Památné stromy na Lanškrounsku

LÉTO NA LANŠKROUNSKU

Strana 1

2005

2005 Příloha Listů Lanškrounska č. 13/V

Léto 2005

Při samostatném prodeji cena 15 Kč

Památné stromy na Lanškrounsku Motto: Svět lichý poznáš, až se život zkrátí. Pak stromy, včely, ptáky budeš milovati. Petr Bezruč Česká televize začala ne− dávno znovu vysílat pořad Pa− měť stromů moderovaný Luď− kem Munzarem, ve kterém se diváci seznamují s nejstaršími a nejvzácnějšími českými a moravskými stromy. V pořadu se všichni dozvídáme mnoho

nového o tajuplném a složitém životě stromů, jejich mnoho− strannému užitku a o blahodár− né roli, kterou stromy hrají v ži− votě lidí i dějinách národů. Z památných stromů na Lan− škrounsku si televizní seriál vybral jen Výprachtickou lípu a věnoval jí po právu několik vět. Na desítky dalších památ− ných stromů našeho regionu však místo nezbylo. Chceme proto tuto situaci napravit a u− kázat, že v každé z 21obcí okrs− ku je několik pěkných a pozo− ruhodných stromů, které těší mnohé místní občany a které by mohly potěšit i oko a duši náhodných turistů. Jsou to stro− my, o nichž by každý alespoň trochu kulturní člověk měl ně− co vědět. Současně chceme i my

Připravili: Dušan Šlahora a František Teichmann

přidat pár obecných slov o osu− dech a významu stromů a jejich možnostech pozitivně ovliv− ňovat život dnešního člověka. Význam stromů pro člověka a pro fungování světa lze jen těžko docenit. Stromy nás lidi v mnohém přesahují. Byly tu před námi a budou tu zřejmě i po nás. Jsou to největší živé or− ganismy na zeměkouli a pro− vázejí člověka od kolébky až po hrob. Stromy činí naše všed− ní dny klidnější a radostnější, tiší naše bolesti a vracejí nám ztracenou chuť do života. Dobře si toho všimli čeští bás− níci, např. Fráňa Šrámek, bás− ník rodného Sobotecka, říká ve své oslavě Semtínské lípy toto: „Tam u nás doma z mnoha míst tesknota se šíří, však zajdi k lípě

semtínské a dohoukají výři“. Stromy jsou bytosti dlouho− věké, propojují život několika generací, jsou dědictvím, kte− rého bychom se neměli vzdát. Veliký význam mají stromy pro život v každé obci. Jsou ne− nahraditelnou hodnotou. „Jak krásné jsou obce, které si libují v zelené náruči lesa,“ říká ten− týž básník. Stromy jsou přiro− zenou ozdobou a nezměřitel− ným bohatstvím. Vytvářejí ne− zaměnitelný vnitřní profil a cha− rakter i vnější horizont a půso− bí na rodící se vědomí domova. Velké národy se poznají po− dle toho, jak citlivě a vážně se chovají ke svým stromům. Jiný český spisovatel, Karel Čapek, byl nadšen tím, jak vy− padají anglické parky, plné

krásných starých stromů. „Starý strom je vzácnější než kate− drála, být starým stromem je krásné poslání, před vámi, vele− bné stromy, bledne mé písem− nictví,“ říká velký spisovatel. A ještě jeden básnický hlas při− dáme, a to hlas českého spiri− tuálního básníka Františka Ha− lase. „Stromy zvedají tíhu země k nebi,“ říká v jedné básni a pro−

zaicky dodává: „Stromy tvoří krásnou a jemně spředenou síť života, která nás svým duchem, svými šumy, svou vůní činí šťastnějšími a tím i lepšími“. Na roli stromů v dějinách na− šeho národa upozorňovalo rov− něž několik významných tvůr− ců. Julius Zeyer psal o tom, že duše praotce Čecha přebývala ve starém jasanu, který roste na jeho hrobě. A Alois Jirásek uči− nil základní myšlenkou své Lu− cerny boj o starou lípu.

I další významní myslitelé si všímají úlohy stromů v dneš− ním světě, zdůrazňují, že strom je bytost výsostně demokratic− ká. Roste stejně v zapadlé ves− ničce jako pod okny králov− ského paláce. Stromy pomáha− jí oživit fádní vzhled veřejných prostranství i některých lidských příbytků. Více na straně 17.

UVNITŘ NAJDETE: Prázdninové tipy (letní akce v regionu, rozhledny, koupaliště a jiná sportoviště) str. 2 Naše křížovka str. 3 Putování za stromy obcemi regionu str. 4 − 15 Cyklobusem do hor str. 16 Hrady, zámky a významné stavby našeho kraje, muzea str. 18 a 19


Strana 2

2005

PRÁZDNINOVÉ TIPY Letní akce v lanškrounském regionu

Koupaliště

29. 6. − 28. 8. 2005 výstava: Jiřina Straková − fotografie z Chorvatska Výstava ručních prací Svazu tělesně postižených − místní organizace Lanškroun Městské muzeum Lanškroun 29. − 31. 7. 2005 Regionem Orlicka, Lanškroun 2005 Start: nám. J. M. Marků, Lanškroun 29. 7.2 005 v 15.00 hod. 19. ročník etapového cyklistického závodu s mezinárodní účastí Bystřec − tradiční pouť 31. 7. 2005; areál u koupaliště, pouťové atrakce 6. 8. 2005 Oslava 125. výročí založení hasičského sboru v D. Třešňovci na hřišti TJ Sokol Dolní Třešnovec; 13.00 hod. Výstava historické a moderní hasičské techniky; ukázky cvičení mladých hasi− čů; „Derby“ v požárním útoku s Horním Třešňovcem; závody družstev lyžařů v běhu na trávě; soutěže v netradičních disciplínách; večer diskoparty 6. 8. 2005 Bystřec − Benátská noc areál u koupaliště 7. 8. 2005 Výprachtice − tradiční pouť hřiště, pouťové atrakce 13. 8. 2005 Bystřecké kilometry (5. ročník pochodu) Start a cíl hostinec U Špičáků, pěší: 6 − 50 km; cyklo trasy: 20 − 100 km 27. − 28. 8. 2005 Prix OEZ −Mistrovství ČR závodů automobilů do vrchu 2005 Trať Laudon v Lanškrouně − Albrechticích 3. 9. 2005 Oslavy − 100 let od založení Městského muzea Lanškroun Nádvoří zámku − trhy, kejklíři, šerm, akce pro děti 3. 9. − 23. 10. 2005 Výstavy: Historické motocykly z let 1928 − 1970 ze soukro− mé sbírky Jaroslava Killara; Pavel Dvořáček − kreslený humor Městské muzeum Lanškroun 3. 9. 2005 Dolní Čermná − IV. Memoriál Čeňka Junka 8.30 − příjezd historických vozidel na nám. v Dolní Čermné, 9.00 − výstava a soutěž elegance (míněno AUTO − MOTO), 9.30 − mažoretky, 10.00 − slavnostní zahájení, 11.00 − start historických vozidel 10. 9. 2005 37. ročník dálkového pochodu LANŠKROUNSKÁ KOPA Pěší trasy: 5, 10, 15, 25, 35, 60 a 100 km, Pohádkový les na trasách 5, 10 a 15 km Cyklo trasy: 20, 30, 45, 55, 70, 110 km po silnici a 60 km terénem po trase kopy 10. 9. 2005 Celoměstské slavnosti v Lanškrouně Hlavní program na nám. J.M.Marků 11. 9. 2005 Tradiční pouť na Mariánské hoře Poutní místo na Mariánské hoře − mše svatá; pouťové atrakce

Informace byly získány mimo jiné ze serverů http://www.czechot.cz; www.pardubickykraj.cz.

Odkud se dá rozhlédnout po kraji Králický Sněžník (1423 m n.m.) Celá oblast Králického Sněžníku (nejvyšší vrchol Pardubického kraje) se zbyt− ky původní vegetace a vrchovištním rašeliništěm, je součástí národní přírodní rezervace na česko−polské hranici. Přístupný po značených turistických cestách.. Když zde zaprší, rozhoduje často jen několik centimetrů, jestli voda poteče ře− kou Nisou do Odry a dál do Baltického moře, nebo Tichou Orlicí do Labe a odtud do Severního moře, nebo zda ji řeka Morava odvede do Dunaje a s ním do Černého moře. Jako trojmezí těchto významných evropských rozvodí je proto oblast Králického Sněžníku nazývána "střecha Evropy". Jihovýchodně od měs− ta Králíky leží na samé hranici Pardubického kraje hora Jeřáb, která svými 1003 m n.m. tvoří druhý nejvyšší vrchol tohoto regionu. Suchý vrch (995 m. n. m.), +420 465 618 508 Největší rozhlednu Orlických hor naleznete na Suchém vrchu (995 m. n. m.). Vznikla v letech 1931−1932 jako vodárna pro sousední turistickou chatu. Bufet a rozhledna na Suchém vrchu. funguje od pátku do neděle. Je možné po telefonické domluvě (603 853 254, 777 288 075) rozhlednu navštívit i v týdnu. Buková hora (958 m. n m.) se tyčí nad lyžařským střediskem v nedalekých Čenkovicích. Lázek , +420 777 576 911 − rozhledna nedaleko Lanškrouna, 5 km od Horních Heřmanic. V sezóně přístupná. Kozlovský kopec , +420 602 144 116 − rozhledna u České Třebové. Andrlův chlum , +420 465 525 270 Vrch s rozhlednou („Stříbrnou krasavicí“) u Ústí nad Orlicí. Toulovcova rozhledna − poblíž Budislavi na Svitavsku. Patnáct metrů vysoká dřevěná stavba poskytuje ojedinělý pohled na okolní pískovcové město Toulov− covy maštale. Lucký vrch (739 m n.m.) − jedno z nejkrásnějších vyhlídkových míst Žďár− ských vrchů.

