exodus, Elim, Komunita sv. Zdislavy, komunita sestry Elvíry (Medžugorje – Cenacolo) 2. Zapojuje se nebo i zakládá standardní služby: pracovníci motivovaní svým křesťanstvím, Charita Katolické církve provozuje k – centra, SPR –viz. níže, apod. 3. Specifickou duchovní pomoc skrze specialisty – profesionály jako je kněz, řeholník apod. (individuální péče, která je obvyklá v rámci pastorační služby církve, doplní limitovanost terapeutů běžných služeb, které ji ani nemohou zcela financovat – v míře, jaká je potřebná). 4. Financuje pastorační péči i projekty z vlastních zdrojů (viz Duchovně pastorační služba SPR a již uvedené subjekty) 5. Pomoc preventivním působením zvl. na mládež: důrazem na hodnotu každého člověka od jeho narození až po přirozenou smrt, poselstvím Ježíše Krista o kvalitě a hloubce lidského života i s jeho tajemstvím, nabídkou volnočasových aktivit (saleziáni), kulturou apod.
Jak reaguje církev na drogový fenomén? V následujících řádcích jsem se pokusil dát na tuto otázku odpověď, na základě mých zkušeností, vědomostí a rozhledu. Nejprve popíšu, v několika bodech, co obecně církev nabízí, pak zařadím teologickou reflexi – droga v dnešním světě - podle kardinála Ratzingera, a nakonec přiblížím Duchovně pastorační službu Sdružení Podané ruce, která je průnikem církve do standardní drogové organizace. Vycházím z předpokladu, že drogový problém je
Teologická reflexe Droga je pseudomystikou světa, který nevěří, ale přesto nemůže setřást touhu po ráji. Je hluboko zasahujícím varovným znamením: odhaluje vakuum v naší společnosti, jež její nástroje nemohou zaplnit a poukazuje na vnitřní nárok lidské bytosti, který se uplatní v pervertované podobě, nenajde-li správnou odpověď. Droga je jednou formou protestu proti skutečnostem. Kdo užívá drogu, zdráhá se vyrovnat se světem skutečností a hledá nějaký lepší svět.
20 Na základě vlastních zkušeností z práce s drogově závislými ve vězeňském prostředí a podpořeni zkušenostmi ze zahraničí vidíme potřebu pokračování realizace tohoto typu programu. Vzhledem k tomu, že se stále jedná o nový typ služeb, je nutné se také zaměřit na jeho odborné zázemí – pojmenování a definování služeb, jejich standardy, metodika a koncepce práce NNO ve věznicích a jejich spolupráce s VS. Velmi potěšující je podpora ze strany A.N.O. a RVKPP a dále ochota a zájem o spolupráci ze strany VS ČR.
Církev a drogy Mgr.Jaromír Smejkal, Duchovně pastorační služba, Sdružení Podané
Droga je reakcí na zoufalství ze světa, který je vnímán jako žalář skutečností, v němž to člověk nemůže trvale vydržet. „Veliká pouť“ je převrácenou formou mystiky, lidské potřeby nekonečna – snaha odstranit hranice mezi pozemským bytím a nekonečnem. Trpělivá a pokorná cesta k Bohu (křesťanství) se nahrazuje magickou mocí – magickým klíčem drogy a cesta mravnosti a náboženství technikou. (kardinál Ratzinger) Droga se stává „hlasem volajícím na poušti“ konzumní společnosti, a lidé droze propadlí jsou novodobými „proroky“, kteří „pobuřují“ a dráždí druhé tím, že jim zviditelňují či zrcadlí duchovní a morální propad a signalizují naléhavou potřebu změny. Mnohdy jdou sami příkladem, když se rozhodnou zápasit se svojí „závislostí“ a stávají se tak „kvasem“ nové – vnitřně svobodné společnosti. („Poslední budou první a první poslední“) Nezbytnými orientačními body – hodnotami jsou: otevřenost pro pravdu (pravda osvobozuje) a s ní spojená pokora, soucit a milosrdenství – nesoudím, nenadřazuji se, jsem také chybující člověk, ochota naslouchat a přijmout impuls k vlastní změně, víra ve smysl drogového problému v rovině obecné i individuální a naděje, z které pramení radost. Duchovně pastorační služba SPR (DPS) se zaměřuje na pomoc a službu člověku (společnosti) zasaženému drogovým problémem, přičemž vychází ze specifického postoje duchovního (kněze) a ze spirituální a teologické reflexe, s úmyslem doplnit nebo i sjednotit v celek mezioborový přístup, vlastní SPR. DPS vstupuje do jednotlivých služeb SPR s vlastní nabídkou (viz text), s důrazem na duchovní souvislosti i kořeny „nemoci“ a chce být zvlášť k dispozici tam, kde lidé jeví známky víry a žádají si duchovní pomoc někoho, kdo se orientuje v problematice drog. Ve vztahu k jiným službám je tedy nestandardní nebo nadstandardní a duchovní zaujímá místo v týmu dotčených služeb jako jeho externí člen. Jeví se ideální vytvořit speciální dohodu mezi jednotlivým týmem a duchovním. Jako určitý vzor průniku duchovního do institucionalizované služby, která není církví, může sloužit fungující model služby duchovních různých církví ve Vězeňské službě ČR.
