Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva
Půdní vestavba rodinného domu Diplomová práce
Brno 2011
Bc. Jiří Čápek
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma: Půdní vestavba rodinného domu zpracoval sám a uvedl jsem všechny pouţité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uloţena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyţádá písemné stanovisko univerzity o tom, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne 17. 04. 2011
podpis studenta
Dovoluji si touto formou poděkovat za cenné rady a odbornou pomoc při zpracování zadaného tématu vedoucímu diplomové práce doc. Dr. Ing. Zdeňce Havířové, která mi poskytla potřebné praktické i teoretické informace.
Abstract The goal of this work is the preparation of project documentation for the implementation loft house. Attic is designed as a structural frame system of wood buildings
made
with
partial
předvyrobeností
the
manufacturing
floor.
This thesis deals with the mapping and professed focus of the current state of the building, any relevant changes in project design and documentation for the implementation of the existing loft brick family house in the village Nemotice. As a basis for the preparation of project documentation will be used for practical experience of implementation of timber construction house in the locality Podolí and further consultation with the superintendent, production manager and staff. It is documented in photographs depicting the installation of loft construction process and the technical report. The project documentation and production records, which are used for production of panels in the production process.
Keywords: wooden building, project documentation, panels, production, installation, attic, attic space, design, photographs, technical reports, product documentation
Abstrakt Úkolem této diplomové práce je zpracování projektové dokumentace pro realizaci půdní vestavby rodinného domu. Půdní vestavba je navrţena jako konstrukční systém rámové dřevostavby realizované s částečnou předvyrobeností ve výrobní hale. Diplomová práce řeší zmapování a zaměření stávajícího stavu objektu, případné posouzení změn a návrh projektové dokumentace pro realizaci půdní vestavby na stávajícím zděném rodinném domě v obci Nemotice. Jako podklad pro vypracování projektové dokumentace bude pouţita praktická zkušenost z realizace dřevostavby rodinného domu v lokalitě Podolí a dále konzultace se stavbyvedoucím, vedoucím výroby a zaměstnanci firmy. Dále je doloţena fotodokumentace z montáţe půdní vestavby zachycující proces výstavby a technická zpráva. Součástí projektové dokumentace je i výrobní dokumentace, která slouţí pro výrobu jednotlivých panelů ve výrobním procesu.
Klíčová slova: dřevostavba, projektová dokumentace, panely, výroba, montáţ, půdní vestavba, půdní prostor, konstrukce, fotodokumentace, realizace, výrobní dokumentace
Obsah Úvod .....................................................................................................................1 Cíl práce ...............................................................................................................2 Materiály a literární přehled .............................................................................3 3.1 Dřevěné domy rámové konstrukce ...................................................................3 4 Metodika ..............................................................................................................9 4.1 Popis rodinného domu ....................................................................................10 4.1.1 Přízemí ....................................................................................................10 4.1.2 Podkroví ..................................................................................................11 4.2 Popis střešní konstrukce..................................................................................11 4.2.1 Popis střešní konstrukce stávající stav ....................................................11 4.2.2 Popis střešní konstrukce s půdní vestavbou ............................................12 4.3 Skladby stěn a základní konstrukční detaily ...................................................13 4.3.1 Detail napojení obvodových stěn ............................................................17 4.3.2 Detail napojení střešní konstrukce a atiky ..............................................18 5 Zpracování projektové dokumentace .............................................................20 5.1 Technická zpráva ............................................................................................20 5.1.1 Popis staveniště .......................................................................................20 5.1.2 Základní údaje charakterizující stavbu ...................................................20 5.1.3 Urbanistické a architektonické řešení .....................................................20 5.1.4 Dispoziční řešení.....................................................................................21 5.1.5 Příprava na výstavbu ...............................................................................21 5.1.6 Svislé nosné konstrukce ..........................................................................21 5.1.7 Vodorovné nosné konstrukce..................................................................22 5.1.8 Střešní konstrukce ...................................................................................23 5.1.9 Půdní prostor ...........................................................................................24 5.1.10 Schodiště .................................................................................................24 5.1.11 Okna ........................................................................................................24 5.1.12 Dveře .......................................................................................................24 5.1.13 Podlahy ...................................................................................................24 5.1.14 Omítky a obklady....................................................................................24 5.1.15 Izolační materiály ...................................................................................24 5.1.16 Vodovod a kanalizace .............................................................................25 5.1.17 Plyn a elektřina .......................................................................................25 5.1.18 Vliv stavby na ţivotní prostředí ..............................................................25 5.1.19 Bezbariérové uţívání ..............................................................................25 5.1.20 Průzkumy a měření .................................................................................25 5.1.21 Způsob zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků ....................25 5.1.22 Mechanická odolnost a stabilita ..............................................................25 5.1.23 Hygiena, ochrana zdraví a ţivotního prostředí .......................................26 5.1.24 Ochrana proti hluku ................................................................................26 5.1.25 Úspora energie a ochrana tepla ...............................................................26 5.1.26 Bezpečnost při uţívání ............................................................................26 5.2 Výrobní dokumentace .....................................................................................27 5.2.1 Výrobní dokumentace střešní konstrukce ...............................................27 5.2.2 Výrobní dokumentace podkrovních panelů ............................................27 6 Realizace půdní vestavby .................................................................................29 6.1 Výroba panelů .................................................................................................29 6.2 Popis montáţe podkroví a krovu ....................................................................31 1 2 3
7 Diskuse ...............................................................................................................33 8 Závěr ..................................................................................................................34 9 Summary............................................................................................................35 10 Seznam literatury ..............................................................................................36 11 Přílohy ................................................................................................................37 11.1 Seznam příloh .................................................................................................37 11.1.1 Příloha A – výkresová dokumentace…………………………………...37 11.1.2 Příloha B – fotodokumentace výroby a montáţe…………………...…..38
1 Úvod
Dřevo je jedním z přírodních materiálů, které vzhledem ke svým fyzikálním a mechanickým vlastnostem, přirozené struktuře a chemickému sloţení přináší mnoho způsobů vyuţití. Dřevostavby a stavební konstrukce na bázi dřeva jsou jiţ po mnohá staletí zdrojem kultury, sportu a převáţně bydlení v Kanadě, Skandinávii a dalších průmyslově vyspělých zemích na celém světě. Dnešní moderní stavební konstrukce na bázi dřeva se uplatňují nejen pro výstavbu rodinných domů, ale i bytových domů, sportovních hal a dalších objektů pro průmyslovou
a
jinou
výrobu.
Moderní
dřevostavby
rozdělujeme
z hlediska
konstrukčních systémů na dřevěné domy rámové konstrukce, dřevěné stavby skeletové a masivní dřevěné stavby. Jednotlivé konstrukční systémy mají různé postupy a principy při výstavbě i při následné údrţbě při uţívání stavby. Dřevostavby v naší zemi tvoří cca. 5% celkové roční výstavby rodinných i bytových domů. To je způsobeno mnoha negativními vlivy, které s sebou pouţití dřeva ve stavebnictví přináší. Jako je například bobtnání a sesychání, které způsobují změny tvarů, rozměrů a objemů dřeva, dále pak hořlavost, moţnost výskytu dřevokazných hub a plísní a dalších vlastností, které mohou negativně ovlivnit ţivotnost celé stavby. Naopak je důleţité si uvědomit, ţe dřevo jako přírodní materiál z obnovitelných zdrojů, je velmi ţádaným materiálem z pohledu ochrany ţivotního prostředí. V řadě průmyslově vyspělých zemí tvoří dřevostavby více neţ 60% celkové výstavby a tedy dokonce převládají nad klasickými zděnými stavbami. Proto je důleţité si uvědomit, ţe při dodrţení určitých zásad při výstavbě, při vhodném návrhu a pečlivě provedené práci stavebníků můţe být ţivotnost dřevostavby i několik set let. Největším problémem pořídit si v dnešní době vlastní bydlení, ať uţ dřevostavbu, zděnou stavbu, nebo bytovou jednotku, je zadluţenost a finanční krize.
1
2 Cíl práce Cílem diplomové práce je zpracování projektové dokumentace pro realizaci půdní vestavby na stávajícím přízemním rodinném domu. Stávající přízemní dům je zděný z plných cihel. Půdní vestavba bude navrţena jako konstrukční systém rámové dřevostavby realizované s částečnou předvyrobeností ve výrobní hale. Součástí práce bude i zhodnocení stávajícího stavu střešní konstrukce a návrh nového krov, vhodného pro realizaci půdní vestavby. Diplomová práce bude dále obsahovat výrobní dokumentaci, pro její vypracování budou pouţity poznatky z praxe získané ve výrobě a montáţi na místě staveniště. Na základě těchto poznatků bude objekt zaměřen, bude vypracována dokumentace stávajícího stavu domu, tedy přízemí a stávající střešní konstrukce. Poté, po konzultaci se stavbyvedoucím a dalšími zaměstnanci, bude vypracována výrobní dokumentace podkrovních panelů a nové střešní konstrukce. Součástí diplomové práce bude fotodokumentace znázorňující výrobu, následnou montáţ půdní vestavby a technická zpráva popisující stávající stav domu i nový stav s půdní vestavbou. Jedná se především a zhodnocení staveniště, dispoziční řešení a stavebně technické řešení.
