/Klad, třída/
Paprskoploutvé ryby (Actinopterygii) („Ryby – Pisces, Osteichthyes“) Primárně vodní obratlovci s kostěným endoskeletem, kostěnými šupinami a dýchající žábrami, druhově nejbohatší skupina obratlovců (až 30 000 druhů, 96 % všech druhů ryb). Apomorfní znaky 1. párové a nepárové ploutve ve tvaru tzv. ichtyopterygia s tenkými kostěnými paprsky a svalovinou vtaženou do trupu 2. původně jedna hřbetní ploutev 3. ganoidní či leptoidní šupiny 4. žaberní dutina krytá skřelemi 5. odlišná stavba zubů od paryb i čtvernožců 6. zvláštní urogentitální otvor, chybí kloaka
Další charakteristika velký počet dermálních kostí na lebce hyostylní lebka a amficélní obratle malý koncový mozek s malými čichovými laloky velké oči (zaostřování posun čočkou) plynový měchýř (vychlípenina hltanu) – hydrostatická funkce (může chybět) dvoudílné srdce obvykle oddělené pohlaví, vejcorodost (ale i vejcoživorodost a živorodost)
Různé názory na fylogenezi paprskoploutvých ryb, z recentních skupin většinou shoda na bazální skupině – mnohoploutví/bichiři (Polypteriformes/Cladista), vývojová historie dokumentována ve fosilním záznamu od spodního devonu (tj. téměř po 400 mil. let); jediná skupina obratlovců, u které diverzita recentních druhů převyšuje diverzitu známých vymřelých forem, několik fází adaptivní radiace (karbon, trias, jura), nepochybně vznikly v moři. Analogicky se mění a různí názory na základní systém paprskoploutvých ryb. Tradičně rozlišovány na chrupavčité (Chondrostei), mnohokostnaté (Holostei) a kostnaté (Teleostei), evoluční systematikové se však domnívají, že paprskoploutví mají pravděpodobně poněkud složitější evoluční historii, než aby byli rozčleněni na pouhé tři nadřády. Zde prezentovaný systém je třeba brát s ohledem na tuto skutečnost. Vznik paprskoploutvých ryb je datován do spodního devonu 400 milionů let; ke konci devonu a počátkem karbonu byli již paprskoploutví vedoucí skupinou obratlovců.
1
Systém (=paprskoploutvých ryb jedna z možných verzí) Potřída: chrupavčití (Chondrostei) Primárně chrupavčité ryby s určitými náznaky osifikace; uvažuje se, že jejich předky byly kostnaté ryby a ke ztrátě kostěných tkání došlo druhotně ve snaze o „odlehčení“ tělesné stavby. Zřejmě parafyletická skupina, v budoucnu lze předpokládat její překlasifikování. 2 řády, 52 druhů
Řád: mnohoploutví (Polypteriformes) jeseteři (Acipenseriformes)
Podtřída: kostnatí (Neopterygyi) „Úspěšná“ skupina ryb díky rozvoji ploutví (neopterygii = nové ploutve) a s tím souvisejícím rychlým pohybem, odlehčení šupinatého pokryvu i kostry, čelisti silnější a efektivnější; naopak ztráta elektrorecepce. Objevily se koncem permu (před érou dinosaurů), avšak morfologicky se za dobu své existence změnily relativně málo; 2 infratřídy s několika nadřády a několika desítkami řádů
Infratřída: mnohokostnatí (Holostei) Řád: kaprouni (Amiiformes) kostlíni (Lepisosteiformes) Infratřída: kostnaté ryby (Teleostei) Nadřád: rypouni (Osteoglossomorpha) (2 řády) úhoři a murény (Elopomorpha) (5 řádů) sledi a sardele (Clupeomorpha) (1 řád) kapři, sumci a piraně (Ostariophysi) (5 řádů) lososi a štiky (Protacanthopterygii) (4 řády) tresky a ďasové (Paracanthopterygii ) (5 řádů) okouni a platýsi (Acanthopterygii) (16 řádů) + 5 méně významných nadřádů (Stenoptyrygii, Cyclosquamata, Scopelomorpha, Lampridiomorpha, Polymixiomorpha
2
/Řád/ Mnohoploutví (Polypteriformes) (syn. bichiři, Cladista) CHARAKTERISTIKA archaická skupina sladkovodních ryb, někdy považována za bazální linii paprskoploutvých protáhlý až úhořovitý tvar, větší počet hřbetních ploutviček, ocasní ploutev – přechod mezi heterocerkní a homocerkní, svalnaté násadce párových ploutví (jediná skupina paprskoploutvých, odtud starší název násadcoploutví Brachiopterygii), ganoidní (kostěné) šupiny, částečně chrupavčitá kostra, stavba čelistí spíše připomíná čtvernožce než kostnaté ryby, dva plicní vaky ústící do jícnu (přídatné dýchací orgány), larvy – vnější keříčkovité žábry. Způsob života Při březích velkých řek a záplavových oblastech tropické Afriky (vody chudé na kyslík), prsními ploutvemi se opírají o dno a mohou překonat kratší vzdálenost po souši, noční aktivita, hlavní potrava jiné ryby a jiní menší obratlovci, korýši a hmyz.
Systém mnohoploutvých 1 čeleď, 12 druhů Čeleď: bichirovití (Polypteridae)
Bichir nilský (Polypterus bichir), do 0,7 m, povodí Nilu a Rudolfovo i Čadské jezero a Bichirek úhořovitý (Erpetoichthys calabaricus) – 0,6 m, úhořovitý vzhled, nemá břišní ploutve, západní Afrika – delta Nigeru b
a
b
3
/Řád/ Jeseteři (Acipenseriformes) CHARAKTERISTIKA Vývojově primitivní skupina paprskoploutvých ryb, za zhruba 300 milionů let existence se změnily jen velmi málo protáhlé tělo se zploštělým nebo lžícovitým rostrem (patrné i na lebce), ústa extrémně spodní s 1-2 páry vousků, holé tělo nebo s několika řadami kostěných štítků, ganoidní šupiny jen na horním laloku ocasní ploutve, heterocerkní ocasní ploutev, plně zachovalá chorda, chrupavčitá kostra, redukované zuby (pouze v mládí), zachované malé spirákulum, na srdci conus arteriosus (část tepny v blízkosti srdce, vyskytující se u lalokoploutvých, dvojdyšných ryb a obojživelníků) Způsob života Sladké vody a moře severní polokoule, převážně při dně (potrava – bentická fauna), jiné jsou dravé (vyza) nebo filtrují plankton (veslonosi); dlouhé anadromní migrace (z moří do řek, až 2500 km), pomalý růst, pohlavní dospívání 10-20 let.
Systém jeseterů 2 čeledi, 31 druhů Čeleď: jeseterovití (Acipenseridae) 29 druhů veslonosovití (Polyodontidae) 2 druhy
4
Veslonos americký (Polyodon spathula), 2,2 m, tělo téměř holé, veslovité rostrum, rypec 1/3 délky ryby, plankton filtruje přes trnovité výběžky žaberních oblouků, Mississippi a jiné řeky ústící do Mexického zálivu; vysazován na různých místech včetně Evropy (např. dolní tok Dunaje) .
Veslonos čínský (Psephurus gladius), k největším sladkovodním rybám (6-7 m, 300 kg), povodí řeky Jang-c´ neboli Dlouhé řeky; nyní je považován za vyhubený druh.
