PŘEDPOKLADY PRO CR V LEDNICKO-VALTICKÉM AREÁLU A MK VÝZKUM OBČANŮ OBLASTI

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava katedra Cestovní ruch

PŘEDPOKLADY PRO CR V LEDNICKO-VALTICKÉM AREÁLU A MK VÝZKUM OBČANŮ OBLASTI

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vedoucí práce: PhDr.Vlasta Novotná Jihlava 2008

Zuzana Pechánková

Prohlášení Prohlašuji, že jsem psala svou bakalářskou práci samostatně a všechny materiály, ze kterých jsem čerpala, jsem uvedla v použitých zdrojích.

Datum 10.5.2008

Podpis

2

Poděkování Ráda bych poděkovala své vedoucí bakalářské práce, PhDr.Vlastě Novotné za cenné rady, které mi poskytla a z téhož důvodu bych chtěla poděkovat také ak.mal.Vladimíru Netoličkovi.

3

OBSAH 1 ÚVOD.............................................................................................................................5 2 TEORETICKÁ ČÁST....................................................................................................7 2.1 SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY CR.....................................................................7 2.2 LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY CR................................................................10 2.2.1 PŘÍRODNÍ PŘEDPOKLADY.......................................................................10 SPOLEČENSKÉ PŘEDPOKLADY......................................................................11 2.3 REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY CR...................................................................23 DOPRAVA..............................................................................................................23 2.3.1 UBYTOVÁNÍ ................................................................................................24 2.3.2 STRAVOVÁNÍ...............................................................................................24 2.3.3 TURISTICKÉ INFORMACE........................................................................24 2.3.4 TURISTICKÉ NABÍDKY A PROGRAMY...................................................25 3 PRAKTICKÁ ČÁST....................................................................................................25 3.1 PROJEKT MK VÝZKUMU.................................................................................25 3.2 VYHODNOCENÍ MK VÝZKUMU.....................................................................28 3.3 NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ SITUACE V L.V.A....................................................51 4 ZÁVĚR.........................................................................................................................54 5 ANOTACE....................................................................................................................56 6 POUŽITÉ ZDROJE......................................................................................................57 6.1 SEZNAM CITACÍ.................................................................................................57 6.2 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY....................................................................57 6.3 SEZNAM WEBOVÝCH STRÁNEK...................................................................57 6.4 SEZNAM OBRÁZKŮ V TEXTU.........................................................................58 7 PŘÍLOHY.....................................................................................................................59 7.1 DOTAZNÍK...........................................................................................................59 7.2 NEJKRÁSNĚJŠÍ FOTOGRAFIE Z L.V.A...........................................................60 7.3 MAPY ...................................................................................................................72 7.4 OBRÁZKY............................................................................................................73 7.5 SEZNAM MAP A OBRÁZKŮ V PŘÍLOZE........................................................77

4

1 ÚVOD Vybrala jsem si téma Lednicko-valtický areál, protože se nachází v blízkosti mého bydliště a mám k němu kladný vztah. Tento malý kousek země mě okouzlil. A myslím, že nejsem sama, komu se tento areál zalíbil a pravidelně ho navštěvuje. Nejen turistům má hodně co nabídnout. Můžete navštívit zámky, lovecké zámečky či další salety roztroušené do okolí. Pokud nejste příznivci historických památek, uchvátí Vás krásná příroda, kterou si můžete projet po vyznačených cykloturistických stezkách. Fantazii se tu meze nekladou, proto tu máte možnost projet se na koni, v kočáře či třeba na motorkách. A pokud budete unaveni celodenní sportovní aktivitou, doporučuji sednout si do vinárny či vinného sklepa a ochutnat místní valtické víno. Lednickovaltický areál disponuje bohatou historií, kterou psal šlechtický rod Lichtenštejnů, ale i přírodními atraktivitami. V tomto kulturním areálu, zapsaném na seznam UNESCO, se člověku i přírodě povedlo skloubit všechny prvky krajiny v jedinečný celek. Moje bakalářská práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. V první části píši o předpokladech cestovního ruchu v Lednicko-valtickém areálu. Ze selektivních předpokladů uvádím politické členění a ekonomiku dané oblasti. Součástí lokalizačních předpokladů je geomorfologický popis, stručné informace o podnebí, vodstvu, rostlinstvu a živočišstvu atd. Najdete tu také popis historických památek, ale i přehled muzeí či nejvýznamnějších kulturních akcí, které se konají v tomto turistickém regionu. Z realizačních předpokladů mohu jmenovat dopravu, ubytování a stravování, podávání turistických informací či krátký výběr z turistické nabídky Lednickovaltického areálu. V praktické části jsem se zaměřila na marketingový průzkum v dané oblasti. Nejdříve jsem vytvořila dotazník, který vyplnilo 150 respondentů. Oslovení lidé jsou občany města Valtice. V následující části jsem provedla dotazování obyvatel tohoto města a nakonec jsem provedla vyhodnocení průzkumu. Součástí vyhodnocení je nejen slovní, ale i grafické vyjádření jednotlivých otázek. Nakonec jsem napsala krátký návrh na zlepšení situace v Lednicko-valtickém areálu, kam by jezdilo více turistů. Přitom jsem samozřejmě vycházela z mých osobních názorů i z názorů obyvatel města Valtice.

5

Na závěr mé práce jsou zařazeny přílohy, kde najdete obrázky a mapy daného regionu. Mohu doporučit podívat se na přiložený průzkum, kde turisté hodnotili tu nejkrásnější fotografii z Lednicko-valtického areálu. Tento průzkum jsem našla v časopise COT Business a velmi mě zaujal, z tohoto důvodu jsem ho také zařadila do přílohy mé bakalářské práce. Budu ráda, když Vás moje bakalářská práce osloví a vy se přijedete podívat do Lednice či Valtic. Prostor, vymezený danými jihomoravskými městy představuje malý ráj na Zemi, o který se musíme starat, aby jednou nezmizel z mapy České republiky.

6

2 TEORETICKÁ ČÁST Břeclavsko bývá nazýváno Zahradou Evropy. Je jen málo míst, kde člověk přetvořil krajinu tak, aby byla nádhernější než to, co stvořila sama příroda. Zásluhu měl na tom rod Lichtenštejnů, který tuto krajinu vlastnil, i lidé, kteří přání bohatých šlechticů proměnili ve skutečnost. Podíl na kráse této krajiny však mají také ti, co ji nenechali zpustnout a nadále o ni pečují. Nejcennější část Břeclavska se nazývá Lednickovaltickým areálem. V posledních letech se stal Lednicko-valtický areál významnou turistickou oblastí jižní Moravy. V roce 1996 byl zařazen do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších komplexů kulturní krajiny na světě. Na území o rozloze 200 čtverečných kilometrů najdeme honosné zámky i malé romantické stavby zaseté do okolní přírody tzv. salety.

2.1 SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY CR Politické členění Lednicko-valtický areál (LVA) se nachází na jihu a jihovýchodě okresu Břeclav. Se svou rozlohou kolem 200 km2 zabírá 24% rozlohy břeclavského regionu. Na severu a východě tvoří hranici LVA řeka Dyje, na jihu státní hranice s Rakouskem a západně leží CHKO Pálava. Hlavní centrum město Břeclav je vzdáleno 55 km od Brna, 72 km od Bratislavy a 98 km od Vídně. Region LVA má nepravidelný tvar a zahrnuje celé katastry obce Lednice, Hlohovec a města Valtice. Břeclav se svými městskými částmi Poštorná a Charvátská Nová Ves, dále Podivín, Lanžhot, Sedlec, Rakvice, Přítluky, Bulhary a Ladná zasahují do památkové zóny Lednicko-valtického regionu jen nezastavěnou částí svých katastrů. Na těchto plochách se nachází převážně orná půda, louky a lužní lesy.

7

Přehled obcí v Lednicko-valtickém areálu

Obec

Počet obyvatel

Katastrální plocha v ha

( k 31.12.2006)

(k 31.12.2005)

25 716 788 1 286 3 716 2 331 2 860 750 2 197 810 3 627

8 717 1 516 896 5 486 3 127 1 775 1 425 2 180 2 078 4 785

Břeclav Bulhary Hlohovec Lanžhot Lednice Podivín Přítluky Rakvice Sedlec Valtice 1

Vlastnictví v území LVA

Vlastnické poměry v celém areálu dokládá následující tabulka: Státní vlastnictví

58 %

Obecní vlastnictví

5%

Soukromé vlastnictví

35 %

Církevní vlastnictví

2%

Vlastnictví jednotlivých kulturních památek v LVA Ve vlastnictví státu jsou: •

Zámek v Lednici, jehož součástí je park, Zámecký rybník s ostrovy, Růžový rybník, jízdárny, skleník, Minaret, Maurská vodárna, Akvadukt, grotta Peklo

1

•

Apollónův chrám

•

Janohrad

•

Obelisk u Přítluk

•

Zámek Valtice, jehož součástí je park

•

Zámeček Belveder

•

Rendezvous neboli Dianin chrám

•

Kolonáda na Rajstně

Převzato z http://www.dolnimorava.org/archiv/i._charakteristika_a_vyznam_lva.pdf, str.31

8

•

Hubertova kaple

Ve vlastnictví města Břeclav je: •

Zámeček Pohansko, jehož součástí je i hradiště a archeologická rezervace

Ve soukromém vlastnictví jsou: •

Rybniční zámeček (Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno)

•

Chrám Tři Grácie (vinařská firma Vinselekt Miloše Michlovského z Rakvic)

•

Sousoší tří Grácií (Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno)

•

Lovecký zámeček

•

Nový Dvůr

•

Zámeček Lány

•

Hraniční zámeček (firma Dixi Kašník)

Ekonomika Základním ekonomickým pilířem v dané lokalitě je průmysl. Z nerostného bohatství můžeme jmenovat stavební suroviny – štěrkopísky a cihlářské suroviny, dále se tu nachází také ložiska lignitu, ropy a zemního plynu. Nedávno byly objeveny ložiska léčivých jodo-bromových pramenů. Díky tomu vznikly lázně Lednice. Průmysl je soustředěn do Břeclavi a Valtic, kde se nachází strojírenské závody (Tranza Otis Břeclav, Mauting a Molčík ve Valticích), chemické podniky (Fosfa, Gumotex Břeclav) a potravinářské závody. Důležitou roli hraje zemědělství. Převažující zemědělskou činností je polní hospodaření, neboť orná půda představuje cca 40% území LVA. Pěstuje se především obilí, kukuřice, ale také brambory a řepka olejná. Významné postavení zaujímá vinařství, ovocnářství a zelinářství. Nejznámější vinařskou oblastí jsou Valtice a okolí. Značný potenciál má vinařská turistika. Díky teplému podnebí se tu pěstuje teplomilné ovoce – typické jsou meruňky a broskve. Dlouhou tradici má především díky Lichtenštejnům rybářství, rybníkářství a myslivost. Lesní porosty zaujímají 25,6 % (47,4 km2) celkové rozlohy LVA. Jmenujme uměle vysazený Boří les mezi Valticemi a Břeclaví. Areál zahrnuje také část lužního lesa při řece Dyji jižně od Břeclavi.

9

2.2 LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY CR 2.2.1 PŘÍRODNÍ PŘEDPOKLADY Klima Podnebí je zde nejteplejší z celé republiky. Díky nižším srážkám jsou nutné zavlažovací kanály a zařízení. Léto je horké, zima naopak mírná. Díky teplému a suchému podnebí je charakteristické dlouhé vegetační období.

Geomorfologie Z geomorfologického hlediska patří region Lednicko-valtického areálu do alpskohimalájského systému, který se dále dělí na provincie - Západopanonská pánev a subprovincie –Vídeňská pánev. V oblasti Jihomoravské pánve najdeme celek Dolnomoravský úval, kam řadíme dva podcelky Dyjsko-moravská niva a Valtická pahorkatina. Tuto pahorkatinu tvoří Lednická pahorkatina, Nesytská sníženina, Úvalská pahorkatina a Poštorenská plošina.

Reliéf a výšková členitost V daném regionu rozlišujeme tři typy reliéfu: •

Nížiny nivního charakteru – tzv.Dyjsko-moravská niva (155-180 m n.m.)

•

Ploché pahorkatiny (180-210 m n.m.)

•

Členité pahorkatiny tzv.Valtická pahorkatina (210-291 m n.m.)

Celkové převýšení areálu je dané nejnižší (155 m n.m.) a nejvyšší (291 m n.m.) nadmořskou výškou – 136 m n.m.

Vodstvo Území Lednicko-valtického areálu odvodňuje řeka Dyje se svými nejvýznamnějšími přítoky Zámeckou Dyjí a Včelínkem. Právě na Včelínku vznikla v 1.pol.15.století Mikulovsko-Lednická rybniční soustava. V LVA se nachází její část – Lednické rybníky. Od západu to jsou: Nesyt 302 ha (největší rybník na Moravě), Hlohovecký 67 ha, Prostřední 47 ha a Mlýnský 86 ha (zvaný též Apollo). Do rezervace patří též dva rybníky v zámeckém parku Lednice Zámecký 42 ha (bohatě členěný) a Podzámecký 12 ha. Mezi Hlohoveckým a Prostředním rybníkem leží menší plůdkové rybníčky. Po

10

levé straně Prostředního rybníka se na potoce Allah nachází soustava tzv.Allahových rybníčků.

Půdy Převažujícím půdním typem jsou černozemě a jejich subtypy. Tyto půdy patří k nejúrodnějším půdám na zemi, protože obsahují hodně kvalitního humusu. V Bořím lese je půda vysychavá, lehká a písčitá. V okolí Pohanska a Pastviska je půda ovlivněna vysokou hladinou spodní vody. V nivě se vyskytuje také černice a její subtypy.

