UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociologických studií
Bc. Jitka Medová
Předluženost českých domácností, její dopady a způsoby její prevence
Diplomová práce
Praha 2015
Autor práce: Bc. Jitka Medová Vedoucí práce: Prof. PhDr. František Ochrana, DrSc.
Rok obhajoby: 2015
Bibliografický záznam
MEDOVÁ, Jitka. Předluženost českých domácností, její dopady a způsoby její prevence. Praha, 2015. 121 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra Veřejné a sociální politiky. Vedoucí diplomové práce Prof. PhDr. František Ochrana, DrSc.
Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje problematice předlužování českých domácností, jejím dopadům a způsoby prevence. Jako základní teoretické koncepty jsou použity teorie vzdělávání a teorie konzumní společnosti. Práce analyzuje rozsah a způsoby zadlužování domácností v České republice, charakterizuje příčiny a důsledky předlužení domácností a možnosti řešení předlužení pomocí institutu oddlužení. Jednou z variant, která se nabízí k předcházení předlužení, je zvyšování finanční gramotnosti. Veřejně politickým nástrojem, který stát v této oblasti uplatňuje je finanční vzdělávání v základním a středním školství. V rámci této práce byl proveden výzkum v konkrétní rodině, která se potýká s předlužením. Byl popsán vznik a vývoj zadlužení, následné předlužení a způsob jeho řešení. Zároveň bylo uvedeno, jak probíhala výchova k hospodaření s financemi v rodině a jaké je dosažené vzdělání obou manželů. Na základě tohoto výzkumu bylo provedeno dotazníkové šetření na střední integrované škole. Cílem bylo zjistit vztah koncových příjemců finančního vzdělávání k financím, hospodařením s vlastními finančními prostředky a vnímání přínosu finančního vzdělávání. Na téže škole jsem se dotazovala vyučujících, kteří jim znalosti v oblasti financí předávají a jak oni sami vnímají přínos finančního vzdělávání. Na základě zjištěných skutečností navrhuji některá řešení, která mohou pozitivně ovlivňovat proces zadlužení a předlužení. Tyto opatření se týkají klíčových aktérů, mezi které patří stát, dlužníci a poskytovatelé úvěrů. Ve všech těchto oblastech je možné na aktéry působit tak, aby došlo alespoň k částečnému potlačení negativních vlivů.
Abstract This diploma thesis deals with the issue of the over-indebtedness of Czech households, its impacts and prevention methods. There are theories of education and consumerist society
theories applied as basic theoretical concepts. The thesis analyses the scope and the overindebtedness ways in the Czech Republic, it describes the causes and the implications of overindebtedness of households and possibilities or over-indebtedness solution via the form of the debt relief. One of the possibilities how to prevent the over-indebtedness is to increase the financial literacy. The publically political tool used by the state is the financial education within the primary and secondary school systems. There was carried out a research in a particular family struggling with the over-indebtedness within this thesis. There was described the indebtedness origin and the development, the subsequent over-indebtedness and the way how to solve it. It was also described how the education for management of family finances was carried out, what the educational level of the married couple is and what the financial literacy level is. There was a questionnaire research performed within a secondary integrated school based on this research. The aim was to find out the relation among the final receivers of financial education to finances, the management of their own funds and the financial education benefit perception. I asked that school teachers of financial education how they perceive the financial education benefit. Based on the found facts I suggest some solutions that can influence the process of the indebtedness and over-indebtedness in a positive way. These measures relate to key participants such as the state, debtors and credit providers. Within all these areas it is possible to influence the participants in order to at least partially suppress the negative effects.
Klíčová slova Zadluženost, předluženost, finanční gramotnost, prevence, poskytovatelé úvěrů, spotřebitelský úvěr
Keywords debt ratios, over indebtedness, financial literacy, prevention, credit providers, consumer loans, usury
Rozsah práce: 186.270 znaků
Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely.
V Praze dne 10.5.2015
Bc. Jitka Medová
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu práce prof. PhDr. Františku Ochranovi, DrSc., za jeho ochotu, cenné rady a připomínky. Zároveň bych zde chtěla poděkovat také mým blízkým za jejich podporu během studia.
Jméno studentky: Bc. Jitka Medová Předpokládaný název v jazyce práce: Předluženost českých domácností, její dopady a způsoby její prevence Předpokládaný název v anglickém jazyce: Over indebtedness of Czech households, its impactcs and the ways of its prevention Klíčová slova: Zadluženost, předluženost, finanční gramotnost, prevence, poskytovatelé úvěrů, spotřebitelský úvěr Klíčová slova anglicky: debt ratios, over indebtedness, financial literacy, prevention, credit providers, consumer loans, usury Akademický rok vypsání: 2014 Jazyk práce: český Typ práce: diplomová Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky Vedoucí práce: Prof. PhDr. František Ochrana, DrSc. Obor práce: Veřejná a sociální politika
ZÁSADY PRO VYPRACOVÁNÍ: 1. Vymezení předmětu zkoumání, zdůvodnění výběru výzkumného tématu Konzumní způsob života a vliv reklamy působí na potřebu lidí více utrácet a méně spořit. Nedostatek finančních prostředků se řeší pomocí půjček. Rodiny a jedinci si tak vylepšují svůj společenský status a naplňují své potřeby tak, jak je prezentuje reklama a média. U domácností s nízkými příjmy následně splátky úvěru zatěžují často již napjatý rodinný rozpočet. Výpadek příjmu způsobený dlouhodobou nemocí, ztrátou zaměstnání, narození dítěte či jiná událost nebo neplánovaný výdaj může zhoršit finanční situaci domácnosti a zapříčinit neschopnost pokračovat ve splácení úvěru. Problémem domácností v České republice je neschopnost vytvářet a dodržovat vyrovnaný rodinný rozpočet, plánovat výdaje a příjmy a vytvářet dostatečnou finanční rezervu. Situaci 7
komplikuje také skutečnost, že ti kteří uvažují o půjčce, často neumí posoudit potřebnost a podmínky úvěru a zvážit tak pravděpodobnost úspěšného splácení v dlouhodobém horizontu. Toto souvisí s nízkou právní a finanční gramotností početné části české populace. K tématu zadluženosti jsem mnoho publikací nenalezla, věnují se mu ale diplomové a bakalářské práce na akademickém poli. Ve své práci se chci zabývat problémem předluženosti, nedostatečné finanční gramotnosti a rizikovosti nebankovních úvěrů.
2. Cíle diplomové práce 1. Na základě analýzy odborné literatury, vládních dokumentů, právních norem a dat zveřejňovaných Českým statistickým úřadem charakterizovat aktuální stav zadluženosti českých domácností a zanalyzovat příčiny zadluženosti. 2. Prozkoumat roli zadluženosti českých domácností z pohledu finanční a právní gramotnosti a z hlediska neschopnosti tvořit dostatečné finanční rezervy. 3. S ohledem na množství úvěrů poskytovaných bankovními a nebankovními institucemi se zaměřit na důvody, které vedou k žádosti o úvěr, využití následně získaných prostředků a u jakého typu společnosti byl úvěr sjednán. 4. Ze zjištěných poznatků navrhnout řešení, jak předluženost řešit v praxi, a to zejména nástroji, které má veřejná politika k dispozici.
PŘEDBĚŽNÁ NÁPLŇ PRÁCE: 1. Výzkumné otázky a hypotézy Ovlivňuje nízká finanční gramotnost zadluženost a předluženost? Jaká je úroveň finanční gramotnosti v České republice? Jaké jsou rozdíly mezi půjčkou poskytnutou bankovní a nebankovní institucí? Jsou půjčky nebankovních institucí rizikovější? Jaké jsou způsoby zadlužování a typy dluhu? Jaké jsou zákonné možnosti oddlužení?
8
2. Teoretická východiska Teorie vzdělávání Teorie spotřební společnosti Právo a morálka Finanční východisko
3. Metody a zdroje dat Metody Obecně vědní metody: analýza a srovnání statistických údajů, analýza a syntéza legislativy a dalších veřejně-politických dokumentů, indukce, dedukce, zobecnění Speciálně vědní metody: analýza aktérů, případová studie, sekundární analýza dat, rozhovory s aktéry zapojených v procesu zadlužování (jednak sami dlužníci, dále pracovníci poraden) Zdroje dat Odborná literatura; data Českého statistického úřadu, České národní banky dat a Eurostatu; informace neziskových společností a finančních institucí; právní předpisy a veřejně-politické dokumenty vydávané vládou a příslušnými ministerstvy
4. Předpokládaná struktura diplomové práce 1) Úvod 2) Výzkumné otázky 3) Zadluženost a předluženost 4) Příčiny a důsledky předluženosti 5) Prevence zadlužování 6) Poskytovatelé úvěru 7) Finanční gramotnost 8) Závěr 9
PŘEDBĚŽNÁ NÁPLŇ PRÁCE V ANGLICKÉM JAZYCE: In my thesis I want to focus on the causes of debt ratios and over indebtedness of Czech households. Firstly, the current situation will be described, then the causes of debt ratios will be analysed, beside other things the insufficient financial and legal literacy, low incomes and the non-ability to create financial reserves. I want to focus on the development of financial literacy especially of the group of inhabitants who are in debts or they can possibly be. Also I want pay attention to reduction of the risks related to loans provided by non-bank companies. The aim of the thesis is to find a way how to prevent irresponsible debt ratios of persons and households and to propose a solution how to deal with over indebtedness in the real life, especially using the tools which are available to the public policy. SEZNAM ODBORNÉ LITERATURY: BALABÁN, Zdeněk. Slabikář finanční gramotnosti: učebnice základních 7 modulů finanční gramotnosti. 2. aktualiz, vyd. Praha: Cofet, 2011, 416 s. ISBN 978-809-0439-610. DUBSKÁ, Drahomíra. Domácnosti v ČR:příjmy, spotřeba, úspory a dluhy v letech 1993 až 2012. [online]. s. 41 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/1159-11-n_2011 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a Luboš SMRČKA. Finanční vzdělávání pro střední školy: se sbírkou řešených příkladů na CD. 1. vyd. C.H. Beck, 2011, xix, 312 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-807-4000-089. KŘEČKOVÁ, Simona. Šetření finanční gramotnosti v rámci PISA 2012. Řízení školy: odborný měsíčník pro ředitele škol, 2013, 10(3), s. 43-44. ISSN 1214-8679. NIEMI-KIESILAINEN, Johanna, ed., RAMSAY, Iain, ed. a WHITFORD, William C., ed. Consumer credit, debt and bankruptcy: comparative and international perspectives. Oxford: Hart Publishing, 2009. viii, 453 s. ISBN 978-1-84113-258-7. ONDŘEJ, Jan a kol. Zadlužení - fenomén současnosti. Vyd. 1. Praha: Soukromá vysoká škola ekonomických studií, 2012. 270 s. ISBN 978-80-86744-92-6. PROCHÁZKA, Ivan. Příčiny a důsledky předlužení domácností. Praha, 2009. Balalářská práce. Univerzita Karlova. RYAN, Joan S. Personal financial literacy. 2nd ed. Mason: South-Western/Cengage Learning, 2012. xii, 436 s. ISBN 978-0-8400-5829-4. SMRČKA, Luboš. Rodinné finance: ekonomická krize a krach optimismu. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-199-4 SMRČKA, Luboš. Rodinný rozpočet a společnost spotřeby: (staronový pohled na osobní 10
finance a bohatství). 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 313 s. ISBN 978-80-86946-78-8. SVOBODOVÁ, Kamila. Životní situace vícedětných rodin. [online]. s. 45 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_241.pdf ZDRAŽILA, Pavel. Předlužení jako demotivační složka zprostředkování zaměstnání. In: Konference sociálních pracovníků Ostrava 2010. 1. vyd. Havířov: Info Press, 2010. s. 37-43. ISBN 978-80-254-7445-7. Dluhové poradenství za období leden 2008 – prosinec 2010. [online]. [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://dluhy.obcanskeporadny.cz/index.php/clanky/34-clanky/89-pehledovazprava-k-projektu-dluhove-poradenstvi Národní strategie finančního vzdělávání. [online]. s. 27 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/vzdelavani/financni-vzdelavani/narodni-strategie Prevence zadlužování českých domácností s důrazem na sociálně slabé a vyloučené skupiny obyvatel. [online]. s. 58 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: www.mvcr.cz/soubor/prevencezadluzovani-pdf.aspx Průběžná zpráva o splnění cílů projektu: Dluhové poradenství ke dni 30.6.2013. [online]. s. 11 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://dluhy.obcanskeporadny.cz/images/stories/clanky/Prbn_zprva1_pol_2013.pdf VYDÁNÍ A SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ STATISTIKY RODINNÝCH ÚČTŮ ZA ROK 2012: domácnosti podle postavení osoby v čele, podle velikosti obce, příjmová pásma, oblasti. [online]. s. 133 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/800019CE96/$File/300113.pdf Výroční zpráva za rok 2012. [online]. [cit. http://www.financnitisen.cz/doc/vyrocni_zprava_12.pdf
2014-05-09].
Dostupné
z:
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů
11
Obsah Úvod ......................................................................................................................................... 16 1.
Vymezení problému .......................................................................................................... 18
2.
Cíle a výzkumné otázky ................................................................................................... 19
3.
Použité metody a zdroje dat.............................................................................................. 20
4.
Teoretická východiska ...................................................................................................... 23 4.1
Teorie vzdělávání ....................................................................................................... 23
4.2
Teorie konzumní společnosti ..................................................................................... 27
4.2.1 5.
Chování spotřebitele ........................................................................................... 30
Právní rámec ..................................................................................................................... 33 5.1 Spotřebitelský úvěr ......................................................................................................... 33 5.2 Exekuce a soudní výkon rozhodnutí ............................................................................... 33 5.3 Oddlužení a insolvenční zákon ....................................................................................... 34
6.
Zadlužení domácností v současnosti ................................................................................ 36 6.1 Rozdíl mezi půjčkou a úvěrem ....................................................................................... 38 6.2
Klasifikace úvěru ....................................................................................................... 38
6.2.1 Úvěry dle účelu........................................................................................................ 38 6.2.1 Úvěry dle poskytovatele .......................................................................................... 40 6.3 Úvěry se selháním .......................................................................................................... 42 6.4 Registry úvěrů ................................................................................................................ 44 6.5 Srovnání zadluženosti v evropském kontextu ................................................................ 45 7.
Předluženost ..................................................................................................................... 47 7.1 Příčiny předlužení ........................................................................................................... 48 7.2 Důsledky předlužení ....................................................................................................... 51 7.3 Úpadek a oddlužení ........................................................................................................ 53 7.4 Dopady pro stát ............................................................................................................... 56 12
8.
Finanční vzdělávání .......................................................................................................... 59
10. Výzkumná a analytická část ............................................................................................... 63 10.1 Výzkum v rodině .......................................................................................................... 63 10.1.1 Vývoj zadlužení v rodině ....................................................................................... 64 10.1.2 Shrnutí ................................................................................................................... 66 10.2
Postoje studentů k financím ................................................................................... 67
10.2.1 Realizace výzkumu ................................................................................................ 68 10.2.2 Shrnutí ................................................................................................................... 82 10.3 Postoje pedagogů k finančnímu vzdělávání ................................................................. 85 10.3.1 Rozhovory ............................................................................................................. 85 10.3.2 Shrnutí ................................................................................................................... 89 11.
Návrhy řešení a jejich zhodnocení ................................................................................ 91
11.1 Návrhy opatření v oblasti spotřebitelů .......................................................................... 91 11.1.1 Proveditelnost a zhodnocení návrhů ...................................................................... 93 11.2. Návrh opatření na působení státu v oblasti trhu finančních prostředků ...................... 93 11.2.1 Proveditelnost a zhodnocení návrhů ...................................................................... 95 11.3 Návrhy opatření v oblasti poskytovatelů úvěrů ............................................................ 96 11.3.1 Proveditelnost a zhodnocení návrhů ...................................................................... 97 Závěr ......................................................................................................................................... 98 Sumary .................................................................................................................................... 100 Použitá literatura ..................................................................................................................... 103 Seznam příloh ......................................................................................................................... 110
13
Seznam obrázků
Obrázek 1 Faktory ovlivňující chování spotřebitele (zdroj) ..................................................... 31 Obrázek 2 Role standardů finanční gramotnosti (zdroj MF, MPO, MŠMT, 2007) .................. 60 Obrázek 3 Standardy finanční gramotnosti (zdroj MF, MPO, MŠMT, 2007) ........................ 119
Seznam tabulek
Tabulka 1 Vývoj oddlužení (vlastní zpracování, zdroj Ministerstvo spravedlnosti) ................ 54 Tabulka 2 Zápis a výmaz poznámek a záznamů v letech 2002 – 2013 (vlastní zpracování, zdroj ČUZK) ...................................................................................................................................... 57 Tabulka 3 Počet důchodu se srážkou v letech 2002 – 2014 (vlastní zpracování, zdroj ČSSZ) 58 Tabulka 4 Vývoj zadluženosti v předlužené rodině (zdroj vlastní) .......................................... 65 Tabulka 5 Vzdělání rodičů (zdroj vlastní) ................................................................................ 76
Seznam grafů
Graf 1 Úvěry domácnostem v období 1993 – 2013 (vlastní zpracování, zdroj ČNB) ............. 37 Graf 2 Úvěry - podle účelu v období 2002 – 2013 (vlastní zpracování, zdroj ČNB ).............. 39 Graf 3 Úvěry - bankovní instituce v období 2002 – 2013 (vlastní zpracování, zdroj ČNB).... 41 Graf 4 Úvěry - nebankovní instituce v období 2002 – 2013 (vlastní zpracování, zdroj ČNB) 42 Graf 5 Bankovní úvěry se selháním období 2002 – 2013 (vlastní zpracování, zdroj ČNB) .... 43 Graf 6 Podané návrhy na oddlužení v ČR v období 2008 – 2013 (vlastní zpracování, zdroj Ministerstvo spravedlnosti) ...................................................................................................... 55 Graf 7 Rozdělení respondentů dle vzdělávací instituce (zdroj vlastní) .................................... 68 Graf 8 Rozdělení respondentů dle věku (zdroj vlastní) ............................................................ 69 Graf 9 Rozdělení respondentů dle pohlaví (zdroj vlastní) ........................................................ 69 Graf 10 Rozdělení respondentů dle výše kapesného (zdroj vlastní) ........................................ 70 Graf 11 Rozdělení respondentů dle periody výplaty (zdroj vlastní)......................................... 71 Graf 12 Rozdělení respondentů dle způsobu výplaty (zdroj vlastní) ....................................... 71
14
Graf 13 Obsah kapesného (zdroj vlastní) ................................................................................. 72 Graf 14 Spotřeba kapesného (zdroj vlastní) ............................................................................. 73 Graf 15 Rozdělení respondentů dle pokrytí spotřeby (zdroj vlastní) ....................................... 74 Graf 16 Způsob řešení nedostatku prostředků (zdroj vlastní) .................................................. 74 Graf 17 Dosažené vzdělání otce (zdroj vlastní)........................................................................ 75 Graf 18 Dosažené vzdělání matky (zdroj vlastní) .................................................................... 75 Graf 19 Zaměstnání rodičů (zdroj vlastní) ............................................................................... 76 Graf 20 Odhad příjmu rodiny (zdroj vlastní) ........................................................................... 77 Graf 21 Znalosti rodičů z pohledu studentů (zdroj vlastní) ...................................................... 78 Graf 22 Přínos finančního vzdělávání dle studenů (zdroj vlastní) ........................................... 79 Graf 23 Důvod k půjčce (zdroj vlastní) .................................................................................... 81 Graf 24 Vnímání reklamy (zdroj vlastní) ................................................................................. 81 Graf 25 Zadluženost domácností zemí Evropské unie v období 2000 – 2012 v procentech k hrubému disponibilnímu důchod (zpracování vlastní, zdroj OECD) ..................................... 112
15
Úvod „Naše životní úroveň pramení z toho, že utrácíme peníze, které jsme ještě nevydělali, za věci, které nepotřebujeme, proto, abychom udělali dojem na lidi, které nesnášíme.“ (Elliot N. Dorff, konzervativní rabín, profesor na americké židovské univerzitě v Kalifornii)
Tento citát vystihuje podstatu dnešní společnosti. Současná společnost je založena na konzumním přístupu k životu. Snahou je dosáhnout uspokojení vlastních potřeb okamžitě. Tyto potřeby jsou často ovlivněny reklamou. Výrobky nebo služby, které jsou v reklamních sděleních předkládány, jsou povětšinou věci zbytné. Pod jejich vlivem, může vznikat dojem, že nabízené zboží je nutné ke zvýšení prestiže sebe samého nebo své rodiny. Pokud není dostatek finančních prostředků na uspokojení potřeb, nabízí nám řešení opět reklama, a to je úvěr. Úvěr sám o sobě neznamená problém, záleží však na tom, k jakému účelu byly získané prostředky použity. Negativním dopadem úvěru je snížení prostředků domácnosti k zajištění jejího běžného chodu z důvodu splátek. Výpadek příjmu způsobený nepředvídanou událostí nebo neplánovaný výdaj může zhoršit finanční situaci domácnosti a zapříčinit neschopnost pokračovat ve splácení úvěru. Domácnosti se tak pohybují na hranici mezi zadlužením a předlužením, které je již sociálním problémem. V případě, že dlužník již není schopen reálně hradit své závazky a vzniklé penále, které narůstá s každou opožděnou platbou, nejedná se o zadlužení, ale o předlužení. Těchto případů v současnosti přibývá a z půjčování peněz se tak stává rizikový jev. Nástrojem veřejné politiky, který se nabízí k řešení problémů spojených se zadlužením a předlužením je zvyšování finanční a právní gramotnosti, a to prostřednictvím finančního vzdělávání na úrovni základního a středního školství a dalšího vzdělávání dospělé populace. Domácnosti v České republice mají často problém vytvářet a udržovat dlouhodobě vyrovnaný rodinný rozpočet a plánovat své výdaje v dlouhodobém horizontu. S finanční gramotností souvisí i neschopnost vytvářet finanční rezervu, tato okolnost je zároveň spojená s nízkými příjmy některých domácností. Zadluženost sektoru českých domácností je téma, které je v poslední době probírané jak v médiích, tak v odborných kruzích. Na závažnost zadlužování domácností upozorňuje i Mezinárodní měnový fond ve Světovém ekonomickém výhledu, ve kterém se uvádí, že vysoké 16
zadlužení domácností je rizikové pro celkový dlouhodobý ekonomický vývoj státu. Domácnosti, které jsou předlužené, snižují spotřebu, od toho se odvíjí pokles výroby a růst nezaměstnanosti. (Euroskop, 2012) Zadluženost se posuzuje především v souvislosti s finanční stabilitou ekonomiky v České republice, dlouhodobé udržitelnosti a vlivu na jednotlivé domácnosti.
17
1. Vymezení problému Česká společnost se dlouhodobě potýká s problémem zadlužování. Tento problém se dotýká zejména rodin s nízkými příjmy a rodin, které jsou závislé na sociálních dávkách a často nejsou schopny své závazky splácet. Rostoucí zadluženost domácností se projevuje zvyšováním podílu úrokových výdajů domácností na jejich čistém disponibilním příjmu a zvýšení počtu předlužených domácností, které nejsou schopné včas splácet své závazky. O tom svědčí i počet nařízených exekucí a počet podaných žádostí o oddlužení. Následky zadlužení a předlužení dopadají, jak na domácnosti, a to zvyšováním chudoby a jejím sociálním vyloučením, tak na celou společnost, a to zvýšenými náklady na řešení souvisejících problémů a rozvojem patologických jevů, například drobné kriminality. Z těchto důvodů lze dovodit, že je ve veřejném zájmu se problémem zabývat, neboť svými dopady ohrožuje celou společnost. Společenským problémem je situace, kterou značná část společnosti vnímá za zásah do hodnot, jimž přikládá význam. Za problém z hlediska veřejné politiky jsou považovány ty situace, které lze realizovat nástroji veřejné politiky: „Veřejně politické problémy jsou nerealizované potřeby, hodnoty, či příležitosti pro zlepšení, které lze řešit prostřednictvím státních či veřejných institucí.“(Dunn, 2004, in Nekola a Veselý, 2007) Zadluženost a předluženost je vnímána širokou veřejností jako celospolečenský problém. Názory veřejnosti je možné odvodit z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, kdy zadluženost českých občanů vnímá jako závažný problém 70 % dotázaných. (Sociologický ústav AV ČR, 2014) Nesplácí-li dlužník své závazky, předává věřitel pohledávku k jejímu vymožení. Náklady spojené s vymáháním pohledávky zvyšují dále celkovou výši dluhu. Dojde-li k zabavení velké části příjmů exekutorem, dlužník pracuje nelegálně, je z pohledu státu nezaměstnaný a přežívá pomocí drobných krádeží. Ekonomická situace zadluženého se dále zhoršuje a náklady spojené se začleněním leží na ostatních členech společnosti. Dlužník nepřináší ekonomický prospěch společnosti, ale naopak ve velké míře čerpá sociální dávky. Krom jiného, řešení problémů spojené s předlužením, zatěžuje státní aparát (soudy, úřady práce). Dalším důsledkem je vznik sociálně patologických jevů, jako jsou vyloučené lokality, posilování extrémistických názoru ve společnosti, zvýšení kriminality.
18
2. Cíle a výzkumné otázky Hlavním cílem diplomové práce je zjistit a popsat, problémy spojené s předlužováním domácností České republiky a jaké veřejně-politické nástroje jsou využívány k jejich řešení. Na základě provedené analýzy učinit patřičná teoretická zobecnění a formulovat doporučení pro praxi. Dílčí cíle jsou definovány:
charakterizovat aktuální stav zadluženosti českých domácností;
s ohledem na množství úvěrů poskytovaných bankovními a nebankovními institucemi se zaměřit na důvody, které vedou k žádosti o úvěr, využití následně získaných prostředků;
analyzovat příčiny a důsledky předluženosti domácností a dopady pro stát;
prozkoumat souvislosti mezi předlužeností českých domácností z pohledu dosaženého vzdělání a úrovně finanční gramotnosti;
vymezit nástroje veřejné politiky, kterými lze posílit a zlepšit postavení občanů České republiky na finančním trhu;
zjistit postoje studentů a pedagogů ve vztahu k finančnímu vzdělávání.
S výzkumným problémem a uvedenými cíli souvisí i výzkumné otázky.
Jaký je současný stav zadluženosti a předlužeností domácností v České republice?
Ovlivňuje úroveň vzdělání finanční gramotnost?
Jaká je úroveň finanční gramotnosti v České republice?
Jaké jsou způsoby zadlužování a proč lidé spadají do dluhové pasti?
Jak vnímají koncoví příjemci vzdělávací politiky přínos finanční gramotnosti?
Jaký vztah mají studenti k penězům?
Jak vnímají vyučující vztah studentů k finančnímu vzdělávání a jak hodnotí jeho přínos?
