Panelové sídliště jako místo pro kvalitní život Panel-built block of flats as a place for good life

Člověk, stavba a územní plánování 4

Panelové sídliště jako místo pro kvalitní život Panel-built block of flats as a place for good life Ing. Martin Maštálka, Ph.D.

Univerzita Pardubice, fakulta ekonomicko-správní Studentská 95, 532 10 Pardubice, [email protected] ABSTRAKT: Jedním z problémů posledních let se v České republice stala panelová sídliště budovaná od 60. do začátku 90. let minulého století. Celá řada konferencí, odborných i populárních článků upozorňuje na možnost vzniku ghett v těchto lokalitách. Při znalosti všech problémů panelové výstavby je však občas zapotřebí se zastavit a pokusit se vyhodnotit problematiku z jiných úhlů pohledu. Tento příspěvek se snaží na panelová sídliště a jejich prostředí pohlédnout z pozitivního úhlu a pokouší se je porovnat alespoň v základních ohledech s novými lokalitami bytových domů, které v současné době vznikají především na okrajích našich měst. ABSTRACT: Last few years one of the problematics that are solved on the field of housing in the Czech Republic became the regenereation of block of flats built by the panel technology in the period from 60´s to early 90´s of the last century. There are many conferences, papers and articles warning of ghettos and excluded localities that could appear in this areas. Having all these problems on mind sometimes there is a time to stop and try to analyse problematics from new point of view. Therefore I have decided to look at the panel-built block of flats and their local environment in a positive way and to make the basic camparison with the new dweling development projects that are growing on the peripheries of czech towns.

1 Panelová výstavba Přestože první domy stavěné panelovou technologií začaly vznikat už ve dvacátých letech 20. století, masivní výstavba panelových domů je spojena až s koncem druhé světové války, která kromě jiných důsledků přinesla také velkou destrukci bytových domů. Pro obnovu bytového fondu začaly být navrhovány domy stavěné cenově příznivou panelovou technologií, jejíž prvky architektonicky vycházely především z meziválečného funkcionalismu. Nová výstavba probíhala sice částečně ve vnitřních částech měst, kde nahrazovala zničené jejich zničené části (Německo, Polsko, Francie), ale stěžejní část bytové výstavby byla situována na okrajích, kde tvořila ucelená sídliště pro větší počty lidí (např. v Berlíně sídliště Marzahn-Hellersdorf přes 170 tis. obyv.). Přestože prvotní podněty pro stavbu panelových sídlišť byly napříč Evropou podobné, rozdíl mezi jednotlivými státy spočívá především v tom, jakým nájemníkům či vlastníkům byly byty v nových sídlištních celcích určeny. Zatímco především ve

208


Francii a Velké Británii byly nové byty od počátku chápány především jako byty sociální, např. v Německu (obou jeho částech), Rakousku a v zemích bývalého východního bloku se jednalo o bydlení pro poměrně širokou škálu sociálních vrstev. Tento prvotní návrh předurčil další vývoj v oblasti bydlení v panelových sídlištích. V České republice dochází k panelové výstavbě od 50. let 20. století. Největšího rozmachu pak bylo dosaženo na přelomu 70. a 80. let. Poslední projekty byly dokončeny na začátku devadesátých let. V roce 2001 se dle posledního sčítání lidu, domů a bytů u nás z celkového počtu 3,8 mil. všech bytových jednotek, nacházelo v panelových domech 1,2 mil., tzn cca 32%. Ačkoliv od posledního SLDB uplynulo již 9 let a situace se díky nové výstavbě mírně změnila ve prospěch bydlení v jiných druzích domů, stále byty v panelové zástavbě tvoří velmi významnou část bytového fondu. Přesto – nebo právě proto – že v panelových domech žije téměř jedna třetina obyvatel České republiky, stává se tento druh bydlení často neoprávněně terčem nejrůznějších připomínek a až katastrofických vizí. Již od 90. let se stavební odborníci pokoušejí upozorňovat na důsledky některých konstrukčních nedostatků panelových domů a na nutnost jejich údržby, která je náročnější než u domů cihlových. Při návrhové životnosti 50 let se totiž mnohé objekty blíží okamžiku, kdy bude třeba výrazně investovat do jejich revitalizace. Tento zákrok se však už nejeví tak náročný jako tomu bylo na konci 90. let. Přesun bytů z obecního, podnikového či státního do soukromého a družstevního sektoru totiž výrazně změnil přístup obyvatel sídlišť nejen k vlastním domům, ale i k jejich nejbližšímu okolí. Také systém státních podpor a změna úvěrové politiky bank zlepšuje klima pro modernizaci domů. Souhrn výše zmíněných zkušeností dělá z panelových bytů stále relativně atraktivní druh bydlení. A to i přesto, že časté příspěvky realitních makléřů v médiích se jej snaží převážně dehonestovat.

