PANE, NAUČ NÁS POSTIT SE!

ZPRAVODA J FARNOSTÍ HUSOVICE, LESNÁ A OBŘANY

SR DÍČKO ročník XII. 3. 2. 2008

1

PANE, NAUČ NÁS POSTIT SE!

Ježíš zbaven šatů (X. zastavení křížové cesty v husovickém kostele)

Ještě v nás doznívá vánoční radost, že se Boží Syn narodil jako člověk – a již vstupujeme do doby postní! V ní máme poznat, že se narodil pro nás!! Bůh Otec Ho poslal usmiřovat všecko špatné, co činíme, a doplňovat dobré, které opomíjíme. Přidejme se ke Kristu modlitbou, postem a almužnou – křesťansky chápanými. Modlitbou není odříkání naučených slov, ale je jí upřímné děkování za všecko dobré a pokorná prosba o Boží odpuštění zlého a o pomoc v něm nepokračovat, nad ním jen nenaříkat. Půst není jen odříkání se některých jídel a nápojů, ale vztahuje se i na slova, úkony a myšlenky používané sobecky či dokonce ke škodě bližních. Půst zamezuje setrvání ve zlém i zoufání nad

šířením se zlého, směřujícím k stěžování si a kritizování. Almužna není jen vhození mincí do klobouku či pokladničky, ale znamená modlitbou získaná a postem ušetřená hmotná i duševní dobra předávat chudším podle rčení: Ať neví levice, co dělá pravice! Tak to konal Pán Ježíš, když se jako člověk postil, a tak to koná, když je s námi po všechny dny až do konce světa nejen jako Bůh, ale i jako náš Pokrm ve svatostáncích a v každé mši sv., kterou zpřítomňuje svou Oběť smíru a díků za všechny lidi. Úžasná je Jeho trpělivost s námi a vytrvalé Jeho pozvání k ní. Proto naším rozumným uspořádáváním a omezováním nadměrných prací, jídelníčku a odpočinku získáváme čas na modlitbu,

SRDÍČKO

kterou dáváme Bohu smír, bližním trpělivé odpouštění špatného a pomáhání v dobrém. Nedávejme si proto v postní době těžké úkoly, neboť splňování menších nás posiluje v dalších předsevzetích a povzbuzuje naše bližní v pomáhání nám. Postní doba není tedy sebetrápení, ale je projevem lásky k bližním a vyznáním víry v Boha, který nás neopouští! Více než žíněné roucho a popel, než omezování se v hmotných potřebách, jde v postní době o střídmé užívání všeho vnějšího. To směřuje k vnitřnímu pokání, k obrácení srdce, k zlepšování vlastního života s nadějí v Boží milosrdenství. Postem objevujeme Boží Lásku a přestáváme ji zarmucovat! Postem se stáváme živou, svému okolí prospívající, částí církve sv., tajemného Těla Kristova! Půst činí naši modlitbu Bohu srozumitelnou a lidem upotřebitelnou!

Otec kardinál Špidlík vypravoval, jak za svého studia v Římě slyšel s dalšími bohoslovci přednášku misionáře z Indie o tamější chudobě. Ale co je to půst pochopili a zakusili, až když na doporučení misionáře poprosili misijní sestry z Indie, aby jim několik dnů předkládaly to a tolik, co má průměrná indická rodina. Takový půst je přivedl k poctivému postu vlastnímu a probudil štědrost k chudším, hmotnou i duchovní! Jaká chudoba je dnes ve víře, naději, ve vzájemné lásce! Postěme se tedy ne proto, abychom si dokázali nezávislost na hmotných darech, ale abychom měli z ušetřeného co dávat chudším, kteří nemají to, co dostáváme my. Děkujme za další postní dobu, které jsme se dožili, a s Boží pomocí ji dobře prožijme k radosti Boha a prospěchu bližních! bratr Berard, OFM