2
3 Materiály a literární přehled 3.1
Dřevěné domy rámové konstrukce Jedná se o domy, u kterých je nosná konstrukce tvořena dřevěnou kostrou
z řeziva opláštěnou deskovými materiály, které s dřevěnou kostrou spolupůsobí při přenosu zatíţení. Zde je nutno zdůraznit, ţe pojem „rámová dřevostavba“ má vystihovat konstrukci stěn, ve které jsou jednotlivé dřevěné přířezy sestavovány do základního nosného obdélníkového rámu. V ţádném případě se nejedná o rámovou konstrukci, kterou známe ze statiky, kde pojem rám má skutečně vystihovat chování konstrukce při zatěţování z pohledu statického působení. Systém dřevostaveb s nosnou kostrou z řeziva je tradičním a velmi rozšířeným systémem pouţívaným v Severní Americe, kde je oblíben především proto, ţe se jedná o rychlou a suchou montáţ a výsledkem je stavba s dobrými tepelně izolačními vlastnostmi při zachování vysoké variability dispozičního a architektonického řešení. Tento systém pronikl z Ameriky i do Evropy, kde byl postupně zdokonalován z hlediska opracování jednotlivých prvků a prefabrikace, čili předvyrobení celých hotových dílců předem ve výrobě tak, aby na stavbě mohli být osazeny s minimální dobou potřebnou pro vlastní montáţ. Původní americký systém je často nazýván v angličtině „Two by four“ tedy 2 x 4, coţ je rozměr nosných stojek uvedený v palcích, nebo v současnosti pouţívaný systém „Two by six“, tedy 2 x 6 palců, který se začal pouţívat z důvodu vyšších poţadavků na zateplení obvodových stěn, kdy rozměr stojky souvisí s tloušťkou izolační vrstvy vkládané mezi stojky obvodové stěny. Pro rámové dřevostavby jsou charakteristické malé průřezy dřevěných profilů a malá vzdálenost nosných stojek. Celý nosný rám je vytvořen z profilů jednotných rozměrů, nejčastěji pouţívaným rozměrem v evropských je průřez 60 x 120 mm. Ten je v posledních letech často nahrazován průřezem 60 x 180 mm, opět z důvodu zvýšených poţadavků na tepelnou izolaci obvodových stěn. Původní dřevěná nosná kostra amerického systému rozlišuje dva základní typy stavění: Ballon Frame – stojky jsou průchozí přes celou výšku budovy a k nim se připevňují vodorovná nosná ţebra stropu.
3
Platform Frame – stojky stěn jsou pouze na výšku podlaţí, nahoře jsou vzájemně spojeny vodorovným pasem a na takto vytvořený „dřevěný rám“ se pokládá konstrukce stropu. Dnes nejrozšířenější způsob. Nosné stěny dřevěných rámových domů jsou tvořeny svislými stojkami, které jsou rozmístěny v pravidelných osových vzdálenostech (většinou 400, 600 nebo 625 mm). Stojky jsou spojeny s dolním a horním vodorovným pasem na tupý sraz pomocí hřebíků. Tím je vytvořen dřevěný rám, pro který musí být pouţito tříděné řezivo poţadované pevnosti, jehoţ rozměry jsou dány jednak statickým posouzením, jednak poţadavkem na potřebnou tloušťku tepelněizolační vrstvy, která se vkládá do prostoru mezi stojky. Jak jiţ bylo uvedeno, dnes nejčastěji pouţívaným rozměrem jsou stojky 60 x 120 mm. V nosné stěně jsou tyto prvky navrhovány jako tlačené prvky, u kterých je vzpěrná délka rovna jejich skutečné délce ve stěně. Vzhledem k malému průřezu tlačené stojky je třeba zajistit její stabilitu proti vybočení. To je provedeno tím, ţe ve směru menšího rozměru průřezu, tedy v rovině stěny, jsou stojky spojeny s opláštěním. Aby bylo toto spojení schopno přenášet síly, které v něm vznikají, a došlo skutečně ke spolupůsobení obou prvků stěny, musí být spoj staticky posouzen. Z tohoto důvodu musí být dodrţena také potřebná vzdálenost spojovacích prostředků (hřebíků) od kraje stojky v místě stykování opláštění stěny. Tím můţe být někdy vznesen poţadavek na větší rozměr stojky ve stěně. Dalšími prvky nosného dřevěného rámu jsou překlady nad otvory dveřními nebo okenními (nadpraţí) a poprsníky v místě okenních otvorů. Jsou uloţeny na zkrácené stojky ve stěně, které přenášejí zatíţení do základů stavby, a jsou stejného průřezu jako ostatní nezkrácené stojky. V místě otvoru probíhají zkrácené stojky ve stejných modulových vzdálenostech jako ve zbývajících částech stěny. Deskové materiály, kterými je stěna opláštěna, zajišťují mimo deskové působení rámové stěny také prostorové ztuţení celé budovy. Z tohoto důvodu musí být pro opláštění stěn pouţity materiály, které tyto statické poţadavky splňují. Mohou to být deskové materiály na bázi dřeva určené pro stavební účely (dřevotřískové desky, OSBdesky), sádrovláknité desky, případně cementotřískové desky. Vţdy musí mít tyto materiály potřebné mechanické vlastnosti. Z tohoto důvodu nemůţe plnit výztuţnou funkci stěn například samotná sádrokartonová deska. Ta se v dřevěných stavbách pouţívá pro obklady vnitřního líce stěn z důvodu nejen povrchové úpravy, ale především z důvodu zvýšení poţární bezpečnosti stavby. Pro zajištění výztuţného účinku musí být vţdy pouţita spolu s jiným deskovým materiálem na bázi dřeva. 4
Nosná stěna můţe být v dřevostavbě jednak jako stěna vnitřní, u které má izolační výplň vkládaná mezi stojky funkci zvukoizolační, nebo jako stěna vnější (obvodová). U té je nutné mimo izolační schopnosti zajistit ještě její neprůvzdušnost a především je nutno zajistit, aby uvnitř konstrukce nedocházelo ke kondenzaci vodních par, protoţe při neodborném provedení stěny je vlhkost, která se do stěny dostane, příčinou mnoha poruch a škod. Ve vzduchu je vţdy obsaţeno určité mnoţství vodní páry. Při zvyšující se teplotě také roste tlak vodní páry, která pak při ochlazení vzduchu kondenzuje. To znamená, ţe uvnitř stavby, v interiéru, kde je teplota v zimních měsících vyšší neţ teplota venkovního prostředí, musí být také dílčí tlak vodních par větší neţ venku. Dochází k toku molekul vodní páry obvodovou stěnou směrem ven. Rychlost tohoto toku a mnoţství procházejících molekul vodní páry závisí na difúzním odporu jednotlivých vrstev stěny. Proti toku molekul vodní páry pronikají naopak z vnějšího prostředí dovnitř molekuly vzduchu, a tím dochází k vyrovnávání tlaku. Mnoţství molekul vodní páry směrem k vnějšímu líci stěny klesá, pro kaţdý dílčí tlak ve stěně existuje tzv. rosný bod, ve kterém dochází při dalším poklesu teploty ke kondenzaci vodní páry (tento jev můţeme dobře pozorovat na skleněných okenních tabulích). Pokud je skladba stěny taková, ţe difúzní odpor jednotlivých vrstev klesá od vnitřního líce k vnějšímu, je umoţněno molekulám vodní páry pronikat stěnou a na vnějším líci volně unikat ven. Za předpokladu, ţe je obvodová stěna řádně tepelně izolována, lze takovouto skladbu stěny povaţovat za dostatečnou ochranu proti vzniku vlhkosti ve stěně ze zkondenzované vodní páry. Pokud však je opláštění na obou stranách povrchu obvodové stěny ze stejného materiálu (tedy materiálu se stejným difúzním odporem), bude docházet na hranici vrstev ve skladbě pláště ke kondenzaci a tím můţe být vnesena vlhkost do celého průřezu. To pak má za následek jednak znehodnocení celé tepelné izolace, ale především nastává nebezpečí pronikání vlhkosti do prvků nosného dřevěného rámu, které tím mohou být postupem času znehodnoceny. Protoţe tento problém můţe nastat u všech vícevrstvých konstrukcí, je třeba dodrţovat správné zásady návrhu skladby stěn jiţ ve fázi projekčního řešení. Skladba stěny musí být navrţena tak, aby difúzní odpor jednotlivých vrstev směrem ven dostatečně klesal. Není-li to moţné nebo je-li pouţito stejného materiálu pro oba povrchy stěny, musí být nebezpečí kondenzace uvnitř stěny zabráněno pouţitím dostatečně odvětrané mezery ve skladbě v místě předpokládané
5