5
Jeseter velký (Acipenser sturio) – 3,5 m, vysunovatelná ústa (i čelisti), sladkovodní druh, úmoří Baltu, Černého a Kaspického moře a
a
a
Vyza velká (Huso huso) – až 7 m a 1,5 t, největší paprskoploutvá ryba, vysoké stáří (118 roků), pelagický euryhaliní druh, Jaderské, Černé, Kaspické a Azovské moře, anadromní tah (tře se v řekách), v mládí se živí korýši a jinými bezobratlými, dospělé kusy loví ryby, „černý kaviár“ b
b
Lopatonos americký (Scaphirhynchus platorynchus) do 0,9 m, shora zploštělý rypec a protažený horní lalok ocasní ploutve, povodí Mississippi (ostatních 6 druhů sladké vody Ameriky a východní Asie), živí se zvířenou dna c
6
/Infratřída/
Mnohokostnatí (Holostei) Vykazují směsici znaků paryb, chrupavčitých a kostnatých, jako např. náznak spirakula (není ale otevřené), zachovaná chorda, počátek osifikace (tenká kostní vrstva kryje převážně chrupavčitý základ kostí), krátká heterocerkní ocasní ploutev, i když méně výrazně než u chrupavčitých, ganoidní šupiny, propojení plynového měchýře s trávicí trubicí (přídatné dýchání) aj. Taxonomie skupiny nejistá, s největší pravděpodobností parafyletická, proto její zástupci bývají mnohdy řazeni mezi kostnaté (Neopterygii) bez rozlišení infratřídy, molekulární taxonomie zatím nejednotné výstupy. Nejvyšší rozkvět v druhohorách (jura, spodní křída).
Cuneatus cuneatus střední eocén
Systém mnohokostnatých 2 čeleď, 8 současných druhů Řád: kostlíni (Lepisosteiformes) kaprouni (Amiiformes)
7
/Řád/ Kostlíni (Lepisosteiformes) CHARAKTERISTIKA Vývojově primitivní skupina paprskoploutvých ryb z křídy, dnes pouze oblasti Nového světa, dříve i jinde. protáhlé štíhlé tělo s rostrem, hřbetní a řitní ploutví posunutou nápadně dozadu, heterocerkní ocasní ploutev, úplný pokryv z ganoidních šupin (kožní kostra), silně ozubené čelisti, těla obratlů navzájem kloubně spojená, uzavřené spirakulum, plynový měchýř jako přídatný dýchací orgán, srdeční násadec. Způsob života Sladké a brakické vody Severní na Střední Ameriky (včetně Kuby), dravé (loví jiné ryby), larvy mají krátké čelisti a postupně se jim prodlužují. Kostlín obecný (Lepisosteus osseus), 1,5-2 m, celé území řádu od řeky sv. Vavřince po Mexický záliv a; kostlín skvrnitý (L. oculatus), cca 1 m, od Mississippi po Mexico, často chován v akváriích b
a a
b
Systém kostlínů 1 čeleď, 7 druhů Čeleď: kostlínovití (Lepisosteidae)
8
/Řád/ Kaprouni (Amiiformes) CHARAKTERISTIKA Starobylá skupina známá z období rané křídy (před 250 mil. let), do současnosti jediný druh. protáhlé štíhlé tělo s tvarem těla připomínají nízkotělého kapra, stavbou těla se už blíží kostnatým rybám, znaky na kostře (např. uspořádání kostí na lebce), ocasní ploutev přechodného typu mezi hetero- a homocerkní, řitní ploutev krátká a posunutá blíže k břišním ploutvím, tenké okrouhlé ganoidní šupiny podobné cykloidním, dlouhá hřbetní ploutev končí až nad ocasní ploutví, ozubené čelisti, plynový měchýř jako přídatný dýchací orgán Způsob života Obývá pomalu tekoucí a bažinaté vody (s nízkým obsahem kyslíku) Severní Ameriky, živí se drobnými živočichy, péče o potomstvo (samec staví hnízda z vodních rostlin).
Systém kaprounů Kaproun obecný (Amia calva), do 60 cm, úspěšně přežívá v místech s nedostatkem kyslíku
1 čeleď, 1 druh Čeleď: kaprounovití (Amiidae)
9
/Infratřída/
Kostnaté ryby (Teleostei) Vývojově nejmladší (trias) a od třetihor nejpočetnější nadřád ryb, zahrnují směsici znaků: chybí rostrum na hlavě, homocerkní ocasní ploutev, leptoidní (cykloidní nebo ktenoidní) šupiny v nichž chybí ganoin (či kostěné desky), silně redukovaná kostra párových ploutví i jejich bazální svalovina, zkostnatělá kostra s amficélními obratli, svalové kostice (nejsou na rozdíl od žeber napojeny na osní kostru) a vznikají ve vazivových přepážkách mezi svalovými segmenty, plynový měchýř nepárový (výjimečně chybí). Způsob života Nejrůznější potravní adaptace - omnivorní (všežravé), bentofágní (zvířena dna), madreporofágní (zvířena dna s tvrdými skořápkami, např. ostnokožců), planktonofágní, dravé a fytofágní (rostlinná potrava). Nejrůznější prostředí včetně příkopových propadlin, podzemních nebo termálních vod, sirných pramenů apod. Pokročilé rysy chování, zejména péče o potomstvo, mnoho typů migrací (motivované potravně, rozmnožováním, přezimováním apod.). Značný hospodářský význam – zdroj obživy lidstva, sportovní rybářství, tlumení škůdců, farmakologie apod.
Bezpochyby monofyletická skupina s několika nadřády, až 44 řády a více než 450 čeleděmi, zahrnují před 95 % recentních druhů ryb. Vývojové vztahy mezi jednotlivými skupinami v řadě případů dosud jasné nejsou.
10
/infratřída/
Kostnaté ryby (Teleostei) Nadřád: OSTEOGLOSSOMORPHA (RYPOUNI) 1. Řád: Ostnojazyční (Osteoglossiformes) 2. Řád: Hiodonové (Hiodontiformes)
Nadřád: 3. Řád: 4. řád: 5. řád: 6. řád: 7. řád:
ELOPOMORPHA (ÚHOŘI A MURÉNY) Tarponi (Elopiformes) Albulotvární (Albuliformes) Ostnohřbetci (Notacanthiformes) Holobřiší (Anguilliformes) Velkotlamky (Saccophyryngiformes)
Nadřád: CLUPEOMORPHA (SLEDI A SARDELE) 8. řád: Bezostní (Clupeiformes) Nadřád: 9. řád: 10. řád: 11. řád: 12. řád: 13. řád:
OSTARIOPHYSI (KAPŘI, SUMCI A PIRANĚ Maloústí (Gonorhynchiformes) Máloostní (Cypriniformes) Trnobřiší (Characiformes) Sumci (Siluriformes) Nahohřbetí (Gymnotiformes)
Nadřád: 14. řád: 15. řád: 16. řád: 17. řád:
PROTACANTHOPTERYGII (LOSOSI A ŠTIKY) Stříbrnicotvaří (stříbrnicotvaří) Štiky/štikotvární (Esociformes) Koruškotvární (Osmeriformes) Lososi/lososotvární (Salmoniformes)
Nadřád: STENOPTERYGII (MĚKKORYPOUNI A VELKOÚSTÍ) 18. řád: Velkoústí (Stomiifoprmes) 19. řád: Měkkorypí (Ateleopodiformes) Nadřád: CYCLOSQUAMATA 20. řád: Jinožábří (Aulopiformes)
Nadřád: SCOPELOMORPHA 21. řád: Hlubinovky (Myctophiformes) Nadřád: LAMPRIDIOMORPHA 22. řád: Leskyňovci (Lampridiformes) Nadřád: POLYMIXIIFORMES 23. řád: Vousatky (Polymixiiformes) Nadřád: 24. Řád: 25. Řád: 26. Řád: 27. Řád: 28. Řád:
PARACANTHOPTERYGII (RYPOUNI) Okouncovci (Percopsiformes) Žabohlaví (Batrachoiformes) Ďasové (Lophiiformes) Hrdloploutví (Gadiformes) Hrujovci (Ophidiiformes)
Nadřád: 29. řád: 30. řád: 31. řád: 32. řád: 33. řád: 34. řád: 35. řád: 36. řád: 37. řád: 38. řád: 39. řád: 40. řád: 41. řád: 42. řád: 43. řád: 44. řád:
ACANTHOPTERYGII (OKOUNI A PLATÝSI) Cípalové (Mugiliformes) Gavúni (Atheriniformes) Jehlotvární (Beloniformes) Děrovky (Cetomimiformes) Halančíkovci (Cyprinodontiformes) Mořatky (Stephanoberyciformes) Pilonoši (Beryciformes) Pilobřiši (Zeiformes) Carouni (Gobiesociformes) Volnoostní (Gasterosteiformes) Lalůčkožábří (Syngnathiformes) Hrdložábří (Synbranchiformes) Čtverzubci (Tetraodontiformes) Platýsi (Pleuronectiformes) Ropušnice/ropušnicotvární (Scorpaeniformes) Ostnoploutví (Perciformes)
Řády označené tučně černou barvou jsou zmíněny v následujícím přehledu hlavních skupin a forem kostnatých ryb.
