KRONIKA ZBRASLAVI - BOŽENA HOFMEISTEROVÁ – RETROSPEKTIVNÍ ZÁPIS
Předmluva Začíná se kronika Zbraslavská v roce 1963 Přistupujeme k odpovědné a krásné práci - uchovat příštím generacím další etapu vyprávění o našem městě - Z B R A S L A V I. Kdyby bylo možné kronikářské vyprávění zahájit hudbou, zazněly by úvodem nesmrtelné tóny Smetanovy hudby - symfonické básně "Vltava", neboť řeka Vltava je tak úzce spojena s našim městem. Když tato symfonická báseň dostupuje téměř vrcholu a v závratné kráse tónů maluje řeku v plné šíři a mohutnosti, tu se posluchači vybaví i obraz našeho města, které se zrcadlí v jejích vlnách. Málokteré město se může pochlubit tolika památkami archeologickými, historickými a kulturními jako naše Zbraslav. Historie našeho města je již zachycena až do května 1945 předešlým kronikářem Ferdinandem Froňkem. Časový úsek osmnácti let, kdy kronika nebyla vedena, jeví se už v mnohém ohledu zvláště mladé generaci jako kus historie někdy těžko pochopitelné a představitelné. Bohužel, toto téměř dvacetileté období tolik bohaté na převratné události při přestavbě společenského řádu, není možno bez dokumentace spolehlivě a. zodpovědně zachytit. Tato skutečnost je na škodu úplnosti kroniky, neboť právě vynechané období representuje značnou část lidského života, dobu nové poválečné generace, která po válečných hrůzách druhé světové války Snažila se co nejrychlejším tempem dosáhnout nejvyšších cílů na cestě k socialismu. Psát kroniku, znamená tlumočit skutečnost, jak se jeví objektivnímu pohledu na současné události, pozorovat, zaznamenávat, ale ne soudit! Psát kroniku – konstatovat fakta doby v niž žijeme. Kronikářská práce je nyní stanovena novými směrnicemi vydanými v knize "Píšeme kroniku" od A. Robka a V. Pubala /nakl. Orbis 1963/. Rovněž i směrnicemi přednesenými dr. Pubalem na školení kronikářů v Roztokách v r. 1963. Podle výše uvedených pokynů má se postupovat při delším vynechaném časovém úseku tím způsobem, že je lépe určitá období, které není dokumentací podloženo, vynechat a začít až současný občanským rokem. V našem případě se usnesla letopisecká komise za předsednictví s. Františka Kadlečka na tomto kompromisním řešení: V těch případech, kde je možno opatřiti alespoň částečný dokumentární materiál za uplynulou dobu, kdy kronika nebyla psána, bude zachycen jenom stručný retrospektivní pohled před popisem událostí roku 1963. Při opatřování materiálu pro kroniku nutno se zmínit o určitých obtížích, s kterými se kronikářka a letopisecká komise setkaly. Především je nutné připomenout, že s kronikou! předanou kronikářce v říjnu 1963, nebyl odevzdán žádný materiál za předchozí léta, kdy kronika nebyla vedena. Proto bylo pozváno v říjnu a listopadu 1963 na schůze letopisecké komise 33 zástupců složek veřejného života a závodů ve Zbraslavi k jednání o zachyceni jejich činnosti pro kroniku města. Z pozvaných zástupců se dostavili jen tři na každou schůzi. Proto byla kronikářka nucena sama osobně zajišťovat u všech organizací a institucí potřebný materiál. Avšak i při tom se setkala s několika ojedinělými případy neochoty a nezájmu. Nutné ještě upozornit, že zápisy za jednotlivé složky jsou nesourodé co do šíře i hloubky zpracování. Kronikářka to zdůvodňuje: Některé organizace dodaly velmi pěkné a podrobné údaje o svém vzniku a činnosti, takže by bylo škoda je neuvést v plné šíři. Jiné složky dodaly údaje kusé a velmi stručné, několik vůbec žádné, takže je byla nucena znovu navštěvovat a získat, co se dalo. Činnost
jednotlivých organizací za rok 1963 není vždy podrobně vylíčena neboť svou činnost mohla kronikářka zahájit až v druhé polovině roku 1964, t.j. po jmenování kronikářkou, po převzetí kroniky a přichystání kronikářského plánu. Statě o politických stranách a činnosti místního národního výboru od roku 1945 zpracoval tajemník MNV s. Jaroslav Kovář. Stať o únorových událostech 1948 byla zpracována s. Karlem Kapitánem ze Zbraslavi - Záběhlic, který se činně účastnil všech dějů. A stať O výstavbě v letech 1945 - 1963 sestavil s. Josef Podaný, bývalý tajemník MNV. Poněvadž z technických důvodů nebylo lze včas zajistit podklady, budou až v roce 1964 začleněny údaje o závodu Středočeských tiskáren na Zbraslavi, o družstvu pro zpracování plastických hmot Směr, o středočeském kovozpracujícím družstvu Drupol, o poštovním úřadu a o Hudbě komunálních služeb /hudebním souboru Jaromíra Vejvody/.
Letopisecká komise a kronikářka Letopisecká komise Na návrh rady Osvětové besedy ve Zbraslavi byla komisi pro školství a kulturu a poté radou MNV schválena letopisecká komise v tomto složeni: František Kadleček jako předseda, Božena Hofmeisterová jako kronikářka, František Chaloupka, Josef Koťátko a Jaroslav Ulrich jako členové. Později byla komise doplněna dalším členem, Jaroslavem Kovářem. Životopis kronikářky Narodila jsem se 25. dubna 1907 v Řeporyjích u Prahy, kde můj otec Karel Černý byl 35 let řídícím učitelem. Otec náležel do řad tehdejších učitelů-buditelů, kteří osvětovou práci rozvíjeli nejen ve svém působišti, ale také v širokém okolí. Vedle školních povinností byl též redaktorem Urbánkovy knihovny pro mládež. Napsal řadu dětských knížek a divadelních her pro mládež. Vedl pěvecký a divadelní kroužek a pořádal po celém okolí přednášky o poznatcích ze svých studijních prázdninových cest do ciziny. Jako mladý učitel působil též pět let ve Zbraslavi. Nyní se vrátím k vlastnímu životopisu. Obecnou školu jsem vychodila v Řeporyjích měšťanskou školu v Praze, kde jsem rovněž vystudovala učitelský ústava tamtéž po dvou létech praxe složila zkoušku učitelské způsobilosti. Jako učitelka jsem působila ve Středoklukách, v Dobrovízi a ve Zbraslavi. V roce 1932 jsem se provdala a s ohledem na výchovu dětí jsem přestala vyučovat. Do školy jsem se vrátila znovu r. 1946, kdy už vlastni děti nepotřebovaly tolik péče. Kromě učitelské činnosti jsem se věnovala publikační činnosti v odborných a pedagogických časopisech, dále jsem působila jako okresní metodička v oboru elementárního a polytechnického vyučováni. Na „Krajském ústavu pro další vzděláni učitelů" jsem působila 10 let jako lektor s přednáškovou činností v okresech celého Středočeského kraje. V pedagogicko - vědecké práci jsem se za náš kraj účastnila na třech „Pedagogických čteních", z nichž dvě byly v celostátním měřítku hodnoceny druhou cenou. Ve Zbraslavi jsem se účastnila osvětové práce přednáškami, nácvikem divadelních kolektivních her za účasti žáků 1. - 5. postupného ročníku, dále prací v knihovní radě. V roce 1963 jsem odešla do důchodu. V březnu 1964 v Den učitelů jsem byla vládou ČSSR v uznání své pedagogické práce jmenována „Zasloužilou učitelkou". Ve schůzi letopisecké komise v červnu 1963 mi bylo oznámeno jmenováni kronikářkou. Kronika byla mi pak odevzdána s. F. Kadlečkem dne 10. října. 1963. Životopis zapsán v březnu 1964.
Politické Strany Po revoluci 1945 byly ve Zbraslavi organizovány čtyři politické strany. Komunistická strana Československa /KSČ/, Československá strana sociálně-demokratická, Československá strana lidová a Československá strana národně-socialistická. Tyto čtyři strany byly sdruženy v Národní frontu. Ze stran byla nejsilnější KSČ, která měla největší počet členů. Komunistická strana Československa KSČ sdružovala ve Zbraslavi tři závodní organizace a třináct místních. Ze závodních to byly organizace v Pivovaru, Kamenolomu a Komunálním podniku. Všechny organizace byly řízeny Městským výborem KSČ, později přejmenovaným na Místní výbor KSČ, případně Okresním výborem KSČ, který měl své sídlo v bývalém hotelu Praha na Zbraslavi. Po únoru 1948 se sloučila soc. dem. strana s KSČ. V roce 1955 byla provedena reorganizace místních organizaci. Z třinácti místních organizaci byly vytvořeny dvě velké uliční, a to první pro Zbraslav I. a Záběhlice, a druhá pro Žabovřesky a Baně. V roce 1954 byly od druhé organizace odpojeny Baně a byla zde utvořena samostatná třetí organizace. Postupem doby byly ustaveny závodní organizace KSČ, Těžba štěrkopísku, Styronia, Košikárna, Státní pojišťovna, Základní devítiletá škola. Okresní lidový soud Praha-jih, Státní lesy, OV KSˇV, Výzkumný ústav lesního hospodářství ve Strnadech a Státní statek Zbraslav. V roce 1951 po přeměně pivovaru na závod Biogena, změnil se i název organizace. Závod Biogena byl později přejmenován na n.p. Léčivé rostliny. V roce 1952 byly ustaveny nové závodní organizace KSČ při KNV, Okresním výboru ČSM, Oděvním družstvu, Státní spořitelně, Národní galerii, Středočeské tiskárně a Státním obchodu. V dalších letech byly ještě Ustaveny závodní organizace při Okresním průmyslovém podniku /bývalý truhl. Jiřinec/, Okresním výboru Svazarmu, Okresní interní nemocnici, Vysilači Zbraslav-Baně , SNB a Hospodářství St. statku Peluněk. První uliční organizace byla rozdělena na dvě a utvořena samostatná 4. uliční organizace pro Záběhlice. Od roku 1945 vystřídali se ve vedeni Místního výboru KSČ následující předsedové: 1945 - 1947 Karel Kapitán 1947 - 1946 -"1946 - 1949 František Hladovec 1950 - 1954 Jaroslav Kovář 1955 - 1956 Jakub Jarošík 1957 - 1960 Miroslav Lebeda 1961 Miroslav Vokáč 1962 - 1963 Jaroslav Němec V Okresním výboru KSČ pracovali Josef Prokeš, Josef Kadlec, František Hladovec, František Hubáček, Josef Malý, Jan Jíra, Jaroslav Němec, Jaroslav Lebeda, Ludmila Hloucalová, František Červenka, Antonín Brskovský, Marie Sibřinová a další.