„Duchovní doprovázení“ je další vhodná tradiční metoda duchovní pomoci. Ukazuje se užitečná v postupném procesu uzdravování jednotlivého klienta, neboť je přizpůsobena jeho časovým nárokům, „převádí“ a podpírá v krizích růstu a v přechodech z jedné fáze léčby do další, je prostředkem posily vědomí osobní individuální cesty a vztahu k univerzu. Tím, že duchovní je nositelem autority v alternativním společenství – v církvi a je zřejmé, že nevystupuje jen sám za sebe, pomůže některým klientům vstoupit do nové sociální skupiny, která zvyšuje jeho šanci na dlouhodobou abstinenci a nahradí mu prostředí drogové komunity. Všichni dobře víme, že moderní společnost zaměřená na výkon a na konzum není připravena přijímat zpět „přeléčené závislé“ a slibně se rozvíjející úzdravný proces tak často překazí nemožnost nalézt „zdravé“ přijímající sociální prostředí. A je nereálné odrazovat „vyléčeného“ od opětného kontaktu s lidmi z drogové komunity, když 21 se nenajde jiné vstřícné lidské zázemí. DPS tu není jen pro klienty, ale je otevřena i spolupracovníkům a jejich rodinám. Projevuje se v nabídce bohoslužeb a dnů duchovní obnovy a rekreace. Duchovní pomoc v individuální formě má svá úskalí, neboť může komplikovat kolegiální vztahy vytvářením nerovnovážného vztahu pomoci („moci“), a proto navrhuji využití této nabídky jen po vzájemné dohodě se zvážením oboustranných rizik. A dodám v rozumné míře, formě a odstupu.
22
Večerní vystoupení „TOXI MORALITA TOUR“
Britský lektor Dr. Russell Newcombe s Mgr. Jindřichem Vobořilem (zleva)
23 Workshop MUDr. Jiřího Doláka a MUDr. Petra Popova(zleva)
Panelová diskuse
24
Workshop prevence - PhDr. Lenka Skácelová, Mgr. Jan Veselý, Ing. Radovan Voříšek
Workshop Doc. PhDr. Boženy Buchtové, CSc. na téma Nezaměstnanost a drogy
25 Hosté z Cranstoun Drug Services - Steve Rossell a Paddy Costall
Slavnostní večer „JAZZ&RAUT“
26
Protidrogová koordinátorka Mgr. Lenka Možná s kolegy ze Sdružení Podané ruce
Workshop na téma Trestne právní alternativy - Mgr. Hana Gajdošová a Mgr. Pavlína Müllerová
Sdružení Podané ruce Sdružení Podané ruce je nestátní nezisková organizace, jejímž posláním je... ...pomáhat lidem v tíživé životní situaci s řešením jejich drogového problému, působit tak, aby tento problém vůbec nevznikal a chránit společnost před možnými negativními důsledky zneužívání návykových látek. Poslání organizace se snažíme naplňovat nabídkou a realizací široké škály služeb v oblasti drogové problematiky, které pamatují jak na děti, které se s drogou ještě nesetkaly, tak na dlouhodobé uživatele drog, kteří chtějí více či méně změnit svůj styl života.
