Předčasné volby 2013

vydání č. 4 / 2. 9. 2013

OLOMOUCKÝ KRAJ

V tomto čísle najdete

Má kraj významné projekty, či žadatele? / str. 2

Novinky z kontrolního výboru / str. 3

Územní dimenze – nový nástroj kohezní politiky EU / str. 3-4

Rozhovor s Blankou Kolečkářovou / str. 5-6

A další

Předčasné volby 2013 V úterý 20. 8. 2013 si poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odhlasovala své rozpuštění a prezident republiky následně vyhlásil již dříve avizovaný termín předčasných voleb. Na rozdíl od některých politiků, včetně současného ministra vnitra v demisi, si nemyslím, že k aktu rozpuštění sněmovny nemělo dojít, zvláště když nám navíc byly představovány spekulace, že ten, kdo si vše na poslední chvíli rozmyslí, bude poslanecký klub TOP 09 a Starostové. Měl jsem možnost osobně poznat velice dobrou týmovou soudržnost klubu, který když se na něčem dohodl, tak to platilo. Tato dobrá týmová spolupráce, kterou bylo možno vidět při hlasování o důvěře vládě Jiřího Rusnoka (na rozdíl od jiných poslaneckých klubů), by mohla také pozitivně zapůsobit na některé ještě nerozhodnuté voliče, kteří přijdou k volebním urnám.

Na tyto finance je totiž mnohem více vidět a jejich použití je pak náležitě „odměněno“ voliči. Byť nejsem příznivec současného prezidenta, který byl poprvé zvolen v přímé volbě, tak posílení prvků přímé demokracie a nastartování diskuse o dalších takovýchto změnách, beru jako další plusový bod bývalé koaliční vlády. Rovněž proevropská orientace, čili orientace ve směru západním, je pro mě osobně plusem bývalé vlády. Našel bych asi i další pozitivní kroky přijaté touto vládou, ale samozřejmě také negativa. Ale to už se budeme muset vážně zabývat prioritami, které budeme v předčasných volbách akcentovat. A my všichni - voliči budeme mít možnost znovu „rozdat karty“.

TOP 09 s podporou hnutí Starostové a nezávislí bylo v posledních 3 letech součástí vládnoucí koalice, která je nyní dle výzkumů v očích veřejnosti zcela zprofanovaná a měla by skončit „na smetišti dějin“. Na rozdíl od většiny veřejnosti, tedy dle výzkumů veřejného mínění, si ovšem nemyslím, že by koaliční vláda dělala jen špatné věci. Ano, zvyšovaly se daně, byly odhaleny velké korupční skandály, předražené státní zakázky, postihla nás druhá vlna hospodářské krize a s ní související růst nezaměstnanosti, který vláda neřešila dostatečně razantně, ba naopak státní finance na investice byly výrazně „přiškrceny“ a většina obyvatel tak musela řešit pokles svých příjmů a snížení své dosavadní životní úrovně. Celou zemi pak ovládla „blbá nálada“ a totální naštvání na politiky, především ty z vládnoucí koalice. Když si ale promítnu uplynulé 3 roky vlády bývalé koalice, musím říci, že pár věcí se jí i přes všechny koaliční hádky, podařilo prosadit.

Každý odpovědný člověk pak jistě zváží, komu dá svůj hlas. Pokud bude kandidátka TOP 09 s podporou Starostů dbát na hodnoty, které jsou v programových prioritách obou subjektů, a budou ve volební kampani patřičně zdůrazněny a naši političtí soupeři nebudou námi nevhodně napadáni, pak jsem přesvědčen, že tato kandidátka ve volebním střetnutí obstojí. Byť by naši zvolení zástupci museli po 4 roky pracovat v opozici. Důležité bude také, podle mého mínění, jak moc „týmově“ bude kandidátka vystupovat, jaké osobnosti budou v popředí, ale konec konců s ohledem na minulou „kroužkovací“ revoluci i jaké osobnosti podpoří „zadní řady“ kandidátky. TOP 09 s podporou Starostů se bude v těchto předčasných volbách zcela jistě snažit přesvědčit své voliče a také voliče ještě nerozhodnuté, že je velmi důležité přijít k volbám a podpořit její kandidátku.

Pro mě osobně je zásadním momentem schválená novela zákona o rozpočtovém určení daní, která v letošním roce prokazatelně přináší do naší obce více finančních prostředků nutných k dobré péči a správě stávajícího obecního majetku a přispívá také k dalšímu rozvoji obce. A tento zákon považuji rovněž za významné protikorupční opatření.

Mgr. Radek Brázda starosta obce Troubky a zastupitel OLK

www.starostove-nezavisli.cz

OLOMOUCKÝ KRAJ

1

O

L

O

M

O

U

C

K

Ý

K

R

A

J

Má kraj významné projekty, či žadatele? Na červnovém zasedání zastupitelstva Olomouckého kraje bylo schváleno dalších 36 „významných projektů“, což jsou pouhé dvě třetiny uspokojených žadatelů. Plných osmnáct projektů nedostalo od kraje ani korunu, přestože o absenci jejich přínosu se dá přinejmenším spekulovat. Na druhou stranu krajská rada podpořila hojnými částkami projekty, které spadají spíše do soukromé, podnikatelské sféry. V diskusi k tomuto bodu vystoupili opět pouze zástupci STAN a TOP 09, kteří odmítli pro přednesený návrh hlasovat. Ostatním zastupitelům napříč politickým spektrem nevadí, že zatímco Moravský Beroun

šumperských rodáků, kteří plánují v našem kraji točit krimi komedii. Akce jsou to jistě zajímavé a jejich podpora stojí za zvážení, nicméně nevidím nejmenší důvod, proč by soukromé podnikatelské subjekty měly dostávat milionové dotace, když pro některé z akcí pořádaných obcemi nebo dobrovolnickými spolky kraj nenajde prostředky ani o dva řády nižší. Někdo dostává částku, kterou požaduje, jiný ji má více či méně krácenou a každý třetí žadatel není zřejmě tím vyvoleným, takže nedostane vůbec nic. Zaráží mne také skutečnost, že s tímto nekoncepčním rozdělováním financí na kraji nemá problém ODS a KDU-ČSL. Je tedy

Významné projekty kraje/Projekty významných žadatelů Požadovaná částka (v tis. Kč)

Přiznaná částka (v tis. Kč)

Žadatel

Akce

LOVE FRAME s.r.o. (Praha)

Realizace výroby filmu

1 000

500

TK PLUS s.r.o. (Prostějov)

Tenisové mistrovství světa seniorů

1 000

1 000

Equine Sport Center Olomouc o.p.s.