Jan, 8 roků 2

ZPRAVODAJ FARNOSTÍ HUSOVICE, LESNÁ A OBŘANY

AŤ TĚ CHVÁLÍ BRATR SLUNCE V podvečer 4. října mohli všichni ctitelé sv. Františka z Assisi a příznivci řádu františkánů, působícího v Husovicích, přijít na slavnostní mši sv., slouženou P. Milanem Badalem, OP. Františkova cesta k Bohu byla cestou veliké lásky k Otci, sobě i bližním. Františkovo bouřlivé mládí tohoto P. Milan Badal, OP, slouží mši sv. v husovickém kostele. světce zřejmě vedlo k tím větší pokoře vůči Bohu i bližním, hostů, aby – jak bylo řečeno – bratři nenicméně bez vědomí své vlastní hodnoty utrpěli hříchem obžerství). Šlo o vskutku v Božích očích, bez sebepřijetí by ani láskyplná setkání dlouho dopředu připratento světec nemohl vše přijímat s bezvý- vovaná pečlivými hospodyňkami, které hradnou láskou a díky ní k nám promlou- obětavě občerstvení přichystaly, aniž by za vat přes řadu století, být aktuální i v dneš- ně nějak viditelně sklidily zasloužený obní době. Nejde sám sebe nenávidět, cítit div a chválu a rozdávaly bezkonkurenční se méněcenný a druhé opravdově milovat. recepty s vlastnoručním podpisem a foČlověk musí nejprve přijmout sebe i se tografií. Nic takového ve své skromnosti svými chybami a omezeními a teprve nepřipustily a tak řadě hodujících zůstalo pak je schopný lásky bez podmínek. Sv. s lítostí skryto tajemství výroby podáFrantišek je příkladem radikální a napl- vaných lahůdek. Celé hodování na faře no žité lásky a jeho cesta k Bohu dává probíhalo v hřejivé a láskyplné atmosféře naději všem, kterým je blízký. Přibližně (k úplné pohodě chyběl jen P. Ignác), toto poselství o sv. Františkovi nám předal a tak nezbývá než poděkovat sv. FrantišP. Milan Badal. kovi za pozvání na krásně prožitou oslavu Po mši sv. následovalo pozvání na ob- jeho svátku. čerstvení na faře (s důrazem na hojnost -jc-

3

SRDÍČKO

KŘÍŽOVÁ CESTA V SOBĚŠICÍCH Kdo si našel čas a zavítal v neděli 4. listopadu 2007 na „den otevřených dveří“ do klášterní zahrady v Brně-Soběšicích, viděl, co jindy není možné spatřit. V pěkně upravené zahradě sester klarisek je postavená dřevěná křížová cesta. Výtvarný

4

návrh a vlastní realizaci provedl řezbář Richard Kupský z Brna za spolupráce Miloše Kupského ze Soběšic a ing. arch. Josefa Opatřila z Vranova, kteří doporučili druh a tvar bukových sloupů křížové cesty i jejich uchycení. -dk-


XII. a XIII. zastavení křížové cesty a klášterní zahrada v Brně-Soběšicích

5

SRDÍČKO

BRNĚNSKÝ ALUMNÁT SE NEDOČKAL DNEŠNÍCH DNŮ Loni na podzim si brněnská diecéze připomínala 200. výročí založení Biskupského alumnátu v Brně (1807–1950). K této příležitosti vyšla stejnojmenná publikace brněnského rodáka P. PhDr. Jindřicha Zdíka Zdeňka Charouze, .D., OPraem. Brněnskému alumnátu byla činnost násilně ukončena v roce 1950. Biskup Vojtěch Cikrle v úvodním slově říká:„Alumnát byl založen třicet let po zřízení brněnské diecéze, a téměř sto padesát let poté formoval nastupující kněžskou generaci. Život a obětavá služba kněží v průběhu staletí vytvořila pevné základy, na nichž dodnes stavíme. Kniha P. Charouze mapuje v průběhu oněch let nejen vnější popsatelné události, ale i ducha pří-

