Jaromír 99
Kafka v komiksu
4. 10. 2013 / č. 40 / samostatně neprodejné
Pátek
PÁTEK | LIDOVé NOVINy
má smysl investovat do rozsáhlých ekologických opatření, když i přes ně podle odborníků dál dochází ke globálnímu oteplování? Cyril HösCHl psychiatr Do ochrany životního ano, ale prostředí má smysl v rozumné míře investovat, protože málokdo chce žít na smetišti, dýchat smog a polykat jedy. Avšak ekologické šílenství s toxickými žárovkami, monstrózními větrníky, žlutými lány řepky do nádrží a loukami pobitými solárními panely je za hranicí zdravého rozumu a vymstí se. Jednak proto, že příroda trestá každé lidské hraní si na božstvo, jednak ekonomicky – je to cesta do pekel. K ní patří i klimatický alarmismus a pokrytectví ekologického byznysu. Navíc ideologové oteplování patrně ještě nepostřehli, že už se možná začíná ochlazovat.
Foto Shutterstock
Pavel Kolář fyzioterapeut V této oblasti vidím dva ne problémy. První spočívá v tom, že řada zastánců globálního oteplování z různých oblastí dělá dalekosáhlé soudy o záležitostech ekonomických, aniž by respektovali či brali v úvahu nejelementárnější souvislosti a zákonitosti, kterými se ekonomie vážně zabývá. Je4
jich často radikální doporučení se netýkají fyziky, ale ekonomiky a politiky, což s sebou nese velmi nebezpečné důsledky. Druhý související problém je v tom, že doktrína globálního oteplování žije nezávisle na výzkumu tohoto jevu a stává se politickým nástrojem.
renata landgráfová egyptoložka Nevíme, do jaké míry a jak ne přesně globální oteplování způsobuje lidská aktivita, a prozatím se veškeré snahy o velká ekologická opatření uplatňovaná v globálním měřítku prokazují spíše jako kontraproduktivní ve všech směrech. Spíše bychom asi měli opustit doktrínu růstu za každou cenu a zaměřit se na to, co se již dlouho nazývá trvale udržitelným způsobem života. Zde bude největší roli hrát výchova a vzdělání, které snad jednou povedou k návratu respektování přírody a Země obecně.
Petra Hůlová spisovatelka ano
Jde o to, jaká opatření máte na mysli. Někdy jde jistě
o v yhazování peněz, a to bez ohledu na to, zda k oteplování dál dochází, nebo ne. Jinak jsem ale obecně toho názoru, že ekologická opatření, která mohou oteplování byť jen zpomalit, smysl mají. Anebo hodíme f lintu do žita a po nás potopa? Anebo budeme věřit, že oteplování ve v ýsledku nebude taková katastrofa? Investice s nejistým v ýsledkem se mi zdá logičtější než preventivní rezignace.
radim ŠPačeK režisér Nejsem proti šetrnému zacházení se surovinami nebo v ývoji alternativních zdrojů energie, jen si nemyslím, že současné lidstvo je schopno se na něčem tak složitém domluvit. A jak se ukázalo na příkladu biopaliv nebo solárních panelů, každou bohulibou myšlenku umíme přetvořit do kontraproduktivního nesmyslu. Alarmističtí vědci nás přesvědčují pouze svou vírou, nikoli důkazy a záruka, že bychom byli chytřejší než příroda, nikde. Na světě je spousta důležitější práce.