Parkurové závody

2 000

2 000

Město Moravský Beroun

Kulturní akce města

500

250

Nevýznamné projekty kraje/Projekty nevýznamných žadatelů

2

Žadatel

Akce

Junák – svaz skautů a skautek ČR, okres Olomouc

Rekonstrukce skautské základny

Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska OSH Šumperk

Soutěže a hasičské akce

PRO-BIO, s.r.o. (Staré Město)

Pohankové hudební slavnosti

Obec Třeština

Oslava výročí obce

Hnutí Brontosaurus Jeseníky František Šipka

Požadovaná částka (v tis. Kč)

Přiznaná částka (v tis. Kč)

170

0

60

0

140

0

80

0

Hudební a divadelní festival

150

0

Výchova a výuka psů pro občany se zdr. postižením

810

0

dostane čtvrt milionu na kulturní akce během roku, obec Třeština si na oslavy 660 let založení nevysloužila ani korunu, přestože žádala šestkrát nižší částku, než vedení Moravského Berouna. Třeštinský pan starosta zřejmě dost nelobboval u těch, kteří mají vliv na rozdělení krajských prostředků a navíc ani nekandidoval za žádnou z politických stran, které dnes na kraji vládnou, takže v jejich očích asi nemá na žádné příspěvky nárok. Také zástupci neziskových organizací, jako Junák – svaz skautů a skautek Olomouc, hnutí Brontosaurus Jeseníky svými projekty neoslovili krajské zastupitele, stejně nevýznamným se ukázal projekt na výchovu a výuku psů pro zdravotně postižené.

zcela na místě moje žádost na hejtmana Olomouckého kraje, aby zveřejnil, jakým způsobem jsou hodnoceny jednotlivé projekty kraje, a aby název „významné projekty olomouckého kraje“ byl změněn na „projekty významných žadatelů Olomouckého kraje“, ten totiž sedí lépe.

Na druhou stranu senioři v Prostějově obdrží milionovou částku na mistrovství světa seniorů v tenise a nově vzniklý jezdecký areál v olomouckých Lazcích získá rovnou dva miliony na jezdecké závody. Půlmilionovou podporu si zase vysloužil autobiografický počin

Ing. Jana Němečková místostarostka obce Libina a předsedkyně STAN v Olomouckém kraji

OLOMOUCKÝ KRAJ

Novinky z kontrolního výboru Ve středu 28. ledna 2013 proběhlo první zasedání nově složeného kontrolního výboru Olomouckého kraje, jehož jsem se stal novým členem. Po vzájemném představení členů a předání jmenovacích dekretů jsme byli seznámeni s pravomocemi výboru, které jsou dané zákonem o krajích, jednacím a kontrolním řádem kontrolního výboru. Od této doby proběhly další dvě zasedání, na kterých nám postupně ředitel Krajského úřadu Olomouckého kraje Libor Kolář osvětlil postupy a kontrolní činnost zajišťovanou krajským úřadem. Vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství Ladislav Růžička zase vysvětlil agendu a financování, týkající se zajišťování dopravní obslužnosti kraje, která přešla z velké části na nově zřízenou příspěvkovou organizaci Olomouckého kraje s názvem Koordinátor integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje.

penále za porušování rozpočtové kázně při čerpání dotací z rozpočtu Olomouckého kraje. Toto se pak stalo předmětem další kontroly, jejíž výsledky budeme projednávat na dalším zasedání. Tady bych chtěl doplnit, že se jedná především o malé částky, poskytnuté především zájmovým uskupením. Na tomto místě bych chtěl požádat všechny starosty Olomouckého kraje: pokud bude podle vašeho názoru cokoliv hodné naší prověrky, dejte mi určitě vědět. Váš případný požadavek na kontrolu předložím na dalším jednání kontrolního výboru, a pokud tento podnět schválí i ostatní členové, určitě jej prověříme.

Při rozboru usnesení Rady a Zastupitelstva Olomouckého kraje jsme narazili na vícero usnesení, týkajících se převodů majetků kraje, a tak se první kontrola zaměřila právě na jedno usnesení o převodu majetku, konkrétně 3 sanitních vozů. Jako člen kontrolní skupiny mohu potvrdit, že po kontrole předložených dokladů tento majetkový převod proběhl v souladu se všemi zákony a interními směrnicemi.

Ing. Michal Tichý starosta obce Senice na Hané člen Kontrolního výboru Zastupitelstva Olomouckého kraje

Na květnovém zasedání jsme pak rozebírali možnosti promíjení

Územní dimenze – nový nástroj kohezní politiky EU V letošním roce probíhají stěžejní jednání týkající se finančního rámce Evropské unie na období let 2014 – 2020, a to jak na půdě evropských institucí, tak v každé z členských zemí. Tvoří se nové politiky, stanovují cíle a formulují nástroje, jak co nejlépe dosáhnout naplnění Strategie Evropa 2020. Jedním z nových nástrojů v novém programovacím období má být mj. na základě Lisabonské smlouvy tzv. územní dimenze, která reaguje na dílčí selhání klasického tematického zaměření kohezní politiky EU. K těm patří zejména značná extrapolace a zvyšování rozdílů mezi městy a venkovem, a to i přesto, že jedním z cílů politik EU i Strategie Evropa 2020 je právě jejích snižování. Země střední a východní Evropy patří v tomto hledisku mezi nejvíce extrémní případy kdy průměrná úroveň HDP v Bratislavě, Praze a Budapešti asi dvojnásobně překračuje průměrné HDP země a např. žádný z dalších regionů v ČR nedosahuje ani 95 % průměru České republiky, nemluvě o strukturálně postižených regionech. Z tohoto důvodu Evropská unie přichází s nástrojem tzv. územní dimenze, který by podobnému trendu měl zabránit. Základem územní dimenze je využití dvou hlavních nástrojů – tzv. „ITI“ („Integrované územní investice“) a „komunitně vedený místní rozvoj“. Oba mají za cíl využít synergického efektu kombinace jednotli-