27
Naše programy: Centrum prevence je určeno mladým lidem ve věku přibližně 12-18 let, kteří drogy neberou, popř. s nimi příležitostně experimentují. Program Centra prevence nabízí těmto lidem dostatek informací, sebepoznání, možnost využití volného času, poradenství aj. Kontaktní centrum je určeno těm, kteří již drogy berou a nacházejí se díky tomu v tíživé životní situaci. Cílem Kontaktních center je motivovat klienta ke změně životního stylu, popř. mu poskytnout takové služby (potraviny, hygienický servis atp.), které mu umožní alespoň částečně řešit jeho momentální situaci a vedou také ke snížení rizik spojených s užíváním drog. Terénní programy jsou „prodlouženou rukou“ Kontaktních center. Přinášejí totiž nabídku služeb do klientova přirozeného prostředí, tj. často přímo na ulici. Denní psychoterapeutické sanatorium Elysium nabízí ambulantní léčbu motivovaným klientům, popř. jim poskytuje služby vedoucí ke snížení rizik spojených s užíváním drog. V sanatoriu jsou realizovány různé typy terapií. Kromě toho v rámci centra působí i psychiatrická a metadonová ambulance. Terapeutická komunita nabízí dlouhodobý intenzivní léčebný program klientům motivovaným k léčbě. Terapie, která je zaměřena na zásadní změnu postojů k životu a lidským hodnotám, trvá zpravidla 9 měsíců a uskutečňuje se v chráněném prostředí statku v Jižních Čechách. Doléčovací centrum Jamtana je posledním krokem léčebného procesu. Nabízí chráněné bydlení, podpůrné terapie a pomoc při hledání zaměstnání klientům, kteří dokončili některou z forem léčby.
Další služby
Prevence zneužívání syntetických drog je program specializjící se na „rekreační“ uživatele drog. V rámci programu fungují stránky www.extc.cz, které nabízejí kromě informací také on-line poradnu o drogách a drogových závislostech. Drogové služby ve vězení jsou určeny uživatelům drog, kteří se ocitli v konfliktu se zákonem a jsou nyní ve vazbě nebo výkonu trestu. I.E.S. – Institut vzdělávání v oblasti drogových závislostí. Eikón – Výroba a prodej ikon a Program podporovaného zaměstnávání. Cílem programu je vytvořit pracovní místa pro klienty, kteří dokončili léčbu a ze zisku z prodaných ikon pak financovat programy prevence a léčby drogových závislostí. Více se o programech Sdružení Podané ruce dozvíte na www.podaneruce.cz. Informační kancelář Sdružení Podané ruce Francouzská 36, 602 00 Brno; Tel./Fax: 545 247 535; E-mail:
[email protected] www.podaneruce.cz; www.extc.cz; www.zijubezdrog.cz Činnost Sdružení Podané ruce můžete podpořit i Vy. Bankovní spojení: 40 100 450 91 / 6800 (Volksbank); v. symbol: 777 Děkujeme Vám, že pomáháte.
Poruchy příjmu potravy 8. 12. 2003
Jednodenní seminář zaměřený na problematiku poruch příjmu potravy. Lektoři: PhDr. Skálová - privátní psychoterapeutická praxe, Brno MUDr. Daria Valentová - FN Brno - Bohunice,odd 24 léčba neuróz, psychosomatických onemocnění a poruch příjmu potravy MUDr. Jan Dufek – Psychiatrické klinika FN Brno - Bohunice
Cena: 320,- Kč
Šikana 12. 12. 2003 Na celodenním semináři bude přednášet etoped a psychoterapeut Dr. Michal Kolář, autor knih Bolest šikanování a Skrytý svět šikanování na školách.
Cena: 450,- Kč
Chystané kurzy, semináře, výcviky 2004 • • • • • • •
• • • • • • • • • •
Prevence drogových závislostí Prevence drogových závislostí – nástavba Prevence sociálně patologických jevů v oblasti speciálního školství Drogová problematika v oblasti sociální práce Drogová problematika v oblasti duchovně pastorační práce Zdravotní a právní minimum pro drogové pracovníky Assessment a Key Worker - úvodní posouzení a rychlé vyhodnocení drogové situace klienta, anamnestika, diagnostika a práce s individuálním plánem - garantské pohovory Motivační rozhovory – „Basic“ ( první fáze) Motivační rozhovory – „Focus“ (druhá fáze) Krizová intervence Poradenství a komunikace Dramaterapie Arteterapie Prevence vyhoření Poruchy příjmu potravy Šikana Gender
I.E.S. – Sdružení Podané ruce Hapalova 22 621 00 Brno tel: 541 225 188 mobil: 777 916 259 email:
[email protected]
Tištěný katalog Vám rádi zašleme poštou. V případě dotazů nebo potřeby informací nás prosím kontaktujte.
Tento dokument vznikl s finanční pomocí Evropského společenství. Stanoviska zde vyjádřená jsou stanovisky Sdružení Podané ruce a nelze je tudíž v žádném případě považovat za výraz oficiálního názoru Evropského společenství. Vydáno v Brně – říjen 2003
POŘÁDÁNO POD ZÁŠTITOU RADY VLÁDY PRO KOORDINACI PROTIDROGOVÉ POLITIKY. Finančně podpořeno Evropským společenstvím v programu Access 2000. Zelenka s.r.o.
www.krocan.cz
