PÁTEŘNÍ KOMUNIKACE REKREAČNÍ OBLASTI MILADA TRMICE - ROUDNÍKY OBJEZD ROUDNÍKY

Název akce:

PÁTEŘNÍ KOMUNIKACE REKREAČNÍ OBLASTI MILADA TRMICE - ROUDNÍKY OBJEZD ROUDNÍKY Oznámení záměru podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Zpracovali:

RNDr. Jiří Starý Ing. Pavel Majer Ústí nad Labem, květen 2009

2 10/2009 Páteřní komunikace rekreační oblasti Milada; Trmice – Roudníky. Objezd Roudníky. Oznámení záměru podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Název úkolu:

Páteřní komunikace rekreační oblasti Milada; Trmice – Roudníky. Objezd Roudníky.

Objednatel:

EMSTAV s.r.o. Na Popluží 11, 400 01, Ústí nad Labem IČ: 250 04 620

Zhotovitel:

P-EKO s.r.o. Masarykova 109/62, 400 01, Ústí nad Labem IČ: 473 10 669

Autorizace zhotovitele:

Autorizace ke zpracování dokumentace a posudku podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, udělená dne 19.6. 2003 pod č.j. 17683/3043/OIP


OBSAH: A.

ÚDAJE O OZNAMOVATELI............................................................................................................................. 6

B.

ÚDAJE O ZÁMĚRU............................................................................................................................................. 6 B.I ZÁKLADNÍ ÚDAJE ............................................................................................................................................ 6 B.I.1 Název záměru a jeho zařazení dle přílohy č. 1........................................................................................... 6 B.I.2 Kapacita záměru ........................................................................................................................................ 7 B.I.3 Umístění záměru ........................................................................................................................................ 7 B.I.4 Charakter záměru a možnost jeho kumulace s jinými záměry ................................................................... 7 B.I.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí ............................................................................................................................. 8 B.I.6 Stručný popis technického a technologického řešení................................................................................. 8 B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení......................................................... 8 B.I.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků ......................................................................................... 8 B.I.9 Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat 9 B.II ÚDAJE O VSTUPECH ......................................................................................................................................... 9 B.II.1 Půda....................................................................................................................................................... 9 B.II.2 Voda....................................................................................................................................................... 9 B.II.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje ...................................................................................................... 9 B.II.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ................................................................................................ 10 B.III ÚDAJE O VÝSTUPECH..................................................................................................................................... 10 B.III.1 Ovzduší ................................................................................................................................................ 10 B.III.2 Odpadní vody...................................................................................................................................... 12 B.III.3 Odpady ..................................................................................................................................................... 12 B.III.4 Hluk, vibrace, záření................................................................................................................................. 13 B.III.5 Rizika havárií............................................................................................................................................ 17

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ....................................................... 17 C.1 VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ .............................. 17 C.1 a) dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného rozvoje.............................................. 17 C.1 b) relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů............................................. 18 C.1 c) schopnost přírodního prostředí snášet zátěž se zvláštní pozorností na níže uvedené aspekty ............. 19 C.2 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ, KTERÉ BUDOU PRAVDĚPODOBNĚ VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY ................................................................................................................. 23 C.2.1 Základní charakteristiky ovzduší a klimatu ......................................................................................... 23 C.2.2 Základní charakteristiky povrchových a podzemních vod ................................................................... 25 C.2.3 Základní charakteristiky půd a geofaktorů.......................................................................................... 26 C.2.4 Základní charakteristiky flory a fauny................................................................................................. 29 C.2.5 Základní charakteristiky dalších aspektů životního prostředí ............................................................. 30 D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ........................... 32 D.1 CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI ................... 32 D.1.1 Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů ................................................................ 32 D.1.2 Vlivy na vody ....................................................................................................................................... 38 D.1.3 Vlivy na půdu a horninové prostředí ................................................................................................... 39 D.1.4 Vlivy na floru a faunu .......................................................................................................................... 39 D.1.5 Vlivy na ekosystémy ............................................................................................................................. 41 D.1.6 Vlivy na krajinu včetně ovlivnění krajinného rázu .............................................................................. 42 D.1.7 VLIVY NA DALŠÍ PARAMETRY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ................................................................................ 42 D.2 ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI ..................................................................... 43 D.3 ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE ..................... 43 D.4 OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.................................................................................................................................................................. 43


D.5 VLIVŮ

CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI 44

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU.................................................................................................... 45 F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ........................................................................................................................................... 45 F.1 F.2

MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍ SE ZÁMĚRŮ V OZNÁMENÍ ............................................................. 45 DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE........................................................................................... 45

G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU .................................. 45 H. PŘÍLOHY............................................................................................................................................................... 49 ÚDAJE O ZPRACOVATELÍCH OZNÁMENÍ ........................................................................................................ 50


Seznam používaných zkratek AOPK Agentura ochrany přírody a krajiny

CO

Oxid uhelnatý

BPEJ Bonitovaná půdně ekologická jednotka

CO2

Oxid uhličitý

CF

Chloridy

NO

Oxidy dusíku

CO

Kysličník uhelnatý

NV

Nařízení vlády

CxHy Uhlovodíky

OO

Ostatní odpad

ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav

OP

Ochranné pásmo

ČIŽP Česká inspekce životního prostředí

OÚ

Obecní úřad

ČOV Čistírna odpadních vod

OŽPZ Odbor živ. prostředí a zeměděl.

ČR

Česká republika

PD

Projektová dokumentace

ČSN Česká státní norma

PHM Pohonné hmoty

DSP

PO

Ptačí oblast

DUR Dokumentace pro územní rozhodnutí

POR

Plán odpadového hospodářství

DZS

Dokumentace pro zadání stavby

POV Projekt organizace výstavby

ElA

Posouzení vlivů na životní prostředí

RDS

Realizační dokumentace stavby

EU

Evropská unie

SO

Stavební objekt

EVL

Evropsky významná lokalita

SO3

Kysličník siřičitý

HGP Hydrogeologický průzkum

SOP

Státní ochrana přírody

CHKO Chráněná krajinná oblast

SP

Stavební povolení

CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod

SRN Německá spolková republika

TKO Tuhý komunální odpad

IČO

Identifikační číslo organizace

TP

Tělesně postižení

k.ú.

Katastrální území

UP

Uzemní plán

KÚ

Krajský úřad

UPD Územně plánovací dokumentace

LA

Hladina akustického tlaku

UR

LBC

Lokální biocentrum

Dokumentace pro stavební povolení

Uzemní rozhodnutí

USES Uzemní systém ekologické stability

LBK Lokální biokoridor

VKP Významný krajinný prvek

MDS Ministerstvo dopravy a spojů

VUC Velký územní celek

MěÚ Městský úřad

VZ

MMR Ministerstvo pro místní rozvoj

Vodní zdroj

ZCHU Zvlášť chráněné území

MZd Ministerstvo zdravotnictví

ZS

Zařízení staveniště

MZe

ŽP

Životní prostředí

MŽP Ministerstvo životního prostředí

Ministerstvo zemědělství


A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI Cílem předkládané zprávy je oznámení záměru dle § 6 zákona č. 100/2001 Sb. (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 216/2007 Sb. Oznamovatel: Obchodní firma:

Město Chabařovice

IČ:

005 56 912

Sídlo:

Husovo náměstí 183, 403 17, Chabařovice

Oprávněný zástupce oznamovatele: Obchodní firma:

EMSTAV s.r.o.

IČ:

250 04 620

Sídlo:

Na Popluží 11, 400 01, Ústí nad Labem

Jména, příjmení, pracoviště a telefony oprávněných zástupců oznamovatele: Ing. Jaroslav Vojíř – jednatel společnosti Na Popluží 11, 400 01, Ústí nad Labem, tel.: +420 475 207 222

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I

Základní údaje

B.I.1 Název záměru a jeho zařazení dle přílohy č. 1 Záměr „Páteřní komunikace rekreační oblasti Milada; Trmice – Roudníky - Objezd Roudníky“ (dále v textu jen „Objezd Roudníky“) je řazen, dle aktuálního znění zákona č. 100/2001 Sb., do kategorie II, položka 9.1 „Novostavby, rozšiřování a přeložky silnic všech tříd a místních komunikací I. a II. třídy (záměry neuvedené v kategorii I).“


B.I.2 Kapacita záměru Nově vybudovaná komunikace bude šířkové kategorie S 7,5/50 bude dosahovat délky 1 000 metrů s četností dopravy cca 1000 vozidel v obou směrech za den. B.I.3 Umístění záměru Páteřní komunikace rekreační oblasti Milada nahrazuje původní komunikaci přerušenou Lomem Chabařovice. Objezd Roudníky řeší dopravu na území k.ú. Roudníky tak, že odvádí dopravu mimo obec. Trasa je částečně vedena po pozemcích bývalého lomu (dobývací prostor Chabařovice), částečně po zemědělských pozemcích (CHLÚ Chabařovice).

Dotčené pozemky k.ú. Roudníky: Nezapsáno v LV: 912 - ost.plocha, ostatní komunikace Město Chabařovice, 862/1 - ost.pl., ostatní komunikace 904/1 - vodní plocha, koryto vodního toku Palivový kombinát s.p .79/1 - ostatní plocha, ostatní komunikace 76/1 ost.plocha, jiná plocha 72/26 - ost.plocha, jiná plocha 89 - ost.plocha, jiná plocha 111 - ost.plocha, jiná plocha 860/2 - ost.plocha, dobývací prostor PF ČR 72/1 - orná půda, ZPF Po dobu stavby je zaručen přístup na pozemky z místní komunikace.

B.I.4 Charakter záměru a možnost jeho kumulace s jinými záměry Jde o stavbu trvalou, novostavbu, účelem užívání je zajištění dopravní obslužnosti rekreační oblasti včetně obnovy silničního spojení Trmice - Roudníky. Trasa komunikace v km 0,0 navazuje na PD zpracovanou firmou AZ Consult, spol. s r.o. – na projektovaný úsek silnice mezi Trmicemi a Roudníky. Od této trasy se odklání vpravo a po svahu bývalého lomu vystoupá za obec a připojuje se na stávající silnici III/25350 Chabařovice - Modlany. Komunikace bude sloužit pro trvalý silniční provoz.


B.I.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí Účelem stavby je zajištění dopravní obslužnosti rekreační oblasti za současného odklonění dopravy z centra obce Roudníky. Jedná se především o zkapacitnění komunikační sítě, které povede ke zvýšení turistického i obchodního ruchu v oblasti a přispěje tak ke zatraktivnění regionu a možnému nárůstu pracovních míst, a to především v souvislosti s rozvojem rekreační zóny v oblasti jezera Milada. Územní varianty nejsou řešeny, řešení záměru je jednovariantní. Stavba je v souladu s územně plánovací dokumentací – projednávanou změnou č. 5 ÚPN SÚ Chabařovice (příloha č. 7). B.I.6 Stručný popis technického a technologického řešení Rekonstruovaná komunikace bude kategorie S 7,5/50 a přenese dopravní zatížení vozidel do 7,5 t s četností dopravy 1000 vozidel v obou směrech za den. Povrch AB. Trasa komunikace v km 0,0 navazuje na PD zpracovanou firmou AZ Consult, spol. s.r.o. Od této trasy se odklání vpravo a po svahu bývalého lomu vystoupá za obec a připojuje se na stávající silnici III/25350 Chabařovice - Modlany. Silnice je vedena ve větší části své délky v pláni, pouze cca 150 m bude vedeno v zářezu do max. hloubky 1,5 m (vztaženo k ose komunikace). Skrytá ornice bude použita na úpravu svahů a příkopů, bilance zemních prací je vyrovnaná. Sadové úpravy se neplánují. Konstrukce vozovky dle.TP 170 kategorie D1-N-6-IV Asfaltový beton ABS II Obalované kamenivo OKS I Kamenivo zp.cementem KSCI Štěrkodrť ŠD

40 mm 70 mm 130 mm 200 mm

B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Zahájení: Dokončení:

první polovina r. 2010. 2011

B.I.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj: Obec s rozšířenou působností: Obec:

Ústecký Ústí nad Labem Chabařovice


B.I.9 Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Tabulka č.1

Dotčené správní úřady

Rozhodnutí

Úřad

Územní rozhodnutí

Stavební úřad při Městském úřadu Chabařovice, Husovo náměstí 183, 403 17, Chabařovice

Stavební povolení

Stavební úřad při Městském úřadu Chabařovice, Husovo náměstí 183, 403 17, Chabařovice

Oblast

životního Magistrát města Ústí nad Labem, odbor životního prostředí, Velká

prostředí

B.II

Hradební 8, Ústí nad Labem, 401 00

Údaje o vstupech

B.II.1 Půda Na parcele č. 72/1 dojde k trvalému záboru celkem 3 450 m2 plochy zemědělského půdního fondu, jedná se o půdy se zařazením 15411 a 12001 z hlediska BPEJ. Výstavbou záměru nedojde k záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa. B.II.2 Voda Pro potřebu výstavby je uvažováno s odpovídající spotřebou užitkové vody, voda pro výstavbu bude dovážena v cisterně. Dovezená voda bude použita pro sociální zařízení stavby, případně pro kropení. Upřesnění bude provedeno po stanovení dodavatele a zjištění jeho potřeb. Pro provoz záměru nejsou zapotřebí žádné zdroje vody. B.II.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje Surovinové zdroje potřebné pro stavbu odpovídají danému typu stavby. Materiály použité pro daný záměr budou upřesněny v rámci dalšího stupně PD. Obecně se jedná o kamenivo, živičné směsi, obrubníky, geotextilie, železobeton, beton, ocel, revizní šachty, chráničky, apod. Elektrická energie, voda atd. pro stavbu bude dodávána na základě smlouvy mezi dodavatelem média a zhotovitelem stavby.


