Přechody na míru pro naše ryby

Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí ČÍSLO 10–11 I LISTOPAD–PROSINEC 2012 I zdarma I www.opzp.cz

„Novela zákona o veřejné podpoře doplnila chybějící pojmy a odkazy na evropské předpisy, zákon o veřejné podpoře je tedy komplexnější a přehlednější,“ říká v rozhovoru s Prioritou místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Hynek Brom. STR. 16

Evropská komise schválila další velký projekt v rámci Operačního programu Životní prostředí. OPŽP zahradám

Přechody na míru pro naše ryby

OPŽP rozdělí 300 milionů korun mezi projekty na podporu zoologických zahrad, záchranných stanic nebo dětských hřišť. Vyhlašovaná XLIII. výzva je zaměřena primárně na podporu projektů zoologických zahrad, záchranných stanic a záchytných center Cites. Příjem žádostí bude ukončen 28. února 2013. Více v rubrice Výzvy. STR. 3

MŽP upozorňuje V nejbližších měsících Ministerstvo životního prostředí ukončí prodlužování platnosti registračních listů projektů v OPŽP. A to ve všech případech, kdy příjemce neprokáže značný pokrok v přípravě projektu k realizaci. Výjimka bude přiznána jen projektům, u kterých prodlevu nezavinil žadatel chybným postupem nebo nečinností. Důvodem pro zpřísnění prodlužování platnosti registračních listů je snaha MŽP poskytovat efektivně podporu hlavně těm projektům, které jsou dostatečně připravené.

Změny u veřejné podpory Z hlediska veřejné podpory se nacházíme ve velmi dynamické době, v níž dochází k souběhu několika významných událostí, které zásadně ovlivní další podobu poskytování veřejné podpory. Vrcholí například příprava nových právních předpisů ze strany Evropské komise, což se dotkne i OPŽP. STR. 18

Nová zeleň v obci Paseka

Miloš Švestka a jeho kolega vlastní pozemky u řeky v Hýskově, na dolním toku Berounky. Nejrůznější investoři chtěli pozemky koupit, aby na nich postavili vodní elektrárnu. „Po čase nás ta jednání přestala bavit, takže jsme si řekli, že si tam elektrárnu postavíme sami,“ říká dnešní jednatel společnosti MVE Hýskov. A nezapomněli ani na ryby, konkrétně na rybí přechod. stranA 6

Obec Paseka řeší každodenní problémy jako tisíce jiných obcí. Například před nedávnem jí před hostincem Rudý dům někdo ukradl nové lavičky za bezmála deset tisíc korun. Zástupci obecního úřadu nad krádeží kroutí hlavou. Vzhled a vybavenost obce Paseka berou jako svoji vizitku. Ostatně i proto jsou pilným žadatelem z Operačního programu Životní prostředí. STR. 34

2

3

AKTUALITY Dopis ze Svatého Jana pod Skalou V Prioritě osm vyšel článek o Ekoncentru Kavyl ve Svatém Janu pod Skalou. Ředitelka ekocentra Jana Fellnerová si v textu stěžuje na obec, starosta obce Pavel Vokál v něm zase vysvětluje, proč spolupráce s paní ředitelkou není na úrovni, jakou by si všichni přáli. A ačkoli v textu hovoří obě strany, my jsme mu dali titulek „Ivan tam bojoval s démony, Kavyl dnes s postojem obce“. Titulek jsme nezvolili šťastně, pan starosta nám za něj v zaslaném psaní vyčinil. A také si přál, abychom alespoň jeho hlavní část zveřejnili. „Kategoricky odmítám, že obecní úřad je brzdou, nebo dokonce překážkou a silou, která hatí projekty paní ředitelky. Paní Fellnerová s úřadem komunikuje sporadicky, a to pouze v případě, když od úřadu potřebuje kladné vyjádření ke svým projektům. Dělala to tím způsobem, že se dostavila na úřad (nebo jí pověřený zástupce), oznámila nám, že potřebuje kladné stanovisko kvůli získání dotace na projekt a že ho potřebuje teď hned odnést si s sebou, protože zítra už je pozdě. My jsme ji na tento rychlý způsob jednání mnohokrát upozorňovali. Že tyto akce, vyžadující projekt, je nutné nám oznámit podstatně dříve. Ale protože sami víme, jak je obtížné dotace získávat, vždy jsme paní ředitelce od stolu vyhověli a vyjádření na její přání vydali ke všem projektům. S výjimkou projektu na čtvrtou etapu rekonstrukce fary. Možná si paní ředitelka zvykla na to, že takto jí to „procházelo“ vždy. Jenomže v případě etapy rekonstrukce fary nám bylo stavebním úřadem doručeno stavební povolení (rozhodnutí) podle projektu, se kterým obec nemohla souhlasit, a proti tomuto rozhodnutí se odvolala. Následně paní ředitelka požádala, aby obec své odvolání vzala zpět. Můj předchůdce se osobně setkal s panem projektantem na místě stavby a dohodli se na způsobu řešení a na tom, že změny budou do projektu zapracovány. Dojednané změny se v nové projektové dokumentaci však neobjevily. Obci nezbylo nic jiného, než nechat věci standardní průběh dle stavebního a správního řádu, čímž stavební povolení nenabylo právní moci v termínu, jaký by paní ředitelka asi potřebovala. To zřejmě způsobilo, že nedodržela stanovené termíny a na dotaci nedosáhla. Projekt tedy neshořel na neochotě a animozitě obecního úřadu. Tuto škodu si paní ředitelka způsobila sama.“

Daniel Tácha

AKTUALITY

ČÍSLO 10–11 / LISTOPAD–PROSINEC 2012

Byl schválen další velký projekt Evropská komise schválila další takzvaný velký projekt v rámci Operačního programu Životní prostředí. Je jím projekt na jihovýchodní Moravě, jehož cílem je sanace území po těžbě ropy. Velké projekty jsou ty projekty, jejichž celkové náklady přesahují 50 milionů eur. V úterý 31. října byla Evropské komisi odeslána ke schválení žádost velkého projektu s názvem „Odstranění starých ekologických zátěží po těžbě ropy v prostoru jímacího území Moravská Nová Ves v CHOPAV Kvartér řeky Moravy“. Je to v pořadí již osmý velký projekt, který Řídicí orgán Operačního programu Životní prostředí odeslal ke schválení Generálnímu ředitelství pro regionální politiku Evropské komise. Celkové náklady projektu činí 88 282 558 eur, z čehož způsobilé náklady představují 73 568 798

eur. Dotace z Fondu soudržnosti se očekává ve výši 62 533 478 eur.

Palivový kombinát Ústí

Žadatel, státní podnik Palivový kombinát Ústí, předložil žádost k projektu 30. listopadu 2011 v rámci XXIX. výzvy OPŽP pro oblast podpory 4.2 – Odstraňování starých ekologických zátěží (prioritní osy 4 – Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží). Na posouvání projektu se vedle Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR podíleli rovněž experti iniciativy JASPERS, kteří na projekt vydali kladné stanovisko, takzvané Action Completion Note. Projekt se zabývá realizací bezpečné likvidace a sanace starých ekologických zátěží po průzkumu, těžbě a úpravě ropy v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy. Hlavním cílem projektu je principiálně odstranění rizik a zabránění průniku kontami-

nantů do povrchových vrstev. To znamená zajistit spolehlivé utěsnění vrtů po těžbě ropy, která probíhala v minulosti tak, aby ani v budoucnu nemohlo dojít k průniku škodlivin nejen na zemský povrch, ale ani k jejich přetoku do jiných podzemních struktur, např. do vrstev

se zásobami pitné vody nebo do lignitové sloje. Likvidace vrtu se bude provádět speciální soupravou pomocí těsnicích cementových zátek.

Z historie území

Projekt řeší sanaci oblasti, která se nachází v okrese Ho-

Projekt Life+ pomůže Šumavě Správa Krkonošského národního parku začala s realizací pětiletého projektu Life+ Corcontica. Ten si klade za cíl zlepšit péči o nejcennější horské louky, které dlouhodobě ztrácejí svou rozmanitost, zarůstají a zanikají. Kromě luk a pastvin projekt podpoří i ochranu jednotlivých druhů – byliny hořeček mnohotvarý český, který se v současnosti vyskytuje pouze v Albeřicích, a drobné rybky vranky obecné, jejíž populace v krkonošských tocích stagnuje. Life+ Corcontica je realizován a spolufinancován třemi partnery: Správou KRNAP, Institutem aplikované ekologie Daphne a Ministerstvem životního prostředí. Dárcem 75 % prostředků je Evropská komise v rámci programu Life+. Celkový rozpočet projektu je

3 588 573 eur čili necelých 90 milionů korun.

Přímé zásahy

Na přímé ochranné zásahy je vyčleněno 43 procent financí, 30 procent z celkové částky tvoří osobní náklady na mzdy, 15 procent bude čerpáno na vybudování infrastruktury a na pořízení potřebného vybavení a 12 procent z rozpočtu bude pokrývat cestovní a režijní náklady. U zrodu projektu stála myšlenka navrácení života na krkonošské horské louky. Spousta tradičních horských luk v Krkonoších v minulých desetiletích degradovala. Projekt Life+ Corcontica by tento trend měl zastavit a krkonošským loukám by měl navrátit jejich bývalou pestrost. „Kdo by si uměl představit zvlněnou krkonošskou krajinu bez voňavých květnatých horských luk a pastvin, svérázných bud a svěžích bystřin? Vždyť právě na těchto loukách rozkvétají léčivé horské byliny a právě sem se chodí napást či ukrýt nepřeberné množství živočichů,“ uvedl garant

projektu za Správu KRNAP Tomáš Janata.

Smysl projektu

Smysl projektu tkví v podpoře lučních a říčních biotopů a v obnově smilkových trávníků. Má-li být zachována bohatost druhů na nich rostoucích, tak se musejí pravidelně obhospodařovat čili kosit nebo spásat. Rovněž se musejí vyřezávat nežádoucí náletové dřeviny a likvidovat invazivní rostliny. Mnozí majitelé na takovou péči však finanční prostředky ani znalosti a zkušenosti nemají. A projekt právě v těchto záležitostech účinně zasáhne. Dalším cílem projektu je s využitím moderních terénních

počítačů a pomocí GPS vytvořit takzvaný luční hospodářský plán, jediný svého druhu v Česku. Plán bude sloužit k dlouhodobému sběru dat o loukách v Krkonoších, k evidenci péče o ně a k plánování dalšího hospodaření. Je vybráno několik desítek cenných lučních enkláv po celých Krkonoších, kterým bude v rámci projektu věnována zvýšená péče.

Marketingová studie

Součástí projektu je i tvorba marketingové studie, která usnadní hospodářům odbyt jejich produktů, jimiž jsou například maso, vlna, biomasa. Velkým přínosem bude nákup briketovací linky, která zpracuje přebytky biomasy, konkrétně sena od tamějších hospodářů. V jedné z nejzachovalejších lučních enkláv, ve Sklenářovicích, kde Správa KRNAP již mnoho let provádí opatření k zachování horských luk, vznikne pastevní areál, protože právě pastva ovcí je jedna z cest, jak tyto louky zachovat.

ECHO Brána recyklace cestuje donín, v katastrálních územích Hodonín a Mikulčice, a v okrese Břeclav, v katastrálních územích Moravská Nová Ves a Týnec na Moravě. V těchto oblastech byla těžena ropa od 20. let minulého století až do jeho konce. Těžba v řešeném území byla na bývalém dobývacím prostoru Hodonín v roce 1990 zakonzervována z důvodu vyhlášení ochranného pásma vodního zdroje Moravská Nová Ves. Těžba na dobývacím prostoru Týnec probíhala nadále za podmínek stanovených vodohospodářským orgánem: Ložiska proto zcela dotěžená nejsou, což má dopady projevující se zbytkovým tlakem v nedostatečně zlikvidovaných sondách. Ropné sondy tak představují transportní cestu mezi ropným ložiskem a nadložními geologickými vrstvami, kde se nachází zdroj podzemní vody, který je využíván pro pitné účely. Ropné sondy, ze kterých se po jejich nevhodné likvidaci uvolňují ropné látky do okolních zemin a podzemní vody, představují vysoké riziko

pro jímací území Moravská Nová Ves, respektive v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy, ze kterého je zásobováno zhruba 40 tisíc obyvatel pitnou vodou.

Přínos projektu

V případě zaplavení zmíněného území má obsah ropných látek v podzemní vodě a zemině negativní vliv na kvalitu a úrodnost půdy a na vegetační kryt v biotopu lužního lesa, který je vyhlášen evropsky významnou lokalitou soustavy NATURA 2000. Podle žadatele přispěje realizace schváleného projektu ke zlepšení životního prostřední v okrese Hodonín a Břeclav významně, zároveň se zlepší podmínky pro život zhruba 40 000 obyvatel, pro které kontaminované území představuje zdravotní riziko. V průběhu rekultivace bude odčerpáno předpokládaných 106 215 m3 kontaminovaných vod a k odtěžení přibližně 22 100 m3 kontaminované zeminy.

OPŽP pomůže zoologickým zahradám

a záchytných center Cites. Další podporovanou aktivitou je pak úprava dětských hřišť a zahrad v přírodním stylu při mateřských školách. Příjem žádostí bude probíhat od 3. prosince 2012 do 28. února 2013. Na tuto výzvu je vyčleněno přibližně 300 milionů korun. „Jednou z mých priorit je efektivní OPŽP přinese 300 milionů čerpání evropských peněz. V dnešní korun projektům době, kdy stát musí každou korunu, než zoologických zahrad ji utratí, obracet ne dvakrát, ale třikrát, a záchranných stanic je operační program jedním z nástrojů, i dětským hřištím jak podpořit smysluplné projekty,“ a zahradám v přírodním uvedl ministr životního prostřestylu. Více v rubrice Výzvy. dí Tomáš Chalupa. Jeho slova doplnil první Ministerstvo životního pro- náměstek MŽP Martin Frélich: středí vyhlásilo prostřednictvím „Oblasti rozvoje zoologických zahrad, záchytných stanic a center nebo rozvoje Státního fondu životního propřírodních mateřských školek jsou pro středí České republiky XLIII. nás důležité z pohledu ochrany životního výzvu pro podávání žádostí prostředí. Proto jsme se rozhodli je o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní podpořit právě touto formou. Už dříve jsme přispěli k rozvoji přírodních učeben prostředí. Vyhlašovaná výzva základních škol. To vyvolalo značný je zaměřena primárně na podzájem u veřejnosti. Věřím, že tato výzva poru projektů zoologických bude úspěšná.“ zahrad, záchranných stanic

Putovní výstava Brána recyklace, která se do roku 2007 objevila již na několika desítkách míst v ČR, se na pět měsíců zastaví v iQparku v Liberci. Výstava mapuje koloběh odpadů od jejich vzniku přes recyklaci až po nové užití recyklovaných materiálů. Expozice představuje výrobky denní potřeby zhotovené z recyklovaných materiálů, od těch nejběžnějších, jakými jsou toaletní papír či sklenice, až k zajímavostem typu míč z recyklované gumy, taška z recyklovaného reklamního plakátu, kabelky z recyklovaného nápojového kartonu, či chameleonů z plechovek od Coca-Coly a Fanty vyrobených v rámci programu Fair Trade.

OZE: národní akční plán Vláda schválila návrh Národního akčního plánu ČR pro energii z obnovitelných zdrojů. Dokument vytvořený Ministerstvem průmyslu a obchodu nastavuje způsob, jakým Česko do roku 2020 dosáhne třináctiprocentního podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie, jak požaduje Evropská unie. „Velmi výrazně omezuje podporu obnovitelných zdrojů od roku 2014, protože ta velmi zatěžuje český průmysl,“ řekl o plánu ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Jediným zdrojem vhodným k podpoře jsou podle něho bioplynové stanice napojené na zemědělskou výrobu.

200 milionů na autovraky Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí České republiky připravilo program na podporu nakládání s autovraky, v jehož rámci bude alokováno 100 milionů korun na rok. Program je vyhlašován na dva roky – 2013 a 2014. Vyhlašovaná výzva je zaměřena primárně na podporu využití a odstranění autovraků, kde bude vyplaceno až 50 milionů na rok, na nové opatření „podpora dalšího využití vzniklých druhotných surovin“ je vyčleněno 49 milionů korun na rok a na podporu odstranění staré ekologické zátěže milion korun.

4

5

ZPRÁVY MŽP MŽP ušetřilo na telefonech Ministerstvo životního prostředí kvůli finančním úsporám přešlo k novému poskytovateli telekomunikačních služeb. Vítězem nadlimitní veřejné zakázky zadané v otevřeMatyáš ném řízení Vitík se stala tiskový mluvčí společnost MŽP T-Mobile. Hlasové telefonní a datové služby bude poskytovat celému ministerstvu a jeho podřízeným organizacím následující tři roky za celkovou částku deseti milionů korun bez daně z přidané hodnoty.

Je nutné hledat úspory Za předchozí tři roky přitom ministerstvo a ostatní rezortní organizace zaplatily celkem 56 milionů bez daně z přidané hodnoty. „V současné době je nutné hledat rezervy ve všech výdajích rezortu,“ vysvětlil náměstek ministra životního prostředí Vojtěch Munzar. Podle něho právě tato potřeba vedla ke změně mobilního operátora i ke změně přístupu Ministerstva životního prostředí k výběru operátora.

Centralizovaná zakázka Ministerstvo životního prostředí se rozhodlo využít centralizované zadávání zakázky. „Díky množstevní ceně se nám podařilo ušetřit oproti předchozímu srovnatelnému období celých 82 procent nákladů. Centralizované zadávání se nám osvědčilo i při jiných nákupech, třeba u elektrické energie,“ uvedl Munzar. Tento krok se výrazně promítne do výše nákladů na chod Ministerstva životního prostředí, které díky přechodu k novému mobilnímu operátorovi ušetří 46 milionů korun.

ANALÝZA


Nová zelená úsporám již v létě 2013 MŽP představilo návrh programu Nová zelená úsporám. Návrh musí ještě posoudit a schválit vláda České republiky. Cílem programu je přispět ke snížení energetické náročnosti soukromých obytných domů a budov veřejné služby, jako jsou například školky, domovy pro seniory, kulturní zařízení nebo sportovní zařízení.

Užitek z programu budou mít jak domácnosti, kterým pomůže snížit výdaje na energie, tak obce, které budou moci zlepšit svůj vzhled. První žádosti o dotace bude podle návrhu Ministerstva životního prostředí možné podávat v srpnu 2013, kdy bude připraveno v rámci první výzvy 1,4 miliardy korun na rekonstrukci rodinných domů. Akceptovány budou realizace započaté po 1. lednu 2013.

Zhruba 28 miliard

„Očekávaný výnos z aukcí emisních povolenek, ze kterých bude program Nová zelená úsporám financovaný, je 28 miliard korun. Samozřejmě přesná suma závisí na výsledku aukce," říká

ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Program vedle pozitivního vlivu na životní prostředí bude přínosem pro oživení české ekonomiky. Původní program Zelená úsporám vznikal v období ekonomické recese a jedním z jeho cílů bylo pomoci domácímu hospodářství. Proto i dnes, kdy se Česká republika nachází v podobné situaci, je záměrem vlády využít finanční prostředky získané z dražeb emisních povolenek na vytvoření nástupnického programu

MarKÉTA VINŠOVÁ Odbor fondů EU, MŽP

Zelené úsporám. Ten poběží v letech 2013–2020.

Podpora ekonomice

„Profitovat z programu budou například stavebnictví, doprava nebo doprovodné služby. Jedna koruna státní podpory v programu přinese v průměru 2,84 Kč dodatečného HDP," uvedl ministr ŽP Tomáš Chalupa. Z celkového objemu peněz připadne podle návrhu Ministerstva životního prostředí na komplexní rekonstrukce soukromých budov 70 % financí, zbylých 30 % pak na budovy veřejné služby.

Soutěž o dva tisíce dolarů Program OSN pro životní prostředí (UNEP) vyhlásil již 22. ročník soutěže o nejhezčí dětskou kresbu s tématem životního prostředí. Děti mohou své obrázky zaslat na kontaktní centrum UNEP pro Evropu do 15. února 2013. Letošním tématem pro kresby z oblasti ochrany životního prostředí je Voda a její původ. Soutěž je pořádána již od roku 1991 a za 21 let její existence organizátoři obdrželi na tři miliony obrázků od dětí z více než 150 zemí. Vítěz získá 2 000 amerických dolarů společně s plně hrazeným zájezdem pro něho a jeho doprovod na další ročník konference pro děti a mládež o životním prostředí Tunza.

Navíc dostane finanční částku tisíc dolarů. Kromě celosvětového výherce budou vyhlášeni také regionální vítězové z regionů Afrika, Asie a Tichomoří, Západní Asie, Evropa, Latinská Amerika a Karibik, Severní Amerika. Každý z nich získá výlet na konferenci Tunza a finanční prémii tisíc amerických dolarů.

Mladý malíř nebo malířka

Pravidla soutěže

Na tuto konferenci se podívá i mladý malíř nebo malířka, který(á) skončí na druhém místě.

Vítěze v jednotlivých regionech oznámí UNEP 22. dubna 2013 a celkový vítěz bude

Revolvingový fond a švýcarsko-česká spolupráce

oznámen 5. června 2013 na Světový den životního prostředí. Soutěž je určena dětem ve věku šest až čtrnáct let. Kresba musí být ve formátu A4 nebo A3. Na zadní straně kresby musejí být uvedeny celé jméno dítěte, datum narození, jeho pohlaví a adresa včetně telefonního čísla a e-mailové adresy (v angličtině). Styl kresby je volný: Použít můžete jak pastelky, tak tuž, vodové barvy a další. Kresba musí být originálem a nesmí být použita již dříve coby vystavovaná malba na některé z jiných předchozích soutěží. Na obrázcích nesmějí být vyobrazeny konkrétní osoby, organizace, firmy nebo značky. Nesmějí být použita žádná slova ani nápisy nebo popisky. Přijaty budou pouze originály (žádné kopie) obrázků. Lze poslat i více obrázků. Děti z České republiky mohou své obrázky poslat na adresu: UNEP Regional Office for Europe, Josefine Ridderstrale, Communications Unit, 11-13 Chemin des Anémones, CH-1219 Chatelain-Geneve, Switzerland.

Revolvingový fond Ministerstva životního prostředí vznikl před pěti lety podpisem dohody mezi zástupci Ministerstva životního prostředí a Evropské komise, která se vzdala všech práv a povinností – s výjimkou monitoringu – k bývalým Revolvingovým fondům PHARE, včetně jejich vlastnictví. Podívejme se, jaké výsledky tento krok přinesl. Ministerstvo životního prostředí se podpisem zmíněné dohody stalo správcem fondu, věcně příslušným odborem je Odbor fondů EU, a je odpovědno za další využití fondu, které se řídí směrnicí č. 10/2012. Finanční prostředky z tohoto fondu jsou poskytovány převážně formou grantu na spolufinancování projektů zaměřených na podporu udržitelného rozvoje. Revolvingový fond Ministerstva životního prostředí během své existence rozdělil v rámci šestnácti výzev více než 150 milionů korun. Mezi konečné příjemce finanční pomoci se řadí převážně obce, kraje, mikroregiony, jejich příspěvkové organizace, například základní školy, nebo nestátní neziskové organizace.

Dvě výzvy

V tomto roce ministr životního prostředí Tomáš Chalupa vyhlásil z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí dvě výzvy na vytvoření a rozšíření přírodních učeben v rámci základních škol, jejichž primárním cílem je zřízení malého školního arboreta. Předpokladem pro předložení žádosti byla aktivní účast dětí navštěvujících základní školu a pedagogických pracovníků na zpracování návrhu podoby přírodní učebny. Tento návrh musel

gramu nastavená rámcovou dohodou umožňují využití minimálně 30 procent těchto finančních prostředků na projekty předložené v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji. V průběhu června 2012 rozhodla švýcarská strana o navýšení alokace pro prioritu Životní prostředí a infrastruktura a o konkrétní podpoře šesti projektům v souhrnné výši 30 532 063 CHF, tj. zhruba šest set milionů korun. Podpořené projekty mají přispět ke zvýšení energetické efektivity a ke zlepšení kvality ovzduší snížením emisí skleníkových plynů a jiných nebezpečných emisí a mají zlepšit managament, bezpečnost a spolehlivost komunálních či regionálních systémů veřejné dopravy. Projekty jsou zaměřeny na výstavbu trolejbusové tratě a bezpečnostní úpravy stávajících tramvajových nástupišť v Ostravě nebo na konstrukci nové tramvajové tratě v Olomouci. Zároveň bude provedena přestavba či výstavba nevyhovujících dopravních terminálů v Pardubicích, Uherském Brodě a Berouně. Švýcarská strana udělila mimo jiné i grant ve výši 3 025 674 CHF Dopravnímu podniku Ostrava, jehož V tomto roce ministr životního prostředí Tomáš Chalupa vyhlásil z Revolvingového fondu cílem je vybudování trolejbusové tratě navazující na stávající Ministerstva životního prostředí dvě výzvy trolejbusovou síť v centrální čásna vytvoření a rozšíření přírodních učeben ti Ostravy a propojení nově buv rámci základních škol, jejichž primárním dovaného terminálu Hranečník cílem je zřízení malého školního arboreta. s centrem města. V současnosti je toto spojení zajišťováno autobusy městské hromadné dopravy a autobusovými Mnohým příjemcům budou poskytnuty spoji ostatních dopravců. Navrhované řešení přifinanční prostředky na úpravu venkovních spěje ke zmírnění provozu autobusů a individuvýukových prostor tak, aby vyučovací hodiny ální automobilové dopravy v centru města, a tím mohly probíhat mimo interiér tříd a budovu i ke snížení zatížení obyvatel negativními vlivy školy. Školy tím získaly možnost revitalizovat ze silniční dopravy, zejména oxidem uhličitým, jejich v současné době nevyužívaný pozemek prachovými částicemi a hlukem. Současně řešení či nevyhovující altán, který bude uzpůsoben přispěje k plynulé a návazné dopravě cestujících pro potřeby environmentálního vzdělávání. z nově vybudovaného dopravního terminálu Hranečník do ostatních částí města, kde je již doprava Program švýcarsko-české spolupráce trolejbusy a tramvajemi provozována. Prostředky Programu švýcarsko-české spolupráce jsou poskytovány na základě rámcové dohody o implementaci švýcarsko-české spoTerminál do Uherského Brodu lupráce na snížení hospodářských a sociálních Ze švýcarského příspěvku ve výši 5 520 758 rozdílů v rámci rozšířené Evropské unie mezi CHF bude v Uherském Brodě v nadcházejíšvýcarskou federální cích dvou letech vybudován terminál veřejné radou a vládou České dopravy u vlakového nádraží. Realizace projektu republiky. Rámcová pomůže zjednodušit a zrychlit přestupy v místě dohoda byla uzavřena regionálního dopravního uzlu, posílit bez20. prosince 2007. pečnost cestujících a zvýšit komfort využívání Ministerstvo veřejné dopravy. Zvýší se tak časová, bezpečživotního prostředí nostní a uživatelská atraktivita veřejné dopravy ve spolupráci s Miv porovnání s individuálním automobilovým nisterstvem dopravy, transportem. V rámci projektu bude zřízeno dvaMinisterstvem financí náct stanovišť pro autobusovou dopravu a bude a švýcarskou stranou provedena rozsáhlá revitalizace okolí objektu. připravilo v roce 2010 V prostoru kolem dopravního terminálu dojde výzvu z Programu švý- k vytvoření dostatečného množství parkovacích carsko-české spoluprá- míst typu Kiss and Ride pro osobní automobily, ce pro prioritu Životní odstavných ploch pro autobusy a parkovacích prostředí a infrastruk- ploch pro cyklisty typu Bike and Ride. Přednátura. Alokace pro dražní prostor bude kompletně revitalizován, tuto prioritu činila 29 dojde ke zřízení klidové zóny pro cestující milionů švýcarských s dostatkem laviček a zeleně a bude zajištěn franků. Pravidla probezbariérový přístup na celém území.

být i součástí předloženého projektu a podmínkami bylo, aby učebna byla využívána napříč výukovými předměty a aby byla dostupná i pro mimoškolní aktivity. Výsledky jsou již známy. Mezi 286 úspěšných žadatelů bude rozděleno více než 19,3 milionu korun, přičemž výše dotace na jeden projekt nepřesáhne 70 tisíc korun. Školy využijí poskytnuté finanční prostředky především na obohacení výukových aktivit se zahrnutím ukázek přírodních prvků a zpříjemnění učebních prostor pro děti. Projekty jsou proto zaměřeny na nákup a výsadbu dřevin a rostlin typických pro danou lokalitu a region, nákup materiálu pro tvorbu dřevinných mozaik, bylinkových spirál a zahrádek, hmatových stezek či broukovišť. Projekty se však také zaměřují na tvorbu učebních listů specifických pro využití nových přírodních prvků, které budou žáci používat během praktické výuky, nebo na zapojení dětí do výsadby zakoupených bylin a jejich značení či dalších drobných činností spojených s realizací projektu.