Československá strana národně socialistická Jednou z politických stran sdružených v roce 1945 v Národní frontě byla Čsl. strana národněsocialistická. Do února roku 1948 měla v obci tři organizace a společný výbor. Jeho předsedou byl Josef Špaček. Po únoru 1948 byla činnost organizaci strany zastavena a byla obnovena na podzim téhož roku, kdy byla ustavena pouze jediná organizace. Název strany byl změněn na Čsl. stranu socialistickou. Jejím předsedou byl do roku 1951 Josef Křiž. Od roku 1951 je stále předsedou Josef Špaček. Sekretariát okresního výboru strany byl umístěn v přízemi domu č.p.5 v Palackého ulici, později v místnosti dnešního obchodu s polotovary v domě č.p.141 v téže ulici. V okresním výboru strany se vystřídali v průběhu let následující členové: Antonín Macháček, Josef Hřebík, Josef Špaček, Vojtěch Táborský , Václav Krůta a další.
Únor 1948 Únorové události v našem městě v roce 1948 Hned v první den pohnutých únorových událostí sešli se na sekretariátě Okresního výboru KSČ členové místních organizací s. Karel Kapitán, František Hladovec, Václav Karmazín, František Říha, František Sibřina, Josef Rambousek, Václav Šůra a další, aby učinili opatření, potřebná k zachování klidu a pořádku ve Zbraslavi. Další soudruzi byli povoláni na stanici SNB, která. byla obsazena spolehlivými občany. Nespolehliví členové SNB byli odvoláni ze služby a posláni domů. Zbraně jim byly odebrány. Jedním z prvních opatření bylo odvoláni předsedy MNV a členů rady z funkce. Zaměstnancům MNV byl dán pokyn k dalšímu pokračování v práci, aby nevázl chod národního výboru. Poté následovalo zajištění bezpečnosti na poštovním úřadě, nádraží a jiných důležitých veřejných objektech. Obsazeny byly i sekretariáty ostatních politických stran, jejichž vedení zradilo zájmy národa. V nich byl také nalezen různý agitační materiál, namířený proti KSČ, vedoucí straně Národní fronty a proti pracujícím. Pro zajištění pořádku v nočních hodinách byli povoláni členové závodní milice z Modřan a Radotína. Ve večerních hodinách prvního dne byly provedeny prohlídky u některých občanů, u nichž byl předpoklad, že mají doma zbraně. Několik pušek a mnoho nábojů, zanechaných okupanty bylo také skutečně nalezeno a zabaveno. V důsledku všech provedených opatřeni nedošlo k žádným pokusům o rušeni klidu a pořádku. Po dobu několika dnů byly hlídky všude v pohotovosti. Při prověřováni činnosti MNV bylo zjištěno, že někteří členové I!NV neplní řádně své povinnosti vůči občanům a byli proto ze svých funkcí odvoláni. Byl to v první řadě náměstek předsedy Josef Stalmach, člen Čsl. strany národně socialistické , který měl na starost zásobování a v jehož agendě byly zjištěny závažné nedostatky, hlavně ve vydávání tzv. šatenek. Odvolán byl i člen rady Alois Hovorka , člen Čsl. strany lidové a někteří další. Velmi dobře pracoval aparát MNV, takže v úředním chodu nenastaly žádné potíže. Pro zabezpečení klidu v obci byla provedena volba akčního výboru Národní fronty a nového Místního národního výboru.
Předsedou Akčního výboru byl zvolen Karel Kapitán a předsedou MNV Karel Blažek. Zpracováno dle vzpomínek Karla Kapitána, tehdejšího předsedy Akčního výboru NF. Revoluční národní výbor v květnu 1945. Předseda : JUDr. Antonín Hřebík Místopředseda: Josef Stalmach Členové národního výboru: 1./ Dr. Bohuš Cigánek 2./ JUDr. Václav Franěk 3./ Josef Hlavsa 4./ Josef Břebík 5./ Josef Liskovec 6./ Jaroslav Langer 7./ Josef Kolací 8./ Jan Malý 9./ Karel Mejstřík 10./ Václav Pleier 11./ František Plic 12./ Josef Podaný 13./ Karel Snopek 14./ Hynek Svoboda 15./ Rudolf Tomaštík 16./ František Vančura 17./ JUDr. O. Vaněček 18./ Jaroslav Vejvoda Místní národní výbor od června 1945 První místní národní výbor po osvobození naší republiky byl zvolen 3. června 1945. Na veřejném shromáždění, konaném na sportovním hřišti ve Zbraslavi bylo zvoleno 30 členů MNV, zástupců všech politických stran v místě. Z toho bylo šest komunistů, šest sociálních demokratů, šest lidovců, šest národních socialistů a šest odborníků. Za čsl. stranu komunistickou byli zvoleni: Josef Malý, Josef Lískovec, Jan Kadeřábek, Josef Reclus, Josef Kadeřábek, Jaroslav Křížek Za čsl. stranu soc. demokratickou: Josef Koťátko, Jan Brož, Karel Petrák Josef Štefl, Jan Junek, Václav Pleier Za čsl. stranu lidovou: František Dulík, František Novotný, Tomáš Zelenka František Vodička, Alois Hovorka, Karel Vachata Za čsl. stranu národně socialistickou: Josef Stalmach, Václav Krůta, František Zloch, Josef Holátko, Oldřich Chlad, Antonín Hejhal Ze řad odborníků byli zvoleni: JUDr. Stanislav Vaněček , JUDr.Antonín Hřebík, Karel Snopek, JUDr. Václav Franěk, Karel Blažek, Josef Boublík,
Rada MNV Složení rady MNV: Předseda: Jaroslav Křížek 1. náměstek Josef Stalmach 2. náměstek Jan Brož Členové: Václav Krůta, Jan Junek, Josef Malý, Tomáš Zelenka, Alois Hovorka, Karel Blažek, JUDr. Antonín Hřebík Komise MNV Místní národní výbor zřídil tyto komise a zvolil příslušné referenty v tomto složení: Sociálně zdravotní referent Václav Krůta Finanční Jan Brož Osvětová JUDr. Antonín Hřebík školská Jan Junek Kontrolní Josef Lískovec Bytová Josef Malý Národní spravedlnosti JUDr. Stanislav Vaněček Správa národního majetku JUDr. Václav Franěk Národní bezpečnosti Josef Boublík Zásobovací Josef Stalmach Místní národní výbor v roce 1946 7.července 1946 konala se v sále u Vejvodů ustavující schůze obnoveného místního národního výboru ve Zbraslavi. Složen byl ze zástupců čtyř politických stran. Za KSČ byli do MNV delegováni: Karel Blažek, Antonín Veselý, Josef Lískovec, Josef Tesař, Natalie Jahůdková, Jan Jiroušek, Josef Koníček, Eduard Kocourek , Ilja Jelinková, Josef Nerad, Vlasta Hofmanová , Antonín Vejvoda a Antonín Seidl. Za československou stranu národně socialistickou: JUDr. Antonín Hřebík, Jindřich Janeček , František Kadleček , Hynek Svoboda , Jan Zoubek , Josef Holátko , Anna Kotrčová , Josef Stalmach , Karel Drchota a Vladimír Mejsnar. Za československou stranu sociálně demokratickou: Jan Brož , Jaroslav Víšek , JUDr. Boleslav Adámek , Ladislav Junek. Za československou stranu lidovou: Alois Hovorka, Alois Hampl a František Vodička. Místní národní výbor měl celkem 30 členů. Složeni rady MNV: Předseda : Karel Blažek 1. místopředseda Josef Stalmach 2. místopředseda Jan Brož členové: JUDr. Boleslav Adámek Josef Holátko Alois Hovorka František Kadleček Josef Koníček
Antonín Seidl Antonín Veselý Místní národní výbor zřídil tyto komise a jmenoval příslušné referenty: Finanční referent Jan Brož Školská Karel Blažek Bezpečnostní JUDr.Boleslav Adámek Zásobovací Josef Stalmach Sociálně zdravotní Natalie Jahůdková Stavebně technická Antonín Vejvoda Osvětová - kulturní JUDr. Antonín Hřebík Kontrolní - revisní Josef Koníček Zemědělská Vladimír Mejsnar Živnostensko - obchodní František Vodička Správy národního majetku František Kadleček Bytová Jaroslav Víšek Dopravní Antonín Seidl Živelní Alois Hovorka Tajemníkem MNV byl zvolen Ferdinand Froněk. MÍSTNÍ NÁRODNÍ VÝBOR PO ÚNORU 1948. Po historickém vítězství pracujícího lidu nad reakcí v únoru roku 1948 byl i místní národní výbor očištěn od nespolehlivých lidi a byl na návrh obrozené Národní fronty složen z těchto občanů: Předseda: Karel Blažek 1. místopředseda Josef Podaný 2. místopředseda Jan Brož Členové: František Kadleček Josef Koníček Antonín Seidl Antonín Veselý Josef Bolardt Karel Drchota Benjamin Fiala Natalie Jahůdková Ilja Jelínková Václav Jícha Jan Jiroušek Ladislav Junek Karel Kapitán Karel Kordík Josef Lískovec Vladimír Mejsnar Josef Nerad Miroslav Plesl Josef Seifert Jaroslav Skalický Josef Štefl
Josef Tesař Josef Váňa Jaroslav Víšek Ing. Václav Zárybnický Luděk Zoubek Místní národní výbor měl 29 členů a byl složen ze zástupců všech složek Národní fronty. Rada MNV měla 10 členů a byla složena z těchto občanů: Předseda: Karel Blažek 1. místopředseda: Josef Podaný 2. místopředseda: Jan Brož Členové: Jaroslav Skalický Antonín Seidl Vladimír Mejsnar František Kadleček Karel Kapitán Antonín Veselý Josef Koníček KOMISE MNV Referenty jednotlivých komisi byli: Bezpečnostní Václav Jícha. Stavebně technická Josef Seifert Osvětová - kulturní František Kadleček Živnostensko - obchodní Josef Tesař Živelní Josef Podaný Mimořádně vyživovací Antonín Veselý Bytová Jaroslav Víšek Dopravní Antonín Seidl Zemědělská Vladimír Mejsnar Správa národního majetku František Kadleček Sociálně zdravotní Anděla Seidlová Finanční Josef Sysel Školská Karel Blažek Kontrolně revizní Josef Koníček
MÍSTNÍ NÁRODNÍ VÝBOR V ROCE 1949. V roce 1949 byly provedeny některé změny ve funkcích členů MNV. 2. místopředsedou MNV se stal místo Jana Brože Antonín Macháček , člen čsl. strany socialistické. Členem, rady místo Antonína Veselého Tomáš Zelenka, člen čsl. strany lidové. Z funkcí členů rady MNV dále odešli: Natalie Jahůdková, Ladislav Junek, Miroslav Plesl, Josef Váňa a Luděk Zoubek. Místo nich nastoupili: Karel Fikar, František Kacl, František Kafka, Václav Rada a František Vodička. Provedeny byly tyto změny ve funkcích referentů komisi MNV: Referenta bytové komise Jaroslava Víška nahradil Petr Benda, finanční komise Josefa Sysla Josef Koníček, dopravní komise Antonína Seidla Bohumír Svoboda a mimořádně vyživovací komise Antonína Veselého Václav Matoušek. Referentem zásobovací komise se stal Václav Matoušek a tělovýchovné komise Ilja Jelínková.