B.II.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Vlastní záměr bude součástí dopravní infrastruktury. Vlivem provedení záměru dojde k navýšení stávající frekvence provozu na komunikaci III/25350 Chabařovice - Modlany. Detailně je navýšení dopravy řešeno v rozptylové a hlukové studii. Při výstavbě bude stávající komunikace III/25350 využívána pro přístup na staveniště. Před zahájením prací bude provedena pasportizace přístupových cest pro případ jejich poškození stavbou. Po dokončení prací budou případně poškozené komunikace opraveny. Stavbou budou respektována ochranná pásma inženýrských sítí. Při stavebních pracích budou respektovány všechny podmínky pro práci v ochranném pásmu a podmínky pro křížení tras, tak jak je stanoví jednotliví správci zařízení.

B.III Údaje o výstupech B.III.1 Ovzduší Etapa výstavby Za krátkodobý plošný zdroj znečišťování lze formálně pokládat fázi výstavby (skrývka ornice, příprava staveniště, výkopové a stavební práce). Do ovzduší budou emitovány zejména prachové částice. Provést zodpovědný výpočet objemu emisí prachu do ovzduší ve fázi výstavby nelze. Významný podíl na emisi prachu budou mít resuspendované částice (sekundární prašnost), jejichž objem je závislý na těžko kvantifikovatelných okolnostech, jako je období výstavby, průběh počasí, zrnitostní složení zemin na staveništi, apod. Dopravní trasy budou specifikovány v dalším stupni projektové dokumentace po výběru dodavatele stavby. Nejvyšší pohyb těžkých nákladních automobilů se očekává ve fázi HTÚ, a to cca 20 - 30 jízd za den. Teoreticky by bylo možno vypočítat hmotnostní toky emisí z dopravních zdrojů, které by však zahrnovaly pouze příspěvky z primárních zdrojů. Objem emise sekundární a resuspendované složky prachových částic závisí na řadě dalších faktorů jako je např. množství volné složky na ploše, zrnitostní složení prachových částic, vlhkost, rychlost větru atp. Výrazným faktorem je vlhkost prachu. Při vlhkosti nad 35 % ji lze zanedbat. Nejvyšších koncentrací sekundární prašnosti se dále dosahuje při vysokých rychlostech větru, tj. nad 11 m/s. Tyto stavy lze v místě výstavby očekávat cca po dobu 2% doby trvání v roce. U stavební činnosti je rozsah vstupních faktorů takový, že výpočtové stanovení emisí a následně modelování imisních koncentrací má řádové chyby a tím mizivou vypovídací schopnost.


Etapa provozu Zdrojem znečišťování při provozu záměru bude pouze automobilová doprava realizovaná na nově vybudovaném silničním obchvatu obce Roudníky. Detailní přehled emisních výstupů je součástí rozptylové studie v příloze č. 5. Jako podklad pro zpracování této studie byla použita projektová dokumentace „Páteřní komunikace rekreační oblasti Milada, Trmice – Roudníky, Objezd Roudníky“, Průvodní zpráva a Souhrnná technická zpráva, Emstav s.r.o. Ústí nad Labem, listopad 2008. Pro účely této studie je uvažováno, že řešená komunikace bude zatížena 850 pojezdy osobních automobilů za den a 150 pojezdy nákladních automobilů za den. Ve špičkové hodině se pak uvažuje maximálně s cca 15% pojezdů denní intenzity dopravy. Pro výpočet emisních vydatností dopravních zdrojů bylo použito emisních faktorů generovaných programem MEFA v.06. Pro imisní modelování vlivu automobilové dopravy byly posuzované komunikace rozděleny na úseky délky cca 50 m. Pro každý úsek byly stanoveny z emisních faktorů emisní charakteristiky podle skladby a intenzity dopravního proudu a podle podélného sklonu vozovky. V následující tabulce uvádíme hmotnostní toky emisí znečišťujících látek ze související automobilové dopravy na novém řešeném silničním obchvatu obce Roudníky. Tabulka č.2: Emisní příspěvky vyvolané dopravy na řešených komunikacích

Úsek Obchvat obce Roudníky

Emise NOx g/s/m

Emise PM10 g/s/m

Emise benzenu g/s/m

0,00004511

0,00000268

0,00000064

Pro modelování imisních koncentrací znečišťujících látek byl použit program SYMOS´97 verze 2003, který umožňuje výpočet maximálních hodinových i průměrných ročních imisních koncentrací, které jsou výsledkem současného kumulativního působení bodových, plošných i liniových zdrojů znečišťování ovzduší. Výpočet je proveden pro oxid dusičitý, suspendované částice PM10 a benzen. Modelování imisních koncentrací pro grafické výstupy je provedeno v 1 739 referenčních bodech s krokem 15 m ve směru osy X i ve směru osy Y. Výpočet imisních koncentrací znečišťujících látek je proveden jako samostatný příspěvek ke stávající imisní situaci v oblasti. Při volbě referenčních bodů byla zvolena výška 1,5 m nad terénem (dýchací zóna). Modelování bylo též provedeno v šesti referenčních bodech mimo výpočtovou síť umístěných u nejbližší stávající obytné zástavby v obci Roudníky. Umístění referenčních bodů je patrné z přílohy č. 1 této studie. Jedná se o tyto referenční body (viz příloha č. 5): RB 1 RB 2 RB 3 RB 4

rodinný dům č.p. 5, Roudníky, 403 17 Chabařovice rodinný dům č.p. 60, Roudníky, 403 17 Chabařovice rodinný dům č.p. 7, Roudníky, 403 17 Chabařovice rodinný dům č.p. 32, Roudníky, 403 17 Chabařovice


RB 5 rodinný dům č.p. 16, Roudníky, 403 17 Chabařovice RB 6 rodinný dům č.p. 85, Roudníky, 403 17 Chabařovice

B.III.2 Odpadní vody V průběhu výstavby budou vznikat odpadní splaškové vody na zařízení staveniště. Jejich množství bude záviset na počtu zaměstnanců na stavbě. Počet zaměstnanců a provoz stavby se nedá při neexistenci zhotovitele stavebních prací určit. Vzhledem k dočasnosti funkce zařízení se doporučuje likvidovat splaškové vody odvozem z bezodtokové jímky v souladu s platnou legislativou v odpadovém hospodářství s kombinovaným využitím chemických WC. Vybudováním komunikace dojde k lokální změně režimu odtoku povrchových vod. Komunikace bude odvodněna podélnými a příčnými sklony, do příkopů, které budou napojeny buď na svodné drény vybudované v rámci provedené sanace západních svahů jezera Milada (km 0,63) nebo na odvodňovací příkop P6-1 v km 0,25.

B.III.3 Odpady Vzhledem k charakteru stavby budou hlavními odpady při provádění odpady ze zemních prací (zemina, kamenivo, podružně asfaltové směsi ze stávajících komunikací). Skrytá ornice bude použita na úpravu svahů a příkopů, bilance zemních prací je vyrovnaná. Odpady, které nelze recyklovat či jinak využít, budou uloženy na skládku. Odpad z výstavby lze zařadit podle Katalogu odpadů (vyhláška MŽP ČR 381/2001 Sb.) následovně (tabulka č. 3): Tabulka č. 3

Přehled hlavních odpadů vznikajících při výstavbě

kód 170504

název Zemina a kameny

kategorie Způsob likvidace Bude využita k násypům a úpravám terénu, „O“

170302

Asfaltové směsi neuvedené „O“ pod číslem 170301

případně nevyužitý objem bude odvezen na skládku. Jedná se o odpad vzniklý při demontáži stávajícího živičného krytu. Odpad bude odvezen na řízenou skládku nebo k recyklaci.

Specifikace množství a jednotlivých druhů odpadů v průběhu výstavby bude provedena v rámci zpracování prováděcích projektů, kdy budou konkretizovány i použité stavební materiály. Pro shromažďování jednotlivých druhů odpadů vytvoří dodavatel stavby v prostoru staveniště potřebné podmínky. Za dodržování předpisů pro nakládání s odpady, včetně vyhovujícího způsobu zneškodnění, které vzniknou v průběhu výstavby odpovídá generální dodavatel stavby. Tato povinnost by měla být zohledněna (zapracována) do smlouvy o provedení prací. Zhotovitel povede o odpadech evidenci, kde bude uvedeno skutečné množství vzniklých odpadů a doložen způsob


jejich využití či likvidace. Tato evidence bude sloužit pro kontrolní činnost KÚ – Odboru životního prostředí a jako jeden z dokladů ke kolaudaci. Ve fázi provozu komunikace lze předpokládat vznik následujících odpadů (tabulka č. 4): Tabulka č.4

Zatřídění a způsob odstranění odpadů vznikajících při provozu

Pozn.: O – ostatní odpad N – nebezpečný odpad

B.III.4 Hluk, vibrace, záření Detailní popis a výpočty hlukové zátěže zájmového prostoru jsou součástí hlukové studie v příloze č. 4. Hluk - etapa výstavby Dočasné zdroje hluku spojené s výstavbou záměru budou provozovány v celém časovém průběhu výstavby. Ve výpočtu je zohledněna výstavba daného úseku nové komunikace i příjezd a odjezd nákladních automobilů po navazujících veřejných komunikacích. V rámci hodnocení je však nutné uvažovat se skutečností, že lokalizace jednotlivých strojů a zařízení se během stavebních prací mění a jejich vzdálenost od chráněné zástavby není konstantní. Skrytá ornice bude použita na úpravu svahů a příkopů, bilance zemních prací je vyrovnaná. Sadové úpravy se nenavrhují.


Dopravní trasy budou specifikovány v dalším stupni projektové dokumentace po výběru dodavatele stavby. Nejvyšší pohyb těžkých nákladních automobilů se očekává ve fázi HTÚ, a to cca 20 - 30 jízd za den. Výpočtový bod pro výpočet a hodnocení hluku ze stavební činnosti byl tedy zvolen v minimální (85 m) a přibližně střední vzdálenosti (230 m) od předpokládaného staveniště k nejbližšímu chráněnému prostoru – výpočtové body ozn. jako V1 a V2. V níže uvedených tabulkách jsou uvedeny jednotlivé stroje a zařízení navržené pro stavební práce. Dále je uvedena vypočtená ekvivalentní hladina akustického tlaku A od jednotlivých zdrojů v dané vzdálenosti možné lokalizace stroje či zařízení ve vztahu k chráněnému venkovnímu prostoru nejbližší zástavby vypočtená z doby používání stroje či zařízení a celkové doby pracovní doby na staveništi. Tabulka č.5

Použité stroje a zařízení ve fázi výstavby

Typ stroje

Počet

Rypadlo Kolový nakládací a vykl. stroj Silniční válec Finišer Přepravníky živičné směsi Nákladní aut. - staveniště Nákladní automobil - silnice

1 1 1 1 1 1 4/hod

Akustické parametry LpA,XX

Průměrná doba použití za směnu (hod / min)

LAeq, 14hod ve 85 m

LAeq, 14hod v 230 m

LpA,5 = 74 dB 5 / 300 45,0 LpA,5 = 78 dB 5 / 300 49,0 LpA,5 = 72 dB 8 / 480 45,0 LpA,5 = 75 dB 8 / 480 48,0 LpA,5 = 75 dB 6 / 360 46,8 LpA,5 = 78 dB 5 / 300 49,0 LAeq,7,5 = 50,3 dB za 14 hodin

22,8 26,8 22,8 25,8 24,6 26,8

Legenda: LpA,1 - hladina akustického tlaku ve vzdálenosti 1 m od stroje [dB], - hladina akustického tlaku ve vzdálenosti 5 m od stroje [dB] LpA,5 LAeq,14hod - je ekvivalentní hladina akustického tlaku A od provozu jednotlivého stroje nebo zařízení v časovém intervalu pracovní doby T (v tomto případě od 700 – 2100 hodin, tj. 840 minut) [dB].

Hluk - etapa provozu Pro výpočty hluku byl použit výpočtový program HLUK+, verze 8.20 Profi (č. licence 6079), který umožňuje výpočet hluku ve venkovním prostředí generovaného dopravními i průmyslovými zdroji hluku v území. Za pomoci výpočtového programu byly zpracovány následující varianty: ♦ Stávající hluková situace v zájmovém území – denní a noční doba. ♦ Výhledová hluková situace v zájmovém území po realizaci nové komunikace – denní a noční doba. ♦ Výpočet a hodnocení hluku z výstavby daného záměru. Referenční výpočtové body byly pro účely daného posouzení situovány jednak na hranici chráněného venkovního prostoru, tj. 2 m před fasádou, nejblíže situovaných obytných domů,


kterou představuje zástavba rodinných domů se zahradou obce Roudníky, a jednak obecně na hranici zastavitelného území dané obce. Tabulka č.6:

Umístění referenčních výpočtových bodů (= RVB)

Číslo referenčního výpočtového bodu

Umístění referenčního výpočtového bodu Chráněný ostatní venkovní prostor S fasády rodinného domu, Roudníky č.p. 5, 403 17 Chabařovice Chráněný ostatní venkovní prostor SV fasády rodinného domu, Roudníky č.p. 60, 403 17 Chabařovice Chráněný ostatní venkovní prostor V fasády rodinného domu, Roudníky č.p. 32, 403 17 Chabařovice Chráněný ostatní venkovní prostor V fasády rodinného domu, Roudníky č.p. 16, 403 17 Chabařovice Chráněný ostatní venkovní prostor V fasády rodinného domu, Roudníky č.p. 85, 403 17 Chabařovice

1 2 3 4 5 6-9

Hranice zastavitelného území obce Roudníky

Lokalizace referenčních výpočtových bodů je dále patrná ze situace uvedené v příloze č. 4. V další tabulce č. 7 jsou uvedeny vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A z provozu stávající dopravy (nulová varianta) pro denní a noční dobu. Dle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, jsou výsledné hodnoty v denní době stanoveny pro celou denní i noční dobu. Lokalizace výpočtových bodů je patrná ze situace v příloze č. 1 této studie. Tabulka č.7: Vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A – stávající stav

Číslo RVB 1 2 3 4 5 6 7

Výška RVB nad terénem [m] 3,0 6,0 3,0 6,0 3,0 6,0 3,0 6,0 3,0 6,0 3,0 6,0 3,0 6,0

Vypočtená hodnota ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq, T [dB] den - LAeq noc - LAeq 52,8 43,7 53,5 45,9 28,7 21,2 32,8 25,4 25,7 18,0 28,4 20,8 39,6 30,9 40,5 31,8 44,5 35,7 44,9 36,2 45,9 38,8 47,4 40,2 36,1 28,8 37,6 30,3


Číslo RVB 8

Výška RVB nad terénem [m] 3,0 6,0

Vypočtená hodnota ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq, T [dB] den - LAeq noc - LAeq 32,3 23,7 33,4 24,9

Pozn.: Tučně vytištěné hodnoty překračují daný hygienický limit.