Rostlinstvo a živočišstvo Lednické rybníky představují ráj pro celou řadu vodních ptáků a dnes patří k nejvýznamnějším ornitologickým lokalitám v republice. Kromě jiných druhů tady hnízdí potápka černokrká či zrzohlávka rudozobá, naše nejvzácnější kachna. Na Zámeckém ostrově nedaleko minaretu v lednickém zámeckém parku můžeme snadno pozorovat stovky párů volavky popelavé a kvakoše nočního. Rybníky jsou určeny také k chovu ryb. Hlavní rybou tu bývá obvykle kapr - ten zde dorůstá až do váhy 5 kg. V rybnících se chovají i další - vedlejší ryby jako je štika, lín, candát, sumec, úhoř. V lužním lese najdeme hnízda dvou druhů luňáků, čápa bílého, jestřába, ostříže a dokonce orla královského, který tady od roku 1998 vyvádí mláďata. V lužní krajině se ale kromě desítek druhů vodních ptáků zabydleli také bobři a vydry. Nejdůležitější dřevinou těchto lesů je dub letní a jasan úzkolístý. Opravdovou zvláštností jihomoravské přírody jsou slaniska, jakési kousky mořského pobřeží uprostřed vnitrozemí. Národní přírodní rezervaci Slanisko u Nesytu leží blízko železniční stanice v obci Sedlec a najdete tu slanomilnou vegetaci, která je zvyklá na vyšší obsah soli v půdě. Ze zvířat můžeme jmenovat také vysokou zvěř – jeleny a srny, dále kance, bažanty a zajíce. Vysokou můžete najít například v Kančí oboře. Ta dostala název dle divokých prasat, která se tu chovala v minulosti.

SPOLEČENSKÉ PŘEDPOKLADY kulturně-historické památky

11

Kulturní památky v katastru obce Lednice

Zámek Obr.1 Zámek Lednice

Lednický zámek patří k nejznámějším a nejnavštěvovanějším na Moravě. Původně stála na jeho místě vodní gotická tvrz, která měla za úkol chránit vstup z Rakouska. Lichtenštejnové získali Lednici v roce 1351 a připojili ji ke svému majetku. Tvrz byla v 16.století přeměněna na renesanční zámek, který se později změnil na zámek barokní za dohledu architekta J. B. Fischera z Erlachu a jeho nástupce Domenica Martinelliho. Zámecký komplex byl obohacen o rozsáhlé konírny a jízdárnu v letech 1666-1699. Další stavební úprava proběhla o sto let později architektem Canevalem, který postavil dvě jižní křídla, uzavírající čestný dvůr. Z období baroka pochází také 40 metrů dlouhá grotta, umělá jeskyně v zámeckém suterénu, ozdobená štukem a krápníky z Moravského krasu. Roku 1846 začal s novogotickou přestavbou zámku vídeňský stavitel Jiří Wingelmőller, práci dokončil jeho asistent Jan Heidrich. V interiéru se dochovaly dřevěné obklady stěn, kazetový strop knihovny či vzácné dřevěné schodiště. V budově jízdárny se nachází akvárium Malawi. Najdeme tu ryby afrických jezer Malawi a Tanganika, obřího jihoamerického sumce, dravé piraně, murény, rejnoky a pestrobarevné útesy mořských korálů.

Skleník 2

V letech 1843 – 1845 byl při východní straně zámku postaven skleník, který

projektoval podle vzoru londýnské zimní zahrady J.Wingelmőller. Původně stála na

2

KORDIOVSKÝ, Emil. Lednicko-valtický areál a jeho památky, Praha:Europrinty, 2003. str.29

12

jeho místě dřevěná oranžérie, do níž se na zimu ukládaly pomerančovníky a citroníky. Do skleníku se dá vstoupit přímo ze zámku či bočním vchodem přes francouzskou zahradu. Skleník má velké rozměry – 92 metrů na délku, 13 metrů na šířku a 10 metrů na výšku. Je tvořen litinovou konstrukcí, první tohoto druhu v tehdejší rakouské monarchii, která je pokryta skleněnými taškami. Po rekonstrukci skleníku v letech 1999-2002 tu můžete obdivovat na 250 druhů tropických a subtropických rostlin. Obr.2 a 3 Zámecký skleník

Park

Park prochází celým městem od zámku až k budově nádraží. První zmínky o úpravě parku pochází z roku 1611. Původní renesanční zahrada byla přeměněna na barokní. Vznikl tak francouzský park s geometrickým členěním záhonů. V 18.století na francouzskou zahradu navázal rozsáhlý anglický park. Severně od zámku byl dle projektu Petriho prohlouben Zámecký rybník se 16 ostrovy, které jsou navzájem propojeny mosty. Na práci se podílelo ročně 200 až 700 lidí, na zahradnických úpravách a výsadbě dřevin zahradník Van der Schott. Od roku 1833 řídil stavební práce v parku architekt Vilém Lauche. V zahradě najdete kašny, kamenné vázy či plastiky z 17.19.století. Dnes patří park se svými 190 ha k nejvýznamnějším dochovaným parkům ve střední Evropě.

Minaret Minaret byl postaven v zámeckém parku v letech 1798-1804 dle projektu Josefa Hardtmutha. Skoro 60 metrů vysoká stavba je inspirovaná maurskou architekturou. Na fasádě najdete citáty z koránu. Minaret má tři vyhlídkové ochozy, na ten nejvyšší vede 302 schodů. Ve spodním patře je umístěno osm

salonků

zdobených

orientálními

arabeskami

a

mozaikami. Ty patrně vytvořili umělci z arabských zemí. Poslední patro je válcové, ukončené kopulí, nad níž se tyčí arabský půlměsíc. Obr.4 Minaret

13

Akvadukt a grotta V parku mezi zámkem a minaretem byla na počátku 18.století vytvořena 3umělá jeskyně zvaná Peklo a napodobenina římského akvaduktu s několika oblouky obdélníkového půdorysu, podpírajícími úzkou stezku. Když na ní dnes stojíte, otevře se Vám výhled na Zámecký rybník. Původně tudy však protékala voda, která padala jako umělý vodopád do Zámeckého rybníka.

Maurská vodárna Na břehu Dyje stojí v parku vodárna zdobená rostlinnými arabeskami. První zmínky o ní jsou datovány již do 2.pol.17.stol., kdy napájela vodní systémy v parku. Roku 1836 byla přestavěna architektem Wingelmőllerem. Dnes je v areálu vodárny přístav, odkud můžou návštěvníci vyjet na lodičkách až k Janohradu.

Čínský pavilon Stavba se nacházela na ostrově v Růžovém rybníku v zámeckém parku. Roku 1848 byl přestavěn architektem Wingelmőllerem Roku 1891 byl však zbořen.

Chrám Slunce Jedná se o nejstarší stavbu Lednicko-valtického areálu – byla postavena již roku 1692. V letech 1794-1795 byl renovován architektem Josefem Hardtmuthem u lednického zámku. Díky tomu, že stál blízko dnešního skleníku, byl roku 1838 zrušen.

Katzeldorfská hájovna Klasicistní pavilon stál nad Valticemi od počátku 19.století. Roku 1905 byla hájovna rekonstruována, byla zdobena loveckými antickými výjevy. V polovině 50.let se ocitla v hraničním pásmu a Pohraniční stráž ji zbořila.

Obelisk Obr.5 Obelisk

3

KORDIOVSKÝ, Emil. Lednicko-valtický areál a jeho památky. Praha: Europrinty, 2003. str. 37

14

Obelisk byl postaven Josefem Hardtmuthem mezi Lednicí a Podivínem v roce 1798. Pískovcový obelisk představoval památník mírové smlouvy mezi Rakouskem a Francií uzavřené v severoitalském Campo Formiu. 4Dle pověsti prý tu dostal kníže facku od své manželky, která se při honu dozvěděla, že její manžel prohrál v kartách celou vesnici. Odtud tedy pocházel i lidový název obelisku Facka. K obelisku vedla topolová alej, jejíž zbytky tu můžete najít i dnes.

Lovecký zámeček Při cestě z Lednice k Janohradu stojí jednopatrový klasicistní lovecký zámeček, který vznikl v letech 1805-1806 podle projektu J.Hardtmutha. V patře je lodžie vymezená šesti toskánskými sloupy, které jsou spojeny kuželkovou balustrádou. Pod lodžií se nachází půlkruhové podloubí. Stavba sloužila jako hájovna a v minulosti odtud sledovalo panstvo parforsní hony.

Rybniční zámeček Stavba označovaná také jako Jägerhaus byla postavena

v letech

Kornhäuselem

na

1814-1816

Josefem

severním

břehu

Prostředního rybníka, poblíž Bezručovy aleje spojující Lednice s Valticemi. Hlavní průčelí zámečku obdélníkového půdorysu je obráceno k rybníku a průhledy spojeno s chrámem Tří grácií a Novým dvorem, který se nachází na protilehlém břehu. Dnes je zámeček veřejnosti nepřístupný. Obr.6 Rybniční zámeček

Kulturní památky v katastru obce Valtice 4

KORDIOVSKÝ, Emil. Lednicko-valtický areál a jeho památky. Praha: Europrinty, 2003. str. 35

15

Zámek Nejzajímavějším architektonickým komplexem ve Valticích je barokní zámek. Na jeho místě kdysi stávala mohutná hraniční pevnost, která se změnila v 16.století na renesanční sídlo rodu Lichtenštejnů. O století později přibyly postranní budovy, takže vznikla dispozice čtverce s uzavřeným nádvořím. V 18.století bylo přistavěno také divadlo, které si získalo vynikající pověst. Na barokní přestavbě zámku se podílelo mnoho významných architektů – Fillipi, Carllone, Martinelli či J.B.Fischer z Erlachu. Mnoho cenných předmětů jako jsou gobelíny, koberce či předměty denní potřeby si však Lichtenštejnové odvezli před konfiskací zámku státem. Dnes je návštěvníkům zpřístupněno 1.patro zámku, kde

mohou

obdivovat

překrásné dřevěné podlahy, nástěnné malby či umělecká díla v obrazárně. Můžete si také prohlédnout zámeckou kapli. Obr.7 Letecký pohled na zámek Valtice

Park Součástí zámku je zámecký park, jehož kořeny sahají až do 16.století. V zahradě se nacházelo přírodní divadlo doplněné bohatou sochařskou výzdobou. Návštěvníky dodnes oslňují fragmenty postav z antické mytologie, sfingy či vázy. Začátkem 19.století byla zahrada rozšířena a přeměněna v přírodně-krajinářský park s dalekými průhledy, zejména v ose zámeckého průčelí. Během 19.století byl park znovu doplněn a to o jihovýchodní svahy zámeckého návrší. Za zámkem dnes tvoří alej jalovec virginský, roste tu také smrk Schrenkův či jerlín japonský.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie Základy kostela byly vyhloubeny již v roce 1631. Výstavbu kostela však stíhala nepřízeň osudu – roku 1638 se zřítila kopule a práce na kostele byly zastaveny. Třicet čtyři metrů vysokou stavbu pak dokončil architekt Andreas Erna. Církevní svatostánek je dnes ukázkou raně barokní a manýristické architektury.

16

Klášter milosrdných bratří Klášter s kostelem sv.Augustina a řádovou nemocnicí patří ke zdejším barokní architektuře. Počátky konventu jsou datovány do roku 1605, kdy do Valtic přišli první příslušníci řádu milosrdných bratří. Významnou mecenáškou byla Johanka Beatrix z Lichtenštejna, manželka knížete Karla Eusebia. Za její podpory došlo k položení základního kamene konventu. Kostel sv.Augustina byl dokončen téměř současně s farním kostelem v roce 1670. Na jeho výzdobě se podílel v polovině 18.století Ignác Lengelacher, který v té době pracoval pro mikulovské Ditrichštejny.

Zámek Belveder Vlevo od Bezručovy aleje hned za Valticemi se skrývá malý empírový zámek. Z něj můžeme vidět přes hladinu největšího jihomoravského rybníka Nesytu na Mikulov a Pavlovské vrchy. Stavba vznikla v letech 1802-1806 podle plánů architekta Josefa Hardtmutha. Zámek se stal letohrádkem a výletním místem pro rodinu a hosty knížete Jana I. Josefa. Současně měla stavba i hospodářský charakter, neboť v jejím dvoře byli chováni bažanti a pávi. V minulosti byla soukromými majiteli silně zdevastována. Nynější majitel – Národní památkový ústav – uskutečňuje její rekonstrukci. Dianin chrám – Rendezvous Návrh architekta Josefa Hardtmutha realizoval v letech 1812-1813 Josef Kornhäusel. Monument, ležící poblíž silnice Valtice-Poštorná, je umístěn na lesní mýtině a je zasvěcen bohyni lovu Dianě. Triumfální oblouk je inspirován Napoleonovým Vítězným obloukem v Paříži. Empírová stavba sloužila knížeti Janu I. z Lichtenštejna a jeho hostům při četných lovech. Konaly se zde totiž lovecké snídaně v rozsáhlém sále, zabírajícím téměř polovinu patra budovy, zdobené reliéfy, figurami a plastikami Noci a Aurory. Obr.8 Rendezvous

Kaple sv. Huberta

17

Časově nejmladší budovou areálu je trojboká, třemi oblouky otevřená, novogotická kaple sv. Huberta. Tato církevní stavba byla postavena roku 1855 Janem Heidrichem podle návrhu tehdy již zesnulého Jiřího Wingelmőllera. Uprostřed Bořího lesa mezi Valticemi a Charvátskou Novou Vsí stojí na trojúhelníkovém půdorysu kaple, v jejímž středu najdete sochu sv. Huberta, patrona lovců a myslivců. Na jeho svátek 3.listopadu začínají hubertské hony.

Kolonáda na Rajstně Tato monumentální stavba vznikla na stejnojmenném kopci, ležícím jižně od Valtic. Kolonáda byla vystavěna na nejvyšším místě Lednicko-valtického areálu v letech 18101817 architektem Valtic Josefem Poppelackem dle návrhu Josefa Hardtmutha. Připomíná

známou

kolonádu

u

vídeňského

Schönbrunnu,

jíž

se

architekt

pravděpodobně inspiroval. Reprezentativní stavba, kterou nechal postavit Josef I. z Lichtenštejna,je zasvěcena památce Josefova otce a jeho dvou bratří. Z kolonády je nádherný výhled na celý areál, Mikulov a Pálavu, Malé a Bílé Karpaty.