11
/Řád/ Ostnojazyční (Osteoglossiformes) CHARAKTERISTIKA Relativně primitivní sladkovodní ryby s velkým počtem zubů, 4-6 čeledí, asi 220 druhů převážně tropické druhy, protáhlé tělo, velké šupiny, hlava krytá kostěnými destičkami, zuby i na jazyku, dále řada znaků na lebce a zvláštním způsobem svinuté střevo nalevo od jícnu (u většiny ryb napravo); rozšíření s výjimkou 2 druhů na jižní polokouli (Gondwana). Arapajma velká (Arapaima gigas) – k největším sladkovodním rybám, do 4,5 m a 6 q, povodí Amazonky a Motýlkovec africký (Pantodon buchholzi) – drobná rybka (15 cm), žije při hladině, s pomocí zvětšených prsních ploutví ovládaných silnou svalovinou se vymrští nad hladinu (v nebezpečí i za potravou) a plachtí, živorodý, západní Afrika b Rypoun Petersův (Gnathonemus petersii) – 20 cm, chobotovitě protažené rostrum, rozvoj elektrických orgánů a elektroreceptorů (detekce kořisti a dorozumívání), nejpočetnější čeleď řádu, Afrika (asi 200 druhů) c
c
a
b
a
12
/Řád/ Holobřiší (Anguilliformes) CHARAKTERISTIKA Převážně mořské ryby (pouze 6 druhů trvale sladkovodní) s protáhlým tvarem těla, 20 čeledí, asi 800 druhů nemají břišní ploutve, nepárové ploutve jsou spojené v souvislý lem, šupiny chybějí nebo vnořené do kůže, postranní čára v různé míře zachovaná, zachované spojením plynového měchýře s jícnem (někdy i redukovaným); Atlantik, Pacifik a Tichý oceán. Úhoř americký (Anguilla rostrata) – do 1,5 m, válcovité tělo, široce rozeklaná koncová ústa, šupiny hluboko v kůži, postranní čára na celém těle, katadromní migrace, larvální stadium dost odlišné od dospělců (tzv. leptocephalus – malá průsvitná rybka tvaru vrbového listu 5 mm, Leptocephalus brevirostris), u pobřeží se změní v hadovité úhoříky (tzv. monté), celá Severní Amerika, rozmnožování Sargasové moře, vytírá se 1x za život
13
Úhořovec mořský (Conger conger) – 3 m, protáhlé tělo, bez šupin, postranní čára na celém těle, severní Atlantik, Balt, Středozemní a Černé moře, pobřežní skaliska
Muréna obecná (Muraena helena) – do 1,4 m, i bez prsních ploutví, postranní čára pouze na hlavě, žaberní otvory ve tvaru malých oválných skulin, desítky velkých, dlouhých a ostrých zubů (kousnutí nebezpečné, dříve se tvrdilo, že obsahují jed, nově nepotvrzeno), jejich maso může být jedovaté (přenos z potravy – jedovaté řasy a ryby, otrava se nazývá ciguatera, ciguatoxin z mořských řas obrněnek, kterými se živí býložravé útesové ryby), Atlantik a Středozemní moře, tropy a subtropy, pobřežní skaliska, korálové útesy. Ad Murenas (K murénám) Římští císařové házeli otroky do kádí, kde byli zaživa roztrháni a rozsápáni stovkami murén a ozýval se strašlivý nelidský řev umírajících, kteří byli zaživa trháni a rváni na kusy.
14
/Řád/ Bezostní (Clupeiformes) CHARAKTERISTIKA Mořské (výjimečně tažné) ryby, bez postranní čáry (nebo jen krátká); 6 čeledí, asi 300 druhů tělo obvykle z boků zploštělé, stříbřité zbarvení, cykloidní šupiny, pouze měkké ploutevní paprsky a plynový měchýř spojený s jícnem, plankton filtrují hustou sítí žaberních tyčinek, rychlí plavci, velká hejna, hospodářsky významné druhy (cca 1/5 všech úlovků ryb); všechny oceány. Sleď obecný (Clupea harengus) [herinek, hering] – do 45 cm, delší řitní ploutev, zřetelně vykrojená ocasní ploutev, holá hlava bez šupin, koncová nebo svrchní ústa (plankton), běžný druh moří severní polokoule b
Sardel obecná (Engraulis encrasicolus) – 20 cm, velká ústa s protaženou čelistí, početná hejna, při pobřeží Evropy a
pokles celosvětových úlovků sledě obecného
15
Placka pomořanská (Alosa alosa) – 30 cm, tělo výrazně z boků zploštěné, kýl šupin na břiše tvoří pilovitou hranu, oči chráněné blanitými záhyby (tzv. tukovými víčky) – ochrana při dlouhých tazích, při pobřeží západní Evropy a severní Afriky a Šprot obecný (Sprattus sprattus) – 13 až 16 cm, malá velikost, severní Atlantik až Černé moře b
a
b
b
Sardinka obecná (Sardina pilchardus) – 20 až 25 cm, nápadně velké šupiny, pilovité břicho c
c
d
16
/Řád/ Máloostní (Cypriniformes) CHARAKTERISTIKA Sladkovodní ryby s Weberovým orgánem a jedinou hřbetní ploutví; 5-6 čeledí, asi 3250 druhů (rychle přibývají další) cykloidní šupiny, malý počet tvrdých paprsků na okrajích ploutví, Weberův orgán – z kůstek přeměnou částí předních obratlů a spojují vnitřní ucho s plynovým měchýřem, přenášejí zvukové vlny (tzn. že slyší), častá redukce zubů v ústní dutině, na posledním (5.) žaberním oblouku tzv. požerákové zuby (1-3 řady); Eurasie, Afrika, Severní a Střední Amerika; Veleparma himálajská (Tor putitora) – do 2,8 m a 50 kg, velké šupiny, vysunovatelná ústa, vousky, místo žaludku rozšířené střevo (platí pro všechny kaprovité), dravé řeky Indie až Bangladéš a Bolenec amurský (Elopichthys bambusa) – do 2 m, povodí Amuru, dravý b Parma štikovitá (Luciobarbus esocinus) [mangar]– do 2,3 m a 140-200 kg, povodí b řek Eufrat a Tigris c
a
c
17
Ostrucha křivočará (Pelecus cultratus) – 40 cm, řeky a poloslaná voda, nápadně klikatá postranní čára, prodloužené prsní ploutve, úmoří evropských moří a Dánio pruhované (Brachydanio rerio) – 4,5 cm, štíhlé tělo, Přední Indie; modelový druh v molekulární a vývojové biologii b + další druhy rodů Labeo, Puntious aj.
Přísavka thajská (Gyrinocheilus kaznakovi) – 20-30 cm, ústy se přisává na předměty a obírá řasy, má proto navíc dva nasávací otvory těsně za hlavou spojené se složitým membránovým ústrojím v žábrách (zajímavost vysoká frekvence dýchacích pohybů 230-240/min, u ryb výjimečná), Thajsko c
a
b
přísavkovitá ústa nasávací otvor
c
Sekavec páskovaný (Pangio kuhlii) – 8 cm, sladkovodní, jv Asie; sekavci – protáhlé tělo, spodní ústa s vousky, u oka ostrý vztyčitelný trn d
d
Mřenka pruhovaná (Nemacheilus fasciatus) – 8 cm, sladkovodní, jv Asie; mřenky – protáhlé tělo, spodní ústa s vousky, morfologicky odlišné od sekavců (např. stavba Weberova aparátu)
18
Kaprovitá ryba Paedocypris progenetica, Sumatra, v dospělosti 8-10 mm – často uváděna jako nejmenší obratlovec světa (nyní ji „předstihla nově objevená trpasličí žába z Nové Guineje), není ani jisté, že je nejmenší známou rybou; vědecky popsaná v r. 2006 (následně 2 další příbuzné druhy). Přežívá v extrémních podmínkách v málo úživných jezírkách kyselé vody uprostřed tropických lesů, vystačí si s planktonem na dně jezírek. Má i další zvláštnosti, které souvisí s velikostí, např. mozek není chráněn kostmi. Samice nesou jen několik málo jiker a samci mají na spodní straně těla malý háček, s jehož pomocí oplodňují jikry jednotlivě. Díky malé velikosti může ryba přežívat i období extrémního sucha v posledních loužích bažin; ohrožuje ji kácení tropických lesů a vysušování bažin kvůli vysazování technických plodin.
