Pastevní desatero MVDr. Pavel Sedláček Předseda Rady plemenné knihy ČT
Dny jsou delší, ptáci se ozývají – prostě je jaro. Konečně mohou koně na pastvu. Ale ještě před prvním vyhnáním na pastvinu musí majitel mnoho věcí zajistit. Bez zodpovědné přípravy může pastevní období skončit špatně. Proto předkládáme majitelům a chovatelům tzv. „pastevní desatero“. 1) Příprava koní Zažívací systém koní je velmi citlivý orgán také díky svým „podnájemníkům“ – obrovskému množství jednobuněčných organizmů, jejichž prostřednictvím tento systém využívá maximum z přijímané potravy. Tyto jednobuněčné organizmy, stejně jako střevní flora, brání zažívací orgány před následky změn krmení, ale jsou velmi citlivé na prudké změny systému krmení. je velmi pravděpodobné, že kůň, který šest měsíců neviděl ani nepozřel zelené krmení a je postaven před možnost celodenně se přecpávat pastvou, minimálně dostane silný průjem. Často těžkou koliku, která může končit i smrtí zvířete. Příčinou může být i masivní zničení střevní flory náhlou změnou výživy, mající za následek i změnu souhry peristaltiky jednotlivých částí zažívacího traktu. To vede někdy k nadměrné tvorbě plynů a jejich rozpínání (plynové koliky) nebo k uzavření, nebo přerušení posunu obsahu střeva (nebo i žaludku) se vznikem neprůchodných míst (ucpání, dokonce i změna polohy střev, tj. přetočení, zauzlení), Jak změnám zabránit? náhrada sena zeleným krmením (nejlépe čerstvě posekaným) postupně tak, aby změna proběhla v době asi 14 dnů pokud chcete koně po jezdecké hodině nechat několik minut popást, nepoužívejte k tomu nadějně vzrostlé zeleně kolem silnic, zvláště těch frekventovaných dobu pobytu koně na pastvině určete nejprve asi na 10 – 15 minut, každý den přidejte asi 5 minut, až dosáhnete délky pobytu koně na pastvině podle vaší potřeby, případně podle předpokládaného množství zeleného krmení, které kůň spase. rozdělte pastvinu na menší díly (el. oplocení), abyste přibližně určili, kolik zeleného krmení má kůň spást. Tím omezíte překrmení. u koní, kteří se pasou hltavě, je možno použít řídký koš, který koni umožní pastvu, ale zabrání příliš rychlému přijímání potravy. Mimo výživu má pastva i další důležité funkce. Především možnost volného pohybu. Mnoho chovatelů nebo i jezdců má obavu ze zranění koní. Majitel má možnost zranění na pastvině předcházet. je samozřejmé, že kůň, který byl 23 hodin v boxu, působí po vypuštění na pastvinu jako kůň cvičený pro rodeo. Nejlépe je začít s výběhem na pastvu až po jezdecké hodině nebo vyjížďce, kdy svaly, šlachy a klouby jsou již připraveny na živý pohyb. Po několika dnech již kůň ví, že po vypuštění na pastvu je lépe se pást. Pokud je na čem. Další možnosti zranění jsou nedostatečně kontrolované ploty nebo ohrady, případně i nevhodná napajedla. Tomu ale musí věnovat majitel pozornost ještě před tím, než-li koně vypustí poprvé. 2) Oplocení Louka se stává pastvinou až tehdy, když je oplocena. O velikosti plochy jsme již psali dříve. Minimální plocha při rozdělení je ale pro jednoho koně 150 arů. Nabídka různých druhů oplocení je v současné době tak velká, že si může každý vybrat podle chuti, účelu ale hlavně
