PØEDSTAVUJEME... Dost bylo anonymních komerèních fotek. Twister vstupuje do druhého roku

LLM Nová zemì

Twister 08/01

TISÍC TVÁØÍ PRAVDY

V navajském táboøe na okraji pouštì bylo živo. Do tábora se vrátil malý chlapec celý vydìšený, že potkal medvìda. „Byl obrovský...“, dušoval se hoch bledý hrùzou. „Ani nevím, jak se mi podaøilo mu utéct.“ Do této debaty se vrátil mladý váleèník Ostrý nùž a když slyšel malého chlapce, rozesmál se. „Je to obyèejný èerný medvìd, ty zbabìlý lháøi...“ Chlapec zahanbenì sklonil hlavu. „Zná Ostrý nùž veverku?“, vmísil se do rozhovoru starý náèelník. „Ano...“, rozpaèitì odvìtil mladík. „Proè?“ „A ví Ostrý nùž, jak dokáže veverka bránit své hnízdo?“ vyptával se dál náèelník. „Jistì, i vaèice se jí vyhne, když má mladé...“ „A nazval by Ostrý nùž veverku zbabìlcem, kdyby utekla pøed liškou?“ pokraèoval rozšafnì starý muž. „No, to jistì ne. Liška je pøece daleko vìtší než veverka...“, nechápavì pohlédl Ostrý nùž do vrásèité tváøe. „Nech tedy Ostrý nùž váží svá slova. Chlapec by lhal, kdyby øekl, že medvìda nevidìl, nebo kdyby tvrdil, že medvìd je vìtší než hora. On ale øekl, že byl obrovský. To, co je vùèi dospìlému malé, je vùèi dítìti velké - a oba mají pøitom pravdu. Pravda není jen jedna - každý má svou a není pravda lepší, stateènìjší nebo hodnotnìjší. Všechny jsou stejnì cenné. A i to, co mùže vypadat jako lež, mùže být z jiného pohledu pravdou. Èasto to chce jen odvahu podívat se na vìc z jiného pohledu...“ (navajský náèelník Šedivá skála)

PØEDSTAVUJEME...

Dost bylo anonymních komerèních fotek. Twister vstupuje do druhého roku svého života a zaslouží si nìco lepšího. Proto Vás v tomto a v dalších èíslech uvítají na titulní stránce Wakiyeliny fotky z Korsiky, poøízené letos v létì. Za jejich zapùjèení dìkujeme a vynasnažíme se, abychom pak už mohli èerpat z vlastních zdrojù. D.

OBSAH Tisíc tváøí pravdy .............................................................................................. 1 Pøedstavujeme... .............................................................................................. 1 Lanocentrum Olomouc ..................................................................................... 2 Puák po Bílých Karpatech .............................................................................. 3 Keramika ....................................................................................................... 10 Program do prosince 2001 ............................................................................. 12 Závìrník ......................................................................................................... 12 Pøíloha .................................................................................. Uzly IV/Drátkování

è. 08/roèník 01

Twister 08/01

LLM Nová zemì

„DOTKNI SE NEBE, DOTKNI SE SEBE“ Pepùv zápis z èervnové výpravy do olomouckého lanocentra Toto je slogan lanového centra v Olomouci, kde jsme byli na výpravì. Když jsme do centra dorazili, bylo už k polednímu. Nejdøív jsme absolvovali cviènou stìnu a potom jsme mohli nahoru. Bob, Pavèa a ostatní dìlali spoleèné pøekážky. A my jsme šli na jednotlivé pøekážky. Než jsem vylezl nahoru, tak jsem mìl pocit, že je to nízko, ale nahoøe jsem se podíval dolù. Vìtšinu pøekážek každý absolvoval, i houpaèku, což je lano zavìšené mezi dvìma kùly. Žduchnou vás dolù a lítáte sem a tam. V lanocentru jsme strávili celý den, bohužel zaèalo k veèeru pršet. Domù jsme se vrátili až veèer.

