Parlamentní institut Oddělení všeobecných studií

Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny

Parlamentní institut Oddělení všeobecných studií

Současný vývoj v Bělorusku Informační podklad č. 3.043

Zpracovali: Michal Částek Jan Němec Štěpán Pecháček Václav Štěrba

Únor 2006

Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.043

2

Vztahy mezi EU a Běloruskem Vztahy mezi Evropskou unií a Běloruskem se začaly rozvíjet okamžitě poté, co Bělorusko získalo nezávislost na bývalém Sovětském svazu. Od roku 1994, kdy se k moci dostal současný prezident Lukašenko začalo docházet k ochlazování vzájemných vztahů. Ještě v roce 1995 podepsaly sice obě strany dohodu o partnerství a spolupráci, avšak ta nikdy nevešla v platnost. V letech 1996 a 1997 začal prezident Lukašenko prostřednictvím různých nástrojů1 koncentrovat moc do svých rukou, došlo k vytěsnění politické opozice z parlamentu a k postupnému omezování svobody médií a politických a občanských práv. Mezinárodní organizace upozorňují, že bylo od roku 1996 přijato mnoho zákonů, které jsou zaměřeny proti nevládním organizacím a politické opozici. To se projevuje i tím, že mnoho nevládních organizací fakticky vyvíjí svoji činnosti mimo zákonný rámec. Struktura nevládních organizací a politické opozice se tak pohybuje na hranici mezi legalitou a ilegalitou. Do oblasti restrikcí vůči opozičním skupinám spadá také proces potlačování národní identity Bělorusů. Jsou zavírány školy vyučující v běloruském jazyce a oficiálně byla opětovně přijata sovětská verze běloruské historie. Parlamentní volby v roce 2000 a prezidentské volby v roce 2001 otevřeně porušovaly mezinárodní standardy2 a situace vyústila v otevřené protesty politických oponentů a občanů. Tyto demonstrace byly násilně potlačeny. Volební mise OBSE konstatovala, že volby neproběhly podle mezinárodních standardů. S blížícím se rozšířením Unie se její orgány i jednotlivé členské státy snažily vztahy s Běloruskem tzv. postupně normalizovat (step by step normalization). Unie uvítala zejména postupné vznikání základů pluralitní občanské společnosti. Unie se tak snaží předcházet postupné sebe-izolaci běloruského režimu. V roce 2004 Rada rozhodla o podmíněném zařazení Unie do projektu Evropské politiky sousedství. Proces EPS je Bělorusku otevřený, ovšem s ohledem na podstatu Lukašenkova režimu není realizován. V listopadu 2004 Rada vytyčila základní principy dalších vztahů s Běloruskem. Tato strategie je zaměřena především proti proponentům Lukašenkova režimu a proti strukturám režimu, a na podporu mimo režim stojících struktur a aktivistů. • •

•

•

Unie je otevřena dialogu s Běloruskem a postupnému rozvíjení vzájemných vztahů ihned, jak běloruské úřady projeví konkrétními kroky vůli obnovit tyto vztahy Bilaterální ministerské kontakty mezi Unií, vládami členských zemí Unie a členy vlády Běloruska budou realizovány pouze prostřednictvím předsednictví, vysokého představitele pro SZBP, Komise a Trojky. Ostatní odůvodněné kontakty s prezidentem Lukašenkem a členy jeho vlády budou omezeny na nezbytné minimum. Pomoc Unie Bělorusku bude zaměřena na humanitární pomoc, rozvoj regionů a přeshraniční spolupráci a projekty podporující přímo nebo nepřímo demokratizaci a demokratické procesy v Bělorusku. Komise bude nadále vyvíjet aktivity zmírňující proces sebe-izolace Běloruska. Komise bude realizovat pracovních setkání za účasti odborníků z členských zemí Unie a dalších zemí, které se o tuto oblast zajímají, aktivistů nevládních organizací a která