ne
ediTOriaL
PÁTEK | LIDOVé NOVINy
„O čem je Kafkův Zámek? Muži zkrátka touží po moci a ženy po mocných mužích. To všechno je poměrně aktuální i dnes.“ Jaromír Švejdík alias Jaromír 99 v rozhovoru na straně 6
J
e to téměř rok, co se prohnala největší aféra s „cinklým“ alkoholem v české historii. Organizovaná skupina ředila alkohol jedovatým metanolem a policie začala sčítat tragický seznam lidí, kteří za to zaplatili životem. Do konce ledna následujícího roku jich zemřelo 47. Další oslepli nebo si jinak nevratně poškodili zdraví. Paradoxně to ale není nejdůležitější událost, kterou si většina lidí z této doby pamatuje. Tou byla částečná prohibice, kterou vyhlásilo ministerstvo zdravotnictví. Představa, že by museli strávit několik víkendů bez kořalky, jen o pivku a víně, vyvolala v části společnosti téměř až zoufalství. Skoro jako kdyby někdo vyřadil ze systému přívod elektrického proudu nebo vodovody s pitnou vodou. Naštěstí se ukázalo, že Češi bez „frťana“ přežijí – nebo možná mají jen dostatek zásob ve spížích. Zároveň ale zákaz alkoholu odhalil i jiná čísla. Třeba to, že ročně umírá hodně lidí na předávkování čistým etanolem. Tedy že prohibice neochránila jen lidi, které mohl zabít
jedovatý koktejl, ale i takové, kteří by se přepili nepančovaného alkoholu. Lihovinám se věnuje i aktuální číslo magazínu Pátek. Reportérka Magdalena Sodomková se v palírnách pokusila zjistit, jestli lidé v první sezoně po velké metanolové aféře vyrazili pro jistotu přepálit vlastní ovoce. Výsledek je dost neurčitý. Deštivé počasí před prázdninami a následná sucha se projevily na nižší úrodě ovoce. Lidé by pálili, ale není moc co. Což je vlastně taky dobrá zpráva. Na příležitostný přípitek něco je, ale bude se s tím muset šetřit.
OBSah 4 POrOTa PáTKu 6 JarOMír 99
Casting na hřbitově Petra Smítalová
12 POTěŠeNí JMéNeM Líh Magdalena Sodomková
18 fOTOediTOriaL Čapkova vila Michaela Kabátová
22 výrOČí TéMěř POdZeMNí Čilý dědeček vodovod Miloš Šenkýř
28 MarTiN JaN STráNSKý Ondřej Suchan vedoucí magazínu
[email protected]
Český forrest Gump Marcela Pecháčková
34 feJeTON
Tatranka a sedm vteřin Marcela Pecháčková
35 KONeČNě PáTeK 50 KřížOvKa Foto na titulu Milan Bureš
Porota PátKu
Pátek, týdenní příloha LN. Výkonný ředitel: Dalibor Balšínek. Vedoucí magazínu: Ondřej Suchan. Grafik: Helena Zahradecká. Redaktoři: Marcela Pecháčková, Alena Plavcová, Magdalena Sodomková. Jazyková redakce: Petra Klimešová. Kontakt na redaktory: jméno.příjmení@lidovky.cz. Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5. Tel.: 225 067 111. www.lidovky.cz. Předplatné: 225 555 533. Tiskne: Severotisk, spol. s r. o. Magazín je prodejný jen s deníkem Lidové noviny. 3
TÉMA
PÁTEK | LIDOVé NOVINy
líh Potěšení jménem
Téhle české vášni může konkurovat snad jen houbaření. Metanol nemetanol. Je čas vypálit si vlastní slivovičku. Text: Magdalena Sodomková Foto: Milan Bureš
12
13
rozhovor Stejně jako jeho předci, i doktor Martin J. Stránský se kromě své profese věnuje politice, kultuře, osvětě a dalšímu.
PÁTEK | LIDOVé NOVINy
Martin Jan Stránský
Český Forrest Gump Potomek jedné z největších českých rodin, mimo jiné zakladatelů a vydavatelů Lidových novin, se narodil v Americe. Když mu jeho děda na smrtelné posteli položil otázku otázku: Jestli budeš někdy moct něco udělat pro Československo, uděláš to?, řekl: Ano, samozřejmě. Text: Marcela Pecháčková Foto: Milan Bureš V jakém domě to spolu sedíme? Na Národní třídě, číslo 11, v kanceláři Ferdinanda Peroutky. Komu patřil ten dům původně? Mému dědečkovi Jaroslavu Stránskému. A vy jste ho restituoval? Ano, ale byl to obrovský boj. Sídlily tady organizace, které navazovaly na dědečkovu aktivitu, Československý literární fond a Československý spisovatel, ale které byly, na rozdíl od těch starých časů, prolezlé největším komunistickým hnusem. Vedly se mnou spor o tento dům a také sousední Topičův. Když prohrály, doslova vyrvaly mramor z Topičova sálu, zničily krásné kovy, všechno, co šlo. Potom se sem na čas nastěhovaly znovu Lidové noviny.
