Přírodovědecká fakulta Masarykovy university v Brně Ústav geologických věd
Paleonapjatostní analýza masivu hory Naranco (severní Španělsko) Bakalářská práce
Gabriela Tóthová
Školitel: doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.
Brno 2009
© Gabriela Tóthová 2009 Všechna práva vyhrazena 2
Jméno a příjmení autora:
Gabriela Tóthová
Studijní program:
Geologie, bakalářský program
Studijní obor (směr), kombinace oborů:
Geologie
Název bakalářské práce:
Paleonapjatostní analýza masivu hory Naranco
Název v angličtině:
Paleostress analysis on the Naranco Mt. massive
Vedoucí bakalářské práce:
doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.
Rok obhajoby:
2009
Anotace Tato práce se zaměřuje na studium paleonapjatostní analýzy systému zlomů, který se nachází na hoře Naranco ležící severně od hlavního města provincie Asturie Ovieda v severním Španělsku. Pro vypracování byla použita vlastní data naměřená na jižním svahu hory Naranco. V terénu byla naměřena orientace ploch zlomů a na nich vzniklé rýhování a následně byla tato data zpracována programem MARK2006. Dále byly vyhotoveny programem Spheristat konturové diagramy pólů ploch vrstevnatosti, puklinatosti a jako doplňující struktury k určení hlavních napětí σ1 a σ3 byla měřena orientace žilek a stylolitů.
This work is focused on study of paleostress analysis of fault system situated on the Naranco Mt. to the north from the capital of province Asturias Oviedo (north Spain). Own data was used for evolement of this work, this data were mesured on the south hillside of Naranco Mt. Orientation of faults and lineation on this faults were measured in the field. And then, the data were worked and evaluated by the program MARK2006. Diagrams (of bedding, jointing and as aditional structures helping to count directions σ1 a σ3 were used veins and stylolites) were made in program Spheristat . Klíčová slova česky: kantabrijská zóna, asturský oblouk, pokles, přesmyk, lineace, rýhování, stylolit Klíčová slova anglicky: Kantabrian Zone, Asturian Arc, normal fault, reverse fault, striation, stylolite
3
4
5
6
Předmluva V podzimním semestru roku 2007 a jarním semestru roku 2008 jsem byla studovat na Fakultě geologie v Oviedu, v hlavním městě provincie Asturie v severním Španělsku. Přímo nad Oviedem se nachází hora Naranco a právě pro to jsem si tuto oblast zvolila pro vypracování své bakalářské práce. Ráda bych poděkovala Gutierrezovi Claverolovi, který mi poskytl konzultace a věnoval detailní geologickou mapu studovaného území. Také bych také poděkovala R. Melicharovi za trpělivost při konzultacích a zpracovávání této práce.
7
8
Obsah: Předmluva............................................................................................................................. 7 1
Úvod ............................................................................................................................ 11 1.1 Kantabrijská zóna ................................................................................................ 12 1.2 Zóna Naranco ....................................................................................................... 13 1.3 Stratigrafie studované zóny ................................................................................. 13 1.3.1 Raněceská skupina ....................................................................................... 14 1.3.2 Moniellské souvství ..................................................................................... 14 1.3.3 Narancké souvrství ...................................................................................... 15 1.3.4 Griotské souvrství ........................................................................................ 16 1.3.5 Horský vápenec............................................................................................ 16
2
Metodika ..................................................................................................................... 17 2.1 2.2
3
Terénní měření ..................................................................................................... 17 Laboratorní zpracování dat .................................................................................. 18
Výsledky...................................................................................................................... 19 3.1 3.2 3.3 3.4
Vrstevnatost ......................................................................................................... 19 Puklinatost ........................................................................................................... 20 Žilky a stylolity .................................................................................................... 21 Zlomy a lineace .................................................................................................... 22
4
Diskuse a závěr ........................................................................................................... 25
5
Literatura ................................................................................................................... 27
6
Přílohy ......................................................................................................................... 29 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7
Dokumentační deník ............................................................................................ 29 Mapa dokumentačních bodů ................................................................................ 30 Orientace zlomů, lineace na zlomech a smysl pohybu ....................................... 31 Stylolity................................................................................................................ 34 Žilky ..................................................................................................................... 35 Vrstevnatost ......................................................................................................... 36 Puklinatost ........................................................................................................... 37
9
10
1 Úvod Tato práce vychází z dat naměřených na hoře Naranco [naranko], která se nachází severně od hlavního města Asturie (Asturias) – Ovieda – v severním Španělsku. Zkoumaná oblast leží na jižním svahu hory Naranca (obr 1.1) situovaném ve směru V-Z. Studovaná zóna náleží do centrální části kantabrijské zóny (Zona Cantábrica) a je součástí sobiaské jednotky (Unidad de Sobia).
Obr 1.1: Hora Naranco s monumentem Ježíše Krista (Monumento al Sagrado Corazón de Jesús) na vrcholu. Hora Naranco leží s. od Ovieda, hlavního města Asturie (severní Španělsko).