Hlaváček trpasličí (Schindleria brevipinguis), ř. ostnoploutví, č. hlaváčkovití – 6-7 mm, mořská ryba, okolí malého ostrova Lizard Island a z okolí Osprey reef (Austrálie).
NEJVĚTŠÍ SLADKOVODNÍ RYBY Arapajma velká (Arapaima gigas) = až 7 m a 600 kg Veslonos čínský (Psephurus gladius) = až 7 m a 300 kg
ALE: Samci některých druhů ďasů (Lophiiformes) měří v průměru 6,2 mm.
/Řád/ Trnobřiší (Characiformes) CHARAKTERISTIKA Sladkovodní ryby (akvaristé „tetry“) dobře ozubenými ústy a malou tukovou ploutvičkou; 18 čeledí, asi 1680 druhů cykloidní či ktenoidní šupiny, postranní čára často neúplná, Weberovo ústrojí, prodloužená řitní ploutev Piraňa obecná (Pygocentrus nattereri) – 30 cm, povodí velkých řek Jižní Ameriky a Tetra pruhovaná (Astyanax fasciatus) – 9 cm, všežravé, oblíbená akvarijní ryba, slepá jeskynní forma (A. f. mexicanus) b Tetra neonová, „neonka“ (Paracheirodon innesi) – 4 cm, při mírném osvětlení světélkuje, povodí Amazonky c Binga tygří (Hydrocynus goliath) – přes 1 m, vzezřením připomíná lososa, ale hlava a čelisti jako tetry, dravá, tropická Afrika d Sekernatka černopruhá (Gasteropelecus sternicla) – neobvyklý tvar silně zploštělého těla, s pomocí prsních ploutví se vymrští nad hladinu, živá potrava, Jižní Amerika e
b a
c e
d
c
20
/Řád/ Sumci (Siluriformes) CHARAKTERISTIKA Různorodá, avšak prokazatelně monofyletická skupina sladkovodních nebo pobřežních vod, většinou delší vousy na hlavě; 36 čeledí, asi 3100 druhů
tělo lysé nebo s kostěnými destičkami v kůži, prsní ploutve s trnem, malé oči, Weberovo ústrojí, srostlé 2.-4. obratle, častá péče o potomstvo (samec). Sumec amurský (Silurus soldatovi) – až 4 m a 40 kg, sladkovodní, holá kůže bez šupin, 2 páry vousků, ozubené čelisti, dlouhá řitní ploutev, dlouhověkost (20-40 let), povodí Amuru
Sumec sklovitý (Kryptopterus bicirrhis), dříve sumec průsvitný, skleněný – 1015 cm, ztráta pigmentace ve svalovině a kůži, 2 dlouhé vousy, zakrnělá hřbetní ploutev (pouze 1 paprsek), denní aktivita (ostatní sumci většinou s noční aktivitou), žije v menších hejnech, potrava plankton, výslunné vody nezastíněné vegetací, jv Asie a Indonésie
21
Sumeček americký (Ameiurus/Ictalurus nebulosus) – 35 cm, sladkovodní, holé tělo, tuková ploutvička, 4 páry vousků, původně východ Severní Ameriky, mnohde vysazen a Pangas siamský (Pangasius sutchi) – 1 m, tělo z boků stlačené, 2 páry vousků, drobná tuková ploutvička, hřbetní ploutev posunuta dopředu, Thajsko; jedna z nejprodávanějších ryb, výhradně z intenzivních akvakultur, nemá rybí zápach b
a
b
Pasumec elektrický (Malapterurus electricus) – 0,7 m, elektrický orgán podél těla (až 350 V), bez hřbetní ploutve, naopak velká tuková ploutev a zaoblená ocasní ploutev, 3 páry vousků, tropická Afrika c
c b
22
/Řád/ Nahohřbetí (Gymnotiformes) CHARAKTERISTIKA Sladkovodní druhy v protáhlým tělem a protáhlou řitní ploutví; 5 čeledí, asi 150 druhů značně protáhlé, bočně zploštělé tělo, většina orgánů za hlavou, ocasní část neúměrně velká, břišní a hřbetní ploutev chybějí, ocasní ploutev v různé míře zakrnělá, regenerační schopnost, dvojí el. orgány (slabé a silné – nervové buňky, svalovina) – orientace, lokace a omráčení čelisti i komunikace. Paúhoř elektrický (Electrophorus electricus), 2 m, holé zaoblené tělo, elektrické orgány 4/5 těla (600 V), hustě zarostlé vody v povodí Orinoka a Amazonky
Základ el. orgánů - zploštělé elektrocyty (stovky tisíc), dva typy výbojů: nízké napětí (okolo 10 V) produkuje tzv. Sachsův svazek, slouží k elektrolokaci a vysoké napětí (500-600 V), produkuje Hunterův orgán, při lovu či obraně; výboje: +/konec ocasu, -/za hlavou.
23
/Řád/ Lososi/Lososotvární (Salmoniformes) CHARAKTERISTIKA Sladkovodní a mořské druhy v protáhlým tělem, dozadu posunutou hřbetní ploutví a tukovou ploutvičkou; 1 čeledí, asi 180 druhů. vřetenovité tělo, hlava bez šupin, jinak drobné cykloidní šupiny, silně ozubené čelisti, nevysoká hřbetní ploutev, výrazná pohlavní dvojtvárnost, anadromní migrace. Losos obecný (Salmo salar) – do 1 m, anadromní druh (moře – tření sladké vody), Evropa, Severní Amerika, též netažná jezerní forma a
a
24
Losos keta (Oncorhynchus keta) – do 1 m, Pacifik a Severní ledový oceán a Siven obrovský (Salvelinus namaycush) – 0,5 až 1 m, sever Severní Ameriky b Síh severní (Coregonus lavaretus) – 1,3 m, stříbřité zbarvení s tmavším hřbetem, pobřežní vody + reliktní populace v jezerech d + hlavatky (Hucho sp.), lipani (Thymallus sp.), pstruzi (Salmo sp.) aj. viz Fauna ČR
a
b
c
25
/Řád/ Koruškotvární (Osmeriformes) CHARAKTERISTIKA Drobné až středně velké, převážně mořské ryby; 6 čeledí, asi 90 druhů. dlouze protáhlé tělo, řada determinačních znaků zejména na lebce a kostře (např. stavba čelistí), anadromní migrace (vytírají se ve sladkých vodách). Koruška evropská (Osmerus eperlanus) – 18 až 20 cm, vřetenovité tělo, stříbřité zbarvení, krátká hřbetní ploutev, tuková ploutvička, severní pobřeží Evropy a jezera a Galaxie tečkovaná (Galaxias maculatus/attenuatus), 0,6 m, protáhlé tělo bez šupin, hřbetní ploutev značně vzadu, zajímavé rozmnožování – v době největšího přílivu kladou vajíčka (jikry) na rostliny v řekách, larvy přílivem zpět do moře, nejrozšířenější sladkovodní ryba jižní polokoule, od Nového Zélandu před tichomořské ostrovy do Jižní Ameriky b Salang čínský (Leucosoma chinensis) – 8 až 16 cm, průsvitné tělo bez šupin, silně ozubené čelisti, dospělci se zachovávají některé larvální znaky (částečná neotenie), jv Asie c
b
a
b
c c
26