MÍSTNÍ NÁRODNÍ VÝBOR PO VOLBÁCH V BOCE 1954. Dne 16. května 1954 se konaly první přímé, tajné volby členů místního národního výboru ve Zbraslavi, okresního národního výboru Praha - jih a krajského národního výboru. Ve Zbraslavi bylo utvořeno 40 volebních obvodů a do nich zvoleno 40 členů MNV, z valné části občanů těchto obvodů, případně ze sousedního. Členy MNV byli zvoleni tito občané: 1. Gabriela Kounovská 2. Karel Havlovič 3. Eva Puldová 4. Břetislav Dvořák 5. Vlasta Toušková 6. Jaroslav Geršl 7. Karla Kudrnová 8. Karel Vachata 9. Karel Trojánek 10. Marie Sibřinová 11. Vítězslav Svatuška 12. Josef Klučina 13. Jaroslav Skalický 14. Karel Hájek
15. Josef Špaček 16. Anna Plimlová 17. Josef Podaný 18. Josef Rambousek 19. Josef Kadeřábek 20. František Kadleček 21. Antonín Litoš 22. Václav Charvát 23. Karel Fikar 24. Karel Tůma 25. Josef Zima 26. Antonín Macháček 27. Bedřich Vožniak 28. Josef Lískovec
29. Marie Zárybnická 30. František Kafka. 31. Antonín Brzkovský 32. Ludmila Varhaniková 33. Josef Koníček 34. Jarmila Kepková. 35. Antonín Nový 36. Stanislav Rada 37. Jaroslav Čumrda 38. Jarmila Kuhnová. 39. Josef Mázdra 40. Josef Jakoubek
Z toho bylo 26 členů KSČ, 4 lidovci, 2 čsl. soc. a. 8 bezpartijních. Členy ONV Praha - jih byli zvoleni: Julie Charousková, člen KSČ Josef Prokeš, člen KSČ Václav Rada, člen čsl. strany lidové Bedřich Zima, člen čsl. strany socialistické Členem KNV byl zvolen Alois Hampl, člen čsl. strany lidové. Poslancem Národního shromážděni za obvod Zbraslav byl zvolen Jan Vodička, člen KSČ. Složení rady MNV: Předseda: Bedřich Vožniak Náměstek předsedy: Jaroslav Skalický Tajemník: Josef Podaný Členové: Jarmila Kuhnová, Karla Kudrnová, František Kafka, Antonín Macháček KOMISE MNV Předsedové stálých komisí: Zemědělská: Karel Trojánek. Pro výstavbu: Antonín Nový Místního hospodářství: Josef Mázdra Školství a osvěty: Antonín Brskovský Předsedové pomocných komisí: Bytové: Jiří Plocek
Zdravotní: Karel Havlovič Finančně rozpočtové: František Kafka, později Josef Koníček Trestní komise: Bedřich Vožniak Komise pro vnitřní věci a bezpečnost: Jaroslav Skalický Obchodní: Jarmila Kuhnová Výbor žen: Antonie Bolardtová
MÍSTNÍ NÁRODNÍ VÝBOR PO VOLBÁCH V ROCE 1957. V květnových volbách bylo zvoleno 40 členů MNV, 5 členů ONV, 1 člen KNV a 1 poslanec do Národního shromáždění. Za členy MNV byli zvoleni: 1. Gabriela Kounovská 2. JUC. Jan Čabart 3. Štěpán Tichý 4. Břetislav Dvořák 5. Magdalena Podehradská 6. Jaroslav Geršl 7. Karla Kudrnová 8. Karel Vachata 9. Karel Trojánek 10. Marie Hloucalová 11. Josef Urban 12. Josef Klučina 13. Ludmila Varhaníková 14. Karel Hájek
15. Anna Plimlová 16. Josef Růžička 17. Josef Podaný 18. Josef Rambousek 19. Josef Kadeřábek 20. František Kadleček 21. Josef Špaček 22. Václav Charvát 23. Karel Fikar 24. Karel Tůma 25. Josef Zima 26. Antonín Macháček 27. Bedřich Vožniak 28. Karel Vodička
29. Josef Lískovec 30. Karel Douša 31. Václav Hartman 32. Josef Bielik 33. Josef Koníček 34. Václav Kůrka 35. Antonín Nový 36. Stanislav Rada 37. Jaroslav Čumrda 38. Jarmila Kuhnová 39. Josef Mázdra 40. Václav Rada
Z nich bylo 23 členů KSČ, 3 lidovci, 3 čsl. soc. a 11 bezpartijních. Členové ONV, KNV, Národní shromáždění Do ONV Praha-jih byli zvoleni: JUDr. Antonín Unger, KSČ Bedřich Zima, ČSS Julie Charousková , KSČ Marie Kopecká, KSČ Václav Rada , ČSL Do KNV: Alois Hampl, ČSL Poslancem Národního shromáždění byl zvolen Jan Vodička, člen KSČ. Na zasedání MNV 21. června 1957 bylo zvoleno 34 členek výboru žen. Předsedkyní byla zvolena Františka Sofroňová. Rada MNV Složení rady MNV: Předseda: Bedřich Vožniak Náměstek: Karel Trojánek
Tajemník: Josef Podaný Členové: Antonín Nový, Antonín Macháček, Karla Kudrnová, Jarmila Kuhnová, Václav Rada, Josef Klučina Komise MNV Předsedové stálých komisí: Zemědělská: Karel Trojánek Finančně rozpočtová: Josef Koníček Místního hospodářství: Václav Kůrka Pro výstavbu: Antonín Nový Školství a kultury: JUC Jan Čabart Zdravotní: Karla Kudrnová Trestní: Bedřioh Vožniak Bytová: Karel Vejvoda Vedoucím Osvětové besedy zvolen František Kadleček.
Místní národní výbor v letech 1960-1964 Místní národní výbor po volbách v roce 1960 Ve volbách dne 12. června 1960 bylo zvoleno 40 poslanců MNV, 3 poslanci ONV , 1 poslanec Středočeského KNV a 1 poslanec Národního shromáždění. Za poslance MNV byli zvoleni tito občané: Blanka Termerová Václav Charvát Bohumil Oktábec Jaroslava Pacourková Anna Krámková. František Vodička. Břetislav Dvořák Jaroslav Kovář Karel Vachata Julie Charousková Anna Špačková Ludmila Varhaníková Josef Poclant Karel Vodička
Bedřich Vožniak Josef Lískovec Jakub Jarošík Karel Vejvoda František Novák Antonín Nový Josef Urban Ing. Zdeněk Zavadil Josef Klučina Ing. Zdeněk Jirsa Anna Kravčuková Václav Kůrka František Brabec Marcela Freimanová
Václav Marek Eduard Fulín Josef Růžička Václav Rada Alexandr Klement Jindřich Kabelka Josef Rambousek Alois Procházka Vladimír Fila Jarmila Dragounová Josef Kulhánek Jarmila Kuhnová
Z nich bylo 24 členů KSČ , 3 lidovci , 1 čsl. soc. a 12 bezpartijních. Za poslance ONV Praha. západ byli zvoleni: Miroslav Lebeda, člen KSČ Karla Kudrnová, bezpartijní Karla Kopecká, člen KSČ Poslancem SKNV byl zvolen Alois Hampl , člen strany lidové. Poslancem Národního shromážděni byla. zvolena Ludmila Kleňhová. - Besserová , členka KSČ.
