Bohemia centralis 22:185- 204, 1993
Předběžná ekologická studie malých vodních toků v CHKO Český kras a Křivoklátsko Preliminary ecological study of small streams in protected areas Český kras and Křivoklátsko
Libuše BENEŠOVÁ,+ Marie PIVNIČKOVÁ++ Karel PIVNIČKA,+ Jana RŮŽIČKOVÁ,+ Jaroslav TONIKA+ Postupné zhoršování kvality vody v malých tocích a potřeba shromáždit základní kvantitativní data, která by mohla sloužit jako základ dalšího podrobnějšího studia jsou hlavním důvodem k publikaci této práce. Jsou v ní shrnuty výsledky fyzikálně-chemických stanovení kvality vody ve vybraných profilech, stručně zhodnoceny spádové poměry toků, kvalita břehových společenstev a druhová pestrost makrozoobentosu. Naší snahou bylo zachytit současný stav (1991-1992) vybraných toků, porovnat je mezi sebou a pokud možno doložit zhoršování či zlepšování jejich kvality v závislosti na změněných podmínkách v bezprostředním okolí toku (národní přírodní reservace, intenzivní zemědělství, vliv obcí). Jsme si vědomi toho, že komplexní ekologická studie by vyžadovala hodnocení dalších kritérií jakými jsou: využití ploch v povodí a potenciální zatížení území, hydrologické charakteristiky (morfologie koryta, povodí, odtokový režim). Ty jsme zatím do studie nezahrnuly, počítáme však s jejich hodnocením v dalším období. POPIS VYBRANÝCH PROFILŮ Karlický potok Karlický potok protéká zhruba 2/3 toku bezlesou krajinou, zbytek povodí je pokryt lesem.Mezi obcemi Lužce a Kozolupy jsou čtyři malé rybníky. Z hlediska možného 185
zlepšení kvality vody je důležité, že Karlický potok teče ve střední části lesním komplexem mezi osadou Roblín a Karlík. V tomto úseku má tok zachované přirozené břehové porosty, smyvy zeminy jsou minimální. Větší část lesního komplexu mezi Roblínem a Karlíkem byla vyhlášena pro své mimořádné přírodovědecké hodnoty za maloplošné chráněné území (Karlické údolí) (MK ČSR 18009/72) jako státní přírodní reservace. Podle nového zákona o ochraně přírody a krajiny 114/92 Sb. byla při rekategorizaci zařazena do kategorie přírodní reservace. Má rozlohu 214.11 ha což patrně není dostatečná plocha (vzhledem k rozloze celého povodí cca 20 km2)k tomu, aby se zde výrazně zlepšila kvalita vody přitékající sem ze zemědělsky obhospodařované oblasti horního toku. Velké různorodosti a členitosti terénu odpovídají i rostlinná společenstva. Převážná část reservace má přirozený charakter, pouze menší podíl tvoří nepůvodní dřeviny (akát, borovice černá, borovice lesní, smrk). Z přirozených společenstev jsou nejvíce zastoupeny dubo-habřiny, na nejteplejších stanovištích se vyskytují teplomilné doubravy a na strmých svazích jsou lokálně zastoupeny suťové a roklinové lesy, ve vrcholových partiích lokálně kyselé doubravy. Vlastní tok Karlického potoka je součástí potočního luhu v úzkém pruhu kolem toku. Ostatní plochy jsou přeměněny na luční porosty. Rekonstrukčně by bylo možné očekávat podobné typy společenstev i na ostatních místech ve zbývajících částech povodí toku. Ten se však v horní i dolní části od původního toku velmi liší. Horní část je zemědělsky využívaná, vliv na tok mají obce Vysoký Újezd, Lužce, Kozolupy, Tměný Újezd, Roblín, Karlík a částečně i Dobřichovice. Povodí se změnilo i pokud jde o zachování délky přirozené vodní sítě. Vlivem melioračních úprav a zatrubněním částí toku byl např. z krajiny odstraněn levostranný přítok Karlického potoka, který pramení pod obcí Kozolupy. Podobně dolní tok Karlického potoka od obce Karlík až po ústí s Berounkou je melioračně upraven do rovného a vydlážděného koryta. Odběrový profil byl na lokalitě (Pod stupínkem). Přirozeným druhem břehového porostu je Alnus glutinosa, z dalších dřevin je zde zastoupena Salix sp., dále Fraxinus excelsior, Acer pseudoplatanus, A. platanoides, Carpinus betulus. Z keřů je průvodním druhem Cornus sanguinea, Euonymus europaea a Corylus avellana. Z přítomnosti bezu černého lze usuzovat na zvyšující se eutrofizaci půdy. Indikačními druhy bylinného patra podél břehu a v korytě potoka v místě odběru a v jeho bezprostředním okolí jsou Urtica dioica, Heracleum sphondylium, Geum urbanum, Rumex sanguineus, Geranium pratense, Cirsium oleraceum, Symphytum officinale, Stachys silvatica, Anthriscus nitida, Ranunculus repens, Galium aparine, Cardamine amara, Pulmonaria officínalis, Myosotis sp., Reogneria canina, Lamium galeobdo-lon, Lysimachia nummularia, Aegopodium podagraria, Rubus caesius, Campanula rapunduloides, Alliaria officinalis. Potoční niva je soustředěna pouze na velmi úzký pás (jedné řady stromů) a na přilehlé podmáčené porosty. Zbytek nivy, který bylo možno zemědělsky využívat, byl přeměněn na kosené louky. Na nich a ve svazích údolí je soustředěno desítky rekreačních chat. Příkladem malého rybníku v horní části povodí je rybník Petrlánek pod obcí Lužce. Je silně zazemněn a v současné době s nízkým stavem vody. Rybník je ve velmi špatném stavu, oprava výpustě ještě není technicky dokončena. Potok pod rybníkem byl v minulosti regulován, podél regulovaného toku jsou vysázeny topoly jako náhradní břehový porost. Těsně pod hrází na levé straně toku je umístěna skládka, která v současné době již není
186
provozována, není však ani rekultivována ani jinak upravena. To samo o sobě znamená další ohrožení toku. Stříbrný potok Na rozdíl od Karlického potoka, který byl zvolen jako příklad toku protékajícího územím částečně s přirozenými charakterem, Stříbrný potok je příkladem toku protékajícího v celé své délce intenzivně zemědělsky využívanou krajinou. Výjimkou jsou ojedinělé hájky a remízky, často však vzdálené od toku. Potok pramení v postraním malém údolí pod severním svahem Plešivce (kota 453), dále protéká obcemi Měňany, Dolní Vlence, Běleč a rekreační oblastí přiléhající k Zadní Třebáni. Délka toku je cca 7,5 km. V povodí jsou čtyři rybníky z nichž dvěma potok přímo protéká. Potok protéká mělkým údolím. Koryto je upraveno a je do něho svedena meliorace z polí. Přirozených společenstev, které by mohly příznivě ovlivnit vodní režim i kvalitu vody je v povodí velmi málo, chybí i přirozený břehový porost, který je nahrazen topolem (Populus sp.). Rekonstrukčně by bylo možno očekávat podél toku potoční luh podsvaz Alnenion glutinoso-incanae. Na svazích, orientovaných k jihozápadu a jihu teplomilné doubravy, na ostatním území dubo-habřiny. Odběrová místa byla dvě - u pramene Stříbrného potoka pod Plešivcem (poblíž mostku silnice Měňany-Koněprusy) a těsně nad soutokem se Svinařským potokem v Zadní Třebáni. První profil byl cca 200 m od pramene, který je v lesní enklávě s malou loučkou. Od pramene až k odběrnému profilu pokračuje remíz. Podle stáří babyk (Acer campestre) je remíz velmi starý. V remízu jsou dále zastoupeny Prunus spinosa, Corylus avellana, Crataegus sp., Euonymus europaea, Salix caprea a Cornus sanguinea. Výraznou přírodovědnou hodnotu mají vzrostlé babyky. I do těchto porostů však proniká hojně černý bez. Z okolního zemědělského pozemku, kde byla zaseta kukuřice, docházelo ke smyvu zeminy do toku. Druhý odběr byl lokalizován v Zadní Třebáni v