6

7

REPORTÁŽ

REPORTÁŽ


Cesta pro ryby Miloš Švestka a jeho kolega vlastnili pozemky v Hýskově u řeky na dolním toku Berounky. Již před mnoha lety je oslovovali nejrůznější investoři, kteří tam chtěli postavit vodní elektrárnu. „Místo toho, abychom pozemky prodali, sešli jsme se a řekli si, že tam tu elektrárnu zkusíme postavit spolu,“ říká dnešní jednatel společnosti MVE Hýskov. A dobré je, že nezapomněli ani na ryby, konkrétně na rybí přechod.

Budování malých vodních zdrojů energie má v České republice dlouholetou tradici. Za první republiky stál na každém využitelném vodním toku mlýn, na celém území naší země se točilo jedenáct, možná dvanáct tisíc vodních kol. Dnes jsou jich necelé dva tisíce. V posledních letech se jejich výstavba znovu dočkává určité podpory ze strany vládní politiky i státní pokladny. A právě podpory se Miloš Švestka s kolegou rozhodli využít. „Začali jsme tím, že jsme odkoupili zbývající pozemky, které jsme k realizaci celého záměru potřebovali,“ vzpomíná Švestka.

„A tak bylo potřeba vyřídit územní řízení a sehnat veškerá nutná povolení. Dlouho jsme čekali například na povolení od rybářského svazu,“ říká Švestka. Hýskovský jez totiž tvoří hranici mezi berounským a kladenským rybářským revírem, a tak bylo nutné žádat o povolení jak v Berouně, pod který spadá podjezí, tak v Kladně, kam náleží nadjezí. I proto příprava obou projektů od počáteční myšlenky k žádosti o dotaci trvala dlouhých pět let.

Kameny, které v rybím přechodu oddělují jednotlivé komory, nejsou nahodilé. Komise pro rybí přechody, často ve spolupráci s ochranáři, stanoví výšku vody v jednotlivých komorách a od ní se následně odvíjí i velikost jednotlivých kamenů.

Rybí přechody na míru

Rybí přechod je umělá stavba na vodním toku, která má za úkol zajistit rybám přirozený pohyb

prošel, než mohl pokračovat na cestě k realizaci. Bez závěrečného stanoviska komise pro rybí přechody totiž není možné podat žádost o dotaci.

Rybí přechod je umělá stavba na vodním toku, která má za úkol zajistit rybám přirozený pohyb při migraci. Přechody se staví jako součást i jiných vodních děl na toku, jako jsou jezy, malé vodní elektrárny či plavební komory, které by samy o sobě tok přehradily bez možnosti průchodu ryb. Pozemky se jim podařilo skoupit opravdu rychle, asi za tři měsíce. Teprve poté začal pravý úřední maratón. Malá vodní elektrárna a rybí přechod byly hned zpočátku dva samostatné projekty. Tím realizátoři předešli potížím, protože zákon ukládá, že kdokoli postaví novou vodní elektrárnu, musí k ní vybudovat i rybí přechod. A obě stavby by měly být uvedeny do chodu společně.

při migraci. Přechody se staví jako součást i jiných vodních děl na toku, jako jsou jezy, malé vodní elektrárny či plavební komory, které by samy o sobě tok přehradily bez možnosti průchodu ryb. Hlavními důvody výstavby přechodů jsou zachování života v řekách a jeho co možná největší diverzita. Příprava takové stavby je každopádně složitější. Projektant nejprve vypracuje projekt na rybí přechod a ten je nutné předlo-

Není to nic pro laika

žit komisi pro rybí přechody, která je odborným a poradním orgánem Agentury pro ochranu přírody a krajiny ČR. Její členové projekt zhodnotí a připomínkují. Základním požadavkem pro návrh přechodu je potřeba vědět, jaké ryby v řece žijí, zákonitosti jejich migrací a nároky na průchodnost toku. Členové komise pro rybí přechody při úpravách projektu vycházejí z konkrétní lokality a jsou to především oni,

RámcovÁ směrnice o vodách Tisíce příčných staveb na velké části toků v České republice představují překážku, která zcela či selektivně brání migraci vodních organizmů. Migrační chování u ryb, podobně jako u jiných migrujících organismů, je přirozeným mechanismem, který udržuje životaschopnost populací. Je-li tento mechanismus narušen, možnosti pro dosažení optimálních potravních, rozmnožovacích, úkrytových a dalších podmínek jsou omezené a roste riziko degradace, ať už přímo postižených populací, či druhotně celých rybích společenstev. Dřívější jednotlivé pokusy o postupné řešení problémů migrační prostupnosti toků přebírají v současnosti činnosti spojené s naplňováním evropské rámcové směrnice o vodách. Zařazením narušení migrační prostupnosti mezi významné vodohospodářské problémy na všech úrovních plánování vyvstala potřeba koncepčního podkladu pro cílené uplatnění požadavků Ministerstva životního prostředí do programu opatření. Akční plán výstavby rybích přechodů, sestavený Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR v roce 1999, byl s ohledem na aktuální požadavky a vývoj v oblasti řešení migrační prostupnosti

shledán jako překonaný, proto odbory ochrany vod a péče o krajinu MŽP ve spolupráci s AOPK ČR a Výzkumným ústavem vodohospodářským TGM přistoupily ke zpracování zcela nového dokumentu Koncepce zprůchodnění říční sítě v ČR. Dokument vymezuje prioritní úseky v jednotlivých oblastech povodí a stanovuje tři etapy zprůchodňování vodních toků, které jsou zahrnuty do plánů oblastí povodí. První etapa (2009–2015) obsahuje ichtyologicky nejvýznamnější části úseků toků, většinou od ústí směrem k pramenům, v rozsahu, který je v daném období uskutečnitelný. Před započetím 2. etapy (2016–2021) a 3. etapy (2022–2027) bude provedena aktualizace koncepce zohledňující nové poznatky dosavadního postupu realizace zprůchodnění toků a dohody s pořizovateli plánů povodí. Do roku 2027 by tak měla být koncepce naplněna v plném rozsahu. Financování zprůchodnění říční sítě v ČR je do roku 2013 zajištěno z Operačního programu Životní prostředí. Z dosavadních zkušeností je ovšem zřejmé, že zejména stavby rybích přechodů na vysokých migračních překážkách na velkých tocích budou mimořádně nákladné.

kdo na základě hydrologických podmínek, které jednotlivé ryby potřebují, určí veškeré technické parametry přechodu: Jak bude široký, kolik vody jím bude protékat a jakou rychlostí, kolik bude mít prahů, jaké kameny budou oddělovat jednotlivé komory, jak budou zasazeny a podobně. „Ke komisi pro rybí přechody jdete tak dvakrát třikrát, je to celkem věda,“ konstatuje Miloš Švestka.

Každý detail hraje roli

Proto ani kameny, které v rybím přechodu oddělují jednotlivé komory, nejsou nahodilé. Komise pro rybí přechody, často ve spolupráci s ochranáři, totiž stanoví výšku vody v jednotlivých komorách a od ní se následně odvíjí i velikost jednotlivých kamenů. Ty buď musejí být přelévané, nebo naopak nesmějí být přelévané, a voda proto dosahuje třeba jen do tří čtvrtin kamenů, což určuje jak výšku, tak i druh kamene. Ochranáři nepovolili v Hýskově například vápenec ani žulu. „Tím, že vyloučili tyto dva druhy, se nám to poměrně zkomplikovalo. Trvalo to poměrně dlouho a sháněli jsme po celé republice, než jsme sehnali kameny, které byly pro rybí přechod vhodné,“ vysvětluje Miloš Švestka.

Do rybího přechodu se totiž například nehodí kameny, které se loupou, proto je přirozeně vyloučena třeba břidlice. „Do ní totiž zateče voda, pracuje tam, pak přijde mráz, ona popraská a máte po přechodu,“ říká Miloš Švestka a dodává: „Když už pak

Před tím, než se dobral podání žádostí o dotaci, musel Miloš Švestka splnit několik požadavků. Muselo být hotovo územní řízení a vyřešeny majetkové poměry na pozemcích stavby. Jako provozovatel elektrárny a rybího přechodu musel realizátor také zajistit, že rybí přechod bude provozovat nejméně deset let. A pak zbývalo jen vyplnit žádosti o dotace. „Mysleli jsme si tehdy, že bychom ještě mohli stihnout předchozí dotační

Hlavními důvody výstavby přechodů jsou zachování života v řekách a jeho co možná největší diverzita. Příprava takové stavby je každopádně složitější. Projektant nejprve vypracuje projekt na rybí přechod a ten je nutné předložit komisi pro rybí přechody, která je odborným a poradním orgánem Agentury pro ochranu přírody a krajiny ČR. kameny seženete, musíte být opatrní při jejich nakládání a vykládání, abyste je nepoškodili.“ Komise také nařídí, aby byly kameny zabetonovány v jednotlivých prazích tak, aby se nevyvrátily, i určí způsob zásypu mezi prahy. „I to je přesně předepsané. Jsou to kupříkladu z pětaosmdesáti procent drobné kameny štěrkového charakteru a do toho nějaké větší kameny nebo jeden velký kámen,“ popisuje Miloš Švestka. Tímto procesem projekt na hýskovský rybí přechod

období, ale nepodařilo se nám to. Vznikla asi rok a půl dlouhá prodleva, kdy jsme čekali na vypsání nových výzev,“ vzpomíná Švestka a potvrzuje, že počátky nynějšího dotačního období (2007–2013) nebyly vůbec jednoduché pro nikoho ze zúčastněných. Žádosti o dotace M. Švestka vypracoval sám, a tak projekty v Hýskově byly pro něho první samostatnou zkušeností. Ovšem úplným začátečníkem nebyl. „Zvládl jsem to, protože mám ekonomické vzdělání, takže si dokážu poradit s analýzami. A navíc mám dlouholetou

praxi ve větších firmách, kde jsem řídil projekty i za několik desítek milionů korun. Šlo především o to, zorientovat se v té žádosti,“ objasňuje. Na projekt malé vodní elektrárny žádal o dotaci z Ministerstva průmyslu a obchodu a na rybí přechod prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR z Operačního programu Životní prostředí. „Musím říci, že Ministerstvo průmyslu a obchodu má lépe zabezpečeno, že žadatel se bude v žádosti orientovat. V jejich žádosti jsou přímo odkazy na související dokumenty,“ míní Miloš Švestka. Když však prý v oněch nejasných počátcích současného dotačního období potřeboval radu a telefonicky kontaktoval jednu či druhou instituci, na SFŽP ČR mu podle jeho slov dokázali na rozdíl od Ministerstva průmyslu a obchodu vždycky poradit. Člověk bez zkušeností však dle Švestky nemá příliš jednoduché žádost o dotaci z OPŽP sám vypracovat. „Jenom se zorientovat v programu, který žádost zpracovává, je poměrně složité,“ dodává Švestka.

Krok za krokem

A Miloš Švestka uspěl. Ze SFŽP ČR ho jen několikrát kontaktovali, že je potřeba doplnit nejrůznější údaje. „Pamatuji si, že na doplnění tam vždycky byla poměrně krátká doba, třeba do tří dnů, jinak existovala potenciální možnost, že bychom byli vyřazeni z dalších kroků schvalovacího procesu. To může být celkem nepříjemné v případě, že třeba odjedete na dovolenou,“ říká Švestka. Po čtyřech či pěti měsících od podání žádosti společnost MVE Hýskov obdržela informaci a následně rozhodnutí, že dotace jim byla přidělena. Práce na rybím přechodu mohla začít. „Postupovali jsme v jednotlivých krocích, takže jsme nejprve vypsali výběrové řízení, vybrali realizační firmu. A když k tomu ze strany SFŽP ČR nebyly žádné připomínky, mohli jsme začít se samotnou realizací rybího přechodu,“ vzpomíná Švestka.

Lepší je to s kontrolami

S přístupem SFŽP ČR k realizaci projektu byl Miloš Švestka spokojen. Dokonce byl podle něho mnohem lepší než přístup Ministerstva průmyslu a obchodu. U projektů dotovaných z programů Ministerstva průmyslu a obchodu se totiž celý projekt nejdříve zrealizuje

8

9

REPORTÁŽ a teprve poté je ministerstvem zkontrolován a proplacen, ale jen v případě, že nejsou shledány žádné nedostatky. „Když neděláte výběrové řízení a ani následně vás nikdo nekontroluje, můžete mít od začátku velký problém, a ten se špatně řeší, když už je všechno hotové,“ říká Miloš Švestka. Fond naopak rybí přechod průběžně kontroloval. „Fungovalo to velmi dobře. Kontroloři jezdili pravidelně a vše se zapisovalo. Vždycky, když jsme fakturovali, porovnali tu kterou část s fyzickým stavem, jestli práce byly skutečně provedeny, a pak teprve uvolnili platby. Nemůžu tvrdit, že tak máte stoprocentní jistotu, že je všechno v pořádku, ale kdyby se vyskytl nějaký zásadní problém, tak jej rozhodně podchytíte včas. Je to celkově příjemnější,“ dodává. Výstavba rybího přechodu trvala zhruba rok, neboť probíhala souběžně s budováním malé vodní elektrárny. „Byly tam nějaké komplikace, třeba když nám velká voda odnesla jímky, ale jinak šlo vše podle plánu,“ hodnotí Miloš Švestka průběh realizačních prací. Spokojen je i Zdeněk Drda ze společnosti Drda-Stais, která rybí přechod v Hýskově postavila. „Z mého pohledu realizace celého projektu šla velmi dobře, a to nejen co se týče provedení díla, ale i ze strany investora, který okamžitě řešil vzniklé problémy a tím dával všem dobré impulzy k práci. A spolupráce s ostatními zúčastněnými subjekty byla také dobrá,“ vzpomíná. Avšak dodává, že ne vše bylo tak bezproblémové jako samotná realizace. „Bohužel jsme narazili na nepochopení ze strany okolojdoucích výletníků a vodáků, dokonce i někteří rybáři měli průpovídky. Důvodem k tomu musela být jejich neznalost. Já sám jsem rybář, a tak vím, že ryby migrují,“ vysvětluje.

že bohužel i to má svou stinnou stránku. „Jsou totiž tací, kteří toho okamžitě využijí ke svému prospěchu a v rybím přechodu pytlačí. Ale to jen ilustruje tento problém tak typický pro naši společnost.“

Jak vypadá rybí přechod

Rybí přechod není bez předchozí zkušenosti jednoduché si představit. Na jeho počátku se nachází vtokový objekt. Ten je chráněný stavidlem, aby se dal uzavřít při čištění rybího přechodu

nebo při povodni, v jejímž případě je v manipulačním řádu ustavena povinnost uzavřít stavidla, aby nedošlo k poškození jak malé vodní elektrárny, tak rybího přechodu. „Na základě žádosti z Povodí máme v Hýskově přes vtokový objekt most s nosností třicet tun,“ vysvětluje Miloš Švestka. Vtokový objekt se nachází v nadjezí, je společný pro rybí přechod i malou vodní elektrárnu, a na něj navazuje koryto vlastního rybího přechodu. To má několik prahů a komory

Rybí přechod MVE Hýskov Celkové náklady: Celkové uznatelné náklady: Celková výše podpory:

13 007 404 Kč 9 938 870 Kč 7 603 236 Kč

oddělené kameny zasazenými do betonového podloží, zasypaného z velké části kamenným štěrkem. Zeď oddělující rybí přechod od elektrárny je tak dalším společným objektem. Další povinnou součástí nejen hýskovského rybího přechodu je takzvaný vábicí proud, který má za úkol rybu plavoucí proti proudu, v hlavním směru tahu ryb, nasměrovat k přechodu. Vábicí proud v Hýskově tvoří dvě potrubí o průměru čtyřicet centimetrů, která vedou z nadjezí do podjezí. Nátok do potrubí tam měl být původně z nadjezí, ale k tomu měla komise pro rybí přechody výhrady. „Tuhle změnu jsme řešili v průběhu realizace. Nelíbilo se, že by tam mohlo docházet ke strhávání ryb. Museli jsme vodu vést už z nátoku do elektrárny, kde jsme vystavěli odbočku se šachtou, do které voda natéká před tím, než vteče do vábicího potrubí. V tomhle případě tedy neteče přímo z řeky,“ vzpomíná Miloš Švestka.

Je to úplně bezpečné

Volná cesta a pytlácká past

Oba projekty byly uvedeny do provozu na přelomu roku 2009 a 2010. I závěrečná fáze realizace rybího přechodu byla složitější, než by se možná zdálo. Kromě kontrol dotačních orgánů jezdí i kontroly z AOPK a CHKO, měří průtoky, zjišťují, zda vše funguje podle původního záměru, a provádějí kontrolní odchyty ryb – rybí přechod uzavřou a zkoumají druhovou pestrost ryb a jejich množství v přechodu. „Je skvělé, že ryby mohou snadněji překonat jezové překážky a migrovat,“ pochvaluje si Zdeněk Drda. „Bylo to vidět hned po spuštění. Nikdy bych nevěřil, jak velké množství ryb se dá okamžitě do pohybu,“ říká a dodává,

REPORTÁŽ


Rybí přechod v Hýskově byl vytvořen jako balvanitá rampa. Koryto balvanité rampy s postupným přechodem do skloněných svahů má tvar obdélníka se základní šířkou 5 m a s celkovou délkou 35,7 m, rozdíl hladin činí 1,3 m. Průtok korytem rybího přechodu je 0,8 m3/s. Rybí přechod je posílen vábicím průtokem vedeným dvěma potrubími DN 400 (2 x 0,5 m3/s. Celkový průtok rybím přechodem je 1,8 m3/s.

Přirozeně se nabízejí otázky, zda jsou rybí přechody sousedící s malými vodními elektrárnami pro ryby bezpečné. Podle Miloše Švestky bezpečné jsou. Komise pro rybí přechody totiž kromě jiného nařizuje i světlost jemných česlí před elektrárnou. V Hýskově je to 3,5 centimetru. Při vstupu do elektrárny je navíc odpuzovač ryb, který vydává elektrické impulzy, aby ryby místo do elektrárny vpluly do přechodu. To je první zábrana. Ryby větší než tři a půl centimetru se do turbíny nedostanou přes jemné česle. Menší by se tam mohly dostat, a proto je před elektrárnou ještě příčný práh, na který navazuje stavidlo s obtokovým kanálem. Ve stavidle je otvor, a ryby tak mají únikovou cestu okolo elektrárny. „Stane se, že se ryby dostanou do náhonu. Je to většinou po zimě, když jdou ledy, a ony jsou vysílené a potlučené. Pak je proud jednoduše stáhne a my je z náhonu vytáhneme. Někdy jsou ale mrtvé už na jemných česlích. Zdravá ryba má dost síly a unikne. Zatím jsme nezaregistrovali, že by ryby byly poškozeny turbínou,“ říká Miloš Švestka. A tak rybí přechod v Hýskově funguje ke spokojenosti jeho provozovatelů i tamější rybí populace. A další již Miloš Švestka s kolegou staví o několik kilometrů proti proudu v Nižboru. I na nový rybí přechod získala firma dotaci z Operačního programu Životní prostředí.

ROZHOVOR

Jak to chodí u komise „Činnost komise pro rybí přechody je za dané situace velmi náročná a odborně složitá při všeobecně nedoceňovaném významu celkového konceptu zvyšování migrační průchodnosti našich vodních toků,“ říká člen komise pro rybí přechody Petr Hartvich, který působí v Ústavu akvakultury na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Na našich vodních tocích stojí více než šest tisíc jezů a hrází, které tvoří migrační bariéry neprostupné rybám táhnoucím směrem proti proudu. O co nás tyto překážky připravily? Už v minulosti zabránily tomu, aby se k nám dostávaly mořské ryby Labem, Odrou, Moravou i Dunajem, jako jsou jeseter velký, losos atlantský, úhoř říční a další druhy. Migrující ryby měly ve středověku značný hospodářský význam pro české a moravské obyvatele, kteří si tak mohli ulovit a ve svém jídelníčku si dopřát toto velice kvalitní a zdravé rybí maso. Zatímco jeseter velký, jehož hmotnost běžně přesahovala 200 kg, se lovil převážně v Labi a velkých přítocích, poskytoval nejen maso, ale i velmi ceněný kaviár z jiker, jež mohou tvořit až 12–15 procent celkové hmotnosti ryby, lososi a úhoři byli v hojných počtech loveni i v tocích našich podhorských oblastí. I ostatní druhy migrující pouze ve sladkých vodách do vzdálenosti nejvýše několika desítek či stovek kilometrů žily v našich potocích a řekách v početných populacích. Našim rybám zřejmě neprospěla ani výstavba vodních elektráren a rostoucí průmyslová výroba… Po průmyslové revoluci postupně vodní elektrárny vytlačily dosavadní zařízení na tocích – vodní mlýny, hamry a pily – a turbíny elektráren nahradily pohon vodními koly. Rozšiřovaly se u nás odběry vody z toků k energetickému a průmyslovému využití. Průmyslová výroba dlouhodobě přináší znečištění a havarijní stavy vodních toků provázené úhyny ryb, v turbínách elektráren jsou poškozovány a hynou po proudu

migrující ryby. Na menších tocích, pod průmyslovými odběry vody, ovlivňují ochuzené zůstatkové průtoky negativně přežívání vyskytující se vodní bioty. Kvůli těmto odběrům vod se obnovují a staví i v současné době další jezy a hráze znemožňující volný pohyb ryb proti proudu v povodí vodních toků. Následkem toho ve fragmentovaných úsecích mezi jezovými zdržemi nedochází k potřebné výměně genetických informací při hromadném rozmnožování původních druhů ryb. Tím ryby postupně ztrácejí svou odolnost vůči nepříznivým změnám prostředí a množství ryb se trvale snižuje. Navíc je řada druhů vázána na život v proudivém prostředí, které se po výstavbě jezů a hrází změní na stojatou vodu pro ryby zcela nevyhovující, se sníženou kvalitou vody a s hromaděním sedimentů na dně. Je situace stále tak špatná, anebo se zlepšuje? V posledních letech se ukládá investorům při výstavbě vodních elektráren povinnost zachovat na vzdouvacím objektu migrační prostupnost především pro ryby

komise pro rybí přechody, která s projektanty a investory projednává projekty rybích přechodů, posuzuje jejich biotechnickou úroveň a vydává odborná stanoviska pro příslušné vodohospodářské orgány a pro přidělování dotací od SFŽP ČR. Musí přitom vycházet ze skutečnosti, že nemáme u nás kvalifikované projektanty – specialisty, neboť na fakultách ČVUT a VUT se tento multidisciplinární obor nepřednáší, na rozdíl od technických univerzit v zahraničí. Rybí přechody se staví s jediným cílem: Musejí být funkční pro ryby, které se v daném vodním toku vyskytují. A to nemohou ani dodavatelé přehlížet. Bohužel se prokazuje, že jediný nevhodný detail, který se při stavbě objeví, způsobí, že rybí přechod není funkční, v lepším případě je selektivní. Nutností je začít komisi pro rybí přechody poskytovat finanční prostředky například z technické asistence OPŽP, aby členové komise mohli přímo při výstavbě zjišťovat tyto závady a zasazovat se o jejich průběžné odstraňování. Za více než dvanáctileté působení komise, která zasedala 85krát, bylo hodnoceno několik set projektů rybích

V minulosti překážky na tocích zabránily tomu, aby se k nám dostávaly mořské ryby, jako jsou jeseter velký, losos atlantský, úhoř říční a další druhy Labem, Odrou i Dunajem – na našem území řekou Moravou. migrující proti proudu. K tomu slouží právě rybí přechody. V ČR se začala ve větším měřítku řešit neprůchodnost na našich tocích teprve před několika lety, kdy bylo na stavby rybích přechodů možné čerpat finanční prostředky v rámci národních programů a později i fondů EU prostřednictvím nyní již dobíhajícího Operačního programu Životní prostředí. Lze nějak zaručit, že daný rybí přechod bude rybám vyhovovat a že jej budou používat? Z odborného hlediska je pro nás výhodné přebírat poznatky i zkušenosti hlavně od našich zahraničních sousedů, kde se touto problematikou již mnoho let zabývají odborníci na biologii ryb v úzké spolupráci se specializovanými stavebními firmami. Proto u nás byla při AOPK založena

přechodů, nejméně dvě stovky staveb byly již dokončeny a desítky dalších jsou ve výstavbě. Rybí přechod v Hýskově je jedním z těch dokončených a do provozu uvedených projektů. Každý rybí přechod je něčím specifický. Jaká specifika má ten hýskovský? Rybí přechod u MVE Hýskov je krátký, poměrně široký obtok. Vtok vody je umístěný těsně mezi přivaděčem vody do elektrárny a tělesem jezu jako migrační překážky. Takové situační uspořádání není obvyklé, mělo by se počítat s většími vzdálenostmi mezi tělesem jezu a odběry vody v nadjezí. Rybí přechod má být umístěn nad přivaděčem vody do elektrárny. Za situace v Hýskově, kdy funguje odpuzovač ryb umístěný na okraji přívodního kanálu vody k turbinám, může ještě při výstupu ryb

z rybího přechodu do horní vody docházet k strhávání ryb proudem v řece přes těleso jezu zpátky do podjezí. V horní trase přechodu před vtokem vody z nadjezí je menší úsek, kde je proudění výrazně pomalejší, a patrně migrujícím rybám umožňuje odpočinek a orientaci před migrací do řeky v nadjezí. Je třeba jen ověřit, zda to tak opravdu funguje. Zbylá spodní a nejdelší část obtoku je vybavena přírodními prvky, jako jsou balvanité prahy a kameny zapuštěné do dna, které zdrsňují dno a účinně tlumí energii proudící vody. Balvanité prahy také vzdouvají vodu a zvyšují hloubku v rybím přechodu, kterou vyhledávají větší dospělé ryby. Mezi balvany jsou ponechány mezery, které umožňují migrace ryb proti proudu. Velmi dobrým parametrem je dostatečná šířka obtoku, který tím napodobuje koryto většího vodního toku. Vyústění obtoku je blízko pod jezem, což by mělo migrujícím rybám proti proudu umožnit snadno přechod najít a přeplavat do nadjezí. Nepochybně slouží i k migracím ryb ve směru po proudu, kdy se nechávají splavovat tímto obtokem do podjezí. V kterých obdobích ryby v Hýskově nejvíce migrují? Jak je možné zjistit, jestli rybí přechod funguje tak, jak má? V dolním toku Berounky se vyskytuje až několik desítek druhů ryb s rozdílnými ekologickými nároky. Tím je dáno, že větší intenzita migrací nastává v jarních a prvních letních měsících a potom ještě na podzim. Některé druhy migrují i v době zámrzu, jako mník jednovousý, někdy v zimě i úhoři, okouni a pstruh obecný. Je zapotřebí, aby rybí přechod byl funkční celoročně, a proto se po povodních, ledochodech a na podzim po opadu listí musí také pravidelně čistit. Kontroly výskytu ryb na menších řekách je možné provádět při technických prohlídkách, kdy se provádějí údržba a čištění přechodu. Přitom se zastavuje průtok vody a ryby se musejí rychle a šetrně přemístit z přechodu vedle do řeky. V Berounce u Hýskova bylo zatím jednorázově nalezeno 12 druhů ryb, s početným výskytem parmy, ostroretky, oukleje, plotice, jelce tlouště a proudníka, cejna, cejnka, také se tam vyskytovali bolen, úhoř, sumec a mřenka.

10

11

ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY


Naučili jsme se správně větrat

Konec zápachu v Soběšovicích

Francova Lhota není velkou obcí, přesto má jasný směr, kudy se chce ubírat. „Jednou z našich hlavních priorit je neustálá snaha o zefektivnění provozu budov, které obec vlastní. Každý projekt, který k tomuto cíli přispívá, je pro nás důležitý,“ vysvětluje starostka obce Kateřina Trochtová.

Obec Francova Lhota leží v jižní části vsetínského okresu, v údolí říčky Senice. Od severu je ochráněna Šerklavským hřbetem táhnoucím se západním směrem přes Pulčínské skály po Ostrou horu, kde u Lomenské soutěsky pod Lidečkem končí pásmo Javorníků. Od jihu je obec od Lyského průsmyku oddělena nízkým hřebenem, který začíná lesem Kříb, pokračuje k nejvyššímu bodu Čubova kopce a končí za státní hranicí vrcholem Strčihlavy na Slovensku.

Zateplení mateřinky

Do kontaktu s Operačním programem Životní prostředí se zástupci obce dostali ve chvíli, kdy uvažovali o zateplení budovy mateřské školy. Důvody pro tento krok byly přitom nasnadě: ušetřit peníze za energie a zmodernizovat budovu mateřinky. Obec proto podala žádost o podporu svého projektu. „Projekt na zateplení školky byl prvním pokusem obce Francova Lhota o žádost o podporu v OPŽP. V rámci programu jsme pak žádali ještě jednou,

a to v XXXV. výzvě opět na zateplení, tentokrát jednoho z pavilonu naší základní školy. Věříme, že z OPŽP budeme již brzy využívat i podpory na vybudování splaškové kanalizace v rámci velkého projektu Čistá řeka Bečva II, jehož jsme součástí,“ vzpomíná Trochtová. Se žádostí o dotaci na zateplení školky obec uspěla. Projekt se uskutečnil. Podle Trochtové bylo hlavním přínosem projektu snížení energetické náročnosti budovy, což se, jak tvrdí starostka, i příjemně promítlo do nákladů potřebných na vytápění mateřinky. Aby ne, v rámci projektu byla vyměněna okna, zateplil se plášť budovy a stropy mateřské školy byly pokryty tepelnou izolací. „Projekt nám také přinesl spoustu nových zkušeností, a to i velmi praktických. Například zaměstnanci školky se museli naučit správně větrat, neboť konečný efekt zateplení je na správném větrání velmi závislý,“ dodává Trochtová.

