Památník Vojna u Příbrami

Památník Vojna u Příbrami

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít svou bakalářskou práci či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Poděkování Děkuji vedoucí bakalářské práce RNDr. Evě Janouškové, Ph.D., za odborné vedení, cenné rady, ochotu a vstřícnost. Poděkování patří taktéž všem, kteří se spolupodíleli na této bakalářské práci. Velké dík patří paní průvodkyni na Památníku Vojna za nápomocnou ruku, jak s informacemi o Památníku Vojna, tak i s dotazníkovým šetřením. A v neposlední řadě také velké dík patří rodině a přítelovi za jejich podporu.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

P a m á t n í k Vo j n a u Příbrami Bakalářská práce

Autor: Eliška Kollmannová Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Jihlava 2015

Copyright © 2015 Eliška Kollmannová

Abstrakt KOLLMANNOVÁ, Eliška: Památník Vojna u Příbrami. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 67 stran. Práce se zabývá analýzou a zhodnocením role Památníku Vojna u Příbrami jako turistického cíle. Zjišťuje, jaké jsou zde hlavní cílové skupiny návštěvníků a co je jejich motivací k návštěvě tohoto místa. Je zpracována historie táboru Vojna, popsána současnost a způsob propagace. Součástí práce je analýza zjišťující současný stav, formulování problémů a návrhy zdokonalení zjištěných nedostatků s cílem vyzdvihnout toto místo jako turistický cíl na základě sběru informací pomocí dotazníků. Klíčová slova: tábor nucených prací, motivace, cílová skupina, návštěvník, perzekuce

Abstract KOLLMANNOVÁ, Eliška: Memorial Vojna near Příbram. College of Polytechnic. Jihlava. Department of tourism. The work supervisor: RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 20 15. 67 pages. The work focuses on the analysis and evaluation of the Memorial Vojna near Příbram as a tourism destination. It identifies what are the main target groups of tourists and what is their motivation to visit this place. It is processed history of the labour camp Vojna, described the present and the way of promotion. Part of this work is the analysis of mapping the current situation, formulating problems and proposals for improvement identified shortages in order to highlight this place as a tourist destination based on the collection of information through questionnaires. Key words: labour camp, motivation, target group, tourist, persecution

7

Obsah 1. Úvod............................................................................................................................ 11 2. Charakteristika pojmu tábor nucené práce.................................................................. 12 3. Lokalizace místa - Památník Vojna u Příbrami .......................................................... 14 3.1. Historie................................................................................................................. 14 3.2. Současnost ........................................................................................................... 16 3.2.1. Zaměstnanci .................................................................................................. 17 3.2.2. Prohlídkové okruhy....................................................................................... 18 3.2.3. Množství návštěvníků ................................................................................... 20 3.2.4. Naučná stezka „ Po stopách politických vězňů “ .......................................... 21 4. Instituce a organizace zaštiťující chod a poskytující informace ................................. 22 4.1. Hornické muzeum ................................................................................................ 22 4.2. Konfederace politických vězňů ........................................................................... 22 4.3. Muzeum III. odboje ............................................................................................. 23 4.4. Informační centrum Příbram ................................................................................ 23 5. Způsob propagace ....................................................................................................... 23 5.1. Účast na veletrzích ............................................................................................... 24 5.2. Kulturní doprovodné akce ................................................................................... 24 5.3. Webové stránky ................................................................................................... 25 5.4. Spolupráce se školami ......................................................................................... 25 5.5. Prezentace ve sdělovacích prostředcích ............................................................... 26 6. Motivace návštěvníků ................................................................................................. 27 6.1. Motivace .............................................................................................................. 27 6.2. Emoce .................................................................................................................. 27 6.3. Prožitek ................................................................................................................ 28 7. Dotazníkové šetření .................................................................................................... 28 7.1. Metodika výzkumu .............................................................................................. 28

8

7.2. Grafické znázornění ............................................................................................. 29 7.3. Závěrečná shrnutí dotazníkového výzkumu ........................................................ 39 8. SWOT analýza ............................................................................................................ 41 8.1. Stručná charakteristika ......................................................................................... 41 8.2. SWOT analýza Památníku Vojna ........................................................................ 42 8.2.1. Silné stránky ................................................................................................. 42 8.2.2. Slabé stránky ................................................................................................. 46 8.2.3. Příležitosti ..................................................................................................... 48 8.2.4. Hrozby .......................................................................................................... 49 9. Návrhy zlepšení zjištěných nedostatků ....................................................................... 50 9.1. Informování o konání kulturních akcí ................................................................. 50 9.2. Přizpůsobení pro rodiny s dětmi .......................................................................... 51 9.3. Rozšíření nabídky služeb ..................................................................................... 51 9.3.1. Turistické výletky a stampky ........................................................................ 51 9.3.2. Noční prohlídky ............................................................................................ 52 9.3.3. Geocaching ................................................................................................... 53 9.3.4. Virtuální prohlídka ........................................................................................ 55 9.4. Vyjádření průvodkyně o návrzích zlepšení ......................................................... 56 10. Závěr ......................................................................................................................... 57 11. Seznam použitých zdrojů .......................................................................................... 58 11.1. Tištěné zdroje ..................................................................................................... 58 11.2. Elektronické zdroje ............................................................................................ 59 11.3. Zdroje obrázků ................................................................................................... 61 12. Přílohy....................................................................................................................... 62

9

Seznam obrázků Obrázek 1: Plán tábora Vojna ......................................................................................... 14 Obrázek 2: Kulturní dům ................................................................................................ 15 Obrázek 3: Vstupní brána ............................................................................................... 16 Obrázek 4: Korekce ........................................................................................................ 18 Obrázek 5: Expozice Uran v ČR..................................................................................... 19 Obrázek 6: Trasa naučné stezky „ Po stopách politických vězňů “ (Měřítko 1:80 000) 21 Obrázek 7: Turistická známka Památníku Vojna ........................................................... 45 Obrázek 8: Turistická nálepka Památníku Vojna ........................................................... 45 Obrázek 9 : Mapa trasy multicache Památník Vojna (Měřítko 1:10 000) ...................... 55

Seznam grafů Graf 1: Důvod návštěvy .................................................................................................. 29 Graf 2: Četnost návštěvy................................................................................................. 30 Graf 3: Doporučení k návštěvě ....................................................................................... 31 Graf 4: Největší zájem .................................................................................................... 31 Graf 5: Důležitost tohoto místa....................................................................................... 32 Graf 6: Opětovná návštěva ............................................................................................. 33 Graf 7: Vhodný styl prohlídky ........................................................................................ 34 Graf 8: Čím Památník Vojna překvapil .......................................................................... 35 Graf 9: Pocity z navštíveného místa ............................................................................... 36 Graf 10: Očekávání od návštěvy tohoto místa ................................................................ 36 Graf 11: Co se zde nelíbilo popř. návrh řešení problému ............................................... 37 Graf 12: Pohlaví .............................................................................................................. 38 Graf 13: Věk ................................................................................................................... 38 Graf 14: Vzdělání............................................................................................................ 39

Seznam tabulek Tabulka 1: Návštěvnost Památníku Vojna za rok 2014 (ze zdrojů Památníku Vojna) .. 20 Tabulka 2: Návštěvnost Památníku Vojna (zdroj: vlastní zpracování podle [3] ) .......... 21 Tabulka 3: SWOT analýza Památníku Vojna ................................................................. 42

10

1. Úvod Při výběru tématu bakalářské práce autorka převážně vycházela z toho, co je jí blízké a co jí zajímá. Jako studentka cestovního ruchu neustále prohlubuje své znalosti cestováním a právě cílem těchto jejích cest jsou hlavně místa spjatá s bohatou historií. Místa zejména spjatá s temnou stránkou naší historie. Důvod jejího výběru bakalářské práce byl tedy zřejmý. Ke zpracování bakalářské práce bylo vybráno téma Památník Vojna, který se nachází u Příbrami. Původně tábor nucených prací a později vězení pro politické vězně. Jedná se o původní dochovaný vězeňský areál, svého druhu ojedinělý ve střední Evropě. Na místě bývalého lágru zde byl vystaven Památník jako pietní místo pro připomínku utrpení z dob komunistické perzekuce. Cílem bakalářské práce je analýza a zhodnocení role Památníku Vojna jako turistického cíle. Zjistit cílovou skupinu návštěvníků, formulovat problémy a navrhnout jejich možné řešení. S tématem práce souvisí motivace účastníků, kteří navštěvují takováto místa. Co je vede k tomu takovéto místo navštívit a hlavně jaké emoce v nich toto místo vyvolává. Emoce jsou v cestovním ruchu velice důležité, neboť umocňují celkový prožitek.

Místa, která se podobají výběru bakalářské práce jsou např. Památník Terezín či Památník Lidice. Obě tato místa jsou pevně spjatá s temnou historií naší země. Nevybíravým způsobem se zapsala do historie a týkají se utrpení mnoha lidí. V bakalářské práci je zmíněna blíže základní charakteristika pojmu Tábor nucené práce, poté bližší vysvětlení historie a současnost Památníku Vojna, instituce zajišťující chod Památníku Vojna, jeho způsob propagace a motivace účastníků cestovního ruchu. Hlavní částí bakalářské práce je dotazníkové šetření, které zjistí případné nedostatky a v závěru práce je pak uvedeno možné řešení zjištěných nedostatků. Informace k tomuto tématu bude autorka čerpat z knižních publikací, z internetových zdrojů, dotazníkového šetření a informací zjištěných během studia cestovního ruchu.

Publikace napsané na toto téma jsou zejména od historika PhDr. Františka Bártíka, který působí v Památníku Vojna jako vedoucí pobočky. Bakalářská práce, která se zabývá podobným tématem, je od autorky, která též studovala Vysokou školu polytechnickou, Jany Theierové s názvem "Temný turismus v České republice.

11

2. Charakteristika pojmu tábor nucené práce Tábory nucených prací, ve zkratce TNP, byly zřízeny zákonem č.247/48 Sb. o táborech nucené práce, který byl schválen dne 25. října v roce 1948. Neví se přesný počet osob, jenž těmito tábory prošlo, ale odhadovaný počet je zhruba 20 tisíc chovanců. TNP existovaly v období 1948 až 1954, stavěly se převážně v místech, kde byl nedostatek pracovních sil. Např. hutě, doly, státní statky, železárny a stavební závody. TNP při uranových dolech fungovaly v letech 1949 až 1951. (Bártík, 2008, str. 25) TNP se dělily na 2 oddíly. A to podle fyzické zdatnosti a podle původu a úrovně provinění. a. Podle fyzické zdatnosti: •

Těžká: hutě a doly

•

Normální: cementárny, stavební podniky, lomy, vápenky a cihelny

•

Lehká: zemědělské podniky a dílenské práce v TNP

•

Pomocná: udržovací práce v TNP

b. Podle původu a úrovně provinění •

TNP s politickými provinilci a zřejmými nepřáteli

•

TNP pro ostatní delikventy, jako např. porušovatele pracovní morálky s nižší úrovní ostražitosti

•

TNP pro mladistvé delikventy (18 až 25 let)

•

TNP pro ženy - odděleně pro mladistvé a prostitutky (Bártík, 2008, str. 25 - 26)

Do TNP mohl být člověk přiřazen ve věku 18 až 60 let. Až na výjimky to většinou probíhalo bez řádného soudního procesu a o přidělení do TNP rozhodovala tříčlenná přikazovací komise. Tato komise se skládala z předsedy, obvykle krajského bezpečnostního referenta a dalších dvou členů komise a jejich náhradníků z řad dělníků. Doba zde strávená se pohybovala od 3 měsíců až do 2 let.

Do TNP mohl být přikázán kdokoliv aniž by spáchal nějaký trestný čin anebo také z důvodů které uvedl ve své knize František Bártík (2008, str. 26),: „stýkání se s cizinkou, jeho sestra je rakouská státní příslušnice, nemá kladný poměr ke zřízení, poslouchání 12

cizího rozhlasu, nesouhlas se znárodněním, šíření nepravdivé zprávy, majitel luxusní vily, majitel domu, stýkání se s reakcionáři, hazardní hráč, vyhýbání se práci, manželka byla proti znárodnění…“. Někdy šlo pouze o podezření, že by trestný čin mohl být spáchán a ihned byl preventivně poslán do TNP. Účelem TNP bylo izolovat nepřátele tehdejšího zřízení a převychovat je prací v TNP. Také procházeli politickým školením tak, aby se stali platnými spoluobčany, kteří budují komunistickou společnost. (Bártík, 2008, str. 26)

Mezi povinnosti chovanců patřilo: a) setrvat v táboře na určitou dobu b) chovat se spořádaně v táboře a na pracovišti a podrobit se všem stanoveným předpisům c) řádně vykonávat práci, která mu byla přiřazena na základě jeho dovedností d) podvolit se osvětové a mravně politické výchově

Pracovní podmínky v TNP byly pro chovance otřesné. Chovanci tábora byli zařazováni na práci v šachtě jak na povrchu, tak i v podzemí, dále pak na práce v táboře a jeho okolí. Pracovní normy byly nedostatečně nastaveny. Normy byly nastaveny stejně v zimě i v létě. Při povrchových pracích v zimě byla půda zmrzlá, tím pádem nešlo zdaleka plnit tyto nastavené normy tak jako v létě. Nedostačující byla také vybavenost pracovními pomůckami, kdy chovanci věčně trpěli nedostatkem potřebného nářadí. (Bártík, 2008, str. 29)

TNP mělo velitelství, které bylo tvořeno velitelem a jeho zástupcem, velitelem ostrahy, referentem pro osvětovou a mravně politickou výchovu a případně dalšími členy, kteří byli přiřazeni Ministerstvem vnitra. Velitel byl zodpovědný za řádný výkon služeb svých podřízených a za plnění povinnosti chovanců TNP. Velitel měl zástupce, který plnil úkoly v jeho nepřítomnosti. Referent pro osvětovou a mravně politickou výchovu odpovídal za výchovu chovanců ke kázni. Ostrahu v TNP zajišťovali příslušníci SNB (Sbor národní bezpečnosti). Jejich úkolem bylo zajištění kázně, bezpečnosti a pořádku v táboře, provádění kontrol příchozích a odchozích chovanců z tábora a bránění případných vzpour a organizovaných útěků. Zdravotní služba byla vykonávána táborovým lékařem, který byl do TNP přiřazen Ministerstvem vnitra. Zodpovídal

13

za zdravotní služby chovanců. K ruce měl pomocný zdravotní personál. (Bártík, 2009, str. 65 - 66)

3. Lokalizace místa - Památník Vojna u Příbrami 3.1. Historie Tábor Vojna představuje původně dochovaný vězeňský areál, první svého druhu na Příbramsku. Byl postaven německými válečnými zajatci v letech 1947 - 1949, nedaleko obce Lešetice. Svůj název získal po nedalekém kopci Vojna (666 m n. m.). [1] První zmínky o existenci tohoto tábora jsou z oficiálního hlášení ze dne 31. 12. 1949. Tábor byl tehdy tvořen osmi obytnými domy, ošetřovnou, skladem, kuchyní a šatnami s umývárnou. (Bártík, 2009, str. 146) V okolí Příbrami byl vždy známý výskyt velkého množství železné, stříbrné a uranové rudy. Avšak na přelomu 40. a 50. let byl problém se zpracováním zásob rudy, neboť němečtí zajatci, kteří zde doposud zpracovávali tuto rudu, byli podle mezinárodních smluv vráceni zpět do

Německa.