/Řád/ Štikotvární (Esociformes) CHARAKTERISTIKA Sladkovodní ryby s hřbetní a řitní ploutví výrazně posunutou dozadu, pouze severní polokoule; 2 čeledí, 10 druhů. protáhlý tvar těla s dlouhou širokou tlamou, silně ozubenými čelistmi a vykrojenou ocasní ploutví, cykloidní šupiny, pylorické výběžky na střevě. Štika muskalunga (Esox masquinongy) – do 1,8 m, řeky Severní Ameriky a Blatňák tmavý (Umbra krameri) – max. 10 cm, drobné rybky anatomicky podobné štikám, i když zcela jiný vzhled – válcovité tělo bez rypce, ocasní ploutev vypouklá, malá ústa, silně zarostlé bahnité vody, odolnost k nedostatku kyslíku (vyschnutí, zamrznutí), povodí Dunaje a Dněstru b
a
b
27
/Řád/ Hrdloploutví (Gadiformes) CHARAKTERISTIKA Mořské ryby s nepočetnými výjimkami, uspořádání ploutví; 10 čeledí, až 560 druhů. ploutve bez tvrdých paprsků, břišní před prsními, prodloužená hřbetní i řitní ploutev (mohou být rozděleny na 2), plynový měchýř nespojený s jícnem, nepárový vous na bradě. Treska obecná (Gadus morhua) – do 1,8 m, 3 hřbetní ploutve, drobné cykloidní šupiny, několikaměsíční tahy (přes 1000 km) za potravou (plankton, drobná zvířena, kanibalismus) i rozmnožováním, Atlantik a Severní ledový oceán (tresky chybějí v teplých mořích)
28
Mník mořský (Molva molva) – až 2 m, protáhlé tělo, široká svrchu zploštěná hlava, protáhlá 2 dílná hřbetní ploutev, Atlantik a Štikozubec obecný (Merluccius merluccius), protáhlé tělo s velkou hlavou, velká ústa s nápadnými zuby, dolní čelist o málo delší než horní, „hejk, mořská štika“, Atlantik b Hlavoun tuponosý (Coryphaenoides rupestris), 1 m, jedna z nejpočetnějších skupin hlubokomořských ryb, velká hlava, drobné šupiny, první hřbetní ploutev vysoká, na břiše orgány se svítícími bakteriemi, do 2000 m hloubky c
a
b
c Morida nosatá (Antimora rostrata) – 0,6 m, protáhlé, z boků zploštělé tělo, hlava s rypcem, nápadně prodloužený 1. paprsek hřbetní ploutve, hlubokomořské ryby (do 1800 m), Atlantik, Pacifik i Indický oceán d
d
29
/Řád/ Ďasové (Lophiiformes)
cilicium
CHARAKTERISTIKA Mořské bentické (nevzhledné) ryby (odtud název) se širokou hlavou, velkou tlamou a malými žaberními otvory; 16-18 čeledí, až 300 druhů. tělo holé, někdy s kožními či kostěnými útvary, oči navrchu hlavy, prsní ploutve přetvořené k lezení po dně, přední paprsky hřbetní ploutve samostatné, první z nich nese masitý praporec (cilium) jako vnadidlo, chybějící žebra, i hlubokomořské druhy.
široká hlava, velká tlama, ozubené čelisti
Ďas mořský (Lophius piscatorius) – do 1,5 m, nápadně široká tlama, u břehů Evropy a Rozedranec sarkasový (Histrio histrio) – až 20 cm, holé tělo pokryté různými výrůstky a třásněmi, korálové útesy, kořist nasávají, tropická moře b Bradovous keříčkovitý (Linophryne arborifera) – do 70 cm, různě tvarovaný přívěsek na dolní čelisti u samic, trpasličí samci žijí trvale přirostlí na samicích c
a
c
b
d
Tykadlovka Holboellova (Ceratia holboelli) – ♀ do 1 m/7 g, ♂ pouze 16 mm/14 mg (rozdíl hmotnost 500 000x!), přisátý na samici, živí se její krví (srůst krevních vlásečnic), na hlavě cilicium se svítícím orgánem d
30
/Řád/ Cípalové (Mugiliformes) CHARAKTERISTIKA Hlavně mořské pelagické ryby s protáhlým, z boků stlačeným tělem a stříbřitě lesklým zbarvením; 1 čeleď, 75 druhů. ktenoidní šupiny (výjimečně cykloidní) i na hlavě, dlouhé žaberní tyčinky, plynový měchýř oddělený od jícnu, bez postranní čáry, drobně ozubené nebo bezzubé čelisti, 2 hřbetní ploutve (1. s tvrdými paprsky), drobná potrava, 1 čeleď, 80 druhů. Cípal hlavatý (Mugil cephalus) – do 0,9 m, při pobřeží všech kontinentů, jedna z nejrozšířenějších ryb, nápadně velké šupiny u základny prsní ploutve
31
/Řád/ Gavúni (Atheriniformes) CHARAKTERISTIKA Rozmanitá skupina ryb (vzhled i způsob života, mořské i sladkovodní) s protáhlým, z boků zploštělým tělem; 6 čeledí, cca 300 druhů. cykloidní nebo ktenoidní šupiny, většinou menší velikosti (max. 47 cm), obvykle 2 hřbetní ploutve, postranní čára chybí nebo je nevýrazná, velké jikry s různými výběžky (přichycení na třecí podklad), řada druhů v akvaristice. Gavún štíhlý (Leuresthes tenuis) – 19 cm, západní pobřeží USA, ploché písčité úseky a Duhovka australská (Melanotaenis macculochi) – všežravá akvarijní rybka, Nová Guinea a Austrálie b Aterina obecná (Atherina mochon) – 8 až 16 cm, jižní moře kolem Evropy c Hrdlovka drobná (Neostethus amaricola) – 4 cm, samci na hrdle útvar k přidržování samic při páření, tzv. priapium (z části kostry prsních ploutví), sladké a brakické vody jv Asie d
b
a
c
d
32
/Řád/ Jehlicotvární (Beloniformes) CHARAKTERISTIKA Různé druhy vod, tělo do různé míry protažené a z boků zploštělé; 4 čeleď, cca 250 druhů. pouze měkké ploutevní paprsky, hřbetní ploutev posazena hodně vzadu, dolní lalok ocasní ploutve je často delší než horní, protažené čelisti. Jehlice rohozobá (Belone belone) – do 1 m, úzké protažené čelisti ve tvaru pinzety, nazelenalá kostra, dravá, v hejnech, při pobřeží Evropy a Afriky a Medaka japonská (Oryzias latipes) – 5 cm, Čína a Japonsko, sladkovodní, tře se na rostliny, často se používá při laboratorních (vývojových ) studiích b
a
b
33
Letoun měkkoploutvý (Exocoetus volitans) – 30 cm, velké šupiny, rozměrný plynový měchýř, nápadně velké prsní ploutve umožňující plachtění, větší rychlost ve vodě rychlými pohyby ocasní ploutve, výška 4 m nad hladinou a až 200 m (únik před dravými rybami)
34
Polozobánka malajská (Dermogenys pusiillus) – 7 cm, protáhlé tělo, horní čelist nápadně kratší než dolní, malé párové ploutve, vymrští se nad hladinu a rychlým kmitáním ocasní ploutve klouže po ní (únik před predátory), sladkovodní jv. Asie a Indonésie (chována v zajetí, veřejné zápasy/sázky/Thajsko);
Polozobánka zelená (Euleptorhamphus viridis) – 30 cm, horní čelist extrémně krátká, zvětšené břišní ploutve, plachtění jako letouni, mořský druh (často v zátokách a zálivech Indického a Tichého oceánu)
35