19
3. Použité metody a zdroje dat Pro účely zpracování daného tématu byly využity teoretické poznatky získané z odborné literatury. Kromě odborné literatury bylo čerpáno z dokumentů publikovaných příslušnými ministerstvy, tiskových a výročních zpráv neziskových organizací, které pomáhají řešit situaci zadlužených, a dále z právních norem, které se vážou k dané problematice. K získání přehledu o stavu zadluženosti domácností jsem využila statistická data Českého statistického úřadu, České národní banky a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Další údaje o dlužnících lze vyhledat i na stránkách Exekutorské komory České republiky. Data o vývoji insolvencí je možné získat na stránkách Ministerstva spravedlnosti. Při výzkumu a řešení otázek byly použity obecně vědní metody, analýza - syntéza a indukce – dedukce. Analýza znamená rozbor, jedná se o rozložení složitějších skutečností v jednodušší a
zkoumání funkcí jednotlivých prvků a vztahů mezi nimi. Syntéza je označení pro spojování částí do jednoho celku a popis zákonitostí, které ovládají celek v souvislostech s jednotlivými prvky. Dedukce spočívá ve vyvození závěrů pro konkrétní případ z obecných tvrzení, která jsou
považována za pravdivá. Postup dedukce může být od obecného k jedinečnému, od jedinečného k jedinečnému, od obecného k obecnému. Indukce spočívá ve vyvození obecného závěru z dílčích poznatků. Z pravidelností zkoumaných poznatků se odvozuje obecné pravidlo, platné pro další události. (Hendl, 2005) Ze speciálně vědních metod byly použity metody sekundární analýza dat, analýza dokumentů, obsahová analýza, individuální osobní rozhovor, písemné dotazníky a polostrukturované rozhovory. (Hendl, 2005) V práci byla provedena sekundární analýza statistických dat a dokumentů. Analýza věcných skutečností, do které lze analýzu statistických dat a dokumentů řadit, se opírá o hmatatelné výsledky lidské činnosti. Její výhodou je, že zahrnuje dlouhý časový úsek velkých skupin populace. Tyto data není výzkumník schopen sám provedenými rozhovory nebo pozorováním získat. Informace, které zpracovává, vznikly z jiných než výzkumných účelů a jsou nezávislé na osobě výzkumníka. Analýza dokumentů se opírá o porozumění obsahu zkoumaných dokumentů a textů. Dokumenty jsou dvojí povahy, primární a sekundární. Primární dokumenty jsou původní listiny, které nikdo neupravoval, ty jsou pro analýzu nejdůležitější. Sekundární dokumenty vznikly zpracováním primárních, toto zpracování může ohrozit jejich věrohodnost. Výhodou analýzy dokumentů je, že se z nich informace snadno získávají, ale jejím zpracováním se nemění jejich obsah. (Surynek, Komárková a Kašparová, 2001) 20
Pro zjištění současné situace bylo využito analýzy dokumentů se zaměřením na texty, které k danému problému vydávají příslušná ministerstva a státní instituce, na zprávy neziskových organizací a jiných dotčených subjektů a na obecné informace publikované na internetu. Analýza statistických dat, která se využívá k popisu určitého jevu, byla využita k vyhodnocení dat, která se týkala zadlužování obyvatel, insolvencí a exekucí. (Nekola a Veselý, 2007) Na základě informací získaných formou individuálního osobního rozhoru byl popsán konkrétní případ vývoje zadlužování jedné domácnosti. Při individuálním osobním rozhovoru se snaží tazatel získat od respondenta důležité informace. Tyto informace mohou odhalit vzpomínky, očekávání a prožitky, které jsou s touto informací spojeny. Výhodou osobního dotazování je, že umožnuje získat hlubší a širší pohled na dané informace a lze jej doplnit o další techniky, například o pozorování okolí a dotazovaného. V případě nepochopení otázky, ji může tazatel lépe formulovat nebo podrobněji vysvětlit. Nevýhodou je časová náročnost, ztráta soukromí respondenta a skutečnost, že tazatel může svou přítomností ovlivňovat respondenta v jeho odpovědích. (Surynek, Komárková a Kašparová, 2001) Kontakt na tuto rodinu jsem dostala přes naše společné známé. Dotazované jsem seznámila s obsahem a cílem své diplomové práce. S nahráváním na diktafon nesouhlasili, proto jsem si psala poznámky. Téma našeho rozhovoru se týkalo zejména způsobu hospodaření s finančními prostředky v současné rodině a v rodině, kde se narodili. Dále byly zjišťovány okolnosti vzniku prvního dluhu a následného zadlužení, příčin platební neschopnosti a způsobu jejich řešení. Protože se rozhovor uskutečnil v domácnosti respondentů, po jeho skončení mi umožnili nahlédnout do listin, které podávali k návrhu na oddlužení. Současný stav týkající se oddlužení jsem si následně vyhledala na internetu na veřejně přístupných stránkách insolvenčního rejstříku. Aktivněji se do rozhovoru zapojovala manželka, proto jsou informace z její strany úplnější. V rámci diplomové práce bylo dále uskutečněno písemné dotazníkové šetření na zjištění postojů studentů středních škol ve vztahu k osobním a rodinným financím. Písemné dotazování je rozšířeným nástrojem, které vede k získání informací od respondenta. Dotazovaný sám písemně odpovídá na otázky uvedené v dotazníku. Výhodou tohoto způsobu šetření je, že nedochází k ovlivňování respondenta tazatelem a je méně náročný na čas a peníze. Mezi nevýhody patří to, že není jednoznačné, kdo dotazník vyplnil, nižší výtěžnost oslovených respondentů než v případě osobního dotazování a způsob šetření nedovoluje zachytit spontánní odpovědi. Písemné dotazování se dále dělí na adresné a neadresné, rozdíl mezi nimi je zejména v reprezentativnosti výsledků šetření. Adresné dotazovaní se snaží o větší reprezentativnost 21
výsledků. (Surynek, Komárková a Kašparová, 2001) Studentům integrované střední odborné školy byly předány písemné dotazníky, ve kterých jsou otázky směřující ke zjištění informací ohledně hospodaření s vlastními prostředky (kapesným) a přínosu finančního vzdělávání ve školách. Cílem je zjistit, zda rodiče vedou své potomky k samostatnému hospodaření, na jaké účely studenti peníze vynakládají, zda jsou s těmito prostředky schopni vyjít a jak rodiče a děti řeší případný schodek. Vybraný vzorek respondentů je nereprezentativní, neboť šetření se uskutečnilo pouze na jedné škole a tím pádem i na specifickém okruhu respondentů. Zároveň jsem provedla polo-strukturované rozhovory s pedagogy střední školy, na které bylo provedeno dotazníkové šetření u studentů a učňů, týkající se významu finančního vzdělávání. Forma polo-strukturovaných rozhovorů s pedagogy byla zvolena, proto neboť na vybrané škole probíhá výuka finanční gramotnosti odlišně u studentů a učňů. Využíváním doplňujících otázek by mělo být umožněno získat informace o reálném průběhu vzdělávání a o postojích k této problematice. (Hendl, 2005) S vyučujícími, kteří se věnují výuce finanční gramotnosti, byl proveden rozhovor, jehož cílem bylo zjistit, jak oni sami vnímají význam a dopady finančního vzdělávání. Jakou formou a v jakých předmětech výuka probíhá. Cílem je zjistit reálné názory z praxe ve vztahu k finanční gramotnosti.
22
4. Teoretická východiska 4.1 Teorie vzdělávání Nízká úroveň dosaženého vzdělání ovlivňuje šanci dosáhnout na lépe finančně ohodnocené místo a získat zdroj finančních prostředků, neboť v současné době musí zaměstnanec splňovat kvalifikační předpoklady a mít vyšší úroveň vzdělání než dříve. Snižuje se poptávka po nekvalifikovaných pracujících, ti nyní zastávají na trhu práce špatně placená zaměstnání nebo jsou nezaměstnaní a ohroženi chudobou. Tyto změny souvisí s rozvojem nových technologií, pro jejichž užívání je potřeba získat dostatečné znalosti a dovednosti. Dostupnost vzdělání není ve všech sociálních skupinách shodná a dochází často k mezigeneračnímu přenosu v přístupu ke vzdělávání. (MPSV, 2009) Rodina poskytuje vzory chování dětem. To jak rodina plní své funkce, v jakém prostředí dítě vyrůstá a jaké vzory chování v rodině vidí, ho ovlivňují po zbytek života. Rodinné zázemí je důležitým faktorem, který má vliv na budoucí povolání a výdělky v něm vychovávaných potomků. Toto lze ovlivnit prostřednictvím vzdělávání. Rodina přímo či nepřímo usměrňuje možnosti, úroveň a kvalitu dosaženého vzdělání i tím, že své potomky v době studia finančně podporuje. Dosažené vzdělání ovlivňuje pozdější příjmy. Sociální zázemí a vzdělání rodičů usnadňuje další vzdělávání a umožňuje zejména studium terciální. Vysokoškolské vzdělání přináší lepší postavení a příjem oproti základnímu nebo středoškolskému vzdělávání. (Lorayn Olson and Rachel A. Rosenfeld, 1984) Předpokladem pro získání a udržení si dobrého pracovního místa je celoživotní vzdělávání se a dostatečná úroveň funkční gramotnosti. Funkční gramotnost jsou „znalosti, dovednosti a postoje, které jsou potřebné k plnému zapojení a účasti člověka v hospodářském, společenském a kulturním životě společnosti, ve které žije. Označení určitého způsobu chování, jmenovitě schopnost rozumět tištěným informacím a využívat je v každodenních činnostech, v osobním životě, v zaměstnání a v komunitě tomu, aby jednotlivec dosáhl svých cílů, rozvinul svoje znalosti a potenciál.“ (Pelán, 2002) Důležitá je nejenom gramotnost jako taková, ale i schopnost získané znalosti prakticky využívat v každodenním životě. Funkční gramotnost je pojem, který nezahrnuje pouze rovinu pedagogickou, ale dotýká se i politické, ekonomické či sociální oblasti. Gramotnost se odráží v ekonomickém růstu a prosperitě společnosti. Mezi politické a sociální důvody pro rozvoj gramotnosti lze řadit vliv na kriminalitu, závislost na sociálních dávkách, sociální desintegraci a názorové ovlivňování. Funkční gramotnost se užívá k označení širokého souboru schopností zpracovávat 23
informace. (Rabušicová, 2002). Funkční gramotnost je dle Mezinárodního výzkumu gramotnosti dospělých (IALS) členěna na literární, dokumentovou, numerickou.
Literární gramotnost je schopnost porozumět a využívat informace ze souvislých textů, jako jsou zprávy, komentáře, beletrie a jiné podobné texty.
Dokumentová gramotnost je schopnost potřebná k vyhledávání a využívání přesně definovaných informací obsažených v různých druzích tiskopisů a dokumentů, jako jsou formuláře, jízdní řády, návody, diagramy, výplatní listiny.
Numerická gramotnost je dovednost manipulovat s čísly, používat matematické operace na údaje obsažené v různých materiálech jako jsou grafy, tabulky, účty, jako například oznámení banky o úrocích z vkladu, určení výše úroku. (IVIG) Z provedeného výzkumu IALS vyplynulo mimo jiné, že dospělí, kteří mají nízkou úroveň
funkční gramotnosti, si tento problém vůbec neuvědomují a nedostatečné znalosti si dále nedoplňují. A dále že úroveň funkční gramotnosti je svázaná se socioekonomickým statusem vzdělání rodičů ovlivňuje gramotnost potomků. Vzdělávací systém by měl zajistit potřebné znalosti, dovednosti a sociální schopnosti. Vzdělávání má obvykle několik cílů. V základní škole se děti učí číst, psát a počítat, ale také se očekává, že si osvojí hodnoty společnosti, v níž žijí. Vzdělávání a zvyšování gramotnosti se nabízí jako jedna z možností jak předcházet problémům spojeným se zadlužením. S vyšší úrovní dosaženého vzdělání dochází k prohlubování obecných znalostí, které umožnují lepší orientaci v běžném životě. Vědomosti a znalosti umožnují činit správné analýzy, které vedou k eliminování rizik a k lepšímu rozhodování i v oblasti financí. Vzdělání rizikovost rozhodnutí neodstraňuje, ale do jisté míry zmenšuje, neboť díky vědomostem je k danému problému více informací. (Smrčka, 2010)
V souvislosti s nárůstem zadlužených domácností, které nejsou schopny problematickou situaci zvládat, se obrací pozornost k finančnímu vzdělávání. Cílem finančního vzdělávání je usnadnit přechod ze školy do běžného života. Finanční vzdělávání lze vnímat jako součást ochrany spotřebitelů, vedoucí ke zmírnění rizik, které vytváří finanční trh. Vzdělávání může přinést změnu v přístupu spotřebitelů právě ve vztahu k finančním trhům. Místo toho, aby se znalosti a chování spotřebitelů pouze přizpůsobovaly současnému stavu, může dojít ke zdokonalení znalostí spotřebitele, který bude kompetentní a bude umět svá práva chránit. (Reifner, Udo, and Anne Schelhowe, 2010)
24
„Finanční vzdělávání je nástrojem ke zvýšení úrovně finanční gramotnosti, umožňující občanům České republiky jako spotřebitelům adekvátně pracovat s informacemi na finančním trhu k zajištění svých potřeb a potřeb své rodiny s ohledem na měnící se životní situace“ (Ministerstvo financí, 2010), takto je popsána definice finančního vzdělávání v Národní strategii finančního vzdělávání. Finanční vzdělávání má tři aspekty. Za prvé, zaměřuje se pouze na jeden sektor ekonomiky, na finanční služby. Za druhé, zaměřuje se pouze na tu část finančního sektoru, která usnadňuje jeho použití pro potřeby spotřebitelů. Za třetí, role úspor na osobní úrovni se liší od role úspor makroekonomických modelů. (Reifner, Udo, and Anne Schelhowe, 2010) Finanční vzdělávání je součástí ekonomického vzdělání. Ekonomické vzdělávání zahrnuje mimo jiné i obecné znalosti o makroekonomických principech, které nejsou pro každodenní život zcela použitelné. Finanční vzdělávání se snaží řešit praktické potřeby a zaměřuje se na nástroje, které umožňují domácnostem využít své příjmy užitečněji. Ekonomické vzdělání obvykle začíná s abstrakcí práce, majetku, průmyslu a kapitálu, finanční vzdělávání začíná s penězi. Vztah k penězům a jejich produktivní využití je proto klíčovou otázkou v oblasti finančního vzdělávání (Reifner, Udo, and Anne Schelhowe, 2010). Finanční vzdělávání zahrnuje nejen finanční gramotnost, ale i finanční znalosti a finanční schopnosti. Finanční gramotnost by tak měla přinést objektivní znalosti finančních pojmů, které může jedinec využívat a zvyšuje vlastní sebedůvěru ve schopnosti dělat důležitá finanční rozhodnutí v osobním zájmu. (Reifner, Udo, and Anne Schelhowe, 2010). Finanční vzdělání pomáhá hledat informace, které spotřebitelé v zásadě potřebují ke svým rozhodnutím. Přesto nejsou schopni vždy dobře odhadnout svou finanční situaci. To je způsobeno zejména tím, že nemají možnost se tomu naučit, a vyzkoušet si to nanečisto. Mnoho finančních rozhodnutí, jako je výběr hypotéky, nákup auta se provádí jen zřídka. A poučit se ze zkušeností a chyb ostatních je složité. Tyto chyby jsou častější u spotřebitelů s nižší úrovní vzdělání a příjmu. (Campbell, Jackson, Madrian and Tufano, 2010) Definice finanční gramotnosti: „Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.“ (Ministerstvo financí, 2010) 25
Finanční vzdělávání by mělo obsáhnout celou společnost. Národní strategií finančního vzdělávání vymezuje finanční vzdělávání na dva pilíře, počáteční a další vzdělávání. První pilíř se věnuje počátečnímu vzdělávání žáků základních škol a studentů středních škol. Garantem je stát, a to zejména prostřednictvím Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. V souvislosti se vzděláváním žáků a studentů vznikla nutnost vzdělávat v oblasti finanční gramotnosti i pedagogické pracovníky. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Českou národní bankou vydává metodické publikace. Roku 2008 bylo zahájeno Národním institutem pro další vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti akreditované vzdělávání pedagogických pracovníků. Oblast finanční gramotnosti byla zařazena do obsahu vysokoškolských studijních programů, které připravují učitele základních a středních škol. (Ministerstvo financí, 2010) Další finanční vzdělávání se zaměřuje na potřebu vzdělávání dospělé populace, tedy současných uživatelů finančních produktů a služeb. „Finanční vzdělávání dospělých je mnohem obtížnější, než u žáků a studentů ve školách, protože motivace dospělé populace zpravidla přichází až s nastalými konkrétními problémy, které jsou do značné míry způsobeny též nízkou finanční gramotností. Právě proto by se na finanční vzdělávání dospělých nemělo zapomínat. Protože právě dospělí nesou přímou zodpovědnost za své finance a chyby, které udělají, mohou mít velmi nepříjemné až existencionální dopady na ně a jejich rodiny,“ říká Petr Dvořák, děkan Fakulty financí a účetnictví na VŠE.1 Toto vzdělávání má zajišťovat zejména soukromý sektor profesní sdružení finančních institucí a sdružení spotřebitelů, spolu se subjekty veřejné správy, ale nebyl určen žádný subjekt, který by toto vzdělání zaštiťoval. Pro potřeby dalšího vzdělávání dospělých občanů byl vytvořen projekt společných vzdělávacích internetových stránek www.financnivzdelavani.cz, který sdružuje profesní asociace a další subjekty působící na finančním trhu za podpory Ministerstva financí. Internetové stránky ukazují, jak fungují finanční produkty a služby, které nabízí finanční společnosti a jak řešit potřeby a situace, které jsou s penězi nějak spojeny.2 Ministerstvo financí zřídilo internetovou stránku „Proč se finančně vzdělávat?“, která se věnuje finančnímu vzdělávání.3
Studentskefinance.cz: Finanční gramotnost podpoří finanční vzdělávání a regulace chránící spotřebitele [online]. 2012. [cit. 2015-05-11]. Dostupné z: http://student.finance.cz/zpravy/finance/339234-financnigramotnost-podpori-financni-vzdelavani-a-regulace-chranici-spotrebitele/ 2 Www.financnivzdelavani.cz. [online]. [cit. 2014-11-02]. Dostupné z: www.financnivzdelavani.cz 3 Proč se finančně vzdělávat?. [online]. [cit. 2014-11-04]. Dostupné z: http://www.psfv.cz/ 1
26
4.2 Teorie konzumní společnosti Na spotřební chování členů společnosti působí všudypřítomná reklama na zboží, služby a zážitky. Reklamními sděleními je podsouvaná potřeba – na úžasné dovolené, pořízení nemovitosti či auta, hypoteční úvěry na nákup domu, finanční produkty na zboží běžné spotřeby, návštěvy společenských akcí a koncertů, nákupy v „akci“ nebo „se slevou“ či pořízení zážitkových poukazů. Z nepřeberné nabídky si mohou vybrat všichni. Je na každém, aby zvážil osobní pohnutky a důvody, zda je pro něj nabídka natolik výhodná, a zda je ochoten za naplnění potřeb vlastních, své rodiny nebo blízkého okolí požadovaný obnos vydat a zda to přinese očekávané uspokojení potřeb. Pojem konzumní společnost je dnes zcela běžný, poprvé se objevil v průběhu dvacátých let (Lipovetsky,2007). Od 70. let minulého století se téma konzumní společnosti objevuje v dílech sociologů. Mezi autory, kteří se tímto tématem zabývají, patří Gilles Lipovetsky, Zigmunt Bauman, Erich From či česky píšící Jan Keller. Přechod k moderní konzumní společnosti je postupný, dochází k nahrazení malých obchodníků a trhovců velkými firmami, stanovení pevných cen, které odstranily při nakupování vyjednávání, dostupnost zboží ze vzdálených oblastí. Nárůst spotřeby ovlivňují nové produkty, reklama a místa prodeje. Nové obchodní domy, inzeráty, reklama v populárních časopisech a novinách přinesli kontakt spotřebitele se zbožím a ukázali mu, jak by měl vypadat ideální svět. Přáním konzumentů se stalo dobře vypadat, být milovaný a obklopit se vizí krásy a štěstí. Jejich touhou je sebezdokonalení. (Zukin and Smith Maguire, 2004) Velký posun ve spotřebě nastal mezi devatenáctým a dvacátým stoletím. V devatenáctém století bylo určité zboží k dispozici pouze pro některé skupiny občanů, které ho používaly pro vlastní reprezentaci. Dvacáté století je doba "masové spotřeby“ a liší se od devatenáctého tím, že došlo ke zvětšení skupiny zboží dostupné více lidem, zároveň se spotřeba stala součástí sociálního, politického a kulturního rámce společnosti. Rozdíl ve spotřebě mezi regiony, generacemi, pohlavími a povoláním zůstal nadále zachován. (Haupt, in Trentmann, 2004). Další vývoj souvisí s politicko-ekonomickými změnami, jejichž následkem je globalizace. Tyto změny se projevují v propojování mezinárodních trhů, přesídlení výroby do zemí třetího světa, s tím související orientaci západních zemí na sektor služeb a v důrazu na všeobecnou flexibilitu. Na rozdíl od industriální společnosti, ve které byl důraz kladen na výrobu velkého množství standardizovaného zboží, se společnost post industriální orientuje spíše na oblast služeb. Důležitou roli v této společenské fázi hrají informace – jejich zisk, třídění a manipulace 27
s nimi. (Bell, 1999) Změna postoje ke spotřebě nastala s rozpadem tradiční společnosti, přesunem velké části obyvatelstva do měst a s rozvojem průmyslové výroby, která umožnila vyrábět zboží rychleji a levněji. Domácnost v tradiční společnosti byla základní výrobní jednotkou, zboží vyráběla i konzumovala, možnost směny byla omezená. Proměnou z výrobních jednotek na konzumenty statků vyráběných mimo domácnost dochází k jejímu rozpadu. Rodina přestala zajištovat péči o ostatní nesamostatné členy (staré, nemocné a děti), došlo ke změně postojů v odpovědnosti za ostatní členy rodiny. Zároveň došlo ke změně přístupu k financím, kdy přestalo být cílem vytvářet rezervy a ty následně vhodně ukládat. S proměnou rodiny, tak souvisí i posun mezigenerační solidarity z rodiny na stát a zaniká nutnost vytvářet dlouhodobé rozpočty na zajištění budoucnosti, neboť péči ve stáří převezme stát. Získané finanční prostředky je možné spotřebovat okamžitě. (Smrčka, 2008) Konzumní společnost lze vymezit těmito slovy: „Zbožní společnost se prezentuje jako univerzum touhy, které rituálně uctívá hmotný blahobyt a bezprostřední slasti. Není místa, kde by se neohlašovaly konzumní radosti, není místa, kde by nezněly chvalozpěvy na zábavu a vše se prodává jako příslib individuálního štěstí. Žít lépe a užít si, těšit se z pohodlí a komerčních novinek, to vše získává status individuálního práva, samoúčelu a každodenně realizovaného cíle mas. Rozvíjí se tu ucelená kultura, která nás vyzývá libovat si v okamžitém potěšení, radovat se tady a teď a žít sami pro sebe. … Otevřeně vyznávanou zásadou spotřební společnosti je osvobození principu slasti a oproštění člověka od veškerého nedostatku, odříkání a askeze, které ho v minulosti svíraly.“ (Lipovetsky, 2007) Čím je společnost bohatší, tím větší touhy vyvstávají jejím členům. Pořizování věcí pro potěšení a nikoli z nutnosti již není výsadou privilegovaných, ale stává se běžnou realitou širokých vrstev společnosti. S dostatkem finančních prostředků narůstají výdaje na volný čas, nabízejí se možnosti dovolených, mění se postoje ke spoření a rozvíjí se zadlužení domácností. Užívání konzumních statků a jejich rychlá výměna za nové pod vlivem všudypřítomné reklamy vytváří nekonečný koloběh (spirálu) spotřeby zboží. Vývoj a prodej mnoha výrobků závisí na vztazích mezi výrobci a spotřebiteli, kteří hledají sebeurčení a sociální postavení. Erich Fromm nazval jedince, kterého charakterizuje nekonečná touha po novinkách jak materiálních tak duchovních, jako Homo consumens (člověk konzumní). Cílem takového jedince je spotřeba pro spotřebu a slast ze spotřeby, hromadění majetku je chápáno jako jev doprovázející konzumní způsob života. (Urban, 2001) Uspokojení potřeb konzumního člověka je však jen krátkodobého rázu a následuje další nutkavá touha po nových požitcích. „Nutnost 28
peněz si vynucuje výrobu, nutnost výroby prodej, nutnost prodeje nakupování. Protože základní potřeby skutečně nejsou neomezené, je součástí výroby v podmínkách trhu plánované zastarávání výrobků.“ (Keller, 1995) Konzumní člověk je snáze ovlivnitelný. Jeho život je pod tlakem okolí, pod vlivem reklamy nakupuje věci, které nepotřebuje, za peníze které nevydělal, aby uspokojil vlastní potřebu, udržel svůj sociální status a dokázal okolnímu světu, že je „in“, protože užívání určitého spotřebního zboží je důležitým prostředkem označení společenského postavení v moderní společnosti. Reklama radí spotřebitelům jaké produkty je potřeba opatřit, ovlivňuje míru spotřeby domácností, neboť vyvolává nové touhy a potřeby. „Funkce reklamy tkví v tom, aby ovládala sféru potřeb, podmanila si spotřebitele, vzala mu rozhodovací pravomoc a přesunula ji na podnik. Reklama, která konzumenta ohromí záplavou obrazů štěstí a slibuje mu zdraví i krásu, utváří a obměňuje právě ty potřeby, které se výrobní aparát snaží uspokojit. Spotřebitel řízený přesvědčovacími technikami ztrácí veškerou autonomii; svrchovanou moc nyní drží nabídka a komerční komunikace.“ (Lipovetsky, 2007) Nedostatek peněz již není komplikací spotřebního stylu života, neboť život na dluh přestal být vnímán jako společenský poklesek a není důkazem lehkomyslnosti. K vymoženostem konzumního života patří využívání úvěrů, kreditních karet, kontokorentu, splátkového prodeje a leasingu. Tyto finanční služby zajistí v okamžiku, kdy existuje potřeba a není dostatek vlastních finančních prostředků, zdroje k naplnění tužeb a pak již není nutno odkládat přání na dobu pozdější. Relativně snadná dostupnost spotřebitelných úvěrů, užívání kreditních karet a možnosti nákupu zboží na splátky přináší zvýšené riziko dluhových problémů. Snížit rizika spojená s předlužením je možné za předpokladu, že dojde k prozíravému využívání spotřebitelských úvěrů a dostatečnému sebeovládání při pořizování zboží a služeb a dlouhodobějšímu finančnímu plánování (Gathergood, 2012). Přechod ke konzumní společnosti nenastal naráz ve stejném časovém období a ve všech oblastech světa, její vývoj ovlivňují sociální, kulturní a ekonomické formy dané společnosti. Ke změnám došlo například s přechodem od socialismu na tržní hospodářství. Zásadní je strukturální změna, která vede ke konzumní společnosti a je spojena se změnou politického režimu ve východní Evropě a s přijetím tržního hospodářství. Mezi další změny, které usnadňují rozvoj konzumní společnosti, patří pohyb obyvatelstva zejména do měst, snížení počtu dětí v rodinách, vývoj novinek spojených nejen s novými produkty, zvýšení a efektivnost výroby a hlavně potřeba vlastního individuální vyjádření každého jedince. Tyto změny směrem ke
konzumní
společnosti
proběhly
již 29
dříve
v
tržních
ekonomikách
Západu. (Zukin and Smith Maguire, 2004) 4.2.1
Chování spotřebitele
Termín spotřební chování je používán zejména v ekonomice, obchodu, reklamě a marketingu. Chování spotřebitele se zkoumá, cílem výzkumu je porozumět chování spotřebitele a přizpůsobit mu obchodní strategie. Spotřebitel nemusí být vždy osoba, která zboží přímo kupuje, spotřebitel je i ten kdo zboží užívá, ale nemusí ho přímo koupit. Osoba, která zboží poté využívá, je ovlivněna postoji nakupujícího. Rozhodování o nákupu je ovlivněno duševními schopnostmi, vědomostmi, životními zkušenostmi, na které působí vnější podněty (např. reklama), a také tím, co se kupuje a co se od toho očekává. Spotřební chování zahrnuje důvody, které vedou k užívání určitého zboží, a způsoby, kterými je to prováděno, včetně vlivů, které tento proces provází. Spotřební chování je propojeno s ostatními aspekty lidského chování. (Koudelka, 1997) Chování spotřebitele lze posuzovat z různých úhlů, a to zejména z přístupu sociologického, psychologického a racionálního. Modely spotřebitelského chování čerpají ze všech tří přístupů. Psychologický pohled je zaměřen na vzájemné působení psychiky a chování spotřebitele. Zaměřuje se na to, jak se do chování spotřebitele promítají vnější podněty a na proces učení se spotřebnímu chování. Tento přístup se snaží vysvětlit spotřebitelské chování prostřednictvím prostředků psychologie. Jeho význam spočívá v tom, že psychika člověka, jeho vnímání, motivace a duševní vlastnosti hrají podstatnou roli v životě jedince při každém jeho rozhodování. Sociologický přístup sleduje spotřebitele a jeho chování ve vztahu k sociálním skupinám a sociálním situacím. Spotřebitel je posuzován s ohledem na to, jak promítá do svého spotřebitelského chování a nákupního rozhodování to, jaké sociální skupiny ho ovlivňují, k jakým by chtěl patřit a k jakým skutečně patří. Racionální (ekonomický) přístup hledí na chování spotřebitele skrz očekávanou ekonomickou racionalitu. Spotřebitel se rozhoduje čistě na základě posuzování ekonomické výhodnosti a užitku, který ze spotřeby plyne. Předpokladem je, že spotřebitel vychází ze znalosti různých hledisek, jako je cena, výše příjmu, poptávka, rozpočtová omezení atd. K osobnostním, psychologickým a sociálním vlivům se nepřihlíží.
30
Chování spotřebitele je ovlivněno mnoha faktory, vnějšími i vnitřními. Mezi vnější faktory, které působí na spotřební chování a nakupování, patří sociální a kulturně sociální vlivy. Vnitřní faktory jsou usměrňovány individuálními vlivy, jako jsou osobní hodnoty, životní styl a zkušenosti, a psychologickými vlivy, jako je motivace, učení a vnímání.
Obrázek 1 Faktory ovlivňující chování spotřebitele (zdroj Hálek4)
Model chování spotřebitele, který začleňuje všechny základní faktory, je rozdělen do čtyř částí: 1. procesy učení spotřebitele, to jsou motivy, postoje a připravenost k učení jednotlivce; 2. podněcování spotřebitele stimuly, které se vážou ke kvalitě, dostupnosti a ceně výrobku nebo služby; 3. vnější faktory jsou vlivy sociálního prostředí, které působí na nakupování, ty ovlivňuje rodina, příslušnost k určité sociální vrstvě a finanční situace; 4. chování spotřebitele je vyjádřeno stupňovitým procesem, které začíná způsobením pozornosti, pokračuje k úmyslu nakoupit statek a končí u faktického nákupu. (Howard a Sheth, in Vysekalová, 2011) Rychlost tohoto procesu probíhá v závislosti na konkrétním zboží. Čím bude finanční hodnota výrobku nižší, míra užitku pro spotřebitele vyšší a jeho dostupnost snazší, tím bude proces rychlejší.
HÁLEK, Vítězslav. Nákupní chování spotřebitelů [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://halek.info/www/marketing/prednasky 4
31
Spotřební chování není pouze pořízení konkrétního zboží, ale působí na něj soubor navzájem se ovlivňujících složek lidského chování. Východiska pro pochopení chování spotřebitelů dávají výzkumy, které se zaměřují na hodnocení ekonomických poměrů ve společnosti z pohledu spotřebitele. Tyto výzkumy jsou založené na vztahu makroekonomických hodnot a osobností konzumentů zboží. (Vysekalová, 2011)
32
5. Právní rámec 5.1 Spotřebitelský úvěr Zákon č. 45/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, byl přijat krom jiného z důvodu implementace evropské směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES, jejímž cílem je sjednocení právní úpravy v jednotlivých zemích Evropské unie a oproti předchozí úpravě posiluje práva spotřebitelů. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem. Tato norma právně neošetřuje půjčku, úvěr nebo jinou finanční službu poskytnutu pro účel bydlení (hypoteční úvěr) a dále pak nájem věci nebo leasing. Zákon se také nevztahuje na půjčky a jiné finanční služby s celkovou částkou nižší než 5.000 Kč nebo vyšší než 1.880.000 Kč. Částka 5.000 Kč se pokládá za dosaženou i tehdy, pokud je mezi totožným věřitelem a spotřebitelem uzavřeno v období 12 měsíců více smluv se stejným nebo obdobným účelem. Zákon vymezuje pojmy spotřebitel, věřitel, zprostředkovatel, roční procentní sazba nákladů (RPSN), stanovuje povinnosti informovat spotřebitele o podmínkách smlouvy a prověřit schopnost klienta spotřebitelský úvěr splácet. Rozlišuje spotřebitelské úvěry do několika skupin. Dozor nad dodržováním povinností, které stanovuje tento zákon, vykonává Česká obchodní inspekce. Výjimkou jsou subjekty, u nichž dozor vykonává Česká národní banka. V roce 2013 byla přijata novela zákona o spotřebitelském úvěru5, kterou se upravují předpoklady pro výpočet roční průměrné sazby nákladů6 spotřebitelského úvěru tak, aby bylo možné srovnávat tento ukazatel u spotřebitelských úvěrů. Novela přinesla zákaz používání směnek a šeků v souvislosti se spotřebitelskými úvěry a využívat při poskytování spotřebitelského úvěru volání na telefonní linky se zvýšenou sazbou.
