Panorama u Muncho Lake
N58 56 20.7 W125 46 02.2
Přípravy na cestu probíhaly téměř půl roku. Pokud plánujete cestu v létě, doporučujeme zakoupit letenky již v zimě – zajisté na tom netratíte. Před odletem si zjistěte následující informace: jakou váhu zavazadel můžete odbavit, aniž byste dopláceli (většinou 2 x 23kg odbavení + 10kg zavazadlo do letadla), dále pak zdali budou Vaše zavazadla odbavena až do cílové destinace, nebo nikoliv. Může se stát, že Vaše zavazadla/lo nedorazí. Tak jako se to stalo nám. Zřejmě se zpozdilo, nebo ztratilo. Obě varianty jsou pro nás velmi špatné, protože obsahovalo nepostradatelné věci, konkrétně náš fotoaparát číslo 1., benzínový vařič, vysílačky a nějaké oblečení. Pokud by se Vám stalo to samé, dostanete od nás tipy, kde ve Vancouveru chybějící doplňky zaručeně seženete. Naše vybavení bylo uloženo celkem ve čtyrech zavazadlech. Zavazadlo první: nafukovací loď Baraka (pouze očesaná loď ve vaku od výrobce). Taška druhá (Ferrino xy): fotoaparát Canon 350D s objektivy a příslušenstvím, benzínový vařič,vysílačky Motorola T5522, 2 fleecové mikiny North Face, vodní filtr MSR. Batoh třetí (Krosna Ferrino): spodní prádlo(6+6ks), ponožky letní (3+3ks), ponožky MEINDL (2+2ks), trička (6+6ks), lehké letní rukavice (proti komárům), nože nožíře od Mistra Janči, kalhoty Bushman (1+1), kraťasy Bushman (1+1), Bundy North Face GORE-TEX (1+1), fleecové vesty North Face, kompas a lékárna. Doporučené vybavení do lékárny: obvazy, pruban, šátek 3cípý, náplasti, uchošťoury, termofólie, pinzeta, malé nůžky, skalpel, teploměr cestovní...atd. 2
Večer se blíží a začínáme si hledat vhodné místo pro přenocování. V Kanadě můžete nocovat takřka kdekoliv, vyjma soukromých pozemků a přírodních parků (na soukromých pozemcích pouze se souhlasem majitele, druhou variantou jsou kempy). Podél všech cest v Britské Kolumbii najdete státní tábořiště. Jsou to místa kam vjedete a obsadíte si místo, které obsahuje plochu pro stan, dřevěnou lavici a ohniště. Společné jsou toalety. Údržba takových míst pochopitelně něco stojí, tudíž to není zadarmo (ceny od 15- 25 dolarů za místo, nikoliv osobu). V některých naleznete dokonce nasekané dřevo. Zvláštní je systém, kterým se tyto plochy platí. Nikdo tam nesedí a nehlídá. Jakmile si místo obsadíte, je vaší povinností vydat se ke vstupní bráně, tam vyplníte formulář vložíte do něj peníze a to celé vhodíte do speciální schránky. Každé ráno přichází údržba, která si schránky vybírá. Je to systém založený na poctivosti a důvěře. V Kanadě to úžasně funguje (u nás by to nemělo nejmenší šanci). Náš cíl byl jasný – spát mimo tato místa. Možná to není zas tak úplně bezpečné, ale zárukou jsou překrásné zážitky, klid a nečekaná setkání s divokými zvířaty...atd.
Sobi (Carribou) - Putující stáda (až 100.000ks) podnikají dlouhé pochody z letních pastvin na zimní a naopak. Jsou jedinými zástupci jelenovitých u nichž mají obě pohlaví parohy. V zimě tvoří důležitou složku jejich potravy lišejníky. Duté pesíky jejich srsti je kerfektně chrání před mrazem.
Večerní procházka
N58 53 24.5 W125 46 3
Základním pravidlem bezpečného stanování, kempování je naprostý zákaz skladování potravin v místech tábořiště. Jídlo nechávejte pouze v autě, v divočině jej zavěste do koruny stromů. Nedoporučuje se ani například jíst ve spacáku. Divoká zvířata mají silně vyvinutý čich a mohou si Vás splést s klobáskou nebo párečkem. Náš kamarád Dennis, který žije v Kanadě již 40let nám vyprávěl neuvěřitelnou historku. Představte si situaci. Rodinka je na dovolené, úsměvy, sluníčko, pohoda. Tatínek najednou vidí medvěda, zastaví vedle něj a pozorují to krásné a roztomilé zvířátko. Celá rodina se tím velice baví. Krásný medvídek. Holčička vříská radostí a chce si medvídka pohladit. Maminku napadne báječná věc. Namaže holčičce ručičku medem a vystrčí jí medvídkovi. Medvídek má obrovskou radost, udělá chramst a jelikož to není pohádka – holčička nemá ručičku.