/Řád/ Halančíkovci (Cyprinodontiformes) CHARAKTERISTIKA Druhově bohatá skupina, většinou sladkovodní, tělo v přední části válcovité, v zadní z boků zploštělé; 10 čeledí, až 1000 druhů. drobné rybky s častou pohlavní dvojtvárností, jedna hřbetní ploutev, ploutve bez trnů, cykloidní (vzácně ktenoidní) šupiny, řitní ploutev u samců přeměněna v pářící orgán (gonopodium) – mnohé druhy živorodé. Živorodka duhová („paví očko“) (Poecilia reticulata), prsní ploutve vysoko na bocích těla, samci gonopodium, sladké vody, akvarijní i laboratorní druh, vyšlechtěna v mnoha formách („domácí zvíře“?), pochází z Jižní Ameriky, na mnoha místech světa vysazena, snáší i mořskou vodu a Živorodka komáří (Gambusia affinis) – 4 až 6 cm, východní pobřeží USA, vysazována v místech nebezpečí malárie (živí se larvami komárů) b Mečovka mexická (Xiphophorus helleri), dříve též mečovka zelená – 8 až 12 cm, samci s dolními paprsky ocasní ploutve mečovitě protaženými c
b
a
c
36
/Řád/ Volnoostní (Gasterosteiformes) CHARAKTERISTIKA Všechny druhy vod, ale mořské druhy převažují, drobné ryby s plynovým měchýřem (nespojeným se střevem); 4 čeledí, asi 280 druhů. kostěné štítky na těle, před hřbetní ploutví volné tvrdé paprsky, břišní ploutve na hrudi nebo i více vzadu, častá péče o potomstvo. Koljuška tříostná (Gasterosteus aculeatus) – 4-6 cm, břišní ploutve s trnem, laboratorní druh (etologie), sev. Eurasie a Severní Amerika a Jehla mořská/hranatá (Syngnathus acus) – do 0,5 m, protažená bezzubá ústa, plynový měchýř chybí, lalůčkovité nebo chomáčkovité žábry, pobřeží severovýchodního Atlantik b Koníček mořský (Hippocampus hippocampus) – 10-12 cm, ovíjivý ocásek bez ocasní ploutve, na vodních rostlinách, samec odchovává mláďata v břišním vaku, Středozemní moře c Lulanka štíhlá (Fistularia petimba) – 0,5-1 m, tělo dlouze protáhlé, drobné výrůstky na kůži, dlouhý pinzetový rypec (potrava ve skulinách útesů), Paficik a Tichý oceán d
a
c
b
d
37
Řasovník rozedraný (Phycodurus eques), 15 cm, bizarní výrůstky (maskování mezi mořskými řasami), při pobřeží Austrálie a Vějířník třásnitý (Solenostomus paradoxus) – 10 cm, z boků zploštělé tělo pokryté kostěnými destičkami, značná schopnost barvoměny b
b a
38
/Řád/ Ropušnice/ropušnicotvární (Scorpaeniformes) CHARAKTERISTIKA Řadí se k druhově nejpočetnějším řádům, všechny druhy vod, na těle často trny nebo kostěné destičky; 25-36 čeledí, 1300-1500 druhů. další znaky – kostěná deska mezi okem a skřelí, kostěné štítky na těle, tvrdé paprsky v ploutvích napojené na jedové žlázy, břišní ploutve často před prsními, ocasní ploutev obvykle zaoblená. Ropušnice obecná (Scorpaena porcus) – 0,5 m, velká hlava s mnoha výrůstky, pokud šupiny jsou, pak ktenoidní, velké vějířovité prsní ploutve, část Atlantiku a Středozemní i Černé moře a. Letucha středomořská (Dactylopterus volitans) – 30-50 cm, nápadně velká hlava v kostěném pancíři s trny, zvětšené prsní ploutve s jejichž pomocí mohou „chodit“ po dně, asi nelétají, sv. Atlantik včetně Středozemního moře b Vranka ostnitá (Myoxocephalus scorpius) – 0,6 m, slaná i sladká voda, větší hlava bez šupin, velké oči navrch hlavy, zakrnělý plynový měchýř v dospělosti, sv. Atlantik c
b
a
c Ropušnice/ropušnicotvární 1
39
Perutýn ohnivý (Pterois volitans) – 40 cm, četné a velmi dlouhé ostny, silně jedovatý, loví ze zálohy („nasává“), Indický a Tichý oceán a Odranec pravý (Synanceia verrucosa) - 50 cm, bez šupin, ale s kožními výrůstky a trny, jedové žlázy ústní na konci trnu hřbetní a ocasní ploutve, nebezpečné i pro člověka, při dne, kořist nasává, výskyt dtto b
Invazní druh = východní pobřeží Severní Ameriky a karibská oblast
b
Ropušnice/ropušnicotvární 2
40
/Řád/ Ostnoploutví (Perciformes) CHARAKTERISTIKA Všechny typy vod, ktenoidní šupiny, větší počet tvrdých paprsků v ploutvích; 150-160 čeledí, na 10 000 druhů. hřbetní ploutev často dvoudílná (nebo dvě ploutve), břišní ploutve pod nebo před prsními. Kanic písmenkový (Serranus scriba) – nerozdělená hřbetní ploutev, skřelová kost s trny; východní Atlantik a Středozemní moře a
a
Robalo nilský „nilský okoun“ (Lates niloticus) – 2 hřbetní ploutve, 2 m a 100 kg, problémy v afrických jezerech s vysazenými populacemi b
b
Okounovití (Percidae) - sladkovodní, 2 hřbetní ploutve, nízko posazené prsní ploutve, na čelistech štětinkovité zuby, malé ktenoidní šupiny, přes 200 druhů; zástupci ve fauně ČR
Slunečnice pestrá (Lepomis gibbosus), 20 cm, péče o potomstvo (samec chrání ústech), východ USA, vysazování d Okounek pstruhový (Micropterus salmoides) – 20 cm, dvojlaločnatá hřbetní ploutev, dravý, čisté vody, vysazován po světě c
Stříkoun lapavý (Toxotes jaculatrix), 15 cm, tělo z boků stlačené, velké oko i tlama, z tlamy vystřikují vodu do 2 m a zasáhnou kořist (hmyz, pavouk) sedící nad vodou, mangrovy, jv. Asie e
c
d
e d
Ostnoploutví 1
41
Klipkovití (Chaetodontidae) – mořské, tropy a subtropy, „korálové ryby“, tělo z boků stlačené, 1 hřbetní ploutev, malá ústa, pestré zbarvení, pevné „manželské“ páry, asi 120 druhů.
a
Zobec obecný (Chelmon rostratus) – 17 cm, protáhlý rypec, trubicovité čelisti (škvíry na útesech), Indický oceán a Klipka praporková (Chaetodon auriga) – 30 cm, protáhlý poslední paprskem v ploutvi, Indický oceán a Pacifik b
b
a
c
Pomcovití (Pomacanthidae) – vysoké, z boků zploštělé tělo, trn na skřelové kosti, 1 hřbetní ploutev, pestré zbarvení, 70-80 druhů. Pomec císařský (Pomacanthus imperator), 40 cm, Indický a Tichý oceán c Ostnoploutví 2
42
Vrubozobcovití (Cichlidae) – též cichlidy, sladkovodní, rozmanitý tvar těla (protáhlé, zploštělé, diskovité aj.) s delší nedělenou hřbetní ploutví, jedna nozdra (čichová jamka není přepažena kožní řasou), dravé i býložravé, péče o potomstvo, těžiště Střední a Jižní Amerika, Afrika a Madagaskar, dále i Sýrie, Izrael, Indie a Srí Lanka, asi 1300-1500 druhů.