podle peněženky. Omezím se pouze na to, že oplocení dřevěné je nutno dobře kontrolovat, aby nevyčnívaly hřebíky, třísky nebo tenké konce jednotlivých žerdí. A kontrola musí být pravidelná. Že ostnatý drát není dobrý ani pro skot, natož pro koně, snad nemusím zdůrazňovat. není „lepší“ reklama pro majitele než koňské nohy plné jizev, někdy s trvalými následky. Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv druh nebo materiál, musí splnit následující požadavky: - dostatečná a vhodná výška plotu - bezpečnost a pevnost oplocení - materiál, který není pro koně jedovatý - žádné ostré hrany nebo špičky stavebních dílů (viz výše) - lehce a jednoduše ovladatelné branky Proto je možné doporučit především zvláště pro koně upravené ploty z umělé hmoty, dřevěné ohrady s pásky proti okusu, nebo dřevěné sloupky s plastovými páskami. Plastové pásky můžeme vhodně nahradit pásy gumovými nebo pásy z vyřazených hasičských hadic. Zde se vynalézavosti majitele koní meze nekladou. Je třeba použít ovšem takový materiál, který koně vidí. Snad nejvhodnější je oplocení elektrické. ovšem i na něj si koně musí zvyknout. A to bývá rychle. Naprosto nevhodné je oplocení z ostnatého drátu nebo drátu vázacího, které při pohybu koně nejsou vidět a způsobují často těžko se hojící tržné a řezné rány. Je nutno ovšem připomenout, že koně (a zvláště pony) jsou vynalézaví při způsobu, jak oplocení podlézt nebo překonat. Protože stejně jako pro nás lidi jsou nejlepší třešně ze sousedovy zahrady, tak pro koně je zajímavější a chutnější pastva z vedlejší pastviny. Proto musí být oplocení dostatečně stabilní. 3) Jakou plochu pastviny potřebuje kůň? V zásadě potřebujeme pro pastevní odchov podle stáří na jednoho koně 0,5 až 1,4 hektaru. Tato plocha se ale mění podle toho, zda koně přikrmujeme senem, podle kvality porostu, podle plemene a stáří koně, ale vždy směrem dolů. Již dříve jsme si napsali, že tyto potřebné plochy je optimální dělit na menší části a část ploch sekat, sušit a po dorůstu zeleně postupně jednotlivé menší části střídat. Pro optimální využití pastviny je možné kombinovat koně s mladým dobytkem. Často i společně tak, jak to dělají v Británii a v Irsku. Tvar oplocených ploch je možný jakýkoliv. Úzké, dlouhé svádějí koně k prudkému cvalu, na konci ostré brždění a znovu cval zpět. ostré rohy zatěžují při prudkých obratech příliš vnitřní zadní nohy a mohou vznikat nálevky hlezen nebo distorze kloubů. Ideální jsou plochy čtvercové se zaoblenými rohy. 4) Údržba a ošetření pastviny Kdo používá pastvinu jako zimní výběh pro koně, musí počítat s tím, že pohyb koní na často mokré půdě zanechá na pozdějším zeleném koberci trvalé jizvy. Proto je potřeba pastvinu na jaře na těchto místech dosít. Nejvhodnější jsou k tomu jílky, které rychle klíčí a odnožují a brzy tyto ploch pokryjí zelení. Dále je nezbytně nutné válení a vláčení pastvin. na to je dobré si pozvat zemědělského odborníka – farmáře. Ten prohlídne pastvinu, zda tam nerostou rostliny pro koně závadné a řekne, zda není nutno dosít pastevní směsi. Ten Vám také po skončení pastvy nebo i v průběhu střídání oplůtků poseká tzv. spasky (to, co koně nespásli), které koně ve stáji sežerou. Farmář Vám také řekne (případně provede), kdy a čím pastvu přihnojit. K hnojení: Zahrádkář se raduje nad každým „koblížkem“. Na pastvě to je problém. Jednak koně nepasou trávu potřísněnou trusem, jednak je zvýšená možnost invaze vajíčky střevních červů. Co tedy? Jednak je důležité na pastviny vyhánět koně dobře odčervené. Dále je nutné kontrolovat trus, zda se tam něco neobjeví (kontrola okem, případně i laboratorně). A teď k tomu, co jsme si již řekli. Střídání oplůtků tak, aby na tentýž oplůtek přišli koně až po 6 až 8