vých fondů, resp. operačních programů a v rámci intervencí v území zajistit jejich účinnější působení s cílem snižování regionálních nerovností na základě spolupráce a společného plánování veškerých aktérů v území. První z nich je přístupem spíše „shora dolů“ a zacílený zejména na velké aglomerace a souměstí. Jedná se o nástroj, který má předem naplánovat a poté realizovat strategické projekty v území, týkající se zejména páteřní infrastruktury, ale i politiky zaměstnanosti a podobně. Komunitně vedený místní rozvoj je nástupcem osvědčeného LEADERu, který prokázal své kvality hlavně v rámci politik rozvoje venkova, ale již v současnosti je i pilotně využíván v rámci městského prostoru pro rozvoj jednotlivých čtvrtí, dokonce je v některých rozvojových zemích Afriky a Latinské Ameriky využíván jako nástroj pro rozdělování rozvojové pomoci jednotlivých členských států i EU coby celku. Jedná se o nástroj „zespoda nahoru“ založený na komunitním projednávání integrovaných strategií rozvoje území a jejich následné realizaci za přispění všech klíčových aktérů v regionu, tj. obcí, soukromého i neziskového sektoru. K naplňování územní dimenze dále mohou přispívat rovněž tematické individuální výzvy. pokračování na str. 4 www.starostove-nezavisli.cz

3

O

L

O

M

O

U

C

K

Ý

K

R

A

J

Územní dimenze – nový nástroj kohezní politiky EU pokračování ze str. 3

Jak by měla být územní dimenze aplikována v případě ČR? Východiskem by měla být neformální schůzka úzké skupiny představitelů regionálních partnerů, tj. Sdružení místních samospráv, Národní sítě místních akčních skupin, Svazu měst a obcí a Asociace krajů se zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, která se uskutečnila na počátku července ve Špindlerově Mlýně. Cílem bylo pokusit se najít rámcovou dohodu o podobě územní dimenze v České republice v budoucím programovacím období EU, kterou nebylo možné dosáhnout na oficiálních jednáních v posledním půlroce. Ač byla debata ve „Špindlu“ bouřlivá, všechny strany se snažily o konstruktivní přístup jednání a nakonec došlo k vyjednání rozumného kompromisu pro všechny strany. Dohoda spočívá v tom, že bude vytvořeno 6 tzv. „ITI“ („Integrované územní investice“) oblastí v rámci aglomerací velkých měst a bude podpořeno v rámci tzv. „komunitně vedeného místního rozvoje“ 175 místních akčních skupin na celém území ČR. Dále bylo dohodnuto, že bude vytvořeno 13 „ITI“ na úrovni krajů, které budou řešit zejména oblasti v kompetenci krajů s tím, že kraje budou mít zároveň koordinační a slaďovací roli při vytváření strategií rozvoje v regionu za účasti všech aktérů a vytvoří tak určitý mezičlánek mezi přístupem „shora dolů“ a „odspoda nahoru“.

Posledním nástrojem by pak měly být cílené výzvy v rámci jednotlivých operačních programů na projekty spolupráce pro partnerství mezi městy a sousedícími obcemi, MAS či mikroregiony. Jejich cílem je zajistit v souladu s principy kohezní politiky prosazovanými ze strany Evropské unie funkční a vyváženou vazbu mezi městy a venkovem a zároveň dát prostor v rámci politiky územní dimenze i městům nad 25 000 obyvatel, které nemohou být součástí „MASek“ a zároveň nejsou zařazeny do 6 „ITI“ území velkých aglomerací. Samozřejmě tato dohoda je pouhým základním rámcem a vzhledem k tomu, že „ďábel vždy tkví v detailu“, nejsložitější bude najít takové nastavení, které by umožnilo vyvážené, účinné a jednoduché čerpání prostředků EU v budoucím programovacím období 2014 – 2020. Cílem by mělo být fungování opravdové územní dimenze postavené na spolupráci všech aktérů i regionálních partnerů, nikoliv nárokové izolované čerpání prostředků stylem „krájeného salámu“. Ing. Radim Sršeň, Ph.D. starosta obce Dolní studénky 1. místopředseda SMS

Chcete vrátit totalitu? Zajeďte si do Králík komunistů k moci byly prostory kláštera obehnány ostnatým drátem a uvězněni tu byli lidé, kteří zasvětili svůj život Bohu, a kterým se dle názoru budovatelů socialismu nechtělo dělat. V jedné místnosti z dobového rádia zní budovatelské písně a nadšení mladých komunistů a hned vedle kontrast - v tiché pietě můžete shlédnout dokument s výpověďmi těch, kteří tu žili ve vězení a tehdejší „mocipáni“ se pokoušeli o jejich převýchovu. V jiné místnosti jsou fotografie připomínající ty, které totalitní režim nemohl připravit o svobodu (ani ostnatý drát jim v tom nemohl pomoci) a vedle nich jejich soudci, příslušníci Stb a další „významní“ lidé té doby, kteří se pokládali sami za bohy a začali takto na desetiletí potírat víru v lidech této země. Při pátrání po sestrách jednoho zemřelého Františka jsem s jejich bratrem Josefem a mým bratrem Radkem navštívila v polovině měsíce srpna poutní místo na hoře zasvěcené Panně Marii v Králíkách, klášter, ve kterém jsme se na své pouti zastavili pomodlit se za zesnulého. Vedle rozsáhlé expozice obrazů svatých, oltářů s různými biblickými postavami, či kaplí s mohutným schodištěm, po kterém je dovoleno vystoupat k oltáři Kristově pouze po kolenou, nachází se v prostorách kláštera expozice, připomínající dobu 50. let. V této době nástupu 4

OLOMOUCKÝ KRAJ

Máme jen několik týdnů do voleb, které jsou velmi významné pro naši zemi, poněvadž dle průzkumů zveřejňovaných médii je téměř jasné, že nám velmi hrozí ztráta svobody. Proto vyzývám všechny rodiče, jejichž děti dobu vlády komunismu nezažily, aby místo svých úvah „jak za komunistů bylo dobře“ poslali svoje nejdražší, kteří půjdou k volbám možná poprvé, na výlet do Králík a aby je nechali rozhodnout svobodně o naší společné budoucnosti. Ing. Jana Němečková

