Předmětem průběžného i výstupního hodnocení (které studenti dostávají vždy na konci pololetí) v Zeměpise jsou především:

Základy společenských věd Předmět Základy společenských věd vyučujeme v kvintě a sextě. V kvintě studenti studují český politický systém a právo a seznamují se také se základy psychologie. V sextě je jeho obsah tvořen především studiem filosofie a doplněn úvodem do sociologie. Cíle výuky Základy společenských věd u studentů rozvíjí znalosti a dovednosti, které potřebují k tomu, aby mohli vést kvalitní osobní, společenský život a občanský život. Vychovává z nich poučené, kriticky myslící občany, kteří jsou si vědomi svých možností a povinností. Mezi nejdůležitější cíle patří, aby studenti: - znali svá práva a povinnosti, seznámili se s důležitými právními normami - rozuměli pojmům demokracie, zastupitelská demokracie, právo a spravedlnost, znali jejich instituce a uvědomovali si jejich fungování v ČR, v Evropě, ve světě a byli si také vědomi vývoje a hranice těchto pojmů a jejich uplatňování - přijímali a reflektovali svou roli v prostředích a sociálních skupinách, jichž jsou členy (rodina, třída, škola, obec, ČR apod.) - získali vlastní zkušenosti s procesem hledání a přijímání řešení v rámci kolektivu, komunity a získali základní znalosti a dovednosti důležité pro řešení složitých nebo ohrožujících situací - porozuměli sami sobě i druhým, zvládali co nejlépe vlastní chování

Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů Předmětem průběžného i výstupního hodnocení (které studenti dostávají vždy na konci pololetí) v Zeměpise jsou především: - znalosti studentů a jejich schopnost tyto znalosti uplatnit a použít, ověřované prostřednictvím testů, - schopnost samostatně pracovat (krátkodobě i dlouhodobě) na zadaném projektu podle předem známých obsahových i formálních kritérií, - schopnost spolupracovat v týmu

formou úkolů, za něž je hodnocena celá skupina,

- aktivní přístup při všech činnostech v hodinách

Časová dotace sexta a septima – 2 hodiny týdně, vyučovací jazyk čeština České učebnice: Denglerová a kol.: Společenské vědy pro střední školy, 1. díl. Didaktis. Dufek a kol., Společenské vědy pro střední školy, 2. díl. Didaktis. Horecký a kol., Společenské vědy pro střední školy, 3. díl. Didaktis. Hejduk: Občanský a společensko vědní základ – Filosofie. Computer Media.

Další doporučená literatura: Žaloudek: Encyklopedie politiky. Libri. Dočekalová, Švec a kol.: Úvod do současné politologie. Grada. Scruton: Slovník politického myšlení. Atlantis. Mičienka: Příruční slovník občana. Sociologické nakladatelství. Šíma, Suk: Základy práva pro střední a vyšší odborné školy. Nakladatelství C. H .Beck. kolektiv: Právo pro každého - Street Law”. Partrners Czech. Ryska: Právo pro střední školy. Fortuna. Ryska: Příklady z právní praxe pro střední školy. Fortuna. kol.: Filosofický slovník. Nakladatelství Olomouc. Kratochvíl: Filosofie mezi mýtem a vědou (od Homéra po Descarta. Academia. Petříček: Úvod do (současné) filosofie. Herrmann & synové. Blecha: Filosofie. Nakladatelství Olomouc. Helus, Psychologie pro střední školy. Fortuna. Nakonečný, Encyklopedie obecné psychologie. Academia. Hartl, Hartlová: Psychologický slovník. Portál. kol.: Encyklopedický atlas psychologie. Nakladatelství Lidové noviny. Petrusek: Základy sociologie. Akademie veřejné správy. Buriánek: Sociologie pro střední odborné školy a vyšší odborné školy. Fortuna.