kondenzace, případně pouţitím parotěsné vrstvy co nejblíţe vnitřnímu povrchu stěny. Za nejúčinnější lze povaţovat kombinace obou způsobů. Stejně tak při pouţití skladby stěny s parotěsnou vrstvou, která je při provádění vnitřních rozvodů a vnitřních instalací porušena otvory například pro krabice elektrorozvodů nebo pro napojení vodovodních baterií, nelze zaručit naprostou těsnost této vrstvy ani při pečlivém provedení spojů. Z toho důvodu se doporučuje i v těchto případech zvýšit účinnost parozábrany ještě vytvořením odvětrané vrstvy v konstrukci. Pokud je to moţné, je u obvodových stěn vhodnějším řešením vytvoření další přídavné vnitřní vrstvy ve stěně, ve které je moţno vést rozvody instalací, aniţ by došlo k porušení parozábrany. Neprůvzdušnost obvodové stěny musí být zajištěna v některé z vnějších vrstev pláště. Její funkcí je ochrana interiéru před tepelnými ztrátami vzniklými prouděním vzduchu konstrukcí. Nejčastěji se tato vrstva provádí ze speciálních fólií, které nepropustí proudící vzduch dovnitř, ale jsou dostatečně propustné pro vodní páru (pouţívají se pro zateplení střešní konstrukce). Rovněţ je moţno tuto vrstvu vytvořit pomocí pouţitého opláštění z deskových materiálů, které však musí být v tomto případě provedeno tak a v takové úpravě, aby podmínku vzduchotěsnosti splňovalo. Pokud je v obvodové stěně provedena vrstva s difúzním odporem (parotěsná vrstva), lze konstrukci stěny povaţovat za dostatečně vzduchotěsnou. Parotěsná vrstva je provedena na vnitřní straně stěny, v některé vrstvě co nejblíţe povrchu. Nejčastěji to bývá polyetylenová fólie v tloušťce 0,15 aţ 0,20 milimetrů, umístěná za vnitřní opláštění stěny. Její výhodou je moţnost snadného stykování v kritických místech napojení jednotlivých částí konstrukce a její snadné osazení. Nevýhodou je jiţ zmíněná moţnost porušení při provádění vnitřních rozvodů a instalací včetně osazování některých zařizovacích předmětů. Správně provedené stykování této vrstvy v jednotlivých konstrukčních spojích stavby a utěsnění v místě prostupů ovlivňují ţivotnost dřevostavby. Tepelná izolace v obvodové stěně dřevěné rámové konstrukce se většinou provádí z minerální plsti dodávané v deskách nebo v rolích ve standardních tloušťkách od 50 do 200 milimetrů. Pro obvodové stěny se dnes pouţívá nejčastěji tloušťka 120 – 180 milimetrů. Izolace se vkládá do dutin mezi stojky dřevěného rámu. Vnější povrch obvodové stěny musí být patřičně chráněn proti povětrnostním vlivům, zejména před deštěm. V našich podmínkách se v současnosti nejčastěji pouţívá povrchová úprava s venkovní tenkovrstvou omítkou, je však moţné také obloţení 6
deskovými materiály s úpravou podle pokynů výrobce, obloţení horizontálním nebo vertikálním bedněním z řeziva, případně obloţení šablonami, obkladačkami nebo obezdění předsazenou cihelnou obezdívkou. Pokud je pouţito obloţení, je obklad proveden s odvětrávanou dutinou vytvořenou pomocí kontralatí upevněných na stojkách rámu. Odvětraná mezera slouţí pro odvedení vlhkosti, která můţe do stěny proniknout. Vnitřní stěny, které neplní nosnou funkci a slouţí pouze k oddělení vnitřních prostor, se provádí také jako rámová konstrukce. Stojky jsou menšího průřezu, obvykle postačuje průřez 60 x 60 mm. Opláštění z desek můţe být pouze jednostranné za předpokladu, ţe druhý líc stěny je obloţen sádrokartonem. Do dutiny mezi stojkami se opět vkládá izolace z minerální plsti. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o vnitřní stěny, zajištění vzduchotěsnosti a ochrana před moţnou vlhkostí ze zkondenzovaných vodních par nejsou nutné. Z hlediska provádění stavby je moţno montovanou stavbu s nosným dřevěným rámem provést několika způsoby. Způsob, který je běţně pouţíván v Americe pod názvem „Timber frame houses“ a který praktikuje řada menších firem i u nás, je systém stavění z jednotlivých přířezů řeziva a z deskových materiálů přímo na staveništi. Výhodou tohoto systému je, ţe realizátor stavby nepotřebuje ţádné prostory, ve kterých by prováděl přípravné práce pro stavbu. Nevýhodou je naopak prodlouţení doby výstavby, manipulace s dřevěnými prvky a deskovými materiály v nechráněném vnějším prostředí. Tím je samozřejmě zvýšeno nebezpečí vnikání vlhkosti do materiálu, obzvláště za nepříznivého počasí. Pokud pracovníci nezajistí správné skladování materiálu a dostatečnou ochranu rozestavěné konstrukce před deštěm, hrozí nebezpečí znehodnocení stavebního materiálu a především celé stavby vlhkostí. Z tohoto důvodu se jeví jako výhodnější realizace rámových dřevěných domů s úplnou nebo alespoň částečnou prefabrikací jednotlivých dílců. Tím nejjednodušším způsobem je sestavení nosného dřevěného rámu předem v krytém výrobním prostoru. Z důvodu nutnosti následné manipulace musí být tento rám opláštěn jednostranně deskovým materiálem, který je schopen zajistit tuhost vyrobenému rámu. Na stavbě se takto připravené rámy osadí na předem připravenou základovou desku a vzájemně se spojí. Pro osazení rámů je na betonové desce připraven základový práh z impregnovaného řeziva, který je kotven ocelovými kotevními prvky do základové desky. Pod základové prahy je nutno poloţit pás izolační lepenky, která zabrání pronikání vlhkosti z betonu do dřeva. Smontováním jednotlivých rámů nosných stěn, nenosných stěn a stropů je připravena dřevěná nosná kostra domu, která můţe být zastřešena, a tím je stavba chráněna před 7
dešťovými sráţkami. Do takto připravené konstrukce se musí provést všechny potřebné rozvody instalací, dutiny ve stěnách jsou vyplněny tepelnou izolací a je dokončeno opláštění stěn i stropu s provedením všech potřebných vrstev. Nejkratší doba provádění prací přímo na staveništi je u rámových dřevostaveb panelových, kdy je celá stěna připravena předem ve výrobně a dovezena na stavbu. V takto připravené stěně jsou provedeny nejenom kompletní skladby všech vrstev, ale také potřebné rozvody instalací, osazení výplní otvorů a povrchová úprava. Panely mohou být provedeny jako maloplošné nebo velkoplošné. Nevýhodou maloplošných je nutnost vzájemného napojování jednotlivých dílů na stavbě a s tím spojené zajištění těsnosti proti proudícímu vzduchu a proti pronikání vlhkosti dovnitř konstrukce v hotové stavbě. Z toho důvodu je dnes nejčastěji prováděným způsobem montáţ z celostěnových panelů, které se vzájemně spojují a vytváří systém svislých nosných konstrukcí. Na ně je pak pokládána konstrukce stropu. U těchto typů rámových staveb je důleţité správné provedení detailů styků jednotlivých dílců, kde při nesprávném provedení vzniká nebezpečí tepelných a akustických mostů. Panely vnějších stěn se mohou provést také jako dvouplášťové, s předsazeným vnějším pláštěm a odvětrávanou vzduchovou mezerou. Předsazená vrstva zvyšuje tepelní a především zvukoizolační vlastnosti stěny a dokonale chrání vnitřní nosnou část konstrukce stěny před povětrnostními vlivy. Protoţe se tato vrstva provádí aţ po montáţi stěn na stavbě, je moţno provést překrytí styčných spár ve stěnách, a tím dosáhnout zvýšení izolačních schopností stěny, ale na druhé straně je tím zvýšena pracnost na staveništi. (HAVÍŘOVÁ, 2005)
8
4 Metodika Pro vypracování diplomové práce bylo pouţito poznatků získaných ve výrobě a na montáţi navrhované půdní vestavby. Jako podklad pro vypracování projektové dokumentace bylo třeba zpracovat dokumentaci stavební části stávajícího přízemí rodinného domu. Celkovými podklady pro vypracování projektové dokumentace pak byly půdorysy, řezy přízemí, střešní konstrukce a pohledy na rodinný dům. Postup zpracování projektové dokumentace: V počáteční fázi bylo třeba zaměřit stávající přízemí a střešní konstrukci rodinného domu. Dle naměřených rozměrů, zjištěných stavebních materiálů a rozmístění stavebně truhlářských výrobků, byly vypracovány podklady pro projektovou dokumentaci půdní vestavby. Vzhledem k tomu, ţe stávající střešní konstrukce byla nevyhovující, bylo třeba pro realizaci půdní vestavby navrhnout novou konstrukci krovu.