5.2 Exekuce a soudní výkon rozhodnutí Exekuce a soudní výkon rozhodnutí jsou dvě možnosti, které slouží věřitelům k vymáhání pohledávek za dlužníky. Oblast výkonu rozhodnutí je upravena zákonem č. 99/1963 Sb.,
zákon o spotřebitelském úvěru číslo 43/2013 RPSN vyjadřuje úrokovou míru porovnatelnou s úrokovými sazbami, které nabízejí banky. Porovnáním RPSN různých úvěrů lze zjistit, který úvěr je výhodnější. Čím je nižší RPSN, tím lacinější úvěr. 5 6
33
občanský soudní řád (část šestá), ve znění pozdějších předpisů a exekuce upravuje zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů. Exekuci provádí soudní exekutor, je v jeho zájmu, aby skončila co nejzdárněji. Po dlužníkovi vymáhá nejen pohledávku věřitele, ale i své náklady a odměnu. Soudní vykonavatel je zaměstnanec soudu. U exekuce rozhoduje o způsobu jejího provedení exekutor, záleží na něm, jakým způsobem bude pohledávku vymáhat. V případě soudního výkonu rozhodnutí hledá věřitel nejvhodnější řešení a podává soudu sám návrh na výkon rozhodnutí konkrétním způsobem. Exekuce a výkon rozhodnutí lze provést srážkami ze mzdy nebo jiných příjmů, přikázáním pohledávky u bank (srážkou z účtu), prodejem movitých věcí, prodejem nemovitostí, prodejem podniku, zástavním právem k nemovitostem. Exekuci je možné konat pouze na základě exekučního titulu, kterým je vykonatelné rozhodnutí soudu (rozsudek, platební rozkaz, který nabyl právní moci), nebo soukromého rozhodce (rozhodčí nález) a také smlouva uzavřená před notářem, která obsahuje tzv. doložku přímé vykonatelnosti (exekuční doložku). K přijetí zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) přispělo zvyšující se množství zadlužených a malá efektivita vymáhání pohledávek soudní cestou. Do té doby náleželo vymáhání práva výhradně moci soudu a práce soudních vykonavatelů se řídila občanským soudním řádem.
5.3 Oddlužení a insolvenční zákon Oddlužení a úpadek upravuje zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti k 1. 1. 2008. Zákon definuje pojmy dlužník, věřitel a úpadek a řeší situace spojené s úpadkem7 dlužníka. Zákon pomáhá řešit situace v případech úpadku dlužníka tak, aby věřitelé dotčení úpadkem, získali co nejvyšší možnou míru uspokojení svých pohledávek. Sociální hledisko zde však převažuje nad ekonomickým, neboť cílem není vždy úhrada celého dluhu. Ukončení procesu oddlužení umožňuje předlužené osobě opět žít bez předchozích dluhů. Oddlužení tzv. osobní bankrot se týká pouze osob, kterým dluhy nevznikly v souvislosti
Podmínky úpadku, dlužník má 2 a více věřitelů a není schopen své závazky plnit, neuhrazené peněžní závazky jsou více než 30 dnů po splatnosti. 7
34
s podnikáním8. Pokud soud na žádost dlužníka povolí oddlužení v případě, že splňuje podmínky na oddlužení, jsou jeho rozhodnutím vázáni všichni věřitelé. Od povolení oddlužení se již dluh dále nezvyšuje, nepřirůstají úroky z prodlení, smluvní úroky, smluvní pokuty a případné sankce. V usnesení soudu je vždy uveden způsob oddlužení, a to zpeněžením majetkové podstaty nebo splátkovým kalendářem. Zpeněžení majetkové podstaty spočívá v prodeji majetku dlužníka, ze kterého jsou uhrazeny věřitelům jeho závazky, splátkový kalendář je založen na pravidelných měsíčních platbách po dobu pěti let a zaplacením minimálně 30 % dluhů.
Pokud jsou součástí všech dluhů některé menší dluhy vzniklé z podnikání, záleží na uvážení soudu, zda oddlužení povolí 8
35
6. Zadlužení domácností v současnosti Zadluženost českých domácností začala prudce stoupat v roce 2000. V roce 2004 došlo k meziročnímu nárůstu objemu půjček o 32,6 % a v roce 2007 byl meziroční nárůst 33,4 %. Od roku 2008 se tento růst začal zpomalovat. V souvislosti s hospodářským růstem a stabilizací ekonomiky se opět od roku 2014 míra zadlužování zrychluje.
Zadlužení rodin tak, jak ho vnímáme v současnosti, byl před sto lety neznámý jev. Finanční prostředky získané půjčkou sloužily soukromým osobám většinou k rozvoji vlastní živnosti. Půjčování domácnostem, tak jak je využíváno dnes, je poměrně nová záležitost. Akceptování dluhu jako běžné součásti života přijaly demokratické země západní Evropy už po druhé světové válce a země bývalého východního bloku až v druhé polovině devadesátých let dvacátého století. Půjčování domácnostem existovalo i dříve, nejednalo se většinou o půjčky poskytované veřejnými institucemi, ale většinou o zastavárenskou činnost či půjčky pohybující se často na hranici lichvy. Výskyt těchto půjček byl v malém měřítku (Smrčka, 2010). S rozpadem tradiční společnosti, stěhováním velkých skupin obyvatelstva do měst a hlavně s prudkým růstem životní úrovně širokých vrstev obyvatelstva, dochází v západní Evropě od šedesátých let dvacátého století ke změně pohledu na zadlužování. Růst životní úrovně nebyl rovnoměrný a vznikaly rozdíly mezi bohatými, střední třídou a chudými. Méně majetným domácnostem pomohly naplnit přání, přiblížit se životní úrovni těch bohatších, vládní programy s dotacemi na hypoteční úvěry či úvěry ze stavebního spoření. Tyto programy však znamenaly nárůst zadlužení rodin. V České republice zásadní změny v zadlužování nastaly až po roce 2000. Před rokem 1989 se nabídka půjček pro domácnosti omezovala většinou na novomanželské půjčky. Nízká míra zadluženosti souvisela také s faktem, že byl omezený sortiment zboží v obchodech a nebylo za co peníze utratit. V devadesátých letech dvacátého století rostlo zadlužování domácností pomalu a pozvolna. Příčinou byla vysoká inflace a s ní spojené vysoké úroky, jedná se o období transformace ekonomiky a rozsáhlých sociálních změn. V české společnosti ještě převládala nedůvěra v zadlužování a nabídka bankovních produktů pro domácnosti nebyla dostatečně široká. Ke změně došlo mezi lety 2000 až 2008, kdy u českých domácností prudce narostla zadluženost. Souviselo to s postupným přijímáním vládních programů na podporu bydlení, jako je stavební spoření. Míra zadlužení českých domácností je stále ve srovnání se státy západní Evropy či USA nízká (Smrčka, 2010). Problém předluženosti domácností v USA ovlivnil celý svět. V průběhu roku 2007 přestaly 36
být americké domácnosti schopny splácet hypotéky, to přispělo k nestabilitě amerického finančního sektoru a problémy se následně šířily po celém světě. Krize se projevila i v zadlužování českých domácností, a v roce 2008 dochází k poklesu dynamiky zadlužování oproti předcházejícím rokům. Nižší meziroční růst způsobila zejména menší schopnost domácností přijímat další úvěry a větší opatrnost poskytovatelů půjček. (Teplý, 2013) Celková míra zadluženosti českých domácností činí k 31. březnu 2015 bankám a jiným finančním institucím téměř 1322,94 mld. Kč. Převažují dlouhodobé úvěry na zajištění bydlení (hypoteční úvěry a úvěry ze stavebního spoření), které poskytují převážně bankovní instituce. Nebankovní společnosti nabízejí spíše krátkodobé úvěry, jako jsou leasing a spotřebitelský úvěr. Výše úvěrů na bydlení dosahuje částky 916,55 mld. Kč, tj. 69,3 % celkové částky, úvěry na spotřebu jsou ve výši 260,78 mld. Kč, tj. 19,7 %celkové částky. Zbytek je tvořen jinými úvěry (např. na vzdělání).9 Poměr zadluženosti ve prospěch úvěrů na bydlení je dlouhodobý. v milionech Kč
1400 1200 973
1000
1043
1096 1132
1181
872 720
800 535
600 414 400 200
115 136 129 105 106 106 110 121 139
180
236
313
0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Graf 1 Úvěry domácnostem v období 1993 – 2013 (vlastní zpracování, zdroj ČNB10)
Česká národní banka. ARAD - Systém časových řad: Hlavní ukazatele. [online]. [cit. 2014-10-26]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.hlavni_ukazatele?p_iframe=0&p_lang=CS 10 tamtéž 9
37
6.1 Rozdíl mezi půjčkou a úvěrem Podstata úvěru a půjčky je podobná, nejedná se ovšem vztahy identické. Smlouva o úvěru11 i smlouva o půjčce12 (dle nového občanského zákoníku o zápůjčce) je upravena v občanském zákoníku. Oba smluvní vztahy mohou uzavírat jak občané, tak podnikatelé. Pro rozlišení je totiž zásadní právní forma a zároveň předmět transakce. Rozdíl spočívá i v tom, kdo půjčí. Úvěr může poskytnout pouze ten, jehož předmětem podnikání je taková činnost. Půjčku lze uzavřít s kýmkoliv. Půjčka se nemusí týkat pouze peněz, jejím předmětem může být i jiný majetek. V případě peněžní půjčky lze ale sjednat úroky. Smlouva vzniká až samotným předáním předmětu. Podmínky týkající se doby splácení a případné výše úroků jsou dohodnuty předem. Úvěr se týká jen finančních prostředků. Smlouvou o úvěru se věřitel předem zavazuje, že na požádání dlužníka následně poskytne peněžní prostředky v určité výši a dlužník se zavazuje tyto prostředky vrátit spolu s úroky. Na finančním trhu se vyskytuje několik typů úvěru, jejich konkrétní využití záleží na potřebě klienta.
6.2Klasifikace úvěru Klasifikace úvěrů je možná na základě nejrůznějších kritérií. Nejčastější je členění na skupiny rozdělené podle účelu, podle poskytovatele a dále podle zajištěnosti úvěru, délky splatnosti a způsobu splácení. Členění podle účelu a podle poskytovatele je věnována kapitola, která třídí jednotlivé typy a popisuje toto rozložení. 6.2.1 Úvěry dle účelu Jednou z možností jak členit poskytované úvěry je podle účelu, na který jsou finanční prostředky poskytnuty. Toto třídění využívá ve svých statistikách i Česká národní banka. Úvěry na bydlení slouží k financování potřeb spojených s bydlením. Jsou většinou poskytované bankou. Jejich poskytnutí je vázáno na konkrétní účel. Doba splatnosti je střednědobá (do 5 let) až dlouhodobá (do 30 let), jejich úrok je nízký. Podmínkou je zástavní právo k nemovitosti. Do této skupiny patří hypoteční úvěry a úvěry ze stavebního spoření.
11 12
§ 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku, v platném znění § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku, v platném znění
38
Úvěry na spotřebu slouží k financování vlastní spotřeby, zboží a služeb. Tyto úvěry lze dále dělit na účelové a neúčelové. V případě účelového spotřebitelského úvěru je nutné doložit, na jakou konkrétní věc byly prostředky využity. Výhodou bývá nižší úrok oproti neúčelovému úvěru. Poskytují je banky i nebankovní instituce. Doba splatnosti je krátkodobá (do 1 roku) až střednědobá (do 4 let), výjimečně dlouhodobá (do 10 let). Výhodou je, že není nutné vždy ručit jiným majetkem, v případě nižších částek je možné poskytnout úvěr bez jakéhokoliv ručení. Nevýhodou je vyšší úrok oproti úvěrům zajištěným nemovitostí nebo jiným majetkem. Neúčelové úvěry jsou nejčastěji využívaným úvěrem. Do této skupiny náleží spotřebitelský úvěr, revolvingový úvěr, konsolidační úvěr a kontokorent. Do této kategorie lze řadit i splátkový prodej, peněžní prostředky na nákup spotřebního zboží neposkytuje prodejce, ale poskytuje ho uvěrová společnost. Jiným finančním produktem, který také umožnuje používání a případné pořízení movité věci je leasing. Finanční leasing je založen na principu, že financovaný předmět je po celou dobu splácení majetkem leasingové společnosti a po doplacení celé částky vlastnictví přechází na klienta. (Syrový, Novotný, 2005) Pod ostatní úvěry spadají úvěry jinam nezařazené, poskytnuté fyzickým osobám, zejména pro účely podnikání. (Česká národní banka, 2010)
Úvěry dle účelu 1000000
v Kč
800000 600000 400000 200000 0 1.1.2005
1.1.2006
1.1.2007
1.1.2008
1.1.2009
1.1.2010
1.1.2011
1.1.2012
1.1.2013
Název osy Na spotřebu
Na bydlení
Ostatní
Graf 2 Úvěry - podle účelu v období 2002 – 2013 (vlastní zpracování, zdroj ČNB 13)
Česká národní banka. ARAD - Systém časových řad: Hlavní ukazatele. [online]. [cit. 2014-10-26]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.hlavni_ukazatele?p_iframe=0&p_lang=CS 13
39
6.2.1 Úvěry dle poskytovatele Domácnosti i jednotlivci mohou využít půjčky či úvěry od mnoha subjektů, které poskytují své produkty na finančním trhu. Tyto subjekty lze rozdělit do dvou základních skupin, věřiteli mohou být banky nebo subjekty z nebankovní sféry. Bankovní subjekty jsou regulované společnosti, evidované Českou národní bankou, která vydává pro jejich činnost potřebnou bankovní licenci. Objem úvěrů, který poskytují, je možné snáze vyčíslit. Oblast nebankovních dluhů je složitější. Do této oblasti lze řadit jak úvěry od finančních institucí (leasingové, úvěrové a jiné instituce), tak dluhy nefinančních podniků (nezaplacené faktury a pokuty), státu (dlužné daně a pojistné atd.) a také půjčky od fyzických osob. Z uvedeného výčtu je zřejmé, že dluhy některých skupin jsou obtížně vyčíslitelné, neboť nejsou nijak veřejně dostupné. Bankovní instituce jsou významným poskytovatelem úvěrů domácnostem. Banky poskytují úvěry, které umožnují pořídit předměty vyšší finanční hodnoty (např. koupě či rekonstrukce nemovitosti nebo koupě automobilu). A zároveň nabízejí revolvingové úvěry prostřednictvím kreditních karet. V případě žádosti o úvěr posuzují banky u potencionálního klienta jeho bonitu. Banky mnohem důkladněji prověřují, komu půjčují, zkoumají současnou finanční situaci žadatele o úvěr, výši příjmu i skutečnost, zda se nevyskytly problémy splácením jiné půjčky v minulosti a zda na žadatele o úvěr není veden záznam v registru dlužníků. Jsou-li podmínky stanovené bankou splněny, banka úvěr poskytne. Pokud je doložený příjem nedostačující nebo existuje záznam v registru dlužníků, žádost o půjčku nebude pravděpodobně schválena. Informace o klientech mohou banky prověřovat například v Bankovním registru klientských informací nebo registru SOLUS. Klienty bank jsou tak většinou lidé s průměrnými a vyššími příjmy, kteří splní podmínky požadované bankou. Minimum jejich klientů má nízké příjmy a pochází ze sociálně vyloučených komunit. Neúspěšní žadatelé se poté obracejí s žádostí o úvěr na nebankovní poskytovatele. (Ministerstvo vnitra, 2008) Většina bank nabízí úvěry od 15.000 Kč i tato skutečnost může být často důvodem, proč se žadatelé o úvěr s nižšími příjmy obrací na nebankovní poskytovatele půjček. Výhodou spotřebitelských úvěrů i úvěrů na zajištění bydlení poskytovaných bankou je výše úroku. Nevýhodou z pohledu dlužníka je splnění poměrně přísných podmínek, které předcházejí schválení poskytnuté půjčky.
40
v Kč
Úvěry poskytnuté bankovními institucemi 1000000 900000 800000 700000 600000 500000 400000 300000 200000 100000 0
Na spotřebu
Na bydlení
Ostatní
Graf 3 Úvěry - bankovní instituce v období 2002 – 2013 (vlastní zpracování, zdroj ČNB14)
V oblasti úvěrů působí i nebankovní instituce, které poskytují finanční prostředky i žadatelům, kteří by na úvěr u bank nedosáhli. Mezi nebankovní instituce patří některé leasingové společnosti či společnosti, které poskytují fyzickým osobám spotřebitelské úvěry a prodej na splátky15. Rizikovost některých nebankovních institucí spočívá v tom, že nezkoumají zápisy v registrech úvěrů, případně jsou k žadatelům o úvěr shovívavější a často půjčku schválí, přestože má žadatel v evidenci dlužníků záznam. Mnohdy není požadováno doložení výše příjmů, a půjčka je tak schválena bez ohledu na to, zda má poskytovatel úvěru jistotu, že mu budou půjčené prostředky vráceny. Snadná dostupnost úvěru je tak často vyvážena vyšší úrokovou sazbou. Část nebankovních institucí je organizována v České leasingové a finanční asociaci, tyto subjekty se zavázaly dodržovat její etická pravidla. Kontrolu nad činností některých nebankovních institucí provádí také Česká národní banka. Nejrizikovější je ta část nebankovního sektoru, která nepodléhá kontrole České národní banky a není členem České leasingové a finanční asociace. Jedná se často o půjčky na hranici lichvy. Za lichvářský úrok je v České republice považována roční procentní sazba nákladů
Česká národní banka. ARAD - Systém časových řad: Hlavní ukazatele. [online]. [cit. 2014-10-26]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.hlavni_ukazatele?p_iframe=0&p_lang=CS 15 Poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru těchto subjektů je upraveno zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. 14
41
převyšující 60 %. (Teplý, 2013) V současné době nabízí některé nebankovní společnosti tzv. půjčky do výplaty, které jsou poskytovány do výše 5.000 Kč (tudíž je neupravuje zákon o spotřebitelském úvěru). Tyto půjčky jsou poskytovány v řádu dnů nebo týdnů, náklady na půjčky se tak v absolutních číslech zdají malé, ale v relativních hodnotách dosahuje roční procentní sazba nákladů vysokých hodnot, nezřídka i v řádu tisíců procent16. Výhodou nebankovních půjček je tak rychlost a jednoduchost, s jakou jsou peníze poskytnuty. Negativem je však výše úroků a dalších souvisejících nákladů, která částečně kryjí rizika spojená s půjčováním peněz neprověřeným klientům.
Úvěry poskytnuté nebankovními institucemi 160000 140000 120000
v Kč
100000 80000 60000 40000 20000 0 1.1.2005
1.1.2006
1.1.2007
1.1.2008
Na spotřebu
1.1.2009
Název osy Na bydlení
1.1.2010
1.1.2011
1.1.2012
1.1.2013
Ostatní
Graf 4 Úvěry - nebankovní instituce v období 2002 – 2013 (vlastní zpracování, zdroj ČNB17)
6.3 Úvěry se selháním Spolu s nárůstem zadluženosti domácností roste i počet úvěrů, které nejsou splaceny v řádném termínu. Úvěry v selhání jsou takové úvěry, které jsou ztrátové a doba jejich nesplácení trvá více
než 90 dnů. Takový úvěr poškozuje jak poskytovatele, neboť mu vzniká finanční škoda, tak dlužníka, protože dochází k nárůstu dlužné částky vlivem pokut a dalších úroků. Dlužník se dostává vlivem úvěru do situace, kde je zvýšené riziko předlužení. Míra podílu úvěrů se selháním měla mezi roky 2002 až 2008 klesající tendenci. V roce 2008 došlo k obratu v důsledku útlumu ekonomiky. K 28. 2. 2009 činila míra selhání spotřebitelských
http://www.kouzelnapujcka.cz/rpsn/ nabízí úvěry s RPSN 2812% Česká národní banka. ARAD - Systém časových řad: Hlavní ukazatele. [online]. [cit. 2014-10-26]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.hlavni_ukazatele?p_iframe=0&p_lang=CS 16 17
42
úvěrů 7,16 % a míra selhání úvěrů na bydlení 1,74 %. Podíl selhání úvěrů stále roste. K 31. 10. 2014 dosáhla míra selhání spotřebitelských úvěrů hodnoty 12,11 % a u úvěrů na bydlení 3,16 %.18 Z uvedených hodnot je zřejmé, že mnohem rizikovější jsou pro poskytovatele i dlužníky spotřebitelské úvěry, neboť poměr nesplácených úvěru je u nich vyšší než u úvěrů na bydlení. Menší rizikovost úvěru na bydlení je daná zřejmě i tím, že jeho poskytnutí je vázáno na zřízení zástavního právo k nemovitosti. Dlouhá doba splácení a vyšší poskytnutá částka nutí věřitele dobře si prověřit klienta a dlužník s ohledem na uvedené skutečnosti lépe a důkladněji zvažuje své schopnosti dostát svých povinností v dlouhodobém horizontu, neboť úvěr na bydlení je většinou pořizován v horizontu 20 a více let.
Úvěry se selháním v %
Domácnosti - úvěry se selháním - podíl na úvěrech (%) Domácnosti - spotřebitelské úvěry se selháním - podíl na úvěrech (%) Domácnosti - úvěry na bydlení se selháním - podíl na úvěrech (%)
Graf 5 Bankovní úvěry se selháním období 2002 – 2013 (vlastní zpracování, zdroj ČNB19)
Česká národní banka. Klientské úvěry se selháním. [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.UKAZATELE_SESTAVY?p_sestuid=22023&p_lang=CS 1919 tamtéž 18
43
1.2.2014
1.9.2013
1.4.2013
1.6.2012
1.11.2012
1.1.2012
1.8.2011
1.3.2011
1.10.2010
1.5.2010
1.7.2009
1.12.2009
1.2.2009
1.9.2008
1.4.2008
1.11.2007
1.6.2007
1.1.2007
1.8.2006
1.3.2006
1.10.2005
1.5.2005
1.7.2004
1.12.2004
1.2.2004
1.9.2003
1.4.2003
1.11.2002
1.6.2002
14 12 10 8 6 4 2 0
6.4 Registry úvěrů Registry úvěrů obsahují údaje o fyzických i právnických osobách, jejich bonitě a úvěrové historii. Jejich smyslem je poskytovat informace o klientech, které jsou potřeba pro poskytování finančních produktů a zamezit tak poskytování úvěrů nebonitním klientům. Nejčastěji jsou využívány v bankovním sektoru. Přínos úvěrových registrů je jak na straně dlužníka, tak na straně věřitele. Jejich využívání zmenšuje úvěrové riziko, které spočívá v neschopnosti klienta splácet poskytnutý úvěr. Výhodou ze strany poskytovatele je prověření žadatele o úvěr nahlédnutím do registru, tak lze snáze odhadnout jeho budoucí platební morálku a ohodnotit jeho bonitu. Z pohledu žadatele dojde k nezaujatému zhodnocení schopnosti splácet závazky v dlouhodobém horizontu a posouzení úrovně zadlužení. V případě, že poskytovatel úvěru shledá, že žadatel nemá dostatečný příjem na splácení případného úvěru, nebo měl problémy se splácením předchozích půjček nebo má více nesplacených, může být jeho žádost zamítnuta. Zabrání se tím problémům s nesplácením pohledávky, omezí se tak hlubší zadlužovaní a případný osobní bankrot. Nezodpovědný žadatel, který nevnímá doporučení poskytovatelů úvěru využívající registry, pak končí v rukách těch rizikových nebankovních, kteří půjčí každému a kteří si kryjí svá „podnikatelská rizika“ zvýšenými poplatky v případě prodlení se splátkami. Bankovní registr klientských informací (BRKI) poskytuje pozitivní i negativní informace vypovídající o bonitě a důvěryhodnosti klientů bank. Jeho uživateli20 jsou banky nebo pobočky zahraničních bank, které jsou jeho členy. Registr obsahuje informace pouze o úvěrových vztazích mezi bankami a jejich klienty. Databáze poskytuje uživatelům pohled na současný stav zadlužení klienta, ale i zpětně na historické údaje. Nebankovní registr klientských informací (NRKI) poskytuje obdobné informace o bonitě a důvěryhodnosti klientů jako BRKI. Jeho data využívají nebankovní společnosti21, které jsou jeho členy.
Uživatelé: Air Bank a.s., Citibank Europe plc, organizační složka, Česká spořitelna, a.s., Českomoravská stavební spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a.s., Equa bank a.s., Evropsko-ruská banka a.s., Expobank CZ a.s., Fio banka, a.s., GE Money Bank, a.s., Hypoteční banka, a.s., Komerční banka, a.s., mBank S.A., organizační složka, Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s., Oberbank AG pobočka Česká republika, Raiffeisen stavební spořitelna a.s., Raiffeisenbank a.s., Sberbank CZ, a.s., Stavební spořitelna České spořitelny, a.s., UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s., Waldviertler Sparkasse Bank AG, Wüstenrot hypoteční banka a.s., Wüstenrot - stavební spořitelna a.s., ZUNO BANK AG, organizační složka 21 Uživatelé: ČSOB Leasing, a.s., GE Money auto, s.r.o., UniCredit Leasing CZ, a.s., ŠkoFIN s.r.o., s Autoleasing, a.s., RCI Financial Services, s.r.o., Credium, a.s., Toyota Financial Services Czech s.r.o., PSA Finance Česká 20
44
Registr SOLUS poskytuje informace i od nebankovních poskytovatelů. Jeho členy22 jsou bankovní i nebankovní poskytovatelé půjček, leasingové společnosti, dále telekomunikační operátoři či některé energetické společnosti. Tento registr eviduje pouze klienty, kteří mají problém s platební morálkou.
