C/03/280 Lucemburk 9. října 2003 12845/03 (Tisk 280)
2531. zasedání Rady
- Doprava, telekomunikace a energie Lucemburk 9. října 2003
Předseda: Pietro LUNARDI Ministr pro infrastrukturu a dopravu Italské republiky
OBSAH1 PROJEDNANÉ BODY NÁMOŘNÍ DOPRAVA...................................................................................................... ZABEZPEČENÍ DOPRAVNÍCH ZAŘÍZENÍ PŘÍSTAVŮ A LODÍ.................................. LODĚ JAKO ZDROJ ZNEČIŠTĚNÍ A SANKCE ZA PŘESTUPKY ZNEČIŠTĚNÍ........
2 2 2
INTERMODÁLNÍ OTÁZKY............................................................................................. TRANSEVROPSKÉ DOPRAVNÍ SÍTĚ (TENS) – veřejná diskuze....................................
3 3
LETECTVÍ........................................................................................................................... DOHODY O LETECKÉ DOPRAVĚ MEZI ČLENSKÝMI STÁTY A TŘETÍMI ZEMĚMI............................................................................................................................... JEDNÁNÍ SE SPOJENÝMI STÁTY................................................................................... SUBVENCOVÁNÍ A NEKALÉ PRAKTIKY CENOVÉ TVORBY................................... POŽADAVKY NA POJIŠTĚNÍ PRO LETECKÉ DOPRAVCE A PROVOZOVATELE LETADEL - veřejná diskuze.................................................................................................
4
VNITROZEMSKÁ DOPRAVA......................................................................................... POŽADAVKY NA BEZPEČNOST TUNELŮ.................................................................... ZPOPLATNĚNÍ SILNIČNÍ INFRASTRUKTURY – veřejná diskuze................................
6 6 7
OSTATNÍ.............................................................................................................................. - GALILEO................................................................................................................... - VNITROZEMSKÁ VODNÍ DOPRAVA..................................................................
7 7 8
4 5 5 6
BODY SCHVÁLENÉ BEZ PROJEDNÁNÍ NÁMOŘNÍ DOPRAVA - Námořnický výcvik *........................................................................................................... ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - Opatření k emisím oxidu uhličitého a spotřebě pohonných hmot vozidel N1*...................
1
- Jestliže jsou deklarace, závěry či usnesení formálně schváleny Radou, je to označeno v záhlaví příslušného bodu a text je v uvozovkách. - Dokumenty, jejichž odkazy jsou uvedeny v textu, jsou k dispozici na internetové stránce Rady http://ue.eu.int. - Rozhodnutí přijatá s prohlášeními pro zápisy z Rady, které mohou být zveřejněny, jsou označeny hvězdičkou. Tato prohlášení jsou k dispozici na výše uvedené internetové stránce Rady nebo je lze získat v Tiskové kanceláři. • Originál obsahuje navíc seznam účastníků jednání a v části „Body schválené bez projednání“ bod věnovaný zemědělství – zásobám potravin (pozn. ODIS – OIEU).
1
8 8
PROJEDNANÉ BODY NÁMOŘNÍ DOPRAVA ZABEZPEČENÍ DOPRAVNÍCH ZAŘÍZENÍ PŘÍSTAVŮ A LODÍ Během prvního čtení Evropského parlamentu se Rada dohodla na společném přístupu k návrhu nařízení o zvýšení bezpečnosti na palubách lodí a ve styčných oblastech loď/přístav. Rada požádala předsednictvo, aby se obrátilo na Evropský parlament s cílem dosáhnout dohody v prvním čtení v proceduře spolurozhodování, a tak umožnilo rychlé přijetí tohoto legislativního návrhu. Text společného přístupu obsahuje zejména: •
Pokud jde o mezinárodní námořní dopravu, členské státy uplatňují v plném rozsahu bezpečnostní opatření dohodnutá v prosinci 2002 v Mezinárodní námořní organizaci (IMO). Některá opatření podle části B mezinárodního zákoníku o bezpečnosti zařízení lodí a přístavů (Zákoník ISPS) zůstala na úrovni IMO nepovinná, ale podle legislativy Společenství jsou závazná.
•
Pokud jde o vnitrostátní lodní dopravu, bylo dohodnuto provádět stejná bezpečnostní opatření přijatá Mezinárodní námořní organizací pro osobní lodě třídy A2 zahrnuté do vnitrostátní dopravy. Co se týče ostatních kategorií lodí zajišťujících vnitrostátní dopravu, bylo dohodnuto, že členské státy musí provádět posouzení bezpečnostních rizik tak, aby byly schopny rozhodovat o rozsahu, ve kterém jsou bezpečnostní opatření uplatňována bez snižování celkové úrovně bezpečnosti.