-
Zaměření stávajícího stavu rodinného domu
-
Vypracování půdorysu, řezu a pohledu stávajícího stavu
-
Získání praktických poznatků a zkušeností z výroby
-
Vypracování projektové dokumentace půdní vestavby (půdorysy, řez, pohled, výrobní dokumentace jednotlivých částí stavby a návrh nové střešní konstrukce)
-
Získání praktických poznatků na montáţi
-
Fotodokumentace výroby a montáţe
-
Zpracování částí technické zprávy
9
4.1
Popis rodinného domu Rodinný dům se nachází v obci Nemotice, která leţí v Jihomoravském kraji na
pomezí okresů Hodonín a Vyškov. Jedná se o menší rodinný dům ve tvaru písmene L, kde část domu je zastřešena střechou sedlovou a část domu střechou pultovou. Pod sedlovou střechou se nachází prostor, ve kterém bude navrţena půdní vestavba. Půdní prostor pod pultovou částí střechy zůstane nevyuţitý, nebo bude vyuţíván jako půda.
Obr. 1 Rodinný dům Nemotice
4.1.1 Přízemí Přízemí domu je vystavěno jako zděné z plných cihel, obvodové stěny jsou zateplené tl. 450 mm. Příčky jsou rekonstruovány asi před dvěma lety a jsou tvořeny z tvárnic YTONG tl. 100 a 150 mm. Přízemí domu je tvořeno koupelnou s WC, kuchyní, třemi pokoji a garáţí. V podkroví se budou nacházet dva pokoje, koupelna s WC a šatna. Pro vstup do podkroví bude navrţeno schodiště. Toto bude jednoramenné, umístěné v obývacím pokoji v přízemí, dle výkresu v příloze č. 1.
10
4.1.2 Podkroví Podkroví domu o půdorysné ploše 11 x 5 m. je navrţeno jako konstrukční systém dřevostavba rámové konstrukce. Tato je tvořena jak s obvodových panelů tl. 268 mm, tak příčkových panelů tl. 151 mm. Modul sloupků rámové konstrukce je 600 mm. Panely jsou vytvořeny s částečnou předvyrobeností ve výrobní hale. To znamená, ţe ve výrobní hale je panel smontován po zaklopení z OSB desky, takto vytvořený panel je pak transportován na místo staveniště, kde je usazován pomocí kování k připravené stropní konstrukci nebo základové desce domu. Při montáţi takto vytvořených panelů je třeba dbát zvýšenou pozornost na správné provedení parozábrany v rohových spojích, dle jednotlivých detailů. 4.2
Popis střešní konstrukce Střešní konstrukce je nad částí domu tvořena střechou sedlovou a nad částí
domu směrem do dvora je tvořena střechou pultovou. Půdní vestavba se bude nacházet v místě sedlové střechy, pod pultovou částí bude prostor vyuţíván jako půda.
4.2.1 Popis střešní konstrukce stávající stav Sedlová střecha – jedná se o hambalkový krov, kde jsou krokve osedlány na pozednice, vyztuţeny hambalkem a vazným trámem. Pultová část střechy - jednotlivé krokve jsou osedlány na pozednice. Takto tvořená konstrukce je spojena vazným trámem, ve vyšší části pultu je konstrukce podepřena sloupky a vyztuţena pásky.
Obr. 2 Stávající střešní konstrukce
11
4.2.2 Popis střešní konstrukce s půdní vestavbou Střecha rodinného domu je z části sedlová a z části pultová. Sedlová část, která je tvořena vaznicovým krovem, je navrţena tak, aby bylo moţné realizovat v této části domu půdní vestavbu. Jednotlivé krokve jsou osedlány na pozednici, středové vaznice, které se ve výšce příčkových panelů podkroví o tyto panely opírají a jsou vyztuţeny kleštinou. Ve vrcholové části střechy jsou krokve osedlány na vrcholovou vaznici. Celá střešní konstrukce je zavětrována pomocí pásku. Pultová část střechy je navrţena stejně jako před realizací půdní vestavby. Jednotlivé krokve jsou osedlány na pozednice.
Obr. 3 střešní konstrukce s půdní vestavbou - sedlová část
12
4.3
Skladby stěn a základní konstrukční detaily Skladby stěn navrţené pro půdní vestavbu pouţívá pro výstavbu rodinných
domů firma Bajulus s.r.o. Tato firma se zabývá výstavou dřevostaveb, které označuje za „energeticky úsporné“. Níţe uvedené skladby jsou uváděny od exteriéru po interiér.
Obvodová stěna
Obr. 4 Skladba obvodové stěny Exteriér Minerální omítka Renop 7,5 mm včetně stěrky a armovací síťky Tepelně izolační desky Polystyren PSB 50 mm samoshášivý Lepidlo OSB 13 mm Tepelná izolace URSA 140 mm Masivní dřevěná rámová konstrukce 140x60 mm PE fólie Parozábrana Sunflex roof-in Vzduchová mezera 27 mm OSB 13 mm sádrokarton GKB (GKBi) 12,5 mm Nátěr primalex plus 2x nebo obdobný Interier
13
Výpočet součinitele prostupu tepla U obvodové stěny Obvodová stěna - STO vrstva interiér
d [m] 1,000
W/m·K] 8,000
R [m ·K/W] 0,125
e exteriér 1 Sádrokarton 2 OSB/3 3 Instalační mezera
1,000 0,013 0,013 0,027
23,000 0,220 0,130 0,180
0,043 0,057 0,100 0,150
3a dřevěný rošt
0,060
0,180
-
3b vzduchová mezera
0,565
0,180
-
0,003 0,140
0,053
0,111 2,620
0,060
0,180
-
i
4 Parozábrana - Sunflex Roof-In 5 Rámová konstrukce 5a Dřevěná konstrukce 5b Tepelná izolace - Ursa
2
0,565
0,040
-
6 OSB/3 7 Polystyren
0,013 0,050
0,320 0,037
0,041 1,351
8 Minerální omítka
0,005
0,900
0,006
0,268
-
4,604
Rt 2
U [W/m ·K] 0,217
Dle ČSN 730540 – 2, U-doporučené= 0,2 W.m-2.K-1, U-poţadované = 0,3 W.m-2.K-1 d R 1 U R
oeficient tepelné vodivosti d – Tloušťka vrstvy materiálu R – Tepelný odpor materiálu U – Součinitel prostupu tepla
14
Střešní konstrukce
Obr. 5 Skladba střešní konstrukce Exteriér Střešní krytina Bramac Moravská Plus Latě 30x50 mm Kontralatě 30x50 mm Difuzní fólie Dřevěné krokve 80x180 mm Tepelná izolace URSA 160mm PE fólie Parozábrana Sunflex roof-in Rošt z latí 27 mm sádrokarton GKB (GKBi) 12,5 mm Nátěr primalex plus 2x nebo obdobný Interier
15
Výpočet součinitele prostupu tepla U střešní konstrukce Střecha zateplená STŘZ vrstva interiér
d [m] 1,000
W/m·K] 8,000
R [m ·K/W] 0,125
e exteriér 1 Sádrokarton 2 rošt
1,000 0,013 0,027
23,000 0,220 0,180
0,043 0,059 0,150
2a dřevěný rošt
0,060
0,180
-
2b vzduchová mezera
0,360
0,180
-
3 PE parozábrana 4 Krokve
0,180
0,050
3,574
4a Dřevěná konstrukce
0,080
0,180
-
4b Tepelná izolace - Ursa
1,000
0,040
-
-
-
-
0,220
-
3,951
i
5 Difůzní fólie
Rt
2
2
U [W/m ·K] 0,253
Dle ČSN 730540 – 2, U-doporučené= 0,2 W.m-2.K-1, U-poţadované = 0,3 W.m-2.K-1 Příčkový panel
Obr. 6 Skladba příčkového panelu Nátěr Primalex Plus 2x (nebo obdobný) Sádrokarton GKB(GKBi) 12,5 mm OSB 13 mm Izolace URSA 60 mm Masivní dřevěná rámová konstrukce 100x60 mm OSB 13 mm Sádrokarton GKB(GKBi) 12,5 mm Nátěr Primalex Plus 2x (nebo obdobný)
16
4.3.1
DETAIL NAPOJENÍ OBVODOVÝCH STĚN
Obr. 7 Detail provedení parozábrany při napojení obvodových stěn Obvodové stěny rámové dřevostavby jsou k sobě napojovány pomocí vrutů 8x200 mm. Napojení parozábrany se provádí přesahem 300 mm na jedné z obvodových stěn. Tento přesah je přilepen speciální páskou na parozábranu druhé obvodové stěny. Tímto je dosaţeno vzduchotěsného spoje. Vzduchová mezera nebo-li instalační rošt o šířce 27 mm před reflexní parozábranou vytváří prostor pro rozvod elektrických kabelů, a tím není nutné parozábranu porušit. Při rozvodů kabelů větších dimenzí a trubek je pouţita dodatečná předstěna, která je opláštěná pouze sádrokartonem ze strany interiéru. Správné řešení parozábrany je velmi důleţité. Pokud není dosaţeno vzduchotěsného rohového spoje, dochází k nadměrné kondenzaci vodní páry a ke zvýšené tepelné vodivosti. Následkem kondenzace vodní páry pak mohou být plísně, hniloba, výskyt dřevokazných hub a v neposlední řadě i úplná destrukce dřevěné konstrukce. Tyto výrazně ovlivňují kvalitu a ţivotnost stěn, a tím i celého domu. Instalační rošt je dále obloţen OSB deskou 12 mm a sádrokartonovou deskou 12,5 mm. V rohovém spoji sádrokartonových desek je mezera vyplněna tmelem a je přebroušena. Tímto je spoj připraven pro následnou povrchovou úpravu malbou. (ČÁPEK, 2009)