Základy společenských věd - sexta Konkrétní cíle Psychologie jako věda  definuje předmět oboru, vysvětlí základní pojmy a odliší psychologické metody a disciplíny  vyloží kořeny a vznik psychologie, charakterizuje její vývoj a základní směry

Osobnost z psychologického hlediska  definuje psychologické pojetí osobnosti  odliší jednotlivé složky osobnosti (procesy, stavy, vlastnosti, rysy), porovná a posoudí jednotlivé psychologické teorie osobnosti  charakterizuje osobnost v jednotlivých fázích jejího vývoje, odliší změny poznávacích procesů, myšlení a sociálního chování, určí souvislosti biologického, duševního a sociálního vývoje  odliší psychické procesy: vnímání, představy, myšlení a paměť, definuje jednotlivé myšlenkové operace (srovnávání, analýza, syntéza, abstrakce) 









popíše typy emocí (afekt, nálada, vášeň), na případech objasní společenskou stránku citů (např. vztah rodiče a dítěte v rané fázi dětství) zhodnotí hierarchii potřeb podle A. Maslowa, posoudí vliv uspokojení sociálních potřeb na lidskou psychiku, odůvodní význam rodiny v socializačním procesu definuje proces vytváření identity, popíše důležité činitele porovná různé metody učení a zhodnotí jejich efektivitu pro vlastní studium, zhodnotí význam sebepoznání pro pochopení motivů a příčin vlastního chování i porozumění druhým osvojí si praktické zásady a techniky psychohygieny, popíše důsledky dlouhodobého působení stresu a frustrace na člověka, dokáže uvést vybrané formy odborné pomoci a rozlišuje úlohu a specializaci psychologa a psychiatra

Interpersonální vztahy

Učivo - Vymezení psychologie jako vědy, základní terminologie, metody, disciplíny - Vývoj oboru, základní proudy, školy

- Pojetí osobnosti v psychologii, složky osobnosti - Vybrané teorie osobnosti - Periodizace vývoje osobnosti

- Poznávací procesy (vnímání, představy, myšlení, paměť), měření duševních schopností, myšlenkové operace - Emoční a volní procesy - Motivace: potřeby, etické a psychosociální aspekty rodinného, partnerského života - Identita, důstojnost - Proces učení, sebereflexe, poruchy učení

- Duševní hygiena, předcházení stresu, zvládání stresu - Náročné životní situace a jejich řešení, hledání pomoci, psychologické poradenství, klinická psychologie a psychopatologie

 určí

nejčastější zdroje utváření stereotypů a předsudků, posoudí jejich úlohu při sociálním poznávání, popíše průběh sociální komunikace a popíše možné příčiny chyb a nepochopení, které při ní mohou nastat, definuje nezbytné předpoklad y efektivní komunikace

Český politický systém  definuje stát, uvede jeho funkce, popíše vybrané teorie vzniku státu  rozliší a porovnává funkce a pravomoci orgánů státní správy a samosprávy v ČR,  na konkrétních příkladech popíše systém vzájemné kontroly politických orgánů v ČR,  dokáže interpretovat aktuální politické dění v ČR  dokáže popsat proces schvalování zákonů, na příkladech z politické praxe umí popsat stav legislativní nouze a určit, kdo má v ČR tzv. zákonodárnou iniciativu, odliší způsob přijímání ústavních zákonů, zákonů (zákonných opatření) a podzákonných předpisů (vyhlášek, nařízení)  dokáže se orientovat v textu ústavy ČR, vymezí oblasti života společnosti, které upravuje a posoudí její funkci, objasní význam ústavního soudu  uvede možnosti aktivní politické participace občanů ve veřejném životě (např. v návrh změny v životě obce, městské části atd.), objasní význam politických stran v ČR, pomocí samostatného projektu představí rozdílnost přístupu politických stran v ČR k řešení konkrétních společenských problémů Základy práva vysvětlí, na jakých principech je založen právní stát a právní vědomí společnosti odliší morální, náboženské a právní normy, dokáže uvést znaky a typy právních norem