intravilánu obce. V tomto úseku je potok regulován a vydlážděn, břehy jsou zpevněny. Vegetace v místě odběru je řídká, na náplavech je zastoupena Baldingera arundinacea, ojediněle v korytě a na březích roste Veronica beccabunga a Myosotis palustris. Hojně se vyskytuje Urtica dioica. Loděnice V tomto případě se jednalo o stejná odběrná místa jako v roce 1991. Povodí tohoto toku je v horní části (rakovnicko, kladensko) v zemědělsky intenzivně odhospodařované krajině, větší lesní komplexy jsou až v oblasti severně od obce Loděnice. Do CHKO Český kras vtéká Loděnice jižně od obce Loděnice. Poslední úsek toku i povodí je na území národní přírodní reservace Karlštejn. První odběrové místo bylo jv. od obce Loděnice pod soutokem Loděnice s Krahulovským potokem. V souvislosti se stavbou dálnice zde byly prováděny rozsáhlé zemní úpravy. Dále lze předpokládat, že tok nad tímto místem je silně znečišťován odpadními vodami především z obce Loděnice. Úpravou vodoteče byla pozměněna vegetace v neprospěch přirozených druhů břehového porostu. Část toku v místě odběru je vydlážděna (je zde umístěno měřící
187
zařízení hydrometeorologické služby). Na ostrůvcích nánosů se vyskytuje Baldingera arundinacea, břehy jsou porostlé druhem Epilobium hirsutum, volný prostor osidlují cizí druhy např. Solidago canadensis. Těleso dálnice je řídce osázeno dřevinami, které však v žádném případě nenahrazují břehový porost. Na levé straně odběrového místa je skládka. Rekonstrukčně by toto místo odpovídalo opět potočnímu luhu. Druhé odběrové místo bylo jako v roce 1991 v rezervaci Karlštejn asi 500 m severně od Hostimi. Charakter porostů odpovídá porostům v přírodní rezervaci Karlické údolí. Potoční niva Loděnice je však zde širší. S tím souvisí i bohatší zastoupení dřevin. V místě odběru byly registrovány, Alnus glutinosa, Fraxinus exelsior, Tilia cordata, Acer campestre, A. pseudoplatanus, Ulmus carpinifolia, Carpinus betulus. Vysázena je Robinia pseudoacatia a pinus silvestris. V bylinném patře je hojná Baldingera arundinacea, Urtica dioica, Lamium maculatum, Geum urbanum, Aegopodium podagraria, Eedera helix, Asarum europaeum, Geranium robertianum. V keřovém patře je hojná líska, svída krvavá, ale i bez černý.
Úpoř - Broumy Sledovaný profil je pod mostem silnice z Karlova do Broum. Tok v tomto místě vzniká spojením tří malých přítoků, dvou tekoucích od obce Broumy a jednoho od Karlova. Povodí všech přítoků jsou v čistě zemědělské krajině. Protékají členitým terénem. V horní části přítoků jsou umělé nádrže, které snižují odnos půdy z povodí. Pravý nárazový břeh spojeného toku přechází ve strmý svah, zpočátku porostlý teplomilnými křovinami a dále pak lesním porostem. Levý nánosový břeh přechází v kosenou louku na mírném svahu podél silnice. V nivě potoka je vyvinut přirozený břehový porost s dominující olší lepkavou (Alnus glutinosa). Průvodními druhy břehového porostu jsou ve stromovém patře habr obecný (Carpinus betulus), javor mléč (Acer platanoides) a ojediněle i dub letní (Quercus robur). V geobotanické rekonstrukční mapě jsou na tomto území zakresleny kyselé bučiny sv. Luzulo-Fagion Lohmeyer et Tüxen in Tüxen 1954 - na stanovištích odpovídajících křemenným porfyrům. Dále jsou zde předpokládány habrové doubravy sv. Carpinion ISSLER 1931 em. MAYER 1937, odpovídající jednak teplejším stanovištím a jednak minerálně bohatším porfyritům a tufům. Přirozené lesní porosty byly většinou hospodářskou činností pozměněny ve prospěch jehličnanů (smrk ztepilý, borovice lesní, modřín opadavý) anebo zcela smýceny a využity k zemědělské výrobě. Část těchto pozemků má podél toku zachovaný drnový porost především ve strmých erozních rýhách podél toku. Přirozené lesní porosty naznačují složení původních bylinných druhů. Vyskytují se zde druhy habrových doubrav (Dactylis polygama, Stellaria holostea a Hepatica nobilis) a druhy potočních luhů (Roegneria canina, Deschampsia caespitosa, Galium aparine, lamium maculatum, Ficaria verna, Ranunculus repens, Urtica dioica a další). Sledovaný tok vtéká po zhruba 1 km do chráněného území Týřov, které je zařazeno do kategorie národní přírodní reservace.
188
Míza Jedná se o levostranný přítok Úpořského potoka. Pramení asi 1-1,5 km severovýchodně pod kopcem Těchovín (616 m) a protéká po celé své délce lesem. Místo odběru vody a sledování dalších ukazatelů byl u koty 384 asi 1,5 km západně od obce Broumy nad mostem silnice Karlov - Skryje. Přirozenými porosty mapovanými v této oblasti jsou bučiny, dubo-habřiny, ve strmých svazích suťové lesy a v trvale podmáčených místech podél toků potoční luhy. Sledovaný tok protéká lesním porostem, kde převládá smrk ztepilý. Vtroušena je bříza, habr, olše lepkavá a modřín. Vazba přirozených rostlinných společenstev je vzhledem k členitému terénu na mezoklimatické podmínky jednotlivých svahů. Výslunným svahům rekonstrukčně odpovídají dubo-habřiny, stinným svahům bučiny, roklinám a sutím roklinové a suťové lesy. Přirozené porosty, přestože byly hospodařením významně pozměněny indikují bylinné druhy. Ty se objevují ve smrkových monokulturách na jejich okrajích nebo i uvnitř porostů tam, kde jsou příznivé světelné podmínky. V místě odběru vzorku je zastoupen smrk, těsně podél břehu se vyskytuje olše lepkavá. Z bylinných druhů indikujících bučiny jsou zde Galium odoratum, Luzula luzuloides, Mercurialis perennis, Asarum europaeum, Oxalis acetosella, dále i druhy dubohabřin Stellarla holostea, Hepatica nobilis, Pulmonaria officinalis a druhy potočního luhu Galium aparine, Ficaria verna, Ranunculus repens, Lysimachia nummularia a další. Druhý luh Drobná vodoteč, pravostranný přítok vodárenského toku Klíčava. Povodí toku je v lesních porostech mezi kótami 435 a 417m na obou stranách silnice z osady N. Dům do obce Ruda. Jako přirozená společenstva jsou na tomto území předpokládány květnaté bučiny. Ty však byly hospodářskou činností nahrazeny smrkovou monokulturou. V místě odběru se vyskytuje smrková monokultura vzrostlá a přímo u toku mlazina. Břehový porost není vytvořen, tok je regulován. Podél toku jsou nálety olše, vrby jívy a břízy. V bylinném patře dominuje Calamagrostis epigeios. Zhruba 200 m proti místu odběru je vzrostlá olšina. Jedná se o místo s vysokou hladinou podzemní vody, které nelze osadit smrkem. První luh- výtok z rybníka Horní Kracle Další z pravostranných přítoků vodárenského toku Klíčava. Pramení v lese pod žel. stanicí Řevníčov. Místo odběru je pod silnicí Rakovník - Nové Strašecí. Přirozenými porosty, které jsou v rekonstrukční mapě a i částečně zachovány jsou dubo-habrové háje svazu Carpinion ISSLER 1931 a bukové porosty sv. Fagion LUQUET 1926. Podél potoka je vytvořen pás přirozených společenstev potočního luhu. Po okrajích rybníku Horní Kracle jsou rozšířena společenstva trsovitých ostřic s rody Carex sp., Juncus sp., Scirpus silvaticus. Na sušších místech je hojně rozšířena metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa). Porosty bylin přecházejí pozvolna v porosty podmáčených olšin, které lemují obvod rybníka s výjimkou hráze osázené duby.
