PŘEKÁŽKY NA STRANĚ ZAMĚSTNANC E
1810 – 1815
KAPITOLA 2
Překážky na straně zaměstnance 1810
Mezi ně patří: 1. důležité osobní překážky v práci, 2. překážky z důvodu obecného zájmu, 3. výjimečně jiné případy.
2.1
Důležité osobní překážky v práci včetně mateřské a rodičovské dovolené 2.1.1
Důvody zdravotní a důvody péče o děti nebo o jiné členy rodiny Prvním okruhem důležitých osobních překážek jsou důvody zdravotní a důvody péče o děti nebo o jiné členy rodiny, a to – dočasná pracovní neschopnost, – mateřská a rodičovská dovolená, – karanténa, – ošetřování dítěte mladšího než 10 let v případě onemocnění nebo úrazu, – ošetřování nemocného člena domácnosti z důvodu nemoci, úrazu nebo porodu (týká se osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby – § 115 občanského zákoníku), – péče o dítě mladší než 10 let z důvodu uzavření školy nebo obdobného zařízení, karantény, nebo jestliže osoba, jež jinak o dítě pečuje, onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa, popř. se podrobila vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance (který bude o dítě namísto uvedené osoby po tuto dobu pečovat – v praxi jde zejména o případy, kdy běžně o dítě pečuje prarodič, avšak z uvedených důvodů bude muset o dítě pečovat rodič dítěte). Konkrétní případy ošetřování, popř. péče o dítě a členy domácnosti, jsou uvedeny v § 39 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, který je v účinnosti od 1. 1. 2009. Po uvedenou dobu nepřísluší zaměstnanci náhrada mzdy (s výjimkou prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti či karantény, a to od 1. 1. 2011, před tím to bylo prvních 14 těchto dnů) a jeho hmotné zabezpečení je upraveno předpisy o nemocenském pojištění a o státní sociální podpoře. 201
1815
1820 – 1830
14. PŘEKÁŽKY V PRÁC I
§ 192 až 194, Zákoník práce obsahuje právní úpravu poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti při dočasné pracovní neschopnosti § 393a ZP
(karanténě). Tato právní úprava je použitelná od 1. 1. 2009, kdy nabyl účinnosti nový zákon o nemocenském pojištění. Viz podrobný výklad v Dílu 15 této publikace.
1820
Do této skupiny překážek patří i mateřská a rodičovská dovolená. Mateřská
§ 195 až 198 dovolená přísluší zaměstnankyni po dobu 28, výjimečně 37 týdnů (podle ZP jen ženě, která současně porodila 2 nebo více dětí, nikoliv již ženě osamělé); přiZP
čemž ji nastupuje zpravidla od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. V některých zvláštních případech zákon stanoví kratší dobu mateřské dovolené.
1825
Rodičovská dovolená přísluší ženě na její žádost po skončení mateřské dovolené do 3 let věku dítěte. Otci dítěte přísluší – na žádost – od narození dítěte rovněž do 3 let jeho věku, přičemž mateřskou a rodičovskou dovolenou mohou oba rodiče čerpat současně. Zaměstnavatel rodičovskou dovolenou poskytuje v rozsahu, o jaký zaměstnankyně či zaměstnanec požádá. Zákon nepředepisuje žádnou formu této žádosti – nemusí tedy být písemná, ale může být učiněna jakoukoliv formou, z níž je vůle zaměstnance patrná. Neuvedl-li konkrétní dobu, do níž chce rodičovskou dovolenou čerpat, má se v praxi za to, že to bude do dosažení 3 let věku dítěte. V poslední době je velmi diskutovanou otázkou právo matky, respektive otce dítěte, na předčasný návrat z rodičovské dovolené. Přes rozdílné názory na věc autor zastává stanovisko (shodně s AKV – Asociací pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů), že zaměstnankyni či zaměstnanci nelze upřít právo vrátit se do zaměstnání i dříve, neboť čerpání rodičovské dovolené je jejich právem, nikoliv povinností (i když se vyskytuje i opačný názor). Žádost o poskytnutí rodičovské dovolené je navíc jednostranným právním úkonem, kterému se zaměstnavatel musí podřídit, což musí platit i pro eventuální změnu této žádosti (nejde o dohodu, která by obě strany zavazovala). Jakmile dítě dovrší 3 roky věku, rodičovská dovolená vždy končí bez ohledu na to, zda bude rodič dále pobírat rodičovský příspěvek. Pokud by za tím účelem chtěli matka či otec dítěte zůstat mimo zaměstnání, museli by zaměstnavatele požádat o neplacené volno nebo rozvázat pracovní poměr. Zaměstnavatel ale může poskytnout i volno placené. Jinak nenastoupení do práce v následující pracovní den po ukončení rodičovské dovolené může být zaměstnavatelem posouzeno jako neomluvená nepřítomnost v práci.