- Mezilidská komunikace a vnímání druhých lidí

- Vznik a funkce státu - Dělba státní moci

- Legislativní proces

- Ústava ČR

- Politická participace

- Právní stát a právní normy



rozliší hierarchii právních předpisů na základě jejich - Právní řád ČR a začlenění práva právní síly,  vysvětlí význam vybraných právních zásad (principů), popíše publikaci a formu právních předpisů  odliší rozdíl mezi platností, účinností a působností právních předpisů  odliší oblasti veřejného a soukromého práva a charakterizuje jednotlivá právní odvětví 

na konkrétním příkladu představí právní vztah, uvede 4 základní povinnosti, které z něho mohou vyplývat  popíše právní skutečnosti, při nichž vzniká (příp. se mění nebo zaniká),  rozliší fyzické a právnické osoby a popíše jejich roli v právních vztazích, odliší právní subjektivitu a způsobilost k právním úkonům popíše funkci a struktury soudů v ČR, zná náplň práce advokáta, notáře a policie ČR uvede příklady právních problémů, s nimiž se na ně mohou občané obracet

- Právní vztah a právní skutečnost

rozeznává, jaké případy se řeší v občanském soudním řízení a jaké v trestním řízení, dokáže vytvořit platnou smlouvu, zná nároky, které z ní vyplývají, je si vědom, jakým způsobem se může domoci ochrany svých práv nebo vymožení povinností, kterými je mu někdo zavázán,  zná a respektuje práva spojená s ochranou soukromého vlastnictví (včetně duševního vlastnictví)  určí, za jakých okolností nelze uzavřít manželství, dokáže definovat práva povinnosti vyplývající z manželství a rodičovskou zodpovědnost vůči dětem, uvede, mezi kterými osobami je uzákoněna vyživovací povinnost  vymezí podmínky vzniku a zániku pracovního poměru, popíše postup uzavření pracovní smlouvu a podání výpovědi  dokáže odhalit neplatnou nebo neúplnou pracovní smlouvu, zná svá pracovní práva a respektuje své pracovní povinnosti, chová se poučeně a adekvátně situaci v případě pracovního úrazu  odliší trestný čin od přestupku, vymezí podmínky trestní postižitelnosti občanů a uvede příklady postihu trestné činnosti, pomocí konkrétního příkladu trestné činnosti je schopen vysvětlit 4 znaky skutkové podstaty trestného činu, dokáže definovat úmyslný trestný čin i nedbalost vědomou a nevědomou  umí charakterizovat funkce orgánů činných v trestním řízení (policie, státní zástupce, soud, obhájce, obhájce ex offo)  je schopen popsat stádia trestního řízení a pomocí skupinového projektu představit průběh soudního líčení

- Občanské právo







- Orgány právní ochrany

- Rodinné právo

- Pracovní právo

- Trestní právo hmotné

- Trestní řízení (trestní právo procesní)

Základy společenských věd - septima Konkrétní cíle Sociologie jako věda  definuje předmět oboru, orientuje se v základních pojmech a odliší psychologické metody a disciplíny  vyloží kořeny a vznik sociologie, charakterizuje její vývoj a základní směry, uvede významné představitele  pokouší se interpretovat výsledky sociologického výzkumu (grafy, diagramy, statistiky …) Rodina  dokáže posoudit jednotlivé funkce rodiny, na příkladech z historie i současnosti popíše vliv vnějších podmínek na její podobu  odliší základní typy rodiny (nukleární, vícegenerační, neúplná) i kulturně podmíněné formy manželských svazků (polygynie, polyandrie) Sociální útvary a sociální struktura společnosti  dokáže charakterizovat sociální skupinu a sociální agregát, odůvodní funkci sdílených norem a hodnot pro fungování společenských skupin,  uvede příklady subkultur v české společnosti;  okáže popsat různé osy sociální stratifikace, charakterizuje vývoj sociální struktury české společnosti v posledních třech desetiletích; odliší horizontální a vertikální mobilitu,  posoudí možnosti sociální mobility jedince v současné české společnosti Sociální změny  popíše základní rysy tradiční společnosti;  charakterizuje procesy provázející utváření moderní společnosti (industrializace, urbanizace, individuace, sekularizace, alfabetizace);  popíše politické, ekonomické, technologické a kulturní změny vedoucí k postindustriální společnosti,  v uvedených typech společností dokáže porovnat postavení muže, ženy a pojetí etnické skupiny, národa a státní příslušnosti Sociální kontrola a sociální deviace

