Představujeme kandidáty ODS na krajské hejtmany str. 5 7

Informační bulletin Občanské demokratické strany

5 / 2012

Představujeme kandidáty ODS na krajské hejtmany str. 5–7

EDITORIAL

Z obsahu

Vážení čtenáři,

Problémy řešíme dnes, jinak zítra budou horší Petr Nečas Krajské kandidátky ODS zaznamenaly výrazné personální obměny včetně řady nových tváří. Předseda strany zároveň varoval před postupy ČSSD v krajích. strana 4

Prezentace našich kandidátů na hejtmany Přehled hlavních tezí lídrů ODS pro krajské volby. Úvodní shrnutí nám poskytl Pavel Drobil, pověřený vedením přípravného volebního štábu. Přípravě na krajské volby se věnujeme také ve speciálních přílohách většiny regionů. strana 5–7

Závěry 38. schůze Sněmovny Koaliční strany mimo jiné prosadily v prvním čtení pomalejší růst penzí. Po poměrně vášnivé diskusi o změně Lisabonské smlouvy poslanci ODS trvají na tom, že nyní by přijetí eura ČR uškodilo. strana 9

Jiří Papež – zemědělským expertem shodou náhod Vyprávění poslance o jeho dětství, mládí, politických začátcích a vztahu k západním Čechám, zejména Šumavě. Jak během rozhovoru zmínil, mnohéinformace o svém životě zatím sděloval jen těm nejbližším. strana 10–11

Afghánská mise Alexandr Vondra Většina zahraničních sil by měla opustit Afghánistán do roku 2014. Pak v zemi zůstanou hlavně podpůrné a výcvikové jednotky včetně Čechů. strana 19

Na pokraji chaosu Jakub Čermák Autor se v souvislosti s aktuální situací v Itálii zamýšlí i nad terorismem a politickými eskapádami v této zemi včetně vraždy Alda Mora a jejích důsledků. Poukazuje i na nutnost vyrovnat se s extremismem i v tuzemsku. strana 22–23

20 let organizace Člověk v tísni Šimon Pánek Ředitel proslulé instituce se s námi podělil o vzpomínky na počátky činnosti Člověka v tísni, rozšiřování aktivit v ČR i v zahraničí, připomíná mnohé projekty, které dodnes přinášejí užitek. strana 24 5/2012 informační bulletin Občanské demokratické strany Vydává ODS Publishing, s.r.o. Adresa vydavatelství a redakce: Jánský vršek 13, 118 00 Praha 1 Tel.: 234 707 160, 161, 164 E-mail: [email protected], http: www.ods.cz Hlavní editorka: Vlasta Lajčaková Redaktorka: Ivana Vajnerová Grafika a foto: Ingrid Valentinová, Luděk Krušinský Foto v čísle: Luděk Krušinský, archiv ODS a archivy autorů Registrace u MK ČR E 12908 Redakční uzávěrka: 8. 6. 2012 Inzerci přijímá: [email protected]

zdá se, že Česko zažilo historické okamžiky. Leckomu se může zdát, že snad ani kolem cesty prezidenta Kennedyho do Dallasu nebo stíhání těch nejprotřelejších zločinců v Česku nebylo tolik mediálního zájmu jako v kauze Davida Ratha. Člověk nemusí být analytik, aby poznal, že jeho s patřičným napětím očekávaný projev měl oslovit především jeho věrné. To se zřejmě povedlo, v tomto ohledu předvedl mistrný „tyátr“, dokonalou rétoriku, dobře připravenou nálož argumentů, které byly patřičně demagogické, ale pro onu cílovou skupinu až k slzám přesvědčivě dojímavé. Ostatní se mohli smát nebo zuřit nad arogantním pomíjením řečníkových vlastních prohřešků a obviňováním kdekoho z okolí. ODS se na rozdíl od některých jiných aktérů dokázala chovat s patřičným odstupem, objektivitou a ponechala odpovědnost těm, kterým to přísluší – tedy policii, státnímu zastupitelství a posléze soudům. Ostatně stojí před námi jiné, méně pokleslé, ale o to podstatnější téma – podzimní krajské a senátní volby. Již toto vydání Listů obsahuje krajské mutace, v nichž představujeme kandidáty a programové priority. Těm, kteří této nabídky zatím nevyužili a pražským čtenářům jako alternativu, nabízíme poněkud odlehčenější počtení – například začátek seriálu o moderní architektuře a bydlení nebo připomenutí neobyčejného osudu Viktora Fischla – brilantního spisovatele, básníka a žurnalisty, českého vlastence, blízkého spolupracovníka Jana Masaryka, izraelského diplomata. Hlavně ovšem sbírejme síly k nelehkému nastávajícímu volebnímu klání, v rámci možností si užijme dovolených, po prázdninách budeme obnovené síly potřebovat. My začneme v srpnu chystat volební magazíny a samozřejmě shromažďovat maximum informací o vývoji vnitrostranických i celkově politických událostí. Zatím přejeme příjemné léto a úspěšný podzim, dostatek sil a dobrých nápadů všem, kteří se podobně jako my budou v druhé polovině prázdnin místo odpočinkové relaxace připravovat na předvolební a volební vytížení. Takže co nejvíce si užívejme, abychom pak měli sílu co nejvíce pracovat, ať už počasí, nebo politické klima bude jakékoli. Samozřejmě uvítáme vaše postřehy a podněty jak ohledně politických událostí, tak podoby Listů a jejich směřování. Vaše redakce

3

SLOVO PŘEDSEDY

Problémy řešíme dnes, jinak zítra budou horší socialismus, v řadě krajů spolupracuje, nadále hodlá spolupracovat a tuto spolupráci dokonce připouští i na celostátní úrovni. Naším cílem bude snaha tyto oranžo-vorudé kartely rozbít a nepřipustit. V případě příznivých výsledků nám půjde především o koaliční partnery od středu doprava, ale v každém případě o ty, kteří budou ctít rozpočtovou disciplínu, což je zvláště dnes mimořádně důležité.

Výchozí pozice v Senátu je jiná než před šesti lety

bčanská demokratická strana představila lídry v krajských volbách a zároveň Výkonná rada ODS schválila už kompletní kandidátku do senátních voleb. Podařilo se nám postavit kvalitní kandidáty na hejtmanky a hejtmany, představujeme přitom řadu nových tváří. Došlo k výrazné personální obměně, a to nejen na postech lídrů, ale celých kandidátek. To je odpověď politické konkurenci i někdy účelově zaznívající personální kritice naší strany. Občanští demokraté v regionech disponují kvalitními a slušnými lidmi, kteří jsou připraveni úspěšně se ucházet na krajské úrovni o přízeň voličů. Česká republika si nezaslouží opakování oranžové tsunami, která může být letos ještě výrazněji zbarvena doruda. Zároveň si uvědomujeme, že nejsme v jednoduché situaci, protože ODS nese největší vládní odpovědnost v celkově složité ekonomické situaci v celé Evropě. Víme, že provádíme často nepopulární kroky, někdy kompromisní, přesto držíme kurz rozpočtově odpovědné politiky brzdící nebezpečné zadlužování státu. Opačná cesta je dramaticky zvyšovat dluhy, podbízet se veřejnosti a zadělávat na obrovské problémy už v blízké budoucnosti, protože vývoj v Evropě je velmi dynamický.

O

4

Poslední události ukazují, že především Středočeský kraj je modelovým příkladem, jak rozhodně nemá vypadat správa na krajské úrovni. Nemám teď na mysli aktuální korupční skandál, který je v rukou orgánů činných v trestním řízení. Středočeský kraj je zároveň nejzadluženějším krajem České republiky a je příkladem praktikování kultu osobnosti a papalášství. A pokud si Bohuslav Sobotka nevšiml, že oranžová šlechta, před kterou nedávno veřejně varoval, už dávno existuje, sám žije ve slonovinové věži.

Krajské a senátní volby nejsou referendem o vládě Chtěl bych zdůraznit, že krajské volby nemají na celostátní politiku žádný vliv, jak se snaží namluvit levice. Krajské volby jsou především o vystavení účtu krajským vládám. Právě proto je účast v těchto volbách důležitá, protože jak se ukazuje, sociální demokracie se v řadě krajů, žijících poněkud ve stínu celostátní agendy, chovala velmi nezodpovědně. S velkým znepokojením sledujeme narůstající agresivitu KSČM, která na svém posledním sjezdu jen potvrdila, že je nereformovatelná. Proto považujeme za alarmující, že ČSSD s touto stranou, která chce stále budovat

Senátní volby před šesti lety proběhly ještě v době, kdy se neprojevovaly důsledky ekonomické krize a doznívala animozita veřejnosti vůči destruktivnímu chování tehdejšího předsedy ČSSD Jiřího Paroubka. Proto je dnes výchozí pozice kandidátů do Senátu jiná než tehdy, ale i tak budeme usilovat o co nejlepší výsledek. Hlavními celostátními programovými tématy Občanské demokratické strany v podzimní volební kampani budou ta, která se promítají i do života krajů. Patří sem důraz na podporu podnikání a tím vytváření prostoru pro vznik nových pracovních míst. Patří sem rozpočtově odpovědná politika a ukončení nebezpečného trendu zadlužování krajů. Veřejné rozpočty jsou propojené a není důvod chovat se jinak na úrovni státu a krajů. Patří sem i posílení adresného sociálního systému a zamezení zneužívání dávek. Problémy řešíme dnes, jinak zítra budou horší. Jinou než rozpočtově odpovědnou politiku zaměřenou na snižování veřejných dluhů občanští demokraté nabízet voličům neumějí a nebudou, protože ji považujeme za správnou pro současnost i budoucnost této země. A podobně se hodláme chovat i v Senátu a na krajské úrovni.

Petr Nečas předseda ODS, předseda vlády ČR

VOLBY

Pavel Drobil: Krajské volby nejsou referendem o vládě

V podzimních krajských a senátních volbách nečeká Českou republiku referendum o centrálně vládě, jak se dnes snaží namluvit sociální demokraté. Naopak. Po čtyřech letech to budou krajské vlády oranžových hejtmanů, kterým ve všech krajích kromě Hlavního města Prahy přijdou voliči vystavit účet za jejich často velmi nezodpovědné vládnutí.

ČSSD na krajské úrovni jasně ukázala, jak jí je cizí především odpovědné nakládání s krajskými rozpočty. Jen v loňském roce zadlužení krajů narostlo o 17 procent na 22 miliard korun. To vše v situaci, kdy koaliční vláda přijala řadu opatření pro snížení deficitu státního rozpočtu. Zatímco z centrálních vládních úřadů odešly v posledních dvou letech tisíce úředníků, úřady krajské naopak vloni nabobtnaly o další 3 %. To je rozpočtově odpovědná politika ČSSD v praxi. Oproti krajským volbám v roce 2008 připravuje ODS na letošní podzimní volby celostátní kampaň, která bude provázána s kampaněmi jednotlivých krajů. Centrální linka bude klást důraz na podporu podnikání, vytváření prostoru pro nová pracovní místa, posílení adresného sociálního systému, ale také na odpovědné hospodaření s veřejnými financemi, které ODS prosazuje na celostátní úrovni, a není důvod, proč by kraje měly být výjimkou. Naopak

Pavel Drobil

nebezpečný trend zadlužování krajů je zapotřebí zastavit. Rozpočet ODS na centrální kampaň k podzimním volbám bude mnohem úspornější než v roce 2008, a to na centrální úrovni i v regionech. Pracujeme s omezenějším objemem inzerce, venkovní reklamy i dalších nosičů. Snažíme se ale, aby přesnější cílení přineslo srovnatelný efekt. Žádná reklamní kampaň nenahradí individuální komunikaci kandidátů s voliči, důkladné vysvětlování volebních témat a programu. Právě vstřícná komunikace musí být klíčovou komponentou naší podzimní kampaně. Měl jsem v posledních měsících příležitost se několikrát setkat se všemi lídry našich krajských kandidátek. Na podzimní volby se připravují zodpovědně a mají jednoznačnou vůli v nich uspět. A to je základ každého volebního úspěchu. autor je místopředseda ODS pověřený vedením přípravného volebního štábu

Kandidáti ODS na hejtmany krajů Bartoňová Eva Liberecký kraj „Liberecký kraj má ohromný potenciál. ODS mu nabízí vyrovnaný a průhledný rozpočet, rozvoj vzdělávání, kvalitní život starších občanů, ale také podporu sklářství. Máme kvalitní tým včetně řady starostů. Věřím, že z Libereckého kraje uděláme po volbách dobré místo.“

Benc Ota Kraj Vysočina „Náš úkol je jasný – ukončit existenci podivné vlády nevlády tiché koalice ČSSD a KSČM, jejíž důsledky jsou pro náš kraj ničivé. Nehovořím jenom o politickém korupčním podhoubí, ale především o neřešení zásadních problémů našeho kraje, jako je oblast zdravotnictví, školství a dopravy. Jsem přesvědčený o tom, že barvou tohoto podzimu bude modrá.“

Crha Jiří Jihomoravský kraj „Chceme zlepšit infrastrukturu a pustit konkurenci na železnici, aby se zlepšila doprava občanů do zaměstnání. Nechci, aby kraj vedli lidé, kteří záměrně kumulují politické funkce a nemají čas na práci pro kraj. Chci být hejtmanem na plný úvazek.“

5

VOLBY

Sventek David Moravskoslezský kraj „Mám vizi kraje, který pomáhá svým obyvatelům a podnikatelům se rozvíjet. Za tři roky z kraje odešlo 17 tisíc lidí. Já chci kraj, který bude nové obyvatele lákat. Ten nejlepší recept jsou prosperující firmy a vzdělaní lidé. Chci kraji vrátit hrdost na svého hejtmana.“

Jirsa Tomáš Jihočeský kraj „Osmnáct let rozvíjím městečko, kde jsem starostou. Osm let pomáhám rozvíjet svůj senátní region. A to jsou zkušenosti, které dnes nabízím občanům Jihočeského kraje. Každý se může na výsledky mé práce podívat.“

Krejsová Marcela Plzeňský kraj „Srdcem a centrem Plzeňského kraje je sice Plzeň, ale mou prioritou je rozvoj celého regionu a jeho podpora včetně regionálních produktů, regionálních potravin a s tím související podpora živnostenského podnikání.“

Lukáš Libor Zlínský kraj „Chtěli bychom navázat na odkaz Tomáše Bati. Chtěli bychom dobudovat dálnici na Slovensko, budeme podporovat univerzitu a také rozvoj cestovního ruchu. Na naší kandidátce je polovina starostů, kteří mají důvěru veřejnosti. Nabízíme méně řečí a více činů.“

Nwelati Raduan Středočeský kraj

6

„Mým prvním úkolem bude minimalizovat škody vzniklé za čtyři roky vlády mafie pana doktora Ratha podporované komunisty. Mou hlavní ambicí ovšem je, aby Středočeský kraj byl krajem pracovních příležitostí. Chci kraj vrátit těm, komu patří, to znamená občanům.“

Plass Miloslav Královéhradecký kraj „V uplynulém volebním období jsme byli svědky amatérského experimentu. Byl to experiment vydávaný za regionální politiku. ODS v Královéhradeckém kraji nechce hazardovat s potenciálem kraje, proto postavila takovou kandidátku, která se nesníží k experimentování.“

Raška Vladislav Ústecký kraj „Věřím, že lidé budou volit řešení, na jehož konci musí být snížení nezaměstnanosti, bezpečný kraj pro všechny slušné lidi a realizace a dokončení všech dopravních infrastrukturních akcí, jako je řešení dálniční, železniční a vodní dopravy.“

Šindelář Petr Karlovarský kraj „Karlovarský kraj je na tom z hlediska ekonomiky nejhůře ze všech regionů. Máme vysokou nezaměstnanost, nejnižší hrubý domácí produkt. Náš kraj není vůbec atraktivní pro vysokoškoláky. Naším hlavním úkolem je zastavení propadu ekonomiky a nastartování růstu. Tento problém chceme a umíme řešit na rozdíl od současné rudo-oranžové krajské vlády.“

Tupec Petr Pardubický kraj „V případě úspěchu ODS v Pardubickém kraji budou naše první kroky směřovat k zastavení hrozící insolvence v krajské nemocnici. Prioritou je snaha zajistit kvalitní a dostupné služby všem občanům a zodpovědný přístup ke svěřenému majetku.“

Záleská Markéta Olomoucký kraj „Olomoucký kraj má řadu výhod, ze kterých můžeme vytěžit mnohem víc. Centrální poloha nabízí potenciál pro rozvoj ekonomiky a vznik nových pracovních míst, to samé platí o cestovním ruchu. Chci se osobně zasadit o to, aby se náš kraj stal významným turistickým cílem. Přicházím zvenku, a tak můžu nahlédnout na fungování kraje novýma očima a přiblížit ho lidem.“

7

Prezidentské primárky ODS se blíží po setkáních v regionech do finiše

Jablonec nad Nisou, 31. května

Koho občanští demokraté vyšlou do přímé volby hlavy státu? Prvního místopředsedu Senátu Parlamentu ČR Přemysla Sobotku z Libereckého kraje, nebo poslance Evropského parlamentu Evžena Tošenovského z Moravskoslezska?

8

Výsledek hlasování občanských demokratů, z něhož vzejde jméno kandidáta ODS do voleb na prezidenta České republiky, se dozvíme na konci června. Už teď je ale jisté, že nejnapínavěji bude výsledek volby očekáván v Jihomoravském kraji. Dva měsíce probíhající prezidentské primárky totiž vyvrcholí právě na jihu Moravy – regionu s nejpočetnější členskou základnou v zemi. Zde může každý z kandidátů výsledek stranického referenda obrátit ve svůj prospěch. Během volebních shromáždění, na kterých mohli členové ODS osobně poznat oba kandidáty a zeptat se na jejich názory a postoje, padaly zajímavé dotazy. Občanské demokraty nejvíce zajímalo, jak budou kandidáti v případě úspěchu v prezidentských volbách reprezentovat Českou republiku v zahraničí, jak se hodlají postavit vůči problémům v Evropské unii či nakolik budou nadstraničtí. Předseda ODS a premiér ČR mimo jiné ocenil, že na rozdíl od jiných politických stran si občanští demokraté mohou sami zvolit kandidáta na prezidenta. Zároveň zdůraznil, že oba kandidáti jsou slušní lidé s bohatými zkušenostmi a že každý z kandidátů má šanci v prezidentských volbách uspět. Občanské demokraty předseda strany vyzval, aby nepodléhali současným průzkumům veřejného mínění, protože do voleb, které se konají v roce 2013, je ještě daleko. Současné statistiky proto mají nulovou vypovídací hodnotu. Informace o probíhajících prezidentských primárkách najdete na webových stránkách ODS na adrese www.ods.cz/primarky či na Facebooku na adrese www.facebook.com/ods.cz.

Hradec Králové, 3. května

Plzeň, 23. května

Olomouc, 10. května

Z POSLANECKÉ SNĚMOVNY

Pomalejší růst penzí dostal od koaličních poslanců v prvním čtení zelenou Shrnutí 38. schůze Poslanecké sněmovny Poprvé po rozpadu Věcí veřejných hlasovali poslanci v nové konstelaci na květnové 38. schůzi Poslanecké sněmovny. Navzdory předchozím turbulencím v koalici se vládě podařilo prosadit řadu významných zákonů. Do druhého čtení poslanci poslali po šestihodinové úporné debatě i novelu zákona o důchodovém pojištění. Jeden ze zákonů, který má pomoci konsolidovat státní rozpočet v příštím roce.

• Těžiště novely zákona o důchodovém pojištění spočívá v nové úpravě výpočtu důchodů. Zákon počítá konkrétně s tím, že během příštích tří let penze porostou nově jen o jednu třetinu růstu cen a o jednu třetinu růstu reálné mzdy jako doposud. Jak zdůraznili zástupci koalice, snížení tempa růstu penzí je jedním z opatření, která by měla přispět ke konsolidaci veřejných financí a je tedy z rozpočtového hlediska nezbytné (penze představují 30 procent všech výdajů ze státního rozpočtu). Navrhovaná úprava se projeví od ledna 2013 a měla by přinést celkovou úsporu ve výši přibližně 48 miliard korun. Další z řady zákonů, na kterých se shodla koalice v souvislosti s přípravou rozpočtu na příští rok, přijdou do legislativního procesu v příštích týdnech. • Diskuzi vyvolala probíhající ratifikace změny článku 136 Lisabonské smlouvy, která má umožnit vznik tzv. trvalého záchranného mechanismu eurozóny. K té daly již loni na jaře předběžný souhlas ve formě vázaného mandátu obě komory Parlamentu. K nynější ratifikaci je potřebná ústavní většina v obou z nich. Senát již se změnou vyslovil souhlas. Poslanci ODS změnu podporují s tím, že nejsilnější vládní strana nebude blokovat členské země EU platící eurem. Zároveň ale upozornili, že vznikem stálého záchranného fondu se dramaticky mění podmínky fungování eurozóny. „Pokud by Česká republika nyní přijala euro, musela by na euroval přispět během příštích pěti let 32 miliardami korun. Neumím si proto představit, že by jakákoliv zodpovědná politická strana dovedla Českou republiku do eurozóny, aniž by se zeptala na názor svých občanů. ODS i nadále požaduje před případným přijetím eura referendum,“ zdůraznil například poslanec a šéf sněmovního Výboru pro evropské záležitosti Jan Bauer. Finální hlasování odložili poslanci na červen. • Poslanci dali souhlas k ratifikaci hostitelské dohody mezi vládou ČR a Agenturou pro evropský globální satelitní systém. Naplnili tak formální podmínky pro zřízení řídicího centra evropského satelitního systému Galileo v České republice. Podle sněmovní zpravodajky Jany Fischerové je to příležitost připomenout si diplomatický úspěch České republiky, která o umístění administrativního centra několik let usilovala a zvítězila v konkurenci dalších deseti států, mezi nimi například Německa či Nizozemí. „Umístění centra přináší České republice především prestiž, protože se jedná o první významnou unijní instituci, která bude na našem území sídlit. Kromě toho ale očekávám, že bude zároveň příležitostí pro české odborníky.“

• Zákon na ochranu zvířat proti týrání zpřísnil podmínky pro chovatele zvířat. Nově bude moci stát týrané zvíře zabavit. Novela zákona také zpřísnila pravidla pro porážku. Poslanci naopak vypustili návrh, aby Policie České republiky mohla v případě podezření na týrání zvířete vniknout do bytu násilím. • Prošla novela zákona o účetnictví, která reaguje na elektronizaci účetních systémů nebo změny v zákoně o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. • Nový zákon o kontrole sjednocuje kontrolní postupy prováděné orgány státu a řeší dosavadní roztříštěnost procesního práva v oblasti kontroly. Zákon o bankách upravil činnost poboček zahraničních bank na území České republiky. –kj–

9

NAŠI POLITICI V CIVILU

Jiří Papež – zemědělským odborníkem se stal nečekanou shodou náhod o nějakém oboru, který by této tendenci odpovídal. Ale osud to zaonačil úplně jinak.

Místo „veteriny“ ekonomie a strojní inženýrství

Možná leckdo nabyl dojmu, že Jiří Papež je duší i tělem odjakživa spjat se zemědělstvím. Plyne to z jeho působení ve sněmovním Zemědělském výboru a pozice stínového ministra zemědělství v Klausově stínové vládě. Ale vězte, není tomu tak. Vzděláním je ekonom a „strojař“. Jestli je s něčím bytostně spjat, je to Šumava a vůbec celé západní Čechy, kde jeho rodina po generace žije. Během rozhovoru jsme se dozvěděli řadu zajímavostí z jeho života, některé z nich prý dosud vyprávěl jen těm nejbližším.

10

Nejranější dětství strávil „na samotě u lesa“, jak říká. Ona samota je součástí šumavské vesničky Zátoň. „Oficiální místo mého narození je Vimperk. To proto, že tam byla nejbližší porodnice,“ vysvětluje poslanec Papež. Rodina se sice ještě v Jiřího předškolním věku odstěhovala do Prachatic, ale často do Zátoně jezdili za babičkou a dědou a trávili tam vesměs celé prázdniny. Jiří jakožto nejstarší ze tří dětí nejvíc vnímal tehdejší atmosféru a o to víc přilnul k tamní kultuře, přírodě. „Děda pracoval v lese, takže jsem mu pomáhal tahat dříví, potom doma se senem a péčí o malé, leč náročné hospodářství.“ Asi právě tady se v něm zakořenil celoživotní vztah k přírodě. Když v Prachaticích dokončil gymnázium, uvažoval

„Mým velkým a pro dospívajícího kluka nepříliš obvyklým koníčkem byla entomologie.“ Prý mu nešlo o to, aby na sbírky broučků a motýlů „balil“ spolužačky, skutečně ho to nadmíru bavilo. V plánech na zaměření vysokoškolského studia více než entomologii zvažoval vysokou školu veterinární. „Byť to nebyly obory humanitní, kde to za bolševika bylo na můj vkus příliš poznamenané socialistickou ideologií, nebylo snadné se bez kádrového posudku s patřičně doloženou angažovaností celé rodiny dostat i na přírodovědecké fakulty, navíc tam byl přetlak. Takže jsem skončil v Plzni na Vysoké škole strojní a elektrotechnické, kde jsem vystudoval ekonomiku a řízení strojírenské výroby. Hlavně se považuji za ekonoma. Naučilo mě to logicky přemýšlet, počítat.“ Vysokoškolská léta byla bohémská, jak se pro toto životní období sluší. „Pro nás, ‚kluky z vesnice‘, to bylo obzvlášť úžasné,“ vypráví Jiří Papež. Ale nebylo to jen obyčejné flámování. Společně s kamarádem se vrhl na moderní hudbu, hlavně tu, na níž tehdejší režim pohlížel se značnou nevolí. Ne že by sami muzicírovali, ale taky ne, že by jenom poslouchali a nahrávali. Získali kontakty na některé kapely a začali pořádat koncerty.

„Nejvíc nás zajímala hudba na pomezí rocku a punk-rocku. Podařilo se nám uspořádat v Plzni první koncert skupiny Visací zámek, plzeňskou premiéru jsme uspořádali například také skupině Precedens s Bárou Basikovou, totéž platí o Oceánu s Petrem Mukem. To vše se samozřejmě muselo oficiálně pořádat pod hlavičkou fakultní organizace SSM, která občas nestačila zírat, na čem se to vlastně podílí,“ vypráví s těžko skrývanou nostalgií na studentská léta nynější poslanec. Možná ještě větší „bomba“ byla prachatická Rockpaleta. „Mladší bratr byl tehdy ještě na gymnáziu v Prachaticích a chtěl uspořádat hudební veleakci. Tak jsem mu vzhledem ke svým kontaktům pomohl uspořádat na tamní poměry velkolepou akci s účastí špičkových rockových kapel. Myslím, že jsme se tím zapsali do tehdejšího života Prachatic.“

Vojenská služba formou maňáskového divadla Po vojenské službě prahne málokdo a málokdo netouží po nějaké formě, jak ji absolvovat co nejsnesitelněji, pokud možno mimo kasárna. Ne každý ale vymyslí tak bláznivou, ale kupodivu úspěšnou cestu. „S kamarády jsme měli řadu nápadů, nakonec jsme uspěli se založením ‚Souboru maňáskového divadla při vojenském útvaru v Žamberku‘. Není třeba dodávat, že to bylo jediné maňáskové divadlo v rámci Československé lidové armády.“

Chlapci oběhli nejbližší hračkářství, nakoupili maňásky a podle toho, jaké sehnali, napsali několik pohádek a kabaretních výstupů. Sen se jim splnil: Dostali se z kasáren na relativní svobodu – se schválenými představeními začali objíždět mateřské školy po celé republice. Vskutku nápaditá a záviděníhodná podoba vojenské služby!

Manželství dvou ekonomů, dobrý základ pro podnikání Není pravda, že studentské lásky nemívají valnou budoucnost. Manželství Papežových je toho důkazem. Studovali stejný obor, začali spolu chodit v posledním ročníku, překonali odloučení během vojny. Protože nastávající odmítala přestěhovat se do Prahy, byť tam ženich měl zajištěné lukrativní zaměstnání, skončili v Přešticích, kde žijí dodnes a kde se narodily obě jejich dcery. Za zmínku stojí, že svatba se konala 18. listopadu 1989, revolučního 17. listopadu slavil Jiří v Prachaticích rozlučku s kamarády. „Informace o dění v Praze se na malá města dostávala pomaleji, ale i v těch osobně vypjatých dnech jsem je získal i ze Svobodné Evropy. Takže den po svatbě jsme už s ‚novomanželkou‘ zvonili klíči v Plzni na náměstí.“ Společně byli i u začátků podnikání. Manželka byla na mateřské se starší dcerou, ale není ten typ, který by se spokojil s péčí o dítě a domácnost. „Začali k nám chodit známí a lidé z okolí, že když jsme ti ekonomové, ať jim poradíme s podnikáním, hlavně s účetnictvím. Tehdy to nebylo tak složité, tak jsme to zvládli a časem začali dělat profesionálně. Jak se měnila a narůstala legislativa, museli jsme toho spoustu nastudovat, ale šlapalo to, manželka se tak živí dodnes.“ Přesto peněz dlouho nebylo nazbyt, takže když si v roce1995 pořizovali vytouženou chalupu na milované Šumavě, museli si potřebný obnos vypůjčit od rodičů. „Je to stoletá budova, byla bez vody, elektřiny, ale na krásném místě, kde se cítíme dobře.“

Jak jsem se stal politikem a odborníkem na zemědělství Odpor ke komunismu, tudíž i pravicová politika, mu byly vštěpovány od dětství. „Hospodářství dědy a babičky v rodné Zátoni bylo malé, takže za znárodnění nestálo, ale i malí sou-

kromníci měli důvod se od bolševismu distancovat. Táta byl sice dělník, ale komunisty bytostně nesnášel, navíc se zajímal o historii, takže nám, dětem, líčil i hrůzy stalinských gulagů, Svobodná Evropa se u nás poslouchala denně.“ Tato stanice se do života Jiřího Papeže zapsala i tím, že se tam během vysokoškolského studia nebál složitou cestou poslat své příspěvky, některé tam dokonce byly zveřejněny. Po listopadu 1989 se stal jedním ze zakládajících členů OF, za které pak úspěšně kandidoval do přeštického zastupitelstva. V rámci rozpadu Občanského fóra se jednoznačně přiklonil ke vstupu do ODS. Ale na vysokou politiku neměl ani pomyšlení – měl relativně lukrativní a zajímavé zaměstnání, rozrůstající se rodinu, na hypotéku pořizoval lepší bydlení, … Nicméně v roce 1996 kývl na výzvu tehdejších poslanců, že by jako nová, mladá tvář mohl být občanským demokratům v Parlamentu ku prospěchu. Po konzultaci s rodinou kývl a výsledky voleb ho

kromě ekonomických aspektů nořil čím dál víc do hlubin problematiky zemědělské a jeho stoupající erudice byla nepřehlédnutelná. Když přišla příprava ke vstupu do EU, což znamenalo zcela přetvořit zemědělský program ODS, stanul v čele odborného týmu právě Jiří Papež. Při svém zvyku nedělat práci takzvaně od stolu, začal v rámci sněmovního podvýboru pro venkov organizovat ve všech regionech diskuse se zemědělci, starosty i ostatními místními lidmi. Závěry se staly základem programu občanských demokratů pro oblast zemědělství. Když už jsme zmínili podvýbor pro venkov, Jiří Papež byl také členem několika podvýborů se zaměřením na problematiku lesní správy, vodního hospodářství, potravinářství, myslivosti, rybářství, potravinářství. Uvádíme to proto, že přinejmenším rybářství a myslivost jsou zároveň koníčky poslance Papeže, který se angažuje ve svazech rybářském i mysliveckém.

JIŘÍ PAPEŽ • Narozen 1965 ve Vimperku. • Vystudoval Vysokou školu strojní a elektronickou v Plzni, obor ekonomika a řízení strojírenské výroby. • Byl zakládajícím členem OF a v roce 1991 zakládajícím členem ODS. • Zkušenosti s komunální politikou získal jako člen přeštického zastupitelstva. • Od roku 1996 je poslancem, byl členem a předsedou Zemědělského výboru, řady podvýborů, zastával funkci stínového ministra zemědělství. • Dlouhodobě je místopředsedou Regionálního sdružení ODS Plzeňského kraje, předtím byl jeho předsedou. • Je šťastně ženatý, má dvě dcery. vynesly do poslaneckého křesla. A nyní se dostáváme k tomu, jak se z ekonoma a strojaře stal přední odborník na zemědělství v ODS. „Vzhledem ke své profesi jsem měl ve Sněmovně zálusk na Hospodářský nebo Rozpočtový výbor. Ale byl jsem vyrozuměn, že tradice velí v těchto zásadních výborech dávat přednost zkušeným poslancům, nováčci si až tak dalece vybírat nemohou. V této situaci za mnou přišel tehdejší předseda Zemědělského výboru s tím, že oni také potřebují ekonoma, že v Rozpočtovém nebo Hospodářském výboru nemám šanci.“ Nynější zemědělský expert prožil zásadní přerod českého zemědělství: Řešil se rozpad JZD, restituce, obhajoba soukromého vlastnictví. Jiří Papež se

„Myslím si, že členové různých zájmových svazů si zaslouží pozornost ODS už kvůli tomu, že je mezi nimi spousta pravicově orientovaných lidí, tedy potencionálních voličů. Nesouhlasím s předsudkem, že tyto svazy včetně jejich členů jsou pohrobci komunismu,“ konstatuje poslanec. A co ho aktuálně trápí v souvislosti s prací ve Sněmovně? „Direktivy EU, které postihují oblast zemědělství nejvíc ze všech oblastí – v žádné jiné nebyla nastolena takzvaná jednotná politika. Doufám, že budeme nacházet zdravý kompromis mezi oprávněným euroskepticismem a schopností využívat výhod členství v Unii,“ uzavírá náš rozhovor Jiří Papež. –red–

11

U STAROSTY A PODNIKATELE

ODS by měla vyznávat ideovou čistotu a poctivou práci, říká František Ondřich né. „Od mládí jsem byl veden k nenávisti ke komunismu, což mi samozřejmě působilo problémy. Přeneslo se to i na moje děti, protože jsem je vychovával v obdobném duchu, chodily na náboženství. Takže jsem hned v roce 1989 s nadšením vstoupil do Občanského fóra a pak hned po jejím založení do ODS,“ vzpomíná František Ondřich.

Úspěch pravice byl příjemným překvapením

Kamenný Újezd je nádherným jihočeským místem. Můžete se tu kochat krásnou krajinou, památkami, architekturou. I politicky si tu pravice stojí vcelku dobře. Ale není snadné „starostovat“ malé obci, k níž patří několik zanedbaných osad, kde byla dlouho opomíjena elementární infrastruktura. František Ondřich tu vykonal v čele místní ODS, jejímž členem je od založení strany v roce 1991, řádný kus práce, zároveň je od roku 1994 předsedou oblastního sdružení v Českých Budějovicích, třetím obdobím je krajským zastupitelem.

12

Rodina Františka Ondřicha byla silně křesťansky založená, což v dobách tuhého komunismu nebylo zrovna výhod-

Absolvoval dvouletou vojenskou službu, pak ukončil střední školu a jeho další profesní osudy byly spjaty s Českými dráhami. Zřejmě tehdejší šéfové rozpoznali, že své úkoly zvládá s potřebnou erudicí, takže přerušil vysokoškolské studium a věnoval se různým funkcím „na dráze“. Vrcholem jeho tehdejší kariéry bylo takřka „hrabalovské“ postavení náčelníka železniční stanice. Právě díky tomu po uzavření celoživotního sňatku získal takzvaný drážní byt v nedalekém Kamenném Újezdě, kde zapustil kořeny. Postavil si tu rodinný domek, zajímal se o problémy a šance obce… Tím vším včetně prospěšných návrhů na její rozvoj a jejich realizací si brzy zasloužil důvěru spoluobčanů, která mu přinesla post starosty za Občanské fórum a vzápětí za ODS, do níž vstoupil jako jeden ze zakládajících členů již v roce 1991. „Bylo to pro mě příjemné překvapení. Ne proto, že bych po jakýchkoli stranických nebo komunálních funkcích tak bažil. Ale s kolegy, s nimiž jsme vstupovali do Občanského fóra a potom do ODS, jsme měli dojem, že Kamenný Újezd je převážně ‚rudý‘. Hned v prvních volbách do obecního zastupitelstva se ukázalo, že tomu tak není. Vysvětluji si to tak, že to zdání převahy levicového smýšlení v obci vycházelo spíš z konformity, strachu, snahy přizpůsobit se panujícím poměrům a vyhnout se trestům za ‚vybočení z lajny‘. Do značné míry je to omluvitelné, protože komunistické tresty směřovaly často k likvidaci nadějných lidských osudů a postihovaly celé rodiny. A po převratu v roce 1989 tu začala drtivě vyhrávat pravice,“ popisuje zdejší politickou atmosféru starosta Ondřich.

Své první zvolení za Občanské fórum připisuje tomu, že byl jedničkou na kandidátce, i když ani na malé vsi ho lidé příliš osobně neznali. „Myslím, že během prvního období jsme lidi přesvědčili, že to s obcí myslíme odpovědně a umíme se zhostit různých užitečných úkolů. Komunální volby jsem pak vyhrával spolu se stranickými kolegy díky vzrůstající důvěře místních voličů.“ Práce tu skutečně nebyla snadná. Kamenný Újezd totiž sestává jednak z vlastního Kamenného Újezdu, jednak z dalších osmi takzvaných osad s celkovým počtem přibližně 2300 obyvatel – pro neznalé, osada znamená osídlení jen několika mála domů a minimálního počtu obyvatel, což nesplňuje podmínky vesnice. Celkem se jedná o zhruba dva tisíce tři sta obyvatel, ale právě roztříštěnost a dlouhodobá zanedbanost představovala – a stále představuje – pro zastupitelstvo celou řadu úkolů. Řada z nich není zcela vyřešena dodnes.

Péče o malou roztříštěnou obec není vůbec snadná „Když jsem nastupoval do funkce starosty, tak třeba nebyly vybudované ani asfaltové cesty, aby se lidé z přilehlých osad, z nichž mnozí tu bydlí nastálo, dostali hlavně v zimě se svými dětmi do školy, na základní nákupy. Leckde neměli pitnou vodu, což jsme už částečně vyřešili, ale zůstávají usedlosti, kde ani dnes pitnou vodu nemají. S tím souvisí také otázka čističek, kterou zvládáme, i když to byl zásah do rozpočtu a celkově náročné zadání. Úspěchem je také pokrok v budování kanalizace, plynofikace, opravě chodníků, vznikl tady potřebný sběrný dvůr, přestavěli jsme základní školu včetně tělocvičny, což využívají i okolní obce. Nezanedbatelné také je, že jsme získali obecní pilu, kterou spravuje příspěvková organizace a která je přínosem i z hlediska zaměstnanosti.“ Při všech těchto akcích se starosta Ondřich pokud možno vyhýbá žádostem o granty a dotace, které považuje za živnou půdu pro korupci, na níž se nehodlá nijak podílet.

Co v Kamenném Újezdě příliš neklape, je spolupráce s TOP 09. „Samozřejmě to jako o koaličních partnerech neplatí obecně, ale tady u nás prezentují velmi agresivní politiku, spíš než pracovat chtějí neustále kritizovat. Mimochodem, vesměs předtím kandidovali za jiné strany a mám pocit, že jim jde víc o získávání postů než starost o obec,“ postěžoval si starosta na nynější situaci.