6.5 Srovnání zadluženosti v evropském kontextu Česká republika je svrchovaný stát, který je členem Evropské unie. Jednotlivé státy Evropské unie jsou vzájemně provázány, ekonomické a politické změny v jedné zemi ovlivňují hospodářskou situaci ostatních zemí. Proto vliv ekonomické krize ovlivnil zadluženost domácností v celoevropském rozsahu. Zadlužování domácností ve světě probíhalo od šedesátých let dvacátého století. Země východní Evropy mají opožděný nástup přijímání úvěrů obyvatelstvem. Využívání úvěru přichází až se změnou ekonomické a politické situace v devadesátých letech 20. století, která s sebou přináší nabídku finančních produktů, spotřebního zboží a služeb tak, jak to bylo běžné v okolním světě neovlivněném socialistickým plánováním. Ke srovnání zadluženosti České republiky se státy Evropské unie se vyjádřila Eva Zamrazilová, členka bankovní rady České národní banky. „První vrstvu srovnání tvoří základní poměrový ukazatel zadlužení domácností v procentech hrubého domácího produktu, kde v České republice zadlužení domácností dosahuje přibližně dvacet pět procent HDP, zatímco v eurozóně průměrně polovinu HDP. Odtud plynou závěry, že „prostor“ pro další zadlužování českých domácností stále existuje. Pokud se ale dále podíváme na to, jak jsou domácnosti proti
republika, s.r.o., UNILEASING a.s., Erste Leasing, a.s., AGRO LEASING J.Hradec s.r.o., IMPULS – Leasing – AUSTRIA s.r.o., Raiffeisen – Leasing s.r.o., SG Equipment Finance Czech Republic s.r.o., Cofidis s.r.o., CETELEM ČR, a.s., Home Credit a.s., Factoring České Spořitelny, a.s. (Erste Factoring), Essox s.r.o., PROFI CREDIT Czech, a.s., VB Leasing CZ, spol. s r.o., VFS Financial Services Czech Republic s.r.o., UniCredit Fleet Management, s.r.o., Caterpillar Financial Services ČR, s.r.o., CONSUMER FINANCE HOLDING, a.s., organizační složka, Aasa Czech a.s., IKB Leasing ČR, s.r.o., Provident Financial s.r.o. 22 Členské společnosti: Aasa Czech a.s., Air Bank a.s., Air Telecom a.s., ALD Automotive s.r.o., Bonerix s.r.o, CCS Česká společnost pro platební karty s.r.o, CENTROPOL ENERGY, a.s, CETELEM ČR, a.s., Citibank Europe plc, organizační složka, Click Credit s.r.o., COFIDIS s.r.o., Českomoravská stavební spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a.s., Český Triangl, a.s., ČEZ Prodej, s.r.o., ČSOB Leasing, a.s., E.ON Česká republika, s.r.o., Equa bank a.s., ESSOX s.r.o., Expobank CZ a.s., GE Money Auto, s.r.o., GE Money Bank, a.s., GE Money Leasing, s.r.o., Home Credit a.s., Hypoteční banka, a.s., IMPULS - Leasing - AUSTRIA s.r.o., Komerční banka, a.s., LAMA MOBILE a.s., MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o., mBank S.A., organizační složka, Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s., Moraviatel a.s., O2 Czech Republic a.s., PROFI CREDIT Czech, a.s., Raiffeisenbank a.s., Raiffeisen stavební spořitelna a.s., RCI Financial Services, s.r.o., RWE Zákaznické služby, s.r.o., s Autoleasing, a.s., SAZKA a.s., T-Mobile Czech Republic a.s., UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s., UniCredit Leasing CZ, a.s., VLTAVÍN leas, a.s., Vodafone Czech Republic a.s., ZUNO BANK AG, organizační složka
45
dluhu zajištěny, zjistíme, že finanční aktiva českých domácností dosahují asi 90 % HDP, zatímco v eurozóně dosahují v průměru dvojnásobku HDP. Jasný závěr tedy zní: české domácnosti jsou sice méně zadlužené než jejich západoevropské protějšky, ale jsou přitom chudší.“ (Měsíčník Českého statistického úřadu Statistika & My, 2012) Na srovnávání zadluženosti se využívá mnoha metod. Nejrozšířenější a nejpoužívanější metody se velmi často prolínají. Zadluženost domácností můžeme porovnávat k finančnímu majetku domácností, k disponibilnímu důchodu domácností a hrubému domácímu produktu.23
Metody porovnání zadluženosti a graf porovnávající zadluženost vybraných zemí k hrubému disponibilnímu příjmu jsou v příloze 23
46
7. Předluženost Zadlužení není předlužení. Zadlužení vzniká vypůjčením finančních prostředků, kdy vznikne závazek. Ten, kdo si peníze půjčil, je dlužník a zavazuje se poskytnuté prostředky vrátit. Věřitel, který peníze půjčil, má vůči dlužníkovi pohledávku (právo) na vrácení půjčených peněz. Zadlužení je normální stav, který umožňuje pořídit si nové věci, vybavení nebo služby bezodkladně, bez nutnosti mít dostatek vlastních prostředků, a tak pomáhá ekonomickému růstu. Předlužení je nežádoucí patologická forma zadlužení, která vede k ekonomickému zhroucení dlužníka. Přesáhne-li výše dluhů hodnotu majetku dlužníka, jedná se o předlužení, tyto dluhy nelze pak splatit ani prodejem celého majetku dlužníka. Předluženost je situace, kdy jsou výdaje spojené s dluhy vyšší než příjmy a dlužník není schopen splácet své finanční závazky. Předluženost může nastat velmi snadno, stačí se opozdit nebo nezaplatit jednu splátku úvěru, a dlužná částka se může, zejména v případě neetických poskytovatelů úvěru, navýšit o vysokou pokutu, a dlužník se dostává do dluhové pasti. Přesáhne-li doba po splatnosti více než 30 dní a má-li dlužník více než jednoho věřitele, pohlíží se na něj již jako na předluženého. To je okamžik, kdy není schopen dostát všem svým finančním závazkům v řádných časových lhůtách. Dluhy nemusí vzniknout pouze nesplácením úvěru. Dlužník může mít dluhy u mnoha institucí. Nejčastěji vznikají dluhy nezaplacením:
faktury telekomunikačním společnostem;
pojistného na zdravotní pojištění u zdravotních pojišťoven;
pojistného na sociální zabezpečení u České správy sociálního zabezpečení;
vyměřených daní u finančních úřadů;
pokuty (např. za jízdu bez platné jízdenky);
poplatků (např. poplatky v místě bydliště, za svoz komunálního odpadu, za psa);
splátky
leasingovým
společnostem,
bankovním
a
nebankovním
institucím,
pojišťovnám;
splátky za dodávání služeb spojeným s bydlením (např. za nájem, elektrickou energii, plyn, topení a vodu).24
Proč se finančně vzdělávat?: Zadlužení a předlužení [online]. [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.psfv.cz/cs/rodinne-finance/zadluzeni-a-predluzeni 24
47
Nesplácí-li dlužník své dluhy, může kvůli sankcím spojeným se závazky dluh značně narůst. V některých úvěrových smlouvách jsou podmínky stanoveny tak, že po jedné nebo dvou opožděných nebo nezaplacených platbách se dluh může zvětšit i na dvojnásobek. Vezme-li si dlužník na uhrazení prvního dluhu další půjčku, narůstají další sankce a vzniká dluhová spirála. Dlužníkovi naroste počet věřitelů, zvýší se mu celková výše dluhu a hrozí mu exekuce u původního i následujících věřitelů. Náklady spojené s prvním i následujícími úvěry tak stále do nekonečna rostou. Domácnosti se často pohybují na hranici mezi zadlužením a předlužením. Zadlužení je normální stav, ale předlužení je již sociálním problémem. Případů, kdy dlužník není schopen dostát svým závazkům, v současnosti přibývá a z půjčování peněz se tak stává rizikový jev. Mezi skupiny obyvatel, které předlužení vážně ohrožuje, patří zejména:
osoby, které žijí v sociálně vyloučených komunitách;
rodiče samoživitelé, rodiny s jedním příjmem, početné rodiny;
nezaměstnaní, zejména dlouhodobě nezaměstnaní;
mladí lidé, absolventi, starší osoby, osoby se zdravotním postižením;
osoby po návratu z výkonu trestu;
mladí lidé po ukončení ústavní nebo ochranné výchovy a náhradní rodinné péče;
cizinci přicházející za prací z ekonomicky slabších států.25
7.1 Příčiny předlužení Zadlužování českých domácností má více příčin. Jednou z nich je změna postojů domácností ke spotřebě a nárůst výdajů domácností za účelem zvýšit a udržet životní úroveň domácnosti. Se spotřebou a růstem životní úrovně domácností souvisí i zvyšování reálné mzdy. Stabilní příjem umožnil mnoha domácnostem v době ekonomického růstu uvažovat o hypotečním úvěru k zajištění vlastního bydlení, úvěru na nákup automobilu, či zaúvěrování koupě spotřebního zboží do domácnosti. Finanční krize v roce 2008 se projevila i ve schopnostech českých domácností přijímat další úvěry. Se zhoršením ekonomické situace země dochází k propouštění zaměstnanců, snižování jejich mezd či ukončení podnikání. Dlužníci se tak dostávali do problémů, jak hradit
Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení: Předlužení - otázky a odpovědi. [online]. [cit. 201406-25]. Dostupné z: http://www.ey2010.cz/predluzeni/predluzeni-otazky-a-odpovedi/ 25
48
své závazky v případě, že se snížili příjmy domácností, ale náklady na zabezpečení jejího chodu včetně splátek úvěru zůstaly zachovány. Rostoucí zadluženost části společnosti je spojena s neschopností vytvářet a dodržovat vyrovnaný rodinný rozpočet a tvořit finanční rezervy pro případ nečekaných výdajů. Na tuto skutečnost poukázal kvantitativní výzkum Finanční gramotnosti obyvatel České republiky
26
provedený pro Ministerstvo financí a Českou národní banku. Podrobnější plánování rodinného rozpočtu27 si pravidelně vytváří pouze 37 % dotázaných. V případě ztráty příjmů je zajištěno na dobu 3 měsíců a více 43 % dotázaných, a na dobu alespoň 1 měsíce je to 63 % dotázaných. Finanční rezervu pro případ nečekaných výdajů si vytváří pravidelně 60 % dotázaných a pouze 35 % dotázaných si tvoří rezervy pro případ ztráty běžného příjmu. Sledování příjmů a výdajů a schopnost odkládat si peníze stranou jako rezervu roste se vzděláním a příjmem. Nejčastějším důvodem toho, že si lidé netvoří rezervy pro případ nepředvídatelných výdajů, jsou nízké příjmy. (STEM/MARK, 2010) Neschopnost vytvářet rezervy a vycházet s příjmem souvisí tedy s nízkými příjmy, dále s postavením na trhu práce, stabilitou rodiny či vazbou části prostředků domácností na povinné či nutné výdaje. (MPSV, 2012) Mezi povinné výdaje, které mají vliv na výši disponibilního příjmu domácnosti, patří zejména:
dluhová služba - splátky úvěrů, leasingu, platby pokut;
platby ze smluv – nájem, platby za dodávky energií, vodné a stočné;
platby daní a poplatků;
platba výživného. (Smrčka, 2008)
Mezi další nutné výdaje, které jsou nezbytné pro zajištění základních životních potřeb rodiny, lze zařadit jídlo, oblečení, léky, účty za telefon, platby spojené s dětmi. Předlužení je ovlivněno mimo jiné i nízkou úrovní finanční a právní gramotnosti občanů České republiky. S finanční gramotností souvisí celková úroveň dosaženého vzdělání. Vyšší dosažené vzdělání přispívá k prohlubování obecných znalostí, které zlepšují orientaci v běžném
Výzkumu se zúčastnilo 1005 respondentů, cílová skupina dospělá populace České republiky18 a více let Rodinný rozpočet je plán hospodaření rodiny, ve kterém jsou zahrnuty veškeré příjmy a výdaje domácnosti. Jeho vytvoření a dodržování vede k efektivnějšímu fungování ekonomické situace domácnosti, snižuje riziko zadlužování a dává přehled, jak se její příjmy a výdaje vyvíjejí. V případě, že příjmy nedostačují na plánované výdaje, musí výdaje snížit. Vzniklé přebytky pak mohou sloužit jako zabezpečení v případě mimořádných událostí nebo jsou dále investovány. Nedodržování rozpočtu domácnosti nemusí být vždy pouze otázka nízkého příjmu, ale i lehkovážného přístupu k výdajům. 26 27
49
životě i na finančním trhu. Přístup a postoj ke vzdělání není ve všech sociálních skupinách shodný a v rodinách pak může docházet k mezigeneračnímu přenosu přístupu ke vzdělávání. Rodina tak poskytuje vzory chování dětem. To jak rodina plní své funkce, v jakém prostředí dítě vyrůstá a jaké vzory chování v rodině vidí, ho ovlivňují po celý zbytek života. Nejčastějšími klienty Poradny při finanční tísni, kteří se dostávají do problémů se splácením závazků, jsou osoby s nižším vzděláním (vyučení a se základním vzděláním). Z výročních zpráv Poradny při finanční tísni vyplývá, že osoby s nižším vzděláním v roce 2010 tvořili 67 % klientů, kteří požádali o pomoc, v roce 2011 jich bylo 68 %, v roce 2012 požádalo o pomoc 69 % klientů, v roce 2013 došlo k poklesu na 62 %.28 Z uvedeného lze usuzovat, že riziko předlužení roste u určitých skupin v závislosti na dosaženém vzdělání a následném uplatnění na trhu práce. Nejvíce ohroženou skupinou, které se zadlužení a předlužení dotýká, jsou lidé se základním vzděláním a vyučení. Úroveň finanční gramotnosti souvisí se schopností posoudit finanční produkt v dlouhodobém horizontu a v širších souvislostech. Nedostatek znalostí nedovoluje dostatečně zhodnotit vhodnost úvěru, jak z hlediska finančního kritéria, tedy o kolik celkem úvěr přeplatí, ale i z nefinančního kritéria – podmínek smlouvy, tedy sankci v případě opožděného splácení úvěru. Úvěr sice umožní okamžitě naplnit potřebu, ale jeho splátka dlouhodobě zatěžuje rodinný rozpočet. Zhoršení finanční situace domácnosti může zapříčinit neschopnost plnit své závazky. Výpadek příjmu nebo nárůst výdajů může způsobit nemoc, invalidita, odchod do důchodu, ztráta zaměstnání, narození dítěte či jiný neplánovaný výdaj. Vliv na předlužení domácností má i současná právní úprava zákona o spotřebitelském úvěru. Tento zákon neupravuje půjčky do výše 5.000 Kč. Poskytovatel úvěru není povinen zjišťovat v úvěrových registrech, zda má žadatel závazky a nevyžaduje doložení příjmů. Rizikem pro předlužené domácnosti jsou i tzv. oddlužovací agentury - komerční subjekty nabízející oddlužení za úplatu. Tyto společnosti slibují oddlužení, neodborně poskytnuté rady však mohou dlužníka poškodit. Za sepsání návrhu na oddlužení účtují poplatky nezávisle na úspěchu dlužníka v insolvenčním řízení.29 „Klienti, kteří přistoupí na podmínky tzv. oddlužovacích firem, ztrácejí přehled o plnění svých smluvních závazků. Zbytečně se tak mohou
Data čerpána z Výročních zpráv Poradny při finanční tísni za roky 2010- 2013 viz Poradna při finanční tísni. Výroční zprávy. [online]. [cit. 2015-02-23]. Dostupné z: http://www.financnitisen.cz/vyrocni_zpravy.php 29 „… návrhy na oddlužení podle insolvenčního zákona jsou nabízeny komerčními společnostmi, což je v situaci úpadku a nesplácených závazků vůči věřitelům (včetně státu) na samotné hranici poctivého obchodního styku.“ David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni, (in TEPLÝ, 2013). 28
50
dostat do prodlení se splátkou, což vede k následným sankcím a úrokům z prodlení, a tím k ještě většímu finančnímu zatížení spotřebitele. Tato forma podnikání často vede ke zneužívání tíživé situace klientů a klienty uvádí do ještě větších dluhů,“ říká David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni. (Poradna při finanční tísni, 2010) Mezi skutečnosti, které ovlivňují předluženost, patří i nedostatečný dohled nad nebankovními společnostmi poskytujícími spotřebitelské úvěry. Dohled provádí Česká obchodní inspekce30 a zaměřuje se zejména na dodržování právních předpisů při nabídce a poskytování spotřebitelských úvěrů, její pravomoci jsou však omezené. V roce 2013 bylo provedeno 319 kontrol, u 153 bylo zjištěno porušení právních předpisů nebo porušení jednoho či více ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. (Česká obchodní inspekce, 2013) Množství kontrol, které jsou ročně provedeny, je však nedostačující. „Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu bylo takovýchto subjektů v živnostenském rejstříku vedeno cca 35 tis. ke dni 30. června 2012, k 16. červenci 2012 se jich u finančního arbitra registrovalo „pouze“ cca 27 tis., zatímco k 31. prosinci 2012 jejich počet narostl na 33,6 tis. Z těchto údajů se jeví jako zcela nedostatečné, že ČOI kontroluje cca 250 úvěrových poskytovatelů a zprostředkovatelů ročně, což je méně než 1 % registrovaných subjektů“.(Teplý, 2013)
7.2 Důsledky předlužení Předlužení, tedy neschopnost splácet své závazky, má pro domácnost neblahé důsledky. Pokud dojde k zabavení velké části příjmů domácnosti exekutorem, dlužník pak ztrácí motivaci legálně pracovat, jeho aktivním zapojením do pracovního procesu nedochází ke zvýšení příjmu domácnosti. Často je nezaměstnaný, případně pracuje nelegálně nebo mu je oficiálně vyplácená minimální mzda a část je vyplácená nezdaněná přímo, či získává peníze pomocí drobných krádeží. Takový jedinec a jeho rodina je v konečném důsledku zcela závislý na sociálních dávkách, neboť jejich výše většinou exekutorovi neumožnuje tyto prostředky zabavit. Exekutor může zabavit dlužníkovi část mzdy, nemocenskou, ošetřovné za péči o nemocného člena rodiny, mateřskou, důchod, podporu v nezaměstnanosti, přídavky na děti nebo rodičovský příspěvek. Z těchto částek mu zůstane pouze nezabavitelné minimum31, které
„Právě důsledná kontrola úvěrových predátorů ze strany ČOI je potřebná, neboť, jak ukazuje průzkum Navigátora, Češi si při zajišťování svých potřeb prostřednictvím úvěrů nevybírají, od jaké společnosti si úvěr pořídí a téměř třetina z nich sáhne rovnou po první nabídce.“ (in Teplý, 2013) 31 Nezabavitelné minimum pro rok 2015 je stanoveno jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce - ve výši 3 410 Kč a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel (bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný žije) - ve výši 5 767 Kč, tedy jako 2/3 z částky 30
51
se stanoví na základě životního minima dlužníka a státem stanovených nákladů na bydlení. Nezabavitelné minimum se zvyšuje za každé vyživované dítě a manžela (manželku). Jeho výši ovlivňuje i komu dluží. Výživné nebo pohledávky státu jsou tzv. přednostní pohledávky a musí být uspokojeny v první řadě, v takovém případě zůstane dlužníkovi méně než v případě, že dluží za nesplacený úvěr či půjčku. V případě, že dojde ke snížení disponibilního příjmu domácnosti, z důvodu srážek exekutorem, a dlužník není schopen hradit náklady spojené s užíváním bytu, bývá pronajímatelem vystěhován. Ztráta bydlení hrozí i majiteli nemovitosti, pokud o ni přijde v rámci exekučního řízení, a to prodejem nemovitosti v dražbě. Bez pomoci příbuzných nebo přátel se tak rodina ocitá na ulici a čeká ji bydlení v ubytovnách nebo v sociálně vyloučených lokalitách. Tímto prostředím jsou její členové dále stigmatizováni a cesta zpět bývá obtížná, neli přímo nemožná. Předluženost dopadá na domácnost i v jiných ohledech než je nedostatek finančních prostředků. Rodina jako základní společenskoekonomická jednotka ovlivňuje chování svých členů. To jak rodina plní své funkce, v jakém prostředí vyrůstají děti a jaké vzory chování v rodině vidí, je ovlivňují po celý zbytek života. Z těchto důvodů není předlužená rodina pro dítě vhodným vzorem, neboť jako norma standardního chování je zde vnímán život na dluh, neochota či nechuť pracovat a neschopnost hospodařit s penězi. Předluženost může vést k rozpadu rodiny z důvodu odchodu živitele (např. výkon trestu) a v některých případech i k odebrání dětí a jejich předání do ústavní péče z důvodu nemožnosti zajistit jejich základní péči a obživu. Neochota pracovat, způsobená exekucí na mzdu či jiný zdroj finančních prostředků vede dlužníky do svízelné situace. Z těchto důvodů se mohou často dopouštět i drobné kriminality. (Ministerstvo vnitra, 2008) Ta je poté zdrojem prostředků, o kterých exekutor neví, tudíž nejsou postihnutelné. Předluženost má vliv i na chování lidí, kteří neměli doposud žádný konflikt se zákonem, ale z důvodu předluženosti se mohou v mezních situacích dopustit trestného činu. Předluženost má také vliv na recidivující chování osob, které se již dopustily trestných činů. Pro tyto osoby je návrat do běžného života prakticky nemožný. Záznam v trestním rejstříku požadovaný často zaměstnavateli, jim znemožňuje začít pracovat. S neschopností pracovat pak souvisí i neřešitelně vysoká zadluženost a předluženost, nemají zajištěné bydlení, nejsou
9 177. Nezabavitelné minimum na dlužníka dosahuje částky 6 118 Kč. Na vyživovanou osobu se vypočte obdobně, a to 1/4 z nezabavitelné částky na povinného, která tedy činí 1 529,5 Kč (Fetter, 2015).
52
sociálně a zdravotně pojištěni, mají dluh za pobyt ve věznici. Tyto okolnosti způsobují návrat do kriminálního prostředí a k opakovanému páchání trestné činnosti. (Ministerstvo vnitra, 2011) Dalším důsledkem předlužení je posilování extrémistických názorů ve společnosti. Předlužené osoby a domácnosti se propadají na sociální dno, neboť nemají dostatečné příjmy na uspokojování svých potřeb. Domácnost chudne a ztráta jistot přivádí předlužené občany k různým extrémistickým hnutím, levicovým i pravicovým. Předlužený člověk, který ztratí zaměstnání, bydlení a rodinu se stává trvalou zátěží sociálního systému a náklady se přenáší na ostatní členy společnosti. Jedinou cestou, která umožnuje předlužené osobě žít bez dluhů je složitý a náročný proces oddlužení, který ovšem řeší pouze důsledky předlužení.
7.3 Úpadek a oddlužení Oddlužení (tzv. osobní bankrot) má umožnit dlužníkovi žít opět bez dluhů. Oddlužení by mělo dlužníka motivovat k umoření svých dluhů, a to nejméně do předpokládané výše 30 % u nezajištěných věřitelů. U zajištěných věřitelů se počítá s uspokojením ze zajištění. Sociální hledisko by zde mělo převažovat nad ekonomickým.32 Návrh na povolení oddlužení podává sám dlužník současně s insolvenčním návrhem. Insolvenční soud může návrh na povolení oddlužení zamítnout, a to především v případě že se jedná o nepoctivý záměr nebo by byla hodnota plnění, které mají obdržet nezajištění věřitelé, nižší než 30 % jejich pohledávek. Zamítne-li insolvenční soud návrh na povolení oddlužení, rozhodne zároveň o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem. Podmínkou pro povolení oddlužení je dostatečný majetek nebo zaměstnání s dostatečně vysokými příjmy. Pokud soud oddlužení schválí, jsou tímto rozhodnutím vázáni všichni věřitelé. V usnesení soudu je určen způsob, jímž bude oddlužení provedeno (zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře) a je zde uveden také insolvenční správce. Rozhodnutí o způsobu oddlužení záleží na dohodě nezajištěných věřitelů. Zpeněžení majetkové podstaty spočívá v prodeji veškerého aktuálního majetku dlužníka, ze kterého jsou uhrazeny věřitelům jeho závazky. Využívá se, pokud má dlužník dostatečný majetek, který lze reálně prodat. Majetku, který dlužník získá v budoucnu, se netýká.
Insolvenční zákon: Oddlužení [online]. [cit. 2014-07-20]. Dostupné z: http://insolvencnizakon.justice.cz/obecne-informace/oddluzeni.html 32
53
Mnohem častějším způsobem je využití splátkového kalendáře, který zatěžuje dlužníka především do budoucna. Po dobu pěti let dlužník splácí své pohledávky věřitelům ze svých příjmů. Podmínkou je však zaměstnání s odpovídajícími příjmy. Ke zpeněžení připadá i majetek získaný v průběhu splátkového kalendáře darem, dědictvím i jakýmkoliv jiným mimořádným příjmem. Pokud dlužník plní své povinnosti dle schváleného způsobu oddlužení, ale nezaplatí v průběhu pěti let veškeré pohledávky, které byly zahrnuty do oddlužení, může vydat insolvenční soud usnesení, ve kterém dlužníka osvobodí od placení pohledávek, které byly zahrnuty do oddlužení, ale nebyly uspokojeny Část prostředků získaných v průběhu insolvenčního řízení získá insolvenční správce, neboť mu náleží za vedení oddlužení odměna. Při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty je odměna nejméně 54.450 Kč (odměna se vypočítává od výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení). V případě oddlužení plněním splátkového kalendáře se platí odměna za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení splátkového kalendáře. Od částky určené ke splácení se odpočítává odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce, celkem v případě individuálního dlužníka 1.089 Kč, v případě společného návrhu manželů 1.633,5 Kč. Věřitelům dlužníka je k dispozici z měsíční splátky částka, která zůstane po odečtení odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce.33 schválená oddlužení
rok
2008 2009 2010 2011 2012 2013
insolvenční návrhy spojené s návrhem na oddlužení
1687 3722 9976 17933 25737 30159
povolené oddlužení
646 2164 5902 11614 17958 22063
splátkovým kalendářem
zpeněžením majetkové podstaty
464 1592 4584 9238 14291 18803
13 30 82 183 412 572
konkurzy spojené s návrhy na oddlužení
před povolením oddlužení
88 68 120 142 276 318
po povolení po schválení oddlužení oddlužení
21 35 63 169 246 390
8 30 56 109 211 398
Tabulka 1 Vývoj oddlužení (vlastní zpracování, zdroj Ministerstvo spravedlnosti34)
Odměna insolvenčního správce je stanovena ve výši 750 Kč; 1.125 Kč v případě společného návrhu manželů a náhrada hotových výdajů 150 Kč; v případě společného návrhu manželů 225 Kč, částky jsou uvedeny bez DPH, VYHLÁŠKA č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, 34 Insolvenční zákon: Statistiky [online]. [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://insolvencnizakon.justice.cz/expertni-skupina-s22/statistiky.html 33
54
Od roku 2008, kdy bylo umožněno využít institutu oddlužení, rostou počty žádostí o oddlužení. Počet podaných žádostí však zahrnuje i případy opakovaně podávaných návrhů na povolení oddlužení, které jsou pouze odstraněním vad, které byly vytknuty u prvního podání. Počet povolených oddlužení zahrnuje schválená oddlužení, která insolvenční soud následně zrušil a úpadek byl řešen konkurzem. Důvodem zrušení schváleného oddlužení je prodlení splácení delší 30 dnů v důsledku vlastního zaviněného jednání. V roce 2013 podalo žádost o oddlužení 30.159 osob, oddlužení bylo povoleno v 22.063 případech. Proti roku 2012 narostl počet žádostí o oddlužení o 15,66 %, růst povolených oddlužení je proti roku 2012 vyšší o 18,61 %. Oddlužení pomocí splátkového kalendáře bylo v roce 2013 povoleno 18.803 osobám, formou zpeněžení majetku využilo pouze 572 dlužníků.
17958
2009
14291
17933 11614 9238
9976
412
183
82 2010
2011
572
5902 4584 30
3722 2164 1592
1687 646 464 13 2008
22063 18803
25737
30159
insolvenční návrhy spojené s návrhem na oddlužení povolené oddlužení splátkovým kalendářem zpeněžením majetkové podstaty
2012
2013
Graf 6 Podané návrhy na oddlužení v ČR v období 2008 – 2013 (vlastní zpracování, zdroj Ministerstvo spravedlnosti35)
Insolvenční zákon: Statistiky [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://insolvencnizakon.justice.cz/expertni-skupina-s22/statistiky.html 35
55
7.4 Dopady pro stát Zadluženost má i negativní dopady pro stát. Dlužník nepřináší ekonomický prospěch společnosti, ale naopak velké míře využívá sociální systém. Krom jiného, řešení problémů spojených s předlužením, zatěžuje státní aparát (soudy, úřady práce). Zadluženosti domácností zatěžuje i různé státní instituce. Úřady práce zajištují výplaty sociálních dávek, soudy vyřizují podání týkající se exekucí či insolvenčních návrhů. Se zadlužeností české společnosti se však nepřímo musí vyrovnávat i jiné úřady. Český úřad zeměměřičský a katastrální, který spravuje katastr nemovitosti, vyřizuje podání exekutorů, insolvenčních správců či správních úřadů (finanční úřady, správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny) vůči dlužníkům, kteří vlastní v České republice nemovitost, která je evidovaná ve veřejném rejstříku, tedy v katastru nemovitostí. Na základě těchto podání se k nemovitostem či dlužníkům zapisují poznámky a jiné záznamy. Exekutor v exekučním řízení zasílá na katastrální pracoviště vyrozumění o zahájení exekuce či nařízení exekuce, které se do katastru nemovitostí zapisuje poznámkou k osobě dlužníka. Další listiny, které exekutor v rámci řízení vydává, jsou exekuční příkaz k prodeji nemovitostí, exekuční příkaz ke zřízení zástavního práva, dražební vyhláška, ukončení exekuce prodejem nemovitostí, ukončení exekuce zánikem zástavního práva, které se zapisují k nemovitosti ve vlastnictví dlužníka. Tyto listiny se zasílají místně příslušnému katastrálními pracovišti. Počet zápisů souvisejících se zadlužením fyzických a právnických osob v průběhu let sice kolísá, ale přesto tvoří velkou část řízení, která se do katastru nemovitosti zapisují. V roce 2013 byl celkový počet listin zapisovaných poznámkou 373.826, z toho počet nařízení exekuce 75.742, počet exekučních příkazů k prodeji nemovitosti 174.155 a počet listin spojených s insolvencí 4.639. Celkový počet řízení spojených s dluhy je 254.536, což je 68,09 % řízení. V případě zápisu listin záznamem bylo katastrálními úřady provedeno 671.624 řízení, z nichž tvořilo 424.465 řízení exekutorské zástavní právo, tedy 63,20 % řízení.36 Neochota či neschopnost dlužníků hradit ve stanovené lhůtě své závazky zatěžuje stát prostřednictvím nákladů spojených se zápisem poznámek, záznamů a vkladů do katastru nemovitostí. Mezi tyto náklady patří mzda úředníků, kteří danou agendu vyřizují a dále
ČÚZK Státní správa zeměměřictví a katastru: Statistické údaje o vybraných transakcích s nemovitostmi evidovanými v KN [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://cuzk.cz/Katastr-nemovitosti/Statisticke-udajeo-transakcich/Statisticke-udaje-o-vybranych-transakcich-s-ne-%281%29.aspx 36
56
poštovné, které je s vyřizováním řízení spojené. Poznámky
Záznamy
nařízení exekuce
Počet řízení
Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
zápis
Výmaz
exekuční příkaz k prodeji nemovitosti
zápis
výmaz
zápis a výmaz zástavního práva*)
úpadek a konkurz
zápis
Výmaz
Počet řízení
celkem
95 258 155 291
37 163 68 460
2 634 11 821
7 162 16 989
1 184 4 912
2 208 1 918
344 533
354 160 365 245
76 238 83 010
246 311 342 904 461 462 612 083 698 871 761 787
119 631 186 534 258 007 357 281 395 340 452 293
25 710 44 899 74 444 107 768 140 320 133 747
29 563 44 169 61 917 71 485 79 250 94 426
10 179 17 835 30 484 41 215 51 665 53 007
1 773 1 232 1 181 1 174 981 1 037
572 656 642 759 807 649
388 499 385 676 395 265 427 703 445 296 440 948
93 246 95 335 107 613 128 773 144 821 143 406
303 806 412 687 434 767
83 139 114 572 123 475
48 936 53 333 59 208
78 096 128 619 127 552
47 246 55 158 61 341
1 034 1 817 3 041
416 379 395
509 872 582 500 623 786
218 155 295 869 365 705
373 826
32 172
43 570
114 713
59 442
4 200
439
671 624
424 465
*) do roku 2009 pouze "výmaz zástavního práva", od roku 2010 zahrnuty i zápisy (zástavní právo exekutorské)
Tabulka 2 Zápis a výmaz poznámek a záznamů v letech 2002 – 2013 (vlastní zpracování, zdroj ČUZK37)
Česká správa sociálního zabezpečení je dalším úřadem, který se potýká s dopady neschopnosti dlužníků hradit své závazky. Česká správa sociálního zabezpečení jako plátce důchodů je povinna ze zákona provádět srážky z dávek důchodového a nemocenského pojištění v případě, že došlo k nařízení výkonu rozhodnutí soudem, ve správním řízení, exekučním příkazem soudního exekutora, v konkurzním nebo insolvenčním řízení. To znamená, že musí zjistit nezabavitelné částky, stanovit výši srážek, účetně zpracovat, kontrolovat a vést evidenci všech případů. Srážky se provádějí ze všech druhů důchodů, z důchodu starobního, invalidního, vdovského i sirotčího. Součástí důchodového řízení se stává i agenda exekučních srážek z dávek důchodového pojištění. Růst zadluženosti českých domácností se odráží i v růstu exekucí nařízených na důchod. Česká správa sociálního zabezpečení eviduje exekuční titul i u nízkých důchodů, které nedosahují tzv. zabavitelné výše. Pokud dluh důchodce neuhradí jiným způsobem, je výkon
37
tamtéž
57
rozhodnutí evidován do doby, kdy se částka důchodu zvýší nebo dojde ke změně počtu vyživovaných osob u důchodce tak, že je možné zařídit srážku. Na Českou správu sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení jsou dále doručována v souvislosti s exekucemi i další podání, a to nejen od příjemců důchodů, ale i od oprávněných osob, exekutorů, soudů, či insolvenčních správců, týkajících se informací ohledně exekucí. U každého podání je nutné ověřit, zda má či nemá dojít ke změně exekučních srážek. Důchody s exekuční srážkou
Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet podání v exekuční agendě
15665 17805 18647 21561 23898 24973 31066 35557 40718 46121 51184 60874 67614 70997 75315
140291 134519 142917 175063 247179 356257 420782 483746 594769 712171 777683 863536 946823 1022468
Nemocenské dávky s exekuční srážkou
44 020 61745 88682
Tabulka 3 Počet důchodu se srážkou v letech 2002 – 2014 (vlastní zpracování, zdroj ČSSZ38)
V roce 2005 bylo důchodů se zařízenou exekuční srážkou 24.973, v roce 2010 dosáhly počtu 51.184, a ke konci roku 2014 jich bylo již 75.315. Zároveň došlo k nárůstu podání v oblasti exekuční agendy, v roce 2005 bylo celkem přes 247.000 podání, v roce 2010 bylo učiněno 594.769 a v roce 2014 přesáhly jeden milion. Okresní správy sociálního zabezpečení provádí z důvodu nařízené exekuce a insolvence také srážky z dávek nemocenského pojištění, v roce 2014 bylo provedeno těchto srážek z dávek nemocenského pojištění 88.682. Také v případě exekučních a insolvenčních srážek dochází u dávek nemocenského pojištění k růstu.