Rozhovor s Blankou Kolečkářovou, starostkou obce Držovice Jiří Možný – Prostějovský večerník Od 1. července 2006 jsou Držovice samostatné. Jak zatím hodnotíte krátkou historii nezávislosti obce? „To byste se spíše měl zeptat občanů. O samostatnost usilovali již v devadesátých letech, kdy se hodně 'odtrhávaly' i malinké obce od větších, pak se samostatnost upravila zákonem jen pro obce nad tisíc obyvatel. Tuto podmínku jsme splnili a po třiatřiceti letech, co poprvé přišla tato myšlenka, se to Držovicím podařilo. Stalo se tak bohužel v půlce volebního období, což způsobilo i těžkosti při dělení majetku. Ani zákon to nijak neupravoval, proto jsme ještě v soudním sporu s Prostějovem. Ale snažíme se to vyřešit. Poslala jsem panu primátorovi dopis, abychom si sedli a zkusili se domluvit. Vyřešit to mimosoudně a celou věc provždy uzavřít.“ Je to lepší než být městskou částí? „Jsme celkem velká obec, která má vyšší příjmy. Máme zhruba 1500 občanů a myslím si, že to lidé hodnotí jako dobrou věc. Alespoň mám takovou zkušenost a od lidí, kteří při referendu byli proti, slýchám: ‚paní starostko, já jsem fakt rád, že se to stalo, nikdy bych nevěřil, že to bude opravdu tak dobré rozhodnutí. Tehdy jsem se zmýlil a jsem rád, že se to tak rozhodlo‘. To je pro mě zpětná vazba. Po sedmi letech na pozici starostky a celkem deseti letech v komunální politice si myslím, že Držovice ušly kus dobré cesty.“

Aby to bylo pro dobro občanů Držovic i Prostějova, přece jen budeme vždy sousedé a já jsem pro fungující dobré sousedské vztahy. Rozvod vždy zanechá nějakou bolest, ta se ale časem dá překročit a partneři mohou být velmi dobří přátelé. Komunální volby jsou již příští rok. Věřím a doufám, že občané Prostějova mají dobré a moudré vedení, že to budou chtít společně uzavřít ke spokojenosti obou stran a že se opravdu domluvíme.“ Co kromě kanalizace plánujete na nejbližší dobu? „Chtěli bychom pěkně rozšířit místní hřbitov a opravit ještě pár posledních chodníků. Bývalou budovu obecní školy, kde také bylo kdysi strojírenské učiliště, chceme proměnit v obecní dům. Nemáme totiž žádný kulturní dům, a když nejen obec pořádá spoustu akcí ročně, tak to chybí. Udělali bychom tam menší sál, který bychom pronajímali i občanům, dále zázemí pro obecní úřad. Obec by měla k dispozici také záložní ubytování pro své občany třeba při požáru nebo při povodních. Nehrneme se do všech akcí z dotačních titulů, neboť čas ukazuje, že ne vždy jsou pro obec přínosem.“ Žádáte již nyní o nějakou dotaci? „Momentálně nám běží žádost o kompostéry, které bychom občanům na pět let propůjčili a pak darovali, a oni by si kompostovali doma sami.

Pomohlo vám osamostatnění i při plánování a realizaci investičních akcí? „Ano. Městské části jsou vždy na okraji. Mám přátele v Evropě a také oni mají zkušenost, že okraje měst jsou na tom o něco hůř než vedlejší obce. Samospráva je občanům přece jen blíž. Stará se a řeší konkrétní věci, peníze jdou přímo vám a zůstávají v obci. Ročně můžeme investovat i několik milionů, to musí být zákonitě vidět. Jsme navíc nezadlužená obec, což není dnes žádná samozřejmost.“ Co se zatím nejvíc podařilo? „Do komunikací a chodníků jsme za sedm let vložili přes deset milionů korun, obec se vám najednou prozáří, lidem se lépe chodí, můžete dělat v zimě lepší údržbu, od toho se odvíjí i zeleň. Vysadili jsme v obci přes pět set stromů a keřů, lidi těší, že bydlí v hezky upravené a čisté obci a sami se zapojují, aby i jejich domy a tak celé ulice byly hezčí. Postavili jsme cyklostezku do Smržic, park, nový most, vybavili dětské hřiště, opravili obecní budovy, natřeli jsme a dodělali chybějící veřejné osvětlení, dodělali jsme lidem vodovody i chodníky tam, kde ještě chyběly. Zůstala nám jen část chybějící hloubkové kanalizace. Toto bude větší akce a budeme muset sáhnout po dotaci a také se částečně zadlužit.“

Obec by nebyla zatěžována sběry, peníze bychom tak mohli využít jinde. Snažíme se spoustu věcí udělat i ze svých peněz, protože administrativa je přebujelá, projekty se tak prodražují. Chceme také již šetřit peníze na kanalizaci.“ Vy už v příštích komunálních volbách neplánujete kandidovat?

Vnímáte zlepšení vztahů s Prostějovem? „Ano. Čas hrany vždy obrousí. Přeji si, aby lidé, kteří u toho jsou od prvopočátku – tedy pan primátor a někteří jeho kolegové a já s některými zastupiteli – tuto záležitost spolu i uzavřeli.

„Nevím. Byly to náročné roky. Situace se v politice stále mění a snažím se pomáhat všude, kde je potřeba. Starostování je práce čtyřiadvacet hodin denně a nedá se dělat celý život. pokračování na str. 6


5

OLOMOUCKÝ KRAJ Tajemnice Olomoucké krajské organizace

Jana Němečková / e-mail: [email protected] / telefon: +420 725 978 560 Starostové a nezávislí (STAN) politické hnutí / IČ: 26673908 zasílací adresa: V Rovinách 40, 140 00 Praha 4 e-mail: [email protected] telefon: +420 241 412 091, +420 734 588 408 ředitelka hlavní kanceláře: Veronika Vendlová telefon: +420 777 326 333

Jak se stát příznivcem hnutí Starostové a nezávislí? Připojte se i Vy! Více informací a kontaktní formulář naleznete na www.starostove-nezavisli.cz/o-nas O přijetí registrovaného příznivce rozhoduje krajský výbor. Najdete nás


http://twitter.com/STANcz

www.facebook.com/starostove

Rozhovor s Blankou Kolečkářovou, starostkou obce Držovice Jiří Možný – Prostějovský večerník pokračování ze str. 5