BÍLÉ KARPATY 2001

18. - 26. 8. 2001 Sobota, 18. 8. 2001: Pøestože nás pùvodnì mìlo jet na tuto akci 13, a to pìt dospìlých, ètyøi starší a ètyøi mladší dìti, na srazu v sobotu ráno na Zvonaøce jsme se sešli v poètu devíti, a to tøi dospìlí (Pavèa, Jirka, Dáša), tøi starší (Qinzy, Lenka a Sisi) a tøi mladší (Liška, Kristýna a Šmudla). Renata s Lefíkem se k nám mìli pøipojit bìhem odpoledne, protože dojely pozdì z dovolené, Piff dal pøednost akci na záchranu želv kdesi v Dalmácii a díky tomu musela Patrika zùstat doma. Naše øady zato rozšíøil digitální foák zvaný Svìtluška, jehož zásluhou vznikly všechny prùvodní snímky. Hned na srazu se ukázalo, že Piffovì pøedstavì o desetikilových báglech nikdo z nás vyhovìt nedokázat. Nejlehèí bágl mìly asi Liška a Kristýna s Helenou - jen s pùllitrem vody na pití zhruba 13 kg. Bágly starších holek vážily cca 14 - 18 kg a dospìlí nesli všichni alespoò 17 kg. Pøi pozdìjší namátkové kontrole se u Lišky našlo jedno plyšové zvíøe, které za rozdíl 3 kg urèitì nemohlo. Nìkde se tedy musela stát chyba... Autobus nás vyklopil ve Strání, pod naježenými svahy pøítulnì vypadajících kopcù. Zamávala jsem v duchu Javoøinì, kterou jsme podle pùvodního plánu mìli zvládnout v sobotu, a pustili jsme se opaèným smìrem, po modré znaèce na Novou horu. Hned za vsí jsme málem ztratili znaèku, ale domorodci nás vèas usmìrnili. Cestou jsme potkali první švestkovitì zbarvené špendlíky a v lese založený balík sena. Nedalo nám to, abychom nezkusili, jak se kutálí, z lesa jsme ho vylovili a spustili po stráni dolù, vycházeje z toho, že je šišatý, takže se nedokutálí až dolù, aby nìkomu udìlal paseku na dvoøe, nýbrž stejnì brzy zahuèí zpátky do lesa. K našemu pøekvapení mu to chvíli trvalo, než se rozhodl zahnout... Už na Nové hoøe bylo jasné, že budou problémy s puchýøi. Oblepili jsme se, jak to 2/12

LLM Nová zemì

Twister 08/01

šlo, najedli jsme se a vydali se dolù hledat u cesty ètyøi prameny. Našli jsme tøi, ale ani jeden nevypadal použitelnì - všechny trpìly naléhavým nedostatkem vody a byly v nepøíliš udržovaném stavu. Když jsme dorazili dolù k potoku, vyprosili jsme si vodu v jednom stavení. Majitel nám nejprve ukázal místní pramen, k tomu však nìkdo šikovnì postavil vèelí úly, takže jsme nakonec nabrali vodu u pumpy, abychom si nevykoledovali problém hned na zaèátku cesty. Po chvíli jsme dorazili k prvnímu rybníku, kde však bylo koupání zakázáno. Místní lidé s ruèníky pøes rameno kolem rybníku procházeli dozadu, zøejmì k druhému rybníku, a tak jsme pokraèovali dál. Další louže opravdu byla vhodná i na koupání, takže jsme u ní na chvíli zakotvili. Dáša odešla hledat místo se signálem na mobil, aby k nám navedla Renatu s Lefíkem, které mìl tatínek pøivést autmo. Pøi téže pøíležitosti okoukla protìjší svah Lopeníkù, zda by se tam pro nás nenašlo místo na táboøení, pokud možno s vodou. Od místních lesákù se však dozvìdìla, že prameny jsou témìø všechny v létì vyschlé. Renata s Lefíkem nás nakonec našly samy, protože Dáša našla signál až ve chvíli, kdy už projíždìli kolem rybníka po silnici a uvidìli nás na jeho bøehu. Po chvíli èváchání jsme se nakonec sbalili a vydali se na druhou stranu údolí hledat místo na spaní. Nic hezkého jsme ale nenacházeli a pak kdosi propadl iluzi, že na horu na Lopeník je to jen 200 m výškový rozdíl, takže se vìtšina rozhodla pokusit se ještì dnes dojít nahoru. Asi to nebyl nejšastnìjší nápad, ale nahoru jsme došli, by i skoro za soumraku. Nedostatek vhodných míst k táboøení nás donutil postavit tropika pøímo u cesty okolo hranièního patníku - Sisi s Lefíkem a Renata s Liškou šly spát na Slovensko, my ostatní zùstali doma. Než jsme se utøepali, byla tma, takže jsem se nepokoušeli ani moc vaøit a brzo jsme zalehli (a upadli do vrcholového spánku, jak píše ve svém zápise Silva). Nedìle, 19. 8. 2001: Ranní mrnìní nám chvíli trvalo, nakonec jsme však pøece jen slovenské stranì Lopeníku a knièemóznì se tváøícímu Slunci zazpívali ranní píseò (naposledy na této akci a zøejmì celkovì), uvaøili snídani (první bojùvka s plynovými vaøièi), sbalili se a šli dál. Pøešli jsme oba Lopeníky 3/12