Česká správa sociálního zabezpečení: Statistické ročenky [online]. [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/informacni-materialy/statisticke-rocenky.htm 38
58
8. Finanční vzdělávání Stát hledá řešení, kterým by zlepšil současnou situaci svých předlužených občanů a zároveň omezil nezodpovědné zadlužování a předlužování dalších obyvatel. Finanční vzdělávání je jedním ze způsobu prevence, kterým se posilují znalosti, dovednosti a hodnotové postoje, které by měl mít občan, aby se dokázal uplatnit v současné společnosti. Posilování finanční gramotnosti je fenomén posledních let. K jejímu šíření a zavádění do výuky základního a středního školství přispěla finanční krize v posledním desetiletí. Zájem na rozvoj finanční gramotnosti mají i organizace nadnárodní, Evropská unie nebo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) mají také své programy na její podporu a navrhují řadu doporučení. Státy, které začaly s finančním vzděláváním dříve, mají již zkušenosti, které mohou na základě „dobré praxe“ předávat dále. Vytvoření standardů finanční gramotnosti v České republice bylo publikováno v dokumentu Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách, který je reakcí na výzvu Rady Evropy. Ta vydala doporučení pro vlády svých členských států, aby zajistily růst povědomí domácností o jejich potřebě získávat řádné informace a vzdělání, aby se zvýšila připravenost domácností a zachovala se ochrana investora. (Balabán, 2011) Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách popisuje postup implementace finanční gramotnosti do výuky:
vytvořit standardy finanční gramotnosti pro absolventa základní a střední školy;
začlenit standardy finanční gramotnosti do rámcových vzdělávacích programů;
vytvořit metodická doporučení školám pro vzdělávání žáků, tvorba školních vzdělávacích programů;
zařadit témata finančního vzdělávání do vzdělávacích programů pedagogických pracovníků;
monitorovat úroveň finanční gramotnosti.
Dokumentem, který se věnuje finančnímu vzdělávání české populace, je Národní strategie finančního vzdělávání. Ten byl vytvořen na Ministerstvu financí ve spolupráci s Českou národní bankou a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v květnu 2010. Strategie vychází z návrhů Evropské unie a organizace OECD a navazuje na akce v oblasti ochrany spotřebitele. Materiál se věnuje prevenci zadlužování a zahrnuje shodu na vzdělávacím procesu jednotlivých partnerů, kteří se ho pomáhají vytvářet - veřejných institucí (ministerstva a obce), profesní sdružení finančních institucí (pojišťovny a banky), neziskových organizací (sdružení 59
působící v neziskové oblasti), vzdělávacích institucí, médií. Cílem strategie je vytvoření principů finančního vzdělávání ke zvýšení úrovně finanční gramotnosti obyvatel České republiky. Dokument definuje pojem finanční gramotnost jako součást ekonomické gramotnosti, která je potřebná k uplatnění v současné společnosti. Oblast školství je zastřešena dokumentem Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. Národní strategie finančního vzdělávání zahrnuje finanční vzdělávání počáteční, tedy žáků základních škol a studentů středních škol a další vzdělávání, tedy vzdělávání dospělé populace. V roce 2007 vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Ministerstvem financí Standardy finanční gramotnosti, které určují cílový stav úrovně finanční gramotnosti pro základní vzdělávání a pro střední vzdělávání. Standardy finanční gramotnosti pro základní i střední vzdělávání obsahují oblasti týkající se peněz, hospodaření domácností a finančních produktů a pro střední vzdělávání jsou dále zahrnuta i práva spotřebitele. Konkrétně vymezené standardy finanční gramotnosti stanovují ideální úroveň znalostí pro různé stupně vzdělávání a slouží dále jako podklady při tvorbě školních vzdělávacích programů a aktivit směřujících k rozvoji a zvyšování úrovně finanční gramotnosti žáků a studentů jednotlivých typů škol.
Obrázek 2 Role standardů finanční gramotnosti (zdroj MF, MPO, MŠMT, 2007)
V první fázi byly pro počáteční vzdělávání vymezeny tři standardy finanční gramotnosti pro:
žáka 1. stupně základní školy;
žáka 2. stupně základní školy;
žáka střední školy, který odpovídá standardu dospělého občana, přizpůsobeného vzdělávacím potřebám žáků. 60
Ministerstvo mládeže, školství a tělovýchovy schválilo v červenci 2007 rámcový vzdělávací program pro gymnázia, ve kterých jsou již standardy finanční gramotnosti pro střední školy zahrnuty. V červnu a v červenci 2007 schválilo 61 rámcových vzdělávacích programů pro střední odborné vzdělávání, ve kterých jsou též tyto standardy zahrnuty (zejména část společenskovědní vzdělávání a ekonomické vzdělávání). Implementace do rámcových vzdělávacích programů v základním školství začala až v roce 2013. Finanční gramotnost je složkou širší ekonomické gramotnosti, která kromě jiného zahrnuje schopnost zajistit si dostatečný příjem, orientaci na pracovním trhu, schopnost rozhodovat o vlastních výdajích, zvažovat důsledky osobních rozhodnutí ve vztahu k současnému a budoucímu příjmu. Součástí finanční gramotnosti jsou také základní znalosti z hlediska makroekonomiky, mezi které patří orientace v základních vztazích mezi jednotlivými sektory ekonomiky a porozumění základním makroekonomickým ukazatelům (HDP, inflace) a dále oblast daní, neboť ta významně ovlivňuje finanční zdroje jednotlivců i domácností. Finanční gramotnost zahrnuje i další složky, a to gramotnost peněžní, cenovou a rozpočtovou, které jsou nutné pro správu vlastních financí:
peněžní gramotnost představuje schopnosti potřebné pro správu hotovostních i bezhotovostních peněz a operací s nimi a správu nástrojů k tomu určených (např. běžný účet);
cenová gramotnost představuje znalosti, které jsou nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci;
rozpočtová gramotnost zahrnuje schopnosti nutné pro správu osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska.
Rozpočtová gramotnost zahrnuje také správu finančních aktiv (např. vkladů a pojištění) a správu finančních závazků (např. úvěrů nebo leasingu). To znamená dobrou orientaci na trhu finančními produkty a službami, schopnost porovnávat mezi sebou jednotlivé produkty či služby a vybírat vhodné s ohledem na určitou životní situaci. (MF, MPO, MŠMT, 2007) S finanční gramotností jsou také provázané gramotnost numerická - schopnost využít matematického aparátu k řešení numerických úloh ve vztahu k financím, gramotnost informační - schopnost najít, užít a vyhodnotit relevantní informace v kontextu a gramotnost 61
právní - základní orientace v právním systému a přehled o právech a povinnostech. Tyto gramotnosti
umožnují
a
posilují
ekonomické,
právní
a
politické
rozhodování
občanů. (Balabán, 2011) Velkým problémem současné dospělé populace, je že nebyla připravena na nabídku spotřebního zboží a zároveň na nabídku půjček, díky kterým si nabízené zboží může snadno pořídit. Rodiče je schopnostem jak se s nabídkou trhu vyrovnat nemohli naučit, neboť sami žádné zkušenosti v této oblasti neměli. Růst nabídky zboží a služeb nastává až v devadesátých letech dvacátého století. Generace jejich rodičů žila v plánovaném hospodářství, ve kterém nadbytek spotřebního zboží nebyl. Škola je nenaučila schopnostem orientovat se na finančních trzích, neboť v době kdy opouštěli studia, byla nabídka úvěrů a půjček většinou omezená pouze pro podnikání.
62
10. Výzkumná a analytická část Na základě poznatků získaných v průběhu studia, které se týkaly zadluženosti a předluženosti českých domácností a podpory finančního vzdělávání ze strany státu, chci ověřit hypotézu, zda úroveň vzdělání ovlivňuje problémy spojené s dluhy. V rámci výzkumu popíši konkrétní případ jedné rodiny s dluhovými problémy. Zmapuji reálnou situaci v oblasti výuky finančního vzdělávání, a to jak z pohledu koncových příjemců této politiky, tak z pohledu těch, kteří tuto výuku zajištují.
10.1 Výzkum v rodině Domnívám se, že úroveň vzdělání a míra zadluženosti je mezi sebou v určité závislosti. Pro ověření tohoto vztahu jsem oslovila rodinu, na kterou jsem dostala kontakt přes naše společné známé. Informace o rodině jsem získala formou osobního individuálního rozhovoru. Dotazovaní ovšem nesouhlasili s nahráváním na diktafon, proto jsem si psala poznámky. Osobní rozhovor byl vybrán, jelikož umožnuje široký záběr otázek, které mohou odhalit další související informace. Rozhovor proběhl přímo v domácnosti respondentů, po jeho skončení jsem je požádala, zda by bylo možné nahlédnout do listin, které se týkají jejich zadlužení. Na základě toho jsem vytvořila tabulku, ze které je zřejmé, jaký byl vývoj jejich zadlužení. Během rozhovoru jsem zjišťovala úroveň jejich dosaženého vzdělání, znalosti a zkušenosti s hospodařením s osobními financemi, důvody vedoucí k zadlužení, vývoj a historii dluhu. Na základě těchto informací jsme se dále dostali k tomu, jakým způsobem situaci řešili a zda si odnesli z této situace poučení. Následně jsem požádala i syna paní Kláry z prvního manželství o vyplnění dotazníku, který jsem dávala studentům střední integrované školy. Jeho věk odpovídá věku studentů. Získala jsem tak podklad, který nabízí možnost posoudit, jakou mohou mít potomci představu o úrovni finančních znalostí a schopností svých rodičů. Rodinu jsem navštívila celkem dvakrát. Poprvé v listopadu 2014, kdy mi zodpověděli část otázek a potom v březnu 2015, kdy jsem si ověřovala a zjišťovala další údaje. V březnu jsem také požádala o vyplnění dotazníku syna paní Kláry. Rodinu jsem seznámila s důvodem a účelem svého šetření. Cílem je potvrzení, zda úroveň vzdělání a vedení rodičů k samostatnému hospodaření s penězi, umožňuje předcházet rizikovým krokům v oblasti financí. Následující případ ukazuje některé příčiny a důsledky zadlužení domácností. A zároveň si na základě jeho výsledku ověřím správnost své domněnky. 63
10.1.1 Vývoj zadlužení v rodině Paní Klára nezískala až do svých 30 let téměř žádné praktické zkušenosti jak hospodařit s vlastními finančními prostředky. V době studia dostávala kapesné v týdenních intervalech pouze pro vlastní spotřebu, nevzpomíná si, že by si sama něco platila nebo zařizovala. Po ukončení odborného učiliště nastoupila do zaměstnání, ale o její peníze se nadále starali rodiče. Veškeré vydělané peníze jim dávala a oni jí přidělovali kapesné. Rodiče jí peníze šetřili na vybavení bytu. Po svatbě si nechala svou výplatu posílat na manželův účet, ke kterému však neměla žádná dispoziční práva a neměla ani vlastní debetní kartu. Manžel se celkově staral o rodinné finance a dával jí peníze dle vlastního uvážení. V jejích třiceti letech se manželé rozvedli. Zůstala sama s malým dítětem, jako samoživitelka získala obecní byt, do kterého se nastěhovala. Již v té době měla občasné problémy s placením nájmu a dalších plateb spojených s chodem domácnosti, neboť si neuměla vytvořit rozpočet na celý měsíc a naplánovat výdaje na delší časové období. Žila od výplaty k výplatě. V roce 2004 se podruhé vdala. Pan Aleš má pouze ukončené základní vzdělání. V rodině, ze které pochází, byly problémy s dodržováním rodinného rozpočtu vždy. V roce 2004 si vzala svou první půjčku - úvěr v Československé obchodní bance, který jí byl poskytnut bez problémů, neboť měla relativně dobrý příjem. Úvěr byl neúčelový ve výši 50.000 Kč, poskytnuté prostředky byly využity na svatbu, společnou dovolenou a dovybavení společné domácnosti. Oba manželé v té době pracovali, čistý příjem paní Kláry byl cca 12.000 Kč a pana Aleše cca 17.000 Kč, bydlení měli stále zajištěno v obecním bytě, který Klára získala po rozvodu. V roce 2006 se jim narodilo společné dítě. V té době rodina potřebovala další finanční prostředky na nutný nákup nové pračky a vybavení pro dítě. Z tohoto důvodu využil pan Aleš úvěr od GE Money bank ve výši 50.000 Kč. Na konci roku 2006 potřebovali peníze na nutnou opravu auta a využili kreditní karty od Citibank ve výši 20.000 Kč. V roce 2008 se narodilo další dítě. Pan Aleš měl v té době příjem 17.000 Kč a paní Klára pobírala rodičovský příspěvek ve výši 8.600 Kč. Na uhrazení zbytku dluhu v Československé obchodní bance, který stále nebyl zaplacen, si vzal pan Aleš v červenci 2007 osobní půjčku od Profi Credit Czech ve výši 65.000 Kč a uhrazení nedoplaceného dluhu v GE Money bank vyřešil na začátku roku 2008 osobní půjčkou od Profi Credit Czech ve výši 60.000 Kč. Po narození posledního dítěte již nebyli schopni své dluhy zvládat a měsíční splátky přestali úplně platit. Dluhy narůstaly o pokuty. V té době se začali opožďovat i s platbami za nájem a dalšími poplatky spojenými s užíváním bytu, zálohy na elektřinu a plyn. 64
Hledali cestu z této složité situace a dostali kontakt do občanské poradny. Manželé zde předložili veškeré dokumenty, které ke smlouvám měli, a pracovnice poradny jim doporučila požádat o oddlužení, neboť pan Aleš měl dostatečný příjem na splnění podmínek oddlužení.
Poskytovatel úvěru Profi Credit Profi Credit Citibank Celkem
Výše půjčky 65 000 Kč 60 000 Kč 20 000 Kč 145 000 Kč
Vznik půjčky VII. 2007 III. 2008 XII. 2006
Dluh včetně pokut a úroků 125 000 Kč 103 000 Kč 99 000 Kč 327 000 Kč
Výše měsíční splátky 2 300 Kč 2 200 Kč 2 000 Kč 6 500 Kč
Poslední splátka XI. 2008 X. 2008 V. 2008
Tabulka 4 Vývoj zadluženosti v předlužené rodině (zdroj vlastní)
S ohledem na situaci, ve které se rodina nacházela, podal tedy v červenci 2011 pan Aleš návrh na oddlužení, který byl schválen. Oddlužení probíhá dosud formou splátkového kalendáře. Celková výše přihlášených pohledávek dosáhla částky 260.000 Kč, z toho Profi Credit Czech ve výši 183.500 Kč a Citibank 76.500 Kč. V současné době, po třech letech, je zaplaceno přibližně 57.500 Kč – to je 21,5 % přihlášených pohledávek. Nyní musí manželé ještě dva roky splácet své dluhy, které jim vznikly neuváženým zadlužením. Syna paní Kláry z prvního manželství, který studuje střední školu a je mu 18 let, jsem požádala (stejně jako studenty integrované středné průmyslové školy) o vyplnění dotazníku. Kapesné je vypláceno v hotovosti v týdenních intervalech. Jeho výše dosahuje částky 500 Kč a zahrnuje jízdné do školy. Z kapesného téměř nic neušetří, neboť se více méně kryje s prostředky na dopravu do školy. Další prostředky získává od otce a od prarodičů. Tyto peníze utrácí za oblečení a za zábavu. Nedostatek peněz řeší brigádou v době letních prázdnin. Rady ohledně hospodaření s penězi dostává v obecné rovině od obou rodičů (neutrácet za zbytečnosti a šetřit). Dosažené vzdělání otce je středoškolské. Finanční vzdělávání, které je také vyučováno v hodinách ekonomiky považuje za přínosné. Mezi nové znalosti, které při výuce získal, uvádí:
riziko poskytování půjček;
možnosti ukládání peněz;
mzda;
výklad daní a počítaní úroků. 65
V případě, že by v budoucnu uvažoval o půjčce, uvádí, že důvodem vedoucím k zadlužení může být pořízení bydlení nebo auta, nákup domácích spotřebičů či nákup elektroniky. Pravdivost a objektivnost reklamních sdělení ohledně výrobků nebo služeb, není schopen posoudit. Znalosti obou rodičů v oblasti financí považuje za dostatečné a ani v případě matky nemá dojem, že by bylo dobré je doplnit. Otázkou zůstává, zda syn problémy rodiny, která se s předlužením potýká, nevidí nebo je pouze vidět nechce, protože nedostatek peněz, které rodina má, si uvědomuje. Syn ani manželé Klára a Aleš si tedy nespojují své problémy s předlužením a neschopností hospodařit s penězi a s nedostatkem znalostí. 10.1.2 Shrnutí Otázkou však zůstává, zda se z této zkušenosti poučili. Přestože oba manželé pracují, nejsou schopni vystačit s penězi, které mají k dispozici. Paní Klára vyřešila nedostatek finančních prostředků dalšími půjčkami, které ale pravidelně nesplácí. Nyní jsou proti ní vedeny čtyři exekuční řízení. Prvotní problém, který situaci způsobil, lze spatřovat v tom, že paní Klára nebyla vedena rodiči k samostatnému hospodaření ani v době studia ani v době nástupu do zaměstnání a měla malou příležitost se tomu naučit. Znalosti pana Aleše byly s ohledem na výši dosaženého vzdělání celkově velmi malé a ani z rodiny žádné znalosti nezískal. Ani jeden z nich z těchto důvodů nedokázali odhadnout potřebnost, výši a dopady svých rozhodnutí při sjednání první půjčky. Řešení současné situace dalšími půjčkami, s ohledem na stávající zkušenosti, lze posuzovat jako neschopnost a neochotu poučit se z vlastních chyb. Oni sami nevnímají jako chybu nedostatek vzdělání v oblasti finančních znalostí a osobní selhání při nesplácení půjček. Své půjčky i jejich nesplácení ospravedlňují nutností a nízkým příjmem.
66
10.2 Postoje studentů k financím Z výše uvedeného příběhu je zřejmé, že původní rodiny neposkytli zadluženým manželům dostatek znalostí pro samostatný život a ani oni sami neměli potřebu doplnit své nedostatečné vzdělání v oblasti financí. Jejich osud, ale i snaha pochopit a popsat vzdělávání dospívajících mě vedli k tomu, zjistit zda a jak rodiče umožnují svým potomkům hospodařit s vlastními prostředky a jak sami dospívající vnímají finanční vzdělávání. Dle rámcových vzdělávacích programů pro střední školy technického směru má ekonomické vzdělávání „rozvíjet ekonomické myšlení žáků a umožnit jim pochopit mechanismus fungování tržní ekonomiky, porozumět podstatě podnikatelské činnosti a principu hospodaření podniku. Žáci získají předpoklady pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit a naučí se orientovat v právní úpravě podnikání. Součástí je učivo o marketingu a managementu a využití jejich nástrojů při řízení provozu hospodářských subjektů různých úrovní. Důležitá je také znalost fungování finančního trhu, národního hospodářství a EU. Žáci jsou vedeni k praktickému využívání osvojených poznatků v oboru.“39 Ke zjištění postojů studentů byl využit dotazník, ve kterém respondenti zaškrtávali své odpovědi. Dotazník byl po domluvě s vedením školy osobně předán studentům střední školy a odborného učiliště a případné nejasnosti jim byly otázky vysvětleny. Dotazovaní byli seznámeni s důvodem a účelem tohoto dotazníku. Na tento dotazník odpovídali studenti čtvrtého ročníku střední školy a učni třetího ročníku odborného učiliště, tedy ve věku 17 a více let. V dotazníku nejsou žádné otázky, které by ověřovali znalosti studenů. Cílem je jistit, jak vnímají přínos vzdělávací politiky zaměřené na posílení jejich znalostí v oblasti financí koncoví příjemci, tedy studenti. A dále jak podporuje samostatné nakládání s penězi vlastní rodina, která jim předává návyky spojené s hospodařením. Tyto ročníky byly zvoleny z toho důvodu, že předmět ekonomika, ve které probíhá na zvolené škole výuka finančního vzdělávání, je vyučována ve čtvrtém, respektive třetím ročníku. Tito studenti ve výuce získávají informace z oblasti ekonomiky a financí a ve výuce jim jsou předávány základní znalosti z oblasti práva a mezd. Studenti těchto ročníků by měli začít během několika měsíců pracovat, tudíž by měli být schopni s vlastními penězi i nakládat.
Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání: 36-47-M/01 Stavebnictví. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/Charakteristika/3647M01/Stavebnictvi 39
67
K vyhodnocení dotazníku bylo použito tabulkového procesoru Microsoft Excel. Při zpracování výsledků byly jednotlivé četnosti odpovědí vloženy do tabulek. Jednotlivé otázky dotazníku jsou doplněny sloupcovými nebo výsekovými grafy a slovním komentářem. 10.2.1 Realizace výzkumu Byl vytvořen jednoduchý dotazník, který zjišťuje některé základní údaje o studentech. Obsahuje otázky uzavřeného typu, které slouží identifikaci studenta a otevřeného typu, které slouží k vyjádření vlastních názorů a znalostí. Odpovědi mohou být ve formě jednoho slova, případně stručné věty. Dále jsou zařazeny otázky dichotomické, trichotomické, výběrové a škálové. Sběr dat proběhl měsíci březnu 2015. Soubor otázek byl vybrán s cílem získání detailních informací o zkoumaném jevu. Celkem jsem získala 6640 dotazníků, které byly řádně vyplněny.
Dotazníky jsem rozdávala osobně v hodinách ekonomiky. Šetřením bylo získáno 42 odpovědí studentů čtvrtého ročníku střední školy a 24 odpovědí učňů třetího ročníku odborného učiliště.
VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE Odborné učiliště 36%
Střední škola 64%
Graf 7 Rozdělení respondentů dle vzdělávací instituce (zdroj vlastní)
Věková struktura respondentů byla ve věku 17 až 20 let. Ve věku 17 let odpovídalo 7 studentů, ve věku 18 let bylo 26 studentů, věku 19 let bylo 26 studentů a 20 let dosáhlo 7 studentů.
Dva dotazníky nebyly zpracovány. Studenti uvedli, že kapesné již nedostávají, sami si vydělávají a u rodičů nebydlí. 40
68
VĚK STUDENTŮ 20 let 11%
17 let 11%
19 let 39%
18 let 39%
Graf 8 Rozdělení respondentů dle věku (zdroj vlastní)
Šetření proběhlo na střední škole a odborném učilišti technického zaměření, na kterém studují spíše muži. Tomu odpovídá i rozložení studentů ve zkoumaném vzorku, ve kterém je 54 studentů a učňů a 14 studentek.
POHLAVÍ žena 21%
muž 79%
Graf 9 Rozdělení respondentů dle pohlaví (zdroj vlastní)
Otázka číslo 1. Jaká je průměrná výše Vašeho měsíčního kapesného? Tato otázka je otevřeného typu. Studenti napsali konkrétní částku, kterou jim rodiče dávají. Všichni studenti uvedli, že jim rodiče vyplácí pravidelně kapesné. Jeho výše byla velmi rozdílná 69
a pohybovala se v rozmezí od 200 Kč do 6.000 Kč, a to v závislosti na platbách, které v něm byly dále zahrnuty. Nejčastější výše kapesného, kterou studenti uvedli do dotazníku, bylo 2.000 Kč, tato hodnota se objevila celkem ve 13 odpovědích. 7 studentů uvedlo, že dostává kapesné ve výši 1.500 Kč, kapesné ve výši 1.000 Kč má 6 studentů. S kapesným do 499 Kč hospodaří 9% studentů a do částky 999 Kč 22 % studentů. Kapesné do výše 1.499 Kč má 18 % studentů a 12 % studentů ho má do výše 1.999 Kč. Částku do 2.499 Kč má k dispozici 21 % studentů, do výše 2.999 Kč 3% studentů. Kapesné do výše 3.440 Kč dostává 6 % studentů a nad 4.000 Kč celkem 9 % studentů.
VÝŠE KAPESNÉHO V Kč 16 14
počet sutdentů
12 10 8 6 4 2 0 do 499 do 999 do 1499 do 1999 do 2499 do 2999 do 3499 do 3999 nad Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 4000 Kč
Graf 10 Rozdělení respondentů dle výše kapesného (zdroj vlastní)
Otázka číslo 2 Jak Vám peníze rodiče vyplácí? Jednalo se o otázku výběrovou. Studenti měli na výběr z pěti odpovědí. Kapesné je studentům vypláceno v různých frekvencích a dvěma odlišnými způsoby. Nejčastěji je kapesné vyplaceno jednorázově na období celého měsíce, takto získává kapesné 50 studentů, tj. 76 %. Týdně dostává kapesné 15 studentů. Jeden student periodu výplaty neuvedl.
70
PERIODA VÝPLATY
měsíčně 76%
jinak 1%
týdně 23%
Graf 11 Rozdělení respondentů dle periody výplaty (zdroj vlastní)
Pouhých 11 studentů, tj. 17%, má zřízen vlastní účet, na který jim rodiče zasílají peníze. Z toho lze usuzovat, že pouze tito studenti vlastní platební kartu a využívají moderní technologie, které je v dalším životě budou provázet. Zbylým 55 studentům, vyplácí rodiče prostředky v hotovosti. Kapesné zasílané na účet je vždy v měsíční periodě.
ZPŮSOB VÝPLATY
na učet 17%
hotovost 83%
Graf 12 Rozdělení respondentů dle způsobu výplaty (zdroj vlastní)
Otázka číslo 3 Je kapesné určeno pouze na Vaši vlastní potřebu? Jedná se o otázku dichotomickou s možností odpovědí ano/ne. V případě, že kapesné není určeno pouze k vlastní spotřebě, následuje podotázka výběrová s třemi předem danými odpověďmi a jednou odpovědí k vlastnímu vyjádření. Ve finančních prostředcích, které rodiče 71
svěřují svým dospívajícím potomkům k vlastnímu hospodaření, bývá zahrnuto jízdné na cestu do školy, prostředky na obědy, platby za telefon a prostředky na doučování. Kapesné určené pouze k vlastní spotřebě má 33,3 % studentů. Nic je tedy nenutí se svěřenými prostředky hospodařit tak, aby i na konci období mohli hradit své vlastní náklady. V kapesném má zahrnuto přes 63,6 % studentů prostředky na dopravu do školy, téměř 16,7 % studentů si z kapesného hradí náklady spojené s telefonováním, více jak 10,6 % platí z kapesného obědy ve škole. Doučování si z kapesného platí 3 % studentů.
OBSAH KAPESNÉHO 42
45 40
počet odpovědí
35 30 25
22
20 15
11 7
10
2
5 0 pouze vlastní spotřeba
doprava do školy
platba za telefon
platba za obědy
doučování
Graf 13 Obsah kapesného (zdroj vlastní)
Kapesné zasílané rodiči na účet pomáhá studentům již nyní využívat peněžní služby, které je budou provázet po celý další život. Rovněž výplata kapesného na celý měsíc dopředu nutí plánovat výdaje v dlouhodobějším horizontu. V případě, že kapesné není určeno pouze na vlastní spotřebu, ale zahrnuje i další pravidelné platby spojené se studiem, jako je jízdné na cestu do školy, prostředky na obědy, platby za telefon či prostředky na doučování, studenti se tak učí v relativně malých částkách hospodařit s penězi, které mají zajištovat jejich potřeby. Naučí se pod „dohledem“ rodičů plánovat pravidelné i náhodné výdaje tak, jak to budou po skončení studia dělat se svou mzdou. Otázka číslo 4 Na jaké účely jsou vynakládány tyto prostředky? Tato otázka je výběrová a zjišťuje, za co respondenti peníze utratí. Studenti mohli volit ze sedmi předdefinovaných odpovědí a jedné možnosti k vyjádření vlastního názoru. Kapesné nejčastěji studenti užívají na zábavu (86,4 %) a na přímou spotřebu, za jídlo, alkohol a cigarety 72
(54,5 %), tedy na „bezprostřední slasti a okamžité potěšení“. Další v pořadí následují výdaje na sport (37,7 %), oblečení (33,3 %), elektroniku (9,1 %), benzín (6,1 %) a další vzdělávání (3 %). Pouze 22 studentů uvádí, tedy 33,3 % ze všech dotázaných, že si z kapesného šetří, tedy odkládá okamžitou spotřebu na pozdější dobu.
UŽITÍ KAPESNÉHO 60
57
počet odpovědí
50 40
36
30 22
25
22
20 10
6
4
2
0 zábava
úspory
elektronika
oblečení
přímá spotřeba
sport
benzín
další vzdělávání
Graf 14 Spotřeba kapesného (zdroj vlastní)
Otázka číslo 5 Pokrývají získané prostředky veškerou Vaši spotřebu? Jedná se o jednoduchou dichotomickou otázku s volbou ano/ne. Objemem finančních
prostředků, které studenti získávají od rodičů, pokryje spotřebu 34 studentů, pro 32 studentů je výše nedostačující. Nedostatek finančních prostředků pak řeší vlastní aktivitou (brigádou), půjčkou nebo žádostí o další peníze. Tyto způsoby jsou často využívány zároveň.
