Velikonoce Tento svátek v naší republice slaví mnoho rodin. Velikonoce se slaví každým rokem trochu jindy, jelikož svátek připadá na neděli po prvním jarním úplňku. Obvykle vycházejí na březen či duben. Datum Velikonoc bylo určeno až roku 325 na Prvním nikajském koncilu. Dny před Velikonocemi mají vlastní názvy. Jako první je Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, vše je ukončeno vigilií na neděli, což je bohoslužba připomínající vzkříšení Ježíše Krista. Mezi velikonoční symboly patří - beránek, kříž, vajíčko.
Mezi velikonoční zvyky u nás patří dosud klepání (či hrkání), které je v dnešní době spíše vzácností. Klepači, starší žáci základní školy, procházejí vesnici s trakaři a řehtačkami. Začíná se vždy na Zelený čtvrtek a končí na Bílou sobotu. Na Velký pátek, kdy došlo podle bible k ukřižování Ježíše Krista, se v dřívějších dobách hrkalo několikrát a nejsilněji. Od hospodářů dostávali klepači odměnu - vajíčka a peníze. I dnes patří k Velikonočnímu pondělí šlahačka nebo také pomlázka. Pomlázka sice není úplně náboženskou tradicí, přesto se v Čechách usadila a stala se neodlučitelnou součástí velikonočních oslav. Muži a chlapci chodí od časného rána po domácnostech svých známých a šlehají ženy a dívky ručně vyrobenou pomlázkou z vrbového proutí, ozdobenou barevnými stužkami. Šlaháči při tom odříkávají své koledy a tím vlastně žádají o malou odměnu, za tuto „službu“. Asi nejznámější velikonoční koledou je říkanka: "Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný…”. Ženy pak dávají mužům obarvená vajíčka, často zdobená vyškrabováním (gravírováním), voskem či voskovou batikou (kraslice).
1
2
3
4
Pálení čarodějnic patří k doposud k velmi živým zvykům. Filipojakubská noc z 30. dubna na 1. květen bývala jednou z magických nocí, kdy prý měly zlé síly větší moc než jindy. O půlnoci před sv. Filipem a Jakubem, kdy měly zlé síly moc škodit lidem, se daly nalézt četné poklady. Aby se hledající před silami bránil, musel mít při sobě květ z kapradí, svěcenou křídu a další předměty. Lidé věřili, že v povětří poletuje spousta čarodějnic, které se slétají na sabat. Proto se této noci říká „noc čarodějnic". Čarodějnice se před sabatem natíraly kouzelnými mastmi, s jejichž pomocí pak mohly na košťatech létat. Taková košťata prý bývala zhotovena z jasanového dřeva, vrbových a březových proutků. Při reji byla volena královna sabatu, která potom vládla hostině a tanci - „čarodějnickému kolu" - to se tančilo pozpátku. Jídla vypadala sice lákavě, ale byla bez chuti a nezahnala hlad. Nesměl chybět ani kotel plný žab a hadů, stejně jako nádoby s jedy. Čarodějnice se tu, jak lidé kdysi věřili, s oblibou proměňovaly ve vlky, psy a jiná zvířata a vyprávěly si, co všechno zlého se jim od posledního setkání podařilo lidem natropit. I dnes u nás probíhá čarodějnický rej. Večer jsou zapalovány hranice – očistný plamen má zrušit nebezpečná kouzla. Někdy je přitom spálena symbolická oběť. Čarodějnice však nebyly jen zlé, těch, které znaly tajemství bylin, uměly zahánět nemoci a napravovat zlomeniny, si lidé vážili. Bylinkářky, vědmy, se vyznaly v tajích přírody. Věděly mnoho o působení rostlin, hub, kamenů, kovů, drahokamů, ale i barev a vůní. Filipojakubská noc je současně vítáním jara. Někteří chlapci staví svým dívkám před jejich domy menší
májky jako důkaz své lásky.
5
Mezi mladší tradice, staré zhruba sto let, patří
políbení pod rozkvetlými ovocnými
stromy. Zamilované páry na 1. máje vyhledávají nejčastěji jabloň či třešeň, aby se pod kvetoucí korunou políbily.
Na zahradě a na dvoře Zejména v minulosti bylo na vesnicích zemědělské hospodaření a chov zvířat hlavním zdrojem potravy. Na svých políčkách pěstovali lidé kromě vinné révy žito, pšenici, ječmen, oves, proso, kukuřici, brambory, okurky, řepu, mák, dýně. Okraje polí lemoval hrách a fazole. V blízkosti stavení se pěstovala petržel, mrkev, zelí, jahody, rybíz, angrešt, křen,… Pod okny rostly různé druhy bylinek, např. bazalka, dobromysl, šalvěj, máta, tymián,… A které květiny zdobily zahrádky našich předků? V dávných dobách to byly především rozkvetlé bylinky a luční kvítí – např. kopretiny, zvonky, stračky, divizny, měsíčky, fialy, chrpy, máky, vlčí bob, později i vysoké a mrazuvzdorné odrůdy růží, pivoňky, jiřiny, astry, ostálky (cínie), srdcovky, plamenky neboli floxy, cibulnaté sněženky, narcisy, tulipány, lilie, kolem plotů a zdí rostly hrachory, fazol šarlatový, slézové růže, slunečnice, barvínek. Aksamitníky (afrikány) plnily i funkci lékaře půdy – v blízkosti plodin působily velmi úspěšně proti různým škůdcům. Obdobně muškáty za okny odpuzovaly dotěrné mouchy. Z keřů se velké oblibě těšil šeřík a v některých zahrádkách kvetla kalina s bílými koulemi kvítků, oblíbená při slavnostech (Boží tělo, svatby). Mezi stromy typické pro naši oblast patří a patřily i dříve ořešáky, jabloně, hrušně „kaménky“ či „máslenky“, švestky i durancie, meruňky, broskvoně, višně a třešně. Základními hospodářskými zvířaty byly slepice, kachny, husy, holubi, králíci, kozy, prasata, ve větších hospodářstvích se choval i hovězí dobytek a koně. Základ jídelníčku tvořil chléb, další moučná jídla, brambory a luštěniny. Na zimu si lidé nakládali do sudů zelí, vařívali povidla, pálili pálenky, z kravského mléka stloukali máslo a dělali tvaroh a sýry. Stavení hlídali psi a kočky lovily všudypřítomné myši. V dřívějších dobách bylo poměrně rozšířené i včelařství. Med byl v kuchyni vedle cukru důležitým sladidlem.
Zahrada
6
7
8
9
10
Zahrada – plodiny
11
12
13
14
15
Na dvorku
16
17
18
19
20
21
Obsah Velikonoce ................................................................................................................................................................. 1 Pálení čarodějnic ....................................................................................................................................................... 5 Na zahradě a na dvoře............................................................................................................................................... 6 Zahrada ...................................................................................................................................................................... 6 Zahrada – plodiny .................................................................................................................................................... 11 Na dvorku ................................................................................................................................................................ 16
22