Rada MNV Složeni rady MNV Předseda: Bedřich Vožniak Náměstek: Jakub Jarošík Tajemník: Jaroslav Kovář Členové rady: František Novák, Karel Vejvoda, Jarmila Kuhnová, Alexander Klement, Antonín Nový, Václav Rada, Julie Charousková, Václav Kůrka. Komise MNV Složení předsedů komisí MNV: Plánovací : Jaroslav Kovář Finanční: Václav Rada Zemědělská: František Novák Školská a kulturní: Alexander Klement Pro výstavbu: Antonín Nový Zdravotní a sociální zabezpečení: Julie Charousková Pro služby: Václav Kůrka Obchodní: Jarmila Kuhnová Bytová: Karel Vejvoda Trestní: Bedřich Vožniak Veřejného pořádku: Jakub Jarošík Během volebního období nastaly ve složení rady a ve funkcích předsedů komisí MNV tyto změny: Z funkce předsedy plánovací komise odstoupil Jaroslav Kovář, tajemník MNV , kterého vystřídal Václav Kalina, nový člen rady a. poslanec za Ludmilu Varhaníkovou - Lebedovou , která se odstěhovala ze Zbraslavi. Odstoupivšiho předsedu finanční komise a člena rady Václava Radu nahradil Karel Vodička. Zemřelého poslance Karla Vejvodu , člena rady a předsedu bytové komise nahradil František Meisner. Během období byla zrušena trestní komise a byla, rozdělena komise zdravotní a sociálního zabezpečení. Byly utvořeny dvě samostatné komise, jedna pro zdravotnictví a druhá pro sociální zabezpečení. Předsedou první byla zvolena Ludmila Varhaníková, druhé pak Julie Charousková. Po odchodu Ludmily Varhaníkové stala se předsedkyni zdravotní komise Julie Charousková, komise sociálního zabezpečení Jaroslava Pacourková, která se též stala novou členkou rady. Rada MNV byla rozšířena na l3 členů. OBČANSKÉ VÝBORY Na základě směrnic pro budování a rozvíjeni činnosti občanských výborů ve městech, schválených usnesením vlády ČSSR ze dne 23. 7.1960 č.670 byly i ve Zbraslavi vytvořeny občanské výbory. Jejich úkolem je zvyšovat aktivní účast občanů na správě a řízeni hospodářské a kulturní výstavby obce. Občanské výbory byly vytvořeny podle územních a volebních obvodů v obci a to na veřejných schůzích s občany začátkem srpna 1960. Bylo jich deset , každý s počtem 10 - 15 členů. Složení občanských výborů: 1. občanský výbor pro volební obvody 1 - 5 předseda akad. malíř Břet. Dvořák 2. občanský výbor pro volební obvody 6 - 11 předseda Jakub Jarošík 3. občanský výbor pro volební obvody 14 - 16 předseda Josef Růžička 4. občanský výbor pro volební obvody 12 – l3 a 17 - 18 předseda Alexander Klement
5. občanský výbor pro volební obvody 19 - 22 předseda Václav Charvát 6. občanský výbor pro volební obvody 23 - 26 předseda Jaroslav Kovář 7. občanský výbor pro volební obvody 27 - 31 předseda Karel Vejvoda 8. občanský výbor pro volební obvody 32 - 34 předseda Václav Kůrka 9. občanský výbor pro volební obvody 35 - 37 předseda Jindřich Mahelka 10. občanský výbor pro volební obvody 38 - 40 předseda Jarmila Kuhnová Předsedy občanských výborů byli zvoleni poslanci MNV V průběhu let 1960 - 1963 byli poslanci pro přetíženost odvoláni z funkcí předsedů OV a na jejich místa zvoleni občané - neposlanci. Koncem roku 1963 bylo toto složení předsedů občanských výborů: 1. občanský výbor předseda JUDr. Boleslav Adámek 2. občanský výbor předseda Ing. Vladimír Šafář 3. občanský výbor předseda František Blažek 4. občanský výbor předseda Libuše Procházková 5. občanský výbor předseda MUDr. Jiří Lepšík 6. občanský výbor předseda Jaroslav Bursík 7. občanský výbor předseda Miloslav Doležal 8. občanský výbor předseda František Svoboda 9. občanský výbor předseda Olaf Stejskal. 10. občanský výbor předseda Jiří Kavka ml. VÝBOR ŽEN V roce 1951 byla ustanovena odbočka Československého svazu žen, která pracovala jako samostatná složka. Členky pořádaly kulturní akce, rovněž pracovaly na brigádách. Z výnosu zábav i brigád vybudovaly městskou prádelnu. ČSŽ byl v roce 1958 připojen k MNV a přejmenován na Radu žen. V roce 1959 byla pak Rada žen přejmenována na Výbor žen. Od roku 1960 byly každoročně pořádány oslavy MDŽ, na nichž byly vždy vyhodnoceny nejlepší zbraslavské pracovnice a odměněny zájezdy nebo návštěvou divadla. Členky už po tři léta pořádají spolu s MNV štědrovečerní večeři pro přestárlé osamělé občany. Tuto akci financují jednak výdělkem z brigád, jednak sběrem železného šrotu. Částečný náklad na pohoštění hradí MNV. Předseda Výboru Žen byla Františka Sofroňová, jedno období též Jaroslava Kotvová. Činnost Výboru žen je vysoce humánní. Aktivně pomáhá všude, kde je potřeba nezištně přiložit ruku k dílu. Na zasedáni MNV dne 10. března. 1963 byl zvolen na dobu dvou let nový Výbor žen. Má 20 členek a jeho předsedkyní byla zvolena Věra Vališová. MÍSTNÍ LIDOVÝ SOUD Na zasedáni MNV dne 8. srpna 1961 byli zvoleni členové nově ustaveného místního lidového soudu ve Zbraslavi. Složen byl ze čtyř senátů. Zvoleno bylo těchto 12 občanů: František Tvaroh Antonín Krejčí Josef Kadeřábek Antonín Beránek Josef Mázdra Marie Štulcová
Josef Zima Marie Marešová. Josef Růžička Růžena Černá Karel Horský Anna Kravčuková Předsedou soudu byl zvolen František Tvaroh, který se stal též předsedou jednoho senátu. Předsedy dalších byli zvoleni Josef Růžička, Marie Štulcová a Růžena Černá. Po dvouletém období činnosti byl na zasedání MNV dne 19. července 1963 zvolen nový místní lidový soud. Proti minulému období byl snížen počet senátů na tři a do nich zvoleni tito občané: Antonín Beránek Josef Mázdra Karel Horský Josef Skružný Anna Kravčuková Marie Štulcová. Marie Marešová Josef Zima František Tvaroh Předsedou byl opět zvolen František Tvaroh, předsedy jednotlivých senátů Antonín Beránek, Marie Štulcová a František Tvaroh. MÍSTNÍ KOMISE LIDOVÉ KONTROLY Na veřejné schůzi Národní fronty a MNV dne 13. března 1963 byla zvolena místní komise lidové kontroly ve Zbraslavi. Bylo do ni zvoleno 15 členů. Jsou to: Josef Bajza Jaroslav Meduna František Beran Drahoslav Mrázek Marie Kadlecová Jiří Pechar František Kaskoun Josef Petržíl Jarmil Klán Josef Sekáč František Klán Ing. Eva Šešulková Jaroslav Kratochvíl Ota Termer Jiří Jaroš Předsedou byl zvolen Ota Termer.
SBOR PRO OBČANSKÉ ZÁLEŽITOS T I V roce 1950 byl radou MNV zřízen Sbor pro občanské záležitosti, který převzal všechny místní a okolní farní matriky podle platných předpisů a vede je dále ve své pravomoci. První zápis o narozeni děcka byl proveden 7. ledna 1950. byla to Ludmila Mahelková, dcera akad. malíře Jindřicha Mahelky ze Zbraslavi. První sňatek na MNV ve Zbraslavi byl uzavřen dne 13. ledna 1950 mezi Milanem Sopouchem z Prahy a Miloslavou Novákovou ze Zbras1avi. První zápis o úmrtí občanky Anny Blažkové ze Zbraslavi byl proveden 4. ledna 1950. V roce 1963 uspořádal Sbor čtyřikrát slavnostní vítáni novorozenců. Dále bylo uspořádáno slavnostní předání občanských průkazů 131 mladým občanům. Manželé Rudolf a Antonie Stossekovi oslavili v tomto roce na MNV svou diamantovou svatbu. Z prostředků MNV byla poskytnuta 83 důchodcům doplňková péče ve výši 13.000 Kčs. 35 osamělým důchodcům byla uspořádána spolu s Výborem žen slavnostní štědrovečerní večeře.