Tento návrh nařízení je zaměřen na začlenění do legislativy Společenství opatření k námořní bezpečnosti, která byla přijata v prosinci 2002 Mezinárodní námořní organizací (IMO), aby zabránila teroristickým činům namířeným proti lodím. Datum zavedení těchto opatření, dohodnuté Mezinárodní námořní organizací, bylo stanoveno na 1. července 2004. Podle tohoto návrhu nařízení budou mezinárodní bezpečnostní opatření prováděna v rámci zákona Společenství harmonizovaným způsobem a za stejných podmínek v celém Společenství. Po spáchání teroristických činů v New Yorku a Washingtonu dne 11. září 2001 předložila vláda Spojených států otázky námořní bezpečnosti mezinárodnímu fóru, v tomto případě Mezinárodní námořní organizaci (IMO). V prosinci 2002 rozhodla Diplomatická konference o námořní bezpečnosti o souboru opatření ke zvýšení námořní bezpečnosti na palubách lodí a ve styčných oblastech loď/přístav. Tato opatření se skládají z nové kapitoly XI-2 konvence SOLAS a nového mezinárodního zákoníku o bezpečnosti zařízení lodí a přístavů (Zákoník ISPS). LODĚ JAKO ZDROJ ZNEČIŠTĚNÍ A SANKCE ZA PŘESTUPKY ZNEČIŠTĚNÍ Rada vedla politickou diskuzi o návrhu směrnice o lodích jako zdrojích znečištění a o zavedení sankcí, včetně sankcí za spáchání trestného činu, za znečištění mořského prostředí. 2
Podle Směrnice Rady 98/18/ES jsou lodě třídy A osobní lodě, které provozují vnitrostátní plavby, během kterých jsou dále než 20 mil od pobřežní hranice nebo jsou v mořských oblastech, kde pravděpodobnost překročení podstatné výšky vlny 2,5 m je větší než 10 %. 2
Předsednictvo učinilo závěr, že: •
Všechny delegace podpořily cíl návrhu Komise integrovat mezinárodní pravidla o lodích jako zdrojích znečištění do práva Společenství ve formě směrnice a přijmout právní nástroj, který je co nejvíce odrazující.
•
Delegace vyslovily znepokojení nad právní správností používání nástroje Společenství, který specificky uváděl trestní sankce. Trestní aspekty byly považovány za vhodnější v rámcovém rozhodnutí založeném na Třetím pilíři Smlouvy o Evropské unii.
•
Byly rovněž vyjádřeny pochybnosti ohledně možnosti provádění Směrnice, kdyby přesahovala ustanovení úmluvy MARPOL3, například pro lodě plující pod vlajkou třetího státu, které nekotví v přístavu členského státu.
•
Princip být schopen jednat proti lodím, i proti těm, které plují pod vlajkou třetího státu, byl však jasně konstatován, zejména pokud imisní oblast dosáhla pobřeží či teritoriálních vod členských států.
•
Většina delegací preferovala koncepci zákazu, aby se zajistily peněžité tresty za přestupky týkající se znečištění, jak už se stalo v několika členských státech.