73
POKRYTÍ SPOTŘEBY
ne 48%
ano 52%
Graf 15 Rozdělení respondentů dle pokrytí spotřeby (zdroj vlastní)
Otázka číslo 6 Jak řešíte případný nedostatek financí? Jedná se o otázku výběrovou. Na výběr bylo pět předdefinovaných odpovědí a jedna k vyjádření vlastního názoru.
ŘEŠENÍ NEDOSTATKU PROSTŘEDKŮ 35
32
počet odpovědí
30 23
25
20
20 15 10
8
5
2
0 půjčka
kapesné předem
další peníze
brigáda o prázdninách
brigáda po celý rok
Graf 16 Způsob řešení nedostatku prostředků (zdroj vlastní)
Snahu o zvýšení objemu finančních prostředků vlastní aktivitou, tedy brigádou, uvádí 52 studentů, tedy téměř 78,8 % dotázaných. V průběhu prázdnin pracuje 32 studentů, v průběhu celého roku má další příjem získaný vlastní prací 20 studentů. V případě nouze požádá rodiče o další peníze celkem 23 dotázaných. Překlenutí nedostatku financí „půjčkou“ řeší 10 studentů, u dvou se jedná o vyplacení části kapesného předem a poté vyplacení zbývající části a 8 74
studentů si půjčuje od přátel či sourozenců. Celkem 35 studentů (53 %) uvedlo, že hospodaří pouze s kapesným a v případě potřeby dalších peněz hledají brigádu. Otázka 7 Jaké je vzdělání Vašich rodičů? Opět se jedná o otázku výběrovou, a to ze čtyř předem daných možností. Nejčastěji uváděné
vzdělání rodičů, matky i otce, je vyučen/vyučena, následovalo jej středoškolské vzdělání. (Vzdělání otců nebylo ve čtyřech dotaznících vyplněno. Z toho je možné usuzovat, že studenti se s otcem nebydlí nebo se s ním nestýkají.)
VZDĚLÁNÍ OTCE vysokoškolské 8%
vyučen 47% středoškolské 45%
Graf 17 Dosažené vzdělání otce (zdroj vlastní)
VZDĚLÁNÍ MATKY vysokoškolské 14%
základní 3%
vyučena 50%
středoškolské 33%
Graf 18 Dosažené vzdělání matky (zdroj vlastní)
75
vzdělání rodičů základní vyučen středoškolské vysokoškolské
otec
Matka 29 28 5
2 33 22 9
Tabulka 5 Vzdělání rodičů (zdroj vlastní)
Otázka 8 Pracují Vaši rodiče? Jedná se o jednoduchou dichotomickou otázku s volbou ano/ne. Celkem 59 studentů uvedlo,
že pracují oba rodiče. V 7 případech studenti uvedli, že pracuje pouze matka (ve čtyřech případech se jedná o studenty, kteří neuvedli vzdělání otce). V rodinách, ze kterých studenti pocházejí, je běžné, že rodiče pracují a příjem na chod domácnosti není zajištován pouze ze sociálních dávek, např. podpory v nezaměstnanosti.
ZAMĚSTNÁNÍ pouza matka 11%
oba rodiče 89%
Graf 19 Zaměstnání rodičů (zdroj vlastní)
Otázka číslo 9 Dokážete odhadnout příjem domácnosti Vašich rodičů? Tato otázka zkoumá průměrný měsíční příjem rodiny. Příjem byl rozdělen do pěti skupin tvořených rozsahem. Dotazovaný vybíral skupinu, do které spadá příjem rodičů. Tato otázka
nebyla povinná, studenti příjem rodičů nemusí znát, nebo jeho výši pouze odhadují. Na otázku 76
odpovědělo 49 studentů, 72,2 % studentů se domnívá, že je schopno dovodit si příjem rodiny z informací, které jim rodiče poskytují.41
ODHAD PŘÍJMU RODINY 18
16
16 13
počet odpovědí
14 11
12 10 8
6
6 3
4 2 0
do 15 tisíc
15-25 tisíc
25-35 tisíc
35-45 tisíc
nad 45 tisíc
v Kč
Graf 20 Odhad příjmu rodiny (zdroj vlastní)
Otázka číslo 10 Dostáváte od rodičů nějaké rady ohledně hospodaření s penězi? Otázka je dichotomická s výběrem ano/ne a možností uvést vlastní zkušenosti. Znalosti v oblasti financí se dospívajícím snaží předávat i rodiče. Studenti tyto rady vnímají a uvědomují si to ve 25 případech. Nejčastější rada je šetřit a neutrácet za zbytečnost:
šetřit (7x);
neutrácet za zbytečnosti (6x);
rozmyslet si, zda je věc skutečně nezbytná (2x);
myslet na budoucnost;
plánovat výdaje;
místo půjčky si na věc našetřit;
jak nakládat s penězi;
nebezpečí automatů;
plánovat výdaje.
Zda jsou tyto údaje reálné, je nemožné posoudit, protože je nepravděpodobné, že jim rodiče výši příjmu přesně sdělují. 41
77
Otázka číslo 11 Myslíte si, že by Vaši rodiče potřebovali doplnit znalosti v oblasti financí? Tato otázka je opět dichotomická s volbou ano/ne. Pouze 7 studentů vnímá vzdělání rodičů v oblasti financí jako nedostatečné a myslí si, že by bylo vhodné tyto znalosti doplnit a prohloubit.42
DOSTATEČNÉ ZNALOSTI RODIČŮ ne 11%
ano 89%
Graf 21 Znalosti rodičů z pohledu studentů (zdroj vlastní)
Snahu zvýšit znalosti rodičů v oblasti finančního vzdělávání mají studenti, kteří vnímají finanční vzdělávání jako přínosné. Dosažené vzdělání rodičů nevnímají jejich potomci jako záruku dostatečných či nedostatečných znalosti v oblasti financí. Neboť vzdělání obou rodičů je ve dvou případech vyučen/vyučena, ve dvou případech má jeden z rodičů výuční list a druhý středoškolské či vysokoškolské vzdělání, ve třech případech mají oba rodiče středoškolské nebo vyšší vzdělání. Zároveň není možné konstatovat, že by se znalostmi rodičů byli „nespokojeni“ pouze studenti střední školy. Ve vybraném vzorku je celkem 25 studentů, jejichž oba rodiče jsou vyučeni nebo mají nižší vzdělání. Jejich potomci však mají pocit, že jejich znalosti v oblasti financí jsou dostatečné.
42
Zde nelze samozřejmě hodnotit skutečné znalosti a faktickou potřebu tyto znalosti doplnit.
78
Otázka číslo 12 Domníváte se, že výuka v oblasti finančního vzdělávání má praktický přínos pro lepší orientaci v oblasti financí? Jedná o jednoduchou dichotomickou otázku s volbou ano/ne. Vnímání finančního vzdělávání je veskrze pozitivní. Jako přínos pro lepší orientaci v oblasti financí ji vnímá 58 studentů. Pouze 8 uvádí, že nevidí ve finančním vzdělávání žádný přínos.
PŘÍNOS FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ne 12%
Ano 88%
Graf 22 Přínos finančního vzdělávání dle studenů (zdroj vlastní)
Otázka číslo 13 Získali jste na hodinách věnujících se finančnímu vzdělávání nové znalosti? Opět se jedná o otázku dichotomickou s výběrem variant ano/ne, s možností uvést nově získané znalosti z oblasti financí. Zahrnutí finančního vzdělávání do výuky ekonomiky přineslo
části studentů nové znalosti, pouze 15 studentů uvedlo, že se na hodinách žádné nové informace nedozvěděli. Mezi nově nabyté znalosti z oblasti ekonomiky a financí studenti uváděli:
vysvětlení daní (6x);
hospodaření s penězi (6x);
výpočet daní (4x);
rizika půjček (3x);
výpočet mzdy (3x);
vysvětlení nových pojmů (2x); 79
ukládání peněz a spoření (2x),
vyplnění daňového přiznání (2x)
úlevy na daních (2x);
znalost odborné terminologie,
fungování státního rozpočtu,
základy účetnictví;
daňové odpočty;
vyplnění složenky;
základy podnikání a povinnosti s ním spojené;
informace ohledně daní, spoření a půjček;
rozdíl mezi kreditní a debetní kartou;
rozdíl mezi čistou, hrubou a super-hrubou mzdou;
vysvětlení počítání úroků.
Z uvedeného seznamu je zřejmé, že pedagogové, kteří se na výuce finančního vzdělávání podílejí, se v hodinách ekonomiky snaží předat studentům co nejširší záběr informací, které využijí v budoucnu i v praktickém životě. Je jen na samotných studentech nakolik je daná problematika zajímá a zda mají zájem se vzdělávat. Otázka číslo 14 Jaký je dobrý důvod k půjčce? Jedná se o otázku výběrovou. Vybírat bylo možno ze sedmi předem daných odpovědí a jedné k vyjádření vlastního úsudku. O tématu zadlužování a vhodných důvodech k využití úvěru se v médiích často hovoří. Jako dobrý důvod k zadlužení uvedlo 96,7 % studentů půjčku na zajištění bydlení, 28,3 % dotázaných by využilo půjčku na nákup vozidla a 10 % studentů by uvažovalo o půjčce z důvodu pomoci v rodině, na dovolenou a spotřební zboží by si půjčilo 8,3 % studentů. Zadlužování lze posuzovat z více hledisek. Jednou z možností hodnocení je užití prostředků, které byly úvěrem získány. Dluhy je možné rozlišit na „dobré“ a „špatné“. „Dobré dluhy“ zvyšují finanční nezávislost domácnosti. „Špatné dluhy“ naopak finanční nezávislost snižuji a zvyšují výdaje, které mohou růst rychleji než příjmy domácnosti. Pokud budeme posuzovat odpovědi dotázaných z tohoto hlediska, studenti by alespoň dle odpovědí ve výzkumu nepreferovali úvěry na spotřební zboží, ale zadlužovali by se kvůli věcem dlouhodobé spotřeby. 80
DŮVOD K PŮJČCE 70 60
58
počet odpovědí
50 40 30 17
20
6
10
1
3
1
dovolená
domácí spotřebiče
elektronika
0 bydlení
auto
pomoc v rodině
Graf 23 Důvod k půjčce (zdroj vlastní)
Otázka číslo 15 Domníváte se, že reklama poskytuje objektivní a dostatečné informace, které Vás mohou přesvědčit o koupi určitého výrobku nebo služby? Zde se jedná o otázku trichotomickou s variantami odpovědí ano/ne/nevím. Nákup zboží a služeb je ovlivňován reklamou, se kterou se setkáváme denně na každém kroku. Je všude kolem nás ve formě billboardů, plakátů, letáků, TV spotů, zvukové reklamy v rádiu.
OBJEKTIVNOST REKLAMNÍCH SDĚLENÍ nevím 18%
ano 9%
ne 73%
Graf 24 Vnímání reklamy (zdroj vlastní)
Většina studentů se domnívá, že informace o výrobku nebo službě, které reklama poskytuje, nejsou zcela objektivní a neměli by být jediným důvodem, proč zboží nebo službu, 81
které jsou předmětem reklamního sdělení pořídit. Jako málo objektivní a bez dostatečných informací vnímá reklamu 48 studentů. Posoudit objektivnost reklamy není schopno 12 studentů a pouhých 6 se domnívá, že reklama poskytuje dostatek objektivních argumentů, na základě kterých je možné si službu či zboží pořídit. 10.2.2 Shrnutí Z uskutečněného šetření je možné vyvodit, že výše kapesného, které rodiče svým potomkům poskytují je velmi rozdílná, jeho hodnota se odvíjí od plateb, které zahrnuje. Hospodaření s určitým objemem prostředků v měsíčním cyklu umožnuje dospívajícím plánovat své výdaje a příjmy, stejně jako to dělají dospělí, kteří mají většinou v současné době také jeden výplatní termín. Mezi platby, které jsou v kapesném zahrnuty, patří finanční prostředky na dopravu do školy, na obědy, platby za telefon a prostředky na doučování. Hospodařit a zamýšlet se nad svými výdaji může 66,6 % respondentů, kterým rodiče větší objem prostředků svěří. S plánováním souvisí i výplata kapesného na období celého měsíce, neboť je nutné výdaje rozvrhnout tak, aby vystačili na celé období. Pouze malá část respondentů vlastní bankovní účet a debetní kartu. Překvapivě nevyužívají moderní platební prostředky, přestože vedení nejen studentského účtu, bývá u některých bankovních institucí zdarma. Finanční prostředky, které studenti od rodičů získají, vydávají většinou na okamžitou spotřebu. Pouhá třetina studentů uvádí, že je schopna a ochotna z kapesného odkládat část peněz na pozdější dobu. Výše kapesného je dostačující přibližně pro polovinu dotázaných. Nedostatek prostředků řeší bud vlastním přičiněním (brigádou) nebo žádostí o další peníze. Snahu získat peníze vlastní aktivitou má 78,8 % dotázaných. Celkem 53 % studentů uvádí, že pokud si nevystačí s kapesným, nežádají o další prostředky rodiče, ale hledají si brigádu, aby překlenuli nedostatek peněz nebo zvýšenou spotřebu peněz. V rodinách, ze kterých studenti pocházejí, je obvyklé, že rodiče pracují. Dotazovaní se tedy v rodinách nesetkávají s nezaměstnaností, a se závislostí na sociálních dávkách jako způsobem života, který zvyšuje riziko předlužení. V dané skupině je však nejvíce uváděné vzdělání obou rodičů vyučen (47%)/vyučena (50%). Osoby s nižším vzděláním - vyučení a se základním vzděláním, podle výročních zpráv Poradny při finanční tísni43, jsou mnohem častěji ohroženy předlužením z důvodu neschopnosti zvládat své půjčky, protože riziko předlužení roste
43
Viz kapitola 8.1
82
závislosti na dosaženém vzdělání a následném uplatnění na trhu práce. Z uvedené skupiny vnímá jako nedostatečné vzdělání rodičů v oblasti financí pouze 11 % studentů, kteří sami chápou finanční vzdělávání jako přínosné. Úroveň dosaženého vzdělání rodičů neposuzují jejích potomci jako záruku dostatečných či nedostatečných znalostí v oblasti financí, přestože vzdělání těchto rodičů se pohybuje od vyučeného po vysokoškolské. U více než 37,9 % dotazovaných je vzdělání obou rodičů vyučen/a nebo základní. Jejich potomci nevnímají jejich znalosti v oblasti financí jako nedostatečné. Z výzkumu IALS44 vyplynulo mimo jiné, že úroveň gramotnosti je svázaná se socioekonomickým statusem a vzdělání rodičů ovlivňuje gramotnost potomků. Generace rodičů, která ukončila vzdělávání před více než sedmnácti lety, nezískala v oblasti financí žádné znalosti v průběhu vzdělávacího procesu, protože nebyly předmětem výuky. Získání a prohloubení znalostí mohli získat pouze vlastní aktivitou. Zároveň došlo v průběhu let k velkému rozšíření finančních produktů, které nabízejí jak bankovní tak i nebankovní subjekty, a to jak spořících, tak úvěrových. Doplnění znalostí v oblasti financí by jim mohlo napomoci v lepší orientaci na finančním trhu. Výuku věnovanou finančnímu vzdělávání a zvyšování vlastní finanční gramotnosti posuzuje 88 % dotazovaných jako přínos. Z výuky si studenti přinášejí nové znalosti, sami uvádí nové poznatky v problematice daní, účetnictví, podnikání, rodinných a osobních rozpočtů, hospodaření s penězi, úspor, půjček a mezd. Téma zadlužování je probíráno ve výuce a je i předmětem zpráv v médiích. Studenti tak mají dostatečné zdroje údajů, na základě kterých mohou posoudit důvody, které mohou vést k půjčce a mohou posoudit případná rizika. Informace, které studenti získávají, mohou ovlivnit i úvahy o tom, co je dobrým důvodem k zadlužení. Nejčastější odpověď je tak půjčka na zajištění bydlení 96,7 %, následována půjčkou na nákup vozidla, pouze jeden dotázaný uvedl, že by si půjčil finanční prostředky na dovolenou. Studenti preferují úvěry na věci dlouhodobé spotřeby před úvěry na spotřební zboží. Otázkou zůstává, do jaké míry jsou a budou odpovědi uvedené v dotazníku v souladu s reálným chováním současných studentů v běžném životě. Spotřeba a využívání vlastních i cizích prostředků ovlivňuje reklama. Před reklamou není úniku, je všude kolem nás. Obsah a forma reklamních sdělení tak působí na to, jaké věci si pořizujeme. Nakolik jsou vnímány informace o zboží nebo službě, jako objektivní a pravdivé, záleží na každém jedinci individuálně. Tato skutečnost pak vede k pořízení výrobku nebo služby, která je předmětem reklamy. Důvěru v reklamní sdělení má pouze 9 % dotázaných.
44
Viz kapitola 5.1
83
Většina dotázaných si nemyslí, že reklama poskytuje jenom pravdivé informace a neměla by být jediným argumentem, který by měl rozhodnout o důvodu vedoucím k nákupu zboží nebo služby. Na základě provedeného výzkumu jsem si ověřila, že studenti pozitivně vnímají možnost se finančně vzdělávat a z výuky si přinášejí i nové znalosti, které se vážou k problematice půjček a hospodaření s penězi. Zároveň je možné pozitivně hodnotit, že rodiče umožňují většině potomků samostatně hradit běžné výdaje se studiem a plánovat své výdaje v měsíčním horizontu. Jako pozitivní lze hodnotit i snahu studentů v případě nedostatku finančních prostředků přivydělávat si brigádou.
84
10.3 Postoje pedagogů k finančnímu vzdělávání Na základě polo-strukturovaných rozhovoru jsem zjišťovala, jak sami učitelé vnímají přínos finančního vzdělávání, zda je rozdíl mezi vzděláváním studentů středních škol a učňů odborného učiliště. Dále mě zajímalo, jak a kde získávají znalosti a zda mají nabídky účastnit se dalších kurzů v této oblasti. Dotazovaní souhlasili s nahráváním na diktafon. Písemné záznamy z rozhovorů jsou po dohodě s respondenty označeny jako neveřejné, analýza je tedy pouze doprovázena anonymizovanými úryvky z provedených rozhovorů. Ve výzkumu je tak použita i opačná perspektiva, tedy vyučujících, kteří se snaží studentům předávat potřebné informace. Díky jejich názoru jsem získala ucelenější pohled na celou situaci. Dotazování probíhalo v březnu 2015 přímo ve vybrané škole. Otázky mi zodpovídali dva učitelé. Jeden z nich vyučuje ekonomiku, ve které je finanční vzdělávání zajištováno na střední škole, druhý vyučuje ekonomiku a občanskou výchovu na odborném učilišti. Cílem je zjistit, zda vyučující posuzují finanční vzdělávání dospívajících jako cestu, kterou lze předcházet zadlužování. A dále, zda je výuka učňů a studentů totožná.
10.3.1 Rozhovory Otázka číslo 1 V jakém (nebo jakých)
vyučovacím předmětu jsou vědomosti ohledně financí
předávány a jakou formou? Na vybrané vzdělávací instituci probíhá vzdělávání jak studentů střední školy, tak učňů odborného učiliště. Výuka není zajištována stejným učitelem. Spolupracují s jinými vyučujícími, např. matematiky a informatiky, kde mohou probíranou látku využít. Výuka finančního vzdělávání na střední škole probíhá v hodinách ekonomiky, která je vyučována od třetího ročníku v rozmezí jedné hodiny týdně a ve čtvrtém ročníku dvě hodiny týdně. Na odborném učilišti je výuka také v hodinách ekonomiky, a to od druhého ročníku. V druhém i třetím ročníku je rozsah výuky jedna hodina týdně. „Učni mají finanční vzdělávání v rámci ekonomiky a občanky, ono se to vzájemně prolíná … v občanské výchově se zabývají i zákony.“ Učitel ekonomiky vyučuje i občanskou výchovu, takže si může výuku zkoordinovat. 85
„A samozřejmě, že to využívám taky ve výpočetní technice, když pracujeme v Excelu, když děláme peněžní deník, tabulky.“
Otázka číslo 2 Je výuka pouze teoretická, nebo jsou i praktická cvičení? Výuka je převážně teoretická. K doplnění a seznámení s riziky neuváženého rozhodování využívají ve výuce pořady České televize, které se týkají financí. Učitelé vybírají pouze některé díly, které se jim tematicky hodí do výuky. Na střední škole se v rámci výuky probírá bezhotovostní placení, platební karty, čerpání kontokorentu, využívání debetních a kreditních karet. „…se zabýváme nejen osobním rozpočtem, ale i rodinným rozpočtem. Nechám je zpracovat rodinný rozpočet, ten ale nevybírám, aby si děti ani rodiče nemysleli, že zjišťuju, jak funguje jejich domácnost. Ale ptám se, kdo je ochoten o tom pohovořit, jen se podívám, jestli to vypracovali.“ Během výuky jsou přehrávány pořady, jako jsou Krotitelé dluhů a Suma sumárum. „Po promítání se o dílu bavíme a studenti vidí, co je tam špatně a co by udělali jinak. Na těchto případech demonstruji, kam až situace může zajít. Když to vidí, tak je to odstrašující příklad, nadpoloviční většina, možná dvě třetiny studentů si z toho něco vezmou.“ Teorie studentům připadá nezáživná a složitá, proto se jim snaží ukázat vše na praktických případech. „Snažím se jim na konkrétním příkladu ukázat, jak se počítají daně, úvěry, mzdy, tak jim v hlavě snáz něco uvázne. Tak počítáme příklady na daně, čistý mzdy. Když jim to vykládám, tak mají pocit, že to vypadá složitě, když to pak počítáme, tak to snáz chápou a docházejí jim souvislosti. Například chci, aby si uměli spočítat mzdu, to se jim vždycky hodí. A říkám jim, že všechny informace si mohou najít na internetu, jsou tam různé kalkulačky. Na praktickém příkladu vše chápou líp, tak jim dávám počítat například fiktivní příklady rodinných rozpočtů.45 Protože rodiče se zdráhají dětem poskytnout všechny informace o jejich domácnosti, což zas chápu.“ Výuka na odborném učilišti: „Dělají konkrétní praktická cvičení. Zkusí si vypracovat profesní životopis, teď děláme účetní doklady, zkouší si daňovou evidenci – jednoduché peněžní deníky. Dostanou tabulku, musí si sehnat doklady a zkouší je zaúčtovat, sice zjednodušenou
45
Příklad je uveden v příloze
86
formou, aby to jednou uměli.“ Výuku doplňují filmy týkající se dluhů, Suma sumárum, Krotitelé dluhů. „Občas tím zpestřím výuku, aby viděli, jak lidi dokážou špatně dopadnout a aby si na úvěry a půjčky dávali pozor, tak snad je to trošku odstraší, ale všechny asi těžko, vždycky jsou někteří, kteří podlehnou nějakým lákadlům“ Mezi praktické věci, které učni využijí, patří výpočet mzdy. „Dělají na to spoustu cvičení, takže to by měli zvládnout. Bereme základní věci … vysvětluju jim pouze slevu na poplatníka, na dítě a hrubou mzdu. Z toho, aby pak uměli vypočíst čistou mzdu.“ Sám učitel vnímá potřebu praktické výuky, teoretické znalosti jim v budoucnu nebudou stačit. Ale je potřeba je umět prakticky využít, „aby tomu všemu okolo peněz a financí přistupovali z hlediska praxe a ne aby se nabiflovali, ale aby logicky pochopili, jaké jsou vzájemné vazby.“
Otázka číslo 3 Existují rozdíly mezi výukou finanční gramotnosti studentů a učňů, když probíhá v jedné instituci? Jaké jsou rozdíly? Mezi studenty a učni je rozdíl v počtu hodin, ve kterých výuka probíhá a dle názorů obou pedagogů i v rozdílném přístupu k samotnému vzdělávání studentů a učňů. „Řekla bych, že úroveň znalostí z oblasti financí je mezi učni a studenty propastná. A záleží to na jejich zájmu o vzdělání obecně. Na učňovských oborech je malý zájem o vzdělání, většina to bere jako nutné zlo, nemají zájem se vzdělávat a školu přetrpí. Mají malou motivaci dále pracovat a po vyučení často plánují odchod na úřad práce. Na škole jsou dvouleté i tříleté učební obory. Mezi dvouletými a tříletými je také velký rozdíl. Učni na dvouletých oborech nemají jinou šanci, začíná jich 15 a končí 5 učňů v ročníku a končí pak základním vzděláním,“ říká učitelka ekonomiky na střední škole. Učitel ekonomiky na odborném učilišti se k tomu vyjadřuje: „Myslím, že ten rozdíl tam bude. Jednak v objemu a obsahu informací a i v přístupu. Studenti jsou přeci jen o rok starší a přijde mi i rozumově vyspělejší. A já kolikrát marně těmhle klukům vysvětluju, proč dělat peněžní deník. Proč se něco učí, že to budou potřebovat v životě. Jejich přístup je většinou takový, že jich se to zrovna moc netýká.“
Otázka číslo 4 Jak sám hodnotíte přínos finančního vzdělávání? 87
Oba učitelé vnímají přínos finančního vzdělávání jako pozitivní, ale uvědomují si, že studenty neochrání před neuváženými kroky. Problém vidí v současné generaci dospělých, kteří finančním vzděláváním vůbec neprošli. Ti si musí informace sami vyhledávat a nemají sami dostatek zkušeností, které by svým dospívajícím dětem mohli předat. Učitelka střední školy říká: „Na základě toho co jsem viděla a zjistila, tak jsem to začala používat a učit, protože si říkám, že by to těm dětem mohlo prospět. Pořád slyšíme, že finanční gramotnost je špatná. Ale jestli ji výuka ve škole opravdu zlepší to nevím. Možná do budoucna. Protože ti co ji nejvíc potřebují, co se jich to aktuálně dotýká, ti jsou ze školy venku, protože stát zajištuje vzdělávání jen studentům, ale na dospělé se nemyslí. A není nic, co by je donutilo se učit. A stejné to je u studentů, i když se to do nich cpe od základní školy, je otázka co si z toho sami vezmou. Já sama si nevzpomínám a to mám vystudovanou ekonomku, že bychom se daně učili, o nějaké finanční gramotnosti nemluvě. A pak se nedivím, že současná generace dospělých nemá z čeho brát.“ Učitel oborného učiliště: „Přínos do budoucna si nedokážu představit a vyhodnotit. Ale myslím si, že děcka by tímhle tím vzděláváním procházet měla. Vždycky jsou někteří, kteří podlehnou nějakým lákadlům, a nemyslím si, že výuka je všespasitelná. … Za nás se finanční vzdělávání vůbec neučilo, vlastně ta doba byla v tomhle strašně jednoduchá. Tam nebylo moc co řešit, nebylo takových nabídek a lákadel, které dokážou dostat lidi do problémů. Nebyly půjčky, zboží, tohle nebylo – tehda v tomhle byl život dalece jednodušší.“
Otázka číslo 5 Přináší si studenti nějaké vědomosti ohledně financí z rodiny? Oba učitelé se shodují, že na žácích je vidět, jak se v rodině hospodaří. Nejpatrněji je to poznat, když se učí tvořit rodinné rozpočty. Na jednotlivých studentech je poznat, zda si z rodiny přináší návyky plánovat výdaje. Obecně mají studenti povědomí o tom, co se musí platit, poslouchají, jak se rodiče baví o hospodaření. Jak hluboké jsou tyto znalosti o chodu domácnosti, je ryze individuální, ale základní informace mají všichni. Využití teoretických znalostí ze školy a zapojení rodiny k ověření v praktických cvičeních se vždy nesetkává s pozitivním ohlasem. „Proberte to s rodičema doma, s tím, že to co vy si myslíte, že je pravda. Tak mi rodiče vzkazujou, že mi do toho nic není, ale já nechci konkrétní částky. Někdy je pak zpětná vazba od rodičů negativní, místo aby rodiče byli rádi, že se zeptají. Záleží na konkrétní rodině, jestli chtějí, aby se kluk něco dozvěděl.“ Říká učitel odborného 88
učiliště.