Skalára amazonská (Pterophyllum scalare), vysoké tělo a prodloužené ploutve, povodí Střední Amazonky a Akara modrá (Aequidens pulcher), sever Jižní Ameriky b Tetra černá (Gymnocorymbus ternetzi), Brazílie, Bolívie c
b
a
c
a
d
e
Tlamovec zlatoboký (Haplochromis obliquidens), Viktoriino jezero/Ukerewe, samice po tření jikry do vaku na spodu tlamy, potravu přijímá až po vylíhnutí plůdku d Okounovec nilský (Oreochromis niloticus) /tilápie nilská/, 60 cm, všežravá e (+ kančík, vrubozubec, perlovka aj.) Ostnoploutví 3
43
zástupci dalších čeledí – sapínovití (Pomacentridae), pyskounovití (Labridae) a nebehledovití (Uranoscopidae)
a
Sapín oranžový (Hypsypops rubicundus) – 30 cm, z boků zploštělé tělo, jediná hřbetní ploutev, velká proměnlivost pestrého zbarvení mezi juv. a adult. jedinci, pobřeží Kalifornie a Klaun očkatý (Amphiprion ocellaris) – 10 cm, východní část Indického oceánu, symbióza s mořskými sasankami b
c
Nebehled obecný (Uranoscopus scaber) – 35 cm, oči posazené navrch velké hranaté hlavy, malé šupiny, jedový aparát – trn na skřelích a ostny hřbetní ploutve; výrůstek na spodní čelisti (návnada pro kořist), slabé elektrické orgány, zahrabán v písku, díky lopatovitým, prsním ploutvím dokáže rychle vyrazit, evropské pobřeží včetně Středozemí d
Ostnoploutví 4
b
Pyskoun obrovský (Cheilinus undulatus) – 3 m, vysunovatelná ústa s nápadnými zuby na čelistech, cykloidní šupiny, jediná hřbetní ploutev, největší druh čeledi, dravý („Napoleonova ryba“), Indický a Tichý oceán c
d
44
zástupci dalších čeledí – hlaváčovití (Gobiidae), makrelovití (Scombridae) a soltýnovití (Sphyraenidae) Lezec obojživelný (Periophthalmus koelreuteri); většinou mořské druhy, na dně v příbojové zóně, široké tělo a v přísavku přeměněné břišní ploutve (nebo hodně přiblížené), bez plynového měchýře, dokáže lézt po souši, bez vody vydrží i několik dní, oči navrch hlavy, dýchání povrchem těla při zavřených skřelích, mangrovy, Rudé moře au Austrálie a
a
Makrela obecná (Scomber scombrus) – rychlí plavci moří a oceánů, silně vykrojená ocasní ploutev, malé ploutvičky mezi zadní hřbetní a ocasní ploutví, a mezi řitní a ocasní ploutví, tenký ocasní nástavec), 0,6 m, velká hejna, dlouhé tahy b Tuňák obecný (Thunnus thynnus), až 4 m a 8 q, teplejší moře, endotermní (o 10 °C více než prostředí) c
c b
Soltýn barakuda (Sphyraena barracuda), štíhlé protáhlé tělo, velká ústa s dolní čelistí delší a ozubenou tesákovitými zuby, jedovaté maso (od mikroskopických řas), tropy a subtropy d
Ostnoploutví 5
d
45
zástupci dalších čeledí – mečounovití (Xiphiidae) a lezcovití (Anabantidae) Mečoun obecný (Xiphias gladius) – 6 m a 5 q, horní čelist nápadně prodloužená, snad k omračování kořisti, drsná kůže bez šupin, chybějí břišní ploutve, vysoká hřbetní ploutev (vyčnívá i nad hladinu), jedna z nejrychlejších ryb (110 km/h), tropy a subtropy kosmopolitně a
a
a
b
Lezoun indický (Anabas testudineus) – 25 cm, sladkovodní druh s trny na skřelích a přídatných dýchacím orgánem tzv. labyrintem (nadžaberní orgán) s prokrveným epitelem, obojživelná ryba, po souši s pomocí ocasu, paprsků prsních ploutví a trnů na skřelích, mimo vodu až 2 dny, přebíhá z jedné vysychající tůňky do druhé, Indie až Filipíny b
Ostnoploutví 6
46
Labyrintkovití (Belontiidae) – sladkovodní rybky s přídatným nadžaberním dýchacím orgánem, vysunovatelná horní čelist, časté případy niťovitě prodloužených břišních ploutví, asi 50 druhů jv. Asie.
b
Rájovec dlouhoploutvý (Macropodus opercularis) – 10 cm, jedna z prvních akvarijních ryb, samec staví pěnové hnízdo pro jikry a. Bojovnice pestrá „beta“ (Betta splendens), samci zvětšené ploutve, množství vyšlechtěných forem b Čichavec perleťový (Trichogaster leeri), břišní ploutve ve tvaru niťovitých přívěsků (hmatový orgán), jv Asie c
a
c
b
Ostnoploutví 7
47
/Řád/ Platýsi (Pleuronectiformes) CHARAKTERISTIKA Mořské formy, z boků zploštělé tělo, dlouhá hřbetní a řitní ploutev tvoří lem kolem těla, žijí při dně; 11 čeledí, asi 400 druhů. plynový měchýř v dospělosti mizí, larvy jsou symetrické, až během dospívání se pokládají na jeden bok, přesun oka a další, s tím související změny, šupiny ktenoidní, cykloidní či kostěné hrbolky. Platýs velký (Platessa platessa) – do 1 m, oči na pravé straně těla, sv. Atlantik a Platýs obecný (Hippoglossus hippoglossus) – až 4,7 m, největší druh, hladké šupiny, „halibut“, sv. Atlantik b Platýs bradavičnatý (Platichthys/Pleuronectes flesus) – 50 cm, při pobřeží Evropy c
a
c
b
Platýsi 1
48
Kambala štíhlá (Arnoglossus laterna) – 25 cm, oči na levé straně těla, sv. Atlantik až do Středozemního moře a
a
Jazyk obecný (Solea vulgaris /solea) – do 0,7 m, oči pravá strana těla, protáhlejší tvar, sv. Atlantik včetně Středozemního moře, chutné maso, hospodářsky významný druh b
Platýsi 2
49
/Řád/ Čtverzubci (Tetraodontiformes) CHARAKTERISTIKA Mořské ryby diskovitého či čtverhranného těla, krátký ocas; 10 čeledí, asi 360 druhů. malé šupiny či kostěné destičky s trny, chybějí břišní ploutve, malá štěrbina za skřelí, malá ústa, ale silné zuby vpředu srůstající v zobákovité desky, plynový měchýř většinou přítomný, schopnost zvětšit tělo (vakovitou vychlípeninu střeva naplní vzduchem), vydávají zvuky pomocí zubů nebo chvěním plynového měchýře. Ostenec běloskvrnný (Balistoides conspicillum) – 50 cm, na hřbetě 2-3 trny, plátkovité šupiny, v horní čelistí zuby na drcení schránek měkkýšů), Indický oceán a Pacifik a Havýš rohatý (Lactoria cornuta) – 50 cm, čtverhranné tělo uzavřené v kostěném krunýři a poměrně dlouhý ocas, 4 rohy – 2 za očima a 2 vedle řitní ploutve, některé druhy havýšů jedovaté, Indický a Tichý oceán b Čtverozubec skvrnitý (Takifugu vermicularis) – 35 cm, vnitřnosti obsahují alkaloid tetraotoxin (pochází od bakterií), smrtelně nebezpečný, přesto vyhledávaná pochoutka, významný model ve vývojové a molekulární biologii ryb, moře u Japonska a Číny c
a
b
c
Čtverzubci 1
50
Ježík obecný (Diodon hystrix) – 0,6 m, tělo pokryté trny, někdy vztyčitelnými, mají zvláštně upravené střevo, které vybíhá v několik slepých vaků, které ryba může naplnit vodou nebo vzduchem, čímž několikanásobně zvětší svůj objem a podobá se úctyhodně velikému míči, tropická moře světa a Měsíčník svítivý (Mola mola) – 3 až 5,5 m, spolu s vyzou je uváděn jako nejtěžší z kostnatých ryb (až 10 q), z postrádá ocasní ploutev, pohyby obstarávají nepárové ploutve, hrubá kůže bez šupin, ale s kostěnými hrbolky, převážně chrupavčitá kostra, malá ústa, živí se hlavně medúzami (+ salpy, chobotnice, korýši apod.), tropická a mírná moře b
a
b
a
Čtverzubci 2
51
/Klad, třída:/
Svaloploutví (Sarcopterygii) Heterogenní skupina vodních obratlovců s několika vývojovými liniemi, které spojuje stavba končetin s vnitřní kostrou; dříve nozdratí, násadcoploutví, lalokoploutví, resp Choanichthyes, Crossopterygii, Coelacanthimorpha; první zástupci – devon CHARAKTERISTIKA Apomorfní znaky 1. párové končetiny s osní kostrou 2. mohutný svalový násadec původně krytý kosmoidními šupinami
archipterygium
Další charakteristika difycerkní ocasní ploutev zachovalá chorda oči lemované prstencem z kostěných destiček u některých skupin choany (umožňují vdechování atmosférického vzduchu se zavřenou tlamou, nevznikly v přímé souvislosti s plicním dýcháním) u některých skupin interkraniální kloub dobře vyvinutý čichový orgán kloaka primárně sladkovodní, posléze i mořské Svaloploutví spolu s paprskoploutvými dříve tvořili parafyletickou třídu ryby (Pisces, Osteichthyes). (ještě v devonu byli svaloploutví druhově rozmanitější než paprskoploutví)
52
Svaloploutví (Sarcopterygii) V tradičním parafyletickém pojetí zahrnuje pouze dvě recentní a jednu vymřelou podtřídu (Actinistia a Dipnoi, resp. Rhipidistia). Je-li chápána jako klad (monofyletický taxon), zahrnuje navíc všechny čtyřnožce (Tetrapoda) včetně člověka. Klasický systém svaloploutvých: Podtřídy: Actinistia dvojdyšní (Dipnoi) Rhipidistia†
8 recentních druhů 2 recentní druhy 6 recentních druhů pouze vymřelé druhy (např. Eusthenopteron)
Nový pohled na systém svaloploutvých klad se 3 infratřídami Infratřída Dipnomorha (Dipnoi) řády Ceratodontiformes Lepidosireniformes Infratřída Crossopterygii řády Porolepiformes ┼ Onychodontia ┼ Actinistia Infratřída Tetrapodomorpha řády Rhizodontia ┼ Osteolepiformes ┼ Panderichtyida ┼ taxon? Tetrapoda
53
/Podtřída?/:
Actinistia Reliktní skupina svaloploutvých s neobvyklou kombinací znaků. CHARAKTERISTIKA 1. kosmoidní šupiny ztenčené, připomínají cykloidní šupiny 2. trubicová chorda v plném rozsahu zachována 3. kostra převážně chrupavčitá 4. žebra nejsou vyvinuta 5. intrakraniální kloub
6. na hlavě dva páry vnějších otvorů, avšak choany vytvořeny nejsou 7. elektroreceptor v rostrální části hlavy, 8. symetrická ocasní ploutev se 3 laloky 9. nepárový a degenerovaný plicní vak.