Statistické údaje 1963 Několik statistických údajů roku 1963. Stav na konci roku: Počet obyvatel
5537
Počet narozených dětí
58
Počet sňatků
90
Počet rozvodů
19
Počet zemřelých
64
Počet domů
958
Počet bytů
1889
Počet chat
158
Počet důchodců
1292
Počet majitelů rozhlasových přijímačů
1400
Počet majitelů televizorů
404
Počet majitelů rozhlasových přijímačů i televizorů 1551 Počet majitelů osobních aut SPOLEČENSKÉ ORGANIZACE ČESKOSLOVENSKÝ SVAZ MLÁDEŽE (ČSM)
130
Po revoluci v roce 1945 byl ve Zbraslavi utvořen Svaz české mládeže, který byl později přejmenován na Československý svaz mládeže. V místě se utvořily dvě skupiny, které se scházely v dřevěných ubikacích, jež zůstaly po okupantech na pozemcích u mostu přes Vltavu. Činnost mládeže byla v prvních letech po osvobozeni dosti živá. Kromě jiné zájmové činnosti mládeže byl ustaven pěvecký a recitační soubor, který pořádal častá vystoupení při různých veřejných akcích. Ve vedeni skupin i souborů se vystřídala řada mladých zbraslavských občanů. Byli to mezi jinými Miroslav Lebeda, František Kacl, Václav Říha, Ota Termera a jiní. Mládež pomáhala v té době účinně na různých brigádách, jak v zemědělství, tak i na zvelebeni obce. Po likvidaci ubikací ztratila mládež své společenské místnosti a od té doby měla časté potíže ve své činnosti. Vystřídala několik různých místností a toto časté stěhováni mělo i neblahý vliv na její práci. Objevil-li se schopný vedoucí, stoupla i aktivita mládeže. Po jeho odchodu nastala vždy určitá stagnace, nežli se našel jiný. V letech 1949 - 50 si vedla dobře pěvecká i recitační úderka Dynamo pod vedením Oty Termery, který byl zároveň vedoucím první skupiny ČSM. Vázla však politicko-výchovná práce s mládeží a tento nedostatek se projevoval i v druhé skupině. V roce 1950 se obě skupiny spojily v jednu místní organizaci mládeže. Tato se celá léta pokoušela o rozvíjení různé zájmové činnosti, ale bohužel, již nikdy nedocílila výrazných výsledků ve své práci. V funkcích předsedy organizace mládeže se vystřídala řada mladých lidí, mezi nimi např. B. Samek, Josef Tůma, Vladimír Jansa, L. Hloucalová, Viktor Kučera, Alena Hladovcová a jiní. ČESKOSLOVENSKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ (ČSČK) V roce 1937 byla založena místní skupina ČSČK ve Zbraslavi. Bylo vyškoleno 50 dobrovolných pomocných ošetřovatelských sester v půlročním kurse pro ošetřovatelky, dále asi 100 samaritánů. Práce ČSČK se zaměřila v té době na pomoc uprchlíkům z českého pohraničí. Při příchodu okupantů byl veškeren majetek spolku zabaven. Jedině seznamy a přihlášky členů byly zachovány. V revolučních dnech roku 1945 se zapojilo jen několik sester v ošetřovatelně zřízené v hotelu "Ritz" pro repatrianty. V té době se činnost zaměřila na různé podpůrné a vyživovací akce, a na dobročinné sbírky. V letech 1948 - 1951 byly pořádány kursy pro nové členky. V roce 1950 vyšel zákon zapojení ČSČK do sjednoceného zdravotnictví. Členové ČSČK se mohli konečně věnovat přímé pomoci lékařům. Pod vedením MUDra. Josefa Matouška se starají o hygienu města, obchodů, restaurací, škol a tělocvičen. Pomáhají rovněž zajišťovat pohotovostní služby v terénu. Vykonávají služby při závodech, slavnostech i všude, kde je toho třeba. V roce 1963 má místní skupina ČSČK 264 přispívajících členů, z toho 60 sester, má 250 členů zdravotnických hlídek a 150 členů dorostu. Instruktoři z řad členů spolupracují při celostátním školení CO. Zdravotnická osvěta pořádá každý měsíc v Domě osvěty přednášky odborných lékařů. Tyto akce jsou početně navštěvovány místními občany. Některé členky ČSČK vykonávají pečovatelskou službu u lidi přestárlých, nemocných a opuštěných. Předsedou místní skupiny ČSČK je Vladimír Pekárek. SPOLEČNOST PRO ŠÍŘENÍ VĚDECKÝCH A POLITICKÝCH ZNALOSTÍ Ustavující členská schůze Společnosti konala se dne 19.12.1961 za účasti 22 členů a nových zájemců. Předsedou zvolen Josef Syrůček, místopředsedou Ing. Vladimír Háva, tajemníkem Jaroslav
Svoboda. Podle vypracovaného plánu se činnost společnosti zaměřovala hlavně na pořádání přednášek, a to jednak o výchově mládeže pro členy ČSM, dále cyklus přednášek pro poslance MNV a členy komisí a přednášek pořádaných ve spolupráci s Výborem žen a se Sborem pro občanské záležitosti. Ve spolupráci s ředitelstvem státního statku Zbraslav byla zřízena zemědělská akademie, která uspořádala řadu přednášek. V období 1962 - 1963 bylo uspořádáno v učňovské železniční škole sedm přednášek s různou tématikou. Společnost spolu s Osvětovou besedou uspořádala také koncert na oslavu únorových událostí, dále dvě filmová představení s vesnickou tématikou a to za spolupráce s VÚLHM a ČSL mysliveckým svazem. Předsedou společnosti byl v roce 1963 Rudolf Wilda. ČESKOSLOVENSKÝ RYBÁŘSKÝ SVAZ
Místní organizace byla založena v r. 1925 několika příznivci rybářského sportu. Jeho prvním předsedou byl Alois Lehečka. Za dosud trvající 19ileté činnosti se počet členů rozrostl na 1056 ze Zbraslavi a okolí. Zbraslavský rybářský revír je označen jako "Vltava 7". Začíná 200 m pod vtokem Berounky do Vltavy a sahá až k Vranské přehradě. K němu patři i úsek Berounky a to od ústí do Vltavy až k mostu u Lahovic. Roční rybářský lístek pro 1 revír stoji 20.- Kčs. Do organizace jsou přijímáni též mladiství od 8 do 15 let. Jejich přijetí je podmíněno svolením školy. Ćlenové organizace zarybnili naše vody 583.430 kusy ryb ve váze 98.317 kg. Při své sportovní činnosti dodali našemu zásobováni značné množství dobrého masa. V roce 1963 odpracovali 1.614 brigádnických hodin, z nichž značnou část na výstavbě svého rybářského střediska ve Zbraslavi, v domě který byl původně určen k demolici a nyní bude ještě dlouho sloužit svému účelu. Členy organizace jsou většinou pracující, kteří po zaměstnání si jdou odpočinout a zasportovat do krásné přírody. ČESKOSLOVENSKÝ SVAZ VČELAŘŮ V roce 1906 byl ve Zbraslavi založen "Včelařský spolek pro Zbras1av a okolí". Do spolku se přihlásilo 26 členů ze Zbraslavi a okolí. První předseda byl František Vojta. V letech 1914 - 1918 byla činnost spolku zastavena. V pozdějších letech vykazoval spolek významnou včelařskou činnost zřízením chovatelského odboru, oplozovací stanice pro chov matek a zúčastnil se Všeslovanské včelařské výstavy v Praze několika vzácnými exponáty. V letech 1940 - 1955 činnost spolku opět zanikla v důsledku německé okupace a jejích následků. V roce 1956 byla ustavena opět, základní organizace ve Zbraslavi. 50 let trvání oslavila výstavou a zájezdem na vzorný lesní včelín nynějšího předsedy J. Pražáka ve Voznici u Dobříše. Organizace pořádá odborné přednášky a zájezdy do vzorných včelínů a dále promítá odborné filmy. Členové organizace vedou včelařské školní kroužky ve Zbraslavi a Lipencích. V poslední době se propaguje hlavně užitečnost včel funkcí opylovací jak u ovocného stromoví tak i u četných hospodářsky významných rostlin. Tento nepřímý užitek je mnohonásobně větší než snůška medu a vosku. To však vyžaduje spíše pohyblivé včelaření, t.j. převážení včelstev ke vzdáleným kvetoucím kulturám.
V roce 1963 překročila organizace plánovanou dodávku 1.715 kg medu a dodala 2.167 kg. Splnila tedy svůj dodávkový úkol na 126 %. ČESKOSLOVENSKÝ OVOCNÁŘSKÝ A ZAHRÁDKÁŘSKÝ SVAZ Odbočka svazu pracuje v našem městě od r. 1934 t.j. téměř 30 let a má veliké zásluhy v zemědělském oboru. Nové směrnice jeho činnosti byly vytýčeny na XII. sjezdu KSČ, kde bylo stanoveno, že do r. 1970 je nutno zvýšit úroveň zemědělské výroby na úroveň průmyslové výroby. Na tomto úseku se plně podílí i svaz zahrádkářů. Každý člen přispívá svou hřivnou, která v měřítku celé místní organizace přináší celkovému národnímu hospodářství vzácný přínos pro zdravou výživu obyvatelstva, jakož i velké estetické hodnoty. Stručný přehled o činnosti svazu objasní nám jeho význam. 1. Přednášková. Činnost: během každého roku je uspořádáno 12 odborných přednášek vynikajících členů místní pobočky, nebo pozvaných hostů. Před přednáškami. bývá přednesen krátký přehled politických aktualit. 2. Knihovna: Místní pobočka vlastní přes 100 odborných knih a je každoročně doplňována novinkami. 3. Pomoc škole: Členové svazu vedou mičurinské kroužky při devítiletce. 4. Zkrášlení města: Úpravou zahrádek přispívají členové k estetickému vzhledu města. 5. Ochrana stromoví: Jelikož je svaz přednostně zásobován chemikáliemi k postřiku stromů, přispívají členové k ozdravění ovocných kultur. 6. Veřejné zásobování: Vlastními výpěstky a odevzdáním přebytků do sběren ovoce a zeleniny přispívají členové k zásobování obyvatelstva vitamíny. 7. Výstavy: Každým rokem jsou pořádány výstavy výpěstků. Akce se účaatni každým rokem až 30 vystavovatelů, bývá vystavováno asi 80 druhů ovoce. Návštěvnost bývá kolem 400 osob. 8. Brigádnická činnost: Celkový plán 1.000 brigádnických hodin, které měly být odpracována úpravě urnového háje a veřejných prostranství byl v r. 1963 překročen o 550 hodin. 9. Exkurse: V letním a podzimním období jsou pořádány exkurse do vzorných provozoven (Žehušice , Holovousy a j.). Předsedou místní odbočky je Jan Štumpa. Kromě místní odbočky zahrádkářů existuje ve Zbraslavi ještě druhá. organizace a to v zahrádkářské kolonii ve Zbraslavi II. - Strnadech. Jejím předsedou je JUDr. Václav Kvidera z Prahy. ČESKOSLOVENSKÝ MYSLIVECKÝ SVAZ