Co mě jako „ódéesáka“ štve na ODS „Dlouho jsem se snažil věřit v ideovou čistotu ODS, ale i v naší straně se objevuje čím dál víc lidí, kteří své členství berou jen jako ‚výtah k moci‘. A média

opomíjejí ty poctivé, kteří mají minimální prostor se prezentovat. O to snáz leckdo na naši adresu říká, ‚vy jste zloději všichni‘,“ stěžuje si František Ondřich. Další věc, která mu vadí, je nedostatečně razantní argumentace v řadě politických otázek – například vůči absurdním požadavkům odborářů nebo v souvislosti s komunální politikou je to problematika rozpočtového určení daní. „Naši představitelé jako by své podložené argumenty neuměli dostatečně vysvětlit a mediálně prezentovat,“ rozhořčuje se František Ondřich. K principům, od nichž by se ODS neměla odchylovat (což podle něj v mnohém činí), patří zásada budovat „malý a levný stát“. Současný trend připisuje

přílišným ústupkům Evropské unii. „Dospěl jsem tak daleko, že lituji, že jsem hlasoval pro vstup do EU. Dnes se členství projevuje nárůstem byrokracie, dotacemi, které vytvářejí prostor pro korupci, nesmyslnými nařízeními.“ Jak je zjevné, tohle téma pana starostu rozčiluje. Ale uklidnil se, jakmile přišla další návštěva a my jsme zdvořile opustili radnici Kamenného Újezdu. Mezi dveřmi jsme se ještě stačili zeptat na budoucí plány. Jak jsme se dozvěděli, František Ondřich už kandidovat nehodlá a těší se na zasloužený odpočinek. A mimo jiné na více času na vnoučata, kterých má od svých tří dětí požehnaných osm. Nechť jim všem slouží zdraví. ■

Podnikání zdánlivě tajemné, nicméně perspektivní Když jsme se po dohodě se starostou Kamenného Újezdu měli sejít s místním podnikatelem, marně jsme se snažili dopídit, co vlastně firma Martina Svitáka nabízí. Není snadné do toho proniknout, takže se nám dostalo vysvětlení od samotného vlastníka firmy s názvem SVITÁK – měření a regulace tepla. Je to relativně sofistikovaná činnost, kde navíc stoupá tlak konkurence. Každopádně cesta k této profesi byla zajímavá. Kromě toho se Martin Sviták věnuje jako dlouholetý člen ODS práci v regionální radě, obci, rodině, … Zkrátka má toho dost. Rejstřík služeb, které poskytuje, je široký: Specialisté jeho firmy poskytují servis a provozují plynové kotelny, dohlíží na funkčnost a bezpečnost technologických procesů v řadě firem, starají se o ústřední vytápění i chlazení v hotelových komplexech, jednou ze specializací je využití obnovitelných zdrojů energie a instalace netradičních i leckdy velmi ojedinělých systémů vytápění dle zakázek klientů. To vše často předpokládá schopnost vytvářet vlastní projekty, kombinace jednotlivých komponentů a pak dohled nad tím, jestli výsledné dílo skutečně funguje. Zákazníky jsou velké firmy i jednotlivci, jimž všem se firma snaží vyhovět s veškerou exkluzivitou. Nápor práce v současnosti zvládá společně s manželkou, počet zaměstnanců se v průběhu roku pohybuje v průměru kolem patnácti. Martin Sviták se narodil v Plzni a celý další život pak strávil v Českých Budějovicích, kde firma dodnes sídlí, i když rodina našla trvalé zázemí v Kamenném Újezdu.

Z Temelína k úspěšné soukromé firmě Vystudoval střední elektrotechnickou školu. „Vlastně jsem měl být vyučený televizák,“ komentuje své profesní počátky nynější úspěšný podnikatel. Osud ho ale po ukončení školy nezavál k televizím, ale do Temelína. „Byla nás tam taková parta považovaná za budoucí odborníky na svém místě a naším úkolem bylo podílet se na zprovoznění prvního bloku elektrárny. Ale pořád se to odkládalo, takže jsme jen vysedávali a neměli nic na práci. Jediná výhoda byla, že nás v rámci přípravy na patřičně dokonalé spuštění Temelína vysílali na další vzdělávání, takže jsem trávil část té doby v Brně, abych si doplnil další technické znalosti,“ vzpomíná

Martin Sviták. Na Moravě ho zastihl rok 1989. Po návratu domů ale byla v Temelíně situace stejná – zprovoznění prvního bloku se stále odkládalo, lidé „najatí“ na jeho provoz opět jen celé dny posedávali, což není styl života, který by Martin Sviták vyznával. „V tom promarněném čase jsme s kolegy začali uvažovat o vlastním podnikání. Nikdo z nás s ním samozřejmě neměl a ani nemohl mít žádné zkušenosti, ale pustili jsme se do toho.“ Prostor pro začínající odvážné podnikatele, zejména ty, kteří svému oboru rozuměli, byl v 90. letech značný a vstřícně otevřený. „Velké firmy se rozpadaly a bylo třeba je nahradit, takže jsme získali řadu zakázek na montáže tepelných systémů, jejich měření

13

U STAROSTY A PODNIKATELE a regulaci. Pak jsme se dostali do kontaktu s topenáři, kteří stáli o to, abychom pro ně dělali montáže a kontrolu plynových kotlů,“ vzpomíná na své podnikatelské začátky Martin Sviták. Světlé začátky měly neméně příznivé pokračování. „Přišli za námi zástupci topenářských firem, abychom jim zajišťovali montáž a kontrolu plynových kotlů. Nejdřív jich bylo pár, pak to narůstalo do desítek, stovek.“ Bylo a je zřejmé, že si budějovický podnikatel vybral perspektivní obor. Už počátkem 90. let měli tolik zakázek, že je sotva stíhali plnit. A do toho přišel nový boom, který se týkal jejich činnosti a přinesl další příležitosti – obnovitelné zdroje energie, v první řadě tepelná čerpadla a posléze fotovoltaické systémy. Zadavateli byli a dodnes

jsou jednak firmy, ale v nemalé míře i majitelé rodinných domků.

Jak jsem se ocitl v ODS Martin Sviták rozhodně nikdy neinklinoval k levicovému smýšlení. Jak říká, to pravicové měl jakoby vnitřně nastavené, i když nebyl stoupencem jakékoli stranické příslušnosti. Na jeho vstupu do ODS má zásadní podíl tehdejší primátor Českých Budějovic a poté poslanec za ODS Miroslav Beneš. „Setkal jsem se s ním v Temelíně v roce 1993. Přesvědčil mě o tom, že pravicová politika má největší šanci uspět prostřednictvím ODS. Od té doby jsem měl připravenou přihlášku. Nakonec jsem ji podal.“ S kolegy se postupem času – v dobrém – rozešel a navázal firmou Sviták, s.r.o. Ta se

osvědčuje mimo jiné v tom, že zvládá i náročné „manýry“ zákazníků. „Specifický byl například projekt pro člověka, který vyznává alternativní styl života a nechtěl být nijak závislý na běžných dodávkách energie, všechno chtěl z vlastních obnovitelných zdrojů. Přitom trval na relativním luxusu, takže jsme museli vytvořit unikátní systém tepelného čerpadla v kombinaci s fotovoltaikou. Podařilo se to, schopnost vyhovět i mimořádným požadavkům patří k našemu krédu. Plus to, že nechci z lidí ždímat peníze nad objektivní finanční kalkul, spíše považuji za důležité, aby se zákazník vracel díky tomu, že jsme získali jeho důvěru, potvrdili svoji spolehlivost a profesionalitu,“ zdůrazňuje Martin Sviták. –red–

Tip na výlet z Kamenného Újezda

Obec Holašovice se stala věhlasnou památkovou zónou UNESCO, a to zaslouženě: Stojí tady množství zachovalých budov, stavěných ve stylu takzvaného jihočeského baroka.

amotný fakt, že Kamenný Újezd leží mezi Českými Budějovicemi a Českým Krumlovem, mluví sám za sebe. Nemluvě o dalších místech, které jsou dostupné na kole i procházkou, autem se toho dá zvládnout samozřejmě víc. Všude je krásná krajina, výhledy, žádné velké kopce, takže cyklistická projížďka není náročná. Přímo v Kamenném Újezdě doporučujeme ubytovat se v osadě Opalice (součást Kamenného Újezdu) buďto na velké tradiční farmě, nebo v penzionu u rybníka, kde si před výletem nebo po výletu můžete zaplavat a – což rovněž není zanedbatelné – pochutnat si na skvostném a v okolí vyhlášeném jídle včetně jihočeských specialit. Během dne stojí kromě zmíněného Krumlova a Budějovic za návštěvu v první řadě Holašovice, památka UNESCO, kde se můžete kochat nejvzácnějšími skvosty

jihočeského baroka, obdobně kulturně ceněných míst je tu víc. O trochu dál je Zlatá Koruna se svým věhlasným středověkým klášterem. Není třeba tuto pamětihodnost připomínat „vodákům“, kteří jistě znají pozoruhodnosti v povodí Vltavy, pro „nevodáky“ se sluší doporučit pohled na celkovou scenérii Zlaté Koruny nebo návštěvu interiéru kláštera. „Z ruky“ není ani výjezd na zámek Hluboká. A komu se nechce cestovat, zajímavosti najde i v samotném Kamenném Újezdě: nezapomenutelné kouzlo má původně raně gotický kostel Všech svatých, budova barokně upravené fary, pozůstatky koněspřežné dráhy, která spojovala České Budějovice s rakouským Lincem. K obci také patří mohylová pohřebiště z doby bronzové a jen kousek cesty je ke zřícenině hradu Maškovec. Zkrátka navštívit tuto oblast se vyplatí pro milovníky přírody, sportu, archeologie, historie, dobrého jídla. Lepší doporučení snad být nemůže. ■

S 14

Farní kostel Všech svatých v Kamenném Újezdě pochází z poloviny 13. století – původní stavba byla budována v raně gotickém stylu, historicky cenné je například pojetí presbytáře a sákristie.

100. VÝROČÍ

V. Fischl, mistr pera, člověk dvou životů

Patří k největším českým literátům 20. století. Jeho prózy jsou strhující, básně sžíravě hluboké, překlady biblických textů ojedinělé. Člověkem dvou životů je nazýván a začal se nazývat sám vzhledem ke svým dvojím kořenům, z nichž oba pro něj byly jak inspirací, tak nelehkým životním údělem: „češství“ a židovský původ. Narodil se v červnu před sto lety.

spisovatel. A tahle dvojakost, dvojkolejnost, nebo jak tomu chcete říkat, je jako broušený diamant, na němž září mnoho faset: Praha a Jeruzalém. Viktor Fischl a Avigdor Dagan. Český spisovatel a izraelský diplomat. Zkrátka takových párů je v mé biografii tolik, že v té dvojí koleji už vidím něco jako svůj erbovní znak.“ Politickou diplomacii si osvojil jako spolupracovník Jana Masaryka za působení exilové vlády v Londýně. Kniha Hovory s Janem Masarykem je označována za jedno ze stěžejních Fischlových děl. Je to mistrně čtivě psaný text, o to cennější, že je založen na unikátních vzpomínkách na činnost české exilové vlády, řešení válečné situace. Ale těžko říct, zda právě tato kniha by měla stát na piedestalu – je těžké posoudit, zda je hodnotnější než jeho knihy vypovídající o poměrech v předválečném a válečném Československu, osudech židovské komunity, … Nemluvě o Fischlových básnických sbírkách nebo překladech – mj. byl první, kdo přeložil některé biblické texty z hebrejštiny.

Návrat k židovským tradicím Všechna svá díla psal česky, po válce strávil většinu života v Izraeli, kde přijal hebrejské jméno Avigdor Dagan. O jeho výjimečném životním osudu vyšly v nedávné době dvě výjimečné knihy, z nichž jsme mimo jiných zdrojů čerpali. První je forma rozhovorů s odpovídajícím názvem Dva životy. I tady je z odpovědí Viktora Fischla zjevné, jak mistrně uměl zacházet s jazykem. Autorka Dana Emingerová pouze část knihy tvořila s Viktorem Fischlem během osobních setkání v Praze. Většina vznikla prostřednictvím korespondence mezi Prahou a Tel Avivem. Druhá kniha má název Příběh vyprávění Viktora Fischla. Je první velmi zasvěcenou biografií tohoto výjimečného umělce.

Dvojí život Zmíněný dvojí život neznamenal jen oscilaci mezi českým vlastenectvím a příklonem k židovské tradici, ale také spojení spisovatelského poslání s funkcí izraelského diplomata. Ještě za jeho života mu bylo vyčítáno, že tyto role – umělecká a politická – se vylučují. V jeho případě nikoli. Nejlépe si svoji „dvojroli“ obhájil sám: „Žil jsem – a to pokládám za největší požehnání, jakého se mi dostalo – vlastně dva životy. Jeden jako diplomat, druhý jako

Narodil se v Hradci Králové. Rodina uctívala židovské tradice, ale nebyla ortodoxní, což byla vhodná půda pro snahu nahlížet svět v širších souvislostech. Absolvoval studium sociologie a práv, počátkem 30. let se věnoval žurnalistice. Zřejmě nebýt hitlerovského Německa, stal by se z Viktora Fischla člověk multikulturálního zaměření, bez jakýchkoli národnostních nebo náboženských priorit. Ale nástup německého fašizmu ho vedl zavčasu k obavám o osud židovského národa i svůj vlastní. Díky tomu jednak přilnul k „židovství“, jednak stačil s rodinou včas uprchnout. Nicméně tragédie židovského národa se stala jeho nejniternějším námětem pro literární tvorbu. Ještě před emigrací kromě jiných novinářských příspěvků psal pro sionistický týdeník Židovské zprávy a byl parlamentním sekretářem Židovské strany. Zároveň publikoval první básnické sbírky, např. Kniha nocí nebo Hebrejské melodie. V Anglii pracoval pro exilovou vládu Edvarda Beneše – měl na starosti komunikaci s britským parlamentem a řídil propagaci československé kultury. Jakmile se mu podařilo opustit ohrožené Československo, tak v předtuše židovských transportů využil svých kontaktů na exilovou

vládu a podařilo se mu zachránit zhruba dvě stě Židů, kteří by jinak zřejmě putovali přes Terezín rovnou do Osvětimi. I v zámoří sledoval události ve vlasti a chystal si podklady ke knize Mrtvá ves o vyvraždění Lidic. Obdobně laděná Píseň o lítosti pak získala prestižní ocenění Evropského literárního klubu. Ale to se již bohužel psal rok 1948, takže komunistická cenzura vydání knihy nepovolila. V exilu navázal přátelství s J. Masarykem, pracoval s ním i po válce na ministerstvu zahraničí. V té době vznikla kniha Hovory s Janem Masarykem. Mimochodem, Fischl patřil k těm, kteří nikdy neuvěřili variantě o Masarykově sebevraždě. Právě Masarykovo úmrtí bylo vedle celkového vnímání nástupu komunistické diktatury důvodem k druhému útěku z Československa – tentokrát do Izraele.

Izrael, druhý domov Viktor Fischl našel s celou rodinou nový domov v Jeruzalémě. Vzhledem ke svým zkušenostem získal práci na izraelském ministerstvu zahraničí, následovaly mise v různých zemích, z nichž snad nejpodnětnější byl pobyt v Japonsku. Naučil se hebrejsky a přijal jméno Avigdor Dagan. Přesto všechny své knihy psal v češtině, pod původním jménem a většina z nich se váže k osudům židovské komunity v Čechách. Svůj vztah k „dvojím domovům“ opět kdysi vyjádřil nejlépe on sám: „Lidé se mě často ptají, proč vlastně už přes půl století žiji v Jeruzalémě. Proč ne v Praze, nebo ve svém rodném městě, což jsou místa, kterým jsem už nejednou vyznal lásku a k nimž se ve svých knihách vracím zas a zas. Do Jeruzaléma prostě patřím. Vím, že tu pobýval král David, chodil tudy jeho syn Šalamoun, promlouvali zde proroci. Toto místo je součástí mého hlubšího já. Anebo naopak, já jsem částí tohoto místa. Prahou jsem okouzlen, kdežto s Jeruzalémem jsem svázán osudově.“ Rodné Československo navštívil až v roce 1990, v následujícím období se mu dostalo řady ocenění a literárních poct včetně Čestné medaile T. G. M. za věrnost jeho odkazu nebo Cenu Jaroslava Seiferta, kterou mu za celoživotní dílo udělila Nadace Charty 77. Ve věku 94 let zemřel v Jeruzalémě. –red–

15

ARCHITEKTURA A BYDLENÍ

Odkazy a výzvy světové architektury Architektura, styl bydlení, jeho kolorit i zařízení interiéru bezesporu ovlivňuje kvalitu života, naši psychiku… To vše je spojeno s tím, kde se člověk cítí dobře a kam by se měl rád vracet. Proto se architektonické trendy promítají do celé historie civilizace a jsou podstatnou součástí naší kultury. Jak ve smyslu „kochání se“ unikátními budovami z minulosti i současnosti, tak v tom, jak lidé bydlí a bydleli. Současná doba přináší mnoho novinek, zlomových okamžiků – politicky, ekonomicky, geograficky, … I to se odráží v architektuře i poptávce po konkrétním interiérovém pojetí. O zajímavostech, souvislostech, trendech světových i tuzemských bychom vás rádi informovali v rámci série článků, kterou tímto zahajujeme. Chceme vás zaujmout jak zběžným přehledem o trendech ve světové architektuře, tak českými zajímavostmi, které rovněž určitě stojí za to, i podněty z oblasti čím dál žádanější zahradní architektury. Nebudeme se vyhýbat ani fenoménům, které jsou spíše zavrženíhodné a následování si rozhodně nezaslouží. Nabízíme publikované názory renomovaných odborníků, roli zasvěceného průvodce, který pro nás korigoval a komentoval jednotlivé pasáže, přijal architekt Pavel Zykmund, který je mimochodem pověstný kromě své profesní erudice tím, že by raději žil o chlebu a vodě (což se mu občas přihodilo), než aby přijal sice výhodnou zakázku, která by se ale příčila elementárnímu architektonickému vkusu, funkčnosti projektu a jeho souznění s okolím.

Některé světové senzace

Nejvyšší mrakodrap světa v Dubaji

Začněme tím, co se při laicky ledabylém hledání informací o celosvětových senzacích v architektuře objeví na prvních místech. Pojmem je například nová podoba Dubaje, součásti Spojených arabských emirátů. Leckde se můžete dočíst, že to je jako celek novodobý architektonický skvost, navíc vyrostlý uprostřed nehostinné pouště. Na jeho podobě se podílel úctyhodný tým vyhlášených architektů ze všech koutů světa. Tamním „trhákem“ je nejvyšší

mrakodrap světa – Burdž Dubai vysoký 828 metrů. Pavel Zykmund ale osobně nijak opojen není a celý projekt nahlíží kriticky. „Je to na první pohled možná oslňující a určitě dobře prodejná propagace Dubaje. To ovšem nic nemění na tom, že celek postrádá funkční propojenost, cit pro skutečně příjemné bydlení nebo práci.“ Jak připouští, na výsledku nové podoby Dubaje se skutečně podepsaly světové celebrity z řad architektů, stavitelů i různých subdodavatelů, ale ani to podle něj není zárukou. „Pro mnohé to byl výhodný kšeft, možnost se zviditelnit. Ale já moc neuznávám práci, která se dá dělat takzvaně od stolu, bez chápání celkové atmosféry místa, potřeb lidí, funkční koncepce, …“ Něco podobného se vztahuje k expanzivní výstavbě v Číně. I na ní jsou zejména političtí pohlaváři patřičně pyšní, i na ní se podílejí architekti a firmy z celého světa, rovněž nová generace čínských architektů nepostrádá potřebnou profesionální erudici. Ale podle Pavla Zykmunda se jedná o jednu z typických sebepropagací komunistické velmoci: Stejně jako v jiných oblastech

Výstavba v Šanghaji

se ani ve výstavbě nehledí na potřeby lidí, atmosféru místa a krajinu, nemá to ducha. „Prostě je to architektura dělaná ‚shora‘, jako to dělali u nás bolševici. Na to jsem alergický.“ Popuzenost českého architekta je v souvislosti s Čínou mimo jiné spojena s událostmi kolem přípravy olympiády v Pekingu, kdy mizely celé čtvrti a vyrůstaly nové komplexy s cílem ohromit zbytek světa, ale bez jakékoli pomoci a alternativy pro ty, kteří zůstali bez přístřeší. Lze dodat, že ať už je kvalita dle různých názorů jakákoli, přinejmenším

Vertikální zahrada

rozsah výstavby je skutečně fascinující. Jen v letech 1999–2002 se v Číně téměř zdvojnásobila zastavěná plocha – zvětšila se o víc než šest miliard metrů čtverečních. Když už zmiňujeme nejvyšší mrakodrap světa v Dubaji a velikášskou výstavbu v Číně, stojí za citaci rovněž názor jednoho z úspěšných českých architektů Adama Gebriana. Obecně je k mrakodrapům skeptický, protože podle něj neřeší ani v přelidněných městech dostatečně funkčně využití prostoru, jsou drahé, vyžadují speciální konstrukce, které zvládá jen nemnoho zahraničních firem, extrémně vysoké budovy nemohou stát blízko u sebe, protože by to snižovalo přístup světla a poškozovalo akustiku v interiérech. Zajímavý je v této souvislosti rovněž již dříve publikovaný názor jednoho z nejvěhlasnějších současných českých architektů Rostislava Šváchy. „Co se tam (v Číně) děje, bych nepřeceňoval. Snaží se kopírovat americké modely a technologie. Co si daleko víc zaslouží zájem, je architektura v Japonsku – to je podle mě architektonická velmoc.“ Pavel Zykmund tomuto tvrzení přitakává. „V Japonsku se dbá na to, co neustále opakuji jako východisko kvalitní architektury: cit pro tradici, přírodu, okolí, inteligentní skloubení s moderními požadavky, technologiemi, trendy a materiály.“ Zajímavostí přitom je, že za zakladatele moderní japonské architektury je považován Čech Antonín Raymond, který žil v letech 1888–1976 a své dílo tvořil ve Spojených státech a právě v zemi vycházejícího slunce.

Shrnuto: Vznikají monumentální díla, jaká údajně neměla obdoby. Ovšem ona monumentalita si ne vždy zaslouží obdiv z hlediska funkčního i estetického. A navíc se mnohdy ukáže, že se nejedná o „postmoderní“ výdobytky, ale spíše opakování nebo navazování na dočasně zapomenuté osvědčené systémy, jaké znali už naši dávní předkové. To platí mimo jiné i o takzvaných vertikálních zahradách.

Vertikální zahrady: Novinka, nebo vynález předků? Podle některých nepříliš zasvěcených informačních zdrojů patří vertikální zahrady k moderním „boomům“. Když jsme požádali o vysvětlení a komentář k vertikálním zahradám jakožto výstřelku jednadvacátého století Pavla

Raymond Gunma music hall v Tokiu

Zykmunda, stali jsme se tak trochu terčem posměchu. Obdobnou metodu totiž používal zejména Le Corbusier, považovaný za největšího architekta uplynulého století a jednoho z největších bez ohledu na letopočet. V kostce řečeno kromě zkrášlení měst nabízejí přítomnost zeleně i tam, kde ji scenérie měst a velkoměst příliš prostoru neumožňuje. Bujné rostlinstvo může žít na fasádách domů a obdobný systém lze aplikovat i v interiérech. Podstatou je speciální ocelová konstrukce potažená plastem a savou syntetickou tkaninou, do níž se připevní rostliny. Tkanina dodává díky automatickému zavlažování i potřebný roztok živin. Výsledný estetický dojem stojí za to, což dosvědčuje i vybraná fotografická ukázka. Ale jak jsme se dozvěděli, ani Corbusier nebyl v tomto směru průkopníkem. „Snaha spojovat zástavbu se zelení a přírodou patří k architektuře odjakživa, i když samozřejmě byly odklony od takového trendu, na nichž se podepsala doba i politické režimy, pro které krása, vkus a příjemné bydlení moc neznamenaly. Samozřejmě ‚znovuobjevení‘ vertikálních zahrad souvisí na mnoha místech s narůstající hustotou obyvatelstva a paralelním trendem mít i ve městech co nejužší kontakt s přírodou,“ říká architekt Zykmund. Dalším trendům ve světové architektuře, ale hlavně přínosům českých umělců, zejména z období kubismu a funkcionalismu, se budeme věnovat v nadcházejícím čísle. –red–

50. VÝROČÍ

William Faulkner a jeho drsné výpovědi o životě amerického jihu víc by si mohl nadaný spisovatel přát než tak dramatickou směs vlivů, zlomových situací a nesnadno se rodících změn v sociálním postavení milionů lidí. Právě to se stalo podstatou jeho děl.

Spisovatel, plantážník, voják, spořádaný manžel, …

Spisovatelský talent ho vynesl na vrcholné literární výsluní minulého století. Když v roce 1949 obdržel Nobelovu cenu za literaturu, bylo jasné, že ocenění se týká nejen umění poutavě zacházet s jazykem, ale i autentických výpovědí o ne vždy jednoduché historii Spojených států. Americký jih má pohnuté osudy sám o sobě, píše-li o nich někdo Faulknerova formátu, je to strhující čtení.

18

Jeho romány jsou ojedinělé samotnými příběhy, ale i přesvědčivostí a autentičností – málokterý, byť geniální spisovatel by dokázal do svých knih vložit tolik smyslu pro atmosféru místa, doby, lidské osudy, pokud by je sám nezažil nebo nebyl jejich přímým svědkem. A poměry ve státech podél Mississippi, symbolu jižanské tradice a kultury se vším dobrým i zlým, kde strávil celý život, bezesporu skýtaly v minulém století pohled na zlomové okamžiky ve vývoji celé společnosti a demokracie. K tomu všemu lze připočíst ve Faulknerově případu vzpomínky jeho předků na století předminulé, které se mu rovněž vryly do paměti i do jeho románů, novel. Zemřel před padesáti lety – kde jinde než v Mississippi. Když to shrneme, jeden z nejvěhlasnějších amerických autorů 20. století zaznamenal z přímého pohledu dění kolem sebe – problémy rasismu, pozůstatky „otrokářské aristokracie“, sociální propady celých skupin obyvatelstva v důsledku hospodářské krize, … Jinak řečeno, co

William Cuthbert Faulkner se narodil jako nejstarší ze čtyř synů v rodině jižanských „plantážníků“. Jeho praděd, který nemalé panství založil, bojoval v hodnosti plukovníka ve válce Severu proti Jihu. Zřejmě právě po něm zdědil jeho pravnuk literární talent – pradědeček psal celý život, nejvíc se proslavil románem Bílá růže z Memphisu. Svůj život na americkém Jihu vnímal nejen jako úděl, ale také jako inspiraci jak zlepšovat „řád světa“, eliminovat nespravedlnost, napomáhat východiskům ze sociální nouze, která v té době postihovala enormní množství občanů. Jeho „nobelový“ potomek tyto vlastnosti převzal. Od prvních tříd školní docházky prohlašoval, že půjde ve stopách svého literárně nadaného pradědečka. První básně začal psát jako „náctiletý puberťák“. Jako mladík se posléze podílel i na historických událostech, které přesahovaly hranice mississippského koloritu. První světovou válku prožil jako pilot. Letecký výcvik absolvoval v Kanadě, v roce 1918 byl v rámci Královského letectva odvelen do Francie, kde byl při cvičném letu raněn. Po návratu do vlasti následovalo období typické pro americké „selfmademany“, kteří si na vlastní kůži vyzkoušeli rozmanité činnosti od takzvaně podřadných prací až po uměleckou tvorbu: William Faulkner střídal zaměstnání, živil se jako natěrač, prodavač, pošťák, … Při tom všem samozřejmě psal. Jak o svých válečných zážitcích, do nichž se promítaly chmurné pocity poválečné ztracené generace, tak o tom, co ho nejvíc proslavilo – o atmosféře a životě amerického jihu. Kromě vlastních románů uspěl i jako scenárista. Za zmínku stojí přinejmenším film Hluboký spánek, který si možná vybaví mnozí pamětníci a milovníci takzvané „drsné školy“ reprezentované v první řadě Raymondem Chandlerem, podle

jehož knihy filmové zpracování Hlubokého spánku vzniklo. Ačkoli většina děl W. Faulknera je svým způsobem velmi drsná a na svoji dobu zcela průlomová, jeho soukromý život byl podle dostupných zdrojů spíše idylicky spořádaný. Alespoň soudě podle trvalého manželství, které nebylo poznamenáno žádnými skandály, o které zejména v době zlatých dob Hollywoodu a zájmu o slavné osobnosti nebyla nouze.

Detektivka v každé větě Za zmínku stojí postřeh, který zaznamenal snad jako jediný Josef Škvorecký v jedné ze svých statí o významných amerických autorech. O Faulknerovi píše, že původně chtěl psát detektivní romány. Nikdy k tomu nedošlo, ale tajemství, postupné odhalování pravdy a detektivní napětí se promítá do všech Faulknerových děl. Souhlasit lze i se Škvoreckého postřehem, že detektivka se vlastně skrývá v každé Faulknerově větě. Měl pravdu. Málokterý spisovatel se opájel tak rozvinutými větami, a když už, tak do nich dokázal zahrnout tolik stupňujícího se napětí hodného těch nejlepších detektivek. První významnější uznání mu přinesl román Hluk a vřava. I když, dlužno říci, není to nejjednodušší čtení. Kniha je v podstatě založena na prolínajících se asociacích, střídání časů, vypravěčů, dějových rovin. Ani téma není dvakrát povznášející – autor popisuje ve vší nahotě úpadek jižanské rodiny, postižené morálními i duševními deviacemi. Nicméně Faulknerovým dílem, které je považováno za obzvlášť šokující, je označována Svatyně. Literární kritici ji označují za „postmoderní“ dílo v tom smyslu, že je to napínavý thriller s detektivní zápletkou a patřičně drsným popisem okolností vraždy, znásilnění, poměrů zločineckého podsvětí. Právě tento román díky svému úspěchu v USA i v Evropě a jeho filmového zpracování přinesl autorovi finanční úspěch, a tudíž nezávislost na svém „plantážnickém“ příbuzenstvu. Následovala řada románů, novel, povídkových sbírek. Jejich výčet by byl velmi dlouhý, každopádně každé z Faulknerových děl stojí za přečtení. –red–

ZAHRANIČÍ

Afghánská mise spěje ke konci Alexandr Vondra Vojenská a civilní mise v Afghánistánu se chýlí ke konci. Většina všech zahraničních vojáků zemi opustí nejpozději do konce roku 2014. Po tomto roku by zde měly zůstat převážně podpůrné a výcvikové jednotky, které by pomáhaly afghánské národní armádě zajišťovat bezpečnost v zemi vlastními silami. Vláda dne 16. května schválila návrh na působení sil rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích na roky 2013–2014 s výhledem na rok 2015. Již po druhé jsem předložil mandát v délce trvání dvou let s výhledem na rok třetí. Tato praxe (oproti schvalování jednoletého mandátu) se jednoznačně osvědčila. Můžeme lépe plánovat a naše plány komunikovat se spojenci. Stáváme se tak čitelnějšími a spolehlivějšími partnery. Zároveň nehrozí každý rok možnost neschválení mandátu a nutnosti překotného stěhování z operací, a tím nedochází k ohrožení udržitelnosti odvedené práce. Stejně jako v minulých letech bude klíčovou zahraniční operací operace ISAF v Afghánistánu. Jak jsem v minulosti slíbil, počty našich jednotek v zemi se již od roku 2011, kdy dosáhla naše účast vrcholu (720 osob), snižují. V roce 2012 je to do 640 osob, pro rok 2013 počítáme s max. 539 vojáky a pro rok 2014 s max. 340 osobami. V příštím roce bude zároveň ukončená práce provinčního rekonstrukčního týmu (PRT) v Lógaru, který dokončuje své projekty a předává odpovědnost za správu provincie do rukou místních obyvatel. Jedná se o další fázi předávání správy země do rukou Afghánců. Postavili jsme základy, naučili to nejnutnější a nyní je třeba se postavit na vlastní nohy. Situace v Afghánistánu není ani po více než deseti letech naší vojenské situace jednoduchá. Mnohé cíle se však podařilo splnit a život Afghánců zlepšit. Původní cíl mise, tj. odstranit centra teroristické sítě Al-Káida po útoku na USA, byl z velké části splněn. Síla této teroristické organizace je daleko menší než tehdy, zabitím či zajetím jejich vrcholných představitelů a uzavřením výcvikových kempů dostala obrovskou ránu. Síla Talibanu v některých částech země je

stále patrná, jeho návrat si však nyní nepřeje zhruba 90 % obyvatel. Zajímavý je pohled na to, co se nám podařilo v civilní části. Za vlády Talibanu v zemi fungovalo cca 3,5 tis. škol, které navštěvovalo 1,5 mil. chlapců a 50 tis. dívek. Nyní je to cca 14 tis. škol, 5 mil. chlapců a 3,2 mil. dívek. Obrovská změna. Zároveň bylo opraveno více než 85 % hlavní afghánské dálnice, vystavena železnice spojující zemi s Uzbekistánem, dochází k budování mostů do Tádžikistánu. K elektrické energii má nyní přístup 70 % městské populace a 30 % venkovské. Nejedná se o stav, který by měl být rozhodně konečným, ale posun je neoddiskutovatelný. Z Afghánistánu nemůžeme odejít najednou a překotně právě proto, aby práce, kterou jsme zde vykonali, nepřišla nazmar. Místní armáda a policie bude potřebovat naši podporu ještě několik let. Pak doufejme, že bude natolik silná a schopná prosazovat zákony sama. To je naším cílem. Předat zemi, která bude relativně stabilní, kterou budou místní obyvatele schopni spravovat sami a kde bude vidět jasné zlepšení pokaždé, když se do země vrátíte. Uznávám, že tento cíl je hodně idealistický, ale musíme se k němu snažit přiblížit co nejvíce. V minulých dnech jsem Afghánistán již po několikáté navštívil. Chtěl jsem vidět české vojáky a civilisty, kteří v zemi slouží, a hlavně jim poděkovat za jejich práci. Málokdo z nás si dovede představit fyzickou i psychickou náročnost,

kterou tato mise přináší. Jak jsem měl možnost s našimi vojáky mluvit, tak valná většina z nich ve své práci vidí obrovský smysl a pokrok, jakého v zemi dosahují. Navíc riskují své životy za nás všechny. Za to jim patří veliké ocenění a díky. Málokdo si uvědomuje přínos účasti naší armády pro ni samotnou. Získané zkušenosti jsou k nezaplacení. Když se nyní podívám na naše vojáky, vidím sebevědomé, velmi dobře vycvičené muže a ženy, kteří nemají problém komunikovat v cizím jazyce a zapojovat se do operací po boku spojenců. Takto vycvičená a zkušená armáda přispívá k bezpečnosti naší země daleko více než předtím. Druhým přispěním k bezpečnosti je potvrzení alianční solidarity. Nyní pomáháme našim spojencům my, když bude potřeba, pomohou oni nám. autor je ministr obrany a místopředseda ODS

IDU se rozrůstá o Evropské konzervativce a reformisty Aliance evropských konzervativců a reformistů (AECR) byla v úterý 29. května přijata za člena Mezinárodní demokratické unie (IDU). Stala se tak druhou evropskou nadnárodní politickou silou v IDU po Evropské lidové straně (EPP). AECR tak také získala křeslo v předsednictvu IDU. „Naše členství v IDU je dalším důkazem rostoucí legitimity a významu eurorealistického názorového proudu na mezinárodní scéně,“ řekl předseda AECR, český europoslanec Jan Zahradil. IDU je nejpočetnější světová organizace pravicových a pravostředových stran a politických organizací ze všech kontinentů. Jejím předsedou je bývalý australský premiér John Howard a premiér Petr Nečas je od loňského roku jedním z místopředsedů. Aliance evropských konzervativců a reformistů (AECR) vznikla v roce 2009 jako zastřešující organizace eurorealistických politických stran, která nabízí alternativu k evropskému federalismu, představovanému právě eurolidovci.

19

ZAJÍMAVOST

Z vyhořelé rozhledny opět vybudovali turisticky atraktivní místo

Rodištěm a celoživotním údělem Karla Stejskala je Letohrad, kde dodnes bydlí – půvabné místo v podhůří Orlických hor. Od raného věku lyžuje, ať už na sjezdovkách, nebo na běžkách. V dospělosti se pustil do akce, kvůli které ho v počátcích leckdo nazýval hazardérem, neřkuli bláznem. Dnes by si asi takové nařčení nikdo netroufl zopakovat. Pravda, když se ujal provozování věhlasné rozhledny na Suchém vrchu, jevilo se to jako úkol nad lidské síly. Uspěl. Toto unikátní místo se skvělými turistickými možnostmi se opět stává důstojným symbolem kraje, kde je příjemné pobýt, kochat se úžasným výhledem, případně pak vyrážet na běžecké, cyklistické nebo pěší výlety, jsou tu i lyžařské sjezdařské terény.

Odvážlivec s ekonomickým rozhledem

20

Stát se majitelem vyhořelé a zdevastované horské rozhledny zní romanticky. Nicméně když se pro tento krok rozhodl a začal hledat partnery pro obnovu celého vyhořelého areálu, manželka nejásala. Ono není divu, že ji tento „úlet“ příliš nenadchl. Na pořízení si museli vzít půjčku

zajištěnou rodinným majetkem. „Chvíli nadávala, že jsem blázen, pak nastolila tichou domácnost, ale vydržela to jenom do podpisu úvěrové smlouvy.“ Dnes je prý velkým ‚spřízněncem‘ ve všem, co se týká rozvoje Suchého vrchu.“ Z vlastních zdrojů financoval například koupi rolby na úpravu terénů v okolí rozhledny, jeho vášeň pro kouzlo tohoto místa a jeho napojení na krásné turistické trasy ho dovedla tak daleko, že se mimo jiné naučil jezdit rolbou, aby udržoval běžkařské tratě. Rovněž podporuje biatlon v Letohradě, pro pořádání závodů poskytuje všestrannou pomoc. O tom, jak vážně pojímá všechno, do čeho se pustí, svědčí i jeho reakce na náš dotaz, co se vlastně bude vařit v hospodě, která je součástí areálu a s jejímiž majiteli spolupracuje. Budou se tam připravovat nějaké kulinářské krajské speciality? „No vidíte, na to nesmím zapomenout. Seženu si nějakou místní kuchařku nebo se popídím po starých receptech.“

Historie a současný půvab rozhledny z Orlických hor Toto místo skýtá mimořádnou krásu z hlediska přírodního, historického i čistě estetického. Už zdálky působí Suchý vrch monumentálně. Vypíná se totiž z podhorské krajiny jako fascinující masiv. Tyčí se nad údolími tvořenými Tichou a Divokou Orlicí, takže skýtá fascinující výhledy do Kladské kotliny, Králický Sněžník i na vzdálenější Krkonoše nebo Jeseníky. Ona fascinace se ale v minulosti netýkala jen přírodní krásy, ale také možností strategického využití. Proto zde kdysi probíhala zemská hranice mezi Čechami a Moravou. Není divu, že zdejší kolorit a atmosféru si zamilovali mnozí umělci i další významné osobnosti. Vede tudy dodnes používaná Jiráskova horská cesta, která spojuje nejkrásnější partie Orlických hor a vede z úcty k Aloisi Jiráskovi až do Litomyšle – tuto trasu zvládnout najednou nedoporučujeme, protože měří úctyhodných 170 kilometrů. Zalíbení tu našel také Karel Kramář, takže při výletu, projížďce nebo procházce přes Suchý vrch neminete Kramářovu turistickou chatu. Byla postavena v roce

1928. Jejím předchůdcem byla rovněž prvorepubliková dřevěná „útulna pro turisty před nepohodou“. Mimo jiné se tu se zástupci generálního štábu zastavil na své inspekční cestě po příhraničních pevnostech v roce 1937 prezident Edvard Beneš. Osud chaty byl pak poznamenán dramatickým během dějin. Střídala majitele, jméno i podobu. V roce 1939 si tu německá armáda zřídila léčebnu pro zraněné letce, až po válce byla opět zpřístupněna veřejnosti. Právě vedle této chaty vznikla rozhledna. Pardon, původně to nebyla rozhledna, ale „pouhá“ vodárenská věž, byť skvostně architektonicky pojatá. Je odtud výhled na Orlické a Bystřické hory, Králický Sněžník, kotlinu u Králík, Hrubý Jeseník. Po převratu roku 1989 bylo o rekonstrukci a chod rozhledny zájemců dostatek, ale žádný nedotáhl projekt obnovy do konce, takže samotná budova i její okolí strádalo a chátralo. To se pro něj stalo výzvou. Nejprve se ujal celého areálu, pak si nechal na starost rozhlednu, další zdejší zařízení provozují spřátelení podnikatelé. Již nyní skýtá areál příjemný pobyt, kompletní dokončení veškeých prací se plánuje nejpozději do začátku podzimní sezóny.