189
Klíčavský potok, Kobylí hlava Místo odběru leží nad mostem silnice Křivoklát - Lány. Potok Klíčavy zde vzniká postupným spojením obou předchozích toků a dále toku Strouha, který pramení v Maxově oboře severozápadně od obce Ruda. V místech odběru vytváří potok širokou nivu, která je zčásti využita jako kosené louka. Břehový porost je přirozený, vzrostlý s dominantní olší lepkavou. V bylinném patře se vyskytuje Roegneria canina, Deschampsia caespitosa, Ficaria verna, Gagea lutea, Stellaria nemorum, Urtica dioica, Aegopodium podagraria, Galium aparine. Toto společenstvo potočního luhu je poměrně ucelené. Druhy ostatních společenstev zasahují jen při okrajích. Mapovanou jednotkou v rekonstrukční mapě jsou dubo-habrové háje a potoční luhy. Luhy jsou poměrně dobře zachovány vyjma odlesněných ploch využitých jako louky. Dubohabřiny jsou též zčásti pozměněné na kulturní les s převahou jehličnanů, zčásti jsou zachovalé v přirozené podobě. PODÉLNÉ PROFILY SLEDOVANÝCH TOKŮ, JEJICH VÝZNAM PRO SAMOČIŠTĚNÍ Spádové poměry jsou ovlivněny především skalním podložím. Uplatňuje se různá odolnost hornin vůči erozi, zlomová tektonika, kvarterní morfologie a recentní vertikální pohyby. Při poklesávání oblasti se kolem toku vytvářejí akumulační terasy, naopak při výzdvihu dochází ke zvýšení eroze, zařezávání vodního toku a prohlubování vlastního údolí. Tím se zvyšuje i možnost eroze z okolních svahů. Pro optimální kvalitu vody v tocích je vhodné střídání úseků z přirozeným provzdušněním (kaskády, peřeje, vodopády) a mísného spádu (klidné vody, kde dochází k sedimentaci). Pokud voda přechází přes snadno rozpustné vápence získává mnohem větší tvrdost než pokud přechází přes kvarcity, slepence a vyvřeliny s vysokým podílem křemene. Množství rozpuštěných solí ve vodě je závislá i na časovém intervalu, po který je voda ve styku s určitou horninou. Toky při svém vývoji postupně docházejí k vyrovnané spádové křivce, u malých toků je však tento proces velmi pomalý v řadě případů nedosažitelný. Člověk do tohoto děje zasahuje vytvářením nádrží, melioracemi a mění tak spádové poměry. Všechny sledované toky v CHKO český kras mají přibližně stejné geologické podloží, vápence a břidlice s proniky basaltoidů. V korytech Karlického a Stříbrného potoka se vyskytují kvartérní pěnovce. Spádová křivka obou toků je nevyrovnaná. Odlišné spádové poměry má Radotínský potok. Jeho dolní část je lokalizována v oblasti devastované těžbou vápenců a poletavým prachem z cementárny. V oblasti CHKO Křivoklátsko je geologická situace jednodušší. Vyskytují se zde proterozoické břidlice se spility a tělesa porfyrů a porfyritů. Rakovnický potok má relativně malý spád (převýšení mezi ústím do Berounky a Rakovníkem je jen 78 m). Ostatní toky v oblasti mají příhodné spádové podmínky, antropogenní využití povodí je nevýznamné. Karlický potok na několika místech mění svůj spád. Způsobuje to značná petrografická variabilita hornin skalního podloží (střídají se zde polohy měkkých břidlic s odolnými bazaltoidy a různými druhy vápenců), tektonické poměry (např. přesmyk severně
190
osady Karlík) a kvartérní sedimenty. Holocenní pěnovce vytvářejí drobné překážky v korytě toku a na malých kaskádách dochází k provzdušnění vody. Naopak při ústí toku do údolí Berounky v dejekčním kuželu,(i když se zde zvětšil spád) dochází k vsakování do sedimentů. Při současném malém průtoku se zde potok ztrácí. Svrchní část toku v okolí osady Lužec, protéká zemědělsky využívanou krajinou, je ovlivněna smyvem a plošnou erozí. V úsecích s mírnějším spádem dochází k zvýšené sedimentaci a zanášení toku . Negativní vliv eroze a následné zvýšení sedimentace by bylo možné omezit vybudováním drobných teras nebo mezí na bočních svazích. Nejlepší spádové podmínky pro samočištění má Stříbrný potok (je však po celé délce melioračně upraven).Relativně značný spád na délku 7,5 km převýšení 150 m a několik hrazených rybníčků způsobuje zrychlení proudění vody. I pestrost skalního podloží společně se zlomovou tektonikou, která se výrazně projevuje v podélném profilu , by měly přispívat ke zlepšení kvality vody. Negativní vliv mají osady Měňa-ny, Dolní Vlence, Běleč a Zadní Třebáň. K zhoršení poměrů přispívá i minimální zastoupení lesních porostů. Potok loděnice, který je hluboce zaříznutý do skalního podloží, má v oblasti CHKO Český kras vyrovnanou a plochou spádovou křivku. Převýšení ve sledovaném úseku, dlouhém přibližně 6,5 km je pouze 40 m. Samočisticí schopnosti toku, ve srovnání s Karlickým a Stříbrným potokem je omezená.Určité zlepšení poměrů na tomto úseku toku by mohlo přinést vybudování či oprava umělých hrází, jezů, které zde dříve existovaly, ale později zanikly (jezy a náhony na mlýny). Podobné podmínky by vznikly i při navršení bloků a valounů okolních hornin do koryta toku. Tak by se vytvořily drobné peřeje, kde by docházelo k provzdušňování vody. Vzhledem k malému spádu zde existuje nebezpečí zanášení upraveného toku jemnými sedimenty a v případě vysokého stavu vody zaplavení rozšířených částí údolí, zničení hrází nebo jezů a značné zvýšení rychlosti proudění v úzkých místech údolí.