Provozování myslivosti bylo v minulosti zvláštní výsadou šlechty a později také příslušníků velkoburžoazie a některých jejich bezprostředních zaměstnanců. Teprve po roce 1948 byl dán základ pro účast lidových mysliveckých společnosti a k plnění jejich úkolů- pro potřeby zásobováni obyvatelstva. Z dějin myslivosti na Zbraslavi nutno uvésti založeni v r. 1942 Okresního mysliveckého spolku Praha jih se sídlem na Zbraslavi, jehož prvním předsedou byl Zviezina, lesmistr v.v., bydlící t.č. ve Zbraslavi. Ze zakládajících členů výboru dosud žijících byli: mjr. Jaroš , Blažina J., Valenta Fr. a učitel Váňa. Později byl změněn název spolku na Okresní myslivecké sdružení. Po změně dosavadní organizace okresu v r. 1960 a vytvořeni větších okresních správních celků došlo i na úseku myslivosti ke změnám. Na mimořádném mysliveckém sjezdu v Praze v r.1961 vytvořena
celostátní organizace Československý myslivecký svaz. Podle usneseni tohoto sjezdu vytvořeny pak jednotlivé místní „Jednoty". Na Zbraslavi vytvořena „Jednota Československého mysliveckého svazu ve Zbraslavi", která sdružuje myslivecké členy ze Zbraslavi, Lipenců, Jíloviště, Trnové, Klínce, Líšnice, Čísovic a Bojova, v celkovém počtu asi 110 členů. Pro období 1963 - 1964 byl zvolen předsedou Ing. Maxmilián Bohutínský. Jednota dohlíží na hospodaření mysliveckých sdružení ve svém obvodu. Dále koordinuje činnost osvětovou, politicko-ekonomickou, propagační, eviduje myslivecké plánování a úkoly s tím spojené. V roce 1963, i když nebyl plán odstřelu splněn s ohledem na zachováni kmenových stavů, byly dodávky veřejnému zásobováni splněny na více jak 100 %. Taktéž činnost brigádnická. a to jak v pomoci zemědělství, lesnictví, tak i v akci Z vykazuje v průměru minimálně 33 hodin na jednoho člena. Celá řada. členů pracuje aktivně v politických a společenských organizacích. SVAZ ČESKOSLOVENSKO - SOVĚTSKÉHO PŘÁTELSTVÍ /SČSP/ Po revoluci roku 1945 byl ve Zbraslavi ustaven SČSP jako výraz vděčnosti zbraslavských občanů k chabré armádě sovětské i jejímu lidu, který v historii lidstva prvý počal budovat spravedlivější lidskou společnost a jehož Rudá. armáda. osvobodila čsl. republiku, když na hlavu porazila armády fašistického Německa, odvěkého nepřítele českého národa. V programu SČSP je, seznamovat občany se vším co se děje v této velké zemi a to přednáškami, filmem, literaturou a popularizovat ruskou řeč, která je vyučována v lidových kursech ruštiny. V roce 1963 byli členové svazu na Zbraslavi organizováni ve třech místních odbočkách s 540 členy. Mimo toho v místě dvě odbočky závodní, jedna v závodě Léčivých rostlin a jedna ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství ve Strnadech. Práci těchto odboček řídil a koordinoval Místní výbor SČSP, jehož předsedou je Josef Malý, ředitel podniku KS ve Zbraslavi. Předsedou 1. odbočky je Josef Šrámek, 2. odbočky Ivan Seidl a třetí František Malý. V roce 1963 bylo pořádáno 10 besed s různými tématy o SSSR, byl pořádán zájezd na krajskou slavnost v Houštce s účastí 85 členů a bylo navštíveno několik divadelních představení v Praze. Jako každoročně i v roce 1963 byly odbočky i členové zapojeni do Měsíce československo- sovětského přátelství, jehož program sestavuje a řídí zvláštní komise pověřená k tomu místním výborem KSČ. Ještě je nutno zdůraznit, že SČSP je vlastně pokračovatelem Svazu přátel sovětského svazu, který v předmnichovské republice existoval ve Zbraslavi a působil zvláště ve Zbraslavi II. a III. Za zmínku stoji, že v r. 1933 - 1935, přesný rok není podchycen přednášel u nás národní hrdina Julius Fučík. Přednáška se konala v hostinci u Zelenků ve Zbraslavi II. Tento svaz přátel sovětského svazu měl okolo 80 členů. SVAZ PROTIFAŠISTICKÝCH BOJOVNÍKÚ /SPB/ Po květnové revoluci v roce 1945 se ustavil ve Zbraslavi „Svaz národní revoluce", který sdružoval bojovníky druhého odboje, nikoliv politické vězně. Svaz se zabýval převážně Charitativní činností. Od roku 1948 byly pod názvem „Svaz bojovníků na svobodu" sloučeny všechny složky prvého i druhého odboje a to: Obec legionářská (která v roce 1945 pojala do sebe Svaz československých dobrovolníků) a Svaz politických vězňů. Svaz bojovníků za svobodu vyvíjel činnost sice rovněž charitativní, ale převládalo již usměrnění na práce brigádnické v zemědělství, v lesních kulturách a hlavně na Slapské přehradě, za což se jednotě dostalo čestného titulu „Budovatelská jednota". Po ideologické přestavbě v roce 1950 - 1951 byl „Svaz bojovníků za svobodu" přejmenován na „Svaz protifašistických bojovníků". Od té doby spolupracuje s mezinárodní složkou proti fašismu „FIR". Sociální, charitativní a brigádnická činnost nestojí již ve Svazu v popředí. Dnes je to více činnost agitačně propagační, která je zaměřena na zbytky fašismu ve světě, na mezinárodní spolupráci při odhalováni zločinců z koncentračních táborů, uvědomování mas a podobně. V letošním roce má jednota 70 členů. Členstvo stále ubývá, neboť není doplňováno mladým dorostem. V roce 1963 jednota SPB Zbraslav vykazovala tuto činnost: K výročí okupace byl 15. března
uspořádán školním dětem projev a na totéž téma 17. března brancům. Během března a dubna proslovil předseda SPB (Rudolf Wilda) 20 přednášek pro pionýry. 20. dubna byla pořádána veřejná schůze s promítnutím krátkých filmů s protifašistickou tendencí. 27. června uspořádána společná beseda se Svazem čs. sovětského přátelství. 9. září se konala ve škole a v kině přednáška pluk. gen. štábu Juraje Stanka o Slovenském národním povstání. Výročí Mnichova bylo vzpomenuto na společné vzpomínce s KSČ, kde přednášel kpt. Mollo z Kroměříže, velitel partizánů na Slovensku a na Moravě. V Osvětové besedě byla uspořádána výstava o Mnichovu. Ve výkladní skříni tiskárny bylo uspořádáno několik aktuelních výstavek. Předsedou jednoty je nyní Rudolf Wilda. SVAZ PRO SPOLUPRÁCI S ARMÁDOU (SVAZARM) V říjnu roku 1950, bylo při České kynologické jednotě se sídlem v Praze založeno ve Zbraslavi výcvikové středisko psů Zbraslav I./117. V době, kdy toto středisko bylo založeno mělo 55 - 60 členů. Zakládajícími členy byli s. Seifert, Gregor, Bělka, Bolardt, Hřebík a Větrovec ze Zbraslavi a další z blízkého okolí. Původně začal výcvik psů za Krňákem na bývalém sportovním hřišti. Nynější cvičiště v Bizance bylo středisku přiděleno v roce 1951 a počalo se ihned s jeho oplocením. Kynologická jednota poskytla středisku určitou částku na oplocení cvičiště a stavbu klubovny. Cvičiště bylo slavnostně otevřeno v létě roku 1951. Průvod kynologů a jeho přátel, pochodoval s hudbou ze sportovního stadionu přes město na cvičiště. U památníku padlých v obou světových válkách, byly položeny kytice. Na cvičišti bylo veřejné vystoupení kynologů. Stavba klubovny, se kterou bylo započato v roce 1952, byla dokončena v roce 1953. Všechny práce včetně oplocení cvičiště si prováděli členové brigádnicky. O výstavbu se nejvíce zasloužili soudruzi Svoboda ze Zbraslavi a Korynta z Velké Chuchle. Také ostatní členové věnovali výstavbě mnoho práce a volného času. V roce 1952 mělo středisko již kolem 90 členů z blízkého i vzdálenějšího okolí. Byli to členové z Radotína, Modřan, Vraného, Černošic, Chuchle a Lahovic. Avšak ještě v tomto roce byl založen kynologický klub v Radotíně a Modřanech a později i v Černošicích. Tím počet členů střediska ve Zbraslavi klesl na 37 - 40 členů. V prosinci roku 1952, bylo Výcvikové středisko psů ve Zbraslavi zapojeno do Svazu pro spolupráci s armádou a od 1.1.1995 neslo název Okresní kynologický klub Svazarmu Praha jih, se sídlem ve Zbraslavi. Každý člen klubu musí býti současně i členem některé základní organizace Svazarmu. Při pozdější reorganizaci byla pro Kynologický klub zřízena samostatná. základní organizace Svazarmu s evidenčním číslem 38. Od té doby má tato organizace název - Kynologický klub Svazarmu při 38 ZO Zbraslav, okres Praha západ. Od roku 1960 pohybuje se počet členů Kynologického klubu kolem 50. Ve svém středu sdružuje přátele kynologie nejen ze Zbraslavi , ale i z jeho okolí. Práce a činnost klubu je každoročně řízena plánem práce a činnosti schváleném vždy na výroční členské schůzi. Hlavni činnost klubu je zaměřena na výcvik psů služebních plemen. Ve velké míře převládá výcvik německých ovčáků, kteří jsou pro výcvik nejvhodnější. Za doby činnosti klubu od r.1951 byly vycvičeny stovky psů. Výcvikové činnosti bylo věnováno mnoho tisíc hodin. Za rok 1963 bylo složeno 8 zkoušek psů z výkonu, odcvičeno 2.190 hodin a na brigádách odpracováno 443 hodin. Nejlepších výsledků ve výcviku dosáhl s. Vránek se psem Bleskem, který složil za celou dobu výcviku všech 7 předepsaných zkoušek, s. Marek s fenou Beauxi, s. Blažek se psem Donem a s. Suchánek s fenou Astrou po 6 zkouškách. Nejlepším brigádníkem za poslední dva roky byl s. Suchánek, který na úpravě cvičiště a zařízení klubu odpracoval 337 hodin. Za uplynulých 13 let byla činnost klubu bohatá. Byla Však i taková období, kdy hrozilo rozpadnutí celé organizace pro malou aktivitu členstva. Že se tak nestalo, na tom má zásluhu několik členů, kteří dovedli vždy svým příkladem a