Twister 08/01

LLM Nová zemì

(po obou pramenech na vrcholu ani stopa) a sešli do sedla mezi Lopeníky a Mikulèiným vrchem. Cestou probìhly další úpravy batohù a na Mikulèinì vrchu pak další lepení puchýøù. V jedné rekreaèní chatì jsme od majitele polehávajícího u krásnì èistého bazénu vyprosili vodu, v pøilehlém lesíku jsme uvaøili obìd (druhá bojùvka s plynovými vaøièi), dìti provedly prùzkum obchodního sortimentu pøilehlých chat a pøišly zklamané, že zmrzlinu nemají, a kolem tøetí jsme se vydali dále, vedeni vidinou rybníka u Rovnì, na konci Starého Hrozenkova pøed hranicí. Cesta už vedla s kopce, což v jednom místì pøecenila Lefík a zpùsobila si první zranìní. Následovala chvíle líèení na žluto (viz foto) a diskuse o tom, kudy dál. Pavèa s Jirkou se nakonec vydali pøes Vyškovec na Machnáè, my ostatní to vzali pøímo po žluté dolù do Starého Hrozenkova. Bylo to sice jen 4,5 km, ale šli jsme to skoro tøi hodiny, protože Lišèiny krvavé puchýøe rychlejší postup neumožòovaly. Rybník ve Starém Hrozenkovì nás okouzlil. Dìti bleskem vlítly do vody a za chvíli už jsme je poèítali jen podle poètu vyènívajících hlav nebo nohou. Starší holky si rozdìlily mladší tak, aby je mìly neustále pod dozorem pro pøípad, že by jejich plavecké schopnosti nestaèily na pomìrnì velký rybník, a všechny se vesele potápìly, házely žabky a vùbec byly k nevyhnání z vody. Horší to bylo s táboøištìm. Všechny zalesnìné svahy kolem byly pro naše tropika pøíliš šikmé nebo husté, takže jsme nakonec zùstaly u rybníka pod širákem. Veèer se k nám ještì pøipojili dva cyklisti, kteøí si vedle nás postavili stan. Naše táboøištì sice nebylo nic moc, zato nás Pavèa s Jirkou, kteøí pøišli v 21:15, snadno našli - mj. taky podle toho, jaký jsme dìlaly hluk. Pondìlí, 20. 8. 2001: Jen jsme se probudili, zaèaly se dìti zase chystat 4/12