1830 § 31 ZSSP
Rodičovskou dovolenou nelze ztotožňovat s dobou, po kterou je poskytován rodičovský příspěvek jako dávka státní sociální podpory – ten přísluší zásadně do 4 let věku dítěte. V zaměňování těchto institutů mzdové účetní často chybují. Není tak ani pravdou, že byla v roce 2008 zavedena „třírychlostní“ rodičovská dovolená – ta zůstává v nezměněné délce, avšak zákon o státní sociální podpoře umožnil volbu délky poskytování rodičovského příspěvku do doby 2, 3 nebo 4 let věku dítěte. Pro nárok na rodičovský příspěvek není již dáno omezení výdělečné činnosti rodiče, pokud je splněna podmínka zajištění celodenní péče o dítě, a to i jinou zletilou osobou. Rozšiřují se proto případy, že ženy vůbec rodičovskou dovolenou nečerpají (a současně pobírají rodičovský příspěvek), přičemž je péče o dítě zajištěna jiným příslušníkem rodiny nebo i cizí osobou. Mají též možnost využívat různé příležitosti domácké práce.
202
PŘEKÁŽKY NA STRANĚ ZAMĚSTNANC E
1835
2.1.2
Jiné důležité osobní překážky Druhým okruhem jsou jiné důležité osobní překážky, jejichž výčet obsahuje zejména příloha k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Zde je i stanoveno, v jakém rozsahu se poskytuje pracovní volno a zda zaměstnanci přísluší, či nepřísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Od 1. 1. 2007 došlo k mírnému zúžení okruhu placených překážek, a to u vlastní svatby (náhrada mzdy jen za 1 den) a doprovodu rodinného příslušníka k vyšetření nebo ošetření (zúžení okruhu rodinných příslušníků, při jejichž doprovodu je poskytována náhrada mzdy).
1835 § 199 ZP
Jde zejména o: – vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení na nezbytně nutnou dobu, s náhradou mzdy, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možno provést mimo pracovní dobu (což je reálné jen u předem plánovaných úkonů); podmínkou dále je, že jde o nejbližší zdravotnické zařízení bydlišti nebo pracovišti zaměstnance (podle toho, kde se právě nachází), které je ve smluvním vztahu k jeho zdravotní pojišťovně – bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se sice pracovní volno po celou nezbytně nutnou dobu, ale náhrada mzdy přísluší jen za dobu, kterou by zaměstnanec potřeboval k návštěvě nejbližšího takového zařízení, – pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výko- § 103 odst. 1 písm. e) ZP nem práce, s náhradou mzdy – tato překážka byla zařazena až od roku 2007 (přísluší při ní náhrada mzdy, jestliže mzda zaměstnanci ušla – což je obvyklé), do roku 2006 byla posuzována většinou jako překážka z důvodu obecného zájmu, – nepředvídané přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, bez náhrady mzdy, – znemožnění cesty do zaměstnání z povětrnostních důvodů nehromadným dopravním prostředkem (zaměstnanci těžce zdravotně postiženému), s náhradou mzdy, – vlastní svatba, svatba dětí (s náhradou mzdy) a rodičů (bez náhrady mzdy), – narození dítěte manželce (družce) zaměstnance, na nezbytně nutnou dobu, s náhradou mzdy k převozu, resp. bez náhrady mzdy k účasti při porodu, – úmrtí rodinného příslušníka, s diferenciovanou délkou pracovního volna od nezbytně nutné doby až po tři dny podle stupně příbuzenství, s náhradou mzdy, – doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického nebo sociálního zařízení (na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, resp. při doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb apod. až na 6 pracovních dnů v kalendářním roce, s náhradou mzdy) a dítěte do školského poradenského zařízení (na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy), – pohřeb spoluzaměstnance, s náhradou mzdy, – přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení (přísluší nejvýše až 2 dny a není již rozlišováno, zda jde o stěhování v obci nebo mimo ni), s náhradou mzdy, jde-li o přestěhování v zájmu zaměstnavatele, jinak bez náhrady mzdy, – vyhledání nového zaměstnání před skončením pracovního poměru, na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden půlden v týdnu (lze slučovat) po dobu odpovídající výpovědní době, tj. obvykle 2 měsíců; avšak s náhradou 203
1840
14. PŘEKÁŽKY V PRÁC I
mzdy jen při rozvázání pracovního poměru dohodou nebo výpovědí ze strany zaměstnavatele z důvodů podle § 52 písm. a) až e) ZP (organizační a zdravotní důvody). Zvláštním případem důležité osobní překážky v práci je pracovní volno za účelem vyslání národního experta do instituce Evropské unie, do jiné mezinárodní vládní organizace, do mírové či záchranné operace nebo za účelem humanitární pomoci v zahraničí. Délka takto poskytnutého pracovního volna nesmí přesáhnout dobu 4 let. Po dobu uvolnění přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku – protože jde o důležitou osobní překážku v práci, nepřichází ovšem v úvahu její refundace, jak je tomu při překážkách v práci z důvodu obecného zájmu. Zákon již neřeší možnost poskytnutí neplaceného pracovního volna z jiných vážných důvodů na žádost zaměstnance. Na základě zásady „co není zakázáno, je dovoleno“ totiž zaměstnavateli nic nebrání takové volno zaměstnanci poskytnout.
2.2
Překážky z důvodu obecného zájmu, souvislost s odborným rozvojem zaměstnanců 1840
Překážky z důvodu obecného zájmu se dělí na: 1. výkon veřejné funkce, 2. výkon občanské povinnosti, 3. jiné úkony v obecném zájmu, 4. pracovní volno související s brannou povinností, 5. školení, jiná forma přípravy nebo studium.
§ 200, § 206 odst. 4 a 5 ZP
V rámci čísla 5 je dále zařazen i související výklad o zvyšování a prohlubování kvalifikace. V případech uvedených pod čísly 1 až 3 je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci pracovní volno v nezbytném rozsahu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Jestliže jde o překážku v práci bez náhrady mzdy, je možné tuto náhradu poskytnout, pokud je tak dohodnuto (kolektivní či individuální smlouvou nebo dohodou), nebo tak může být stanoveno vnitřním předpisem. Jestliže přísluší náhrada mzdy při uvolnění podle zvláštního právního předpisu pro jinou právnickou nebo fyzickou osobu, tato vyplacenou náhradu zaměstnavateli refunduje.
204
PŘEKÁŽKY NA STRANĚ ZAMĚSTNANC E
1845 – 1860
2.2.1
Výkon veřejné funkce Výkonem veřejných funkcí se rozumí např. výkon funkce poslance nebo senátora Parlamentu ČR, člena zastupitelstva kraje nebo obce nebo přísedícího u soudu. Pracovní volno je bez náhrady mzdy a je limitováno 20 pracovními dny v roce. To obojí neplatí u zastupitelů územních samosprávných celků podle zvláštních zákonů – jde-li o zastupitele, kteří tuto funkci vykonávají při současném výkonu práce v pracovním poměru, poskytne jim zaměstnavatel pracovní volno v rozsahu podle žádosti územního samosprávného celku, a to s náhradou mzdy, kterou územní samosprávný celek zaměstnavateli refunduje.