Kantabrijská zóna je externí zóna iberského masivu (Mazico Ibérico), který náleží do evropského variského orogenu. Iberský masiv svým tvarem tvoří oblouk známý jako asturský (Arco Asturicko či Arco Ibero-Armoricano), v jehož jádře se nachází kantabrijská zóna. V závislosti na strukturních, stratigrafických, magmatických a metamorfních charakteristikách se Iberský masiv se rozděluje na různé paleogeografické jednotky (obr. 1.2): na kantabrijskou zónu, východoastursko-leonskou zónu (Zona Astur-OccidentalLeonesa), centroiberskou zónu (Zona Centroibérica), zóna galicijsko-kastilská (Zona de Galicia-Trás-os-Montes), zóna Ossa Morena (Zona de Ossa-Morena) a jihoportugalskou zónu (Zona Sudportuguesa).
11
Kantabrijská zóna reprezentuje externí zónu iberského masivu a se charakterizuje svým bohatým stratigrafickým vývojem, který zahrnuje skoro celé paleozoikum. Rozděluje se na sekvenci preorogenní a synorogenní (karbon). Kantabrijská zóna prezentuje tektoniku typu „thinskinned“, a je charakteristická minimální metamorfózou a nepřítomností vulkanitů. K a n ta b r ij sk á z ó n a a: prek am brium
V ýc h o d o a s tu r s ko -l e o n sk á zó n a
C e n tr o ib e r sk á z ó n a
G a l ic ij sk o - k a s til sk á z ó n a
Z ó n a p o h o ř í O ss a M o r e n a
J ih o p o r tu g a l sk á z ó n a
Obr. 1.2: Geologická mapa iberského masivu a jeho členění geologické zóny. Studovaná oblast patří do kantabrijské zóny (severní Španělsko). Upraveno podle Juana Antonia (2004).
1.1 Kantabrijská zóna Kantabrijská zóna je na západě vymezená hranicí s narceaskou antiformou (antiforme de Narcea), která ji odděluje od východoastursko-leonské zóny. Na severu, jihu a na východě je pokryta mezozoickými a terciérními sedimenty. Deformace se odehrála za povrchových podmínek. Vytvořili se zlomy se schodovitou strukturou sbíhající se v jeden bazální násun, který se uklání směrem na západ. Stratigrafie kantabrijské zóny je charakteristická mocným paleozoickým vývojem, který je diskordantní na prekambriu. Rozděluje se na dvě sekvence: Preorogenní sekvence (spodní kambrium – spodní karbon), která je tvořena siliciklastickými sedimenty a karbonáty uloženými v mělkém moři. Mocnost sedimentů je více než 3000 m. Tato sekvence má tvar klínu, který se zužuje se na východ. Synorogenní sekvence karbonského stáří je charakteristická velkou variací mocností a facií a je složená z různých klastických klínů se sedimentární výplní předpolních pánví (foredeep) v čelech násunů. V závislosti na struktuře a na charakteristice synorogenních sekvencí se rozlišují různé geologické jednotky v rámci kantabrijské zóny (obr.1.3). Každá z těchto jednotek reprezentuje jednotky přemístěné s postupem času v různých momentech násunem za
12
tvorby variského pohoří. Studovaná zóna je zahrnuta do sobiaské jednotky (Unidad de Sobia).
Obr. 1.3: Členění Asturie na geologické jednotky. Studovaná zóna je součástí sobiaské jednotky (Unidad de Sobia). Upraveno podle Juana Antonia (2004).
1.2 Zóna Naranco Studovaná oblast leží v severní části sobiaské jednotky. Struktura oblasti je součástí jednoho z ramen synklinály orientované svou osou SV-JZ. Materiály karbonského a devonského stáří prezentují stratifikaci se směrem Z-V se zvýšenými hodnotami sklonu směrem na sever. Jižní částí studované oblasti prochází pravděpodobně hercynský násun reaktivovaný v době alpinské orogeneze tvořící kontakt mezi horninami mezozoickými a terciérními (obr 1.4). Navíc můžeme pozorovat systém menších zlomů ve směru SSZ-JJV (Gutierrez et al., 1995). Detailní přehled geologického vývoje hory Naranco je uveden v rešerši k bakalářské práci (Tóthová, 2009).
1.3 Stratigrafie studované zóny Stratigrafie studované oblasti hory Naranca (obr. 1.5) je reprezentována následujícími souvrstvími karbonského a devonského stáří: raňeceská skupina (Grupo de Raňeces), moniellské [moniejské] souvrství (Formación Moniello), narancké souvrství (Formación Naranco), griotské souvrství (Formación Grioto) a horský vápenec (Caliza de Montaňa). Měření pochází hlavně z naranckých pískovců a horských vápenců.
13
Obr. 1.4: Výřez z geologické mapy Ovieda a okolí (severní Španělsko) tvořící svahy Naranca.: Gutierrez & Torres (1994)
1.3.1
Raněceská skupina
Raněceská skupina (Grupo de Raňeces, lochkov-ems) byla definována v pohoří Sierra Grandota jako vrstvy ležící pod moniellskými vápenci (Martinez-Alvarez et al. 1972). Toto souvrství je velmi variabilní a je charakteristické terigenními sedimenty okraje pánve. Na bázi je tvořeno břidlicemi a pískovci žluté, červenavé a hnědavé barvy, dále pokračuje pískovci a prachovci s vložkami dolomitů, dolomitických slínovců a vápenců směrem do nadloží s četnějšími karbonátovými polohami.