obětavou prací pozvednout chuť do další práce u jiných členů. Je to hlavně V. Suchánek, nynější předseda 38 ZO Svazarmu a náčelník Kynologického klubu, výcvikář s. Blažek, dlouholetý bývaly náčelník klubu a výcvikář s. Marek, s. Jäger, a s. Vlčková. ČESKOSLOVENSKÝ SVAZ TĚLESNÉ VÝCHOVY /ČSTV/ Dne 29. května 1948 došlo ke sjednocení Sokola Zbraslav s S.K. Zbraslav /hokejisté/ , S.K. Zaběh1ice /fotbalisté/ a LTK Zbraslav /tenisté/ v jeden celek od tohoto data vystupující pod hlavičkou Sokola Zbraslav. V listopadu 1955 byla m Zbraslavi založena Tělovýchovná. jednota Slavoj Komunální služby města Zbraslavi, která. později podle zákona o organizaci tělesné výchovy a sportu z 12.12.1952, a na doporučení Akčního výboru Národní fronty ve Zbraslavi, Okresního výboru Sokola Praha jih i samotného Okresního výboru tělesné výchovy a sportu, splynula se Sokolem Zbraslav dle rozhodnutí učiněného na členské schůzi Sokola Zbraslav dne 3.5.1954. Důvodem k tomu byla skutečnost, že Dobrovolná sportovní organizace Sokol, jejímž členem tehdy Sokol Zbraslav byl, zaměřila veškerou svojí činnost výhradně na vesnickou tělovýchovu a ve svých řadách proto mohla mít jen malé vesnické jednoty, zatím co velkým jednotám v městech byla dána příležitost, aby se napojily na Závodní rady ROH závodů v místech svých sídel a svoji činnost rozvíjely po linii odborářské v Dobrovolných sportovních organizacích ROH Spartak, Dynamo, Slavoj , Jiskra, Tatran, Lokomotiva, Baník a Slavia. Slučovací schůze Tělovýchovných jednot Sokol Zbraslav a Slavoj Komunální služby města Zbraslavi se konala dne 29. května 1954 a s jejích splynutím vyslovila jednomyslně souhlas. Sloučená jednota nesla název TJ Slavoj Komunální služby města Zbraslavi a je jim nadřízeným orgánem byl Krajský výbor ROH Dobrovolné sportovní organizace Slavoj. S jeho účinnou finanční podporou se TJ Slavoj Komunální služby města Zbraslavi záhy vymanila z dluhů a zkonsolidovala svoje hospodářství natolik, že mohla v plné šíři rozvinout svoji tělovýchovnou a sportovní činnost tak, aby dávala pracujícím a mládeži co nejvíc příležitosti k tomu se fysicky posilovat pro své budovatelské úkoly. V roce 1957 vznikl Československý svaz tělesné výchovy (ČSTV) a TJ Slavoj Zbraslav se stala jeho organizační jednotkou. Od této doby se tělovýchovná. činnost rozvíjí pod vedením TJ Slavoj Zbraslav, která se tak aktivně podílí na rozvoji kulturního života v obci. TJ Slavoj úzce spolupracuje v tělesné výchově mládeže s místní školou. V čele jednoty stojí výbor s předsedou Jiřím Věříšem. K 31. prosinci 1965 bylo v řadách TJ Slavoj organizováno 337 dospělých a 183 mladistvých členů. Mezi mladistvými nejsou zahrnuti příslušníci odboru Základní tělesné výchovy (ZTV). Aktivní činnost prokazují tyto oddíly TJ: a) odbor, základní tělesné výchovy s průměrnou účastí ve cvičení všech věkových kategoriích dohromady: 70 chlapců, 158 dívek, 25 žen ,12 mužů. b) vodácký, který od roku 1961 soustřeďuje svou činnost v nově vybudované loděnici, na jejíž výstavbě se valnou měrou podíleli členové oddílu. Pečuje dobře o sportovní přípravu mládeže. V roce 1963 obeslal 11 veřejných závodů a získal na nich 42 prvních , 43 druhých a 36 třetích míst. c) kopané, má zapojena do soutěží 3 družstva, dospělí v I.B třídě kraje (po podzimním kole na 1. místě), dorost v krajské soutěži a žáci v okresním přeboru. d) lední hokej, oslavuje letos 50 let organizovaného provádění tohoto sportu ve městě. K tomuto jubileu vydal oddíl pamětní brožuru. Oddíl nedosahuje sportovních úspěchů čtyřicátých a dřívějších let a bojuje v okresním přeboru. e) tenis, rozvíjí svou činnost především mezi mládeží. Dalšímu rozvoji tohoto sportu brání nedostatek dvorců, neboť má pouze jeden. f) stolní tenis, rozšiřuje svou základnu náborovými turnaji mládeže. Hlavní činnost je zaměřena na mládež. Do soutěží má zapojena 2 družstva. dorostenců a 2 družstva dorostenek a družstvo dospělých. Žáci a žákyně získali v jednotlivcích všechny přebornické tituly okresu Praha západ. g) badminton , založený v roce 1963, má zatím 14 členů. h) vodní turistiky, který se oddělil od vodáckého oddílu a prokazuje aktivní činnost. Utvořil se na rozhraní roku 1963 a 1964.
Dále byly v činnosti kroužky sportovní gymnastiky a turistiky. Noclehárna TJ Slavoj přispívá účinně k rozvoje turistického ruchu. ČESKOSLOVENSKÝ SVAZ POŽÁRNÍ OCHRANY /ČSPO/ Přehled o záslužné a obětavé činnosti požárníků byl zbraslavským občanům předložen na slavnostní schůzi dne 7. listopadu 1963, pořádané k 60. výročí založení „Sboru dobrovolných hasičů ve Zbraslavi II." Zbraslavský sbor dobrovolných hasičů byl založen v roce 1879. Záběhlický sbor dobrovolných hasičů byl založen v roce 1903. Oba sbory dosáhly značných úspěchů při zachraňování majetků i životů. Na dobu pěti let splynuly oba sbory v jeden, ale pak opět utvořily dvě samostatné organizace. Zvláště sbor ve Zbraslavi II. vyvíjel velkou agilní činnost. V roce 1957 založil odbor mladistvých, do něhož bylo získáno 27 členů školního věku. Nejmladší členové byli cvičeni po stránce teoretické i praktické. Byly pro ně pořádány zájezdy i letní tábory. Z vlastní činnosti požárníků nutno uvést, že v období 60 let zasáhli účinně asi při 35 požárech jak ve Zbraslavi, tak v okolí. Při povodních odstraňovali vodu ze zatopených příbytků, a prováděli preventivní prohlídky domů. Při okrskových, okresních i krajských cvičeních se umístili vždy na předních místech. Šedesátileté trvání sboru ve Zbraslavi II. prošlo čtyřmi historickými obdobími (rakousko- uherským, první republiky, německé okupace) a rozvíjí se nyní v socialistické éře. V prvních třech obdobích našel sbor málo porozumění vedoucích činitelů pro své humánní poslání. Výdaje na nejnutnější výzbroj byl nucen obstarávat z vlastních zdrojů a z darů občanů. V dnešním socialistickém zřízení je práce sboru plně podporována MNV a z jeho finančních prostředků je sbor vybaven nejmodernějším technickým zařízením k ochraně veřejného i soukromého majetku. Záslužným činem požárníků ve Zbraslavi II. je výstavba kulturní jizby na místě dřívější hasičské zbrojnice v Záběhlicích, o niž bude podrobněji pojednáno ve stati „Výstavba města". Podniky a veřejná zařízení ve Zbraslav Komunální služby Komuinální služby Zbraslav jsou podnikem řizeným Místním národním výborem a jsou jeho zařízením. Komunální služby jsou pokračovatelem podniku živnoshnsko řemeslného kombinátu, který byl ve Zbraslavi založen 1.3.1950. Postupem vývoje, reorganizací a centralizací byl tento podnik zrušen v roce 1953. Živnostensko řemeslný kombinát měl ve své správě řadu středisek s různou činností i mimo Zbraslav, jako převozy, lázně, restaurace, holičství, zahradnictví atd. a stav zaměstnanců dosahoval až 260. Po zřízení podniku v roce 1950 byla jeho činnost zaměřena již více na přimé služby občanům. Ovšem různými delimitacemi a reorganizacemi byl stav snížen a dosahoval v roce 1963 142 zaměstnanců, z čehož bylo 15 učňů různých oborů. V tomto roce bylo v činnosti holičstvi a kadeřnictvi, které v roce 1963 bylo dobře vybaveno, dále dámské krejčovství, osobni taxi, nákladní doprava, autoumývárna, Kuka-vúz na odvoz popela, dvě opravny automobilů, samoobslužná prádelna, tři mandly, fotoatelier, pohřebnictví, čalounictví a sedlářství, dva f'ekální vozy, maliřství, stavební údržba, koňský potah, elektroinstalace, zármečtnctví, stavební klempiřství, kominictvi, čtyři zahradnictvi s vazárnou věnců a podnik obhospodařoval všechny ovocné sady v katastru obce. Provozovny jsou umístěny v různých částech Zbraslavi a ústředí je ve Zbraslavi I, náměstí č.140. Za zmínku stojí, že při zakládání živnostensko-řemeslného kombinát.tu byl jmenován ředitelem Josef' Seifert, který byl v této funkci do roku 1593, po něm od roku 1953 do roku 1957 řídil podnik