Vyvstal

problém

jak

nahradit volná pracovní místa. Proto tehdejší vláda přišla s nápadem, že využijí pracovní síly tzv. z řad chovanců táboru nucených prací. Postupem času zde vznikl

největší tábor nucených prací v tehdejším Československu v oblasti těžby uranu. V roce 1951 se z tábora nucených prací stal

Obrázek 1: Plán tábora Vojna

Nápravně pracovní tábor Vojna (NPT-U), kam byli umísťováni odpůrci komunistického režimu.

Převážně

lidé

z řad

stoupenců

demokracie

odsouzení

nejednou

ve vykonstruovaných procesech na 10 a více let, nejčastěji za velezradu, pokus o velezradu, napomáhání k velezradě, vyzvědačství, pokus o nedovolené opuštění republiky, podvracení lidově demokratického zřízení. [1]

14

Ze záznamů se lze dočíst, že kapacita tábora byla čím dál více navyšována. Ke dni 1. 7. 1956 zde bylo dokonce napočítáno přes 1 500 chovanců. Pracovali zde za minimální mzdy, v otřesných životních podmínkách. Ubytování jim bylo poskytnuto ve společných ubytovacích prostorech, které ovšem byly značně přeplněny. Základní osobní hygiena zde byla absolutně nedostatečná. Stravování jim bylo poskytnuto třikrát denně, strava měla být jednoduchá a vydatná avšak opět kapacita kuchyně nebyla dostačující pro takový počet chovanců.

V

táboře

byl

kulturní dům, kde probíhala osvětově a mravně politická výchova. Zajímavostí v tomto objektu byly lavičky. Ty byly vyrobeny bez opěradla a byly vybouleny směrem nahoru, tak aby

vězňům

znemožňovaly

jakékoliv pohodlné sezení či ležení. (Bártík, 2009, str. 164 Obrázek 2: Kulturní dům

165)

V případě, že některý z chovanců projevil jakýkoliv odpor či porušil absurdní nařízení, byl dán do korekce (samotky). Mírnou formou korekce bylo vězení, kde chovanec strávil až několik dní. Postel v místnosti sice byla, ale odsouzený na ní pouze mohl v noci přespat a přes den musel stát anebo chodit. Sednutí nebo lehnutí ihned znamenalo vyšší trest či odebrání už tak mizivého přídělu jídla. Aniž by to chovanci věděli, nejvyšší formu korekce si postavili sami. Vybudovali tzv. Bunkr. Jednalo se o podzemní místnost o podlahové ploše 3,6 x 3,2 m (tj. 11,5 m2) s výškou 145 cm. Bunkr byl uzavírán ocelovými dveřmi, v jejichž horní části byl otvor, který sloužil k větrání. V bunkru nebyl žádný zdroj tepla a v zimě se zde teplota pohybovala pod bodem mrazu. Vězni sem byli zavíráni až na několik dní, ve většině případů bez jídla a s malým množstvím vody. Při přeplnění bunkru, s nedostačujícím odvětráváním, vězni často kolabovali. [Bártík, 2008, s. 79]. Naskytlo se zde mnoho pokusů o útěk, ale většinou byli vězni ihned spatřeni z některé strážné věže a byli buď okamžitě zastřeleni anebo posláni do korekce a až poté

15

potrestáni. Některým kterým chovanc chovancům se ale podařilo dostat přes es hlídky i ostnaté dráty avšak bachaři vždy vynaložili mnoho úsilí a prostředků prost aby uprchlíky v přilehlých řilehlých lesích našli. V roce 1960 došlo k amnestii. amnestii Část vězňů byla propuštěna a část ást věz vězňů byla převelena do nedalekého Nápravně pracovního tábora Bytíz. Ke dni 1. června ervna 1961 byl Nápravn Nápravně pracovní tábor Vojna zrušen. Poté, v období 1961 až 2000, byl areál bývalého TNP Vojna využíván armádou. Jelikož se jedná o poslední místo tohoto typu, kde se dochovalo několik n původních objektů z dob komunistické perzekuce, vláda ČR R rozhodla svým usnesením ze dne 16. června ervna 1999 postavit na tomto památník ík jako místo, které bude vždy připomínat p utrpení lidí z dob komunistické perzekuce. Od roku 1999 do roku 2005 zde probíhala rekonstrukce nstrukce celého areálu. Byla vybudována tematická expozice, jako pobočka pobo Hornického muzea v Příbrami. říbrami. Na vybudování této expozice expozice se taktéž podílelo Muzeum III. odboje Příbram íbram a Konfederace politických vězňů v České eské republiky. Dochovalo se zde celkem šestnáct historickým staveb a zpřístupněna zp veřejnosti ejnosti je např. velitelská budova, korekce neboli bunkr, kulturní dům, d lágrová jídelna, ubytovací objekt G, ošetřovna a jiné. V lednu 2001 byl vězeňský v ský areál prohlášen kulturní památkou. Dne 18. května roku 2005 byl oficiálně oficiáln otevřen široké veřejnosti. [1]

3.2. Současnost Díky tomu, že Památník Vojna prošel náročnou rekonstrukcí, si návštěvníci návšt mohou prohlédnout poslední částečně částe dochovaný vězeňský areál v České eské republice. republice Areál je obehnán dvojitým ostnatým drátem, drátem několika strážnými věži a při vstupu do areálu návštěvníci musí projít skrze bránu s hrozivým nápisem "Prací ke svobodě". [4] Atmosféra

tohoto

areálu

dolehne ihned na každého ždého a je patrná všude. Je zde nově nov vybudovaná rozhledna díky které si

každý vychutná

výhled na celý vězeň ězeňský areál. Hned přii vstupu je

Obrázek 3:: Vstupní brána

16

patrný památník, který zde byl postaven jako vzpomínka na těžké chvíle všech vězňů, kteří tímto vězením prošli. Je zde vybudován bezbariérový přístup do všech expozičních objektů mimo ubytovací objekt G, kulturní dům a novou kuchyni. Roku 2008 zde bylo zrealizováno vybudování asfaltových cest, mezi jednotlivými objekty, pro tělesně postižené a došlo i k úpravě toalet. Do vyhlídkové věže se handicapovaní návštěvníci dostanou pomocí výtahu. Památník Vojna je otevřen celoročně, kdy v létě je návštěvní doba delší a otevřeno je téměř každý den. Nachází se zde parkoviště, které má dostačující kapacitu, jak pro auta, tak i pro autobusy.

3.2.1. Zaměstnanci Památník Vojna zaměstnává na stálo 6 pracovníků. Počet zaměstnanců se liší podle letního a zimního období, kdy jsou navíc v létě zaměstnáváni brigádníci z řad studentů. V čele Památníku Vojna je jeho vedoucí pobočky, a to PhDr. František Bártík, který zároveň působí jako historik Památníku Vojna a napsal o tomto místě již řadu publikací. Z řad průvodců tu působí 2 zaměstnanci, a to paní Zdeňka a pan Zdeněk. Paní Zdeňka začala pracovat na Památníku Vojna již od jeho vzniku, tedy od roku 2005. Původně byla zaměstnána jako administrativní pracovnice ale po čase se zjistilo, že větší část administrativy je zajišťována přímo v Hornickém muzeu Příbram. Proto tedy začala pracovat na Památníku Vojna jako průvodkyně - pokladní a tuto funkci zde vyková již 10 let. Pan Zdeněk je na Památníku Vojna již taky od roku 2005 a již od začátku zde byl zaměstnán jako průvodce. V době hlavní sezony jsou na Památníku Vojna také zaměstnáváni průvodci z řad studentů středních a vysokých škol. Památník Vojna má již své osvědčené brigádníky, kteří zde působí také mnoho let. Na hlavní sezonu je zaměstnán 1 brigádník a v případě čerpání dovolených z řad zaměstnanců, je zaměstnán ještě 1 brigádník. Podmínkou však vždy je, že zde musí zůstat 1 hlavní průvodce z řad stálých zaměstnanců, neboť má hmotnou zodpovědnost za pokladnu. Jak je tedy k povšimnutí, průvodci na Památníku Vojna pracují již mnoho let a mají tudíž dlouholeté zkušenosti. Vědí mnoho informací o Památníku Vojna a také jak upoutat pozornost návštěvníků a zpříjemnit jim co nejvíce návštěvu tohoto místa.

17

Autorka se osobně několikrát zúčastnila prohlídky Památníku Vojna a musí konstatovat, že průvodci zde patří opravdu mezi profesionály ve svém oboru. O Památníku Vojna věděli nepřeberné množství informací a nedělalo jim problémy ani zodpovídat na záludné otázky některých návštěvníků. Dále je na Památníku Vojna zaměstnán 1 pracovník, který se stará o údržbu celého areálu a také 2 zaměstnanci, kteří zajišťují ostrahu Památníku Vojna např. pomocí kamerového systému, který je zde nainstalován. (interní zdroje Památníku Vojna)

3.2.2. Prohlídkové okruhy Prohlídku areálu s průvodcem není třeba nijak dopředu rezervovat, probíhá vždy v celou hodinu, poslední prohlídka je vždy hodinu před koncem otevírací doby. Prohlídky jsou prováděny v českém jazyce. Rezervace se provádí jen v případě školních exkurzí, prohlídek v cizím jazyce či při větším počtu osob. V Památníku Vojna mohou návštěvníci navštívit 3 prohlídkové okruhy: 1. Okruh A: Prohlídka vězeňského areálu 2. Okruh B: Uran v českých dějinách 3. Okruh C: Galerie Orbis Pictus - Europa

Prohlídkové okruhy se dají, za zvýhodněné vstupné, různě navzájem kombinovat. Pro členy Konfederace politických vězňů ČR je vstupné za 1 Kč. Fotografování je zde zpoplatněné za 20 Kč. [6] Okruh A - Třetí odboj a perzekuce po roce 1948 Jedná se o hlavní expozici tohoto areálu a je bezpochyby nejvíce vyhledávanou trasou ze všech a také hlavním důvodem příjezdu většiny návštěvníků. Prohlídka trvá necelou hodinu a je koncipována tak, že průvodce návštěvníkům

podává

věcné

informace u každého objektu Obrázek 4: Korekce

18

a poté je nechá, aby si sami vše důkladně prohlédli a pročetli. V některých objektech jsou instalovány informační panely, které podávají návštěvníkům nepřeberné množství informací. Při návštěvě okruhu A si návštěvníci prohlédnou velitelský objekt tábora, budovu korekce, nejvyšší stupeň korekce tzv. bunkr, kulturní dům, ubytovací objekt G a vězeňskou ošetřovnu. Také expozici ve velitelském objektu na téma Perzekuce po únoru 1948 a III. odboj. [5] Vstupné pro dospělé činí 40 Kč, pro děti seniory a studenty 20 Kč a pro rodiny (2 dospělí a 2 až 4 děti) 100 Kč. [6] Okruh B - Uran v českých dějinách Expozice návštěvníky seznamuje s hlavními znaky vývoje těžby uranu v posledních dvou stoletích převážně na Příbramsku.

Expozice je navržena do více jak deseti tematických okruhů s tím, že důraz je kladen především na technickou strukturu. Je zde velké

množství

vyobrazení,

modelů i cenných exponátů, mezi nimiž nechybí ani skanzen důlní techniky. Návštěvníci se seznámí s dějinami těžby uranu ve Obrázek 5: Expozice Uran v ČR

významu

regionu.