Vypracování žádosti

Starostka Francovy Lhoty přiznává, že žádost na zateplení mateřské školky si obec vypracovala sama.

Do kontaktu s OPŽP se zástupci obci dostali ve chvíli, kdy uvažovali o zateplení budovy mateřské školy. Důvody pro tento krok byly přitom nasnadě: ušetřit peníze za energie a zmodernizovat budovu mateřinky.

Zateplení budovy Mateřské školy ve Francově Lhotě Příjemce: obec Francova Lhota Místo realizace: Vsetín, Zlínský kraj Celkové náklady: Celkové uznatelné náklady: Celková výše podpory:

1 967 209 Kč 1 183 771 Kč 1 006 205 Kč

„U další žádosti jsme se již obrátili na odbornou společnost, a to na Energetickou agenturu Zlínského kraje, o. p. s. Rádi jsme této možnosti, kterou obcím poskytuje Zlínský kraj, využili. Práci, kterou zaměstnanci EAZK mají téměř jako rutinní a jsou v ní opravdu odborníky, my bychom se zdlouhavě učili,“ vysvětluje. Ona sama je přesvědčena, že administrace projektů v rámci OPŽP není nijak extrémně náročná, i tak přiznává, že s aplikací Benefill se musela maličko seznámit, a to měla ještě výhodu v tom, že původní profesí je projektová manažerka. „Jako venkovská starostka, jejíž hlavní náplní práce samozřejmě není jen administrace dotací, si na druhou stranu dovedu představit, že by žádání o dotace a následná administrace podpořených projektů mohly být jednodušší,“ myslí si Kateřina Trochtová. Avšak zároveň velmi chválí spolupráci s projektovými ma-

Prioritní osa 3 – Dotace na udržitelné využívání zdrojů energie Uvažujete o vytápění, ohřevu teplé vody nebo výrobě elektrické energie z obnovitelných zdrojů? Anebo o zateplení budovy? Na toto pamatuje prioritní osa 3. Celkově bylo v Operačním programu Životní prostředí na tyto účely v letech 2007–2013 připraveno 673 milionů eur z Fondu soudržnosti. Cílem podpory je snížit spotřebu energie, zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie při výrobě tepla nebo elektřiny a využít odpadní teplo.

nažery Státního fondu životního prostředí ČR. „Byli k dosažení a jejich informace byly užitečné,“ říká.

Zkušený žadatel

Ačkoli obec Francova Lhota nepatří mezi časté žadatele o dotaci z Operačního programu Životní prostředí, zkušenosti s čerpáním peněz z evropských fondů má bohaté. Evropských peněz začala využívat již v minulém programovacím období, a to jak z prostředků programu Interreg III A, tak z Operačního programu Venkov a multifunkční zemědělství. „V současném programovacím období jsme realizovali projekty za podpory Regionálního operačního programu NUTS II Střední Morava, Programu rozvoje venkova, Programu přeshraniční spolupráce Slovensko – Česká republika, Integrovaného operačního programu a v neposlední řadě i právě Operačního programu Životní prostředí,“ vyjmenovává Trochtová. Podle ní Evropská unie přispěla k rozvoji její obce již více než 30 miliony korun. A starostka doufá, že touto částkou podpora její obce z evropských peněz nekončí. „Připravujeme se na další čerpání z OPŽP, a to na zateplení a výměnu oken mimoškolního pavilonu naší základní školy. Velkým projektem, ve kterém jsme také zainteresovaní a měl by být také financován z OPŽP, je projekt Čistá řeka Bečva II, díky kterému by měla být v naší obci vybudována síť splaškové kanalizace.“

Obec Soběšovice leží na severovýchodě České republiky, na pravém břehu Žermanické přehrady, přibližně dvacet kilometrů od státní hranice s Polskem a třicet kilometrů od Slovenska. V šedesátých letech minulého století byl v centru obce vybudován septik a biologický rybník. Stavba sloužila pro odkanalizování středu obce, jenže to nedávno přestalo platit. Ale potíže přetrvaly.


Důvodem, proč septik a rybník jako součást kanalizace dosloužil, bylo i vybudování nové kanalizace a zejména čistírny odpadních vod. Stav před získáním dotace z Operačního programu Životní prostředí na odbahnění rybníka považuje starosta Soběšovic Karel Obluk za kritický a o řešení z 60. let, o vybudování septiku spolu s retenční nádrží, se vyjadřuje jako o zátěži.

Nepříjemný zápach zmizel

„Byl to problém, protože zejména v letních měsících nám centrum obce kvůli septiku a špatném stavu rybníka docela zapáchalo,“ vzpomíná Obluk a dodává, že po realizaci projektu, který zvýšil retenční schopnost krajiny, obnovil přirozené odtokové poměry a zamezil riziku v přítoku znečištěné vody do nádrže Žermanické přehrady, je všechno jinak. Soběšovice mají v intravilánu obce pěkný čistý rybník, který nezapáchá. „V současné době je retenční nádrž prostředím pro různé vodní živočichy. Pro žáby, užovky, ještěrky, divoké kachny,“ oceňuje výsledek Obluk. Podle něho však zlepšení životního prostředí v obci Soběšovice není jediným přínosem projektu podpořeného z Operačního programu Životní prostředí. Realizace projektu prý přispěla i k nové výstavbě rodinných domů v blízkosti rybníka. „V tuto chvíli je navíc již zpracována nová územní studie, která umožní výstavbu dalších domů,“ pochvaluje

Odbahnění rybníka Soběšovice Příjemce: obec Soběšovice Místo realizace: Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj Celkové náklady: Celkové uznatelné náklady: Celková výše podpory:

rosty by tehdejší širší zákrok stál i méně finančních prostředků.

O administraci

K získání dotace z Operačního programu Životní prostředí přispěla dle Karla Obluka i velmi dobrá spolupráce se zaměstnanci Státního fondu životního prostředí České republiky. „Naše zkušenost se získáváním dotace prostřednictvím fondu, ať už se týkala

K získání dotace z Operačního programu Životní prostředí přispěla dle Karla Obluka i velmi dobrá spolupráce se zaměstnanci Státního fondu životního prostředí České republiky. si Obluk a dodává, že pokud by obci nebyla přiznána dotace z Operačního programu Životní prostředí, ze svého rozpočtu by si tak náročnou akci, jako bylo přetvoření septikového rybníka v normální rybník, nemohla finančně dovolit. Obluk však poznamenává, že ke změně charakteru rybníka mohlo v rámci stavby kanalizace a čistírny odpadních vod, taktéž spolufinancované z Operačního programu Životní prostředí, dojít již o pár let dříve, v době, kdy biologický septik a rybník přestal svému účelu sloužit. A podle sta-

rybníka, nebo kanalizace s čistírnou, případně plynofikace obce, byla vždy velmi dobrá. Podmínky byly nastaveny jednoznačně, požadavky konkrétní a přijatelné,“ je přesvědčen Obluk a ve stejném duchu zmiňuje i zkušenost z let 2004 a 2005, kdy obec dotaci na realizaci projektu „Stabilizace sesuvů – Soběšovice přehrada“ čerpala v rámci podprogramu Isprofin. Samotnou administraci Operačního programu Životní prostředí Obluk vidí s výhradami. Je přesvědčen, že administrace Operačního programu Životní prostředí je až příliš náročná,

1 047 918 Kč 909 712 Kč 773 255 Kč

z čehož dle jeho názoru vyplývá i poněkud zdlouhavé řízení projektu. U dřívějších dotačních programů si podle něj žádosti, průběžnou korespondenci i závěrečné vyhodnocení obec vždy prováděla sama ve vlastní režii, což však u nynějších operačních programů nepřichází v úvahu. „V tomto ohledu zdaleka nemluvím jen o Operačním programu Životní prostředí, ale vůbec o všech evropských operačních programech. Vše již musíme zadávat odborně způsobilým osobám,“ říká Obluk.

Dvacet let starostou

Podle starosty Obluka je přebujelost státní administrativy všeobecně známou skutečností, která vede pouze k nárůstu počtu dalších úředníku, kontrolorů a všemožných poradenských agentur, ve výsledku jsou proto finanční zdroje určené na projekty podstatně menší, než kdyby administrace projektů byla jednodušší a obešla se bez mnoha „pomocníků“. „V naší současné společnosti není vůle tyto stále aktuálnější problémy řešit, ale čím dál je zneprůhledňovat nebo komplikovat. Taková je moje zkušenost z více než dvacetiletého působení v české samosprávě a funkci starosty,“ uzavírá Obluk.

12

13

REPORTÁŽ

REPORTÁŽ


O sanaci kalojemů v Mydlovarech Byla nevzhledná, nezdravá a nikdo z ní neměl radost. Dnes na místě bývalých objektů chemické úpravny Mydlovary kvete louka a šumí listy na větvích nově vysázených stromků. K takové podobě však vedla předlouhá cesta.

Z hlediska zahlazování následků hornické činnosti spravuje státní podnik DIAMO mnohá území. Ta jsou rozdělena mezi čtyři odštěpné závody. Jedním z nich je odštěpný závod Správa uranových ložisek Příbram a právě pod něj od roku 1999 spadá území bývalé chemické úpravny Mydlovary, ležící severozápadně od Českých Budějovic na 285 hektarech mezi obcemi Mydlovary, Dívčice, Zbudov a Olešník. Výstavba úpravny byla zahájena v roce 1959 a uvedena do provozu v roce 1962. Zpracovávaly se v ní uranové rudy vytěžené ve všech oblastech tehdejšího Československa: na Příbramsku, Tachovsku, Jindřichohradecku, v Dolní Rožínce a ve Stráži pod Ralskem. V samotném okolí Mydlovar se uranová ruda nikdy netěžila, založení úpravny se vázalo na snahy tehdejších politiků o zprůmyslnění Jihočeského kraje a také na skutečnost, že na území byla v provozu elektrárna na spalování lignitu z tamějších lignitových dolů. Jejím prostřednictvím mohla být úpravna zásobována

čtyři kalojemy a ty po útlumu a ukončení těžby uranu ve většině českých dolů v roce 1992 přešly pod správu příbramské větve DIAMO. „Dostali jsme území do správy s tím, že dojde k privatizaci pozůstatků objektů,“ vzpomíná Václav Plojhar, ředitel odštěpného závodu Správa uranových ložisek Příbram. „Ukázalo se ale, že to nepůjde, protože šlo o účelové chemické objekty, a co se týče kalojemů, ty se pochopitelně privatizovat nedaly. Nakonec jsme na území vyčlenili část, kterou bylo možné privatizovat – strojní dílny, zámečnické haly, sklady, garáže, administrativní budovu, kuchyni s jídelnou – a zbytek nám zůstal ve správě,“ dodává.

Příliš pomalá sanace

Správa takového území spočívala v likvidaci zbývajících, jednoúčelových objektů, jichž většina byla zbytkovými radionuklidy kontaminována, a v sanaci kalojemů, kam se tyto kontaminanty ukládaly s cílem je uzavřít a v rámci sanace zakonzervovat. Sanace probíhá v Mydlovarech už od roku 1986 z dotací ze státního rozpočtu.

V samotném okolí Mydlovar se uranová ruda nikdy netěžila a založení úpravny se vázalo na snahy tehdejší politiky o zprůmyslnění Jihočeského kraje a také na skutečnost, že na území byla v provozu elektrárna na spalování lignitu z tamějších lignitových dolů. potřebnou energií a párou, neboť úprava probíhala za poměrně vysokých teplot. V neposlední řadě úpravna poskytovala 650 pracovních míst v kraji, kde převládalo zemědělství a v němž pracovních příležitostí vlivem stupňující se mechanizace znatelně ubývalo.

Kalojemy pro DIAMO

Nedílnou součástí úpravny jsou kalojemy, do nichž byly z procesu chemického přepracování rudy na uranový koncentrát ukládány rmuty (produkty hornické činnosti), které obsahují zbytkové radionuklidy, těžké kovy, soli a další zdraví a životnímu prostředí nebezpečné látky. Při chemickém procesu se ruda upravovala loužením a výsledný koncentrát se dopravoval na zpracování do konverzních závodů. Používal se na výrobu palivových článků a ve zbrojním průmyslu. Na území postupně vznikly

„DIAMO má ale takových priorit několik, a tak, jak by to šlo tempem ze státního rozpočtu, by se území podle původního předpokladu sanovalo zhruba do roku 2036. Kvůli požadavkům na urychlení celého procesu rozhodlo vedení pro to udělat vše, co bude v našich silách, a první reálná možnost, která se naskytla, byla v rámci prioritní osy 4.2 OPŽP – Odstraňování starých ekologických zátěží,“ popisuje Plojhar tehdejší situaci a vznik projektu Sanace a rekultivace staré ekologické zátěže státního podniku DIAMO na lokalitě Mydlovary – chemická úpravna a odkaliště KIV/D.

Zpočátku šlo všechno hladce

Na podání žádosti už bylo zapotřebí odborné pomoci některé z firem, které se sestavováním žádostí a jejich podáváním zabývají. V tomto případě se tohoto úkolu zhostila společnost Allowance. Žádost byla podána

v první výzvě jako individuální projekt a v průběhu schvalování, kdy velkou roli hraje Odbor ekologických škod Ministerstva životního prostředí, nedošlo k žádným závažným připomínkám. Projekt měl od začátku štěstí a všechno do sebe časově zapadalo. Právě z procesu EIA, který v Mydlovarech proběhl v roce 2002, vzešel požadavek na urychlení sanace a likvidaci objektů. Pro vypracování žádosti o dotaci musely být samozřejmě zpracovány doprovodné dokumentace. Díky procesu z roku 2002 a podmínce ministerstva, že v návaznosti bude uskutečněna další aktualizace EIA, byli zpracovatelé dokumentace připraveni a schopni okamžitě reagovat na vytvoření studie proveditelnosti. Do žádosti byly začleněny kalojem KIV/D, který byl na sanaci částečně připraven, a neprivatizovaná část závodu, na níž

bylo vydáno rozhodnutí o odstranění staveb. Nakonec to termínově vyšlo tak, že těsně po schválení projektu k financování z OPŽP bylo vydáno i závěrečné stanovisko k aktualizaci EIA a projekt tím dostal zelenou.

Nečekaná změna

Vzhledem k podmínce uvedené ve výzvě probíhala realizace pod určitým časovým tlakem. Na začátku byla vypsána výběrová řízení na správce stavby a na zhotovitele. Zhotovitelem projektu bylo vybráno sdružení společností Energie – stavební a báňská, a. s., GEOSAN GROUP, a. s., a OK PROJEKT, s. r. o. V prosinci 2008 proběhlo slavnostní zahájení projektu za účasti tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Martina Římana. Ministr tehdy namísto klasického stříhání pásky vyboural palicí symbolicky část výplňového zdiva hlavního výrobního objektu.

Sanace kalojemů v Mydlovarech Celkové náklady: Celkové uznatelné náklady: Celková výše podpory:

Kvůli čekání na nezbytná povolení od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, který jediný je oprávněn dozorovat a povolovat činnosti související s radionuklidy a s radiační činností, se samotná realizace ještě trochu oddálila, ale na začátku ledna už byly práce opravdu zahájeny. „Komplikace nastaly ve chvíli, kdy, pokud si dobře vzpomínám, v den slavnostního zahájení přišel společnosti DIAMO dopis z ministerstva financí, že se bude jinak přistupovat k velikosti projektu, kurz přepočtu se určí k jinému datu, čímž jsme se najednou uprostřed realizace museli začít řídit pravidly velkého projektu, a ocitli se tak s procesem žádosti v podstatě znovu na začátku,“

705 095 534 Kč 550 531 845 Kč 495 478 660 Kč

říká Šárka Doleželová, projektová manažerka společnosti Allowance.

Velký projekt

Za takové situace nebylo možné vydat rozhodnutí o poskytnutí dotace bez schválení projektu Evropskou komisí. Ministerstvo životního prostředí tehdy vyšlo podniku DIAMO vstříc tím, že vydalo rozhodnutí o poskytnutí zálohové dotace s odkazem na to, že po vydání rozhodnutí bude možné začít projekt financovat. V zadávací dokumentaci byla naštěstí možnost odložení splatnosti faktur, a tak se podnik nedostal do finančních problémů.

„Ministerstvo reagovalo opravdu zodpovědně vzhledem k nadstandardnosti projektu a situace a myslím si, že vzhledem k tomu, že žadatelem o dotace byl státní podnik, který byl možná organizovanější a připravenější, než by byla třeba malá obec nebo fyzická osoba, byla spolupráce pro všechny strany asi o něco jednodušší,“ míní Šárka Doleželová. „Určitě pomohlo i to, že lidé z MŽP oblast navštívili ještě v době, kdy jsme vůbec netušili, že budeme žádost o dotace podávat. Měli tudíž o Mydlovarech určité povědomí a bylo to z jejich strany chápáno jinak, než kdyby se jim do rukou jenom dostala papírová dokumentace a neznali místo fyzicky,“ doplňuje ji Václav Plojhar. Ani schvalování Evropskou komisí nebyl jednoduchý proces. Zpracovávala se ekonomická analýza, v níž se vyčíslovaly přínosy projektu pro životní prostředí, pro zdraví obyvatel a podobně, ale nakonec se po více než roce podařilo získat

14

15

REPORTÁŽ

souhlasné rozhodnutí, tentokrát pro projekt jako velký.

Jak se sanuje kalojem

„Realizace projektu se celkově dotýkala tří oblastí,“ objasňuje Jan Hudousek, vedoucí odboru pořizování majetku a manažer projektu. „A to konečné fáze sanace kalojemu K IV/D a likvidace kontaminovaných a nekontaminovaných objektů v areálu chemické úpravny,“ popisuje. Odkaliště už mělo zhruba tvar, který mělo mít podle projektu, a výplňové vrstvy v něm byly navezeny. „Zbývalo navézt chybějící část inertního materiálu, kterým se přetvarovalo do konečné podoby, navézt a uhutnit těsnicí vrstvu, dále krycí vrstvu, a navrch byla položena vrstva zúrodnitelné zeminy, která se osela. A dnes na tom místě kvete louka,“ popisuje Jan Hudousek. Jednoduché je to však jen zdánlivě. Nejdůležitější na kalojemu je právě těsnicí vrstva, která má bránit zavodňování kalojemu srážkami, aby se zvodnatělé hmoty mohly odvodňovat přirozeným způsobem. To podchycují drenážní systémy, voda se dekontaminuje a upravuje a poté se řízeně vypouští. Těsnicí vrstva má zabezpečit, že kalojem se postupně přirozeně zbaví fyzikálně vázané vody a pomine možnost, že kontaminace bude komunikovat se spodními vodami. Proto musely být realizace a koncepce těsnicí vrstvy posuzovány jak v rámci EIA, tak v rámci předchozích studií, které byly koncipovány na dvěstěletou životnost těsnicí vrstvy. Pro myd-

KOMENTÁŘ


lovarské kalojemy byla přijata koncepce minerální těsnicí vrstvy tvořené z vhodných hlín a jílů s velmi nízkým koeficientem propustnosti. Vrstva se vytváří sendvičovou formou minimálně dvou zhutněných vrstev po dvaceti centimetrech. Samozřejmě podléhá kontrolám a zjišťování propustnosti v rámci terénních zkoušek. Na ni pak přichází metrová krycí vrstva, z níž sedmdesát centimetrů může být z jakéhokoli zemitého materiálu inertního charakteru a neovlivňujícího životní prostředí, čili zemina, kamení a podobně, a na ni je kladena vrstva oživitelná, neboť v podmínkách projektu je předepsána biologická rekultivace formou osevu vhodnými travinami, případně i mělce kořenícími dřevinami. „Máme povinnost pozemky následně spravovat určitým způsobem, a tak sledujeme, aby těsnicí vrstva byla dostatečně chráněna proti porušení, aby nemohla být narušena kořenovým systémem a aby na území neprobíhala žádná intenzivní zemědělská výroba,“ doplňuje Václav Plojhar. Kontaminované i nekontaminované budovy byly zbourány, přičemž se průběžně měřila kontaminace, a materiály, které byly čisté, se použily jako součást výplňových vrstev. „Budovy se odstranily až do hloubky 1,2 metru, v některých případech i hlouběji, a jámy po nich se vyplnily dovezeným inertním materiálem, který byl překryt zúrodnitelnou vrstvou, a na ploše bývalých objektů chemické úpravny a souvisejících pozemcích bylo vysázeno 80 000 stromků,“ říká Jan Hudousek.

DIAMO je spokojené

Výsledkem projektu, který byl i přes nečekané komplikace a velký časový tlak ukončen v řádném termínu, je zelená louka a rostoucí stromky. Území již chátrající budovy nehyzdí. A začlenění místa do krajiny považují jeho zhotovitelé za velký pokrok. „Je potřeba si uvědomit, že ona chemická úpravna nebyla v této lokalitě zřejmě nikdy populární. Dnes je tam znát velký vděk ze strany starostů, kteří zprostředkovávali lokální vazby, za to, že se podařilo území takhle jednorázově posunout, a myslím si, že ocenili i korektní jednání ze strany DIAMO a zhotovitelů,“ shrnuje svůj pohled na ukončený projekt Šárka Doleželová. I Jan Hudousek dnes nespokojenost ze strany občanů, která projekt v počátcích provázela, vnímá jako pozitivní. „Když projekt začínal a místní starostové se dozvěděli, že dojde k intenzivní přepravě statisíců tun materiálu po dvou přístupových cestách, které nebyly ve zrovna nejlepším stavu, byla jejich reakce pochopitelně negativní. Všechno utichlo zhruba po čtyřech měsících, kdy se účastnili pravidelných kontrolních dnů, a na závěr už byl projekt vnímán jako velký pokrok,“ myslí si.

Obchvat silnice

Jeden nespokojený hlas však ani více než rok po ukončení projektu rozhodně neutichl. Petr Cíglbauer, starosta Mydlovar, sanačním aktivitám vytýká velké množství věcí. Problém podle Cíglbauera tkví v naprosté neprůhlednosti celé operace, kdy rekultivační materiál jedna firma převezme od původ-

ce, jiná jej přepraví a ještě jiná jej společnosti DIAMO dodá. To, že do Mydlovar je svážen odpad z mnoha zemí EU, zmiňuje i bývalá starostka sousedních Dívčic, Milada Pokorná. Ta vidí v probíhajících rekultivacích i jiný problém: „Obce jsou zatíženy nadměrnou přepravou rekultivačních materiálů. Praskají tam domy, ničí se komunikace, vodovodní potrubí, kanalizační vpusti, a o prašnosti silnic není třeba vůbec diskutovat. Kdyby se odpady navážené do kalojemů nejmenovaly rekultivační, mohly by z toho obce, na kterých rekultivovaná kaliště leží, mít finanční příjem. Takhle z toho máme akorát problémy. Vše by bylo jednodušší, kdyby se nejdříve vybudovaly obchvatné komunikace, a teprve potom se začalo rekultivovat. Myslím si, že na začátku nikdo z okolních obcí nedomyslel, co to způsobí na silnicích.“ V loňském roce byl vybudován obchvat silnice, která spojuje České Budějovice s Týnem nad Vltavou, aby kamiony mohly přijíždět přímo ke kalojemům. To by podle Milady Pokorné mohlo ulevit některým obcím. „Přes Novosedly, Dívčice nádraží a Dívčice ves nám ale doprava neustane. A právě tudy jezdí nejvíce zahraničních kamionů. Ano, obchvat byl vybudován, ale nikdo už nedokázal přinutit řidiče kamionů, aby jej používali,“ přidává se Petr Cíglbauer. Václav Plojhar však situaci nevidí tak dramaticky. „Snažili jsme se, aby se průběh celé akce dotýkal místních obyvatel co nejméně.“ Dokončená komunikace má podle něho mimo jiné sloužit také k urychlení sanací dalších kalojemů, sanací, které v oblasti průběžně probíhají a které jsou jednou z priorit Jihočeského kraje. Připouští, že smluvní dopravci najímáni firmami, které v Mydlovarech sanace kalojemů provádějí, nově vybudovaný obchvat často ignorují a jezdí nadále přes přilehlé obce. „Už řešíme sankce, kterými budeme nedodržování domluvených transportních tras postihovat. Co se týče obce Dívčice, její občané v referendu odsouhlasili vybudování průmyslové zóny v katastru obce a s tím souvisejících komunikací, takže i odtamtud bude kamionová doprava v dohledné době odkloněna,“ dodává a ještě vysvětluje, proč obcím v blízkosti kalojemů neplynou ze sanací žádné peníze do obecních pokladen: „Je to jednoduché. Sanace není skládkování.“ Názor na to, jakým způsobem sanace probíhají a jestli v jejich případě převažují pozitiva nad negativy či naopak, si proto musí každý, koho to zajímá, vytvořit sám.

Informační centrum OPŽP bilancuje Petr Donner Informační centrum OPŽP

Před více než třemi lety bylo v prostorách Ministerstva životního prostředí otevřeno Informační centrum Operačního programu Životní prostředí. Hlavním cílem informačního centra je zodpovídat otázky široké veřejnosti, které se týkají operačního programu, informovat o možnostech získání dotací, přinášet aktuální informace o připravovaných nebo vyhlášených výzvách a prezentovat výsledky operačního programu. Od dubna 2009, kdy bylo informační centrum otevřeno, pomohli pracovníci stovkám tazatelů najít správné odpovědi na jejich otázky. Nejvíce se na informační centrum obracejí lidé, kteří teprve uvažují o podání žádosti a takzvaně si mapují terén. Dotazy přijímá informační centrum e-mailem nebo telefonicky. Nebo je lze navštívit a své dotazy vznést osobně. Vedle odpovědí na otázky může návštěvník obdržet mnoho informačních materiálů. Na dotazy odpovídají pracovníci informačního centra hned, na případné složitější dotazy odpoví písemně maximálně do jednoho týdne. Přijít se podívat a vznést své dotazy mohou i lidé z široké veřejnosti. Pracovníci informačního centra všem rádi vysvětlí princip čerpání financí z OPŽP a ukážou jim, jaké projekty byly za podpory OPŽP realizovány v blízkém okolí tazatelů.

Zájem o osu 3

Nejvíce dotazů zaznamenali pracovníci informačního centra k prioritní ose 3, hlavně k využívání obnovitelných zdrojů energie – solárních panelů, tepelných čerpadel, či k zateplení veřejných budov. Další časté dotazy jsou k prioritní ose 2, na pořízení nových kotlů, a k prioritní ose 6, hlavně na výstavbu a revitalizaci vodních nádrží. Naopak se informačnímu centru vyhýbají stížnosti. Za poslední rok centrum žádnou stížnost nezaznamenalo, až na dvě tři v únoru letošního roku, ty se ovšem týkaly technické chyby, přesněji výpadku v Benefillu při XXXV. výzvě. S tím bohužel centrum nemohlo žadatelům pomoci.

Vzdělávací programy

V minulosti organizovalo Informační centrum také vzdělávací programy pro školy. Podle reakcí, které jsem měl možnost číst, byly programy velice úspěšné. Bohužel musely být na nějakou dobu pozastaveny. Ale v současné době připravujeme novou podobu těchto vzdělávacích programů, jejichž pilotní verzi nabídneme v nejbližších dnech vybraným školám. Vzdělávací programy budou ze začátku probíhat pouze v budově Ministerstva životního prostředí. Přesunutí programů přímo do škol, které projeví zájem, plánují pracovníci po vyhodnocení pilotního kola.

Nové vzdělávací programy by měly navázat na ty staré a měly by přinášet informace o historii a současnosti Evropské unie, o problematice čerpání financí z evropských fondů. A hlavně by měly představit Operační program Životní prostředí a jeho přínos v ochraně životního prostředí v České republice. Vzdělávací program se připravuje také ve verzi pro mateřské školy, v nichž by se děti měly hravou a interaktivní formou dozvědět více hlavně o ochraně životního prostředí.

Zelená úsporám

Pracovníci informačního centra neposkytují jen informace o OPŽP, v centru lze nalézt odpovědi na otázky o programu Zelená úsporám, informace o stavu životního prostředí, o legislativních nástrojích ochrany životního prostředí, o dobrovolných nástrojích ochrany životního prostředí a o šetrném a udržitelném způsobu života. Díky dobrému umístění a bezbariérovému přístupu jsou dveře informačního centra otevřeny bez problémů všem. Ne všechno je však dokonalé. Statistiky ukazují, že za poslední rok došlo k mírnému poklesu počtu tazatelů, ať už se jedná o OPŽP, nebo o ekoporadenství. Je pravda, že za poslední rok došlo k mírné stagnaci, ale zamysleli jsme se nad tím a do budoucna bychom chtěli lidem přinést více akcí. Například obnovené vzdělávací programy pro školy anebo promítání filmů s ekologickou tématikou. Více se přiblížit veřejnosti a připomenout všem, že na MŽP informační centrum je a že mohou využívat jeho služby.