28
Dobré adresy. V naší rodině nebyli nikdy velcí podnikatelé, spíš obrovští patrioti, myslitelé a řečníci. Dědeček byl s původní adresou Lidovek v menším domě na Národní spokojený. Ale jednou za ním přišel Julius Firt, ředitel Lidových novin, že je na prodej Topičův dům, a přesvědčil dědečka, že je to výhodné pro redakci i jako investice do budoucnosti. Ve stejné době koupil dědeček vedlejší dům Národní 11, bývalé nakladatelství Borový, který je s Topičovým propojen zadním traktem. V obou byla tehdy nakladatelství – Borový a Topič –, která se dostala do potíží. Dědeček sem přestěhoval Lidové noviny a vydával tu až 17 publikací včetně Peroutkovy Přítomnosti.
Co si může pamatovat tenhle dům? Pracoval tu můj otec, ale ne moc dlouho, protože jeho tatínek, můj dědeček, ho poslal jako stálého zpravodaje Lidových novin do Londýna. Tehdy měly Lidové noviny zpravodaje v Paříži, v Berlíně… To bylo ve dvacátých a na začátku třicátých let. Můj otec začal v Brně, nejdřív jako sazeč, aby se naučil dělat v novinách všechno.
Víte určitě, že právě tady měl kancelář Ferdinand Peroutka? Ano, přesně tady, proto jsem si ji vybral jako svou osobní kancelář. I když on tu moc neseděl, jako většina novinářů se probouzel kolem desáté, odpoledne se tu zastavil, něco napsal, pak šel do terénu, pak o dvě patra níž, kde byla Národní literární kavárna, která je teď obnovená, a po večeři do suterénu, kde byla Národní literární vinárna.
Bydlel tu někdo z rodiny? Částečně. Otcova sestra bydlela v Topičově domě, otec v pronajaté vile a dědeček ve Valdštejnském paláci, v apartmá pro mimopražské ministry.
I vinárnu jste obnovili? I tu, ale objevili jsme ji náhodou, když došlo na poslední část rekonstrukce domu, na suterén. Našli jsme díru, do které se z chodníku házelo z jedné strany uhlí
a z druhé brambory. Dobře si pamatuju, jak jsem sestupoval dolů po nádherném schodišti, z prvních dveří se na mě vyvalil pach hlíny a brambor, stála tam bahnitá voda – strašný. Ale při rekonstrukci jsme pod maltou našli výklenky a v nich původní jídelní lístky ve čtyřech jazycích. A to bylo krásný; díval jsem se na jídelní lístek, na který se koukal dávno přede mnou můj dědeček. Vy se tedy vracíte ke konceptu, který v těchto domech byl, než vaši předci museli emigrovat? Nejen ke konceptu, vrátil jsem se do vlasti předků. Věřil jsem a věřím, že když se někomu něco ukradne, má se to vrátit. Také vím, jak můj otec a děda celý život věřili, že tady nastane svoboda. Dokonce v roce 1976 proběhla u nás scéna, skoro jako z laciného filmu. Dědeček se mě na smrtelné posteli zeptal, jestli někdy něco udělám pro Československo, když budu moci. Řekl jsem jen: Ano, udělám. A on zemřel. Kdy jste se rozhodl ten slib naplnit? Na podzim roku 1989 jsme seděli na zahradě, táta otevíral poštu, kde byl dopis z Prahy, a z obálky vytáhl samizdat Lidových novin. A spadl ze židle. Probral se, četl dopis od Jiřího Rumla, šéfredaktora Lidovek. Psal, že je tu revoluce a naděje na obnovení Lidových novin a rodiny Stránských. Táta odložil dopis, podíval se na mě a řekl: Letíš! 29
Chcete si to dočíst?
ZE R E V PLNÁ E C I F A V TR
Magazín pátek ln dostanete i tento pátek společně s lidovými novinami ve své trafice
Chcete si přečíst víc? PŘEDPLAŤTE SI PÁTEČNÍ LN S MAGAZÍNEM JEN ZA 75 KČ MĚSÍČNĚ
Předplaťte si Lidové noviny na epaper.lidovky.cz nebo na lince 225 555 577. Nebo stačí poslat SMS na číslo 902 11 ve tvaru PRE PAT JMENO a ADRESA. A od příštího pátku máte své Lidové noviny s magazínem po čtyři týdny do 7.30 ve schránce. A levněji než na stánku. Technicky zajištuje ATS. Cena služby je 75 Kč včetně DPH.
Lidové noviny si můžete TAKÉ přečíst v: LIDOVÉ NOVINY - NOVINY OSOBNOSTÍ