1845 § 201 ZP
2.2.2
Výkon občanské povinnosti O výkon občanských povinností jde zejména u svědků, znalců a tlumočníků u soudu nebo správního a obdobného úřadu, při poskytování první pomoci, živelních událostech nebo v obdobných mimořádných případech atd. Podle ZP při těchto překážkách již nepřísluší náhrada mzdy od zaměstnavatele.
1850 § 202 ZP
Výčet případů výkonu veřejné funkce a občanských povinností je v ZP uveden pouze příkladmo, nikoli taxativně (úplně). Znamená to, že jako překážky v rámci uvedených okruhů důvodů je nutné uznat i jiné, pokud je jejich povaha obdobná výše uvedeným případům.
2.2.3
Jiné úkony v obecném zájmu Jinými úkony v obecném zájmu jsou zejména ty, které jsou vyjmenovány v ZP, jenž stanoví podmínky poskytování pracovního volna a náhrady mzdy. Některé další případy stanoví jiné právní předpisy. Souhrnně lze uvést tyto případy: a) s náhradou mzdy – činnost členů zástupců zaměstnanců (odborových orgánů, rad zaměstnanců a zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – BOZP), a to při zastupování zaměstnanců, dále činnost členů volební komise pro volbu rady a zástupců pro BOZP, jakož i při výkonu funkce zástupce zaměstnanců v dozorčích radách podnikatelských subjektů, a výkonu funkce člena vyjednávacího výboru nebo evropské rady zaměstnanců a člena vyjednávacího výboru a člena výboru zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu (zákona č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti, zákona č. 307/2006 Sb., o evropské družstevní společnosti, a zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev),
205
1855 § 203 ZP
1860
1865 – 1870
–
–
§ 82 zák. č. 247/1995 Sb., § 55 zák. č. 130/2000 Sb., § 62 zák. č. 491/2001 Sb., § 61 zák. č. 62/2003 Sb.
1865
– –
14. PŘEKÁŽKY V PRÁC I
účast na školení pořádaném odborovou organizací v rozsahu 5 pracovních dnů v kalendářním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody (jde o novou překážku od roku 2007), činnost dárce při odběru krve a při aferéze za dobu cesty k odběru, samotného odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru; nestačí-li doba 24 hodin, poskytuje se toto volno po další nezbytně nutnou prokázanou dobu; nedošlo-li k odběru, přísluší volno jen po nezbytně nutnou dobu, činnost dárce dalších biologických materiálů za částečně obdobných podmínek, avšak ve větším rozsahu oproti dárcovství krve, činnost členů okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí na nezbytně nutnou dobu při všech druzích voleb, jde-li o zaměstnance v pracovním poměru (na základě novely volebních zákonů a ZP, provedené zákonem č. 320/2009 Sb.); přitom volební zákony nestanoví povinnost refundace náhrady mzdy ze strany správních orgánů – ta je ale dána v § 206 odst. 4 a 5 ZP;
b) bez náhrady mzdy – jiná odborová činnost, než je uvedeno v a), např. účast na schůzi či spolková činnost pro odbory (ZP tak změnil podmínky uvolnění, při němž dříve příslušela zpravidla náhrada mzdy), – činnost členů volebních komisí při volbách do Parlamentu ČR, Evropského parlamentu, zastupitelstev krajů a obcí podle příslušných volebních zákonů, – činnost zaměstnance při přednášce nebo výuce včetně zkušební činnosti, – činnost člena Horské služby a osoby, která pomáhá při záchranné akci, – činnost vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů a zdravotnických pracovníků, – činnost zprostředkovatele a rozhodce při kolektivním vyjednávání, – činnost dobrovolného sčítacího orgánu při sčítání lidu, – činnost dobrovolného zdravotníka Červeného kříže při výkonu zdravotnických služeb při sportovní nebo společenské akci, – činnost při organizované zájmové tělovýchovné, sportovní nebo kulturní akci a nezbytné přípravě na ni, – činnost kandidátů pro volby do Parlamentu ČR, Evropského parlamentu, krajských a obecních zastupitelstev ode dne následujícího po registraci do dne předcházejícího volbám, a to podle příslušných volebních zákonů. Současný zákoník práce přesunul širší okruh překážek v práci, při nichž dříve příslušela náhrada mzdy mezi překážky v práci bez náhrady mzdy. Zaměstnavatel ale tuto náhradu může dohodnout nebo stanovit ve vnitřním předpisu.