Kdo to platí

Informační centrum OPŽP je spolufinancováno z prioritní osy 8 – Technická pomoc, financované z Fondu soudržnosti. Aktuální informace o nabídce informačního centra podají pracovníci po telefonu nebo e-mailu. Otevírací doba je každý všední den od 08:00 do 16:30 na adrese Vršovická 65, 110 00 Praha 10, přímo v budově Ministerstva životního prostředí, hned napravo od hlavního vchodu. Telefonní kontakt: 267 122 302 E-mailový kontakt: [email protected]

ECHO Vyškrtnutý kormorán Ministr životního prostředí podepsal vyhlášku, která omezí ochranu kormorána velkého. Vyhláška vstoupí v účinnost dne 1. dubna 2013. Kormorán velký je podle platné právní úpravy zařazen mezi zvláště chráněné druhy živočichů v kategorii „ohrožený“. Nově bude ze seznamu zvláště chráněných druhů, obsaženého ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., vyškrtnut. „Vyškrtnutí ze seznamu zvláště chráněných druhů neznamená, že by již kormorán velký nebyl chráněn, ale nebude na seznamu těch nejvíce ohrožených druhů, u kterých hrozí vyhynutí,“ vysvětlil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.

Vyhledávání v závazných pokynech Na internetové stránky OPŽP byla vyvěšena upravená verze Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP. Je to verze účinná od 14. 9. 2012, ve které je oproti původnímu dokumentu umožněno v textu vyhledávat. V sekci Dokumenty ke stažení a také v elektronickém prostředí pro žadatele BENEFILL, v sekci Dokumenty ke stažení, byly koncem listopadu zveřejněny aktualizované závazné nástroje pro zpracování finanční analýzy pro prioritní osu 7 OPŽP 2007–2013. Soubor vedle výpočetních modelů, doprovodných metodických textů a vypracovaných modelových příkladů obsahuje i podrobné informace ke zpracování modelu, které jsou uvedeny v uživatelských manuálech.

Miliony na bolševník Karlovarský kraj požádal o dotaci na plošnou likvidaci invazních rostlin. Na rozsáhlý projekt likvidace bolševníku, křídlatky a netýkavky v celém kraji chce získat 170 milionů korun. „Kraj má již souhlas většiny majitelů pozemků,“ řekla vedoucí projektu Lenka Pocová. Právě souhlas vlastníků pozemků je jedním z hlavních předpokladů pro získání dotace. „V první vlně jsme obeslali všech 4 815 vlastníků pozemků, kterých se projekt bude týkat. Souhlas jsme dostali zhruba od poloviny. V druhé vlně jsme obeslali 2 800 majitelů a souhlasy k nám postupně docházejí,“ uvedla Pocová. Zejména v případě bolševníku velkolepého je Karlovarský kraj nejpostiženějším regionem.

16

17

ROZHOVOR

ROZHOVOR


„

Hynek Brom: Důležité změny v oblasti veřejné podpory se odehrávají na úrovni EU Od srpna letošního roku platí novela zákona o veřejné podpoře. Avšak další změny v oblasti veřejné podpory chystá i Evropská komise. Od nových pravidel si slibuje intenzivnější hospodářské oživení všech členských států a úspornější vynakládání veřejných výdajů při omezenějším narušování hospodářské soutěže. O současných i chystaných změnách jsme hovořili s Hynkem Bromem, místopředsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Které největší změny přinesla novela zákona o veřejné podpoře? Největší změny v zákoně se týkají povinností poskytovatelů a pravomoci Úřadu pro hospodářskou soutěž při dohledu nad poskytovanými podporami malého rozsahu, takzvané de minimis. Do zákona byly nově včleněny některé povinnosti poskytovatelů, které již dříve vyplývaly z přímo použitelných předpisů Evropské unie. Ze stejného důvody byly do zákona doplněny některé pojmy, které v něm dříve chyběly. Novelou byl vyjasněn taktéž rozhodný den poskytnutí podpory malého rozsahu, od kterého se odvíjí pětidenní lhůta pro provedení zápisu do centrálního registru těchto podpor. Novela například Úřadu pro hospodářskou soutěž přiznává pravomoc uložit poskytovateli, který nedodržel podmínky zákona ohledně označování podpor malého rozsahu a zápisu do registru, opatření k nápravě pod pokutou až 200 tisíc korun. Jak moc nová ustanovení zákona o veřejné podpoře mění výpočet výše podpory? Jak jsem uvedl, novela zákona se týká především podmínek pro poskytování podpory malého rozsahu, přičemž finanční limit pro tento režim podpory zůstává stále stejný – ve výši 200 tisíc eur během tří účetních období. Od roku 2014 ovšem vstoupí v účinnost nové předpisy vzešlé z iniciativy modernizace státních podpor, u nichž lze předpokládat určité změny pro výpočet míry podpor, a to včetně kategorií regionální podpory nebo podpory na ochranu životního prostředí. Vnesla podle vás novela zákona do stávající praxe více pořádku, nebo naopak ji učinila ještě komplikovanější? Novela vyřešila některé nedostatky předcházející úpravy, podle níž Úřad pro hospodářskou soutěž například nemohl účinně reagovat na nedodržení všech zákonných povinností poskytovatele při poskytnutí podpory malého rozsahu. Zároveň doplnila některé chybějící pojmy a odkazy na evropské předpisy, zákon je tedy nyní komplexnější a přehlednější.

Mohl byste na konkrétním příkladu projektu podpořeného z evropských fondů uvést, co například v minulosti možné bylo, a nyní možné nebude? Z hlediska dopadů novely zákona je nyní nutné více dbát na vymezení režimu, na základě kterého je podpora poskytována. Co se týče režimu de minimis, tak důsledně dodržovat zákonem stanovené podmínky a procesní postupy. Sama novela zákona je však pouze jednou z aktuálních změn, které probíhají v oblasti veřejné podpory. Důležité změny se totiž odehrávají především na úrovni Evropské unie. Příkladem, který bude do budoucna ovlivňovat chování poskytovatelů veřejné podpory, je rozsudek Evropského soudního dvora ve věci Leipzig–Halle, který zásadním způsobem posunul chápání konceptu veřejné podpory jako takové. Jak jej posunul? V důsledku tohoto přelomového judikátu nyní pod režim veřejné podpory de facto spadá celá řada infrastrukturních projektů, které byly dříve chápany jako projekty, které veřejnou podporu nezakládají. Co se konkrétně týče Operačního programu Životní prostředí, potenciální veřejná podpora by měla být nyní, zejména pak v navazujícím operačním programu od roku 2014, důsledněji zkoumána ve světle

„

výhradně úkolem poskytovatelů. Poskytovatel by měl mít vždy na zřeteli, že jakákoli výhoda pro subjekty, které se pohybují v oblasti, kde lze předpokládat existenci hospodářské soutěže, může zakládat veřejnou podporu. Poskytovatel by měl veřejné prostředky poskytnout až v okamžiku, kdy je veřejná podpora vyloučena, nebo je veřejná podpora ze strany Evropské komise prohlášena za slučitelnou s evropským právem. Dobře, ale z pohledu žadatele? Z pohledu žadatele je třeba si dávat pozor na to, zda mu není přiznávána dotace ve vyšší míře, než dovolují pravidla. Pokud by se totiž tak dělo, je to ve finále vždy příjemce, kdo je nejvíce postižen případným rozhodnutím Evropské komise, ukládajícím mu navrácení prostředků. Co vede Evropskou komisi ke snaze zavést změny u pravidel veřejné podpory? Vede ji k tomu již zmíněná iniciativa modernizace veřejné podpory, v rámci níž dochází ke komplexní revizi evropské legislativy upravující věcnou i procesní stránku poskytování veřejné podpory na vnitřním trhu Evropské unie. Důvodů, proč Evropská komise právě nyní přistoupila k hlubší modernizaci pravidel,

Aplikace pravidel veřejné podpory je v rámci Operačního programu Životní prostředí velmi precizní, veřejná podpora je relevantní zejména tam, kde dotace směřují k podnikatelským subjektům na opatření úspor energie v podnicích, na omezování průmyslového znečištění ovzduší a vod, na zkvalitňování nakládání s odpady a na odstraňování starých ekologických zátěží. judikátu a souvisejících sdělení Evropské komise například u projektů výstavby a rekonstrukce vodohospodářské infrastruktury. Čili čistíren odpadních vod a kanalizačních sítí. V novém programovém období lze pak očekávat další změny v pravidlech, která vzejdou z iniciativy modernizace státních podpor, kterou Evropská komise v kooperaci se soutěžními úřady členských států nyní připravuje. Na co konkrétně by si žadatelé o podporu z evropských fondů měli dávat pozor, aby se nedostali do střetu se zákonem o veřejné podpoře? Zajištění souladu dotačních titulů s pravidly pro poskytování veřejné podpory je

je více. Jednak existuje snaha Evropská komise sladit soutěžní politiku Evropské unie včetně pravidel pro veřejnou podporu s ostatními unijními agendami, zejména s politikou hospodářské, sociální a územní soudržnosti, a uzpůsobit ji efektivnějšímu plnění cílů prorůstové strategie Evropa 2020. S tím souvisí také blížící se začátek nového finančního rámce Evropské unie na léta 2014–2020, s ohledem na nějž byla účinnost většiny nově připravovaných předpisů stanovena právě na začátek tohoto období. Dalším stimulem pro úpravu pravidel jsou hospodářská krize a krize veřejných rozpočtů, které v posledních letech státy napříč Evropou zachvátily. Evropská komise si od nových pravidel pro poskytování podpory slibuje intenzivnější hospodářské

Novela například Úřadu pro hospodářskou soutěž přiznává pravomoc uložit poskytovateli, který nedodržel podmínky zákona ohledně označování podpor malého rozsahu a zápisu do registru, opatření k nápravě pod pokutou až 200 tisíc korun. oživení všech členských států, a tím pádem také úspornější vynakládání veřejných výdajů při omezenějším narušování hospodářské soutěže. Evropská komise je v poslední době také zahlcena notifikovanými případy a stížnostmi na protiprávní podpory, přičemž není schopna vydávat rozhodnutí v ekonomicky racionálním čase. Řešením tohoto problému by mělo být větší zapojení členských států do procesu kontroly, díky čemuž se dá v novém programovacím období očekávat zvýšená role našeho úřadu při posuzování podporovaných opatření. Jaké hlavní změny podle vás Evropská komise navrhne? Evropská komise připravuje změnu nařízení o takzvaných blokových výjimkách, které jsou obecně vyňaty z oznamovací povinnosti Evropské komise o kategorie sportu, kultury nebo podpory na opatření financovaná z prostředků Evropské unie. A to zejména prostřednictvím revolvingových nástrojů typu Jessica a podobně. Pro tyto kategorie podpor by to znamenalo, že budou více v režii členských států a pod menším dohledem Bruselu. Zásadních změn doznají i pravidla pro regionální podporu a podporu výzkumu a vývoje, což jsou u nás hojně využívané kategorie podpory. Členské státy nyní vedou s Evropskou komisí bouřlivou diskuzi o podobě nových map regionální podpory. Revidována budou též pravidla pro podporu ochrany životního prostředí, dle nichž je nyní ošetřeno několik oblastí podpor Operačního programu Životní prostředí. Ty se ve své současné podobě potýkají s problémem nejasnosti určitých pojmů, zejména koncept referenční investice, a interpretace pojmů pak zásadním způsobem ovlivňuje maximální výši podpory. Také je připravována zásadní revize procesních opatření, Evropská komise počítá s vyšší mírou účasti členských států na řešení případů veřejné podpory.

Kdy budou známy konečné návrhy Evropské komise? Konkrétní návrhy změn v předpisech budou známy až v průběhu příštího roku. A dle prohlášení Komise by nová pravidla měla být oproti těm současným mnohem jasnější a jednoznačnější. Lze již nyní říci, jaké konkrétní dopady na žadatele o podporu z evropských fondů budou mít současné snahy Evropské komise a následné změny v předpisech? Bude-li aplikována širší bloková výjimka pro opatření kofinancovaná z evropských fondů, mohli by se někteří žadatelé s finančně náročnějšími projekty dočkat kratšího řízení povolování veřejné podpory. Je však zároveň možné, že maximální míry podpory budou novými pravidly sníženy, takže už nebude možné dosáhnout na takovou výši podpory jako dosud. Vzhledem ke stavu přípravy nových pravidel je však o konkrétních dopadech zatím předčasné hovořit. Jak hodnotíte aplikaci pravidel veřejné podpory v oblasti životního prostředí, konkrétně u Operačního programu Životní prostředí?

Aplikace pravidel veřejné podpory je v rámci Operačního programu Životní prostředí velmi precizní, veřejná podpora je relevantní zejména tam, kde dotace směřují k podnikatelským subjektům na opatření úspor energie v podnicích, na omezování průmyslového znečištění ovzduší a vod, na zkvalitňování nakládání s odpady a na odstraňování starých ekologických zátěží. Oblasti nebo podoblasti podpory Operačního programu Životní prostředí, jichž se veřejná podpora týká, jsou ošetřeny buď blokovou výjimkou (pět režimů podpory), nebo byly schváleny Evropskou komisí, DG Competition, dle pokynů pro regionální podporu (čtyři režimy podpory), respektive pokynů pro podporu na ochranu životního prostředí (šest režimů podpory). Menší projekty pak využívají režimu podpory malého rozsahu, o němž jsem hovořil v úvodu. V minulých letech byl také využíván režim podpory dle takzvaného „krizového dočasného rámce“, který však vloni skončil. Aktuálně ve spolupráci s pracovníky Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR koordinujeme schvalovací proces u Evropské komise, týkající se dotací pěti velkým projektům odprášení ocelářské výroby v Ostravě a Třinci.

Hynek Brom se narodil 12. října 1975 v Plzni. Je absolventem Fakulty právní Zápa-

dočeské univerzity v Plzni, kde na katedře veřejné správy od roku 2000 až do současnosti také vyučuje. V letech 2000 až 2002 působil jako vedoucí sekretariátu hejtmana Plzeňského kraje. Od roku 2002 až 2009 pracoval jako místostarosta a později jako starosta Městského obvodu Plzeň 4. Od roku 2006 působil v několika odborných orgánech Svazu měst a obcí České republiky a odborných institucí, které se zabývají organizací a výkonem veřejné správy. Na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nastoupil v listopadu 2009 jako ředitel Sekce veřejné podpory a správy úřadu a o měsíc později byl jmenován I. místopředsedou, který stojí v čele Sekce veřejné regulace a správy úřadu.

18

19

VEŘEJNÁ PODPORA

VEŘEJNÁ PODPORA


O aktuálním vývoji v oblasti veřejné podpory Milan Bumbálek Odbor veřejné podpory ÚOHS

Z hlediska veřejné podpory se nacházíme ve velmi dynamické a zajímavé době. Dochází k souběhu několika významných událostí, které mohou zásadně ovlivnit další podobu poskytování veřejné podpory. Jednou z hlavních událostí je přitom skutečnost, že vrcholí příprava nových právních předpisů ze strany Evropské komise. Evropská komise v relativně velmi krátké době mění celou řadu klíčových předpisů, které se dotknou téměř všech odvětví veřejné podpory. Z předpisů, které budou v příštím roce změněny, jsou to zejména pravidla pro poskytování regionální podpory, která mohou přinést změnu maximální výše podpory.

Změna procesních pravidel

Vedle změny hmotněprávních pravidel však lze očekávat i změnu procesních pravidel, neboť Evropská komise zamýšlí této příležitosti využít rovněž k reformě vlastních procesních pravidel a úpravě spolupráce s členskými státy Evropské unie. Změna procesního nařízení z roku 1999 by jistě měla více zohlednit rozšíření Evropské unie i skutečnost, že Evropská komise je zahlcena velkým množstvím případů. Lze očekávat, že nové procesní nařízení rovněž zohlední výsledky zvláštní zprávy Evropského účetního dvora č. 15/2011 ze dne 25. 10. 2011. Evropský účetní dvůr přezkoumal a kritizoval činnost Evropské komise v oblasti veřejné podpory. Jedním ze závěrů uvedené zprávy bylo například doporučení posílit vlastní kontrolní činnost Evropské komise. Nelze opomenout ani přípravu nového programovacího období na roky 2014–2020, která se rovněž promítne ve vlastním poskytování finančních prostředků ze strukturálních fondů. V této souvislosti bude zejména zajímavá plná aplikace loňského rozsudku soudního tribunálu ve věci Leipzig versus Halle. Pojďme se nyní blíže věnovat několika zajímavým trendům v přístupu Evropské komise a soudních orgánů Evropské unie v oblasti veřejné podpory z poslední doby. Podle zprávy Evropského účetního dvora je řada řízení Evropské komise značně zdlouhavá, a to zejména v případě vyřizování stížností a vlastních šetření Evropské komise. Evropský účetní dvůr proto navrhuje urychlení řízení tím, že by Evropská komise uzavírala předběžnou vyšetřovací fázi do jednoho roku, přičemž by omezila žádosti o informace na nezbytné minimum. Současně je navrhováno zvýšení právní jistoty poskytovatelů i příjemců poskytováním

pravidelných informací o aktuálním stavu případu a rovněž posouzení dopadu kontroly veřejné podpory na skutečné fungování ekonomiky Evropské unie. Evropská komise i s ohledem na zprávu vydala v květnu 2012 Sdělení o modernizaci státní podpory v Evropské unii, v němž navrhla několik opatření, např. vyjasnění pojmů veřejné podpory či prioritizace případů. Je to bezesporu významná snaha, otázkou nicméně zůstává, jaká bude výsledná podoba modernizačního úsilí, protože s ohledem na předchozí zkušenosti lze očekávat nejspíše pouze omezené změny. Situace, kdy má Evropská komise téměř výlučný monopol pro posuzování veřejné podpory, není v současné době udržitelná. Dochází k zahlcení Evropské komise, které nezbývá čas na šetření neformálních prenotifikací a stížností. Často nemá dostatečné zdroje na šetření případů s velkým dopadem na obchod mezi členskými státy. Jedním ze záměrů vyplývajících ze sdělení o modernizaci je proto větší zapojení členských států pomocí rozšíření blokových výjimek, které určité skupiny podpor při dodržení podmínek vylučují z povinnosti předchozí notifikace Evropskou komisí. Nově by se tudíž mohly objevit blo-

nejen provoz, ale rovněž výstavba infrastruktury, která je později ekonomicky využívána. Na základě uvedeného GŘ Soutěž dovodilo, že z pravidel pro poskytování veřejné podpory je v principu vyloučeno pouze financování infrastruktury, která je postavena v obecném zájmu a není později komerčně využívána. Jako příklady infrastruktury spadající mimo pravidla veřejné podpory GŘ Soutěž uvedlo výstavbu veřejných silnic, veřejných parků a hřišť za podmínky, že jsou otevřeny široké veřejnosti. Jako infrastrukturní projekty, které by naopak pravidlům veřejné podpory podléhat měly, GŘ Soutěž uvedlo financování výstavby přístavů a letišť, stadionů, zpracování odpadů, některé typy infrastruktury v oblasti výzkumu a vývoje, projekty v oblasti energetiky a broadbandu. Projekty spadající do této kategorie by měly být schváleny z hlediska pravidel veřejné podpory a GŘ Soutěž doporučuje členským státům i GŘ pro regionální politiku jejich konzultaci, resp. notifikaci s dostatečným časovým předstihem. Pro příjemce i poskytovatele by striktní aplikace pravidel veřejné podpory pro infrastrukturní projekty znamenala ve většině případů snížení částky veřejné podpory, neboť by tyto projekty mohly obdržet maximálně podporu Nelze opomenout ani přípravu nového programovacího ve výši stanovené období na roky 2014–2020, která se rovněž promítne v mapě regionální ve vlastním poskytování finančních prostředků ze podpory. Např. strukturálních fondů. V této souvislosti bude zejména v případě projektů zajímavá plná aplikace loňského rozsudku soudního v Jihomoravském tribunálu ve věci Leipzig versus Halle. kraji by to znamenalo poměrně razantní kové výjimky pro podpory v oblasti kultury, snížení podpory ze 100 na 40 % (u malých pro náhrady škod způsobených přírodními podniků až 60 %) způsobilých nákladů. pohromami, pro podpory projektů financovaných z evropských prostředků, potenciálně Aplikace pravidel v dříve opomíjených i pro podpory sportu a infrastruktury. oblastech Lze mít za to, že rozšíření blokových Jedním z důležitých trendů v činnosti výjimek by jistě mělo mít pozitivní dopad Evropské komise je i skutečnost, že se Evropna rychlost realizace opatření veřejné podpory ská komise více věnuje oblastem, které dříve i na právní jistotu poskytovatelů a příjemců byly na okraji zájmu Komise. Jsou to vedle veřejné podpory. Na druhou stranu by si toto výše uvedené infrastruktury zejména oblasti rozšíření pravděpodobně vyžádalo zvýšení inkultury a sportu. tenzity ex post kontrol Evropské komise a může Ačkoliv z judikatury soudních orgánů docházet k problémům spojeným s extenzivním Evropské unie vyplývá, že nezáleží na právní výkladem blokových výjimek. formě ani ziskovosti příjemce podpory, v některých odvětvích Evropská komise poskyBudování infrastruktury jako veřejná tování veřejných prostředků dříve aktivně neřešila. Typickým případem může být veřejpodpora ná podpora v oblasti profesionálního sportu, V prosinci 2011 se Generální ředitelství kde existuje pouze několik málo rozhodnutí Soutěž Evropské komise (dále jen „GŘ Soutěž“) obrátilo otevřeným dopisem na Ge- Evropské komise, ačkoliv podpora profesionálního sportu z veřejných prostředků je nerální ředitelství pro regionální politiku velmi častá, a to v rámci celé Evropské unie. a všechny členské státy s informací o apliI v této oblasti lze nicméně čekat změny, kaci pravidel veřejné podpory na investiční což signalizuje i vydání společného prohlášení infrastrukturní projekty. Ústředním tématem prezidenta UEFA Michela Platiniho a komisaře tohoto dopisu bylo upozornění na „nové“ pojímání výstavby infrastruktury, kdy soudní Joaquína Almunii o spolupráci při aplikaci pravidel finanční fair play a veřejné podpory tribunál v rozhodnutí Leipzig–Halle konstatoval, že pod pravidla veřejné podpory spadá v oblasti profesionálního fotbalu. Dle komisaře

Joaquína Almunii zahrnuje činnost sportovních klubů řadu komerčních aktivit (např. nákup a prodej hráčů, sponzoring či prodej vysílacích práv), a veřejná podpora těchto klubů proto může vést k ovlivnění obchodu mezi členskými státy, což lze dovolit pouze za velmi přísných podmínek po předchozí notifikaci Evropské komisi. Skutečnost, že dochází ke stále větší aplikaci pravidel veřejné podpory v oblasti sportu, může demonstrovat i na formálním vyšetřovacím řízení ve věci podpor poskytnutých vlastníkovi okruhu formule 1 Nürburgring v Německu (SA.31550 (2012/C), zahájeném v březnu.

Budoucnost veřejné podpory

Veřejná podpora představuje jeden z nástrojů soutěžní politiky, který má své nevýhody (narušení soutěže) i výhody (podpora hospodářského rozvoje či financování služeb obecného hospodářského zájmu). Nezbývá než věřit, že Evropská komise v rámci nových pravidel řádně vyváží obě tyto polarity a že nová pravidla budou napomáhat dosažení cílů hospodářského rozvoje. Doufejme, že nová pravidla povedou ke zrychlení řízení u Evropské komise a k větší předvídatelnosti pravidel veřejné podpory, k jasným vysvětlením pojmů a zjednodušení pravidel. Velkou výzvou pro Evropskou komisi bude reakce na rozsudek Leipzig–Halle, kdy bude bezesporu nezbytné poskytnout členským státům adekvátní nástroj pro posuzování tohoto typu podpor, nejlépe ve formě blokové výjimky, příp. poskytnout konkrétní výkladové vodítko. Nelze totiž předpokládat, že by Evropská komise mohla zvládnout nápor stovek či tisíců oznámení infrastrukturních projektů, zejména v oblasti strukturálních fondů, kde bude potřeba nově nastavit mechanismy pro projekty generující příjmy, které by již ze své podstaty měly spadat pod pravidla veřejné podpory. Dovolte mi ukončit tento příspěvek ujištěním, že Odbor veřejné podpory ÚOHS se v rámci své koordinační role již nyní aktivně podílí na přípravě nových pravidel veřejné podpory a připravuje se na navazující informační kampaň po jejich přijetí.

Libuše Bílá Odbor veřejné podpory ÚOHS

Na základě auditu provedeného v Evropské komisi a vybraných členských státech zveřejnil Evropský účetní dvůr v závěru minulého roku zprávu, ve které se zabýval otázkou, zda dosavadní postupy Komise zajišťují účelné řízení kontroly veřejné podpory.

podpory realizovány, aby bylo vytyčených Evropský účetní dvůr posuzoval, zda je cílů dosaženo. systém oznámení, stížností a vyšetřování zahajovaných z moci úřední koncipován tak, aby se Komise zabývala veškerými relevantCíle balíčku ními případy veřejné podpory, zda Komise Jaké jsou tedy konkrétní cíle reformnízavedla vhodné řídicí struktury a postupy ho balíčku? Modernizace by měla přispět pro účelné řešení případů veřejné podpory k podpoře udržitelného růstu na vnitřním v daných lhůtách a zda Komise monitoruje trhu. Komise by se měla při posuzování dopad kontroly veřejné podpory. slučitelnosti jednotlivých opatření podpory Na základě provedeného auditu Evropzaměřit na případy, které mají největší dopad ský účetní dvůr ve zprávě Evropské komisi mj. doporuNa konci roku 2013 vyprší platnost řady pravidel čil vyšší aktivitu při upravujících poskytování veřejné podpory, což je posilování povědomí důvodem pro jejich revizi a uvedení do souladu o pravidlech veřejné s připravovanými návrhy a změnami v rámci podpory u členských modernizace. států, posílení kontrolní pravomoci a systematičtější provádění vyšetřování z moci na vnitřní trh, resp. zaměřit se na rozsáhlé úřední, zvýšení transparentnosti postupu případy s rušivým dopadem na hospodářskou při posuzování jednotlivých případů veřejné soutěž a vnitřní trh. Méně závažné případy, podpory pravidelným informováním zúčastz hlediska jejich dopadu na vnitřní trh, by něných subjektů o aktuálním stavu případu, proto měly být přesunuty do kompetence urychlení zahájení formálního vyšetřovacího členských států; měla by tudíž být posílena řízení, zkrácení doby trvání řízení ve věcech spolupráce Komise a členských států při veřejné podpory, zejména omezením počtu prosazování pravidel veřejné podpory. Možádostí o předložení doplňujících informadernizací by mělo být dosaženo racionalizace cí, a rychlejší vyřizování nepodložených právní úpravy a s ní související větší předvístížností a pravidelné provádění následného datelnosti rozhodování Komise v konkrétních posouzení dopadu kontroly veřejné podpory opatřeních podpory a urychlení rozhodovana společnosti, trhy a ekonomiku jako celek. cích procesů. V souvislosti s prorůstovou politikou Evropské unie a s dosažením hospodářského Schůzka s Komisí růstu prostřednictvím nových pravidel pro V březnu 2012 se k modernizaci praviveřejnou podporu uvádí Komise v dokumentu del veřejné podpory uskutečnila v Bruselu pojem „pozitivní podpora“, což by měla být mj. schůzka zástupců Komise a členských států. taková podpora, která je vhodně koncipovaná, Komise na schůzce představila své návrhy zaměřená na odstranění zjištěných případů a stanoviska k modernizaci, její hlavní cíle selhání trhu a na cíle společného zájmu a která a prvky a rovněž časový plán přijetí tzv. bude hospodářskou soutěž narušovat nejméně. modernizačního balíčku. Nezbytnost přijetí Veřejná podpora tak bude stimulovat inovareformního balíčku má dle Komise hned ce, ekologické technologie a rozvoj lidských několik důvodů: V širším kontextu je to zdrojů, bude bránit vzniku škod na životzejména finanční a hospodářská krize, za níž ním prostředí a v konečném důsledku bude by nově navrhované kontrolní mechanismy podporovat růst a zaměstnanost a posilovat v rámci veřejné podpory měly přispět nejen konkurenceschopnost Evropské unie. K hospok překonání krize, ale také napomoci hospodářskému růstu může veřejná podpora přispět dářskému růstu, zvýšení konkurenceschopjen tehdy, bude-li sloužit pouze jako doplněk nosti a zaměstnanosti. Na konci roku 2013 k soukromým investicím. Podpora proto musí vyprší platnost řady pravidel upravujících mít motivační účinek, měla by být motivací poskytování veřejné podpory, což je důvok uskutečnění investice, vést k realizaci dalších dem pro jejich revizi a uvedení do souladu činností podniku, které by bez poskytnutí s připravovanými návrhy a změnami v rámci podpory nemohly být realizovány, případně by modernizace. Na potřebu modernizace je mohly být realizovány v omezeném rozsahu. nutno hledět také v souvislosti s přípravou nového finančního rámce Evropské unie na období 2014–2020, jakož i pravidel čerpání Návrhy Komise ze strukturálních fondů. V neposlední řadě je Jako příspěvek k naplnění prorůstovénutné potřebu modernizace vnímat jako reak- ho cíle Komise navrhuje stanovit společné ci na závěry auditu provedeného Evropským zásady pro posuzování slučitelnosti jednotúčetním dvorem. livých opatření podpory. Tyto zásady by Dne 8. května 2012 Komise zveřejnila měly specifikovat, jak bude Komise posudokument Modernizace státní podpory zovat společné prvky, které jsou v současné v Evropské unii, ve kterém vytyčila hlavní době v jednotlivých předpisech Evropské cíle chystané modernizace a rovněž postupy, unie rozdílně upraveny. Interpretace těchto jež budou v rámci reformy pravidel veřejné společných prvků by měla být sjednocena,