1.3.2
Moniellské souvství
Moniellské [moniejské] vápence (Formación Caliza de Moniello/Formación Moniello, ems-eifel) dosahuje mocnosti až 300 m, je tvořeno světle šedými vápenci s bioklasty korálů a stromatopoideí. Tvoří lavice o velké mocnosti, které se směrem do nadloží zmenšují a získávají barvu do červena. Typické jsou také vložky šedých vápenců s břidlicemi a slíny šedavé barvy. Četné jsou i nálezy fosílií korálů, mechovek, brachiopodů a trilobitů (Martinez-Alvarez et al., 1972).
14
Obr. 1.5: Stratigrafická tabulka formací vycházejících v Asturii. Na hoře Naranco vychází raněceská skupina, moniellské vápence, narancké pískovce, griot a skupina horského vápence (barkalientské souvrství a valdetešské souvrství). Upraveno podle Gutierreze et al. (1995)
1.3.3
Narancké souvrství
Narancké pískovce (Formación Arenisca del Naranco anebo také Arenisca de Gosseletia, eifel-givet) byla popsána na pobřeží a na hoře Naranco. Jedná se o křemité bělavé či hnědavé pískovce, občas s výskytem pruhů s obsahem železa, s malými prachovcovými vrstvami s čerinovým zvrstvením. Reprezentují sedimenty platformy s převahou bouřkových uloženin. Na mnoha místech byly tyto pískovce těženy právě kvůli obsahu železa. Nejlépe odkryté výchozy této formace jsou podél silnice, která vede z Ovieda nahoru na Naranco (obr.1.6). Celkem toto souvrství dosahuje mocností nepřesahující 500 m. V pískovcích se občas mohou nalézt polohy s krinoidovou či brachiopodovou faunou.(Martinez-Alvarez et al., 1972).
15
Obr. 1.6: Výchoz naranckých pískovců v zářezu silnice vedoucí na horu Naranco (dokumentační bod č. 15, příloha 6.2) . Detail prachovcové vložky v pískovcích.
1.3.4
Griotské souvrství
Na narancké souvrství (tournai-visé) nasedají červenavé nodulózní vápence o mocnostech nepřesahujících 40 m. Tyto vápence jsou charakteristické výskytem fosílií goniatitů a konodontů, kteří naznačují pelagickou sedimentaci v potopených platformách. Na hoře Naranco byla zpracována studie se zaměřením na paleontologii a toto souvrství bylo datováno do visé, v jiných částech Asturie také do svrchního visé (Berioz, 1972). V pohoří Naranco griotské souvrství tvoří pruh jdoucí místy i po hřebeni až do vesnice Villapérez ležící severně od Ovieda.
1.3.5
Horský vápenec
Horský vápenec (Caliza de Montaňa, namur) konkondartně nasedá na griotské souvrství. Tato skupina je tvořena dvěmi souvrstvími barcalientským [barkalientnským] a valdetešským. Horské vápence jsou silně tektonicky postiženy množstvím zlomů (obr 2.1), stylolitů (obr 3.4a) a pronikány žilkami (obr 3.3b). Barcalientské souvrství (Formación Barcaliente) jsou vápence tmavé barvy, zapáchající po síře při úderu kladívkem, s mocnosti zhruba 600 m. Neobsahuje mnoho fosílií. V podloží je reprezentována zřetelně vymezenými vrstvami tmavé barvy, směrem do nadloží je barva světlejší a se zřetelněji rozpoznatelnou lavicovitou stavbou. Valdetešské souvrství (Formación Valdeteja) jsou jemnozrnné vápence světlejší barvy, masivní stavby, nezřídka sekundárně dolomitizované. Hranice není vždy zřetelná, a proto se často označují oba členy jako horský vápenec (Caliza de Montaňa) a neodlišují se.
16
2 Metodika V rámci vyhotovení práce byla použita vlastní data naměřená v několika etapách na svazích hory Naranco (příloha 5.2) v naranckých pískovcích a souvrstvích horského vápence. Data byla změřena ve stupních kompasem Krantz ve spádnicovém tvaru. Data byla vynášena Lambertovou projekcí na spodní polokouli.
Obr 2.1: Plocha zlomu a tří různá rýhování, nelze určit, které je starší, horský vápenec lokalita Naranco, dokumentační bod č. 1 (viz příloha 6.1 a 6.2). Upraveno podle fota R. Melichara.