17
4.3.2
DETAIL NAPOJENÍ STŘEŠNÍ KONSTRUKCE A ATIKY
Obr. 8 Detail provedení parozábrany u napojení střešní konstrukce a atiky
Obr. 9 Provedení parozábrany u styku střešní konstrukce s atikou
18
Jednotlivé krokve střešní konstrukce mají vyřezaná sedla v místech, ve kterých jsou osedlány na pozednici atiky. Krokve jsou s pozednicí spojeny pomocí hřebíků 8x280mm. Parozábrana atiky přesahuje na horní straně 300mm. Tento přesah je uloţen ze spodní strany krokví a na tento přesah navazují další pásy parozábrany. Tyto pásy jsou vţdy přeloţeny přes sebe a přelepeny speciální lepicí páskou. Pásy dále pokračují zespod kleštin a tvoří tak vzduchotěsně uzavřený prostor celého podkroví. Atika i střešní konstrukce mají z interiéru, před parotěsnou fólii, vzduchovou mezeru, kterou tvoří rošt z latí. Vzduchová mezera umoţňuje rozvod elektrických kabelů v podkroví bez narušení parozábrany. Při chybném napojení parozábrany je moţný výskyt hniloby, plísní a dřevokazných hub, coţ vede ke sníţení pevnosti krovu a degradaci dřeva. Střešní konstrukce je z vnější strany pokryta paropropustnou difuzní fólii, která je určena jako pojistná hydroizolační fólie k zabezpečení podkrovních prostorů proti průniku zbytkové vody z deště i sněhu. Existují dva typy difuzních fólií, a to kontaktní a nekontaktní. Tyto dva typy se liší tím, ţe kontaktní můţe být ve styku s izolací a nekontaktní nesmí. Firma Bajulus pouţívá kontaktní typ difuzní fólie, která se pokládá přímo na krokve. Poté následují latě, kontralatě a střešní krytina. Je třeba dbát na správný výběr difuzní fólie. Při nedodrţení správného výběru můţe nastat pronikání vlhkosti do izolace a dřevěné konstrukce, a tím dochází k její degradaci. (ČÁPEK, 2009)
19
5 Zpracování projektové dokumentace Před samotným zpracováním projektové dokumentace půdní vestavby, bylo nutné provést zmapování, zaměření a posouzení stávajícího stavu rodinného domu. Dle zaměřených rozměrů jednotlivých místností, konstrukčních stěn, výškových rozměrů a střešní konstrukce, byly vytvořeny výkresy stavební části přízemí (půdorys, řez a pohled). Tyto pak slouţily pro vypracování kompletní projektové dokumentace půdní vestavby a návrh nové střešní konstrukce vhodné pro její realizaci. Projektová dokumentace obsahuje výkresy stavební části půdní vestavby, tvořené dřevěnou rámovou konstrukcí a nové střešní konstrukce, dále pak výrobní dokumentaci panelů podkroví a technickou zprávu. 5.1
Technická zpráva
5.1.1 Popis staveniště Místo staveniště se nachází v Jihomoravském kraji, v okrese Vyškov, v obci Nemotice. Jedná se o řadový dům Nemotice č. 145. Příjezd ke staveništi je umoţněn po obecní pozemní komunikaci, která vede přímo před domem. Staveniště se nachází na pozemku stavebníka. Projekt předpokládá demolice stávající střešní konstrukce a nadezdívky.
5.1.2 Základní údaje charakterizující stavbu Půdní vestavba je v řadovém rodinném domě, který se nachází ve východní části obce Nemotice. K rodinnému domu patří zahrada o výměře 420 m2. Zahrada se nachází za rodinným domem.
5.1.3 Urbanistické a architektonické řešení Princip urbanisticko-architektonického řešení vychází z poţadavků stavebníka a charakteru stávající vesnické zástavby. Objekt je i nadále řešen jako rodinný dům tvaru L, kde část domu je zastřešena střechou sedlovou a část střechou pultovou. Je ponechán charakter rekreační stavby, tvar střechy do ulice je ponechán s vloţením tří střešních oken do této části střechy. Z důvodu realizace půdní vestavby je zde navrţena nová konstrukce krovu. Ve dvorní části domu je pultová střecha ponechána a opět je navrţen nový krov, tvar střechy je zachován. Místnosti v podkroví mají prosvětlení zajištěno
20
pomocí tří střešních oken. Hřeben střechy nevě navrţeného zastřešení objektu je výškově osazen do stejné výšky jako hřeben stávající staré střešní konstrukce.
5.1.4 Dispoziční řešení Dispoziční řešení půdní vestavby je navrţeno s ohledem na stávající přízemí domu, a to jak na orientaci ke světovým stranám, tak na rozvody sanitární techniky. Cele dispoziční řešení podkroví je navrţeno tak, aby co nejvíce vyhovovalo obyvatelům domu. 1. Podlaží (přízemí) – zádveří, kuchyň, obývací pokoj, koupelna s WC, technická místnost a 2 x pokoj. 2. Podlaží (podkroví) – chodba, šatna, koupelna s WC, a 2x pokoj.
5.1.5 Příprava na výstavbu Před samotnou výstavbou je třeba provést důkladné zmapování a zaměření stavby. V rámci bouracích prací bude provedena demontáţ stávající střešní krytiny z pálené tašky a demontáţ dřevěné konstrukce stávajícího krovu. Strop nad přízemním podlaţím, tvořící podlahu podkroví, bude ponechán.
5.1.6 Svislé nosné konstrukce 5.1.6.1 Přízemí Svislé nosné stěny v přízemí domu jsou zděné, tvořené z plných cihel. Tloušťka obvodových stěn je 450 mm a tloušťka vnitřních stěn je 200 mm. 5.1.6.2 Podkroví Svislé nosné stěny podkroví tvoří dřevěná rámová konstrukce z obou stran opláštěná velkoplošnými materiály.
Skladba konstrukce obvodové stěny Nátěr Primalex plus Sádrokarton
12,5 mm
Desky OSB
13 mm
Instalační mezera + rošt z latí
27 mm
Parozábrana Sunflex roof-in Dřevěná rámová konstrukce vyplněná tepelnou iziolací
140 mm
Deska OSB
13 mm
Tepelně izolační desky Polystyren
50 mm
Minerální omítka 21
Obvodové stěna je navrţena dle platných norem a splňuje poţadavky ČSN na tepelné i akustické izolace.
Skladba konstrukce vnitřní nosné stěny Nátěr Primalex plus Sádrokarton
12,5 mm
Desky OSB
13 mm
Dřevěná rámová konstrukce vyplněná izolací
100 mm
Desky OSB
13 mm
Sádrokarton
12,5 mm
Nátěr Primalex plus
5.1.7 Vodorovné nosné konstrukce Stávající strop nad přízemním podlaţím bude ponechán. Nad ním bude provedený nový dřevěný strop s nosnou konstrukcí ze stropních trámů průřezu 140x180 mm. Na stropních trámech uloţených na obvodovém zdivu bude proveden záklop z prken na sraz tl. 25mm. Na prknech bude poloţen kročejová izolace z desek Nobasil TP a konstrukce podlahy. Tato je navrţena z desek OSB v tlouště 2x12 mm. Na těchto deskách bude izolace Mirelon 2 mm a jako nášlapná vrstva budou pouţity laminované dřevěné podlahové dílce 8 mm. Strop nad nově vzniklým podkrovím bude tvořen ze sádrokartonových desek, tloušťky 12,5 mm, zavěšených na konstrukci zastřešení objektu.