Nyní bojuji také za více peněz z EU pro venkov ve Sdružení místních samospráv (SMS). Ráda bych viděla časem v zastupitelstvu nejen zkušenost a moudrost starších lidí, ale i více mladých lidí. Mají energii, znalost jazyků, vize, cestují po světě, mohou tak přinést do obce spoustu nových nápadů. Potřebují dostat prostor a šanci. Sama cítím, že jsem si musela pořádně máknout, když jsem se stala starostkou obce.“ Jste rovněž krajskou zastupitelkou, uvažujete i o kandidatuře do Poslanecké sněmovny? „Třeba i to. Je potřeba pomáhat a své zkušenosti předávat dál, třeba i do legislativy. Kdo ví víc než starostové obcí a menších měst, co občané a krajina potřebují? Tito lidé i vědí, jak to u nás změnit k dobrému. Uvidíte, že až si jich jednou voliči všimnou, bude líp. Olomoucký kraj je velký a budu upřímná, abych něco udělala, tak se můžu soustředit a věnovat spíše blízkému okolí, okresům Prostějov a Olomouc. Jsem sice v opozici, ale i ta je velmi důležitá, pokud je konstruktivní. Když opozice správně nefunguje, vidíme, kam to pak vede.“ Na jaře jste protestovali proti podfinancování venkova. Dotýká se to i Držovic? „Také, ale je to ale spíše pro menší obce, z rozpočtového určení daní mají méně peněz než my a zafinancovat například vybavení dětského hřiště, opravit chodník a cokoliv dalšího jsou pro ně opravdu velké peníze. Zapojily se do tohoto protestu i větší obce a města, je potřeba být kolegiální a pomoct. Teď se otvírá druhá vlna peněz z EU a akce SMS dělení pomohly. Pokud by však dohoda neplatila, což nyní hrozí, tak budeme muset opět protestovat. Byla jsem teď v Praze a tuto otázku jsme coby starostové řešili. Hrozí, že se starostové opět zvednou, pojedou do Prahy demonstrovat, ale již s vidlemi! Jak jinak se bránit? Jde o nemalé peníze a jsou to peníze nás všech.“ 6

OLOMOUCKÝ KRAJ

Jak tedy hodnotíte Program obnovy venkova (POV), kde se v letošním roce rozděluje méně peněz? „Jde o jednoduchý program a výborně připravené peníze, každý starosta to zvládne sám. A když peníze přijdou, akce se udělá, peníze se jednoduše vyúčtují. Proč se má něco ničit nebo omezovat, když to funguje? Ať se tam 'nalije' víc peněz a jsou tam podmínky jako dřív. Udělá se velký kus práce a peníze budou vynaloženy velmi dobře. Takový je úmysl z EU. Vždyť venkov a menší města jsou základ naší země a tam jsou ty investované peníze nejvíce vidět a slouží hlavně všem lidem.“ Co připravujete na nejbližší dobu? „Na podzim tu máme Dýňovou slavnost, opékání brambor, drakiádu, dále tu bude výstava pořádaná zahrádkáři, hasiči mají akci Uspávání broučka, Klub seniorů a turistů pořádá autobusový zájezd do skanzenu v Modré u Velehradu. Máme tu 101letou paní, na níž je úžasné, že nám vždy klade na srdce, ať si vážíme, v jaké krásné době žijeme. Ona zažila dvě války, různé režimy, spoustu prezidentů. Ví, o čem mluví. Je to úžasný člověk s nádherným pohledem na život.“ Jaké jsou vaše priority, vize do budoucna? „Velmi bychom uvítali rybník kolem cyklostezky do Smržic, obec tam ale nemá vlastní pozemek. Kdysi dávno zde rybník byl. Zvažujeme i cyklostezku na Vrahovice, dále rozhlednu na kopci, odkud je krásně vidět i Svatý Kopeček. Když pominu kanalizaci, tak se hlavně rozvíjet, aby tu bylo pěkné bydlení pro lidi. To znamená domy na jižním svahu kopce, další hřiště i park, udržet společenský a kulturní život. Snažím se stále apelovat na výstavbu protihlukové stěny u 'dálnice' R46 nebo alespoň alej stromů, abychom hlukem nebyli tolik obtěžovaní. A také abychom udržovali dobré přátelské vztahy s městem Prostějov, jako je máme se Smržicemi, Čelechovicemi, Olšany, Kralicemi a dalšími obcemi v okolí. Občané si to zaslouží.“ www.starostove-nezavisli.cz

Celostátní rubrika vydání č. 4 / 2. 9. 2013

V tomto čísle najdete

„Více odvahy!“ platí dnes silněji než v roce 2010 / str. 1

Nové rozpočtové určení daní zmenšuje stát a posiluje obce / str. 2-3

„Více odvahy!“ platí dnes silněji než v roce 2010 Chce to více odvahy, řekli si starostové daňově diskriminovaných obcí, a proto poté, co neuspěli se stížností na rozpočtové určení daní u Ústavního soudu, vstoupili – na doporučení samotného Ústavního soudu – sami aktivně do politiky, aby nespravedlivé rozdělování sdílených daní změnili politickou cestou. Podařilo se to, i když ti, kdo boj za spravedlivější RUD sledovali zblízka, vědí, že nebyl snadný. A že bez silného zastoupení v parlamentu by byl předem ztracený. Rozpočty našich obcí novelou RUD posílily o miliardy korun, peníze se přesunuly tam, kde jsou efektivněji využívány a účinněji kontrolovány. A podařila si i řada dalších, pro obce a lidi v nich žijící prospěšných věcí: samosprávy mohou mnohem účinněji regulovat hazard na svém území a získaly výrazně vyšší podíl na odvodech z tohoto odvětví; ulevilo se obcím, jejichž rozvoj paralyzoval blokovaný církevní majetek; obce se nemusejí obávat plošného rušení pošt pokynem „shora“ ani toho, že regionální školství by bylo financováno (a tedy de facto řízeno) od ministerského stolu bez ohledu na specifické potřeby jednotlivých regionů i studijních oborů.