Fyzikálně-chemické ukazatele kvality vody V CHKO Český kras a CHKO Křivoklátsko byla ve vybraných profilech sledována kvalita povrchové vody. Ve čtyřech malých tocích CHKO Český Kras - Karlický potok, Loděnice, Radotínský a Stříbrný potok byly odebírány a analyzovány vzorky vody v průběhu roku 1991 a 1992. V CHKO Křivoklátsko byly vybrány přítoky Klíčavského potoka a vlastní Klíčavský potok, přítoky Úpoře a hladina Klíčavské nádrže. Vzorky byly odebírány a zpracovávány v roce 1992. Některá základní stanovení, jako teplota, pH, celkový vzhled vzorku, barva a pach byla provedena na místě, podrobnější analýza byla zpracována v laboratořích UZP. Odběr vzorků a jednotlivá stanovení fyzikálně-chemických ukazatelů byly provedeny podle platných československých norem. Z fyzikálně-chemických ukazatelů byly vybrány základní hodnoty charakterizující tok po stránce kyslíkového režimu, organického znečištění a znečištění základními živinami N a P.
191
Kvalita vody v jednotlivých tocích byla pak vyhodnocena podle normy ČSN 75 7221 Klasifikace jakosti povrchových vod a podle ČSN 75 7214 - Surové vody pro úpravu na vodu pitnou. Tato norma dělí vodu do tří ev. čtyř kategorií podle složitosti technologie, kterou bude nutno použít pro úpravu na vodu pitnou. K hodnocení podle této normy jsme přistoupili proto, že malé toky CHKO Křivoklátsko ústí do vodárenské nádrže Klíčava, ze které je odebírána voda na úpravu pro zásobování Kladna pitnou vodou. Navíc je tento způsob hodnocení dobře propracován a má značný praktický význam. Kategorie A
Kategorie B
Kategorie C
Kategorie D
představuje takovou kvalitu vody, že pro úpravu na vodu pitnou, stačí pouze desinfekce, nebo prostá písková filtrace, ev. chemické nebo mechanické odkyselení, nebo odstranění plynů provzdušňováním. zahrnuje vody vyžadující jednoduchou úpravu např. koagulační filtraci,nebo odmanganování či odželezňování, umělou infiltraci a dezinfekci. představuje vlastně nejznečištěnější vodu, kterou lze ještě upravit na vodu pitnou. Vyžaduje dvoustupňovou či vícestupňovou úpravu čiřením sorpci, oxidaci, atd, tedy kombinaci fyzikálně-chemických , mikrobiologických a biologických procesů úpravy vody. je voda, která se svými vlastnostmi nehodí pro úpravu na pitnou vodu.
Kvalita vody v malých tocích v CHKO Český kras (Tab. 1-3) Odběrová místa v oblasti byla vybrána tak, aby byl obsažen malý, neznečištěný tok (Karlický potok a Stříbrný potok-pramen), malý znečištěný tok (Radotínský potok) a středně velký tok (Loděnice). Voda ve všech uvedených tocích měla po celou dobu sledování alkalickou reakci, poměrně vysoké hodnoty ZNK a tvrdosti a tedy i vysoké koncentrace vápenatých a horečnatých iontů. Karlický potok Voda byla v průběhu sledování bezbarvá, bez zápachu a sedimentu. Organické zatížení toku je velmi malé, což dokumentují nízké koncentrace CHSK-Kubel i BSK5. Podle ukazatelů kyslíkového režimu i podle ostatních ukazatelů, uvedených v tab. 1
192
Tabulka č. 1
Fyz. - chem. rozbor vody
Loděnice pod obcí Loděnice 1991 - 1992
+
Datum PH
-
NL
Oz
BSK5
ChSK
NH 4
NO 2
mmol/l mmol/l °N
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
alk.
acid.
T
NO 3
-
Cl
-
3
+
HPO Fe 4
Mn
Ca 2
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
6.5.
8,0
4,25
0
29,2
7,8
4,7
0,12
0,09
59,2
76,8
0,105
0,12
0,1
99,5
24.6.
7,92
4,0
0
26,9
9,3
5,2
0,15
0,1
55,6
75,4
0,12
0,15
0,08
102,4
1.10
8,0
5,1
0
29,3
10,5
8,5
5,5
0,15
0,09
55,8
75,2
0,12
0,2
0,08
96,8
29.10. 7,95
5,05
0
28,7
10,5
8,7
5,5
0,2
0,09
62,7
79,6
0,13
0,11
0,08
97,8
2.4.
7,9
4,3
0,05
32,5
12,6
7,6
4,8
5,2
0,15
0,1
43,7
82,6
0,2
0,1
0,05
105,6
11.6.
7,9
4,5
0
29,6
15,8
7,9
5,1
5,6
0,15
0,15
52,5
85,5
0,25
0,15
st.
98,5
15.10. 8,0
4,5
0
30,8
19,1
7,9
4,2
5,8
0,2
0,1
52,8
79,8
0,18
0,1
st.
100,0
Loděnice mezi - Sv. Jan a Hostím 1991 – 92 6.5.
8,0
5,1
0,05
29,8
7,8
2,5
0,1
0,01
43,3
29,9
0,1
0,1
0,05
93,7
24.6.
7,86
5,5
0,05
30,1
9,3
1,9
0,1
0,01
42,7
30,2
0,07
st.
0,05
101,6
1.10.
7,92
5,1
0,05
25,6
10,5
1,9
0,12
st.
50,8
25,6
0,07
st.
st.
99,3
29.10. 8,0
5,0
0
26,7
10,8
2,1
0,1
0,01
43,5
25, B
0,07
st.
0,01
99,8
2.4.
7,9
4,9
0,05
25,8
9,8
8,5
2,0
1,9
0,1
0,05
42,5
32,6
0,1
0,05
0,05
90,6 |
11.6.
7,5
5,2
0,1
29,3
9,5
8,0
2,2
1,5
0,0B
st.
43,8
31,8
0,07
0,1
0,05
82,5
15.10. 7,9
5,2
0,05
19,6
10,1
7,9
1,8
2,0
0,08
0,05
52,6
39,6
0,09
0,1
0,05
80,8
Loděnice 6.5.
8,19
29.10. 7,93
4,25
0
27,3
12,5
4,4
0
25,6
16,7
8,6
- ústí do Berounky 1991
4,8
0,2
0,02
52,6
50,2
0,09
0,05
0,01
83,7
4,7
0,31
0,02
55,8
56,0
0,12
0,05
st.
95,2
lze tok řadit do I. třídy čistoty. Výjimku tvoří pouze mírně zvýšená koncentrace dusičnanových iontů a vysoká hodnota tvrdosti, která řadí tok do III. třídy čistoty. Vodu lze zařadit do kategorie A. Loděnice Na tomto potoce byly vzorky odebírány pravidelně ve dvou profilech a dva zkušební vzorky byly odebrány při ústí potoka do Berounky. V profilu Loděnice pod obcí Loděnice byla kvalita vody ovlivněna odpadními vodami, přitékajícími do toku z obce. Voda byla po celou dobu slabě zakalená, vykazovala slabou opalescenci a hnilobně páchla. Lze ji řadit do třetí třídy čistoty.