Skladba stropní konstrukce Vrstva podlahy
10 mm
2x OSB do kříţe
2x12 mm
Kročejová izolace
20 mm
Záklop z prken
25 mm
Tepelná izolace
160 mm
Stropní trámy
220 mm
Podbití z prken
10 mm
Omítka s pletivem Nátěr primalex plus
22
5.1.8 Střešní konstrukce Stávající objekt rodinného domu je tvaru L, kde nad částí stavby je střecha sedlová a nad částí střecha pultová. Půdní vestavba bude navrţena v části podkroví pod sedlovou střechou. Rekonstrukce se bude týkat i části pultové střechy, kde prostor zůstane vyuţíván dále jako půda. Objekt tedy bude zastřešen sedlovou střechou ze sklonem 45°. Stávající krov je nevyhovující, proto bude navrţen nový dřevěný krov. Jedná se o krov vaznicový se středovými a vrcholovou vaznicí, na které jsou osedlány krokve 80x180 mm. Vaznice jsou uloţeny na štítových stěnách a vnitřních nosných příčkách. Mezi středové vaznice jsou osazeny kleštiny 60x200 mm. Nad zbylou částí objektu bude navrţena opět pultová střecha, kde na dvou pozednicích budou osedlány krokve.
Skladba střešní konstrukce (zateplená část podkroví) Nátěr Primalex plus Sádrokarton
12,5 mm
Rošt z latí
27 mm
Parozábrana Sunflex roof-in Dřevěné krokve vyplněné tepelnou izolací 180 mm. Difuzní fólie Kontralatě 30x50 mm Latě 30x50 mm Střešní krytina
Skladba střešní konstrukce (nezateplená část podkroví) Dřevěné krokve 80x180 mm Difuzní fólie Kontralatě
30x50 mm
Latě
30x50 mm
Střešní krytina
23
5.1.9 Půdní prostor Půdní prostor (nad podhledem podkroví) nebude vzhledem k nedostatečné podchodné výšce vyuţíván. Prostor pod pultovou střechou bude vyuţíván jako půda.
5.1.10
Schodiště
Schodiště do podkroví bude dřevěné lakované, jednoramenné, schodnicové, samonosné bez podstupnic.
5.1.11
Okna
Stávající přízemí rodinného domu obsahuje plastová okna – bílá, foliovaná, pětikomorový profil, zasklená izolačním dvojsklem. Součinitel prostupu tepla U = 1,2 W.m-2.K-1. Jedná se o okna otevíravá a sklápěcí. Podkroví obsahuje tři střešní okna Velux, jedná se o dřevěná sklopná střešní okna zasklená izolačním dvojsklem. Součinitel prostupu tepla U = 1,1 W.m-2.K-1.
5.1.12
Dveře
Nové vnitřní dveře jsou dřevěné, v obloţkové zárubni. Vchodové dveře jsou plastové – bílé jednostranně foliované, pětikomorový profil, prosklené, zasklené izolačním dvojsklem U = 1,2 W.m-2.K-1.
5.1.13
Podlahy
Podlahové plochy jsou navrţeny jako plovoucí, tedy nemají přímý styk s nosnou konstrukcí, v koupelně a na WC je podlaha navrţena jako keramická dlaţba. Je nutné, aby v prostorách koupelny byla v podlaze navrţena vodotěsná izolace.
5.1.14
Omítky a obklady
Přízemí domu jsou omítky vápenné štukové, opatřené nátěrem primalex nebo obdobným. Na montovaných částech domu jsou omítky tvořeny sádrokartonovými deskami. Desky jsou opatřeny nátěrem primalex nebo obdobným. V koupelnách na WC bude proveden keramický obklad do výšky zárubní dveří.
5.1.15
Izolační materiály
Obvodové svislé nosné konstrukce přízemí i podkroví jsou zateplené tepelně izolačními deskami z Polystyrenu 50 mm. Dřevěná rámová konstrukce bude vyplněna tepelnou izolací URSA 140 mm, doplněnou o tepelně izolační fólii Sunflex roof-in. Šikmá střecha bude zateplena mezi krokvemi minerální izolací URSA 180 mm, opět doplněnou o tepelně izolační reflexní fólii Sunflex roof-in. Pojistná hydroizolace šikmé
24
střechy bude provedena z difuzní fólie Bramac. Stávající přízemí je proti účinkům zemní vlhkosti chráněno pomocí hydroizolace. Ve stropní konstrukci nad přízemním podlaţím je umístěna izolace proti kročejovému hluku z desek Nobasil tl. 20 mm
5.1.16
Vodovod a kanalizace
Stávající rodinný dům je napojen na veřejný vodovod. Splaškové kanalizace je svedena do ţumpy k vyváţení, dešťová kanalizace je napojena na obecní rozvod.
Plyn a elektřina
5.1.17
Do rodinného domu je přivedena plynová přípojka ukončená v HUP. Rodinný dům je připojen na elektřinu venkovní přípojkou u vchodových dveří.
Vliv stavby na životní prostředí
5.1.18
Stavba a provoz rodinného domu nemá ţádný zvláštní negativní vliv na ţivotní prostředí.
Bezbariérové užívání
5.1.19
Stavba svým charakterem není veřejnou budovou a nevyţaduje se zde řešení bezbariérového uţívání včetně navazujících veřejně přístupných ploch a komunikací dle příslušné vyhlášky.
Průzkumy a měření
5.1.20
Nebyly prováděny ţádné mimořádné průzkumy a měření.
Způsob zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků
5.1.21
Při provádění stavebních prací musí být dodrţovány platné normy a přepisy pro jednotlivé druhy stavebních prací s ohledem na bezpečnost práce. V případě nejasností, nebo nepředpokládaných změn pracovních postupů je nutné práce přerušit a kontaktovat příslušnou osobu.
5.1.22
Mechanická odolnost a stabilita
Vestavba a stavební práce uvnitř stávajícího objektu budou prováděny běţnými stavebními technologiemi. Stavba je navrţena tak, aby zatíţení na ni působící v průběhu stavby i jejího uţívání nemělo vliv na zřícení stavby, poškození částí stavby nebo technického a instalovaného vybavení.
25
5.1.23
Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí
Při stavbě budou pouţívány nezávadné materiály. Obaly a odpady budou vytříděny a odevzdány k ekologické likvidaci. Při provádění stavebních prací budou v rámci moţností eliminovány dopady na ţivotní prostředí (prašnost a hluk). Stavba po dokončení nebude mít negativní vliv na ţivotní prostředí.
5.1.24
Ochrana proti hluku
Rodinný dům není zdrojem hluku a v okolí není znám ţádný zdroj hluku. Stavba je standardně hlukové izolována.
5.1.25
Úspora energie a ochrana tepla
Stavba je navrţena v souladu s normou ČSN 730540-2 o tepelné ochraně budov. Navrţené tepelně izolační materiály jsou ve standardním, dostupném provedení.
5.1.26
Bezpečnost při užívání
Navrţené stavební řešení respektuje poţadavky příslušných předpisů na bezpečné uţívání stavby.
26
5.2 Výrobní dokumentace Po získání praktických zkušeností z výroby je moţné navrhnout výrobní dokumentaci jednotlivých panelů určených pro realizaci půdní vestavby. Ve výrobní dokumentaci jsou, na základě konzultace s pracovníky výroby, vyznačeny veškeré prvky tvořící panel, jejich rozměry, kóty, znaky a doplňující texty slouţící pro urychlení orientace ve výrobním procesu. Výrobní dokumentace pro realizaci půdní vestavby obsahuje výrobní výkresy obvodových a štítových panelů, příčkových panelů a střešní konstrukci. Dále pak jsou zde vyznačeny místa pro rozvody el. kabeláţe a umístění sanitární techniky. Podkladem pro tyto části výrobní dokumentace, jsou dokumentace stavební části půdní vestavby, stávajícího přízemí a střešní konstrukce. Tato obsahuje jednotlivé půdorysy a řez domem s navrţenou půdní vestavbou. Při projektování výrobní dokumentace je kladen velký důraz na návaznost jednotlivých podlaţí, převáţně při přenosu zatíţení, rozmístění stojek dle příslušného modulu a rozmístění velkoplošného materiálu.
5.2.1 Výrobní dokumentace střešní konstrukce Tato výrobní dokumentace obsahuje rozkreslení jednotlivých krokví a prvků krovu. Podkladem pro tuto část je půdorys a příčný řez střešní konstrukcí. Kaţdý prvek je ve výrobní dokumentaci okótován a označen číslem, rozměry a počtem kusů v konstrukci. Výrobní dokumentace střešní konstrukce obsahuje rozmístění krokví, kleštin, středových a vrcholových vaznic.