Kastillea rumělková (Indian Paintbrush) Mějte na paměti, že se můžete ocitnout tisíce kilometrů od nejbližší civilizace. V severních oblastech Kanady až na výjímky nefungují mobilní telefony. Můžete se spolehnout jedině na vysílačky, nebo satelitní telefony. Pokud v těchto končinách budete mít problém, můžete se většinout spolehnout na jediné – na sebe sama. Klíčovou roli bude přitom hrát Vaše vybavení. Základním pravidlem je prevence – nedostat se do nebezpečné situace a maximálně předvídat možná nebezpečí. Vždy se snažte …..atd.
Bella Coola River
N52 23 14.8 W126 37 19.7
4
Vopopády Bijoux Falls
N55 18 31.1 W122 40 17.6
5
Medvěd černý - Black Bear: I když se anglicky nazývá „černý“ není pravidlem, že jeho barva musí být vždy černá. Existuje 14 podruhů černých medvědů. Hmotnost těchto z 95% vegetariánů se pohybuje v rozmezí 90-260kg. Živí se především listy, bobulemi, bylinami, kořeny, pupeny, ovocem a hmyzem. Občas uloví i kamzíka tak, že jej nažene na okraj skály a shodí dolů. Umí perfektně šplhat i plavat. Běhá rychlostí až 50km/h. Na podzim si začíná vytvářet zásoby pro zimní spánek, který trvá až šest měsíců. V době tahu lososa se stahuje k trdlištím, kde nachází oblíbenou pochoutku – lososí vajíčka. Je to velmi plaché zvíře. Žijí osamoceně, pouze mládě žije rok s matkou. Oproti grizzlimu je výrazně menší, nemá hrb a má jiný tvar lebky. Jak rozeznáte medvěda Grizzly a Černého medvěda? Černý: Nejvyšší horní bod jeho těla je na zadku Z profilu je čenich rovný a dlouhý (plynule navazuje na čelo) Přední drápy jsou tmavé, krátké, hodně zakřivené Grizzly: Nejvyšší horní bod jeho těla je v přední části nad rameny Lebka v profilu je zřetelně rozlišena na čenich, pak následují prohlubeň u oka, přechází v čelo Grizzly- Brown Bear. Je ze 70% vegetarián, loví i ryby, vyhrabává si sysly a myši z nor. Oproti černému hůře šplhá (má delší drápy). Je dobrý plavec. Žijí osamoceně, pouze při lovu lososů strpí své druhy ve svém okolí. Samice vychovává mládě 3 roky. Říká se o nich, že jsou nevypočitatelní. Největším podruhem medvěda hnědého je medvěd Kodiak, žijící na stejnojmenném ostrově na Aljašce, ten váží až 1200kg.
Když nějaké zvíře zabiješ, věnuje ti svůj život. Musíš za něj poděkovat velkému duchovi. Zvíře pro Tebe zemřelo, aby pokračovalo společně s tvým životem. To je cesta, po které kráčíš.