Kulturní památky v katastru obce Hlohovec

Hraniční zámeček Na konci vesnice Hlohovec na břehu Hlohoveckého rybníka se nachází zámeček, realizovaný zednickým mistrem Poppelackem dle projektu Josefa Kornhäusela v letech 1826-1827. Nejdříve však musely být do rozbahněné půdy umístěny piloty a rošty, na nichž se položily základy stavby. Název získal zámeček proto, že středem přísně symetrické klasicistní stavby procházela zemská hranice mezi Moravou a Dolním Rakouskem. V přízemí budovy najdete tři altány propojené navzájem chodbou s okny. Ze zámku je nádherné panorama na Lednické rybníky a Apollónův chrám. V současnosti je tu restaurace a hotel firmy Dixi Kašník.

18

Obr.9 Hraniční zámeček

Kulturní památky v katastru sídla Charvátská Nová Ves

Nový Dvůr Empírová stavba z let 1809-1810 byla rovněž projektována Josefem Hardtmuthem. Kolem obdélníkového dvora se rozkládají tři křídla zemědělského dvora. Přístavbu ve tvaru úlu navrhl vestavět v roce 1820 J.F.Engel. Jedná se tedy o hospodářské stavení, kde měli byty zaměstnanci. Rovněž se tu nacházely sýpky a stáje. Původně se tu totiž chovaly krávy, poté merinové ovce a nakonec koně. Dnes slouží Nový Dvůr opět k chovu jezdeckých koní a do budoucnosti se uvažuje jeho využití k rekreaci.

Chrám Tří grácií V Bořím lese necelý kilometr od Nového Dvora na návrší nad Prostředním rybníkem najdete malý klasicistní zámeček nazvaný Tři grácie. Malebné sloupořadí na půlkruhovém půdorysu vystavěl v letech 1824-1825 Josef Poppelack podle projektu Josefa Franze Engela. Před sloupořadím návštěvníka zaujme centrální sousoší antických bohyní od J.M.Fischera, vytesané z jednoho kusu kamene. Jednotlivé sochy představují tři olympské bohyně – Artemis, Afroditu a Athénu. Stavba byla před třemi roky zrekonstruovaná.

Apollónův chrám

19

Východně od Lednice na vrcholu písečné duny nad Mlýnským rybníkem postavil v letech 1817-1819 vídeňský stavitel Josef Kornhäusel empírový chrám. Plochá střecha slouží jako vyhlídka na okolní rybníky a kemp při úpatí kopce. 5Pavilon se čelní fasádou obrací k západu a zachytává poslední sluneční paprsky, které prý dopadají na reliéf Apollóna na slunečním voze. Chrám je v současnosti nepřístupný.

Kulturní památky v katastru města Podivín

Janův hrad Mezi romantickými stavbami zaujímá přední místo umělá zřícenina Janova hradu, často zkráceně nazývaná Janohrad. Celá stavba je obložena u nás vzácným třetihorním vápencem. Postavena byla v letech 1807-1810 podle projektu Josefa Hardtmutha. Hrad sloužil knížeti Janu I. jako lovecký zámeček a od jeho jména je odvozen také název hradu. Jedná se o jednopatrovou romantickou zříceninu hradu se čtyřmi nárožními, jakoby pobořenými věžicemi. V prvním patře se nachází velký rytířský sál a dva salonky. Výmalba Rytířského sálu má dodat iluzi velkého gotického prostoru. Najdete zde také cínový, silně postříbřený pohár pro krále lovu. Právo pít z něj celý večer měl pouze nejúspěšnější lovec. Rytířský sál je dnes užíván jako obřadní síň k uzavírání sňatků. Díky loveckým účelům byly zřízeny v přízemí Janohradu psince a stáje pro koně, na kterých panstvo vyjíždělo na hony. Samotný kníže měl prý vzácného araba, v jeho stáji se dokonce přitápělo, aby se kůň nenachladil.

Obr.10 a 11 Janohrad – exteriér a interiér

5

převzato z http://www.dolnimorava.org/archiv/i._charakteristika_a_vyznam_lva.pdf, str.18

20

Kulturní památky v katastru města Břeclav

Zámeček Pohansko Klasicistní zámek byl postaven přímo v areálu starého velkomoravského hradiště z 8.9.století v letech 1810-1812. Jeho autorem byl Josef Hardtmuth a dokončil ho snad Josef Kornhäusel. Salet je ozdoben kruhovými reliéfními medailony a obdélníkovými reliéfy se štukovými loveckými výjevy. Zámeček byl dříve využíván k loveckým účelům. Nyní zde Městské muzeum a galerie Břeclav připravilo pro turisty expozici, dokumentující výsledky rozsáhlých archeologických výzkumů slovanského hradiska, které probíhají od roku 1957.

Zámeček Lány Tato nejodlehlejší stavba areálu se nachází jihovýchodně od Břeclavi uprostřed obory v lužním lese, nedaleko soutoku Dyje a Moravy. Zámeček vznikl v letech 1810-1812 díky práci architekta Josefa Hardtmutha. Jednopatrová budova obdélníkového půdorysu má na východní straně půlkruhový ochoz s pilíři. Celá oblast byla před rokem 1989 veřejnosti uzavřena a zámeček je dnes silně poškozen.

kulturní zařízení

Městské muzeum a galerie Břeclav – historie města a lidová kultura Podluží Adresa: U Tržiště 10, 690 02 Břeclav Tel.: 519 371 488 www stránky: http://www.muzeum-breclav.org/index.php

Slovanské hradiště Pohansko u Břeclavi – archeologická expozice Adresa: P.O.Box 86, 690 00 Břeclav Tel.: 519 374 248 www stránky: : www.muzeum.breclav.org

Národní salon vín – vinařská degustační expozice v podzemí zámku Adresa: Zámek 1, 691 42 Valtice

21

Tel.: 519 352 744 www stránky: www.salonvin.cz

Muzeum vinařství, zahradnictví a životního prostředí – expozice historických vinařských lisů a nářadí, expozice Ptáci v krajině LVA Adresa: Náměstí Svobody 8, 691 42 Valtice Tel.: 519 352 037 www stránky: http://www.nzmvaltice.wz.cz/

Akvárium Malawi Adresa: Zámek 2, 691 44 Lednice Tel.: 519 340 120 www stránky: www.akvariummalawi.cz

kulturní a sportovní akce

Valtice Valtické vinné trhy, Valtické krojované hody, vinobraní, Mezinárodní letní škola staré hudby, Barokní slavnosti, festival Hudba bez hranic, Mezinárodní výstava koček

Lednice Grand prix CZ – mezinárodní dostihy chrtů, Prodejní výstava kaktusů, Svatojakubské hodové slavnosti a jarmark, Country festival Janohraní, Svatomartinské hody, show dravých ptáků v lednickém parku

Každý rok se konají hody, hodky či vinobraní. Každá obec má svého patrona, z toho důvodu se pořádají hody v různé době. Krojové hodky v Hlohovci jsou v květnu, hody v Sedleci v červnu, Cyrilo-metodějské hody v Podivíně v červenci a valtické hody v srpnu atd.

22

2.3 REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY CR DOPRAVA Silniční doprava Lednicko-valtický areál má dobré silniční spojení s Rakouskem a Slovenskem a také je napojen na dálnici D2 Praha – Brno – Bratislava. Najdete tu hraniční přechody Poštorná -Reinthal, Valtice – Schrattenberg, vedoucí do Rakouska a hraniční přechod se Slovenskem Lanžhot – Brodské. Přes daný region vedou místní komunikace mezi Břeclaví, Lednicí, Valticemi a ostatními menšími obcemi. Dopravu tu zabezpečuje autobusová firma Bors Břeclav.

Železniční doprava Tento druh dopravy je zajištěn Českými dráhami, vede tu místní železniční trať Břeclav – Znojmo. Vedlejší trať je určena pro cestující, kteří jedou z Břeclavi do Lednice. Břeclaví projíždí také Pendolino, ale i vlakové soupravy rakouské společnosti ÖBB. Prochází tudy mezinárodní železniční trasy Praha – Brno – Bratislava a Praha – Brno – Vídeň.

Lodní doprava Zahrnuje romantické plavby po Zámecké Dyji v lednickém parku, které provozuje 1.plavební s.r.o. se sídlem v Lednici. První trasa vede od Maurské vodárny k Minaretu a druhá od Minaretu k Janohradu. Druhou společností, která v této oblasti vozí turisty po vodě je Lodní doprava Břeclav. Její lodě plují po Dyji jak proti proudu do Lednického parku k Janohradu, tak i po proudu do Pohanska – nejvýznamnějšímu hradisku Velkomoravské říše. Turisté mohou z plavidla obdivovat unikátní lužní les, který se rozkládá kolem Dyje před jejím soutokem s Moravou.

Letecká doprava Je uskutečňována pouze vyhlídkovými lety sportovních letadel, vrtulníků či balónů nad Lednicí a regionem.

Jízdy na koni a v kočáře

23

Jízdy kočárem pořádány pro turisty v zámeckém parku v Lednici, při projížďkách návštěvníci poznávají kulturní památky LVA. Pokud umíte jezdit na koni nebo se to chcete naučit, máte příležitost právě tady. Tyto služby nabízí: Penzion Hippoclub Lednice, jezdecký areál Nový dvůr, koňská farma Tři Grácie nebo ranč Ladná.

2.3.1 UBYTOVÁNÍ V lednicko-valtickém areálu se nachází 106 hromadných ubytovacích zařízení s celkovou kapacitou 5 712 lůžek. Většina z nich je soustředěna do Valtic a Lednice, kde však schází nabídka levnějšího ubytování např. hostely. V Břeclavi by bylo potřeba naopak kvalitního ubytování. V LVA najdeme také kemp Apollo na břehu Mlýnského rybníka, který nabízí ubytování v chatkách, bungalovech a stanech. Kvalita ubytovacích zařízení v dané lokalitě se neustále zvyšuje. Problémem je nedostatečné naplnění hotelů a penziónů během celého roku, nejen v sezóně.

2.3.2 STRAVOVÁNÍ K dalším důležitým službám nejen pro turisty patří stravování. Každá obec v regionu má svou vlastní restauraci nebo hostinec. Převládají tu restaurace určené pro náročné zahraniční klienty, které nabízí především tzv. minutky. Na druhou stranu je tu nedostatek kvalitních zařízení rychlého občerstvení, které by poskytovaly své služby poblíž parkovišť a turistických cílů. V Lednici chybí také tradiční vinařské sklípky a vinárny. Problém představuje velké množství turistů v období sezóny, protože počet stravovacích zařízení nestačí k uspokojení potřeb zákazníků.

2.3.3 TURISTICKÉ INFORMACE Turistické informace poskytují hlavně informační centra v Břeclavi, Valticích a v Lednici.

Turistické informační centrum Břeclav Adresa: nám. T. G. Masaryka 3, 690 02 Břeclav Tel.. 519 326 900 www stránky: www.breclav.org

24

Turistické informační centrum Valtice Adresa: nám. Svobody 4, 691 42 Valtice Tel..519 352 978 www stránky: http://www.radnice-valtice.cz/

Turistické informační centrum Lednice Adresa: Zámecké nám. 68, 691 44 Lednice Tel.. 519 340 986 www stránky: www.lednice.cz

2.3.4 TURISTICKÉ NABÍDKY A PROGRAMY Turisté si určitě vyberou ze široké nabídky programů. Můžou navštívit historické památky, kulturní zařízení nebo se účastnit pestré palety kulturních a sportovních akcí. Pro aktivní dovolenou jsou k dispozici četné pěší či naučné stezky ( NS Lužní les, NS Pohansko, NS Lednické rybníky a Vinařská NS Valtice). Rovněž populární je i cykloturistika. Mikroregionem LVA prochází Moravská stezka, která vede od řeky Dyje přes Lanžhot, Břeclav, Lednici, Hlohovec, Sedlec směrem na Mikulov a Mezinárodní stezka Greenways Praha – Vídeň. Od roku 2005 tudy vedou také Lichtenštejnské stezky, které jsou dlouhé padesát kilometrů, a navazují na obdobné cyklistické trasy v Dolním Rakousku. Pro lázeňskou klientelu nabízí obec Lednice nově zřízené lázně s kapacitou 84 lůžek. Léčí se tu pacienti s poruchami pohybového ústrojí. Léčba je uskutečněna pomocí jodo-bromové minerální vody.

3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 PROJEKT MK VÝZKUMU MĚSTO VALTICE

25

Město Valtice zaujímá katastrální rozlohu 4 785 ha. Městu dominuje mu rozlehlý areál barokního zámku, kostel Nanebevzetí Panny Marie, novorenesanční radnice a klášter milosrdných bratří. Kromě historických památek tu najdete také Národní salon vín, kde můžete ochutnat a koupit si jednotlivé druhy moravských vín. Ve Valticích se již od počátku 20.století pravidelně konají Valtické vinné trhy. Dále tu má sídlo Muzeum vinařství, zahradnictví a životního prostředí. Valtice jsou městskou památkovou zónou na základě vyhlášky Jihomoravského KNV ze dne 20.11.1990 o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny. Valtice s Lednicí tvoří hlavní body Lednicko-valtického areálu, který byl v roce 1996 zapsán na seznam památek UNESCO. Obr.12 Koláž

Následující tabulka ukazuje statistiku obyvatelstva města Valtice. Stav obyvatelstva k 1.1.2007 Počet obyvatel Valtic celkem V tom počet obyvatel s trvalým pobytem V tom počet obyvatel s dlouhodobým pobytem V tom muži V tom ženy V tom ve věku: 0 – 14 let 15 – 59 let (muži – 1191, ženy – 1169) 60 a více let

3561 3552 12 1739 (48,8%) 1825 (51,2%) 620 2360 582

MK VÝZKUM – Dotazník pro obyvatele města Valtice

Historie V rámci této bakalářské práce měl být proveden marketingový výzkum. Původně jsme myslela, že bych tento výzkum provedla v jednotlivých městech Lednicko-valtického areálu a poté bych provedla srovnání výsledků výzkumu v daných městech a obcích. Pak jsem však změnila názor, a to hned z několika důvodů. Prvním a nejdůležitějším

26

z nich bylo to, že rozsah a forma takového výzkumu by zcela přesahoval rámec této práce. Dotazník by byl sice použit jen jeden, ale zhodnocení a grafické zpracování výsledků výzkumu v odpovídající kvalitě by mělo příliš velký rozsah. Proto jsem se zaměřila konkrétně na jedno město. Vybrala jsem Valtice, protože spolu s Lednicí jsou nejvýznamnějšími městy v oblasti Lednicko-valtického areálu. A proč ne Lednici? Myslím, že ve většině propagačních materiálů stojí na prvním místě právě ona. Ale Valtice mají také, co turistům nabídnout – i toto město má krásný zámek, zámecký park či drobné salety v okolí. Navíc na programu nabídky stojí také kvalitní valtické víno a s ním spojené kulturní a společenské akce.