20

21

VEŘEJNÁ PODPORA což by se mělo odrazit také v rozhodovací praxi – rozhodnutí Evropské komise budou lépe předvídatelná a budou pro členské státy znamenat větší (právní) jistotu. Poté, co budou stanoveny společné zásady, by s nimi měly být do souladu uvedeny také předpisy Evropské unie k veřejné podpoře, což si vyžádá revizi a racionalizaci předpisů. Do konce roku 2013 je nutno přijmout a zharmonizovat zejména pokyny k regionální podpoře, pokyny ke státní podpoře pro výzkum, vývoj a inovace, pokyny na ochranu životního prostředí, investice rizikového kapitálu a zavádění širokopásmových sítí. V rámci modernizace postupů při prosazování pravidel platných v oblasti veřejné podpory zamýšlí Komise tyto postupy navrhnout tak, aby se mohla zaměřit na případy, které mají největší dopad na vnitřní trh. Méně významnými případy (z hlediska jejich vlivu na obchod mezi členskými státy) či případy lokálního charakteru by se tak Komise nezabývala a ponechala by tyto případy v kompetenci členských států. Pro Komisi bude takový postup znamenat potřebu přijetí jednoznačnějších definic, které budou moci být bez (vážnějších) problémů aplikovány členskými státy. Jak vyplývá z dosavadní praxe ÚOHS, řada definic je velice nejednoznačná a připouští různé možnosti interpretace, což mnohdy vede k poměrně extenzivnímu výkladu definic zejména ze strany příjemců podpory. V důsledku uvedeného postupu se pak Komise bude muset zaměřit na zintenzivnění kontroly ex-post, a to co do rozsahu kontroly jednotlivých kategorií podpory, tak co do množství kontrolovaných případů. Konkrétní návrhy, které by přispěly k uvedeným cílům, zejména co se týká ex-ante kontroly splnění podmínek pravidel veřejné podpory ze strany členských států, spočívají v návrhu přezkumu nařízení de minimis a v rozšíření kategorie podpor v rámci obecné blokové výjimky. V rámci modernizace pravidel a procesních ustanovení v oblasti veřejné podpory má Komise také v úmyslu upřesnit definici veřejné podpory, ale i další pojmy, které s uvedenou definicí souvisejí. V této souvislosti jsou očekávány změny v postupu při vyřizování stížností a v případech, kdy Komise vyžaduje informace od účastníků trhu. Tyto změny by měly přispět k urychlení uvedených postupů a – v případě zjištění protiprávní podpory – k co nejrychlejšímu návratu do původního stavu. Komise má za to, že přijetím modernizačního balíčku budou pravidla veřejné podpory a jejího posuzování ze strany Komise transparentnější a struktura kontroly veřejné podpory bude ucelenější a komplexnější. Jak již bylo uvedeno výše, u řady předpisů Evropské unie v oblasti veřejné podpory končí jejich platnost k 31. 12. 2013. Nová legislativa upravující poskytování veřejné podpory by měla být dána do souladu nejen s cíli strategie Evropa 2020, novým rozpočtovým rámcem pro období 2014–2020, ale i s cíli, které si Evropská komise v rámci modernizace pravidel veřejné podpory vytyči-

VEŘEJNÁ PODPORA


la – zejména zjednodušení právní úpravy, zpřesnění pravidel, včetně upřesnění pojmu veřejné podpory, a zrychlení rozhodovacích procesů. Za první počin Komise v rámci revize a modernizace pravidel je možno označit přijetí balíčku předpisů v oblasti poskytování služeb obecného hospodářského zájmu. Balíček se skládá ze čtyř právních titulů, na jejichž základě je možno poskytovat kompenzaci za uvedené služby. Jsou to nové předpisy Sdělení Komise o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, nařízení Komise č. 360/2012, o použití článků 107 a 108 smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu, revidované rozhodnutí Komise o použití čl. 106 odst. 2 smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu a sdělení Komise pod názvem Rámec Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby. Významnou oblastí, ve které již Komise představila první konkrétní návrhy budoucí právní úpravy, je oblast regionální podpory. V případě, že na dané opatření nelze aplikovat obecnou blokovou výjimku, posoudí Komise slučitelnost opatření regionální podpory s vnitřním trhem na základě Pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013. V souvislosti s revizí pokynů k regionální podpoře byly členským státům začátkem roku předloženy návrhy na budoucí právní úpravu, které se prozatím v první fázi revize omezily na vymezení věcné a odvětvové působnosti, na vymezení způsobilých regionů a intenzity podpory. Komise navrhla zachovat regionální podporu pro velké podniky a malé a střední podniky (dále jen MSP) v regionech dle čl. 107, odst. 3, písm. a), Smlouvy o fungování Evropské unie; dle čl. 107, odst. 3, písm. c), Smlouvy o fungování Evropské unie je navrženo v regionech omezit poskytování regionální podpory pouze MSP, a to mj. s ohledem na skutečnost, že tyto regiony jsou z pohledu Evropské unie rozvinutější než regiony „a“, a jsou to MSP, které mají obtížnější přístup k financování svých aktivit než velké podniky, podpora by tedy v těchto oblastech měla směřovat právě k MSP. Komise rovněž navrhuje stanovit limit pro způsobilé náklady, které slouží pro výpočet výše veřejné podpory, přičemž tento limit je navržen ve výši 500 milionů eur. Komise také vyzvala členské státy, aby se vyjádřily k možnosti zrušit zákaz poskytování regionální podpory v odvětví ocelářství a syntetických vláken. Posledním předloženým návrhem je nové vymezení regionů způsobilých pro regionální podporu, jehož výsledkem bude menší počet „a“ regionů v rámci Evropské unie. Uvedený návrh by se neměl dotknout vymezení regionů v České republice, neboť i nadále všechny regiony NUTS II, až na region NUTS II Praha,

budou zařazeny do kategorie „a“ regionů. Region NUTS II Praha zůstává regionem nezpůsobilým pro regionální podporu. Co se však uvedených regionů dotkne, jsou navrhované limity (míry) regionální podpory, které mají být sníženy o 5–10 % v závislosti na výši HDP na obyvatele v porovnání s průměrem Evropské unie v daném regionu. Mimo uvedené první návrhy zveřejnila Komise v rámci veřejné konzultace dotazník k dosavadnímu uplatňování pravidel pro regionální podporu. Informace získané na základě dotazníku Komise vyhodnotí a navrhne, v jakém rozsahu a jakým způsobem je třeba stávající pravidla pro regionální podporu dále revidovat. Na základě nových pravidel bude nezbytné Evropské komisi notifikovat novou Mapu regionální podpory na období 2014–2020.

Další předpisy

Začátkem června 2012 vstoupily v platnost Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2012. Pokyny stanovují kritéria slučitelnosti opatření veřejné podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. V průběhu tohoto roku Komise také v rámci veřejné konzultace předložila řadu dalších předpisů, ať už ve formě návrhu nového znění (Sdělení Komise o státní podpoře filmů a dalších audiovizuálních děl, Pokyny Evropské unie k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí, Sdělení Komise členským státům o uplatňování článků 107 a 108 SFEU na krátkodobé pojištění vývozních úvěrů), nebo ve formě dotazníku k dosavadnímu uplatňování konkrétních předpisů (Pokyny Společenství pro státní podporu námořní dopravě, Pokyny pro regionální podporu, Rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, Státní podpora malým a středním podnikům při přístupu k rizikovému kapitálu, Pokyny pro životní prostředí). Informace získané z dotazníků Komise vyhodnotí a budou sloužit pro stanovení rozsahu revize daného předpisu a k sestavení návrhu nového znění předpisu. Úmysl Evropské komise posílit kontrolu veřejné podpory, a to jak ex-post kontrolu příslušných opatření, tak posuzování či kontrolu opatření veřejné podpory, která mají významný dopad na vnitřní trh, je vyjádřen prostřednictvím plánované revize procesních pravidel, obecné blokové výjimky a případně také nařízení o podpoře de minimis. V rámci revize procesních pravidel zveřejnila Komise na svých webových stránkách dotazník, jehož cílem je získat informace a názory členských států a zúčastněných stran. Názory přispějí k formulování nových pravidel pro kvalitnější vyřizování stížností a k získávání úplných a pravdivých informací od členských států a dotčených subjektů. Obdobný postup zvolila Komise i v případě obecné blokové výjimky a nařízení o podpoře de minimis. V souladu s požadavky řady členských států navrhuje Komise rozšířit kategorie podpor, které by

byly vyjmuty z oznamovací povinnosti vůči Evropské komisi, a to např. o podpory směřující na podporu kulturního dědictví, podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo o podpory projektů financovaných (z části) z prostředků Evropské unie. Změny by byly nejprve provedeny ve zmocňujícím nařízení Rady a následně by bylo rozšířeno obecné nařízení o blokových výjimkách. Co se týká podpory de minimis, Komise na základě získaných informací posoudí nezbytnost revize nařízení a případně, jak oznámila v dokumentu Modernizace státní podpory v Evropské unii, posoudí aktuálnost nastaveného limitu podpory de minimis s ohledem na stávající tržní podmínky.

Do konce roku 2013

Z časového hlediska Komise avizuje realizaci hlavních bodů modernizačního balíčku, včetně přijetí výše uvedených revidovaných pravidel, nejpozději do konce roku 2013. Modernizace by pak měla být dokončena nejpozději před uplynutím funkčního období současné Evropské komise. Aktivní účastí na veřejných konzultacích Komise k připravovaným právním předpisům pro veřejnou podporu je možno ovlivnit (alespoň se pokusit) budoucí podobu právních předpisů, a nelze proto než doporučit tyto konzultace, stejně jako veškeré informace týkající se modernizace pravidel veřejné podpory, sledovat na webových stránkách Evropské komise www.ec.europa.eu nebo na webových stránkách ÚOHS www.compet.cz.

Václav Hromada Odbor veřejné podpory ÚOHS

Nadměrné imise znečišťujících látek v ovzduší představují pro východní část Moravskoslezského kraje dlouhodobý problém, místní obyvatelé a životní prostředí trpí zejména zvýšenou prašností. I v celoevropském měřítku se území okresů Ostrava-město, Karviná a Frýdek-Místek řadí mezi regiony s kvalitativně nejhorším stavem ovzduší. Hlavní příčinou je historicky podmíněná vysoká koncentrace těžkého průmyslu v této části kraje. Kromě regulace emisních limitů se jako možný nástroj k ochraně veřejného zájmu na zlepšení kvality vzduchu jeví také motivace znečišťovatelů k pořizování environmentálně příznivějších technologií prostřednictvím finanční asistence z veřejných zdrojů. Čili veřejná podpora. V rámci Operačního programu Životní prostředí, konkrétně oblasti podpory 2.2, je možno finanční prostředky evropského Fondu soudržnosti (společně s prostředky národního spolufinancování) čerpat právě

unie). Výpočet způsobilých nákladů zároveň zohledňuje předpokládané provozní náklady a příjmy dosažené v prvních pěti letech existence investice. Pro interpretaci pravidel veřejné podpory je režim zajímavý z hlediska podmínek pro výběr podpořených projektů. Pokyny OPŽP a veřejná podpora připouštějí zvýšenou intenzitu podpory (až Z hlediska pravidel pro poskytování veřejné podpory se financování těchto projektů 100 %, v případě tohoto režimu zmiňovaných 90 % způsobilých nákladů) pouze tehdy, je-li z OPŽP realizuje celorepublikově prostředinvestiční podpora poskytnuta na základě nictvím Evropskou komisí schváleného režimu podpory č. N265/2008. K tomuto režimu „skutečně konkurenčního nabídkového řízení s jasnými, transparentními a nediskriminačními podmínkami, následně, vzhledem k vyvstalé naléhavější účinně zaručujícího nejnižší míru podpory nezbytnou pro dosažení V každé jednotlivé výzvě pro podávání žádostí přínosu pro životní o dotaci tak může být vybráno maximálně 80 % prostředí“. Zda toto projektů, přičemž neúspěšní žadatelé sice mohou kritérium splňuje žádost podat v následující výzvě znovu, ovšem standardní výběr podpora ve výši 90 % jim může být poskytnuta pouze příjemců prováděný tehdy, bude-li alespoň 50 % předložených projektů bodovacím hodnocením projektů žádajív této výzvě tvořit projekty nové. cích o dotaci z OPŽP, řešily na společném jednání MŽP, ÚOHS a Evropská komise. Po diskuzi byly s ohlepotřebě reagovat na situaci v Moravskoslezdem na zajištění adekvátní konkurenčnosti ském kraji, vznikl další režim podpory, č. výběrového řízení doplněny ještě další podSA.33588 (2011/N). Je teritoriálně omezen mínky. V každé jednotlivé výzvě pro podápouze na okresy Ostrava-město, Karviná vání žádostí o dotaci tak může být vybráno a Frýdek-Místek a oproti celorepublikovémaximálně 80 % projektů, přičemž neúspěšní mu režimu počítá s vyšší intenzitou veřejné žadatelé sice mohou žádost podat v následupodpory. Na režim je z OPŽP vyčleněno šest jící výzvě znovu, ovšem podpora ve výši 90 % miliard korun, z nich Ministerstvo životního jim může být poskytnuta pouze tehdy, budeprostředí hodlá spolufinancovat vybrané li alespoň 50 % předložených projektů v této investiční projekty znečišťovatelů, kteří na Ostravsku, Karvinsku a Frýdeckomístecku výzvě tvořit projekty nové. Dalším specifikem režimu souvisejícím s dosažením dostatečné podnikají v sektorech hutnictví, energetiky soutěživosti žadatelů a nejnižší nezbytné míry a v dalších způsobilých odvětvích. Intenzita podpory je mechanismus dobrovolného sniveřejné podpory vybraných projektů má žování navrhovaných způsobilých nákladů, přitom dosáhnout výše až 90 % způsobilých díky němuž žadatel tím, že si sám navrhne nákladů. V aktuálně vypsané výzvě bylo přijato 33 projektů šesti žadatelů z řad nejvý- nižší míru podpory, zvyšuje své šance na její získání, jelikož měrná finanční náročnost proznamnějších znečišťovatelů v regionu. Mezi jektu (výše způsobilých nákladů vůči dosaženejnákladnější projekty, na které je o dotaci nému snížení emisí) je jedním z relevantních žádáno, patří např. instalace odprašovacích hodnoticích kritérií. tkaninových filtrů v největší tuzemské huti společnosti Arcelor Mittal Ostrava. na projekty modernizace nespalovacích zdrojů znečištění za účelem snížení emisí polutantů nebo na instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí ve stacionárních nespalovacích zdrojích.

Výpočet způsobilých nákladů

Po proběhlé prenotifikaci a následné notifikaci byl režim v souladu s procesními regulativy Smlouvy o fungování Evropské unie schválen v listopadu 2011 Evropskou komisí. Parametry navrhovaného režimu podle Pokynů pro státní podporu na ochranu životního prostředí Komise přezkoumávala s přihlédnutím k dalším koncepčním materiálům Evropské unie pro oblast kvality ovzduší. Slučitelnost režimu se společným trhem Evropské unie byla posouzena v souladu s podmínkami pokynů pro ten typ podpory, jejímž účelem je plnění přísnějších ekologických požadavků, než vyžadují platné normy Evropské unie. Způsobilé náklady projektů jsou v souladu s pokyny počítány jako náklady projektu zkrácené o tzv. referenční investici (tj. sníženy o náklady na hypotetickou alternativní investici o stejné výrobní kapacitě, která splňuje technologické normy a standardy Evropské

Koordinační orgán ÚOHS

Největší investiční projekty, u nichž výše dotace přesáhne 7,5 milionu eur (asi 185 milionů korun), musejí být dle pokynů posouzeny Komisí individuálně. Notifikační řízení těchto velkých projektů před Evropskou komisí se právě rozebíhá, a to se zapojením ÚOHS jakožto koordinačního orgánu. První část investic by měla být dokončena již do konce roku 2013, ostatní pak v roce následujícím. Například Arcelor Mittal deklaruje, že realizací svého projektu dosáhne snížení emisí prachových částic o 70 %, celkový objem emisí pevných znečišťujících látek v regionu by se pak měl dle předpokladů snížit asi o jednu sedminu. Obyvatelé nejhůře znečištěného regionu České republiky by proto díky investicím podpořeným v tomto režimu měli již brzy dýchat znatelně čistší vzduch. (Převzato z informačního listu Veřejná podpora – vydal ÚOHS)

22

23

VÝZVY

XLIII. výzva Operačního programu Životní prostředí Prioritní osa 7 – Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky XLIII. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci OPŽP, podporovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Prioritní osa 7 Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu Oblast podpory 7.1 Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování environmentálního poradenství a environmentálních informací V rámci oblasti podpory bude možné podporovat projekty zaměřené na:  rekonstrukci, dostavbu nebo přístavbu stávajících objektů center a poraden,  nákup, rekonstrukce, dostavbu, přístavbu a výstavbu objektů za účelem vzniku nových center a poraden,  technické vybavení center a poraden investičního charakteru,  tvorbu materiálů a pomůcek investičního charakteru. Přijatelní příjemci podpory pro výše uvedená opatření jsou:  obce, svazky obcí, města, kraje, vysoké školy, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, Česká republika prostřednictvím organizačních složek státu, příspěvkové organizace a organizační složky obcí a měst, příspěvkové organizace a organizační složky krajů a příspěvkové organizace – stát. Ve všech případech lze podporovat pouze projekty realizované v areálech zoologických zahrad, záchranných stanic a záchytných center CITES. Dále bude v rámci oblasti podpory možné podporovat projekty zaměřené na:  tvorbu materiálů a pomůcek investičního charakteru – pouze úpravy dětských hřišť a zahrad v přírodním stylu při mateřských školách. Podpora se týká projektů zpracovaných podle Žádosti o podporu v rámci prioritní

osy 7 jsou přijímány od 3. prosince 2012 do 28. února 2013. Výzva se vztahuje na individuální projekty. Žádosti o podporu (kritéria přijatelnosti, způsobilé výdaje) musejí být v souladu s Programovým dokumentem OPŽP, Implementačním dokumentem OPŽP a výzvou pro podávání žádostí. Podmínky pro podávání žádostí jsou uvedeny v aktuálním znění směrnice MŽP č. 12/2012, pro předkládání žádostí a o posky-

ENVIPORADNA


principů uvedených v publikaci MŽP „Dětská hřiště a zahrady v přírodním stylu“,  tvorbu materiálů a pomůcek investičního charakteru – pouze vytvoření a rozvoj zázemí pro subjekty pracující podle konceptu lesní mateřské školy. Přijatelní příjemci podpory pro výše uvedená opatření jsou:  obce, svazky obcí, města, kraje, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti a další subjekty, jejichž činnost není podnikatelskou ve smyslu obchodního zákoníku. Typ žadatele Právní předpisy upravující uvedené kategorie příjemců podpory, v případě úpravy předpisu vždy v jeho platném znění, jsou uvedeny v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP. Omezení v rámci výzvy v oblasti podpory 7.1 Maximální výše podpory na 1 projekt v opatřeních rekonstrukce, dostavby nebo přístavby stávajících objektů center a poraden; nákupu, rekonstrukce, dostavby, přístavby a výstavby objektů za účelem vzniku nových center a poraden činí 30 mil. Kč (včetně nákladů na křížové financování). Maximální výše podpory na 1 projekt technického vybavení center a poraden investičního charakteru činí 2 mil. Kč. Maximální výše podpory na 1 projekt tvorby materiálů a pomůcek investičního charakteru činí 5 mil. Kč. Upozornění pro žadatele Upozorňujeme potenciální žadatele o podporu v oblasti nákupu, výstavby, dostavby nebo rekonstrukce objektů za účelem zlepšení stavu stávajících nebo výstavby nových center a poraden, aby se s ohledem na striktní omezení uznatelnosti nákladů uvedených opatření v Implementačním dokumentu OPŽP obrátili v případě nejasností na odpovědné pracovníky Státního fondu životního prostředí České republiky.

tování finančních prostředků pro projekty z OPŽP včetně spolufinancování ze SFŽP ČR a státního rozpočtu ČR – kapitoly 315 a Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP. Žádost je možné elektronicky odeslat prostřednictvím informačního systému BENE-FILL od 6 hodin prvního dne lhůty stanovené pro příjem žádostí. Žádost je třeba doručit na příslušná krajská pracoviště SFŽP ČR do 16 hodin posledního dne lhůty. V případě zaslání žádosti poštou je třeba počítat s přiměřenou časovou rezervou. Všechny závazné dokumenty jsou k dispozici na internetových stránkách OPŽP www.opzp.cz v sekci „Dokumenty ke stažení“.

Rubrika OTÁZKY a ODPOVĚDI je připravována ve spolupráci se Zelenou linkou Operačního programu Životní prostředí a reaguje na aktuální dotazy zájemců o dotace. Chtěla bych zadat údaje pro přípravu tiskového podkladu stálé pamětní desky, ale nemůžu najít na webových stránkách www. opzp.cz elektronický formulář. Můžete mne nasměrovat? Údaje potřebné pro přípravu tiskového podkladu pro stálou informační tabuli / trvalou pamětní desku naleznete na webových stránkách www.opzp. cz v levém sloupci, v Pokynech pro žadatele – ve Formuláři pro pamětní desku (viz http://www. opzp.cz/sekce/402/formularpro-pametni-desku/). Naše firma v těchto dnech realizuje čištění koryta náhonu v rámci protipovodňové ochrany v intravilánu města, práce se týkají odlovu, transferu kriticky ohrožených druhů (mihule potoční, rak říční, střevle potoční…), vlastního odstranění bahna a jeho uložení, úpravy břehů. Úsek je v našem vlastnictví. Náklady se pohybují přibližně mezi 200 tisíci až 300 tisíci korun. Je možno na tuto akci dostat prostředky v rámci dotačního řízení? V rámci Operačního programu Životní prostředí jsou podporována přírodě blízká protipovodňová opatření, např. úprava koryt nebo výstavba poldrů, v prioritní ose 1, v oblasti podpory 1.3.2 – Eliminace povodňových průtoků systémem přírodě blízkých protipovodňových opatření. Mezi

přijatelnými příjemci podpory v prioritní ose 1 jsou uvedeny např. veřejnoprávní subjekty, obce, města, kraje, neziskové organizace. Podnikatelské subjekty nejsou v oblasti podpory 1.3 zařazeny mezi přijatelné příjemce podpory. Pro získání dotace je nutné podání žádosti a splnění podmínek programu uvedené v klíčových dokumentech OPŽP. V Implementačním dokumentu OPŽP jsou v kapitole 5 dána obecná pravidla způsobilosti výdajů „… Pro způsobilost výdajů v rámci OPŽP platí tato základní pravidla… způsobilým výdajem je výdaj, který byl uskutečněn po termínu způsobilosti, kterým je datum akceptace žádosti na SFŽP ČR…“. Není proto ani možné podat žádost o dotaci na projekt, jehož realizace již proběhla nebo probíhá. Je v rámci výzvy možné požádat o podporu, je-li předmětem podpory projekt, který by stabilizoval svahy v zastavěné části města? Tyto svahy nejsou nijak chráněnými územími. Nejsou to skalní masivy. Je-li to rekonstrukce, resp. oprava stavby (např. umělé náspy silničního zářezu atp.), bohužel takový záměr nelze v rámci podoblasti 6.6 podpořit. Je však možné podpořit sanaci nebo zpevnění nesourodého svahu přírodního původu. Záměr společnosti na pořízení nové, ekologicky šetrné technologie v rámci polygrafického průmyslu: V přílohách záměru jsou přiloženy bezpečnostní listy těkavých látek, jejichž emise budou pořízením nové technologie významně sníženy. Jedna z variant pořizované technologie byla zjištěna na základě průzkumu trhu. Technologie pořizovaná projektem bude vy-

brána na základě výběrového řízení, avšak přiložený nabídkový list je ilustrací možného řešení, které vyhovuje technologickým a ekologickým požadavkům žadatele. Žádáme o vyjádření, zda je projekt podpořitelný, a jestli proto má smysl jej předkládat v rámci XIL. výzvy OPŽP v oblasti podpory 5.1. Váš projekt byl konsultován s Odborem posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP. Podle vyjádření odboru není předložený projektový záměr podpořitelný v rámci PO 5 OPŽP. Je to totiž přednostně podnikatelský záměr (inovativní obměna tiskařského stroje), který nelze považovat za ekologickou investici s primárním cílem omezení průmyslového znečištění. V různých výzvách se nám nabízí možnost více projektů jednotlivých příspěvkových organizací kraje. Lze pojmout všechny tyto veřejné zakázky jako jednu nadlimitní super zakázku rozdělenou na jednotlivé dílčí zakázky, ve které by zadavatelem zakázky byl centrální zadavatel?

Jsou-li žadateli o dotaci příspěvkové organizace jednoho kraje, není žádným předpisem zakázáno, aby všechny zakázky byly zadány centrálním zadavatelem v jednom zadávacím řízení na nadlimitní veřejnou zakázku, přičemž plnění z této zakázky bude rozděleno na jednotlivé části. Obecně doporučujeme v jednom zadávacím řízení zadávat dílčí zakázky, které mají obdobný předmět plnění. Ale rovněž upozorňujeme, že podle § 3, odst. 1, písm. b), zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů musejí centrální zadavatel a zadavatelé před zahájením centralizovaného zadávání uzavřít písemnou smlouvu, ve které budou stanovena vzájemná práva a povinnosti smluvních stran v souvislosti s centralizovaným zadáváním Je možno v oblasti podpory 6.4 – Optimalizace vodního režimu krajiny – požádat o podporu i na zpracování projektové přípravy (případně studie) protipovodňových opatření v obci? V rámci XLIII. výzvy OPŽP nelze podpořit samot-

24

25

ENVIPORADNA nou projektovou přípravu v oblasti podpory 6.4. Obecně lze poskytnout podporu na zpracování studií podélných revitalizací toků a niv v intravilánu obce, avšak zájmové území musí umožnit komplexní obnovu přírodního stavu toku a nivy formou obnovy a tvorby rozlivných území a dalších přírodě blízkých opatření (tůní, břehových výběhů atp.). Zastupuji společnost, která je výhradním distributorem technologie, jež kromě snížení spotřeby barvy při lakování snižuje také spotřebu ředidla až o 90 % a tím výrazně přispívá ke snižování emisí (celková redukce emisi až 50 %). Rád bych se informoval, zda by bylo možné na tuto technologii získat dotaci. Pořizovací cena technologie je od 16 500 eur. Váš dotaz byl konsultován s odborem ochrany ovzduší a OZE: Vámi uvedená společnost není potencionálním žadatelem, ale zhotovitelem, který musí vzejít z řádně provedeného výběrového řízení. Dle stručného popisu by se tato technologie nejspíše dala zařadit do prioritní osy 2, oblasti podpory 2.2.c – na odstranění VOC. V případě vyhlášení výzvy v prioritní ose 2 by společnost mohla pouze doporučit konečnému příjemci (žadateli) svoji technologii a poté by vůbec nemusela výběrové řízení vyhrát. Žadatelem v tomto případě mohou být například podnikatelské subjekty, které pracují s VOC, a instalací technologie by muselo dojít k úspoře VOC do ovzduší. Prosím o zjištění, která cena stočného z FEA je pro žadatele závazná v případě zahájení samostatného provozování. Zda žadatelem definovaná cena pro stočné (bez DPH) z listu „grafy“, či konečná cena pro stočné (bez DPH) tamtéž. Podle technika je stočné dle FEA stanoveno u zelené louky na listu Náklady a příjmy. Závazné je stočné v případě zelené louky na listu Náklady a příjmy, v případě historických dat na listu Náklady a příjmy s projektem – řádek stočné. Podle upřesnění oddělení projektové podpory jsou závazné ceny pro žadatele v případě projektu jako ZL na listu náklady a příjmy, řádek stočné. Tyto

ceny jsou uvedeny bez DPH a jsou to ceny stálé čili v cenové úrovni, která je uvedena na listu Info. Proto je třeba je přepočítat na ceny běžné. Žadatel může k tomuto využít pomůcku, která byla SFŽP ČR zpracována a je zveřejněna na webu OPŽP: http://www.opzp.cz/ ke-stazeni/252/11956/detail/aktualizace-fa-fea-k-vydani-ropdci-zva-a-pomucka-pro-prepocetstalych-a-beznych-cen/. Protože dosud není známa přesná výše inflace za rok 2012, i z tohoto důvodu je také povolena níže zmíněna odchylka: „Podmínka zajištění souladu cen bude považována za splněnou, budou-li skutečné ceny pro [vodné a stočné] dosahovat alespoň 90 % cen pro [vodné a stočné] stanovených ve finanční analýze.“ Aktuální výše inflace činí dle zdroje Českého statistického úřadu 3,2 %. Příklad: Bude-li stočné pro rok 2013 ve výši 20 korun v FA a cenová úroveň FA bude z roku 2009, pak je nutné k ceně 20 korun připočíst inflace z let 2009–2011 i z roku 2012. Výsledná cena pro rok 2013 je tak 21,56 korun + sazba DPH. Chtěla bych si ujasnit specifická kritéria prioritní osy 7 – Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu. V Implementačním dokumentu OPŽP se uvádí, že objekt musí plnit výhradně funkci environmentálního vzdělávacího, poradenského nebo informačního centra či poradny jako celek, nepřipouští se částečné obsazení objektu (např. pouze některá patra nebo místnosti budovy vyhrazená pro vzdělávací, poradenská nebo informační centra). Znamená to, že nelze podpořit projekt, ve kterém by žadatel chtěl v půdní vestavbě budovy zoologické zahrady vybudovat vzdělávací centrum? Ano, v tomto případě by projekt nebylo možné v PO 7 podpořit. Dotaz se týká aktuální XLIII. výzvy OPŽP v 7. prioritní ose. V textu výzvy je uveden výčet možných příjemců, přičemž na konci je zmíněno, že „Ve všech případech lze podporovat pouze projekty realizované v areálech zoologických zahrad, záchranných stanic a záchytných center

ENVIPORADNA


CITES“. V současnosti připravujeme projekt Střediska přírodovědného a environmentálního vzdělávání, které by bylo realizované v botanické zahradě. Žadatelem je v tomto případě univerzita. Dle výše uvedených omezení by však žadatel nebyl oprávněn tento projekt podat. Prosím tímto o informaci, zda se toto omezení týká všech typů žadatelů, eventuálně zda nebude tento text výzvy nějak upravován. Omezení na areály se týká všech opatření kromě LMŠ a školních zahrad. Úprava textu se neplánuje. Envicentrum v botanické zahradě tudíž není možné podpořit.

zahrnut i vstup do environmentálního centra? Je lepší obě vstupné od sebe oddělit pro lepší přehlednost? Pokud bude centrum podpořeno z OPŽP, nesmějí být zainteresované veřejnosti kladeny jakékoliv ekonomické překážky ke vstupu. Čili nelze do vstupného do zoo zahrnovat vstup do centra a do centra nesmí být ani samostatné vstupné. Pokud to bude v areálu zoo, pak je nejlepším řešením samostatný vchod. Jinak podpora nebude moci být poskytnuta.