týdnech, kdy rozvláčený hnůj i pro citlivý koňský nos ztratí nepříjemnou vůni a kůň se bude pást i tam, kde trus předtím ležel. Část chovatelů trus na pastvinách sbírá, a to je to nejlepší. Ale pokud nebyli koně dobře odčerveni, vajíčka na zemi zůstanou. A tak ideální je, že po spasení oplůtku se posekají spasky a pastvina se ošetří bránami a válcem. Vůbec nejlepší je (pokud je možnost) oplůtek spasený koňmi použít pro skot a oplůtek po skotu použít pro koně. Tyto dva druhy si totiž parazity nepředávají. 5) Napájení Mimo pastvy potřebují koně čistou nezávadnou vodu. V podstatě je jedno, zda je na pastvině nádoba na vodu (pozor na ostré hrany a zranění), sud, vana nebo jiná nádrž. Důležité je, aby tato nádrž byla pravidelně kontrolována nejen co do dostatku vody, ale především co do čistoty (trus, tráva, utopení ptáci nebo drobní savci). Někdy může být takové napajedlo průtočné (při dobrém a nezávadném prameni). Další eventualita jsou napáječky (pozor – před zimou vypustit vodu a odstranit jazýčky). 6) Ochrana před nepřízní počasí Koně nejsou, jako my lidé, na nečas tak citliví a dokážou venku zůstat v počasí, které nás zahání domů. Ale přesto by mohli mít na pastvě něco, co je chrání před prudkými výkyvy, ať už do zimy nebo do tepla. Proto se ve středu pastvin sázely a ještě sázejí velké stromy, které svou korunou dělají stín nebo jakousi střechu i při dešti. Samozřejmě větším komfortem je pastevní bouda, která má chránit ze tří stran (mimo střechu). Nejlépe je, když otevřená stěna je na východ. Koně hledají toto přístřeší v poledním horku nebo jako ochranu před hmyzem. U náš je těžko představitelné, aby ve vchodu nebo v prostoru otevřené stěna visely jemné plastikové pásky jako záclona proti hmyzu. V cizině je to dosti obvyklé a koně tím procházejí, jako kdyby tam nic nebylo. 7) Kdo s kým? Kůň je zvíře stádové a tudíž společenské. Proto by měl každý majitel nebo chovatel uvážit, zda svému koni zajistí na pastvině společníka. Myslím tím samozřejmě zvíře stejného druhu – tedy koně. Sympatie i antipatie jsou i u koní. Pokud budeme vlastnímu koni nutit nevítaného společníka, sejdeme se u veterináře. A to v lepším případě. Pokud se jedná o „stádo“ dvou až čtyř koní, můžeme sympatie ovlivnit tak, že koně postavíme vedle sebe ve stáji nebo do sousedních boxů. Velmi brzy uvidíme, jak se vyvíjí jejich vztah. Pak už nic nebrání tomu, abychom je pustili na pastvinu spolu anebo vůbec spolu nepouštěli. Ale i první antipatie se změní delším ustájením ve vedlejším stání nebo boxu. Kůň totiž potřebuje i tzv. sociálního partnera, který se s ním bude honit, hrát, případně se vzájemně zuby drbat ve hřívě. Posledně zmíněný sociální návyk je znakem dokonalého souznění. Jaký vliv má na společné pastvě pohlaví? Ideální je, pokud je stádo pohlaví stejného. Klisnám nevadí valaši, ale pouze tehdy, jedná-li se u obou pohlaví o stejnou kategorii, tj. koně sportovní. Je zajímavé, že u klisen zapuštěných nebo dokonce březích i valaši působí rušivě. Klisny nejsou na ně sice agresivní, ale lehce je vyloučí ze stáda, takže se postupem času pasou odděleně sami. S později kastrovanými hřebci to ani nezkoušejte. Valaši si spolu výborně rozumějí. Praxe ukazuje, že větší stádo je vždy k sobě tolerantnější a vytvoří si vlastní hierarchii, která není tyranií. Zde také mají slabší jedinci možnost se do této hierarchie zařadit. Na přidání nového koně do již utvořeného stáda jsou dva pohledy. Jeden radí vzít ze stáda toho v hierarchii posledního a s nováčkem ustájit do boxu. Oba si „vyříkají“ svoje postavení a po několika dnech se přidávají do stáda oba a tím je postavení nováčka dáno. Já osobně se kloním k názoru, že k nováčkovi přidáme „šéfa“ stáda. Ten mu sice ukáže, kdo je pán, ale po přidání do stáda se stává jeho silným ochráncem. Funguje obojí. Snad nakonec jednu důležitou poznámku. Koně, které dáváme společně na pastvinu nesmí být vzadu podkováni!