obr. 1 – Benešova třída jako součást sídliště Moravské Předměstí v Hradci Králové (Zdroj: www.hradeckralove.org, 2010)

209


2 Zhodnocení kvality panelového sídliště na příkladu dat z Hradce Králové Samozřejmě situace jednotlivých sídlišť a domů se může výrazně lišit, i přesto lze však generalizovat některé skutečnosti, které budou dále uvedeny na příkladech z Hradce Králové. Toto město prodělalo v poválečném období bouřlivý rozvoje, kdy počet jeho obyvatel během 50 poválečných let stoupl téměř třikrát. Většina jeho nových obyvatel našla svůj nový domov právě v domech postavených panelovou technologií. Jak již bylo uvedeno výše, kolem 3 milionů Čechů žije v panelákových bytech a jak vyplývá z průzkumů většina těchto obyvatel je se svým bydlením spokojena. Jako příklad lze uvést průzkum spokojenosti obyvatel Benešovy třídy v Hradci Králové, kde na cca 1 km dlouhé ulici žije v deseti deskových panelových domech více než 5,5 tisíce lidí.

ano spokojen 18%

nespokojen 8%

spíše nespokojen 25% spíše ano spokojen 49%

obr. 2 – Spokojenosti s bydlením na Benešově třídě (Zdroj: Magistrát města Hradec Králové, 2007)

Přestože v lokalitě probíhal průzkum v době, kdy byly v místních médiích diskutovány možnosti revitalizace tohoto území a mnozí politici tuto část města označovali za vznikající slum a její obyvatele za především sociálně slabší, nejen samotný průzkum ale i další analýzy území a jeho sociální struktury v dalších letech ukázaly, že tato negativní vyjádření nebyla založena na pravdě a více než o objektivní posouzení stavu se opíraly o osobní dojmy, názory a především předsudky. 2.1 Subjektivní vnímání vlastního bydlení Přestože spokojenost s vlastním bydlením v lokalitě vyjádřilo téměř 70% jejích obyvatel, rozložení spokojenosti dle věku respondentů ukazuje, že panelové sídliště nevyhovuje především skupině lidí od 30 do 39 let. V jejích očích je především chápáno jako méněcenné v porovnání s cihlovou výstavbou, novými bytovými domy a především s vlastnictvím rodinného domu. Ačkoliv zájem o bydlení v suburbánních lokalitách kopíruje v poslední době vývoj v západních zemích a tedy již nezaznamenává tak vysoké nároky a částečně již dochází k návratu některých

210


rezidentů do městského prostředí, vlastní dům za městem je pro mnoho Čechů stále ještě vysněnou metou. 100,0 spokojen

82,4 80,0

76,5

74,4 67,9

65,2

66,2

63,6

66,0

nespokojen 63,6

66,2

57,9

60,0

40,0

30,2

20,0

34,8

36,4

41,3

32,5

32,9 30,5

31,5

23,3

17,6

14,7

ce lk em

le t ne zj iš tě no

70

na d

60 -6 9

50 -5 9

40 -4 9

30 -3 9

29 25 -

24 20 -

19 15 -

do

15

le t

0,0

obr. 3 – Spokojenost s bydlením na Benešově třídě v Hradci Králové dle věku respondenta (Zdroj: Magistrát města Hradec Králové, 2007)

Dalším průzkumem, který vypovídá o spokojenosti obyvatel této královéhradecké lokality je „spokojenost občanů s místním společenstvím“, který si nechává místní magistrát zpracovávat pravidelně ve dvouletých intervalech. Toto porovnání již pro panelovou výstavbu nedopadá příliš dobře. Z kartogramu v obr. 3 vyplývá, že nejnižší spokojenost občanů s bydlením vykazují občané v lokalitách s výrazným výskytem panelových sídlišť. Výše uvedená Benešova třída je součástí urbanistického celku Moravské Předměstí, kteréžto je se svými 30 tis. obyvateli největším v bývalém Východočeském kraji. Subjektivně je jako největší problém uvedených lokalit uváděno s parkování a také nadměrný hluk. V souvislosti s parkováním je zajímavé, že přestože je toto vnímáno jako poměrně velký problém, celá ¼ respondentů v místním průzkumu odmítla jakoukoliv platbu za parkoviště v okolí svého domu. Naopak k nejspokojenějším patří občané sídlišť ve městě vůbec s nabídkou veřejných služeb jako jsou školy, sociální služby a MHD a také služeb komerčních. Rezidenti rovněž oceňují možnosti, které jim jejich okolí dává v souvislosti s možností věnovat se vlastním zálibám a koníčkům. Poměrně překvapivě obyvatelé Moravského Předměstí mnohem více než ostatní občané města oceňují kvalitu okolního životního prostředí.