193
Podle normy upravitelnosti by bylo možno řadit tuto vodu ještě do kategorie B, ale obsah dusičnanů přesahuje koncentraci 50 mg/l, proto je nutno řadit ji do kategorie C, tedy jako obtížně a nákladně upravitelnou. Profil Loděnice mezi obcemi Sv. Jan a Hostim vykazuje podstatně menší hodnoty organického znečištění, což je dokladem dobré samočisticí schopnosti toku. Podle všech stanovených ukazatelů lze vodu řadit do II. třídy čistoty, výjimku tvoří pouze Tabulka č. 2
Fyz. - chem. rozbor vody
Karlický potok 1991 - 1992 +
Datum PH
alk.
acid.
mmol/l mmol/I
T
NL ° N mg/l
-
-
-
Oz
BSK5
ChSK
NH 4
NO 2
NO 3
Cl
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
3
+
HPO Fe 4
Mn
Ca 2
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
6.5.
8,09
4,65
0
26,3
7,6
-
1,6
0,08
0
40,2 25,5
0,08
24.6.
7,95
4,5
0
24,5
9,3
-
1,7
0,08
0,01
37,8 29,8
0,05
st. 0,01 48,2
1.10
7,75
4,6 0,05
25,3
8,7
-
1,7
st.
0
39,5 29,2
0,05
0,05 0,01 50,2
0
0,1
0
65,8
29.10.
7,9
4,5
22,9
9,6
9,6
1,9
0
0
40,0 30,1
0,05
0,05
0
69,3
2.4.
7,9
3,9 0,05
22,5
9,6
8,1 1,9
2,1
0,08
0,1
25,0 29,0
0,05
0,3
st.
63,6
11.6.
7,9
4,0 0,05
21,8
9,8
B,3 2,1
1,9
0,1
0,1
38,6 32,0
0,05
0,1 0,05 62,8
15.10.
7,6
4,0 0,05
22,9
9,8
8,3 2,0
1,9
0,1
0,1
39,2 30,8
0,08
0,1
st.
65,9
Stříbrný potok - pramen 1992 2.4.
8,0
4,2 0,05
19,2
14,8
8,1 2,9
3,0
0,1
0,05
43,7 49,8
0,05
0,1
st.
69,8
11.6.
8,0
4,1 0,05
19,5
15,6
8,1 3,2
3,1
0,1
0,05
42,9 52,6
0,09
0,1
0
69,0
15.10.
8,0
4,0 0,05
22,4
15,2
8,2 3,5
3,1
0,1
0,05
45,5 55,0
0,07
0,15
0
72,3
Stříbrný potok - ZadníTřebáň 1992 2.4. 11.6.
8,1
4,9
0
18,3
15,3
8,1 2,6
3,5
0,3
0,08
50,0 46,8
0,15
0,15
st.
75,6
8,2
4,7
0
18,5
15,5
8,3 2,9
3,8
0,26
0,05
52,6 52,0
0,12
0,15
0
76,9
15.10.
8,0
4,95
0
18,5
19,8
8,0 2,1
3,6
0,2
0,05
55,9 47,1
0,17
0,09
0
72,2
koncentrace dusičnanů, řadící tok do III. třídy čistoty. Upravitelnost vody v tomto profilu je podstatně lepší, odpovídá kategorii B. V profilu Loděnice - ústí do Berounky byla vody v obou případech čirá, bez zápachu a sedimentu. Obsah organických látek, stanovovaných jako CHSK-Kubel je mírně zvýšený, ale vyšší hodnoty dusičnanů a velmi vysoké hodnoty tvrdosti řadí vodu do IV. třídy čistoty. Rovněž upravitelnost této vody bude problematická a norma ČSN 75 7214 ji bude řadit mezi obtížně upravitelné vody kategorie C. Radotínský potok Voda v obou profilech byla většinou slabě zakalená, a vykazovala slabou opalescenci. V profilu Chýnice měla voda alkalickou reakci a poměrně vysoké hodnoty tvrdosti. Naopak obsah organického znečištění je nízký, voda je dobře prokysličená. Podle zvýšeného obsahu dusičnanových je voda řazena do třetí třídy čistoty. Upravitelnost vody bude poměrně dobrá, kvalita vody splňuje požadavky kategorie B. Voda v Radotínském potoce v profilu Radotín vykazovala alkalickou reakci, poměrně vysokou koncentraci kyslíku a nízké hodnoty organického znečištění, vyjádřeného jako CHSK-Kubel.
194
Tabulka č. 3 Datum pH
Fyz. - chem. rozbor vody alk.
acld.
T
Radotínský potok - Radotín 1991
NL
Oz
BSK5
mg/l
mg/l
ChSK + NH 4 mg/l mg/l
NO 2 mg/l
NO 3 mg/l
Cl
Fe
Mn
2+ Ca
mg/l
3HPO 4 mg/l
2,7
0,1
0,07
40,3
mg/l
mg/l
mg/l
47,5
0,1
ST.
0
74,4
mmol/l mmol/l °N
mg/l
24.6.
8,07
4,6
0
19,6
15,6
1.10.
7,96
4,92
0,05
23,7
17,2
8,7
2,8
0,15
0,09
32,2
50,2
0,12
0,05
0
78,8
4,65
0,05
22,6
19,8
9,2
2,7
0,15
0,1
30,1
48,3
0,1
0,05
0
70,2
23.10. 8,0
Radotínský potok - Chýnice 1991
24.6.
8,0
5,2
0
22,1
12,3
3,04
0,2
0,05
42,7
39,9
0,09
0,1
0
72,1
1.10.
7,95
5,5
0,05
20,5
10,8
9,0
3,2
0,22
0,05
39,6
41,5
0,12
0,05
0
70,2
4,85
0
18,7
15,2
9,1
2,95
0,18
0,07
35,3
41
0,15
0,07
ST.
65,8
29.10. 7,6
Přítok Klíčavského potoka - Horní Kracle 1992 15.4.
7,56
3,6
0,05
18,2
22,7
7,6
4,2
5,92
0,05
ST.
4,8
62,6
0,05
0,38
0
25.6.
7,90
3,2
ST.
15,6
26,9
8,2
4,5
6,3
0,05
0,1
9,6
54,8
0,05
0,26
o
9.9.
8,20
3,8
-
17,0
25,6
7,9
3,7
8,5
01
0,1
7,8
59,0
0,05
0,35
°
Přítok Klíčavského potoka - Druhý luh 1992 15.4.
7,9
0,6
0,05
17,0
29,6
7,2
1,6
3,8
0,1
0,1
6,2
53,5
0,03
0,1
0,1
25.6.
8,1
0,9
0,05
15,9
29,0
7,5
1,9
4,0
0,05
st.
5,6
46,8
0,05
0,15
st.
9.9.
8,3
3,1
0
14,7
26,8
7,9
2,0
4,2
0,1
st.
8,1
45,9
0,05
0,15
st.
Klíčavský potok Kobylí hlava 1992 15.4.
8,0
2,4
0,05
16,3
22,2
7,2
1,3
3,8
0,05
0,1
10,8
53,1
0,1
0,25
-
25.6.
7,9
2,2
0,05
15,2
18,7
7,9
1,5
3,8
st.
0,05
12,3
48,0
st.
0.22
-
9.9.
8,15
4,3
0
17,2
19,0
7,9
1,3
4,5
0,1
0,05
9,6
45,6
st.