LLM Nová zemì

Twister 08/01

do vody. Protože jsme skoro všichni byli od vèerejška dost znièení, rozhodli jsme se zaøadit odpoèinkový den. Dáša s Renatou se vydaly pro jogurty do místního obchodu, kde jsme mìli objednaný na dnešek chleba, a dìti se nastìhovaly do vody. Odpoledne Pavèa sáhla do programového pytlíèku a vytáhla pro osvìžení zmáèených hlavinek první zašifrovaný úkol. Dìti jej sice rozšifrovaly, ale pøedstava, že by se mìly vzdálit od rybníka, se jim pøíliš nezamlouvala. Vdìènì se ale pustily do dalšího hlavolamu a všechny jej nakonec vyøešily. Mezitím vyzkoušela Lefík za pomoci ostatních, jak se asi musí cítit chrostík, když si udìlá domeèek z kamínkù (foto dole). Mezitím to Renatì nedalo a za-volala domù, aby zkontrolovala situaci. Od Leoše se dozvìdìla, že v Brnì byl strašlivý liják a že se na nás ženou bouøky. Preventivnì jsme tedy dìti vyhnali z vody a pøimìli je k balení. Ukázalo se, že varování pøišlo v pravý èas. Na slovenské stranì se zaèínaly sbírat bouøkové mraky. Vydali jsme se pøes pøilehlé fotbalové høištì a schovali se pod støíšku pøed místním fotbalovým bufetem. Jen jsme tam došli, zaèalo vydatnì pršet a hodnou chvíli šly blesky jeden za druhým - kupodivu poøád ze slovenské strany, pøestože Leoš hlásil bouøky od Brna. Pavèa zaèala od všech sbírat odhady, jak dlouho bude pršet a po odeznìní nejhorší bouøky jsme se zaèali chystat ke spaní „na betonu“, kde se to dìtem kupodivu zalíbilo. Ještì jsme zašli do restaurace u pumpy na èaj. Pršet pøestalo zhruba v devìt hodin, ale vypadalo to, že poprchávat bude celou noc, takže jsme se uložili spát. Úterý, 21. 8. 2001: Vìtšina výpravy se do dnešního rána probudila s rozhodnutím zùstat u rybníka a vyrážet na túry do okolí bez batohù. Bohaté vybavení a sedmidenní otevírací doba místního obchodu ukázaly, že nést si jídlo na celý týden s sebou bylo zbyteèné - výsledkem bylo, že batohy byly na dìti moc tìžké. Jediní, kdo trvali na tom, že pùjdou dál po pùvodní plánované trase, byli Pavèa s Jirkou, kteøí s sebou vzali 5/12

Twister 08/01

LLM Nová zemì

i Kristýnu. Ostatní si uložili bágly na zahradu místního obchùdku a vydali se pøes Liešnou na Machnáè a pøes Vyškovec zpátky. Cestou se našly první houby a z výhledu s Machnáèe nebylo nic, nebo se širé okolí zakabonilo a zaèalo pršet. Naštìstí nepršelo dlouho. Po krátkém obìdì jsme sešly kolem Vyškovce údolím zpátky do Starého Hrozenkova. Cestou dìti dostaly za úkol zkusit vymyslet a sehrát reklamu. Po návratu k rybníku dìti pøes podmraèené poèasí opìt vlítly do vody. Vyhnal je odtud hlad. Po veèeøi a další Lefíkovì nehodì (zpùsobené nestabilním vaøièem, který se pøevrhl tak nešastnì, že se Lefík opaøil na noze vøelou vodou) se na høištì nastìhovali místní fotbalisti, takže se dívky vydaly fandit. Nakonec jim to nedalo a vbìhly na høištì taky, naštìstí se však už stmívalo, takže se velký zápas nekonal. Po váleèné poradì jsme se rozhodly se zítra pøesunout do údolí kolem Žítkové k rybníku u hranic. Støeda, 22. 8. 2001: Než jsme se vybatolily, bylo už skoro poledne, protože nás však èekalo jen pár kilometrù, nemìly jsme naspìch. K blízkému potoku se pøišly napít dvì kravièky,

z nichž jedna (Terezka) zabìhla na fotbalové høištì a pøedvedla nám malé rodeo. Jak ukazuje pohled zpìt do údolí Starého Hrozenkova, poèasí nebylo dvakrát k zulíbání, naštìstí ale nepršelo. Vylezly jsme nad Starý Hrozenkov kolem ohrady s ovcemi, kde se právì støíhaly ovce, nahoøe jsme udìlaly vrcholové foto a zaèaly slézat do údolí Žítkové. Rybník jsme ve zdraví našly, dìti se do nìj opìt nadšenì nastìhovaly a Dáša šla hledat místo, kde bychom se mohli utáboøit. Bohužel, ani tady nebyl terén pøíliš pøíznivý pro naše tropika.

6/12

LLM Nová zemì

Twister 08/01

Nakonec jsme zakotvili na zahradì jedné hodné babièky pøímo nad rybníkem, kte-rému se tady hrdì øíká „pøehrada“. Po další bojùvce s plynovými vaøièi a dùkladném vyèváchání v rybníce „vyrostla na prádelní šòùøe tropika“ (citát ze Silvina zápisu) a my jsme zalehly a pokusily se usnout mezi hrbolky babièèiny zahrady. Ètvrtek, 23. 8. 2001: V zájmu nezkrácení žil jsme se po ranní koupeli vydali na prùzkum Slovenska do Vlèího vrchu. Babièka nám na cestu dala náruè jablek. Cestou jsme - pøes poèáteèní mrèení - zaèaly sbírat listy na listový pokr, ve Vlèím vrchu jsme nakoupily jogurty a naobìdvaly se (dá se tam zaplatit i èeskými korunami) a pak se vydaly smìrem na Stehlíkovce a Rozepøe na èeské stranì. To už nás žádná znaèka nevedla, tudíž nebylo co ztrácet a my musely jít prakticky po èuchu. Cestou dolù z Rozepøí jsme potkaly na cestì velkého slepýše. Silvino šachování kolem jeho portrétu ostatní pochopili jako výzvu k odpoèinku. Když jsme se pak zvedli, sklonila se Dáša pro ostružinu a málem vrazila nosem do krásného køemenáèe. Všichni se s vervou vrhli do hry, „kdo jich