2.1 Terénní měření Měřenými strukturami byly především plochy orientace zlomu a k nim příslušné rýhování (příloha 6.3). Dále byla naměřena i puklinatost (příloha 6.7) a vrstevnatost (příloha 6.6) v horských vápencích a naranckých pískovcích na hoře Naranco. Jako doplňující struktury byly naměřeny i orientace ploch žilek (příloha 6.5) a osy stylolitů (příloha 6.4). V terénu měřené plochy zlomů byly často doprovázené kalcitovými akrečními stupni či kalcitovými nárusty, někdy s dobře určitelným směrem pohybu, jindy vzhledem k olámání akrečních stupňů s hůře určitelným. Často se dalo rozpoznat více lineací na plochách zlomů a určit různé směry (obr 2.1) a stáří pohybu na tomtéž zlomu. 17
Jako pomocná, avšak značnou chybou zatížená metoda je měření orientace os stylolitů a ploch žilek. Stylolity nebo-li tlakové švy je možné měřit na odkrytých plochách, kde docházelo k tlakovému rozpouštění. Osa, která byla změřena jako lineace procházející vrcholem zubu, je paralelní s orientací tlakového napětí σ1 (obr. 2.2a). Vznik žilek je úzce spjat se vznikem extenzního napětí σ3, které působilo zhruba kolmo na plochu těchto žilek (obr. 2.2b). Žilky byly měřeny jako dvě lineace a následně byla dopočítána plocha (označeno jako Sk v příloze 5.5) či byla zřetelně vidět plocha a přímo změřena v terénu (označeno jako S).
Obr. 2.2a: Schématický obrázek stylololitu a červeně vyznačená osa zubu určuje směr napětí σ1.
Obr. 2.2b: Schématický obrázek znázorňující potenciální prostor pro vznik žilky, jehož rozpínání je ve směru extenzního napětí σ3.
2.2 Laboratorní zpracování dat Naměřená data byla zpracována programem Spheristat (for Windows, version 2.2) a programem MARK2006. Do programu Spheristat (Stesky, 1998) byla zadána data orientace vrstevnatosti, puklinatosti, žilek a os stylolitů. Plošné struktury jako vrstevnatost, puklinatost a orientace žilek byly vyneseny jako póly ploch. Osy stylolitů byly do diagramů azimutální projekce vyneseny jako lineace. Program Spheristat zkonstruoval konturové diagramy pro každý typ struktury zvlášť. Programem MARK2006 (Kernstockova, 2005) byla prováděna paleonapjatostní analýza. Jako vstupní data do programu byly použity hodnoty orientace zlomů a na nich měřené lineace s určeným směrem pohybu na zlomu. Po úpravě v programu v podobě stanovení různých parametrů a tím vyloučení nežádoucích řešení byly uřčeny směry hlavních napětí σ1, σ2 a σ3. Jako omezující parametry zle použít Lodeho parametr (určující tvar elipsoidu deformace), hodnota τ (střižné napětí) a hodnota stability řešení. Pomocí těchto paramentrů program MARK2006 vybral vhodná a nevhodná řešení a na základě těch vhodných spočítal orientaci hlavních normálových napětí.
18
3 Výsledky Vyhodnocena byla data z naměřených vrstevnatostí, puklinatosti, žilek, stylolitů, zlomů a lineací.
3.1 Vrstevnatost V konturovém diagramu jsou patrná dvě maxima, která zřejmě odpovídají dvěma ramenům vrás. V naranckých pískovcích (obr 3.1a) jsou ramena vrásy: 124/38 a 355/64, osa vrásy je 72/26. V horských vápencích (obr 3.1b) mají vrásová ramena orientaci: 357/26 a 149/70 a osa vrásy byla dopočítána na 65/15. Z konturových diagramů vrstevnatostí lze vyčíst, že narancké pískovce horské vápence byly postiženy stejnou deformací, neboť jejich ramena i osy vrás jsou témeř totožné. Malé nepřesnosti vznikly v důsledku malého počtu měření v naranckých pískovcích.
N
Equal Area (Schmidt)
N
Equal Area (Schmidt)
+22S
3
+20S +18S 1 2
+16S
+8S
1
+14S
+6S +4S
+12S
+2S
+10S +8S
E
+6S
2
+4S +2S E
3
Axial
N=7
Axial
Obr. 3.1a: Konturové diagramy pólů vrstevnatosti v naranckých pískovcích. Naměřeno na hoře Naranco (Španělsko).
N = 27
Obr. 3.1b: Konturový diagram pólů vrstevnatosti v horských vápencích (hora Naranco, Španělsko).
19
3.2 Puklinatost V konturovém diagramu pólů puklinatosti v naranckých pískovcích (obr 3.2a) je zřetelné jedno maximum ve směru 218/68, které je kolmé na osu vrás, a dvě vzájemně kolmá vedlejší maxima ve směru téměř paralelním 119/55 a 258/63. Srovná-li se puklinatost a vrstevnatost v horských vápencích, je patrný v obou případech sv.-jz. směr, z čehož by se dalo usuzovat, že jeden systém puklin vznikal paralelně s vrstevnatostí, druhý systém puklin kolmo na osu vrásy a třetí systém puklin kolmo na vrstevnatost a paralelně s osou vrásy. V puklinatosti v horských vápencích (obr 3.2b) jsou patrná 3 maxima, jedno hlavní ve směru 154/79 a dvě vedlejší ve směrech 51/49 a 248/72.
Equal Area (Schmidt)
N
Equal Area (Schmidt)
N
+16S +14S +12S
+6S
+10S
+4S
+8S
+2S
+6S
E
+4S +2S E
Axial
N = 15
Obr. 3.2a: Konturové diagramy pólů puklin v naranckých pískovcích (hora Naranco, Španělsko).