Rada dala pokyny Výboru stálých představitelů, aby pokračoval ve zkoumání tohoto návrhu za účelem dosažení dohody na svém zasedání v prosinci a vzala na vědomí cíl uvedený Evropskou radou v březnu 2003. Cílem směrnice je přenést mezinárodní pravidla o lodích jako zdrojích znečištění z úmluvy MARPOL do legislativy Společenství a vytvořit harmonizovaná pravidla pro jejich prosazování. Tím se také rozšíří opatření, že budou zahrnovat přestupky vyskytující se na otevřených mořích v souladu s ustanoveními konvence Spojených národů o mořském právu (UNCLOS). Návrh splňuje požadavek z jednání Evropské rady v Kodani dne 13. prosince 2002 na základě nehody lodi „Prestige“, že budou učiněna další konkrétní opatření týkající se odpovědnosti a odpovídajících sankcí v případech lodí jako zdrojů znečištění. Na svém zasedání ve dnech 5. a 6. prosince 2002 Rada pro dopravu, telekomunikace a energii uvítala záměr Komise předložit návrh, který by zajišťoval, že všechny osoby, které způsobily incident znečištění nebo k němu přispěly hrubou nedbalostí, by měly podléhat příslušným sankcím. Evropská rada, která se konala v Bruselu ve dnech 20. a 21. března 2003, to znovu zopakovala a dále rozvedla výzvou přijmout do konce r. 2003 a na základě nedávného návrhu Komise a na příslušném právním základě systém sankcí, včetně trestních sankcí, za přestupky týkající se znečištění. INTERMODÁLNÍ OTÁZKY TRANSEVROPSKÉ DOPRAVNÍ SÍTĚ (TENS) – veřejná diskuze Rada vzala na vědomí prezentaci místopředsedkyně paní Loyoly de Palacio k návrhu rozhodnutí, kterým se přizpůsobují hlavní směry pro transevropskou dopravní síť (TEN-T) rozměrům rozšířené Evropské unie. 3
Marpol 73/78 je mezinárodní úmluva pro prevenci znečištění z lodí (1973) a její protokol 1978 ve znění pozdějších předpisů. 3
Delegace vyjádřily předběžné názory na návrh během následné veřejné diskuze. Delegace jednomyslně uvítaly návrh jako významný příspěvek k zajištění soudržnosti rozšířené Unie a k dalšímu rozvoji konkurenceschopnosti vnitřního trhu. Mezi hlavní otázky, na které kladli ministři důraz, patřila důležitost podporování intermodality, rozšířené spolupráce mezi členskými státy, zapojenými do přeshraničních a nadnárodních projektů, a rozvoje spojení se sousedícími regiony mimo Unii. Rada dala na základě přijetí návrhu Komise pokyny Výboru stálých představitelů neprodleně zahájit práce, aby Rada mohla učinit politické rozhodnutí co nejdříve. Návrh Komise je vypracován na základě návrhu předloženého Komisí v říjnu 2001 a doplňujícího směrnice z r. 1996 pro transevropskou dopravní síť, který bere na vědomí doporučení obsažená ve zprávě pracovní skupiny na vysoké úrovni, jejímž předsedou byl bývalý komisař pro dopravu Karel Van Miert. Pokud jde o stávající směrnice, nový návrh obsahuje seznam prioritních projektů, které se zařazují a přidávají mezi projekty přijaté Evropskou radou v Essenu v r. 1994. Nové prvky návrhu mimo jiné zahrnují: -
-
koncepci "námořních dálnic"; zavedení koncepce projektů evropského zájmu, která zajišťuje prioritní postupy, co se týče financování a procedur udělování oprávnění; vytvoření nového mechanizmu koordinace na úrovni Společenství, které je zaměřeno na usnadnění zejména provozní a finanční spolupráce mezi členskými státy, kterých se týká stejný přeshraniční projekt; prodloužení konečného termínu pro ukončení projektů až do r. 2020 a geografického rozsahu transevropské dopravní sítě, která bude zahrnovat nové členské státy.
Náklady na dokončení prioritních projektů, zahrnutých do návrhu, jsou odhadovány přibližně na 220 miliard EUR do r. 2020. Tento návrh, kterým se mění směrnice o transevropské dopravní síti, jde ruku v ruce s paralelním návrhem na finanční pomoc pro rozvoj sítě, plánované s cílem zvýšit účast Společenství ve specifikovaných projektech až na 30 %, a zároveň předkládá řadu nových mechanizmů financování, včetně způsobů, jak přilákat větší účast soukromého sektoru. LETECTVÍ DOHODY O LETECKÉ DOPRAVĚ MEZI ČLENSKÝMI STÁTY A TŘETÍMI ZEMĚMI Rada dosáhla politické dohody o návrhu nařízení, kterým se stanoví pravidla Společenství pro jednání a provádění dohod o letecké dopravě mezi třetími zeměmi a členskými státy. Po konečném přezkoumání bude tento text přijat jako společné stanovisko Rady k nařízení na jednom z nadcházejících zasedání a zaslán Evropskému parlamentu v souladu s procedurou společného rozhodování. Dohodnutý text se dotýká mnoha obav Parlamentu, jak je vyjádřeno ve stanovisku z jeho prvního čtení. Aby byl zajištěn příslušný rámec Společenství pro činnosti členských států, návrh nařízení stanoví, že: •
před zahájením jednání musí dotyčný členský stát uvědomit Komisi o svém úmyslu a poskytnout jí příslušnou dokumentaci. Komise uvědomí ostatní členské státy; 4
•
před podepsáním dohody členský stát uvědomí Komisi o výsledku jednání. Jestliže dohoda nezačleňuje standardní články dohodnuté členskými státy a Komisí, může však členský stát přesto být oprávněn dohodu uzavřít, jestliže Komise, které je nápomocen poradní výbor členských států, rozhodne, že to nepoškozuje předmět a účel společné dopravní politiky Společenství. Dohoda může být v platnosti dočasně do konce této procedury Společenství;
•
návrh nařízení členským státům rovněž umožňuje až do ukončení jednání na úrovni Společenství jednat paralelně se třetími zeměmi s výhradou určitých podmínek;
•
členské státy zajistí rozdělení dopravních práv mezi způsobilé dopravce Společenství na základě transparentní procedury s vyloučením diskriminace.