Při

středočeského větším

počtu

návštěvníků probíhá prohlídka s průvodcem, při malém množství individuálně. [7] Vstupné pro dospělé činí 40 Kč, pro děti seniory a studenty 20 Kč a pro rodiny (2 dospělí a 2 až 4 děti) 100 Kč. [6] Pro děti je zde možnost projížďky hornickým vláčkem, na trase dlouhé 300 metrů, který byl slavnostně zprovozněn v roce 2013. [8] Jízda hornickým vláčkem stojí pro dospělé 10 Kč a pro děti, seniory a studenty 5 Kč. [6] Okruh C - Orbis Pictus Europa Jedná se o umělecký výtvarný projekt, kdy je obraz, dosahující délky 200 metrů, tvořen umělci ze 16 zemí. Účelem bylo vytvoření tzv. nekonečného plátna. Cílem tohoto 19

projektu bylo posílení evropské sounáležitosti. Výstavy probíhají po celé Evropě. [9] Také zde byla představena další pasáž mezinárodní výstavy s názvem „ Individualita a totalita “ – soubor sochařských děl 4 postkomunistických států východní a střední Evropy (Slovensko, Rusko, Polsko a Česká republika). [3] Tento okruh patří k nejméně navštěvovaným. Prohlídka tohoto okruhu probíhá individuálně. Vstupné pro dospělé je 20 Kč, pro děti seniory a studenty 10 Kč. [6]

3.2.3. Množství návštěvníků V současné době je Památník Vojna velmi navštěvovaným místem. Každoročně stále více návštěvníků zavítá na toto místo. K největší návštěvnosti samozřejmě dochází v období hlavní sezony, tedy v červnu, červenci a srpnu. K nejmenší pak v zimním období. Památník Vojna také hodně turisté navštěvují při příležitosti návštěvy jiných památek či trávení své dovolené, např. při návštěvě Svaté Hory, zámku Březnice, Památníku Vysoká či vodní nádrže Orlík. Památník navštěvují také hodně cizinci. Od dubna do října sem například jezdí penzisté z USA, kteří mají Památník Vojna při jejich cestě do Českého Krumlova. Zpravidla se zde ročně uskuteční 40 zájezdů zhruba po 20 osobách. (interní zdroje Památníku Vojna) Celková návštěvnost za rok 2014 je přehledně zaznamenána v přilehlé tabulce. Nejvíce turisté navštěvovali Památník Vojna v červnu, a to přes 3 000 návštěvníků a nejméně pak v lednu, kdy Památník Vojna navštívilo pouhých 36 návštěvníků. V tomto roce byl, v době hlavní sezony, na Památníku Vojna natáčen česko - německý film "Nahý mezi vlky" a díky tomu došlo k poklesu návštěvnosti oproti předešlým rokům. [3] Tabulka 1: Návštěvnost Památníku Vojna za rok 2014 (ze zdrojů Památníku Vojna) Leden Únor Březen Duben Květen Červen 36 343 531 563 1 413 3 231 Červenec 1 710

Srpen 1 534

Září 1 760

Říjen 2 549

Listopad Prosinec 1 065 116

V přiložené tabulce je k vidění celkový přehled návštěvníků od roku 2005 až do roku 2014. K největší návštěvnosti doposud došlo v roce 2009, a to přes 27 000 návštěvníků. Nejméně byl pak Památník Vojna navštěvován hned při jeho vzniku v roce 2005. 20

V roce 2013 a 2014 došlo k velkému poklesu návštěvnosti. vnosti. Hlavním důvodem d poklesu v roce 2014 bylo již zmíněné zmín natáčení česko - německého filmu "Nahý Nahý mezi vlky". vlky [3]

Tabulka 2: Návštěvnost vnost Památníku Vojna (zdroj: vlastní zpracování podle [3] [3 ) 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

2013

2014

Počet 5 250 9 827 13 941 22 621 27 173 26 402 26 391 22 854 19 598 14 692 návštěvníků

3.2.4. Naučná ná stezka „ Po stopách politických vězňů “ Poměrně nová naučná ná stezka, která vznikla teprve před p ed rokem, spojuje m město Příbram a Památník Vojna. Stezka návštěvníky návšt vníky provede po okolí prostř prostřednictvím příběhů politických vězňů. V Příbrami říbrami a jeho okolí je nainstalováno 7 informačních informa tabulí, které přibližují konkrétní místa a příběhy p politických vězňů.. Tabule také zahrnují QR-kódy, které obsahují další zajímavosti zajímavosti zde, autentické nahrávky a fotografie. fotografie Celkem je stezka dlouhá okolo 14 kilometrů kilometr a ve zkrácené ácené verzi, která se nachází v blízkém okolí Památníku, Památníku má stezka 6 kilometrů.. Trasa je vhodná jak pro rodiny s dětmi, tak i pro cyklisty. Stezka vede převážně p po okrajích luk, polí a les lesů. Nabízí tak návštěvník ěvníkům

jedinečnou

příležitost íležitost ppřímého kontaktu s přírodou. řírodou. Návštěvníkům Návšt se zde nabízí také hned několik kolik krásných výhledů na oblast pahorkatiny mezi středním edním tokem Vltavy a pásem Brd nebo krásný výhled z vrcholu Vojna. [10]

Obrázek 6: Trasa naučné čné stezky „ Po stopách politických vězňů ňů “ (Měřítko (M 1:80 000)

21

4. Instituce a organizace zaštiťující chod a poskytující informace 4.1. Hornické muzeum Hornické muzeum Příbram je hlavním spravovatelem a správcem Památníku Vojna. Patří k nejstarším muzeím v České republice. Jelikož je muzeum příspěvkovou organizací Středočeského kraje, je do značné míry závislé právě na příspěvku od zřizovatele. Zároveň se dále snaží získávat finance např. z Evropské unie. Muzeum se člení na pracoviště, oddělení a pobočky. Právě jednou z poboček je i Památník Vojna u Příbrami. Pomocí sbírkové činnosti, domácího i zahraničního cestovního ruchu a sponzorství se snaží o zachování tohoto místa. Muzeum se snaží o průběžné doplňování propagačních materiálů, předávání nejnovějších informací a aktualizace webových stránek. Muzeum uchovává nenahraditelné doklady o vývoji společnosti na území Příbramského regionu a o jedinečnosti nerostného bohatství. Je přínosné tím, že získává, schraňuje, eviduje a odborně zpracovává informace o naší minulosti. Činí tomu tak, aby tyto hodnoty zůstaly i nadále jako paměť národa pro naše budoucí generace a byly součástí přírodního a kulturního dědictví nejen Středočeského kraje ale celé České republiky. Vize Hornického muzea Příbram se dají vyjádřit touto myšlenkou: „Chceme ochraňovat, udržovat a rozvíjet kulturní a přírodní dědictví hornického Příbramska, jedné z nejvýznamnějších lokalit Středočeského kraje v srdci Čech, a to i v mezinárodním kontextu, v duchu uspokojování potřeb člověka.“ [2]

4.2. Konfederace politických vězňů Konfederace politických vězňů ČR (zkratka KPV) se spolupodílela na vytvoření tematické expozice, která se nachází v Památníku Vojna. Konfederace je tvořena žijícími občany ČR, kteří byli po roce 1948 vystaveni nebývalému teroru tehdejším komunistickým režimem. Z původních 450 000 obětí jich dnes žije pouhých 8 000. V současnosti se KPV zaměřuje zejména na důstojné uctívání památky obětí komunismu a také informování mladých lidí o dějinách z dob komunistického režimu.

22

Například právě formou expozic na Památníku Vojna u Příbrami či v Muzeu III. odboje v Příbrami. [14]

4.3. Muzeum III. odboje Muzeum III. odboje Příbram také spolupracovalo s Hornickým muzeem Příbram při vytváření tematické expozice v areálu Památníku Vojna. Také spolu zpracovávala dokumentaci k protikomunistickému odporu a odboji po únoru 1948. Muzeum III. odboje ukazuje průběh postkomunistického odboje a jeho následky v období 1948 až 1989. Expozice s názvem "Političtí vězni v uranových dolech od roku 1948 do roku 1968" seznamuje návštěvníky se zločiny komunistického režimu. Dále jsou zde expozice "Ženy ve III. odboji a za mřížemi věznic od roku 1948 do roku 1968" a expozice "Z Čech do sibiřských gulagů". Muzeum je otevřeno kromě pondělí každý den od 10 hod. do 16 hod. [11]

4.4. Informační centrum Příbram Informační centrum města Příbram spolupracuje také s Hornickým muzeem Příbram na propagaci Památníku Vojna. V informačním centru je k nalezení mnoho informačních brožur, mapa naučné stezky „Po stopách politických vězňů“ a také různé publikace týkající se Památníku Vojna. Po krátkém pátrání lze na jejich webových stránkách najít odkaz na Hornické muzeum Příbram, u kterého jsou informace o Památníku Vojna.

5. Způsob propagace Hornické muzeum Příbram věnuje soustavnou pozornost propagaci Památníku Vojna, účastní se veletrhů jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Pořádá různé doprovodné kulturní akce a spolupracuje se školami ve vzdělávání dětí. Zajímavostí je, že klade velký důraz na kvalitu a dostatek informací ve vstupním prostředí areálu Památníku Vojna. To se skládá hlavně z informačního servisu, cizojazyčných textů, dostupnosti propagačních materiálů, z nabídky suvenýrů a hlavně kvalifikovanosti a vstřícnosti personálu. [2]

23

5.1. Účast na veletrzích Hornické muzeum Příbram propaguje Památník Vojna na veletrzích cestovního ruchu. V roce 2014 se zaměstnanci muzea účastnili veletrhu cestovního ruchu v Brně GO a REGIONTOUR, který se konal od 16. ledna do 19. ledna. Tohoto veletrhu se zúčastnilo přes 30 000 návštěvníků a prezentovalo se zde na 700 vystavovatelů z více jak 20 zemí. Zahraniční vystavovatelé se skládali především ze sousedního Polska, Slovenska a také Itálie. [12] Zaměstnanci Hornického muzea Příbram propagovali Památník Vojna také na veletrhu HOLIDAY WORLD v Praze, který se konal od 20. února do 23. února. Veletrhu se zúčastnilo více jak 800 vystavovatelů z 50 zemí. Navštívilo ho přes 35 tisíc návštěvníků. [13] Také se zúčastnili Region Tour Expo Trenčín na Slovensku v konání od 15. května do 18. května, Mezinárodního veletrhu průmyslového dědictví a podzemní turistiky v Zabrze v Polsku ve dnech 22. května až 25. května, Mezinárodního veletrhu cestovních možností Tour Salon v Poznani v Polsku od 15. října do 19. října, Veletrhu památky na Výstavišti v Praze a v neposlední řadě také Mezinárodního setkání hornických měst ve Freibergu ve dnech 26. června až 29. června. Dále se prezentuje v kulturních a informačních střediscích u nás i v zahraničí. V zahraničí například v Berlíně, v Drážďanech, v Dortmundu, v Mannheimu, v Bochumu, ve Freibergu a dalších. [3]

5.2. Kulturní doprovodné akce Hornické muzeum Příbram se každý rok zapojuje do různých kulturních akcí. V roce 2014 tomu nebylo jinak. V rámci Mezinárodního dne památek a sídel, dne 18. dubna, byly uspořádány prohlídky areálu s doprovodným kulturním program za zvýhodněné vstupné. O měsíc později, na Mezinárodní den muzeí, byly taktéž zrealizovány prohlídky areálu na téma „Muzea jsou sbírky a lidé“ za zvýhodněné vstupné. Festival muzejních nocí, při kterém byly k dispozici noční jízdy hornickým vláčkem a noční prohlídky areálu Památníku Vojna. Mezi nejvýznamnější kulturní akci patří na Památníku Vojna bezesporu Den památky obětí komunistického režimu - výročí úmrtí JUDr. Milady Horákové, dne 27. června, 24

která vznikla ve spolupráci s Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, ústředním Konfederace politických vězňů ČR a Českou křesťanskou akademií. V rámci této akce se zde každoročně koná Mše svatá za oběti totality. Mezi další doprovodné akce, kterých se Památník Vojna v roce 2014 zúčastnil, patří Dny evropského dědictví na téma „Návraty ke kořenům“ (13. září), Měsíc věží a rozhleden ČR (28. září), Den památek techniky a průmyslového dědictví, Den Středočeského kraje a další. [3]

5.3. Webové stránky Hornické muzeum Příbram v roce 2012 provedlo nové zpracování webových stránek. Díky tomu jsou stránky úhledné a velmi přehledné. V nabídce Památníku Vojna jsou informace o prohlídkových trasách, o vstupném, o otevírací době a o nabídkách pro školy. V neposlední řadě je zde široká škála fotografií, akcí, aktualit a událostí. Informace jsou snadno k dohledání a to znamená, že návštěvník tak lehce ukojí svou zvědavost. Jediné, co je zde k vytknutí, je neaktuálnost pořádaných akcí. V podkapitole " pořádané akce" nejsou napsané žádné akce a to se jich přitom koná mnoho. Třeba 18. dubna je Den památek a sídel a hned měsíc na to, tedy 18. května, je Mezinárodní den Muzeí, tentokrát pod heslem "Muzea pro udržitelnou společnost". Těchto akcí se Památník Vojna každoročně účastní. [15]

5.4. Spolupráce se školami Památník Vojna navštěvují také děti každého věku. Prohlídky probíhají nejvíce pro studenty středních škol, zejména studenty gymnázií. Pro střední a základní školy 2. stupně jsou připraveny pracovní listy, do kterých musejí žáci během prohlídky doplňovat chybějící informace. Ve vstupní budově se nachází kinosál, ve kterém se studentům pouští krátký dokumentární snímek, který přibližuje dobu 50. let 20. stolení, kdy Památník Vojna sloužil jako pracovní tábor. Využití je zde ale i pro mateřské školy a to převážně díky projížďkám hornickým vláčkem. Hornické muzeum Příbram se angažuje v mnoha projektech a spolupracuje s mnoha institucemi na vzdělávání dětí každého věku. Například navázalo spolupráci s Národním 25

muzeem Praha při řešení projektu „Dotkni se 20. století“ orientovaného na podporu výuky moderních českých a československých dějin 20. století na ZŠ a SŠ. Muzeum díky tomu získá nové návštěvníky, interaktivní vzdělávací materiály, fotodokumentaci, komiks, pracovní listy a další. Dále se muzeum zapojilo do vzdělávacího projektu zaměřeného pro učitele dějepisu, který má název „Edu čas – Po stopách nesvobody“ a je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Projekt je zaměřený na poznávání míst spojených s následky vlád totalitních režimů i osudy obětí. Mezi které patří právě Památník Vojna ale také Památník Terezín a Lidice. Mezi další projekt na kterém muzeum spolupracovalo, je interaktivní vzdělávací projekt určený pro školy pod názvem „Vězeňské tábory – nástroje perzekuce“. Projekt má Statut akreditovaného semináře Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a spolupracovali na něm s Památníkem Lidice a příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. [3]

5.5. Prezentace ve sdělovacích prostředcích Propagace Památníku Vojna probíhá jak v tuzemských sdělovacích prostředcích, tak i v zahraničí. V tuzemsku se Památník Vojna propaguje prostřednictvím - ČT Praha, TV Prima, TV Šlágr, regionální TV Fonka, v rozhlase, v tisku, včetně časopisů orientovaných na cestovní ruch a dalších. O různých akcích, které muzeum pořádá, přináší reportáže Rádio Blaník, Český rozhlas Region, Rádio Praha (i zahraniční vysílání). Na Památníku Vojna se natáčel česko - německý film s názvem „Nahý mezi vlky“, vyprávějící o dramatickém osudu tříletého židovského sirotka, kterého ukrývali političtí vězni koncentračního tábora Buchenwald na konci 2. světové války. Natáčení se zúčastnilo na 200 herců. Dalším filmem, který se natáčel na Památníku Vojna je film s názvem „Piknik“, vyprávějící příběh bývalých politických vězňů, kteří se po letech potkávají na místě tehdejšího nuceného pobytu. Ve filmu si zahráli čeští přední herci jako Jan Tříska či Petr Kostka. Anebo také československý film s názvem „Konfident“, který byl zčásti natočen na Památníku Vojna, vyprávějící o problematice udavačství v období totality v bývalém Československu. Také se zde natáčelo několik dílů Zdivočelé země. [3]

26

6. Motivace návštěvníků Motivace návštěvníků je v cestovním ruchu velmi důležitá. U klasického turismu jde převážně o relaxaci a poznání, kdežto u temného cestování jde očividně o něco jiného. Motivačním faktorem návštěvníků, na místa spojená se smrtí, může být třeba zvědavost, uctění jejich památky nebo i vzrušení, že se dostanou tak blízko smrti. Turisté jsou v dnešní době přesyceni masovým turismem, a proto také vyhledávají jiné druhy cestovního ruchu. Památník Vojna je místo, kde se děli hrůzy, kde umřelo mnoho lidí a cílem této bakalářské práce je zjistit právě motivaci návštěvníků Památníku Vojna. Proč toto místo navštívili a jaké emoce v nich návštěva Památníku Vojna vyvolala.