Lovecká sezóna
N56 02 18.7 W129 54 07.9 6
Carcross – Tagish First Nation
Medvěd Grizzly (Grizzly Bear)
N59 56 53.9 W127 28 17.2
Pozorně čtěte následující řádky: pohybujte se tak abyste medvěda nepřekvapili, necestujte v noci, vybírejte si stezky s dobrou viditelností a vždy mějte po ruce bear spray, nebo zbraň. Naučte se s ní pořádně zacházet. Pokud medvěda vidíte, rozhodně se k němu nepřibližujte. Nikdy medvěda nekrmte. Nenoste do lesa jídlo, které je aromatické. Jezte vždy mimo tábořiště, své zásoby pečlivě zabalte a pověste je do koruny stromu vzdálené alespoň 100 metrů od stanu. Zbytky od jídla zahrabejte, nebo spalte. Nikdy nejezte ve stanu, ani nepoužívejte kosmetiku. Pokud již medvěda vidíte, postupujte následovně: zůstaňte klidní, neutíkejte ani nehrajte mrtvého. Medvěd dokáže běžet rychlostí až 50km/h, takže pokud se rozhodne, že vás chytí, opravdu vás chytí. Pokud je nevyhnutelný střet, snažte se co nejrychleji opustit prostor, snažte se ho obejít a vyhnout se mu. Snažte se na sebe upozornit – klidným hlasem a máváním rukou. Pokud se k vám medvěd přibližuje, nebo jej náhle překvapíte…neutíkejte, mluvte klidným hlasem, ustupujte směrem odkud jste přišli. Pokud se medvěd stále přibližuje zastavte se, je-li vás více postavte se vedle sebe do řady a vytvořte větší útvar. Pokud se stále přibližuje zjistěte proudění větru a použijte bear spray. ……………………. 7
K americkému kontinentu patří neodmyslitelně Indiáni. Kanada není výjimkou. Indiány však Kanaďané nemohou nazývat Indiány. Pokud by to někdo slyšel, mohl by to považovat za urážku na cti. A tak jsou Indiáni nazýváni původními obyvateli země. V jednoduchosti můžeme Indiány rozdělit na tři druhy původních obyvatel: Inuité(neboli Eskymáci), Indiáni a Meti (potomci původních obyvatel a prvních francouzských přistěhovalců, objevitelů). Indiáni žijí nyní v Britské Kolumbii a Yukonu. Meti žijí v Saskatchewanu a Manitobě, někteří jsou také v Ontariu a Quebecu (Horní Kanada). Indiáni již nechodí v kůžích a na hlavách nenosí péra, koně vyměnili za čtyřkolky či silný truck. Přesto však Indiána poznáte na první pohled. Tmavá plet, černé havraní vlasy a typický výraz tváře.Od té doby kdy se Indiáni volně proháněli krajinou uteklo spousty let, v současnosti mohou bydlet kdekoliv se jim zachce. Velká většina stále žije v rezervacích. Rezervaci si nepředstavujte jako oboru obehnanou ze všech stran ploMoricetown Canyon N55 00 51.9 W127 19 48.6 tem, nýbrž jako městskou čtvrt, která je určena výhradně indiánům. Oni sami tomuto bydlení dávají přednost. Ví proč. Britská královna dala Kanadským Indiánům práva a privilegia, která mají dodnes. V roce 1876 vydala zákon, ve kterém stálo, že se o Indiány bude starat a nahradí jim vykořisťování v minulosti. Dodnes toto stále platí. Lékařská péče, vzdělání a právní podpora jsou pro ně zdarma .Každý měsíc dostávají dohodnutou částku 600 dolarů jako příspěvek od státu a nemusejí platit daně.Mohou neomezeně lovit a chytat ryby. Indiáni, kteří žijí v rezervacích mají zdarma dům a náklady na teplo a vodu. Také ve školách mají výhody oproti jiným dětem. Jenže do školy se málokdy dostavují. Každá rezervace má svého správce, chcete-li náčelníka. Ten spravedlivě přerozděluje peníze od státu. Proč je náčelník milionář a ostatní chudí, toť otázka. Indiánskou společnost postihují silné sociální problémy. Alkoholismus je jedním z nich. Jestli za to může nízká odolnost vůči alkoholu oproti bělochům nebo nevázaná povaha, o to se můžeme dohadovat. Tak jako my si ...
Indiánský hřbitov
N52 08 40.2 W123 55
8
Kitwanga
N55 05 58.9 W128 9
Skládka
Stewart
N60 11 39.3 W134 40 28.2
N55 56 09.1 W129 59 45.9
10
Jak to v Kanadě chodí ( jezdí)? Jednoduše se dá říci, že co má motor je oblíbené. Čím větší motor, tím oblíbenější. Malá auta se již zde začínají objevovat, ale rozhodně ne tak masově jako v Evropě.Řidičský průkaz lze získat už od šestnácti let. Nejčastěji se zde jezdí v autě obecně nazvaném truck. Velký obsah, velká kola a pes na korbě. Kanaďané jsou velkými milovníky campování, aby taky ne, když příroda připomíná ráj a tak na tyto trucky kupují nástavbu camper.