8) Veterinární rady odčervení – je nutné, pokud na pastvinu přijde více koní, aby byli odčerveni současně. Jednotliví majitelé odčervují koně v různých termínech. Proto je potřeba 2-3 dny před vypuštěním na pastvu všechny koně, kteří mají být společně ve stádě najednou odčervit. Jinak to ztrácí preventivní smysl očkování – koně, zvláště sportovní, jsou očkování proti chřipce, případně rinopneumonitidě (RPK). Co je však na pastvě nutné, je ochrana před tetanem. Kůň je zvláště citlivý na tetanotoxin a proto je očkování pastevních koní třeba. U koní, kteří onemocní tetanem, často ani nenajdete zranění, které je příčinou. To se rychle zavírá a nepřítomnost vzduchu (anaerobní prostředí) je živnou půdou pro rozmnožení Clostridia tetani a produkci tetanotoxinu. Dalším problémem bývají někdy plísně. Ty může přinést do stáda takřka nepozorované některý z koní. A boj proti nim je velmi zdlouhavý a obtížný. I zde existuje očkovací látka, a proto není od věci před jarním vyhnáním tuto použít. minerálie – protože zelená pastva zajišťuje dostatek vitamínů, nemusíme se o přídavky starat. Co zelená pastva nezajistí v plné míře jsou minerálie. Tento nedostatek musíme vyrovnat buď speciálním minerálním doplňkem ve stáji, nebo minerálními lizy na pastvině. Nezapomenout! 9) Pojištění koně Zde záleží jednak na hodnotě koně, jednak na peněžence majitele koně. Riziko podstupuje každý majitel koně. Je jen jeho vlastním rozhodnutím, zda a na kolik koně pojistit. Riziko na pastvině není o mnoho větší než při běžném používání koně. Ale pojištěním je kůň chráněn celoročně. 10) Výhody a nevýhody pastvy Jako každé lidské konání, vše má světlé ale i tmavé stránky. Některým koním pobyt venku nesvědčí. Jsou to alergici, kteří trpí tzv. letním ekzémem, protože hmyz sající kožní sekret infikuje a zhoršuje kožní změny. Některá plemena pony, která jsou zvyklá ve své vlasti na velmi skrovné podmínky, se nevyrovnají se žírnějšími pastvinami a mohou onemocnět schvácením kopyt. Prevencí zde je zkrácený pobyt na pastvině. Naopak na pastvinách chudých mohou zvláště mladí koně trpět nedostatkem výživy a minerálií. Top ale musí posoudit sám majitel nebo provozovatel pastviny. V rukou člověka je tedy, zda pastvina a pobyt venku bude pro koně malým rájem či očistcem. Nadmořská výška má nezanedbatelný vliv na rozvoj cirkulačního i dýchacího aparátu hříběte, potažmo koně vůbec. Vzpomeňme jen na vysokohorská soustředění předních sportovců, připravujících se na vrcholné soutěže. Patrný vliv na rozvoj dýchacích orgánů má již terén nad 500 m. nad mořem a zvláště pokud se jedná o terén, kdy pastviny jsou výškově členité, rozvíjí se velmi příznivě i cirkulační aparát a zpevňují se klouby a šlachy končetin a také hřbetu. Společný odchov hříbat ve stádě má i příznivý vliv na vytváření interiéru koně. Ve stádě se vytvoří hierarchie stáda, to znamená, že se přirozeně vyvine vůdčí kůň, jeho zástupce a posloupnost