Suchý vrch se zvelebuje, zbývá čas i na politiku Postup zvelebování Suchého vrchu se daří, takže Karel Stejskal může v těchto aktivitách trochu polevit a přistoupil za ODS na kandidaturu do krajského zastupitelstva Pardubického kraje. Členem strany je od jejího založení, má zkušenosti s komunální politikou – byl neuvolněným místostarostou Letohradu, ale vzhledem k tomu, že všechno chce dělat naplno, tak vždy zvažoval, nakolik lze skloubit podnikání s veřejnými funkcemi. Těch se vzdal v roce 2006, letošní kandidatura je vlastně „politický comeback“. Opět zdůrazňuje, že se nehodlá vzdát podnikání (vedení firmy Norservis) a péče o rozhlednu. Jak se mu daří a zda Suchý vrch stojí za to, se můžete přesvědčit, pokud si uděláte výlet, který se vám určitě v krásné přírodě Orlických hor bude líbit. –red–

ZAHRANIČÍ

Na pokraji chaosu

V souvislosti s probíhající ekonomickou krizí prožívá většina států Evropy menší či větší politické otřesy. Poměrně často se jedná o poklidné demonstrace proti vládním politikám, avšak v případě Řecka jsme již byli svědky i mnoha násilných projevů protestů. Úplně jiným průvodním jevem současné krize jsou pak zprávy, které přicházejí ze slunné Itálie.

22

V průběhu minulého měsíce přinesly světové agentury informace, že italskému premiérovi a bývalému dlouholetému eurokomisaři Mario Montimu hrozí nebezpečí. Skutečně se nejednalo o žádnou planou zprávu či neurčité prohlášení, ale o konkrétní hrozbu atentátu na jeho osobu ze strany jihoitalské kalábrijské odnože Neformální anarchistické federace (Federazione Anarchica Informale). To, že se nejedná o planou hrozbu, potvrdil i janovský útok na Roberta Adinolfiho, šéfa italské energetické společnosti Ansaldo Nucleare, která je součástí druhého největšího italského průmyslového a zbrojního konglomerátu Finmeccanica. Poté, co byl postřelen do nohou neznámým motorkářem, se k útoku přihlásila právě militantní odnož Neformální anarchistické federace pod názvem Olga. Její název je odvozen od jména Řekyně Olgy Economidou, která byla v roce 2009 zadržena řeckou policií za přípravu a podílení se na jedenácti žhářských a bombových útocích

v Aténách a Thessalonikách. Motivací se pro ni a její anarchistickou skupinu stala právě činnost již zmíněné Neformální anarchistické federace. Po útoku na Roberta Adinolfiho byli dalším cílem anarchistů zaměstnanci firmy Equitalia, která má v Itálii na starosti výběr a správu daní; těm byly do práce zasílány výbušné balíčky. Závěrem této série útoků se stala hrozba dalších sedmi útoků, kterou adresovala Neformální anarchistická federace proti již zmíněnému koncernu Finmeccanica, jenž viní z podpory „rasistických“ vojáků Spojených států, z vývoje „smrtících“ stíhaček, „devastujících“ vysokorychlostních vlaků atd. V souvislosti s tím přijala italská vláda celou řadu bezpečnostních opatření, které mají za cíl eliminovat možnou eskalaci násilí. Italské ministerstvo vnitra dokonce zvažuje nasazení armády. V neposlední řadě pak k vytváření atmosféry strachu přispělo i rozšíření agitačních letáků zaniklé teroristické extrémně levicové organizace Rudé brigády v ulicích Milána. Všechny tyto události v Itálii vyvolávají značné reminiscence na historické události druhé poloviny 20. století, kdy se Italská republika otřásala pod náporem politicky motivovaného terorismu. Otázkou tak zůstává, zda se mají Italové či premiér Mario Monti skutečně čeho obávat. Přímou odpověď nám na to dávají události v Itálii z let šedesátých až osmdesátých.

Jakub Čermák sabotáže, únosy, bankovní loupeže či bombové útoky. Rudé brigády byly založeny v srpnu roku 1970. Jejich zárodkem se stala skupina studentů sociologie na univerzitě v Trentinu, která se postupně radikalizovala a začala aktivně působit v provincii Reggio Emilia, zejména pak ve velkých průmyslových továrnách v okolí Milána, kde začala se svými sabotážemi. V roce 1972 provedla skupina svůj první únos, který naštěstí skončil propuštěním rukojmí, později již jejich oběti takové štěstí většinou neměly. Hlavním cílem Rudých brigád se následně stali vrcholní představitelé režimu – soudci, politici a průmyslníci. Z toho plyne i ona reminiscence dnešních dní. Na politickém poli byly v té době hlavními společenskými silami pravicová strana křesťanských demokratů, středolevá Italská socialistická strana a Italská komunistická strana. Italští komunisté byli dlouhodobě nepřijatelnými partnery pro parlamentní koaliční spolupráci podobně

Roky olova Novodobý terorismus v Itálii má svůj počátek hned po skončení druhé světové války. Avšak jeho vyvrcholením byla doba mezi roky 1960 až 1980, když se začalo toto období později označovat jako „roky olova“. Zmíněné období se vyznačovalo všeobecným společenským konfliktem. Hlavním hybatelem konfliktu na pozadí studené války se stala teroristická organizace založená na marxisticko-leninských základech, a to Rudé brigády, která byla v tomto období zodpovědná za desítky násilných činů. Jedním z cílů této organizace se stal odchod Itálie ze Severoatlantické aliance a změna politického systému revoluční cestou. K tomu jí sloužily násilné činy jako

Roberto Adinolfi při převozu do nemocnice

jako je tomu v České republice. Tehdejší předseda křesťanských demokratů a italský premiér Aldo Moro se pokoušel o prosazení tzv. „historického kompromisu“, tj. smíření jeho křesťanských demokratů s komunisty vzhledem k tomu, že bez jejich dohody nebylo v té době možné sestavit novou italskou vládu.

Vražda Alda Mora Zlomovou událostí italské historie se stal právě únos a vražda italského premiéra Alda Mora. Ráno 16. března 1978 italská média oznámila svým občanům šokující zprávu o únosu bývalého

populárního ministerského předsedy Mora (v úřadu působil do 24. června 1968). Únos se odehrál ve stejný den jako neúspěšné hlasování o vyjádření důvěry novému kabinetu vedenému jiným křesťanským demokratem Giuliem Andreottim. Automobil s Aldo Morem byl přepaden členy Rudých brigád na římské ulici Via Fani. Nejprve teroristé zastřelili dva Morovy osobní strážce z řad italské vojenské policie Carabinieri, kteří s ním seděli v jeho voze, a následně i tři italské policisty v doprovodném voze. Nato byl bývalý premiér Aldo Moro unesen a vězněn dalších 55 dní. Teroristé byli na akci velice dobře připraveni – všichni byli oblečeni do uniforem členů posádky italských aerolinií Alitalia a organizováni svým vůdcem Mariem Morettim. Požadavkem teroristů byla výměna Mora za jejich vězněné spolubojovníky, zejména pak za jejich hlavního vůdce Renata Curcia, s čímž se italská vláda odmítala smířit. V průběhu vyjednávání s únosci byl ustanoven krizový výbor, jenž řídil italský ministr vnitra Francesco Cossiga. Podle dobových svědectví se krizový výbor obával, že by bývalý premiér Aldo Moro mohl teroristům vyzradit některá přísně tajná státní tajemství. Mezi tato tajemství patřily zejména informace o základnách Severoatlantické aliance v Itálii či o tajné zpravodajské jednotce „Gladio“, která byla určena pro preventivní boj proti nástupu komunistických vlád ve státech západní Evropy. Aldo Moro byl v zajetí svými vězniteli donucen psát dopisy významným představitelům italské vlády, své rodině, ale také např. papeži Pavlu VI., ve kterých je žádal, aby přistoupili na požadavky teroristů. Nakonec skončil únos a věznění bývalého premiéra Aldo Mora jeho tragickou smrtí, když byl dne 9. května 1978 zavražděn rukou Maria Morettiho, jak později odhalilo vyšetřování. Ještě téhož dne bylo jeho tělo nalezeno v kufru auta zaparkovaného symbolicky na Via Certini v Římě, tedy na půl cesty mezi ústředími Křesťanské demokracie a Italské komunistické strany – dvou stran, o jejichž smíření Aldo Moro usiloval. Po smrti Aldo Mora se teroristická organizace Rudé brigády dostala na svůj pomyslný vrchol. Avšak odezva ze strany veřejného mínění a státního aparátu na sebe nenechala dlouho

čekat. Zdánlivý vrchol začaly Rudé brigády opouštět po spáchání další chladnokrevné vraždy člena komunistické strany a odborového předáka Guida Rossiho. Jeho vražda zapříčinila ztrátu důvěry pracovníků v dělnických profesích v to, že Rudé brigády hájí skutečně jejich zájmy, a silně tak oslabila jejich propagandu.

Na začátku konce V roce 1980 provedla italská policie celou sérii zatčení, jejichž výsledkem bylo na 12 tisíc zadržených levicových radikálů. Byla také zadržena většina jejich vůdců včetně Maria Morettiho. Převážná část Rudých brigád byla zlikvidována na počátku 80. let. Avšak ještě v roce 1981 se jim podařil únos

Aldo Moro v zajetí Rudých brigád

amerického brigádního generála Jamese L. Doziera, který byl zástupcem velitele sil Severoatlantické aliance v jihovýchodní Evropě. Po měsíci věznění se ho podařilo za použití speciálních ozbrojených sil osvobodit. Rudé brigády se postupem času rozdělily do dvou hlavních frakcí a oslabily tak svou akceschopnost. Přesto došlo do roku 1988 ještě k celé řadě únosů a vražd vrcholných činitelů, jež ukončilo až další masivní zatýkání v řadách Rudých brigád, zejména pak v řadách jejich nejdůležitějších představitelů. V souvislosti s tím ukončily Rudé brigády v témže roce svou činnost a rozpustily se. Není také bez zajímavosti, že současná česká média několikrát spekulovala o možném propojení Rudých brigád se Státní tajnou bezpečností v Československu, která údajně členy Rudých brigád cvičila a vyzbrojovala. Neexistují sice žádné přímé důkazy, které by tuto hypotézu potvrzo-

Zavražděný Aldo Moro na Via Certini

valy, ale zároveň zde nejsou žádné jiné, které by ji vyvracely.

Důsledky rudého teroru Výsledkem teroru Rudých brigád v Itálii bylo jen v prvních deseti letech na 14 tisíc násilných činů a podle statistik italského ministerstva vnitra došlo minimálně k 75 vraždám, které byly téměř vždy politicky motivovány. Vrátíme-li se na začátek, pak tedy v současné době není náhodou, že postupná radikalizace levicových skupin nejen v Itálii, Řecku, ale i v České republice budí velké znepokojení. Finanční, popř. ekonomické krize byly vždy příhodným podhoubím pro radikalizaci a vzestup levicových, ale i pravicových extremistických sil. Zůstává taky sice velice důležité udržovat ve společnosti sociální smír, ale na druhou stranu není možné pod nátlakem ustupovat od provádění nutných reforem, které mají odvrátit nejen země jižní Evropy od pádu do dluhové pasti. Nejenže tento pád může vyvolat krach ekonomiky, další sociální pnutí ve společnosti, ale také ji to může značně radikalizovat a vyústit v podobné události, jakých jsme mohli být svědky v době olova či v období mezi dvěma světovými válkami. Nesmíme tedy ani my podceňovat různé rádoby výzvy či jiné iniciativy vyzývající k totální změně či úplnému odstranění stávajícího politického režimu, a to i revoluční cestou. Základními hodnotami naší společnosti jsou přece demokracie a svoboda jakožto součást právního státu, nikoliv teror a politický extremismus. Naše dobyté hodnoty si musíme strážit a ani na chvilku od nich neustoupit. ■

autor je analytik politické sekce ODS

23

NEZISKOVÝ SEKTOR

Dvacet let práce neziskové organizace Člověk v tísni v tuzemsku i v zahraničí Šimon Pánek

Začínali jsme v kuchyňce Lidových novin jako skupinka dobrovolníků. Pocit, že doma je vše vyřešeno (jak naivní) a že teď půjde všechno dobře, byl po pádu komunismu silný. Cítili jsme, že je čas pomáhat dál tam, kde takové štěstí nemají.

24

Motivem byla snaha něco udělat i naštvání – politici a vyjednavači se střídali a mezitím pokračovaly války vedené do značné míry proti civilistům. Náhorní Karabach, Bosna a Hercegovina, Čečensko, Kosovo – velké a vleklé konflikty, období, kdy jsme pochopili, že to je na dlouhou práci. Bylo to spojení válečné novinařiny, tedy dokumentování a informování o tom, co se ve válkách děje, s humanitární pomocí. Ukázalo se to jako skvělý nápad. Otcem zakladatelem je Jaromír Štětina, tehdy zpravodaj Lidových novin v zemích bývalého Sovětského svazu. Postupně přicházely další výzvy – na naše dveře zaklepali studenti z Běloruska masově vyhazovaní za účast na demonstracích Lukašenkovým režimem, našli si nás kubánští emigranti, začali jsme komunikovat s barmskými studenty a opozicí. Důvod byl jasný: Pokračovat v pomoci tam, kde svoboda nekraluje. Ostatně otázka lidí z těchto zemích zněla vždy podobně: „Měli jste štěstí, zbavili jste se po 40 letech komunismu, ale my

ne, nemůžete na nás přece zapomenout, potřebujeme vaši pomoc, vaše zkušenosti, podporu.“ K humanitární a rozvojové pomoci, kterou se zabýváme od počátku, přibyla sekce lidských práv a podpory demokracie, která dodnes pracuje v řadě nedemokratických zemí a oblastí. Člověk v tísni nikdy nebyl budován na základě složitého a vyprecizovaného strategického plánu, naopak, vždy jsme si uvědomovali, že jsme jakýmsi servisem, (zjednodušeně řečeno) mezi těmi, kteří chtějí pomáhat, a těmi, kteří pomoc potřebují. Projekty po povodních v roce 1997 jsme začali zpracovávat doma (od té doby opakovaně v letech 2002, 2006, 2009–2010) vždy dlouhodobě a detailně. V postižených oblastech byly založené na systému sociálních pracovníků v terénu tak, aby pomoc pocházející z veřejných sbírek byla adresná a promyšlená, aby skutečně zasaženým domácnostem pomohla řešit jejich situaci.

Koncem devadesátých let jsme se shodli na nutnosti začít pracovat v sociálně vyloučených lokalitách, kterých přibývalo stejně jako jejich obyvatel (většinou Romů) i problémů pro ostatní lidi v takovém místě, tedy jak pro obyvatele nově vznikajících „ghett“, tak jejich sousedství. Založili jsme filmový festival Jeden svět a vzdělávací program Varianty určený pro práci s pedagogy v souvislosti s řadou složitých a nových témat vyplývajících ze změn společnosti. Další program, Jeden svět na školách, začal využívat film pro práci se žáky a studenty včetně vydání první sady filmů a pracovních listů. Od té doby se mnohé změnilo, ale to základní zůstalo zachováno. Věcný přístup a slušný dialog i o věcech složitých a společnost rozdělujících považujeme nadále za základ dobře fungující společnosti. Stejně jako pomoc, služby i informační a vzdělávací práci, kterou realizujeme a nahlížíme podle toho, zdá má skutečný smysl, zda něco mění, zda přináší skutečné dopady, zda se nejedná jen o aktivitu pro aktivitu. Člověk v tísni za těch dvacet let vyrostl, ve sféře pomoci v zahraničí jsme největší organizací ve střední a východní Evropě, domácí Programy sociální integrace představuje 200 lidí pracujících v 60 lokalitách České republiky, na filmy o lidských právech během festivalu Jeden svět se stojí fronty, … a lidé v řadě diktatur znají Českou republiku díky Václavu Havlovi, který se jich zastával i díky Člověku v tísni, který jim pomáhá. Vzdělávací projekty využívají tisíce českých škol a desetitisíce pedagogů. Prvních dvacet let práce je za námi. Více na www.clovekvtisni.cz. autor je ředitel Člověk v tísni, o.p.s.

KULTURA

kultura

Slavnosti pětilisté růže

Paco de Lucia

Biomanželka

Lucerna, Praha

Švandovo divadlo

Český Krumlov

26. června 2012

28. června 2012

22.–24. června 2012

Fenomenální španělský kytarista Paco de Lucia, držitel několika čestných doktorátů z prestižních hudebních univezit, vystoupí na konci června v pražské Lucerně společně s výjimečnou sedmičlennou skupinou. V ní účinkují například strhující zpěvák Duquende, jenž je považován za umělcova nástupce, nebo Farruco, vnuk slavného romského tanečníka a zakladatele andaluského tanečního rodu El Farruca, o němž se španělský tisk vyjadřuje v superlativech a přirovnává jej k přírodnímu úkazu, tornádu nebo surovému diamantu. Pětašedesátiletý Paco de Lucia má věku navzdory stále onen typicky syrový temperament a i ve velkých sálech dokáže vytvořit intimní a emocemi nabitou atmosféru. Jeho tvorbu známe mimo jiné z mnoha filmů Carlose Saury nebo z filmového trháku Woodyho Allena Vicky Cristina Barcelona. Pokud hledáte kus poctivého flamenca, zarezervujte si lístky na: www.jmw.cz.

Úspěšným, dlouhodobě vyprodávaným a kritikou dobře přijatým divadelním představením zakončí smíchovské Švandovo divadlo letošní sezónu. Dramaturgické zpracování Vladimíra Fekara slavné knihy Michala Viewegha vypráví příběh, který je na první pohled humorný: spisovatel Mojmír se postupem let, která strávil v na první pohled spokojeném manželství, propracovává v manželčině hodnotovém žebříčku až někam do druhé desítky. Vede domácí výuka dcer, kursy správného kojení, biozahrada a tisíce dalších zájmů správné moderní ženy z malého města. V druhém plánu se ovšem odehrává boj třech silných charakterů, z nichž každý má svou pravdu a i za zdánlivé hlouposti je připraven bojovat do padnutí těla. Jako obvykle skvělému Filipu Čapkovi v roli Mojmíra zdatně sekunduje biomanželka Petra Hřebíčková, dula Kristýna Frejová a jejich společný přítel Tomáš Pavelka. Vstupenky si rezervujte na www.svandovodivadlo.cz.

Jedno z nejromantičtějších měst naší republiky hostí poslední víkend před prázdninami tradiční veselici, Slavnosti pětilisté růže, jejichž historie se píše už od c. k. mocnářství. Jestli se vám líbí představa, že se jako lusknutím prstů přenesete do renesančních časů pánů z Rožmberka, pak byste tu rozhodně neměli chybět. Velkolepý kostýmní průvod, v němž nechybí rytíři na koních, slavné osobnosti spjaté s historií města nebo všemožní kejklíři a komedianti, je zážitkem, který ocení děti i dospělí. Třídenní slavnosti provází desítky koncertů i společenských událostí, ale hlavně vyhlášená českokrumlovská gastroshow na náměstí. Pečená prasata, skvělé domácí pivo Eggenberg, ale i stánky s jídly, která nepamatují už ani naše babičky, dohromady s městem, které je plné romantických zákoutí, zahrad i parků a působí jako živoucí filmové kulisy, dávají celkem jasné tušit, kde byste tento víkend měli strávit!

26

Michala Komrsková

47. ročník filmového festivalu

Colours of Ostrava

Karlovy Vary

12.–15. července 2012

29. června –7. července 2012 Prázdniny začínají s filmem ve Varech, to je jasné. V letošním 47. ročníku organizátoři uvedou ve čtyřech soutěžních a šesti nesoutěžních sekcích desítky filmů, které vybírali na mnoha světových festivalech, domácí hosté ocení filmovou poctu nezapomenutelnému herci Josefu Somrovi nebo světovou premiéru Formanova posledního českého filmu Hoří, má panenko. V loňském roce se festival totiž stal iniciátorem mimořádného projektu, díky němuž se digitálně restaurují zásadní snímky české kinematografie. Po loňské Vláčilově Markétě Lazarové přichází letos na řadu snímek, na němž Miloš Forman spolupracoval s hvězdami české nové vlny Miroslavem Ondříčkem, Jaroslavem Papouškem či Ivanem Passerem. V průběhu slavnostního zahájení přebere Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii britská herečka Helen Mirren, která se stane hostem festivalu společně se svým manželem, režisérem a producentem Taylorem Hackfordem. www.kviff.com

Ostrava Colours of Ostrava je jako jediný festival členem prestižního sdružení European Forum of Worldwide Music Festivals, držitelem dvou cen Anděl, třech cen Alma a již několik let je jedním z nejnavštěvovanějších domácích festivalů. Jedenáctý ročník multižánrového festivalu opět nešetří velkými jmény světových pódií, letos mimo jiné přiváží kanadskou hvězdu Alanis Morissette, fenomenálního Bobbyho McFerrina nebo výjimečného skladatele Antony and the Johnsons. Představí se tu i vycházející francouzská hvězda Zaz, jíž hudební kritika dosazuje na místo po legendární šansoniérce Edith Piaf, za pozornost jistě stojí i jména, která pro své posluchače Colours každoročně objevují. Letos se novinkou stali kodanští Euzen, kabaret z Faerských ostrovů Dánjal nebo bluesman z Réunionu Lindigo. A samozřejmě nebude chybět obvyklý doplňující program v podobě divadelní scény, autorských čtení, workshopů i večerů s vážnou hudbou. Letos se festival přesouvá z centra do dolní oblasti Ostravy-Vítkovic, jehož scény doplní unikátní industriální panorama bývalých hutí a železáren. Vstupenky zakoupíte na http://eshop.colours.cz/.

Letní shakespearovské slavnosti Praha, Plzeň, Brno, Ostrava 26. června – 7. září 2012 Romeo a Julie, Veselé paničky windsorské, Zkrocení zlé ženy nebo Marná lásky snaha, to všechno jsou zásadní divadelní kusy, které už skoro čtyři sta let baví publikum. Shakespearovské slavnosti probíhají pravidelně každé léto už od od roku 1998, přičemž úplně prvním představením v okouzlujících venkovních prostorech Nejvyššího purkrabství Pražského hradu byl Sen noci svatojánské v létě roku 1990. Program se každoročně rozšiřuje a letošní premiérou je inscenace Richard III. v režii v Praze už prakticky domácího slovenského režiséra, dramatika a herce Martina Huby. Pro letní divadelní festival už v minulých ročnících nastudoval Romea a Julii a Krále Leara. Do hlavních rolí napínavého příběhu o vévodovi z Glosteru obsadil Jiřího Langmajera, Karla Dobrého, Kláru Issovou, Davida Suchařípu nebo Simonu Postlerovou. Hudbu k představení složil mnoha Anděly ověnčený Jan P. Muchow, scénu vytvořil Jozef Ciller a skvostný překlad je již tradičně dílem Martina Hilského. www.shakespeare.cz autorka je spolupracovnicí redakce a redaktorka MF DNES

Foto: © Město Český Krumlov, Pas de Theatre, ArtsMarketing.CZ, Film Servis Festival Karlovy Vary, Švandovo divadlo

V naší nabídce je mimo jiné filmový a hudební festival i divadelní slavnosti

27

HISTORIE MÍSTO KOMPASU

Dělníci z čakovické Avie na květnové přehlídce před prezidentem republiky, za pozornost stojí v teplém počasí především ke všemu odhodlaný „revoluční bojovník“ v kožichu...

Jak odboráři ukradli Pražské povstání... Jindřich Marek Současní čeští odborářští bossové se s oblibou staví do čela jakéhokoliv projevu nespokojenosti občanů bez ohledu na malou členskou základnu odborů a jejich zcela nekoncepční sociální politiku. Raději se věnují obecné politice s vidinou nějakého toho poslaneckého či senátorského postu. Zřejmě je to již letitá tradice, na kterou jejich předci vykročili již v květnu 1945...

Zfalšovaná hradní přehlídka

28

V pondělí 28. května 1945 se na I. nádvoří Pražského hradu uskutečnila před prezidentem Edvardem Benešem v den jeho narozenin vojenská přehlídka pražských barikádníků, které se zúčastnilo 9 760 mužů. Opomineme-li fakt, že v té době již některé v těžkých bojích povstání osvědčené povstalecké skupiny (např. Zpravodajská brigáda, seskupení Albatros, posádky povstaleckých obrněných vlaků apod.) nebyly v Praze a podílely se na zajištění železniční sítě v osvobozeném severozápadním pohraničí, nabízí se při pohledu na pestrou směsici barikádníků především jeden šokující fakt, který je do-

kladem úspěšných politických machinací stále vlivnějších komunistů a levicových sociálních demokratů. Ti si totiž prosadili, že v čele barikádnické armády, například před obránci rozhlasu, hlavní pošty, Pankráce či Trojského mostu, pochodovaly revoluční gardy pražských továren a že v čele přehlídky pochodoval jejich „velitel“ štábní kapitán Oldřich Kryštof. Ten v roce 1938 sloužil u hraničářského pluku 6, ale protože se zde po mnoha stránkách neosvědčil, byl velitelem pluku plk. Bohumilem Boreckým (odvlečeným v roce 1945 NKVD na Sibiř!) kritizován především za projevy zbabělosti, sobectví a nevojenského chování a následně od tohoto elitního útvaru odvolán. Přestože měl zcela minimální vliv na řízení povstaleckých bojů v době povstání, mohl spolu s politickým zmocněncem „revolučních odborů“, později neblaze proslulým politickým akrobatem Evženem Erbanem pochodovat na čestném místě prakticky v čele barikádnických jednotek! Skutečný velitel povstání, legionář brigádní generál Karel Kutlvašr potom směl jít vedle něho...

Zcela nezasloužený triumf odborářů – Oldřich Kryštof a Evžen Erban stáli v čelních řadách po boku generála Karla Kutlvašra a náčelníka jeho štábu pplk. gšt. Františka Bürgera-Bartoše na pražském Hradě 28. května 1945 v čele povstalecké armády…

Zatímco generál musel spolu se svým náčelníkem štábu, dalším legionářem pplk.gšt. Františkem Bürgerem-Bartošem a dalšími důstojníky potupně pochodovat s páskami revolučních gard na uniformách místo trikolór, Erban s Kryštofem byli již opět o kus dále. Pochodovali s páskami rudými!

Tento prvotní politický úspěch vystupňoval sebevědomí levicových odborářů natolik, že začali na veřejných přednáškách, v novinových článcích a v roce 1946 i ve své velkohubé brožurce „ÚRO v Pražském povstání“ prosazovat myšlenku dominantní role odborů a třídního pojetí povstání, přestože bylo zcela jasné, že to mělo národně demokratický charakter.

S drzostí nejdále dojdeš... „Vojenský a zpravodajský štáb Ústřední rady odborů“ vznikl až ve dnech 2.–5. května 1945 jako orgán ilegálních revolučních odborů (v rámci struktur tehdejší protektorátní Národní odborové ústředny zaměstnanecké) s úkolem „řídit boj dělníků při obraně továren“. Jeho skutečným cílem však bylo udržet politický vliv komunistů a sociálních demokratů ve městě i ve strukturách České národní rady po osvobození Prahy. Dlužno říci, že komunistická historiografie po desítky let nedokázala zpracovat o závodních revolučních gardách jedinou

První den povstání sehrála nezastupitelnou roli pražská policie a četnictvo (Mozartova ulice na Smíchově)

kratickým charakterem povstání. Přesto není možné ignorovat v obrazu povstání pozitivní aktivity dělníků pražských závodů, kteří svou činností zachrá-

Typický zápis v dokumentech vojenského štábu ÚRO, přesto i tento závod odboráři vedli po válce jako jedno ze dvou středisek odporu jimi zřízené „vokovické oblasti“…

obsáhlejší a především fakty naplněnou publikaci či odbornou studii, ale přesto se neúnavně snažila bagatelizovat vojenský nekomunistický odboj v období Pražského povstání tvrzením, že si prý měl jen formálně podřizovat povstalecké formace ve snaze si potom přisvojovat jejich činnost. Dnes by se dalo s určitou dávkou zlomyslnosti o závodních revolučních gardách říci totéž, avšak s vědomím, že v tomto případě jde o fakty zcela podložené tvrzení. Musíme si však především uvědomit, že tyto často „stínové“ revoluční gardy ÚRO měly naplňovat dimenze komunistické koncepce povstání, která byla zaměřena více na poválečné politické uspořádání země než na bezprostřední boj s nacistickými okupanty. Levicoví exponenti v ČNR a ÚRO v čele s komunistou Josefem Smrkovským měli zpočátku nepokrytě v plánu nevydat již po válce dělníky obsazené závody do rukou „buržoazie“ a nastolit tak svoje panství. Tyto záměry však museli z taktických důvodů nakonec na čas odložit a předstírat, že souhlasí s dosavadním národně demo-

nili své zemi nejednou obrovské hodnoty a často také bojovali i mimo rámec svých závodů. Cílem tohoto textu je však ukázat roli těch, kteří se pokusili okamžitě po skončení bojů historii povstání hrubým způsobem zfalšovat v zájmu politiky, která cílila směrem k totalitní mocenské likvidaci sotva obnovené demokracie. Podle hlášení stavů jednotek Vojenského velitelství Velké Prahy „Bartoš“ ve

Skutečný povstalecký velitel dělníků z jinonické Waltrovky pplk. let. Václav Vlček skončil po roce 1948 v komunistickém vězení…

dnech bojů činil 8. května 1945 bojový stav ozbrojených povstalců 25 470 osob. K tomu je nutno ještě připočíst české ozbrojené bezpečnostní složky (policie a četnictvo) v síle asi 4500 mužů. Sečteme-li pečlivě na základě odborářských dokumentů počet přítomných dělníků na závodech, se kterými měl vojenský štáb ÚRO častější telefonní spojení, a nebudeme brát ohled na to, zda byli vůbec vyzbrojeni a účastni bojových akcí, dojdeme u data 6. května, kdy jich v závodech bylo nejvíc, počtu pouhých 1100 mužů! To znamená, že štáb ÚRO symbolicky „řídil boj“ revolučních gardistů v síle zhruba 1/30 skutečných barikádnických jednotek a přesto se mu díky svému politickému zázemí podařilo ihned po skončení bojů rovnocenného postavení s vojenským odbojem!

Archivy konečně promluvily Odboráři po válce přesto drze tvrdili, že „působením vojenského štábu ÚRO“ vznikla střediska odporu v následujících sedmi průmyslových částech Prahy: 1. vysočanská oblast (Avia, Českomoravské závody v Karlíně, Libni a Vysočanech), 2. vršovicko-strašnická oblast (ETA, Mikrofona, výtopny nádraží Vršovice, Waldes, Zbrojovka Vršovice, Hostivařské filmové ateliéry, Pražská kabelovna Křižík, fy Kameníček a fy Podhajský Hostivař), 3. pankrácká oblast (továrna Janeček), 4. modřanská oblast (v čele s továrnou Löschner), 5. smíchovsko-jinonická oblast (nádraží Smíchov, Škodovka Smíchov, Křižík, Walter Jinonice, vozovna EP Motol), 6. vokovická oblast (Askanie, vozovna

➤

29

HISTORIE MÍSTO KOMPASU

Vojensky organizovaní tramvajáci pochodovali před prezidentem Benešem jako samostatná povstalecká jednotka zcela mimo rámec často uměle vytvořených závodních revolučních gard

30

EP Liboc), 7. dejvická oblast (ústředí Zbrojovky Dejvice, továrna fy Treutsch). Z autorova podrobného rozboru archivních dokumentů tzv. vojenského a zpravodajského štábu Ústřední rady odborů však zcela jednoznačně vyplývá, že ze sedmi „oblastí“ a jejich „středisek odporu “, jež měly vzniknout „působením“ tohoto štábu, který vše řídil jen telefonem a zajímalo jej především, zda na daný závod již dorazilo Rudé právo a zda je závodní rada v jeho rukou, byly čtyři oblasti – pankrácká, modřanská, vokovická a dejvická – jednoznačně pouhou propagandistickou fikcí ÚRO, zatímco ve třech zbývajících šlo o roztříštěné aktivity většinou malých a zpravidla špatně vyzbrojených skupinek, které ve vysočanské oblasti 7. května zcela paralyzovala ofenzíva německých jednotek. Mnohé další bojové skupiny v pražských závodech byly navíc úzce provázané s vojenským odbojem, a tak role vojenského štábu ÚRO v povstání byla opravdu jen ryze politická. Problém aktivace dělníků v pražských továrnách na počátku povstání v sobotu 5. května 1945 spočíval především ve skutečnosti, že toho dne nebyla většina dělníků v pražských závodech. Například továrna Walter Jinonice měla za války téměř 4 500 zaměstnanců, ale povstání se v úseku továrny zúčastnilo pod vojenským velením pplk. Václava Vlčka jen několik desítek mužů. Obdobná situace byla i v dalších podnicích. Například závody ČKD ve Vysočanech měly rovněž několik tisíc zaměstnanců, ale v době povstání se zde shromáždilo na obranu podniku 132 mužů. Z toho šlo o 81 zaměstnanců, 32 hasičů a 19 zákopníků z řad totálně nasazených studentů. Přestože během povstání padlo či zemřelo v následujících

dnech na utrpěná zranění 77 zaměstnanců Českomoravských strojíren Libeň a 38 zaměstnanců ČMS Vysočany, drtivá většina z nich přišla o život na jiných místech Prahy v rámci vojensky organizovaných povstaleckých jednotek, protože mnoho vlastenecky orientovaných dělníků rychle pochopilo, že pro osvobození Prahy je mnohem důležitější boj v ulicích a na barikádách pod vojenským velením.

Od falšování historie k totalitní diktatuře Pokud za povstání Evžen Erban se škpt. Kryštofem veleli jen stínové dělnické armádě, záhy se situace obrátila. Významnou podporu jim okamžitě po skončení povstání poskytl komunistický 1. místopředseda České národní rady Josef Smrkovský, když v radě prosadil prohlášení, že bude pohnán k odpovědnosti každý, kdo bude odebírat zbraně příslušníkům revolučních gard, kterým naopak musí být „přidělovány lehké zbraně a střelivo odebrané kapitulujícím Němcům.“ Toto prohlášení ČNR poprvé vysílal povstalecký rozhlas 9. května 1945 v 10.20 hod. Smrkovský samozřejmě nemyslel ve svém nezdolném marxistickém fanatismu skutečné bojovníky z barikád, kteří byli organizováni vojenskými veliteli, ale snažil se místo toho o rychlé dobudování a vyzbrojení závodních revolučních gard. Naznačují to i zápisy ze zasedání ČNR. Tajné naděje radikální pražské levice, že se národně demokratickou revoluci podaří plynule změnit v revoluci socialistickou, však ještě musely načas ustoupit, přestože většina odborových funkcionářů chtěla z revolučních gard udělat „ozbrojenou pěst dělnické třídy“.

