Ricard Zapata-Barrero (2006): The Muslim community and Spanish tradition. Maurophobia as a fact, and impartiality as a desideratum. In: Modood, T., Triandafyllidou, A., Zapata-Barrero, R. (eds.): Multiculturalism, Muslims and Citizenship: A European Approach. New York: Routledge, pp. 143-161.
• Téměř všechny negativní zprávy spojené s imigrací se týkají muslimů • Rigidní obrazy muslimů • Španělská identita vystavěna v opozici proti muslimům – zároveň španělské tradici nemůže být rozuměno bez islámského odkazu a kulturního dědictví → Jak se vyrovnat s faktem, že stereotypní obraz Maura řídí veřejné mínění a politické argumenty? → jak může Španělsko bojovat se zakořeněnou negativní percepcí, aniž by ohrozilo národní identitu? → jak by měli muslimové vyjadřovat svou identitu ve španělské společnosti, která odmítá uznat islámské dědictví za součást své tradice (islám jako historická anomálie)?
Odbočka 1 → Jaký dopad měl vstup muslimů do Španělska? • Tradicionalistická historická škola (R.M.Pidal, C.S.Albornoz) – dár al-islám měl minimální vliv na sociální a kulturní život původních obyvatel Julián Ribera (1928) Disertaciones y opúsculos: Vody velkého jezera obarvené na červeno malým množství barviva. Zatímco se pozorovateli voda zdá změněna, chemická struktura vody není prakticky dotčena. (přirovnání k hispánsko-muslimské civilizaci) • Snaha zdůraznit kontinuitu s římskou a vizigótskou Hispánií • Proti práce zdůrazňující diskontinuitu - Závěry lze opřít o kroniky, právní texty, zprávy cestovatelů, kolekce fatew, archeologické výzkumy…
→ dvě východiska pro odpovědi A) Islám byl anomálií ve španělském historickém procesu, cizím pro „naši“ tradici a identitu B) Islám patří do kulturní tradice a identity A) Politický diskurz zdůrazňující odlišnosti, to, co nás odděluje B) Politický diskurz zdůrazňující společné (8 st.!) --Maurofobie jako aspekt španělské identity • Maurofobie základním rysem španělské tradice → proč? Veřejný prostor plný upomínek na muslimy, jazyk plný výpůjček z arabštiny, toponyma, architektura, regionální dělení Španělska… • V dějepise na školách stálé stvrzování představy boje křesťanů proti muslimům (historická pomsta muslimskému významu?) → odbočka 2
Španělština • Množství arabismů ve spisovné španělštině (snad 1200 arabismů v kastilštině) • Větší množství v dialektech, zejména v andaluském • Okruhy: zemědělství, řemesla, administrativa, válečnictví, obchod, stavebnictví, věda, lékařství šafrán - azafrán - az-zacfarán starosta – alcalde - al-qádí hrnčíř – alfarero – al-fachchár zedník - albañil – al-banná’ rozhledna – atalaya – at-taláci’ sklad – almacén – al-machzan atd. atd. atd.
Moros y Cristianos
Toponyma • Na jihu Pyrenejského poloostrova okolo 20% toponym na tisíc km2 arabských • Typické: Alcántara, Albufera, Almeida, Almadén • Arabština ve složeninách: Cala- (qalca), Guada- (wádí) aj.