2.2.4
Pracovní volno související s brannou povinností 1870 § 204, § 206 odst. 4 a 6 ZP
K plnění branné povinnosti poskytne zaměstnavatel pracovní volno při povinnosti zaměstnance dostavit se k příslušnému vojenskému správnímu úřadu a k výkonu vojenského cvičení, resp. výjimečného vojenského cvičení, a na cestu do místa povolání. Přitom přísluší náhrada mzdy, kterou zaměstnavateli refunduje vojenský správní úřad. 206
PŘEKÁŽKY NA STRANĚ ZAMĚSTNANC E
1875
2.2.5
Školení, jiná forma přípravy nebo studium Jde jednak o případy zvyšování (též získávání či rozšiřování) kvalifikace, jednak o rekvalifikaci zabezpečovanou zaměstnavatelem. Zaměstnanec tím má získat předpoklady, stanovené právními předpisy nebo požadavky, nezbytné pro řádný výkon sjednané práce. Takové zvýšení kvalifikace musí být v souladu s potřebou zaměstnavatele. Při zvyšování kvalifikace přísluší zaměstnanci (jestliže zaměstnavatel kladně rozhodl o poskytování pracovního volna a hmotného zabezpečení, popř. byla-li mezi nimi uzavřena kvalifikační dohoda podle § 234 ZP) pracovní volno s náhradou mzdy, popř. bez ní v případech a rozsahu podle § 232 ZP. Při rekvalifikaci vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku po celou dobu rekvalifikace (§ 110 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti).
1875 § 205, § 231 až 233 ZP
Podle § 232 ZP přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele pracovní volno s náhradou mzdy (platu) při zvyšování kvalifikace – nejsou-li dohodnuta (kolektivní nebo individuální smlouvou) nebo stanovena (vnitřním předpisem) vyšší nebo další práva – v těchto případech a rozsahu: a) v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení, b) 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou, c) 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria, d) 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaného vysokou školou, e) 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky. Při ukončení vysokoškolského studia (ať již bakalářského, magisterského, nebo doktorského) tak přísluší zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy celkově v rozsahu 10 + 40 pracovních dnů, podle písmen d) a e). zák. č. Novela ZP, provedená od 1. 1. 2008 zákonem č. 362/2007 Sb., změnila text písmen c), d) a e) tak, aby byl v souladu se zákonem o vysokých školách. Dále 362/2007 Sb. v písmenu d) vypustila závěrečnou písemnou práci, neboť nebylo jasné, pro jakou závěrečnou zkoušku se tato předkládá, a rovněž vypustila rigorózní práci, protože ta je zpracovávána pro účely rigorózní zkoušky. Její vykonání k získání akademického titulu po absolvování magisterského studijního programu ale není zvyšováním kvalifikace, neboť tím nedochází ke změně její hodnoty.
Kromě toho přísluší zaměstnanci pracovní volno bez náhrady mzdy k účasti na přijímací zkoušce, opravné zkoušce, účasti na promoci nebo obdobném ceremoniálu.
207
1880 – 1885 § 230 odst. 3 ZP
14. PŘEKÁŽKY V PRÁC I
Ve výše uvedených případech však nejde o postup při prohlubování kvalifikace, které je posuzováno jako výkon práce. Přísluší při něm mzda či plat (včetně případné mzdy za práci přesčas), nikoliv náhrada mzdy, protože se nejedná o překážku v práci.