6.1. Motivace Pojem motivace je odvozen z latinského slova „moveo“ a v překladu to znamená hýbat či pohyb. Proto je motivace vysvětlována jako to, co s jedincem „hýbá“, co jej vede k tomu, proč to dělá. (Nakonečný, 1995, str. 75) Motivace je jako hypotetický proces, jehož rysem je zaměřování a energetizace chování. Konkrétní zaměření na ten či onen objekt určuje učení, ale účinek vnějších stimulů nelze vždy jasně odlišit od účinků motivace. Proto je nutné odlišit 2 rozdílné stupně řízení. První stupeň - řízení může vyjadřovat konkrétní cestu k dosažení určitých cílů. Druhý stupeň - jedinec, který je ve stavu motivace, něco hledá, od určitých objektů odvrací pozornost, u jiných zůstává a tím vykazuje, že motivované chování má svůj cíl, tzv. je zaměřeno na něco, co jedinci přináší uspokojení. Motivace dává chování význam a vykazuje tak smysluplné aktivity. (Nakonečný, 1997, str. 12)

6.2. Emoce Pojem „emoce“ pochází z latinského slova „exmovere“, který znamená „hýbat se“, kde předpona „ex“, znamená slovo „ven“. Slovo emoce či cit vyjadřuje zvláštní způsob prožívání. Pocity jsou různě vyjadřovány slovy jako smutek, radost, lítost či hněv. Jsou to prožitky, které nelze slovy úplně a snadno vyjádřit a proto emoce lze jen obtížně definovat. (Nakonečný, 1995, str. 18) Z děl zabývajících se emotivitou (Thompson, 1988; Plutchik a Kellerman, 1989; Lazarus, 1991) vyplývá tzv. pětistupňový model popisu událostí, které jedinec prožívá v průběhu emoční situace: 27

1. Událost: stane se nějaká nehoda, která ovlivní splnění cílů jedince a to buď ohrozí anebo dopomůže k jejich dosažení. 2. Vnímání události: pomocí smyslů o dané události jedinec ví

3. Vyhodnocení vnímané události: zhodnocení zda daná situace má vliv na cíl jedince, podle toho jak má velký vliv na cíl se pak ukáže intenzita emocí. 4. Vyhodnocení události je ovlivněno: fyziologický stav působí na způsob hodnocení události. Zda se jedná o velké nebezpečí či ne. 5. Odpověď na vyhodnocení: vyhodnocení dané situace, jak se se situací jedinec

vyrovná, zda dojde ke splnění cíle či ne. (Howard, 2005)

6.3. Prožitek Prožitek se může dělit na čtyři kategorie. První kategorie jsou tzv. explorativní prožitky, kdy jde o důkladné vyhledávání informací a jejich různé kombinace, které umožní jedinci se na chvíli vytrhnout z každodenních povinností. Dále jde o sociální prožitky, kdy se jedinec snaží navázat sociální kontakt s lidmi, na které normálně nemá mnoho času. Biotické prožitky zase znamenají vyhledávání netradičních fyzických zážitků, při kterých jde hlavně o zapojení všech smyslů a vnímání jimi. Posledními prožitky jsou optimalizované prožitky, kde se výsledek a konečný dojem z cest prolne i do všedních dnů. (Šípek, 2001, str. 82)

7. Dotazníkové šetření 7.1. Metodika výzkumu Hlavním cílem dotazníkového šetření bylo zjistit cílovou skupinu návštěvníků a nalezení jejich motivace k návštěvě Památníku Vojna. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 120 respondentů. Šetření probíhalo od července do listopadu roku 2014 přímo v Památníku Vojna. Původním záměrem bylo rozdávat respondentům dotazníky až po ukončení prohlídky areálu, ale jelikož respondenti neměli po ukončení vždy dostatek času, postupováno bylo tak, že dotazníky dostali již na začátku prohlídky a mohli je tak vyplňovat během prohlídky. Nenašel se zde nikdo, koho by to nikterak obtěžovalo.

28

Dotazníky zaměřené ené na motivaci účastníka ú cestovního ruchu ale nemusí vždy přinést p pravdivý pohled na zkoumanou problematiku. Návštěvníci Návšt vníci si nemusí vždy pln plně uvědomovat domovat svou motivaci či to jen nedokážou slovně prezentovat ovat na veřejnosti. ve Vždyť právě zkoumání motivace je v oblasti cestovního ruchu velmi nezbytné, především p pro plánování a organizování zájezdů zájezd v nabídce cestovních kanceláří. kancelá Pro samotné návštěvníky je velmi důležité dů si ujasnit motivaci pro navštívení daného dané místa tak aby nedošlo k jeho zklamání. Hypotézou autorky je, že návštěvníci návšt nejvíce navštěvují vují Památník Vojna kvůli kv zájmu o temnou historii a kvůli atmosféře atmosfé spjaté s tímto místem. Podle domnění domn autorky se mezi nejčastějšího jšího návštěvníka návště řadí muži ve věku ku 40 až 60 let. Autorčina Autorč hypotéza bude vyhodnocena v závěrečném ě čném shrnutí dotazníkového šetření. šet Sběr dotazníků byl prováděn provád osobně a k přehledné evidenci dotazníků dotazník byla použita aplikace disk Google. oogle. Vyhodnocování V grafů bylo provedeno v programu program Microsoft office Excel el 2007. Dotazník byl vytvořen en jako kvantitativní a skládá se z 10 uzavřených ených otázek a 4 otevřených otev otázek. Odpovědi di byly poté vyhodnoceny a znázorněny přehledně ehledně v grafech. Veškeré grafy jsou dílem autorky. Celý dotazník je ke shlédnutí v příloze č. 1.

7.2. .2. Grafické znázornění znázorn Otázka č. 1: Jaký byl důvod ůvod Vaší návštěvy? návšt

6% 15% 44%

zájem o historii zvědavost kulturní zážitek jiné

35%

Graf 1: Důvod návštěvy

29

Z grafu vyplývá že,, největším nejvě důvodem návštěvy vy Památníku Vojna byl zájem o historii, historii tedy 44 %. Neboť právě na Památníku Vojna se nachází mnoho historických objektů bývalého vězeňského ského areálu, které jsou poslední tohoto typu. Dále mnoho respondentů odpovědělo, že důvodem vodem byla zvědavost 35 %. Někdy sem návštěvník ěvníky zavedla pouhá náhoda a právě ta zvědavost davost, když jeli kolem a uviděli li ukazatele na Památník Vojna. 15 % respondentů uvedlo kulturní zážitek a zbylých 6 % respondentů uvedlo jiné. Tím návštěvníci například íklad mysleli školní výlet či trávení dovolené. Otázka č. 2: Po kolikáté jste navštívil/a toto místo? 2%

28% poprvé podruhé 70%

potřetí a více

Graf 2: Četnost návštěvy

Většina respondentůů v dotazníku odpověděla, odpov la, že je zde poprvé (70 %) %). To představuje velkou pravděpodobnost podobnost, že se sem mnoho návštěvníků možná zase vrátí. 28 % respondentů se přiklonilo iklonilo k odpovědi, odpov i, že toto místo navštívili podruhé. po Dojemnou odpověď uvedl jeden respondent, respondent který toto místo navštívil podruhé druhé a do závorky připsal poprvé jako vězeň ězeň a teď podruhé již jako svobodný muž. Pouhé ouhé 2 % navštívilo Památník Vojna potřetí řetí a více. Několik respondentů zde bylo již v minulosti a vrátili se sem se svými současnými asnými partnery, případně p se svými dětmi.

30

Otázka č.. 3: Jak jste se o tomto místě míst dozvěděl/a? 2%

4% 2% internet

8%

od známých a přátel

34%

televize 13%

informační centrum noviny rádio jiné

37%

Graf 3: Doporučení k návštěvě

37 % respondentů odpovědělo, odpov že se o tomto místě dozvěděli ěli od svých známých a přátel. átel. Ne nadarmo se říká, ř že největší reklama se tvoříí mezi lidmi. Další nej nejčastější odpovědí byl internet (34 34 %). % Což je celkem předvídatelné,, když se jedná o nejběžnější zdroj informací v dnešní době. dob 13 % respondentů odpovědělo, lo, že jejich zdrojem byla televize. Možná také díky tomu, že na Památníku Vojna byla natočena řada filmů a je propagován v mnoha tuzemských televizích. Jako další nejčastější nejč odpověď u respondentů bylo informační informa centrum (8 %). Spolupráce ráce mezi Památníkem Vojna a informačním centrem Příbram P je velmi úzká. Návštěvníci vníci v informačním informa centru najdou mnoho propagačních propagač materiálů. Mezi nejméně časté asté odpov odpovědi patřilo rádio, noviny a jiné. Mezi jiné,, návštěvníci uvedli, že toto místo navštívili z vlastní iniciativy. Otázka č. 4: Co Vás nejvíce zaujalo? 1%

22% prostředí 45%

historie výklad průvodce jiné

32%

Graf 4: Největší zájem

31

Z grafu je zřejmé, že nejvíce návštěvníky návšt zaujalo prostředí areálu (45 45 %). % Je očividné, že při vstupu do areálu na většinu návštěvníků ihned dýchne právěě ta atmosféra tohoto místa. Další častou odpovědí odpov byla historie (32 %). Mnoho informací týkajících týkající se historie

tohoto ohoto

místa

se

návšt návštěvníci

dozví

jak

zee

stálých

expozic,

tak

i z výkladu průvodců. ů. Dále dotazované velmi zajímal výklad průvodců pr (22 %). Průvodci vodci na Památníku Vojna zde pracují již řadu adu let a tak mají mnohaleté zkušenosti a ví čím návštěvníky vníky nejvíce zaujmout. Do kategorie jiné (1%), 1%), respondenti odpověděli odpov například autentičnost nost či rozsáhlost prostředí. prost Otázka č. 5 : Myslíte si, že je důležité, d aby o tomto místě lidé více věděli? vědě

1%

10%

ano ne nevim 89%

Graf 5: Důležitost tohoto místa

Z grafu vyplývá, že převážná př většina respondentů na tuto otázku odpovědělo odpov ano (89 %). Je dobře, e, že tolik respondentů respondent si toto myslí, neboť Památník Vojna je místo spjaté s temnou stránkou naší historie a je velmi důležité d ležité aby se o něm ně vědělo. Aby se šířilo povědomí domí o hrůzách, které se v minulosti na tomto místě míst děly, aby tak nedocházelo nikdy k opakování. 10 % respondentů napsalo odpověď nevím a pouhé 1 % napsalo odpověď ěď ne.

32

Otázka č. 6 : Přemýšlel/a emýšlel/a byste o opětovné op návštěvě tohoto místa?

27%

24% ano

24%

ano, pokud by byly otevřeny nové okruhy ano, pokud by se zde konala nějaká zajímavá akce ne

25%

Graf 6: Opětovná návštěva

V tomto grafu všechny odpovědi odpov vycházejí procentuelně zhruba stejně. stejn 27 % respondentů odpovědělo, ě ělo, že by již toto místo nenavštívili. Tato odpověď odpov nebyla blíže specifikována a tak se neví důvod d jejich odpovědi. Zda je odradilo prostředí prost tohoto místa čii jen nemají potřebu potř toto místo znovu navštívit. To by byla autorky zpětně doplňující otázka. 25 % respondentů respondent odpovědělo, lo, že by toto místo znovu navštívilo v případě,, že by se zde konala nějaká zajímavá akce. A právě na Památníku Vojna se ročně uskutečňuje uje mnoho kulturních doprovodných akcí a díky tomu tak návštěvníci návšt mohou toto místo poznat také z jiného úhlu než jen při p běžné žné prohlídce areálu. 24 % respondentů odpovědělo, ě ělo, že by přemýšlelo p o opětovné návštěvě ěvě a zbylých 24 % respondentů by Památník Vojna znovu navštívili v případě p otevření ření nových okruh okruhů. Vedení Památníku Vojna plánuje do d budoucna rozšiřování ování expozic expozic, takže tito návštěvníci budou mít jistě jist příležitost tost znovu toto místo navštívit a v trochu jiné podobě. podob

33

Otázka č. 7: Vyhovuje Vám organizovaná prohlídka s průvodcem pr m, nebo byste raději samostatně čii kombinaci obou? obou

32% skupinová prohlídka s průvodcem 52%

samostatná prohlídka kombinace obou

16%

Graf 7: Vhodný styl prohlídky

Z grafu vyplývá, že více jak polovině polovin respondentů (52 %) vyhovovala skupinová prohlídka s průvodcem. vodcem. Průvodce jim poskytl mnoho věcných cných informací informací, provedl je po celém areálu a poté společně spole zakončili prohlídku. 32 % respondentů by více přivítalo kombinaci jak skupinové prohlídky s průvodcem pr odcem tak i samostatné prohlídky. prohlídky Průvodce by je seznámil se základními fakty a poté by je ponechal o samotě, samot tak aby si mohli samotě samostatně doprohlédnout celý areál. 16 % respondentů by více uvítalo samostatnou prohlídku areálu, kde by měli m více času asu na prohlednutí všech objektů. objekt Nevýhodou by však mohla být neukázněnost neukázn návštěvníků, kteří by například sahali s na exponáty či překračovali pásky zakázaných zón. Následující 4 otázky jsou otevřené otev ené a respondenti, tak mohli napsat cokoliv dle svého uvážení. Autorka pak vždy vybrala několik n nejčastějších odpovědí.