Dokladem toho je i vznik Pohotovostního pluku 1 NB. Příkaz k jeho budování dostal totiž Oldřich Kryštof (deset dní před již zmíněnou hradní přehlídkou) 18. května 1945 od komunistického ministra vnitra Noska zprvu jen ústně. Zároveň mu bylo doporučeno, aby při přijetí byli upřednostněni „partyzáni a příslušníci revolučních gard“. Celá akce probíhala pod patronací ÚRO, a dokonce i v prostorách této organizace v Praze na Perštýně. Nábor do nového útvaru vznikajícího Sboru národní bezpečnosti (SNB) byl vyhlášen na začátek června a odbory navrhly zcela ve své režii k výběru na 8000 svých příslušníků. Podmínky k přijetí byly zdánlivě velice obecné: věk 18–35 let, národní spolehlivost, dobrý zdravotní stav. Nábor trval několik dní a uchazeči byli informováni, že je čeká „tvrdý boj na domácí frontě“. Celkem bylo vybráno kolem 1600 mužů, v drtivé většině samí novopečení komunisté. Jednotlivé roty byly potom dislokovány v pohraničí od Broumova až po Tachov. Velitelství pluku v čele s Kryštofem (pozdějším hlavním velitelem SNB!) však zůstalo v Praze, kam se pluk, rozšířený později trojnásobně a označovaný nyní jako pohraniční útvar 9600, vrátil v únoru 1948 v souvislosti s vládní krizí jako úderná pěst komunistů. Největší podvod pražského povstání přetavený do legendy o významné roli revolučních odborů v řízení boje na pražských barikádách přinesl nakonec své osudové ovoce ve vítězném pochodu lidových milicí a útvarů pohraničních útvarů SNB pražskými ulicemi... autor je historik a publicista

Revoluční odbory prováděly v červnu 1945 nábor do Pohotovostního pluku 1 NB, jehož příslušníci sehráli spolu s milicemi ze závodů významnou roli při komunistickém převratu v únoru 1948

KRAJSKÉ VOLBY Jihomoravský kraj červen / 2012

Ing. Jiří Crha kandidát na hejtmana Jihomoravského kraje Jiří Crha stál deset let v čele jihomoravského krajského úřadu a své bohaté zkušenosti nyní hodlá zúročit v podzimních krajských volbách, ve kterých se uchází o post hejtmana. Zeptali jsme se proto na jeho názory, a to nejen ty politické. Stál jste u zrodu krajského úřadu a deset let jej řídil, berete tento fakt jako svoji výhodu proti svým konkurentům? Mé angažmá v roli ředitele úřadu je vlastně jedním z hlavních motivů, který mě ke kandidatuře na hejtmana přivedl. O dění v kraji mám přehled a stávající situace mě silně zneklidňuje. Já byl v životě vždycky zvyklý věci stavět a tvořit, na současném vedením a stylu jejich práce je ale vidět, že chtějí hlavně bořit. Krajský úřad ovlivňuje životy všech lidí v regionu. Co byste rád v jeho fungování změnil, pokud na podzim ve volbách uspějete? To by byl asi poměrně dlouhý seznam, určitě chci ale vylepšit jeho pošramocený obraz, zlepšit komunikaci s voliči a posílit transparentnost v rozhodování. Je pro mě naprosto nemyslitelné, aby stávající hejtman zaměstnával skupinu placených poradců, tohoto návrhu za každou cenu. Moravo kterých veřejnost nic neví, přestože ská vína jsou tím nejcennějším vývozjsou placeni z peněz daňových poplat- ním artiklem, který náš kraj nabízí. Jsou

„Chci být hejtmanem na plný úvazek“ níků. To je konkrétní ukázka toho, co kazí úřadu reputaci. Kdekoliv na západ od nás by takovýto hejtman musel okamžitě odstoupit. Jižní Morava je krajem vinařů, jak chcete toto odvětví podporovat? V prvé řadě musíme zabránit nesmyslnému návrhu Ministerstva financí, které chce zavést daň z tichého vína. Takový krok by měl pro naše vinaře devastující účinky. Společně s našimi poslanci jsme rozhodnuti zabránit přijetí

součástí našich tradic, na které se váže cestovní ruch a řada pracovních míst. Zbytečné daňové zatížení by citelně poškodilo nejen vinaře, ale i většinu obyvatel. Pokud se nemýlím, jste velkým zastáncem konkurence na železnici, je to tak? Ano. Zpřístupnění železničních tratí konkurenci v Jihomoravském kraji musí proběhnout co nejrychleji a v plném rozsahu. Jihomoravská ODS otevření

Ing. Jiří Crha (21. 4. 1960) • v současnosti místostarosta města Blanska • 2001–2010 ředitel Krajského úřadu Jihomoravského kraje • 1995–2001 přednosta Okresního úřadu Blansko • 1992–1995 vedoucí kanceláře přednosty Okresního úřadu Blansko • od roku 1991 členem ODS • vzdělání: MU Brno, Fakulta ekonomicko-správní, obor veřejná ekonomie a správa; VUT Brno, Fakulta elektrotechnická pokračování na str. 16

15

krajské volby dokončení ze str. 15

soutěže na železnici jednoznačně podporuje. Konkurenční boj prospěje především cestujícím. Vyšší nároky na kvalitu poskytovaných služeb přinutí dopravce tyto požadavky akceptovat. Z příkladů na dálkových tratích vidíme, že to není nejmenší problém a veřejnost tento krok

vítá. Otázka dopravní obslužnosti bude jedním z pilířů našeho programu. Když už jste zmínil volební program, jak jste na tom s přípravami volební kampaně? Přípravy jsou již v plném proudu a spějí k úspěšnému závěru. Rozhod-

Výzva hejtmanovi – přestat financovat Listy jižní Moravy z krajských peněz

16

Kandidát ODS na hejtmana Jihomoravského kraje Jiří Crha vyzval hejtmana Michala Haška ke zrušení smlouvy na vydávání měsíčníku Listy jižní Moravy. Noviny financované z rozpočtu kraje budí v očích veřejnosti velké rozpory. Kritika se týká hlavně skutečnosti, že si vedení kraje v čele se sociální demokracií v těchto novinách dlouho-době vytvářelo a využívalo prostor pro vlastní politickou kampaň a propagaci svých představitelů a ideových vizí. ODS vznik krajských listů v minulosti podpořila. Jejich původním posláním mělo být šíření informací o činnosti krajského úřadu jednotlivým obcím. Tato myšlenka se z novin postupem času bohužel vytratila. „Myslím, že noviny se tak, jak jsou dnes koncipovány, mohou na trhu uživit i bez prostředků kraje a není důvod, aby byly dotovány z peněz daňových poplatníků. Zároveň tím budou ukončeny spekulace o jejich zneužívání k politickým bojům.“ Nově přijatá novela tiskového zákona, která zaručuje přístup opozice do obdobných periodik, je rozhodně správná, měla ale platit už dávno. „Oceňuji současnou snahu hejtmana omezit počty svých příspěvků a fotografií v listech, jen mě zaráží, že tak učinil až letos, nikoliv dříve. Pokud mají noviny podávat vyvážené zpravodajství o dění v kraji, musíme je zbavit politického zabarvení, což bez rozvázání smlouvy s krajem zkrátka není možné. Ještě nedávno bylo doslova lidovou zábavou při čtení Listů jižní Moravy tzv. počítání Hašků. I to by mohlo brzy skončit,“ doplnil Crha. ■

ně chceme vést střídmou a finančně nenáročnou kampaň zaměřenou na osobní setkání s občany a vysvětlování našeho programu. Nechceme voliče ohromit množstvím billboardů, inzerátů a populistických slibů, ale kvalitním a srozumitelným programem, který lidi osloví. Jednotlivé programové body budeme prezentovat v průběhu následujících měsíců. Kompletní volební program pak představíme na začátku září v rámci zahájení horké volební kampaně. A ptáte-li se na její podobu? Nechte se prosím překvapit… Na závěr si dovolím odbočit od politiky. Jak nejraději trávíte svůj volný čas, pokud vám vůbec nějaký zbývá? Volný čas trávím nejraději s rodinou. V mládí jsem hodně sportoval a i dnes se snažím udržovat v kondici. Když to počasí dovolí, vyrazím na kolo nebo si jdu s kamarády zahrát fotbal nebo tenis. Jakmile napadne první sníh, táhne mě to na lyže. Jednou jsem zkusil i snowboard, ale modřiny po celém těle mě utvrdily v tom, že to není nic pro mě. ■

Zavést plošné výjimky pro odstřel kormorána velkého Přemnožený kormorán velký způsobuje sportovním i produkčním rybářům na jižní Moravě mnohamilionové škody. Jiří Crha proto požaduje zavedení plošných výjimek na jeho odstřel. Na základě jednání z ministrem Tomášem Chalupou Ministerstvo životního prostředí přislíbilo zahájit proces vyškrtnutí kormorána ze seznamu ohrožených druhů. Škody, které populace kormorána způsobuje na rybochovných zařízeních a v rybářských revírech, jsou neúnosné. Stávající systém udělování lokálních výjimek k odstřelu je neúčinný, a navíc administrativně velmi náročný. „Ve svém okolí znám řadu sportovních rybářů a ti jsou ze stávající situace naprosto zoufalí. Jižní Morava byla vždy rájem rybářů a my musíme udělat všechno proto, aby to tak zůstalo i v budoucnu,“ uvedl Jiří Crha. Nejen podle rybářů počty kormoránů, kteří na našem území zimují, neodpovídají přirozené rovnováze. Dospělý jedinec přitom denně zkonzumuje více než půl kilogramu rybího masa. Tisícihlavé hejno tak dokáže během chvíle zcela zdecimovat celý rybářský revír. Řada dalších ryb přitom uhyne na následky poranění, která jim kormorán během lovu způsobí. ■

krajské volby

Naším hlavním úkolem je bránit zadlužování Jihomoravského kraje, říká Jiří Crha roblém zadlužení veřejných rozpočtů se v poslední době skloňuje prakticky ve všech zemích Evropy, Českou republiku nevyjímaje. Zadlužování se stává největším „strašákem“ naší budoucnosti. Co si však občané pod pojmem dluhy veřejných rozpočtů představují? V jejich představách to jsou dluhy „nějakého“ imaginárního státu, problém vztahují k centrální vládě a jednotlivým ministerstvům. Možná si však málokdo uvědomuje, že veřejné peníze se skládají z rozpočtů měst a obcí, krajů a státu. Nestačí šetřit a být zodpovědný na jedné úrovni veřejné správy a na jiné nikoliv. Zodpovědný přístup k veřejným financím musí jít ruku v ru-

P

• Stát šetří, kraje rozhazují, to se musí změnit. • Jedním z cílů jihomoravské ODS je zabránit zadlužování našeho kraje. • Jihomoravský kraj pod vedením ČSSD přežívá pouze díky úvěrům. • Řekněme levici jasné ne!

mohli vyprávět… Co to pro občany jednotlivých krajů v budoucnu bude znamenat? V konečném důsledku omezení veřejných služeb, jako je dopravní obslužnost, oprava komunikací atd., neboť úvěry včetně úroků se musí splácet. Dostáváme se tak prakticky do „schizofrenní“ situace, kdy jedna úroveň veřejné správy šetří a jiná nezodpovědně rozhazuje. Jsem přesvědčen, že občané nejen na jižní Moravě, ale v celé ČR si tuto skutečnost uvědomí a v krajských volbách řeknou levici jasné NE! ■

Základní teze volebního programu

ce jak na celostátní úrovni, tak na úrovni regionální. A tady můžeme vidět zásadní rozpor způsobený současným rozložením politických sil v České republice. Zatímco státní rozpočet je spravován středopravou koalicí, která si plně uvědomuje nutnost omezování veřejných výdajů i za ce-

nu nepopulárních opatření, v krajích, které jsou ovládány sociálnědemokratickými hejtmany, se prakticky nešetří vůbec. Populističtí hejtmani neustále zvyšují výdaje, aby alespoň z části plnili své nezodpovědné předvolební sliby. Deficitní rozpočty pak kryjí úvěry z různých bank. V Jihomoravském kraji bychom o tom

• vyrovnané hospodaření kraje • zlepšení dopravní infrastruktury • vstup konkurence na železnici v maximální možné míře • podpora malým a střední podnikům, spolupráce s vysokými školami • pomoc rodinám s dětmi, podpora obcím při výstavbě mateřských škol • kvalitní a komplexní péče pro seniory • podpora rozvoje cestovního ruchu a návazných odvětví • zachování kvalitní zdravotní péče pro všechny • nedovolíme vstup KSČM do vedení kraje

17

krajské volby

Profesorka Hrstková se jedničky na kandidátce ptá hlavně na zdravotnická témata

Prof. MUDr. Hana Hrstková, CSc., dlouholetá přednostka 1. dětské interní kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, položila tři záludné otázky svému rodinnému známému Jiřímu Crhovi. Kandidátku ODS ve vašem volebním obvodu tvoří zkušení komunální politici, je v tom nějaký záměr? Ano, je to přesně tak. Chtěli jsme, aby v krajských volbách kandidovali

zkušení komunální politici, kteří mají detailní přehled o dění v kraji, znají problémy svých regionů a jsou v úzkém kontaktu s občany. Myslím, že to je cesta, kterou se má politika ubírat. Pokud lidé osobně znají svého zastupitele, starostu apod., mohou se na něj snadněji obracet se svými problémy. To je podle mě pravý smysl politiky. Proto jsem rád, že na naší kandidátce figurují dlouholetí starostové nebo obecní zastupitelé. Vztah mezi občanem a politikem by neměl končit vhozením lístku do hlasovací urny. Dnes máme v kraji hejtmana, který je zároveň poslancem, a to je rozhodně špatně. Na rozvoji kraje se to negativně odráží. Za sebe proto říkám, že chci, a pokud budu zvolen, tak budu pro kraj pracovat na plný úvazek. Jako dlouholetou lékařku mě zajímá, co chcete lidem nabídnou v oblasti krajského zdravotnictví? Rozhodně chceme zachovat stávající síť nemocnic bez ohledu na to, kdo příslušné zdravotnické zařízení zřizuje. Chceme dostupnou zdravotní péči

pro všechny občany, aby běžná péče byla poskytována co nejblíže občanům, tzn. v jednotlivých okresech a pouze za super specializovanou péčí by pacienti dojížděli do center ve fakultních nemocnicích. Tento systém je nejefektivnější a nejekonomičtější pro všechny zúčastněné strany. Dále je třeba řešit problematiku takzvané sociální hospitalizace. Konkrétně se týká případů, kdy by pacient již nemusel a neměl dál pobývat ve zdravotnickém zařízení, ale přitom nejsou vytvořeny podmínky pro jeho umístění na sociálním lůžku. Se stárnutím populace bude tento problém narůstat, takže už teď si zaslouží pozornost. Co děláte vy osobně pro své zdraví? Jste spíš úzkostlivý, nebo se do rukou lékařů odevzdáváte nerad? Přiznám se, že v tomto směru mám velké rezervy. V minulosti jsem se hodně věnoval sportu, ale v současné době mi bohužel moc času na sportování nezbývá. S přibývajícím věkem si to čím dál více uvědomuji a hodlám to změnit k lepšímu. ■

Rozhovor moravských patriotů a milovníků sportu – Jiří Crha a Karel Jarůšek

18

Bývalý vynikající fotbalista týmu Zbrojovky Brno a fotbalové reprezentace Karel Jarůšek vyzpovídal svého dlouholetého kamaráda Jiřího Crhu. Celý rozhovor se točil, jak jinak, než kolem sportu.

V případě, že budeš zvolen hejtmanem, a já věřím, že ano, co hodláš prosazovat v oblasti, která je ti blízká, tedy sportu? Od tebe jsem snad ani jinou otázku nečekal (smích). Rozvoji sportu budeme v našem programu věnovat velkou pozornost. Chceme zavést koncepční podporu sportu v Jihomoravském kraji. Oba dobře víme, že Brno by si zasloužilo nový fotbalový stadion, je to ale běh na dlouhou trať a já nechci dopředu nic slibovat. Chceme rovnoměrně podporovat všechna sportovní odvětví, fotbalem počínaje a atletikou konče. Je o tobě známo, že jsi velký milovník fotbalu. Zahraješ si ještě občas aktivně, nebo už jsi spíše v roli fanouška? Je pravda, že poslední dobou jsem se k hraní fotbalu moc nedostal. Kdy-

koliv mám ale příležitost, rád si zahraju. V roli fanouška jsem o poznání aktivnější, fandím našemu nároďáku, návratu Zbrojovky do první ligy a samozřejmě blanenským fotbalistům, mezi kterými mám řadu kamarádů. Koneckonců na léto chystáme sérii utkání, takže se možná potkáme přímo na hřišti. Kometa, nebo Zbrojovka? Jsem patriot, takže fandím všem regionálním klubům a sportovcům, kteří reprezentují náš kraj. Máme tu skvělé basketbalistky, excelentní baseballisty, stolní tenisty a řadu dalších, na ně na všechny jsem velmi pyšný. Pokud bych si měl vybrat čistě mezi Zbrojovkou a Kometou, tak nevím. Miluju sledovat hokej, je rychlý, dynamický a napínavý. Na druhou stranu jsem již od mala hrával fotbal. Mám to tedy tak padesát na padesát. ■

KRAJSKÉ VOLBY Karlovarský kraj červen / 2012

Mgr. Petr Šindelář, LL.M. kandidát na hejtmana Karlovarského kraje

Karlovarský kraj je jako spící princezna a já udělám všechno, abych ji probudil Karlovarský kraj se může pyšnit takovými perlami mezi českými a moravskými městy, jako jsou Karlovy Vary a Mariánské Lázně. Zároveň ale tento region čelí mnoha vážným problémům, nezaměstnaností počínaje a špatnou infrastrukturou konče. Jak se na tyto, ale i jiné problémy dívá lídr kandidátky ODS do krajských voleb a advokát Mgr. Petr Šindelář, LL.M? Pane magistře, co vás přivedlo k tomu, že jste se rozhodl kandidovat v této nelehké době na post hejtmana Karlovarského kraje? Souhlasím s vámi, že tato doba je značně svízelná pro nás všechny. A i to je důvodem toho, proč jsem se rozhodl, že bych rád přispěl svými zkušenostmi k tomu, aby náš region začal konečně vzkvétat. Jako spousta dalších občanů cítím, že současná politická situace má k ideálu daleko. U mne tento pocit vyústil v rozhodnutí pouze nekritizovat, ale něco s celkovou situací dělat. Chci se pokusit lidem nabídnout jiné alternativy, jiné způsoby vedení a řešení otázek, jež nás tolik pálí. Chtěl bych občanům nabídnout vizi. Když mluvíte o vizi, co konkrétně si představujete? Pro mě je celý kraj jako spící princezna. Je krásná, má potenciál, ale díky tomu, že spí, není schopná jej plně využít. Chtěl bych z Karlovarského kraje vytvořit místo, jež poskytne optimální podmínky pro život jeho občanům, místo, kde se bude žít po„Nynější koalice ČSSD a KSČM nepřinesla kraji žádná výrazná pozitiva. Neřeší se palčivé problémy regionu, nečiní se důležitá rozhodnutí, jež by kraj posunula dále.“ hodlně a kde nebude nouze o pracovní místa. A tuto vizi bych chtěl prezentovat i všem voličům a pokusit se je přesvědčit, že politika má smysl, že nemusí být jen špinavou mocenskou hrou. Na které problémy byste se chtěl zaměřit jako první? Celý náš kraj se potýká se spoustou problémů, jež se dlouho neřešily, odsouvaly se, případně se předstíralo, že vlastně ani neexistují. V první řadě bych se chtěl zaměřit na sociální a ekonomické problémy, ať už se jedná o vysokou nezaměstnanost v celém regionu, či nejnižší HDP na hlavu ze všech 14 krajů. Obzvlášť alarmující je situace na trhu pracovních míst, v produktivním věku máme jen 8 % vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. A to je strašně málo. Po absolvování vysokých škol se absolventi do našeho kraje nevracejía s tím se musí něco dělat. pokračování na str. 16

krajské volby dokončení ze str. 15

Souhlasím s vámi, že toto jsou palčivé problémy Karlovarského kraje. Myslíte, že se jim současná krajská vláda nevěnovala dostatečně? Opravdu si myslím, že nynější koalice ČSSD a KSČM nepřinesla kraji žádná výrazná pozitiva. Já bych současnou vládní koalici přirovnal k takovému oranžově-rudému drakovi, který tu spící princeznu brání před těmi, kteří ji chtějí probudit. Neřeší se palčivé problémy regionu, nečiní se žádná důležitá rozhodnutí, jež by kraj posunula dále. Krajská vláda se zabývá margináliemi, jakou je například tendr na nové logo Karlovarského kraje. Rada Karlovarského kraje nebyla schopná přijít s jasnou vizí jak řešit problém nezaměstnanosti, útěk mladých perspektivních lidí za prací do jiných regionů atd. Nemůžu se nezeptat: jak se díváte na problém, jenž vyvstal nedávno. Kraj možná bude muset vracet 800 mil. z rozvojového operačního programu.

Pokud se tyto informace potvrdí, pak to považuji za obrovský problém, vždyť roční rozpočet kraje je zhruba 6 miliard korun. Pokud kraj přijde o 800 milionů korun, a to se mluví o částce vyšší, dokonce až 2 miliardy, je jasné, že tyto peníze budou chybět. Nejvíce to opět dolehne na občany kraje. A toto je jasné selhání současné krajské vlády, která nebyla schopna peníze z rozvojového operačního programu alokovat způsobem, jenž by kraj a jeho občany nepoškozoval. A na závěr dotaz. Jak vidíte šance ODS ve vašem kraji? Odpovím vám alegoricky. Máme tady spící princeznu i zlého draka, který brání všem, kdo princeznu chtějí probudit. Nejsem sice žádný rytíř, místo brnění nosím talár, ale s mečem se ohánět dovedu. Na ten nadcházející boj s drakem se těším a myslím si, že jsme na něj dobře připraveni. A jako každý bojovník mám v sobě touhu po vítězství i víru, že toho draka společně porazíme. Naše spící království si to zaslouží. ■

Našemu kraji chybí slušný a pracovitý hejtman

16

Co považujete v současné době za největší problém ve vašem kraji? Určitě vysokou míru nezaměstnanosti. Denně přicházím do kontaktu s lidmi, kteří vyjadřují obavy ze ztráty zaměstnání a řada z nich bohužel o práci i přišla. V této souvislosti mě mrzí i to, že náš kraj není dostatečně

atraktivní pro vysokoškolsky vzdělané lidi. Spousta mých bývalých spolužáků v našem kraji nezůstala, odešli za prací do jiných regionů, především do Prahy nebo Plzně. Myslíte si, že by mělo zastupitelstvo více podporovat lázeňství a turistický ruch, které je pro mnoho obyvatel klíčovým zdrojem obživy? Určitě ano! Lázeňství má v našem kraji dlouholetou tradici, vytváří mnoho pracovních míst a mělo by být včetně turistického ruchu důsledně podporováno. Bohužel stávající koalice ČSSD a KSČM dělá přesný opak. I to je jeden z důvodů, proč plánuji volit na post hejtmana právě Petra Šindeláře. Proč je podle vás Petr Šindelář tím nejlepším kandidátem? Petra Šindeláře znám osobně. Je to člověk, který mi jako advokát v minulosti pomohl takovým způsobem, že se to nedá slovy snad ani popsat. V poměrně složitém období mého života se postavil na mou stranu a jen díky němu mohu děkovat za to, že jsem nepřišel

o to nejcennější, co mám, o své dvě děti. Ten spor trval více než rok a na jeho vítězném konci si neřekl ani o svůj honorář. Takových lidí po světě moc nechodí, věřte mi. Člověk, který je slušný, pracovitý, vzdělaný, takových v politice moc není. Tím jsem odpověděl myslím i na vaši otázku. Má tedy Petr Šindelář reálnou šanci stát se novým hejtmanem Karlovarského kraje? O jeho zvolení, či nezvolení musí rozhodnout voliči. Kandiduje za Občanskou demokratickou stranu, která neměla v posledních letech na Karlovarsku nejlepší pověst. Nicméně registruji to, že v této straně došlo k určitým očistným procesům a kandidatura Petra Šindeláře je pro mě signálem, že to ODS myslí s tou očistou vážně. S mým hlasem může proto na 100 % počítat. A věřím, že takových lidí, jako jsem já, bude jistě víc. ■ Michal Zapletal rodák z Karlových Varů, designér bytových a nebytových prostor

krajské volby

Dlouhá cesta dolů Do poloviny 90. let se Karlovarský kraj řadil k těm bohatším v České republice. Bohužel dlouhá a strmá cesta dolů, a to hlavně po roce 2002, zapříčinila smutný fakt, že dnes se kraj řadí mezi regiony s nejvyšší nezaměstnaností, nejnižší mírou přímých i nepřímých investic a drží si i jedno velmi tristní prvenství – jako kraj s nejnižší mírou HDP na obyvatele. Čísla mluví jasně. Karlovarský kraj dosahuje pouze 66 % průměru HDP na hlavu celé České republiky, nezaměstnanost se dlouhodobě drží okolo 10 %. Tím nejsmutnějším je ale fakt, že tento sestupný trend vládne už více než 10 let a region se propadá ve všech možných měřitelných ukazatelích kvality lidského života.

Co s tím dělat? Ze všeho nejdříve je nutno investovat do vzdělání. Alarmující je fakt, že kraj neposkytuje kvalitní možnosti terciárního vzdělání pro nadané mladé lidi, kteří jsou nuceni odcházet studovat mimo kraj a po ukončení studia se už domů nevracejí. Vláda Karlovarského kraje se také musí zasadit o daleko větší spolupráci mezi vzdělávacími institucemi a soukromým sektorem, zapojit soukromé společnosti do tvorby vzdělávacího programu. To následně vytvoří dostatek relevantních pracovních míst pro absolventy, kteří už nebudou nuceni odcházet za prací do jiných krajů. Nadále je třeba identifikovat a následně podpořit klíčová odvětví, jež vytvoří dostatek pracovních míst, a zajistí tím růst životní úrovně pro všechny obyvatele. Těch problémů je samozřejmě daleko více, nízkou produktivitou práce počínaje a špatnou infrastrukturou konče. Nejdůležitější ovšem je vytvořit ucelenou strategii růstu ve všech oblastech a poté se zasadit o její důslednou implementaci ve všech aspektech, jež náš kraj tak pálí, a pokusit se vytvořit z Karlovarského kraje region, kde lidé budou rádi žít a vychovávat své děti. ■

Karlovarská Zítkova kolonáda

Cheb – náměstí Cheb – náměstí

Zámek v Sokolově

Mgr. Petr Šindelář, LL.M, advokát kandidát na hejtmana Karlovarského kraje

• 1973 narozen v Karlových Varech. • 1998 absolutorium na PF UK v Praze. • 2007 dokončuje doplňující magisterský program na Nottingham Trent University. • Je ženatý a má dvě dcery. • Od roku 2006 je členem ODS – člen Místního sdružení ODS v Ostrově. • Do září 2011 vykonával funkci člena oblastního smírčího výboru. • V září 2011 byl zvolen místopředsedou místního sdružení ODS. • Od října 2011 vykonává funkci předsedy Oblastního sdružení ODS Karlovy Vary. • Mezi jeho zájmy patří fotografování, sport a vaření.

krajské volby

Karlovarský kraj dostatečně nevyužívá svůj turistický potenciál

Mariánské Lázně

Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov. Všechno jsou to perly české architektury a lázeňství. Nicméně Karlovarský kraj není schopen plně využít potenciál, který se nabízí, a promarňuje tak jedinečnou šanci stát se po Praze druhým nejnavštěvovanějším regionem České republiky.

z České republiky. Kraji se povedlo zvýšit roční průměrnou návštěvnost o 7,7 %, nicméně je to pouze dílčí úspěch, vezmeme-li v potaz turistický potenciál, jenž celý kraj skýtá. Zajímavé je třeba srovnání s Královéhradeckým krajem, který patří tradičně k nejnavštěvovanějším, ale jsem přesvědčen, že bychom mu byli schopni konkurovat. Na druhou stranu

• V minulém roce navštívilo region 721 759 hostí z ČR i zahraničí, což představuje nárůst o 7,7 % v porovnání s rokem 2010. • Je pátým nejnavštěvovanějším krajem v České republice (po Praze, Jihočeském, Královéhradeckém a Jihomoravském kraji). • Do kraje neexistuje přímé a rychlé spojení z Ruzyně. • Nedostatečné využití mezinárodního letiště v Karlových Varech. • Kraj nebyl schopen vytvořit si dostatečně atraktivní image pro českou a zahraniční klientelu.

18

Z čísel Českého statistického úřadu vyplývají následující zajímavá fakta. V roce 2011 přijelo do Karlovarského kraje celkem 721 759 hostí, kteří využili hromadných ubytovacích zařízení nejméně na jednu noc. Z toho bylo 490 056 návštěvníků ze zahraničí, pouze 231 703 hostů

je Pardubický kraj pro návštěvníky podle statistik méně atraktivní než náš, i když skýtá takovou atrakci, jako je Velká Pardubická. My máme na to se i bez tak významné atrakce obejít, ale v oblasti turistiky a návštěvnosti vidím velký nevyužitý potenciál. V čem tkví?

Za velký problém se dá zcela jistě označit stav infrastruktury v kraji, který dlouhodobě čelí kritice jak místních, tak i přespolních. Řešením problému měla být rychlostní silnice R6, která měla kraj spojit s Prahou, a učinit tak cestování po celém kraji daleko pohodlnější. Bohužel do dnešního dne jsou v provozu pouze 3 úseky této dopravní tepny a v dohledné době se určitě nemůžeme těšit na rychlé a pohodlné spojení celého kraje s nejvýznamnějším letištěm v zemi – Ruzyní. Vlastní karlovarské letiště je orientováno převážně směrem na východ a na toto letiště se nepodařilo přivést letecké linky, které by Karlovarský kraj spojovaly se západní Evropou. Kromě žalostné infrastruktury je jistě na vině i málo „sexy“ image kraje mezi turisty. Karlovy Vary (když pomineme období slavného filmového festivalu), ale i Mariánské Lázně jsou vnímány jako lázeňské destinace pro důchodce z Německa a Ruska, ne jako pulzující města plná života s možností pro jiná vyžití než jen lázeňské kůry. Pro nově zvolenou vládu Karlovarského kraje tak vznikne nová výzva. Posílit infrastrukturu celého kraje, prezentovat kraj jako místo, jež má hodně co nabídnout turistům ze zahraničí i místním. Místo, které se nebojí jít s dobou, být moderní a určovat trendy. Pokusit se vyždímat do poslední kapky potenciál, který v sobě má, a pomoci tak celému kraji, jelikož příjmy z turismu jsou vždy výraznou vzpruhou pro ekonomiku jakéhokoliv regionu. ■

Jáchymov

KRAJSKÉ VOLBY Královéhradecký kraj červen / 2012

Miloslav Plass kandidát na hejtmana Královéhradeckého kraje

Zásadní kroky krajské samosprávy musíme lépe diskutovat s veřejností V komunální politice nejste žádným nováčkem, zmiňme například funkci starosty Špindlerova Mlýna, pracoval jste jako náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje atd. Nyní jste se stal lídrem kandidátky ODS do krajských voleb, co to pro vás znamená? V první řadě je to spoluzodpovědnost za výsledek krajských voleb ODS, což znamená sestavit tým lidí, kteří budou pracovat na našem volebním programu. Budou to většinou členové kandidátky, dále se jedná o zkušené starosty a lidi, kteří dlouhodobě působí v komunální politice. A to na krajské či obecní úrovni. Volební program bude srozumitelný, konkrétní a měl by v celé šíři řešit problematiku Královéhradeckého kraje. Předchozí dvě volební období byla ve vedení ODS, nyní v tomto stávajícím jste v opozici, kraj má v rukou sociální demokracie. Jak byste za těchto podmínek zhodnotil své dosavadní působení v roli zastupitele? Měla vaše opozice šanci zasáhnout do rozhodování zastupitelstva, ovlivnit jednání ve výborech, komisích či v dalších funkcích spojených s krajským úřadem? Jako opoziční zastupitelé jsme nebyli ani ve vedení výborů, zkrátka nikdo z nás nebyl v pozicích, kde bychom měli zodpovědnost za zásadní rozhodování. Naše odpovědnost a práce spočívala a spočívá v tom, že jsme se snažili prosazovat kroky, které jsme nastartovali před čtyřmi lety, kdy byla v čele kraje ODS. To se nám částečně dařilo i naopak. Je to pochopitelné, protože současné vedení má jiné priority a má i jiné názory na to, co by se mělo v jednotlivých rezortech realizovat. Opoziční práce je velice složitá a naši zastupitelé se musí v dané problematice dobře

orientovat, aby dokázali nejen poukazovat na chyby, ale také argumentovat a vysvětlovat, jak by se mnohé věci daly dělat lépe. V čem by měl být postup jiný než podle stávajícího vedení kraje. Přestože jste byli v opozici, snaha o zviditelnění krajských zastupitelů za ODS byla v uplynulém období patrná. Organizovali jste setkání a besedy s občany, publikovali jste své názory, … Ano, to je pravda. Uspořádali jsme během dvou let několik seminářů pro veřejnost, a to v Hradci Králové i v dalších městech regionu. Tyto semináře byly samozřejmě důležité nejenom pro členy ODS, které jsme se snažili tímto způsobem informovat o krajské problematice, ale byly důležité i pro veřejnost. Otvírali jsme na nich otázky k jednotlivým krajským politikám, ať se již jednalo o neziskové organizace, zdravotnictví, sociální oblast, či fondy Evropské unie. Tato témata nám připadala zajímavá a chtěli jsme, aby veřejnost měla možnost dozvědět se něco více ze zákulisí krajské i celostátní politiky. Jako další aktivity opozice bych uvedl napsání řady článků, které jsme publikovali v regionálních i celostátních médiích, umísťujeme je na webové stránky ODS. Zkrátka snažili jsme se, aby se důležité informace dostávaly na veřejnost i prostřednictvím sdělovacích prostředků. V současné době jsme již na tyto semináře navázali pořádáním tiskových konferencí pro média i veřejnost. První se uskutečnila 21. května, na které jsme se kromě představení kandidátů věnovali také čerpání evropských fondů z pohledu kandidátů – starostů měst. Další tiskovou konferenci chystáme na konec června, naši kandidáti se budou věnovat problematice školství a zaměří se také na sociální politiku kraje.

Připravujete se již na volební kampaň, jaká by měla podle vašeho názoru být? Předvolební kampaň je velice důležitá, i když v podstatě probíhá permanentně. Každý z nás si svoji kampaň zahájí již v momentě, kdy se začíná pohybovat v komunální politice. Tím, jak se chová, jak dokáže vysvětlit své názory, jak přistupuje k řešení problémů. Nikdo z nás není schopen změnit mínění veřejnosti dva měsíce před volbami. To znamená, že je třeba neustále s lidmi hovořit, vysvětlovat politiku ODS a upozorňovat na krajská témata. Hledat způsoby řešení problémů, které lidi v regionu trápí. V předvolebním klání rozhodně nebudeme útočit na své „soupeře“. Budeme hledat řešení pro kraj, pro jeho rozvoj, pro jeho prosperitu. Nemíníme otevírat stará témata a vytahovat chyby „soupeřů“. Naopak, chceme hledat to, co nás spojuje s ostatními stranami, a pomocí hlasů voličů budeme hledat shodu v tom, jakým způsobem bychom měli zajistit rozvoj kraje: harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj kraje. pokračování na str. 17

15

představení lídra

M. Plass: Ohlédnutí za uplynulými roky že kraj od svého vzniku hospodařil zdravě, podařilo se výrazně zlepšit technický stav krajských nemocnic, výrazně se zkvalitnila sociální péče, bylo investováno do obnovy komunikací. Je důležité, aby pod každým – ať již současným sociálnědemokratickým, vedením, naším občanskodemokratickým nebo jiným pravicově orientovaným vedením kraj i nadále rozvíjel dlouhodobě započaté a plánované projekty.

Priority v sociální oblasti

Miloslav Plass • • • • •

• • •

Narozen: 17. 11. 1963, Česká Lípa Bydliště: Hradec Králové Stav: rozvedený, 2 děti, dcera Tereza 24 let, syn Adam 22 let Vzdělání: SLTŠ Trutnov, Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, končí studium na ČZU Praha Profese: 1984–1986 – lesník 1986–1998 – technik vodohospodářské společnosti 1998–2001 – starosta města Špindlerův Mlýn 2001–2008 – náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje 2008–doposud – zaměstnanec vodohospodářské společnosti, krajský zastupitel Koníčky: turistika, cykloturistika, lyžování, četba Předseda Místního sdružení ODS Hradec Králové, místopředseda oblastní rady ODS HK Člen ODS od roku 1998

plynulo dvanáct let od vzniku krajských úřadů. V roce 2000 vznikly v České republice krajské samosprávy a převzaly na sebe nejen povinnosti, ale také pravomoci někdejších okresních úřadů. Máme za sebou troje volby do krajských zastupitelstev. Zatímco občané dali svým hlasem v prvních i druhých volbách hlas pravici, v posledních volbách v roce 2008 tomu tak již nebylo. Prvním hejtmanem se stal tehdejší přednosta okresního úřadu Pavel Bradík, který svůj post obhájil i v druhých volbách. Na podzim roku 2008 proběhly třetí krajské volby a kraj ovládli sociální

U

16

demokraté. Hejtmana Pavla Bradíka nahradil současný královéhradecký hejtman Lubomír Franc (ČSSD) a zastupitelé ODS nezískali žádné místo v radě kraje, stáhli se do opozice. Po dvanácti letech od vzniku krajů je čas se ohlédnout. Zastupitelstvo převzalo kraj ve stavu, který vyžadoval velké investice. Jednak do zdevastovaných silnic, jednak do zdravotnictví. Muselo být řešeno sídlo kraje. Do roku 2008 za vedení ODS kraj vždy hospodařil s přebytkem rozpočtu. Přijaté úvěry byly nasmlouvány za velmi výhodných podmínek a byly vždy využity na investiční akce. Lze konstatovat,

Zlepšíme podmínky pro poskytovatele sociálních služeb zavedením systému víceletého financování. Zaměříme se na podporu zvyšování kvality sociálních služeb, ne kvantity. Nechceme za každou cenu udržovat průměrné služby, ale rozvíjet ty dobré. V souladu s dlouhodobou strategií kraje budeme podporovat rozvoj terénních služeb. Budeme dále zlepšovat životní podmínky v pobytových zařízeních a uděláme vše pro podporu klientů při snaze o návrat do běžného života. Chceme rovné prostředí pro poskytovatele a jasné nastavení kompetencí a povinností státu, kraje, obcí a občana. V rámci prevence se zaměříme na odstranění příčin nepříznivých důsledků. Podpoříme rozvoj sítě sociálních služeb dle skutečných potřeb. ■

Základní teze do volební kampaně • Důraz na týmovou práci. • Máme odborníky na regionální rozvoj s dlouholetou zkušeností. • Volební program je postaven na reálných základech a principech pravicové politiky. • Neslibujeme, ukazujeme dobré výsledky práce pro rozvoj regionu. • Neplýtváme síly vnitřními spory. • Hledáme cesty pro podporu zaměstnanosti a rozvoj podnikatelského prostředí v regionu. • Podporujeme rovnost příležitostí, odmítáme klientelismus. • Hledáme partnery pro společné cíle. • Své chyby řešíme a napravujeme, nehledáme viníky jinde. • Jsme konsenzuální, ale v zásadních věcech neustupujeme. • Přijímáme kritiku a pracujeme na odstranění nedostatků.

podporovatelé

Proč volit Miloslava Plasse Ing. Oldřich Vlasák místopředseda Evropského parlamentu, člen Výkonné rady ODS, místopředseda Regionálního sdružení ODS Královéhradeckého kraje lídrem kandidátky Miloslavem Plassem se znám již řadu let, a to zejména z komunální politiky, byl starostou Špindlerova Mlýna. Za dobu, kdy zastával post náměstka hejtmana a radního na Krajském úřadě Královéhradeckého kraje, později pak ve funkci krajského zastupitele za ODS, jsme společně projednávali řadu věcí, které se týkaly zejména sociální problematiky. Miloslav Plass má na tomto poli bohaté zkušenosti a jeho sociální cítění jej přivedlo profesně právě k této oblasti. Své znalosti zúročil v době, kdy byl předsedou sociální komise Asociace krajů České republiky a členem Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Dále působil v řadě výborů a komisí, v nichž se věnoval sociální oblasti. Ta je mu blízká dodnes. Mezi jeho největší profesní úspěchy se jistě řadí nastartování řady zajímavých projektů: stabilizace sítě sociálních služeb a rozvoj systému komunitního plánování v sociálních službách. Podle mého názoru má i manažerské schopnosti, dokáže dávat lidi dohromady a je schopen naslouchat. Svým přímým vystupováním, jasným pojmenováním problematiky nejen v sociální sféře, ale také na všech úrovních české politické scény, získal oblibu mezi svými přáteli, kolegy a členy oblastního a místního sdružení Hradec Králové. Byl zvolen místopředsedou oblastní rady ODS Hradec Králové a předsedou největšího místního sdružení v Hradci Králové. Nebylo tedy pro nikoho velkým překvapením, že se stal jedničkou naší kandidátky do krajských voleb. ■

S

Mgr. Zdeňka Horníková poslankyně PS PČR, předsedkyně Regionálního sdružení ODS Královéhradeckého kraje Nadcházející krajské i senátní volby budou pro celou ODS velmi důležité, ale také velmi náročné. Rozhodně se budeme snažit obhájit co nejvíce mandátů, a tak pečlivě vybíráme své kandidáty, připravujeme programy a vymýšlíme co nejúčinnější kampaně. Částečně tyto volby budou o již odvedené práci, výsledcích, které jsme dosáhli, a lidech, kteří za těmito úspěchy stojí. Proto se všechny regiony pokusily postavit takové kandidátky, které osloví co nejvíce lidí různého věku, profesí a zájmů. Stejně tak jsme postupovali i my v Královéhradeckém kraji. Nabízíme zkušené politiky, kteří si prošli komunální politikou, řada z nich i regionální. Jsou to odborníci v různých profesích se zkušenostmi, které zúročili při úspěšných projektech v oblasti regionálního rozvoje, životního prostředí, školství, sociální sféře, sportu a v řadě dalších oblastí. Náš lídr, Miloslav Plass, který stojí v čele týmu, je přesně tím člověkem, který má toto vše za sebou. Jeho zkušenosti z komunální a krajské politiky i zkušenosti z oblasti sociální sféry a životního prostředí jsou dobrým základem nejen pro lídra, ale především pro budoucího krajského zastupitele. No, a přiznejme si, že myslíme i na pozice vyšší, a je to tak určitě dobře. Přeji tedy nejenom Miloslavu Plassovi i celému týmu úspěšnou kampaň a především úspěch ve volbách. Ten by měl vést k významným pozicím v kraji, abychom se mohli podílet na rozvoji a budování našeho krásného regionu. ■ dokončení ze str. 15

Sociální politika je vám blízká, zaměříte se tedy především na toto téma? Sociální politika je samozřejmě věc, která mě baví a ve které jsem působil již delší dobu. Ale kraj má celou řadu funkcí a ty funkce musí být propojeny, musí spolu komunikovat. Činnost kraje a krajské samosprávy musí koordinovat jednotlivé rezorty, protože vše souvisí se vším. Ať už to je školství, zdravotnictví, doprava, bezpečnost či sociální oblast. Je nezbytně nutné vytvořit komunikační mosty! Existuje celá řada strategií na úrovni kraje a ty

strategie spolu musí komunikovat, to znamená – musí být propojovány tak, aby kraj fungoval jako celek v jednotlivých funkcích. V poslední době se stále častěji hovoří o evropských fondech, které se samozřejmě týkají rozvoje regionu a s tím související sociální politiky. Problematika regionálního rozvoje je úzce propojena se strukturální politikou. Vyrovnávání disparit mezi evropskými regiony je hlavním cílem politiky Evropské unie. Do rozvojových projektů jsou směřovány peníze z Evropských fondů a my můžeme s od-

stupem času a za pomoci statistických údajů hodnotit, do jaké míry byl Královéhradecký kraj, města a obce na jeho území úspěšní, nebo neúspěšní v realizaci rozvojových projektů za pomoci evropských peněz. V předvolební kampani chceme ukázat nejen na úspěšné projekty, ale chceme také hovořit o řadě problémů, které stojí v cestě jejich realizaci. Co by mělo být vaším krédem do voleb? Měli bychom společnými silami zabezpečit harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj regionu. ■