pravy ke kněžskému poslání v okolnostech měnící se doby.“ Výchova a vzdělávání katolického duchovenstva v Brně tvoří poměrně neznámou kapitolu v dějinách nejen města Brna. Autor publikace se kromě otázky lidské a profesní formace snaží v průběhu let mapovat také souvislosti církevních požadavků i zásahů vnější moci na obecné rovině i na konkrétním příkladu brněnského Biskupského alumnátu a Diecézního teologického učiliště. Kniha doplněná obrazovou přílohou, statistikou brněnských bohoslovců a dalšími přehledy, má 95 stran a je možné si ji objednat na Biskupství brněnském, Petrov 8, 601 43 Brno, nebo e-mail: [email protected]. -bb-

OSLAVY SVĚTOVÝCH DNÍ V ROCE 2008 Během roku pamatují věřící ve svých modlitbách na události ze života církve. Přehled těchto „světových dní“ – stálých i pohyblivých – pro rok 2008 Vám přinášíme:

27.1.: LV. Světový den malomocných

LEDEN 1.1.: XLI. Světový den míru 6.1.: Světový den dětských misií 13.1.: XCIV. Světový den migrantů a uprchlíků 18.–25.1.: Týden modliteb za jednotu křesťanů

BŘEZEN 16.3. (Květná neděle): XXIII. Světový den mládeže – oslava v diecézích; téma: „Dostanete sílu Ducha Svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky!“ (Sk 1,8) 21.3. (Velký pátek): Sbírka na pomoc křesťanům ve Svaté zemi

6

ÚNOR 2.2.: XII. Světový den zasvěcených osob 11.2.: XVI. Světový den nemocných


DUBEN 13.4. (neděle Dobrého pastýře): XLV. Světový den modliteb za povolání KVĚTEN 4.5. (7. neděle velikonoční): XLII. Světový den sdělovacích prostředků 30.5. (slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova): Světový den modliteb za posvěcení kněží ČERVENEC 15.–20.7.: XXIII. Světové dny mládeže – celosvětové setkání v Sydney (mládež

z Česka a Slovenska se v tyto dny sejde na Velehradě) ŘÍJEN 19.10. (3. říjnová neděle): Světový den misií LISTOPAD 1.11.: Den modliteb za všeobecné posvěcení 21.11.: Světový den mnišství Tiskové středisko České biskupské konference, tel.: +420 220 181 431 e–mail: [email protected]

ZPRÁVY ZE ŽIVOTA CÍRKVE I VE VAŠÍ EMAILOVÉ SCHRÁNCE Tiskové středisko České biskupské konference (ČBK) informuje na svých webových stránkách www.cirkev.cz o aktuálním dění v církvi doma i ve světě. Nabízí též české překlady dokumentů papeže a Svatého stolce i oficiální dokumenty ČBK. Kromě toho upozorňuje na zajímavé akce, přednášky, pořady v médiích či knihy. Vedle českého servisu funguje i anglické zpravodajství – výběr důležitých zpráv z domova i ze světa. Svým čtenářům vycházíme vstříc a upozornění na všechny zprávy jim zasíláme do e-mailových schránek. Každý pracovní den ráno a odpoledne obdrží zájemci elektronickou poštou krátké anotace všech nových článků. Tato služba je zdarma, je možné ji kdykoliv zrušit a tiskové středisko zaručuje, že e-mailové adresy svých čtenářů nikde nezveřejní ani

nepoužije k jinému účelu než k zasílání zpravodaje. A jak je možné si tuto službu objednat? Na stránkách www.cirkev.cz stačí zadat svou e-mailovou adresu do okénka „Zpravodaj“ v pravé části stránky a přihlásit se. Nebo nám prostě můžete poslat zprávu na adresu [email protected], napsat o kterou z jazykových verzí máte zájem – českou či anglickou – a my vás mezi odběratele našeho zpravodaje rádi zařadíme. Objednáním našeho zpravodajství budete mít okamžitý a bezplatný přístup ke zpravodajství o životě církve v naší zemi i v zahraničí přímo ve své e-mailové schránce a nic důležitého vám již neunikne. Těší nás váš zájem o naši práci a děkujeme i za názory a připomínky. Jen díky tomu má naše práce smysl. Jiří Gračka 7