Dle provedených výpočtů lze konstatovat, že v současné době nejsou v zájmovém území vesměs překračovány hygienické limity pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích ve smyslu Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. tzn. LAeq,16h = 55 dB v denní době a LAeq,8h = 45 dB v noční době. V severní části obce je dle provedených výpočtů patrný vliv dopravy na silnici III. třídy č. 25350 (RVB 1). Dle poskytnutých podkladů se předpokládá maximální frekvence dopravy na nově vybudované komunikaci maximálně 1 000 vozidel za 24 hodin, z toho 850 osobních automobilů a 150 nákladních automobilů. V souvislosti s tímto záměrem se předpokládá i navýšení dopravy na silnici III. třídy č. 25350, která prochází severně od obce a na kterou tato nová komunikace navazuje. Pro účely hlukové studie je ve výpočtech počítáno s nárůstem dopravy na této stávající komunikaci oproti stávajícímu stavu o polovinu předpokládané intenzity na nově navrhované komunikaci (předpoklad je rozdělení dopravy do dvou směrů) tj. o 500 vozidel za 24 hodin a z toho 425 osobních automobilů a 75 nákladních automobilů. V následující tabulce jsou uvedeny vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro výhledovou aktivní variantu. Dle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, jsou výsledné hodnoty stanoveny pro celou denní a celou noční dobu. Tabulka č.8:

Číslo RVB 1 2 3 4 5 6 7

Vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A – výhledový stav

Výška RVB nad terénem [m] 3,0 6,0 3,0 6,0 3,0 6,0 3,0 6,0 3,0 6,0 3,0 6,0 3,0 6,0

Vypočtená hodnota ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq, T [dB] den - LAeq noc - LAeq 53,1 44,9 53,8 46,1 37,1 28,6 39,3 30,9 35,8 27,2 37,3 28,7 40,4 31,6 41,4 32,6 44,7 36,0 45,3 36,5 48,3 40,7 49,8 42,2 39,9 31,8 41,2 33,2


Číslo RVB

Výška RVB nad terénem [m]

8

3,0 6,0

Vypočtená hodnota ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq, T [dB] den - LAeq noc - LAeq 35,5 26,8 36,8 28,2

Pozn.: Tučně vytištěné hodnoty překračují daný hygienický limit.

Vibrace Při výstavbě by se neměla používat zařízení, které by způsobovaly vibrace o hodnotách a frekvencích, překračujících povolené limitní hodnoty, které jsou stanoveny z hlediska ochrany lidského zdraví nebo vlivů na stabilitu a trvanlivost okolních stavebních objektů.

B.III.5 Rizika havárií Výstavba Při výstavbě hrozí havárie především v případě nekázně provozovatelů strojů a dalších technických zařízení (špatná údržba, nedostatečná kontrola stavu strojů), kdy může dojít k úniku pohonných či mazacích hmot, které znečistí okolí. Provoz Při provozu silnice je reálné nebezpečí vzniku havárií střetem vozidel, případně vyjetím vozidel z vozovky obzvláště v zimním období. Může nastat nebezpečí ohrožení okolí v případě havárie vozidla převážejícího ropné, chemické či jiné podobně nebezpečné látky.

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1

Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území

C.1 a) dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného rozvoje Obec Roudníky náleží správně pod město Chabařovice a je situována v oblasti intenzivně poznamenané těžbou hnědého uhlí. Těžba uhlí zásadním způsobem ovlivnila krajinu Ústecka. Díky levnému zdroji energie z povrchových hnědouhelných dolů a dobrému dopravnímu spojení po Labi byl hospodářský rozvoj velmi rychlý. Hnědé uhlí se na Ústecku začalo těžit již zhruba v polovině 18. století. Velký zlom v oblasti nastal s otevřením chabařovického velkolomu v roce


1976. Znamenalo to zásadní zásah do krajiny i životů lidí. Byly zlikvidovány obce Vyklice, Tuchomyšl, Hrbovice, Český újezd a další. Nebývalý tlak obcí na samém začátku 90. let však plány těžebních společností zastavil a těžba byla v roce 1996 zastavena. Do prostoru bývalého lomu je dnes napouštěna voda a v budoucnu by zde mělo vzniknout velké jezero a rekreační oblast. Budoucí Jezero Milada je součástí rozpracované rekultivace. Jedná se o první rekultivaci velkého povrchového dolu v ČR tzv. mokrou cestou, u kterého po ukončení těžby dospěly sanační a rekultivační práce do stadia, kdy je zbytková jáma po těžbě zaplavována vodou. Zatápění bylo zahájeno 15. června 2001. V současné době do jezera přitéká 700 l/s vody. Po dosažení konečného stavu, který by měl nastat v roce 2011, bude jáma zatopena na kótu 145,3 m n. m. - při dosažení této hladiny bude objem vody v jezeru 34,4 mil. m3 a rozloha 247,6 ha. Jezero by mělo být hluboké až 23 m. Zrekultivované území bude sloužit všestrannému využití - pro rekreaci, oddych, turistiku, sport, rybolov, příp. pro další aktivity. Současně bude plnit významnou funkci krajinně estetickou i ekologickou. V roce 2004 byla dokončena pěstební péče lesní rekultivace části vnější výsypky Lochočice v kat. územích Lochočice, Tuchomyšl a Roudníky. Provedenou rekultivací bylo dosaženo stavu zapojeného lesního porostu.

Obrázek č. 2

Zatápěná jáma lomu Chabařovice

C.1 b) relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů Ve vlastním zájmovém území pro záměr výstavby se nachází neobnovitelné přírodní zdroje ve formě výhradního ložiska hnědého uhlí, které je dokumentováno v hloubce několika desítek metrů pod povrchem terénu. Obnovitelné přírodní zdroje jsou na lokalitě zastoupeny formou rekultivovaných ploch bývalé výsypky. Mírný svah byl osázen výsadbami listnatých dřevin převážně domácí provenience – převažuje dub letní, javor klen, lípa srdčitá, v menší míře byl vysazen jasan ztepilý, topol bílý, olše lepkavá, jeřáb ptačí, jeřáb břek cv., jírovec maďal, topol osika. Ojediněle se vyskytují náletové dřeviny – vrba jíva.


C.1 c) schopnost přírodního prostředí snášet zátěž se zvláštní pozorností na níže uvedené aspekty Územní systém ekologické stability V zájmové oblasti jsou dokumentovány plochy ÚSES. Přibližně 300 m jižně od lokality záměru se nachází hranice lokálního biocentra LBC 176 Věšťanský vrch. Jedná se o vymezené funkční biocentrum o celkové ploše 60 ha, které tvoří rozsáhlé pozemky starých zarůstajících travnatých lad, včetně drobných pozemků kosených polokulturních luk ve svazích Věšťanského vrchu na okraji pánve J od Roudníků. V bázi svahu úzká niva drobné vodoteče Modlanského potoka s lužním doprovodem. Převažující vegetací jsou mezofilní až teplomilné trávníky zarůstající křovinami svazu Prun. spin., místy probíhající sukcese, často již zapojené porosty křovin. Ve světlinách degradující bylinná vegetace s druhy mezofilních až suchých luk, slunných i nitrofilních lemů, místy i pestřejší ostrůvky s fragmenty vegetace svazu Cirs. - Brachyp. Místy menší smíšené lesní skupiny. Podél drobné přirozeně upravené vodoteče Modlanského potoka v S části lokality širší pás lužní zeleně. Narušení biotopu okolními antropogenními vlivy je patrné ze skladby bylinného patra se silnou převahou nitrofilních a ruderálních druhů.

Obrázek č. 3

Oblast severního okraje LBC Věšťanský vrch

Přibližně 700 m severně od lokality záměru se nachází LBC 149 Na Zalužanském potoce. Biocentrum tvoří lužní lesík pod hrází rybníka v mělkém údolí Zalužanského potoka zachovaný na okraji jámy chabařovického lomu, biocentrum je navrženo v budoucnu rozšířit na plánovanou


plochu lesnické rekultivace. Pod hrází rybníka vyšší lužní porost, v podrostu křoviny, nitrofilní bylinné patro. Význam refugíum lužních společenstev v narušené krajině pánve. Na lesík bezprostředně navazuje rekultivovaná plocha lomu. Výše uvedená lokální biocentra jsou propojena navrženým LBK 621 Kalence. Jedná se o biokoridor délky 1076 m a šířky 15 m, který protíná trasu navrženého objezdu obce Roudníky. V trase biokoridoru se nachází vytěžená plocha lomu Chabařovice. Plochy rekultivované po těžbě. Cílem je na devastovaných plochách bez zeleně v rámci rekultivací založení a postupná výchova pásu různověkého porostu

Zvláště chráněná území Navrhovaný záměr nezasahuje žádné zvláště chráněné území přírody ve smyslu kategorií dle § 14 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Nachází se však v chráněném ložiskovém území č. 07910001 - CHLÚ Chabařovice, vyhlášeným pod č.j.ÚOCH/835/92/ÚL/646/94, které zasahuje do oblasti trasy objezdu v km 0,7 – 1,0 (viz obrázek č. 3, příloha č. 3). Obrázek č. 3

Situace vyhlášeného CHLÚ (zeleně) a dobývacího prostoru výhradního ložiska (fialově)

Trasa objezdu v km 0,0 – 0,7 zasahuje do dobývacího prostoru výhradního ložiska Chabařovice lom – identifikační číslo 307910000 - vyhlášeným OBÚ Most, č.j .15 56/92/II (viz obrázek č. 3, příloha č. 3).


Lokalita záměru spadá dle podkladů z Geofondu ČR do poddolovaného území č. 1812 Modlany. Například podzemí hřbitova v Roudníkách je příčně protnuto jednou z chodeb bývalého hlubinného dolu Marie Antonie, který se nacházel severně od Roudníků. Lokalita záměru se nenachází v žádném zvláště chráněném území ve smyslu ochrany památek. Ochranná pásma, CHOPAV Oblast záměru se nenachází v žádné chráněné oblasti přirozené akumulace vod, nezasahují se ani ochranná pásma vodních zdrojů podzemních nebo povrchových vod. Území přírodních parků Nejsou polohou oznamovaného záměru dotčena. Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky se v současné době v oblasti záměru nenacházejí. Lokality Natura 2000 Záměr je situován mimo hranice ptačích oblastí a mimo hranice evropsky významných lokalit (příloha č. 8). Nejbližší evropsky významná lokalita Kateřina mokřad se nachází 1 km západně od lokality záměru. Území historického, kulturního nebo archeologického významu1 Roudníky (Raudnig) - 192 - 270 m n. m. Slovanská okrouhlice s rozptýlenou zástavbou doložená 1352 a 1361. Roku 1420 sloužila císaři Zikmundovi jako zástava panu Petru Skálovi ze Skalky a jeho bratru ze Sulevic. V roce 1437 patřila Jakoubkovi z Vřesovic a od roku 1467 Janu Ilburkovi z Vřesovic, vnukovi Jakoubka. Jako další majitelé se uvádějí Jindřich a Rudolf z Býnova (Bünau). Roku 1586 byla ves vyměněna Jiřím st. z Lobkowicz za ves Nedvědice s Bohuslavem Kaplířem ze Sulevic. V roce 1590 ves koupil Radoslav Vchynský ze Vchynic (pozdější rod Kinských). Roku 1623 byl majetek zkonfiskován, připojen k Trmicím a v letech 1666 až 1918 náležel trmickému rodu Nosticů. V roce 1851 zde bylo 9 uhelných dolů. Část obce byla v naší době těžbou zlikvidována. Nejstarším domem je čp. 6 - bývalá kovárna. Postupným zavíráním 1

Zdroje: http://architektura.fotogalerie.cz/pamatky/22348-roudniky#22348 http://aussig.mysteria.cz/obce/roudniky.html http://roudniky.xixao.com/


hlubinných dolů v Roudníkách začali horníci hledat zaměstnání až v Tuchomyšli na Albertu (Prokop Holý), v Modlanech na Doblhofu (Kateřina), v Chabařovicích na Miladě a v Trmicích na dole Elisabet (5. květen). Mladší generace si pak nacházela zaměstnání jiná. Hornické zaměstnání obyvatel Roudníků bylo později spojeno s doly Palivového kombinátu v Užíně. Vzpomínkou na zašlou slávu hlubinného dolování je část objektů bývalého hlubinného dolu Marie Antonie, který patřil Nosticům a nese název po Marii Antonii Nosticové. V současné době obyvatelé Roudníků dojíždějí za prací mimo obec. Kulturní památky v oblasti záměru jsou dokumentovány, nejbližší chráněnou kulturní památkou je areál kostela. Kostel sv. Václava je pozdně gotický, postavený 1480 na místě starší stavby zmiňované 1352 - 53, který byl přestavěn roku 1711. Věž je z roku 1607. Ve svorníku je erb Koldiců. Renesanční pískovcový oltář je signován 1607 a byl pořízen Rudolfem z Býnova. Roku 1966 při průzkumu kostela byla objevena přemalba pozdně gotického oltáře z roku 1470, která sloužila jako dveře za hlavním oltářem. Práce byla označena jako dílo Mistra svatojiřského oltáře. Obsahuje také upálení Mistra Jana Husa. Je to středoevropský unikát, pro transport na výstavy ho historici pojišťují na 15 mil. korun. zahraniční V nárožní zdi hřbitova je nika se sochou sv. Jana Nepomuckého z 18. století. V roce 1966 byla připravena likvidace kostela i obce kvůli těžbě uhlí. Kostel byl znovu zapsán jako památka 12. 12. 1991. Fara čp. 7 při kostele je rovněž chráněná památka. Obrázek č. 4

Kostel Sv. Václava


Území hustě zalidněná Největší nárůst obyvatel, z důvodu pokrytí zaměstnanosti dolů, byl mezi roky 1843 a 1900, kdy stoupl počet obyvatel z počtu 170 na 736. K vyostření národnostních sporů přispělo rozhodnutí obecního výboru ze dne 24. května 1904, kdy byly zakázány české nápisy na místním hřbitově. Urputný boj svádělo české obyvatelstvo o zřízení české školy. České děti tvořily v roce 1901 70 procent z celkového počtu dětí v německé škole. Zavedením české školy byla ohrožena německá škola, když v ní zůstalo pouze 37 dětí. Při sčítání obyvatel v roce 1930 žilo v Roudníkách 960 obyvatel, a z toho bylo 709 Čechů. V současné době žije v Roudníkách 250 stálých obyvatel.

Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení Území je z minulosti silně zatíženo především těžební činností. V současné době stále probíhá v oblasti bývalého lomu Chabařovice stavba: „Rekultivace LCH - svahy Roudníky RR/739/98/NT“. Zpracovateli dokumentace nejsou známy okolnosti, které by oficiálně dokládaly přítomnost území s existencí doložených (řešených) starých zátěží v rámci zájmového území posuzovaného záměru, vyjma výše uvedené rekultivace lomu Chabařovice.

C.2

Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny

C.2.1 Základní charakteristiky ovzduší a klimatu Podle klimatické regionalizace2, se nachází zájmové území v teplé oblasti T 2. Celková charakteristika oblasti je následující: průměrný roční úhrn srážek se pohybuje mezi 550 – 700 mm, z toho v zimním období mezi 200-300 mm, ve vegetačním období mezi 350 - 400 mm. Sněhová pokrývka trvá 40 - 50 dnů a počet ledových dnů (tj. dnů s max. teplotou –0,1 °C a nižší) je mezi 30 - 40 v roce. Průměrná roční teplota je 8°C. Tabulka č.9

Stanice Ústí nad Labem

2

Průměrný měsíční a roční úhrn srážek (mm) ve stanici Ústí nad Labem (období 1901-1950)

nadm. I výška 147 m 29 n. m.

II

II

IV

V

VI

VII VIII IX

X

XI

24

31

37

57

60

88

38

34

58

50

QUITT, E.: Klimatické oblasti Československa. – ČSAV, Geografický ústav Brno, 1971

XII ROČNÍ ÚHRN 36 539 mm


Znečištění ovzduší Dostupné imisní pozadí je detailně doloženo v rozptylové studii, která je samostatnou přílohou předkládaného oznámení (příloha č. 5). Naměřené imisní koncentrace znečišťujících látek za poslední tři roky na nejbližších imisních stanicích jsou uvedeny v tabulkách v následujícím textu. V tabulce je vždy pro porovnání uveden příslušný imisní limit podle nařízení vlády č. 597/2006 Sb. Tabulka č. 10: Naměřené imisní koncentrace oxidu dusičitého (µg/m3)

Imisní stanice UTEMA Teplice UKRUA Krupka

Rok 2005 2006 2007 2005 2006 2007

Nejvyšší hodinová imise IHh = 200 118,6 196,5 107,1 119,6 133,7 81,7

19. nejvyšší hodinová imise 101,4 128,2 87,0 77,6 94,5 66,2

Průměrná roční imise IHr = 40 32,4 34,6 27,7 15,6 17,5 14,5

Imisní limit pro maximální hodinovou imisi je stanoven na 200 µg/m3 s tím, že dovolený počet překročení imisního limitu je 18 x v roce. Na imisní stanici v Teplicích ani na imisní stanici v Krupce není hodinový imisní limit pro oxid dusičitý překračován. Krátkodobý imisní limit je plněn s velkou rezervou, zejména na venkovské stanici v Krupce. V případě průměrných roční imisních koncentrací je imisní limit stanoven na 40 µg/m3 a jeho plnění není též problematické na žádné imisní stanici v okolí záměru. Plnění imisních limitů pro oxid dusičitý není dle výsledků měření na nejbližších imisních stanicích v Teplicích a Krupce problematické, můžeme očekávat imisní rezervu i v řešené lokalitě, kde je projektován obchvat obce Roudníky. Další sledovanou škodlivinou jsou tuhé znečišťující látky frakce PM10. V následující tabulce jsou uvedeny naměřené hodnoty imisí PM10 za poslední tři roky. Tabulka č. 11 : Naměřené imisní koncentrace suspendovaných částic PM10 (µg/m3).

Imisní stanice UTEMA Teplice UKRUA Krupka

Rok 2005 2006 2007 2005 2006 2007

Nejvyšší denní imise PM10 IHd = 50 191,9 298,0 133,9 73,8 94,2 71,1

36. nejvyšší denní imise 77,3 69,0 55,5 39,0 38,0 33,2

Průměrná roční imise PM10 IHr = 40 40,5 43,3 30,6 22,6 22,2 19,6


Imisní limit denní pro prachové částice PM10 je stanoven na 50 µg/m3. Tento imisní limit nesmí být překročen více než 35x za kalendářní rok. Hodnoty 36. nejvyšší denní imise v posledních letech stanovený imisní limit překračují na imisní stanici v Teplicích. Na stanici v Krupce je imisní limit krátkodobý v posledních letech plněn. Obecně však překračování denního imisního limitu stanoveného pro PM10 není v České republice neobvyklé. V roce 2006 byl denní imisní limit překročen na 94 stanicích z celkového počtu 148 stanic (63,5 %). Dle výsledků imisních měření za poslední publikovaný rok 2007 došlo k mírnému zlepšení. V roce 2007 kleslo toto procento stanic s překročením denního imisního limitu pro PM10 na 34,8 % (k překročení došlo na 54 stanicích z celkového počtu 155 stanic). Plnění ročního imisního limitu není na stanici v Krupce problematické, imisní limit je plněn s velkou rezervou. Na imisní stanici v Teplicích byl imisní limit roční splněn v roce 2007, v letech 2005 – 2006 by imisní limit mírně překročen. Území pod správou stavebního úřadu Městského úřadu Chabařovice, do jehož správního obvodu obec Roudníky a celá zájmová lokalita spadá, je zahrnuto podle sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP uveřejněného ve Věstníku MŽP č. 2/2009 mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, s odůvodněním překročení imisního limitu PM10 denního na 7,2 % území. Jedná se o vymezení oblastí na základě dat z roku 2007. Imisní koncentrace benzenu nejsou na blízkých imisních stanicích v Teplicích a Krupce sledovány. Naměřené průměrné roční hodnoty imisních koncentrací benzenu za poslední tři roky na imisních stanicích v Ústeckém kraji jsou uvedeny v následující tabulce. Nejbližší imisní stanice, které sledují koncentrace benzenu v ovzduší jsou v Ústí nad Labem. Imisní limit legislativně stanovený pro benzen na 5 µg/m3 se vztahuje na dobu průměrování 1 rok. Tabulka č. 12:

Naměřené imisní koncentrace benzenu (µg/m3)

Imisní stanice Ústí nad Labem – ZÚ, Pasteurova Ústí nad Labem – Všebořická (hotspot) Ústí nad Labem – město Rudolice v Horách Most Tušimice

Rok 2005 3,9

Rok 2006 4,2

Rok 2007 2,3

2,7

2,7

2,2

1,4 0,6 1,7 1,5

1,8 0,5 1,8 3,2

1,5 0,6 1,3 1,8

Výsledky měření na imisních stanicích v Ústeckém kraji nesignalizují překračování imisního limitu. V zájmové lokalitě obce Roudníky můžeme očekávat též imisní rezervu. C.2.2 Základní charakteristiky povrchových a podzemních vod Povrchové vody Zájmové území spadá do povodí Modlanského potoka, č.h.p. 1-14-01-090. Jak vyplývá z níže uvedené hydrogeologické stavby území, částečně probíhá přesun vodních mas podpovrchovou cestou, především v druhohorních, terciérních a kvartérních kolektorech.


Specifický odtok podzemních vod3 je nízký a na sledovaném území se pohybuje mezi 1 - 2 l/s/km2. Podzemní vody Z hydrogeologického hlediska4 je zájmové území řazeno do rajónu 461 – Křída dolního Labe po Děčín – levý břeh – severní část. Jedná se o vícekolektorový zvodnělý systém. Největší vodárenský význam mají v zájmovém území hluboce uložené křídové pískovcové kolektory (-200 m n.m. a níže) s napjatou hladinou podzemní vody, tvořené především spojitým kolektorem cenomanským (perucko-korycanské souvrství) a kolektorem spodnoturonským (bělohorské souvrství). Vzhledem k přítomnosti nadložního izolátoru ve formě slínovců a vápenců jizerského, teplického a březenského souvrství jsou na zájmové lokalitě křídové kolektory hydraulicky odděleny od nadložních mělčích kolektorů – terciérních a kvartérních. V oblasti je v zásadě vyvinut dvojí systém oběhu podzemní vody – jednak se jedná o hluboký oběh vázaný na sloj, který je dnes narušen jednak přerubáním sloje a místy vytěžením, jednak souvisí se zvedající se hladinou podzemní vody v důsledku napouštění zbytkové jámy. Mělký oběh podzemní vody je vázán na vrstvu štěrků – terasu oddělující od sebe kvartérní spraše a terciérní jíly. Mělký oběh podzemní vody nemá v současné době přirozený odtok, proto vytéká po celé šířce svahu volně do jámy v místě výchozu těchto terasových sedimentů a způsobuje lokální nestabilitu svahů. Z tohoto důvodu byl k zajištění účinného a dlouhodobého odvodnění kvartérních zemin vybudován systém podélných svodových drénů orientovaných přibližně po spádnici s příčnými sběrnými drény (viz detailní umístění drénů v příloze č. 3). Umístění a orientace sběrných per vychází ze zjištěných a zaznamenaných poloh vývěrů spodní vody. Příčná pera jsou vedena přímo ke každému zjištěnému prameni tak, aby bylo zajištěno co nejrychlejší odvedení vody. Tato pera jsou zaústěna do podélného svodového drénu, kterým je voda odvedena mimo oblast nestabilního svahu. Příčné drény (pera) jsou vybudovány na hloubku 1,5 m s šířkou dna 0,6 až 1,0 m. C.2.3 Základní charakteristiky půd a geofaktorů Základní geomorfologické údaje Podle regionálního geomorfologického členění5 leží zájmové území v okrsku IIIB-3B-g Chabařovická pánev. Chabařovická pánev vytváří tektonickou sníženinu mezi Krušnými horami a Českým středohořím. Je budována miocénními jezerními písky a jíly a hnědouhelnými slojemi, méně cenomanskými pískovci, turonskými slínovci, terciérními vulkanity a pokryvy čtvrtohorních sedimentů. Jedná se o erozně denudační a akumulační reliéf, od SZ k JV mírně ukloněné plošiny, svahy, úpatní haldy, náplavové kužely a říční terasy levostranných přítoků Bíliny, místy s čedičovými suky.

3

KRÁSNÝ, J.; KNĚŽEK, M.; ŠUBOVÁ, A.; DAŇKOVÁ, H.; MATUŠKA, M.; HANZEL, V.; ČHMÚ: Odtok podzemní vody na území Československa.- ČHMÚ, Praha, 1982 4 HERČÍK,F.-HERRMANN, Z. - VALEČKA, J.: Hydrogeologie České křídové pánve. - ČGÚ, Praha, 1999 5 Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. – Academia Praha 1987


Základní pedologické údaje Půdní kryt zájmové oblasti je výrazně ovlivněn půdotvornými substráty, reliéfem a v menší míře klimatickým režimem, který je především funkcí nadmořské výšky. V zájmové lokalitě jsou dokumentovány půdy řazené do BPEJ 15411 a 12001. Jedná se o půdy typické pro teplý suchý region T1. Půdy pod kódem 15411 představují oglejené půdy a hnědé půdy na jílech limnického terciéru, těžké až velmi těžké, bez štěrku, s velmi nízkou propustností a špatnými fyzikálními vlastnostmi, dočasně zamokřené. Půdy pod kódem 12001 představují rendziny, rendziny hnědé a hnědé půdy na jílech, těžké až velmi těžké, málo propustné. Sklovitost terénu je zde rovinná až mírná v rozsahu 0 – 7°, půdy jsou hluboké až středně hluboké, s nízkým podílem skeletu či bezskeletovité. Základní geologické údaje Zájmová lokalita náleží k sv. výběžku severočeské hnědouhelné pánve a leží v bývalém dobývacím prostoru Lomu Chabařovice. Krystalinický fundament je tvořen dvojslídnými a biotitickými ortorulami a granodiority monotónní skupiny proterozoika krušnohorské oblasti. Svrchní křída je reprezentována převážně slínovci, příp. slínovci a jílovitými vápenci stáří svrchní turon až coniak. Do oblasti zasahují i neovulkanity Českého středohoří, které jsou zde zastoupeny převážně bazaltoidy a jejich pyroklastiky. Komunikace je situována na okraj dobývacího prostoru lomu. Předkvartérní podloží je tvořeno terciérními jíly a jílovci s uhelnou sedimentací, kvartér – ve svrchních polohách se nacházejí spraše a sprašové hlíny o mocnosti 5 – 13 m. Pod nimi se místy nachází terasové uloženiny charakteru písků až štěrků, místy s jemnozrnnou jílovitou sedimentací. Jedná se o terasy zalužanského a modlanského potoka. V oblasti bylo v minulosti provedeno mapování za účelem získání přehledu o sesuvných poměrech a projevech vody na lokalitě, na základě starých map a zpráv byla zjištěna situace v oblasti západních svahů v historii. Sesuvná aktivita se v této oblasti nacházela, jak je možné sledovat ze starších map prováděných v rámci těžby hnědého uhlí již několikrát v minulosti. Bylo provedeno několik opatření6, která vedla ke snížení sesuvné aktivity v této oblasti (viz kap. C.2.2 Podzemní vody). Přesto jsou dokumentovány v zájmové oblasti ojedinělé projevy sesouvání (viz obrázek č. 5).