Informace poskytlo Infocentrum, nám. J. M. Marků 12, 563 01 Lanškroun, tel.: 465 320 007, 385 257− 8, e−mail: [email protected], www.infobaze.cz Aktuální informace z regionu najdete na internetové adrese: www.mesto−lanskroun.cz

Nejvyhledávanější přírodní koupaliště Lanškroun − přírodní koupaliště Dlouhý rybník s možností jachtingu. Pastviny − údolní přehradní nádrž na řece Divoké Orlici. Svitavy − rybník Rosnička. Přírodní rekreační areál u Svitav s nově upravenou písečnou pláží. V sezóně k dispozici prodej potravin a sociální zařízení. Smolenská přehrada − menší (3 ha) přehradní nádrž 3 km jihozápadně od města Jevíčka. Volně přístupná, bez vybavení.

Významnější příměstská moderně vybavená koupaliště s tobogánem Ústí nad Orlicí, V Lukách, Ústí nad Orlicí, +420 465 527 898, Http://www.tepvos.cz/index2.html. Bazén rekreační a plavecký (25 m) − dětské bazény s kaskádami, skluzavka − 6 masážních lůžek − vzduchovače (provzdušnění vody bublinami) − vodní chrliče, podvodní osvětlení bazénů − vodní hřib – skluzavka − „kamikadze“ s převýšením 6,80 m − velký tobogán 101 m − dětský skákací hrad, dětské prolézačky − beach volejbalový kurt − ohřívaná voda v rekreačním bazénu 24 °C − ohřívaná voda v dětském bazénu 26 °C. Dále: Litomyšl; Žamberk; Vysoké Mýto

Kryté bazény v okolí Lanškrouna Česká Třebová, U teplárny, Česká Třebová, +420 465 531 060, http://www.ceska−trebova.cz/sport/kryty_bazen/. Kondiční a rekreační bazén (hloubka 1,4 − 2,1 m) − bezbariérový vstup a zařízení pro imobilní osoby − dětský bazén s chrliči a vzduchováním (hloubka 0,45 − 0,75 m) − 80m krytý tobogán se světelnými efekty − vířivá vana − parní komory s vonnými esencemi − za příz− nivého počasí možnost vstupu na venkovní travnatou plochu − občerstvení pří− stupné z prostoru bazénu. Svitavy, krytý plavecký bazén; Riegrova 9, +420 461 533 888, Http://www.vodaasport.svitavy.cz/bazen/index.html. Plavecký bazén 25 m − šest drah, z toho dvě vyčleněny kondičnímu plavání − hloubka 1,4 m − 1,7 m − dětský bazén 9x6m − hloubka 0,6m až 0,8m − pro děti do 6−ti let − vířivá vana Wirlpool pro 6 osob − tobogán − délka 93m. Polička, plavecký bazén; Nádražní 775, +420 461 725 631,http://www.policka.cz Šumperk, AQUATOLL − plavecký areál Na Benátkách, +420 583 214 295, Http://www.aquatoll.cz. Bazén − sauna − vodoléčba, regenerace, relaxace − masáže, podvodní masáže, perlička, skotské střiky, parafín. Velké Losiny, termální bazén a koupaliště s termální vodou Lázně Velké Losiny, +420 583 394 111, http://www.lvl.cz Veřejnosti je celoročně přístupný vnitřní termální bazén (36 C°) v pavilonu Eliška. Tento malý relaxační bazén průměr 10 m , hloubka 90 cm) je vhodný pro uvolnění svalů a kloubů. Kapacita je maxim. 30 osob na 1 hodinu. Po − Pá 16. 00 − 21. 00; So, ne, svátky 13. 00 − 21. 00. Cena/1 hod.: dospělí 40,−Kč; dospělí ZP 20; Kč; děti 20,−Kč; děti ZP 10,−Kč. V místě je i koupaliště s termální vodou a travnatými plochami na slunění. Zábřeh na Moravě, plavecký areál Zábřeh; Oborník 36, +420 583 411 159, Http://www.bazen−zabreh.zde.cz. Mohelnice, krytý plavecký bazén; 1. máje 1, 789 85 Mohelnice, +420 583 430 470, http://www.bazen.olomoucko.com. Krytý plavecký bazén − běžná teplota 27°C – voda, 30°C – vzduch; rozměry: 25 m – délka, 12,5 m – šířka; každé liché pondělí sanitární den − večerní plavání s hudbou a světelnými efekty − parní lázeň − sauna − masáže − restaurace.

Plavecký bazén Lanškroun na ZŠ Dobrovského bude o letních prázdninách otevřen pro veřejnost

1. 7. 2005 – 12. 8. 2005 Pondělí – pátek: 10.00 – 17.00 hod Vstupné: 50,− Kč – celodenní, 30,− Kč – 4 hodiny Rozměry bazénu 6 x 12,5 m , hloubka 90 −130 cm Protiproud, masážní trysky, podvodní světla Při celodenním pobytu lze den předem (do 13 hod.) objednat obědy ve školní jídelně Zpřístupněný prostor z bazénu do zahrady vám umožní venkovní slunění, takže v horkých letních dnech si milovníci sluníčka přijdou na své. V bazénu bude možnost zakoupit občerstvení − limonády, nanuky… Těšíme se na vaši mokrou návštěvu!

Prázdninový provoz lanškrounských sportovišť Minigolf u koupaliště (Dlouhý rybník): otevřeno denně za příznivého počasí od 13 hod. do tmy. Dříve po předchozí dohodě. Vstupné: 20 Kč, děti 10 Kč. Hala B. Modrého v Lanškrouně (plastový povrch): pondělí, středa, pátek, sobota: od 17.00 hod. volné in−line bruslení, od 18.30hod. in−line hokej příchozích Cena vstupného: volné bruslení − 20,− Kč, in−line hokej − 30,− Kč, pronájem haly − 400,− Kč / hod. (tel.: 465 320 418, 607 160 467). Beachvolejbalové kurty − kemp Knoflík u Dlouhého rybníka, Rezervace na tel.: 774 258 256, cena pronájmu: 100 Kč/hod.


Strana 3

2005

NAŠE KŘÍŽOVKA

Vážení čtenáři, i na lešní léto jsme pro vás připravili oblíbenou kří− žovku. Tajenku tvoří citát (42 písmen) a jeho autor (6 písmen). Pokud budete chtít být zařazeni do slosování, pošlete nám nejpozději do 31. srpna správné znění tajenky jako obvykle na adresu: Redakce LL, TG TISK s.r.o., 5. května 1010, 56301 Lanškroun, na e−mail: [email protected], popř. ji vhoďte do stříbrné schránky na budově TG TISKu proti Penny marketu.

Pomůcka: ARP, SKAR, KRAZ, VOLOS, KAMENEC Pro vylosované luštitele jsou připraveny kalendáře na rok 2006. Přejeme vám příjemnou zábavu při luštění a hodně štěstí při losování. Tentokrát skrývá naše křížovka ještě jednu soutěž: Poznáte strom na obrázku ve středu křížovky? Stačí nám jeho druh, ale pokud by se našel znalec, který pozná i místo, kde byl vyfotografován, oceníme ho prémií. Termín i adresa doručení odpovědí jsou stejné jako u křížovky. Redakce


Strana 4

2005

PUTOVÁNÍ ZA STROMY

2

4

Rudoltice Stromovou situaci Rudoltic příznivě ovlivňuje už to, že na jejich katastru leží dvě aleje směřující k Zá− mečku, každá asi se 150 stromy. V té starší a širší a− leji převládají lípy (1), ale je tu i několik mohutných

1

4

jasanů. V mladší aleji vedoucí od bývalé cihelny rostou zejména jírovce a akáty (2). V samotné obci, kde lemují úzký tok potoka stovky olší, vidíme mnoho velkých solitérních stromů, pře− vážně zase lip. Nejmohutnější lípa (3) s trojdílným kmenem a celkovým obvodem 580 cm roste za poto−

5

kem u zeleně značené turistické cesty. Nejkrásnější je však asi obrovitá lípa (4) se svěšenými větvemi stojící poblíž hlavního železničního podjezdu. Pod Zámečkem u skladu Ing. Kořínka se tyčí velký lombardský topol (5). Vzhledem k obvodu kmene 410 cm se asi jedná o nejmohutnější varietu tohoto stromu v regionu.

3

Ostrov Statné a pohledné stromy jsou rozesety po celé délce obce. Na některých místech vytvářejí malebné skupinky. Ve skupině stromů u Eduardova pramene vzbuzuje

3

5

2

1

4

zájem a respekt obrovitá borovice (1), která je označena pamětní tabulkou. Poněkud už prořídlá je skupina stromů kolem kostela, ale i tu zůstal jeden mimořádně statný dub (2), ještě mohutnější stojí za školou. Třetí pěkná rodinka statných dubů (3) se sdružila kolem domu manželů Kněžourových v dolní části obce. Cestou k nim neujde naší pozornosti ani mohutný jasan (4) u domu č.46 a gigantický topol (5) u do−mu č. 28. Je to jeden z největších topolů regionu.


Strana 5

2005

OBCEMI REGIONU

1

9

7

Dolní Čermná Počet památných stromů je v Dolní Čermné mimořádně velký, protože sem patří i celé stro− mořadí na Mariánské hoře s 50 starými lipami (1) a dvěma desítkami lip mladých. Nejvzácnější a nejstarší lípa (2) v této oblasti je však trochu níž pod lesem, kde začíná polní cesta do Dolní Čermné. Mohutný strom s obvodem kmene 390 cm a širokou korunou by si zasloužil tabulku s nápisem památný strom. Mnoho pěkných stromů roste v části obce Smrčina (3), zejména okolo bývalého Appltova mlýna. Největší je asi mohutný dub na břehu potoka. Vůbec nejvýznamnějším stromem Dolní Čermné je Šilarova lípa (4) stará asi 250 let. Její původ souvisí s působením prvního známého učitele Martina Pecháčka v obci. Mnoho krásných statných stromů najdeme i v dolní části obce, a to jak podél potoka, tak i kousek stranou u jednotlivých domů a statků.