SRDÍČKO

ADVENT NA LESNÉ V naprosté tmě, v takové temnotě, jakou byla staletí čekání na Mesiáše-Spasitele, se ozývá zpěv naděje: „Ejhle, Hospodin přijde …“ a poté „Rosu dejte nám nebesa…“ Jakoby se na Lesné, v Duchovním centru, stal tím skutečným adventem čas, čas očekávání narození Ježíše tak, jak to slavili naši předkové. V té tmě člověk hlouběji pochopí tíhu života bez světla, o kterém my už víme a ti před námi na něj čekali. Světlo přišlo na svět… Adventní čekání, na jehož konci je světlo. Avšak ne všechny dny jsou jen o rozjímání. Radostí pro děti je svátek sv. Mikuláše. Na Lesné se mikulášské přípravy ujali

především mladí, což je velmi radostné zjištění. Samozřejmě pod vedením sestry Margity, která Mikulášovi zajišťovala potřebné balíčky, na nichž se podílela ještě řada dalších dobrých lidí. Mikulášská besídka byla výborně připravená a děti (i ty, které vzali čerti do pytle) si jistě odnesly i kromě nadílky krásné zážitky. Mnohé se jen divily, že Dominik, který vše uváděl, se pak ani nepřišel na Mikuláše podívat. Všem pořadatelům patří dík rodičů a dětí. Je krásné, jak v naší nové farnosti ožívá spousta aktivit a kolik se v ní najde ochotných lidí. Jaroslava Cýrusová

TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA 2008 V HUSOVICÍCH I v letošním roce jsme se zúčastnili Tříkrálové sbírky. Prošli jsme ve dnech 3.–11. ledna větší část husovické farnosti. Někde, kde už nás znají, na nás čekali s příspěvkem do pokladničky a dětem také dali něco na zub. Někteří ovšem také neotevřeli. Ale s tím musí člověk počítat. Lidé jsou různí. Letos jsme se zpočátku také potýkali s nepříznivým počasím. Bylo velmi chladno a vál studený vítr, takže jsme se museli 8

častěji zahřát horkým čajem. I přesto letošní sbírka vynesla 84 000 Kč. Škoda, že se nepřihlásilo více dětí a alespoň jeden dospělý jako vedoucí skupinky. Mohli bychom tak projít celou naši farnost a vybraná částka by tak byla ještě větší. Chtěli bychom poděkovat nejen všem dárcům, kteří přispěli buď doma nebo 6. ledna u kostela, ale také obětavým malým koledníkům a jejich rodičům. manželé Zehnalovi


