Občanská výchova a Humanities Předmět Občanská výchova vyučujeme v sekundě, jeho vyučujícím jazykem je čeština, navazující předmět Humanities vyučujeme v kvartě, jeho vyučujícím jazykem je angličtina. Oba sebe navazující předměty mají studentům poskytnout vhled do fungování moderní demokratické společnosti. Během jejich hodin se žáci seznámí s problematikou mezilidských vztahů, základních lidských práv, s právními základy státu, s principy demokracie, se základy hospodářství v mikroekonomickém i makroekonomickém měřítku. Náplní výuky Humanities v kvartě je také rozsáhlý kurz, který integruje témata a otázky Dějepisu, Občanské výchovy a Osobnostně sociální výchovy. Tento kurz, který je sestaven jako celek na sebe navazujících dílčích tematických celků, vychází z metodiky programu Facing History and Ourselves 1. Propojuje detailní studium konkrétního historického tématu Německa mezi světovými válkami (selhání demokratického systému, nástup nacistů, příprava a uskutečnění holocaustu) s tématy a otázkami fungování současné společnosti, role a zodpovědnosti jednice v ní.
Cíle výuky Občanská výchova u studentů rozvíjí znalosti a dovednosti, které potřebují k tomu, aby mohli vést kvalitní osobní a společenský život a aby se mohli aktivně a efektivně podílet na životě demokratické společnosti. Vychovává z nich poučené, kriticky myslící občany, kteří jsou si vědomi svých možností a povinností. Mezi nejdůležitější specifické cíle patří, aby studenti: - znali svá práva a povinnosti, seznámili se s důležitými právními normami - rozuměli pojmům demokracie, zastupitelská demokracie, právo a spravedlnost, znali jejich instituce a uvědomovali si jejich fungování v ČR, v Evropě, ve světě a byli si také vědomi vývoje a hranice těchto pojmů a jejich uplatňování - přijímali a reflektovali svou roli v prostředích a sociálních skupinách, jichž jsou členy (rodina, třída, škola, obec, ČR apod.) - získali vlastní zkušenosti s procesem hledání a přijímání řešení v rámci kolektivu, komunity a získali základní znalosti a dovednosti důležité pro řešení složitých nebo ohrožujících situací - porozuměli sami sobě i druhým, zvládali co nejlépe vlastní chování
Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů Předmětem průběžného i souhrnného hodnocení (které studenti dostávají vždy na konci pololetí) jsou v Občanské výchově především: - schopnost samostatně a přitom správně a co nejpřesněji uplatnit získané znalosti a dovednosti jednak ve formě souvislejších úkolů, jakými je příprava na debatu a účast v ní (může jít i o debatu písemnou), psaní úvah, tematických prací a vytváření prezentací (ústních, písemných, 1
www.facinghistory.org
elektronických, v podobě plakátu apod.) na dohodnuté téma a podle předem známých obsahových i formálních kritérií, jednak v písemných opakováních a testech. - schopnost spolupracovat v týmu na dílčích úkolech i projektech formou úkolů, za něž je hodnocena celá skupina, tyto úkoly mají někdy charakter projektu (např. skupinová debata, zpracování a prezentování určitého tématu z různých pramenů) a jsou také vždy hodnoceny podle předem známých kritérií, přičemž tato kritéria se kromě obsahu a formy vztahují i na organizaci práce v rámci skupiny a na reflexi jejího průběhu a výsledku V kvartě studenti vypracovávají seminární práci. Úspěšná obhajoba této práce je jednou z podmínek postupu na vyšší gymnázium. Studenti mohou práci vypracovat v předmětech Dějepis nebo Humanities, jazykem práce a obhajoby může být čeština i angličtina.
Časová dotace sekunda – 2 hodiny týdně, vyučovací jazyk čeština kvarta – 4 hodiny týdně, vyučovací jazyk angličtina České učebnice: Horská a kol: Občanská výchova I. Fortuna, Praha 2003 Horská a kol: Občanská výchova II. Fortuna, Praha 2003 Učebnice v angličtině: Thorpe, Nakhimoff: Teaching Citizenship. Hodder Education 2009. Titley, Dan Moynihan: Economics. Oxford University Press. 2007. Holocaust and Human Bahavior. Resource book. FHAO 1994.