Současnost Vzhledem k velikosti obce – jedná se o menší městečko- jsem se rozhodla vyplnit 150 dotazníků. Výběr respondentů bude založen na náhodném výběru. Dotazníky vyplní obyvatelé města Valtice různého věkového složení a různého vzdělání. Část dotazníků vyplní moji známí a přátelé, kteří mají trvalé bydliště ve Valticích. Respondenti vyplní dotazník buď přímo sami nebo odpoví na otázky v rámci rozhovoru s tazatelem. Tazatel bude poté odpovědi zaznamenávat do dotazníku. Tazatel poskytne v případě nepochopení otázky její bližší vysvětlení. Dotazování bude prováděno na valtickém náměstí, na ulicích i přímo v bytech respondentů (v případě mých známých). MK výzkum bude proveden v rámci měsíce duben 2008. Občané města budou odpovídat na otázky v dotazníku ve všedních dnech. Pro zjištění názorů občanů bude použit předem připravený dotazník. Dotazník obsahuje čtrnáct otázek. Patnáctou otázku představují osobní údaje o obyvateli města. K nim patří věk, pohlaví, vzdělání. Dále je tu zařazena odpověď na otázku, zda je občan města zaměstnán, a pokud ano, tak kde. Otázky v dotazníku jsou především uzavřené, tzn. mají předem stanovené varianty odpovědí. Uzavřené otázky jsou vybrány z toho důvodu, aby se dotazník lépe vyhodnocoval a aby odpovědi byly stejnorodé.

Cíle MK výzkumu •

Zjistit postoje občanů k Lednicko-valtickému areálu a k jejich městu samotnému

•

Zjistit názory obyvatel na turisty a návštěvníky dané oblasti

27

•

Zjistit, co podle názorů občanů je důvodem větší návštěvnosti Státního zámku Lednice než Státního zámku Valtice

•

Zjistit, zda obyvatelé města Valtice vědí, jaká pozitiva a negativa turistický ruch v dané oblasti přináší

•

Zjistit, zda jsou respondenti marketingového výzkumu ochotni přispět na určitou kulturní památku v Lednicko-valtickém areálu a jaká finanční částka by byla podle nich odpovídající

Vyhodnocení MK výzkumu Na základě vyplněných dotazníků bude provedeno jejich vyhodnocení. Výsledky marketingového šetření budou tvořit hlavní náplň praktické části mé bakalářské práce. Pro lepší orientaci ve výsledcích bude každá otázka důkladně zpracována. Odpovědi na jednotlivé otázky budou přehledně zaznamenány v tabulce. Pro lepší představu uvedu výsledky marketingového výzkumu také v grafické podobě. Grafy a tabulky budou provedeny v programu Microsoft Excel.

3.2 VYHODNOCENÍ MK VÝZKUMU OTÁZKA č.1 Jaký je Váš vztah k Lednicko-valtickému areálu? Tabulka 1

Varianty odpovědí trvalé bydliště, vlastní dům trvalé bydliště, nájem vlastník rekreačního objektu jiný celkem

Počet lidí v číslech 90 50 10 0 150

Graf 1

28

Počet lidí v% 60 33 7 0 100

Jaký je Váš vztah k Lednicko-valtickému areálu?

10 lidí; 7% trvalé bydliště, vlastní dům trvalé bydliště, nájem

90 lidí; 60%

50 lidí; 33%

vlastník rekreačního objektu

Ze 150 respondentů, kteří vyplnili tento dotazník, má trvalé bydliště ve Valticích 140. Zbývajících 10 lidí (7 %) jsou vlastníky rekreačního objektu, tudíž tady trvale nebydlí. 90 respondentů, tedy 60 % všech lidí, odpovědělo na výše položenou otázku, že bydlí ve Valticích ve svém vlastním domě či bytě. 50 respondentů čili 33 % všech lidí zde bydlí v nájmu. Údaje v procentech jsou ve všech tabulkách a grafech zaokrouhleny na celá čísla. Překvapilo mě, že žádný respondent neměl jiný vztah k Lednicko-valtickému areálu (např.návštěva příbuzných, výlet či dovolená). Pravděpodobně je to dáno tím, že v dubnu turistická sezóna teprve začíná. Návštěvníci a výletníci směřují většinou k zámeckému areálu a tam můj marketingový výzkum neprobíhal. Místa, kde jsem se ptala valtických občanů na otázky z dotazníku, prochází denně hodně lidí. Za nejlepší období, kdy tudy projde nejvíce obyvatel Valtic, považuji ráno od 7.00 do 8.00. Tehdy jde většina místních do práce. Bohužel ti, kteří pospíchali, nebyli ochotni odpovídat. To je ale vcelku pochopitelné. V dopoledních hodinách se tu vyskytovali především důchodci a mladé ženy na mateřské dovolené. Ti byli velmi ochotní a vstřícní. Velmi vhodný čas pro vyplňování dotazníků byl mezi 15.00 až 16.30, kdy chodili lidi z práce. K večeru jsem moc lidí už neviděla, většinou šlo o místní mládež, která se šla ven pobavit.

OTÁZKA č.2 Jak dlouho již ve Valticích bydlíte (trvale nebo přechodně)?

29

Tabulka 2

Počet lidí v číslech 8 27 47 35 11 22 150

Varianty odpovědí do 1 roku 1 - 5 let 6 - 10 let 10 - 20 let 20 - 30 let nad 30 let celkem

Počet lidí v% 5 18 32 23 7 15 100

Graf 2

Jak dlouho již ve Valticích bydlíte?

22 lidí; 15%

do 1 roku

8 lidí; 5% 27 lidí; 18%

11 lidí; 7%

1 - 5 let 6 - 10 let 10 - 20 let 20 - 30 let

35 lidí; 23%

47 lidí; 32%

nad 30 let

Na otázku číslo 2 bylo v dotazníku uvedeno šest možností odpovědí, které jsou zobrazeny v předchozím grafu a napsány v tabulce 2. Nejvíce lidí, tedy 47 z celkového počtu 150, bydlí ve Valticích 6-10 let. Na druhém místě se nachází 23 % lidí – těchto 35 respondentů odpovědělo, že ve Valticích bydlí 10-20 let. Pro lepší orientaci uvádím tabulku, která obsahuje tytéž údaje jako předchozí tabulka 2, ale údaje jsou seřazeny dle pořadí nejčastějších odpovědí.

Tabulka 3

30

Pořadí

Varianty odpovědí

1. 2. 3. 4. 5. 6.

6 - 10 let 10 - 20 let 1 - 5 let nad 30 let 20 - 30 let do 1 roku celkem


Počet lidí v% 32 23 18 15 7 5 100

Odpovědi na tuto otázku se samozřejmě odvíjí na věku respondenta. Ke starousedlíkům určitě patří jedna osmdesátiletá paní, která bydlí ve Valticích 66 let. Tento údaj je také nejvyšší ze všech, který se mi podařilo získat. Naopak k těm nejnižším patří údaje 3 a 8 měsíců, jednalo se o mladé lidi, kteří se nedávno přistěhovali. Přesto měli lepší přehled o Valticích než mnozí obyvatelé, kteří tu žijí 10 let. OTÁZKA č.3 Můžete charakterizovat Váš vztah k tomuto městu? Tabulka 4

Varianty odpovědí jsem na své město hrdý jsem celkem spokojen je tu bydlení jako jinde klidně bych šel bydlet jinam raději bych se odstěhoval celkem

Počet lidí v číslech 34 69 39 8

Počet lidí v% 23 46 26 5

0 150

0 100

31

Graf 3

Můžete charakterizovat Váš vztah k tomuto městu?

39 lidí; 26%

8 lidí; 5%

34 lidí; 23%

69 lidí; 46%

jsem na své město hrdý

jsem celkem spokojen

je tu bydlení jako jinde

klidně bych šel bydlet jinam

U této otázky (stejně jako u otázky č.1) jsem do grafu nezahrnula odpověď, kterou si nikdo z dotázaných nevybral. V tomto případě jde o odpověď, že se respondentovi tady nelíbí a raději by se odstěhoval někam jinam. Překvapilo mne, že naprostá většina lidí odpověděla, že jsou na město Valtice hrdí či že jsou s bydlením ve městě spokojeni. 26 % lidí tvrdí, že je tu bydlení jako v každém jiném městě a 8 % by šlo klidně bydlet někam jinam. Není překvapující, že lidé, kteří tu žijí již dlouho, by se odtud stěhovali velmi neradi. Jedná se především o obyvatele starší 60 let. Mladším lidem by nevadilo se přestěhovat např.za prací či kvůli lepšímu dojíždění dětí do střední školy.

OTÁZKA č.4 Myslíte si, že Lednicko-valtický areál navštěvuje hodně zahraničních a tuzemských turistů?

Tabulka 5

32

Varianty odpovědí určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne celkem

Počet lidí v číslech 58 61 22 7 2 150

Počet lidí v% 39 40 15 5 1 100

Graf 4

Myslíte si, že Lednicko-valtický areál navštěvuje hodně turistů?

7 lidí; 5%

2 lidé; 1%

58 lidí; 39%

22 lidí; 15% určitě ano s píš e ano nedovedu pos oudit s píš e ne určitě ne 61 lidí; 40%

79 % lidí odpovědělo na tuto otázku ano (určitě a spíše ano dohromady), 15 % respondentů nedovede posoudit, zda Lednicko-valtický areál navštěvuje hodně turistů. Zbývá tedy 6 % účastníků průzkumu, kteří si myslí, že tento areál navštěvují turisté málo. K tomu mohu napsat, že záleží na turistické sezóně, kdy je tady zahraničních i tuzemských návštěvníků opravdu hodně. Před a po sezóně v Lednicko-valtickém areálu najdete velmi malý počet turistů. Je to však pochopitelné, protože v této době nejsou otevřeny památky, vinárny, obchody se suvenýry atd. Mnohé památky jsou restaurovány a všechny přístupné zámky a zámečky jsou připravovány na další návštěvníky.

OTÁZKA č.5 Co je podle Vás hlavním cílem turistů, kteří sem přijíždějí?

33

Tabulka 6

Varianty odpovědí historické památky přírodní atraktivity sportovní vyžití kulturní akce vinařství celkem


Počet lidí v% 43 33 11 5 8 100

Graf 5

Co je podle Vás hlavním cílem turistů, kteří sem přijíždějí?

7 lidí; 5%

12 lidí; 8% 65 lidí; 43%

17 lidí; 11% historické památky přírodní atraktivity sportovní vyžití kulturní akce vinařství

49 lidí; 33%

Na 1.místě se ze všech nabízených odpovědí umístila odpověď, že hlavním cílem turistů, kteří přijíždějí do Lednicko-valtického areálu, jsou historické památky. Takovou odpověď si vybralo 65 lidí, tedy 43 % všech respondentů. Za nimi se umístila odpověď přírodní atraktivity (33 %), sportovní vyžití (11 %), vinařství (8 %) a na posledním místě se ocitly kulturní akce (5 %). Do dotazníku jsem zařadila všechny varianty odpovědí až na jedinou – a tou je vinařství. Kdybych vytvářela obdobný dotazník, určitě bych neváhala a zařadila ji tam také. Myslím si, že Lednicko-valtický areál je jedinečný jak z hlediska historických památek, tak i z pohledu přírody. Proto je těžké vybrat si jen

34

jedinou odpověď. Odpovědi se částečně kryjí – když spojím vinařství a kulturní akci, vznikne nám např. vinobraní, vinné trhy či degustace vín na valtickém zámku.

OTÁZKA č.6 Dle statistiky z roku 2006 je SZ Lednice z hlediska návštěvnosti státních hradů a zámků na 3.místě, zámek Valtice na 30.místě. Můžete uvést důvod, proč tomu tak je? Tabulka 7

Varianty odpovědí lepší propagace zámecké zahrady, skleník upravené okolí lepší kvalita služeb CR jméno Lednice více investic krásnější zámek celkem

Počet lidí v číslech 44 61 20 12 6 4 3 150

Počet lidí v% 29 41 13 8 4 3 2 100

35

Graf 6

Proč je zámek v Lednici více navštěvován než zámek Valtice? 4 lidé; 3% 6 lidí; 4%

3 lidé; 2%

12 lidí; 8%

44 lidí; 29%

20 lidí; 13%

61 lidí; 41%

lepší propagace

zámecké zahrady, skleník

upravené okolí

lepší kvalita služeb CR

jméno Lednice

více investic

krásnější zámek

Jednoznačné vítězství ze všech odpovědí na tuto otázku patří zámeckým zahradám, skleníku a akváriu. Podle 41 % obyvatel města jezdí turisté více na zámek Lednice právě z tohoto důvodu. 44 lidí si myslí, že hlavní příčinou je lepší propagace zámku Lednice v médiích a tisku. Na 3.místě stojí odpověď upravené okolí. Tam jsem zahrnula např.uklizené odpadky, zastřižené keře, upravený trávník, vysazené záhony květin, odstranění suchých výhonků a květů atd. Odpověď upravené okolí si zvolilo 20 lidí, to jest 13 % všech respondentů. Na ostatních pozicích se nachází odpovědi: lepší kvalita služeb cestovního ruchu (8 %), známější jméno Lednice než Valtice (4%), více investic do lednického zámku (3 %) a krásnější zámek (2 %).