5

6

4

2

8

4

Jakubovice Také v odloučené místní části Dolní Čermné Jakubovicích je plno pěkných stromů. Známá je zejména velká borovice (5) rostoucí při silnici nad obcí. Nezvyklá je i dvojice stromů u ka− menného kříže nedaleko odtud. Zde starou lípu (6) doplňuje mozolnatá zraněná bříza (7). V obci se ale nachází i nádherné jírovce (8) a zajímavě rostlé lípy (9).

3


Strana 6

2005

PUTOVÁNÍ ZA STROMY Horní Čermná Na turistických mapách zde bývají připomínány dva památné stromy. Je to především stará mohutná lípa (1) u Dušků na kopci. Její stáří se odhaduje až na 400 let. Před časem se v zemi kolem ní našly mince z doby Vladislava Jagelonského. Druhým památným a patřičnou tabulkou označeným stromem je Formánkova lípa (2) rostoucí u silnice na rozhraní Dolní a Horní Čermné. Největší skupinou pěkných stromů tvoří soubor starých lip kolem místního hřbitova (3). Vedle těchto a mnoha dalších krásných a nápadně viditelných stromů má Horní Čermná ještě dva zají− mavé, i když špatně viditelné stromy. Je to především obrovský smrk zte− pilý (4) schovaný v údolíčku Báje za stavením pana Hejkrlíka. Říká se mu král smrků. Druhým pohádkovým stromem je mohutný buk (5), rostoucí v nepomuckém lese Okolníku blízko místa zvaného Lambachy. Je to tam, kde se silnice od Lanškrouna poprvé dotýká lesa. Buk roste asi 200 m od

4

4

3

5 1

3

silnice při lesní cestě. Pozoruhodný je i tím, že má na svém mohutném kmenu malou prohlubeň vyplněnou vodou. Děti mu říkají studánkový buk.

2

1

5

Horní Třešňovec Vesnice leží pod Mariánskou horou s velikou skupinou stromů (1) v památné aleji s kapličkami křížové cesty. V samotném Horním Třešňovci je po celé jeho délce rozhozeno mnoho pěkných stromů zejména u větších statků, ale i ně− kterých rodinných domů. Nad průměrem tu vyniká velký a krásný dub (2), který zvedá svou korunu nad střechu Národního domu. Ještě větší a starší je obrovská lípa (3) ukrytá na jedné zahradě nad evangelickým kostelíkem. Zajímavý a neobvyklý je i sta− rý akát (4) a krásný rozložitý dub (5) v po− lích směrem k Lanškrounu.

4

4

2


Strana 7

2005

OBCEMI REGIONU Výprachtice Každá zpráva o výprachtických stromech začíná zpravidla slovy o výprachtické lípě (1), známé díky básničce K. O. Hubálka. Kdy byla tato lípa, ze které dnes zbývá jen ubohé torzo, zasazena, už asi nikdo nezjistí. Snadno však poznáme,

že za svou dlouhověkost vděčí i lidské péči, které se jí dostává. I další pěkné stromy tu jsou lípy, ať už se podíváme na alej (2) vedoucí ke kostelu, anebo stromy posazené kolem silnice do Koburku. Také neznámý, na Pláňavech skrytý strom u chalupy manželů Potužákových je lípa. Má v obvodu 440 cm a je zřejmě nejmohutnějším stromem v obci. Nerostou tu však pouze lípy. Krásně tvarovaný

2 Věrný služebník boží − kostelník a hrobník pan Jan Smejkal.

1

2

5

4

dub (3) nad požární nádrží u stavení manželů Hejlových je podle rodinné kroniky stár 180 let. Mnoho krásných stromů potěší lidské oko i ve Valteřicích, kde mezi četnými jasany je skryt i vzácný jilm (4) a obrovský javor. U Valteřické hájovny je neobvyklý kus bukového lesa (5), kde je většina stromů bizardně pokroucena, takže připomíná pohádkovou říši baby Jagy.

3

chován v e střední části obce statný javor (1) s obvodem kmene 460 cm. Je to nejmohutnější javor na Lanškrounsku, strom s překrásnou korunou, nejlepší kandidát v soutěži o nejkrásnější strom republiky v roce 2005. Pěkná, pestrá skupina (2) velkých jírovců, javorů a jasanů, včetně mohutného buku (3), roste na stráni nad obřím javorem. Vstup do re− kreačního areálu střeží veliká lípa (4). V dolní části obce je několik pěkných skupin stromů. Jedna skrývá i statný mechem porostlý jilm.

1

1

Čenkovice Tato obec se v posledních desetiletích velmi pro− měnila a stále ještě proměňuje. Staví se tu moderní sportovní a rekreační středisko vybavené hotely, pensiony, lyžařskými vleky i centrálním parko− vištěm. Návštěvník obce může být potěšen, když shledá, že zelený úbor obce tím příliš neutrpěl. Z mnoha krásných čenkovických stromů zůstal za−

2

4

3


Strana 8

2005

PUTOVÁNÍ ZA STROMY Albrechtice Vesnice leží na dolní části Sázavského údolí (1) a vý− běžky jeho lesů sahají až k okrajovým domům, takže někdy lze jen těžko odlišit zeleň lesní od zeleně u lidských pří− bytků. Do nitra Sázavského údolí a jeho odbočky Uhelné dolinky láká milovníky starých stromů obrovitá jedle (2), asi nejmohutnější, dnes již bohužel mrtvý jehličnan celého regionu. Po vstupu do obce od horního konce upoutá pozornost návštěvníka robustní dub (3), který stojí osamocen na nevy− soké stráni. Pozoruhodná je i stará už nemocná smuteční vrba (4) na školní zahradě. Pěkné, i když nikoliv největší jsou lípy kolem kostela, zajímavější je tu starý jalovec (5). Vůbec největší albrechtický strom roste až na rozhraní obce se Sázavou. Je to mohutný javor (6) s průměrem kme− ne 370 cm.

1

6

3

4

3

2

6

Sázava Největší a nejpěknější stromy jsou v Sázavě soustředěny u hlavní křižovatky, školy a kolem obchodu se smíšeným zbožím. Vévodí jim ob− rovský dub (1) a není tu sám, těch dubů je tu něko− lik (2). U kapličky se sochou Piety roste skupina

5

4

4

lip (3), ale krásnou a mohutnou lípu (4) musíme hledat v horní části obce u domu č. 18. Nedaleko od ní u bývalého mlýna se soustředila skupina mohutných dubů (5). Podél toku Moravské Sázavy je hustý porost rychle rostoucích druhů vodomilných dřevin (6) olší, lip a jasanů (7).

5

7

1

2

3


Strana 9

2005

OBCEMI REGIONU Žichlínek Protáhlá obec, kterou protéká řeka Moravská Sázava (1) lemovaná stovkami vrostlých olší, má velký počet krásných a památných stromů, z nichž můžeme ve struč− ném výčtu připomenout jenom ty nejlepší. Je to především obrovská lípa (2) s objemem kmene 650 cm, která roste na zahradě rodiny Skalických poblíž křižovatky silnice na Lanškroun a Sázavu. V její blízkosti vidíme alespoň pět dalších, sice slabších, ale krásných a vysokých lip (3). Několik jedinečných stromů lemuje silnici, jiné rostou na soukromých zahradách nad silnicí (4). U firmy Obstas se ve vzdálenosti cca 50 m od sebe seřadily mohutný dub (5), obrovský jasan a stejně velká lípa. Třetím soustředěním pěkných stromů je okolí základní školy, kde převládají

1

4

2

3

statné javory (6). Kdysi početná skupina stromů kolem kostela trochu prořídla, zůstal tam však vzácný morušovník a několik lip.

3

6

5

6

4

Lubník Návštěvníka obce přijíždějícího od Žichlínka upoutá nejdříve obrovská lípa (1) u domu č. 62 s obvodem 430 cm. Nedaleko od ní je v porostu skryt i pomníček se světcem. Skoro stejně silný je i robustní dub (2) u kostela. Rekordní objem

5

1

3

má ale v obci jiný strom – vysoký a silný topol (3) s obvodem 450 cm. Pěkné, zdaleka viditelné stromy (4) stojí jako věrná stráž u mnoha domů po celé vsi. Za povšimnutí stojí malebná skupina čtyř lip (5) u pomníčku Panny Marie Dolorosy, stojící kousek od silnice v dolní části obce.

2

4


Strana 10

2005

PUTOVÁNÍ ZA STROMY Luková Množství pěkných stromů je v obci uspořádané do několika linií. Jednu tvoří tok Lukovského potoka lemovaný zejména olšemi, druhou tvoří polní cesta od železničního podjezdu do středu obce, kde najdeme dvě statné lípy (1) s kamenným křížkem a skupinu několika krásných dubů. Třetí linii tvoří hlavní silnice, podél které stojí nepravidelně

3

4

1

2

3

V odloučené místní části Květné stojí za po− rozmístěné statné soliterní stromy, jimž vévodí obrovitý dub (2) na rozhraní Lukové a Dam− zornost dvě statné lípy ve středu obce u kaple (4), níkova. Pěkná skupinka stromů (3) obklopuje obrovitý topol černý (5) s obvodem kmene 490 sochu Nejsvětější trojice u domu pana Krska. cm a velmi stará malebná vrba (6).

5

6

5

Trpík Už při příchodu do obce od Anenské Studánky upoutá návš− těvníka pohled na vysoké a široké koruny stromů, které se zve− dají nad střechami domků. A procházka po obci tento dojem ještě zvýší. Dvě mohutné lípy (1) uvítají příchozí od Mladějova. Uprostřed obce na sebe upozorňuje starý dub (2) a krásná smuteční vrba (3) na břehu rybníčka. Největší pozornost si však

4

2

3

zaslouží Pecháčkova lípa (4), nejstatnější strom v obci. Lípa ještě pořád roste, od roku 1970 se obvod jejího kmene zvýšil o 80 cm a dosahuje dnes 440 cm.