Další doporučená literatura: Paula Mirk, Patricia Born, Jim Mulligan: Ethics and Citizenship: Tools for Moral Decision-Making. Hodder Education 2003. Ted Huddlestone: Citizens and Society. Hodder Education 2004. Předměty Občanská výchova i Humanities jsou předměty integrovanými. Jejich obsah je tvořen tematickými celky vzdělávacích oborů Výchova k občanství, Dějepis a průřezových témat Osobnostně sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Občanská výchova - sekunda Konkrétní cíle Stát a právo rozlišuje nejčastější typy a formy států a na příkladech porovná jejich znaky
objasní účel důležitých symbolů našeho státu a způsoby jejich používání
Učivo - právní základy státu – znaky státu, typy a formy státu; státní občanství ČR; Ústava ČR; složky státní moci, jejich orgány a instituce - státní symboly ČR
rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých složek státní moci ČR i jejich orgánů a institucí uvede příklady institucí a orgánů, které se podílejí na správě obcí, krajů a státu vyloží smysl voleb do zastupitelstev v demokratických státech a uvede příklady, jak mohou výsledky voleb ovlivňovat každodenní život občanů na konkrétních aktuálních příkladech objasní principy fungování parlamentní demokracie zamýšlí se nad výhodami, slabými stránkami i mezemi demokracie sleduje a komentuje nejdůležitější aktuální politické události v ČR, Evropě a ve světě zná Listinu Základních lidských práv a svobod a posuzuje možnosti, které má společnost, komunita i žák sám při obraně těchto práv a v boji proti diskriminaci a předsudkům má základní přehled o různých etnických a kulturních menšin v české společnosti diskutuje o tom, kdy může být odlišnost zdrojem konfliktu a kdy zdrojem obohacení, objasní, kde dochází k problémům v souvislosti se sociokulturními rozdíly v ČR a Evropě, zamýšlí se nad možnostmi jejich řešení přiměřeně uplatňuje svá práva a respektuje práva a oprávněné zájmy druhých lidí, posoudí význam ochrany lidských práv a svobod
objasní význam právní úpravy důležitých vztahů – vlastnictví, pracovní poměr, manželství rozlišuje a porovnává úkoly orgánů právní ochrany občanů, uvede příklady jejich činnosti a spolupráce při postihování trestných činů seznamuje se s jednoduchými právními úkony a chápe jejich důsledky, uvede příklady některých smluv upravujících občanskoprávní vztahy – osobní přeprava; koupě, oprava či pronájem věci dodržuje právní ustanovení, která se na něj
vztahují, a uvědomuje si rizika jejich porušování rozpozná protiprávní jednání, rozliší přestupek a trestný čin, uvede jejich příklady Mezinárodní spolupráce uvede některé významné mezinárodní organizace a společenství, k nimž má vztah ČR seznamuje se s dopadem společných politik a
- státní správa a samospráva – orgány a instituce státní správy a samosprávy, jejich úkoly - principy demokracie – znaky demokratického způsobu rozhodování a řízení státu; politický pluralismus, sociální dialog a jejich význam; význam a formy voleb do zastupitelstev
- Listina základních lidských práv a svobod a další zásadní dokumenty - rozdíly mezi etnickými, kulturními a náboženskými skupinami a jejich rovnocennost - základní informace o různých skupinách žijících v české společnosti a jejich postavení
- lidská práva – základní lidská práva, Listina základních práv a svobod, práva dítěte, jejich ochrana; úprava lidských práv a práv dětí v dokumentech; poškozování lidských práv, šikana, diskriminace - právní řád České republiky – význam a funkce právního řádu, orgány právní ochrany občanů, soustava soudů; právní norma, předpis, publikování právních předpisů - právo v každodenním životě – význam právních vztahů; důležité právní vztahy a závazky z nich vyplývající; styk s úřady - protiprávní jednání – druhy a postihy protiprávního jednání, trestní postižitelnost; porušování předpisů v silničním provozu, porušování práv k duševnímu vlastnictví - mezinárodní spolupráce – ekonomická, politická a bezpečnostní spolupráce mezi státy, její výhody; významné mezinárodní
institucí na osobní i občanský život jednotlivce
organizace (RE, NATO, OSN aj.)