17

slovo kandidáta

Společnými silami musíme zabezpečit vyvážený a udržitelný rozvoj regionu Financování sociálních služeb ociální služby tvoří každoročně významnou součást mandatorních výdajů státního rozpočtu. Nový zákon o sociálních službách č.108/2006 Sb. přinesl výraznou změnu do systému financování sociálních služeb zavedením příspěvku na péči. Očekávaný efekt nákupu služeb dle skutečné potřeby a vracení vyplacených peněz do systému nemohl nastat okamžitě a nikdo z odborné veřejnosti to ani nepředpokládal. Novela zákona by měla postupně narovnat chyby zákona, které se projevují po jeho zavedení do praxe. Krajům se nepodařilo obhájit původní záměr zákonodárců, převést finanční prostředky a zodpovědnost za dofinancování provozních ztrát do samostatné působnosti krajů a zapracovat prostředky do rozpočtového určení daní. Tlak na zákonodárce ze strany lobbistických skupin, které prosazují centralistický model financování a zpochybňují dlouhodobě svéprávnost a zodpovědnost krajů, pokřivil nový zákon a k převodu nedošlo. Důsledkem je stav, kdy kraje každoročně napjatě očekávají, kolik MPSV ukrojí ze státního rozpočtu na dofinancování provozních ztrát poskytovatelů sociálních služeb. Znamená to každoroční boj o zachování základní sítě sociálních služeb a marnou snahu krajů nastavit víceleté financování sociálních služeb. Do tohoto stavu přicházelo ještě splácení minulé předvolební kampaně sociálních demokratů z krajských rozpočtů ve formě proplácení poplatků ve zdravotnictví. To logicky vyvolává reakci MPSV, které je tlačeno do snižování mandatorních výdajů a po–mp– ukazuje na projídání rezerv vytvořených pravicovým vedením krajů na úkor posílení sociální oblasti. ■

S

Sociální oblast a její osobnosti

18

Královéhradecký kraj od roku 2005, tedy od doby, kdy ODS stála v čele úřadu, oceňuje osoby a instituce za mimořádný přínos v sociální oblasti. Navazuje tak na řadu podobných aktivit, které jsme tehdy nastavili a které si kladou za cíl zviditelnit práci poskytovatelů sociálních služeb, jejich pracovníků, měst a obcí, dobrovolníků. Rok co rok tedy vždy v závěru přebírají vítězové jednotlivých kategorií ocenění z rukou hejtmana královéhradeckého kraje. Vítězové jsou všichni, kteří odvádějí dobře svou práci. Vedle poskytovatelů sociálních služeb, dobrovolníků, měst a obcí, firem se řadí bezejmenná řada dárců a těch, kteří podali pomocnou ruku. Děkujeme jim za to. ■ –mp–

Pomáhejme pomáhajícím růzkum, který nechal vypracovat královéhradecký krajský úřad potvrdil potřebu rozvoje takových služeb, které nejen pomáhají samotným zdravotně postiženým občanům nebo lidem v seniorském věku, ale i pečujícím, kteří se o tyto lidi starají. Ve své praxi jsem se setkal s celou řadou vyčerpaných rodičů nebo členů rodiny, kteří podřídili svůj život službě o svého blízkého. V mnoha případech to pro ně znamená rezignaci na svůj osobní život, zdravotní stav i profesní uplatnění. Větší podpora terénních služeb by mohla mnohým lidem pomoci obnovit síly v jejich nelehkém údělu pečující osoby. Pokud hovoříme o terénních službách, hovoříme o takové pomoci a podpoře člověka, která je poskytována v prostředí jeho domova. Výhody jsou nejen v ceně takové služby, což je argument, který slyšíme velmi často, ale hlavně v šetrnosti. V našem kraji je poměrně dobře rozvinutá pečovatelská služba, velký dluh je v podpoře asistenční služby pro dospělé a denních stacionářů pro dospělé. Důležitá je také respitní péče, což je krátkodobý pobyt seniorů nebo zdravotně postižených v sociálních zařízeních. To je jedna z možností, kdy si pečující může vyřešit například dlouho odkládaný lékařský zákrok nebo obnovit duševní a fyzické síly. Před pečujícími je třeba s pokorou smeknout, ale to nestačí, podpora terénních služeb je jedna –mp– z možností, jak jim podat pomocnou ruku. ■

P

KRAJSKÉ VOLBY Liberecký kraj červen / 2012

Do krajských voleb povede občanské demokraty Eva Bartoňová V životě vyhráváme i prohráváme. Ve všech zásadních životních situacích, v lásce i každodenní práci je však nutné to nevzdat! Regionální sněm Občanské demokratické strany Libereckého kraje schválil 21. listopadu loňského roku složení kandidátky pro krajské volby, kterou vede Eva Bartoňová. Ta se tak stala první ženou, která v rámci ODS nejen v našem kraji, ale vůbec byla nominována na krajskou kandidátku jako její lídr. Eva Bartoňová v současnosti pracuje jako náměstkyně ministra školství, mládeže a tělovýchovy, ale bohaté zkušenosti má i z krajské politiky. Na kandidátce ODS se bude o hlasy voličů ucházet i v nadcházejících krajských volbách. Proč jste se rozhodla kandidovat v letošních krajských volbách? Před téměř osmi lety po odchodu z Libereckého kraje jsem měla pocit nedokončené práce, a to nemám ráda. Zkušenosti, které jsem získala během svého působení na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, mi umožňují lépe vnímat úkoly, problémy a potřeby, které kraj a jeho obyvatelé mají. Dalším důvodem je i můj osobní vztah k tomuto místu, k lidem, kterých si vážím a mám je ráda. Co je podle vás největším problémem našeho kraje? Ten problém není jen jeden, ale je jich hned několik vzájemně provázaných. Lidé potřebují práci, ale aby ji získali, musí být pro místní firmy vytvořeny dobré podmínky. Kraj také musí dbát o to, aby z našich středních a vysokých škol vycházeli absolventi v těch oborech, které firmy potřebují. Když bude v našem kraji nízká nezaměstnanost, nebudou vznikat sociálně vyloučené lokality a kraj ani obce nebudou muset řešit problémy, kterým musíme čelit teď. Naprosto zásadním tématem je i krajský rozpočet. Dá se říct, že všechno souvisí se vším. Pokud dostaneme důvěru voličů, Ing. Eva Bartoňová je absolventkou VŠCHT a 10 let pracovala ve Výzkumném ústavu anorganické chemie v Ústí nad Labem. Již od začátku 90. let působí ve státní správě či samosprávě, nejprve jako tajemnice Městského úřadu v České Lípě, dále jako vedoucí odboru na Úřadu práce v Č. Lípě, náměstkyně hejtmana Libereckého kraje. Od roku 2005 působí na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, nejprve jako ředitelka odboru pro mládež a od roku 2006 jako státní tajemnice – náměstkyně ministra. Je vdaná a má dvě dcery a jednu vnučku. Členkou ODS je od roku 1996 a v roce 1998 úspěšně kandidovala do Zastupitelstva České Lípy. V letech 2000– 2004 byla krajskou zastupitelkou a působila jako náměstkyně hejtmana Libereckého kraje.

uděláme všechno proto, aby se nám všem v Libereckém kraji dařilo dobře. Jaké místo v Libereckém kraji máte nejraději? Mám ráda celý kraj pro jeho rozmanitost. Ale jsou místa, k nimž mám osobní vztah. Mám ráda Turnov, kde jsem se narodila. S rodiči jsem žila v Železném Brodě. Je to nádherné městečko a Jizera je jednou z nejkrásnějších řek. Gymnázium U Balvanu

Máme kvalitní tým včetně řady starostů. Pokud dostaneme důvěru voličů, uděláme všechno proto, aby se nám všem v Libereckém kraji dařilo dobře. jsem absolvovala v Jablonci nad Nisou a do dnešní doby se mi lehce stýská – Liberec a Ještěd, úžasné. Dvacet let žiji v České Lípě. Je to město s nádherným okolím, kde jsem doma a kam se vždy ráda vracím. Mám ráda i Nový Bor, odkud pochází můj manžel. Lužické hory se staly mou druhou láskou, a tak neopomeneme každý rok vyjít na Jedlovou a podívat se do kraje z rozhledny a navštívit místní výbornou restauraci. I když letos nevím, jestli nedám přednost spíše nižším kopcům, kam se dá vyjet s kočárkem. Jsem totiž čerstvě babičkou a vnučka je moje největší radost. Miluji i kraj Karla Hynka Máchy kolem Doks. Těch míst je spousta. Jaké oblasti se chcete jako krajský zastupitel věnovat a proč? Nechci dopředu říkat, které oblasti mě zajímají a které ne. Dnes je mým tématem na ministerstvu oblast financí, také školství je pro mě stále prioritou, ale na úrovni kraje se jako kandidátka na hejtmana nevyhýbám žádnému tématu. ■

15

volby

Představujeme kandidáty MUDr. Vladimír Šámal, kandidát č. 2 Vladimír Šámal je absolventem Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, má atestaci I. a II. stupně z urologie. Pracoval v nemocnici v Jablonci nad Nisou, nejprve na urologickém a později na chirurgickém oddělení. Od roku 1996 pracuje v Krajské nemocnici Liberec jako zástupce primáře urologického oddělení. Zároveň je také členem představenstva nemocnice. V letech 2006–2010 byl členem Zastupitelstva statutárního města Liberec. Je ženatý a má tři děti. ■

Ing. Petr Beitl, kandidát č. 3 Petr Beitl je absolventem VŠST v Liberci. Před svým zvolením starostou Jablonce nad Nisou (2010) podnikal v oblasti stravovacích a ubytovacích služeb. Je spoluvlastníkem firmy Ještěd, s.r.o., která provozuje Prezidentskou chatu a hotel Ještěd. Členem městského zastupitelstva je od roku 2006, od roku 2004 je také členem Zastupitelstva Libereckého kraje. Od roku 2011 je místopředsedou SOLK a 1. místopředsedou Euroregionu Nisa. Je ženatý a má tři děti. ■

Mgr. Hana Doležalová, kandidátka č. 4 Hana Doležalová je absolventkou Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy – obor český jazyk-francouzština. Pracovala jako učitelka na základních a středních školách v Jičíně a Lomnici nad Popelkou. Deset let působila také jako učitelka plavání v plaveckém středisku v Jičíně. Hana Doležalová je předsedkyní místního sdružení ODS v Lomnici nad Popelkou. Je vdova a má jednoho syna. ■

Všem třem jsme položili stejné otázky: Proč jste se rozhodl(a) kandidovat do krajských voleb 2012? VŠ: V minulém funkčním období jsem byl zastupitelem Liberce. Nyní si po téměř dvouleté přestávce v komunální politice myslím, že je třeba změna k lepšímu. Proto jsem se rozhodl kandidovat a chci oslovit ty občany, kteří mají stejný názor. PB: Už téměř deset let se věnuji naší regionální politice. V tom jsou i tři roky práce krajského zastupitele. Obecně je naše politika trochu nemocná a je třeba jí pomoci. HD: Celý život pracuji ve školství, proto bych ráda zúročila své praktické zkušenosti v tomto oboru i v rámci kraje. Co je podle vás největším problémem našeho kraje? VŠ: V našem kraji vidím celou řadu problémů: vysoká nezaměstnanost, neefektivní

využívání krajských peněz, rok po povodních neopravená infrastruktura na Frýdlantsku, nešťastná reforma středního školství. Liberecký kraj ani po letech své existence stále nemá pobočku krajského soudu, krajské ředitelství policie atd. PB: Stručně řečeno, je příliš malý, aby si jednoduše dobyl pozici na republikové úrovni. Konkrétně nezaměstnanost, která je dána i polohou – z jedné dlouhé strany máme dvě hranice, které nám zatím příliš nenabízejí pracovní a investiční příležitosti. Špatná dopravní infrastruktura s jediným dálničním napojením na Prahu. HD: Podle mého je to málo pracovních příležitostí, což pak plodí další problémy. Jaké oblasti se chcete jako krajský zastupitel věnovat a proč? VŠ: Vzhledem ke své profesi bych se rád vě-

N A Š E

16

Školství a sport • zvýšení konkurenceschopnosti na trhu práce • celoživotní vzdělávání, otevření škol široké veřejnosti • podpora volnočasových aktivit a sportovní činnosti Zemědělství, regionální rozvoj a životní prostředí • zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky kraje • podpora venkovských, periferních a hospodářsky slabých oblastí

noval zdravotnictví, případně sociální problematice. Jsem ale ochoten pomoci všude, kde budu moci. PB:: Místnímu rozvoji – komunikaci s městy a obcemi. Protože právě jako starosta druhého největšího města vnímám rezervy v této oblasti. HD: Školství, výchově a vzdělávání – celý život jsem učila, proto mám dlouholeté praktické zkušenosti, které bych chtěla využít. Máte nějaké volební motto? VŠ: Mnoha lidem jsem již pomohl, nyní bych chtěl uzdravit Liberecký kraj. PB: Nedotknutelnost soukromí – nezadlužená budoucnost – levná správa věcí veřejných – solidarita zodpovědných. HD: Werichův citát: Člověk přišel na svět proto, aby tady byl, pracoval a žil. A mé doplnění – a hodně pokorný byl. ■

P R I O R I T Y

Doprava • rozvoj a kvalitní údržba silnic • protipovodňová opatření • podpora veřejné dopravy • cyklostezky Kultura a cestovní ruch • vytvoření sítě turistických zajímavostí • Mezinárodní spolupráce Zdravotnictví • preventivní zdravotní a sociální programy • kvalitní a dostupná zdravotní péče • krajské nemocnice, hospicová péče

Ekonomika • vyrovnaný rozpočet • zvyšování podílu investic na úkor provozních výdajů • nižší růst provozních výdajů v poměru k celkovým příjmům Sociální oblast a bezpečnost • rekvalifikace • zapojení nezaměstnaných do veřejně prospěšných prací

volby

Vítejte v lepších časech

Možná by se titulek tohoto textu mohl zdát kontroverzní, ale je to zcela záměrné. Ze všech stran se na nás valí špatné zprávy, „blbá nálada“ a všeobecná „znechucenost politikou“. Jsem politik, a tak mě moc mrzí, že ta smršť negativních emocí zasahuje všechny bez rozdílu. A jako občan už mám dost všech katastrofických scénářů, negativních výhledů a pesimistických soudů. Ano, situace není jednoduchá v našem kraji, celostátně ani v rámci Evropy. Ekonomické problémy jako by nebraly konce. Ale nadávání ani pláč nic nezmění.

Jediný způsob, jak něco změnit, je začít každý sám u sebe. Že jedinec nemá šanci cokoli ovlivnit? Není to pravda. Každý hlas ve volbách může být rozhodující, každá koruna zaplacená na daních je důležitá, každé pracovní místo, které dá někomu šanci na nový začátek, je pozitivní. A proto si stokrát raději promluvím s podnikatelem, který vytvoří nová pracovní místa, než s někým, kdo jen a jen nadává a sám nic nedělá. Daleko větší radost mi udělá mladý člověk, který se ve svém volnu věnuje dětem než hospodští experti na všechno – od hokeje po ekonomické reformy. A podobných příkladů jsou tisíce – miliony lidí poctivě pracují, platí daně, starají se o své rodiny. Mnozí pomáhají nezištně třeba svým starým sousedům nebo se například dobrovolně starají o výchovu mladých sportovců, skautů, nebo budoucích umělců. To všechno je skvělý potenciál, který je základem rozvoje každé země. Znám je, potkávám se s nimi na nejrůznějších akcích a jsem na ně pyšná. Právě kvůli takovým lidem stojí za to být politikem. Náš kraj bude přesně takový, jaký si ho společně uděláme. A to platí i o celé zemi. Když se na svět budeme dívat pozitivně, když se budeme snažit pochopit

nezbytné reformy, když nebudeme podléhat populistickým pohledům na svět, když každý podle svých sil někomu pomůžeme, třeba i jen dobrým slovem, bude nám všem lépe. Někoho možná můj optimismus může popudit, ale ten titulek je pravdivý. Věřím, že dobré časy jsou zase tady, jen se musíme snažit dát více prostoru typicky českému humoru před typicky českou skepsí. Jdete do toho se mnou? ■ Eva Bartoňová

Zdravotnictví v Libereckém kraji

Letošní rok přinesl do zdravotnictví po mnoha letech zásadní změnu v podobě nových zdravotnických zákonů. Jejich implementace si vyžádala nevšední úsilí všech zdravotníků, ale v praxi změny provází celá řada dětských nemocí. Proto je již v běhu novelizace některých paragrafů. Očekávali jsme velký zájem pacientů o nadstandardní péči, možnost připlatit si za lepší materiál. Naši pacienti ale zatím tuto novinku využívají minimálně, stejně

jako možnost připlatit si za výběr operatéra. Zdravotní pojišťovny na konci minulého roku vypověděly všem nemocnicím hromadně smlouvy a lze očekávat jejich tlak na vytvoření takové sítě zdravotnických zařízení, rozsahu a objemu péče, které budou schopny financovat. V minulých letech bylo již uzavřeno dětské a porodnické oddělení ve Frýdlantě v Čechách, chirurgické oddělení v Tanvaldě, porodnické a dětské oddělení v Turnově a mnohá další, a to pro nedostatek erudovaného personálu či podlimitní množství prováděných výkonů. Kraj se bude muset stát jedním z garantů toho, že kvalita a rozumná dostupnost péče zůstane zachována. Současná medicína vyžaduje vysokou odbornost ošetřujícího personálu a je ekonomicky nákladná, takže specializovaná péče se koncentruje do center. Krajská nemocnice Liberec, a.s., je díky své velikosti, spektru odborností a technickému vybavení přirozeným centrem krajského zdravot-

nictví. Vedení nemocnice dlouhodobě investuje do nových technologií a léčebných metod jak z vlastních prostředků, tak i z evropských fondů. V současné době vzniká heliport pro traumatologické centrum. Proběhla také kompletní přestavba urologických ambulancí. Pro kvalitní systém krajského zdravotnictví je ale nezbytné udržet funkční také síť okresních a dalších menších nemocnic. V nich musí být zachovány základní medicínské obory pro udržení časové a místní dostupnosti zdravotní péče. Zdravotnictví v našem kraji má i svá bolavá místa. Jsme jediným krajem bez hospicového zařízení. Nemáme ani záchytnou stanici a o opilé musí pečovat nemocnice. Máme kritický nedostatek praktických lékařů i stomatologů, chybí nám stomatologická pohotovost. Nová krajská reprezentace tak bude mít po podzimních volbách problémů k řešení více než dost. Pokud ve volbách uspějeme, máme odvahu začít řešení hledat. ■ Vladimír Šámal

17

volby

Konec osmiletých gymnázií v kraji?

Nad optimalizací středních škol jsme loni strávili spoustu hodin a zastupitelstvo se před prázdninami rozhodlo počkat na směrná čísla od ministerstva školství. Poté, co ministerstvo umožnilo zachovat osmiletá gymnázia v kraji v rozmezí 5–10 % dětí nastupujících ročníků, navrhlo kraj-

ské vedení, bez jakéhokoli dalšího konkrétního projednání, snížení počtu škol na 5 % a zastupitelstvo to schválilo. V praxi to znamená rozsudek smrti hned pro sedm tříd osmiletých gymnázií, místo dříve navrhovaných a neprosaditelných čtyř tříd. Z hlediska proporcionálního zastoupení v jednotlivých regionech to znamená zrušit osmileté studium v Semilech, v Jilemnici a ve Frýdlantu, jednu třídu osmiletého či šestiletého studia na Gymnáziu F. X. Šaldy nebo gymnáziu Jeronýmova, zrušit osmileté studium v Tanvaldě a neotevírat šestileté studium U Balvanu. Pokud by nedošlo ke změně na Gymnáziu F. X. Šaldy nebo Jeronýmova, znamenalo by to utlumení osmiletého studia gymnázia v Mimoni. „Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy LK“ již ale bohužel

nepojednává o tom, co bude dál. Vzniknou místo osmiletých čtyřleté obory? Bez toho by totiž tento typ vzdělávání klesl hluboko pod danou třicetiprocentní hranici a mnohé ze škol by ekonomicky nepřežily. Do krajského školství, hlavně gymnaziálního, tak tento původně koncepční materiál vnáší pouze velkou dávku nejistoty. Je jisté, že „dlouhodobý záměr“ nevydrží v novém zastupitelstvu déle než rok. Současné vedení kraje se prostě vyhnulo rozhodnutí v této velmi nepopulární záležitosti a pomyslného černého Petra přenechává svým nástupcům. ■ Petr Beitl člen Zastupitelstva Libereckého kraje za ODS, primátor statutárního města Jablonec nad Nisou

I ODS má své starosty

18

V nadcházejících krajských volbách se v mnoha krajích bude o hlasy voličů ucházet řada tzv. nezávislých hnutí, často vedených populárními starosty měst a obcí daného regionu. A někteří si dokonce i slovo „starostové“ tak trochu uloupili sami pro sebe. Ale starosty jsou napříč republikou politici ze všech možných politických stran, hnutí a nezávislých kandidátek.

Kdybych v našem kraji nežil, mohl bych díky médiím nabýt dojmu, že u nás jsou starostové jen z hnutí Starostové pro Liberecký kraj. Velmi často je krajské vedení v médiích konfrontováno jen s jedinou „starostovskou“ opozicí – jako by například ODS neměla krajské zastupitele a ani své starosty. Mrzí mě to, protože právě v našem kraji pracují jako naši starostové či místostarostové výborní lidé, kteří ke své funkci přistupují zodpovědně. Nechci jmenovat jen některé z nich a na jejich úplný výčet není v tomto textu prostor, protože Občanská demokratická strana má v Libereckém kraji 17 starostů a 11 místostarostů. Jejich spoluobčané je znají jako lidi, kteří každý den naplňují prapůvodní smysl názvu své funkce. Slovo starosta totiž vznik-

lo ze slovesa starat se. A oni se o své obce a jejich občany starají. V obecních a městských zastupitelstvech v kraji pracují téměř dvě stovky politiků, kteří byli zvoleni na kandidátkách ODS nebo jsou přímo našimi členy. To, že si práce komunálních politiků vážíme, je zřetelné i na naší kandidátce pro krajské volby 2012. Ze 45 kandidátů je osm starosty a pět místostarosty, tři jsou radními a osm členy zastupitelstva. Další pracují v komisích či výborech zastupitelstev. I ODS má své starosty a další zkušené komunální politiky. Věřím, že občané Libereckého kraje jejich práci ocení i v nadcházejících krajských volbách. ■ Vladimír Richter starosta Jilemnice a číslo pět na kandidátce ODS pro krajské volby

KRAJSKÉ VOLBY Moravskoslezský kraj červen / 2012

Lidé jsou největším bohatstvím našeho kraje, říká David Sventek lídr ODS v Moravskoslezském kraji ve volbách do krajského zastupitelstva 2012 Bohatství Moravskoslezského kraje je v lidech a v nich je také největší potenciál pro další rozvoj kraje. Největší prioritou je proto vzdělávání a rozvoj lidí. Tvrdí to alespoň lídr ODS v Moravskoslezském kraji do blížících se krajských voleb. Vzdělávání je také jeho hlavním tématem. Sází také na efektivní využití peněz z evropských fondů a vědu a výzkum. David Sventek toho má na srdci mnohem více. Kde se ve vás bere ta jistota, že právě lidé jsou motorem Moravskoslezského kraje a je potřeba je rozvíjet? Statistiky hovoří o tom, že právě mladí a vzdělaní z kraje odcházejí. Právě tento trend bych chtěl obrátit. Žije tady jeden a čtvrt milionů lidí. Jen si představte, kolik je mezi nimi pracovitých, tvořivých a bystrých hlav, kolik šikovných rukou, kolik srdcí, které mají náš kraj rády. Není to jednoduché, ale vidím jasnou paralelu ve firmách, z nichž si již mnohé uvědomily, že kvalitní lidé jsou jejich konkurenční výhodou. Ve znalostní společnosti, ke které od průmyslové společnosti směřujeme, je koncentrace mozků důležitější než třeba koncentrace peněz. Rozdíl je v lidech. Co s tím hodláte dělat, jak s tím potenciálem chcete naložit? Infrastrukturu nám dříve nebo později postaví stát, moderní technologie se dají koupit. Chybějící peníze si můžeme půjčit nebo získat z evropských fondů. Oproti tomu konkurenční výhoda postavená na vnitřních faktorech – na našich lidech a kultuře – se obtížně buduje, ale ještě hůře napodobuje, a má proto větší výdrž. Lidé v našem kraji potřebují motivaci k tomu, aby neodcházeli, aby měli důvod neodcházet. Klíč ke všemu vidím ve vzdělávání, které má přesah do mnoha oblastí. Úkolem veřejné správy je připravit kvalitní podmínky

pro vzdělávání. Talent a píli musí přidat každý z nás. Není to příliš dlouhodobá vize snažit se změnit povědomí lidí a jejich přístup? Je to dlouhodobá vize, ke které je ale možné ihned přispět několika konkrétními kroky, konkrétními projekty. Co můžeme udělat hned za využití stávajících zdrojů, je dát dětem a studentům do ruky moderní techniku a technologie, otevřít jim svět po vzoru jiných zemí, kde

DAVID SVENTEK • Od roku 2006 je ředitelem Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko, kde se hodnotí a proplácejí evropské dotace v objemu cca 19 mld. Kč. • V letech 2000 až 2006 působil v regionální rozvojové agentuře HRAT v Třinci, kde s týmem 30 lidí získal z předstrukturálních fondů EU přes 2 mld. Kč pro region. • V letech 2005 a 2006 působil jako nestraník a řadový zastupitel města Jablunkova ve sdružení nezávislých kandidátů. • Do ODS vstoupil v říjnu 2010 do místního sdružení v Českém Těšíně. to funguje báječně. Celou oblast vzdělávání pak zaštiťuje záměr, který pracovně nazývám modrou kostkou. Navrací se k původní myšlence vzniku nové Moravskoslezské vědecké knihovny, který obohacuje o nadstavbu virtuální knihovny, znalostního rozcestníku s přístupem do databank a uložišť po celém světě. Na čem dalším stojí vaše dlouhodobá vize a konkrétní politický program? Na rozvoji kraje pracuji již 12 let. Evropské fondy, které mě nyní živí, mají tu výhodu, že zasahují do většiny oblastí

života obyvatel našeho kraje. Přestože jsou evropské peníze pouze nástrojem, je nutné využít veškerý jejich potenciál v tomto i příštím období po roce 2014. Rád bych také, aby náš kraj byl technologickým tygrem střední Evropy, a myslím, že potenciál na to vzhledem ke své průmyslové historii rozhodně má. Proto věnuji velkou pozornost oblasti vědy a výzkumu. Kde jsou podle vás největší nedostatky současného vedení kraje? Současné vedení kraje je pouze správcem, který udržuje to, co má, a to ještě v mnoha případech špatně. Kraj se přitom potřebuje rozvíjet, potřebuje také stavitele a architekty, kteří jej posunou dopředu. Tuto myšlenku rozvíjím se svým týmem ve volebním programu. Kromě samotné správy nabízím proaktivní cestu k dlouhodobé konkurenceschopnosti. Stojí na několika pilířích, ale tím hlavním je vzdělávání a rozvoj lidského kapitálu. ■

www.davidsventek.cz

15

priority ODS pro náš kraj

Zásady strategie pro úspěšný rozvoj Moravskoslezského kraje

Lidský kapitál Konkurenční výhoda postavená na vnitřních faktorech – na našich lidech a kultuře – se obtížně buduje, ale ještě hůře napodobuje, a proto má větší výdrž. Investice do lidí jsou proto investicí do konkurenceschopnosti kraje.

kým potenciálem, který bude rozvojové aktivity podporovat, ne brzdit.

věku. Je čas aktivní politikou zajistit, aby nás přibývalo.

Veřejná správa

Stárneme

Princip fungování veřejné správy musí být založen na kombinaci vysoké kvality a vysokého výkonu, jen tak může být důvěryhodným partnerem.

Náš kraj stárne. Za posledních patnáct let přibylo více než 40 tisíc lidí starších 65 let. Ještě v roce 1995 připadalo na jednoho obyvatele nad 65 let šest lidí v produktivním věku. Za deset let by to mohli být jen tři lidé. Zvýší se tím tlak na objem zdravotních a sociálních služeb, stejně jako na efektivitu veřejné správy, kde jsou podle řady mezinárodních studií stále značné rezervy. Je čas připravit se na výzvy budoucnosti.

Podnikání Vytváření prostředí pro konkurenceschopnost, inovace, podnikavost a podpora podnikatelské etiky a kultury určují podmínky růstu v našem kraji. Kraj nemůže spoléhat na pomoc státu či Evropské unie, nelze ani zadlužovat budoucí generace. Rozvoj kraje je naopak nutné stavět na mobilizaci jeho vnitřních sil.

Životní prostředí

16

Ochrana životního prostředí může být kompaktní součástí dynamického rozvoje a moderním odvětvím s technologic-

Jaké výzvy čekají Moravskoslezský kraj v následujících letech Odcházíme Za posledních patnáct let je nás o 40 tisíc méně. Klesá porodnost, mladí a perspektivní odcházejí za příležitostmi, které se jim nabízí jinde, hlavně v Praze. Jen v roce 2010 se z našeho kraje odstěhovalo osm a půl tisíce lidí, více než čtyři pětiny z nich v ekonomicky aktivním

Hledáme práci Pracovní trh v našem kraji stagnuje. Málo lidí je zapojeno do ekonomických procesů. Přestože se situace od devadesátých let významně zlepšila, stále je málo zaměstnaných, především žen, starších

priority ODS pro náš kraj

lidí a lidí s nižším vzděláním. Snižuje se rozvojový potenciál regionu. Je čas vytvářet a udržovat pracovní místa.

Nepodnikáme Málo podnikáme. To omezuje pružnost zdejšího trhu práce. Patříme ke krajům s nejnižším počtem firem – právnických osob na 1 000 obyvatel. U fyzických osob jsme vzhledem k průměru v ČR na necelých 80 %. Je to dáno nejen průmyslovým dědictvím, ale také kulturními a společenskými vzorci. Náš kraj je navíc stále silně orientován na tradiční průmyslová odvětví, která jsou ovšem v ČR výrazně méně produktivní ve srovnání s vyspělými evropskými zeměmi. Malé a střední firmy zaměstnávají v Evropě drtivou většinu populace a využívají příležitostí dynamicky rostoucích trhů. Je čas více podporovat podnikání.

Hloupneme Nevzděláváme se pro budoucnost. Firmám se nedostává absolventů, kteří by je táhli kupředu. To snižuje produktivitu. Ekonomika kraje těží ze silné průmyslové základny, má však značné rezervy v sektorech s nejvyšší přidanou hodnotou a dynamických sektorech náročných na znalosti a dovednosti, jako jsou služby a high-tech obory. Mezinárodní srovnání odhalilo alarmující trend snižujících se dovedností českých žáků a studentů v přírodovědných a technických oborech. Ve srovnání s vyspělými regiony náš kraj dosahuje podprůměrné úrovně zapojení

dospělé populace do celoživotního vzdělávání. Je čas nastavit udržitelnou koncepci vzdělávání od předškolního věku, zajistit, aby firmy chtěly investovat do absolventů a školy uměly nabídnout odpovídající vzdělání.

Ničíme své zdraví a image Životní prostředí je i přes řadu pozitivních změn v posledních dvaceti letech stále ožehavým tématem. Náš kraj je jedním z nejznečištěnějších regionů v Evropě z hlediska koncentrace prachu v ovzduší.

Můj profil • Úspěšně vyjednávám miliardy pro náš kraj. Byl jsem součástí týmu za Českou republiku při vyjednávání evropských fondů pro období let 2007–2013. Rovněž v průběhu čerpání se v roce 2011 podařilo získat dodatečné prostředky pro regiony. • Rozvíjím a udržuji partnerství. Slaďuji zájmy regionů. Mám za to, že společně dosáhneme lepších výsledků. O partnerství je také pakt zaměstnanosti, který jsem spoluvytvářel a do kterého je zapojeno široké spektrum veřejných, soukromých a sociálních partnerů. • Buduji výjimečné týmy a s nimi výjimečné organizace. Mám důvěru v lidi kolem sebe, věřím v jejich profesionalitu. Stavět na týmové práci se mi osvědčilo v agentuře HRAT, Regionální radě Moravskoslezsko a projektech Phare CBC/Interreg. • Stavím veřejné zájmy nad své osobní. Služba pro mne není prázdné slovo, je to poslání, chuť přispět. • Fair-play a transparentnost jsou hodnoty, které ctím. Stavím na nich také veřejnou službu. Liknavost, neprofesionalita a křiváctví mne dokážou zvednout ze židle. • Vážím si lidské individuality a s pokorou se snažím naslouchat a chápat.

Přípustné denní limity jsou opakovaně, často i několikanásobně překračovány. To ovlivňuje zdraví obyvatel, ale také pověst kraje. Je proto čas zlepšit obraz regionu u nás i ve světě, změnit nazírání potenciálních investorů, ale i vzdělaných lidí, kteří by na místním pracovním trhu mohli najít uplatnění, zastavit trend vylidňování populace a aktivně se zapojit do společenského života.

Kraj nepotřebuje jen správce, ale zaslouží si vizionáře, architekty a stavitele To, co žene ekonomický motor našeho kraje, jste Vy, Vaše práce, znalosti a kreativita. Náš region stojí na nás, ta největší „přidaná hodnota“ jsme my všichni, co tu žijeme. Rozvíjet region je naše povinnost, ale s ohledem a respektem k celému okolí a přírodě. Pouze pokud budeme schopní, vzdělaní a hrdí na to, odkud pocházíme, můžeme svůj kraj proměnit v silný středoevropský region, technologického tygra střední a východní Evropy. Je čas s novou energií využít příležitosti, které přináší každý další den. Nesmíme nechat Moravskoslezský kraj spát, nečeká nás období smrákání a ospalosti. Je čas pro změnu. Je čas přidat se. ■ David Sventek

17

podporovatelé

Jak mě vidí druzí

Ing. Evžen Tošenovský poslanec Evropského parlamentu za ČR Pokud někdo chce kandidovat na hejtmana, měl by to být respektovaný, slušný a morálně silný politik, kterému mohou lidé věřit. A David Sventek takový je. Znám ho z doby, kdy jsme společně za Českou republiku vyjednávali rozsah financí z evropských fondů. Bylo to období velmi vypjaté a komplikované, on byl vždy velmi dobře připraven a vždy v klidu argumentoval ve prospěch našeho kraje a naší země. Mohu také říci, že si za krátkou dobu vydobyl značné uznání členů Evropské komise, což rozhodně není jednoduché. David Sventek má vize, odhodlání, morální sílu i talent – proto bych ho rád viděl na místě hejtmana Moravskoslezského kraje.

Ing. Zbyněk Stanjura předseda poslaneckého klubu PČR, předseda regionálního sdružení Davida Sventka znám řadu let. Vždy vystupuje profesionálně a slušně. Přesvědčil mne, že je velmi schopný manažer, který umí vést tým a motivovat spolupracovníky.

MUDr. Radomil Schreiber

18

předseda Oblastního sdružení ODS Karviná Poslední dobou se vyrojila přehršle kauz a kauziček, které mají dokumentovat zkaženost, zkorumpovanost a nevěrohodnost politiků. Přestože se nejspíš jejich převážná část zakládá na pravdě, módní paušalizace a házení všech do jednoho pytle vede k dehonestaci práce slušných a poctivých politiků, kterých je naprostá většina (snad mám právo to tvrdit, v politice se pohybuji bezmála deset let a za tu dobu jsem poznal celou řadu politiků všech stupňů politiky napříč politickým spektrem). Každá i sebemenší špína vytažená na některého ze zkorumpovaných automaticky ulpívá i na ostatních politicích. Vede to ke stoupající naštvanosti a frustraci z politiků a politiky obecně. Jediným myslitelným řešením dané

situace je příchod nových, nezkorumpovaných, ale zároveň schopných a pracovitých, kteří dají politice této země nový směr a vyvedou ji z bludného kruhu. Jsem strašně rád, že ODS je stále schopna takovéto politiky generovat a že osobnosti, jako je David Sventek, i dnes vstupují do veřejného života a nabízejí svůj um a elán ve prospěch nás všech. Pracovitost, poctivost, schopnost vytvářet vize a přetvářet je ve skutečnost jsou vlastnosti, kterých si vážím, a proto je pro mne ctí, že s Davidem mohu spolupracovat.

Ing. Petr Zahradník, MSc. ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády Jest hodno obdivu, pokud člověk vykonává výborně svoji práci a je takto všeobecně vnímán a respektován. Jest hodno následování, pokud člověk tuto práci vykonává rád, tato jej baví a toto poznání je na první pohled vidět. A jest hodno úcty, pokud člověk k tomu všemu dokáže strhnout a přirozeně přesvědčit i ostatní. A to vše v přátelské, férové a donucení prosté atmosféře. Právě takový se mi jeví vzácný kolega a kamarád David Sventek, nad věcí stojící dirigent sladěného orchestru, za jehož pozicí klidného a usměvavého experta a manažera stojí penzum tvrdě odvedené práce a mnoho vstřebaných znalostí a zkušeností.

MVDr. Milena Vicenová stálá představitelka ČR při EU, velvyslankyně David Sventek je vzácným příkladem toho, že člověk může být slušný, ale důrazný, schopný, ale vždy respektující pravidla hry, mladý, ale vyzrálý a s jasnými plány do budoucna. David Sventek má schopnost vidět silná místa Moravskoslezského kraje a prosadit požadavky kraje na národní i evropské úrovni. Zkušenost s Regionálním operačním programem Moravskoslezsko, na jehož vyjednání i úspěšném uplatňování v praxi má David Sventek lví podíl, to jasně potvrzuje. Takové lidi Ostravsko i naše republika potřebují.

Ing. Daniel Braun, MBA 1. náměstek ministra, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Znám Davida několik let, kdy se pohybuji ve složitém a nepřehledném světě evropských fondů. V něm David vyčnívá jako profesionál a lídr, který inovativními způsoby a přitom slušně a poctivě dosahuje viditelné výsledky.

Ing. Martin Duda ředitel Centra projektové podpory VŠB-TU Ostrava David pro mě patří k těm několika málo lidem, kterým věřím proto, že mi to říká a pokaždé potvrzuje jeho tvář, způsob mluvy, argumentace a vůbec celé jeho chování. Když k tomu přidám, kolikrát již za svůj život dokázal táhnout na branku a vstřelit gól, cítím vnitřní potřebu podpořit jeho kandidaturu. A to o to více, že jej vnímám i jako kluka, jenž věří, že lze změnit svět, ve kterém žije. Těm, kterým tyto přijdou jako prázdná slova, lze říci jediné: Setkejte se s ním…

Mgr. Hynek Böhm člen týmu zastoupení Moravskoslezského kraje v Bruselu Vnímám Davida Sventka jako generačního myšlenkového lídra našeho regionu, který může svou nakažlivou pozitivní energií a smyslem pro fair-play navrátit kus důvěry v politiku jako službu veřejnosti. Je mi ctí, že se mohu řadit k jeho přátelům a spolupracovníkům.