Prezident republiky a jeho „idiotské neústavní zvyklosti“ / str. 3

Nahlédnutí do volebního zákulisí, aneb jak se z hlasů stávají mandáty / str. 4

za hotové – a navíc se před námi vynořují nové. Jakkoliv je přijatá novela RUD obrovským úspěchem, chceme se systémem rozdělování daní mezi obce zabývat i dál a dosáhnout dalšího snížení rozdílu peněz, které na jednoho občana dostávají nejmenší a největší obce. Chceme se pečlivě věnovat rozdělování evropských peněz v dalším rozpočtovém období Evropské unie, které začne od roku 2014, tak aby se více evropských peněz dostalo do regionů, a to jednodušším způsobem než dosud. A chceme dál prosazovat opatření vedoucí k transparentnějším veřejným financím, jako je například registr smluv, jenž bohužel padl za oběť rozpuštění sněmovny (do parlamentu se zákon měl dostat až v září). A je tu ještě jeden nový úkol. Může se zdát v konfrontaci s konkrétními praktickými záležitostmi každodenního života obcí a jejich obyvatel poněkud odtažitý, akademický, málo konkrétní: ochrana parlamentní povahy naší demokracie, ochrana před návratem struktur z dob opoziční smlouvy, před návratem mafiánského kapitalismu a před narušením rovnováhy mezi zákonodárnou, výkonnou a soudní mocí. Bylo by chybou mávnout nad tímto problémem s tím, že bližší je košile než kabát. Je totiž škoda nechat si na čistou sváteční košili navléknout nepadnoucí zavšivený hubertus. Kvůli všem těmto věcem má smysl usilovat o co nejvyšší podporu pro společnou kandidátku Starostů a TOP 09 v předčasných volbách, které proběhnou letos na podzim. A já Vás o takovou podporu touto cestou žádám. S pokorou, ale i s přesvědčením, že jsme v uplynulých třech letech prokázali, nakolik si takové důvěry vážíme – a že ji dokážeme zužitkovat.

Odvaha a vytrvalost by nás ale neměly opouštět. Budeme je potřebovat, protože naše úkoly nepovažujeme zdaleka


Petr Gazdík

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání č. 4 / 2013 / 2. 9.

1

Nové rozpočtové určení daní zmenšuje stát a posiluje obce (tedy za sledované období) se ještě v plnění rozpočtů téměř neprojevil. Výnos pro obce činí v tomto roce 4,3 mld. Kč, což je o 1,2 mld. Kč více. K tomu je nutné připočíst zvýšení příjmů daně z nemovitostí, která za sledované období činí o 0,3 mld. Kč více. Nicméně vzhledem k totožnému podílu poklesu na daních z příjmů fyzických osob, je dopad v této části nulový. Ministerstvo do svých propočtů kalkuluje i vliv recese na daňové inkaso, které bonifikuje v částce 1,5 miliardy vlivu. meziroční nárůst výnosu Když navštěvuji řadu krajů naší krásné země, dotazuji se starostů, jaké dopady má nové RUD do jejich rozpočtů. Mohu s klidným svědomím prohlásit, že co se týče financování, mezi samosprávami vládne se zásadní novelou zákona o rozpočtovém určení daní spokojenost. Ostatně je to poměrně očekávatelný stav, jestliže předloha zákona předpokládala propad v rozpočtu pouze u několika desítek obcí z celkového počtu 6 251 obcí a tato očekávání se naplnila. Na tomto místě budiž řečeno, že jsme nezapomněli ani na tyto obce, a přestože se jednalo o obce, které nadprůměrných příjmů dosahovaly díky výměře svého katastru, propad v jejich financování řeší u trvajících investičních akcí ministerstvo financí. Při zmíněných návštěvách krajů se starostové napříč politickým spektrem vyjadřovali k novému RUD. A to poměrně pochvalně. Povětšinou zaznamenali nárůst inkasa od státu v rozpětí 18 – 25 %, nejsou však výjimečné ani nárůsty vyšší kolem 30 %. A mnozí se také přiznali, že takto výraznému dopadu schváleného zákona nevěřili. Připomeňme si, že při přijímání zákona ministr financí Miroslav Kalousek předpokládal přínos nového RUD do rozpočtu obcí a měst v částce kolem 12 miliard Kč. To ovšem za situace mírného růstu HDP, s kterým kalkulovala důvodová zpráva (je zřejmé, že v letošním roce nás očekává stagnace či dokonce slabý pokles HDP). I proto jsou dosavadní čísla mírným překvapením. Jaká jsou tedy statistická data za první pololetí 2013? Nový RUD = za 7 měsíců roku 2013 přes 7 miliard plus pro obce Přesný dopad změny RUD za leden až červenec 2013 nelze jednoduše vypočítat vzhledem k množství dalších vlivů, které na daňové příjmy obcí působí. Je však možné pokusit se o určitý odhad. Lze srovnat vývoj daňových příjmů obcí za leden až červenec 2012 a za stejné období 2013. Daňové příjmy obcí leden – červenec 2012: 75,9 mld. Kč versus leden – červenec 2013: 82,6 mld. Kč Meziročně tak dosud daňové příjmy obcí vzrostly o 6,7 mld. Kč, tedy o 8,7 %. Toto číslo však nelze připisovat pouze novele RUD, je potřeba jej očistit od dalších vlivů.

Předně do příjmů RUD je nově zahrnován nový odvod z výtěžků loterií. Vybírá se sice již od roku 2012, nicméně v první třetině minulého roku 2


6,7

odvod z loterií

-1,2

daň z nemovitosti

-0,3

DPFO z přiznání, 30 %

0,3

recese

1,5

vliv novely RUD

7,0

Znaménko mínus znamená odečtení pro zjištění vlivu samotné novely RUD.

Z letošního vývoje daňových příjmů obcí lze odhadovat, že za prvních sedm měsíců roku přinesla novela RUD 7 mld. Kč. To znamená, že se přínos bude pohybovat v očekávaném pásmu 11 - 12 mld. Kč.