Systém recentních zástupců Actinistia Latimerie podivná (Latimeria chalumnae) – 2 m, žijící fosílie, objevena r. 1938 při východním pobřeží jižní Afriky, dnes už asi 150 ex., hlavní těžiště výskytu pobřežní skaliska u Komorských ostrovů v hloubce 250-300 m, kolonie, noční dravec, párové končetiny nepoužívá k lezení po dně, pouze při plavání, živorodá a; latimerie indonéská (L. menadoensis) – nedávno u Celebesu, geneticky odlišná od komorské populace
Řád: latimérie (Coelacanthiformes) 2 recentní druhy Vymřelí zástupci známí od středního devonu, vrcholný rozvoj časný trias, poslední záznam svrchní křída; po téměř 70 milionech let nalezeni recentní zástupci
a
a
54
/Podtřída/
Dvojdyšní (Dipnoi) Starobylá, evolučně stagnující skupina vodních obratlovců s recentními sladkovodními druhy. CHARAKTERISTIKA 1. 2. 3. 4.
5. protáhlý tvar těla redukované kosmoidní šupiny či zanořené v kůži 7. plně zachovaná chorda 8. mohutné zubní desky 9.
choany a rozvoj plicních vaků přizpůsobených k přijímání vzdušného kyslíku úprava krevního oběhu (plicní tepna, dutá žíla) kloaka vývoj přes larvy podobné larvám obojživelníků
Řád Jednoplicní (Ceratodiformes) – tělo ze stran zploštělé, velké šupiny, nepárový plicní vak, plně vyvinuté párové ploutve, larvy bez vnějších žaber, 1 čeleď, 1 druh. Bahník australský (Neoceratodus forsteri) – 1,5 m, dýchá žábrami a plicní vak jen ve výjimečných situacích, málo pohyblivá ryba, východní Austrálie a
Systém bahníků 2 řády, 2 čeledi, 6 druhů
Řád Dvouplicní (Lepidosireniformes) – tělo na průřezu oválné, 2 plicní vaky, párové ploutve niťovité, drobné šupiny zanořeny v kůži, larvy s vnějšími žábrami, letní spánek, 2 čeledi, 5 druhů; Bahník americký (Lepidosiren paradoxa) – 1 m, střed Jižní Ameriky, stojaté vody suchých oblastí b Bahník východoafrický (Protopterus aethiopicus) – 2 m, bez plicního dýchání není schopen přežít c
a
c b
55
Gondwana = superkontinent zahrnující území dnešní Jižní Ameriky, Afriky, Arábie, India, Austrálie a Antarktidy , zformovala se jako součást většího superkontinentu Pannotie asi před 600 miliony let. Po odtržení Laurentie, Baltiky a Sibiře zanikla Pannotie a zbyla Gondwana – tehdy největší kontinentální blok planety, který sahal od jižního pólu až k obratníku Raka na severní polokouli. Během prvohor prošla Gondwana dalším vývojem a ve druhohorách se mezi Gondwanou a Laurentií otevřel zárodek Atlantského oceánu. Její existence už neměla dlouhé trvání a během příštích 50 miliónů let se sama postupně rozpadla. Nejdříve na Atlantiku a Antarktidu, poté se Atlantika rozpadla na Jižní Ameriku a Afriku, od Afriky se oddělila Indie, Madagaskar a Arábie, nakonec i od Antarktidy Austrálie.
jura, před 150 mil. let rozpad postupný proces v období před 135-85 mil. let
Přechod na souš Molekulární a morfologické analýzy = oddělení čtyřnožců od ryb (tj. přechod na souš) došlo někdy ve spodním karbonu až svrchním devonu (cca 350-290 mil. let). Přeměna ploutve v končetinu s prsty → mnoho dalších důležitých změn: zvětšení hrudního a pánevního pletence, vznik kosti křížové, spojení žeber s obratli, vznik krku a změna lebečních proporcí, redukce nepárových ploutví a žaberních oblouků, změna smyslových systémů aj. Stavbou ploutví mají nejblíže ke stavbě suchozemské končetiny svaloploutvé ryby z vymřelé skupiny Rhipidistia. Rhipidistia† – vodní čelistnatci vývojově blízcí obojživelníkům, masivní kosmoidní šupiny, stavba lebky podobná obojživelníkům, kuželovité zuby (draví), párové ploutve typu archipterygia, plicní vaky, choany, rod Eusthenopteron (svrchní devon).
Eusthenopteron – cca 1,5 m, ještě nepárové ploutve, párové ploutve obdobné stavby jako kráčivá končetina, bez prstů, ale kostnaté výběžky připomínající prsty
Panderichthys – 0,9-1,3 m, bez hřbetní a řitní ploutve, více zploštělou hlavu.
Tiktaalik roseae – v r. 2006 nalezen v arktické Kanadě další přechodný článek; poměrně velká ryba (1-2 m), vzhledem připomíná dnešní krokodýly (široká zploštěná lebka, vyčnívající nozdry, kostěné šupiny, stavba lebky připomíná lebku prvních obojživelníků, oči posazené navrch hlavy, stejně jako (volná) úprava krku (ztráta kostěného límce spojujícího lebku s ramením kloubem), dobře vyvinutá žebra, vnitřní žábry.
57
Acanthostega gunneri – nejstarší známý obojživelník, sice dobře zformované prsty, ale bez zápěstí a kotníků a dlouhých kostí končetin, 8 prstů, těžko byly schopny unést větší váhu na souši →→ evidentně stavěná pro plavání a nikoli k pohybu na souši (navíc dlouhý ocas ne nepodobný ocasním ploutvím násadcoploutvých ryb), vnitřní žábry →→ vznik pětiprsté končetiny nemusí být spojen s přechodem na souš; život v mělkých vodách.
Ichthyostega stensioei – první, vědě známý čtyřnožec, více vodní než suchozemský, cca 1,5 m, silné tělo, původně pokládán za přechodnou formu mezi rybami a karbonskými tetrapody; pevný hrudní koš (opora při pozemní chůzi), robustnější přední končetiny, více prstů (7?)
58