34

Otázka č. 8: Je něco co co Vás zde překvapilo? p

10%

Atmosféra prostředí

7%

Ne, nic mě nepřekvapilo

7%

Rozsáhlost areálu

8%

Odlehlost a izolace v lese 8%

44%

Příjemní průvodci a jejich výklad Zrekonstruované objekty

16% Nová rozhledna

Graf 8: Čím Památník Vojna překvapil

Z grafu lze názorně vidět, vidě že skoro polovinu respondentů (44 %) na Památníku Památník Vojna nic nepřekvapilo. Další častou č odpovědí respondentů byla rozsáhlost areálu (16 %). Tato odpověď je opodstatněná opodstatn neboť celý areál má 6 hektarů a zajímavostí je, že přitom za dob jeho fungování ngování byla byl rozloha ještě dvakrát větší, než je dosud. 10 % respondentů odpovědělo, lo, že je zde překvapila překvapila nová rozhledna. Ta zde byla postavena před p 10 lety, když se celý areál Památníku Vojna rekonstruoval. 8 % respondentů respondent napsalo odlehlost a izolace v lese. Poněvadž ěvadž P Památník Vojna se nachází uprostřed řed lesů les a vede sem poměrně dlouhá cesta z nejbližší vesnice zvané Lešetice. Taktéž 8 % respondentů respondent překvapilo jací příjemní íjemní průvodci pr zde pracují a také je velmi zaujal jejich výklad. výklad 7 % respondentů napsalo, že je j zde překvapilo prostředí edí areálu a se stejným procentuálním zastoupením byla i odpověď odpov zrekonstruované objekty. Rekonstrukce celého areálu zde probíhala od roku 1999 do roku 2005. Mezi méně zastoupenými odpov odpověďmi, které zde nejsou uvedeny, byly například nap hezky udržovaný areál,, bezbariérový přístup p či nízké vstupné.

35

Otázka č. 9 : Jaké pocity ve Vás navštívené místo zanechalo?

8% 8% smutek deprese

10%

nespravedlnost nic 61%

13%

skličující, tíživé pocity

Graf 9: Pocity z navštíveného místa

Z grafu vyplývá, že v 61 % respondentech návštěva va tohoto místa podnítila po smutek. Depresi to vyvolalo u 13 % respondentů. respondent 10 % respondentů odpovědělo, odpově že návštěva Památníku Vojna v nich vyvolala vyvolal pocity nespravedlnosti vůčii lidem, kte kteří těmito tábory prošli. U 8 % respondentů respondent toto místo navodilo skličující ující a tíživé pocity pocity. Tyto všechny pocity na místech takového takové charakteru jsou vcelku předvídatelné edvídatelné a také velmi opodstatněné. Z grafu si také můžeme m žeme povšimnout, že v 8 % respondentů respondent návštěva tohoto místa nevyvolala žádné pocity. Mezi další pocity, které zde byly uvedeny v malé mal míře, jsou například íklad soucit s trestanci, vztek, beznaděj beznad čii osobní vzpomínky. Otázka č. 10: Co jste od tohoto místa očekávali? o

8% 9%

informace 42%

původní objekty historii

12%

nic hrůzu a děs 14%

smutek 15%

Graf 10: Očekávání od návštěvy tohoto místa

36

Z grafu je zřejmé, ejmé, že nejvíce respondenti očekávali o na Památníku átníku Vojna informace (42 %). Mnoho z respondentů respondent uvedlo, že hledali odpovědi di na své otázky ohledně tohoto tématu.. 15 % respondentů respondent napsalo, že očekávali původní vodní objekty. Těch je na tomto místě dochovaných celá řada. Dále respondenti očekávali ekávali histori historii (14 %). 12 % respondentů nic neočekával čekávalo od návštěvy tohoto místa. Děss a hrůzu hrů napsalo 9 % respondentů a 8 % respondentů respondent uvedlo, že očekávali smutek. Další zajímavou odpověď odpov uvedl respondent: "Neočekával "Neoč jsem vlastně nic a jsem rád, žee takové místo mí existuje a mohu se v budoucnu vzít své děti d a ukázat at jim, kde strana, která se stále stá uchází o hlasy voličů, věznila znila lidi jako byl jejich praděda, da, který se nedopustil ni ničeho špatného". Otázka č. 11: Co se Vám zde nelíbilo a jaké byste popřípadě pop navrhli řřešení problému? nic, vše v pořádku 5% 6%

chybí zde občerstvení

7% program pro děti 10% málo odpočívadel 56% 16%

možnost samostatné prohlídky, málo času na prohlídku špatné vyznačení příjezdové cesty

Graf 11: 11 Co se zde nelíbilo popř. návrh řešení ešení problému

Z grafu vyplývá, že 56 % respondentům respondent m se zde vše líbilo a byli ze vším spokojení. 16 1 % dotazovaným na tomto místě míst chyběla nějaká forma občerstvení. 10 % se nelíbilo, nelíbilo že na tomto místě není žádný program pro děti. d Vždyť právě o této ponurné historii by se měli m nejvíce učit děti, aby se historie již tímto způsobem zp sobem neopakovala. Dále se na tomto místě respondentům m nelíbilo, že je zde nedostatek odpočívadel odpo (7 %), kde by si mohli odpočinout především edevším starší návštěvníci. návšt 6 % dotazovaných by preferovalo samostatnou prohlídku, aby tak měli ěli více času si vše pozorně prohlédnout. Špatné vyzna vyznačení příjezdové cesty uvedlo 5 % respondentů. Dobře poukazující odpověď odpov uvedla jedna dotazovaná, která napsala: napsal Navštívilaa jsem toto místo 17. listopadu a předpokládala bych, že zde bude více lidí si připomínat p tento svátek.

37

Otázka č. 12: Pohlaví

43% muž 57% žena

Graf 12: Pohlaví

Z grafu je zřejmé, ejmé, že zde více převažují p mužští respondenti (57 %). Důvodem D může být to,, že se jedná o památku spíše technického a historického rázu a to více zajímá přeci p jen muže než ženy. y. Ženy zde byly v zastoupení 43 %. Otázka č. 13: Věk 1% 3% 9% 21%

Méně než 20 let 21 - 30 let

18%

31 - 40 let 41 - 50 let 51 - 60 let 16%

61 - 70 let 71 a více let

32%

Graf 13: Věk

Respondenti byli rozděleni ěleni do 7 kategorií. Nejvíce respondentů zde bylo zaznamenáno ve věku 41 - 50 let (32 %). Pokud P budeme pokračovat ve výčtu tu grafu 13 13, uvidíme, že dále jsou tu respondenti ve věku v 21 - 30 let (21 %), ve věku 51 - 60 let (18 %) a ve věku

38

31 - 40 let (16 %). Nejméně Nejmén zde bylo evidováno dotazovaných ve věku v 61 - 70 let (9 %), méně než 20 let (3 %) a pouhé 1 % ve věku v 71 a více let. Otázka č. 14: Nejvyšší dosažené vzdělání vzd

4%

7% 20%

student základní 24% 13%

vyučení středoškolské s maturitou vyšší odborné vysokoškolské

32%

Graf 14: Vzdělání

32 % respondentů uvedlo, že jejich nejvyšší vzdělání vzd je středoškolské edoškolské s maturitou. Další nejvýše naměřenou enou hodnotou, hodnotou 24 %, jsou vyučení ení respondenti a 20 % vysokoškolští respondenti. Mezi méně zaznamenané vzdělání vzd se řadí adí vyšší odborné (13 %), studenti (7 %) a nejméně pak základní vzdělání vzd (4 %).

7.3. Závěrečná ná shrnutí dotazníkového výzkumu Během hem dotazníkového šetření šet bylo vyzpovídáno 120 respondentů, z toho 68 mužů a 52 žen. Dotazovaní byli všichni tuzemci. Respondenti byli rozděleni ěleni do 7 věkových v kových kategorií, kdy nejvíce zde byli zastoupeni respondenti ve věku ku 41 - 50 let. Silné zastoupení respondentů zde bylo také ve věku v 21 - 30 let. Naopak nejméně nejmén respondentů zde bylo ve věku ku 71 a více let. Co se týká vzdělání, lání, tak zde převládali p respondenti se středoškolským edoškolským vzděláním vzd a naopak nejméně zde byli zastoupeni respondenti se základním vzděláním. vzd Středoškolské vzdělání lání převládá p ve většině dotazníkových šetření,, neboť nebo je to dáno faktem, že tohoto stupně stupn vzdělání lání dosáhlo nejvíce obyvatel České Č republiky. Dotazníkového šetření ření se neúčastnily školníí výlety, jelikož by zkreslovaly výsledky typického návštěvníka vníka tohoto místa. 39

Skoro polovina dotazovaných uvedla, že hlavním důvodem návštěvy Památníku Vojna, byl zájem o historii. Druhou častou odpovědí byla zvědavost, kdy o tomto místě někde slyšeli a zaujalo je to či jen jeli kolem a uviděli ukazatele na Památník Vojna. Nejméně zmiňovanou pohnutkou byl výlet v rámci dovolené. Většina dotazovaných navštívila toto místo poprvé a jen malé procento respondentů vícekrát. O Památníku Vojna se respondenti dozvěděli z mnoha informačních pramenů. Mezi nejčastější patřilo doporučení od známých a přátel a v dnešní době samozřejmě také internet. Nejméně častou odpovědí pak bylo rádio či noviny. Dotazované zde nejvíce zaujalo prostředí Památníku Vojna a také historie spjatá s tímto místem. Většina dotazovaných se shodla, že je velmi důležité o tomto místě vědět. Více jak polovina dotazovaných byla spokojená se skupinovou prohlídkou, kterou vedl průvodce. Jen by občas vyžadovali více času na prohlédnutí celé expozice. Pokud se jednalo o pocity z právě navštíveného místa, převládaly očekávané pocity jako smutek, deprese, nespravedlnost a u nepatrného množství respondentů to nevyvolalo žádné pocity. Mnohé z nich na tomto místě nic nepřekvapilo. A když už někteří odpověděli, tak napsali rozsáhlost areálu či nová rozhledna. Polovině respondentů se vše na Památníku líbilo a byli se vším spokojeni. Avšak našli se i tací, kteří zde například vytýkali neexistenci občerstvení, programu pro děti či málo odpočívadel. Jednomu dotazovanému se například nelíbilo, že všechny objekty působí velice sterilně a nepravdivě. Mnozí respondenti by toto místo navštívili znovu. Někteří však jen v případě konání nějaké zajímavé akce či otevření nového okruhu či expozice. Zpětně po vyhodnocení dotazníkového šetření, by se autorka zeptala respondentů na další doplňující otázky. Určitě by více rozvinula například otázku č. 6, kde se ptá respondentů na otázku " Jestli by přemýšlel/a o opětovné návštěvě tohoto místa?" Ti, kteří odpověděli ne, tak by otázku rozšířila o to, proč tomu tak je a co je odradilo od další návštěvy. Z toho se poučí pro další práce. Potvrdila se tedy původně autorčina hypotéza, že hlavním motivem návštěvy byl převážně zájem o historii a atmosféra spjatá s tímto místem. Nejčastěji se jednalo o muže ve věku 41 - 50 let.

40

8. SWOT analýza K vyhodnocení údajů, poznámek a informací zjištěných pomocí dotazníkového šetření byla vybrána SWOT analýza. Autorka postupovala dle její struktury a využila všech zjištěných údajů.

8.1. Stručná charakteristika SWOT analýza je velmi užitečný nástroj strategického managementu. Představuje jednoduchý model, který hodnotí, co firma může a nemůže dělat, jaké jsou její potencionální příležitosti a hrozby. [16] K pochopení SWOT analýzy se dá vycházet z definice strategie, která strategii vykládá jako vytvoření budoucího způsobu řízení firmy. Za dobrou strategií se dá považovat ta, která minimalizuje hrozby, využívá příležitosti a silné stránky k odstranění slabých stránek. SWOT analýza se nevyužívá pouze v analýzách strategického řízení, ale například i pro jednotlivce jako "osobní" analýza. Rozpoznává silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby jednotlivce. (Veber, 2009) Vnitřní prostředí Strengths (silné stránky): Silné stránky firmy naznačují jisté strategie, při jejichž použití by firma mohla být úspěšná. Weaknesses (slabé stránky): Slabé stránky firmy míří na jisté věci, kterých se firma potřebuje vyvarovat, nebo chce vylepšit. Vnější prostředí Opportunities (příležitosti): Příležitost firmy je představována přitažlivou oblastí, v níž firma, pomocí marketingových činností, získá konkurenční výhody. Threats (hrozby): Ohrožení firmy je výzva vzniklá na základě nepříznivého vývojového trendu, která by mohla vést k narušení firmy. (Kotler, 1997)

41

8.2. SWOT analýza Památníku Vojna Tabulka 3: SWOT analýza Památníku Vojna

Strengths - Silné stránky

Weaknesses - Slabé stránky

Kvalifikovaní pracovníci

Spojení se stinnou stránkou historie

Vysoká návštěvnost Výjimečnost prostředí

Není přizpůsobené pro rodiny s dětmi Nedostatečné vyznačení přístupové cesty

Kulturní památka

Neaktuálnost webových stránek

Získávání financí z EU

Žádná forma občerstvení

Naučná stezka, cyklostezka

Málo odpočinkových míst

Spolupráce se školami

Špatná dostupnost v zimě

Turistická známka a nálepka Přizpůsobování pro handicapované Účast na veletrzích Kulturní doprovodné akce Rozsáhlé zahraniční styky Opportunities - Příležitosti

Threats - Hrozby

Vytvoření programů děti

Finanční náročnost

Pořádání více kulturních akcí

Snížení návštěvnosti

Nové expozice

Chátrání objektu

Rozšiřování propagace

Špatné počasí

Rozšíření bezbariérového přístupu Rozšíření odpočívadel Větší využití kinosálu

8.2.1. Silné stránky •

Kvalifikovaní pracovníci

Na Památníku Vojna pracují kvalifikovaní pracovníci, a to v podobě odborníků z řad historiků a kvalifikovaných stálých průvodců. Velmi důležité pro toto místo je právě lidský potenciál v podobě jeho zaměstnanců. Proto také zaměstnanci procházejí neustálým vzděláváním, a to jak správně zaujmout návštěvníka.