211


obr. 4 – Spokojenost s bydlením v jednotlivých částech města Hradec Králové (Zdroj: Magistrát města Hradec Králové, 2007)

2.2 Objektivně ověřitelné ukazatele V Hradci Králové od roku 2003 probíhá v rámci sledování ukazatelů strategického plánu rozvoje města ve dvouletém intervalu měření „Dostupnost veřejných prostranství a služeb“. Služby a veřejná prostranství jsou rozdělena na 16 kategorií. Poměrně široké spektrum od zastávek MHD, přes základní školy a školky, zdravotnictví, možnosti nákupu čerstvého pečiva a ovoce, dětská hřiště, parky až po nádoby na separovaný odpad. Pro každý jednotlivý dům, resp. číslo popisné a počet osob v něm trvale přihlášených k pobytu, je následně pomocí GIS vypočítán počet služeb, které jsou pro každého obyvatele dostupné v okruhu do 300m a nebo do 15 minut chůze od jeho bydliště. Tato metoda umožňuje následně rozdělit bytové jednotky ve městě podle počtu služeb, které mají jejich uživatelé v dosahu.

obr. 5 – Dostupnost služeb pro vybrané číslo popisné na Moravském Předměstí v Hradci Králové v letech 2003, 2005 a 2008 (Zdroj: www.hradeckralove.org, 2010)

212


Z analýzy dat vyplývá, že převážná většina bytových jednotek na sídlištích města Hradce Králové má ve své blízkosti všech 16 sledovaných druhů služeb. Tak rozsáhlou nabídku nedosahují ani některá území v samotném centru města. Nové lokality, které developerskou výstavbou vznikají především na okraji města, nedosahují hodnot dostupnosti ani 10 sledovaných služeb. Z tohoto pohledu patří sídlištní byty mezi ty ve městě vůbec nejkvalitnější. Další problematikou často obecně zmiňovanou s souvislosti s panelovými sídlišti je zmiňována kriminalita. V rámci přípravy podkladů pro Integrovaný plán rozvoje města (IPRM) byla shromážděna data ohledně přestupků a trestných činů spáchaných v okolí sledovaného území a bylo zjištěno, že tato lokalita nikterak nevybočuje z průměru města. Při přepočtu trestných činů a přestupků na jednoho obyvatele dokonce území vycházelo jako relativně bezpečnější. Jedním z dalších ukazatelů zahrnutých v ukazatelích pro vytvoření IPRM byla míra ohrožení občanů sociálním vyloučením, resp. bylo sledováno kolik obyvatel této části sídliště žije na hranici životního minima a tudíž pobírá dávky hmotné nouze poskytované státem. Ani v tomto ukazateli sledované území nikterak nevybočovalo z celoměstského průměru. 2.3 Stručné porovnání panelových domů s novou výstavbou 2.3.1 Architektonický návrh a vlastní stavebně-technické provedení domů Architektonické řešení panelových domů bylo dáno možnostmi vlastní použité technologie, výsledné ztvárnění tak často nevytvářelo příliš atraktivní celek. S postupnou revitalizací objektů, jejich zateplováním nebo alespoň údržbou fasád dochází postupně k roztříštění sídlištní šedi, jednotlivá místa vystupují z uniformity a osobitý výraz svému okolí. Přestože některá grafická vyjádření nových opláštění nelze jednoznačně považovat za zdařilá, obecně se situace na sídlištích výrazně lepší. Situace v nové výstavbě je značně rozličná a v rámci jednoho města či lokality se může měnit. Používané stavební materiály dovolují architektům větší volnost v návrzích domů a tím i posun k větší kvalitě celého prostoru. Bohužel ne vždy je tato možnost využita. Nepříjemností také může být vzájemná funkční neprovázanost jednotlivých, byť sousedních, lokalit. Tyto chyby způsobuje mix aspektů pohybujících se od vzájemné nekomunikace developerů až po chyby v koordinaci výstavby na úrovni místní samosprávy. S tím také souvisí v mnohých případech až přílišné zhuštění nejen samotné zástavby, ale také ploch pro parkování vozidel. A to samozřejmě na úkor volných ploch nebo plánovaných hřišť.