Chceme silnější obce a menší stát Samozřejmě že účet této změny, kterou jsme spolu s TOP 09 prosadili jako naši zásadní prioritu, jsme chtěli dělat s hostinským (voliči) až po novém roce. Nicméně podzimní předčasné volby nás nutí sdělit našim občanům, jak se podařilo posílit příjmy obcí na úkor státu. Pravdivá je vlastně zkratka, že ve prospěch obcí a měst se podařilo konečně zmenšit stát. Myslím tím, že více peněz vybraných od občanů a firem zůstalo blíže občanům v jejich městech a obcích. O jejich užití už rozhodují přímo volená zastupitelstva a nejlepší kontrolu nad nimi mají právě občané těchto měst a obcí. Pro občana, který si přeje co nejmenší daňové odvody a jejich efektivní správu, je tato zpráva dobrým poselstvím. Pro naše hnutí Starostů a nezávislých zosobňuje rozpočtové určení daní důležitý souboj o ideje. Změny ve financování obcí a měst odráží snahu o žádoucí umenšení vlivu státu ve prospěch samospráv. Není žádný matematický um předvídat, že pokud bude růst HDP, budou tím pádem růst i příjmy obcí a měst ze změněného RUD. Tohoto výkonu dosahuje RUD při zmíněném částečném propadu HDP. Přitom již ve 2. čtvrtletí jsme zaznamenali pozitivní zprávy o vývoji české ekonomiky, jež se brzy mohou přelít i do příjmů RUD a jeho pozitivní vývoj ještě zvýšit. Starostové a nezávislí budou nyní připravovat své priority do společného programu s TOP 09. Na těchto návrzích jsme již pracovali několik měsíců, nebude problém je přetavit do konkrétních závazků. Musíme však také ukázat voličům, že změna financování samospráv byla skutečně klíčová a byla nejvýraznějším našim úspěchem v parlamentu v uplynulých 3 letech. pokračování na str. 3

Nové rozpočtové určení daní zmenšuje stát a posiluje obce pokračování ze str. 2

A nejen RUD. Změny v hazardu, vyšší míra rozhodování obcí, ale také odblokování historického majetku církví a umožnění územního rozvoje stovkám obcí, které po dvacet let měly blokovány mnohdy chátrající objekty v centru svých sídel. Náš další směr je jasný. Vede k menší úloze státu a zvýšení role obce. Rodina - obec - stát. V tomto pořadí, v tomto významu a v tomto směru stojí naše víra v uspořádání institucí. Obce by měly na sebe

převzít nejen více kompetencí, ale i tomu odpovídající zvýšený podíl zodpovědnosti. Ve středobodu těchto úvah však stojí občan, který by měl snáz dohlížet na plnění úkolů veřejných institucí, být tím nejlevnějším hlídacím psem demokracie. Pochopitelně. Hlídá si přeci své odevzdané daně a své oprávněné zájmy. My mu v tom máme za úkol pomoci. A to bude velká výzva pro následující volební období.

Stanislav Polčák

Prezident republiky a jeho „idiotské neústavní zvyklosti“ Jako bývalý předseda ústavněprávního výboru zákonodárného sboru cítím téměř za povinnost objasnit, v čem je prezidentovo počínání z hlediska Ústavy mimo její rámec. Než však uvedu trochu ústavních faktů, přeci jen si nemohu odpustit úvodní poznámku. Týká se ustanovování vlády prezidentem.

vat vláda nová. Vláda je pak odpovědná poslanecké sněmovně a musí získat její důvěru, aby mohla vládnout (čl. 68 odst. 1). Z poslaneckých voleb se proto odvozuje legitimita vládnutí, nikoli s prezidentskými volbami (ty s odpovědností vlády nemají pohledem Ústavy nic společného).

Proč bychom si měli volit poslance, platit náklady voleb, hradit činnost politických stran, aby se utkaly o své programy, z nichž si voliči vyberou jim ten nejméně nesympatický, když celé toto volební divadlo neurčí, kdo bude vládnout a s jakým programem? Své zástupce si občané volí na čtyři roky a po celé toto období, mají zvolení poslanci vykonávat mandát (nedojde-li k jeho zkrácení ústavní cestou). K čemu ovšem takový volební cirkus a nákladný provoz, když by o tom, kdo má vládnout a zodpovídat se voličům by rozhodovaly pouze jedny volby prezidenta republiky? Pokud by vznik a existence vlády měla záviset pouze na prezidentovi, pak si občané nemusí vybírat strany s jejich programy, armádou kandidátů, ale postačí jedna více či méně osvícená hlava. Tak tomu ovšem není, i když se předseda Ústavního soudu může sebevíc snažit kroky hlavy státu vměstnávat do rámce Ústavy (což je mimochodem neuvěřitelné snížení úrovně tohoto soudu ochrany ústavnosti na minimální úroveň, kde snad ještě nikdy nebyla).

A jak je na tom prezident z hlediska Ústavy? Je neodpovědný, nenese za výkon svého mandátu žádnou politickou ani trestněprávní odpovědnost. Za jeho akty až na výjimky nese odpovědnost vláda (nezbytnost kontrasignace). Je dokonce neodvolatelný ze své funkce (s výjimkou velezrady). Může tedy nikomu neodpovědný prezident mít pravomoc jmenovat si vládu svých kamarádů, nerespektujíc vůli politických stran zvolených do parlamentu? Odpověď je jednoduchá. Nikoli, jde o porušení Ústavy a principů, na kterých je vystavěna. Těžiště vytváření vlády tkví v rozložení sil v poslanecké sněmovně, ne výsledek prezidentských voleb. Připočtěte k tomu, že prezident měl deklarovanou většinu 101 hlasů pro vládu, která by tak získala ve sněmovně důvěru, pak je jeho počínání ústavně neodpovědné. Dva pokusy, které prezident k jmenování vlády má, určitě nejsou Ústavou myšleny jako dva testovací pokusy. Mají to být vysoce odpovědné ústavní kroky hlavy státu, které po zralé úvaze směřují k jmenování vlády, jež má spravovat tuto zemi. Požadavek notářsky ověřených podpisů poslanců už byla jen neústavní křeč, nepotřebuje žádný další komentář.

Může si teď prezident republiky jmenovat v souladu s Ústavou koho chce za premiéra a jeho prostřednictvím nikým nevolenou vládní sestavu? Ne, nemůže. Je to hrubé porušení Ústavy a jejích principů. Dá se to dokladovat textem Ústavy. Prezident republiky již podle svého slibu přísahá na svou čest, že svůj úřad bude zastávat v zájmu všeho lidu, tedy nikoli pouze některých svých kamarádů (čl. 59 odst. 2 Ústavy). Dále politický systém naší země je založen na volné soutěži politických stran, nikoli na rozhodování jediné osoby, byť v postavení prezidenta (čl. 5 Ústavy). Tento ústavní požadavek je zcela klíčový. Občané se sdružují v politických uskupeních a předstupují se svými vizemi před voliče. Jde o soutěž, nadto volnou (svobodnou), v nichž zákon nesmí omezovat kandidaturu stranám v poslaneckých volbách. Jsou to ty nejdůležitější volby, což je vidět i z hlediska srovnání voličské účasti. Proto také každá vláda podle Ústavy musí po těchto volbách podat demisi a musí se ustanovo-

Přidejte k tomu fakt, že prezidentův kancléř bude nejenže v takových volbách kandidovat a svou vysokou státní funkci si nejenže ponechá, ale dokonce bude mít i na starost shánět peníze pro svou partaj. Dovolil mu to prezident republiky. To nejsou ústavní zvyklosti v novém hávu prezidenta Zemana, to je skutečné ohrožení základů demokratického právního státu. O jeho zachování musíme bojovat v nadcházejících předčasných volbách. Asi nikdy nebyly volby tak důležité jako letos na podzim. Stanislav Polčák CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání č. 4 / 2013 / 2. 9.