Když spojíte český karavan a auto v jeden celek, vyjde Vám z toho camper. Camper je slabý odvárek campování v Kanadě. Mnoho lidí v důchodovém věku prodá dům a koupí si obytný autobus. Častý obrázek z dálnic je tento autobus, který za sebou táhne loď a další auto. Ohledně campování jsou Kanaďané labužníci. Na silnicích potkáte velmi často velké nákladní vozy. Ačkoliv jsou silnice místy nezpevněné a tudíž prašné, majitelé těchto vozů se o své miláčky starají až úzkostlivě dobře. Kapota je naleštěná, chromování se třpytí jako diamant. Až na létající kameny z pod kol je to radost na ně pohledět. Představte si, projíždíte malebnou krajinou, slunce v zádech, čerstvý horský vzduch. Co Vám chybí? Naleštěný Harley Dawidson. Motorkáři se v Kanadě nehoní, nepospíchají. Užívají si léto a dělají dobře. Mládež upřednostňuje svižnější jízdu na čtyřkolkách. Jestli jedete na koni nebo máte koně pod kapotou je jedno. Hlavně, že je pohoda. V letních měsících musíte počítat s opravami silnic. Před a na konci rekonstrukce silnice vždy stojí osoba, která hledí na provoz. My jsme těmto slečnám a paním ( zajímavé, ale tuto práci vykonávají většinou ženy) říkali „stopka“. Bylo to kvůli tomu, že v jedné ruce drží vysílačku a v druhé značku STOP- stát a po otočení SLOW – jeď pomalu. A protože to byly Kanaďanky vždy s námi prohodily pár milých slov. Čerpací stanice byly pro nás trochu oříšek. Na některých platíte po natankování, ale na většině před samotným tankováním. Pokud natankujete méně než jste zaplatili, peníze Vám budou vráceny. Vyskytují se zde ovšem také samoobslužné automaty – na těch „ lepších“ benzínových pumpáchzde to funguje tak, že do automatu vložíte kreditní kartu a po natankování provedete transakci . Kdo umí anglicky, zorientuje se brzy, je to obdobné jako u českých bankomatů. STOPky na křižovatkách ze všech čtyř stran? Ano je to tak. Stejně jako všude na Severoamerickém kontinentu i v Kanadské dopravě naleznete tuto od Evropy odlišnou skutečnost. Je to poměrně jednoduché a v neposlední řadě efektivní. Kdo první na křižovatku přijede, ten má přednost. Projede první, pak druhý, třetí...báječně to funguje. V Kanadě se nám nepodařilo spatřit jedinou dopravní nehodu…...
N50 27 29.5 W122 15 00.1 11
Carcross Desert
N60 11 08.9 W134 42 01.8
Byl jsem obklíčen. Ruce posety komáry, bodali přes kalhoty. Zachvátila mě strašná panika. Odhodil jsem prut a začal jsem zběsile poskakovat a ohánět se. Nic nepomohlo, zachvátilo mě šílenství. Jak jsem poskakoval spadl mi mesh cap z hlavy. A to byl konec. Viděl jsem jediné východisko. Rozběhl jsem se a skočil do ledové vody. Cákal a cákal. To byla úleva. Oblečení jsem ze sebe shodil ve vodě. Stočil do malé hromádky, vylezl ven a nahý utíkal do stanu. Prý jsem se oháněl ještě ze spaní. Prut u jezera ležel až do rána. Trocha teorie o komárech. Krev sají pouze samičky. Člověka poznají velice snadno. Jednak dokáží perfektně rozeznat teplokrevné živočichy, dále pak vycítí na vzdálenost až několika kilometrů oxid uhličitý (produkt dýchání) a kyselinu mléčnou ( látka obsažená v lidském potu)….atd.