OTÁZKA č.7 Je podle Vašeho názoru v LVA dostatek ubytovacích a stravovacích zařízení pro turisty? Tabulka 8

Varianty odpovědí určitě ano spíše ano

Počet lidí v číslech 53 59

Počet lidí v% 35 40

36

nedovedu posoudit spíše ne určitě ne celkem

22 14 2 150

15 9 1 100

Graf 7 Je podle Vás v LVA dostatek ubytovacích a stravovacích zařízení?

14 lidí; 9%

2 lidé; 1%

53 lidí; 35%

určitě ano spíše ano

22 lidí; 15%

nedovedu posoudit spíše ne určitě ne 59 lidí; 40%

Naprostá většina dotázaných odpověděla na danou otázku ano. Z toho 35 % respondentů řeklo určitě ano a 40 % spíše ano. Významná je i odpověď nedovedu posoudit, tu si vybralo 22 lidí, tedy 15 % dotázaných. Varianta ne je zachycena následujícími procenty: spíše ne (9 %) a určitě ne (1 %). Většina obyvatel Valtic si myslí, že v Lednicko-valtickém areálu je až moc ubytovacích a stravovacích zařízení pro turisty. Bohužel, v letní sezóně však ani tyto kapacity nestačí pokrýt zájem turistů i místních občanů. Naopak v zimě jsou tu všude volná místa. OTÁZKA č. 8 Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud?

Tabulka 9

Varianty odpovědí nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů zlepšit pořádek a vzhled vydat propagační tiskoviny vybudovat další informační středisko

37


Počet lidí v% 9 31 22 6

zlepšit stav silnic a veřejných prostranství přispět občanům na opravy domů lavičky, hřiště pro děti zvýšit počet kulturních akcí veřejné záchody koupaliště kino celkem

20 7 6 2 8 4 2 150

13 5 4 1 6 3 1 100

Graf 8

Co by mělo město udělat pro to, aby ho navštívilo více turistů? 50

47

45 40 33

35 30 25

20

20 15

13

10

8

5

7

8

6 2

4

2

ne m

no ki

po

bu do

vy

da tp

it

zl

ep š

vy

ám

zá

je m

,a

by

se m

je z

di

lo

ví

ce tu řá ris de zl tů ep va k ro a ši t p da ts vz ag lš ta hl ač íi v ed ní nf sil o t ni i r s m c ko př ač a vi isp ve ní ny ře ět st j ře ný ob di ch ča sk nů pr o os m tra na ns op la tv ra í vi v čk y zv y, d om ýš hř it iš ů po tě če pr tk o dě ul tu ti rn íc ve h ře ak jn cí é zá ch od ko y up al iš tě

0

Daná otázka měla hodně odpovědí, nabídla možnost respondentům napsat další odpovědi kromě těch daných. 31 % lidí by bylo pro, aby se zlepšil pořádek a vzhled města. Do této oblasti zahrnuji především úklid náměstí a veřejných budov. 33 respondentů z celkového počtu 150 dotázaných odpovědělo, že by se měly vydat

38

propagační tiskoviny o městě. 13 % místních obyvatel souhlasilo s odpovědí zlepšit stav silnic a veřejných prostranství. Do ní bych zařadila opravu místních komunikací, úpravu valtického náměstí (výměna dlažebních kostek) a umístění většího počtu odpadních košů. Tato odpověď se podle mého názoru částečně kryje s variantou zlepšit pořádek a vzhled. 9 % obyvatel nemá zájem o to, aby do města jezdilo více turistů než dosud. Za další dobré nápady považují místní občané zřízení veřejných záchodů (6 %), vybudování informačního centra (6 %) nebo přispění občanům na opravy domů (5 %). Tuto variantu volili především starší občané. Ostatní varianty odpovědí jsou poměrně malé a můžete si je najít v následující tabulce. Mladé maminky byli pro vybudování hřiště, které by bylo určeno malým dětem. Místní mládež navrhovala vybudovat koupaliště, zvýšit počet kulturních akcí či vybudovat nové kino. K úsměvným odpovědím patřila ta, aby se snížila cena vína a piva. Jedna starší paní řekla, že nejlepší by bylo, aby byl zámek Valtice vrácen zpět Lichtenštejnům a aby byla znovu nastolena monarchie. Tyto odpovědi jsem nezařazovala ani do tabulky ani do grafu. Tabulka 10

Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Varianty odpovědí zlepšit pořádek a vzhled vydat propagační tiskoviny o městě zlepšit stav silnic a veřejných prostranství nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů veřejné záchody vybudovat další informační středisko přispět občanům na opravy domů lavičky, hřiště pro děti koupaliště zvýšit počet kulturních akcí kino celkem

Počet lidí v číslech 47 33 20 13 8 8 7 6 4 2 2 150

Počet lidí v% 31 22 13 9 6 6 5 4 3 1 1 100

OTÁZKA č.9 Co podle Vás turisty naopak odrazuje od návštěvy Lednicko-valtického areálu?

39

Tabulka 11


Varianty odpovědí vysoké ceny nedostatek ubyt.a strav. zařízení nedostatečná znalost cizích jazyků nepořádek, kapesní krádeže neochota personálu hotelů.. neopravené kulturní památky špatné silnice dvojí ceny malá propagace nic stavební ruch celkem

Počet lidí v % 26 13 14 26 4 1 2 5 3 5 2 100

Graf 9

Co odrazuje turisty od návštěvy LVA? 40

37

37

35 30 25 20

21

20 15 10

8

6

5

2

8 5

3

3

stavební ruch

nic

malá propagace

dvojí ceny

špatné silnice

nedostatek ubyt.a strav. zařízení nedostatečná znalost cizích jazyků nepořádek, kapesní krádeže neochota personálu hotelů.. neopravené kulturní památky

vysoké ceny

0

Tato otázka se svými odpovědi je stejně rozsáhlá jako ta předchozí. Z toho důvodu jsem nahradila koláčový graf sloupcovým. Nejvíce respondentů si myslelo, že vysoké ceny a nepořádek či krádeže jsou důvodem, proč do Lednicko-valtického areálu turisté raději nejezdí. Každá odpověď měla 37 hlasů (26 %). 21 (14 %) tázaných obyvatel souhlasilo s odpovědí nedostatečná znalost cizích jazyků. Problémem je také dle názorů 20 %

40

místních občanů nedostatek ubytovacích a stravovacích kapacit, především v letních měsících. Za zajímavé považuji odpověď 8 lidí, že v dané oblasti není nic, co by návštěvníky odrazovalo od dovolené. Ostatní odpovědi disponují malým počtem hlasů a můžete si je vyhledat v následující tabulce. Tabulka znázorňuje pořadí odpovědí od nejvíce jmenovaných po nejméně používané.

Tabulka 12

Pořadí

Varianty odpovědí

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

vysoké ceny nepořádek, kapesní krádeže nedostatečná znalost cizích jazyků nedostatek ubyt. a strav. zařízení dvojí ceny nic neochota personálu hotelů… malá propagace stavební ruch špatné silnice neopravené kulturní památky celkem


Počet lidí v % 26 26 14 13 5 5 4 3 2 2 1 100

OTÁZKA č.10 Máte představu, jaké výhody turistický ruch LVA přináší? Tabulka 13

Varianty odpovědí nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím - peníze vím - nová pracovní místa celkem


41

Počet lidí v% 15 35 45 5 100

Graf 10 Jaké výhody turistický ruch LVA přináší?

8 lidí; 5%

22 lidí; 15%

nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím - peníze

53 lidí; 35%

67 lidí; 45%

vím - nová pracovní místa

Jak můžete vidět v tabulce i grafu, nejvíce lidí odpovědělo na danou otázku, že peníze patří k výhodám turistického ruchu v Lednicko-valtickém areálu. Myslí si to 67 respondentů, což je 45 % z celkového počtu všech dotázaných. Peníze přináší turisté městu, ale i majitelům restaurací, hotelů atd. Dalších 35 % lidí uvedlo, že tuší, jaké výhody turistický ruch přináší, ale neví nic konkrétního. Pouze osm lidí řeklo, že nová pracovní místa patří mezi výhody cestovního ruchu v daném regionu. Myslela jsem si, že tuto variantu si zvolí více lidí. Rovněž mě nemile překvapilo, že 22 % všech dotázaných na tuto otázku odpovědělo nevím. Musím však napsat, že se jednalo vesměs o starší obyvatele Valtic.

OTÁZKA č.11 Máte představu, jaké nevýhody turistický ruch LVA přináší?

Tabulka 14

Varianty odpovědí nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím - hodně lidí vím - stavební ruch vím - zničení životního prostředí vím - žádné


42

Počet lidí v% 26 47 16 7 2 1

vím - větší nepořádek celkem

1 150

1 100

Graf 11

Jaké nevýhody přináší turistický ruch LVA? 2 lidé; 1% 3 lidé; 2%

1 člověk; 1%

11 lidí; 7% 39 lidí; 26% 24 lidí; 16%

70 lidí; 47% nevím

tuším, ale nevím nic konkrétního

vím - hodně lidí

vím - stavební ruch

vím - zničení životního prostředí

vím - žádné

vím - větší nepořádek

47 % všech dotázaných občanů města Valtice tuší, jaké nevýhody turistický ruch přináší Lednicko-valtickému areálu. Bohužel ale neví nic konkrétního, co by mohli jmenovat. Číslo 70 lidí, kteří takto odpověděli, je opravdu hodně vysoké. Na druhou stranu je to lepší než kdyby odpověděli nevím. Tuto variantu si vybralo 39 lidí, což představuje 26 % z celkového počtu 150 respondentů. Těchto 73 % lidí doplňuje zbývajících 27 %, kteří vědí, co patří k nevýhodám cestovního ruchu a uvedli konkrétní příklady. K nim zařadili možnost hodně lidí (16 %), větší stavební ruch (7 %), ničení životního prostředí (2 %) a větší nepořádek (1 %). Dva lidé odpověděli, že turistický ruch nepřináší žádné nevýhody, tudíž nabízí jen samé výhody. Myslím, že s touto odpovědí nemůžu souhlasit. Každý má však právo na svůj názor, i když neodpovídá skutečnosti.

OTÁZKA č.12 Domníváte se, že místní samospráva a stát se dostatečně starají o LVA? Tabulka 15

43



Počet lidí v% 16 46 25 11 2 100

Graf 12

Myslíte si, že se město a stát starají o LVA?

17 lidí; 11%

3 lidé; 2%

24 lidí; 16% určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne

37 lidí; 25% 69 lidí; 46%

určitě ne

Na danou otázku odpovědělo 69 lidí (46 %) spíše ano. Možnost určitě ano si vybralo 24 lidí (16 %). 37 respondentů nedovedlo posoudit, zda se místní samospráva a stát dostatečně stará o Lednicko-valtický areál. Variantu ne si zvolilo zbývajících 20 lidí, z toho 17 dotázaných uvedlo odpověď spíše ne a pouze 3 lidé možnost určitě ne. Vyhodnocení této otázky mě překvapilo, neboť jsem si myslela, že většina lidí odpoví ne. Jsem však ráda, že na 1.místě skončila odpověď spíše ano. Možná také proto, že bych ji v dotazníku zaškrtla také. Myslím, že město Valtice se opravdu o svůj majetek stará. Bylo by dobré tímto směrem pokračovat dál. Největším problémem je však dostatek finančních prostředků, které by byly vkládány do oprav a rekonstrukcí budov či veřejných prostranství. OTÁZKA č.13 Byl(a) byste ochoten(a) přispět na určitou historickou památku LVA?

44

Tabulka 16



Počet lidí v% 21 45 8 22 4 100

Graf 13

Přispěl(a) byste na určitou historickou památku v LVA?

6 lidí; 4% 31 lidí; 21% 33 lidí; 22% určitě ano s píš e ano nedovedu pos oudit s píš e ne určitě ne

12 lidí; 8%

68 lidí; 45%

Na tuto otázku odpověděla většina lidí ano. Z toho 21 % všech dotázaných řeklo, že určitě ano a 45 % spíše ano. Překvapilo mne, že tolik lidí by bylo ochotno přispět na danou kulturní památku. Tito lidé také uvedli, že by přispěli i na úpravu veřejných prostor či na opravu starých a nevyhovujících silničních komunikací. Staří lidé přispívají do kostelní sbírky, mladší generace by ráda přispěla i na zámek ve Valticích. Většina sdělila, že by přispěla za podmínky transparentnosti dané veřejné sbírky. Všichni by chtěli vědět, jak přesně byly vybrané peníze využity. 8 % lidí nedovedlo v dané chvíli posoudit, zda by přispělo nebo nepřispělo. 26 % všech dotázaných zvolilo možnost ne – 22 % spíše ne a 4 % určitě ne.

45

OTÁZKA č.14 V případě, že byste byl(a)ochoten(a) přispět, jakou finanční částku byste věnoval(a)? Tabulka 17

Varianty odpovědí do 100 Kč 100 - 200 Kč 200 - 300 Kč nad 300 Kč celkem


Počet lidí v% 56 30 8 6 100

V tabulce nejsou uvedeni lidé, kteří odpověděli na předchozí otázku, že by určitě nepřispěli. Jednalo se o šest respondentů. Graf 14

Jakou finanční částku byste věnovali?

11 lidí; 8%

9 lidí; 6%

do 100 Kč 100 - 200 Kč 200 - 300 Kč 81 lidí; 56%

43 lidí; 30%

nad 300 Kč

Otázka, týkající se darování určité finanční částka na opravu či rekonstrukci historické památky v LVA, navazuje na předchozí otázku (tedy otázku.13). Nadpoloviční většina – 81 lidí, 56 % - by přispěla částkou do 100 Kč. 30 % všech respondentů by věnovalo na obnovu kulturní památky 100–200 Kč. 8 % by darovalo finanční částku v rozmezí 200–300 Kč a 6 % by přispělo částkou nad 300 Kč. Většina lidí také řekla, že výše finanční částky se odvíjí od jejich celkového příjmu – důchodu či platu. Lidé v důchodu

46

by nejraději přispěli na kostel a to částkou do 100 Kč. Podnikatelé by věnovali na účely opravy historické památky i částky řádově v tisících korunách.