JEDNÁNÍ SE SPOJENÝMI STÁTY Místopředsedkyně paní Loyola de Palacio Radu stručně seznámila jménem Komise s prvním kolem oficiálních jednání se Spojenými státy v oblasti letecké dopravy, která se konala ve Washingtonu ve dnech 1. a 2. října. Dne 5. června 2003 Rada pro dopravu přijala rozhodnutí udělující Komisi mandát zahájit jednání jménem Evropského společenství a jeho členských států se Spojenými státy za účelem dosažení dohody v oblasti letectví ("otevřený letecký prostor"). Komise vede jednání, která konzultuje se speciálním výborem jmenovaným Radou. SUBVENCOVÁNÍ A NEKALÉ PRAKTIKY CENOVÉ TVORBY Rada dosáhla politické dohody o návrhu nařízení o ochraně evropského průmyslu proti subvencování a nekalým praktikám cenové tvorby v oblasti dodávek leteckých služeb, které poskytují dopravci třetích zemí. Tento text bude přijat po konečném přezkoumání jako společné stanovisko Rady k nařízení na jednom z jejích nadcházejících zasedání. Společné stanovisko pak bude zasláno Evropskému parlamentu podle procedury společného rozhodování. Text dohodnutý Radou umožní přijetí ochranných opatření Komisí za podmínky, že: (a)
je možné prokázat existenci subvencí nebo nekalých praktik cenové tvorby a tímto způsobené poškození průmyslu Společenství a že
(b)
Společenství má zájem o intervenci. Posuzování zájmu Společenství bude brát v úvahu dopad opatření na veškeré různé zájmy, například vyrovnávání možných následků pro spotřebitele či jiné zainteresované strany s výhodami pro průmysl Společenství.
Návrh nařízení stanoví proceduru, která má být dodržována ohledně zahájení řízení, vyšetřování, prozatímních opatření, ukončení procedury bez opatření a uložení definitivních opatření. Prioritu budou mít dohody o letecké dopravě, uzavřené se třetími zeměmi, které lze použít k vypořádání se s praktikami, kterých se týká tento text. Na návrh Komise, přijatý dne 12. března 2002, by se mělo pohlížet v kontextu s obtížemi, se kterými se sektor mezinárodní letecké dopravy v poslední době potýká následkem teroristických útoků ze dne 11. září 2001 a globálního zpomalení ekonomického růstu. Podle názoru Komise finanční pomoc či "skryté subvence", které vlády třetích zemí poskytují svým dopravcům, by mohly přispět ke vzniku situace, kdy dopravci Společenství již nebudou moci déle riskovat, že nebudou schopni v mezinárodním měřítku za stejných soutěžních 5
podmínek konkurovat. V reakci na tuto situaci Komise předložila návrh založený na přístupu schváleném v r. 1986 v námořním sektoru a obecně používaném v obchodě se zbožím, aby bylo umožněno učinit specifická opatření proti dopravcům třetích zemí, a to podle jednotlivých dopravců. POŽADAVKY NA POJIŠTĚNÍ PRO LETECKÉ DOPRAVCE A PROVOZOVATELE LETADEL - veřejná diskuze Rada dosáhla politické dohody o návrhu nařízení o požadavcích na pojištění pro letecké dopravce a provozovatele letadel létajících v teritoriu, do a z teritoria či přes teritorium členských států Evropské unie. Po konečném přezkoumání bude tento text schválen jako společný postoj Rady k tomuto nařízení na jednom z jejích nadcházejících zasedání. Společný postoj pak bude zaslán Evropskému parlamentu v kontextu s procedurou společného rozhodnutí. Tento návrh začleňuje do závazného práva Společenství