Páteřní linky v Praze i v zahraničí

Páteřní linky v Praze i v zahraničí

Ing. Martin Jareš, Ph.D., ROPID

ROPID – Regionální organizátor Pražské integrované dopravy

1/13

Hierarchizace sítě linek • • • •

především ve velkých městech je potřeba zjednodušit a zefektivnit hustou síť  zvýšit atraktivitu a výkonnost cílem je vytvořit kvalitativně nadřazenou „síť v síti“  metropolitní (páteřní) linky (metrobusy, metrotramvaje) myšlenka metropolitních linek je založena na linkách s krátkým intervalem („jezdí často, proto vozí“) a na rozvoji významných přímých spojení (posílení vytížených linek) výsledek průzkumů: cestující jsou ochotni při kratším intervalu dojít na vzdálenější zastávku


2/13

Kritéria pro realizaci sítě metrobusů • • • • • • • • • • •

významné autobusové linky s celodenně a celotýdenně silnou poptávkou  dobrá produktivita oběhů vozidel krátký interval (i v mimošpičkových obdobích)  v pracovní den max. 10 minut, večer a o víkendu max. 15 až 20 minut přímá tangenciální nebo radiální spojení, příp. napaječe přímé vedení tras (bez zajíždění) bez variant tras, výjimečně spoje ukončeny v části trasy (bez rozvětvení) vznikají z jedné nebo více stávajících linek, příp. jako nová spojení zpravidla v kloubových vozech důsledná preference ( právě na jejich trasách má největší význam) kvalitní přestupní body ( stavební opatření) odjezdy v reálném čase na zastávkách ( spolehlivost) jsou nadřazeny ostatním autobusovým linkám, jsou chápány jako samostatný druh dopravy


3/13

Význam tangenciálních linek • • • •

tvoří tradiční součást větší sítí městské dopravy (v minulosti především doprava do průmyslových podniků a studentů) v současné době vlivem změn struktury měst (rozvoj pracovních příležitostí a škol na okrajích města) nárůst přepravních vztahů spojujících střední pás a okrajové části po obvodu města silná konkurence automobilové dopravy odlehčují přetížené úseky a přestupní uzly v centru města

Vhodné podmínky pro efektivní provoz tangenciálních linek: • • • • • •

(potenciální) poptávka po tangenciálních spojeních je dostatečná propojení bodů s vysokým potenciálem, s přímým vedením linek radiální i tangenciální linky jezdí v krátkých intervalech dostatečná vzdálenost od centra (2 km a více) nebo doba přepravy přes centrum nadprůměrně vysoká většina uživatelů tangenciální linky jede bez přestupu kvalitní komunikační síť (dostatečná kapacita nebo preference)


4/14

Metrobusy v Hamburku Hierarchizace sítě autobusových linek v Hamburku 2001 – po třech letech příprav vznikla nová síť dle těchto zásad: • krátký interval • nová tangenciální spojení • větší přehlednost  síť metrobusů: • radiální linky – přímá spojení do centra Hamburku nebo jeho částí • tangenciální linky – spojení po obvodu s přestupem na S-Bahn, metro a ostatní metrobusy • nárůst dopravní obsluhy o 2 miliony vozkm ročně (především v mimošpičkových obdobích a na tangenciálních linkách) ROPID – Regionální organizátor Pražské integrované dopravy

5/13

Síť metrobusů v Hamburku


6/13

Výsledky nové sítě metrobusů v Hamburku  základní cíl, a to získat nové cestující, byl splněn • radiální linky: 2005  + 11 % cestujících; 2007  + 16 % cestujících linka 5: nejzatíženější (od prosince 2005 dvoukloubové autobusy) • tangenciální linky: 2007  celkem + 33 % cestujících linka 22: 2007  + 52 % cestujících linka 23: 2006  + 113 % cestujících


7/13

Metrobusy a metrotramvaje v Berlíně 2004 – po roce příprav vznikla nová síť, která měla snížit náklady na provoz, a to dvěma způsoby: • redukcí málo využívaných služeb • zvýšením příjmů díky získání nových cestujících Průzkum: prioritou je krátký interval  před linkou s delším intervalem se zastávkou v bezprostřední blízkosti dávají cestující přednost linkou s kratším intervalem i přes delší docházku  síť metrobusů a metrotramvají (atraktivní interval, přímá trasa atd.)  pro 37 % Berlíňanů zlepšena nabídka spojů, pro 58 % obyvatel zůstala stejná nabídka, pro 5 % omezena nabídka Výsledky nové sítě v Berlíně:  úspora 8,9 % nákladů, zvýšení tržeb o 12,8 %  celkové zvýšení efektivity: 21,7 % ROPID – Regionální organizátor Pražské integrované dopravy

8/13

Metrobusy v Mnichově


9/13

Příklady dopravně-provozní integrace v ČR Autobusová síť v oblasti Kostelce nad Černými lesy 2000 - 2002 – integrace do PID – uplatnění těchto zásad: • zjednodušení a zpřehlednění sítě (redukce počtu linek o 50-75 %) • průjezdná spojení s jednotnou variantou trasy v pravidelném taktu • přímá spojení bez zajížděk • odstranění souběžných linek • zvýšení počtu přímých spojů na trase Praha-Zásmuky ze 6 na 13 bez nárůstu nákladů (další nové spoje objednány městy a obcemi) • zvýšení možností spojení na vedlejších trasách (s přestupem)


10/13

Autobusová linka 177


11/13

Tramvajová linka 22


12/13

Díky za pozornost


13/13

Páteřní linky v Praze i v zahraničí

Recommend Documents