0,1
-
Zvýšené koncentrace dusičnanů a fosfátů však způsobují, že voda může být zařazena pouze do III. třídy čistoty. Upravitelnost této vody podle zjištěných ukazatelů by byla velmi dobrá a odpovídala by nejlepší kvalitě - kategorii A.
Stříbrný potok V obou sledovaných profilech byla voda čirá, bez zápachu a sedimentu, koncentrace vodíkových iontů se pohybovala kolem 8,0 a hodnota ZNK byla vysoká - vždy nad 4,0 mmol/l. Tomu odpovídaly i vysoké hodnoty tvrdosti 18-22° N. Voda v oblasti pramene je dostatečně prokysličena, organicky poměrně málo zatížená. Zvýšené jsou pouze koncentrace dusičnanů, které řadí vodu v tomto profilu do III. třídy čistoty. Upravitelnost vody odpovídá kategorii A až B. Kvalita vody v profilu Zadní Třebáň je poněkud horší, jednak v hodnotách CHSKKubel, jednak v ukazatelích tzv. fekálního znečištění, t.j. amonných, dusičnanových a fosfátových iontů. Tok lze zařadit do třetí třídy kvality a podle upravitelnosti na vodu pitnou odpovídá kategorii B, tedy vodě poměrně dobře upravitelné.
195
Kvalita vody v tocích v CHKO Křivoklátsko (Tab. 3-4) Odběrová místa v CHKO Křivoklátsko byla vybrána tak, aby byly vyhodnoceny potoky, vtékající do Klíčavského potoka a samotný Klíčavský potok, tedy všechny toky, přímo ovlivňující kvalitu nádrže Klíčava. Z výsledků dosud provedených rozborů lze konstatovat, že ve všech sledovaných potocích má voda alkalickou reakci, poměrně vysoké jsou hodnoty tvrdosti a ZNK. Tabulka č. 4 Fyz. - chem. rozbor vody Rakovnický potok nad Novým Městečkem 1992 Datum
pH
alk.
acid.
T
NL
Oz
BSK5
ChSK
N0o
mg/l
+ NH 4 mg/l
mmol/l mmol/l °N
mg/l
mg/l
mg/l
Cl
mg/l
NO 3 mg/l
Fe
Mn
mg/l
3HP0 4 mg/l
mg/l
mg/l
15.4.
7,9
3,9
0,05
19,3
20,6
7,5
4,3
9,52
0
-
9,5
35,6
1,1
0,41
st.
25.6.
7,8
3,5
0,1
19,5
20,0
6,9
4,2
8,00
0,05
st.
6,3
42,8
0,8
0,35
st.
9.9.
7,9
3,4
0,1
22,1
18,5
7,3
4,5
8,60
-
-
9,B
42,0
0,8
0,40
-
Rakovnický potok nad Novým Městečkem 1992 15.4.
7,9
3,65
-
9,3
20,6
7,8
2,3
10,2
0,1
0,1
12,5
36,0
1,3
0,35
st.
25.6.
8,0
3,9
-
8,8
20,5
7,2
2,6
9,2
0,05
st.
10,6
42,5
0,9
0,3
-
9.9.
8,21
8,7
-
6,2
22,0
7,5
1,7
9,5
0,05
st.
12,0
42,0
0,95
0,2
-
Přítok Úpoře pod Broumy 1992 15.4.
8,0
1,15
0,05
19,6
19,8
6,9
3,1
4,2
0,1
0,05
195,0 62,5
0,05
0,13
-
25.6.
7,9
1,2
0,1
12,8
23,7
7,2
2,9
5,6
0,1
0,05
160,0 65,0
0,1
0,1
st.
9.9.
7,66
1,5
0,05
7,5
26,8
7,2
3,6
4,0
0,1
0,1
132,0 65,0
0,1
0,1
-
Úpoř u Král. Dubu 1992 (Míza) 15.4.
7,9
0,95
0,05
10,7
18,7
6,5
4,7
5,0
0,05
0,15
12,5
53,8
0,05
st.
-
25.6.
7,9
1,2
0,05
9,6
19,2
6,8
3,8
4,3
0,15
0,2
16,0
42,6
0,05
-
-
9.9.
7,8
1,5
0,05
9,2
19,5
6,8
3,9
3,9
0,15
0,15
12,9
45,5
0,1
-
-
St.
6,3
St.
Klíčavská nádrž - hladina 1992 15.4.
7,8
2,9
-
19,6 10,3
7,0
3,2
5,3 0,05
196
0,1
0,1
-
Horní Kracle, první luh Voda byla ve všech případech bez zápachu a sedimentu, je poměrně dobře prokysličena a má velmi malý obsah dusičnanů. Hodnoty organického znečištění jsou však poměrně vysoké, zvýšená je i koncentrace železa. Vodu lze řadit do III. - IV. třídy čistoty jedná se o vodu těžko upravitelnou (kategorie C). Toto zařazení je dáno, hlavně hodnotou CHSK - Kubel, jehož koncentrace dosahuje až 8,5 mg/l.
Druhý luh Potok Druhý Luh lze řadit podle tříd čistoty do II. třídy, vzhledem k poměrně vysokému CHSK-Kubel. Všechny ostatní ukazatele vyhovují I. třidě čistoty. Jedná se o vodu poměrně dobře upravitelnou, nejvyšší jsou opět koncentrace CHSK-Kubel, které způsobují zařazení vody do kategorie B.
Klíčavský potok, Kobylí hlava Voda odpovídala v době sledování II. třídě čistoty, byla dobře prokysličena. Obsah organických látek a dusičnanů byl jen nepatrně zvýšený. Vyšší obsah organických látek vyjádřený jako CHSK-Kubel znamená zhoršenou upravitelnost vody v tomto potoku.
Rakovnický potok Kvalita vody v obou profilech se od sebe příliš neliší. Jsou zde vysoké koncentrace organických látek, železa a fosfátů. Poměrně nízké jsou koncentrace dusičnanů a chloridů. Překvapivě nízké jsou hodnoty BSK5 a všech forem dusíku. Vodu lze řadit do II. - III. třídy čistoty a podle upravitelnosti do kategorie C.
Přítok Úpoře pod Broumy Voda měla zvýšený obsah organických látek, lze ji řadit do III. třídy čistoty. Neobvykle vysoké jsou také koncentrace dusičnanových iontů pohybujících se v rozmezí 132 - 196 mg/l. Podle tohoto ukazatele bychom museli vodu zařadit do IV. třídy čistoty. Voda je prakticky neupravitelná pro vodárenské účely - je v kategorii D. Úvahy o upravitelnosti této i jiných toků v oblasti (s výjimkou povodí Klíčavského potoka) jsou však spíše teoretické, neboť se jedná vesměs o velmi málo vydatné toky s jejichž vodárenským využitím se ani nepočítá. V případě Úpořského potoka je však toto hodnocení třeba vidět v souvislosti s tím, že vytváří ekologickou osu národní přírodní reservace.