najde nejvíc“ a výsledek jsme zvìènily na šátku. Doma jsme pak køemenáèe pokrájely a daly k babièce nad kamna schnout a dokoupily jsme chleba v pojízdné prodejnì. Než jsme se rozkoukaly, zatáhlo se a dùkladnì sprchlo. Po dešti jsme se pustily do listového pokru. Bohužel, ukázalo se, že na spravedlivé posouzení listù nemáme nikdo dost znalostí, takže 7/12

Twister 08/01

LLM Nová zemì

jsme se o èokoládu pro vítìze demokraticky podìlily všechny. Pátek, 24. 8. 2001 (Silvin zápis): „Dnes byl den her. První, celodopolední hra mìla tøi úkoly. 1. úkol namalovat na slovenské hranici siluetu obzoru a zjistit, jaké stromy rostou u potoka, 2. úkol - donést z Žítkové z obchodu razítko, že jsme tam byly, 3. úkol - najít indiánský stan u potoka tekoucího kolem rekreaèního støediska a nakreslit jeho konstrukci. Naše skupina (já, Katka, Markéta) 3. úkol nesplnila. Hra byla ale dobrá. Pak jsme hráli ještì hru, komu co patøí. Každý dal jeden pøedmìt, který s ním byl nìjak spojený (nesmìl být podepsaný). Ostatní pak hádali, èí který pøedmìt je.“ Pøestože se nad okolními kopci zaèaly zase honit mraky, dìti opìt strávily odpoledne v rybníce. Lefíkova spálenina nekoneèné máchání dost tìžce nesla, takže babièka vytáhla propolisový líh a Dáša propolisovou mast. Zatímco se dìti máchaly, zaèala Dáša støídavì vyøezávat z kusu jasanového døeva lžíci a štípat babièce døíví. Veèer pøijel Leoš pro Renatu, dovezl nám trochu zeleniny, miliardy pøátelských baktérií ve formì jogurtù a puáková trièka. Kveèeru se s námi vydal podívat na blízký kostelík. Po návratu nás ještì babièka pøekvapila kastrólem výborné zeleninové polívky, takže jsme se nakonec pøejedly. Veèer jsme strávili dlachnìním babièèina jezevèíka Bena, který se stal miláèkem všech dìtí a patøiènì toho využíval. Ke štìstí nám chybìla už jen kytara a ohništì... Renata zùstala s Leošem spát pod širákem. Sobota, 25. 8. 2001: Silvin zápis: „Po vèerejšku jsme byly celkem èilé, a tak bylo zase naèase udìlat nìjaký výlet. Šli jsme nejdøív po modré smìrem na Žítkovou (cestou jsme ztratily Helenu, takže se pro ni Dáša musela vrátit), ale pak jsme odboèili po pøírodovìdné stezce na Kopaninách. Cestou zpátky jsme se chtìli podívat ke kap-