1

Mimo jiné i ústavním referendem, kterým došlo k přechodu velké části pravomocí parlamentu na prezidenta. Rada Evropy, Evropská unie a OBSE definovaly pro parlamentní volby v roce 2000 čtyři zásady, které by měly být dodrženy v zájmu regulérnosti voleb: zajistit přistup opozice do státních médií, umožnit opozici účast ve volebních komisích, celkově sladit volební legislativu s mezinárodními standardy a navrátit parlamentu podstatné pravomoci, které mu byly fakticky odebrány. 2

Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.043

• •

3

budou zaměřená na podporu běloruských nevládních organizací a demokratizace a občanské společnosti v Bělorusku Příslušné orgány Rady budou bedlivě sledovat chování Běloruska ve vztahu k obchodu se zbraněmi a dodržováním dohod o jejich nešíření Zavedení vízových restrikcí vůči proponentům Lukašenkova režimu, kteří jsou přímo zodpovědní za falšování voleb a referenda, a kteří jsou zodpovědní za četná porušování lidských práv při potlačování pokojných demonstrací

Závěry Rady EU k Bělorusku, 30.1.2006 Rada zopakovala své hluboké znepokojení pokud jde o zhoršující se situaci v oblasti dodržování demokratických principů, lidských práv a politických svobod v Bělorusku. Co se týče následujících voleb, Rada vyzvala běloruské orgány aby: • Nezabraňovaly volební pozorovací misi OBSE v její činnosti • Umožnily všem kandidátům volební registraci a rovný přístup do státních médií • Umožnily domácím i zahraničním médiím nezávisle informovat o průběhu voleb • Plně implementovaly doporučení OBSE obsažené ve zprávě o parlamentních volbách ze 17. října 2004 V případě nedodržení standardů pro konání demokratických voleb Evropská unie přijme další restriktivní opatření vůči představitelům běloruského režimu. (Zřejmě se rozšíří počet běloruských představitelů, na který se vztahuje zákaz vstupu do EU, a budou jim zmrazeny bankovní účty). EU zatím nepočítá s uvalením obchodních omezení na Bělorusko, protože tyto by zasáhly pouze obyčejné lidi a nikoli prezidenta Lukašenka a proponenty jeho režimu. Jednou z možných reakcí EU by mohlo být jednoznačné zpochybnění legitimity třetí Lukašenkovy kandidatury (postoj ČR). V otázce Běloruska se více angažují některé členské státy EU, zejména pak Polsko a Litva. Např. z iniciativy polské strana Právo a Spravedlnost vznikl Výbor Solidarity s Běloruskem, který se zabývá podporou nezávislých běloruských novin. Pozice Evropského parlamentu Evropský parlament přijal k Bělorusku usnesení 29. září 2005. Zde důrazně odsoudil „nevybíravé útoky běloruského režimu na sdělovací prostředky, ochránce práv menšin a ochránce lidských práv, příslušníky opozice, náboženské vůdce a na všechny, kdo se pokoušejí svobodně vyjádřit kritiku prezidenta a režimu, jejichž projevem je svévolné zatýkání, špatné zacházení se zadrženými, zmizení, politicky motivované pronásledování a další represivní akty, jež jsou porušením základních principů demokracie a právního státu.“ V otázce dalších sankcím se Evropský parlament vyslovil ve prospěch zmrazení majetku běloruských orgánů a jednotlivců spjatých s režimem, který mají v zahraničí. Parlament dále zdůraznil, že jakýkoli další vývoj ve vztazích EU s Běloruskem bude záviset na demokratizačních reformách v této zemi. Iniciativa Evropské komise Od února 2006 má být zahájeno nezávislé rozhlasové a televizní vysílání do Běloruska sponzorované Evropskou komisí, která na tento účel vyčlenila 2 miliony eur. Toto vysílání probíhá prostřednictvím satelitu a internetu. Vysílání je napůl v ruštině a napůl v běloruštině. Cílem je poskytnout běloruským občanům objektivní informace o dění v Bělorusku i ve