197
Míza Koncentrace dusičnanových iontů jsou podstatně nižší než v profilu pod Broumy a odpovídají hodnotám nalezeným ve vodárenském toku Klíčava a jeho přítocích. V ostatních ukazatelích není možno pozorovat významné odlišnosti. MAKROZOOBENTOS A KVALITA VODY V MALÝCH VODNÍCH TOCÍCH Makrozoobentos byl odebírán standardní metodikou používanou pro kvalitativní sledování malých vodních toků (HRBÁČEK et al., 1972) na jaře, v létě a na podzim v CHKO Český kras (1991, 1992) a CEKO Křivoklátsko (1991). Odebrané vzorky byly fixovány 80 % etylalkoholem. Vodní hmyz byl podrobněji určen podle klíče ROZKOŠNÝ et al. (1980). Saprobita sledovaných lokalit byla určena po zařazení organismů do systému saprobity podle SLÁDECKA (1976). Výsledky analýzy makrozoobentosu ve čtyřech tocích Českého krasu obsahuje tab. 5 a obr. 1 a 3. Bohatství rodů makrozoobentosu (u čeledí předpoklad výskytu minimálně 1 rodu živočichů) se zvyšuje v pořadí Radotínský potok (3) - Loděnice (12,9) - Karlický potok (14,13) - Stříbrný potok (15). S výjimkou Karlického p. se v těchto tocích hojně vyskytuje korýš Gammarus pulex a kromě Radotínského p. (při ústí do Berounky) dominují ve společenstvu makrozoobentosu larvy vodního hmyzu. Skupina Ephemeroptera je nejvíce rody (6) zastoupena v Loděnici (Sv. Jan). Také v Karlickém potoku (u Dolního Roblína) byli zjištěni 4 zástupci této skupiny. Vyskytují se rody Baetis, Caenis, Ecdyonurus, Ephemera, Paraleptophlebia, Ephemerella a Centroptilum. Skupina Trichoptera má velký počet zástupců zejména v Karlickém a Stříbrném potoku (lokalita nad Měňany). Byly zjištěny rody Hydropsyche, Plectrocnemia, Rhyacophila a tribus Stenophylacini. Ve Stříbrném p. byla také hojně zastoupena Diptera (6 rodů). Skupiny Plecoptera (Nemoura sp., Leuctra sp., Amphinemura sp.) a Coleoptera se hojněji vyskytovaly pouze v Karlickém potoku. Na základě analýzy společenstva makrozoobentosu lze charakterizovat saprobní podmínky v tocích C. krasu. Nejhorší saprobní poměry jsou v Radotínském p. (beta-až alfa- mezosaprobita). Loděnice je spíše beta- mezosaprobní a Stříbrný a Karlický p. oligosaprobní až beta- mezosaprobní. Tab. 6 a obr. 2 a 4 shrnují výsledky studia struktury makrozoobentosu v šesti potocích v CHKO Křivoklátsko. Nejméně rodů makrozoobentosu je zastoupeno v Rakovnickém potoku (3), bohatší je Klíčavský p. (16) a jeho přítoky (16 a 10) a nejbohatší jsou lokality v Míze (19) a Úpoři (19). Z korýšů se v křivoklátských tocích vyskytují G. pulex i A. aquaticus. V 1. přítoku Klíčavského p. pod rybníkem Horní Kracle, v Klíčavském p. u Kobylí hlavy, v přítoku Úpoře pod Broumy a v Míze u Králova dubu byla významně zastoupena skupina Ephemeroptera. Na každé z těchto lokalit se vyskytovalo minimálně 5 zástupců této skupiny. Byly zastoupeny rody Baetis, Caenis, Ephemera, Ecdvonurus, Paraleptophlebia, Heptagenia, Leptophlebia, Habrophlebia, Rhitrogena, Cloeon, Ephemerella, Eabroleptoides. Další významná skupina hmyzu - Plecoptera se na sledovaných lokalitách hojněji nevyskytovala, s výjimkou přítoku Úpoře a Mízy (rody Leuctera, Nemoura, Amphinemura).
198
Tabulka č. 5 Struktura makrozoobentosu v tocích Českého krasu 1991 -1992 Loděnice
Loděnice
Karlický
Karlický
Stříbrný
Radotínský
1991
1992
1991
1992
1992
1991
Planaria sp.
+
-
+
+
-
-
Hirudinea
+
+
-
-
-
+
Oligochaeta
+
+
-
-
-
-
Pisidium sp.
+
+
+
+
+
+
Asellus aquaticus
-
+
-
-
-
-
Gammarus pulex
+
+
-
-
+
+
Baetis sp.
+
+
+
+
+
-
Caenis sp.
-
+
-
-
-
-
Ecdyonurus sp.
+
-
-
-
-
-
Ephemera sp.
+
-
+
-
-
-
Paraleptophlebia sp.
-
+
+
+
-
-
Centroptilum sp.
-
-
+
-
-
-
Ephemerella sp.
+
+
-
-
-
-
Leuctra sp.
-
-
+
+
-
-
Nemoura sp.
-
-
+
+
+
-
Amphinemura sp.
-
-
+
-
-
-
Hydropsyche sp.
+
-
+
-
+
-
Plectrocnemia sp.
-
-
+
-
+
-
Stenophylacini
-
+
-
+
+
-
Rhyacophila sp.
-
-
+
+
+
-
Laccophilus sp.
-
-
+
-
-
-
Platambus sp.
-
-
-
+
-
-
Agabus sp.
-
-
-
+
-
-
Helodes sp.
-
-
-
+
+
-
Chironomidae
+
-
-
+
+
-
Simuliidae
+
-
+
+
+
-
Tipula sp.
-
-
-
-
+
-
Atherix sp.
-
-
-
-
+
-
Limnophila sp.
-
-
-
-
+
-
Ptychoptera sp.
-
-
-
-
+
-
Na většině sledovaných lokalit byla hojně zastoupena Trichoptera (tr. Stenophylacini, rody Polycentropus, Philopotamus, Plectrocnemia, Wormaldia, Anabolia, Nemotaulius, Rhyacophila a Hydropsyche). V Klíčavském p. a jeho přítocích byla zastoupena také Odonata (Cordulegaster sp., Calopteryx sp.) a Megaloptera (Sialis sp.). Ve většině křivoklátských toků se vyskytovala také Diptera (např. Atherix sp.), vzácně Coleoptera (např. Orectochilus sp., Microcara sp.). Z křivoklátských toků má nejhorší saprobní podmínky Rakovnický p., naopak nejlepší kvalita vody z hlediska saprobity je v Míze (oligosaprobita). Ostatní toky jsou na přechodu mezi oligo- saprobitou a beta- mezosaprobitou.
199
Tabulka č. 6 Struktura makrozoobentosu v tocích CHKO Křivoklátsko 1992
Hirudinea
př. Klíčav-
př. Klíčav-
Klíčavský
př. Úpoře
Míza
Rakovnický
ského 1.
ského 2.
-
-
-
+
-
+
Oligochatea
-
-
+
-
-
-
Asellus aquaticus
+
+
-
-
-
-
Gammarus pulex
-
+
+
+
+
-
Bithynia sp.
-
+
-
-
-
-
Pisidium sp.
-
-
-
+
-
-
Baetis sp.
-
-
+
-
+
+
Caenis sp.
+
-
-
-
-
-
Ecdyonurus sp.
-
-
+
-
+
-
Ephemera sp.
+
-
+
+
-
-
Heptagenia sp.
-
-
-
+
-
-
Leptohlebia sp.
+
-
-
-
-
-
Paraleptophlebia sp.
-
-
-
+
-
-
Habrophlebia sp.
-
-
-
+
+
-
Rhitrogena sp.