8/12

LLM Nová zemì

Twister 08/01

lièce, ale nakonec jsme ji vidìli jen shora. Bylo hodnì horko a rybník èekal. Když jsme se vracely, našly jsme u silnice tìžce zranìnou divokou hrdlièku a vzaly jsme ji s sebou (bohužel v nedìli odpoledne umøela døív, než jsme s ní mohly dojít k veterináøi).“ Ráno nám odjela Renata, takže jsme osiøely v poètu sedmi. Babièka mìla návštìvu, pøijela rodina jejího syna s malým Matìjem a batoletem Esterkou. Protože oba mladí spravovali babièce kuchyò, vzali jsme obì dìti vykoupat do rybníka. Matýsek se s vodou skamarádil rychle a Esterka už za chvilku „plavala“ jak rybièka držena Dášou za smotané trièko. Odpoledne se návštìva rozlouèila a my se pustily do vyøezávání lžièek z olšového døeva. Brzo se ale setmìlo a nám nezbylo, než jít na kutì. Dáša se Šmudlou si ustlaly pod širákem, ostatní zùstaly pod tropiky. Nedìle, 26. 8. 2001: Ráno jsme mìly na spìch, protože nám jel o pùl desáté autobus do Bojkovic a musely jsme se ještì rozlouèit s babièkou, s Beníkem a s rybníkem. Šmudla sice vstala ještì pøed šestou, aby s babièkou podojila kozu, nakrmila králíky a slepice a jinak pomohla, ale když se pak mìla vypravit, stihla ji šneèí choroba. Nakonec se s Liškou šly ještì „namoèit“ do rybníka, takže nám kvùli nim autobus málem ujel. Babièka ještì zastavila autobus, aby nám dala Šmudlinu kšiltovku, kterou tam Šmudla zapomnìla... Vlak z Bojkovic nám jel za hodinu a do Brna to bylo dvì a pùl hodiny cesty. Bylo opìt úmorné vedro a ve vlaku se nedalo ani poøádnì vìtrat, takže jsme byly rády, když jsme o pùl druhé dorazily do Brna. Cestou jsme jen struènì probraly závìry z výpravy - shodly jsme se na tom, že vloèky na snídani s horkou èokoládou (pùlkilovka vloèek nìkterým žravým jedincùm na týden ovšem nevystaèila), pytlíková polívka a kus chleba s nìèím na jídlo za den staèí. Je však tøeba nauèit se spolehlivì zacházet s plynovým vaøièem. Stejnì tak staèí i týdenní tábor - týden je tak akorát na procourání okolí (v Žítkové jsme nestihly výlet na Liešnou, nahoru Na konce a na øadu dalších míst) a na nejrùznìjší hry, chce to ale rybník, vybavení (by ne tolik jako na ètrnáctidenní tábor) a pøípravu. Navíc starší holky projevily ochotu pomoct s nováèky jak na takovém táboøe, tak pøi bìžné èinnosti... (Tak ahoj na 1. schùzce.) D. 9/12

Twister 08/01

LLM Nová zemì

KERAMIKA V okamžiku, kdy dostáváte toto èíslo Twisteru do rukou, vám tento èlánek sice jako teoretická pøíprava na první výpravu bude platný asi stejnì jako mrtvému skafandr, ale na druhé stranì je nìkdy docela zábava èíst teoretické výplody a mít sem tam nìjaké praktické zkušenosti. To se potom lépe odhalují teoretikovy neznalosti. Èlánek by mìl být hlavnì inspirací pro další hrátky s ohnìm a starými øemesly. Znalost výroby keramiky je velice stará. Vùbec nejstarší dochovaná keramika, nejen u nás, ale i na svìtì, jsou 25.000 let staré ženské a zvíøecí figurky vytvoøené lovci mamutù pod Pálavou. Objev keramiky ale na dlouhou dobu zapadl a zlatá doba keramická nastala až pøed devíti tisíci lety, pøibližnì v dobì, kdy se lidé nauèili zpracovávat kovy (mìï a bronz). Od té doby pronikla snad do všech odvìtví lidské èinnosti a provází lidstvo v podobì kuchyòského nádobí, ozdobných a rituálních pøedmìtù, forem na odlévání kovù, souèástí dávných i zcela moderních pecí a mnohých dalších pøedmìtù, o kterých mnohdy ani nevíme, k èemu mohly sloužit. Svùj význam si keramika udržela až do souèasné doby, kdy ji mùžeme najít nejen mezi kuchyòským nádobím nebo jako kameninové kanalizaèní trubky, ale jsou z ní vyrobeny napøíklad i nìkteré souèásti ultramoderních motorù a destièky pokrývající povrch raketoplánù. Základem materiálu pro výrobu keramiky jsou sprašové hlíny a jíly. Aby materiál získal pevnost a pøi sušení a vypalování nepraskal, pøidává se do nich takzvané ostøivo. To mùže být jemný písek, rozdrcený kámen, slída, drcené mušle a podobný materiál. Nìkdy se pøidávaly i kousky slámy, zvíøecí chlupy, obilné plevy a podobný materiál, který zvláštì v prùbìhu sušení a v poèátku výpalu v materiálu funguje podobnì jako ocelové výztuže v železobetonu. Další pøímìsi, jako napøíklad barviva, taviva a podobnì vylepšují vlastnosti hmoty v prùbìhu modelování, sušení nebo výpalu. Topný rošt Vlastní pøíprava hlíny je èinnost èasovì pomìrnì nároèná. Nakopaná hlína se nejprve zbaví hrubých neèistot (kamínky, koøínky, zbytky rostlin, ložiska písku a podobnì), pak by se mìla nechat nìkolik mìsícù uzrát buï v jámì nebo ve vlhké sklepní místnosti. Pøed dalším zpracováním se hlína vysuší na volném povìtøí, vysušené kusy se rozdrtí a prosejí. Suchá hlína se vlhèí vodou. To se dìlá buï tak, že se pøidá jen tolik vody, aby hlína získala plasticitu a nechá se pár dní zavlhnout, nebo se vody pøidá nadbytek, dobøe se promíchá a nechá se vyschnout. Takto pøipravená hlína se dobøe prohnìte a pøidají se do ní pøímìsi. Pomìr objemù hlíny a pøímìsí (pøedevším ostøiva) bývá asi 2:1 až 1:1. Po dùkladném prohnìtení je možno z takto pøipravené smìsi zaèít tvoøit. 10/12