PI 3.043

4

světě. Velkou slabinou celého projektu je, že především na venkově se Bělorusové k satelitnímu signálu či internetu téměř nedostanou. Od listopadu 2005 též z iniciativy a za peníze Evropské komise vysílá (prostřednictvím rádiových vln) do Běloruska německá stanice Deutsche Welle. Ta vysílá čtvrthodinové bloky zpravodajských informací rovněž střídavě v běloruštině a ruštině. Evropská unie a kandidát běloruské opozice Aleksandr Milinkevič Zatímco se současným prezidentem Lukašenkem Evropská unie nekomunikuje (společným postojem 2004/661/SZBP mají vybraní představitelé zákaz vstupu na území EU), s kandidátem opozice Milinkevičem proběhlo v poslední době několik setkání. Milinkevič mj. krátce po svém zvolení za kandidáta opozice navštívil i Prahu. 24.1. 2006 se v Minsku s Milinkevičem setkali vedoucí zastupitelských úřadů zemí EU. Milinkevič za největší dosažený úspěch považuje to, že se podařilo sjednotit opozici na jednom kandidátovi a získat již více než 200.000 podpisů pod svoji kandidaturu (zapotřebí je 100.000). Milinkevič si je již dopředu jistý, že volby neproběhnou spravedlivě a že budou zfalšované (je také možné že volební komise odmítne Milinkeviče zaregistrovat), je ale důležité ukázat lidem, že existuje opravdová opozice. 25.1. vystoupil Milinkevič v polském Sejmu. Zejména hovořil a aktuální situaci v Bělorusku, kde již dnes neexistují žádná nezávislá televize či rozhlas, 80%HDP se vytváří ve státním sektoru a v zemi třeba není žádná Univerzita vyučující v běloruštině, která je pro většinu Bělorusů mateřským jazykem. 30.1. 2006 se Milinkevič setkal s ministry zahraničí členských států EU v rámci jednání Rady EU. Zejména upozornil na skutečnost, že řada evropských států se nechce ve věci Běloruska příliš angažovat, aby neohrozily strategické vztahy s Ruskem. EU by se proto měla zaměřit na dialog s Ruskem a přesvědčovat jej o tom, že demokratické Bělorusko je i v jeho zájmu. Následujícího dne Milinkevič diskutoval s poslanci zahraničního výboru Evropského parlamentu. Postoje vybraných členských států Evropské unie Velká Británie V souladu se společným postojem členských států EU udržuje Británie minimální politické kontakty s běloruskou vládní reprezentací. Na nižší úrovni však dochází k poskytování finanční pomoci na rozvoj občanské společnosti, především v oblasti lidských práv, svobody slova a médií, monitoringu volebního procesu atp. Významný je i podíl Británie na běloruských vývozech, který v roce 2004 představoval více než 8 % exportu země, čímž se Velká Británie zařadila na druhé místo vývozních partnerů Běloruska (prvním je Rusko se 47 %). V roce 2000 byla v důsledku optimalizace sítě poboček a také v souvislosti s tlakem běloruského režimu uzavřena pobočka kulturně-vzdělávací Britské rady (British Council) v Minsku, některé programy (studijní stipendia) jsou však občanům Běloruska i nadále poskytovány z pobočky v ukrajinském Kyjevě. V listopadu 2005, v době britského předsednictví, se z iniciativy britské diplomacie dostala aktuální situace v Bělorusku na program jednání Rady EU. Ta nakonec vyjádřila svůj záměr zvýšit úsilí podpory běloruské demokratické opozice při nadcházejících volbách v zemi. Francie Vztahy mezi oběma státy se nacházejí na nejnižší možné úrovni. V politické rovině se francouzská vláda přidržuje společného postupu zemí EU, Francie však narozdíl od některých