Mám dotaz na LMŠ. Je hrazeno křížové financování u lesních mateřských škol? Křížové financování je hrazeno jenom u envicenter, pro daný případ proto není možné. Může LMŠ, a proto i ten, kdo ji bude provozovat, teprve vzniknout, nebo musí již subjekt existovat a řídit se pravidly LMŠ, a v rámci výzvy proto budou hrazeny jen materiál a pomůcky? Účelem výzvy v prioritní ose 7 je podpořit i vznik nových LMŠ. Takže lesní mateřská škola může teprve vzniknout. Viděl jsem plastové tašky na odpad – žluté na plasty, zelené na sklo. Protože na těchto taškách bylo logo Státního fondu životního prostředí ČR a e-mailová adresa, obracím se na vás s prosbou o sdělení, jak a kde by bylo možné tyto tašky získat. Uvedené barevné koše na třídění odpadu jsou určeny pro školy, školská zařízení a úřady veřejné správy (obecní a městské úřady), tomuto určení byla také uzpůsobena jejich velikost. Tyto tašky (koše) bylo možné získat na některé z akcí, kde byl prezentován OPŽP (semináře, výstavy atd.). K masové distribuci soukromým osobám tašky určeny nebyly. Výpis z katastru k žádosti z oblasti 6.3 musíme dodat jako originál, nebo bude stačit vytištěný z internetu? A jak je to s katastrální mapou? Výpis z katastru postačuje z internetu. V Závazných pokynech pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP je pro PO 6

uvedeno toto: Aktuální výpis lze nahradit výpisem z internetové aplikace www.cuzk. cz. V případě projektů v rámci oblasti podpory 6.3 – Obnova krajinných struktur – lesy – lze snímky z katastrální mapy nahradit lesnickou obrysovou mapou s vyznačením hranic parcel a katastrálních území, včetně číselného označení parcel. Slyšel jsem o nějaké možnosti žádat o dotace na veřejné osvětlení. Lze tedy žádat? Jaké jsou podmínky? Uváděná možnost dotací určených na veřejné osvětlení je prozatím ve fázi jednání. Je totiž třeba vyjednat přesun financí mezi jednotlivými oblastmi podpory a všechny takovéto dodatečné úpravy v operačních programech musí vždy nejprve odsouhlasit Evropská komise. Taková jednání probíhají. V tuto chvíli tedy nelze na veřejné osvětlení z Operačního programu Životní prostředí poskytnout dotaci, ani nejsou k dispozici žádné přesnější informace k případné budoucí výzvě. Je třeba vyčkat dalšího vývoje. Sledujte prosím naše stránky. Samozřejmě se také kdykoli můžete znovu obrátit na naši službu – na Zelenou linku 800 260 500 nebo e-mailovou adresu [email protected].

Mám dotaz k LMŠ (lesním mateřským školám). Je hrazeno křížové financování? Může LMŠ, a tím i ten, kdo ji bude provozovat, teprve vzniknout, nebo musí již subjekt existovat, řídit se pravidly LMŠ a dotace je jen na materiál a pomůcky? Křížové financování je hrazeno pouze u envicenter. V rámci výzvy je účelem podpořit i vznik nových LMŠ. Takže lesní mateřská školka může teprve vzniknout. Chci se informovat, zda ve výzvě, konkrétně v části „Tvorba materiálů a pomůcek pro EVVO – Vybudování, vznik a úpravy dětských hřišť a zahrad v přírodním stylu při mateřských školách“, mohou žádat i jiná školská zařízení? Jsme středisko volného času a centrum ekologické výchovy a při něm máme projektový záměr na úpravu zahrady pro využití pro ekologické aktivity, které provádíme: přírodovědné kroužky, výukové programy pro MŠ, ZŠ i SŠ, vzdělávání pedagogů atd. Zahrada má sloužit pro využívání volného času jako interaktivní přírodní prostor jak pro účastníky činností SVČ, tak pro širokou veřejnost z okolí. V dokumentech k výzvě tato informace jasně vysvětlena

není. Mezi oprávněné příjemce patříme, ale není nikde uvedeno, zda budeme případně vyřazeni, protože nejsme přímo mateřskou školou (sídlíme v budově bývalé MŠ s rozlehlou zahradou). Máme na podporu nárok? Bohužel lze podpořit jen zahrady a hřiště při mateřských školách. Ráda bych se informovala, zda je XLIII. výzva pro prioritní osu 7 – Dotace pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu – určena pro vybavení center pro environmentální výchovu nebo na tvorbu materiálů a pomůcek? XLIII. výzva operačního programu je zaměřena na projekty rekonstrukce, dostavby stávajících center a poraden i výstavby nových center a také na technické vybavení a tvorbu materiálů a pomůcek investičního charakteru. Podle omezení daného v textu výzvy je však v oblasti podpory 7.1 možné podpořit pouze projekty rekonstrukce center a poraden realizované v areálech zoologických zahrad, záchranných stanic a záchytných center CITES (viz text zveřejněné XLIII. výzvy na www.opzp.cz). Jaký je postup v případě, že zoo bude mít v rámci vstupného

Rád bych se zeptal na podrobnosti k aktuální výzvě OPŽP, v prioritní ose 7. Jsme nadační fond, který je zřizovatelem a provozovatelem záchranné stanice pro handicapované živočichy. V areálu naší záchranné stanice bychom chtěli část objektu přestavět na vzdělávací centrum. Lze na náš záměr žádat v rámci oblasti podpory 7.1? Jenže nadační fondy nejsou uvedeny mezi přijatelnými příjemci podpory. Dokonce u těchto záměrů chybí i ostatní subjekty, jejichž činnost není podnikatelská, ačkoliv v druhé části výzvy uvedeni jsou. Bohužel tento záměr není z hlediska subjektu žadatele v rámci XLIII. výzvy OPŽP přijatelný. Žadatel by chtěl v rámci XLIII. výzvy žádat o podporu na výukové materiály a pomůcky pro lesní mateřské školky. Žadatel je občanské sdružení, které má záměr takovou školku založit, proto se ptám, jestli je vhodným žadatelem, či nikoliv. Občanská sdružení jsou v PO 7 přijatelnými příjemci. Založení LMŠ je také přijatelný projekt. Je možné podat žádost. V rámci XLIII. výzvy jsou podporovány také projekty realizované v zoologických zahradách. Dle informací zelené linky je možné projekt realizovat i v nových zoologických zahradách. Jaký doklad je vyžadován k předložení žádosti o dotaci v tomto případě (např. podaná přihláška na licenci k provozování zoo)? Zoo může být v ČR provozovaná pouze na základě licence MŽP. Pokud „zoo“ nemá licenci udělenu, ale pouze o ni zatím požádala, tak se o zoo nejedná a její areál není

areálem zoo pro přijatelnost v PO 7. Licence musí být udělena nejpozději do 28. 2. 2013. Je možné v rámci XLIII. výzvy (7 prioritní osa) podpořit projekty mimo areál zoo, které by však byly realizovány v rámci detašovaného pracoviště (v jiném městě) této zoo? Projekty mimo areál zoo není možné podpořit. Je stanoveno nějaké minimální procento spolufinancování ze strany žadatele? Co přesně je myšleno přílohou „Vztah žadatele k EVVO vyplývající z naplňování relevantní koncepce, plánu, programu, příp. ze zákona“? Co se týče závazné osnovy přílohy „Následný plán činnosti subjektu ve vazbě na zrealizovaný předmět podpory“, máme použít osnovu uvedenou na str. 52 závazných pokynů, nebo osnovu, která je jako samostatný soubor „Osnova plánu činností – LMŠ“ ke stáhnutí na webu pod aktuální výzvou? Bude u projektů na LMŠ a přírodní hřiště finanční analýza? Dotaz byl konsultován s odborem projektů a příjmu žádostí. V rámci prioritní osy 7 je stanoveno minimální spolufinancování ze strany žadatele na 10 procent z celkových způsobilých výdajů projektu. U projektů na LMŠ a přírodní hřiště nebude zpracovávána finanční analýza ani nepůjde o veřejnou podporu, jsou to zařízení zařazená do základní vzdělávací struktury. Vztah žadatele k EVVO vyplývající z naplňování relevantní koncepce, plánu, programu, příp. ze zákona, doloží žadatel libovolným, ale kvalifikovaným dokladem prokazujícím, že žadatel se staví k EVVO systémově. Že to tudíž není jeho ad hoc akce v rámci EVVO. „Osnova plánu činností – LMŠ“ je ke stáhnutí na www.opzp.cz pro aktuální výzvu. Chtěl bych se zeptat, zda v registračních listech akce pro projekty XXXV. výzvy OPŽP bude termín pro předložení kompletních dokumentů pro vydání RoPD opravdu zkrácen z 12 měsíců na 6 měsíců. Ano, je tomu tak, v registračních listech projektů XXXV. výzvy OPŽP bude termín pro předložení dokumentů k RoPD 6 měsíců.

26

27

ENVIDATA

ENVIDATA


Aktuální přehled poskytnuté podpory schválených projektů v rámci OPŽP dle jednotlivých prioritních os a krajů (20. 11. 2012) prioritní osa

kraj realizace

kraj realizace

celkové náklady v mil. Kč

počet projektů

celková výše podpory v mil. Kč

celkem proplaceno v mil. Kč

969

791

124

Moravskoslezský kraj

86

1 376

734

381

50

2 066

1 341

617

Olomoucký kraj

111

1 501

1 138

509

7 735

2 113

Pardubický kraj

86

1 171

913

452

120

12 098

Karlovarský kraj

18

1 501

906

418

Královéhradecký kraj

60

2 802

1 844

740

4

Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj

Liberecký kraj

29

2 748

1 607

882


91

6 816

4 343

1 584

kraj Vysočina Zlínský kraj

Olomoucký kraj

96

6 716

4 427

1 600

Pardubický kraj

78

5 256

3 467

1 254

Plzeňský kraj

33

2 706

1 774

752

116

10 444

Ústecký kraj

25

1 130

751

175

kraj Vysočina

58

4 096

2 615

1 204

PO 1 celkem Hlavní město Praha

7 011

PO 4 celkem

2 700

63

4 101

2 643

946

851

63 450

41 256

15 108

863

55

4 859

1 302

325

92

1 461

1 011

911

139

1 326

1 004

845

15 531

7 395

214

192

154

Jihočeský kraj

3

20

15

12

15

103

61

28

Karlovarský kraj

3

27

19

12


2

22

16

0

Liberecký kraj

1

1

1

1

10

347

132

49

Olomoucký kraj

6

66

45

44

11

164

84

51

4

59

34

31

18

381

165

47


46

33

0

806

262

116

Jihomoravský kraj

20

128

70

54

Pardubický kraj

15

Plzeňský kraj

98

380

2 242

29 021

3

250

1 047

4 272

2

30 7

3 637

1151

Jihomoravský kraj

5

52 163

Hlavní město Praha

Jihočeský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj

15

137

71

45

Středočeský kraj

Liberecký kraj

12

120

80

48

Ústecký kraj

5

638

231

9

kraj Vysočina

4

43

27

17

Zlínský kraj

1

91

38

0

85

2 177

1 059

455

4

127

127

5

Jihočeský kraj

261

1 587

1 346

548

Jihomoravský kraj


32

4 879

1 610

52

Olomoucký kraj

10

80

42

22

Pardubický kraj

13

76

53

35

Plzeňský kraj

22

167

92

48

Středočeský kraj

19

721

282

52

Ústecký kraj

13

2 038

767

28

kraj Vysočina

36

210

106

99

Zlínský kraj

28

785

248

59

260

10 442

3 813

672

Hlavní město Praha

119

2 886

1 116

667

Jihočeský kraj

169

2 070

1 227

709

Jihomoravský kraj

449

4 443

2 117

1 185

74

971

522

342


156

1 245

688

425

Liberecký kraj

144

1 211

672

376


295

4 781

2 327

1 270

Olomoucký kraj

224

2 349

1 241

688

Pardubický kraj

235

2 210

1 105

667

Plzeňský kraj

107

1 117

575

363

Středočeský kraj

254

2 410

1 380

550

Ústecký kraj

138

1 831

995

566

kraj Vysočina

188

1 524

789

481

Zlínský kraj

341

2 282

1 231

776

2893

31 330

15 984

9 065

10

209

181

107

Jihočeský kraj

101

1 755

1 239

1 062

Jihomoravský kraj

PO 2 celkem

Karlovarský kraj


4

prioritní osa

14

Zlínský kraj

3

celkem proplaceno v mil. Kč

Jihočeský kraj

Středočeský kraj

2

celková výše podpory v mil. Kč

Hlavní město Praha Jihomoravský kraj

1

celkové náklady v mil. Kč

počet projektů

168

4 099

2 989

1 117

Karlovarský kraj

22

1 079

364

76


41

439

304

189

Liberecký kraj

25

1 837

1 063

178


6

386

1 882

1 574

619

Karlovarský kraj

97

437

357

135


91

767

614

198

Liberecký kraj

116

513

409

115


180

834

669

217

Olomoucký kraj

199

625

506

200

Pardubický kraj

107

544

452

170

Plzeňský kraj

191

730

600

336

Středočeský kraj

256

2 291

1 889

931

Ústecký kraj

126

1 355

1 052

342

kraj Vysočina

408

1 590

1 335

966

Zlínský kraj

183

824

712

195 4 977

PO 6 celkem

7

2605

14 108

11 642

Jihočeský kraj

3

129

97

7

Jihomoravský kraj

7

282

244

142


2

144

108

13

Liberecký kraj

1

1

1

1

Olomoucký kraj

2

120

105

62

Pardubický kraj

2

37

32

32

Středočeský kraj

6

181

145

68

Ústecký kraj

1

23

16

0

kraj Vysočina

2

80

62

26

Zlínský kraj

2

35

31

22

28

1 032

841

373

7 873

151 559

90 127

38 045

PO 7 celkem Celkový součet

28

29

GALERIE OPŽP

GALERIE OPŽP


Zateplení a změna vytápění budovy MŠ Rviště Projekt podpořený z OPŽP umožnil zateplení budovy MŠ Rviště, včetně výměny výplní otvorů. V rámci projektu byly v objektu vyměněny původní dřevěné okenní výplně za nové. Byly osazeny nové vnitřní a vnější parapety a provedeno zateplení šikmé střechy. Součástí projektu byla i instalace tepelného čerpadla, jemuž předcházelo vyhotovení tří vrtů. Prioritní osa 3, oblast podpory 3.1 – Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem

zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny Kraj: Pardubický kraj Okres: Ústí nad Orlicí Příjemce podpory: obec Orlické Podhůří Ukončení projektu: 30. 9. 2011

Projekt umožnil výstavbu návštěvnické infrastruktury v k. ú. Drnovice, Vlachova Lhota, Vlachovice a Vysoké Pole. V rámci realizace projektu byly na vhodných lokalitách na území CHKO Bílé Karpaty, přírodního parku Vizovické vrchy a na území spadající do Karpatské úmluvy vybudovány čtyři ptačí pozorovatelny, vybavené informačními panely.

Celkové náklady: 3 744 000 Kč Celková výše podpory: 2 495 953 Kč Podpora FS: 2 357 289 Kč Dotace SFŽP ČR: 138 664 Kč

Nákup aplikační techniky pro snížení emisí NH3 Projekt podpořený z OPŽP umožnil nákup aplikační techniky pro snížení emisí amoniaku, a to nákup zapravovače, rozmetadla a nakladače pro manipulaci a vrstvení hnoje. Stroje jsou využívány při zapravování vedlejších produktů živočišné výroby, čímž dochází ke snížení emisí amoniaku. Využitím těchto technologií dojde ke snížení emisí o 7,448 t za rok.

Ptačí pozorovatelny Vizovických vrchů

Omezování emisí Kraj: Středočeský kraj Okres: Kutná Hora Příjemce podpory: ZDV Krchleby, a. s. Ukončení projektu: 15. 9. 2011 Celkové náklady: 8 658 318 Kč Celková výše podpory: 3 246 869 Kč Podpora FS: 2 759 839 Kč Dotace SR: 487 030 Kč

Cílem projektu bylo vytvoření protipovodňových opatření v intravilánu obce Rosice. Opatření umožní reagovat až do povodňového průtoku padesátileté vody při respektování přirozené hydromorfologie a umožní tlumivé rozlivy do nezastavěného území. Projekt řešil i biotopové nároky vodních a na vodu vázaných organizmů.

Prioritní osa 1, oblast podpory 1.3 – Omezování rizika povodní Kraj: Pardubický kraj Okres: Chrudim Příjemce podpory: obec Rosice Ukončení projektu: 31. 3. 2014

Projekt podpořený z OPŽP umožnil revitalizaci parku Na Ostrově v k. ú. Nymburk. V rámci realizace akce byly ošetřeny stromy, nově vysázeny dřeviny a byla vyčištěna tůně ve významném krajinném prvku park Na Ostrově. Komplexní revitalizace zahrnovala i obnovu trávníků a vybudování dendrologické naučné stezky.

Plasty, které by jinak skončily na skládce, jsou díky lince pořízené z podpory OPŽP nyní zpracovány na dále použitelné suroviny. Linka plasty třídí dle druhu a barvy, pak prostřednictvím magnetického separátoru odstraní kov a plasty rozdrtí. Rozdrcený plast prochází ještě nožovým mlýnem, filtrací a odprášením.

Prioritní osa 4, oblast podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládaní s odpady Kraj: Jihomoravský kraj Okres: Hodonín Příjemce podpory: RE-ZONE, s. r. o. Ukončení projektu: 1. 8. 2012 Celkové náklady: 6 164 446 Kč Celková výše podpory: 4 590 000 Kč Podpora FS: 3 901 500 Kč Dotace SFŽP ČR: 688 500 Kč

Celkové náklady: 2 373 568 Kč Celková výše podpory: 2 130 048 Kč Podpora ERDF: 2 011 712 Kč Dotace SFŽP ČR: 118 336 Kč

Prioritní osa 6, oblast podpory 6.5 – Podpora regenerace urbanizované krajiny Kraj: Středočeský kraj Okres: Nymburk Příjemce podpory: město Nymburk Ukončení projektu: 30. 4. 2012 Celkové náklady: 1 506 279 Kč Celková výše podpory: 1 007 885 Kč Podpora ERDF: 940 692 Kč Dotace SFŽP ČR: 67 192 Kč

Rekonstrukce a odbahnění malé vodní nádrže Předmětem podpory z OPŽP byla rekonstrukce malé vodní nádrže Dubany na potoce Bylanka v k. ú. Dubany. V rámci realizace akce bylo provedeno odtěžení sedimentu, úprava litorálu, oprava svahů vodní nádrže vně i mimo prostor litorálního pásma, oprava výpustného zařízení.

Celkové náklady: 21 070 613 Kč Celková výše podpory: 18 854 924 Kč Podpora FS: 17 807 428 Kč Dotace SFŽP ČR: 1 047 496 Kč

ZONE, recyklace plastů

Kraj: Zlínský kraj Okres: Zlín Příjemce podpory: Sdružení obcí mikroregionu Ploština Ukončení projektu: 15. 11. 2011

Revitalizace parku Na Ostrově v Nymburce

Prioritní osa 2, oblast podpory 2.2 –

Rosice, protipovodňová opatření

Prioritní osa 6, oblast podpory 6.2 – Podpora biodiverzity

Prioritní osa 6, oblast podpory 6.4 – Optimalizace vodního režimu krajiny Kraj: Pardubický kraj Okres: Pardubice Příjemce podpory: obec Dubany Ukončení projektu: 31. 3. 2012 Celkové náklady: 2 353 272 Kč Celková výše podpory: 1 383 033 Kč Podpora ERDF: 1 284 245 Kč Dotace SFŽP ČR: 98 788 Kč

Rekonstrukce odtahové vzduchotechniky a neutralizační stanice pro galvanickou (Zn) linku Cílem projektu bylo komplexní řešení problematiky omezování znečišťování životního prostředí v provozovně firmy Lakum-Galma, a. s., která se nachází v Humpolci. Projekt umožnil celkovou rekonstrukci systému odtahové vzduchotechniky (VZT) a neutralizační stanice (NS) pro galvanickou linku. Řešení spočívalo v nahrazení těchto technologií technologiemi BAT.

Prioritní osa 5, oblast podpory 5.1 – Omezování průmyslového znečištění Kraj: Vysočina Okres: Pelhřimov Příjemce podpory: Lakum-Galma, a. s. Ukončení projektu: 30. 11. 2011 Celkové náklady: Celková výše podpory: Podpora ERDF: Dotace SFŽP ČR:

17 383 200 Kč 12 381 500 Kč 10 524 275 Kč 1 857 225 Kč

30

31

ZAHRANIČÍ

ZAHRANIČÍ


Rakouský Güssing: Okres, který mnohým vytřel zrak O jihovýchodním rakouském okrese Güssing jsme v Prioritě již psali. Není však od věci do tohoto okresu zavítat znovu a podívat se, jak se tamějším obyvatelům podařilo proměnit kdysi bohem zapomenutý kraj v ekonomicky fungující region. A to díky aplikaci moderních environmentálních technologií.

V roce 1989 byl okres Güssing se zhruba 27 000 obyvateli a stejnojmenným hlavním městem jedním z nejchudších regionů Rakouska. Neatraktivní poloha tam nikoho příliš nelákala, nesoustředil se tam obchod ani průmysl. V okrese chyběla dopravní infrastruktura, nebyly tam dálnice ani železnice. Güssing trpěl nedostatkem pracovních míst, tři čtvrtiny obyvatel denně dojížděly za prací do zhruba 175 kilometrů vzdálené Vídně a mnoho lidí, převážně mladých, se z okresu odstěhovalo úplně. Celý Güssing byl navíc zcela závislý na dovozu fosilních

a plynu, a namísto toho využít vlastních přírodních zdrojů. Na tento popud skupina odborníků vypracovala převratný akční plán. Téměř polovinu rozlohy okresu pokrývají nevyužívané lesy, proto plán navrhoval přestat dovážet fosilní paliva, začít vyrábět energii z lokální biomasy a prodávat ji přímo místním obyvatelům. Cílem plánu bylo zabezpečit nejprve město Güssing a poté celý okres teplem, palivem a elektřinou z lokálních obnovitelných zdrojů a tím odstartovat celkové oživení regionu. S pomocí fondů Evropské unie bylo

Použití vodní páry namísto vzduchu jako média přeměny na plyn má za výsledek plyn s nulovým obsahem dusíku a velmi nízkým obsahem dehtu, ale s vysokou výhřevností. Část zbytkových spalin je prostřednictvím písku, který slouží také jako médium k uchovávání tepla a pohybuje se na dně komory, přesunuta do spalovací zóny a tam spálena. paliv na pokrytí svých energetických potřeb, což představovalo obrovský odliv už tak nevelkých finančních prostředků.

založeno Evropské centrum pro obnovitelnou energii Güssing a plán se začal uskutečňovat.

Radikální řešení

Uvedení teoretického plánu do praxe začalo zavedením určitých opatření na úsporu energie ve městě. Energetickou optimalizací všech budov v centru města se podařilo snížit výdaje za elektřinu téměř o polovinu. Dalším krokem bylo vybudování továrny na výrobu energie z biomasy, která zabezpečovala vytápění 27 domů. Poté přišla na řadu továrna na výrobu automobilového paliva z řepkového oleje. Roku 1998 byl do Güssingu pozván vídeňský vědec Hermann Hofbauer, aby tam v praxi vyzkoušel svůj výzkum takzvaného zplyňování biomasy a vybudoval pro ně potřebné zařízení. Továrna na zplyňování biomasy byla v Güssingu vybudována v roce 2001 a město i celý okres díky ní získaly naprostou energetickou soběstačnost.

Vizionářský starosta Güssingu Peter Vadasz, zvolený krátce po roce 1989, pověřil Reinharda Kocha, elektroinženýra a güssingského rodáka, aby posoudil, jak zastavit každoroční výdaje zhruba šesti milionů eur, které okres vydával za dovoz nafty, uhlí

elektřiny se pohybuje v rozmezí 25 až 28 procenty a celková efektivita (elektřina a teplo) dosahuje průměrně 85 procent. Díky svým dobrým vlastnostem (žádný dusík a vysoký obsah vodíku) má takto získaný plyn velmi širokou škálu využití, jako je výroba palivového plynu, syntetického plynu, benzínu a nafty, metanolu a také vodíku.

Krok za krokem

Vlajková loď güssingského modelu

Güssingská továrna na biomasu byla a je ústředním prvkem celého projektu. Ke svému provozu využívá technologii parních

Úplně jiný okres

komor, ve kterých probíhá vlastní zplyňování biomasy. Proces vyvinutý na vídeňské univerzitě pod vedením profesora Hofbauera nabízí určité výhody oproti konvenčnímu spalovacímu procesu, a to zejména v kombinovaných zařízeních na výrobu tepla a elektřiny. Na realizaci projektu spolupracovalo několik partnerských institucí. Dnešní továrna, osvědčená roky provozu, má prokázanou palivovou kapacitu 8 MW a při spotřebě 2 300 kg dřeva za hodinu vyrábí 2 000 kWh elektřiny a 4 500 kWh tepla do okresního topného systému. Jádrem továrny, parní plynovací komorou, je soustava dvou propojených parních komor. Biomasa je přeměňována na plyn společně s párou při teplotě zhruba 850 °C v plynovací zóně. Použití vodní páry namísto vzduchu jako média přeměny na plyn má za výsledek plyn s nulovým obsahem dusíku a velmi nízkým obsahem dehtu,

ale s vysokou výhřevností. Část zbytkových spalin je prostřednictvím písku, který slouží také jako médium k uchovávání tepla a pohybuje se na dně komory, přesunuta do spalovací zóny a tam spálena. Kouř je pak oddělen a teplo je využíváno okresním topným systémem. Výsledný plyn musí být zchlazen a vyčištěn, aby mohl sloužit jako palivo pro plynový Jenbacherův motor na konci výrobní linky. Teplo získané v chladicím procesu je také znovu používáno v okresním rozvodu tepla. Tato speciální technologie umožňuje recyklovat veškeré zbytky, což znamená, že při čištění výsledného plynu nevzniká žádný hmotný ani plynný odpad. Motor přeměňuje chemickou energii obsaženou ve výsledném plynu na elektřinu. A teplo, které při tom vzniká jako vedlejší produkt, je vypouštěno do okresního topného systému. Tento postup má výborné výsledky: Efektivita

Güssing se stal první komunitou v Evropské unii, která si sama pokrývá celou svou spotřebu energií. Ba co víc, v současné době se tam vyrábí více energie – tepla, palivových hmot a elektřiny – z obnovitelných zdrojů, než se každoročně spotřebuje. Díky tomu region nejen ušetří za dodávky energie, ale navíc získává několik milionů eur ročně do okresní pokladny. Uvedení průkopnického energetického konceptu do praxe odstartovalo proces regionálního vývoje k soběstačnosti. Bývalý „umírající okres“ se během patnácti let změnil v okres s vysokou životní úrovní a vynikající kvalitou života. V posledních letech byl Güssing oceněn jako „město nejšetrnější k životnímu prostředí“ a „nejpokrokovější město“ v Rakousku. Stalo se z něho zajímavé místo pro nejrůznější zelené podnikatelské aktivity. Speciální schéma na podporu v začátcích podnikání v kraji přineslo okresu

50 nových společností, které přímo či nepřímo působí v oblasti získávání energie z obnovitelných zdrojů, a s nimi více než tisíc pracovních míst. Vystěhovalectví

nejrůznějších výzkumných projektů. Výzkumné projekty, které v Güssingu probíhaly a probíhají, se s cílem zkoušet a zavádět nové technologie zabývají například výrobou vodíku, palivových článků, metanu a pohonných hmot a okresních chladicích a topných systémů. Výzkum je zaměřen na možnost vytváření energetických center, která by splňovala požadavky regionu a která by byla schopna vyrábět teplo, elektřinu, ale také plynnou a likvidní energii z nejrůznějších, na energii bohatých biogenních surovin a zbytkových hmot za použití procesu zvaného polygenerace. Některé z projektů se již v Güssingu zrealizovaly, jiné jsou ve fázi plánování, nebo se již chystá jejich zavedení. Výzkum klade důraz také na školicí programy a další vzdělávání v oblasti obnovitelných energií a Evropské centrum pro obnovitelnou energii Güssing se zapojilo do podprogramu „Energetické systémy zítřka“, aby svůj recept na úspěch mohlo předávat dále.