důležitosti ve stádě. Je to přirozený proces, stejně jako u divokých koní. Ve stádě odchovaná hříbata mají vynikající charakter při ponechání kvality temperamentu. Při dobrém ošetřovateli hříbata zůstávají důvěřivá vůči člověku, znají mechanizaci a další rušivé vlivy. Snadněji se s nimi při převzetí do výcviku manipuluje, snadno se obsedají nebo zapřahají a již ve stádě je možno vytipovat jednotlivé osobnosti, které pak většinou vynikají ve sportu. Stáj je nejlepší volná, kde se hříbata vážou pouze k jadrnému krmení a čištění. Zde je potřeba především mladší hříbata vázat, aby dostala svoji krmnou dávku (i mezi lidmi někdo jí
rychleji a někdo se v jídle „babrá“). Ve stáji musí být zajištěno napajedlo nebo napáječky v takovém rozsahu, aby hříbata mohla kdykoli a podle přání pít. Podlahová plocha podle stáří hříběte má být 4-8 m3 na hříbě. Stáje musí být vzdušná a přiměřeně světlá. Plocha oken by měla být asi 1/12 podlahové plochy. Podlaha pevná. Ideální je udusaná hlína, ale dobře vyhovující je i beton, pokud je nastlán dostatečný polštář steliva. Stelivo – základ může být z pilin, na které se přistýlá denně sláma. Část hříbata zkonzumují jako doplněk krmné dávky. Výměna se provádí (hluboké podestýlky) podle stavu vždy po odčervení, zpravidla 2x do roka.
Na závěr tohoto příspěvku bych se s Vámi chtěl podělit o nejnovější poznatky z etologie koně o jeho denním a nočním biorytmu. DENNÍ RYTMUS 5.45 – 8.00 pastva a volný pohyb
NOČNÍ RYTMUS 18.00 – 19.30 pastva a volný pohyb
8.00 – 8.15 8.15 – 10.00 10.00 – 10.30 10.30 – 10.45 10.45 – 11.50 11.50 – 12.00 12.00 – 13.30 13.30 – 13.45 13.45 – 15.00 15.00 – 16.00 16.00 – 16.45 16.45 – 17.30 17.30 – 18.00
pití pastva a volný pohyb společenské chování stáda (dotyky, drbání, hry) kálení spánek (často v leže) močení pastva a volný pohyb kálení pastva a volný pohyb spánek (často v leže) společenské chování stáda pastva a volný pohyb kálení, močení
19.30 – 19.45 19.45 – 20.00 20.00 – 23.00
kálení pití pastva a volný pohyb
23.00 – 23.30 23.30 - 2.00 2.00 - 2.30 2.30 - 5.00 5.00 - 5.15 5.15 - 5.45
společenské chování stáda spánek vleže močení, případně kálení hluboký spánek močení společenské chování stáda
Toto jsou nejnovější stručně shrnuté poznatky o biorytmu koní, tj. o jeho chování v průběhu dne a noci. Sledování proběhlo jednak u koní zdivočelých (volně žijících) i u společně odchovávaných stád mladý koní a odchovávaných stád s pevnou hierarchií jednotlivých zvířat. Dobře si tento biorytmus prohlédněte a porovnejte s biorytmem Vašeho koně. Uvidíte, že i při Vámi použité technologii chovu nebo ustájení najdete mnoho společného. A abych se přiznal, píši to také proto, abyste se seznámili blíže nároky Vašeho koně. Pokud tyto nároky (myšleno biorytmu) naplníte, budete jednak mít ve stáji spokojeného koně a jednak budete mít dobrý pocit, že jste pro svého koně něco dobrého udělali a vrátili mu část radostí, kterou z něho máte.