6

Kurka, J.; Komín, M.; Štrosová, M.: Chabařovice – lom – geomechanické a hydrogeologické posouzení včetně návrhu opatření na stabilizaci západního svahu lomu Chabařovice. Etapové zprávy 1-4. AZ Consult, spol. s r.o., Ústí nad Labem, 2001 - 2002


Obrázek č. 5

Zátrh evidovaný 10.3. 2008 v oblasti pod obslužnou komunikací na západním svahu

V Geofondu ČR jsou dokumentována četná sesuvná území především na jižních svazích lomu Chabařovice (obrázek č. 6). V současné době jsou díky provedeným rekultivačním a sanačním pracím na zbytkové jámě lomu Chabařovice tato sesuvná území z velké části zajištěna.

Obrázek č. 6

Sesuvná území v okolí Roudníků


Seismicita Z hlediska seismicity se jedná již o konsolidované území, nepředpokládáme zde významné vlivy působením zemských otřesů. Radonové riziko Dle radiometrické mapy České republiky7 se dávkový příkon gama záření hornin v zájmové oblasti pohybuje mezi 40 – 50 nGy/h. Jedná se o oblast s nízkou radioaktivitou. Pro výstavbu silnice nejsou potřebná žádná opatření.

C.2.4 Základní charakteristiky flory a fauny Detailní zpráva z biologického průzkumu je součástí přílohy č. 6. Flora Trasa komunikace byla z hlediska popisu vegetace rozdělena na čtyři liniové transekty A, B, C, D (viz příloha č. 6).

Transekt A Tento úsek protíná plochu s výsevem polní kultury, v současné době je zde kultura ječmene. Na okrajích se vyskytují běžné agrární plevele – penízek rolní, violka rolní, zemědým lékařský, kozlíček polníček, hulevníkovec lékařský, hluchavka objímavá, mák polní, rozrazil trojlaločný, kokoška pastuší tobolka, užanka lékařská. Floristicky významné a ohrožené teplomilné plevele nebyly zjištěny.

Transekt B Rekultivovaná plocha bývalé výsypky. Mírný svah byl osázen výsadbami listnatých dřevin převážně domácí provenience – převažuje dub letní, javor klen, lípa srdčitá, v menší míře byl vysazen jasan ztepilý, topol bílý, olše lepkavá, jeřáb ptačí, jeřáb břek cv., jírovec maďal, topol osika. Ojediněle se vyskytují náletové dřeviny – vrba jíva. Bylinné patro tvoří jetelo-travní směs použitá při rekultivaci území. Převažují komerčně běžné druhy trav (kostřava červená, kostřava luční, srha říznačka, bojínek obecný) a bylin (jetel luční, jetel plazivý, tolice vojtěška, mrkev obecná) z travního osiva, a druhy, které se na plochu dostaly sekundárně přirozeným šířením ze sousedních ploch (štírovík růžkatý, smetanka lékařská, zvonek rozkladitý, jitrocel kopinatý, atd).

7

Manová, M., Matolín, M.: Radiometrická mapa České republiky M 1 : 500 000, Český geologický ústav, 1995


Transekt C V tomto úseku byly na mírně svažitém svahu s východní až jihovýchodní expozicí vysazeny v řadách listnaté dřeviny v rámci rekultivací (lípa srdčitá, olše lepkavá), převažují však vzrostlé náletové dřeviny (vrba křehká, bříza bělokorá, jasan ztepilý, vrba jíva, topol bílý). Velmi chudý a rozvolněný bylinný podrost velmi rychle zarůstá expandující třtinou křovištní a rákosem obecným. Dominantními druhy jsou zde dále vrbka tenkolistá, mochna plazivá, tolice vojtěška, jitrocel kopinatý, štírovník růžkatý, kozinec sladkolistý, jetel luční, hrachor luční, vratič obecný, štětka lesní, pcháč oset, lipnice luční, srha říznačka, čičorka obecná, zvonek rozkladitý. Transekt D Bylinné patro je tvořeno stejnou vegetací a má stejný charakter jako v úseku transektu A, je však pravidelně koseno. Z vysazených keřů se zde vyskytuje pouze výsadba několika desítek jedinců olše lepkavé a dubu letního. Fauna V období od dubna do května roku 2009 proběhl zoologický průzkum na označené lokalitě v okolí obce Roudníky v rámci plánovaného silničního obchvatu. Na základě entomologického průzkumu prováděného v prostoru budoucího obchvatu kolem obce Roudníky v dubnu a květnu v roce 2009 byly na sledovaném území za chyceny tři (3) zvláště chráněné druhy a to: Brachinus crepitans, Formica fusca a Formica rufibarbis. Jinak zjištěná fauna odpovídá biotopům, které se zde vyskytují a nalezené druhy se nacházejí v širším okolí i v celé Mosteckoteplické kotlině. Všechny tři zvláště chráněné druhy jsou běžné a jejich výskyt v trase bude nutno znovu ověřit po vykolíkování zájmového území. Celkem bylo zjištěno 34 druhů obratlovců, z toho 26 druhů ptáků (z toho má hnízdní vazbu na zkoumané území 10 druhů), 5 druhů savců, 1 druh obojživelníka, 2 druhy plazů. Z plazů a obojživelníků se mezi zvláště chráněné druhy podle vyhlášky MŽP č. 35/1992 Sb. řadí ropucha obecná, slepýš křehký a ještěrka obecná. Z ptáků patří mezi zvláště chráněné patří bramborníček hnědý, ťuhýk obecný a vlaštovka obecná.

C.2.5 Základní charakteristiky dalších aspektů životního prostředí Krajina a ekosystémy Současné osídlení je soustředěno do obce Roudníky. Krajina je na severu mírně zvlněná, směrem jižním mírně kopcovitá. Sídelní útvar Roudníky je situován podél Modlanského potoka. Rozhodujícím způsobem využití ploch v řešeném území je zemědělství a v blízkém budoucnu především rekreační účel. Krajinu a životní prostředí v území příznivě ovlivňuje probíhající rekultivace zbytkové jámy Chabařovice, která přispívá k výraznému zvýšení podílu zeleně v jinak silně zdevastované průmyslové krajině.


Menší smíšené lesní skupiny zaujímají zejména výše situovanou část zájmového území v oblasti Věšťanského vrchu. Plánovaný objezd obce Roudníky představuje určitou bariéru pro průchod prvků ÚSES, ale není zásadním dělícím prvkem. Turistika, lokality kulturního nebo archeologického významu Širší zájmové území je vzhledem k nenáročné členitosti terénu a probíhající rekultivaci velice vhodné pro rozvoj turistiky. Zrekultivované území bude sloužit všestrannému využití - pro rekreaci, oddych, turistiku, sport, rybolov, příp. pro další aktivity. Současně bude plnit významnou funkci krajinně estetickou i ekologickou. V roce 2004 byla např. dokončena pěstební péče lesní rekultivace části vnější výsypky Lochočice v kat. územích Lochočice, Tuchomyšl a Roudníky. Provedenou rekultivací bylo dosaženo stavu zapojeného lesního porostu. V přípravě je v současné době studie funkčního využití ploch kolem budoucího jezera, která pomůže při tvorbě územně plánovací dokumentace. Probíhají také přípravy zpracování projektů přístavišť na jezeře, rozvoje cyklistických stezek a sítě komunikací. To je nezbytné k předložení žádostí o dotace jak z národních, tak evropských zdrojů. Na financování by se měly podílet rovněž členové svazku a nejsou vyloučení ani privátní investoři.

Obrázek č. 7

Cyklostezka v okolí jezera Milada


Z hlediska archeologie se jedná o území s potenciálním výskytem archeologických lokalit, zájmové území bývalo značně osídleno. Vztah k územně plánovací dokumentaci Není evidován rozpor mezi záměrem a využitím území dle platné ÚPD, jak mj. dokládá obsah připravené změny č. 5 ÚPN SÚ Chabařovice (viz příloha č. 7).

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.1 Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti, složitosti a významnosti D.1.1 Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů Etapa výstavby – znečištění ovzduší Z hlediska ochrany ovzduší je třeba akcentovat opatření zabraňující či alespoň omezující vznik resuspendované prašnosti. Při skrývce ornice, přípravě a zakládání stavby bude při provádění a manipulaci se sypkými materiály třeba vhodnými technickými a organizačními prostředky minimalizovat sekundární prašnost z dopravy a její vliv na okolní životní prostředí. Ve fázi výstavby navrhujeme z hlediska ochrany venkovního ovzduší dodržovat tato opatření: • • • •

Dodavatel stavebních prací zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek především v průběhu zemních prací. Zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti budou minimalizovány. Za nepříznivých klimatických podmínek bude v případě potřeby zabezpečeno skrápění plochy staveniště. Všechna vozidla převážející prašný materiál budou zakryta plachtou, aby se omezil prašný úlet.

Při uplatnění a důsledném dodržování navrhovaných opatření proti prašnosti nebude vliv na ovzduší v období výstavby významný, bude časově omezený a z hlediska ochrany ovzduší a ochrany lidského zdraví přijatelný.


Etapa výstavby – hluková zátěž Výsledky výpočtu ekvivalentní hladiny akustického tlaku A [dB] ve venkovním prostoru pro posuzovanou dobu stavební činnosti (700 do 2100) vzniklé součtem hladin hluku daného dopravou a vlastními stavebními pracemi jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. č. 1: Výsledky výpočtů hluku z výstavby Výpočtový bod

Vypočtená ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq,14 hod [dB]

V1 V2

56,4 50,4

Pozn. Ekvivalentní hladina akustického tlaku A je vypočtena pouze pro denní dobu, neboť v nočních hodinách se stavební činnost nepředpokládá.

Dle provedených výpočtů při výstavbě posuzovaného záměru (hluk z vlastní lokality výstavby včetně vyvolané dopravy na veřejných komunikacích) nebude překročen hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A ze stavební činnosti (LAeq,T = 65,0 dB) ve smyslu Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Vzhledem k tomu, že je výsledná ekvivalentní hladina akustického tlaku A z výstavby záměru výrazně pod požadovaným hygienickým limitem, jsou pro období výstavby navržena pouze preventivní protihluková opatření: •

Použití strojů a zařízení se sníženou hlučností. Při provádění bouracích, zemních stavebních prací bude užita řada stavebních strojů, které většinou patří k významným zdrojům hluku. Při výběru dodavatele těchto prací bude jedním z požadavků investora používat stroje a zařízení se sníženou hlučností. Při prováděných všech typů prací během výstavby je nutno dbát na důslednou kontrolu technického stavu strojů, jejich seřízení, vypínání při pracovních přestávkách a snižování počtu vozidel jejich vytížením.

•

Časové omezení použití hlučných mechanismů. Během provádění všech prací je nutno dbát na omezení doby nasazení hlučných mechanismů, sled nasazení popř. jejich méně častější využití. Je třeba vypracovat takový plán prací a nasazení strojů, aby nedocházelo k překrývání hlučných pracovních operací, pokud to není technologicky nezbytně nutné. V době nočního klidu (2200 – 600) nebudou stavební práce prováděny.

Pozn.: Vliv stavební činnosti a dopravní obsluhy staveniště byl zpracován na základě dostupných údajů o předpokládaném postupu stavebních prací v době přípravy dokumentace.


Etapa provozu - znečištění ovzduší Pro účely zjištění vlivu emisí z provozu rozšířené komunikace II/266 je detailně vypracována rozptylová studie vyhodnocující příspěvky záměru k imisní zátěži (příloha č.5). Při výpočtu imisních koncentrací byly použity údaje o poloze zdrojů emisí, o jejich emisních vydatnostech, maximálních výkonech a větrné růžici. Pro výpočet očekávaných imisních koncentrací znečišťujících látek v ovzduší je použit matematický model, umožňující odhad znečištění ovzduší z většího počtu bodových, liniových a plošných zdrojů. Výpočet imisních koncentrací je proveden pro oxid dusičitý, suspendované částice PM10 a benzen. Zhodnocení příspěvků k imisním koncentracím oxidu dusičitého Dle výsledků měření na imisních stanicích Teplice a Krupka se v posledních letech pohybovaly hodnoty maximálních hodinových imisních koncentrací oxidu dusičitého v intervalu 81,7 až 196,5 µg/m3, hodnoty 19. nejvyšší hodinové imise pak v intervalu 66,2 až 128,2 µg/m3. Imisní limit pro maximální hodinovou imisi NO2 je stanoven na 200 µg/m3 s tím, že povolený počet překročení tohoto limitu je 18 x za rok. Plnění imisního limitu NO2max tak není na základě naměřených imisních koncentracích na nejbližších imisních stanicích v Krupce a Teplicích problematické. V zájmové oblasti obce Roudníky můžeme očekávat též imisní rezervu. Dle výsledků modelování automobilového provozu na řešeném silničním obchvatu obce Roudníky u Chabařovic k maximálním hodinovým imisím NO2 se budou hodnoty příspěvků k maximálním hodinovým koncentracím NO2 v zájmové lokalitě pohybovat v rozmezí 0,06 až 1,9 µg/m3, v místě nejbližší obytné zástavby pak nejvýše 0,66 µg/m3. Rozložení příspěvků k imisním koncentracím ve výšce 1,5 m nad terénem je patrné z grafické přílohy. Příspěvky k maximálním hodinovým imisím NO2 jsou velmi malé a nezpůsobí v kumulativním působení s pozaďovým znečištěním překročení imisního limitu. V případě průměrných ročních imisních koncentrací oxidu dusičitého se dle výsledků měření na imisních stanicích v Teplicích a Krupce v posledních třech letech pohybovaly naměřené hodnoty v intervalu 14,5 až 34,6 µg/m3. Imisní limit pro průměrnou roční imisi NO2 je stanoven na 40 µg/m3. Plnění imisního limitu není na imisních stanicích v Teplicích a Krupce v současné době problematické a nebude problematické pravděpodobně ani v zájmové lokalitě pro výstavbu obchvatu obce Roudníky. Dle výsledků modelování příspěvku automobilového provozu na řešeném silničním obchvatu se v mapovaném poli pohybují hodnoty v rozmezí 0,02 až 0,25 µg/m3. V místě nejbližší obytné zástavby budou příspěvky dosahovat nejvýše 0,085 µg/m3. Vliv posuzovaného záměru k průměrným ročním imisím oxidu dusičitého je zanedbatelný a nezpůsobí spolu se stávajícím imisním pozadím překročení imisního limitu pro roční průměr NO2.