seznamuje se s hlavními institucemi Evropské unie a oblastmi života, na které tyto instituce působí zaujímá postoj k dopadu jejich činnosti na osobní i občanský život jednotlivce i s možnostmi jejich zpětného ovlivňování a využívání zná vývoj evropské integrace od 2. světové války do současnosti
- Evropská unie – její činnost, orgány, vývoj - vliv EU na život v ČR
Vztahy mezi lidmi a formy soužití vysvětlí role členů komunity a uvede příklady pozitivního a negativního vlivu na vztahy v komunitě a na její fungování Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence umí popsat a dát do souvislostí zdravotní a psychosociální rizika spojená se zneužíváním návykových látek zná bezpečné modely chování a komunikace (odmítání) v situacích spojených se sociálně patologickými jevy ve škole i mimo ni ví, kde a jak v případě potřeby vyhledat pomoc umí popsat a rozpoznat i méně zjevné projevy šikany umí popsat důsledky šikany a zneužívání, rozlišuje role a možnosti chování obětí, pachatelů a diváků zná bezpečné modely chování v situacích potenciálně spojených s nebezpečím násilí, zvláště sexuálního ví, kde a jak v případě potřeby vyhledat pomoc v rámci školy i mimo ni Humanities - kvarta Konkrétní cíle Občan, občanská společnost a stát
- vztahy partnerské, kamarádské, rodinné - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity – škola, vrstevnická skupina, obec, spolek - auto-destruktivní závislosti – rizika zneužívání návykových látek, rizika dalších závislostí (hráčství, závislost na počítači, na internetu)
- různé formy a stupně individuálního násilí a zneužívání a obrana proti nim – sexuální kriminalita, šikana, možnosti odborné pomoci, základní právní předpisy - bezpečné chování v komunikaci s vrstevníky, s cizími lidmi
Učivo
zná Listinu Základních lidských práv a svobod a jiné zásadní lidsko-právní normy a posuzuje možnosti, které má společnost, komunita i žák sám při obraně těchto práv a v boji proti diskriminaci a předsudkům má základní přehled o různých etnických a kulturních menšin v české, britské a evropské společnosti diskutuje o tom, kdy může být odlišnost zdrojem konfliktu a kdy zdrojem obohacení, objasní, kde dochází k problémům v souvislosti se sociokulturními rozdíly v ČR, Velké Británii a Evropě, zamýšlí se nad možnostmi jejich řešení uvede příklady institucí a orgánů, které se podílejí na správě obcí, oblastí, státu v ČR a ve Velké Británii porovná úkoly jednotlivých složek státní moci a samosprávy v ČR a ve Velké Británii objasní principy fungování parlamentní demokracie a porovná je s jiným typem státu (civilní autokracie, teokracie) sleduje nejdůležitější aktuální politické události v ČR Stát a hospodářství rozlišuje a porovnává různé formy vlastnictví, uvede jejich příklady
objasní potřebu dodržování zásad ochrany duševního vlastnictví a jejich znalost uplatňuje ve svém jednání dodržuje zásady hospodárnosti, popíše a objasní vlastní způsoby zacházení s penězi a se svým i svěřeným majetkem, vyhýbá se rizikům v hospodaření s penězi vysvětlí, jakou funkci plní banky a jaké služby občanům nabízejí rozlišuje, ze kterých zdrojů pocházejí příjmy státu a do kterých oblastí stát směruje své výdaje, uvede příklady dávek a příspěvků, které ze státního rozpočtu získávají občané rozlišuje a porovnává úlohu výroby, obchodu a služeb, uvede příklady jejich součinnosti na příkladu chování kupujících a prodávajících vyloží podstatu fungování trhu
Jedinec a společnost
- Listina základních lidských práv a svobod a další zásadní dokumenty - rozdíly mezi etnickými, kulturními a náboženskými skupinami a jejich rovnocennost - základní informace o různých skupinách žijících v české, Britské, evropské společnosti a jejich postavení
- formy participace občanů v politickém životě, volební systém - principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování - místní samospráva a komunita - vláda a parlament
- majetek, vlastnictví – formy vlastnictví; hmotné a duševní vlastnictví, jejich ochrana - hospodaření s penězi, majetkem a různými formami vlastnictví - peníze – funkce a podoby peněz, formy placení
- rozpočet rodiny, státu; význam daní
- výroba, obchod, služby – jejich funkce a návaznost - principy tržního hospodářství – nabídka, poptávka, trh; podstata fungování trhu; nejčastější právní formy podnikání