různá pravidla, stanovená podle mezinárodních konvencí, a v rámci Společenství harmonizuje požadavky pro letecké dopravce a provozovatele letadel na pojistné krytí cestujících, zavazadel, nákladu a třetích stran. Tyto požadavky na pojištění se netýkají pravidel odpovědnosti vyplývajících z mezinárodních konvencí, práva Společenství a vnitrostátního práva. Jde o minimální požadavky. Členské státy mohou uložit přísnější pravidla, například pokud jde o výši povinného pojistného krytí pro cestující. Letečtí dopravci jsou tradičně dobře pojišťováni proti ztrátě letadla a proti odpovědnosti vůči cestujícím a ke třetím stranám. Teroristické úroky ve Spojených státech dne 11. září 2001 ukázaly zranitelnost sektoru letecké dopravy. Poškození přesáhla všechny racionální odhady učiněné do tohoto dne. Několik dní po těchto událostech oznámily pojišťovací společnosti odnětí nebo drastické snížení pojistného krytí odpovědnosti za válečná rizika a rizika terorizmu. To vážně zpochybnilo regulační situaci leteckých dopravců, kteří nebyli schopni dokázat, že mají adekvátní pojistné krytí. Se zřetelem k tomuto selhání trhu členské státy zakročily tím, že se zaručily za některá pojistná rizika. Neoficiální Rada ECOFIN dne 22. září 2001 stanovila směrnice pro takové vnitrostátní záruční programy, které byly následně plně schváleny Radou pro dopravu dne 16. října 2001. Speciální režim programů podle pravidel Společenství o státní pomoci, který byl několikrát rozšířen, skončil dne 31. října 2002. Na základě těchto skutečností a pro obnovení rovnováhy na pojišťovacím trhu předložila Komise návrh na nařízení o požadavcích na pojištění pro letecké dopravce a provozovatele letadel. VNITROZEMSKÁ DOPRAVA POŽADAVKY NA BEZPEČNOST TUNELŮ Rada se dohodla na společném přístupu k návrhu směrnice, kterou se stanoví minimální požadavky na bezpečnost tunelů v transevropské silniční síti. Požadovala, aby výbor stálých představitelů po přijetí stanoviska Evropského parlamentu přezkoumal návrh směrnice na základě společného přístupu Rady tak, aby Rada mohla v blízké budoucnosti přijmout svůj společný postoj. Tento návrh Směrnice má za cíl zabránit vážným nehodám, které ohrožují lidské životy a životní prostředí a poškozují zařízení tunelu, a snižovat možné následky nehod v tunelu
6
zaručením například účinného zásahu pohotovostních služeb. Tyto cíle by se měly týkat nových a stávajících tunelů i tunelů delších než 500 m v transevropské silniční síti (TERN). Společný přístup dohodnutý Radou zavádí tyto hlavní změny v původním textu Komise: •
Specifické bezpečnostní úkoly a organizace rozdělení úkolů a odpovědností správních orgánů či institucí byly zjednodušeny a učiněny flexibilnějšími.
•
Systematická klasifikace tunelů navržená Komisí byla nahrazena seznamem individuálních požadavků na minimální bezpečnost. Systém stanovení nezbytných bezpečnostních opatření je přizpůsoben každému jednotlivému tunelu.
•
Navrhuje se, aby byly povoleny „omezené odchylky“ od požadavků na minimální bezpečnost tunelu. Přesto by tyto odchylky měly být ospravedlněny naléhavými důvody a alternativní opatření ke snížení rizik by měla přinejmenším zajistit ekvivalentní úroveň bezpečnosti. Navrhované „omezené odchylky“ budou výborem přezkoumány.