Otázka číslo 6 Kde a jak jste získal znalosti v oblasti finančního vzdělávání? Oba učitelé byli na prvním školení, když se s výukou finanční gramotnosti začínalo, cca před osmi lety. Vzdělávání zajištovalo Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, účastníci získali dvě knížky vztahující se k finančnímu vzdělávání: Finanční gramotnost: úlohy a metodika a Finanční gramotnost: obsah a příklady z praxe škol. Pro učitelku ekonomiky na střední škole to byl impulz k rozšíření výuky. „Dostali jsme informace o úvěrech a půjčkách. A že by se to mělo dostat do povědomí dětí a i s tou finanční gramotností by se nějakým způsobem mělo začít. Můžu v podstatě říct, že předtím jsem se studenty osobní a rodinné rozpočty nedělala. A právě na základě toho, když jsem ty brožury prošla, jsem začala.“ Učitel odborného učiliště se účastnil i finančního vzdělávání, které organizovala hospodářská komora. „Spíš mám znalosti z praxe. Jednak mě tahle oblast samotného zajímá, dělám hospodáře ve sportovních organizacích a tam jsem se musel nějaké věci naučit.“
Otázka číslo 7 Máte možnost se dále vzdělávat? Oba učitelé oblast sami sledují a informace aktivně vyhledávají. Nabídky na další vzdělávání mají a využívají je. Poslední vzdělávání, kterého se oba účastnili, proběhlo loni a věnovalo se novému občanskému zákoníku. Učitelka střední školy říká: „Dále vzdělávat se můžu, dokonce nám přicházejí na email různé formy školení.“ Učitel odborného učiliště „To co by mohlo zajímat děcka, jim přetlumočím tak, aby to pobrali.“ Také uvádí, že mu nabídky na další vzdělávání chodí. „Když se mi možnosti naskytnou, tak se jich určitě rádi zúčastníme, protože informací není nikdy dost, jak dochází ke změnám.“ 10.3.2 Shrnutí Ve vybrané vzdělávací instituci probíhá výuka studentů střední průmyslové školy a učňů tříletého odborného učiliště. Výuka finančního vzdělávání není vyučována jako samostatný předmět, ale je v převážné míře zahrnuta v předmětu ekonomika, s dílčími přesahy do dalších 89
předmětů jako je občanská výchova, informatika, nebo matematika a probíhá v posledních dvou ročnících studia. Rozsah u studentů střední školy je ve třetím ročníku jedna hodina týdně a ve čtvrtém ročníku dvě hodiny týdně. Rozsah u učňů je v druhém i třetím ročníku vždy jedna hodina týdně. Jako problém vnímají vyučující rozdílný přístup studentů a učňů ke vzdělávání obecně. Učni mají menší motivaci se dále učit a prohlubovat znalosti, to se pak odráží i v zájmu získávat informace v oblasti financí. Výuka je převážně teoretická. Na praktických příkladech vysvětlují učitelé žákům, jak využít teoretické poznatky z výuky, např. výpočet mzdy, daní, tvorba osobního/rodinného rozpočtu a upozorňují je na možnost získat potřebné informace na internetu. Při výuce jsou využívány populárně naučné pořady České televize, které se týkají financí (Krotitelé dluhů a Suma sumárum). Po zhlédnutí vybraných dílů společně hodnotí, kde se stala chyba a jak jí předcházet. Znalosti z oblasti financí, které si studenti a učni přinášejí i z rodiny, se liší. Nejvíce se návyky z rodiny projevují při vytváření rodinných rozpočtů, zde je pak vidět jakým způsobem se v rodinách hospodaří. Finanční vzdělávání vyučující považují za dobrý krok vedoucí k rozšíření znalostí studentů a učňů a k posílení jejich postavení na finančním trhu. Aby výuka přinesla očekávaný užitek, je nutné, aby ti, kterým jsou vědomosti předávány, měli motivaci a snahu se vzdělávat. Tyto postoje však u části žáků na učňovských oborech nejsou. Oba vyučující spatřují problém v nedostatečných finančních znalostech současné generace dospělých, tj. rodičů a prarodičů, kteří finančním vzděláváním vůbec neprošli. Rodiče tak nemohou svým potomkům pomáhat řešit situace s finančními produkty a předávat vlastní životní zkušenosti, pokud už nejsou sami zadluženi. Znalosti v oblasti finančního vzdělávání jsou získávány zejména prostřednictvím kurzů, které pořádá Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy. Na základě poskytnutých materiálů z prvních kurzů na téma finanční gramotnosti byla upravena výuka. Vyučující sami oblast financí sledují a informace aktivně vyhledávají. Nabídky na další vzdělávání mají a využívají je. Šetření týkající se postojů studentů ve vztahu k financím a postojů pedagogů k finančnímu vzdělávání se sice uskutečnilo pouze na jedné konkrétní škole, ale domnívám se, že získané údaje jsou obecně přenositelné na celou populaci dospívajících, kteří se účastní vzdělávacího procesu na středním školství na území České republiky.
90
11.Návrhy řešení a jejich zhodnocení V předchozích kapitolách diplomové práce, jsem popsala teoretické poznatky v oblasti zadlužování a předlužování českých domácností, a to i v souvislosti s finanční gramotností. Popsány byly také hrozby a řešení obtížných životních situací, které z jevu předluženosti vyplývají. Svou hypotézu o tom, že tato souvislost existuje, jsem se snažila prokázat ve výzkumné části práce. A to na základě šetření provedeným jednak přímo v předlužené rodině, kde jsem zmapovala vývoj dluhu, jeho dopady i řešení této situace, tak i výzkumem v oblasti finančního vzdělávání dospívající mládeže. Zde byl zkoumán pohled ze strany dospívajících, na které programy a výuka finanční gramotnosti cílí, ale i vyučujících, kteří se jim tyto vědomosti snaží předat. Na základě zjištěných skutečností se pokusím najít některá řešení, která by mohla mít pozitivní vliv na celou řadu souvisejících aspektů. Klíčové aktéry v celém procesu zadlužení a předlužení lze rozdělit na tři hlavní skupiny. První je vlastní prostředí, které umožňuje vznik dluhu, jeho podmínky a v případě selhání ve splácení i jeho vymáhání. Toto prostředí reprezentuje stát a systém legislativy, který vytváří podmínky na trhu s finančními produkty. Druhým je vlastní osoba dlužníka, tj. spotřebitele na trhu finančních produktů. A posledním je ten, kdo na trhu tyto produkty poskytuje. Ve všech těchto oblastech je možné na aktéry působit tak, aby došlo alespoň k částečnému potlačení negativních vlivů. 11.1 Návrhy opatření v oblasti spotřebitelů Na základě zjištěných podkladů jsou nejrizikovější skupinou, která se potýká s problémy spojenými s dluhy, občané s nízkou úrovní dosaženého vzdělání (základní či vyučen). Tento fakt má dvě roviny, jednak mají sami nedostatek znalostí a nejsou schopni posoudit jak obsah smluv, tak dopady půjčky v delším horizontu. Druhou rovinou je to, že výše dosaženého vzdělání ovlivňuje následné uplatnění na trhu práce a výši jejich příjmu. Z původních rodin si děti přenášejí vzorce chování, které následně uplatňují dál ve svém životě a ve svých rodinách. Z těchto skutečností vycházejí navrhovaná opatření. Spotřebitele je nutno rozdělit na ty, kteří ještě studují a na dospělou populaci s ukončeným vzděláním. Mezi dospělou populací je třeba preventivně působit na ty, kteří zatím žádné dluhy nemají. Ty, kteří již v tíživé situaci předlužení jsou, informovat o možnostech, jak se z tohoto stavu dostat. Neboť opatření pro jednotlivé skupiny jsou odlišné. U studentů je nutno klást důraz na vzdělávání obecně, motivovat je ke studiu a minimalizovat počet studentů se základním vzděláním. 91
Výchova v rodině by měla vést k samostatnosti. Cílem rodičů je u svých potomků podporovat hospodaření s vlastními financemi a plánování svých výdajů v delším horizontu. S tím souvisí také, v pozdějším věku, založení a využívání vlastního bankovního účtu a debetní karty jako běžného platebního prostředku. V oblasti školství je třeba zvýšit účinnost a úroveň vzdělání v oblasti financí. V současné době jsou rámcové vzdělávací programy již implementovány. S výukou finanční gramotnosti je nutné začít již na základní škole. Protože část dětí, zvláště z těch rizikovějších skupin - ze sociálně znevýhodňujícího prostředí, končí se základním vzděláním. Je nutné ji provázat s výukou v ostatních předmětech jako je matematika, občanská výchova i český jazyk a je třeba klást důraz na chápání obsahu a praktického využití, nikoli jen pasivního učení zpaměti. Získávání znalostí a jejich užívání se musí stát protipólem intenzivní reklamy na spotřební produkty nabízené dětem a dospívajícím na internetu i v televizi, bez kterých se pak cítí ve společnosti svých vrstevníků jako outsideři. Děti, které ukončí základní vzdělávání, by měly být schopné pochopit, že není možné koupit vše, co chtějí a měly by umět sestavit jednoduchý rozpočet domácnosti. Studenti s ukončeným středním vzděláním by měli zvládnout samostatně vyřešit schodkový domácí rozpočet. Problém dospělé populace je v malém zájmu o další vzdělávání. Dospělé do škol a na kurzy za účelem rozšiřování dobrovolně nic nedostane. Informace musí přijít za nimi domů, ideálně ve formě vzdělávacích pořadů z oblasti financí, práva a ochrany spotřebitele, podané populárně naučnou formou. Pokud pořad nebude uvádět ekonom, přiláká ty, na které má být cíleno. Prezentace konkrétních příběhů zadlužených rodin může fungovat jako prevence, nebo jako instrukce jak problémovou situaci řešit. Dospělí, kteří neprošli finančním vzděláváním v době studia, tak získají nové informace nebo si je pouze doplní. Zajímavá a potřebná jsou témata, která se týkají vyrovnaného rodinného rozpočtu, tvorby rezerv či znalostí o úvěrových produktech. Zadlužené dospělé populaci, u které již prevence selhala, je vhodné nabídnout v médiích osvětovou kampaň na poradny a jiné instituce, které se věnují dluhové problematice. Na veřejnoprávních médiích dále vysílat několika minutové informační pořady „Jak na dluhy“ (inspirováno „Jak na internet“), kde by byly informace, jak situaci aktivně řešit. Toto je oblast, kde
lze
využít
potenciál
veřejnoprávních
medií.
Téměř
všichni
prostřednictvím
koncesionářských poplatků přispíváme na jejich rozpočet, média tak zároveň mohou plnit svá poslání. Část prostředků na tyto vzdělávací pořady lze přesměrovat například z hazardu a sázkových společností. Opatřením, kterým lze předcházet rizikovým krokům v oblasti financí, z důvodu 92
nedostatečných znalostí, je zřízení nezávislého finančního poradce při Úřadech práce, neboť nezaměstnaní jsou jednou z rizikových skupin, která se potýká s dluhy. Školený odborník, placený státem, dovede poskytnout odbornou radu i ve složitějších finančních záležitostech. 11.1.1 Proveditelnost a zhodnocení návrhů Přenos finančního vzdělávání v rámci rodiny nemusí být vždy možný, pokud se jedná o rodinu sociálně slabou, nebo mají-li její členové nízké dosažené vzdělání. Lze předpokládat, že nemohou svým dětem v oblasti financí nic pozitivního předat. Problém se vzděláváním ve školách je způsoben celkově velkou setrvačností k provádění změn. Poměrně dlouho trvá, než se změna koncepce projeví přímo ve výuce. Jedná se o úpravu rámcových a školních vzdělávacích programů, vytvoření vzdělávacích programů pro učitele, doplnění znalostí vyučujících, vytvoření pomůcek a schválení učebnic. Jde o velkou komplexní změnu vyžadující finanční prostředky a delší časový úsek. Výroba populárně naučných pořadů ve veřejnoprávních mediích je také náročná na peníze i čas. Ale v zájmu svých občanů by měl stát podporovat jejich vzdělávání alespoň takto, aby si doplnili znalosti, které jim chybí a aby k úvěrům přistupovali odpovědněji. (Dalo by se říct, že to stát svým občanům i dluží, protože s výukou finanční gramotnosti se začalo až po roce 2007, ale produkty se na finančním trhu nabízí již od roku 1993.) Velký problém je adresnost předávaných informací tak, aby se dostali ke koncovému příjemci, který je potřebuje. Je tedy třeba, aby cest, kterými se budou šířit, bylo víc, kromě veřejnoprávních medií zřejmě i internet. Otázkou zůstává také to, zda ti, na které jsou informace cíleny, v nich sami vidí přínos a budou mít zájem rozšířit své znalosti.
11.2. Návrh opatření na působení státu v oblasti trhu finančních prostředků Jak již bylo v předchozích kapitolách zmíněno, na trhu finančních produktů se pohybuje několik skupin subjektů. Nejméně rizikovými poskytovateli úvěru jsou bankovní instituce, které kontroluje Česká národní banka a ty jsou nuceny dodržovat platné zákony. Dalšími subjekty jsou nebankovní instituce, zde je již dohled podstatně nižší. S ohledem na množství těchto subjektů je kontrola prováděná Českou obchodní inspekcí méně častá a složitější. Zde je již rizikovost případného úvěru vyšší a může docházet podstatně častějšímu porušování zákona. Posledním subjektem, u kterého lze získat úvěr, je takzvaná „šedá zóna“ tj. poskytovatelé půjček bez licence i jakékoliv evidence. Zde se jedná o nejvyšší míru rizika zadlužení. Morální i zákonná pravidla jdou u těchto způsobů „podnikání“ většinou stranou. 93
Největší prostor pro návrhy na zlepšení současného stavu, je v oblasti regulace subjektů nebankovní a „šedé zóny“. Tyto subjekty do jisté míry spoléhají na nedokonalost zákonů a zneužívají tíživost a bezvýchodnost situace svých klientů. Pro klienty to bývá pomyslná závěrečná cesta na konci dluhové spirály a jeden z posledních kroků, který je dovede k exekučnímu, případně insolvenčnímu řízení. Důležitým okamžikem před uzavřením vlastní úvěrové smlouvy je posouzení klienta v otázce možnosti splácet poskytnuté prostředky. Na rozdíl od bank, které své klienty prověřují ve vlastním zájmu i v souladu se zákonem důkladně, ostatní instituce jednají především s ohledem na maximalizaci svého zisku. V praxi vidíme masivní reklamní sdělení, které nabízí půjčky prakticky všem, včetně již zadlužených, matek na rodičovské dovolené a i lidem bez příjmu. Tyto nabídky jsou již na hranici nebo za hranicí pravidel zákonných i morálních. U takových společností není ziskem z poskytnutého úvěru nebo prostředků jen vlastní úrok, ale především různé smluvní pokuty a penalizace při nesplácení. Peníze jsou půjčovány již s předpokladem, že klient, který je ve finanční nouzi, půjčku splácet nebude. Prostřednictvím penalizace za porušení smlouvy dluh naroste do výše, která v konečném důsledku povede k zpeněžení majetkové podstaty dlužníka. Zisk z takového stylu podnikání je natolik velký, že kryje i případné neúspěchy ve vymáhání části pohledávek. Míra odpovědnosti je přenesena převážně na stranu spotřebitele. V případě zajištěné pohledávky je riziko na straně poskytovatele úvěru prakticky nulové. Maximální výše úroku nebo celkové náklady na úvěr, v podobě ukazatele roční procentní sazby nákladů (RPSN), nejsou nijak právně ošetřeny. Změnu nepřinesla ani novelizace občanského zákoníku či zákona o spotřebitelském úvěru. Jedním z navrhovaných opatření, je stanovení horní sazby RPSN u poskytovaných úvěrů. Stanovení maximální úrokové sazby není řešením, neboť poskytovatel by jí mohl obcházet jinou formou, například povinným vedením nákladného účtu nebo úvěr podmínit sjednáním dalších služeb např. pojištění. RPSN již ze své podstaty uvádí celkové náklady na úvěr. Opatření tak na jedné straně neomezí podnikání v této oblasti, a na straně druhé přenese určitou míru rizika na stranu poskytovatele úvěru. Případné překročení RPSN by nemělo za následek žádnou sankci proti poskytovateli za předpokladu, že dlužník bude splácet své závazky. Pokud dlužník přestane splácet své závazky a věřitel se obrátí na soud, který rozhodne o způsobu vymáhání pohledávky, bude vymáhaná částka stanovena jako jistina a RPSN, v maximální výši stanové zákonem. A to přesto, že smluvně bude mezi dlužníkem a věřitelem sjednána sazba 94
vyšší. S problematikou předlužených souvisí i podnikání v oblasti oddlužení. Neseriózní oddlužovací agentury nabízí prostřednictvím inzerce oddlužení občanům, kteří mají problémy s předlužením. Tyto společnosti nabízí pomoc s řešením finanční situace. Cílem spolupráce má být oddlužení klienta a snížení jeho splátek. Často se však jedná, pouze o zprostředkování komunikace s věřiteli, bez záruky na skutečnou dohodu. Tyto společnosti si účtují vysoké vstupní poplatky a další náklady. Dlužníkova finanční situace se dále zhoršuje. Další placenou službu, kterou nabízí, je sepsání návrhu na zahájení insolvenčního řízení. Služba je ve většině případů předražená a poskytovaná bez ohledu na to, zda klient vůbec splňuje podmínky pro zahájení řízení. Cílem tak není pomoc v tíživé životní situaci, ale pouze parazitování na ní a vidina vlastního zisku. Návrhem vedoucím ke zlepšení je omezení možnosti podnikání takových společností. Nastavení podmínek nutných pro poskytování tohoto poradenství na odborné úrovni, jako je vzdělání v právní oblasti, důsledná evidence všech případů a stanovení odměny pouze v případě povolení insolvence. Jiné opatření, které může snížit rizikové zadlužení domácností, je poskytování sociálních bezúročných půjček. Sociální půjčka může doplňovat pomoc v hmotné nouzi. Sociální půjčku lze čerpat pouze jako půjčku účelovou, na nákup nebo opravu konkrétních předmětů, do maximální výše 15.000 Kč s dobou splatnosti tři roky. Poskytovateli půjčky jsou obce, úředníci na této úrovni znají konkrétní problémy rodin a osob, mohou posoudit její vhodnost, výši a schopnost ji splácet. Podmínkou poskytnutí půjčky je trvalé bydliště v obci delší než dva roky, doložení příjmu, bezdlužnost vůči obci a prověření žadatele v rejstříku exekucí. Pomoc obcí v případě nákupu nutného vybavení domácností, tak může předcházet využívání rizikových spotřebitelských půjček, protože obce jsou pro nízkopříjmové skupiny obyvatel bezpečnější věřitel, nebudou prohlubovat jejich případné sociální vyloučení. 11.2.1 Proveditelnost a zhodnocení návrhů Spotřeba je žádoucí stimulací každé ekonomiky a jejího růstu. Pokud je však spotřeba z větší části financovaná z prostředků získaných úvěry, jedná se o stimulaci krátkodobou a v konečném důsledku přinášející následně problémy celé společnosti. V této souvislosti je tedy na místě regulace ze strany státu. Řešení s omezením maximální možné výše RPSN, tedy jejího případného vymáhání, by mohl být vhodný kompromis mezi uzákoněním procentní sazby lichvy a celkově i omezení 95
smluvní volnosti mezi dlužníkem a věřitelem. Návrh přenáší část rizika ze spotřebitele na věřitele, který úvěr poskytuje. Zvýšením rizika na jeho straně dojde k tomu, že se bude snažit o důkladnější a komplexnější prověření bonity svého klienta. Dojde tak k odpovědnějšímu přístupu k úvěrování s ohledem na rizikovější návratnost investice. V případě oddlužovacích agentur je v zájmu státu tuto aktivitu potlačovat a regulovat, neboť jejich přínos je minimální. Jejich jednání lze nazvat minimálně jako neetické a parazitující na tíživé situaci klienta. Z pohledu agentur se navrhované řešení může jevit jako zásah do svobodného podnikání. Dopad na společnost a zejména na její rizikové skupiny je v tomto případě ve vyšším zájmu. Sociální půjčky budou pro obec představovat zvýšené náklady, protože se zvýší čerpání prostředků z rozpočtu obce a vznikne i riziko spojené s vymahatelností v případě nesplácení. Obce budou muset posuzovat, komu půjčí, prověřovat důkladně bonitu klienta, aby předcházeli problémům s nesplácením. Situace je komplikovaná i s ohledem na skutečnost, že obce nemají přístup do bankovních rejstříků dlužníků, neboť nejsou jejich členy.
11.3 Návrhy opatření v oblasti poskytovatelů úvěrů Poskytování úvěrů je podnikatelská aktivita a jejím cílem je, stejně jako u každého podnikání, maximalizace zisku, a minimalizace rizik. K rizikům spojeným se špatným odhadem bonity dlužníka, přestože může být před poskytnutím úvěru odpovědně prověřen, dochází. Dojde-li k situaci, že dlužník není schopen svým závazkům dostát, je z pohledu věřitele zásadní, jaká je vymahatelnost jeho práva. Tedy jaké má možnosti domoci se svého práva a zda se ho vůbec domůže nebo v jakém rozsahu. Dále ho zajímá, jak velká část jeho pohledávky je reálně vymahatelná, jakými způsoby a jak vysoké jsou případně náklady na vymáhání. V případě, že je dlužníkovi schváleno oddlužení, je povinen splácet své dluhy. U nejčastěji využívaného způsobu, pomocí splátkového kalendáře, je nutno zaplatit minimálně 30 % nezajištěných dluhů. Pokud příjem dlužníka kolísá, stává se v některých měsících, že postižitelná částka stačí pouze na paušální odměnu (ve výši 1.089 Kč včetně DPH) pro insolvenčního správce, ale na věřitele už nic nezbývá. V konečném důsledku po pěti letech splácení bývá často v jejich prospěch vymoženo 30 % pohledávky, kdežto insolvenční správce má svou odměnu relativně jistější. Lepší uspokojení věřitelů znamená provést změnu systému, jakým je postižitelná část dlužníkova příjmu rozdělována. Neboť i odměna správce by měla korespondovat s myšlenkou, 96
že v případě oddlužení se zohledňují sociální hlediska před ekonomickými. V její výši by se měly odrážet náklady spojené s administrativou insolvenčního správce. Odměna se nadále bude skládat ze dvou částí. První část bude zahrnovat výdaje spojené administrativou – prokazatelné náklady na vedení účtu, přerozdělení prostředků, tato částka bude uplatnitelná pouze do výše 150 Kč. Druhá část odměny bude stanovena pevnou částkou. V prvním roce ve výši 750 Kč, neboť správce vykonává agentu spojenou s přezkumem pohledávek či řeší incidenční spory. V následujících letech se hodnota odměny sníží na 500 Kč, vzhledem ke snížení objemu práce. Opatření, které může snížit náklady exekuce, je zavedení místní příslušnosti na základě tzv. teritoriality. To zajistí nestrannost a objektivitu soudního rozhodování. Výhodou je usnadnění komunikace s exekutorem, neboť bude snáze dostupný. Evidencí spisů u jednoho exekutora klesnou náklady spojené s novou exekucí, neboť exekutor informace o dlužníkovi již má. Soudním exekutorům také nebudou vznikat náklady spojené cestou do místa trvalého bydliště dlužníka.46 Zároveň se posílí nezávislost soudního exekutora tím, že se odstraní prvek konkurujících si podnikatelů. 11.3.1 Proveditelnost a zhodnocení návrhů Změny v oblasti exekucí a insolvencí bude velmi složité prosadit. Panuje zde silný vliv jak přímo ze strany insolvenčních správců týkající se změny výše odměn, tak ze strany soudních exekutorů na nezavedení místní příslušnosti v obvodu jednotlivých soudních krajů. Soudní exekutoři mohou argumentovat, že tato skutečnost by omezila jejich svobodu podnikání. Pro dlužníka i věřitele by tato opatření měla pozitivní dopad. V případě změny výše nastavení odměn insolvenčních správců, dostane věřitel nazpět větší část dlužné částky. Pokud bude zavedena místní teritorialita nebo nízké částky nebudou vymáhány soudním exekutorem, náklady spojené s dluhem se zbytečně neporostou. Negativem tohoto opatření může být ale omezení práv věřitele, který má dnes právo volby exekutora.
Určitá regulace v této oblasti by byla vhodná neboť z výzkumu společnosti STEM/MARK vyplývá, že tři čtvrtiny věřitelů vymáhajících pohledávky v celé ČR využívají služeb maximálně pěti exekutorských úřadů. Exekuce hlavně čistý byznys, nebo veřejná služba? [online]. konkursni-noviny.cz, 2010 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.konkursni-noviny.cz/clanek/ma-byt-podstatou-exekuce-hlavne-cisty-byznys-neboverejna-sluzba 46
97
Závěr V souvislosti s politickými změnami se od devadesátých let dvacátého století stávají úvěry a půjčky běžnou součástí života české společnosti. Velký nárůst zadluženosti nastává o deset let později. Tato změna souvisí se změnou uvažování jednotlivců a rodin ve smyslu větší spotřeby, která je spojena s širší a bohatší nabídkou v oblasti bydlení a spotřebního zboží. Zároveň se stávají dostupnější úvěrové produkty cílené přímo na domácnosti. V případě, že příjem domácností nepostačuje ke krytí všech jejích konzumních potřeb, vzniká poptávka po úvěrových produktech. Tyto produkty nabízí banky i jiné nebankovní subjekty. Bankovní subjekty si své klienty před poskytnutím úvěru důkladně prověřují v bankovních registrech a zkoumají jejich bonitu. Tak se snaží předcházet rizikům s nesplácením úvěru. Nazná-li banka, že je klient nedůvěryhodný, nezbývá mu než využít produktů nebankovních společností. Jejich nabídka je již rizikovější. Vývoj posledních deseti let jednoznačně míří ke stále vyšší zadluženosti. Neuspokojivost situace v oblasti zadlužení z hlediska práva lze doložit novelizacemi zákonů, které se této oblasti týkají. V roce 2013 byla přijata novela zákona o spotřebitelském úvěru, kterou se upravují předpoklady pro výpočet roční průměrné sazby nákladů spotřebitelského úvěru pro umožnění srovnávat tento ukazatel u spotřebitelských úvěrů. Novela přinesla také zákaz používání směnek a šeků v souvislosti se spotřebitelskými úvěry a využívání volání na telefonní linky se zvýšenou sazbou při poskytování spotřebitelského úvěru. Změny, které novela zákona přinesla, jsou přínosné, ale nedotýkají se oblasti krátkodobých půjček do 5.000 Kč, které nejsou tímto zákonem ošetřeny. Nejrizikovější oblast trhu s finančními produkty, které poskytují subjekty na hranici nebo už za hranicí zákona a morálky, tak na svou regulaci stále čeká. U nebankovních společností je třeba přenést více odpovědnosti z klienta na poskytovatele tak, aby bylo samozřejmostí důsledné prověření klienta. Předluženost mnoha domácností však není spojena jen s problematickým úvěrem. Vznik dluhu může být způsoben i neochotou či nemožností hradit včasně běžné závazky jako je nájemné, poplatky za vodu a elektřinu. Problémy s předlužením mohou od začátku roku 2008 řešit díky novému insolvenčnímu zákonu i domácnosti, a to prostřednictvím institutu oddlužení. Zde je zřejmý nárůst počtu žádostí o oddlužení i počty schválených oddlužení. Počty žádostí o oddlužení však plně nevypovídají o řešení situace, neboť návrhy na oddlužení mohou být podávány opakovaně, navíc žadatel nemusí splňovat podmínky, za kterých lze oddlužení povolit. O tom, nakolik je 98
insolvenční zákon využíván k řešení problémů v souvislosti s předlužením, nám řeknou spíše počty povolených oddlužení. Důležité je informovat občany o možnostech řešení předlužení touto cestou a zároveň je varovat před subjekty, které pouze zneužívají pojmu „oddlužení“ ve prospěch svých výnosných zisků. Na základě studia materiálů k diplomové práci jsem v návrhové části předložila návrhy, které zajistí snížení nákladů spojených s exekucemi, a to v souvislosti se zavedením místní příslušnosti exekutora dle bydliště dlužníka. V rámci této práce byl proveden výzkum v rodině, která se potýká s předlužením. Z něj vyplynulo, že oba partneři si z rodin, kde byli vychováváni, nepřinesli dostatek znalostí spojených s rodinným rozpočtem. Jejich úroveň dosaženého vzdělání je nízká, s úrovní vzdělání je spojena výše finanční gramotnosti. Oni sami nezískali dostatek znalostí v oblasti financí ani v průběhu svého dalšího života. Sami nejsou schopni posoudit vhodnost a dopady úvěru. Co je však zásadní a překvapující zjištění, z vlastní zkušenosti si neodnesli ani žádné ponaučení, jak v budoucnu obdobné situaci předcházet. Tato zkušenost mě přivedla k úvaze, zjistit jaké jsou postoje studentů v přístupu k financím a vnímání přínosu finančního vzdělávání, neboť právě na ně je současné době směřována prevence prostřednictvím finančního vzdělávání. Studenti vnímají vzdělání zaměřené na rozšiřování znalostí v oblasti financí jako přínosné a sami uvádějí řadu nově nabytých znalostí. Zároveň jsem se dotazovala vyučujících, kteří jim tyto znalosti předávají a jak oni sami vnímají přínos finančního vzdělávání. Vyučující považují finanční vzdělávání jako přínosné, nikoli jako všespásné. A sami upozorňují na nedostatečnou úroveň finanční gramotnosti současné dospělé populace. Z provedeného výzkumu vyplývá i jeden z návrhů, který může dle mého soudu pozitivně ovlivnit celou situaci zejména do budoucna. Je třeba klást důraz na zvyšování finanční gramotnosti obyvatel, již od základní školy. V České republice garantuje stát pouze finanční vzdělávání dětí a mládeže v rámci základního a středního školství. Čím déle probíhá vzdělávací proces, tím je větší šance, že se získají potřebné znalosti. Nejrizikovější skupinou tak nadále zůstávají ti, kteří mají nízké dosažené vzdělání. Výuka finančního vzdělávání na základních a středních školách může také přinést znalosti dětem a dospívajícím ze zadlužených rodin, neboť jim může poskytnout jiný pohled na situaci jejich rodičů, kteří jim sami nejsou schopni předat zkušenosti s dodržováním vyrovnaného rodinného rozpočtu a s tvorbou finanční rezervy. Současný stav je způsoben, mimo jiné, i tím, že stát v době nástupu spotřebitelských úvěru 99
na finanční trh zcela opomněl zajistit u jejich spotřebitelů potřebné vzdělání. U dospělé populace je třeba šířit osvětu směřující k bezpečnému užívání finančních produktů a informovat o možnostech jak řešit případně předlužení, a to i prostřednictvím veřejnoprávních médií. Všechny stanovené cíle této práce se podařilo naplnit, a to i přes obsáhlost a náročnost tohoto tématu. V práci je detailně popsán případ konkrétní rodiny, vývoj jejího zadlužení i kroky které podnikla, aby našla cestu k nové budoucnosti. Jsou zde uvedeny opatření, které mohou vést ke zlepšení prevence před zadlužením a návrhy, které mohou minimalizovat další náklady dlužníka v případě zadlužení a předlužení. Jako krok správným směrem považuji zavádění finančního vzdělávání na základních a středních školách, neboť primární je problémům předcházet. Zároveň je potřebné zařadit finanční vzdělávání i do vzdělávacích pořadů veřejnoprávních médií. Tak aby potřebnými informacemi byla dotčena, co nejširší část dospělé populace, a to i za cenu vyšších ekonomických nákladů, které ponese stát.