20
Axial
N = 115
Obr. 3.2b: Konturové diagramy pólů puklin v horských vápencích (hora Naranco, Španělsko).
3.3 Žilky a stylolity Maxima v konturových diagramech pólů naměřených žilek (obr 3.3a) jsou poněkud rozptýlená, ale lze pozorovat dvě výrazná maxima ve směrech 344/20 a 42/85. Konturový diagram os stylolitů (obr 3.4b) ukazuje na 3 maxima ve směrech 334/15, 357/28 a 139/27.
N
Equal Area (Schmidt)
1 2
+8S +6S +4S +2S E
3
Axial
N = 19
Obr. 3.3a:Kontrurový diagram pólů ploch žilek naměřěných v horských vápencích na hoře Naranco (Španělsko) .
Obr 3.3b: Vyvětrávající kalcitová žilka v horských vápencích, hora Naranco, dokumentační bod č. 2. Foto R. Melichar
Equal Area (Schmidt)
N
+4S +2S E
Axial
Obr 3.4a:Řez stylolitem v horských vápencích (Caliza de Montaňa) na hoře Naranco, dokumentační bod č.2.
N = 39
Obr. 3.4.b:Konturový diagram os stylolitů ve vápencích naměřených na hoře Naranco (Španělsko).
21
3.4 Zlomy a lineace Na základě orientace ploch zlomů a určených směrů pohybů pomocí lineací a dalších kinematických indikátorů byla zpacována paleonapjatostní analýza programem MARK2006. V naranckých pískovcích byla rozlišena pouze jedna fáze (obr. 3.5) deformace pro malý počet naměřených dat. Kompresní napětí σ1 v naranckých pískovcích vyšlo ssz. směrem 334/51, střižné napětí σ2 jjz. směrem 183/33 a extezní napětí σ3 v. směrem 82/16.
σ1=334/51
σ2=183/33
σ3=82/16
Obr: 3.5: Výsledky palonapjatostní analýzy na základě měření zlomů a rýhování na nich v naranckých pískovcích, zpracováno v programu MARK2006. Červeně jsou zvýrazněny směry hlavních napětí σ1, σ2 a σ3.
V horských vápencích byly rozlišeny 3 fáze defomace, které označuji čísly, avšak jejich geologické stáří těmto číslům neodpovídá. Prví dvě fáze jsou velmi zřetelné a bylo snadné je odseparovat. V první fázi (obr 3.6) vyšla hodnota σ1 168/1, σ2 264/77 a σ3 78/13. Dále byla z možných řešení separována další fáze (obr 3.7) deformace s hodnotami σ1 340/11, σ2 249/2 a σ3 150/80. Do poslední, třetí fáze (obr 3.8) byla shrnuta řešení neodpovídající prvním dvěma fázím. V této skupině zlomů dominují hodnoty orientace hlavních normálových napětí σ1 252/1, σ2 341/23 a σ3 159/67, mohou zde být zahrnuty i zlomy dalších fází, které už není možné separovat.
σ1=168/1
σ2=264/77
σ3=78/13
Obr. 3.6: Výsledky palonapjatostní analýzy provedené na základě dat získaných z horských vápenců, první fáze, zpracováno programem MARK2006. Červeně jsou zvýrazněny směry hlavních napětí σ1, σ2
a σ3
22
σ1=340/11
σ2=249/2
σ3=150/80
Obr. 3.7: Výsledky palonapjatostní analýzy provedené na základě dat získaných z horských vápenců, druhá fáze, zpracováno programem MARK2006. Červeně jsou zvýrazněny směry hlavních napětí σ1, σ2
a σ3
σ1=252/1
σ2=341/23
σ3=159/67
Obr. 3.8: Výsledky palonapjatostní analýzy provedené na základě dat získaných z horských vápenců, třetí fáze, zpracováno programem MARK2006. Červeně jsou zvýrazněny směry hlavních napětí σ1, σ2 a σ3
23
24
4 Diskuse a závěr Na základě paleonapjatostní analýzy byla zjištěna takřka ssz.-jjv komprese a vvj.-zzs. extenze (první fáze), jak se již ve svých dílech předpokládá Bulnes et al. (2001, 2002). Dále zle pozorovat odlišnosti výsledků hodnot σ1, σ2 a σ3 v naranckých pískovcích a horských vápencích. Tyto rozdíly jsou pravděpodobně způsobeny menším počtem měření zlomů v naranckých pískovců a obtížností určení smyslu pohybu na těchto zlomech. V horských vápencích bylo určení smyslu pohybu poměrně snadné díky zachování kalcitových akrečních stupňů či zřetelné přednostní orientaci růstu kalcitu na plochách zlomů. Naopak v pískovcích tyto struktury nevznikají a tím je určení smyslu pohybu znatelně těžší. V horských vápencích byla také separována tří fáze tektonické deformace, dvě snadno odlišitelné a poslední, v jejíž rámci může být zahrnuto i více fází, ale bohužel je není možné separovat Srovnají-li se konturové diagramy pólů ploch naměřených žilek, je pravděpodobné, že žilky vznikaly během druhé a třetí fáze deformace. Naproti vznik stylolitů je patrný hlavně během první a druhé fáze deformace. Z konturových diagramů pólů vrstevnatosti lze vyvodit závěr, že současně během vzniku násunu došlo i k vrásnění. Osa vrásy je ukloněna na SV a je patrné že hlavní normálové napětí σ1 druhé fáze je kolmé na osu vrásy a tudíž mohlo způsobit její vznik současně s násunem (σ3 druhé fáze je subvertikální). .