PI 3.043

5

dalších evropských partnerů (Německo, Velká Británie) nepatří mezi významné partnery Běloruska v ekonomické oblasti. Spíše skromná finanční asistence Francie je určena pro rozvoj běloruské občanské společnosti, spolupráce je ustanovena především v oblasti univerzitního vzdělávání, kdy francouzská strana financuje kurzy ve francouzském jazyce na partnerských univerzitách v Minsku a nabízí studijní stipendia. Francouzské velvyslanectví v Minsku se angažovalo v případu fyzika Bandajevského, který byl odsouzen pro svou činnost v oblasti kontaminované následkem černobylské tragédie. Ten byl také vlivem tlaku ze zahraničí následně v roce 2005 propuštěn. Počátkem roku 2006 se francouzský ministr zahraničí Douste-Blazy v Paříži sešel s prezidentským kandidátem běloruské opozice Milinkievičem a při té příležitosti vyjádřil plnou podporu Francie případnému demokratizačnímu procesu v Bělorusku. Německo Přes rostoucí administrativní a hospodářské překážky je Německo i nadále nejdůležitějším obchodním partnerem Běloruska mezi západními zeměmi (cca 6 % zahraničního obchodu Běloruska je realizováno s Německem) a Německo je druhým největším zahraničním investorem v zemi. Německo v souladu s politikou EU podporuje přechod Běloruska k demokracii a tržnímu hospodářství. Vláda kancléře Schrödera se však především vzhledem k dobrým vztahům (i na osobní úrovni) s ruským prezidentem Putinem nepříliš angažovala ve sféře zájmu Ruska. K jistém změně tohoto přístupu došlo nástupem nové vládní garnitury v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou, která se vůči působení Ruska v regionu staví s menším porozuměním. Na počátku února 2006 se kancléřka v Berlíně sešla s Alexandrem Milinkevičem, hlavním kandidátem opozice na funkci běloruského prezidenta pro nadcházející volby. V průběhu volební kampaně bude německý rozhlas Deutsche Welle (v rámci mezinárodního konsorcia, jehož členem je i Rusko) vysílat program pro Bělorusko a přislíbena byla i zvýšená finanční pomoc Německa skupinám běloruské občanské společnosti (3,6 mil. eur pro tři nadcházející roky). Představitelé běloruské opozice přivítali změnu německé „východní“ politiky. V Minsku byla v roce 1993 otevřena pobočka Goethe Institutu, která stále vyvíjí svou činnost, jsou realizovány četné projekty kulturní spolupráce. Na úrovni občanské společnosti dochází - podobně jako u některých dalších zemí EU – k rozvoji spolupráci různých organizací, především v oblasti pomoci běloruským občanům zasaženým černobylskou katastrofou, ale také projekty s cílem překonat negativní tóny ve vzájemných vztazích přetrvávající z druhé světové války. Jsou navazována i partnerství mezi městy. Polsko Polsko patří mezi státy EU, které sdílí s Běloruskem státní hranici. Situace v Bělorusku je jednou z prioritních oblastí polské zahraniční politiky, která dostala s nástupem pravicové exekutivy k moci novou dynamiku. Již předchozí Belkova vláda se snažila v srpnu 2005 vytvořit spolu s Litvou, Lotyšskem a Ukrajinou, tedy se všemi sousedními státy Běloruska s výjimkou Ruska, skupinu, která by vyvíjela tlak na běloruský režim ve směru jeho demokratizace. Krátce předtím Polsko odvolalo svého velvyslance z Minsku v reakci na zacházení běloruské vlády s polskou menšinou v zemi (cca 500 tis. osob, necelých 4 % běloruské populace) a zatýkání některých jejích představitelů, které Minsk považuje za „pátou kolonu“ usilující o odstranění prezidenta Lukašenka od moci. Průběh politické změny na Ukrajině v roce 2004, která získala výraznou podporu ze strany Polska, představuje pro Lukašenka důvod