Bývalý „umírající okres“ se během patnácti let změnil v okres s vysokou životní úrovní a vynikající kvalitou života. V posledních letech byl Güssing oceněn jako „město nejšetrnější k životnímu prostředí“ a „nejpokrokovější město“ v Rakousku. vystřídalo přistěhovalectví a dneš- Güssing soběstačný ní Evropské centrum pro obnovi- a inspirativní telnou energii Güssing poskytuje Za povšimnutí stojí, že poradenské služby pro dosažení güssingský model nebyl hnán energetické soběstačnosti městům potřebou udělat z Güssingu a regionům na celém světě. zelené město, ale zoufalou snahou zachránit ekonomiku okresu. Projekt obdržel dotaci něco málo Výzkum pokračuje přes 300 milionů eur z fondů Díky svému průkopnickému Evropské unie. Dotace umožnila smýšlení a energetickému úspěGüssingu získat veškeré vytápění chu, kterého okres díky němu dosáhl, se Güssing stal magnetem z biomasy, 150procentní pokrytí potřeb bionafty v zemědělství pro vědce a společnosti nejen a výrobu 250 procent elektřiny z Rakouska. Všichni hledají, jak z biomasy a solární energie. Třicet by mohli na poli vývoje energií pět decentralizovaných elektráren z obnovitelných zdrojů zanechat v güssingském okrese nyní slouží svou stopu. Výstavba güssingské populaci zhruba 27 000 obyvatel. továrny na biomasu a založení RENET Austria (Síť obnovitelné Region má stabilní ceny energie, které neovlivňují mezinárodní energie Rakousko) daly vzniknout mnoha národním a meziná- plynové či ropné trhy. Evropské centrum pro obnovitelnou energii rodním výzkumným projektům v oblasti obnovitelné energie. Ev- Güssing i okres navštěvuje okolo ropské centrum pro obnovitelnou 1 700 ekoturistů týdně, aby se o úspěchu güssingského projektu energii se stará o provoz zkušebdozvěděli více. ních továren a dohlíží na průběh

32

33

TECHNOLOGIE

TECHNOLOGIE


Jaké je teplo z odpadní vody Při výstavbě nových budov je kladen stále větší důraz na ekologická a ekonomická hlediska jejich budoucího provozu. Architekti a technologové se soustředí na úspory energie a pitné vody. A podle některých je právě snížení spotřeby obojího možné dosáhnout poměrně jednoduše: využitím vody odpadní.

Šedá odpadní voda je voda, která po použití odchází ze sprch, van, umyvadel, dřezů a praček, a tudíž neobsahuje fekálie ani moč. Charakteristické pro jednotlivé druhy šedé vody podle zdroje, ze kterého pocházejí, je kolísání hodnot znečištění vyplývajících z rozdílného životního stylu původců šedých vod. Podle zatížení lze šedou vodu dále dělit na vhodnou a podmíněně použitelnou pro recyklaci. Za vhodnou je považována voda z umyvadel, van a sprch a za podmíněně použitelnou voda z kuchyňských dřezů a myček na nádobí. Produkce

ECHO ČR a odpady

Teplo rovnou při čištění

Lze říci, že vše spočívá v inovativním přístupu k čištění odpadních vod, v přístupu, při kterém je kladen stejný důraz jak na samotné čištění, tak na potřebu a využití energie. To znamená změnu celkového přístupu k čištění vod. K již zavedenému přístupu k úpravě vody nově přistupuje hledisko energetických zisků a jejich zpětného využití k výrobě elektrické energie, tepla nebo chladu prostřednictvím tepelných čerpadel, kogenerací, ORC turbín, absorpčních chladičů a dalších zařízení. Odpadní voda při tomto procesu natéká

přes mechanické předčištění do akumulační vyrovnávací nádrže, která má za úkol vyrovnávat nerovnoměrnost produkce šedých vod. V této nádrži je také, je-li to zapotřebí, upraveno pH čištěné vody. Z akumulační nádrže je voda čerpána do reakční nádrže. Ta je provzdušňována a je v ní osazen membránový modul pro separaci aktivovaného kalu a permeátu (vody zbavené nečistot). Vyčištěná voda je následně čerpána do akumulační nádrže vyčištěné vody. Vyčištěná voda je přes automatickou tlakovou stanici a zařízení pro UV dezinfekci tlačena do rozvodného systému provozní vody. Na opětovném využívání této tepelné energie tedy není nic složitého a získávat ji můžeme na několika různých místech. Odběrné místo může být umístěno přímo v budově, v kanalizační stoce nebo za čističkou odpadních vod. Zatímco odebírání tepelné energie v budovách, byť v nejjednodušších případech pouze předáním energie přes stěny výměníků, se u nás v posledních letech využívá již v poměrně velkém množství objektů, získávání tepla z odpadní vody na vhodných místech kanalizační sítě a za čističkou odpadních vod je polem dosud neoraným, Každé z odběrných míst má pochopitelně svá specifika a omezení.

odpadních vod. Společnosti, které se technologiemi získávání tepla z odpadních vod zabývají, většinou provádějí navrhování nádrží a výměníků pomocí počítačového modelování. Tím dosáhnou největší možné minimalizace investičních nákladů a co největší účinnosti systému.

Lokálně i centrálně

Technologie budoucnosti

Odebírání tepla z odpadní vody je možné provádět buď lokálně, nebo centrálně, přičemž o nejvhodnější metodě rozhoduje právě průtok odpadní vody. Pro menší zařízení a rodinné domy

Snížení nákladů za energie bude v blízké budoucnosti stát v popředí zájmu také provozovatelů čistírenských a vodohospodářských společností. Odpadní voda obsahuje kromě organic-

Efektivní a ekonomický systém čištění odpadních vod by proto měl splňovat tři hlavní cíle: minimalizovat množství energie potřebné na čištění odpadních vod, zajišťovat energeticky soběstačné čištění odpadních vod a snižovat negativní dopad čištění odpadních vod na životní prostředí.

Spotřeba energie na ohřev teplé užitkové vody, která tvoří velkou část šedých vod, v současné době tvoří 25–75 procent celkových nákladů na energie domácností, zatímco my využíváme pouhých deset procent energie, kterou do ohřátí vložíme. šedé vody v domácnostech činí zhruba 55 procent a v komerčních budovách kolem 27 procent z celkové produkce odpadních vod. Množství vzniklých šedých vod kolísá od 57 do 111 litrů denně, přičemž pro domácnosti platí spíše nižší čísla. Všechna tato šedá voda má každopádně značný tepelný potenciál a je zdrojem tepelné energie, kterou dnes stále ještě velmi málo využíváme. Spotřeba energie na ohřev teplé užitkové vody, která tvoří velkou část šedých vod, totiž v současné době tvoří 25–75 procent celkových nákladů na energie domácností, zatímco my využíváme pouhých deset procent energie, kterou do ohřátí vložíme.

vod je naopak pozitivní ve vztahu k tokům, do kterých je voda po vyčištění odváděna. Jedinou možnou nevýhodou tohoto řešení může být skutečnost, že čističky odpadních vod bývají ve větší vzdálenosti od zástavby, a proto i od potenciálních odběratelů tepla.

Uvnitř budovy

Odběr na odtoku z objektu nebo přímo v budově u většiny staveb omezuje nerovnoměrný a přerušovaný průtok. Odebírat tepelnou energii je proto nejvhodnější v objektech, které produkují větší množství odpadní vody, jejíž odtok je v době provozu nepřerušovaný, a zároveň mají velkou spotřebu bílých vod. Těmi objekty mohou být potravinářské a nejrůznější průmyslové provozy, vodní parky, lázně a rozličná léčebná zařízení. Teplota šedé vody je v takovém případě různá a závislá na mnoha faktorech, jako jsou návštěvnost zařízení, směny daného provozu a podobně. Nejvhodnější pochopitelně je posuzovat každý objekt individuálně. Ekonomičnost bude logicky lepší tam, kde jsou vyšší produkce i potřeba odpadních vod a kde se vypouští voda s vyšší teplotou. To však neznamená, že by se teplo nedalo získávat i v jednotlivých domácnostech. Recyklace tepla ze šedých vod je jedním ze způsobů, jak snížit náklady na ohřev teplé užitkové vody, provozní spotřebu teplé vody, popřípadě jak vyřešit vytápění objektu. V každém případě se k získávání energie nejčastěji používají šedé vody z koupelen, a to hned ze dvou důvodů: Jsou relativně čisté a obsahují více tepla než jiné vody. Tuto vodu je

po úpravě možné využívat jako vodu provozní, tzv. bílou vodu, ke splachování záchodů, pisoárů a na zalévání zahrad.

Ve stoce a za čistírnou

Odebírá-li se tepelná energie na kanalizační stoce, děje se tak přímo na trase hlavního průtoku odpadní vody nebo ve vedlejším proudu, tzv. bypassu. Tvar výměníku v takových případech určuje to, kde je umístěn. Výměník nesmí zbytečně zmenšovat průřez cesty či zapříčiňovat místní ukládání nerozpuštěných látek. Vestavba výměníků také nesmí nijak omezit kontrolu a údržbu kanalizační sítě. Dalším putováním odpadní vody kanalizačním řadem a napojením dalších odběratelů dochází k teplotní úpravě odpadní vody, což přináší pouze minimální vliv na čističku odpadních vod. Výhodou umístění odběru na síti je relativní blízkost možného místa pro odběr tepla, překážkou mohou být právní a finanční vztahy týkající se stokové sítě. Odběr energie z odpadní vody na čističce odpadních vod nebo za ní může být u velikostně odpovídajících čističek relativně bezproblémový ve vztahu k průtoku. Při odběru na přítoku a vysokém průtoku odpadní vody nemá ochlazení vody výraznější vliv na technologii čistění, ochlazení vody za čističkou odpadních

je investičně zajímavější lokální znovuzískávání tepla, neboť mají menší průtok vody, investice jsou daleko menší než u centrálních systémů, což je dáno jednoduchou konstrukcí výměníků. Další výhodou je, že lokální systém reaguje na aktuální spotřebu. Lokální systémy odběru zbytkového tepla jsou založeny na principu odebírání tepla z odtékající vody, která předehřívá studenou vodu do sprch nebo jiných domácích zařízení. Pro větší objekty, které produkují větší množství odpadních vod, jsou vhodné centrální systémy, které umožňují odpadní vodu akumulovat, odebrat z ní potřebné teplo a až poté ji vypustit do stokové sítě nebo do čističky

kých látek také tepelnou a kinetickou energii, jejíž množství je zhruba devětkrát vyšší, než je zapotřebí k vyčištění vody. V současné době však energii na čištění odpadní vody paradoxně ještě dodáváme. Efektivní a ekonomický systém čištění odpadních vod by proto měl splňovat tři hlavní cíle: minimalizovat množství energie potřebné na čištění odpadních vod, zajišťovat energeticky soběstačné čištění odpadních vod a snižovat negativní dopad čištění odpadních vod na životní prostředí. Zdá se, že získávání tepla z odpadních vod přímo při procesu jejich čištění by všechny tyto cíle dokázalo splnit.

Evropská komise vydala novou zprávu, která se zabývá tím, jak členské státy nakládají se svými odpady. Přestože poměr recyklovaného odpadu v České republice značně vzrostl a množstvím vyprodukovaného odpadu patříme k nejzodpovědnějším státům EU, umístila se ČR z 27 států až na šestnácté pozici. ČR by podle komise měla zapracovat na vlastním programu v oblasti předcházení vzniku odpadu, na celostátním omezení ukládání komunálního odpadu na skládky či na snížení množství recyklovaného komunálního odpadu a biologicky rozložitelného komunálního odpadu ukládaného na skládky.

Biopaliva prý zvedají ceny potravin Potravinářský koncern Nestlé prostřednictvím svého šéfa tvrdě zkritizoval politiku produkce biopaliv. „Biopaliva vyráběná z plodin určených pro výrobu potravin – to je nenormální. Evropská unie a Spojené státy by měly finančně podporovat opravdová biopaliva,“ prohlásil na konferenci Světový týden vody ve Švédsku výkonný ředitel společnosti Nestlé Paul Bulcke. Jako příklad uvedl, že přestože se Spojené státy letos potýkají s rekordně suchým létem a očekávají nízkou úrodu, 40 procent vypěstované kukuřice musí být použito na výrobu biopaliv. Výrobci čistých paliv však tvrdí, že za rostoucími cenami stojí jiné faktory.

Divocí koně v ČR Divocí koně byli po tisíce let součástí české přírody. Nyní se připravují na svůj velký návrat. Počítá s tím mezinárodní projekt, na kterém se podílí ochranářská společnost Česká krajina. Zpětným křížením zvířat, která si uchovala největší část genetické výbavy divokých koní, lze podle odborníků získat zvířata, která budou odpovídat původním divokým koním svým vzhledem, velikostí, zbarvení, chováním i nenáročností na pastviny. Jedním z nich je Hucul, plemeno pocházející původně z Karpat, druhým je Exmoor pony pocházející z britských ostrovů, kde toto plemeno od konce doby ledové téměř nedoznalo změn.

34

35



Obec Paseka chválí projektové manažery SFŽP ČR

Administrace projektu je někdy náročnější

Obec Paseka leží v Mikroregionu Uničovsko v Olomouckém kraji a má něco málo přes tisíc obyvatel. Zástupce obce deklarují, že současnost a budoucnost vkládají do rukou mladé generace. „Co se týká vybavenosti, snažíme se nabízet srovnatelné podmínky, jako nabízejí města. Navíc však přidáváme nádhernou a čistou přírodu,“ stojí na stránkách obce.

Na stránkách města Lišov je napsáno, že místo pro lokaci městečka bylo vybráno příhodně, neboť dávná komunikační trasa mezi jižními Čechami a jihem Moravy získala po založení Českých Budějovic roku 1265 na významu a obchodní ruch na cestě z Budějovic do Třeboně a dále k Jindřichovu Hradci postupně sílil, čehož lišovští řemeslníci a obchodníci čile využívali.

Obec Paseka řeší každodenní problémy jako tisíce jiných obcí. Například před nedávnem jí před hostincem Rudý dům někdo ukradl nové lavičky za bezmála deset tisíc korun. Zástupci obecního úřadu nad krádeží kroutí hlavu. Vzhled a vybavenost obce Paseka berou jako svoji vizitku. „Podařilo se nám v jednom roce upravit a změnit velkou část obce, která je teď naší pýchou. Zvelebili jsme širší centrum obce, zvýšili atraktivnost sportovního vyžití a revitalizovali zeleň v historické části obce,“ říká Jitka Kovářová, účetní obce, která má na starosti i dotační agendu. My se tak prostřednictvím Jitky Kovářové dostáváme ke zkušenostem obce s Operačním programem Životní prostředí. Svou vůbec první žádost o podporu z Operačního programu Životní prostředí zaměřila obec Paseka na výsadbu a obnovu zeleně ve čtyřech významných lokalitách v zastavěné části obce. Okolo obecního úřadu, jenž je centrem obce, podél bruslařské in-line trasy, která je již širším jádrem obce, v okolí kostela a hřbitova, což jsou nejvýznamnější historické památky v obci a taktéž v lokalitě naplněné novou zástavbou rodinných domků.

Obnova sídelní zeleně Paseka Příjemce: obec Paseka Místo realizace: Olomouc, Olomoucký kraj Celkové náklady: Celkové uznatelné náklady: Celková výše podpory:

„S výsledkem projektu jsme velmi spokojeni. Projekt obnovy sídelní zeleně jsme totiž realizovali souběžně s úpravou návsi, při níž jsme vybudovali nová dětská hřiště a moderní in-line trasu pro bruslaře. A například podél této trasy byly díky projektu podpořeného

V případě prvního projektu byla náročnost procesu zadání žádosti o dotaci z OPŽP relativně jednoduchá. Byla bezproblémová, přehledná a srozumitelná. Stejně tak lze hodnotit realizaci projektu ve vztahu k jeho vyhodnocení.

Prioritní osa 6 – dotace pro zlepšování stavu přírody a krajiny Cílem podpory je zastavení poklesu biodiverzity a zvýšení ekologické stability krajiny. Operační program Životní prostředí v letech 2007–2013 pro tyto účely vyčlenil prostředky ve výši téměř 600 milionů eur z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF).

„Žádost o obnovu zeleně jsme si vypracovávali sami. S projektovou dokumentací nám ale významně pomohla Kateřina Tuzarová z místního zahradního ateliéru Kosa,“ vysvětluje J. Kovářová a dodává, že poradenskou firmu si obec nenajímala, protože služby takové firmy by byly vzhledem k možnostem obce velmi vysoké. To je podle Kovářové stejný problém jako fakt, že náklady na služby poradenských firem nejsou pak v rámci realizace projektu uznatelné, protože překračují maximální limit realizačních nákladů. I bez pomoci profesionálů však obec Paseka se žádostí uspěla. Podařilo se jí realizovat projekt, jehož cílem bylo založení zeleně a revitalizace již zmíněných lokalit. Důraz se kladl na volby takové druhové skladby zeleně, která posiluje diverzitu sídelních biotopů a vztah obyvatel k přírodě.

z OPŽP vysázeny zeleň a dřeviny, založen trávník, přičemž celkový počet vysázených rostlin byl skoro sedm tisíc,“ vzpomíná Kovářová. Budovatelské úsilí s pomocí peněz z Evropské unie ovšem s koncem jednoho projektu v obci Paseka zdaleka neustalo. Naopak, jak se Jitka Kovářová chlubí, obec již v dalším roce získala podporu na projekt „Obnova sídelní zeleně v obci Paseka – horní část, II. etapa“, který navazoval na projekt předchozí. „Letos podáváme žádost o podporu další části obnovy sídelní zeleně a hlavně doufáme, že tato žádost bude podpořena,“ dodává Kovářová. Kovářová je přesvědčena, že v případě prvního projektu byla náročnost procesu zadání žádosti o dotaci z OPŽP relativně jednoduchá. Doslova říká, že byla bezproblémová, přehledná a srozumitelná. Stejně tak hod-

3 604 074 Kč 3 443 489 Kč 2 926 966 Kč

notí realizaci projektu ve vztahu k jeho vyhodnocení. Zdůrazňuje i svou velkou spokojenost s projektovými manažery Státního fondu životního prostředí ČR. Podle ní jsou a byli skvělí. „S nimi byla a je naše zkušenost skvělá. Vždy poradili, okamžitě a profesionálně reagovali, vždy byli vstřícní a byli příjemní v jednání,“ říká Kovářová. Na druhou stranu ovšem dodává, že to byly projekty spíše menšího rozsahu, takže u větších projektů je podle ní potřeba specialistů, kteří si vždy ví rady. Zejména pak s administrací samotné žádosti o dotaci. „Pokud vypracováváme složitý projekt, jako například letos projekt na intenzifikaci ČOV, službám soukromé firmy se nevyhneme. Jsme malá obce, a nemůžeme mít specializovaného zaměstnance jenom na tuto oblast,“ vysvětluje Kovářová. Ačkoli byla obec Paseka úspěšná při žádání o dotace z Operačního programu Životní prostředí, její ostatní zkušenosti s čerpáním evropských peněz již tak růžové nejsou. „S čerpáním peněz z evropských fondů máme tyto zkušenosti: Je to administrativně velmi náročné. O to víc pak také zamrzí, když i přes veškeré úsilí na dotaci obec nakonec nedosáhne. Již několikrát jsme například žádali o dotaci na rekonstrukci zhruba 40 let starého koupaliště, chceme, aby byl provoz bazénů takřka beznákladový. Máme výborný projekt, ale dotaci jsme zatím nedostali. Přitom bez ní se my jako malá obec neobejdeme,“ uzavírá Kovářová.

Stránky města Lišov se nezmiňují pouze o dávné historii, ale i o aktuální současnosti. Kromě projektu na zateplení tamějších objektů příspěvkové organizace ZŠ a MŠ Lišov z Operačního programu Životní prostředí uspěl Lišov i se žádostí o dotaci na pořízení svozového vozu a kontejneru pro svoz bioodpadu v rámci města Lišov a jeho místních částí.

Služby Lišov žadatelem

Na významu tomu nijak neubírá ani fakt, že žadatelem v tomto případě nebylo město, ale společnost v jeho stoprocentním majetkovém držení – Služby Lišov. Společnost žádost předkládala v páté výzvě Operačního programu Životní prostředí společně se žádostí na podporu vybudování kompostárny. Podle zástupců Státního fondu životního prostředí České republiky byly oba projekty na sebe přímo navázány, protože plánem bylo svážené bioodpady zpracovávat přímo v dotací podpořené kompostárně. A tak se také stalo.


projekt příliš neusnadňuje, ale naopak jej činí ještě komplikovanějším a složitějším,“ myslí si Jana Stasková. Na druhou stranu si velmi pochvaluje zkušenosti s projektovými manažery Státního fondu životního prostředí České republiky. Spolupráce s nimi byla dle jejích slov dobrá, a nechválí jenom je. „Jsme rádi, že po realizaci projektu došlo ke značnému zlepšení stavu životního prostředí ve městě Lišov i v jeho okolí. Těší nás spokojenost občanů i fakt, že jsme jim nabídli možnost ekologicky likvidovat biologický odpad,“ říká J. Stasková.

Lišov zkušeným žadatelem

I přes v některých ohledech kritická slova na adresu administrace Operačního programu Životní prostředí bylo a je město Lišov pilným žadatelem o dotace. „Od roku 2000 se snažíme pravidelně podávat žádosti o dotace z Operačního

programu Životní prostředí ve výzvách, které mohou prospět našemu městu,“ říká J. Stasková a dodává, že město je velmi často úspěšné. Podařilo se mu získat dotaci na výstavbu kanalizačních přivaděčů do čistírny odpadních vod, dotaci na výstavbu samotné čistírny odpadních vod, dotaci na pořízení tepelného čerpadla, dotaci na již zmíněná zateplení základní a mateřské školy, ale třeba i dotaci na protipovodňová opatření na tamějším Hůreckém potoce a na pořízení kropicího vozu. Město neuspělo pouze jednou, a to když žádalo na zateplení objektu Městského úřadu v Lišově. „Nespecializujeme se ale pouze na Operační program Životní prostředí. O dotace se ucházíme i prostřednictvím Regionálního operačního programu Jihozápad a pravidelně i přes Státní zemědělský intervenční fond v ose IV Leader,“ uzavírá Jana Stasková.

Odborná znalost

Jana Stasková z Úseku ekonomiky, auditů a grantů města Lišov tvrdí, že v tomto případě, jako i v jiných případech, žádost o dotaci z Operačního programu Životní prostředí pro město Lišov připravila a také podala soukromá poradenská firma. „Bylo to z důvodu větších zkušeností s Operačním programem Životní prostředí. My jsme tehdy, ale také za dané situace neměli dostatečné kapacity, abychom podali žádost sami,“ vysvětluje Stasková. Podle ní je na některé vyhlášené výzvy v Operačním programu Životní prostředí nutná vysoká odborná znalost jak administrativních postupů, tak technologických otázek spojených s projektem. „To hodnotíme záporně, protože žádost o dotaci, byť je samozřejmě skvělé, že na jejím konci je vyplacení finančních prostředků čili dotace, se tím stává velmi dlouhým a někdy až příliš náročným procesem, který

Prioritní osa 4 – Dotace pro odpadové hospodářství a odstraňování starých ekologických zátěží Rostoucí množství odpadů a problémy s tím spojené lze řešit vybudováním sběrného dvora, třídírny odpadů, využitím odpadů nebo výstavbou kompostárny. Operační program Životní prostředí v letech 2007–2013 pro tyto účely vyčlenil prostředky ve výši více než 776 milionů eur z Fondu soudržnosti. Cílem podpory je zkvalitnění nakládání s odpady, snížení produkce odpadů a odstraňování starých ekologických zátěží.

Pořízení svozového vozu a kontejnerů na bioodpad Příjemce: Služby Lišov, s. r. o. Místo realizace: České Budějovice, Jihočeský kraj Celkové náklady: Celkové uznatelné náklady: Celková výše podpory:

1 533 184 Kč 1 288 390 Kč 1 095 132 Kč

36

37

ZAHRANIČÍ

ZAHRANIČÍ


Větrníky se stávají turistickými atrakcemi „To je ale ošklivá turbína,“ říkají si mnozí při pohledu na větrnou elektrárnu, ale dále fascinovaně sledují listy vrtule, jak se zakusují do vrstev vzduchu. „Proč toho nevyužít,“ napadá jiné. Není divu, že majitelé větrných elektráren začali větrníky zpřístupňovat fascinovaným návštěvníkům. A stal se z toho docela pěkný byznys.

Převážná většina větrných turbín na světě patří soukromým firmám. Ty je využívají k tomu, aby jim vyráběly elektřinu nebo poháněly stroje. Jako takové jsou větrné turbíny vyráběny především proto, aby pracovaly. Jejich obrovská velikost, výška a otáčející se lopatky vrtulí z nich však často činí nejvýraznější objekty toho kterého místa. A tak podnikaví majitelé nelenili a vybudovali u nich návštěvnická centra a vyhlídkové plošiny. Konvenční horizontální třílopatkové turbíny proto nejen vyrábějí elektřinu pro rozvodné sítě, ale také plní vzdělávací roli jako ukázkové příklady jedné z nejzelenějších technologií.

Hazard s výhledem na větrníky

V kasiny proslulém Atlantic City v severoamerickém státě New Jersey se větrníky staly populární turistickou atrakcí. Tamější větrná elektrárna byla prvním komerčním počinem svého druhu v New Jersey a také první ve Spojených státech vybudovanou pevninskou větrnou elektrárnou ve městě. Větrné turbíny Jersey-Atlantic Wind Farm, které se tyčí do stejné výšky jako dvaatřicetipatrová budova, tudíž dramaticky změnily obzor města – nesporně dramatičtěji, než to dokázalo jakékoli místní kasino. Turisté se na turbíny nepřestávají vyptávat ani pět let poté, kdy tam vyrostly. „Někteří návštěvníci kasinových hotelů v Atlantic City jsou těmi pěti větrnými elegány tak fascinováni, že vyžadují pokoje s výhledem na ně,“ říká Jacqueline Green z tamější turistické kanceláře. Větrná elektrárna tam proto od června do srpna po předchozí telefonické domluvě nabízí dvakrát týdně prohlídky větrné elektrárny vybudované v areálu čističky odpadních vod. Elektrárnu navštíví okolo 15 tisíc lidí ročně. Návštěvníci při prohlídce zároveň zhlédnou i průmyslové zázemí čistírny odpadních vod, kde se ze zachytávacích a odkalovacích nádrží line nevábný zápach. „Ale právě když s touto pachovou kulisou postojí na betonové základně jedné z masivních turbín, lépe pochopí, jak důležité je, že díky elektrárně není zapotřebí 24 000 barelů surové nafty ročně,“ vysvětluje Jacqueline Green. Turisté sice nemají přístup dovnitř ani nemohou vystoupat na vrchol turbíny po 117

 V útrobách megaturbín mohou být hotely, lázně i muzea, všechny pochopitelně zásobovány výhradně čistou větrnou energií.