Sumary In the connection with political changes credits and loans have become a Czech society life common part since 1990s. A large increase of indebtedness took place ten years later. This change is related to the thinking modification of individuals and families in terms of a higher consumption that is connected with the larger and the icher offer in the area of housing and consumer goods. Along with that time credit products targeted directly to households become more affordable. In case the household income is insufficient enough to cover all of its consumer needs, there is a demand for credit products. These products are offered by banks and other non-banking institutions. Before providing a credit bank institutions thoroughly examine their clients in credit bureaus and scrutinize their creditworthiness. This is the way how they try to prevent the risk of credit defaults. If the bank considers the client to be untrustworthy, such a person has the only possibility to use the products of non-banking institutions. However, their offer is connected with a higher risk. The last decade development is clearly reaching the higher and higher indebtedness. The indebtedness situation discontentment in terms of the legislation can be demonstrated by the amendments of acts related to it. The Act on Consumer Credit amendment was adopted in 2013 modifying the assumptions for average annual cost rate calculation of the consumer credit enabling to compare this 100
indicator within consumer credits. The amendment also banned the use of promissory notes and cheques in connection with consumer credits and calling the phone lines with a higher rate when providing a consumer credit. The changes brought by the Act amendment are beneficial, however, they do not cover the area of short-term loans up to 5,000 CZK ; these are not covered by this act. The most risky area of the financial products market that is provided by the institutions on the edge or beyond the edge of law and morals is still waiting to be regulated. It is necessary to transfer more responsibility from the client to the provider within non-banking institutions in order to take the client detailed examination for granted. The over-indebtedness of many households is not only associated with a problematic credit. The debt origin can be also caused by the reluctance or inability to timely pay common obligations such as rent, water and electricity bills. Also households can solve the problems with the over-indebtedness from the beginning of 2008 thanks to the new insolvency act via the form of the debt relief. There is an obvious increase of debt relief applications and also the numbers of debt relief approvals. However, the numbers of debt relief applications do not fully reflect the situation solution because the proposals for debt relief can be submitted repeatedly, moreover, the applicant is not supposed to meet the conditions for enabling the debt relief. Generally speaking, the numbers of approved debt reliefs can tell us more about the fact how much the Insolvency Act is used to solve problems with the over-indebtedness. It is important to inform people about the possibilities of over-indebtedness via this way also to warn them against the institutions that misuse the expression of “the debt forgiveness“ to increase their profitability. Based on the diploma thesis materials research there are some suggestions in the proposal part which are supposed to decrease the costs related to distrainment connected to the establishing of a local distrainer competence according to the debtor residence. There was a research carried out in a family struggling with the over-indebtedness within this thesis. The conclusion was that both partners did not bring from their families that brought them up enough knowledge related to a family budget. Their reached level of education is low and with this level of education is connected the level of a financial literacy. Moreover, they did not gain enough knowledge in the area of finances during their further lives. They are not able to evaluate a credit suitability and impacts. However, there is a significant and a surprising finding that they did not take any lessons from their own experience how to prevent such situation in the future. 101
This experience led me find out what students´ attitudes to finances are and the perception of financial education benefit because students are currently the financial education prevention target. Student perceive the education focused on enhancement of knowledge in the area of finances as beneficial one and demonstrate a range of newly learnt pieces of knowledge. I also asked the teachers who provide this knowledge to them how they perceive the financial education benefit. The teachers consider the financial education as beneficial one but as a remedy to everything. They point out the financial literacy insufficient level in the current population of adults. In my opinion there is one proposal based on the carried out research that can positively influence the whole situation especially in the future. It is necessary to pay the attention to the increase of people financial literacy, starting at basic schools. In the Czech Republic the state ensures the financial education of children and the youth only within basic and secondary school systems. The longer the educational process takes, the higher is the chance that the necessary knowledge will be gained. Those people reaching the low level of education still remain in the most risky group. The process of financial education in basic and secondary schools can also bring the knowledge to children and teenagers from families struggling with debts because it can provide them other view on the situation of their parents who are not able to demonstrate the experience how to keep their family budget balanced and the creation of financial funds. Besides other things the current situation is also caused by the fact that the state completely omitted to provide the necessary education to consumers at the time of consumer credits arrival. It is necessary to spread the public education leading to a safe use of financial products and to inform about the possibilities how to solve the over-indebtedness if necessary; also via public media. Despite a large extent and a demanding character of this topic all determined targets of this thesis were fulfilled. There is a specific family case described in detail in the thesis, their indebtedness development and also measures that they took to find the way to a new future. There are stated some precautions that can lead to the improvement of the prevention against indebtedness and proposals that can minimalize other debtor costs in case of indebtedness and over-indebtedness I consider the establishing of financial education in basis and secondary schools as a good measure because the primal thing is to prevent problems. It is also necessary to implement the financial education also into educational programmes in public media to inform as large part of the adult population as possible despite the higher price of economic costs paid by the state. 102
Použitá literatura Aliance proti dluhům: Základní prohlášení [online]. [cit. 2014-09-10]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/soubor/apd-zakladni-prohlaseni-doc.aspx Asociace občanských poraden. 2011. Souhrnná zpráva k projektu: Dluhové poradenství za období leden 2008 – prosinec 2010 [online]. [cit. 2014-10-10]. Dostupné z: http://dluhy.obcanskeporadny.cz/images/stories/clanky/Dluhov_superzprva_2008-2010.pdf Asociace občanských poraden. 2012. Souhrnná zpráva k projektu: Dluhové poradenství za období Leden 2011 – Prosinec 2011 [online]. [cit. 2014-10-10]. Dostupné z: http://dluhy.obcanskeporadny.cz/images/stories/clanky/Dluhov_superzprva2011.pdf Asociace občanských poraden. 2013. Průběžná zpráva o splnění cílů projektu: Dluhově poradenství ke dni 30.6.2013 [online]. [cit. 2014-10-10]. Dostupné z: http://dluhy.obcanskeporadny.cz/images/stories/clanky/Prbn_zprva1_pol_2013.p BALABÁN, Zdeněk. Slabikář finanční gramotnosti: učebnice základních 7 modulů finanční gramotnosti. 2. aktualiz, vyd. Praha: Cofet, 2011, 416 s. ISBN 978-809-0439-610. BÁRTOVÁ, Hilda. Chování spotřebitele a výzkum trhu. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2002, 209 s. ISBN 80-245-0410-3. BELL, Daniel. Kulturní rozpory kapitalismu. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999, 335 s. ISBN 80-858-5084-2. Bulletin o sociálním vyloučení na evropské úrovni: Together and Across [online]. 2010 [cit. 201409-20]. Dostupné z: archiv.iqrs.cz/download.php?soubor=308 Campbell John Y., Howell E. Jackson, Brigitte C. Madrian and Peter Tufano Consumer Financial Protection The Journal of Economic Perspectives, 25 (1) 2011, 91-113 Centrum politických analýz. Formy pomoci předluženým občanům: Manuál pro školení sociálních pracovníků a pracovníků nevládních neziskových organizací a charit [online]. (2007) [cit. 2014-0911]. Dostupné z: http://www.pomocsdluhy.cz/pdf/prirucka.PDF CLEMENTE, Mark N. Slovník marketingu. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2004, v, 378 s. ISBN 80251-0228-9. CBCB: Czech Banking Credit Bureau [online]. [cit. 2015-05-11]. Dostupné z: http://www.cbcb.cz/ CNCB: Czech Non-Banking Credit Bureau [online]. [cit. 2015-05-11]. Dostupné z: http://www.cncb.cz/ Česká bankovní asociace [online]. [cit. 2014-09-15]. Dostupné z: https://www.czech-ba.cz/ Česká leasingová a finanční asociace. http://www.clfa.cz/index.php?textID=1
[online].
[cit.
2014-09-15].
Dostupné
z:
Česká národní banka [online]. [cit. 2015-05-11]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/index.html Česká národní banka: ARAD - Systém časových řad: Hlavní ukazatele [online]. [cit. 2014-09-09]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.hlavni_ukazatele?p_iframe=0 Česká národní banka. Klientské úvěry se selháním. [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.UKAZATELE_SESTAVY?p_sestuid=22023&p_lang =CS
103
Česká národní banka. Metodický list: Zadluženost domácností [online]. 2010 [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/zadldom_cs.pdf Česká národní banka. Ochrana spotřebitele a finanční gramotnost [online]. [cit. 2015-01-13]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/spotrebitel/index.html Česká obchodní inspekce. Výroční zpráva [online]. 2013. vyd. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.coi.cz/userdata/files/dokumenty-ke-stazeni/vyrocni-zpravy-o-cinnosti/2013-vyrzprava-cinnost.pdf Česká správa sociálního zabezpečení: Statistické ročenky [online]. [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/informacni-materialy/statisticke-rocenky.htm Člověk v tísni: Index etického úvěrování [online]. [cit. 2014-06-25]. Dostupné z: http://www.clovekvtisni.cz/cs/socialni-prace/socialni-integrace/index-etickeho-uverovani ČÚZK Státní správa zeměměřictví a katastru: Statistické údaje o vybraných transakcích s nemovitostmi evidovanými v KN [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://cuzk.cz/Katastrnemovitosti/Statisticke-udaje-o-transakcich/Statisticke-udaje-o-vybranych-transakcich-s-ne%281%29.aspx DOUCHOVÁ, Jitka et al. Základy psychologie trhu. Vyd. 1. Jinočany: H, 1993, 143 s. ISBN 80857-8722-9. DUBSKÁ, Drahomíra. 2013. Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy v letech 1993 až 2012 [online]. [cit. 2015-05-09]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20534672/115911a+s+lit.pdf/4bc29412-9282-43be-bbff8ad94bbb203e?version=1.0 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a Luboš SMRČKA. Finanční vzdělávání pro střední školy: se sbírkou řešených příkladů na CD. 1. vyd. C.H. Beck, 2011, xix, 312 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-807-4000-089. Euroskop.cz: MMF: Nebezpečím je nejen státní, ale i soukromý dluh. 2012.[online]. [cit. 2014-0710]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8959/20606/clanek/mmf-nebezpecim-je-nejen-statniale-i-soukromy-dluh Evropský hospodářský a sociální výbor: Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Úvěr a sociální vyloučení ve společnosti blahobytu [online]. 2008. [cit. 2014-09-11]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2008:044:0074:0083:CS:PDF Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení: Předlužení- otázky a odpovědi. [online]. [cit. 2014-06-25]. Dostupné z: http://www.ey2010.cz/predluzeni/predluzeni-otazky-a-odpovedi/ Exekutorská komora České republiky. http://www.ekcr.cz/index.php?p=uvod&w=
[online].
[cit.
2014-07-21].
Dostupné
z:
FETTER, Richard W. Exekuční srážky ze mzdy v roce 2015: nové nezabavitelné minimum, postupy, příklady. [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/casopis-narodnipojisteni/archiv-vydanych-cisel/clanky/2015-02-richard-w-fetter-exekucni-srazky-ze-mzdy-vroce-2015-nove-nezabavitelne-minimum-postupy-prik.htm GATHERGOOD, J. (2012). Self-control, financial literacy and consumer over-indebtedness. Journal of Economic Psychology, 33(3), 590-602. ISSN: 0167-4870. HÁLEK, Vítězslav. Nákupní chování spotřebitelů [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z:
104
http://halek.info/www/marketing/prednasky HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-736-7040-2. HENDL, Jan. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum, 1999, 278 s. ISBN 80-246-00307. HESOVÁ, Alena. Metodická doporučení pro výuku finanční gramotnosti. Vyd. 1. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, 2013, 26 s. ISBN 978-80-7481-002-2. HESOVÁ, Alena a Eva ZELENDOVÁ. Finanční gramotnost ve výuce: metodická příručka. Vyd. 1. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV), divize VÚP, 2011, 59 s. ISBN 978-80-86856-74-2. Insolvenční zákon: Oddlužení [online]. [cit. 2014-07-20]. Dostupné z: http://insolvencnizakon.justice.cz/obecne-informace/oddluzeni.html Insolvenční zákon: Statistiky [online]. [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://insolvencnizakon.justice.cz/expertni-skupina-s22/statistiky.html IVIG: Použití definic informační gramotnosti v práci komise IVIG. [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/pouziti-informacni-gramotnosti.html JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 285 s. Distanční studijní opora. ISBN 80-717-8535-0. Kancelář finančního arbitra. Výroční zpráva o činnosti finančního arbitra 2012 [online]. 2013. [cit. 2014-09-30]. Dostupné z: http://www.finarbitr.cz/galerie/tinymce/media1/1v%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD%20zpr%C3 %A1va_2012_1.pdf KELLER, Jan. Až na dno blahobytu: Jan Keller. 2. vyd. Brno: Hnutí DUHA, 1995, 143 p. ISBN 80-902-0560-7. KELLER, Jan. Nedomyšlená společnost. Vyd. 3. Brno: Doplněk, 1998, 125 s. ISBN 80-857-65977. KOTLER, Philip. Marketing od A do Z: osmdesát pojmů, které by měl znát každý manažer. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2003, 203 s. ISBN 80-726-1082-1. KOUDELKA, Jan. Spotřební chování. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010, 158 s. ISBN 978-80-2451698-1. KOUDELKA, Jan. Spotřební chování a marketing. 1 .vyd. Praha: Grada, 1997, 191 s. ISBN 80716-9372-3. Kouzelná půjčka: RPSN http://www.kouzelnapujcka.cz/rpsn/
[online].
[cit.
2015-05-01].
Dostupné
z:
KUBÁTOVÁ, Helena. Sociologie životního způsobu. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2010, 272 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-80-247-2456-0. LIPOVETSKY, Gilles. Paradoxní štěstí: esej o hyperkonzumní společnosti. V českém jazyce vyd. 1. Praha: Prostor, 2007, 443 s. ISBN 978-80-7260-184-4. LIPOVETSKY, Gilles a CHARLES, Sébastien. Hypermoderní doba: od požitku k úzkosti. V českém jazyce vyd. 1. Překlad Barbora Holá. Praha: Prostor, 2013, 144 s. Střed, 105. sv. ISBN 978-807-
105
2602-834. LORAYN Olson and Rachel A. ROSENFELD (1984). Parents and the Process of Gaining Access to Student Financial Aid. The Journal of Higher Education. 33(4), 455-480 LOVRITŠ, Veronika. Poradna pro dlužníky: Trestné činy dlužníkůb [online]. [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: http://www.pomocsdluhy.cz/index.php/prevence-kriminality/87-trestne-ciny-dluzniku MAREŠ, Petr. 2006. Faktory sociálního vyloučení [online]. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 41 s. [cit. 2014-10-11]. ISBN 80-870-0715-8. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/fulltext/vz_193.pdf Měsíčník Českého statistického úřadu Statistika & My: Inspirovalo nás i zahraničí, kde je dluh normou. 2012, roč. 12, č. 6. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20555411/1804120608_09.pdf/d995bda5-4702-4ba1-b931cf431241d6cf?version=1.0 Metodický portál RVP: Finanční gramotnost [online]. [cit. 2014-11-02]. Dostupné z: http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=6055 Ministerstvo financí. Národní strategie finančního vzdělávání. [online]. 2010 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.vzdelavani2020.cz/images_obsah/dokumenty/knihovnakoncepci/financni-vzdelavani/narodni_strategie_financniho_vzdelavani_mf2010.pdf Ministerstvo financí. Rámcová politika MF v oblasti ochrany spotřebitele na finančním trhu. [online]. 2007. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Ochranaspotrebitele_2007_Ramcova-politika-MF-v-oblasti-ochrany-spotrebitele-na-financnim-trhu.pdf Ministerstvo vnitra. Identifikace zásadních problémů v oblasti sociálního vyloučení [online]. 2009. [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/soubor/identifikace-zasadnich-problemupdf.aspx Ministerstvo vnitra. Prevence zadlužování českých domácností s důrazem na sociálně slabé a vyloučené skupiny obyvatel [online]. 2008 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/zadldom_cs.pdf Ministerstvo vnitra. Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015 [online]. 2011. vyd. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/strategie-prevencekriminality-na-leta-2012-2015.aspx MF, MPO, MŠMT: Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách [online]. 2007. [cit. 2015-03-13]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/uploads/SBFG_finalni_verze.pdf MOŽNÝ, Ivo. 1999. Sociologie rodiny. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakl., 251 p. ISBN 80-8585075-3. MPSV. Dlouhodobá vize resortu práce a sociálních věcí pro oblast sociálního začleňování [online]. 2012. vyd. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13031/vize_SZ.pdf MPSV. Národní program Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení [online]. 2009 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7456/material.pdf NEKOLA Martin a Arnošt VESELÝ. Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe. Vyd. 1. Editor Arnošt Veselý, Martin Nekola. Praha: SLON, 2007. Studijní texty, 40. ISBN 978808-6429-755.
106
OECD StatExtracts: Financial Indicators – Stocks [online]. [cit. 2014-10-09]. Dostupné z: http://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=FIN_IND_FBS OECD iLibrary: OECD Factbook 2013: Economic, Environmental and Social Statistics [online]. [cit. 2014-10-09]. Dostupné z: http://www.oecd-ilibrary.org/sites/factbook-2013en/03/03/02/index.html?itemId=/content/chapter/factbook-2013-28-en ONDŘEJ, Jan a kol. Zadlužení - fenomén současnosti. Vyd. 1. Praha: Soukromá vysoká škola ekonomických studií, 2012. 270 s. ISBN 978-80-86744-92-6. PELÁN, Zdeněk. Andragogický slovník: Funkční gramotnost. In: [online]. 2002. vyd. [cit. 201501-30]. Dostupné z: http://www.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/funkcni-gramotnost Poradna při finanční tísni. [online]. [cit. 2015-05-11]. Dostupné z: http://www.financnitisen.cz/ Poradna při finanční tísni. Tiskové zprávy za rok 2010: Poradna při finanční tísni varuje před „oddlužovacími“ firmami. In: [online]. 2010 [cit. 2015-04-30]. Poradna při finanční tísni. 2011. Výroční zpráva za rok 2010 [online]. [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://www.financnitisen.cz/doc/vyrocni_zprava_10.pdf Poradna při finanční tísni. 2012. Výroční zpráva za rok 2011 [online]. [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://www.financnitisen.cz/doc/vyrocni_zprava_11.pdf Poradna při finanční tísni. 2013. Výroční zpráva za rok 2012 [online]. [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://www.financnitisen.cz/doc/vyrocni_zprava_12.pdf Poradna při finanční tísni. 2014. Výroční zpráva za rok 2013 [online]. [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.financnitisen.cz/doc/vyrocni_zprava_13.pdf Proč se finančně vzdělávat? [online]. [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.psfv.cz/ Proč se finančně vzdělávat?: Zadlužení a předlužení [online]. [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.psfv.cz/cs/rodinne-finance/zadluzeni-a-predluzeni RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2002, 199 s. Rubikon (Masarykova univerzita), sv. 8. ISBN 80-8625114-4. Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání: 36-47-M/01 Stavebnictví. [online]. [cit. 2015-0330]. Dostupné z: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/Charakteristika/3647M01/Stavebnictvi REIFNER, Udo, and Anne SCHELHOWE. Financial education. JSSE-Journal of Social Science Education 9.2 (2010). RYAN, Joan S. Personal financial literacy. 2nd ed. Mason: South-Western/Cengage Learning, 2012. xii, 436 s. ISBN 978-0-8400-5829-4. ŘEZÁČ, Jaroslav. Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998, 268 p. ISBN 80-859-3148-6. SHARON Zukin and Jennifer Smith MAGUIREe. Consumers and Consumption: Annual Review of Sociology, 30 (2004), 173-197 SCHELLEOVÁ, Ilona. 2008. Exekuce. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 216 s. Právo (Key Publishing). ISBN 978-808-7255-124. SCHELLEOVÁ, Ilona. 2008. Základy insolvenčního práva. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 322 s. Právo (Key Publishing). ISBN 978-808-7255-100. SMRČKA, Luboš. Osobní a rodinné finance: (svět rodinných financí - jak spořit a rozmnožovat
107
majetek). 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007, 257 s. ISBN 978-80-86946-41-2. SMRČKA, Luboš. Rodinné finance: ekonomická krize a krach optimismu. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-199-4 SMRČKA, Luboš. Rodinný rozpočet a společnost spotřeby: (staronový pohled na osobní finance a bohatství). 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008, 313 s. ISBN 978-80-86946-78-8. Sociologický ústav AV ČR. Tisková zpráva: Názor na zadlužení obyvatel a státu – leden 2014 [online]. 2014 [cit. 2014-11-30]. Dostupné z: http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7176/f3/er140207.pdf Solus Zájmové sdružení právnických https://www.solus.cz/cs
osob
[online]. [cit.
2015-05-11]. Dostupné
z:
STEM/MARK. FINANČNÍ GRAMOTNOST: Kvantitativní výzkum pro MF a ČNB [online]. 2010. vyd. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/odborne-studie-avyzkumy/2012/vyzkumy-k-financni-gramotnosti-9406 Studentskefinance.cz: Finanční gramotnost podpoří finanční vzdělávání a regulace chránící spotřebitele [online]. 2012. [cit. 2014-11-04]. Dostupné z: http://student.finance.cz/zpravy/finance/339234-financni-gramotnost-podpori-financnivzdelavani-a-regulace-chranici-spotrebitele/ SURYNEK, Alois, Růžena KOMÁRKOVÁ a Eva KAŠPAROVÁ. Základy sociologického výzkumu. 1.vyd. Praha: Management Press, 2001, 160 s. ISBN 80-726-1038-4.´ SYROVÝ, Petr a NOVOTNÝ, Martin. Osobní a rodinné finance. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2005, 176 s. ISBN 80-247-1098-6. TEPLÝ, Petr. Navigátor bezpečného úvěru. 1. vyd. V Praze: Karolinum, 2013, 198 s. ISBN 978802-4622-873. TRENTMANN Frank: New Historical Perspectives on Consumption: Journal of Contemporary History, 39 (3) (2004), 373-401 URBAN, Lukáš. Sociologie trochu jinak. 2., rozš. vyd. Ilustrace Zdeněk Prošek. Praha: Grada, 2011, 271 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-802-4735-627. VÁGNEROVÁ, Marie. Základy psychologie. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2004, 356 s. ISBN 80246-0841-3. VYSEKALOVÁ, Jitka. Chování zákazníka: jak odkrýt tajemství "černé skříňky". 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 356 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3528-3. VYSEKALOVÁ, Jitka. 2004. Psychologie spotřebitele: jak zákazníci nakupují. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 283 s. ISBN 80-247-0393-9. Www.financnivzdelavani.cz. [online]. [cit. 2014-11-02]. Dostupné z: www.financnivzdelavani.cz ZAMAZALOVÁ, Marcela. Marketing. 2., přeprac. a dopl. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, xxiv, 499 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-115-4. ZAMRAZILOVÁ, Eva. Jaké problémy přináší finanční negramotnost: Finanční (ne)gramotnost pohledem centrální banky [online]. [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_projevy/download/zam razilova_20111125_fin_vzdelavani.pdf
108
ZAMRAZILOVÁ, Eva. Problémy vzniklé finanční negramotností [online]. 2011. [cit. 2015-05-11]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/problemy-vznikle-financninegramotnosti/724096
Právní předpisy VYHLÁŠKA č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) Zákon č. 117/1995., o státní sociální podpoře Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
109
Seznam příloh Příloha č. 1: Metody porovnání zadlužování Příloha č. 2: Zadluženost domácností zemí Evropské unie v období 2000 – 2012 (tabulka) Příloha č. 3: Dotazník pro studenty Příloha č. 4: Podklady pro rozhovory s pedagogy Příloha č. 5: Standardy finanční gramotnosti (obrázek) Příloha č. 6: Příklady na výpočet rodinných rozpočtů
110
Příloha 1: Metody porovnání zadluženosti Na srovnávání zadluženosti se využívá mnoha metod. Nejrozšířenější a nejpoužívanější metody se velmi často prolínají. Zadluženost domácností můžeme porovnávat k finančnímu majetku domácností, k disponibilnímu důchodu domácností a hrubému domácímu produktu. První metoda srovnává hodnotu přijatých úvěrů v aktuální výši ve vztahu k současnému finančnímu majetku domácností. Finanční majetek jsou zejména bankovní vklady, akcie a podílové listy. Mezi finanční majetek se nezahrnují finanční prostředky, které mohou být získány prodejem movitého a nemovitého majetku. Sleduje se tak schopnost domácnosti uhradit jednorázově svůj současný dluh při použití veškerého aktuálního finančního majetku. Tato hodnota je vyjádřena v procentech objemu finančního majetku (Smrčka, 2010). Vztah k čistému disponibilnímu důchodu domácnosti zjišťují další dvě metody. Čistý disponibilní důchod domácnosti jsou příjmy domácnosti po odpočtu daní. Jedna metoda sleduje vztah objemu dluhu k ročnímu čistému disponibilnímu důchodu domácnosti. Výsledkem je srovnání aktuální výše přijatých úvěru s celkovým ročním příjmem domácnosti. Další metoda zkoumá poměr dluhové služby s čistým disponibilním důchodem domácnosti. Výsledek udává, kolik z celkového příjmu musí domácnosti zaplatit na splácení úroků, jistiny z úvěrů a dalších poplatků spojených s úvěrem (Smrčka, 2010). Uvedené metody pomáhají vytvořit představu o zadlužení českých domácností v různých časových obdobích na základě jiných ukazatelů. Výsledky v jednotlivých časových obdobích zachycují postupný vývoj. Srovnávání hodnot za určité období v případě domácností České republiky není složité, protože vymezené pojmy jsou jednoznačné. Mezinárodní srovnávání údajů dle vybraných indikátorů je komplikované, neboť v jednotlivých státech mohou mít používané pojmy odlišný význam. Rozdílnosti se mohou vyskytovat v užívání jednotlivých metod nebo jsou předkládána data zjištěná pouze jednou z uvedených metod. Případně pro porovnání nejsou vůbec dostupná potřebná data, protože dané ukazatele pro měření zadluženosti domácností nejsou sledována a měřena. Volba metody měření je v kompetenci každého státu. Pro porovnávání zadluženosti domácností s jinými státy lze využít také metodu, která poměřuje zadluženost domácností k hodnotě hrubého domácího produktu.
111
Příloha 2: Zadluženost domácností zemí Evropské unie 2012
2010
2008
2006
2004
2002
2000
United Kingdom Switzerland Sweden Spain Slovak Republic Portugal Poland Norway Netherlands Luxembourg Italy Ireland Hungary Greece Germany France Finland Denmark Czech Republic Belgium Australia 0
50
100
150
200
250
300
350
Graf 25 Zadluženost domácností zemí Evropské unie v období 2000 – 2012 v procentech k hrubému disponibilnímu důchod (zpracování vlastní, zdroj OECD47)
47
OECD StatExtracts: Financial Indicators – Stocks [online]. [cit. 2014-10-09]. Dostupné z:
http://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=FIN_IND_FBS
112
Příloha 3: Dotazník Tento dotazník bude sloužit pouze pro studijní účely - magisterského studia oboru Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Chtěla bych Vás tímto poprosit o vyplnění dotazníku. Výzkum je anonymní, proto prosím o pravdivé vyplnění. Označení odpovědí proveďte, prosím, tak, že na řádku volby zapište písmeno „x“, nebo odpovězte slovy. Vaši odpověď můžete doplnit vlastními zkušenostmi a názory. Předem děkuji za spolupráci. 1. Jaká je průměrná výše Vašeho měsíčního kapesného? Uveďte částku ……………… 2. Jak Vám peníze rodiče vyplácí? V hotovosti,
Na vlastní účet
Jednorázově na celý měsíc
Po týdnech
Jinak 3. Je kapesné určeno pouze na Vaši vlastní potřebu? Ano
Ne
Ne, je v něm zahrnuto Jízdné
Obědy
Paušál nebo kredit na telefon
Další, jaké………………………………..………
4. Na jaké účely jsou vynakládány tyto prostředky? Zábava
Oblečení
Úspory
Přímá spotřeba (jídlo alkohol cigarety)
Elektronika
Sport
Jiné, jaké ………………………………………………………………………………………… 5. Pokrývají získané prostředky veškerou Vaši spotřebu? Ano
Ne
6. Jak řešíte případný nedostatek financí? Výplata kapesného předem
Další peníze od rodičů
Půjčka od kamaráda Brigáda v době prázdnin
Brigáda v průběhu celého roku
Jinak, jak …………………………………………………………………………………………
113
7. Jaké je vzdělání Vašich rodičů? Matka
Otec
základní
základní
vyučena
vyučen
středoškolské
středoškolské
vysokoškolské
vysokoškolské
8. Pracují Vaši rodiče? Matka
ano
ne
Otec ano
ne
9. Dokážete odhadnout příjem domácnosti Vašich rodičů? (nemusíte odpovídat) Do 15 000 Kč
Od 15 001 Kč – do 25 000 Kč
Od 25 001 Kč – do 35 000 Kč
Od 35 001 Kč – do 45 000 Kč
Nad 45 001 Kč 10. Dostáváte od rodičů nějaké rady ohledně hospodaření s penězi? Ano
Ne
Pokud, ano uveďte jaké …………………………………………………………………………………. 11. Myslíte si, že by Vaši rodiče potřebovali doplnit znalosti v oblasti financí? Ano
Ne
Pokud ano, můžete uvést jaké ………………………………………………………………………….. 12. Domníváte se, že výuka v oblasti finančního vzdělávání má praktický přínos pro lepší orientaci v oblasti financí? Ano
Ne
13. Získali jste na hodinách věnujícím se finančnímu vzdělávání nové znalosti? Ano
Ne
Uveďte jaké: ………………………………………………………………………………..…………… 14. Jaký je dobrý důvod k půjčce? Bydlení
Auto
Vánoční dárky
Dovolená
Pomoc příbuznému
Elektronika (telefon, televize, ...)
Domácí spotřebiče (lednice, pračka, ...)
Jiný, …………………………………………….
114
15. Domníváte se, že reklama poskytuje objektivní a dostatečné informace, které Vás mohou přesvědčit o koupi určitého výrobku nebo služby? Ano
Ne
Nevím 16. Uveďte Váš věk ………………… 17. Jste muž
žena
18. Jste student/ka? odborného učiliště
střední školy
115
Příloha 4: Otázky pro vyučující 1. V jakém (nebo jakých) vyučovacím předmětu jsou vědomosti ohledně financí předávány a jakou formou? 2. Je výuka pouze teoretická, nebo jsou i praktická cvičení? 3. Existují rozdíly mezi výukou studentů a učňů, když probíhá v jedné instituci? Jaké jsou rozdíly? 4. Jak sám hodnotíte přínos finančního vzdělávání? 5. Přináší si studenti nějaké vědomosti ohledně financí z rodiny? 6. Kde a jak jste získal znalosti v oblasti finančního vzdělávání? 7. Máte možnost se dále vzdělávat? Kde?
116
Příloha 5: Standardy finanční gramotnosti 1. Standarty finanční gramotnosti pro základní vzdělávání
117
2. Standarty finanční gramotnosti pro střední vzdělávání
118
Obrázek 3 Standardy finanční gramotnosti (zdroj MF, MPO, MŠMT, 2007)
119
Příloha č. 6: Příklady na výpočet rodinných rozpočtů
120