Husovičtí tříkráloví koledníci, 6. ledna 2008

9

SRDÍČKO

OBĚTUJÍCÍ RUCE A SRDCE Nikolaus kardinál von Cues (1401–1464), biskup Brixenu, byl nejen velkým církevním politikem, uznávaným papežským legátem a reformátorem duchovního života kléru a lidu v 15. století, ale i mužem ticha a kontemplace. V jednom snu se mu zvláštním dojemným způsobem ukázala duchovní skutečnost, ze které žijí kněží a my všichni dodnes: moc odevzdanosti, modlitby a obětí duchovních matek ve skrytosti klášterů. Ve snu přišel se svojí průvodkyní do malého, starobylého kostela, který byl ozdoben mozaikami a freskami. Vtom uviděl kardinál něco skutečně úžasného. V malém kostele se modlilo více než tisíc mnišek. Byly tak štíhlé a tak pohroužené do sebe, že každá tam měla své místo, i když byly vedle sebe velmi namačkány. Sestry se modlily, kardinál do té doby nikdy neviděl takto se modlit. Neklečely, ale stály vzpřímené. Jejich pohled nesměřoval do dálky, ale naopak, do blízkosti, která však byla pro kardinála tajemná a neznámá. Ruce měly rozepjaté doširoka, dlaně směřovaly vzhůru, ale ne k příjímání, ale k darování, odevzdání. A neuvěřitelné a udivující bylo to, že ve svých ubohých a slabých dlaních nesly muže a ženy, císaře a krále, města a státy. Někdy se okolo jednoho města spojilo více rukou anebo jeden stát, – který bylo možné rozeznat podle vlajek – spočíval na moři podepírajících rukou... Většina sester však ve svých osamělých a křeh10

kých rukou nesla bratry a sestry jednotlivě. V rukou jisté mladé, útlé sestry viděl kardinál Nikolaus papeže. Bylo vidět, že toto břemeno pro ni bylo těžké, ale její tvář byla úplně prozářená světlem radosti. Na rukou jedné ze starších sester spočíval on sám, Nikolaus von Cues, biskup Brixenu, kardinál Římské církve. Viděl se s vráskami svého stáří, zřetelně viděl skvrny své duše a svého života. Díval se na to očima široce otevřenýma a vyplašenýma, ale jeho zděšení zanedlouho vystřídala nevyslovitelná blaženost. Jeho průvodkyně, stojící vedle, mu pošeptala: „Tady nyní vidíte, jak jsou podpíráni a neseni hříšníci, kteří navzdory svým hříchům nepřestali milovat Boha.“ „Ale co je s těmi, kteří už nemilují?“ zeptal se. Najednou se spolu se svou průvodkyní ocitl v kryptě kostela, kde se taktéž modlilo více než tisíc sester. Na rozdíl od těch prvních, které své svěřené nesly ve svých rukou, tyto v kryptě je měly ve svých srdcích. Mezi nimi vládla hluboká, svatá vážnost, protože šlo o věčný osud nesmrtelných duší. „Podívejte se,“ povídala průvodkyně: „Takto jsou neseni ti, kteří přestali milovat. Chvílemi se stane, že horoucnost srdcí, která se za ně obětují, je opět rozehřejí; sem-tam, ale ne vždy. Někdy – a to právě v hodině jejich smrti – jsou vzaté z těchto, ještě vždy zachraňujících rukou a jsou položené do rukou božského Soudce a potom se musí zodpo-


vídat i za oběti, které byly za ně přineseny. Žádná oběť nezůstává bez ovoce. Tedy, kdo si neutrhne ovoce, které je pro něho určeno, tomu dozraje ovoce zkázy.“ Kardinál hleděl bez pohnutí na obětující se ženy. Věděl, že existují, ale dosud si nikdy tak hluboce neuvědomil, co znamenají pro církev a pro svět, pro národy

a pro jednotlivce. Teď to pochopil a hluboce se sklonil před těmito mučednicemi lásky. (Pozn. redakce.: Vzpomeňme v modlitbě, na sebe a naše blízké, aby oběti za nás jsme využily a na ty neznámé, kteří je za nás přinášejí…) Vybral Jiří Maxa