3

Nahlédnutí do volebního zákulisí, aneb jak se z hlasů stávají mandáty O tom, jakými základními pravidly se řídí volby do Poslanecké sněmovny, asi není třeba nikoho ze čtenářů Stanovin poučovat. Volič zkrátka v určitý den zavítá do volební místnosti, prokáže se občanským průkazem nebo pasem a s volebními lístky zamíří za plentu. Zde vybere lístek strany, která je mu nejmilejší, křížkem označí maximálně čtyři osoby na její kandidátce, které mají jeho největší podporu a vloží jej do obálky, kterou obdržel od volební komise. Následně před jejími zraky onu obálku vhodí do volební urny. A hurá – občanská povinnost (toho času pouze morální) je splněna, její opakování čeká na svědomitého voliče za čtyři roky, pochopitelně nedojde-li opět k předčasnému rozpuštění Poslanecké sněmovny. Následně se čeká již jen výsledky voleb, s nimiž bývá veřejnost seznámena druhý den voleb ve večerních hodinách. Průběh voleb z pohledu občana se tedy jeví jako vcelku přehledný a nekomplikovaný. V tomto textu bych se rád věnoval způsobu, jímž jsou hlasy voličů přetaveny v poslanecké mandáty. Ačkoli je tato problematika nesmírně významná, zpravidla zůstává stranou pozornosti voličů. Věřím proto, že tento náhled pod volební pokličku přijde vhod všem – jak těm, kteří jsou o své volbě rozhodnuti, tak těm, kteří dosud váhají. První důležitá informace se týká toho, které politické strany se do přepočtů zahrnou – a které nikoli. Z přidělování mandátů jsou totiž podle našeho právního řádu vyloučeny subjekty, které celorepublikově získají méně než 5% hlasů (v případě koalic je tato hranice dokonce ještě vyšší). U těch, které tuto podmínku splní, se počítá dál. Klíčovým pojmem v těchto výpočtech je republikové mandátové číslo, které získáme vydělením počtu platných hlasů udělených všem kandidujícím subjektům počtem křesel, které se ve volbách obsazují. A křesel v Poslanecké sněmovně je, jak známo, 200. Tímto výpočtem se dostaneme k počtu hlasů, které průměrně připadají na jeden mandát. Co je důležitější, díky tomuto číslu víme, kolik mandátů bude přidělováno v jednotlivých volebních krajích. Postup je velmi jednoduchý – počet platných hlasů odevzdaných v každém z krajů je dělen právě republiko-

vým mandátovým číslem. Výsledkem této početní operace je počet mandátů, který se bude v rámci krajů přidělovat. Z uvedeného vyplývá, že nemalou roli hraje i volební účast – platí přitom, že čím je v absolutním srovnání s ostatními kraji vyšší, tím více mandátů se v daném kraji bude přidělovat. V okamžiku, kdy již víme, kolik mandátů se v daném kraji bude rozdělovat, je na řadě jejich rozdělení mezi jednotlivé kandidující subjekty. A postupuje se následovně: počet platných hlasů získaných jednotlivými partajemi se dělí čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o jedno vyšším. Tímto dělením získáme tabulku, z níž se posléze postupně vybírají čísla od nejvyššího – a to tolik čísel, kolik mandátů se rozděluje. Je patrné, že při tomto způsobu výpočtu strany s nejvyšším ziskem platných hlasů mají šanci na zisk nejvyššího počtu mandátů. Výstupem těchto kalkulací je tedy počet mandátů, které kandidující strany v daném kraji obdrží. Tím ale naše hrátky s čísly nekončí. Poté, co jsme určili, kolik mandátů bude náležet jednotlivým subjektům, zbývá stanovit, kteří konkrétní kandidáti budou jejich nositeli. V zásadě se postupuje podle pořadí, v němž jsou uvedeni na kandidátce, a mandáty jsou tak přidělovány osobám v jejím čele; jak již ale bylo uvedeno, volební zákon zná institut preferenčního hlasování. Podle něho platí, že kandidát, který získá přinejmenším pět procent hlasů (počítaných z platných hlasů, které získala jeho kandidátka), obdrží mandát přednostně. O tom, že je tento institut živý, svědčí například volební výsledek z roku 2010 v Libereckém kraji, kde Jan Farský přeskočil z místa posledního (sedmnáctého) až na místo první. Preferenční hlasy tedy není radno podceňovat. I tento příběh ostatně svědčí o tom, že důkladná znalost volebních pravidel – a především jejich náležité využívání – dovede s volebním výsledkem slušně za-hýbat. Mohu jen doufat, že tento stručný nástin vám k důkladnější orientaci dobře poslouží.

Jan Bartonička

Příklad (značně zjednodušený): strana A získala celostátně 6 000 platných hlasů, strana B 4 000 hlasů a strana C 2 000 hlasů. Republikové mandátové číslo činí 60 (12 000/200). V kraji X přitom strana A obdržela 300 platných hlasů, strana B 200 hlasů a strana C 99 hlasů. V tomto kraji se tedy bude rozdělovat 9 mandátů (599/60). Jak budou distribuovány mezi jednotlivé strany? To zjistíme prostřednictvím výpočtu přehledně zobrazeného v následující tabulce. Čísla – horní indexy u jednotlivých podílů uvádějí pořadí, v němž strany A, B a C obdržely jeden z devíti rozdělovaných mandátů.

4

1. dělení (číslem 1)





A

3001

1503

1004

757

609

B

2002

1005

66,78

50

40

C

996

49,5

33

24,8

19,8



Předčasné volby 2013

Recommend Documents