OTÁZKA č.15 Údaje o Vás Tabulka 18

Pohlaví muž žena celkem

Počet lidí v číslech 70 80 150

Počet lidí v% 47 53 100

Graf 15

Pohlaví respondentů

80 lidí; 53%

70 lidí; 47%

muž žena

Z tabulky i grafu je patrné rozdělení dotázaných občanů Valtic z hlediska jejich pohlaví. 53 % představují ženy a 47 % muži.

Tabulka 19

Věk

Počet lidí v číslech

Počet lidí v%

47

do 17 let 18 - 25 let 26 - 35 let 36 - 45 let 46 - 55 let 56 a více let celkem

7 20 44 39 19 21 150

5 13 29 26 13 14 100

Graf 16 Věk respondentů

21 lidí; 14%

7 lidí; 5% 20 lidí; 13%

do 17 let 18 - 25 let

19 lidí; 13%

26 - 35 let 36 - 45 let 44 lidí; 29%

46 - 55 let 56 a více let

39 lidí; 26%

Na otázky v dotazníku odpovídalo 150 respondentů v různém věkovém rozmezí. Nejvíce jsou zastoupeny skupiny 26 -35 let (29 %) a 36 – 45 let (26 %). Další místa patří lidem nad 56 let (14 %), mladým lidem do 25 let (13 %) a lidem ve středním věku (13 %). Nejméně zástupců měla věková skupina do 17 let, dotazníku se zúčastnilo 5 % z celkového počtu dotázaných občanů Valtic. Tabulka 20

Vzdělání základní/vyučen střední vysokoškolské celkem


Počet lidí v% 18 70 12 100

Graf 17

48

Vzdělání respondentů

105 lidí; 70%

základní/vyučen střední vysokoškolské 18 lidí; 12% 27 lidí; 18%

V těchto osobních údajích jednoznačně vede střední vzdělání, které má 105 lidí. Základní vzdělání uvedlo 18 % všech účastníků marketingového průzkumu. Do této skupiny však řadím i studenty středních škol, kteří budou teprve maturovat. Obdobně je na tom i středoškolská skupina, kam patří i studenti vysokých škol. Do poslední skupiny – vysokoškolské vzdělání – se zapsalo 12 % všech dotázaných. Největší počet z nich patřilo učitelům a inženýrům. Tabulka 21

Kde pracujete trvale zde nebydlím v tomto městě dojíždím za prací nepracuji celkem


Počet lidí v% 7 19 35 39 100

49

Graf 18 Kde pracujete?

53 lidí; 35% 59 lidí; 39%

trvale zde nebydlím v tomto městě dojíždím za prací nepracuji 28 lidí; 19%

10 lidí; 7%

Deset lidí vlastní ve Valticích rekreační objekt, tudíž zde trvale nebydlí. 39 % všech respondentů nepracuje, do této kategorie však patří nejen nezaměstnaní lidé, ale i důchodci, ženy na mateřské dovolené či studenti. 19 % všech dotázaných uvedlo, že pracuje ve Valticích. Zbývajících 35 % lidí dojíždí za prací, nejčastěji do Břeclavi.

Tabulka 22

Zaměstnání zaměstnanec soukromý podnikatel(ka) v domácnosti student(ka) v důchodu nezaměstnaný(á) celkem


Počet lidí v% 47 9 7 9 18 10 100

50

Graf 19

Zaměstnání respondentů 13 lidí; 9%

10 lidí; 7% 14 lidí; 9%

27 lidí; 18%

71 lidí; 47%

15 lidí; 10%

zaměstnanec

soukromý podnikatel(ka)

v domácnosti

student(ka)

v důchodu

nezaměstnaný(á)

Největší počet lidí se zařadil do kategorie zaměstnanec – 47 %. 18 % všech respondentů je v důchodu – v invalidním či starobním. Další místa jsou obsazena respondenty, kteří jsou nezaměstnaní (10 %), studenti (9 %) či soukromí podnikatelé (9 %). Nejméně lidí se nachází ve skupině: v domácnosti (7 %). Do této kategorie patří ženy na mateřské dovolené.

3.3 NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ SITUACE V L.V.A. Myslím si, že do Lednicko-valtického areálu jezdí hodně tuzemských i zahraničních turistů. Jejich pozornost přitahují historické památky, příroda i četné sportovní aktivity, kterým se tu mohou věnovat. Nejsem si jistá tím, že by se počet turistů měl ještě navyšovat. Proč? Protože pak by se jednalo spíše o masovou turistiku, kterou by většina místních lidí nepodpořila. Dochází při ní nejen k devastaci krajiny i okolí, ale ani pro turisty není příjemné, když je všude moc lidí. Podle mého názoru by se měl tento region snažit přilákat nové turisty, ale jen v omezené míře! Problémem však je stanovit přesně onu míru.

51

Na druhou stranu je pravda, že právě díky turistům získáváme finanční prostředky. A i když existují ty nejlepší projekty na celkový rozvoj dané oblasti, nedostatek finančních prostředků bývá často překážkou k jejich uskutečnění. Co tedy dle mého názoru zlepšit? Začnu tím, že bychom se měli snažit o to, aby turisté navštěvovali tento region nejen o letních prázdninách. Myslím, že by se měla zlepšit propagace kulturních akcí, které jsou pořádány mimo hlavní sezónu (červenec a srpen). Návštěvníci mohou i na jaře či na podzim strávit v areálu příjemnou dovolenou. V tomto období je lákadlem nejen kultura, ale i sport. Proto by mělo dojít k úpravě cyklistických stezek – vybudováním stánků pro občerstvení či obnově některých cyklostezek. Bylo by také dobré, kdyby si cyklisté mohli kola někam uschovat. Např.v případě návštěvy zámků. Když se zaměřím na kulturní památky, určitě nemohu zapomenout napsat, že některé z nich jsou ve špatném stavu. To se týká především drobných saletů – Apollónova chrámu, Nového dvora či Hubertovy kaple. Je nutné opravit fasádu zámku Lednice – tady je problémem také nevzhlednost bývalých koníren. Opravit by se měl také minaret, neboť základy stavby jsou podmáčené. V zámeckém parku by mohl také jezdit turistický vláček, který by byl atrakcí hlavně pro malé návštěvníky. Při prohlídkách zámků Lednice a Valtice by mohli chodit průvodkyně v historických kostýmech, které by navodily atmosféru starých dob. V zámeckém parku by mělo být instalováno více odpadkových košů, aby lidé vyhazovali odpadky tam a ne do trávy v odlehlejších částech parku. Dle názorů občanů města Valtice, s nimiž v mnohém musím souhlasit, by se měli opravit také místní komunikace a vybudovat nová parkoviště. Přímo ve Valticích je také nutno zřídit veřejné záchody, protože tu žádné nejsou. Rovněž kapacita ubytovacích a stravovacích zařízení nestačí pokrýt poptávku návštěvníků. Tady je ovšem problém, jak využít tyto kapacity v zimě, kdy nejsou naplněny ani ty stávající. Zaměřila bych se také na podporu kongresového cestovního ruchu v této oblasti. Myslím, že by se účastníci kongresů či konferencí rozhodně ve svém volnu nenudili. Pro tyto účely by mohl být upraven některý ze zámečků, který disponuje příslušnými prostorami. Obdobné by bylo využít Lednicko-valtický areál jako cíl incentivního cestovního ruchu. Díky výhodné poloze – relativní blízkost Vídně a Bratislavy – by sem mohli jezdit také obyvatelé Rakouska či Slovenska.

52

Navrhovala bych také vybudování aquaparku či koupaliště – to najdete jen v Břeclavi či v Mikulově. Když je v létě horko, mohli by si jít dospělí turisté zaplavat a malé děti vydovádět třeba prostřednictvím vodních atrakcí. Myslím si, že by stálo za to uvažovat o vodní turistice v zámeckém parku. Turisté by se mohli sami projet na kánoi na klidné vodě. Bylo by to ideální hlavně pro začátečníky a nenáročné návštěvníky. Dalším zajímavým nápadem je vytvoření golfového hřiště. Při odpalování míčků by golfisté mohli vidět zámek či zámecký park. Tady je problém toho, že golfové hřiště a jeho zázemí by zabralo značnou část místa. Muselo by tedy ležet mimo centrum města – spíše na jeho okraji. Také bych řekla, že by to byl velký zásah do celkové krajiny Lednicko-valtického areálu. Více finančních prostředků by mělo být vloženo do celkové propagace daného regionu – nejen Lednice, ale i Valtice či drobné salety mezi nimi. Propagace by se měla odehrávat nejen v tisku, ale i prostřednictvím rádií či televize. Např.kvalitně zpracované reklamní spoty by mohli oslovit potenciální návštěvníky. A určitě by si televizní diváci raději prohlédli tyto spoty než reklamy na hygienické potřeby či prací prášky. Jak už jsem napsala v úvodu této kapitoly, tak na konkrétní projekty i samotnou realizaci by bylo nutné mít dostatek finančních prostředků. Díky tomu dochází k postupným opravám a vylepšením, které mají za úkol zachovat Lednicko-valtický areál pro další generace. Rekonstrukce jsou prováděny sice postupně a pomalu, ale přesto se rekonstruuje. A to je důležité! Lepší než by se nedělalo vůbec nic. Dle mého názoru už Lednicko-valtický areál žádná velká opatření, která by přitáhla turisty, nepotřebuje. Spíš je důležité zaměřit se na to, co máme k dispozici a vylepšit důležité detaily. K cílům by mělo patřit zvýšení kvality služeb cestovního ruchu a zpříjemnit pobyt turistům tak, aby se sem rádi a často vraceli.

53

4 ZÁVĚR Tato bakalářská práce je založena na marketingovém výzkumu provedeném mezi obyvateli města Valtice, které je součástí Lednicko-valtického areálu. Dotazování se zúčastnilo celkem 150 respondentů. Z takto získaných údajů bylo vyhotoveno vyhodnocení názorů oslovených občanů. Na začátku práce jsem si vytyčila určité cíle, které byly dle mého názoru v průběhu a na konci mé práce splněny. Prvním cílem bylo zjistit názory občanů na Lednicko-valtický areál a město Valtice. Jsem ráda, že většina obyvatel Valtic je hrdá na své město i na Lednicko-valtický areál. Jsou rádi, že tu bydlí a rozhodně by svoje bydliště neměnili. Respondenti jsou tolerantní k turistům, kteří přijíždějí do dané oblasti. Nevadí jim, že sem jezdí. Spíše se rádi pochlubí přijíždějícím návštěvníkům krásami svého města. Vůči turistům jsou přátelští a ochotně jim v případě potřeby pomohou. Menším problémem je jazyková vybavenost obyvatel města. Zjistit, proč je zámek Lednice více navštěvován než jeho soused ve Valticích, bylo pro mě důležité. Podle názorů valtických občanů je to tím, že zámek Lednice disponuje krásně upravenými zahradami, parkem a skleníkem. Na vině je také menší propagace zámku ve Valticích. Služby hotelů a restaurací jsou na obdobné úrovni. Rozhodně je podle mě škoda, že valtický zámek je turisty méně navštěvován. Možná z vnějšího pohledu není tak krásný a romantický jako ten valtický, ale vnitřní prostory zámku mohou těm lednickým směle konkurovat. Dále bylo cílem mé práce zjistit, jaké povědomí mají obyvatelé města o samotném cestovním ruchu. Řekla bych, že tady by bylo důležité informovat o tom, co vůbec cestovní ruch je. Mnohdy občané odpovídali na dané otázky větou, že tuší, co je pozitivem a negativem cestovního ruchu, ale neví nic konkrétního. Z této odpovědi jsem se tedy moc nedozvěděla, proto bych ji příště nezařazovala do dotazníku. Z kladů, které cestovní ruch přináší, byly jmenovány odpovědi finance a nová pracovní místa. Odpovědi na negativa cestovního ruchu byly podrobnější a konkrétnější. Díky tomu mám lepší představu o tom, co si obyvatelé myslí. Překvapilo mě, že velké procento z dotázaných respondentů by darovalo určitou finanční částku na nějakou kulturní památku. Dle většiny účastníků průzkumu by částka do 100 Kč byla odpovídající vzhledem k jejich celkovému příjmu. Kdyby každý dal

54

aspoň tento obnos, vybrala by se už slušná suma peněz. Ta by mohla sloužit jako základ např. pro opravu venkovních prostor valtického zámku. Doporučila bych tedy, aby za tímto účelem byla uspořádána veřejná sbírka. Té by se určitě místní obyvatelé rádi zúčastnili. Dále by se mohl uskutečnit např. koncert, jehož prostřednictvím by známé osobnosti mohly darovat určitý obnos. Tento finanční dar by samozřejmě byl věnován na historickou památku či podporu cestovního ruchu v Lednicko-valtickém areálu. Je nutné si uvědomit, že cestovní ruch je odvětvím budoucnosti. Jako všechno má své klady i zápory, přesto je velmi důležitý pro rozvoj samotného regionu. K prioritám patří: •

podpořit cestovní ruch, který příliš nezatěžuje turistickou destinaci

•

minimalizovat negativní dopad tohoto odvětví na životní prostředí

Každý z nás se někdy ocitne v roli turisty a je nutné, aby cestoval zodpovědně a neničil to, co nám příroda nabízí či to, co naši předci v minulosti vytvořili.