1

4


Strana 11

2005

OBCEMI REGIONU Damníkov Většina nejkrásnějších stro− mů v Damníkově je soustře− děna kolem návsi, před koste− lem a za starou rychtou. Sa− motná náves má charakter ma− lého parku. Za kostelní zdí rostou dvě obrovské lípy (1), zasazené tu asi hned při dokončení stavby kostela v roce 1898. Stejně stará je pravděpodobně i po− četná skupina tújí (2). V prostoru za starou rych− tou se skrývá desítka statných stromů, mezi nimiž hraje prim

1

4

obrovitý dub (3), nejmohutnější dub celého Lanškrounska. Je označen tabulkou Památný strom. Mimo toto centrum je ovšem ještě dost jiných pozoruhodných stromů, např. veliká lípa (4) u kurtů a řada velkých stromů malebně doplňujících tok potoka i jednotlivé statky po obou stranách silnice.

2

3

1

4

Anenská Studánka Několik pěkných stromů zahlédneme již na příchodu do obce, kde u silnice stojí obrovské javory (1), ve středu obce však opět dominují lípy. Skupinka deseti vzrostlých stromů (2) obklopuje zchá− tralou stavbu kostelíka v centru obce. Dvě velké památné lípy (3) rostou ne− daleko kravína. Cestou do Helvíkova nás pozdraví mohutný dub, ale v samotné helvíkovské osadě musíme obdivovat překrásné ja− sany (4). Je jich tu už podél silnice a pak v dolní části obce několik desítek. Jen u kapličky a ve středu obce se tyčí mo− hutné lípy.

2

4

3

1


Strana 12

2005

PUTOVÁNÍ ZA STROMY Další zajímavé stro− my uvidíme v odlou− čených místních částech v Janoušově, Herborti− cích a Mezilesí (Lau− doně). Znalci a milovníci sta− rých stromů však asi nej− více ocení možnost po− dívat se do původního bu− kového pralesa, jímž je přírodní rezervace Sel− ský les (3) mezi Herbor− ticemi a Chudobou.

Cotkytle Zde nás upoutá nápadná řada starých jasanů (1), které rostou na zahradě bývalého Knápkova statku. Největší z nich je prav− děpodobně i největším jasanem z celého regionu. Obdiv si zaslouží i starý dub stojící u školy, stromy v centru ob− ce a několik pěkných lip, například u kostela či u bytovek (2).

2

4

1

3

Strážná Malá horská obec Strážná má hned několik mimořádných stromů. Jedna velká lípa (1) nás vítá hned u příjezdu od Tatenice, ale je rychle zapomenuta u dvou obrovských lip (2) ve středu obce. Mohutnější z nich (3) patří se svými 700 cm obvodu ke třem nemohutnějším stromům celého Lanškrounska. Její stáří se odhaduje na 300 let, má silné kořenové náběhy a působí stále ještě zdravým dojmem. Další pěkná a neobvykle tvarovaná lípa roste naproti přes silnici ve skupině mladých habrů. Obec Strážná podobně jako sousední Cotkytle je charakteristická již z dálky viditelnou řadou javorů klenů, jeřábů a jasanů (4), které lemují úzkou horskou silničku vedoucí okolo vrchu Lázek. Zde vzdorují nepřízni počasí, zejména pravidelným sněhovým návějím a vichřicím.

4

2

2

1


Strana 13

2005

OBCEMI REGIONU Tatenice Ve velké obci je samozřejmě mnoho pěkných velkých stromů, které už z dálky vytváří charak− teristický profil obce. Pestrá skladba lip (1), dubů, ja− sanů, javorů a topolů je roztrou− šena podél silnice a u jednotlivých domků a hospodářských used− lostí. Větší zájem vyvolávají však celé skupinky stromů kolem fot− balového hřiště, před kostelem

1

3 a zejména v dolní části obce za domem č. 99, které působí ja− ko menší park (2). Za školou nad sochou sv. Flo− riana (3) rozpíná svou korunu obrovský jírovec (4), který tu vytváří s několika dalšími men− šími stromy prostranství, kde si hrají děti (5) a debatují jejich maminky. V dolní části obce nelze pře− hlédnout statný dub (6) a několik dalších solitérních stromů.

5

4

6

2 javorů a jasanů (4). Příjemné přírodní prostředí obce dotváří desítky javorů Nejstarším a nejvzácnějším stromem a olší v okolí řeky (5). v obci je obrovská lípa (1) s obvodem kmene 460 cm u kapličky a sochy sv. Floriána. Zajímavý a pěkný je i parčík vznika− jící ve středu obce v oblouku Moravské Sázavy, nad nímž se na zvednutém sva− hu rýsují profily lip (2) a jasanů. Také na kopci nad nově vyhloubeným 5 tunelem je pěkná skupina (3) statných

Krasíkov

4

2

3

2

1


Strana 14

2005

PUTOVÁNÍ ZA STROMY Heřmanice Na turistických mapách, kde bývají zakreslovány i památné stromy, měly Horní Heřmanice obvyklou značku s nápisem Taraškova lípa (1). Po výprachtické lípě to byl a je nejznámější strom na Lanškrounsku. Jeho stáří se odhaduje na 250 let a v obvodu kmene měří 700 cm. Strom je stále v plné síle. Všechny další pěkné stromy (2) už však leží ve stínu

1

2 tohoto velikána. Ale nemusí se moc stydět. Skupina stromů (3) u bývalé školy v Dolních Heřmanicích, lípa u firmy Auto – Minář, obrovské javory (4), jasany (5) a lípa u bývalé školy v Rýdrovicích si získávají úctu a obdiv každého znalce i prostého diváka.

3

1

1

1

2

4

5

4

Petrovice Pěkná obec leží v náručí lesů (1), a tak tam stromy nejsou vzácné. Přesto jich je v samotné obci dost a jsou vesměs vel− mi pěkné, některé i velmi pozoruhodné. Uprostřed obce symbolicky stojí vy− soká, ještě poměrně štíhlá lípa (2). Starší a mohutnější lípa (3) rozprostírá svou korunu nad dvorkem bývalé fořtovny. Nejstarší a nejvzácnější lípa (4) z roku 1700 je ve skupině stromů u Jansovy kapličky. Pestřejší výběr stromů najdeme u kap− ličky s pramenem čisté vody pod vrcho− lem Hůry, kde v hlubokém úvalu rostou hladké a silné buky, vzácné jedle s hlad− kou světlou kůrou, modříny a další lesní 3 stromy.

2

3


Strana 15

2005

I ZA HRANICEMI REGIONU

3

3

Zcela mimořádnou hodnotu má však prastarý dub (3) na zahradě manželů Ulbrichových v ulici Na Poříčí. Býval ještě mohutnější, nyní měří v obvodu 630 cm. Je to nejmohutnější známý dub širokého okolí. Manželé Ulbrichovi se o prastarý strom i jeho legendu pečlivě starají.

3

Verměřovice K 21 obcím lanškrounského regionu jsme připojili pár slov o mimořádných stromech ve dvou obcích ležících jen těsně za jeho hranicemi. První z nich jsou Verměřovice vzdálené asi dva kilometry od Petrovic. Už při příjezdu upoutají pozornost návštěvníků dvě lípy. Jedna (1) se tyčí pod silnicí za truhlářstvím Format a druhá je nad silnicí blízko školy (2).

2

1

Bystřec Druhou obcí bohatou na staré krásné stromy je Bystřec. Už před třemi lety jsme v příloze věnované významným stromům zaznamenali pohnutou historii starého dubu. Dnes připome− neme existenci bystřeckých lip. Pěknou skupinu lip (1) uvidíme u domu rodiny Křivohlávkových na kopci nad silnicí v dolní části obce. Stará babička Křivohlávková vám ve výkladu o jejich historii přidá i příběh

3

3

1

3

2

jedné žebračky, která kdysi proklela maji− tele usedlosti se starými lipami za to, že ženě nic nedali. Největším divem obce je ale gigantická lípa (2) měřící v obvodu přes 8 metrů. Roste jen asi 200m výše než lípy Křivohlávkovy. Pěk− ným doplňkem těchto velikánů jsou lípy (3) u božích muk, kamenných křížků a kapliček na několika místech v obci i jejím okolí.


Strana 16

2005

CYKLOBUSEM NA VÝLET Novou nabídkou pro letošní rok je cyklobus Od 12. června do 28. září 2005 každou sobotu a neděli (i o státních svátcích a 4. 7.) v 8.40 hod. ráno v Lanškrouně na autobusovém nádraží zastavuje cyklobus, který pokračuje na trase Výprachtice − Čenkovice − Orličky − Červená Voda − Králíky − Dolní Morava. Opačným směrem jede cyklobus odpoledne v 17.00 z Dolní Moravy. Můžete se tedy zajet podívat na nejvyšší bod Pardubického kraje, navštívit Králíky a jejich vojenské muzeum s mnoha zpřístupněnými objekty pohraničního opevnění nebo se jen třeba nechat vyvézt „na kopec“ a z Výprachtic se vrátit po cyklotrase č. 4222, která vás zavede přes Sázavské údolí až do Lanškrouna (tato trasa končí v Damníkově). Jde o nenáročný výlet, který zvládnou i děti. Pokud vyjedete do Červenovodského sedla, můžete se opět vracet z kopce po cyklotrase č. 4071 přes Bukovou horu, kde se napojíte na č. 4222. Bližší informace nejen o provozu cyklobusu, ale i o cyklotrasách v našem regionu včetně mapky mohou zájemci získat v Infocentru Lanškroun. Další informace přímo na trasách výletů nabízejí velké tabule, které jsou rozmístěny po celém Lanškrounsku (ta na snímku je v Sázavském údolí).