Jaroslav Skalický a od roku 1958 včetně roku 1963 je ředitelem Josef Malý. Ředitel je odpověden za vedení podniku po hospodářské stránce radě MNV, která podnik řídí, kontroluje, zvláště prostřednictvím komise pro služby. Povltavský průmysl kamene n.p. Kámen ve zbraslavském panství se těžil několik staletí. Skutečná. těžba lomového kamene ve větším množství se datuje asi od roku 1860, kdy se kámen lámal a odvážel na regulaci řeky Vltavy. Těžbu prováděla firma Lanna, která. upravovala povodí řeky Vltavy a Labe. Později, když se rozrůstala jižní část Prahy v průmyslovou čtvrť, bylo vytvořeno několik lomů , které dodávaly stavební základový kámen a štěrk do Prahy. Kámen byl nakládán na lodě a po splavení do Prahy byl ručně z lodě vyvážen. V roce 1928 bylo již mezi obcí Záběhlice a osadou Strnady celkem osm lomů, kde se těžil kámen a vyráběl štěrk. Do skály se mvrtaly ručně díry a ty pak po naplnění trhavinou uvolňovaly balvany , které se dál pomoci velkých železných kladiv rozbijely, třídily a nejmenší kameny se pak roztloukaly na štěrk. Práce byla velmi těžká a nebezpečná, konala se jen ručně. Nájemci lomů platili z každého vytěženého m3 městu Zbraslavi poplatek. Výroba kamene se vždy v březnu zahajovala tak, jak začínaly stavebni práce na silnicích a stavbách,a koncem listopadu končila. Dělnici byli propuštěni a na jaře znovu do práce přijímáni. Neměli proto nárok na dovolenou. Nájemce prvního lomu od Zbraslavi Hubatka drtil však štěrk již na malém drtiči, který byl poháněn parní lokomobilou. Kámen do drtiče i od drtiče byl vožen ručně na haldu a pak pomocí lopat a vidlí nakládán na vozy a auta. Firma Konstruktiva, která začla těžit v roce 1950, již postavila první drtírnu, kde se drcený kámen třídil strojně a pomocí kapsového výtahu dopravoval do násypek, odkud se nesypával do dopravních prostředků. Také díry na odstřel se vrtaly pomocí stlačeného vzduchu z kompresoru. V lomu bylo zaměstnáno 35 lidí. výroba denně činila asi 70 tun. Ostatní lomy vyráběly méně. Od roku 1939 byly lomy v důsledku války rušeny a jen lom firmy Konstruktiva pracoval stále. Zaměstnanci z ostatních lomů byli určeni po dobu války na stavbu tunelu na Vinohradech a na stavbu přehrady ve Štěchovicích. V roce 1945 po květnové revoluci byla na všechny lomy dána národní správa a někteří zaměstnanci se vrátili zpět do lomu. Firma. Konstruktiva rozšiřovala výrobu a zabírala stále větši část lomové stěny. V roce 1947 byla postavena druhá drtírna, ale kámen do dvou drtičů byl dopravován vozíky po kolejích. V roce 1949 byl vytvořen národní podnik Západočeský průmysl, kamene , který byl v roce 1950 přejmenován na Povltavský průmysl kamene, národní podnik. V roce 1951 se druhá drtírna modernizovala, nevyhovující zařízení bylo nahrazováno dopravními pásy a byl zaveden jednotný elektrický pohon. V roce 1953 byl do lomu dopraven bagr a kámen byl nakládán do dumperů a odvážen k většímu drtiči, který byl postaven před dva starší drtiče. Také těžba kamene se zvyšovala a byly hloubeny první komorové štoly. Do konce roku 1963 již bylo provedeno 52 komorových odstřelů a výroba ročně činí asi 400.000 tun. Bylo toho dosaženo tim, že od roku 1954 se započlo se stavbou třetí drtírny v prostoru bývalého Hubatkova lomu. Tato drtírna má proti drtírně z roku 1930 dvacetinásobný výkon. Pracuje se ovšem na dvě směny. Výroba, hlavně odbyt se zaměřuje pro národní podniky v Praze a velkou část výroby štěrku a. drtí používá národní podnik Československé stá.tni silnice pro výstavbu nových vozovek. Granulované, to je hraněná a čistá drť se používá pro výrobu stavebních panelů v Prefách. Štěrk je odeslán také vagony na stavby v českých krajích. Lom je rozšiřován tak, že nyní je položen v délce asi 1.500 metrů a zahrnuje všechny bývalé lomy. K těžbě se používá v současné době tří velkých bagrů a materiál zpracovávají dvě drtírny. Třetí byla
dána do provozu v roce 1958 a od ledna 1959 Pracuje neustále ve dvousměnném provozu. Celá drtírna a ostatní zařízení se stále doplňuje novými stroji. Od října 1965 se jako doplňující zařízení staví pračka, která bude pomocí vody zbavovat drtě nežádoucích přimísenin. Pračka bude dána do provozu ve třetím čtvrtletí 1964 a staví se podle dokumentace z NDR. Dopravu štěrku provádí ČSAD, který má vyhrazenou u přepravu v naší provozovně. V roce 1961 pracovalo v provozovně přes 84 zaměstnanců, nyní jen 65. Není dosud zaveden vodovod a také sociální zařízení je nevyhovující. O stavbě nového se jedná několik roků a není dosud rozhodnuto, kam je postavit. I přes tyto potíže se osazenstvo úspěšně vypořádalo s plněním plánu v roce 1965 a celoroční plán byl splněn již 5. prosince a státu byly odevzdány výrobky za 600.000 Kčs navíc. V provozovně pracují i ženy, které velmi úspěšně plní, úkoly v expedici materiálu, ve fakturaci, v provozním účetnictví, v obsluze kompresorů při úklidu a službě v jídelně. Jejich práci je nutno ocenit tím více, že prostředí na pracovištích je risikové (velká. Prašnost, silný hluk, výbuchy při rozpojováni kamene pomocí trhavin). Provozovna dosud splnila všechny úkoly, které jí byly státním plánem stanoveny a vždy je překročila. Vedoucím provozovny PPK ve Zbraslavi je Bohumil Janeček. Pískovna Zbraslavská pískovna se rozkládá na ploše asi 55 ha mezi zbraslavskou čtvrtí Žabovřesky a obcí Lipence. Hloubka nánosů je v průměru asi 25 m. Naplaveniny jsou přirozeně od sebe rozvrstveny. Hořejší vrstvy jemných písků nazýváme pískem kopaným nebo maltovým. Spodní hrubé vrstvy obsahujicí značné procento oblázků, jsou štěrkopísky. Písek se těžil různými způsoby v několika soukromých pískovnách již před druhou světovou válkou. Teprve v poválečné době, kdy nastal mohutný rozvoj naší výstavby, se začal těžit plánovitě, t.zn. průmyslově. Těžba písku se provádí dvěma plazovými rypadly s nakládkou na dopravní prostředky. Průměrná denní těžba v letní sezoně se pohybuje kolem 1000 až 1500 m3 písku za jednu směnu. Provoz je celoroční, těží se i v zimě za nejsilnějších mrazů. Podle výhledového plánu, který je sestaven na podkladech geologického průzkumu je ve zbraslavské pískovně zásoba písku asi na 4 roky. Bude-li v budoucnu vyřešena otázka nedostatku vody v obci Baně, bude možno těžit další spodní vrstvy z vody, čímž by se získal další kvalitní štěrkopísek. Dnes je zbraslavská pískovna jednou z provozoven n.p. povltavský průmysl kamene. Bohatá ložiska naplaveného písku jsou dnes vlastně jednou z posledních zásobáren tohoto důležitého stavebního materiálu pro bytovou a průmyslovou výstavbu v Praze a okolí. Vedoucím provozovny je Luděk Macháček . Léčivé rostliny n.p. Národní podnik Léčivé rostliny na Zbraslavi vznikl v roce 1950 začleněním znárodněním soukromých firem H. Král, Chmela a spol., a národní správy fy Karmine, avšak nikoliv jako samostatný podnik, nýbrž pouze jako závod n.p. Biogena Praha. Teprve dne. 1. dubna 1952 byl zřízen ministerstvem zdravotnictví n.p. Léčivé rostliny. Jeho základ tvořil závod Biogena a další přičleněné provozy v Brně a Malackách. Kromě toho bylo na území Čech a Moravy 6 výkupen. Celkový počet zaměstnanců byl tehdy asi 200. Prudký vzrůst podniku nastal teprve od roku 1955. K dnešnímu dni má podnik již 21 výkupen a 10 sezónních sběren léčivých rostlin. Kromě toho má podnik dvě průmyslové sušárny na léčivé rostliny a účelové zemědělské hospodářství. Stav zaměstnanců stoupl téměř o 100 % proti původnímu stavu. V současné době podnik zpracovává asi 150 druhů léčivých rostlin v celkovém množství
1,000.000 kg. Význam podniku stoupl tím, že má monopolní postavení v ČSSR na výkup léčivých rostlin jak z lidového sběru tak pěstováním. Tímto opatřením je prakticky zajištěno, že nemocným se dostává kvalitní droga odpovídající čs. lékopisu a byli likvidováni různi kořenáři - šarlatáni, kteří se obohacovali z důvěry nemocného pracujícího člověka. Dalším důležitým činitelem, kterým stoupl význam podniku je export, který činí témeř 2/3 z celkového objemu výroby zboží. Přitom nutno zdůraznit, že objem exportu jde převážně do kapitalistických států a většinou do dolarových oblastí. Základním nedostatkem podniku jsou nevyhovující výrobní prostory, zabraňující rozšíření výroby o další technologické prvky, které mohou ovlivnit výtěžnost a kvalitu hotového výrobku a podstatné zlepšit bezpečnost a hygienu práce. Proto bylo přistoupeno již v roce 1956 k vypracování návrhu na rekonstrukci objektu ve Zbraslavi a maximální využití stávající prostory. Současně s tímto úkolem je řešena modernisace, mechanizace, bezpečnost a hygiena výroby. Výstavba nové hospodářské budovy umožní přenesení výroby čajů z Prahy na Zbraslav, zlepší operativnost řízení výroby a v neposlední řadě zvýší pracovní příležitost pro ženy ze Zbraslavi a okolí. Ředitelem podniku je PhMr. Antonín Svoboda. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti ve Zbraslavi - Strnadech Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) vznikl 1. ledna 1959 spojením výzkumného ústavu lesního hospodářství (VÚLH) ve Strnadech a Výzkumného ústavu lesa a myslivosti (VÚLM) na Zbraslavi. Počátky VÚLH spadají do r.192l, kdy byl za vedení prof. Dr. Julia Komárka založen v Praze výzkumný ústav pro ochranu lesů. V roce 1922 byl zřízen výzkumný ústav biochemický, jehož vedoucím byl Dr. Ant. Němec, a r.1923 pak Výzkumné ústavy lesnické v Brně (pro pěstění lesů s ved. prof. J. Konšelem a pro zařízení lesů v čela s prof. R. Hašou). V roce 1933 zahájil svou činnost Ústav pro lesní politiku a zdravovědu. Myslivecký výzkum byl tehdy zařazen do Ústavu pro ochranu lesů.
KRONIKA ZBRASLAVI - BOŽENA HOFMEISTEROVÁ – RETROSPEKTIVNÍ ZÁPIS