Hudba • Ve středověku hudební školy, nové nástroje, postupy Flamenco • andaluské kořeny (hudba i tanec) • 15. století • gitanos, árabes, cristianos, judíos v jeho počátcích
Zemědělství • Vliv východní řeckobyzantské, latinské, východní,lokální tradice • Vrchol „andaluské školy agronomie“ ve 12. století • Důležitou událostí získání kopie Dioscoridovy „Materia Medica“ • Vliv na kulinářskou kulturu
Plodiny „arabské zemědělské revoluce“ Rýže Cukr Bavlna Citrón Pomeranč Grapefruit Meruňka Artyčok Karob Špenát Mrkev Lilek Vojtěška Indigo
arroz azúcar algodón limón naranja toronja albaricoque alcachofa algarrobo espinaca zanahoria berenjena alfalfa añil
ar-ruz as-sukkar al-qutn lajmún nárandž turundža al-barqúq al-charšúf al-charrúba al-asfanádž isfannáríja bádhindžána al-falfa an-níl
Genofond • Bez ohledu na geny, současní Španělé jsou z velké části potomky muslimů • Podle různých studií genetický vklad severní Afriky a Blízkého východu Pyrenejskému poloostrovu mezi 10-ti až 30-ti procenty
• Historická ikonografie Maurů od reconquisty – Isabela a Fernando, pokřesťanšťování muslimů, vyhnání morisků 1609 - „etnické čistění“ - idea hispanidad (20. století), identita konstruovaná na základě jazyka a náboženství, touha po kulturně homogenní společnosti • Propaganda reconquisty diskvalifikovala a démonizovala islám – zdůrazňování etnických, fyzických charakteristik - korpus stereotypů (nečistota, zrada, falešnost, krutost…) • Zesílení procesu vytváření negativního obrazu v 16. – 18. století (muslimské pirátství) • Francouzsko-španělský protektorát 1912 • Za občanské války (1936-39) – Maurové krutí, lstiví, opilci, bezbožní, žoldáci, násilníci vs shovívavý paternalismus
• Proč jsou např. Filipínci, či Poláci „preferenčními národnostmi“ ve španělském imigračním právu a ne Maročané, navzdory geografické blízkosti, historickým vazbám? - konflikt z koloniálního období – Maur jako podezřelý, fyzicky špinavý, kriminální • Na začátku 21. století 22% cizinců Maročané, Ekvádorci 8 % (první bilaterální smlouvy o pracovních silách s Ekvádorem a Polskem) → hlavním kritériem křesťanská identita, ochrana španělské identity před cizí kulturní invazí (obava z reislamizace Španělska) Závěr • Existuje historická španělská tradice maurofobie přítomná v sociálním a politickém diskurzu a slouží k legitimizaci postojů proti muslimské imigraci • Role médií • Důsledkem omezování muslimů ve veřejném prostoru
Sociální události: „kontaktní zóny“ mezi muslimskou komunitou a španělskými institucemi a občany jako „konfliktní zóny“ • Problémy muslimské komunity s praktikováním náboženství a kultury ve veřejném prostoru • Tendence identifikovat muslimy skrze „kdo jsou“, spíše než skrze „co dělají“ • Média slouží k legitimizaci rasistických a xenofobních postojů - Maročané jsou spojeni s Bin Ládinem, potenciální kriminálníci - Arabové jsou přirozeně proti demokracii, porušují LP - islám je identifikován s barbarstvím • V konfliktních zónách (mešity, obchody, hřbitovy apod.) lokální autority „rozumějí“ místním obyvatelům • Případ Premià de Mar – odvolání povolení pro stavbu mešity v centru – symbolický význam
Vztah mezi muslimskou komunitou a státem: legální rámec • Dohoda muslimské komunity se státem Dohoda o spolupráci (Acuerdo de Cooperación entre el Estado Español y la Commisión Islámica de España) - náboženství jako důležitý prvek integrace - islám „zakořeněným“ náboženstvím - ochrana míst, statut imámů, efekt civilních sňatků, asistenční služba, náboženská výuka, uznání svátků, garance potravin… • Problém s implementací • Nepřátelství mezi FEERI (Federación Española de Entidades Religiosas Islámica) a UCIDE (Unión de Comunidades Islámicas de España) • 1996 – Dohoda o jmenování a odměňování osob pověřených výukou islámského náboženství na základních a středních školách
Odbočka
• • •
Skutečný efekt reforem až po nástupu strany Partido Socialista Obrero Español 2004 Náboženská výuka zahájena 2005 v Andalusii, Aragonu a Baskicku Ministerstvo spravedlnosti registruje přes 600 islámských entit