Tabulka č. 13: Příspěvky k imisním koncentracím oxidu dusičitého v místě nejbližší obytné zástavby

výška nad terénem

průměrné roční maximální imise hodinové imise 3 µg/m µg/m3

RB

X

Y

1

1129

1496

0,0849

0,6578

2

1149

1431

0,0616

0,5024

3

1172

1355

0,0503

0,3989

4

1220

1301

0,0495

0,3379

5

1188

1180

0,0352

0,2605

6

1235

1060

0,0287

0,2234

1,5 m

Zhodnocení příspěvků k imisním koncentracím suspendovaných částic frakce PM10 V případě nejvyšších denních imisí suspendovaných částic PM10 činí platný imisní limit 50 µg/m3, jehož překračování je legislativně povoleno 35 krát za rok. To znamená, že ke splnění imisního limitu postačuje, aby 36. nejvyšší denní imise byla nižší než hodnota limitu 50 µg/m3. Na imisní stanici v Teplicích se pohybují naměřené 36. nejvyšší maximální denní imise suspendovaných částic PM10 za poslední roky v rozmezí 55,5 až 77,3 µg/m3, na imisní stanici v Krupce potom 33,2 až 39,0 µg/m3. Na imisní stanici v Teplicích je tedy imisní limit krátkodobý pro suspendované částice PM10 v posledních letech překračován, na imisní stanici v Krupce je limit plněn. Území pod správou stavebního úřadu Městského úřadu Chabařovice, do jehož správního obvodu obec Roudníky a celá zájmová lokalita spadá, je zahrnuto podle sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP uveřejněného ve Věstníku MŽP mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, s odůvodněním překročení imisního limitu PM10 denního na 7,2 % území. Imisní limit pro nejvyšší denní imise suspendovaných částic PM10 může být v zájmové oblasti u obce Roudníky překračován. Nejde však o lokální problém, překračování krátkodobého imisního limitu je problematické na širokém území ČR. Výsledné hodnoty modelování příspěvku posuzovaného záměru k nejvyšším denním imisním koncentracím tuhých látek frakce PM10 z provozu na silničním obchvatu obce Roudníky činí v zájmové oblasti 0,08 až 1,0 µg/m3. Nejvyšších hodnot je dosahováno ve středu řešených komunikací. U nejbližší obytné zástavby činí imisní příspěvky k nejvyšším denním imisím PM10 maximálně 0,32 µg/m3. Příspěvky řešeného záměru jsou malé, přesto však musíme konstatovat, že se vlastní záměr může spolupodílet na případném překračování imisního limitu. Vlastní hodnoty imisního příspěvku posuzovaného záměru na úrovni desetin mikrogramu jsou však přijatelné a imisní situace prakticky neovlivní. Průměrné roční imisní koncentrace PM10 se na základě měření v posledních třech letech na imisní stanici v Krupce pohybují v intervalu 19,6 až 22,6 µg/m3. Na imisní stanici v Teplicích byla v posledních třech letech naměřena průměrná roční koncentrace v intervalu 30,6 až 43,3


µg/m3. Imisní limit byl překročen na této stanici v roce 2005 a 2006. Plnění imisního limitu pro roční průměr PM10, který je stanoven na 40 µg/m3, nebude v současné době v zájmové lokalitě pravděpodobně problematické. Dle výsledků modelování příspěvku posuzovaného záměru výsledné hodnoty v mapovém poli dosahují hodnot do 0,12 µg/m3. Jedná se příspěvky malé, které nezpůsobí spolu se stávající imisní situací v oblasti překročení imisního limitu pro roční průměr PM10. Tabulka č. 14:

Příspěvky k imisním koncentracím tuhých znečišťujících látek PM10 v místě nejbližší obytné zástavby


průměrné roční imise µg/m3

nejvyšší denní imise µg/m3

RB

X

Y

1

1129

1496

0,0389

0,3200

2

1149

1431

0,0272

0,2379

3

1172

1355

0,0217

0,1831

4

1220

1301

0,0213

0,1510

5

1188

1180

0,0145

0,1120

6

1235

1060

0,0116

0,0988

1,5 m

Zhodnocení příspěvků k imisním koncentracím benzenu Dle výsledků měření na imisních stanicích v Ústeckém kraji není plnění imisního limitu pro roční imisi benzenu, který je stanoven na 5 µg/m3, problematické. Příspěvky řešeného záměru k průměrným ročním imisím benzenu ve sledované oblasti dosahují dle výsledků modelování nejvýše 0,032 µg/m3. V současné době je v zájmové oblasti imisní limit plněn, příspěvky posuzovaného záměru silničního obchvatu obce Roudníky nezpůsobí překročení tohoto imisního limitu. V následující tabulce jsou uvedené výsledky modelování příspěvky koncentracím benzenu v referenčních bodech umístěných u nejbližší obytné zástavby. Tabulka č. 15:

Příspěvky k imisním koncentracím benzenu v místě nejbližší obytné zástavby

RB

X

Y


1

1129

1496

1,5 m

2

1149

3

1172

průměrné roční maximální imise hodinové imise µg/m3 µg/m3 0,0107

0,0881

1431

0,0075

0,0655

1355

0,0060

0,0504

k imisním



průměrné roční maximální imise hodinové imise 3 µg/m µg/m3

RB

X

Y

4

1220

1301

0,0059

0,0416

5

1188

1180

0,0040

0,0308

6

1235

1060

0,0032

0,0272

Shrnutí Na základě výsledků modelových výpočtů imisních příspěvků ze zdrojů emisí posuzovaného záměru lze předpokládat, že provoz záměru nezpůsobí překročení imisních limitů pro oxid dusičitý, benzen a průměrné roční imise tuhých znečišťujících látek PM10. Problematičtější je hodnocení nejvyšších denních imisí tuhých znečišťujících látek PM10 z důvodu současného překračování imisního limitu v pozadí. Území pod správou stavebního úřadu Městského úřadu Chabařovice je zahrnuto podle sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší s odůvodněním překročení imisního limitu PM10 denního na 7,2% území. Prachové částice PM10 patří v České republice obecně k nejproblematičtějším znečišťujícím látkám v ovzduší ve vztahu k plnění imisních limitů. Vzhledem k současnému překračování imisních limitů pro nejvyšší denní imisi suspendovaných částic PM10 lze předpokládat, že se provoz posuzovaného záměru může v budoucnu spolupodílet na případném překračování tohoto imisního limitu. Vlastní hodnoty příspěvků posuzovaného záměru k nejvyšším denním imisím PM10 u nejbližší obytné zástavby jsou však naprosto zanedbatelné, které místní imisní situaci prakticky neovlivní. Celkově lze z hlediska vlivů na kvalitu venkovního ovzduší a z hlediska vlivu na obyvatelstvo záměr „Páteřní komunikace rekreační oblasti Milada, Trmice – Roudníky, Objezd Roudníky“ v daných místních podmínkách označit za přijatelný a vyhovující požadavkům platné legislativy v oblasti ochrany ovzduší. Odvedení automobilové dopravy mimo obec Roudníky je jednoznačně pozitivní krok z hlediska zlepšení kvality ovzduší v obci a z hlediska zmírnění dopadů negativních vlivů na obyvatelstvo.

Etapa provozu - hluková zátěž Z výsledků výpočtů uvedených v tabulce č. 8 a z mapek s vykreslenými izofonami uvedenými v příloze č. 4 je patrné, že hluk emitovaný dopravou na veřejných komunikacích v zájmovém území včetně dopravy na silničním obchvatu obce Roudníky nepřekročí na hranici nejbližšího chráněného venkovního prostoru obytných budov i na hranici zastavitelného území dané obce hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích pro denní i noční dobu (LAeq,16h = 55 dB, LAeq,8h = 45 dB) ve smyslu Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.


V severní části obce je dle provedených výpočtů patrný výraznější vliv dopravy na silnici III. třídy č. 25350. Posuzovaný záměr zde dle provedených výpočtů nevyvolá objektivně prokazatelné překročení hygienického limitu (předpokládaný nárůst je do 0,2 dB oproti stávajícímu stavu). Na základě provedených výpočtů a na základě jejich výsledků lze konstatovat, že v souvislosti s automobilovým provozem na nově navrhované komunikaci, nebudou navrhována žádná protihluková opatření.

D.1.2 Vlivy na vody Vlivy na zdroje vody Provoz stavby z hlediska nároků na pitnou vodu nebude představovat významnější zátěž na zdroje. Záměr je bez vlivu a požadavků na nové zdroje vody ve smyslu možného ovlivnění hydrogeologických parametrů okolí. Vlivy na kvalitu vod Určitým rizikem pro kvalitu vod může být fáze výstavby, proto jsou doporučeny v návrhu preventivních opatření obecné podmínky z hlediska ochrany kvality vod. Poněvadž nedochází k produkci žádných technologických vod a sociální zázemí bude řešeno jako bezodtoké, nejsou předpokládány změny z hlediska ovlivnění kvality vod oproti dnešnímu stavu. Vlivy na hydrologické poměry Realizací záměru dojde pouze k nevýznamnému zvýšení povrchového odtoku. Zpevněním povrchu komunikace dojde k mírnému zvýšení odtokového koeficientu povodí. Poměr mezi plochou zastavěnou komunikací a plochou přirozeného povodí je však tak velký, že vliv komunikace na recipienty lze z hlediska ovlivnění průtoku hodnotit jako zanedbatelný. Zvýšení povrchového odtoku ze zájmového území oproti dnešní situaci lze pokládat málo významné, které neovlivní zásadně parametry stávajícího odvodnění. Vlivy na hydrogeologické poměry Záměr neznamená v zásadě žádný zásadní dopad do hydrogeologických poměrů v území, vzhledem k situování stavby (včetně výkopových prací a hrubých terénních úprav) nad stávající hladinou podzemní vody, za podmínky dodržování obecných podmínek z hlediska ochrany kvality podzemních vod.

• Trasa prochází sanovaným územím přes sběrné a svodné dreny. V rámci zpracování DSP a při realizaci stavby je nutné respektovat tento systém odvodnění svahů a


případně navrhnout taková opatření, která zabrání narušení funkce stávající drenážní soustavy vlivem výstavby objezdu Roudníky. Ovlivnění domovních studen v obci Roudníky vlivem výstavby objezdu nepředpokládáme, vzhledem ke vzdálenosti stavby od obce a malému hloubkovému dosahu stavby. Žádná ochranná pásma vodních zdrojů nezasahují do oblasti záměru.

D.1.3 Vlivy na půdu a horninové prostředí Vlivy na půdu Záměr bude prováděn na pozemcích s využitím „ostatní plochy“ a „vodní plocha“. Dále dojde k záborům zemědělské půdy na parcele č. 72/1 v rozsahu 3 450 m2, jedná se o půdy se zařazením 15411 a 12001 z hlediska BPEJ, spadající do IV. třídy ochrany dle metodického pokynu MŽP OOLP/1067/96. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Z hlediska vlivu na půdy lze konstatovat, že záměr nebude znamenat významné ovlivnění. Výstavbou záměru nedojde k záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa. Z hlediska zasažení půd provozem škodlivinami z provozu se jedná o minimální vliv. Významné koncentrace škodlivin v půdě lze zjistit pouze v bezprostřední blízkosti vozovky a ve vzdálenosti cca 10 m se již blíží pozad‘ové hodnotě i u více dopravně zatížených komunikací. Vlivy na horninové prostředí Provedenými rešeršemi bylo ověřeno terciérní geologické prostředí ve formě nadložních jílů a jílovců. Uvedené horniny skalního podkladu jsou v zájmovém území, pokud nebylo území antropogenně přetvořeno, překryty kvartérními uloženinami - ve svrchních polohách se nacházejí spraše a sprašové hlíny o mocnosti 5 – 13 m. Pod nimi se místy nachází terasové uloženiny charakteru písků až štěrků, místy s jemnozrnnou jílovitou sedimentací. S ohledem na předpokládaný rozsah vytěžení materiálu a hloubkový dosah stavby (nad hladinou mělké podzemní vody) lze zásah do horninového prostředí hodnotit jako nevýznamný, lokálně omezený. Nedojde k žádnému ohrožení ložisek přírodních zdrojů nebo chráněných ložiskových území. D.1.4 Vlivy na floru a faunu V rámci biologického hodnocení byl v měsíci duben-květen vegetační sezóny r.2009 proveden základní botanický průzkum na území intravilánu obce Roudníky. Na předem vymezené liniové trase budoucí komunikace byl zjištěn výskyt 103 druhů vyšších rostlin, z nichž žádný druh není uveden v kategorii zvláště chráněných druhů rostlin v prováděcí


vyhlášce č.395 zákona č.114/1992 sb. o ohraně přírody a krajiny. V tomto území nebyl zjištěn ani výskyt evropsky významného stanoviště podle Směrnice č. 92/43/EHS. Území nebylo zařazeno do národního seznamu evropsky významných lokalit (EVL) z důvodu nepřítomnosti prioritních přírodních stanovišť podle Přílohy I., Směrnice č. 92/43/EHS. Území není rovněž součástí tzv. ptačí oblasti (SPA) podle Směrnice č. 79/409/EHS. V celkovém hodnocení se jedná o vegetaci rekultivovaných ploch bývalé výsypky, které byly osety komerčně dostupným osivem s jetelo-travní směsí. Keřové a stromové porosty jsou tvořeny pouze náletovými dřevinami v úseku C nebo mladými vysazeným listnatými dřevinami v úsecích B-D (viz. popis jednotlivých transektů). V rámci hodnocení biotopů (Chytrý et al. 2001) se jedná o biotopy řady X, tzn. nepřírodní, člověkem silně až výrazně ovlivněné nebo nevratně pozměněné. Záměr nepředpokládá kácení dřevin. Při realizaci stavby dojde pomístně k úpravě hydrologických poměrů odvodněním, což může mít za následek změnu vlhkostních poměrů v nejbližším okolí stavby. Změna vlhkostních poměrů povede ke změnám ve složení vegetačního krytu a tím i ke změnám v stanovištně vázaných zoocenózách, avšak pouze v těsném okolí komunikace. Z hlediska vlivu budoucího provozu záměru na flóru nepředpokládáme významnější negativní vlivy.