5.2.2 Výrobní dokumentace podkrovních panelů Tato část výrobní dokumentace se týká rozkreslení jednotlivých prvků, jak u příčkových panelů o průřezu sloupků 60x100 mm, tak obvodových a štítových panelů o průřezu sloupků 60x140 mm. Podkladem pro tuto část je půdorys navrhnuté půdní vestavby. Vzhledem k tomu, ţe půdní vestavba obsahuje pouze střešní okna, nauvaţuje se zde s posunutím sloupků z důvodu sazení oken. Vzdálenost mezi sloupky u otvorů
27
pro osazení dveří musí být zvětšena z důvodu následné montáţe obloţkových zárubní a aplikace montáţní pěny. Vzhledem k přenosu statického namáhání je pouţito jak u obvodových, tak u příčkových stěn, zdvojeného horního prahu. V projektu navrhované půdní vestavby se vychází s pravidelným modulem sloupků 600 mm. Toho nelze dosáhnut v rohových spojích obvodových a štítových panelů, které obsahují instalační mezeru tvořenou roštem z latí. V těchto spojích musí být umístěn jeden sloupek navíc. V jednotlivých výkresech výrobní dokumentace je vyznačeno rozmístění sanitární techniky a el. kabeláţe. Pro rozvody el. kabelů u příčkových stěn se pouţívá kanálků tvaru „U“. V obvodové stěně slouţí k umístění krabičky a rozvedení el. kabeláţe instalační mezera, aby nemuselo docházet k protrţení parozábrany. Pro umístění boilerů, kotlů a předmětů, které je nutné zavěsit na stěnu, je třeba umístit dřevěné prvky o větší dimenzi. Po dokončení výrobní dokumentace je vytvořen přehledný rozpis pouţitého materiálu v kaţdém panelu. Prvky tvořící jednotlivé panely jsou značeny číslem a rozmístěny do tabulek.
28
6 Realizace půdní vestavby 6.1
Výroba panelů Podkroví a půdní vestavba domu je navrţena jako dřevostavba rámové
konstrukce, kde nosnou funkci zajištují příslušné sloupky a funkci výztuţnou zajištuje opláštění z velkoplošného materiálu. Jednotlivé stěny jsou tvořeny z panelů, částečně předvyrobených ve výrobní hale. Částečně předvyrobené znamená, ţe na staveniště jsou přepravovány panely, smontované ve výrobě po zaklopení velkoplošným materiálem. Takto připravené panely jsou pak následně montovány na základovou desku. V případě půdní vestavby na stropní konstrukci, připravenou pro výstavbu podkroví.
Obr. 10 částečně předvyrobené panely rámové konstrukce V procesu výroby je velmi důleţité, aby jednotlivé prvky panelů měly přesně nařezané rozměry a byli správně rozmístěny dle výrobních výkresů. Celkově je zde kladen velký důraz především na kvalitní provedení kaţdého panelu.
Postup výroby jenotlivých panelů Jednotlivé panely se skládají z různých materiálů. Nosnou funkci panelu zajištuje dřevěná rámová konstrukce, vyztuţení tvoří velkoplošný materiál, zvukovou a tepelnou izolaci pak minerální vata a polystyren. Dále je pak nutné aby panely, které oddělují vytápěný a nevytápěný prostor, obsahovaly parozábranu. Ta, pokud je správně provedena, zabraňuje pronikání vodní páry, její následné kondenzaci v konstrukci a celkovému znehodnocení stavby.
29
Obvodový panel: 1- Příprava prvků 2- Krácení prvků na určený rozměr dle výrobních výkresů 3- Rozloţení prvků na pracovní plochu dle výrobních výkresů 4- Kontrola úhlů ve všech spojích 5- Připevnění prahů ke sloupkům 6- Opláštění OSB deskou 7- Překlopení panelu 8- Vyvrtání otvorů pro uchycení při přepravě 9- Vyplnění prostoru mezi sloupky tepelnou izolací 10- Rozmístění a uchycení pásů parozábrany, při tom dbát na pečlivé přelepení spojů speciální lepicí páskou 11- Montáţ instalační mezery (rošt z latí) 12- Opláštění OSB deskou.
Obr. 11 zkracovací pila ve výrobní hale Příčkový panel: Výroba příčkového panelu je obdobná jako výroba obvodového panelu. Liší se pouze tím, ţe po překlopení a vyplnění prostoru mezi sloupky izolačním materiálem je panel opět opláštěn OSB deskou. Příčkové panely oddělují mezi sebou pouze vytápěné prostory, proto zde není nutná vrstva parozábrany a montáţ instalační mezery.
30
Takto vyrobené panely je třeba před začátkem stavby a převezením na stavební místo uskladnit. K uskladnění nejlépe slouţí suché a kryté sklady s pevným povrchem.
Obr. 12 pohled na pracovní stůl ve výrobní hale 6.2
Popis montáže podkroví a krovu Jednotlivé panely přepravené z výrobní haly na staveniště jsou ve výrobě
očíslovány dle postupu montáţe. To se provádí z důvodu usnadnění montáţe a vyvarování se případným komplikacím, které mohou vzniknout nedorozuměním stavbyvedoucího s projektantem a organizací výroby. Při montáţi jednotlivých panelů je třeba dbát na správné provedení konstrukčních detailů, zejména pak při provedení parozábrany. Tato místa tvoří převáţně jen dřevěné prvky. Není zde dostatečné mnoţství izolačních materiálů, coţ vede ke vzniku tepelných mostů. Při špatném nebo nedůkladném provedení parozábrany dochází v těchto místech k nadměrnému pronikání vodní páry do konstrukce stěny, která zde můţe zkondenzovat. Kondenzace vodní páry pak má za následek vznik plísní, hniloby, růst dřevokazných hub a hmyzu a následné znehodnocení celé stavby. Veškeré práce na stavbě je třeba pečlivě překontrolovat a podrobně zapisovat do stavebního deníku.
Postup montáže podkroví a krovu 1) Demolice stávající střešní konstrukce a nadezdívky 2) Rozebrání stávající stropní konstrukce 3) Příprava stropu pro poloţení nových stropních trámů 4) Osazení nových stropních trámů
31
5) Vyplnění prostoru mezi trámy tepelnou izolací 6) Zaklopení stropu pomocí desek, poloţení kročejové izolace 7) Zaklopení izolace dvojitým záklopem z desek OSB 8) uloţení panelů podkroví, jejich vzájemné spojení vruty a upevnění se stropními panely pomocí ocelových úhelníků (správné provedení napojení parozábrany se stropními panely) 9) uloţení krokví na střechu 10) uloţení středových vaznic 11) usazení horních panelů štítů 12) usazení vrcholové vaznice 13) osazení kleštin mezi středové vaznice 14) ukotvení středových a vrcholové vaznice 15) ukotvení kleštin 16) osazení krokví a ukotvení na přesno + přibití 17) poloţení difúzní fólie a její ukotvení sponami ke krokvím 18) ukotvení latí a kontralatí pomocí hřebíků 19) poloţení střešní krytiny 20) klempířské práce 21) uvnitř interiéru zateplení mezi krokvemi 22) provedení parozábrany 23) napojení parozábrany mezi kleštinou - střešní konstrukcí - atikou 24) ukotvení dřevěného roštu na krokve 25) rozvody zdravotechniky a elektro 26) opláštění dřevěného roštu sádrokartonem 27) montáţ sádrokartonu v celém podkroví Dále následují dokončovací práce, jako dokončení podlah podkroví, zateplení, barva venkovní fasády a další.
32
7 Diskuse Pro správné pochopení problematiky projektování a zpracování projektové dokumentace, bylo třeba navštívit praxi na montáţi, ve výrobní hale a projekční kancelář firmy, zabývající se výstavbou dřevostaveb s částečně předvyrobených panelů. Ve výrobě se tato praxe týkala především značení a kótování prvků ve výrobní dokumentaci a zjišťování postupu výroby jednotlivých panelů. Na montáţi bylo moţné shlédnout provedení jednotlivých základních konstrukčních detailů a získání praktických zkušeností z výstavby rodinných domů na bázi dřeva. Konzultace ve výrobě a na montáţi byla nezbytná pro správné pochopení problematiky projektování a umoţnila pochopit, jaké jsou důsledky nekvalitně provedené práce. Na základě těchto poznatků bylo důleţité si uvědomit, ţe jiţ při projekci je třeba zváţit všechna rizika spojená s výrobou a realizací dřevostaveb rámové konstrukce. Především problematiku základních konstrukčních detailů a jejich vliv na ţivotnost celé stavby. Je třeba podotknout, ţe výslednou kvalitu a ţivotnost celé stavby určuje celý tok od projektu přes výrobu a následnou montáţ, ale i konečný uţivatel tím, jak stavbu uţívá a udrţuje. Před vypracováním projektové dokumentace půdní vestavby, bylo nutné zmapovat a zaměřit stávající přízemní rodinný dům a stávající střešní konstrukci. Tím byly zjištěny hodnoty a podklady pro vypracování dokumentace stavební části stávajícího přízemí domu a střešní konstrukce (půdorys, řez, pohled). Vzhledem k tomu, ţe stávající střešní konstrukce svým stavem a tvarem nevyhovovala realizaci půdní vestavby, byl navrţen nový vaznicový krov. Pultová část střešní konstrukce byla také rekonstruována, ale tvar krovu zůstal zachován. Dokumentace stavební části stávajícího přízemí slouţila jako podklad pro vypracování projektové dokumentace podkroví. Tato obsahuje rovněţ dokumentaci stavební části půdní vestavby a nové střešní konstrukce. Dále výrobní dokumentaci s přehledným značením a kótováním jednotlivých prvků a souhrnnou technickou zprávu. V závěru práce byla provedena fotodokumentace, zachycující průběh montáţe navrhované půdní vestavby a nové střešní konstrukce.