Cyklobusy Orlických hor 2005 Ceník přepravy ze stanice Lanškroun na lince č. 6: Lanškroun, aut. nádr. do Výprachtice, škola Čenkovice, ObÚ Červenovodské sedlo Červená Voda, Perla 09 Králíky, aut. st. Dolní Morava, konečná Přeprava jízdního kola: 20,− Kč CYKLOBUSY jezdí od 12. 6. do svátek včetně 4. 7. 2005

16,− Kč 20,− Kč 24,− Kč 32,− Kč 38,− Kč 46,− Kč

08:40 09:00 09:10 09:20 09:45 09:55 10:10

18:35 18:15 18:00 17:40 17:30 17:20 17:00

28. 9. 2005 každý víkend a státní


Strana 17

2005

DALŠÍ LETNÍ TIPY Na našem Lanškrounsku je krásných statných starých či jinak pozoruhod− ných stromů více jak sto. V malých obcích třeba jen dva nebo tři, v těch větších bychom jich našli tře− ba deset. Jak jsme je vlastně hledali? Několikrát jsme všechny obce objeli, všímali si nápadně vysokých stromů, poptávali se náhodných chodců i maji− telů pozemků, na kterých zajímavé stro− my rostly. Hledali jsme i starší zprávy, úřední přehledy a informace pracov− níků odboru životního prostředí MÚ Lanškroun. Náš seznam rozhodně není uzavřen a rádi ho rozšíříme o každou další po− ložku, kterou navrhnete. My sami jsme

se pokoušeli vyrovnat určité rozdíly mezi velkými a malými obcemi a sta− novili si normu uvést i v malých obcích nejméně tři pěkné stromy a u velkých obcí zpravidla jen pět, i když tu pozo− ruhodných stromů bylo víc. V přehledu obcí není zařazen sa− motný Lanškroun. Pro něj si vyhrazu− jeme příští samostatnou přílohu nebo obsažný článek. Jednotlivé obce nejsou řazeny za se− bou abecedně, ale shlukujeme je k sobě podle jejich sousedské polohy, protože předpokládáme, že v tomto pořadí je budete případně projíždět či procházet. Dušan Šlahora, František Teichmann

Ještě včera tam ten strom na vozovce nestál. Že by se už začaly Autor: P. Dvořáček bránit?

Zajímavé akce na hradě Sovinci

Nejobjemnější stromy Druh Obec Lípa Strážná Lípa Horní Heřmanice Lípa Žichlínek Lípa Rudoltice Lípa ve Strážné Dub Damníkov Topol Ostrov Lípa Horní Čermná Topol Květná Lípa Petrovice Lípa Damníkov Javor Čenkovice Lípa Krasíkov Lípa Dolní Čermná Lípa Trpík

Královské stromy obvod 720 700 650 580 520 510 500 490 480 480 470 460 450 450

Druh Obec Lípa Strážná Dub Damníkov Javor Čenkovice Jasan Cotkytle Lípa v Bystřeci Topol Ostrov Jilm Výprachtice – Valteřice Akát Horní Třešňovec Jírovec Tatenice Smrk Horní Čermná – Báj Buk Horní Čermná – Nepomuky Borovice Dolní Čermná – Jakubovice Vrba Albrechtice Jedle Albrechtice – Sázavské údolí Jalovec Albrechtice

Vojenské muzeum Králíky pořádá každoročně akci

CIHELNA − ukázky bojů a techniky letos 19. a 20. srpna na téma

Ostravská operace

2. a 3. 7. „Past na medvěda“ Sokolnické a lesnické slavnosti − létání, výcvik a ukázky lovu atrapy kořisti se sovami, dravými ptáky a loveckými psy při fanfárách na lesní rohy. 16. a 17. 7. „Za čest krále“ Rekonstrukce válečných událostí z roku 1643. Obléhání hradu s ostřelováním hradeb a bitvou o vstupní bránu s ukázkami života v obleženém hradě. V sobotu navíc 19.00 – 23.00 hod. program s večerním útokem na hrad. 13. a 14. 8. „Hodokvas rytíře Kobylky“ Tradiční řemeslný jarmark hradních řemesel − předvádění tradičních řemesel (kovář, řezbář, hrnčíř, šperkař, pregéř, platnéř, dráteník, pečení placek, výroba svíček, dojení a zpracování mléka) − návštěvníci mají možnost si předváděná řemesla vyzkoušet. V sobotu navíc 19.00 – 01.00 hod. večerní program s country bálem a ohňostrojem na závěr. 3. a 4. 9. „O prsten černé vdovy“ Gotický mumraj na středověké tvrzi − život a etiketa na hradech 15. století při námluvách udatných rytířů a krásných dam s turnajem v seku mečem. 24. a 25. 9. „Kašpárek na skalním hradě“ Loutkářská a divadelní pouť − žonglérsko−divadelní festival s pohádkami, pověstmi, loutkovým i hraným divadlem. Při všech uvedených akcích hrad otevřen 9.00 – 19.00 hod. Mimo bohatý celodenní program ukázky dobových řemesel. Doprovodný program: dětské hry a soutěže, dobová hudba. Hrad Sovinec leží mezi Šternberkem a Rýmařovem, 3km nad obcí Paseka. Informace: tel. 777 205 029, www.sovinec.cz, [email protected]

Půjčovní doba městské knihovny v červenci a srpnu Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek

Půjčovna: pro dospělé zavřeno 9 − 18 zavřeno 13 − 17 9 − 12

pro děti zavřeno zavřeno 9 − 11, 12 − 17 zavřeno zavřeno

Čítárna zavřeno 9 − 12, 13 − 17 13 − 17 9−12, 13 − 17 9 − 12


Strana 18

2005

HRADY, ZÁMKY A VÝZNAMNÉ STAVBY NAŠEHO KRAJE CIMBURK − zřícenina hradu (cca 10 km od Moravské Třebové) Zříceniny paláce a obvodových zdí vlastního hradu a zbytky hradeb, bašty a brány předhradí − tolik se zachovalo z hradu založeného na protáhlém hřbetu na přelomu 12. a 13. století. Vznikl jako rodové sídlo pánů z Cimburka. Během staletí vystřídal řadu majitelů a obyvatel, až v roce 1776 podlehl požáru a zůstal opuštěný. Volně přístupný. ČASTOLOVICE − zámek, +420 494 323 646, http://www.zamek.castolovice.cz/ Malebný zámek prošel v minulosti několika zásadními proměnami. První podo− bu mu na přelomu 16. a 17. století vtiskla renesance, v 70. letech minulého století byl přestavěn v novogotickém duchu, který byl posléze na počátku 20. století zcela nahrazen novorenesancí. Dobové a bohatě zařízené interiéry skrý− vají osobité malované kazetové stropy s biblickými a římskými motivy. Ožive− ním kamenné historie zámku jsou bílí daňci žijící v blízké oboře. Otvírací doba: ÚT − NE: 9.00 − 18.00 (historická expozice, zoologická zahrada, kavárna). Vstupné: zoo − dostělí: 15,− Kč; děti: 7,− Kč; zámek: důchodci, děti, studenti: 35,− Kč; dospělí: 70,− kč; rodin. vstupné: 190,− Kč (rodiče, 2 děti); 220,− Kč (rodiče, 3 děti) ČESKÁ TŘEBOVÁ −rotunda sv. Kateřiny Jediná dochovaná románská rotunda na území Pardubického kraje. DOBŘÍKOV − řeckokatolický dřevěný kostelík, postavený roku 1657 ve Velké Kopani na Podkarpatské Rusi. Na nynější stanoviště přemístěn roku 1930. DOUDLEBY N. ORL. − zámek, +420 494 383 420 Renesanční zámek s bohatou sgrafitovou výzdobou zachránila před postupným zchátráním rekonstrukce v letech 1955−1973. Jeho historie se začala psát na konci 16. století, během baroka se rozrostl o další budovy, ale za 2. světové války byl opuštěn a na jeho zkáze začal pracovat zub času. Dnes jsou zámecké interiéry zasvěceny expozici s názvem Lov čtyř století, na kterou navazuje sbír− ka loveckých a sportovních zbraní a tématicky ji doplňuje Vojensko−historické muzeum v bývalé sýpce. Otvírací doba: ÚT − NE: 9.00 − 17.00 hod Vstupné: dospělí: 50,− Kč, děti, studenti, důchodci: 25,− Kč HEDEČ – KRÁLÍKY − klášter Významná pam. barokní církevní architektury − klášter řádu servitů s poutním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, vystavěný na Hedeči na přel. 17. a 18. stol. KOŠUMBERK − zřícenina hradu a zámek u Luže, +420 469 671 128 Košumberk je spojením zříceniny hradu z konce 12. století s pozdějším rene− sančním zámeckým sídlem. V 18. století jej obývali jezuité. V dochované části zámku jsou shromážděny materiály dokumentující historii hradu a kraje, ve skle− peních se skrývá lapidárium kamenných plastik. Otvírací doba: ÚT − NE: 10.00 − 12.30, 13.00 − 17.00 LANŠKROUN − zámek, +420 465 324 328, http://www.mesto−lanskroun.cz Renesanční zámek navázal na augustiniánský klášter, jehož historie skončila za husitských válek. Roku 1995 byla dokončena celková rekonstrukce. V nově upravených gotických prostorách západního křídla zámku je obřadní síň, v již− ním křídle kulturní centrum a městské muzeum. To se věnuje rodákům Lan− škrouna, dějinám kraje a prezentuje sklářství z českomoravského pomezí. LETOHRAD − zámek Zámecký areál, stavebně upravovaný v 19. století. V majetku města, slouží kul− turním účelům. Návštěvnicky přístupná muzejní expozice. LANŠPERK − zřícenina hradu Zbytky hradu na okraji stejnojmenné obce. Volně přístupné. LITICE NAD ORLICÍ − hrad, +420 603 232 212, http://sweb.cz/hrad.litice/ Vysoký skalnatý ostroh ovinutý meandrem Divoké Orlice byl jako stvořený pro založení hradního sídla. Stalo se tak koncem 13. století a časem se hrad dostal i do majetku králů. Jako panské sídlo sloužil naposledy ve 2. polovině 16. století. Poté přestal být udržován, chátral a dřívější podoba se mu vrátila alespoň čás− tečně až při rekonstrukci ve 30. letech 20. století. Otvírací doba: ÚT − NE: 9.00 − 17.00. Vstupné: dospělí: 30,− Kč, důchodci: 20,− Kč, děti, studenti: 15,− Kč LITOMYŠL − zámek, +420 461 611 066, http://www.litomysl.cz/zamek Malebný renesanční zámek zdobený sgrafity byl pro svou architektonickou je− dinečnost zařazen mezi památky světového dědictví UNESCO. Jeho vznik spa− dá do 2. poloviny 16. století. Z konce 18. století pochází divadlo, které se zacho− valo i s dobovými dekoracemi. V zámeckém pivovaru najdete rodnou světnici Bedřicha Smetany, v jízdárně muzeum antiky. Otvírací doba: ÚT − NE: 9.00 − 16.00 Vstupné: dospělí, zahraniční studenti: 80,− Kč, důchodci: 50,− Kč, děti do 15 let + studenti: 40,− Kč, ZTP; ZTP/P zdarma LITOMYŠL − kostel − piaristická kolej Historické tradice novodobého školství sahají na území Pardubického kraje nej− hlouběji v Litomyšli. V r. 1640 zde založila Frebonie z Pernštejna, majitelka zdejšího panství a poslední příslušník starobylého šlechtického rodu, kolej cír− kevního řádu piaristů. Velkoryse koncipovaný areál piaristické koleje vznikl v le− tech 1650−1653. Dnešní areál, jehož součástí je i kostel Nalezení sv. Kříže, byl vy− budován v letech 1719−1726 podle projektu G. B. Alliprandiho a F. M. Kaňky. MORAVSKÁ TŘEBOVÁ − zámek, +420 732 269 078, http://www.ksmt.wz.cz/ Renesanční zámek z počátku 17. století navázal na budovy starého gotického hradu. V roce 1840 zachvátil město ničivý požár. Hrad jím byl zničen natolik, že musel být zbořen, zatímco zámek byl obnoven v klasicistním stylu. Kromě klasických expozic vztahujících se k regionu prezentují zámecké interiéry díla holandských malířů 17. a 18. století ze sbírek Národní galerie v Praze. Otvírací doba: ÚT − NE: 9.00 − 17.00 MORAVSKÁ TŘEBOVÁ − kalvárie Sousoší kalvárie, dílo J. F. Pacáka z třicátých let 18. století. Volně přístupné.