Ladislav Glogar výkonný ředitel Moravskoslezského automobilového klastru Davida Sventka znám 5 let. Přes své mládí dokázal na konkrétních výsledcích své mimořádné schopnosti a pravou profesionalitu v práci pro kraj. Jeho nesmírně cenným rysem je pevný charakter založený na slušnosti a pokoře, která mu umožňuje vystoupit s čistým štítem před každého. Jsem přesvědčen, že je to člověk, který dokáže lidi nadchnout, semknout a vést správným směrem, že dokáže jako lídr věci správným směrem změnit, že je to člověk, za kterým stojí za to stát.

Zdeněk Karásek ředitel společnosti RPIC-VIP Moje reference na Davida Sventka je založena na cca osmileté osobní zkušenosti. Vize, zaujetí, odvaha, slušnost, profesionalita je 5 slov, které se mi s ním za tu dobu spojují. Všechno jsou to vlastnosti, které dnešní politika potřebuje jako sůl, aby získala zpět alespoň část ze ztracené reputace. Pokud si zachová svůj charakter z doby před vstupem do politiky a dostane od voličů šanci, bude David spíše architekt změny než jen dobrý správce veřejných statků.

KRAJSKÉ VOLBY Olomoucký kraj červen / 2012

Na krajské volby jsme připraveni říká Robert Knobloch, předseda Olomouckého regionu Již na podzim letošního roku nás čekají krajské volby. Čím hodlá ODS oslovit voliče? Podařilo se nám sestavit – troufám si tvrdit – velmi kvalitní kandidátní listinu. Vedle zkušených politiků, kteří opakovaně získali důvěru voličů, na ní můžete nalézt i spoustu nových tváří, kterým není lhostejný osud našeho kraje. Celkem se na kandidátní listině nachází například 6 starostů a 5 místostarostů a náměstků primátorů z měst a obcí napříč celým naším krajem. V čele kandidátky pak stojí Markéta Záleská, která patří k velmi výrazným osobnostem našeho kraje. Kandidátní listina ve své celkové podobě tak nabízí velmi kvalitní mix osobností z nejrůznějších oborů a reprezentujících rozličná města a obce našeho kraje. Kromě kandidátní listiny pak samozřejmě chceme voliče oslovit naším programem. Můžete o volebním programu prozradit více? V současné době na něm intenzivně pracujeme. Jde nám o to, že chceme vo-

Snad jen ještě dodám, že program bude opravdu komplexní a budete v něm moci nalézt návrhy pro všechny oblasti krajské politiky. Jaké cíle si pro volby kladete? Startovní pozice ODS v Olomouckém kraji není z hlediska struktury regionu, jeho ekonomiky a obyvatelstva úplně bezproblémová. Například ve volbách do Poslanecké sněmovny se ODS v Olomouckém kraji zatím ještě nepodařilo nikdy zvítězit. Záměrně říkám „zatím“, protože jsem optimista. K přípravě krajské volební kampaně přistupujeme s pokorou, snažíme se nic nepodcenit a věříme v úspěch, to jest v posílení naší pozice v kraji. Bohužel jsou naše výchozí podmínky poměrně obtížné. Nacházíme se v situaci, kdy ODS nese vládní odpovědnost, přičemž se snaží vyvést naši zemi z dluhové spirály. Úsporná opatření jsou velmi důležitá pro naši budoucnost i pro budoucnost naší země. Bohužel se zdá, že nemalá část populace dává přednost krátkodobé spotřebě na dluh před neza-

„K přípravě krajské volební kampaně přistupujeme s pokorou, snažíme se nic nepodcenit a věříme v úspěch.“ ličům předložit opravdu ucelený materiál sestávající z realistických plánů a nikoli jen prázdných slov a falešných slibů. Věříme v zodpovědnost, a i proto si na programu dáváme velmi záležet. Platí, že nechceme a nebudeme voličům nabízet něco, o čem bychom dopředu věděli, že to nemůžeme splnit. Naopak chceme, aby si za čtyři roky kdokoli mohl náš program vzít do rukou a posoudit, co vše se nám z něj podařilo prosadit. Konkrétně mohu již teď prozradit, že velký důraz budeme klást zejména na vytváření podmínek pro vznik nových pracovních míst, dostavbu silniční sítě a zodpovědné hospodaření. Program představíme v průběhu volební kampaně. Proto v tuto chvíli více neprozradím.

dluženou budoucností svých dětí. Což je smutné. Ve volební kampani se s tím však pokusíme poprat. Jaká vůbec bude volební kampaň ODS v Olomouckém kraji? Jak jsem již naznačil, snažíme se nic neponechat náhodě. I proto již v současnosti pracujeme na přípravě volební kampaně. Za tímto účelem byl sestaven volební štáb, v jehož čele stojí místopředseda regionu Petr Sokol, který má bohaté zkušenosti s vedením volebních kampaní a velmi dobře zná i světové trendy v této oblasti. Obecně lze říci, že se chceme zaměřit především na prezentaci našeho programu, na představení konkrétních opatření a návrhů, které pomohou zlepšit život

v našem kraji. Klademe přitom důraz na rovnoměrnost nabízených opatření, tj. chceme prosazovat takové návrhy, které pozitivně ovlivní život ve všech městech a obcích. Jaké komunikační prostředky chcete v kampani použít? Vedle standardních nástrojů, jako jsou například billboardy nebo inzerce, určitě využijeme i moderních komunikačních nástrojů, jakými jsou sociální sítě. Zároveň počítáme i se zapojením dobrovolníků, protože chceme maximálně využít potenciál, který představují členové ODS, ale například i Mladí konzervativci. Každý, kdo bude chtít přiložit ruku k dílu, je vítán. Počítáte i s negativní kampaní? Primárně chceme vést férovou, slušnou a pozitivně zaměřenou kampaň. V tuto chvíli proto neplánujeme vedení negativní kampaně. Ostatně negativní kampaň je účinná zejména v zemích, kde soutěží dvě strany nebo dva stranické bloky. Tedy v situaci, kdy ztráta jednoho rovná se zisk druhého. Taková situace u nás v kraji ani v České republice není. Nicméně bude záležet i na naší konkurenci a jejím způsobu vedení kampaně. Případnou negativní kampaň proto nemohu vyloučit. ■ –red–

15

krajské volby

Kandidátku ODS v Olomouckém kraji povede Markéta Záleská Historickým milníkem v dějinách Olomouckého kraje by mohly skončit podzimní krajské volby. Jakým? V čele kraje by poprvé mohla usednout žena. Kandidátkou ODS na hejtmanku je totiž Markéta Záleská. V čele kandidátní listiny představuje reprezentantku nové generace občanských demokratů a dokládá tak, že ODS na rozdíl od jiných stran disponuje kvalitní členskou základnou. „Markéta je neobyčejně aktivní a pracovitý člověk. Vedení kraje může dát obrovskou energii, která přímo srší ze všeho, co dělá. Náš kraj může Markéta posunout obrovsky dopředu,“ shrnuje hlavní kvality Markéty Záleské předseda regionu Robert Knobloch. Právě svěží vítr a nový pohled na věc by Markéta Záleská chtěla vnést do vedení krajského úřadu. Protože jak sama říká: „Krajský úřad, zastupitelé i úředníci musí být více otevření, více transparentní a více přátelští k lidem. Všichni zúčastnění si musí být zkrátka vědomi, že kraj má pomáhat problémy řešit a ne vytvářet.“ O problémech, které si zasluhují prioritní pozornost kraje, má pak jasno. „To,

co každodenně tíží občany v našem kraji, je samozřejmě nedostatek pracovních míst. Chceme zvýšit počet pracovních míst a ještě více využít centrální polohu našeho kraje uprostřed Moravy pro rozvoj ekonomiky,“ nastiňuje plány ODS. Právě využití potenciálu kraje, který zahrnuje jak hornaté Jeseníky, tak nížinnou Hanou a Moravskou bránu, je klíčem k dalšímu rozvoji. Důležitou roli přitom bude hrát oblast cestovního ruchu, ve které může vzniknout v poměrně krátkém časovém horizontu řada pracovních míst. Právě s cestovním ruchem má Markéta Záleská obrovské zkušenosti, které ve vedení kraje může zúročit. Markéta Záleská však pamatuje i na další oblasti. „Zodpovědné hospodaření, rozvoj dopravní infrastruktury, protipovodňová opatření, zneužívání sociálních dávek, podpora malého a středního podnikání, prevence kriminality, zachování škol v malých obcích,“ vypočítává kandidátka na historicky první hejtmanku Olomouckého kraje a shrnuje: „To vše jsou oblasti, ve kterých je potřeba zlepšit politiku kraje.“ ■ –red–

Kandidáti ODS pro volby do Zastupitelstva Olomouckého kraje

16

1. Mgr. Markéta Záleská, vysokoškolská učitelka, ředitelka Muzea Olomoucké pevnosti, překladatelka (Olomouc) 2. RNDr. Ivan Kosatík, náměstek hejtmana Olomouckého kraje (Olomouc) 3. Mgr. Jiří Pospíšil, náměstek primátora města Prostějov (Prostějov) 4. Ing. Marek Zapletal, krajský zastupitel, místostarosta města Šumperk (Šumperk) 5. Ing. Mgr. Martin Kučera, ředitel Regionální agentury pro rozvoj střední Moravy (Přerov) 6. Ing. Lubomír Žmolík, starosta obce Lipová-lázně (Lipová-lázně) 7. Kamil Zápeca, živnostník (Hrubčice) 8. Ing. Stanislav Orság, starosta města Šternberk (Šternberk) 9. Pavel Bruštík, živnostník (Zábřeh) 10. Dr. Ing. Jiří Venclík, vývojový pracovník (Uhřičice) 11. Mgr. Stanislav Linhart, krajský zastupitel, jednatel společnosti (Leština) 12. Mgr. Dalibor Horák, starosta města Uničov (Uničov) 13. Mgr. Bc. Leon Bouchal, starosta města Tovačov (Tovačov) 14. Kristýna Švarcová, projektová manažerka (Šumperk) 15. Doc. RNDr. Nina Škottová, CSc., farmaceutka, vysokoškolská pedagožka (Bedihošť)

16. Mgr. Marta Husičková, starostka města Náměšť na Hané (Náměšť na Hané) 17. Ing. Pavel Sekanina, náměstek hejtmana Olomouckého kraje (Olomouc) 18. Mgr. Pavla Rudolfová, osoba samostatně výdělečně činná (Hranice) 19. MUDr. Ivo Mareš, MBA, ředitel Zdravotní záchranné služby Olomouckého kraje (Olomouc) 20. Mgr. Blahoslav Papajk, osoba samostatně výdělečně činná (Litovel) 21. Mgr. Petr Polášek, neuvolněný místostarosta města Javorník, krajský zastupitel, ředitel letiště (Javorník) 22. Ing. Vilém Novotný, jednatel společnosti (Vranovice-Kelčice) 23. Mgr. Tamara Kaňáková, zástupkyně ředitele školy (Šternberk) 24. Bc. Josef Vaculin, starosta města Týn nad Bečvou (Týn nad Bečvou) 25. Mgr. Milan Král, ředitel školy (Olomouc) 26. Ing. Pavel Zbranek, jednatel společnosti (Mohelnice) 27. Michal Zácha, DiS., náměstek primátora města Přerov (Přerov) 28. MUDr. Jaromíra Banková, lékařka (Olomouc)

krajské volby

Představujeme Markétu Záleskou Vysokoškolská učitelka, ředitelka Muzea Olomoucké pevnosti a překladatelka v jedné osobě. Markéta Záleská se narodila a celý svůj život prožila v Olomouci. Vystudovala pedagogický obor čeština-francouzština na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Během studií přitom sbírala zkušenosti na stážích ve francouzském Grenoblu a v italské Perugii. Po škole nejprve krátce pracovala na katedře romanistiky, aby se následně v letech 1992 až 1995 živila jako novinářka. Působila přitom v redakcích Metropolitanu, Telegrafu a Českého deníku, respektive Českého týdeníku. V mezičase v roce 1993 provozovala studentskou kavárnu, ve které uspořádala řadu výstav a koncertů. Po celou dobu se zároveň věnovala tlumočení, výuce cizích jazyků a průvodcovství. Svůj profesní život se rozhodla spojit s kulturou a cestovním ruchem. V roce 1995 tak stála u zrodu městského informačního střediska, které do roku 1996 vedla. Ve stejné době přitom společně s manželem začala překládat jak knihy, tak filmy a seriály pro český dabing. Do současnosti přeložili několik desítek knih a více než stovku filmů a seriálů. Za všechny jmenujme alespoň snímky Gladiátor, Alexandr Veliký, Million Dollar Baby, Říkejte mi Kubrick či Sherlock Holmes, ze seriálů pak například Spartakus, Rodina Sopranů nebo Borgiové. V roce 2007 založila spolu s dalšími nadšenci pro historii občanské sdružení Muzeum Olomoucké pevnosti, které si klade za cíl oživit slavnou vojenskou minulost města. Sdružení iniciovalo rekonstrukci unikátního areálu z doby Marie Terezie, Korunní pevnůstky. Markéta Záleská nyní koordinuje nejenom pokračující obnovu areálu, ale také bohatý kulturní program, který se v něm odehrává. Od roku 2010 se Markéta Záleská věnuje cestovnímu ruchu i na akademické úrovni, když začala vyučovat na Vysoké škole logistiky v Přerově. Ve stejném roce se i stala členkou certifikační komise pro regionální značku Haná, která

29. Mgr. Tomáš Potěšil, advokát (Šumperk) 30. Jaroslav Krátký, ředitel (Olomouc) 31. Ing. Petr Mádr, ekonom (Lipník nad Bečvou) 32. Ing. Jan Tichý, podnikatel (Stařechovice, místní část Služín) 33. Ing. Miroslav Güttner, projektant (Jeseník) 34. Mgr. Roman Chlopčík, personální ředitel (Olomouc) 35. Denisa Minářová, podnikatelka (Šumperk) 36. Mgr. Luděk Vrtěl, učitel (Kojetín) 37. Iveta Janků, podnikatelka (Uničov) 38. Mgr. Ivana Hemerková, náměstkyně primátora města Prostějov (Prostějov) 39. Tran Thanh Le, student (Šumperk) 40. Josef Kaštil, student (Olomouc) 41. Ing. Libor Černý, osoba samostatně výdělečně činná (Hranice) 42. Bc. Jiří Urbášek, DiS., referent MěÚ Uničov (Uničov) 43. Martin Vybíral, podnikatel (Mostkovice) 44. Marian Veselý, student (Šumperk) 45. Ing. Jan Frank, product specialist (Olomouc) 46. Jana Krafková, účetní (Přerov)

garantuje místní původ výrobku, ale také jeho kvalitu a šetrnost k životnímu prostředí. V loňském roce Markéta Záleská založila a od té doby pravidelně pořádá Hanácký farmářský trh v Olomouci. Zároveň je členkou komise Rady města Olomouc pro architekturu, územní plánování a pro program regenerace památek MPR a komise městské části Olomouc-střed. V letech 2002 až 2010 byla členkou kulturní komise, které dokonce v letech 2002 až 2006 předsedala. Za svou práci obdržela řadu ocenění. Spolu s manželem byli například v roce 2005 nominováni na cenu Magnesia litera v kategorii překladová literatura. V roce 2010 pak byla nominována na překladatelskou cenu Josefa Jungmanna a ve stejném roce byla zvolena Ženou regionu za Olomoucký kraj. Markéta Záleská hovoří anglicky a francouzsky a domluví se i španělsky, rusky a italsky. Je vdaná. Má syna Samuela, kterému je 7 let. Členkou ODS je Markéta Záleská od roku –red– 2005. ■

Spolu s manželem Davidem připravila Markéta Záleská pro český trh již několik desítek knih a více než stovku filmů i seriálů

47. Zdeněk Jančí, vedoucí učitel odborného výcviku (Litovel) 48. Jaroslav Hlavatý, jednatel společnosti (Bělá pod Pradědem) 49. Tomáš Jurenka, realitní makléř (Seloutky) 50. Mgr. Djamila Bekhedda, ředitelka sdružení (Litovel) 51. Ivan Bardoň, manažer prodeje (Bělotín) 52. Ing. Monika Holečková, ředitelka sociálního zařízení (Olomouc) 53. Ing. Michal Špalek, manažer prodeje, neuvolněný radní města Přerov (Přerov) 54. Ing. Bc. Milada Sokolová, radní města Prostějov (Prostějov) 55. Mgr. Radek Vincour, ředitel Městského kulturního zařízení Uničov (Uničov) 56. Bc. Drahomír Sigmund, hlavní sestra Zdravotní záchranné služby Olomouckého kraje (Přáslavice) 57. Ing. Zdeňka Riedlová, odborný referent (Vikýřovice) 58. Miloslav Musil, podnikatel (Prostějov) 59. Mgr. Zdeněk Černohouz, právník (Olomouc) 60. Ivan Dost, uvolněný starosta obce Mikulovice (Mikulovice)

17

kandidáti do Senátu

Petr Procházka: Přístup státu k Šumpersku a Jesenicku by se měl změnit!

Za celý svůj život jsem nebyl doma jinde než v Jeseníku. Narodil jsem se zde, vyrůstal jsem zde, hledal si zde první práci. Byl to můj domov i tehdy, kdy jsem pobýval mimo Jeseník kvůli studiu či zaměstnání. Mám štěstí, že mohu žít na jednom z nejkrásnějších míst v České republice. A je pro mě ctí, že tak, jako jsem já toto místo přijal za své, také ono přijalo za své mě. Jak pokud jde o mé nejbližší, tak pokud se jedná o samotné město, které mi v roce 2006 dalo důvěru v podobě křesla starosty. Ať už jsem pracoval na radnici, vyučoval na základní škole nebo řediteloval na Hotelové škole Vincenze Priessnitze, cítil jsem ke svému regionu odpovědnost. Když se mi před několika lety podařilo zajistit finanční

podporu naší povodněmi zasažené oblasti, mnozí mě plácali po zádech. Mně stačila osobní radost, že jsem dokázal pomoci svému domovu. Tehdy po povodních jsem přesvědčil pražské zastupitele, že si zasloužíme jejich pozornost a výsledkem bylo 55 milionů obcím. Stejně tak se mi podařilo přesvědčit zdejší podnikatele, že mohou svými prostředky podpořit projekty v jesenickém regionu v součtu desítek milionů korun. Kandiduji do Senátu, protože věřím, že podobné úspěchy lze zopakovat ještě

mnohokrát a ve větší míře. Je mi smutno, když vidím ekonomické ukazatele mého regionu. Jesenicko a Šumpersko patří mezi vůbec nejnešťastnější oblasti ČR, pokud jde o nabídku práce. Dopravní dostupnost je špatná a region se dostává čím dál více na okraj zájmů nejen ze strany podnikatelů, ale i médií a státu. Chci využít potenciál, který náš region má, a prosazovat také odpovědnější přístup ze strany státu, třeba i za cenu systematického „zvýhodňování“! Hlas místních občanů je třeba více slyšet. ■

Mgr. PETR PROCHÁZKA, místopředseda OS ODS Jeseník kandidát do Senátu za senátní obvod č. 65 • • • • •

Narozen 1. května 1963 v Jeseníku. Vzděláním pedagog (Pedagogická fakulta, Univerzita Hradec Králové). 2006–2010 starosta Jeseníku; 2010–2011 místostarosta tamtéž. Ředitel Hotelové školy Vincenze Priessnitze (2003–2006, opět od 2012). Předseda Euroregionu Praděd, člen správní rady Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu. • Místopředseda organizačního výboru prestižního mezinárodního etapového závodu v silniční cyklistice: Czech Cycling Tour 2012. • Předseda basketbalového klubu. • Autor knihy „Příběhy z pohraničí“ (2007), věnované historii Jesenicka.

ODS podporuje Ladislava Županiče!

18

Na Prostějovsku se ODS rozhodla pro letošní senátní volby nepostavit stranického kandidáta. Na místo toho podpořila kandidaturu renomovaného českého herce a dabéra Ladislava Županiče. Připomeňme, že ODS se dosud ve volebním obvodu, který zahrnuje celý okres Prostějov a část okresu Přerov, jmenovitě Tovačovsko a Kojetínsko, nepodařilo nikdy zvítězit. V roce 2000 dokonce skončil kandidát ODS až na nepostupovém čtvrtém místě. Ladislav Županič by se v Senátu rád zasadil zejména o rozvoj regionu, mezi jehož problémy patří například nezaměstnanost. „Je potřeba zvýšit atraktivitu Prostějovska v očích domácích i zahraničních investorů,

protože právě ti mohou vytvořit nová pracovní místa. Právě k tomuto bych rád coby senátor přispěl. Rve mi totiž srdce, když vidím, kolik lidí, a hlavně mladých lidí, je na Prostějovsku bez práce,“ shrnuje hlavní cíl své kandidatury Županič. Vedle toho by se v Senátu chtěl věnovat i oblasti kultury, která často neoprávněně stojí stranou zájmu médií. „Ladislav Županič je silná osobnost. Je to člověk, který je schopen překonávat stranické rozpory a razantně v Praze hájit zájmy našeho regionu. Právě proto jsme se ho

rozhodli podpořit v senátních volbách,“ přibližuje předseda prostějovské oblasti Jiří Pospíšil důvody, proč se ODS rozhodla Ladislava Županiče podpořit. K tomu Ladislav Županič říká: „Podpory ODS si moc vážím. Rozumím tomu, jak těžké muselo být pro mnohé podpořit nestraníka. Vynasnažím se Vaši podporu a důvěru nezklamat.“ Pro úplnost doplňme, že jako nestraník s podporou ODS byli do S enátu zvoleni i Tomáš Töpfer nebo ředitel pražské záchranky Zdeněk Schwarz. ■ –red–

Představujeme LADISLAVA ŽUPANIČE • Český herec a dabér se narodil 9. srpna 1943 v Prostějově. V letech 1993 až 2003 byl ředitelem Hudebního divadla v Karlíně. Během jeho působení zaznamenalo divadlo řadu mezinárodních úspěchů. Podařilo se mu taktéž navýšit návštěvnost ze 40 % na přibližně 85 %. • Účinkoval v celé řadě filmů, muzikálů i seriálů. Celkem třikrát (v letech 1982, 1984 a 1989) obdržel cenu Českého literárního fondu. V roce 1999 získal Cenu Thálie. Svůj hlas v dabingu pravidelně propůjčuje Clintu Eastwoodovi. • Ladislav Županič nikdy nebyl členem žádné politické strany a jako jeden z mála umělců odmítl podepsat Antichartu. • Je ženatý, má syny Jana a Ladislava a vnučku Elišku.

KRAJSKÉ VOLBY Pardubický kraj červen / 2012

Petr Tupec,

kandidát č. 1 do Zastupitelstva Pardubického hraje

Pojďme společně pracovat pro volební výsledek, pojďme společně pracovat pro náš kraj le stranou normálních, pracovitých, zodpovědných, poctivých lidí se zdravím rozumem, kteří chtějí být prospěšní nejen své rodině, ale i své vesnici, městu, kraji a zemi. S ODS jsme spojili nejen své jméno a část života, ale i svou čest. Mnoho jsme také v jejích barvách dokázali a snad ještě dokážeme. Nenechme si to vzít. Nenechme se otrávit. Právě teď v těžkých časech bychom měli ukázat, že se za tuto část svých životů a za výsledky své práce nestydíme. Buďme hrdí a sebevědomí. Slibuji vám, že pro co nejlepší volební výsledek v našem kraji uděláme maximum. V tuto chvíli vám však mohu nabídnout především práci. V první řadě práci svou, v druhé řadě práci volebního týmu a v neposlední řadě práci pro vás. Již v průběhu léta bude probíhat řada akcí spojených s volební kampaní. O jejich termínu a smyslu vás budeme včas informovat. Prosím vás, abyste se těchto akcí spolu s kandidáty zúčastnili a aktivně je podpořili. S vaší aktivní účastí a podporou počítáme i v „ostré“ fázi kampaně v září a říjnu. Politika je boj. Pojďme tedy bojovat, společně bojovat. ■ Váš Petr Tupec

„S ODS jsme spojili nejen své jméno a část života, ale i svou čest.“ Vážené kolegyně a kolegové, spolukandidáti, jmenuji se Petr Tupec a obracím se na vás jako lídr kandidátky ODS do podzimních krajských voleb. V první řadě bych vám chtěl poděkovat za podporu mé kandidatury. Ty, kteří podporovali jiné kandidáty, bych chtěl požádat o plnou podporu teď v nastávající kampani před krajskými volbami. Chci vás ujistit, že nezahálíme, ale již intenzivně pracujeme na přípravě volební kampaně. V posledních krajských volbách získala ODS 36042 hlasů, což znamenalo 20,8 % všech odevzdaných hlasů a celkově druhé místo. Jsem realista a tuším, jak náročné bude v současné situaci tento výsledek obhájit, nebo dokonce zlepšit. Přesto jsme odhodláni se o to pokusit, věnovat tomu maximální úsilí a námahu. Sami to ale nezvládneme. Proto vás milí členové a spolukandidáti prosím a žádám o pomoc. Budeme ji potřebovat. Vím, že v této nelehké době jste možná unaveni a možná i otráveni. Možná i pochybujete o smyslu vaší politické angažovanosti. Asi i vy musíte čelit nepříjemným dotazům typu: „Co to v té ODS provádíte?“ A asi i vy někdy nevíte, jak na tyto otázky odpovědět. Berme to však jako výzvu. Nejde teď v první řadě o to, aby byl Tupec hejtmanem, nebo o to, kolik křesel v zastupitelstvu kraje získáme. Jde o to, abychom nejen naše voliče, ale co nejvíc lidí v našem kraji přesvědčili, že ODS je stá-

PETR TUPEC, 38, starosta města Horní Jelení • Která vlastnost je pro vás absolutně charakteristická? Empatie a naslouchání. • Pro které chyby máte největší pochopení? Když si někdo vymýšlí neuvěřitelné příběhy, aby pomohl své rodině. • Jakou soukromou radost si nikdy neodepřete? Usínání v mém houpacím křesle, které koupila moje babička před 38 lety, když jsem se narodil. • Jak si představujete dokonale šťastnou chvíli? Zcela určitě chcete slyšet, když se sejde naše celá rodina a přátelé. Zní to dobře. Ale prozatím jsou to chvíle, kdy se nám s ženou podaří zpacifikovat naše děti, uložit je k spánku a mít chvilinku pro sebe. • Čeho nejvíc v životě litujete? Nelituji ničeho, snad jen času v mládí, kdy jsem se léčil z kocoviny. • Co nejvíc nesnášíte? Pikantní jídlo a nedochvilnost, považuji to za špatné hospodaření s časem někoho druhého. • Z čeho máte největší strach? Že by některé z mých dětí zemřelo dříve než já. • Jak byste chtěl umřít? Určitě ve spánku, relativně ještě v dobré kondici, abych nebyl nikomu na obtíž. • Co považujete za svůj doposud největší životní úspěch? Že jsem se narodil. • Jak nejraději trávíte čas? Sázením a přesazováním stromků. • Jaká je vaše oblíbená cesta? Určitě ta životní. • Máte nějaké životní heslo? Bez práce nejsou koláče. Zlo plodí jen další zlo.

kandidáti do zastupitelstva

Představení kandidátů do krajského zastupitelstva 2012 Prostřednictvím otázek ze zkráceného dotazníku francouzského spisovatele Marcela Prousta vám představujeme některé kandidáty do Zastupitelstva Pardubického kraje.

Ing. Ladislav Valtr, MBA 42 let, místostarosta města, Choceň

Jaká je vaše oblíbená cesta? Cyklostezka podél řeky Tiché Orlice mezi Chocní a Ústím nad Orlicí. Máte nějaké životní heslo? Být připraven je nejdůležitější předpoklad úspěchu.

Máte nějaké životní heslo? Po tatínkovi: Proti narození a smrti není léku a v mezidobí zachovej radost.

Josef Janeček Mgr. Jan Čechlovský

54 let, předseda kontrolního výboru kraje, Litomyšl

37 let, poslanec PČR, Chrudim

16

Která vlastnost je pro vás absolutně charakteristická? Racionalita, na druhou stranu ale i častá neschopnost „ubrat tempo“. Pro které chyby máte největší pochopení? Takové, které dotčená osoba alespoň přizná a snaží se je napravit. Jakou soukromou radost si nikdy neodepřete? Sex (se svou vlastní manželkou, samozřejmě). Jak si představujete dokonale šťastnou chvíli? Mezi nejbližšími opravdovými přáteli – při oslavě nějakého úspěchu či jiné radostné životní chvíle jednoho z nás. Čeho nejvíc v životě litujete? Nevím, snad promarněné chvíle? Co nejvíc nesnášíte? Pokažení dobré věci něčí hloupostí či nedbalostí. Z čeho máte největší strach? Z vážných nemocí blízkých. Jak byste chtěl umřít? Až jednou přijde ten čas, tak rychle… A z jiného úhlu: také s pocitem, že se nemusím za nic ve svém životě stydět. Co považujete za svůj doposud největší životní úspěch? Velmi zdařilá realizace vlastního privatizačního projektu na pivovar Hlinsko. Tzn. nejen řádné a čestné splnění všech privatizačních závazků, ale i dlouhodobý rozvoj tohoto pivovaru do pozice největšího regionálního výrobce piva v Pardubickém kraji. Jak nejraději trávíte čas? Aktivně, převážně sportem (lední hokej, tenis, teď nově „fitko“).

Která vlastnost je pro vás absolutně charakteristická? Na řešení úkolů nepotřebuji hodinky. Pro které chyby máte největší pochopení? Když sedím s přáteli u dobrého vína a obsluha nás neupozorní, že je už hodinu po zavírací době. Jakou soukromou radost si nikdy neodepřete? Zatím stále cigaretu. Jak si představujete dokonale šťastnou chvíli? Týden s vybitým a někam založeným telefonem. Čeho nejvíc v životě litujete? Je mi líto těch lidí, kteří si na vlastní lítosti postavili životní program. Co nejvíc nesnášíte? Zbabělost v kombinaci s hloupostí. Z čeho máte největší strach? Že nositelé těchto vlastností založí novou politickou stranu. Jak byste chtěl umřít? Zdravý a zcela opotřebovaný.

Co považujete za svůj doposud největší životní úspěch? Mou největší radostí je rodina. Za úspěch pokládám, že se mnou stále počítají. Jak nejraději trávíte čas? Vařením. Jaká je vaše oblíbená cesta? Ráno do práce, večer z práce.

Která vlastnost je pro vás absolutně charakteristická? Přesnost. Pro které chyby máte největší pochopení? Neúmyslné. Jakou soukromou radost si nikdy neodepřete? Dobrý koncert. Jak si představujete dokonale šťastnou chvíli? Nijak. Čeho nejvíc v životě litujete? Všeho, co jsem nestihl. Co nejvíc nesnášíte? Lži, populismus a zlodějiny. Z čeho máte největší strach? Z hlouposti lidí. Jak byste chtěl umřít? Ve spánku. Co považujete za svůj doposud největší životní úspěch? Dvě miliardy investované do krajských nemocnic. Jak nejraději trávíte čas? Hrou na elektrickou kytaru. Kdo na vás měl doposud největší vliv? Moje rodina. Jaká je vaše oblíbená cesta? Domů. Máte nějaké životní heslo? Ne.

Jana Smetanová 52 let, ředitelka školy, Pardubice Která vlastnost je pro vás absolutně charakteristická? Jsem typický Střelec – rychlá, otevřená, pracovitá, náročná na

kandidáti do zastupitelstva

sebe i okolí. A co na srdci, to na jazyku. Pro které chyby máte největší pochopení? Pro ty, které člověk udělá v dobré víře, nebo když se moc snaží, aby byl výsledek dokonalý, a věc se nezdaří. Jakou soukromou radost si nikdy neodepřete? Není to absolutní, ale pokud to jde, dopřávám si o víkendu odpolední spánek. Jak si představujete dokonale šťastnou chvíli? Uprostřed rodiny, kde jsme všichni zdraví a máme se rádi. Co nejvíc nesnášíte? Závist, zlobu, faleš. Z čeho máte největší strach? Z nemocí – svých i svých blízkých. Jak byste chtěla umřít? Ve spánku a nečekaně, bez dlouhého trápení. Co považujete za svůj doposud největší životní úspěch? Mám práci, kterou mám moc ráda, i fungující rodinu – to jsou mé největší úspěchy.

Co nejvíc nesnášíte? Ne nesnáším, ale těžko se mi reaguje na takové extremistické otázky, které jsou v tomto dotazníku, kde se to jen hemží kategorickými výrazy jako „absolutně“, „dokonale“, „nikdy“, „nesnášet“, „nejvíc“ apod. Co považujete za svůj doposud největší životní úspěch? Svůj život. Jak nejraději trávíte čas? Záleží na denní době, například v noci spánkem. Jaká je vaše oblíbená cesta? Cesta domů, k rodině. Máte nějaké životní heslo? Neřekl bych životní, ale třeba „dum spiro spero“ je mi blízké (dokud dýchám, doufám).

cem, kde se setkáte s rodinou a nejbližšími přáteli. Všichni jsou spokojení a zdraví. Čeho nejvíc v životě litujete? Že jsem aktivně nestudoval cizí jazyky. Co nejvíc nesnášíte? Aroganci a narcizmus. Z čeho máte největší strach? Z blbosti davu. Co považujete za svůj doposud největší životní úspěch? To, že jsme s manželkou vychovali dva úspěšné a samostatné syny. Že firmy, které vedu, nejsou sice mezi TOP 100, ale mají splněny veškeré závazky v termínu! A nejsou zadluženy. Radost mám práce pro Letohrad, potom z vybudování živnostenské zóny, průtah městem, tj. projekt Šedivská. Příprava projektu přednádraží. Jak nejraději trávíte čas? Na horách, prací v lese, na lyžích, v rolbě. Máte nějaké životní heslo? Pouze to převzaté. Nebát se a nekrást.

MUDr. Pavel Kropáček 55 let, chirurg, Hlinsko

Karel Stejskal

Jak nejraději trávíte čas? Pokud nepracuji, nesedím na schůzi nebo nevykonávám domácí práce, tak ráda čtu a chodím s naší yorkšírkou Eliškou na procházky. To je pro mě nejlepší relaxace. Jaká je vaše oblíbená cesta? Oblíbenou cestu mám na chalupu a zpět. Ale ve světě se mi moc líbilo na Maltě. Máte nějaké životní heslo? Co tě nezabije, to tě posílí. Dnes už je trochu otřepané, ale funguje.

Pavel Brandejs 37 let, advokátní koncipient, Svitavy Která vlastnost je pro vás absolutně charakteristická? Že nerozumím některým – například takto položeným – otázkám. Jakou soukromou radost si nikdy neodepřete? Nikoli nikdy, ale návštěvu knihkupectví si, když je příležitost, málokdy odpustím. Čeho nejvíc v životě litujete? Nejvíc ničeho.

52 let, jednatel společnosti Norservis, Letohrad Která vlastnost je pro vás absolutně charakteristická? Trpělivost, cílevědomost. Pro které chyby máte největší pochopení? Nemám vyhraněno, hodnotím v kontextu. Jakou soukromou radost si nikdy neodepřete? Špičkově připravené a náležitě naservírované jídlo. Jak si představujete dokonale šťastnou chvíli? Náročný výstup na kopec údolím zahaleným mlhou korunovaný úspěšným zdoláním překážek. Nahoře vrchol zalitý slun-

Pro které chyby máte největší pochopení? Lidskou omylnost. Jakou soukromou radost si nikdy neodepřete? Radost z přemýšlení. Jak si představujete dokonale šťastnou chvíli? Souznění s lidmi v okolí. Čeho nejvíc v životě litujete? Špatných rozhodnutí. Co nejvíc nesnášíte? Egoismus. Z čeho máte největší strach? Z osamění. Jak byste chtěl umřít? V okamžiku. Co považujete za svůj doposud největší životní úspěch? Svoje děti. Jak nejraději trávíte čas? Střídavě prací a doplňkovou aktivitou. Jaká je vaše oblíbená cesta? Pěší túra do lesa. Máte nějaké životní heslo? Dum spiro spero (Dokud dýchám, doufám).

17

kandidáti do Senátu

Představení kandidátů do Senátu 2012 PhDr. Magda Křivanová, kandidátka do Senátu za volební obvod č. 44. – Chrudim, Havlíčkův Brod

Senátor by měl plnit roli tzv. „místního ombudsmana“

Proč kandiduji a čeho chci dosáhnout? Ke kandidatuře do Senátu jsem se rozhodla po pečlivé rozvaze na základě řady zkušeností a poznatků z dlouholetého působení v komunální a krajské politice. Mým cílem je přiblížit dění v centru potřebám „venkovských“ regionů a hájit zájmy občanů z oblasti Chrudimska a Havlíčkobrodska. I proto chci kolem sebe soustředit tým

schopných lidí z obou částí našeho senátního obvodu, který bude tyto potřeby jasně definovat na základě osobního kontaktu s občany. Jako starostka vím z každodenní praxe, že osobní kontakt a neustálá komunikace je jednou z nejdůležitějších náplní práce politika, pokud chce dosáhnout rozumného řešení. Dle mého názoru by senátor měl plnit roli tzv. „místního ombudsmana“ a být osobností, která je spojovacím prvkem mezi zákonodárci a vládou ze strany jedné a občany z dané oblasti ze strany druhé. Senátor má být tou osobou, která pomáhá řešit problémy, jež jsou možná z hlediska centrální úrovně méně podstatné, ale pro nás občany tohoto regionu velmi významné. I dobře míněné záměry na centrální úrovni nejsou mnohdy prováděny s ohledem na praktický dopad na obce, města a jejich občany. Nejsem zastáncem líbivého řešení – zrušme Senát a ušetříme. Senát musí plnit roli ústavní pojistky a měl by být orgánem,

který je schopen v případě potřeby korigovat návrhy zákonů přicházejících z Poslanecké sněmovny, které jsou někdy projednávány ve spěchu, pod tlakem a díky množství pozměňovacích návrhů výsledná verze již příliš nekoresponduje s původním záměrem. V neposlední řadě chci také dokázat svým osobním přístupem a jednáním, že i vrcholná politika může být oblastí, kde slušnost, mravnost a respektování základních principů demokracie má šanci obstát. ■

PhDr. MAGDA KŘIVANOVÁ • 46 let • vdaná, dva synové • filozofická fakulta UP Olomouc, obor historie se specializací dějiny věd a techniky • místopředsedkyně OR ODS Chrudim • sarostka města Hlinska, členka zastupitelstva Pardubického kraje

MUDr. Harald Čadílek, kandidát do Senátu za volební obvod č. – 50 Svitavy

Slušnost a pracovitost se v životě vyplatí

Proč jsem se rozhodl kandidovat?

18

V každé práci a stejně tak v politice platí, že pokud člověk chce něco zlepšit, k něčemu přispět, musí se aktivně zapojit a něco pro to dělat. Osobně velmi těžko nesu pouhé kritiky, kteří ale nechtějí pro zlepšení cokoliv udělat. Těch kritizujících je všude stále dost, ale těch, co se rozhodnou pomoci ke změně svojí aktivitou, je velmi málo. První svoje aktivní kroky na tomto poli jsem se pokoušel činit těsně po sametové revoluci. Coby zástupce posledního ročníku

jsem se ihned zapojil do činnosti prvního akademického senátu lékařské fakulty. Pak následovala léta pouze odborné činnosti. Jelikož jsem byl velmi vytížený v zájmu profesního růstu, tak šla veřejná aktivita trochu stranou. Nicméně sledoval jsem ji stále, a když už z mého pohledu nastal čas, tak jsem se zapojil do komunální politiky. Nyní jsem již ve druhém volebním období za ODS v zastupitelstvu ve Svitavách. Domníval jsem se, že nepomoci slábnoucí ODS v našem městě by byla velká chyba. To byl jasný důvod ke vstupu do ODS. Současná těžká ekonomická situace není zrovna dobou, kdy je jednoduché se angažovat, přesto, anebo právě proto, bych rád přispěl k posílení pravice. Náš senátní obvod nemá bohužel tradici senátora za ODS. Nyní se uchází o mandát senátora současný hejtman. Myslím si, že už je nejvyšší čas pokusit se aktivně něco udělat, prolomit zdejší neprostupnou bariéru pro ODS, zkomplikovat situaci levici a neumožnit posun dlouholetého funkcionáře ČSSD do Senátu. To, co předvedl třeba právě na poli zdravotnictví v Pardubickém kraji, by nemělo být „odměněno Senátem“!