-
-
-
+
+
-
Cloeon
+
-
-
-
-
-
Ephemerella sp.
+
-
+
-
-
-
Habroleptoides sp.
-
-
+
+
+
-
Amphinemura sp.
-
-
-
-
+
-
Leuctra sp.
-
-
+
+
+
-
Nemoura sp.
+
+
-
+
+
-
Calopteryx sp.
+
-
+
-
-
-
Cordulegaster sp.
-
+
-
-
-
-
Hydropsyche sp.
+
-
+
+
+
+
Rhyacophila sp.
-
-
+
+
-
-
Stenophylacini
+
+
+
+
+
-
Wormaldia sp.
-
+
-
-
+
-
Anabolia sp.
+
-
-
-
-
-
Nemotaulius sp.
+
-
-
-
-
-
Plectrocnemia sp.
-
+
-
+
-
-
Polycentropus sp.
-
-
-
-
+
-
Philopotamus sp.
-
-
-
-
+
-
Sialis sp.
+
-
+
-
-
-
Ilybius sp.
-
+
-
-
-
-
Helodes sp.
+
-
-
-
-
-
Orectochilus sp.
-
-
+
-
-
-
Elmis sp.
-
-
-
+
-
-
Microcara sp.
-
-
-
-
+
-
Tabanidae
+
-
-
-
-
-
Limnophila sp.
-
-
-
+
-
-
Tipula sp.
-
-
-
+
-
-
Artherix sp.
-
-
-
-
+
-
Bezzia sp.
-
-
-
-
+
-
Chironomidae
-
+
+
-
+
-
Simuliidae
+
-
+
+
+
-
200
Obr. 1 Počet rodů makrozoobentosu v tocích Č. krasu počet rodů makrozoobentosu
Obr. 2 Počet rodů makrozoobentosu v tocích Křivoklátska počet rodů makrozoobentosu
201
Obr. 3 Počet rodů hmyzu v tocích Č. krasu Počet rodů makrozoobentosu
Obr. 4 Počet rodů hmyzu v tocích Křivoklátska počet rodů makrozoobentosu
202
ZÁVĚR Z proměřených podélných profilů sledovaných toků vyplývá, že nejlepší úroveň samočištění lze očekávat v Karlickém potoku. Tento tok má alespoň z části přirozené břehové porosty s olší, jasanem, javory, brslenem, svídou a lískou. Navíc v části povodí jsou zastoupena přirozená společenstva. Dobré spádové poměry má i Stříbrný potok, který je však prakticky po celé délce toku meliorován. Přirozených společenstev je v povodí mizivé procento. Prakticky to jsou pouze osamocené hájky, často vzdálené od vlastního toku. Převýšení potoku Loděnice je ve sledovaném úseku pouze 40 m, samočisticí pochody jsou z tohoto hlediska nižší. Výhodou však je, že sledovaná část toku i povodí je celá v reservaci Karlštejn. Zlepšení kyslíkových ukazatelů ke kterým dochází na vzdálenosti cca 5 km bylo prokázáno. V těchto sledovaných profilech byla kvalita vody prakticky stejná v obou sledovaných letech. Všechny odebrané vzorky vykazují slabě alkalickou až alkalickou reakci, zvýšenou tvrdost, alkalitu a vysoké koncentrace vápenných iontů. V profilech jsou nadále zvýšené koncentrace dusičnanových iontů, což souvisí se zemědělským obhospodařováním. V některých profilech ( Loděnice pod obcí Loděnice, Stříbrný potok - Zadní Třebáň) zvýšené koncentrace chloridových, amonných a fosfátových iontů, svědčí o vypouštění znečištěných, nebo nedokonale čištěných splaškových vod do toků. Ve dvou profilech na potoku Loděnice bylo naší snahou prokázat samočisticí pochody a jejich intenzitu. Předpokladem je, že tok od profilu pod obcí Loděnice po průtoku lesním komplexem, s možností prokysličení se zlepší hlavně v ukazatelích kyslíkového režimu. Z tabulek č. 1. a 3. je patrno, že se zvýšila koncentrace rozpuštěného kyslíku a výrazně snížily hodnoty organického znečištění (BSK5 z 5 mg O2 na l-1 na 2 mg, CHSK z 5.5 na 1.8). V obou profilech byly v obou letech pozorovány velmi nápadné rozdíly v koncentracích chloridů. Pod Loděnicí se koncentrace chloridů pohybuje mezi 70-80 mg'na 1 zatímco v profilu Hostím - Sv. Jan kolem 30 mg (stejná situace byla zjištěna v roce 1991). Ke snížení koncentrace chloridů nemůže dojít samočisticími pochody, sedimentací. Vzhledem k velkým rozdílům v koncentracích je téměř vyloučený vliv naředění. Celý problém by stál za další sledování (pravidelné vypouštění chemikálií způsobujících srážecí reakce). Samočisticí pochody jsou téměř neprůkazné ve Stříbrném potoce. Počet sledování je však zatím nízký a navíc v suchém roce. Hodnoty sledovaných ukazatelů v neznečištěných malých tocích na Křivoklátsku (Klíčava, Upoř).Klíčava: CHSK 3.8-4.2 mg 02 na 1, N03_ 6.2-8.1 mg na 1, Úpoř: CHSK 3.95.0, NO3- 12.3-16 mg O2 na 1 jsou podstatně nižší. Vodárenský tok Klíčava s přítoky jako celek si udržuje dobrou kvalitu vody. I v této oblasti lze však najít toky s vysokou koncentrací dusičnanových iontů (přítok Úpoře pod osadou Broumy - až 195 mg). Při porovnání pestrosti makrozoobentosu v obou sledovaných oblastech lze konstatovat, že křivoklátské toky jsou bohatší pokud jde o pestrost rodů bentického hmyzu (celkem 39 rodů), než toky Českého krasu (24 rodů). V tocích CHKO Křivoklátsko se navíc objevují i někteří méně běžní zástupci (Rhitrogena sp., Cordule-gaster sp., Atherix sp.). Nejbohatší společenstvo hmyzu tvořené 16-18 rody se vyskytovalo v převážně
203
oligosaprobních tocích Křivoklátska (Míza, přítok Úpoře pod Broumy). Většina ostatních toků v obou sledovaných oblastech byla oligo-saprobní až betameso-saprobních a bentický hmyz v nich byl zastoupen 11-15 rody. Méně zástupců bylo zjištěno v betamezosaprobní Loděnici (5-7), v Druhém luhu (7). Nejméně potom v beta až alfamezosaprobních tocích (Rakovnický a Radotínský potok - 2 a 0). Summary All to gether eight streams (15 diff. localithes) in the Český kras and Křivoklátsko protected areas were studied during 1991-1992. The main eim was to describe basic geological, phytocenological, physico-chemical and biological characteristics of selected streams. The most important data are summarised in tables 1-6 and figures 1-4. Literatura HRBÁČEK, J., a kol., 1972: Limnologické metody. SPN: 1-108. ROZKOŠNÝ, R., et al., 1980: Klíč vodních larev hmyzu. ČSAV: 521 pp. SLÁDEČEK, VI., 1976: Stanovení saprobního indexu. VÚV Praha 11: 181 pp.
Adresy autorů: + ++
Ústav pro životní prostředí PřF UK, 128 01 Praha 2, Benátská 2 ČÚOP Praha2, Slezská 9
204