LLM Nová zemì

Twister 08/01

Typy ohniš k vypalování keramiky

Techniku vlastního vyrábìní keramiky popisovat nebudu, to je nejlepší si vyzkoušet vlastníma rukama. Kdo mi druhý den ráno na výpravì za vláèky jako první sdìlí heslo kòagžòblk, má u mne zvláštní prémii. Prozradím jenom tolik, že nádoby s kulovitým nebo kuželovým dnem jsou pøi sušení a vypalování odolnìjší než ty se dnem rovným. Sušení keramiky by se mìlo odehrávat dostateènì zvolna, aby výrobky nepopraskaly. Dìje se tak buï na volném povìtøí (radìji na vìtru než na slunci), nebo sálavým teplem, èi proudem suchého vzduchu. Èím vìtší výrobek, tím opatrnìji se musí sušit. Týden suchého letního vánku by mìl staèit i na amforu na skladování obilí. Usušené výrobky se ještì dají dál upravovat, napøíklad leštit tøeba kùží, kostí, hùlkou nebo hladkým kamenem, pøípadnì barvit nebo zdobit vrypy. Vypalování keramiky je nejošidnìjší èást procesu. Keramika se pøi nìm vytvrdí a získá pevnost, nebo popraská a støepy se mùžou vyhodit. Vypalovat je možno v rùzných zaøízeních poèínaje otevøeným ohništìm a konèe elektrickou nebo plynovou keramickou pecí. V každém pøípadì bychom mìli dosáhnout teploty alespoò 400 - 600 OC a ta by nemìla prudce kolísat. Nejjednodušší zaøízení je otevøené ohništì. Dno se vyloží plochými kameny, mezery mezi nimi se vyplní drobným chrastím a senem èi slámou, na to se naskládají výrobky urèené k výpalu, rovnìž se dùkladnì obloží, to celé se obskládá hromadou døeva a chrastí a pak už se jen dùkladnì a rovnomìrnì aspoò tøi hodiny topí. Nemusím snad nikomu povídat, že teplota v takovémto ohništi dost kolísá (obrázek). O nìco lepší je ohništì vybavené reflektorem (odraznou plochou) vyrobeným z kamení, drnù a keramické hlíny (obrázek), pøípadnì ohništì zahloubené (obrázek). Proudìní teplého vzduchu okolo vypalovaných pøedmìtù se dá zlepšit pomocí roštu vytvoøeného z hlíny, na který se výrobky kladou. Pod rošt se podkládá deska s topnými kanály (obrázek). Tím vznikne nìco jako hlinìná obdoba velkého napaøováku na knedlíky a jednoduchá neklenutá keramická pec je na svìtì. Vrcholem techniky, která se dá vyrobit vlastníma rukama a vojenskou lopatkou je klenutá keramická pec, postavená nejlépe ve svahu (obrázek). V té se dá dosáhnout teploty 900  O C a vyšší. V rùzných èástech pece je sice teplota rùzná, ale kolísá mnohem ménì než v otevøených ohništích. Materiálem pro výrobu je nám již dobøe známá hrnèíøská hlína a kamení. Piff Obr.: klenutá keramická pec s topným roštem a oddìleným topeništìm 11/12