PI 3.043

6

k zostřené pozornosti vůči aktivitám polských i jiných subjektů napojených na zahraniční kruhy v zemi. Spolu s Litvou se Polsko v rámci EU zasazuje o zmírnění vízového režimu pro řadové občany Běloruska. Navíc je zdánlivě paradoxně proti návrhu Bruselu uvalit sankční clo na běloruské výrobky exportované do západní Evropy, což by zasáhlo všechny normální obyvatele. Polsko nicméně v současné době patří mezi nejhlasitější propagátory tvrdého postupu Evropské unie vůči režimu Alexandra Lukašenka. Bělorusko je podle slov polského ministra zahraničních věcí Stefana Mellera tragickou a nešťastnou zemí, vládne se v ní mechanismy, které jsou Polsku od roku 1989 zcela cizí, neexistují zde žádné evropské standardy. Polskoběloruský dialog je v současnosti zablokován. Polsko by rádo Bělorusku pomohlo svými zkušenostmi a radami v mnoha oblastech, „k tanci tanga jsou ale zapotřebí dva“, konstatoval na závěr interview koncem ledna 2006 Meller. 25. ledna 2006 vystoupil kandidát běloruské opozice na úřad prezidenta republiky v polském Sejmu, význam pozornosti, kterou Polsko problému Běloruska věnuje dokládá fakt, že nikdy dříve k polským poslancům nepromlouval představitel opozice země s autoritářským režimem. Litva Litva je jedním ze sousedních států Běloruska. Od roku 2000 vysílá z Litvy Baltic Waves Radio určené běloruským posluchačům, kterému se v lednu 2006 dostalo finanční podpory ze strany Evropské unie, což běloruský režim dlouhodobě hodnotí negativně. Litva je navíc vedle Polska častým cílem běloruských exulantů. Dalším aktuálním problémem ve vzájemných vztazích je ohlášený úmysl litevské vlády vybudovat sklad radioaktivního odpadu v oblasti blízko běloruských hranic, což běloruská strana - také vzhledem ke svému postižení černobylskou havárií - důrazně odmítá. Spolu s Polskem se v rámci EU zasazuje o zmírnění vízového režimu pro občany Běloruska za současného zesíleného mezinárodního tlaku na běloruský nedemokratický režim. Lotyšsko Bělorusko je jižním sousedem Lotyšska. Běloruská menšina v Lotyšsku čítá přibližně 80 tis. osob (kolem 4 % celkové lotyšské populace). Z pobaltských zemí je Lotyšsko patrně tou, která s Běloruskem udržuje nejméně problematické vztahy, byť sleduje společný postoj Evropské unie vůči aktuálnímu běloruskému režimu. Lotyšská strana byla požádána, aby v první polovině roku 2006 zastupovala předsednictví EU v Bělorusku, což obnáší zajištění vzájemné komunikace mezi Běloruskou vládou a představiteli Unie ohledně otázek společného zájmu. Estonsko V současné době jsou politické vztahy minimální (v souladu s politikou EU), hospodářské vztahy mají také značně omezený rozsah. Přesto došlo k uzavření několika bilaterálních dohod většinou technické povahy (např. spolupráce v železniční dopravě, v boji proti zločinu atd.). Estonsko je orientováno spíše do oblasti Baltu a na spolupráci s Finskem. V zemi žije skupina asi 20 000 Bělorusů. Bělorusko v zahraniční politice USA Spojené státy podobně jako Evropská unie opakovaně kritizují aktivity běloruského režimu zaměřené proti opozici, nevládním organizacím a nezávislým médiím.