42

•

Vysoká návštěvnost

Památník Vojna se těší rok od roku stále větší návštěvnosti. Od roku 2005, kdy byl tento památník slavnostně otevřen, až do roku 2014 se návštěvnost tohoto místa téměř ztrojnásobila. Zatímco v roce 2005 si našlo cestu na Památník Vojna okolo 5 000 platících návštěvníku, v roce 2014 tomu bylo již skoro 15 000 platících návštěvníků. Důvodem k návštěvě tohoto místa je bezesporu spojitost se stinnou stránkou naší temné historie, která u návštěvníků budí zvědavost k navštívení tohoto místa. Hornické muzeum Příbram patří mezi nejvíce navštěvovaná technická muzea v České republice. Každý rok do expozic a prohlídkových areálů muzea zavítá více jak 100 000 platících zájemců o historii Příbramska spjatou s tradicí těžby stříbra, olova a uranové rudy. Návštěvnost muzea je srovnatelná s ostatními nejvýznamnějšími památkami v České republice. [17] •

Výjimečnost prostředí

Právě výjimečnost a jedinečnost Památníku Vojna je pro toto místo jeho velké plus. Jedinečnost dochovaného vězeňského areálu, který je svého druhu ojedinělý ve střední Evropě, zajišťuje bezesporu velký zájem návštěvníků. Je proto důležité onu přitažlivost a ojedinělost správně propagovat a umět o ní pečovat. Ve spojitosti s tímto místem se také často hovoří o pojmu genius loci, kdy se jedná o specifickou atmosféru daného místa. Avšak záleží vždy na individuálním rozpoložení daného návštěvníka a nemusí být vždy chápáno stejně. •

Kulturní památka

Areál původně dochovaného vězeňského areálu byl v lednu 2001 vyhlášen kulturní památkou. Důvodem k vyhlášení tohoto místa kulturní památkou je zachování tohoto místa, které je pevně spjatého s naší temnou historií a je dokladem historického vývoje společnosti, pro další generace. Díky tomu, že Památník Vojna byl vyhlášen kulturní památkou, vláda poskytla dotace na jeho rekonstrukci a údržbu. A od roku 2005 je tak přístupný široké veřejnosti a k návštěvě láká i proto, že je zapsán v seznamu kulturních památek České republiky.

43

•

Získávání financí z EU

Velmi zásadní silnou stránkou pro Památník Vojna je získávání financí z EU v rámci Regionálního operačního programu regionu soudržnosti NUTS 2 Střední Čechy. ROP NUTS 2 Střední Čechy tvoří hlavní programový dokument, který určuje priority regionu pro čerpání strukturálních fondů. [19] Město Příbram spolu s Hornickým muzeem Příbram získalo dotaci na akci Podpora turistické destinace Příbramsko. Hlavním cílem projektu je zvýšení podílu cestovního ruchu jako ekonomické aktivity této lokality a tím i ve Středočeském kraji. Intenzivní propagace turistické destinace Příbramsko je realizována formou účasti na veletrzích cestovního ruchu, jehož cílem je oslovit cílové skupiny. Hornické muzea Příbram svou účastí na veletrzích cestovního ruchu naplňuje vytyčené cíle projektu a spolupráce s městem Příbram se nadále úspěšně rozvíjí. Hlavním důkazem o úspěšnosti projektu je vzrůstající návštěvnost muzea. [20] •

Naučná stezka, cyklostezka

Naučná stezka „ Po stopách politických vězňů “ spojuje město Příbram s Památníkem Vojna. Návštěvníci tak mohou příjemnou trasou, která je převážně vedená po okrajích luk, polí a lesů, dojít až k samotnému Památníku Vojna. Stezka je dlouhá 14 kilometrů a pohodlnou chůzí zabere návštěvníkům trasa okolo 4 hodin. Podél trasy je nainstalováno několik informačních panelů, které přibližují konkrétní místa a příběhy politických vězňů. [10] Nová cyklostezka vedoucí z Příbrami do obce Brod, kolem šachty až k Památníku Vojna a dále pokračující do obce Žežice, rovněž spojuje město Příbram s Památníkem Vojna. Návštěvníci tak mohou příjemných způsobem dojet na kole až k Památníku a skloubit tak sportovní zážitky s těmi kulturními. Cyklostezka je dlouhá 12 kilometrů a vede převážně po polních cestách. K orientaci napomáhají směrovky cyklotrasy. [18] •

Spolupráce se školami

Památník Vojna spolupracuje se školami již od jeho vzniku. A to hlavně během vedlejší sezony, kdy Památník Vojna není tak hojně navštěvovaný turisty a průvodci se tak mohou pečlivě věnovat školním výletům. Památník Vojna navštěvují nejvíce studenti středních škol, zejména studenti gymnázií. Pro studenty jsou připravené pracovní listy, 44

do kterých během hem prohlídky vyplňují chybějící jící informace. V kinosále je jim poté promítán krátký dokumentární snímek přibližující 50. léta 20. století. •

Turistické známka a nálepka

Památník Vojna má svou turistickou tur známku

s číslem íslem

1123. Turistická

známka je dřevěná ná vypalovaná plaketa, plaketa jenž je takovým potvrzením o dosažení turisticky atraktivního místa. Známka Památníku ku Vojna nelze nikde jinde koupit. Tyto turistické známky spolu s aktualizovanými mapami mohou hrát roli

průvodce vodce

po

krásách

České

republiky. Doporučená ená prodejní cena je 30 Kč. [21]

Obrázek 7: Turistická známka Památníku Vojna

Památník Vojna má též turistickou nálepku, která je shodně číslována s turistickou známkou. Turistická nálepka nálepk je širokoúhlá, barevná samolepka zobrazující fotografii turistického místa se stručnou stru charakteristikou místa. Může být buď bu doplňkem turistických známek či samostatnou sběratelskou sb hrou. Turistická nálepka lze využít jak k nalepení do deníku, na pohlednici, pohlednici na rám jízdního kola čii do katalogu osobní sbírky sbírky. Doporučená ená prodejní cena je 12 Kč. K [22]

Obrázek 8: Turistická nálepka Památníku Vojna

45

•

Přizpůsobování prostorů pro handicapované

Bezbariérový přístup je vybudován ve všech expozičních objektech mimo ubytovací objekt G, kulturní dům a novou kuchyni. V roce 2008 zde byly vybudovány asfaltové cesty mezi jednotlivými objekty pro handicapované návštěvníky a upraveny byly i toalety. Na rozhlednu se tělesně postižení návštěvníci dostanou výtahem. [3] •

Účast na veletrzích

Hornické muzeum Příbram aktivně prezentuje Památník Vojna na mnoha veletrzích cestovního ruchu. Mezi nejznámější tuzemské patří např. GO a REGIONTOUR v Brně anebo HOLIDAY WORLD v Praze. V zahraničí pak např. REGION TOUR EXPO. [2] •

Kulturní doprovodné akce

Památník Vojna každoročně organizuje pro návštěvníky mnoho doprovodných kulturních akcí, mezi tu nejznámější bezesporu patří Den památky obětí komunistického režimu - výročí úmrtí JUDr. Milady Horákové, kdy se v rámci této akce také koná Mše svatá za oběti totality. [3] •

Rozsáhlé zahraniční styky

Hornické muzeum Příbram prezentuje Památník Vojna na mnoha zahraničních veletrzích např. Mezinárodním veletrhu průmyslového dědictví a podzemní turistiky v Polsku a Mezinárodním veletrhu CR taktéž v Polsku. Prezentuje Památník Vojna v kulturních a informačních centrech v zahraničí a to např. v Berlíně, v Drážďanech, v Mannheimu, v Dortmundu, v Bochumu a ve Freibergu. [3]

8.2.2. Slabé stránky •

Spojení se stinnou stránkou historie země

Památník Vojna je bezesporu pevně spjat se stinnou stránkou naší historie. Neblaze se toto místo zapsalo do historie a týká se utrpení mnoha lidí. A právě to může mít i negativní dopad na návštěvnost tohoto Památníku, kdy se najdou tací, kteří neunesou atmosféru tohoto prostředí a dané místo radši nenavštíví.

46

•

Není přizpůsobené pro rodiny s dětmi

Památník Vojna není dostatečně přizpůsoben pro rodiny s dětmi. Samozřejmě otázkou je, zda dané místo je vhodné pro rodiny se dětmi. Odpověď na tuto otázku je prostá a to, že hlavně záleží na věku a zájmu dětí. Památník Vojna by měli navštěvovat právě rodiny s dětmi, aby se tak již od mládí učili o temné historii země. •

Nedostatečné vyznačení přístupové cesty

Přístupová trasa k Památníku Vojna je nedostatečně vyznačená ukazateli. Návštěvníci můžou dlouhou dobu hledat, kudy se k Památníku Vojna dostat, až je to může odradit od návštěvy Památníku Vojna. Vyplývá to jak z dotazníkového šetření, tak i z vlastní zkušenosti autorky. •

Neaktuálnost webových stránek

Webové stránky Památníku Vojna nejsou pravidelně aktualizovány. V podkapitole pořádané akce nejsou vypsané žádné konající se doprovodné kulturní akce a to se jich na Památníku Vojna každoročně koná mnoho. •

Žádná forma občerstvení

Na Památníku Vojna se nenachází žádná forma občerstvení. Dříve zde fungoval kiosek, který se nacházel před branami do areálu, avšak nebyl hojně využíván a majitel ho proto zavřel. Není zde ani žádný automat na jídlo či nápoje, který tu rovněž v minulosti byl a který nebyl taktéž moc využíván. Firma, která ho zde instalovala, na něm spíše prodělávala. •

Málo odpočinkových míst

V areálu Památníku Vojna se nachází několik laviček, vždy před jednotlivými objekty, avšak není jich zde velké množství. Např. při návštěvě většího počtu starších lidí, kteří potřebují více odpočívat, se tak jeví počet odpočívadel jako nevyhovující. •

Špatná dostupnost v zimě

Příjezdová cesta na Památník Vojna je v zimě velmi špatně přístupná. Vozovka je pokrytá buď sněhem anebo ledovkou. Jelikož se jedná o areál uprostřed lesů, je 47

příjezdová cesta skrytá stromy a sluneční paprsky tak nemohou třeba roztát led na silnici. Je proto nutné na této silnici v zimě jet s velkou opatrností. Tato slabá stránka také vyplývá z vlastní zkušenosti autorky.

8.2.3. Příležitosti •

Vytvoření programů pro rodiny s dětmi

Jelikož Památník Vojna stále více navštěvují mladí lidé a např. i rodiny s dětmi, je zde velkou příležitostí vytvořit interaktivní prohlídku právě pro děti, neboť mnoho rodin si vybírá k návštěvě právě ta místa, kde se zabaví i děti. Předlohou pro vytvoření interaktivní prohlídky mohou být např. pracovní listy, které již byly speciálně vytvořené pro střední školy. •

Pořádaní více kulturních akcí

Na Památníku Vojna se každoročně koná mnoho doprovodných kulturních akcí. Je zde však mnoho významných svátků, kdy by návštěvník mohl očekávat, že se zde něco bude dít, avšak nic se zde nekoná. Např. dne 17. listopadu Den svobody a demokracie. •

Nové expozice

Otevírání nových expozic by přilákalo mnoho dalších návštěvníků. Památník Vojna usiluje např. o realizaci stálé výstavy, umístěné ve velitelském objektu, s názvem „Výslechové metody Státní bezpečnosti v 50. letech 20. století“. Dále pak vybudování repliky původní těžní věže šachty Vojna číslo 2 z roku 1948, s cílem navodit atmosféru autentickou s prostředím v uranových dolech, ve kterém vězni pracovali často v nelidských podmínkách a proti své vůli. A také stavbu repliky ubytovacího objektu, jehož cílem je výstižnější znázornění skličující atmosféry místa, kde trpělo mnoho našich spoluobčanů. [2] •

Rozšiřovaní propagace

Jak již bylo zmíněno, o Památník Vojna se stále více zajímají mladí lidé. Proto by bylo velkou příležitostí propagovat toto místo více na internetu třeba právě pomocí sociálních sítí. Dále propagovat Památník Vojna i za hranicemi kraje pomocí propagačních letáků do informačních center, muzeí a škol.

48

•

Rozšíření bezbariérového přístupu

Památník Vojna do budoucna plánuje celkové zpřístupnění pro handicapované návštěvníky. V souvislosti s tím např. plánuje koupi tzv. schodolezu, který dopomůže tělesně postiženým navštívit také expozici v ubytovacím objektu G, dále expozici v objektu bývalého kulturního domu a také galerii moderního výtvarného umění Orbis Pictus Europa situovaného v tzv. nové kuchyni. To by znamenalo, že i tělesně postižení by se bez problémů dostali do všech expozic v areálu Památníku Vojna. [2] •

Rozšíření odpočívadel

V areálu Památníku Vojna se nachází jen velmi malý počet odpočívadel, a proto by bylo užitečné vybudovat více odpočinkových míst především pro starší návštěvníky. •

Větší využití kinosálu

Ve vstupní budově areálu Památníku Vojna se nachází kinosál, který je však využíván jen v případě školních výletů. Mohlo by dojít k většímu využití tohoto kinosálu tím, že by se krátký dokumentární snímek promítal i pro širokou veřejnost. Třeba pro ty návštěvníky, kteří by čekali na prohlídku, neboť ta se koná vždy pouze v celou hodinu.