§ 230 odst. 1, Základním vodítkem pro rozlišení, jde-li o zvyšování, nebo prohlubování kvali§ 231 odst. 1 fikace, je skutečnost, zda školení či studium je potřebné k výkonu práce, kterou zaměstnanec podle pracovní smlouvy (nebo ve funkci, do níž byl jmenován) a 2 ZP
vykonává. Jestliže ano, jde zpravidla o prohlubování kvalifikace. Je-li však účelem přechod na práci jiného druhu, jde o zvyšování kvalifikace (zvyšováním je vždy též studium k dosažení vyššího stupně vzdělání). Prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata (je jím též její udržování a obnovování). Zvýšením kvalifikace se naopak rozumí změna její hodnoty (je jím též její získání nebo rozšíření). V některých případech (u úředníků územních samosprávných celků a zdravotníků) stanoví zvláštní zákony, kdy jde o prohlubování kvalifikace. Určitou zvláštnost přinesl zákon o pedagogických pracovnících, který stanoví těmto osobám nárok na pracovní volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce k dalšímu vzdělávání samostudiem (může jít jak o prohlubování, tak i zvyšování kvalifikace). Za tuto dobu přísluší náhrada platu, která se rovná ušlému platu (nikoliv průměrnému výdělku).
1880 § 234 a 235 ZP
Správné rozlišení, zda jde v konkrétním případě o zvyšování kvalifikace, nebo jen o její prohlubování, je významné pro možnost sjednání kvalifikační dohody. Tu je možné uzavřít pro případy zvyšování kvalifikace kdykoliv, avšak pro prohloubení kvalifikace jen tehdy, jestliže předpokládané náklady mají dosáhnout alespoň 75 000 Kč (podle dřívějšího ZP 100 000 Kč). Pro zaměstnavatele je důležité, že se dohodou zaměstnanec zavazuje mimo jiné setrvat u zaměstnavatele po určitou dobu, nejdéle 5 let, v pracovním poměru, nebo uhradit mu náklady spojené se zvyšováním (eventuálním prohlubováním) kvalifikace, popř. jejich poměrnou část, nesplnil-li závazek jen zčásti. Dohoda musí být uzavřena písemně, jinak by byla neplatná.
2.3
Společná pravidla pro překážky na straně zaměstnance 1885 § 206 ZP
Překážky v práci je povinen zaměstnanec předem svému zaměstnavateli oznámit a požádat o poskytnutí volna. Pokud překážka v práci není předem známa, je povinen zaměstnavatele o ní uvědomit bez zbytečného průtahu a oznámit předpokládanou délku jejího trvání. Jinak by jeho jednání či opomenutí mohlo být posouzeno jako porušení pracovních povinností (pracovní kázně). Rovněž je povinen překážku v práci a její trvání prokázat. Je však věcí zaměstnavatele, jaký způsob tohoto prokázání bude vyžadovat (nelze vyloučit, že může v některých případech postačovat i čestné prohlášení zaměstnance). Právnické a fyzické osoby (např. zdravotnická zařízení) jsou povinny poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost (např. potvrdit mu provedené vyšetření či ošetření).
208
PŘEKÁŽKY NA STRANĚ ZAMĚSTNAVATELE
1890
Náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci nepřísluší, jestliže neomluveně zameškal převážnou část směny v daném kalendářním měsíci nebo jestliže se po skončení pracovního volna bez vážného důvodu včas nevrátil do práce. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se sčítají. Tato pravidla se – podle názoru autora a AKV – vztahují i na dočasnou pracovní neschopnost či karanténu. Na věc je ale i odlišný právní názor, který např. zastává MPSV.