55

5 ANOTACE Weil ich főr Geschichte, Geografie und Tourismus interessiere, habe ich als Thema meiner Arbeit Areal von Lednice-Valtice ausgewählt. In den theoretischen Teil habe ich allgemeine Őbersicht őber vorgegebene Region eingereihen. Hier finden Sie die Tourismusvorraussetzungen in der Feriendestination, die Areal von Lednice-Valtice appliziert sind. Zu der gennanten Vorraussetzungen gehırt zum Beispiel: politische Gliederung, Wirtschaft, lokales Klima, Geomorphologie, Fauna und Flora. Dann widme ich der historischen Sehenswőrdigkeiten, die sich in dem Gemeindegrundbuch des Areals befinden. Später folgen die Informationen őber die Kultureinrichtungen und die kulturellen Veranstaltung, die hier Touristen besuchen kınnen. Am Ende erzähle ich őber Realisationvorraussetzungen – zu der gehıre ich verschiedene Verkehrsarten, Unterkunft, Verpflegung und andere Tourismusdienstleistungen. Der praktische Teil enthalt die Marketingforschung, die in der Stadt Valtice angestellen wurde. Den Fragebogen főllen hundertfőnfzig Leute aus – Stadtbewohner des verschiedenen Altes und der unterschiedlichen Ausbildung. Den Fragebogen bilden vierzehn Fragen und persınliche Daten. Die Detailanzeige stellt Grundlagung dieser Arbeit dar. Bessere Vorstellung. Die Anzeige enthält auch grafische Datendarstellung in Form der Tabellen und der Tortengraphiken. Dann habe ich Verbesserungvorschläge der Situation ausgefőhrt. Am Ende folgen die Bilderbeilagen und die Őberblickskarten des Lednice-Valtice Areals. Hier mıchte ich auf die Marketingforschung aufmerksam machen, die ich auf der Internetseite der Fachzeitschrift gefunden habe. Die Touristen konnten sich schınste Photo des Areals wählen. Ich hoffe, dass die Leser őber das Areal von Lednice-Valtice őbersichtliche Informationen gewinnen haben. Ich wurde gern, wenn die Leser meiner Arbeit diese Lokalität persınlich besuchen.

56

6 POUŽITÉ ZDROJE 6.1 SEZNAM CITACÍ (1) Charakteristika a význam LVA [online].poslední aktualizace 13.3.2008 [cit. 22.4.2008]. s.31 Dostupné z http://www.dolnimorava.org/ archiv/ i_charakteristika _a_vyznam_ lva.pdf (2) KORDIOVSKÝ, Emil. Lednicko-valtický areál a jeho památky. Praha: Europrinty, 2003. s.29 (3) KORDIOVSKÝ, Emil. Lednicko-valtický areál a jeho památky. Praha: Europrinty, 2003. s.37 (4) KORDIOVSKÝ, Emil. Lednicko-valtický areál a jeho památky. Praha: Europrinty, 2003. s.35 (5) Charakteristika a význam LVA [online].poslední aktualizace 13.3.2008 [cit. 22.4.2008]. s.18 Dostupné z http://www.dolnimorava.org/ archiv/ i_charakteristika _a_vyznam_ lva.pdf

6.2 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY HOMOLOVÁ M. a kol.. Výlety 2. Praha 2: Lidové noviny, 2001. ISBN 80-7106-480-7 KORDIOVSKÝ, Emil. Lednicko-valtický areál a jeho památky. Praha: Europrinty, 2003 URBAN Vítek. Kam na víkend – Jižní Morava. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1566-4 Časopis Země Světa – Jižní Morava, duben 2004

6.3 SEZNAM WEBOVÝCH STRÁNEK Dostupné 22.4.2008 na www.jizni-morava.cz Dostupné 10.4.2008 na www.ccrjm.cz Dostupné 15.3.2008 na www.1plavebni.cz Dostupné 22.4.2008 na www.lodnidoprava.com Dostupné 10.3.2008 na www.jm-unesco.cz Dostupné 22.4.2008 na www.lednice.cz Dostupné 10.3.2008 na www.lva.cz

57

Dostupné 10.4.2008 na www.zamek-lednice.info Dostupné 22.4.2008 na www.zamek-lednice.cz Dostupné 15.3.2008 na www.lednicko-valticky-areal.cz Dostupné 10.4.2008 na www.http://jojky.sblog.cz/krasy_zeme_ceske/ Dostupné 22.4.2008 na http://www.dolnimorava.org/archiv/i_charakteristika_a_vyznam_ lva.pdf Dostupné 15.3.2008 na http://is.muni.cz/th//esf_b/bakalarska_prace_2006.pdf Dostupné 10.3.2008 na www.zahradaweb.cz Dostupné 10.4.2008 na http://www.breclav.info/breclavsko/turistika_ok/index.asp Dostupné 22.4.2008 na www.valtice.cz Dostupné 10.4.2008 na http://www.castles.cz/zamek-valtice Dostupné 15.3.2008 na www.travelguide.cz Dostupné 10.4.2008 na http://www.lednice.name/ Dostupné 22.4.2008 na www.lednice.org Dostupné 10.3.2008 na www.zamek-lednice.com

6.4 SEZNAM OBRÁZKŮ V TEXTU Obr.1 http://www.travelguide.cz/cz/turistika/zamky/zamek-lednice Obr.2 http://www.travelguide.cz/cz/turistika/zamky/zamek-lednice Obr.3 http://www.breclav.info/breclavsko/turistika_ok/lednice/lednice07.htm Obr.4 http://www.jizni-morava.cz/Palava_a%C2%A0Lednickovalticky_areal/Rozhledny/Minaret/ Obr.5 http://www.breclav.info/breclavsko/turistika_ok/obelisk/obelisk03.htm Obr.6 http://www.breclav.info/breclavsko/turistika_ok/rybnicni/rybnicni01.htm Obr.7 http://www.castles.cz/zamek-valtice/ Obr.8 http://www.breclav.info/breclavsko/turistika_ok/rendezvous/rendezvous01.htm Obr.9 http://www.breclav.info/breclavsko/turistika_ok/hranicni/hranicni04.htm Obr.10 http://www.breclav.info/breclavsko/turistika_ok/janohrad/janohrad04.htm Obr.11 http://www.breclav.info/breclavsko/turistika_ok/janohrad/janohrad06.htm Obr.12 www.valtice.cz

58

7 PŘÍLOHY 7.1 DOTAZNÍK D OTAZ N Í K

1. Jaký je Váš vztah k Lednicko-valtickému areálu (LVA)? mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě (bytě)

mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu

jsem vlastníkem rekreačního objektu

Jiný *)

*) Pokud vztah k LVA je jiný (např. návštěvě příbuzných, na výletě, dovolené apod.), nepokračovat v rozhovoru..

2. Jak dlouho již ve Valticích bydlíte (trvale nebo přechodně)? do 1 roku

1 – 5 let

6-10 let

10 -20 let

20 -30 let

nad 30 let

3. Můžete charakterizovat Váš vztah k tomuto městu? jsem na své město hrdý a rád, že zde bydlím

jsem celkem spokojen s bydlením v tomto městě

je tu bydlení jako v každé jiném městě

klidně bych šel bydlet jinam

nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval někam jinam

4. Myslíte si, že Lednicko-valtický areál navštěvuje hodně zahraničních a tuzemských turistů? určitě ano 5.

spíše ano

nedovedu posoudit

spíše ne

určitě ne

Co je podle Vás hlavním cílem turistů, kteří sem přijíždějí?

Historické památky 6.

Přírodní atraktivity

Sportovní vyžití

Kulturní akce

Jiné……………………….

Dle statistiky z roku 2006 je SZ Lednice z hlediska návštěvnosti státních hradů a zámků na 3. místě, zámek Valtice na 30. místě. Můžete uvést důvod, proč tomu tak je?

Lepší propagace 7.

Zámecké zahrady a skleník, akvárium

Upravené okolí

Kvalita služeb cestovního ruchu

Jiné……………………….

Je podle Vašeho názoru v LVA dostatek ubytovacích a stravovacích zařízení pro turisty? určitě ano

spíše ano

nedovedu posoudit

spíše ne

určitě ne

8. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? (maximálně tři odpovědi) nemám zájem, aby zlepšit pořádek vydat propagační vybudovat další sem jezdilo více turistů a vzhled tiskoviny o městě informační středisko přispět občanům na opravy domů jiná opatření, která?.... 9.

zlepšit stav silnic a veřejných prostranství

Co podle Vás turisty naopak odrazuje od návštěvy Lednicko-valtického areálu? Nedostatek Nedostatečná ubytovacích a Nepořádek, kapesní Neochota personálu Vysoké ceny znalost cizích stravovacích krádeže hotelů, restaurací atd. jazyků zařízení Neopravené kulturní památky Jiné……………………………………………………………………………

10. Máte představu, jaké výhody turistický ruch LVA přináší? nevím


vím, jako příklad uvedu……………………………………………

11. Máte představu, jaké nevýhody turistický ruch LVA přináší? nevím


vím, jako příklad uvedu……………………………………………

12. Domníváte se, že místní samospráva a stát se dostatečně starají o LVA? určitě ano

spíše ano

nedovedu posoudit

spíše ne

určitě ne

13. Byl(a) byste ochoten(a) přispět na určitou historickou památku LVA? určitě ano

spíše ano

nedovedu posoudit

59

spíše ne

určitě ne

14. V případě, že byste byl(a) ochoten(a) přispět, jakou finanční částku byste věnoval(a)? do 100 Kč

100 – 200 Kč

200 – 300 Kč

nad 300 Kč

15. Údaje o Vás: pohlaví muž věk vzdělání kde pracujete zaměstzaměstnanání nec

žena do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více základní/vyučen střední vysokoškolské trvale zde nebydlím v tomto městě dojíždím za prací nepracuji soukromý v domácnosti, nezaměstnan student(ka) v důchodu podnikatel(ka) mateřská dovolená ý(á)

7.2 NEJKRÁSNĚJŠÍ FOTOGRAFIE Z L.V.A. Vnímání krajiny Lednicko–valtického areálu Dostupné 10.3.2008 na této webové stránce: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=6463&srchtxt=vn%EDm%E1n% ED+krajiny+lednicko-valtick%E9ho+are%E1lu 04.09.2006 Autor: Josef Zelenka, Martina Pásková Lednicko–valtický areál je v České republice unikátní rozsáhlostí území komponované krajiny (přes 283 km2), kombinující vysoce uspořádané prvky květinové zahrady a parku se sousošími a udržovanými cestičkami (viz Obr. 8 a Obr. 11), romantizující stavby (viz Obr. 10) často s návratem do antické minulosti (viz Obr. 7), zákoutí s jezírky lákající k posezení či jen klidné procházce (viz Obr. 3, Obr. 4), daleké výhledy s dominantní stavbou ve středu výhledu (viz Obr. 2), vůni exotiky uzavřenou stěnami skleníku (viz Obr. 6) i pseudodivoké scenérie (viz Obr. 16 a Obr. 17).

60

Obr. 1. Zámecký park v Lednici

Obr. 2. Výhled od Minaretu k lednickému zámku

Návštěvníci byli nad sadou fotografií, které zachytily co nejúplněji různost krajinných scenérií Lednicko–valtického areálu, dotazováni na své preference, dojmy, pocity a důvody pozitivního hodnocení. Dotazování návštěvníků probíhalo na zámcích Lednice a v jeho okolí, na zámku Valtice a na náměstí ve Valticích. Preference podle průměrného hodnocení scenérií Na rozdíl od dalších oblastí ČR nevykazuje nejlépe hodnocená scenérie krajiny Lednicko–valtického areálu podle průměrného hodnocení scenérií výraznější odstup v průměrném hodnocení v porovnání s dalšími scenériemi. Touto scenérií, která je i nejčastěji vybírána mezi nejlepší scenérie, je Zámecký park v Lednici (viz Obr. 1) s průměrným hodnocením 4,25 na pětibodové škále (1 nejhorší, 5 nejlepší hodnocení). Podle návštěvníků je dominantou scenérie zejména zámek a také park či levandule. Scenérie vzbuzuje zejména pocit krásného pohledu či obdivu. Mezi nejfrekventovanější důvody pozitivního hodnocení scenérie patří jedinečnost, nevšednost krajiny, čitelnost, srozumitelnost krajiny (přehlednost) a blízkost scenérie naturelu návštěvníka, schopnost identifikovat se s ní.

61

Obr. 3. Jezírko v kempu Apollo

Malebný výhled od Minaretu k lednickému zámku (Obr. 2) vyhodnotili návštěvníci průměrnou známkou 4,19 a pociťovali při pohledu na scenérii zejména klid a zvědavost. Přestože se nachází v pozadí scenérie (a zřejmě díky záměrně zdůrazněnému průhledu na něj), považuje téměř polovina návštěvníků zámek za dominantu scenérie. Relativně mnoho návštěvníků (téměř 40 %) uvádí jako dominantu scenérie genius loci. Jedinečnost, nevšednost krajiny, dále blízkost scenérie naturelu návštěvníka, schopnost identifikovat se s ní a rozmanitost krajiny s různorodostí jejích prvků.

Obr. 4. Jezírko v zámeckém parku, Lednice

62

Shodně třetí až čtvrtou scenérií v pořadí podle průměrného hodnocení (hodnota 4,04) jsou scenérie jezírek se stromy, loukami a schůdky či zpevněním břehu kameny, resp. se schůdky do vody (viz Obr. 3 a Obr. 4).

Obr. 5. Mikulov

U komponovaného zákoutí jezírka s okolními stromy na Obr. 3 patří mezi nejfrekventovanější důvody pozitivního hodnocení scenérie jedinečnost/nevšednost krajiny, přirozenost, původnost krajiny (přestože se jedná o komponovanou krajinu!, jde o zdařilou kompozici blízkou vzhledu přírodních ekosystémů kulturní krajiny, tak jak se s ní v představě návštěvníci ztotožňují) a blízkost scenérie naturelu návštěvníka (schopnost identifikovat se s ní). Při pohledu na scenérii pociťovali návštěvníci zejména klid a jako dominanty scenérie uváděli jezero (vodu) a stromy.

Obr. 6. Skleník v zámeckém parku, Lednice

63

Pro další komponované zákoutí jezírka s okolními stromy v zámeckém parku poblíž zámku Lednice (Obr. 4) byly nejfrekventovanějšími důvody pozitivního hodnocení scenérie evidentní „zdravost“ krajiny, blízkost scenérie naturelu návštěvníka (schopnost identifikovat se s ní) a jedinečnost/nevšednost krajiny. Při pohledu na scenérii pociťovali návštěvníci zejména chuť projít se, jako dominanty scenérie uváděli schody a vodu.