213


2.3.2 Provedení vlastních bytových jednotek Vlastní byty jsou v případě panelových domů většinou navrženy z dispozičního hlediska relativně prakticky a umožňují pozdější zásahy do konstrukcí takovým způsobem, aby v případě zájmu majitelů mohlo dojít k přeměně jejich dispozice. Přecijen stárnoucí rozvržení a materiály (především umakartová jádra) již nejsou delší čas v souladu s trendy moderního bydlení. Velkou slabinou bytových domů tak v porovnání s novou výstavbou zůstává malá nabídka bytů se stále populárnějšími terasami nebo balkony či lodžiemi. Panelákové byty sice lodžiemi disponují, jejich rozměry jsou však natolik minimalizovány - a dodatečným zateplováním domů se dále zmenšují - že jejich využití k odpočinku obyvatel je v podstatě nemožné. Vzhledem k nákladnému řešení se k rozšiřování lodžií nebo balkonů odhodlává pouze zanedbatelná část bytových družstev a společenství vlastníků jednotek. Tento nedostatek tak zřejmě ani do budoucna nebude odstraněn. Pomineme-li problémy domů z počátku výstavby panelovou technologií, tzn. cca do poloviny 60. let, netrpí panelové domy při řádné údržbě většími nedostatky. Většina jich má již vyměněny páteřní rozvody vody a plynu, z technických rozvodů tak problémem povětšinou zůstávají dnes již nevyhovující elektrické rozvody. Co se týče hluku z vlastního provozu domu, nelze paušalizovat, která forma výstavby je pro uživatele nejvýhodnější. Známé nepříznivé hodnoty zvukové průzvučnosti u panelových domů nemusí být pravidlem. Stejné problémy má i starší zděná zástavba a bohužel také novostavby, kde jsou mnohdy zdravotechnické instalace vedeny v provozně nevhodných místech a ruší tak pobytovou pohodu obyvatel. Materiály zvolené pro vlastní stavbu a pro základní vybavení bytů jsou u novostaveb samozřejmě o několik generací modernější než tomu je u panelové výstavby. Kvalita těchto materiálů však je ve standardním provedení nevalná a budoucí uživatelé musí často v rámci dodatečných úprav investovat nemalé prostředky do zvýšení komfortu bydlení. Ostatně ne jinak tomu bylo před lety v případě panelových domů. 3 Závěr Tento příspěvek si nekladl za cíl vyčerpávajícím způsobem hodnotit rozdíly mezi novou výstavbou a stávajícími byty v panelových domech. Zvláště když celá řada aspektů zde zůstala opominuta. Autor se pouze snaží o své alespoň minimální přispění k tomu, aby se na byty v panelových domech nahlíželo jako na plnohodnotný typ bydlení, který má samozřejmě svá negativa, ale zároveň přináší svým uživatelům i samotnému fungování města celou řadu pozitivních aspektů. Je jistě chvályhodné, že se řada odborníků snaží poukazovat na potenciální hrozby, které samotné využívání panelových domů z principu jejich technologie přináší, ale na druhou stranu není třeba šířit až panickou hrůzu z panelových domů a sídlišť. I v našich podmínkách se sice sociální struktura jejich obyvatel pomalu mění, zdaleka však prozatím ve většině lokalit tyto změny nedosahují takových směrů a rozsahů, aby hrozil v dohledné době vznik uzavřených sociálních ghett a slumů. Mnohá zbytečně kritická prohlášení by totiž místo záchranného efektu mohla mít pro proces

214


degradace více záchranný, spíše urychlující efekt. Vniveč by tak mohly přijít nemalé částky, které investoval nejen stát díky systému podpůrných programů, ale především obyvatel sídlišť, kteří investovali peníze často nejen do svého bytu, ale prostřednictvím bytových družstev a společenství vlastníků bytových jednotek také do údržby a oprav svých domů.

LITERATURA: [1] DUPAL, J.: Zkušenosti z rekonstrukce panelových bytových domů v Německu, Rakousku a Francii in Stavební ročenka 2009, Jaga Media, s.r.o. , 2008. [2] Český statistický úřad: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – Pramenné dílo, ČSÚ, 2005. [3] Český statistický úřad: Vybrané charakteristiky bydlení obyvatel za rok 2001, ČSÚ, 2005. [4] Český statistický úřad: Závěrečná zpráva Partnerství, o.p.s. k projektu Regenerace Benešovy třídy, Partnerství, o.p.s., 2006. [5] KUČEROVÁ Z., MAŠTÁLKA, M: Kvalita života obyvatel sídliště a urbanistické kvality ve vzájemných vazbách na příkladu sídliště v Hradci Králové, seminární práce v rámci předmětu Problémy městských center postgraduálního studia na FA VUT v Brně, 2008. [6] Závěrečná zpráva sociálního průzkumu "Spokojenost občanů s místním společenstvím", Augur Consulting, s.r.o., 2007.

215

Panelové sídliště jako místo pro kvalitní život Panel-built block of flats as a place for good life

Recommend Documents