Madrid – Centro cultural islámico Výuka islámu
Region
Primary
Secondary
ANDALUSIA
16
No Data
ARAGON
3
0
ASTURIAS
0
0
BALEARIC ISLANDS
0
0
BASQUE COUNTRY
1
0
CANARY ISLANDS
1
0
CANTABRIA
0
0
CASTILE-LA MANCHA
0
0
CASTILE AND LEON
No Data
No Data
CATALONIA
No Data
No Data
EXTREMADURA
0
0
GALICIA
0
0
MADRID
0
0
MURCIA
0
0
NAVARRA
No Data
0
LA RIOJA
0
0
VALENCIA
0
0
CEUTA
13
0
MELILLA
11
0
• • • •
Stát má tendenci vidět dohodu jako cosi marginálního Spíše si všímá spojení muslimské komunity s fundamentalismem Úvahy o daňovém systému Potřeba kontrolovat a regulovat instituci imáma (circuito de las mezquitas) • Zásadní problém je v muslimské reprezentaci Španělský diskurz o muslimské komunitě: média, tradice a politický diskurz (interpretační rámec) • Pokud existuje sociální obava z neznámé komunity, občané hledají argumenty pro vysvětlení svých pocitů (racionalizace emocí) • Média upevňují vnímání Maročana jako extrémně odlišného, jehož praktiky ohrožují naše hodnoty a současnou kvalitu života (antiobčan) - v opačném případě jiný extrém → exotický, necivilizovaný, ovšem dobrý člověk • Mediální „výchova“ běžnější než přímý kontakt
•
V rámci tradice dva odlišné přístupy A) španělská tradice na základě pouze řecko-římském a židovsko-křesťanském B) základem také dědictví islámské A) Současná španělská tradice je výsledkem křesťanského vítězství nad muslimskou invazí - španělský veřejný prostor je strukturálně katolický - muslimové se nemohou do takového prostoru integrovat • Hlavním zájmem imigrantů je přitom práce, zdraví, vzdělání, domov (spíše materiální hodnoty) - náboženství se projevuje spíše v oblasti zvyků • Veřejné proklamování víry je často projevem sociálního protestu proti vydělování z veřejného prostoru – to samo má negativní dopady (nedostatek veřejné kontroly, „re-islamizace“ imigrantů)
• Politický diskurz – namísto socializačního a pedagogického efektu – reprodukuje negativní stereotypy • Když se politici nevyhýbají imigračním tématům, jejich sdělení jsou alarmistická, až populistická (muslimská komunita znamená nebezpečí, konflikt, sociální nestabilitu) • Chybějící integrační politika, nedostatek politické vůle zahrnout muslimy do veřejného prostoru → nebezpečí vzniku uzavřeného a nepřátelského veřejného prostoru (posilování specifické muslimské komunity a identity) • El Ejido jako příklad nedostatečné socializace i obecného přístupu (Maroko je kulturně vzdálenější než východní Evropa) • Španělská imigrační politika jako „etnický filtr“, „imigrační darwinismus“ → oživení Hispanidad (jazyk a náboženství jako kritéria)
• Frankův režim stavěl na Hispanidad – jazyková a náboženská (katolická) komunita, symbol homogenity a jednoty (Una, Grande y Libre) - přináležení vs exkluze - manichejský způsob oddělování lidí (dobří a špatní občané) - patriotismus, rasa a náboženství jako základ konzervativního politického diskurzu (i akademického prostředí) • Tato binární logika platí i dnes – ti, kdo nemluví španělsky a nejsou katolíky, jsou špatnými občany Problémy Španělska s Al Kajdou začaly v 8. století, když bylo dobyto Maury a odmítlo ztratit svou identitu. … Věřím, že jsme v čase války, jsou oni a my. Buď je zničíme my nebo oni zničí nás. Neexistuje žádná střední cesta. José María Aznar (Partido Popular)
• Španělsko je v procesu socializace občanů a muslimské komunity • Problém – islám je monolit, nezměnitelný • Španělská identita je nejlepším příkladem faktu, že evropská identita vznikla v opozici k islámu (historické nepřátelství vůči jakékoli muslimské formě vyjádření) • Dnes podpora dvou stereotypů – demografická invaze a svatá válka (+ politicky konstruovaný „střet civilizací“) • Není to tak, že jsou naše hodnoty ohrožovány muslimskou přítomností – my ohrožujeme naše hodnoty přístupem k muslimské přítomnosti • Praktikování náboženství představuje integrační prvek