PI 3.043

7

Ve svém stanovisku k Bělorusku z 3.2. 2006 vyjádřilo ministerstvo zahraničí přání, aby nadcházející volby proběhly v souladu s mezinárodními standardy. V případě, že se tak nestane, Spojené státy společně s Evropskou unií vyhodnotí situaci a společně zareagují. Na podporu činnosti nevládních organizací, politických stran, nezávislých médií a další asistenci Bělorusku poskytly Spojené státy v roce 2005 11,8 milionů dolarů. Charakteristika běloruské ekonomiky Současný ekonomický systém Běloruska je centrálně řízenou ekonomikou s prvky smíšeného hospodářství. Vývoj běloruské ekonomiky úzce souvisí s vývojem ekonomiky Ruské federace, na které je tradičně závislá. V souvislosti s rusko-ukrajinskou otázkou v oblasti obchodu s plynem se prezident Lukašenko vyjádřil pro vyšší nezávislost běloruského hospodářství na ruských surovinách. Hospodářské výsledky Běloruska za rok 2004 patří podle oficiálních zdrojů k nejúspěšnějším v jeho ekonomické historii. Hrubý domácí produkt se podle oficiálních údajů v roce 2004 zvýšil o 11 % a reálné příjmy obyvatel se zvýšily o 13,6 %. Míru inflace se podařilo snížit z 25 % v roce 2003 na 14 % v roce 2004. Nízká míra inflace podle některých ekonomů3 neodráží reálný vývoj růstu cen v běloruské ekonomice, do spotřebního koše, na základě kterého se počítá růst cen, nebyly zahrnuty zboží a služby, po kterých byla nejvyšší poptávka. Jednalo se například o potraviny, komunální a bytové služby. Při začlenění i těchto položek by se míra inflace za rok 2004 pohybovala v rozmezí 30-50 %4. Míra nezaměstnanosti oficiálně klesla na 1,9 %. Běloruská ekonomika je ovšem charakteristická vysokou umělou zaměstnaností a vysokou materiální a energetickou náročností. Z hlediska tvorby hrubého domácího produktu má v Bělorusku tradičně silnou základnu průmyslu, mezi tradiční odvětví se řadí petrochemický, strojírenský, textilní a těžební průmysl. V roce 2004 se průmysl (včetně stavebnictví) podílel na HDP asi 32 %, podíl malých a středních podniků se na tvorbě HDP podílel pouze asi 8 %. V mnoha odvětvích běloruského průmyslu hrají převládající úlohu monopoly, které se ovšem vytvořily na základě zásahů státu a nikoliv na základě konkurenčního boje. Zemědělství zůstává v Bělorusku nejslabším hospodářským sektorem i přesto, že do něho směřují objemné finanční prostředky ze státního rozpočtu. Neutěšený stav v běloruském zemědělství je zapříčiněn rozpadem Sovětského svazu, čímž se narušily tradiční odběratelsko-dodavatelské vztahy. Neuspokojivý stav navíc podporuje od 80. let přetrvávající proces stěhování obyvatel z venkova do měst. Podíl zemědělské výroby na HDP se v roce 2004 pohyboval okolo 9 %. Základ rostlinné výroby běloruského zemědělství tvoří zejména obiloviny, brambory, cukrová řepa a len. Podíl stavebnictví na HDP v roce 2004 tvořil asi 7 %. Podíl služeb na běloruském národním produktu dosahoval v roce 2004 okolo 59 % (včetně dopravy, obchodu a veřejného stravování).

3

Např. bývalého guvernéra Národní banky Běloruska Stanislava Bogdankeviče. Bělorusko. Export. [online], [3.2.2006]. Dostupné z WWW: < http://www.export.cz/index.asp?p=info&StaID={32027901-2DA1-4E96-9BE101A45D6695FD}&StaNumber=007&What=territory&archiv=1>.

4


PI 3.043

8

Tabulka č. 1 Vývoj hlavních makroekonomických ukazatelů Běloruska v letech 2000-2005 Ukazatele

2000

2001

2002

2003

2004

2005

8,9 12,1 14,5 17,7 22,9 6,1* HDP (mld. USD)* 68,6 61,1 34,8 25,4 14,4 4 Inflace (%) 2,3 3 3,1 1,9 -Nezaměstnanost (%) 2,1 údaj za první čtvrtletí roku 2005 Pramen: Bělorusko. Export. [online], [3.2.2006]. Dostupné z WWW: http://www.export.cz/index.asp?p=info&StaID={32027901-2DA1-4E96-9BE101A45D6695FD}&StaNumber=007&What=territory&archiv=1>. Zahraniční obchod Běloruska