8.2.4. Hrozby •

Finanční náročnost

Často velkou hrozbou pro udržení chodu památek je jeho finanční náročnost. Údržba a chod Památníku Vojna taktéž vyžaduje velký obnos peněz. Hornické muzeum Příbram proto využívá k financování všech možných zdrojů jak od zřizovatele Středočeského kraje, tak i dalších zdrojů financování v tuzemsku i v zahraničí.

•

Snížení návštěvnosti

Další možnou hrozbou, která Památník Vojna může postihnout, je snížení jeho návštěvnosti. Proto je důležité, aby pracovníci Památníku Vojna neustále pracovali na udržení trendu návštěvnosti ať už rozšířením expozic či obohacením doprovodného kulturního programu.

49

•

Chátrání objektu

Areál byl od roku 1999 do roku 2005 rekonstruován. Je tedy v provozu již 10 let a to se zajisté bude projevovat na jeho stavu. Zatím je toto místo velmi zachovalé a udržované ale je jen otázkou času, než bude muset projít znovu rekonstrukcí. Je proto důležité se o Památník Vojna řádně starat aby k tomu v nejbližších letech nedošlo. •

Špatné počasí

Veškeré památky se potýkají s problémem špatného počasí. Jelikož prohlídka areálu Památníku Vojna probíhá i ve venkovních prostorech, týká se tento problém i tohoto místa. Hrozbu představuje déšť či dlouhá a tuhá zima, kdy příjezdová cesta k Památníku Vojna, je velmi špatně průjezdná.

9. Návrhy zlepšení zjištěných nedostatků 9.1. Informování o konání kulturních akcí Mnoho respondentů v dotazníku odpovědělo, že by Památník Vojna znovu navštívili v případě konání zajímavé kulturní doprovodné akce. Avšak webové stránky Památníku Vojna nejsou zrovna aktuální, co se týče těchto akcí. Otázka, která z toho vyplývá je tedy - Jak se návštěvníci mají dozvědět o konání zajímavé akce? Řešení je tu hned několik. Například vytvořit kalendář akcí na celý rok, aby tak návštěvníci již dopředu věděli o jejich konání. Kalendář akcí by byl buď k nahlédnutí na aktualizovaných webových stránkách anebo propagován pomocí informačních materiálů přímo na Památníku Vojna. Druhým možným řešením, jak by se návštěvníci dozvěděli o konání akcí je ten, že v případě zájmu by návštěvníci na Památníku Vojna zanechali své e-mailové adresy a Památník Vojna by je tak vždy mohl informovat s dostačujícím předstihem o konání akcí a třeba právě díky tomu by si Památník Vojna vybrali k jeho navštívení. Vytvořit tzv. Direct mail, kdy se jedná o přímý druh marketingu, který je zacílen přímo konkrétními adresátovi. Avšak tento druh propagace nemusí být vždy oblíbený mezi návštěvníky.

50

Dalším řešením je propagovat kulturní akce konající se na Památníku Vojna na sociálních sítích, které by tak přilákaly více mladých návštěvníků, neboť právě ti by se měli o temné minulosti naší země nejvíce informovat.

9.2. Přizpůsobení pro rodiny s dětmi Taktéž v dotazníkovém šetření vyšlo najevo, že mnohým respondentům zde chybělo jakékoliv vyžití pro rodiny s dětmi. Je zde možné řešení, jak zaujmout malé návštěvníky na Památníku Vojna, a to vytvořením interaktivní prohlídky pro děti. Interaktivní prohlídka by probíhala obdobně jako pro školní výlety pomocí pracovních listů. Děti by je dostali při zaplacení vstupného a během prohlídky by do nich doplňovali chybějící informace. Na konci prohlídky by jim průvodce či rodiče jejich pracovní listy vyhodnotili a při správném zodpovězení všech otázek by dostali odměnu. Pracovní listy by byly uzpůsobeny dle věku a schopností dítěte. Takovéto pracovní listy byly již vytvořeny v rámci projektu " Dotkni se 20. století", který je orientovaný na podporu výuky dětí staršího věku, avšak jsou využívány jen pro školní exkurze. Dalším možným řešením, jak více zaujmout zejména rodiny s dětmi, je promítat v kinosálu dokumentární snímek, který přibližuje dobu 50. let 20. stolení. Každé dítě se v dnešní době rádo dívá na televizi. Toto je tedy možnost jak upoutat jejich pozornost a možný způsob také k tomu, aby se o Památníku Vojna více dozvěděly. Kinosál se nachází ve vstupní hale Památníku Vojna, je ale používán pouze v případě konání nějaké akce či pro školní výlety. Tímto by tak došlo k jeho většímu využívání.

9.3. Rozšíření nabídky služeb 9.3.1. Turistické výletky a stampky Velmi oblíbeným způsobem k návštěvě daného místa se mezi turisty stalo sbírání tzv. turistických známek a nálepek, jež jsou takovým dokladem o dosažení turisticky atraktivního místa. [21] Památník Vojna v tomto případě má jak turistickou známku, tak i turistickou nálepku.

51

Dalším možným způsobem, jak více zviditelnit Památník Vojna, je vytvořit obdobu turistických známek a nálepek a to turistické výletky a stampky, které se taktéž staly velmi oblíbené mezi turisty. Stampky jsou nový druh produktů, které se začaly vyrábět teprve minulý rok. Vstoupily do povědomí turistů jako geografická a historicky vzdělávací hra. [23] Turistická výletka je originální pohlednice na optické folii, která vytváří 3D efekt či animaci několika obrázků. Motivem těchto výletek jsou nejkrásnější turistické cíle, které na rozdíl od turistických známek, mapují i méně známé kulturní či přírodní památky. Na zadní straně výletek je stručná charakteristika dané památky v českém, anglickém a německém jazyce. Výletky lze zakoupit především na konkrétních známkových turistických místech ale také třeba na internetu. Exklusivita prodeje jako u turistických známek u výletek nefunguje, tím pádem si ji může pořídit každý. Doporučená prodejní cena se pohybuje okolo 30 Kč. [24] Turistické stampky jsou dvojího druhu a to buď jako medaile či jako štítky na hole. Smyslem sbírání stamp štítků a medailí je stejná geograficky sběratelská výuková hra s použitím totožného lícového motivu na štítku i medaili. Kovové štítky lze buď přibít na hůl, nebo díky silikonové samolepce přilepit na každý materiál. Stampky nikdy nedosáhnou takové atraktivity jako turistické známky avšak jsou alternativní možností pro ty turisty, kteří nepodlehli kouzlu turistických známek. Doporučená cena štítků na hole je 35 Kč a medailí 69 Kč. [23]

9.3.2. Noční prohlídky Na Památníku Vojna se každoročně koná v rámci konání festivalu Muzejních nocí noční prohlídky celého areálu a již několik sezon tuto akci navštěvuje stále více turistů. Návštěvníci Památníku Vojna mají jedinečnou možnost ochutnat zvláštní atmosféru tohoto místa v nočních hodinách. Neboť se tyto noční prohlídky těší stále větší oblíbenosti, nabízí se zde možnost uskutečňovat tyto noční prohlídky častěji. Není tím myšleno třeba každý týden či měsíc, ale například v rámci konání různých kulturních doprovodných akcí či významného státního svátku. Aby noční prohlídky nalákaly co nejvíce návštěvníků, byly by třeba za zvýhodněné vstupné.

52

9.3.3. Geocaching Geocaching je hra, jenž kombinuje turistiku spolu se zábavným hledáním pokladů ukrytých všude kolem nás. Poklady představují tzv. cache, které jsou většinou umístěny na turisticky atraktivních místech. Ikdyž se to nemusí zdát, tak geocaching je v podstatě jistá forma cestovního ruchu, jen je více netradiční. Spojuje turistiku, cestování, zábavu a dobrodružství. A právě tato forma cestovního ruchu by se mohla vytvořit i na Památníku Vojna a tím přispět ke zvýšení návštěvnosti tohoto místa. Vytvořit lze tradiční cache, kde souřadnice zavedou turisty přímo k místu, kde je ukrytý poklad, tedy k Památníku Vojna. Nebo vytvořit tzv. multicache, která je v případě Památníku Vojna atraktivnější, kde souřadnice zavedou návštěvníka na startovací bod, ze kterého musí postupovat přes další zastávky až k cílovým souřadnicím, tedy k Památníku Vojna. [27] Vytvořená trasa geocachingu by byla k dispozici na webových stránkách Památníku Vojna, osobně přímo v Památníku Vojna a také v Informačním centru v Příbrami. Autorka navrhla jak by taková multicache v případě Památníku Vojna mohla vypadat: Popis multicache Památník Vojna Tato multicache návštěvníky provede po zajímavostech těžby uranové rudy na Příbramsku a seznámí je s životem vězňů z táboru nucených prací Vojna a Bytíz, kteří v uranových dolech těžce pracovali. Zastávka 1 - Uranový důl Konětopy šachta č. 15 Šachta č. 15 byla zaražena v roce 1955. Výška odvalu patří mezi největší ze všech na Příbramsku, a to přes 50 metrů. V tomto dole pracovali, jak kmenoví zaměstnanci, tak i vězni z nedalekého tábora Vojna, později nově vzniklého táboru Bytíz. Dnes v areálu šachty č. 15 sídlí ředitelství uranových dolů Příbram. N 49°39.40682', E 14°1.17765' A = Těžba na této šachtě začala v roce 19?? Zastávka 2 - Uranový důl Lešetice šachta č. 4

53

Šachta č. 4 je čtvrtou největší důlní částí na Příbramsku. Výška odvalu je 50 metrů, na ploše 88 837 m2 leží zhruba 2 376 101 m2 horniny. Kopání jámy začalo v roce 1950. Jelikož zásoby uranové rudy pokračovaly do větších hloubek, byla spodní část ložiska rozkopána slepou jámou 4S z 11. patra až na 25. patro. Z haldy je překrásný výhled do celého kraje. (zdroj informační tabule u šachty č. 4) N 49°38.73080', E 14°0.66267' B = šachta č. 4 je kolikátou největší důlní částí na Příbramsku Zastávka 3 - Koridor V této části stával tzv. koridor, jenž byl používán jako průchod pro vězně, kteří procházeli z tábora Vojna na šachtu Lešetice č. 4. Koridor byl po obou stranách oplocen vysokým plotem s ostnatými dráty. (zdroj informační tabule Koridor) N 49°38.69203', E 14°0.41612' C = nejčastější strom, který roste na odvalu šachty č. 4 (počet písmen) Zastávka 4 - Návštěvní dům táboru Vojna Tento menší domek byl určen k návštěvám rodinných příslušníků a vězňů z tábora Vojna. Tzv. návštěvna je dostatečně daleko od samotného tábora, aby tak rodinný příslušníci neviděli nic z míst, kde vězni přebývali. Návštěvy probíhali v místnosti, kde uprostřed bylo pletivo a skrz ně vězeň mohl mluvit s rodinou. Vězni přitom byl hlídán jedním či více dozorci. Vězni nesměli říct nic o podmínkách v táboře. (zdroj informační tabule Památník Vojna) N 49°38.48070', E 14°0.39873' D = Počet komínů na návštěvním domku Finální zastávka - Památník Vojna Památník Vojna představuje autenticky dochovaný vězeňský areál. Původně sloužil jako zajatecký tábor pro německé válečné zajatce, poté jako tábor nucených prací a následně jako vězeňské zařízení pro politické odpůrce režimu. Jelikož se jedná o poslední lokalitu takového typu, rozhodla se vláda zde vybudovat Památník jako

54

pietní místo pro občany, kteří tímto tábor prošli. Toto místo prošlo náročnou rekonstrukcí a od roku 2005 je otevřen široké veřejnosti. [1] Doplň chybějící číslice N B9°38.326BD', E 1B°0.1C1A' Kontrolní součet A+B+C+D = 19

Obrázek 9 : Mapa trasy multicache Památník Vojna (Měřítko 1:10 000)

9.3.4. Virtuální prohlídka V dnešní době se stále více stávají populárním fenoménem virtuální prohlídky. Návštěvníci si prostřednictvím internetu mohou prohlédnout fotografie míst téměř z celého světa, a to kdykoliv. Virtuální prohlídky mají jednu velkou schopnost a to, že dokáží přilákat pozornost návštěvníků, neboť právě díky ní je návštěvník doslova vtažen na dané místo. V případě Památníku Vojna by byla virtuální prohlídka umístěna na jejich webových stránkách a přispěla by tak k většímu zájmu návštěvníků. Díky virtuální prohlídce návštěvník pocítí silné nutkání vidět vše na vlastní oči, obzvlášť když odbourá i poslední pochybnosti, zda mu dané místo stojí skutečně za návštěvu. [25]

55

9.4. Vyjádření průvodkyně o návrzích zlepšení Autorka hovořila s paní průvodkyní o tom, co si myslí o návrzích na zlepšení zjištěných nedostatků, které zde autorka uvedla. Zde je vyjádření co si myslí o několika navržených řešeních. Informování o konání kulturních akcí pomocí tzv. Direct mailu Paní průvodkyně se domnívá, že toto je dobré řešení, jak návštěvníky informovat o konání kulturních akcí na Památníku Vojna, neboť návštěvnost kulturních akcí na tomto místě má spíše klesající tendenci. Je zde několik kulturních akcí, které turisté navštěvují již ze zvyku např. Den památky obětí komunistického režimu - výročí úmrtí JUDr. Milady Horákové avšak ostatní kulturní akce, které se zde konají, nemají vysokou návštěvnost. V prvních ročnících pořádaných kulturních akcí se zúčastňovalo mnoho návštěvníků, nicméně teď tomu již tolik není. Domnívá se, že možná velkým důvodem proč se turisté nezúčastňují kulturních akcí je právě to, že ani nevědí, že se zde něco takového koná anebo v jiném případě zde již jednou byli a stačilo jim to. Turistické výletky a stampky Památník Vojna nabízí řadu turistických sběratelských suvenýrů, které jsou velmi oblíbené mezi návštěvníky. Paní průvodkyně se tedy domnívá, že je jen otázkou času než se na Památníku Vojna zavedou i turistické výletky a stampky. Většinou to bývá tak, že nejdříve prodej těchto turistických suvenýrů vyzkouší přímo Hornické muzeum Příbram a v případě zájmu turistů, to poté nabídnou i Památníku Vojna. Domnívá se, že toto je velmi oblíbený způsob turistů, jak si domů přivézt suvenýr či vzpomínku z navštíveného místa. Veškeré tyto turistické suvenýry jsou velmi oblíbenými a hodně prodávanými na Památníku Vojna. Přizpůsobení pro rodiny s dětmi Paní průvodkyně uznává, že Památník Vojna není příliš přizpůsoben pro rodiny s dětmi. Interaktivní prohlídka v podobě pracovních listů by mohla být dobrým způsobem jak zaujmout také malé návštěvníky. Také však podotýká, že je velmi důležité interaktivní prohlídku přizpůsobit dle věku a schopnostech dětí. Podobná interaktivní prohlídka již byla vytvořena pro střední školy v rámci projektu „Dotkni se 20. století“ a pro některé je dost náročná. Schvaluje také promítání dokumentárního snímku pro děti v kinosále. 56