Obr. 7. Apollónův chrám

Návrší nad Mikulovem získalo v průměru hodnocení 4,02 a stalo se pátou nejlépe hodnocenou scenérií krajiny (Obr. 5), které zaujalo návštěvníky pro blízkost scenérie jejich naturelu, schopnost identifikovat se s ní a pro jedinečnost a nevšednost krajiny. Třetím nejčastěji zmiňovaným důvodem preference scenérie byla zkušenost s takovým typem krajiny a jeho znalost. Pohled na scenérii vzbuzoval v návštěvnících různorodé pocity – scenérie vyvolává vzpomínky, je to příjemné, procházka, klid. Za dominantní považovali ve scenérii svatý kopeček.

64

Obr. 8. Zámecký park poblíž Lednického zámku

Návštěvníky zaujalo také exotické zákoutí ve skleníku v zámeckém parku, v blízkosti zámku Lednice. Tuto scenérii ohodnotili v průměru známkou 3,98, přičemž je zaujala především pro svou jedinečnost, nevšednost krajiny, a dále též pro evidentní „zdravost“ a rozmanitost, různorodost prvků. S preferencí jedinečnosti úzce souvisí pociťovaná exotika, „něco jiného“ u poloviny návštěvníků, čtvrtina návštěvníků cítila klid scenérie. Jako dominanty scenérie zdůrazňovali návštěvníci skleník a palmy.

Obr. 9. Rybník v kempu Apollo

65

Obr. 10. Kamenný oblouk v parku

Preference podle počtu výběrů mezi nejlépe hodnocené scenérie U scenérií Lednicko–valtického areálu se poměrně výrazně, na rozdíl od jiných zkoumaných oblastí České republiky, liší výběr scenérie mezi nejlépe hodnocené scenérie podle obou kritérií – podle průměrného hodnocení scenérie i podle počtu výběrů mezi nejlepší scenérie. Porovnání obsahuje následující tabulka (Tab. 1), z níž je zřejmá pouze již zmíněná shoda u první scenérie. Tab. 1 – Scenérie v pořadí podle počtu výběrů mezi nejlépe hodnocené scenérie

Popis scenérie

Pořadí podle počtu výběrů mezi nejlépe hodnocené scenérie

Procento výběru mezi nejlepší scenérie

Pořadí podle průměrného hodnocení scenér

Obr. 1

1

25,5 %

1

Apollónův chrám – Obr. 7

2–3

16,3 %

7

zámecký park poblíž Lednického zámku – Obr. 8

2–3

16,3 %

13

rybník v kempu Apollo – Obr. 9

4

14,3 %

11

výhled od Minaretu k lednickému zámku – Obr. 2

5–8

13,3 %

2

Obr. 10

5–8

13,3 %

8

komponované květiny v zámeckém parku, 5–8 Valtice – Obr. 11

13,3 %

29 – 32

66

ovce u Lednického zámku – Obr. 12 5 – 8

13,3 %

54

Na Obr. 7 je Apollónův chrám, společně se scenérií zámeckého parku poblíž Lednického zámku (Obr. 8), druhá až třetí nejčastěji vybíraná nejlepší scenérie.

Obr. 11. Komponované květiny v zámeckém parku, Valtice

Obr. 12. Ovce u rybníka poblíž Lednického zámku

U Apollónova chrámu (Obr. 7, sedmá scenérie podle průměrného hodnocení scenérií s průměrným hodnocením 3,96), k výběru mezi nejlepší scenérie motivovala návštěvníky jedinečnost a nevšednost krajiny, dále čitelnost a srozumitelnost (přehlednost) krajiny a také blízkost scenérie naturelu návštěvníka (schopnost identifikovat se s ní). U pocitů ze scenérie převažoval klid, bylo uváděno i několik dalších pocitů (tajemnost, barevnost, líbí se). Scenérii jednoznačně dominuje podle návštěvníků pavilon („památka“).

67

Obr. 13. Okraj lesa v blízkosti minaretu

Zámecký park poblíž Lednického zámku (Obr. 8, třináctá scenérie podle průměrného hodnocení scenérií s průměrným hodnocením 3,87) zaujal návštěvníky blízkostí scenérie naturelu návštěvníka (schopností identifikovat se s ní), zkušeností s takovým typem krajiny a také jedinečností a nevšedností krajiny. Jako dominanty scenérie uváděli návštěvníci zámek (přestože je v pozadí scenérie, uvedlo ho jako dominantu 81 % dotázaných), a park a zahradu (třetina dotázaných). Mezi evokované pocity patřily klid, upravenost a obecně příjemný pocit.

Obr. 14. Traktor u městečka

Scenérie s kachnami u rybníka v kempu Apollo (Obr. 9, jedenáctá scenérie podle průměrného hodnocení scenérií s průměrným hodnocením 3,89) zaujala návštěvníky svou přirozeností a původností, dále blízkostí scenérie naturelu návštěvníka (schopnost

68

identifikovat se s ní) a jedinečností a nevšedností krajiny. Pro návštěvníky vyzařuje ze scenérie radost a klid a nepřekvapí, že bez výjimky jsou pro návštěvníky dominantní ve scenérii kachny.

Obr. 15. Železniční trať v Lednicko–valtickém areálu

Na pátém až osmém místě se umístily čtyři typově různé scenérie – výhled od Minaretu k lednickému zámku (Obr. 2), romantický kamenný oblouk nad cestou (Obr. 10), komponované květiny v zámeckém parku poblíž zámku Valtice (Obr. 11) a ovce u rybníka poblíž Lednického zámku (Obr. 12).

Obr. 16. Brčálově zelené zátiší cestou k Janohradu

Romantický kamenný oblouk nad cestou (Obr. 10, osmá scenérie podle průměrného hodnocení scenérií s průměrným hodnocením 3,94) vybírali návštěvníci mezi nejlepší scenérie pro jedinečnost a nevšednost krajiny, pro tajemnost a pro chuť nějak se zapojit,

69

vykonávat určitou (příjemnou, zajímavou) aktivitu. Při pohledu na scenérii pociťovali návštěvníci tajemno, jasnou dominantou scenérie byla kamenná brána.

Obr. 17. Rybník v blízkosti zámku Lednice

Čím návštěvníky zaujaly komponované květiny v zámeckém parku poblíž zámku Valtice (Obr. 11, 29. – 32. scenérie podle průměrného hodnocení scenérií s průměrným hodnocením 3,66)? Jedinečností a nevšedností krajiny, její tajemností a tím, že krajina vzbuzuje chuť nějak se zapojit, vykonávat určitou (příjemnou, zajímavou) aktivitu. Pocity ze scenérie byly naladěny „do barevna, uspořádanosti a uklidnění“ – vyjádřeno podle návštěvníků „upravené, barevné, všechno perfektní, ornamenty, příjemné, uklidňující“. Jako dominanty scenérie označili návštěvníci květiny a trávník. Scenérie s ovcemi u rybníka poblíž Lednického zámku (Obr. 12, až 54. scenérie podle průměrného hodnocení scenérií s průměrným hodnocením 3,43) zaujala především pro jedinečnost a nevšednost krajiny, dále pro její čitelnost a srozumitelnost, pro blízkost scenérie naturelu návštěvníka, schopnost identifikovat se s ní i pro její rozmanitost a různorodost. Tato scenérie evokovala nejen příjemné pocity (radost, veselost, příjemné prostředí), ale také spojení s minulostí (připomenutí „doby babiček“). Vedle oveček byla vnímanou dominantou scenérie voda.

Obr. 18. Paseka v okolí Lednice

70

Nejhůře hodnocené scenérie Mezi scenérie, které byly vybírány nejčastěji mezi nejhůře hodnocené, patřily v Lednicko–valtickém areálu podobně jako v dalších zkoumaných oblastech nejen ty, které vykazovaly výrazný vliv člověka a narušovaly harmonii nebo měřítko krajiny, ale také čistě přírodní scenérie, které nevykazovaly dostatečné znaky uspořádanosti, „učesanosti“, „hezkého vzhledu“. Nejhůře byl hodnocen okraj lesa v blízkosti minaretu (Obr. 13), vybraný v 28 % všech voleb mezi nejhorší scenérie (průměrné hodnocení 1,81 na pětibodové škále), a to pro „špínu, pustinu, vykácený les, kůru“. Negativně zaujal také traktor u městečka (Obr. 14, průměrné hodnocení 2,13), vybraný ve 21 % mezi nejhorší scenérie podle návštěvníků pro „okraj města, domy, hrůza, traktor“. Návštěvníci hodnotili negativně také koleje s loukou a okrajem lesa (viz Obr. 15, průměrné hodnocení 2,55, důvody negativního hodnocení „koleje, zásah člověka do přírody“), které jimi byly vybrány v 19 % mezi nejhorší scenérie, brčálově zelené zátiší cestou k Janohradu (viz Obr. 16, průměrné hodnocení 2,40), vybrané podle návštěvníků pro „stoka, žabinec, kalná voda“ v 15% mezi nejhorší scenérie, rybník v blízkosti zámku Lednice (viz Obr. 17, průměrné hodnocení 2,42, důvody negativního hodnocení „bažina, špinavá voda, odpadky“) a paseku v okolí Lednice (viz Obr. 18, průměrné hodnocení 2,25, důvody negativního hodnocení „planina, vykácený les, nic zajímavého“). Shrnutí V komponované krajině Lednicko–valtického areálu preferovali podle očekávání návštěvníci zejména scenérie s výraznými zásahy člověka, ať již se jednalo o stavby, parkové úpravy či pseudopřírodní kompozice. Mezi nejčastějšími důvody pozitivního hodnocení krajiny se objevuje (v uvedeném pořadí) jedinečnost (nevšednost) krajiny, identifikace s krajinou a kupodivu i přirozenost (původnost) krajiny a také zdravost krajiny, což zřejmě souvisí s výbornou kompoziční schopností vytvářet „pseudodivoké“, romantické krajiny a s celkovou kompoziční vyvážeností celého areálu, dávajícímu vyniknout různým typům scenérií. Všechny scenérie v krajině hodnocené návštěvníky dosáhly průměrného hodnocení 3,38 na pětibodové škále. Převažuje tedy pozitivní hodnocení krajiny s hodnotou o něco vyšší, než je průměr za všechny hodnocené oblasti ČR (3,35). Mezi nejčastější pocity ze scenérie patří v uvedeném pořadí klid (a to s velmi výrazným odstupem před dalšími zmiňovanými pocity), obdiv, pocit svobody, inspirace a zvědavost. Mezi důvody negativního hodnocení byly zmiňovány kromě negativních vlivů člověka také málo zajímavá, málo členitá krajina, nevhodně tvarovaný porost, špinavá voda (mokřady), zanedbaná krajina. Někdy byl vyjádřen i vztah k „zelené krajině“ – „nic nezaujalo, nelíbí se – jen zelená krajina“. Zdroje [1] ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. (2006): Výzkum vnímání krajiny. COT business, únor, str. 31, ISSN 1212-4281 [2] ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. (2005): Percepční a kognitivní mapy kulturní krajiny, Příloha č. 1 závěrečné zprávy projektu GAČR č. 406/03/0115 „Kognitivní

71

matrice a jejich dynamické změny“, 97 str. [3] Památky UNESCO jižní Moravy: http://www.jm-unesco.cz/ Tento článek vznikl za podpory projektu GAČR č. 406/03/0115 a projektu GAČR č. 406/06/1192.

7.3 MAPY

Mapa č.1 Lednice

72

Mapa č.2 Lednicko-valtický areál

7.4 OBRÁZKY

73

Obr.1 zámecký park v Lednici

Obr.2 zámek v Lednici

Obr.3 interiér lednického zámku

Obr.4 Nový Dvůr

Obr.5 Jeskyně grotta Lednice

74

Obr.6 zámek Valtice

Obr.7 zámecká kaple, Valtice

Obr.8 kaple sv. Huberta

Obr.9 Lužní les

75

Obr.10 kolonáda na Rajstně

Obr.11 chrám Tří grácií

Obr.12 Apollónův chrám

Obr.13 a 14 Pohansko - zámeček, rekonstrukce slovanského obydlí

76

7.5 SEZNAM MAP A OBRÁZKŮ V PŘÍLOZE Mapa č.1 dostupné na http://www.zamek-lednice.info/mapa.php Mapa č.2 dostupné na http://cz.unesco-czech.cz/lednicko-valticky-areal/mapa/

Obr.1 dostupné na http://www.slovacko.cz/obec/obec.py?fotogalerie=1&ids=STR3399&idobce=OBC53 Obr.2 dostupné na http://www.lednice.org/photos/lednice_castle.htm#interior Obr.3 dostupné na http://www.breclav.info/breclavsko/turistika_ok/lednice/lednice19.htm Obr.4 dostupné na http://www.valtice.cz/Default.aspx?id=137 Obr.5 dostupné na http://www.zamek-lednice.com/fr_6foto.htm Obr.6 dostupné na http://www.lednice.org/photos/valtice_castle.htm Obr.7 dostupné na http://www.npu.cz/zprist/zobrazeni_pamatky/?pamatka=160&co=fotogalerie Obr.8 dostupné na http://www.breclav.info/breclavsko/turistika_ok/hubert/hubert06.htm Obr.9 dostupné na http://www.env.cz/stezka/lokality/breclav/ns-luzni_les_foto_06.htm Obr.10 dostupné na http://www.breclav.info/breclavsko/turistika_ok/reistna/reistna02.htm Obr.11 dostupné na http://www.valtice.cz/Default.aspx?id=119 Obr.12 dostupné na http://www.breclav.info/breclavsko/turistika_ok/apollo/apollo03.htm Obr.13 dostupné na http://www.breclav.info/breclavsko/turistika_ok/pohansko/pohansko03.htm Obr.14 dostupné na http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=6459&srchtxt=lednickovaltick%FD+are%E1l

77

PŘEDPOKLADY PRO CR V LEDNICKO-VALTICKÉM AREÁLU A MK VÝZKUM OBČANŮ OBLASTI

Recommend Documents