NOVÉ HRADY − zámek, +420 469 325 353, http://www.nove−hrady.cz/ Pozoruhodný rokokový zámek bývá označován jako malý Schönbrunn. Pochází ze 70. let 18. století, jeho autorem byl hrabě Jan Antonín Harbuval de Chamaré. Zámecký park zpestřují sochařská díla, na vrchu nad zámkem můžete navíc nalézt zříceniny starého hradu. Otvírací doba: první prohlídka: 10.00 hod; poslední prohlídka 16.00 hod. Vstupné: dospělí: 50,− Kč, děti, studenti, důchodci: 30,− Kč OPOČNO − zámek, +420 494 668 216, http://www.hyperlink.cz/zamekopocno Zámek se řadí k nejlepším dílům renesance u nás. Z jeho předchůdce − gotické− ho hradu − se dochovala jen válcová bašta. Vznik velkolepého zámku s třípod− lažním arkádovým nádvořím se datuje do 2. poloviny 16. století, v 18. století se jej dotkly barokní úpravy. Zámek hostí jedinečnou a početnou sbírku zbraní. Celý areál doplňuje anglický park s drobnými romantickými stavbičkami. Otvírací doba: ÚT − NE: 9.00 − 11.30, 12.30 − 16.45 Vstupné: velký okruh (75 min.) − dospělí: 60,− Kč, důchodci: 50,− Kč, děti, studenti: 30,− Kč; malý okruh (50 min.) − dospělí: 40,− Kč, důch.: 30,− Kč, děti, stud.: 20,− Kč POLIČKA − středověké opevnění, +420 461 724 326, http://www.policka−mesto.cz/scripts/detail.asp?id=8 Hradby byly vystavěny ve 13. století za vlády Přemysla Otakara II. Celé opev− nění zpevňovaly 4 kamenné brány opatřené předbráním s padacím mostem. Hlav− ní hradba je široká 220−240 cm a je tvořena z litého zdiva; stavebním kamenem jsou ruly a granodiorit. V některých místech se zachovala také parkánová zeď v původní šířce 85 cm. Z celého systému opevnění se do současnosti dochovala celá hlavní hradba s 19 půlválcovými baštami, parkánová zeď na západě a seve− ru, deformovaný val na jihu a rybník. Hradby jsou dlouhé 1220 m a patří k nejza− chovalejším ve střední Evropě. Na prohlídku se vychází z informačního centra na náměstí každou celou hodinu s výjimkou poledne, první prohlídka od 9 hod., poslední prohlídka ve 14 hod. Vstupné: dospělí 20,− Kč, studenti a děti: 10,− Kč POLIČKA − kostel sv. Jakuba − pseudogotická stavba 1853−1865, na místě staršího, požárem zničeného gotického chrámu. Ve věži rodná světnička B. Mar− tinů (součást muzejní prohlídkové trasy). POTŠTEJN − zřícenina hradu, +420 494 546 812 Dnes jej připomínají jen zříceniny, ale dříve patřil hrad Potštejn k těm rozsáhlej− ším a významnějším u nás. Od svého vzniku na konci 13. století vystřídal řadu maji− telů. Do historie a především do literatury vstoupil hrabě Harbuval de Chamaré, který dvacet let usilovně hledal na hradě poklad. Neúspěšně. Zato Alois Jirásek našel v jeho příběhu inspiraci k napsání románu a pozdější autoři filmový ná− mět. Hrad byl ve špatném stavu − k němuž přispěl hledačskou prací i hrabě de Chamaré − od poloviny 18. století. Ve 2. polovině 20. století byl zrekonstruován a zpřístupněn. Otvírací doba: ÚT − NE: 9.00 − 12.00, 13.00 − 17.00 Vstupné: dospělí: 30,− Kč, děti, ZTP: 20,− Kč, o víkendech 5. 6. − 29. 8. 2005 o 10 Kč více RUDOLTICE − torzo rozsáhlého komplexu barokní zámecké novostavby z počátku 18. století. Areál volně přístupný. RŮŽOVÝ PALOUČEK − památné místo, http://www.ruzovypaloucek.wz.cz Památné místo u Morašic u Litomyšle opředené pověstmi, na němž se údajně loučili s vlastí před svým odchodem členové Jednoty bratrské, vypovězení v roce 1547 z Království českého. RYCHMBURK − středověký hrad u Skutče, užívaný po stavebních úpravách jako domov důchodců. Částečná prohlídka areálu možná jen po dohodě. RYCHNOV N. KN. − zámek, +420 494 534 916 Barokní zámek vznikl ve 2. polovině 17. století a záhy byl rozšířen podle stavi− tele J. B. Santiniho. Zámek byl rodovým sídlem Kolowratů, jimž byl opět na− vrácen. Jejich rodová obrazová galerie je svým rozsahem jednou z největších galerií u nás. Součástí Muzea Orlických hor je památník Karla Poláčka. SLATIŇANY − zámek, +420 469 681 112, http://www.hippologickemuzeumslatinany Renesanční, novogoticky upravený zámek hostí jedinečné hippologické muzeum. Kromě materiálů dokumentujících dějiny chovu koní jsou zde vystaveny nej− různější umělecké předměty s koňskými náměty. Otevřeno: ÚT − NE: 9.00 − 12.00, 13.00 − 16.00 Vstupné: dospělí:50,− Kč, děti, studenti, důchodci nad 65 let 25,− Kč SVOJANOV − hrad, +420 461 744 124 Chránit obchodní cestu vedoucí z Litomyšle − to byl prvotní záměr, se kterým nechal Přemysl Otakar II. vybudovat v polovině 13. století pevný hrad Svoja− nov, tehdy Fürstenberg. V 80. letech 13. století jej obýval Záviš z Falkenštejna. Během 16. století přibyly k hradnímu jádru renesanční budovy, ovšem za tři− cetileté a později za prusko−rakouské války podlehly zkáze a zchátraly. Dnes si mů− žete projít celkem mohutné hradní zříceniny a zachovalou empírovou budovu z poloviny 19. století. Areál se neuzavírá; provází se ÚT − NE: 9.00 − 17.00 hod. Vstupné: malý okruh: dospělí: 12,− Kč, děti, studenti, důchodci: 6,− Kč; velký okruh: dospělí: 40,− Kč, děti, studenti, důchodci: 25,− Kč TATENICE − lovecký zámek, +420 465 381 230, http://www.mesto−lanskroun.cz Tvrz přebudoval v roce 1606 Ladislav Velen ze Žerotína na jednopatrový čtyřkřídlý pozdně renesanční lovecký zámek. V pol. 80. let 20. stol. byla dokončena celková rekonstrukce zámku, obnovena sgrafita a omítková štuková výzdoba stro− pů. Cenné jsou renesanční vstupní a nádvořní portály i renesanční okenní ostění. VRACLAV − barokní poutní kostel sv. Mikuláše Vybudovaný nad léčivým pramenem v letech 1724−1726. VYSOKÉ MÝTO − kostel sv. Vavřince Založený koncem 13. století. Regotizován koncem 19. stol. ŽAMPACH − zřícenina hradu Zbytky hradu na zalesněném návrší nad stejnojmennou vsí, volně přístupné.