10. Závěr Bakalářská práce je zaměřena na analýzu a zhodnocení Památníku Vojna jako turistického cíle. Památník Vojna je místo, které je pevně spjato s bolestnou událostí naší země. Je to součást dějin, která je pro většinu lidí stále otevřená. Z hlediska cestovního ruchu má toto místo velkou budoucnost a je jen na nás jakým směrem bude pokračovat. Lákadlem takovýchto míst je bezesporu jedinečnost a atraktivita daného místa. Takováto místa s bohatou a bolestnou minulostí mají stále co vypovědět. V první části práce se autorka zabývala vysvětlením pojmu Tábor nucené práce a bližší charakteristikou stavu Památníku Vojna. Jeho historií, součastným stavem, způsobech propagace, institucemi zajišťujícími chod a v neposlední řadě motivací návštěvníků, kteří tato místa navštěvují. V praktické části byl proveden marketingový průzkum, jehož cílem bylo zjistit hlavní cílovou skupinu návštěvníků a motivaci proč takováto místa navštěvují. Příjemným zjištěním byl fakt, že hlavním důvodem návštěvy tohoto místa byl zájem o historii a téměř většina respondentů myslí, že je důležité podobná místa navštěvovat. Na základě získaných informací z dotazníkového šetření poté byla vytvořena SWOT analýza Památníku Vojna, kde byli zjištěny případné nedostatky a posléze uvedeny návrhy řešení zjištěných nedostatků. Památník Vojna je mementem pro všechny, kteří se domnívají, že nebezpečí totality je již zažehnáno. Přáním autorky je, aby Památník Vojna navštívilo právě co nejvíce rodin s dětmi. Aby se mladí lidé co nejvíce dozvěděli o nebezpečí totalitních režimů. Dle jejího uvážení je to občanská povinnost navštěvovat tato místa a připomínat si tak naší historii proto, aby se nic takovéto již nikdy neudálo. Tato práce pro autorku byla velkým přínosem a přála by si, aby čtenáře tato práce motivovala k návštěvě takovýchto podobných míst s pochmurnou historií. Toto místo se neblahým způsobem stalo součástí naší historie a vždy jím bude, nelze jej vymazat z podvědomí jak veřejnosti, tak i pamětníků. Je důležité zanechávat odkaz dalším generacím a přispívat tak k uvědomění si minulosti. Památník Vojna není daleko od nádherného místa, od příbramské Svaté Hory, místa, kde se děly zázraky. Vedle místa, kde se děly hrůzy. 57

11. Seznam použitých zdrojů 11.1. Tištěné zdroje BÁRTÍK, František. Tábor Vojna ve světle vzpomínek bývalých vězňů. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2008, 187 s. Moderní dějiny. ISBN 9788070219386. BÁRTÍK, František. Tábory nucené práce se zaměřením na tábory zřízené při uranových dolech v letech 1949-1951. Vyd. 1. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu PČR, 2009, 221 s. Sešity (Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu PČR), č. 17. ISBN 9788086621319. BÁRTÍK, František. Zemřelé nesvobodné pracovní síly. Vyd. 1. Příbram: Hornické muzeum Příbram 2011, 135 s. ISBN 9788086869148 HOWARD, J. Pierce: Příručka pro uživatele mozku: Praktické informace a návody pro každodenní život. Praha: Portál, 2005. Psychologie emocí. ISBN: 80-7367-052-6.

KOTLER, Philip. Marketing management: analýza, plánování, realizace a kontrola. 3. dopl. a upr. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1997, 789 s. ISBN 80-85605-08-2. NAKONEČNÝ, Milan. Lexikon psychologie. 1. vyd. Praha: Vodnář, 1995, 397 s. ISBN 808525574x. NAKONEČNÝ, Milan. Motivace lidského chování. 1.vyd. Praha: Academia, 1997, 270 s. ISBN 80-200-0592-7. ŠÍPEK, Jiří: Úvod do geopsychologie. Praha 6: ISV, 2001. Stran 162, ISBN: 80-85866-70-6 VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2009, 734 s. ISBN 978-80-7261200-0.

58

11.2. Elektronické zdroje [1] Hornické muzeum Příbram. Památník Vojna - Z historie [online]. 2015 [cit. 201503-06]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/pamatnik-vojna-lesetice/zhistorie/ [2] Hornické muzeum Příbram. Strategický plán [online]. 2015 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/muzeum/ke-stazeni/strategicky-planrozvoje/ [3] Hornické muzeum Příbram. Zpráva o činnosti [online]. 2015 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/muzeum/ke-stazeni/zprava-o-cinnosti/ [4] Kudy z nudy. Památník Vojna [online]. 2015 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/pamatnik-vojna-lesetice-u-pribrami--jediny-dochov.aspx [5] Hornické muzeum Příbram. Památník Vojna - Prohlídkové trasy [online]. 2015 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/pamatnik-vojnalesetice/prohlidkove-trasy/ [6] Hornické muzeum Příbram. Památník Vojna - Vstupné [online]. 2015 [cit. 2015-0310]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/pamatnik-vojna-lesetice/vstupne/ [7] Hornické muzeum Příbram. Uran v českých dějinách [online]. 2015 [cit. 2015-0310]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/akce/detail/uran-v-ceskychdejinach/87/ [8] Hornické muzeum Příbram. Památník Vojna - Hornický vláček [online]. 2015 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/akce/detail/nova-trasahornickeho-vlacku/314/ [9] Hornické muzeum Příbram. Památník Vojna - Orbis Pictus Europa [online]. 2015 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/pamatnik-vojnalesetice/detail/orbis-pictus-europa-nekonecne-platno-nejvetsi-obraz-sveta/183/ [10] Hornické muzeum Příbram. Památník Vojna - Naučná stezka [online]. 2015 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/pamatnik-vojnalesetice/detail/po-stopach-politickych-veznu/340/ 59

[11] Město Příbram. Muzeum III. odboje [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: http://pribram.eu/volny-cas/muzea-a-galerie/muzeum-iii-odboje.html [12] Veletrhy Brno. GO a REGIONTOUR [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: http://www.bvv.cz/go-regiontour/go-regiontour-2014/ [13] Holiday World. Archiv aktualit [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: http://www.holidayworld.cz/archiv-aktualit/aktualita.html/3_15919-tiskova-zpravaveletrhu-holiday-world-2014/1 [14] Konfederace politických vězňů ČR. Kdo jsme [online]. 2015 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.kpv-cr.cz/kdo-jsme/ [15] Mezinárodní rada muzeí. Muzea [online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://network.icom.museum/icom-czech/muzea/mezinarodni-den-muzei/ [16] Business Vize. Management - Plánování [online]. 2015 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/planovani/kde-se-vzala-a-k-cemu-vsemu-jevlastne-swot-analyza [17] Hornické muzeum Příbram. Akce [online]. 2015 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/akce/detail/opet-jsme-privitali-100-000navstevnika/401 [18] TIC Příbram. Cyklotrasy [online]. 2015 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://infocentrum.pribram.eu/cz/cyklotrasy/ [19] ROP Střední Čechy. Programové dokumenty k ROP [online]. 2015 [cit. 2015-0410]. Dostupné z: http://www.ropstrednicechy.cz/documents.php?mid=922ac186-949f102b-acac-00e0814daf34 [20] Hornické muzeum Příbram. Propagace turistické destinace Příbramsko [online]. 2015 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.muzeumpribram.cz/cz/akce/detail/propagace-turisticke-destinace-pribramsko/201 [21] Turistické známka. Co to jsou turistické známky [online]. 2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.turisticke-znamky.cz/ [22] Turistické známka. Co to jsou turistické nálepky [online]. 2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.turisticke-znamky.cz/turisticke-nalepky.html 60

[23] Turistické známka. Co to jsou turistické stampky [online]. 2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.turisticke-znamky.cz/stampky-informace.html [24] Turistické známka. Co to jsou turistické výletky [online]. 2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.turisticke-znamky.cz/vyletky-informace.html [25] Virtuální prohlídky.eu. Co to je virtuální prohlídka [online]. 2015 [cit. 2015-0415]. Dostupné z: http://www.virtualni-prohlidky.eu/virtualni-prohlidky/ [26] Hornické muzeum Příbram. Programy pro školy - Pracovní listy [online]. 2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/muzeum/programypro-skoly/pracovni-listy/ [27] Český geocaching. Co to je geocaching [online]. 2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: https://ceskygeocaching.wordpress.com/about/

11.3. Zdroje obrázků Obrázek 1: Plán tábora Vojna [online]. 2015 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z:

http://www.muzeum-pribram.cz/cz/pamatnik-vojna-lesetice/z-historie/ Obrázek 3: Korekce [online]. 2015 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.muzeum-

pribram.cz/cz/pamatnik-vojna-lesetice/z-historie/ Obrázek 6: Trasa naučné stezky „ Po stopách politických vězňů “ [online]. 2015 [cit.

2015-03-10]. Dostupné z: http://www.riz.cz/j54z3 Obrázek 7: Turistická známka č. 1123 Památník Vojna u Příbrami [online]. 2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.turisticke-znamky.cz/znamky/pamatnik-vojna-upribrami-c1123 Obrázek 8: Turistická nálepka č. 1123 Památník Vojna u Příbrami [online]. 2015 [cit.

2015-04-15]. Dostupné z: http://www.turisticke-znamky.cz/nalepky/pamatnik-vojna-upribrami-c1123 Obrázek 9: Mapa trasy multicache Památník Vojna [online]. 2015 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://jdem.cz/br4sn9 Pokud není uveden zdroj obrázku, grafu či tabulky, jedná se vlastní zdroj autora práce.

61

12. Přílohy Příloha č. 1: Dotazník 1. Jaký byl důvod Vaší návštěvy? • zájem o historii

• kulturní zážitek

• zvědavost

• jiné.................................

2. Po kolikáté jste navštívil/a toto místo? • po prvé

• po druhé

• po třetí a více

3. Jak jste se o tomto místě dozvěděl/a? • internet • rádio

• od známých a přátel

• televize

• informační centrum

• noviny

• jiné........................

4. Co Vás nejvíce zaujalo? • prostředí

• historie

• výklad průvodce

• jiné........................

5. Myslíte si, že je důležité, aby o tomto místě lidé více věděli? • ano

• ne

• nevím

6. Přemýšlel/a byste o opětovné návštěvě tohoto místa? • ano • ano, pokud by byly otevřeny nové okruhy • ano, pokud by se zde konala nějaká zajímavá akce • ne

62

7. Vyhovuje Vám organizovaná prohlídka s průvodcem, nebo byste raději samostatně či kombinaci obou? • skupinová prohlídka s průvodcem

• samostatná prohlídka

• kombinace obou

8. Je něco co Vás zde překvapilo? ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. 9. Jaké pocity ve Vás navštívené místo zanechalo? ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. 10. Co jste od tohoto místa očekávali? ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. 11. Co se Vám zde nelíbilo a jaké byste popřípadě navrhli řešení problému? ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. 12. Pohlaví • muž

• žena

13. Věk • méně než 20 let

• 21 - 30 let

• 31 - 40 let

• 41 - 50 let

• 51 - 60 let • 61 - 70 let

• 71 a více let 14. Nejvyšší dosažené vzdělání • student

• základní

• vyučení

• středoškolské s maturitou

• vyšší odborné

• vysokoškolské

63

Příloha č. 2: Ukázka pracovní racovního listu pro střední školy Ukázka 1. strany Zdroj [26] [26

64

Příloha č. 3: Vlastní návrh pracovního listu

Pracovaní listy pro děti ve věku 8 - 12 let (vlastní zdroj) Budova velitelství Kdo sídlil v budově velitelství a co zde probíhalo? ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. Co znamenala zelená nášivka na rameni vězně? ................................................................................ ................................................................................ ................................................................................ ................................................................................

Jaký vůz se nachází pod budovou velitelství a k čemu byl používán? ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. Budova korekce Co to znamená pojem korekce? .............................................................. .............................................................. .............................................................. ..............................................................

65

Kolik cel je celkem v budově korekce a jaké je jejich vybavení? ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. Kulturní dům Jaké místnosti se nachází v kulturním domě? ............................................................................................................................................. Proč jsou lavičky bez opěradla a vyboulené směrem nahoru? ................................................................. ................................................................. ................................................................. ................................................................. Kdo je vyobrazen na obraze v knihovně a proč? ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. Ošetřovna Proč v lůžkové části ošetřovny je tak málo postelí? ........................................................................ ........................................................................ ........................................................................

66

Ubytovací objekt G Jaké je vybavení cimer? ............................................................... ............................................................... ............................................................... ............................................................... Proč zde je tak málo postelí? ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. Kolik ochranných helem se nachází v chodbě na věšáku? K čemu sloužily? ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. Areál V areálu Památníku Vojna se nachází kus Berlínské zdi. Jak vysoká a široká zeď je? .................................................................................................. .................................................................................................. K čemu sloužily strážné věže a kolik se jich v areálu celkově nachází? ............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................

67