objasní, z jakých různých zdrojů se utváří individuální identita člověka zamýšlí se nad svou vlastní identitou, snaží se ji postihnout, diskutuje o ní se spolužáky
- individuální identita
objasní, z jakých zdrojů se může utvářet kolektivní identita a jak tuto identitu osobně reflektuje uvědomuje si na svém vlastním chování i na chování jiných lidí projevy potřeby patřit k nějakým skupinám a zamýšlí se (diskutuje) nad důsledky těchto projevů na konkrétních situacích z historie i ze současnosti popíše podstatu hurá efektu, nálepkování a předsudků, zamýšlí se nad úlohou, kterou tyto mechanismy plní v komunikaci a soužití lidí, a nad jejich důsledky definuje a porovná nacionalismus, vlastenectví a jejich projevy vysvětlí, jakou plnil antisemitismus ve své době funkci a které slupiny obyvatel jej přijímaly a proč
- kolektivní identita a potřeba někam patřit - podstata nálepkování a předsudků - my a oni – na úrovni kolektivu spolužáků, skupiny vrstevníků, na úrovni společnosti, státu - antisemitismus jako příklad xenofobního postoje
Německo mezi dvěma světovými válkami popíše situaci v Německu po přijetí versailleské mírové smlouvy, vysvětlí, které hlavní skupiny obyvatel výmarskou republiku přijímaly a které odmítaly, a proč vysvětlí jaké okolnosti a společenské a obecně lidské tendence využili nacisté na cestě moci porovná režim vytvořený nacisty s demokratickým systémem vlády na příkladech osudů jednotlivců (z primárních i sekundárních pramenů) se zamýšlí nad možnostmi jejich jednání, nad jejich motivací a nad důsledky jejich postojů a činů porovná, nakolik jsou situace a volby tehdejších lidí srovnatelné s dnešní situací a s volbami, které musí provádět dnešní lidé Holocaust a lidské chování
- přijetí demokratického systému v Německu
- cesta nacistů k moci v době výmarské republiky - demontáž demokracie
- jedinec a možnosti pro jeho rozhodování v situaci nástupu totalitního a xenofobního režimu - mezinárodní právo a možnosti vlád v situaci nástupu totalitního a xenofobního režimu
objasní, proč nacisté perzekuovali některé skupiny obyvatelstva zamýšlí se nad důvody, proč byly restrikce přijaty většinou německého obyvatelstva a měly relativně malý ohlas i v zahraničí vysvětlí pojem propaganda a objasní základní principy jejího fungování, rozpozná je na konkrétních příkladech nacistické i jiné propagandy zamýšlí se nad okolnostmi a vlivy, které mohou snižovat účinnost propagandy na příkladech osudů jednotlivců (z primárních i sekundárních pramenů) se zamýšlí nad možnostmi jejich jednání, nad jejich motivací a nad důsledky jejich postojů a činů
Vyrovnávání se s minulostí vysvětlí pojem mír vítězů a spravedlivý mír a zamýšlí se nad těmito pojmy v souvislosti s norimberským procesem popíše cíle a způsob fungování některých současných trestních soudních tribunálů a jiných institucí usilujících o vyrovnání s traumatickou minulostí zamýšlí se nad pojmy potrestání, vyrovnání, odpuštění v souvislosti s holocaustem a s jinými událostmi masového porušování lidských práv a násilí vysvětlí funkci pomníků a dalších institucí paměti zaujme k nim osobní postoj ke konkrétním památníkům, muzeím apod. a zamýšlí se nad přínosem jejich udržování a budování Rozhodnutí angažovat se popíše příklady činů, které znamenaly ochranu lidských práv nebo pozitivní změnu a zamýšlí se nad motivací k těmto činům a nad jejich důsledky ve skupině nebo samostatně vytvoří a prezentuje návrh projektu, jehož provedení by přineslo pozitivní změnu do života školy, obce apod.
- postup restriktivních opatření a jejich přijímaní obyvateli, definování nepřítele metody propagandy a možnosti odolnosti vůči ní
- jedinci a skupiny obyvatel a jejich možnosti v extrémní situaci totalitního režimu a odepření lidských práv skupině obyvatel z pohledu - skupiny obětí, pachatelů, diváků a zachránců - norimberský proces a jeho význam - jiné, především současné pokusy o vyrovnání se s válečnými zločiny a s masovým porušováním lidských práv
- pomníky, památníky, muzea, vyznamenání obecně – jejich smysl - konkrétní pomníky, památníky atd.
- další příklady činů proti diskriminaci a činů pomoci - možnost či potřeba angažovat se v současnosti tam, kde žijeme my