25
26
5 Literatura Beroiz, C. – Pignatelli, R. – Falgueroso, C. – Ramirez del Pozo, J. – Giannini, G. & Gervilla (1972): Mapa Geológico de Espaňa, 1:50000, List Oviedo-29. — Instituto Geológico y Minero de Espaňa. Madrid. Bulnes, M. & Alberto Marcos (2001): Internal structure and kinematice of Variscan thrust sheets in the Halley of the Trubia River (Cantabrian Zone, NW Spain): regional tectonic implications. — International Journal of Earth Science (Geologische Rundschau), 90, 287–303. Bulnes, M. & Jesús Aller (2002): Three-dimensional geometry of large scale faultpropagation folds in the Cantabrian Zone, NW Iberian Peninsula. — Journal of Structural Geology, 24, 827–846 Gutierrez, C. M. & Torres, A: M. (1994): Mapa Geológico de Oviedo, 1:10 000. Oviedo. Gutierrez, C. M. & Torres, A. M. (1995): Geología de Oviedo. — Paraiso Ediciones. Kernstockova, M. – Melichar, R. (2005): Analýza paleonapjatosti heterogenního souboru zlomů — Breiter, K. ed. In Sborník abstrakt a exkurzní průvodce. 2. sjezd České geologické společnosti. Slavonice 19.-22. října 2005. Praha : Česká geologická společnost, 2005. s. 58-58 Juan Antonio, V. (2004): Geología de Espaňa. — Sociedad de Espaňa. Madrid. Martinez-Alvarez, J. A. – Gutiérrez, C. M. & Torres, A. M. (1972): Mapa Geológico de Espaňa, 1:50000, List Grado-28. — Instituto Geológico y Minero de Espaňa. Madrid. Stesky, R.M. (1998): Spheristat 2 for Windows 3.1 , Users Manual — Pangea Scientific. Ontario. Tóthová, G. (2009): Přehled geologického vývoje masivu hory Naranco v severním Španělsku — MS, rešerše k bakalářské práci.
27
28
6 Přílohy 6.1 Dokumentační deník V tabulce je sepsán seznam dokumentačních bodů a uveden stručný popis a poloha lokality a horniny, které se na dané lokalitě nacházejí.
číslo dokumentačního bodu 1
2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15
popis
Lokalita se nachází na jz. svahu hory Naranco, cca. 500m od kostela San Miguel de Lillo směrem nahoru po cestě vedlejší cestě. Skalní stěna s horskými vápenci a naranckými pískovci se vychází v zahradě s chatou, která stojí samostatně nad ostatními domky. Hned za lokalitou číslo 1 se nachází opuštěný lom malé rozlohy, kde vychází horské vápence. Řada menších výchozů horského vápence mezi lomem a prvním sloupem elektrického vedení u pěšiny vedoucí takřka po vrstevnici v j. svahu.. Výchoz horských vápenců přímo u sloupu elektrického vedení. Výchoz horských vápenců po pěšině dále za sloupem elektrického vedení. Narancké pískovce u studánky Fuente de Pastores. Výchoz naranckých pískovců na rozcestí, asfaltky a menší cesty vedoucí ke studánce Fuente de Pastores. Narancké pískovce na rozcestí asfaltky vedoucí k řadě domů a pěšiny vedoucí nahoru na Naranco. Skalní stěna v zahradě za druhým domkem v řadě lemujících asfaltku, horské vápence a narancké pískovce. Výchoz horských vápenců u posledního domku v řadě. Výchoz horských vápenců za domem na samotě. Výchoz horských vápenců na rozcestí silnice a cesty vedoucí k domku na samotě. Výchoz horských vápenců u silnice. Bývalý lom hned vedle silnice vedoucí na horu Naranco, vycházejí zde horské vápence s korály a narancké pískovce. Několik zářezů silnice odkrývajících narancké pískovce. Silnice vede od kostelu San Miguel až na Naranco, výchozy se nacházejí zhruba v polovině silnice, ve východní části hory Naranco.
29
6.2 Mapa dokumentačních bodů Mapa, v níž jsou zakresleny dokumentační body z předchozí kapitoly. Jako orientační body jsou zvýrazněny kostely San Miguel de Lillo a Santa María del Naranco patřící do kulturního dědictví UNESCO. Pico Paisano je vrchol hory Naranco se sochou Ježíše Krista. Oviedo se nachází směrem na jih, na mapě je zachycena pouze okrajová čtvrť města Ovieda (severní Španělsko).