Na základě entomologického průzkumu prováděného v prostoru budoucího obchvatu kolem obce Roudníky v dubnu a květnu v roce 2009 byly na sledovaném území za chyceny tři (3) zvláště chráněné druhy a to: Brachinus crepitans, Formica fusca a Formica rufibarbis. Jinak zjištěná fauna odpovídá biotopům, které se zde vyskytují a nalezené druhy se nacházejí v širším okolí i v celé Mosteckoteplické kotlině. Všechny tři zvláště chráněné druhy jsou běžné a jejich výskyt v trase bude nutno znovu ověřit po vykolíkování zájmového území a druh Formica fusca nebyl potvrzen jako kolonie, ale pouze ve formě vzorku sklepaných dělnic z kvetoucího černého bezu. Vzhledem k tomu, že většina trasy budoucího obchvatu probíhá v územím, kde jsou prováděné různé terénní úpravy a rekultivační práce s výsadbou dřevin nejsou po entomologické stránce námitky proti zamýšlené stavbě. Prostor přes pole, vzhledem k tomu, že v okolí jsou obdobná pole a část pole kde povede trasa zůstává, nebude v podstatě složení fauny narušeno. Celkem bylo zjištěno 34 druhů obratlovců, z toho 26 druhů ptáků (z toho má hnízdní vazbu na zkoumané území 10 druhů), 5 druhů savců, 1 druh obojživelníka, 2 druhy plazů. Z plazů a obojživelníků se mezi zvláště chráněné druhy podle vyhlášky MŽP č. 35/1992 Sb. řadí ropucha obecná, slepýš křehký a ještěrka obecná. Pro tyto 3 druhy je nutné před územním rozhodnutím žádat o udělení výjimky ve smyslu § 50, resp. § 56 zákona č.114/1992 Sb. (ve znění pozdějších změn a doplňků). Pro slepýše křehkého a ještěrku obecnou (SO) je příslušným orgánem ochrany přírody Správa CHKO Labské pískovce, pro ropuchu obecnou (O) Krajský úřad Ústeckého kraje.


Z ptáků patří mezi zvláště chráněné patří bramborníček hnědý, ťuhýk obecný a vlaštovka obecná. Pro tyto 3 druhy je nutné před územním rozhodnutím žádat o udělení výjimky ve smyslu § 50, resp. § 56 zákona č.114/1992 Sb. (ve znění pozdějších změn a doplňků). Pro uvedené druhy je příslušným orgánem ochrany přírody Krajský úřad Ústeckého kraje. V rámci kompletní žádosti o výjimku (viz předchozí odstavec) považujeme za vhodné do seznamu druhů pro Krajský úřad uvést i druhy - Brachinus crepitans, Formica fusca a Formica rufibarbis – které byly zjištěny v rámci entomologického průzkumu. Obojživelníci se vzhledem k absenci stálé vodní plochy v zájmovém území nerozmnožují, proto není nutné dodržovat zvláštní opatření vztažené k této skupině živočichů. Zjištění plazi se vyskytují ve stejné hustotě plošně v rámci širšího územního celku, tudíž nedojde k ohrožení místních populací zjištěných druhů. Doporučení: •

Stavební a terénní úpravy spojené se zásahem do biotopu (skrývka zeminy) provádět mimo dobu jejich hnízdění ptáků – tj. mimo období od 15.4. do 31.7.

•

Doporučujeme zajištění biologického dozoru při zahájení stavebních nebo jiných terénních úprav a provedení případných záchranných přenosů jednotlivých exemplářů – především plazů pokud budou v aktuální dobu v zájmovém území potvrzeni.

D.1.5 Vlivy na ekosystémy V území je dle okresního generelu ÚSES navržen lokální biokoridor – LBK 621 Kalence. Jedná se o biokoridor délky 1076 m a šířky 15 m, který protíná trasu navrženého objezdu obce Roudníky severojižním směrem. V trase biokoridoru se nachází vytěžená plocha lomu Chabařovice. Plochy rekultivované po těžbě. Cílem je na devastovaných plochách bez zeleně v rámci rekultivací založení a postupná výchova pásu různověkého porostu. Komunikace bude vedena ve větší části v úrovni stávajícího terénu a její šířka nebude překážkou pro funkci biokoridorů. Plánovaný objezd obce Roudníky představuje určitou bariéru pro průchod prvků ÚSES, ale není zásadním dělícím prvkem.


D.1.6 Vlivy na krajinu včetně ovlivnění krajinného rázu Navrhovaný záměr ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb.: •

• • • •

•

•

Slabě zasahuje do přírodních hodnot území - realizací záměru v uvažovaném rozsahu dojde pouze k mírnému vlivu na přírodní složky území, a to jen v úseku km 0,7 – 1,0, které není zasaženo předchozí těžbou uhlí. Nezasahuje do VKP. Nezasahuje do ZCHÚ z hlediska zákona 114/1992 Sb. Nezasahuje do kulturní a historické charakteristiky – nebude mít vliv na kulturní a historické hodnoty a charakteristiky krajiny. Nezasahuje do kulturních dominant. V daném území se nachází žádné významné kulturní dominanty, které by navrhovaný záměr mohl ovlivnit, ani svým rozsahem tuto dominantu nevytváří. Areál kostela Sv. Václava v centru obce je dostatečně vzdálen od trasy objezdu. Slabě zasáhne do estetických hodnot místa krajinného rázu – dopravní komunikace se nachází z větší části v mělké terénní depresi podél jezera Milada. Umístění silnice v terénní proláklině způsobuje velmi malou pohledovou expozici, která bude dále v budoucnu vylepšena výsadbou stromů v rekultivované oblasti. Navrhovaná stavba svým rozsahem pouze opticky mírně rozšíří zastavěné území obce Roudníky. Výstavbou komunikace dojde tedy pouze ke slabému zásahu do estetických hodnost krajinného rázu. Slabě zasahuje do budoucích harmonických vztahů v krajině - vybudováním se mírně projeví negativní působení silnice jako antropogenního prvku v krajině. Toto působení však nebude natolik výrazné, aby významně změnilo budoucí soulad jednotlivých prvků v krajinné scéně.

Na základě zjištěných skutečností a z hlediska kriterií stanovených § 12 zákona č. 114/1992 Sb. je možno konstatovat, že navrhovaný záměr nebude představovat významný zásah do podstatných hodnot krajinného rázu a tím nedojde k podstatnému snížení a změně krajinného rázu resp. k narušení krajinného rázu dle § 88 odst. 2 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb.

D.1.7 Vlivy na další parametry životního prostředí Nejsou známy. Záměr neznamená ovlivnění zájmů památkové péče ani vliv na hmotný majetek. Záměr rovněž neznamená žádný dopad na kulturní tradice v místě nebo v regionu, ani neovlivňuje jiné kulturní hodnoty nemateriální povahy. Z hlediska archeologie se jedná o území s potenciálním výskytem archeologických lokalit. Zájmové území bývalo značně osídleno, výkopovými pracemi v těžbou nezasaženém úseku km 0,7 – 1,0 mohou být výstavbou obnaženy případné archeologické památky. •

při provádění zemních prací je stavebník povinen podle zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči oznámit záměr příslušnému pracovišti, určeném Národním památkovým ústavem a umožnit provedení případného záchranného výzkumu v úseku


km 0,7 – 1,0 komunikace. Dále je podle zákona povinen oznámit i náhodné porušení archeologických situací (nálezy zdiva, jímek, hrobů), stejně tak jako nálezy movitých artefaktů (keramiky, kostí, zbraní, mincí apod.), k tomuto účelu zajistí stavebník u výše zmíněné organizace archeologický dohled.

D.2

Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci

S ohledem na výstupy předchozí části lze konstatovat, že není překročeno lokální měřítko významnosti vlivů, spojených s výstavbou komunikace. Nejsou očekávány významnější negativní dopady na zájmové území a jeho okolí. Záměr naopak pozitivně ovlivní dostupnost regionu a tím výrazně zvýší jeho turistickou i obchodní atraktivitu, současně se také vyhne intravilánu obce Roudníky a nebude tak narušovat zdejší životní prostředí.

D.3 Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice Negativní vlivy tohoto charakteru oznamovaný záměr negeneruje.

D.4 Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí Pro provedení záměru budou v dalším procesu projektové přípravy a výstavby uplatněna potřebná opatření. •

•

• • • • • • •

Na veškeré zvláště chráněné druhy živočichů má investor legislativní povinnost před započetím prací žádat o udělení výjimky ve smyslu § 50, resp. § 56 zákona č.114/1992 Sb. (ve znění pozdějších změn a doplňků) u příslušných orgánů ochrany přírody. Podmínky vedoucí k ochraně zvláště chráněných druhů v souvislosti s realizací záměru (případná kompenzační opatření) stanoví příslušné orgány ochrany přírody, které uvedené „výjimky“ povolují. Navrhnout plán havarijních opatření. Navrhnout pro období stavby systém nakládání s odpady, zaměřený na jejich třídění, samostatné shromažd‘ování a následné využití či odstranění. Dodavatel stavebních prací zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek především v průběhu zemních prací. Zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti budou minimalizovány. Za nepříznivých klimatických podmínek bude v případě potřeby zabezpečeno skrápění plochy staveniště. Všechna vozidla převážející prašný materiál budou zakryta plachtou, aby se omezil prašný úlet. Použití strojů a zařízení se sníženou hlučností.


•

•

• •

•

Při provádění bouracích, zemních stavebních prací bude užita řada stavebních strojů, které většinou patří k významným zdrojům hluku. Při výběru dodavatele těchto prací bude jedním z požadavků investora používat stroje a zařízení se sníženou hlučností. Při prováděných všech typů prací během výstavby je nutno dbát na důslednou kontrolu technického stavu strojů, jejich seřízení, vypínání při pracovních přestávkách a snižování počtu vozidel jejich vytížením. Časové omezení použití hlučných mechanismů. Během provádění všech prací je nutno dbát na omezení doby nasazení hlučných mechanismů, sled nasazení popř. jejich méně častější využití. Je třeba vypracovat takový plán prací a nasazení strojů, aby nedocházelo k překrývání hlučných pracovních operací, pokud to není technologicky nezbytně nutné. V době nočního klidu (2200 – 600) nebudou stavební práce prováděny. Trasa prochází sanovaným územím přes sběrné a svodné dreny. V rámci zpracování DSP a při realizaci stavby je nutné respektovat tento systém odvodnění svahů a případně navrhnout taková opatření, která zabrání narušení funkce stávající drenážní soustavy vlivem výstavby objezdu Roudníky. Stavební a terénní úpravy spojené se zásahem do biotopu (skrývka zeminy) provádět mimo dobu jejich hnízdění ptáků – tj. mimo období od 15.4. do 31.7. Doporučujeme zajištění biologického dozoru při zahájení stavebních nebo jiných terénních úprav a provedení případných záchranných přenosů jednotlivých exemplářů – především plazů pokud budou v aktuální dobu v zájmovém území potvrzeni. Při provádění zemních prací je stavebník povinen podle zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči oznámit záměr příslušnému pracovišti, určeném Národním památkovým ústavem a umožnit provedení případného záchranného výzkumu v úseku km 0,7 – 1,0 komunikace. Dále je podle zákona povinen oznámit i náhodné porušení archeologických situací (nálezy zdiva, jímek, hrobů), stejně tak jako nálezy movitých artefaktů (keramiky, kostí, zbraní, mincí apod.)., k tomuto účelu zajistí stavebník u výše zmíněné organizace archeologický dohled.

D.5 Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů Oznámení bylo zpracováno standardními metodickými postupy, které jsou popsány v jednotlivých částech. Oznámení bylo doplněno o potřebné odborné studie, které jsou v úplném znění přiloženy v přílohách č. 4 až 6. Pro stupeň dokumentace jsou údaje o území, získané vlastními průzkumy, rešeršemi a údaji z dosavadních jednotlivých studií, dostatečné. Upřesňování podkladů bude probíhat v dalších stupních projektové dokumentace běžným postupem. Zpracovatel dokumentace vycházel ze znalostí procesů ovlivňujících současný stav životního prostředí a působení jednotlivých činností na složky a subsystémy životního prostředí. V rámci zpracování dokumentace nebyly zjištěny takové nedostatky ve znalostech, které by bránily formulování konečného závěru.