<

Z teritoriálního hlediska převažují na zahraničněobchodním obratu Běloruska země Společenství nezávislých států se 63 %. Hlavním obchodním partnerem je tradičně Rusko s 58 %. V posledních letech poklesl podíl obchodu s Ukrajinou a na druhou stranu vzrostl podíl obchodu s Velkou Británií. Barterový obchod na celkovém zahraničním obchodu Běloruska neustále klesá, v roce 2004 dosáhl necelých 2 % na celkovém objemu obchodu. Tabulka č. 2 Hlavní obchodní partneři Běloruska v letech 2000-2004 (podíl na celkovém obchodním obratu v %) 2000 2001

2002

2003

2004

Rusko

58,6

59,4

57,9

58,0

58,5

Ukrajina

5,7

4,5

3,3

3,3

3,6

Německo

5,2

5,4

6,1

5,8

5,3

Polsko

3,1

2,9

2,9

3,6

4,0

Velká Británie 1,3

1,8

3,3

4,7

4,2

74,0

73,5

75,4

75,6

Celkem

73,9

Pramen: viz tabulka č. 1 Hlavní položkou běloruského vývozu jsou nerostné suroviny (27,5 %), dopravní prostředky, (11,3 %) a stroje a zařízení (10,8 %). Z hlediska dovozů jsou nejsilněji zastoupeny opět nerostné suroviny (28,2 %), stroje a zařízení (17,6 %) a kovy a kovové výrobky (13,7 %). Tabulka č. 3 Komoditní struktura vývozů a dovozů Běloruska v letech 2003 a 2004 (podíl na celkových vývozech a dovozech v %) Zboží Nerostné produkty Dopravní prostředky

Podíl zboží na Podíl zboží na Podíl zboží na Podíl zboží na vývozu 2003 vývozu 2004 dovozu 2003 v dovozu 2004 v (%) (%) 22,6 27,5 27 28,2 11,3 11,3 16,8 17,6


PI 3.043

9

11,7 Stroje a zařízení Produkty chemického 10 průmyslu Kovy a výrobky z nich 8,6 Textil a textilní 8,9 výrobky 6,5 Hnojiva Potravinářské výrobky 3,9 3,7 Plasty, guma Dřevo a dřevěné 3 výrobky Pramen: viz tabulka č. 1

10,8 9,2

11,9 7,6

13,7 7

8,8 7,4

5,6 5,1

5,5 5,4

6,3 3,8 3,6 2,9

6,4 3,9 2,6 2,5

5,4 3,4 2,6 2

Přímé zahraniční investice v Bělorusku činily 862,6 milionů USD a směřovaly hlavně do obchodu a veřejného stravování (30,6 %), průmyslu (19,3) a telekomunikací (15 %). Hlavními zahraničními investory v Bělorusku v roce 2004 byly Švýcaři, ruští investoři a investoři z Velké Británie. Potřebnost zahraničních investic v běloruské ekonomice potvrzuje opotřebovanost základních výrobních fondů v jednotlivých sektorech hospodářství, vysoká energetická náročnost a zastaralost používaných technologií.

Zahraniční obchod Běloruska s Českou republikou Tabulka č. 4 Objem zahraničněobchodní výměny mezi Běloruskem a ČR v letech 2003 a 2004 údaje v mil. USD 2003 2004 Ukazatele Vývoz ČR 63,7 Dovoz ČR 53,0 Obrat 116,8 Bilance 10,7 Pramen: viz tabulka č. 1

86,4 59,1 145,5 27,3

Struktura hlavních vývozních komodit v roce 2004 zůstala ve srovnání s rokem 2003 v podstatě nezměněná. Vývoz tvořily především strojírenské výrobky (36,3 % z celkového vývozu a plasty a plastové výrobky (7,1 % z celkového vývozu). Ve struktuře dovozních komodit v roce 2004 dominovaly textilní příze, tkaniny, tržní výrobky z nich (23,5 % z celkového dovozu, přestože ve srovnání s rokem 2003 se jejich dovoz snížil o 2,8 %. Dále kovové výrobky (15,2 % z celkového dovozu), umělá hnojiva (14,4 % z celkového dovozu) a silniční vozidla (12,4 % z celkového dovozu).


Parlamentní institut Oddělení všeobecných studií

Recommend Documents