Příloha 6.2: Mapa dokumentačních bodů hory Naranco a blízkého okolí nacházející se s. od Ovieda (severní Španělsko). Na mapě jsou zvýrazněny kostely San Miguel de Lillo a Santa María del Naranco, Pico Paisano je vrchol hory Naranco se sochou Ježíše Krista.
30
6.3 Orientace zlomů, lineace na zlomech a smysl pohybu V tabulce je uvedeno číslo dokumentačního bodu na na něm měřená data (ve stupních ve spádnicovém tvaru): orientace plochy zlomu a směr rýhování. Smysl pohybu na zlomu je pro program Spheristat kódován následně: 1 je přesmyk, -1 je pokles a 0 je označen zlom s neurčeným smyslem pohybu. V poznámkách je uveden i relativní vztah mezi rýhováními, bylo-li to možné rozpoznat, zkratka L znamená lineace/rýhování . číslo dokumentačního bodu 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2
orientace plochy smysl zlomu směr rýhování pohybu na azimut sklonu sklon azimut skonu sklon zlomu 160 303 155 152 133 65 65 247 257 43 46 46 222 154 154 142 129 149 141 153 155 156 150 150 34 151 157 157 159 159 51 43 161 154 236 76 241
62 12 61 73 30 85 85 66 45 48 48 48 79 79 79 43 34 61 56 56 69 57 73 73 53 63 71 71 74 74 55 84 76 54 72 61 61
141 335 187 192 151 99 318 156 171 134 155 148 124 256 251 182 214 193 226 87 254 59 253 241 119 216 235 99 72 108 132 134 95 229 305 159 231
70 12 58 70 26 80 15 64 78 34 76 45 44 12 34 35 11 56 15 55 58 1 2 44 36 35 7 49 79 59 38 51 69 84 75 5 60
1 1 -1 0 1 0 0 1 1 1 -1 -1 1 -1 -1 -1 1 1 1 0 0 1 -1 -1 1 -1 1 1 -1 1 1 1 1 1 -1 1 1
poznámky horský vápenec. vápenec, výplň: kalcit horský vápenec, kalcit horský vápenec, kalcit horský vápenec horský vápenec, kalcit horský vápenec, mladší L horský vápenec horský vápenec, kalcit horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský. vápenec horský. vápenec horský. vápenec horský vápenec
31
číslo dokumentačního bodu 2 2 2 3
32
orientace plochy zlomu azimut sklonu sklon 151 67 146 63 184 89 151 60
3 3 4 4 4 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 11 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
190 225 357 13 149 141 65 227 158 51 152 156 152 237 232 166 169 17 326 194 214 121 221 229 146 146 222 222 222 222 141 2
59 75 60 59 51 73 89 68 74 21 74 72 76 14 14 61 89 58 62 84 85 54 77 87 59 59 57 57 57 57 65 89
1
16
72
1 1
16 225
72 49
1
57
81
1 1 1 1 1
57 127 154 154 154
81 21 71 71 71
smysl směr rýhování pohybu na azimut zlomu poznámky sklonu sklon 241 15 1 horský vápenec 233 77 1 horský vápenec 94 29 0 horský vápenec 216 28 1 horský vápenec horský 270 29 1 vápenec 305 47 1 horský vápenec 321 60 -1 horský vápenec 105 20 -1 horský vápenec 244 2 -1 horský vápenec 65 13 1 horský vápenec 156 74 0 horský vápenec 204 70 1 horský vápenec 224 15 1 horský vápenec 65 10 1 horský vápenec 231 19 -1 horský vápenec 236 9 -1 horský vápenec 78 67 -1 horský vápenec 235 13 1 horský vápenec 228 14 1 horský vápenec 252 19 0 moniellský vápenec 264 15 -1 horský vápenec 88 26 0 horský vápenec 276 53 1 horský vápenec 281 33 0 horský vápenec 299 39 -1 horský vápenec 33 6 1 horský vápenec 275 55 -1 horský vápenec 319 35 -1 horský vápenec 213 30 1 horský vápenec 59 6 -1 horský vápenec 146 11 1 horský vápenec 158 19 1 horský vápenec 176 27 1 horský vápenec 300 29 -1 horský vápenec 232 13 1 horský vápenec 90 34 0 horský vápenec horský vápenec, mladší L, 61 66 1 bílý kalcit horský vápenec, žlutý 87 36 1 kalcit 249 49 -1 horský vápenec horský vápenec, starší L, 104 79 0 žlutý kalcit horský vápenec, mladší L, 323 10 -1 bílý kalcit 151 25 0 horský vápenec 213 61 -1 horský vápenec 235 30 0 horský vápenec 72 15 0 horský vápenec
číslo dokumentačního bodu 1 1 1 1 1 2 2 2 3 3 3 3 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15