E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Oznamovatel předložil jednovariantní řešení, vyplývající z charakteru území a možnosti jeho využití.

F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE F.1

Mapová a jiná dokumentace týkající se záměrů v oznámení

V přílohách č. 1 až 3 jsou přiloženy grafické podklady pro ujasnění polohy a územního rozsahu záměru:

F.2

Další podstatné informace oznamovatele

Na základě konzultace zpracovatele oznámení s oznamovatelem je možno konstatovat, že žádná z podstatných informací o záměru, která by mohla mít dopad na odhad velikosti a významnosti vlivů na životní prostředí, obyvatelstvo nebo strukturu a funkční využití území, nebyla zamlčena. Oznamovatel ve vztahu k záměru zdůrazňuje, že jeho provedení v navrhované podobě povede především ke zvýšení atraktivity a dostupnosti rekreační oblasti u jezera Milada jak z hlediska turistického, tak z hlediska obchodního a přispěje tak k jeho rozvoji. Řešení záměru současně respektuje stávající trend odklánění dopravy mimo centra obcí tak, aby bylo odlehčeno životnímu prostředí v sídelních jednotkách. Při celkovém zvážení dopadu na životní prostředí, i při uvážení negativ spojených s vybudováním komunikace, je zřejmé, že tento dopad je především pozitivní.

G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Záměr „Objezd Roudníky“ zahrnuje nově vybudovanou komunikaci šířkové kategorie S 7,5/50, která bude dosahovat délky 1 000 metrů s četností dopravy cca 1000 vozidel v obou směrech za den. Páteřní komunikace rekreační oblasti Milada nahrazuje původní komunikaci přerušenou Lomem Chabařovice. Objezd Roudníky řeší dopravu na území k.ú. Roudníky tak, že odvádí dopravu mimo obec. Trasa je částečně vedena po pozemcích bývalého lomu (dobývací prostor Chabařovice), částečně po zemědělských pozemcích (CHLÚ Chabařovice).


Na základě předloženého Oznámení lze konstatovat následující shrnutí vlivů na veřejné zdraví a životní prostředí: Z hlediska emisního zatížení: lze konstatovat, že při uplatnění a důsledném dodržování navrhovaných opatření proti prašnosti nebude vliv na ovzduší v období výstavby významný, bude časově omezený a z hlediska ochrany ovzduší a ochrany lidského zdraví přijatelný. Na základě výsledků modelových výpočtů imisních příspěvků ze zdrojů emisí posuzovaného záměru ve fázi provozu lze předpokládat, že provoz záměru nezpůsobí překročení imisních limitů pro oxid dusičitý, benzen a průměrné roční imise tuhých znečišťujících látek PM10. Problematičtější je hodnocení nejvyšších denních imisí tuhých znečišťujících látek PM10 z důvodu současného překračování imisního limitu v pozadí. Vlastní hodnoty příspěvků posuzovaného záměru k nejvyšším denním imisím PM10 u nejbližší obytné zástavby jsou však naprosto zanedbatelné, které místní imisní situaci prakticky neovlivní. Z hlediska hlukového zatížení: Dle provedených výpočtů při výstavbě posuzovaného záměru (hluk z vlastní lokality výstavby včetně vyvolané dopravy na veřejných komunikacích) nebude překročen hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A ze stavební činnosti (LAeq,T = 65,0 dB) ve smyslu Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Hluk emitovaný dopravou na veřejných komunikacích v zájmovém území včetně dopravy na silničním obchvatu obce Roudníky ve fázi provozu záměru nepřekročí na hranici nejbližšího chráněného venkovního prostoru obytných budov i na hranici zastavitelného území dané obce hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích pro denní i noční dobu (LAeq,16h = 55 dB, LAeq,8h = 45 dB) ve smyslu Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. V severní části obce je dle provedených výpočtů patrný výraznější vliv dopravy na silnici III. třídy č. 25350. Posuzovaný záměr zde dle provedených výpočtů nevyvolá objektivně prokazatelné překročení hygienického limitu (předpokládaný nárůst je do 0,2 dB oproti stávajícímu stavu). Z hlediska ovlivnění vod: Záměr je bez vlivu a požadavků na nové zdroje vody ve smyslu možného ovlivnění hydrogeologických parametrů okolí, nejsou předpokládány změny z hlediska ovlivnění kvality vod oproti dnešnímu stavu. Zvýšení povrchového odtoku ze zájmového území oproti dnešní situaci lze pokládat málo významné, které neovlivní zásadně parametry stávajícího odvodnění. Záměr neznamená v zásadě žádný zásadní dopad do hydrogeologických poměrů v území, vzhledem k situování stavby (včetně výkopových prací a hrubých terénních úprav) nad stávající hladinou podzemní vody, za podmínky dodržování obecných podmínek z hlediska ochrany kvality podzemních vod a respektování stávajícího drenážního systému na rekultivovaných svazích. Ovlivnění domovních studen v obci Roudníky vlivem výstavby objezdu nepředpokládáme, vzhledem ke vzdálenosti silnice od obce a malému hloubkovému dosahu stavby. Žádná ochranná pásma vodních zdrojů nezasahují do oblasti záměru. Z hlediska ovlivnění půd: lze konstatovat, že záměr nebude znamenat významné ovlivnění. Záměr bude prováděn na pozemcích s využitím „ostatní plochy“ a lokálně také „vodní


plocha“. Dále dojde k trvalým záborům zemědělské půdy v rozsahu 3 450 m2, jedná se o méně kvalitní půdy spadající do IV. třídy ochrany, které lze využít i pro výstavbu. Výstavbou záměru nedojde k záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa. Z hlediska zasažení půd provozem škodlivinami z provozu se jedná o minimální vliv. Z hlediska ovlivnění horninového prostředí: S ohledem na předpokládaný rozsah vytěžení materiálu a hloubkový dosah stavby (nad hladinou mělké podzemní vody) lze zásah do horninového prostředí hodnotit jako nevýznamný, lokálně omezený. Nedojde k žádnému ohrožení ložisek přírodních zdrojů nebo chráněných ložiskových území. Z hlediska vlivu na flóru a faunu: Na předem vymezené liniové trase budoucí komunikace byl zjištěn výskyt 103 druhů vyšších rostlin, z nichž žádný druh není uveden v kategorii zvláště chráněných druhů rostlin v prováděcí vyhlášce č.395 zákona č.114/1992 sb. o ohraně přírody a krajiny. V tomto území nebyl zjištěn ani výskyt evropsky významného stanoviště. Území nebylo zařazeno do národního seznamu evropsky významných lokalit (EVL) z důvodu nepřítomnosti prioritních přírodních stanovišť. Území není rovněž součástí tzv. ptačí oblasti (SPA). Z hlediska vlivu budoucího provozu záměru na flóru nepředpokládáme významnější negativní vlivy. Vzhledem k tomu, že většina trasy budoucího obchvatu probíhá v územím, kde jsou prováděné různé terénní úpravy a rekultivační práce s výsadbou dřevin nejsou po entomologické stránce námitky proti zamýšlené stavbě. Prostor přes pole, vzhledem k tomu, že v okolí jsou obdobná pole a část pole kde povede trasa zůstává, nebude v podstatě složení fauny narušeno. Celkem bylo zjištěno 34 druhů obratlovců, z toho 26 druhů ptáků (z toho má hnízdní vazbu na zkoumané území 10 druhů), 5 druhů savců, 1 druh obojživelníka, 2 druhy plazů. Z plazů a obojživelníků se mezi zvláště chráněné druhy podle vyhlášky MŽP č. 35/1992 Sb. řadí ropucha obecná, slepýš křehký a ještěrka obecná. Pro tyto 3 druhy je nutné před územním rozhodnutím žádat o udělení výjimky ve smyslu § 50, resp. § 56 zákona č.114/1992 Sb. (ve znění pozdějších změn a doplňků). Z ptáků patří mezi zvláště chráněné patří bramborníček hnědý, ťuhýk obecný a vlaštovka obecná. Pro tyto 3 druhy je nutné před územním rozhodnutím žádat o udělení výjimky ve smyslu § 50, resp. § 56 zákona č.114/1992 Sb. (ve znění pozdějších změn a doplňků). V rámci kompletní žádosti o výjimku (viz předchozí odstavec) považujeme za vhodné do seznamu druhů pro Krajský úřad uvést i druhy - Brachinus crepitans, Formica fusca a Formica rufibarbis – které byly zjištěny v rámci entomologického průzkumu. Obojživelníci se vzhledem k absenci stálé vodní plochy v zájmovém území nerozmnožují, proto není nutné dodržovat zvláštní opatření vztažené k této skupině živočichů. Zjištění plazi se vyskytují ve stejné hustotě plošně v rámci širšího územního celku, tudíž nedojde k ohrožení místních populací zjištěných druhů. Z hlediska vlivů na ekosystémy: V území je dle okresního generelu ÚSES navržen lokální biokoridor – LBK 621 Kalence. Jedná se o biokoridor délky 1076 m a šířky 15 m, který protíná trasu navrženého objezdu obce Roudníky severojižním směrem. Komunikace bude vedena ve větší části v úrovni stávajícího terénu a její šířka nebude překážkou pro funkci biokoridoru. Plánovaný


objezd obce Roudníky představuje určitou bariéru pro průchod prvků ÚSES, ale není zásadním dělícím prvkem. Z hlediska vlivů na krajinný ráz: navrhovaný záměr nebude představovat významný zásah do podstatných hodnot krajinného rázu a tím nedojde k podstatnému snížení a změně krajinného rázu resp. k narušení krajinného rázu dle § 88 odst. 2 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb. Vlivy na další parametry životního prostředí: Záměr neznamená ovlivnění zájmů památkové péče ani vliv na hmotný majetek. Záměr rovněž neznamená žádný dopad na kulturní tradice v místě nebo v regionu, ani neovlivňuje jiné kulturní hodnoty nemateriální povahy. Z hlediska archeologie se však jedná o území s potenciálním výskytem archeologických lokalit. Zájmové území bývalo v minulosti značně osídleno, výkopovými pracemi v lomovou těžbou nezasaženém úseku km 0,7 – 1,0 mohou být obnaženy případné archeologické relikty, proto je navržen pro tento úsek silnice archeologický dohled při hrubých terénních úpravách. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci je nízký. S ohledem na výstupy předchozí části lze konstatovat, že není překročeno lokální měřítko významnosti vlivů, spojených s výstavbou komunikace. Nejsou očekávány významnější dopady na zájmové území a jeho okolí ani přeshraniční vlivy. Oznamovatel ve vztahu k záměru zdůrazňuje, že jeho provedení v navrhované podobě povede především k zajištění dopravní obslužnosti budoucí rekreační oblasti za současného odklonění dopravy z centra obce Roudníky. Jedná se především o zkapacitnění komunikační sítě, které povede ke zvýšení turistického i obchodního ruchu v oblasti a přispěje tak ke zatraktivnění regionu a možnému nárůstu pracovních míst, a to především v souvislosti s rozvojem rekreační zóny v oblasti jezera Milada. Při celkovém zvážení dopadu na životní prostředí, i při uvážení negativ spojených s vybudováním a provozem komunikace, je zřejmé, že tento dopad je především pozitivní.


H. PŘÍLOHY Příloha 1

Situace širších vztahů M 1 : 50 000

Příloha 2

Přehledná situace trasy objezdu M 1 : 5 000

Příloha 3

Detailní situace trasy objezdu M 1 : 2 500

Příloha 4

Hluková studie

Příloha 5

Rozptylová studie

Příloha 6

Biologický průzkum

Příloha 7

Vyjádření města Chabařovice z hlediska územního plánu

Příloha 8

Stanovisko OŽP Krajského úřadu ÚK dle § 45i zákona 114/1992 Sb.

Příloha 9

Oprávnění hlavního zpracovatele oznámení


ÚDAJE O ZPRACOVATELÍCH OZNÁMENÍ Datum zpracování oznámení:

29.5. 2009

Jména, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele oznámení a spolupracujících osob: hlavní zpracovatel oznámení: RNDr. Jiří Starý, Brožíkova 130/4, 400 01 Ústí nad Labem tel.: 728 069 069, e-mail: [email protected] autorizovaná osoba ke zpracování dokumentace a posudku dle § 19 zák. č. 100/2001 Sb. na základě Rozhodnutí Min. životního prostředí č.j. 17683/3043/OIP ze dne 19.6. 2003. biologický průzkum: Ing. Pavel Majer, 17. listopadu 35, 400 10, Ústí nad Labem tel.: 724 213 889, e-mail: [email protected] autorizovaná osoba k provádění biologického hodnocení ve smyslu § 67 podle § 45i zák.

č.

114/1992 v platném znění na základě Rozhodnutí Min. životního prostředí č.j. OEKL/3029/05 ze dne 1. 11. 2005. hluková studie: Ing. Jana Barillová, Sekaninova 28, 128 00, Praha 2 tel.: 604 440 373, e-mail: [email protected] držitel certifikátu způsobilosti pro výkon funkce v kvalifikační úrovni metrolog II. kvalifikačního stupně, ev. číslo 803/2006 vydaného Českou metrologickou společností dne 23.6. 2006. rozptylová studie: Ing. Martin Vejr, Brigádnická 324, 262 23 Jince tel.: 607 863 335, e-mail: [email protected] autorizovaná osoba ke zpracování rozptylových studií na základě Rozhodnutí Min. životního prostředí č.j. 1121/740/04 ze dne 13.7. 2004.

Podpis hlavního zpracovatele oznámení: RNDr. Jiří Starý

PÁTEŘNÍ KOMUNIKACE REKREAČNÍ OBLASTI MILADA TRMICE - ROUDNÍKY OBJEZD ROUDNÍKY

Recommend Documents