VODNICKÉ POHÁDKY ZE ŠTĚPÁNOVIC Klekánice z Vranína (část 6.) Ve vykotlaném dubu, v cípu lesa u Vranína bydlely spolu dvě ošklivé stařeny, Polednice a Klekánice. Zatímco jedna z nich procházela v pravé poledne polními pěšinkami a svými čárami omámila všechny, kdo se pro samou práci zapomněli pomodlit, zastavit se, pojíst, takže se celou hodinu zmateně motali po vlastním poli jako ztracenci, naproti tomu druhá vycházela po klekání, za šera a do svého pytle chytala děti, které se ještě po setmění toulaly za vesnicí. Naštěstí takové dítě vždycky svým křikem přivolalo dospělého člověka, ten je zachránil a Klekánici zahnal, takže žádné z dítek nepřečarovala na vránu. Polekané děti si daly příště dobrý pozor, aby byly doma včas. I stalo se však, že Anička Mazalů hnala navečer krávy z pastvy. Už byly skoro doma, když v tom Peškovic Vořech vyštěkl. Stračena se lekla a už hnala k lesu za rybníkem. Anička

nechala Belku, aby sama došla domů a běžela za stračkou. Strach z klekánice ji sice svazoval nohy, ale co jí zbývalo! Konečně stračenu dostihla, zklidnila, už jdou kolem rybníka zpátky, už je vidět věž kostela, vtom ji zamrazilo, nedaleko se ozvalo zlé zachechtání a Klekánice už chystala svůj pytel plný pazdeří. Nebohá Anička volala o pomoc. „Tady tě štěpánovičtí neuslyší,“ smála se Klekánice, ale to se spletla. V mžiku tu byl vodník Štěpánek. Jen něco zamumlal a z Aničky je krásná bílá labuť a pluje po rybníku. Klekánice vztekle zasyčela: „Co je ti do lidí, vodníku!“ Ale Štěpánek se nelekl: „Hodným lidem ubližovat nebudeš, zmiz odtud zpátky do Vranína.“ Klekánice vztekle dupla a zmizela. Štěpánek s Eliškou doprovodili Aničku, už opět děvče, až do vsi. Ona jim hezky poděkovala a bylo zase dobře. Jarka Cýrusová 11

SRDÍČKO

POSTNÍ DUCHOVNÍ OBNOVA MANŽELŮ Centrum pro rodinu a sociální péči v Brně nabízí manželským párům „Postní duchovní obnovu manželů“, jako přípravu na nadcházející Velikonoce. Obnova se uskuteční o víkendu 29.2.–1. 3. 2008 v Penzionu Eden, v Jevíčku. Začíná v pátek večeří a končí v sobotu večeří. Setkání nabízí manželům prostor k zamyšlení nad svým vztahem k Bohu, k sobě navzájem i ke svým nejbližším. Během duchovní obnovy mají manželské páry příležitost k účasti na mši svaté, svátosti smíření nebo osobním rozhovorům s knězem.

Termín: 29.2.–1.3. 2008 Místo: Penzion Eden, Jevíčko Téma: Odpuštění Vede: P. Jaroslav Kníchal Ubytování:manželský pár ve vlastním pokoji Strava: plná penze Doprava: vlastní Cena: 980 Kč/pár/pobyt Přihlášky: písemně nebo telefonicky do 20. února 2008 na adresu: Dana Chaloupková, Centrum pro rodinu a sociální péči, Josefská 1, Brno 602 00 Telefon: 542 21 74 64 e-mail: dana.chaloupkova@ centrum.cz

SRDÍČKO – zpravodaj brněnských římsko-katolických farností Husovice, Lesná a Obřany. Vychází se souhlasem duchovních správců. Kontaktní adresa: Římsko-katolická farnost Brno-Husovice, Vranovská 103, 614 00 Brno nebo schránka Srdíčka v zadní části husovického kostela nebo e-mail: [email protected] http://www.volny.cz/dcbl/srdicko.htm Odpovědný redaktor: Daniel Kummer NEPRODEJNÉ. Vychází pro vnitřní potřebu farností. Neprošlo jazykovou úpravou. Uzávěrka tohoto čísla byla dne 16. 1. 2008, uzávěrka příštího je čísla 22. 2. 2008. 12

PANE, NAUČ NÁS POSTIT SE!

Recommend Documents