Strana 19

2005

KAM PŘI HORŠÍM POČASÍ? DO MUZEA LANŠKROUN: Městské muzeum Lanškroun, nám. A. Jiráska 1− Zámek, tel.: +420 465 324 328, http://www.mesto−lanskroun.cz, ÚT − PÁ: 9.00 − 11.00, 13.00 − 16.00; SO − NE: 13.00 − 17.00 Historie města Lanškouna − Historie sklářství na pomezí Čech a Moravy − Kabinet mincí a medailí akademického sochaře Zdeňka Kolářského − Pamětní síň Jindři− cha Pravečka, mezinárodně uznávaného pedagoga a skladatele dechové hudby. MLADĚJOV NA MORAVĚ: Mladějovská úzkorozchodná železnice tel.: +420 606 832 394, http://mpz.cz Z provozních důvodů dočasně uzavřena. ČESKÁ TŘEBOVÁ: Městské muzeum Česká Třebová Kozlovská 565, tel: +420 465 534 516 , http://www.ceska−trebova.cz Není expozice, zajišťuje prohlídky Rotundy sv. Kateřiny v České Třebové − nutno se objednat telefonicky předem. ÚSTÍ NAD ORLICÍ: Výstavní síň, nám. čp. 7, tel.: +420 465 524 687, http://www.ustinadorlici.cz: Střípky ústecké minulosti. Ústeckými uličkami. JABLONNÉ NAD ORLICÍ: Výstavní síň − Stálá expozice dějin města, nám. 5. května 30, tel.: +420 465 641 371, www.orlicko.cz; www.jablonneno.cz PO − PÁ: 9.00 − 17.00; SO, NE: 9.00 − 12.00, 13.00 − 16.00 Dějiny města − rodák Petr Figulus Jablonský − předměty z hospodářství, domác− nosti, spolkové činnosti a života občanů. KRÁLÍKY: Městské muzeum, Velké nám. 365, te.: +420 465 631 117, www.orlicko.cz/Muzea/Kraliky, ÚT − SO: 9.00 − 11.30; 12.30 − 16.00; NE: 12.30 − 17.00 Dějiny města: spolky, řezbářství, varhanářství − Přírodovědná expozice − Příro− da Králického Sněžníku − Historická expozice. PROSTŘEDNÍ LIPKA: Vojenské muzeum Králíky, tel.: +420 604 407 901, http://www.armyfort.com, PO − NE: 10.00 − 16.00 Bojová technika, tanky, obrněné transportéry, děla, munice, ruční zbraně, uni− formy, fotografie, dokumenty. Stálá výstava Armádní generál Ludvík Krejčí. TĚCHONÍN: Muzeum čs. opevnění, dělostřelecká tvrz Bouda, tel: +420 777 647 114, www.atc.cz/bouda/welcome.htm, PO − NE: 11.00 − 16.00 (červenec, srpen) Součást linie těžkého opevnění, budovaného v letech 1935−1938. 1100 m dlou− há prohlídková trasa s elektrickým osvětlením. Historie československého opev− nění a jednotlivé prostory tvrze (I. trasa 1100 m, II. trasa cca 2000 m). ROKYTNICE V ORL. HORÁCH: Pevnost Hanička, tel.: +420 494 595 393, ÚT − NE: 9.30 − 17.00 (prohlídka každou celou hodinu − minimálně 3 lidi) Vojenská tématika týkající se roku 1938 a novodobé armády. Fotografie histo− rické, současné, zbraně, střelivo. Historické exponáty, modely se vztahem k opevnění, modely bojové techniky. Novodobá obrněná technika z výzbroje AČR. Vstupné: dospělý: 50,− Kč, studenti, děti, důchodci: 30,− Kč, rodin.vstupné: 140,− Kč (rodiče, 2 − 3 děti), skupina 20 lidí a více −10% sleva. LETOHRAD: Mikcentrum − Městské muzeum, Václavské náměstí 77, tel.: +420 465 622 255, http://www.mu.letohrad.cz PO − SO: 9.00 − 11.00, 12.00 − 17.00 (posl. prohlídka v 16 hod.); NE: 13.00 − 16.00 Historie města − Napoleonovy saně − Petr Jilemnický − Sirkařství − Sklo a porce− lán − Vojáčkova galerie − Originální obrazy A. Muchy − Portrétní galerie malířů bratrů Umlaufových − České, moravské a slovenské národní kroje − expozice „Jak se žilo“ (lidový život v 19. století). Muzeum řemesel Nový Dvůr Letohrad, Nový Dvůr 143, tel.: +420 465 622 160, http://www.muzeumremesel.cz, PO − NE: 9.00 − 17.00 Stará řemesla − kompletně vybavené dílny s výrobky: truhlář, kovář, sedlář, kolář, paramentář, tkadlec, krejčí, pletař, švec, knihař, pradlena, kamnář, kupec, kartáčník, vlásenkář, hodinář, řezbář, pekař, mlynář, rolník, bednář, šindelář, fotograf, kame− ník, cihlář, sirkář, včelař, perníkář. Expozice je umístěna na ploše 720 m2 a je svým rozsahem unikátní v celé ČR. Řemesla jsou doplněna expozicemi staré školní třídy, světnice a hasičství, četnické stanice. ŽAMBERK: vše otevřeno: ÚT − PÁ: 9.00 − 12.00, 13.00 − 16.00, SO − NE: 14.00 − 17.00 Městské muzeum, Čsl. arm. 472, tel.: +420 465 611 678 Stálá expozice se věnuje dějinám města a dokladuje vývoj lidových a umělec− kých řemesel podhůří Orlických hor. Pozornost je věnována pro zdejší kraj ty− pickému paličkování krajek. Unikátní sbírku z oblasti historické farmacie před− stavuje Erxlébenova novogotická lékárna. Expozice přináší údaje o významných rodácích − vynálezci zemněného bleskosvodu Václavu Prokopu Divišovi, za− kladateli české chirurgie Dr. E. Albertovi, žamberskému rodáku Petru Ebenovi, ak. sochaři Františku Rousovi ml. a jeho bratru řezbáři Josefu Rousovi. Nově jsou v muzeu připomenuty památky na žamberské Židy. Rodný domek P. Diviše, Helvíkovice č. 483, tel.: +420 465 612 937 Žamberk je rodištěm osobnosti světového významu V. P. Diviše, stálá expozice je umístěna do roubenice, jíž dominuje maketa jeho slavného vynálezu − zemně− ného bleskosvodu. V expozici je chudě vybavená světnice připomínající dobu, ve které Diviš žil, v další místnosti jsou zpracovány nejdůležitější okamžiky Divišovy cesty za vzděláním a dráha premonstrátského kněze a vědce. VAMBERK: Muzeum krajky, Vilímkova 88, tel.: +420 494 541 518, http://www.vkm.net, ÚT − NE: 9.00 − 12.00, 13.00 − 17.00 (posl. v 16.30 hod.) Stálá expozice vývoje české krajky a krajkářství. Expozice současné krajky. RYCHNOV NAD KNĚŽNOU: Muzeum a galerie Orlických hor, Jiráskova 2, tel.: +420 494 534 450, http://www.moh.cz, ÚT − NE: 9.00 − 13.00, 14.00 − 17.00 Památník ornitologa Karla Plachetky. Památník Karla Poláčka, Zámek 1, tel.: +420 494 535 894, ÚT − NE: 9.00 − 13.00, 14.00 − 17.00

Proměnné expozice ze sbírek muzea − etnografické, přírodovědné. Orlická galerie, Kolowratský zámek 1, tel.: +420 494 534 015, ÚT − NE: 9.00 − 12.45, 14.00 − 17.00 Umělci Orlických hor. Expozice se zaměřením na umělce, jejichž tvorba našla inspiraci v krajině Orlických hor a Podorlicka. Samostatná části expozice je věnována tvorbě Jana Trampoty. Stálá expozice sochařského díla významného českého sochaře Karla Hladíka (1912−1967). BRANDÝS N. ORLICÍ: Pamětní síň Jana Amose Komenského, nám. Komenského 203, tel.: +420 465 544 211, http://www mesto−brandys.cz, PO, ST: 8.00 − 17.00, ÚT, ČT, PÁ: 8.00 − 14.00 Výpravy, prohlídky s výkladem − nutno objednat předem. VYSOKÉ MÝTO: vše otevřeno: ÚT − NE: 9.00 − 12.00, 13.00 (SO, NE : 13.30)− 17.00 Regionální muzeum, Šemberova 125/I, tel.: +420 465 422 850, http://www.muzeum.myto.cz Archeologie, sklo, porcelán, cín, etnografie, cechy, řemesla, živnosti, měšťanský portrét, Smutkův kašírovaný betlém, kupecký krám, pracovna A.V. Šembery. Litomyšlská brána, Tůmova ul. Pražská brána, Pražská ul.− architektonický a urbanistický vývoj města ve fotografiích. VRACLAV: Barokní areál, tel.: +420 465 482 118 Expozice barokních plastik z křížové cesty na Horu Matky Boží u Králík. Expo− zice historie vraclavského hradiště. Poustevna. LUŽE: Hradní muzeum Košumberk, tel.: +420 469 671 128, ÚT − NE: 10.00 − 12.30, 13.00 − 17.00 Stálá expozice je věnována historii hradu, městečka Luže a Hamzovy dětské léčebny. Je umístěna v býv. purkrabství zříceniny gotického hradu z počátku 14. stol. Lapidárium zaměřené na památky Chrudimska je ve sklepeních zříceniny renesančního zámku z konce 16. stol. Pod hradem se nalézá areál bývalého pan− ského pivovaru. Vstupné: dospělý: 30,−Kč, děti, důchodci, studenti: 20,− Kč. PROSEČ U SKUTČE: Muzeum Proseč, Náměstí 61, tel.: +420 469 321 137, otevřeno dle dohody na tel: 604 144 526 nebo 776 169 625 Výroba dýmek − Dobový nábytek − Keramika − Posekanecké sklo − Teréza No− váková − Bratří Mannové − Alois Metelák (sklo, obrazy). LITOMYŠL: není −li uvedeno jinak: ÚT − NE: 9.00 − 12.00, 13.00 − 17.00 Regionální muzeum v Litomyšli , Jiráskova 9, tel.: +420 461 615 287, Historie a kultura Litomyšlska. Zámecké návrší. Zámek Litomyšl, piaristický chrám Nalezení Sv. Kříže − budova muzea je v sousedství. Dům U Rytířů, Smetanovo nám. 110 , tel: +420 461 614 765, ÚT − NE: 10.00 − 12.00, 13.00 − 17.00; krátkodobé výstavy výtvarného umění. Rodný byt Bedřicha Smetany, Zámecký pivovar, tel.: +420 461 615 287; +420 731 841 156, ÚT − NE: 9.00 − 17.00 II. patro zámku Litomyšl , Zámek Litomyšl, tel.: +420 461 615 287, ÚT − NE: 9:00 − 17:00; městská obrazárna, stálá expozice výtvarného umění. Muzeum antického sochařství a architektury, Jiráskova 133, tel.: +420 461 614 649 Odlitky antické plastiky. Sochy z období archaického, klasického, helénistické− ho a římského sochařství. Doplněno architektonickými články. Každoročně se− zónní tématické výstavy originálů − zápůjčky z různých institucí. Portmoneum, Terézy Novákové 75, te.: +420 461 612 020, Unikátní nástěnné malby a vyřezávaný nábytek Josefa Váchala − grafika, spiso− vatele a mystika. Interiér vyzdobil Váchal ve 20. letech na přání svého přítele Josefa Portmana − litomyšlského bibliofila a amatérského tiskaře. POLIČKA: Městské muzeum a galerie, Tylova 112, tel.: +420 461 725 769, www.muzeum.policka.net, ÚT − NE: 9.00 − 17.00 Muzeum (čp. 112−114): Památník Bohuslava Martinů − Hudební sál − Rodná svět− nička B. Martinů na věži kostela − Gotické opevnění města. Galerie (radnice): Staré umění na Poličsku − Obrazová galerie rodu Hohenemsů ze zámku Bystré u Poličky − Moderní umění na Poličsku − Bohuslav Martinů ve výtvarném umění. POLIČKA – LEZNÍK: Muzeum kuriozit a fotografií, Lezník 109 tel.: +420 461 721 847, ÚT − NE: 10.00 − 17.00 (1. 7. − 1. 9. 2005) Sbírka 1777 plechových krabiček a fotografií z různých zemí − Krajky našich babiček − Korálová zahrada a další technické a jiné kuriozity a starožitnosti. MORAVSKÁ TŘEBOVÁ: Městské muzeum, Svitavská 18, tel.: +420 461 311 203, ÚT − PÁ: 9.00 − 12.00, 14.00 − 17.00; SO − NE: 14.00 − 16.00 Holzmaisterova sbírka (mimoevropské umění) − vznikla na začátku 20. století, předměty z Indie, lamaistické oblasti, Barmy, Japonska, Číny, starověkého Egyp− ta. Grafická sbírka MUDr. Ladislava Loubala. Zámek, Zámecké nám. 1, tel.: +420 461 311 203, ÚT − NE: 9.00 − 17.00 Geologické poměry Moravskotřebovska. "Et in Hollandia ego..." (holandské malířství 17. a raného 18. století ze sbírek Národní galerie v Praze, doplněno grafikou, delftskou fajánsí). Humanismus a renesance v Moravské Třebové. Památky moravskotřebovského baroka a rokoka. Galerie umělecké fotografie, ul. Brněnská č. 32, tel.: +420 461 315 103, +420 732 700 482, http://www.mtrebova−city.cz/galerie/, ST: 14.00 − 17.00; SO − NE: 14.00 − 16.00 Fotografie z regionu, díla předních českých fotografů, současné a historické foto− aparáty, autorské výstavy. Expozice je na nám. T.G.M. v budovách č. 2, 6, 19. JEVÍČKO: Městské muzeum, Komenského nám. 169, tel.: +420 461 326 346, ST: 14.00 − 17.00 Sbírka archeologická (okolí Jevíčka a Malá Haná), porcelánu (západočeská oblast), fajánse (posthabáňské období) a cínového nádobí. Cechy a řemesla v Jevíčku. Dějiny a kultura Malé Hané. Příběh židovské čtvrti v Je− víčku. Významné osobnosti Malé Hané.