Pokud se mi podaří přesvědčit voliče a dosáhnout vítězství, velmi rád se aktivně zapojím do práce Senátu. Jako člověk pracující ve zdravotnictví přes 20 let mohu přispět ke konstruktivní práci senátního zdravotního výboru. Mou výhodou je, že znám obě strany mince, tedy jak nemocnice, tak i soukromý sektor. Rád nabídnu celistvý pohled na systém lékařské péče. Uspět v senátních volbách není pro mne osobně cílem, ale prostředkem, jak přenést co nejvíce z profesních zkušeností z organizace a fungování zdravotní péče do horní komory Parlamentu. Budu rád, pokud se podaří přispět k volebnímu úspěchu ODS. ■

MUDr. HARALD ČADÍLEK • 46 let • primář gynekologicko-porodnického oddělení v Litomyšli • ženatý, dva synové a dcera • lékařská fakulta MU Brno, specializace gynekologie a porodnictví • člen zastupitelstva ve Svitavách.

KRAJSKÉ VOLBY Plzeňský kraj červen / 2012

Marcela Krejsová rozhovor s lídrem krajské kandidátky Občanské demokratické strany v Plzeňském kraji

Těším se na kontaktní kampaň

Marcela Krejsová se narodila jako Hollerová 12. června 1958 v Plzni. Vystudovala Právnickou fakultu Západočeské univerzity. Je rozvedená, má dvě dospělé dcery, dvojčata Kláru a Kristýnu. Její život je zcela spojen s Plzní. „Z města jsem se nejdéle vzdálila na dovolenou,“ říká Marcela s úsměvem. Pracovala jako ekonomický a právní poradce v soukromé firmě. Čím dál více se začala zajímat o kulturní dění a od snahy být co nejvíc platná rozvoji kultury to byl už jen krůček k rozhodnutí věnovat se politice naplno. Od roku 2002 byla dvě volební období náměstkyní primátora Plzně. Stála u zrodu projektu Evropského hlavního město kultury Plzeň pro rok 2015. Po úspěšném získání titulu se stala předsedkyní správní rady společnosti Plzeň 2015. Marcela má ráda divadlo, literaturu, hudbu ve všech jejích žánrech, film, věnuje se folklóru, tančí a zpívá. Jako velmi aktivní člověk lyžuje, jezdí na kole a plave, odpočine si u řízení auta, síly nabírá v přírodě při procházkách v lese. Plzeňská ODS poprvé v historii zvolila lídrem kandidátky do krajských voleb ženu. Jaký je to pocit a „poradíte si“ se svými kolegy? Pocit je to dvojí – radost a zároveň obrovská odpovědnost. Já totiž beru všechno hrozně vážně. Musím ale říct, že s muži

jsem vždycky pracovala ráda, vlastně jsem nikdy nebyla v čistě ženském pracovním prostředí a „ženské zbraně“ jsem nikdy nepoužívala. Spoléhám na sílu argumentace a na logiku. Jsou zkrátka věci, které se udělat musejí a které jsou správné. Poslední měsíce se naplno věnujete projektu Plzeň 2015. Jak svoji práci skloubíte s volbami? Musím od sebe tyto dvě věci oddělit, Evropské hlavní město kultury je úžasný rozvojový projekt pro celý region, nesmí být však politicky zneužit, zvláště ne ve volební kampani. Z toho vyplývá, že ve chvíli, kdy se budu věnovat aktivně volbám, nebudu se věnovat projektu a vezmu si dovolenou. Paní Marcelo, jste známá jako člověk, který nadevše miluje kontakt s lidmi. Těšíte se na předvolební kampaň? Těším se na kontaktní kampaň, ráda si s lidmi povídám. Nemám tím na mysli situaci, kdy se z tribuny hovoří k lidem. Ráda bych s nimi mluvila tváří v tvář, naslouchala jim, odpovídala na otázky, … O čem budete s lidmi hovořit, co podle vás Plzeňský kraj nejvíce potřebuje? Budu s nimi mluvit o tom, o čem oni budou chtít mluvit se mnou, žádná témata nebudou zakázána. Plzeňský kraj je můj domov, miluju Plzeň, Šumavu, Chodsko, oblast kolem Hracholuské přehrady, tato místa velmi důvěrně znám. Myslím, že každá oblast potřebuje něco trochu jiného a že

univerzální odpověď neexistuje. Zároveň si ale myslím, že Plzeňský kraj potřebuje takové vedení, které bude ctít obyvatele, bude vnímat svou práci jako službu lidem, bude prosazovat efektivní a otevřený úřad a bude podporovat aktivní občanskou společnost, která je důležitým pilířem demokracie. Co byste závěrem vzkázala lidem z Plzeňského kraje? Že si vážím práce každého člověka, že věřím v to, co má v životě největší cenu. A tu má to, co nejde za žádné peníze kou-

MARCELA KREJSOVÁ • 2002–2006 náměstkyně primátora města Plzně pro oblast kultury, památkové péče, školství a tělovýchovy, zdravotnictví a sociálních věcí • 2006–2010 I. náměstkyně primátora města Plzně pro oblast kultury, cestovního ruchu a sociálních věcí • 2010 předsedkyně správní rady Plzeň 2015, o.p.s. pit, co si nelze žádnou mocí vynutit. Člověk je tvor společenský, důležité jsou pro něj vztahy, z nichž se odvíjejí zdravé životní postoje. Máte-li zdravé děti, rodinu, která vás miluje a podporuje, přátelé, na které se můžete spolehnout, zdraví, energii a chuť do práce, nic vám ve štěstí nebrání. ■

Klášter Mariánská Týnice

naši kandidáti

Mezi jeho největší koníčky patří sportovní aktivity. „Basketbal mne naučil vyhrávat, ale i přijímat porážky. Dnes jsem sálové sporty nahradil pohybovými aktivitami v přírodě. Šumavská příroda k nim přímo vybízí. Jsem přesvědčen, že k přírodě šetrný rozvoj turistického ruchu je jedinou šancí pro místní obyvatele. Nepřeji si v žádném případě živelný vznik dalších lyžařských areálů. Návštěvníky tu však udrží pouze zvyšování kvality služeb ve stávajících zařízeních a zlepšení nabídky celoročních aktivit. Šumava byla tradičně ‚živým‘ osídleným krajem, nikoliv zapovězeným, experimentálním územím re-zervace.“ ■

16

Mgr. Rudolf Salvetr Klatovy

Mgr. Martin Baxa Plzeň

48 let, starosta města Klatovy, kandidát č. 2 do krajských voleb a zároveň kandidát ODS v senátním obvodu Domažlice

36 let, primátor města Plzně, kandidát č. 3 do krajských voleb

S městem Klatovy je spojen jeho osobní i profesní život. Po absolvování klatovského gymnázia a Pedagogické fakulty v Plzni působil téměř dvacet let v základním školství. Nejprve jako učitel, posléze jako ředitel školy. „Měl jsem tak možnost poznat řadu menších obcí a každodenní život jejich obyvatel. Do komunální politiky jsem vstoupil v roce 1998. Po dvou volebních obdobích, kdy jsem byl členem rady města, pracuji šestým rokem jako starosta. Poslední čtyři roky jsem členem krajského zastupitelstva. V této práci se mi velmi hodí zkušenosti z bývalé profese. Vím, s jakými obtížemi se musí vyrovnat menší obce a lidé v nich žijící. Škola, místní spolková činnost, fungující obchod, pohostinství, dobrovolní hasiči, dopravní spojení jsou základní atributy, které mnohdy rozhodují o tom, zda budou trvale osídleny, nebo zda budou ožívat pouze o víkendech. Dobře fungující kraj se bez nich neobejde stejně jako ony bez podpory kraje.

Přes svůj relativně mladý věk má na svém kontě řadu zkušeností z městské a krajské samosprávy. V letech 2004–2008 působil coby úspěšný krajský radní pro kulturu a památkovou péči. Za nejvýznamnější úspěchy bezesporu patří velká rekonstrukce krajské knihovny, otevření Muzea loutek nebo silná finanční podpora grantů v oblasti kultury a památkové péče. Jako lídr úspěšně vedl ODS do komunálních voleb v Plzni v roce 2010, po kterých se stal nejmladším primátorem v novodobé historii města. Povoláním středoškolský učitel stále udržuje pracovní kontakt se „svým“

gymnáziem na Mikulášském náměstí. Plzeň pod jeho silným a dynamickým vedením posiluje pozici moderního a prosperujícího města. Své zkušenosti nabízí oblíbený primátor celému Plzeňskému kraji. ■

Ing. Mgr. Pavel Karpíšek Vejprnice 42 let, starosta obce Vejprnice a předseda Finančního výboru Zastupitelstva Plzeňského kraje, kandidát č. 4 do krajských voleb

Po základní škole vystudoval elektrotechnickou průmyslovku a následně fakultu elektrotechnickou. Po otevření Právnické fakulty na ZČU absolvoval i tuto fakultu. „Již v průběhu studia jsem se v roce 1989 zapojil do studentského hnutí a následně po prvních volbách jsem se stal členem zastupitelstva obce. Po studiu jsem krátce působil jako učitel na základní škole a v roce 1993 jsem byl zvolen starostou ve své obci,“ líčí Pavel Karpíšek. Tuto funkci zastával téměř deset let, po zřízení krajů se stal nejprve na základě konkurzu vedoucím odboru sociálních věcí a zdravotnictví, následně byl zvolen radním. V současné době je coby opoziční politik předsedou finančního výboru. „Práci v zastupitelstvu kraje vnímám jako týmovou práci, kde mohu nabídnout své zkušenosti z komunální politiky a samozřejmě detailní znalost a potřeby Plzeňského kraje,“ říká Pavel Karpíšek. ■

Plzeňský kraj je náš společný region. Je to kraj plný bohaté historie, který byl vždy branou českého státu do Evropy. Je to kraj, na který můžeme být právem hrdi. Náš region však není jen dějiště historie, je též moderním českým krajem, který je v České republice hned po hlavním městě Praze druhým ekonomicky nejvýkonnějším. ODS důvěřuje ve schopnosti a šikovnost občanů. Ti také právem očekávají, že Plzeňský kraj jim bude prostor pro jejich život usnadňovat, a nikoliv omezovat. ODS nesla od vzniku krajů v roce 2000 do roku 2008 hlavní tíhu a zodpovědnost za utváření autority kraje. Výsledkem snažení našich politických představitelů byl finančně vyrovnaný kraj, který nezatěžoval občany nesplacenými dluhy.

naši kandidáti

Ing. Vladislav Vilímec Kdyně 48 let, poslanec a místopředseda Rozpočtového výboru PS PČR, místostarosta města Kdyně, kandidát č. 5 do krajských voleb

časopise nemohou tvrdá fakta nikterak změnit. Mohu slíbit jediné. Budu i nadále ze všech sil usilovat o to, aby se Plzeňský kraj nedostal do bezvýchodné situace zadluženého kraje, který nakonec nebude mít na nic peníze.“ ■

Bc. Jan Šašek Rokycany 28 let, koordinátor primátora pro spolupráci s obcemi a městy Plzeňského kraje a ředitel nadace, kandidát č. 6 do krajských voleb

Výrazně se profiluje v oblasti financování územních samospráv. Je zpravodajem nového rozpočtového určení daní obcí a měst. Vedle své ekonomické profese se věnuje od dětství klasické hudbě. Vystupuje jako pianista se svým bratrem Miroslavem, houslistou a koncertním mistrem České filharmonie. Aktivně působí rovněž v hudebně badatelské činnosti zaměřené na významné hudební interprety naší minulosti. Vladislav Vilímec je také spojován v minulosti s úspěšným hospodařením Plzeňského kraje. „Mým prvořadým cílem bylo nerozhazovat peníze daňových poplatníků. Plzeňský kraj se stal za krajské vlády ODS finančně nejúspěšnějším krajem v republice. Levice se snažila tuto skutečnost všelijak zlehčovat a přebytkové hospodaření naopak kritizovat. Po čtyřech posledních letech vlády socialistů a komunistů je bohužel kraj již v mnohem horší finanční kondici. Chlubení současného hejtmana, že Plzeňský kraj zůstal jediným nezadluženým v ČR, tak pouze s odstupem času potvrzuje, v jaké vynikající formě jsme jej předávali na konci roku 2008. Jinak by jen sotva mohl vydržet rozhazovačnou politiku současných radních. Občané mají ale právo vědět, že s koncem letošního roku se situace již převrátí do dluhů. V Plzeňském kraji se tak v krystalicky čisté podobě ukazuje rozdíl mezi pravicovým a levicovým počínáním. Pravice naspořila v dobách ekonomického růstu prostředky v řádu mnoha stovek milionů, levice je dokázala za čtyři roky velmi populisticky a snadno utratit. Oslavné články o úspěších sociálních demokratů v krajském

která je s politickou službou spojena,“ říká Jan Šašek. Zároveň dodává: „Krajské volby nejsou referendem o vládě. Občanská demokratická strana sice počítá ve své kampani s celostátními tématy, ale ty nesmí v žádném případě zastínit konkrétní priority našeho Plzeňského kraje. ■

Ing. Jiří Šneberger Plzeň 51 let, podnikatel, kandidát č. 7 do krajských voleb

Na vysokých školách v Plzni a v Praze studoval politologii a veřejnou správu, letos končí magisterské studium. V Rokycanech zakládal a několik let vedl Mladé konzervativce, sdružení mladých lidí se zájmem o veřejné dění a politiku. Vedle studií získával zkušenosti jako asistent senátora MUDr. Luďka Sefziga. Šestým rokem pracuje v neziskové kulturní nadaci, nyní již na pozici ředitele. Působí též jako koordinátor primátora města Plzně Martina Baxy pro spoluprá-

ci města Plzně se Svazem měst a obcí ČR a Sdružením měst a obcí Plzeňského kraje. Má tak příležitost spolupodílet se na řešení palčivých témat týkajících se veřejné správy, krajské a komunální politiky. V předchozím volebním období byl zastupitelem města Rokycany. Mezi jeho záliby patří kultura, historie, architektura, turistika a sport. Je svobodný, bezdětný. „Plzeňský kraj se prioritně musí vrátit k praxi vyrovnaných krajských rozpočtů. Mojí prioritou je rozvíjející se, moderní a turisticky atraktivní Plzeňský kraj, který zkvalitní život všech, kteří v něm žijí nebo jej navštěvují. Současně chci přispívat k co největší transparentnosti veřejného sektoru, musí být zdokonalen proces kontroly veřejných zakázek, jen tak může veřejnost neztrácet důvěru v politiku. Politici nesmějí zapomínat na odpovědnost,

Jako úspěšný primátor Plzně v letech 1998 až 2004 se zasloužil zejména o dobudování dálničního obchvatu města a vytvoření průmyslové zóny Borská pole, kde především zahraniční investoři vytvořili tisíce pracovních míst. Zkušenosti ze svého úspěšného primátorování by mohl využít i v oblasti krajských financí, kde prosazuje hospodaření s dobře připraveným a vyrovnaným rozpočtem. V neposlední řadě by se chtěl věnovat podpoře podnikání a podnikavosti, neboť právě tisíce drobných podnikatelů nesou největší břímě ekonomické krize a každá jejich malá dílna či nejobyčejnější provozovna je dokladem umu a pracovitosti českých lidí. ■

Přeštice – barokní kostel

naši kandidáti

Mgr. Radka Trylčová Plzeň 37 let, ředitelka regionální hospodářské komory, kandidátka č. 10 do krajských voleb

Zřícenina hradu Přimda

Jan Poduška Blovice 63 let, starosta města Blovice, kandidát č. 8 do krajských voleb

využívat i zkušenosti z úspěšného rozvoje města Blovice, kde jsem starostou od roku 2001.“ ■

Ing. et Ing. Bc. Věra Rubáková, Tachov 51 let, učitelka odborných předmětů, kandidátka č. 9 do krajských voleb

18

Do Zastupitelstva Plzeňského kraje kandiduje už počtvrté. „Díky vám, voličům, jsem měl tu čest být doposud zvolen při každých volbách do krajů za ODS,“ vzkazuje Jan Poduška. Z pohledu své profese starosty města vítal práci na projektech rozvoje celého regionu, které zlepšovaly život občanů v městech a obcích našeho kraje. Pracoval v komisích regionálního rozvoje a v dopravní komisi. „Za dvanáct let fungování Plzeňského kraje se hodně udělalo, je to vidět v každé obci,“ podotýká J. Poduška. Bohužel za poslední čtyři roky krajské koalice ČSSD a KSČM se velké množství prostředků použilo neefektivně, narůstá byrokracie a i početně se rozrostl krajský úřad. „Velmi málo peněz se pak dostává na silnice. To je například oblast, která v budoucnu zasluhuje zvláštní pozornost pro spokojenost vás, občanů Plzeňského kraje,“ říká Jan Poduška a obrací se na vás: „Vážení spoluobčané, pokud počtvrté uspěji ve volbách do Zastupitelstva Plzeňského kraje, budu i nadále intenzivně uplatňovat projekty rozvoje celého regionu, při kterých budu

Ve svém profesním životě se zabývá finančním poradenstvím a problematikou účetnictví. Řadu let působila v podnikové praxi, kde získala praktické zkušenosti z oboru účetnictví a financování. Své teoretické a praktické zkušenosti dnes uplatňuje jak v lektorské, tak v publikační činnosti, kterou zahájila v roce 2007. Od roku 1995 působí ve školství na Hotelové škole v Mariánských Lázních, kde vyučuje účetnictví, ekonomii, marketing, management, zbožíznalství a obchodní provoz. Je absolventkou Vysoké školy ekonomické na ZČU Plzeň (ekonomika podnikání a management) a ČZU Praha (veřejná správa a regionální rozvoj). Od roku 2002 až do roku 2010 byla zastupitelkou města Tachova, kde 4 roky působila jako předsedkyně finančního výboru. Jako zastupitelka se též podílela na přípravě rozpočtů města Tachova. V krajském zastupitelstvu by se chtěla zabývat ekonomií, financemi a školstvím. ■

Vystudovala cizí jazyky a dějepis na pedagogické fakultě. Ještě za studií pracovala soukromě jako lektorka anglického jazyka a poté na Masarykově gymnáziu v Plzni. „Mám syna Jirku, který v současné době končí střední školu. Ve volných chvílích ráda čtu, sportuji a cestuji,“ představuje se Radka Trylčová. Od roku 2003 začala pracovat na Krajském úřadě Plzeňského kraje. Pomáhala založit oddělení vnějších a zahraničních vztahů sekretariátu hejtmana. „Zde jsem se blíže seznámila s dalšími činnostmi kraje a s politikou. Od roku 2006 jsem působila jako ředitelka Domova Harmonie, centra sociálních služeb v Mirošově, kde byla poskytována péče 378 seniorům a pracovalo zde 200 zaměstnanců. Při této práci jsem se velice důkladně seznámila s potřebami v sociální oblasti, především potřebou zabezpečení kvality důstojného stáří, zajištění a zabezpečení práv

klientů, ale i pacientů nemocnic nebo obyvatel dětských domovů. Tato tematika je mi blízká a dále se jí chci zabývat,“ říká R. Trylčová. V roce 2010 byla jmenována ředitelkou Regionální hospodářské komory Plzeňského kraje, která podporuje podnikatele a firmy v regionu, ale rovněž se zabývá problematikou základního a středního odborného školství. Zároveň působí jako členka zastupitelstva ve městě Manětín, od minulého volebního období jako předsedkyně kontrolního výboru. Dále pracuje v komisi pro neziskové organizace Plzeňského kraje. „Pro politiku jsem se rozhodla proto, že mi nejsou lhostejné věci kolem mne. Nechci jen kritizovat, ale pomáhat. Navíc česká politika je zhrublá a doufám, že vstup více žen do ní ji pomůže ‚zlidštit‘,“ uvádí Radka Trylčová. ■ Ilustrační foto: Jana Pastorová

KRAJSKÉ VOLBY Ústecký kraj červen / 2012

Vladislav Raška kandidát na hejtmana Ústeckého kraje

Komunikace je základ Pane Raško, v čem vidíte základ jednání dobrého politika? Základem dobrého politika je komunikace. Kontakt s lidmi je v naší práci rozhodující. Musíte žít ve svém regionu a vnímat problémy ostatních lidí. Pokud byste s nimi ztratil kontakt, nemůžete svou práci dělat dobře. Byl bych velmi rád, aby se lidem v našem kraji žilo lépe, a bez diskuse s nimi to nelze zajistit. Politici jsou velmi zaneprázdnění, jak byste chtěl kontakt s občany nadále udržet v případě vašeho zvolení? V době mého působení ve funkci starosty, později primátora města Děčín jsme zavedli SMS linky na dotazy pro občany, měli jsme dobře udělané inter-

netové stránky a zpravodaj, který informoval o aktuálním dění v našem městě. Město Děčín dostalo za komunikaci s občany dokonce cenu, na to jsem byl velmi hrdý, proto bych chtěl podobný systém zavést i na krajské úrovni. Takže komunikace s voliči bude stěžejní i ve volební kampani? Samozřejmě, bez konverzace s lidmi si volební kampaň nedovedu představit. Potřebujeme mít takzvaně zpětnou vazbu, abychom věděli, co lidi trápí nebo co by chtěli v našem kraji změnit. O jednom květnovém víkendu jsem navštívil akci Pohádkový les v Jiříkově na Šluknovsku, kde bylo více než tisíc lidí a bylo velmi příjemné s nimi mluvit. ■

Václav Hofmann rozhovor s kandidátem č. 5 do Zastupitelstva Ústeckého kraje

Pane Hofmanne, s jakými tématy bychom měli oslovit voliče v krajských volbách? To je otázka velmi na tělo, protože zřejmě není mnoho takových, která by spíše levicově zaměřené voliče v Ústeckém kraji oslovila. Aktuálně jsou velmi akcentovaná témata zneužívání sociálních dávek. Myslím si, že sociální vyloučení Romů je závažná a specifická nemoc naší společnosti. Nemoc, která se zřejmě nedá léčit tak jako sociální vyloučení obecné, neboť důvody, proč Romové do osidel sociálního vyloučení upadají, jsou leckdy jiné, než ty, které způsobují tento jev u příslušníků majority. Lidé, kteří již několik generací žijí v rodině, kde nikdo

nepracoval a několik generací žije jen ze sociálních dávek, mají cestu ze sociálního vyloučení složitější a těžší. Druhým tématem pak jsou pracovní příležitosti. Tato problematika se stává třaskavou i proto, že naši političtí odpůrci populisticky vytvářejí fámu, že stát musí a bude vytvářet pracovní příležitosti. Žádný stát, pokud nepřistoupíme na princip budování hladové zdi, žádné pracovní příležitosti vytvářet nebude a ani nemůže. Vytvářet je mohou pouze podnikate-

protestují proti reformám, se často rekrutují z řad státních zaměstnanců, to znamená z těch, kteří peníze z vybraných daní pouze spotřebovávají. Zatímco podnikatelé neprotestují a platí stále vyšší daně, ze kterých stát žije. Špatné je také povědomí o podnikatelích, nechci to bagatelizovat, ale u nás téměř platí, že podnikatel rovná se podvodník, div ne zločinec a veskrze odporná osoba. To je věc, která se musí změnit. Tématem pro naše volby je chtít a trvat na

VÁCLAV HOFMANN • člen Výkonné rady ODS, zastupitel města Mostu, krajský zastupitel • od roku 1985 působil v mosteckém divadle nejprve jako ekonomický náměstek a následně do roku 2010 jako jeho ředitel • předseda Výboru pro národnostní menšiny Ústeckého kraje • aktivní učitel tance • ženatý, 3 děti, 2 vnoučata lé. Chceme-li tedy nabídnout větší počet pracovních míst, musíme zlepšit podmínky pro podnikání a snažit se podporovat ty, kteří se i v těchto velmi složitých podmínkách snaží vytvářet nějaké hodnoty, protože pracovních příležitostí ubývá přímo úměrně s narůstající cenou práce. Ti, co na ulicích

tom, aby kraj, budeme-li mít možnost to ovlivňovat, zlepšoval podmínky pro podnikatele a podnikání vůbec! Řadu let jste působil jako ředitel mosteckého divadla. Co považujete za svůj největší úspěch v době vašeho působení v divadle? pokračování na str. 16

15

volby do zastupitelstev

Karel Krejza rozhovor s kandidátem č. 6 do Zastupitelstva Ústeckého kraje

Pane Krejzo, jste členem regionálního volebního štábu. Jaká témata jsou podle vás pro voliče v našem kraji zajímavá? Za jedno z aktuálních témat k řešení považuji financování sportu. Jeho podpora na krajské úrovni je nedostatečná. Pro srovnání mohu uvést, že Liberecký kraj, který je mnohem menší, vynakládá sedmkrát více finančních prostředků na sport, než je tomu v Ústeckém kraji. Proto v případě mého zvolení budu prosazovat, aby byl systém financování sportu v kraji změněn. Navíc díky novému loterijnímu zákonu začnou do rozpočtu obcí plynout prostředky, které by sice měly být určeny na podporu sport, ale nejsou účelově vázány. Je na rozhodnutí jednotlivých zastupitelstev, jak jich využijí. Což vidím jako problematické. Další oblastí, kterou bychom měli mít na zřeteli, je vyrovnanost rozpočtu. ODS je konzervativní strana. Neměli bychom utrácet více, než vyděláme. Navrhoval bych pře-

množství aut. Vybudování obchvatu města není reálné s ohledem na blízkost chráněné krajinné oblasti. Může nám ale pomoci výstavba tzv. „západní komunikace“, která by pomohla rozmělnit dopravu. Litoměřická radnice si nechala vypracovat předběžnou studii, která má charakterizovat možnosti dalšího využití rozsáhlého objektu bývalého pivovaru na Tyršově náměstí. Odhadované náklady na rekonstrukci jsou ve výši 150 milionů korun.

Přihlásila se skupina architektů a konzultantů a z vlastní iniciativy zpracovala studii, o které budeme debatovat. Chceme oslovit potenciální investory. Hodláme též využít strukturální fondy. V loňském roce se mnohokrát psalo o složité situaci litoměřického gymnázia, kdy si odchod bývalé ředitelky přála část pedagogického sboru, rodiče i studenti. Letos v březnu nastoupil do funkce ředitele bývalý ředitel lovosického gymnázia Miloš Štyks. Jak hodnotíte situaci na gymnáziu dnes? To, že k této změně došlo, bylo jediné možné řešení. Atmosféra ve škole již je mnohem klidnější. Nový ředitel není v jednoduché situaci, ale věřím, že systematickou prací se mu podaří stabilizovat pedagogický sbor, zajistit kvalitní výuku a potvrdit tak, že litoměřické gymnázium právem patří mezi nejkvalitnější gymnázia v kraji. V Litoměřicích budou současně s krajskými volbami probíhat také senátní volby. Připravujete nějaké společné předvolební akce? Pro Litoměřicko a Slánsko vykonal senátor Alexandr Vondra mnohé. Do regionu jezdil a podílel se na jeho rozvoji a na řešení problémů. Společné akce samozřejmě plánujeme. Doba velkých meetingů je ale pryč, zaměřit se chceme na setkávání s občany. Chceme prezentovat, co vše se dosud povedlo, vysvětlit jim, jak chceme postupovat dál. A v neposlední řadě voliče požádat, aby nám znovu dali svou důvěru. ■

špatně a že jsme v jakési strouze, kterou se musíme proplazit, abychom se dočkali lepších zítřků. Obávám se, že divadla se z té strouhy už nedostanou. Každodenní vítězný boj za to, aby divadlo přežilo, aby do něj lidé chodili a aby mohlo v dalším období existovat a tvořit, považuji za svůj největší úspěch a výsledek dlouhodobé práce. Myslím si, že je to mnohem důležitější než úspěchy dílčí, které jsou ovšem velmi pomíjivé. Jsou věci, ke kterým se autorsky hlásím a které v Mostě i v divadle fungují, i když já jsem už stranou. Občas divadlo porovnávám se zdravotnictvím. Kdo a co je v nemocnici důležitější? Je to vedení nemocnice nebo lékaři, kteří léčí? Největším uměním vedení takovéto instituce je skloubit potřeby ekonomické a provozní s jejím hlavním posláním, kterým je léčit lidi, nebo hrát dobré

divadlo. A to se mi snad povedlo. Na divadlo budu vždycky vzpomínat v dobrém, i když jsem si svůj odchod z něho po pětadvaceti letech představoval jinak. Chtěla jsem se zeptat na vaše působení tanečního mistra. Jak jste se k tancování dostal? Zřejmě jako všichni v sedmdesátých letech minulého století. Tenkrát bylo běžné, že do tzv. „tanečních“ chodili téměř všichni středoškoláci. Tedy i já. Po tanečních byla tzv. kategorie E, soutěž absolventů v tanečních, z těch se rekrutovali členové tehdejšího tanečního kroužku. A já jsem, do té doby nadějný hokejista, začal nepochopitelně chodit tančit. Naštěstí se v Litvínově otevřel nový kulturní dům, kde nám vytvořili (na tehdejší dobu) pro tancování nadstandardní podmínky. A bylo to. ■

sunout finanční prostředky směrem k investicím. Domnívám se, že ty, které jsou určeny na rozvoj infrastruktury, rekonstrukce a údržbu majetku, mohou vytvořit nová pracovní místa a zajistí práci stavebním firmám. Na úrovni kraje jsme schopni připravit pouze podmínky. Skvělou zprávou je zahájení dostavby dálnice D8, která zlepší nejen dopravní obslužnost, ale, jak doufám, přispěje i k oživení průmyslových zón. ODS má v Litoměřicích velmi dobré volební výsledky. V současné době jste místostarostou, co byste rád ve vašem městě zlepšil nebo změnil? Za jeden z největších problémů považuji dopravu. Městem stále projíždí vysoké

KAREL KREJZA • místostarosta města Litoměřice • předseda OS ODS Litoměřice, místopředseda RS ODS Ústeckého kraje • ženatý, dvě děti

dokončení ze str. 15

16

V divadle jsem prožil naprostou většinu svého profesního života, byl jsem tam 25 let. A mohu se snad pochlubit, že úspěšných premiér mám za sebou celou řadu, i když jsem nebyl za divadelní tvorbu bezprostředně odpovědný. Za svůj největší úspěch ovšem považuji to, že jsem divadlo dokázal držet ekonomicky nad vodou a pomohl ho přivést mezi nejúspěšnější divadla v České republice. Například co se týče práce pro děti a mládež, patří mostecké divadlo dlouhodobě mezi nejlepší. A tak doufám, že se nám podařilo si vychovat generaci lidí, kteří to své divadlo vždycky divácky podrží. V roce 1990 po prvních svobodných volbách, kdy nastoupil na místo starosty města Mostu Bořek Valvoda, řekl, že jsme na tom jako město ekonomicky přechodně

rozhovor

Alexandr Vondra rozhovor s ministrem obrany ČR, místopředsedou ODS a kandidátem do Senátu Parlamentu ČR Pane ministře, do Senátu jste byl zvolen v roce 2006, budete tedy svůj post obhajovat. Zvažoval jste dlouho svou kandidaturu? Já jsem zodpovědný člověk, vždycky zvažuji. Mám to tady moc rád, podívejte se kolem, to je krása, Zahrada Čech. Ano, budu se ucházet o to, abych sloužil lidem dalších šest let a udělám pro to všechno, abych uspěl. Domníváte se, že je složitější kandidovat z pozice ministra, nebo to vnímáte jako výhodu? Před šesti lety jste z této pozice nekandidoval. Já jsem před šesti lety kandidoval původně z pozice soukromníka, ale stal jsem se mezitím ministrem zahraničí, takže v horké kampani jsem byl dva měsíce ministr. A mnozí tehdy říkali: „To bude nevýhoda, lidé budou říkat, že to všechno nestihnete,“ ale já jsem workoholik, žiji vlastně jen svou prací, děti již odrostly. Dá se to samozřejmě zvládnout. Má to své výhody, protože skrze členství ve vládě se samozřejmě dá leccos prosadit, ale přináší to samozřejmě vyšší nároky na ten čas. Ale já

spím čtyři hodiny denně, takže stejně co bych jiného dělal… S čím chcete oslovit voliče v předvolební kampani? Bude to samozřejmě těžké, co si budeme namlouvat. Bude to skládání účtů v poločase vládnutí a já budu obzvlášť jako člen vlády pod permanentním drobnohledem. Myslím dvě věci; za prvé jsou tu nějaké výsledky a jsem docela hrdý na to, že kamkoliv dneska člověk přijede, jsou tu vidět konkrétní výsledky za těch šest let. Já sem jezdím každý týden a mám tady svůj druhý domov, chalupu, kde často pobýváme, a lidé mne tu znají. Sázím na kontaktní kampaň, půjdu mezi lidi a je to třeba vzít trochu s nadhledem, s humorem. Doba není jednoduchá, lidé mají hlouběji do kapsy a jsou trochu naštvanější. Myslím si, že jediná možnost je mluvit k nim přímo čelem, sednout si s nimi, vysvětlovat a obhajovat. Není to doba na nějaké velké mítinky na náměstí, ale doba jít skutečně mezi lidi. Lidé nepřijdou za vámi, musíte jít vy za nimi. Vláda měla v dubnu letošního roku na svém programu novou dohodu o armádních zakázkách se Spojenými státy, která českým výrobcům otevře

možnosti dodávek pro americký resort obrany. Myslíte si, že české firmy jsou schopny konkurovat a dodávat na americký trh? Jsou schopny konkurovat, samozřejmě že taková ta „dávná sláva“, kdy Škodovka vyráběla tanky pro půlku světa, je již zřejmě pryč. Dneska se Češi musí prosazovat chytřeji a mají šanci tradiční výrobci, například česká Zbrojovka, pro ni je dodnes americký trh naprosto klíčový, třeba pro lovecké zbraně, tak proč by nemohla uspět jednou i pro armádu. Řada i středních menších firem v nových oblastech, typu softwary, má šanci se třeba uplatnit jako subdodavatelé různých firem. Já tu dohodu považuji za velmi důležitou, protože vlastně pomáhá nabourávat takový ochranářský val toho „Buy American Act“, který to doteď strašně komplikoval. Oni již nebudou potřebovat nějaké zvláštní prostředníky, mohou se skutečně ucházet napřímo, a tím také budou daleko více konkurenceschopní. Záleží to samozřejmě na nich, musí si vybudovat své kontakty ve zbrojním sektoru, pokud je ještě nemají. Ale český člověk je šikovný a já věřím, že někteří to dokážou. ■

Aktuální akce v našem regionu Dne 14. května 2012 byl slavnostně otevřen 3,7 kilometru dlouhý úsek dálnice D8 z Lovosic k obci Bílinka. Původně plánované otevření tohoto úseku v prosinci bylo odloženo kvůli problémům se stavební dokumentací. Průtahy kvůli stavební dokumentaci a soudní spory s ekology termín dokončení dálnice neustále odkládaly. Otevřením dálničního úseku se částečně uleví dopravě v dosud přetížených Lovosicích. Slavnostního otevření se kromě zástupců z ŘSD a Ministerstva dopravy zúčastnili také ministr obrany a senátor za Litoměřicko Alexandr Vondra a kandidát na hejtmana do Zastupitelstva Ústeckého kraje Vladislav Raška. ■ Diskusního setkání členů Oblastního sdružení ODS Most, které se uskutečnilo v pondělí 21. května 2012 v salonku hotelu Cascade v Mostě, se zúčastnil ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Setkání v rámci výjezdního jednání regionálního grémia se kromě pana ministra zúčastnili také předseda RS ODS Ústeckého kraje Jan Kubata a členové regionálního grémia. Otázky, které byly účastníkům zodpovězeny, se týkaly především těžebních limitů, energetiky, důchodové reformy a aktuální politické situace. ■

17

aktuality

Ohře volá Místní sdružení ODS Louny uspořádalo v neděli 27. května 2012 sjíždění řeky Ohře s názvem „Ohře volá“. Vodáci se sešli u jezu nad starým mlýnem v Březně u Loun. Letošního čtvrtého ročníku se zúčastnilo celkem 33 vodáků, kteří se plavili na jedenácti lodích. Nádherné počasí přispělo k bezvadné náladě. Po hodince plavby si posádky lodí odpočinuly na písečné pláži. Přestávku si zkrátily opékáním špekáčků a doplněním nezbytných tekutin. Po krátkém občerstvení všichni nastoupili do lodí a pokračovali dál v plavbě. V odpoledních hodinách dopluli usměvaví milovníci Ohře do cíle, který byl u koupaliště v Lounech. Byl to opravdu nádherně strávený čas a všichni účastníci se těší na další ročník. ■

Pohádkový les Místní sdružení ODS Jiříkov se podílelo na uspořádání 13. ročníku Pohádkového lesa u rybníka Mexico v sobotu 26. května 2012. Na děti čekal nejen les plný pohádkových postav, ale také spousta atrakcí – jízda na koni, zpěv na pódiu, skákací hrady, trampolíny, střílení nebo vodní zorbing. Na hranici do Pohádkového lesa samozřejmě nechyběly formality jako celní pasová kontrola. V lese se potkaly například s Křemílkem a Vochomůrkou, Shrekem a Fionou, s rodinkou Simpsonových, s Ferdou Mravencem, Beruškou, Broukem Pytlíkem, s čerty, čarodějnicemi nebo vílami. Třináctý ročník pohádkového lesa se i díky počasí a dobré náladě skvěle vydařil. ■

18

KRAJSKÉ VOLBY Kraj Vysočina červen / 2012

Ota Benc lídr krajské kandidátky na Vysočině

Hejtman není majitelem, ale služebníkem kraje Ota Benc, lídr krajské kandidátky na Vysočině v ODS začínal před 21 lety, kdy v Přibyslavi zakládal místní sdružení. „S úctou dodnes vzpomínám na našeho přirozeného vůdce Mojmíra Novotného, který byl prvním polistopadovým starostou Přibyslavi a předsedou místního sdružení ODS. Jeho přirozená inteligence, zdravý rozum a rozvaha (starostou se stal v 64 letech) stála na začátku prosperity města Přibyslav. Do své smrti byl nesmírně aktivním, činorodým a inspirujícím člověkem,“ říká. Existuje nějaké motto, kterým se v politice řídíte? Práce politika je podle jeho vzoru postavena na docela přirozených postojích: • nemysli na svůj prospěch, • mysli dopředu a uvažuj, • všechno si dopředu spočítej, • nikdy lidem nelži a říkej i nepříjemnou pravdu, • dej lidem příležitost, ať se postarají, a nepleť se jim moc do života. Pomáhají vám v politice zkušenosti z vaší profese? V roce 2007 jsem byl nucen z politických důvodů skončit ve funkci ředitele přibyslavské školy a přiznám se, že jsem se velice dlouho vzpamatovával z toho, že nemohu dělat práci, kterou mám rád. V současnosti pracuji v jedné malé firmě v Havlíčkově Brodě, která se zabývá výstavbou a provozováním optických sítí • • • • •

a poskytuje širokou paletu služeb elektronických komunikací. Pro mě je to škola života, nastoupil jsem při vzniku firmy a ve svých 42 letech jsem začínal novou kariéru. Nebylo a není to jednoduché, žádné předchozí zásluhy neplatí, jenom práce, kterou odvedete. Však to znáte, že v soukromém sektoru platí jiná pravidla než ve veřejných službách. Je to přímočaré, pravdivé, neúprosné, a tak to má být. Nebojíte se jako kandidát na práci v krajské samosprávě o svůj rodinný život a volný čas? Rodina, děti a přátelé jsou i pro mě základním bodem mého snažení. Se svojí ženou žiji již dvacet šest let – naučili jsme se navzájem respektovat a máme se stále rádi.