Turbíny větrné elektrárny Huitengxile, z nichž některé jsou i 65 metrů vysoké, se strmí nad krajinou hodinu a půl cesty od Hohhotu, hlavního města Vnitřního Mongolska. Jejich dvacetimetrové lopatky šustivě prořezávají vzduch na pozadí azurového nebe posetého nadýchanými bílými mraky. metrů vysokém točitém ocelovém schodišti, ale mohou se přiblížit dostatečně blízko a zaposlouchat se do jedinečného svistotu 36,5 metru dlouhých lopatek.

Mongolský pokrok

Krajina autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko se od dob, kdy odtud Čingischán se svými hordami vyrážel plundrovat většinu tehdy známého světa, v mnoha ohledech příliš nezměnila. Kočovníci tam z koňských hřbetů stále hlídají své ovce a stáda divokých koní se popásají na nedohledných zvlněných pastvinách. V několika posledních letech však v kopcích této severovýchodní provincie vyrostlo několik větrných elektráren a stovky neúnavně se otáčejících větrných turbín posely tamější nezastavěné horizonty. Turbíny větrné elektrárny Huitengxile, z nichž některé jsou i 65 metrů vysoké, se strmí nad krajinou také hodinu

a půl cesty od Hohhotu, hlavního města Vnitřního Mongolska. Jejich dvacetimetrové lopatky šustivě prořezávají vzduch na pozadí azurového nebe posetého nadýchanými bílými mraky. Ve srovnání s kruhovými betonovými gery, moderními nástupci tradičních kočovnických plátěných stanů, vypadají štíhlé věže větrníků výrazně futuristicky. Dong Šao z vesnice Čao Tuo Šan, která s elektrárnou sousedí, chová koně a pěstuje ječmen. Při pohledu na větrnou továrnu neskrývá své potěšení. „Vypadá to tu lépe, než to vypadalo. Mívali jsme jenom krávy a koně,“ říká. Větrná elektrárna jemu i dalším prý zlepšila život. Vydělává teď dolar a čtvrt na hodinu tím, že z koňského hřbetu provádí turisty, kteří se tam přijeli podívat, jak větrné turbíny fungují. Elektřina byla v okrese zavedena sice již v roce 1972, ale první televize se tam objevila v roce 1997 a prv-

ní lednička dokonce až v roce 2002. Ale díky větrným turbínám si místní dobře uvědomují ne to, co mají, ale to, co nemají. „Není tu zaneřáděná voda ani znečištěný vzduch,“ říká Dong.

Skotská atrakce s přesahem

Větrná elektrárna ve skotském Whitelee se díky návštěvnickému centru přímo u základny větrných turbín také stala velmi populární turistickou atrakcí. Centrum, spravované glasgowským Střediskem vědy a pro veřejnost oficiálně otevřené v září 2009, nabízí interaktivní výstavní síň, obchod, přednáškovou místnost i nejrůznější vzdělávací programy. Z centra je také možné využít přístupu na devadesátikilometrovou síť stezek pro cyklisty, táborníky a jezdce na koních. V areálu centra je navíc i nabíječka pro elektromobily, kterou mohou návštěvníci centra využít zdarma. Whiteleeská větrná elektrárna má vlastní odbor pro ochranu přírody a krajiny, řízený zastupitelstvy dvou sousedních krajů. Odbor se snaží dosáhnout toho, aby se zlepšily přístupové cesty do areálu větrné elektrárny a přilehlého okolí. Každoročně centrum zdarma pořádá i rozličné aktivity a události pro veřejnost.

Představenstvo větrné elektrárny Whitelee má navíc v plánu v blízkosti větrné elektrárny vybudovat pro horská kola crossovou dráhu s několika stupni náročnosti. Hodlá k tomu využít bývalého povrchového lomu, ve kterém se těžil kámen použitý při výstavbě elektrárny. Jedinečný design dráhy navrhl Phil Saxena, architekt známý svými projekty například z pekingských olympijských her. Umístění dráhy v areálu největší evropské pevninské větrné elektrárny tak ještě více umocní její jedinečnost. V červnu 2012 se whiteleeská větrná elektrárna stala prvním projektem na získávání větrné energie ve Skotsku a získala členství v Asociaci skotských návštěvnických atrakcí. Stalo se tak poté, co elektrárnu za poslední tři roky navštívilo téměř čtvrt milionu lidí.

Norská nadčasová vize

Zatímco v mnoha evropských zemích odborníci prozkoumávají možnosti získávání energie pomocí obrovských větrných elektráren stojících na moři, Norsko se v těchto úvahách odvážilo ještě o krok dále. U stavangerského pobřeží plánuje vybudovat celé město větrných turbín. Norsko je tradičně považováno za zemi

ECHO Kladno se zaměří na Poldi s nejlepšími podmínkami pro získávání mimopevninské větrné energie na světě a stavangerské pobřeží je prý nejdelší a největrnější v Evropě. Designérská společnost OnOffice proto vymyslela, jak by turbínové město mohlo využít tamějšího počasí, terénu, zdrojů i veškerých dostupných technologií k využívání tohoto nevyčerpatelného zdroje energie. Celá myšlenka je zatím ve fázi plánování, ale přesto by tento projekt s pracovním názvem Turbine City mohl být první vlaštovkou nového odvětví turistického ruchu. Projektanti i investoři doufají, že krása a přitažlivost turbínového města by do něj nalákaly turisty, námořníky i pracovníky z ropných plošin, a nepochybují, že návštěvníci by krásu navrhovaných větrných turbín patřičně ocenili. Mnoho současných větrných elektráren totiž čelí kritice, že jsou ošklivé, a proto se ve společnosti On Office rozhodli, že jejich větrníky takové nebudou a že navíc budou splňovat dvojí účel: zpracovávat větrnou energii a přitom sloužit jako turistická zařízení. A tak by se v útrobách budoucích obřích megaturbín měly ukrývat hotely, lázně i muzea, všechny pochopitelně zásobovány výhradně čistou větrnou energií. Protože Turbine City by leželo na moři, odpadají i obavy z toho, že by se věže turbín esteticky neslučovaly s místní architekturou, což je častým důvodem, proč se podobné projekty v minulosti neuskutečnily. Je celkem pochopitelné, že norská vláda takový projekt podporuje. Země se zavázala, že do roku 2020 bude dvacet procent své energie získávat z obnovitelných zdrojů, a Turbine City by spolu s čistou energií a penězi z turistického ruchu mohlo přesvědčit kritiky, že tento a podobné projekty jsou dobrým nápadem. V této souvislosti by bylo více než symbolické vybudovat tak unikátní zařízení na získávání čisté energie a takového rozsahu právě na stavangerském pobřeží, nechvalně známém svou obrovskou produkcí ropy. A Turbine City by se pak navíc mohlo stát norskou symbolickou pamětihodností, stejnou jakou je třeba pařížská Eiffelova věž, římské Koloseum nebo newyorský Empire State Building.

Kladno chce příští rok začít odstraňovat staré ekologické zátěže v areálu bývalého podniku Poldi. Sanace území bude zahájena v okolí někdejší huti Koněv, kde by měla v budoucnosti vzniknout obytná zóna. Město má na sanace schválenou dotaci, která se pohybuje mezi 120 a 150 miliony korun. Konečná cena bude známá až podle výsledků výběrového řízení. Město sanaci odstartuje v okolí bývalých hutí a koksoven, kde v minulosti nechalo vypracovat studii, která zjistila, že zátěže mohou ohrožovat zdraví lidí. Tendr pak zřejmě potrvá zhruba půl roku.

Nejlepší místní Agendy 21 V Kaiserštejnském paláci v Praze se uskutečnila "Přehlídka nejlepších místních Agend 21“. Obce, města a regiony obdržely ocenění ministra životního prostředí Tomáše Chalupy a zároveň předvedly vlastní postup v řízení obcí a zapojování veřejnosti v oblasti životního prostředí, dopravy a místní ekonomiky. Pozornost byla věnována i sociální oblasti a podpoře zdraví. Ocenění obdržel mikroregion Drahanská vrchovina, města Chrudim, Kopřivnice, Litoměřice, Prostějov, Vsetín a obec Křižánky. Projekt Zdravé město za patnáct let trvání sdružuje 1 300 Zdravých měst ve 30 zemích světa, např. Británii, Francii, Itálii a Německu.

Zájem o životní prostředí ustupuje Nezaměstnanost a ekonomická situace jsou podle obyvatel Evropské unie v současné době důležitějšími otázkami než životní prostředí. Ukázal to alespoň první „eurobarometr“ provedený na regionální úrovni ve všech členských státech EU. Zúčastnilo se jej více než 50 000 lidí. Průměrně 61 procent Evropanů považuje nezaměstnanost za nejvýznamnější současný problém ve svém regionu. Nejmenší závažnost je podle průzkumu v evropských regionech přikládána otázkám životního prostředí. Za důležité je totiž průměrně označilo pouze šest procent lidí, o něco více to bylo pouze ve dvou regionech ve Švédsku a Francii.

38

39

TECHNOLOGIE

TECHNOLOGIE


O turbínách ještě jednou Jsou stále vcelku kontroverzní. Většina je považuje za chytré a dobré řešení, avšak jen do té doby, dokud jim nestojí za humny. A proč? Prý nejsou hezké. Někteří však nad tímto argumentem mávnou rukou se slovy, že mnohem důležitější je využívat zdrojů, kterých má příroda dostatek a které jsou nevyčerpatelné.

Vítr je jednou z forem solární energie. Pohyb vzduchu v atmosféře je výsledkem stoupání teplého vzduchu a klesání studeného vzduchu v závislosti na změnách teploty způsobených nepravidelným zahříváním vzduchu Sluncem, nepravidelnostmi zemského povrchu a otáčením Země. Vzorce vanutí větru a jeho rychlost se na různých místech světa velice liší, neboť je ovlivňují vodní plochy, vegetace a rozdílný terén. Lidstvo již odnepaměti využívá větru k mnoha účelům: k plachtění, pouštění draků a zhruba již dvacet století také k získávání energie s pomocí větrných turbín. Větrná turbína je zařízení, které přeměňuje kinetickou energii větru, větrnou energii, na energii mechanickou.

V malém i ve velkém

Větrné turbíny mohou být umístěny na pevnině či na velké vodní ploše, jako jsou oceány či jezera. Rozmezí výkonu větrných turbín na výrobu užitkové elektřiny se pohybuje od 100 kilowatt až do několika megawattů. Větší větrné turbíny jsou obvykle sdružovány do takzvaných větrných farem, které zásobují komerční síť velkými objemy elektřiny. Elektřina získaná z větrných farem je prostřednictvím rozvodných a distribučních sítí rozváděna do domácností, kanceláří, škol a dalších objektů. Jednotlivé malé turbíny s výkonem pod 100 kilowattů se využívají v domácnostech, v telekomunikačních satelitech nebo k čerpání vody. Někdy zásobují energií naftové

Vliv stínu rotující vrtule, takzvaný disko efekt, se projevuje pouze za slunečného počasí, je-li slunce nízko nad obzorem ráno nebo večer. Při umísťování větrných elektráren se proto již ve fázi projektu dbá na to, aby rušivý vliv jejich stínů zasahoval lidská obydlí co nejméně.

generátory, baterie a fotovoltaické systémy. Tyto systémy se nazývají hybridní větrné systémy a většinou jsou používány na odlehlých místech, kde napojení na komerční síť není možné.

Nic neznámého

V moderní historii lidstva nejsou větrné turbíny ničím novým. Používaly se v Persii, v dnešním Íránu, již okolo roku 200 před Kristem. Héronovo větrné kolo v Alexandrii bylo prvním doloženým příkladem v historii, kdy síly větru bylo využito k pohánění stroje. Nicméně první známé prakticky využívané větrné mlýny byly zaznamenány v sedmém století v Sistánu, v oblasti mezi Afghánistánem a Íránem. Větrné mlýny s vertikální osou, vysokými sloupy a obdélníkovými lopatkami, mezi nimiž bylo nataženo šest až dvanáct plachet z rákosových rohoží a látky, tam mlely obilí a tahaly vodu ze studní.

Generátor se většinou skládá z magnetů a vodiče ze stočeného měděného drátu. Soubor magnetů je napojen na hřídel a stočený měděný drát je jimi obložen. Když se magnety otáčejí okolo drátu, vzniká odlišný elektrický potenciál. Tím se vytváří napětí a elektrický proud. V Evropě se první zmínky o větrných mlýnech objevují v 11. až 12. století v Anglii a ve 14. století se již větrných mlýnů využívalo k odvodňování rýnské delty. První větrnou turbínu, která vyráběla elektřinu, sestrojil skotský akademik James Blythe. Získal tak proud na osvětlení svého letního sídla ve skotském Marykirku. O několik měsíců později americký vynálezce Charles F. Brush postavil první automatickou větrnou turbínu na výrobu elektřiny ve městě Cleveland ve státě Ohio. Byla 18 metrů vysoká, vážila téměř čtyři tuny a měla výkon 12 kW. Jako výsledek tisíciletého vývoje na poli využívání větrné energie a poznatků moderního inženýrství se dnes vyrábí široká škála druhů větrných turbín. Ty nejmenší jsou používány k nabíjení baterií nebo jako přídavné zdroje energie na lodích, zatímco velké větrné elektrárny o mnoha turbínách napojené na komerční

sítě se stávají stále důležitějšími zdroji komerčně vyráběné větrné elektřiny.

Jednoduchá fyzika

Je známo, že energie se nedá vyrobit ani zničit, může se pouze přemístit nebo změnit formu. Z Newtonova třetího zákona o pohybu také víme, že pro každou akci existuje stejná a opačná reakce. Všechny tyto principy se podílejí na fungování větrné turbíny. Větrná turbína jako taková má poměrně jednoduchý design – sestává z vrtule, hřídele a generátoru. Vrtule zachytává vítr a tím dochází k otáčení hřídele, které napomáhá pohánění generátoru, čímž vzniká elektřina. Generátor se většinou skládá z magnetů a vodiče ze stočeného měděného drátu. Soubor magnetů je napojen na hřídel a stočený měděný drát je jimi obložen. Když se magnety otáčejí okolo drátu, vzniká odlišný elektrický potenciál. Tím se vytváří napětí

a elektrický proud. Tento proces se nazývá indukce a na stejném principu vyrábějí elektřinu generátory všeho druhu. V současnosti se využívá dvou hlavních druhů větrných turbín: s horizontální osou a vertikální osou. Větrná turbína s horizontální osou funguje přesně tak, jak její název napovídá. Hřídel je horizontální a umístěna kolmo k vrtuli. Horizontální větrné turbíny, výkonnější a schopné vyrobit více elektřiny než jejich vertikální protějšky, se používají ve větrných farmách ke komerční výrobě elektřiny, mají ve většině případu vrtuli sestávající ze dvou či tří listů nastavitelných do větru pomocí počítačově řízených motorů. Listy vrtule jsou pevné, umístěné do dostatečné vzdálenosti před stožárem a lehce skloněné do větru, aby při silném větru nedocházelo k ohýbání listů do stožáru. Tyto vrtule dosahují rychlosti i přes 320 km/h, jsou velmi výkonné a spolehlivé. Lopatky vrtule jsou většinou natřené na bílo, aby byly ve dne viditelné z letadel, mají většinou délku od 20 do 40 metrů i více. Stožáry jsou v průměru vysoké od 60 do 90 metrů. Vrtule se otáčejí 10krát až 22krát za minutu. Při 22 rotacích za minutu překračuje rychlost 90 metrů za vteřinu.

S vertikální osou

Větrné turbíny s vertikální osou fungují odlišně, hřídel a rotory jsou umístěné vertikálně a souběžně jeden s druhým. Vlastnosti vertikálních větrných turbín je předurčují i pro použití v běžné zástavbě. Vzhledem k tomu, že nejsou závislé na směru větru, mohou využívat i proměnlivý vítr a proudění v blízkosti staveb nebo silnic, a to včetně závanů vytvářených projíždějícími vozidly. Běžný rozsah rychlosti větru, pro kterou jsou určeny, je mezi 4 a 16 metry za sekundu. Vertikální větrné turbíny zabírají při provozu poměrně malý a hlavně stálý prostor a jsou velmi tiché., Na rozdíl od turbín s horizontální osou v podstatě neohrožují plachtící dravce. Vertikální větrné turbíny se vhodně doplňují se solárními panely podle pravidla „když svítí, nefouká, a když fouká, nesvítí“. Jako domácí zdroje slouží hlavně Savoniovy nebo Darrieovy turbíny i ve verzích s listy stáčenými do spirály (jako Gorlovovy turbíny).

Ničitelé ptáků a turistického ruchu?

Všeobecný konsensus došel k tomu, že využívání větrných turbín patří k jednomu z nejšetr-

nějších způsobů získávání energie vůči životnímu prostředí. Kritici turbín se nejčastěji zmiňují o tom, že větrné elektrárny mění biocentra, biokoridory zvěře a zabíjejí ptáky. Ale například podle výzkumů a na základě měření britské Královské společnosti na ochranu ptáků připadá ve Walesu na každých deset tisíc ptáků pouze jedna smrtelná kolize. Neskonale větší problémy pro ptactvo představují automobilový provoz nebo vedení vysokého napětí. Další věcí, která bývá větrníkům někdy vyčítána, je hluk. Konstrukce moderních větrných elektráren pokročila natolik, že ve vzdálenosti zhruba 500 m od stožáru větrné elektrárny o výkonu 2 MW splňuje hladina hluku hygienické limity, tj. 40 dB. Negativní zkušenosti s hlukem se vztahují zejména k větrným elektrárnám starší konstrukce z první poloviny 90. let minulého století. Tím ovšem výčet negativ ze strany kritiků nekončí. Větrné turbíny mají podle některých

hlasů rušivý vliv na signál příjmu. Tento problém by se mohl vyskytnout tehdy, kdyby byly stožáry větrných elektráren umístěné v bezprostřední blízkosti antény vysílače. Běžný provoz příjmu rozhlasu, televize a sítě mobilních operátorů sítě GSM však turbíny neruší. Stejně tak někdy zmiňovaný vliv stínu rotující vrtule, takzvaný disko efekt, se projevuje pouze za slunečného počasí, je-li slunce nízko nad obzorem ráno nebo večer. Při umísťování větrných elektráren se proto již ve fázi projektu dbá na to, aby rušivý vliv jejich stínů zasahoval lidská obydlí co nejméně. V neposlední řadě pak kritika ráda uvádí negativní vliv větrníků na turistický ruch. Skutečnost je ovšem taková, že návštěvnost některých míst, kde větrné turbíny stojí, se naopak zvýšila. Zkušenosti z České republiky tuto situaci potvrzují – ať jsou to větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem na Liberecku, nebo u Pavlova na Jihlavsku.

Některé rekordy ze světa větrných elektráren Nejvyšší větrnou turbínou na světě je Fuhrländer Wind Turbine Laasow v Německu. Její osa je 160 metrů nad zemí a špičky lopatek vrtule mohou dosáhnout výšky 205 metrů. Je to jediná větrná turbína na světě, která je vyšší než 200 metrů. Největší kapacitu – 7,58 MW – má německou společností Enercon vyráběná 198 metrů vysoká turbína Enercon E-126 se 126metrovým průměrem vrtule. Turbína s největším záběrem je Siemens SWT6.0-154 s průměrem 154 metry. Zabírá plochu 18 600 m2. Nejjižněji umístěná turbína je soustava tří turbín Enercon E-33 v Antarktidě. Soustava od prosince 2009 zásobuje energií novozélandskou Scottovu základnu a americkou McMurdovu stanici. Nejvýkonnější jsou čtyři turbíny Rønlandovy větrné farmy v Dánsku, každá z turbín dosáhla v červnu 2010 momentálního výkonu 63,2 GW za hodinu. Nejvýše položená větrná turbína na světě je vztyčena v argentinských Andách ve výšce 4 100 metrů nad mořem.

40

Soutěžte s OPŽP, vyhrajte kompostér

Fotografujte místa z bedekru „Půjdem tudy…“, nejlepší fotografie oceníme kompostérem!

Společně s časopisem Priorita č. 7 byla do vašich schránek před nedávnem doručena i cestovní příručka „Půjdem tudy…“, která mapuje zajímavá místa České republiky, v jejichž okolí byly realizovány projekty podpořené z Operačního programu Životní prostředí. Pro všechny, které tato publikace inspirovala k turistickým cestám, jsme připravili zajímavou fotografickou soutěž. Jak se do ní zapojit? Stačí některou v bedekru uvedenou lokalitu navštívit, vyfotit se tam a fotografie místa s autorem snímku, či místa jen s cestovní příručkou „Půjdem tudy…“ zaslat na e-mailovou adresu [email protected], a to do 28. února 2013. Můžete připojit i pár slov o tom, jak se vám výlet vydařil a co zajímavého vás cestou potkalo. Fotografie v maximálním počtu tří kusů od jednoho soutěžícího posílejte ve formátu jpg do velikosti 10 MB či 1 200 x 1 850 pixelů. Z došlých fotografií vybereme deset nejlepších, z nich budou vylosováni tři výherci keramické kuchyňské nádoby na bioodpad v hodnotě několika set korun.* * Soutěže se nemohou zúčastnit zaměstnanci SFŽP ČR a Ministerstva životního prostředí.

Kalendář projektů OP Životní prostředí

Udělejte Vánoce doma i v Africe.

Propagační publikace o projektech OPŽP „Půjdem tudy…“ má nyní svůj protějšek ve stolním kalendáři na rok 2013.

2013

Kdy půjdem tudy...

Písek; kraj, Znojmo, Jihočeský Americe“, Jihomoravský „Na Jáchymově, vkraj, Podyjí, nádrží alejzóně Náchod;o; parkem Císařská kraj, cký prvek Národním soustavy krajinný Královéhrade stezka Lembersko, Obnova louky, Naučná Kč významný – retenčních 719 Ostrava-měst Josefovské a v památkové kraj, 750 stromořadí ský 216 ký podpory: O zVákO Falkenburk aKč Kč Ošetření podpory: –éKč z610 Moravskoslez at400 ho zámku celková rm upark d Kč, alejí celková aj4ac725 ozpodpory: Kč, H 559 cvýše ra ekvýše ošetření a677 e aOrnitologic ljeamrčvýše oa,výše celková iynaah326 raČáPZ Kč, etorsKč, lk 000 a xe446 a765 síňváepodpory: č384 Inventarizac výše ýk n000 íLandek, kú a669 uznatelné er255 áNPP lvKcelková celkové ,lnáklady: taýcelková S5 m iPřzbe,áemZ řtnáklady: eKč ;ylvKč, denáklady: SvkoKč ostezka m čuznatelné k090 eR illap579 ksenáklady: č781 kc894 3 k ýuznatelné rcelkové k ,jaNaučná Muznatelné Vary; alcelkové epodpory: B ádcelkové – hzpodpory: Karlovy výše 1mv052 lselo ;vakraj, s4n ícinéektc4aeT885 cnáklady: uortcelková elcekKč, Karlovarský z601 ám ud,ruakPr,ah 942 uznatelné kcoib k oým uéévvookkleltecscÚ 6o1k6e56 :ydalklkáánnéénnleclet;atícaninzllrezuO O cru ý,jkacelkové Liberecký kraj, Liberec; ,jarkcelkové uŠ opodhop ešýýv6vá4áv4voo5 rp kklelecc,č,čKK 5 :ynáklady: 35l7 vok c ;dkarenpím a1lk8á7n 8é1n6le6ta:nyzdua évozkuleé čK699uznatelné 267e55 šoýp:vyeráošvýpovdkáloevpcoe,kčšlK ec ,čK 08660 :1y3d1 3 :ydalkán énletan čKč9K261622855č9:Ky3r4o 2p:ydrooppd

týden 1. týden 5. týden 9. 13. 17. 21. detýden nnneneetýden dtýden dýdýýtýtt.t.7.3.935322 Pondělí Pondělí Pondělí Pondělí Pondělí Pondělí ílíělíědlědndnonoPoPP 31.12. 28.1. ílědnoP

25.2. 25.3. 22.4. 20.5. . .9 .8.7.6.9.2.57111

Silvestr Otýlie Liliana Marián Evženie Zbyšek aaleriánlaKD hfcliořddnAiJ

Úterý Úterý Úterý Úterý Úterý Úterý ýýrýererteÚ tÚ 1.1. 29.1. tÚ ýrteÚ

26.2. 26.3. 23.4. 21.5. . .9.8.7.6.0.3.618111

obnovy samostatného českého státu, Den Zdislava Dorota Emanuel Vojtěch Monika aamnreI lAuL šonbaliM

Středa Středa 22.11.2012 Středa Středa Středa Středa aadadedeřetřStřStS 2.1. 30.1. adeřtS

Kalendář stolní 2013.indd 1

Nový rok

13:33:26

Dejte svým blízkým pod stromeček možnost poslat kozu do Afriky a pomoci tak potřebným. Skutečný dárek dokáže potěšit hned dvakrát.

27.2. 27.3. 24.4. 22.5. . .9 .8.7.6.1.4.719111

Karina Robin Alexandr Dita Jiří Emil ineD sianvelDyS,ra,ansM ašnoiteL alA

Doufáme, že vás fotografie ukončených projektů, které mají za cíl zlepšit životní prostředí, budou doprovázet po celý příští rok.

Čtvrtek Čtvrtek Čtvrtek Čtvrtek Čtvrtek Čtvrtek kkeketertvrtvrtvČtČtČ 3.1. 31.1. ketrvtČ

28.2. 28.3. 25.4. 23.5. . .9 .8.7.6.2.5.810112

Radmila Marika Lumír Soňa Marek Vladimír aaiMna,eHiroahMarD aarítměvK

Pátek Pátek Pátek Pátek Pátek Pátek kkeketeátáP 4.1. 1.2. táPP ketáP

1.3. 29.3. 26.4. 24.5. . .9 .8.7.6.3.6.911112

Diana Hynek Bedřich Taťána Oto Jana, L rombyuhVanesa kěsinoceláAČJ

Sobota Sobota Sobota Sobota Sobota Sobota aataototboboboSoSS 2.3. 5.1. 2.2. atoboS

30.3. 27.4. 25.5. . .9 .8.7.6.4.7.012122

Anežka Dalimil a Hromnice Nela Arnošt Jaroslav Viola aakdrtaeRP ,ajlI šáaillvEaP

Neděle Neděle Neděle Neděle Neděle Neděle eelěelědlědedeNeNN 3.3. 6.1. 3.2. elědeN

31.3 28.4. 26.5. . .9 .8.7.6.5.8.113122

Kamil králové TřiBlažej Kvido Vlastislav Filip aannaeloleJzHětíV vaalksňedZ

812 2013.indd stolní 2013.indd Kalendář stolní Kalendář 2013.indd stolní Kalendář 2013.indd 16202428 stolní Kalendář stolní Kalendář 2013.indd stolní2013.indd Kalendář 635:27:27:23:131 212012201.201.211..112.122.222 402:57:26:23:131 2102.11.22

skutecnydarek.cz

Začátek letního času 2:00 –> 3:00

Leden Únor Prosinec Leden •• Březen ÚnorBřezen 2 13 0 0 Květen / 7 8 9 10 11 1 611 / 4 5 6 7 8 9 1 230 3ř4 5 2Duben 31 • 1 / 4 5 6 7 8 9 1 5 23328 28 29 30 / pZr•Srr•29 eá28 26 27 / 27 26 24 25 26 27 28 34 25 eeČ 21 22 23 24 25 23 24 / n28 29 3029• 130231 e25 27cín31 / / 1 2 3 4 5 6 7 •12 2630 2529 27 Č25 18 19 20 21 22 23 24 / neevv26 24 23 26031 18 19 20 21 22 21 / 22 20 19 18 17 18 17 91 / 28 16 15 1/227 15 0 15 94 83 72 6 5 9 8 1 6 1 7 31824 / 8 41123 13 14 5122 61 /21 52121197411111 10 72/1 920 1 819 2 022 2 92 4 22 116 8631117511 / / 6 411 5 311 4 12 13 11 12 10 111 01 22 2 4221 / // 1 210 161 5 722 16222 3 5 3822102722 9 8 5 202 37 4292 26 32 82

Kampaň podporují

Hlavní mediální partneři

Partneři kampaně

13:25:40 13:25:52 22.11.2012 22.11.2012 13:26:06 22.11.2012 13:26:15 22.11.2012 22.11.2012 15:50:48 22.11.2012 15:50:47 aK 4404 dddndin.i3.1301320120í2nílníolntolstosřtásřdářndáendlenaleK aK 6323 dddndin.i.3102 ínlots řádnlealK

OPERAČNÍ PROGRAM

E vropsk á unie

Pro vodu,

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Fond soudržnosti

vzduch a přírodu

priorita I měsíčník Operačního programu Životní prostředí I vydává Státní fond životního prostředí ČR I ročník 5 I číslo vydání 10–11 I vyšlo v prosinci 2012 I časopis je distribuován bezplatně I adresa redakce: Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4 I kontakt na redakci: [email protected], tel.: 606 831 394 I objednávky: www.sfzp.cz, www.opzp.cz I redakce: šéfredaktor: Daniel Tácha, [email protected]; grafická úprava: Eva Štanglová I číslo registrace: MK ČR E 18178 Tento časopis je tištěn dle ekologických standardů. I Texty z časopisu Priorita je možné přetiskovat za předpokladu uvedení autora a zdroje.

I

Přechody na míru pro naše ryby

Recommend Documents