2.4
Jiné případy překážek v práci na straně zaměstnance Výjimečně z právních předpisů vyplývají i některé jiné případy překážek v práci na straně zaměstnance, které však nelze zařadit do předchozích čtyř skupin a pro něž neplatí ani výše uvedená pravidla. Jde např. o: – účast zaměstnance ve stávce (s výjimkou případů neomluveného zameškání práce v důsledku soudního rozhodnutí o nezákonnosti stávky) – přičemž při stávce, ať již konané podle zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, nebo výlučně na základě ústavní Listiny základních práv a svobod, na stávkující zaměstnance nedopadá ustanovení § 206 ZP o povinnosti žádat o pracovní volno a překážku v práci prokazovat, – případy, kdy příslušný odborový orgán nevyslovil souhlas s posuzováním nepřítomnosti zaměstnance v práci jako neomluvené a z okolností nevyplývá, o jakou – právními předpisy uznanou – překážku v práci se jedná, – ztrátu zdravotní způsobilosti k výkonu práce z viny zaměstnance, který se nepodrobil nařízené lékařské závodní preventivní periodické prohlídce, jestliže uplynula stanovená doba platnosti předchozí prohlídky (§ 12 až 14 směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku MZ, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci), – nezpůsobilost k výkonu práce v důsledku požití alkoholu nebo jiných návykových látek nebo odmítnutí zaměstnance podrobit se vyšetření, zda není pod jejich vlivem.
1890
Poslední dva případy ale mohou být posouzeny přímo jako neomluvená nepřítomnost v práci. Ve všech uvedených případech zaměstnanci náhrada mzdy nepřísluší. Nejde-li o stávku při kolektivním vyjednávání, právní předpisy tyto případy překážek v práci ani výslovně či konkrétně neupravují, avšak ty z nich vyplývají. Tyto překážky v práci jsou považovány pro účely naplnění fondu pracovní doby § 216 odst. 3, (nikoliv pro účely odměňování a dovolené) za výkon práce. Zaměstnanec tak 348 odst. 1 nemusí tuto dobu napracovat, avšak nepřísluší mu za ni mzda nebo plat. a 2 ZP
209
1895 – 1915
14. PŘEKÁŽKY V PRÁC I
KAPITOLA 3
Překážky na straně zaměstnavatele 1895 § 207 ZP
1900
Jestliže zaměstnanec nemůže konat práci pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, přerušením dodávek surovin či energie, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami, jedná se o prostoje. Není-li zaměstnanec převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku. Rovněž při přerušení práce způsobeném nepříznivými povětrnostními vlivy přísluší zaměstnanci náhrada mzdy, ale jen ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. V obou výše uvedených případech může být náhrada mzdy zvýšena.
1905 § 208 ZP
Nemohl-li zaměstnanec konat práci z jiných důvodů, jedná se o ostatní překážky na straně zaměstnavatele. V těchto případech zaměstnanci přísluší náhrada mzdy, a to zásadně ve výši průměrného výdělku, nikoliv však při kontu pracovní doby.
1910
Jestliže zaměstnavatel nemůže přidělovat práci při tzv. částečné nezaměstnanosti – dočasném omezení odbytu jeho výrobků nebo poptávky po jím poskytovaných službách, přísluší zaměstnancům náhrada mzdy nejméně ve výši 60 % průměrného výdělku. Její konkrétní výše musí být dohodnuta mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, jinak není možné takto postupovat. Postupovat tak také nemohou zaměstnavatelé odměňující platem. Tuto možnost může využít i zaměstnavatel, u něhož nepůsobí odborová organizace. O tom, zda jsou k takovému postupu dány důvody, ale musí rozhodnout na jeho návrh ve správním řízení úřad práce. Náhrada mzdy potom činí 60 % průměrného výdělku po dobu, kterou úřad práce v rozhodnutí určí (může určit nejvýše dobu 1 roku). Zaměstnavatel ovšem může poskytovat náhradu mzdy vyšší.
§ 209 ZP
Překrývá-li se překážka v práci podle § 209 ZP s jinou překážkou (ať již na straně zaměstnance, nebo zaměstnavatele), s výjimkou dočasné pracovní neschopnosti či karantény, má přednost překážka podle § 209 ZP. To platí i při jejím překrývání s jindy placenými svátky.
1915
Za překážku na straně zaměstnavatele se považuje i čas strávený na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů, spadá-li do stanovené pracovní doby zaměstnance. Náhrada mzdy (ve výši průměrného výdělku) se ale poskytuje jen výjimečně – jestliže v důsledku způsobu odměňování (např. úkolovou nebo podílovou mzdou) zaměstnanci mzda ušla. Jinak se mu mzda nekrátí, což vždy platí u platu.