Twister 08/01

LLM Nová zemì

PROGRAM DO KONCE ROKU 2001 28. - 30. 9. 2001 - výprava za historickými vláèky 13. 10. nebo o týden pozdìji - jednodenka podle toho, jak se podaøí

zajistit kováøská dílna (základy košíkáøství, do kterých se chceme pustit, nejsou vázané na nikoho externího) 2. - 4. 11. nebo o týden pozdìji - podle rozhodnutí Piffa, který má 2. 11. tøetí kolo hry TMOU - Hubertova jízda 17. 11. nebo o týden pozdìji - podle termínu pøedcházející akce - jednodenka kolem Brna, možná i na kolech 1. 12./8. 12./15. 12. 2001 - pøedvánoèní rukodìlky (zúèastnit se lze jen dvou z tìchto akcí, protože se ètrnácti úèastníky se kutí dost tìžko, takže úèast bude omezena na maximálnì 9 - 10 úèastníkù) - pokraèování v košíkáøském snažení, pavouèí obrázky, ozdoby do vlasù, láhve s vnitøním životem, vyøezávání) 29. 12. 2001 - pøedsilvestrovská jednodenka s oslavou Silvestra

Zmìny programu vyhrazeny.

ZÁVÌRNÍK

Je úterý 11. 9. 2001 veèer. Vracíme se domù ze schùzky. Doma hraje televize a na gauèi pøed televizí sedí Nevìšhlavu, který ještì vèera televizi odmítal, neumìl ji zapnout a považoval ji za prokletí dnešního vìku. Upøenì hledí na obrazovku, kde bìží zprávy CNN, a po tváøích se mu koulejí slzy. Díky spolupráci s Charlesem Dickensem kdysi dávno umí anglicky líp než my všichni dohromady - ale dnes ani nepotøebuje rozumìt komentáøi toho, co ukazuje obrazovka... Vidìl už za svùj život spoustu zla, zažil války, vraždy, epidemie, inkvizici - ale nikdy tolik zkázy naráz... Kolik zbyteèného utrpení, zoufalstí a bolesti je tøeba, aby uhasily lidskou nenávist... Co s tím? Než zaèneme soudit, zapátrejme každý nejdøíve v sobì. Jsme my sami tolerantní, velkorysí a vstøícní? Dokážeme hledat ve všem v prvé øadì to dobré, to pøínosné? Dokážeme ovládnout své emoce a zmobilizovat všechny síly na to, abychom se s tím druhým domluvili - døív než to z nedostatku vlastních sil a schopností vzdáme a dáme najevo svou bezmocnost tím, že zaèneme být protivní, køièet, urážet se, pomlouvat, proklínat, dìlat škody, mstít se, válèit, nièit a vraždit? Jsme dost dobøí, dost silní na to, abychom dokázali odhlédnout od svých vlastních požadavkù, své vlastní potøeby nìco dokázat sobì nebo tìm, na kom nám záleží, své vlastní touhy po majetku nebo moci - a brát ohled na ty ostatní, jejich pøání, jejich pøedstavy? Dokážeme si vùbec pøiznat, že nejsme - že i my máme své malé války, provádíme své malé atentáty, dìláme škody na svém okolí, takže nejsme vlastnì o nic moc lepší? Jací bychom byli, kdybychom mìli dost prostøedkù na to, abychom prosadili svou vùli? Nebo v tom to všechno vìzí... D. TWISTER è. 08/roèník 01 - mìsíèník kmene Ligy lesní moudrosti Nová zemì Brno (reg. è. 613, IÈO 7090 6521), kontaktní adresa: Tomáškova 7, 615 00 Brno, fax 05 4524 5842, mail [email protected], www.volny.cz/novazeme, urèený pro vnitøní potøebu kmene a informování osob kmeni blízkých o jeho èinnosti. Neprodejné. Vychází v nákladu 50 výtiskù v elektronické i papírové formì 14. 9. 2001. Odpovìdný redaktor: Dagmar Petrová, redakèní rada: Vlastimil Piff Hanuš, Hana Hanušová, Pavla Pavèa Maarová a redakèní skøítek Nevìšhlavu (ten hlavnì). Tiskové chyby a omyly vyhrazeny.

12/12