N60 11 11.9 W134 41 25.3 12
Součástí naší cesty byla mimo jiné sedmi denní simulace přežití v přírodě. Dokážete si to představit? Sedm dní a máte jen oblečení, spacák a nůž. Nic jiného. Pijete vodu z potoků a jezer, živíte se sběrem a lovem. Bylo to opravdu drsné, po třech dnech vegetariánsko – sběračského života a třech úžasně krásných snech o rozmanitých pochoutkách, jsem se v návalu zoufalství rozhodl pro lov. Pár ptáků ulétlo, na losici jsem nesebral odvahu a na brouky neměl chuť. Najednou vidím pohyb, zvědavě na mě vykukuje sysel (angl. squirrel). Do žil mi vlétl adrenalin, viděl jsem jej krásně opečeného, křupavého. V tu chvíli mi tekly sliny, to si nikdo nedokáže představit. Jakmile jsem se přiblížil, ihned zalezl do nory. V té se mi moc rukou šmátrat nechtělo, vzteklina je zlá. Vhodný kámen ani klacek poblíž nebyl. Prostě pech. Ale už jsem nechtěl baštit borůvky, brusinky ani podobné laskominy. Já toužil po masu. Najednou mě osvítil náš golfový pánbíček, představte si, před několika týdnem jsem u silnice našel golfový míček. Putoval tedy se mnou i do divočiny. Nápřah (hrával jsem vodní pólo, takže páru mám), střela… míček se strašlivou rychlostí poháněnou mou chutí na maso blíží k syslíkově hlavě. Najednou je vymalováno, bežím jak šílený. Syslík se nehýbe, leží mrtev. Má radost je obrovská, ulovil jsem syslíka golfovým míčkem. Pokud někdy poletíte letadlem nad nějakým divokým kontinentem, nezapoměňte si přibalit golfový míček. Je to skvělá věc, která by se Vám mohla v případě ztroskotání skvěle hodit.
Sysel (Groundsquirrel) – Žije v malých koloniích. Nory tvoří rozsáhlou spleť chodeb, jejich obydlí mají více vchodů a východů. Upadají do zimního spánku, při kterém upadne teplota jejich těl až pod bod mrazu. Jejich tělo produkuje nemrznoucí kapalinu. Medvědi podstupují značné úsilí aby je vyhrabali z jejich nor.
N60 10 04.0 W134 42 08.9 13
Lesní jahody
N62 00 59.9 W132 43 45.0
14
Borůvkové muffiny s drobenkou Těsto: 1 šálek mléka ¼ šálku oleje vanilkový cukr 1 vajíčko 2 šálky polohrubé mouky 1/3 šálku cukru prášek do pečiva ½ lžičky soli 1 šálek borůvek Drobenka: ¼ šálku polohrubé mouky 2 lžíce hnědého cukru 2 lžíce másla ¼ lžičky skořice
Losos Sockeye
N53 01 54.9 W122 15 50.3
Nahřejeme troubu na 200 stupňů ° C. Mezitím uděláme drobenku. Vymažte formu na muffiny nebo použijte papírové košíčky, které umístíte do formy.Vyšlehejte mléko, olej, vajíčko a vanilkový cukr.Pak přimíchejte mouku s přáškem do pečiva, cukr a sůl.To vše pěkně do hladka.Těsto bude hrudkovité. Přidejte borůvky a naplňte formičky těstem. Každý muffin posypte 2 lžičkami drobenky a dejte péct zhruba na 20 – 25 minut dozlatova. Takto upečete 12 kousků.
Snídaně
N55 56 09.9 W129 59 30.1
Indiánská kuchyně Pánve, hrnce, talíře, příbory – to vše je vybavení současné domácnosti. V přírodě si upečeme buřta na klacku. Jak ale vařili kanadští domorodci? Bizoní kůže je silná a tlustá, proto se dala snadno využít jako vak na vaření.Do vaku se přidala směs masa, tuku a sušených plodů a sněhu. Vak se zavázal surovou kůží a pověsil se přes větev nad malý ohýnek. Plápolající žár otáčel s pytlem a vše bylo uvařené rovnoměrně. Nejoblíbenější metodou bylo vaření a rožnění. Z vařeného masa se dala udělat výživná teplá polévka. Před příchodem pánví a hrnců s obchodník, se vařilo ve voděodolných nádobách z kůry a z jedlových kořenů spletených těsně k sobě. Tato nádoba se naplnila vodou .Kameny se nahřívaly v ohni, dokud nebyly červené. Pak se vhodily do nádoby s vodou a voda se ohřála. Takto se vařilo ve vodě. Čerstvé maso se rožnilo na konci větve z vrby položené přes oheň. Někdy se maso pokládalo na rozžhavený kámen nebo do uhlíků. Každá část losa nebo soba se dala zpracovat. Hlava a játra byly rožněny.Výživný morek se získával z kopyt a kostí nohou.. Z krve se vařila polévka. Nos z losa a bobří ocas byl považován za lahůdku, kterou si mohli dopřávat jen někteří. Ani párečky nebyly ničím ….atd. 15