§ 210 ZP
§ 2 odst. 1 a 2 ZP
Zákon již bohužel nestanoví právo zaměstnance, který se vrátil z pracovní cesty po 24. hodině na nezbytný odpočinek v délce 8 hodin, který – pokud zasahoval do směny – byl posuzován jako překážka v práci na straně zaměstnavatele s nárokem zaměstnance na náhradu mzdy (§ 4 dřívějšího nařízení vlády č. 108/1994 Sb.). Je ale možné takové či obdobné právo zaměstnance sjednat či stanovit.
210
NEOMLUVENÁ AB SENC E
1920 – 1930
Zcela nevyužívanou překážkou v práci na straně zaměstnavatele je výluka, kterou by mohl zaměstnavatel uplatnit v rámci kolektivního vyjednávání o uzavření kolektivní smlouvy, a to jako obranný prostředek proti návrhům odborové organizace. Výluka je tak jakousi stávkou zaměstnavatele. Vyloučeným zaměstnancům by ale příslušela náhrada mzdy ve výši 50 % průměrného výdělku. V ČR nebyla dosud nikdy výluka uplatněna. Placená překážka v práci je zaměstnanci hrazena pouze v případě, že mu ušel výdělek. Neušel-li (např. proto, že tato doba připadla na nepřetržitý odpočinek v týdnu), nelze náhradu mzdy poskytnout.
1920 §27 až 31 zák. č. 2/1991 Sb.
1925
KAPITOLA 4
Neomluvená absence 1930 Neomluvené zameškání práce zaměstnancem, obvykle označované jako neomluvená absence, není překážkou v práci. Výklad je však do tohoto § 348 odst. 3 oddílu zařazen z důvodu těsné souvislosti s překážkami v práci na straně ZP zaměstnance – neomluvená nepřítomnost je totiž opakem přítomnosti omluvené. Důvodem pro posouzení nepřítomnosti zaměstnance v práci jako neomluvené je právě skutečnost, že neprokázal existenci překážky v práci, která zakládá jeho nárok na pracovní volno, a nejde ani o jiné případy uznané nepřítomnosti (čerpání dovolené či náhradního volna). Jestliže u zaměstnavatele působí odborová organizace, je pro posouzení, zda jde o neomluvené zameškání práce, nutná dohoda zaměstnavatele s ní. Pokud ta souhlas s touto kvalifikací nepřítomnosti nedá, je nepřítomnost omluvena (zákon nezná jiné kategorie nepřítomnosti v práci než omluvenou nebo neomluvenou). Odborová organizace nemusí sdělovat důvod svého negativního stanoviska. Pro účely evidence pracovní doby půjde o neplacenou překážku v práci. Ústavní soud ale svým nálezem, publikovaným pod č. 116/2008 Sb., přiznal odborově neorganizovaným zaměstnancům právo vyloučit vůči sobě působnost odborové organizace, danou zákonem v pracovněprávních záležitostech jednotlivých zaměstnanců. Neomluvenou absenci, a to i po dobu kratší než 1 směna, lze považovat za závažné porušení pracovních povinností (pracovní kázně). Při dlouhodobějším trvání (alespoň 1 týden, i když v případě zaměstnanců v odpovědnějších pracovních pozicích může jít o dobu kratší) soudní judikatura uznává posouzení jako porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem. Možným důsledkem tak je eventuální rozvázání pracovního poměru, a to buď výpovědí ze strany zaměstnavatele, zpravidla pro závažné porušení povinnosti vyplývající pro zaměstnance z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci – neboli „pracovní kázně“ [§ 52 písm. g) ZP], popřípadě i okamžitým zrušením pracovního poměru pro porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem [§ 55 odst. 1 písm. b) ZP]. Z důvodu neomluvené absence je možné zaměstnanci též krátit § 223 odst. 2 dovolenou, i když to není povinné. ZP
211