Jmenuji se Ota Benc, v červnu letošního roku mi bude 47 let. Mám tři děti ve věku 26, 21 a 19 let a jsem jednou ženatý. Vystudoval jsem Matematicko-fyzikální fakultu UK Praha. Od roku 1999 do roku 2007 jsem byl ředitelem ZŠ Přibyslav. V současnosti pracuji v Metropolitní s.r.o., Havlíčkův Brod, která se zaměřuje především na realizaci optických sítí a poskytování služeb elektronických komunikací. • Od roku 2002 jsem členem Zastupitelstva města Přibyslav a od začátku roku 2011 též členem Rady města Přibyslav. • Ve volném čase hodně jezdím na kole, na kolečkových bruslích a chodím se psy do přírody.

Po čtyřicítce jsem se začal věnovat více sportu a docela hodně jezdím na kole. Občas nějaké závody, projížďky s kamarády a hlavně do práce jezdím na kole. Je to asi 17 km a člověka to po ránu ohromně osvěží. Jaký máte recept na vedení kraje? Budu usilovat o to, aby obce, kraje, stát – zkrátka veřejná správa – byly pro všechny lidi službou, a ne postrachem. Zajistěme na Vysočině bezchybné fungování služeb, které nám ukládá zákon, a nepouštějme se do žádných monstrózních aktivit typu masivní podpory turistického ruchu, podpory podnikání formou grantů (směšné), vytváření nereálných plánů regionálního rozvoje a mnoha dalších nesmyslů. Věřím, že podnikaví občané a samosprávy obcí dokážou vyřešit podstatné problémy sami. Usilujme o to, aby správa kraje byla co nejcivilnější a zbavme se vrchnostenského vnímání funkce kraje a jeho představitelů. Příkladem nám může být až do obludných rozměrů narostlý kult osobnosti Davida Ratha ve Středočeském kraji. Podobné figury najdeme i u nás na Vysočině a právě Občanská demokratická strana by měla garantovat rovný přístup všech občanů a důsledně se postavit proti všem vrchnostenským choutkám představitelů samosprávy i krajských úředníků. ■

15

zajímavosti našeho kraje

Vysočina – kraj krás i protikladů pro pohon zdejších hamrů, až později k chovu ryb). Rozloha kraje je 6800 km2, což jej činí pátým nejrozsáhlejším krajem České republiky.

Přírodní krásy

Zemská hranice mezi Moravou a Čechami se ustálila na konci 18. století. Složitě rozdělovala Vysočinu na části, které náležely ke královským Čechám, a na území, které spadalo pod správu Markrabství moravského. Ještě dnes najdete Moravskou Herálec a Českou Herálec, Moravskou a Českou Svratku, „český“ Stržanov je pár stovek metrů od „moravského“ Žďáru nad Sázavou a oblíbená Pilská nádrž je napůl česká, napůl moravská.

16

Kraj Vysočina vznikl jako vyšší správní celek v roce 2000 a původně se jmenoval Jihlavský kraj. Sdružil v sobě pět okresů: Pelhřimov (původně patřící k Jihočeskému kraji), Havlíčkův Brod (Východočeský kraj) a Jihlavu, Třebíč a Žďár nad Sázavou (Jihomoravský kraj). Z původně zamýšleného názvu ovšem zbyl obyvatelům Vysočiny pouze symbol „J“ na státních poznávacích značkách. Na základě ankety mezi obyvateli Vysočiny první vedení tohoto územně správního celku rozhodlo o názvu regionu „Vysočina“, což mu vydrželo do 1. 8. 2011, kdy byl přejmenován na Kraj Vysočina. Přišel tak o jednu ze svých výjimečností – spolu s Prahou byl jediným regionem, který neměl ve svém názvu slovo „kraj“. Kraj Vysočina je především nádherným krajem plným pozoruhodných přírodních krás a historických památek. Je to kraj zdravých hlubokých lesů a půvabných rybníků (největším je rybník Velké Dářko s rozlohou 206 ha, založený v 15. st. ke shromažďování vody

Nejvyšším vrcholem Vysočiny je Javořice (837 m. n. m.), nejnižším místem kraje je bod, ve kterém řeka Jihlava opouští toto území (239 m. n. m.). Tak, jako region historicky dělila česko-moravská historická hranice, dělí ji i křivka evropského rozvodí. Každý, kdo říká, že Vysočina je „střechou Evropy“, má pravdu. Část vod, které svádí řeka Sázava, končí v Severním moři. Z opačné části „střechy“ svádí vody řeky Svratka a Jihlava do moře Černého. A pokud tak dumáme o „evropském“ rozměru vysočinské pahorkatiny, po celá léta se vedou spory o tom, kde je „střed Evropy“. Obyvatelé města Kouřim v Čechách tvrdí (a najdeme to také v nejrůznějších encyklopediích), že střed Evropy je u nich. My však s jistotou víme, že se Evropa „otáčí“ kolem vrchu Melechov na Havlíčkobrodsku.

Památky UNESCO, historická architektura i slavní rodáci Kraj Vysočina má na svém území tři výjimečné památky UNESCO: městskou památkovou rezervaci Telč, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou a židovské město s židovskou Bazilikou sv. Prokopa v Třebíči. Nádherné jsou ovšem i hrady Pernštejn u Bystřice nad Pernštejnem a Lipnice nebo zámky v Jaroměřicích nad Rokytnou a v Náměšti nad Oslavou. K výjimečným osobnostem, které se v kraji narodily či tu nějaký čas působily,

patří řada malířů, třeba Jan Zrzavý, hudební skladatelé Gustav Mahler či Jan Václav Stamic, světoznámý ekonom Josef Alois Schumpeter či olympijští medailisté v hokeji, lyžování či rychlobruslení. Kraj Vysočina má asi 515 tisíc obyvatel (k 1. 1. 2011), kteří žijí v 704 obcích, z nichž 34 má statut města. Nejvíce nás ovšem žije v obcích s méně než 500 obyvateli. Kraj Vysočina je tak třetím nejméně lidnatým krajem ČR.

Čihákův mlýn v Nesměři

Výstavní a ukázkovou aktivitou lidí z Vysočiny je zemědělství. Každá třetí brambora, která se na území ČR vypěstuje, pochází z Vysočiny! S 58 kusy skotu na 100 ha je Vysočina v republice suverénně první, což i znamená, že v produkci masa (bez drůbeže) je kraj na prvním místě v ČR. Ota Benc, lídr kandidátky ODS pro volby do krajských samospráv na podzim 2012, pochází z Přibyslavi. Možná bychom tedy měli vědět, že průměrná teplota vzduchu v Přibyslavi (530 m. n. m.) byla v roce 2010 6,7 °C, úhrn srážek v témže roce byl v Přibyslavi 817,2 mm, nejsušším měsícem tam bývá únor a nejvlhčím červen. Nejvyšší teplota v Přibyslavi byla v roce 2010 12. července 31,3 °C, nejnižší (také v roce 2010) –22,6 °C. No, není to krásný kraj pozoruhodných rozmanitostí, krás a protikladů? ■ Zdroje informací: Český statistický úřad Praha a Český hydrometeorologický ústav Praha

Ivo Strejček předseda RS ODS Vysočina www.istrejcek.cz Mostický kostelík

podporovatelé

Proč volit Otu Bence Miroslava Němcová předsedkyně Poslanecké sněmovny, 1. místopředsedkyně ODS ana magistra Otu Bence, který patří mezi zakládající členy ODS v Přibyslavi a dovedl místní sdružení ODS k několikanásobnému vítězství v komunálních volbách, znám léta. Sama jsem začínala v komunální politice. Proto dobře vím, jak je těžké rozhodovat o mnoha různých otázkách ve městě, kde pracuji, kde žije má rodina, mí přátelé. Ale byla to moc dobrá škola. Ota Benc bere každou svou práci vážně, odpovědně a je naprostý profesionál. Lidí jako on si vážím. Jako bývalý ředitel základní školy zná hodnotu vzdělání a všestranně podporuje mladé, ale i seniory. Vždycky jsem fandila těm, kteří nedělají svou práci jen tak, ale dávají do ní srdce. To se na výsledku pozná. Nečekají nás snadné měsíce. Ale s lidmi, kteří stojí pevně na zemi, jsou pracovití, mají hluboký a vřelý vztah ke svému domovu, se dá zvládnout všechno. Věřím, že hlas pro kandidátní listinu ODS, kterou do krajských voleb vede právě pan Ota Benc, se zúročí a že Vysočinu svěříme do správných rukou. ■

P

Mgr. Anna Šnýdlová tlumočnice a překladatelka, zastupitelka města Přibyslav tu Bence znám již takřka 20 let. V roce 1992 jsem přišla na základě konkurzu do ZŠ Přibyslav jako ředitelka a Ota Benc byl jedním z učitelů této školy. Brzy na sebe upozornil bystrým úsudkem, touhou po dalším sebevzdělávání a velkou kreativitou. Bylo proto logické, že po mém odchodu z funkce byl vybrán konkurzní komisí za mého nástupce. Jeho činnost jsem měla možnost sledovat i nadále jako předsedkyně školské rady a zastupitelka města. Škole velmi prospělo, že se do jejího čela dostal mladý člověk, který se rychle zorientoval ve spleti zákonů, v nových technologiích i v nových možnostech, které skýtala právní subjektivita a možnost zapojovat se do různých projektů. Ota Benc poskytl kolektivu učitelů nadstandardní možnosti sebevzdělávání a podpořil jeho kreativitu. Zároveň při řešení nezbytných problémů a konfliktů vyzrával i sám jako osobnost, učil se důslednosti i toleranci. Jako člen zastupitelstva města za ODS vždy zastával konzervativní hodnoty a usiloval o to, aby místní politika byla čistá a slušná. To se mu také nevyplatilo a po dlouhodobém a soustředěném nátlaku, ve kterém se spojili bývalí členové KSČ, současná levice a několik „osobností“, které nesnesly, že Ota Benc je úspěšný, samostatný a sebevědomý představitel nové generace a nových trendů ve školství, odešel z místa ředitele školy do soukromé firmy v Havlíčkově Brodě, kde dodnes úspěšně působí. Svůj názor na tyto místní pletichy vyjádřili občané Přibyslavi dost jasně – v posledních volbách získal Ota Benc absolutně nejvíc hlasů. Není přitom někým, kdo by chtěl být zadobře se všemi a sliboval jim uskutečnění všech jejich požadavků. Naopak, svoje názory netají nebo nekamufluje, jeho politické působení je jasné a čitelné. Má „tah na branku“, spoustu dobrých nápadů a je velmi houževnatý. Proto si myslím, že je dobře, že vede kandidátku ODS do krajských voleb, a přeji mu hodně úspěchů. ■

O

Jana Fischerová poslankyně PS PČR sou před námi opět volby do Zastupitelstva Kraje Vysočina. Kandidátka ODS je sestavena z mnoha nových lidí, kteří jistě vnesou do krajské politiky nového ducha. Jsou na ni zastoupeni lidé různých profesí, ale i věku, mnozí již s velkými zkušenostmi z práce pro veřejnost, někteří jsou nováčky. Jsem přesvědčena, že jsou společně schopni rozvíjet Kraj Vysočina ke spokojenosti všech občanů. Při pohledu na sestavenou kandidátku od jedničky až po pětačtyřicítku vidím odborníky na školství, zdravotnictví, dopravu, ale i řadu kvalitních starostů, podnikatelů, ekonomů, pracovníků v oblasti sociální či například energetice. S Otou Bencem se již dlouhá léta potkáváme v komunální politice a diskutujeme o naší práci, která je službou občanům. Ota Benc jako lídr této kandidátky má moji plnou podporu. ■

J

17

fakta o našem kraji

Vysočina v řeči čísel

Vysočina je sice krásný kraj plný poetických zákoutí a dechberoucích scenérií, z ekonomického pohledu zde ale nenajdeme příliš věcí k radosti. V následující krátké analýze základních socioekonomických ukazatelů našeho kraje jasně uvidíme, že pravicová politika zde nemá na růžích ustláno.

správních území s omezeným zázemím. I ze slabé centralizace kraje a snadné dostupnosti lepších příležitostí (nejen) v Praze a v Jihomoravském kraji vyplývá dlouhodobý problém Vysočiny – stárnutí obyvatelstva. Průměrný věk se posouvá lehce za hranici 40 let. Lidí po 65. roku života je o 7.000 více než dětí do 15 let. V roce 2011 pobíralo 146.600 obyvatel kraje Vysočina státní důchod – z toho 86.878 starobní důchod a téměř 22.500 invalidní. Mezi roky 2010 a 2011 narostl počet lidí čerpajících důchod o 3.900 (tj. téměř 5 %). Průměrný důchod je v našem kraji 10.102 Kč. Faktor stárnutí obyvatelstva se projevuje nejen v hospodářském růstu kraje, ale zároveň dělá naléhavější problém koncepce krajského zdravotnictví nebo sociálního zabezpečení stále se zvětšující skupiny seniorů.

Hospodářská kondice Vysočina hospodářsky rozhodně nevede peloton českých krajů, a dokonce bychom mohli říci, že potřebuje nějaký doping. V našem regionu se ročně vyprodukuje zboží a služby za zhruba

Obyvatelstvo

18

Vysočina je rozlohou sice jeden z větších regionů (ze 14 krajů ČR jsme na 5. místě), v počtu obyvatel ale obsazuje až dvanáctou příčku s necelými 512 tisíci obyvateli (zhruba 5 % obyvatel ČR). Roztříštěnost osídlení na Vysočině dokresluje i tradičně slabý podíl městského obyvatelstva – 57,2 %; přitom průměrná urbanizace v ČR dosahuje 70 %. V debatě o osídlení je nutné také konstatovat, že Vysočina nemá své „hlavní město“. Region je tvořen historicky a hospodářsky se odlišně vyvíjejícími okresy, které patřily pod zcela jiná správní centra. Neexistence jednoznačného historicky vyvinutého středobodu kraje s odpovídajícími službami, univerzitním vzděláváním a pracovními příležitostmi na jedné straně a zároveň velmi dobrá dopravní dostupnost české a moravské metropole Prahy a Brna na straně druhé doslova trhá území kraje ve spádovosti mezi tato dvě města. Relativně slabý hospodářský výkon Vysočiny je do velké míry zapříčiněn tím, že všechny okresy, které náš region tvoří, v minulosti byly pouze okrajovými periferiemi svých

právnických osob. Tato čísla, byť na první pohled vypadají velká, nás řadí na předposlední místo mezi regiony v podnikatelské aktivitě. Průměrná mzda na Vysočině byla v loňském roce jen 21.710 Kč, tedy o jednu desetinu nižší, než byl průměr ČR. Je sice pravdou, že existují kraje s ještě nižšími čísly, ale nesmíme se tím nijak chlácholit. Nezaměstnanost v kraji se aktuálně pohybuje mezi 8,5 a 9 % (na konci krizového roku 2010 dosahovala téměř 11 %). To znamená, že bez práce je nyní zhruba 20.000 lidí. Nejvíce zaměstnaných lidí je v sektoru zpracovatelského průmyslu (77 tis.), velko a maloobchodu (30 tis.), stavebnictví (21 tis.), zdravotní a sociální péče (16 tis.), veřejné správě (14 tis.) a vzdělávání (12 tis.). Zemědělství (17 tis. zaměstnanců) je pro Vysočinu velmi podstatné a v měřítku relativního poměru tohoto odvětví na celkové pracovní síle za Vysočinou zaostává Jihomoravský nebo Zlínský kraj. Čísla zaměstnaných podle sektorů ale nejsou nijak pozitivní, jelikož potvrzují vysoký podíl práce s nízkou přidanou hodnotou. Více než 42.000 (!) pracovních míst ve zdravotnictví, státní správě a vzdělávání platí daňový poplatník.

Závěr

Fajtův kopec

151 miliard Kč a pracuje zde 240.000 lidí. Náš podíl na celkovém HDP ČR tvoří pouhá 4 %. V převodu na „produkt na obyvatele“ vytvoří občan Vysočiny statky a služby za 292 669 Kč, což jsou zhruba 4/5 toho, co vyprodukuje průměrný Čech (horší jsou už jen kraje Olomoucký, Pardubický, Karlovarský a Liberecký). To značí, že Vysočina pracuje s relativně nízkou přidanou hodnotou práce. Nemůžeme se proto divit, že celých 60 % vývozu spadá do kategorie „stroje a dopravní prostředky“ a službám (které mají logicky nejvyšší přidanou hodnotu) se daří pouze podprůměrně. V regionu operuje 105.185 firem. Z nich je 84.458 fyzických osob a 20.727

Výzvou pro Vysočinu je nastavení takových podmínek, aby se zde vyplatilo bydlet, podnikat a zůstávala zde kvalifikovaná pracovní síla. Náš kraj má sice své limitující faktory, ale na ně se nemůžeme vymlouvat. Je potřeba budovat stabilní a zdravé krajské finance a zamezit případnému korupčnímu prostředí. Kraj tu není od toho, aby vyrovnával „nedokonalosti trhu“ dotacemi a poskytováním služeb zdarma, ale aby nastavil rovné podmínky pro všechny činorodé, pracovité a odvážné lidi. Jsem si jistý, že s takovým programem může ODS v krajských volbách uspět! ■ Použitá data: Český statistický úřad, vlastní výpočty

Ivo Strejček ml. Národohospodářská fakulta VŠE [email protected]

Ilustrační foto: Jiří Michlíček

KRAJSKÉ VOLBY Zlínský kraj červen / 2012

Libor Lukáš rozhovor s lídrem zlínské krajské kandidátky

Co mě štve: lenost, pokrytectví, závist, ... Je vám 50 let. Je čas na bilanci? Určitě je to jeden ze životních mezníků, kdy člověk může bilancovat v práci, veřejné službě i osobním životě. Nicméně tato bilance je pro mě „jen“ dalším odrazovým můstkem pro dny a roky příští, protože se stále cítím být plný energie a mám velkou chuť se i nadále podílet na realizaci zajímavých projektů. Chtěl bych i nadále tvrdě pracovat pro naši vlast a samozřejmě i prožít krásné věci se svou rodinou. I když už mám syny odrostlé a ti se věnují svým aktivitám, chtěl bych i manželce postupně vynahradit to, jak málo jsem kvůli práci doma. Jak se vám změnily životní priority za poslední roky? Každý člověk získává zkušenosti, vidí růst své děti a na nich nejlépe vidí, jak rychle čas plyne. Proto jsem možná trpělivější, méně mě rozčílí věci, které jsem dříve považoval za důležité. Na druhou stranu člověka roky ukotvují v názorech, jeho přesvědčení a zásadách. Takže jako každý z nás jsem se změnil, roztřídil důležité a méně důležité věci. Můj konzervativní přístup k životu, práci i veřejné službě zůstal. Jak relaxujete, abyste se nedostal do stresu a měl čas normálně žít? Nejvíc si určitě odpočinu v lese, když vyrazím časně ráno, rodina ještě spí a já v klidu jen pozoruji to přírodní dění, nebo v zimě zanesu krmení zvířatům do lesa, jsem vášnivý nimrod. Rád sportuji, vyjížďky na kole nebo procházky krajinou Bílých Karpat jsou to, co mám nejraději. A pokud se mi to podaří doplnit plaváním nebo saunou, nemá to chybu. Relaxovat a normálně žít bych pak nemohl bez své rodiny, takže společně trávený čas s manželkou a syny, pokud na mě mají čas, je také mimořádně důležitá část mé relaxace a odpočinku. Kdybyste nebyl politikem, co byste dělal, do čeho byste se pustil? Pravděpodobně bych se intenzivněji věnoval svému podnikání a stejně tvrdě jako ve veřejné službě bych pracoval ve své firmě. Nicméně jsem člověk, kterého nenechává veřejné dění chladným, o věci se zajímám,

takže stejně by mě to do politiky zase nějakým obloukem přivedlo. Takže to, co dnes dělám, vlastně není náhoda, ale vyjádření mých životních postojů, mé osobnosti. Jaké je vaše životní krédo? Můj děda mi vždy říkal: „Chovej se k jiným tak, jako ty chceš, aby se chovali k tobě.“ A já jsem učenlivý vnuk a svého dědu v této moudrosti dodnes respektuji, i když už není mezi námi… Jaké máte plány do budoucna? V tom návalu práce si myšlenku na velké plány moc nepřipouštím. Chci pokračovat v tom, co dělám, protože to přináší viditelné výsledky, ohlasy mnoha lidí a mě to nadmíru uspokojuje. Kontakt s lidmi, jejich názory jsou pro mě důležité, i když spolu třeba nemusíme vždy souhlasit. Takže svou nejbližší budoucnost vidím v regionální či komunální službě veřejnosti, zde v našem rozmanitém

LIBOR LUKÁŠ (50 let) Náměstek hejtmana Zlínského kraje. Původním povoláním stavební technik. Působil na různých stavbách, především pak při výstavbě dálniční sítě v osmdesátých letech. Po roce 1989 se stal tajemníkem radnice v Bojkovicích a zapojil se do politického života. Od roku 1993 se věnoval soukromému podnikání a řídil firmu poskytující komunální služby. V roce 2000 byl zvolen do krajského zastupitelstva a následně se stal náměstkem hejtmana Zlínského kraje. V dalších volbách v roce 2004 už jako lídr kandidátky vyhrál volby a byl zvolen hejtmanem Zlínského kraje. Zlínském kraji. Nechci svou energii dělit, sedět na dvou židlích či krkolomně cestovat za funkcemi mezi Prahou a Zlínem a přitom se tvářit, že to jde…, já říkám, že to opravdu nejde. Chci prostě pracovat pro lidi tam, odkud jsem vzešel. Jsem tady doma. Co vás nejvíce štve? Faleš, lenost, pokrytectví, závist, … asi by se toho našlo více. Pokud chlap nedrží slovo, a pokud říká něco jiného, než ve

skutečnosti dělá. Štvou mě kauzy, které znevěrohodňují politiku a demokratické principy a které zakrývají skutečnost, že se ve veřejné službě dá pro naši vlast, pro její občany udělat řada dobrých věcí . Co vás nejvíce potěšilo? Každá věc ve veřejné službě, která má konkrétní výsledek a někdo si ho všimne, třeba jen jedním slovem, krátkým e-mailem. No a neustálou radost mi dělá rodina, to jak mí synové zvládli přechod do „dospělého“ světa, to že při mně má žena Iva pevně stojí, i když to se mnou nemá vůbec jednoduché, a navíc mě málo vidí. Jaký je vlastně váš vztah ke Zlínskému kraji? Před mnoha lety jste pracoval i v Praze, kde jste potkal svou manželku, byť ta je také z podhůří Bílých Karpat, takže vrátil jste se rád? Vztah k našemu kraji? Je to mé velké pouto a jsem velkým zdejším patriotem. Mé vyjádření je proto na jednu větu: „Je to můj domov a žiju zde rád.“ ■

15

volební program

Historie Zlínského kraje

Západní část regionu – Kroměřížsko a severní část okresu Uherské Hradiště v oblasti Pomoraví s vysoce úrodnou zemědělskou půdou byla převážně orientována na zemědělskou prvovýrobu, kde patřila k předním produkčním oblastem Země Moravské. Na pozadí vyspělého zemědělství byl budován silný zpracovatelský průmysl – cukrovary, mlýny, mlékárny, sladovny apod. Postupně se rozvíjely další průmyslové obory.

Oblast Hostýnsko-vsetínské vrchoviny s rozsáhlými kvalitními lesními porosty se vyznačovala těžbou dřeva s příslušným prvozpracovatelským průmyslem. Zemědělská činnost byla orientována především na živočišnou výrobu. Obdobný charakter byl i v jižní části území na severní straně Bílých Karpat a v oblasti Vizovických vrchů. Vznikem československého státu začíná výrazná industrializace regionů vstupem průmyslových odvětví, která nebyla založena výlučně na zpracování místních zdrojů. Baťova expanze výroby obuvi na Zlínsku pokračovala v další diverzifikaci do chemického průmyslu, zpracování pryže, strojírenství, stavebnictví atd. Ve 30. letech se přidává budování obranného průmyslu, především na jihovýchodě regionu (Vsetín, Slavičín, Bojkovice, Uherský Brod). Průmyslový potenciál Zlínska dosáhl světové konkurenceschopnosti. Železniční trať Hranice–Vsetín–Púchov byla vybudována jako strategická spojnice koncentrovaného zbrojního průmyslu, souběžně byla vedena silnice I/57. Od roku 1945 bylo hospodářství regionu posíleno slaboproudým elektrotechnickým

průmyslem v Rožnově pod Radhoštěm a chemickým průmyslem ve Valašském Meziříčí. Na Uherskohradišťsku byl v letech 1950–1953 vystavěn Let Kunovice a zahájena výroba letadel, v návaznosti vznikl elektrotechnický závod na výrobu leteckých přístrojů (Mesit Uherské Hradiště). Značná koncentrace zbrojního průmyslu a strategická pozice ovlivnila technickou infrastrukturu, zejména dopravní. Železniční trať Břeclav–Přerov ovlivňovala hospodářský rozvoj v zemědělských oblastech okresů Kroměříž a Uherské Hradiště. Souběžně je vedena silnice Hulín–Otrokovice–Uherské Hradiště. Hospodářská nevyváženost, útlum zbrojní výroby, přežitá územní infrastruktura a vznik hraničního režimu se Slovenskem i další geopolitické změny jsou překážkami dalšího rozvoje. Po roce 1990 došlo k zásadní změně strategického postavení hospodářství kraje. To se projevuje i po dosud platné koncepci výstavby silniční sítě, včetně programu výstavby rychlostních komunikací a jejich napojení na budovanou celostátní a evropskou dálniční a rychlostní silniční síť. ■

Priority našeho volebního programu

16

Občanská demokratická strana jde do podzimních krajských voleb ve spolupráci se starosty a místostarosty Zlínského kraje – za ODS jich kandiduje téměř polovina z celkového počtu kandidátů, což je významný poměr v porovnání se všemi stranami a hnutími, které se budou v krajských volbách ucházet o přízeň našich voličů. ODS vnímá potřeby a problémy našeho kraje i jednotlivých měst a obcí a má dlouhodobé zkušenosti s jejich řešením. ODS je strana tradiční a programově čitelná, která nabízí řešení nejpalčivějších problémů dnešní doby za současného zvyšování kvality života ve Zlínském kraji. Chceme řešit jednotlivé programové otázky na základě kvalifikovaných analýz a zkušeností našich odborníků, kteří dobře znají jednotlivé problematiky. Odmítáme nahodilost při hledání řešení a nekoncepčnost. Nechceme experimentovat a vyvolávat plané naděje, ale chceme usilovat o stabilní předpoklady věci reálně posunout a zlepšit. Důležitým sdělením pro občany – voliče, je rovněž skutečnost, že chceme pracovat

pro kraj na plný úvazek a nerozmělňovat personálním propojením pražské a krajské funkce. Držíme se lidové moudrosti, že není možné jedním zadkem sedět na dvou židlích, což naši političtí konkurenti zjevně neznají...

■ rozvoje cestovního ruchu jako aktivity napomáhající rozvoji kraje a zaměstnanosti, ■ maximální využití dotací z evropských fondů a zdrojů České republiky na investice podporující vznik pracovních míst ve Zlínském kraji.

Řešení problému nezaměstnanosti

Zvyšování kvality života

Boj s nezaměstnaností musí probíhat ve třech rovinách: evropské, celostátní a regionální. Na úrovni Zlínského kraje to především znamená vytváření vhodných podmínek pro vznik nových pracovních míst prostřednictvím: ■ podpory vzdělanosti – schopní a vzdělaní lidé jsou největším lákadlem pro investory, kteří vytváří nové pracovní příležitosti, ■ rozvoje dopravní infrastruktury jako cévního systému ekonomiky kraje, ■ podpory podnikání a hospodářského růstu jako zdrojů nových pracovních příležitostí a základních předpokladů prosperity, ■ rozvoje venkova a zkvalitňování životního prostředí s cílem vytváření nových pracovních příležitostí v menších obcích,

Dostatečná nabídka vhodných pracovních příležitostí je základním předpokladem pro prosperitu Zlínského kraje a zabezpečení potřeb jeho občanů. Pro zvyšování kvality života sama o sobě ale nestačí. Proto chce ODS rozvíjet a zlepšovat i další oblasti veřejného života a služeb prostřednictvím: ■ zajištění kvalitního a dostupného zdravotnictví a sociálních služeb jako garance životních jistot nemocným a slabým, ■ podpory kultury směřované na konkrétní projekty a aktivity, které vytváří a naplňují hodnoty veřejné služby, a uchování živoucích tradic našeho kraje, ■ efektivní veřejné správy Zlínského kraje, která musí být vstřícná vůči občanům, tedy jednoduchá, předvídatelná a rychlá. ■

kandidáti do zastupitelstva

Mgr. Josef Slovák

Daniela Hebnarová

krajský radní pro školství, mládež a sport Zlínského kraje

starostka Kroměříže

Oblast školství mám v gesci již druhé volební období. Vzdělanost ve Zlínském kraji je tradičně naší prioritou. Máme k tomu dobré předpoklady, což potvrdily výsledky testování žáků základních škol. Postupně jsme se také vrátili k systému přijímacích zkoušek na střední školy. Výsledky státních maturit se v krajích velmi lišily. Naši maturanti obstáli velmi dobře a umístili se v rámci republiky na prvním a druhém místě. Nechceme však usnout na vavřínech a hodláme stále držet kvalitu vzdělávání na špici. K tomu přispívá i budování technických center, a to jak pro výuku studijních, tak i učňovských oborů. Ukázkovým centrem jsou vzdělávací prostory v Uherském Brodě. Naší snahou je dále rozvíjet spolupráci firem a škol. Dlouhodobě finančně podporujeme žáky řemesel, která chybí na trhu práce. Do přímé podpory učňů jsme vložili třináct milionů korun. Nezapomínáme však ani na vybavení odborných učeben a laboratoří ostatních typů škol. Velké finanční prostředky v poslední době vkládáme do škol pro pořízení nových technologií, hlavně v oblasti vybavení výpočetní technikou a nejnovějším softwarem. Systematicky pracujeme na tom, abychom kvalitu škol podpořili i odpovídajícím programovým vybavením, a uzavřeli jsme proto výhodnou rámcovou smlouvu s Microsoftem, která nám zajišťuje stálou aktualizaci s minimálními náklady. Svou pozornost obracíme k učitelům, kteří jsou nositeli nových, moderních a inovativních metod ve výuce. Připravili jsme pro ně již dva běhy vícedenních seminářů a další akce. Osobně jsem se části z nich zúčastnil a musím potvrdit vysoké pracovní nasazení, příjemnou atmosféru a chuť učit se novému. Rozhodně budeme tyto aktivity dále podporovat. Ve své kompetenci mám kromě školství také sport. Ten patří i k mým nejoblíbenějším způsobům trávení volného času. Mám rád hlavně běžky a cyklistiku. I z tohoto důvodu velmi pozitivně hodnotím vybudování cyklostezky Bečva. Správným počinem se určitě stalo vybudování horolezecké stěny ve Zlíně. V posledních letech se výrazně zlepšila také kvalita lyžařských běžeckých stop v oblasti Velkých Karlovic. O tom svědčí i nárůst návštěvnosti. Naší strategií je dostat do regionu návštěvníky z ČR i ze zahraničí. Věříme, že díky další podpoře cestovního ruchu přibydou podnikatelské příležitosti i pracovní místa. Problém vidím v úbytku financí pro sport. Situace se po výpadku financování ze Sazky zkomplikovala. Nové směry pro podporu sportu jsme vytyčili v nové koncepci. Důležité je podle nás věnovat se v této oblasti hlavně mládeži. Více pozornosti si zaslouží určitě dobrovolnická práce trenérů. Svou časově náročnou práci bych nemohl vykonávat bez podpory své rodiny, které si velmi vážím. ■

Ing. Stanislav Blaha (42 let) místostarosta Uherského Hradiště Jsem rodákem Uherského Hradiště. V roce 2002 jsem poprvé kandidoval do městského zastupitelstva a stal se členem rady. Je mi ctí, že v posledních šesti letech mohu být jeho místostarostou. Po tuto dobu mám ve svém resortu oblast majetku města, investic a regeneraci městské památkové zóny. I z tohoto důvodu mám osobně velkou radost ze zisku titulu Historické město roku 2011. Beru to jako ocenění naší koncepční práce s odkazem, který nám zanechali naši předkové, a zacelení jizev na tváři města, které způsobili nedávní předchůdci. Jsem hrdý také na to, že Uherské Hradiště není jen historickým srdcem Slovácka, ale také jeho moderním pulsujícím centrem. Podařilo se nám revitalizovat významné lokality. V městském sportovním areálu našel svůj domov mimo jiné i prvoligový fotbalový klub. Bývalá kasárna se zase zčásti proměnila v univerzitní kampus. Díky naší podpoře ožívá město každoročně řadou významných sportovních a kulturních akcí. Mezi nejvýznamnější patří hlavně Slovácké slavnosti vína a otevřených památek a Letní filmová škola. Svoji náročnou práci mohu vykonávat díky podpoře manželky, s níž vychovávám tři děti. Pokud vyšetřím alespoň chvilku pro sebe, rád zajdu na ryby, případně si zahrát s přáteli tenis. ■

Rok a půl jsem starostkou druhého největšího města v kraji – města Kroměříže, jehož zámek a zahrady jsou zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Svoji každodenní práci vnímám jako službu veřejnosti. Naprosto zřetelnou, viditelnou a kontrolovatelnou. Povinnosti starostky nejsou zahaleny tajemstvím. Za všechna nepopulární rozhodnutí, kterých v dnešní tak komplikované době není zrovna málo, nesu plnou odpovědnost pod neúprosným dohledem veřejnosti. Každý krok, každý postup, každé jednání je velice citlivě vnímáno občany a mnohdy velmi přísně hodnoceno. Nebojím se konfrontací, konstruktivní kritiky, pojmenování věcí pravými jmény. Záleží mi na městě, ve kterém žiji, záleží mi na regionu, který stále nepatří mezi nejbohatší v republice. Dlouhá léta jsem pracovala v oblasti kultury, která je úzce spjata s cestovním ruchem, zajímá mne vzdělávání, celoživotní učení, není mi vzdálená problematika sociálních služeb, neziskového sektoru i evropských dotací. Dovedu trpělivě naslouchat, stále se učím, stále se dokážu nadchnout pro nové věci, které mají smysl. Nebráním se spolupráci, nabízím pomocnou ruku a věřím ve slušné a poctivé jednání lidí bez ohledu na politickou příslušnost. V osobním životě se mohu opřít o svou rodinu. Jsem pyšná na své dva syny a na svou práci v hanáckých Athénách. Stále méně času mi zbývá na naše dva psy, milovanou literaturu, film, divadlo, rockovou hudbu i vysokohorskou turistiku. Snažím se s ním lépe hospodařit a odpočinout si s těmi a u toho, co mi přináší radost. Chci být užitečná svými zkušenostmi, tvořivými myšlenkami, nápady a náměty. Chci se stát členem týmu, který bude pracovat pro rozvoj celého regionu na místě, kde mne bude potřeba, a s přívětivým úsměvem, protože s ním jde všechno líp. Vaše Daniela Hebnarová

kandidát do zastupitelstva

Ing. Petr Šubík provozně ekonomický náměstek v NPÚ Jako kandidát do Zastupitelstva Zlínského kraje se budu zaměřovat na efektivní a transparentní hospodaření nejen samotného úřadu, ale i jím založených a zřízených organizací a společností. S využitím vlastních zkušeností s čerpáním evropských finančních prostředků bych chtěl spolupracovat na přípravě operačních programů pro programové období 2014–2020 v návaznosti na řešení potřeb a dlouhodobého komplexního rozvoje všech více než 300 samostatných obcí ve Zlínském kraji a rovněž budu vždy prosazovat zachování a udržení jedinečného kulturního a historického dědictví na území celého kraje“. ■

Ing. PETR ŠUBÍK (41 let) Absolvent Vysoké školy báňské v Ostravě. Od roku 2006 do současnosti provozně ekonomický náměstek v Národním památkovém ústavu na územním odborném pracovišti v Kroměříži. V letech 2006–2010 zastupitelem statutárního města Zlína. Je ženatý, má dvě děti. Místopředseda Oblastního sdružení ODS Zlín.

podporují nás

Podnětná inspirace pro náš volební program Nedávno jsem se po dlouhé době potkal s kamarádem, nyní soukromým podnikatelem Kamilem Šišlákem a zeptal se ho, co by dnes jako sympatizant ODS chtěl od naší strany slyšet.

18

Co bych chtěl od ODS před volbami kromě „neslibujeme, pracujeme“ slyšet? Mám po ruce připraveno několik nápadů… • Čekají nás těžké časy, ale máme řešení, jak nezastavit prosperitu kraje. Pokud získáme hejtmanství, uděláme vše pro spokojenost místních občanů. • Chceme vyhrát volby a sestavit funkční koalici, které půjde o rozvoj kraje, a ne politikaření, populismus a mediální zviditelňování. • Nedopustíme, aby se na kraji přestalo pracovat a místo toho se pouze mluvilo o vymetání kostlivců ze skříní jen proto, aby se volič ukonejšil tím, že se něco děje, a přitom skutečná práce na rozvoji kraje šla stranou. • Chceme skutečně pracovat pro místní obyvatele a firmy, prosazovat a chránit jejich zájmy. • Vypořádáme se s propady daňových příjmů, nedopustíme, aby se kraj ocitl opět na periferii a byl nejchudším regionem v zemi. K tomu potřebujeme udržet a podporovat místní podnikatele, kteří budou vytvářet

pracovní místa, a tím napomáhat boji s nezaměstnaností. • Naše investice do cihel, betonu a přístrojů v nemocnicích doplníme přinejmenším stejně důležitým, ne-li důležitějším zvýšením kvality lékařské péče a úrovní vztahu lékař vs. pacient na evropskou úroveň. Když do-

Ing. Kamil Šišlák

budujeme zázemí a zefektivníme provoz, nebudeme potřebovat už moc dalších peněz, aby pacient skutečně pocítil zlepšení zdravotní péče. • Zvládneme problémy v sociální oblasti a nedopustíme, aby o lidi, kterým osud nepřál, nebylo řádně postaráno. • Zajistíme kvalitní volnočasové aktivity, především zvýšíme podporu sportu a vyčleníme finance také na další rozvoj kultury. • Prosadíme si v Praze maximum peněz na

to, abychom vyřešili problémy s dopravou a dopravní dostupností. I když peněz zřejmě nebude nazbyt, chceme, aby se města jako Kunovice nebo Luhačovice, ale i jiná, dočkala obchvatu a místní obyvatelé dále netrápila přetížená doprava. • Veřejná doprava musí být dostupná pro každého. • Děti musí mít kvalitní školy až po univerzitu přímo v kraji. Stihl sis to všechno napsat? Stihl, ale byl to fofr, a co hesla… Také bys nějaká navrhl? Nevím, jestli v kampani přímo reagovat na to, že ODS je považována za klientelistickou a že vše řeší jen ve svém vlastním zájmu. Hesla by měla tento předsudek vyvracet, takže bych preferoval třeba: „Záleží na vás, ne na nás“, „Děláme to pro vás, ne pro sebe“, „Posloucháme, nediktujeme“, „Dáme na vás“,… Myslím, že něco takového by asi u voličů zabralo. Také myslím, že intenzivnější práce a komunikace s členskou základnou a sympatizanty by ODS prospěla. Stačí ti to? Děkuji za názory, myšlenky i náměty. Všem přejeme pěkné dny a úspěšné volby. Jaroslav Burkart, regionální manažer RS ODS ZK