33
8 Závěr Cílem diplomové práce bylo zpracovat kompletní projektovou dokumentaci pro návrh půdní vestavby na stávajícím přízemním rodinném domě. Stávající rodinný dům je zděný s plných cihel. Navrhovaná půdní vestavba je vystavěna jako dřevostavba rámové konstrukce, vytvořená s částečnou předvyrobeností na výrobní hale. Součástí projektové dokumentace je souhrnná technická zpráva a výrobní dokumentace, slouţící k výrobě předvyrobených panelů ve výrobním procesu. Cílem diplomové práce bylo také zhodnotit, zda je stávající střešní konstrukce vhodná pro realizaci půdní vestavby a případně navrhnout nový tvar krovu. Součástí práce jsou i související základní konstrukční detaily dřevostavby rámové konstrukce. Zmapování a zaměření stávajícího objektu bylo nezbytné pro vypracování dokumentace stavební části přízemí domu a stávající střešní konstrukce. Tyto podklady byly kompletně vypracovány a slouţili jako podklad pro vytvoření projektové dokumentace půdní vestavby. Vzhledem k tomu, ţe stávající krov je nevyhovující, byl pro realizaci podkroví navrhnut nový vaznicový krov. Nad zadní částí domu, směrem do dvora, byla navrţena stávající pultová střecha. Prostor pod ní nebude obytně vyuţíván. Projektová dokumentace půdní vestavby obsahuje technickou zprávu, ve které jsou uvedeny všechny náleţitosti týkající se výstavby navrhnutého podkroví a výrobní dokumentaci s vyznačením veškerých důleţitých hodnot a informací pro výrobu. Tyto umoţnují přehlednější a rychlejší výrobu panelů na výrobní hale a následnou rychlou montáţ přímo na staveništi. Celkovým výsledkem této diplomové práce je rodinný dům s plně obyvatelnou půdní vestavbou.
34
9 Summary The aim of the thesis was to develop a complete project documentation for the design of loft conversions to existing ground-family house. Existing single-family house is walled with bricks, the proposed attic is constructed as a wooden building frame structures built with partial předvyrobeností on the manufacturing floor. The project documentation is a comprehensive technical report and documentation used for manufacturing production předvyrobených panels in the production process. The aim of this thesis was also to evaluate whether the existing roof structure suitable for implementation attic and possibly propose a new shape of the truss. The work is also related to the basic construction features wooden construction frame construction. Mapping and orientation of the existing building was necessary for the preparation of construction documents and the existing ground floor roof. These documents are completely prepared and served as the basis for the creation of project documentation Attic. Given that the existing roof is unsuitable, the attic was designed to implement the new Ring beam truss. Above the rear of the house, facing the courtyard was designed by the existing pent roof space below the living will is used. Attic Project documentation includes a technical report that lists all the requirements for the proposed construction and factory floor documentation showing all the important values and information for production. They facilitate easier and faster production of panels on the production hall and quick assembly on site. The overall result of this thesis is a fully detached house with habitable attic.
35
10 Seznam literatury 1.
KOLB, J. Dřevostavby. Systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště. 1. vyd.
Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 320 s. ISBN 978-80-247-2275-7. 2.
VAVERKA, J. -- HAVÍŘOVÁ, Z. -- JINDRÁK, M. a kol. Dřevostavby pro
bydlení. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 376 s. Stavitel. ISBN 978-80-247-2205-4. 3.
VAVERKA, J. Stavební tepelná technika a energetika budov. Brno: Vutium,
2006. 650 s. ISBN 80-214-2910-0. 4.
KOŢELOUH, B. Dřevěné konstrukce podle Eurokódu 5 : Navrhování detailů a
nosných systémů. Step 2. 1. vyd. Praha: Česká komora autorizovaných inţenýrů a techniků činných ve výstavbě, 2004. 401 s. ISBN 80-86769-13-5. 5.
REINPRECHT, L. -- ŠTEFKO, J. Dřevěné stropy a krovy: Typy, poruchy,
průzkumya rekonstrukce. 1. vyd. Praha: ABF, Nakladatelství ARCH, 2000. 242 s. ISBN 80-86165-29-9. 6.
ZUKAL, R. Návrh půdní vestavby rodinného domu. Diplomová práce. Brno:
MZLU v Brně, 2004. 205 s. 7.
KOHOUT, J. -- TOBEK, A. -- MÜLLER, P. Tesařství : tradice z pohledu
dneška. 8. vyd. Praha: Grada, 1996. 255 s. Stavitel. ISBN 80-7169-413-4. 8.
HAVÍŘOVÁ, Z. Stavíme Dům ze dřeva. 2. vyd. Brno: ERA, 2006. 99 s.
ISBN 80-7366-060-1. 9.
NOVOTNÝ, L. Projekt rodinného domu na bázi dřeva pro konkrétního
investora. Diplomová práce. Brno: MZLU v Brně, 2008. 65 s. 10.
ČÁPEK, J. Zásady návrhu a realizace rámové dřevostavby. Bakalářské práce.
Brno: MZLU v Brně 2009. 64 s.
36
11 Přílohy 11.1 Seznam příloh Příloha A - Výkresová dokumentace Příloha B - Fotodokumentace výroby a montáţe
Příloha A Číslo výkresy
Obsah výkresu
VS
Výkres situace
S1
Půdorys střechy – stávající
S2
Příčný řez střechy – stávající
S3
Podélný řez střechy – stávající
SN1
Půdorys střechy - nový
SN2
Příčný řez střechy nový
SN3
Podélný řez střechy - nový
P1
Půdorys 1.NP
PN1
Půdorys 1.NP – nový
P2
Řez – stávající
P3
Pohled - stávající
PV1
Půdorys 2.NP
PV2
Řez – nový
PV3
Pohled – nový
V1
Výrobní výkres obvod. panelu OP1, OP2
V2
Výrobní výkres příčkového panelu P1, P2
V3
Výrobní výkres štítového panelu ŠP1, ŠP2
V4
Výrobní výkres příčkového panelu P4, P3
V5
Výrobní výkres příčkového panelu P5, P6
R1
Skladby stěn rámové konstrukce
D1
Detail styku obvodových panelů
D2
Detail styku střechy a atiky
D3
Napojení příčky a obvod. panelu
D4
Detail střešního okna
D5
Prostup střešní konstrukcí (komín)
37
Příloha B - Fotodokumentace výroba
Sklad KVH, latí a kontralatí
Sklad sádrokartonu
Portálový jeřáb
Formátovací pila
Pohled na pracovní stůl
Nářadí pro výrobu
38
Řezivo KVH pro výrobu jednotlivých pnelů
Příprava řeziva na montáţ panelu
Ukázka naznačení míst a ukotvení stojek v panelu 39
Vyplnění prostoru mezi stojkami tepelnou izolací a provedení parozábrany
Přelepení spojů parozábrany speciální páskou
Montáţ instalační předstěny a opláštění velkoplošným materiálem
Hotový panel včetně přesahů parozábrany 40
Fotodokumentace montáž
Stávající střešní konstrukce
41
Demontáţ stávající střešní konstrukce
42
Montáţ nových stropních trámů a příprava stropu pro půdní vestavbu
Montáţ panelů atiky pro půdní vestavbu
Montáţ štítových panelů půdní vestavby
43
Prvky a příčkové panely připravené pro montáţ půdní vestavby
Středové vaznice
Osazení krokví a připravení parozábrany
Pohled na novou konstrukci krovu
44
Uloţení vrcholové a středové vaznice ve štítovém panelu
Montáţ difuzní fólie a laťování
Uloţení středové vaznice ve štítovém panelu
Tepelná izolace do prostoru mezi krokve a stropní trámy půdní vestavby
45