orientace plochy smysl zlomu směr rýhování pohybu na azimut azimut zlomu poznámky sklonu sklon sklonu sklon 72 50 221 42 -1 horský vápenec 35 54 94 40 -1 horský vápenec 144 74 238 2 -1 horský vápenec, bílý kalcit horský vápenec, žlutý 144 74 239 29 1 kalcit 144 74 219 64 0 horský vápenec 141 56 172 59 -1 horský vápenec horský vápenec, málo 144 69 241 9 0 rozšířené L horský vápenec, 144 69 209 60 0 dominantní L horský vápenec, žlutý 156 66 227 34 0 kalcit horský vápenec, žlutý 156 66 246 2 0 kalcit horský váp., akreční 154 70 171 65 -1 stupně, bílý kalcit 147 71 118 66 1 horský vápenec 113 35 48 15 0 narancký pískovec 149 41 71 13 0 narancký pískovec 160 40 80 7 0 narancký pískovec 139 37 84 20 0 narancký pískovec 116 33 71 24 0 narancký pískovec 158 41 83 13 0 narancký pískovec 158 60 228 25 0 narancký pískovec 187 50 248 27 1 narancký pískovec 169 76 249 10 0 narancký pískovec 148 40 105 30 0 narancký pískovec 322 45 239 10 0 narancký pískovec 84 80 150 70 0 narancký pískovec 210 73 279 2 -1 narancký pískovec
33
6.4 Stylolity Následující tabulka obsahuje naměřená data os stylolitů z lokalit s číslem dokumentačních bodů 2-5.. azimut sklonu 122 120 71 1 350 215 158 334 340 336 342 14 15 357 6 334 27 29 152 356 330 336 212 300 334 141 144 247 350 276 161 327 141 175 157 229 172 201 135
34
sklon 62 69 38 31 49 31 17 66 66 10 29 12 21 30 27 23 27 28 9 20 4 2 28 15 18 25 12 72 34 35 53 20 31 12 22 20 19 20 25
6.5 Žilky V terénu byla naměřena orientace ploch žilek (S), byla-li viditelná nebo byly naměřeny dvě lineace odpovídající jedné žilce a jejich plocha byla dopočítána programem Spheristat (Sk) plocha žilky S Sk S S S S Sk Sk Sk S S S Sk Sk Sk S Sk S S
azimut skonu 345 239 338 18 189 14 26 216 41 183 39 353 3 59 17 2 45 87 336
sklon 21 50 21 28 51 9 42 73 75 88 71 20 60 55 29 38 78 82 79
35
6.6 Vrstevnatost číslo dokumentačního bodu 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 4 6 6 8 9 9 9 9 9 9 9 9 14 14 14
36
azimut sklonu sklon poznámky 152 75 horský vápenec 161 69 horský vápenec 148 69 horský vápenec 161 71 horský vápenec 152 64 horský vápenec 344 61 horský vápenec 149 74 horský vápenec 137 56 horský vápenec 156 64 horský vápenec 336 63 horský vápenec 142 64 horský vápenec 144 59 horský vápenec 48 42 narancký pískovec 145 63 horský vápenec 12 53 narancký pískovec 142 68 horský vápenec 144 53 horský vápenec 171 86 narancký pískovec 148 69 horský vápenec 161 64 horský vápenec 344 61 narancký pískovec 339 61 narancký pískovec 356 59 narancký pískovec 146 47 horský vápenec 151 88 horský vápenec 154 79 horský vápenec 156 71 horský vápenec 151 52 narancký pískovec 142 67 horský vápenec 151 74 horský vápenec 144 70 horský vápenec 125 56 horský vápenec 334 49 horský vápenec 125 56 horský vápenec
6.7 Puklinatost číslo dokumentačního bodu 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 1 1 4 4 4 4 4 5 6 6 6 6 6
azimut sklonu 17 61 233 59 34 254 254 257 254 248 154 240 153 48 62 163 249 59 333 143 175 162 346 164 53 164 142 71 132 136 139 134 20 171 158 33 169 46 128 14 85 119 131 101 160
sklon 52 59 36 46 39 71 86 86 59 71 76 82 76 49 80 85 48 59 72 44 82 82 89 81 69 89 71 59 78 64 65 46 46 58 56 36 44 42 59 42 84 54 59 52 29
poznámky horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec narancký pískovec narancký pískovec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec
37
číslo dokumentačního bodu 7 7 7 8 8 8 8 8 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9
38
azimut sklonu 259 259 1 231 218 220 7 272 220 334 257 154 239 151 151 149 61 184 63 229 154 150 233 151 161 155 44 158 236 149 150 211 156 259 238 58 88 154 71 278 241 154 161 48 84 199 46 225 65 249
sklon 79 63 65 48 66 66 48 59 66 77 56 73 64 73 74 73 80 61 52 63 77 81 34 79 76 74 34 74 51 80 81 4 75 88 8 40 25 82 59 60 56 75 71 58 46 55 62 29 76 29
poznámky narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec
číslo dokumentačního bodu 9 10 10 10 10 10 11 11 12 12 12 13 13 13 13 13 13 13 13 13 13 13 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14
azimut sklonu 39 188 9 144 175 113 341 9 246 264 71 331 327 41 355 326 155 324 341 93 116 79 85 142 70 227 115 354 252 258 131 241 352 242 114
sklon 56 51 42 19 8 15 42 42 70 34 22 52 59 46 59 46 49 55 67 39 59 79 64 83 87 58 45 60 69 75 10 78 79 75 42
poznámky horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec
39