ZPOPLATNĚNÍ SILNIČNÍ INFRASTRUKTURY – veřejná diskuze Rada vzala na vědomí návrh Komise prezentovaný místopředsedkyní paní Loyolou de Palacio, který se týkal systému zpoplatnění používání silniční infrastruktury. Rada požádala výbor stálých představitelů o jeho neodkladné přezkoumání. Komise tento návrh přijala minulý červenec ve snaze sjednotit národní systémy mýtného a poplatků za užívání silnic na základě společných principů. Cílem tohoto legislativního návrhu, který mění směrnici Eurovignette (1999/62/ES), je zajistit stejný přístup k dopravcům na silniční síti a podporovat takové systémy zpoplatnění, kde náklady na infrastrukturu jsou přeneseny na uživatele dopravy. Návrh Komise nabízí rámec, který členským státům umožní zřídit systém zpoplatnění pro těžké nákladní automobily nad 3,5 tun založený na náhradě nákladů na infrastrukturu a nekrytých nákladů na nehody, které se však mohou lišit v závislosti na množství dalších faktorů jako je ujetá vzdálenost, místo, parametry vozidla (včetně jeho znečišťujícího účinku), denní doby a míry kongescí na dotyčných silnicích. Navržený rámec se týká transevropské silniční sítě a dalších částí primární silniční sítě. V souladu s principem subsidiarity se členské státy mohou svobodně rozhodnout uplatnit mýtné na silnicích, na které se nevztahuje navržená směrnice, za předpokladu, že se budou řídit pravidly a principy, které stanoví Smlouva. Podle navržené směrnice veškeré příjmy získané členskými státy zpoplatněním silnic by měly být vynaloženy na dopravní sektor. To by zahrnovalo možnost křížového financování infrastruktur, které poskytují alternativu k silniční dopravě. Za tím účelem návrh Komise stanoví, že veškeré příjmy ze systému zpoplatnění musí být investovány zpátky do silničních infrastruktur a do sektoru dopravy jako celku se zřetelem k vyváženému rozvoji dopravních sítí. OSTATNÍ -
GALILEO
Během oběda ministři diskutovali s místopředsedkyní paní Loyolou de Palacio o pokroku dosaženém v kontaktech se třetími zeměmi, včetně posledního návrhu Komise ohledně rozhodnutí Rady o podepsání dohody o spolupráci na civilním globálním navigačním 7
satelitním systému (GNSS) – GALILEO mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Čínskou lidovou republikou. -
VNITROZEMSKÁ VODNÍ DOPRAVA
Rada vzala na vědomí zprávu nizozemské delegace, podporované ostatními delegacemi, o provádění a rozvoji panevropských říčních informačních služeb (RIS). Komise sdělila, že má v úmyslu předložit návrh o této záležitosti do konce roku. BODY SCHVÁLENÉ BEZ PROJEDNÁNÍ NÁMOŘNÍ DOPRAVA Námořnický výcvik* (Dok. 11512/03) Rada rozhodla schválit všechny dodatky, obsažené ve stanovisku Evropského parlamentu v prvním čtení o návrhu směrnice o minimální úrovni výcviku námořníků. Rada schválí tuto směrnici na nadcházejícím zasedání. Tento legislativní návrh je zaměřen na zjednodušení uznání certifikátů zavedením centralizované a harmonizované procedury pro uznání třetích zemí celým Společenstvím, které dodržují konvenci STCW4, a na ustanovení specifické procedury pro odnětí uznání, jakož i pro pravidelné monitorování dodržování konvence STCW třetími zeměmi. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Měření emisí oxidu uhličitého a spotřeby pohonných hmot vozidel N1* (Dok. 12901/03 – 5997/03) Rada přijala společné stanovisko za účelem přijetí směrnice, která mění směrnice Rady 70/156/EHS a 80/1268/EHS, pokud jde o měření emisí oxidu uhličitého a spotřeby pohonných hmot vozidel N1. Návrh mění směrnici 80/1268/EHS naposledy pozměněnou směrnicí 1999/100/ES, za účelem rozšíření jejího rozsahu, aby zahrnovala vozidla N1 (lehká užitková vozidla). Do dnešního dne se tato směrnice vztahuje pouze na vozidla M1 (osobní vozidla) a zavádí harmonizované mandátní požadavky na měření oxidu uhličitého a spotřeby pohonných hmot vozidel N1. Prvním nezbytným předpokladem je proto umožnit, monitorovat a hodnotit případná opatření, týkající se šetření pohonnými hmotami, pro vozidla N1 v EU. Tato legislativa by také měla zlepšit informace dostupné spotřebitelům či perspektivním kupcům. Společný postoj, který je všeobecně v souladu s návrhem Komise, byl jednomyslně schválen Radou. Hlavními změnami návrhu Komise bylo zavedení koncepce řady vozidel a změny dat převedení a vstupu této směrnice v platnost. Název originálu: 2531st Council meeting - Transport, telecommunications and energy Zdroj: Internet – C/03/280 tisková zpráva 12845/03 (Tisk 280) ze dne 9. října 2003 Překlad: Lidmila Zrzavecká Korektura: ODIS 4
Konvence o standardech průpravy, certifikace a sledování pro námořníky, 1978 (Konvence STCW), podle revize z r. 1995; všechny členské státy jsou účastníky této konvence. 8