Strana 20

2005

PŘEDSTAVUJEME VÁM Restaurace a penzion Karolina Jeden z prvních moderních penzionů v Lanškrouně změnil poměrně nedávno majitele, v souvislosti s tím i provozovatele. A začaly se dít věci. Interiér se rozzářil pastelovými barvami a obsluhující personál rozdává úsměvy na všechny strany. I o tom, čím vším se dnes musí vycházet vstříc zákazníkům, jsem si povídal s panem Petrem Košťálem. Uspět dnes na poli stravování a uby− tování chce řadu zkušeností. Kde je současný nájemce restaurace a penzionu Karolina získal? Při první příležitosti před listopadem 1989 jsem začal podnikat. Nejdříve v Praze, ale v roce 1992 jsem se přesu− nul do Lanškrouna, kde jsem vlastně zakotvil do dneška. Díky svým přáte− lům a známým jsem dostal příležitost zkusit si práci v tomto náročném oboru služeb ve Švýcarsku a Německu. Odtud jsem si také přivezl hodně zkušeností, nápadů, inspirace, ale i ponaučení. Jak začala vaše spolupráce s novým majitelem penzionu? To byla jedna velká náhoda i velké štěstí, jak už to někdy chodí. Ale roz− hodovaly i mé kořeny zarostlé zde v Lanškrouně. Jsem moc rád, že jsem se s pány Polanským, Krskem a Vávrou z firmy ORSO setkal a mohl začít spolu− pracovat na společném projektu obnovy restaurace a penzionu Karolina. Měl jste hned od začátku volnou ruku v tom, jak Karolínu vést nebo jste re− spektoval přání majitele? Naznačili mi, jaký měli záměr při koupi penzionu a můj návrh se v podstatě nelišil, takže jsme jako noví provozovatelé od samého začátku uskutečňovali svo− je představy o tom, jak by měl moderní penzion a restaurace vypadat. Samozřejmě

Na kterou specialitu byste čtenáře do Karoliny pozval? Co člověk, to různá chuť, ale co já si vždycky rád dám a rád i doporučím, jsou určitě pravé italské těstoviny upravené na několik variant. Ale určitě stojí za ochut− nání i steaky z grilu s fazolkami na slanině, nebo lehké a osvěžující caprese. Ko− lemjdoucí se ale můžou zastavit třeba jen na výbornou kávu a medovník, sacher, lahodné tiramisu nebo zmrzlinový pohár pro děti. Samozřejmě chceme hosty pozvat i na hotová jídla, která podáváme formou poledního menu od pondělí do pátku. Jak jsou vybavené pokoje pen− zionu? Každý pokoj je nově vybaven mo− derním a pohodlným nábytkem, má své sociální zařízení, televizi, telefon a v ce− lém penzionu je možnost bezdrátové− ho připojení na internet. Hosté mohou také přijet se svými čtyřnohými přáteli. Co je možná ještě v podvědomí lidí má− lo známé, je možnost pronajmutí salon− ku v hotelové části na školení nebo fi− remní jednání. Vzpomenete si na nějaké netradiční přání, kterým vás host doslova vyvedl z míry? Musím říct, že vzhledem k tomu, že v tomto oboru už působím delší dobu, tak mě dlouho žádné přání z míry nevy− vedlo. Snažíme se řídit heslem, že „nic není nemožné“ a v rámci možností hostovi jeho přání splnit. Která významná osobnost již penzion Karolina navštívila? Mnoho hostů, jejichž jména veřejnosti nic neříkají, ale městu a firmám v Lanš− krouně a okolí spolupráce s nimi přináší hodně prospěchu, má první kontakt s Lanš− krounem právě v penzionu a restauraci. A pokud je o ně od první chvíle dobře po− staráno a cítí se zde dobře, je to pro jejich první dojem vždy pozitivní. A pokud chcete slyšet, kdo ze známých osobností u nás přebýval, tak můžeme jmenovat bývalého premiéra p. Grosse s rodinou a z osobností hudební scény např. pan Oldřich Lichtenberg, Jiří Helekal, Aleš Brichta, Patrik Stoklasa a další. Chystáte pro své zákazníky v nejbližší době nějaké novinky? Pro letní sezónu opět připravujeme rozšířenou nabídku zeleninových salátů, pozveme na něco dobrého z grilu a ostatní si schováme jako překvapení. Našim hostům bychom chtěli poděkovat za přízeň a vzkázat jim, že pokud bu− dou s našimi službami spokojeni, ať to říkají ve svém okolí, a pokud spokojeni ne− budou, ať to říkají hlavně nám. Každý člověk je omylný a určitě se budeme vždycky snažit chybu napravit. Těšíme se na vaši návštěvu. Díky za rozhovor! František Teichmann

Otevírací doba: denně 11.00 – 22.00 hod. Tel.: 465 321 473, mobil: 606 205 139 v možnostech daného původního prostoru a také časového limitu kompletní re− konstrukce a vybavení, který byl 3 měsíce. Návrhy a realizace všech interiérů je tedy naše vlastní „dítě“, samotné stavební úpravy provedl v časové tísni Stavební podnik, jimž za práci patří poděkování, finanční stránku celé rekonstrukce zabez− pečili majitelé a jim zase patří dík za volnost a důvěru, kterou nám při úpravách nechali. Co všechno se vám podařilo za ty dva roky změnit? Z Karoliny se stala moderní restaurace a penzion s novou letní terasou a mini dětským koutkem v zahradě. Výraznou změnou prošel celý vnitřek budovy. Je zde nová kuchyně, která již musí splňovat hygienické požadavky EU, v hotelových pokojích i v restauraci je nový pohodlný nábytek a celý interiér jsme se snažili la− dit tak, aby působil na hosty příjemnou a domácí atmosférou, vše jsme doplnili spoustou obrazů, květin a dekorací, které člení prostor a dotvářejí celkový dojem. Podle čeho se sestavuje stálý jídelníček a jak často v něm dochází ke změnám? Sestavování jídelníčku má svá gastronomická pravidla, která si každý majitel restau− race upravuje podle vlastních představ. Samozřejmě chutě našich hostů jsou pro nás velkou inspirací. Pravidelně během roku sledujeme tzv. „hitparádu“ oblíbených jídel a to nám i ukazuje, která jídla můžeme s klidným srdcem nahradit. Tak jak se střídají roční období, snažíme se nabídku doplňovat s využitím sezónně dostupných surovin.

www.karolinapenzion.cz, e−mail: [email protected]

LÉTO NA LANŠKROUNSKU, příloha LISTŮ LANŠKROUNSKA (vydává za podpory MÚ v Lanškrouně TG TISK s.r.o.) Adresa: 5. května 1010, Lanškroun, 563 01, tel.: 465 322 270, mobil: 605 20 66 35, tel/fax: 465 322 271. E−mail: [email protected]. Šéfredaktor Mgr. F. Teichmann, redakce RNDr. L. Sitová. Foto: J. Straková, R. Lepka, F. Teichmann a soukromé archivy autorů.

Památné stromy na Lanškrounsku

Recommend Documents