Učivo - Vymezení psychologie jako vědy, základní terminologie, metody, disciplíny - Vývoj oboru, základní proudy, školy, významní představitelé

- Rodina a její funkce - Sociální role v rodině - Příčiny a projevy proměny rodiny v historii i v současnosti Kulturně podmíněné varianty rodiny

- Sociální útvary - Sociální normy a hodnoty, kultura, sub-kultura - Sociální stratifikace a mobilita, sociální nerovnost



- Porovnání tradiční, moderní a postmoderní společnosti Postavení muže a ženy, pojetí etnické skupiny, národa, státní příslušnosti

 definuje

funkci sociální kontroly, rozliší jednotlivé mechanismy a prostředky; odůvodní možné příčiny nedodržování sociálních norem; dokáže interpretovat statistické údaje o kriminalitě v ČR

Filozofie Úvod do filosofie  objasní podstatu filozofického tázání, je schopen porovnat přístupy filosofie, náboženství a vědy k uchopení skutečnosti a člověka, určí základní filosofické disciplíny, umí interpretovat filosofický text a orientuje se v základních filosofických pojmech

Antická filosofie  charakterizují základní školy a klíčové osobnosti antické filosofie, je schopen jejich přístup k vybraným filosofickým otázkám vysvětlit a vzájemně porovnat Středověká filosofie  popíše vliv helénistického myšlení a judaismu na vznik křesťanství, je schopen vysvětlit spor o univerzálie (obecné pojmy), definuje Augustinovo vnímání vztahu rozumového poznání světa a pravé víry, porovná ho s přístupem Tomáše Akvinského Nástup novověku  pomocí Descartova obratu od objektu k subjektu charakterizuje počátky moderní vědy, dokáže porovnat principy zkoumání světa u racionalistické filosofie a britského empirismu, je schopen odlišit Descartovu metodickou skepsi od přístupu helénistické školy skeptiků Osvícenství a německá klasická filosofie  na textech konkrétních myslitelů představí, jakými způsoby se osvícenská filosofie vyjadřovala k otázkám pokroku lidské civilizace, náboženství, společenského uspořádání a výchovy (Voltaire, Rousseau), je schopen porovnat Kantovo učení o kategorickém imperativu s jiným etickými teoriemi, dokáže popsat pojetí smyslu dějin a lidské svobody u Hegela Filosofické směry 19. století  charakterizuje postoje představitelů vybraných filosofických směrů k etickým otázkám, noetice, náboženství a společenskému vývoji

- Formy a význam sociální kontroly, sankce - Příčiny nedodržování sociálních norem a pravidel - Kriminalita, její různé příčiny, kontrola kriminality, statistiky kriminality a jejich interpretace

- specifika filosofického tázání odlišnost reflexe světa: filosofie, náboženství, věda - význam mýtu - základní filosofické disciplíny (např. etika, gnoseologie, ontologie) a pojmy (např. metafyzika, dedukce, agnosticismus)

- počátky řecké filosofie, presokratikové - filosofie klasického období - filosofie helénistického období - kořeny křesťanství, patristika, scholastika

- renesance a humanismus - empiristé a racionalisté

- francouzské osvícenství - německá klasická filosofie

- marxismus - pozitivismus (scientismus) - voluntarismus, nihilismus

Filosofie 20. a 21. století  porovná přístup fenomenologie a analytické filosofie (logického pozitivismu) k otázce lidského poznání, vysvětlí pojetí autentického lidského pobytu (způsobu jakým existuje člověk) podle Martina Heideggera a popíše vliv jeho myšlenek na existenciální filosofii,  specifikuje postmoderní skepsi vůči důvěryhodnosti tzv. velkých vyprávění i vůči předpokladu o univerzální platnosti vědeckých teorií

- pragmatismus - analytická filosofie a kritický racionalismus - fenomenologie - existencialismus - strukturalismus a postmoderní myšlení